AUTOR: ING. JAN NOŽIČKA SOŠ A SOU ČESKÁ LÍPA V Y _ 3 2 _ I N O VA C E _ 1 3 1 5 _ T Ř Í S K O V É O B R Á B Ě N Í – O S T AT N Í Z P Ů S O B Y _PWP
Název školy:
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Číslo a název projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály – www.skolalipa.cz
Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu:
III/ 2 – Technologie obrábění
Typ materiálu:
PowerPointová prezentace
Předmět, ročník, obor:
Technologie – 1. až 3. ročník učebního oboru Obráběč kovů
Číslo a název sady:
sada č. 66 - Technologie obrábění
Téma:
Třískové obrábění – honování, lapování, protahování
Jméno a příjmení autora: Datum vytvoření:
Ing. Jan Nožička
Anotace:
Materiál slouží k seznámení s třískovým obráběním – honování, lapování, protahován. Vysvětlení základních pojmů, popisu, geometrie, druhů a značení nástrojů pro obrábění. Stanovení řezných podmínek ze strojnických tabulek.
VY_32_INOVACE_1315_Třískové obrábění – ostatní způsoby_PWP
1. 10.2012
Třískové obrábění Honování, lapování, protahování Třískové obrábění je obrábění jedním nástrojem, který vytváří třísku závislou na hloubce řezu, rychlosti posuvu a rychlosti otáčení obrobku nebo nástroje Třískové obrábění dělíme na ruční a strojní. Strojní třískové obrábění: 1. Soustružení 2. Frézování 3. Vrtání 4. Broušení 5. Honování 6. Lapování 7. Protahování 8. Nekonvenční metody obrábění Všechny tyto metody obrábění mohou být dnes řízeny počítači – Číslicově řízené obrábění CNC.
Stroje pro třískové obrábění: • Soustruhy • Frézky • Vrtačky • Hoblovky • Obrážečky • Brusky • Pily • Protahovačky • Elektrojiskrové obráběcí stroje Způsoby obrábění je určeno druhem nástroje a pracovními pohyby: 1. Hlavní řezný pohyb – pohyb kterým se odebírá tříska, může jej vykonávat nástroj nebo obrobek nebo oba 2. Posuvný řezný pohyb (posuv) – se provádí obrábění během několika otáček nebo zdvihů 3. Najížděním – pohyb kterým nástroj přibližujeme k obrobku do pracovní polohy 4. Přísuv – hloubka řezu 5. Výsledný řezný pohyb – složený pohyb „hlavního řezného pohybu, přísuvu a posuvu“
Na všech obráběcích strojích pro třískové obrábění se musí řešit: 1. Upínání obrobku 2. Upínání nástroje 3. Provádění pracovních pohybů
Každý obráběcí stroj má stanovený souřadnicový systém a to dvouosý nebo tříosý: 1. Soustruh – dvouosý, (X,Z) 2. Frézka – tříosý (X,Y,Z) 3. Sloupcová vrtačka – jednoosý (Z), souřadnice X a Y jsou souřadnice stolu 4. Hrotová bruska – dvouosý (X,Z)
Honování Honování je dokončovací operace při obrábění. Dosahuje se s ní vysoké kvality povrchu a vysokého stupně přesnosti Zlepšuje geometrické tvary. Nástroj nazýváme „Honovací hlava“
Podle rychlosti pohybu dělíme honování na: 1. Honování s dlouhým zdvihem 2. Honování s krátkým zdvihem
Honování s dlouhým zdvihem Honovací stroj (hlava) je osazena třemi nebo více honovacími kameny. Honovací hlava provádí současně točivý a posuvný zdvihový pohyb. Tyto dva pohyby na obrobku vytvářejí (zanechávají) šroubovitou stopu. Honováním se kromě povrchu podstatně zlepší válcovitost obrobku. Nástroj (honovací kameny) vyjíždějí z otvoru o cca ¼ své délky – zdvih se musí nastavit. Honovací stroj má • Křížový stůl - pro upnutí obrobku (skříň motoru, převodovky) • Honovací hlavu – je přidělaná na pohyblivě na kulovém čepu, tak aby se mohla přizpůsobit
Honovací stroj má
• Křížový stůl - pro upnutí obrobku (skříň motoru, převodovky) • Honovací hlavu – je přidělaná na pohyblivě na kulovém čepu, tak aby se mohla přizpůsobit honované díře. • Elektromotor – je součástí zavěšeného vřetene a pohání otáčivý pohyb honovací hlavy. Je plynule
regulovatelný • Hydraulický pohon – ovládá (pohání) zdvih. Dá se nastavovat velikost a rychlost.
Honování s krátkým zdvihem Přehlazování, Superfinišování
Tento postup se vyznačuje přidáním třetího pohybu a to je kmitání kamenů v ose obrobku. Kmitání je o délkách 1-5mm a cca 700-1500 zdvihů/min. Stopa po finišování je šroubovitá vlnové čára.
Při superfinišování se zlepší válcovitost tak i kruhovitost obrobku
Lapování
Lapování je dokončovací operace při obrábění. Při lapování se používá volně rozptýlené brusivo v kapalině nebo pastě Lapováním se hodí k dosažení vysokých přesností tvaru, povrchu, tolerancí.
Princip lapování Zrna brusiva (karbidy křemíku, boru, korundu apod.) o velikosti 50-200m jsou rozptýleny v kapalině (olej, petrolej apod.) Na obrobek je tato kapalina nanesena a lapovací kotouč se přiloží. Malou silou se lapovací kotouč přitlačuje na obrobek Obrobek s lapovacím kotoučem se pohybují proti sobě. Do měkkého povrchu lapovacího kotouče se zrno brusiva vmačkává a působí jako řezný nástroj na obrobek. Druhy lapování 1. Rovinné lapování • Jednokotoučové • Dvoukotoučové 2. Lapování válcových ploch 3. Ruční lapování
Protahování
Protahování slouží k vytváření děr s jiným tvarem než je kruh Nástroj nazýváme „protahovací trn“ Nástroj je mnohabřitý tak, že každý břit má jiný tvar a rozměr. Stroj nazýváme „protahovačky“
Konstrukce protahovacího trnu Protahovací trn má dvě části: 1. Řezná část – je tvořena jako hrubovací část, má menší hloubku řezu. Postupně vytváří požadovaný tvar, má odstupňované řezné zuby 2. Kalibrovací část – nemá odstupňované zuby. Jejich počet bývá 4-6. zajišťují aby nástroj stále držel ve směru protahování. Mohou být umístěny i v řezací části. Na konci nástroje jsou umístěny pro zajištění vedení v hotové díře.
Tvorba třísky 1. Nástroj se pohybuje jen v podélném směru díry 2. Tříska se ukládá do zubové mezery - > musí být dostatečně velká aby se pojmula všechna vzniklá tříska.
Protahovačky Protahovací stroje pokud to je možné jsou vybavovány automatickým podáváním obrobků. Dnešní protahovací stroje mají zásadně pohon hydraulický.
Výhody hydraulického pohonu 1. Rovnoměrný řezný pohyb bez rázů a chvění 2. Plynule nastavitelná rychlost protahování (řezné rychlosti) 3. Tažná síla může být nastavována (manometr) a tím je i kontrolována
Postup při protahování 1. Správné odstupňování řezných břitů nástroje 2. Správná řezná rychlost – podle materiálu nástroje a obrobku 3. Správné mazání a chlazení – zvyšuje trvanlivost nástroje 4. Včasné přeostření nástroje – zajistí se tím že nedojde až k destrukci nástroje nebo obrobku.
Literatura: Technologie zpracování kovů, Základní poznatky,Ing. Adolf Frischherz, Ing. Paul Skop, České vydání 1993, Správa přípravy učňů, nakladatelství Wahlberrg Praha Moderní strojírenství pro školu a praxi. Josef Dilinger a kolektiv, Europa – Sobotáles cz. Praha 2007
Základy strojnictví. Ulrich Fischer a kolektiv, Europa – Sobotáles cs. Praha 2004
Vytvořeno v MS Office PowerPoint 2010. Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. "Škola vlastní licence k software, pomocí kterých byl zpracován tento digitální učební materiál." Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora/autorky.
