A. POLITICKÉ A SOCIÁLNÍ PROBLÉMY STŘEDNÍ EVROPY
1. Pojetí regionu střední Evropy (geografická a historická hlediska) Přístupy (O. Halecki, P. S. Wandycz, I. Bibó, J. Křen, M. Kundera aj.); terminologie: pojmy Východ a Západ, střední a východní Evropa („středovýchodní Evropa“), střední Evropa jako „mentální konstrukt“; koncepce vývoje: protiklad „Západ–Východ“, „centrum–periférie“, teorie modernizace. 2. Problémy, postavy a koncepty klasické politické sociologie K. Marx: problém tříd, ideologie, odcizení, fil. dějin; vztah marxismu k ideologii státního socialismu ve střední Evropě. M. Weber: třídy vs. statusové skupiny vs. politické strany, typologie panství a jeho aplikace na středoevropské transformační procesy. Středoevropský kontext klas. politické sociologie: problém demokracie u T.G.Masaryka a koncepce pol. uspořádání střední Evropy; K. Mannheim a výzkum ideologií; E. Beneš - politické stranictví, československá národní identita. Vztah vědy (sociologie) a politiky u TGM, Mannheima a Beneše. 3. Problémy, postavy a koncepty moderní politické sociologie Institucionalizace politické sociologie, R. Aron (Demokracie a Totalitarismus), S. M. Lipset. Obrat k „Nové politické sociologii“ v 60. letech 20. století. M. Foucault a problém moci. U. Beck a jeho koncepce globální rizikové společnosti, vliv pádu „železné opony“ ve střední Evropě na proměnu ekonomie světové politiky. 4. Sociální nerovnosti a sociální stratifikace Typy sociálních nerovností (v příjmu, v majetku, ve spotřebě, v přístupu ke vzdělání, na trhu práce), problém měření sociálních nerovností a sociální stratifikace; statusová konzistence a inkonzistence; výzkum sociální stratifikace v ČSSR do r. 1989 (Machoninův tým). Soudobé mezinárodně aplikované způsoby měření sociální stratifikace (EGP škála, třídní schéma E. O. Wrighta). 5. Občanská společnost a stát Genealogie pojmu občanská společnost; hlavní konceptuální přístupy k vymezení občanské společnosti. Středoevropský kontext: vývoj české občanské společnosti: rakouské období (1848-1918), První Československá republika (1918-1938), období státního socialismu (19481989) a fenomén tzv. „druhé společnosti“, re-demokratizace a budování občanské společnosti po roce 1989. 6. Protestní identity a sociální hnutí Teoretické přístupy k sociálním hnutím ve 20. století (od Gramsciho a Althussera k Habermasovi, Giddensovi a Beckovi), „stará“ versus „nová“ sociální hnutí - zájmy versus identity, posun radikální levice od revoluční ofenzivy 60. let k postrevoluční defenzivě 70. a 80. let. Zdroje proměny politična v globalizovanéme světě a antiglobalizační hnutí. 7. Formování moderních národů Znaky národa, národotvorné procesy, závislé národy a národnostní menšiny, nevládní etnické skupiny a národní hnutí, tři fáze národních hnutí a uplatnění státní (zemské), regionální a národní identity v jejich průběhu, problematika tzv. slezské identity, typologie národních hnutí, jazykový a politický program středoevropských národních hnutí.
8. Nacionalismus, národní stát a proměny politických identit ve střední Evropě. Historický vývoj, základní kategorie a typy nacionalismu, hlavní etapy vzniku národních států v Evropě, modelové vztahy mezi státem a národem. Problematika cleavage a formování politických identit, proměny politických identit ve střední Evropě po roce 1989. 9. Transformace politických systémů zemí střední a východní Evropy Vlny demokratizace, teorie ukončování režimů, elity a demokratizace, tranzice k demokracii, charakteristika jednotlivých případů, ekonomická transformace. 10. Problémy konsolidace demokracie v zemích střední a východní Evropy Změny ústav, stabilita stranických systémů a kvalita demokracie, antisystémové prvky, politický populismus, extremismus, vliv mezinárodních organizací na konsolidaci demokracie v střední a východní Evropě. 11. Parlamentarismus ve střední a východní Evropě Vývoj volebního práva v prostoru střední Evropy, přehled volebních systémů do parlamentů střední a východní Evropy, typy a funkce komor parlamentu, vztahy legislativní a exekutivní moci. 12. Postavení exekutivy v politických systémech střední a východní Evropy Postavení a volba hlav států, pravomoci hlav států, vztah jednotlivých složek výkonné moci, typy vlád, stabilita vlád. 13. Specifika stranických systémů vybraných zemí střední Evropy Změny stranických systémů, typologie stranických systémů, evropeizace politických stran a stranických systémů v SE, stranické rodiny ve střední Evropě, financování politických stran, volby a volební kampaně. 14. Mezinárodní vztahy ve střední a východní Evropě po první světové válce Dopady Velké války, Versailleský systém (pařížské mírové smlouvy a střední Evropa), vztahy mezi středoevropskými státy; velmoci a „malé“ středoevropské státy ve 20. letech; důsledky hospodářské krize; střední Evropa a nacistické Německo, příčiny a průběh druhé světové války v areálu střední Evropy; plány a cíle nacistů ve středoevropském prostoru; holocaust Židů a jeho středoevropské dimenze. 15. Vznik a vývoj sovětského bloku v Evropě do roku 1970 Sovětský totalitní režim a tzv. lidové demokracie ve střední Evropě 1944-1948, počátek studené války, vznik sovětského bloku a mechanismy jeho ovládání. Totalitní komunistické režimy ve střední Evropě 1948-1956, destalinizace a vytváření posttotalitních režimů, krize a reformy 1953-1970 (ČSR a NDR 1953, události roku 1956, československé jaro 1968 a polský prosinec 1970). Evropský region ve vztazích Západ – Východ 1945-1970. 16. Stagnace, krize a rozpad sovětského bloku 1970-1991 Ambice a nejistoty sovětských režimů ve střední Evropě v 70. letech, pokus o neostalinismus, socialismus, stagnace tzv. reálného socialismu, polská krize 1980-1981 a reformní pokusy v 80. letech (perestrojka, glasnosť, „gulášový komunismus“). Helsinský proces, détente a hrozba globálního konfliktu, krize a rozpad sovětského impéria v letech 1989-1991.
17. Mezinárodní vztahy ve střední a východní Evropě po skončení studené války Dezintegrace východního bloku, konflikty v zemích jihovýchodní Evropy, začlenění do evropských integračních struktur, rozšíření NATO, integrace a kooperace středoevropských zemí, Visegrádská skupina, střední Evropa a Ruská federace.
B. LOKÁLNÍ, REGIONÁLNÍ A VEŘEJNÁ POLITIKA 1. Veřejná politika jako vědní disciplína a jako společenská praxe Definice veřejné politiky a aktérů na různých úrovních. Vliv kvality veřejné správy na nástroje a formulaci cílů veřejné politiky. 2. Společné veřejné politiky EU Charakteristika společných politiky EU, příklady společných politik EU, jejich průmět do současných podmínek (2007-2013) v České republice, zejména cíle, nástroje, organizace a financování. 3. Sdílené (komunitární) veřejné politiky EU Charakteristika sdílených politik EU, vysvětlení na příkladu vybrané politiky jejich průmětu do podmínek ČR (2007-2013); cíle, nástroje, organizace a financování sdílených politik EU. 4. Region jako předmět regionální politiky Obecné vymezení regionálních struktur, definice regionů, typy a formy regionů, typické problémy regionálního rozvoje v Evropské unii. 5. Regionální rozdíly v Evropské unii Příčiny a důsledky regionálních rozdílů v EU, formy regionálních rozdílů, základy regionální politiky EU, příčiny vzniku, aktéři, legislativní vymezení regionální a strukturální politiky EU. 6. Principy a procedury regionální politiky EU Cíle regionální politiky a strukturální politiky; zásady strukturální politiky; vývoj nástrojů regionální politiky v letech 2000-2006 a 2007-2013; finanční rámec a nástroje; ESF, ERDF, Kohezní fond, Iniciativy společenství; výkonnost a účinnost regionální politiky EU. 7. Decentralizační procesy v Evropě Smysl decentralizace. Příklady decentralizace v západní Evropě. Evropská unie a regiony. Politické strany a regionalizace. 8. Decentralizace v České republice a na Slovensku Historické a politické okolnosti decentralizace; charakteristika a srovnání procesu decentralizace v České republice a na Slovensku. 9. Decentralizace v Polsku, Maďarsku a ve Slovinsku Historické a politické okolnosti decentralizace; charakteristika a srovnání procesu decentralizace ve vybraných zemích střední Evropy. 10. Volební procesy a lokální politika Volební systémy v lokálních volbách v České republice. Případové studie vybraných voleb. Teorie voleb druhého řádu.
11. Stranické systémy na lokální úrovni a jejich aktéři Politické strany, nestraníci a nezávislí. Volební úspěšnost vybraných regionálních subjektů v ČR. 12. Regionální aspekty stranického systému v ČR Úspěšnost vybraných politických stran v regionech; důvody rozdílné podpory politických stran; analýza výsledků vybraných voleb; specifika Moravskoslezského kraje. Regionální/lokální elity. 13. Venkov a město v politickém systému Specifické rysy politických procesů v městech a na venkově. Hlavní problémy ve vztahu společnost, politika, krajina. 14. Lokální vládnutí Postavení a pravomoci lokálních vlád, efektivita lokálních vlád. 15. Politický systém ČR v letech 1989-1992 Vývoj politického systému 1989-1992. Zrod demokracie, političtí aktéři, rozdělení ČSFR. 16. Politický systém ČR v letech 1993-2002 Vývoj politického systému 1993-2002. Ustavení základních pilířů moci, vývoj politických stran a vývoj politiky. 17. Politický systém ČR v letech 2002-2010 Vývoj politického systému 2003-2010. Vývoj konsolidované demokracie. Problémy demokracie v ČR.
C. ETNIKA A MIGRACE 1. Teoreticko-metodologická východiska migračních procesů Rámcová definice, druhy migrací (vnitřní a vnější, dobrovolné a nucené); typologie migrací dle příčin, délky pobytu, administrativně právního statutu v hostitelské zemi (legální a nelegální, fenomén uprchlictví); terminologie (migrant, uprchlík, azylant aj.); mezinárodní a tuzemská legislativa. 2. Migrační procesy po druhé světové válce Druhá světová válka, její důsledky a migrace: útěk, vyhnání a nucené vysídlení německých menšin (1944/1945-1948/1950) se zvláštním zřetelem k Polsku a Československu (charakteristika průběhu a komparace); další (dobrovolné i nucené) migrace na československém a polském území; nucené migrace v SSSR (1944/1945-1950); fenomén tzv. Displaced Persons; migrace židovských komunit po skončení války. 3. Migrační proudy v Evropě v 50. - 70. letech 20. století Politická emigrace ze zemí komunistického bloku a cílová teritoria; specifika rozděleného Německa; mezinárodní Úmluva o právním postavení uprchlíků (Ženeva 1951) a Protokol (New York 1967); „zlatá éra“ evropských migrací 1950-1973 (ekonomické/pracovní migrace do západní Evropy – země původu a cílové země, ilegální přistěhovalectví). 4. Migrační procesy v Evropě v 80. letech 20. století Ekonomické, sociální, politické a kulturní aspekty prostorové mobility obyvatelstva v Evropě v 80. letech; pracovní migrace do západní Evropy – země původu a cílové země, fenomén uprchlictví. 5. Migrace ve střední Evropě po roce po roce 1989 Migrace a proces demokratizace společnosti, země střední Evropy v kontextu mezinárodní migrace, regulace nelegální migrace, azylové politiky, imigrace a integrace cizinců, volný pohyb osob, migrační procesy v České republice po roce 2000. 6. Migrace z pohledu legislativy Evropské unie Společná imigrační a azylová politika; vízová otázka; společné strategie EU; modely integrace imigrantů v zemích EU (multikulturalismus, asimilační model atd.) 7. Makroregionální disproporce v rozdělení HDP ve světě Struktura HDP, parita kupní síly, rozložení HDP - geoekonomická jádra a periferie, bohatství a chudoba a jejich vliv na migraci ve světě. 8. Demografická charakteristika zemí střední Evropy Populační potenciál; změny počtu obyvatel v zemích střední Evropy a jejich příčiny; národnostní, náboženská a sociální struktura. 9. Příčiny současné demografické struktury v zemích střední Evropy Politické determinanty; změny věkové struktury, fertility, životní úrovně, migračního potenciálu; příklady změn v oblasti střední Evropy. 10. Struktura populace zemí střední Evropy a její hospodářské a sociální dopady Přirozený přírůstek – faktory, změny, výhled; demografické procesy a situace na trhu práce; migrační procesy – základní předpoklady, vnitřní a vnější migrace, stárnutí populace.
11. Teorie etnických konfliktů Východiska a pojmy teorie etnických konfliktů. Biologické, psychologické, geografické, sociologické, etnické, náboženské, ekonomické a politické faktory konfliktů. Národy a etnika ve střední a východní Evropě – současný stav a problémy. 12. Specifika etnických konfliktů ve střední a východní Evropě Příčiny a důsledky rozdělení Evropy po I. a II. světové válce. Interetnické konflikty v poválečné Evropě. Ohniska etnického napětí v soudobé střední a východní Evropě. 13. Meze a možnosti řešení etnických konfliktů Národní povaha, mýty, stereotypy. Reflexe vztahů mezi státy a národy ve střední a východní Evropě. Překonávání předsudků. Evropská unie, euroregiony a faktory stability ve středoevropském prostoru. 14. Formy a metody výzkumu mechanismů politických represí a jejich obětí Světová a česká literatura k tématu. Archivy, výzkumné instituce a projekty, databáze. Heuristické a metodologické problémy výzkumu. Struktura obětí represí a jejich evidence. Problémy rehabilitace a odškodňování obětí a jejich odkaz. 15. Politické represe ve střední a východní Evropě ve XX. století Chronologie a typologie politických represí. Soudní a mimosoudní formy perzekuce. Charakteristika trestního práva, justice a bezpečnostního aparátu v totalitních režimech. Komparace nacistických a komunistických zločinů ve XX. století, bilance obětí. 16. Poválečné perzekuce menšinového obyvatelstva ve střední Evropě Postih válečných zločinců a kolaborantů, charakter retribučního soudnictví. Příčiny, průběh a rozsah odsunu Němců. Perzekuce menšinového obyvatelstva v souvislosti s výsledky II. světové války a s nástupem komunistického režimu. 17. Váleční zajatci a deportace obyvatelstva Specifika evidence válečných zajatců a internovaných. Postavení a osudy válečných zajatců II. světové války v Evropě. Komparace táborových systémů pro válečné zajatce a internované. Nucené migrace, deportace a přesídlování národů a etnických skupin v Sovětském svazu.
