A. K A R E L Č A P E K „D Á Š E Ň K A Č I L I Ž I V O T Š T Ě N Ě T E“ (1.kapitola) Když se to narodilo, bylo to jenom takové bílé nic, do hrsti se to vešlo; ale anžto to mělo pár černých ušisek a vzadu ocásek, uznali jsme, že to je psisko, a protože jsme si přáli mít psí holčičku, dali jsme tomu jméno Dášeňka. Dokud to bylo bílé nic, bylo to slepé, bez očí, a co se nožiček týče, inu, mělo to dva páry čehosi, čemu se při dobré vůli mohlo říkat nožičky. Ale protože tu ta dobrá vůle byla, byly tu i nožičky, třebaže ještě za mnoho nestály; kdepak, stát se na nich nedalo, takové byly vratké a slaboučké, a s chůzí to byla, holenku, teprve potíž. Když se do toho Dášeňka pořádně obula (totiž ona se neobula, ale vykasala si na to rukávy) (přesněji řečeno, ani rukávy si nevykasala, ale jenom si, jak se říká, plivla do dlaní) (rozumějte mi, ona si ovšem nemohla plivnout do dlaní, protože ještě plivat neuměla a dlaně měla tak maličké, že by si do nich netrefila), zkrátka když se do toho Dášeňka pořádně dala, dokutálela se za půl dne od máminy zadní nohy k mámině noze přední, přičemž se cestou třikrát nakrmila a dvakrát vyspala. Spát a jíst uměla totiž hned od narození, tomu se učit nemusela; proto to dělala horlivě po celý boží den, a myslím, že i v noci, když se na ni nikdo nedíval, spala stejně svědomitě jako ve dne – takové to bylo pilné štěně. Krom toho uměla pištět; ale jak štěně piští, to nakreslit nedovedu a ukázat bych vám to také nemohl, protože na to nemám dost tenký hlas. I mlaskat uměla Dášeňka od narození, když sála mámino mlíčko, ale víc už nic; jak vidíte, nebylo s ní zprvu mnoho řeči, ale její mamince (jmenuje se Iris a je hrubosrstá foxteriérka) to stačilo: celý den si měla se svým nunátkem Dášeňkou co povídat a šuškat, očichávala ji, líbala a lízala, čistila a jazejčkem umývala, česala a hladila, pěstovala ji, krmila ji, laskala ji, hlídala ji, své vlastní huňaté tělíčko jí podestýlala za polštář, a to se to, panečku, Dášeňce spalo! Abyste věděli, tomu se říká láska mateřská a u lidských maminek je to taky tak, však vy víte. Jenže lidské maminky dobře vědí, co a proč dělají; ale taková psí maminka to neví, jenom cítí, že jí to příroda káže. „Haló, psí paničky,” káže hlas přírody, „pozor, pokud to vaše maličké je slepé a nanicovaté, pokud se to neumí samo bránit, ba ani se schovat nebo volat o pomoc, nesmíte se od toho ani hnout, to vám povídám; musíte hlídat, svým tělem je krýt, a kdyby se blížil někdo podezřelý, tedy hrr na něj a zadavte ho!” Iris to vše brala strašně doopravdy, a když se přiblížil jeden podezřelý advokát, běžela ho zadávit a roztrhla mu nohavici; a když se blížil jeden spisovatel (však to byl Josef Kopta), chtěla ho také zadávit a kousla ho do nohy, a jedné ženské osobě roztrhala celé šaty, ba vrhala se útočně i na úřední osoby, jako je listonoš, popelář, elektrikář a ten pán od plynu. Krom toho ohrožovala množství veřejně činných osob, sápala se na jednoho poslance, měla jakési nedorozumění i se strážníkem, a dík své ostražitosti a bojovnosti uchránila svého jedináčka od všech úkladů, nepřátel a zloby světa. Taková psí maminka, pánové, nemá snadný život: lidí je mnoho a všechny pokousat nemůže. Toho dne, kdy Dášeňka slavila desítidenní výročí svého života, potkala ji první veliká událost: když se ráno probudila, shledala k svému úžasu, že vidí – zatím jen na jedno oko, ale ono i jedno oko je, abych tak řekl, veliký krok do světa. Byla tím tak překvapena, že vykvikla, a toto památné kviknutí bylo počátkem psí řeči, která se jmenuje štěkání. Dnes už Dášeňka umí nejenom mluvit, nýbrž i nadávat a pouštět hrůzu; ale tehdy to jen tak vyjeklo, jak když nůž sjede po talíři. Hlavní ovšem bylo to nové oko; do té doby musela Dášeňka hledat jen čumáčkem, kde má 1
maminka ty dobré knoflíky, co z nich prýští mlíčko; a když se pokoušela lézt, musela před sebou strkat svůj černý a lesklý nos, aby nahmatala, co je před ní. Ba, lidi, takové oko, i když je jen jedno, je znamenitý vynález: jen mrkneš, a víš, ouha, tady je stěna, tuto jakási propast, a to bílé je máma. A když chceš spát, očičko se zaklopí, a dobrou noc, mějte mě rádi. A co abychom se zase probudili? Otvírá se jedno oko, a vida, otvírá se i druhé, mžourá trochu, a už se vykulí celé; a Dášeňka se od té chvíle dívá na svět dvěma očima a spí na dvě oči, takže už nemusí vyspávat tak dlouho a může víc času věnovat tomu, aby se naučila sedět a chodit a ledacos jiného důležitého pro život. Inu, je to pokrok. Neboť v tu chvíli se ozval opět hlas přírody a kázal: „Ty, Dášeňko, když už máš kukadla, dívej se před sebe a zkus chodit.” Dášeňka tedy pohnula ouškem, že jako slyší a rozumí, a zkusila chodit. Nejdřív vysunula pravou přední nožičku dopředu, a co teď? „Teď dej dopředu levou zadní,” napovídal jí hlas přírody. Sláva, povedlo se to. „A teď tu druhou zadní,” radil hlas přírody, „zadní, povídám, zadní, ne přední! I ty hloupá Dášeňko, vždyťs nechala ještě jednu nožičku vzadu! Počkej, nemůžeš jít dál, pokud si ji nepřitáhneš; povídám, tu pravou zadní si zastrč pod zadeček! Ne, to není nožička, to je ocásek, ocáskem se nedá chodit. To si pamatuj, Dášeňko, o ocásek se nemusíš starat, ten jde sám za nožičkami. Tak co, máš všechny tlapky pohromadě? No sláva, a teď znovu: vysunout pravou přední, hlavu trochu výš, aby tam bylo místo pro nožičky, tak, dobře, teď levou zadní, a teď pravou zadní (ale ne tak daleko od těla, Dášeňko, pod sebe ji musíš dát, pod sebe, aby se ti bříško po zemi neplouhalo), tak, a teď levou přední, výborně, tak vidíš, jak to jde. Teď si chvilku odpočiň, a zase znovu: jedna – dvě – tři – čtyři, hlavu nahoru, jedna – dvě – tři – čtyři.”
(Podle elektronické verze knihy publikované volně na webu Městské knihovny v Praze: www.mlp.cz/karelcapek)
2
B.
Práce s textem
Orientace v textu 1)Jak se jmenovala Dášeňčina maminka? ............................................. 2)Jak (podle čeho) bylo určeno pohlaví Dášeňky? ............................................................................ 3)Co dělala Dáša „horlivě po celý boží den“? .................................................................................... 4)Jaké problémy měla tato psí slečna s ocáskem? ............................................................................. 5)Kterého spisovatele kousla Dášeňčina maminka? .......................................................................... 6)Co dokázala stihnout novorozená Dášeňka za půl dne? ................................................................. .......................................................................................................................................................... 7)Jak Dášeňka vypadala? Opište z textu věty, ve kterých spisovatel přiblížil její vzhled: ........................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................... 8)O čem autor v textu říká, že „je to znamenitý vynález“? ................................................................ 9)Co je podle autora na tomto vynálezu tak znamenitého? ................................................................ ........................................................................................................................................................... 10)Který projev byl u Dášeňky „počátkem psí řeči“? ....................................................................... 11)Co Dášeňka používala jako polštář? .............................................................................................. Čtenářská gramotnost 1)Jak bychom mohli nejlépe žánrově vymezit první kapitolu textu „Dášeňka čili Život štěněte“? Vyberte z nabídky tu žánrovou charakteristiku, která je podle vás nejvýstižnější: a) vypravování – příběh novorozeného štěněte s pointou b) charakteristika – často nepřímá, formou vyprávění o prvních příhodách pejska c) moderní pohádka přibližující dětem zábavnou formou život štěněte d) subjektivně zabarvený popis projevů a chování, často formou vyprávěných příkladů 2)Proč Dášeňčina maminka musela všechny cizí lidi kousat a napadat? Vyberte variantu, která má největší oporu v textu: a) protože jí to nařídil hlas přírody b) protože se bála, že by ublížili jejímu štěňátku c) protože se jich vždy lekla d) protože takhle to dělají všechny psí maminky 3)Čím se podle textu od sebe liší psí maminky od těch lidských? Najděte nejlepší možnost: a) lidské a psí maminky se od sebe výrazně neliší, to je ta láska mateřská b) psí maminka na rozdíl od lidské neví, co a proč dělá c) lidské maminky neumývají svá mláďata jazejčkem (jako psí maminky) d) psí maminka útočí na pána od plynu svými čelistmi, lidská jen svými slovy 4)Karel Čapek v této knize jednotlivé kapitoly jen čísloval, zkuste však pro první kapitolu vybrat výstižný název. Tady je nabídka: a) Láska mateřská b) Dívej se před sebe a zkus chodit! c) O psí holčičce Dášeňce d) Když se to narodilo ... 5)Co podle Čapka znamená „spát na dvě oči“? Vyberte, co se nejvíc opírá o jeho slova: a) spát naplno b) spát, ale dávat pozor c) podřimovat d) ležet s přimhouřenýma očima 6)Pro koho je text určen? Kdo je jeho modelovým čtenářem? Vyberte nejpravděpodobnějšího čtenáře: 3
a) dítě b) chovatel psa c) dítě, ale i jeho rodiče d) pes 7)Odkdy se začala Dášeňka pokoušet sama chodit? a) od deseti dnů života b) po prvním měsíci c) po dvou týdnech 8)Které rysy Čapkova stylu dokazují, že ho psal pro děti? Vypište alespoň tři znaky: 1. ...................................................................................................................................................... 2. ...................................................................................................................................................... 3. ...................................................................................................................................................... 9)Které prvky Čapkova textu budou pro dětského čtenáře bezpochyby nesrozumitelné nebo alespoň obtížné? Vypište tři takové znaky: 1. ....................................................................................................................................................... 2. ....................................................................................................................................................... 3. ....................................................................................................................................................... 10)Doporučili byste tuto knihu dětem? Myslíte si, že je pro ně vhodná, že se jim bude líbit? Svou odpověď zdůvodněte. ........................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................... 11)V první kapitole knihy se tedy mísí prvky literatury pro děti s prostředky určenými pro dospělé. Nyní se zamyslíme, jak toto prolínání ovlivňuje kvalitu knihy. Vyberte tvrzení, se kterým se nejvíc ztotožňujete: a) text je hybridní, komplikovaně směšuje různé jazykové styly, zavaluje dětského čtenáře informacemi, kterým nemůže rozumět (viz odkaz na spisovatele Josefa Koptu) b) Karel Čapek děti neměl a v přímém kontaktu si s nimi ani nerozuměl, proto je popis chování štěněte málo dynamický a přespříliš popisný, děti jen těžko může zaujmout c) autor vytvořil text vícevrstevnatý, porozumí mu dítě i dospělý, který mu ho bude předčítat, pravděpodobně se přitom pobaví oba (každý si v něm něco najde) d) spisovatel myslel především na výchovnou funkci knihy, z tohoto důvodu zařadil i taková spojení jako „veřejně činná osoba“, „plivnout do dlaní“ aj., aby rozšířil slovní zásobu čtenářů 12)Jste inteligentní čtenáři? Takoví konzumenti literatury jistě zvládnou odhadnout, jak bude Čapkův text pokračovat. Zkuste tedy vybrat z nabídky téma druhé kapitoly „Dášeňky“. Pak se podívejte do knížky a zjistěte, zdali máte opravdu dobrý smysl pro logiku textu. Nabídka témat: a) o tom, jak se Dášeňka pořád vrtěla a nebylo možné ji vyfotografovat b) o tom, co všechno rozkousala (např. jeden vzácný latinský slovník) c) o tom, jak byla neomalená a všem se pletla pod nohama d) o tom, jak pokračovala v nácviku chůze a pohybu (např. obejít psí boudu)
4
C.
Stylistická cvičení
Slovní zásoba 1)Najděte si čtvrtý odstavec, začínající slovem „Iris“, a nahraďte vypsaná slova tak, aniž by se změnil smysl celého textu: a) úkladů: ......................................................................................... b) spisovatel: .................................................................................... c) brala: ........................................................................................... d) a dík: ........................................................................................... 2)Najděte ve slovnících významy těchto méně obvyklých slov v textu. Nebo jejich význam jen zkuste odhadnout. a) anžto (1.odst.): ............................................................................. b) nunátko (3.odst.): ......................................................................................................................... c) nanicovaté (3.odst.): .................................................................................................................... d) neplouhalo se (posl. odst.): ........................................................................................................ 3)Vypište z Čapkova textu čtyři zdrobnělá podstatná jména (deminutiva): ....................................... .......................................................................................................................................................... 4)Vypište z Čapkova textu dvě zveličelá podstatná jména (augmentativa): ...................................... .......................................................................................................................................................... 5)Vypište z Čapkova textu některá slova, u kterých poznáváte rys hovorovosti, či dokonce obecné češtiny: ........................................................................................................................................... 6)Vypište z textu všechna slovesa, jejichž podmětem je oko psí holčičky Dášeňky, s výjimkou všech tvarů slovesa „být“. Napočítal jsem jich čtyři: ...................................................................... .......................................................................................................................................................... 7)Vypište z textu všechna spojení (frazémy), jež autor uvedl jako synonyma pro sloveso „dát se do něčeho“. Pokuste se k autorově trojici přidat ještě vlastní synonymum (č.4). 1. ....................................................................... 2. ....................................................................... 3. ....................................................................... 4. ....................................................................... 8)Proč autor tato synonyma uvedl? Dokonce se vždy po jejich uvedení opravil. Správnou odpověď lze hledat v komickém účinku těchto sloves. Co je však zdrojem tohoto humoru? a) představa, že by štěně dělalo doslova, co je obrazně vyjádřeno frazémy b) předstíraná spisovatelova neobratnost při výběru sloves a slovních spojení c) vznešený význam těchto spojení v kontrastu s všedností malého štěňátka d) představa, že by se někdo kvůli popisu štěněte namáhal s výběrem slov 9)Vyvolává i vaše zvolené synonymum (v úkolu 7, č.4) stejný komický účinek? Vysvětlete. ANO NE .......................................................................................................................................................... 10)Hledejte alespoň kontaktové prostředky, v nichž autor oslovuje čtenáře, a vypište je: .......................................................................................................................................................... .......................................................................................................................................................... 11)Najděte v textu přirovnání a celé ho vypište: ................................................................................ 12)Nyní projděte celý text a hledejte v něm všechna spojení dvou přídavných jmen, mezi nimiž je spojka „a“: ....................................................................................................................................... .......................................................................................................................................................... 13)Pro Karla Čapka byly typické výčty. Zkuste se podívat, zdali i zde takové množiny jevů vztahujících se k jednomu tématu nenajdete. Vypište celkem tři výčty a pojmenujte je podle ústředního tématu, jehož jednotlivé případy autor vyjmenovává: ................................................... .......................................................................................................................................................... 5
Skladba 1)Kolikrát se v textu objevuje přímá řeč? ............ 2)Kdo touto přímou řečí vždy promlouvá? ............................................................................ 3)Ve kterém odstavci dochází dokonce k dialogu mezi Dášeňkou a mluvčím této přímé řeči? ............................................................................. 4)Opište pasáž, která dokazuje, že Dášeňka v tomto odstavci opravdu na mluvčího reagovala, že mu odpověděla. Jak? Čím? ...................................... ............................................................................. 5)V textu lze objevit také gramaticky správné příklady souvětí, ve kterých se píše interpunkční čárka (nebo středník) před spojkou „a“. Napočítal jsem celkem 25 takových případů! Najděte celkem sedm takových souvětí, uveďte, ve kterém odstavci se nacházejí, opište větu začínající konektorem „a“ a vysvětlete, proč se v tomto případě píše čárka. Snažte se vyhnout gramaticky stejným případům, aby vaše tabulka byla co nejpestřejší. Pořadí Věta začínající: ,a ...(opište ji) odstavce
Zdůvodnění pravopisu: proč čárka před „a“
1 2 3 4 5 6 7 6)Proveďte větný rozbor prvního souvětí „Dášeňky“. Naznačte, jak jsou jednotlivé věty na sobě závislé, jaký mají mezi sebou vztah. Vysvětlete funkci středníku. ........................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................... 7)Jakou funkci má konektor „neboť“ na začátku posledního odstavce? Vyberte správnou odpověď: a) spojka navazuje na předchozí odstavec, v němž se vysvětlilo, proč už má pejsek čas se učit b) spojka vyjadřuje náhlost, moment překvapení, za ní následuje nečekaný pokus štěněte chodit c) spojka odkazuje na předchozí odstavec, za ní následuje vysvětlení, proč Dáša zkoušela chodit d) spojka vyjadřuje důsledek předchozího odstavce, díky zraku už může Dášeňka vyrazit do světa 8)Zhodnoťte syntax celé první kapitoly. Která z uvedených vět ji nejlépe zobecňuje? a) autor vyhledává dlouhá souvětí, větné celky jsou rozsáhlé, často členěné středníkem b) autor se vyjadřuje úsečně, tj. krátkými větami, které ukončuje údernou tečkou c) autor vyhledává složitá souvětí, věty květnatě rozvíjí dlouhými přívlastkovými konstrukcemi d) autorova souvětí připomínají skladbu odborného stylu, zejména délka a logická provázanost 9)Nyní napište několik postřehů ohledně vztahu skladby textu a jeho účelu. Hodí se autorovy věty pro děti? Jak působí na čtenáře nebo posluchače? ........................................................................... ........................................................................................................................................................... 6
Výstavba textu 1)Pozorujte text z hlediska tradičního rozdělení na úvod, stať a závěr. I když jde jen o jednu kapitolu, i zde by se toto členění mělo vyskytovat. Určete, jak jsou jednotlivé části rozčleněny: Úvod = ........................................................................................ Stať = ......................................................................................... Závěr = ....................................................................................... 2)Po tomto pozorování rozhodněte, které z uvedených tvrzení o Čapkově členění textu je správné. a) Čapek dal prvnímu odstavci funkci úvodu, poslední je závěr b) Čapek člení text názorně, jednotlivé části jsou zřetelné c) Čapek ponechal text jako volný tok bez formálního členění d) Čapek vytvořil dost chaotický text, těžko se v něm vyznáme 3)Nyní se pokuste pojmenovat tematické vymezení jednotlivých odstavců první kapitoly, pokud tedy mají jasná témata. První odstavec: ............................................................................ Druhý odstavec: .......................................................................... Třetí odstavec: ............................................................................. Čtvrtý odstavec: ................................................................................................................................ Pátý odstavec: ................................................................................................................................... Šestý odstavec: ................................................................................................................................. Sedmý odstavec: .............................................................................................................................. 4)Dařilo se spisovateli udržet pevná témata odstavců? ANO NE 5)Ve kterém odstavci dochází k největšímu tematickému předělu (text se zde „láme“)? Které téma s sebou přináší tento zlom? .................................................................................................... 6)Srovnejte první a sedmý (poslední) odstavec textu. Do tabulky vepište, jak dopadlo vaše srovnání podle uvedených kritérií. Kritérium komparace První odstavec Poslední odstavec Délka odstavce Časový úsek života D. Gramatický rod D. Co už D. umí ZÁVĚR (soulad, kontrast, gradace, ...) 7)Z tabulky se můžeme dovědět i něco o uspořádání celého textu. Srovnání začátku a konce nám odhaluje, co se v kapitole odehrálo, jak se tematicky vyvíjí. Zkuste vybrat z nabídky klíčové slovo (nebo spojení) Čapkova textu, které by mohlo toto dění vystihnout. Nabídka: a) hlas přírody b) život c) psí řeč d) oko e) pokrok 8)Nyní obraťme pozornost k závěru. Jak Karel Čapek ukončil kapitolu? Vyberte nejpřiléhavější charakteristiku. a) kapitola je orámována stejným motivem – pokrokem psí holčičky Dášeňky b) kapitola končí náhle, jakoby právě v nejlepším, nutí čtenáře číst dál c) kapitola byla uzavřena vedlejší epizodou, tedy jakýmsi dodatkem o rozhovoru s hlasem d) kapitola se uzavírá výraznou pointou, která zpětně vysvětluje celý její text 7
D.
Náměty k tvůrčímu psaní
1) Napište v podobném duchu druhou kapitolu textu. Můžete využít stejných slov, obratů a vyjádření, jež se vyskytují v kapitole první, ale musí jít o líčení života štěněte. 2) Jak by text napsal „podezřelý advokát“, kterému Iris roztrhla nohavici? Až ho budete psát, nezapomeňte, že tu píšete subjektivně zabarvený popis a vyprávění se může objevit jen jako jeho organický doprovod. 3) Jinak by líčení vypadalo, kdyby ho celé vytvořil onen tajemný hlas přírody. Napište, jak Dášeňku a Iris viděl, jak se mu obě feny líbily a co jim přikazoval. 4) Pište jako Karel Čapek, ale představujte si, že se ve skutečnosti nenarodilo malé štěně, ale mládě slona - Dášeňka. Nastudujte si potřebné údaje o slůňatech. Ostatní údaje však neměňte – vše se odehrává stále v Čapkově vile a v zahradě, na návštěvu chodí stejní lidé ... 5) Pokud máte vlastní zkušenost s narozením nebo výchovou nějakého zvířecího mláděte, pokuste se tedy vytvořit vlastní líčení vzhledu a chování tohoto tvora. Snažte se, aby líčení bylo pro čtenáře nejen zábavné, ale aby si také dokázal všechny reálie živě představit. 6) Vydejte se na dobrodružné pozorování buď divokého zvířete, nebo zvířete domácího, žijícího doma nebo ve stáji či chlévě. Poté svá pozorování popište ve formě reportážního líčení. Cílem není napsat vědecký protokol, ale jen názorně vystihnout, jak stvoření vypadá, co dělá, čím je typické. Všímejte si i drobných detailů vzhledu, pohybů, zvuků, zápachu apod. Neprozrazujte však čtenáři, které zvíře líčíte! To by měl z vašeho textu poznat sám. 7) Možná máte příležitost pobýt trochu déle v zoologické zahradě. Vyberte si jedno zvíře a zůstaňte před ním co nejdéle. Třeba si ho natočte, vyfotografujte, nakreslete, dělejte si o něm poznámky. Pak napište líčení, které by mělo obsahovat vzhled a projevy (chování) vámi vybraného zvířete. Pokud nemáte možnost cestovat do ZOO, postačí sledovat libovolné zvíře v teráriu, voliéře, ohradě nebo oboře. 8) Jinou možností mohou být filmové dokumenty o některém zvířecím druhu. Aby váš text ale netrpěl popisností a nebyl jen strohým přepisem dokumentu, představujte si, že máte s oním tvorem osobní autentickou zkušenost. Ve vašem líčení by neměly chybět emoce – nevytváříte odborný text, ale svěřujete se čtenářům se zážitky vzhledu a chování živočicha. 9) Vstupte do pražského výběhu goril. Představujte si, že jste básník, který chce co nejvíc nahlédnout do duše těchto obrů. Podrobně seznamte čtenáře s jejich vzezřením a chováním, jak se změnilo po vašem příchodu mezi ně, jak gorily reagovaly a co jste se o nich dověděl. Mnoho detailních informací lze získat z projektu „Odhalení“, který přinesl hodiny a hodiny záznamu života goril. Pište nikoli vědecky, nýbrž jako citlivý básník – pozorovatel. 10) Ještě více fantazie potřebujete k popisu novorozeného miminka z pohledu mimozemšťana, tj. bytosti, která človíčka pozoruje téměř jako živočišný druh. Nesnažte se nějak zvlášť stylizovat do role mimozemšťana, ale o to víc se soustřeďte na líčení vzhledu a projevů novorozence. Všímejte si všech drobností, např. jeho vůně i zápachu, pohybů, reakcí na koupání nebo zvuky atd. Cílem je co nejnázornější a nejživější text, který čtenáře zaujme a možná i naučí si všímat.
8
