2. přednáška 1. část Rozdílové ukazatele Z minulé přednášky :
Elementární metody FA: 1. Analýza absolutních ukazatelů a) Absolutní ukazatele b) procentní ukazatele
1. horizontální analýza /trendová/ (indexy a) řetězové b) bazické ) 2.vertikální (procentní, strukturální) analýza
c) Rozdílové ukazatele c) Rozdílové ukazatele člení se
1. Fondy finančních prostředků
2. Ukazatele různé úrovně zisku
3. Ukazatele typu přidaná hodnota
1.Fondy finančních prostředků a) Čistý provozní (pracovní) kapitál (net working capital) b) Čisté pohotové prostředky c) Čisté peněžně-pohledávkové fondy Při financování oběžných aktiv musí podnik zvažovat dvě otázky: • Určení podílu financování z vlastních a cizích zdrojů • Určení podílu financování z krátkodobých a z dlouhodobých zdrojů. Provozním kapitálem se obvykle rozumí krátkodobá oběžná aktiva.
a) Čistý provozní kapitál (ČPK)
Je rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými cizími pasivy. SA
ČPK
VK
SA
c dl zdroje
Cizí dl. zdroje OA
Cizí kr. zdroje
VK
ČPK
OA
Cizí kr. zdroje
1. výpočet – z položek aktiv:
ČPK = oběžná aktiva – krátkodobá cizí pasiva
ČPK je tedy částí oběžného majetku, která je financována dlouhodobými zdroji (dlouhodobým kapitálem) vlastními i cizími. ČPK tvoří rozhodovací manévrovací prostor pro činnost finančního manažera, neboť jde o tu část oběžných aktiv, která není zatížena nutností brzkého splacení (ochranný polštář podniku). 2. výpočet – z položek pasiv:
ČPK = vlastní zdroje + cizí kapitál dlouhodobý – stálá aktiva
Tento pohled je bližší vlastníkovi podniku. Nedostatky ČPK - oběžná aktiva, z nichž se odvozuje, zahrnují i některé málo likvidní, nebo trvale nelikvidní položky. např. nedobytné pohledávky, neprodejný materiál - je ovlivněn použitými metodami oceňování, zejména majetku. Zásada opatrného financování : - dlouhodobá (stálá) aktiva by měla být financována ze zdrojů dlouhodobých, zatímco krátkodobá aktiva mohou být financována i krátkodobými zdroji. Při uplatňování tohoto přístupu se uvádí do souladu doba splatnosti (životnost) aktiv a pasiv.
b) Čisté peněžně pohledávkové finanční fondy
- též označovaný jako čistý peněžní majetek - představuje kompromis mezi ukazateli ČPK a ČPP.
Z oběžných aktiv vylučuje nelikvidní oběžná aktiva např. nedobytné nebo dlouhodobé pohledávky, neprodejné zásoby popř. další aktiva s nízkým stupněm likvidity. ČPPFF = oběžná aktiva – zásoby – dlouhodobé pohledávky – krátkodobá cizí pasiva
c) Čisté pohotové prostředky (ČPP) - je další modifikací ČPK a ČPPF Zahrnuje:
a) peníze v hotovosti + peníze na BÚ (užší pojetí)
Do peněžních prostředků se pro tyto účely zahrnuje pouze hotovost a peněžní prostředky na běžných účtech, popř. i velmi likvidní peněžní ekvivalenty např. směnky, šeky, krátkodobé cenné papíry, krátkodobé termínované vklady. b) peníze v hotovosti + peníze na BÚ + šeky + směnky + krátkodobé vklady + krátkodobé CP, atd. (širší pojetí)
Fond je vypočítáván ve dvou variantách:
ČPP = pohotové peněžní prostředky – krátkodobé závazky - externí analýza ČPP = pohotové peněžní prostředky – okamžitě splatné závazky - dostupné pouze pro interní analýzu (interní údaje) „okamžitě“ splatné – nutno stanovit lhůtu (do týdne, do měsíce)
2. Ukazatele založené na různých modifikacích zisku Výsledovka (Výkaz zisku a ztráty) v ČR – HV před zdaněním HV po zdanění
Různé úrovně zisku pro účely finanční analýzy:
I.úroveň : Hospodářský výsledek (zisk) za účetní období po zdanění (EAT - earnings after taxes) + Daň z příjmu _______________________________________________________________ II.úroveň: Zisk před zdaněním (EBT - earnings before taxes)
+ Nákladové úroky ________________________________________________________________ III.úroveň: Zisk před úroky a zdaněním (EBIT- earnings before interest and taxes)
+ Odpisy dlouhodobého majetku ________________________________________________________________ IV.úroveň: Zisk před úroky, odpisy a zdaněním (EBDIT - earnings before , deprecisation, interest and taxes)
zisk na nižší úrovni než zisk po zdanění: tzv. zisk pro akcionáře (EAC - earnings evailable for common stockholders) : EAC
=
EAT – vyplacené dividendy
Ve schématu uvedené modifikace, založené na zisku před zdaněním, se vypočítávají také ze zisku po zdanění, např.
Zisk po zdanění plus úroky = EAT + nákladové úroky.
Tento ukazatel se častěji používá ve variantě, která zohledňuje skutečnost, že úroky tvoří součást nákladů a snižují tak daňové zatížení, tj. tvoří tzv. daňový štít. Chceme-li vyjádřit celkový výsledek využití zdrojů bez ohledu na to, komu náleží (vlastníku, věřiteli), ale se zohledněním daňového efektu úroků, pak je možné vypočítat Zisk po zdanění plus úroky po zdanění = EAT + nákladové úroky x (1 – t) kde t = úroková sazba v desetinném vyjádření.
Tato veličina pak představuje čistý výsledek použitého kapitálu vlastního i cizího. V literatuře je tato veličina označována zkratkou NOPAT (z angl. net operating profit after taxes), výpočet NOPAT však vychází nikoli z celkového hospodářského výsledku (zisku) po zdanění, ale z jeho provozní zdaněné části plus nákladové úroky po zdanění, tj. NOPAT = Provozní zisk po zdanění + nákladové úroky x (1 – t):
Výpočet ukazatele NOPAT při značném zjednodušení určován vztahem NOPAT = EBIT x (1 – t) .
Výpočet tohoto ukazatele z údajů českého výkazu zisku a ztráty je však nepřesný samotným obsahem ukazatele provozní hospodářský výsledek, resp. hospodářský výsledek před úroky a daněmi
Ve výsledovce anglosaských zemí se lze setkat i s ukazatelem obsahově blízkým zisku, kterým je tzv. hrubé rozpění (GM - gross margin), který je rozdílem mezi tržbami za prodané výrobky a zboží (tj. částí výnosů) a náklady na prodané výrobky a zboží, který nezahrnuje náklady na správu a odbyt - viz následující srovnání. Pro tento ukazatel v jeho správné podobě nejsou v našich účetních výkazech dostupné údaje a je možné ho jen obtížně dopočítat, pro externího analytika jeho výpočet je nedostupný. Hrubé rozpětí (GM) = tržby za prodej zboží – náklady na prodané zboží ,
kde náklady na prodané zboží se rozumí pouze přímé náklady.
Pojetí a vykazování zisku v jiných ekonomikách: Hrubý zisk v ČR
Náklady: Výnosy: - provozní provozní - finanční finanční - mimořádné mimořádné --------------------------------------hrubý zisk -daň z příjmu ---------------------------------------čistý zisk Hrubý zisk v jiných zemích (Velká Británie, USA, Německo) :
Náklady (provozní složka): Výnosy (provozní složka) Přímé: přímá spotřeba Tržby z prodeje výkonů Režijní: a) výrobní režie ------------------------------------------------------------------------------------Výrobní náklady na dosažení tržeb Tržby z prodeje výkonů hrubý
zisk
b) správní režie Výnosy z ostatních činností c) odbytová režie ----------------------------------------------------------------------------------------zisk před zdaněním
Pro výpočet poměrových ukazatelů rentability se nejčastěji využívá EBT a EBIT, tj. zisk po zdanění a zisk po zdanění včetně úroků. Volba příslušného ziskového ukazatele by měla vycházet z účelu analýzy – uveďme vypovídací schopnost uvedených modifikací zisku: Hrubé rozpětí, hrubá marže (Gross Margin – GM, Gross Profit) – forma zisku, převzatá anglosaské oblasti. V naší výsledovce jí odpovídá obchodní marže, která je však vztahována – i ve výrobních podnicích – pouze k prodeji zboží, což však není obsah totožný s obsahem tohoto ukazatele v zahraničí. Čistý provozní zisk po zdanění (NOPAT) – představuje zisk vygenerovaný hlavní provozní činností podniku, má vyjadřovat efekt získaný existujícím portfoliem aktiv. Nelze jej ztotožňovat s provozním hospodářským výsledkem zjišťovaným podle českých účetních standardů a vykazovaným ve výsledovce. Pro zjištění NOPAT je třeba účetní provozní hospodářský výsledek upravit: nelze v něm např. ponechat zisky (ztráty) z prodeje aktiv, protože mají mimořádný charakter a nejsou výsledkem hlavní činnosti, nelze v něm ponechat výsledky finančních operací, protože také nejsou výsledkem hlavní činnosti podniku, další úpravy se týkají tvorby rezerv a opravných položek, účtování leasingových splátek apod. Ukazatel NOPAT vyjadřuje reálný efekt využití aktiv (investic) v daném podniku, a je proto významným ukazatelem používaným investory.
Čistý zisk pro akcionáře (EAC) – jde o zisk, který byl již zdaněn, byly z něj splněny povinnosti ve vztahu k zákonnému rezervnímu fondu, byly vyplaceny dividendy z prioritních akcií. Tento zisk může být vyplacen ve formě dividend nebo reinvestován do podniku. Jde o výsledek pro držitele kmenových akcií. Čistý zisk (EAT) – v ČR „hospodářský výsledek za účetní období“ – zisk po splnění daňové povinnosti, tj. určený k rozdělení mezi akcionáře (prioritní a kmenové) a podnik. Do tohoto procesu mohou zasahovat ustanovení o povinném použití zisku – v ČR povinný příděl do rezervního fondu. Je využíván pro posuzování rentability vlastního kapitálu - představuje konečný výsledek činnosti pro vlastníky. Čistý zisk (EAT) plus úroky po zdanění – tento výsledek vyjadřuje souhrnný efekt činnosti se zohledněním daňového účinku bez ohledu na to, kdo zdroje poskytl (akcionáři, věřitelé) Zisk před zdaněním (EBT) – je výsledkem celkové činnosti (běžné i mimořádné) za účetní období před stanovením daňové povinnosti. Je důležitou veličinou pro srovnávání výkonů společnosti v čase i při mezipodnikovém srovnávání, protože daňové zatížení může být v jednotlivých společnostech různé. Zisk před zdaněním a úroky (EBIT) - měří efekt podnikatelské činnosti, výsledek použití zdrojů bez ohledu na jejich původ (tj. bez ohledu na způsob financování činnosti) a bez ohledu na míru zdanění. Jde tedy o komplexní ukazatel, který využívají investoři pro posuzování produkční síly aktiv.Využívá se při řízení peněžního toku a při vyhodnocování dlouhodobé solventnosti. Není zkreslen vlivem daní a odráží se v něm i způsob financování podniku. Používá se nejvíce při měření rentability tržeb a rentability celkového kapitálu. Zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITD, EBITDA) – je předcházející úroveň zisku (EBIT) zvýšená o částku odpisů (v americkém účetnictví se rozlišují odpisy dlouhodobého hmotného majetku – „depreciations“ a dlouhodobého nehmotného majetku -“amortizations“). Tento údaj charakterizuje – s určitou nepřesností – objem disponibilních peněžních prostředků, které jsou výsledkem činnosti ve sledovaném období, proto se používá pro posuzování procesu tvorby peněžních prostředků (např. při investičním rozhodování).
b) Přidaná hodnota a její modifikace Přidaná hodnota - je chápána jako hodnota přidanou zpracováním v daném podniku, popř. odvětví. - lze ji zjistit jako rozdíl mezi hodnotou vyrobených statků
(tržbami) a náklady na nakoupený materiál a služby použité při jejich výrobě. Její obsah tvoří především mzdy, odpisy, placené úroky a zisk.
K výpočtu z údajů ve výkazu zisků a ztrát jsou používány tržby za prodej zboží, vlastních výrobků a služeb po odečtení nákladů na prodej zboží a spotřeby materiálu, energie a služeb. Tržní přidaná hodnota - se používá jako ukazatel vyjadřující dlouhodobý cílpodnikání a nahrazuje v této funkci zisk. Jde o maximalizaci jmění akcionářů,
K maximalizaci vlastního jmění však dochází maximalizací rozdílu mezi tržní hodnotou vlastního jmění a výši vlastního jmění skutečně vloženého investory do podniku. Tento rozdíl se označuje jako tržní přidaná hodnota (MVA - Market value added) - používá se k měření efektivnosti manažerské práce vzhledem k rozšíření jmění akcionářů od doby vzniku společnosti. Tržní přidanou hodnotu MVA lze také definovat nejen pro vlastní jmění, ale i vzhledem k celkovým zdrojům firmy jako rozdíl mezi tržní hodnotou firmy a skutečným vloženým kapitálem.
Ekonomická přidaná hodnota
Zatímco MVA měří efektivnost manažerské práce vzhledem k rozšíření jmění akcionářů od doby vzniku společnosti, soustřeďuje se EVA (Economic value added) na efektivnost manažerské práce během daného roku. EVA = zisk po zdanění – náklady veškerého kapitálu EVA představuje odhad skutečného ekonomického zisku podniku za rok a může se podstatně lišit od účetního zisku.Náklady kapitálu totiž přestavují alternativní (oportunitní) náklady veškerého použitého kapitálu, zatímco účetní zisk náklady vlastního kapitálu nezohledňuje Bohatství investorů roste, je-li ukazatel EVA kladný ( je-li zisk po zdanění vyšší než náklady kapitálu). MVA je současnou hodnotou budoucích očekávaných EVA. Přestože je ukazatel EVA hitem 90. let, podstata myšlenky není nikterak nová. Manažeři chtějí vždy dosáhnout většího zisku než jsou náklady kapitálu. Často však v praxi dochází k přílišné orientaci na účetní kritéria, zejména účetní zisk a rentabilitu a tato myšlenka se vytrácí. Proto EVA je nový pohled na měření úspěšnosti podniku, protože v sobě soustřeďuje důležité stránky fungování podniku - velikost a strukturu kapitálu, náklady kapitálu a jeho využití neboli zisk. Ukazatele EVA a MVA se využívají i pro oceňování společností v případě jejich koupě a prodeje.
3. Poměrové ukazatele Analýza pomocí poměrových ukazatelů je nejběžněji používanou technikou finanční analýzy, a to z několika důvodů: • Je časově nenáročná a poskytuje jakési vodítko, kde hledat příčiny podnikových problémů, • Zároveň tedy podniku slouží jako podnět k hlubší analýze, • Lze ji používat pro podniková srovnání a na základě rozborů těchto ukazatelů lze také modelovat budoucí vývoj podniku nebo vyhodnotit jeho silné a slabé stránky. Poměrové ukazatele se počítají z údajů účetních výkazů Třídění poměrových ukazatelů • • • • • • •
Ukazatele kapitálového trhu Ukazatele výnosnosti (rentability) Ukazatele krytí aktiv Ukazatele likvidity Ukazatele aktivity Ukazatele finanční struktury (zadluženosti) Ukazatele nákladovosti
Interpretace hodnot poměrových ukazatelů - srovnávací normy Při výpočtu ukazatelů nevíme, zda vypočtěná hodota je příliš nízká, nebo naopak vysoká. Tak vzniká otázka, zda existuje nějaká norma s níž by byla hodnota vypočteného ukazatele porovnána. Existují tři úrovně možných srovnávacích norem: a) odvětvové normy b) historické normy c) manažerské normy
a) Odvětvové normy - stanovují se jako aritmetické průměry nebo mediány poměrových ukazatelů za dané odvětví. Problémy při jejich zavádění: • Činnost podniku spadá do více odvětví • Nemusí být dostatečně reprezentativní, nemusí vycházet z dostatečného souboru podniků • Metodika výpočtu ukazatelů se může lišit např. způsob oceňování zásob, odpisování investičního majetku apod. • Časové období může být rozdílné • Výkyvy sezónnosti
b) Historické normy - odstraňují mnohé nedostatky norem odvětvových norem.
- z poměrových ukazatelů dosažených v průběhu vývoje jedné a téže organizace jako několikaletý průměr. (odpadá zde problém zařazení do příslušného odvětví, jakož i problém metodiky výpočtu) Nedostatky: Nejsou podrobeny externímu ověření.
c) Manažerské normy - podnikové normy, které se liší od norem historických i odvětvových v souladu s určitým strategickým záměrem. Např. prodloužení doby obratu pohledávek poskytnutím úvěru svým odběratelům v rámci podpory prodeje.
