Petr Koubek
a ie
Principy mysliveckého hospodaření se zvěří u nás mají tradici trvající mno ho desetiletí. Až na malé výjimky však bohužel nedoznaly za dobu svého uplat ňování téměř žádných zásadních změtí. Téměř vůbec nereagovaly na změněné přírodnípodmínky vposledních dvou dekádách, na dramatické změny hospo daření s ornou půdou, na změny v za stoupeníjednotlivých plodin, na změny vlastnickýchpráv k půdě i lesům, Nerea govaly ani na dramatický rozvoj do pravní infrastruktury či na řadu dalších faktorů ovlivňujícíchpopulační dynami ku a početnost všech druhů zvěře. I mys livecký výzkum (zahraniční, neboť u nás téměř žádný neexistuje) přinesl vposledních desetiletích velké množství často zásadních poznatků z biologie zvěře, ale jejich praktického využitíjsme se ve většiněpřípadů nedočkali. Není se tedy co divit, že současný stav hospo daření spopulacemi zvěře v ČRje neutě šený a výsledky, kterépřináší, jsou v některýchpřípadech tragické.
V ZAJETI FORMULÁŘŮ . . . Celý systém hospodaření se zvěří je v ČR postaven na tom, jakým i čísly jsou vyplněny příslušné form uláře. Je jich ně kolik, ale já se budu věnovat pouze for mulářům na sčítání zvěře a Plánu chovu a lovu. Sčítání: Znát přesný počet srnčí, jelení, černé zvěře, zajíců atd. v honitbě je zá kladním předpokladem k jejich úspěšné mu chovu. Mám na mysli chov, kdy je do držen poměr pohlaví odpovídající druhu zvěře (např. u velkých savců 1:1), zacho vána přirozená věková struktura popula ce a také početnost, která působí škody
Foto Václav Pňbáň
vlastníkem honitby tolerovatelné. Na
denému datu předpokládaný stav např.
mnoha případech však můžeme dokumen
jelen í zvěře m igrující v horských ho
tovat, že nic z toho v absolutní většině
nitbách). Abychom zjistili, kolik jelenů
zcela vymkla kontrole. Bez ohledu na jeho
honiteb v ČR neplatí. Že lze ve volné pří
v honitbě máme, nastudujem e příslušnou
negativní vliv na populace jelena evrop
rodě přesně spočítat srnce, jeleny, zajíce
metodiku, přemluvíme všechny členy MS,
ského, který byl opakovaně prokázán vzá
nebo bažanty, věří pravděpodobně již jen
důkladně proženeme houštiny, spočítá
jem ným křížením obou druhů, a devastují
český myslivec, jedinou jisto to u je, že po
me v nich jeleny, každou věkovou třídu
cí působení na prostředí, jež sika obývá,
kud se skutečně v našich honitbách pro
zvlášť (!), zvýšenou pozornost budeme
se jeho početnost neustále zvyšuje a are
vádí nějaké sčítání, ta k jeho výsledky jsou
věnovat oboustranně korunovým jelenům
ál rozšíření roste. V r. 2011 žilo podle
zpravidla několikanásobně nižší, než je re
starším 12 let (nic na tom, že v době
statistiky M inisterstva zemědělství v ČR
alita, a to bez ohledu na druh zvěře i typ
nařízeného sčítání již mohou mít shozeno
9680 jedinců jelena siky, z nichž bylo k od
honitby (jedinou výjimkou jsou velké šel
a ve většině českých honiteb se již dávno
střelu naplánováno 6758 kusů. Nakonec
my, tam je to přesně naopak; proč asi?).
nevyskytují) a sam ozřejm ě budeme
se však ulovilo - podle oficiální statistiky
Přestože bylo na mnoha příkladech doká
rozlišovat laně a kolouchy. To vše totiž
- 10 878 kusů, tedy tém ěř dvakrát více,
záno, že ani kombinace různých metod
potřebujem e ke správnému vyplnění fo r
než se plánovalo! Pokud bychom si který
sčítání neposkytuje věrohodné údaje, čísla
muláře. Pokud si ovšem přečtem e nějakou
koliv z těchto oficiálních údajů dosadili do
získaná jarním sčítáním jsou stále základ
odbornou literatu ru týkající se sčítání
příslušného plánovacího formuláře, je zřej
ním kamenem pro konstrukci plánu cho
spárkaté zvěře (např. v českém překladu
mé, že myslivci, chovatelé siky, udělali ně
vu a lovu v daném roce. Nic na tom, že
vyšla v r. 2012 publikace B. Mayleové
kde chybu! Přece není normální, abychom
většina těchto čísel vznikla jen na zákla
a kol. K oíik s p á r k a té zvěře m á m e v bonit-
z necelých deseti tisíců jelenů siky v JKS
dě dlouholetých zkušeností a jako taková
bě?), můžeme propadnout trudomyslnos-
ulovili stejné množství a v následujícím
jsou beze změn předávána z hospodáře
ti. My se však spokojíme se stavem, že
roce je ště o několik tisíc více, aniž by do
Sika Sika je druh, jehož šíření i početnost se
na hospodáře. Pokud se mění, ta k jen
do příslušných kolonek napíšeme taková
šlo k jejich celkovému úbytku. Podle čes
v závislosti na okolnostech, které nem ají
čísla, aby nám plán odstřelu vyšel tak,
kých myslivců a oficiální statistik y to však
s chovem zvěře nic společného (počet ju-
ja k potřebujem e.
normální je ! A dokonce je norm ální i to,
bilantů, svateb a promocí v rodinách čle
Očekávaný přírůstek (dříve koeficient pří
že i při tak „drastickém" odstřelu se sika
nů mysliveckých sdružení atd.). Velká
růstku): vykonstruované číslo bez jakého
šíří do dalších honiteb. V nich je zpočátku
většina plánů chovu a lovu se tak kon
koliv přímého vztahu k aktuálním tren
zatajován, ale jakm ile jeh o stavy dosáh
struuje podle toho, kolik kusů potřebuje
dům v populační dynamice většiny druhů
nou určité úrovně, stává se trvalou sou
me ulovit, abychom uspokojili všechny
zvěře.
částí hospodaření v další nové honitbě. Si kové prokazují neuvěřitelné m igrační
požadavky, ale současně abychom trochu
letní stav před lovem: rozhodující údaj,
„pošetřili" samičí zvěř, protože ta je přece
který je nutné zjistit opět sčítáním . 0 jeho
schopnosti a objevují se v různých, pro ně
„nositelkou přírůstku". K tom u mohu vy
přesnosti lze s ohledem na vegetační ob
nových oblastech. Důkazem jso u např. n á
užít i další atributy, které jsou pro úspěš
dobí s úspěchem pochybovat. Nebo si snad
lezy jedinců jelena evropského s hybridní
né plánování nutné:
mám myslet, že např. spočítat zajíce v lá
mi znaky v místech bez trvalého výskytu
nech kukuřice, řepy, vojtěšky je stejně
siky (např. Beskydy).
Normovaný jarní kmenový stav (JKS): víceméně ho určí státn í správa myslivosti
„snadné" a nepřesné jako v zimě? Jistě je
Kvůli absenci zdravého rozumu jsm e
v mnoha případech na žádost vlastníka
to je ště nepřesnější, pokud se to to sčítání
v chovu siky dosáhli takové situace, že je
pozemků podle toho, jaký vztah má
ovšem vůbec praktikuje.
diným možným řešením současného stavu
vlastník ke zvěři a ja k velké škody mu
Návrh plánu lovu: rutina, stačí je n ode
je celoroční odstřel. Pokud chceme i v bu
zvěř na jeho pozemcích působí. Jejich výši
číst normovaný jarn í kmenový stav od
doucnu chovat siku ve volnosti, ta k jedině
ovlivňuje také skutečnost, zda m ajitelem
letního stavu před lovem a máme tol
v přesně vymezených oblastech a všude
pozemků je fyzická či právnická osoba
Schválený plán lovu: opíšeme návrh
nebo stát a je stli se bude zvěř chovat
a budeme doufat, že vlastník honitby
nebo redukovat. Kdysi dávno hrála ve sta
bude souhlasit a návrh podepíše.
novení normovaných stavů důležitou roli
Předpokládaný jarní kmenový stav
jinde ho musíme naprosto nem ilosrdně li kvidovat! Nepovolit žádné norm ování, zce la mimo plán chovu a lovu lovit migrující jedince bez ohledu na pohlaví a věk, dra
k 31. 3.: pokud jsm e dobře odečítali, tak
maticky zvýšit úhradu škod na lesních
v dnešním form uláři zůstala, ale to, že od
stačí opsat normovaný jarn í kmenový
kulturách způsobených sikou a přijm out
doby jejíh o prvního zavedení uplynulo
stav ...
řadu dalších nepříliš populárních opatření.
i tzv. jak ostní třída honitby. Ta sice
Ideálním řešením by bylo um ožnit chov
více než 50 let a že se za tu dobu ja k o st ní třídy honiteb pravděpodobně změnily
NĚKOLIK PŘÍKLADŮ
tu k lepšímu, jinde k horšímu, zajímá
Z MYSLIVECKÉ PRAXE
málokoho.
Jaké důsledky má uplatňování výše uve
siky pouze v oborách. Prase divoké Populační dynamika tohoto druhu zvěře
Kmenový stav k 31. 3. je ve dvou
dených zásad v chovech některých druhů
variantách - předpokládaný a sčítaný
zvěře v honitbách ČR, budu demonstrovat
je již několik let důkazem, že se prase di
(netuším , jaký smysl má udávat k uve
na několika příkladech.
voké také vymyká jakékoliv kontrole. Sna
hy o redukci početnosti jsou pouhou pro
110 000 do 185 000 kusů, ale jarn í kmeno
dařování, je zajíc. Všechny populační
klamací, praxe je zcela jiná. Na divočáky
vé stavy jsou stále tém ěř stejn é (kolem
ukazatele naznačují, že podle zoologických
se nepohlíží jako na zvěř se závažným epi-
60 000 kusů). Úlovek černé zvěre je u nás
kritérií se již zařadil mezi ohrožené druhy.
zootologickým potenciálem, působící ob
stejně vysoký, nebo dokonce i vyšší než
Pokud by nebyl podle zákona o myslivosti
rovské škody na polních kulturách (na
úlovek zvěre srnčí. A to znalci poměrů
zvěří s dobou lovu, jistě by dříve nebo
štěstí na rozdíl od škod v lese nejsou
v naší m yslivosti soudí, že skutečný úlo
později měl své m ísto v Červené knize ČR.
zatím uplatňovány v takovém rozsahu).
vek divočáků je je ště mnohem vyšší, než
Jak jin ak nahlížet na dramatický několika
Pro většinu myslivců je to příležitost
uvádí oficiální statistik a! Můžeme tedy
násobný a trvalý pokles úlovku zajíce? Jak
k lovu a cenný příspěvek na kuchyňský
konstatovat, že jediným skutečným účin
jin ak hodnotit jeho aktuální rozšíření
stůl. Abychom si zajistili co největší pří
ným redukčním faktorem početnosti
a skutečnou početnost v našich honit -
sun kilogramů chutné zvěřiny, předkládá
prasete divokého v ČR jsou klimatické
bách? Na zajíci můžeme názorně demon
me stovky tun různých zemědělských
podmínky (především výška sněhové po
strovat škodlivost současného myslivecké
a potravinářských odpadů na vnadiště
krývky) a bohužel také případná epidemie
ho hospodaření. V posledních čtyřech
v blízkosti vytápěných pozorovatelen
klasického moru prasat. My myslivci tento
letech žilo (bylo napočítáno) podle oficiál
a důsledně lovíme (redukujeme) selata
úkol dlouhodobě nezvládáme, a co je hor
ních statistik v ČR od 268 000 do 307 000
a lončáky. Především ti jsou naším cílem
ší, nemáme o to ani zájem. Jak jin ak si vy
zajíců, odstřel byl plánován v rozmezí od
také na naháňkách. Běda tomu, kdo střelí
světlit neskrývanou radost nad výřady blí
82 000 do 130 000 zajíců a skutečně bylo
padesátikilovou bachyni! „Nositelky pří
žící se stovce ulovených prasat z honiteb
uloveno od 47 000 do 83 000 zajíců. Uve
růstku" se totiž neloví, ani když se černá
0 výměre kolem 1500 ha a uspokojení
dená čísla jsou jednoznačným důkazem
zvěř intenzivně redukuje (tedy na papíře)!
z toho, že nebyla ulovena jediná bachyně?
toho, že sčítání a plánování lovu zaječí
V přemnožených populacích černé zvěře
1 pro černou zvěř platí totéž co pro siku:
zvěře je zcela mimo realitu, a to tím spíše,
s poměrem pohlaví a věkovou strukturou
celoroční lov bez omezení pohlaví či věku.
že tento trend se v posledních deseti le
populace zcela mimo požadovaný rámec
Na dodržování „chovatelských zásad" bude
tech zcela pravidelně opakuje. Kde je ko
probíhá chrutí celý rok, „selata m ají sela
čas, až dostaneme je jí populační dynamiku
rekce podle sčítaných stavů před lovem
ta" a některé výřady vypadají, jako by
pod kontrolu!
(tam už by měly být zahrnuty ztráty při rozeným úhynem, zemědělskou činností,
chom vystříleli vepřín s přeštickým černostrakatým plemenem prasete. Výsledkem hospodaření s černou zvěří je skutečnost,
Zajíc polní Dalším druhem zvěře (po koroptvi), kte
dopravou, předací atd.)? Zcela ignorujeme skutečnost, že většinu zmíněných ztrát
že oficiální úlovek osciluje v posledních
rý myslivecké hospodaření přivedlo na po
nemůžeme nijak zásadně ovlivnit a přesto
čtyřech letech přibližně v rozmezí od
kraj možnosti jeho smysluplného obhospo
plánujeme, jakoby se měli všichni vržení
zajíci dožít podzimních honů. je zcela evi
kazem myslivecké stráže (ostatn í pouze na
jen otázkou času, kdy se budou řešit první
dentní, že ten to způsob hospodaření se za
výjimku). Podobně jako v jiných případech,
případy.
ječí zvěří je jí populaci drží na hranici, kdy
ani v tom to nejsou myslivecké zákony
K již vyjmenovaným druhům lovné zvě
už není schopna produkovat přírůstek,
striktně dodržovány, a ta k se do lovu za
ře bychom mohli také připojit jelen a ev
který by v plné výši pokryl všechny fakto
pojují i myslivci, jim ž tu to výsadu zákon
ropského, daňka evropského, m uflona, ko
ry úm rtnosti včetně plánovaného odstře
autom aticky neumožňuje. Někteří své
roptev polní, tetřevovité ptáky, kachnu
lu. Díky absolutní ztrátě soudnosti svádí
úlovky připisují těm , kteří lovit mohou,
divokou a další, jejichž chov nese negativ
me chovatelské neúspěchy s drobnou zvěří
jin í je z pochopitelných důvodů zatajují.
ní stopy vlivu mysliveckého hospodaření.
na pochopy, lišky, kuny, tchoře, krkavce
I tak poěet ulovených vetřelců každoročně NUTNÁ ZMĚNA ZAŽITÝCH PRAVIDEL
a další „škodnou", aniž bychom zastírali,
stoupá. Aktuální stav jejich rozšíření v ČR
že ve stejných honitbách, kde chováme
je alarmující. Podle posledních zpracova
a normujeme zajíce, chováme černou zvěř,
ných údajů z let 2 0 0 6 -2 0 0 9 byl výskyt
myslivost si zaldádá na tradicích, je velmi
jíž lovíme čtyřikrát více než zajíců.
norka amerického zaznamenán na více než
konzervativní a tém ěř nereaguje na nové
Bažant obecný
Je všeobecné známým faktem , že česká
50 % našeho území, mýval severní byl zjiš
skutečnosti. Nic proti tradicím jako m ysli
těn na tém ěř 15 % a psík mývalovitý na
vecká mluva, specifické chování, oblékání,
82 % plochy ČR. Navzdory zmíněným kom
zvyky atd. Chovat zvěř podle poznatků
ší rány změny vlastnických vztahů v ze
plikacím s jejich odstřelem a přiznáváním
starých 50 a více let však není žádná tra
mědělství a rostoucí náklady. Myslivci
úlovků počet ulovených jedinců každoroč
dice, ale nezodpovědnost a hazard s trad i
dnes nem ají peníze na drahé krmné směsi
ně stoupá (v r. 2012 bylo podle oficiální
cemi! Jedinou možností, ja k úspěšně řešit
či na drahá léčiva a také si již nemohou
statistik y v ČR uloveno 712 norků americ
nahromaděné problémy, je radikální změ
kdykoliv a zdarma opatřit jakékoliv množ
kých, 414 mývalů severních, 1284 psíků
na zažitých pravidel chovu zvěře. U pustit
ství často velmi kvalitního obilního odpa
mývalovitých a 1454 nutrií říčních). Na
od nesmyslného a neproveditelného sčítá
du. Většina myslivců také zestárla a ti
základě neoficiálních údajů o odstřelu mý
ní, zapomenout na všechny normované
Chovu bažantí zvěře zasadily nejcitelněj
mladší nem ají čas a mnohdy ani chuť mě
vala severního ze střední Moravy je však
a jiné stavy, nepřikládat význam zavede
síce se dennodenně a zadarmo starat o ba
jisté, že oficiální statistky úlovku invaz-
ným, dávno neodpovídajícím kriteriím
žanty. Bažantí zvěř ta k odchovávají pouze
ních druhů jsou velmi nepřesné a pro cel
úživnosti a koeficientům přírůstku. Možná
zavedené bažantnice a několik firem. Pro
kové hodnocení jejich početnosti nepouži
by stálo za to trochu slevit z nezdravé na-
uživatele honiteb je mnohem snazší kou
telné. V r. 2011 bylo jen v i l honitbách
myšlenosti a podívat se tam, kde sice ne
pit na začátku lovecké sezóny za ušetřené
této oblasti uloveno celkem 200 mývalů
m ají takové tradice, ale ani takové problé
peníze potřebný počet bažantů, zavřít je
severních!
my se zvěří, vlastníky půdy či lesa nebo ochranáři. Co takhle soustředit se na pro
do malých voliér uprostřed honitby, volié ry obstoupit a za zvuku loveckých signálů zahájit lov. Kolik voliér, tolik lečí! Je to ne-
Bobr evropský V
některých oblastech ČR se velmi dy
středí, jeho stav aktuální úživnost, jeh o poškození, akceptovat ztráty způsobené
myslivecké, neetické, ale běžné. Tento způ
nam icky šíří bobr a výsledky jeho působe
biotickými i abiotickými faktory a od toho
sob chovu bažantí zvěře, jehož smyslem je
ní nabývají dramatických rozměrů. Na
odvozovat, jaké množství zvěře je p řijatel
co nejvyšší slovitelnost koupených bažan
vzdory tom u je bobr stále zařazen mezi
né chovat a jak velký může být úlovek,
tů, kteří se proto loví bez ohledu na po
druhy vyžadující absolutní ochranu. Situa
aniž bychom negativně zasáhli do správné
hlaví, vede k úplné likvidaci posledních
ce, kdy jsou bobři v důsledku obrovských
struktury populace? Jako první krok k n á
zbytků „divokých" bažantů. V mysliveckém
škod na chráněných stoletých stromech
pravě by stačilo, kdyby se důsledně vym á
roce 2011/2012 bylo v ČR vypuštěno té
jednoho z nejcennějších středoevropských
halo jen prosté dodržování zákona o m ys
měř 500 000 bažantů a ulovilo se jich jen
krajinářských útvarů založených člověkem
livosti.
o 23 000 více. To v r. 1991 jsm e vypouštěli
(park Lednického zámku) odchytáváni
asi 110 000 bažantů a lovili 450 000 a je š
a odváženi na jin é lokality, je absurdní!
tě v r. 2001 to bylo v poměru 250 000 ku
Nabízí se řešení, které je však pro mnohé
550 000 bažantů!
příliš radikální a z pochopitelných důvodů nepřijatelné. Tím řešením by mohlo být
Invazní druhy Mýval severní, psík mývalovitý, norek
zařadit bobra mezi lovné druhy a lovem udržovat jeho početnost na přijatelné
americký, nutrie říční jsou druhy, jim ž na
úrovni. Bohužel až příliš častá selhání
rozdíl od našich původních druhů zvěře
v managementu populací lovné zvěře však
Autor:
paradoxně garantujem e jis tý způsob
nejsou pro zařazení bobra do seznamu
pro/. RNDr. Petr Koubek, CSc.
ochrany. Přestože jednoznačně působí ob
lovných druhů příliš dobrým doporuče
Ústav biologie obratlovců AV ČR
rovské škody na naší původní fauně (často
ním. Pokud to nezvládneme u druhů, které
v Brně, v.
na ohrožených druzích i na drobné zvěři),
lze běžně pozorovat („sčítat"), ja k by to asi
a Fakulta lesnická a dřevařská
z naprosto nepochopitelných důvodů je
dopadlo v případě bobra. Tento stav je na
České zemědělské univerzity v Praze
dosud mohou lovit pouze myslivci s prů
prosto ideálním podnětem k pytláctví. Je
V.
i.
wo jjtmMaireF ^wsria^ le l
IÉWtd!X^rromffi
L
Foto Lukáš Kovár
Normované stavy spárkaté zvěre, resp. rozdíl mezi nimi a reálnou početností zvěře v honitbách, jsou častým předmě tem diskuse mezi myslivci, lesníky, ze mědělci, vlastníky a uživateli honebních pozemků. Nelze se divit, normované sta vyjsou jedním ze základních údajů, s nimiž se pracuje při hospodaření se zvěří. Ajak vyplývá z trendu vývojepo četnosti hlavních druhů spárkaté zvěře, v hospodaření nedobrém. Desetiletí loví me více spárkaté zvěře, než jsou oficiální normované stavy, ale její skutečná počet nost neklesá. Oproblematice jsme hovo řili s doc. Ing. Jiřím Kamlerem, Ph.D., z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Protože se známe dlouhé roky a studovalijsme spolu, odpadlo vykání a rozhovor probíhal neformálně.
Systém hospodaření se spárkatou zvěří, za
Jaké další chyby se podle Tebe staly při
nezasahuješ do kmenových stavů. Pro cel
ložený na normování stavů zvěře v honit
zavedení tohoto systému?
kový stav zvěře by bylo ovšem potřeba
bách, bonitaci honiteb a plánování chovu
Velký problém vidím v metodice. Proved
a lovu, byl u nás zaveden počátkem 50. let
la se kontrola určitého území, konstatovalo
minulého století. Z vývoje úlovků je zřej
se, že stav z hlediska poškození lesa je
znát i poměr pohlaví. Tabulkový 1:1 je jen málokde. Máš přehled o tom, jaké systémy plánová
mé, že dlouhodobě nefunguje. Myslíš, že
únosný, a k tomu se nějak odhadla počet
v prvopočátcích mohl být funkční?
nost zvěře. Protože odhad byl špatný, velmi
ní lovu se používají v jiných státech, resp.
nízko byly nastaveny i normované stavy.
jestli se někde používá něco podobného
dy podařilo zvěř dobře nasčítat. Myslím si,
Nicméně systém byl zaveden a od té doby
jako u nás?
že tenkrát se při sčítání dělaly stejné chy
podle něho „jedeme".
Ne, protože nevěřím tomu, že by se teh
O tom, že by se někde používal tak teo reticky propracovaný systém, který však
by, jako děláme dnes, takže systém nemohl být od počátku funkční. Pokud by byl, ne
Když to shrnu, tak šedesát let fungujeme
nefunguje v praxi, jsem neslyšel. Všude je
byli bychom dnes tam, kde jsme.
podle systému, který je od počátku chyb
snaha zvěř sčítat a plánovat lov, aby bylo
ný, stavy spárkaté zvěře nám narůstají,
možné udržovat početnost zvěře na únosné
Když bylo tehdy zvěře méně než dnes,
zvěr se rozšiřuje do dalších a dalších
míře, ale funkční systém podobný našemu,
nemohla být chyba při sčítání menší?
oblastí . . .
kdy se plány vypočítávají s pomocí koefici
Naopak. Podle mého názoru byla chyba
Ano. Horké chvíle pro nás nastanou, až
ještě mnohem větší, protože zvěř, které
se někomu podaří zvěř správně nasčítat. Ve
bylo méně, byla hůře pozorovatelná. To vý
většině honiteb se prokáže, ja k propastný
sledky ještě více zkreslilo. Hlavně je však
rozdíl je mezi reálnými stavy zvěře a „ta
třeba zdůraznit, že normované stavy byly
bulkovými" normovanými stavy.
entu očekávaného přírůstu, ze zahraničí neznám. Změnily se nějak v posledních deseti, dva ceti letech, např. díky vývoji moderních technologií, sčítací metody zvěře?
od počátku nesmyslně nízko nastavené. Po kud by byly nastavené reálně, řekl bych:
Jakou vypovídací hodnotu mají tzv.
„Dobře, tenkrát to tak bylo," ale protože
zpětné propočty?
Metody se v podstatě nezměnily. Někte ré moderní postupy, využívající např. ter-
Docela velkou, zejména pokud jde o od
movize u nás nelze kvůli značné variabilitě
bylo možné je dodržovat. Celý princip byl
had počtu samic. Když si vezmeš delší časo
prostředí s hustými jehličnatým i lesy celo
tedy hned od zavedení vadný, založený na
vou řadu a uvidíš, že úlovek nekolísá a ne-
plošně používat. Nejúčinnější ta k stále zů
práci s nereálnými čísly.
kolísá ani stav zvěře, je jasné, že odstřelem
stávají primitivní metody přímého pozoro
byly od počátku tak nízké, je zřejmé, že ne
vání a sčítání trusů a stop. V myslivecké
přírůstek, a od toho odvozovat odstřel.
praxi jsou však těžko využitelné, protože
Když by přišel zlý rok, např. s krutou zi
těžko najdeme dostatek ochotných lidí.
mou, která by způsobila vyšší úm rtnost
tuálně vyskytuje. Zohlednil bych i území,
mláďat, odstřel by se snížil, a naopak. Ale
kde by potenciálně mohla žít, a také oblas
Jak si myslíš, že náš systém vznikl? V
podstatě jde o systém odvozený od
hospodaření s dobytkem, který funguje ve
hrát si na přesnost v absolutních číslech
ti, kde je je jí výskyt: naprosto nežádoucí. Pro každý významnější druh zvěře by se re
nesmysl.
publika dala rozdělit do celků a stanovily by se aktuální oblasti rozšíření, oblasti
zatímco dobytek na pastvině přesně spočí
Jak se díváš na bonitaci honiteb, která je
s potenciálem výskytu a oblasti, kde by se
táš, zvěř v lese nikoli. Velké problémy nám
součástí systému plánování chovu a lovu?
se zvěří vůbec nepočítalo. V m inulosti se
způsobuje i to, že používáme různé metody
Základní myšlenka není špatná, ale rea
u nás již takové pokusy objevily, ale vždy
sčítání. Tedy pokud se zvěře vůbec sčítá ...
lizace v praxi se absolutně nepovedla. Pou
vyšly do ztracena. Abych to uzavřel: od
Kdyby se ve všech honitbách používala
žívaná bonitační kritéria jsou totiž velmi
normovaných stavů bych úplně neupouštěl,
pouze jediná, jasná a transparentní meto
neurčitá a málo vystihují prostředí. Jakou
ale zásadně bych změnil způsob je jich s ta
da, pak by výsledky měly nějakou hodnotu,
hodnotu pak mohou mít výsledky? Přitom
novení.
ale takto ne.
R ozhovor
Normoval bych ji úplně všude, kde se ak
tak, jako to u nás děláme celá desetiletí, je
lice dobře. Zásadní rozdíl je však v tom, že
bonitace by se dnes dala provést již objek tivně, neboť máme kvalifikované odborní
Jakou roli by měl v regulaci stavů zvěře
Řekl bych, že metoda sčítání je dnes více
ky, kteří dokáží přesně zmapovat potravní
sehrávat stát?
méně všude podobná . . .
zdroje, krytové podmínky a další faktory,
Metoda opisování plánu lovu z roku na
Podle mého názoru zcela zásadní. V to m
které by se měly při bonitaci zohlednit.
to ohledu jsem příznivcem silného státu .
rok je samozřejmě v našich zeměpisných
K reálnému stanovení únosných stavů
Pokud vznikají škody na přírodním prostře
šířkách velmi rozšířená. Vždyť na papíře
konkrétního druhu zvěře pro konkrétní
dí, kdo jiný by měl mít možnost stanovo
vše krásně hraje a problém neexistuje. Přes
území je potřeba podrobný terénní prů
vat pravidla a sledovat jejich dodržování
to věřím, že někde se myslivci snaží přistu
zkum, sledování situace v létě a v zimě
v celé republice? Zabránit poškozování pří
povat ke sčítání zodpovědně. Rozdílné me
a periodické opakování průzkumu např. po
rody je přece veřejný zájem! A na druhou
tody a přístupy však tu to snahu deklasují.
deseti letech, aby se zohlednily změny, ji
stranu - stát by měl dohlížet rovněž na to,
miž krajina prochází. Takto se však ke sta
aby početnost zvěře neklesla pod kritickou
Je nějaká cesta, jak z toho ven? Domnívám se, že taková cesta existuje. Pokud by se podařilo prosadit nějakou vel
novení bonitačních tříd honiteb, které
úroveň. V obou případech by měl m ít stát
desetiletí používáme, rozhodně nikdy ne
možnost věci razantně ovlivnit. Pravomoci
přistupovalo.
státu jsou v současnosti v tom to ohledu
mi jednoduchou metodu, změny v počet
omezené, avšak nikoli nulové. Domnívám
nosti zvěře by šlo sledovat. Např. pomocí
Kolikrát byla od zavedení systému prove
se, že aktivní by mělo být především M inis
nějakého indexu, alespoň relativního. Mů
dena bonitace honiteb za účelem úpravy
terstvo zemědělství. Např. od nabytí účin
žeme se zaměřit např. na to, ja k intenzivně
normovaných stavů?
nosti zákona o myslivosti již bylo dost času
zvěř využívá prostředí, v němž žije. ja k ho
Domnívám se, že pouze jednou, a to
na sběr informací o tom, kde má zákon sla
poškozuje. Od toho lze odvodit, zda je tře
v souvislosti se schválením zákona
biny, a po dvou třech letech se daly inicio
ba lovit více, jestli je lov dostačující, nebo
č. 449/2001 Sb., o myslivosti, a jeho vy
vat potřebné změny. V kompetenci m inis
je již nežádoucí. V létě problémy se zvěří
hláškami. Nutno však dodat, že změny
terstva je přece vydávání vyhlášek. Kolik
nebývají, protože v lese je pro býložravce
byly jen minimální.
jsm e jich v posledních letech viděli? Tedy
potravy dost, ale potíže nastávají v zimě,
těch „rozumných'. Přitom by pomohly situ
kdy je potravních zdrojů méně. My jsme
Má dnes ještě smysl „hrát si“ při hospoda
aci se zvěří řešit. Opakuji, že jsem přízniv
např. zjistili, že údajem vypovídajícím
ření se zvěří s normovanými stavy?
cem silného státu, jinak se nic nezmění. Je
o úživnosti prostředí v zimním období je
V
dnešním pojetí, kdy jsou normované
evidentní, že systém, který v naší myslivos
stavy stanoveny pro malé honitby, to smy
ti funguje posledních dvacet let, zásadně
„nouzová potrava", takže pokud se ukáže,
sl zcela postrádá. Co si myslet např. o tom,
selhává.
že ho zvěř delší dobu konzumuje ve větším
když budeš mít velký lesní komplex rozdě
obsah jehličí v žaludku zvěře. Jehličí je
Svět m y s liv o s ti 11/13
Jak bys tedy navrhoval zvěr normovat?
množství, je to signál, že potravní zdroje
lený na malé honitby, v nichž nebudeš
Byl by však stát schopen převzít roli arb it
v daném prostředí jsou špatné. Obsah jeh li
moci normovat např. černou zvěř, protože
ra a garantovat dodržování nastavených
čí v žaludku by mohl být oním jednodu
výměra lesa v daných honitbách nedosáhne
pravidel, když již dnes úředníci často ne
chým indikátorem. Průzkum by se provedl
parametrů daných vyhláškou, a přitom bu
chtějí dělat nepopulární kroky?
napříč celou republikou, metodika je jedno
deš vědět, že v celém lese divočáci žijí a je
duchá. Podle výsledků bychom si udělali ob
jich tam hodně? Nechci však normované
raz o tom, kde je jaká situace, a dalo by se
stavy smést úplně ze stolu. Pokud by byly
od toho také odvodit, kde je zvěře málo,
stanoveny objektivně a pro velké oblasti,
Když to funguje v zahraničí, proč by to nemohlo fungovat u nás?
resp. hodně. Pak by již stačilo sledovat, jak
pak by smysl měly a s populacemi zvěře
Dekuji za rozhovor.
stav zvěře kolísá, resp. jaký je každoroční
v daných oblastech by se dalo pracovat.
David Vaca
Foto Kober Hlavica
Na naháňkách musí být pořádek! Vposledních letech jsme svědky profesionalizace části loveckých kynologů, kteří se svýmipsy pracují na naháňkách na spárkatou zvěř. Neváhají investovat nemalépeníze do výbavy svých čtyřnohých přátel i své, pořádají různá setkání, sdružují se do skupin a ze psů tvoří lovecké smečky. Díkyjejich práci se podstatně zvyšuje lovecká úspěšnost. Nejen o loveckých smečkách, naháňkách a souvisejícíproblematice jsme hovořili s Bc. Petrem Paschingbauerem ze Staré Huti u Nemanic na Domažlicku, kterýje jedním z vůdců psů sdružených do lovecké smečky spříznačným názvem Lovecká smečka CZ.
ky, které jsou s tím spojené, jsou velmi in
lovecké akce s deseti až dvacetihlavou smeč
tenzivní, umocněné tím, že je sdílíme spo
kou, v níž jsou teriéři, jezevčíci, slovenští ko
smečkami psů jsou u nás záležitostí posled
lečně. Jsme skupina stejně naladěných
poví, alpští brakýři jezevčíkovití i jiná ple
ních tří čtyř let, ale tak to není. Formovat se
myslivců, se stejnými názory, humorem
mena honičů.
začaly již přibližně v druhé polovině 90. let.
a viděním světa. Kdo si myslí, že to děláme
Jak a kdy jste se dali dohromady? Ono to vypadá, že skupiny psovodů se
Konkrétně tady na Domažlicku se tehdy po
pro peníze, je na velkém omylu. Stačí si
Podle čeho se rozhodujete o tom,
řádaly velké naháňky na jelení a černou
spočítat, kolik stojí kvalitní krmivo pro
kam půjdete na naháňku?
zvěř, na které byli potřeba kvalitní psi. Tam
psa, výbava jako je navigace pro sledování
bych viděl prvopočátky naší smečky. Někteří
psa pomocí GPS a dobrá ochranná vesta
ce a bezpečnost účastníků, a to ja k lidí, tak
psovodi postupně lovecké kynologie zane
pro psa, ale i očkování, veterinární ošetření
psů. To jsou hlavní priority. S uživateli honi-
chali, jiní zůstali a snažili se zlepšovat. Zá
v případě úrazu, pohonné hmo
sadní postavou pro formování loveckých
ty, přepravní prostředky atd.
smeček v ČR je ovšem Ing. Petr Ziegrosser,
Navíc většina loveckých akcí,
který dal všemu řád. Měl informace o fungo
jichž se účastníme, se koná ve
vání profesionálních smeček v Německu,
všední dny, takže se mnozí
Nejdůležitější je pro nás kvalitní organiza
Bc. Petr Faschingbauer (1 961) - narodil se v D om ažlicích. Vystu doval Střední zemědělskou školu
o pořádání naháněk se slíděním, o výzbroji
z nás musejí uvolňovat ze za
v Horšovském Týně (1981) a ve
a výstroji psovodů, a ty předával ostatním.
městnání. Peníze, které si účtu
studijním programu Lesnictví na
Začala se pořádat první setkání psovodů,
jem e za účast na naháňkách,
Fakultě lesnické a dřevařské České
díky Ing. Ziegrosserovi vznikl na webu Silva-
v podstatě slouží k pokrytí ná
rium přehled skupin honičů, zapálení, přede
kladů spojených s cestou do
Provoz a řízení m yslivosti (2011). M yslivosti a chovu lovec
vším mladší psovodi se začínali o věc zají
místa konání naháňky a se ser
kých psů se věnuje přes 35 let, působil v honitbách převážně
mat hlouběji a věci se daly do pohybu. Podle
visem pro psovody a psy.
na Chodsku a v jihozápadních Čechách. Jedenáct let pracoval
stejného scénáře se situace vyvíjela tady
zemědělské univerzity v Praze obor
jako profesionální psovod u Celní správy, od r. 2003 se věnu
u nás. Se stejně smýšlejícími kamarády jsme
Kolik psů čítá vaše smečka
se setkávali na lovech, věděli jsm e o sobě,
a o jaká plemena jde?
je podnikání v m yslivosti (služby pro m yslivost, organizování poplatkových lovů atd.). Byl správcem soukrom ých honiteb
Aby smečka byla účinná, musí
a organizátorem loveckých akcí pro zahraniční firm y. V po
do lečí. Nakonec jsm e si řekli, že bychom
být dobře sestavená. Ing. Ziegro
sledních dvou letech navíc spolupracuje s firm ou zabývající
chtěli věci dělat lépe a profesionálněji
sser v jednom článku popsal
se výkupem paroží a jeho zpracováním. V r. 2009 založil se
a ze svých psů složili smečku.
typy psů ve smečce a jejich úko
svými přáteli loveckou smečku.
o tom, kdo jaké chová psy a jestli jsou dobří
ly. Snažíme se tomu přiblížit Někteří myslivci se domnívají, že lovecká smečka je podnikatelskou aktivitou . .. To je hloupost. Smečku jsm e založili kvůli tomu, že nás baví lovecká kynologie. Zážit
a mít smečku maximálně pest rou tak, aby v ní byli jak slídiči, tak honiči,
teb splňujících tato kritéria rádi spolupracu
ale i psi, kteří dokáží zvěř zastavit a těsně
jeme. Těší nás, když jsou s námi spokojeni
na ni doléhat. V současné době vyrážíme na
a zvou nás na další lovecké akce. Už se nám
dokonce stalo, že střelci po naháňce provolá vali zdar naší lovecke smečce. To byl hodně příjemný pocit.
Lovecká smečka CZ - zásady nahánění 1. Jediným cífem je nahnat zvěř na lovce, aby ji m ohli ulovit. I Sami zvěř v leči neiovíme. Lovecká kynologie pro nás není prostředkem, jak se dostat k lovecké
Co je nejdůležitější pro dobrou organizaci
příležitosti.
naháňky? Podle mého názoru především autorita
2 . Bezpečnost psovodů,lovců a psů
a profesionalita vedoucího naháňky. To je
I Za základ bezpečnosti považujeme předem připravenou a dodrženou organizaci lovu, reflexní
nejdůležitější a je jedno, jestli jde o naháňku
označení, přesné pokyny a disciplínu. Doporučujeme vyznačit leče, stanoviště lovců a směr pohy
pořádanou mysliveckým sdružením, soukro
bu psovodů a honců v dostatečně podrobných mapách a jejich předání účastníkům před zaháje
mým uživatelem honitby či státním podni
ním lovu.
kem.
) Vyhýbáme se nahánění v honltbách a lečích, kde jsou v blízkosti frekventované komunikace, popř. hrozí jin ý vznik škody.
Lovecké smečky ve vašem podání jsou v naší
» Trváme na vyloučení nepřiměřeného rizika spojeného se střelbou v leči (včetně jakékoli střelby
myslivosti přece jen něčím novým a s tím
na zvěř v blízkém kontaktu se psy) a s jakým koli nezodpovědným zacházením se střelnou zbraní
souvisí i nedůvěra některých myslivců. Pozo
v leči (např. nošení nabité zbraně). Z tohoto důvodu si vyhrazujeme řešení situací, kdy psi staví
rujete nějaký názorový posun ze strany
postřelenou či jinak poraněnou zvěř. Snažíme se tak předejít ohrožení zdraví a života účastníků
myslivců k loveckým smečkám a jejich práci
lovu a poškození zdraví psů, např. i poškození sluchu psů při dostřelné ráně.
na naháňkách?
1 Postup honců se vždy přizpůsobuje psovodům, nikdy naopak!
Zcela zásadní je prvotní zkušenost kon krétního uživatele honitby s prací smečky.
3. Hospodárnost nasazení psů
Jestliže si na naháňku pozve smečku, která
I Naši psovodi vedou dva a více psů, na společné akce vybíráme vhodný počet a skladbu smečky
odvede špatnou práci, je jí členové se chovají
podle požadavků a po konzultaci s organizátorem. Jsme přesvědčeni, že méně je více - před kvan
nedisciplinovaně, jsou neukáznění, v leči loví
titou preferujeme kvalitu, připravenost a sehranost nasazených psů.
„pro sebe" a výsledek je žalostný, tak to sa
Podle www.loveckasmecka.cz.
mozřejmě vrhne špatné světlo na všechny smečky. A naopak - když smečka odvede kvalitní práci, je to dobrá reklama.
jmenovaný aspekt chci zdůraznit. Většina
je naprostý ničím nepodložený nesmysl, kte
z nás v lečích nenosí palnou, ale pouze
rý zcela ignoruje poslední vývoj populace
Někteří myslivci ale nad smečkami dlouho
chladnou zbraň, protože praxe nás přesvěd
a chování černé zvěře. Ve světě bylo vyšlech
době ohrnují nos ...
čila, že v leči se kvůli bezpečnosti zodpověd
těno mnoho plemen honičů, které však
ně střílet nedá. Střelba v leči představuje
u nás nemůžeme používat, protože nesplňu
Většinou jde o myslivce z malých honiteb,
vždy značné bezpečnostní riziko pro všech
jí uvedený zákonný požadavek. Mrzí mne,
v nichž má pořádání naháněk a zejména
ny zúčastněné. Život nám však komplikuje
že opakovaná doporučení a rady zkušených
velikost lečí svá specifika. Pokud do takové
i legislativa, která podle zažité interpretace
psovodů dosud nebyly na patřičných mís
honitby přijede na naháňku dobrá lovecká
např. omezuje používání chladných zbraní.
tech vyslyšeny.
S tímto názorem se občas setkáme.
V tomto směru můžeme bo
smečka a odvede profesionální práci, občas
Asi není třeba popisovat, jakou zbraň je
hužel jen závidět vůdcům loveckých smeček
to u místních vyvolá poprask, protože leti
vhodnější použít za situace, kdy několik psů
např. v Německu.
tý scénář naháněk rychle zmizí a lovci jsou
staví postřeleného divočáka a kolem se po
najednou vystaveni novým situacím a zá
hybuje několik honců a psovodů. Dalším
žitkům. Organizátoři naháněk se musejí
problémem je zákaz používat na naháňkách
k dostřelu zvěře krátké palné zbraně.
rozhodnout, co chtějí: profesionálně při
psy s „kohoutkovou" výškou nad 55 cm. To
Jaký na to máte názor?
pravenou loveckou akci s dobrým výřadem nebo tradiční protlačení lečí postaru, s výsledkem, který nemusí být nikterak oslnivý. Co vám na naháňkách nejvíce komplikuje práci? Nejhorší je špatná organizace. Když nás někdo pozve na loveckou akci a my na mís tě zjistíme, že člověk, který nás má mít na starost, nezná dobře honitbu, že hlavní or ganizátor se nezajímá o dění v lečích, že pa nuje nekázeň a vzniká nebezpečí úrazu pal nou zbraní, není to dobré. Zejména poslední
V Německu myslivci smějí používat
vozíky na přepravu psů, speciální energetic
Gum a jeho žáci. Zleva: Ing. Petr Ziegrosser, Jaroslav Rout, Mgr. Jan Faschingbauer, Bc. Petr Faschingbauer (psovodi z Lo vecké smečky CZ) a Ing. Josef Ptibal
ké a vitamínové doplňky pro lovecké psy v zátěži, ochranné botičky pro psy apod. Doufejme, že dojde také k úpravě legislativy v již zmíněných bodech. Na Vašich internetových stránkách jsem na razil na zajímavé historické fotografie. Zau jal mne např. snímek krámku Vašeho pradě da, který za první republiky v Písku mimo jiné vykupoval a prodával zvěřinu. Tam ně kde jsou kořeny Vašeho vztahu k myslivosti? Je pravda, že praděd z otcovy strany ob
Do Německa jsem jezdil již v roce 1990, vi
psů s průkazem původu a zkouškami se tam
chodoval se zvěřinou, ale myslivecké geny
děl jsem použití krátké zbraně v praxi
na naháňkách setkáte jednak s kříženci, jed
jsem zdědil spíše po druhém pradědovi, kte
a podpořil bych zavedení této možnosti
nak se psy sice čistokrevnými, ale bez zkou
rý sloužil u Trautmannsdorfů na zámku Hor
i u nás. Pro používání krátkých palných
šek lovecké upotřebitelnosti. Jsem velmi rád,
šovský Týn a také po prastrýci, který se
zbraní hovoří řada faktorů od snazší mani
že existují kluby chovatelů, které dbají na
účastnil velkých panských honů mezi světo
pulace se zbraní v zarostlém terénu, kde je
čistotu chovu, kvalitu, exteriér. Jak jsem ale
vými válkami a lovil
problém otočit se s kulovnicí, po menší tla
již uvedl, exteriérově prvotřídním jedincům
i v Austrálii, kam po roce
kovou vlnu a nižší riziko poškození sluchu
mnohdy lovecké vlastnosti chybí.
1948 emigroval. Dědové a otec myslivci nebyli. Já se
psa. Krátká palná zbraň je podle mne při dosledech v těžkém zarostlém terénu mnohem
V poslední době se hovoří o vzrůstající
k myslivosti dostal díky
účelnější a bezpečnější než zbraň dlouhá.
agresivitě černé zvěře vůči psům a lovcům.
svým dvěma kamarádům
Můžete to potvrdit?
na Střední zemědělské škole
Mohu. Prase divoké je velice inteligentní
v Horšovském Týně a hned
nout i různé křížence, což vzbuzuje nesou
druh zvěře, který dokáže rychle reagovat na
jsem jí propadl. Od té doby
hlas některých kynologů, kteří poukazují na
vnější podněty a přizpůsobit se jim tak, aby
se jí velmi intenzivně věnu
to, že na loveckých akcích by měli pracovat
z nich vytěžil maximum - v případě naháň-
ji a chovám lovecké psy.
pouze čistokrevní psi. Co si o tom myslíte?
ky přežití se zdravou kůží. Vůči psům má
Na naháňkách lze mezi psy občas zahléd
Tahle věc má řadu aspektů. Rozumím ná
velmi dobrou obrannou strategii, při níž jed
S jakými psy máte zkušenosti?
zoru, že na lovecké akci nemá kříženec co
notlivé kusy spolupracují, výborně se orien
To by bylo na dlouhé povídání. Mými prv
dělat. Je to dáno historicky - v Evropě byli
tují v leči a rychle se učí od vedoucích kusů.
ními loveckými psy byli foxteriér a jezevčík,
od středověku šlechtěni psi - specialisté na
Dobře patrné to je již u mladé zvěře - selat
pak jsem měl bulteriéry a alpské brakýře je-
různé druhy lovu. Později vznikly kluby je
a lončáků. Často stojí dlouhou dobu bez
zevčíkovité, ale v mládí jsem cvičil i plemena
jich chovatelů, snažící se „svá" plemena pod
hnutí v krytu, vyčkají, až projde linie honců
ohařů a slídičů. Momentálně mám mladého
porovat s odkazem na historický původ.
a proběhnou nedůrazní psi, kteří v někte
slovenského kopová, alpského brakýře a bul-
Nutno však zmínit, že používání nečistokrev-
rých případech černou zapírají, a snaží se
teriéra. Všichni pracují v naší lovecké smečce.
ných psů k lovu je v jiných evropských stá
z leče nenápadně vytratit. Když „zjistí", jak
tech, ale i ve světě, zcela běžné. Důvodem
mohou psům v krajních situacích rozdávat
může být i to, že některá plemena loveckých
rány, opakovaně to využívají. To, že dospělý
psů jsou dnes šlechtěna především pro exte
nebo zraněný kus útočí i na člověka, je všeo
jsem v roce 1977 v Mysliveckém sdružení
riér, v lovecké praxi se již téměř nepoužívají
becně známo. Dříve bylo takových případů
Tlumačov, od r. 1993 vykonávám myslivost
a vytrácejí se z nich lovecké vlohy. Mnohá
určitě méně než dnes.
v honitbách v Českém lese. Na nedostatek
Trvale tady u nás na Chodsku. Začínal
mysliveckého vyžití si v žádném případě ne
původně lovecká plemena jsou dnes spíše plemeny společenskými, takže někteří vůdci
Jaký bude další vývoj loveckých smeček
sáhnou raději po psovi „bez papírů", který
u nás?
v leči odvede lepší práci než pes s rodokme
Kde vykonáváte myslivost?
stěžuji. Ročně absolvuji kolem čtyřiceti naháněk, jezdím lovit k přátelům, podnikám
Podle mého názoru bude vše směřovat
v myslivosti, spolupracuji s firmou, jejíž čin
nem. Nehledě na to, že kříženci mají často
k ještě větší profesionalizaci. Dobří psovodi
nost souvisí s myslivostí. Díky studiu oboru
lepší povahové vlastnosti, zdraví i lovecké
se budou snažit mít co nejkvalitnější výbavu
Provoz a řízení myslivosti na pražské lesnic
vlohy než některá přešlechtěná lovecká ple
pro své psy k zajištění jejich bezpečnosti.
ké a dřevařské fakultě jsem v kontaktu s lid
mena. Nezastírám, že pro některé vůdce psů
Rychlý vývoj komunikačních technologií se
mi působícími po celé republice. Své zkuše
jsou důležité i peníze - cena štěněte a nákla
odrazí v dalším zdokonalování systémů GPS
nosti se snažím předávat nejmladšímu
dy spojené s účastí psa na výstavě a zkouš
ke sledování pohybu psů v lečích. Budou
synovi Hubertovi.
kách. Finanční hledisko je poměrně hodně
nová auta vybavená novými technologiemi,
akcentováno v Německu a Rakousku. Vedle
nové ochranné vesty, klimatizované přívěsné
Děkuji za rozhovor. David Vaca
