9 v íiíí č t e n á ř i,
dekujeme vám za nwdlitby, dary a četné dopisy, které denně přicházejí na adresu vydavatelství. Mnoho z vás si j i ž předplatiCo pravidelné odebírání Immaculaty. Je všakje ště stále mnoho těch, kteří ani nevědí, ze Imma culata vychází. (Panna Maria ře kla ve fatim ě, ze ‘B ůh chce pro záchranu hříšníků zavést ve světě úctu k. jejímu (Neposkvrněnému srdci. ‘Tuto záchranu potře6ujeme všichni. P ‘ ři pohledu na tento svět, na sííu zíého ducha, vidíme svou Bezmocnost. J iž nezbývá mnoho ěasu na uvazování. Sami nezví tězíme. ‘Panna Maria je odvěkou nepňteCkyní zíého ducha. Ona ta ké nad ním vítězí. (Potřebuje však, k, tomu naše ruce, naše oěi a naše srdce. J iž v minuíém ěísCe jsme napsali, že kdo odebírá Immacu lata, zapojuje se aktivně do toho to díCa, které je pro ‘Pannu Marii pripraveno od věcnosti. Věříme, že mnozí z vás by chtěíi mít na tom to díle ‘Panny ‘M ariejestě větší
podíl. “ Právě tyto ctitele ‘Panny Marie prosíme, aby umožnid pro nikat Immacuíatě tam, kde může získat srdce pro ‘Pána Ježíše. Sta čí objednat ve vydavatelství větší počet výtisků a po ložitje zároveň s kasičkou u vchodu do vašeho kostela. Ze zkušenosti víme, že si lidé rádi Immaculata berou a pe něz se nasbírá také vždy dostatek^ Všem ochotným takto spolupra covat j i ž nyní co nejsrdečněji dě kujeme. ‘Dále se obracíme s prosbou na ty čtenáře, kteří nejsou ve f i nanční tísni, časopis si objednali a dosud na vydávání časopisu ni kteraká nepřispěli, aby nám pomo hli přiměřenou finanční částkou zajistit další vydávání časopisu, za cojim předem děkujeme. Opět prosíme všechny čte náře o modlitby, aby se ‘N eposkvr něná ‘Panna Maria stala ‘Králov nou všech lidských srdcí a každé ho zvlášť. (Redakce
Maria, Ty jsi slávou Stvořitele a radostí jsi andělů, Syn Boží prožil s Tebou v lidském tele
.
i tíhu našich údelu
Pro Tebe Bůh nás hříšné neopouští, Ty jedinečná z lidských dcer. Když naše cesta vede temnou pouští, dej našim krokům správny směr l
Jsi Ochránkyně, Matka dobré rady,
/
žár Ducha v srdci rozněcuj
Ty patříš Kristu celá bez výhrady,
.
já proto chci být celý Tvůj
Květa Kotápišová
^ { a X 'f ú k á r j ,
i\ i TJ ú í X p i $ O tec Kolbe převedl do duchovní oblasti svůj sen o etereoplanu. Postřehl, že zákon akce a reakce lze použít pře devším v Boží ekonomii spásy. Z Boha jsme vyšli a přirozeným během k Němu směřujeme, Reakce člověka - odměna láskou za lásku nekonečnou - je možná jen skrze našeho Pána Ježíše Krista. V té to ekonomii připadá důležitá úloha Nej světější Panně Marii. Díky privilegiu Ne poskvrněného Početí je nejdokonalejším Božím stvořením, "vrcholem lásky stvo ření vracejícího se k Bohu" a tak se stává nástrojem Božím: důstojnou Matkou Bo ží i Spolupracovnicí Krista v díle vykou pení Otec Maxmilián je přesvědčen, že se všechno ve sféře nadpřirozeného života děje ve Jménu Otce i Syna i Ducha svaté ho skrze Neposkvrněnou. Jednou napsal: “Slovo se stalo tělem jako plod lásky Boha a Neposkvrněné. A nejinak se obrodí duše v Kristu láskou B oží k Neposkvrněné a v Neposkvrněné. Samozřejmě, že na tom musíme aktivně spolupracovat. N ejlepší spoluprácí je b ezm ezn é se o d d a t N eposkvrněné."
Plodem těchto úvah, tvůrčích nadšení i porad se spolubratry se stalo Rytířstvo Neposkvrněné MI - zkratka z latinského názvu Militia Immaculatae, které se sou hlasem P. Ignudiho založil sv. Maxmilián ještě jako podjáhen 16.10.1917 v Mezi národním serafínském kolegiu v Římě
<^Ap/da íKoíh ;
společně se 6 spolužáky. Na inaugurační schůzi byl schválen program sestavený br. Kolbem. V úvodu programu se nachá zejí dvě motta." Ona potře tvoji hlavu" a "Samojediná jsi na celém světě vyhladila všechny bludy". Potom následují tři hlav ní body určující ideový základ MI. I. CÍL:
Snažit se o obrácení hříšníků, kacířů, rozkolníků atd. a především svobodných zednářů - a aby byli posvěceni prostřed nictvím Neposkvrněné všichni, kteří jsou pod její ochranou. II. PO D M ÍN K Y :
1) Odevzdat se úplně Neposkvrněné ja ko nástroj v jejích rukou. 2) Nosit zázračnou medailku. ff l. PR O ST Ř ED K Y :
1) Podle možnosti jednou denně se obrá tit k Neposkvrněné se "střelným" zvo láním: " O Maria bez hříchu počatá oroduj za nás, kteří se k Tobě utíkáme a zvláště za zednáře a Tobě dopo ručené." 2) Všechny mravně dobré prostředky, které dovoluje náš stav, podmínky a okolnosti, zvláště apoštolát pomocí zázračné medailky. Po zahajovací schůzi odebrali se
alumnové do kaple Kolegia, kde přijali medailky Neposkvrněné v aktu, který sestavil sv. Maxmilián. "Neposkvrněná Královno nebe i země, Útočiště hříšníků a Matko nejlaskavější! Tobě Bůh svěřil celý řád milosrdenství. Já nehodný hříš ník padám k Tvým nohám, abys mne celého a úplně přijala za svou věc a své vlastnictví a udělala se mnou i se všemi schopnostmi mé duše i těla i s celým mým životem, smrtí a věčností cokoliv se Ti zalíbí. Chceš-li, použij mne také celého bez jakékoliv výhrady k uskutečnění to ho, co bylo o Tobě řečeno: "Ona potře tvoji hlavu" a též "Samojediná jsi na ce lém světě vyhladila všechny bludy", abych se stal ve Tvých neposkvrněných a nejlaskavějších rukou užitečným nástro jem k probuzení a co nejsilnějšímu růstu Tvé slávy v tolika zbloudilých a lhostej ných duších a tím způsobem k co nej větší mu rozšírení blaženého království Nej světějšího Srdce Ježíšova. Neboť kam Ty vejdeš, tam vyprosíš milost obrácení a posvěcení, vždyť Tvýma rukama stékají na nás veškeré milosti z nejsladšího srdce Ježíšova. Dovol mi, abych Tě chválil Panno přesvatá. Dej mi sílu proti svým nepřátelům. " Svatý Maxmilián se roz hodl založit Rytířstvo Neposkvrněné přesto, že již v semináři onemocněl tu berkulózou a jeho zdravotní stav byl vel mi vážný. Důvěřoval bezmezně Nepo skvrněné, která slabými nástroji ukazuje ještě zřetelněji svoji moc. Věřil také, že největší službu Její věci může prokázat utrpením a dokonce obětováním vlastní ho života, v čemž ho utvrdila předčasná
smrt dvou spoluzakladatelů MI: P. Anto nína Glowinského a br. Antonína Mansi, kteří zemřeli v r 1919 v pověsti svatosti. Nakazili se při ošetřování nemocných španělskou chřipkou. Ihned po jejich smr ti zmizely najednou obtíže, se kterými se zpočátku MI setkávala. (4.4.1919 požeh nal jí sám papež Benedikt XV.) Do Polska se vrátil sv. Maxmilián v červenci 1919 se zničeným zdravím, ale s nezlomnou na dějí drže se přímé cesty vytčené posluš ností. "Na té cestě - řekne po létech čekalana mne Neposkvrněná, aby mi svě řila své plány právě skrze poslušnost." Jiří DOMAŇSKI
pokračování příště
Vypravím vam zázrak N ení každodenní záležitostí, když se obrací na křesťanství nějaký rabín, a obzvláště když se jed n á o nejvyšší autoritu jednoho z nejstarších židovských společenství světa. Mužeme s i představit jaký asi dojem vyvolala zpráva, že dne 13. února r. 1945 přijal křest veliký řím ský rabín Izrael Zolli. A však rychle zavládlo kolem této události hluboké mlčení,
které narušil teprve v m inulém roce o. Pavel Dezza, jezuita, bývalý rektor Gregoriana, když poskytl rozhovor týdeníku "II Sabato" (27.V.). Rozhovor s otcem D ezzúu se objevil pod názvem "Vyprávím vám zázrak", Skutečně, Zolliho přechod ke křesťanství s e velmi podobá zázračném u obrácení Alfonse Ratisbonnea, které s e uskutečnilo před 150 léty.
15. srpna r. 1944, dva m ěsí ce po osvobození Ríma, přišel k o. Dezzovi Izrael Zolli a požá dal jej o křest. "Moje žádost o křest - řekl - není nějakým "do u t des" (dávám, abys dal). Prosím jen o křest a nic víc nežádám . Jsem chudý, fašisté mi všechno vzali, zů sta n u ch u dý, zem řu chudý, ale doufám v Prozřetelnost". "Zolli - vy práví otec Dezza - pocházel z polské židovské rodiny (na rodil s e v Brodech v r. 1881). V jeh o rodině bylo více rabínů. On s e ale vždy zajímal o kře sťanství. Ve škole se přátelil s křesťany. Pak mi vyprávěl, ja k již tehdy byl zasažen při pohledu na ukřižovaného Kris ta, který visel v pokoji jeho blíz kého přítele. Zeptal s e jej: "Kdo je tento ukřižovaný člověk?" Když m u přítel vysvětlil, že je to J e ž íš K ristus, p ozn am en al: 'V šichni ukřižovaní jso u zlo činci.. J e možné, aby váš Bůh byl zločincem?" Byl stísn ěn . Pak vystudoval un iversitu a vstoupil do Rabínského kole gia. Když studoval Písmo svaté, zvláště Proroky, byl velm i dojat úryvkem z Izajáše o Božím s lu žebníku (IZ 53), k teiý byl potu pen, odsouzen k sm rti a pak
měl vstát z mrtvých. Když tento úryvek studoval a přem ýšlel o něm, došel k názoru, že toto proroctví s e naplnilo v Ježíši Kristu, z čehož plyne, že On je očekávaným M esiášem . Své obrácení vysvětlil na příkladu cestovatele, který cestuje po své zemi v blízkosti hranice, sestupuje do údolí, kde hrani ce nejsou přesně vyznačeny a najednou zjišťuje, že opustil svoji zem a vešel do zem ě jiné. 'Takto jsem si uvědom il - řekl - že jsem opustil hebraism us a vstoupil do křesťanství". Stalo se to prostřednictvím Milosti, kterou přirovnal ke zkušenosti někoho, kdo byl zázračně uz draven. "Konvertita - pokračo val - je jako ten, který prožil zázrak. Není pravda, že se něk do obrátil, jako by se jednalo o jeho osobní snažení. O zá zračně uzdraveném neříkáme, že se uzdravil, ale že byl uzdra ven. Podobně je to v případě konvertity". Zolli byl člověk klidný, sr dečný, m yslící. Již m nohem dříve jej přitahovalo křesťan ství, ale dokud Židé byli pro následováni, setrval po jejich boku. Veliký, i když ne rozho
lil!
d u jící dojem u d ělal n a něj novináře, který se Zolliho ptal, papež Pius XII, který nařídil zdali by nemohl popřít zprávu, otev řít dveře k lá šte r ů , aby že byl pokřtěn. Odpověděl, že v nich m ohli najít úkryt Židé. to popřít nemůže. V jed n o m takovém k lášteře přečkala válku Zolliho m anžel D alší den vypukla bouře ka spolu s jeho dcerou. On se kolem "zrádce" Zolliho. Co nej schovával v domě jedné mladé dříve m u sel opustit ghetto. Na křesťanské rodiny, která s ním obvinění ze zrady odpověděl: jedn ala jako s vlastním otcem. "N ic jsem nezapřel, mám Dříve než s e Zolli rozhodl přij klidné svědomí. Cožpak Bůh m ou t křest, podal dem isi jako Ježíše Krista a Pavla není Bo rabín, aniž by se zmínil o svém hem Abraháma, Izáka a Ja předsevzetí. Bylo mu navrženo koba? Pavel je konvertitou. nejvyšší m ísto - předsedy Ra Zdalipak se on zřekl Boha Iz bín sk éh o kolegia. Když odmítl, raele? Přestal milovat Izra uslyšel: "Nemůžeme pochopit, el?" Po pohrůžkách n ásled o proč toto m ísto nechcete přij v a la p o k u š e n í. Ž id é, ta k é mout: ve svém společenství n e z Ameriky, chtěli věnovat Zolm ám e pro toto místo kom pe lim u všechno, co by si je n přál, tentnější a čestnější osobu než je n aby se vrátil zpátky k hejs te vy". Křest se uskutečnil braism u. Přišli k něm u také v kruhu nejbližších (byl příto protestanté a prosili j ej, aby na m en mezi jiným i o. A ugustin základě svých hlubokých bi Bea, rektor Biblika) v kostele blických znalostí prokázal, že Sv. P an n y M arie A n d ělsk é, Petrovo prvenství nem á v evan blízko stanice Termini. Zolli se geliu opodstatnění. V šech n y dal pokřtít spolu se svou m an tyto sn ah y byly marné. Zolli želkou a přijal na vlastní žá zů stal upřím ným katolíkem . d o st papežovo křestní jm éno Dokonce napsal knížku o apo E v ž e n . D o ro k a p o ž á d a la štolu Petrovi, ve které potvrdil o křest jejich dcera. I když celá pap ežovo p rven ství. V roce záležitost nem ěla být zveřejně 1948 vydal knížku "Nazaren a, probudil Zolliho jed n o u ťan". Od r. 1945 by docentem v noci telefonát am erického h e b r e jštin y a h e b r e jsk é li-
riána, ve které s e každé ráno zúčastňoval m še svaté. I když v této době po křtu trpěl m noho příkoří ze strany svých přátel, byl rozzářen. Konvertitova ra dost... Jednou mi řekl: "Otče, vy, k teří js te se narodili v křesťanském náboženství, si neuvědom ujete milost, kterou jste obdrželi, ale kdo tak jako já přišel k víře po mnohaletém trápení, cení si Na otázku, jakou nejmilejší mnohem více daru víry a po vzpomínku uchovává o Zollim, ciťuje v plnosti radost z to o. Dezza odpověděl: "Pamatuji ho, že je křesťanem". jej, jako by to bylo dnes, když Zprac. J.D. se vkleče modlí v kapli Gregoteratuiy na řím ské universitě. Přednášel rovněž v Bibliku. Pe čoval také spolu se sestram i Matky Boží ze Sijónu o neokonvertity z hebraism u. Vyjá dřil se o nich, že zakoušejí utr pení nejen kvůli izolaci od dáv ných soukm enovců, ale také kvůli nedůvěře svých nových bratrů ve víře. Zemřel 2. března r. 1956 v Římě.
Mová evan gelk aee
EV IO PY Hluboké proměny, ke kterým dochází v posledních létech v Evropě, vyvolávají z jedné strany složité problémy, z druhé strany však otevírají nečekané možnosti k nové evangelizační setbě. Žijeme v příznivém období, kterého bychom m ěli využít s horlivostí věrných služebníků. Evropa, kterou chceme vybudovat, nesplní předpoklady lidí, kteří v n í žijí, pokud jejím základem nebude ona evangelizační "skála", na které ji budovali naši předkové ■uvedl Svatý otec Jan Pavel II. ve svém dopise evropským biskupům ze dne 9.X. 1991. Zároveň je poprosil o modlitbu a svěřil mateřské ochraně Nejsvětější Panny mimořádnou biskupskou synodu věnovanou Evropě, která se konala ve dnech 28.11.■ 14.12.1991 ve Vatikánu.
Množství úkolů, které přinesla nová si tuace po pádu komunismu (pád komunismu ještě neznamená obrodu náboženství) a mno hé důsledky tohoto pádu v období sjedno cování Evropy a na prahu třetího tisíciletí nás nutí k přijeti výzvy: "Abychom svědčili o Kris tu, který nás osvobodil", výzvy knově evange lizací Evropy, celé Evropy, západní i východ ní" výzvy, která bude mít důsledky pro celý svét. Západ se sjednocuje v oblasti politické, ekonomické, peněžní apod., avšak nejdůle žitější je duchovní rozměr "evropského do mu”. Jaká je situace z hlediska náboženství? Skutečně, objevuje se zájem o náboženství (různá hnutí), lidé se angažují ve věcech spra vedlnosti, solidarity, míru, pomoci zemím Tře tího světa, ale zároveň je možno postřehnout klesající návštěvnost bohoslužeb, praktický materialismus, krizi rodiny (rozvody, potraty), povrchní znalostí svaté víry, sektářství. Východ přináší svědectví mučednictví a obětavé viry pod nadvládou bezbožného režimu. Ale zároveň je možno vidět v srd cích a myslích lidí zpustošení způsobené propagandou, která ukazovala víru a Cír kev jako opium lidstva. Vyhánění Boha z duší trvalo celá pokolení, a proto lidé, převážně mladí, se již o tyto věci neza jímají. Církev musí znova přijmout úkol evange lizace Evropy a světa, avšak nejprv musí přij mout úkol evangelizace sebe sama, obracet se ke Kristu, seznamovat se se závěry II. Vatikánského sněmu, rozvíjetmisijního ducha a evangelizovat kulturu.
Potřebné je také vzájemné sblížení v Cír kvi mezi samotnými křesťany. Dvě formy velké církevní tradice, západní a východní, dvě for my kultury se vzájemné doplňují - jak často opakuje papež - jako dvě plíce v jednom orga nismu. V postkomunistické Evropě je místo pro obě Církve, katolickou i pravoslavnou, které mohou konat svou evangelizační práci ve vzájemném pochopení a dialogu. V praxi jsou těžkosti, na které reagoval jeden ze sy nodních otců (bp z Prešova v Česko-Slovensku): -
Naše řeckokatolická církev zakusila m noho u trp en í a ztratila všechno. Jsme církví, která vždy odpouští. Musí me žít spolus těmi, kteří nečiní pokání za své hříchy a navíc chtějí, abychom je jic h činy nepovažovali za hříchy, přesto, že tyto hříchy trvají nadále... Když odpouštíme, nechceme ani pom stu, ant tre s t Žádáme pouze sprave dlnost a uznání práva. Jinak bychom nebyli v souladu s přirozeným právem a právem božským.
Z této krátké úvahy ie vidět, že evange lizace Evropy je úkolem velkým a naléhavým, k němuž mají přispět jak společenství tak i jednotlivci. Pojdme blíž ke Kristu žijícímu v Církvi v osobě Petra našich dnů, opusťme chyby, prosme o pomoc svaté patrony Evropy - Benedikta, Cyrila a Metoděje a také četné evropské světce a světice. A především pros me o mimořádnou ochranu Matku Boží, kte rou uctívají s vytrvalou důvěrou všechny ná rody evropského kontinentu. Rytíř Neposkvrněné (RN Santa Severa)
FATIMSKE POSELSTVÍ STÁLE AKTUÁLNÍ 75. výročí zjevení Matky Boží ve Fafimě Poslední dva roky a zvláště od doby nezdařeného puče v Moskvě jsm e svěd ky neočekávaných událostí. Zmíním se zde je n o některých z nich. P á d "ber lín s k é zdi", o sv o b o z e n í N D R a š e s ti jin ý c h stá tů v ý c h o d n í E vropy p rak tic k y b e z k r v e p r o lití, získ á n í sa m o s ta tn o sti b a ltic k ý c h stá tů , sp o n tá n n í r o z p a d S o v ě ts k é h o sv a zu , o d s t r a n ě n í k o m u n is t ic k ý c h s tr a n v č e tn ý c h r e p u b lik á c h v ý ch o d n íh o b lo k u , o b n o v e n í n á b o žen sk é sv o b o dy a c ír k e v n í h ie r a r c h ie sk oro ve v š e c h b ý v a lý c h k o m u n is tic k ý c h stá te c h a ta k é n á v r a t "staré a svaté" R u si do o k ru h u k řesť a n stv í - to to v še c h n o n e lz e v y s v ě tlit p o u ze p ři ro zen ý m zp ů so b em . Dovolte mi, abych vás seznám il ještě jednou s vysvětlením nadpřiroze ným, k teré jsem vštěpoval křesťanům po dobu 44 le t u p ro střed posm ěšků mo
!£ §
d ern istů a teologů osvobození. Z ákla dem pro toto vysvětlení je vidění Ženy a d ra k a ze Zjevení Sv. J a n a (12,1-10). V tom to vidění Ja n popisuje "Ženu odě nou sluncem s měsícem pod noham a a s korunou z dvanácti hvězd kolem h la vy". L iturgie vztahuje tato slova n á M a rii. O na je m atkou Kristovou a současně symbolem a tak é hlavním údem Církve svaté. Je jí ša t zhotovený ze slunce, m ě síce a hvězd svědčí o její nebeských vla stnostech. Rodí Syna, n a k teréh o se v ztah uje verš: "Všem národům bude v ládnout železným prutem ". To znam e ná, že K rista M esiáše budou m uset po slouchat všichni, dokonce i Jeh o od půrci. Tento K ristus, Ženino Dítě, bylo uchopeno a vzato k Bohu k Jeho trů n u . J e to n a ráž k a n a Jeho N anebevstou pení, n a zázračný zásah Boha, k te rý vy trh n e svého Mesiáše z vlivu Jeh o od p ůrců a učiní Ho Pánem světa.
Ale ta k é jiné znam ení se objevuje na nebi: ru d ý drak, k te rý je nazván staro dávným hadem , ďáblem a satanem . Ru dá b a rv a zn am ená jeho vražednou p ři rozenost. Proto jej nazývá K ristus "vra hem od počátku" (Ja n ,44) M á sedm hlav; znázorňují jeho lačnost a chtivost "pro tože ďábel obchází jako lev řvoucí a hle dá, koho by mohl zhltnout" (P etr,8). Má deset rohů, znam ení své hrozné síly. Na svých hlavách m á sedm korun, které znam enají jeho královskou moc. Činí si nároky n a svetovládu a K ristus jej nazý vá "vládcem tohoto světa" (Jan ,31). Ten to ru d ý d ra k setřásl tře tin u hvězd z nebe a tak to projevil svou n enávist ke světlu, které je symbolem sam ého Boha, "halíš se světlem j ako pláštěm " (ž 103,2). Staví se proti Ženě, aby pohltil Její Dítě. Tyto útoky v sobě ta jí prudkou nenávist vůči K ristu a Jeho m ystickém u tělu. Poté, když K ristu s vstoupil n a nebesa a takto byl u ch rán ě n před vládou draka, Žena, k te rá znam en á tak é Církev, zůstává vy stav en a pronásledování n a zemi. U tíká se n a poušť, kde jí Bůh připravil úkryt. To znam ená, že církev přes ú těk a pro následování je vždy v Boží ochraně a s ní je vždy tak é M aria. M a ria n ik d y n eo p o u ští své děti. A proto M atk a Boží - uctívaná ja k na Východě ta k i n a Západě... - m ateřsky pohlédla n a Rusko, když se v roce 1917 zapojila do boje proti Leninově světové revoluci. Tato revoluce byla ve své podstatě úplnou vzpourou proti Bohu. Ve Fatim ě M a ria zje v ila p ro s tře d e k p ro ti této vzpouře. Málo lidí v šak toto zjevem vza lo vážně. Došlo proto ke druhé světové válce, k te r á se skončila vítězstvím ko m unism u, jenž si podrobil polovinu svě ta. D ůsledky - 50 m ilionů obětí hladu,
zavražděných nebo utýraných v souos troví Gulag. Železná opona, k te rá rozdě lila Evropu a "berlínská zeď". Je d n a še stin a povrchu země postižena ekologic ky: je d n a b o h atá a úrodná země poko ře n á až k žebrání, ale vyzbrojená arsenálem n ukleárních zbraní, které ohro žují existenci n aší planety, desítky m i liónů utečenců a stovky miliónů u tla čovaných, neslýchané náboženské pro následování, k teré sebralo dvěm a anebo tře m pokolením všechno, co je dobré a krásn é, aby je p ak ponechalo vlastním u osudu úplně zkažené. P r o ti to m u to z lu začalo p ra c o v a t v r. 1947 n a še h n u tí Pom oc círk v i v n o u zi. P r o to ž e jsem p racoval 44 le t v c e n tr u boje, m ohu vám říci: v z á k u lisí d ip lom atick é a k tiv ity a ř e č n ě n í m e zin á ro d n ích k o n fere n c í se stu p ň u je boj v še c h dob, te n k ter ý p o p sa l J a n v e v id ě n í Zeny a d rak a. V e v e d e n í p e k e ln ý c h duchů sto jí sa ta n . K rá lo v n a a n d ě lů ved e n eb esk é le g ie . T en, k te rý řek l B ohu "Ne" v e d e boj p r o ti Té, k terá řek la B o h u "Ano". Zde j e sk u teč n ý sm ysl říjn o v é r e v o lu c e a je d in á filo z o fie d ě jin , k te r á v y sv ě tlu je p o sle d n í p říčin y . Ve Fatim ě nám M aria zjevila pro střed ek proti tom uto zlu. Je ště nikdo nevěděl, že Lenin byl na cestě do R uska, aby začal revoluci, a hle, M aria šestk rát, od 13. k v ětn a do 13. října, vyzývala zá padní křesťanství k modlitbě, k obrá cení, k pokání a k úplném u zasvěcení se Je jím u N eposkvrněném u srdci proto, aby se obrátilo také Rusko a aby tato země, jako nástroj satanův, nezničila Boží království v m noha lidských srd cích. Toto své poselství M aria je ště do plnila: "Jestliže mě poslechnete, Rusko se obrátí, jestliže ne, rozšíří své bludy
po celém světě, rozpoutá války a pro následování. Mnoho spravedlivých bude umučeno. Svatý Otec bude m uset mno ho vytrpět, celé národy budou zničeny." Bůh potvrdil ta to slova velikým znam e ním n a nebi ve Fatim ě, k teré dne 13. října viděly desítky tisíc poutníků. Svět se nenechal přesvědčit tím to zázrakem . Přesvědčí nevěrný Západ zá zraky Božího m ilosrdenství, k teré se odehrály ve východní Evropě? Kdy se skončí zpohanšťování křesťanských ze mí? Kdy n a s ta n e konec konsum ního m aterialism u, k terý m jsm e všichni n a kaženi? Kdy n a sta n e konec egoismu, k terý m iluje více p sy a kočky než děti a který ničí k n ěžsk á a řeholní povolání? Kdy n astan e konec m asak ru nenaroze ných dětí? A však Z áp ad s e za tím n eo b rá til. P roto ta k é č tv r tá b e s tie d o su d n e zem řela a n i v Č íně, a n i v R um u n sku, a n i v S rb sk u . N ezem řela také v chaosu, ve k terém se rozpadá Stali novo im périum . Skrývá se, hojí své rány, sabotuje a čeká n a svoji hodinu, kterou byla doba m oskevského puče a nelítost ného útoku n a Chorvatsko. Kde nájde zítra vhodné podm ínky k zaútočení? Ve východní Evropě mnoho lidí m á strach... Všichni jsm e zodpovědni za další vý voj. Máme evangelium , svátosti a hlas papeže. Díky staleté tradici znám e lépe než jiní rozdíl mezi dobrem a zlem. Více než jiní m ám e žít bez hříchu, věnovat se m ilosrdenství, m odlitbě a apoštolské horlivosti. N a n á s bude záležet, zda-li jméno K ristovo bude lidmi a národy chváleno anebo proklínáno, protože jiní lidé m ohou p oznat K rista pouze pro střednictvím našeho příkladu.
jf?''
*>' -v
.
B ojím se k ř esť a n stv í, k teré se sn a ž í p ř iz p ů so b it p ožad avk y B oží lid sk é sla b o sti m ísto , aby se sn ažilo k a žd ý d e n se zk ro u šen ý m srdcem p o v sta t z h řích u . B ojím se k řesť an stv í, k te r é o p om íjí M arii. Proto chci znova zasvětit celé naše dílo Matce Boží fatim ské, k te rá nám u k ázala cestuk ví tězství n ad nám i a nad komunismem, cestu k novému ja ru Církve n a Východě a n a Západě. O na n eřík ala nic o přizpů sobení se tom uto světu ale o pokání a m odlitbě růžence. N eodm ítejte její po selství. O.Werenlried van Straalen zakladatel hnuli Pomoc Církvi v nouzi Přeloženo z časopisu: Jésus Marie etnotre lemps" 1/1992
...»..............................
. u l . ľ J .... ' ............ :.t
fm .
Proslov u příležitosti modlitby "Anděl Páně", Castel Gandollo 15.8.1990
ke slávě. V N í proto lépe chápem e sku tečnost naší existence. S N í se stává cesta lehčí a snažení o v ěčn ý cíl m éně obtížné.
...Požehnaná T y m ezi ženam i!"
Ano, Maria je požehnaná, protože na N í se splnilo zaslíbení, když se v jejím panenském lůně stal Syn Boží Ježíš člově kem. Svým úplným "ano" Otcově vůli ote vřela dveře spásy celému lidskému po kolení. A proto Církev dnes hlásá Její nesmír nou velikost, velebí Její ustavičnou věr nost a prosí o Její m ocnou přím luvu. V Marii, která se podílí na věčném životě Kristově, vidí lidstvo svou zářivou budoucnost nabídnutou všem, budouc nost plného štěstí na konci pozemské pou ti. V jejím Nanebevzetí se zřetelně zjevuje konečný osud člověka stvořeného k obra zu a podobě Boží, vykoupeného skrze ukřižovaného Krista a povolaného ke slá vě. M aria je p rv n í m ezi vy k o u p e n ý m i a také p rv n í m ezi těm i, kteří b y li povo lán i
K d yž nás hnětou starosti a obtíže, k d y ž cítím e břem eno všed n í nám ahy, k d yž jsm e pokoušeni tisíci lákadel toho to světa, O na nás zve, abychom násle dovali Je jí p říklad , abychom zapalovali od Jejího světla naši naději, protože Ona dosáhla již z Božího zalíb en í dokonalost a štěstí, po kteiých toužím e.
Světlo tajemství neposkvrněné doko nalosti Její duše a Jejího těla a také ne dostižného sjednocení její existence s exis tencí Spasitelovou dopadá dnes opět na každého z nás a ozařuje naši každodenní existenci a také nám pomáhá vypořádat se odvážně se všem i požadavky našeho křesťanského života. Modleme se k Ní, aby nám ukázala svou tvář a orodovala za nás. Papež Jan Pavel II převzato z RN
M I N O R I T E - Řád m e n š í c h bratří sv atéh o F rantiška J a k to z a č a lo ? K dyž se je d K o lb e , z a k la d a te l k lá š te r a nou F ra n tiš e k m o d lil a h le d ěl v N ie p o k a la n o w ie u V a rš a v y na k říž P áně, u sly š e l z to h o a č a s o p is u R YC E R Z N IEPO k říž e h la s : "F ra n tiš k u , jd i a o- K ALA NEJ, kte rý fo rm o v a l d u p ra v m ůj d ů m , k te rý ja k v id íš , c h o v n í ž iv o t n eje n v P olsku, se c e lý b o ří!" T e n k rá t F ra n ti ale i z a je h o h ra n ic e m i. S v. š e k je š tě n e vě d ě l, ž e tím d o M a xm iliá n p ře d b ě h l s v o u d o m em m á b ýt c e lá c írk e v K ris bu a v y u ž il v š e c h n a d o s tu p n á tova . m a s m e d ia , z v lá š tě p a k tis k "... a k d y ž m i p a k d a t P án k a p o što lá tu a š íře n í e v a n n a s ta ro s t b ratry, n ik d o m i n e g elia . I te n to č a s o p is IM M A u ka z o v a l, co m á m d ělat, a le C U LA TA , k te rý v y c h á z í pod s á m N e jv y š š í m i z je v il, ž e p a tro n a c í n a š e h o řá d u , je p o m á m ž ít p o d le s v a té h o e v a n k ra č o v á n ím je h o d íla . M á -li g e lia . I d a l js e m to n a p s a t kdo h lu b š í z á je m o tu to p rá c i, s tru č n ě a p ro s tě a p a n p a p e ž m á-li kdo z c h la p c ů od 17-ti let a m a tu ra n tů záje m n á s le d o m i to p o tv rd il..." v a t sv. F ra n tiš k a v je h o řá du , D ne s e x is tu jí tři řá dy, k te ré o b ra ťte se s d ů v ě ro u na a d re se s n a ž í p o d le v zo ru sv. F ra n su: tiš k a n á s le d o v a t ž ivo t J e ž íš e Pro vincialát m ino ritů K ris ta a je h o c h u d é a s va té M inoritská 1 M a tky. Jso u to : F R A N T IŠ K Á NI (h n ě d í), M IN O R IT Ě (č e rn í) 6 0 2 00 B R N O a K A P U C ÍN I (k n ě ž í s v e lk o u k a p u c í).
Ježíšovu M atku zah rn o val sv. František velikou lás kou, protože skrze ni Pán vší velebnosti se stal našim bratrem . Věnoval jí zvláštní c h v á ly , na ni se o b ra c e l s p ro sb am i, jeh o srd ce ji p o zd ra v o v a lo ta k č asto a vroucně, že se to ani vypsat nedá. Ale naší největší ra d o stí je, že ji ustanovil pa tro n k o u řádu a že do její ochrany svěřil své syny. Je d e n z n e jv ě tš ích d u c h o v ních syn ů s va té h o F ra n tiš k a a v e lik ý ctite l M a tk y B o ž í P an n y M a rie byl sv. M a xm iliá n M a ria
P “ a s t ý ř s k ý Cist na neáeíi p ř e d s ía v n o s t í Z v ě s t o v á n í <ľáne 22.3.1992
Bratři a sestry, slavnost Zvěstování Páně slavíme devět měsí ců před jeho narozením. Připomínáme si vtělení Syna Božího a rozjímáme o něm. Připomínáme si, že po slovech Panny Marie "Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova", a dále "Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi", jak to vyjadřu jeme v modlitbě Anděl Páně, přijal Syn Boží tělo z Panny Marie a stal se člověkem. Dnes, jako o vánocích, přitom klečíme, stejně jako při paši jích po slovech o smrti PánaJežíše a na Velký pátek při uctívání kříže. Vtělení Syna Božího, početí Pá na Ježíše a jeho smrt a vzkříšení, to jsou vrcholy jeho spasitelskěho dtta. Slavnost Zvěstování Páně dokládá přesvěd čení, že lidský život začíná okamžikem početí. Je to přesvědčení, které je v našich dnech objasňo váno i zamlčováno, hájeno i popíráno. Ne samo o sobě, ale v souvislosti s umělým ukončením těho tenství, s potratem. Víme, že slovo "přerušení" těhotenství, latinsky interrupce, nenípravdivé, ne odpovídá skutečnosti. Církev vždycky hájila sku tečnost, že začátkem života člověka je okamžik početí. A tedy, že umělý potrat je vražda. Proto nám dva tisíce let dějin církve přinášejí nepřetržitou a širokou řadu výzev, povzbuzení, na pomenutí a zákonů na obranu počatého života. Jmenujme ty, které stojí na hranicích této řady. V Učení dvanácti apoštolů, v první sbírce církevní nauky z konce 1. století, se píše: "Nezabiješ plod potratem." Druhý vatikánský koncil v konstituci Radost a naděje říká: "Bůh, Pán nad životem, svěřil... lidem vynikající úkol: uchovávat život. Tento úkol však máme plnit způsobem hodným člověka. Život se má tedy s největší péčí chránil už
od samého početí. Potrat a usmrcení nemluvněte jsou hanebně zločiny" ( čl. 51). Kodex církevního práva říká: Kdo se dopustí umělého potratu, upa dá tím do exkomunikace (can. 1398 CIC ). Je to nejpřísnější církevní trest a znamená vyloučení ze života církve. Exkomunikovaný nesmí slavit svá tosti, nesmí v církvi zastávat žádnou funkci. Tento trest může sejmout pouze biskup nebo jím pově řený kněz. Vztahuje se na matku a na toho, kdo potrat provádí. Samozřejmě těžce hřeší i ten, kdo k potratu radí. Bratři a sestry, známe stav, který je v této oblasti u nás. Stav, o kterém se může bez velké nadsázky mluvit jako o sebevraždě národa. Od
roku 1957, kdy byl umělý potrat uzákoněn, to je za 35 let, bylo tímto způsobem usmrceno přes 4 milió ny dětí. Po roce 1986, kdy byl zákon o umělém ukončení těhotenství ještě uvolněn, stoupl počet potratů ročně o více než čtvrtinu. Mezi žadatelkami stoupá počet mladých žen. V poměrném počtu po tratů jsme ve světě na 2. místě, za bývalým So větským svazem. Provádění potratů slojí naše zdravotnictví ročněpřes 350 miliónů Kčs, nehledě na léčení následků potratů. A to se ještě nezmi ňujeme o aspektech morálních. Jistěže se jako občané máme snažit o změríu tohoto zákona ve prospěch zachování života. Na stávající volby do zákonodárných sborů nám dáva jípříležitost, abychom volili ty strany a ty poslance, kteří se staví s morální odpovědností k léto otázce i k dalším, s ní souvisejícím (např. pornografie). Ale především máme jaka křesťané v léto oblasti správně smýšlet a správnějednat. Přijmout pravdu, že umělý potrat je úmyslné a vědomé zabi tí, jeden z nejhorších hříchů. Když loto přijmete, potom vy, křesťanské matky a otcové, nebudete o potratu ani uvažovat, ale splníte to, co jste při svatbě slíbili: že přijmete děti od Boha ochotně, s radostí a láskou. V slabých chvílích podržíte jeden druhého. Potom vy všichni nikdy nebudete druhým k potratu radit nebo k němu navádět. Na opak, budete se snažit podle svých možností ve svém okolí potratům zabránit. Pochopitelně, že potrat nebudete ani vykonávat, ani kjeho vykonání jakkoliv napomáhat nebo jej usnadňovat. Přitom všichni dobře víme, že nejde jen o umělý potrat, ale že tento problém je pouze součástí velké oblasti mravního života v manžel ství, respektive před,manželstvím, že jde o oblast všeho, co patří ke vztahu muže a ženy, a to nejen v oblasti tělesné. Souhrnně vyjádřeno, jde o to, abyste lidskou sexualitu přijímali jako Boží dar, s úctou a zodpovědností před Bohem a lidmi. Po tom poroste i váš dobrý vztah k celému stvoření. Bratři a sestry, byli jsme Kristem vyvoleni, abychom s ním vědomě sdíleli poslání spasitele,
zachránce naší společnosti i v této oblasti, o které dnes mluvíme. K tomu, abychom si svou sounáležitost s Kristem hlouběji uvědomili, abychom svůj podtt najeho poslánípřijali a snažili se ho plnit, nás vede Desetiletí duchovní obnovy. Letos v něm žijeme rok výchovy a vzdělání. Z toho, co dnes vyznáváme o Zvěstování naro zení Pána Ježíše, vyplývajífakta, která patří k na šemu vzdělání i k tomu, co je předmětem výchovy těch, které nám Bůh posílá a svěřuje. Totiž to, že život začíná okamžikem početí. Toto jasné poznání nás osvobozuje od zbytečných nejistot a tápání a je východiskem pro moudrou, taktní, ale pevnou radu druhým. Spolu s vámi jsme si vědomi, jak morální a duchovní obnova v našem národě je nesnadná, kolik neochoty přijmout pravdu a dobro je právě v této oblasti. Je to nejen kolem nás, ale i mezi námi. Avšak vědomí, že se snažíme konat Kristovo poslání, že on je s námi a dává nám svého Ducha, nám dává moudrost, sílu a pokoj v srdci. Aby se dílo obnovy dařilo, musí být posvěceno modlitbami. Proto vás vybízíme: Při modlitbě rů žence, když se budete modlit desátek "kterého jsi z Ducha svatého počala", obětujte jej za nastá vající matky i otce, zvláště za křesťany, kteří uvažu j í o potratu, aby Panna Maria, říkající "jsem slu žebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova", jim vyprosila milost k přijetí dítěte. K tomu, abyste tato naše slova přijali a podle nich jednali, vám žehnáme ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. b
Vaši biskupové
Spěchal jsem, a pro to jsem jen řekl, že mu to někdy vysvětlím . N etrvalo to dlouho a opět jsm e se setkali. Z novu jsem se ho zep tal: "Už víte, proč vám to může uškodit? "Míníte tím ten ča sopis?" - zeptal se. "To tedy nevím ". "A n ž jste někdy sly šel o AIDS?" "Ano slyšel, ale to přece z toho papíru ne dostanu "Zajisté, že to z toho papíru nedostanete, ale můžete mi vysvětlit, jak se AIDS přenáší?" "No...ano. Střídáním sexuálních partnerů. To já ale nedělám."
Potkal jsem ho na schodech, jak chvátá s pornografickým časopisem v ruce. Pozdravil jsem ho a udiveně se zeptal: "Vy to čtete? " O dpověděl: "A proč ne? Vždyť je to příjem né."
Trochu rozpačitě jsem m u řekl, že m u to m ůže uškodit. N y n í se o n z e p ta l u d iv en ě: " A proč
"Víte, tato pornogra fie působí trochu jinak, mnohem zákeřněji, než si myslíte. Zbavu je lidi přirozeného pocitu studu. Stud je velmi potřebný, protože je přirozenou po jistkou, která člověka chrání před neuvá ženým jednáním. Člověk, který je zbaven pocitu studu, lehce navazuje sexuální kontakty, nemá žádné zábrany a pak ani neví, od kterého člověka tento smrtelný virus získal." "Mne se to ale netýká, protože já jsem věrný své manželce."
"Možná, že si tu neveru představujete trochu podivné. Hledíte na nahé cizí ženy a stále si myslíte, že jste věrný. Co byste dělal, kdyby totéž dělala vaše paní?" "Hmmm..." "Toto nebezpečí však hrozí vašim dě tem. D ěti totiž velmi napodobují své rodi če. Pokud vám u ž nevadí, že si prohlížíte nahá lidská těla, zcela zákonitě to nebude vadit ani vašim dětem. Pak možná budete jednou velm i nešťasten, když některé z nich zemře na A ID S ." "Ale vždyť se říká, že se člověk může chránit pomocí kondomů." "Možná, že jste neslyšel, že tyto v ý robky před infekcí virem HIV nechrání. Snad pouze sn ižu jí možnost onemocnění. Někteří odborníci předpokládají, že snad z těch, kteří se za rok nakazí virem HIV, mohlo být uchráněno při pravidelném používání kondomů až 60 %. Jiní od borníci tvrdí, že kondom proti tomuto viru nechrání vůbec. Spoléhat na tyto v ý robky jehazardní. A si tak, jako byste chtěl skákat z letadla pomocí padáku a věděl, že máte pouze 60 % naděje, že se padák otevře. Ň evím , zdali byste tu odvahu v sobě našel."
P ak se m ě zeptal: "A proč nám to nikdo neříká?" "Víte, obchod s lidskou sexualitou je výnosný a m nozí lidé jsou schopni pro peníze zamlčet pravdu. Dokonce zabrání, aby se pravda dostala na veřejnost."
Půjčil jsem m u p ak ještě nějakou literatu ru k přečtení. Z a nějakou dobu
jsm e se setkali znovu. Byl jsem m ile p řek v ap en jeho postojem. Zcela zm ě nil své názory. Dokonce si začal u v ě dom ovat, že um ělý potrat je zabitím n en a ro z e n é h o bezb ran n éh o dítěte, což p ře d tím nechápal. Moje radost byla ještě větší, když jsem se dověděl, že se o tom snažil přesvědčit své zn á mé, kteří to dosud nevěděli. Je sice p ra v d a, že takový obrat v m yšlení jsem d o su d neviděl, i když jsem na to to tém a m luvil již s více lidm i. V tom to p říp ad ě to bylo zjevné a ry chlé vítězství N eposkvrněné, které jsem celou záležitost svěřil. P anna M aria vítězí také v jiných lidských srdcích něk d y po m nohem delší d o bě, když m y to u ž nevidím e. N enechm e se o d ra d it tím , že lidé, se kterým i m luvím e, nechtějí přijm out p ra v d u ihned. Bůh přece nechce, abychom byli úspěšní, ale abychom zůstali věr ni, jak říká m atka Tereza. N eposkvr něná m á p o u ze nás, aby m ohla říkat p ra v d u těm , kteří bloudí. O další se P anna M aria postará, když Jí tyto lidi b u d em e svěřovat v m odlitbě do Její ochrany. MUDr. Jan Procházka
S t a n o v is k o m in is t e r s t v a z d r a v o t n ic t v í Č e sk é r e p u b l i k y
VÝZVA LIDEM DOBRÉ VŮLE
T é m ě ř 10 let uplynulo od zjištění príčiny choroby AIDS, kdy byl objeven virus HIV. Přes usilovnou snahu vědců a lékařů se nepodařilo nalézt účinný lék. Denně umírají další a další lidé. Situace je tak vážná, že není čas na diskuse o vhodnosti liberálního či konzerva tivního přístupu k prevenci této choroby. Podle sta tistických předpovědí má i v ČSFR být v roce 2000 několik set tisíc osob nakažených HIV, a to s největším výskytem u mladých lidí narozených v letech 19701980. Můžeme hledat a také nalézat spojitost mezi nerozumným lidských chováním vůči přírodě i vůči sobě samým: je to společný jmenovatel ohrožení lidstva. Narušení přirozeného řádu má za následek jak ekolo gické ohrožení, takohrožení lidských vztahů anarušení základních lidských hodnot. Ú dajeopotratovosti.o množství nechtěných těho tenství a o sebevražednosti jsou tak alarmující, že je třeba usilovat o nápravu těchto projevů neúcty k životu. Za hlavní příčinu epidemického šíření AIDS je pova žováno rizikové chování. Představují se sexuální promiskuita a toxikománie. Choroba se přenáší většinou při sexuálním kontaktu s infikovaným partnerem nebo infikovanou krví při nitrožilní toxikománii, ale i z infikované matky na dítě. Další rizika nákazy ve zdravotnických zařízeních i mimo ně lze velice výz namně omezit důrazným dodržováním hygienických
předpisů. Sledování vývoje ve světě ukazuje, že choro ba se šíří z populace homosexuálních lidí atoxikomanů do dalších skupin a že narůstá množství nakažených žen a dětí. V roce 2000 se předpokládá 40 miliónů nakažených, z toho 80 % heterosexuálním stykem. V současnosti představují největší riziko nákazy: ho mosexuální styk, promiskuita, prostituce a nitrožilní toxikománie. Chorobě AIDS je možno se zcela vyhnout dodržo váním základních apřirozených norem lidského chová ní: věrností svému partnerovi či partnerce a vyvaro váním se nitrožilní toxikománie. Všechny snahy o pro pagaci konzumní sexuality a promiskuity a liberalizaci prodeje drog musíme tedy označit za smrtelně ne bezpečné a odsouzeníhodné. Pro ty, kteří nejsou scho pni věrnosti a zodpovědnosti, můžeme důrazně na bídnout jen informace o 'bezpečnějším sexu", propa gaci kondomů na straně jedné a jehly a stříkačky pro jedno použití na straně druhé. Považujeme to však za řešení neuspokojivé, minimální. Zákon zpravidla vy jadřuje jen menší část morálky. Učili nás, že lékaři a psychologové nemají moralizovat, ale dnešní situace nás přesvědčuje o opaku. Bez dodržování zásad obec né morálky není duševní zdraví. Bez základních mo rálních přístupů k životu hrozí smrt. A smrt se stále častěji i u nás jmenuje AIDS. Vyzýváme rodiče, pedagogy, zdravotníky, umělce, novináře, politiky a všechny lidi dobré vůle, aby se při výchově dětí zaměřili na obnovu úcty k životu, mrav nosti, věrnosti a slušnosti v lidských vztazích. Není nic zbytečnějšího a nesmyslnějšího než umírat na ná sledky neznalosti, nevychovanosti, ignorance a vědo mého či nevědom ého popírání morálních norem evropské civilizace.
Martin 'Bojar Slavom il Hubálek : Zdravotnické noviny č. 3 - 4 /92
Koncom februára t.r.navští vil Gréckokatolícke biskupstvo v Prešove vzácny hosť; Mons. Michal Rusnák, CSsR, toronts k ý biskup z Kanady. Dňa 29. februára 1992 v mestskej hale v Prešove bol ako spolusvätiteí pri konsekrováni pom ocného biskupa pre prešovskú eparchiu Mons. Milana Chautura, CSsR,
V prvých dňoch po vysviac ke novovysvätený biskup na vštívil niektoré farnosti. V pod večer 3. marca zavítal do Stropkova, kde bola koncelebrovaná arcipastierska sv. liturgia spolu so sídelným biskupom Mons. Jánom Hirkom, ukrajinským biskupom z Paríža Mons. Micha lom Hricišinom a Mons. Micha lo m R u sn á k o m , b isk u p o m Cyrilometodskej eparchie z ka nadského Toronta, za hojnej účasti kňazov a veriacich svidníckého dekanátu. Pri tejto príležitosti som vy užil možnosť rozhovoru s Mons. Michalom Rusnákom, ktorého rodičia pochádzajú z východné ho Slovenska.
1. O tec b isku p , aké sú Vaše sp o m ien ky n o s ť re d e m p to ris to v . V s tú p il s o m d o ich na detstvo a m ladosť? ra d o v . Z a re h o ľn é h o k ň a z a s o m b yl v y M o ji ro d ič ia p o c h á d z a jú z v ý c h o d o s lo v e n s k e j d e d in y P o zd išo vie c. J a so m s a n a ro d il v U S A , š tá te P e n sylvá n ia . V š ty rid s a tic h ro k o c h , k e ď A m e rik u z a c h v á tila h o s p o d á rs k a k ríz a , v z a la m a tk a n ás š e s ť d e tí a v rá tila s a d o Č e s k o s lo v e n s k a . M al s o m v te d y s k o ro d e s a ť rokov. Z a č a l s o m c h o d iť d o p rv e j trie d y , lebo s o m v ô b e c n e v e d e l po s lo v e n s k y . O d v a ro k y n e s k ô r s a n a s k y tla p ríle ž ito s ť š tu d o v a ť v Č e c h á c h , kam m a p o s la la re h o ľn á s p o lo č -
s v ä te n ý v r. 1949. V tý c h to p o h n u tý c h ro k o c h s o m ú čin ko v a l len d v a m e s ia c e v M ic h a lo v c ia c h . N a z á k la d e v y k o n š tru o v a n ý c h o b v in e n í, ž e so m a m e ric k ý o b č a n , p re v ie z li m a d o B aču, a le n e s k ô r m a z n o v u p re v ie z li d o P o d o lin c a . 6 .m a rc a 1950 s a n á m v ia c e rý m p o d a rilo u tie cť. P rih lá s il s o m s a n a A m e ric k é v e ľv y s la n e s tv o v P ra h e a p o rô z n y c h ťa ž k o s tia c h m a k o n e č n e č e s k o s lo v e n s k é ú ra d y p u s tili c e z P a ríž d o A m e rik y .
2. A ko ste sa pozerali v s lobo dnom s vete na útek z P o dolinca? Ú te k o m z P o d o lin c a som m n o h o trp e l. S tá le s a m i v ra c a li s n y a p re d s ta v y z v y š e tro v a n ia . P oto m s o m išiel z A m e rik y d o K a n a d y a a k o n á h le so m p re k ro č il h ra n ic u , s n y p re s ta li. K e ď som sa v rá til s p ä ť d o A m e rik y , o p ä ť s o m m a! tie h ro z n é s n y a p re d s ta v y o p re n a s le d o v a n í. T e ra z, k e ď s a n a to p o z e rá m s o d s tu p o m času, m y s lím , že to b o lo B o ž ie ria de nie , a b y s o m o s ta l ú č in k o v a ť v K a n a d e . E š te s a c h c e m v rá tiť d o P o d o lin c a . K e ď s o m bol u v á z a n ý , u kryl som na p ôjd m e d z i h re d y k u fo r s m o jim i o so b n ý m i v e c a m i, m e d z i k to rý m i b o l aj p o s le d n ý list od m o je j m a m ič k y , k to rý m i p o s la la p red s v o jo u s m rťo u . J a s o m ho v te d y z ú cty k m a t k e a n i n e o tv o ril, a le te ra z by s o m rád v e d e l, č o je v to m liste.
3. A ko ste sa stali kanadským bisku pom ? D o K a n a d y som p riš ie l v r. 1952. Z a č a l s o m o rg a n iz o v a ť s lo v e n s k é g ré c k o k a to lícke fa rn o s ti. T a k s o m z a lo žil asi 12 fa r n o s tí v u k ra jin s k o m b is k u p s tv e . D ň a 7 . 10. 1 9 6 4 so m bol p á p e ž o m P avlo m VI. m e n o v a n ý z a p o m o c n é h o b is k u p a U k ra jin s k e j e p a rc h ie v T o ro n tě a a p o što lsk é h o v iz i tá to ra pre S lo v á k o v b yz a n ts ké h o o b ra d u v K a n a d e . V y s v ia c k a s a k o n a la 2. ja n u á ra 1 9 6 5 v k o s to le s v. M ic h a la v T o ro n tě . Po n ie k o ľk ý c h ro k o c h b o la u s ta n o v e n á C yrilo m e to d s k á d ie c é z a p re celú K a n a d u a ja s o m s a s ta l d ie c é z n y m b is k u p o m p re g ré c k o k a to lík o v S lo v á k o v v K an a de . M o je b is k u p s k é h eslo je : "... a b y v š e tc i je d n o b o li. A b is k u p s k ý z n a k: Z n a k red e m p to ris to v je k ríž , n á stro j u m u č e n ia ,
P a n n a M á ria - M a tk a nás v š e tk ý c h . U p ro s tre d s lo v e n s k ý znak, po b o k o c h sv. C yril a M e to d a d o le ka n a d s ký zna k.
lOKONťO 4 . P ovedzte nám m iečo bližšie o V ašej
n ovej katedrále.
M a l som v e ľm i d o b ré h o p ria te ľa , ro d á k a z v ý c h o d n é h o S lo v e n s k a Š te fa n a R o m a n a , s k to rý m sm e zača li s ta v a ť k a te d rá lu pre g ré c k o k a to líko v , v ý k o p o m v ja n u á ri 1 98 4. V s e p te m b ri 1 98 4 p á p e ž Ján P avo l II. p o č a s svo je j p a s to ra č n e j c e s ty v K a n a d e p o s v ä til v te d y e šte n e d o k o n č e n ú k a te d rá lu P re m e n e n ia P ána. U d a lo sť P re m e n e n ia P ána je z o b ra z e n á na v e ľk e j m o z a ik e nad h la vn ým v c h o d o m do k a te d rá ly . Pri v c h o d e do chrám u po v o n k a jš íc h s tra n á c h sú d v a reliéfy, kto ré z o b ra z u jú u d á lo s ti od s e b a o d d e ľu jú cic h 11. s to ro č í. P rvý re lié f v y o b ra z u je sv. C yrila a M e to d a p ri p á p e ž o v i H a d riá n o vi II. v r. 1 86 5. D ru h ý p rip o m ín a v iz itá c iu p áp eža J á n a P a v la II. v k a te d rá le P re m e n e n ia P á n a v r. 1 98 4. N a to m to re lié fu je m o d litb a z b y z a n ts k e j litu rg ie : "Z a c h o v a j, ó P ane, p ln o s ť s v o je j C irk v i." O b id v a re lié fy sú v y ja d re n ím je d n o ty c irk v i m e d z i v ýc h o d o m a z á p a d o m . V ia c a ko 5 m ilió n o v k ú s k o v m o z a ik y b olo p o u ž ité d o h la v n e j a b s id y na v y o b ra z e n ie
v e ľk e j b y z a n ts k e j ik o n y P re b ia h o s la v e n e j P a n n y M á rie s J e ž iš o m . Je to p rvá zo s é rie m o za ik , k to ré b u d ú d e k o ro v a ťv n ú tro k a te d rá ly . K a te d rá lu n e m á m e e šte c e l k o m d o k o n č e n ú , a le vo v n ú tri je v e ľm i p rie s tra n n á . J e ta m n a sed en ie 1 2 0 0 m ie st, p o d k a te d rá lo u je h ala d va k rá t ta k v e ľk á a ko s a m o tn á ka te d rá la . M á m e n a jv ä č š ie z v o n y na sve te, kto ré b o li o d lia te v o fra n c ú z s k o m A n n e cy. N a j v ä č š í z v o n je p o m e n o v a n ý po prvom m u č e n ík o v i sv. Š te fa n o v i, d ru h ý je p o m e n o v a n ý p o sv. A n n e - m a tk e P anny M á rie a tre tí po p ro ro k o v i D a n ie lo vi.
5. M ô že te p o ro vn ať d uch ovný život v K anade a u nás? T o s a n e d á p o ro v n a ť. U v á s je h ľb š í d u c h o v n ý ž ivo t. K e ď s o m tu v S tro p k o v e b o l p re d d v o m a ro km i, v id e l som , ako už
d o o b e d a s a ľu d ia s c h á d z a li na b o h o s lu ž by, k to ré m a li b yť a ž veče r. P o to m p re p ln e n ý c h rá m ... Je to v e ľk á o b e ta , ľu d ia m a jú lá s k u k B ohu a k C irkvi. T e ra z je c ítiť v ia c e j s lo b o d y , ľu d ia sú n a d še n í, n e b o ja s a p re ja v iť s v o je p re s v e d č e n ie . A le ľu d ia s ú a b u d ú n e s p o k o jn í. P o kia ľ b u d ú n e s p o k o jn í, d o v te d y b u d ú p ln é k o s to ly . K e ď b u d ú v m a te riá ln o m b la h o b y te , n e b u d ú c h c ia ť p o tre b o v a ť P án a B oha. T o v id ím u n á s v K a n a d e , ten b la h o b ytn ý a m a te ria lis tic k ý s ve t. U nás je n á b o ž e n s k ý ž iv o t tro c h u o d liš n ý . S p á ja m e n á b o ž e n s k é p o d u ja tia s k u ltú rn y m i. M á m e k o n ta k ty s U S A , le b o ta m je v ia c S lo v á k o v a ko u n ás. V n e d e ľu p o o b e d e je k a te d rá la o tv o re n á p re tu ris to v , k to rí c h c ú v id ie ť v e ľk o le p é s ta v e b n é d ie lo . T a k p ric h á d z a jú m n o h í, k to rí n e o s ta n ú len pri o b d iv e , a le n a trv a lo o s ta n ú a k o v e ria c i n a š e j fa rn o s ti. M á m e aj č e rn o c h y , K o re jc o v, J a p o n c o v i F ilip ín c o v . P re to o b ra d y sú v a n g lič tin e . V d ru h e j fa rn o s ti v T o ro n tě m á m e aj v s ta ro s lo v e n č in e . Pre n ašich v e ria c ic h s m e v y d á v a li po s lo v e n s k y č a s o p is "M á ria". V š e tk é ro č n ík y som d o n ie s o l na S lo v e n s k o . P lá n u je m e v y d á v a t ď a lš í č a s o p is, a le v a n g lič tin e . E šte s a c h c e m v rá tiť k v y s v ia c k e v á š ho p o m o c n é h o b is k u p a . Z b o ž n o s ť v á š h o v e ria c e h o ľu d u s a p re ja v ila v s p o n tá n n e j ra d o s ti p ri k o n s e k rá c ii n ovéh o b is k u p a . T o isté b o lo aj p re d d vo m a ro k m i, p ri v y s v ia c k e b is k u p a M o ns. J á n a H irku . B olo to ú ž a s n é a n e z a b u d n u te ln é . M y s lím , ž e o te c b is k u p M ila n b ud e d o b rý m a ro z u m n ým p o m o c n ík o m s íd e ln é m u b is k u p o v i. J e n a jm la d š ím b is k u p o m na s v e te . J e to v e ľk á č a s ť p re V a š e b is k u p s tv o a v z á c n y d a r o d s v ä té h o o tce .
6. A ko sa pozeráte na riešenie vrá tenia 7. Čo si m yslíte všeo b ecn e o S lo va noch a S lovákoch? cirkevn éh o m ajetku u nás? N a š e b is k u p s tv o d o s tá v a m n o h o listo v z o S lo v e n s k a , J u h o s lá vie , R u m u n s k a a in ý c h b ý v a lý c h k o m u n is tic k ý c h š tá to v s p ro s b o u , a by sm e im p o m o h li n a p ra viť v e c i. M a je to k , k to rý bol z o b ra tý v á m po r. 194 8 m á b yť v rá te n ý p ô v o d n é m u m a ji te ľo v i. Je s m u tn é , k e ď s tá t n a ria d i v rá te nie o b je k to v a p ra v o s la v n á C irk e v n e re š p e k tu je v lá d n e n a ria d e n ia a p rito m ro z š i ru je v A m e rik e n e p ra v d iv é in fo rm á c ie o n á s iln o s tia c h pri p re b e ra n í c h rá m o v . Je to v o č ia c h s v e ta v e ľm i n e s p ra v o d liv é .
Chvála. K r i s t u a M a r i l ! Jsem j l ž 25 l e t knězem a měl js e m č a s t o p ro b lé m s tím , ja k o s l o v i t n e v ě ř íc í (z v i . ty , k te ř í c h t ě j í k ř t í t s v é d ě t i , n eb o m ít c i r k . s ň a t e k ), a b y m oh li u v ě ř it a p ř ijm o u t svá to stí s v í r o u v Pána J e ž í š e a tím 1 s duchovním u žitk em . V p o s l e d n í d o b ě t e n t o p ro b lé m s v ě ř u j í k a ž dý den i M a r ii a č a s t o s e m odlím : "J e ž íš i, M a ria , d ů v ě ř u ji T I, J e ž í š i , M a ria , m i l u j í Vá s, za c h r a ň te d u š e ! P ř i j ď , Duchu s v a tý , o a v ě i mě, v e ď a p o s i l n i m ě a žasnu nad tím , ja k ml Pán pomáhá, č í l é p e ř e č e n o , ja k On sám p ů s o b í .
S lo v e n s k ý s v e t je v e ľm i m o rá ln y . S ú to ľu d ia b u d ú c n o s ti, len ke b y o n i s a m i s e b a m ilovali. T á n e n á v is ť a z á v is ť nás p o n iž u je a p o s ú v a d o z a d u . V K a n a d e a U S A S lo vá ci, k to rí ta m ž ijú , p a tria k p rv e j trie d e ľud í. Sú p ra c o v ití, s c h o p n í a in te lig e n tn í. C y rilo m e to d s k á idea, k to rá d n e s v lá d n e na celo m s ve te , v y š la z o S lo v e n s ka . K n á ro d n e j h rd o s ti tre b a v y c h o v á v a ť už m a lé d eti a z á ro v e ň im v š te p o v a ť lásku k B oh u a b líž n e m u .
Za rozhovor ďakuje o. Ján Karas
Na p ř í k l a d : • s e d m ile t ý c h la p e c s e j l ž
dva ro k y p ř i p r a v u je na p r v n í s v . p ř i jí m á n í a p o řá d s e n ed o ved e s o u s t ř e d i t : p ř i m o d lit b ě 1 v k o s t e l e s i r a d ě j i s něčím h r a je . Jeho matka j e j l ž p ě t roků v ě ř í c í , a l e o t e c s t á l e je š t ě p o k řtěn ý n e v ě ř í c í a sk o ro j l ž 15 l e t j e trá p en nem ocí zvanou " a l k o h o l " . Bývá sk o ro každý den o p i l ý . Jeho v ě ř íc í manželka 1 p ř á te lé j e j i c h r o d in y se j l ž p ě t l e t m o d lí za je h o u z d r a v e n í a na jed n ou t a t í n e k začne c h o d it na b i b l i c k é h o d in y - do s p o l e č e n s t v í . Pak s e z a č a l s ná mi 1 s p o le č n ě m o d lit a p ř e d
p rv n ím s v . p ř ijím á n ím sv é h o c h la p c e Zdeňka, v y s l o v i l p ř á n í, že b y c h tě l j í t s ním k p r v n í s v . zpovědi a k p r v nímu s v . p ř i j í m á n í . C ož sk u t e č n ě pak u d ě la l - a s t a l s e s ním zá zra k (1 s j e h o malým Z d eň k em ). Od t é doby (u ž n ě k o l i k tý d n ů ) ho j i ž n ik d o n e v i d ě l o p i l é h o , n a v š t ě v u je p r a v i d e l n ě b l b l . h od in u 1 n e d ě l n í m ši b v a u z d r a v u je se s tá le v íc . V je h o r o d in ě p ř i b ý v á r a d o s t i : 1 m alý Z d e n ěk s e p ř i m o d l i t b ě s t a tín k em j i ž d o c e la snadno s o u střed í a o v lá d á . V š ic h n i v r o d i n ě j i ž c h t ě j í Pánu J e ž í š i s l o u ž i t , p o s lo u c h a t ho a d á va t ho na p r v n í m ís t o v e svém ž i v o t ě .
.
J in ý p ř ík la d : P ře d týdnem (5 . 7 . 1992) js e m m ěl p ro b lé m se s n o u b e n c i. P ř iš il s tím , ž e za m ě s íc c h t ě j í m ít v k o s t e l e s v a tb u a že p . fa rá ř v sousední f a r n o s t i j e o d m ítl ta k b r z y od d a t, za tím c o j i n é dva s n o u b e n c e ( j e j i c h p ř í b u z n é ) oddá 1 p o m ě s íč n í p ř í p r a v ě . P r o m l u v i l js e m s i t e d y s e svým sp o lu b r a tr e m - sou sed n ím f a rářem a oba jsm e s e s h o d l i na tom, že b y n e b y lo moudré u d ě l i t ji m s v á t o s t m a n ž e ls t v í ta k b r z y , když js o u s i c e oba p o k ř tě n i, a le ani je d e n z n ic h není v ě ř íc í (v ů b e c n e b y l i vy c h o vá vá n i v e v í ř e ) , je n něco tu š í, že by to v k o s t e l e m ohlo b ý t d o b r é a
h e z k é . Když js e m s e pak s t ě m it o sn o u b e n c i s e t k a l p o d r u h é , mohl js e m ji m v y s v ě t l i t , ž e můj s p o l u b r a t r - s o u s e d n í p . fa r á ř , s i p o č í n a l s p rá v n ě , a ž e ani j á j e nemohu oddat d ř ív e než po tř ím ě s íč n í p ř í p r a v ě . Když js e m ji m upřím ně v y s v ě t l i l , p ro č a oni poch o p ili, ž e t o s n im i m yslím d o b ř e , p ř i z n a l i s e , p r o č tak s p ě c h a jí s e sňatkem (ž e t o t i ž už č e k a jí d í t ě ) a ta k é s e nakonec sami r o z h o d l i , ž e b u dou a b s o lv o v a t r a d ě j i n ě k o lik a m ě s íč n í p ř í p r a v u k man ž e l s t v í (1 d a lš ím dvěma s v á to stem ) . Panna M a ria ml zd e u k á za la , ž e k dyž budeme my k n ě ž í s p o lu v je d n o t ě . Duch s v . nás sám p o v e d e ja k snadno ř e š i t každý p a s t o r a č n í p r o b lé m . Za vše c h n o N e p o s k v rn ě n é Panně M a r ii ze s r d c e d ě k u ji . M a r ia , matko k n ě ž í , orod u j n á s!
Augustin C h ci p o d ě k o va t M a tce B o ž í a sv. M a x m iliá n o v i za o b d r ž e n í mimořádné m i l o s t i tzn . osvo b o z e n í z a lk o h o lis m u . J i ž 9 l e t Jsem nem ěl v ú s te c h a n i kapku a lk o h o lu . R ozh od l js e m s e , ž e budu úplným a b s tin e n te m do k on c e sv é h o ž i v o t a . P i l js e m v í c e n e ž 25 l e t . Ze za čá tk u s m íro u , a l e p o s tu p n ě s t á l e v í c e a v í c e ta k , ž e za p o s l e d n í dva r o k y js e m n e b y l n ik d y s t ř í z l i v ý . Mo d l i l js e m s e u p řím n ě a b y l js e m v y s l y š e n . S t á l e p r o s ím N e j s v ě
t ě j š í Pannu M a r ií a s v . Maxmi liá n a , abych v y t r v a l v e svém p ř e d s e v z e tí.
Š.St. Z c e l é h o s r d c e d ě k u ji N e j s v ě t ě j š í M a tce a s v . M a x m iliá n o vi za záchranu s v é h o ž i v o t a . P ř i m lá c e n í o b i l í js e m sk lá d a l s l á mu v e s t o d o l e v e v ý š c e a s i 10 m. N a jed n o u s e sláma n a k lo n ila a já js e m l e t ě l h la vo u d o lů p ř ím o na b e to n o v o u p o d la h u . V okam žiku, k dyž js e m z a č a l p a d a t , p r o s i l js e m N ep osk vrn ěn ou o pom oc. N evím , ja k s e t o s t a l o , a l e k dyž js e m l e t ě l d o lů , u h o d il js e m h la v o u do trámu a v e v z d u chu s e o t o č i l . P o d a ř ilo s e ml v ša k u c h o p it te n trám a z ů s t a l js e m na něm v i s e t . Kdybych d o p a d l h la v o u na b e to n o v o u p o d la hu, u r č i t ě b ych p ř i š e l o ž i v o t , a n ebo b y z e mne b y l mrzák na c e lý ž iv o t.
Antonín V ř e l e d ě k u ji Bohu a N e j s v ě t ě j š í M a tce za v y s l y š e n í sv ý c h p r o s e b . Po t ř e t í m porod u js e m onem ocněla zánětem ž i l v n o z e . T ři tý d n y js e m m usela l e ž e t v n e m o c n ic i. Z n e jh o r š í h o js e m b y l a ven k u , a l e o to k nohy p ř e tr v á v a l. M o d lila jsem se za u z d r a v e n í a b y l a js e m v y s l y šena. Za n ě k o l i k m ěsíců js e m b y l a o p ě t tě h o tn á . L ék a ř n a ř í d i l p o t r a t , p r o t o ž e měl o b a vy , ž e budu m ít opět zá n ět ž il v n o z e . V elm i js e m k v ů l i tomu t r p ě l a , málem js e m s e z h r o u t i l a . D u ch ovn ě podpořena svým
z p ověd n ík em , s v ě ř i l a js e m c e lo u z á l e ž i t o s t do rukou M atky B o ž í . Na te n úmysl b y la také o d B lo u žena mše s v . Všechno s k o n č i l o d o b ř e . N a r o d ila s e m o je t ř e t í d cera a j á js e m se p o p ě t i dnech v r á t i l a o p ě t domů.
M.E. šfastná maminka.
Jednou v zim ě jsm e s i s p o lu s m anželkou a dětm i v y j e l i do h o r na l y ž e . P o d é l c e lé h o sva h u , s e k t e r é h o jsm e s j í ž d ě l i , se tá h l p l o t z o s tn a té h o d r á tu . S t a r š í syn s j í ž d ě l svah na l y ž í c h , m la d š í syn , kterém u b y l o t e p r v e 3 ,5 rok u , j e z d i l na b o b e c h . P ř i je d n é j í z d ě d o lů b o b y na n e r o v n o s t i n a d s k o č ily , změ n i l y sm ěr a značnou r y c h l o s t í s e s p o lu s mým synem ř í t i l y o p r o t i ostnatém u p l o t u . S p olu s m anželkou jsm e bezm ocně p ř i h l í ž e l i sh ora ze svahu na b l í ž í c í s e t r a g é d i l . Syn na b o b e c h p r o j e l p lo te m na s o u s e d n í l o u ku. Když js e m s j e l d o lů , z j i s t i l js e m , ž e b o b y s mým synem p r o j e l y a s i 2m širok ým volným p l o t o vým p o lem , k t e r é b y l o j e d i n é v 600 m dlouhém p l o t ě . N e v ě ř ím , ž e t o b y l a náhoda a z c e l é h o s r d c e d ě k u ji Pánu Bohu a N e j s v ě t ě j š í M a tce za p r o k á zanou m i l o s t , ochranu mého d í t ě t e a od vrá cen í n e š t ě s t í .
Marian
I k d yž js e m j e š t ě mladá (31 l e t ) , b y l y v mém ž i v o t ě v e lm i b o u ř l i v é okam žiky, k t e r é z v í k l a l y mou v í r u v Boba. N a š t ě s t í v tě c h to n e jt ě ž š íc h c h v ílíc h , když js e m s e b o u ř i l a p r o t i všemu a všem , n e j s v ě t ě j š í Matka v k l á d a la do mých rukou rů ž e n e c a já js e m o p a k o va la , bohužel b e z m y š le n k o v itě , O tče náš. Z d rá va s, S lá v a O t c i . To t r v a l o d e l š í dobu, a l e pak jsem s e z a č a la m ě n it a v r á t i l a js e m s e ke svému nebeském u O t c i . D ík y S p a s i t e l o v ě M a tce js e m p o c h o p i l a sm ysl s v é h o ž i v o t a . D ě k u ji m ilo v a n é M a tce za pomoc a za t y c h v íle , v e k t e r ý c h js e m p o h l é d l a ji n a k na c e l ý s v ě t , č l o věka a Boha. N e j s v ě t ě j š í Pan n o , n e d o v o l ml s e j í t z c e s t y v e d o u c í ke sp á s e a v e ď mě ke svému Synu, k t e r ý k r a l u je na n e b e s íc h .
D ě k u ji v e ř e j n ě M a tce B o ž í u s t a v i č n é pom oci za p é č i a za ochranu p ř i a u ton eh od ě. 2 0 .1 1 . 1985 js e m j e l F ia tem 125 p o v e lm i h la d k é v o z o v c e . Kolem p o le d n e , k d yž js e m s e m o d l i l A n d ěl Páně, js e m v z a tá č c e d o s t a l smyk. A u to s e d o s t a lo na le v o u s tra n u v o z o v k y . N a p r o ti mně j e l d ru h ý a u t o m o b il. V i d ě l js e m , že č e l n í n á ra z j e n e v y h n u te ln ý . S t a č i l js e m je n z a k ř i č e t : " N e j s v ě t ě j š í M atko p o m o z ": K č e l n í mu n árazu d o š l o . M ůj a u to m o b il b y l z c e l a z n ič e n . Já js e m z t é t o n eh od y v y š e l pom ěrně š é a s t n ě j e n zlom en in a noha pod kolenem . D ě k u ji M a tc e B o ž í u s t a v i č n é p o m oci za záchranu, za v š e c h n y m i l o s t i a p r o s ím o p o ž e h n á n í p r o c e lo u r o d in u .
Jiří
E.S.
Červená voda 13.7.1992
Dostal se mi d o rukou váš časopis a protože m ě velice zaujal a získala jsem díky něm u ještě větší zájem o n á b o ženství než doposud, tak vás touto cestou prosím o zasílání je h o dalších výtisků n a m ou adresu. Petra K. Šantin 19.6.1992
Jsem nadšen a jsem velmi šťastný, že m á m e časopis věn o va n ý naší milé M a tc e Marii Miroslav S.
Nitrianská Blatnica 11.6.1992
C h ce l b y som sa stať rytierom Ml. Nepoškvrnené. Pokiaí d o s ta n ete te n to list, váš časopis už b u d e d á v n o
zp ro p a g o v an ý v našom m ládežníc kom spoločenstve. Všetky stránky sú veími p ú ta v é a zaujím avé nie č u d o , k e ď som si ho preštudoval najm enej 3-krát. K Márii v našom spoločenstve m á m e veľkú úctu a spoločne sa i m o d lievam e sv. ruženec.
se P anně Marii. Začal jsem se více a n g a ž o v a t v církvi a te ď bych chtěl c e lou svou rodinu zasvětit Panně Marii a d á t d o Její ochrany. Vždyť bez o c h ra ny Boží skrze Neposkvrněnou jsme v e světě ztraceni. Jiří S.
Slopná 6.6.1992 Hradec Králové 19.6.1992
M á m iba d v a n á c f rokov, a le veľmi by som sa c h c e la staf vojínom rytierkou - Nepoškvrnenej. Keď b u d e m star šia a k e ď b u d e m za rá b a ť, o b ied n am si váš každý časopis, teraz však nem ô žem , m a m a m á m álo peňazí, o tc a n e m á m e a m á m dvou súrodencov.
V á že n í přátelé, dostalo se mi d o ruky první číslo vašeho časopisu Im m a c u la ta . Jsem jím o p ravd u nadšen a, protože n ě c o ta k o v é h o mi dlouho chybělo.... Chci se stát rytířkou Ml. Jitka L.
Marianna H. Jihlava 9.7.1992 Bor 7.6.1992
Je mi 37 let, p red 3 roky jsem se oženil n a sv. Hostýné a m á m 2 dcerky. Byl jsem pokřtěn v porodnici, a le rodi č e m ě v e víře v Boha nevychovávali. Bydlel jsem v m lád í v Praze a žil jsem rozmařilým životem . M ěl jsem skoro vše, takže b y ch m ěl být šťastný, či spo kojený, a le nebyl jsem. V e 27 letech jsem se setkal s je d n o u ženou a jejím bratrem . O d té d o b y se můj život začal m ěnit. Začal jsem c h o d it n a přípravu k prvnímu svatém u přijímání a n a svá tek N eposkvrněného p o č e tí jsem po prvé v životě přijal Krista v e sv, přijí m ání. O d té d o b y Neposkvrněná silně působila v m é m životě. Před třemi léty jsem si řekl, že zasvětím svůj život N e p o s k v rn ě n é . D e v ítid e n n í n o v é n o u jsem se připravoval n a její svátek. 8.12. jsem přijal Nejsvětější svátost a zasvětil
O bdržel jsem výtisk vaší Im m aculaty (květen t.r.) a půjčuji jej d á le v práci. Prosil bych vás o zasílání 1-2 čísel na moji adresu k distribuci v m ém okolí. Jan Š.
Jirkov 21.6.1992
Váš časopis je velm i dobrý. Jen tak d á l. Přeji v á m m noho elánu d o další p rá c e a m odlím se k Panně Marii, a b y žehnala vaší činnosti. Pavel Č.
Setkání řeckokatolíků Severní Moravy a Slezska D n e 1. 5.1992 byl zřízen děkanát řeckokatolické církve na M oravě a ve Slezsku jako so u č á st diecéze p re šovské, jež zahrnuje územ í celé ČSFR. V této souvislosti se d n e 13. 6. 1992 uskutečnilo setkání řeckokatolíků ze sev. M oravy a Slezska v kostele sv. Josefa u saleziánů v O stravě, znám ém také jako D on Bosko. Pontifikální východní sv. Liturgii
/m š i sv. / celebroval spolu s kněžím i řeckokatolického i řím skokatolického o b řa d u J. E. M ons. M ilan C h au tu r CSsR, světící biskup prešovský. Sv. Liturgie byla sloužena v jazyce slo venském a českém. Při bohoslužbě zpíval řeckokatolický katedrální sbor chrám u sv. Jana Křtitele v Prešově vedený sbrom istrem G abrielem Mirossayem , jenž přednesl staroslo věnské liturgické skladby s oprav-
d o v o stí a v n itřn í přesvědčivostí. Po sko n čen í bohoslužby se ko n ala beseda věří cích s přítom ným o tcem b isk u p em , k te rý o d p o v íd a l na p ř e d lo ž e n é o tázk y . Účastníci se zajím ali o cír kevní život na Slo vensku a vyslechli in fo rm a c i o p ř i p ra v o v a n é m o b novení řádné d u chovní správy na M oravě a ve Slez sku, která vznikla v r. 1973, kdy n o r m a liz a č n í ú řa d y o d ň aly státní so u h la s k v ý k o n u d uch o v en sk é čin n o s ti te h d ejším u řeckokatolickém u faráři brněnském u o. Jakubu H radilo vi. Podle sčítání obyvatelstva z března 1991 je v České republice 8 774 věřících, z toho n a M oravě a ve Slezsk u 2 731 / v Severom oravském kraji 1 878, v Jihom oravském 85 3 /. Duchovním správcem brněnské farnosti a současně d ěk an em m oravskoslezským byl nyní jm enován o. Pavel Vá„u ,
Z aplněný kostel sv. Josefa věřícím i řeckokatolickým i i zájemci o východní spiritualitu svědčí o tom , jak íe st^ e ^ va cyrilom etodějská myšlenka- Setkání věřících uskutečněné P ° m noha letech nepříznivých okolností je dokladem síly víry a pevnosti dědictví otců. Pavel Vácha
OBSAH -CTOS TUUS ! (báseň) ---------------------? ... M. M. Kolbe - životopis
Vyprá t rím vám z á z r a k ...................
4
Nová evangelizace E vropy
7
.'liiiiňsképoselství stále aktuálni
9
P astýřský list --- - - - :........... :...... 14 Kde íiás zachrání p r e d morem XX. sloleLi?
16
Výzva lidern dobré v ů l e
18
Aby všetcijedno boh —
13
Pcněkovárú'-
_ _ _ _ _ _ _ _ _ 22
Požehnaná Ty m ezi ženam i - — 12
Dopisy čtenářů
Minorít é - Ř ád m enších b r . sv. Františka
'Setkání řeckokatolíků _ _ _ _ _ SY Severní Moravy a S lezska
EŽ3D
O
13
VATIKÁNSKÝ ROZHLAS vysílá pro vás denně na středních vlnách 1 530 kHz a na krátkých vlnách 6 245 kHz (49 m): ■ česky v 1515 hod. a v 1930 hod. m slovensky v 530 hod. a 1945 hod. Číslo konta:
Im m a c u la ta : 3/1992 s církevním schválením č.j. 0706/92 Olomouc 14. 4. 1992
Vydávají: Bratři minoritě, Minoritská 1,602 00 Brno 2
Redakce:
\
MUDr. Bohdan Sikora, vedoucí redaktor
Nakladatelství: COR JESU, Čapkova 10, Český Těšín, PSČ: 737 01
Výrobní náklady na 1 výtisk: 9.- Kčs
Předplatné: Dobrovolné dary
'■;■■■------ --:25
Komerční banka Karviná 38448-791
Nevyžádané rukopisy se nevrácejí. Objednávky časopisu posílejte na adresu: COR JESU Čapkova 10, Český Těšín, PSČ: 737 01, pp. 113
Dle fin a n č n íc h m o ž n o s tí b u d e m e p o s íla t n áš č a s o p is i tě m , k te ří n e m a jí d o s ta te k fi n a n c í k z a p la c e n í p ře d p la tn é h o a o časop is
si z a ž á d a jí! Stálé předplatitelé p rosím e, aby při poš to vn ím styku s nám i uváděli číslo vytištěné pod svou adresou za zkratkou IČP.
Prosíme všechny čtenáře, kteří obdrží náš časopis, aby je j zapůjčili také svým přátelům a známým a takto se podíleli na rozšíření větší úcty k Panně Marii.
)
v Podávání novinových zásilek povoleno Oblastní správou pošt v Ostravě, č.j.: 1667/P/92 ze dne 24. 7.1992
Prosíme pro nejmenší v CHORVATSKU
Kojenecke oblečeni |^ j Í j | Ä i e b o :
íi^ancni prostředky
M te ii .. j 1 K jmuzete posílat m w m m
i na adresu :
CHARITA i 4 paní Křížová 760 ÚÚ ZLÍN •; ' - •'
Telefon
'
