9. třída Tematické celky: 1.Opakování - Hlavní mezníky našich dějin, Svět před 1.světovou válkou 2.Dějiny od 1.světové války do 2.světové války 3.Druhá světová válka 4.Československo a svět ve 2.polovině 20.století 5.Systematizace poznatků (práce s texty, učebnicemi, encyklopediemi)
1. Hlavní mezníky našich dějin viz Přehled našich dějin panovnické rody: Mojmírovci, Přemyslovci, Lucemburkové, Jiří z Poděbrad, Jagellovci, Habsburkové kulturní slohy: románský, gotika, renesance a humanismus, baroko, rokoko, osvícenství a klasicismus, romantismus, secese moderní umělecké směry: symbolismus, impresionismus, kubismus 19.století: Metternichův (policejní) absolutismus, revoluční rok 1848, Bachův absolutismus, 1867 prosincová ústava - konstituční monarchie, zavedení občanských svobod, vznik Rakousko-Uherska, pokusy o česko-německé vyrovnání
Svět před 1.světovou válkou a) které rozpory mohly vést k válce: - odveta za prohrané války (např. Francie ztratila Alsasko-Lotrinsko v roce 1871) - otázka, kdo ovládne Balkán (Rusko, Rakousko-Uhersko, státy vzniklé osvobozením od turecké nadvlády - Bulharsko, Srbsko, Černá Hora, Rumunsko, Řecko), Rakousko-Uhersko zabralo Bosnu a Hercegovinu - snaha znovu rozdělit kolonie (hlavně nově vzniklé Německo, o rozšíření usiluje Francie a Velká Británie) - snaha udržet mnohonárodnostní říše (Rusko, Rakousko-Uhersko) - rostoucí nacionalismus (nadřazování vlastního národa - hlavně Němci) - nahromaděné zbraně - představy o rychlých vítězstvích b) vojenské spolky - Trojdohoda (Rusko, Francie, Velká Británie) - Dvojspolek (Německo a Rakousko-Uhersko), později Trojspolek (s Itálií) c) změny ve světě: - USA a Německo hospodářsky předstihly Velkou Británii - modernizuje se Japonsko, ve válce 1904-05 porazilo Rusko - v Rusku začínají pokusy o revoluci - objevují se myšlenky marxismu, nacionalismu, imperialismu - představa o změnách pomocí reforem - boj za všeobecné volební právo
2. Dějiny od 1.světové války do 2.světové války 1. světová válka 28. června 1914 - v Sarajevu byl zastřelen František Ferdinand d'Este, následník rakousko-uherského trůnu 28. července 1914 - František Josef II. vyhlásil válku Srbsku, postupně se zapojilo 28 států proti sobě stanuly: a) Centrální mocnosti: Německo, Rakousko-Uhersko, Turecko, od r.1915 Bulharsko b) Dohoda: V. Británie, Francie, Rusko, Japonsko, od r.1915 Itálie, po potopení několika lodí něm. ponorkami od r.1917 i USA postupně i Čs. legie - z českých zajatců a uprchlíků Plány na rychlé vítězství se nesplnily, začala poziční (zákopová) válka K získání převahy mělo napomoci mnoho nových zbraní: minomety, plamenomety, chemické zbraně, tanky, dalekonosná děla, strojní pušky, letadla, řiditelné vzducholodi… výsledek: 10 miliónů padlých, 20 miliónů zraněných fronty: a) srbská a italská - úspěšnější ústřední mocnosti b) východní - zprvu rychlý postup Ruska, později hospodářsky Rusko válku neuneslo, po revoluci v roce 1917 uzavřelo s Německem mír c) západní - rozhodující, zákopová válka, žádná strana nezískala převahu v říjnu 1918 Německo požádalo o příměří, podepsáno 11.11.1918 Ruské revoluce - z neúspěchu Ruska ve válce byl obviňován car Mikuláš II., k jehož popularitě nepřispíval ani pobyt Rasputina u dvora - v únorové revoluci byl car sesazen, prozatímní vláda chtěla přivést zemi k volbám a nové ústavě, s ohledem na V. Británii a Francii nemohla ukončit válku - větší vliv získávaly sověty (rady vojáků a dělníků) - v rozhodujících okamžicích získali velký vliv bolševici, vedení V. I. Leninem (slíbili uzavření míru, rozdělení půdy rolníkům) - 7.listopadu 1917 v říjnové revoluci svrhli prozatímní vládu v Petrohradě, postupně ovládli další území Versailleský systém - uspořádání Evropy a světa na Pařížské mírové konferenci (1919-20) - vítězné státy (V. Británie, Francie, USA, Itálie a Japonsko) připravily mírové podmínky pro poražené státy: a) Německo - ztratilo území ve prospěch Francie a Polska - mezi Německem a Francií vzniklo demilitarizované pásmo - k Německu se nesmělo připojit Rakousko ani české pohraničí - omezen byl počet vojáků, stanoveny velké válečné náhrady
b) Maďarsko - ztratilo dvě třetiny Uher - např. Sedmihradsko c) Turecko - zůstalo v národních hranicích - trvalý mír měla zajistit Společnost národů a později i Malá dohoda (spojenectví Francie, Československa, Jugoslávie a Rumunska) Komunistická diktatura v Rusku - bolševici začali po převratu uskutečňovat své představy: znárodnili velké továrny doly, hutě a banky, výroba měla být řízena podle potřeb státu - na vznikající potíže a odpor reagovali terorem (tajná policie ČEKA odpůrce popravovala nebo posílala do pracovních táborů) - doba občanské války (1918-21) vedla k obrovskému utrpení v oblastech, kde se střídaly vlády rudých a bílých - po vítězství Lenin povolil omezené soukromé podnikání (NEP), začala spolupráce s Německem (snaha prolomit mezinárodní izolaci Ruska) - v r.1922 vytvořen Svaz sovětských socialistických republik, v r. 1924 zemřel V. I. Lenin Poválečná Evropa - válka v mnoha směrech otřásla důvěrou lidí ve staré pořádky, zejména v poražených státech začaly sílit extrémistické myšlenky a) do roku 1920 prošla některými státy revoluční vlna po vzoru sovětského Ruska (Německo, Maďarsko, Slovensko) b) v Itálii zavedl r. 1922 fašistickou diktaturu Benito Mussolini (představa vůdce, který určí národní zájmy, silou zajistí pořádek a blahobyt) c) fašismus získával přívržence i v Německu, kde Adolf Hitler začal uvažovat o odplatě za porážku, byl však spojen s nacismem (představa o nadřazenosti určitého národa) - větší stabilitu přinesla „zlatá” 20.léta - doba prosperity, zejména v USA (automobily, chladničky, telefony, gramofony, rádio, umělé hmoty a vlákna, cement, mrakodrapy, elektromotor, film - Mickey Mouse, Charlie Chaplin…, jazz) Světová hospodářská krize (1930-33) - zhroucení kurzu akcií na burze v New Yorku v říjnu 1929 započalo řetěz krachů bank, podniků, omezování výroby, propouštění dělníků - vzhledem k propojenosti hospodářství se krize rozšířila i do dalších zemí - 1933 - v USA 12 miliónů nezaměstnaných, v Německu 6 miliónů, v ČSR 1 milión - pokusy o řešení: státní zásahy do hospodářství - veřejné práce, dozor nad financemi - v ČSR - hlubší kořeny krize v cenách zemědělských výrobků
Nástup nacismu v Německu - po prvním pokusu o převrat (1923) Adolf Hitler začal psát ve vězení Mein Kampf, (Můj boj), v němž psal o Němcích jako o nadřazené rase, předurčené k ovládnutí ostatních ras - v době nezaměstnanosti získával příznivce sliby stability pracovních míst, obnovení slávy říše, odplaty za porážku, vystupoval proti Židům - po volbách r.1933 byl A. Hitler jmenován říšským kancléřem - obyvatelstvo fanatizoval přehlídkami, rituály, proslovy - odpůrce začalo likvidovat Gestapo a koncentrační tábory, záminkou bylo zinscenované podpálení říšského sněmu - v srpnu 1934 prohlášen vůdcem a říšským kancléřem - zbrojení a stavba dálnic přispěly v r.1936 k dosažení plné zaměstnanosti Stalinismus - po Leninově smrti se prosadil jako nástupce Josif V. Stalin, představa, že vytvoří nejdokonalejší stát na světě, ho vedla k bezohlednému prosazování cílů a) násilná kolektivizace zemědělství b) budování průmyslu, přehrad, železnic, těžba surovin za cenu represí a s využitím práce vězňů c) sociální inženýrství - násilné přesídlování rodin i celých národů - strach ze svržení ho vedl k nařizování poprav (i nejbližších spolupracovníků) a odsunu do pracovních táborů - přesto se mnoho lidí účastnilo budování země s budovatelským nadšením Pravicové diktatury - šířily se v mnoha státech Evropy: Polsku, Pobaltí, Maďarsku, Portugalsku, Řecku atd. První válečné konflikty 30.let - Japonsko, Německo a Itálie byly nespokojeny s uspořádáním podle versailleského systému a usilovaly o jeho revizi - Společnost národů ukázala neschopnost zastavit útočníky - V. Británie a Francie přešly k otevřené politice usmiřování (appeasementu) - Japonsko napadlo Čínu, Itálie Habeš, Německo a Itálie podporovaly generála Franca ve Španělsku - 1936 - Hitler vstoupil do demilitarizovaného pásma - 1938 - obsadil Rakousko
Češi a Slováci v době 1.světové války a) válka na straně Německa vedla i k protičeským opatřením v Předlitavsku - omezení češtiny jako úředního jazyka, zákaz oslav mistra J. Husa, uvěznění a odsouzení některých politiků za velezradu b) mezi politiky se jen pozvolna prosazovala představa rozbití RakouskoUherska c) rozhodující byla skupina T. G. Masaryka, E. Beneše a M. R. Štefánika v Paříži - vytvořili Národní radu československou - přesvědčovali politiky Dohody o nutnosti vzniku čs. státu - přišli s myšlenkou vytvořit z přeběhlíků a zajatců čs. legie Vznik Československé republiky a) Karel I. se marně snažil zachránit svou říši jednáním o separátním míru prozrazeno) a návrhy na federalizaci říše (odmítali rakouští Němci i Maďaři) b) T. G. Masaryk - v Pittsburské dohodě přislíbil Slovákům autonomii - ve Washingtonské deklaraci nastínil plán demokratické republiky c) podnětem k vyhlášení samostatnosti se staly zprávy o přijetí mírových podmínek Rakousko-Uherskem - 28.října 1918 nadšené obyvatelstvo vyhlásilo v Praze vznik čs. státu - 14.listopadu 1918 byli sesazeni Habsburkové a prezidentem se stal T. G. Masaryk d) Martinskou deklarací se ke státu přihlásili zástupci Slováků e) vojensky byly potlačeny pokusy německého obyvatelstva o odtržení pohraničních oblastí f) v roce 1919 byl potlačen pokus o vznik Slovenské republiky rad (sovětské) g) rozhodnutím vítězů byla k ČSR připojena Podkarpatská Rus Demokratické základy ČSR a) první vlády se potýkaly s řadou problémů: - ztráta trhů Rakousko-Uherska - tvorba hranic nového státu - vztahy se sousedními státy - nepřátelské bylo Polsko a Maďarsko - řešením vztahů mezi národnostmi v ČSR (7 milionů Čechů, 2 mil. Slováků, 3 mil. Němců, 0,5 mil Rusínů, Židé a Poláci…) b) do roku 1920 trvaly nepokoje Němců a revoluční vlna (stávky, výzvy k převratu, v roce 1921 vznikla KSČ (komunistická strana) c) v roce 1920 byla přijata ústava (systém prezident, vláda, parlament)
d) zrušeny byly šlechtické tituly, prováděna pozemková reforma, zavedena 8 hodinová pracovní doba e) z mnoha politických stran byly nejvýznamnější: - sociálně demokratická, agrární, lidová, národně socialistická, slovenská l'udová Made in ČSR a) 20.léta přinesla rozkvět průmyslu v Čechách a na Moravě, v roce 1928 bylo jen 38 tisíc nezaměstnaných světoznámé výrobky: - Tomáš Baťa - obuv - ČKD - lokomotivy, Škoda - turbíny, zbraně, - automobily Tatra, Praga, Aero, Škoda - textil, sklo, porcelán - především v německém pohraničí (Tomáš Baťa vybudoval ve Zlíně zahradní město s cihlovými domy pro zaměstnance, zřídil Baťovu školu mládeže, vlastní obchody, organizoval vlastní 1.máj, zahynul v letadle) další obory: chemický průmysl, cukrovary, lihovary b) těžká situace trvala na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde nezaměstnanost vedla k emigraci do Ameriky - převažuje zpracování dřeva a zemědělství c) s problémy konkurence levných plodin z dovozu se potýkali zemědělci Krize v ČSR a její důsledky a) čs. výroba byla určena z velké části pro vývoz, proto ji světová hospodářská krize těžce zasáhla - v roce 1930 poklesla výroba o 40% - bez zaměstnání téměř 1 milión lidí b) stát nucen k zásahům: - veřejné stavby - vyšší cla na dovoz - sociální podpory c) nejvíce bylo postiženo Slovensko a pohraničí s německým obyvatelstvem - sílí vliv Slovenské l'udové strany a sudetoněmeckých nacistů - politici ze Slovenska začínají připomínat Pittsburskou dohodu (Masaryk naproti tomu propagoval ideu jednoho československého národa) d) roste vliv komunistů, při střetu u Frývaldova bylo zastřeleno 8 dělníků e) vleklá krize postihla zemědělce