9. přednáška Téma přednášky: Význam a obecná charakteristika vitamínů, vitamíny rozpustné v tucích Cíl přednášky: Cílem přednášky je seznámit studenty s rozdělením vitamínů a jejich obecnou charakteristikou. Významná část přednášky bude věnována vitamínům rozpustným v tucích, které jsou nezbytné pro plnohodnotný život člověka. Studentům bude vysvětlena chemická charakteristika vitamínu, jeho význam ve výživě člověka, doporučená denní dávka, klinické projevy nedostatku nebo nadbytku ve výživě a potravinové doplňky s obsahem příslušného vitamínu.
Význam a charakteristika vitamínů Předpokladem racionální výživy, při které naše tělo zůstává zdravé a zdatné, je dostatečné a dlouhodobé
zásobení
těla
energií,
bílkovinami
(obzvláště
obsahující
esenciální
aminokyseliny, tedy ty, které si tělo neumí samo vyrobit), tuky (obsahující esenciální mastné kyseliny, o kterých platí totéž, co o esenciálních aminokyselinách), cukry a v neposlední řadě vitamíny, minerály a další takzvané stopové prvky (ty se v těle vyskytují pouze v minimálních množstvích). Čím větší je příjem energie, tím větší je však také potřeba vitamínů, minerálů a stopových prvků. Tato skutečnost pak vede k nutnosti zvážit poměr množství přijímaných živin s jejich skutečnou potřebou nejen z pohledu příjmu energie, ale i z pohledu příjmu vitamínů a stopových prvků. Z nejnovějších výzkumů je patrné „přesycení“ populace energií, zatímco kolísá odpovídající přísun vitamínů a stopových prvků. Důvod je prostý. V běžném životě se setkáváme s velkým množstvím potravin bohatých na energii (a to především ve formě tuků), avšak chudých na kvalitní živiny. Protože většina potravin je před použitím nějakým způsobem zpracovávána nebo připravována, dochází ke ztrátám vitamínů a stopových prvků. Dostatečný a kvalitativně hodnotný přísun potravy nemůže být zajištěn příjmem jednotvárné stravy. Nejvhodnější je
pestrý a často obměňovaný jídelníček, při kterém je zajištěn doporučovaný příjem živin ve správných poměrech a prakticky nemůže dojít k „předávkování“ některé ze složek potravy. Potom nejsou zapotřebí žádné zvláštní přídavky nebo doplňky potravy. V některých životních situacích, kdy dochází ke zvýšení nároků na přívod některých důležitých živin - například těhotenství, šestinedělí, výkonnostní sport, horečnatá onemocnění, nebo při redukční dietě není vždy možné zajistit normální cestou přívod důležitých živin v odpovídajícím množství. Potom je možné přistoupit k doplnění těchto živin některými preparáty, o jejichž použití by však měl rozhodnout lékař. I vitamíny je třeba chápat jako farmaka a podle toho k nim přistupovat! Vitamíny jsou organické sloučeniny, které jsou pro tělo nepostradatelné, i když jejich množství, které organismus potřebuje, je velmi malé. Převážnou většinu z nich si však naše tělo není schopno samo vyrobit a musí je přijímat hotové v potravě, v některých případech pak ve formě léku. Pro výše uvedené vlastnosti se vitamíny také řadí mezi takzvané „nepostradatelné“ neboli „esenciální“ látky. Po chemické stránce mají vitamíny velmi rozmanitou strukturu. Vedle svého názvu bývají také často označovány písmeny, případně ještě i číselným indexem. V těle plní vitamíny funkci takzvaných katalyzátorů, to znamená látek umožňujících průběh některých důležitých chemických reakcí, které by v jejich nepřítomnosti prakticky nemohly proběhnout. Vitamíny se dostávají do těla buďto již hotové, a nebo ve formě takzvaných provitamínů, látek ze kterých pak v těle vzniknou odpovídající vitamíny ve své konečné podobě. Možnost organismu tvořit si zásoby je u různých vitamínů velmi rozdílná. Proto je velmi důležitý jejich pravidelný přísun, i když stačí jen malá množství. Je třeba ještě podotknout, že vitamíny nepředstavují pro organismus žádný zdroj energie a nejsou v těle používány ani jako stavební materiál. Vitamíny nejčastěji dělíme podle jejich fyzikálně-chemických vlastností v zásadě na dvě velké skupiny: 1) vitamíny rozpustné v tucích (vitamíny A, D, E, K) 2) vitamíny rozpustné ve vodě (vitamíny B1, B2, B6, B12, C, PP, kyselina listová, biotin, kyselina pantotenová) Vitamíny rozpustné v tucích je tělo schopno získat ze zažívacího ústrojí pouze tehdy, jsou-li zároveň v potravě obsaženy tuky a organismus je schopen je vstřebat (není tomu tak například při neprůchodnosti žlučových cest). Protože neexistuje jiný způsob, jak by se tyto vitamíny mohly v těle vstřebat, může v případě nepřítomnosti tuků v potravě dojít ke vzniku chorobného stavu způsobeného nedostatkem některého vitamínu z této skupiny. Vitamíny rozpustné v tucích jsou skladovány v poměrně značných množstvích v játrech, čímž je
umožněno oddálení vzniku projevů jejich nedostatku. Jejich vyloučení z těla v případě nadměrného přívodu je však obtížnější, protože se nevylučují do moči, a proto může snáze dojít k onemocnění způsobeným jejich nadbytkem. Onemocnění způsobená nedostatkem vitamínů rozpustných v tucích se častěji vyskytují u dětí při nevhodném složení potravy. Vitamíny rozpustné ve vodě přítomnost tuků v zažívacím ústrojí nevyžadují. Ve stěně střev jsou vytvořeny zvláštní systémy, kterými se tyto vitamíny aktivně vstřebávají. Vitamíny rozpustné ve vodě není organismus schopen skladovat ve větším množství, proto se jejich nedostatek může projevit v poměrně brzy. Jejich rozpustnost ve vodě však také umožňuje jejich rychlejší vyloučení močí a proto jsou onemocnění způsobená jejich nadměrným přísunem poměrně vzácná. Jak již bylo řečeno, schopnost organismu tvořit si zásoby vitamínů se liší podle toho, o kterou skupinu vitamínů jde. Poměrně velké zásoby mohou být u vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K) a u vitamínu B 12 , naopak u většiny vitamínů rozpustných ve vodě prakticky žádné zásoby v těle neexistují a pokud přece jen nějaké minimální jsou, pokryjí požadavky organismu pouze na velmi krátkou dobu. Některé vitamíny, především ze skupiny vitamínů rozpustných v tucích (vitamíny A a D), lze předávkovat a za těchto podmínek se pak mohou projevit jejich škodlivé účinky. Vitamíny rozpustné ve vodě prakticky předávkovat nelze, protože jejich nadbytečné množství je vyloučeno močí. Zvýšené opatrnosti je zapotřebí pouze u vitamínu C. Při jeho zvýšeném příjmu si na jeho vyšší hladiny organismus navykne. Pokud se pak přijímané množství vitamínu C opět sníží na běžné minimální dávky, které však za normálních okolností zcela pokrývají potřebu vitamínu C v organismu, mohou se objevit příznaky jeho nedostatku. Je však nutno poznamenat, že v poslední době tento názor není všeobecně přijímán. Nedostatek vitamínů se v lidském těle projevuje jako chorobný proces nazývaný hypovitaminóza, úplné chybění pak avitaminóza, což je však jev velmi vzácný. Příčinou jejich vzniku nemusí být pouze nedostatečný obsah vitamínů v potravě, ale i jejich zvýšená spotřeba v organismu například během těhotenství, v období kojení, při některých onemocněních, zvláště horečnatých, při zvýšené námaze, při provozování výkonnostního sportu, při alkoholismu, během redukční diety, poškození složení bakterií osidlujících zažívací ústrojí (například při podávání antibiotik), při podávání některých léků s opačným účinkem než jaký mají vitamíny, ve stáří, atd. Nedostatek vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K) se také může projevit při poruše vstřebávání tuků v tenkém střevě. Stejně jako nedostatek vitamínů může za určitých okolností vzniknout v těle také chorobný proces způsobený jejich nadbytečným přívodem - hypervitaminóza. Toto onemocnění bývá obvykle popisováno u vitamínů rozpustných v tucích (zvláště A a D) při dlouhodobém podávání
potravin obsahujících některý z nich ve vysokém množství (pečliví rodiče podávající rybí tuk svým dětem, polárníci požívající játra ledního medvěda, dlouhodobé podávání vitamínů ve formě léku). U vitamínů rozpustných ve vodě (například vitamín C) je nebezpečí vzniku onemocnění z předávkování výrazně nižší, protože velká část nadbytečného množství vitamínu může být vyloučena močí.
Vitamíny rozpustné v tucích Vitamín A (retinol) Vitamín A je tmavočerná látka, která účinkem ultrafialového záření v přítomnosti kyslíku ztrácí účinnost. Vitamin A může být přijímán potravou buď ve své konečné podobě již jako retinol, nebo jako tzv. provitamínβ – karoten (částečně také α - karoten), ze kterého se pak retinol v organismu vytvoří. Pro přepočetβ
– karotenu na retinol se uvádí vztah, kde 1 mg
retinolu = 6 mg β – karotenu. Aktivita tohoto vitamínu se uvádí v mezinárodních jednotkách a platí přepočet, kdy 1 mg retinolu = 5 000 m.j. Vitamín A se ukládá v játrech, kde tvoří zásoby, méně pak v ledvinách a tukové tkáni. Zásoba vitamínu A v játrech je poměrně velká, činí kolem 1 200 000 m.j. a není tedy bezpodmínečně nutný pravidelný denní příjem. Doporučená denní dávka Věková kategorie
DDD v m.j.
Děti do 8 let
2 500
Děti od 8 let
3 000 – 3 500
Ženy
4 000 – 4 200
Muži
4 500 – 5 000
Těhotné ženy
5 000
Kojící ženy
6 000
DDD v ČR stanovena vyhláškou
4 000
Někteří autoři doporučují pro těhotné ženy nižší dávku vitamínu A a to do 4 000 m.j.
Význam Vitamín A je nezbytný pro funkci sítnice oka, pro tvorbu a správnou funkci krycích buněk kůže a sliznic, pro růst organismu a v neposlední řadě hraje také významnou roli při tvorbě bílkovin a některých hormonů. Společně s vitamínem E přispívá také ke snižování vysoké hladiny cholesterolu v krvi. Provitamín β
– karoten se vyznačuje antioxidačními
vlastnostmi. β – karoten spolu s vitamínem E hraje velmi důležitou roli při ochraně buněk před účinky volných radikálů. Projevy nedostatku S těžkými formami onemocnění způsobenými nedostatkem vitamínu A se dnes můžeme setkat pouze v případech, kdy dochází k těžkým poruchám výživy (rozvojové země), při některých onemocněních jater, kdy se nemohou tvořit zásoby vitamínu A a při některých onemocněních ledvin, kdy se vitamín A ve zvýšené míře vylučuje. Častěji se však setkáváme s
lehčími
formami
jeho
nedostatku
(hypovitaminóza).
Nejčasnějším
příznakem
hypovitaminózy způsobené nedostatkem vitamínu A bývá zpomalení adaptace (přizpůsobení se) zraku při přechodu ze světla do tmy, později až šeroslepost. Při déle trvajícím nedostatku pak vznikají změny na sliznicích a pokožce (suchost spojivek a zhrubnutí kůže), snižuje se odolnost organismu proti infekcím, zastavuje se růst a horší se hojení ran. Nedostatek vitamínu A v době těhotenství může způsobit poruchy pohlavních orgánů budoucího dítěte a výrazně ovlivnit sekundární sexuální projevy v období dospívání tohoto dítěte. Projevy nadbytku Vitamín A je také možno předávkovat, a to pokud je podáván ve vysokých dávkách jako lék, výjimečně pak při nadměrném podávání potravin bohatých na vitamín A (rybí tuk). Při nadbytku vitamínu A dochází k vypadávání vlasů, krvácení z nosu a k revmatickým bolestem v kloubech. Objevují se bolesti hlavy, nevolnost a zvracení. Některé ženy mohou mít problémy s nepravidelnou menstruací. Při velmi vysokých dávkách může dojít k poškození jater. Větší dávky vitamínu A v těhotenství mohou působit závažné poruchy v nervovém a kardiovaskulárním systému dítěte. Při všestranně vyvážené stravě však toto nebezpečí prakticky nehrozí. Zatímco vitamín A je možné předávkovat, v případě β – karotenu tento případ nebyl prokázán. Proto je výhodnější potravou zajistit přísun dostatečného množství β – karotenu a tím umožnit tělu vytvořit si tolik vitamínu A, kolik právě potřebuje.
Hlavními zdroji vitamínu A nebo jeho provitamínů jsou: vnitřnosti (játra, ledviny), rybí tuk, maso, mléko, žloutek, mrkev, zelená zelenina, rajská jablíčka, pomeranče. Průměrný obsah vitamínu A a β - karotenu v některých potravinách (v mg / kg)
Vitamín A
β – karotenu
Hovězí maso
0,3
9
Drůbež
0,1
0,5
Játra hovězí
80
až 300
Játra vepřová
55
Ryby
1,2
Rybí olej
65
Plnotučné mléko
0,75
0,6
Máslo
16
75
Vejce
4
2,2
Mrkev
75
Rajčata
35
Paprika zelená
16
Paprika červená
250
Jahody
7
Meruňky
30
Vitamín D (kalciferol) Skupina vitamínu D je tvořena několika biologicky účinnými látkami, které označujeme jako kalciferoly. Jedná se o bezbarvé krystalické látky rozpustné v tucích. Nejznámější z této skupiny jsou vitamín D 2 (ergokalciferol) a vitamín D 3 (cholekalciferol), které se v účinku na lidský organismus se prakticky neliší. Vitamín D 3 vzniká v těle, a to v kůži účinkem ultrafialového záření (opalování). Tuto schopnost výroby vitamínu v kůži si osvojili suchozemští obratlovci přibližně před 300 milióny let, kdy se přesunuli z oceánu, který byl bohatý na vápník. Syntéza působením slunečního záření by měla stačit na pokrytí až 80 % denní potřeby, v závislosti na zeměpisné šířce a ročním období. V potravinách se cholekalciferol nachází v rybím tuku, játrech, vaječném žloutku a mléce. U rostlin je prekurzorem ergosterol, morfin a rostlinný vitamín D je pak ergokalciferol, neboli vitamín D 2 . Mezi rostlinné zdroje vitamínu D 2 můžeme zařadit například houby, a to hlavně divoce rostoucí (např. lišky s obsahem cca 130 µg/kg). Dalším zdrojem ergokalciferolu může být kokosové mléko. Kalciferoly jsou poměrně stálé při vyšších teplotách, na světle a za přístupu vzduchu se rozkládají. K rozkladu nedochází, jsou-li rozpuštěné v oleji. Obsahuje-li připravované jídlo tuk, jsou ztráty vitamínu D při zpracování malé. Denní potřeba vitamínu D pro děti je 10 μg a pro dospělé je 15 μg. Takovéto množství stačí tělo s rezervou vytvořit v kůži na obličeji a rukou při běžném pohybu na slunci. Uvádí se, že 1 cm2 naší pokožky dokáže při optimálních podmínkách slunečního svitu vyprodukovat asi 18 m.j. účinného vitamínu D za den. Horší situace nastává v zimních měsících, neboť slunečního svitu je málo a dostatečný přísun vitamínu D není možno potravou zajistit. Aktivita se uvádí v mezinárodních jednotkách a platí přepočet 1 μg = 40 m.j.
Doporučená denní dávka Věková kategorie
DDD v μg / m.j.
Děti
10 / 400
Dospělí
15 / 600
DDD v ČR stanovena vyhláškou
5 / 200
Význam Vitamín D má vliv především na regulaci vstřebávání a vylučování vápníku a fosforu trávicím ústrojím a ledvinami, tvorbu a přetváření kostí, udržení hladiny vápníku v krvi (spoluúčastní se ještě některé hormony). Vitamín D vzniklý v kůži vlivem ÚV záření je krví transportován do jater, kde dochází k jeho částečné přeměně, která je dokončena v ledvinách. Vzniklé látky se svou biochemickou aktivitou spíše podobají hormonům. Jednou z těchto látek je kalcitriol, který zvyšuje vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě a tím zvyšuje přísun z potravy. Dokáže také část vylučovaného vápníku a fosforu v ledvinách vrátit zpět do krve. Je-li vitamínu D nadbytek, je obsah obou prvků vysoký a projeví se to selháním ledvin. K poruchám v hospodaření s vápníkem nemusí dojít pouze z důvodu nedostatku vitamínu D, ale i poruchou v tvorbě kalcitriolu v ledvinách. K tomuto projevu může dojít při chronickém onemocnění ledvin a u lidí odkázaných na dialýzu. Projevy nedostatku Nedostatek vitamínu D vzniká velmi pomalu při nedostatku slunce, nedostatečném přísunu vitamínu D potravou, při některých onemocněních střev, jater a ledvin, při přísných dietách omezujících přísun tuků (nezapomeňme, že se jedná o vitamín rozpustný v tucích, bez jejich přítomnosti v potravě se v trávicím traktu nemůže vstřebat). Projevy nedostatku se liší podle věku, kdy tato situace nastane. U dětí vznikne křivice (rachitis), u dospělých pak dojde k takzvanému „měknutí kostí“ (osteomalacii). Objevují se bolesti v zádech, končetinách, chůze se stává obtížnou, kosti se mohou deformovat. V obou případech nevzniká onemocnění jako přímý důsledek nedostatku vitamínu D, ale dochází vlivem jeho nedostatku k poruchám v hospodaření s vápníkem a fosforem. Také léčba kortikoidy může vyvolat odvápnění kostí a nedostatek vitamínu D.
Projevy nadbytku Stejně jako vitamín A lze předávkovat i vitamín D, a to zejména u malých dětí, kterým jsou dlouhodobě podávány vyšší dávky vitamínu D. Hypervitaminóza vitaminu D se projevuje nevolnostmi, zvracením, dochází ke zvýšení krevního tlaku, výrazná nechuť k jídlu, pocit žízně, svědění pokožky, průjmy a snižování tělesné hmotnosti. Při současném podávání vyšších dávek vitamínu D s mlékem může nastat zvýšené vylučování hořčíku. Za již rizikovou hranici se považuje dávka kolem 100 μg. Dlouho trvající nadbytek vede k nadměrnému ukládání vápníku, především v ledvinách a může vést až k jejich selhání.
Největšími zdroji vitamínu D ve stravě jsou játra mořských ryb, rybí tuk, játra, kvasnice suš. ozařované, žloutky, máslo. Nejdůležitější cestou získávání vitamínu D však stále zůstává jeho tvorba v kůži, kde vzniká pod vlivem ultrafialové složky slunečního záření. Průměrný obsah vitamínu D v některých potravinách (v μg / kg)
Vepřové maso
12
Játra hovězí
25
Játra vepřová
23
Ryby
4 000
Rybí olej
až 5 000
Plnotučné mléko
0,1
Máslo
25
Vejce celé
30
Žloutek
80
Vitamín E (tokoferol) Opět se jedná o nejednotnou skupinu látek, které patří do skupiny tokoferolů a za zmínku stojí 4 sloučeniny označované jako α, β, γ a δ – tokoferol. Nejúčinnější forma je α – tokoferol. Jsou to bezbarvé nebo slabě nažloutlé viskózní oleje, velmi dobře rozpustné v tucích. V kyselém prostředí jsou stálé i při ˚C, 100 v
zásaditém prostředí se za vyšších teplot
rozkládají. Jsou velmi citlivé na přítomnost kyslíku a snadno se oxidují. Vitamín E je v organismu redukčně regenerován askorbátem. Doporučená denní dávka Věková kategorie
DDD v mg
Děti do 8 let
4
Děti od 8 let
8
Ženy
10
Muži a kojící ženy
12 – 15
DDD v ČR stanovena vyhláškou
10
Někteří autoři uvádějí hodnoty o polovinu vyšší. Negativní projevy vysokých dávek z potravy nebyly popsány. Ve Spojených státech amerických se dokonce u některých onemocnění aplikovaly jednorázové dávky kolem 100 mg bez prokazatelného negativního vlivu na organismus. Určité projevy, spojené se zvýšenou krvácivostí lze dosáhnout uměle u jednorázových dávek v řádu stovek mg.
Význam Nejcharakterističtější pro vitamín E jsou jeho antioxidační vlastnosti, čímž zabraňuje rozpadu jiných důležitých látek (například vitamínu A, některých hormonů, enzymů, atd.). Výsledkem těchto vlastností je ochrana buněk před poškozením nebo dokonce zničením, zpomalení procesů stárnutí, zlepšení funkce imunitního systému a zlepšení hojení ran. Má také vliv na zdravý vývoj reprodukčních orgánů. Společně s vitamínem A může přispívat také ke snížení vysoké hladiny cholesterolu. Další funkce tohoto vitamínu však ještě nebyly do všech podrobností objasněny.
Projevy nedostatku Protože vitamín E bývá v potravinách hojně rozšířen, je výskyt onemocnění spojených s jeho nedostatkem vzácný, setkáme se s ním snad jen při poruše vstřebávání tuků, které souvisí s poruchami slinivky břišní a žlučníku. Spotřeba vitamínu E však stoupá při stravě bohaté na nenasycené mastné kyseliny. Příznaky při eventuálním nedostatku vitamínu E jsou velmi málo průkazné. Z pokusů na zvířatech se usuzuje, že může hrát určitou roli při sterilitě u samců, při vzniku degenerativních změn pohlavních orgánů a při svalové dystrofii. Nedostatku vitamínu E byla připisována i snižující sexuální aktivita u mužů s přibývajícím věkem. Jak již bylo řečeno, vitamín E je obsažen v převážné většině potravin. Pokud bychom přece jen chtěli některé vyzdvihnout, pak by to byly rostlinné oleje, obilné klíčky, sója, černý kořen, vnitřnosti, vejce, mléko.
Průměrný obsah vitamínu E v některých potravinách (v mg / kg)
Hovězí a vepřové maso
40 a 6
Drůbež
2
Játra hovězí
16
Ryby
3
Plnotučné mléko
1,5
Máslo
25
Vejce - žloutek
35
Sojový olej
až 2 800
Olivový olej
80
Řepkový olej
560
Olej z obilních klíčků
až 5 500
Špenát
500
Hlávkový salát
240
Pšeničná mouka
20
Vitamín K (chinony) Podobně jako v jiných případech se ani zde nejedná o jednu látku, ale o skupinu odvozenou od naftochinonů přirozeného nebo syntetického původu. Jedná se o žluté krystalické látky. Rozlišujeme čtyři skupiny vitamínu K. Vitamín K 1 (fylochinon), který je obsažen především v rostlinách, a to v jejich zelených částech, vitamín K 2 (farnochinon), který je tvořen bakteriemi sídlícími v trávicím traktu, a vitamíny K 3 (menadion) a K 4 , které byly vyrobeny uměle a které jsou rozpustné ve vodě, nikoli v tucích. Doporučená denní dávka Věková kategorie
DDD v μg
Děti do 8 let
20
Děti od 8 let
40 – 60
Ženy
70 - 100
Muži a kojící ženy
100 - 140
DDD v ČR stanovena vyhláškou
není stanovena
Význam Základní a nejdůležitější funkcí vitamínu K je to, že je nezbytný pro tvorbu faktorů nutných pro normální průběh srážení krve. Vitamín K totiž umožňuje vazbu funkčních skupin na bílkoviny, které se procesu srážení účastní. Tyto skupiny pak následně váží vápník, což v dalším kroku umožní přeměnu protrombinu na účinný trombin. Tento enzym umožní vznik fibrinové síťky, na které se zachycují červené a bílé krvinky. Vytváří se tak sraženina, uzavírající poraněné místo. Mimoto se vitamín K účastní také některých dalších důležitých biochemických pochodů probíhajících v lidském organismu. Denní potřeba vitamínu K uvedená v tabulce se ve stáří zvyšuje. Důležité však je, že v těle se mohou tvořit poměrně značné zásoby vitamínu K a může být také tvořen bakteriemi osidlujícími trávicí trakt (pozn. podle nejnovějších poznatků je však vstřebatelnost vitamínu K tvořeného bakteriemi v zažívacím ústrojí poměrně nízká, a proto je lidský organismus odkázán především na přívod vitamínu K zvenčí potravou). Poslední výzkumy vitamínu K ukazují, že umožňuje vazbu funkčních skupin na kostní bílkovinu osteokalcin. Tato bílkovina se pak vyznačuje schopností vázat vápník a tím vytvářet
odpovídající strukturu kosti. Nelze tedy vyloučit, že by se mohl vitamín K využít pro podpoření léčby osteoporózy (řídnutí kostí). Projevy nedostatku Nedostatek vitamínu K, který se projevuje především krvácivostí, se za normálních okolností nevyskytuje. Můžeme se s ním setkat například u novorozenců při poruchách vstřebávání tuků, při podávání některých léků, při porušení složení bakterií, které osidlují trávicí ústrojí (podávání antibiotik), atd.
Projevy nadbytku Vysoké dávky vitamínu K mohou vyvolat zvýšené vylučování bilirubinu a tím navodit příznaky žloutenky. Avšak tak vysoké dávky, které byly použity k navození tohoto stavu, není prakticky možné z potravy zajistit. Při použití doplňků výživy se jedná o vitamín, který lze předávkovat. Vitamín K zvyšuje srážlivost a proto je zřejmé, že může být používán pouze se souhlasem lékaře. Předávkování se projevuje návaly do hlavy a pocením. Mezi nejbohatší zdroje vitamínu K patří zelené části rostlin (listová zelenina), čerstvé a kysané zelí, sója, vnitřnosti – především játra. Průměrný obsah vitamínu E v některých potravinách (v μg / kg) Hovězí a vepřové maso
1 400 a 1 500
Drůbež
250
Játra hovězí
2 000
Játra vepřová
6 000
Plnotučné mléko
40
Vejce
1 600
Petržel
1 000
Brambory
1 000
Červené zelí
32 000
Bílé zelí
16 000
Špenát
500
Pšenice
400
Jahody
1 200
