www.mistnikultura.cz
9 06
Ročník XVI
Barokní opera mezinárodně
Modrotisk obdivoval již francouzský královský dvůr Občanské sdružení Kulturní tradice šíří romskou kulturu Letargie na Vítkově končí Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech
2
Jiráskův Hronov
Festival amatérského divadla proběhl ve dnech 11. – 19. 8. 2006
Celostátní mezidruhová přehlídka amatérského divadla s mezinárodní účastí Pořadatel: NIPOS – Artama Praha a Město Hronov. V pořadí 76. ročník festivalu trval 9 dní. Program o třech částech se odehrál na pěti scénách. Prodalo se 12 902 vstupenek. Uvedeno bylo 37 inscenací v 90 představeních. Akce se zúčastnilo 271 seminaristů, z nichž 30 % bylo na Jiráskově Hronově poprvé. Nejstarší z nich dosáhl 73 let. Na výběr měli čtrnáct tematických seminářů, dva vedli zahraniční lektoři. Organizátoři museli zajistit 2599 noclehů. Foto z inscenací: Ivo Mičkal Místní Kultura
Obsah
Místní kultura
Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech, ročník XVI, rok 2006, číslo 9. Vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. IČO 14450551 Adresa redakce: NIPOS, redakce Místní kultury 120 21 Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 Tel. ústředna: 221 507 900, fax 221 507 929 Tel. redakce: 221 507 921 Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová, tel. 221 507 923 E-mail:
[email protected] Redakce: L. Kučerová, E. Veselá, I. Koušková, E. Horníčková. Úprava: M. Cais Redakční rada: F. Zborník (předseda), Z. Malcová, M. Beneš, J. Krist, J. Brůček, H. Jirkalová, M. Strotzer, V. Schollarová, Z. Kryfová, L. Kučerová. Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře NIPOS. Tyto krátké anotace jsou převzaty bez úprav, s uvedením zdroje a data zveřejnění článku.
Obecní noviny v zorném poli ..................... 4 Soutěž přilákala architekty ........................ 6 Do knihovny za zábavou i vzděláním ........ 7 Infocentrum v malém městě ...................... 9 Starý mlýn společensky ožije .................. 10 Nevíte kudy kam? .................................... 10 Stanovisko Syndikátu novinářů ............... 11 Židovský Mikulov ..................................... 12 Rehabilitace poutního místa .................... 14 V Tišnově se nikdo nenudí ...................... 15 Folklorista Stanislav Tomanec ................. 16 Smržovka je královským městem ............ 17 Na Jičínsku stojí obelisk .......................... 17 Někdo pomáhá za peníze, jiný zadarmo . 18 Romština je krok zpět .............................. 19 Ochutnejte Plzeňský kraj ......................... 20
Tiskne: R Studio, Jaromírova 530/7, Praha 2
Ve stínu „unescového města“? ................ 21
Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, 190 00 Praha 9. Objednávky a reklamace: Pavlína Bočáková tel.: 234 092 859, fax: 228 133 409 e-mail:
[email protected] Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne 18. 1. 1995 a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne 21. 1. 1998, j.zn.P-328/98. Evid. číslo MK: E-6627 ISSN: 1211-7994
Kroniky, kronikáři, muzea ........................ 22
Roční předplatné 250 Kč
EHD startují v Jičíně ................................ 29
Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky upravit a krátit.
Mšeno u Mělníka ..................................... 30
Další útvary NIPOS: CIK – centrum informací o kultuře tel.: 221 507 920 Regis – legislativa a ekonomika kultury tel.: 221 507 941 Artama – neprofesionální umělecké aktivity tel.: 221 507 953-4, zahr. styky: 261 507 971 Na titulní straně: Provedení barokní opery studenty gymnázia P. Křížkovského v Brně, foto: archiv školy Uzávěrka čísla 10/2006 – 11. 9. 2006 Uzávěrka čísla 11/2006 – 9. 10. 2006 Termíny dalších uzávěrek naleznete na našich webových stránkách www.mistnikultura.cz.
9 / 2006
Tišnovské multifunkční zařízení .............. 23 Loňský rok nebyl pro kina příznivý .......... 24 Studenti odvedli kus práce ...................... 25 Barokní opera mezinárodně .................... 26 Muzikál Mauglí ........................................ 27 Modrotisk obdivoval již francouzský královský dvůr ................. 28
Jak ochránit zříceniny .............................. 30 Letargie na Vítkově končí ........................ 31 Nad památníkem na Vítkově svítá .......... 32 Památník Josefa Lady ............................. 33 Zemědělství v běhu staletí ...................... 34 Nová síť ................................................... 35 Reflexe v hudbě, poezii a tanci ............... 36 Setkání s hudbou .................................... 37 Časopis PAM ........................................... 38 Galerie E. Filly ......................................... 38 Literatura v Chotěboři .............................. 40 TECHNÉ Ostrava 2006 ........................... 40 Rumunský kulturní institut ....................... 41
3
4
Téma
Obecní noviny v zorném poli V minulém čísle Místní kultury jsem se zmínila o volebním programu Strany zelených, který slibuje věnovat pozornost problematice radničních novin. Problém vidí tato strana v tom, že jsou obecní periodika mnohdy zneužívána místními vládnoucími politiky. Nyní se ke stejné problematice vyslovil Syndikát novinářů (strana ??) a žádá širokou veřejnost, aby ho informovala o prohřešcích jeho členů proti Etickému kodexu novináře. Profesní sdružení novinářů považuje za nešťastné, pokud radnice obcí a měst vydávají své informační tiskoviny pod označením „noviny“ či „zpravodaj“. Pak ale je nutné nastolit otázku, pod jakými názvy by měly tyto tiskoviny vycházet? Zejména název zpravodaj je podle mě ze všech nejvýstižnější pro to, co by mělo a zpravidla také je jejich cílem. Informují o tom co, kde, kdy, případně do kdy se něco děje nebo je možné si něco zařídit. Ač jsou různé úrovně co se týče grafiky i obsahu, přinášejí většinou vyčerpávající informace o kulturním a sportovním dění. Přibližují občanům historii prostřednictvím kronik, objevují významné regionální osobnosti, dávají prostor patriotům. Na zprávách tohoto druhu a např. informacích o tom, kdy budou přistaveny kontejnery, je pramálo novinářsky či politicky zneužitelného. Potíže nastávají v momentě, kdy se politici uchýlí k hodnocení vlastní činnosti, komentování svých kroků. Bože suď, kde bývá v takových případech pravda! Nejkritičtější období souvisejí se zahájením předvolebních kampaní. To se často obecní plátky skutečně mění v propagační materiály těch, kteří je ovládají. Na jejich stránkách si politici začnou „vyměňovat názory“ nebo si jednoduše prostor v médiu uzurpuje jenom jedna politická strana. Ty, které jsou momentálně u moci, jsou vždy ve výhodě, ať už časové (mohou reagovat okamžitě) nebo co se týče přiděleného prostoru či umístění příspěvku v tiskovině. Je mnoho obcí, zejména těch menších, které nemají možnost najmout si na vydávání vlastního zpravodaje firmu a nezaměstnávají profesionální žurnalisty, ani členy Syndikátu novinářů, nemluvě o jejich finančním ohodnocení. V čele redakční rady sedí mnohdy sám starosta či radní. To sice ještě neznamená, že musí nutně situace zneužívat, ale pokušení je
to velké. Nyní mají obce kromě novin a zpravodajů další mediální nástroje k informování občanů. Jsou to webové stránky, někdy regionální kabelové televize. A přes všechna tato média mohou ovlivňovat veřejné mínění, a to přímo, ale obávám se, že i prostřednictvím najatých vydavatelských společností. A pokud redakční rady (složené z kohokoli) nemají stanovená pravidla, která úzkostlivě dodržují, a když politici „nehrají“ fér, zneužití je nasnadě. Proto tedy k apelu na novináře je třeba připojit apel na politické funkcionáře: Obecní noviny jsou financovány z peněz všech daňových poplatníků, nesmí sloužit k získávání osobní slávy politiků či k propagaci jedné politické strany. Právo na otištění názoru na stránkách obecních zpravodajů by měl mít každý, samozřejmě podle stávajících zákonů a daných pravidel platných pro všechny. Ludmila Kučerová
Valná hromada VSNNOKU
V polovině června se sešli v divadle Ponec v Praze zástupci kulturních organizací, členů Volného sdružení nevládních neziskových organizací v kultuře a umění (VSNNOKU). Předsedkyně Yvona Kreuzmannová informovala kromě jiného o projektu Revitalizace kulturních památek, který začala spolu s Kateřinou Melenovou (Studio dell‘arte, Bazilika o.p.s., České Budějovice) zpracovávat v rámci Integrovaného operačního programu. Projekt se v první fázi zaměřuje pouze na několik modelových příkladů vybraných ze seznamu národních kulturních památek, je však otevřen dalšímu rozšíření v součinnosti se státními i krajskými orgány. Na modelových příkladech lze ukázat obrovskou šíři možností využití objektů k naplnění jejich kulturní a společenské funkce v denním životě měst, obcí i venkova. Diskutující se věnovali též situaci NNO v ČR, jejichž činnost je sice viditelná, ale společensky nedoceněná. Časopis Místní kultura (zastoupený na valné hromadě Ludmilou Kučerovou) v reakci na probíhající debatu oznámil, že neziskový sektor se může stát jedním z ústředních témat příštího ročníku. Pokud máte zkušenosti a názor na tuto problematiku, pište už nyní na
[email protected]. luk Místní Kultura
Granty
Udělení Cen MK v roce 2006
v oborech zájmových uměleckých aktivit Cena za divadelní a slovesné aktivity byla udělena
PhDr. Vítězslavě Šrámkové
za celoživotní přínos k rozvoji uměleckého přednesu a divadla poezie. Cena byla předána na 49. ročníku festivalu poezie Wolkrův Prostějov dne 23. 6. 2006 Cena za rozvoj tradiční lidové kultury a folkloru byla udělena
Miloslavu Brtníkovi
za jeho celoživotní přínos k uchování a rozvoji tradiční lidové kultury a folkloru. Cena byla předána na 61. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici dne 23. 6. 2006. Cena za hudební aktivity byla udělena
Velkému dechovému orchestru Zlín
za dlouholeté úspěchy, podíl na zachování, rozvíjení a prezentaci dechové hudby doma i v zahraničí. Cena byla předána na jarním koncertě VDO dne 21. 5. 2006 ve Zlíně. Cena za dětské umělecké aktivity byla udělena
Haně Budinské
za dlouholetý přínos pro rozvoj loutkového divadla. Cena byla předána na festivalu Dětská scéna v Trutnově dne 20. 6. 2006. Cena za audiovizuální a výtvarné aktivity byla udělena
Ing. Ladislavu Rosíkovi
za celoživotní přínos k rozvoji amatérské fotografie. Cena byla předána na Celostátní soutěži amatérské fotografie ve Svitavách dne 14. 5. 2006. Cena za taneční aktivity byla udělena
Janu Schmidtovi
za dlouholetý přínos a osobitý přístup k rozvoji tanečního umění. Cena bude předána na Celostátní přehlídce scénického tance mládeže a dospělých „Tanec, tanec 2006“ v Jablonci nad Nisou dne 26. 10. 2006. 9 / 2006
NADACE LANDEK OSTRAVA vypisuje 1. kolo výběrového řízení na udělení nadačních příspěvků pro projekty přijaté do Nadačního programu roku 2006. Tematické okruhy pro přihlášky: 1. Záchrana a údržba hornických památek a dokumentů. 2. Ekologická záchrana a obnova lokalit, které s hornictvím souvisejí nebo kdykoliv v minulosti souvisely. 3. Osvětová činnost s tematikou hornictví, hornické historie a geologie. 4. Podpora kultury v regionu i mimo něj. Projekty zpracované podle „Zásad pro poskytování nadačních příspěvků“ s vyplněným formulářem přihlášky do výběrového řízení podle výše uvedených zásad spolu s uvedením záměrů a cílů projektu musí být doručeny nadaci do termínu: 15. října 2006 na adresu Nadace LANDEK Ostrava, Prokešovo náměstí 6, 728 30 Ostrava nebo elektronickou poštou na adresu nadace.
[email protected]. Zásady pro poskytování nadačních příspěvků a závazné formuláře přihlášky do výběrového řízení je možno získat na adrese nadace, informace na telefonních číslech 596 262 228 a 604 168 008, nejlépe však na internetových stránkách nadace www.volny.cz/nadace–landek. Zde jsou uvedeny veškeré potřebné údaje o podkladech pro přihlášky včetně „Zásad pro poskytování nadačních příspěvků“. Přihlášku je možno podat pouze v jednom vyhotovení. Výsledek výběrového řízení zveřejní nadace po jeho ukončení. Správní rada, která o výsledku řízení a přijetí do Nadačního programu rozhoduje, nevrací přihlášené projekty a rovněž nesděluje důvody nepřijetí projektu.
5
6
Knihovny
Soutěž přilákala více jak 700 architektů
V sobotu 1. července se uzavřela registrace přihlášek do mezinárodní projektové architektonické soutěže na návrh nové budovy Národní knihovny České republiky, která byla vyhlášena 16. května. Podle očekávání vyvolala vypsaná soutěž zcela mimořádnou pozornost a přihlásilo se do ní celkem 760 (!) architektů a architektonických týmů z různých států celého světa. Největší zájem byl pochopitelně v zemích Evropy, ale nechyběli ani adepti z Afriky či Austrálie. Termín pro předání soutěžních návrhů I. kola je 29. září 2006, z nich postoupí osm nejlepších do kola druhého. Vítězný návrh bude vyhlášen 3. března 2007. Soutěžní porota je také mezinárodní, ČR zastupují: architekt Petr Bílek, primátor hlavního města Prahy Pavel Bém a generální ředitel Národní knihovny ČR Vlastimil Ježek. Celkové plánované náklady na výstavbu knihovny jsou (v cenách roku 2004) 1 835 610 000 Kč; náklady na samotnou soutěž představují částku 26,5 milionu Kč (z toho je 600 000 EUR určeno na ceny soutěžícím). Pro výstavbu knihovny byl vybrán pozemek na západním okraji Letenské pláně, poblíž stanice metra Hradčanská. Úkolem architektů je vyprojektovat zde budovu s kapacitou 10 milionů knihovních jednotek, která Národní knihovně ČR poskytne dostatečnou rezervu pro příštích padesát let. V budoucí budově knihovny by měla veřejnost najít kromě novodobých fondů od roku 1801 do současnosti i část fondů Parlamentní knihovny. Kromě základních služeb a značného zpřístupnění fondů ve volných výběrech oborových a specializovaných studoven (počítá se například s celkovou nabídkou 1200 studijních míst) by měla nová knihovna nabídnout rovněž otevřenou zónu s literární kavárnou, prostory pro výstavy i pro kulturní a společenské vyžití. Národní knihovna ČR spravuje nyní více než šest milionů dokumentů a k výstavbě nové budovy ji přiměla nepostačující prostorová kapacita jejího současného sídla – historického areálu pražského Klementina. (S nedostatkem místa se ostatně tato instituce potýká již od konce 19. století.) Na počátku devadesátých let minulého století postupně zaplnily hromady nezpracovaných nových přírůstků každé volné místo v Klementinu, aniž by se s nimi dalo smysluplně nakládat. Krizovou situaci vyřešila výstavba centrálního depozitáře v Hostivaři. Šlo však pouze o dočas-
né řešení – prognózy odborníků dávají Národní knihovně čas do roku 2010, kdy by se podobná situace mohla zopakovat. Plány na výstavbu nové knihovny si postupně získaly důležitou podporu v Radě hl. m. Prahy i pražském zastupitelstvu, v Parlamentu ČR a v neposlední řadě také ve Vládě ČR, jejíž červnové usnesení předpokládá financování projektu ze státního rozpočtu. Více informací najdete na webových stránkách NK ČR: http://www.nkp.cz/. Tisková zpráva/luk Národní knihovnu ČR v Praze čeká kromě výstavby nové budovy také rekonstrukce Klementina. Oprava, plánovaná až do roku 2012, přijde asi na 1 miliardu Kč. Nedávno byla zatím otevřena Galerie Klementinum, na příští rok knihovna připravuje zpřístupnění barokního divadla i rozšíření stávajícího prostoru pro návštěvníky.
Čtenářská liga v Sedlčanech Se sloganem To je góóól! odstartuje v Městské knihovně v Sedlčanech (8 tis. obyv., Středočeský kraj) v rámci Týdne knihoven již třetí ročník Čtenářské ligy. Do soutěže se může přihlásit každý čtenář do patnácti let navštěvující výše uvedené kulturní zařízení. Soutěží se ve třech věkových kategoriích a v každé je ohodnoceno 10 nejlepších hráčů ligy. První kolo vyhodnocení proběhne v březnu, druhé v červnu. Soutěžící body získávají, ale i ztrácejí, např. za půjčení knihy obdrží tři, za účast na akcích knihovny s literárním zaměřením pět bodů, naopak za ztrátu průkazky se odečtou tři a za 1. upomínku dva. Tato aktivita je součástí podpory dětského čtenářství. [ev] Místní Kultura
Knihovny
Do knihovny za zábavou i vzděláním
Otevřít nově postavenou budovu pro kulturní účely dnes není zcela běžné. V Tišnově (8,5 tis. obyv., okres Brno–venkov) se to podařilo na podzim minulého roku. O tom, co se tím pro čtenáře i knihovníky změnilo, nám řekla vedoucí Městské knihovny Dagmar Kopřivová.
Můžete nám přiblížit historii vzniku tišnovské knihovny? Na počátku stál výtěžek z národní slavnosti pořádané v roce 1884 studentským spolkem Barák. Nákup knih hradilo od počátku město a členové spolku vykonávali knihovnickou službu zdarma. Nejprve knihovna sídlila v přízemí radnice, poté se několikrát stěhovala a během 1. světové války došlo pouze k jedinému přerušení provozu. Od roku 1922 ji vedl první placený knihovník a fond se utěšeně rozrůstal. V polovině 50. let čítal cca 15 tisíc svazků a výpůjčky překročily 26 tisíc. Během dalších let se změnila v knihovnu okresní, střediskovou, poté se zařadila do sítě knihoven Brno–venkov a před třemi lety se stala organizační složkou města Tišnov. V roce 1963 byla provizorně umístěna v bývalém Katolickém domě (nyní MěKS) a tato nevyhovující situace skončila až vloni přestěhováním do nové budovy. Jak se podařilo zajistit potřebné finance na výstavbu a co nyní můžete čtenářům nabídnout? V roce 2004 město získalo státní dotaci 7,5 milionu Kč a stejnou částku poskytl také investor – město Tišnov. Základní kámen byl položen v červenci 2004 a v září 2005 proběhlo slavnostní otevření. Nová knihovna byla nominována na Knihovnu roku 2005 v kategorii b) významný počin v oblasti poskytování veřejných knihov9 / 2006
nických a informačních služeb. Přestože „naše“ knihovna cenu nezískala, již nominace mezi šest nejlepších je pro nás nejen důvodem ke spokojenosti, ale také výzvou. K dispozici máme téměř dvojnásobnou plochu – 600 m², samozřejmostí je bezbariérový přístup, plně automatizované činnosti, nový nábytek, moderní počítačové vybavení. Oddělení dospělých nabízí kromě volného výběru i studovnu se 14 místy a 8 počítači připojenými na internet, multifunkční kopírku, k pohodě přispívá i dětský koutek s malováním nebo prohlížením leporel. V létě lze zřídit čítárnu i na přilehlém dvorku a zahradě. Významným přínosem je nová prostorná víceúčelová místnost na pořádání výstav či besed a přednášek se 30 až 40 místy. V oddělení pro děti je umožněn volný výběr, k dispozici je čítárna i prostor pro vzdělávání či odpočinek. Vaše klasické knihovnické služby doplňují další aktivity. Můžete nás s nimi seznámit? Dětské oddělení spolupracuje se třemi mateřskými a třemi základními tišnovskými školami, osmi základními školami z blízkého okolí, se zvláštní školou a gymnáziem. Pořádá pro ně zejména knihovnické lekce a besedy se spisovateli, ale nezapomíná ani na dlouhodobé projekty, např. „Knihy mého srdce“, zaměřené na podporu dětského čtenářství seznamováním s významnými dětskými autory, součástí jsou ►
2x foto: E. Veselá
7
8
Knihovny ► literární a výtvarné práce, besedy, veřejná
čtení a dramatické lekce. Následují programy k různým příležitostem (Velikonoce, Vánoce) či kreativní dílničky „Z proutěného košíku“. Samozřejmě se zapojujeme i do celostátních akcí jako Týden knihoven, Noc s Andersenem a Březen – měsíc internetu. V oddělení pro dospělé čtenáře probíhaly ve spolupráci s Mateřským centrem Studánka přednášky, v dílničkách si mohly maminky vyrobit různé dekorační předměty a speciálně pro ně proběhl třídenní kurz počítačové gramotnosti, doplněný školením „Ženy a informace z internetu“. Pro širokou veřejnost pořádáme literární podvečery s regionálními autory, setkání se zajímavými osobnostmi, výstavy atd. Vloni se rozběhl projekt pro seniory „Salonky“. Má přispět zejména k jejich dalšímu vzdělávání, zapojení se do dění ve městě a umožnit poznávat další místa. Jak vykonává tišnovská knihovna regionální funkce? RF pro okres Brno-venkov zajišťuje Městská knihovna v Kuřimi (8,9 tis. obyv., Jihomoravský kraj). Některé činnosti však delegovala na profesionální knihovny v Rosicích u Brna, Židlochovicích a v Tišnově. V našem obvodu máme 28 obcí, pro něž poskytujeme poradenskou službu, jednou ročně pořádáme seminář pro neprofesionální knihovníky a distribuujeme výměnné fondy, které nakoupí a zpracuje kuřimská knihovna. Co připravujete do budoucna? Chceme dál pokračovat v našich akcích, zaměřit se na propojování jednotlivých skupin čtenářů tak, aby se knihovna stala tím správným městským komunitním centrem. Pro seniory plánujeme rozšíření stávající nabídky v projektu „Salonky“ o zajímavé výlety a přednášky s odbornými lektory. Již o prázdninách započala příprava třetího ročníku projektu „Knihy mého srdce“, tentokrát věnovaného Václavu Čtvrtkovi. Současně chystáme další výstavy, besedy, čtení a kreativní dílny. Pevně věříme, že tím vším dokážeme zaujmout každého z potencionálních uživatelů naší knihovny. Eva Veselá
10. jubilejní... Jako jednotící prvek letošního jubilejního Týdne knihoven, který proběhne ve dnech 2. – 8. října 2006, stanovili organizátoři (Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky SKIP) motto Cesta do knihovny. Je zcela na úvaze každé knihovny, zda a jak tohoto motta využije. [luk] KNIHOVNY BRNO (368 tis. obyv.): Moravská zemská knihovna Brno získala v r. 2006 na poradenské služby, vzdělávání knihovníků a obnovu fondů od Jihomoravského kraje částku ve výši 14 mil. Kč. (Rovnost-noviny pro Moravskokrumlovsko a Znojemsko, 27.05.2006) KARLOVY VARY (52 tis. obyv.): Knihovníci z Karlovarského kraje se budou vzdělávat v kurzu, který financuje Evropský sociální fond a státní rozpočet. Dvouletý projekt s nákladem 1,6 mil. Kč připravuje Krajská knihovna v Karlových Varech ve spolupráci s Národní knihovnou ČR a městskými knihovnami v Sokolově a Chebu. Cílem projektu je zajistit vzdělávání informačních pracovníků a knihovníků v regionu. (Sokolovský den, 31.05.2006) SOKOLOV (25 tis. obyv.): Dětské oddělení Městské knihovny v Sokolově připravuje knihu z nejlepších výtvarných a literárních prací soutěže Jak vidím své město za 1000 let. Do 7. ročníku soutěže bylo přihlášeno 117 prací. Na knihu dostala knihovna grant od Karlovarského kraje ve výši 10 tis. Kč. Do konce listopadu budou vítězné práce vystaveny v prostorách knihovny. (Sokolovský deník, 19.07.2006)
Česko spustilo novou verzi internetového portálu Ministerstvo zahraničí spustilo oficiální stránky www. czech.cz v češtině, angličtině a němčině. Do roku 2008 doplní Černínský palác ještě španělskou, ruskou a francouzskou verzi. Portál fungoval již dříve, ale od loňského podzimu prošel výraznou změnou. Prezentuje ji např. nová vizuální forma včetně nového loga země. Rekonstrukce stránek a jejich roční provoz přijde na osm až deset milionů korun. Tisková zpráva/luk Místní Kultura
Informační střediska
Infocentrum v malém městě
Nevelkých míst dokládajících svou otevřenost vůči turistům v ČR mnoho nenajdeme. Olešnice na Moravě (1,8 tis. obyv.) příslušející k Jihomoravskému kraji, nicméně ležící na rozmezí Čech a Moravy v okrese Blansko mezi ně patří. Obec, která vybojovala titul Vesnice roku a získala od prosince 1999 statut města, má, jak jsme se i v IC přesvědčili, čím návštěvníky zaujmout. O kulturním životě v Olešnici jsme informovali již v čísle 6/2005 str. 16. Infocentrum sídlí od roku 2002 v budově MěÚ v bezprostřední blízkosti radnice nedaleko náměstí. Provozuje ho společně s Muzeem strašidel fyzická osoba na živnostenský list. Otevírací doba je od pondělí do soboty. Město platí provoz, včetně připojení na internet. K dispozici jsou dva počítače, letos vyměněné za nové díky modernizaci sítě v mikroregionu Olešnicko. Další přístup k vybraným informacím např. o dopravě je umožněn z venkovního internetového kiosku umístěného ve výloze. IC nabízí skutečně široký sortiment propagačního materiálu. Vybrat si můžete z dvanácti druhů pohledů, v nabídce jsou turistický průvodce, mapa Olešnice a okolí, turistické známky, Cyklotrasy Olešnicka vydané ve spolupráci s Regionem Boskovicko ad. Se zdejší historií seznamuje knížka místních pověstí, ale i CD Olešnice na fotografii (od vynálezu fotografie do roku 2002) či brožura věnovaná dějinám města. K počinům hodných následování patří také vydání místní kroniky mapující na 263 stranách období 1859 – 2002 (za 800 Kč si ji odneslo asi sto zájemců). O tom, že město má zájem zdokumentovat i svou nedávnou historii, svědčí cyklus videokazet pořizovaný od roku 1999. V tematicky sestříhaných zpovědích jsou zaznamenány důležité milníky v životě Foto: I. Koušková Olešnice, např. vývoj stavebních prací nebo povodně. Provozovatelka IC doplnila informační nabídku pro turisty také řadou dárkových předmětů, mezi kterými nechybějí ani drobnosti z místní modrotiskové dílny. Aby toho nebylo málo, najdeme zde také malý koutek se sudovými odrůdovými víny z jižní Moravy i ze zahraničí. „Íčko“ ovšem navštěvují především místní obyvatelé, kteří potřebují vyhledat informace na internetu, kopírovat či tisknout dokumenty. Nejvíce turistů přichází v květnu až srpnu, protože právě tady si zájemci kupují vstupenky do Muzea strašidel. Mezi ojedinělou zahraniční klientelou převažují Holanďané. Nejčastější dotazy směřují na lyžařský areál, který se v letošním roce značně modernizuje. Zvýšený zájem o návštěvu města očekává IC v souvislosti s opětovným otevřením hotelu. Irena Koušková 9 / 2006
9
10
Informační střediska
Starý mlýn společensky ožije
Nevíte kudy kam? Zamiřte do TIC
Ve Skuhrově nad Bělou, okres Rychnov nad Kněžnou, vzniká rekonstrukcí původního mlýna společenské centrum. Zatím je zkolaudováno a veřejnosti slouží integrační centrum. Na nákladech ve výši 16 milionů korun se více jak polovinou podílel Společný regionální operační program Evropské unie (SROP). K dispozici je společenský sál, internetová kavárna, azylový byt pro matky s dětmi a víceúčelová klubovna pro seniory nebo maminky s dětmi. Jeho plný provoz se službami pro obce, mj. zpracovávání webových stránek a dalších materiálů, probíhá od 1. července. V rámci projektu Příležitost, který podala obec Skuhrov nad Bělou, jsou zde zaměstnáni tělesně postižení občané. Turistické a informační centrum s muzeem, které vznikne v přízemí nákladem 12 milionů korun, je zatím ve stadiu příprav a shánění dotací. Celkový náklad na stavbu celého Společenského centra bude podle starosty Vladimíra Bukovského 30 milionů korun. Vedle informačního centra se připravuje – ve spolupráci se Střediskem experimentální archeologie Villa Nova v Uhřínově pod Deštnou – expozice muzea železářství v Orlických horách; jeho ideový scénář připravuje ředitel Villy Novy Bohumír Dragoun. Ta na jeho vybavení získala 600tisícový grant z fondu mikroprojektů programu Interreg IIIA. Toto muzeum pak bude součástí 12 veřejných expozic. „Kolem budovy vznikne Ekomuzeum Bělá s ekologicky zaměřenou expozicí, mj. s tzv. hřbitovem odpadků; v něm bude naznačeno, jak dlouho trvá, než se jednotlivé materiály – sklo, plech, papír, cigareta, plast či slupka od pomeranče – rozloží. Redakčně kráceno Josef Krám
Turistické informační centrum (TIC) v Hustopečích oslavilo v letošním roce páté výročí založení. Poskytuje všeobecné informace o městě a jeho okolí, o sportovních a kulturních akcích, ubytování, dopravě, službách a v neposlední řadě o turistických zajímavostech a prohlídkových objektech v Hustopečích a v mikroregionu Hustopečsko. Na základě objednávek provádí pracovníci Městského muzea také průvodcovskou službu po místních pamětihodnostech. Domácím a zahraničním turistům nabízí TIC pohlednice, leporela, turistické známky, mapy, cyklomapy, upomínkové předměty, brožury o městě i okolních obcích, CD, DVD, VHS, knihy místních autorů aj. Během první poloviny letošní sezony jsme v centru zaznamenali nebývalý zájem o pohlednice města Hustopeče i okolních obcí, turistické známky, cyklomapy a zvýšila se také návštěvnost Stálé vinařské expozice (SVE) spojená s ochutnáním vína. A na co si návštěvníci našeho regionu stěžují? Špatný stav komunikací, nedostatečně značené cyklotrasy, nevyhovující spojení mezi obcemi i na minimální nabídku místních specialit v restauracích. Podle slov řady turistů nevědí někteří občané Hustopečí o sídle centra, natož o službách, které turistům poskytuje. TIC a SVE sídlí spolu s Městským muzeem a galerií v renesančním domě „U Synků“ na Dukelském náměstí č. 23. Nádvoří měšťanského domu zdobí nyní socha mladé ženy – studie k fontáně z roku 1989 – od akademického sochaře, rodáka z nedalekých Borkovan, Františka Navrátila. Jeho rozsáhlejší výstava se připravuje na první polovinu příštího roku. Jarmila Hájková, TIC
Foto: J. Krám
Foto: archiv TIC
Místní Kultura
Média
Stanovisko Syndikátu novinářů k radničním tiskovinám Syndikát novinářů považuje za nešťastné, pokud radnice obcí a měst vydávají své informační tiskoviny pod označením „noviny“ či „zpravodaj“. Podle názoru SNČR to přispívá k matení veřejnosti a k nepřípustnému zaměňování propagačních tiskovin se zpravodajskými periodiky. Současně si na základě studia řady exemplářů těchto tiskovin uvědomujeme, že obsahují i kvalitní publicistické materiály a že je tedy nelze paušálně odsoudit jako nenovinářské produkty. Syndikát novinářů ČR upozorňuje své členy, kteří pro tyto radniční tiskoviny pracují, že jsou povinni řídit se Etickým kodexem novináře, zejména následujícími ustanoveními: 1. a) respektovat pravdu bez ohledu na důsledky, které to pro něj může mít, vyhledávat informace, které slouží všeobecnému zájmu, i přes překážky, b) dbát na rozlišování faktů od osobních názorů, c) hájit svobodu tisku i jiných médií, d) neodchylovat se věcně od pravdy ani v komentáři z důvodu zaujatosti, e) nepřipustit, aby domněnka byla vydávána za ověřený fakt a zprávy byly deformovány zamlčením důležitých dat, f) odmítat jakýkoli nátlak na zveřejnění nepravdivé, nebo jen částečně pravdivé informace, g) odmítat jakékoli zásahy státních orgánů, jež by mohly ovlivnit pravdivost sdělení, h) přijímat pouze úkoly srovnatelné s jeho profesionální důstojností, 2. a) vyloučit všechny činnosti, které by jej mohly kompromitovat, nebo vést ke konfliktu zájmů, b) nepřijímat žádné hodnotné dary nebo výhody, které by měly souviset s jeho novinářskou činností, zvláště pak z důvodů zveřejnění nebo zatajení nějaké informace, c) nezneužívat povolání novináře k činnosti reklamního pracovníka, nepřijímat žádnou odměnu přímou nebo nepřímou od zájemců o reklamu, odmítnout se podílet na publikování skryté reklamy. Syndikát novinářů žádá širokou veřejnost, aby ho informovala o prohřešcích členů syndikátu proti Etickému kodexu novináře. Z dlouhodobého hlediska považuje Syndikát novinářů České republiky za žádoucí oddělení radničních periodik od radnic, zřídit pro ně redakční rady a vydávat je ve vydavatelských společnostech vzešlých z veřejného výběrového řízení. Schváleno řídícím výborem SNČR INFORMAČNÍ STŘEDISKA 10. května 2006 ČERNOŠÍN (1,1 tis. obyv., okres Tachov): V obci je od 8. 7. otevřeno nové IC, které financovaly 9 mil. Kč stát, EU a obec. Vzniklo v rámci projektu Zpřístupnění turisticky atraktivních lokalit mikroregionu Konstantinolázeňsko a slouží také jako kulturně-společenské centrum. (Chebský deník, 10.07.2006) BYSTŘIČKA (940 obyv., okres Vsetín): Nové IC provozuje obecní úřad v Bystřičce ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody. Bylo otevřeno díky finanční podpoře Evropského sociálního fondu. (Moderní obec, č.8, 2006)
9 / 2006
Sedmé narozeniny bohumínské televize
Bohumínský televizní informační kanál si připomněl sedmé výročí svého založení. Televize začala vysílat 10. srpna 1999, kdy se na obrazovkách obyvatel v centru města poprvé objevilo zpravodajství mapující každodenní život v Bohumíně. Podobně jako každá vznikající televize, také bohumínský kanál prošel vývojem. Postupně se zdokonalovala kvalita vysílání, obsah zpravodajství nabýval na objemu a pestrosti reportáží, vznikaly nové pořady a jiné naopak obrazovku časem opustily. Střihový, respektive vzpomínkový pořad na začátky své existence, natočila bohumínská televize již před dvěma lety, když slavila páté výročí svého vzniku. Vzpomínání moderátorů i pracovníků televize na první dny a týdny nově vzniklé stanice najdete ve videoarchivu TIK Bohumín na adrese www.tik.tvmarko.cz. [luk]
11
12
Publikace
Židovský Mikulov
setkání se zmizelým světem
Na historické půdě – v bývalém židovském ghetu v Mikulově – v Galerii Efram se 18. června 2006 při vernisáži výstavy obrazů s židovskou tematikou Sylvy Chludilové konala také prezentace knihy Soni Nezhodové „Židovský Mikulov“. Tato obsáhlá kniha faktů ze života Židů na našem knižním trhu chyběla. Autorka a ředitelka Městského muzea a galerie v Hustopečích Mgr. S. Nezhodová, PhD. tuto mezeru zaplnila. mikulovských institucí, když jsem se na ně obPři slavnostním uvedení knihy na trh jsme se jí zeptali: racela se žádostí o finanční příspěvek na vydání Proč jste se rozhodla napsat právě o mikulovknihy. Z Mikulova nikdo nepřispěl ani korunou. ských Židech, co Vás k tomu vedlo? Naopak s velkou podporou se celý projekt setkal Byla to náhoda, ale náhody neexistují. Od dětu Jihomoravského kraje, kde se našli lidé, které ství mě zajímala historie a díky této zálibě jsem toto téma oslovilo. si zamilovala Prahu – jako caput regni, kde jsem Jak dlouho jste na této knize pracovala a co samozřejmě navštěvovala i tamní židovskou Vám to osobně přineslo? čtvrť. Pak jsem si přečetla Langerovu prosluNa knize jsem pracovala s přestávkami – někdy lou knihu Devět bran, v níž byla „brána šestá“ značnými. Diplomovou práci na dané téma jsem věnována legendárnímu mikulovskému rabínu obhájila v roce 1997 na katedře etnologie a diŠmelke Horovicovi, a tím jsem se ocitla vlastsertační v roce 2002 na katedře historie. Krátně doma, opsala jsem pověstný kruh. Na vysoké ce poté ji Matice moravská zařadila do svých škole jsem v rámci studia etnologie napsala seedičních plánů. Díky této práci jsem poznala minární práci na téma Židovský Mikulov, a prořadu výjimečných lidí, které bych jinak nikdy tože mě práce zaujala, nastala řetězová reakce nepoznala. V prvé řadě to byli mikulovští Židé a už jsem se z toho nevymanila. – jmenovitě Lola a Willy Teltscherovi, kteří mi Prostudovat a soustředit tolik archivních matebyli nápomocni od prvního střetnutí až do souriálů, sbírkových předmětů, fotografií i pohledčasnosti. I když to zní pateticky, skrze ně jsem nic obnáší spoustu času, trpělivosti a vstřícse setkala se zmizelým světem. Willy a Bernard nosti příslušných institucí. Setkala jste se více Teltscherovi se také podíleli na finanční úhradě s podporou anebo s nesnázemi? poloviny nákladů na vydání této knihy. NemoByla to dost obtížná cesta, protože zachycujete hu také nevzpomenout na svého vždy laskavého něco, co nemá pokračování. Dějiny židovského školitele – pana profesora Ctibora Nečase. Mikulova trvaly celá staletí, a pak se – v září Kniha faktů má z historického hlediska obrov1938 – takřka během několika hodin završily skou vypovídající hodnotu, napsání a vydání a skončily. Proto si myslím, že úkolem historiobnáší moře práce a je nesrovnatelná s vydáka je přinášet velmi důležité ponaučení, a to zní: ním beletrie. Přesto se zeptám – neuvažujete Nebrat svět, ve kterém žijeme, za jednou provždy o dalším zpracování pozoruhodného života daný. Nacisté se samozřejmě postarali o to, aby moravských Židů, případně o nějakém jiném poslední etapa existence židovské obce Mikulov tématu? byla rozostřena, aby neexistovaly důkazy o tom, Mé další aktivity v tomto směru musejí souvico se tehdy v Mikulově dělo. Všechny důkazy set s tím, že pracuji v Městském muzeu a galerii byly v dubnu 1945 spáleny, poškozena byla v Hustopečích. Takže nemohu pracovat „mononapř. i městská kronika, v níž byly vyřezány tematicky“. Je ale samozřejmé, že mě zajímají záznamy z let 1933 – 1945. To umožňuje něktei dějiny hustopečských Židů, které však na rozrým vysídleným mikulovským Němcům (v jimi díl od Mikulova začaly až rokem 1848. I když se vydávané literatuře) vytvářet mýty o idylickém jednalo o malou komunitu, jezdíme v Hustopesoužití mikulovských Židů a Němců, což po roce čích např. dodnes lokálkou po stejné trase, kte1933 rozhodně nebyla pravda. Tato demýtizace rou před více než 100 lety vybudoval předseda byla spojena s asi největšími nesnázemi. Pak mě zdejší židovské náboženské obce Jakob Redlich celkem dost mrzel postoj různých (i oficiálních) – dědeček čestného občana města Hustope- ► Místní Kultura
Publikace ► čí – Johanna Wolfganga Brügela.
Brügel se zde narodil v roce 1905 a ze všech jeho postů je nejvýznamnější role politického komentátora (BBC), historika (se zaměřením na česko-německé vztahy) a člověka, který s velkou vehemencí bojoval za pád totality v naší zemi. V roce 1991 obdržel Brügel in memoriam Řád T. G. Masaryka za zásluhy o demokracii a v září tohoto roku pořádá naše muzeum konferenci předních českých historiků a znalců, jejíž ústřední postavou bude Brügel, takže jinými slovy: opět jsem v kruhu... Za rozhovor poděkovala Jarmila Hájková Knihu Židovský Mikulov si můžete zakoupit v turistickém informačním centru v Hustopečích (dům U Synků), Dukelské nám. č. 23, nebo v turistickém informačním centru v Mikulově, Náměstí 1.
Kniha o Smržovce „Jak jsme žili na Smržovce a v okolí ve 20. století“ – to je název knihy, jejímž autorem je smržovský občan Ing. Jan Bitman, který vyrůstal v místech, kde vždy žili Češi a Němci vedle sebe. Protože pochází z česko-německé rodiny, chápe velmi dobře mentalitu obou národů. V autobiografickém díle se pokouší objektivně popsat vztahy Čechů a Němců ve všech dějinných etapách minulého století a snaží se přispět k česko-německému porozumění. [luk] Kniha, kterou vydalo město Smržovka, je nabízena do komisního prodeje za cenu 299 Kč. Kontakt: Město Smržovka, nám. T.G.M. 600, 468 51 Smržovka nebo mesto@smrzovka. cz, případně tel.: 483 369 311, fax.: 483 369 307.
9 / 2006
Regionální sdružení Křivoklátsko vydalo publikaci:
Jde o rodinnou kuchařku z Křivoklátska a jak píše v úvodu její autorka „Není to kniha o tom, co všechno o vaření víme, ale co U Splavu rádi jíme. Je to kniha pro tvořivé lidi, kteří rádi experimentují.“ Na 80 stránkách formátu A5 najdeme řadu receptů jako Křivoklátská česnečka, Hovězí na medu, Sirup pro posílení paměti, Dordoletky z Pustovět (velikonoční moučník). Vše je doplněno mnoha obrázky např. starých vyšívaných kuchařek. Publikaci lze za 70 Kč zakoupit v sídle Regionálního sdružení Křivoklátska, 273 01 Lhota (okres Kladno), tel. 312 659 166, e–mail:
[email protected]. [ev] PUBLIKACE OSTRAVA (311 tis. obyv.): Vydavatelství ostravské firmy REPRONIS vydalo ve své edici Ostravica knihu Ostravské svatostánky aneb kostely, kaple a modlitebny církví rozličných. Autor M. Juřica v ní zaznamenává vesměs pohnutou historii mnoha známých sakrálních staveb, z nichž některé již nestojí na svých místech. Text je doplněn bohatým obrazovým a fotografickým materiálem. Vydavatelství se přes velkou žánrovou pestrost specializuje na literaturu spjatou tematicky či osobou autora s regionem. (Knižní novinky, č.7, 2006) OPAVA (60 tis. obyv.): Archeologické centrum Olomouc vydalo publikaci T. Krasnokutské nazvanou „Středověké a novověké kachle z Opavy. Katalog nálezů z archeologických výzkumů“. (Knižní novinky, č.7, 2006)
13
14
Kraje, Regiony
Granty na zpřístupnění internetu VYSOČINA: Cílem grantových programů „Veřejně přístupný internet“ a „Elektronická podatelna“ by mělo být rozšíření veřejně přístupného internetu do knihoven, na nádraží, do restaurací, a také elektronické podatelny i do malých obcí. Zájemcům z řad obcí i soukromých subjektů je v obou programech k dispozici zhruba 2,5 milionu korun. Kraj si od takové investice slibuje rozvoj internetu především v malých obcích tak, aby byl přístupný nejen pro místní obyvatele, ale také pro turisty. [luk]
Rehabilitace poutního místa Obec Borovnice jako součást mikroregionu Brodec na hranicích okresů Ústí nad Orlicí a Rychnov nad Kněžnou investuje 1 milion 986 tisíc korun na projekt „Poznejme se – poutní místo
KRAJE KRAJ VYSOČINA: Kraj Vysočina poskytl městům, v nichž se nacházejí památky zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, finanční dotace ve výši jednoho milionu korun. Krajské zastupitelstvo o tom rozhodlo již vloni v rámci schvalování rozpočtu kraje na letošní rok. Zařazením historických památek v Třebíči, Telči a Žďáru nad Sázavou na seznam UNESCO se Vysočina stala krajem s největším počtem těchto památek v ČR. Tento fakt se využívá ve prospěch propagace celého regionu. Současně však jednotlivým městům vyvstala řada povinností, které souvisejí právě s ochranou památek UNESCO. Proto kraj hodlá systematicky a trvale finančně podporovat tato historická města ze svého rozpočtu. Město Telč, které je rovněž členem sdružení Česká inspirace, založeného v r. 1995 pod heslem Za kulturou nejen do Prahy, se s dalšími členskými městy (Hradec Králové, Jindřichův Hradec, Kutná Hora, Litomyšl, Polička a Třeboň) nedávno představilo v Bruselu u příležitosti zahájení veletrhu cestovního ruchu Vacances. Jednalo se o historicky první společnou prezentaci sdružení České dědictví UNESCO a České inspirace. (Moderní obec, č.4, 2006) LIBERECKÝ KRAJ: V červnu vyšla kniha „Libereckým krajem – Hrady a zámky“ jako volné pokračování předchozích 2 dílů, které byly věnovány krásám a zajímavostem kraje. Její autor, akad. architekt David Vávra, do ní zařadil 20 hradů, zámků a zřícenin, které tvoří významnou část našeho kulturního dědictví. Jedním z těchto památkových objektů je hrad Grabštejn, kde byla nová publikace pokřtěna. Vznikla za podpory EU v rámci Společenství INTERREG IIIA. (Veřejná správa, č.31, 2006)
Foto: J. Krám
Homol“. Peníze získal z přeshraničního programu Iniciativy Společenství INTERREG IIIA na podporu česko-polské spolupráce. „Poznejme se – poutní místo Homol“ je jeden z projektů, které by měly rehabilitovat toto poutní místo po stránce stavební, kulturně historické, církevní i podnikatelské v rámci mikroprojektů INTERREG IIIA. Projekt je zaměřen na zpřístupnění raně barokního mariánského poutního kostela Panny Marie Bolestné ze 17. století s kamenným schodištěm, 153 schody a 16 odpočívadly, který působí jako vizuální dominanta krajiny. Obec Borovnice si uvědomuje historickou hodnotu tohoto poutního místa a chce využít památky ke zvýšení přeshraničního turistického ruchu v obci a regionu. I přes mnohé snahy o rekonstrukci a jeho oživení je v současné době kostel využíván jen příležitostně k nepravidelným bohoslužbám. To by měla změnit oprava a rozšíření místních komunikací, cyklostezek a pěších cest. Akce bude dokončena obnovou alejí podél pohledově nejexponovanějších cest. Tento projekt, který obec uplatňovala neúspěšně od roku 2004 prostřednictvím předvstupního fondu PHARE, byl v roce 2005 zařazen do Iniciativy Společenství INTERREG IIIA. Obec Borovnice se finančně podílí 25 % z celkové částky, která činí 1 986 000 Kč. Redakčně kráceno Josef Krám Místní Kultura
V Tišnově se nikdo nenudí
15
Foto: E. Veselá
Město Tišnov s 8,5 tisíci obyvateli v okrese Brno-venkov nabízí bohatou škálu kulturních aktivit. V loňském roce se podařilo otevřít nové prostory městské knihovny a informačního střediska, rekonstrukcí prošel v 90. letech Jamborův dům, v němž je umístěna galerie nesoucí jméno čestného občana města Tišnov, malíře a grafika Josefa Jambora. Řadu kulturních programů přinášejí městská zařízení, ale i občanská sdružení či spolky.
První zmínka o Tišnově z 30. let 13. století se váže k zakládací listině ženského cisterciáckého kláštera Porta coeli v nedalekém Předklášteří. V roce 1788 byl Tišnov povýšen na město, od konce 19. století se stal vyhledávanou lázeňskou lokalitou, ale i přirozeným centrem pro přilehlé okolí. Bohatou historii dokládá původně gotický chrám sv. Václava, barokní domy, mariánský sloup, radnice postavená v romantickém historizujícím slohu, secesní vily i funkcionalistické objekty. Radnice a kultura Město zřizuje jednu příspěvkovou organizaci – Městské kulturní středisko (viz str. 23), zdejší Městská knihovna (viz str. 7) má podobu organizační složky města. Pro oblast kultury jsou vyčleněna cca 3 % rozpočtovaných výdajů. Z této částky jde kolem 100 tisíc Kč na granty – v letošním roce uspělo 6 podaných projektů. Kulturní a školská komise mj. schvaluje výše zmíněné dotace, vyjadřuje se k místnímu televiznímu vysílání či novinám, připravuje podněty pro městskou radu atd. Tišnovská televize Její vysílání, zahájené v roce 1998, může sledovat více než polovina občanů. S provozovatelem kabelové televize město uzavřelo smlouvu, 9 / 2006
a získalo tak jeden informační kanál, na němž běží textová smyčka a třikrát denně hodinové obrazové vysílání. Tvoří je čtyři bloky – v týdenních intervalech se střídají zprávy, magazín, živá beseda a dokumenty. Radnice na provoz ročně přispívá 800 – 900 tisíci Kč, další finance vkládá do potřebného technického vybavení. Jednotlivé programy připravuje tým externistů a jeden stálý pracovník, který stojí i za neobvyklým projektem „Poznávejte s námi“. Jde o rozhovory s pamětníky, prezentaci fotografií, starých filmů, zápisů z kronik apod. ve všech 58 obcích správního obvodu Tišnova. Část je sestříhána a použita ve vysílání, pro jednotlivé vesnice jsou pak připravována příslušná DVD. Od roku 2002 běží šestidílný seriál „Příroda ►
16
Místa
► Tišnovska“, zajímavý materiál o zdej-
ší Králově jeskyni získal třetí místo na kopřivnickém festivalu regionálních televizí „Kafka“. Tři krátké filmy o dubnových událostech na Moravě nazvané „Jaro 1945“ přinášejí pohledy na tuto kapitolu naší historie. Zmíněné projekty jsou k dostání na DVD. O zájmu svědčí i živá diskuse vztahující se k televizním programům vedená na webových stránkách města. Informace v tištěné podobě Čtrnáctideník Tišnovské noviny má zázemí na odboru kultury a školství a místní jej zdarma dostávají přímo do poštovních schránek, získat se dá i ve vybraných prodejnách. Obsah je sestaven výhradně z došlých příspěvků, které schvaluje redakční rada. Městem zní hudba U zrodu Tišnovského komorního orchestru v roce 1996 stála skupina neprofesionálních hudebníků z původního smyčcového kvarteta, dnes se počet hráčů ustálil na patnácti. Hudební těleso, které je od roku 2004 občanským sdružením, má podporu města. Repertoár tvoří skladby od období baroka až po autory minulého století. Tišnov se také účastní mezinárodního festivalu 13 měst – Concentus Moraviae, probíhajícího letos pojedenácté, zapojil se i do oslav Svátku hudby. Turisté jsou vítáni Město vybavilo místnost pro TIC, které na základě smlouvy provozuje soukromý subjekt, jemuž radnice finančně přispívá na zajištění chodu o víkendech. Patří k němu rovněž infokiosek pořízený městem za 100 tisíc Kč, který mohou zájemci využívat 24 hodin denně. Přespolní se zde například dozvědí, že si město mohou prohlédnout z rozhledny, kterou na kopci Klucanině před třemi lety postavilo občanské sdružení Rozhled na Tišnov. Ti, kteří před výškami dávají přednost zemi a jejím pokladům, se téměř tři desetiletí dvakrát ročně scházejí na tradiční burze mineralogie, známé nejen v Evropě. Eva Veselá
Folklorista Stanislav Tomanec převzal čestné občanství VSETÍN: Dlouholetý člen cimbálové muziky folklorního souboru Jasénka pan Stanislav Tomanec, který se letos dožívá významného životního jubilea 80 let, se stal čerstvým nositelem čestného občanství města Vsetína.
Převzal jej z rukou představitelů města i kraje u příležitosti koncertu, který se uskutečnil v pátek 30. června v rámci mezinárodního folklorního festivalu Vsetínský krpec 2006. Poblahopřát mu přišla také řada rodinných příslušníků a přátel. Převzetí čestného občanství probíhalo v duchu folkloristova dosavadního životního stylu: s hudbou a zpěvem, jimiž po celý svůj život rozdává radost druhým. Ti, co čekali sáhodlouhé projevy, byli zklamáni. Pan Stanislav Tomanec, který je proslulý svou skromností, sice zvládl roli obdarovávaného na jedničku a nezapomenul poděkovat ani své ženě Heleně za její podporu a toleranci, ale ve své kůži se ocitl až teprve tehdy, když zase popadl housle a začal hrát. Stanislav Tomanec patří svým dokonalým interpretačním uměním jako houslista, a především jako zpěvák, ke špičkám ve folklorním umění. Ve svých téměř osmdesáti letech je stále aktivním hráčem a zpěvákem, který má svůj osobitý styl. V cimbálové muzice Jasénka působí jedenapadesát let. Za tu dobu se výraznou měrou zasloužil o rozvoj folkloru a lidových tradic na Valašsku a přiblížil je divákům nejen po celé naší zemi, ale i na mnoha zahraničních festivalech a přehlídkách, jichž se zúčastnil. Stanislav Tomanec se po Zdeňku Kašparovi, Zdeňce Straškrabové, Josefu Lažovi a Jarmile Šulákové stal již pátým folkloristou, jehož jméno je nesmazatelně zapsáno na šestnáctičlenném seznamu čestných občanů města Vsetína. Eva Stejskalová Místní Kultura
Místa
Smržovka
je královským městem Podle starosty Vladimíra Kahánka se město nikdy nezpronevěří idejím Království českého. Akt prohlášení proběhl letos v květnu a u této příležitosti starosta řekl: „Před rokem jsme si připomněli sté výročí povýšení Smržovky na město. František Josef I., císař rakouský, král uherský a český l.p. 1905 tak ocenil naše krásné město, a zejména píli a pracovitost jeho občanů. Tímto aktem byla významně upevněna pozice Smržovky jako součásti Království českého. Prohlášení královským městem chápeme jako logicky navazující krok k výše zmíněnému a tuto poctu poneseme s hrdostí. Jsme si ovšem vědomi i velkého závazku, který však přijímáme s odpovědností nám Smržovákům vlastní. Dovolte mi, vážení spoluobčané, abych jménem svým i jménem Vás všech zde veřejně slíbil, že Smržovka se nikdy nezpronevěří idejím království českého a bude příkladem pro ostatní města zemí Koruny české.“ [luk] MÍSTA NYMBURK (14 tis. obyv.): Město Nymburk odkoupí od církve za 4 mil. Kč historický objekt Starého děkanství na Kostelním náměstí. Radnice chce budovu využít pro kulturní účely, Město vyčlenilo z letošního rozpočtu na odkoupení objektu 2 mil., zbylou částku po domluvě s církví zaplatí v příštím roce. Podle odhadů si oprava děkanství vyžádá zhruba 5 – 10 mil. a bude nutné ji rozdělit do několika etap. V opraveném objektu má vzniknout stálá expozice o městě a prostor pro pořádá-
Na Jičínsku stojí obelisk Svazek obcí Mariánská zahrada, který čítá 17 obcí na západ a jih od Jičína, usiluje, mimo jiné, o připomínání tradic, staveb i krajinné kompozice na šlikovském panství. V polovině května
Foto: autor
byla na Holém vrchu u obce Bukvice postavena kamenná stéla – obelisk. Samotné vztyčení pískovcového monumentu, vysokého více než tři metry, provedla parta chlapů ručně, aby se spojení člověka s přírodou dostalo i praktického naplnění. Ženy se jako za starodávných časů postaraly o jídlo a pití. Kámen se pomalu zvedal a na poslední chvíli byl pod něj vložen symbol okolní krajiny – věneček lučních květů. Sochař Milan Vácha pak vytesal znak mariánský a erb šlikovský. Redakčně kráceno [proChor] MÍSTA
ní výstav a koncertů. Staré děkanství je cenná stavba ze 17. století, zapsaná jako kulturní památka, která je zasazená do městského opevnění. Podle plánu města se koupí tohoto objektu umožní i zpřístupnění unikátní části hradeb. (Právo, 10.08.2006)
KRASLICE (7 tis. obyv., okres Sokolov): Nově vzniklé sdružení Vindaskip v Kraslicích má za cíl sjednotit amatérské řemeslníky starých krušnohorských řemesel. Ve sdružení budou mít větší prostor pro pořádání výstav a workshopů s výukou tradičních řemesel. (Sokolovský deník, 22.07.2006)
Bohumínské občanské sdružení Maryška, které se zabývá činnostmi spojenými s multikulturou, podepsalo v polovině letošního roku partnerskou dohodu s Obecním kulturním střediskem v polských Zebrzydowicích, se kterým spolupracuje už od roku 2004. Partnerskou spolupráci
oba subjekty navázaly ve snaze podílet se na budování Evropy a podporovat proces vzájemného poznávání národů. Kromě jiného budou také společně usilovat o dotační peníze z programů EU. Tisková zpráva/luk
9 / 2006
17
18
Místa
Někdo pomáhá jiný Dušan Kotlár – muzikant
Křest CD Tancující basa – romská pohádka. Spolu s D. Kotlárem křtí PaedDr. Petr Urbánek.
D. Kotlár s PhDr. E. Davidovou, CSc., autorkou výstavy fotografií
Sára – patronka Romů
Občanské sdružení Kulturní tradice se sídlem v Liberci nemá malé cíle. Kromě sociálních a vzdělávacích aktivit, zaměřených na romskou komunitu, realizuje projekty sloužící k poznání a šíření romské kultury mezi širokou veřejností. Snaží se pomáhat, ale někdy se potýká s nepochopením, jindy s formálností a lhostejností. „Neztotožňuji se se současnou chaotickou romskou politikou. Občanské sdružení jsem založil v roce 2000 spolu s dalšími nadšenci snad na vnitřní popud skutečnosti, že i já jsem Rom, mám životní zkušenosti a nápad, jak přímo, prakticky předvést společnosti možnosti řešení palčivé otázky soužití Romů s Čechy,“ říká Mgr. Dušan Kotlár, předseda výboru občanského sdružení Kulturní tradice, pedagog a aktivní muzikant. A člověk, se kterým jsem si o všem, co ho trápí, povídala. Je toho názoru, že ač se společnost snaží klima zlepšovat, chybí koordinovanost a výsledky pak neodpovídají vynaloženým financím. Problémy prohlubují nezaměstnanost, nedostatek bytů, přetížené učební osnovy, které navíc romské školáky nemotivují. Na otázku, kde vidí zásadní problémy, říká: „Nedostatků je víc. OS Kulturní tradice nabídlo společnosti poměrně pestrý pohled do aktivit, které vykonává. Kam však tyto aktivity zařadit? Pracujeme s Romy, kteří by se jinak s největší pravděpodobností potulovali po městě a páchali trestnou činnost. Jen skutečný odborník ví, jak je těžké tuto mládež vymanit ze zajetých kolejí. Zde nastává problém. Projekty na podporu takovéto činnosti dle odborníků – hodnotitelů nevykazují přínos ve školství a sociální oblasti, ale pouze v kategorii kultura. Ano, je to kulturní počin, prezentujeme romskou kulturu. Ale tím aktivním článkem jsou tu sociálně slabí Romové, děti a mládež. Mnohdy neumějí plynule číst. Dalším problémem v této činnosti je výsledné číslo. Uvádíme-li, že projekt „zasáhne“ 13 – 25 jedinců, nemáme šanci, protože se údajně nevyplatí. Sám sebe se ptám, mám lhát a stejně jako magistráty zřizovaná komunitní centra či jiná občanská sdružení vykazovat cifry 150 klientů a výše? Vždyť to jsou nesmysly. Nedá mi, abych nezmínil trend společnosti – terénní sociální pracovníky. Zřízení těchto míst považuji za výsměch společnosti. Často nevzdělaní, nezkušení, problémoví Romové mají řešit složité životní události? A vykazují čísla cca 900 intervencí ročně? Pakliže to tak je, klobouk dolů, ale nechápu, jaktože už dávno není romská problematika vyřešena. Čím méně vzdělaný Rom, tím ► Místní Kultura
Místa
za peníze, zadarmo! ► lepší sociální pracovník. Já sám se totiž setká-
vám při hodnocení svých projektů s názorem, že nemám dostatečné vzdělání a praxi. Podotýkám: Jsem Rom, vystudoval jsem VOŠ Konzervatoř (1983), VŠ obor sociální práce s Romy, 25 let jsem byl vedoucí smyčcové sekce v divadle, 30 let hudební pedagog, 5 let pedagog ve speciálním zařízení, 25 let jsem prezentoval cimbálovou muzikou ČR doma i v zahraničí. Je to málo? Organizace festivalu Sára v Hejnicích, 5 ročníků prezentace volnočasových aktivit romských dětí a mládeže, natočení pohádky, scénické zpracování, prezentace dětí a mládeže při nejrůznějších příležitostech, vydání knížky nápomocné ve vzdělávání Romů. To je málo sociální činnosti? Cena Křesadlo 2005 za dobrovolnickou činnost, Osobnost Liberecka 2004 a 2005 v oblasti kultury a přínosu jako romského aktivisty, nevím, co víc už může moji osobu charakterizovat?,“ končí Kotlár otázkou, která míří na odpovědné úředníky a funkcionáře. Kotlárovi se nelíbí, že jej hodnotí lidé, jejichž veřejný přínos není znám a jejichž vzdělání není orientováno přímo na Romy. „Pokud občanská sdružení nejsou zřizována magistráty či krajskými úřady nebo nemají vazbu v podobě zaangažovaných pracovníků, mají těžké podmínky pro svoji činnost. Pouze účelové dotace nestačí k vykonávání tak náročné činnosti.“ Přes všechny potíže se o.s. Kulturní tradice práce daří. Dokazuje to výše zmíněné krajské ocenění Křesadlo pro jeho předsedu D. Kotlára, které obdržel v loňském roce konkrétně za zapojení Romů do vzdělávacích a sociálních aktivit a přiblížení romské kultury široké veřejnosti. „Byl bych velmi rád, kdyby se romská otázka skutečně řešila. Nedokáži pochopit, proč stále Romové bydlí v nevyhovujících bytových podmínkách, kvete kriminalita, je vysoká nezaměstnanost, když některé výše uvedené a štědře dotované organizace se této problematice dlouhodobě věnují,“ shrnuje Mgr. Dušan Kotlár, předseda výboru sdružení Kulturní tradice. Ludmila Kučerová 9 / 2006
19
Romština je krok zpět Dušanovi Kotlárovi, předsedovi o.s. Kulturní tradice jsem ještě položila několik otázek týkajících se romského jazyka. To, že se dívá na oficiální řešení romské problematiky skepticky, jeho odpovědi potvrzují. Jak je jazyk uchováván v psané a mluvené formě? Vydávají se sice romské časopisy, a to s články zároveň v romštině i češtině, ale v romštině je nikdo nečte. Ti, co cigánsky umí, se k nim nedostanou, protože v komunitních centrech jim je nikdo nedoporučuje číst (někdy je i schovávají jen pro sebe) a oni si je nekoupí. Navíc tyto časopisy a noviny neukazují cestu vpřed, ale spíše vzad – samé romské dějiny dokola, ubližování, bída, chybí aktuality současného trendu života společnosti. Psaná forma dlouho neexistovala. Má jazyk své krajové či nářečové varianty a domluví se Romové ze dvou různých „konců“ zeměkoule? Romština není jednotná. Tak, jak laxně přistupují Cigáni k životu, tak i k řeči. Někdo např. řekne manuš, jiný manuše atd., ale základ je shodný a oni si význam odvodí, domluví se. Ne všechna slova jsou v romštině různých států. Je to i podle vyspělosti státu a povaze slova, do jaké míry se tvořila slova nová. Je známo kolik Romů v ČR aktivně používá romský jazyk? To nelze definovat. Především ti ze sociálně slabších rodin stále mluví cigánsky. Všichni se ale dnes domluví v češtině. Nehrozí mu zánik? V žádném případě. Výše uvedený typ rodin bude přirozenou cestou šířit jazyk dál v dalších generacích. Rozvíjí se? Vznikají nová slova pro nové jevy? Dle mého nerozvíjí. Slova jako např. PC, DVD, SMS, technické názvy se používají v češtině. Romové je neporomšťují. Ta slova obsahem nemají totožnost s romskou mentalitou a způsobem života. Kde se romský jazyk vyučuje. Existují učebnice a kvalifikovaní učitelé? Dnes vyučuje romštinu kdekdo (na VŠ, komunitních centrech, v nultých ročnících, přípravných ►
20
Cestovní ruch
Ochutnejte Plzeňský kraj Veletrh cestovního ruchu Plzeňského kraje se vá, která s myšlenkou založit veletrh cestovního od letošního roku bude konat pod názvem ITEP ruchu v Plzni přišla. – International Tourism Expo of the Pilsen RePo úspěchu I. ročníku má ITEP 2006 na co nagion. Veletrh zároveň s novým označením získal vázat. Avšak jak se ukazuje, překročí hranice rei vlastní logo. Tato ojedinělá regionální výstavní gionu a představí turistické nabídky nejen z celé akce Plzeňského kraje se koná ve dnech 12. – 14. ČR, ale i ze zahraničí: prezentovat se bude italříjna 2006 v Domě kultury Inwest-K v Plzni. ská provincie Bergamo, naši bavorští sousedé Barvami ITEP 2006 jsou žlutá – bareletrh cestovního z Horní Falce a Dolního Bavorska, va pro letní dovolenou, modrá symruchu Plzeňské- Bavorský les, určitě poprvé v ČR bolizující zimu. Tyto barvy vyjadřují ho kraje ITEP 2006 i málo známá oblast našich krajanů možnost strávit atraktivní dovolenou se koná 12. – 14. října v rumunském Banátu. V současné v Plzeňském kraji v každém ročním 2006 v Domě kultury době Plzeňský kraj eviduje více jak období. Poslední barva obsažená Inwest-K v Plzni. 100 přihlášek. v logu, zelená, je barvou kraje, který Jak se ukázalo již v loňském roce, nabízí přírodu právě tak svěží. O významu akce je taková možnost prezentace přímo v regionu svědčí i partneři ITEP 2006, jimiž jsou Ministera navíc za výhodných finančních podmínek pro stvo pro místní rozvoj ČR, město Plzeň, Krajská vystavovatele vnímána a přijímána jako vynikahospodářská komora Plzeň, spolupořadatelem se jící příležitost pro podnikatele v cestovním rustala České centrála cestovního ruchu CzechTouchu navázat bezprostřední kontakty. Také srovrism. Dopravcem ITEP 2006 jsou České dráhy, nat si nabídku vlastních služeb s konkurenčními a.s. „Jejich pomoci si velmi vážíme, stejně tak, firmami, vyměnit si zkušenosti, například při jako dohody o vzájemné propagaci s organizáseminářích, navázat další obchodní vztahy. Pro tory Bavorské zemské výstavy, která proběhne návštěvníky ITEP 2006 bude nejen místem pov roce 2007 ve Zwieselu,“ dodala náměstkyně znání atraktivní turistické nabídky, ale organizáhejtmana Plzeňského kraje Mgr. Olga Kalčíkotoři pro všechny návštěvníky připravili mnoho zajímavých doprovodných akcí, například ukázky tradičních řemesel, výroby a prodeje místních originálních výrobků či ochutnávku kulinářských specialit našeho kraje. Přijďte proto ► třídách). Stačí, když někdo zná deset slov a má načerpat inspiraci a „ochutnat“ Plzeňský kraj. třeba ještě tři černé vlasy. Hlavní je finanční Michala Poláková, efekt, který společnost nabízí. Rómům, kteří ciodbor cestovního ruchu a propagace gánsky umí, těm se minulý režim vysmíval a ty KÚ Plzeňského kraje nikdo k vyučování neosloví. Romština je krok zpět. Ovládat úřední jazyk – to je přínos. Navíc, Euroregionem Nisa na kole spisovná romština neexistuje a je nejednotná. V červnu byla v Tanvaldě slavnostně otevřeMáte povědomost o tom, zda existuje zájem přína Cyklostezka Járy Cimrmana. Stalo se tak slušníků většinové společnosti naučit se romza účasti členů Divadla Járy Cimrmana, doboský jazyk? vě oblečených cyklistů a historických bicyklů. Romský jazyk je jakýmsi módním trendem Slavnostní den završilo mimořádné představení společnosti. Učí se jej zejména Češi, aby měli Divadla J. Cimrmana Posel z Liptákova. Cykzaměstnání jako romští terénní a sociální pralostezka je součástí poměrně rozsáhlé nové sítě covníci, odborníci přes romskou problematiku. cyklotras na území Tanvaldska, kterou mohl Ve znalosti romštiny vidí společnost úspěšnost v roce 2005 svazek obcí Mikroregion Tanvaldřešení romské otázky. Znalost jazyka ale nesko vyznačit díky projektu „Partnerstvím k naznamená znát mentalitu, rozumět jí a odvádět plňování vize nového mezinárodního česko přínosnou práci. Mnoho osob se znalostí tohoto – polského cyklokoridoru“, spolufinancovaného jazyka chce pouze zviditelnit. z programu SFMP Phare CBC. [luk] Ludmila Kučerová
V
Místní Kultura
21
Ve stínu „unescového města“? Kačina, empírový zámek vzdálený asi 5 km od Kutné Hory, se z blízkosti města zapsaného v roce 1995 do prestižního seznamu světového kulturního dědictví právě neraduje. Se souvislostmi nás seznámil ředitel zdejšího Muzea českého venkova PhDr. Pavel Novák, CSc.
Foto: I. Koušková
„Do roku 1989 tvořili naši klientelu především zemědělci a školní výpravy. Tehdy návštěvnost dosahovala průměrně 40 tis. osob. V 90. letech jsme náhle klesli na 8 tis. a až v poslední době jdeme nahoru, na 20 – 25 tis. příchozích za rok. Zvyšování zájmu turistů přikládáme bohaté skladbě programů pro školy a širokou veřejnost (viz článek Zemědělství v běhu staletí, str. 34), otevírací době, kterou jsme rozšířili i na pondělí, zpřístupnění chotkovských interiérů a v neposlední řadě u nás rostoucímu trendu rodinných návštěv, takže prázdninové období přestalo být mrtvou sezonou,“ uvádí náš rozhovor věnovaný péči o cestovní ruch ředitel muzea, jenž působí zároveň jako garant oblasti spolupráce s Kutnou Horou v Koordinačním výboru pro strategický plán města K. H. Cíl tohoto projektu spočívá mimo jiné ve zvýraznění turistického potenciálu celého regionu. Připravuje se propagační materiál podpořený krajem „Deset století architektury na Kutnohorsku“ se záměrem upozornit návštěvníky Kutné Hory na zajímavé památky v nejbližším okolí. Největší význam se přikládá románským kostelům – sv. Jakuba v Jakubu a sv. Prokopa v Záboří. „Zahraniční klientela ovšem přijíždí z Prahy za půldenní turistikou do Kutné Hory. Ačkoliv platíme za reklamní cedule umístěné před chrámem sv. Panny Barbory a u Kostnice v Sedlci a nabízíme k lístku opravňujícímu ke vstupu do těchto objektů i jednu z našich tří zámeckých tras zdarma, má tento marketingový tah jen malé výsledky – využilo ho asi 3 tis. lidí. 9 / 2006
Kačina zkrátka ze svého ‘unescového souseda’ patřícího navíc mezi priority Czech Tourismu neprofituje,“ postěžoval si na nedostatečný zájem o památku ředitel. Loňský boom japonských turistů v Kutné Hoře se zde vůbec neprojevil. O víkendech se navíc na zámek není možné dostat veřejnou dopravou. Na to zareagovala Průvodcovská služba ve městě stříbra provozováním půjčovny kol, avšak zájem o její služby je malý. Muzeum se proto rozhodlo zapojit do projektu Cyklisté vítáni, který slibuje zvýšení kvality služeb pro milovníky kol. Na Kačině tak vznikne přístřešek s cyklostojany, plánuje se též vyznačení cyklistické stezky zdůrazňující spojitost Kutné Hory a Kačiny. Podobnou aktivitu podpořenou radnicí „unescového města“ představuje vytýčení naučné stezky připomínající vedle drobnějších historických objektů i typický zdejší produkt – tzv. malínský křen. Velkou investici si naopak vyžádá záměr vybudovat na zámku návštěvnické a vzdělávací centrum, které by mělo obsadit část přízemí a hlavně suterén. Podání žádosti o spolufinancování z evropských fondů se připravuje na příští rok. Zcela vyřešená není ani otázka parkování. Zámek nedisponuje svým vlastním parkovištěm, auta parkují u blízké restaurace. V případě zvýšené návštěvnosti jsou vozidla za poplatek odstavena na soukromé louce. Irena Koušková P.S.: Kačinu jako nemovitou památku představíme příště.
22
Kroniky
Kroniky, kronikáři, muzea a archivy kraje Vysočina závěr
V číslech 4 a 5 Místní kultury jsme se věnovali Jihlavsku, Havlíčkobrodsku a Pelhřimovsku. Dnes se přesouváme do dalšího okresu, kde se můžeme setkat se zcela specifickým pojetím spolupráce – do Žďáru nad Sázavou. Zde se metodikou pro kronikáře zabývala tři muzea, která v té době tvořila Okresní muzeum ve Žďáře nad Sázavou. Od 1. 7. 1990 se však osamostatnila a Muzeum ve Velkém Meziříčí se od roku 2002 začalo této problematice znovu věnovat, především organizováním seminářů pro kronikáře z Velkomeziříčska i Velké Bíteše. Aktivně při tom spolupracuje s místní pobočkou Státního okresního archivu (SOkA), městskou knihovnou a v minulém roce se Školou venkova v Lukách nad Jihlavou. Na jednom z posledních seminářů se hovořilo na téma dopady nového zákona o archivnictví na kronikářskou praxi. Pozvání přijalo 24 kronikářů, z nichž někteří byli i z Třebíčska. Nedílnou součástí seminářů je možnost nahlédnout do některé z kronik vybrané obce či města. Pracovníkům muzea se také daří aktualizovat adresář kronikářů a s jejich pomocí tak získávat přehled o dění v obcích – jde např. o evidenci drobných památek, pamětních desek, výhledově i o etnografii. Tato instituce kontaktuje 42 obcí a pozvánka je adresována buď kronikáři, nebo přímo starostovi. Z těchto obcí přijalo pozvání až 33 kronikářů, v dalších místech se asi kronika nevede. V archivu jsou uloženy zejména pamětní knihy obcí, které se staly v 80. letech místními částmi a jejich zápisy se uzavřely. Po osamostatnění pak začaly psát kroniky nové. Zapisovatelé mají možnost využívat muzejní knihovnu i archiv, individuální konzultace, probíhá i školení nově ustavených kronikářů či předávání kontaktů na ty s bohatou zkušeností. Horácké muzeum v Novém Městě na Moravě (10,5 tis. obyv., okres Žďár nad Sázavou) ukončilo oficiální spolupráci s kronikáři po roce 1989. Pokud se však na zdejší pracovníky některý z nich obrátí – např. s přáním získat potřebnou literaturu nebo fotografii vztahující se k dějinách obce, samozřejmě jim, stejně jako i jiným badatelům, vyhoví.
Také Regionální muzeum ve Žďáře nad Sázavou přestalo s kronikáři spolupracovat. Přesto i dnes chodí za pracovníkem, který se této problematice dříve věnoval, někteří z kronikářů – zejména pak ti, kteří zápisy teprve začínají psát. SOkA ve Žďáře nad Sázavou začal spolupracovat s kronikáři v roce 2004 – tehdy ještě se Školou obnovy venkova v Lukách nad Jihlavou. V následujícím roce se však již vydali vlastní cestou a během jara uspořádali seminář v pěti různých termínech přímo ve svém objektu a za účasti téměř čtyřicítky zájemců. Kronikáři tak měli možnost seznámit se s fondy svých obcí a s metodickým materiálem, který je umístěn i na webových stránkách SOkA – http://home. tiscali.cz/sokazr. V něm zájemci najdou kromě všech platných zákonů i vzory jmenování obecního kronikáře či vyhlášky o vyložení kroniky k veřejnému nahlédnutí atd. Letos se setkání na téma metodika psaní kronik a obecní symboly uskutečnilo ve čtyřech jarních termínech. Okres Žďár nad Sázavou má 163 obcí a databáze kronikářů a vedených kronik je zatím neúplná. Doposud se také nepodařilo obce přesvědčit o výhodnosti ukládání dokončených kronikářských zápisů do archivu. Pokud kronikáři do SokA přijdou, naleznou tu veškerý servis. Archiv také uložené kroniky zapůjčuje na výstavy nebo na setkání rodáků a na vlastní náklady pořizuje jejich kopie. Bohužel, tato benevolence se v minulosti již několikrát vymstila, protože některé obce odmítaly kroniky již evidované jako archiválii vrátit zpět a následné vymáhání trvalo i více let. Eva Veselá Pozn. redakce: Toto pokračování bylo připraveno do Místní kultury č. 6. Nedopatřením se do něj nedostalo, na což nás upozornil všímavý čtenář, kterému děkujeme. Všem ostatním se omlouváme.
Místní Kultura
Kulturní domy
23
Tišnovské multifunkční kulturní zařízení
Městské kulturní středisko (MěKS), příspěvková organizace zřizovaná městem, zajišťuje pestrou škálu kulturních aktivit. Odehrávají se v budově bývalé Katolické vzdělávací jednoty, v sále s kapacitou 90 míst, v přilehlém kině Svratka či v Jamborově galerii umístěné v domě ve funkcionalistickém slohu. MěKS, založené v lednu 1989, navázalo na činnost Sdruženého závodního klubu ROH Dolu Dolní Rožínka. Od něj také převzalo budovu postavenou v roce 1938. Počátkem 90. let došlo ke zrušení Okresní správy kin Brno–venkov a provozování kina kamenného i letního rozšířilo nabídku MěKS. Další jeho součástí se v listopadu 1996 stala galerie pojmenovaná po malíři Josefu Jamborovi, který v Tišnově žil od počátku třicátých let až do své smrti v roce 1964. Od hudby až po výlep plakátů Kruh přátel hudby působící při MěKS má kolem třicítky členů převážně střední a starší generace. Během sezony se uskuteční devět koncertů, které finančně podporuje Český hudební fond Praha. Za roční permanentku zaplatí studenti 300 a dospělí 550 Kč. Pohyb naopak zprostředkují různé kurzy, v jejichž nabídce je i výuka jazyků. Zdejší divadelní prkna patří profesionálům i ochotníkům. Podle předpokládané návštěvnosti akce probíhají v sále MěKS nebo v kině Svratka. V případě zájmu zajišťuje organizace dopravu invalidů na své akce. Vozíčkáři mají vstup zdarma a jejich doprovod zaplatí za vstupenku poloviční cenu. Další zajímavou službou je zajištění výlepu plakátů. Město má dvě kina i filmový klub Kamenné kino Svratka disponuje kapacitou 334 míst a ročně přinese téměř dvoustovku představení. Cena vstupenky na projekci, kterou v průměru navštíví okolo padesáti diváků, se pohybuje od 50 do 80 Kč. Deset měsíců v roce hraje kino Svratka, o prázdninách promítá letní kino. Na základě domluvy se uvádějí představení pro školy, probíhá i Cyklus pro středoškoláky či Projekt 100. Obě kina mají tzv. azurovou stopu, která umožňuje promítání technologicky nových filmů. Letní kino s kapacitou kolem 600 míst najdeme na kraji města. Během července a srpna promítá 4 až 5krát týdně, na představení přijde 50 – 60 diváků. Pro pořádání jiných kulturních akcí však 9 / 2006
prostor jeviště s plátnem nevyhovuje, protože chybí zastřešení. Nezbytné opravy laviček, revize přístrojů i celková údržba areálu probíhá průběžně. Její nezbytnost potvrzuje zjištění, že o zařízení kina „projevily“ zájem i kuny, které se během zimy nastěhovaly do reproduktorů. Zdejší Filmový klub, který Asociace českých filmových klubů eviduje pod číslem 73, je současně 48. nejdéle působícím klubem u nás a pátým nejstarším v Jihomoravském kraji. Registruje kolem padesátky členů, ale klubové filmy, které se promítají dvakrát za měsíc, jsou přístupné i dalším zájemcům. Foto: E. Veselá
Jamborova galerie Josef Jambor, jeden z nejosobitějších malířů Vysočiny, se narodil nedaleko Nového Města na Moravě a téměř polovinu života prožil v Tišnově, kterému odkázal 40 obrazů, 14 kusů drobné grafiky, 4 kresby a 7 obrazů svých přátel malířů. V roce 1965, u příležitosti otevření stálé výstavy v jeho ateliéru, darovala umělcova manželka městu další předměty z pozůstalosti. Na základě smlouvy byla díla uložena a později i představena v Podhoráckém muzeu v nedalekém Předklášteří. Od listopadu 1996 jsou vystavena v Jamborově domě, jehož rekonstrukce a pří- ►
24
Kina
Loňský rok nebyl pro kina příznivý Odbor médií a audiovize MK připravil Zprávu o české kinematografii v roce 2005. Vyplývá z ní pokles tržeb i počtu diváků. Přesto se tato skutečnost zatím neprojevila redukcí počtu kin. Počet multiplexů se zvýšil, ale zájem diváků se snížil V závěru minulého roku zahájilo v Olomouci provoz osmisálové multikino Cinestar, letos v únoru byla zpřístupněna jeho obdoba v Plzni a v březnu otevřelo své brány jedenácté pražské pětisálové multikino na Novodvorské. Ve srovnání s rokem 2004 však došlo k 19% poklesu zájmu diváků (u klasických kin se jejich počet snížil až o čtvrtinu), přesto však tato vícesálová zařízení obsadila v tabulce návštěvnosti prvních 15 míst. První příčka patří pražské Floře s IMAXEM a 690 tisíci osob. Růst počtu zájemců zaznamenal pouze Anděl City, kam zavítalo ve srovnání s loňskem o 30 tisíc osob více. Z průměrné návštěvnosti jednoho představení zjistíme pokles v Ládví na 10, v Galaxii na 13 a v Metropoli Zličín na 18,5 osob. Přesto se však multiplexy v Praze podílejí 90 % na návštěvnosti a jejich tržby tvoří ještě větší podíl. Další multikina by měla vzniknout v Liberci, Pardubicích, Zlíně a Ústí nad Labem. Nejčastěji se chodí do kina v Hradci Králové Tato východočeská metropole má, stejně jako předloni, nejvyšší průměrnou návštěvnost na jednoho obyvatele, tj. 4,2 (předloni dokonce 5,5). Na opačném konci najdeme Litvínov, kde je návštěvnost dvacetkrát menší. Druhé místo v kategorii největších měst patří Praze (3,2), následují České Budějovice (3,0), dále Brno (2,7) a s větším odstupem pak Ostrava (1,45). Skupinu měst střední velikosti vede opět Kolín se Šumperkem (1,8) a v závěru této kategorie se umístil Český Těšín (0,35), Orlová (0,3) a Litvínov (0,2). Kinům se může dařit i v malých obcích – Trhové Sviny s 4,6 tis. obyv. na Českobudějovicku (1,8), Kdyně se 4,8 tis. obyv. v okrese Domažlice (1,7). Vloni tržby poklesly téměř o čtvrtinu Nejsledovanější parametr pro provozovatele kin a filmové distributory představují tržby či odvedené půjčovné. Zvýšení sazby DPH u půjčovného z 5 na 19 % postihlo zejména kina zřizovaná obcemi. Většina z nich má ztrátový provoz a je dotována z obecních rozpočtů. Podle údajů Unie filmových distributorů ubylo vloni jen dvanáct kin, ► stavba proběhla v letech v jednom případě došlo k obnovení. Promítalo 485 klasických kin se 1995 – 1996. Kromě stálé 496 sály, počet kinokaváren zůstal stejný – 29, číslo multikin proexpozice se ročně uskumítajících v 142 sálech se zvýšilo na 16. Z toho více než stovku kin teční cca 13 převážně obnajdeme na vesnicích, což v Evropě představuje ojedinělý jev. Stále si udržujeme i primát v množství letních kin, přestože se jejich počet razových výstav. O možv roce 2005 snížil ze 103 na 101. Naopak se rozšířil okruh míst, kam nost vystavovat právě zavítala kina putovní – z 44 v předminulém roce na 57 obcí. Na dalzde projevují velký zájem profesionální i amatérští ších 64 místech probíhaly neveřejné nebo příležitostné projekce. výtvarníci. Od MěKS si Multiplexy versus klasická kina výstavní plochu pronajíV Praze díky nabízeným programům drží s multikiny krok v návštěvmají na základě smlouvy, nosti artkina Světozor a Aero. Dvousálovému Světozoru patří v tabulkterou mohou znovu uzace návštěvnosti 16. příčka, Aero se umístilo na 19. místě. V Brně jsou vřít nejdříve za čtyři roky. kromě dvou multiplexů v provozu čtyři kina, z toho jedno artové. Po Podle přání pomohou zdejjednom klasickém kině s převážně artovým programem mají i v Česší pracovníci s instalací kých Budějovicích a Hradci Králové, ze tří kin v Olomouci promítá i s vernisáží. V minulém pouze jedno. Tradiční kinosály nabízejí pestřejší repertoár, různé akce roce galerii navštívilo téfestivalového typu či umělecky hodnotná díla. Pro menší kina zůstáměř 2 tisíce zájemců, ktevá velkým problémem vybavení novými technologiemi – od různých ří si zakoupili buď plnou stupňů ozvučovacích systémů Dolby přes tzv. modrou zvukovou stovstupenku za 20, či zlevněpu. Na dveře navíc zvolna klepe digitální kino, které vyžaduje ještě nou za10 Kč. radikálnější a nákladnější výměnu projekční techniky. Eva Veselá Eva Veselá Místní Kultura
Děti - Mládež
Studenti odvedli kus práce při opravě německého hřbitova
Šest studentů vysokých škol, z nich čtyři z oboru historie, se vystřídalo od pondělí 10. do neděle 16. července na brigádě zachraňující evangelický hřbitov ve Městě Albrechticích – České Vsi. Na hřbitově, který vlastní Českobratrská církev evangelická v Krnově ve Slezsku, se už nepohřbívá a pravděpodobně údržba, kterou studenti provedli, byla první od roku 1945! S myšlenkou záchrany této nejlépe dochované památky na německé evangelíky Krnovska přišel Pavel Kuča (26) z občanského sdružení Krnovská synagoga. Práce řídil Horst Keller (66), agilní německý důchodce, který se v Krnově narodil a na novoveském hřbitově odpočívají jeho předkové. Na opravách se podílelo celkem 15 dobrovolníků, kteří pracovali zdarma. Vyřezali keře, ošetřili stromy, vysekali trávu a ze země vyzdvihli všechny dochované náhrobky, které zdokumentovali. Nářadí zapůjčilo občanské sdružení Krnovská synagoga. Stravu zaplatil krnovský sbor Českobratrské církve evangelické (ČCE) – organizátoři od něj obdrželi 13,5 tisíce Kč. Pavel Kuča říká: „Budete se asi smát, ale tuto částku jsme vyčerpali jen ze 65 %.“ Finanční hodnotu provedených prací lze těžko vyčíslit, odhadem je to zatím cca 60 až 80 tisíc Kč, ale Kuča dodává: „zahájili jsme dílo a odvedli kus práce a to je hlavní.“ Město Albrechtice pomohlo s likvidací odpadu, za což patří dík starostovi Petru Šolcovi. Angažovali se také němečtí občané, rodáci z Nové Vsi (německy Neudörfel, obce založené roku 1578 německými kolonisty. Sudetoněmecké obyvatelstvo odtud muselo odejít roku 1946. Od 60. let 20. století zde žijí pouze chalupáři, většinou z Ostravska. V 70. letech byla osada přejmenována na Českou Ves). Poslali mapku obce se seznamem rodin – majitelů 88 stavení (dnes je zachována jen třicítka). Také poskytli kopii obecní kroniky. Pavel Kuča nafotil digitálním fotoaparátem všechny náhrobky včetně jmen, dat a básní na nich uvedených a z těchto střípků se mladí nadšenci pokusí zrekonstruovat speciální obraz obce v letech 1900 – 1945. O pietní místo se oficiálně postará vlastník, tedy ČCE, ale praktická péče zůstane i nadále na bedrech Pavla Kučy a Horsta Kellera, který vyjádřil potěšení nad tím, že právě čeští mladí lidé se rozhodli pomoci s opravou památky spojené s kulturou německých evangelíků. 9 / 2006
V 70. letech 20. století byly zbourány lutherské kostely ve Vraclávku a v Holčovicích a kalvínský kostel ve Spáleném. V 90. letech 20. století byly odvezeny a zničeny německé náhrobní kameny z evangelického hřbitova v Holčovicích a z katolického hřbitova v Hynčicích a tuto tendenci se snaží P. Kuča obrátit. V projektu záchrany novoveského hřbitova, zvonice, márnice, vstupní brány a zdi ze skládaných kamenů se bude pokračovat letos na podzim i v příštím roce. Workcamp skončil 18. července, ale Pavel Kuča má kroky na příští rok již rozmyšlené: „Rád bych zrealizoval pracovně-poznávací tábor pro německou a českou mládež. S návrhem na možnou spolupráci se obrátím na sudetoněmecké organizace, o peníze na opravu zvoničky požádám Česko-německý fond budoucnosti.“ Ludmila Kučerová
P. Kuča a H. Keller při práci
25
26
Děti - Mládež
Barokní opera mezinárodně Studenti brněnského Gymnázia P. Křížkovského s uměleckou profilací společně s posluchači slovenské konzervatoře z Banské Bystrice a hudebního gymnázia z maďarského Debrecenu nastudovali pod vedením svých profesorů barokní operu Henryho Purcella s antickým námětem Dido a Aeneas. Do projektu se zapojilo celkem 90 žáků ze tří zemí. Nápad vznikl v Brně během loňského celoročního projektu na téma baroko. Vedení školy se zalíbil nejen žánr opery, který nabízí příležitost ke spolupráci všech uměleckých oborů na gymnáziu vyučovaných, tedy hudebních, výtvarných a literárně-dramatických, ale také jako příležitost konfrontovat studenty tří různých typů škol a států. Každá ze zúčastněných stran pracovala na přiděleném úkolu, aby se opera, zasazená do antických reálií, vyprávějící tragický příběh lásky, mohla koncem dubna odehrát v brněnském divadle Radost, ve Státní opeře v Banské Bystrici a loutkovém divadle v Debrecenu. Sólové party a místa v orchestru obsadili studenti ze Slovenska, ve sboru zpívali debrecenští, taneční skupina a dvě sólistky pocházely z Brna. Také techniku, scénu, grafické a propagační práce obstarávali brněnští výtvarníci. Zakladatel soukromého gymnázia, s. r. o., František Pospíšil, sám aktivní hudebník komorního souboru Scholastici musici, školu již dříve do projektů mezinárodní spolupráce úspěšně zapojil. Realizaci opery předcházel vznik tzv. tvůrčích dílen, ve kterých studenti nejprve překládali
obtížný anglický text ze 17. století, následovaly např. dílna kostýmová, barokních iluminací, anticko-mytologická, muzikologická či matematicko-fyzikální. „V rámci projektového vyučování jsme zapojili všechny pedagogy, tedy nejen ty přednášející umělecké předměty. Žáci se díky opeře dozvěděli mj. o vývoji matematických poznatků od antiky až po baroko a tento tradičně problematický předmět se jim poněkud zlidštil,“ říká F. Pospíšil. Dílo, původně školská hra, bylo upraveno pro 21. století s respektem k ději, ale scéna, kostýmy, choreografie atd. odpovídaly současnosti a možnostem provedení. „Ne všechno se během tří měsíců aktivní přípravy opery podařilo stihnout, museli jsme oželet např. dramatické výstupy na forbíně,“ pokračuje zástupce gymnázia. Společné zkoušky se konaly na Slovensku pouhý týden před premiérou. 19 studentů z Brna zkoušelo společně se svými zahraničními kolegy nepřetržitě v různých interpretačních skupinách 8 až 10 hodin denně. Celkem asi 50minutovou produkci vidělo cca 700 diváků, které na představení upozornily vytištěné plakáty a osobní pozvánky, reklama proběhla ► Foto: archiv gymnázia
Místní Kultura
Handicap ► rovněž v denním tisku a na školních
webech. Náklady na provedení inscenace se vyšplhaly na 750 tis. Kč. Projekt finančně podpořily Visegrádský fond 250 tis. Kč, Jihomoravský kraj 250 tis. Kč (grant Do světa!), statutární město Brno 20 tis. Kč, škola ze svých zdrojů investovala 180 tis. Kč. Sponzory se najít nepodařilo a ani rodiče na pobyt svých dětí nepřispěli. Již teď gymnázium plánuje další projekt v rámci visegrádské spolupráce, tentokrát se slovenskými a slovinskými partnery. Mezinárodní projekt opery Dido a Aeneas spojil na počátku třetího tisíciletí mladé lidi velmi náročným dílem, uváděným i profesionálními umělci. Jazyková bariéra slovensko-česko-maďarská se ukázala díky angličtině jako zdolatelná. Případné nedostatky v podání sborových a tanečních partů plně kompenzovala obrovská chuť a vůle účinkujících. Irena Koušková
Medaile pro Jitro HRADEC KRÁLOVÉ: Tři zlaté a jednu stříbrnou medaili získal v červenci na čtvrté sborové olympiádě v čínském Xiamenu královéhradecký dětský pěvecký sbor Jitro. Soutěžil se šestnácti skladbami ve čtyřech kategoriích, přičemž met nejvyšších dosáhl ve folklorní, duchovní a moderní hudbě. O postupu sboru do Číny a přímo do finále rozhodlo již v roce 2003 vítězství v mezinárodní soutěži Svátky písní Olomouc, kde získal maximální hodnocení. Jeden z nejrespektovanějších českých ansámblů, založený v roce 1973, má na kontě řadu zahraničních úspěchů. Na špičku se dostal i v Číně v konkurenci s dvaceti tisíci zpěváky. Druhým zástupcem ČR na hrách byl dívčí sbor Střední pedagogické školy v Kroměříži, jenž slavil vítězství v kategorii ženských sborů. [ika] 9 / 2006
Muzikál Mauglí
Už dva roky pracuje v jičínském K-klubu divadlo herců s mentálním postižením. Jejich celoroční snažení směřovalo kromě výuky základů herectví a pohybové výchovy k předprázdninové premiéře. Letos vybralo divadlo Kula pantomimo – muzikál Mauglí. Na vysvětlenou – kula je tichomořský rituál, při kterém si lidé na znamení sounáležitosti vyměňují předměty. K pocitu sounáležitosti zajisté přispělo i představení Mauglí, příběh dítěte, jeho přijetí zvířaty i společný život tolika rozličných bytostí. Děti – vlastně už slečny a jinoši hráli procítěně a vůbec nepotřebovali mluvit. Sama scéna byla výtvarným dílem, na kterém se podílely děti z výtvarného oddělení. Ustavení K-klubu, střediska pro volný čas, byl po roce 1998 dobrý krok ve prospěch kultury v Jičíně. Do práce se pustil Martin Zajíček, divadelník založením a přesvědčením. Snad právě tahle divadelní nátura vnesla do „Káčka“ tvůrčího ducha, díky němuž se rozšířilo do dnešní podoby. Neslouží sice jen divadlu, nicméně divadelní aktivity převládají. Působí tu celkem devět dramatických kroužků pro rozličné věkové kategorie od 4 do 20 let. Celkem se tu učí divadlu 95 dětí. Každý kroužek, vlastně divadelní soubor, mívá vždy koncem školního roku premiéru svého představení, na kterém se podílí další adepti umění – výtvarníci, tanečníci, hudebníci, zpěváci. Jedním z určujících faktorů pro práci jsou peníze. I když je K – klub instituce zřizovaná a dotovaná městem, není prostředků nazbyt. Další zdroje jsou platby rodičů za kroužky a nevelké dobrovolné vstupné. Pro konkrétní projekty možno žádat o městské kulturní granty. V letošním roce se pro všechny kulturní aktivity v Jičíně rozdělí částka 350 000 korun. proChor
Památky UNESCO bez překážek
TŘEBÍČ: Při každoroční akci „Otevřené památky i srdce“ mají možnost tělesně postižení občané poznat historické památky města Třebíče, zapsané na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Vstupy do památek, kulturní program i občerstvení je bezplatné. Letos se akce pořádá ve středu 27. září. Kapacita je 30 – 40 osob. Pro zpřístupnění vozíčkářům je k dispozici celoročně lyžina i schodolez. Případní zájemci se mohou hlásit na e-mail:
[email protected], případně poslat SMS na mobilní číslo 777 74 69 84. KVIZ Třebíč, tel.: 568 610 026, www.kviztrebic.cz [luk] HANDICAP ČR: O.s. Zvuk ticha vzniklo v r. 2003 a zabývá se především titulkováním a distribucí českých filmů pro sluchově postižené. Připravilo projekt Jdeme spolu do kina, jehož cílem je zpřístupnit domácí filmovou produkci sluchově postiženým občanům. (Nové Přerovsko, 06.05.2006)
27
28
Lidová kultura
Modrotisk obdivoval již francouzský královský dvůr
V 17. století byl mezi dary siamského krále Ludvíku IV. také modrotisk, který se stal módní záležitostí a začal pronikat do Evropy. První manufakturu na jeho výrobu u nás založil hrabě J. M. Kinský ve Sloupu u České Lípy v roce 1763 a brzy následovaly další. V současné době v ČR pracují pouze dvě dílny v Jihomoravském kraji. První z nich najdeme v Olešnici (1,8 tis. obyv., okres Blansko) a druhou ve Strážnici (viz MíKu č. 9/2005, str. 28). Počátky rodinné tradice a modrotiskové, léty prověřené pracovní postupy přibližuje Jiří Danzinger, od roku 2002 s titulem nositel tradice lidových řemesel v oboru tradičního modrotisku a majitel olešnické dílny: „Můj praděda se narodil a vyučil řemeslu ve Vídni a jak tehdy bývalo zvykem, šel na vandr. Zkušenosti získal na několika místech v Rakousku a na Moravě. Putování skončil v Olešnici, kde se přiženil do rodiny Weisů, kteří se modro a černobarvířstvím zabývali od roku 1816.“ Ke své cestě J. Danzinger dodává: „Po pradědovi dílnu převzal můj děda, pak otec. Také já jsem se upsal tomuto řemeslu. Po ZŠ jsem navštěvoval Školský ústav lidové umělecké výroby, tříletý učební obor filmový tisk. Praxe probíhala v podniku Umělecká řemesla v Praze. Ve škole jsem během roku strávil 3 měsíce, ostatní na pracovišti. Nedávno jsem tuto rodinnou štafetu předal svému synovi Jiřímu, který se vyučil filmový tisk v Tibě ve Dvoře Králové.“ Do osudů olešnické dílny však zasáhly politické změny, a tak se v 50. letech živnostník Jiří Danzinger starší stal zaměstnancem Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV). Foto: E. Veselá
Předtím stačil poschovávat část původních dřevěných forem i rozmontovaný, asi 150 let starý perotinový stroj, nazvaný podle francouzského vynálezce tiskařské mašiny. Zachovaly se i podlouhlé formy 80 cm široké, které se používaly k této částečně strojní výrobě modrotisku. Proměny vzorů Dříve se potiskovalo lněné plátno, později bavlna. Ta dnes musí být bez příměsí a jednou bělená bez použití chemického bělidla. Původně měla šíři 80, nyní až 100 cm. „Můj děda vyráběl i vícebarevné přehozy přes postel, ve 30. letech 20. století byly v oblibě bordury s větším vzorem, stálicemi však zůstávají drobné, převážně květinové vzory s poetickými názvy jako ovísek, jetelinka, hrášek,“ vysvětluje J. Danzinger. Jak vzniká modrotisk Na začátku se plátno upraví a namíchají tzv. rezervy. Tato hmota se rovnoměrně nanese na dřevěnou formu a obtiskne se na plátno tak, aby potištěná místa zůstala bílá. Poté se látka ponoří do kypy – studené barvicí lázně, jejímž základem je rostlinné barvivo indigo. Působením kypy a oxidací na vzduchu textilie postupně získává modrou barvu, jejíž sytost závisí na počtu ponoření. Nakonec přijde máchání ve slabém roztoku kyseliny sírové, praní, škrobení a mandlování. Pod pokličkou tradiční výroby „V naší dílně máme dny pro návštěvníky, ale přijde-li někdo mimo stanovenou dobu, určitě jej neodmítneme. Cestu si k nám nacházejí studenti, dospělí, děti, ale také turisté z Japonska, Nového Zélandu, jižní Afriky, USA či Ruska. Dokládají to zápisy v návštěvní knize. Na prohlídku dílny může jít jen omezený počet osob, ale čekání je možné si zpříjemnit v sousední kavárně Modrotisk,“ doplňuje J. Danzinger. V malé prodejně je v nabídce celá škála výrobků, např. klasická metráž, ubrusy, prostírky (s označením Tradiční český výrobek), ale i polštáře, chňapky, tašky a další dekorativní předměty. Eva Veselá Místní Kultura
Nemovité památky
EHD startují v Jičíně Již po šestnácté se letos v září otevřou dveře našich památek. V době od 9. do 17. září 2006 budeme mít v rámci velké celoevropské akce – Dny evropského dědictví – European Heritage Days/EHD – možnost nahlédnout za dveře nejrůznějších známých i neznámých objektů, i těch, které normálně nejsou k vidění. I letos je přihlášeno více než 1000 památek, které nalezneme v přibližně 330 obcích naší republiky. Téma letošních EHD „Otisk slavných jmen – historické objekty, v nichž žili slavní lidé“ je tentokrát věnováno všem těm, kteří se nějakým způsobem zapsali do dění v našich obcích a městech, ovlivnili naši minulost. Nemusí vždy jít jen o „velké“ činy. Někdy ještě větší údiv vzbuzuje to, co vytvořili a dokázali lidé všeobecně neznámí, zdánlivě docela obyčejní a přitom velcí – svými schopnostmi, charakterem, statečností v překonávání překážek i vůlí něco dokázat a vytvořit pro ostatní, pro krásu krajiny, zvelebení okolí. Desítky „malých“ osobností či osobností místního významu minulých věků se po létech zapomnění dočkají pozornosti, která jim právem patří. Doufáme, že se stanou součástí naší národní paměti a přiřadí se tak oprávněně po bok našim velikánům. Národní zahájení Dnů evropského dědictví se tentokrát odehraje ve východočeském městě Jičíně. V sobotu 9. září koncertem posádkové dechové hudby Hradec Králové bude na tribuně hlavního jičínského náměstí uveden slavnostní ceremoniál zahájení EHD, jehož již tradiční součástí se stalo i oceňování jedinců v oblasti kultury – ministr kultury každoročně uděluje lidovým řemeslníkům titul Nositel tradice lidových řemesel. Stane se tak i letos a krásné tradiční výrobky nových nositelů si budeme moci prohlédnout na výstavě, která bude otevřena již v předvečer Národního zahájení, v pátek 8. září ve Valdštejnské lodžii. Slavnostní zahájení a oslavy Dnů evropského dědictví připravilo město Jičín jako připomínku svého „velikána“ Albrechta z Valdštejna, který 9 / 2006
si zvolil Jičín jako své sídelní město – počínaje rokem 1624 přestavují italští architekti celé město. Vévoda Valdštejn v rámci svého velkorysého projektu zve do města jezuity, zakládá gymnázium, plánuje vznik univerzity, biskupství, připravuje zakládání četných klášterů, stává se úspěšným ekonomem a manažerem rozvoje celého území svého dominia. Ovlivňuje celý život regionu, zve kartuziánský řád i do nedalekých Valdic, kde je také v klášteře později poprvé pochován, dříve, než byly jeho ostatky přeneseny do Mnichova Hradiště. (Kartuziánský klášter je významná raně barokní architektura valdštejnského architekta A. Spezzy a J. Mariniho, tvořící se stavbou kostela v naší zemi ojedinělý raně barokní kartuziánský komplex. Klášter zrušil dekretem císař Josef II., klášterní budova byla dána napřed do veřejné dražby a posléze v polovině 19. století se rozhodlo o přestavbě kláštera na věznici, jíž je dodnes.) Nejen vévodovy stavitelské počiny, ale stejně tak i jeho rozsáhlá celoživotní vojenská činnost, přispěly k formování dějin Jičína a celého okolí. Tímto územím procházelo i později velmi rušné vojenské dění. Proto si jičínští zvolili své motto oslav: Tou Jičínskou bránou, šel vojáček s pannou…, aneb „Jak šly vojenské dějiny Jičínskem“. Doprovodné programy v tomto duchu prostupují pátek i sobotu, velmi rozmanitý program je připravován i ve spolupráci s vojáky a historickými kluby. Které památky se ve Dnech evropského dědictví otevřou se dozvíte na stránkách www.ehd.cz, v Online katalogu EHD 2006. Přečtete si otevírací dobu přihlášených památek, seznámíte se s nejrůznějšími doprovodnými akcemi i s programem Národního zahájení v Jičíně. Zveme Vás k prohlídce díla těch, kteří tu už nejsou, ale něco krásného a důležitého nám ku potěše oka i povzbuzení ducha zanechali! Květa Vitvarová, tajemnice SHSČMS
29
30
Nemovité památky
Mšeno u Mělníka EHD 2006
V letošním roce slaví město Mšeno významné jubileum, 700 let od první zmínky o existenci obce, a i proto se letošní Dny evropského dědictví zaměří téměř výlučně na něj. Během víkendu 16. až 17. září mezi 9 – 12 a 13 – 17 h budou mít návštěvníci příležitost zhlédnout několik běžně nepřístupných památek včetně doprovodných akcí. Velkým lákadlem jistě bude částečné zpřístupnění horního podlaží někdejšího evangelického kostelíka sv. Jana (dnes hasičské zbrojnice), kde bývalo původně od konce 19. století první městské muzeum a kde nyní bude po oba dny ke zhlédnutí výstavka o dějinách města ve středověku a autogramiáda autorky knihy o tomto dějinném období města. Největší architektonická mšenská perla, areál koupaliště z počátku 30. let ve stylu Art Deco, sice momentálně prochází rekonstrukcí, ale zájemci uvidí dokumenty o historii objektu i leccos z původních architektonických prvků a dobového vybavení. Na náměstí v budově sokolovny, vystavěné v období první světové války, nalezne krátkodobé útočiště výstavka prací žáků zdejší základní umělecké školy na téma mšenských památek. Loni zpřístupněné muzeum v městské radnici nabídne prohlídku expozice zdarma, jedná se o bydlení na přelomu 19. a 20. století a o mšenské cechy, zvláště ševcovský. Nejvýraznější a největší městská budova, prvorepubliková základní škola, nazývaná též mšenským zámkem, zase poskytne prostor pro výstavu o dějinných peripetiích malého města ve 20. století. Navíc její návštěvník bude moci vystoupat na vyhlídkovou terasu k věžičce s dobovými hodinami a pokochat se jedinečnou vyhlídkou na okolí města. V uvedených dnech se naskytne možnost navštívit zdarma expozice Regionálního muzea Mělník v běžných otvíracích hodinách. Jan Kilián, Regionální muzeum Mělník
P
okud pořádáte v rámci EHD (či jiné) akce, můžete je prostřednictvím našeho webu www.mistnikultura.cz prezentovat. Napište nám! A to přímo na webové stránky!
Jak ochránit zříceniny V květnu 2006 vydalo o.s. Združenie na záchranu Lietavského hradu publikaci kolektivu autorů nazvanou „Ochrana zrúcanin v kultúrnej krajine“. Jde o fundovaný odborný materiál zaměřený na problematiku jedné z nejobtížnějších disciplín současné památkové péče, kterou představuje ochrana torzální architektury. Četná vyobrazení doplňují 146 stran textu, který je členěn do 17 různě obsáhlých kapitol – např. Kultúrná krajina a jej ochrana, Dominanty v krajine – zrúcaniny hradov a jich ochrana, Zásady starostlivosti o hradné zrúcaniny, Príprava stavebnej činnosti, Sanácie porúch zavlhnutia konštrukcií atd. Závěr knihy, jejíž vydání podpořilo Ministerstvo kultury SR v rámci programu „Obnovme si svoj dom“, přináší seznam literatury a stručný profil autorů. Inspirativní jsou také informace o aktivitách občanských sdružení, která si vytkla za cíl péči o zříceniny, které jsou vnímány jako neoddělitelná součást kulturní krajiny. Tento zájem o ochranu památek „zdola“ můžeme třeba považovat za přesvědčivý doklad zájmu veřejnosti o kulturní dědictví. Jiří Varhaník, Ministerstvo kultury ČR NEMOVITÉ PAMÁTKY KAPLICE (7 tis. obyv., okres Český Krumlov): Za finanční podpory Jihočeského kraje ve výši 150 tis. Kč v rámci grantu Nemovité kulturní památky se uskutečňuje první etapa obnovy zříceniny hradu Pořešín, který se nachází nad řekou Malší nedaleko Kaplice. Hrad, připomínaný poprvé v r. 1312, nechali v r. 1434 zbořit jeho majitelé Rožmberkové, aby se ho nemohli zmocnit kališníci. V současné době tu probíhá průzkum, který provádí Archeologický ústav Akademie věd. Stavebně-historický průzkum hradu obsahuje podrobné dějiny památky, popis a rozbor hradu včetně dochovaných detailů s doporučením pro jejich obnovu a dostupnou historickou ikonografii objektu. Obnova hradu bude prováděna v několika etapách. Realizace projektu sleduje zachování zříceniny jako vzácně dochované autentické památky a současně zvýšení bezpečnosti návštěvníků hradu. Projekt uskutečňuje občanské sdružení Hrady na Malši, které vzniklo v r. 2004 transformací Společnosti pro hrad Pořešín, usilující o obnovu hradu již od r. 2000. (Moderní obec, č.7, 2006)
Místní Kultura
Nemovité památky
31
Letargie na Vítkově končí
Na stejné téma článek na další straně...
Nedoceněnou národní kulturní památku s dominantou největší jezdecké sochy v Evropě, zpodobňující husitského vojevůdce Jana Žižku z Trocnova, najdeme v Praze na vrcholu žižkovského kopce. Po letech sporů a diskusí o jeho využití jej čekají zásadní změny. V této věci jsme položili několik otázek zástupcům Národního muzea, do jehož správy Národní památník na Vítkově přešel v roce 2000. Odpověděl Marek Junek z oddělení novodobých českých dějin. samo. Znovuotevření památky se plánuje na 28. Můžete historii památníku stručně shrnout? 10. 2009. Stavební dění doprovodí také částečNárodní památník na Vítkově vznikl na základě projektu architekta Jana Zázvorky jako monuná změna funkce objektu. Zůstane samozřejmě ment, který měl připomínat založení Českoslozachována ta státně reprezentační (v prostoru venska v roce 1918 a především legionáře, kteří Hrobu neznámého vojína a v dnešní Síni Rudé se o vznik nového státu zasloužili. Jeho stavba armády). I nadále se počítá s pochováváním významných představitelů II. odboje, s pořádáním započala v r. 1928 a u příležitosti 20. výročí různých pietních aktů apod. Vedle toho však vzniku republiky se plánovalo slavnostní otevření. Nestalo se tak kvůli stavebním prodlevám chceme památník proměnit v kulturní centrum, a rovněž s ohledem na to, že po mnichovských které ožije divadelními představeními, koncerudálostech se tento akt nepotkal s vhodným ty, přednáškami či semináři. Především se však společenským klimatem. V období druhé svěpřízemní a podzemní část adaptuje na expoziční tové války sloužila monumentální stavba jako prostor, kde propojeným systémem krátkodoskladiště wehrmachtu. Ještě před koncem vábých a střednědobých výstav zaměřených na lečného běsnění se začalo zvažovat její rozšíosobnosti a ideje zachytíme české a českosloření o přístavbu, která měla připomínat protivenské dějiny 20. století. Začneme obdobím fašistický odboj. Přístavba se sice zrealizovala, vzniku republiky. ale zpřístupněna byla až v roce 1955 jako Síň Na nové pojetí památníku jako kulturního proRudé armády. Po r. 1948 totiž přišel pro původstoru upozornil mimo jiné cyklus divadelních ní objekt velký zlom; v souvislosti s útoky na představení Noci v mauzoleu pořádaný sdružeprvní československou republiku a legionáře ním Depresivní děti touží po penězích… se změnil na „proletářský pantheon“, v němž Akce Noci v mauzoleu odpovídá naší snaze byli pohřbíváni významní představitelé KSČ. zpřístupnit památník širokým vrstvám obyvaV letech 1953 – 1962 zde vyrostlo Mauzoleum telstva. Některé aktivity pořádáme s partnery Klementa Gottwalda. Po roce 1989 putovaly – např. v průběhu června zde proběhla část vývšechny ostatky z „chrámu národní identity“ stavy Tina b., festival současného umění v Prapryč a začalo období sporů a diskusí i pokusů, ze. Objekt, běžně přístupný jen každou první sojak dál stavbu provozovat. Objekt byl občas probotu v měsíci s průvodcem Pražské informační najímán, např. podnikateli Vratislavu Čekanovi, služby, jsme otevřeli také ve dnech Bambiriády jenž zde chtěl zřídit zábavní park s architekturou apod. Část akcí pořádáme sami: dny otevřených ► jako monstrózní kulisou. dveří, přednášky či koncerty vážné hudby. ► Vítkovský „chrám“ spadá od roku 2000 pod Irena Koušková ► správu Národního muzea. Jaká je vize budouPříští rok by měla být cího využití tohoto symbolu novodobé histozahájena rekonstrukce rie? památníku a počítá se, že náklady dosáhnou Národní památník čeká rekonstrukce, bude re350 mil. Kč. Část prohabilitován na základě vládního usnesení č. středků 264 z 15. 3. 2000. V současné době probíhají musí přípravné práce, jsme těsně před vydáním stasehnat muzeum. vebního povolení (pozn. redakce: informace Znovuz 22. 5.), příští rok se začne. Celková částka na otevření rekonstrukci dosáhne 350 mil. Kč. Větší část památky se bude hrazena právě na základě vládního usneseplánuje na 28. 10. 2009. ní, menší část prostředků musí sehnat muzeum 9 / 2006
32
Nad Národním památníkem na Vítkově svítá
Jen málokterá z našich významných staveb prošla tolika změnami v souvislosti s využitím jako žižkovský památník. Poslání, pro které toto monumentální dílo vzniklo, se nikdy zcela nenaplnilo. Navíc dodnes bývá mylně považován za symbol komunistického režimu, přestože ostatky tehdejších funkcionářů byly odstraněny záhy po roce 1989.
Účelově postavená budova památníku jakoby se jakémukoli rozumnému využití vzpírala a ani sám kopec zatím Pražany moc neláká. A tak jen během dnů otevřených dveří bylo možno spatřit překvapivě hodnotnou vnitřní výzdobu, k níž přispěla řada předních umělců jako Max Švabinský, Karel Pokorný, Karel Kotrba a další. V posledních letech se památník i jeho okolí dostal do širšího povědomí díky občasným, ale i několika pravidelným akcím. Například pozapomenuté monumentální varhany ve slavnostní síni nechá vždy jednou do roka rozeznít organizátor Nekonvenčního žižkovského podzimu J. Hošek, po velkoryse pojaté příjezdové cestě pamatující řítící se vládní limuzíny se již po několik ročníků prohánějí nablýskaná historická vozidla při závodech veteránů, o vybudování vinice navazující na zdejší tradici se snaží Městská část Praha 3. Zásadní zvrat však již brzy nastane díky rekonstrukci objektu a následné změně jeho funkce S přeměnou na kulturní centrum souvisí zpřístupnění a revitalizace vítkovského vrchu, což
bylo zadáním urbanisticko-architektonické ideové soutěže vypsané v roce 2000 Městskou částí Praha 3 a Magistrátem hl. m. Prahy. Přihlášené projekty také začleňovaly vlastní budovu, s nadsázkou i seriózně. Progresivní návrh celou ji pokrýt popínavými rostlinami se neujal, ale námět několika spoluautorů na vyhlídkovou střešní terasu, k níž by vedlo mohutné v dlouhé šikmině stoupající schodiště, byl součástí vítězného projektu. Ten snadnou dostupnost, jako stěžejní zadání soutěže, řešil systémem schodišť, parkových cest i výtahem. (Z téhož roku pochází další odvážná myšlenka lanové dráhy jak ze Žižkova, tak z Karlína.) V současné době autor vítězného projektu zpracovává dokumentaci konkrétně řešící vstup ze žižkovské strany, okružní vyhlídkovou trasu, přístup do vrcholové části parku i celkovou parkovou úpravu včetně atraktivních dětských hřišť. Po všech vnitřních i vnějších stavebních úpravách by se tedy měl celý komplex konečně stát plně funkčním prostorem pro všechny vrstvy obyvatelstva. Eva Horníčková Místní Kultura
Muzea
Památník Josefa Lady
Historie Hrusický dům čp. 115 darovala v roce 1962 Ladova rodina státu s podmínkou, že ho bude spravovat Státní nakladatelství dětské knihy (Albatros) jako památku v rodišti Josefa Lady. Ale teprve v roce 1972 se v jedné místnosti, bývalé pracovně, zřizuje Ladova pamětní síň, veřejnosti však Oblastní muzeum Praha-východ sloužila pouhých 9 let. Od počátku si letos připomíná 20 let od ote80. let se totiž vedla jednání o možném správci a současně provozovavření stálé expozice v Památníku teli celé budovy památníku. V roce Foto: archiv muzea Josefa Lady v Hrusicích. 1982 padlo rozhodnutí, že se novým správcem stane Okresní (dnes Oblastní) muzeo kterou se podle ročních období a svátků starají um Praha–východ se sídlem v Brandýse nad Laopět naše průvodkyně. Kromě prohlídky samotbem. Až do slavnostního otevření dne 18. června né je od letošního roku připraven zajímavý celo1986 probíhala adaptace budovy a připravovala roční program – Velikonoce a Vánoce v muzeu, se stálá expozice. V roce 1993 byla dodatečně „Rej čarodějnic“, na začátku a na konci prázdotevřena místnost paní Aleny Ladové a také vynin – „Památník patří dětem“, Den muzeí a gapracován projekt na celkovou rekonstrukci, ktelerií, Den evropského dědictví a mnoho dalších. rá je o rok později úspěšně dokončena. V dalších Pro malé návštěvníky pořádáme každoročně 1. letech se vylepšovalo především technické zázečervna na Den dětí výlet „Za Mikešem do Hrumí a vybavení. Několikeré vykradení památnísic“. Příští rok bychom chtěli také otevřít malou ku si vyžádalo instalaci nového bezpečnostního dětskou hernu, která by se využívala při nepřísystému a speciální zabezpečení obrazů. znivém počasí a v zimním období. Zde by si Současnost děti mohly hrát a kreslit a také zhlédnout filmy Dnes je v památníku celoročně otevřena stálá o Hrusicích, Josefu Ladovi i jeho postavičkách. expozice Josefa Lady, která seznamuje se žiSlužby návštěvníkům doplňuje prodejní koutek se širokou škálou zboží s ladovskými motivy. votem a dílem tohoto malíře a spisovatele. DoOblastní muzeum při pořádání akcí často spospělé návštěvníky jistě zaujme přátelství Josefa Lady a Jaroslava Haška. Ke spokojenosti všech lupracuje s Mgr. Josefem Ladou, vnukem slavpřispívají prohlídky s průvodkyněmi, které vždy ného malíře a spisovatele, ale také s Obecním dovedou přizpůsobit svůj výklad konkrétnímu úřadem v Hrusicích a Infocentrem v Mnichovivěku návštěvníků a o víkendech a svátcích se cích. I letos se účastníme úspěšného „Pochodu navíc oblékají do kostýmů pohádkových postakocoura Mikeše a pohádkové Hrusice“. Právě viček. Velký obdiv sklízejí nejen u dětí, ale prov Památníku Josefa Lady začíná turistická stezhlídka třeba s čarodějnicí se líbí i dospělým. ka „Cesta kocoura Mikeše“. Na rok 2007, kdy si Již několik let k nám přijíždí každoročně více připomeneme 120 let od narození a 50 od úmrnež 10 tis. zájemců (za rok 2005 – 13 tis.). Ze tí Josefa Lady, připravujeme nejen mnoho akcí 60 % jsou to děti na školních výletech, v posledv Hrusicích a otevření již zmiňované dětské herní době se ale Hrusice stávají také cílem rodinny, ale i velkou výstavu v Brandýse nad Labem ných výletů. A protože tudy vede cyklostezka, o životě a díle této významné osobnosti. navštěvují nás i turisté na kole. Pro cizince jsme Naše návštěvníky si hýčkáme a přejeme si, aby již vloni připravili průvodce v angličtině, franse k nám rádi vraceli. couzštině a němčině (letos v ruštině a japonštiTak tedy na shledanou! ně). Návštěvníky vždy okouzlí krásná výzdoba, Eva Gornerová-Nováková 9 / 2006
33
Muzea
Zemědělství v běhu staletí Na zámku Kačina nedaleko Kutné Hory se nachází jedna z poboček Národního zemědělského muzea Praha (NZM) − Muzeum českého venkova. Jeho sbírky i expozice nabízejí pohled na výrobní činnosti probíhající ve venkovském prostředí, se zvláštním zřetelem na zemědělství a životní styl jednotlivých vrstev venkovské společnosti. Počátky zemědělského muzea spadají do období příprav Jubilejní výstavy v roce 1891 a Národopisné výstavy konané o čtyři léta později. Vznik Československého zemědělského muzea jako instituce je datován rokem 1918. V období mezi dvěma světovými válkami se mohli návštěvníci seznámit s jeho expozicemi v hlavních městech českých zemí tehdejší republiky. V letech 1937 až 1939 se v Praze na Letné stavěla nová budova, která pak řadu let sloužila jiným účelům. Muzeum se do ní vrátilo až v roce 1994. Zřizovatelem této příspěvkové organizace bylo od roku 1992 až do konce dubna 2006 ministerstvo kultury, od 1. května se instituce vrátila pod staronového zřizovatele – ministerstvo zemědělství. Po organizační stránce se NZM člení na pobočky v Praze, Čáslavi, Kačině, Ohradě a Valticích. Návštěvník vidí jen desetinu sbírek Existuje jedna ústřední evidence sbírkových předmětů, každá z poboček má své podsbírky. Na Kačině překročily 35 tisíc evidenčních jednotek. Patří k nim i největší sbírka úlů ve střední Evropě či sbírka lidových oradel včetně ruchadla bratranců Veverkových, která se řadí k největším na světě. Tematické expozice nacházející se v suterénu a v 1. patře zámku přibližují pěstování plodin, chov zvířat a další navazující činnosti jako řeznictví, venkovská řemesla, mlynářství. Staré časy na vás dýchnou v cukrárně z počátku 20. století, v jejímž stylovém interiéru je vystaven dobový sortiment výrobků. Věrné modely čokolád, bonbonů i zákusků a dortů lahodí zrakům nejednoho mlsala. Tato expozice se rozšíří z jedné do tří místností. O životním stylu šlechty, úzce spjaté s venkovem, vypovídá zámecká Foto: E. Veselá
34
expozice. Zemědělská tematika nechybí ani v Chotkovské empírové knihovně. Cílem muzea je přinést pohledy na zemědělce, který se vnitřně během staletí proměňoval – od poddaného přes nevolníka, sedláka až po statkáře. Historie a gastronomie Chotkovské slavnosti spojené se jmény posledních zámeckých majitelů proběhly poprvé v roce 1994, letos se uskuteční 17. září. Každý ročník je zaměřen na určité téma, např. podzim 2004 patřil výrobě medu a medových lahůdek, v únoru 2006 se poprvé uskutečnily řeznicko-uzenářské slavnosti, cukrářská pouť letos vstoupila do třetího ročníku. „Slavnosti mají v budoucnu tvořit cyklus a představovat jednotlivé obory gastronomie. Jejich posláním je představit jídlo v kombinaci s kulturou a řemeslem. Na letošní podzim připravujeme Hubertovu jízdu, novinkou se v roce 2007 stanou likérnické slavnosti. Návštěvníci mohou vidět vlastní předvádění, odnést si starý recept nebo něco na ochutnání,“ říká ředitel muzea a dodává: „k vlastní akci slouží tři místnosti v kolonádě a samozřejmostí je dodržování všech hygienických norem. Využíváme partnerství se specializovanými učilišti i profesními organizacemi.“ Muzeum dětem Před dvěma lety se začaly rozbíhat programy pro školy. Od května 2006, kdy byla na tyto aktivity přijata nová pracovnice, se programový okruh rozšířil. Jeden okruh představuje podzámčí, druhý je zaměřen na šlechtické prostředí, přiblíží např. prostírání tabule, další se prostřednictvím pracovních listů soustředí na živočišnou výrobu a poslední nazvaný „Zpět ke kořenům“ vede účastníky k poznávání sbírkových předmětů. Řetězové provádění zámkem se zatím uskutečnilo dvakrát a setkalo se s příznivým ohlasem. V příštím roce proběhne v zámeckém prostředí část praktických maturitních zkoušek dvou středních škol. Například v rámci dramatické výchovy zde studenti předvedou výsek z dějin zámku. Eva Veselá Místní Kultura
Divadlo NTM se téměř na dva roky uzavře Budova Národního technického muzea prochází postupně rekonstrukcí. Její další fáze si vynutila uzavření celého objektu. Muzeum se proto 12. září 2006 pro veřejnost uzavře. Opravy přijdou celkem na cca 170 milionů Kč a znovuotevření je plánováno k příležitosti stého výročí založení, které instituce oslaví v červenci 2008. Kromě jiného by tu návštěvníci měli najít také nové expozice: Komunikace, Technika v každodenním životě, Astronomie, Polygrafie a Architektura, stavitelství a průmyslový design. [luk] MUZEA KOPŘIVNICE (23 tis. obyv., okres Nový Jičín): Koncem května bylo v Kopřivnici slavnostně otevřeno Muzeum Fojtství. Expozice věnovaná historii tohoto města a nejbližšího okolí tak uzavřela kopřivnický muzejní okruh. Od 1. 6. si turisté mohou zakoupit jednotnou vstupenku, která je za výhodnější ceny opravňuje k návštěvě Technického muzea, Expozice Dany a Emila Zátopkových, Šustalovy vily a konečně i znovu otevřeného Fojtství. Kopřivnické fojtství je nejstarší budovou ve městě. Díky několika rekonstrukcím se podařilo uchovat objekt v původní podobě, v jaké byl v r. 1789 vystavěn. Budova má společné znaky s ostatními fojtstvími, která se stavěla na Valašsku. Fojtové byli největšími a nejváženějšími sedláky v kraji, kteří stáli v čele jednotlivých vesnic nebo menších oblastí. (Kopřivnické noviny, č.22, 2006) BUCHLOVICE (2,5 tis. obyv., okres Uherské Hradiště): V Buchlovicích bylo koncem května otevřeno Muzeum podhradí, které se má stát protipólem života na zámku a zároveň jakýmsi oknem do mikroregionu Buchlov. Vystavené exponáty jsou z velké části dary obyvatel místních i z okolí. Prozatím se zde uchovává na 290 exponátů. (Zlínské noviny, 22.05.2006)
9 / 2006
35
Nová síť
připravuje novou sezonu Občanské sdružení Nová síť zahájí novou sezonu zářijovými výjezdy na festival World Fest na hradě Grabštejn, v obci Chotyně u Hrádku nad Nisou, a na jihlavský festival alternativního divadla Mimo. Projekt nazvaný Nová síť vytváří organizační zázemí pro decentralizaci a prezentaci nového českého scénického umění v regionech ČR i v zahraničí. Podporuje aktivní spolupráci mezi tvůrci i pořadateli v oblasti nezávislé scénické tvorby. Iniciátorem projektu bylo v roce 2004 občanské sdružení Motus, produkce divadla Alfred ve dvoře. Občanské sdružení Nová síť (NS) se stejnojmenným projektem již třetím rokem zaplňuje donedávna bílé místo na mapě české nezávislé scénické tvorby a jejího řízení. Od roku 2003 NS zformovala stabilní základnu tvořenou z pražské centrály a několika stálých regionálních partnerů. Díky tomu může svou činnost dlouhodobě rozvíjet a rozšiřovat. Tvoří ji několik aktivit, z nichž nejviditelnější jsou výjezdy představení zařazených v NS do regionů ČR a podpora mladých tvůrců. Dále jsou to organizace a spoluorganizace festivalů Malá a Velká inventura, spolupráce s regionálními partnery v ČR i v zahraničí, konzultace v oblasti kulturního managementu a v poslední době také motivace k aktivní účasti regionálních partnerů na zvyšování úrovně kulturní politiky ČR. Výjezdy Od února 2006 se pod hlavičkou NS uskutečnilo 28 výjezdů, plánovaných podzimních cest je prozatím 18. Podpora umělců Nová síť podporuje tvorbu mladých umělců, kteří se rozhodli působit mimo tradiční síť kamenných divadel a jejich angažmá a kteří pracují projektovým způsobem. Během jednoho kalendářního roku nabízí organizační a produkční zázemí, v poslední době ve spolupráci s regiony iniciuje tvůrčí rezidenční pobyty, v plánu jsou i koprodukční projekty za účasti NS. Malá inventura 2006 Nová síť se i letos podílela na realizaci festivalu nového divadla Malá inventura 2006, v rámci kterého se na pražských scénách představilo všech 10 inscenací vybraných pro rok 2006. Tento festival je jedinečnou příležitostí pro setkání regionálních i zahraničních partnerů a přehlídkou, na které si mohou vybírat tituly pro nadcházející sezonu. NS zajišťuje pro regionální i zahraniční hosty kompletní servis včetně organizace společných setkání. Velká inventura 2006 Druhý ročník putovního festivalu Velká inventura, který volně navazuje na Malou inventuru, se letos rozložil do ce- ►
36
Divadlo
► lého roku a odehrává se postupně na šesti místech
ČR: v dubnu v Plzni, v květnu v Opavě a Hradci Králové, v červnu akci hostil Chomutov. Ve dnech 23. − 28. 10. se mohou na festival těšit v Liberci a 5. − 6. 12. v Olomouci. Regionální partneři sestavují program z nabídky NS a doplňují jej o regionální představení. Regionální partneři Na schůzkách s regionálními partnery je prostor pro koncipování a reflektování činnosti NS. Nejbližší schůzka je plánována na září 2006 s programem vytvoření dokumentu, který zformuluje podmínky, výhody a principy spolupráce v NS, návrh dramaturgie na rok 2007. Na té by se měli aktivně podílet regionální partneři a nabídku obohatit místními aktivitami. Zváženy budou možnosti aktivního zapojení NS a jednotlivých regionálních partnerů do kulturně politického dění v ČR. Ve vztahu k těmto partnerům pracuje NS na principu networkingu, podle potřeby plní roli facilitátora a supervizora aktivit podobného typu v regionálním prostředí, poskytuje konzultace grantových žádostí, doplňuje dramaturgickou nabídku, slouží jako zdroj informací, kontaktů, podílí se na přípravě a realizaci tvůrčích rezidencí a koprodukcí a vyhledává nové partnery pro spolupráci. Visegrád a spolupráce se zahraničím V rámci projektu New Web goes Through Visegrad jsou v přípravě podzimní výjezdy představení NS do Polska a umělecké rezidence v Budapešti. Síť oslovila partnery z visegrádských zemí, aby společně vytvářeli středoevropskou podobu networku menších nevládních kulturních organizací, zaměřených především na novou scénickou tvorbu. Navíc třetím rokem spolupracuje se slovenskými sdruženími, která v současné době usilují o získání finanční i morální podpory ová síť je podpořena vznikající Novej siez prostředků Ministe − slovenské analoterstva kultury ČR a z Vigie českého projeksegrádského fondu. tu. Spolupráce také spočívá v dlouhodobém představování svých projektů ve slovenských kulturních centrech, v letošním roce za podpory MK ČR. Nová síť je v kontaktu s mezinárodní sítí JUNGEHUNDE, další kontakty navazuje v Německu či v Anglii. Více o výjezdech a činnosti Nové sítě najdete na www.novasit.cz. Michala Pohořelá, koordinátorka projektu Nová síť
N
Reflexe
v hudbě, poezii a tanci V červnu 2006 představilo Pražské violoncellové duo (Petr Nouzovský a Ondřej Valenta) hudebnímu publiku svůj nejnovější projekt Reflexe v hudbě, poezii a tanci. Jedná se o myšlenku spojit v jeden celek hudbu, tanec a poezii. Dvouhlasé invence J. S. Bacha v úpravě pro dvě violoncella se staly nosným pilířem první poloviny projektu, který umělci situovali do prostoru nově zrekonstruovaného Českého muzea hudby v Praze. Prostor přímo vybízí k experimentům. Spojení tance a poezie se právě zde uplatnilo bezezbytku. Projekt, který spolupořádalo Národní muzeum v Praze, KDU-ČSL, Agentura J+D a Pražská konzervatoř, je pozoruhodným příslibem pro budoucí směřování hudebních projektů. Dnešní posluchač chce přijímat nové a nové tendence a klasický umělec je nucen být velmi aktivní v jejich hledání. O mimořádnosti projektu svědčí mimo jiné záštita houslisty Václava Hudečka a předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska. Tisková zpráva/luk HUDBA KOLÍN (29 tis. obyv.): V r. 1990 vznikl Klub přátel Františka Kmocha. Sdružuje příznivce dechové a lidové hudby a přátele Městské hudby Františka Kmocha. Pořádá různé akce a podílí se na organizaci hudebního festivalu Kmochův Kolín. Sídlo má v Kolíně, ale jeho více než 200 členů je z celé ČR. Nejvýznamnějším kolektivním členem je Společnost Františka Kmocha se sídlem v Anglii, která působí také v Německu, Švédsku a USA. Mezi akcemi, které připravuje, jsou koncerty Městské hudby Františka Kmocha, nedělní taneční odpoledne v sále „Na Zámecké“ (který ještě pamatuje slávu Kmocha a jeho kapely) a hudebně-pěvecko-taneční víkend Kolínské hudební podletí. Dále pečuje o místo posledního odpočinku F. Kmocha, provádí dokumentaci slavné historie i přítomnosti dechové a lidové hudby. V budoucnu by v objektu, kde legendární kapelník žil, mělo vzniknout muzeum hudby se soustředěním památek především na Kmocha a jeho slavný orchestr. (Naše muzika, č.3, 2006)
Místní Kultura
Hudba
Setkání s hudbou pod křídly knihovny
Součástí hudebního oddělení Knihovny Jiřího Mahena v Brně je od roku 1997 tzv. Malé divadlo hudby. Rozšiřuje obvyklou nabídku o dimenzi kulturního a společenského prostoru, v němž se setkávají popularizátoři hudební vědy a interpreti se svými posluchači. Tyto pravidelné hudební cykly se uskutečňují šestkrát do měsíce v reprezentativních prostorách nově zrekonstruovaného Kleinova paláce v centru města nedaleko ústřední budovy knihovny.
9 / 2006
voicebandu už nestačí. Převažují popularizované výkladové cykly vztažené k vážné a jazzové hudbě, na které chodí v průměru 35 lidí. Přivést erudované odborníky na jiné hudební žánry se zatím nedaří. Rozpočet na rok je 24 tis. Kč, přičemž koncertující, nejčastěji začínající hudebníci, studenti konzervatoře či JAMU, vystupují zdarma. Propagaci si dramaturgie zajišťuje roznáškou letáků a internetem, jedinou placenou inzerci má v kulturním kalendáři Kam v Brně. Příští sezona Od října vypukne v MDH jubilejní 10. sezona, která nabídne především retrospektivní pohled na nejúspěšnější akce minulého období. V uplynulých letech k nim patřily např. cykly věnované W. A. Mozartovi, Divadlu Husa na provázku, historii big bandů, varhanám apod. Témata by měla nově více inklinovat k české hudbě a plánují se i pořady pro děti. Od září bude jedna z místností užívaná MDH sloužit jako mediální studovna s připojením k internetu. Hudební pořady totiž obsazují prostor jen šestkrát do měsíce a knihovna potřebuje odlehčit provozu v centrální budově. Irena Koušková Prof. M. Štědroň dodnes společně s dalšími personami brněnské hudební vědy popularizuje vybraná hudební témata.
Foto: archiv MDH
Historie Malé divadlo hudby (MDH) spatřilo světlo světa v roce 1962 ještě jako MDH a poezie. Vzniklo při hudebním oddělení Moravského zemského muzea (kde sídlí Janáčkův památník) a působilo zde až do roku 1995. Jeho největší a zakladatelskou osobností je prof. Miloš Štědroň. V šedesátých letech patřila divadelní prkna především koncertům a happeningům. V návaznosti na střídání dramaturgů se programová skladba proměňovala a hlavní prostor získaly hudební přednášky a komorní koncerty. Sídlo Architektonická památka, bývalé rodinné sídlo stavebních podnikatelů a průmyslníků bratří Kleinových, se v roce 1997 dočkala nákladné a citlivě provedené rekonstrukce financované francouzskou bankou Credit Lyonnais. Ta získala od města objekt do pronájmu, přičemž 2. patro si radnice vyhradila pro užívání knihovny. Dotyčná instituce, největší veřejná městská knihovna na Moravě, umístěná v barokním Schrattenbachově paláci, se totiž v letech 1998 – 2001 opravovala a modernizovala. A tak část hudebního oddělení našla dočasné útočiště právě v Kleinově paláci. Od roku 1999 ji vystřídalo MDH, které zde získalo tři kultivované prostory, dva využívané jako koncertní sály s kapacitou padesát míst, zbylý jako kancelář. V interiérech byl použit mahagon, pozlacený bronz a obnovou prošly i nástropní malby ve stylu klasického umění. Návštěvníci obdivují výzdobu paláce už při stoupání po schodišti, lemovaném litinovými odlitky tváří sourozenců Kleinových. Dramaturgie a provoz Volně přístupné komponované pořady o hudbě, připravované mladým pracovním týmem od října do května, jsou určeny široké veřejnosti. V programu častěji figurují přednášky než koncerty, což vyplývá z rozměrů komorního prostoru, který podle dramaturga MDH Tomáše Kučery snese smyčcové kvarteto, ale např. desetičlennému
37
38
Tanec
Časopis PAM
První číslo vyšlo letos v červnu a předmětem jeho zájmu je neprofesionální taneční scéna. Je to časopis pro vás a o vás a především vy byste měli plnit jeho obsah. Skýtá zároveň možnost vaší reklamy a vzájemné komunikace mezi jednotlivými soubory, která je velice potřebná. Proto bychom vás rádi požádali o informace týkající se akcí, které pořádáte, nebo se chystáte pořádat, případně i o jejich následnou reflexi. A to včetně chystaných tanečních vystoupení či hostování. Prosíme o všechny údaje kde, kdy, kdo, co a za kolik. Přivítáme i ilustrační foto. (Jedná se samozřejmě o aktivity na neprofesinálním poli tance, pro profesionály jsou možnosti jinde). Aktuálně bychom rádi zmapovali i průběhy jednotlivých letních tanečních dílen, kterých jste se zúčastnili, ať už v roli organizátora nebo účastníka (max. normovaná strana textu, tj. 30 řádků strojopisu, obsahující i všechny statistické údaje plus vaše dojmy). Příští číslo časopisu by mělo vyjít k Celostátní přehlídce scénického tance mládeže a dospělých v Jablonci nad Nisou, a proto je uzávěrka čísla 19. 9. 2006. Co chcete, aby bylo v podzimním PAM uveřejněno, musí být odesláno do tohoto data na náš redakční mail
[email protected]. Dále uvítáme i jakékoliv připomínky a návrhy, se kterými se na nás můžete obracet. Čekáme na ně, protože záleží jen na vás, jaký bude další osud tohoto časopisu. A proto pište, třeba jen pár vět o tom, co byste chtěli, nebo nechtěli v časopise najít, jak se vám líbí nebo nelíbí. A především pište i o sobě. Bez vaší podpory a zájmu naše práce nemá smysl a bez smyslu nelze pracovat. Pokud se vám ještě PAM nedostal do ruky, lze jej objednat na redakčním mailu (viz výše), nebo na adrese Jiří Lössl, NIPOS-ARTAMA, Blanická P.O. Box 12, 120 21 Praha 2, případně si jej prohlédnout on-line na www.nipos-mk.cz (ARTAMA – scénický tanec), nebo na www.scenickytanec.cz, www. scenicky-tanec.cz. Vaše redakce: Zuzana Smugalová, Jiří Lössl, Anna Caunerová, Bohumíra Cveklová, Jan Švec
Galerie E. Filly O ústecké – tehdy Výstavní síni Emila Filly – se Místní kultura zmiňovala již v roce 1999 v čísle 4. O tom, co podstatného se od té doby změnilo a co zůstalo při starém, se můžete dozvědět z následující vyčerpávající tiskové zprávy. Historie činnosti, struktura Galerie Emila Filly je centrem činnosti obecně prospěšné společnosti Lidé výtvarnému umění – výtvarné umění lidem, která vznikla v Ústí nad Labem v roce 1992 jako nadace a v roce 1999 se transformovala do své dnešní podoby. Nadace revitalizovala v letech 1992 – 2002 Výstavní síň Emila Filly v Ústí nad Labem v Dlouhé ulici jako výstavní prostor, který plnil široké profesionální cíle – především prezentovat kvalitní výstavní program nadregionálního charakteru, navazovat kontakty a spolupráci s podobně profilovanými institucemi v Čechách a zahraničí, prezentovat výtvarné umělce z oblasti Ústí nad Labem. Výstavní síň E.F. se osvobodila od reziduí minulého režimu a pod názvem Galerie Emila Filly se začala profilovat jako moderní výstavní instituce s výrazným výstavním konceptem, který překonával regionální i státní hranice. Stále znovu – hledání a vyrovnávání se Na přelomu let 2002/2003 byla LVU – VUL, o.p.s. vypovězena z nájmu v prostorech Dlouhé ulice (budova Krajského úřadu Ústeckého kraje). Jiné prostory pro realizaci výstavní činnosti nekomerční galerie, která již získala pevné místo v rámci uměleckého kontextu, však v Ústí nad Labem nebyly. Od roku 2003 tak byla o.p.s. nucena realizovat svou činnost v prozatímních prostorech – Galerii Emila Filly ve II. patře budovy muzea a současně otevřela ►
Vize tance
Základní pojmy a problémy
Na počátku roku se sešli v Praze představitelé důležitých subjektů, které se v České republice angažují v oblasti rozvoje soudobého tance a pohybového divadla, v oblastech přesahů tance s jinými žánry, v oblasti tanečního vzdělávání, organizátoři, promotéři, představitelé taneční publicistiky. Vyhodnotili situaci a založili iniciativu Vize tance. Základní stanoviska Vize tance, která budou rozvedena v návrhu pro vládní Program na podporu tanečního umění, který je obecným cílem, k němuž iniciativa směřuje, najdete na www. mistnikultura.cz – odborné studie. Místní Kultura
Výtvarné umění
v Ústí n. Labem v nových prostorách ► nový výstavní prostor, Galerii Raketa, v budo-
vě Fakulty užitého umění a designu Univerzity J. E. Purkyně. Snaha nepřerušit kontinuitu výstavní činnosti, a tedy i výtvarně umělecké části kulturního života v Ústí nad Labem, byla úspěšná a v letech 2003 – 2005 nedošlo k výraznému znehodnocení získaných pozic v rámci současného výstavního provozu ani k narušení zahraničních kontaktů a spolupráce. Přesto byla potřeba kvalitního a činnosti Galerii Emila Filly adekvátního prostoru nadále akutní – nejen díky plánované rekonstrukci Muzea města Ústí nad Labem, které do budoucna znemožňovalo „azyl“, ale také z důvodu životaschopnosti a potřebnosti galerie. Díky vstřícnému jednání ze strany Magistrátu města Ústí nad Labem, který podporoval snahy LVU – VUL, o.p.s. nalézt a revitalizovat nový prostor pro výstavní činnost, se podařilo v průběhu let 2005 a 2006 získat a zrekonstruovat prostory v Kulturním domě. Výstavní činnost se tak díky tomuto kroku vrací zpět do míst, v nichž kdysi probíhala (oblastní galerie města Ústí nad Labem). Profil činnosti Galerie Emila Filly Galerie Emila Filly v Ústí nad Labem je dlouhodobě profilována jako nezávislá, nestátní a nekomerční výstavní instituce. Její výstavní program je zaměřen především na prezentaci současného výtvarného umění, a to převážně v nadregionálním kontextu, v rámci něhož spolupracuje s řadou významných institucí v České republice i v zahraničí. Galerie spolupracuje s Fakultou užitého umění a designu a katedrou výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a pomáhá vytvářet zajímavé a inspirativní prostředí města také v rámci uměleckého vzdělávání. Stává se tak středobodem aktivit výrazné generace mladých severočeských autorů. Galerie Emila Filly se jako jedna z mála institucí v severních Čechách věnuje na profesionální úrovni prezentaci současného výtvarného umění a díky řadě mezinárodních projektů a spolupráci s prestižními institucemi se zařazuje mezi významné instituce středoevropského významu. Kunsthalle v Ústí nad Labem Nové prostory galerie ve třetím patře budovy Kulturního domu města Ústí nad Labem jsou 9 / 2006
rekonstruovány do podoby výstavní kunsthalle, tedy prostoru vyčištěného na architektonickou dřeň tak, aby odpovídal současným požadavkům výstavního provozu. Charakteru současného výtvarného umění odpovídá více prostor bez výrazných atributů, který nemá žádné specifické charakteristiky klasického, akademicky pojímaného výstavního místa (muzeum, výstavní síň). Současné výtvarné umění ve velké míře využívá k prezentaci nových médií a je realizováno prostřednictvím např. reklamních strategií nebo využívá strukturu každodenních činností a skutečností k vytvoření konceptu díla. Právě koncept kunsthalle, prostor natolik nedefinovaný, a proto podobný místům veřejným, je pro současné umělecké tendence nejvhodnější a do jisté míry reflektuje také jejich pronikání do veřejného prostoru. Vyhovuje charakteru výstavního programu realizovaného LVU–VUL, o.p.s., stejně jako prezentaci kvalitních, velkých samostatných přehlídek významných autorů. Slavnostní otevření nových prostor Nové, zrekonstruované prostory ve III. patře budovy Kulturního domu se stávají skutečně adekvátním prostorem pro Galerii Emila Filly odpovídající míře a kvalitě dlouhodobě budovaných aktivit. Jsme přesvědčeni, že se stanou otevřeným místem pro setkávání nejen výtvarné komunity, ale budou inspirativním místem pro všechny kulturní obyvatele města Ústí nad Labem, České republiky a především středoevropského regionu. Věříme, že aktivity Galerie Emila Filly a LVU – VUL, o.p.s. v Ústí nad Labem, které chceme do budoucna rozšířit také o rezidenční ateliéry pro místní a zahraniční umělce, výtvarný ateliér pro animační programy i klubovnu spojenou s čítárnou, se stanou jednou z kulturních bází tohoto města a pomohou znovuvytvořit kvalitní místo pro život. Slavnostní otevření nových prostor Galerie Emila Filly se uskutečnilo 12. června za účasti představitelů Magistrátu města Ústí nad Labem a LVU – VUL, o.p.s. Součástí slavnostního zahájení byla vernisáž výstavy diplomových prací studentů Fakulty užitého umění a designu Univerzity J. E. Purkyně, tedy jedné z důležitých spolupracujících institucí. Tisková zpráva o.p.s. LVU – VUL
39
40
Literatura
Literatura v Chotěboři Literární vysočina, která se konala ve dnech 14. až 16. července v Chotěboři, to byl svátek píšících i jejich čtenářů, se letos dočkala už čtvrtého ročníku. Počet účastníků překročil padesátku. Vyhlášená témata – satira, ironie, sarkasmus. Ústřední – postava K. H. Borovský. V pátek se na pódiu střídají písničkáři, čtou parodie na současné autory. Hlavním bodem večerního programu je autorské čtení dekadentního básníka J. H. Krchovského, prokládané blues a baladami Marcela Kříže s kytarou. Sobota je věnována osobě K. H. Borovského, přednášce o nakladatelské politice. Odpoledne pak ovládá pódium pohybová poezie, půvabné hraní se slovy. Následuje maratón autorského čtení, do kterého se přihlásilo 26 básníků a prozaiků. Nejočekávanějším bodem programu bylo vyhlášení výsledků literární soutěže, které se zúčastnilo 125 autorů s rovnoměrným zastoupením mužů i žen. V neděli se představovaly literární kluby. Je potěšitelné, že vedle bohumínské Maryšky a jičínského LISu přijeli hosté ze slovenského Martina a dalších míst. Celý vstupní prostor bylo jedno velké knihkupectví, protože autoři vozí s sebou vydání svých prací – silné knížky v tvrdých deskách i drobné samizdaty o několika stránkách. Pravda, žádnou přednáškou, diskusí ani školením se nikdo psát nenaučí. Ale srovnání a debaty mohou být inspirací. Možná, že by pořadatelé mohli pro příští ročník uvažovat o otevření diskusního fóra. Tady by se mohly probrat směry a tendence, které lze z široké autorské tvorby zobecnit Redakčně kráceno proChor
TECHNÉ OSTRAVA 2006
Hlavní festivalová cena, „Ostravská Venuše“
Pátý ročníku Mezinárodního festivalu filmů a televizních pořadů o technických a průmyslových památkách se zaměřením na vědeckou spolupráci a cestovní ruch TECHNÉ OSTRAVA 2006 se uskuteční ve dnech 2. a 3. listopadu letošního roku v Domě kultury Poklad v Ostravě – Porubě. Festival se koná s podporou Statutárního města Ostravy a pod osobní záštitou primátora města Ostravy a rektora Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.
Témata: Historické stroje ve 21. století (jak jsou využívány historické stroje v současné době – např. pro turistický ruch, jako historické dopravní prostředky, alternativní výrobní prostředky při výrobě tradičních materiálů atd.) Staré průmyslové regiony hledají svou budoucnost (příklady toho, jak dřívější průmyslové regiony u nás i v zahraničí proměňují svou ekonomickou strukturu, jak jsou staré průmyslové objekty využívány k novým účelům) Unikátní přeměny brownfields, jejich revitalizace (o proměnách starých industriálních památek v originální prostředí pro bydlení, zábavu, vzdělání, podnikání nebo obchod...) Industriální kultura jako součást cestovního ruchu (možnosti využití bývalých průmyslových objektů a areálů v oblasti cestovního ruchu) Možnosti aktivního turismu – svět kolem nás (poznáváme průmyslovou minulost „na vlastní kůži“) Fenomén Tomáš Baťa (jaké aspekty života v první polovině 20. století ovlivnil Tomáš Baťa? Průmysl, finančnictví, architektura, školství, kultura, sport atd.) Na internetových stránkách www.techne.cz naleznete další informace o tématech a programu letošního festivalu TECHNÉ OSTRAVA 2006, dále přihlášky pro zájemce o prezentaci filmových a televizních pořadů, odborné přednášky, studentskou odbornou soutěž a exkurze. Vyplněné přihlášky zašlete prosím na adresu organizátorů festivalu: Dům kultury Poklad, M. Kopeckého 675, 708 00 Ostrava – Poruba anebo na e–mailovou adresu:
[email protected] nejpozději do 30. září letošního roku. Podrobné informace, případně odpovědi na Vaše dotazy, obdržíte v kanceláři festivalu, a to na tel. č. 596 912 281, fax: 596 915 751, mobil: 608 624 199. [luk] Místní Kultura
Zahraničí
Jsme tu zatím krátce, ale… …ale nejdřív – kdo vlastně jsme? Jsme Rumunský kulturní institut, mladá a chudá instituce zastupující starou a bohatou kulturu. Proč tady vůbec jsme? Koneckonců je v Praze tak vysoká konkurence mezi tolika kulturními institucemi a instituty, že by teoreticky nový kulturní ústav těžko mohl přinést něco nového. Teoreticky. Rumunská kultura je ale pro pražskou veřejnost ještě velkou neznámou, která si zaslouží být zastoupena víc a lépe. A také neznamená jenom pojmy Dracula, Ceausescu a děti ulice. Takže něco nového snad přece jen přinášíme. Kde nás najdete? Zatím jsme k zastižení v Morzinském palaci (v Nerudově ul. 5, Malá Strana, Praha 1), ale brzo budeme mít nové sídlo v centru města. O tom českou veřejnost ještě poinformujeme. Akce ovšem pořádáme raději někde po městě či dokonce po Čechách, než „doma”. Nicméně vás v Morzinském paláci velice rádi kdykoliv uvítáme! Jak nás najdete? Velice jednoduše: stačí nám napsat česky na adresy:
[email protected],
[email protected],
[email protected] anebo anglicky na adresu
[email protected]. Ještě jednodušší bude, když nám zavoláte na tel. čísla 723222896 či 774228960. V tomto případě vám velice rádi odpovíme česky. Máme pro vás ještě pevnou linku, na které se ozve velice milá paní sekretářka Teodora Vasile: 257-533-965. Jenže bohužel zatím mluví jenom anglicky! (a rumunsky samozřejmě…). Ale česky se pilně a svědomitě učí a brzy bude také mluvit! Můžete nám také napsat na fax 257-531-017. Kdy nás najdete na uvedené adrese a zastihnete na telefonních číslech? Od pondělí do pátku mezi 9. a 18. hodinou. Klidně se zastavte v uvedených dnech a intervalech, někdo se vám bude určitě velice rád věnovat. V úředních hodinách nás můžete kontaktovat na uvedené pevné lince, zatímco naše mobilní linky jsou vám 9 / 2006
k dispozici nepřetržitě. (No jo, dokonce i v noci nám můžete svěřit to, co máte na srdéčku! Pokud vám ovšem nebude vadit, že se vám ozve přesná a přísná, ale nesmírně sympatická hlasová schránka… Druhý den se každému určitě ozveme!) A pro koho tady vůbec jsme? Odpověď je ještě jednodušší než dosud: pro vás, pro českou veřejnost, pro Čechy a pro Česko. Kdybyste měli jakékoli otázky směrem k Rumunsku, našemu programu, projektům či akcím, velice rádi vám budeme k dispozici. Obraťte se na nás s otevřeným srdcem a bude nám velkou ctí a radostí zodpovědět vám veškeré otázky, pozvat vás k nám a na naše akce, ukázat vám naši knihovnu a videotéku, seznámit vás s rumunskou kulturou. A jsme tady také pro rumunskou menšinu v Čechách, pro mladé a talentované studenty rumunistiky a vůbec pro všechny, které zajímá rumunská kultura. Nepřetržitě se pokoušíme o to, aby jejich okruh byl čím dál širší. Co tady děláme, pořádáme, organizujeme? No, skoro všechno možné a ještě něco navíc: filmové projekce (dokonce jsme na pražské FAMU založili úspěšný Klub současné rumunské kinematografie), divadelní, hudební a taneční představení (na FFUK začne fungovat také Videoklub současné rumunské pantomimy), literární, hudební a společenské večery, výstavy výtvarných umění a fotografií, koncerty, akce věnované mladým rumunským absolventům pražských vysokých škol atd. Velice rádi se připojujeme k velkým českým divadelním, filmovým a hudebním festivalům, a to tím, že sem zveme výborné a dosud málo známé rumunské režiséry, herce, hudebníky, malíře, výtvarníky a všechny umělce, s jejichž tvorbou českou veřejnost rádi seznámíme. Po každé akci obvykle zveme veřejnost na sklenku fakt výborného rumunského vína. A konečně, kdo je pod tím vším podepsán, kdo „za to” všechno odpovídá a „může”? Je nám velkým potěšením se vám představit: jsme Veronica Miclea PhD., zástupkyně ředitele, a Mircea Dan Duta, PhD., ředitel Rumunského kulturního institutu a pedagog FFUK a FAMU. Těšíme se, že se poznáme osobně a rádi vás uvítáme na všech akcích, které pořádáme! Veronica & Dan
41
42
Zajímavosti
Kulturní památka roku
Soutěž organizuje a vyhlašuje slovenské ministerstvo kultury ve spolupráci s odbornými institucemi s cílem podpořit a ocenit zodpovědný přístup vlastníků památek k jejich ochraně. O přínosu pro propagaci ochrany památkových hodnot asi není proč pochybovat. Více na: http://www.npu.cz/ prur/novin/?news[detail]=1419 [luk]
Práce pokračují
Obnova barokního mariánského kostela v Neratově (okr. Rychnov nad Kněžnou) zničeného za komunistického režimu, pokračuje.
NABÍDKA Svitavy – Městské muzeum a galerie VALENTIN OSVALD OTTENDORRFER A JEHO KNIHOVNA, do 31. 12. Říčany – Muzeum 110. VÝROČÍ OLIVOVY NADACE, od 28. 9. do 19. 11. PUTOVÁNÍ ZA PŘEDKY (Jak si vytvořit vlastní rodokmen?, Genealogická a heraldická společnost představuje svoji činnost…), od 1. 7. do 14. 9. České Budějovice – Jihočeské muzeum HŘBITOVY BUDĚJOVICKÝCH MĚŠŤANŮ, do 1. 10. PĚT MINUT ZA MĚSTEM – Jihočeská krajina ve fotografii Jiřího Siegelbauera, do 5. 11. ČESKÝ KRÁTER – Čechy jako pozůstatek meteoritického dopadu?, do 19. 10. Brandýs nad Labem – Oblastní muzeum Praha-východ ŠKOLA ZAČÍNÁ – z depozitáře muzea, do 1. 10. Uherské Hradiště – Slovácké muzeum EX LIBRIS ZE SBÍRKY GALERIE SLOVÁCKÉHO MUZEA, do 31. 12. JAROSLAV UIBERLAY – kresby, od 12. 10. do 31. 12. Roztoky u Prahy – Středočeské muzeum JAPONSKO JOE HLOUCHY – historické fotografie ze sbírek známého cestovatele, do 3. 12. Jílové u Prahy – Regionální muzeum PRAHA A JEŠTĚ DÁL – oleje E. Němcové, do 8. 10. Frýdek-Místek – Muzeum Beskyd 5. TRIENÁLE SMALTU, od 18. 10. do 26. 11. Čelákovice – Městské muzeum KVĚTNICE, TAJEMNÝ OBJEKT Č. 312 – nálezy ze záchranného archeologického výzkumu, do 15. 11.
Foto: J. Krám
29. června se začalo pracovat na střeše, která by podle přepracovaného projektu měla kopírovat tvar té původní, jen nad prezbytářem by měla být část prosklená. Barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově z let 1723 – 33 byl po stránce architektonické představitelem radikálního baroka ve vesnickém prostředí a v době svého největšího rozkvětu se stal významným poutním místem a projevem duchovního života farnosti a okolí. Zásluhu na jeho obnově má Sdružení Neratov, které vzniklo v září 1992 jako nezávislé, nepolitické a nestátní dobrovolné společenství lidí, kteří se podílejí na obnovení poutního místa smíření v Neratově. Josef Krám
Louny – Galerie Benedikta Rejta KAMIL LINHART, do 5. 11. Olomouc – Vlastivědné muzeum DOBA LEDOVÁ JE DOBA LEDOVÁ, do 31. 12. Poděbrady – Polabské muzeum PODĚBRADSKÁ SKLÁRNA, do 31. 10 MARKÝZ FRANZ VON BAYROS A TI DRUZÍ (erotika v grafice), do 3. 12. Teplice – Regionální muzeum FRANTIŠEK RÁBEL – sochy, do 29. 10. Hradec Králové – Muzeum východních Čech KRÁSA ŽELEZA, do 31. 12. Znojmo – Jihomoravské muzeum MINERÁLY ZEMÍ EVROPY, do 31. 11. ZNOJMO V PAPRSKU SVĚTLA – výstava fotografií O. Maška a B. Hokeše k 780. výročí založení města, do 3. 11. SKUPINA CHAGALL – souborná výstava výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska, do 30. 12.
Místní Kultura
43
Kostel sv. Josefa ve Fulneku je opraven
rok 2003
Slavnostní otevření kostela sv. Josefa v areálu bývalého Kapucínského kláštera ve Fulneku proběhlo ve čtvrtek 13. 7. za účasti náměstka hejtmana kraje Jiřího Carbola. Na programu bylo provedení barokní opery a vernisáž výstavy o historii a rekonstrukci areálu.
rok 2006
Rekonstrukce kostela sv. Josefa je součástí plánů MSK na obnovu celého komplexu z konce 17. století, tedy včetně kláštera kapucínů. Opravy kostela vyšly na 30 mil. Kč: přispělo ministerstvo kultury, část platí kraj, část zaplatí EU (více než 14 mil. Kč). A ještě dalších 6 mil. Kč vynaložil už kraj od roku 2003 (kdy areál na kraj přešel po zániku okresních úřadů) na sanaci kláštera a další údržbu areálu. Celý článek najdete v příštím čísle Místní kultury.
9 / 2006
44
DNY EVROPSKÉHO DùDICTVÍ EUROPEAN HERITAGE DAYS 9.–17. záfií 2006
www.ehd.cz
Národní téma: Otisk slavn˘ch jmen - historické objekty, v nichÏ Ïili slavní lidé Národní zahájení 9. záfií 2006 v Jiãínû
pod zá‰titou
Ministra kultury âR Ministra pro místní rozvoj âR Ministerstva ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy
Ministra zahraniãních vûcí âR
Místní Kultura
