8, Ostrava Mariánské Hory. Školní vzdělávací program

Střední odborná škola waldorfská, Ostrava, příspěvková organizace, Klicperova 504/8, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory

Školní vzdělávací program

Waldorfské lyceum zaměření humanitní a technické

Obor vzdělávání: 78-42-M/06 Kombinované lyceum

Střední odborná škola waldorfská, Ostrava, příspěvková organizace, Klicperova 504/8, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory ŠVP Waldorfské lyceum - zaměření humanitní a technické Obor vzdělávání: 78-42-M/06 Kombinované lyceum Platnost ŠVP: od 1. 9. 2011 Délka a forma vzdělávání: 4 roky v denní formě vzdělávání Stupeň vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou

Obsah 1.

2.

3.

4.

5.

Úvodní identifikační údaje .............................................................................................................. 5 1.1.

Název a adresa školy, zřizovatel

5

1.2.

Název školního vzdělávacího programu

5

1.3.

Kód a název oboru vzdělávání

5

1.4.

Stupeň poskytovaného vzdělávání

5

1.5.

délka a forma vzdělávání

5

1.6.

platnost ŠVP

6

Profil absolventa ............................................................................................................................. 7 2.1.

Základní identifikační údaje

7

2.2.

Popis uplatnění absolventa v praxi

7

2.3.

Kompetence absolventa

8

2.4.

Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzděláni, stupeň dosaženého vzdělání11

Charakteristika vzdělávacího programu........................................................................................ 12 3.1.

Identifikační údaje

12

3.2.

Popis celkového pojetí vzdělávání:

12

3.3.

Organizace výuky

13

3.4.

Způsob hodnocení žáků

16

3.5.

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných

17

3.6.

Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence:

18

3.7.

Podmínky pro přijímání ke vzdělávání:

19

3.8.

Způsob ukončení vzdělávání:

19

Učební plán ................................................................................................................................... 20 4.1.

Identifikační údaje

20

4.2.

Tabulka

21

4.3.

Poznámky k učebnímu plánu

22

4.4.

Přehled využití týdnů ve školním roce

22

4.5.

Přehled rozpracování obsahu vzdělávání ŠVP do RVP

23

Učební osnovy předmětů .............................................................................................................. 24 5.1.

Jazykové vzdělávání a komunikace

24 2


5.1.1.

Český jazyk a literatura.................................................................................................. 24

5.1.2.

Anglický jazyk ................................................................................................................ 36

5.1.3.

Německý jazyk ............................................................................................................... 62

5.2.

Společenskovědní vzdělávání

77

5.2.1.

Základy společenských věd ........................................................................................... 77

5.2.2.

Dějepis ........................................................................................................................... 92

5.3.

Přírodovědné vzdělávání

107

5.3.1.

Fyzika ........................................................................................................................... 107

5.3.2.

Chemie ........................................................................................................................ 119

5.3.3.

Biologie ........................................................................................................................ 126

5.3.4.

Zeměpis ....................................................................................................................... 140

5.4.

Matematické vzdělávání

5.4.1. 5.5.

157

Matematika ................................................................................................................. 157

Estetické vzdělávání

168

5.5.1.

Estetika ........................................................................................................................ 168

5.5.2.

Hudební výchova ......................................................................................................... 178

5.5.3.

Výtvarná výchova ........................................................................................................ 184

5.5.4.

Komunikace – dramatická výchova ............................................................................. 193

5.6.

Vzdělávání pro zdraví

5.6.1. 6.1.

207

Informační a komunikační technologie ....................................................................... 207

Ekonomické vzdělávání

6.2.1. 6.3.

Tělesná výchova .......................................................................................................... 197

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích

6.1.1. 6.2.

197

216

Ekonomie..................................................................................................................... 216

Zaměření humanitní

227

6.3.1.

Pedagogika .................................................................................................................. 227

6.3.2.

Psychologie.................................................................................................................. 235

6.3.3.

Sociální práce .............................................................................................................. 243

6.3.4.

Komunikace ................................................................................................................. 250

6.3.5

Hudební vzdělávání ..................................................................................................... 254 3


6.3.6 6.4.

7

8

Výtvarné vzdělávání .................................................................................................... 260

Zaměření technické

268

6.4.1.

Technické kreslení ....................................................................................................... 269

6.4.2.

Aplikovaná matematika .............................................................................................. 272

6.4.3.

Fyzika ........................................................................................................................... 276

6.4.4.

Deskriptivní geometrie ................................................................................................ 280

6.4.5.

Informační technologie ............................................................................................... 283

6.4.6.

Modul Stavební vzdělávání ......................................................................................... 286

Popis materiálního a personálního zajištění výuky ..................................................................... 292 7.1

Personální podmínky zajištění realizace ŠVP

292

7.2

Materiální podmínky zajištění realizace ŠVP

293

Charakteristika spolupráce se sociálními partnery ..................................................................... 295

4


1. Úvodní identifikační údaje 1.1. Název a adresa školy, zřizovatel Střední odborná škola waldorfská, Ostrava, příspěvková organizace Adresa: Klicperova 504/8, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory REDIZO: 650024966 IČ: 70947911 Telefon: +420 596 628 813 E-mail: [email protected] www: www.waldorfostrava.cz/ss Ředitel školy: Mgr. Břetislav Kožušník Koordinátoři ŠVP: Mgr. Ivana Jiříčková, Mgr. Kateřina Buchtová Zřizovatel: Moravskoslezský kraj IČ: 70890692 Adresa: 28. října 117, 702 18 Ostrava

1.2. Název školního vzdělávacího programu Waldorfské lyceum

1.3. Kód a název oboru vzdělávání 78 – 42 – M/06 Kombinované lyceum

1.4. Stupeň poskytovaného vzdělávání Střední vzdělání s maturitní zkouškou

1.5. délka a forma vzdělávání 4 roky v denní formě vzdělávání 5


1.6. platnost ŠVP Počátek platnosti ŠVP: 1.9.2011

Mgr. Břetislav Kožušník ředitel školy

6


2. Profil absolventa 2.1. Základní identifikační údaje Střední odborná škola waldorfská, Ostrava, příspěvková organizace Adresa: Klicperova 504/8, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory Školní vzdělávací program: Waldorfské lyceum Kód a název oboru vzdělávání: 78-42-M/06 Kombinované lyceum Platnost ŠVP: od 1. 9. 2011

2.2. Popis uplatnění absolventa v praxi Cílem výchovně vzdělávací činnosti školy je absolvent jako sebevědomá, tvůrčí a zodpovědná lidská bytost, schopná aktivně ovlivňovat dění ve společnosti a svět kolem nás. Studijní obor Kombinované lyceum nabízí žákům získání všeobecného vzdělání a základů odborného vzdělání podle zvolené specializace, které plní průpravnou funkci k předpokládanému vysokoškolskému nebo vyššímu odbornému studiu. Po ukončení studia bude absolvent humanitní specializace připraven pro další studium humanitního zaměření na filozofických, pedagogických a sociálně zaměřených fakultách vysokých škol. Během studia si osvojí vědomosti a dovednosti z oblasti psychologie, pedagogiky, sociální práce a hudební, dramatické, estetické a výtvarné výchovy, čímž získá vhled do obsahu humanitních oborů i konkrétní představu o náročnosti studia těchto předmětů na vysokých školách. Absolvent technické specializace bude připraven pro další studium na vysokých školách technického zaměření, zejména v oblasti strojírenství či stavebnictví. Během studia si osvojí znalosti z oblasti technického kreslení, deskriptivní geometrie, aplikované matematiky, fyziky a informačních technologií. Nebude – li absolvent pokračovat v dalším studiu, může uplatnit získané klíčové a odborné kompetence na trhu práce. Získané klíčové kompetence a kompetence z humanitní specializace

uplatní především ve výchovně vzdělávacích a sociálních 7


institucích a pracovištích, na kterých se vyžaduje práce s lidmi, schopnost orientovat se v lidské osobnosti a také sociální dovednosti. Získané klíčové kompetence a kompetence z technické specializace uplatní především ve všeobecně technických profesích výrobních podniků či institucích pracujících s technickou či konstrukční dokumentací. Kromě toho může využít kompetence z oblasti informačních a komunikačních technologií a znalost dvou cizích jazyků.

2.3. Kompetence absolventa Obecné Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolvent dosáhl prohloubení vzdělanostního základu, tzn. absolvent by měl: -

stát se vnitřně integrovanou a socializovanou osobností, která vědomě hledá smysl své existence, je schopna překonávat danosti a směřovat k trvalejším hodnotám na základě samostatného úsudku s vědomím osobní zodpovědnosti za utváření svého života i svého okolí;

-

volit pro sebe vhodné strategie učení, využívat ke svému učení různé informační zdroje, sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení s využitím vnější i vnitřní evaluace;

-

samostatně řešit běžné problémy objektivně (na základě ověřených informací) s využitím adekvátních postupů a prostředků a ve spolupráci s ostatními lidmi;

-

řešit vhodným způsobem problémové sociálně komunikativní situace;

-

schopnost vyjadřovat a tlumočit představy, myšlenky, pocity, skutečnosti a názory písemně i ústně a vhodným a tvůrčím způsobem reagovat ve různých situacích jak v mateřském, tak v cizím jazyce;

-

vést konstruktivní rozhovor, mít zájem komunikovat s ostatními, uvědomovat si a vhodně uplatňovat estetickou a emocionální stránku jazyka;

-

rozvíjet své tvořivé síly prostřednictvím umění a chápat, že umění je hlavním zdrojem tvořivosti, která se pak uplatňuje v mnoha profesních oblastech;

-

usilovat kultivaci svých estetických schopností a podílet se tak na kulturním životě; 8


-

rozpoznat a využít příležitosti pro osobní či profesní seberozvoj, zhodnotit přínosy a rizika takovéto příležitosti na základě pochopení širšího kontextu a uvědomit si její etický rozměr;

-

používat matematické myšlení k řešení problémů v různých životních situacích, používat soubor znalostí a metod používaných k objasnění přírodních zákonů ke kladení otázek a k formulaci závěrů založených na důkazech;

-

vyvažovat kritický úsudek a zvídavost úctou k objektu zkoumání a porozuměním obecným etickým hodnotám;

-

využívat ICT ke zpracovávání dat získaných prostřednictvím pozorování, experimentů a měření a k dokonalejší organizaci práce a týmové spolupráce;

-

orientovat se v zásadách bezpečnosti práce a ochrany zdraví a používat vědomosti o zásadách poskytování první pomoci při úrazu;

-

vědomě užívat základních právních aspektů a etických zásad týkajících se práce s informacemi a výpočetní technikou, copyrightu a osobních dat.

Humanitní specializace Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi dosáhli prohloubení vzdělanostního základu v oblasti humanitního zaměření pro další vzdělávání a budování své profesní kariéry, tzn. absolventi by měli: -

přispívat k bezkonfliktnímu soužití v multikulturním prostředí a využívat získaných znalostí v občanském životě i své budoucí profesi;

-

orientovat se v základních pedagogických pojmech a vztazích mezi nimi, seznámit se s funkcí pedagogiky jako vědy a získat zájem o studium pedagogických oborů;

-

využívat ke svému učení různé informační zdroje, sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení;

-

orientovat se ve struktuře lidské osobnosti;

-

být schopni rozpoznat příležitosti pro osobní či profesní seberozvoj, zhodnotit přínosy a rizika takovéto příležitosti na základě pochopení širšího kontextu a uvědomit si její etický rozměr; 9


-

upevnit a prohloubit své dovednosti vnímat a hodnotit jednání druhých lidí i své na základě sebereflexe umět korigovat své postoje a chování;

-

konstruktivně komunikovat v různém prostředí;

-

rozlišit a respektovat rozdílnost potřeb a hodnot mezi profesní a soukromou sférou vlastního života;

-

chápat důležitost tvořivého vyjádření idejí, zkušeností a emocí prostřednictvím různých médií, jako např. hudby, divadla, literatury a vizuálního umění a dokázat se jejich prostřednictvím vyjádřit;

-

porozumět kulturní diverzitě;

-

řešit vhodným způsobem problémové sociálně komunikativní situace.

Technická specializace Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi dosáhli prohloubení vzdělanostního základu v oblasti technického zaměření pro další vzdělávání a budování své profesní kariéry, tzn. absolventi by měli: -

mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, uvědomovat si význam celoživotního vzdělávání, přizpůsobovat se měnícím pracovním podmínkám;

-

získat vhled do problematiky technických oborů, mít reálnou představu o obsahu a náročnosti vysokoškolského studia zejména v technických oborech;

-

aplikovat matematické a geometrické postupy i prostorovou představivost při řešení technických problémů, umět zdůvodnit i obhájit zvolené řešení;

-

nacházet vztahy a souvislosti mezi objekty a umět je využít při řešení konkrétních úloh;

-

umět pracovat s technickými normami a využívat je při zpracování technických výkresů;

-

umět navrhnout, výkresově zpracovat a sestrojit model jednoduchého stavebního objektu;

-

orientovat se v dějinách architektury a v architektonických trendech současnosti; 10


-

využívat ICT ke zvýšení efektivnosti své činnosti, k dokonalejší organizaci práce a týmové spolupráce;

-

znát a dodržovat základní právní předpisy, týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví;

-

poznat základní právní aspekty a etické zásady týkající se práce s informacemi a výpočetní technikou, respektovat duševní vlastnictví copyrightu, osobních dat a zásad správného citování autorských děl.

2.4. Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzděláni, stupeň dosaženého vzdělání Vzdělávání je ukončeno maturitní zkouškou; dokladem o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce. Konání maturitní zkoušky se řídí školským zákonem a příslušným prováděcím právním předpisem. Profilová část maturitní zkoušky V nabídce dvou povinných zkoušek bude jedna zkouška ze vzdělávací oblasti zvoleného zaměření. Zkouška bude konána kombinací forem: -

maturitní práce a její obhajoba před zkušební maturitní komisí

-

ústní zkouška z odborných předmětů

Stupeň dosaženého vzdělání Střední vzdělání s maturitní zkouškou

11


3. Charakteristika vzdělávacího programu 3.1. Identifikační údaje Střední odborná škola waldorfská, Ostrava, příspěvková organizace Adresa: Klicperova 504/8, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory Školní vzdělávací program: Waldorfské lyceum Kód a název oboru vzdělávání: 78-42-M/06 Kombinované lyceum Platnost ŠVP: od 1. 9. 2011 Délka a forma vzdělávání: 4 roky v denní formě vzdělávání Stupeň poskytovaného vzdělávání: střední vzdělání s maturitní zkouškou.

3.2. Popis celkového pojetí vzdělávání: Školní vzdělávací program vychází z rámcového vzdělávacího programu 78-42-M/06 Kombinované lyceum. Škola umožňuje všem žákům získat dostatečné všeobecné znalosti ve všech vzdělávacích předmětech a hlubší znalosti z nabízených specializací. Studijní obor Waldorfské lyceum je určen žákům se zájmem o humanitní a technické obory, cizí jazyky a umělecké disciplíny, kteří po jeho absolvování chtějí pokračovat ve studiu na vysokých nebo vyšších odborných školách příslušného zaměření. Cílem studijního oboru je komplexní rozvoj osobnosti žáka a jeho vybavení potřebnými vědomostmi, dovednostmi i praktickými zkušenostmi, které umožní jeho úspěšné další studium, položí základy k celoživotnímu vzdělávání, vytvoří předpoklady k tvůrčímu a aktivnímu uplatnění v praxi a zvýší jeho adaptabilitu na nejrůznější budoucí pracovní a životní situace. Školní vzdělávací program je založen na širším všeobecně vzdělávacím základu odpovídajícím požadavkům na danou úroveň vzdělávání, avšak s prohloubenou výukou některých všeobecně vzdělávacích předmětů, s uměleckými a odbornými kurzy a praktiky. Součástí vzdělávacího obsahu jsou i základy odborného vzdělání podle 12


zvolené

specializace,

které

plní

průpravnou

funkci

k předpokládanému

vysokoškolskému nebo vyššímu odbornému studiu. Základním rysem waldorfské pedagogiky je snaha o rozvoj člověka v jeho celistvosti (holistické pojetí výchovy). Pojetí školního vzdělávacího programu tedy vychází z potřeb osobnostního

rozvoje,

vyučované

předměty

nejsou

cílem,

ale

prostředkem

ke komplexnímu rozvoji osobnosti mladého člověka. Přístupy waldorfské pedagogiky pak vytvářejí prostředí podporující tvořivost, iniciativu a aktivitu, spolupráci a rozvíjení sociálních vztahů. Vyučování se děje především osobním spoluprožíváním dění při výuce, myšlenkovým zpracováváním poznatků a sebepoznáváním. Žáci ve vyučování řeší problémové úkoly. Nad frontální výukou převažuje výuka skupinová, kooperativní a individuální, výuka. Učitelé podněcují žáky ke kladení otázek, diskusím, vzájemné výměně zkušeností, ke kritickému myšlení. Důležité místo ve výuce naší školy má dramatická výchova, brainstorming a projektová výuka. Učitelé a vychovatelé procházejí doplňujícím vzděláváním, postaveném na principech a praxi waldorfské pedagogiky. Všichni kolegové se zapojují do osobního a pedagogického rozvoje a učení a to jak individuálním výzkumem a studiem, tak studiem na kolegiích. Učitelé a zaměstnanci se jednou týdně setkávají jako poradní orgán, který nese každodenní profesionální zodpovědnost za vzdělávání a kvalitu učení ve škole.

3.3. Organizace výuky Vyučovací den má tři části: -

první epochové vyučování ( 110 minut )

-

druhé epochové vyučování ( 90 minut )

-

odpolední samostatné vyučovací hodiny ( 45 minut ) 13


Pojem epochové vyučování znamená, že se daný předmět vyučuje v časovém bloku po dobu dvou až čtyř týdnů a poté je vystřídán jiným předmětem. Toto umožňuje práci projektovým způsobem a hlubší proniknutí do daného předmětu. V prvním a druhém ročníku jsou všechny předměty společné . Od třetího ročníku se dělí žáci podle zvolené specializace a probíhá vyučování předmětů jednotlivých specializací. Výuka žáků je realizována v: -

kmenových třídách,

-

jazykové učebně,

-

ateliéru výtvarné výchovy,

-

počítačové učebně s připojením na internet,

-

každá učebna je vybavena nábytkem s doplňky.

Vyučující mají k dispozici: -

dataprojektory,

-

DVD soupravu,

-

přenosné přehrávače,

-

počítače,

-

tiskárny,

-

kopírku.

Žáci mají k dispozici přístup na internet, do knihovny a také mají možnost využívat kopírku, která se nachází v počítačové učebně. Pro výuku tělesné výchovy využívá škola tělocvičny, které jsou ve vlastnictví sousedních škol. Žáci školy mají možnost stravovat se ve školní jídelně Základní školy OstravaMariánské Hory, Gen. Janka 1208, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory, která se nachází v docházkové vzdálenosti 10 minut od školy.

14


Součástí vzdělávacího programu je: -

lyžařský výcvikový kurz, který je uskutečňován v zimních měsících v prvním nebo druhém ročníku. Cílem je získat základní praktické i teoretické dovednosti v jízdě na lyžích, nebo snowboardu. Získat základní vědomosti o základních trendech sjezdového lyžování. Získat povědomí o bezpečném pobytu na horách. Seznámit se se zásadami první pomoci při úrazech na horách. Projektové kurzy a praktika

-

adaptační kurz, který probíhá na začátku prvního ročníku. Cílem je seznámit žáky s odlišnostmi waldorfské školy, které se týkají nejen organizace vyučování ale i přístupu ke vzdělávání. Cílem je především podpora vnitřní motivace žáků k poznávání a sebepoznávání, která je však nutně vyvážena menším důrazem na vnější stimulaci. Aktivity v kurzu jsou dále věnovány rozvoji uměleckého a sociálního cítění. Směřuje se tím také k vytvoření dobrých vzájemných vztahů ve třídě a podpoře tvořivosti.

-

zeměměřičský kurz, který se uskutečňuje v prvním ročníku. Cílem je praktické využití teoretických znalostí získaných ve výuce zeměpisu a matematiky. Žáci získávají přehled o tom, jak vzniká mapa, jaký je význam měření pro plánování stavebního díla a dále kompetence v oblasti sociální – práce ve skupině s vnitřní dynamikou, a v oblasti učení a práce – nutnost exaktního měření a přesných výpočtů. Výsledkem práce je jimi vytvořená mapa dané oblasti, nebo nákres zaměřené stavby.

-

sociální praktikum, které se uskutečňuje ve druhém ročníku. Žáci si sami popř. s pomocí školy vyhledají sociální zařízení v nemž budou působit. Škola ošetří smluvní vztahy. Cílem je naučit se zvládat neobvyklé situace, získávat nové zkušenosti v práci s lidmi (kompetence v oblasti personální, řešení konfliktů, komunikační), věnovat se vnímavě a nápomocně lidem. Pod vedením osoby, která nese za práci zodpovědnost jsou začleňováni do úkolů v jednotlivých zařízeních. 15


-

divadelní představení, které žáci nastudují ve třetím ročníku pod vedením třídního učitele. Cílem je celovečerní divadelní hra, která je veřejně představena rodičům a přátelům školy. Výsledkem je porozumění textu, jeho vyjádření mimikou, gestikou a mluvou a podpora autoprezentačních kompetencí žáků.

-

ročníková práce, jejíž téma si žáci volí v prvním pololetí třetího ročníku a jako konzultanta si volí učitele ze školy. Práci žáci dokončí na konci třetího ročníku, obhajoba práce proběhne na začátku čtvrtého ročníku. Cílem je, aby se žák zabýval tématem jež ho zajímá a dokáže výsledky své práce veřejně představit a obhájit a naučil se vytvářet odborný text.

-

třídní cesta, jejímž cílem je poznat kulturu cizí země prohloubit sociální vazby ve třídě, podpoření schopnosti komunikovat v cizím prostředí. Obvykle se realizuje ve čtvrtém ročníku

3.4. Způsob hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávaní žáka vychází z pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků, která je součástí školního řádu. Žák a zákonný zástupce mají právo se na začátku školního roku seznámit s požadavky vyučujícího. Vzdělávání a chování žáků se hodnotí průběžně a celkově, a to v prvé řadě slovně. Pro účely přijímání žáků na vyšší odborné a vysoké školy vytváří škola také hodnocení klasifikačními stupni. Protože jde o vhodný nástroj pro zobecnění výsledků vzdělávání, užívá jej škola i ke statistickým účelům s vědomím, že jeho vypovídací hodnota je pro jednotlivé žáky omezená. Hodnocení klasifikačními stupni slouží také určení celkového prospěchu žáků a stanovení stupňů celkového hodnocení - prospěl s vyznamenáním a prospěl, protože u slovního hodnocení nelze přesně kvantifikovat prospěch, a tak není možné stanovit kritérium pro celkové hodnocení. 16


Průběžné hodnocení se realizuje jako hodnocení dílčích výsledků vzdělávání a dílčích projevů chování žáků během obou pololetí. Žák musí být z vyučovacího předmětu vyzkoušen ústně, písemně nebo prakticky alespoň dvakrát za každé pololetí školního roku. Přihlíží se též k samostatným pracím žáka, jsou-li součástí vyučovacího předmětu. Za hodnocení zodpovídá vyučující. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za dané období příslušní vyučující po vzájemné dohodě. Celkový stupeň prospěchu nemusí být průměrem z hodnocení za dané období. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených jevů, výkonu, výtvoru, znalostí. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek okamžitě. Výsledky hodnocení z písemných zkoušek a prací praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitelé do hodnocení žáků zařazují prvky autoevaluace žáka. Celkové hodnocení žáků je prováděno širším slovním hodnocením, které je vydáváno na konci 1. – 3. ročníku jako výroční vysvědčení. Za 1. pololetí lze žákovi vydat výpis z vysvědčení ve formě klasifikace vytvořené převodem ze slovního hodnocení. Ve 4. ročníku je žák v pololetí i na konci školního roku hodnocen klasifikací.

3.5. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných Výchovná poradkyně vede evidenci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných se uskutečňuje s pomocí podpůrných opatření, která doporučuje školské poradenské zařízení tak, aby bylo možno zohlednit vzdělávací potřeby těchto žáků. S doporučenými podpůrnými opatřeními jsou na začátku školního roku seznámeni všichni vyučující. Ředitel školy může na základě písemného doporučení školského poradenského

zařízení

žákovi

se

speciálními

vzdělávacími

potřebami

nebo s mimořádným nadáním na žádost žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Individuální vzdělávací plán se vypracovává ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným 17


zástupcem žáka a obsahuje časové a obsahové rozvržení učiva, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení, úpravu zkoušek. Za zpracování individuálního vzdělávacího plánu zodpovídá ředitel školy. Budova školy nemá bezbariérové uzpůsobení prostorů pro výuku pro žáky s tělesným postižením. Mimořádně nadaným žákům škola vytvoří podmínky umožňující další progresivní rozvoj jejich nadání. Mimo jiné se jedná o tyto možnosti: -

zadávání individuálních úkolů prohlubující a rozšiřující učivo,

-

zapojení do soutěží, účast nadaných studentů na konferencích, stážích apod.,

-

konzultace pedagogů s nadanými žáků zvláště při přípravě na soutěže nebo při zpracovávání individuálně zadaného úkolu,

-

dělení na skupiny podle úrovně žáků v rámci vyučovací hodiny,

-

individuální přístup pedagogů v rámci hodiny,

-

zapojení studenta do vedení výukových aktivit.

3.6. Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence: Podrobná realizace BOZP a PO je uvedena ve Školním řádu SOŠ waldorfské. Žáci jsou na začátku školního roku prokazatelným způsobem seznámeni se zásadami BOZP a PO třídním učitelem. Před školními akcemi a činnostmi, při kterých hrozí zvýšené riziko úrazu, jsou poučeni zvlášť (např. před prováděním laboratorních prací, před hodinami tělesné výchovy, před exkurzemi, kurzy, apod.), poučení je prokazatelně zapsáno. Při akcích mimo školu jsou žáci navíc poučeni o bezpečném chování na pozemních komunikacích. Žáci mají právo na ochranu před sociálně-patologickými jevy, před projevy diskriminace, nepřátelství a násilí. Škola o těchto jevech, jejich nebezpečí a možnostech ochrany před nimi žáky informuje v rámci své výchovně-vzdělávací činnosti a činí preventivní opatření a akce prostřednictvím školního metodika prevence. 18


Do učiva vyučovacích předmětů biologie, chemie a tělesné výchovy jsou zapracována témata v rámci ochrany člověka za mimořádných událostí, tj. zásady chování člověka při živelných pohromách, při haváriích s únikem nebezpečných látek a zásady poskytnutí první pomoci.

3.7. Podmínky pro přijímání ke vzdělávání: Přijetí na waldorfské lyceum je podmíněno splněním kritérií přijímacího řízení, které ředitel školy každoročně vyhlašuje ve stanoveném termínu a které se zveřejňují na veřejně přístupném místě v budově školy a také na webových stránkách školy.

3.8. Způsob ukončení vzdělávání: Vzdělávání je ukončeno maturitní zkouškou. Způsob, podmínky, formy a časové rozvržení ukončování vzdělávání

stanovuje zákon č.561/2004 Sb., o předškolním,

základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou. Maturitní zkouška se skládá ze dvou částí - společné a profilové. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky. Za přípravu a metodické řízení společné části maturitní zkoušky odpovídá ministerstvo školství. Za přípravu a průběh profilové části maturitní zkoušky odpovídá ředitel školy. Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze 2 povinných zkoušek. Žák může v rámci profilové maturitní zkoušky konat nejvýše 2 nepovinné zkoušky. Formu, témata a termíny konání zkoušek profilové části určí ředitel školy nejpozději 12 měsíců před konáním první zkoušky profilové části maturitní zkoušky. V nabídce dvou povinných zkoušek je jedna zkouška ze vzdělávací oblasti zvolené specializace. Zkouška je konána kombinací forem: 19


-

maturitní práce a její obhajoba před zkušební maturitní komisí

-

ústní zkouška z odborných předmětů

Druhá zkouška je zkouška z volitelných předmětů. Forma zkoušky - ústní zkouška Žák si zvolí 1 z těchto předmětů: anglický jazyk, německý jazyk, matematika – předmět, z něhož žák nematuroval ve společné části, fyzika, biologie, chemie, dějepis, zeměpis, základy společenských věd, estetika. Nepovinné zkoušky: Nepovinná zkouška z volitelných předmětů Žák může konat až dvě nepovinné zkoušky. Forma zkoušky - ústní zkouška Žák si zvolí z předmětů uvedených ve zkoušce z volitelných předmětů. Žák koná maturitní zkoušku, náhradní nebo opravnou zkoušku na základě přihlášky podané řediteli školy. Žák koná společnou i profilovou část maturitní zkoušky ve škole, jejímž je žákem. Ředitel školy vystaví žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce.

4. Učební plán 4.1. Identifikační údaje Střední odborná škola waldorfská, Ostrava, příspěvková organizace Adresa: Klicperova 504/8, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory Školní vzdělávací program: Waldorfské lyceum Kód a název oboru vzdělávání: 78-42-M/06 Kombinované lyceum 20


Platnost ŠVP: od 1. 9. 2011 Délka a forma vzdělávání: 4 roky v denní formě vzdělávání Stupeň poskytovaného vzdělávání: střední vzdělání s maturitní zkouškou

4.2. Tabulka A. Povinné předměty Český jazyk a literatura Cizí jazyk I Cizí jazyk II Základy splečenských věd Dějepis Matematika Fyzika Chemie Biologie Zeměpis Estetická výchova Výtvarná výchova Hudební výchova Dramatická výchova Tělesná výchova Informační a komunikační technologie Ekonomika B. Volitelné předměty Humanitní specializace Technická specializace Maturitní seminář Celkem za ročník

3 4 4

4 3 3 1 2 4 2 2 2 2 2 1 2

2 4 1,5 2 2 1,5 2 2 2 1 2 2

2 2

35

34

21

4 3 3 1 2 3 2 2 1 1

5 4

2 1

2 1

16 14 10 4 9 13 5,5 6 7 5,5 4 4 4 1 8 6

1 8 8 8

2 8 8 8 2 34

3 16 16 16 2 138

2 3 2

2 1

1

35


4.3. Poznámky k učebnímu plánu a) Vyučovací jednotky se pro potřeby učebního plánu přepočítávají takto: první epochové vyučování - 110 minut, což se zaokrouhleně přepočítává na 12 hodin týdně, druhé epochové vyučování - 90 minut - 10 hodin týdně. b) V ŠVP škola rozpracovala dvě ze tří nabízených specializací - humanitní a technickou. c) Pro specializace byly školou zvoleny tyto moduly:pro humanitní specializaci výtvarná výchova, hudební výchovapro technickou specializaci - stavební vzdělávání d) Projektové kurzy a praktika jsou zároveň učební praxí. Některé z nich představují propedeutiku pro volbu specializace (zeměměřičský kurz - technická specializace. sociální praktikum - humanitní specializace). e) Maturitní semináře mají za cíl přípravu žáků v určitém všeobecně vzdělávacím předmětu k maturitní zkoušce či přijímací zkoušce na vysokou školu. Žák si dle svého zájmu vybírá dva semináře, každý v rozsahu 1 vyučovací hodiny týdně. Učivo i výsledky vzdělávání zpracuje učitel do konkrétního tematického plánu na daný školní rok. Vychází při tom z z potřeb žáků pro jednotlivé zkoušky. f) Lyžařský výcvikový kurz se z organizačních důvodů organizuje vždy jednou za dva roky, a to pro žáky 1. a 2. ročníku. g) Škola realizuje 2 specializace ze 3 možných – humanitní a technickou, žáci si je volí od počátku 3. ročníku. h) Počet týdnů časové rezervy a projektových kurzů a praktik zohledňuje také časový prostor věnovaný mezinárodním projektům, zejména projektu Comenius, kterého se škola dosud pravidelně účastní. i) Předmět český jazyk a literatura v sobě integruje předměty vzdělávání a komunikace v českém jazyce a literárněvědnou část estetického vzdělávání.

4.4. Přehled využití týdnů ve školním roce Přehled využití týdnů období září - červen Činnost / ročník Vyučovaní podle rozpisu učiva Lyžařský výcvikový kurz Projektové kurzy a praktika Maturitní zkouška Časová rezerva Celkem 22

1. 34 0-1 2-4 0 1-4 40

2. 34 0-1 2-4 0 1-4 40

3. 34 0 2-4 0 2-4 40

4. 30 0 1 3 3 37


4.5. Přehled rozpracování obsahu vzdělávání ŠVP do RVP RVP - vzdělávací oblasti a obsahové okruhy

RVP - minimální počet týdenních vyučovacích hodin

Vyučovací předmět

ŠVP - počet týdenních vyučovacích hodin

Využití disponibilních hodin

Jazykové vzdělávání: Český jazyk

6

Český jazyk a literatura

6

0

Cizí jazyky

21

Cizí jazyk I.

14

3

Cizí jazyk II.

10

Společenskovědní vzdělávání

Přírodovědné vzdělávání

8

5 Dějepis

9

ZSV

4

13

Matematické vzdělávaní

10

Estetické vzdělávání

12

11 Biologie

7

Chemie

6

Fyzika

5,5

Zeměpis

5,5

Matematika

13

3 11

Český jazyk a literatura

10

Estetika Výtvarná výchova Hudební výchova

4 4 4

Dramatická výchova

1

Vzdělávání pro zdraví

8

Tělesná výchova

8

0

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích Volitelné specializace

6

Informační a komunikační technologie

6

0

16

Ekonomické vzdělávání

3

Disponibilní hodiny

25

Celkem

128

0 Humanitní specializace

16

Technická specializace

16

Ekonomika

3

0

2

2

138

35

Maturitní seminář

23


5. Učební osnovy předmětů 5.1. Jazykové vzdělávání a komunikace 5.1.1. Český jazyk a literatura

Pojetí vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Český jazyk a literatura integruje části 2 vzdělávacích oblastí: 1. Vzdělávání a komunikace v českém jazyce 2. Estetické vzdělávání - Literatura a ostatní druhy umění Práce s literárním textem

Obecný cíl vyučovacího předmětu Vzdělávací předmět český jazyk a literatura v sobě organicky propojuje několik oborů – jazykovědu, literární vědu a literární historii. Díky tomuto propojení žák přirozeně vyvíjí své jazykové poznání a rozvíjí jazykové dovednosti na podkladě kvalitních autentických literárních textů. Při studiu literárních děl tak zároveň zkoumá stránku literární i jazykovědnou a z literárních děl tak získává kultivující zpětnou vazbu pro svou vlastní komunikaci v českém jazyce. Zároveň si tímto studiem uvědomuje jazykový a kulturní vývoj, své místo v tomto vývoji a zdroje svých znalostí i postojů. V oblasti postojové má velký význam především literatura, která ukazuje přímo či nepřímo autentické postoje jednotlivých autorů ke skutečnosti a umožňuje zvědomění vlastních postojů v dialogu s nimi, formulaci a obhajobu vlastních názorů.

Charakteristiku učiva Učivo předmětu český jazyk a literatura se skládá z těchto organicky propojených částí: -

zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností

-

komunikace a sloh 24


-

práce s textem, literárním textem a získávání informací

-

dějiny literatury s důrazem na výpovědní hodnotu jednotlivých literárních děl.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka českého jazyka a literatury směřuje k tomu, aby žák: -

dokázal vědomě využívat mateřský jazyk v různých situacích v souladu se svým komunikačním záměrem adekvátně podmínkám komunikace, jazykovým a společenským normám

-

uměl v rámci komunikace a formulace vlastních postojů přijímat, kriticky hodnotit, formulovat a vhodně prezentovat myšlenky a informace

-

vědomě utvářel své vlastní postoje, preference a hodnoty na základě poznání vývojových tendencí z autentických textů, v dialogu s pocity, názory, myšlenkami a idejemi jednotlivých významných světových a českých autorů

Výukové strategie (pojetí výuky) Předmět se vyučuje ve dvou základních formách: -

epochové vyučování – vyučování v blocích probíhajících každý den po dobu 2-3 týdnů v době 8:00 – 9:50 nebo 10:10 – 11:40. Tato forma umožňuje hlubší ponoření do jednotlivých témat, lepší chápání souvislostí v rámci oboru i snazší začlenění projektových metod práce, které umožňují potřebnou integraci jednotlivých oborů.

-

vyučovací 45 hodiny probíhají pravidelně 1krát týdně a slouží především k procvičování probraných jevů či k probírání jednotlivých uzavřených zejména gramatických témat, která nevyžadují k pochopení hlubší návaznost.

Základními metodami je práce s jednotlivými vybranými texty, vytváření vlastních komunikátů a jejich prezentace, řízený rozhovor o jednotlivých textech či 25


prezentovaných názorech a myšlenkách. Další metodou je odborný výklad, který kromě vysvětlení pojmů a jevů vede také žáky k dovednosti vytvářet si výpisky z výkladu a ty poté přepracovat do podoby odborného učebního textu.

Hodnocení výsledků žáků Při hodnocení předmětu klademe důraz především na: -

schopnost žáků číst text s porozuměním

-

schopnost žáků analyzovat text podle různých kritérií

jazykovědných či

literárněvědných -

schopnost žáků vytvářet vlastní kvalitní texty a promluvy v různých stylových formách

-

znalosti žáků z oblasti jazykovědy, literární historie a teorie

-

schopnost žáků rozpoznat estetické a postojové charakteristiky literárních děl, jejich umělecké sdělení v souvislosti s dobovou charakteristikou

-

postoj žáků k výpovědím jednotlivých literárních děl

Hodnocení je prováděno jak slovním hodnocením, tak hodnocením známkami. Cílem je také rozvoj základní, především slovní, autoevaluace žáka. Užitými formami jsou ústní zkoušení, písemné testy, tématické slohové a literární práce, referáty a krátké odborné práce žáků.

Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Předmět přispívá k rozvoji těchto klíčových kompetencí: V oblasti kompetence k učení absolvent bude schopen:

26


-

uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný

-

s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky

V oblasti komunikativní kompetence absolvent bude schopen: -

s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky

-

vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených psaných a vhodně se prezentovat

-

formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně

-

účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje

-

zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty na běžná témata dodržovat jazykové a stylistické normy

-

zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí (přednášek, diskusí, apod.)

-

vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování

-

být motivován k prohlubování svých jazykových dovedností v celoživotním učení

V oblasti personální a sociální kompetence absolvent bude schopen: -

být motivován k prohlubování svých jazykových dovedností v celoživotním učení

-

posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích

-

ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí

-

pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností

27


-

podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých

-

rozvíjet své obecně tvořivé síly prostřednictvím umění a chápat, že umění je hlavním zdrojem tvořivosti, která se pak uplatňuje v mnoha profesních oblastech

-

usilovat o tvořivou kultivaci svých estetických schopností skrze umělecké sebevyjádření a podílet se tak na kulturním životě

V oblasti občanské kompetence a kulturní povědomí absolvent bude schopen: -

sebevyjádření a podílet se tak na kulturním životě

-

jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu

-

jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot demokracie

-

uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých

-

uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních

-

uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu

-

podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah

V oblasti kompetence práce s informacemi absolvent bude schopen: -

uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní

Předmět v sobě integruje tato průřezová témata: 28


Posilování komunikativní kompetence a kompetence k využívaní prostředků informačních a komunikačních technologií a práce s informacemi přispívá k realizaci průřezového tématu Občan v demokratické společnosti. Toto téma se také realizuje v promyšleném a funkčním používání strategií výuky, např. používání aktivizujících metod a forem práce ve výuce, jako je problémové a projektové učení, kooperativní učení, různé diskusní a simulační metody. Výuka českého jazyka a literatury také přispívá k rozvoji osobnosti studenta a pomáhá formovat jeho postoje k morálním hodnotám svobody, odpovědnosti a tolerance. Dále předmět prakticky přispívá průřezovému tématu Člověk a svět práce, zejména výukou písemné i verbální sebeprezentace při vstupu na trh práce. ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ Rozpis učiva – 1. ročník Tematické celky

Hodino vá dotace

ZDOKONALOVÁNÍ JAZYKOVÝCH VĚDOMOSTÍ

102

Výsledky vzdělávání a kompetence

Žák rozumí významu komunikace v každodenním životě, dokáže porovnat jazyk a řeč, vyvodí rozdíly mezi těmito pojmy. Orientuje se v příbuznosti jazyků, dokáže zařadit český jazyk. Uvědomuje si rozdíly mezi spisovným nespisovným jazykem, dokáže útvary národního jazyka využívat s ohledem na danou komunikační situaci. Zná základní nářeční skupiny, které se vyskytují na našem území. V textu dokáže odhadnout, o kterou nářeční oblast se jedná. Zná základní vývojové tendence

- Obecné poučení o jazyce (jazyk, řeč, komunikace, funkce jazyka, jazykovědné disciplíny, příbuznost jazyků, vývoj českého jazyka, útvary českého jazyka – spisovný, nespisovný jazyk, nářečí, Vývojové tendence spisovné češtiny)

29


v českém jazyce.

Žák rozumí základním pojmům stylistiky. V navozených situacích rozpozná objektivní i subjektivní slohotvorné činitele, tyto poznatky dále využívá při samostatné tvorbě komunikátů. Získá základní přehled o funkčních stylech a jejich použití v komunikačních situacích. Chápe význam slohových postupů, v textu je samostatně rozpozná. V návaznosti na učivo literární výchovy napíše umělecký popis prostředí vybraného literárního díla z období starověku a rovněž charakterizuje jednu z postav. Žák vhodně prezentuje, argumentuje a obhajuje svá stanoviska na základě práce s literárními texty starověkého Řecka – divadlo, filosofie.

KOMUNIKAČNÍ VÝCHOVA

A

SLOHOVÁ

- Úvod do slohu (styl, stylistika, slohotvorní činitelé, funkční styly, slohové postupy, vybrané slohové útvary – popis umělecký odborný, charakteristika, krátké informační útvary). -

-

umělecký popis prostředí z germánské či řecké mytologie a charakteristika jedné z postav bohů či hrdinů studium a praktické využití literárních textů a námětů řecké tragédie a řecké filosofie.

PRÁCE S TEXTEM A ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ A PRÁCE S LITERÁRNÍM TEXTEM - Získávání a zpracování informací

(informace, informatika, knihovny, Žák rozumí pojmům informace a informatika, chápe důležitost poznámky) knihovny. Samostatně vypracuje -techniky a druhy čtení při studiu poznámky různého druhu. uměleckých a neuměleckých textů, orientace v textu a Na základě studia literárních textů interpretace jeho významů jak starověkých kultur žák čte lokálních (autor, postava, dílo), tak s porozuměním a rozumí obsahu textu celkově kulturních – specifická i jeho částí, chápe také význam výpověď o daném kulturním různých druhů sdělení a přesah, který období – konkrétně na vývoji autor do textu vložil. Chápe také text 30


jako specifický projev určitého období, mytologie a hrdinského eposu který vypovídá nejen prvoplánově o starověku – Mahabhárata, Epos o autorovi a postavách jeho díla, ale také Gilgamešovi, o dané kulturní epoš jako celku. Rozliší jednotlivé literární druhy a žánry na základě studia dramatu a poezie -

základy literární metrika a poetika řecké drama

vědy

–

LITERATURA A OSTATNÍ DRUHY Žák zařadí typická díla literatury UMĚNÍ starověku a raného středověku do příslušných kulturně historických - literární text jako specifická období a zhodnotí význam autora i výpověď o dané době a kuluře daného díla jako výpověď o dané a o představách lidí dané kulturní epoše kulltury - vývoj literatury starověku a raného středověku Rozpis učiva – 2. ročník


Tematické celky

ZDOKONALOVÁNÍ JAZYKOVÝCH VĚDOMOSTÍ A DOVEDNOSTÍ Žák rozumí pojmům z vybraných - Vybrané jazykovědné disciplíny lingvistických disciplín. V oblasti ( fonetika a fonologie, morfologie, fonetické rozpozná hlásky, na základě syntax, textová syntax) vlastního pozorování určí, kde se jednotlivé hlásky tvoří. Zná základy správné výslovnosti, dokáže je aplikovat v praxi. Charakterizuje změny, ke kterým při výslovnosti 31

Hodino vá dotace 136


dochází, provede fonetickou transkripci. Žák rozumí pojmu morfologie, dokáže samostatně určit, které gramatické jevy tato disciplína zahrnuje, tyto znalosti dokáže aplikovat při práci s textem, poznatků využívá v písemné i mluveném projevu. Chápe pojem syntax, zná základní pojmy této jazykovědné disciplíny, poznatky dokáže aplikovat při práci s textem, odhaluje a opravuje jazykové nedostatky. Žák se rovněž zabývá celkovou výstavbou textu, dokáže poznat aktuální větné členění, posoudí, zda v dané komunikační situaci použít subjektivní nebo objektivní pořádek slov, rozpozná význam jednotlivých pořádků slov. Dokáže využít prostředky textové návaznosti v mluveném i psaném projevu. Na konkrétním textu dokáže rozpoznat vertikální i horizontální členění textu. Žák charakterizuje využití funkčních stylů v praxi, dokáže postihnout jejich shodný i odlišné znaky. Na konkrétních textech rozpozná různé druhy odborného stylu. Charakterizuje typické jazykové prvky odborného stylu. Vypracuje referát na zadané téma. Posoudí využití administrativního stylu v současné společnosti, rovněž vysvětlí, ve kterých oblastech administrativní styl využívá sám. Charakterizuje jazykové prostředky administrativního stylu. Zná základní útvary administrativního

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - Vybrané funkční styly (odborný, administrativní) - Vybrané slohové útvary (úvaha, esej)

32


stylu. V návaznosti na učivo literární výchovy vytvoří životopis jednoho z autorů. Žák charakterizuje rozdíly mezi úvahou a esejí. Dokáže posoudit jejich využití v odborném stylu, vyhledá také přesahy jednotlivých útvarů do dalších funkčních stylů. Napíše úvahu na zadané téma. provede rozbor daného uměleckého textu na základě porozumění celku i částem a vyjádří vlastní prožitky z recepce daných uměleckých děl.

Žák zařadí typická díla literatury středověku renesance a baroka do příslušných kulturně historických období a zhodnotí význam autora i daného díla jako výpověď o dané kulturní epoše

PRÁCE S TEXTEM A ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ A PRÁCE S LITERÁRNÍM TEXTEM Rozbor dvou vývojových románů – Parsifal, J. A. Komenský – Labyrint světa a ráj srdce. LITERATURA A OSTATNÍ DRUHY UMĚNÍ - literární text jako specifická výpověď o dané době a kultuře a o představách lidí dané kultury - vývoj literatury středověku renesance a baroka

Rozpis učiva – 3. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence

Tematické celky

ZDOKONALOVÁNÍ JAZYKOVÝCH VĚDOMOSTÍ A DOVEDNOSTÍ Žák rozumí základním pojmům - Vybrané jazykovědné disciplíny z oblasti lexikologie. Dokáže určit (lexikologie, slovo, pojmenování, rozdíl mezi slovem a pojmenováním. slovní zásoba) Rozlišuje mnohoznačná i jednoznačná pojmenování, získá přehled nepřímých pojmenování a na vybraném textu 33



z učiva literární výchovy daná pojmenování vyhledá. Rozeznává slova dle historické a citové platnosti. Posoudí jejich využitelnost v různých druzích komunikátů. Zná pojem aktivní a pasivní slovní zásoba, zná způsoby rozšiřování slovní zásoby, pracuje s různými typy slovníků a dokáže do nich zařadit jednotlivé ukázky.

Žák vystihne charakteristické rysy jednotlivých funkčních stylů, orientuje se v základních pojmech. Na konkrétních textech rozpozná funkční styly, vystihne charakteristické rysy různých útvarů jednotlivých funkčních stylů.V rámci prostě sdělovacího stylu vhodně klade otázky a formuluje odpovědi, využívá všech stránek mluveného slova, vyjadřuje své názory a postoje. V rámci rétoriky přednese samostatný projev, v něm se dokáže správně a věcně vyjadřovat. V rámci uměleckého stylu rozpozná jednotlivé plány uměleckého díla . V rámci publicistiky vytvoří několik publicistických útvarů na zadané téma, analyzuje jazykové prostředky užité v textu, zařadí je ke specifickým prvkům publicistického stylu. Zná strategie, které jsou využívány v reklamě, rozpozná jejich prvky na konkrétních ukázkách.

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - Vybrané funkční styly (rétorika, prostě sdělovací funkční styl, umělecký funkční styl, publicistický funkční styl)

34


PRÁCE S TEXTEM A ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ A PRÁCE Žák si pořizuje z odborných textů, S LITERÁRNÍM TEXTEM které pojednávají o určitých - Získávání a zpracování informací literárních dílech výpisky a výtah a na z uměleckých a neuměleckých jejich základě vypracuje anotaci textů, a jejich další samostatné prezenční zpracování. -

literární druhy a žánry, četba a interpretace literárního textu – Goethe Faust, Mácha Máj

Žák zařadí typická díla literatury 18. a 19. stol do příslušných kulturně LITERATURA A OSTATNÍ DRUHY historických období a zhodnotí UMĚNÍ význam autora i daného díla jako výpověď o dané kulturní epoše. - literární text jako specifická výpověď o dané době a kultuře a o představách lidí dané kultury - vývoj literatury 18. a 19. stol. Rozpis učiva – 4. ročník

Tematické celky

Hodino vá dotace

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - Stylistika (vybrané slohové útvary, sloh, slohový postup, slohový útvar, funkční styl)

170


Žák se aktivně připravuje na závěrečnou zkoušku z českého jazyka. Prohlubuje své znalosti v oblasti slohové. Rozpozná funkční styl, slohový postup a slohový útvar. Samostatně vytvoří několik slohových

35


prací na zadané téma. ZDOKONALOVÁNÍ JAZYKOVÝCH Žák využívá všechny nabyté VĚDOMOSTÍ A DOVEDNOSTÍ zkušenosti z předchozích let - Komplexní jazykové rozbory v komplexním rozboru textu. Rozezná jevy jednotlivých jazykovědných disciplín, posoudí jejich správnost. PRÁCE S TEXTEM A ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ A PRÁCE S LITERÁRNÍM TEXTEM

Žák prohlubuje svou schopnost pořizovat si z odbornhých textů, které pojednávají o určitých literárních dílech výpisky a výtah a na jejich základě vypracovat anotaci a schopnost porozumět textu ve všech jeho rovinách a provést jeho rozbor.

- Získávání a zpracování informací z uměleckých a neuměleckých textů, a jejich další samostatné prezenční zpracování. -

literární druhy a žánry, četba a interpretace literárního textu literatury 20. a 21. století LITERATURA A OSTATNÍ DRUHY UMĚNÍ

Žák zařadí typická díla literatury 20. a - literární text jako specifická výpověď o dané době a kuluře 21. stol. do příslušných kulturně a o představách lidí dané historických období a zhodnotí kulltury význam autora i daného díla jako vývoj literatury 20. a 21. stol. výpověď o dané kulturní epoše.

5.1.2. Anglický jazyk Obecný cíl vyučovacího předmětu Současná společnost má velké požadavky na zvládnutí cizích jazyků. Osvojení si světového jazyka, zvláště pak angličtiny, otevírá dveře k osobnímu i profesnímu růstu. Cílem výuky angličtiny je tedy, pomoci žákům ke všeobecnému a lepšímu uplatnění na trhu práce a také je dostatečné vybavit pro předpokládané studium na vysoké škole. Na 36


profilu absolventa se podílí tím, že se žáci během studia naučí komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života na všeobecná i odborná témata, pracovat v týmu, využívat informační zdroje a sledovat a hodnotit pokrok svého učení. Znalost reálií, společenské kultury a dovednosti sociokulturního chování je pak připraví na život v multikulturní Evropě i mimo ni. Charakteristika učiva Tento vzdělávací program je určen pro výuku cizího jazyka s návazností na předchozí studium jazyka. Vzdělávací cíle a výstupní požadavky na absolventy jsou formulovány na úrovni B1 Společného evropského referenčního rámce. Pro dosažení této úrovně cizího jazyka (při hodinové dotaci 14 hodin za studium) předmět doplňuje a prohlubuje jazykové vzdělávání, které je zároveň propojeno s dalšími vyučovacími předměty (český jazyk a literatura, estetická výchova, dějepis, zeměpis) a zdroji informací (internet, média, cizojazyčné příručky atd.). Žáci jsou hlavně vedeni k osvojení a prohlubování komunikativních dovedností na takové úrovni, aby byli schopni v cizím jazyce řešit komunikační situace každodenního života ústně i písemně, domluvit se v cizojazyčném prostředí, porozumět pracovním postupům, zpracovat informace ze zahraniční literatury týkající se oboru vzdělávání a porozumět jak jednoduchému, tak i složitějšímu uměleckému textu. Prohlubování znalostí a dovedností je možno realizovat i mimo běžnou výuku. V průběhu studia je možno navštívit anglické divadelní představení, zúčastnit se krátkodobého výměnného pobytu v rámci projektů partnerských škol, zúčastnit se celosvětového setkání waldorfské mládeže či navštívit besedy věnované anglicky mluvícím zemím. Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka anglického jazyka směřuje k tomu aby žáci: -

porozuměli, pochopili a respektovali tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí, 37


-

uvědomovali si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu,

-

respektovali práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovali proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci,

-

přispívali k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a předcházeli osobním konfliktům, nepodléhali předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým,

-

účastnili se aktivně diskusí, formulovali a obhajovali své názory a postoje,

-

měli pozitivní vztah k učení a vzdělávání se v oblasti angličtiny,

-

chápali výhody znalosti cizích jazyků pro životní i pracovní uplatnění a byli motivováni k prohlubování svých jazykových dovedností v celoživotním učení.

Strategie výuky Zásadní strategií ve výuce angličtiny je fakt, že nad frontální výukou převažuje výuka skupinová, kooperativní a individuální. Studenti jsou podněcováni klást otázky, diskutovat a vzájemně si vyměňovat zkušenosti, a to obzvláště při probírání všeobecných témat. Při probírání nové gramatiky je většinou volena metoda komunikativní, kdy je nejprve nová gramatika představena v kontextu, pak následuje vyvození pravidla žáky, a jeho následné procvičení. Aktivita žáků je podněcována zadáváním samostatných prací a projektovou výukou, jejíž realizace probíhá v rámci epochového vyučování. Hodnocení výsledků žáků Hodnoceny jsou tyto činnosti aplikované prostřednictvím anglického jazyka: hloubka porozumění poznatkům, schopnost aplikovat poznatky při řešení problémů, schopnost formulovat své myšlenky, argumentovat a diskutovat, schopnost porozumění textu a poslechu a schopnost vyjádřit se souvisle v písemném projevu . Hodnocení žáků probíhá jednak průběžně, formou krátkých testů, ústního zkoušení probíraných témat a rozhovorů. Kromě faktických znalostí (například reálií) se hodnotí 38


splnění komunikačního záměru, forma vyjadřování a vystupování a také dovednosti, např. schopnost udržet konverzaci. Po probrání většího celku (většinou se jedná o jednotlivé lekce v učebnici) následuje opakovací test. Dále se zadávají a hodnotí samostatné práce (například projekty) a referáty i aktivita žáků při vyučování, tzn. zapojení se do diskuzí či práce se skupinkách. Součásti celkového hodnocení žáků je také slovní hodnocení, které je vydáváno na konci 1. – 3. ročníku. Zde jsou vyzdviženy žákovy přednosti, upozorněno na nedostatky a navrženo na co by se měl žák v následujícím školením roce zaměřit. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Přínosem bude především posílení a rozvinutí komunikativní kompetence – absolvent bude schopen v anglickém jazyce: -

vyjadřovat se přiměřeně k účelu jednání,

-

bude schopen komunikovat s určitou mírou plynulosti a spontánnosti, takže bude moci normálně konverzovat s rodilými mluvčími,

-

bude rozumět přiměřeným souvislým projevům a diskuzím rodilých mluvčích pronášeným ve standardním hovorovém tempu,

-

orientovat se v textu, sdělit obsah, hlavní myšlenky či informace vyslechnuté nebo přečtené,

-

vyprávět příběhy, zážitky, popsat své pocity, sdělit a zdůvodnit svůj názor,

-

zformulovat vlastní myšlenky a vytvořit text o událostech a zážitcích v podobě popisu, sdělení, vyprávění, dopisu a odpovědi na dopis,

-

vyřešit většinu běžných denních situací, které se mohou odehrát v cizojazyčném prostředí,

-

komunikovat s jistou mírou sebedůvěry a aktivně používat získanou slovní zásobu, včetně vybrané frazeologie v rozsahu daných tematických okruhů, zejména v rutinních situacích každodenního života, a vlastních zálib,

-

vyjadřovat se ústně i písemně, k tématům osobního života i všeobecného charakteru;

-

domluvit se v běžných situacích; získat i poskytnout informace; 39


-

prokázat faktické znalosti především o geografických, politických, kulturních faktorech zemí dané jazykové oblasti včetně vybraných poznatků studijního oboru, a to i z jiných vyučovacích předmětů, a uplatňovat je také v porovnání s reáliemi mateřské země.

V oblasti kompetence k řešení problémů absolvent bude schopen: -

volit vhodné prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí dříve nabytých,

-

spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení).

V oblasti občanské kompetence a kulturního povědomí absolvent bude schopen: -

jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním i veřejném zájmu,

-

uvědomovat si v rámci plurality a multikulturního soužití vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých, uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu,

-

podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořený pozitivní vztah.


stanovit si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek,

-

reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku,

-

pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností,

-

podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých,

-

přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým. 40


V oblasti kompetence k učení absolvent bude schopen: -

číst s porozuměním věcně i jazykově přiměřené texty,

-

orientovat se v textu, sdělit obsah a hlavní myšlenky,

-

zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a informace z textu nebo mluveného projevu (např. výklad, přednášku, proslov aj.),

-

reálně si stanovit cíle v dalším jazykovém vzdělávání.

V oblasti kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám bude schopen: -

řešit pracovní i mimopracovní problémy, byť omezeně, v prostředí, kde jednací řečí je angličtina,

-

vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, tzn. umět sepsat životopis, vést pracovní pohovor, prezentovat svůj odborný, potenciál a své profesní cíle.

Výrazně také posílí své kompetence k využívaní prostředků informačních a komunikačních technologií a práce s informacemi. Posilování komunikativní kompetence a kompetence k využívaní prostředků informačních a komunikačních technologií a práce s informacemi přispívá k realizaci průřezového tématu Občan v demokratické společnosti. Toto téma se také realizuje v promyšleném a funkčním používání strategií výuky, např. používání aktivizujících metod a forem práce ve výuce, jako je problémové a projektové učení, kooperativní učení, různé diskusní a simulační metody. Výuka jazyka také přispívá k rozvoji osobnosti studenta. Ve čtvrtém ročníku se studenti zabývají masovými médii. Průřezové téma Člověk a svět práce je pak ve třetím ročníku realizováno nácvikem písemné i verbální sebeprezentace při vstupu na trh práce, tzn. sestavování žádostí o zaměstnání a odpovědí na inzeráty, psaní profesních životopisů, průvodních (motivačních) dopisů, jednání s potenciálním zaměstnavatelem, přijímací pohovory. 41


V rámci reálií České republiky a anglicky mluvících zemí se žáci ve 2-4 ročníku zabývají také soustavou školního vzdělávání v ČR, možnosti vzdělávání v zahraničí a nabídce zaměstnání. Používání elektronických slovníků, softwaru pro tvorbu prezentací a internetu jako zdroje informací přispívá k realizaci průřezového tématu informační a komunikační technologie. 1. ročník - dotace: 4 hodiny týdně Snahou v prvním ročníku je pochopit svět v jeho zákonitostech, přičemž zájem se zaměřuje dovnitř. Toto se prolíná s tematickými okruhy, kdy se žáci zaměřují na věci jim blízké a známé (rodina, koníčky, škola atd.), ale na druhou stranu si začínají uvědomovat, že patří do lidského společenství, tudíž jsou jeho součástí. Dále se bere na vědomí fakt, že svět je opravdový a cílem je vyučovat anglický jazyk, který poté mohou žáci využít v praxi (situace). Výsledky vzdělávání

Učivo 1. Řečové dovednosti

Žák/yně: ●rozumí hlavním bodům a myšlenkám autentického ústního projevu / poslechu na známé téma ●pochopí hlavní smysl autentické konverzace, jež je zřetelně vyslovována ●porozumí hlavním bodům a myšlenkám poslechového textu v učebnici ●odvodí význam neznámých slov a výrazů na základě již osvojené slovní zásoby a vizuální podpory ●rozliší v mluveném projevu jednotlivé mluvčí ●rozumí pokynům a instrukcím týkajících se organizace vyučování Žák/yně: ●čte srozumitelně a plynule texty 42

● receptivní řečová dovednost sluchová = poslech a porozumění monologických i dialogických projevů

● receptivní řečová dovednost zraková =

Hodinová dotace 40


přiměřeného rozsahu ●vyhledá v textu hlavní body a myšlenky ●vyhledá v textu specifické informace ●orientuje se v textech z učebnice

čtení a práce s textem

Žák/yně: ●srozumitelně formuluje své názory na probrané téma ●volně a srozumitelně reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý text přiměřeného rozsahu ●sestaví souvislý projev týkající se probraných tematických okruhů ●popíše své okolí, své zájmy a činnosti s nimi související ●přiměřeně reaguje v každodenních komunikačních situacích

● produktivní řečová dovednost ústní = mluvení zaměřené situačně i tematicky

Žák/yně: ●zahájí, vede, udržuje a zakončí dialog na probrané téma ●požádá o upřesnění nebo zopakování sdělené informace, pokud nezachytí přesně význam ●vyplní jednoduchý známý i neznámý formulář

● interaktivní řečové dovednosti = střídání receptivních a produktivních činností ● interakce ústní i písemná = vyplňování jednoduchých formulářů

Žák/kyně: ●spojí kratší úseky do delšího souvislého celku např. pomocí spojek so, because, but, although ●rozlišuje mezi formálním a neformálním písemným projevem ●logicky a jasně sestaví souvislý text přiměřeného rozsahu na známé téma ●zformuluje vlastní myšlenky a vytvoří jednoduchý text o událostech a zážitcích v podobě popisu, sdělení, vyprávění, pohledu, dopisu a odpovědi na dopis

● produktivní řečová dovednost písemná = používání spojek ve větách, používání propojujících slov (tzv. linking words), formální a neformální styl – základní odlišnosti, sepsání jednoduchého textu: popis, sdělení, vyprávění, pohled, dopis, odpověď na dopis

Žák/yně: ●přeloží text a pracuje s dvojjazyčným slovníkem i elektronickým slovníkem

● jednoduchý překlad ●základy práce s dvojjazyčným slovníkem i elektronickým 43

diskuse a rozhovory na probírané téma, nácvik souvislého projevu na probírané téma


2. Jazykové prostředky Žák/yně: ●vyslovuje srozumitelně co nejblíže přirozené výslovnosti, rozlišuje základní zvukové prostředky anglického jazyka ●používá slovní zásobu k probraným tématům, tvoří příslovce ●dodržuje základní pravopisné normy: neurčitého členu, pravidelných podstatných jmen, přivlastňovacích podst. jmen, pravidelných sloves v minulém čase prostém a ve 3.os. j.č. přítomného času prostého, ingový tvar běžných sloves, 2. a 3. stupně příd. jmen, napíše diktovaný text se známými slovy v souladu s pravidly pravopisu ● tvoří správně množná čísla podstatných jmen pravidelných i nepravidelných - rozliší základní počitatelná a nepočitatelná podst. jména a podle toho volí výrazy some/any, how much/many -vytvoří přivlastňovací podst. jméno -volí správně člen neurčitý u názvů profesí a počitatelných podstatných jmen čísla jednotného -volí strávně určitý člen při odkazování se na známou věc -používá správně přivlastňovací přídavná jména - používá přídavná jména popisující charakter člověka a základní příd. jména -vystupňuje přídavná jména pravidelná i nepravidelná -správně používá příslovce frekvence -vytvoří příslovce ze známých příd. jmen -používá základní pravidelná a nepravidelná slovesa -tvoří správně a používá přivlastňovací zájmena 44

●výslovnost: zvuková výstavba slova, intonace v tázacích a oznamovacích větách, fonetické rysy, symboly ●slovní zásoba a její tvoření: budování slovní zásoby, tvorba příslovcí ●grafická podoba jazyka a pravopis: zákonitosti vyplývající z psané podoby jazyka pro frázování a intonaci ●gramatika: podstatná jména, užívání členu určitého a neurčitého, some/any, how much/many, počitatelná a nepočitatelná podstatná jména, přídavná jména, příslovce, slovesa, zájmena, přítomný čas prostý, přítomný čas průběhový, minulý čas prostý, minulý čas průběhový, budoucí děj – will, be going to, předpřítomný čas, otázka, zápor, zkrácená odpověď, , modální slovesa, pořádek slov ve větě, sloveso a infinitiv / gerundium, vztažné věty omezovací, frázové sloveso look

50


-podle situace rozlišuje právě probíhající děj a děj opakovaný a volí správný přítomný čas -pří vyprávění většinou volí správně mezi minulými časy -používá vazbu be going to k vyjádření plánované budoucnosti a předpovědím a odlišuje ji od použití will - tvoří správně jednoduché věty v předpřítomném čase - ve všech probraných časech tvoří věty oznamovací, tázací a záporné se správným slovosledem a používá zkrácené odpovědi - používá modální sloveso can/can´t -volí správně mezi infinitivem a gerundiem u známých sloves - tvoří vztažné věty omezovací s vztažnými zájmeny who/which 3. Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce Žák/yně: ●vyjadřuje se ústně i písemně k následujícím tématům osobního života mimo jiné např.: -poskytne své osobní údaje -pojmenuje a popíše vzhledově a charakterově sebe a členy rodiny, svůj a jejich každodenní život, zaměstnání a volný čas -vyjmenuje různé způsoby trávení volného času a uvede příklady, uvede své preference týkající se knih a filmů -popíše dům/byt, ve kterém bydlí a také město/vesnici -jednoduše popíše aktuální počasí -vyjmenuje různé druhy obchodů, příklady zboží a vyjádří své preference v nakupování -pojmenuje základní druhy jídel a nápojů a vyjádří své preference a stravovací zvyky, pitný režim, orientuje se v jídelním lístku -popíše detailně svou dovolenou -představí Českou republiku - geografie, demografie, hospodářství, politika kultura 45

●tematické okruhy: -osobní údaje – rodina, vzhled a charakter, zaměstnání, volný čas -každodenní život -volný čas, zábava – četba, film -dům a domov – vybavení domácnosti, popis místa -počasí - jídlo a nápoje -nakupování - služby -cestování – dovolená -péče o tělo a zdraví – části lidského těla, pitný režim, stravování, volný čas Česká republika ●komunikační situace: v rámci probíraných témat

40


●domluví se v běžných situacích; získá a poskytne informace, zahájí a ukončí rozhovor na probírané téma, vyjádří žádost, prosbu, pozvání, odmítnutí, zklamání, naději apod. - rezervuje si hotel, přihlásí se do něj a odhlásí - objedná si jídlo v restauraci, vyřeší problém s jídlem - zeptá se na cestu a také popíše cestu -koupí si zboží v obchodě ●používá stylisticky vhodné obraty umožňující nekonfliktní vztahy a komunikaci

získávání a předávání informací ,objednávky služeb, vyřízení vzkazu, apod. ●jazykové funkce: obraty při zahájení a ukončení rozhovoru, vyjádření žádosti, prosby, pozvání, odmítnutí, radosti, zklamání, naděje apod.

4. Poznatky o zemích Žák/yně: ● prokazuje faktické znalosti o vybraných místech Velké Británie, Austrálie, USA. -porovná slavení Vánoc a Velikonoc v anglicky mluvících zemích s Českou republikou ●uplatňuje v komunikaci vybraná sociokulturní specifika anglicky mluvících zemí

6

● vybrané poznatky všeobecného charakteru, které vedou k poznání Velké Británie, Austrálie, USA. ●poznatky o anglicky mluvících zemích ve srovnání s Českou republikou -Vánoce -Velikonoce

Celková dotace: 136 hodin 2. ročník - dotace: 3 hodiny týdně Snahou je vnést do myšlení pohyblivost a to, co bylo v 1. ročníku zákonité, přísně logické, dovést do nové dimenze. Podporuje se myšlení v souvislostech, žáci jsou vedeni k samostatnému odvozování gramatických jevů. Ve slovní zásobě jsou podporováni k porozumění i bez využití slovníků. Výsledky vzdělávání

46

Učivo

Hodinová dotace

1. Řečové dovednosti

30


Žák/yně: ●rozumí hlavním bodům a myšlenkám autentického ústního projevu / poslechu na známé téma ●pochopí hlavní smysl autentické konverzace, jež je zřetelně vyslovována ●porozumí hlavním bodům a myšlenkám poslechového textu v učebnici ●odvodí význam neznámých slov a výrazů na základě již osvojené slovní zásoby a vizuální podpory ●rozliší v mluveném projevu jednotlivé mluvčí ●rozumí pokynům a instrukcím týkajících se organizace vyučování ●rozpozná význam obecných sdělení a hlášení

● receptivní řečová dovednost sluchová = prohlubování schopnosti rozumět monologickým i dialogickým projevům

Žák/yně: ●čte srozumitelně a plynule texty přiměřeného rozsahu ●vyhledá v textu hlavní body a myšlenky ●vyhledá v textu specifické informace ●orientuje se v textech z učebnice

● receptivní řečová dovednost zraková = čtení a práce s textem

Žák/yně: ●srozumitelně formuluje své názory na probrané téma ●volně a srozumitelně reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý text přiměřeného rozsahu ●sestaví souvislý projev týkající se probraných tematických okruhů ●popíše své okolí, své zájmy a činnosti s nimi související ●přiměřeně reaguje v každodenních komunikačních situacích ●vypráví jednoduché příběhy, zážitky, popíše pocity ●sdělí a zdůvodní svůj názor

● produktivní řečová dovednost ústní = mluvení zaměřené situačně i tematicky

Žák/yně: ●zahájí, vede, udržuje a zakončí dialog na

● interaktivní řečové dovednosti = střídání


47


probrané téma ●požádá o upřesnění nebo zopakování sdělené informace, pokud nezachytí přesně význam ●zaznamenává jednoduché vzkazy volajících ●odpoví na neformální mail ●přeformuluje pronesené sdělení a zprostředkuje informaci dalším lidem (nepřímá řeč)

receptivních a produktivních činností

Žák/yně: ●spojí kratší úseky do delšího souvislého celku pomocí spojek a PTN, although. however, firstly, secondly, above all, in general. ●rozlišuje mezi formálním a neformálním písemným projevem ●logicky a jasně sestaví souvislý text přiměřeného rozsahu na známé téma ●zformuluje vlastní myšlenky a vytvoří popis místa, formální email, a odpověď na neformální email, sdělí názor

● produktivní řečová dovednost písemná = používání spojek ve větách, používání PTN, formální a neformální styl – základní odlišnosti a náležitosti, popis místa a budovy, sdělení názoru, formální email, a odpověď na neformální email

Žák/yně: ● přeloží text a pracuje s dvojjazyčným slovníkem i elektronickým slovníkem

● jednoduchý překlad -práce s dvojjazyčným slovníkem i elektronickým

● interakce ústní i písemná telefonování – fráze, tvoření poznámek,

2. Jazykové prostředky ●výslovnost: zvuková výstavba slova, intonace v tázacích a oznamovacích větách, fonetické rysy, symboly

Žák/yně: ●vyslovuje srozumitelně co nejblíže přirozené výslovnosti, rozlišuje základní zvukové prostředky anglického jazyka ●používá slovní zásobu k probraným tématům, tvoří přídavná jména pomocí koncovky -ed a -ing , podst. jména pomocí přípony –ion ●dodržuje a používá doposud probrané základní pravopisné normy a gramatické jevy -dodržuje pořádek slov ve větě - rozlišuje předpřítomný čas a minulý při vyjádření minulosti

●slovní zásoba a její tvoření: budování slovní zásoby, tvorba příd. jmen přípony -ed, -ing, tvorba post. jmen příponou -ion ●grafická podoba jazyka a 48

30


-volí správně předpřítomný čas prostý k vyjádření zážitků a zkušeností a s příslovci ever, never, yet, just a already -porovná lidi, věci a aktivity pomocí vazby as…as/less than -tvoří věty se superlativem a předpřítomným časem -volí správně mezi gerundiem a infinitivem u známých sloves - volí správně mezi slovesem must a have to v přítomném čase - používá předložky in/into, out/out of vyjadřující pohyb -volí správně mezi 1. a 2. kondicionálem při vyjadřování reálných a nereálných situacích a jejich následcích -vyjadřuje možné děje pomocí modálních sloves may/might -udílí rady pomocí modálního slovesa should -používá vazbu used to k opakovaným dějům v minulosti -používá trpný rod v přítomné a minulém čase prostém -používá something/anything/nothing -požívá kvantifikátory too, too much, too many, enough, a little, a few - rozlišuje mezi frázovými slovesy s a bez předmětu -používá so a neither k vyjádření souhlasu -používá předminulý čas při dějích předcházejících minulosti -reprodukuje jak oznamovací věty, tak otázky pomocí nepřímé řeči a sloves tell a say a spojky if

pravopis: zákonitosti vyplývající z psané podoby jazyka pro frázování a intonaci ●gramatika: opakování a prohlubování doposud probraných gramatických jevů, předpřítomný čas prostý a průběhový, komparativ příd jmen a příslovcí, as..as/less..than, superlativ v kombinaci s předpřítomným časem, infinitiv, gerundium, sloveso have to a must, předložky vyjadřující pohyb, 1.kondicionál, 2.kondicionál, modální slovesa may, might, should, vazba used to, trpný rod, kvantifikátory, pořádek slov ve větě, frázová slovesa, so, neither, something/anything/nothing, předminulý čas, nepřímá řeč

3. Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce Žák/yně: ●vyjadřuje se ústně i písemně k probraným 49

●tematické okruhy: Nakupování - oblečení

32


tématům osobního života, mimo jiné např.: -pojmenuje základní druhy oblečení a vyjádří své preference v nakupování -pojmenuje problémy mezi rodiči a dětmi, porovná život v minulosti se současností -vyjádří a zdůvodní své preference týkající se večírků -vyjmenuje příklady pravidel ze školního řádu, vyjádří své preference týkající se předmětů, -rozpozná různé druhy sportů a u vybraných jednoduše popíše pravidla a vybavení, vyjádří své preference -pojmenuje základní živočišné a rostlinné druhy a vyjádří své preference -pojmenuje vybrané vynálezy moderního světa a objasní jejich přínos -popíše způsob trávení svých víkendů -vysvětlí zásady zdravého životního stylu popíše vybranou osobu -rozliší základní dopravní prostředky a vyjádří se k jejich výhodám a nevýhodám a uvede své preference -pohovoří o životě a díle W.Shakespeare -představí vybraného autora a dílo

Mezilidské vztahy Zábava Volný čas - Sport Vzdělávání Věda a technika Každodenní život Péče o tělo a zdraví Popis osob Cestování a doprava Velká Británie W.Shakespeare Vybraní britští a američtí autoři ●komunikační situace: v rámci probíraných témat získávání a předávání informací ,objednávky služeb, vyřízení vzkazu, apod.

● domluví se v běžných situacích; získá a poskytne informace, zahájí a ukončí rozhovor na probírané téma, vyjádří žádost, prosbu, pozvání, odmítnutí, zklamání, naději apod. Mimo jiné se např.: - zeptá se na cestu a také popíše cestu -vrátí zakoupené oblečení -vysvětlí symptomy a koupí si zboží v lékárně -vyřídí jednoduchý telefonní hovor -koupí si lístek na dopravní prostředek ●používá stylisticky vhodné obraty umožňující nekonfliktní vztahy a komunikaci

50

●jazykové funkce: obraty při zahájení a ukončení rozhovoru, vyjádření žádosti, prosby, pozvání, odmítnutí, radosti, zklamání, naděje apod.


4. Poznatky o zemích

10

● vybrané poznatky všeobecného i odborného charakteru vedoucí k poznání Velké Británie, její kultury, umění a literatury (W.Shakespeare), tradic a společenských zvyklostí ●poznatky o anglicky mluvících zemích ve srovnání s Českou republikou -nakupování -sport -vzdělávání -svátky

Žák/yně: ● prokazuje faktické znalosti o geografických , demografických, hospodářských, politických a kulturních faktorech Velké Británie a čerpá i z poznatků předmětů jako jsou zeměpis a český jazyk, získané poznatky uplatňuje v porovnání s reáliemi České republiky ●uplatňuje v komunikaci vybraná sociokulturní specifika anglicky mluvících zemí

Celková dotace: 102 hodin 3. ročník - dotace: 3 hodiny týdně V tomto ročníku má žák pochopit svébytné jazykové a myšlenkové styly cizích jazyků a seznámit se s nejvýznamnějšími impulsy lidí každého kulturního okruhu v jejich mateřštině. Tak může v mladém člověku vzniknout fundované kvalitativní pochopení pro příspěvky různých kulturních okruhů ke světovým dějinám a v důsledku toho také prohloubit hlubší pochopení pro vlastní kulturu a jazyk. Tím se dosáhne zkoumáním významných příspěvků Velké Británie a USA k současné literatuře, stejně jako aktuálních a kulturních problémů anglicky mluvícího světa. Dále se implementují úryvky z novin a časopisů, slohové práce, volné diskuse a shrnutí obsahu z delších úryvků textu. Výsledky vzdělávání

Učivo

Hodinová dotace


30

● receptivní řečová dovednost sluchová = -

Žák/yně: ● rozumí hlavním bodům a myšlenkám 51


autentického ústního projevu / poslechu složitějšího obsahu na aktuální téma ●pochopí hlavní i doplňující informace autentického ústního projevu ●porozumí hlavním bodům a myšlenkám poslechového textu v učebnici ●odvodí význam neznámých slov a výrazů na základě známé slovní zásoby, kontextu a znalosti tvorby slov ●rozliší různé styly, citové zabarvení a názory jednotlivých mluvčích ●rozumí školním a pracovním pokynům Žák/yně: ●čte srozumitelně a plynule texty přiměřené náročnosti ● čte přiměřeně náročné dílo z angloamerické literatury ●vyhledá v textu hlavní body a myšlenky ●vyhledá v textu specifické informace ●orientuje se v textech z učebnice ●odvodí význam neznámých slov a výrazů na základě známé slovní zásoby,kontextu a znalosti tvorby slov Žák/yně: ●srozumitelně formuluje své názory na probrané téma ●volně a srozumitelně reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý text přiměřeného rozsahu ●sestaví souvislý projev týkající se probraných tematických okruhů ●popíše své okolí, své zájmy a činnosti s nimi související ●přiměřeně reaguje v každodenních komunikačních situacích ●vyjadřuje se téměř bezchybně v běžných předvídatelných situacích ●vypráví jednoduché příběhy, zážitky, popíše pocity ●sdělí a zdůvodní svůj názor ● přednese připravenou prezentaci ze svého oboru a reaguje na jednoduché dotazy publika ●dokáže experimentovat, zkoušet a hledat způsoby 52

prohlubování schopnosti rozumět monologickým i dialogickým projevům

● receptivní řečová dovednost zraková = čtení a práce s textem včetně odborného

● produktivní řečová dovednost ústní = mluvení zaměřené situačně i tematicky diskuse a rozhovory na probírané téma, nácvik souvislého projevu na probírané téma


vyjádření srozumitelné pro posluchače Žák/yně: ●vyměňuje si informace, které jsou běžné při neformálních hovorech ●zapojí se do hovoru bez přípravy ●zapojí se do odborné debaty nebo argumentace, týká-li se známého tématu ●požádá o upřesnění nebo zopakování sdělené informace, pokud nezachytí přesně význam ●přeformuluje pronesené sdělení a zprostředkuje informaci dalším lidem (nepřímá řeč) ●odpoví na neformální dopis, inzerát ●ověří si i sdělí získané informace písemně

● interaktivní řečové dovednosti = střídání receptivních a produktivních činností

Žák/yně: ●spojí kratší úseky do delšího souvislého celku pomocí PTN např. although. however, firstly, secondly, above all, in general, in the end ●rozlišuje mezi formálním a neformálním písemným projevem ●logicky a jasně sestaví souvislý text přiměřeného rozsahu na známé téma ●vyjádří písemně svůj názor na literární text ●vyhledá, zformuluje a zaznamená informace nebo fakta týkající se studovaného oboru ●zaznamenává písemně podstatné myšlenky a informace z textu, zformuluje vlastní myšlenky a vytvoří odpověď na neformální dopis, nabídku práce(formální dopis), CV, popis místa, popis osoby (literární postavy), příběh, článek, recenzi) Žák/yně: ● přeloží text a pracuje s dvojjazyčným slovníkem, výkladovým, i elektronickým slovníkem

● produktivní řečová dovednost písemná = zpracování textu v podobě reprodukce, osnovy, výpisků, anotací, apod.

● interakce ústní i písemná

používání spojek ve větách, používání PTN, formální a neformální styl – základní odlišnosti a náležitosti, popis místa a osoby (literární postavy), sdělení názoru, formální dopis, CV, neformální dopis, recenze, příběh, článek ● jednoduchý překlad -práce s dvojjazyčným, výkladovým i elektronickým slovníkem 2. Jazykové prostředky ●výslovnost: zvuková

Žák/yně: 53

30


●vyslovuje srozumitelně co nejblíže přirozené výslovnosti, rozlišuje základní zvukové prostředky anglického jazyka a koriguje odlišnosti zvukové podoby jazyka ●používá slovní zásobu k probraným tématům a uplatňuje základní způsoby tvoření slov v angličtině ●dodržuje a používá doposud probrané základní pravopisné normy a gramatické jevy a z nové gramatiky mimo jiné: -dodržuje pořádek slov ve větě - používá opisné tvary slovesa can -pomocí modálních sloves vyjadřuje povinnost, názor, radu, dedukuje, vyjádří možnost nebo schopnost -reprodukuje otázku či rozkaz -tvoří časové věty při vyjadřování budoucnosti -tvoří trpný rod ve všech probraných časech -vyjádří hypotetickou situaci v minulosti -ověří si získané informaci pomocí tázacích dovětků -rozvíjí svůj projev popisnými větami vztažnými ●dodržuje základní pravopisné normy v písemném projevu,opravuje chyby ●používá opisné prostředky v neznámých situacích, při vyjadřování složitých myšlenek ●používá vhodně základní odbornou slovní zásobu ze svého studijního oboru

54

výstavba slova, intonace v tázacích a oznamovacích větách, fonetické rysy, symboly ●slovní zásoba a její tvoření: budování slovní zásoby, tvorba příd. jmen přípony -ed, -ing, -ness, -ity, tvorba post. jmen příponou –ion, -ment, -ation a –al, předpony ●grafická podoba jazyka a pravopis: zákonitosti vyplývající z psané podoby jazyka pro frázování a intonaci ●gramatika: opakování a prohlubování doposud probraných gramatických jevů: Přítomný čas prostý a průběhový (dokonavá a nedokonavá slovesa) Minulý čas prostý a průběhový Předminulý čas Vyjádření budoucnosti: be going to, will, přít čas průběhový Stupňování příd. jmen a příslovcí Modální slovesa 1.a 2 kondicionál Vazba used to Kvantifikátory Člen určitý a neurčitý Gerundia a infinitivy Nepřímá řeč Trpný rod


Vztažné věty omezovací Frázová slovesa Nové gramatické jevy: časové věty Vztažné věty popisné 3. kondicionál Tázací dovětky 3. Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce Žák/yně: ●vyjadřuje se ústně i písemně k probraným tématům osobního života a k tématům z oblasti zaměření studijního oboru mimo jiné např.: -porovná různé způsoby stravování -vyjádří své preference týkající se sportu a vyjádří se k postavení sportu a sportovců ve společnosti -porovná funkci a skladbu rodiny dnes a v minulosti -popíše vybranou literární postavu britského nebo amerického autora -popíše základní peněžní operace -popíše základní dopravní prostředky jejich výhody a nevýhody, popíše cestu - popíše vybrané současné společenské normy a vyjádří svůj postoj k nim -představí svou školu a systém vzdělávání v České republice -popíše různé typy bydlení (budov)a vyjádří se k jejich výhodám a nevýhodám -vyjádří se k významu přátelství v životě člověka -rozliší různé druhy zaměstnání, pojmenuje výhody a nevýhody, osobní předpoklady a vyjádří své preference -rozliší různé typy obchodů, způsoby nakupování, jejich výhody a nevýhody a vyjádří své preference -sepíše recenzi filmu nebo knihy 55

●tematické okruhy: Jídlo a nápoje, restaurace Sport Peníze Rodina,popis osob Doprava a cestování Vzdělávání Služby –taxi, hotel, restaurace Dům a domov-typy bydlení Mezilidské vztahy Zaměstnání Nakupování Zábava- kino,televize USA Vybraní britští a američtí autoři Technická specializacevybraná témata z informační technologie a stavebního vzdělávání Humanitní specializace – vy braná témata z pedagogiky, psychologie a komunikace

32


-uvede příklady vybraných amerických a britských autorů, zařadí je do doby, charakterizuje jejich tvorbu a vyzdvihne stěžejní díla ●řeší pohotově a vhodně standardní řečové situace i jednoduché a frekventované situace týkající se pracovní činnosti ●domluví se v běžných situacích; získá a poskytne informace, zahájí a ukončí rozhovor na probírané téma, vyjádří žádost, prosbu, pozvání, odmítnutí, zklamání, naději apod. Mimo jiné např.: -představí osoby -pronajme si byt či dům -vyřídí jednoduchý telefonní hovor -koupí si lístek na dopravní prostředek-vede pracovní pohovor ●používá stylisticky vhodné obraty umožňující nekonfliktní vztahy a komunikaci

●komunikační situace: v rámci probíraných témat získávání a předávání informací ,objednávky služeb, vyřízení vzkazu, apod. ●jazykové funkce: obraty při zahájení a ukončení rozhovoru, vyjádření žádosti, prosby, pozvání, odmítnutí, radosti, zklamání, naděje apod.

4. Poznatky o zemích Žák/yně: ●prokazuje faktické znalosti o geografických, demografických, hospodářských, politických a kulturních faktorech USA a čerpá i z poznatků předmětů jako jsou zeměpis a český jazyk, odborná specializace a získané poznatky uplatňuje v porovnání s reáliemi České republiky ●uplatňuje v komunikaci vybraná sociokulturní specifika anglicky mluvících zemí

56

● vybrané poznatky všeobecného i odborného charakteru vedoucí k poznání USA, jejich kultury, umění a literatury , tradic a společenských zvyklostí ●poznatky o anglicky mluvících zemích ve srovnání s Českou republikou -jídlo a nápoje -bydlení -nakupování -sport -doprava -vzdělávání -zaměstnání -svátky

10


Celková dotace: 108 hodin 4. ročník - dotace: 4 hodiny týdně V posledním ročníku se především jedná o souhrnné zopakování jevů probíraných v předešlých třech letech. Žáci jsou vedeni k ještě samostatnějšímu a jistějšímu projevu ve všech jazykových kompetencích, které jim budou potřebné při státní maturitní zkoušce. V tomto roce se intenzivně procvičují typové úlohy na státní maturitu. Výsledky vzdělávání

Učivo

Hodinová dotace


50

Žák/yně: ● rozumí hlavním bodům a myšlenkám autentického ústního projevu / poslechu složitějšího obsahu na aktuální téma ●pochopí hlavní i doplňující informace autentického ústního projevu ●porozumí hlavním bodům a myšlenkám poslechového textu v učebnici ●odvodí význam neznámých slov a výrazů na základě známé slovní zásoby, kontextu a znalosti tvorby slov ●rozliší různé styly, citové zabarvení a názory jednotlivých mluvčích

● receptivní řečová dovednost sluchová = prohlubování schopnosti rozumět monologickým i dialogickým projevům

Žák/yně: ●čte srozumitelně a plynule texty přiměřené náročnosti ● čte přiměřeně náročné dílo z angloamerické literatury ●vyhledá v textu hlavní body a myšlenky ●vyhledá v textu specifické informace ●orientuje se v textech z učebnice ●odvodí význam neznámých slov a výrazů na základě známé slovní zásoby,kontextu a znalosti tvorby slov Žák/yně:

● receptivní řečová dovednost zraková = čtení a práce s textem včetně odborného

57

● produktivní řečová


●srozumitelně formuluje své názory na probrané téma ●volně a srozumitelně reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý text přiměřeného rozsahu ●sestaví souvislý projev týkající se probraných tematických okruhů ●popíše své okolí, své zájmy a činnosti s nimi související ●přiměřeně reaguje v každodenních komunikačních situacích ●vyjadřuje se téměř bezchybně v běžných předvídatelných situacích ●vypráví jednoduché příběhy, zážitky, popíše pocity ●sdělí a zdůvodní svůj názor ● přednese připravenou prezentaci ze svého oboru a reaguje na jednoduché dotazy publika ●dokáže experimentovat, zkoušet a hledat způsoby vyjádření srozumitelné pro posluchače

dovednost ústní = mluvení zaměřené situačně i tematicky

Žák/yně: ●vyměňuje si informace, které jsou běžné při neformálních hovorech ●zapojí se do hovoru bez přípravy ●zapojí se do odborné debaty nebo argumentace, týká-li se známého tématu ●požádá o upřesnění nebo zopakování sdělené informace, pokud nezachytí přesně význam ●přeformuluje pronesené sdělení a zprostředkuje informaci dalším lidem (nepřímá řeč) ●odpoví na neformální i formální dopis, inzerát ●ověří si i sdělí získané informace písemně

● interaktivní řečové dovednosti = střídání receptivních a produktivních činností

Žák/yně: ●spojí kratší úseky do delšího souvislého celku pomocí PTN např. although. however, firstly, secondly, above all, in general, in the end ●rozlišuje mezi formálním a neformálním písemným projevem

● produktivní řečová dovednost písemná = zpracování textu v podobě reprodukce, osnovy, výpisků, anotací, apod.

58


● interakce ústní i písemná

používání spojek ve


●logicky a jasně sestaví souvislý text přiměřeného rozsahu na známé téma ●vyjádří písemně svůj názor na literární text ●vyhledá, zformuluje a zaznamená informace nebo fakta týkající se studovaného oboru ●zaznamenává písemně podstatné myšlenky a informace z textu, zformuluje vlastní myšlenky a vytvoří odpověď na neformální dopis, nabídku práce(formální dopis), CV, popis místa, popis osoby, příběh, recenzi) Žák/yně: ● přeloží text a pracuje s dvojjazyčným slovníkem, výkladovým, i elektronickým slovníkem

větách, používání PTN, formální a neformální styl – základní odlišnosti a náležitosti, popis místa a osoby, sdělení názoru, formální dopis, CV, neformální dopis, recenze, příběh, ● jednoduchý překlad -práce s dvojjazyčným, výkladovým i elektronickým slovníkem 2. Jazykové prostředky

Žák/yně: ●vyslovuje srozumitelně co nejblíže přirozené výslovnosti, rozlišuje základní zvukové prostředky anglického jazyka a koriguje odlišnosti zvukové podoby jazyka ●používá slovní zásobu k probraným tématům a uplatňuje základní způsoby tvoření slov v angličtině ●dodržuje a používá doposud probrané základní pravopisné normy a gramatické jevy a mimo jiné: -dodržuje pořádek slov ve větě - používá opisné tvary slovesa can -pomocí modálních sloves vyjadřuje povinnost, názor, radu, dedukuje, vyjádří možnost nebo schopnost -reprodukuje otázku či rozkaz -tvoří časové věty při vyjadřování budoucnosti -tvoří trpný rod ve všech probraných časech -vyjádří hypotetickou situaci v minulosti -ověří si získané informaci pomocí tázacích dovětků -rozvíjí svůj projev popisnými větami vztažnými 59

●výslovnost: zvuková výstavba slova, intonace v tázacích a oznamovacích větách, fonetické rysy, symboly ●slovní zásoba a její tvoření: přípony, předpony ●grafická podoba jazyka a pravopis: zákonitosti vyplývající z psané podoby jazyka pro frázování a intonaci ●gramatika: opakování a prohlubování doposud probraných gramatických jevů: Přítomný čas prostý a průběhový (dokonavá a nedokonavá slovesa) Minulý čas prostý a průběhový

21


●dodržuje základní pravopisné normy v písemném projevu,opravuje chyby ●používá opisné prostředky v neznámých situacích, při vyjadřování složitých myšlenek ●používá vhodně základní odbornou slovní zásobu ze svého studijního oboru

Předminulý čas Vyjádření budoucnosti: be going to, will, přít čas průběhový Stupňování příd. jmen a příslovcí Modální slovesa 1.a 2 kondicionál Vazba used to Kvantifikátory Člen určitý a neurčitý Gerundia a infinitivy Nepřímá řeč Trpný rod Vztažné věty omezovací Frázová slovesa časové věty Vztažné věty popisné 3. kondicionál Tázací dovětky 3. Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce

Žák/yně: ●vyjadřuje se ústně i písemně k probraným tématům, především nabývá větší míry jistoty a své znalosti si upevňuje a prohlubuje. ●řeší pohotově a vhodně standardní řečové situace i jednoduché a frekventované situace týkající se pracovní činnosti ●domluví se v běžných situacích; získá a poskytne informace, zahájí a ukončí rozhovor na probírané téma, vyjádří žádost, prosbu, pozvání, odmítnutí, zklamání, naději apod. ●používá stylisticky vhodné obraty umožňující nekonfliktní vztahy a komunikaci

60

●tematické okruhy: Rodina,popis osob, mezilidské vztahy Dům a domov Vzdělávání - škola Zaměstnání Jídlo Nakupování a služby, móda Cestování a doprava Počasí Masmédia Kultura a volný čas Sport Zdraví Příroda a živ. prostředí Věda a technika Česká republika

40


Velká Británie USA Austrálie a Nový Zéland Vybraní britští a američtí autoři Technická specializacevybraná témata z informační technologie a stavebního vzdělávání Humanitní specializace – vy braná témata z pedagogiky, psychologie a komunikace ●komunikační situace: v rámci probíraných témat získávání a předávání informací ,objednávky služeb, vyřízení vzkazu, apod. ●jazykové funkce: obraty při zahájení a ukončení rozhovoru, vyjádření žádosti, prosby, pozvání, odmítnutí, radosti, zklamání, naděje apod. 4. Poznatky o zemích Žák/yně: ●prokazuje hlubší faktické znalosti o geografických, demografických, hospodářských, politických a kulturních faktorech probraných anglicky mluvících zemí a čerpá i z poznatků předmětů jako jsou zeměpis a český jazyk, odborná specializace a 61

● vybrané poznatky všeobecného i odborného charakteru vedoucí k poznání USA, Velké Británie, Austrálie a Nového Zélandu ●poznatky o anglicky

25


získané poznatky uplatňuje v porovnání s reáliemi České republiky

mluvících zemích ve srovnání s Českou republikou -politický systém -jídlo a nápoje -bydlení -nakupování -sport -doprava -vzdělávání -zaměstnání -svátky

●uplatňuje v komunikaci vybraná sociokulturní specifika anglicky mluvících zemí

Celková dotace: 136 hodin

5.1.3. Německý jazyk Charakteristika předmětu Cíle výuky němčiny na waldorfském lyceu je dosažení komunikační kompetence, která vytváří předpoklady pro mezinárodní komunikaci a umožňuje zprostředkování intelektuálního a kulturního bohatství přesahující oblast žákova mateřského jazyka. Výuka němčiny je realizována na dvou různých úrovních, úroveň začátečníků a úroveň středně pokročilých. Skupina začátečníků má za cíl na konci studia dosáhnout úrovně A2 podle evropského referenčního rámce, skupina středně pokročilých v případě dostatečných vstupních znalostí, úrovně B1. Kromě vyučovacích hodin mají naši studenti možnost využít němčinu při výměnných pobytech, při poznávacích zájezdech a při účasti na mezinárodních akcích. Naši žáci mají alespoň jednou po dobu studia možnost se zúčastnit výuky v jedné z našich německy mluvících partnerských školách. Vzdělávací cíle

62


V prvním ročníku se vždy musí vycházet ze skutečnosti, že na školu přicházejí žáci z různých typů škol s různou úrovní jazykové vybavenosti. V hodinách prvního pololetí se zjišťují rozdíly a v dané skupině se pokud možno dorovnávají. Pro některé se jedná o opakování učiva ze základní školy, pro druhé je to doplnění ještě neprobraného či se jedná o osvojení zcela nových poznatků a schopností. Výuka se vytváří takovým způsobem, aby pokročilí mohli být nápomocni začátečníkům při osvojování německého jazyka, učitel podle toho zadává rozličné úkoly. Hlavní cíl, kterého chceme na konci prvního ročníku dosáhnout, je, aby žáci komunikovali na velmi jednoduché úrovni. Pasivní porozumění převládá nad aktivní tvorbou vět. Převažuje přitakání ve stručné formě převážně na jednoduše formulovanou otázku, např. “Studierst du in Ostrau?“ „Ja, ich studiere in Ostrau.“ („Studuješ v Ostravě?“ – „Ano, studuji v Ostravě.“). Předpokladem u úplných začátečníku samozřejmě je, že si nejprve osvojí výslovnost a základní pravopisná pravidla. Ta by si měli osvojit na úrovni samostatné a správné aplikace, aby si mohli svépomoci poradit v reálných situacích např. při cestování v zahraničí. Žáci by se měli umět v jednoduchých větách představit a porozumět základním frázím týkajících se jejich momentálního stavu. Měli by umět stručně popsat své zájmy, práci, studium a rodinu. Měli by umět popsat, jak tráví svůj volný čas a svůj denní harmonogram. Měli by umět popsat nejběžnější předměty z každodenního života, s kterými se setkávají a které používají. V druhém ročníku se často již srovnaly případné rozdíly jazykové vybavenosti v rámci jedné skupiny žáků. Učivo z prvního ročníku se nadále upevňuje průběžným opakováním a rozšiřuje se postupně o novou slovní zásobu a gramatiku. Hodinová dotace je stejná jako v prvním ročníku a složení skupiny se nemění, pokud nedošlo k velkým jazykovým posunům u konkrétních žáků a je-li proto nutné je přeřadit.

63


Žáci by měli nejen rozumět běžným frázím a sdělením, ale měli by také umět blíže popsat věcně situaci, ve které se nachází. Např. svůj zdravotní stav, rodinné zázemí, orientaci ve městě, aktivity v různých institucích jako je pošta, nemocnice, dopravní prostředky, apod. Výuka směřuje především k praktické schopnosti domluvit se v běžných situacích a umět si poradit v cizím prostředí díky vlastním jazykovým schopnostem (např. při nakupování potravin či jízdenky). Ve třetím ročníku se přechází k prohlubování konverzačních témat. To znamená, že žáci by na konci třetího ročníku měli být schopni jednoduše popsat, co si myslí, co zamýšlí a zdůvodnit popř. jednoduše své jednání. Měli by být schopni jednoduchého přitakání vyjádřeného mínění. Mají si projít všemi formami komunikace (s přáteli, s učiteli, na úřadě,… dopisy, sms, e-maily,…) a upevnit si základní obraty, které se běžně používají. Měli by rozumět jednoduchým popisům věcí, lidí a situací a umět se zeptat či upozornit na případné nejasnosti či slova, kterým nerozumí. Také dochází k osvojování gramatických jevů, které se vážou na složitější větnou stavbu a na různé gramatické časy a pády podstatných a přídavných jmen a zájmen. Žáci se setkávají s jemnými nuancemi ve významech slov. Rozumí u osvojené slovní zásoby tomu, kdy je vhodnější použít, zda ten či onen výraz (např. „Großvater“ nebo „Opa“), a v praktickém použití umí většinou samostatně zvolit vhodnější výraz. Strategie výuky Ve výuce německého jazyka se před frontální výukou preferuje výuka skupinová, kooperativní a individuální. Studenti jsou podněcování k větší samostatnosti, což se projevuje v diskuzích, vzájemné výměně zkušenosti při probíraných tématech.

Při

probírání gramatických jevů se gramatika žákům představy v kontextu, pak se žáci sami pokusí vyvodit gramatické pravidlo, které jim umožní lepší pochopení probíraného učiva. Následně je gramatiky procvičována na praktických příkladech. Aktivita žáků je 64


podněcována zadáváním samostatných prací a projektovou výukou, jejíž realizace probíhá v rámci epochového vyučování. Hodnocení výsledků žáků -

v ústních cvičeních ve výuce

-

v konverzaci na již známé téma s danou slovní zásobou

-

schopnost spontánní komunikace v případě účasti žáka na projektu uskutečněném v německy mluvicí zemi či ve spolupráci s partnerskou školou z německy mluvící zemi

-

písemně v samostatném zpracování domácího úkolu

-

písemně v samostatném zpracování společného či individuálního úkolu ve škole

-

písemně v opakovacích prověrkách (krátkých zaměřených na dílčí část či delších, které pojednávají souhrnně o více tématech a gramatice, které spolu souvisí).

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Jedná se o kompetence, ke kterým ž naším žáci zděláním směřujeme, zde konkrétně ve výuce německého jazyka. Kompetence jsou ucelené po ukončení studia, protože se na nich pracuje během celého studia. Zlepšuje se tak kvalita jejich osvojení. Někteří žáci si kompetence, tj. některé schopnosti, osvojí rychleji, jiné pomaleji. Zprvu je velká část iniciativy na učiteli, ke konci by studenti měli mít kompetence osvojené takovým způsobem, že jich ve svém životě samovolně užívají, a to takovým způsobem, že můžeme mluvit o tom, že se staly jejich schopnostmi, které aktivně využívají. Učitel však průběžně podporuje slabá místa podle individuálních potřeb studentů. Následující kompetence jsou rozděleny do několika oblastí, které zahrnují více druhů schopností. Jedná se o cílové formulace, ke kterým výuka po celou dobu studia směřuje: a) kompetence k učení -

žáci získávají během studia pozitivní vztah k německému jazyku a jsou motivováni se v něm i nadále zdokonalovat

65


-

žáci si osvojili různé techniky učení a umí si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky

-

studenti uplatňují různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení) a umí efektivně vyhledávat a zpracovávat informace, jsou čtenářsky gramotní

-

žáci využívají ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí

-

žáci znají možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání

b) kompetence k řešení problémů -

žáci volí vhodné prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) pro splnění jednotlivých aktivit, využívají zkušeností a vědomostí dříve nabytých

-

žáci spolupracují při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení)

c) komunikativní kompetence -

studenti formulují své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně

-

studenti se aktivně účastní diskusí, formulují a obhajují své názory a postoje

-

studenti dodržují jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii

-

studenti se vyjadřují a vystupují v souladu se zásadami kultury projevu a chování

-

studenti chápou výhody znalosti cizích jazyků pro životní i pracovní uplatnění, jsou motivováni k prohlubování svých jazykových dovedností v celoživotním učení

d) personální a sociální kompetence -

žáci si stanovují cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek

-

žáci reagují adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímají radu i kritiku

-

žáci pracují v týmu a podílejí se na realizaci společných pracovních a jiných činností 66


-

žáci podněcují práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažují návrhy druhých

-

žáci přispívají k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhají předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým

e) občanské kompetence a kulturní povědomí -

žáci jednají odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu

-

žáci si uvědomují v rámci plurality a multikulturního soužití vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupují s aktivní tolerancí k identitě druhých

-

žáci uznávají tradice a hodnoty svého národa, chápou jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu

-

žáci podporují hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mají k nim vytvořený pozitivní vztah

Posilování

komunikativní

kompetence

a

kompetence

k využívání

prostředků

informačních a komunikačních technologií a práce s informacemi přispívá k realizaci průřezového tématu Občan v demokratické společnosti. Toto téma se také realizuje v promyšleném a funkčním používání strategií výuky, např. používání aktivizujících metod a forem práce ve výuce, jako je problémové a projektové učení, kooperativní učení, různé diskusní a stimulační metody. Další průřezové téma Člověk a životní prostředí je realizováno v rámci tématu Péče o tělo a zdraví. Téma Člověk a svět práce je pak realizován nácvikem písemné i verbální sebeprezentace při vstupu na trh práce, tzn. sestavování žádostí o zaměstnaní a odpovědí na inzeráty, psaní profesních životopisů, průvodních (motivačních) dopisů, jednání s potenciálním zaměstnavatelem, přijímací pohovory. ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ 67


1. ročník – 4 hodinová dotace Vzdělávací cíle v 1. ročníku V 1. ročníku se vždy musí vycházet ze skutečnosti, že na školu přichází studenti z různých škol s různou úrovní jazykové vybavenosti. Ve výuce prvních týdnů se zjišťují rozdíly a v dané skupině se dorovnávají. Pro některé se jedná o opakování učiva ze základní školy, pro druhé je to doplnění ještě neprobraného. Pokud se jedná o skupinu úplných začátečníku, není tato fáze nutná. Studenti jsou vyučováni v 1 epoše a v 3hodinách týdně vždy po 45 minutách. Hlavní cíl, kterého chceme na konci 1. ročníku dosáhnout je, aby žáci porozuměli jednoduchým údajům týkajících se jejich osoby. Žáci by se měli umět v jednoduchých větách představit. Měli by umět popsat předměty a věci každodenní potřeby. Pasivní porozumění převládá nad aktivní tvorbou vět. Předpokladem u úplných začátečníku samozřejmě je, že si nejprve osvojí výslovnost a základní pravopisná pravidla. Ta si osvojí na úrovni praktické, samostatné a správné aplikaci. Výsledky vzdělávání

Učivo

ŽÁK -umí hláskovat slova a čísla -rozumí udávaným cenám na zboží a potravinách a umí je předat jako informaci -umí sebe a jiné představit - při seznamování volí vhodné ustálené vazby - umí říct o sobě a jiném člověku základní informace o osobě, původu a povolání - volí vhodné výrazy pro pozdravy závislé na situaci a denní době - vyjadřuje jednoduše větou preference při nákupech

Řečové dovednosti: -hláskování slov -porozumění udávaných cen -pozdravy v různých situacích, - základní údaje o své osobě, původu a povolání - popsání členů rodiny a vztahů v rodině a s nejbližšími přáteli -konverzační fráze při prvních kontaktech,

-umí se orientovat v telefonním seznamu 68

Hodinová dotace 40


-nadiktuje aktuální datum - zeptá se a odpoví na udání času

představování a seznamování

-umí v restauraci objednat jídlo, požádat o zaplacení, vyjádřit stručně svoji spokojenost či nespokojenost s jídlem

-počítání a pojmenování času a data

-rozumí nejčastěji uváděným pojmům v jídelních lístcích -požádá o informace v restauraci či v obchodě s potravinami -popíše předměty, s kterými každý den přichází do kontaktu -popíše byt, jeho vybavení, situování ve městě a jeho zařízení -domluví schůzku s dalším člověkem -rozumí jednoduchému textu na pohlednici z dovolené

-objednávání jídla, reklamace a komplimenty v restauraci -nakupování potravin v obchodech -pojmenování a popis předmětů každodenní potřeby -popsání bytu a jeho zařízení -požádání o informace -domluvení se na schůzce -porozumění jednoduchému textu Jazykové prostředky: - výslovnost německých slov dle daných pravidel, - pravopis

Žák: -vyslovuje v souladu s pravidly výslovnosti -píše diktovaný text se známými slovy v souladu s pravidly pravopisu -volí správné tvary zájmen podle rodu podstatných jmen a podle gramatické osoby a čísla -rozumí výrazům podstatných jmen v množném čísle - volí správně urč. a neurč. člen podle situační danosti -volí správný tvar slov vyjadřující zápor v souladu s gramatickými pravidly -vyjádří pomocí správně zvolených částic naléhání nebo náladu sdělení -volí vhodné označení podle povahy váženého nebo počítaného obsahu 69

- osobní zájmena - tázací příslovce Woher ? -tázací zájmena - přivlastňovací zájmena -určení rodu podstatných jmen podle přípony (národnosti) - zájmena „einer, keiner, welcher“ - ukazovací zájmena „der, die, das“ - určitý a neurčitý člen - množné číslo podstatných jmen

50


-volí správné předložky podle kontextu výpovědi -časuje pravidelná slovesa, slovesa „sein“ a „haben“, způsobových sloves a několik silných sloves v přítomném čase -tvoří rozkazovací způsob -používá slovesa s odlučitelnou a neodlučitelnou předponou -tvoří věty oznamovací, tázací a záporné se správným slovosledem -používá členy urč. a neurč., přivlastňovací zájmena ve 3. a 4. pádě -rozlišuje pády podstatných jmen, které před nimi uvozují předložky – 3. nebo 4. pád

- ukazovací zájmeno „das“ - přídavné jméno v přísudku jmenném - použití slov „ja“, „nein“ a „doch“ -předložka von + křestní jméno

Žák: - představí sebe i dalšího člověka někomu dalšímu - rozlišuje situace ze společenského hlediska a umí podle toho aplikovat vhodné fráze - řeší pohotově situace vznikající při orientaci ve městě - pojmenuje nejběžnější pokrmy a nápoje -vyjadřuje se ústně i písemně k tématům školství, rodiny a rodinných vazeb

Tematické okruhy: První kontakty, seznamování, představování se -základní osobní údaje, Rodina Pokrmy a nápoje Škola a vzdělání Orientace ve městě Nakupování

40

Žák/žne -prokazuje faktické znalosti o geografii a

Poznatky o zemích: -přehled německy

6

70

- zápory „nicht“, „kein“, „nein“ a „nichts“ - idiomatická vazba Wie geht´s? a osobní zájmeno mir, dir -složená slova - všeobecný podmět man - výrazy pro určení množství - zeměpisná jména a předložky, které se k nim vážou - časování pravidelných sloves + „haben“ a „sein“ -základní slovosled ve větě - nepravidelné sloveso „mögen“ - pořádek slov ve větě oznamovací, tázací a záporné, rozkazovací způsob


demografii německy mluvicích regionů a orientuje se v jejich důležitých historických momentech.

mluvicích zemí z geografického pohledu a zjednodušený nástin základních historických vývojových etap, Základní údaje ke složení obyvatel

Celková dotace: 144 2. ročník Vzdělávací cíle v 2. ročníku V 2. ročníku se již srovnaly případné rozdílné jazykové vybavenosti v rámci jedné skupiny žáků. Učivo z 1. ročníku se upevňuje průběžným opakováním a rozšiřuje se postupně o novou slovní zásobu a gramatiku. Žáci by měli porozumět základním frázím týkajících se jejich momentálního stavu. Měli by umět stručně popsat své zájmy, práci, studium a rodinu. Měli by umět popsat, jak tráví svůj volný čas a svůj denní harmonogram. Měli by umět popsat nejběžnější předměty z každodenního života, s kterými se setkávají a které používají při svých činnostech. Žáci by měli nejen rozumět běžným frázím a sdělením, ale měli by umět blíže popsat, jak se orientovat ve městě, aktivity v různých institucích jako je pošta, nemocnice, dopravní prostředky, apod. Výuka směřuje především k praktické schopnosti domluvit se v běžných situacích a umět si poradit v cizím prostředí díky svým jazykovým schopnostem (např. při nakupování potravin či jízdenky). Výsledky vzdělávání

Učivo

ŽÁK: - napíše pozvánku - rozumí textu pozvánky - odpoví na pozvání písemnou i ústní formou - zaznamená slyšené nebo jmenuje

Řečové dovednosti: - napsání pozvánky -vyjádření preferencí při nákupech -zaznamenání a jmenování

71

Hodinová dotace 30


biografické údaje své či jiné osoby - pojmenuje bolesti či zdravotní potíže - rozumí doporučením a radám týkajících se zdraví a zdravého životního stylu - popíše událost, která se udála a rozumí popisu události v daném rozsahu jeho slovní zásoby - doptá se, pokud se chce o něčem ujistit - vyjádří přání a rozumí psanému či mluvenému přání jiné osoby - rozumí rámcově vyprávění popisující událost, u které nebyl přítomen - rozumí pojmům popisují-cích město a nejbližší okolí, kde žije - zeptá se na cestu ve městě a umí jednoduše podle a s pomocí plánu města popsat cestu - zaznamená zeměpisné údaje a rozumí jejich užívání v rámci daného rozsahu slovní zásoby

Žák: -vybere vhodnou předložku podle významu sdělení - rozumí principům změny členu v závislosti na použití předložky s 3. nebo 4. pádem - stupňuje přídavná jména -tvoří rozkazovací způsob -používá slovesa s odlučitelnou a neodlučitelnou předponou - vyjadřuje s pojmy označující časové údaje - rozlišuje smysl a použití slov podobného významu - volí správnou spojku uvozující souvětí podřadné - rozumí tvorbě tvaru sloves v gramatickém času „perfektum“ a tvarů příčestí minulého - umí napsat větu se správným slovosledem, 72

biografických údajů -popsání zdravotního stavu, nemocí a těžkostí - předávání rad - popis události, která se stala - doptání se, pokud se chceme o něčem ujistit - vyjmenování předností a nedostatků věcí, podmínek a událostí - vyjádření přání - navrhování dárků - informování o událostech a činnostech - vyprávění něčeho, co se událo - udávání míst ve městě a v nejbližším okolí - zeptání se na cestu a popsání cesty - zaznamenání zeměpisných údajů Jazykové prostředky: - předložky se 3. a 4. pádem - předložky u časových údajů - osobní zájmena v1., 3. a 4. pádě - časovaní modálních sloves können, müssen, wollen, dürfen, sollen -přivlastňovací zájmena v 1., 3. a 4. pádě - příslovečné určení času -souvětí podřadné - weil - tvoření perfekta - tvorba příčestí minuléhopravidelných a nepravidelných sloves,

30


použije-li se v ní slovesa v perfektu - tvoří a v praxi umí aplikovat tvary slovesa „haben“ a „sein“ v gramatických časech pro minulost (perfektum a préteritum)

s odlučitelnou a neodlučitelnou předponou - préteritum sloves „haben“ a „sein“, wurde+infinitiv, - zvrat. slovesa se zvrat.zájmenem ve 4.p - tvorba rozkazovacího způsobu Žák: Tematické okruhy: - domluví se v jednoduch. větách Průběh dne v každodenních situacích, Charakteristika osob - popíše své potíže (Vzhled a osobnost - odpovídá na otázky týkajících se jeho zdrav. člověka) stavu Volný čas - v jednoduchém dialogu si vzájemně sdělí své Cestování plány s osobou, která je schopná mu v případě Zdravý životní styl neporozumění zopakovat větu opisem Kultura, umění a zábava - řeší pohotově situace vznikající při kupování Zdraví a nemoci lístků na kulturní akci a cestování - rozumí nejčastějším popisům a značkám ve městě Žák/žne: Poznatky o zemích -prokazuje základní faktické znalosti o -vybrané osobnosti vybraných osobnostech z německy mluvicích německy mluvících zemí regionů převážně z kulturní, vědecké a společenské sfér, které silně ovlivnili vývoj nejen německy mluvicích zemí Poznatky o německy Žák: - uplatňuje v komunikaci vhodně vybraná mluvících zemích ve sociokulturní specifika daných zemí v oblasti srovnání s Českou lékařství a zdravotní péče, nákupu a republikou: cestování, životního standardu -lékařství a zdravotní péče - rovnoprávnost žen a mužů, cizinců a domácích občanů - prodejny a obchodní síť - turistický ruch - životní standard -historie země a její kultury 73

32

10


Celková dotace: 108

3. ročník Vzdělávací cíle v 3. ročníku Ve 3. ročníku se přechází k prohlubování konverzačních témat. To znamená, že žáci by na konci 3. ročníku měli být schopni jednoduše popsat, co si myslí, co zamýšlí a zdůvodnit popř. jednoduše své jednání. Mají si projít všemi formami komunikace s přáteli, s učiteli, na úřadě,… formulování různých druhů dopisů a e-mailů a osvojit si základní obraty, které se běžně v nich používají. Měli by rozumět jednoduchým popisům věcí, lidí a situací a umět se zeptat či upozornit na případné nejasnosti či slova, kterým nerozumí. Také dochází k osvojování gramatických jevů, které se vážou na složitější větnou stavbu a na různé gramatické časy a pády podstatných a přídavných jmen a zájmen. Studenti se setkávají s jemnými nuancemi ve významech slov. Rozumí u osvojené slovní zásoby tomu, kdy je vhodnější použít ten či onen výraz (např. „Großvater – Opa“), a v praktickém použití umí samostatně zvolit vhodnější výraz. Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák: - formuluje jednoduchý osobní dopis, blahopřání, inzerát nebo telegram a e-mail - napíše jednoduchý úřední dopis s pomocí slovníku a instrukcí ohledně jeho formy

Řečové dovednosti: -napsání osobního a úředního dopisu, inzerátu, blahopřání, telegramu a emailu

- rozumí nabídce televizního programu v německém jazyce - napíše strukturovaný životopis 74

Hodinová dotace 30


- napíše jednoduchou žádost o zaměstnání - rozumí inzerátům nabízející zaměstnání

- napsání životopisu a žádosti o zaměstnání

- popíše jednoduše vzhled, charakter, náladu a chování lidí - pojmenuje oděvy a jejich části - rozumí rámcově jednoduché-mu dialogu o toleranci a předsudcích - popíše způsob vzdělávání

- popsání lidí a subjektivních dojmů o nich

- popíše pracovní podmínky - rozumí popisu fungování průmyslového podniku pomocí slovníku - popíše členy své rodiny, a jaké k nim má příbuzenské vztahy pomocí předcházející přípravě a prací se slovníkem - řekne několik nejpodstatnějších informací o svých přátelích - vede a rozumí jednoduchým diskusím nad tématem umění pomocí předcházející přípravě Žák: - tvoří préteritum způsobových sloves, slovesa „wissen“ - užívá v konverzaci tvary préterita pravidelných, silných a smíšených sloves - rozumí teorii tvorby tvarů příčestí minulého - používá v konverzaci správ-ně tvary slovesa werden - tvoří podle pravidel zvrat. Slovesa se zvrat.zájmenem ve 4.p. -rozumí tvorbě a významu vět časových se spojkami „bevor, während, nachdem“ - rozumí stavbě vedlejší věty po „weil, wenn“ a pořádku slov v souvětí podřadném - rozumí a užívá správně slo-vosled ve větě hlavní následující po větě vedlejší - rozumí stavbě vedlejší věty s infinitivem s „um …… zu“ - tvoří a užívá vedlejší věty se spojkou „dass - tvoří a užívá v konverzaci pořádek slov ve 75

- pojmenování oděvů - vyjádření a porozumění výrazů spojených s tolerancí a s předsudky - popsání povolání a školního systému - popis pracovních podmínek - vedení jednoduché diskuse nad tématem umění Jazykové prostředky: - perfektum ve větě -vedlejší věty se spojkou dass, -tvoření vět s použitím spojky wenn -tvary stupňovaných přídavných jmen -tvoření účelových vět se spojkou damit -přídavné jméno ve funkci přívlastku -větná konstrukce um…….zu -časové věty se spojkou „když“ – „wenn x als“ -časové věty se spojkami „während, bevor, nachdem“ -préteritum způsobových sloves a slovesa „wissen“

30


větách se zvratným slovesem - tvoří a správně používá v konverzaci časové věty se spojkou „když“ – „wenn x als“ - správně tvoří tvary stupňování přídav. jmen a umí je použít v konverzaci

-tvary préterita pravidelných, silných a smíšených sloves -použití slovesa werden -skloňování podstatných jmen typu – en – 2. pád

Žák: - vyjadřuje se ústně i písemně k tématům společensky aktuálních události z oblasti ochrany životního prostředí, dějin, cestování, plánů do budoucna - poskytne základní informace o reáliích Lichtenštejnska a České republice -orientuje se v dějinách německy psané literatury -má přehled o nejvlivnějších a nejznámějších německy píšících autorech a jejich dílech

Tematické okruhy: Dovolená, prázdniny Počasí Dopravní prostředky Móda a oblečení Povolání a zaměstnaní Významné mezníky v dějinách lidstva Příroda a životní prostředí Plány do budoucna Lichtenštejnsko a další oblasti německého jazyka a kultury Česká republika Poznatky o německy mluvících zemích ve srovnání s Českou republikou: módní trendy a módní trh lidová rčení

Žák: - uplatňuje v komunikaci vhodně vybraná sociokulturní specifika daných zemí v oblasti módních trendů a lidové slovesnosti, systému vzdělávání a politiky, zaměstnanosti, kulturních, průmyslových a cestovních centrech země a v oblasti rodinného života

systém vzdělávání pracovní trh a podmínky v praxi politika zaměstnanosti divadelní, muzejní, televizní, filmová a alternativní kultura způsoby získávání informací typické průmyslové oblasti a firmy současný trend

76

32

10


poskytování pracovních podmínek trendy současného rodinného života životní standart a hlavní problémy rodin Celková dotace: 102

5.2. Společenskovědní vzdělávání 5.2.1. Základy společenských věd Vzdělávací cíle Cílem předmětu základy společenských věd je získávání a propojování (integrace) poznatků z různých oborů společenských věd, jejich využití nejen ve výuce, ale také v běžném životě. Společenskovědné vzdělávání napomáhá připravit žáky na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti. Žáci za pomoci předmětu ZSV mohou např. lépe poznat a rozvíjet svou osobnost, přispět k volbě cílů a prohloubení sociálních citů, naučit se orientovat ve společnosti a jejích normách, najít v ní své místo a uplatnění, chápat vývoj lidského myšlení osvojit si např. některé společenské nebo ekonomické principy a zákonitosti apod. ZSV vede žáky také k orientaci v aktuálním společenském dění. Cílem tedy je také snaha proniknut do společenskovědní problematiky a seznámení se s nejdůležitějšími pojmy (viz. Tabulka s rozpracovaným učivem). Žáci by měli mít schopnost samostatně se orientovat na tomto poli a zdůvodnit proč zastávají určitý názor. Na příkladech si uvědomí kontext evropské kultury, založené především na křesťanských hodnotách a tradicích, ale zároveň též formulují své vlastní prožitky a postoje. Společně se pak dopracují k základním pojmům umožňujícím reflektovat náboženské jevy, především centrální pojem posvátna. Seznámení se s hlavními světovými náboženstvími, při němž žáci pozorují opakující se základní otázky, podobné i odlišné přístupy k jejich řešení a projevy těchto otázek a přístupů v současné 77


společnosti i v osobním životě. Na základě osvojených pojmů jsou pak žáci schopni reflexe vlastního osobního pohledu na svět a mohou se obrátit k základním otázkám filosofie, a s jejich pomocí pak ke hledání a uvědomování osobní etiky. Cílem je, aby si žáci osvojili poznatky z oblasti práva, politologie a z oblasti z ekonomie, které je schopen propojit získané teoretické vědomosti s praktickými. Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Základy společenských věd patří do oblasti humanitních studií a je součástí vzdělávacích oblastí: -

Člověk a společnost,

-

Člověk a svět práce,

-

Člověk jako občan, Člověk a právo

-

Člověk v lidském společenství soudobého světa.

Žák se prostřednictvím daného předmětu učí všímat dění ve společnosti a jevů, které přímo ovlivňují jeho život. Ve druhém ročníku se v předmětu základů společenských věd vychází z celku Člověk a svět, který je zaměřen hlavně na lidskou společnost, její uspořádání, genderové problémy. Kromě toho se žáci seznamují s možností jak přistupovat a pracovat s informacemi a obeznámit se s aktuálními globálními problémy, které jsou typické pro dnešní svět. Poslední části je učivo zaměřené na náboženství. Pro pochopení funkce náboženství v různých oblastech lidského života se jako základní příklad nabízí křesťanství coby světové náboženství, které nejvýrazněji utvářelo společnost, jíž jsou žáci obklopeni. Křesťanské kořeny kulturních, historických i politických jevů kolem nás jsou zpravidla rozsáhlejší a hlubší, než si žáci zprvu uvědomují, a jejich poznání a pochopení umožňuje žákům, aby se lépe orientovali ve svém společenském kontextu, ale také aby s těmito jevy dokázali svobodněji zacházet.

78


Ve 3. ročníku se žáci se seznamují se základními pojmy demokracie a jejími principy fungování.

Seznámí se také s rolí médií a naučí se kritickému, ale objektivnímu

hodnocení médií. Žáci poznávají fungování státu – veřejnou správu a politický systém ČR, seznamují se s politickými stranami působícími v naší zemi. Žákům jsou vysvětleny pojmy jako: politický radikalismus, extremismus a terorismus. Součástí učiva je seznámit žáky se zapojením se České republiky v mezinárodních organizacích. Kromě toho se žáci obeznámí s jejich strukturou a fungováním. Ve 4. ročníku se učivo věnuje oblasti Člověk a právo, ve které je důležité uchopit od počátku pojem právní stát a na základě našich základních ústavních dokumentů, jimiž jsou Ústava České republiky a Listina základních práv a svobod, poznat principy, které právní stát charakterizují a bez nichž by se o právním státu nedalo hovořit. Na tento základ a na znalosti z oblasti politologie navazuje schopnost žáků zorientovat se v základních odvětvích práva. Především pochopit význam dělení práva na právo veřejné a soukromé. Další nedílnou součástí je orientace v systému právních předpisů a také schopnost interpretovat základní právní dokumenty. Žáci se seznámí se základními instituty trestního práva (hmotného i procesního), správního práva - ve smyslu správního řízení, občanského (odpovědnost za škodu, smlouva a její náležitosti) a rodinného práva. Nelze opomenout též oblast pracovního práva. Důraz je kladen především na praktické vyzkoušení si poznatků. Práce s konkrétními právními předpisy či vzory smluv. Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka základu společenských věd směřuje k tomu, aby žák: -

rozvíjel aktivní přístup k pracovnímu životu a profesní kariéře včetně schopnosti přizpůsobovat se změnám na trhu práce,

-

vytváření odpovědného přístupu žáků k plnění povinností a k respektování stanovených pravidel,

79


-

rozvoji dovedností potřebných k vyjednávání, diskusi, případnému kompromisu, k obhájení svého stanoviska i přijímání stanoviska jiných,

-

utváření a kultivaci svobodného, kritického a nezávislého myšlení žáků, k rozvoji jejich úsudku a rozhodování,

-

přidaní odpovědnosti žáků za vlastní myšlení, rozhodování, jednání, chování a cítění,

-

tomu, aby respektovali lidský život a jeho trvání jako vysokou hodnotu,

-

vytváření úcty k živé i neživé přírodě, k ochraně a zlepšování přírodního a ostatního životního prostředí a k chápání globálních problémů světa,

-

prohlubování osobnostní, národnostní a občanské identity žáků, jejich připravenosti tuto identitu chránit, ale současně také respektovat identitu jiných lidí,

-

tomu, aby se žáci ve vztahu k jiným lidem oprostili od předsudků, xenofobie, intolerancí, rasismu, agresivního nacionalismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti,

-

utváření slušného a odpovědného chování žáků v souladu s morálními zásadami a pravidly společenského chování,

-

tomu, aby cítili potřebu aktivně se zapojit do občanského života a spolupracovat na zachování demokracie a jejím zdokonalování, aby jednali v souladu se strategií udržitelného zdroje,

-

rozvoji komunikativních dovedností žáků a dovedností potřebných pro hodnotný partnerský život i pro živo v širším (pracovním, rodinném, zájmovém aj.) kolektivu.

Strategie výuky Ve výuce základu společenských věd je uplatňována metoda výkladu nebo řízeného rozhovoru. Žáci jsou podněcování k větší samostatnosti, což se projevuje v diskuzích týkajících se probíraného tématu, vypracovávání referátu a jejich prezentace. Zároveň se žáci učí pracovat s různými zdroji – odborný text, písemný záznam, obrazová materiál nebo jiné informační zdroje. Hodnocení výsledků žáků 80


Při hodnocení žáků se bere na zřetel míra aktivity zapojení se do diskuse ve třídě a výsledky shrnujících písemných testů. Znalosti a dovednosti žáků jsou ověřovány a hodnoceny jednak průběžně při pravidelném opakování probrané látky, jednak krátkými referáty, které žáci samostatně připravují o vybraných pojmech a jevech, jednak rozhovory při hodině, jednak kontrolou zápisků, které si žáci vedou v sešitech, a konečně závěrečnou písemnou úvahou na téma souvisící s výukovým celkem. Naplnění vzdělávacích cílů bude ověřováno splněním samostatné práce na zadané téma v požadované kvalitě a rozsahu; písemnou prácí na závěr probraného celku; ústním zkoušením; při diskuzi s žáky, ve které se budeme vracet k probraným tématům a učivu. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Přínosem bude především posílení a rozvinutí kompetence k učení – absolvent bude schopen v předmětu základy společenských věd: -

ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky,

-

s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.),

-

využívat ke svému učení různé informační zdroje, včetně zkušeností svých i jiných lidí,

-

znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání.

V oblasti kompetence k řešení problémů bude absolvent schopen: -

volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve,

-


V oblasti komunikativní kompetence bude absolvent schopen: -

vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat,

-

účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje,

81


-

zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty na běžná i odborná témata,

-

vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování.

Vzdělávání v oblasti personální a sociální kompetence směřuje k tomu, aby absolvent byl schopen: -

reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku,

-

ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí,

-

pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností,

-

přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly,

-

přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým. V oblasti občanské kompetence a kulturního povědomí bude absolvent schopen:

-

jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu,

-

dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci.

-

jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot demokracie,

-

uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití - vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých,

-

zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě,

-

uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu,

-

podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah, 82


V oblasti kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám bude absolvent schopen: -

mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání; uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám;

-

mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze;

-

mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o požadavcích zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady;

-

umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech,

-

využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání;

-

vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál a své profesní cíle;

-

znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků;

V souvislostí s kompetencemi, který si žáci mají během studia osvojit, jsou uvedené kompetence realizovány v rámci průřezových témat. V druhém ročníku se realizuje průřezové téma „Občan v demokratické společnosti“. Mezi základní probírané témata patří společnost – jednotlivec a společenské skupiny, kultura; morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita; soudobý svět, kultura, náboženství; Komunikace, osobnost a její rozvoj. Žáci jsou mj. vedeni k tomu, aby hledali kompromisy mezi osobní svobodou a sociální odpovědností a byli kriticky tolerantní; byli schopni odolávat myšlenkové manipulaci; byli ochotni se angažovat nejen pro vlastní prospěch, ale i pro veřejné zájmy a ve prospěch lidí v jiných zemích a na jiných kontinentech; vážili si materiálních a duchovních hodnot. 83


Průřezové téma Občan v demokratické společnosti a Člověk ve světě práce je součásti výuky ve třetím ročníku. Žáci jsou vedení k tomu aby, se zorientovali v politickém životě společnosti, obeznámili se právními zásadami státu, o možnost participace občanů na politickém životě. Také se žák naučí vyhledávat a posuzovat informace o profesních příležitostech, orientovat se v nich a vytvářet si o nich základní představu. Ve čtvrtém ročníku se realizuje průřezové téma „Občan v demokratické společnosti“. Mezi základní probírané témata patří morálka, svoboda, odpovědnost; potřebné právní minimum pro soukromý a občanský život, společnost -jednotlivec a společenské skupiny, vyjednávání, řešení konfliktů; osobnost a její rozvoj. Žáci jsou mj. vedeni k tomu, aby, měli vhodnou míru sebevědomí, schopnost morálního úsudku, hledali kompromisy mezi osobní svobodou a sociální odpovědností a byli kriticky tolerantní; byli schopni odolávat myšlenkové manipulaci; vážili si materiálních a duchovních hodnot; byli připraveni si klást základní existenční otázky a hledat na ně odpovědi a řešení. ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ 2. ročník Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák/yně:

ČLOVĚK V LIDSKÉ SPOLEČNOSTI

- charakterizuje současnou českou společnost, její etnické a sociální složení - vysvětlí význam péče o kulturní hodnoty, význam vědy a umění - popíše sociální nerovnost a chudobu ve vyspělých demokraciích, uvede postupy, jimiž lze do jisté míry řešit sociální problémy; popíše, kam se může obrátit, když se dostane do složité sociální situace; - objasní způsoby ovlivňování veřejnosti; - objasní význam solidarity a dobrých vztahů v komunitě; - debatuje o pozitivech i problémech multikulturního soužití, objasní příčiny 84

sociální struktura společnosti – sociální útvary, společenské instituce; sociální nerovnost, sociální mobilita; jedinec ve skupině (vztahy, role, normy chování) sociální fenomény a procesy, hlavní představitelé dějin sociologie, základy metodologie, Kultura jako způsob

Hodinová dotace 34


migrace lidí; - posoudí, kdy je v praktickém životě rovnost pohlaví porušována; - objasní postavení církví a věřících v ČR; - vysvětlí, čím jsou nebezpečné některé náboženské sekty a náboženský fundamentalismus - dovede kriticky přistupovat k mediálním obsahům a pozitivně využívat nabídky masových médií;

života - civilizační sféry - prvky kultury - instituce a sociální organizace - vyspělé státy, rozvojové země a jejich problémy; - konflikty v soudobém světě SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ - Hinduismus - Buddhismus - Judaismus - Křesťanství - Islám - integrace a dezintegrace KOMUNIKACE - svobodný přístup k informacím, masová komunikace – masmédia a jejich funkce, kritický přístup k médiím, maximální využití potencionálu médií

Celková dotace: 34

3.ročník Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák/yně: - charakterizuje demokracii a objasní, jak funguje a jaké má problémy (korupce, kriminalita…); - objasní význam práv a svobod, které jsou zakotveny v českých zákonech, a popíše způsoby, jak lze ohrožená lidská práva

ČLOVĚK JAKO OBČAN - demokracie, principy demokracie (přímá a nepřímá demokracie) - formy demokratické 85

Hodinová dotace 34


obhajovat; - charakterizuje současný český politický systém, objasní funkci politických stran a svobodných voleb; - uvede příklady funkcí obecní a krajské samosprávy; - vysvětlí, jaké projevy je možné nazvat politickým radikalismem, nebo politickým extremismem; - vysvětlí, proč je nepřijatelné propagovat hnutí omezující práva a svobody jiných lidí; - uvede příklady občanské aktivity ve svém regionu, - vysvětlí, co se rozumí občanskou společností; debatuje o vlastnostech, které By měl mít občan demokratického státu;

kontroly státní moci lidská práva, svoboda - listina základních lidských prav a svobod, - veřejný ochránce práv, - práva dětí STÁT A NÁROD - funkce státu, národ, národní stát, občanství jako státní příslušnost, teorie vzniku státu, typy a formy státu, občanství jako státní příslušnost, získaní občanství ČR, ztráta občanství ČR - státy na počátku 21. století -

- popíše rozčlenění soudobého světa na civilizační sféry a civilizace, charakterizuje základní světová náboženství; - vysvětlí, s jakými konflikty a problémy se Potýká se soudobý svět, jak jsou řešeny, debatuje o jejich možných perspektivách; - objasní postavení České republiky v Evropě a v soudobém světě; - charakterizuje soudobé cíle EU a posoudí její politiku; - popíše funkci a činnost OSN a NATO; - vysvětlí zapojení ČR do mezinárodních struktur a podíl ČR na jejich aktivitách; - rozliší pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje a na základě toho sestaví rozpočet domácnosti; - navrhne, jak řešit schodkový rozpočet a jak naložit s přebytkovým rozpočtem domácnosti; - navrhne způsoby, jak využít volné finanční prostředky, a vybere nejvýhodnější finanční 86

PRÁVNÍ ZÁKLADY STÁTŮ - Ústava ČR, - Listina základných lidských práv a svobod POLITICKÝ SYSTÉM V ČR - principy dělby moci (zákonodárná, výkonná a soudní moc) - státní orgány ČR (vláda, parlament a funkce prezidenta) - tvorba a schvalování zákonů STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA - struktura veřejné správy, orgány státní správy,


produkt pro jejich investování; - vybere nejvýhodnější úvěrový produkt, zdůvodní své rozhodnutí a posoudí způsoby zajištění úvěru a vysvětlí, jak se vyvarovat

obec jako základní jednotka samosprávy státu, orgány obce, - krajská správa a samospráva POLITIKA A POLITICKÉ SUBJEKTY - politická participace, - politické ideologie - politický radikalismus a extremismus, současná česká extremistická scéna a její symbolika, mládež a extremismus - teror, terorismus PARTICIPACE OBČANŮ NA POLITICKÉM ŽIVOTĚ - charakteristika přímé a nepřímé demokracie, - volby, volební systémy - volby v ČR, volby do parlamentu, aktivní a pasivní volební právo, - občanská společnost – společenské organizace - občanské ctnosti potřebné pro demokracii a multikulturní soužití -

SOUDOBÝ SVĚT ČESKÁ REPUBLIKA V MEZINÁRODNÍCH 87


VZTAZÍCH - organizace OSN (orgány OSN), mezinárodní soudní tribunál, mezinárodní organizace začleněné do systému OSN, - Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) a bezpečnost na počátku 21. století, - Česká republika jako člen NATO, OSN - majetek a jeho nabývání, rozhodování o finančních záležitostech jedince a rodiny, rozpočtu domácnosti, zodpovědné hospodaření - řešení krizových Celková dotace: 34

4. ročník Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák/yně: - vysvětlí pojem právo, právní stát, uvede příklady právní ochrany a právních vztahů; - popíše soustavu soudů v ČR a činnost policie, soudů, advokacie a notářství; - vysvětlí, kdy je člověk způsobilý k právním úkonům a má trestní odpovědnost; - popíše, jaké závazky vyplývají z běžných smluv, a na příkladu ukáže možné důsledky vyplývající z neznalosti smlouvy včetně

ČLOVĚK A PRÁVO

88

-

-

pojem a význam práva (právní a mravní vědomí, spravedlnost, zákonnost) právní řád (prameny práva, právní normy, právní předpis, právní síla platnost, účinnost a působnost právní

Hodinová dotace


jejich všeobecných podmínek; - dovede hájit své spotřebitelské zájmy, např. podáním reklamace; - popíše práva a povinnosti mezi dětmi a rodiči, mezi manželi; popíše, kde může o této oblasti hledat informace nebo získat pomoc při řešení svých problémů; - objasní postupy vhodného jednání, stanelise obětí nebo svědkem jednání, jako je šikana, lichva, korupce, násilí, vydírání atp.

normy, zákony) právní řád ČR právní ochrana občanů (orgány právní ochrany, soustava soudů, státní zastupitelství, další orgány právní ochrany (advokáti, notáři,daňoví poradci, občanské právní poradny). - právní vztahy (pojem právní vztah, prvky - vysvětlí, jaké otázky řeší filozofie, filozofická právního vztahu, etika; subjekty právních - dovede používat vybraný pojmový aparát, vztahů, právní který byl součástí učiva; způsobilost) - dovede pracovat s jeho obsahově a formálně - systém práva, důležitá dostupnými texty; právní odvětví a jejich - debatuje o praktických filozofických a prameny etických otázkách (ze života kolem sebe, z - veřejné a soukromé kauz známých z médií, z krásné literatury právo a jiných druhů umění); - soustava soudů v České - vysvětlí, proč jsou lidé za své názory, postoje republice a jednání odpovědni jiným lidem. - právní systém (veřejné a soukromé právo) - občanské právo (občanskoprávní vztahy, právní úkon) vlastnictví – nabývá se smlouvou, spoluvlastnictví právo v oblasti duševního smlouvy -

-

smlouvy (kupní, darovací, nájemní, pojistná smlouva a další), odpovědnost za škodu

RODINNÉ PRÁVO -charakteristika rodinného 89


práva, manželství (vznik a zánik manželství) - práva a povinností účastníků v rodinněprávních vztazích, (vyživovací povinnost, rodičovská odpovědnost), náhradní péče o dítě (opatrovnictví, pěstounská péče, poručenství, osvojení, ústavní výchova). SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ - pojem a účel správního řízení, správní řád - fáze správního řízení - průběh trestního řízení TRESTNÍ PRÁVO - trestný čin, dělení trestných činů, přestupek, trestní odpovědnost, trestní řízení - zásady trestního řízení - tresty a ochranná opatření - orgány činné v trestním řízení (policie, soudy) - kriminalita páchaná na dětech a mladistvých, kriminalita páchaná mladistvými Člověk a svět (praktická filozofie) - vznik filozofie a její význam v životě člověka, - předfilozofický postoj člověka ke světu - filozofie a náboženství 90


- pochybování (skepse), kritika, - smysl filozofie pro řešení životních situací - základní filozofické problémy (bytí, jsoucno) - filozofické disciplíny, hlavní filozofické disciplíny, - antická filozofie (Míléťané, Pythagorovci, Herakleitova filozofie, Eleaté, Sofisté, Sokrates, Platon, Aristoteles) - středověká křesťanská filozofie (patristika, scholastika) - renesanční filozofie - novověká filozofie (racionalismus, empirismus) - osvícenství (Voltaire, Rousseau) - německý idealismus (Kant, Fichte, Hegel) - filozofické směry 20. století (iracionalismus, fenomenologie, existencialismus) - význam filozofie a etiky v životě člověka, jejich smysl pro řešení životních situací ETIKA - předmět etiky - základní pojmy etiky (morálka, dobro, zlo, 91


mrav, etika) - morálka a mravnost (náboženské, filozofické, vědecké systémy) - mravní hodnoty a normy, vývoj chápaní morálních hodnot, - mravní rozhodování a odpovědnost (svoboda, svědomí, svoboda ve vztahu k individuu, svoboda ve vztahu člověka a společnosti) - svoboda vůle, kolektivní vina, svědomí - životní postoje a hodnotová orientace, člověk mezi touhou po vlastním štěstí a angažování se pro obecné dobro a pro pomoc jiným lidem Celková dotace: 68

5.2.2. Dějepis Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem výuky dějepisu je rozvinutí žákovy schopnosti chápat ideové historické souvislosti jako působící a hybné síly dějin. Žák se díky výuce dějepisu naučí rozumět sobě samému jako článku vyvíjejícího se celku lidstva i chápat historické místo své vlastní existence. Výuka dějepisu odbourává návyk přebírání cizích úsudků a myšlenek, napomáhá kultivovat historické povědomí a tím učí žáka uvědomovat si vlastní identitu, kriticky myslet, nenechat se manipulovat. Dějepis rozvíjí zralý individuální úsudek žáka a tím 92


také přispívá k budování, co nejvíce porozumět světu, v němž žije. Žák si prostřednictvím výuky dějepisu rozšíří a prohloubí poznatky a vědomosti o historických událostech a souvislostech. Dále si uvědomí a prožije, že lidská existence spočívá v neustálém vývoji, že pojem člověka v sobě pojímá pestrost a rozmanitost národů účastnících se dějinných procesů. Žák poznává realitu dějinného vývoje a uvědomuje si souvislost se svým vlastním individuálním vývojem. Tyto poznatky vedou k pocitu spoluzodpovědnosti za další dějinný vývoj a ovlivňuje jeho postoje. Po prvním průchodu dějinami na základní škole dochází nyní k opakovanému prohloubenému průchodu dějinami, přičemž už žáci nejsou oslovováni obrazně, nýbrž je stále více podporována jejich vlastní schopnost usuzování. Charakteristika předmětu Učivo dějepisu vychází z komplexního pojetí historických událostí, které měli vliv na formování člověka a jeho další život. S pronikáním do dějinných souvislostí se začíná již v 1. ročníku, kde hlavním metodickým principem vyučování je vést žáky k silně racionálnímu pojetí dějin. Důraz je

kladen

na jednotlivé etapy vývoje lidstva, či

vyspělých kultur a zeměpisně-klimatických poměrů. Kromě toho se učivo orientuje na antické Řecko. Právě táto oblast přispěla k vzniku skutečného politického života, který ovlivnil vznik dnešního politického a právního řádu a principů demokratické společnosti. Ve 2. ročníku se pokračuje průchodem dějinami lidstva s důrazem na vztah individuality a společnosti. Tento problém, který je v daném věku žáky vnitřně prožíván a který se v literatuře objevuje v souvislosti s eposem o Parsifalovi, je v dějepise rozvíjen následujícím způsobem: sledujeme vývoj středověku od jeho vzniku na základech řecko – římského, židovsko – křesťanského, germánského a slovanského kulturního proudu přes jeho vrchol – vznik středověkých států, rozpor mezi světskou a církevní mocí, mezi kulturou Východu a Západu až po vznik individualismu, který se projevuje v kultuře měst a rozvíjí v renesanci a reformaci. Ve 3. ročníku by si žáci měli na základě probíraného učiva uvědomit, jak se určité dějinné tendence během času rozvíjely a jaký mají vliv na současnost i budoucnost. Měli by také pozorovat vývoj jednotlivých kultur. 93


Hlavní ideovou osou 3. ročníku je postupné osamostatňování člověka v průběhu dějin zejména po stránce ideové s poukazem na praktické důsledky (přechod od teokracie k demokracii, vliv renesance a osvícenství na současnou dobu, vývoj myšlenek národních a sociálních). Ve 4. ročníku pokračují ideové tendence ročníku předchozího s důrazem na nejnovější dějiny a odkazy na možnosti dalšího dějinného vývoje zejména z hlediska svobody člověka a zároveň jeho individuální zodpovědnosti za další vývoj. Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka dějepisu směřuje k tomu, aby žák: -

dokázal jednat odpovědně a přijímat odpovědnost za své rozhodnutí a jednání, žít čestně, kriticky posuzovat skutečnost kolem sebe, přemýšlet o ní, tvořit si vlastní úsudek, nenechat se manipulovat,

-

uznával, že lidský život je vysokou hodnotou, a proto je třeba si ho vážit a chránit jej,

-

rozvoji základních myšlenkových operací žáků (analýza, syntéza, indukce, dedukce, generalizace, abstrakce, konkretizace, srovnávání, uspořádání, třídění aj.), jejich paměti a schopnosti koncentrace;

-

k prohloubení a rozšíření vědomostí žáků o světě, který je obklopuje,

-

k prohlubování

osobnostní,

národnostní

a

občanské

identity

žáků,

jejich

připravenosti tuto identitu chránit, ale současně také respektovat identitu jiných lidí, aby se žáci ve vztahu k jiným lidem oprostili od předsudků, xenofobie, intolerance, rasismu, agresivního nacionalismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti, -

aby žáci cítili potřebu aktivně se zapojit do občanského života a spolupracovat na zachování demokracie a jejím zdokonalování, aby jednali v souladu se strategií udržitelného rozvoje,

Strategie výuky Ve výuce dějepisu je uplatňována metoda výkladu nebo řízeného rozhovoru spojeného s názorným vyučováním především pomocí map, popřípadě didaktické techniky. Žáci 94


jsou podněcování k větší samostatnosti, což se projevuje v diskuzích týkajících se probíraného tématu, vypracovávání referátu a jejich prezentace. Zároveň se žáci učí pracovat s různými zdroji – odborný text, písemný záznam, obrazová materiál nebo jiné informační zdroje. Hodnocení výsledků žáků Na začátku epochy v každém ročníku seznámí vyučující žáky s podmínkami pro hodnocení předmětu. Podkladem k hodnocení bude ústní zkoušení, schopnost žáka zapojit se do diskuze ohledně probírané problematiky, vypracování a prezentace referátu. Také součásti hodnocení je písemná část (vedení sešitu, domácí úkolu). Při hodnocení je kladen důraz na porozumění žáka učivu a jeho schopnost aplikovat poznatky v konkrétních úlohách. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Přínosem bude především posílení a rozvinutí kompetence k učení – absolvent bude schopen v předmětu dějepis: -

uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace, být čtenářsky gramotný,

-

s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky,

-


V oblasti kompetence řešení problémů absolvent bude schopen: -

volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve,

-

spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení)

V oblasti občanské kompetence a kulturní povědomí bude absolvent schopen:

95


-

jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu,

-

uvědomit si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých,

-

zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě,

-

uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu,

-

podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah,

V oblasti

kompetencí

zaměřených

na

využívaní

prostředků

informačních

a

komunikačních technologií a práce s informacemi bude absolvent schopen: -

získat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet,

-

pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných, elektronických, audiovizuálních) a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií.)

-

uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní.

Průřezové téma Občan v demokratické společnosti se realizuje v předmětu dějepis od prvního do čtvrtého ročníku.

Toto téma se realizuje prostřednictvím diskuzí,

samostatných pracích a referátů. Žáci jsou vedení k hledání kompromisů mezi osobní svobodou a sociální odpovědností a také byli schopní odolávat myšlenkové manipulaci. Používání softwaru pro tvorbu prezentací a internetu jako zdroje informací přispívá k realizaci průřezového tématu informační a komunikační technologie.

1. ročník 96


Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:

PREHISTORIE

-porozumí procesu vytváření „lidského světa“ i jeho vztahu k přírodnímu prostředí v pravěku

-vývoj člověka v době prehistorické na základě antropologických nálezů,

-porozumí nerovnoměrnosti historického vývoje v různých oblastech světa

- život lidské pospolitosti v pravěku – doba kamenná a doba kovů,

-charakterizuje způsob života paleolitických lidí, jejich materiální kulturu a dnešní představy o jejich duchovní kultuře,

-paleolit (způsob života, lov a sběr jako způsob obživy)

-posoudí význam přechodu člověka k zemědělství -charakterizuje materiální a duchovní kulturu neolitických lidí -identifikuje základní atributy doby bronzové a železné - zhodnotí význam objevu získávání a zpracování kovů - vystihne základní rysy keltské civilizace a vymezí její působení na českém území -rozezná charakteristické rysy materiální a duchovní kultury starověkých civilizací v Číně, Indii a v Mezopotámii včetně Sumeru, -rozezná charakteristické rysy materiální a duchovní kultury civilizací na Blízkém východě včetně židovské, -identifikuje charakteristické rysy státu, struktury společnosti, materiální a duchovní kultury starověkého Egypta -posoudí vliv těchto civilizací na evropskou tradici

97

vyspělé starověké státy, především Indie, Irán (Persie), Mezopotámie, Palestina, Egypt –z hlediska jejich přínosu v postupném dějinném vývoji i s ohledem na specifický charakter jednotlivých kultur v souvislosti se zeměpisněklimatickými poměry regionů, kde se kultury

Hodinová dotace 68


rozvinuly -objasní charakteristické rysy krétské a mykénské kultury -popíše vznik polis, aristokratické formy vlády, ranou tyranii, oligarchii a demokracii -pochopí řeckou kolonizaci a vyvodí z ní závěry pro další vývoj Středomoří

z hlediska přínosu pro rozvoj společenskopolitického zřízení (ve srovnání s uspořádáním egyptské společnosti).

- krétská a mykénská -posoudí význam řecké kultury pro formování kultura kultury evropské - archaické období -porovná jednotlivá vývojová období v rámci řecké a římské společnosti

- řecká kolonizace (hospodářský, obchodní i kulturní význam) - řecké městské státy (Atény, Sparta) - řečtí zákonodárci (Solón, Perikles) - řecko-perské války (protiklad řeckého a perského státního zřízení) - peloponéská válka a podmanění Řecka Makedonií - makedonská říše a její rozpad - význam Alexandrových tažení pro Orient, helénismus. - význam řecké a helénistické kultury pro rozvoj evropské civilizace.

-popíše charakteristické rysy etruské kultury 98

- nejstarší dějiny Apeninského poloostrova,


-orientuje se ve struktuře řecké římské společnosti

Etruskové.

-rozezná charakteristické rysy řecké a římské materiální a duchovní kultury, -popíše expanzi Říma ve Středomoří

- založení Říma, římská republika – státní zřízení, hospodářství, kultura - římské výboje – vznik říše.

-objasní příčiny a průvodní znaky krize římské republiky a vzniku císařství -vysvětlí proces budování římského impéria, systém jeho správy a proces romanizace -popíše politickou a hospodářskou krizi římského impéria,

- konec republiky, počátek císařství. - období principátu a dominátu, rozdělení Říše římské. - počátky křesťanství a jeho rozšíření v Říši římské.

-zhodnotí úlohu tzv. „barbarských kmenů“

- římská kultura a její přínos pro rozvoj evropské civilizace. Celková dotace: 68 hodin


Učivo

ŽÁK: -popíše charakteristické rysy byzantské společnosti a její kultury, -objasní charakteristické rysy státních útvarů ve východní a jihovýchodní Evropě -charakterizuje západní kulturní okruh a říši franckou v 5. až 9. století, -orientuje se v procesu vývoje evropských státních útvarů – Anglie, Francie, normanských států a států na Apeninském poloostrově - vysvětlí proces vzniku států ve střední Evropě (Sámova říš, Velká Morava, polský a

- Evropa a naše země v době římské (keltská kultura). - stěhování národů – změny v osídlení Evropy. - vliv antické civilizace a křesťanství na vznik barbarských států. - franská a byzantská říše – západní a východní křesťanství. - konstituce středověkých států na západě a východě

99

Hodinová dotace 2


uherský stát), -charakterizuje společnost a kulturu doby velkomoravské, -charakterizuje Svatou říši římské, politické a mocenské poměry v říši

Evropy, , (Normané, Kyjevská Rus), - vznik a vzestup českého státu v souvislosti s jeho okolím (Svatá říše římská, Polsko, Uhry).

-objasní proces konstituování katolické církve -analyzuje její podíl na fungovaní středověké společnosti a státu -popíše základní rysy agrární revoluce, urbanizace a kolonizace -popíše skladbu středověkého obyvatelstva a vznik rodové šlechty včetně počátku emancipace šlechty a měst

-císařství a papežství – vztah světské a duchovní moci, - lenní systém, význam klášterů, struktura společnosti, - počátky a rozvoj středověkých měst – řemesla a obchod, sociální problémy, práva, vznik universit.

-charakterizuje vnitřní poměry v českém státu ve vrcholném středověku a jeho zahraniční politiku, -popíše poměry v sousedních státech (polský, uherský stát) v době vrcholného středověku, -charakterizuje politiku Lucemburků ve Svaté říši římské a habsburskou středoevropskou politiku -na příkladech vysvětlí význam kultury doby lucemburské -objasní nástup dynastie jagellonské -charakterizuje arabský svět a islámskou kulturu, -porovná islámskou a křesťanskou společnost a identifikuje jejich základní odlišnosti, -na příkladech uvede přínos arabského světa pro evropskou kulturu, -popíše projevy arabské kultury na Pyrenejském poloostrově, -charakterizuje pojem recoquista, -objasní expanzi středověké Evropy a její důsledky (křížové výpravy) -uvede důsledky pronikání Tatarů a Turků do Evropy

- český stát za posledních Přemyslovců -vláda Lucemburků u nás - český stát v době poděbradské - doba Karla IV.

100

-Islám a islámský svět (Arabové) -křížové výpravy - turecká expanze - pád Cařihradu


-popíše krizové projevy pozdně středověké společnosti, -na příkladech uvede stav katolické církve ve 14. století, vymezí a interpretuje nápravné snahy, -objasní Husův střet s církví, rozliší postoj obou stran k dobovým problémům, -charakterizuje husitství a začlení ho do kontextu reformace, -orientuje se v politických a vojenských událostech doby husitské, -orientuje se v politických a vojenských vztazích mezi významnými státními útvary (stoletá válka), -objasní význam vzniku španělského království -identifikuje charakteristické rysy v oblasti kultury, životního stylu a každodenního života, - popíše znaky románského a gotického umění -objasní pojmy renesance a humanismus -na příkladech uvede znaky renesančního umění -popíše projevy renesance v různém společenském prostředí, různých částech Evropy Celková dotace: 68

- reformace v Evropě, války o vyznání. -učení Martina Luthera, Ulricha Zwingliho, Jana Kalvína - rekatolizace – protireformace -Tridentský koncil, inkvizice -Jan Hus, doba husitská -

Románsky

-změna pohledu na svět – renesance a humanismus,


Učivo

Žák: -popíše pronikání Evropanů na mimoevropská území, -objasní příčiny a technické předpoklady objevných plaveb -na příkladech uvede důsledky objevných plaveb pro Evropu i pro objevené země a

hospodářské a společenské změny v Evropě 15. a 16. století • objevné cesty a jejich důsledky pro Evropu • civilizace Asie a Ameriky 101

Hodinová dotace 2


jejich kulturu -orientuje se v procesu expanze koloniálních říší od 16. do 19. století -nástup habsburské dynastie -válka o španělské dědictví - situace v Evropě před třicetiletou válkou (Svatá říše římská národa něm., Habsburské soustátí) -charakterizuje absolutismus ve Francii a v Anglii -vysvětlí soupeření Anglie a Nizozemí o převahu ve světovém obchodu -vymezí příčiny a průběh nizozemské revoluce -popíše vývoj v Rusku v 16. a 18. století -charakterizuje specifický vývoj v Polsku a jeho dělení mezi velmoci -popíše společenskou krizi v Anglii za Stuartovců

-revoluce v Nizozemí -Rusko za vlády Petra I. a Kateřiny II. hospodářské a společenské změny v Evrop_ 15. a 16. století • objevné cesty a jejich důsledky pro Evropu • civilizace Asie a Ameriky • humanismus a renesance • náboženská reformace • nástup Habsburků • boj Nizozemí za svobodu • počátky absolutistické monarchie v Anglii a ve Francii • Svatá říše římská a německá reformace • počátky absolutismu v Rusku • české země po nástupu Habsburků, protihabsburský odboj • české království za Rudolfa II. • české stavovské povstání • třicetiletá válka • občanská válka v Anglii • Francie v době Ludvíka 102


XIV. • barokní kultura • vývoj v Rusku, Prusku a Habsburská monarchie po třicetileté válce -analyzuje situaci ve Francii v předvečer Velké francouzské revoluce -vymezí příčiny a průběh velké Francouzské revoluce, charakterizuje jednotlivé etapy revoluce -objasní význam a vliv Velké francouzské revoluce -zhodnotí význam konceptu lidských a občanských práv -orientuje se v politických, sociálních, náboženských a hospodářských poměrech za vlády Napoleona - objasní význam Svaté aliance -charakterizuje vliv napoleonských válek na poměry v Evropě -objasní proces vzniku USA -popíše charakteristické znaky Prohlášení nezávislosti a americké ústavy -porovná americkou revolucí s Velkou francouzskou revolucí - zhodnotí význam vzniku USA

-francouzská revoluce, Napoleon -počátky revoluce, -Francie konstituční monarchií, Francie republikou, -jakobínská diktatura, -Francie za Napoleonských válek (období vlády Direktoria) -vznik protifrancouzské koalice, -Francie císařstvím za vlády Napoleona, kontinuální blokáda, ruské tažení, bitva národů a kapitulace -stodenní císařství a Waterloo -vídeňský kongres -Evropa po napoleonských válkách -příčiny a průběh války za nezávislost, -vznik USA, ústava, státoprávní uspořádání -válka za nezávislost a její ohlas v Evropě -hnutí za nezávislost v Latinské Americe

-charakterizuje národní hnutí 19. století (především v habsburské monarchii) -porozumí procesu konstituovaní novodobého českého národa i jeho politické reprezentace včetně vývoje české politiky v druhé polovině 19. století,

-- národně osvobozovací hnutí v Evropě -české národní obrození, -české země v prvých třetině 19. století, rok 1848 v Praze,

103


-objasní česko-německé vztahy v 19. století a na počátku 20. století -popíše důsledky rakousko-uherského vyrovnání pro existenci habsburské monarchie, pro Němce a Maďary a pro německé a nemaďarské národy RakouskaUherska -vysvětlí průběh procesu sjednocení Německa i jeho důsledky a vznik „národního“ státu v Itálii

-habsburská monarchie v letech 1849- 1867 -politický vývoj v monarchii v období 18671914-- rakousko – uherské vyrovnání, postavení českých zemí, -diferenciace české společnosti na konci 19. století, společenskokulturní pozadí -italské království, -německé císařství

-objasní význam industrializace a vědeckých a technických inovací -vymezí proces moderního kolonialismu, - charakterizuje moderní kolonialismus a jeho důsledky - identifikuje mimoevropská ohniska koloniálních konfliktů a bojů za národní osvobození

-rozvoj vědy a techniky - průmyslová revoluce v Anglii -průmyslová revoluce v českých zemích -populační exploze a její důsledky -koloniální velmoci a jejich cíle (zájem o „temný kontinent“, búrské války, koloniální snahy Francie, USA) -nové koloniální velmoci Itálie a Německo

- popíše česko-německé vztahy a postavení Židů a Romů ve společnosti 18. a 19. stol.;

- modernizovaná společnost a jedinec sociální struktura společnosti, postavení žen, sociální zákonodárství, vzdělání

Celková dotace: 68

4.ročník Výsledky vzdělávání

Učivo 104

Hodinová dotace


Žák/yně -vymezí příčiny a průběh 1. Sv. války -porovná vztah mezi stupněm a rozvoje vědy a techniky a ničivou sílou války, -charakterizuje první československý odboj a jeho význam pro vznik samostatného Československa - popíše situaci v Rusku a její vliv na vývoj v Evropě po 1. sv. válce

Žák/yně -orientuje se v politických, ekonomických a sociálních poměrech v poválečné Evropě; - porozumí versailleskému systému včetně jeho selhání v meziválečném období; -určí základní problémy Výmarské republiky, -pochopí úspěšnou cestu nacistů k moci v Německu; -charakterizuje fašismus, nacistickou ideologii a nacistický totalitarismus; -vymezí komunistickou diktaturu v Sovětském svazu ve 20. a 30. letech a její projevy včetně stalinské ideologie; -porovná nacistický a stalinistický totalitarismus; -rozliší státy demokratické a státy s totalitárními a autoritativními režimy; -identifikuje projevy světové hospodářské krize, -posoudí hospodářské, sociální a 105

-habsburská monarchie ve 2. Polovině 19. století • imperialismus a kolonialismus • vzestup Spojených států amerických • Rusko za posledních Romanovců • kapitalistická společnost, vědecký a technický pokrok, proměny ve společnosti, kultura • České země před 1. světovou válkou • První světová válka – Ústřední mocnosti, Dohoda, válečné události do roku 1916, ruské revoluce, vstup USA do války, konec války • Češi za 1. světové války Příčiny vzniku velké hospodářské krizi a její důsledek, nástup ideologii – fašismus, nacismus a komunismus, • protektorát Čechy a Morava, vývoj na Slovensku • Československý zahraniční odboj • SNP • květnové povstání • výsledky 2. světové války, holocaust • poválečné uspořádání


politické důsledky krize; -porozumí procesu vzniku Protektorátu Čechy a Morava a jeho postavení ve vztahu k Třetí říši; -orientuje se klíčových událostech na evropských i mimoevropských bojištích včetně porážky fašistického bloku a osvobození okupovaných území; -porozumí pojmům diaspora, pogrom, ghetto, šoa, holocaust a konečné řešení židovské otázky, rozliší holocaust Židů a Romů; charakterizuje studenou válku a vymezí svět rozdělený na bloky; porozumí situaci v západní Evropě v poválečném období; orientuje se v politickém vývoji v USA, Velké Británii, Francii a SRN; -porozumí ekonomickému a sociálnímu vývoji ve vyspělých demokratických zemích od 50. let až do doby zániku bloků; -pochopí proces západoevropské integrace -charakterizuje politický vývoj v SSSR a jeho postavení jako světové velmoci; -pochopí charakter komunistických režimů a protikomunistickou rezistenci, především v Československu (50. léta, proces „demokratizace,“ normalizace, myšlenky přestavby a glasnosti); -pochopí význam helsinské Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě; -posoudí příčiny a důsledky zhroucení komunistických režimů v Evropě a v Československu i způsob provedení politické změny; charakterizuje politický a hospodářský vývoj Československa od konce 60. let vzhledem k odlišnostem v ČSR a SSR, politickou a ekonomickou situaci v Československu na počátku 90. let; orientuje se v integraci ČSFR a ČR do evropských struktur;

106

poválečné uspořádání světa, demokracie proti komunismu • poválečné Československo, osud národnostních menšin, postupné začleňování do sféry vlivu Sovětského svazu, únor 1948 • upevnění sovětského bloku, komunistické Československo • změny v Evropě na přelomu 50. a 60. let • léta uvolnění v Československu, „pražské jaro“ • normalizace v Československu • mezinárodní vývoj od 60. let – konec koloniálních říší, „třetí svět“, ozbrojené konflikty, vyspělé státy • rozpad sovětského bloku, pád


- sovětského impéria oblast Perského zálivu, - Perestrojka, - rozpad sovětského bloku, - Sametová revoluce, rozpad Československa, vznik České republiky cesta k „sametové revoluci“, 17. listopad 1989 - rozpad Československa1993 Celková dotace: 102

5.3. Přírodovědné vzdělávání 5.3.1. Fyzika Obecný cíl vyučovacího předmětu Vyučování předmětu fyzika oslovuje žáky, kteří chtějí učinit další kroky v poznání přírodních zákonů a technické civilizace. Obsahově navazuje na témata Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a prohlubuje je. U dílčích fyzikálních témat je usilováno o fenomenologický postup od pokusu k fyzikálnímu pojmu. Zvláštní postavení fyziky a chemie mezi ostatními předměty spočívá v tom, že může být vycházeno z pokusů skutečně vykonaných v učebně před žáky. Žáka je možné nechat odkázaného na vlastní pozorování a kreativní schopnost myšlení, díky kterým dojde k poznání fyzikální zákonitosti, aniž by mu musela být dopředu sdělena nebo popsána. Tím jsou kladeny obzvláštní nároky na schopnost pozorování, schopnost vlastního úsudku a také na schopnost oddělit pozorovanou skutečnost od myšlené souvislosti. Takové schopnosti může žák uplatnit nejen v ostatních přírodovědných ale i společenskovědních předmětech. V předmětu Fyzika je na ně kladen důraz především prostřednictvím popisů pozorování jednotlivých pokusů.

107


Charakteristika učiva V oblasti mechaniky (pevných těles a tekutin) je usilováno o celistvý pohled na okolní svět z hlediska tvaru, rozměru, hmotnosti a z hlediska pohybu. Žáci jsou motivováni k rozvíjení kauzálního myšlení. V oblasti elektřiny a magnetismu se žáci poprvé seznamují se skutečnostmi, které nejsou smysly přímo vnímatelné a které zásadním způsobem určují podobu soudobé technické civilizace obklopující člověka. V oblasti termiky se jedná o poznání zákonitostí týkajících se tepla a o nahlédnutí na způsob přeměny tepelné energie v pohybovou. V optice a kvantové fyzice jsou kladeny nároky na vědomé zacházení s modelovými představami nutnými pro pochopení zákonitostí v mikrosvětě.

Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Většinu tématických okruhů, se kterými se žáci během vzdělávání setkají, znají již ze základní školy. Cílem výuky fyziky na Waldorfském lyceu je prohloubení dosavadních znalostí a sžití s fyzikálními fenomény prostřednictvím četných pokusů. Ve vymezených částech epochové výuky a ve cvičných hodinách budou procvičovány výpočty fyzikálních úloh s ohledem na aktuální matematické kompetence daného ročníku. V prvním ročníku získávají žáci důvěru ve vlastní myšlení. Již jim nestačí slyšet pouze to, co říká učitel. Mají stále více potřebu si informace sami ověřovat. Kladou si otázky po souvislostech myšlenek o okolním světě s tímto světem samotným. Proto mají fyzikální experimenty pro ně v tomto období existenciální význam. Témata mechaniky, zabývající se látkami a skupenstvím, zprostředkovávají myšlenkový celek; tentýž, který nacházíme v přírodě. Ve druhém ročníku je hlavním tématem elektřina a magnetismus. Zákonitosti nejsou již přímo smysly viditelné, přesto se však dá vhodným experimentováním dojít k odpovídajícím pojmům. Žáci se v tomto období obrací k vnitřním vlastnostem věcí. 108


Elektřina a magnetismus takovými vlastnostmi jsou. Vhodným zacházením s nimi můžeme využívat a konstruovat technické vynálezy. Žáci nesledují již pouhý kauzální vztah příčiny a následku, nýbrž uvědomují si, že člověk je ten, kdo dokáže ovlivňovat příčiny v zájmu plánovaného následku. Ve třetím a čtvrtém ročníku je již možné počítat s plně vyvinutou schopností úsudku. Je možné s žáky mluvit o tom, že existuje více náhledů na stejnou skutečnost. Zajímá je styl myšlení a světonázor, které mají svůj smysl v mnohosti a rozlišnosti. Kvantová a fotonová teorie světla jsou vhodným tématem pro toto období. Kvantová fyzika s tématem atomové energie vychází vstříc žákům, kteří se v tomto období začínají ptát po odpovědnosti člověka za vlastní konání. Žáci získávají schopnost pozorovat lidské myšlení samotné.

Strategie výuky Učivo je realizováno částečně frontální výukou, částečně aktivními metodami výuky (frontálními a demonstračními pokusy, skupinovou prací, vyhledáváním informací na internetu, v knihách, zpracováním laboratorních protokolů). Výuka je doplňována videem, ukázkami z internetu, referáty, prezentacemi, exkurzemi.

Hodnocení výsledků žáků Stěžejním způsobem výuky fyziky v každém ročníku je epochové vyučování. Žáci se musí především umět soustředit na provádění pokusů a na utváření závěrů na základě těchto pokusů. Proto jsou velmi významným podkladem pro hodnocení vyhotovené popisy pozorování v epochovém sešitu. V epochách bude hodnocena účast na společných diskusích, zodpovídání otázek kladených vyučujícím, případně přednesení referátu. Na konci každé epochy bude psán závěrečný písemný test. Doporučuje se k tomuto závěrečnému testu připojit ještě jeden nebo více průběžných testů.

109


Práce v hodinách bloku a ve cvičných hodinách bude hodnocena na základě vyhotovených elaborátů na zadané téma nebo na základě řešení souboru fyzikálních úloh.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat V oblasti kompetence k učení učitel: -

při hodnocení žákova výkonu zdůrazňuje především to pozitivní

-

zařazuje do vyučování práci s chybou, vede žáky k odhalování záměrných chyb ve výkladu a chyb ve využívání daných poznatků v jejich okolí (nechá žáky srovnat výsledek jejich měření s ověřenou fyzikální skutečností)

-

na konci vyučovací hodiny pravidelně shrne a utřídí probrané učivo s přihlédnutím k domácí přípravě

-

vede žáky k samostatnosti, sám do procesu vstupuje pouze jako konzultant, např. při vytváření časového plánu a kontrole jeho dodržování (nechá žáky samostatně promyslet a zrealizovat laboratorní práci)

V oblasti kompetence k řešení problémů učitel: -

vyžaduje po žákovi, aby vlastními slovy vysvětlil, jak pochopil zadaný úkolů (a při řešení úloh znovu svými slovy shrnul zadání)

-

využívá samostatné práce či laboratorního cvičení k tomu, aby si žáci nacvičili rozebírání problému a stanovení cíle práce (nechá žáky samostatně promyslet a zrealizovat měření, samostatně řešit úlohy)

-

vede žáky k využívání učiva z jiných předmětů (matematizovat fyzikální úlohu)

-

vede žáky k opakovanému hledání správného postupu řešení, jestliže předchozí nevedly k cíli

-

vede žáka k používání specifických výrazových prostředků, které pomáhají zjednodušit řešený problém (dbá na užívání náčrtků a grafů při řešení úloh)

110


V oblasti kompetence komunikativní učitel: -

chce po žácích věcnou argumentaci při odpovědích na dotazy atd. (usměrňuje projevy žáků, dává příklad ve vlastním vystupování)

-

vyžaduje používání správné (přesné) terminologie při komentování vlastních úvah, prací… (při řešení úloh a problémů vyžaduje, aby žáci vysvětlovali svůj postup pomocí fyzikálních zákonů)

-

podporuje vhodný zásah žáků do výkladu (dotaz, rozšiřující informace, upozornění na chybu) a adekvátně na něj reaguje

V oblasti kompetence sociální a personální učitel: -

využívá (především při praktických cvičeních) skupinovou práci a také podporuje řešení úloh v malých skupinkách

-

vyhledává a podporuje talenty pomocí školních nebo celostátních soutěží (zapojuje talentované žáky do fyzikálních olympiád)

-

vyžaduje dodržování stanovených pravidel (dbá na provozní řády učeben fyziky, dodržování dohodnutého způsobu zápisu úloh, protokolů z měření)

V oblasti kompetence občanské učitel: -

důsledně kontroluje plnění uložených úkolů

-

pravidelně využívá domácí přípravu ve vyučovacích hodinách

V oblasti kompetence k podnikavosti učitel: -

zařazuje práce s technikou a materiály (v hodinách praktických cvičení)

-

podporuje žáky, aby stanovili vlastní postup práce, kontrolu výsledků a výsledky sami zhodnotili (nechá žáky, aby si při laboratorních pracích sami plánovali jejich průběh)

-

při práci ve skupinách vede žáky ke společnému hledání efektivního řešení problému (při praktických cvičeních jsou žáci rozděleni na skupiny a v nich společně pracují)

-

vede žáky k cílevědomé přípravě na budoucí povolání, bere v úvahu jejich osobní předpoklady 111


-

motivuje žáky k uplatňování vlastní iniciativy, tvořivosti, aktivního přístupu zejména při samostatné práci a při praktických cvičeních

-

vede žáky, zejména na úlohách z praxe, k získávání informací o pracovních otázkách a příležitostech, pracovních oborech a uplatnění

-

vede žáky k dosažení cílů jak v oblasti teorie tak praxe, hodnotí dosažené výsledky, odstraňuje nedostatky a motivuje se k úspěchu v činnosti

-

posuzuje reálné situace, zvažuje rizika

Ve fyzice velmi záleží nejen na schopnosti zobecňování zákonitostí ale především na vidění souvislosti mezi touto zákonitostí a vnímaným přírodním jevem. Žáci se musí naučit vnímat, že myšlená zákonitost musí mít svůj protějšek v přírodě a naopak, vnímané přírodní jevy v sobě zákonitosti obsahují a tyto jsou uchopitelné myšlením. Žáci se musí učit jisté kultivovanosti při provádění a vyhodnocování fyzikálních experimentů. Každý experiment nastoluje konkrétní téma pro následnou diskusi. Nepřesné pozorování je myšlením korigováno a na druhou stranu nepatřičná myšlenka je usměrněna výstavbou a kontextem experimentu. (4.6) Na základě popisů provedených pozorování by se měli žáci naučit odlišit vyhodnocení pokusu od vlastního pozorování a tím si osvojit schopnost odlišit vymyšlenou souvislost od souvislosti získané myšlenkovým úsilím na podkladě svědomitého pozorování. Důraz na experimenty podpoří žáky ve snaze rozlišit, co je modelová představa a co je vjem. (1.5, 1.9, 10.3, 10.11) Diskusní části epochové výuky vyžadují schopnost naslouchat ostatním a umět správně a exaktně formulovat vlastní myšlenky. Žáci by si z vyučování měli odnést pozitivní zkušenost týkající se významu společné diskuse. Zároveň si vyzkouší význam přesného vyjadřování a užívání správných fyzikálních termínů, veličin apod. (7.1, 7.2, 4.4, 4.5, 4.7, 4.17, 4.18, 10.1, 10.10) Při řešení fyzikálních úloh si musí žáci osvojit jistá pravidla zapisování řešení, správné zacházení s fyzikálními veličinami a jednotkami a odhadování výsledků. (7.1, 7.2, 7.3) 112


Proniknutí do fyzikálních zákonitostí má žákům přinést větší porozumění vynálezům a prostředkům technické civilizace. S posíleným vědomím v této oblasti mohou žáci získat šetrnější vztah ke spotřebovávání energie a tím i opatrnější přístup k životnímu prostředí.(7.4,10.6, 10.7 ) Důraz na technické aplikace fyziky vede žáka k opatrnosti v posuzování informací předávaných sdělovacími prostředky. (10.2)

Člověk a životní prostředí: Fyzika může přispět k pochopení významu přírody a životního prostředí pro člověka, k pochopení možných negativních dopadů působení člověka na přírodu a životní prostředí (diskuse o energii, o otázkách spojených s radioaktivitou, nebezpečí jaderných havárií, ozónová díra, globální oteplování aj.), žáci by měli umět posoudit zneužití přírodovědného výzkumu a měli by si uvědomit nutnost ochrany životního prostředí a zdraví člověka. Člověk a svět práce: Fyzika na by měla tvořit základ pro další studium žáků na vysoké škole. Vyučující může pomoci žákům při výběru vhodné vysoké školy informacemi o studiu, o rozsahu fyziky na jednotlivých fakultách a doporučit obor podle jejich zájmu a orientace. Informační a komunikační technologie: Žáci využívají počítač při zpracování laboratorních prací (učí se používat textový a tabulkový editor), při zpracování samostatných referátů (Internet). Fyzika může rovněž přispět k pochopení stavby počítače (integrované obvody, výroba CD, zápis dat).

113


1. ročník

Učivo

Hodinová dotace

Epocha mechaniky pevných těles a mechaniky tekutin:

31


Žák/yně:

- rozliší druhy pohybů, rozliší pohyb konstantní rychlosti a zrychlený pohyb, vypočítá střední rychlost a zrychlení

- přímočarý pohyb konstantní rychlosti, rovnoměrně zrychlený pohyb, pojem střední rychlosti, okamžitá rychlost, zrychlení, princip nezávislosti pohybu - posuvný a otáčivý pohyb,

- určí výslednici sil působících na těleso - řeší početní úlohy na působení síly na těleso a na pohyb tělesa, aplikuje Newtonovy pohybové zákony

rozklad sil na komponenty, skládání sil, výslednice sil, - znázornění sil pomocí vektorů - Newtonovy pohybové zákony - mechanická práce, pojem energie,

- používá pojem mechanická práce, popíše mechanickou práci síly působící na těleso

zákon zachování mechanické energie,

- vysvětlí zákon zachování mechanické energie na příkladu - určí vztah mezi hmotností a gravitační silou

- gravitační síla, - tlakové síly a tlak v tekutinách

- aplikuje Pascalův a Archimédův zákon při

114


řešení úloh Žák/yně:

Blok – Termika:

- určí teplotu tělesa,

- pojem teploty a její měření, účinky tepla, teplotní roztažnost látek

vysvětlí význam teplotní roztažnosti látek - popíše změnu vnitřní energie při konání práce a při tepelné výměně - popíše principy nejdůležitějších tepelných motorů - popíše přeměny skupenství látek, jejich význam v přírodě a v technické praxi,

10

- teplota a energie, vnitřní energie tělesa,

- motory

- teplota a změna skupenství, struktura a vlastnosti pevných látek a kapalin

popíše strukturu kapalin a pevných látek

Žák/yně:

Cvičné hodiny:

- řeší úlohy na pohyb

- pohyb

- řeší úlohy na práci a energii

- práce a energie

- řeší úlohy na Newtonovy pohybové zákony

- Newtonovy pohybové zákony - pohyb rovnoměrný po kružnici

- vysvětlí vztah mezi úhlovou a obvodovou rychlostí pohybu po kružnici, zná pojem periody a frekvence pohybu po kružnici

Hodinová dotace celkem: 51

115

10


2. ročník


Žák/yně:

Učivo

Epocha elektřiny:

- popíše různé formy - historie elektřiny, elektrostatika, elektrostatického pole pomocí siločar pojem elektrostatického pole a jejich účinek na elektrický náboj - popíše kondensátor, vysvětlí pojem kapacity - řeší úlohy s použitím Ohmova zákona, vysvětlí souvislost mezi napětím, proudem, odporem a výkonem, - popíše funkci polovodičů a jejich

- kondensátor, kapacita vodiče - souvislost napětí, proudu, odporu a výkonu, Ohmův zákon, elektrický odpor - pojem elektrického náboje - polovodiče

využití, PN přechod, - popíše magnetické pole vodiče s proudem a jeho působení na magnet, určí magnetickou sílu magnetického pole vodiče,

- magnetické pole elektrického proudu - elektromagnetická indukce

popíše princip elektromagnetické indukce a vznik indukovaného napětí, použije Lenzovo pravidlo, - popíše stavbu a princip generátoru střídavého proudu, vysvětlí princip využití střídavého proudu

- střídavý proud, 116

Hodinová dotace

68


v energetice a jeho vznik

- generátor elektrického proudu


Obsah učiva ve 3. ročníku


Učivo

Žák/yně:

Vlnění a optika:

- popíše šíření světla v optickém prostředí

- mechanické kmitání a vlnění

- charakterizuje světlo jeho vlnovou délkou a frekvencí - řeší úlohy na odraz a lom světla na rozhraní prostředí - řeší úlohy na zobrazení rovinným a kulovým zrcadlem a na zobrazení

- zvukové vlnění - světlo a jeho šíření - zrcadla a čočky, oko - druhy elektromagnetického záření, rentgenové záření

117

Hodinová dotace

56


čočkami, vysvětlí optickou funkci oka, vyjmenuje různé druhy očních vad a jejich náprav, - má přehled o druzích elektromagnetického záření (tepelné, infračervené, viditelné světlo, ultrafialové a rentgenové záření) a popíše jejich význam

- popíše strukturu elektronového obalu, zná kvantování energie atomu - popíše princip laseru - popíše stavbu jádra atomu, vysvětlí podstatu radioaktivity, zná příklady různých izotopů téhož jádra, zná hmotnostní úbytek a vazebnou energii jádra, dovede uvést příklady stavů jádra pro různé energie, vyjmenuje podmínky pro řetězovou reakci, zná způsob jakým se ovládá jaderná reakce, popíše princip výroby energie v jaderné elektrárně, zná způsob ochrany před jaderným zářením

Epocha – Fyzika atomu: - struktura elektronového obalu

- laser - radioaktivita, izotopy prvků, nuklidy, řetězová reakce, jaderný reaktor, jaderná elektrárna - jaderná energie

Žák/yně:

Cvičné hodiny:

- charakterizuje Slunce jako hvězdu

- základní poznatky o struktuře vesmíru,

- popíše objekty ve sluneční soustavě (Slunce a planety),

- vesmírná tělesa

- rozlišuje základní typy hvězd

118

12


- procvičuje znalosti z optiky


5.3.2. Chemie Obecný cíl vyučovacího předmětu Výuka předmětu chemie přispívá k hlubšímu pochopení přírodních jevů a zákonů, k formování pozitivního vztahu k přírodě a uvědomění si, že chemie je nedílnou součástí našeho života. Cílem tohoto předmětu je umožnit žákům proniknout do dějů, které probíhají v živé i neživé přírodě a naučit žáky využívat chemické poznatky ve svém dalším studiu a profesi.

Charakteristika učiva V 1. ročníku je pozornost věnována základům obecné a anorganické chemie, a to zejména chemii kyselin, zásad a solí. Žáci se od pozorování solí dostávají k pojmům kyselina a zásada, které vzniknou jejich rozdělením a přes neutralizaci se opět spojují do solí. Tyto jednoduché zákonitosti acidobazických jevů si ověřují žáci prakticky v rámci týdenního laboratorního cvičení. Ve 2. ročníku je pozornost věnována chemickým prvkům, jejich uspořádání v periodické tabulce, a zejména vztahům mezi nimi. Na koloběhu látek a energií v přírodě žáci prožívají úzký vztah člověka k přírodě a křehkost přírodní rovnováhy. To u nich vede k pocitu zodpovědnosti za lidské konání. I ve 2. ročníku probíhá v rámci epochy týdenní laboratorní cvičení.

119


Ve 3. ročníku žáci studují základy organické chemie a biochemie. Formou referátů a diskuzí se seznamují nejprve s uhlovodíky a jejich deriváty, poté s přírodními látkami a základními biochemickými ději. Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka předmětu chemie směřuje k tomu, aby žáci: − uměli logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy −

uměli komunikovat, vyhledávat a interpretovat informace a zaujímat k nim stanovisko, využívat získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tematice

− uměli porozumět základním ekologickým souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje −

uměli využívat přírodovědných poznatků a dovedností v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí

− uměli pozorovat a zkoumat přírodu, provádět experimenty a měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje uměli posoudit chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na živé organismy − měli pozitivní postoj k přírodě − měli motivaci přispět k dodržování zásad trvale udržitelného rozvoje v občanském i profesním životě. Strategie výuky Předmět chemie je vyučován v 1., 2. a 3. ročníku. V 1. a 2. ročníku je část epochy věnována laboratorním cvičením, kdy jsou žáci jedné třídy rozděleni na dvě skupiny a provádějí samostatně, podle návodu vybrané pokusy. V epochách je kladen důraz na pozorování experimentů, ze kterých se vychází při vysvětlování jednotlivých fenoménů. Žáci si vedou přesné záznamy a protokoly o prováděných pozorováních a pokusech, včetně nákresů a srozumitelně a jasně formulovaných výsledků a závěrů.

120


Hodnocení výsledků žáků Na začátku epochy v každém ročníku seznámí vyučující žáky s podmínkami pro hodnocení předmětu. Podkladem k hodnocení bude ústní účast žáka v hodinách, písemná účast (vedení sešitu, domácí úkoly, samostatné domácí práce), písemné testy a práce ve skupinách v laboratorním cvičení. Při hodnocení je kladen důraz na porozumění žáka učivu a jeho schopnost aplikovat poznatky v konkrétních úlohách.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat V oblasti kompetence k učení bude absolvent schopen: -

uplatňovat různé způsoby práce s textem, bude posilována jeho čtenářská gramotnost (práce s odborným textem)

-

s porozuměním poslouchat mluvené projevy a pořizovat si poznámky

-

posilovat pozitivní vztah k učení a vzdělávání

-

využívat ke svému učení různé informační zdroje, včetně zkušeností svých i jiných lidí

-

sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí

-



spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi, schopen pracovat v týmu (skupinová práce – laboratorní cvičení)

-

uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace

121



vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat

-

formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle

-

účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje; zpracovávat pracovní dokumenty i souvislé texty na běžná i odborná témata

-

dodržovat odbornou terminologii

V oblasti personální a sociální kompetence bude absolvent schopen: -

posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích, stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností

-

reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku

-


-

pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních i jiných činností, podněcovat práci v týmu vlastními návrhy, nezaujatě zvažovat návrhy druhých

-

přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly.

V oblasti občanské kompetence a kulturní povědomí bude absolvent schopen: -

chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje

-

uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních.

V oblasti matematické kompetence bude absolvent schopen: 122


-

správně používat a převádět běžné jednotky

-

používat pojmy kvantifikujícího charakteru

-

provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy

-

nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je vymezit, popsat a správně využít pro dané řešení

-

číst a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.)

-

efektivně aplikovat matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běžných situacích.

ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ 1. ročník Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák/yně:

Obecná chemie

- dokáže porovnat fyzikální a chemické vlastnosti různých látek; - rozlišuje pojmy prvek, sloučenina a používá je ve správných souvislostech; - zná názvy a značky vybraných chemických prvků; - dokáže zapsat vzorec a název jednoduché sloučeniny, umí využívat oxidační číslo atomu prvku při odvozování vzorců a názvů sloučenin; - popíše základní metody oddělování složek ze směsí a jejich využití v praxi; - vyjádří složení roztoků a připraví roztok požadovaného složení; - vysvětlí podstatu chemických reakcí a zapíše jednoduchou chemickou reakci chemickou rovnicí

- historie chemie - chemické látky a jejich vlastnosti - chemické prvky, sloučeniny, - značky a názvy prvků, oxidační číslo, vzorce a názvy jednoduchých sloučenin - směsi homogenní, heterogenní, roztoky - chemické reakce, chemické rovnice, základní typy chemických reakcí

Žák/yně :

Anorganická chemie – 123

Hodinová dotace 34

34


-definuje vybrané krystalické soli

kyseliny, zásady, soli

- definuje pojem roztok, srovná charakteristické vlastnosti roztoků a rozpouštědel

- soli a jejich výskyt v přírodě, způsoby získávání a využití v průmyslu i běžném životě - základy mineralogie a krystalografie - důležité kyseliny a zásady, jejich výroba - kyselost a zásaditost látek, krystalizace a rozpouštění neutralizace a hydrolýza

- vysvětlí pojem rozpustnost a orientuje se ve způsobech jejího vyjadřování - orientuje se v základních krystalografických tématech - charakterizuje vybrané anorganické kyseliny a zásady, zhodnotí jejich význam a využití

- voda a její význam

- na základě pochopení procesu neutralizace určí produkty vzájemné reakce anorganické kyseliny a zásady - orientuje se v pojmech kyselost, neutralita, zásaditost, acidobazický indikátor, pH škála - na příkladech demonstruje rozdíly mezi kovem a nekovem - na základě reakce s kyselinami rozliší obecné kovy od ušlechtilých Celková dotace: 68 hodin


Učivo

Žák/yně: - popíše stavbu atomu - vysvětlí vznik chemické vazby a charakterizuje typy vazeb

Obecná chemie - základní chemické zákony - částicové složení látek, 124

Hodinová dotace 34


- vysvětlí základní chemické zákony na konkrétním příkladu - rozliší endotermickou a exotermickou reakci - provádí jednoduché chemické výpočty, které lze využít v odborné praxi - vysvětlí vlastnosti anorganických látek - tvoří chemické vzorce a názvy anorganických sloučenin - charakterizuje vybrané prvky a anorganické sloučeniny a zhodnotí jejich využití v odborné praxi a v běžném životě, posoudí je z hlediska vlivu na zdraví a životní prostředí - vysvětlí obecně platné zákonitosti vyplývající z periodické soustavy prvků - charakterizuje obecné vlastnosti nekovů a kovů - provádí jednoduché chemické výpočty při řešení praktických chemických problémů. Celková dotace:

atom, molekula - chemická vazba - základy termochemie - jednoduché výpočty v chemii Anorganická chemie – periodická tabulka prvků

34

- periodická soustava prvků - anorganické látky, oxidy, kyseliny, hydroxidy, soli - základy názvosloví anorganických sloučenin - vybrané prvky a jejich anorganické sloučeniny

68 hodin


Učivo

Žák/yně:

Organická chemie

- zhodnotí postavení atomu uhlíku v periodické soustavě prvků z hlediska počtu a vlastností organických sloučenin - zhodnotí význam uhlí, ropy a zemního plynu pro současnou organickou chemii

- vlastnosti atomu uhlíku - surovinové zdroje organických sloučenin (ropa, uhlí, zemní plyn) - klasifikace a názvosloví organických sloučenin - typy reakcí v organické chemii - organické sloučeniny v běžném životě a v odborné praxi

- na příkladu atomu uhlíku popíše strukturu atomu a vznik chemických vazeb - na příkladech uhlovodíků demonstruje rozdíly ve vlastnostech a reaktivitě 125

Hodinová dotace 34


jednoduchých, dvojných a trojných vazeb - vytvoří název a vzorec jednoduché organické sloučeniny - charakterizuje základní skupiny uhlovodíků a jejich derivátů - uvede významné zástupce jednotlivých skupin organických sloučenin a zhodnotí jejich význam a využití

- charakterizuje biogenní prvky a jejich sloučeniny - uvede složení, výskyt a funkce nejdůležitějších přírodních látek - popíše vybrané biochemické děje

Biochemie

34

- chemické složení živých organismů - přírodní látky, bílkoviny, sacharidy, lipidy, nukleové kyseliny, biokatalyzátory - biochemické děje


5.3.3. Biologie Obecný cíl předmětu Vyučovací předmět Biologie obsahově vychází z Rámcového vzdělávacího programu. Specifickým přístupem ve waldorfské škole je snaha, aby učivo vycházelo vstříc otázkám mladého člověka v jeho vývojové situaci. Zpočátku je v popředí zájem o otázky vztahující se k vlastnímu tělu, který se postupně obrací směrem do vnějšího světa a žáci jsou vedení k samostatnému a tvořivému myšlení při porozumění jednotlivým oblastem biologie. Žák je veden k orientaci v základních formách živé a neživé přírody. Při studiu 126


biologických systémů hraje klíčovou roli chápání vztahu organismu a jeho životního prostředí. Žáci se ve výuce setkají s moderními poznatky o vnitřní struktuře organismů včetně člověka, získají nezbytné znalosti o zákonitostech, jimiž se řídí systémy živých organismů, počínaje nejjednoduššími životními formami, přes komplexnější organismy, populace organismů až po celek biosféry. Tento přístup vede žáky k hledání samostatné odpovědi na otázku o postavení člověka v přírodě. Vyučování biologie navazuje na témata ostatních přírodovědných předmětů (chemie, zeměpis, fyzika, matematika), na témata dějepisu (historické vědecké objevy, antropologické objevy), výtvarné výchovy (kresba) a výchovy ke zdraví. Charakteristika učiva Ve vyučování 1. ročníku je centrálním tématem biologie člověka. Východiskem je morfologie, na kterou stupňovitě navazuje fyziologické a psychosomatické pozorování orgánů. Jednotlivé orgány a orgánové soustavy jsou probírány i v souvislosti s jejich onemocněními. Vyučování tak získává na praktičnosti, žáci mohou sami na sobě vypozorovat celou řadu zákonitostí a verbalizovat je. Učivo má nezanedbatelný výchovný efekt, kdy žáci nacházejí vztah ke svému tělu a získávají pocit zodpovědnosti za své zdraví. Ve 2. ročníku se pozornost žáků obrací od biologie člověka směrem k obecné biologii. Žák se v této době stává samostatnějším a vytváří si první individuální pohled na svět. Ve výuce jsou pojednávány vesměs základní biologické otázky o podstatě života, o hranici živého a neživého. Žák postupuje od nejjednodušších životních forem a získává tak přehled a vhled do vzestupného sledu oblasti přírody. Ekologie je integrována do učiva jako neustále přítomný kontext. V genetice se do popředí staví vliv dědičnosti a prostředí na vývoj jedince. Žáci mohou prožít, že stejně jako jednotlivé organismy formují okolní svět, jsou sami tímto světem ovlivňovány. Ve 3. ročníku si žáci vytváří vlastní názor na svět. Jsou schopni přijmout existenci více pohledů na danou problematiku a diskutovat o nich. I přes rozdílné nároky žáků v tomto 127


období je třeba dále prohloubit obsahy a schopnosti, vybudované během předchozích let. Důležitou roli hraje evoluce, jako základní motiv života organismů. Ve 4. ročníku dochází ke shrnutí probraného učiva do kontextu ekologie a vyšších biologických systémů (populace, biosféra). Do popředí se dostávají otázky ochrany životního prostředí a principů zodpovědného chování vůči přírodě. Větší roli ve výuce hrají samostatné referáty a projekty, v nichž žáci používají metody práce s odborným textem, citace pramenů a prezentace výsledků práce. Cíle v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka biologie směřuje k tomu, aby žáci:  dokázali využít znalostí a zkušeností získaných v jednotlivých tematických oblastech biologie v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost  získávali určitou míru sebevědomí a byli schopni sebehodnocení  byli schopni přijímat odpovědnost za svá rozhodnutí a jednání  při práci ve skupině využívali získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k občanskému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi  postupovali samostatně při řešení problémů, pokoušeli se volit vhodné způsoby řešení a ověřovali si prakticky správnost řešení problémů  se podíleli na vytváření atmosféry ve třídě, přistupovali k ostatním ohleduplně a přispívali tak k upevňování dobrých mezilidských vztahů  postupovali v praktických činnostech podle zásad a předpisů BOZP (především v laboratorních pracích)  byli vedeni k plnění pracovních úkolů ve stanovených termínech a k tomu, aby výsledky své práce dokázali kriticky zhodnotit. 128


Strategie výuky biologie Ve výuce biologie převládá metoda výkladu nebo řízeného rozhovoru spojeného s názorným vyučováním především pomocí nákresů, popřípadě didaktické techniky a modelů. V laboratorních cvičeních převládá skupinové vyučování, žáci si vedou o průběhu prací protokoly. Jsou zařazovány metody samostatného pozorování a vyhodnocení a porovnání získaných výsledků. Aktivita žáků je podněcována zadáváním samostatných prací a referátů, při kterých využívají a učí se zpracovávat různé zdroje – odborný text, písemný záznam, obrazový materiál nebo jiné informační zdroje. Do výuky jsou zařazeny tematické exkurze – ekologie (čistírna odpadních vod, OZO Ostrava) průběžně, botanické vycházky a poznávání rostlin – ve 2. ročníku, návštěva ZOO - ve 3. ročníku. Hodnocení výsledků žáků Součástí ověřování naplňování vzdělávacích cílů je aktivní komunikace učitele s žáky. Je kladen důraz zejména na hloubku porozumění poznatkům, samostatnost úsudku a dovednost výstižně formulovat myšlenky, argumentovat a diskutovat. Většina jednotek epochového vyučování se zahajuje zopakováním učiva probraného v minulých dnech, ať už formou rozhovoru nebo jednoduchých didaktických her.

Podle potřeby jsou

zadávány průběžné testy (většinou jedenkrát týdně) a samostatné referáty. Na konci epochy je zadávána závěrečná epochová práce, ve které žáci prokáží, zda dokázali proniknout do hloubky učiva. V průběhu laboratorních prací je kladen důraz na samostatnost při řešení zadaných úkolů, vedení zápisu a dodržování zásad vědecké práce. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Kompetence k učení -

mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání;

-

ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky; 129


-

uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět

-

efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný;

-


-

pořizovat si poznámky;

-

využívat ke svému učení různé informační zdroje, včetně zkušeností svých i jiných

-

lidí

Kompetence k řešení problémů -

porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné

-

k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej,

-

vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky;

-

uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické,

-

empirické) a myšlenkové operace;

-

volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné

-

pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve;

-


Komunikativní kompetence -

vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat;

-

formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně;

-

účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje;

-

zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty

na

běžná i odborná témata; -

dodržovat odbornou terminologii;

Personální a sociální kompetence -

posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích;

-

stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek; 130


-

reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku;

-

ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí;

-

mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědom důsledků nezdravého životního stylu a závislostí;

-

pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností;

-

přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly;

-

podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě

-

zvažovat návrhy druhých;

-

přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním5

-

konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým;

Občanské kompetence a kulturní povědomí -

jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu;

-

jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot demokracie;

-

chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje;

-

uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních;

Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám -

mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání;

-

uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám;

-

mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze;

-

umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech,

Matematické kompetence

131


-

nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je vymezit, popsat a správně využít pro dané řešení;

-

číst a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy,

-

schémata apod.);

-

efektivně aplikovat matematické postupy při řešení různých praktických úkolů

-

v běžných situacích.

Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi -

pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií;

-

pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením;

-

učit se používat nové aplikace;

-

komunikovat elektronickou poštou a využívat další prostředky online a offline komunikace;

-

získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet;

Posilování komunikativní kompetence a kompetence k využívaní prostředků informačních a komunikačních technologií a práce s informacemi přispívá k realizaci průřezového tématu Občan v demokratické společnosti. Průřezové téma Člověk a svět práce je realizováno posilováním kompetencí

k

pracovnímu uplatnění a odpovědnému postoji k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání a uvědomování si významu celoživotního učení. Používání internetu a softwaru pro tvorbu prezentací jako zdroje informací přispívá k realizaci průřezového tématu Informační a komunikační technologie. Průřezové téma Člověk a životní prostředí je realizováno průběžně ve všech ročnících a přispívá k odpovědnému vztahu k přírodě a svému nejbližšímu okolí. 132


1. ročník


Žák/yně: - pojmenuje základní vlastnosti živých soustav, jejich základní význam pro organismus - vysvětlí, co je čidlo a receptor - vysvětlí podstatu reflexního oblouku, podmíněných a nepodmíněných reflexů - roztřídí smyslové orgány podle typu receptorů - objasní stavbu a funkci jednotlivých smyslových orgánů -- popíše funkci pohybové soustavy - charakterizuje kostní a svalovou tkáň - pojmenuje základní kosti a svaly lidského těla - popíše stavbu kosterního svalu a princip jeho činnosti - načrtne a vlastními slovy vysvětlí schéma krevního oběhu - nakreslí srdce, popíše jednotlivé části a vysvětlí jeho funkci - pojmenuje a charakterizuje části krevního obrazu - vysvětlí podstatu krevních skupin - nakreslí a popíše plíce - zhodnotí rozdíly mezi mechanismem nádechu a výdechu - diskutuje o účincích kouření na dýchací soustavu - pojmenuje jednotlivé části trávicí

Učivo

- obecné vlastnosti živých soustav - smyslová soustava - pohybová soustava - srdce a krevní oběh - dýchací soustava - trávicí soustava - močopohlavní soustava - nervová soustava - patologie orgánových soustav - embryologie

133

Hodinová dotace

58


soustavy - popíše cestu jednotlivých typů živin celým trávicím traktem a specifikuje funkci jeho částí - charakterizuje různé funkce jater - pojmenuje jednotlivé části močopohlavní soustavy a vysvětlí jejich funkci - s využitím nákresu interpretuje rozdíly mezi mužskou a ženskou pohlavní soustavou - objasní souvislost mezi nervovou a smyslovou soustavou -charakterizuje nervovou tkáň - pojmenuje části nervové soustavy a jejich funkce - zhodnotí rizikové faktory ohrožující různé orgány a reflektuje svůj životní styl (pokrývá dílčí vzdělávací cíle průřezového tématu „Člověk a životní prostředí“) - objasní vznik pohlavních buněk - popíše oplození a první fáze vývoje oplozeného vajíčka - zařadí významné vývojové změny do časového rámce zárodečného vývoje Žák/yně: - dokáže provést a vyhodnotit jednoduché funkční zkoušky smyslových orgánů - ovládá práci s fonendoskopem a rtuťovým tlakoměrem - prokáže orientaci v pojmech teplote, tlak, tep, srdeční ozvy - interpretuje souvislost mezi fyzickou zátěží a činností srdeční - orientuje se v problematice reprodukčního zdraví z hlediska odpovědnosti k budoucímu

Laboratorní cvičení - smyslové orgány – zrak, sluch - oběhová soustava - pohlavní soustava - kůže - trávicí soustava

134

10


rodičovství - vysvětlí princip fungování hormonální antikoncepce i jiné antikoncepční metody - vysvětlí princip fungování těhotenského testu - diskutuje o etických souvislostech předčasného ukončení těhotenství, umělého oplodnění - vyzkouší si základní metody dermatoglyfiky - orientuje se v problematice zdravé výživy a alternativních výživových směrech Hodinová dotace celkem: 68



Žák/yně: - orientuje se ve významných biologických objevech a vyjmenuje některé významné osobnosti z dějin biologie - orientuje se v klasifikaci nebuněčných a buněčných soustav, pojmenuje základní taxonomické jednotky - objasní základní průběh životního cyklu viru - s využitím obrázku popíše stavbu a

Učivo

Hodinová dotace

58 - přehled dějin biologie - přehled přirozeného systému živé přírody - viry - prokaryontní buňka - bakterie

135


životní cyklus bakteriofága - popíše stavbu prokaryontní buňky - vyzdvihne pozitivní přínos bakterií v přírodě i pro člověka - blíže charakterizuje vybrané choroby - shrne rozdíly mezi bakteriálním a virovým onemocněním - pojmenuje jednotlivé organely eukaryotní buňky a shrne rozdíly mezi buňkou rostlinnou a živočišnou - objasní funkci jednotlivých organel - vysvětlí příjem a výdej látek buňkou - schematicky nakreslí a vysvětlí průběh a význam mitózy - schematicky nakreslí a vysvětlí průběh a význam meiozy - srovná důležité rozdíly mezi meiózou a mitózou - kriticky posoudí vliv dědičné informace a prostředí na organismus jedince - orientuje se v základních genetických pojmech - vysvětlí základní Mendelovy zákony - vypočte jednoduchý genetický příklad - schematicky nakreslí část molekuly DNA a popíše její strukturu -charakterizuje obecně jednobuněčné organismy - charakterizuje vybrané zástupce prvoků, jejich význam pro člověka - charakterizuje vybrané zástupce chromist, jejich význam v přírodě - charakterizuje vybrané zástupce řas, mechorostů a kapraďorostů,

- bakteriální a virová onemocnění - sinice - eukaryotní buňka - životní děje na úrovni buňky - buněčné dělení - dědičnost a proměnlivost - Johan Gregor Mendel - základy molekulární genetiky - prvoci - Chromista - rostliny - houby

136


zdůrazní jejich význam pro člověka - charakterizuje funkce, metamorfózy a význam rostlinných orgánů (kořen, stonek, list, květ) - srovná charakteristické znaky naho- a krytosemenných rostlin - charakterizuje stavbu, význam a šíření semen a plodů - porovná charakteristické znaky a významné druhy jednoděložných a dvouděložných rostlin - popíše princip fotosyntézy a její význam pro biosféru a pro člověka - charakterizuje příjem, transport a výdej látek rostlinou - charakterizuje působení faktorů, kterými se řídí růst a vývin rostlin - objasní základní vztahy rostliny a abiotických faktorů prostředí - charakterizuje nezastupitelnou funkci hub v přírodě - uvede příklady zástupců s důrazem na symbiotické, parazitické a saprofytické druhy Žák/yně: - ovládá práci s optickým mikroskopem - rozliší vlastnosti trvalého a nativního preparátu - zhotoví jednoduchý nativní preparát, provede jeho nákres a postup práce zachytí v laboratorním protokolu - na základě pozorování preparátu určí viditelné organely a charakterizuje jejich funkci - zakreslí do protokolu prvoka

Laboratorní cvičení: - základy mikroskopické techniky - rostlinná buňka - jednobuněčná eukaryota - fyziologie buněk

137

10


- pozoruje, zakreslí a vyhodnotí průřez stonkem jednoděložné a dvouděložné rostliny - pozoruje, zakreslí a pojmenuje základní rostlinná pletiva - pozoruje a zakreslí vybrané typy plísní - pozoruje a vysvětlí osmotické jevy v buňce Hodinová dotace celkem: 68



Žák/yně: - na příkladu demonstruje rozdíl mezi jednobuněčným a mnohobuněčným živočichem - charakterizuje základní stavební typy mnohobuněčných živočichů a uvede příklady - popíše různé druhy nepohlavního a pohlavního rozmnožování mnohobuněčných a uvede příklady - na příkladech uvede způsoby páření a oplození u mnohobuněčných - popíše obecně zárodečný vývin

Učivo

Hodinová dotace

34 - základní skupiny živočišné říše - rozmnožování a vývin mnohobuněčných - bezobratlí

138


mnohobuněčných - stručně charakterizuje základní strategie postembryonálního vývinu mnohobuněčných - obecně charakterizuje skupiny: žahavci, ploštěnci, hlísti, měkkýši, kroužkovci, členovci a pozná vybrané zástupce



Žák/yně: - vyzdvihne skupinu ostnokožců a pláštěnců jako významný přechod mezi bezobratlými a obratlovci - obecně charakterizuje skupiny: paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci a pozná vybrané zástupce - s využitím probrané látky zpracuje přehled evoluce vybrané orgánové soustavy a prezentuje jej spolužákům - orientuje v základních pojmech vrozeného a získaného chování a dokáže uvést příklady - orientuje se v základních

Učivo

- obratlovci - evoluce orgánových soustav - etologie živočichů - genetika - základní ekologické pojmy - ekologické faktory prostředí - odpovědnost jedince za ochranu přírody a životního prostředí (pokrývá dílčí obsahy 139

Hodinová dotace 60


genetických pojmech, dokáže uvést principy Mendelových zákonů - orientuje se v pojmech genetika populací, mutace, mutageny - orientuje se v pojmech: druh, populace, společenstvo, ekosystém - charakterizuje abiotické a biotické vlivy prostředí v souvislosti s mutacemi - zdůvodní odpovědnost každého jedince za ochranu přírody, krajiny a životního prostředí - na konkrétním příkladu z občanského života a odborné praxe navrhne řešení vybraného enviromentálního problému

průřezového tématu „Člověk a životní prostředí“)

5.3.4. Zeměpis Obecný cíl vyučovacího předmětu Zeměpis jako vyučovací předmět plní v rámci středoškolského všeobecného vzdělávání mnoho funkcí. Za jednu z nejdůležitějších lze považovat integrační funkci zeměpisu. Zeměpis ze své podstaty spojuje základní poznatky z řady přírodních a společenských věd, z techniky a rovněž i z oblasti kultury. V této rozmanitosti lze pak celkem snadno využívat mnoha vazeb k různým vědním oborům či vyučovacím předmětům, které z nich vycházejí. V oblasti matematického zeměpisu jsou to například vazby na astronomii, u fyzického zeměpisu vazby na geologii, hydrologii, klimatologii, fyziku, chemii, biologii a jiné disciplíny, v oblasti socioekonomické geografie například na demografii, ekonomii, historii, v politickém zeměpisu na politologii. Komplexní zeměpisné poznávání reality napomáhá u žáků postupně vytvářet celistvý postoj ke světu, názory na jeho vznik, vývoj apod., dále napomáhá při vytváření 140


obecných kategorií (obecné, zvláštní, jedinečné, část, celek, příčina, důsledek,…), takže můžeme nacházet řadu styčných oblastí s filosofií. V řadě geografických disciplín využíváme matematických a statistických metod. Samozřejmostí je úzká vazba na kartografii. Mezipředmětové vztahy nalezneme i k českému jazyku, ať už jde například o rozšiřování slovní zásoby, či prohlubování stylistických dovedností (vyprávění, výtah, popis, referát). silné vazby má zeměpis i k dalším školním předmětům s významnou integrační funkcí (např. ZSV) a také k matematice (kartografie a zeměměření).

Charakteristika učiva Vyučovací předmět zeměpis přináší poznatky o prostředí obklopujícím člověka, jehož je zároveň nedílnou součástí, má tedy nejen přírodovědný, ale i společenský rozměr. Jako součást vzdělávací oblasti Člověk a příroda zeměpis úzce kooperuje s geologií, biologií, ekologií jak teoreticky, tak v konkrétních výukových celcích. Vybavuje žáky nezbytnou sumou znalostí o vývoji Země jako vesmírného tělesa a její současné krajinné sféře na kontinentech a v oceánech. Učí metodám zkoumání přírodních jevů a procesů a jejich zobrazování (mapy, plány a jiné techniky zobrazení v různém měřítku a obsahu). Zeměpis vede k chápání závislosti forem života, tedy i podmínek pro lidskou existenci, na přírodním prostředí proměňujícím se s jednotlivými geografickými faktory (zeměpisná šířka, nadmořská výška atd.). Obecné geografické poznatky jsou konkretizovány zeměpisem světadílů a oceánů a také sociálně-hospodářským a politickým zeměpisem světa. Obor tím žákům umožňuje pochopit současné místo člověka na Zemi, jeho možnosti, ale i rizika plynoucí z jeho aktivit pro životní prostředí. Vede k uvažování a jednání preferujícím efektivní využívání zdrojů, zejména obnovitelných. Zeměpis České republiky a jejích regionů žákům poskytuje všestranné znalosti o geografickém, hospodářském a sociálním prostředí, ve kterém žijí, o jeho vazbách na vývoj v Evropě a ve světě. 141


Žáci získávají základní dovednosti z práce v terénu, základy tvorby map a plánů a naučí se používat základní topografické a geodetické pomůcky. Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Zeměpis rozšiřuje rozhled žáků uvedením do hlavních přírodních, hospodářských a sociálních podmínek, faktorů života lidí v blízkém území místní krajiny, místní oblasti, na území České republiky, v Evropě a dalších světadílech. Umožňuje žákům se orientovat v současném světě a problémech současného lidstva, uvědomovat si civilizační rizika a perspektivy budoucnosti lidstva i vlastní spoluzodpovědnost za kvalitu života na Zemi a vztahů lidí k jejich přírodnímu a společenskému prostředí. Výuka zeměpisu směřuje k tomu aby žáci: -

postupně vytvářeli celistvý postoj ke světu, názory na jeho vznik, vývoj apod.,

-

získali syntetický pohled na procesy ve fyzicko-geografické sféře a jejich návaznost na působení člověka

-

porozuměli, pochopili a respektovali tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů, kultur a náboženství

-

uvědomovali si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu,

-

respektovali práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovali proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci,

-

přispívali k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a předcházeli osobním konfliktům, nepodléhali předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým,

Strategie výuky Zásadní strategií ve výuce zeměpisu je fakt, že nad frontální výukou převažuje výuka skupinová, kooperativní a individuální. Studenti jsou podněcováni klást otázky, diskutovat a vzájemně si vyměňovat zkušenosti. Aktivita žáků je podněcována zadáváním samostatných prací, práci ve skupinách a projektovou výukou, jejíž realizace 142


probíhá v rámci epochového vyučování, práci s mapou a s knižními či elektronickými materiály. Hodnocení výsledků žáků Žáci jsou v průběhu výuky nabádáni k aktivnímu zapojení do probíraného tématu. Zvládnutí učiva je pravidelně kontrolováno komunikací mezi žákem a učitelem. Znalosti a dovednosti žáků jsou taktéž testovány písemnou formou. Od žáků je vyžadováno zodpovědné vedení sešitu. Součástí hodnocení jsou také referáty a prezentace projektů.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat V oblasti kompetence k učení učitel: -

vede žáky k vyhledávání a třídění informací a jejich kombinaci do širších významových celků

-

objasňuje základní zeměpisné pojmy

-

využívá prostředků výpočetní techniky

-

vede žáky k užívání správné terminologie

-

využívá svých znalostí v běžné praxi a předává je

-

vede žáky k využívání učebních pomůcek: atlas, mapa, globus, pro získávání a ověřování geografických informací

-

seznamuje žáky s prameny geografických informací - s časopisy s geografickou tematikou: National Geographic, Lidé a Země, Geografické rozhledy

-

zadává jednotlivým žákům témata na krátké referáty, při jejich zpracování a prezentaci se žáci učí získané informace vyhledávat, třídit a přiměřeně hodnotit

V oblasti kompetence k řešení problémů učitel: -

zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů

-

vede žáky k plánování postupů

-

vede k uvážlivému rozhodování 143


-

podněcuje diskusi o informacích vhodných k řešení problému

V oblasti kompetence komunikativní učitel: -

zadává úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat

-

vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé

-

vede žáky k výstižné argumentaci

-

vede k využívání informačních a komunikačních prostředků

-

vede žáky k logickému uvažování a výstižnému vyjádření svých myšlenek v podobě aktualit nebo zajímavostí s geografickou tematikou

-

formou diskuse na dané téma vede žáky ke schopnosti jasně a logicky formulovat svůj názor, vhodně argumentovat, vyslechnout názory ostatních a vést dialog

-

hodnotí projev a vystupování žáka v rámci diskusí a zkoušení

V oblasti kompetence sociální a personální učitel: -

podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu

-

vyžaduje dodržování pravidel slušného chování

-

dodává žákům sebedůvěru

-

vede žáky k dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví zejména při práci s výpočetní technikou

-

vybízí žáky ke sledování aktuálního dění ve světě

-

zadává projekty nebo problémové úkoly, při jejich zpracování se žáci učí samostatnosti i spolupráci

V oblasti kompetence občanské učitel: -

posiluje národní hrdost tím, že připomíná naše tradice, kulturní i historické dědictví

-

motivuje žáky k prozkoumávání názorů a pohledů lišících se od jejich vlastních

-

vede žáky k rozhodnosti a pohotovosti v situacích obecného ohrožení (záplavy, vichřice, tsunami, apod.)

-

organizuje geografické exkurze, přednášky a besedy 144


V oblasti kompetence k podnikavosti učitel: -

vkládá do jednotlivých tematických celků myšlenky na uplatnění žáků na trhu práce

-

při geografických exkurzích vede žáky k průvodcovské činnosti

-

zapojuje studenty do školních i mimoškolních projektů, poskytuje informace o jejich dosažitelnosti a tvorbě

V zeměpisu lze uplatnit znalosti i z jiných předmětů jako např. Biologie, Základy společenských věd, Dějepis, Chemie, Fyzika, Matematika, Český jazyk a literatura i cizí jazyky. Pro zeměpis jsou tedy vhodná i některá průřezová témata v rámci RVP jako např.: Výukou dochází k realizace průřezového tématu „Občan v demokratické společnosti“. Témata: soudobý svět; masová média; společnost – jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboženství. Žáci jsou mj. vedeni k tomu, aby: se dovedli orientovat v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby; vážili si materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí a snažili se je chránit a zachovat pro budoucí generace. Výukou dochází k plné realizaci průřezového tématu „Člověk a životní prostředí“. (témata viz. RVP Kombinované lyceum)Doprovodné akce V rámci výuky je možné dle místních podmínek a možností

navštívit tematicky

zaměřenou přednášku, výstavu nebo besedu se zajímavou osobností z oboru probíraného tématu. V rámci epochy ČR ve 2. ročníku je možné navštívit některé české regionu s návštěvou charakteristických lokalit. Při epoše světadílů a oceánů ve 3. ročníku možno navštívit Náprstkovo muzeum v Praze. Dle potřeby a možností žáků lze zařadit vícedenní exkurzi

145


1. ročník


Žák/yně: - jednoduše dokáže popsat tvar Země - používá v praktických příkladech znalosti o pohybech Země (otáčení kolem vlastní osy a oběh kolem Slunce) - kvalitativně objasňuje důsledky pohybů Země pro život na Zemi, pro střídání dne a noci a pro periody ročních období

Učivo

Vesmír a planeta Země: - planetární geografie, vesmír - Země jako vesmírné těleso - umístění Země ve vesmíru, vývoj názorů na planetu Zemi, tvar a velikost Země, pohyby a rytmy Země a jejich důsledky - přírodní obraz Země: fyzickogeografická sféra, její složky jako objekt výzkumu fyzické geografie; přírodní složky krajiny - glóbus a mapa

- pracuje s globusem jako se zmenšeným modelem zeměkoule - používá v praktických situacích zeměpisné souřadnice: zeměpisnou šířku, zeměpisnou délku a má znalosti o - měření a vyhledávání na mapách, na rovnoběžkách, polednících a o globusu zeměpisné síti - používá mapy a plány jako zmenšený - znázornění Země na mapách: druhy a zjednodušený rovinný obraz zakřiveného zemského povrchu nebo map; historické mapy; současné tématické mapy a atlasy jeho části - určuje zeměpisnou polohu - měřítko map, obsah map konkrétních míst na Zemi s pomocí globusu a map podle údajů zeměpisné - kartografie, zobrazení, matematická šířky a zeměpisné délky geografie - orientuje plány a mapy v krajině vzhledem ke světovým stranám podle kompasu a buzoly - určuje skutečné vzdálenosti na zemském povrchu či vzdálenosti na mapě ze znalosti měřítek globusů, map a plánů - rozlišuje druhy map podle měřítka a 146

Hodinová dotace

51


obsahu map - používá při praktických činnostech s mapami pojmy: obsah map, výškopis, vrstevnice, výšková značka, výšková kóta, nadmořská výška, hloubnice, polohopis, smluvené značky, vysvětlivky - prakticky pracuje s obsahem jednotlivých druhů map, s obsahem plánů a s obsahem a rejstříkem mapových atlasů - používá s porozuměním pojem „přírodní sféra Země“ ve vztahu k prostředí, které nás obklopuje - rozlišuje jednotlivé složky přírodní sféry - litosféru, atmosféru, hydrosféru, pedosféru a biosféru, uvést jejich základní charakteristiku - přírodní zóny Země - litosféra a stavba zemského nitra (plášť, kůra a zemské jádro) - hydrosféra, rozložení H O na 2 zemském povrchu, vlastnosti a formy mořských proudů, voda na pevnině, oběh vody na zemi - atmosféra, podnebné pásy Země, souhra klimatických vegetačních zón Země - biosféra, ekosystémy jako orgány organismu Země - geografická zonalita: šířková pásma Hodinová dotace celkem: 51

2. ročník


Učivo

147

Hodinová dotace


Žák/yně:

Evropská regionální geografie:

- popíše a analyzuje pomocí obecně zeměpisných a tématických map členitost a charakteristické rysy přírodních poměrů Evropy

- postavení Evropy v současném světě

- pojmenuje a vyhledá na mapách hlavní geografické a kulturní oblasti (regiony) Evropy, orientačně určit a srovnávat jejich geografickou polohu podle zeměpisných souřadnic a podle polohy vůči ostatním geografickým objektům - pojmenuje a vyhledá na mapách reprezentativní státy, jejich oblasti, hlavní a významná města v jednotlivých světadílech, orientačně určuje a srovnává jejich geografickou polohu

- geografická poloha evropských regionů - stupeň rozvoje evropských regionů - vybrané státy, vývojové, politické a hospodářské tendence, jádrové a periferní oblasti - přírodní prostředí - sociální geografie Evropy - regiony Evropy

- popíše a analyzuje pomocí obecně zeměpisných a tematických map charakteristické rysy přírodních poměrů v reprezentativních (modelových) státech oblastí Evropy - vyhledá na mapách hlavní soustředění osídlení a hospodářské činnosti obyvatelstva v Evropě a v reprezentativních (modelových) státech - analyzuje pomocí tematických map hlavní environmentální problémy v Evropě - pracuje aktivně s regionálními obecně zeměpisnými a tematickými 148

58


mapami i s obsahem a s rejstříkem zeměpisných atlasů; - orientuje se prakticky při vyhledávání informací o Evropě, o regionech a státech v různých informačních zdrojích (například zeměpisné encyklopedie, statistické příručky, dostupná literatura a další podklady)

- určuje geografickou polohu České republiky podle zeměpisných souřadnic, podle polohy k sousedním a k dalším významným evropským státům a podle polohy k významným evropským geografickým objektům (pohoří, nížiny) aktivně pracuje s geografickými a s tematickými mapami České republiky - porovná rozlohu České republiky s rozlohami sousedních států - popíše, porovnává a analyzuje pomocí obecně zeměpisných a tematických map členitost, rozměry a charakteristické rysy přírodních poměrů České republiky -přibližně určí aktuální počet a zhodnotí současný vývoj počtu obyvatel České republiky - orientuje se v ukazatelích o lidnatosti, rozmístění, pohybu a o struktuře obyvatel České republiky

Česká republika: - ČR na mapě Evropy, územní rozvoj státu, geografická poloha a rozloha - přírodní podmínky, problematika ochrany přírody a životního prostředí - hospodářství, průmyslová odvětví - obyvatelstvo a sídla, společnost a kultura - administrativní členění ČR, správní regiony - geografické oblasti ČR a jejich specifika - sociální geografie ČR - demografický vývoj, historie, náboženství, 149


- rozliší a porovná geografickou polohu, charakter, funkci a rozmístění lidských sídel v České republice

ekonomická geografie - regiony (kraje)ČR

- rozliší a porovná sektorovou, odvětvovou a územní strukturu hospodářství České republiky s použitím regionálních příkladů - rozliší a porovná předpoklady a faktory umístění hospodářských aktivit v České republice na konkrétních regionálních příkladech - pojmenuje a vyhledá na mapách jednotlivé geografické oblasti a územní samosprávné celky (kraje) v České republice

Zeměpis světadílů a oceánů

- popíše a analyzuje pomocí vhodných regionálních map přírodní, sídelní, hospodářské a kulturní poměry místní krajiny (místního regionu) Žák/yně: - pojmenuje a vyhledává na globusu a na mapách světa jednotlivé světadíly a oceány na Zemi - určuje geografickou polohu světadílů a oceánů podle zeměpisných souřadnic i z hlediska jejich polohy na zemských polokoulích a v podnebných pásech - porovnává mezi sebou rozlohu světadílů a oceánů - popisuje a analyzuje pomocí obecně 150


zeměpisných a tematických map členitost a charakteristické rysy přírodních poměrů jednotlivých světadílů a oceánů - pojmenuje a vyhledá na mapách hlavní geografické a kulturní oblasti (regiony) jednotlivých světadílů, orientačně určuje a srovnává jejich geografickou polohu podle zeměpisných souřadnic a podle polohy vůči ostatním geografickým objektům - pojmenuje a vyhledává na mapách reprezentativní státy, jejich oblasti, hlavní a významná města v jednotlivých světadílech, orientačně určuje a srovnává jejich geografickou poloh

Mimoevropské regiony světa: - geologická poloha - přírodní a společenské prostředí - specializace a problémy v hospodářském využívání krajin - problematika ochrany přírody, ochrana životního prostředí - jádrové a periferní oblasti kontinentů - významné státy, regiony, města, kulturní oblasti a objekty

- popisuje a analyzuje s pomocí obecně zeměpisných a tematických map charakteristické rysy přírodních poměrů v reprezentativních (modelových) státech jednotlivých světadílů - vyhledá na mapách hlavní soustředění osídlení a hospodářské činnosti obyvatelstva v jednotlivých světadílech a v reprezentativních (modelových) státech - analyzuje pomocí tematických map hlavní environmentální problémy v jednotlivých světadílech, oceánech a v regionech světadílů 151


- zařazuje pomocí rejstříku školního atlasu světa a příslušných map méně známé státy světa do jednotlivých světadílů nebo do jejich oblastí (regionů) - pracuje aktivně s regionálními obecně zeměpisnými a tematickými mapami i s obsahem a s rejstříkem zeměpisných atlasů - orientuje se prakticky při vyhledávání informací o jednotlivých světadílech, oceánech a o regionech a státech v různých informačních zdrojích (například zeměpisné encyklopedie, statistické příručky, dostupná literatura, internet a další podklady) Žák/yně:

Výjezd – zeměměřický kurs

- orientuje se v pracovních postupech nutných pro vytvoření mapy

- základní poznatky o tvorbě map

- zaměří zadané území ortogonální, případně polární metodou

- ortogonální metoda měření polohopisu

- podílí se na vyhotovení společné mapy zadaného území - měřické a kreslířské práce Výukou dochází k realizace průřezového tématu „Občan v demokratické společnosti“. Témata: soudobý svět; masová média. Žáci jsou mj. vedeni k tomu, aby: se dovedli orientovat v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby; vážili si materiálních a duchovních hodnot, dobrého 152

10


životního prostředí a snažili se je chránit a zachovat pro budoucí generace.


3. ročník


Učivo

Hodinová dotace

Žák/yně: - rozlišuje a porovnává existenci a rozmístění lidských ras, etnik, národů, jazyků a náboženství na Zemi - rozlišuje a porovnává faktory umístění, charakter, funkci, rozmístění a geografickou polohu lidských sídel (venkovská a městská sídla) - rozlišuje a charakterizuje základní odvětví hospodářství, jejich význam

Země – planeta lidí: - sociální geografie socioekonomická sféra jako objekt výzkumu humánní geografie - obyvatelstvo, struktura světové populace, rasy, jazyky, národy, náboženství - světové hospodářství, vývoj a současné tendence využívání krajin světa, hlavní hospodářské problémy současného světa – nerostné bohatství: těžba a využití, světový obchod, severojižní problematika - doprava a spoje, služby, rekreace a cestovní ruch - práce s tematickými mapami

34

- aktivně pracuje s tematickými mapami obsahujícími informace o rozmístění a pohybu obyvatelstva, o sídelních poměrech a hospodářských aktivitách - přibližně určí aktuální počet obyvatel světa a zhodnotí historický a současný početní růst (vývoj počtu) lidí na Zemi - posuzuje předpoklady v rozmístění

- demografický vývoj + výhled Základy politické geografie: - státy světa, společenské odlišnosti různých států, různá státní zřízení - politická a hospodářská integrace 153


obyvatelstva na Zemi, pracuje prakticky s ukazatelem rozdílné lidnatosti - s hustotou zalidnění - orientuje se v ukazatelích o přirozeném a územním pohybu obyvatelstva - orientuje se v ukazatelích o struktuře obyvatelstva podle věku a zaměstnanosti - rozlišuje a porovnává existenci a rozmístění lidských ras, etnik, národů, jazyků a náboženství na Zemi - rozlišuje a porovnává faktory umístění, charakter, funkci, rozmístění a geografickou polohu lidských sídel (venkovská sídla, městská sídla) - uvede konkrétní příklady procesu urbanizace zejména ve vztahu k životnímu prostředí - rozlišuje a porovnává sektorovou, odvětvovou a územní strukturu světového hospodářství s použitím konkrétních regionálních příkladů - rozlišuje a porovnává produkci světového hospodářství v jednotlivých regionech a předpoklady a faktory umístění hospodářských aktivit na konkrétních regionálních příkladech - určuje a lokalizuje na tematických hospodářských mapách hlavní (jádrové) a periferní oblasti světového hospodářství

(NATO, EHS, EU atd.) - aktuální změny na mapě světa - problematika třetího světa, chudých a bohatých zemí, makroregiony světa

Výukou dochází k realizace průřezového tématu „Občan v demokratické společnosti“. Témata: soudobý svět; masová média; společnost – jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboženství. Žáci jsou mj. vedeni k tomu, aby: se dovedli orientovat v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby; vážili si materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí a snažili se je chránit a zachovat pro budoucí generace.

154


4. ročník

Výsledky vzdělávání Žák/yně: - používá s porozuměním pojem „krajinná sféra“ ve vztahu k celému zemskému povrchu (pevniny, oceány, moře), ve vztahu k přírodě (přírodní sféra) a ve vztahu k lidské společnosti (společenská a hospodářská sféra) - rozlišuje krajiny jako části pevniny (souše) se specifickými odlišovacími znaky - uvádí konkrétní příklady základních složek krajiny: přírodní krajinné složky, kulturní krajinné složky - posuzuje přírodní krajinotvorné procesy a působení vnitřních a vnějších přírodních krajinotvorných činitelů zejména na příkladech v místní krajině - pojmenuje a rozlišuje vzhled a znaky přírodních a kulturních krajin - popíše historii vzájemného ovlivňování člověka a přírody

Učivo Krajina a krajinná sféra, životní prostředí: ekologie a geografie: - krajinná sféra a její složky, krajinotvorní činitelé a procesy - typy krajiny, globální ekologické problémy - hodnocení úrovně a kvality životního prostředí

- hodnotí vliv různých činností člověka na jednotlivé složky životního prostředí 155

Hodinová dotace 34


- charakterizuje působení životního prostředí na člověka a jeho zdraví - charakterizuje přírodní zdroje surovin a energie z hlediska jejich obnovitelnosti, posoudí vliv jejich využívání na prostředí - popíše způsoby nakládání s odpady - charakterizuje globální problémy na Zemi - uvede základní znečišťující látky v ovzduší, ve vodě a v půdě a vyhledá informace o aktuální situaci - uvede příklady chráněných území v ČR a v regionu - uvede základní ekonomické, právní a informační nástroje společnosti na ochranu přírody a prostředí

- vzájemné vztahy mezi člověkem a životním prostředím - dopady činností člověka na životní prostředí - přírodní zdroje energie a surovin - odpady - globální problémy - ochrana přírody a krajiny - nástroje společnosti na ochranu životního prostředí - zásady udržitelného rozvoje - odpovědnost jedince za ochranu přírody a životního prostředí

- vysvětlí udržitelný rozvoj jako integraci environmentálních, ekonomických, technologických a sociálních přístupů k ochraně životního prostředí - zdůvodní odpovědnost každého jedince za ochranu přírody, krajiny a životního prostředí - na konkrétním příkladu z občanského života a odborné praxe 156


navrhne řešení vybraného environmentálního problému - používá s porozuměním v praxi pojmy: příroda, prostředí, přírodní prostředí, životní prostředí, environmentalistika, environmentální, ekologie, ekologický, ekosystém - uvede na konkrétních příkladech a posoudí, jak lidské vlivy působí na krajinu a na životní prostředí - zdůvodní komplexní působení a globální rozměr lidských vlivů na krajinu a na životní prostředí - vymezí některá hlavní současná civilizační rizika a světové ekologické problémy, zaujímá postoj k jejich řešení - naznačí možné hlavní ekologické přístupy k řešení problematiky životního prostředí, vysvětlí svými slovy pojem trvale udržitelný rozvoj lidské společnosti - vyjádří svými slovy, co může každý člověk udělat osobně pro zlepšení a rozvoj životního prostředí

- trvale udržitelný rozvoj lidské společnosti a života na Zemi - státní ekologická politika - vliv člověka na źivotní prostředí - globální problémy světa

Výukou dochází k plné realizaci průřezového tématu „Člověk a životní prostředí“. (témata viz. RVP Kombinované lyceum) Hodinová dotace celkem: 34

5.4. Matematické vzdělávání 5.4.1. Matematika Obecný cíl vyučovacího předmětu Obecným cílem předmětu matematika na waldorfském lyceu je nejenom získání příslušných dovedností a znalostí při řešení matematických problémů, ale především 157


rozvoj logického myšlení žáků. Velkým přínosem matematiky pro žáky je zejména exaktnost zadávaných úloh a jejich řešení. Žáci se v matematice seznámí s procesem myšlení, které má přesná pravidla, a s formami, které tato pravidla vyžadují, tzn. přesně a jednoznačně formulované zadání i výsledky, přesné zápisy řešení a konstrukcí, matematická symbolika. Výuka matematiky je také zároveň nepostradatelným základem pro všechny ostatní přírodovědné předměty, jako je fyzika, chemie, biologie, informatika, ale zasahuje i do jiných předmětů, jako např. ekonomie nebo zeměpis.

Charakteristika učiva V 1. ročníku ve vyučování algebry poznají žáci význam symbolického zápisu jako prostředku pro formulování vlastních myšlenek a jejich přesné a exaktní vyjádření. Dalším tematickým celkem 1. ročníku je planimetrie a trigonometrie, kde se žáci naučí řešit zeměměřičské úlohy. Tyto získané poznatky následně aplikují i prakticky na zeměměřičském kurzu. Ve 2. ročníku dochází při poznávání funkcí ke zviditelnění matematických souvislostí. Studium posloupností slouží k jednoduchým finančním výpočtům, které umožňují žákům poznat, jak souvisí tento výukový celek se světem, který je obklopuje. Ve 3. ročníku v rámci témat kombinatoriky, pravděpodobnosti a statistiky získají žáci teoretický základ pro jakoukoli vědeckou práci ve smyslu vyhodnocování výsledků. Ve 4. ročníku dochází ke spojení algebry a geometrie v analytické geometrii. Geometrické a algebraické řešení jednoho problému je týmž myšlenkovým úkonem, jinak formulovaným. V oblasti lineární algebry se žáci učí poznávat, že myslitelné je i to, co si nelze konkrétně geometricky představit.

158


Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka předmětu matematika směřuje k tomu, aby žáci -

uměli vymezit matematický problém a nalézat postupy řešení

-

jednali za sebe, tvořili vlastní rozhodnutí a dokázali nést jejich důsledky

-

poznali své individuální schopnosti a pracovali na jejich rozvoji

-

dokázali jasně a srozumitelně formulovat své myšlenky

-

aby si stáli za svým názorem a přitom respektovali druhé žáky a jejich myšlenky

-

účastnili se aktivně diskusí, formulovali a obhajovali své názory a postoje.

Strategie výuky Předmět matematika probíhá v 1., 2., 3. a 4. ročníku. Předmět je vyučován v epochách, ve kterých je pozornost věnována jednotlivým tematickým celkům, a ve cvičných hodinách, které slouží k procvičování a opakování učiva, případně k probírání menších tematických celků. Při probírání nového učiva je obvykle volena forma výkladu a konkrétní praktické příklady, teprve z nich žáci vyvozují a formulují obecné zákonitosti a pravidla. Aktivita žáků je podněcována zadáváním samostatných prací a projektů. Ve cvičných hodinách převládá skupinová a individuální práce se žáky.

Hodnocení výsledků žáků Na začátku epochy a na začátku výuky cvičných hodin v každém ročníku seznámí vyučující žáky s podmínkami pro hodnocení předmětu. Podkladem k hodnocení bude ústní účast žáka v hodinách, písemná účast (vedení sešitu, domácí úkoly, samostatné domácí práce), písemné testy a práce ve skupinách. Při hodnocení je kladen důraz na 159


porozumění žáka učivu a jeho schopnost aplikovat poznatky v konkrétních úlohách. Důležitý je především myšlenkový postup při řešení úloh a nejen samotný výsledek. Součásti celkového hodnocení žáků je také slovní hodnocení, které je vydáváno na konci 1. – 3. ročníku.


uplatňovat různé způsoby práce s textem, bude posilována jeho čtenářská gramotnost (slovní úlohy)

-


-


-


-


-



porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky

-

spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi, schopen pracovat v týmu (skupinová práce)

-


empirické) a myšlenkové operace. V oblasti komunikativní kompetence bude absolvent schopen: 160


-


-


-

účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje; zpracovávat pracovní dokumenty i souvislé texty na běžná i odborná témata.


posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích, stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností

-

reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku

-


-

pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních i jiných činností, podněcovat práci v týmu vlastními návrhy, nezaujatě zvažovat návrhy druhých

-

adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je pozitivně ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záležitosti, být finančně gramotní

-

přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly.

V oblasti matematické kompetence bude absolvent schopen: -

správně používat a převádět běžné jednotky

-

používat pojmy kvantifikujícího charakteru

-

provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy

161


-

nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je vymezit, popsat a správně využít pro dané řešení

-

číst a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.)

-

aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru

-

efektivně aplikovat matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běžných situacích. ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ

1. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence

Učivo

Žák/yně:

Operace s čísly a výrazy

- rozlišuje číselné obory (N,Z,Q,I,R) - provádí aritmetické operace s čísly - používá správné zápisy reálného čísla - používá absolutní hodnotu, zapíše a znázorní interval, provádí operace s intervaly (sjednocení, průnik) - chápe souvislost mezi číselnou osou a absolutní hodnotou - řeší praktické úlohy s využitím procentového počtu - provádí operace s mocninami a odmocninami - provádí operace s mnohočleny, lomenými výrazy, výrazy obsahujícími mocniny - upraví výraz obsahující zlomky, mocniny a odmocniny - řeší jednoduché slovní úlohy

- číselné obory – reálná čísla a jejich vlastnosti - absolutní hodnota reálného čísla - intervaly jako číselné množiny - užití procentového počtu - mocniny – s exponentem přirozeným, celým a racionálním, odmocniny - výrazy s proměnnými

- chápe funkci jako závislost dvou veličin - sestrojí a popíše graf lineární funkce

Funkce a její průběh. Řešení rovnic a nerovnic

Hodinová dotace 68

- úprava výrazů, binomická věta pro n=2,n=3

162

34


- určí definiční obor a obor hodnot - řeší lineární rovnice a jejich soustavy, lineární nerovnice a jejich soustavy -rozliší ekvivalentní a neekvivalentní úpravy rovnic - rozlišuje goniometrické funkce sin, cos, tg, cotg

- lineární funkce a její průběh - základní pojmy – pojem funkce, definiční obor a obor hodnot, graf funkce, vlastnosti funkcí - lineární rovnice a nerovnice - soustavy lineárních rovnic a nerovnic - úvod do goniometrie a - prakticky používá goniometrické trigonometrie – orientovaný funkce k řešení rovinných úloh úhel, goniometrické funkce vypočte chybějící veličiny ostrého a obecného úhlu, řešení v pravoúhlém i obecném trojúhelníku pravoúhlého trojúhelníku, - aplikuje poznatky z trigonometrie do praktické využití trigonometrie při řešení zeměměřičských úloh obecného trojúhelníku - řeší úlohy na polohové i metrické vlastnosti rovinných útvarů; - užívá věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků v početních i konstrukčních úlohách - rozlišuje základní druhy rovinných obrazců, určí jejich obvod a obsah

Planimetrie - základní planimetrické pojmy, polohové a metrické vztahy mezi nimi - shodnost a podobnost trojúhelníků - Pythagorova a Euklidovy věty

-používá pojmy a vztahy: bod, přímka, - množiny bodů dané vlastnosti rovina, polorovina, úsečka, úhel - rovinné obrazce - určí prvky v trojúhelníku, jeho obvod a obsah - obvody a obsahy rovinných obrazců - umí využívat Euklidovy věty a Pythagorovu větu k řešení pravoúhlého trojúhelníku - rozliší a zkonstruuje základní druhy mnohoúhelníků, určí jejich obvod a obsah - rozliší pojmy kruh, kružnice, určí vzájemnou polohu, chápe souvislost mezi obvodem, obsahem a poloměrem 163

34


kružnice Celková dotace: 136 hodin

2. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák/yně: - rozlišuje jednotlivé druhy funkcí, načrtne jejich grafy a určí jejich vlastnosti - rozlišuje rostoucí a klesající funkce, určí minimum a maximum funkce - stanoví definiční obor a obor hodnot funkce

Učivo Funkce a její průběh. Řešení rovnic a nerovnic

34

- kvadratická funkce a její průběh - racionální funkce - kvadratická rovnice a nerovnice - exponenciální a logaritmické funkce

- řeší kvadratické rovnice a nerovnice

- mocniny s přirozeným, celým a racionálním mocnitelem

- rozliší ekvivalentní a neekvivalentní úpravy rovnic

- logaritmus, věty o logaritmech

-aplikuje pravidla o umocňování a odmocňování

Hodinová dotace

- jednoduché logaritmické a exponenciální rovnice

- definuje logaritmus - řeší jednoduché logaritmické a exponenciální rovnice

- rozliší a zkonstruuje shodné Planimetrie geometrické útvary, určí koeficient - shodná a podobná zobrazení podobnosti - umí zobrazit geometrické útvary - osová a středová souměrnost 164

34


v osové i středové souměrnosti

- posunutí a otočení

- umí využít osové a středové -stejnolehlost souměrnosti k vyřešení praktických - stejnolehlost kružnic úloh - umí zobrazit geometrické útvary v otočení i posunutí - umí využít otočení a posunutí k vyřešení praktických úloh - sestrojí pomocí stejnolehlosti geometrické útvary, zejména trojúhelníky a kružnice

- vysvětlí posloupnost jako zvláštní případ funkce - určí posloupnost: vzorcem pro n-tý člen, výčtem prvků, graficky - rozliší aritmetickou a geometrickou posloupnost - využívá poznatků o posloupnostech v reálných situacích, zejména v úlohách finanční matematiky a dalších praktických problémech

Posloupnosti a jejich využití - aritmetická a geometrická posloupnost - finanční matematika - provádí výpočty jednoduchých finančních záležitostí a orientuje se v základních pojmech finanční matematiky


3. ročník 165

34


Výsledky vzdělávání a kompetence Žák/yně: - znázorní goniometrické funkce v oboru reálných čísel, používá jejich vlastností a vztahů při řešení jednoduchých goniometrických rovnic i k řešení rovinných i prostorových útvarů - aplikuje sinovou a kosinovou větu - řeší jednoduché goniometrické rovnice

Učivo Funkce a její průběh. Řešení rovnic a nerovnic

Hodinová dotace 34

- goniometrické funkce ostrého a obecného úhlu, řešení pravoúhlého trojúhelníku, věta sinová a kosinová, řešení obecného trojúhelníku - goniometrické rovnice

- vypočte základní velikost orientovaného úhlu a hodnoty jeho goniometrických funkcí - převádí velikost úhlu ze stupňů do obloukové míry a obráceně

- určuje vzájemnou polohu dvou přímek, přímky a roviny, dvou rovin, odchylku dvou přímek, přímky a roviny, dvou rovin, vzdálenost bodu od roviny

Stereometrie

34

- základní polohové a metrické vlastnosti v prostoru - tělesa

- určuje povrch a objem základních těles s využitím funkčních vztahů a trigonometrie

- rozpozná kombinatorické skupiny, určí jejich počty a užití v reálných situacích

Kombinatorika, pravděpodobnost a statistika v praktických úlohách 166

34


- užívá vztahy pro počet variací, permutací a kombinací bez opakování

- variace, permutace a kombinace bez opakování

- používá binomickou větu při řešení úloh

- náhodný jev a jeho pravděpodobnost, nezávislost jevů

- počítá s faktoriály a kombinačními čísly

- základy statistiky

- určí pravděpodobnost náhodného jevu, sjednocení nebo průniku dvou jevů - určí pravděpodobnost náhodného jevu kombinatorickým postupem - užívá pojmy: statistický soubor, absolutní a relativní četnost, variační rozpětí - čte, vyhodnotí a sestaví tabulky, diagramy a grafy se statistickými údaji.


4. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence

Učivo

Žák/yně:

Analytická geometrie v rovině

- provádí operace s vektory (součet vektorů, násobení vektorů reálným číslem, skalární součin vektorů)

- vektory

- řeší analyticky polohové a metrické vztahy bodů a přímek

- přímka a její analytické vyjádření - vzájemná poloha dvou přímek 167

Hodinová dotace 34


- užívá různá analytická vyjádření přímky (parametrická a obecná rovnice)

- kružnice a její analytické vyjádření

-určuje vzájemnou polohu dvou přímek, a přímky a kružnice

- provádí operace s n-člennými vektory (součet a rozdíl vektorů, násobení vektorů reálným číslem) - určuje lineární závislost a nezávislost vektorů - provádí sčítání a násobení matic, určuje hodnost matic - řeší soustavy lineárních rovnic a nerovnic pomocí matic

Základy lineární algebry

34

- n- členné vektory, operace s nimi - lineární závislost a nezávislost vektorů - matice, sčítání a násobení matic, hodnost matice - řešení soustav lineárních rovnic a nerovnic


5.5. Estetické vzdělávání 5.5.1. Estetika Charakteristika a cíle předmětu Hlavním cílem estetické výchovy je podat žákovi syntézu náhledů na svět a lidskou společnost. V ostatních předmětech je svět zkoumán z hlediska biologických, fyzikálních, chemických, matematických, historických či společensko-vědních jevů, dějiny umění, které jsou hlavní náplní tohoto předmětu, ukazují, jak člověk v proměnách doby všechny tyto poznatky vstřebal a využil pro svůj další vývoj tvůrčím způsobem, učí mladého člověka, že umění žádné doby nebylo a není pouhým životním nadstandardem, nýbrž při vší své individualitě nadosobním spolutvůrcem dějin lidské společnosti a důležitým 168


ukazatelem jejího dalšího vývoje. Estetická výchova se nezastupitelným způsobem podílí rovněž na zvyšování tzv. emoční inteligence, jež hraje stále významnější roli v tomto přetechnizovaném světě. Vzdělávací cíle Estetická výchova se stává důležitou protiváhou ostatním vzdělávacím předmětům, které prezentují svět jako důsledně zákonitý, svým rozměrem svobodné volby tvůrčího ducha. Chceme mladému člověku pomoci znovu objevit krásu umění i světa jako takového, vychovat z něj současně jak vnímavého a citlivého konzumenta umění všech dob, tak aktivního a vědomého spolutvůrce estetiky vlastního životního stylu. V prvních dvou ročnících se žáci seznamují s hlavními principy ve vývoji výtvarného umění od Egypta po počátek 20. století bez studia architektury v jednotlivých obdobích. Tento v pravdě syntetický výtvarný obor je daleko vhodnější pro mladého člověka na prahu dospělosti, kdy hledá svou roli ve světě právě na základě vlastní syntézy všech svých dosavadních poznání a zkušeností. Z časových a organizačních důvodů je učivo probíráno odděleně v humanitní i technické specializaci, kde je také uveden zvlášť i obsah učiva. Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka estetiky směřuje k tomu, aby žáci: -

dokázali pochopit jedinečnost člověka tvůrce, jeho možnost přetvářet svět i sebe sama

-

na základě toho se naučili přijímat odpovědnost za svá rozhodnutí a jednání

-

osvojili si pevný základ kulturních a morálních hodnot, chránících je před manipulací i intolerancí

-

dokázali využít znalostí a zkušeností získaných v jednotlivých tematických oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost 169


-

získávali určitou míru sebevědomí a byli schopni sebehodnocení

-

při práci ve skupině využívali získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k občanskému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi

-

postupovali samostatně při řešení problémů, pokoušeli se volit vhodné způsoby řešení a ověřovali si prakticky správnost řešení problémů

-

podíleli se na vytváření harmonické atmosféry ve třídě, přistupovali k ostatním ohleduplně a přispívali tak k upevňování dobrých mezilidských vztahů

-

byli vedeni k plnění pracovních úkolů ve stanovených termínech a k tomu, aby výsledky své práce dokázali kriticky zhodnotit.

Strategie výuky Ve výuce estetiky převládá metoda výkladu a vyprávění nebo řízeného rozhovoru, vše podloženo obrazovým materiálem konkrétních uměleckých děl, na kterých se žáci učí vnímat obsah slovního výkladu. Jsou zařazovány metody samostatného pozorování, kreslení a vyhodnocování různých způsobů ztvárnění, např. tváře, v různých obdobích a porovnání získaných výsledků. Aktivita žáků je podněcována jednak hledáním souvislostí i příčin těchto růzností nebo podobností, jednak zadáváním samostatných prací a referátů, při kterých využívají a učí se zpracovávat různé zdroje – odborný text, obrazový materiál nebo jiné informační zdroje. Žáci si vedou samostatně záznamy do sešitů. Příležitostně jsou použity i filmy s historicko-uměleckou tématikou /Dívka s perlou, Impresionisté, Vincent van Gogh, apod./. Hodnocení výsledků žáků Žáci jsou hodnoceni průběžně známkami a v závěru epochy slovně. Aktivní komunikace učitele s žáky je nejlepším způsobem, jak si ověřit naplňování vzdělávacích cílů. Je kladen důraz zejména na hloubku porozumění poznatkům, samostatnost úsudku a dovednost výstižně formulovat myšlenky, argumentovat a diskutovat. Každá jednotka 170


epochového vyučování začíná opakováním učiva probraného v minulých dnech, nejčastěji formou rozhovoru. Podle potřeby jsou zadávány průběžné testy nebo se preferuje ústní zkoušení, zatímco ostatní pracují samostatně. Další možností jsou samostatné referáty. Na konci epochy je zadávána závěrečná epochová práce, součástí hodnocení je i vedení si zápisků a schopnost samostatně formulovat závěry, podnětné myšlenky. O způsobu hodnocení jsou žáci informováni vždy na začátku každé epochy.

Rozvoj klíčových kompetencí Kompetence k učení -


-

ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky;

-


-


-

s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky;

-

využívat ke svému učení různé informační zdroje, včetně zkušeností svých i jiných

-

lidí;

-

sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení

-

výsledků svého učení od jiných lidí;

-

znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání. Kompetence k řešení problémů

-

porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné

-

k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej,

-

vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky,

-

uplatňovat logické a empirické metody myšlení a myšlenkové operace

-

umět použít vědomosti z jiných předmětů i nabytých dříve 171


-

hledat souvislosti horizontálně i vertikálně.

-

volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné

-

pro splnění jednotlivých aktivit,

-



vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených

-

i psaných a vhodně se prezentovat;

-


-


-

zpracovávat pracovní dokumenty i souvislé texty na odborná témata;

-

zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí

-

(přednášek, diskusí, porad apod.);

-

vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování,

-

umět spolupracovat s ostatními při řešení problémů

-

umět naslouchat názorům ostatních a operativně pozměnit svůj názor, je-li shledán nesprávným

-

průběžně si osvojuje odborné výrazy a učí se pracovat s odborným i uměleckým textem


umět přijmout odlišné postoje i životní preference jedinců i celých kultur bez posměchu a pohrdání

-

vidět souvislosti mezi sociálním a kulturním zázemím jedinců i celých skupin a jejich projevech v umění a chování a pokusit se poučit ve vlastním chování

-

posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích; 172


-

stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek;

-

přijímat radu i kritiku;

-


-


-


-

podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě

-

zvažovat návrhy druhých;

-

přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním

-

konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým; Občanské kompetence a kulturní povědomí

-

jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve

-

veřejném zájmu;

-

dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní

-

specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci;

-

jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat

-

k uplatňování hodnot demokracie;

-

uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní

-

a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých;

-


-

uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život

-

-chápat hodnotu a význam umění i památek jako součást kulturního dědictví lidstva a takto k němu přistupovat


mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání; 173


-

uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám;.

Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi -

pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií, především při reprodukování uměleckých děl

-

komunikovat elektronickou poštou a využívat další prostředky online a offline

-

komunikace;

-

získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet;

-

pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných,

-

elektronických, audiovizuálních), a to i s využitím prostředků informačních

-

a komunikačních technologií;

-

uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní.

Uplatnění průřezových témat 8.1 Občan v demokratické společnosti -

osobnostní rozvoj

-

komunikace a řešení problémů

-

společnost, jedinec a společnost, kultura, náboženství/jak se promítá do proměn architektury, apod./

-

stát, politický systém a soudobý svět

-

morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita

8.2 Člověk a životní prostředí -

ochrana krajiny a prostředí

-

globální i regionální problémy v souvislosti s rozvojem lidské populace 174


-

možnosti a způsoby řešení

8.3 Člověk a svět práce -

identifikace a formulování vlastních priorit

-

práce informacemi, vyhledávání, vyhodnocování a využíváni informací

-

odpovědné rozhodování na základě přijatých informací

Možnost spolupráce v rámci předmětů Český jazyk a literatura v prvním ročníku – literatura nejstarších kultur Dějepis v prvním ročníku- historie starověku ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ Rozpis učiva - 1. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence

Tematické celky

Hodinová dotace

Žák/yně:

Egyptské a řecké umění:

68

- chápe souvislosti mezi charakterem doby a jeho uměleckým vyjádřením - uvědomuje si podmíněnost obsahu uměleckého díla úrovní vědomí společnosti - vidí, vnímá a pozoruje umělecká díla _dokáže slovně popsat hlavní charakteristiku jednotlivých období a také ji zjednodušeně výtvarně zpracovat -dokáže uplatnit vlastní pozorování v charakteristikách určitých jevů napříč staletími - sám/sama navštíví některé umělecké výstavy, jsa schopen hlubokého prožitku

- základní zkušenosti s vnímáním uměleckých děl Egypta a Řecka, egyptské a řecké mýty jako odrazový můstek pro pochopení odlišnosti obou kultur Umění doby raného křesťanství, byzantské umění, středověk a úvod 175


i interpretace ostatním spolužákům

k období renesance:

- postupně si dokáže utvořit vlastní, neukvapený úsudek o uměleckých dílech - základní zkušenosti - je tolerantní k estetickému cítění s vnímáním druhých lidí uměleckých děl raně křesťanských, - na konkrétních příkladech doloží souvislost umělecké činnosti v životě lidí románských, gotických, dříve a dnes renesančních, - charakterizuje význam umění pro specifika a shody člověka byzantského a raně křesťanského - prohlubuje si komunikativní umění, společenské, dovednosti historické a filosofické opodstatnění křesťanského a renesančního umění.

Poznámka k výsledkům vzdělávání: jedná se o postupné rozvíjení uvedených schopností a dovedností, které se v každém ročníku vážou na jiný obsahový rámec výuky. V každém ročníku probíhá spolupráce mezi vyučujícími jednotlivých předmětů, zejména ve výtvarné výchově, literatuře a dějepise.

Rozpis učiva – 2. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence

Tematické celky

176

Hodinová dotace


Žák/yně:

Umění doby renesanční:

- chápe souvislosti mezi charakterem doby a jeho uměleckým vyjádřením

- základní zkušenosti s vnímáním uměleckých děl severního a jižního proudu, renesance jinde v Evropě, manýrismus

- uvědomuje si podmíněnost obsahu uměleckého díla úrovní vědomí společnosti - vidí, vnímá a pozoruje umělecká díla _dokáže slovně popsat hlavní charakteristiku jednotlivých období a také ji zjednodušeně výtvarně zpracovat -dokáže uplatnit vlastní pozorování v charakteristikách určitých jevů napříč staletími - sám/sama navštíví některé umělecké výstavy, jsa schopen hlubokého prožitku i interpretace ostatním spolužákům

Umění doby barokaapollonsko- dionýský princip v umění baroka i moderním umění: - základní zkušenosti s vnímáním uměleckých děl především Rubense a Rembrandta, společenské, historické a filosofické souvislost i barokního umění.

- postupně si dokáže utvořit vlastní, neukvapený úsudek o uměleckých dílech - je tolerantní k estetickému cítění druhých lidí - na konkrétních příkladech doloží souvislost umělecké činnosti v životě lidí dříve a dnes - charakterizuje význam umění pro člověka - zhodnotí význam daného autora i díla pro dobu, v níž tvořil, pro příslušný umělecký směr i pro další generaci 177

68


umělců - je schopen rozpoznat a odůvodnit rozdílnost přístupů umělců různých dob k interpretaci skutečnosti v tvorbě - prohlubuje si komunikativní dovednosti

Doprovodné akce: podle možností doplnit výletem do měst s kulturní tradicí u nás i v Evropě/Florencie, Praha/, navštívit aktuální výstavy 5.5.2. Hudební výchova Obecný cíl vyučovacího předmětu Vyučovací předmět hudební výchova umožňuje žákům prostřednictvím poznání dějin hudby a proniknutí do struktury skladeb porozumět vývoji lidstva a uchopit mezioborové vazby a souvislosti. Žáci formují pochopením způsobu a vývoje utváření hudebních děl své schopnosti myšlení a hledáním vztahů minulých hudebních epoch k současné kultuře a k vlastnímu životu si budují schopnost úsudku a vědomého postoje. Realizací hudebních děl kultivují žáci svůj individuální projev, rozvíjejí schopnost kreativity a sociální komunikace. Charakteristika učiva Učivo předmětu hudební výchova je členěno do tří základních oblastí: praktického provádění hudebních skladeb (formou zpěvu, hry na nástroje a propojením těchto dvou činností), analýzy hudebních skladeb (při níž žáci uplatňují poznané pojmy hudební terminologie a učí se rozlišovat objektivní popis hudebních fenoménů a vyjádření pocitů, jež v nich hudba vzbuzuje) a poznávání dějin hudby jednotlivých skladatelů do kontextu doby). Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí 178

(uvádění tvorby


Výuka hudební výchovy směřuje k tomu, aby žáci: - vědomě chápali hudbu jako neoddělitelnou součást svého života a svého estetického prožívání - v rámci realizace hudebních děl vyvinuli toleranci vůči svému projevu a projevům druhých a schopnost nalézt způsob sebezdokonalení - si uvědomovali hodnotu hudebních děl různých dějinných epoch a různých stylů a přistupovali k nim se zájmem a bez předsudků - směřovali k tomu, stát se poučenými posluchači hudebních děl

Výukové strategie (pojetí výuky) Předmět Hudební výchova je vyučován ve dvou vyučovacích hodinách týdně. Jedna hodina je věnována hudební historii a hudební teorii. Ve druhé vyučovací hodině se provádějí praktické hudební činnosti. V prvním ročníku je kladen důraz na rozvoj úsudku prostřednictvím myšlenkového uchopování základních fenoménů dějin hudby. Žáci jsou vedeni k tomu, aby porozuměli strukturám hudebních děl, pronikli do vývoje hudebních skladeb od motivu po celistvou formu. Tak si postupně vyvíjejí schopnost vědomého poslechu skladeb. Ve druhém ročníku se výuka soustředí na uvědomění si výrazových prostředků hudby a proniknutí do způsobu, jakým skladatelé oslovují své posluchače. Žáci si společně s učitelem kladou otázku po objektivitě výpovědi hudebních děl. Ve vyučování hudební výchovy je využívána hromadná, skupinová, popřípadě individuální forma výuky, tyto formy lze navzájem kombinovat. Základní metodou práce jsou společné analýzy hudebních skladeb, na základě dialogu dochází k formulování fenoménů a charakteristik stylů. Další používanou metodou je odborný výklad, či vytváření referátů a jejich prezentace.

179


V rámci hudebních činností získává žák vlastní praktické zkušenosti s hudebními skladbami. Rozezpíváním a pohybem zdokonaluje své hlasové schopnosti, při hudební produkci pěstuje spolupráci s ostatními a školí se v improvizaci.

Hodnocení výsledků žáků Při hodnocení hudební výchovy klademe důraz především na: -

ochotu podílet se na realizaci hudebních děl a schopnost tvořivého přístupu ke společné práci

-

schopnost zdokonalování vlastního hudebního projevu

-

znalosti žáků z oblasti dějin hudby a hudebních forem

-

schopnost žáků rozpoznat estetické a postojové charakteristiky hudebních děl, jejich umělecké sdělení v souvislosti s dobovou charakteristikou

-

schopnost utváření postojů žáků k významu hudebních děl pro vývoj lidstva, kultury a pro jejich vlastní život

Hodnocení je prováděno jak slovním hodnocením, tak hodnocením známkami. Užitými formami jsou ústní zkoušení, písemné testy, samostatné práce (např. referáty).

Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Předmět přispívá k rozvoji těchto klíčových kompetencí: Kompetence k učení Vedeme žáky k výběru vhodných způsobů, metod a strategie pro efektivní učení se zpěvu, pro získání rytmických schopností. Poskytujeme žákům prostor pro nalézání informací, které se týkají dějin hudby a hudební teorie. 180


Seznamujeme žáky s obecně užívanými termíny a pojmy v oblasti hudebních výrazových prostředků. Kompetence k řešení problémů Zamýšlíme se nad jednotlivými oblastmi hudební problematiky. Porovnáváme s žáky hudební styly a formy v dějinných souvislostech a děláme si o nich úsudek. Umožňujeme žákům uplatnit své poznatky prostřednictvím realizace hudebních skladeb a improvizace. Komunikativní kompetence Pomáháme žákům vytvářet a formulovat vlastní názor na problematiku jednotlivých oblastí hudby. Vedeme žáky k uchopování a formulování charakteristických jevů týkajících se hudební historie a teorie, dále k dodržování odborné terminologie v dané oblasti. Personální a sociální kompetence Využíváme získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných ke kvalitní a smysluplné spolupráci při společné práci nad hudebním dílem. Umožňujeme žákům učit se posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování při společné realizaci hudebních skladeb a při hudební analýze. Vedeme žáky k tomu, aby adekvátně reagovali na kritiku svých schopností učitelem a spolužáky a aby byli schopni sami pozitivně ovlivnit rozvoj spolužáků při společné práci. Při realizaci hudebních činností si žáci osvojují práci v týmu. Občanské kompetence a kulturní povědomí Vedeme žáky k chápání práv a povinností souvisejících s uměleckou tvorbou a kulturní sférou lidské společnosti. 181


Podporujeme u žáků touhu vcítit se do tradic vlastního národa, ale i národů Evropy či světa, utvářet si smysl pro kulturu a tvořivost, respektovat kulturu jiných národů.

Předmět v sobě integruje tato průřezová témata: Průřezové téma Občan v demokratické společnosti se realizuje v předmětu hudební výchova v prvním i druhém ročníku. Prostřednictvím sledování životních zvratů u hudebních osobností si žáci uvědomují své možnosti vytyčování životních cílů a jejich naplňování, možnosti osobnostního rozvoje. V rámci realizace hudebních skladeb komunikují o možnostech interpretace učí se argumentovat a v případě potřeby řešit nastalé konflikty. Dále diskutují o vlivu masových médií na distribuci hudebních děl a na jejich percepci. Používání softwaru pro tvorbu prezentací a internetu jako zdroje informací přispívá k realizaci průřezového tématu Informační a komunikační technologie.

1.ročník ŠVP - Výsledky vzdělávání

ŠVP - Učivo

Žák: - je schopen naslouchat pozorně proudu nejstarší, středověké, renesanční a barokní hudby a chápe ji jako přirozenou součást života Žák: - na základě dosavadních zkušeností určí strukturu dané skladby z období nejstarších hudebních památek, středověku, renesance a baroka - zařadí skladbu středověku, renesance a baroka na základě jejích charakteristických rysů do stylového období

Poslech: - hudba z období nejstarších hudebních památek, středověku, renesance a baroka Hudební historie: - nejstarší hudba, středověk, renesance, baroko (např. historický kontext, styl y, druhy skladeb,skladatelé) Nauka o hudebních formách: - charakteristika pojmů potřebných k porozumění termínu hudební forma - vývoj základních hudebních forem 182

Hod. dotace 34


Žák: - formuluje na základě získaných vědomostí svůj názor na význam nejstarší hudby, hudby středověku, renesance a baroka pro vlastní život i pro vývoj lidstva

Žák: - realizuje hudební skladbu středověku, renesance a baroka individuálně i v rámci společenství - hodnotí své hudební schopnosti a navrhuje možnosti jejich zdokonalení

období středověku, renesance, baroka - analýza středověkých, renesančních a barokních skladeb - hledání a charakterizování typických melodických, harmonických a metro-rytmických rysů - cvičení k uchopení hudebních prvků - rozhovory a úvahy o přínosu nejstarší hudby, hudby renesance, středověku a baroka k vývoji lidstva - cvičení ke zdokonalování hlasových schopností - zpívání skladeb z období nejstarších hudebních památek, středověku, renesance a baroka - realizace skladeb i pomocí rytmických či individuálních melodických nástrojů

34

2. ročník ŠVP - Výsledky vzdělávání

ŠVP - Učivo

Žák: - je schopen naslouchat pozorně proudu klasicistní hudby, hudby 19. a 20. století a hudby současné a chápe ji jako přirozenou součást života

Poslech: - hudba z období klasicismu, 19. století, 20.století a hudba současnosti Hudební historie: - hudba z období klasicismu, 19. století, 20.století a hudba současnosti (např. historický kontext, styl y, druhy skladeb,skladatelé) Nauka o hudebních formách - vývoj základních hudebních forem

Žák: - na základě dosavadních zkušeností

183

Hod. dotace 34


určí strukturu dané skladby hudba z období klasicismu, 19. století, 20.století a hudby současnosti - zařadí skladbu klasicismu, 19. století, 20.století na základě jejích charakteristických rysů do stylového období

Žák: - formuluje na základě získaných vědomostí svůj názor na význam hudba z období klasicismu, 19. století, 20.století a hudby současnosti pro vlastní život i pro vývoj lidstva

období klasicismu, 19. století, 20.století a hudby současnosti - analýza skladeb klasicismu, 19. století, 20.století a hudby současnosti - hledání a charakterizování typických melodických, harmonických a metro-rytmických rysů - cvičení k uchopení hudebních prvků - rozhovory a úvahy o přínosu hudby z období klasicismu, 19. století, 20.století a hudby současnosti k vývoji lidstva 34

Žák: - realizuje hudební skladbu klasicismu, 19. století, 20.století individuálně i v rámci společenství - hodnotí své hudební schopnosti a navrhuje možnosti jejich zdokonalení

- cvičení ke zdokonalování hlasových schopností - zpívání skladeb z období nejstarších hudebních památek, středověku, renesance a baroka - realizace skladeb i pomocí rytmických či individuálních melodických nástrojů

5.5.3. Výtvarná výchova Obecný cíl vyučovacího předmětu Výtvarná a umělecká činnost obecně je praktickou stránkou estetické výchovy, dokáže v mladém člověku vyvolávat obrazotvorné síly, pěstovat je a cvičit. Jejím hlavním specifikem, kterým se odlišuje od ostatních předmětů, je práce s materiálem. Ten je potřeba různou měrou zpracovat. Tehdy se aktivují nejvíce ty články člověka, které se jinak kultivují velmi obtížně-volní stránky každého z nás. Výsledek není prioritou v tom smyslu, aby mu byly podřízeny všechny činnosti. Dokonalý výsledný tvar nebo obraz je chápán jako nekonečný cíl, ke kterému se neustále přibližujeme stále znovu a znovu. 184


Vlastní výtvarný proces je oním „médiem“, který nás dopraví k našemu cíli, pokud aktivujeme svou vůli. Ta pak spolehlivě uvolní všechny nezbytné síly k získání dovedností potřebných pro realizaci té či oné výtvarně zobrazující činnosti a díla. Při práci s materiálem se kultivuje vůle, malba přidá smyslově-morální působení forem a barev na žáky. Mladý člověk má mít možnost svobodně vyjádřit svou vůli v tvůrčím uměleckém procesu. Vyučování plastické tvorby může mnohostranně působit na duševní život žáků, rozvíjet jejich vnímání i pocitový život a podporovat v nich chuť tvořit. Charakteristiku učiva Duševní proměny dospívajících můžeme v prvním ročníku pozorovat a popsat jako velmi diferencované

duševní procesy.

Probíhá proces stále se prohlubující

individualizace, pokračuje hodnocení událostí i jevů polaritně, sympatie - antipatie. Zájem o člověka i jeho prostředí se otevírá jako nově otevřená cesta. Důležitým průvodcem v tomto aspektu se stává osobnost kompetentního a nadšeného učitele. Výtvarná výchova v 1. ročníku navazuje jednak na učivo dějin výtvarné kultury, jednak vychází ze specifik této věkové kategorie. Volní vlastnosti jsou podporovány prací s materiálem, která tématicky vychází z dějin umění, jsou to téměř vždy nejrůznější motivy z egyptského a řeckého umění. Věková specifika podporuje malování akvarelem do mokrého podkladu, proměnami barev a jejich poměrů. Různorodé možnosti barevných nuancí působí terapeuticky, přirozenou cestou pomáhají mladému člověku osvobodit se od nejrozmanitějších pocitů a následně se v nich také zorientovat. Při malbě se vše promění, dochází k uvolnění, osvobození. Při této činnosti může hluboce a existenciálně prožívat a pociťovat sám sebe. Vzhledem k větším hodinovým dotacím v prvním ročníku se seznamujeme s technikou kresby a jejím využitím v grafických technikách. Ty v sobě spojují nutný podíl vůle při fyzické práci i zapojení vlastního tvůrčího potenciálu, odměněného nakonec velkou radostí z hotového díla. 185


Důležitým tématem druhého ročníku je kresba a opět práce s materiálem. Pokračujeme v přesném uchopování reality studijní kresbou tváře člověka v detailech i celku. Důležitá je i kresba podle vzorů mistrů renesance a baroka, kteří jsou studijní náplní teoretických hodin. Jejich prostřednictvím žáci uchopují do větší hloubky realitu, uvědomují si, jak se trojrozměrná skutečnost dá zobrazit dvojrozměrně, kresba je tedy další cestou i způsobem poznání. Může být taktéž důležitou subjektivní výpovědí. Práce na detailech obličeje vrcholí autoportrétem v malbě. Závěrečnému dílu předchází modelování některých obličejových partií, popřípadě ruky či nohy. To žákům umožní lepší prostorové vnímání a orientaci a převedení do stínů a světel v malbě. Žáci mají ve výtvarné činnosti získat podněty a orientaci k hlubokému nazírání světa, mají objevit otázku smyslu a úkolu umění. Výtvarná činnost má vyvolat fantazii a obrazotvorné síly, cvičit je a pěstovat, aby byly k dispozici pro reálné uchopení skutečnosti skrze další předměty. Žáci se intenzivně vyrovnávají s formálními problémy, vědoměji používají výtvarné prostředky, vyjadřují se abstraktněji. Samostatný tvůrčí proces je vyzvednut, aby se stal prožitkem. Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci: -

dokázali pochopit jedinečnost člověka tvůrce, jeho možnost přetvářet svět i sebe sama a na základě toho se naučili přijímat odpovědnost za svá rozhodnutí a jednání

-

osvojili si pevný základ kulturních a morálních hodnot, chránících je před manipulací i intolerancí

-

dokázali využít pracovních zkušeností získaných v jednotlivých výtvarných činnostech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost

-

získávali určitou míru sebevědomí a byli schopni sebehodnocení

-

získali kladný vztah k manuální práci své i ostatních lidí 186


-

při práci ve skupině využívali získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k občanskému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi

-

-postupovali samostatně při řešení problémů, pokoušeli se volit vhodné způsoby řešení a ověřovali si prakticky správnost řešení problémů

-

podíleli se na vytváření atmosféry ve třídě, přistupovali k ostatním ohleduplně a přispívali tak k upevňování dobrých mezilidských vztahů

-

-byli vedeni k plnění pracovních úkolů ve stanovených termínech a k tomu, aby výsledky své práce dokázali kriticky zhodnotit.

Strategie výuky Ve výuce výtvarné výchovy převládá názorná metoda výkladu a vysvětlení pracovních postupů předvedením techniky práce, prohlídka možných finálních výrobků, rozprava o vhodném výběru motivů práce. Během celé vyučovací doby jsou činnosti žáků prohlíženy a společně vyzdvihovány klady práce a rozebírány nedostatky pro provedení následných oprav. Na konci celé epochy jsou díla společně vystavena a probíhá společná diskuse i individuální hodnocení vlastního díla. Aktivita žáků je podněcována výstavkou prací starších ročníků, která jim dodává odvahy překonat samy sebe i starší práce. Hodnocení výsledků žáků Žáci jsou hodnoceni průběžně známkami a v závěru epochy slovně. Sami si píší také své vlastní hodnocení, ve kterém zhodnotí svůj vlastní posun, co zvládli, kde mají ještě možnosti k intenzivnějšímu rozvoji. Důležitým měřítkem pro hodnocení je celkový volní přístup k výtvarným činnostem. Rozvoj klíčových kompetencí Kompetence k učení -


-

chápat učení jako celoživotní proces

187


-

pochopit tvůrčí a manuální práci jako součást vzdělávání a cesty k pochopení sebe sama;

-


-


-

pořizovat si poznámky;

-

využívat ke svému učení různé informační zdroje, včetně zkušeností svých i jiných lidí;

-

sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí;

-


Kompetence k řešení problémů -

porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej,

-

vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky,

-

umět použít vědomosti z jiných předmětů i nabytých dříve

-

volit prostředky a způsoby (pomůcky, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit,

-



vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat;

-


-

vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování,

-

umět spolupracovat s ostatními při řešení problémů 188


-

umět naslouchat názorům ostatních a operativně pozměnit svůj názor, je-li shledán nesprávným

-

průběžně si osvojovat odborné výrazy


umět přijmout odlišné postoje i životní preference jedinců i celých kultur bez posměchu a pohrdání

-

vidět souvislosti mezi sociálním a kulturním zázemím jedinců i celých skupin a jejich projevech v umění a chování a pokusit se poučit ve vlastním chování

-

posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích;

-

stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek;

-

přijímat radu i kritiku;

-


-


-


-

podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých;

-

přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým;

Občanské kompetence a kulturní povědomí -


189


-

dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci;

-

jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování,

-

uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých;

-


-

uznávat hodnotu života i práce, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život i práci jiných

-

chápat hodnotu a význam umění i památek jako součást kulturního dědictví lidstva a takto k němu přistupovat.


mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání;

-

uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám;

Uplatnění průřezových témat 8.1 Občan v demokratické společnosti -

osobnostní rozvoj

-

komunikace a řešení problémů

-

společnost, jedinec a společnost, kultura, náboženství/jak se promítá do proměn architektury, apod./

-

stát, politický systém a soudobý svět

-


8.2 Člověk a životní prostředí 190


-

ochrana krajiny a prostředí

-

globální i regionální problémy v souvislosti s rozvojem lidské populace

-

možnosti a způsoby řešení

8.3 Člověk a svět práce -

identifikace a formulování vlastních priorit

-

práce informacemi, vyhledávání, vyhodnocování a využíváni informací

-

odpovědné rozhodování na základě přijatých informací

Doprovodné akce Do výuky výtvarné výchovy je možné zařadit návštěvy nejrůznějších výstav. 1. ročník


Učivo

Žák/yně:

Hodinová dotace 68

- namaluje akvarel na libovolný formát

- malba akvarelem, Goethova nauka o barvách

- spolupracuje s ostatními žáky na vytvoření grafických listů

-grafická technika/linoryt, papíroryt, suchá jehla-podle možností/

- člověk v egyptském a řeckém - nakreslí a vymodeluje člověka podle umění egyptské a řecké předlohy ve 191


správných proporcích

- stínová kresba, šrafování -modelování


2. ročník


Učivo

Žák/yně: - nakreslí portréty podle renesančních mistrů - nakreslí lidské postavy v renesančním kánonu - nakreslí portrét - ovládá základy techniky vrstveného malování

Hodinová dotace 34

- kresba podle renesančních mistrů - realistická kresba - prohloubení techniky akvarelové malby - vrstvené malování akvarelem -modelování obličeje nebo jeho částí

-ovládá techniku modelování vysokého reliéfu Hodinová dotace celkem: 34

192


3. ročník


Učivo

Žák/yně:

Hodinová dotace 34

-vymodeluje nebo vytesá trojrozměrný objekt

-modelování nebo tesání konvexně konkávních tvarů/forma kruhu/

- nakreslí postavu podle modelu

- kresba postavy podle modelu - portrét

- vymodeluje/vytesá/ hlavu

- kresba architektury

- nakreslí stavbu nebo architektonicky zajímavý prostor dle vlastní volby

- prohloubení techniky vrstveného malování akvarelem - práce na volné téma

- spolurozhoduje o nejvhodnějším výběru obsahu i výtvarné techniky pro ztvárnění osobně závažného tématu

Hodinová dotace celkem: 34 5.5.4. Komunikace – dramatická výchova Obecný cíl vyučovacího předmětu Vzdělávací předmět komunikace žák přirozeně vyvíjí své schopnosti komunikovat jak verbálně tak nonverbálně rozvíjí svou schopnost empaticky vnímat ostatní jedince i

193


celou sociální skupinu. Učí se také jednat a řešit konfliktní situace a cíleně využívat výrazových prostředků ke sdělení svého záměru. V oblasti postojové má velký význam zaujímání autentického postoje žáka ke skutečnosti, což mu umožňuje zvědomění vlastních postojů v dialogu a formulaci a obhajobu vlastních názorů.

Charakteristiku učiva Učivo předmětu komunikace je především prostředkem k formování dovedností a postojů. Jde tedy především o různé texty či situační charakteristiky, které souží k průpravě jednotlivých složek projevu. V závěru žáci pracují již s uceleným dramatickým textem. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka komunikace směřuje k tomu, aby žák: -

dokázal vědomě využívat verbálních i nonverbálních prostředků v různých situacích v souladu se svým komunikačním záměrem adekvátně podmínkám komunikace,

-

uměl vhodně prezentovat a formulovat vlastní postoje a vnímavě přijímat odezvu svého okolí a empaticky vnímat prezentované postoje ostatních

-

vědomě utvářel své vlastní postoje, preference a hodnoty v dialogu s pocity, názory, myšlenkami a idejemi dané sociální skupiny

Výukové strategie (pojetí výuky) Předmět se vyučuje především metodou přímého prezentovaného prožitku a vlastní tvůrčí práce v rámci daných situací a reflexe prožívaných situací bezprostředně po skončení určité aktivní pasáže. Hodnocení výsledků žáků 194


Při hodnocení předmětu klademe důraz především na: -

schopnost žáků aktivně se účastnit činností

-

schopnost žáků analyzovat svou činnost i činnost skupiny

-

schopnost žáků vytvářet vlastní kreativní představování daném rámci

-

postoj žáků k práci ostatních

Hodnocení je prováděno jak slovním hodnocením, tak hodnocením známkami. Cílem je také rozvoj základní, především slovní, autoevaluace žáka. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Předmět přispívá k rozvoji těchto klíčových kompetencí: V oblasti kompetence k učení absolvent bude schopen: -

uplatňovat různé způsoby práce s textem


s porozuměním poslouchat mluvené projevy

-


-


-




-


-

podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých 195


-


-




-


-


-


Předmět v sobě integruje tato průřezová témata: Posilování komunikativní kompetence přispívá k realizaci průřezového tématu Občan v demokratické společnosti. Toto téma se také realizuje v promyšleném a funkčním používání strategií výuky, např. při reflexi jednání v jednotlivých lekcích. Výuka komunikace také přispívá k rozvoji osobnosti studenta a pomáhá formovat jeho postoje k morálmím hodnotám svobody, odpovědnosti a tolerance.

1. ročník


Učivo

196

Hodinová dotace


Žák/yně: - rozpozná své schopnosti při práci s mluveným slovem a pracuje na jejich zdokonalení; - cíleně využívá výrazových prostředků dramatického umění; - je schopen jednat v improvizovaných situacích a reflektovat sebe sama i ostatní; - podílí se na procesu společné inscenační tvorby

34 - dech, hlas, mluva - verbální a neverbální prvky komunikace - techniky dramatické práce - proces tvorby divadelního představení


5.6. Vzdělávání pro zdraví 5.6.1. Tělesná výchova Obecný cíl vyučovacího předmětu K výuce jsou k dispozici dvě pronajaté tělocvičny a venkovní hřiště. V případě potřeby je možné využívat veřejné plovárny a zimní kluziště. Tělocvičny jsou bohatě vybaveny nářadím a náčiním jak pro gymnastiku, tak pro míčové hry. Podle rozhodnutí učitele lze tělesnou výchovu vyučovat také mimo areál školy, v blízkém okolí je dostatek terénů pro hry a pobyt v přírodě. Rozhodnutí závisí na uvážení učitele, který zohledňuje přírodní podmínky a cíle, které sleduje ve vyučovací jednotce.

Charakteristika učiva Náplň a cíle tělesné výchovy: zvyšování fyzické zdatnosti; příznivě působit na zdravotní stav žáků; seznamování s různými druhy sportů; zvládnutí základních pravidel a dovedností ve vybraných sportovních odvětvích; získání aktivního a kladného vztahu k tělesné kultuře; vzájemně respektovat a tolerovat rozdílné pohybové výkony; výchova k fair play. 197


Náplň hodin je ovlivňována prostorovými možnostmi pro jednotlivé skupiny v souvislosti s jejich velikostmi, jejich rozdílnou úrovní dovedností. Oblast vzdělávání pro zdraví, která je začleněná do hodin tělesné výchovy si klade za cíl vybavit žáky znalostmi a dovednostmi potřebnými k preventivní a aktivní péči o zdraví a bezpečnost, a tak rozvinout a podpořit jejich chování a postoje ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za své zdraví. Pro větší pestrost výuky jsou zařazovány s ohledem na zájem studentů a po dohodě s nimi okrajově tyto aktivity: ping pong, kuželky, bowling, výcvik na lezecké stěně, atp.

Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Tělesná výchova: -

formou nácviku herních a cvičebních strategií nutí žáky objevovat logické postupy, které vedou k úspěchu a k vyřešení problémových situací

-

provádí s žáky rozmanitou škálu činností ve skupinových formách a tím přispívá k rozvoji komunikace, spolupráce a tolerance k ostatním

-

vytváří u žáků svým vlastním příkladem, autoritou získaných zkušeností a osobnostními rysy pozitivní vztah k pohybu

-

vede žáky k chování v duchu tolerance, hry v fair play a schopnosti empatie

-

diskutuje se žáky o negativních jevech ve sportu (korupce, doping, apod.)

-

vede žáky, aby do svého hodnotového žebříčku zařazovali snahu o zdravý životní styl s velkou mírou pohybové činnosti

-

vede ke spolupráci při dosahování společných cílů ve prospěch skupiny či družstva a k respektování pravidel soutěží a her

-

pomáhá pohybově a výkonnostně slabším žákům, k tomuto vede i nadanější žáky

-

odmítá to, aby horší pohybové dovednosti a schopnosti byly terčem posměchu

Strategie výuky 198


Výuka je rozložena rovnoměrně po celou dobu studia. Žáci mají od 1. do 4. ročníku, dvě hodiny týdně, tj. za celý rok 68/60* hodin v každém ročníku. Viz. srovnávací tabulka, jež se obsahově shoduje s programem navrženým v RVP. Činnosti navíc jsou uvedeny v sloupci ŠVP. Jednotlivé tematické okruhy učiva jsou probírány periodicky v každém ročníku.

Hodnocení výsledků žáků Pro hodnocení práce žáků jsou sledovány především následující oblasti: aktivní vztah k předmětu (nošení cvičebního úboru); kázeň a organizace při hodině; snaha o zlepšení svých dovedností; spolupráce s ostatními; dodržování fair–play; výkon; bezpečnost. Pro účely slovního hodnocení lze užít následujících formulací (jedná se o možnost bez nutnosti ji užívat): Stupeň 1 (výborný): žák/yně je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí.Vždy používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Jeho/její tělesná zdatnost má vysokou úroveň. Stupeň 2 (chvalitebný): žák/yně je v činnostech méně aktivní, převážně samostatný/á, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje méně tvořivě. Je tělesně méně zdatný/á. Stupeň 3 (dobrý): žák/yně je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho/jejich schopností a jeho/její projev jsou málo uspokojivé. Materiály, nástroje a vybavení většinou nepoužívá bezpečně a účinně. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu. Stupeň 4 (dostatečný): žák/yně je v činnostech zcela pasivní. Rozvoj jeho/jejich schopností je neuspokojivý. Materiály, nástroje a vybavení nepoužívá téměř nikdy bezpečně a účinně. Jeho/její projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. 199


Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci. Nespolupracuje s ostatními.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat 1.Kompetence k učení - studenti poznávají smysl a cíl svých aktivit - plánují, organizují a řídí vlastní činnost - užívají osvojené názvosloví na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka, čtenáře, uživatele internetu - různým způsobem zpracují informace o pohybových aktivitách ve škole 2. Kompetence k řešení problémů - studenti vnímají nejrůznější problémové situace a plánují způsob řešení problémů - vyhledávají informace vhodné k řešení problémů - kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, jsou schopni je obhájit - uvědomují si zodpovědnost svých rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí - jsou schopni obhájit svá rozhodnutí 3. Kompetence komunikativní -

studenti komunikují na odpovídající úrovni

-

osvojí si kultivovaný ústní projev

-

účinně se zapojují do diskuze

4. Kompetence sociální a personální -

studenti spolupracují ve skupině

-

podílejí se na vytváření pravidel práce v týmu

-

v případě potřeby poskytnou pomoc nebo o ni požádají

-

si vytváří pozitivní představu o sobě samém, která podporuje sebedůvěru a samostatný rozvoj 200


6. Kompetence občanské -

studenti respektují názory ostatních

-

formují si volní a charakterové rysy

-

zodpovědně se rozhodují podle dané situace

-

aktivně se zapojují do sportovních aktivit

-

rozhodují se v zájmu podpory a ochrany zdraví

-

rozlišují a uplatňují práva a povinnosti vyplývající z různých rolí ( hráč, rozhodčí, divák,..)

6. Kompetence pracovní -

studenti jsou vedeni k efektivitě při organizování vlastní práce

-

spoluorganizují svůj pohybový režim

-

využívají znalostí a dovednosti v běžné praxi

-

ovládají základní postupy první pomoci

Do výuky tělesné výchovy zasahují v různé míře průřezová témata z RVP/Osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech/ Osobnostní rozvoj -

Rozvoj schopností poznávání. Rozvoj pohybových reakcí na sluchové a zrakové podněty, rozvoj pozornosti při získávání nových poznatků, cvičení soustředění při sportovních výkonech a hrách, rozvoj pohybové paměti, procvičování co nejsprávnějšího a nejrychlejšího řešení herních situací.

-

Sebepoznání a sebepojetí Při nácviku pohybových dovedností poznávání svých pohybových možností. Průběžně srovnávat své schopnosti s ostatními žáky / tabulky hodnocení, přehledy testů tělesné zdatnosti/ . Možnost sledovat rozvoj vlastních pohybových schopností.

-

Seberegulace a sebeorganizace. Cvičení sebekontroly při rozcvičkách a při relaxačních cvičeních, sebeovládání při hrách a soutěžích v duchu fair play , cvičení vůle při běhání a při zdokonalování se v dalších pohybových dovednostech. 201


Plánování osobních cílů při plnění atletických disciplin vzhledem k minulým výkonům žáka. Možnost využití volného času ke zlepšování pohybových dovedností žáka. -

Psychohygiena. Vedení k pozitivnímu naladění mysli a dobrému vztahu k sobě samému.Chápání pohybu jako radosti a pozitivní věci pro zdraví a mé tělo. Vyrovnání se s problémy při malých nebo velkých pohybových vlohách v rámci třídního kolektivu.

Sociální rozvoj -

Poznávání lidí. Vzájemné poznávání se ve třídním kolektivu, rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech například při výběru spoluhráčů k různým druhům pohybových her zaměřených na silu, rychlost, vytrvalost, obratnost, rozumovou bystrost a znalosti.

-

Mezilidské vztahy. Péče o dobré vztahy ve třídě, oslovování spolužáků a spolužaček křestními jmény, při řešení konfliktů při TV se dívat na vše i očima druhého, učit se povzbuzovat ostatní k dosažení lepších výkonů, fandit jim a přát jim zlepšení. Umět uznat porážku například podáním ruky soupeři. Nesvalovat vinu za neúspěch na někoho jiného,spíše hledat co jsem měl udělat lépe já. Učit se své spoluhráče spíše chválit a hecovat než kárat. Snažit se udržovat týmový duch při hrách a soutěžích. Naučit se uznávat autoritu rozhodčích při hrách a na soutěžích.

Morální rozvoj -

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti. Rozvoj dovedností pro řešení problémů a rozhodování v různých herních situacích v duchu fair play.

-

Hodnoty, postoje, praktická etika. Žáci se učí uznávat zdraví jako nejvyšší hodnotu, proto se učí opatrovat své zdraví i zdraví všech okolo i za cenu ztráty vítězství. Učí se přiznat podle pravdy, odsuzovat nefair chování a hru. Při soutěžích a hrách se rozvíjí cit pro spravedlnost a umění respektovat soupeře i rozhodčího. Žáci se učí nezištně pomáhat spolužákům i učiteli, například při nošení pomůcek. 202


VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH -

Evropa a svět. Rozvoj zájmu žáků o sport v Evropě i ve světě. Příklady našich úspěšných sportovců začleněných do týmů v různých zemích. Setkávání sportovců na mezinárodních soutěžích –ME, MS a OH.

Doprovodné akce V rámci výuky je možné dle místních podmínek a možností absolvovat akce mimo areál školy – běh v terénu, kluziště, bazén. Součástí TV je zimní lyžařský kurz, popř. další sportovní kurzy. Možná je také účast na meziškolních turnajích. *Tělesná výchova bude realizována ve vyučovacím předmětu, sportovních kurzech, dnech(např. plavání, bruslení, hry, turistika) a jiných organizačních formách a podle možností a podmínek (materiální podmínky, zájmy žáků, klimatické podmínky, podíl chlapců a dívek, zdravotně oslabení žáci apod.). Tělesná výchova by měla žáky v pohybových projevech a zlepšování tělesného vzhledu pomocí přiměřených prostředků kultivovat. Pro žáky se zdravotním oslabením škola vytváří oddělení zdravotní tělesné výchovy. ** Hodinová dotace pro 4. ročník *** Učivo z oblasti vzdělání pro zdraví je zařazeno do 4. ročníku.

1.- 4. ročník


Učivo

Žák/yně: - volí sportovní vybavení (výstroj a výzbroj) odpovídající příslušné činnosti a okolním podmínkám (klimatickým, zařízení, hygieně, bezpečnosti) a dovede je udržovat a ošetřovat - komunikuje při pohybových činnostech –

Teoretické poznatky: - význam pohybu pro zdraví; prostředky ke zvyšování síly, rychlosti, vytrvalosti, obratnosti a pohyblivosti; technika

203

Hodinová dotace 68/60**


dodržuje smluvené signály a vhodně používá odbornou terminologii - dovede se zapojit do organizace turnajů a soutěží a umí zpracovat jednoduchou dokumentaci - dokáže rozhodovat, zapisovat a sledovat výkony jednotlivců nebo týmu - dovede připravit prostředky k plánovaným pohybovým činnostem - sestaví soubory zdravotně zaměřených cvičení, cvičení pro tělesnou a duševní relaxaci; navrhne kondiční program osobního rozvoje a vyhodnotí jej - uplatňuje zásady sportovního tréninku - dokáže vyhledat potřebné informace z oblasti zdraví a pohybu - dovede o pohybových činnostech diskutovat, analyzovat je a hodnotit - dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost, vytrvalost, obratnost a pohyblivost; - ovládá kompenzační cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil, i vzhledem k požadavkům budoucího povolání; uplatňuje osvojené způsoby relaxace - dovede uplatňovat techniku a základy taktiky v základních a vybraných sportovních odvětvích - uplatňuje zásady bezpečnosti při pohybových aktivitách - sladí pohyb s hudbou, sestaví pohybové vazby, hudebně pohybové motivy a vytvoří pohybovou sestavu (skladbu) - využívá pohybové činnosti pro všestrannou pohybovou přípravu a zvyšování tělesné zdatnosti - participuje na týmových herních činnostech družstva - dovede rozlišit jednání fair play od nesportovního jednání - dokáže zjistit úroveň pohyblivosti, ukazatele své tělesné zdatnosti a korigovat 204

a taktika; zásady sportovního tréninku - odborné názvosloví; komunikace - výstroj, výzbroj; údržba - hygiena a bezpečnost; vhodné oblečení – cvičební úbor a obutí; záchrana a dopomoc; zásady chování a jednání v různém prostředí; regenerace a kompenzace; relaxace - pravidla her, závodů a soutěží - rozhodování; zásady sestavování a vedení sestav všeobecně rozvíjejících nebo cíleně zaměřených cvičení - pohybové testy; měření výkonů - zdroje informací Pohybové dovednosti. Tělesná cvičení: - pořadová, všestranně rozvíjející, kondiční, koordinační, kompenzační, relaxační aj. jako součást všech tematických celků Gymnastika: - gymnastika: cvičení s náčiním, cvičení na nářadí, akrobacie, šplh - rytmická gymnastika: pohybové činnosti a kondiční programy cvičení s hudebním a


si pohybový režim ve shodě se zjištěnými údaji - pozná chybně a správně prováděné činnosti, umí analyzovat a zhodnotit kvalitu pohybové činnosti nebo výkonu - ověří úroveň tělesné zdatnosti a svalové nerovnováhy

- zvolí vhodná cvičení ke korekci svého zdravotního oslabení a dokáže rozlišit vhodné a nevhodné pohybové činnosti vzhledem k poruše svého zdraví

205

rytmickým doprovodem; tanec Atletika: - běhy (rychlý, vytrvalý); starty; skoky do výšky a do dálky; hody a vrh koulí Pohybové hry: (drobné a sportovní) - alespoň dvě sportovní hry Úpoly: - pády - základní sebeobrana Plavání*: - adaptace na vodní prostředí - dva plavecké způsoby - určená vzdálenost plaveckým způsobem - dopomoc unavenému plavci, záchrana tonoucího Lyžování*: - základy sjezdového lyžování (zatáčení, zastavování, sjíždění i přes terénní nerovnosti) - základy běžeckého lyžování - chování při pobytu v horském prostředí Bruslení*: - základy bruslení na ledě nebo inline (jízda vpřed, změna směru jízdy, zastavení) Turistika a sporty v přírodě*: - příprava turistické akce - orientace v krajině - orientační běh Testování tělesné zdatnosti: - motorické testy


Zdravotní tělesná výchova: (podle doporučení lékaře) - speciální korektivní cvičení podle druhu oslabení - pohybové aktivity, zejména gymnastická cvičení, pohybové hry, plavání, turistika a pobyt v přírodě

- kontraindikované pohybové aktivity

- dovede uplatňovat naučené modelové situace k řešení stresových a konfliktních situací; - popíše úlohu státu a místní samosprávy při ochraně zdraví a životů obyvatel; - dovede rozpoznat hrozící nebezpečí a ví, jak se doporučuje na ně reagovat; - prokáže dovednosti poskytnutí první pomoci sobě a jiným;

Zásady jednání v situacích osobního ohrožení a za mimořádných událostímimořádné události (živelní pohromy, havárie, krizové situace aj.) - základní úkoly ochrany obyvatelstva (varování, evakuace) První pomoc

- dovede uplatňovat naučené modelové situace k řešení stresových a konfliktních situací;

- úrazy a náhlé zdravotní příhody, poranění při hromadném zasažení obyvatel, stavy bezprostředně ohrožující život Zdraví***

Žák: - uplatňuje ve svém jednání základní znalosti o stavbě a funkci lidského organismu jako celku; 206

- činitelé ovlivňující zdraví: životní prostředí, životní styl, pohybové aktivity, výživa a stravovací návyky,


- popíše, jak faktory životního prostředí ovlivňují zdraví lidí;

rizikové chování aj.

- duševní zdraví a rozvoj osobnosti; sociální - dovede posoudit vliv pracovních podmínek a dovednosti; rizikové faktory poškozující zdraví povolání na své zdraví v dlouhodobé perspektivě a ví, jak by mohl kompenzovat - odpovědnost za zdraví jejich nežádoucí důsledky; své i druhých; péče o - dovede posoudit psychické, estetické a veřejné zdraví v ČR, sociální účinky pohybových činností; zabezpečení v nemoci; - popíše vliv fyzického a psychického zatížení práva a povinnosti na lidský organismus; v případě nemoci nebo úrazu - orientuje se v zásadách zdravé výživy a v jejích alternativních směrech; - prevence úrazů a nemocí - zdůvodní význam zdravého životního stylu;

- objasní důsledky sociálně patologických závislostí na život jednotlivce, rodiny a společnosti a vysvětlí, jak aktivně chránit svoje zdraví; Celková dotace:

- mediální obraz krásy lidského těla, komerční reklama

hodin

68/60**

6.1. Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích 6.1.1. Informační a komunikační technologie Obecný cíl vyučovacího předmětu Ve smyslu pedagogiky orientované na člověka zprostředkovává výuka informační a komunikační technologie především porozumění základním prvkům počítače a pomáhá objasnit principy jeho práce. Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je nejenom naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi, ale také naučit je vědomě pracovat s technikou a znát psychologické a sociální vlivy komunikace na internetu a 207


kyberšikanu. Žáci by si měli vytvořit schopnost vlastního úsudku o oblasti využití počítačové technologie a o jejich hranicích.

Charakteristika učiva Učivo v informační a komunikační technologii navazuje na učivo základní školy, prohlubuje u žáka schopnost tvůrčím způsobem a vědomě využívat prostředky informační a komunikační technologie a pracovat s informacemi. Celková hodinová dotace je 6 hodin za studium. Žáci se seznámí s principy fungování počítače a s předchůdci dnešních počítačů, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém a zpracovávat informace pomocí běžného kancelářského programového vybavení, naučí se efektivně pracovat s informacemi a komunikovat v počítačové síti, seznámí se základy algoritmizace a programování. V 1. ročníku se žáci seznámí s principem fungování počítače a jeho jednotlivými částmi. Seznámí se také s předchůdci dnešních počítačů a vývojem ve zpracování informací, od počátků komunikace až po elektronickou komunikaci. V další části se seznámí se základními možnostmi nastavení operačního systému, naučí se orientovat v systému složek a ovládat základní práce se soubory. Největší část učiva prvního ročníku je zpracování textu. V této části nejde pouze o to naučit se formátovat text a používat správně typografická pravidla při zpracování textu. Žáci se mají naučit vyhledávat potřebné informace, roztřídit je a zpracovat. Naučí se také zpracovávat prezentace. Ve 2. ročníku se žáci naučí zpracovávat data do tabulek, grafů a databází. Naučí se tvořit textové tabulky a pracovat s hromadnou korespondencí v textovém editoru, seznámí se s prací v tabulkovém procesoru. Naučí se zpracovávat tabulky, vkládat do nich vzorce (funkce), tvořit a upravovat grafy, pracovat s databázemi v tabulkovém procesoru, třídit 208


a filtrovat data, pracovat s kontingenčními tabulkami. Žáci se také naučí základy práce v databázovém procesoru. Naučí se vytvářet databáze, editovat je, vyhledávat, filtrovat a třídit data, vytvářet různé typy databázových sestav. Ve 3. ročníku se žáci seznámí se základními typy grafických formátů a naučí se pracovat v některém grafickém editoru. Naučí se upravovat fotografie a vytvářet vlastní obrázky pomocí editorů vektorové a rastrové grafiky. Ve 4. ročníku se žáci seznámí se základními principy algoritmizace. Naučí se sestavovat jednoduché algoritmy, řešit konkrétní úlohy.

Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka předmětu informační a komunikační technologie směřuje k tomu, aby žáci -

pochopili základní prvky počítače a porozuměli způsobu jeho práce

-

naučili se vědomě pracovat s technikou

-

dokázali efektivně vyhledávat a zpracovávat informace

-

byli si vědomi věrohodnosti různých informačních zdrojů, byli mediálně gramotní

-

byli si vědomi psychologických a sociálních vlivů komunikace na internetu

-

byli si vědomi autorských práv

Strategie výuky Při výuce v předmětu informační a komunikační technologie převažuje praktická práce na počítači. Během školního roku si žáci vypracovávají sami sešit v textovém editoru, který musí obsahovat všechny náležitosti potřebné pro zpracování ročníkové nebo maturitní práce. Na konci každého ročníku pak žáci v rámci mezipředmětových vztahů zpracují samostatně jedno zadané téma. 209


V 1. ročníku zpracují referát na zvolené téma. V první fázi si musí vyhledat potřebné informace k tomuto tématu, a to nejenom na internetu. Tyto informace musí roztřídit a zpracovat do textu, kde uvedou citace a seznam použitých zdrojů. K tomuto textu vypracují prezentaci, která by měla odpovídat zpracovanému textu. Ve 2. ročníku žáci v rámci mezipředmětových vztahů zpracují formou tabulky a grafu, popřípadě databáze zadanou úlohu. Může se jednat o zpracování informací z různých zdrojů, popř. o dotazníkový výzkum. Ve 3. ročníku by žáci měli sami navrhnout a vytvořit plakát na zadané téma, např. na představení třídní hry nebo obhajobu své ročníkové práce.

Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků probíhá průběžně, kdy jsou hodnoceny především praktické dovednosti při vyhledávání a zpracování informací pomocí běžného kancelářského programového vybavení. Hodnotí se také vypracování sešitu v textovém editoru a zpracování zadaného tématu na konci každého ročníku.


umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace

-


-


V oblasti kompetence k řešení problému bude absolvent schopen: 210


-

porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky

-

uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace


zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty na běžná i odborná témata



-


V oblasti kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi bude absolvent schopen: -

pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií

-

pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením

-

učit se používat nové aplikace

-

komunikovat elektronickou poštou a využívat další prostředky online a offline komunikace

-

získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet

-

pracovat s informacemi z různých zdrojů nesených na různých médiích (tištěných, elektronických, audiovizuálních), a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií

-

uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní 211


V předmětu informační a komunikační technologie se z průřezových témat aplikuje především průřezové téma Informační a komunikační technologie, jehož cílem je naučit žáky používat základní a aplikační programové vybavení počítače, a to nejen pro účely uplatnění se v praxi, ale i pro potřeby dalšího vzdělávání. V průřezovém tématu Občan v demokratické společnosti se předmět informační a komunikační technologie věnuje masovým médiím a v průřezovém tématu Člověk a svět práce práci s informačními médii při vyhledávání pracovních příležitostí, posuzování informací o povoláních, o vzdělávací nabídce, o nabídce zaměstnání, o trhu práce. ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ 1. ročník – 2 hodiny týdně Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: používá počítač a jeho periferie (obsluhuje je, detekuje chyby, vyměňuje spotřební materiál); je si vědom možností a výhod, ale i rizik (zabezpečení dat před zneužitím, ochrana dat před zničením, porušování autorských práv) a omezení (zejména technických a technologických) spojených s používáním výpočetní techniky; aplikuje výše uvedené – zejména aktivně využívá prostředky zabezpečení dat před zneužitím a ochrany dat před zničením; pracuje s prostředky správy operačního systému, na základní úrovni konfiguruje operační systém, nastavuje jeho uživatelské prostředí; orientuje se v běžném systému – chápe strukturu dat a možnosti jejich uložení, rozumí a orientuje se

Tematické celky

Hodinová dotace

Práce s počítačem, operační 68 systém, soubory, adresářová struktura, souhrnné cíle hardware, software, osobní počítač, principy fungování, části, periferie základní a aplikační programové vybavení operační systém, jeho nastavení data, soubor, složka, souborový manažer komprese dat - prostředky zabezpečení dat před zneužitím a ochrany dat před zničením - ochrana autorských práv - nápověda, manuál

212


v systému adresářů, ovládá základní práce se soubory (vyhledávání, kopírování, přesun, mazání), odlišuje a rozpoznává základní typy souborů a pracuje s nimi; využívá nápovědy a manuálu pro práci se základním a aplikačním programovým vybavením i běžným hardware; vytváří, upravuje a uchovává strukturované textové dokumenty (ovládá typografická pravidla, formátování, práce se šablonami, styly, objekty) vytváří jednoduché multimediální dokumenty (tedy dokumenty, v nichž je spojena textová, zvuková a obrazová složka informace) v některém vhodném formátu (HTML dokument, dokument textového procesoru, dokument vytvořený specializovaným SW pro tvorbu prezentací atp.);

Práce se standardním aplikačním programovým vybavením textový procesor software pro tvorbu prezentací

chápe specifika práce v síti (včetně rizik), využívá jejích možností a pracuje s jejími prostředky; komunikuje elektronickou poštou, ovládá i zaslání přílohy, či naopak její přijetí a následné otevření; využívá další funkce poštovního klienta (organizování, plánování…); - ovládá další běžné prostředky online a offline komunikace a výměny dat;

Práce v lokální síti, elektronická komunikace, komunikační a přenosové možnosti Internetu počítačová síť, server, pracovní stanice připojení k síti a její nastavení specifika práce v síti, sdílení dokumentů a prostředků - e-mail, organizace času a plánování, chat, messenger, videokonference, telefonie, FTP...

volí vhodné informační zdroje k vyhledávání požadovaných informací a odpovídající techniky

Informační zdroje, celosvětová počítačová síť Internet informace, práce s informacemi 213


(metody, způsoby) k jejich získávání; informační zdroje získává a využívá informace - Internet z otevřených zdrojů, zejména pak z celosvětové sítě Internet, ovládá jejich vyhledávání, včetně použití filtrování; orientuje se v získaných informacích, třídí je, analyzuje, vyhodnocuje, provádí jejich výběr a dále je zpracovává; zaznamenává a uchovává textové, grafické i numerické informace způsobem umožňujícím jejich rychlé vyhledání a využití; uvědomuje si nutnost posouzení validity informačních zdrojů a použití informací relevantních pro potřeby řešení konkrétního problému; správně interpretuje získané informace a výsledky jejich zpracování následně prezentuje vhodným způsobem s ohledem na jejich další uživatele; - rozumí běžným i odborným graficky ztvárněným informacím (schémata, grafy apod.). 2. ročník – 2 hodiny týdně Výsledky vzdělávání a kompetence vytváří hromadnou korespondenci, tvoří textové tabulky, grafy, makra; ovládá běžné práce s tabulkovým procesorem (editace, matematické operace, vestavěné a vlastní funkce, vyhledávání, filtrování, třídění, tvorba grafu, databáze, kontingenční tabulky a grafy, příprava pro tisk, tisk); ovládá základní práce v databázovém

Tematické celky Práce se standardním aplikačním programovým vybavením textový procesor tabulkový procesor

214

Hodinová dotace 68


procesoru (editace, vyhledávání, filtrování, třídění, relace, tvorba sestav, příprava pro tisk, tisk);

databáze spolupráce částí balíku kancelářského software (sdílení a výměna dat, import a export dat…)

3. ročník – 1 hodina týdně Výsledky vzdělávání a kompetence zná základní typy grafických formátů, volí odpovídající programové vybavení pro práci s nimi a na základní úrovni grafiku tvoří a upravuje;

Tematické celky Práce se standardním aplikačním programovým vybavením grafika (rastrová, vektorová, formáty, komprese, základy práce v SW nástrojích)

Hodinová dotace 34

4. ročník – 1 hodina týdně Rozpis učiva – 4. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence ovládá principy algoritmizace úloh a sestavuje algoritmy řešení konkrétních úloh (dekompozice úlohy na jednotlivé elementárnější činnosti za použití přiměřené míry abstrakce); má vytvořeny předpoklady učit se používat nové aplikace, zejména za pomoci manuálu a nápovědy, rozpoznává a využívá analogií ve funkcích a ve způsobu ovládání různých aplikací; - vybírá a používá vhodné programové vybavení pro řešení běžných konkrétních

Tematické celky -

215

Hodinová dotace

algoritmizace 36 základy tvorby maker a jejich použití další aplikační programové vybavení


úkolů; používá běžné základní a aplikační programové vybavení (aplikace dodávané s operačním systémem, dále pracuje zejména s aplikacemi tvořícími tzv. kancelářský SW jako celkem); - pracuje s dalšími aplikacemi používanými v příslušné profesní oblasti;

6.2. Ekonomické vzdělávání 6.2.1. Ekonomie Charakteristika předmětu Na předmět ekonomie můžeme nahlížena jako na vědu, která je založená na teorii, která se aplikuje na skutečnost, přesto mohou její principy a pravidla pomoci žákům k tomu, aby sami dokázali uvažovat o organizaci svých peněz např. při samostatném projektu nebo při nákladném výjezdu do zahraničí. Základy, které by si měli osvojit, také mají pomoci orientaci v problematice obchodu a podnikání nebo vlastních aktivit, které se neobejdou bez finančních nákladů a propočtů. Žáci se učí celistvému chápání problematiky. Všeobecně se má za to, že ekonomie se hlavně zabývá analýzou a prognózou, návrhy a plány, které se vztahují k efektivnosti nákladů a k zvyšování výnosů apod., nicméně to není zcela vyčerpávající pohled na věc, dnes se ekonomie nutně setkává a potýká s otázkami ekologickými, sociálními, globálními,… nestojí sama o sobě jako pouhá teorie – musí brát v potaz okolnosti, v kterých má smysluplně být zapojena.

Vzdělávací cíle

216


Na základě probíraných témat si žáci uvědomují, že ekonomie vyrůstá z povahy lidského chování. Tedy z toho, jak o věcech a lidech přemýšlíme, jakou hodnotu jim přikládáme. Výklad není pojatý jako soustava pojmů, definic a pouček, ale jako variace reálných problémů a úkolů, s nimiž se žáci mohou setkávat a v nichž by se měli umět orientovat. Prvořadé nejsou informace, které by se měl naučit, aby se je „naučil“, ale důležité je, aby učitel srozumitelně a zajímavě vyložil problémy a žák je pak uměl a chtěl samostatně řešit. Souvislosti jsou vyloženy na ilustrativních příkladech a událostech. Teprve potom je uveden zobecňující výklad. Otázky a úkoly slouží k tomu, aby si žák mohl zkusit samostatně aplikovat „zákonitosti“, které mu byly vyloženy. Žáci jsou v hodinách vyvoláváni nejen k odpovídání na otázky, ale i k podání vlastního názoru, postoje, hodnocení, nápadu na řešení apod. Tento způsob spolupráce s žáky je pro ně náročný a vycházíme z toho, že se žáci teprve postupně učí vlastním formulacím a postupně se osmělují říct svůj názor. Cílem není jen osvojování a pamatování vědomostí, ale schopnost samostatně pracovat se získanými informacemi a vyvozovat z nich souvislosti a závěry.

Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka předmětu chemie směřuje k tomu, aby žáci: -

rozvoji základních myšlenkových operací žáků (analýza, syntéza, indukce, dedukce, generalizace, abstrakce, konkretizace, srovnávání, uspořádání, třídění aj.), jejich paměti a schopnosti koncentrace;

-

osvojení obecných principů a strategií řešení problémů (praktických i teoretických), stejně jako dovedností potřebných pro práci s informacemi;

217


-

vytvoření – na základě osvojení podstatných faktů, pojmů a generalizací – takové struktury poznání žáků v jednotlivých oblastech středoškolského odborného zdělávání, na jejímž základě lépe porozumí světu, ve kterém žijí, a pochopí nezbytnost udržitelného rozvoje;

-

utváření a kultivaci svobodného, kritického a nezávislého myšlení žáků, k rozvoji jejich úsudku a rozhodování;

-

přijímání odpovědnosti žáků za vlastní myšlení, rozhodování, jednání, chování a cítění;

Strategie výuky Při probírání učiva věnovaného k získání vědomostí z oblasti ekonomického vzdělávání je volena forma výkladu a konkrétní praktické příklady, teprve z nich žáci vyvozují a formulují obecné zákonitosti a pravidla. Aktivita žáků je podněcována zadáváním samostatných prací a projektů. V hodinách se upřednostňuje skupinová a individuální práce se žáky.

Hodnocení výsledků žáků Jednou formou je ústní hodnocení žákova přednesu vlastních názorů a argumentů k nastolenému problému a schopnost při tom efektivně aplikovat známé informace a okolnosti. Také se hodnotí výsledky samostatně zpracovaného úkolu (hodnocení učitele může být doplněno sebehodnocením žáka). Písemné zahrnuje domácí či školní práce odevzdané ke zhodnocení učiteli (několikaslovní a stručné zhodnocení; pokud se jedná o školní práci, která má shrnout dosavadní učivo). Žáci se také učí věcně a kriticky hodnotit sami sebe – své názory (po zpracování úkolu ve skupině či v závěrečné hodině napíší své sebehodnocení, jak vnímají svoji práci a přínos ve výuce). 218


Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Přínosem bude především posílení a rozvinutí komunikativní kompetence – absolvent bude schopen v předmětu ekonomické vzdělávání: -

mít pozitivní vztah k učení,

-


V oblasti kompetencí k řešení problémů bude absolvent schopen: -

porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky;

-

uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace;

-

volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve;

-


V oblasti občanské kompetence a kulturního povědomí absolvent bude schopen: -


-

zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě;

-



ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí; 219


-

adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je pozitivně ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záležitosti, být finančně gramotní;

-


-


-

podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých;

V oblasti kompetencí k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám bude absolvent schopen: -

mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání; uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám;

-

mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o požadavcích zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady;

-

rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických, administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání; dokázat

-

vyhledávat a posuzovat podnikatelské příležitosti v souladu s realitou tržního prostředí, svými předpoklady a dalšími možnostmi.

V předmětu ekonomické vzdělávání, které se bude vyučovat ve třetím a čtvrtém ročníku bude prostor věnován průřezovému tématu Člověk a svět práce. Cílem je naučit žáka orientovat se ve světě práce jako celku i v hospodářské struktuře regionu. Hlavní oblasti jsou pracovní prostředky, mzda, její složky a výpočet, možnosti zaměstnání v zahraničí; hrubý domácí produkt, soukromé podnikání, podstata a formy podnikání, rozdíly mezi podnikáním a zaměstnaneckým poměrem, výhody a rizika podnikání, nejčastější formy 220


podnikání, činnosti, s nimiž je třeba při podnikání počítat, orientace v živnostenském zákoně a obchodním zákoníku; podstat fungování tržní ekonomiky, 3. ročník Výsledky vzdělávání Žák/yně: - vlastními slovy popíše principy racionálního jednání člověka a uvede příklady z vlastního života - vysvětlí rozdíl mezi pojmem „ekonomie“ a „ekonomika“ -zná význam řeckého slova „oikos“ a uvede další slova odvozená od tohoto řeckého výrazu

Učivo

Hodinová dotace 1. Podstata fungování tržní 34 ekonomiky - racionální rozhodování a volba - historie pojmu ekonomie a ekonomie jako oboru - zájem ekonomie jako předmětu, přehled témat, kterými se zabývá - ekonomický způsob uvažování jako možná součást (každodenního) života běžného občana

- ekonomické modely a nástin jejich přístupů

- uvede příklady potřebnosti práce ekonomů pro běžného občana - stručně popíše principy jednotlivých druhů - potřeby, statky, služby, (státního) hospodářství (zvykové, spotřeba, životní úroveň příkazové, tržní, smíšené) - výroba, výrobní faktory, - uvede příklady konkrétních zemí či hospodářský proces historických period, kdy se daná - trh, tržní subjekty, nabídka, hospodářství realizovala či realizují poptávka, zboží, cena - používá a aplikuje základní - ekonomické statky (zákon ekonomické pojmy vzácnosti) - na příkladu popíše fungování tržního -výrobní faktory – práce, půda, mechanismu kapitál -hospodářský proces - posoudí vliv ceny na nabídku a - definice trhu, subjekty trhu poptávku (domácnost, firmy, stát, zahraniční subjekty), - vyjádří formou grafu určení - ekonomické statky (zákon rovnovážné ceny vzácnosti) 221


- stanoví cenu jako součet nákladů, zisku a DPH a vysvětlí, jak se cena liší podle zákazníků, místa a období - rozpozná běžné cenové triky a klamavé nabídky - sobě stanoví priority při volbě svého dalšího vzdělávání s ohledem na profesi, jíž se chce věnovat v budoucnu - zvažuje mezi možnostmi dalšího vzdělávání či rekvalifikace na základě dostupných informací, vlastních schopností a osobních priorit

-výrobní faktory – práce, půda, kapitál -hospodářský proces - definice trhu, subjekty trhu (domácnost, firmy, stát, zahraniční subjekty) -ekonomické sektory (primární, sekundární, terciární), nabídka, poptávka, rovnováha trhu, konkurence, druhy konkurence -marketing – marketing a public relations, reklama (reklamní strategie, reklamní agentury, marketingové metody stanovení ceny, cenové triky - lidská práce a profese - příprava na „profesní život“

Žák/yně: - orientuje se v základních pojmech týkajících se podnikání - čte novinové články či vybrané pasáže odborných ekonomických periodik a stručně popíše téma, kterými se zabývají - uvede příklad současného monopolního postavení konkrétní firmy či podniku - posoudí vhodné formy podnikání pro obor - vytvoří podnikatelský záměr a zakladatelský rozpočet - orientuje se v právních formách podnikání a dovede charakterizovat jejich základní znaky

2. Podnikání - podnikání, právní formy (živnost, typy společnosti, družstvo) -podnikatelský záměr (nápad, průzkum, plán realizace) -podnikání podle obchodního zákoníku -podnikání v rámci EU -podnikatelské riziko -základní pojmy: podnikání, podnikatel, podnikavost -vznik a řízení podniku (organizace řízení podniku, rozhodování, komunikace, plánování, vedení pracovníků, kontrola ( -zánik podniku, -další subjekty podnikání (státní podniky, rozpočtové organizace, příspěvkové organizace), 222


- orientuje se ve způsobech ukončení podnikání

- otevřené a licencované, - monopol a substituce

- na příkladu popíše základní povinnosti podnikatele vůči státu Žák/yně: - rozlišuje jednotlivé druhy majetku - orientuje se v účetní evidenci majetku - řeší jednoduché výpočty výsledků hospodaření, - na příkladech vysvětlí a vzájemně porovná druhy odpovědnosti za škody ze strany zaměstnance a zaměstnavatele, - na příkladu ukáže použití nástrojů marketingu v oboru - charakterizuje části procesu řízení a jejich funkci

3. Podnik, majetek podniku a hospodaření podniku -struktura majetku podniku (hmotný a nehmotný majetek, dlouhodobý, oběžný majetek) - struktura kapitálů podniku (vlastní, cizí kapitál - evidence a oceňování majetku a kapitálu podniku - zabezpečení podniku dlouhodobým majetkem: členění dlouhodobého majetku, proces hospodaření - pořizování dlouhodobého majetku - používání dlouhodobého majetku - vyřazování dlouhodobého majetku - hodnocení efektivnosti používání dlouhodobého majetku - náklady, výnosy, výsledek hospodaření podniku, peněžní výdaje - náklady prvotní a druhotné, přímé a režijní, stálé a proměnné, peněžní příjmy - výnosy - tržby, aktivace - náklady a výnosy provozní, finanční, mimořádné - výsledek hospodaření – zisk, ztráta, čistý zisk, disponibilní 223


zisk, tvorba zisku, rozdělení zisku, použití zisku - dividenda - tantiéma - druhy škod a možnosti předcházení škodám, odpovědnost zaměstnance a odpovědnost zaměstnavatele - marketing - management Celková dotace: 34 hodin


Učivo

Žák/yně: -

-

4. Mzdy, zákonné odvody Daně z příjmů – orientuje se v zákonné úpravě mezd a právnických a fyzických provádí mzdové výpočty, zákonné osob odvody, - Postup výpočtu Vypočte sociální a zdravotní pojištění daně z příjmů fyzických osob - Postup při zdaňování příjmů ze závislé činnosti Mzdy složky mzdy - hrubá a čistá mzda, formy mezd (časová, úkolová, podílová) mzdové předpisy - Systém sociálního a zdravotního zabezpečení (sociální, zdravotní, důchodové pojištění), státní sociální podpora (přídavek na dítě, 224

Hodinová dotace


Žák/yně: - na základě četby vybraných pasáží knihy „Bohatství národů“ od Adama Smithe (popř. jiných pramenů) stručně charakterizuje vývoj směnných vztahů a specializace na konkrétním území v daném období

- orientuje se v soustavě daní, v registraci k daním - dovede vyhotovit daňové přiznání - rozliší princip přímých a nepřímých daní - vede daňovou evidenci pro plátce i neplátce DPH - charakterizuje finanční trh a jeho jednotlivé subjekty - charakterizuje peníze a jednotlivé cenné papíry - používá nejběžnější platební nástroje, smění peníze podle kursovního lístku - orientuje se v produktech pojišťovacího trhu, vybere nejvýhodnější pojistný produkt s ohledem na své potřeby - vysvětlí způsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN 225

příspěvek na bydlení, sociální příplatek) - Sociální a zdravotní pojištění v rámci Evropské unie - Výpočet pojistného, 5. Daňová soustava a finanční trh - podstata a význam daní, - soustava daní (přímé a nepřímé daně) - Zásady daňové politiky, zdanění příjmů - Daňová soustava - Základní daňové pojmy (poplatník daně, plátce daně, správce daně, předmět daně, základ daně) - Obecný postup výpočtu daně Daňová evidence registrace k daním, Daně z přidané hodnoty – podání daňového přiznání a placení daně, Finanční trh - základní charakteristika, rozdělení finančního trhu, subjekty finančního trhu - peníze – podstata peněz, jejich vznik a současná forma, funkce peněz v hospodářství - platební styk v národní


- stručně charakterizuje typy bankovních soustav - popíše funkci komerčních bank a centrální banky - popíše princip částečných rezerv - popíše rozdíl mezi „valutami“ a „devizami“ - vypočte bezchybně hodnotu valut při jejich výměně k určitému datu a kurzu

a zahraniční měně – devízové služby (směnárenská činnost, nákup a prodej deviz, kurzovní lístek) - inflace Cenné papíry – charakteristika cenných papírů, druhy cenných papírů (šeky, pokladniční poukázky, směnky, dluhopisy, akcie, podílové listy), burza cenných papírů - úvěrové služby, zprostředkování platebního styku, hotovostní a bezhotovostní platební styk finanční produkty – způsoby využití přebytku finančních prostředků, spořící a investiční produkty, další způsoby investování peněz, řešení nedostatku finančních prostředků, úvěrové produkty, leasing, úrokové sazby, RPSN, pojištění - bankovní soustava - banky s částečnými rezervami - centrální banka - měnový kurz a měnový trh - zahraniční dluh

Žák/yně: - vysvětlí význam ukazatelů vývoje národního 226

6. Národní hospodářství a EU


hospodářství ve vztahu k oboru - popíše obecné příčiny hospodářských cyklů (uvede příklady) - stručně charakterizuje jednotlivé nástroje politiky státu v oblasti hospodářství - objasní příčiny a druhy nezaměstnanosti - vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na finanční situaci obyvatel a na příkladu ukáže jak se bránit jejím nepříznivým důsledkům - srovná úlohu velkých a malých podniků v ekonomice státu

- struktura národního hospodářství, - ukazatele vývoje národního hospodářství – hrubý domácí a národní produkt, tempo růstu HDP Inflace – příčiny inflace, vliv inflace na ekonomiku, formy inflace - platební bilance – skladba platební bilance, nezaměstnanost – základní typy nezaměstnanosti, úřad práce,

- na příkladech vysvětlí příjmy a výdaje státního rozpočtu - chápe důležitost evropské integrace - zhodnotí ekonomický dopad členství v EU Celková dotace: 68 hodin

6.3. Zaměření humanitní 6.3.1. Pedagogika Charakteristika a cíle předmětu V předmětu nepočítáme s žádnými počátečními vědomostmi, stavíme však na zkušenosti – každý z žáků žije v nějaké rodině, přišel do styku s malými dětmi, starými lidmi, s osobami s různými zdravotními nebo sociálními omezeními, s příslušníky menšin, se závislými. Proto jsou v průběhu vyučování využívány diskuze, reflektující dosavadní zkušenosti žáků s probíranými tématy.

227


Předmět podporuje rozvoj schopností vnímání, vcítění se, porozumění člověku v různých životních situacích z hlediska vývoje člověka i z hlediska jeho sociálního statusu. Výuka je rozdělena do tří bloků. Ve třetím ročníku je to blok Vývoj pedagogického myšlení a blok Speciální pedagogika, ve čtvrtém ročníku blok Obecná a předškolní pedagogika. V prvním bloku by žáci měli získat základní přehled o možných přístupech k výchově dítěte, historické pozadí má zde jen doprovodný efekt. Důležité bude uvědomit si, jak se v průběhu vývoje lidského vědomí vyvíjel i pohled na výchovu jako možnost vyjádření rodinných i společenských priorit a obecně sdílených hodnot. A uvědomit si, že výchova neslouží jen společenským nebo rodinným potřebám, ale že je základem a otevřením brány pro možnost budoucí vlastní práce na sobě samém a prostřednictvím sebe sama, své vlastní aktivity. Ve druhém bloku se žáci zabývají tématy blízkými jejich aktuální životní zkušenosti – rodinou a důsledky různých výchovných stylů, sociálně patologickými jevy a jejich možnou prevencí, potřebami a výchovou dítěte v předškolním věku, osobností učitele a klimatem školy. Ve třetím bloku se žáci seznámí se základními typy zdravotního i sociálního znevýhodnění, s otázkami rasismu, xenofobie, intolerance a se specifiky výchovy a vzdělávání menšin. Důležitým doplňkem předmětu je sociální praktikum ve třetím ročníku, které podstatně rozšiřuje zkušenosti, znalosti a kompetence žáků ve všech oblastech probíraných v předmětu pedagogika. Vzdělávací cíle Cílem předmětu je připravit žáky tak aby měli základní kompetence na zvládání životních situací, do kterých se většina z nich dostane ve styku s členy rodiny, s malými 228


dětmi, s lidmi s různými znevýhodněními, se závislými, s příslušníky menšin, se sebou samými. Rozvinout chápání souvislostí, samostatné, kritické a tvořivé myšlení žáků v oblasti výchovy, vzdělávání a sociální pomoci. Předmět nemá primárně sloužit k pedagogickému zodbornění žáka, ale především k nastolování témat z reálného života, se kterými se žáci budou setkávat. Většina z nich bude vychovávat malé dítě, měli by vnímat život jako vytváření vlastního příběhu, měli by umět vnímat potřeby starého či nemocného člověka, měli by něco vědět o problémech handicapovaných a znevýhodněných apod. Naším úkolem je otevřít žáky pro práci s druhými a se světem. A prostředkem k tomu je nyní zejména nastolování sociálních a lidských otázek a některé praktické zkušenosti. Důležitý je také zážitek já druhého člověka, setkání s autentickými vzory, potýkání se s rozpory mezi představami a ideály a realitou, zkoumání pravdivosti světa a lidí v něm. Na probíraných tématech si mohou žáci řešit různé existenciální otázky (kterými se právě v tomto věku nejvíce zabývají). Klademe si otázky, např. do čeho malé dítě přichází na svět, důležitosti kvalit vychovatele („lidství se člověk učí pouze na člověku“), jakým způsobem jsou pedagogická témata řešena českou vzdělávací soustavou, jak zhodnotím svůj život ve stáří apod. Na předmět bude navazovat přímé pozorování a praktická práce ve školských zařízeních, speciálně pedagogických zařízeních a sociálních službách v rámci sociálních praktik ve třetím a ve čtvrtém ročníku. S některými tématy se žáci setkají v českém jazyce (J. A. Komenský), ve filozofii (antická filozofie), v psychologii (život jako cesta) a sociální práci (rodina, komunikace, osobnost pečujícího). Schopnost úsudku, kritického myšlení, schopnost rozlišovat, utvářet si vlastní názor je pěstována především v diskuzích. Žáci nejsou ponecháni na úrovni jednoduchých odpovědí, ale jsou hledány souvislosti, brána v úvahu různá hlediska při vyvozování závěrů. Např. srovnávání různých typů výchovy v jednom historickém období na různých územích, pedagogické ideje blízkých současníků (Rousseau a Pestalozzi), 229


důsledky nevhodných výchovných stylů, porovnání alternativní a klasické pedagogiky, možnosti práce s lidmi s odlišnými vzdělávacími potřebami v návaznosti na zkušenosti z praxe apod. Klíčové dovednosti -

Zabýváním se problematikou výchovy a vzdělávání žák/yně získává pozitivní vztah k učení a vzdělávání.

-

Samostatně si pořizuje poznámky a dokáže je interpretovat v rámci zpětného pohledu i pro ostatní spolužáky, využívá ke svému učení různé informační zdroje, v rámci diskuzí včetně zkušeností svých i jiných lidí.

-

Žák/yně porozumí zadání úkolu, určí jádro problému (posilováno testy a diskuzemi); při řešení problémů uplatňuje logické a empirické metody myšlení a myšlenkové operace, využívá zkušeností a vědomostí nabytých dříve (v rámci rodiny, prožitých životních situací, zkušeností z různých sociálních prostředí), v rámci diskuzí a skupinové práce spolupracuje při řešení problémů s jinými lidmi.

-

Žák/yně se aktivně účastní diskusí, formuluje a obhajuje své názory a postoje, písemně zaznamenává podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí (přednášek, diskusí, odborných textů, právních dokumentů apod.), rozumí běžným odborným termínům a pracovním pokynům v písemné i ústní formě.

-

Žák/yně odhaduje důsledky svého jednání a chování v různých situacích, v diskuzích a úvahách si ověřuje získané poznatky a kriticky zvažuje názory, postoje a jednání jiných lidí, přispívá k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, učí se nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým.

-

Žák/yně se ve svých úvahách a zaměřením učiva učí vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci, jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování a uvědomovat si – v rámci plurality a 230


multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých. -

Žák/yně získává odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání.

V rámci humanitního zaměření nelze dosáhnout odborné kompetence pouze teoreticky, nedílnou součástí je proto sociální praktikum, ve kterém může žák v reálném prostředí nalézt odpovědi na základní existenciální otázky, které v tomto období prožívá, např, po smyslu života, jeho pravdivosti, možnostech sebeuplatnění s využitím všech teoretických poznatků v rámci studia pedagogiky, psychologie a sociální práce. Žák/yně rozpozná a ve vzájemných diskuzích dokáže zhodnotit a rozpoznat strategii učení vlastní či jiných (druhy učení). Umí zhodnotit vlastní práci (to co se naučil si může ověřovat v praktickém životě). Tím, že se setká nejen s teorií, ale i s praxí, zabývá se ideály, setká se s pravdivostí života, klade si základní existenciální otázky, dotkne se toho, co je život, osloví nejen rozumovou, ale i citovou a volní stránku osobnosti, a tím je motivován k uplatňování toho, co získal v procesu učení, životními zkušenostmi a svou aktivitou, při vyhledávání dalších možností učit se a poznávat. Aplikuje výsledky učení v životních, problémových situacích, v různých kontextech, zvláště ve spojení ve spojení teorie se sociálním praktikem, kde si může ověřit, o čem přemýšlí, poznat do jaké míry to platí i v životě. Dokáže konstruktivně komunikovat v různých prostředích, učí se vytvářet při jednání pocit důvěry na základě uplatňování empatie vůči ostatním. Při zabývání se otázkami výchovy a vzdělání získá vědomí etických norem. Dokáže rozlišovat a respektovat rozdílnost potřeb a hodnot mezi profesní a soukromou sférou vlastního života. Váží si různosti, respektuje ostatní, je připraven překonávat předsudky a hledat kompromisy. ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ

231


3. ročník Učivo

Hodinová dotace

Žák/yně:

VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ

68

- rozumí základním pojmům v oblasti výchovy a vzdělávání a je schopen je vysvětlit na praktických příkladech - umí provádět sebehodnocení a dokáže nezaujatě (objektivně) zhodnotit i práci jiných; - chápe potřeby dnešního dítěte, možnosti a formy výchovného působení a utváření podmínek pro jeho rozvoj; - charakterizuje specifika výchovy a vzdělávání v různých obdobích života;

-


-

vymezení pedagogiky jako vědního oboru, pedagogické disciplíny - vztah pedagogiky k ostatním vědným oborům - základní pedagogické pojmy a vztahy mezi nimi - výchova, vzdělávání a společnost - učení, vyučování, výchova, vzdělání ve vztahu k jedinci - osobnostní pojetí člověka ve výchově a vzdělávání - podstata výchovného působení, vliv prostředí a osobnosti vychovatele a učitele - principy pedagogiky, výchovné a vzdělávací působení

SPECIFIKA VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ V JEDNOTLIVÝCH OBDOBÍCH ŽIVOTA - zná základní vývojové proudy a - období do 3. let života, osobnosti v pedagogice; předškolní věk, mladší školní věk, pubescence - výchova dítěte v prvním sedmiletí – pojmy nápodoba a rytmus - péče o smysly z hlediska výchovy a sebevýchovy - volná hra a hračka - školní zralost a školní úspěšnost KAPITOLY Z DĚJIN PEDAGOGIKY - výchova ve starověku a středověku - vybrané osobnosti české pedagogiky - J. A. 232


-

-

- porovná současné přístupy v pojetí dítěte a žáka, výchovy a vzdělávání, dovede zhodnotit jejich přínosy a rizika;

- zná základní typy tělesného, smyslového a mentálního postižení a jejich důsledky - pro výchovu a vzdělávání.

Komenský (pedagogický a filozofických systém) představitelé světové pedagogiky: významní pedagogové 17. – 19. století reformní pedagogové ve světě a u nás

Speciální pedagogika: - speciální pedagogika jako věda, základní pojmy, cíl, struktura - handicap z hlediska individuálního a sociálního vývoje člověka, klasifikace handicapů - vývojové poruchy učení - vývojové poruchy chování – etopedie a školní praxe - výchova a vzdělání osob se sníženými rozumovými schopnostmi - tělesně a zdravotně oslabené dítě - děti s poruchami komunikace - výchova a vzdělávání menšin - celoživotní vzdělávání

na základě znalosti typologie provede krátkodobé pedagogické pozorování; PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA získané poznatky se uvedou do praxe v souvislosti s exkurzí do

-

233


speciálních škol, školských zařízení

Rozpis učiva- 4. ročník Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák/yně:

SROVNÁVACÍ PEDAGOGIKA - porovná současné přístupy v pojetí - reformní pedagogika dítěte a žáka, výchovy a vzdělávání, - srovnání vybraných školských dovede zhodnotit jejich přínosy a systému v zahraničí, rizika; - alternativní školství v ČR a ve světě - úsilí o reformu naší školy – T. G. Masaryk, čeští pedagogičtí pokusníci - předchůdci waldorfských škol - dítě v centru pozornosti – pedagogika R. Steinera a M. Montessori

-

charakterizuje základní ohrožení vývoje dětí sociálního prostředí;

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA - Zneužívané a jinak ohrožené děti tj. problémové děti (poruchy psychického druhy vývoje, poruchy chování, vlivy sociální deviace), - znevýhodněné děti (trvale zdravotně postižené, děti se 234



- zná základní typy tělesného, smyslového a mentálního postižení a jejich důsledky pro výchovu a vzdělávání

sociálním handicapem), týrané, zneužívané a zanedbávané děti minoritní skupiny: děti migrantů, uprchlíků, výchova k toleranci, proti xenofobii a rasismu

6.3.2. Psychologie Obecný cíl vyučovacího předmětu Psychologie poskytuje základní poznatky o fungování každé lidské bytosti, pomáhá pochopit nejen vnitřní života člověka, ale také vnější vlivy, které na něj působí, napomáhá správnému a objektivnímu posouzení a pochopení lidského prožívání a chování. Předmět napomáhá ke schopnosti citlivě reagovat na jedinečnost každé osobnosti. Žáci se během studia naučí korektně a objektivně hodnotit ostatní i sebe sama a na tomto základě vytvářet reálné pojetí své osoby. Charakteristika učiva Studium psychologie se zabývá především jednotlivcem, jeho vnitřním životem a také vazbou na svět okolní. Učivo vychází ze studia psychologie osobnosti. Poskytuje žákům základní poznatky o fungování lidské psychiky. Rovněž analyzuje osobnost člověka z různých úhlů pohledů. Zasazuje člověka do kontextu lidské společnosti, poukazuje na její zákonitosti a také na rozdíly, které vyplývají z různorodosti kultur a etnik. Připravuje žáky na různé náročné situace, které jsou schopni rozpoznat a pružně na ně reagovat. Zdůrazňuje důležitost psychohygieny. Velký důraz je kladen na interakci mezi učitelem a žákem a také mezi žáky navzájem, předmět se snaží naučit žáky komunikovat.

235


V komunikaci je kladen důraz nejen na přesnost a jasnost formulace myšlenek, ale také na citlivost a vhodnost jejich užití. Prohlubování znalostí a dovedností je možno realizovat i mimo běžnou výuku. V průběhu studia je možno navštívit zařízení, která se zabývají různým druhem psychoterapeutické pomoci, dále pak dobrovolnická centra, pracující s různými etnickými skupinami, ke studiu sociální interakce a percepce a sociálních skupin lze také volit pozorování v terénu. Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuku předmětu psychologie vede k tomu, aby žáci -

dokázali citlivě reagovat na sebe sama i své okolí

-

ocenili jedinečnost sebe sama i okolí a dokázali si jí vážit

-

jednali za sebe, tvořili vlastní rozhodnutí a dokázali nést jejich důsledky, nenechali sebou manipulovat

-

byli schopnosti vytvářet kvalitní mezilidské vztahy

-

dokázali jasně a srozumitelně komunikovat

-

kladně hodnotili rozmanitost dnešní multikulturní společnosti

-

přistupovali s respektem k sobě samému i okolí

Strategie výuky Předmět je součástí humanitní specializace a vyučuje se ve 3. a 4. ročníku. Ve výuce je kladen důraz především na diskuzi a osobním prožití probíraného tématu s jeho následnou aplikací, což navazuje na výkladovou část vyučování. Výklad je vystavěn především na fenoménech či modelových situacích, ze kterých žáci získávají základní vědomosti nutné k další samostatné činnosti, v této časti je pak nejčastěji využíváno 236


řízeného rozhovoru. Aktivita žáků je dále podněcována zadáváním samostatných prací a projektů. Hodnocení výsledků žáka Pro hodnocení je důležitá především míra pochopení probíraného učiva a jeho následná aplikace na každodenní situace. Jsou zadávány průběžné testy, samostatné práce s důrazem na úvahovou složku. Důraz je kladen na jasné a srozumitelné vyjadřování. Součástí hodnocení je také vedení zápisů. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Předmět psychologie se podílí na rozvoji mnoha kompetencí, nejvýrazněji se jeho vliv projevuje v posilování kompetencí personálních a sociálních. V oblasti kompetence k učení bude absolvent schopen: -

uplatňovat různé způsoby práce s textem, bude posilována jeho čtenářská gramotnost

-


-


V oblasti kompetence k řešení problémů bude absolvent: -

porozumět zadání úkolu, získat informace potřebné k jeho řešení, uplatňovat při řešení problému různé postupy a myšlenkové operace

-

spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi, schopen pracovat v týmu


vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat 237


-


-

účastnit se aktivně diskuzí, formulovat a obhajovat své názory a postoje, vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování

-

zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí (přednášek, diskuzí, porad apod.)


posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích, stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností;

-


-


-

mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i psychický rozvoj, být si vědom důsledků nezdravého životního stylu a závislostí

-

pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních i jiných činností, podněcovat práci v týmu vlastními návrhy, nezaujatě zvažovat návrhy druhých;

-

přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a přecházet osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům.


jednat odpovědně, samostatně a iniciativně ve vlastním i veřejném zájmu;

-

respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci;

-

jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování; 238


-

uvědomovat si vlastní kulturní, národní a osobní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých, uznávat hodnoty a tradice svého národa, podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah;

-



odpovědného postoje k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání;

-

uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraven přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám;

-

vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál a své profesní cíle.

Výrazně také posílí své kompetence k využívání prostředků informačních a komunikačních technologií a práce s informacemi. Předmět psychologie se významnou měrou podílí na naplňování cílů průřezového tématu občan v demokratické společnosti. Zabývá se především osobností a jejím rozvojem, velký důraz je kladen na schopnosti komunikační, jejichž rozvoj probíhá po celou dobu studia, ať už se jedná o řešení konfliktů či vyjednávání. Žák je také konfrontován se svou úlohou ve společnosti, v této souvislosti je veden k toleranci a solidaritě, rovněž k pocitu vlastní odpovědnosti a svobody. Přínos předmětu psychologie k průřezovému tématu člověk a svět práce tkví především v seznámení s různými druhy činností a aktivit, které jsou s probíranými tématy spojeny.

239


Průřezové téma informační a komunikační technologie je posilováno po celou dobu studia předmětu psychologie – jedná se především o zpracování samostatných projektů a úkolů. ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ 3. ročník Výsledky vzdělávání

Učivo

Hodinová dotace

PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI - rozumí základním pojmům z oblasti - Základní pojmy obecné obecné psychologie, v praxi dokáže určit, psychologie (prožívání, chování, psychické procesy, stavy, o který z jevů se jedná. vlastnosti)

12

- Psychické stavy (vědomí, nevědomí, podvědomí, pozornost, změněné stavy vědomí – spánek, hypnóza, psychoaktivní látky

11

- rozumí základním psychickým stavům. Chápe změněných stavů vědomí a důsledků z nich plynoucích.

-chápe důležitost poznávacích procesů pro každodenní život člověka, dokáže rozlišit jejich jednotlivé druhy, osvojí si techniky pomáhající při jednotlivých poznávacích procesech.

- Psychické procesy kognitivní (senzorické procesy, vnímání, představivost, fantazie, myšlení, paměť)

- rozumí pojmu učení i mechanismům, které při učení využívá. Dokáže charakterizovat rozdíly mezi různými druhy inteligence.

- Učení, inteligence (druhy učení, druhy inteligence, překážky při učení)

-chápe nezastupitelnou úlohu citů, motivace a vůle v lidském životě. Poznatky získané studiem dokáže využít k lepší a zodpovědnější interakci

- Psychické procesy emoční a volní (dělení citů, emoce, vůle a motivace) 240

10

10

15


s okolím. chápe člověka jako soubor jedinečných kvalit, dokáže popsat proces utváření osobnosti, zná vlivy, které na utváření osobnosti působí, charakterizuje jednotlivé součásti lidské osobnosti, rovněž zná základní milníky v lidském vývoji, charakterizuje rozdíl mezi temperamentem a charakterem, je schopen určit typy temperamentu a rovněž způsob chování daného temperamentu v navozené situaci, rozlišuje mezi schopnostmi, dovednostmi a vlohami a tyto pojmy dokáže sám u sebe analyzovat, zná rozdíly jednotlivých druhů „já“, je si vědom vlastní identity

- Osobnost člověka ( vlohy, schopnosti, dovednosti, nadání, talent, genialita)

10



Učivo

- se orientuje v základní terminologii sociální interakce, v návaznosti na teoretické znalosti dokáže citlivě jednat v mezilidských vztazích, dokáže odhadnout postoje a potřeby druhého. Chápe a rozumí neverbální složce komunikace. Na základě získaný vědomostí je schopen kriticky posuzovat jednání své i jiných lidí, rovněž je prohlubována schopnost citlivě reagovat na potřeby i odlišnosti komunikačních

- Osobnost člověka v mezilidských vztazích (sociální interakce, percepce, komunikace)

241

Hodinová dotace


partnerů.

- chápe význam náročných životních situací, je připraven řešit jejich následky. Dokáže se jich také vyvarovat. Dokáže poznat rozdíl mezi jednotlivými druhy náročných životních situací.

-rozumí rozdílům mezi jednotlivými sociálními skupinami, chápe specifika každé jedné z nich, chápe také jejich dynamiku. Rozumí pojmu sociální role, dokáže charakterizovat role v jednotlivých sociálních skupinách.

-se orientuje v oblasti makrosociálních jevů, rozumí pojmu kultura, dokáže posoudit důležitost variability kultur a jejich přínos. Rozumí pojmům etnikum, etnicita, dokáže postihnout rozdílné nároky jednotlivých etnik.

- Osobnost člověka v náročných životních situacích (Stres, frustrace, deprivace, psychohygiena, asertivita a její techniky)

22

- Sociální skupiny (Dělení a druhy skupin, vlastnosti skupiny, skupinové role, konflikty a spolupráce)

- Makrosociální jevy (multikulturní psychologie, psychologie etnických skupin)

25

20

242


23


6.3.3. Sociální práce

Obecný cíl vyučovacího předmětu Předmět sociální práce si bere za úkol především seznámit žáka s různými druhy sociálních skupin, přičemž se zaměřuje na skupiny od majoritní skupiny odlišné či jakýmkoli způsobem znevýhodněné. Důležitost předmětu sociální práce tkví v (poeticky řečeno) otevírání očí a rozšiřování obzorů, neboť dnešní společnost si stále ještě nenavykla na odlišnost, nevymanila se z pocitu unifikovanosti posledních desetiletí. Je tedy nutné naučit žáky, že jinakost není špatná, ale že právě ta dotváří svět v barevnou mozaiku lidských bytostí. Charakteristika učiva Cílem předmětu je porozumění a pochopení pojmu sociální skupina, rozvoj schopnosti rozlišit a citlivě reagovat na různorodost společnosti. Napomáhá pak především k citlivému vnímání potřebných skupin a k pochopení důležitosti sociální pomoci. Rovněž je důležité, aby byli žáci seznámení se základním právním ošetřením situace kolem osob znevýhodněných či jinak odlišných.

Velký důraz je kladen také na

seznámení s možnostmi humanitární pomoci a také na péči o sociálně potřebné občany. Prohlubování znalostí a dovedností je možno realizovat také mimo běžnou výuku. V průběhu studia je možné absolvovat řadu přednášek a diskuzí, které každoročně 243


nabízí řady neziskových organizací, které působí v našem regionu. Rovněž se lze (dle časových možností) podílet dobrovolnické činnosti u vybraných organizací. Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuku předmětu sociální práce vede k tomu, aby žáci -

dokázali citlivě reagovat na potřeby svého okolí

-

ocenili jedinečnost okolí a dokázali si jí vážit

-

přistupovali k minoritním a znevýhodněným skupinám citlivě a s respektem

-

byli schopnosti vytvářet kvalitní mezilidské vztahy

-

byli schopni zkvalitňovat život potřebných skupin

-

cítili vlastní potřebu pomáhat

-

kladně hodnotili rozmanitost dnešní multikulturní společnosti

Strategie výuky Předmět je součástí humanitní specializace a vyučuje se ve 4. ročníku. Ve výuce je kladen důraz především na diskuzi, ve kterých žáci budou moci prezentovat své názory a zkušenosti. Další metodou, která se uplatňuje ve výuce je výklad, jenž vystavěn především na fenoménech či modelových situacích, ze kterých žáci získávají základní vědomosti nutné k další samostatné činnosti, v této časti je pak nejčastěji využíváno řízeného rozhovoru. Aktivita žáků je dále podněcována zadáváním samostatných prací a projektů. Hodnocení výsledků žáků Pro hodnocení je důležitá především míra pochopení probíraného učiva a jeho následná aplikace na každodenní situace. Jsou zadávány průběžné testy, samostatné práce 244


s důrazem na úvahovou složku a projektové zpracování zvoleného tématu. Důraz je kladen na jasné a srozumitelné vyjadřování. Součástí hodnocení je také vedení zápisů.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Předmět psychologie se podílí na rozvoji mnoha kompetencí, nejvýrazněji se jeho vliv projevuje v posilování kompetencí personálních a sociálních. V oblasti kompetence k učení bude absolvent schopen: -

uplatňovat různé způsoby práce s textem, bude posilována jeho čtenářská gramotnost

-


-


-


V oblasti kompetence k řešení problémů bude absolvent: -


-

spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi, schopen pracovat v týmu



-


-

účastnit se aktivně diskuzí, formulovat a obhajovat své názory a postoje, vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování 245


-

zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí (přednášek, diskuzí, porad apod.)


posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích, stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností;

-


-


-

mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i psychický rozvoj, být si vědom důsledků nezdravého životního stylu a závislostí

-


-

přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a přecházet osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům.


jednat odpovědně, samostatně a iniciativně ve vlastním i veřejném zájmu;

-

respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci;

-

jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování;

-

uvědomovat si vlastní kulturní, národní a osobní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých, uznávat hodnoty a tradice svého národa, podporovat

246


hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah; -



odpovědného postoje k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání;

-

uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraven přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám;

-

vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál a své profesní cíle.

Výrazně také posílí své kompetence k využívání prostředků informačních a komunikačních technologií a práce s informacemi. Předmět sociální práce se významnou měrou podílí na naplňování cílů průřezového tématu občan v demokratické společnosti. Zabývá se především osobností a jejím rozvojem, velký důraz je kladen na schopnosti komunikační, jejichž rozvoj probíhá po celou dobu studia, ať už se jedná o řešení konfliktů či vyjednávání. Žák je také konfrontován se svou úlohou ve společnosti, v této souvislosti je veden k toleranci a solidaritě, rovněž k pocitu vlastní odpovědnosti a svobody. Přínos předmětu sociální práce k průřezovému tématu člověk a svět práce tkví především v seznámení s různými druhy činností a aktivit, které jsou s probíranými tématy spojeny. Průřezové téma informační a komunikační technologie je posilováno po celou dobu studia předmětu sociální práce – jedná se především o zpracování samostatných projektů a úkolů. 247


ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ 3. ročník Výsledky vzdělávání

-rozpoznává příčiny makrosociálních jevů ve společnosti a fáze jejich vývoje, -rozumí základním pojmům oboru, - chápe specifika různých sociálních skupin, - porozumí souvislostem mezi lidskými potřebami a možnostmi jejich smysluplného naplňování; - má základní přehled o formách sociální pomoci, sociálních službách a jejich cílových skupinách; - na základě standardů kvality a zásad poskytování sociální péče je schopen obecně zhodnotit kvalitu služeb v různých institucích; - rozeznává zdroje a projevy sociálních problémů a závislostí;

Učivo

Hodinová dotace

1. Sociální práce - základní pojmy oboru -domácí tradice sociální práce, -sociální skupiny a jejich charakteristika, -sociální práce s rodinami v rozvodu, s mnohoproblémovými rodinami, s lidmi s mentálním postižením, s duševně nemocnými.

34

-formy sociální práce, sociální služby -komunikace, osobnost pečujícího, -podmínky a zásady poskytování sociální péče, standardy kvality, -organizace sociální péče, základy - sociální systémy, cíle sociální politiky, - sociálního práva, sociální politiky,

Celková dotace:

nástroje

34

4. ročník 248



Učivo

- přemýšlí samostatně a aktivně o zdrojích sociální pomoci u různých skupin; - rozlišuje mezi pomocí a kontrolou; - diskutuje o přijatelném řešení problémových situací a aktivně je hledá; - uskutečňuje své myšlenky o práci s lidmi v reálném prostředí, plánuje a organizuje své aktivity tak, aby dospěl k výsledkům;

Sociální praktikum charitativní činnost, humanitární organizace (ADRA, Lékaři bez hranic, UNICEF) -nestátní organizace jako sociální subjekty

- vysvětlí funkce rodiny a zákonitosti vztahů v jednotlivých typech rodin, je schopen vnímat své postavení v rámci rodiny; - na konkrétních příkladech dysfunkcí v rodině navrhne vhodné formy pomoci; - vnímá postavení starého člověka ve společnosti a jeho potřeby, popíše předpoklady a možné formy pomoci; - vysvětlí kořeny sociálněpatologických jevů, které může nalézt ve svém okolí; - popíše potřeby uprchlíků, menšin a lidí v sociální krizi. Celková dotace

2 Péče o různé sociální skupiny - rodina a její funkce, role členů, dysfunkční a neúplná rodina, formy pomoci, zodpovědné rodičovství - postavení starého člověka ve společnosti, kritické body v sociální práci se seniory, jeho potřeby, formy pomoci - péče o sociálně potřebné občany (drogově závislí, uprchlíci, menšiny, lidé v sociální krizi), -sociální práce s oběťmi násilí v domácnosti, sociální práce s rizikovou mládeží a s bezdomovci, - komunitní sociální práce

Hodinová dotace 34

34

68 249


6.3.4. Komunikace Obecný cíl vyučovacího předmětu Vzdělávací předmět komunikace žák přirozeně vyvíjí své schopnosti komunikovat jak verbálně tak nonverbálně rozvíjí svou schopnost empaticky vnímat ostatní jedince i celou sociální skupinu. Učí se také jednat a řešit konfliktní situace a cíleně využívat výrazových prostředků ke sdělení svého záměru. V oblasti postojové má velký význam zaujímání autentického postoje žáka ke skutečnosti, což mu umožňuje zvědomění vlastních postojů v dialogu a formulaci a obhajobu vlastních názorů.

Charakteristiku učiva Učivo předmětu komunikace je především prostředkem k formování dovedností a postojů. Jde tedy především o různé texty či situační charakteristiky, které souží k průpravě jednotlivých složek projevu. V závěru žáci pracují již s uceleným dramatickým textem. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka komunikace směřuje k tomu, aby žák: -

dokázal vědomě využívat verbálních i nonverbálních prostředků v různých situacích v souladu se svým komunikačním záměrem adekvátně podmínkám komunikace,

-

uměl vhodně prezentovat a formulovat vlastní postoje a vnímavě přijímat odezvu svého okolí a empaticky vnímat prezentované postoje ostatních

-

vědomě utvářel své vlastní postoje, preference a hodnoty v dialogu s pocity, názory, myšlenkami a idejemi dané sociální skupiny

Výukové strategie (pojetí výuky) 250


Předmět se vyučuje především metodou přímého prezentovaného prožitku a vlastní tvůrčí práce v rámci daných situací a reflexe prožívaných situací bezprostředně po skončení určité aktivní pasáže. Hodnocení výsledků žáků Při hodnocení předmětu klademe důraz především na: -

schopnost žáků aktivně se účastnit činností

-

schopnost žáků analyzovat svou činnost i činnost skupiny

-

schopnost žáků vytvářet vlastní kreativní představování daném rámci

-

postoj žáků k práci ostatních

Hodnocení je prováděno jak slovním hodnocením, tak hodnocením známkami. Cílem je také rozvoj základní, především slovní, autoevaluace žáka. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Předmět přispívá k rozvoji těchto klíčových kompetencí: V oblasti kompetence k učení absolvent bude schopen: -

uplatňovat různé způsoby práce s textem


s porozuměním poslouchat mluvené projevy

-


-


-


V oblasti personální a sociální kompetence absolvent bude schopen:

251


-


-


-


-


-




-


-


-


Předmět v sobě integruje tato průřezová témata: Posilování komunikativní kompetence přispívá k realizaci průřezového tématu Občan v demokratické společnosti. Toto téma se také realizuje v promyšleném a funkčním používání strategií výuky, např. při reflexi jednání v jednotlivých lekcích. Výuka komunikace také přispívá k rozvoji osobnosti studenta a pomáhá formovat jeho postoje k morálmím hodnotám svobody, odpovědnosti a tolerance.

252


3. ročník


Učivo

Žák/yně: Žák: - využívá emocionální a emotivní stránky mluveného slova; - ovládá techniku mluveného slova a přednese krátký projev; - umí klást otázky a vhodně formulovat odpovědi; - vhodně se prezentuje, umí argumentovat a obhájit své neutrální, negativní i pozitivní postoje; - uplatňuje výrazové možnosti verbálního i neverbálního projevu; - cíleně využívá výrazových prostředků dramatického umění, aby dosáhl určeného výsledku; - je schopen jednat v improvizovaných situacích; - je schopen reflektovat sebe sama i ostatní; - podílí se na procesu společné inscenační tvorby

Hodinová dotace 34

Komunikace, jednání, dramatická práce - dech, hlas, mluva - verbální a neverbální komunikace - asertivní jednání - bariéry komunikace - improvizace - hra v roli - techniky dramatické práce - tvorba divadelního představení


253


6.3.5 Hudební vzdělávání Obecný cíl vyučovacího předmětu Hudební vzdělávání umožňuje žákům vnímat, že umění může být uskutečňováno jedinečným způsobem v čase jako umění hudební. Tím, že hudba existuje pouze ve slyšené podobě, ukazuje odlišnou cestu vyjádření vlastních myšlenek a pocitů, jiné možnosti seberealizace. Charakteristika učiva Hudební vzdělávání je realizováno ve dvou modulech. Modul 1 zahrnuje přehled dějin hudby od středověku do současnosti. V rámci tohoto předmětu jsou uskutečňovány interpretace hudebních děl s důrazem na zdokonalování hudebního projevu. Dále pak prohloubené analýzy hudebních skladeb. Modul 2 se soustřeďuje na hudbu 20. a 21. století. Součástí učiva jsou improvizace ve skupinách a vytváření vlastních skladeb. Těžiště spočívá v biografiích významných osobností zmíněné doby a analýze jejich skladatelského "rukopisu".

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka v modulech hudebního vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci: -

vědomě chápali hudbu jako neoddělitelnou součást svého života a svého estetického prožívání

-

v rámci realizace hudebních děl vyvinuli toleranci vůči svému projevu a projevům druhých a schopnost nalézt způsob sebezdokonalení

-

si uvědomovali hodnotu hudebních děl různých dějinných epoch a různých stylů a přistupovali k nim se zájmem a bez předsudků

-

směřovali k tomu, stát se poučenými posluchači hudebních děl 254


Výukové strategie (pojetí výuky) Moduly 1 a 2 Hudebního vzdělávání jsou vyučovány postupně ve třetím a čtvrtém ročníku vždy ve dvou vyučovacích hodinách týdně. V rámci prvního modulu je kladen důraz na uchopení hudební historie jako celku a porozumění přínosu jednotlivých fenoménů hudebních epoch hudbě současnosti a jejich vlivu na ni. Žáci z tohoto hlediska analyzují, interpretují a realizují dobová hudební díla. Tak si žáci ozřejmí souvislost vývoje hudební kultury v čase a její návaznost. Druhý modul se soustředí na prožití a pochopení hudebních skladeb, stylů a druhů ve 20. a 21. století. Důraz je kladen na uvědomění si vlivu současné hudby na psychiku jedince, dále i na proniknutí do životních příběhů osobností současné hudební scény (skladatelů a interpretů) a pojmenování způsobu, jakým se život zrcadlí v díle daného skladatele. Při vyučování je využívána hromadná, skupinová, popřípadě individuální forma výuky, tyto formy lze navzájem kombinovat. Základní metodou práce jsou společné analýzy hudebních skladeb, na základě dialogu dochází k formulování fenoménů a charakteristik stylů. Další používanou metodou je odborný výklad, či vytváření referátů a jejich prezentace. V rámci hudebních činností získává žák vlastní praktické zkušenosti s hudebními skladbami. Rozezpíváním a pohybem zdokonaluje své hlasové schopnosti, při hudební produkci pěstuje spolupráci s ostatními a školí se v improvizaci.

Hodnocení výsledků žáků Při hodnocení v oblasti hudebního vzdělávání klademe důraz především na: -

ochotu podílet se na realizaci hudebních děl a schopnost tvořivého přístupu při společné i samostatné práci 255


-

schopnost zdokonalování vyjadřovacích schopností a formulování myšlenek v souvislosti s objektivním popisem hudebních fenoménů

-

schopnost zdokonalování vlastního hudebního (vokálního i instrumentálního) projevu

-

znalosti žáků z oblasti dějin hudby a hudebních forem

-

schopnost žáků rozpoznat estetické a postojové charakteristiky hudebních děl, jejich umělecké sdělení v souvislosti s dobovou charakteristikou

-

schopnost utváření postojů žáků k významu hudebních děl pro vývoj lidstva, kultury a pro jejich vlastní život

Hodnocení je prováděno jak slovním hodnocením, tak hodnocením známkami. Užitými formami jsou pozorování učitele, ústní zkoušení, písemné testy, samostatné práce (např. referáty).

Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Předmět přispívá k rozvoji těchto klíčových kompetencí: Předmět v sobě integruje tato průřezová témata: Kompetence k učení Vedeme žáky k výběru vhodných způsobů, metod a strategie pro efektivní učení se zpěvu, pro získání rytmických schopností. Poskytujeme žákům prostor pro nalézání informací, které se týkají dějin hudby a hudební teorie. Seznamujeme žáky s obecně užívanými termíny a pojmy v oblasti hudebních výrazových prostředků. Kompetence k řešení problémů 256


Zamýšlíme se nad jednotlivými oblastmi hudební problematiky. Porovnáváme s žáky hudební styly a formy v dějinných souvislostech a děláme si o nich úsudek. Umožňujeme žákům uplatnit své poznatky prostřednictvím realizace hudebních skladeb a improvizace. Komunikativní kompetence Pomáháme žákům vytvářet a formulovat vlastní názor na problematiku jednotlivých oblastí hudby. Vedeme žáky k uchopování a formulování charakteristických jevů týkajících se hudební historie a teorie, dále k dodržování odborné terminologie v dané oblasti. Personální a sociální kompetence Využíváme získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných ke kvalitní a smysluplné spolupráci při společné práci nad hudebním dílem. Umožňujeme žákům učit se posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování při společné realizaci hudebních skladeb a při hudební analýze. Vedeme žáky k tomu, aby adekvátně reagovali na kritiku svých schopností učitelem a spolužáky a aby byli schopni sami pozitivně ovlivnit rozvoj spolužáků při společné práci. Při realizaci hudebních činností si žáci osvojují práci v týmu. Občanské kompetence a kulturní povědomí Vedeme žáky k chápání práv a povinností souvisejících s uměleckou tvorbou a kulturní sférou lidské společnosti. Podporujeme u žáků touhu vcítit se do tradic vlastního národa, ale i národů Evropy či světa, utvářet si smysl pro kulturu a tvořivost, respektovat kulturu jiných národů. Předmět v sobě integruje tato průřezová témata: 257


Průřezové téma Občan v demokratické společnosti se realizuje v předmětu hudební výchova v obou modulech. Prostřednictvím sledování životních zvratů u hudebních osobností si žáci uvědomují své možnosti vytyčování životních cílů a jejich naplňování, možnosti osobnostního rozvoje. V rámci realizace hudebních skladeb komunikují o možnostech interpretace učí se argumentovat a v případě potřeby řešit nastalé konflikty. Dále diskutují o vlivu masových médií na distribuci hudebních děl a na jejich percepci. Používání softwaru pro tvorbu prezentací a internetu jako zdroje informací přispívá k realizaci průřezového tématu Informační a komunikační technologie.

Modul 1 ŠVP - Výsledky vzdělávání

ŠVP - Učivo

Žák: - popíše vliv hudby různých stylových období na psychiku současného člověka na základě vlastních zkušeností - charakterizuje přínos jednotlivých hudebních osobností, struktur, forem a prvků pro vývoj hudby - tvoří si úsudky a myšlenky o přínosu hudby k vývoji lidské kultury od jejích počátků až do současnosti - nalézá souvislosti ve vývoji jednotlivých hudebních epoch a srovná tyto epochy navzájem

- přehled hudební historie (od středověku po současnost) - fenomény hudebních období, jejichž stopy (vliv a přínos) lze vysledovat v hudbě (hudebních druzích a formách) 20. a 21. století - prohloubená analýza skladeb

258

Hod. dotace 34


Žák: - zdokonaluje své hudební vyjádření (zpěvem, nástrojem) při individuální i společné produkci - zhodnotí zpěvní projev jiného interpreta a navrhne cvičení k odstranění nedostatků

- zpívání a hraní některých analyzovaných skladeb z jednotlivých období hudební historie a jejich doprovázení na rytmické nebo individuální melodické nástroje - cvičení ke zdokonalování hlasových schopností - poslech a hodnocení zpěvního projevu

34

ŠVP - Výsledky vzdělávání

ŠVP - Učivo

Žák: - charakterizuje rozdíly mezi moderní vážnou a populární hudbou - popíše vliv hudby různých stylových období na psychiku současného člověka na základě vlastních zkušeností - charakterizuje přínos jednotlivých hudebních osobností, struktur, forem a prvků pro vývoj hudby

- hudba 20. a 21. století - populární hudební směry, hudební směry v klasické hudbě současnosti a 20. století - osobnost skladatele (významné hudební osobnosti 20. a 21. století), jak se obrážejí životní události v díle daného skladatele či ve způsobu interpretace skladeb u daného interpreta (zpěváka či hudebníka) - prohloubená analýza skladeb

Hod. dotace 34

Modul 2

259


Žák: - hudebně improvizuje v rámci skupiny - vytvoří vlastní skladbu a interpretuje ji

- zpívání a hraní skladeb z 20. a 21. století a jejich doprovázení na rytmické nebo individuální melodické nástroje - vedení rozezpívání a vedení nácviku skladeb - hudební improvizace a interpretace skladeb

34

6.3.6 Výtvarné vzdělávání Obecný cíl vyučovacího předmětu V umění obecně, a tedy i v architektuře mohou žáci dobře pozorovat proměnu myšlenky ve hmotu, sledovat, jak ryze duševní práce uměleckými prostředky získává konkrétní podobu a ta zpětně ovlivňuje život mnoha dalších jedinců. Cílem je transparentnost a diskuse – utvořit si s žáky celkový, názorný přehled, přemýšlet a v rozhovorech nacházet jasný postoj, hledat souvislosti a zákonitosti. Důležité je vědomé uchopení učiva v součinnosti s fyzickým bytím, tělesností, která je spolehlivým vodítkem pro prostorové vnímání architektury. Charakteristika učiva Ve třetím ročníku shrnujeme vývoj všech dvanácti školních let. Člověk jako centrální bytost ve vesmíru, to je v hrubých obrysech základní téma 3. a 4. ročníku, které zasahuje do všech předmětů. Osmnáctiletý člověk si uvědomuje svou individualitu, ale současně hledá své místo, svou roli v širším kontextu. Cílem výuky je vypracovat si objektivitu v cítění, a tím vzrůstající schopnost úsudku v duševní oblasti. Dokázat posoudit vkus, styl, zákonitosti. Povaze 3. ročníku odpovídá vytváření univerzálního, souhrnného obrazu. Jako hlavní téma umělecké výchovy je 260


architektura,

která

podtrhuje

a

doplňuje

znalosti

dějin

umění.

V historii

architektonických názorů vycházíme z učení mnoha filosofů od antiky až po 19. století a navazujeme tak na látku dějin filosofie v oboru humanitní specializace. Student čtvrtého ročníku je samostatný, jeho estetické cítění a vkus mají již pevné základy, které je třeba citlivě rozvinout ve smyslu“ morální fantazie“ Učitel je více průvodcem, který podněcuje k úvahám, diskusím a k hledání optimálních řešení, pocitu zodpovědnosti za svět kolem. Tematicky se zaměřujeme více na současnost, ale v návaznosti na historii. Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci: -

dokázali pochopit jedinečnost člověka tvůrce, jeho možnost přetvářet svět i sebe sama;

-

na základě toho se naučili přijímat odpovědnost za svá rozhodnutí a jednání osvojili si pevný základ kulturních a morálních hodnot, chránících je před manipulací i intolerancí;

-

dokázali využít znalostí a zkušeností získaných v jednotlivých tematických oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost;

-

získávali určitou míru sebevědomí a byli schopni sebehodnocení;

-

při práci ve skupině využívali získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k občanskému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi;

-

-postupovali samostatně při řešení problémů, pokoušeli se volit vhodné způsoby řešení a ověřovali si prakticky správnost řešení problémů;

-

- podíleli se na vytváření atmosféry ve třídě, přistupovali k ostatním ohleduplně a přispívali tak k upevňování dobrých mezilidských vztahů;

261


-

-byli vedeni k plnění pracovních úkolů ve stanovených termínech a k tomu, aby výsledky své práce dokázali kriticky zhodnotit.

Strategie výuky: Ve výuce architektury i moderního umění převládá metoda výkladu a vyprávění nebo řízeného rozhovoru, vše podloženo obrazovým materiálem konkrétních uměleckých děl, na kterých se žáci učí vnímat obsah slovního výkladu.

Jsou zařazovány

metody samostatného

různých

pozorování,

kreslení

a

vyhodnocování

staveb

a výtvarných artefaktů v různých obdobích a porovnání získaných výsledků. Aktivita žáků je podněcována jednak hledáním souvislostí i příčin těchto růzností nebo podobností, jednak zadáváním samostatných prací a referátů, při kterých využívají a učí se zpracovávat různé zdroje – odborný text, obrazový materiál nebo jiné informační zdroje. Žáci si vedou samostatně záznamy do sešitů. Hodnocení výsledků žáků Žáci jsou hodnoceni průběžně známkami a v závěru epochy slovně. Aktivní komunikace učitele s žáky je nejlepším způsobem, jak si ověřit naplňování vzdělávacích cílů. Je kladen důraz zejména na hloubku porozumění poznatkům, samostatnost úsudku a dovednost výstižně formulovat myšlenky, argumentovat a diskutovat. Každá jednotka epochového vyučování začíná opakováním učiva probraného v minulých dnech, nejčastěji formou rozhovoru.

Podle potřeby jsou zadávány průběžné testy

nebo se preferuje ústní zkoušení, zatímco ostatní pracují samostatně, další možností jsou samostatné referáty. Na konci epochy je zadávána závěrečná epochová práce, součástí hodnocení je i vedení si zápisků a schopnost samostatně formulovat závěry, podnětné myšlenky. O způsobu hodnocení jsou žáci informováni vždy na začátku každé epochy. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat V oblasti kompetence k učení by absolvent měl: -

mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání; 262


-

ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky;

-


-


-

s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky;

-

využívat ke svému učení různé informační zdroje, včetně zkušeností svých i jiných lidí;

-

sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí;

V oblasti kompetence k řešení problému by absolvent měl: -

porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky;

-

uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace;

-

volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve;

-

spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení);

V oblasti komunikativní kompetence by absolvent měl: -


-

dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii;

V oblasti personální a sociální kompetence by absolvent měl: -

posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání; a chování v různých situacích;

263


-

stanovovat si cíle a priority podle svých osobnostních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek;

-

reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu a kritiku;

-

podněcovat práci v týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých;

-

rozvíjet své obecně tvořivé síly prostřednictvím umění a chápat, že umění je hlavním zdrojem tvořivosti, která se pak uplatňuje v mnoha profesních oblastech;

-

usilovat o tvořivou kultivaci svých estetických schopností skrze umělecké sebevyjádření a podílet se tak na kulturním životě;

Přínos k průřezovým tématům

8.1 Občan v demokratické společnosti -osobnostní rozvoj -komunikace a řešení problémů -společnost, jedinec a společnost, kultura, náboženství/jak se promítá do proměn architektury, apod./ -stát, politický systém a soudobý svět -morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita 8.2 Člověk a životní prostředí -ochrana krajiny a prostředí -globální i regionální problémy v souvislosti s rozvojem lidské populace -možnosti a způsoby řešení 8.3 Člověk a svět práce 264


-identifikace a formulování vlastních priorit -práce informacemi, vyhledávání, vyhodnocování a využíváni informací -odpovědné rozhodování na základě přijatých informací. ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ

3. ročník, dotace: 1 hodina týdně Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák/yně:

Vývoj názorů na architekturu

- rozpoznává souvislosti mezi architekturou a charakterem doby, ve které vznikla -je schopen zformulovat vlastní vymezení pojmu architektura - vědomě pozoruje umělecká díla postupně si dokáže utvořit vlastní, neukvapený úsudek o uměleckém díle, hledá si k němu vztah - sám/sama aktivně navštíví některé stavby a pokusí se je nestranně vyhodnotit, totéž ve vztahu k osobnostem architektů - charakterizuje význam architektury pro člověka ve vztahu k prostředí -zkoumá a samostatně formuluje vliv tvaru na život člověka v souvislosti s organickou architekturou -samostatně vyhledává a interpretuje vliv architektury, kladný i záporný, na přírodní prostředí

-vymezení pojmu architektura, názory různých období i autorů na architekturu jako svébytný druh umění Architektura nejstarších civilizací – architektura Egypta ve srovnání se sumerskou, apod. Řecká architektura a architektura Říše římské Raně křesťanská architektura ,Ravenna a Byzanc-shody, rozdíly Románský sloh Gotický sloh Renesance Baroko

265

Hodinová dotace 34


-dokáže zařadit stavby do jednotlivých epoch a slohů -je schopen libovolnou výtvarnou technikou zaznamenávat a vyjádřit architektonický objekt -je tolerantní k estetickému cítění druhých lidí, ale nekompromisní k destruktivním modelům

Architektura 19. stol Moderní architektura 20. století Organická architektura, nejnovější trendy Architektura venkova a ochrana kulturního a přírodního dědictví

- prohlubuje si komunikativní a pozorovací dovednosti a schopnosti

Celková dotace: 36 hodin Poznámka k výsledkům vzdělávání: jedná se o postupné rozvíjení uvedených schopností a dovedností, které se v každém ročníku vážou na jiný obsahový rámec výuky. Učivo je možné prohloubit a obohatit o návštěvy výstav a exkurzemi. 3. ročník, dotace: 1 hodina týdně Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák/yně: -vymodeluje nebo vytesá trojrozměrný objekt - nakreslí stavbu nebo architektonicky zajímavý prostor

-modelování nebo tesání konvexně konkávních tvarů/forma kruhu/ - kresba architektury

Namaluje akvarel formátu A2

- prohloubení techniky vrstveného malování akvarelem-Goethova nauka barev Celková dotace: 36 hodin

266

Hodinová dotace 34



Učivo

Žák/žákyně:

Moderní umění:

- chápe souvislosti mezi charakterem doby a jeho uměleckým vyjádřením

- světové umění 1. poloviny 20. století

- uvědomuje si podmíněnost obsahu uměleckého díla úrovní vědomí společnosti

- světové umění 2. poloviny 20. století

- vidí, vnímá a pozoruje umělecká díla

- české umění od roku 1945 do současnosti

- sám/sama navštíví některé výstavy, shlédne umělecká díla, ne však jako pouhý konzument umění, ale se schopností hlubokého prožitku - charakterizuje význam umění pro člověka - s pomocí příkladů poukáže na spojitost člověka s uměním. - postupně si dokáže utvořit vlastní, neukvapený úsudek o uměleckém díle, najde si k němu vztah - formuluje svůj názor a interpretuje umělecké dílo, popíše své prožitky je tolerantní k estetickému cítění druhých lidí - rozeznává jedinečnost výtvarného zachycení skutečnosti v porovnání s ostatními způsoby ztvárnění reality - uvědomuje si důležitost použitých výtvarných prostředků pro celkové vyznění díla - prohlubuje si komunikativní dovednosti

267

- umění mimo Evropu - výjimečná umělecká osobnost

Hodinová dotace 34


- rozšiřuje si poznatky o lidské psychice - učí se vyhledávat a zpracovávat nové nebo rozšiřující informace - orientuje se v moderních uměleckých směrech Celková dotace:

hodin


Učivo

Žák/žákyně:

- kresba postavy podle modelu

- nakreslí postavu podle modelu

- portrét

- vymodeluje/vytesá/ hlavu dle vlastní volby- spolurozhoduje o nejvhodnějším výběru obsahu i výtvarné techniky pro ztvárnění osobně závažného tématu

Celková dotace:

Hodinová dotace 34

-- práce na volné téma

hodin

6.4. Zaměření technické Vzdělávání žáků v technickém zaměření směřuje k tomu, aby si žáci rozšířili a prohloubili znalosti a dovednosti z matematiky, fyziky, ICT a technických předmětů (technické kreslení, deskriptivní geometrie). Kromě výše uvedených předmětů si naše škola vybrala z nabízených modulů v RVP modul stavebního vzdělávání. Tato vzdělávací oblast prohlubuje schopnost tvůrčí*m způsobem využívat osvojené poznatky a aplikovat je v technické praxi.

268


6.4.1. Technické kreslení Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání v technickém kreslení je seznámit žáky se základy zpracování technických výkresů, naučit je pracovat s technickými normami, samostatně zpracovávat výkresy strojních součástí a budov. Žáci si tak rozvinou prostorovou představivost a obrazotvornost. Důležitá je také preciznost a čistota zpracování výkresů.

Charakteristika učiva V technickém kreslení se žáci nejprve seznámí s pravidly při zobrazování na technických výkresech, s druhy norem, s úpravou technických výkresů, s kótováním technických výkresů. Potom se žáci naučí zobrazovat objekty v pravoúhlém promítání, na tři navzájem kolmé průmětny. Žáci by si měli samostatně zpracovat několik výkresů součástí, kde si musí sami zvolit formát výkresu, měřítko, počet pohledů nutných pro jednoznačné zobrazení této součásti a rozmístění kót. Měli by si vyzkoušet zpracovat výkres již existující součásti a budovy, a také by si měli sami navrhnout nějakou budovu. Zpracování výkresů bude prováděno zpočátku ručně, potom i na počítači. Celková hodinová dotace je 2 hodiny za studium.

Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka v technickém kreslení směřuje k tomu, aby žáci: -

dokázali zobrazit daný objekt na 3 pravoúhlé průmětny

-

dokázali zvolit vhodné měřítko a rozvrhnout si jednotlivé pohledy na výkrese

-

dokázali zpracovat výkres podle technických norem

-

uměli tento výkres správně okótovat

269


Strategie výuky Učivo předmětu technické kreslení je rozděleno do dvou epoch, kde se kombinuje frontální výuka pro výklad nového učiva se samostatnou nebo skupinovou prací, při níž si žáci na konkrétních příkladech osvojují probrané učivo. Žáci vypracovávají výkresy různých součástí, popř. části budovy, ve škole nebo doma jako domácí úkol. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků v technickém kreslení probíhá průběžně. Hodnoceny jsou všechny výkresy, které žáci zpracovávají během výuky, hodnoceny jsou také domácí úkoly, kdy mají žáci samostatně zpracovat výkres součásti nebo části budovy, hodnotí se také sešit.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat V oblasti kompetence k učení by absolvent měl: -

mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání

-

umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace

-


-


-

znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání


porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky

-

uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace

270


-

volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve

-

spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení)



-

přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly

-


V oblasti kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám by absolvent měl: -

mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze

V oblasti kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi by absolvent měl: -

pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií

-

pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením

-

učit se používat nové aplikace

ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ 3. ročník – 2 hodiny týdně Výsledky vzdělávání a kompetence

Tematické celky

Žák: - používá prostorovou představivost

1 Technické kreslení - zásady zobrazování na 271

Hodinová dotace 68


-

a obrazotvornost; zpracovává výkresové dokumentace; projektuje skutečné objekty; zhotovuje modely; orientuje se v projektové dokumentaci;

-

-

výkresech zásady kótování a předepisování přesnosti technická normalizace stavební, strojní, elektrotechnické a zeměměřičské výkresy a schémata zásady práce s programy CAD

6.4.2. Aplikovaná matematika Obecný cíl vyučovacího předmětu Vyučování v rámci předmětu aplikovaná matematika oslovuje zejména žáky, kteří chtějí učinit další kroky v rozvoji logického uvažování a získat větší samostatnost při řešení matematických problémů. Obsahově navazuje na předmět matematika, vyučovaný v 1., 2., 3., 4. ročníku. Cílem předmětu je, aby žák uměl používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělání, v dalším studiu, budoucím zaměstnání apod.). Žák se naučí aplikovat matematické poznatky a postupy v ostatních předmětech technické specializace. Žák se naučí využívat matematických dovednosti a vědomosti v praktickém životě, při řešení běžných situací vyžadujících efektivní způsoby výpočtu a poznatků funkcí, derivací a integrálů. Charakteristika učiva Žáci si nejprve prohloubí své matematické poznatky posloupností a funkcí. Naučí se vyšetřit průběh funkce, určit lokální extrémy a vypočítat limity různých funkcí a posloupností. Žáci budou schopni sečíst nekonečnou geometrickou řadu a využít tuto schopnost při řešení úloh. Dále se žáci seznámí se základy diferenciálního a integrálního počtu. Naučí se derivovat a integrovat mocninné i jiné funkce a pomocí těchto poznatků řešit technické a fyzikální úlohy. 272


Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka předmětu aplikovaná matematika směřuje k tomu, aby žáci -

jednali za sebe, tvořili vlastní rozhodnutí a dokázali nést jejich důsledky

-

dokázali jasně a srozumitelně formulovat své myšlenky

-

přistupovali s respektem k sobě samému i okolí

-

účastnili se aktivně diskusí, formulovali a obhajovali své názory a postoje.

Strategie výuky Předmět je součástí technické specializace a vyučuje se ve 3. a 4. ročníku. Vzhledem k menšímu počtu žáků je upřednostněna výuka skupinová a individuální nad výukou frontální. Žáci tak mají možnost diskutovat mezi sebou, vzájemně si vyměňovat zkušenosti, klást otázky a aktivně se výuky účastnit.

Hodnocení výsledků žáků Na začátku výuky cvičných hodin v každém ročníku, případně na začátku epochy seznámí vyučující žáky s podmínkami pro hodnocení předmětu. Podkladem k hodnocení bude ústní účast žáka v hodinách, písemná účast (vedení sešitu, domácí úkoly, samostatné domácí práce), písemné testy a práce ve skupinách. Při hodnocení je kladen důraz na porozumění žáka učivu a jeho schopnost aplikovat poznatky v konkrétních úlohách. Důležitý je především myšlenkový postup při řešení úloh a nejen samotný výsledek.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat 273


V oblasti kompetence k učení bude absolvent schopen: -

uplatňovat různé způsoby práce s textem, bude posilována jeho čtenářská gramotnost (slovní úlohy)

-


-




-

spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi, schopen pracovat v týmu (skupinová práce)

-


empirické) a myšlenkové operace V oblasti komunikativní kompetence bude absolvent schopen: -


-



posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích, stanovovat si cíle a priority podle svých

-

osobních schopností;

-

reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku; 274


-


-


V oblasti matematické kompetence bude absolvent schopen: -

používat pojmy kvantifikujícího charakteru;

-

provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy;

-

nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je vymezit, popsat a správně využít pro dané řešení;

-

číst a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.);

-

efektivně aplikovat matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běžných situacích.

ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ 3. ročník – 1 hodina týdně Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák: - vyšetří průběh funkce, určí její limitu

Funkce, posloupnosti - funkce a její průběh - aplikace posloupností - pojem limity a jeho využití - součet nekonečné geometrické řady

- určí lokální extrémy dané funkce - vypočte limitu nekonečné posloupnosti - využívá posloupností při řešení problémů - sečte danou geometrickou řadu


4. ročník – 1 hodina týdně 275

Hodinová dotace 34



Učivo

Žák: - vypočte derivaci mocninné funkce - dovede aplikovat pravidla pro derivaci součtu a součinu - umí vypočítat integrály nejjednodušších funkcí a použít je při výpočtu obsahů, objemů a povrchů těles - užitím diferenciálního počtu určuje okamžité změny veličiny, vyšetřuje průběhy funkcí - užívá pravidel pro výpočet primitivních funkcí

Diferenciální a integrální počet - derivace a pravidla pro jejich výpočet - lokální extrémy - pojem určitého integrálu - základy integrálního a diferenciálního počtu a pojem primitivní funkce - obsah rovinných obrazců

Hodinová dotace 34

- řeší technické a fyzikální úlohy s využitím diferenciálního a integrálního počtu.


6.4.3. Fyzika Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávací oblasti je rozšířit a prohloubit znalosti a dovednosti z fyziky. Vzdělávací oblast prohlubuje u studentů schopnost tvůrčím způsobem využívat osvojené poznatky, základní znalosti a dovednosti, technické fyziky a tím si rozvíjet technické myšlení. Charakteristika učiva Výuka předmětu je rozdělená do 3. a 4. ročníku. Učivo 3. ročníku má 3 témata : 276


-

statika tuhých těles

-

rovinné soustavy sil, skládání, rozklad, rovnováha sil, dvojice sil, moment dvojice sil, stupně volnosti, druhy podpor, vazeb a jejich silová působení

-

vláknový obrazec

Učivo 4. ročníku má 4 témata : - kinematika a dynamika - rovinný pohyb tělesa - rovinný pohyb soustavy těles - prvky elektronických obvodů Žák se má naučit vést přesné záznamy a protokoly o prováděných pozorováních a pokusech, doplnit je věrným nákresem a výsledky a závěry shrnout do strukturovaného a srozumitelného textu včetně uvedení odkazů na použitou literaturu a další zdroje. Dále si má osvojit si schopnost organizovat a řídit vlastní učení, plánovat, organizovat a řídit svou pracovní činnost.

Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka témat podporuje rozvoj logického a matematického myšlení, vypěstování analytických metod práce, statického citu a získání takových znalostí a návyků, které by byly vhodnou základnou pro další odborný růst absolventů Strategie výuky Výuka probíhá v třetím a čtvrtém ročníku po 2 a 1 hodině týdně formou hromadného

277


vyučování ve třídě. Je realizována ústní reprodukcí poznatků a následným řešením typových úloh. Používané metody: -

slovní výklad vyučujícího;

-

řízená diskuse – vhodná u situací, se kterými mají žáci zkušenosti z praktického života;

-

fixační metoda – procvičování úloh u tabule i v lavicích s vedením učitele;

-

samostatná práce – zadávání domácích úkolů;

-

individuální konzultace s žáky.

Tyto metody zároveň vedou žáky k získávání klíčových kompetencí. Hodnocení výsledků žáků Ke kontrole vědomostí a dovedností žáka slouží písemné i ústní zkoušení jak teoretických znalostí, tak i praktického využití postupů výpočtů. Písemné ověření znalostí následuje vždy po procvičení a zafixování ucelené části probraného učiva. Vyučující také zohledňuje

úroveň

odborných

vědomostí,

používání

správné

terminologie,

samostatnosti projevu žáka a jeho aktivitu.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Člověk a svět práce: Jedním z úkolů výuky je její využití při následném prohloubení technické odbornosti na různých typech technických vysokých škol, např. stavebních, atp. Výchova žáků k hospodárnosti a uvědomělé technologické kázni při řešení 278


technických a konstrukčních problémů budoucích techniků. Napomáhá tím jejich následnému úspěšnému uplatnění ve světě práce. Občan v demokratické společnosti: Vytvářením demokratického prostředí při práci ve třídě (respektování se, spolupráce ve skupině, dialog, pěstování odpovědnosti) přispívá předmět i k realizaci tohoto tématu. ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ 3. ročník – 2 hodiny týdně Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: -řeší početní i grafické řešení úloh na rozklad síly do dvou navzájem kolmých směrů; - určuje výslednice libovolného počtu sil, početně i graficky; - řeší úlohy na moment síly, moment dvojice a rovnováhy momentů;

Tematické celky Síly, -statika tuhých těles - rovinné soustavy sil, skládání, rozklad, -rovnováha sil, dvojice sil, moment dvojice sil, - vláknový obrazec

Hodinová dotace 68

4. ročník – 1 hodina týdně Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: -zátěžné a vazbové síly, -rovnováha sil na dvouramenné páce -skládá dva rovnoměrné pohyby v osách rovnoběžných i kolmých; - aplikuje pohybové zákony;

Tematické celky pohyb těles -kinematika a dynamika - rovinný pohyb tělesa -rovinný pohyb soustavy těles -stupně volnosti, druhy podpor, vazeb a jejich silová působení

279

Hodinová dotace 34


6.4.4. Deskriptivní geometrie Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání v deskriptivní geometrii je seznámit žáky se zásadami zobrazování prostorových útvarů, křivek ploch a těles pomocí rovnoběžného promítání a naučit je řešit jednoduché úlohy v tomto promítání.

Charakteristika učiva Žák se seznámí se základními vlastnostmi rovnoběžného promítání. Naučí se promítat bod, přímku a rovinu na jednu průmětnu (v kótovaném promítání), naučí se promítat bod, přímku, rovinu, mnohoúhelník, mnohostěn a jednoduchá oblá tělesa na dvě kolmé průmětny (Mongeovo promítání). Žák se naučí řešit jednoduché úlohy v tomto promítání – určit skutečnou velikost rovinných útvarů, řezy těles, sestrojit síť těles. Naučí se sestrojovat jednotlivé kuželosečky. Celková hodinová dotace je 3 hodiny za studium.

Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka deskriptivní geometrie směřuje k tomu, aby žáci -

uměli zobrazit základní geometrické útvary v kótovaném a Mongeově promítání dokázali vyřešit jednoduché úlohy v těchto promítáních sestrojili průsečíky a řezy těles sestrojili sítě těles

Strategie výuky Výuka probíhá ve třech epochách, z nichž jedna epocha je ve 3. ročníku a dvě epochy jsou ve 4. ročníku. Učivo předmětu deskriptivní geometrie je probíráno formou výkladu, převážně na konkrétních praktických příkladech, a následně procvičováno na příkladech s pomocí učitele. Na procvičení jednotlivého tématu žáci zpracovávají samostatně výkres, většinou jako domácí úkol.

280


Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků v deskriptivní geometrii probíhá formou písemného nebo ústního zkoušení. Hodnoceny jsou také výkresy, které žáci zpracovávají samostatně doma, a sešity.


mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání


-

-

porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení)



V oblasti matematické kompetence by absolvent měl: -

provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je vymezit, popsat a správně využít pro dané řešení aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru 281


ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ 3. ročník – 1 hodina týdně Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: - využívá poznatky z planimetrie, stereometrie a trigonometrie při řešení technických problémů; - charakterizuje jednotlivé kuželosečky, užívá jejich vlastnosti, umí je sestrojit a užít jejich vlastností k řešení technických problémů; - zobrazí ve volném rovnoběžném promítání základní geometrické útvary;

Tematické celky

Hodinová dotace

základní vlastnosti 34 rovnoběžného promítání základní vlastnosti a konstrukce kuželoseček (elipsy, hyperboly a paraboly) bod, přímka a rovina v kótovaném promítání

4. ročník – 2 hodiny týdně Výsledky vzdělávání a kompetence -

-

-

zobrazí ve volném rovnoběžném promítání základní geometrické útvary; zobrazí ve volném rovnoběžném promítání základní geometrická tělesa; určí skutečnou velikost rovinných útvarů, sestrojí a zobrazí řezy elementárních těles, jejich průsečík s přímkou, sestrojí síť těles;

Tematické celky bod, přímka, rovina a mnohoúhelník v Mongeově promítání mnohostěn a jednoduchá oblá tělesa (koule, válec a kužel) v Mongeově promítání úlohy metrické, skutečná velikost útvarů v rovině, průsečík přímky s rovinou a elementárním tělesem, řez tělesa rovinou, sestrojení sítí těles 282

Hodinová dotace 68


6.4.5. Informační technologie Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání v informační technologii je prohloubit učivo předmětu Informační a komunikační technologie v oblasti počítačová grafika, se zaměřením na tvorbu technických výkresů pomocí některého z grafických editorů nebo CAD systému, tak aby žáci byli schopni samostatně zpracovávat technické výkresy ve volitelném modulu Stavební vzdělávání. Dále si žáci prohloubí učivo o výrokové logice a algoritmizaci, naučí se pracovat s číselnými soustavami.

Charakteristika učiva Učivo se skládá ze dvou částí. První část (1 hodina ve 3. ročníku) je zaměřena na počítačovou grafiku, na práci v grafickém editoru nebo CAD systému se zaměřením na tvorbu technických výkresů podle technických norem. Druhá část (1 hodina ve 4. ročníku) je zaměřena na algoritmizaci jednoduchých úloh a práci s číselnými soustavami. Celková hodinová dotace je 2 hodiny za studium.

Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka předmětu informační technologie směřuje k tomu, aby žáci -

dokázali zpracovat technický výkres na počítači uměli sestavit jednoduchý algoritmus uměli počítat v různých číselných soustavách

Strategie výuky Při výuce v předmětu informační technologie převažuje praktická práce na počítači. Žáci zpracovávají samostatně technické výkresy (strojní nebo stavební), za pomoci učitele, ve 4. ročníku potom zpracovávají jednoduchý algoritmus. V tematickém celku číselné soustavy probíhá výuka formou výkladu na konkrétních příkladech s následným procvičováním těchto příkladů. 283


Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků v informační technologii probíhá průběžně. Jsou hodnoceny všechny výkresy a algoritmy, které žák vypracoval. V tematickém celku číselné soustavy probíhá hodnocení formou písemného nebo ústního zkoušení.


mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace využívat ke svému učení různé informační zdroje, včetně zkušeností svých i jiných lidí sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání

V oblasti kompetence k řešení problémů by absolvent měl: -

-

-

porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení)



V oblasti kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi by absolvent měl: 284


-

pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních komunikačních technologií pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením učit se používat nové aplikace

a

ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ 3. ročník – 1 hodina týdně Výsledky vzdělávání a kompetence

Tematické celky

Hodinová dotace

Počítačová grafika Žák: 34 - rozumí principům zpracování - počítačová grafika, rastrová grafických informací na počítači; a vektorová grafika, barevné - tvoří grafiku na základní modely, ukládání grafických uživatelské úrovni, upravuje dat a konvertuje ji za pomoci - nástroje pro práci s grafikou odpovídajících SW nástrojů; 4. ročník – 1 hodina týdně Výsledky vzdělávání a kompetence -

-

ovládá principy algoritmizace úloh, umí algoritmizovat jednoduché úlohy a tyto algoritmy zapsat; umí převádět data z jednotlivých číselných soustav (dvojkové, desítkové, šestnáctkové) a umí pracovat s těmito daty.

Tematické celky

Hodinová dotace

výroková logika, 34 algoritmizace, zápis algoritmů, heuristiky číselné soustavy

285


6.4.6. Modul Stavební vzdělávání Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem modulu stavební vzdělávání je aplikovat znalosti získané z technického kreslení při zpracování projektu stavby domečku, seznámit se základními materiály, stavbou a způsoby geodetického zaměřování staveb, s dějinami a současnými trendy v architektuře.

Charakteristika učiva Tento modul navazuje na učivo technického kreslení a informační technologie. Žáci zde aplikují znalosti z těchto předmětů, kde formou projektu a ve spolupráci s 3. třídou základní školy waldorfské zpracují návrh a výkresového zpracování domečku nebo jiného jednoduchého stavebního objektu, ke kterému zhotoví model. Měli by při tom vycházet z dějin architektury a současných trendů. Žáci se budou také zabývat materiály, stavbou a způsoby zaměření staveb. Celková hodinová dotace je 6 hodin za studium (ve 3. a 4. ročníku).

Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka v modulu stavební vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci: dokázali pochopit jedinečnost člověka tvůrce, jeho možnost přetvářet svět i sebe sama na základě toho se naučili přijímat odpovědnost za svá rozhodnutí a jednání osvojili si pevný základ kulturních a morálních hodnot, chránících je před manipulací i intolerancí dokázali využít znalostí a zkušeností získaných v jednotlivých tematických oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost získávali určitou míru sebevědomí a byli schopni sebehodnocení při práci ve skupině využívali získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k občanskému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi postupovali samostatně při řešení problémů, pokoušeli se volit vhodné způsoby řešení a ověřovali si prakticky správnost řešení problémů podíleli se na vytváření atmosféry ve třídě, přistupovali k ostatním ohleduplně a přispívali tak k upevňování dobrých mezilidských vztahů 286


byli vedeni k plnění pracovních úkolů ve stanovených termínech a k tomu, aby výsledky své práce dokázali kriticky zhodnotit

Strategie výuky Ve výuce architektury převládá metoda výkladu a vyprávění nebo řízeného rozhovoru, vše podloženo obrazovým materiálem konkrétních uměleckých děl, na kterých se žáci učí vnímat obsah slovního výkladu. Jsou zařazovány metody samostatného pozorování, kreslení a vyhodnocování různých staveb v různých obdobích a porovnání získaných výsledků. Aktivita žáků je podněcována jednak hledáním souvislostí i příčin těchto růzností nebo podobností, jednak zadáváním samostatných prací a referátů, při kterých využívají a učí se zpracovávat různé zdroje – odborný text, obrazový materiál nebo jiné informační zdroje. Žáci si vedou samostatně záznamy do sešitů. Při tvorbě návrhu, výkresového zpracování a modelu jednoduchého stavebního objektu pracují žáci samostatně. V části materiály a stavební činnost převládá výklad učitele.

Hodnocení výsledků žáků Žáci jsou hodnoceni průběžně známkami a v závěru epochy slovně. Aktivní komunikace učitele s žáky je nejlepším způsobem, jak si ověřit naplňování vzdělávacích cílů. Je kladen důraz zejména na hloubku porozumění poznatkům, samostatnost úsudku a dovednost výstižně formulovat myšlenky, argumentovat a diskutovat. Každá jednotka epochového vyučování začíná opakováním učiva probraného v minulých dnech, nejčastěji formou rozhovoru. Podle potřeby jsou zadávány průběžné testy nebo se preferuje ústní zkoušení, zatímco ostatní pracují samostatně, další možností jsou samostatné referáty. Na konci epochy je zadávána závěrečná epochová práce, součástí hodnocení je i vedení si zápisků a schopnost samostatně formulovat závěry, podnětné myšlenky. O způsobu hodnocení jsou žáci informováni vždy na začátku každé epochy.


mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání 287



-

-

porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení)

V oblasti komunikativní kompetence by absolvent měl: -

účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii


posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích stanovovat si cíle a priority podle svých osobnostních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu a kritiku podněcovat práci v týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých rozvíjet své obecně tvořivé síly prostřednictvím umění a chápat, že umění je hlavním zdrojem tvořivosti, která se pak uplatňuje v mnoha profesních oblastech usilovat o tvořivou kultivaci svých estetických schopností skrze umělecké sebevyjádření a podílet se tak na kulturním životě

V modulu stavebního vzdělávání se z průřezových témat aplikuje: průřezové téma Občan v demokratické společnosti: -

osobnostní rozvoj komunikace a řešení problémů společnost, jedinec a společnost, kultura, náboženství (jak se promítá do proměn architektury, apod.) stát, politický systém a soudobý svět 288


-


průřezové téma Člověk a životní prostředí: -

ochrana krajiny a prostředí globální a regionální problémy v souvislosti s rozvojem lidské populace možnosti a způsoby řešení

průřezové téma Člověk a svět práce: -

identifikace a formulování vlastních priorit práce s informacemi, vyhledávání, vyhodnocování a využívání informací odpovědné rozhodování na základě přijatých informací

ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ 3. ročník – 1 hodina týdně Ve třetím ročníku shrnujeme vývoj všech dvanácti školních let. Člověk jako centrální bytost ve vesmíru, to je v hrubých obrysech základní téma 3. ročníku, které zasahuje do všech předmětů. Osmnáctiletý člověk si uvědomuje svou individualitu, ale současně hledá své místo, svou roli v širším kontextu. Cílem epochy je vypracovat si objektivitu vcítění, a tím vzrůstající schopnost úsudku v duševní oblasti. Dokázat posoudit vkus, styl, zákonitosti. Povaze 3. ročníku odpovídá vytváření univerzálního, souhrnného obrazu. Jako hlavní téma umělecké výchovy je architektura, která podtrhuje a doplňuje znalosti dějin umění. V historii architektonických názorů vycházíme z učení mnoha filosofů od antiky až po 19. Století a navazujeme tak na látku dějin filosofie v oboru humanitní specializace. V umění obecně, a tedy i v architektuře mohou žáci dobře pozorovat proměnu myšlenky ve hmotu, sledovat, jak ryze duševní práce uměleckými prostředky získává konkrétní podobu a ta zpětně ovlivňuje život mnoha dalších jedinců. Cílem třetího ročníku je transparentnost a diskuse – utvořit si s žáky celkový, názorný přehled, přemýšlet a v rozhovorech nacházet jasný postoj, hledat souvislosti a zákonitosti. Důležité je vědomé uchopení učiva v součinnosti s fyzickým bytím, tělesností, která je spolehlivým vodítkem pro prostorové vnímání architektury. Výsledky vzdělávání a kompetence

Tematické celky

289

Hodinová dotace


Žák/yně: -

-

-

-

-

-

-

-

rozpoznává souvislosti mezi architekturou a charakterem doby, ve které vznikla je schopen zformulovat vlastní vymezení pojmu architektura vědomě pozoruje umělecká díla postupně si dokáže utvořit vlastní, neukvapený úsudek o uměleckém díle, hledá si k němu vztah sám/sama aktivně navštíví některé stavby a pokusí se je nestranně vyhodnotit, totéž ve vztahu k osobnostem architektů charakterizuje význam architektury pro člověka ve vztahu k prostředí zkoumá a samostatně formuluje vliv tvaru na život člověka v souvislosti s organickou architekturou samostatně vyhledává a interpretuje vliv architektury, kladný i záporný, na přírodní prostředí dokáže zařadit stavby do jednotlivých epoch a slohů je schopen libovolnou výtvarnou technikou zaznamenávat a vyjádřit architektonický objekt je tolerantní k estetickému cítění druhých lidí, ale nekompromisní k destruktivním modelům prohlubuje si komunikativní a pozorovací dovednosti a schopnosti

3 Architektura ve stavitelství

34

Vývoj názorů na architekturu vymezení pojmu architektura, názory různých období i autorů na architekturu jako svébytný druh umění Architektura nejstarších civilizací – architektura Egypta ve srovnání se sumerskou, apod. -

Řecká architektura a architektura Říše římské Raně křesťanská architektura, Ravenna a Byzants - shody, rozdíly Románský sloh Gotický sloh Renesance Baroko Architektura 19. stol Moderní architektura 20. století Organická architektura, nejnovější trendy Architektura venkova a ochrana kulturního a přírodního dědictví

4. ročník – 3 hodiny týdně Student čtvrtého ročníku je samostatný, jeho estetické cítění a vkus mají již pevné základy, které je třeba citlivě rozvinout ve smyslu“ morální fantazie“ Učitel je více 290


průvodcem, který podněcuje k úvahám, diskusím a k hledání optimálních řešení, pocitu zodpovědnosti za svět kolem. Tematicky se zaměřujeme více na současnost, ale v návaznosti na historii. Výsledky vzdělávání a kompetence

Tematické celky

Žák: - používá normalizované vyjadřovací prostředky; - kreslí jednoduché stavební výkresy; - zobrazuje jednotlivé stavební konstrukce dle příslušných platných norem; - čte stavební výkresy; - aplikuje normy, vyhlášky a předpisy; - využívá ICT pro projektování budov;

1 Technické zobrazování - návrh stavebního objektu - zpracování stavebních výkresů při aplikaci pravoúhlého promítání na dvě průmětny - tvorba modelu stavebního objektu - zjednodušené výkresy pozemních staveb - součásti a spoje

34

porovnává charakteristické vlastnosti a použití běžných materiálů v rámci oboru; - využívá technické normy, platné předpisy; - objasní princip ochrany životného prostředí před negativními vlivy životního prostředí; - zaměřuje jednoduchými geodetickými metodami; Žák/žákyně:

2 Materiály a stavební činnosti - druhy, vlastnosti a zkoušení materiálů - spojování materiálů - příprava stavby, hrubá stavba - základní geodetické pomůcky a jejich použití

34

3 Architektura ve stavebnictví

34

-

-

-

chápe souvislosti mezi charakterem doby a jeho uměleckým vyjádřením uvědomuje si podmíněnost obsahu uměleckého díla úrovní vědomí společnosti vidí, vnímá a pozoruje umělecká díla sám/sama navštíví některé výstavy, zhlédne umělecká díla, ne však jako

Moderní umění: -

světové umění 1. poloviny 20. století světové umění 2. poloviny 20. století české umění od roku 1945 do současnosti

291

Hodinová dotace


-

-

-

-

7

pouhý konzument umění, ale se schopností hlubokého prožitku charakterizuje význam umění pro člověka s pomocí příkladů poukáže na spojitost člověka s uměním. postupně si dokáže utvořit vlastní, neukvapený úsudek o uměleckém díle, najde si k němu vztah formuluje svůj názor a interpretuje umělecké dílo, popíše své prožitky je tolerantní k estetickému cítění druhých lidí rozeznává jedinečnost výtvarného zachycení skutečnosti v porovnání s ostatními způsoby ztvárnění reality uvědomuje si důležitost použitých výtvarných prostředků pro celkové vyznění díla prohlubuje si komunikativní dovednosti rozšiřuje si poznatky o lidské psychice učí se vyhledávat a zpracovávat nové nebo rozšiřující informace orientuje se v moderních uměleckých směrech

Popis materiálního a personálního zajištění výuky 7.1 Personální podmínky zajištění realizace ŠVP Realizace ŠVP je od 1. 9. 2015 zajištěna těmito pedagogickými pracovníky:

učitelé

Vyučovací předměty

délka praxe

Mgr. Kateřina Buchtová

BI,TV

29

292

kvalifikace ano


Mgr. Lucie Cimmrová

CJL, ZSV, HS

6

ano

Mgr. Martina Imider, PhD.

NJ

20

ano

Mgr. Ivana Jiříčková

D, ZSV, HS, NJ

11

ano

Mgr. Břetislav Kožušník

CJL, HS

24

ano

Mgr. Martina Kročková

AJ

Mgr. Karol Lamacz

Z, FY, TV

13

ano

Mgr. Marika Lenčéšová

CH, M

0

ano

Ing. Irena Miksová

VT, TS

27

ano

PaedDr. Kateřina Pavlicová

EV, VV, HS

27

ano

Mgr. Hana Podstávková

M

6

ano

Mgr. Silvie Schmuckerová

HV

4

ano

Mgr. Kateřina Slavíková

AJ

9

ano

ano

Další vzdělávání pedagogických pracovníků: Vzdělávání pedagogických pracovníků probíhá podle plánu DVPP. Naplňování tohoto plánu je uvedeno ve výroční zprávě školy za školní rok.

7.2 Materiální podmínky zajištění realizace ŠVP SOŠ waldorfská, Ostrava, příspěvková organizace realizuje výuku v pronajatých prostorách Střední zdravotnické školy a Vyšší zdravotnické školy, Ostrava, v budově Klicperova 504/8, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory. Seznam učeben: kmenové třídy 1. – 4. ročníku

293


učebna výpočetní techniky – 15 počítačů pro žáky a 1 počítač pro učitele, kopírka pro žáky jazyková učebna – učebna pro 15 žáků učebna výtvarné výchovy – učebna se nachází ve dvou místnostech a je vybavena malířskými stojany, grafickým lisem, vypalovací pecí, hoblicí a dalšími drobnými výtvarnými pomůckami chemická laboratoř – plně vybavená laboratoř pro 16 žáků učebna hudební výchovy a multimédií – učebna vybavená klavírem a přenosnou prezentační audiovizuální technikou Při výuce učitelé podle potřeby využívají názorné pomůcky, dataprojektor , notebooky, DVD systémy, CD přehrávače, vizualizér, popřípadě fotoaparát a další pomůcky (např. fyzikální, chemické, biologické, atd.) Učitelé mohou využívat PC , NB a centrální kopírku se skenerem. V učebně č. 106 je umístěna školní knihovna, kterou mohou využívat žáci i učitelé. Výuka tělesné výchovy je zajištěna smluvně v těchto školách a zařízeních: Střední zdravotnická škola a Vyšší zdravotnická škola,Ostrava, p.o., Jeremenkova 2, Ostrava, tělocvična v budově školy na ul. 1. máje 11, Ostrava – Mariánské Hory a T. J. Mittal Ostrava. Žáci mají k dispozici šatny k ukládání oděvu a obuvi a sociální zařízení pro chlapce i dívky. Další prostory pro odpočinek žáků nebo jejich zájmovou činnost škola nemá. Pro přípravu a odpočinek učitelé využívají kabinety, které zároveň slouží k ukládání výukových materiálů, pomůcek, atd.

294


místnost

obsazení

pozn.

KP05

ředitel školy

Mgr. Břetislav Kožušník

KP02

zástupce ŘŠ sekretariát

Mgr. Kateřina Buchtová

KP06

Jiříčková, Lamacz

KP09

Pavlicová

KP11

Huspeková

KP15

Schmuckerová, Kročková, Lenčéšová

K108

Podstávková, Cimmrová, Imider, Slavíková

K101

Miksová

Petra Káňová

Stravování žáků i učitelů je zajištěno ve školní jídelně Základní školy Ostrava-Mariánské Hory, Gen. Janka 1208, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory

8

Charakteristika spolupráce se sociálními partnery

SOŠ waldorfská, Ostrava, p.o. spolupracuje s organizacemi v několika oblastech: Vysoké školy: Protože ŠVP Waldorfské lyceum připravuje žáky pro vzdělávání na vyšších odborných či vysokých školách, spolupracujeme zejména s vysokými školami v regionu: Ostravská univerzita -

spolupráce probíhá především v oblasti praxí, které studenti univerzity na naší škole vykonávají. Původně šlo o praxe ze zeměpisu, nyní se především jedná o praxe z oboru pedagogika. 295


Vysoká škola báňská – technická univerzita -

byla zahájena spolupráce s katedrou architektury – exkurze žáků na katedru, konzultace prací z organické a školní architektury s učiteli SOŠ waldorfské

Waldorfské školy v České republice: Předpokladem pro kvalitní práci školy je i spolupráce se školskými institucemi, které sledují stejné výchovně vzdělávací cíle. Na regionální úrovni je tato spolupráce nejintenzivnější, protože tyto instituce připravují žáky, kteří mají nejvhodnější předpoklady pro studium oboru Waldorfské lyceum. Dlouhodobým strategickým cílem všech waldorfských institucí je pak spojení do jednoho silného subjektu, který by zajišťoval vzdělávání od mateřské až po středoškolskou úroveň. Základní škola a waldorfská základní škola, Ostrava-Poruba, p.o. -

mezi oběma školami je úzká provázanost. Učitelé se setkávají na společných kolegiích, kde sledují vzájemně vývoj jednotlivých žákovských individualit a řeší praktické otázky spolupráce. Spolupráce žáků obou škol spočívala zejména v participaci na akcích základní školy, a to jak kulturních (Vánoční a jarní slavnost), tak výukových (společný projekt stavby domu, sociální praktikum žáků SOŠ), Waldorfská základní škola a mateřská škola Ostrava, p.o. mezi oběma školami je úzká provázanost. Učitelé se setkávají na společných kolegiích, kde sledují vzájemně vývoj jednotlivých žákovských individualit a řeší praktické otázky spolupráce. Spolupráce žáků obou škol spočívala zejména v participaci na akcích základní školy, a to jak kulturních (Vánoční a jarní slavnost), tak výukových (společný projekt stavby domu, sociální praktikum žáků SOŠ). Asociace waldorfských škol ČR (AWŠ ČR)

-

škola se po svém vzniku stala členem AWŠ ČR, která sdružuje základní a střední waldorfské školy v České republice. Jejím prostřednictvím také probíhá vzdělávání waldorfských pedagogů. AWŠ ČR také koordinuje součinnost waldorfských škol při přípravě výukových dokumentů a zaujímání stanovisek k 296


přijímaným legislativním změnám (školský zákon, rámcový vzdělávací program (RVP) pro základní školství, RVP Kombinované lyceum a vytváří základ pro spolupráci se zahraničními partnery. -

v oblasti zahraniční spolupráce je ředitel SOŠ waldorfské v Ostravě, pověřen zastupováním AWŠ ČR v Evropské radě waldorfských škol (European council for Steiner waldorf education – ECSWE). Evropská rada waldorfských škol (European council for Steiner waldorf education ECSWE)

-

v oblasti zahraniční spolupráce je ředitel SOŠ waldorfské v Ostravě, pověřen zastupováním AWŠ ČR v Evropské radě waldorfských škol. Škola se podílí zejména na jejích aktivitách v oblasti školské politiky – popularizace nových forem výchovy a vzdělávání a v praktické rovině začíná aplikovat nový systém hodnocení prostřednictvím European porfolio certificate

-

ECSWE se schází třikrát ročně v různých zemích Evropy. V místě svého jednání také organizuje odbornou jednodenní konferenci na aktuální vzdělávací témata. Na svých jednáních se zabývá zejména:

-

situací jednotlivých národních asociací a možností pomoci v případech potřeby

-

vytvářením kritérií pro waldorfské školy ve světě

-

spoluprací s poslanci Evropského parlamentu v oblasti školství a spoluprací s organizacemi, jež mají společné cíle (např. EFFE, Aliance for childhood...)

-

vlivy Lisabonského procesu na jednotlivé národní vzdělávací soustavy a s tím související otázka testů PISA

-

vytvářením studií o nových formách vzdělávání (Social and emotional education)

-

ověřováním modelu magisterského studia (MA degree) formou distančního vzdělávání postaveného na evaluaci a teoretickém zobecnění vlastní praxe

-

hodnocení a výstupy v rámci waldorfských škol – možnosti ověřování kvality výstupů jinak než testy, zejména celoplošnými testy, které neumožňují zachytit kvalitativní změny osobnosti ţáka (zejména cíle vzdělávání „učit se jednat“, „učit 297


se být“ a „učit se žít s ostatními“); ECSWE považuje za adekvátnější výstup prostřednictvím „portfolia“, jehož možná společná evropská podoba se nyní ověřuje -

projekt European portfolio certificate – obecné uţití portfolia ţáka jako nástroje evaluace

-

pomoc rozvoji waldorfské pedagogiky v mimoevropských regionech

Zahraniční partnerské školy Škola také spolupracuje dlouhodobě se zahraničními partnerskými školami, zejména v rámci programu Comenius, ale také v oblasti metodické pomoci či individuální výměny žáků.

Waldorfschule Klagenfurt (Rakousko) -

školy se partnersky podílely na projektu Comenius – výměna tříd, je zde však stále potenciál spolupráce, zejména v oblasti metodiky cizích jazyků či individuální výměny žáků Rudolf Steiner koulu Helsinki (Finsko)

-

spolupráce proběhla doposud ve formě dvou projektů Comenius – výměna tříd, protože tyto projekty jsou v plánu do roku 2012 není další spolupráce dále rozpracována Waldorfschule Bochum (Německo)

-

doposud se uskutečnil jeden studijní výjezd žáků ostravské školy a jedno individuální sociální praktikum. Předpok ládá se však spolupráce jak v oblasti umělecké (koncert sboru Bochumské školy), tak v oblasti výměny žáků a v oblasti spolupráce na portfoliu (Bochumská škola uplatňuje tuto metodu hodnocení již 18 let). Rudolf Steiner skola Lier (Belgie)

298


-

doposud se uskutečnila první fáze spolupráce – studijní výjezd žáků ostravské školy a umělecká prezentace školního sboru v Lier, ale další spolupráce zejména v oblasti výměny žáků je v plánu.

299

8, Ostrava Mariánské Hory. Školní vzdělávací program

Recommend Documents