Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu,
Občasník Strany svobodných občanů – říjen 2014
BERAN 6
Proběhla Letní akademie Svobodných
7
David Borrelli: Přímá demokracie
11
Mají v komunální politice místo ideje?
Moje zkušenost z radnice? Nenávist, intriky, kdy dané slovo za hodinu neplatí Byl radním v okresním městě a chystá se znovu přivést Svobodné do zastupitelstva. Petr Lichtenberg z Chrudimi v rozhovoru prozrazuje, s čím se v komunální politice potkal a jak těžké bylo hájit program Svobodných. V minulém volebním období jste se stal radním v Chrudimi. Jak obtížné bylo povolební vyjednávání? Byli jste připraveni na tvrdost takových vyjednávání?
Minulé komunální volby skončily patovou situací, a proto povolební vyjednávání byla v Chrudimi extrémně dlouhá a psychicky náročná. Trvala 7 týdnů a výsledkem byla zvláštní koalice ve složení: ČSSD (6 zastupitelů), SNK ED (5), Koalice pro Chrudim (3), Svobodní (2), TOP 09 (1) a VV (1). Po roce a půl jsme dobrovolně ukončili naši účast v této koalici, což de facto vedlo k rozpadu celé koalice a vytvoření nové, ve složení: ČSSD, SNK ED a ODS. Na tvrdost jednání jsme připraveni byli, respektive jsme se velmi rychle přizpůsobili. Pokud jste vedeni nějakou ideou, myšlenkou, tak je pak jednodušší trvat na určitých zásadách, alespoň těch hlavních. Poté můžete těm ostatním, kteří pracují bez ideového základu a kteří přemýšlí jenom o dobře placených postech, připadat jako příliš nekompromisní. Na druhou stranu jsme si uvědomovali, že to bude takový určitý „kočkopes“, nicméně dali
Strana svobodných občanů číslo 1 | ročník 1
jsme si nějaké nepřekročitelné podmínky našeho setrvání v koalici, které jsme se svým chováním a vystupováním snažili dodržovat. Po cca roce a půl jsme svoji zásadovost prokázali vystoupením z této koalice. Jinak mne, jako člověka, který do politiky nově vstoupil, překvapily hluboké příkopy mezi jednotlivými politiky. Nenávist, intriky, kdy dané slovo již za hodinu neplatí. Toto jsem nemohl pochopit a dělá mi to problém dodnes. Já osobně nemusím podepisovat žádnou koaliční smlouvu, žádnou dohodu. Když se na něčem dohodnu, byť ústně, tak to pro mne platí. Tady jsme se po sedmi týdnech náročných jednáních domluvili, podepsali jednu hodinu před důležitým zastupitelstvem koaliční smlouvu a za hodinu to již pro mnohé zastupitele byl cár papíru. Nakolik bylo při vyjednávání nutné sáhnout ke kompromisu a ubrat z komunálního programu Svobodných v Chrudimi? Ano, jistě, takováto koalice přináší určité kompromisy. Nicméně hlavní zásady, jako snižování zadlužení Chrudimi, zodpovědné
strana 1
hospodaření s veřejnými financemi a vůbec používání zdravého selského rozumu při svém rozhodování, byly pro nás prioritní a naši koaliční partneři postupně zjistili, že z určitých zásad neustoupíme. Toto bylo pro další vývoj velmi důležité, protože v mnohých otázkách, které byly řešeny v radniční koalici, již dopředu naši koaliční partneři věděli, že s podporou Svobodných počítat nemohou. Chápu však, že z jejich pohledu to také nebylo ideální, očekávali více kompromisů.
Co vás ve funkci radního nejvíce překvapilo? Ani snad nepřekvapilo, jenom jsem si ověřil, jak se všechny politické strany pohybují ve stejných politických šablonách, které tady byly po roce 1990 postupně nastaveny, a téměř každému již připadají normální.
www.svobodni.cz
Moje zkušenost z radnice? Nenávist, intriky, kdy dané slovo za hodinu neplatí Dotování kohokoliv, lehkovážné nakládání s veřejnými financemi, obojí vedeno tím, že je nutné si tu koupit sportovce, tu příznivce kultury, tu dobrovolné hasiče, tu mládež – rozuměj voliče. Ti politici, kteří uspěli ve volbách, se postupně přesvědčují o tom, že jsou výjimeční, že jejich rozhodnutí jsou ta jediná správná – vždyť oni přeci uspěli ve volbách a dostali preferenční hlasy… Za jakých okolností jste se rozhodli opustit radniční koalici? Nelitujete zpětně, že pokud byste v koalici zůstali, mohli jste z programu prosadit více? Číše již přetekla – já sám jsem velmi často na radě města hlasoval jeden proti osmi, ani v zastupitelstvu se nám příliš nevedlo prosazovat normální věci a celková frustrace a deziluze byla dokonána vývojem zadlužení našeho města za rok 2011. Dluh neklesl a koaliční partneři neměli zájem jednat, to byl ten hlavní impuls k dobrovolnému ukončení
naší účasti v koalici. U toho jsme již nechtěli být. Zpětně našeho rozhodnutí určitě nelituji, i když některými našimi voliči byl tento krok vnímán negativně, stejně tak některými našimi tehdejšími koaličními partnery. Ti nám zase vyčítali, že náš krok vedl k rozpadu koalice a jakoby nechtěli pochopit, že i přes naše odstoupení zbývala této mírně štíhlejší koalici bohatě nadpoloviční většina zastupitelů (16 proti 11). Svést to na Svobodné bylo pohodlné a alibistické. Ostatně, co můžete čekat od politika…
Jaký největší úspěch dosáhli Svobodní v chrudimském zastupitelstvu? Hlavními úspěchy bylo to, že daň z nemovitostí, která měla být navýšena v podstatě trvale, byla díky dvěma našim zastupitelům navýšena pouze na rok a po roce byla vrácena zpět na původní hodnotu. Sice by bylo z našeho pohledu ideální, kdyby nedošlo ani na toto roční navýšení, ale v dané situaci to byl značný úspěch. Ale byly i další úspěchy – snížení počtu místostarostů, zakoupení
hlasovacího zařízení a zveřejňování výsledků hlasování jmenovitě, vznik soukromé základní školy, nepřipojení se k fairtradovým městům či neschválení finanční podpory profesionálním sportovcům. Ale nyní je již vše bohužel jinak.
Měl byste jako zkušený komunální politik nějaké doporučení pro naše kandidáty? Trvat na určitých základních, hlavních principech a z nich neustupovat. Ano, politika je o kompromisech, ale případní koaliční partneři musí hned od začátku vědět, že u Svobodných to je „odsaď pocaď“. A pokud to nepůjde, tak tam raději nebýt. A nenechat se příliš otrávit. Pokud stále bojujete s „větrnými mlýny“, tak to je poměrně psychicky náročné.
Na co by si Svobodní měli dát v předvolební kampani podle vás největší pozor? Není třeba, aby naše kampaň byla vedena příliš agresivně, nenávistně, útočně. Myslím si, že je lepší tomu dát určitý nadhled i úsměv. Samozřejmě připomínat a opakovat naše hlavní teze, upozorňovat na chyby našich politických soupeřů, ale vyhnout se přílišné agresivitě.
A na co by si měli dát pozor a na co by se měli připravit v případě volebního úspěchu? Pokud je někdo nastaven tak, jako já, tzn. jsou pro něho velmi důležité charakterové vlastnosti člověka, dodržení daného slova, férovost – tak ať se připraví na intriky, zákulisní hrátky, přetvářku. Občas mu bude divně od žaludku. Člověk se vůči svým politickým protivníkům musí stát obezřetným a svým způsobem nedůvěřivým. A nebýt zase až tak otevřený. Ale to vyplyne ze situace a člověk toto řeší s citem a intuicí. I já jsem si dokázal najít během téměř dvouměsíčního vyjednávání mezi politiky z jiných politických stran téměř přátele (v rámci dané situace a prostředí). Říkám téměř, protože prohlásit o někom, že je můj přítel, to přeci není jen tak! Takže u politiků více přimhuřuji obě oči. Martin Rumler
Strana svobodných občanů
strana 2
www.svobodni.cz
S čím jdou Svobodní do komunálních voleb Jelikož se blíží volby do zastupitelstev, poprosilo vedení strany lídry jednotlivých kandidátek, aby zaslali svůj volební program. Z těch jsme pak vytvořili seznam programových bodů, rozdělený do kategorií.
BEZPEČNOST
KOMUNIKACE
Stěžejní činnost strážníků městské policie má být v pomoci občanům a dohledem nad dodržováním pořádku. Nechceme, aby strážníci městské policie plnili funkci výběrčích pokut. Strážníci by se měli podílet i na čistotě města, tedy hlásit technickým službám zjištěné nedostatky. Strážníci by měli v úředních dnech dohlížet na Úřadě práce, ČSSZ, apod. Zajistíme bezpečné přechody pro chodce. Nesouhlasíme s navyšováním počtu kamer ve městě, zasahují do soukromí.
Posvítíme si na lepší komunikaci úřadu s občany. Chceme příjemné a vstřícné zaměstnance města, občan města je zákazník. Zřízení speciálních kontaktních kanceláří v nákupních centrech. Zavedení informovanosti občanů pomocí kabelové televize nebo webu města. Zavedení schránky na dotazy a připomínky. Renovace obecních nástěnek. Zavedení on-line sledování jednání zastupitelstva, pravidelných otevřených besed se zastupiteli. Ze zasedání zastupitelstva budeme zveřejňovat zvukový záznam i videozáznam. Zprůhledníme městskou pokladnu zveřejněním výdajů na internetu. Podpoříme, aby si občané mohli maximum vyřídit na internetu. Chceme férový a nemanipulativní přístup k ožehavým tématům. Zavedeme lidové veto/referendum. Nebudeme podporovat účelově vypsaná referenda s bezcennými výsledky. Úprava nevyhovujících webových stránek města a implementace veřejného fóra. Chceme být městem s rozšířenou působností, rozšíříme úřední hodiny. Zastupitelům budou přiděleny jednotlivé obecní části, s nimiž budou komunikovat a hájit jejich zájmy.
DOPRAVA Zrušíme placené parkovací zóny pro rezidenty. Chceme více parkovacích míst na sídlištích. Posvítíme si na nesmyslné a nebezpečné dopravní projekty. Postaráme se o kvalitní zimní údržbu místních komunikací. Zajistíme odpovídající péči o komunikace, zrušíme zbytečná dopravní omezení. Problém zásobování a krátkodobého stání v problematických lokalitách vyřešíme snížením chodníků. Zajistíme častější spoje MHD, přímé spoje, zrevidujeme dopravní značení.
DOTACE Dotace pouze činnostem a organizacím, které mají jednoznačné pozitivní výsledky. Podpoříme sportovní kluby podle jejich schopnosti a aktivity v oblasti práce s dětmi. Zastavíme dnešní podobu financování veřejných projektů z evropských dotací. Jsme proti projektům zvýhodňujícím jen určité podnikatele. Navrhujeme, aby město přestalo každoročně dotovat koupaliště a místo toho ho pronajalo v aukci.
FINANCE Neschválíme deficitní rozpočet města, podpoříme snížení dluhu. Jsme proti dlouhodobých závazkům. Podpoříme pouze otevřené veřejné zakázky s veškerou dokumentaci včetně smluv. Zavedeme systém elektronických aukcí veřejných zakázek. Podpoříme pouze potřebné projekty - oprava silnic apod. Zaujmeme nekompromisní postoj k dlužníkům města. Zeštíhlení byrokracie. Snížíme počet místostarostů, zastupitelů, odborů, oddělení a úseků.
říjen 2014
KULTURA A SPORT Vybudování kulturního sálu a rozvoj kulturního života. Budeme usilovat o obnovení plesů v obci. Navrhneme spoluúčast radních a zastupitelů obce na významných společenských akcích. Posvítíme si na podporu sportovně-kulturních akcí z místních částí. Zapojení dětí a rodin do přírodních pobytů. Upřesníme pravidla pro organizaci venkovních hudebních a filmových produkcí. Trváme na dodržování nočního klidu. Pořádání kulturních akcí města. Podpora tradičního sportu, činnosti všech kulturních a sportovních spolků. Zpřístupníme tréninkové fotbalové hřiště zájemcům o sport.
MĚSTO Rozumný územní plán. Dořešíme výkup pozemků určených pro novou výstavbu, zabezpečíme stavební parcely pro mladé rodiny.
strana 3
Stra svob obča
S čím jdou Svobodní do komunálních voleb POPLATKY Parky mají být funkční, nikoli na okrasu. Chceme plochy k posedávání na trávě a pořádání pikniků. Uvažujeme o zřízení psích parků. Posvítíme si na čistotu veřejných prostranství, důslednější postihy za znečišťování. Chceme obnovit zelené plochy v centru města, výsadba uliční zeleně. Lepší využití městských budov. Prodáme nepotřebný majetek města. Rekonstrukce veřejného osvětlení, obecního rozhlasu. Výstavba kanalizačního a vodovodního přivaděče. Rozhodli jsme se postavit se proti dostavbě lávky. Podpora rozvoje bydlení, kvality životního prostředí i dostupné zdravotní péče. Jednat o údržbě malých toků, příkopů a struh s majiteli a správci pozemků v rámci protipovodňových opatření. Prosazování prací na dokončení dálničního obchvatu města a dokončení cyklostezky. Využijeme polohy obce k reklamě.
ODPAD Snížíme či zrušíme poplatkek za svoz odpadu. Zavedení bonusu pro občany třídící odpad. Rozmístění potřebného množství odpadních nádob na tříděný odpad blíže občanům. Rozmístění odpadkových košů pro pejskaře. Zamezíme vzniku černých skládek.
PODPORA Zabráníme nesmyslným zákazům, které omezují slušné a pořádné občany. Jsme proti rozdávání obecních bytů politikům a úředníkům, mají sloužit obyvatelům v tíživé situaci. Zveřejníme seznam uchazečů o obecní byty na internetu. Dejme místním částem více pravomocí, rozdělme nesourodé místní části. Nehažme podnikatelům klacky pod nohy. Chceme umožnit využívání veřejných prostor všem a zjednodušit vyřizování záboru. Zlepšíme podmínky pro tělesně postižené občany. Řešení problematiky ubytoven pro sociálně slabé. Jednání s peněžními ústavy o umístění bankomatu v naší obci. Zorganizujeme pro občany nákup energií pomocí elektronické aukce. Pomůžeme sociálně slabším poskytnutím práce při úklidu a údržbě města. Všechny vyhlášky města by měly být snadno dohledatelné, jednoduché a přehledné. Snížení jejich počtu. Budeme se aktivně podílet na vytváření nových průmyslových zón.
Strana svobodných občanů
Snížení ceny za vodné a stočné. Zavedeme první půlhodinu (hodinu) parkování v centru města zdarma. Snížení poplatků za pronájem či zábor veřejného prostranství. Zrušíme oddací poplatek, oddání zdarma. Zrušení poplatku za umístění stojanu u prodejen. Peníze z hazardu rozpočet města nepotřebuje. Snížení daně z nemovitosti. Zrušení poplatků za „zahrádky“ u hospod a restaurací. Snížení/zrušení poplatků za psy a srovnání výše poplatku pro obyvatele panelových a rodinných domů. Zabráníme zavedení nových regulací a poplatků.
PRIVATIZACE Budeme navrhovat možnost zřídit technické služby jako příspěvkovou organizaci. Zpřístupnění zastávek MHD i potenciální konkurenci. Město nemá podnikat - podpora soukromého sektoru v městských službách a zprůhlednění městských firem. Pronájem či prodej městských firem.
VZDĚLÁVÁNÍ Posvítíme si na kapacitu mateřských a základních škol, na jejich vedení a hospodaření. Upravíme provozní hodiny v místní školce dle potřeb rodičů. Podpoříme různorodost v zaměření základních škol a jejich náročnosti. Budeme tlačit na kraj, aby zachoval existující strukturu středních škol. Jsme pro vytváření alternativ ve vzdělávání i na úrovni mateřských škol. Zrušení účasti města na dotaci Západomoravské vysoké školy. Chceme zavést předškolní zařízení pro děti do 3 let. Srovnání podmínek rodičů pro předškolní výchovu dětí.
ZASTUPITELSTVO Posvítíme si na transparentnost rozhodování. Zavedeme každé 4 roky konkurzní řízení na vedoucí odborů. Širší spolupráce mezi stranami v zastupitelstvu. Chceme prosadit poměrový systém min. 3 stran v radě obce dle procentuálního výsledku voleb. Důsledné dohlížení na dodržování zákonů o veřejné správě. Rozdělení kompetencí a odpovědnosti na jednotlivé zastupitele.
strana 4
www.svobodni.cz
Fakta a čísla ze svobodných kandidátek Zdroj: volby.cz
ZASTUPITELSTVA OBCÍ, MĚSTYSŮ A MĚST Celkem abs. Celkový počet
Muži v%
Ženy
abs.
v%
abs.
v%
ZAJÍMAVOSTI Z KANDIDÁTEK SVOBODNÝCH
1 872
100
1 389
74,2
483
25,8
do 19 let
18
0,96
9
0,48
9
0,48
20–24 let
180
9,62
127
6,78
53
2,83
25–29 let
311
16,61
244
13,03
67
3,58
30–34 let
307
16,4
241
12,87
66
3,53
35–39 let
268
14,32
206
11
62
3,31
40–44 let
215
11,49
151
8,07
64
3,42
45–49 let
197
10,52
135
7,21
62
3,31
50–54 let
134
7,16
97
5,18
37
1,98
55–59 let
98
5,24
74
3,95
24
1,28
60 a více let
144
7,69
105
5,61
39
2,08
Zdroj: volby.cz
Průměrný věk
38,8
v%
POZVÁNKA NA SEMINÁŘ
38,63
Celkový počet kandidátů Strany svobodných občanů je 2 878. Pozn.: V některých městech je několik obvodů, takže někteří lidé jsou na více kandidátkách. Nejstarší kandidátka Svobodných má 86 let a kandiduje do zastupitelstva obce Výsluní na Chomutovsku. Celkem 14 kandidátů Svobodných je ve věku 18 let.
39,3
Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu Celkem abs. Celkový počet
Muži v%
abs.
Ženy v%
abs.
1 006
100
742
73,76
264
26,24
do 19 let
23
2,29
14
1,39
9
0,89
20–24 let
115
11,43
83
8,25
32
3,18
25–29 let
154
15,31
124
12,33
30
2,98
30–34 let
145
14,41
111
11,03
34
3,38
35–39 let
140
13,92
115
11,43
25
2,49
40–44 let
128
12,72
90
8,95
38
3,78
45–49 let
103
10,24
70
6,96
33
3,28
50–54 let
58
5,77
41
4,08
17
1,69
55–59 let
50
4,97
35
3,48
15
1,49
60 a více let
90
8,95
59
5,86
31
3,08
Průměrný věk
38,79
38,2
40,45
Vážení členové a příznivci, zvu Vás na seminář Strany svobodných občanů o neziskovém sektoru, který se bude konat 25. října v Praze od 14.00 do 18.00 hod. Příspěvky a diskuze se budou týkat jak celé koncepce neziskového sektoru, tak konkrétnějších záležitostí. Hlaste Vaši účast, prosím, na
[email protected] s informací, zda vystoupíte s příspěvkem, nebo budete jen posluchačem. Martin Javůrek
SNĚM SVOBODNÝCH BUDE V OBECNÍM DOMĚ Rádi bychom pozvali všechny členy na Republikový sněm Svobodných, který se uskuteční v sobotu 15. listopadu od 10.30 hod. na netradičním místě. Sněm bude probíhat v sále Plzeňské restaurace v Obecním domě na Náměstí Republiky v Praze. Účast potvrdili i zahraniční hosté. Pozvánku s programem a podrobnými instrukcemi k registraci obdrží každý člen e-mailem. Kancelář Strany svobodných občanů
říjen 2014
strana 5
Stra svob obča
Proběhla Letní akademie Svobodných Během posledního srpnového víkendu proběhla akce Letní akademie Svobodných, její organizátorkou byla Andrea Holopová. Místem konání akce se stal příjemný penzion Vltavanka, umístěný na Slapech nedaleko Prahy. Na místo s krásným výhledem na řeku Vltavu se sjelo několik desítek členů Svobodných už v sobotu okolo deváté hodiny ranní. Účastníky akademie čekal nabitý program přednášek, který odstartoval předseda strany Petr Mach svou přednáškou o ekonomii socialistů a liberálů. Ještě před obědem měl první část své přednášky o úvodu do filozofie objektivismu Jiří Kinkor. Ten ve své přednášce pokračoval i po obědě, na který účastníci akademie šli z přednáškové místnosti jen pár kroků do místní restaurace. Odpolední přednáška pana Payna o komunální politice se z přednáškové místnosti i kvůli hezkému počasí přesunula právě do zahrádky místní restaurace. Tam se později večer konalo i grilování, které Petr Mach uspořádal jako poděkování členům za aktivitu v kampani. Hrála se hra na způsob aktivit, kdy lidé museli předvádět či popisovat různé pojmy většinou nějak spjaté s politikou. Vítězem této části se stal předseda Svobodných v Jihočeském
Strana svobodných občanů
kraji Václav Kupilík, který nejčastěji dokázal uhádnout, o co se jedná. Za odměnu si odnesl od předsedy něco dobrého k pití. Druhý den měl přednášku Petr Hampl o vývoji společnosti, jejím třídním rozdělení, a co z toho plyne pro liberály. Dále přednášel místopředseda strany Radim Smetka o decentralizaci a porovnání decentralizovaných států. V odpoledním programu přednášel Radim Lecián o umění vyjednávání a celý cyklus přednášek uzavřela beseda o komunální politice. Třemi řečníky v této části byli pražský předseda Jiří Kubíček, Petr Zavadil,
strana 6
který je zastupitelem v obci Měšice a pan Václav Jakl, který je zastupitelem ve městě Cheb. V tomto bloku, který moderoval Petr Mach, šlo především o předání praktických informací z komunálu. Na konci akce, v neděli večer všichni účastníci dostali diplom o absolvování Letní akademie Svobodných a spokojeně se, obohaceni o mnoho myšlenek a informací, vydali zpět na cestu do svých domovů. David Bartas
www.svobodni.cz
David Borrelli: Přímá demokracie funguje pouze tehdy, když se zapojí všichni Rozhovor s Davidem Borrellim, místopředsedou frakce EFDD, do které patří náš europoslanec Petr Mach. Pan Borrelli je členem Hnutí 5 hvězd, které spolu s ním vede charismatický bývalý herec Beppe Grillo. Rozhovor s ním udělali náš zahraniční tajemník Miroslav Jahoda a jeho kolega Josef Novotný. Pane Borrelli, jak jste se vlastně dostal tam, kde jste dnes? Vše začalo tím, že jsem byl zastupitelem v mém rodném městě v severní Itálii. Tehdy jsem také založil spolu s Beppe Grillem Hnutí 5 hvězd. Kdo je vlastně Beppe Grillo? Vy ho asi v Česku neznáte, že? Je to jeden z nejslavnějších italských herců. Před mnoha a mnoha lety bavil lidi z televizních obrazovek, ale pak před 35 lety řekl něco negativního proti vládě v hlavním vysílacím čase. Od té doby se v televizi neukázal. Teprve měsíc před eurovolbami se znovu objevil v debatním pořadu. Je velmi vtipný a lidi chodí na naše mítinky hlavně kvůli němu. Dokáže přitáhnout i tisícové davy. Máme V-Day (Vaffanculo), což je něco jako politický Woodstock, kam přijde klidně i 50 000 lidí. Takže Hnutí 5 hvězd je protestní stranou? My nejsme ani nechceme být stranou. V Itálii je taková deziluze z korupce a mafiánství, kor-
porativismu a politických stran, že už běžný Ital nevěří „stranám“.
Přímá demokracie funguje jen tehdy, když se do ní zapojí všichni, jak politici, tak i voliči.
Jak funguje e-politika ve vašem hnutí? Máme otevřené primárky, ve kterých může hlasovat každý registrovaný příznivec a člen. Také máme blog, kde si sdělujeme znalosti a poznatky, a vlastní fórum, kde se můžeme k čemukoliv vyjádřit. Máme referenda, například měli jsme referendum, jestli se přidáme k Nigelu Faragovi a EFDD do frakce, a návrh byl drtivě přijat. Náš program je tvořen lidmi odspoda a je proměnlivý. Nicméně držíme se našich 5 hvězd – základních bodů.
Jak je to tedy s tím vaším euroskepticismem? Jste pro vystoupení Itálie z unie? Kéž by unie byla volnější a méně zkorumpovaná. Chceme návrat k národní měně lira, protože euro si už nemůžeme více dovolit. Chceme přestat posílat peníze do Bruselu. Vždyť z každých 5 € se nám vrátí jen 3 zpátky. EU korumpuje politickou třídu různými fondy a penězi, na které běžný člověk nemá šanci dosáhnout. Mafie miluje EU, protože skrze Brusel může tunelovat naši zemi. Nikdo o tom nechce v Itálii psát, protože média ovládá Berlusconi, takže se krádeže evropských peněz rychle ututlají.
A těmi jsou? Doprava, příroda, vodohospodářství, konektivita a udržitelný rozvoj. Velký důraz klademe na transparentnost vlády a prosazujeme e‑government. Jako již parlamentní strana působíme skrze internet jako nezávislé médium a o uzákoněných loupežích informujeme voliče 24/7. Jsme v přímém kontaktu s voliči.
Takže kdyby euro bylo dobrovolné a země, které ho nechtějí, by se k němu nemusely zavazovat, líbila by se vám tato idea? Ano. To zní jako dobrý začátek. Chcete nám říct ještě něco na závěr? Moc se mi líbí, že toho máme tolik společného. Vidím, že tak z 50 a více procent máme podobné názory. Určitě bych chtěl pozvat Petra Macha, lídra Svobodných, na některý z mítinků Beppe Grilla, aby zde promluvil jako řečník. Přeji vám v komunálních volbách hodně zdaru, protože to je místo, kde jsem i já začínal. Miroslav Jahoda Josef Novotný
BERAN občasník Strany svobodných občanů. Vydává: Strana svobodných občanů, Perucká 2196/14, 120 00 Praha 2, IČ: 71339612. Odpovědný redaktor: Martin Rumler (
[email protected]). www.svobodni.cz. Evidence MK ČR E 20310. Toto číslo vychází v září 2014.
říjen 2014
strana 7
Stra svob obča
Navštívil jsem Babyló… pardon, Štrasburk Každý měsíc se na týden stěhuje evropský parlament z Bruselu do Štrasburku. Toto město je symbolem francouzsko-německé dominance nad kontinentální Evropou. Jednoho nenechá chladným, co se děje na pozadí organizace tohoto pojízdného létajícího cirkusu. Mezi dny 14. až 17. 7. jsem se coby host europoslance Petra Macha dostal do vnitřností tohoto byrokratického monstra, sídla parlamentu Evropské unie. Již v okolí čtvrtě, ve které Evropský parlament stojí, vás zarazí množství administrativních budov dalších institucí jako Evropský soudní dvůr, sídlo Rady Evropy a neuvěřitelné množství ambasád. Nejvíc mě pobavila ambasáda Francie asi 500 metrů od sídla parlamentu.
na místa určená pro skupinky. To je jedno, že na tribuně sedí pět a půl člověka. Focení se trestá smrtí.
Celá budova parlamentu je neuvěřitelně honosná a již od pohledu nabubřelá stavba. Nejspíše ve stylu raný evropský realismus.
Na počítači asistenta nejde tiskárna a na počítači europoslance nejde zvuk. Jdete pěšky na IT, tam vám řeknou, že toto se neřeší osobně, ale přes telefon. Vrátíte se do kanceláře a zavoláte. Zvedne to člověk z Bruselu, který pošle ticket na člověka ze Štrasburku. Naprosto přesně specifikuji, kde je problém. Za 20 minut přijde udýchaný a ztrápený Belgičan, který se zeptá, kde je problém. Mezi řečí mi prozradí, že datacentrum je v Lucemburku. Nepřekvapilo by mě, kdyby měli firewally v Tokiu.
Nepřítel, eurosoudruzi, nepronikne dovnitř snadno. Musí mít kartičku návštěvníka a k té se nedostanete jen tak. Již u první brány si kontrolují váš „gesicht“. Přejdete pompézní náměstí, za které by se nestyděl Hilton v Praze. Dále vás čeká prošacování a scanner jak na letišti. Nevěděl jsem, proč na mě všichni mluví jenom francouzsky, přestože jsem měl zmatený výraz v obličeji a komunikoval anglicky. Vyřizování kartičky návštěvníka trvalo 30 minut. Na přepážce jsou sice čtyři počítače, ale jen jeden pracovník, který, jak Mirek Jahoda trefně poznamenal, vypadá, jako by tuto činnost dělal poprvé v životě již několik let po sobě. Čím více kartiček máte, tím se na vás tváří mileji. Pokud nosíte těžké šanony a máte nakyslý výraz v obličeji, tak se dostanete všude. Čím milejší a vřelejší jste, tím vyšší je pravděpodobnost, že jste z frakce EFDD, a tudíž váženi v naprostém opovržení všemi eurolidmi v budově. Na tribuně, která je nad sálem, postává asi 20 úřednic, které mají za úkol (!) usadit návštěvníky do křesel. Opovažte se sednout
Strana svobodných občanů
Neexistuje žádný společný informační systém, ve kterém by bylo, kdo má kde kancelář a kde co najdu. Takže europoslanci v rámci jedné frakce ani pořádně neví, kde sedí jejich kolegové. Tu a tam někdo zaťuká a zeptá se, kdo tu vůbec sedí.
Zvoní. Jako ve škole. S podivem se podívám na Mirka, který je už znalý. Europoslanci jsou svoláváni na plenární zasedání. Na plenárním zasedání mluví předseda Schulz 20 minut, pak předá žezlo řízení plácání místopředsedům a sám už není v europarlamentu po zbytek dne vidět. Většinu času je sál prázdný nebo poloprázdný. V noci se v něm ale nadále naprosto zbytečně svítí. Nemá okna, takže na vás celou dobu svítí žárovky jak v slepičárně. Další moje údivy pokračují. Omylem hrknu do lampičky na stole a ta se překlopí. Leknu se, jako když vidím čerta. Tady se používají neekologické žárovky. Jdu namátkou do jiných kanceláří a wolfram vidím všude. Na konci patra je kuřácký koutek. Všude v Evropě, jak mi poslanci z UKIP připomněli, je ve veřejných budovách zakázáno kouřit.
strana 8
Europoslanci mají nárok na fitness centrum, které se skrývá v útrobách této budovy. Budovy parlamentu jsou vlastně dvě, každá je na jedné straně řeky a propojuje je prosklený most, do kterého praží slunce, takže malá sauna v ceně zadarmo. Jedna z budov je pojmenovaná po Winstonu Churchillovi, který se jako euroskeptik musí obracet v hrobě. Abyste mohli zaparkovat v garážích europarlamentu, musíte mít něco jako dálniční známku. Nesmíte zde však parkovat v noci. Každou noc obchází stráže garáž a volají do vaší kanceláře, pokud tam vaše auto je a vy nepracujete. Dostanete měsíční zákaz parkování. Podruhé dostanete zákaz parkovat navždy. Celý cirkus se po zhruba dvou a půl dnech hektické práce zase naskládá do beden, které se naloží do kamionů, které jedou směr Brusel. Někteří europoslanci své bedny ve Štrasburku ani nevybalují. Moc práce. V pondělí odpoledne přijedete. Jednání a práce je v úterý a středu. Ve čtvrtek jen nějaké drobnosti, v poledne zpátky domů. Mám jeden úsudek. Pokud chcete snížit emise CO2, zrušte EU. Zrušíte tím i správu europarlamentu, kde nefungují ani základní procesy, natož ty podpůrné. Protože, pokud by toto byla soukromá společnost, zbankrotovala by dřív, než stihnete říct Euro. P. S.: V každé kanceláři je televizor s jedním kanálem, přímý přenos ze sálu 24/7. To je jedno, jestli to je přímý přenos ze zasedání nebo je to v noci. Takže vysílá pořád neustále. Orwell by se osypal. Josef Novotný
www.svobodni.cz
Logistický rasismus v praxi EU Občas se vyplatí sledovat legislativu v Evropském parlamentu. Ale ještě zajímavější je sledovat práci jednotlivých eurokomisařů. Například Siim Kallas, v současné chvíli dosluhující eurokomisař pro dopravu. Bývalý estonský premiér, před rokem 1991 aktivní člen komunistické strany Sovětského svazu, 19. 6. 2014 vydal tiskovou zprávu na téma: „Railways: paving the way for more growth, more efficiency and service quality in Europe.“ [1] Zajímavé čtení. Takové budovatelské. Dočteme se například, že členské státy musí favorizovat železnici nad silnicí, protože je „ekologičtější a úspornější.“ Několik faktů, které jsou ve světě logistiky známé: 1) Železnice je silně dotovaná – jinak by se nevyplatila ani cestujícím, ani dopravcům. Za rok 2012 železnice v EU spotřebovala 36 miliard eur na dotacích. Jedna z mála tratí Praha-Ostrava není dotovaná, protože je o ni zájem a perou se o ni hned tři dopravci ve volné soutěži. Nejproblémovějším úsekem v celé zemi je Ostrava-Opava-Krnov-Olomouc, kde dotace činí obludných 225 Kč za kilometr tratě.
říjen 2014
2) Kombinovaná přeprava typu Ro-La (naložíte kamiony rovnou na vlak) byla taktéž ztrátová a na úseku Lovosice–Německo neslavně skončila. Na tuto přepravu potřebujete speciální vagony označené Saadkms s malými kolečky, která se rychle opotřebovávají. Dnes se Ro-La doprava v Evropě využívá jen minimálně. 3) Železnice v drtivé většině jezdí na naftu nebo elektřinu. Nafta je asi tak ekologická jako benzín a elektřinu musíte produkovat v ČR buď z uhlí nebo jádra. 4) Neexistuje exaktní důkaz nebo statistika, že železnice je jednoznačně bezpečnější než silnice. A takto bychom mohli pokračovat dále. 5) Kdyby se výkon nákladní železniční dopravy zvýšil o 100 %, tak by počet kamionů klesl jen o 4 %. No řekněte, poznáte, jestli vám projede pod oknem 100 nebo 96 kamionů? Co je ovšem děsivější než zakroucené banány nebo zakázané žárovky, je přímý zásah do výroby a výzkumu a vývoje tahačů. 16. 4. 2014 s velkou slávou Evropský parlament odklepl nařízení, které bude regulovat tvar a vzhled tahačů. [2]
strana 9
Dokonce vydal i názornou příručku, jak mají nové kabiny vypadat. Ale nařízení se týká ještě jedné oblasti – zákazů megatahačů, takových jakých známe z Austrálie nebo USA, které brázdí poušť a mají délku několika desítek metrů. Trapné. Proč? Protože trh v Evropě tato nařízení již dávno porazil na hlavu. 1) Mercedes-Benz před rokem vyvinul nový tahač, který, přestože pořád vypadá jako krabice, tak má rozšířený výhled v kabině, a tudíž má řidič daleko lepší přehled na vozovce. Nový tahač Mercedes-Benz Econic šetří spotřebu a životní prostředí šestnáctistupňovou automatickou převodovkou. [3] Dřív se výrobci sami navzájem předháněli, kdo představí bezpečnější a ekologičtější a pro zákazníky (poskytovatele logistických služeb) levnější vůz. Již více než deset let se firmy jako Scania, Volvo nebo Mercedes předhání, kdo předvede nákladově úspornější kabinu, která bude „žrát“ méně. Při 50 km/h je rozdíl minimální. V 80 km/h, pravda, „sleek“ vzhled kabiny má vliv na spotřebu. To ale dopravci sami chtějí, že? Šetřit. Trh o tom ví už 10 let i bez soudruha Kallase. Soudruh Kallas a komise trh znásilnili a zabili výzkum a vývoj. Protože nač teď dělat vývoj a výzkum, když to soudruh Kallas vymyslí za nás? 2) En trave till švédsky znamená „stoh navíc“ a doslova jde o víc než stoh navíc. Kamiony ETT vezou dřevo ze severního Švédska a mají za sebou až čtyři rozpojitelné a různě kombinovatelné návěsy, a to díky podvozku Dolly, který pomohli vyvíjet přední producenti tahačů. Tyto kamiony v létě uvezou až 100 tun dřeva a měří 30 metrů! Bylo prokázáno, že tyto dlouhé kamiony šetří peníze dopravcům za pohonné hmoty a nemají vliv na kvalitu silnic, po kterých jezdí. Kamiony jsou vybaveny vzadu velkou cedulí, které upozorňují řidiče na předjíždění. [4] [5] Tyto kamiony jsou vítězstvím zdravého selského rozumu. Ale legislativa jim zakazuje jezdit mezi státy. Vnitrostátně prý již nevadí.
Stra svob obča
Nezlobte se, ale jet 20 km mezi Dánskem a Švédskem je problém, ale jezdit stovky km mezi severním a jižním Švédskem problém není? Navíc nesmí měřit 25 metrů. V Německu je povolených 20,5 metru. 4,5 metru je asi velký rozdíl. [6]
Doporučení, soudruhu Kallasi, pro vás. Proč zakazovat něco, co již dávno funguje nebo něco, s čím si trh sám poradil? Argumentovat, že kamiony zabíjí chodce, a proto je potřeba regulovat vzhled kamionů, je stejné sociální inženýrství, jako regulovat vzhled psů. Protože, jak my všichni víme, psi také zabíjí lidi, a nikdo jim nechodí opilovávat zuby. Soudruhu Kallasi, favorizace jedněch na úkor druhých je rasismus. Rasismus v logistice je trestat jeden dopravní prostředek a favorizovat druhý na úkor prvního. Josef Novotný Zdroje: [1] http://europa.eu/rapid/press-release_IP-14-692_
en.htm (anglicky) [2] http://www.euractiv.com/sections/transport/parliament-approves-safer-trucks-301583 (anglicky) [3] http://www.trucksplanet.com/index.php?id=791 (anglicky) [4] http://www.ammattilehti.fi/uutiset.html?a100=486 (finsky) [5] https://www.youtube.com/watch?v=P4JSo9TKvJ0 (švédsky) [6] Magazín Logistika číslo 6, ročník 2014
Vrátíme vám vaše peníze Mají-li obce peníze na rozdávání, pak Svobodní prosazují namísto přímého udělování grantů (či financování institucí) nebo namísto toho, aby obec sama provozovala takové činnosti, rozdělování voucherů podle spravedlivých kriterií. Svobodní si přejí, aby nakonec nemuselo docházet k rozdělování peněz, ale jako první mezikrok navrhují systém voucherů. Obec může i v současném právním prostředí schválit pravidla, že se částka v obecním rozpočtu určená v současné době pro určitý účel rozpočítá na jednotlivé občany podle přesných kritérií. Voucher jako poukázku na určitou finanční částku určenou pro konkrétní účel pak může použít k úhradě nákladů spojených s takovou činností. Systém voucherů Svobodní navrhují na přechodné období jako první krok směřující ke spravedlivějšímu systému, ve kterém stát a obec ponechává peníze občanům, aby si s nimi sami hospodařili, jak uznají za vhodné. Odstraňuje nespravedlivé protekční a prokorupční prostředí udělování dotací a grantů.
Strana svobodných občanů
Příklady: V současné době je nedostatek mateřských škol. Rodina, které se podaří předškolní dítě umístit do školky, získává podporu nejenom ve výši školkovného, ale je zvýhodněna možností výdělečné činnosti obou rodičů. To je dost nespravedlivý systém, některé rodiny jsou tím očividně diskriminovány. Svobodní v obcích, které školky provozují, navrhují namísto financování instituce poskytnutí voucheru na každé předškolní dítě, na které se nevztahuje povinné předškolní vzdělávání, s trvalým pobytem v katastru obce. Rodiče pak sami mohou rozhodnout, do jaké školky dítě umístí. Vznikne tak přirozený prostor pro tržní nabídku v oblasti předškolních zařízení. Obdobně veškeré prostředky, které obec dává formou grantů nebo dotací na zájmovou a sportovní činnost mládeže, lze rozdělit formou voucherů rodinám, které se pak samy rozhodnou, zda voucher použijí na financování jazykové výuky, sportovní činnosti, hudebního vzdělávání, výtvarných kroužků a podobně. Je vysoce pravděpodobné, že mnoho rodin, než aby nechaly voucher propadnout, raději doplatí příslušnou částku k voucheru. Par-
strana 10
ticipace na takovýchto programech bude pravděpodobně větší než v současnosti. V obcích, kde obec financuje kulturní instituce, Svobodní navrhují vouchery na kulturu. Kulturní statky se potom nabízejí za tržní cenu. Občan se pak může rozhodnout, jaké kultuře dává přednost, není to rozhodnutí radních nebo komisí. Výhodou je, že návštěvníci obce nezískávají přístup k dotovaným statkům, aniž by se finančně podíleli na dotaci, je známá tržní cena a přespolní platí tržní cenu za žádaný produkt. Typicky do kamenných divadel chodí návštěvníci z mnoha okolních i vzdálenějších obcí, které se ale nepodílejí na dotacích. Systém voucherů by přispěl k větší návštěvnosti a zároveň představuje první krok k pravdivým cenám. Systém voucherů pomůže vytvořit prostředí nabídky a poptávky, které bude základem pro budoucí snižování daní a snižování hodnoty voucherů a nakonec povede ke vzniku přirozeného prostředí. Jiří Payne místopředseda Svobodných
www.svobodni.cz
Mají v komunální politice místo ideje? Často se tvrdí, že v komunální politice musejí jít pojmy jako pravice a levice stranou, a namísto nudné ideologie a rigidních principů je třeba pragmaticky se zaměřit na konkrétní potřeby občanů. Jaký smysl má chodit s hlavou v oblacích a uvažovat o myšlenkových zásadách, když obecní úřady stojí před problémem, jak opravit rozbitý chodník, zajistit dostatek míst ve školkách nebo zřídit dostatek parkovacích míst?
Jak se prakticky projevuje absence idejí v politice, vidíme každý den. Ideová prázdnota politiků na nejvyšších úrovních – ve vládě nebo v parlamentu – je skutečnou příčinou všeobecného znechucení z politiky, která u nás již velice dlouho panuje. Ve skutečnosti neexistuje nic jako skutečná myšlenková prázdnota – i ten, kdo sveřepě tvrdí, že neuznává abstraktní principy a ideologie je pro něj sprostým slovem, zastává nějaké myšlenkové schéma: odmítá integrovat to, co o realitě kolem sebe poznal, do širších abstrakcí; spatřuje pouze jednotlivé, nikam nezařazené jevy, posuzuje okolní svět na základě okamžiku. Myšlenky mají své nevyhnutelné následky – a pokud odmítneme uznávat jasné a nepřekročitelné principy, smrskne se politika na absurdní drama, v němž nejsme schopni rozpoznat jednotlivé aktéry a jejich role. Občané, již jsou v tomto představení nedobrovolnými diváky, vidí shluk nesouvisejících proklamací, vzájemně si odporujících stanovisek, lhaní, uhýbání, překrucování, bezradnosti, a pouze jako červená nit se celým představením táhne boj o to, kdo bude hýbat onou pověstnou viditelnou rukou státu, jejíž tlak pociťujeme stále silněji a tíživěji. Platí-li, že obec by měla být jakousi líhní, z níž by postupně měli vzejít ti nejlepší, kteří se propracují do vyšších pater politiky, potom lze tvrdit, že panuje-li v komunální politice mínění, že o ideje zde nejde, není divu, jakého myšlenkového marasmu jsme svědky na vrcholných úrovních.
říjen 2014
Rozdělení na pravici a levici z naší vrcholné politiky na první pohled zmizelo (doufejme, že ne navždy). Na místní úrovni pak panuje přesvědčení, že obec se má v první řadě starat. Na to, jakým směrem se ubírá celá Česká republika, jak vypadají statistická čísla o zaměstnanosti nebo domácím produktu, nebo jak je nastavena hospodářská politika, která nás dnes a denně ovlivňuje, mají obce pramalý vliv. Karty jsou již rozdány, peníze rozděleny, a obec může jen pasivně přijmout to, co se upeklo nahoře. Obec přerozděluje a má tedy zákonitý sklon chovat se pečovatelsky – od čehož je už jen krůček k tomu, aby začala jednat arogantně, řídit občany a diktovat jim – stejně jako to dělá elitářská levice na vládní a parlamentní úrovni. O pravicových, a vlastně o jakýchkoliv ideových principech v komunální politice se tedy příliš nemluví, protože se již dopředu počítá s tím, že na obecní politiku se žádné pravicové principy aplikovat nedají. Dělení na pravici a levici, stejně jako funguje ve vrcholové politice, třebaže renomované autority tvrdí, že takové rozlišování je již dávno pasé, lze však vysledovat i na nižších úrovních. Zatímco vládní levice zvyšuje daně, uvaluje regulace na to či ono, vynucuje si stále více obtěžující kontrolu nad našimi životy, zadlužuje státní rozpočet a chová se diktátorsky a povýšeně, potom obecní levice zvyšuje poplatky, vydává obecní nařízení, závazné vyhlášky, zatěžuje obecní pokladnu dluhem a k tomu všemu se vůči občanům chová diktátorsky a povýšeně. Pravice by se měla chovat zcela jinak – na všech úrovních politiky.
strana 11
Zvyšuje-li městský úřad majitelům restaurací několikrát během několika let nečekaně poplatky za zřizování zahrádek, nařizuje-li barům pod záminkou zajištění pořádku v ulicích povinnou zavírací dobu, využívá-li městskou policii jako prostředek naplňování městské pokladny, nebo stanoví-li si dokonce pro odbory městského úřadu (živnostenský, životní prostředí…) plán pokut, je to ve všech případech arogantní, obtěžující, regulační a tedy levicový přístup. A jestliže jsme si zvykli na regulacemi posedlou levici (třebaže často skrytou za masku „rozumného a věcného“ povznesení nad jakoukoliv ideologií) na úrovni obce, tedy tam, kde je nám nejviditelněji na očích a můžeme ji ovlivňovat, nejen proto, že jako občané máme právo účastnit se zasedání svého zastupitelstva, ale i proto, že své zastupitele a radní máme možnost potkat přímo na ulici a jsou vlastně našimi sousedy, není divu, že vlastně nikomu nevadí regulační elitáři na vysokých postech, odkud nám pak škodí daleko citelněji, než „pouhým“ zvyšováním místních poplatků, šikanujícími místními vyhláškami nebo zpackanou koncepcí obecní či městské policie. Přejeme-li si změnu v nejvyšších patrech politiky, nahradit aroganci moci respektem k individuálním právům, iracionální rozhazovačnost šetrností a bezmyšlenkový pragmatismus pevnými zásadami, musí se toho mnohé změnit na všech úrovních. Říjnové komunální volby jsou k tomu dobrou příležitostí. Luboš Zálom místopředseda středočeských Svobodných
Stra svob obča
Kritérium užitečnosti Už dlouhé roky trávím nemalou část svého volného času psaním článků o významu svobody a škodlivosti státu; podobné texty často rozpoutávají zajímavé a obohacující diskuse, kterých se – osobně i přes Internet – rád účastním. V rámci jedné takové debaty jsem jako argument použil následující větu: „Pokud si na sebe něco nevydělá z dobrovolných příspěvků bez státní podpory, pak to není prospěšné; co je skutečně prospěšné, rozhodně nezanikne jen proto, že to přestane provozovat stát.“ Po čase jsem zjistil, že tímto tvrzením, případně jeho různými variacemi lze validně argumentovat ve většině debat s etatisty; a nejen to: jedná se dle mého názoru o jeden z nejuniverzálnějších způsobů, kterými lze poukazovat na zlo způsobované státní mocí. Rád bych této tezi věnoval celý dnešní článek, neboť se domnívám, že kdo ji skutečně plně pochopí, dohlédne její důsledky a bude je schopen aplikovat na konkrétní problémy, jen těžko může nebýt libertariánem.
Abych se vyvaroval případným nedorozuměním, začnu vysvětlením, co vlastně míním tím, že je něco prospěšné: za prospěšné považuji to, z čeho mají lidé větší užitek, než jaký by měli ze zdrojů, které daná věc spotřebovala. Jako příklad nám může posloužit třeba mlynář, kterému lidé nosí pšenici, ze které on mele mouku; za tuto službu si jako odměnu nechává část mouky pro sebe. Pro každého zákazníka je pak daná služba prospěšná v případě, že hromada obilí, kterou do mlýna přinese, pro něj má menší hodnotu než mouka, kterou dostane zpět (po odečtení té části, kterou zaplatil za semletí). Pro mlynáře je zase prospěšné mlít v případě, že si mouky, kterou dostane od zákazníků, cení více než všech zdrojů (včetně svého času), které musí investovat do provozu mlýna. Dokud bude služba prospěšná pro jejího poskytovatele i zákazníky, bude provozována; v opačném případě časem zanikne. Je důležité si uvědomit, že to platí skutečně vždy a bez výjimky, tedy i když nastanou například následující situace: mlýn strhne velká voda (tím vzrostou provozní náklady mlynáře, takže se může stát, že už pro něj nebude nadále výhodné službu poskytovat), někdo bude schopen mlít pšenici daleko levněji (pro zákazníky přestane mít například kilogram mouky větší cenu než dva kilogramy obilí, když jim někdo jiný za totéž obilí je ochoten dát kilogram a půl mouky), mlynář najde zlatý poklad nesmírné hodnoty (pak může přestat pracovat z důvodu, že pro něj volný čas třeba začne mít mnohem větší hodnotu než mouka, kterou doposud svou prací vydělával) a tak dále. V každém případě platí, že pokud lidé nebudou ochotni dále mlynáři za jeho služby platit stanovenou cenu dobrovolně, nejsou tyto
Strana svobodných občanů
služby nadále prospěšné (a je zcela irelevantní, z jakého důvodu k tomu dojde: může klesnout spotřeba mouky, nebo přijít levnější konkurence, případně cokoliv jiného). Nezáleží ani na tom, zda platba probíhá v mouce, jak jsme si pro jednoduchost ukázali na příkladu výše, nebo v penězích (kdyby byl někdo na pochybách ohledně tohoto tvrzení, nechť znovu nahlédne do článku „Peníze a ceny jako nositelé informací“). Tyto poznatky vedou k nevyhnutelnému závěru, že co si nevydělá na svůj provoz, rozhodně není prospěšné, neboť to spotřebovává více zdrojů, než kolik užitku to přináší (v našem příkladu by se jednalo o mlynáře, který není schopen – z libovolných důvodů – poskytovat za hromadu pšenice tolik mouky, aby se mlít u něj vyplatilo dostatečnému počtu lidí na to, aby to i pro mlynáře bylo stále ještě výhodné); a jelikož byla všechna výše uvedená tvrzení formulována naprosto obecně (ergo jsou platná ve všech případech bez ohledu na okolnosti), znamená to, že i závěr z nich vyvozený je zcela obecný, tedy platný za všech okolností a pro libovolnou službu (mlýn sloužil pouze jako příklad). Nevydělá-li si cokoliv na svůj provoz z toho, co jsou lidé ochotni dobrovolně zaplatit, pak to není prospěšné. A není-li to prospěšné, je samozřejmě nesmysl to jakkoliv dotovat, protože jde o plýtvání zdroji, které mohou být využity lépe. Od etatistů můžeme často slyšet argumenty jako například: „Pokud by stát tuto knihovnu nedotoval, nevydělala by si ani na provoz, takže ji stát dotovat musí, aby nezanikla.“ V takovém případě platí vždy jedna ze dvou možností: Buď to není pravda a knihovna by si na sebe nějakým způsobem přesto vydělala (byť by to třeba znamenalo nějaké organizač-
strana 12
ní změny v jejím provozu či poskytovaných službách), nebo to pravda je, knihovna by bez státu skutečně byla ve ztrátě, nicméně pak to nevyhnutelně znamená, že daná knihovna stojí více zdrojů, než kolik přináší užitku, ergo není prospěšná. Mnoho lidí v tomto místě zahodí logiku a začne tvrdit cosi o kulturním přínosu, nemateriálním užitku a tak dále. Mně však nezbývá než konstatovat, že kulturní přínos i nemateriální užitek (a všechny další formy užitku) již byly zahrnuty, neboť jsem své teze formuloval zcela obecně a nikde nevycházel z předpokladu, že by snad služba, kterou zákazníci od poskytovatele kupují, musela nutně mít nějaký hmotný výstup (ač jsem pro větší srozumitelnost zvolil příklad s moukou); mnoho institucí (počínaje divadly a knihovnami, konče nevěstinci a sportovními kluby) poskytuje služby, ze kterých neplyne pro zákazníky žádný hmotný zisk, neboť se orientují pouze na zážitek, leč i pro ně platí, že prospěšné jsou pouze tehdy, když zdroje, které spotřebovávají, považují konzumenti daných služeb za méně hodnotné než užitek, který jim užití služby přináší (a přesně zde je zahrnut mimo jiné i kulturní přínos, nemateriální užitek a podobně). Proto divadlo, které si na svůj provoz nevydělá z dobrovolných příspěvků a ceny vstupného, není prospěšné, neboť zdroje potřebné na provoz takového divadla mohou být využity užitečnějším způsobem; přičemž o tom, co je užitečné, nemůže rozhodnout žádný – byť sebemoudřejší – politik ani žádný jiný jednotlivec, neboť jediným rozumným možným kritériem užitečnosti je právě to, zda jsou lidé za danou věc ochotni dobrovolně platit více, než kolik zdrojů stojí její výroba či provoz. Martin Urza
www.svobodni.cz
