ˇ 6A. Baroko a klasicismus v Evr. a Ces. literatuˇ re, Charakteristika kulturn´ıch proud˚ u 18. st., d´ılo J.W.Goetha Baroko (17. st.) (z portugalˇstiny barocco = nepravideln´a perla) • obdob´ı v´alek (tˇricetilet´ a v´alka 1618 – 1648) a nejistot, nerovnomˇernost a protikladnost v´ yvoje v Evropˇe →pocity marnosti, pom´ıjivosti pozemsk´eho svˇeta atd.; r˚ ust autority katolick´e c´ırkve a absolutistick´e moci panovn´ıka
Znaky baroka • ned˚ uvˇera v rozum →n´ avrat k Bohu, smysl ˇzivota v hlubok´e v´ıˇre • odvrat od pˇr´ırody, zamˇ eˇ ren´ı k vlastn´ımu nitru • mysticismus, duchovnost (pravda je ˇclovˇeku zjevena) • naturalistick´ a konkr´ etnost (pocit utrpen´ı, bezmocnosti, bolesti) • monumentalita – snaha ohromit ˇclovˇeka, d˚ uraz na citovost aˇz exaltovanost, vnitˇrn´ı napˇet´ı, patos, nads´ azka ˇabel x milostiv´ • kontrast →dramatiˇ cnost (napˇr. krut´ y d´ y B˚ uh; dobro x zlo; chudoba ˇclovˇeka x n´ adhera chr´am˚ u; hr˚ uza v´alek x nadpozemsk´ y r´aj) • v architektuˇre: kostely, chr´ amy, mˇeˇsˇtansk´e domy (ˇst´ıty), kˇrivky, vlnˇen´ı, oblouky, kopule, mohutnost a velkolepost staveb, v´ yborn´ a akustika, bohat´ a vnitˇrn´ı v´ yzdoba, ... napˇr. bratˇri Dienzenhoferov´e, Jan Santini • v sochaˇrstv´ı: sochy v dramatick´em pohybu, vnitˇrn´ı napˇet´ı, kˇreˇcovitost, patetick´ a gesta napˇr. Maty´ aˇs Braun, Ferdinand Brokoff • v mal´ıˇrstv´ı: ˇserosvit (kontrast svˇetla a st´ınu) ˇ eta, ... napˇr. Rembrandt, Rubens, Karel Skr´ • v hudbˇe: varhann´ı hudba, fuga, opera napˇr. J.S. Bach, G.F.Handel, J. Mysliveˇcek,J.J.Ryba, ...
• v literatuˇre: – aktualizace typick´ ych stˇredovˇek´ ych ˇza´nr˚ u: legenda, duchovn´ı p´ıseˇ n, trakt´at, epos, reflexivn´ı lyrika – vyuˇzit´ı obraznosti, alegorie symbol˚ u
Evropa It´ alie TORQUATO TASSO (1544 – 1595) • b´ asn´ık • n´ aboˇzensko-hrdinsk´ a epopej: Osvobozen´ y Jerusal´ em – t´ema kˇr´ıˇzov´e v´ ypravy ˇ Spanˇ elsko ´ DE LA BARCA (1600 – 1682) PEDRO CALDERON • dramatik (asi 200 divadeln´ıch her): filosofick´e i symbolick´e hry: ˇ – Zivot je sen – princ Segismundo ukov´an ve vˇeˇzi →osvobozen, kaje se, odpouˇst´ı kr´ ali; d˚ uleˇzit´ a pom´ıjivost, vnitˇrn´ı proˇzitek, v´ıtˇezstv´ı dobra nad zlem, ... – Nejstv˚ urnˇ ejˇ s´ı ˇ z´ arlivost – ze strachu, ˇze hrdinovu ˇzenu bude m´ıt nˇekdo jin´ y, ji zabije – Soudce zalamejsk´ y – tragedie cti 1
Anglie JOHN MILTON (1608 – 1674) • b´ asn´ık • rozs´ahl´ a n´ aboˇzensk´ a epopej: Ztracen´ y r´ aj – duchovn´ı epos na biblick´e t´ema (o Adamovi a Evˇe, o prvotn´ım hˇr´ıchu)
Hans Jakob Christoffel von GRIMMELSHAUSEN (1621 – 1676) • prozaik ˇ hlavn´ıho hrdiny, kter´ • rom´an Dobrodruˇ zn´ y Simplicius Simplicissimus – zpovˇed y je nucen kv˚ uli tˇricetilet´e v´ alce odej´ıt z domova, dost´av´ a se k poustevn´ıkovi, kter´ y jej pojmenuje Simplicus Simplicissimus (= prosˇta´ˇcek, prostoduch´ y) →protiklad prostoduchosti hrdiny a krutosti v´alky, pak se vrac´ı zp´atky znechucen svˇetem a vol´ı ˇzivot poustevn´ıka
ˇ Cechy • po por´aˇzce na B´ıl´e hoˇre 1620 potrest´ani u ´ˇcastn´ıci odboje, konfiskace majetku, nucen´ y exil, hospod´ aˇrsk´ y rozvrat →utuˇzen´ı nevolnictv´ı, rekatolizace, germanizace Emigrantsk´ a literatura ´ ´ • v Polsku (Leˇsno): JAN AMOS KOMENSKY • v Nˇemecku: ´ ˇ – PAVEL SKALA ZE ZHORE: Historie c´ırkevn´ı – anal´ yza stavovsk´eho povst´an´ı ˇ ´ ´ latinsk´ – PAVEL STRANSK Y: y spis O st´ atˇ eˇ cesk´ em – obhajoba pˇredbˇelohorsk´ ych Cech ˇ´ ˇ ´ luter´ • na Slovensku: JIR I TRANOVSK Y: an, kancion´ al Citara sanctorum Ofici´ aln´ı (jezuitsk´ a) literatura • vyd´ana Svatov´ aclavsk´ a bible – n´ ahrada za Kralickou bibli BOHUSLAV BALB´ IN (1621 – 1688) • jezuita, hlubok´e vlasteneck´e c´ıtˇen´ı, nˇekter´a jeho d´ıla i zak´az´ana, vˇsestrann´ y autor (hlavnˇe historik), psal vˇetˇsinou latinsky • Rozmanitosti z historie ˇ cesk´ eho kr´ alovstv´ı – vlastivˇedn´a encyklopedie, shrnovala dˇejiny ˇces. kr´ alovstv´ı ˇ • Uˇ cen´ e Cechy – ˇca´st z Rozmanitost´ı... ; liter´arn´ı a kulturn´ı dˇejiny • Rozprava na obranu jazyka slovansk´ eho, zvl´ aˇ stˇ e pak ˇ cesk´ eho – obrana ˇcesk´eho n´ aroda a pouˇz´ıv´ an´ı ˇceˇstiny, kritika nˇemˇciny →d´ılo jezuit´e zak´azali, vyˇslo aˇz pozdˇeji v dobˇe N´ arodn´ıho obrozen´ı ˇ BEDRICH BRIDEL (1619 – 1680) • b´ asn´ık, pˇrekladatel, profesor poetiky a r´etoriky, jeho tvorba na evropsk´e u ´ rovni, jako jezuita se u ´ˇcastnil mision´ aˇrsk´e ˇcinnosti ˇ • poema Co B˚ uh?Clovˇ ek? – mystick´a, patetick´a u ´ vaha o dokonalosti boˇz´ı a nicotˇe lidsk´e existence • v´anoˇcn´ı poezie Jesliˇ cky – sb´ırka p´ısn´ı, vlastn´ı i pˇreloˇzen´e
2
ADAM MICHNA Z OTRADOVIC (1600 – 1676) • varhan´ık, skladatel, uˇcitel hudby, b´ asn´ık • t´emata jeho b´ asn´ı: oslava Jeˇz´ıˇse Krista, Marie • sb´ırky duchovn´ıch p´ısn´ı a b´ asn´ı: – Svatonoˇ cn´ı muzika ˇ – Cesk´ a mari´ ansk´ a muzika ∗ ∗ ∗ ∗
celistv´ yu ´ tvar, 13 b´ asn´ı prov´az´ano v´anoˇcn´ı koledy: Cht´ıc, aby spal ukol´ebavky: Hajej, m˚ uj and´ılku milostn´e p´ısnˇe: Pod naˇ simi okny
Pololidov´ a literatura • pˇrechod mezi ofici´aln´ı literaturou a lidovou slovesnost´ı • literatura o lidu z pozic mˇeˇsˇtansk´ ych (ne lidov´ ych ani pansk´ ych), znalost lidov´eho prostˇred´ı • kram´ aˇ rsk´ e (jarmareˇ cn´ı p´ısnˇ e) – o zaj´ımav´ ych pˇr´ıhod´ ach (poˇza´ry, povodnˇe, neˇsˇtastn´e l´asky, vraˇzdy), zp´ıvali je o jarmarc´ıch potuln´ı kram´aˇri za doprovodu flaˇsinetu, ukazov´an´ı v´ yjev˚ u na seri´ alu obr´ azk˚ u, prod´ avali texty p´ısn´ı ´ ˇ ´ VACLAV FRANTISEK KOCMANEK • 7 interludi´ı (= fraˇsky z lidov´eho ˇzivota pro drobn´e mˇeˇsˇtanstvo, ˇcasto v´ ysmˇech sedl´akovi, nevyb´ırav´a kritika s vulgarismy) • Lamentatio rusticana (Lamentace venkovan˚ u) – skladba o selsk´em ˇzivotˇe, naˇr´ık´ an´ı na v´alku, na pomˇery ´ Ustn´ ı lidov´ a slovesnost • tvorba lidu (hlavnˇe venkovsk´eho), odraz jejich ˇzivotn´ıch zkuˇsenost´ı • p´ısnˇe, poh´adky (Jen´ıˇ cek a Maˇ renka, Hloup´ y Honza), lidov´e balady (Osiˇ relo d´ıtˇ e), povˇesti (O blanick´ ych ˇ zkovi, O r˚ ryt´ıˇ r´ıch, O Ziˇ uˇ zov´ em palouˇ cku, O Jeˇ cm´ınkovi), loutkov´e hry, hry se zpˇevy
Klasicismus (2. pol. 17. st., 18. st.) (z lat. vynikaj´ıc´ı, vzron´ y) • kol´ebkou Francie
Znaky klasicicmu • jednotn´ e principy a pevn´ yˇ r´ ad • jedin´ y pevn´ y bod, o kter´em nelze pochybovat, je rozum (cit podˇr´ızen povinnosti a rozumu x baroko) • kr´ asa je v pravdˇe a v obrazu pˇr´ırody • n´ avrat k antice – vzorem umˇeleck´e kr´ asy a dokonalosti • rozdˇelen´ı ˇza´nr˚ u 1. vyˇ sˇ s´ı (´ oda, epos, trag´edie) – o ˇzivotˇe vysok´ ych vrstev, napˇr. vladaˇr˚ u, vojev˚ udc˚ u; r´ ymovan´ y verˇs 2. niˇ zˇ s´ı (komedie, fraˇska, bajka, satira) – postavy neurozen´e, n´ amˇety ze souˇcasnosti; verˇs i pr´oza • klasicistick´e drama dodrˇzuje Aristotelovu z´ asadu tˇ r´ı jednot (m´ısto, ˇcas, dˇej)
3
Francie tragedie PIERRE CORNEILLE (1606 – 1684) • Cid – n´ amˇet ze stˇredovˇeku, udatnost Cida, odehr´ av´ a se v 11.stol. v Seville – Rodrigo miluje Chim´enu, Chim´ena miluje Rodriga, Chim´enin otec uraz´ı Rodrigova otce a Rodrigo, aby se pomstil, zabije Chim´enina otce. Chim´ena Rodriga ale st´ale miluje →oba trp´ı, protoˇze ona mus´ı db´ at na ˇcest rodiny, chce, ˇ aby byl potrest´an, i kdyˇz ho miluje a on ji tvrd´ı, ˇze ho mus´ı nen´avidˇet. Za z´ asluhy v boji Pro Spanˇ elsko ale nakonec kr´ al pˇresvˇedˇc´ı Chim´enu, aby Rodrigovi odpustila, coˇz se stane a vezmou se. JEAN RACINE (1639 – 1699) • n´ amˇety z antick´e mytologie, propracovan´a psychologie postav, kter´e se snaˇz´ı ztv´arnit souˇcasn´ ym zp˚ usobem • Andromacha • Ifigenie • Faidra – Faidra ˇzenou Th´esea a Hippolytos jej´ı nevlastn´ı syn, vˇsichni se domn´ıvali, ˇze Th´eseus zahynul, Faidra se zamilovala do Hippolyta, vyznala mu l´asku, ale nesvedla ho (byl ˇcestn´ y atd.). Th´eseus se ale ˇziv´ y vr´ atil, Faidra se boj´ı, aby se nedozvˇedˇel, ˇze miluje Hippolyta. Ch˚ uva proto Th´eseovi namluv´ı, ˇze sv´est chtˇel Hippolytos Faidru →Th´eseus se naˇstve, vyˇzene Hippolyta a seˇsle na nˇej pomstu Boh˚ u. Hippolyt zahyne, ch˚ uva nem˚ uˇze un´est, ˇze zapˇr´ıˇcinila Hippolytovu smrt a utop´ı se, Faidra se pˇrizn´a a otr´ av´ı se jedem. komedie ´ MOLIERE (vl. jm´enem Jean-Baptitste Poquelin) • kritick´ y pohled na skuteˇcnost, satiristick´ y obraz nedostatk˚ u, v´ ysmˇech lidsk´ ym slabostem, sm´ırn´e ˇreˇsen´ı konfliktu, hrdinov´e pojati satiricky i humornˇe (sympatie div´ak˚ u) • politick´a satirick´a hra Tartuffe (Podvodn´ık) – satira na pokrytectv´ı a c´ırkev – hl. postavy: Orgon – bohat´ y mˇeˇsˇta´k, d˚ uvˇeˇriv´ y slaboch Tartuffe – bezcharaktern´ı, ziˇstn´ y, vychytral´ y pokrytec a podvodn´ık, n´ ab. fanatik Kleantes — proz´ırav´ y bratr Orgonovy ˇzeny – jazyk: verˇs i pr´oza, prost´ a mluva • kritika z´ aporn´ ych lidsk´ ych vlastnost´ı: – Lakomec – lichv´aˇr Harpagon, schopn´ y pro pen´ıze obˇetovat vˇsechno – Don Juan – pokryteck´ y ˇslechtic, kritika rozmaˇrilosti – Misantrop – nepˇr´ıtel lid´ı, kritika vypoˇc´ıtavosti ˇslechty – Zdrav´ y nemocn´ y–u ´ tok na ˇsarlat´ anstv´ı, sobectv´ı, pokrytectv´ı l´ekaˇr˚ u bajky JEAN DE LA FONTAINE (1621 – 1659) • 12 knih bajek
1
– ˇcerp´a z Ezopov´ ych bajek (prvn´ıch 6 knih) – napˇr. Zaj´ıc a ˇ zelva, Liˇ ska a ˇ c´ ap
It´ alie • comedia dell´arte – n´ arodn´ı veselohra, vˇsedn´ı probl´emy zachyceny ironicky, v´ ystiˇznˇe zobrazeno mˇeˇsˇtansk´e prostˇred´ı, herci mˇeli jen tzv. sc´en´aˇr, na sc´enˇe improvizovali, dialog doplˇ nov´an komickou pantomimou, st´ale stejn´e postavy (masky) 1 kr´ atk´ y
u ´tvar, prozaick´ e nebo verˇsovan´ e vypr´ avˇ en´ı, z pˇr´ıbˇ ehu plyne vˇ zdy ponauˇ cen´ı, ˇ casto vystupuj´ı zv´ıˇrata s lidsk´ ymi vlastnostmi
4
CARLO GOLDONI (1707 – 1793) • Sluha dvou p´ an˚ u (sluha slouˇz´ı 2 p´ an˚ um →nest´ıh´a) • Poprask na lagunˇ e (milostn´e pletky v ryb´aˇrsk´e vesnici)
Kulturn´ı proudy 18. st. Osv´ıcenstv´ı Znaky: • navazuje na renesanci, rozv´ıj´ı tradice racionalismu, optimismu, kritika absolutismu a reakce • d˚ uvˇera v “osv´ıcen´ y” rozum (poznan´a pravda), prosazuje svobodu myˇslen´ı a rovnost • d˚ uraz na v´ ychovu a vzdˇel´ an´ı, boj proti konzervatismu →pokles autority c´ırkve • sepˇet´ı osv´ıcenstv´ı s literaturou (spisovatel´e byli z´ aroveˇ n vˇedci, filozofy, historiky, publicisty)
Francie • boj proti absolutismu CHARLES DE MONTESQUIEU (1689 – 1775) • rom´an Persk´ e listy – Perˇsanova cesta do Francie za vzdˇel´an´ım (popis franc. spoleˇcnosti →kritika spoleˇc. a polit. pomˇer˚ u) • O duchu z´ akon˚ u – 3 formy vl´ ady (republika, monarchie, despocie) →republika-ctnost lidu, monarchie-ˇcest ˇslechty, despocie-strach vˇsech FRANCOIS VOLTAIRE (1694 – 1778) • kritika c´ırkve, zast´ance rovnopr´ avnosti mezi lidmi →za kritiky vˇeznˇen, pron´ asledov´an 3 roky v Anglii ve vyhnanstv´ı, ˇ ycarsku usadil se ve Sv´ • satirick´e b´ asnˇe, dramata • filosofick´e rom´any: Candide neboli Optimismus – postavy: Candide (prostoduch´ y), Panglos (“tento svˇet je nejlepˇs´ı”), Kunigunda – putov´an´ı Candida a jeho sluhy, o hled´ an´ı lidsk´eho ˇstˇest´ı myˇ slenky libertinismu CHODERLOS DE LACLOS ´ DE SADE MARKYZ
: Nebezpeˇ cn´ e zn´ amosti
: Nehody ctnosti, 120 dn˚ u sodomy, Justina
encyklopedist´ e DENIS DIDEROT (1713 – 1784) • mladˇs´ı generace, snaha o souhrn dosavadn´ıho vˇedˇen´ı • vˇsestrann´ a osobnost (filosof, dramatik, prozaik), p˚ uvodnˇe se mˇel st´at knˇezem, ale nakonec n´ aboˇzenstv´ı kritizoval, stal se stoupencem nacionalismu →za sv´e myˇslenky pak pron´ asledov´an a vˇeznˇen • Encyklopedie, aneb racion´ aln´ı slovn´ık vˇ ed, umˇ en´ı a ˇ remesel – 17 svazk˚ u text, 11 svazk˚ u obrazov´ y materi´ al, 5 svazk˚ u dodatky; mˇela shrnovat veˇsker´e vˇedˇen´ı, pod´ıleli se i ostatn´ı vˇedci, napˇr. d´Alambert, Voltaire, Rousseau • rom´any: – Jepiˇ ska – proti c´ırkvi, forma dopis˚ u hl.hrdinky z kl´ aˇstera, kam byla nucena nedobrovolnˇe vstoupit – Jakub Fatalista – ot´azky spoleˇcensk´e mor´alky, dialog sluhy s p´ anem 5
Anglie DANIEL DEFOE (1660 – 1731) • dobrodruˇzn´ y rom´an Robinson Crusoe – den´ık v ich-formˇe, Robinson ztroskot´a se svou lod´ı, z˚ ustane 28 let na pust´em ostrovˇe – vztah ˇclovˇeka k pˇr´ırodˇe, oslava lidsk´e pr´ace a aktivity – pˇredch˚ udce anglick´eho realistick´eho rom´anu →vznik robinson´ ady (pˇr´ıbˇeh nˇekoho, kdo je opuˇstˇen) JONATHAN SWIFT (1667 – 1745) • rom´an Gulliverovy cesty – smyˇslen´ y cestopis, dostane se 1. mezi trpasl´ıky, 2. mezi obry, 3. na l´etaj´ıc´ı ostrov, 4. mezi mluv´ıc´ı konˇe (jahuov´e – podobn´ı lidem, ale konˇe jsou rozumnˇejˇs´ı) – kritika pomˇer˚ u v Anglii, pˇredstava ide´ aln´ı spoleˇcnosti HENRI FIELDING (1707 – 1754) • nejdˇr´ıve dramatik, ale jeho d´ıla kritizov´ana →novin´aˇr a prozaik • rom´an Tom Jones, pˇ r´ıbˇ eh nalezence – sloˇzit´ a kompozice (odboˇcky, ...), popisov´ana i spoleˇc. situace v Anglii
Preromantismus (2. pol. 18. st) Znaky • pˇrechod mezi klasicismem a romantismem • d˚ uraz na cit • odm´ıtnut´ı konvenc´ı, pˇr´ıkaz˚ u, ˇr´adu (poˇzadavek tv˚ urˇc´ı svobody) • n´ avrat k pˇr´ırodˇe, k lidov´e slovesnosti • vzor – venkovsk´ y, prost´ y, nezkaˇzen´ y ˇclovˇek, prost´ y zp˚ usob ˇzivota • obdiv k schopn´emu, podnikav´emu jedinci Francie JEAN-JACQUES ROUSSEAU (1712 – 1778) • tul´ ack´ y ˇzivot, na ˇzivobyt´ı si vydˇel´ aval r˚ uznˇe, pak poslal do liter. soutˇeˇze sv´e d´ılo a bylo to • zast´ance n´ azoru, ˇze jen pˇr´ıroda zachov´av´ a ˇclovˇeka v jeho svobodn´em, pˇrirozen´em stavu, civilizace ho kaz´ı (ˇclovˇek je od pˇr´ırody dobr´ y) • rom´any: – Emil, ˇ cili o v´ ychovˇ e – pedagogick´ y rom´an, o pˇrirozen´em rozvoji ˇclovˇeka, shrnut´ı jeho n´ azor˚ u na v´ ychovu d´ıtˇete – Nov´ a Heloisa – forma milostn´ ych dopis˚ u, l´ıˇcen´ı cit˚ u a pˇr´ırody ´ ANTOINE-FRANCOIS PREVOST (1697 – 1763) • rom´an: Pˇ r´ıbˇ eh ryt´ıˇ re Des Grieux a Manon Lescaut – pˇr´ıbˇeh l´asky, ryt´ıˇr se bl´aznivˇe zamiluje do Manon, jejich l´aska ale vydrˇz´ı jen 12 dn´ı, ona nedok´ aˇze ˇz´ıt v chudobˇe, kv˚ uli penˇez˚ um ryt´ıˇre podv´ad´ı; pak je odsouzen´ a za to, ˇze je nˇek´ ym vydrˇzov´ana, deportov´ana do Ameriky, ryt´ıˇr ji tam n´ asleduje, ona se tam povahovˇe zlepˇs´ı, jejich l´aska je oˇciˇstˇena, ale ona um´ır´ a Nˇ emecko • liter´arn´ı hnut´ı Sturm und Drang (bouˇ re a vzdor) – proti spoleˇcensk´e nespravedlivosti, u ´ tlaku, nesvobodˇe, pokrytectv´ı 6
JOHANN GOTTFRIED HERDER (1744 – 1803) • pop´ır´ a existenci univerz´ aln´ıch lidsk´ ych hodnot (l´aska, dobro, ...), silnˇe nacion´ aln´ı (existuj´ı jen hodnoty, kter´e vznikly v urˇcit´e dobˇe na urˇcit´em m´ıstˇe), ot´azky n´ arodn´ı kultury, rovnost n´ arod˚ u FRIEDRICH SCHILLER (1759 – 1805) • dramatik, lyrik, pˇrekladatel • v popˇred´ı problematika svobody ˇclovˇeka, odpor k pokrytectv´ı ´ • lyrika: Oda na radost • drama Loupeˇ zn´ıci – ˇcerpal ze stˇredovˇeku, protest proti tyranii a bezpr´av´ı – Karel Moor – hrabˇec´ı syn, intrikami bratra pˇripraven o otcovu d˚ uvˇeru, snoubenku, dˇedick´a pr´ava →touˇz´ı po pomstˇe, odˇcinit kˇrivdy (jako v˚ udce loupeˇzn´ık˚ u), ale protoˇze je uˇslechtil´ y a nejde mu o bezcitn´e loupen´ı, dojde k rozporu s ostatn´ımi loupeˇzn´ıky, dobrovolnˇe se vyd´a do rukou chud´ ym lidem, kteˇr´ı za nˇej dostanou pen´ıze JOHAN WOLFGANG GOETHE (1749 – 1832) • vˇsestrann´ a osobnost • studium pr´av, pˇr´ırodn´ıch vˇed • neˇsˇtastn´a l´aska →rom´an v dopisech Utrpen´ı mlad´ eho Werthera – citov´e probl´emy ˇreˇseny sebevraˇzdou • obdiv k lidov´e slovesnosti →sb´ırka Balady • vliv cesty do It´ alie (antika, renesance) →tragedie – Ifigenie – vliv b´ aj´ı z obdob´ı Trojsk´e v´alky – Torquato Tasso – o osudu tohoto spisovatele • vrcholn´e d´ılo: verˇsovan´a tragedie Faust – 2 d´ıly, verˇsovan´a filosofick´a b´ aseˇ n v dramatick´e podobˇe ˇablem Mefistofelem – vsad´ı se, ˇze kdyˇz Mefistofeles z´ısk´a Fausta, B˚ – zaˇca´tek: Prolog v nebi – Hospodin s d´ uh ho ztrat´ı – 1.d´ıl: Faust je nespokojen´ y s t´ım, co zn´a, poˇr´ad mu to, co zaˇzil nestaˇc´ı →v lese potk´a psa, vezme si ho s sebou ˇablu, ˇze aˇz tento okamˇzik dom˚ u →ten se promˇen´ı v Mefistofela. Faust touˇz´ı po absolutn´ım ˇstˇest´ı, up´ıˇse se d´ nastane, Mefistofeles si ho odnese do pekla →Mefistofeles ho prov´ad´ı svˇetem, nab´ız´ı mu r˚ uzn´e proˇzitky, dostane se k ˇcarodˇejnici, kter´ a ho omlad´ı, ... potk´a Mark´etku, zamiluje se do n´ı, Mefistofeles mu pom˚ uˇze l´asku z´ıskat, Faust ale poˇr´ad to opravdov´e ˇstˇest´ı nenach´ az´ı. Mark´etce zemˇre bratr, matka, ˇcek´a s Faustem d´ıtˇe, kter´e zabije →je v ˇzal´ aˇri, Faust j´ı chce pomoct ut´ect, ona ut´ect nechce, um´ır´ a (Mefistofeles ˇr´ık´ a, ˇze je vina, B˚ uh ˇr´ık´ a, ˇze je zachr´anˇena,protoˇze chce za sv´e ˇciny pykat) ˇ – 2.d´ıl: Faust se dost´av´ a na c´ısaˇrsk´ y dv˚ ur, pak do antick´eho Recka, kde si vypros´ı za ˇzenu Helenu, m´a s n´ı d´ıtˇe, oba pak um´ıraj´ı, takˇze Faust se vrac´ı zpˇet na c´ısaˇrsk´ y dv˚ ur, kdy c´ısaˇri pom˚ uˇze vyhr´ at v´alku, za odmˇenu si vyˇza´d´a kus moˇrsk´eho pobˇreˇz´ı, chce si vyzkouˇset podrobit pˇr´ırodu ˇclovˇeku, chce ji udˇelat pro ˇclovˇeka uˇziteˇcnou 5.dˇejstv´ı: baˇzinat´e pobˇreˇz´ı se mu podaˇrilo upravit pro dobro lid´ı, z˚ ust´ av´ a jen star´a chatrˇc, ve kter´e ˇzij´ı staˇreˇckov´e, Faustovi ta chatrˇc kaz´ı v´ yhled →nech´ a ji zboˇrit, staˇreˇckov´e um´ıraj´ı. K Faustovi pˇrich´ azej´ı B´ıda, Hlad, Strast a Starost, kter´ a ho oslep´ı. Podivn´e bytosti (lemurov´e) mu zaˇc´ınaj´ı kopat hrob, on nevid´ı a mysl´ı si,ˇze jen pokraˇcuj´ı v pr´aci. Pak um´ır´ a, protoˇze opravdov´e ˇstˇest´ı vid´ı v tom, ˇze poskytl sluˇzbu lidstvu, mˇel by propadnout peklu, ale zasahuj´ı andˇel´e, je vykoupen a dost´av´ a se do nebe.
7
