6. PŘÍLOHY. A. Slohové práce 1. základní škola. 7. třída. 1. žák. Zamknuté dveře u kabinetu

6. PŘÍLOHY A.

Slohové práce – 1. základní škola 7. třída

1. žák Zamknuté dveře u kabinetu Toto se stalo v době kdy můj taťka chodil do školy. Taťka s rukama prováděli různé lumpárny. Jednoho dne měli psát test z čj a chtěli se mu vyhnout. A tak se domluvili, že až půjde paní učitelka sama do kabinetu, že ji tam zamknou. Tak ji sledovali. Paní učitelka šla zrovna kolem do kabinetu. Tak rychle šli a zamkli a utekli do třídy. Až zazvonilo na hodinu byli ticho, aby nikdo nevěděl, že jsou ve třídě bez učitele. Ale paní učitelka bouchala na dveře tak dlouho, až ji slyšel pan školník a šel jí otevřít. Paní učitelka byla rozzlobená tak, že klukům napsala poznámky a testy psali rovnou dva. 2. žák Moje máma chodila do ZŠ v Jihlavě. V jedné třídě bylo 32 dětí. Chlapců i děvčat bylo ve třídě přiměřeně stejný počet. Přestávky mezi hodinami byli krátké. Trvali pouze pět minut. Během těchto pár minut měly děti čas tak akorát si připravit učení na následující hodinu. Někteří rychlíci (třeba i moje máma) si stihli opsat DÚ od jiného spolužáka. Po druhé vyučovací hodině nastala přestávka velká takzvaně svačinová. O této přestávce si každý žák vyndal svačinu a pití. Všichni museli sedět na svém místě a v klidu svačit. Děti, které dojedly, volným krokem odcházely na chodbu, kde se ve dvojicích nebo trojicích procházely. Po celé škole neexistovalo běhání a děti chodily dokolečka, za neustálého dozoru paní učitelky. V hodinách při výkladu paní učitelky si většinou někdo nedovolil vyrušovat, protože se zůstávalo po škole a nebo se psaly tresty. Například žáci dostávali různé referáty, cvičení z ČJ nebo M. A nebo a to bylo nejhorší, psát věty 100x „Nebudu vyrušovat v hodině“, a tyto věty mít podepsané od obou rodičů. Neméně pěkný byl i trest zůstat po škole. Pro děti to neznamenalo sedět v lavicích, ale musely se obléct a jít uklízet okolí školy za dozoru paní učitelky. Po vyučování žáci odcházeli do vedlejší budovy na oběd. Opět zde platilo žádné běhání, řvaní a předbíhání. Které dítě si v klidu nevyzvedlo svůj oběd odcházelo na konec fronty a oběd dostalo jako poslední. I přes to všechno 76

chodila máma do školy ráda a se spolužačkou ze ZŠ se schází dodnes a stále na zážitky ze školy vzpomíná. 3. žák Taťkova nehoda při bruslení Taťka šel jednou se školou bruslit na koupaliště. Taťkův problém byl, že neuměl pořádně bruslit, vlastně to vůbec neuměl. Taťka měl co dělat, aby se na ledě udržel. Po pár minutách taťka spadl a nějakej kluk mu bruslí přejel po bradě. Za nedlouho přijela sanitka a odvezla ho do nemocnice. Taťka má do dnes na bradě pět stehů. 4. žák Výlet do Prahy Když byla mamka ve třetí třídě jela na výlet do Prahy na Matějskou pouť. Na pouti jim dala paní učitelka rozchod. Viděli spoustu atrakcí, ale mamka se nejvíc těšila prohlédnout si strašidelný hrad. Přemluvila svoji kamarádku Hanku, aby šla s ní. Uvnitř hradu uviděly čarodějnici, která lítala na koštěti. Pak zaslechly motorové pily, lekly se a utekly z hradu. Cestou domů se v autobuse tomu jen smály. 5. žák V hodině pěstitelských prací O přestávce mezi 2 hodinami zůstal taťka s kamarády na školní zahradě. Pan učitel je upozornil na to, aby nic nejedly a netrhaly, pan učitel měl všechny druhy zeleniny dobře spočítané také říkal že tato zelenina patří školní jídelně. Taťka s kamarády si už při první hodině vyhlídly kedlubny, na které měly velikou chuť. Kedluben bylo, v záhonech 15 taťka a ostatní kmoši všechny snědly vrchní listy opatrně, odtrhli těsně u kedlubny a pomocí sázecího kolíku zasadili do země, po přestávce když se pan učitel vrátil ne jen, že nepoznal, že kedlubna má pouze listy bez plodu ale taky je pochválil, že nic nesnědli. 6. žák Moje matka chodila do ZŠ v Telči. Jelikož nebyla místní musela každý den dojíždět vlakem. Vlakem přijížděla do Telče v 7:00 hod. Ale vyučování začínalo až v 8:00 hod. Aby všichni, kdo dojížděl nemusel čekat ráno před školou, byla pro dojíždějící otevřena třída. Matka mi vyprávěla, že se tomu říkalo přespolní třída. Do přespolní třídy chodily děti ze všech ročníků. Mohli si tam hrát, malovat, nebo se připravovat na vyučování.

77

Nejvíce, ale vzpomíná na to jak starší žáci připravovali pro ty mladší divadelní představení. Před osmou hodinou se přespolní třída uklidila a každý odcházel do své třídy na vyučování. 7. žák Taťkův průšvih ve škole Když byl taťka na základní škole, čmárali po lavicích tak dlouho, že před koncem školního roku museli lavice vynést ven obrousit a když byli lavice úplně čisté dostali lak a museli lavice nalakovat a donést zpátky do třídy. Do konce roku zůstali lavice čisté, protože už nikdo nechtěl lavice brousit. Další školní rok bili v jiné třídě a na lavice v té třídě se nedalo kreslit.

9. třída 1. žák Požár Tento příběh se stal mýmu taťkovi, když byl v 9. tř. Budu vyprávět v roli otce. Byl krásný červnový den, ale nic moc zvláštního se nedělo. Já, Pepa, Mirek, Jirka jsme chodili do 9. A. a byli jsme nazváni jako Machři školy. Měli jsme spoustu průšvihů, třeba to jak jsme holkám polívali trička studenou vodou nebo nebo dávání připínáčku na židli učitele. To jsou přece klukoviny né? Ale náš největší průšvih byl zapálení odpadkového koše na klučičích záchodech. Jak se to stalo? Tak to vám povím. Jednou vzal Pepa do školy balíček cigaret, tak jsme to chtěli samozřejmě vyzkoušet. Domluvili jsme se na třetí přestávku na záchodech. O třetí přestávce jsme tedy sešli na záchodech. Otevřeli jsme okno, aby nebyl cítit kouř. První si zapálil Pepa pak já a další. Byli jsme tak v polovině, když jsme uslišeli někoho vcházet do dveří. Nenapadlo nás nic jiného než hodit nedokouřené cigarety do odpadkového koše, který byl naplněn papírovými ubrousky. Ale byl to planý poplach, byl to žák z 5. třídy a šel jen na WC. I přes to jsme rychle opustili toalety a šli se vrátit do třídy. Najednou se ozval výkřik. Ze záchodů vyběhl žák a křičel „Hoří.“ Napadlo nás, že asi chytl ten odpadkový koš, ale nic jsme neudělali. Naštěstí šla v ten moment kolem učitelka a oheň uhasila hasicím přístrojem, který visel vedle dveří. 78

Rychle bylo prozrazeno, kdo to udělal. Jako trest jsme dostali dvojku z chování a doma pořádný výprask. Už nikdy jsem se nepokoušel kouřit! 2. žák Výlet Můj táta byl poslední ročník, který za komunistů chodil do deváté třídy. Tak ted a k dyž byl mů j táta v 9. třídě, tak jel i se svými nejlepšími kamarády Skalským a Koudelou na tři dny do Malé Fatry. Holky byly ubytovány v hotelu a kluci v takových bungalovech. Jejich třídní učitel je ještě napomínal, že koho uvidí u děvčat v hotelu pojede domů. Za chvíli se otevřely dveře od hotelového pokoje a ve dveřích stojí třídní učitel a koho tam nevidí „Tomíšek, Skalský a kde mám toho třetího“ zeptal se káravě učitel „já jsem tady“ zahalekal vesele zpozu dveří Koudela. Tak teda mého tátu a jeho dva kamarády zamkl do jednoho z pokojů a zvolal ostatní tátovi spolužáky, jestli je má poslat domů, ale podle mě musel být ten učitel docela naivní, když si myslel že někdo bude hlasovat v 9. třídě pro to aby jeli domů. A tak zůstal můj táta i se svými kamarády na školním výletě. 3. žák Před vánočními svátky jsme od paní učitelky dostali za úkol napsat příhodu mamky nebo taťky ze školy. Když jsem se zeptal, zda si na nějakou příhodu pamatují, tak jsem moc nepochodil. Ani mamka a ani taťka si hned nic nevybavili. Pak ale začaly naskakovat jedna historka za druhou. Některé se snad, ani nedají zveřejnit, jako vyprávění maky z výletu na pionýrském táboře…Nejvíc mě zaujalo vyprávění taťky, snad proto, že se týká nejen žáků, ale i pana učitele. Tenkrát to byl soudruh učitel. Taťka chodil už do sedmé třídy, a tak jako každý rok, i tentokrát měli na jaře branné cvičení. Bylo to jakési zdokonalení žáků v tělesné zdatnosti. Pro taťku a jeho spolužáky to byla ale zábava. Přechod lávky, házení šiškami na cíl, šplh po laně. Nedělali taťkovi problém. Samozřejmě se této akce zúčastnila i většina učitelského sboru. Mezi nimi i učitel, který nezkazil žádnou legraci. Přestože neučil tělesnou výchovu, ale matematiku a fyziku, vsadil se s rukama, že udělá stojku na hlavě a vydrží déle jak minutu. Na louce kde to žákům předváděl se mu sice stojka povedla, ale ne přes jednu minutu. Tak se domluvil se žáky, že jim to předvede ve třídě na stupínku. Bylo to po hodině matematiky a učitel se chystal provést stojku na hlavě. Stál na hlavě a sekundy počítali žáci. Co čert nechtěl, v ten moment vstoupil do třídy ředitel. V první okamžik si myslel, že děti zlobí a provádějí zase nějakou klukovinu. 79

V zápětí zjistil, že ony klukoviny provádí sám učitel. Po vysvětlení se tomu všichni zasmáli. Mě se vyprávění moc líbilo, tak jsme se rozhodl, že se podělím i s vámi. 4. žák Maminčin zážitek ze ZŠ Byl pátek a já se rozhodla, že mamce řeknu o slohové práci, kterou nám zadal paní učitelka. Jakmile jsem jí řekla, na jaké téma má být práce vypracovaná, rozpovídala se. Začala mi vyprávět své zážitky ze všech tříd. Povídala, jak v 7. třídě hrála s rukama na honěnou a přitom je nachytal učitel, nebo jak shodili ze skříně nově zakoupený glóbus a spoustu dalších historek. Mohla jsem psát klidně o něčem jiném, ale docela zvláštní byla její vzpomínka na 2. třídu. Tehdy jí bylo osm let. Skoro jako každá žákyně 2. třídy měla učení moc ráda a ve škole ji to bavilo. Ten zážitek se stal v zimě, když ve škole měli žáci vánoční besídku. Tento den začal jako každý jiný. Ráno ji vzbudila maminka, oblekla ji a odvedla do školy. Vánoční besídka probíhala skvěle. Děti si zpívaly s paní učitelkou koledy, povídaly si a nakonec si rozdaly dárečky, které si vzájemně koupily. Paní učitelka měla pro děti taky maličký dárek. Byl to malý dudlík, který každému dala. Nakonec žáci prosily, aby zapálila voskové svíčky, které byly připnuté ke stromečku kolíkem. No jó, tenkrát na školách neměli elektrické svíčky jako dnes. Stromeček po sobě měl poházenou vatu, jako sníh. Když zapalovala několikátou svíčku, vata chytla a stromeček začal hořet. Vylekaná paní učitelka plácala po stromečku holýma rukama, ale naštěstí se jí plameny podařily uhasit. Paní učitelka skončila s popáleninami, ale jinak vše dobře dopadlo. Mamka na to nikdy nezapomene. 5. žák Před Vánocemi nám paní učitelka zadala slohovou práci. Během Vánoc jsme měli zpracovat vyprávění jednoho z rodičů, ve kterém nám vyprávěl o jeho „pikantních“ zážitcích na základní škole. Pro tento úkol jsem si vybrala taťku, neboť si myslím, že jeho vyprávění by mohlo přinést ovoce. Během pondělního večera se celá naše rodina nudila u televize. Vzpomněla jsem si, že máme úkol ze slohu a začala jsem se taťky vyptávat na jeho průšvihy ze školy. Nejprve to vypadalo, že z taťky nic nevyleze, neboť jeho vyprávění začalo slovy: „Co já bych vám povídal, já jsem byl hodné dítě!“, ale potom pokračoval. „ V sedmé třídě jsme šli jednou z oběda a já jsem se hádal se spolužačkou Evou. Když už jsme byli v šatnách, byl jsem z toho rozčilený, že jsem si sendal pantofli a hodil jsem ji po ní. Jenže Eva se shýbla a pantofle letěla přímo na okno. Ozvala se rána! A tabulka okna ležela roztříštěná na zemi“ Okno musel taťka nechat zasklít a opravu zaplatit. Než jsme stačili stlumit náš smích začal vyprávět nový zážitek. Na 1. stupni nás učila paní učitelka Hrušková. Při nějaké hodině jsme si povídali o alkoholu. Každého z nás 80

se vyptávala, zda máme nějakou zkušenost s alkoholem. Když přišla řada na mě, řekl jsem, že si pravidelně po každé večeři dá m skleničku piva. A bylo to!! Paní učitelka to šla ihned ohlásit do ředitelny a pan ředitel si zavolal rodiče. Rodiče u já jsme byli pokáráni.“ Po této příhodě navázala další vzpomínka. Taťka začal vyprávět, jak šel s kamarádem od rybníka, kde byli se školou bruslit. V jedné ruce nesl tašku s bruslema a v druhé ruce hokejku. Taťka při povídání rozmáchl ruce a hokejkou uhodil pána, který šel zrovna proti nim, přímo do choulostivého místa. Taťka se mu omlouval a vysvětloval, že to nebylo úmyslné, ale pán byl velice naštvaný a začal na něj nepříčetně křičet. Chytil taťku pod krkem, ten se mu ale vysmýkl a velice vyděšený, rychle uháněl k domovu. Z nudného večera se nakonec vyklubal velmi zábavný večer. Všichni jsme se velice nasmáli a taťka si zavzpomínal. 6. žák Velikonoční nadílka Můj otec bydlel v Rácově ve vesničce nedaleko Batelova, pod který ves také spadá a kde navštěvoval místní Základní školu. V zimě, jak už to bývá, jsou silnice neprůjezdné a jemu a jeho dalším třem bratrům tak nezbývalo nic jiného, než se pořádně obléknout, batoh „hodit“ na záda a vyrazit, jak se říká „po svých“. Jak už to u chlapců bývá, tak jsou neposední, ve škole vyrušují, aby se jim dostalo pozornosti, píší úkoly na poslední chvíli, a to buď doma nebo přímo v prostorách školy. patřily sem i příchody domů ze školy s roztrženými kalhotami a s výmluvou, že o tom nic nevědí. Ať tak či tak, učitelům tím strpčují život a dělají nejednu vrásku na čele. Můj otec nebyl žádná výjimka, naopak byl ukázkový průšvihář a všemi učiteli milovaný a oblíbený žák. Nejlépe to každý pochopí s příkladu. Po zimním období nastává období jarní a tedy i Velikonoční svátky. Sníh už pomalu roztával, avšak něco málo ho přece jen zůstalo a můj otec si usmyslel, že této příležitosti využije, aby házel sněhové koule na vše, co bylo v jeho dosahu, počínaje házením sněhu do oken, po právě vyjíždějících autech a končeje házením po kolemjdoucích, ať už se jednalo o spolužáky, kantory nebo úplně cizí lidi. Postupem času se nevyhnutelně blížili Velikonoce. Do školy si měli „osudný“ den přinést menší množství vyfoukaných vajec a proutí, ze kterého se měli naučit uplést pomlázku, kterou mohli uplatnit v odpoledních hodinách. Přinesená vajíčka měli za úkol řádně vymalovat a ozdobit. V pilné práci kolektivu, respektive třídy, neustále vyrušoval otec se svými spolužáky. Toto vyrušování se zvrhlo v hádku a následnou potyčkou, jak mezi nimi, tak s postupem času celé třídy. Hádka se strhla kvůli malé, nepatrné hlouposti a to když do otce někdo omylem strčil právě ve chvíli, kdy si dal nejvíce záležet na jedné z kraslic. Když už kluci nezůstali jen u slov, přišli na řadu 81

také činy. Kluci vzali do svých rukou pečlivě namalovaná vajíčka a následně je házeli po všem, co bylo v jejich okolí. A jako by toho nebylo málo, dveře třídy se otevřeli a v nich stál pan ředitel. A jak se říká „náhoda je blbec“, tak i v tomto případě se nestala výjimka. Na obličeji a na saku nic netušícího ředitele dolehla dvě z mnoha hozených vajec, které právě létali vzduchem. Reakce ředitele se dostavila ihned, když si nechal polovinu třídy zavolat do své kanceláře. Do zmiňované poloviny třídy patřil i můj otec s bratry. Trest byl následující, ředitel všem navrhnul sníženou známku z chování, ale co bylo pro otce horší, museli celou třídu uklidit, vyčistit a vrátit do původního, provozuschopného stavu. Toto byl jeden z největších průšvihů, do kterých se otec dostal, i když v tomto případě se nejednalo pouze o něj samotného. Jak jistě všichni uznáte, tak můj táta nebyl žádný svatoušek. 7. žák Byl konec srpna a naše rodina se sešla na zahradě u posledního táboráku. K večeři jsme si dali špekáčky s chlebem a hořčicí. Po jídle, když babička s dědou odešli a u ohně zůstala jen já, sestra a rodiče, začala jsem přemýšlet, jak naložím s dnešním večerem. Protože bylo jen asi sedm hodin večer a počasí příjemné, zůstala jsem sedět na zahradě. Nebavili jsme se o žádném záživném tématu, tak jsem se začala našich vyptávat na „jejich dobu“ a tak jak si užívali prázdniny. Od tohoto námětu jsme se dostali až ke škole… Taťka nám, mně a ostatním posluchačům, vyprávěl o svém třídním učiteli, kterého měli na základní škole. Do Cerekve nastoupil mladý, asi hned po ukončení studia a získání titulu. Táta vzpomínal, že jako děti ho měli moc rádi, protože byl prý mírnější než ostatní učitelé a dodával, že nejvíce zážitku a vzpomínek ze školy má právě díky němu. „Blížila se inspekce…“ začal těmito slovy. Historka pokračuje tím, že pan inspektor měl navštívit hodinu matematiky v jejich třídě. Jenže tento předmět znamenal pro většinu třídy tvrdý oříšek a k tomu zrovna probírali zlomky. Nechtěli ale svému vyučujícímu dělat s kontrolou nějaké problémy, vymyslel někdo takovou fintu: „Kdo bude znát správný výsledek nebo správnou odpověď bude se hlásit pravou rukou. Ten, který to neví se bude hlásit rukou levou.“ Hodina pak proběhla bez sebemenších problémů a vyučující byl pochválen za příkladně vedenou hodinu a za zájem žáků o učivo. Pak jsem musela dojít pro dřevo, protože hromádka vedle ohniště byla už u samých základů a od ohýnku se nám nechtělo. Takže nevím, jestli povídka byla nějak ukončena nebo uzavřena. Když opět vzplál vysoký plamen ze širokých dubových špalků a smrkových větví vzpomněl si tatínek i na úsměvnější příběh…Děti jely s dozorem na školení výlet. 82

Vyrazily na něj koncem června jako obvykle před udělováním vysvědčení. Vydaly se do městských katakomb v jihočeském Táboře. Po skvěle stráveném dni se všichni vydali na nádraží, místu, kde jejich pouť výstupem z vlaku začala. Na svůj spoj nečekali dlouho. Za 2 hodiny byl v Cerekvi. Až tady se zjistilo, že všichni tak docela nejsou. Chyběl jeden žák. Kantorovi nezbylo nic jiného, než sednout na první vlak do Tábora. Zajímalo by mě, co se tomu chudáku učiteli honilo v hlavě, když jel zpět směrem na České Budějovice. Naštěstí vše dobře dopadlo, pedagog našel svého žáka v hospodě na nádraží, kde byl od té doby, co tam šel na záchod. Ani mu to nepřišlo divné, učitel ho tam našel sedět u stolu a popíjet točenou limonádu. Po této historce jsme vedli zajímavou diskusi o rozdílné době dříve a nyní. Blíže určeno o trestech ve školství. Rodiče mi vyprávěli, že měli většinou na výběr ze dvou variant. Jedna byla písemný trest nebo hodina po škole. Ta druhá možnost byla tělesný trest prováděný ukazovátkem (2 rány přes zadek). Nikoho ani nenapadlo si postěžovat ani mít nějaké námitky – to se dost od dnešní doby liší. Tělesné tresty se už dnes nepoužívají, taťka si myslí, že se učitelé bojí. Mamky jsem se radši na její názory moc nevyptávala. Tímto jsme příjemně strávený večer ukončili, oheň uhasili a vydali se po úzkém chodníčku v potmě domů. 8. žák Průšvih rodičů Je libo tento? Vzpomínám si, jak mi jednou maminka vyprávěla příběh při kterém jsem se hodně smál. Mamka ukončila základní školu a nastoupila na učiliště. Asi v druhém ročníku se seznámila s taťkou. Každý týden v pátek chodili na večeři na Čeřínek do turistické chaty. Jednou v létě s nima šla teta. Mamky sestra s přítelem. K večeři si objednali smažený sýr s hranolkami. To má mamka nejraději a zřejmě to zapili i něčím dobrým. Protože potom vymysleli, to bylo fakt moc dobrý. Domů z Čeřínku se vraceli až kolem jedenácté hodiny večer a byla velká tma. Většinou chodili domů zkratkou přes les, ale protože byla moc velká tma, tak šli po silnici přes Nový Hájkov a Boržov. Silnice vede z části lesem a mezi loukama. A právě na těch loukách vonělo seno. Seno bylo v pěkných ulehlých kupkách. Mamka už neví koho to napadlo, ale nápad to byl skvělý. Skrátka se rozhodli, že by bylo lepší, kdyby ty kupky sena nebyli na louce, ale že by se jim určitě líbilo na asfaltové silnici. A že to byl dobrý nápad, tak byla silnice samá kupka sena. Ještě teď když si nato mamka vzpomene, tak se tomu směje. Ale velká legrace to ráno nebyla. Protože tou cestou jela ráno družstevní avie, která vozila lidi do kravína. V každé kupce sena musela zastavit a odendat ji, nebo když to šlo, tak ji objet. Tenkrát ji řídil jeden starší pán, který pro tuto legraci neměl vůbec pochopení. Nejenže dovezl lidi pozdě do kravína, ale hned k tomu volal bezpečnost. A protože to bylo krátce po 83

revoluci, tak bylo velké vyšetřování. Vyslíchaly spoustu lidí, ale na mamku, tátu s tetou a s přítelem nepřišli. Měli velké štěstí! Tak se tomu mamka může stále smát.

B.

Slohové práce – 2. základní škola 7. třída

1. žák Moje mamka s taťkou se ve škole dobře učili. Mamka až do 8. třídy měla na vysvědčení samé jedničky. Ale na Gimplu začala nosit špatné známky, proto seděla celí sny v učení. Když skončila Gimpl tak chtěla jít na Vysokou školu, ale nevzali jí. Taťka s mamkou chodili do školy v Karviný u Ostravy. Taťka má taky dobré známky a taťka pracuje u policie. U mamky na škole nikdy se nic nerozbylo a nesmělo se běhat na chodbě. Jinak dostal pravítkem po hlavě. O velké přestávce museli chodit po chodbě do kola, aby měli pohyb. O škole mluvíme každý den. 2. žák Moje mamka chodila do základní školy ve Slavonicích a vyprávěla mi, že jí moc bavila chemie a fyzika. Protože měly hloupého učitelé. Mamka měla v sedmé třídě z matematiky a fyziky měla mamka na vysvědčení trojky ale v osmé třídě měly jiného učitelé a mamka se moc zlepšila matematika a fyzika jí začala bavit. A o hodinách když neměla čas učit tak si napsala taháky. Ale mamka neměla moc času na učení protože měla malého bratra kterého musela hlídat protože mamčiny rodiče byli v práci až do večera. Můj taťka chodil do základní školy ve Studené. Ve škole ho moc bavila matematika a fyzika. Ale nebavil ho český jazyk a přírodopis. A taťka si prej často psal taháky na ruku. A jednou ho nachytala paní učitelka a dala mu poznámku no a od té doby si už taťka nepsal taháky. O přestávkách se s rukama prali. Ale prej taťku moc škola nebavila. 3. žák Můj taťka, když byl malý tak udělal díru v tabuli. Po několika dnech to zasádroval. Mamka zase o přestávce dělala blbosti. Jednou její kamarádka měla 40 fixek. Všechny fixi jí namotali do vlasů jako natáčky. Zazvonilo na hodinu a oni ty fixy nestihli vyndat. Paní učitelka vešla do třídy a mamce dala facku a všechny fixy jí vypadali. 84

4. žák Moje mamka je z vesnice. Do školy chodila do Batelova a končila osmím ročníkem. Já jsem nyní v sedmém ročníku. Mám dobré známky ale nyní mi to nějak pokulhává. Myslela jsem že to zvládnu ale to byl omyl. S mojí mamkou máme velmi dobrý vztach. Povídáme si, můžu si s ní otevřeně promluvit a za to jsem moc ráda. Když přijdu ze školy tak se mě mamka ptá „Tak co bylo ve škole“? nezatajuju jí známky ani co se děje ve škole, řeknu jí to. Teť poslední dobou mi nejde matika, myslela jsem si, že to zvládnu ale ne. Takže jsem to řekla mamce a mamka na mě „No jo, matika mi nikdy nešla, tak, když něco nechápeš přijť za mnou a já se ti to aspoň pokusím vysvětlit“ Takže jsem ráda že to takhle bere, ale nadšená taky není. Když je to víckrát po sobě. Mamka nebyla nijak extra dobrá ve škole, ale hloupá taky nebyla. Jako moje mamka je na jedničku! Říkala mi svoje zážitky ve škole. Jednou prý v hudební výchově vyprskli se spolužačkou smíchy a nemohli se zastavit a dostali poznámku. Takže moje mamka byla taková rebelka. Můj taťka byl hodnej a plnil si povinnosti ale taky to byl rošťák jako každej jinek. Měl i dobré známky. Já bydlím s mamkou a nevlastním taťkou. Ale, když vždycky jedu za taťkou a řeknu mu o škole. Tak mi vždycky říká „Snaž se a bude líp“! 5. žák Moje mamka mi říkala o škole: „Pokud nechceš pracovat celej život s lopatou v ruce tak se uč, budeš potom moct vydělávat velký peníze jen když máčkneš čudlík na počítači.“ Když jsem donesl špatnou známku z matematiky tak mi řekli: Já ti říkám furt uč se, jestli takhle budeš pokračovat tak budeš popelář a ani si nespočítáš kolik si odvezl popelnic. Ani já jsem se neučila tak špatně. Na druhou stranu říká: „Když jsem byla malá tak jsem sice měla ráda hudební výchovu ale neuměla jsem zpívat a tak mi učitel dával špatné známky.“ Taky si se mnou ráda porovnává vysvědčení. V hudební výchově jsem lepší a v matice a podobně jsme vyrovnaný. Můj otec o škole moc nemluví. 6. žák Moje mamka mi vyprávěla zážitky a příhody z dětství, o základní škole atd. Mamka docházela do základní školy v Batelově a říkala mi, že v té době měla celkem dost kamarádek, ale i kamarádů. Bavila jí čeština, přírodopis, a výtvarná výchova. O přestávkách si hrály na honičku na chodbách, později si povídali o klukách. Ve škole se bála paní učitelky na matematiku, až do doby, než přestoupila na střední školu. Mamka mi říká: „Uč se, ať potom můžeš jít na školu kterou budeš dělat rád.“

85

7. žák Mamka chodila od 1. třídy do 5. třídy do školy na vesnici kde bydlela, v 6. třídě musela přestoupit do jiné školy ve městě. Na vesnici se učily, třeba dvě třídy dohromady, takže když přestoupila do města, toho moc neuměla. Třeba se na vesnici, vůbec neučili noty a v hudební výchově jenom zpívali. Mamku bavila ruština a docela i zeměpis. Jednou v ruštině měli s kámoškou rozhovor a ono jim to přišlo vtipný, takže se za každou větou pořád smály. Paní učitelka co měly na ruštinu se naštvala a dala jim 2. Ale jinak to paní učitelka byla v pohodě. Taky mamka občas dělala úlohy ve škole. Na dějepis měla od šestý do sedmý hroznýho učitele, který vůbec neučil podle učebnice, takže jí dějepis nebavil. Ale od 8. třídy do 9. třídy měla na dějepis paní učitelku a ta byla dobrá. Takže když měla na dějepis tu paní učitelku, tak jí docela bavil. Na tělák měla hroznou učitelku, která je hrozně honila a známkovala je. 8. žák Moje maminka chodila do základní škole v Batelově. Ve škole ji nejvíce bavila výtvarná výchova a tělesná výchova. Ale co jí vůbec nebavilo byla matematika, zeměpis, fyzika a biologie. V hodinách místo samostatné práce si malovala a psala dopisy. O přestávkách si dělala taháky, psala úkoly a běhala po chodbách a po třídě. Známky měla od druhého stupně špatné. Měla čtyřky. Hlavně z matematiky, fyziky a zeměpisu. Když řeknu že jsem dostala pětku tak mi řekne: No jó. V době když jsem dostala pětku já tak mi rodiče řeknou že jsem se neučila. S učitelema měla velice dobrý vztah. Hlavně s paní zástupkyní. Ale s kým měla špatný vztah tak to byla paní učitelka Padělková. Ve škole měla i sestru a bratra. Když byla mamka v 9. třídě její sestra byla v 7. třídě a její bratr byl v 2. třídě. 9. žák Když jsem se zeptal taťky co bylo jeho cílem řekl: mým cílem bylo ze školy vypadnout. Říkal, že pravidelně obdržoval dvojky z mravu a že na každé stránce v žákovské knížce od soudruhů učitelů měl tak čtyři poznámky. Ze svojí partou se zúčastňovaly různých akcí jako třeba rvaček a všelijakých průšvihů. Ve škole mu to celkem šlo kromě matematiky z té měl čtyřky. Naopak velmi vynikal v zeměpise, jelikož četl Verneovky a Mayovky jen to svištělo tím si velmi rozšiřoval zeměpisné znalosti. Nejvíc měl rád ježdění po zábradlí ve škole ovšem do té doby než se na zábradlí dali železné špunty.

86

10. žák Moje mamka mi vyprávěla o škole bavyla jí hodně matematika protože měla učitelku která jím to vysvětlila a mamka to vždy chápala. Také jí bavyla výtvarná, rodiná a občanská výchova i český jazyk. Potom jí bavily kroužky. Když sme se asi od 2. nebo 3. třídy hodiny mě to moc nešlo a mamka mi říkala že se je musela učit už v první třídě protože musela jezdit do školi autobusem. 11. žák Mě mamka říkala, že kdy jí bylo deset let tak běžela dát paní družinářce bonbon a při tom se srazila s menším spolužákem a zlomila si noc. Pak byla čtyři dny v nemocnici. Vždy když mi tohle říká tak se u toho směje. Když já dostanu pětku třeba z dějepisu tak se na mě zlobí, protože ona prý měla jedničky. 12. žák Moje mamka se velmi dobře učila a taťka taky, první trojku měl až v deváté třídě. Mamka byla velmi vzorná a pozorná. Taťkovi rodiče byli rodiče byli přísní. Taťka nemohl přinést pětku jinak měl zákaz jít ven a nebo něco podobného. Mamka mi hodně pomáhá s matematikou. Teda spíš s domácími úkoly, protože matematika jí šla dobře. 13. žák Moje maminka mi vyprávěla co zažila ve škole. Učila se velmi dobře takže když donesu špatnou známku tak trochu vyvádí ale přejde ji to. Ve škole ji bavil tělocvik, fyzika a zeměpis. V tělocviku byla velmi dobrá měla hodně diplomu ze závodu. A hlavně mi říká ať se učím. Hlavně co ji nebavilo byl dějepis a matematika. O přestávce se nasvačili a museli sedět na místech. I když chodím do jiné školy tak se to hodně liší ode mě. Teď můj taťka on chodil do stejné školy jako já. Nejvíc ho bavila matika a fyzika. Nebavilo ho tělocvik a výtvarka. O přestávce mohli chodit po škole ale měli dozory. Ale říká mi ať se učím že on se musel také hodně učit. 14. žák Já když dostanu pětku tak mi říká že kdyby to dostala ona tak by měla zaracha a učit se. Taky mi říkala že nebyla žádnej slaňáček, taky se nechtěla učit její mamka jí říkala aby se učila šla do osmičky a bylo to všechno pro ní těžký, a učila se jak mourovatá a říká mi pořád uč se uč se.

87

Táta ten vůbec neposlouchal ten jenom lítat po venku a jenom televizi a než si uvědomil tak už vycházel, ale teť má dobrý zaměstnání. Taky s rukama dělali o přestávkách bordel, měl taky poznámky pak dostal páskem a sklidnil se. A já sem celej po tátovi. 15. žák Rodiče mi před nástupem do školy říkali, že škola je velmi pěkná, ať se do ní těším. Také, že jsem se těšil. Nadšení, ale po první třídě pomynulo. Nyní už vím, že to říkali jen proto, abych se do školy těšil a nebál se jít tam. Teď se s rodiči o škole už moc nebavím. Moje mamka mi o škole říkala a do dneška říká toto: „Škola mě nikdy nebavila a proto mi ani moc nešla. Ty na to, ale máš ses chytrej tak se uč ať máš co nejlepší známky.“ To se ví, že bych chtěl mít dobré známky, to se však musím učit a učit se je ten nejhorší druh zábavy. Táta mi zase říká: „Škola mě celkem bavila. Kromě hrozný češtiny a ruštiny. Bavila mě fyzika a trochu matika.“ 16. žák Moje máma a táta byli dobře učeni. Měli dobré známky. Máma chodila do Jihlavi do školi táta chodil do Třeště do školi. Dal už sem nic nezjistil protože sem neměl čas. 17. žák Moje maminka s mojím tatínkem se velmi dobře učili. Proto mi také pořád říkají aby se učil ale mě to vůbec nebaví proto se moc neučím ale na vysvětčení mívám samé jedničky. 18. žák Moje mamka byla hodná a říkala, že její spolužák namazal učitelce na hudební výchovu smyčec. Bavilo jí skoro všechno. Můj taťka říkal, že byl také hodný. Bavily ho nejvíc přestávky, ale nebavily ho: matika, čeština, dějepis, zeměpis, tělesná výchova, hudební výchova, ruština, občanská výchova, přírodopis, fyzika a chemie. 19. žák Moje rodiče byli ve škole opačný. Mamka byla hodná, plnila svoje povinnosti a měla moc dobré známky. Taťka byl pravý opak. Prováděl lumpárny a dostával špatné známky, protože se neučil.

88

20. žák Můj tatínek chodil do Batelovské školy do které chodím i já, maminka chodila do Třeště. Mého tatínka bavily předměty – Fyzika a Dějepis. Mojí maminku bavily předměty – Matematika a Německý jazyk. Moje rodiče se učily dobře, maminka měla každý rok samé jedničky ani jednou neměla na vysvědčení nic horšího než jedničky, ale tatínek, už měl nějakou dvojku i jednu trojku. A už více o svích rodičích nevím. 21. žák Moji rodiče chodili do Batelova a Třeště. Taťku nejvíce bavilo - tělocvik, a nebavilo ho: matematika, český jazyk, hudební výchova a fyzika. A mamku bavilo: dějepis, zeměpis, přírodopis a nebavil ji tělocvik. Taťka se moc dobře neučil je vyučený truhlář a mamka se učila dobře a vystudovala vysokou školu. 22. žák Mamka když chodila do školy byla jedničkářka, ale trochu vyrušovala. Měla ráda gymnastiku, ale nesnášela běh. Jezdila na olympiády (nejlepší umístění na biologii, 4. místo) Taťka je opak. Moc dobře se neučil, ale byl hodný. Taťka recitoval. Recitoval v různých soutěžích jako byl třeba Puškinův památník. Byl a je to velice zdatný sportovec. 23. žák Mamka mi říkala o své škole že jí tam bavili jen některé předměty např. matematika, čeština, jazyky, hudební výchova. A nebavili ji tělocvik, výtvarná výchova atd. Kdyš dostala ve škole 1 byla pochválena. Když dostala 5 tak nemohla jít za kamarádkami a musela uklízet. Jezdila tam autobusem. Do školi chodila do ZŠ Třešť. 24. žák Moji rodiče: Taťka: Když chodil taťka do školy hrál převážně házenou a vybíjenou. Ke škole měl spíš sportovní vztah než aby se učil, ale ze školy vyšel ze dvouma trojkama a jednou dvojkou jinak samí jedničky možná měl jednu čtyřku.

89

Mamka: Moje mamka když chodila do školy tak měla samé jedničky až do 5. třídy. Pak se začala trožku zhoršovat v 8. třídě, už se zase zlepšovala a nakonec vyšla ze školy jenom z dvojkami. Ve škole našla taky zájmy hrála voleyball a taky běhala. Ve škole byla hodná. 25. žák Moje mamka mi řekla jenom, že jí její táta sehnal prasečí ocásky a ona je ovazovala mašličkou a dala je do dárku. Dala ho každé paní učitelce a panu učiteli kterého měli až na jednu paní učitelku které se bála dát. Když přišla paní učitelka do třídy na vyučování byla natěšená, že jí ho dají, protože jí to řekly ve zborovně kolegové, ale nedočkala se. Nakonec, ale stejně dárek dostala.

8. A třída 1. žák Taťka mi říkal že měl ve škole lepší známky než já. Z matematiky měl trojky. Často se ve škole pral se spolužáky. Někdy chodil za školu. Jednou když byl za školou a zrovna šel kolem hospody, jela kolem něj ředitelka v autě a taťka měl potom hrozný průšvih. O letních prázdninách se prý celá třída s paní učitelkou scházela na nějakém pozemku a tam sadili a zalévali různou zeleninu atd. Jednou ve škole taťka pověsil jednoho malého spolužáka na tabuli a tu tabuli zvedl. Potom došla učitelka a děti to na taťku řekli. Dál mi vyprávěl že si se spolužáky házel mokrou houbou a když přišla učitelka tak ji ta houba trefila po hlavě. Měli jednoho učitele, který jim vždy dal známku, kterou chtěli. Mamka moc dobré známky neměla spíš čtyřky. Měli jednu hroznou učitelku která dětem dávala pohlavky a tahala je za uši. Mamka říkala že měla jednoho spolužáka který se pořád rýpal tužkou v uchu, a že jednou mu tam tužka zůstala. Taky říkala že v jedné třídě měli přes třicet dětí. Mamku jednou jeden spolužák strčil a ona spadla na beton a zlomila si nos. Mamku to nejspíš ve škole nebavilo. Měla jednu spolužačku která byla hrozně tlustá a nikdo se s ní nebavil a nechtěl s ní sedět v lavici. Děti si moc nových věcí často nekupovali, to jen ti bohatí! Mamka nosila svačiny zabalené do novin. Rodiče mi říkali, že to co se mi učíme teď, tak to se oni učili až na střední! Neměli tak těžké učivo jako my. Nevím jestli můžu psát i o ostatních členech rodiny, ale sestřenky mi říkaly že měli tu samou učitelku co teď mám já, a že je to věčně ožralá kráva. Taťka říkal že do školy se nosily starodávné hnědé brašny a děti nebyly tak rozmazlené jak dnes. Třídy končily osmou třídou na ZŠ. Devítky nebyly. Měli tam starodávné

90

dřevěné lavice které si vždy na konci roku museli umývat. Měli ve škole třeba jen plnící pero, propisku měl málokdo. Nebyly gelovky ani fixy. 2. žák Doma si rodiče stěžují že nás nic nenaučí. Pořád prý chodíme na počítače. Dříve prý naučily víc. Často prý házeli houbou a jednou málem zasáhli učitele. Učitelé nedávali poznámky tolik vždy prý dali vybrat „chce facku nebo poznámku?“ většinou všichni chtěli facku, protože poznámku by se dozvěděli doma. 3. žák Já osobně si víc povídám s taťkou, protože má „lepší pochopení“ pro lumpárny. Jednou mi taťka vyprávěl o panu učiteli, který ho měl na fyziku. Říkal, že mu musel chodit pravidelně do „Dolíku“ pro nové rákosky. Protože pravidelně ji o něho a jeho kamarády přerážel. Podle něho dřív tresty byli přísnější a poučnější než teď. Jednou mi moje matka i přes můj odpor vyprávěla, jak jsou učitelé nepravedlivý. Bylo to asi pondělí, když šla matka na oběd, měla svíčkovou a tak šla si sednout. V tom ale přední jedna žákyně zakopla, jak chtěla vstát tak drbla do mojí matky a ta náhodou vyhodila svojí svíčkovou na paní učitelku, její třídní. Mamka si myslí že to ostatní učitelé viděli ale nikdo nic neřekl. Na konci roku měla dutku. Takže já mám rodiče zporný. Taťka říká že polevili a matka že si hrajou do karet. 4. žák Taťka mi jednou říkal, že měli hrozně zlý učitele a že když něco provedli, tak je jeden učitel mlátil rákoskou. Oba rodiče s jejich spolužáky vycházeli dobře. Prej si za jejich doby nikdo nemohl dovolit odmlouvat a nadávat učitelům a spolužákům. Mamka mi říkala, že věčně potkávala taťku s kluky s jejich třídy, jak kouří cigarety. Taťka mi ještě říkal, že byl hroznej „hajzl“ a že si na něj učitelé pořád ztěžovali. Jinak o tom, co dělali rodiče ve škole nemluvíme, protože mě to, abych pravdu řekla, ani nezajímá. 5. žák Táta mi jednou povídal, že utekli ze školy o přestávce potom asi o půl hodině se vrátily učitel je napsal do třídnice a měli neomluvenou hodinu a dostali dvojky z chování, nadávali na učitele, schovávali si navzájem věci, jednou ve třídě rozbily okno táta a ňáký dva kluci učitelka na to přišla a zeptala se kdo to byl nikdo se nepřiznal tak celá třída dostali poznámku a dutku ředitele.

91

6. žák Matka mi kdysi vyprávěla o tom jak utrhli křídlo od tabule byly zato fyzicky potrestáni. Otec mi říkal že když měli paní učitelku Padělkovou tak že uklouzla a spadla na podlahu. Řekla jim jestli se někdo zasměje dostane poznámku. Po matice byla poznámka v každé žákovské. Více mi rodiče nevyprávěly. 7. žák Táta mi mockrát vyprávěl že byli s rukama pěkný grázlové. Jednou mi vyprávěl, že na něj byla zasedlá učitelka ruštiny, že jim furt nadávala a tělesně trestala. Tudle, když jí potkal, tak jí prej poslal do prdele. Máma byla hrozná šprtka a podlézala. Jinak o nich nic moc nevím, nikdy mě to nezajímalo. 8. žák Taťka mi říkal, že hlásil jiné známky než dostával, protože jejich učitel to nikdy nekontroloval. Mamka když byla v páté třídě, tak ji jeden kluk tahal za vlasy říkala, že mu flákla a on toho nechal. Jinak jsem se s rodiči nijak o škole nebavila. 9. žák Mě je to jed n o já d o ma n ech ci o šk o le slyšet n ic jsem rád že jsem d o ma a n e ve škole. Stačí mi když se doma učím ještě se zajímat co dělali rodiče prostě je mi to jedno. 10. žák S rodiči se o tomto tématu nebavím. Jenom někdy prohodíme pár slov. 11. žák Nikdy sem se o tomto tématu s rodiči nebavil 12. žák Doma o tom nemluvíme 13. žák Mě rodiče mi nikdy o škole nikdo neříkal 14. žák Doma se s rodiči o škole nebavíme

92

15. žák Maminka, když přijdu ze školy tak se mě po každý zeptá co bylo ve škole, když řeknu že blbá známka a k tomu se začnu vymlouvat, že to měla celá třída tak řekne, že jí to nezajímá že jí zajímají jen moje známky. Když byla prý v mém věku tak měla ve škole jedničky a dvojky. Učil jí náš bývalí pan ředitel. Byl prý spravedliví. Maminka vyprávěla, že učil mého strejdu a že se prý vymluvil, že nemá domácí úkol, že si jo zapomněl doma tak ho pan ředitel poslal domů ať pro něj dojde. Nebo že prý házel jednoho dne po autách kameny a seděl v tom jeho pan učitel. Druhý den dostal prý pěkně za vyučenou. Jinak maminka se svými spolužáky neměla problém. Dokonce do teď pořádají třídní srazy. A s nějakýma spolužákama se dokonce navštěvují. Ale tatínek byl pravý opak když dostanu špatný známky tak prý já když sem byl ve tvém věku tak jsem měl samé jedničky, ale když sem se zeptala babičky tak řekla, že tatínek dostával ve škole trojky a čtyrky a byl zlobivej jednoho dne si dojel knim domu na něj stěžovat i pan učitel. Jinak můj taťka se spolužáky kontakt neudržuje ale když se někde potkaj tak se pozdraví a povídaj si. Maminka a tatínek, když něco nechápu že školy tak mě všechno vysvětlí, ale maminka si toho pamatuje hodně co se učili ve škole. Hlavně matiku. Když byla moje maminka na ekonomce tak se svýma spolužákama měla dobrý vztah…ale hned co přišla do třídy (první den) tak se styděla ale zkamarádila se se svou předtím nejlepší kamarádkou. Postupem času se skamarádila z dalšíma a doteď spolu kamarádí a scházejí se. Vždycky když sestra řekne že se nechce učit tak mamka řekne že ona se taky musela učit vždy řekne že její maminka jí vždy říkala ať se učí. Když se nebude učit tak může leda tak prý „utírat kravám zadek“! A sestra se vždy naštve a odejde se učit A jednoho dne nám ještě vyprávěla že měl můj strejda naší paní učitelku Šindelkovou na matematiku a výtvarnou výchovu strejda jí prý nesnášel měl od ní 4 z matematiky, druhý rok měl jiného učitele a dostal 2. Paní učitelka dodnes vzpomíná že v 5. třídě můj strejda kreslil tatru a vojáky ona ho měla asi ráda ale on jí ne. 16. žák Moji rodiče mi o škole vyprávěli už mnohokrát. Co dělali za průšvihy, jaké dostávali známky atd. Můj táta chodil do stejné školy jako já a měl také stejnou třídní učitelku. Už od začátku co jsme dostali na druhém stupni naší třídní mi řekl že si s ní užiju. A měl pravdu. Stejně tak jako on tak teď mám aji já stejné známky. Zrovna nedávno tátovi 93

zavolala jeho bývalá spolužačka a řekla mu že za 14 dní budou mít sraz. Táta nešel protože jel do práce jinak by se tam alespoň stavil. Už kolikrát mi říkal jakí jsme smradi a že by nás musel umlátit abychom si uvědomily jak se chováme. Zato moje mamka chodila do školy v Karviné. Ráda vypráví, jaké dělaly průšvihy. Zrovna nedávno říkala, jak si po třídě házeli s houbou a mamka jí omylem hodila té nejpřísnější učitelce na škole do obličeje. Pak taky jak si psala dopisy se spolužačkou a učitelce. Psaly jaký má šaty a že by „chtěla“ zrovna takový jako má na sobě. Učitelka jim to sebrala a přečetla si to. Vzala jim žákovský a a mamka po hodině za ní běžela a říkala že se jí ty šaty vážně líbí a že takový chce. Ona jí to uvěřila a vrátila jim ŽK. Bylo toho hodně co nám vyprávěla tak teda řeknu ještě jednu příhodu. Když psali písemnou práci mamča měla tahák a učitelka jí řekla ať jí ho dá, ale mamka řekla že ho nemá a za tu dobu co k ní paní učitelka šla, strčila si ten tahák do pusy a snědla ho. A když ho učitelka u ní nenašla tak se jí ještě omlouvala. 17. žák Můj tatínek mi často vypráví jaké má vzpomínky ze školy, do které chodím i já. Taťka měl ve škole velice dobré známky, ale u učitelů nebyl moc oblíbený, protože se často ve škole pral a dělal různé kraviny. Například se pral ještě s několika klukami, a rozbily dveře kabinetu, které byly ze skla. Také mi říkal, že seděl v poslední lavici, aby byl schovaný, a učitelé si ho moc nevšímaly. Vyprávěl mi, že taháky vymýšlely na různé věci jako pravítka, obaly atd…A ne že si je natiskly pro celou třídu. Učebna chemie byla prý na stejném místě jako je teď, ale měla jiné lavice a jedno umyvadlo. Na škole je jedna učitelka, kterou neměl taťka rád, já ji také nemám ráda. Taťky maminka, moje babička pracovala ve škole jako vedoucí školní jídelny, takže všechno co taťka udělal, věděla jako první. Taťka měl vždycky nejhorší známku z matiky stejně jako já. Moje mamka mi moc o škole nevyprávý, ale něco jo. Třídního učitele měla přísnýho. Musely nastavovat ruce aby je „přetáhl“ rákoskou. Hodnotil prý jen 1 nebo 5. Za zapomenutý domácí úkol posílal za dveře, a občas posílal do kouta. Na oběd chodila do školní jídelny, měly tam prý celkem dobré jídlo. Mamka měla vždycky dobré známky, a je celkově chytrá. Jednou jí prý učitel našel tahák a napsal jí poznámku a z písemky „bura“ 18. žák Mamka chodila do školy až 8 let. 1 stupni je učila Palánová je to třídní 2 stupeň tříd je učila Frajová – český jazyk, dějepis, hudební výchova a tělocvik. Prokopová zeměpis, rodinná výchova. Kubálek chemie, Přech – fyzika Pokorná občanská výchova 94

A ve 14. letech vyšla ze školy. 19. žák Mamka mi říkala že se kamarádila se všema ze třídy, ale když vyšla ze školy tak se přestali stýkat a každý si našel nové kamarádi. Mamka si ale doteďka jenom s nima píše dopisi na Vánoce, Velikonoce ale nestýkají se, protože každý bydlí daleko. Mamka prej byla docela oblíbená u učitelů a měla dobré známky. Taťka mi zase říkal, že když udělali nějaký průser tak vždycky učitelka řekla ať de k tabuli a za všechny to zchytal jenom on a hnedka byl zkoušenej. Taťka naopak měl na vysvědčení horší známky. Ale pak se prej musel hodně zlepšít. Když dostanu poznámku tak taťka to vezme líp a někdy se aji zasměje než mamka, protože je dostával taky, ale řekne mi že to bylo naposledy a ať se to už neopakuje. U taťky ve třídě prej koloval dopis o učitelce která byla „tlustá“ a psali tam něco o tom, že pod ní praská židle a že když de je to jako zemětřesení a různě o její postavě. Mamka když chodila do školy tak prej dělali taky naschváli učitelům. Když řeknu doma něco špatného o ňáké učitelce nebo učitelovi tak se mnou spíš nesouhlasí a říkaj že si za to můžeme sami a někdy aji souhlasí se mnou ale to je vyjímka, spíš mi řeknou ať tak nemluvím o učitelích. A zbytek si už nepamatuju. 20. žák Maminka mi už hodněkrát vyprávěla o škole. Od malička prý dostávala poznámky za hraní si s pastelkami, a přemýšlením nahlas. Jelikož maminka byla přidušená, musela se učit víc než ostatní děti. O přestávkách se honila s rukama, namáčela jim vlasy houbou a oni jí na oplátku brali penál, fixi, patelky. Na spolužáky vzpomíná v dobrém až na pár vyjímek. K učitelům byla hodná a vzhlížela k nim s respektem. Tatínek mi vyprávěl o škole jen jednou. Když z něj vylezlo, že se v osmé třídě pral, dostal pěstí, spadl a omdlel už víc jsme z něj nedostali. 21. žák Táta mi jednou vyprávěl že v deváté třídě občas chodili on a pár dalších žáků se školníkem na poštu. Při cestě z pošty všichni skočili na jedno nebo na dvě piva. Prý školník vše platil. Nebo také si prý jednou takhle šel po náměstí. Potkal jeho učitelku a ta začala. Jaký prý má hezký svetr a že jsou ty barvy pěkný, že se jí tak líbí a jak mu sluší a že by ho taky chtěla. Tátu to už přestalo bavit. Tak jí řek ať si ten svetr strčí do „prdele“. Táta se svými kamarády byl prý horší než já. Dělali samé hlouposti a skoro nikdy za ně nebyly potrestáni.

95

9. A třída 1. žák Jediná věc co mě tak napadá, co mi rodiče říkala je, že matce do vesnice nejezdil autobus tak celou základku musela do školy pěšky. Táta ten to do školy neměl daleko, ale v tý jeho vesnici byla škola sice jen do 5 třídy a pak musel chodit do Batelova. Za mě už je zavřená tak taky musím chodit do Batelova. Oba rodiče mají učňák, ale po mě chtěj vyšší cíle takže musím chtě nechtě udělat maturitu a jít na vejšku (to ale odbočuju). Táta je vyučenej opravář zemědělských strojů a dělá v Seviscentru Jihlava tak je celkem spokojenej. Máma je zas vyučená švadlena, ale hodně prací vystřídala zrovna teď dělá v kartáčovnách ale nestěžuje si. O tom co vyváděli mi toho moc neřekli, ale mám tušení že to bylo horší než to co vyvádím já. 2. žák Rodiče, tedy mamka, mi říkala o škole jedinou věc. Že matka určité paní učitelky v současné sobě (nechci to raději jmenovat jménem) byla hodně přísná. Když zlobili, tak flákla do stolu, až si rozbila budík, který si před každou hodinou přinesla. Jednou, když hráli „šlupkovou bitvu“, tak že prý ta „zlá“ učitelka málem šlápka na tu šlupku od banánu. A to ještě nosila vysoký podpadky. Nebo asi nevíte jak máme v tělocvičně upevnění na hrazdu, takový dráty, tak se o to jednou tak natáhla, měla u toho ty vysoký podpadky, že se prý půl minuty nehýbala. Další „story“ je střední školy. Slavný hokejista, Viktor Ujčík, chodil s mamkou na Střední zemědělskou školu a prý že měl obrovskou sílu už v té době, tak že otevřel okno a vzal jí za nohy a pověsil jí z toho otevřeného okna. Lidé prý pod ní na chodníku chodili a koukali na ní. Že prý měla velký strach, ale Viktor jí nepustil. To bych tady asi nebyl, kdyby jí pustil. Taťka se se mnou o škole moc nebaví. Jen vím, že chodil jen do 8. třídy. A že dělali voloviny, jako my. 3. žák Sidce už nejsem dítě ale něco vám tam napíšu. Já se s rodičema o škole moc nebavím, jen občas když něco rozbyju ve škole nebo když přijdu domů s nějakou pitomostí tak táta řekne „nojono de vidět že seš po mě.“ Jednou se mnou mamka mluvila o škole prí neměla moc ráda matematiku a fyziku. 96

4. žák Já se moc o škole z rodičema nebavím. Můj táta chodil do školy do Dolní Cerekve a moje mamka do Batelova. Mí rodiče chodili jen do 8. třídy. Pak šli na střední. 5. žák Někdy jsem si se svými rodiči povídala o tom, jaká byla doba jejich studia. Maminka studovala tady a tatínek někde jinde. Po základce maminka studovala na učilišti jako švadlena. Na základní škole učil maminku na fyziku stejný učitel jako mě. S tatínkem jsem si nikdy moc nepovídala o době, ve které se učil. Maminka ráda vzpomíná na některé učitele. Třeba na základní škole maminka vzpomíná víc na učitele než třeba na střední. Maminka říkala, že kdyby měla porovnat dobu, ve které se učila ona a dobu ve které se učím já, že by v tom byl rozdíl. V jejich době prý byly učitelé přísnější než u nás. 6. žák Někdy, když přijdu domů a říkám rodičům co jsme dělali nebo co jsme provedli odpoví „jo to jsme taky dělali.“ Taťka mi povídal, že zná docela dost učitelů co mě taky učí třeba pana učitele Přecha. Když jsem řekl, že si z nás dělá srandu a že je to dobrý učitel on měl stejný názor. Prý po škole musel chodit pěšky do Švábova, protože studoval jako já na ZŠ Batelov. Po základce se vydal na střední technickou školu. O střední technické škole mi toho moc neříkal. Moje mamka chodila na základku do Pelhřimova. Říkala mi, že měla nejlepší kamarádku Martinu. Hodně toho spolu zažili. Jednou psali písemnou práci z geometrie a myslím že měli udělat kružnici, jenomže mamka zapomněla kružítko a tak kamarádka Martina ho měla, tak se před hodinou domluvili že jí ho pučí, ale nepučila a místo kružítka Martina pučila mamce pěti korunu a´t si tu kružnici obkreslí. No a takhle prošli spolu celou základku a byli spolu i na Gymnaziu. Taky říkala, že po škole, když byli na střední chodili si sednout do nějaký vinárny nebo cukrárny. Já hodně sedávám ve škole na okno tak vždycky mamka říká taky jsem tam pořád sedala a vždycky jí učitelé seřvali. To nás teda jen napomenou učitelé. A hodně rodiče říkají, že když chodili oni do školy měli to horší na učení a byli učitelé i přísnější než jsou teď!! 7. žák Se svým taťkou jsem se o tomto tématu trochu bavila. V jeho třídě byli prý velmi dobří žáci. Na sebe nežalovali ani se vzájemně nepodrazili. Když jednoho dne hodil taťka po spolužákovi židly, udělal díru do nové zdi, nikdo nepřišel nato, že to byl on a ani to na něj nikdo neřek. To kdyby se stalo v naší třídě tak by to sice taky nikdo neřek, ale určitě by se na to přišlo. Když byl na intru v Třebíči, vyhodili ho za to, že 97

kouřil, pil a dělal ostatní věci, které asi dělají všechny děti v tomto věku. Proto musel do této školy dojíždět každý den autobusem. Jinak ho bavila matematika a jiné technické předměty, které na této škole měli. S mamkou jsem se o tomto tématu nebavila, akorát vím že jí nebavila a ani nešla čeština, matika, chemie. 8. žák Historky ze školy mi rodiče říkají celkem často. Většinou to bývají věci, které jako školáci učitelům dělali. Hodně se u toho nasmějeme. Například, když přijdu ze školy a mám nějaký zážitek, tak se těším, až to našim řeknu. Naši si to poslechnou i se tomu zasmějou, ale pak jeden z nich (většinou moje mamka) řeknou, že kdy chodili do školi oni, tak takovéhle věci si teda nedovolili. Často mi vypráví, jak v jejich „mladších“ letech měli z učitelů velký respekt a byli mnohem vychovanější než jsme teď my. Dnešní mládež je prý hrozná, drzá a nevychovaná. Učitelé ale také slevili. Podle nich máme méně učení, než bylo dříve. Taky mi mamka vyprávěla, že písemky, které mi dnes píšeme tak, že nám paní učitelka řekne, na co a kdy se to bude psát, oni dříve psali neohlášeně. To taťka, ten mi zase říká, jaké dělal ve škole srandičky. Třeba když jejich školník šel něco spravit na střechu na přístřešku a lezl tam oknem, oni mu měli to okno podržet, aby se mu nezavřelo. Místo toho mu to okno zabouchli a nechali ho tam zavřenýho. To prý pak bylo, když se odsud dostal. Taťka a jeho kamarádi se ho celkem báli říkal. 9. žák Na základní škole byli mí rodiče odlišní. Mamka měla celou školní docházku samé jedničky a taťka měl i nějaké dvojky možná i trojky, ale to nevím jistě. Po základní škole mamka studovala ekonomickou školu v Jihlavě. Taťka studoval průmyslovku. oba zakončili své vzdělání maturitou. Víc toho bohužel nevím. 10. žák Já a moji rodiče. No tak to si většinou o škole povídáme. Přijdu domů, a když je někdo doma tak mu vylíčím co se ten den seběhlo. Mamka se se mnou o škole mojí i jejích školních letech baví nejvíce. Od taťky jsem sice slyšela pár povídek, ale to se nedá s mamkou srovnat. Více jsme se o školních zážitcích bavili když jsem byla menší. Nejlepší bylo, když jsem šla za prarodiči. Ti, protože mají dost času, mě doslova zahrnovali stejnými i poučnými historkami ze svého mládí. Na ty si asi vzpomínám nejvíc. Jejich povídky však nebyly jen o škole, ale také o společnosti, různých slavnostech, svátcích a dalších věcí z běžného vesnického života. S úsměvem vzpomínám na 98

krásná slunečná odpoledne strávená venku na houpačce se svými prarodiči. Vrátím se k rodičům. Ti jsou v poslední době dost vytížení a tak místo klidného popovídání se jen honí a štvou. Možná by bylo lepší, kdyby si na mě udělali čas, ale vím, že se snaží. Teď už si sice vybavuji některé jejich historky, ale jen matně. Možná ještě víc se o své škole a školních zážitcích bavím se sestrou než s mamkou. Se sestrou se mohu bavit o všem. Ale zpátky k vyprávění rodičů dětem. Mamka se zmiňovala hlavně o střední a vysoké škole, teprve tam si našla své nejlepší kamarády, se kterými se dodnes vídá. Taťka taky vzpomíná na léta na studiích, koleji a ve větších městech. Když tohle píšu nevybaví se mi žádné určité historky. Nemůžu si stěžovat některé věci, které se mi rodiče formou historek sdělili se mi do života hodně hodily. Končím tak, je dobré si s rodiči povídat, tak se vzájemně poznáme a v dalším životě se vyvarujeme chybám a zklamáním. 11. žák S taťkou jsem se o škole, jaká byla dřív, párkrát bavila. Říkal, že učitelé od té doby ve výchově polevili. Dřív si prý nikdo nedovolil říct něco neslušného ani neposlechnout učitele. Hned za to byli trestáni. Když někdo zapomněl úkol, tak to nebylo jako teď, že dítě dostane čárku a když už hodněkrát zapomene, tak poznámku. Prý za nedonesený domácí úkol dostali rákoskou. Přes prsty a když nebyla rákoska, tak pomohlo pravítko nebo ukazovátko. Hodněkrát stál prý i celou hodinu v koutě. S nima se prý učitelé tolik nepárali jako s námi. Když nechtěli poslechnout, tak je prý tahali třeba za vlasy nebo dělali tzv. ořešáka nebo ohníček. Proto si prý děcka na učitele ani tolik nedovolovali. Kolikrát když přišel domů a stěžovat si rodičům, tak mu přiletěla ještě facka k tomu. Že si to prý zasloužil. Zatímco když má teď ňáký děcko problém vůči tomu, že ho třeba učitel okřikl, tak přijde domů, řekne to rodičům, a ty sou pak ještě na toho učitele naštvaný. Taky mi taťka říkal, že furt neseděli v lavicích celej den, jako teď mi, ale museli třeba každý měsíc uklízet před školou. A více chodili do dílen a holky se učili vařit. Což už u nás skoro pominulo. A taky mi říkal, že on byl ve škole jen 8 let. Takže o rok dřív musel rozhodovat kam půjde. S mamkou jsem se moc o škole nebavila, ta jen říkala, že byla ve škole taky jen 8 let. A že učitelé na holky tolik přísní nebyli, protože prý holky ani tolik nezlobili. Říkala mi, že ji bavila matematika a další přírodní vědy jako je třeba přírodopis. Proto prý taky chtěla jít na zdravku, a šla tam.

99

to je asi tak vše co od svých rodičů vím a tím jaké to dřív bylo za nich na základní škole. 12. žák Když nám doma taťka vypráví co dělal na školách kam chodíval, všichni se začneme smát. Všech průšvihů co měl je nepočítaně, o tom také odpovídalo jeho vysvědčení. Avšak mamka nám moc nevypráví, snažila se být pilná a pečlivá, ale někdy se jí to vymklo z ruky, sem tam někdy měla také průšvih, ale moc se to nestávalo. Doma se báli říct co provedli ve škole, protože by za to ještě dostali. Jejich školy mi přišli kruté. Jsem ráda, že není stejná doba, jako za mích rodičů. 13. žák Moje máma mi říkala, že když chodila do školy, byli ve třídě rozděleni na několik dívčích skupin, jako je i teď. Máma nebyla taková průserářka jako můj táta. Učitele, které měla, byli přísní, a proto měla dobré vychování, jelikož se všech bála. Můj táta byl o hodně horší, nevychovaný a sprostý. Pamatuje si na pana učitele, který byl v té době ředitelem, a dával mu pohlavky, ořecha a taťkovi to nestačilo. Kolikrát rozkopl sklo. Jednou to prý rozkopl schválně, ale důvod si už nepamatuje. Ze základní školy odešel ale vychován. Neptala jsem se ho jak, nebo kdo se o to zasloužil. Na střední škole by zezačátku roztěkaný, ale rodiče mu domluvili a on uposlechl. Máma byla tichá, ale umí docela dost.

9. B třída 1. žák Moji rodiče byly ve škole průměrný nebyly to žádný pětkaři ani jedničkám. Rodiče se mi nechtějí svěřit jaké známky měly a co vyváděly. Táta mi říká, že jsem debil furt. 2. žák S rodičema se moc o tom jak studovali nebavím, ale párkrát mi říkali, že za takovou pětku měli doma průšvih. Všechno je hezké, ale ani jejich vysvědčení jsem neviděla…možná zase tak nemají čím se chlubit? Rozhodně, ale vím, že hloupí nejsou protože mají oba vysokou školu a vím, že jednou tam budou chtít vidět i mě. 3. žák Nechci tuto práci psát.

100

4. žák Nechci tuhle práci psát. 5. žák Nechci tuto práci psát. 6. žák Rodiče mi vždy říkají, že se mám pořád hodně učit, že to budu v životě potřebovat. Máma mi říkala, že se v devátý třídě hodně učila, aby to měla na střední škole jednodušší. Táta mi zase říkal, že se moc neučil a úkoly si psal ve škole. Mě, ale říká, že se musím hodně učit, abych měla dobré známky a pak se dostala na školu kde by se mi líbilo a abych to tím měla lehčí. Říká mi, že má těžkou práci kde musí pracovat rukama a že jestli nechci mít takovou těžkou práci která by mě nebavila, mám se hodně učit, abych dostala dobrou práci. 7. žák Rodiče mi říkaly, že se musím učit abych v životě něčeho dosáhla a aby sem si našla nějakou dobrou práci, při který bych nemusela každý den pracovat rukama. Máma mi říkala, že jí učení nikdy moc nešlo a že teď má těžký život a proto to nechce i pro mě. Táta mi toho moc neřekl ale mamka mi říkala že prý moc dobrý ve škole nebyl. Prý se moc nepřipravoval na hodiny a byl to lajdák. 8. žák Nechci tuto práci psát!! 9. žák Nechci tuto práci psát!! 10. žák Máma mi řekla, že byla jak na střední, tak i na vysoké škole byla nejchytřejší. Maturitu udělala na jedničky. Jedničky měla až do maturity, na vysoké už měla dvojky. Mý mámě se nelíbila fyzika, chemie a v přírodopisu kameny. A dokonce šla i do ředitelny, protože cvakla propiskou. Ale musela být chytrá, protože se neučila, byla venku se svými kamarády. Řekla učitelovi na fyziku že je kretén, protože je zlý a neuměl učit. 11. žák Mojí mamce učení moc nešlo. Za to tatínek byl chytrý. Do osmé třídy měl vyznamenání, v deváté třídě měl jednu trojku. 101

Můj bratr je po mamce, já jsem po taťkovi. Jelikož se mamka špatně učila, nevadilo by jí, kdybych měla na vysvědčení dvojky. Za to tatínek mi pořád říká ať se učím, ať mám samé jedničky, abych v dospělosti si našla práci takovou, že bych si mohla koupit co si usmyslím. Tatínek mi za známky dává nějaké drobné peníze. Za to se mu odměňuji výbornými známkami. 12. žák Máma mi vždycky říkala, ať se učím, nebo si nenajdu práci, která mě bude bavit. Při tom ona je vyučená švadlena, pracující v Motorpale. Šít ji baví, ale kde se dneska taková švadlena uplatní? Ve škole prý byla průměrná. Do šesté třídy měla vyznamenání. Od sedmé třídy měla trochu problém s matematikou. Táta je vyučený elektrikář. Ve škole mu to šlo, ale bavilo ho dělat s elektrikou, tak šel na učňák. Babička moc ráda nebyla, ale nebránila mu. 13. žák Táta mi říkal, že ve škole nebyl chytrý, dostával 3 a 4 pak propadal z matiky protože na něj učitelka byla zasedlá tak přestoupil na matematickou školu kde ho matiku naučili. Když byl na základce tak dělal bordel, furt se s někým pral a obden nosil domů poznámky. Nejvíc ho vytáčela učitelka na hudebku která ho furt mlátila rákoskou. Když sem začala nosit čtyrky tak mi to nevyčítal protože on takoví byl taky. Pak mi vyprávěl že chodil za školu ale ne že by se válel po venku zůstal doma a vyspal se a pak šel se psem a udělal oběd. 14. žák Mamka mi říká, ať se učím, abych nedopadla jako ona. Když jsem za ní jednou (nevím v kolikáté třídě to bylo) přišla s úlohou z matematiky a papír, který jsem měla popsaný příklady se zlomky, se mamka koukla tak mi řekla „tohle po mě nechtěj, nikdy jsem zlomky neuměla“, je jasný, že jsem se jí zeptala jak to. Začala mi vyprávět. Seděla ve třetí lavici a za sebou měla další dvě. V poslední lavici seděl spolužák, kterému matematika šla. Když brali zlomky a psali písemku, spolužák z poslední lavice poslal papírek se správnými výsledky a všichni si jo nenápadně posílali. Tímto způsobem celá třída „uměla“ zlomky. Ale nechápu, proč nikdy nepochopí, že, třeba z matiky donesu špatnou známku. Už kvůli tomu, že ví jak je to těžký by po mě nemusela chtít pořád skvělé výkony. Nevím co ještě psát, protože doma se bavíme spíš o tom co se děje ve škole teď a nějak mi mamka neříká zážitky.

102

C.

Přehled výskytu jednotlivých jevů

Tabulka č. 1 – Přehled výskytu jednotlivých jevů u 7. třídy 1. ZŠ 1. ZŠ - 7. třída kategorie podkategorie žáci 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

1

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 a b a b c d e f g a b c a b c a b c a b a b c a b a b a b c d a b c A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A

103

d A

A A

12 a b A A A A A A A

Tabulka č. 2 - Přehled výskytu jednotlivých jevů u 9. třídy 1. ZŠ 1. ZŠ - 9. třída kategorie podkategorie žáci 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

1

2 3 4 5 6 7 a b a b c d e f g a b c a b c a b c a b a b c A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A

104

8 a b A A A A A A A

9

10 11 a b a b c d a b c A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A

d A A A A A

12 a b A A A A A A A A

Tabulka č. 3 – Přehled výskytu jednotlivých jevů u 7. třídy 2. ZŠ 2. ZŠ - 7. třída kategorie podkategorie žáci

1

2 3 4 a b a b c d e f g a b c a b c a 1. A A A A 2. A A A A 3. A A A A 4. A A A A 5. A A A A 6. A A A A 7. A A A A 8. A A A A 9. A A A A 10. A A A A 11. A A A A A 12. A A A A 13. A A A A 14. A A A A 15. A A A A 16. A A A A 17. A A A A 18. A A A A 19. A A A A 20. A A A A

105

5 6 7 8 9 10 11 12 b c a b a b c a b a b a b c d a b c d a b A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A

2. ZŠ - 7. třída kategorie podkategorie žáci 21. 22. 23. 24. 25.

1

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 a b a b c d e f g a b c a b c a b c a b a b c a b a b a b c d a b c d a b A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A

106

Tabulka č. 4 – Přehled výskytu jednotlivých jevů u 8. A třídy 2. ZŠ 2. ZŠ - 8. A třída kategorie podkategorie žáci

1

2 3 4 5 6 a b a b c d e f g a b c a b c a b c a b 1. A A A A 2. A A A A 3. A A A A A A 4. A A A A 5. A A A A A A A 6. A A A A A A A 7. A A A A 8. A A A A 9. A 10. A 11. A 12. A 13. A 14. A 15. A A A A A A 16. A A A A A A A A 17. A A A A 18. A A A A 19. A A A A

107

7 8 a b c a b A A A A A A A A A A A A A A A A

A A A A A A A A A A A A A A A A A A

9 a A A A A

10 b a b c d a A A A A A A A

A A A A A

A A A A A A A A

A A A A A A A A A

11 12 b c d a b A A A A A A A A A A A A A

A A A A

A A A A A A A

2. ZŠ - 8. A třída kategorie podkategorie žáci

1

2 3 4 5 6 7 8 9 10 a b a b c d e f g a b c a b c a b c a b a b c a b a b a b c d a 20. A A A A A A A A 21. A A A A A A A A

108

11 12 b c d a b A A A A

Tabulka č. 5 – Přehled výskytu jednotlivých jevů u 9. A třídy 2. ZŠ 2. ZŠ - 9. A třída kategorie podkategorie žáci

1

2 3 a b a b c d e f g a b c 1. A A A 2. A A A 3. A A A 4. A 5. A A A 6. A A A 7. A A A 8. A A A 9. A A A 10. A A A 11. A A A 12. A A A 13. A A A

4 5 6 7 8 9 10 11 12 a b c a b c a b a b c a b a b a b c d a b c d a b A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A

A

A A A A A A A

109

A

A

A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A

A

A A A A A A A A A A A A A A

A A A A A A A A A A

Tabulka č. 6 – Přehled výskytu jednotlivých jevů u 9. B třídy 2. ZŠ 2. ZŠ - 9. B třída kategorie podkategorie žáci

1 a 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

A A

A A A A A

2 b a b c d e f g a A A A A A A A A A A A A A A A

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 b c a b c a b c a b a b c a b a b a b c d a b c d a b

A A

A

A

A A

A A A A A A A

A

A A A A A A

A A

A

A A A A A A A A A A A A A A A

A A A A A A A A A A A A A A

A A

110

A

A

A A

A A A A A