Letecké výstavy
58. ročník EAA AirVenture Osh Jan Fridrich
Každý
rok se poslední týden v červenci změní Wittmanovo regionální letiště poblíž města Oshkosh ležícího ve státě Wisconsin přibližně 300 km severně od Chicaga na hlavní město všech aviatiků. Začátek letošní Oshkoshe byl provázen obrovskými problémy - téměř celý měsíc před výstavou pršelo a tak byla většina letiště silně rozmoklá nebo pod vodou a mnoho letadel a hlavně návštěvníků, kteří přijeli stanovat, nebo bydlet v obytných domech bylo nuceno vyhledat náhradní místa. Někteří dokonce letošní Oshkosh přejmenovali na Sploshkosh (něco jako spláchnutá Oshkosh). Ale nakonec díky nedělnímu slunci, které plochu alespoň částečně vysušilo a hlavně díky obrovskému úsilí pořadatelů, vše začalo jak mělo a tak se od pondělí 26. července do neděle 1. srpna konal již 58. ročník AirVenture Oshkosh 2010. Stejně jako loni, ani letos neměla na výstavě Česká republika svůj stánek. Je to dáno tím, že MPO ani letos nezařadilo tuto nejvýznamnější leteckou výstavu do seznamu podporovaných akcí a nám se toto rozhodnutí, ani přes veškerou snahu nepodařilo zvrátit. Myslím si, že je to obrovská chyba – nejen z pohledu českého leteckého průmyslu, ale i z pohledu České republiky – vždyť možnost propagovat Českou republiku na akci, na kterou pravidelně přijde více než půl milionu návštěvníků by neměla zůstávat bez povšimnutí… AirVenture Oshkosh je svého druhu největší akce na světě. Spektrum letadel a leteckých aktivit, které je zde možné za týden uvidět je tak široké, že se dá popsat jen velmi obtížně. Fenomén Oshkosh – neboli jak domorodci říkají „Áškaš“, se prostě musí zažít na vlastní kůži. Oficiální web výstavy se spoustou informací v angličtině naleznete na www.airventure.org. O tom za kolik se dá dostat do Oshkoshe, jsem psal v loňském článku, letos se 18
Pilot
LAA ČR
8/10
bohužel krize a vulkanický popel projevily i na ceně letenky - letos byla téměř o třetinu dražší než loni. Naštěstí všechny ostatní ceny (auto, ubytování, jídlo) zůstaly téměř stejné, přesto bohužel musím konstatovat, že pod 40 000 Kč týdenní pobyt v Oshkoshi pravděpodobně nepořídíte. Letošní vstupné opět oproti loňsku lehce zdražilo – jednodenní vstupenka stála člena EAA 25 USD, týdenní 110 USD, nečlen zaplatil 37 USD. Členství v EAA stojí 40 USD, takže při týdenním pobytu se rozhodně vyplatí. Na výstavě si určitě najde každý návštěvník oblast, která ho zajímá – podle mne jsou k návštěvě potřeba nejméně tři dny. Nejlepší letecký den byl letos v pátek. Neděle je z pohledu atrakcí téměř bezpředmětná, všichni již čekají na konec – na výstavě je však méně lidí a lépe se fotografuje. Letošní AirVenture 2010 přilákala do Oshkoshe opět diváky a vystavovatele z celého světa. Přes problémy s počasím jsou podle pořadatelů statistiky návštěvnosti podobné, jako loni. Pro představu uvádím některá oficiální statistická data, která více přibližují rozsah celé akce, která se jen velmi obtížně popisuje: Na všechna letiště v okolí Oshkoshe přiletělo více než 10 000 letadel, bylo vystaveno celkem 2 380 letadel – o 272 méně než loni, z toho 1 106 homebuildů, 635 historických letadel, 374 historických vojenských letadel (warbirdů), 115 ultralightů (pozor! - jiné než jsou naše 450kg
SLZ), 120 vodních letadel a 30 vrtulníků. Výstavy se zúčastnilo 777 vystavovatelů, což je o 27 více než loni. V přilehlých kempinkových oblastech stanovalo více než 36 000 návštěvníků – to je o 5 000 méně než loni. Ve stanu mezinárodních návštěvníků se celkem zaregistrovalo 2 167 návštěvníků ze 66 zemí. Výstavu navštívilo celkem 535 000 návštěvníků, což je o 8% méně než loni. V Oshkoshi bylo letos akreditováno 979 novinářů z pěti kontinentů. Světový seminář EAA elektrických letadel Jedním z hlavních témat letošního Oshkoshe byla i problematika budoucnosti elektrického létání. V pátek 30. července proběhl Světový seminář elektrických letadel na kterém vystoupil mimo jiné i Bertrand Piccard (který stojí za projektem SolarImpulse) a Burt Rutan. Jak je vidět na fotografii dole, pořadatelé připravili obrovský hangár, protože zájem předčil možnosti původního sálu. Podle mého odhadu se sympozia zúčastnilo cca 300 účastníků. V celodenním programu vystoupili mimo jiné: Randy Babbit - Administrátor FAA, který mimo jiné vyjádřil vývoji elektrických letadel podporu a podpořil i LSA. Pro mne osobně však bylo nezapomenutelné vystoupení Burta Rutana, který
Celkový pohled na seminář elektrických letadel
Letecké výstavy
Piccarda a Andre Borschberga, kteří představili projekt Solar Impulse. I další přednášky byly zajímavé - většinu z nich mám zaznamenaných, ale jejich rozsah překračuje rámec této reportáže. Bohužel v hangáru byla díky klimatizaci taková zima, že jsem se nachladil, což mi ubralo dost sil do dalších dnů, které jsem vyloženě přežíval. I proto je zpravodajství ze soboty a neděle na internetu poměrně stručné... Panoramatický pohled na LSA Mall
kosh 2010 předložil svou vizi elektroletů - chtěl by vidět letět v Oshkoshi akrobatický elektrolet, který poletí kolmo dolů a kousek nad zemí zastaví... Podle něj je to jednoduché - RC modeláři to již umějí.
Jednání týkající se problematiky LSA Tato jednání byla jedním z hlavních důvodů, proč jsem letos do Oshkoshe jel. Schůzoval jsem celkem tři dny – zúčastnil jsem se jednání výkonné rady LAMA, SLSA poradního orgánu EAA, promluvil jsem na tiskové konferenci LAMA a seznámil přítomné novináře se situací v Evropě, zúčastnil jsem se zasedání výkonného výboru komise ASTM F37 jejímž jsem členem atd. Ve středu večer byla tzv. večeře konstruktérů, která slouží k navazování kontaktů. Musím říci, že se mi tentokrát návštěva vyplatila, protože jsem měl možnost téměř dvě hodiny volně diskutovat s bývalým vedoucím Direktorátu malých letadel FAA Mikem Gallagherem a získal jsem od něj spoustu zajímavých informací.
Burt Rutan při přednášce
Již úvod jeho přednášky naznačil, že rozhodně nebude nudná: jen co se dostal k mikrofonu, zeptal se publika: „kdo z Vás je nezaměstnaný? - já potřebuji přibrat do týmu asi 15 až 20 lidí a myslím si, že ten kdo postavil letadlo má kvalifikaci, kterou potřebujeme. Kdo má zájem tak tam v rohu jsou moji lidé, kteří si na Vás vezmou kontakty...“ Mluvil k věci, velmi vtipně - prostě pán který ví, že umí a nemusí nikomu nic dokazovat. Osobně musím říct, že takovou přednášku jsem zatím nezažil a přestože nesbírám podpisy, tak jsem se po skončení přednášky poslušně zařadil do dlouhé řady a podpis a foto jsem nakonec získal. Po přednášce Burta Rutana následovalo neméně zajímavé vystoupení Bertranda
Bertrand Piccard a Andre Borschberg
Dan Johnson – president LAMA a Jan Fridrich na tiskové konferenci LAMA
Viditelným rozdílem, na nějž v Evropě bohužel nejsme zvyklí, byla aktivní účast FAA na těchto jednáních. Přestože FAA byla viditelná i na AERO Friedrichshfen, po zástupcích EASA byste na AirVenture pátrali marně. Asi mají strach, že by zjistili, že spoustu věcí lze dělat mnohem jednodušeji a efektivněji… Dojem z jednání jsem měl následující – vedení FAA má zájem na tom, aby základní kámen LSA, kterým je samocertifikace, v nějaké formě pokračoval. Nicméně očekávají, že průmysl se v této oblasti ujme jakési formy regulace, která zajistí, že systém bude fungovat pokud možno bez zásahů FAA. Zástupci FAA několikrát veřejně prohlásili: „Přece nechcete (míněno zástupci průmyslu), abychom změnili pravidla LSA a regulovali Vás sami?! Tak něco dělejte!“ Tím děláním se myslí audity, které si bude provádět průmysl sám (např. LAMA audit, vzdělávání výrobců ve znalostech FAA pravidel atd.). Jisté je
Letošní Oshkosh byl ve znamení oslavy dvou 75letých výročí: Oslava 75. výročí prvního letu B-17, který se uskutečnil 28. července 1935. Dnes je na světě asi 12 letuschopných B-17 z nichž 3 byly letos v Oshkoshi. Letos jsem měl výjimečné štěstí a v jedné z nich - B-17 Aluminium Overcast, kterou provozuje EAA, jsem se krátce svezl. O tomto zážitku připravuji článek do jiného časopisu. B-17 Aluminium Overcast
Oslava 75. výročí prvního letu DC-3, která letěla poprvé 17. prosince 1935. Bylo vyrobeno více než 14 000 DC-3, z nichž je dnes v USA méně než 100 letuschopných. Letos se očekávalo, že bude na výstavě nejméně 25 DC-3, ale podle jiných zdrojů byla potvrzena účast až 53 DC-3! Tady se ale potvrdilo, že když ptáčka lapají, hezky mu zpívají - já osobně jsem viděl jen asi 6 DC-3, ale je pravda, že průletu, kdy jich letělo 21, jsem se nemohl zúčastnit, protože jsem zrovna schůzoval. Zlé jazyky tvrdily, že došlo k nějakému nedorozumění mezi organizátory a vlastníky DC-3, takže jich v Oshkoshi bylo nakonec mnohem méně.
Tato smějící se DC-3 je pravidelným účastníkem
však, že následkem loňského FAA auditu firem budou návštěvy FAA u jednotlivých výrobců – myslím, že na tuto oblast se naši výrobci musí dobře připravit. O podrobnostech budu výrobce informovat samostatně. Nicméně FAA uvažuje, že by principy LSA rozšířila i do vyšší kategorie FAR 23 pro čtyřmístná letadla. Pilot
LAA ČR
8/10
19
Letecké výstavy
Česká účast Snad již doznívající světová ekonomická krize měla bohužel vliv i na oblast malých letadel - mohu to porovnat podle počtu českých vystavovatelů - loni jich bylo 7. Letos jsem v oficiálním seznamu vystavovatelů našel jen 3 zástupce prodejců českých letadel. Ve skutečnosti jsem ale nalezl na výstavě více českých letadel a výrobků... Sportair USA je tradičním zástupcem výrobků TL-Ultralight. Letos vystavoval Siriuse, Sting bohužel kvůli počasí nedorazil.
Piper vystavoval PiperSport, který vyrábí Czech Sport Aircraft, ale z výrobní české firmy zde nebyl nikdo. O PiperSport však byl veliký zájem a i poslední čísla registrací ukazují, že momentálně je z českých letadel PiperSport nejprodávanější.
Evektor Aerotechnik vystavoval novinku – Sportstara poháněného Rotaxem 914. Mimo zástavby motoru měl tento letoun také inovovaný interiér – podobný tomu z Friedrichshafenu. Stánek Evektor-Aerotechniku byl jediný, který byl obsluhován přímo českým výrobcem.
Dalším českým letadlem byl S-wing, který stál na stánku Thunderbird USA v Ultralehké aréně. Staronový zástupce viděl perspektivy budoucích prodejů optimisticky.
Letošním přírůstkem do stáje Sportair USA je Savage i-Cub, který vyrábí Zlin Aviation. Protože znám staré zástupce, kteří přešli pod zástupce nového, dal jsem s nimi řeč a zjistil následující: i-Cub se Savage jmenuje podle toho, že přední palubní desce vévodí obrovský i-Pod a v zadním pilotním prostoru je i-phone s patřičným software pro zobrazování letových informací. A protože jsou Američané trochu blázni do všeho, co začíná na i-něco, tento chytrý marketingový trik se projevil tím, že zatím měli spoustu zájemců a doufejme, že to vyústí i do více objednávek a tím pádem budou v Napajedlích, kde italsko-česká firma Zlin Aviation sídlí, spokojení, protože budou mít víc práce. Osobně si však nejsem jistý, zda upevnění předního i-podu splňuje požadavky předpisu z hlediska upevnění k palubní desce. Změna dealerství, měla i pozitivní vliv – na stánku SportairUSA díky tomu zavlála jediná (!!!) česká vlajka na stáncích výrobců letadel.
Na stánku Sportair USA představil Woodcomp novou třílistou hydraulicky stavitelnou vrtuli KW-10 pro letadla kategorie Experimental. Dole panoramatický pohled na UL Arenu:
20
Pilot
LAA ČR
8/10
Letecké výstavy
Německý větroň Salto s motorem TJ-100
Rozdvojená výstupní tryska na větroni TST 14J
Firma Desert Aerospace LLC prezentovala proudové motory TJ-100 z PBS Velká Bíteš a předváděla zástavbu na větroni Test TST 14J. Zajímavostí byla rozdvojená výstupní tryska, která usměrňuje proud horkých spalin tak, aby minul kýlovou plochu. Mimoto jsem motory z Velké Bíteše nalezl i na dalších dvou letadlech: – na Sonexu (který kvůli překlápění na příď musel přidělat příďové kolečko) - TJ-100, který váží 20,6 kg a má tah 1100 N poháněl i německý větroň Salto, jehož akrobacie byla velmi působivá.
Sonex JSX-1 s motorem TJ-100
Větroň Test TST 14J
Tradičně se zúčastnili i Avia Propeller a GE Aviation (dříve Walter) Již tradičně se představilo na zemi i za letu množství L-39, které jsou v USA velmi oblíbené. Netradičně vyřešila svoji účast firma Gobosh Aviation, která je zástupcem českého VL-3 a polského AT-3. Usoudila, že poplatky za vystavování jsou příliš veliké a tak sezvala potenciální zákazníky a létala s nimi předváděcí lety z vedlejší dráhy v Oshkoshi. Takto elegantně byla i nebyla v Oshkoshi. Možná by to mohlo být inspirací pro jiné české firmy…
LSA Mall Jednou z oblastí, která mne velmi zajímá je problematika LSA. V Oshkoshi, stejně jako na Sun n´ Fun organizuje LAMA (organizace výrobců lehkých letadel) tzv. LSA MALL - což je oblast, kde je koncentrována většina dostupných LSA na jednom místě. Mnozí výrobci mají své hlavní stánky na jiných místech, takže využívají možnost prezentovat svá letadla dvakrát. Letos se v rámci LSA MALL prezentovala 4 česká LSA -Sportstar, PiperSport, Savage (který se po novu jmenuje iCub) a Sirius.
Letos mne v oblasti UL-Areny zaujal i tento letounek Falcon kachní koncepce. Majitel jej nabízel k prodeji za 7 500 USD.
Ultralehká Aréna Zvláštností Oshkoshe je Ultralehká Aréna, která je z hlavní oblasti výstavy vzdálena minimálně půl hodiny chůze. Dá se využit žlutého a modrého vláčku, na který se musí v půlce přesednout. UL arena má atmosféru typickou pro naše slety a výstavy - je to dáno tím, že z travnaté plochy se mohou létat okruhy, což s LSA na hlavním výstavišti nelze. Seznámil jsem se s Presidentem americké asocioce PPG Jeffem Goinem a vyslechl jsem si jeho dvouhodinovou (!!) přednášku, ve které zájemcům představil, co to je létat na PPG. Jeff Goin Opět musím konstatovat, že se mi přednáška velmi líbila a Jeff ve mně vzbudil myšlenku, proč něco takového nejde i u nás (teď mám na mysli na akcích typu Friedrichshafen, AeroExpo atd..). Na webu LAA naleznete více fotografií, které se do tohoto článku nevešly viz. http://www.laa.cz/index. php?Action=View&ARTICLE_ID=1841 Dokončení v příštím čísle
Pilot
LAA ČR
8/10
21
Letecké výstavy
Dokončení
Vzhledem
k tomu, že jsem ve svých minulých článcích z Oshkoshe 2007, 2008, 2009 a Sebringu 2008 a 2010 podrobně popsal téměř všechny současné LSA typy, zaměřím se v tomto článku pouze na novinky a letadla, která mne zaujala. Popravdě řečeno úplných novinek bylo poskrovnu – většinou šlo jen o zlepšení stávajících typů. Pro mne novinkou bylo zařazení v česku vyrobené E-VIVA do rodiny čínských elektroletů firmy Yuneec. E-VIVA se přiřadila k jednomístnému e-Spyderu, který byl představen již na AERO Friedrichshafen a dvoumístnému LSA elektroletu E340, který zde byl představen již loni. Čínská firma Yuneec International je výrobcem pohonných elektromotorů a regulačních systémů a proto je logické, že k nim postavila i elektrolety. Dodává i pohonné systémy pro PPG pod názvem E-PAC. Pokud je Vám letadlo na obrázku povědomé, nepletete se, jde o v česku vyrobené letadlo Viva, jehož projekt prodala firma Composite Airplanes do Číny. Na obrázku v čínském prospektu je VIVA s českou imatrikulací OK-LUL 20… Pohonnou jednotku E-VIVA tvoří střídavý motor Power Drive o výkonu 54 k a hmotnosti 17 kg. Výrobce předpokládá, že Li-Pol baterie mohou zajistit dobu letu kolem 1,5 až 2 hodin. Doba nabíjení je 3 až 4 hodiny. Dvoumístné celokompozitové letadlo má rozpětí 17 m , délku 6,9 m, prázdnou hmotnost bez baterií 228 kg, s bateriemi 255 kg. Maximální vzletová hmotnost je 470 kg. Více informací lze nalézt na stránkách výrobce www.yuneec.com
18
Pilot
LAA ČR
9/10
Zajímavosti z Oshkoshe Jan Fridrich
Na tiskové konferenci Flight Designu (který stále používá české podvozkové nohy vyrobené Comletem), jsem se mimo jiné dozvěděl, že mají nové CTLS na plovácích v závěrečné fázi zkoušek a že se trh vzpamatovává - zajímavé bylo, že zástupci Fligh Designu informovali, že v Evropě letos prodali již víc letadel s EASA Permit to Fly než ultralehkých verzí. Mimo jiné však také řekli, že mají na stánku nový simulátor, který chtějí použí-
vat ve svých pilotních centrech, ale že zatím se podařilo na dráhu přistát jen technickému řediteli Oliveru Reinhardtovi. Protože mne simulátory zajímají, šel jsem si to zkusit. Simulátor funguje tak, že pohybem řídicí páky naklápíte sedačku, na níž sedíte a která je dovážena závažími. Je to zajímavý koncept, ale výstavní kus se musí doladit. Musím se pochlubit, že jsem také přistál na dráhu, ale nadřel jsem se jako kůň - pot ze mne jen crčel. Paradoxně nikoliv proto, že bych měl problém letět, ale proto, že jsem zapomněl simulátoru říct, kde je rovnovážná poloha vodorovného letu a tím pádem jsem musel celou dobu letu hrozně tlačit na knipl - hrůza.
Letecké výstavy
Nicméně koncept simulátoru založeného jen na principu mechanického přenosu síly, bez hydrauliky, mne velmi zaujal, cena už nikoliv – Dream Flyer Motion Simulator se nabízel za zvýhodněnou cenu 4995 USD. Již loni mne zaujal letounek Back Yard Flyer UL, letos jsem měl možnost si tuto jednoduchou konstrukci prohlédnout důkladněji na zemi. Firma Valley Engineering LLC jej nabízí jako ultralight podle FAR 103, nebo jako experimental ve verzi High Performer (UL je zvětšen asi o 1/3). Více info na www.valleyengineeringllc.com UL verze je poháněna 40k motorem Big Twin, má rozpětí 7,92 m, délku 5,33 m a výšku 1,88 m. Prázdná hmotnost 115 kg, cestovní rychlost 96,5 km/h. Letounek je zajímavý otočným křídlem, které umožňuje uskladnění do dodávaného přívěsného vozíku. Z oblasti motorových závěsných kluzáků mne zaujalo křídlo vyráběné firmou Air Creation s názvem BioniX určené pro podvozky Tanarg. Jméno BioniX vychází z inspirace konstruktérů deformací křídel ptáků a jejího přenosu do konstrukce křídla.
EAA Muzeum Součástí areálu je rozsáhlé muzeum, které rozhodně stojí za návštěvu. Najdete v něm spoustu letadel a dokumentů z historie EAA. V průběhu výstavy se zde koná i spousta zajímavých přednášek. Pokud do muzea zavítáte, musíte počítat s tím, že zde strávíte minimálně půl dne. Vstupné je součástí vstupenky na AirVenture.
V budově muzea je i sídlo EAA
BioniX na tříkolce Tanarg
Na výstavě bylo letos i několik projektů létajících aut. Mimo notoricky známé Terrafugie, která získala výjimku z hmotnosti a může použít limit 650 kg pro vodní LSA, jsem na výstavišti objevil i „motocyklový“ projekt CaraVellair, který je založen na motocyklu Kawasaki o výkonu 150 k. Předpokládaná cena stavebnice je 50 000 USD.
Airshow Každodenní letecké dny začínaly vždy v 15:30 a postupně se zlepšovaly s tím, že nejlepší letecký den bývá obvykle v pátek a v sobotu. Valná většina vystupujících je na Oshkoshi stále stejná, a jejich vystoupení jsem již popsal v minulosti, nebudu se proto opakovat. Na letošních leteckých dnech bylo nejvíce vidět, že je stále krize – vystupujících bylo podstatně méně. Zejména to bylo poznat v historických letadlech. Nicméně
pořád platí, že vidět ve vzduchu současně několik Mustangů, Jaka, A-26 Intruder atd. a to je zážitek, který se v Evropě moc často nepoštěstí. Způsob jakým s nimi jejich piloti létají, ukazuje jak moc si to „užívají“. Jeden pilot Mustangu letos létal poměrně odvážnou akrobacii – nejvíc na mne zapůsobil let na zádech v cca 20-ti metrech přes celé letiště zakončený několika stoupavými výkruty, vše podbarvené nádherným zvukem Rolls Royce Merlinu – rozhodně svého Mustanga nešetřil a zatím jsem nikdy nic podobného neviděl, bohužel jsem stál moc daleko, takže jsem nic nevyfotografoval. Tradičně simulovaný útok na letiště podporovaný mohutnými pyrotechnickými efekty, který byl v minulosti největším zážitkem mě letos připadal poněkud nevýrazný. Na webu LAA naleznete více fotografií, které se do tohoto článku nevešly viz. http://www.laa.cz/index. php?Action=View&ARTICLE_ID=1841 Zážitků a informací z Oshkoshe mám mnohem více, než se vešlo do tohoto článku, proto je možné, že se k některým zajímavým letadlům vrátím v některém z příštích Pilotů. V závěru bych chtěl poděkovat všem těm, kteří se doposud cca 1000 krát podívali na mé zpravodajství na internetu, motivovalo mne to k tomu, abych nepřestal. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat LAA ČR a LAMA, že mi cestu umožnily. n
Japonské Zero se hned tak nevidí
CaraVellair Pilot
LAA ČR
9/10
19
