5

Osnova přednášek z histologie a embryologie pro 2. r. všeobecného i zubního lékařství, zimní semestr

strana 1/5

9. Vývoj trávicího systému II. Duodenum, játra a pankreas. Střední střevo a jeho rotace. Zadní střevo. Tělní stěna a tělní dutiny. Bránice. Slezina. Vývoj dýchacích cest a plic. Duodenum − rozhraní předního střeva (nad ductus choledochus, zásobeno z truncus coeliacus cestou a. gastroduodenalis aa. pancreaticoduodenales superiores ant. et post.) a středního střeva (pod d. choledochus, zásobení z a. mesenterica superior cestou a. pancreaticoduodenalis inf.) − rotace žaludku vznik duodenálního okna (tvar „C“) − dorzální mesoduodenum druhotně splývá s dorzálním nástěnným peritoneem většina duodena se ocitá druhotně retroperitoneálně − ve 2. měsíci lumen obliterováno proliferací enterocytů, pak se opět luminizuje Játra − ve 3. týdnu entoderm na konci předního střeva proliferuje a vyklenuje se v jaterní výchlipku (hepatický divertikl), která vrůstá do mezenchymu ventrálního mezenteria (to je tvořeno mezodermální ploténkou zvanou septum transversum − proliferací a luminizací jaterní výchlipky vzniká ductus choledochus, z nějž odbočuje ductus cysticus se základem žlučníku − ductus hepaticus communis se větví na základ d. hepaticus dexter et sinister, tj. jaterní základ se dělí na dva laloky (pravý je větší) − epitel budoucích žlučových cest vrůstá do řečiště vv. omphalomesentericae (vitelinní oběh) a vv. umbilicales, čímž tyto cévy člení na jaterní sinusoidy − z rozvětvené jaterní výchlipky se diferencují trámce hepatocytů a epitel žlučovodů − z ventrálního mezenteria (mezogastria), do nějž vrůstá epitelový základ jater o se diferencují pojivové buňky jater (krvetvorné, Kupfferovy, stromální buňky) o vzniká capsula fibrosa hepatis Glissoni o zbývá lig. falciforme hepatis a omentum minus − mezoderm kolem jater viscerální peritoneum obklopující játra kromě area nuda hepatis, kde se játra přimykají k centrum tendineum bránice − žluč se tvoří d 12. týdne − ductus choledochus se díky přesunu duodena dostává dorzálně − hematopoetická funkce jater se objevuje od 6. týdne, rozvíjí významně od 10. týdne a je hlavním místem fetální krvetvorby; od 8. měsíce ustupuje ve prospěch krvetvorby medulární Pankreas − z duodena vyrůstají dva původně samostatné pankreatické základy, které později splývají o dorzální základ pankreatu je větší, roste v dorzálním mezenteriu protilehle od jater • vzniká z něj horní část hlavy, dále tělo a ocas pankreatu • z jeho původního vývodu je zachována distální část, která se napojí na vývod ventrálního pankreatu • proximální část vývodu perzistuje jako ductus pancreaticus accessorius (Santorini) ústící na papilla duodeni minor, event. obliteruje a zaniká o ventrální základ pankreatu vzniká jako větev jaterní výchlipky • s rotací duodena a žaludku migruje směrem dorzálně a dostává se pod základ dorzálního pankreatu • vzniká z něj processus uncinatus a dolní část hlavy pankreatu • jeho vývod se stává hlavním vývodem = ductus pancreaticus (Wirsungi), který ústí na papilla duodeni major častá variabilita napojení d. pancreaticus et choledochus − ve 3. měsíci se z entodermu pankreatu diferencují Langerhansovy ostrůvky, produkce inzulinu βbuňkami začíná v 5. měsíci Z. Tonar, M. Králíčková Licence Creative Commons - Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčněNezasahujte do díla 3.0, http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/3.0/


strana 2/5

Vrozené vady jater a pankreatu − časté anomálie větvení žlučových cest, často nejde o symptomatické vady − ductus hepaticus accessorius − atrezie extrahepatálních či intrahepatálních žlučových cest poškození hepatocytů, pro něž je žluč toxická − základy pankreatu obkrouží duodenum pancreas annulare, může utlačovat duodenum − ektopická pankreatická tkáň (v žaludku, duodenu, jejunu, ileu, Meckelově divertiklu) Střední střevo − dává vznik střevu aborálně od ductus choledochus až po kraniální 2/3 colon transversum zásobené a. colica media − zásobující tepnou a osou budoucí rotace je a. mesenterica superior − velmi rychle roste do délky pupeční střevní klička o zprvu komunikuje se žloutkovým váčkem přes ductus omphaloentericus o kraniální raménko kličky aborální duodenum, jejunum, část ilea o kaudální raménko kličky část ilea, caecum, appendix, colon ascendens, orální 2/3 colon transversum − fyziologická pupeční herniace o mezi 6.-10. týdnem se expandující střevní kličky nevejdou do dutiny břišní o v 10. týdnu se reponuje v pořadí jejunum – ileum – caecum − rotace střevní kličky kolem a. mesenterica superior o 270° proti směru hodinových ručiček (90° během herniace + 180° po repozici do dutiny břišní) − při rotaci střev caecum migruje zprvu kraniálně a „táhne“ za sebou budoucí colon descendens et tranvsersum, poté caecum sestupuje do fossa iliaca ( odtud i variabilita uložení appendixu, který se formuje v období sestupu), vznikají ohbí flexura coli sin. et dx. − střevní závěsy o mesenterium dorsale se stáčí kolem a. mesenterica superior o mesocolon ascendens et descendens z větší části srůstá se zadním nástěnným peritoneem a tyto původně intraperitoneální orgány se ztrátou pobřišnicového závěsu stávají sekundárně retroperitoneální o mesocolon transversum splývá s oběma srostlými listy omentum majus o radix mesenterii jako úpon závěsu jejuna a ilea běží od flexura duodenojejunalis k ileocekálnímu přechodu Zadní střevo − dává vznik aborální třetině colon transversum (od oblasti zásobené a. colica sinistra), descendens, sigmoideum, rectum a horní části canalis analis − pochází z něj i epitel močového měchýře a uretry − terminální část je zprvu společná s ústím močového systému = kloaka o dorzálně je terminální část střeva o ventrálně je sinus urogenitalis o mesodermální septum urorectale oddělí dorzální střevní a ventrální urogenitální oddíl a tvoří perineum (centrum tendineum perinei) mezi nimi o zprvu je kloaka uzavřena ekto/entodermálním rozhraním = kloakální membrána perforací membrány v 7. týdnu vzniká dorzálně apertura ani a ventrálně ostium urogenitale, mezi nimi vzniká perineum o canalis analis Z. Tonar, M. Králíčková Licence Creative Commons - Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčněNezasahujte do díla 3.0, http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/3.0/


strana 3/5

•

proliferací ektodermu vzniká vnější část análního kanálu = proctodeum (oblast zásobená a. pudenda interna a. rectalis inferior) • z entodermu terminálního střeva vzniká kraniální část análního kanálu (zásobení a. mesenterica inferior a. rectalis superior) • junkce ektodermu (epitel vrstevnatý plochý nerohovějící) a entodermu (jednovrstevný cylindrický) je v úrovni linea pectinata pod columnae anales − perzistence části ductus omphaloentericus = diverticulum ilei (Meckelův divertikl) 40-60 cm od ileocekální chlopně; divertikl může obsahovat cysty či komunikovat píštělí i s pupkem Tělní dutiny, tělní stěna a bránice − intraembryonální coelomová dutina je ohraničena dorzálně a laterálně mezodermem somatopleury, který při uzávěru tělní stěny srůstá s mezodermem ventrální splanchnopleury o mezotel somatopleury parietální list serózy o mezotel splanchnopleury viscerální list serózy − coelomová dutina vystlaná mezodermální serózní blánou s mezotelem na povrchu o postupně se dělí na dutinu hrudní, břišní a perikardovou o nerozdělené dutiny zprvu souvisí po stranách perikardoperitoneálními kanály, které se postupně zužují o pleuroperikardové membrány od sebe oddělí dutinu perikardovou a dutiny pleurální o bránice oddělí dutinu hrudní od dutiny peritoneální − bránice se vyvíjí z více základů: o septum transversum (mezodermální ploténka) mezi budoucí hrudní a břišní dutinou centrum tendineum; z cervikální oblasti si ponechává inervaci z míšního segmentu C3-C5 o pleuroperitoneální řasy (membrány), které rostou z dorzolaterálních okrajů tělní stěny směrem ventromediálním a uzavírají tak perikardoperitoneální kanály o ze svaloviny ventrolaterálních úseků myotomů o z mezenteria jícnu crus dextrum et sinistrum Slezina − vzniká v dorzálním mesogastriu jako několik splývajících mesodermálních ostrůvků, které jsou infiltrovány hematopoetickými buňkami − vyklenuje se vlevo − prenatálně se podílí na hepatolienální krvetvorbě − z izolovaných ostrůvků sleziny akcesorní slezinná tkáň (v lig. gastroduodenale, pankreatu apod.) Vrozené vady středního střeva a tělní stěny − perzistence části ductus omphaloentericus = diverticulum ilei (Meckelův divertikl) 40-60 cm od ileocekální chlopně; divertikl může obsahovat cysty či komunikovat píštělí i s pupkem − poruchy rotace střeva, nekompletní či obrácená rotace − atrézie (nevyvinuté lumen) či stenóza (druhotné zúžení lumina) různých oblastí střeva (při poruchách cévního zásobení) − nesrostlé mesocolon ascendens se zadní stěnou břišní dutiny nadměrná pohyblivost a odchylné uložení caecum mobile − porucha uzávěru kožního pupku a repozice fyziologické herniace střevních kliček břišní orgány prominují mimo dutinu břišní a jsou kryty amniem pokrývajícím povrchu pupečníku = omfalokéla Z. Tonar, M. Králíčková Licence Creative Commons - Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčněNezasahujte do díla 3.0, http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/3.0/


strana 4/5

− porucha uzávěru tělní stěny laparoschisis (gastroschisis), prolaps střevních kliček mimo oblast pupku (tj. bez amnia na povrchu) − pleuroperitoneální membrány neuzavírají perikardoperitoneální kanály komunikace peritoneální a pleurální dutiny vrozená brániční kýla, břišní orgány utlačují plíce Vrozené vady zadního střeva − abnormity kloaky a septum urorectale rektouretrální a rektovaginální píštěle − atreise (nevyvinuté lumen) rekta a anu, perzistence kloakální membrány − aganglionární kolon (Hirschprungova choroba) = tračník postrádá parasympatická autonomní ganglia nutná pro motilitu hladké svaloviny stenóza a nad ní rozšířené megacolon congenitum

Dýchací systém − laryngotreacheální výchlipka (divertikl) z ventrální stěny předního střeva za kopulou (4. týden) epitel dýchacích cest od laryngu dále je entodermální − výchlipka roste kaudálně a odděluje se od předního střeva tracheoesofageálním septem − pojivové tkáně stěny dýchacího traktu pocházejí z mezenchymu splanchnopleury předního střeva − výchlipka se větví na bronchopulmonální čepy a výchlipky, čímž vzniká větvení bronchiálního stromu o v 5. týdnu základy pravého a levého hlavního bronchu o navazuje sekundární větvení lobárních bronchů (2 vlevo, 3 vpravo) a terciární větvení segmentových bronchů (8 vlevo a 10 vpravo) o prenatálně se větví cca 17 generací větví intrapulmonárního bronchiálního stromu, postnatálně dalších 6 generací o stadia diferenciace plic • pseudoglandulární (5-16 týden), končí vývojem bronchioli terminales • kanalikulární (16.-26. týden), končí vývojem bronchioli respiratorii et ductus alveolares • stadium terminálních váčků (26. týden až porod), terminální váčky = primitivní alveoly, oplošťuje se epitel respiračních oddílů plic, který při kontaktu s kapilární sítí intersticia umožňuje prostup dýchacích plynů = primitivní alveoly • alveolární stadium (od 8. měsíce po 1. decenium), zralé alveoly, diferencují se ploché pneumocyty I typu a formuje se alveolokapilární bariéra krev-vzduch o od konce 6. měsíce diferenciace pneumocytů II. typu, které postupně produkují surfaktant • surfaktant snižuje povrchové napětí ve stěně alveolů, snižuje mechanickou práci potřebnou k expanzi alveolárního povrchu při nádechu a brání kolabování alveolů • složení surfaktantu se postupně mění, lze charakterizovat z plodové vody jako poměr jeho složek lecitin/sfingomyelin vypovídá o stupni zralosti fetálních plic • produkce lecitinu roste zejm. po 32. týdnu a zvyšuje účinnost surfaktantu • prenatální aplikací kortikoidů matce lze urychlit syntézu lecitinu v surfaktantu a snížit riziko syndromu dechové tísně novorozence o plně diferencované alveoly a kompletní hierarchie periferie (saccus alveolares – ductus alveolares – alveoli) se utváří až postnatálně − diferenciace mezenchymu žaberních oblouků chrupavky a svaly laryngu − inervace laryngu z n. vagus: n. laryngeus superior (svaly 4. žaberního oblouku = m. cricothyroideus) et recurrens (svaly 6. žaberního oblouku = ostatní svaly hrtanu) Z. Tonar, M. Králíčková Licence Creative Commons - Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčněNezasahujte do díla 3.0, http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/3.0/


strana 5/5

− respirační pohyby se objevují již prenatálně amniová tekutina v kontaktu s plicním parenchymem (obvykle se vytlačí při porodu per vias naturales či resorbuje do mikrocirkulace) − postnatálně expanzí plic prudce klesá odpor dosud komprimovaného cévního řečitě plic krev z truncus pulmonalis perfunduje plicní parenchym roste žilní návrat cestou vv. pulmonales do levé síně funkční uzávěr foramen ovale − alveoly vznikají a rostou i postnatálně ještě během prvního decenia Vrozené vady a dýchacího systému a porucha vyzrávání plic − tracheoesofageální píštěl (fistule) = perzistence propojení jícnu s průdušnicí (pozor – aspirace potravy či žaludečního obsahu do plic) o může být kombinována s jícnovou atresií (slepé zakončení a neprůchodnost jícnu), nejčastěji horní část jícnu končí slepě a spodní jícen je píštělí spojen s tracheou o abnormální separace trachey od jícnu často provázena i srdečními vadami − abnormální větvení bronchiálního stromu nadpočetné plicní laloky či segmenty − dilatace terminálních bronchiolů vrozené plicní cysty − nedostatek surfaktantu či jeho nezralost u nezralého novorozence kolaps alveolů při výdechu syndrom dechové tísně (respiratory distess syndrome), spojen s hyalinními membránami deponovanými na povrch alveolů, které brání přestupu dýchacích plynů

Z. Tonar, M. Králíčková Licence Creative Commons - Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčněNezasahujte do díla 3.0, http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/3.0/

5

Recommend Documents