5

Určeno všem členům

Obsah: COPA, COGECA ................................................................................................ 1 CAP - zjednodušení ............................................................................................. 9 Zemědělství – klíč ke Kodani ........................................................................... 10 Lamy – světu chybí vize agri-obchodu ............................................................ 10 EU GM politika- krmiva ztrácí 2,5 mld€ ročně ............................................. 10 Obilí – předpověď ............................................................................................. 11 Poptávka po řepce ............................................................................................. 11 Potravinová soběstačnost.................................................................................. 11 Společnosti krmiv v Bretani úvěrují vepřové ................................................. 11 Tesco je silnější než Dublin............................................................................... 12 Doha – prohlášení USA..................................................................................... 12 COPA, COGECA Pracovní skupina Hovězí – 18/5. Předseda Chevalier v úvodu řekl, že po větší část schůze zde bude přítomna francouzská televize, která připravuje reportáže pro nadcházející volby do EP. Aby se lidé probudili a šli k volbám, rozhodla se celá řada organizací zavolat na pomoc televizi, a pomoci překonat projektovanou malou účast v těchto volbách (odhady ve Francii jsou na 50%, o tom by si ČR mohla nechat zdát). Nicméně všude vládne dost pesimistická nálada ohledně účasti a kromě zemí, kde jsou volby povinné (jako Belgie), bude účast pravděpodobně slabá. Agenda a zápis byly schváleny bez připomínek, jen doplněno o francouzský požadavek projednání možnosti národních pravidel (přísnějších) pro porážky zvířat (EP a Rada). Volba vice-presidenta poradní skupiny. Irský zástupce zde byl presidentem, ale jelikož je i tam rotační systém, bude nahrazen zástupcem zpracovatelů (italský). Novým vice-president bude další irský zástupce. Trh a čísla za poslední období: Většina zemí odeslala údaje a ty byly ve velké části správné. Nová vedoucí skupiny ze strany Copa-Cogeca, Noa Simon ( nahradila pana Jaše) zde v úvodu upozornila na dohodu EU-USA o řešení dovozů hovězího a hormonové doložky. Což by mohlo postupně mít dopad na celkovou bilanci hovězího masa v EU. Španělsko: velké potíže, za rok ztratili 55 000 krav, nízké ceny trvají.(UPA) Coag doplnil poznámkou, že se zvýšily dovozy, klesá spotřeba, nejsou finance a k tomu pokračující problém s BTV (bluetongue). V 2008 bylo hodně porážek v prvním pololetí, letos to bude odhadem o 10% méně. Dostanou se těsně pod hranici soběstačnosti. Itálie: dovozy telat z Francie a z Polska, trvají vysoké ceny za energii, zisky prakticky zmizely. Maloobchodní ceny zůstávají stejné, farmářské se dost snížily. Nejsou peníze na investice. BTV dělá rovněž vážné starosti (menší porodnost). Polsko: nejhorší rok za posledních 10 let. Jen se letos začaly zdvihat vývozy do Itálie (zloty ztratil na hodnotě 25%) Maďarsko: chybí údaje, menší stavy, pokles již po 10 let. Letos produkce stejná jako 2008. 1

Určeno všem členům Itálie – dodatek. Problémy s prodejem kůží, velmi nízké ceny, problém především pro družstva, zvýšily se zásoby, ceny dále klesají. UK: méně mladého dobytka, ceny mírně narostly (poměr €/libra) Irsko: potíže, ceny pod náklady, ztráty okolo 150€ na krávu, spotřeba klesal, ceny energie vzrostly. Velmi dlouhá zima měla špatný vliv na pastviny, bude málo krmiv. Problém se supermarkety, dělají prakticky každý týden nějakou propagační akci – velký tlak na ceny. Na kůžích se prodělává okolo 10€ na kusu. Švédsko: stejná situace, ceny klesají u kůže také. Zvyšují se porážky dojnic (65% z celkového počtu). Změny spotřeby – mleté a sekané maso. Dánsko: problém u kůží (velké zásoby), ceny klesly. Trh hovězího je stejný jako vloni (ale méně býků). Dánsko chce využít navýšení mléčné kvóty maximálně. Ceny v 1. čtvrtletí dobré, nyní mírný pokles. Telata-stagnace, poptávka ze Španělska a z Itálie, menší poptávka z východní Evropy. Finsko: -7% koncem 2008, nyní mírný nárůst, ceny se zlepšily, ale stále nepokrývají náklady. Francie: poklesy poslední 2 roky. Problémy s porodností (důsledky BTV) – 15% u dobytka na maso, začínají chybět zvířata. Velké obavy z obnovení dovozů z USA a Kanady. Družstva: není rentabilita, spotřeba klesá, dovozy rostou. Německo: vysoké ceny krmiv trvají, ale jinak je situace stabilní i když signály z trhu jsou špatné (chybí finance). Spotřeba – levnější maso, sekané. Tendence produkce – pokles. Dopad problémů v sektoru mléka – zvýšily se porážky dojnic, ceny klesají již 4. měsíc. Belgie: ceny nejsou špatné, mírný nárůst jak pro maso tak pro dobytek. Probléme zůstávají náklady (krmiva), produkce je prakticky bez zisku. Celá řada producentů chce skončit (přes 50% je jich starších 55 let) a nenalézají nikoho na převzetí farmy. Mze udělalo studii o rozložení marží a o cenách v supermarketech. Očekávají se další akce. BTV v Belgii od 2007, ale teprve nyní jsou cítit hlavní dopady (porodnost). Slovinsko: ceny klesají, produkce se pomalu snižuje, spotřeba také. Ceny mléka – tvrdý dopad hlavně na malé farmáře. Dovozy z východní Evropy, vývozy do Rakouska. Holandsko: 2008 nejnižší porážka za 10 let. Jen u telat narůst. Ceny okolo 4€/kg. Problémy zdraví u dovezených 800 000 telat (především z UK)- celá řada má TBC a problém trvá. Co s tím bude dělat britská vláda? Holandsko chce znovu exportovat do USA. Řecko: malý sektor, ceny nízké, dopad problémů sektoru mléka. Po každém bodě udělal celou řadu komentářů Chevalier (někdy se až příliš opakoval). EU se stal čistým dovozcem. Na podzimní schůzi v Clermont-Ferrand (Fr), slíbila Komise pozorovatelnu vývoje cen – zatím se nic nestalo. Opakovat požadavek na poradní skupině. Obavy z obnovení jednání WTO- hovězí zvlášť zranitelné. Porážka zvířat. Isabella informovala o jednání v EP a na Radě, kde především Švédsko, podpořené Německem, Holandskem, Litvou a Lucemburkem, požaduje přísnější pravidla (tvrdší národní normy). Tyto země nemají zatím ani blokovací minoritu, ale tento problém je třeba sledovat (organizace jsou všechny pro jednotné EU normy). Švédská zástupkyně k tomu řekla, že je to především požadavek spotřebitelů. C/C odmítá tvrdší národní požadavky. Health check: opakované vydání zprávy o dotazníků, stejný jak byl předložen minulý týden na semináři o H/C. Články 68,70,71 a 16a. Budoucnost CAP: Chevalier informoval, že měl celou řadu schůzek na DG Agri. Spekulace zda Fischer – Boel bude pokračovat coby Komisařka a především otázky okolo budoucího rozpočtu a jeho části na CAP. Na neformálních schůzkách se ozvaly dokonce hlasy požadující snížení CAP rozpočtu o 50%. Některé země jako Španělsko, či Francie drží stále některé prémie pro tento sektor coupled a chtěly by tak pokud možno i po 2013. Německo má od 2003 vše odpojeno (decoupled) a od příštího roku zahájí jednotné platby na hektar. Přinese to ztráty sektoru obilí, zvýhodní se pastviny, problém bude pro LFA.

2

Určeno všem členům Pro coupled produkci je hlavním argumentem udržení produkce v co nejširší oblasti, aby nedopadla jako sektor ovcí, kde se nic neudělalo od 80. let a nyní dováží EU přes 50% své spotřeby z Nového Zélandu. Veterinární otázky: BTV – zástupkyně DG Sanco zde informovala i tuto skupinu o dalším vývoji, problému snižování porodnosti zvířat (- 30% telat). Různý průběh očkování v celé řadě zemí. Nová studie v srpnu o tom, jak se podařilo šíření omezit (nebo ne). Problém užití insekticidů a dopad na dopravu a též nutnost omezit jejich užití na volném prostranství (včely). Členské země by se měly rozhodnout jak zabránit nežádoucím dopadům, hermeticky uzavřené budovy při aplikaci. Německý dotaz, jak definovat farmu vector-Free (bez nákazy). Je to vůbec možné. Poslední Tři body programu se neprojednaly, převedeno až na poradní skupinu a Noa Simon slíbila, že potřebné informace dá na Agriinfo a rozešle všem účastníkům. COGECA - Dlouhodobé řízení a rozvojové strategie pro evropská zem. Družstva, 19/5. Dlouho ohlašovaný seminář - pracovní skupina byla svým způsobem ojedinělý příklad rozvoje nových strategií jak v EU, tak příklad USA či Brazílie, dobrý program, velmi slušná účast zástupců malých a velkých družstev EU, diskuse, která ukázala celou řadu dost citlivých míst některých spojení (Arla), hledání nové kultury nadnárodních družstev. Van Dijk, předseda Cogeca udělal krátký úvod a pak předal slovo expertu na americká družstva prof. Jeffrey Royer. Jeho tématem byla obchodní strategie pro coops. - marketingový servis - zvýšená výkonnost - koncentrace (spojení) Zvýšit vyjednávací sílu, zvýšit konečný prodej, zajistit zdroj surovin, větší výkonnost-nižší náklady, konkurence jiným formám obchodu (jako Walt –Mart), možnost potravinového servisu. Farmáři pracují stále více prostřednictvím kontraktů. Velkoobchod ztrácí pozice (přesunulo se přímo na supermarkety). Nová technologie, nové informace (rozdělení, sklady). Tlaky na specifické dodávky. Mezinárodní trend: ekonomický vývoj, nová politika, změny preferencí spotřebitelů. Příležitosti pro družstva: 1. stáž marketingu, pomáhají producentům v sehnání kapitálu, zvýšení ekonomického rozsahu. Zvýšily se rozdíly v zisku pro ostatní části řetězce. Důvod: organizační charakteristika coops a jejich orientace, především na produkci, ne na prodej. Dále družstvům chybí velikost a nedostatek kapitálu k dalšímu rozvoji (investice, výzkum, prodej), vedoucí družstev se nechtějí dělit o zisk a nemají zájem na dlouhodobé investice. US mléko: přes družstva jde 86% dodávek, ale jen 33% jsou obchodní družstva. 62% prodává jen surové mléko, 38% dále zpracovává. Družstva představují zpracování, u másla je to 71%, u přírodních sýrů 40%, jinak další produkty s přidanou hodnotou jen do 10% podílu na trhu. Příklad Fronterra. 19,6 mld NZ dolarů, (8,6 mld€) obrat, družstvo vlastněné 11000 farmáři. Ovládá 1/3 mezinárodního obchodu mléka. 95% mléčné produkce NZ je vyváženo. Potíže s vlastnictvím Fronterra v čínské Sanlu (melanin), tento případ již uzavřen, Fronterra nechala čínskou společnost jít do úpadku, nová filiálka musí pracovat podle jiných (přísnějších) pravidel a pod jinou kontrolou.

3

Určeno všem členům Od roku 2007 prošla společnost restrukturací kapitálu – výsledek nová společnost, která je i na burze. Družstva i nadále drží 65% kapitálu v nové společnosti, 20% nabídnuto veřejnosti, a 15% přednostně farmářům. Členové družstva měli obavy, že se vše soustředí jen na zisky pro akcionáře a že časem ztratí kontrolu, proto tato forma rozšíření. Nová strategie coops: částečné vlastněné pobočky, udržet si kontrolu (finance na zvyšování kapitálu), strategické aliance (coops, společnosti). Propojení na další producenty a na obchod. Vytváření coops nové generace (zvýšení přidané hodnoty, zpracování, zajištění dodávek surovin). Podíly mohou být obchodovatelné mezi členy. Odměny podle výše podílů (na rozdíl od tradičních coops). Otázky: generační výměna – méně farmářů a tudíž méně členů zvýšení podílu marží v obchodní činnosti, přes obchodní pobočky (činnost na místní, nebo státní úrovni). Další příspěvek měl brazilský profesor Bialoskorski-Neto. Družstva, marketing, strategie a nové globální potravinové dodávky. Změní se produkce? Změní se její geografické umístění, jak se změní obchod a spotřeba? Krátkodobí dopady: finanční krize (chování, jaké změny?) Krize a dopad na ceny komodit – menší poptávka, nižší ceny, menší investice. Odhady vývoje a chování spotřeby do 2050. Podle jejich úvahy přejde z kategorie chudoby (dnešní) z 300m do střední třídy (2008), v roce 2030 to bude 2,1 mld lidí. Některé jeho úvahy byly velmi naivní, vše co Brazílie dělá je dobře promyšlené, vše je zabezpečené, zkrátka trochu vypírání mozku. Další část věnována úvahám o vytváření mezinárodních Coops spolu s rozvojovými zeměmi. Nové prostory, delokalizace, jaké způsoby financování, jak řídit – různé kultury. Jeho příklady byly je z jednoho velkého brazilského družstva na kávu, ale moc přesvědčivé to nebylo. Finský profesor Petri Ollila se zabýval Řízením coops při změnách globální ekonomiky. Globalizace: obchod – představen Walt-Mart nákupní centrály (pro celé EU) category management – potravinové kategorie, nejen jednotlivé produkty - kdo může dodávat a jejich registrace. Síla přešla na obchod a distribuci. Zpracovatelé se spojují, a také největší evropská družstva buď kupují nebo se spojují. Internacionalizace – španělské družstvo Anecoop, přítomno od Španělska po Rusko, drží licenci na Sunkist, se 600 značkami v 45 zemích. Příklady nadnárodních družstev. 1. Fronterra – přítomnost v 120 zemích 2. Friesland-Campina Pro mezinárodní propojení je třeba mnohem více kapitálu, členové nemají většinou chuť investovat (krátí jim to zisky). Při vstupu kapitálu je zde problém jak rozdělit podíly a hlasy. Externí investoři mají většinou (ale ne vždy) méně hlasů než podílů. Kdo rozhoduje co se vyplácí investorům kolik dostanou členové. 3. Arla (spojení v roce 2000) ale po 10 letech funguje jako 2 oddělené společnosti, podstatné rozdíly v kultuře řízení mezi Švédskem a Dánskem. Jiná družstva to řeší vytvořením kapitálové pobočky, která neřeší coops problémy. Jiný problém je u dodávek mléka mezi Arla a Valio (Finsko). Arla používá své finské filiálky Ingman na dodávky mléka – je tak konkurence mezi družstvy, což se nikdy dříve nestávalo. Dalším příkladem je střetnutí na trhu baltských států. Otázky: Jaká pravidla na rozdělení mezi členy a investory?

4

Určeno všem členům A jak je tomu mezi různými zeměmi, aniž by se coop změnil na firmu vlastněnou investory? Jakou formu by pak měl coop mít. Rozhodování a boj mezi zpracovateli a obchodem. Co mohou družstva ještě opustit ze svých zásad, aby zůstala družstvy. Co zůstává – proporce mezi hlasy a transakcemi. Jak s stavět k otázce rivality Arla x Camping (Camping musela prodat některé závody na zpracování v UK právě Arla). Podle Markus Borgstrom si musí členové zachovat kontrolu – to je nejdůležitější článek družstva. Van Dijk udělal pár poznámek: velká družstva již nesledují lepší ceny pro své farmáře, ale soustřeďují se na tržní ceny. Elizabeth Gauffin (dříve ve správní radě Arla): jsou vůbec velká družstva správnou odpovědí? Hodně problémů, jak s podíly tak s různou kulturou v oběma částech (DK a SW), je velikost řešením? Jsou stále ještě platné hodnoty družstev na dnešním trhu? Nebo to lze dodržovat jen na lokální úrovni? Ne velikost, ale komplexita produkce a rozhodování. Markus: zapomněl se zde předložit příklad Danish Crown – také družstva, které stále trvá na cenách pro své členy. Rainer Kuhl. Universita Giessen, Německo. Perspektiva družstev: 1. potřeby členů a investorů 2. jaký je úspěch pro družstva 3. rizika a specifické problémy 4. perspektiva - vnitřní a vnější 5. konečná úvaha Ad 1. růst obratu – zdvojnásobení za 10 let stabilizace regionální expanze export družstva – diversifikace činnost (služby atd.) mezinárodní akvizice Ad2. koncentrace ve všech článcích jak funguje výkonnost mezinárodní coops nové tendence v agricoops tradiční a nové modely družstev Ad 3. Rizika: deregulace trhu nestabilní hospodářské prostředí různorodost členů více individuálních cílů financování růstu Specifické problémy: podmínky pro nečleny, investice, náklady na transakce, kontroly, vedení podniku. Ad 4. Perspektivy vnitřní a vnější: Loajalita členů, „netrpělivé“ vedení (špatná komunikace), rozdílné zájmy členů, různý přístup k rizikům (future opce), obraz zaměstnavatele. Ad 5. Konečná úvaha: - zlepšit vztahy uvnitř družstva - ekonomika x ekonomické chování - individuální kontrakty

5

Určeno všem členům - řízení rizik - výkonnější pravidla rozhodování. Holandský zástupce Ruben udělal přehled vývoje družstev v rozvojových zemích. Po 30. letech, kdy první pokusy o družstva ztroskotaly, jsou dnes přístupy s různou měrou úspěchu znovu obnovovány. Role státu, malá podpora organizovanému venkovu, reformy půdy v různém stádiu provádění. Většina coops v rozvojových zemích je u monokultur, družstva mají příliš mnoho členů, obtížné získávání kapitálu, omezené řízení, málo demokratických tradic, slabá legální registrace. Ztráta iluzí s hnutím coops - obnovení parcelizace půdy v řadě afrických zemí, velká část členů pak postupně prodala tuto půdu původním majitelům. Reformy se většinou soustředily jen na rozdělení půdy, nic pro finanční možnosti (úvěry) ani pro školení. Distribuce kontroluje stále více. Wal-Mart kontroluje v Mexiku 2 z 5 dolarů vydávané na potravu. Zástupce DG Agri Mark Cropper v závěru udělal úvahu o dalším vývoji CAP, o rozpočtu a vývoji pro 2013. Přepsat CAP v globálním kontextu. Bylo to především shrnutí všech dosavadních úvah (pro i proti) u dalšího financování, vývoj, že se bude muset víc propojit na světové trendy a strategie. Zajímavé úvahy, ale prakticky nic nového. Jeho další upozornění, že budoucí EP bude velmi důrazně prosazovat svoji roli spolurozhodování, která bude i u příštího CAP a rozpočtu. Dopolední část byla svěží a vyvolala celou řadu otázek. Odpoledne již došlo dost často k opakování některých témat a nebylo takové soustředění. Nicméně lze hodnotit, jak velmi dobrý seminář a dobrou účastí. Pracovní skupina Daně a legální otázky 20/5. Lysgaard, který tuto skupinu vede již řadu roků se hned v úvodu zmínil o nutnosti vrátit této skupině roli, kterou měla původně dělat. Dávat právní názory a úvahy k různým opatřením a nový regulacím, jak to bylo dříve zamýšleno. Legální dopady se musí diskutovat a pak dát názor expertů pro presidia. Na dnešní schůzi byli také přítomni 2 zástupci DG Enterp, kteří také částečně udělali přehled o komunikaci o rámcových opatření pro Státní pomoc. Jako začátek byl Small business act, což je testovací případ pro akce týkající se SME (Small and Medium Enterprise – malé a střední podniky) . Příklady dány z UK a ze Švédska. Na základě toho udělán dotazník, který později sekretariát zpracuje a udělá doporučení. Jaké jsou vůbec reakce členských zemí na SME? Francie: proběhla rozsáhlá diskuse o tom, co se udělalo pro SME a coops (většinou také malé podniky). Z výsledku vyplývá, že procedury jsou příliš komplikované, nejsou přizpůsobené malým podnikům (a vůbec ne zemědělským). Jedním z hlavních bodů této pracovní skupiny byla prezentace a diskuse okolo otázky pozdních plateb, kterou zde předložil zástupce DG Enterp. Hans Engels. Předložil existující EU legislativu a její dopady na obchodní transakce a možnosti její další úpravy. Direktiva 2000/35/EC, výjimky, členské země mohou vyloučit: - dluhy, které jsou předmětem procedur při neplacení proti dlužníkovi. - kontrakty uzavřené před 8. srpnem 2002. - požadavky na úroky menší než 5€. Členské země mohou přijmout lepší podmínky pro věřitele: - úroky začnou být počítány ode dne, který následuje konečné datum období určené. - v kontraktu, neplatí pokud není vinou dlužníka, že k placení nedošlo. - věřitel musí splnit legální a kontraktuální povinnosti, aby mohl požadovat úroky.

6

Určeno všem členům - úroveň úroku, ECB sazba na refinancování, nebo ekvivalent k 1/1 či 1/7 referenční sazby + nejméně 7% marže. Direktiva 2000/35 Procedury vymáhání pro nesporné případy: - může být dosažen v 90 dnech od zahájení věřitelské akce, nebo po stížnosti u soudu. 90 dní nezahrnuje dobu, kdy se připravují dokumenty, nebo když dojde k zpoždění u věřitele. Pozdní platby reprezentují další náklady pro věřitele, zvláště SME. Ty jsou více vystaveny problémům cash-flow a mají obyčejně méně zákazníků, rovněž administrativní náklady jsou pro malé podniky příliš vysoké. Úřady a podniky, které platí pozdě dostávají tak volný úvěr na své operace. Pozdní platba má velmi negativní vliv na vnitřní obchod Unie. Regulační návrh; dnešní platební období by mělo být zkráceno, založit jednotnou euro platební oblast (SEPA), pro elektronické platby v eurozóně. Regulace 1896/2006 – vytvoření Evropského příkazu pro platební procedury. Regulace 805/2004 vytvořit Evropský příkaz na vymáhání bezproblémových žádostí. Regulace 861/2007 vytvořit Evropskou proceduru malých požadavků. Regulace 44/2001 uznání a vymáhání rozhodnutí jak v civilních tak v obchodních záležitostech. Direktiva 2008/52 aspekty meditace v civilních a komerčních otázkách. Instituce a veřejné úřady musí platit za služba a akce do 30 dnů. Po této lhůtě je finanční kompenzace ve výši 5% a jako dodatek úroky za pozdní platbu a možné náklady z opětného získání nezaplacených dodávek. Procedury všech operací budou zjednodušeny. Podniky budou mít k dispozici nové prostředky akcí, které ale nejsou povinny využít. Zvlášť jsou nová pravidla povinná pro veřejné úřady. Musí být příkladem výkonnosti a důvěry, že plní kontrakty. V diskusi se mimo jiné debatovalo o obchodu v pohraničí, jak tam bude pokračovat vývoj plateb, snaha vytvořit evropskou jednotnou platební oblast (nejdříve pro eurozónu). SME a coops neznají většinou svá práva. Má zde být také vzdělávací servis. Všechny úpravy byly schváleny 8/4/2009 a celá nová regulace bude platná od 10/6/2010. Platba od distribuce a supermarketů byly hlavní otázkou diskuse. Komise nechce zatím zasahovat do smluvních kontraktů, kde často distribuce či supermarkety využívají své pozice k prosazení nerovných podmínek a také neplatí včas. Příklad Tesco v UK, které oznámilo, že prodlužuje splatnost o 30 dní, bez ohledu na kontrakty. Promoce družstev v EU. Reakce na současnou krizi. Recese v Evropě a v dalších oblastech, nárůst nezaměstnanosti. Komise navrhla k podpoře obchodu Evropský plán hospodářské obnovy v listopadu 2008. Jeho součástí je rychlé zavedení Small business Act (podpora malým podnikům), které jsou viděny jako součást podpůrných prvků obnovy. Družstva lépe čelí šokům recese. Zlepšit znalosti o družstvech a jejich potenciálu, především u mladých podnikatelů, kteří by této formy mohly využít pro další rozvoj. Počty družstev klesají, dochází ke spojování jednak z důvodu řízení a ziskovosti, dále kvůli právním a daňovým důvodům. Družstva se zakládají mnohem méně než jiné formy podnikání. Zavedení statutu ECS (Evropské družstevní společnosti) má být příkladem pro členské země jak by měly upravit národní zákony o družstvech. Dalšími problémy zde jsou aplikace nových účetních standardů pro coops, státní pomoc, možnosti vytvářet seskupení družstev. Budoucí politika: Překážky k rozvoji družstev jsou především v nepochopení možnosti družstev a jejich potenciálu. Potřeba skupinu expertů, kteří by se touto otázkou zabývali a dali doporučení.

7

Určeno všem členům Studie o zavádění ECS (zatím udělaly jen 4 ČZ legální kroky, ostatní nic). Diskuse: stále se hledá cesta, jak rozšířit kriteria o coops (jaké další funkce sem zařadit – sociální, veřejné dobro, zaměstnanost). Státní pomoc: ČZ musí říci, že je to v obecném zájmu – kompenzace pro coops, zatím chybí legislativa. Zatím nebyl žádný zemědělský coop jmenován jako veřejný zájem (zatím platí jen pro vzdělávací spolky). Francie má jeden takový: s ekonomickým a veřejným zájmem – jedná se o družstvo, které se zabývá ve velkém měřítku inseminací zvířat (všech druhů). Na závěr vzneslo Španělsko požadavek, diskutovat dále o zdanění paliv, jak funguje v tomto směru harmonizace v EU (málo). Návrh na úpravy měl být zveřejněn v dubnu, ale meziservisní diskuse trvala dlouho a byla velmi komplikovaná, dosud neskončila. Zvláštní pracovní skupiny Státní pomoc 22.5. Pracovní skupina, které předsedá právnička FNSEA, Chomel, se zabývala možnostmi státní pomoci v zemědělství. Celá otázka navíc je dána do kontextu současné finanční a ekonomické krize, kde by tato forma pomoci mohla některým sektorům výrazně pomoci. 7 členských zemí se vyslovilo pro revizi intervence, mezi nimi Francie, Německo. U státní pomoci DG Agri neuznalo za vhodné žádat o tuto formu pomoci. DG Tren naopak požádalo tak se dá využít podpora pro dopravu. Zemědělství může využívat záruky. Na této schůzi se sešli zástupci DG Domlet, DG Enterp a DG Agri, aby se vyslovili k regulaci 1998/2006. Anna Nykiel-Mateo zde udělal přehled „de minimis“. Tato doložka nepokrývá: Rybolov a aquakulturu, sektor uhlí, primární produkci zemědělství, exportní aktivity, podporu pro užití domácích produktů před dováženými. De minimis je určeno pro zpracování a marketing. Dodatečná opatření státní pomoci byla rozhodnuta, jako opatření k řešení krize, kdy se podstatným způsobem snížila dostupnost peněz a to má vliv na fungování všech společností EU, a speciálně SME. Cílem je zde umožnit lepší přístup k financování: - aby mohly podniky pokračovat ve svých aktivitách - podpořit podniky ve snaze investovat do budoucí činnosti a udržitelného růstu ekonomiky. Zásady této komunikace: - odvolat současné nástroje podpor - navrhnout dodatečná podpůrná opatření (čl. 87-3)b s omezeným obdobím do 31.12.2010. - aplikované na všechny sektory, SME a velké podniky. Opatření, Nová: srovnatelná, omezená částka pomoci: - pomoc formou záruk - pomoc formou podpory u úrokových sazeb - pomoc při produkci „zelených produktů“. Dočasné přizpůsobení existujících opatření: průvodce Rizikovým kapitálem, zjednodušení požadavků „escape clause“ pro vývozní úvěry. Nový limit pro podpory ve výši 500 000€ (200 000 de minimis + nové podpory), celkem nesmí překročit 500K. Určeno pro firmy, které neměly potíže k 1.7. 2008 Záruky jsou určeny pro investice nebo pracovní kapitál (půjčky). Půjčky nesmí překročit roční objem mezd podniku pro 2008. Pro záruky jsou upraveny nové provize a nová kolaterizace účtů (jištění aktiv). Snížení ročních záručních prémií o 25% u SME a o 15% u velkých podniků. Podpora pro produkci „zelených produktů“

8

Určeno všem členům Snížení úrokových sazeb pro investiční půjčky (do 31.12.2010), pro financování nových produktů, které výrazně zlepší ochranu prostředí (snížení je ještě platné 2 roky po půjčce). Kumulace: De minimis + odpovídající omezená částka pomoci, max. 500 000€ pro období 1.1.200831.12.2010 De minimis + zbytek opatření uvedených v komunikaci. De minimis dané po 1.1.2008 bude odečteno od pomoci. Dočasné opatření podpor mohou být kumulována s ostatní odpovídající podporou, jen když je respektována maximální povolená částka. Opatření jsou platná do 31.12.2010. Všechna opatření včetně dočasných musí být notifikována. Pro primární zemědělskou produkci zůstává limit 7500€ na farmu. Ale třeba pro olivový olej (zpracovaný produkt) tento limit neplatí. Původně byla „de minimis“ ve výši 3000€, později upravena na 7500€/ farmu. Tato výše byla kdysi stanovena, že do tohoto stropu nemůže podpora nijak vážně ovlivnit konkurenci. Státy se snaží někdy obcházet tato pravidla a třeba francouzský příklad, kdy asociace či producenti přispívali do společných fondů, které v případě problémů pomohly určitému sektoru. Je to v Francii nazýváno kontribuce dobrovolná-povinná, což není příliš jednoduché vysvětlit ostatním zemím. Regulace 1857/2006 pro primární zemědělskou produkci. Nepoužívá se pro zpracování a marketing Používá se také jako kompenzace při špatných klimatických podmínkách či nemocech zvířat (ale ne pro přírodní katastrofy). Nemoci musí být zapsány do seznamu Národního úřadu nemocí zvířat. Mezi těmito opatřeními bylo též 2x využito možnosti snížení daní u paliv, v případech velkého nárůstu cen nafty. Podle regulace 800/08 podpory nejsou omezené pro SME. Agri de minimis ( REg. 1535/07). Individuální strop 7500€ pro období 3 fiskální roků. Národní strop: 0,75% hodnoty ročního zemědělského obratu. Stejné restrikce: ne pro společnosti v potížích, bez preference pro národní produkty, ne pro export, opatření, které nejsou založena na objemu či ceně – průhlednost. Podpory na reklamu: 50% pro publicitu s referencí na původ 100% podpora pokud privátní příspěvky jsou dělány formou daní (francouzský příklad příspěvky federacím) 100% podpory v případech generické reklamy (jezte jablka), platí pro produkty EU. Regionální značky: u těch je původ záměnným poselstvím, ale mají omezenou hodnotu. Celá schůze byla velmi technická, také zde se sešli především právní experti a dost překvapující byla přítomnost zástupců ze 3 DG Komise. Ti ale tentokrát vysvětlili různé podmínky a odpověděli na všechny dotazy. Jelikož se otázka státní pomoci přímo dotýká coops 3 zemí, které mají potíže s DG Compet. (Španělsko, Itálie a Francie), přicházelo nejvíce otázek od jejich zástupců. Ale velký zájem měli rovněž Němci.

CAP - zjednodušení Členské země žádají změny v pravidlech cross-comliance, menší byrokratickou zátěž u plateb CAP. České předsednictví vítá snahu Komise o zjednodušení, ale to se musí promítnout do praktických výhod pro farmáře a národní administrativu, především u přímých plateb.

9

Určeno všem členům Skupina expertů, které Komise jmenovala pro tuto práci, by měla hrát mnohem aktivnější roli než doposud a měla by přicházet s novými návrhy na zjednodušení. Také návrh na možná nová pravidla u legislativy, kdy by bylo možné zrušit pravidla, jakmile jsou zastaralá. Legální akty by měly také být vysvětleny farmářům v „normálním jazyce“, co vlastně představují. Na příští schůzi SCA příští týden se ukáže, jak se tato česká snaha o zjednodušení, prosadí.

Zemědělství – klíč ke Kodani Komisařka prohlásila, že zemědělství by mělo hrát hlavní roli na konferenci v Kodani o klimatických změnách, letos v prosinci. Užití půdy (LUC) a další emise spojené s funkcí farem jsou nedílnou součástí všech jednání, řekla Komisařka na Radě, která se sešla v Rakousku. Farmáři samozřejmě musí dál pracovat na snižování emisí, ale je potřeba rovněž nová pravidla u klimatických nákladů LUC v nových dohodách a zisky z těchto kroků by se měly vrátit k farmářům. Dosavadní přípravné práce na Kodaň se soustředily převážně na zemědělství, které má podíl okolo 14% na emisích plynů a dalších 17% je především z likvidace lesů a na jejich místo produkce potravin (FAO zpráva). FAO ve své zprávě požaduje, aby se mobilizoval potenciál zemědělství v uskladňování uhlíku.

Lamy – světu chybí vize agri-obchodu Pokusy propojit potravu a její zabezpečení a environmentální otázky tak, aby se produkce potravy soustředila v nejvýkonnějších oblastech. To byla myšlenka generálního ředitele WTO na konferenci v Salzburku. Svět zde zatím nemá jasno a chybí mu vize u světové politiky zemědělského obchodu. Podle něho je soběstačnost iluze. Volný obchod nám prý umožňuje dosáhnout výkonnostních zisků u produkce a to znamená přesun do míst, kde jsou pro ni nejlepší podmínky. To je také myšlenka, kterou přebírá Komisařka Fischer-Boel: obchodní příležitosti stimulují produkci, omezení jsou příčinou výkyvů na trhu. Ale v jiné části konference zazněly hlasy pro zvyšování domácí produkce v celé řadě zemí, aby byly tyto země méně závislé na obchodu. Lamy dále snižuje rizika ze závislosti na dovozech, říká, že méně než 20% světové produkce zemědělských komodit je nyní obchodováno.

EU GM politika- krmiva ztrácí 2,5 mld€ ročně EU by se měla zamyslet nad svou bezpečností potravy při provádění současné politiky GMO, říká president FEFAC (výrobci krmiv). Na konferenci v Londýně, řekl Pedro Correa de Barros, že sektor živočišné produkce v EU je ve velké nevýhodě oproti ostatním konkurentům, protože nemůže zajistit dostatečné zdroje krmiv, které by obsahovaly méně než 0,9% GMO. Náklady na míchaná krmiva EU vzrostly o 15 mld€ na více než 50 mld€ za poslední 2 roky, především kvůli nárůstu cen surovin. Z toho nejméně 2,5 mld mohou být počítány na vrub EU GM politice, kvůli ztrátám z obilního lepku a obilí z destilace. To je podle něho nejhorší EU politika, která povede k exportu celého sektoru živočišné produkce mimo EU. Dále by měla podle de Barros EU mít integrovaný přístup k biopalivům, který může pomoci živočišnému sektoru. EU by měla mít systém, kde je zaručena produkce potravin.

10

Určeno všem členům

Obilí – předpověď Světová produkce pšenice má mírně klesnout v 2009/10, i když bude představovat druhou největší sklizeň v historii. Sklizeň je nyní odhadována na 657,6 m t (což je o 4% méně než loňská rekordní úroda). Největší nárůst se počítá u Argentiny, která měla vloni velmi slabou úrodu. Celkově se u hrubého obilí počítá s větší úrodou s 1 265,1 mt, zásoby na počátku letošního roku byly o 23,8 m t vyšší než se původně počítalo. U kukuřice se počítá s 924,7 mt, což je o 6,5 mt více. Celková produkce ječmene, ovsa, žita bude nižší než v minulém období. Tahounem na trhu obilí bude opět kukuřice, a její využití jak na potravu tak průmyslové, dále poroste.

Poptávka po řepce Poptávka bude v letošním roce vyšší než produkce, jak oznamuje analýza Oil World. Celková produkce má být 55 m t, což je o 3,3 mt méně (-6%) než v předcházející sezóně. Největší pokles je na Ukrajině a v Kanadě, kvůli menším plochám a nižším výnosům. Předpověď pro EU je jen mírné snížení, podobně jako USA a Austrálie. Rekordní zásoby na počátku letošní sezóny (7,7 mt) jsou očekávány, že částečně vyrovnají menší produkci. Na trh se tak dostane prakticky stejné množství jako vloni (63 mt). Podle analýzy sejí farmáři místo jarní řepky, více slunečnice, sóji a kukuřice. Velmi suché počasí v Polsku a severní části Německa poškodilo značným způsobem kultury v těchto oblastech. Pro EU-27 je očekávaná úroda 18,4 mt o 0,5 m t méně než vloni.

Potravinová soběstačnost Okolo této otázky se dnes točí celá řada diskusí, velmi často s opačnými názory. Někdo tvrdí, že při snižování emisí bude dosaženo větší produkcí na domácí půdě, povede ke snížení dopravy a tím se zvýší domácí zabezpečení potravou. Ale oponenti této myšlenky zase tvrdí, že efekt bude opačný. Lamy se již k této otázce několikrát vyjádřil. Ale jiní experti, jako raportér UN, Olivier de Schutter ve své zprávě „právo na potravu“ říká, že je nutné limitovat nadměrnou závislost na mezinárodním obchodě u bezpečnosti potravy. Lamy dále říká, že 50% světové produkce průmyslového zboží vstupuje do mezinárodního obchodu, u potravy to není ani 25% a ještě se většinou jedná o zpracované výrobky a ne o rýži, pšenici či sóju. Pokud budeme říkat, že potřebujeme méně obchodu, je to jako tvrdit, že obchod sám je příčinou současné krize. Ale je zde ještě další skupina názorů, která tvrdí, že obchod nepomáhá nejméně rozvinutým zemím, liberalizace je jen pro bohaté. Ministři by měli vědět, že řešení potravinové krize je pomoci farmářům v těchto zemích aby mohli produkovat.

Společnosti krmiv v Bretani úvěrují vepřové Producenti krmiv v severozápadní Francii žádají vládu a banky aby připravily opatření k řešení vysokého rizika bankrotu v sektoru vepřového. AFAB ve svém prohlášení říká, že společnosti krmiv pomáhají již velmi významným způsobem ve finanční stabilitě sektoru a to se děje již po několik měsíců. Pomáháme farmářům 10m€ denně. Společnosti od počátku 11

Určeno všem členům krize rozšířily splatnosti z 15 na 30 a později na 45 dní. To znamená, že fungují jako banky pro producenty. AFAB žádá, aby banky usnadnily podmínky úvěrů pro producenty a prodloužily splatnost půjček. Přežití sektoru vepřového v Bretani a zemědělství jako celku je na tom závislé. AFAB žádá rovněž vládu, aby přitlačila na Brusel pro zavedení vývozních podpor, jen trvalejší obrat v cenách umožní producentům se vyhrabat z dluhů.

Tesco je silnější než Dublin Britský supermarket Tesco, rovněž největší obchodník v Irsku oznámil plány na přerušení dodávek od irských dodavatelů, které chce nahradit britskými. Jackie Cahill, předseda dodavatelů mléka (ICMSA) říká, že supermarkety jsou nyní silnější než vlády, co se týče rozhodnutí o budoucnosti potravinového průmyslu. Cahill vyzval vládu, aby přestala mít „dobrý pocit“ o důležitosti potravinového průmyslu pro ekonomiku země a měla by se rozhodnout jestli je spokojena se supermarkety, které rozhodují o budoucnosti politiky namísto jejich ministrů. Rozhodnutí Tesco vyplývá mimo jiné z vyšší kupní síly UK a slabé libry. Hrozí, že propustí přes třetinu svých zaměstnanců v Irsku. Přes protesty farmářů a celé řady politiků, že spotřebitel chce kupovat irské produkty, skutečnost je, že velké množství spotřebitelů překračuje denně hranice do Severního Irska za levnějšími nákupy.

Doha – prohlášení USA Nový zástupce USA pro obchod, Ron Kirk, při své návštěvě WTO v Ženevě, řekl že USA jsou připraveny dokončit kolo Doha co nejdříve. Má to znamenat, že USA chce dokončit nekonečná jednání, která trvala již víc než 7 let, nebo mají v plánu přijmout výsledky dosažené do loňského července? Jak se zdá, je nyní v Ženevě předkládána nová myšlenka, podporovaná USA a Kanadou, že by se seznamy závazků na snížení tarifů a subvencí pro země a ne nekonečná jednání o modalitách dohody. Ron Kirk tedy je připraven hledat jiné řešení, změnu procesu vyjednávání, která by vedla k rychlejšímu závěru. Tento návrh vyvolává znepokojení hlavně u rozvojových zemí. Takže říci, že dojde k rychlému kompromisu v rámci WTO se zdá stále nepravděpodobné.

Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel

12