5. HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR

Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje

OBSAH 5. HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR 5.1. POTENCIÁL ÚSPOR A REALIZACE U SPOTŘEBITELSKÝCH SYSTÉMŮ 5.1.1. 5.1.2. 5.1.3. 5.1.4 5.1.5.

Sektor bydlení Sektor dopravy Terciální sféra Sektor průmyslu Sektor zemědělství

5.2. POTENCIÁL ÚSPOR U DISTRIBUČNÍCH A VÝROBNÍCH SYSTÉMŮ SÍŤOVÝCH ENERGIÍ 5.2.1. Elektrická energie 5.2.2. Zemní plyn 5.2.3. Zdroje a rozvody tepla

1


5.1. POTENCIÁL ÚSPOR A REALIZACE U SPOTŘEBITELSKÝCH SYSTÉMŮ Potenciál možných úspor pro snížení nárůstu spotřeby energií bude specifikován v sektorech, které umožňují jeho kvantifikaci. Pro ostatní sektory spotřeby (např. průmysl, doprava) je třeba se řídit obecnými a legislativními podmínkami pro efektivní využívání všech druhů energií a provést odborný odhad. Členění spotřebitelských sektorů zůstává stejné jako v předcházejících kapitolách.

5.1.1. Sektor bydlení Pro sektor bydlení se obecně předpokládá mírný růst spotřeby energií. Vzhledem k téměř stoprocentní plynofikaci obcí v Jihomoravském kraji nebude docházet v krátkodobém horizontu k výrazným změnám ve struktuře paliv. Pokračovat bude úbytek spotřeby hnědého uhlí. Lze očekávat i mírný nárůst spotřeby zemního plynu způsobený aktivním připojením odběratelů v již plynofikovaných obcích. Nárůst spotřeby bude proto z velké části tvořen elektrickou energií. Předpokládá se, že po přechodnou dobu bude převládat extenzivní rozvoj (zvyšování vybavenosti) nad úsporami plynoucími z menší energetické náročnosti elektrospotřebičů. Nárůst cen paliv a energie však bude také stimulovat majitele bytového fondu k investicím do stavebních úprav objektů, změnám způsobu vytápění a k využití spotřebičů s vyšší provozní účinností. Nárůst cen spolu s vlivem státní podpory obnovitelných zdrojů energie způsobí také nárůst využívání obnovitelných zdrojů energie, a to především využitím kotlů na spalování biomasy, tepelných čerpadel a solárních kolektorů. Všechna tato opatření však vedou převážně pouze k přesunu části spotřeby energie ze sféry vytápění, větrání a přípravy TUV do oblasti zvýšené spotřeby elektrické energie pro zajištění funkčnosti systémů technického zabezpečení budov. Potenciál úspor energie se nalézá v těchto oblastech: • • • •

snížení energetické náročnosti budov (tvoří převážnou část potenciálu úspor) otopné systémy v budovách (souvisí s modernizací, výkonovou optimalizací, zaregulováním otopné soustavy, vyšším využíváním MaR atd.) příprava teplé užitkové vody (způsob-centralizovaná, decentralizovaná) systém úsporného osvětlení

Budovy – existující bytový fond Příčinou poměrně vysoké měrné spotřeby energie pro vytápění bytů oproti některým zemím EU je skutečnost, že většina objektů nemá zvláštní tepelnou izolaci. Je zde tedy výrazný potenciál pro úspory energie, pokud budou tepelné izolace dodatečně v rámci oprav provedeny. Jedná se o redukci tepelných ztrát vnějšími stěnami obytných budov. Dlouhou dobu se snižování energetické náročnosti soustředilo pouze na panelovou výstavbu. Ty však představují relativně malý podíl plochy z celkového množství ploch vhodných pro zateplení. V Jihomoravském kraji představují vnější stěny rodinných domů převažující podíl – cca 75 % z ploch vhodných pro zateplení. V této oblasti se zateplují stěny cestou ojedinělých rekonstrukcí a modernizací. Plošné a razantní zahájení zateplování vnějších stěn starších domů v České republice zatím nenastalo.

2


Úspora tepelné energie při zateplení všech vhodných vnějších stěn podle ČSN 73 0540 v Jihomoravském kraji

Plocha vhodných vnějších stěn [mil.m2] U = 1,400 [W/(m.2K)]

U = 0,894 [W/(m.2K)]

rodinné byty v rodinné byty v domy bytových domy bytových domech domech

11,814

3,630

Úspora energie na jednotku plochy [GJ/(m2.rok)] Potenciál úspor celkem [TJ/ rok] U = 1,400 [W/(m.2K)]

U = 0,894 [W/(m.2K)]

rodinné domy

byty v bytových domech

celkem

3 894

1 289

5 183

0,319 0,832

0,809

0,162

Za daných předpokladů představuje potenciál úspor tepelné energie v Jihomoravském kraji v důsledku zateplování tepelně izolačními systémy 5 183 TJ ročně, přičemž předpokládaná životnost zateplení je nejméně 25 roků.

Budovy – nová výstavba Jedním z řešení, které může snížit stále rostoucí spotřebu energií, je výstavba nízkoenergetických domů. Jde o domy, které patří mezi stavby k běžnému užití, ale s velmi nízkou spotřebou energie na vytápění, ohřev užitkové vody a provoz domácích spotřebičů. Budovy s nízkou nebo velmi nízkou energetickou náročností mají měrnou potřebu tepla na vytápění nižší nebo výrazně nižší, než je požadovaná normová hodnota uvedené v ČSN 73 0540-2 (z listopadu 2002). Což v praxi znamená, že stupeň energetické náročnosti budovy SEN má být menší než 80% respektive 60% hodnoty uváděné výše uvedenou normou. Také ostatní položky energetické bilance mají být nižší než u běžných budov. Pro nově stavěné bytové a rodinné domy v následujících letech závisí potenciál úspor především na tom, jaký podíl z celé výstavby bude představovat výstavba nízkoenergetických objektů. Dle údajů ČSÚ probíhá výstavba bytů v JmK následujícím způsobem:

Byty podle rozestavěnosti zahájené byty* dokončené byty** Obytná plocha bytů v [m2] celkem v rodinných domcích

1999

2000

2001

4 107 3 092

3 628 3 118

3 080 2 878

230 712 104 931

215 784 127 606

205 662 118 652

* Byty zahájené jsou takové, jejichž výstavba byla ve sledovaném období zahájena podle zápisu ve stavebním deníku, a to bez ohledu na to, zda tyto byty byly ve sledovaném období dokončeny či nikoliv. **Byty dokončené jsou ty byty, na které ve sledovaném období nabyla právní moci vydaná kolaudační rozhodnutí.

3


Úspory u nízkoenergetického domu jsou tvořeny téměř výhradně úsporou z vytápění, která vychází z dodržení doporučených hodnot součinitele prostupu tepla U. Úspora představuje pro 3 a více podlažní domy v průměru cca 18 kWh/m2 .rok. Pro potenciál úspor vezmeme v úvahu pouze dokončené byty a jejich plochu z roku 2001. 205 662 * 0,018 = 3 702 MWh/rok ….. 13,3 TJ/rok

Pro závěrečné tabelární zpracování potenciálu úspor jsou do části otopného systému započítány i úspory vzniklé snížením energetické náročnosti budov. Hodnota potenciálu je určena tak, aby odpovídala zjištěné skutečnosti existujícího teoretického potenciálu v oblasti bydlení. Kvantifikace potenciálu a jeho rozčlenění na teoretický a ekonomický je provedeno v závěrečné tabulce ( str. 7).

5.1.2. Sektor dopravy Dominantní význam v hledání úspor tohoto sektoru představují pohonné hmoty. Jejich bilancování a potenciál úspor s výjimkou elektřiny není předmětem Energetické koncepce. V sektorovém pohledu má v ČR nejvyšší a stále rostoucí energetickou náročnost doprava a spoje (důvodů je řada, stáří vozového parku, přesun nákladní dopravy ze železnice na silnice). Potenciál úspor se nalézá v následujících oblastech: • • • •

otopné systémy ( včetně snižování tepelné náročnosti budov) příprava teplé užitkové vody (způsob-centralizovaná, decentralizovaná) technologie systém úsporného osvětlení

Kvantifikace potenciálu a jeho rozčlenění na teoretický a ekonomický je provedena odborným odhadem v závěrečné tabulce (str. 7). Jeho významnou část představuje snižování celkové energetické náročnosti sektoru, což je zahrnuto v technologii.

5.1.3. Terciální sféra Do této oblasti patří kromě služeb také vyšší občanská vybavenost, oblast školství, zdravotnictví. Je velmi významným sektorem z pohledu spotřeby paliv a energie. Obecné prognózy předpokládají v tomto sektoru významný nárůst energií. Strukturou a spotřebou energie se tato sféra vyvíjí obdobným způsobem, jako sféra bydlení. Má stejné oblasti, ve kterých lze hledat úspory. Také zde je převážná část energie spotřebovávaná na vytápění. Těžiště úspor bude v oblasti snížení tepelných ztrát stávajících objektů. Modernizace těchto objektů bude vyžadovat velké investice. Jedná se zejména o budovy škol, úřadů, kulturních a zdravotnických zařízení.

4


U nové výstavby již bude třeba ve smyslu platné legislativy dodržet požadované hodnoty součinitele prostupu tepla. U těchto objektů se nedá při nové výstavbě počítat s výraznějším podílem nízkoenergetických budov.

Potenciál úspor energie se nalézá v těchto oblastech: a) energetická náročnost budov -

zateplení obvodových konstrukcí zateplení střešního pláště zlepšení součinitele prostupu tepla oken utěsnění spár v obvodové konstrukci

b) otopné systémy v budovách -

zvýšení úrovně ekvitermní regulace instalace termostatických ventilů zavedení regulace systému.

c) příprava teplé užitkové vody -

zvýšení izolace všech částí systému měření spotřeby TUV účelná decentralizace přípravy TUV

V současné době probíhá zpracování energetických auditů na objekty v majetku JmK. Teprve po jejich dokončení lze objektivně kvantifikovat potenciál úspor. Celkový potenciál úspor, plynoucí tak jako u bytové sféry ze snížení tepelných ztrát objektů použitím zateplovacích systémů, bude srovnatelný se sférou bydlení. Vzhledem k tomu, že není u těchto objektů statisticky sledováno období výstavby, lze velmi obtížně provést analýzu a kvantifikovat potenciál úspor tak, jak je proveden pro oblast bydlení. Kvantifikace potenciálu a jeho rozčlenění na teoretický a ekonomický je provedena odborným odhadem ( viz . tabulka str.7).

5.1.4. Sektor průmyslu Energetická náročnost výroby tak, jak je vykazována ve statistických údajích v uplynulém období sice klesala, ale ne potřebným tempem. Kvalitativní parametry energetického hospodářství se vyjadřují především ukazateli spotřeby primárních energetických zdrojů, resp. elektřiny, na jednotku vytvořeného HDP (ve stálých cenách). Vývoj ukazatelů v čase a v mezinárodní komparaci vyjadřuje nejkomplexněji úroveň a vývoj kvality hospodaření s energií a současně i vyspělost národní ekonomiky. Energetická náročnost výroby, která je ovlivňována účinností komponentů technologických linek a zaváděním nových technologií, je neustále snižována, jak vyplývá z následujícího statistického přehledu.

5


1990 HDP (mld. Kč, z ceny 1995) TSPEZ (PJ) Spotřeba elektřiny netto (GWh) Energetická náročnost (MJ/tis.Kč ) Elektroenergetická nároč. (kWh/tis.Kč)

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

1303,1 1290,6 1347 1342,6 1325,7 1323,1 1358,5 1407,3 2076 1749 1823 1745 1659 1621 1656 1726 53023 52155 54146 53163 52196 50855 52292 53775 1593 1355 1353 1300 1251 1225 1219 1227 40,691 40,412 40,199 39,598 39,372 38,473 38,492 38,212

Vlastní potenciál úspor výrobní sféry je třeba hledat ve dvou základních oblastech a) Ve snižování energetické náročností průmyslové výroby • • • • • • •

zvýšení úrovně řízení spotřeby elektrické energie zvýšení úrovně řízení výroby a spotřeby tepla využívání druhotných energetických zdrojů (rekuperace tepla, recyklace materiálu a výrobků) zvýšení efektivnosti tepelných procesů zvýšení efektivnosti spotřeby elektrické energie ve výrobních procesech a osvětlování zvýšení úrovně organizace výrobních procesů zavádění nových výrobních technologií

Tento potenciál úspor však lze velmi obtížně kvantifikovat vzhledem k tomu, že je ovlivňován řadou faktorů, které nelze předem odhadnou (zahraniční investice, finanční situace jednotlivých firem atd.). b) V oblastech, které mají stejný charakter jako oblast bydlení • •

zlepšení tepelně technických vlastnosti objektů efektivnější využívání všech druhů energií při zajišťování tepelné pohody objektů, včetně přípravy TUV a zajištění optimálního osvětlení

Kvantifikace potenciálu a jeho rozčlenění na teoretický a ekonomický je provedena odborným odhadem (viz . závěrečná tabulka str. 7).

5.1.5. Sektor zemědělství Potenciál úspor se opět nalézá obecně v následujících oblastech: • • • •

otopné systémy ( včetně snižování tepelné náročnosti budov) příprava teplé užitkové vody (způsob-centralizovaná, decentralizovaná) technologie systém úsporného osvětlení

Nejvýznamnější oblast pro hledání úspor tohoto sektoru představuje technologie a častečně i systémy vytápění. Ostatní oblasti jako je příprava TUV a osvětlení se na úsporách podílejí pouze malou částí. Kvantifikace potenciálu a jeho rozčlenění na teoretický a ekonomický je provedena odborným odhadem (viz . následující tabulka). 6


7


5.2. POTENCIÁL ÚSPOR A REALIZACE SYSTÉMU SÍŤOVÝCH ENERGIÍ

U

DISTRIBUČNÍCH

5.2.1. Elektrická energie Ztráty elektrické energie představují v hospodaření rozvodné energetické společnosti velmi významnou položku. Jedná se o nakoupenou, obchodně nerealizovanou energii, jejíž finanční objem vyjádřený průměrnou nákupní cenou je srovnatelný jak s náklady, tak s celkovým ziskem. Sledování vývoje ztrát a zkoumání příčin jejich růstu proto může prostřednictvím vhodných vstupů do investiční a obchodní politiky významně přispívat ke snižování nákladů, a tím i k zlepšování finálních hospodářských výsledků společnosti. Obecně lze roční ztráty elektrické energie v distribuční soustavě definovat jako: WZ = WO - WD WO - naměřená hodnota celkově opatřené energie WD - naměřená fakturovaná hodnota celkově dodané energie Elektrická energie přitom protéká několika stupni (profily) rozvodného zařízení, kterými jsou: A) B) C) D) E)

sítě 110 kV, transformace 110 kV/vn, sítě vn s transformací vn/vn, transformace vn/vn, sítě nn.

Jedním z důležitých kroků při provádění rozboru ztrát ve všech napěťových stupních distribuční soustavy je rekognoskace a definice všech oblastí a možností, kde a kdy ztráty el. energie vznikají. Teprve postupným rozborem ztrát a formulací opatření lze účinně postupovat při jejich snižování. Opatření by měla spočívat ve: a) stanovení oprávněné velikosti technických a netechnických ztrát všech stupňů distribuční soustavy rozvodné společnosti, jako funkce rozsahu, kvality a stavu zařízení, zatížení a prošlé energie b) vytipování oblastí (rozvodných závodů) s významnými rozdíly mezi celkovými a těmito ztrátami el. energie c) podrobnějším rozboru těchto rozdílů s ověřením jejich dosavadního vývoje Základní rozdělení ztrát • •

ztráty technické, vznikající provozem distribučního zařízení vlivem fyzikálních zákonů ostatní - netechnické ztráty, někdy ne zcela přesně nazývané obchodními ztrátami.

První kategorie souvisí převážně s provozními činnostmi na distribučním zařízení, druhá je většinou spojena s řídící, kontrolní a obchodní činností. Za čistě obchodní ztráty pak můžeme považovat např. nedobytné pohledávky, nesprávně fakturovanou energii (v neprospěch společnosti) apod. Neměly by sem patřit např. neoprávněné odběry, které sice ve svém důsledku obchodní ztrátu představují, jejich podstatou však zůstává fyzické zcizování energie, nikoliv obchodní pochybení.

8


OBLAST

provozní

stupeň distribuční soustavy

A

B

C

D

obchodní E

A

B

C

D

E

1. Technické ztráty stálé 1 2 3 4 5 6

ztráty koronou ztráty svodem dialektrické ztráty ztráty transformátoru naprázdno trvalá spotřeba měřících prvků trvalá spotřeba řídících prvků

2. Technické ztráty proměnné 1 2 3 4

Jouleovy ztráty ztráty transformátorů nakrátko ztráty spojů-přechod.odporů Jouleovy ztráty jistících prvků

3. Netechnické ztráty 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

paušální odběry nepřesnost měření vadná měření nesoudobost odečtu měřidel změna nevyfakturované energie chybné odečty měřidel přetočené elektroměry nesprávné konstanty měření vadná zapojení měřidel odběry pod hranici citlivosti měření neoprávněné odběry, nedefin. ztráty

Struktura realizovaných obchodů v roce 2001 %

Opatřená elektřina ČEZ, a. s. ČEPS, a. s. teplárny ostatní REAS a obchodníci vodní elektrárny JME, a. s. ostatní

85,4 1,5 7,9 3,4 0,5 1,3

Dodaná elektřina odběratelé z vvn odběratelé z vn odběratelé z nn – podnikatelé odběratelé z nn – domácnosti ostatní odběratelé ztráty

%

9,5 38,1 12,8 29,3 1,9 8,4

*Zdroj: Výroční zpráva JME, a.s. (2001)

Kvantifikace ztrát lze provést pouze za celou společnost JME, a.s. a to jako procentní podíl z opatřené elektřiny. Rok Ztráta [ %]

1997 7,53

1998 7,52

1999 8,00

2000 8,39

2001 8,45

Průměr 7,98

Zhodnocení: Z výše uvedených hodnot vyplývá, že celkové ztráty v průběhu let 1997-2001 mírně stoupaly, tak jak stoupala i spotřeba elektrické energie. Snahou distribuční společnosti je v co největší míře dlouhodobě snižovat výši celkových ztrát. Pro oblast elektroenergetiky však velká část ztrát patří do oblasti technických, které souvisí s fyzikálními zákony transformace a přenosu elektřiny a nelze očekávat jejich výrazné snižování. Zde je třeba se soustředit na ztráty netechnické, které lze systematicky snižovat. 9


5.2.2. Zemní plyn Obdobně jako u elektřiny představují ztráty také u plynárenské distribuční společnosti nakoupenou, obchodně nerealizovanou energii. Na základě provedené analýzy a rozboru v současné době dostupných podkladů a materiálů bylo zjištěno, že zákaznický informační systém JMP, a.s. neumožňuje rozklíčování dat potřebných pro vyhodnocení dodávek a odběrů pro jednotlivé nově ustanovené kraje ČR. Z tohoto důvodu je nutné vycházet z předpokladu, že údaje známé za celou distribuční společnost jsou použitelné pouze pro procentické stanovení ztrát (z objemu prodaného plynu) v oblasti Jihomoravského kraje. Z hlediska místa vzniku ztrát je možné je rozdělit na ztráty: • na dálkovodech • na místní síti Tyto dvě kategorie obsahují ztráty vzniklé: • • • • • • • •

neměřeným únikem plynu (propustnost sítě vinou stáří) neoprávněným odběrem technologickou spotřebou (odfuky při propojích, přeložkách apod.) tolerancí měřicí techniky rozdílným termínem odečtů kategorií MO a DO (nemožnost určení přesné výše ztrát na místní síti) nemožností odečíst všechna prodejní měřicí zařízení ve stejný časový okamžik vlivem akumulace vtl. sítě (při změnách tlakových hladin ve vtl. síti) lidským faktorem

Možnosti ovlivnění výše ztrát: • • • • • •

rehabilitace distribuční plynovodní sítě (vysokotlaké, středotlaké i nízkotlaké) zvýšenou kontrolou a odhalováním neoprávněných odběrů zajištění odečtů prostřednictvím vlastních fundovaných pracovníků zlepšení technické úrovně měřicí techniky (plynoměry, dálkový odečet dat apod.) provádění kontrolních odečtů za účelem zjištění jejich přesnosti sjednocení termínů odečtů kategorií MO a DO

Výše celkových ztrát v jednotlivých letech Vzhledem k faktu, že odečtové období maloodběru a domácností se nekryje s kalendářním rokem, vyhodnocení ztrát uvedených v tabulce je provedeno pro období od dubna do března následujícího roku. Rok Ztráta [%]

1997/98 1,00

1998/99 1,37

1999/00 0,22

2000/01 1,07

2001/02 4,51

Průměr 1,63

Zhodnocení Z výše uvedených hodnot vyplývá, že celkové ztráty v jednotlivých letech značně kolísají a není možné s dostatečnou jistotou predikovat výši ztrát v následujících letech. Snahou distribuční společnosti je v co největší míře dlouhodobě snižovat výši celkových ztrát Nelze však také vyloučit výsledky i značně nepříznivější, jak dokladuje výsledné procento posledního odečtového období. 10


5.2.3. Zdroje tepla a rozvody tepla Spotřeba tepla ( energie ) na vytápění a přípravu TUV tvoří v bytových domech a objektech občanské vybavenosti 85 – 90% z celkové spotřeby energie. U výrobních objektů se teplo na vytápění a TUV podílí na celkové spotřebě 40 – 60 %. Vytápění a TUV tvoří významný podíl v celkové spotřebě energie budov. Snižování spotřeby tepla je nutné věnovat vysokou pozornost, protože vede k úspoře provozních nákladů, úspoře primárních paliv a snížení emisí. Problematika snižování spotřeby tepla zahrnuje následující oblasti: •

• •

energeticky vědomá modernizace budov - Energeticky vědomá modernizace budov v sobě zahrnuje stavební úpravy ke zlepšení tepelněizolačních vlastností budov, odstranění vad funkčních dílů a zanedbané údržby a opatření (modernizaci) v otopných soustavách. Souhrn opatření vede ke snížení potřeby tepla. modernizace ( rekonstrukce ) zdrojů a rozvodů tepla – Souhrn opatření vedoucích ke snížení ztrát tepelné energie při výrobě a distribuci tepla. energeticky vědomý provoz budov s využitím energetického manažerství – Energetické manažerství je opatření spočívající v pravidelné registraci a vyhodnocování parametrů určujících spotřebu energie. Po vyhodnocení a porovnání skutečného režimu s projektovaným se vyhodnotí příčiny diference ve spotřebě energie a provedou změny ( opatření ) k docílení požadovaného stavu. Manažerská činnost je zaměřena na trvalé udržení požadovaného provozního stavu.

Následující část je zaměřena na opatření ve zdrojích a rozvodech tepla. Zdroje tepla Návrhy opatření ke snížení ztrát tepelné energie při výrobě tepla ve zdrojích CZT, blokových zdrojích, domovních zdrojích a lokálních zdrojích: • • • • • • • • • • •

• •

zdroje udržovat na co nejvyšší technické úrovni při výstavbě nových zdrojů a rekonstrukcí zdrojů využívat technologie s garantovanými nízkými emisemi ( Ekologicky šetrný výrobek, Modrý anděl ) správně dimenzovat výkon zdroje provádět pravidelné revize, opravy a seřízení instalovat kondenzační kotle s vyšším využitím energie v palivu instalovat moderní měřicí a regulační techniku regulovat dodávky tepla regulací otáček oběhových čerpadel dostatečné tepelné izolace provádět rekonstrukce zastaralých uhelných zdrojů (fluidní spalování, zplyňování), případně přechod na jiné palivo zpracovat energetické audity a realizovat navržená opatření při zásobování větších celků zpracovat koncepce zásobování teplem, včetně optimalizace provozu a dopadu na životní prostředí ( priorita CZT a blokových zdrojů ) zvážit možnost instalace kombinované výroby tepla a elektřiny přípravu TUV řešit decentralizovaně

11


•

u průmyslových objektů využívat odpadního tepla z technologických procesů a větrání hal; v prostorách, kde je to vhodné, uplatňovat moderní způsoby vytápění (teplovzdušné, plynové infrazářiče)

Rozvody tepla Rozvody tepla jako distribuční systém mají na rozdíl od distribučních systémů plynu a elektřiny pouze lokální charakter. Rozvody tepla slouží k distribuci tepla vyrobeného ve zdrojích CZT a blokových kotelnách. Návrhy opatření na snížení ztrát tepelné energie při distribuci tepla: • • • • • •

distribuční systémy, pokud odběratelé nepožadují technologickou páru, řešit jako horkovodní ( teplovodní ) technicky dožité rozvody rekonstruovat nové a rekonstruované rozvody budovat jako dvoutrubkové, přípravu TUV řešit decentralizovaně správně dimenzovat distribuční systému dostatečně tepelně izolovat rozvody tepla provádět provozní optimalizaci

Otopné soustavy a rozvody TUV • • • • • • • • • • • • •

správně navrhovat a dimenzovat otopné soustavy hydraulicky stabilizovat otopné soustavy u větších objektů instalovat mimo ekvitermní regulace i zónovou regulaci mimo pracovní ( provozní ) dobu uplatňovat útlumový režim vytápění dodržovat doporučené teploty ve vytápěných prostorách, nepřetápět instalovat termostatické ventily rozvody tepla ( v nevytápěných prostorách ) a TUV dostatečně tepelně izolovat volit způsob přípravy TUV dle charakteru odběru a požadavků odběratelů při přípravě TUV uplatňovat decentralizovaný způsob nebo individuální přípravu přípravu TUV řešit co nejblíže odběrným místům správně dimenzovat ohřívače a zásobníky TUV instalovat poměrová měření spotřeby tepla a TUV provádět dostatečnou údržbu zařízení

12

5. HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR

Recommend Documents