Ministerstvo financí ČESKÉ REPUBLIKY
Prostředky, příspěvky a počet účastníků ve III. pilíři mld. Kč
Struktura úspor domácností
300
5 200
250
Tisíce
počet v tis. 100%
5 000
10,2%
8,8%
10,2%
10,9%
9,1%
10,8%
19,6%
16,4%
80% 200
Podílové fondy
Životní pojištění
4 800 60%
150
4 600 3,2%
100
4 400
50
4 200
40%
2,4%
Vklady v cizí měně 40,5%
32,2% 0 2009
Příspěvky účastníků
2010
2011
Prostředky účastníků
2012
2013
Počet účastníků (pravá osa)
0% 2008
4Q13: 282 mld. Kč, 4,96 mil. účastníků (77 tis. DPS) 1Q14: 291 mld. Kč, 4,92 mil. účastníků (110 tis. DPS)
Termínované vklady Netermínované vklady
4 000 2008
Stavební spoření
10,3%
15,4%
20%
PP a DPS
2013
Zdroj: MF – SDPF, APS ČR, ČNB, AKAT
1
Ministerstvo financí ČESKÉ REPUBLIKY
Měsíční výše státního příspěvku a daňové úlevy v závislosti na měsíčním příspěvku účastníka (v Kč) 2012
Měsíční příspěvek účastníka
Státní příspěvek
Daňová úleva
100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000 1100 1200 1300 1400 1500 1600 1700 1800 1900 2000 a více
50 90 120 140 150 150 150 150 150 150 150 150 150 150 150 150 150 150 150 150
15 30 45 60 75 90 105 120 135 150 150 150 150 150 150
2013 Celková státní podpora 50 90 120 140 150 165 180 195 210 225 240 255 270 285 300 300 300 300 300 300
Státní příspěvek
Daňová úleva
90 110 130 150 170 190 210 230 230 230 230 230 230 230 230 230 230 230
15 30 45 60 75 90 105 120 135 150
Celková státní podpora 90 110 130 150 170 190 210 230 245 260 275 290 305 320 335 350 365 380 Zdroj: MF – SDPF
2
Ministerstvo financí ČESKÉ REPUBLIKY
Podíly smluv o penzijním připojištění s žádným, částečným a maximálním státním příspěvkem (SP) Změna podmínek
100% 9,3%
10,1%
9,2%
9,2%
9,1%
9,4%
9,6%
14,6%
13,2%
12,2%
11,7%
11,5%
90% 80% 70%
39,9%
Žádný SP 39,9%
60% 50%
54,7%
54,6%
54,4%
52,9%
53,7%
Žádný SP (ztráta nároku na SP) Částečný SP
40% 30% 50,8%
Maximální SP
50,0%
20% 10%
21,5%
23,0%
24,2%
26,0%
25,2%
1Q13
2Q13
3Q13
4Q13
1Q14
0% 3Q12
4Q12
Zdroj: MF – SDPF
3
Ministerstvo financí ČESKÉ REPUBLIKY Vývoj průměrného počtu smluv o penzijním připojištění ve vybraných intervalech dle výše průměrného účastnického příspěvku za dané čtvrtletí tis. ks 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 4Q11
1Q12
2Q12
100-299 Kč
3Q12
4Q12
300-399 Kč
1Q13
2Q13
500-599 Kč
3Q13
4Q13
1Q14
1000-1099 Kč Zdroj: MF – SDPF
4
Ministerstvo financí ČESKÉ REPUBLIKY
Počet smluv ve III. pilíři, na která přispíval účastníkům zaměstnavatel tis. ks
24 920
22 20
880 18 16
840
14 800
12 2009
2010
2011
Počet smluv s příspěvkem zaměstnavatele (levá osa)
2012
2013
Podíl smluv s příspěvkem zaměstnavatele (v % - pravá osa)
Průměrný příspěvek zaměstnavatele ve 4. čtvrtletí daného roku v Kč
2011
2012
2013
Transformované fondy
667
700
705
x
x
905
Účastnické fondy
Zdroj: MF – SDPF, APS ČR
5
Ministerstvo financí ČESKÉ REPUBLIKY
Srovnání státní podpory za rok 2012 v mld. Kč Přímá státní podpora Účastník
Zaměstnavatel
DzPFO (odpočet ze základu daně) DzPFO + Soc. a zdrav. pojištění (příspěvek zaměstnavatele)2 Soc. a zdrav. pojištění2
Penzijní připojištění
Stavební spoření
Životní pojištění
5,91
4,99
x
0,73
x1
1,55
1,93 (2,59)
x
0,63 (0,85)
2,12 (2,84)
x
0,69 (0,93)
Celkem
10,69 (12,07)
4,99
2,87 (3,33)
na 1 účastníka (v Kč)
2 082 (2 351)
1 155
1 9333 (2 220)
na 1 účastníka s přísp. zaměstnavatele (v Kč)4
4 337 (5 811)
x
n/a Zdroj: MF
1 Není 2
uvažován odpočet úroků z úvěrů, neboť srovnání státní podpory se týká jen spořicích a investičních produktů. V případě příspěvku zaměstnavatele je výše státní podpory počítána jako náklad obětované příležitosti státu, tedy snížení daňového a pojistného inkasa. Obecně lze předpokládat, že by zaměstnavatelé v případě neexistence (res. zrušení) zvýhodnění příspěvků na PP či ŽP přesunuli příspěvky do hrubých mezd, ovšem v nižší výši, aby si zachovali celkovou výši nákladů (nově by museli z dané částky odvést 34% na sociální a zdravotní pojištění). Tomuto předpokladu odpovídá první (nižší) údaj. Druhý (vyšší) údaj uvedený v závorce odpovídá situaci, kdy by v případě zrušení státní podpory u příspěvku zaměstnavatele do daného produktu došlo k navýšení mezd tak, aby byli zaměstnanci plně kompenzováni. Hypotéza výpočtu abstrahuje od situace, kdy by docházelo k přesouvání podpory zaměstnavatele mezi oběma produkty v důsledku zrušení podpory u jednoho z nich (PP nebo ŽP).
3
Vztaženo pouze k počtu účastníků životního pojištění čerpajících daňovou výhodu (dle expertního odhadu MFČR 1,5 mil. smluv).
4
Zahrnuje pouze nepřímou státní podporu spojenou s příspěvkem zaměstnavatele.
6
Ministerstvo financí ČESKÉ REPUBLIKY
Srovnání státní podpory za rok 20131 v mld. Kč Přímá státní podpora Účastník
Zaměstnavatel
1
DzPFO (odpočet ze základu daně) DzPFO + Soc. a zdrav. pojištění (příspěvek zaměstnavatele)3 Soc. a zdrav. pojištění3
Penzijní připojištění
Stavební spoření
Životní pojištění
6,86
4,75
x
0,57
x2
1,73
1,96 (2,62)
x
0,63 (0,85)
2,13 (2,86)
x
0,69 (0,93)
Celkem
11,52 (12,91)
4,75
3,06 (3,51)
na 1 účastníka (v Kč)
2 321 (2 601)
1 169
2 0394 (2 340)
na 1 účastníka s přísp. zaměstnavatele (v Kč)5
4 353 (5 833)
x
n/a
Zdroj: MF
Výše nepřímých státních podpor za rok 2013 jsou odhadnuty na základě 1,2 mil. daňových přiznání, což odpovídá zhruba polovině daňových přiznání. MFČR nemá podrobné informace o tom, jaká je struktura subjektů, jejichž daňová přiznání byla k 14. 7. 2014 již k dispozici. Struktura subjektů, jejichž daňová přiznání doposud nejsou k dispozici, může být významně odlišná a konečná čísla, která budou známá nejdříve na podzim 2014, se tak mohou lišit.
2 Není
uvažován odpočet úroků z úvěrů, neboť srovnání státní podpory se týká jen spořících a investičních produktů.
3
V případě příspěvku zaměstnavatele je výše státní podpory počítána jako náklad obětované příležitosti státu, tedy snížení daňového a pojistného inkasa. Obecně lze předpokládat, že zaměstnavatelé by v případě neexistence zvýhodnění příspěvků na penzijní připojištění či životní pojištění přesunuli příspěvky do hrubých mezd, ovšem v nižší výši, aby si zachovali původní výši mzdových nákladů (nově by museli z dané částky odvést 34 % na sociální a zdravotní pojištění). Tomuto předpokladu odpovídá první (nižší) údaj. Druhý (vyšší) údaj uvedený v závorce odpovídá situaci, kdy by v případě zrušení státní podpory příspěvku zaměstnavatele do daného produktu došlo k navýšení mezd tak, aby byli zaměstnanci plně kompenzováni. Hypotéza výpočtu abstrahuje od situace, kdy by docházelo k přesouvání podpory zaměstnavatele mezi oběma produkty v důsledku zrušení podpory u jednoho z nich (PP nebo ŽP).
4
Vztaženo pouze k počtu účastníků životního pojištění čerpajících daňovou výhodu (dle expertního odhadu MFČR 1,5 mil. smluv).
5
Zahrnuje pouze nepřímou státní podporu spojenou s příspěvkem zaměstnavatele.
7