49

Sylabus

Slovo, obraz, akce. Média, komunikace v revoluci 1848/49 Jan Randák

projekty.slu.cz/popularizace popularizacevedy.slu.cz

Sylabus


OPVK 2.3 - Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji, č. proj. CZ.1.07/2.3.00/35.0037 (2012-2014): Popularizace nejnovějších výzkumných a vědeckých výsledků ÚHV FPF SU v oblasti historických věd v rámci středoevropské komparace l projekty.slu.cz/popularizace Ústav historických věd l Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Slezská univerzita v Opavě, Masarykova třída 343/37, 746 01 Opava Tel.: +420 553 684 482 l http://uhv.cz

OPVK 2.3 - Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji, č. proj. CZ.1.07/2.3.00/35.0037 (2012-2014): Popularizace nejnovějších výzkumných a vědeckých výsledků ÚHV FPF SU v oblasti historických věd v rámci středoevropské komparace


TÉMA PŘEDNÁŠKY Přednáška je věnována komunikaci a roli médií v revoluci 1848/49. V návaznosti na zahraniční odbornou literaturu je poukázáno na specifické postavení tehdejších revolučních událostí a procesů ve srovnání s podobnými událostmi dlouhého 19. století. Představy většiny lidí, kteří se v průběhu 19. století a zvláště v jeho první polovině zabývali problematikou revoluce, se velmi často upínaly k Francouzské revoluci 1789 coby modelové záležitosti. Tyto představy se samozřejmě během 19. století měnily tak, jak nejen Evropa v jeho průběhu zažívala a prožívala jednotlivé revoluční výbuchy. Teprve však revoluce v carském Rusku v roce 1917 vyvolala v tehdejším světě podobnou fascinaci. A přesto bychom uprostřed období vymezeného roky 1789 a 1917 nalezli rovněž jedinečnou událost – revoluci 1848/49. Evropské hnutí let 1848/49 se svými cíly a požadavky představovalo ve svém celku v období po Francouzské revoluci 1789 nejmohutnější společenskopolitický krok k prosazení občanského principu v zasažených státech Evropy. Ačkoliv hnutí roku 1848/49 chronologicky následovalo za Francouzskou revolucí, přesto představovaly tehdejší události a procesy kvalitativně nový stupeň v řadě dosavadních moderních revolucí. Během několika měsíců dobového dění se projevilo sociální a politické napětí, jež se v prostředí evropských kolektivů rýsovalo a krystalizovalo již v předcházejících letech. Přinejmenším novým a jedinečným momentem v porovnání s jinými výbuchy bylo geografické rozšíření revoluce 1848/49, které bychom u dalších revolučních vln novověké Evropy mezi roky 1789 a 1989 nenašli. Revolucí byly zasaženy státy od Francie na západě přes středoevropský prostor německých států a habsburské monarchie až po osmanská podunajská knížectví Moldavsko a Valašsko, od Dánska na severu po Apeninský poloostrov na jihu. CÍL PŘEDNÁŠKY V nejobecnější rovině si klade přednáška za cíl seznámit posluchače s přehlíženými momenty v rámci událostí let 1848/49, se vznikem komunikačního prostoru v Evropě a s významnou a dosud nepraktikovanou rolí médií při šíření informací i vzorů chování a jednání v rámci národního prostředí i v kontextu evropského komunikačního prostoru. Dalším z dílčích cílů je rovněž podnítit posluchače k úvahám a diskusi o roli médií při konstrukci sociální reality a vytváření představ o světě a dobovém dění. KOMUNIKAČNÍ PROSTOR V REVOLUCI 1848/49 Jedním z neopomenutelných znaků událostí let 1848/49 je dosud nepoznaná intenzita společenské komunikace i výměna informací mezi jednotlivými státy a národními, politickými či sociálními kolektivy. V důsledku geografického rozšíření revoluce se v Evropě vytvořil nový společný prostor komunikace a jednání. To se týkalo revolučního i kontrarevolučního tábora. Velká část Evropy se tehdy stala jednotným prostorem sdílených zkušeností a učebním prostorem pro reformátory, revolucionáře i jejich protivníky. Všichni mohli sbírat politické zkušenosti, aniž by se museli nutně tehdejšího dění osobně účastnit. To se týkalo situace nejen uvnitř vlastního státu, respektive národa, ale i zahraničněpolitické situace. Pohled přes hranice na poměry v Evropě nebyl tehdy nijak nemožný. Díky distribuci tisku, politických brožur či letáků i díky možnostem cestování železnicí došlo k vzájemnému propojení jednotlivých národních, regionálních a lokálních revolucí a jejich center. Jistě se nejednalo o jednotný komunikační prostor v dnešním slova smyslu. Faktem ale zůstává, že se jednalo o dosud nepoznaný přenos informací překračující politické, národní i společenské hranice. Naráz se v důsledku tiskové svobody a znásobení počtu novin a časopisů zlepšily informační možnosti pro veškeré obyvatelstvo bez rozdílu společenského postavení. Informace tedy nemířily jen k elitám a vzdělancům, ale cílily nyní i na střední a nižší vrstvy městské i venkovské společnosti

4

Slovo, obraz, akce. Média, komunikace v revoluci 1848/49


a vojáky. V důsledku tak došlo k sociálnímu rozšíření čtenářské obce. Svou významnou roli sehrála i železnice, která nově rozšířila možnosti cestování a tím i rychlého přenosu informací. Do velkých měst, politických center, proudily deputace z venkova, které sem přinášely požadavky a z měst si odvážely řadu informací, postřehů a zkušeností. MÉDIA V REVOLUCI 1848/49 – SLOVO Nikdy v dosavadních dějinách Evropy nevycházelo tolik novin a časopisů, které pozorně sledovaly a komentovaly dění v jednotlivých státech a parlamentech. Například v Paříži stoupl náklad všech novin z 50.000 výtisků před revolucí na 400.000 v květnu 1848. Současně však došlo během roku na druhé straně Evropy k založení teprve prvních ukrajinských novin. Tiskem byla zaplavena i česká společnost. Vycházely například Pražské noviny, Národní noviny, Pražský posel, Včela, Sedlské noviny. V řadě regionů Evropy, třeba i v českém prostředí získal tisk do té doby nepraktikovanou funkci – zaujal skutečně politickou pozici. Vyjadřoval názory jednotlivých táborů a skupin, současně formuloval veřejné mínění a veřejný život. Proto byla s velkým očekáváním přivítána jako jeden z nejdůležitějších dobových zisků svoboda tisku a zrušení cenzury. Významnou roli mělo slovo i v mluvené formě jako prostředek agitace ve veřejném prostoru měst, vesnic, kaváren, hospod. Společnost totiž bylo třeba vzdělávat, vysvětlovat význam nových poměrů a společenských i politických požadavků,objasňovat nové pojmy a politické cíle. MÉDIA V REVOLUCI 1848/49 – OBRAZ V pojednávané době patřila vyobrazení různých momentů tehdejšího dění k hojně rozšířeným a populárním. Součástí dobového přenosu informací totiž nebyla jen výměna zpráv v písemné či ústní podobě, ale rovněž i znázorňování, obrazové zachycení událostí a kauz. V obecné rovině období let 1848/49 vyvolalo v Evropě dosud nepoznaný příliv ilustrací, karikatur a obrazů, které buď jako součást dobového tisku, nebo jako jednotlivé letáky a listy komentovaly tehdejší dění. Obrazy se staly médiem ovlivňujícím formující se a proměnlivé veřejné mínění, neboť byly často chápány jako autentický doklad sdělení, jež doprovázely. Pro své publikum představovaly srozumitelná vyjádření hovořící více než jasnou obrazovou řečí. MÉDIA V REVOLUCI 1848/49 – AKCE Za jeden z nejcharakterističtějších znaků revoluce 1848/49 bývají považovány boje na barikádách. Jedná se však pouze o první dojem. Ve skutečnosti totiž představovaly spíše kratší epizody oproti častějším protestům, demonstracím, shromážděním či kočičinám. Pro tyto akce zdola bylo veřejné prostranství politickým pódiem, na němž se vytvářela vlastní forma dobového politična – politika ulice. Ve veřejném prostoru, v rámci masových akcí se vytvářely kolektivní identity shromážděných, získávaly zkušenosti a veřejně demonstrovaly přání a požadavky. Skupinové akce se tedy také staly prostředkem sdělování a přenosu informací. Prostředkem komunikace. SEZNAM LITERATURY Přehledy: Dieter DOWE – Heinz-Gerhard HAUPT – Dieter LANGEWIESCHE, Europa 1848: Revolution und Reform, Bonn 1998. Robert EVANS, The Revolutions 1848-1849: From Reform to Reaction, Oxford 2002. Rüdiger HACHTMANN, Epochenswelle zur Moderne. Einführung die Revolution 1848/49, Tübingen 2002. Dieter LANGEWIESCHE, Demokratiebewegung und Revolution 1847 bis 1849. Internationale Aspekte und europäische Verbindungen, Karlsruhe 1998. Jonathan SPERBER, The European revolutions. 1848-1851, Cambridge 1994 Jiří ŠTAIF, Obezřetná elita. Česká společnost mezi tradicí a revolucí 1830-1851, Praha 2005 Slovo: Anne-Katrin HENKEL – Eva BLIEMBACH, Zeit für neue Ideen. Flugschriften, Flugblätter, Bilder und Karikaturen – Propaganda im Spiegel der Revolution 1848/49, Hameln 1998.

Jan Randák

5


Heidrun KÄMPER-JENSEN, Lieder von 1848. Politische Sprache einer literarischen Gattung, Tübingen 1989. Miloslav NOVOTNÝ, Letáky z roku 1848, Praha 1948. Gustav OTRUBA, Wiener Flugschriften zur sozialen Frage 1848, Bd. 1, Wien 1978. TÝŽ, Wiener Flugschriften zur sozialen Frage 1848, Bd. 2, Wien 1980. Jaroslava VÁCLAVKOVÁ, Písně roku 1848, Praha 1948. Obraz: Thomas W. GAETHGENS, Die Revolution von 1848 in der europäischen Kunst. In LANGEWIESCHE, Dieter (ed.). Die Revolition von 1848 in der europäischen Geschichte. München, 2000, s. 91-122 Philippe KAENEL, 1848: Das Europa der Bilder, I. Band: Der Völker Frühling. Nürnberg 1998. Philippe KAENEL, 1848: Das Europa der Bilder, II. Band: Michels März. Nürnberg 1998. Mirjam MORAVCOVÁ, Národní oděv roku 1848. Ke vzniku národně politického symbolu, Praha 1986. Jan RANDÁK, Tanec smrti na barikádách. Umírání a smrt v revoluci 1848 v evropském umění. In: Kuděj, 2005, roč. 7, č. 1-2, s. 121–141. Akce: Wolfgang KASCHUBA – Carola LIPP, Revolutionskultur 1848. Einige (volkskundliche) Anmerkungen zu den Erfahrungsräumen und Aktionsformen antifeudaler Volksbewegung in Württenberg. In: Zeitschrift für Württembergische Landesgeschichte 39, 1980, s. 141-164. Wolfgang KASCHUBA, 1848/49: Horizonte politischer Kultur. In: Wolfgang Hartwig, Revolution in Deutschland und Europa 1848/49, Göttingen 1998, s. 56-78. Jan RANDÁK, „Kočičiny“: neoblíbení a hlas ulice. In: Petrasová, T., Lorenzová, H., (eds.) Opomíjení a neoblíbení v české kultuře 19. století, Praha 2007, str. 68-75. Jan RANDÁK, Revoluční kultura roku 1848. Pokus o možné vnímání revoluce, In: ČČH, roč. 104, 2006, č. 2, s. 333-349.

6



Obrázek 1: Revoluce 1848/49 v Evropě. zdroj: http://grial4.usal.es/MIH/1848revolution/resource3.html

Obrázek 2: Český tisk roku 1848/49. zdroj: TICHÝ, Josef, ed. a RÝPAR, Vladimír, ed. Rok 1848 v obrazech. I. vydání. Praha: Orbis, 1948. 37-[VII] s.

Jan Randák

7


Obrázek 3: Karikatura Metternich. zdroj: http://www.lsg.musin.de/geschichte/Material/Karikaturen/die_revolution_1848_in_der_karik.htm

Obrázek 4: Barikády revoluce 1848 (Berlín). zdroj: http://auguststrasse-berlin-mitte.de/berlin-mitte-geschichte-1848-barrikadenkaempfe-in-berlin

Obrázek 2: Karikatura kočičiny. zdroj: TOUŽIMSKÝ, Josef Jakub. Na úsvitě nové doby: dějiny roku 1848 v zemích českých. V Praze: Jos. R. Vilímek, [1898]. 783 s.

8


49

Recommend Documents