49 44'15.29"N 18 10'59.79"E. GPS poloha:

Průvodce "Studénka"

Ondřejnice Řeka

GPS poloha: 49°44'15.29"N 18°10'59.79"E

Řeka Ondřejnice pramení v Moravskoslezském kraji, na svazích pohoří Ondřejník, v nadmořské výšce cca 740 m. Cestou ke svému toku přibírá několik menších i větších potoků. Její délka je od pramene po ústí 13 km. Je pravostranným přítokem řeky Odry, do které se vlévá na hranici chráněného přírodního území Polanská niva. Protéká obcemi Kozlovice, Hukvaldy, Rychaltice, Fryčovice, Brušperk a Stará Ves nad Ondřejnicí. Od této obce až po ústí vede její tok CHKO Poodří. Přes obec Kozlovice vede těsně kolem řeky Ondřejnice žlutě značená turistická trasa a část cyklotrasy č. 6008. Za obcí Kozlovice tok Ondřejnice kopíruje cyklotrasa č. 6006 vedoucí až do Brušperku, kde se napojuje na cyklotrasu č. 6135, po níž můžete dojet do obce Jistebník. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ondrejnice

Studénka Zámek

GPS poloha: 49°43'32.12"N 18°4'30.07"E

Mezi chráněné kulturní památky ve městě Studénce patří budovy Starého a Nového zámku. V letech 1860 až 1863 byla provedena celková přestavba Nového zámku a v jeho okolí byl zřízen botanicky poměrně hodnotný park s mnoha druhy cizokrajných dřevin. V současnosti je budova Nového zámku využívána ke kulturním a komerčním účelům. Nachází se zde např. stylová obřadní síň, Vagonářské muzeum, knihovna, klubovna a provozovna Českého svazu ochránců přírody. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Studénka" Autor článku: Petr Hájek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/studenka--1

Renesanční zámek Stará Ves nad Ondřejnicí Zámek

GPS poloha: 49°43'40.62"N 18°11'17.88"E

Zámek Stará Ves nad Ondřejnicí je čistou renesanční stavbou, obdivovanou odborníky, která již z dálky upoutá pozornost návštěvníků. Ještě než byl zámek postaven, stála zde ve středověku tvrz. Doba renesance však měla jiné nároky na bydlení a když do Staré vsi v roce 1559 přišel Jaroš Syrakovský, vrchnostenský úředník na Hukvaldech, rozhodl se vybudovat pohodlné a výstavné rodinné sídlo. Stavba probíhala asi v letech 1565 – 1570. Vznikl zámek o třech patrech s téměř čtvercovým půdorysem, s vnitřním malým nádvořím zdobeným otevřenými arkádami a představěnou věží. Na otcovo dílo navázal syn Ctibor, komorník biskupa Viléma Prusinovského z Víckova a nejvyšší písař markrabství moravského. Jeho postavení a finanční možnosti mu umožnily zámek asi v letech 1574-1578 dostavět a vyzdobit po italském vzoru. Patrně s pomocí italských kameníků a malířů vznikly kamenné interiérové portálky a sgrafitová výzdoba. Sgrafitáři využili kombinace psaníčkového sgrafita s tvorbou figurální. Můžeme tak sledovat výjevy z bible, zachycení epizod z bojů s Turky i vyobrazení šlechticů. Lunetová římsa je zdobena freskovou malbou. Podobu obou stavitelů zámku zachytili neznámí kameníci v pískovcových figurálních náhrobcích umístěných v nedalekém kostele svatého Jana Křtitele. Od začátku 17. století vlastnil zámek na 3 století rod Podstatských. Kolem roku 1690 a znovu roku 1704 postihl budovu požár. Při opravách byla poškozená sgrafitová výzdoba překryta jednoduchou omítkou a věž završena cibulí. Teprve popis z roku 1916 znovu upozornil na existující sgrafitovou výzdobu, která se objevila pod opadávající omítkou. Budova byla ve zchátralém stavu, navíc při osvobozování obce v závěru 2. světové války shořela barokní cibule s věží a byla nahrazena stanovou stříškou. Teprve v roce 1953 započala oprava a obnova budovy, zejména sgrafit. Po dvou dalších restaurátorských zásazích a stavebních úpravách zámek i přiléhající park slouží v plné kráse potřebám obce. Zámek nemá klasickou prohlídku se zámeckými pokoji. Je zde sídlo Obecního úřadu. Úřední hodiny: Pondělí 7.30 - 11.30 12.15 - 17.00 Úterý 7.30 - 11.30 Středa 7.30 - 11.30 12. 15 - 17.00 Čtvrtek 7.30 - 11.30 Pátek 7.30 11.30 Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/renesancni-zamek-stara-ves-nad-ondrejnici

Bartošovice zámek Zámek

GPS poloha: 49°40'17.13"N 18°3'6.78"E

Zámek Bartošovice stojí ve středu stejnojmenné obce Bartošovice. Obec se rozkládá severozápadním směrem od města Příbor a u východního okraje chráněné krajinné oblasti Poodří. Bartošovický zámek je dvoupatrová čtyřkřídlá budova s pseudorenesančními a pseudogotickými prvky. Zámek je chráněn jako kulturní památka. Kolem zámku je nevelký krajinářský park. V současné době je v budově zámku sídlo Regionu Poodří a současně slouží jako hotel a k pořádání společenských akcí. Historie V obci Bartošovice byla kolem roku 1490 tvrz, která byla přestavěna na zámek v roce 1583. Zámek byl postaven jako jednopatrová budova. Koncem 16. století nechali tehdejší majitelé Sedlničtí z Choltic zámek přestavět v renesančním slohu. V roce 1616 se stali majiteli zámku Podstatští z Prusinovic, kteří nechali zámek kolem roku 1670 rozšířit na dvoupatrovou budovu se čtyři křídly kolem obdélníkového dvora. Dnešní podoba zámku je po rozsáhlé přestavbě, která proběhla v letech 1869 až 1877. Do roku 1890 byl v areálu zámku pivovar a do roku 1970 konírna s hospodářskými budovami. V roce 1972 byl zámek rekonstruován a přebudován na hotel. Jako kulturní památka byl zámek vyhlášen v roce 1999. Zámecká zahrada a krajinářský park byly založeny v roce 1670. V roce 1994 musela být řada stromů v zámeckém parku z důvodu nemoci pokácena. V roce 1999 byla provedena rekonstrukce parku a bylo vysázeno několik nových stromů a keřů. V parku byly provedeny terénní úpravy a byly rekonstruovány chodníky.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Studénka" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bartosovice-zamek

Bezruč Rybník

GPS poloha: 49°44'26.40"N 18°8'57.62"E

Rybník Bezruč je největší ze soustavy rybníků vybudované jižním směrem od obce Jistebník a v chráněné krajinné oblasti Poodří. Přibližně ve středu rybníka je malý ostrůvek. Po hrázi mezi rybníkem Berzuč a Křivým rybníkem vede silnice spojující obce Jistebník a Košatku. Po silnici vede značená cyklistická i turistická trasa. Na západním břehu rybníka Bezruč se nachází oblast přírodní rezervace Rákosina, kterou tvoří rákosinový porost přecházející v mokřady. Součástí rezervace je přilehlá louka a nevelký les. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bezruc

Lubina Řeka

GPS poloha: 49°43'14.38"N 18°9'38.90"E

Řeka Lubina pramení na svazích pohoří Beskydy, pod kopcem Pindulou, v Moravskoslezském kraji. Cestou přibírá množství přítoků a u obce Košatka v CHKo Poodří se vlévá do řeky Odry. Celková délka tohoto vodního toku je 40 km. Řeka Lubina protéká několika městy a obcemi. Z větších měst to jsou Frenštát pod Radhoštěm a Příbor, město Kopřivnici obtéká v nevelké vzdálenosti. Před obcí Mošnov podtéká silnici vedoucí z Ostravy do Příbora a v tomto místě je na řece vybudován hezký splav. Běžně má řeka Lubina celkem málo vody, avšak při povodni v roce 2000 její hladina mnohonásobně stoupla a způsobila zaplavení v některých obcích i městech. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lubina

Odra Řeka

GPS poloha: 49°40'8.70"N 17°59'49.21"E

Řeka Odra pramení na svazích Oderských vrchů, v Moravskoslezském kraji. Protéká CHKO Poodří a ke svému toku přibírá množství potoků, říček i větších řek. Jejími největšími přítoky jsou řeky Ostravice, Opava a Olše. Celková délka tohoto vodního toku je 854 km, z toho na území České republiky to je 112 km a zbývajících 742 km vede územím Polska, kde také řeka Odra ústí do Baltského moře. Největší město, kterým Odra protéká, je Ostrava. Při povodni v roce 1997 hladina Odry mnohonásobně stoupla a způsobila záplavy v mnohých obcích i městech. Výjimkou nebylo ani město Ostrava. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/odra

Sanatoria Klimkovice Cyklisté vítáni

GPS poloha: 49°48'24.84"N 18°5'56.04"E

Turistický cíl, adresa: Hýlov, Klimkovice Telefon: +420556422111, e-mail: [email protected] Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály, Informační/ rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Možnost dobíjení elektrokol Hodnocení: Velmi pěkné zařízení s možností širokého spektra aktivit: sauna, minigolf, půjčovna kol, solárko, balnea provozy, bazén a mnoho dalších - viz www.sanatoria-klimkovice.cz . Nádherný výhled do širokého okolí.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Studénka" Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sanatoria-klimkovice

Sanatoria Klimkovice - restaurace Cyklisté vítáni

GPS poloha: 49°48'24.84"N 18°5'56.04"E

Stravování, adresa: Hýlov, Klimkovice Telefon: +420556422111, e-mail: [email protected] Kapacita: 360 míst Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály, Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující "cyklonápoj", ovocné nebo bylinkové čaje, V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků (např. pokrmy z celozrnných těstovin, zeleniny, ovoce), Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Nabídka místní gastronomické speciality, Celodenní provozní doba, Možnost dobíjení elektrokol Hodnocení: V objektu lázní je restaurace a denní bar s venkovní terasou. Vše velmi kvalitně zařízeno, s příjemnou obsluhou a velkým výběrem. Další velmi široká nabídka je k dispozici na: www.sanatoria-klimkovice.cz Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sanatoria-klimkovice-restaurace

Sanatoria Klimkovice - ubytování Cyklisté vítáni

GPS poloha: 49°48'24.84"N 18°5'56.04"E

Ubytování, adresa: Hýlov, Klimkovice Telefon: +420556422111, e-mail: [email protected] Kapacita: 400 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály, Možnost dobíjení elektrokol Hodnocení: Velmi pěkné zařízení lázeňského typu. Kvalitně vybavené pokoje včetně úplného servisu. Je zde možnost širokých sportovních aktivit a možnost objednávky týdenních i víkendových pobytů: www.sanatoria-klimkovice.cz Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sanatoria-klimkovice-ubytovani

Polanka n. Odrou,Na Honculi. Odpočinkové místo

GPS poloha: 49°46'25.92"N 18°11'36.21"E

Pěkné místo k odpočinku na břehu řeky Odry, kousek za městem, občerstvení v místě, dá se dojet, autem,na kole,pěšky,místo je hojně využíváno k inline bruslení. Autor článku: miroslav varga Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/polanka-n-odrouna-honculi

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Studénka" Restaurace U Žabáka Cyklisté vítáni

GPS poloha: 49°39'33.84"N 18°8'18.06"E

Stravování, adresa: Skotnice 122 Telefon: +420603521414, e-mail: [email protected] Kapacita: 42 míst Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Možnost usušení oblečení a výstroje, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Cizojazyčné informační materiály, Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující "cyklonápoj", ovocné nebo bylinkové čaje, V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků (např. pokrmy z celozrnných těstovin, zeleniny, ovoce), Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Možnost zakoupení obědových balíčků, Možnost dobíjení elektrokol Hodnocení: Tradiční restaurace s kvalitní kuchyní a velmi dobrou obsluhou. Velká vstřícnost k cykloturistům již po řadu let. Venkovní prostory s obsluhou, mapa cyklotras. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/restaurace-u-zabaka

Mošnov - letiště Technická památka

GPS poloha: 49°41'47.40"N 18°7'0.01"E

Historie Letiště Ostrava - Mošnov leží v místech, kde bratři Josef a Leopold Žurovcovi již v letech 1912 -1914 prováděli své první letecké pokusy s letadlem vlastní konstrukce. První prakticky využitelné letiště však zde bylo zřízeno koncem srpna 1939 hitlerovskou Luftwaffe. Na upraveném terénu na polích mezi Albrechtičkami , Mošnovem a Hartami startovala od 1.září německá letadla k útoku na Polsko. V průběhu války však bylo letiště opuštěno a letadla se zde vrátila až po 6 letech v prvních měsících roku 1945, kdy tento prostor měl sloužit letectvu ustupujících německých vojsk. Němci letiště před postupující Rudou armádou rozorali, ale přesto zde již 10, května přistává 1. československá letecká divize, která soustředila na letištní ploše velký počet letadel různých typů. Po válce však letadla odlétla na nová letiště a letištní plocha se vrátila opět k zemědělskému využití. V 50. letech přestává potřebám města Ostravy i celé oblasti vyhovovat staré letiště v Ostravě - Hrabůvce a proto v letech 1956 až 1960 bylo vybudováno velké moderní letiště u Mošnova, které zasáhlo do katastru několika okolních obcí. Oficiální provoz zde byl zahájen 17.října 1959, kdy zde přistál první proudový letoun TU - 104 A. Letový provoz zajišťovaný společností ČSA zahrnoval hlavně vnitrostátní ale i nepravidelné zahraniční lety. Letiště však nesloužilo pro civilní dopravu ale hlavně pro potřeby vojenského letectva. Byl zde dislokován stíhací a dopravní pluk, později i vrtulníková letka. Od roku 1993 - po rozpadu federace - dochází ke snižování stavu vojenských jednotek a v říjnu 1995 je posádka úplně zrušena a vojenské letectvo přesunuto na jiná letiště. Veškeré činnosti spojené se zajištěním provozu letiště přešly na bedra České správy letišť. Letiště se stalo dynamicky se rozvíjejícím organismem. Dnes je zde možno potkat letouny nejrůznějších dopravců z celého světa na charterových letech, stejně jako stroje domácích leteckých společností. Prostor mezinárodního letiště Ostrava - Mošnov se rozkládá západním směrem od obce Mošnov. Od severozápadního okraje letiště se rozprostírá chráněná krajinná oblast Poodří. Mezinárodní letiště Ostrava - Mošnov je největším regionálním letištěm v České republice a důležitým leteckým dopravním centrem. Vzhledem ke své poloze a krátké vzdálenosti do Polska a na slovensko slouží jako významný vstupní bod do průmyslového regionu Moravskoslezského kraje. Je vzdáleno 20 km. jihozápadně od města Ostravy, hospodářské a průmyslové metropole severní Moravy a Slezska, regionu s více než milionem obyvatel. Letiště Ostrava - Mošnov zajišťuje pravidelný i nepravidelný mezinárodní i vnitrostátní provoze a je vybaveno pro odbavování leteckého nákladu s dispozicí velkých skladovacích kapacit. Letištní budova je schopna odbavit za rok 1 milion cestujících. K jejich spokojenosti je vybavena Restaurací, barem, salónkem, bankou, směnárnou, bezcelním obchodem (duty free shop) a půjčovnou aut. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Studénka" Letiště zajišťuje služby při odbavování letů všech leteckých společností. Meziroční nárůsty přepravních výkonů svědčí o důležitém významu mezinárodního letiště Ostrava - Mošnov pro rozvoj celého Moravskoslezského kraje. Základní informace o letišti Poloha 20 km jihozápadně od centra Ostravy Vztažný bod letiště: 49 41 50 N 18 06 50 E Nadmořská výška: 257 m Vzletová a přistávací dráha 04/22: 3 500 m x 63 m ICAO kategorie I. ICAO/ IATA označení: LKMT/OSR Provozovatel letiště: Česká správa letišť, s.p. Letiště Ostrava - Mošnov 742 51 Mošnov V odbavovací hale letiště najdeme kromě Restaurace také směnárnu či stánek s prodejem novin a časopisů. Před touto budovou je pěkně upravený malý parčík s několika lavičkami a nedaleko něj je nevelké dětské hřiště. V prostoru parčíku je umístěn Památník věnovaný památce ing. Viléma Žurovce, který vynalezl první létající vrtulník. Autor článku: Radka Baková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mosnov-letiste

Kněžský most Most

GPS poloha: 49°44'31.03"N 18°5'30.10"E

Kněžský most je technická památka a najdeme jej jižním směrem od obce Bravantice. Most byl postaven přes říčku Bílovku v oblasti Moravské Brány. Přes most vede silnice spojující obce Bravantice a město Studénka. Nedaleko západního okraje mostu ústí říčka Jamník do říčky Bílovky. Přes most porchází lokální značená cyklistická trasa nesoucí název Kravařsko. Severozápadním směrem od mostu v prostoru pole probíhá výstavba dálnice D47. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/knezsky-most

Bartošovický mlýn Mlýn

GPS poloha: 49°41'16.15"N 18°2'26.06"E

Bartošovický vodní mlýn najdeme nedaleko severozápadního okraje obce Bartošovice. Vodní mlýn stojí na pravém břehu řeky Odry a u severního okraje Dolního Bartošovického rybníka. Vodní mlýn se souborem hospodářských budov je chráněn jako nemovitá kulturní a technická památka. Mlýn byl postaven v 15. století a průběžně byl dostavován a rozšiřován do 20. století. Střecha mlýna je sedlová a pochází z konce 19. století. Interiér mlýnice s místnostmi pro turbinu a agregát se do dnešních dnů dochoval bez úprav. V blízkosti mlýna byl na toku řeky Odry byl postaven tak zvaný střechovitý jez ze dřeva. Autor článku: Petr Hájek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bartosovicky-mlyn

Petřvald - CHKO Poodří Kostel

GPS poloha: 49°42'32.18"N 18°9'21.71"E

Obec Petřvald leží v CHKo Poodří již od konce 13.století. Byla založena Petrem, synem Heroldovým, o kterém je zmínka v listině z roku 1267. O sto let později již Petřvald a okolí patří olomouckým biskupům. V roce 1398 se již v historii objevuje první člen slavného rodu Petřvaldských Petr Meissner, který obec dostává lénem. V době husitských válek jsou zprávy o Petřvaldě řídké. Roku 1447 Petr z Petřvaldu a jeho manželky Hedviky má soudní spor a poté až roku 1596 víme o tom, že Hanuš zdědil všechen majetek rodu. Hanuš IV. zemřel roku 1622 nebo 1623. Dovídáme se o tom z rozsudku, jímž byl zbaven všech svých statků pro "účast na rebelii". Po vestfálském míru roku 1648 odtáhli Švédové, kteří měli obsazený celý kout východní Moravy. V zemi nastal mír, ale kraj byl na dlouhá léta ožebračen. I v Petřvaldě bylo devět usedlostí opuštěných. Roku 1623 bylo zkonfiskovano léno pánů Petřvaldských a v roce 1653 darováno spolu se Zábřehem biskupem Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Studénka" Leopoldem Vilémem, arcivévodou rakouským, kapitule olomoucké, v jejímž držení bylo panství až do roku 1920. Roku 1792 měl Petřvald 71 domovních čísel a 633 obyvatel. Během napoleonských válek se vojska několikrát převalily i přes Petřvald. Nastává památný rok 1848. Lid se domáhá větších práv a spolupůsobení ve státních věcech a roku 1850 jsou zrušeny úřady vrchnostenské a pro obce jsou vydány zákony obecní. 1. světová válka zasáhla Petřvald stejně jako jiné obce. Odchodem mužů - vojáků trpěly velice mnohé domácnosti, kde všechna práce zůstala na ženách. Na podzim roku 1916 se přistěhovalo do obce 236 uprchlíků a s jejich příchodem se vyskytl skvrnitý tyf. Po vzniku Československa se konala v obci 21. prosince 1918 oslava příjezdu prezidenta Masaryka do vlasti. V neděli 15. června 1919 byly v Petřvaldě první volby do obecního zastupitelstva podle nového volebního řádu. Za 2. světové války se zúčastnili někteří občané z Petřvaldu letecké bitvy o Anglii. Obec byla osvobozena 3. května 1945 Rudou armádou. V obci padlo 33 ruských vojáků a 4 občané zemřeli po těžkých zraněních. Četné budovy shořely a kostelní věž byla silně poškozena dělostřelectvem. Most přes řeku Lubinu byl zničen ustupujícími nacisty. 20. května 1945 byl vytvořen Národní výbor, kde měli převahu komunisté. Po únoru 1948 je obec již zcela v moci komunistů. V rámci tehdejších zákonů a trendů dochází k rozvoji vesnice. Je postaveno mnoho nových budov např. zdravotní středisko, 2 obchody se smíšeným zbožím. Opravena je taky sokolovna a budova národního výboru. Na podzim 1956 byla nově postavená část obce Harty, kam se přestěhovali lidé ze stejnomenné obce. Ta byla zničena při stavbě letiště. V období normalizace se obec vyvíjela stejně jako většina celého tehdejšího československého státu. Přibyla nová požární zbrojnice, 2 hospody, kino, fotbalový stadion s tribunou a velkými šatnami. V obci byla taky dokončena kanalizace a vodovod. Historickou škodu způsobila demolice petřvaldského zámku v roce 1967, kterým obec ztratila největší část své historie. Po sametové revoluci v roce 1989 bylo v následujících volbách v roce 1990 zvoleno nové obecní zastupitelstvo. Od té doby se v obci, stejně jako v celé republice, mnohé změnilo. Mnoho starých budov bylo opraveno. Přibyla řada nových obchodů, opravena byla i náves a vzniklo několik akciových společností a podniků. Roku 1564 byl v Petřvaldě založen první dřevěný kostel uprostřed vesnice na levém břehu řeky Lubiny. Na vybudování kostela poskytl olomoucký biskup část potřebného dříví. V tomto roce byly na věž umístěny tři zvony. Protože od poloviny 18. století byl již dřevěný kostel, kolem kterého se rozkládal také hřbitov, značně zchátralý a hrozil sesutím, byl v letech 1793 až 1795 vystavěn nový kostel z kamene na pozemku Jakoubka Františka. Kostel byl zbudován tak chatrně, že již roku 1846 musel být přestavěn. Kolem nového kostela byl také hřbitov. Ukázalo se však, že místo se pro přílišnou vlhkost k pohřbívání nehodí, a tak byl zřízen hřbitov na místě bývalého kostela. Nový kostel zůstal nevysvěcen až do roku 1813. Roku 1896 byla na věž vytažena nová báň. Varhany, stejně jako zvony, byly v první válce zrekvírovány a po válce znovu vyrobeny nové. Posledními památkami v obci Petřvald jsou dvě kaple – Kudělkova a kaple Na Dvorku. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/petrvald-chko-poodri

Boží muka nad Brušperkem, zasvěcené Svatému Markovi Boží muka

GPS poloha: 49°41'49.99"N 18°12'26.96"E

Boží muka nad Brušperkem, zasvěcené Svatému Markovi O tomto místě jsem se dověděl od kamaráda Venu http:// www.turistika.cz/ profil/venag.html , jenž má také jisté aktivity na Turistice.cz a má úctyhodný věk na to, aby nám mladším dovedl poradit, na jaké pěkné místa se vydat, které běžně unikají naši pozornosti a přitom je máme přímo pod nosem. Jedním takovým jsou Boží muka, na v mapách bezejmenné kótě ve výšce 312 m. n. m., nad městečkem Brušperk. Snad se tomu místu dle některých údajů z netu opravdu říká Kopec Sv. Marka. - A Božím mukám - snad sloup Svatého Marka) Na výlet na kopec Svatého Marka není třeba si vyhrazovat mnoho času, půjde o krátkou nenáročnou procházku, při které ujdeme z centra Brušperku zhruba 1 km, jen je to pořád do kopečku. Nenáročnost na čas je však paradoxně v přímém protikladu v tom, co nám toto místo může nabídnout. Pomineme - li otázku prospěšnou našim svalům, tak na své si Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Studénka" přijde hlavně naše duše. Navíc se nejedná o žádné turisticky profláknuté místo, o kterých se všude píše a fotky přetékají z katalogů a časopisů. Zkrátka kus obyčejné polní, původně asfaltové cestičky, která jakoby náhodou vede na vrchol kopečku, jemuž vévodí již v úvodu zmiňované Boží muka.. Celý obraz doplňují mladé stromky vysázené kolem této cestičky. Při pohledu z letadla by nás trkla snad jen ta výrazná bílá barva Božích muk, jinak asi nic, co by se vymykalo běžnému okolí. Ale nám nejde o pohled z ptačí perspektivy, my se tam podíváme pěkně zblízka, po pěším nebo cyklistickém výšlapu. Už při projití kolem posledního rodinného domku začneme mít pocit výjimečnosti zdejší lokality. Jak se pomalu budeme postupně vynořovat nad okolní mírně zvlněnou krajinu, asi si nejdříve všimneme výrazné světlé věže brušperského kostela a skoro pohádkové posazení obce do zdejšího údolí, z něhož na okolní vršky vybíhají jednotlivé barevné pole, sem tam vyšperkované remízky, nebo jen jedním, dvěma listnáči. O pár metrů výše už zcela jistě náš zrak začne pošilhávat dále a dále a zastaví se až na hradbě mohutných beskydských vrcholů. Za dobrého počasí a hlavně viditelnosti budeme ohmatávat pohledem vrcholky Javorového, V. Lipového, Lysé hory, Radhoště, či docela blízké Palkovické hůrky, Štramberskou Trúbu, Starojičínský hrad až po rozlehlé roviny na jihozápadě. Byť nebudeme vůbec bůhvíjak vysoko (312 m. n. m), tohle vše nám bude prostřeno jak dlani. Nejlépe se na to dívá samozřejmě z „vrcholu", kde nám pro tento účel nějaká dobrá duše dokonce zhotovila šikovnou lavičku. Klikatou cestou nahoru si jistě všimneme mladých stromků, jenž ji lemují po obou stranách a kousek před cílem je nám umožněn díky větší terénní vlně takový fajnový pocit, že jsme hodně vysoko, není najednou vidět nic na obzoru, jenom ty naše Boží muka a stromy kolem. Z Brušperku sem vyjdeme v pohodě do půl hodinky a je zde prostě fajn. Ticho, občas přerušené hlasy ptáčků a nebudou nás rušit ani udýchané plíce, které jinak bývají dost slyšet, když se vyškrábeme na podobně kvalitní vyhlídku, jako je tato. Skoro zadara si budeme vychutnávat příjemný zážitek z dalekých rozhledů a zejména lidičky holdující fotografování si zde přijdou na své a to dokonce za skoro jakéhokoliv počasí, snad vyjma deště. (viz. fotogalerie -"provoz celoročně" ) Z vlastní zkušenosti vím, že dolů, zpátky, se vám nebude chtít. Toto výletní místo si lze spojit v rámci výletu do Brušperku, kde si po prohlídce třeba zachovalé části větrného mlýnu, historického centra a náměstí, můžeme kdykoli odskočit. Z náměstí se dáme dolů k hlavní silnici, projdeme možná i kolem hospody Na Růžku, pak benzinky, můstkem přes říčku Ondřejnici, ulicí Jožka Matěje, kolem hospody U Hynečků. Od této hospody se cesta začíná mírně zvedat, projdeme mezi rodinnými domky až k Božím mukám na Svaté vodě, téměř na konci zástavby. Hned za nimi zahneme cestičkou vpravo, že nejsme u cíle poznáme dle toho, že tyto boží muka stráží čtyři vzrostlé lípy a ty naše stromky nahoře jsou ještě v porovnaní s nimi batolata. My musíme ještě ujít asi 400 - 500 m a pokud se nebudeme dlouze kochat krajinou , za chvilku budeme na místě Při zpáteční cestě je radno se zastavit v Restauraci U Hynečků, kterou jsme frajersky minuli cestou nahoru. Vaří zde totiž dobře a celkem levně, menu za 65 Kč. Lze využit také venkovního posezení. míst tam mají opravdu dostatek - prostě i zde je radost pobýt a jistě se tady budete rádi po túrách pohezkém okolí, vracet. Autor článku: Milan Šurkala Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bozi-muka-nad-brusperkem-zasvecene-svatemu-markovi

Albrechtičky - CHKO Poodří - muzeum a kostel sv. Mikuláše Muzeum

GPS poloha: 49°42'4.82"N 18°5'46.03"E

Obec Albrechtičky u Studénky existovala již v polovině 14. století pod názvem Albrechczicze. Panství držel mocný rod pánů z Kravař až do roku 1437. Po jejich vymření území připadlo pánům z Boskovic, kteří jej roku 1481 prodali vladykovi Benešovi z Hustopeč. Poté se zde vystřídalo několik pánů a tak Albrechczicze patřily v průběhu několika staletí nejprve ve 13. století hradu Jičínskému, v 15. století hradu Šramberskému a pak vladykovi Benešovi z Hustopeč. Od 16. století připadly nově zřízenému panskému sídlu v Nelhubli - Nové Horce. Obec patřila ve středověku k nejzámožnějším v okolí díky chovu dobytka. Až do konce 16. století neměla žádnou panskou robotu. Během 30-ti leté války se vše změnilo k horšímu. Hospodáři utekli do ciziny a další drancováním přišli na mizinu. Obec ztratila polovinu svého obyvatelstva, příbytky zpustly a ple leželo ladem. Takto obec živořila celé 17. století. V roce 1660 koupili panství Nelhubelské hrabata z Vetterů z Lilie, kteří byli také posledními majiteli až do roku 1945. Ti umožnili farníkům navštěvovat bývalý zpustlý kostel. Až roku 1777 byl kostel obnoven a hřbitov rozšířen. Hrabě Karel Vetter nechal při svém novém zámku v Nelhubli vystavět kapli, kde si vydržoval kněze. V druhé polovině 18. století potkala obec pohroma, která její blahobyt úplně zničila, neboť vrchnost zabrala albrechtickým sedlákům polovinu všech Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Studénka" oderských luk a na zbylou část jim uložila všelijaké daně. Obyvatelé se věnovali zemědělství a průmysl zde nebyl zastoupen. V roce 1901 byl v obci založen Spořitelní a záloženský spolek. V roce 1910 byly v Albrechtičkách včetně Nové Horky 4 hostince a 4 obchody, v roce 1930 zde byly také 4 hostince a 4 obchody. V roce 1924 byla provedena elektrifikace obce. Po 1. světové válce zde bylo zavedeno betonářství. V roce 1921 provozovalo samostatnou živnost celkem 20 osob, a to 3 krejčí, švadlena, zedník, kovář, 2 hostinský, 3 obchodníci, švec, stolař, 3 řezníci, výrobce sodovkové vody, kolař, pekař a holič. V roce 1930 bylo v obci zřízeno zahradnictví Štěpána Barvíka. Po válce byly pole a louky dány do vlastnictví drobným zemědělcům. Zámek v Nové Horce byl přidělen Charitě (ústavu pro přestárlé) a hospodářské budovy i s bytovými jednotkami byly dány do vlastnictví soukromníkům bydlícím v Nové Horce. V roce 1950 byli v Albrechtičkách 2 podkováři, 2 stolaři, 1 kolář, 1 obuvník, 2 krejčí a 2 řezníci. Zahradnictví bylo v roce 1956 následkem výstavby letiště zrušeno. V srpnu roku 1958 bylo založeno v Albrechtičkách JZD. V roce 1959 bylo zrušena Spořitelna a veškeré bankovnictví začala vyřizovat pošta. Samostatná obec byla v roce 1977 bez souhlasu občanů integrována pod město Studénka, kam patřila až do devadesátých let. Po sametové revoluci v roce 1989 začaly sílit snahy o osamostatnění obce. V obci je muzeum, které se nachází v roubeném domě postaveném v roce 1865, který byl za podpory Moravskoslezského kraje a Programu obnovy venkova zrekonstruován v letech 2001 - 2004. V muzeu se lze seznámit s historií obce, způsobem života a kulturními tradicemi obce v minulých stoletích. Další památkou je Kostel sv. Mikuláše s kryptou hrabat Vatterů z Lilie - přesné datum založení není známo, už v roce 1411 stála na návrší zvaném "Kostelní kopec" kaple a hřbitov. V 15. stol. k ní byla přistavěna kostelní loď. Nynější podobu dostal kostel v letech 1890 - 1892, kdy byl starý kostel zbořen a na jeho místě postaven nový. Provozní doba muzea Duben - říjen: Pondělí - Čtvrtek - zavřeno Pátek 13.00 - 17.00 hodin Sobota, Neděle 10.00 - 12.00 hodin; 13.00 - 17.00 hodin Listopad - březen - uzavřeno V případě zájmu o prohlídku mimo provozní dobu, lze návštěvu dohodnout na obecním úřadě. Telefon: 556 428024, 721461616 E-mail: [email protected] Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/albrechticky-chko-poodri-muzeum-a-kostel-sv-mikulase

Kostel Narození svatého Jana Křtitele - ve Staré Vsi nad Ondřejnicí Kostel

GPS poloha: 49°43'50.31"N 18°11'12.44"E

Vystavěn na místě staršího kostela v letech 1587 – 1589 Ctiborem Syrakovským z Pěrkova. Posvěcen byl 28. dubna 1591 olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským; slavení patrocinia (zasvěcení kostela) bylo pak ustanoveno na nejbližší neděli po 29. srpnu. Kostel zasvěcený Narození svatého Jana Křtitele má 3 oltáře – na prvním je obraz svatého Jana Křtitele, namalovaný roku 1786 Jiřím Fremlem, a pod ním na větším obraze Křest Pána Ježíše. Vedlejší oltář vpravo zdobí obraz sv. Anny s Marií a Joachymem, levý Panny Marie s Ježíškem. Mezi hlavním oltářem a kazatelnou jsou v kamenném portálu dřevěné dveře do sakristie. Naproti hlavního oltáře je kůr s varhany, který byl kdysi prodloužen dřevěnými pavlačemi na obou stranách a nad kůrem byla pavlač třetí. V podlaze kostelní lodi je hrobka (dnes prázdná), po pravé straně hlavního oltáře jsou do zdi vsazeny čtyři pískovcové reliéfy zachycující podoby rytířů Jaroše a Ctibora Syrakovského s jejich manželkami. Ve věži jsou tři zvony – velký „Jan Křtitel“, prostřední „sv. Maria“, malý – poledňák „sv. Cyril a Metoděj“. Kolem kostela byl až do roku 1966 rozsáhlý hřbitov; od roku 1967 se pohřbívá na hřbitově v „Hůrce“. Kolem hřbitova pak stála Křížová cesta.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Studénka" Autor článku: Petr Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-narozeni-svateho-jana-krtitele-ve-stare-vsi-nad-ondrejnici-

Letiště Leoše Janáčka Ostrava Zajímavost

GPS poloha: 49°41'48.26"N 18°7'6.71"E

Mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava je vzdáleno 25 km od centra Ostravy. Historie největšího regionálního letiště v České republice se vzletovou a přistávací dráhou s parametry 3 500 x 63 m a kapacitou více než milionu ročně přepravovaných osob sahá až do počátku 20. století. Oficiální civilní letový provoz zde byl zahájen v roce 1959. Letiště zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní lety (s pravidelnými linkami do Prahy a Vídně), plánované i neplánované a je vybaveno pro odbavování leteckého nákladu, včetně skladových zařízení. Nová moderní odletová hala byla vybudována v r. 2006. V těsné blízkosti letiště působí i podnikatelská a obchodní zóna. Letiště je dobře dostupné silniční dopravou. Veřejná doprava je zajišťována autobusovou linkou Ostrava- Nový JičínOstrava, expresními linkami Ostrava Ústřední autobusové nádraží- Letiště Mošnov i běžnou autobusovou linkou č. 333. Všechny spoje navazují na odlety a přílety letadel. Zastávka autobusů se nachází přímo před letištní halou. www.airport-ostrava.cz Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/letiste-leose-janacka-ostrava

Ostrava - Informační centrum Letiště Mošnov Ostatní

GPS poloha: 49°41'41.93"N 18°7'12.97"E

Informace o Ostravě zdarma Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích v městě. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce v Ostravě a okolí. Mapy, publikace a různí průvodci jsou Vám zde k dispozici. Kontakt: Vestibul příletové haly Letiště Mošnov, Mošnov č. p. 401 tel.: 558 272 419 Provozní doba: Aktuální provozní dobu naleznete zde. Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ostrava-informacni-centrum-letiste-mosnov

Sladká díra Rozcestí

GPS poloha: 49°41'59.51"N 18°3'40.65"E

Sladká díra je rozcestí a orientační místo na modré turistické trase a nachází se na levém břehu řeky Odry a jižním směrem od města Studénky. Rozcestník je umístěn na stromě u lesní cesty dole pod silničním mostem přes Odru na silnici vedoucí ze Studénky k Mošnovu. Modrá turistická trasa vede podél toku řeky Odry z obce Suchdol nad Odrou a pokračuje dále kolem studénské soustavy rybníků do obce Jistebník. Kromě turistické trasy prochází tímto rozcestím cyklostezka číslo 6039. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sladka-dira

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Studénka" Staré rybniční hráze Ostatní

GPS poloha: 49°45'0.06"N 18°11'16.46"E

Asi 2 kilometry dlouhé hráze bývalých proskovických rybníků s typickými porosty lužní krajiny. Táhnou se severo-jižním směrem pod Proskovicemi (západně od nich). Nelépe přístupné jsou po cestě od proskovického mlýna, po trase Naučné stezky a značeného červeného tutistického okruhu Starobělská zamčiska. Staré rybniční hráze mají mimořádnou kvalitu. Vyvinula se na nich společenstva tzv. tvrdého luhu s celou pestrostí dřevin, vyskytujících se v těchto porostech ve stromovém i keřovém patru. Setkáme se zde s javory mléčem, klenem i babykou, navíc z nepůvodním javorem jasanolistým / jasanem ztepilým, jilmem vazem, lípou srdčitou, dubem letním i střemchou obecnou. Habrem obecným, třešní ptačí, topolem osikou i černým, olší lepkavou, ojediněle i břízou bělokorou, dále trnkou obecnou, kalinou obecnou, brslenem evropským, svídou krvavou,bezem černým a dalšími. Bylinný porost je nejhezčí v jarním období, kdy můžeme spatřit kvetoucí prvosenku vyšší, sněženku předjarní, sasanky hajní, dymnivku dutou, křivatec žlutý i česnek medvědí a později i lilii zlatohlavou. Tato pestrá skladba porostů hrází je vhodným prostředím pro celou řadu druhů živočichů, především hmyzu, obojživelníků, ptáků i savců. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stare-rybnicni-hraze

Trávníky rozcestí Rozcestí

GPS poloha: 49°43'40.57"N 18°3'38.52"E

Trávníky - rozcestí je orientační místo na žluté turistické trase a nachází se severním směrem od města Studénky a ve východní části oblasti nazývané Butovická pole. Kromě turistické trasy prochází tímto Rozcestím červeně značený vycházkový okruh vedoucí kolem Studénky a je tu křižovatka značených cyklostezek. Rozcestník je umístěn v místech kdy turistická trasa opouští silnici a dále pokračuje po polní cestě. Po žluté značce dojdeme k tomuto rozcestí od železniční stanice ve Studénce a kolem zámečku a značka dále pokračuje do města Bílovce. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/travniky-rozcesti

Údolí mladých Rozcestí

GPS poloha: 49°46'10.62"N 18°1'42.01"E

Údolí Mladých je rozcestí a orientační místo na žluté turistické trase a nachází se v údolí říčky Jamník, severovýchodním směrem nedaleko města Bílovec. V blízkosti rozcestníku je útulná sezónní výletní restaurace s venkovním posezením a malým dětským hřištěm. Rozcestník je umístěn na sloupu elektrického vedení a v místech kdy turistická trasa opouští silnici vedoucí z Bílovce do obce Lubojaty a dále pokračuje po zpevněné lesní cestě. Kromě turistické trasy prochází tímto rozcestím cyklostezka číslo 6011. Po žluté značce dojdeme do těchto míst z města Bílovce a značka dále pokračuje na rozcestí Panský Mlýn a odtud dále po zelené do obce Kyjovice. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/udoli-mladych

Klimkovice - Informační centrum Ostatní

GPS poloha: 49°47'16.78"N 18°7'37.72"E

Pracovnice rády poradí zajímavosti z okolí. Dají tipy na výlet do okolí. Dozvíte se zde informace o městě a okolí. Možno zakoupit Pohledy, upomínkové předměty, publikace a mapy. Otevřeno:po, st: 8 - 11,30, 12 - 17 út, čt: 8 - 11,30, 12 - 14 pá: 8 - 13 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klimkovice-informacni-centrum

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Studénka" Klimkovice - lázně Rozcestí

GPS poloha: 49°48'21.20"N 18°5'54.77"E

Klimkovice - lázně je výchozí bod modré turistické trasy v areálu Jodových lázní Klimkovice. Rozcestník je umístěn u parkoviště v lázeňském areálu a naproti zastávky autobusu MHD. Z okrajové části lázeňkého areálu je krásný výhled jižním směrem na městečko Klimkovice. Po modré značce se vydáme z tohoto rozcestí severozápadním směrem přes Mezihoří do rekreační osady Zátiší, odtud můžeme pokračovat do Ostravy tramvají. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klimkovice-lazne

Mexiko - hostinec Rozcestí

GPS poloha: 49°48'25.57"N 18°7'13.09"E

Mexiko - hostinec je rozcestí a orientační místo na žluté turistické trase a nachází se jižním směrem od obce Vřesina. Rozcestník je umístěn na stromě na okraji lesa u oblíbené sezónní výletní restaurace Mexiko, kterou najdeme v západní části stejnojmenné chatové osady. Kromě turistické trasy se na tomto rozcestí křižují lokální značené cyklostezky. Po žluté značce dojdeme k tomuto rozcestí z Porubské tramvajové smyčky a po žluté budeme pokračovat k areálu Jodového Sanatoria v Klimkovicích. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mexiko-hostinec

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12