4,80 EUR

Odborný časopis pro veřejnou správu

1

LEDEN 2012 105 KČ/4,80 EUR

kauza:

příloha speciál:

správa obcí:

je regionální školství ohroženo?

nakládání s majetkem obcí

veřejná služba letos v novém konceptu

Měsíčník vydavatelství Economia

ModerniObec.cz

Nezapomeňte si včas objednat

předplatné na rok 2012

S odborným časopisem Moderní obec budete vědět o řízení obcí a měst víc. Získáte důležité informace o ekonomice a financování měst a obcí, managementu, právních předpisech, životním prostředí, informačních a komunikačních systémech, o Evropské unii a zahraničních zkušenostech. Právě dnes se čtenářům expeduje říjnové vydání

Elektronický zpravodaj odborného časopisu

16 5. 10. 2011

Předplatitelé dostávají navíc

O vítězných knihovnách rozhodovaly setinky bodů

Včera se v Zrcadlové kapli pražského KleV kategorii »informační počin v poskytování mentina udílela ocenění ministra kultury veřejných knihovnických a informačních sluKnihovna roku 2011 za dlouhodobé zásluhy žeb« si prvenství odnesla Moravská zemská o rozvoj knihovnictví v obknihovna v Brně za on-line cích nebo mimořádný přínos zpřístupnění Mollovy sbírky a k rozvoji veřejných knihovdlouhodobý rozvoj nástrojů nických a informačních slupro prezentaci starých map, žeb. Oceněné kni-hovny si která má pro Česko význam i uznání zasloužily za to, že v mezinárodním kontextu. vedle rozvoje čtenářství podZvláštní ocenění a diplom porují společenský život ve získala Regionální knihovna venkovských obcích, městech Karviná za přestavbu ústřední a městečkách. budovy knihovny na spoleVítězem kategorie »záčensko-kulturní centrum, kladní knihovna« je Místní jehož služby přesahují klasicveřejná knihovna jihomoravké pojetí veřejné knihovny. ské obce Vavřinec-Veselice Na slavnostním ceremoniálu (www.knihovna-veselice.cz), obce, byla předána i cena »Městská která letos získala i krajský knihovna roku 2011«, kterou titul v soutěži Vesnice roku. Ocenění Knihovna roku 2011 získa- vyhlásily společně Svaz kniPřestože je knihovna vedena la pro »svou« knihovnu v obci Va- hovních a informačních pradobrovolnou knihovnicí, vřinec dobrovolná knihovnice Olga covníků ČR a Skanska, a.s., Hájková. Foto: Simona Dvořáčková míra jejích aktivit podle poa kterou si odnesla knihovna roty vysoce převyšuje standard služeb poskytov Lounech. vaných knihovnami v tak malých obcích. Informace o ceně a přehled nominovaných Zvláštní ocenění a diplom získaly: Místní knihoven najdete na webové adrese: knihovna v Miletíně (Královéhradecký kraj) a www.nkp.cz/o_knihovnach/KnRoku/2011/index.htm. /sd/ Obecní knihovna Jaroměřice (Pardubický kraj).

– 2x měsíčně Newsletter ve formátu PDF s aktuálními novinkami z veřejné správy – zdarma plný přístup na web www.moderniobec.cz

Starostové demonstrovali na podporu návrhu nového RUD Klidná demonstrace a pochod starostů k Úřadu vlády 21. 9. měla za cíl předat premiéru Nečasovi požadavek na přijetí novely zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), kterou předložilo Ministerstvo financí. Toto demonstrativní setkání zorganizovalo Sdružení místních samospráv (SMS) ČR a Spolek pro obnovu venkova. Přepis vzájemné výměny názorů demonstrantů a předsedy vlády je /sd/ k dispozici na stránkách SMS ČR na odkazu: http://www.smscr.cz/aktuality.php?id=142.

Mohou být regionální dráhy atraktivní pro privatizaci?

a do elektronického archivu

Najdou nyní regionální dráhy, které jsou dnes neefektivní či nefunkční, soukromé investory? Ve hře je příliš mnoho otazníků. Ministr dopravy Pavel Dobeš pozastavil správní řízení o zrušení (Pokračování na stránce 2)

www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu

– výhody člena Benefitklubu vydavatelství Economia

www.moderniobec.cz O db or

pi n ý ča so

16/2011

ře jn s pr o ve

vu ou sp rá

www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu

Moderní obce!

Upozorňujeme mj. na: ■ Přílohu zaměřenou na komunální odpad a jeho likvidaci ■ Téma vyhrazené obecním lesům ■ Opatření, která pomáhají zlepšit soužití většinové společnosti a Romů ■ Ekonomickou rubriku s příspěvky o obecním rozpočtování či rozhovor s nyní již bývalým ministrem zemědělství Fuksou ■ ICT příspěvek s tipy, jak vylepšit obecní web ■ Návod, jak a čím nejvhodněji osázet náves ■ Právní poradnu, která se věnuje poskytování informací o platech zaměstnanců obcí nebo pravomocím rady obce ...a další užitečné články!

Ukázkové číslo časopisu ZDARMA si objednejte na tel. 800 11 00 22 nebo na http://ib.ihned.cz/predpl/a/nazk.php?idkamp=iHNed&tit=MO. Předplatné si zajistěte na adrese: http://predplatne.economia.cz.

Anketa Strom roku 2011 vrcholí Soupeření mezi 12 finalisty letošního ročníku celostátní ankety Strom roku, kterou pravidelně pořádá Nadace Partnerství, vrcholí. Od pondělí 3. 10. probíhá hlasování pouze tajně. Do rozhodování o vítězi se můžete zapojit do 10. 10. např. zasláním dárcovské SMS nebo pomocí podpisových archů. Výtěžek hlasování poputuje do veřejné sbírky a pomůže vysadit stromy po celé republice. Vítěz bude slavnostně vyhlášen 20. 10. v rámci festivalu Milujeme stromy, který potrvá v Brně až do 28. 10. a přinese divadlo, hudbu, tvůrčí dílny, výstavy a další tematické akce. Více na www.stromzivota.cz/festival, www.stromzivota.cz/anketa.

Výstavba a provoz bioplynových stanic Stejnojmennou konferenci pořádá Energy Centre České Budějovice ve dnech 13.–14. 10. v Třeboni. Už 11. ročník této akce patří k největším a nejvýznamnějším svého druhu v ČR.Více na: www.czba.cz/konference2011.

www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu

http://www.moderniobec.cz

www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu www.helios.eu strana 1

7

EC 20 11 ČE RV EN 80 EU R /4, 98 KČ

Odborný časopis pro veřejnou správu

5

KVĚTEN 2011 98 KČ/4,80 EUR

Od bo rn

ý ča so pi s

pr o ve ře jn ou

sp rá vu

3

BŘ EZE N 98 KČ /4,8 201 1 0 EU R

správa

: příloha

va k vy da

te ls tv í

Ec on om

j:

lí ímo vo jak se př v Německu vé starosto

í postaven ce právní elstva ob zastupit

M ěs íč ní

a rozvo

téma:

prostran veřejná v obcích

M od er ia

ství

ni Ob ec

.c z

příloha:

kauza:

téma:

vodohospodářská infrastruktura

jak řeší bezdomovství Vídeň a jak Praha

zařízení pro sport a volný čas

Měsíčník vydavatelství Economia

Ke slevě předplatného můžete využít finanční certifikát Economia,a.s.!

ModerniObec.cz

příloha:

kauza:

finanční produkty pro mun icipality Mě síč ní

k vy da va tel stv

í Ec on om

přímá vo lba staros tů: máme se na ni těšit ?

téma: informač ní systém y a obce

ia Mo de rn

iO be c.c

z

Ukázkové číslo zdarma si vyžádejte na tel.: 800 11 00 22 nebo na email: predplatne.economia.cz Economia a.s., obchodní úsek, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 MO001223-2

Názor

Foto: archiv

Ing. pavel kašpárek starosta obce Úsilné (okr. České Budějovice), vítěz soutěže Era Starosta roku 2011

Zkusme právě teď, kdy ekonomický výhled na celý rok není zrovna optimistický, znásobit své úsilí o další povznesení a rozvoj spolkového a společenského života v obcích.

leden 2012

D

ychtivost po rozhodování o sobě samých vedla po roce 1990 ke vzniku velkého množství malých samostatných obcí s vlastní »vládou«. Čas ukázal, že správa vlastních věcí v »amatérském prostředí« není vůbec jednoduchá a nese se ve dvou základních rovinách – zajištění technické infrastruktury a starosti o kvalitu života. Zpočátku bylo totiž třeba budovat infrastrukturu, která téměř všude na venkově chyběla. V tomto směru nastal ve většině malých obcí obrovský posun. Dokázali jsme v nich čerpat dotace, byť leckdy sporné, a nezatíženi ideologickými dogmaty jsme přivedli venkov do stavu, v němž lze slušně žít. Koneckonců důkazem je i rostoucí zájem o stavební pozemky na venkově. Jaká je však kvalita života na venkově ve srovnání s možnostmi, které dává život ve městě? Jako starosta obce Úsilné jsem se stal vítězem soutěže Era Starosta roku 2011, přičemž do tohoto úspěchu je především promítnuta obětavost místních občanů, kterou věnovali a stále vynakládají ve prospěch své obce. Proto si dovolím uvést několik příkladů od nás. Zpočátku jsme se opravdu starali výhradně o obnovu infrastruktury. Nebylo to snadné. Vždyť malé obce nikdy neměly na růžích ustláno a ze strany státu často spíše pociťují politický tlak na svou ekonomickou likvidaci. Přesto jsme v Úsilném dokázali vytvořit přívětivé zázemí k životu, takže z původních 290 obyvatel v roce 1990 se naše obec rozrostla na nynějších 420. Blízkost krajské metropole a téměř žádné pracovní příležitosti v místě předurčují Úsilné k suplování jakési »noclehárny« pro České Budějovice. V těchto podmínkách se nám zprvu nedařilo rozproudit spolkový a společenský život. Tradiční spolky fungovaly ve vyjetých kolejích a pokusy dovézt kulturu z města nechávaly místní chladnými. Teprve apelem na hrdost lidí na jejich vísku a na pocit jejich sounáležitosti s ostatními občany se podařilo postupně zapojovat stále více sousedů. Třeba i s využitím fikce o existenci tradic. Oslí uši, pečivo upomínající na zvířátko ve znaku obce, vznikly teprve před třemi lety a už se staly »obnovenou« tradiční pochoutkou. Torza starých krojů, zděděná po předcích, se roztančila zásluhou původních členů souboru Lučina po dlouhých 38 letech, a přidali se další, mladí. Vepřové hody, tancovačky, zpívání v kapli a jiné společenské akce, zajišťované už výhradně svépomocí, se stávají místem setkávání. Dospěli jsme až k přípravě divadelní hry s obrazy z historie obce, ale i s použitím vhodné míry zdání a nadsázky. Příjemně přitom překvapil zájem sousedů o role. Dnes pomalu neslyšíme nic jiného než to, že dobře již bylo. Například v Úsilném letos z daňových příjmů budeme sotva schopni zajistit provoz obce a ekonomický výhled na celý rok 2012 není optimistický ani pro jiná sídla. Přesto by nás neměla ovládnout beznaděj. Zkusme právě teď znásobit své úsilí o další povznesení a rozvoj spolkového a společenského života v obcích. Tato práce je finančně vcelku málo náročná, byť o to více invence, úsilí a času stojí především vedení obce. Současně se však stává hnacím motorem n a zdrojem energie pro všechny zúčastněné.

MO001239

letošek a malé obce? Buďme si v nich navzájem lepšími sousedy! AKTUÁLNĚ PRO SAMOSPRÁVU VÝPOČTY DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ DO ROKU 2014 ZA 3000 KČ ROZPOČTOVÉ VÝHLEDY OD 10 800 KČ (s DPH)

REALIZACE CÍLŮ OBCÍ zaručená úspora obecních rozpočtů kvalita a efektivita práce předcházení problémům důvěryhodnost SLUŽBY V OBLASTI hospodaření, nancí, legislativy, rozvoje, provozu a vzdělávání, aj. VÝHODA DLOUHODOBÉ SPOLUPRÁCE individuální ceník, klientský program výhod a podpory FIRMÁM NABÍZÍME prezentaci a reklamu (komplexní servis) na všech našich akcích s účastí až 2000 volených zástupců samospráv za rok CENY OD 200 KČ ZA PŘÍMÉ OSLOVENÍ 1 OSOBY REALIZACE CÍLŮ FIREM zvýšení objemu obchodů ve veřejné správě, zvýšení důvěry u cílové skupiny, budování efektivního marketingu a obchodu KATALOGY NA ADRESE www.regionservis.cz REGIONSERVIS s.r.o. 10 LET SPOLUPRÁCE s obcemi a městy tisíce spokojených zástupců samospráv a desítky rem Perlitová 4, Praha 4, 140 00 [email protected] Tel.: 240 200 272 Mobil: 724 931 593

www.regionservis.cz 1

Obsah n titulní strana

n t é m a : m O d e r n í š k O ly a š k O l k y

Olomouc (Foto: Blanka Martinovská)

Modulární výstavba připomíná v mnohém stavebnici (Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 19

n názOr

Letošek a malé obce? Buďme si v nich navzájem lepšími sousedy! (Ing. Pavel Kašpárek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1 n spektrum

Montované stavby školek volí v obcích, které rychle rostou (Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 20 Jak to chodí v lesní mateřince (Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ 21

Dva programy, jež se vyplatí znát _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 3

Školní zahrada, která stmeluje obec (Mgr. Zuzana Eliška Veselá) _ _ 22

Propast mezi rozpočty obcí a státním rozpočtem se stále více zvětšuje _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 3

Azbest ve školách: Nebezpečí vzniká neodbornými zásahy _ _ _ _ _ 23

Vyjednávání o změnách RUD nechybí dramatičnost _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 3

Bezpečné školní prostředí (JUDr. Tomáš Koníček, JUDr. Pavel Kocábek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 24

Obcím kyne naděje na lesy za 5 mld. Kč _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 4

n management

Nakládání s majetkem obcí má být transparentnější _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 4

Kvalifikovaným úředníkem se nestanete ze dne na den (Ing. Josef Matocha) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 25

Pálit odpad bude drahé. Ale jen tam, kde obce budou důsledné _ _ _ 4 n kauza

Hrozí napřesrok venkovským školám zánik? Obce mobilizují (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 5 n ekOnOmika

Mají radnice kde ušetřit na platech? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 8 Olomouc bude letos investovat více než loni (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ 8 Hospodaření malých obcí bude letos složitější _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 9

Klíč k vedení porad (Kamila Fuchsová, Ing. Tomáš Poucha) _ _ _ _ _ 26 Radnice Prahy 3 je společensky odpovědná _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 26 Marketingový přístup pomůže při řízení rozvoje měst a obcí (Ing. Lucie Paulovčáková, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 27 n živOtní prOstředí

Zeleň – symbol moderní obce. Biobazény: Luxus, či výzva? (Ing. Martin Panchartek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 28

Dvousložková cena vody: Proč je pro obyvatele obcí výhodná? _ _ _ 10

Pozemkové úpravy chrání obce a města před povodněmi /2 (Ing. Jana Podhrázská, Ph.D., Ing. Jaroslav Vítek, Ing. David Mišík)

Zavede se letos mýtné i na silnice II. a III. třídy? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 10

n s p r áva a r O z v O j

Lounský vzoreček může být inspirací pro MHD i jinde (Ing. Jan Kerner) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 11

Zateplování: Na co není radno zapomínat (Ing. Vladimír Skalník) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 31

Majetek obcí nebezpečně roste (Ing. Luděk Tesař) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 12

Dražebníci si mohou přijít na víc _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 31

Regulace hazardu: Senát se zaplatil, a to na roky dopředu! (Ing. Petr Vícha) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 13

Do veřejné služby stát pošle více lidí. Co to přinese obcím? (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 32

Letošek bude krušný: Sáhne se i k existenčnímu minimu obcí? (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 14

Tak už máme třetího starostu roku (Petr Anderle) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 34

n infOrmační a kOmunikační technOlOgie

CamelNET propojí Plzeňský kraj (Ing. Václav Koudele) _ _ _ _ _ _ _ _ 16 Elektronická komunikace /1 (Ing. Jan Handl) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 16 QR kódy nabízejí novou formu komunikace i obcím a městům (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 17

30

Svojetice se chtějí vymanit ze zajetí sídelní kaše (Ing. arch. Pavel Hnilička) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 35 Dvoukomorové pytle odolají při povodni lépe (pplk. Ing. Jiří Matějka) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 36 n právní pOradna n servis

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 37

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 40

n evrOpská unie

n přílOha speciál

Čerpání evropských dotací je pod stálým dohledem (Mgr. Renata Škrobálková, Mgr. Michal Sobek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 18

Nakládání s obecním majetkem podle zákona o obcích (JUDr. Adam Furek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ I–VIII

Moderní obec – Měsíčník vydavatelství economia

Uzávěrka tohoto čísla: 19. 12. 2011

Ročník XVIII, číslo 1 • Vychází 4. 1. 2012 • Cena výtisku ve volném prodeji 105 Kč • Roční předplatné 1260 Kč • Adresa redakce: Moderní obec, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: moderni.obec@ economia.cz, http://moderniobec.cz • Publisher divize odborného tisku: Daniel Köppl • Řízením redakce pověřen: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, e-mail: [email protected] • redaktorka: Mgr. Simona Dvořáčková, tel.: 233 071 491, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka a zastupitelka města Mohelnice; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, zastupitelka města Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA, a. s., IČ: 28191226, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www. economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: obchod@ ihned.cz • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia, a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2012 ECONOMIA, a. s.

2

leden 2012

Spektrum

Dva programy, jež se vyplatí znát › PRAHA

Až do 17. 2. bude Ministerstvo pro místní rozvoj přijímat žádosti o podporu v oblasti regionální politiky. Jak uvedl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský, jeho úřad se snažil zohlednit reálné potřeby českého venkova, pro nějž je takto připraveno 309 mil. Kč. Jde o programy Podpora rozvoje regionů a Bezbariérové obce. n Program Podpora rozvoje regionů zahrnuje dva podprogramy. Podprogram Podpora revitalizace bývalých vojenských areálů je určen obcím (svazkům obcí), na jejichž území se v období od ustavení obecních zastupitelstev v roce 1990 rušily vojenské posádky či zařízení a které převzaly původní vojenský majetek. Dotaci lze čerpat na nové funkční využití těchto areálů. Pod-

program Podpora obnovy a rozvoje venkova je určen pro obce do 3000 obyvatel a svazky Ministr obcí. Jeho zaměKamil Jankovský ření je definováno v pěti dotačních titulech, k nimž patří i podpora zapojení dětí a mládeže do života obcí či podpora obnovy drobných sakrálních staveb. n Program Bezbariérové obce obsahuje podprogram Odstraňování bariér v budovách domů s pečovatelskou službou a budovách obecních a městských úřadů. Více informací o obou programech na /sk/ www.mmr.cz.

propast mezi rozpočty obcí a státním rozpočtem se stále více zvětšuje ›PRAHA Inciativa Nůžky pro stát, vyhláše-

ná Svazem měst a obcí (SMO) ČR, má symbolicky připomenout, že rozpočet státu už dlouho »nedýchá« s rozpočty obcí. Letos to ještě více bude podtrženo sníženým podílem obcí (a krajů) na inkasu daně z přidané hodnoty (DPH). SMO proto zveřejnil výčet nejpalčivějších problémů, s nimiž se obce potýkají, přičemž vyšel rovněž ze závěrů své loňské listopadové celostátní finanční konference. Radnice měly ze seznamu problémů vystřihnout to, co je trápí, k výstřižku přiložit i nůžky s visačkou své obce či města a v obálce vše poslat do Kanceláře SMO (5. května 1640/65, 140 21 Praha 4). Organizátoři akce zamýšleli všechny shromážděné nůžky i s visačkami předat před loňskými Vánocemi premiéru Petru Nečasovi. Vzhledem k úmrtí Václava Havla k předání nedošlo – mělo by se tak však stát už v první polovině ledna. Příležitost zaslat i další nůžky se proto obcím a městům dosud neuzavřela. Čtyři dny před loňským Silvestrem se v Kanceláři SMO shromáždilo již 154 nůžek s visačkami obcí a měst. A které problémy podle Svazu měst a obcí ČR municipalitám ztrpčují život nejvíce? n Reforma financování regionálního školství, která ohrozí nejen menší venkovské školy (viz str. 6–8 v tomto vydání MO). n Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, která počítá s tím, že preventivní programy vyčleněné pouze pro integraci Romů budou hrazeny z rozpočtů jednotlivých ministerstev, zatímco obce finanční prostředky na řešení jiných sociálních problémů neobdrží. leden 2012

n Sociální reforma, která s přechodem kompetencí výplaty nepojistných sociálních dávek u obecních úřadů na Úřad práce s sebou nese nutný, avšak zcela nepřipravený přechod zaměstnanců. n Novela zákona o veřejných zakázkách, která značně zatíží obce a města coby veřejní zadavatele. Přibudou jim nové povinnosti týkající se hlavně zveřejňování smluv, zveřejňování seznamu subdodavatelů, skutečně uhrazené ceny za zakázku, ale znesnadní jim jejich úlohu také zrušení zadávacího řízení v případě, že zůstane k hodnocení pouze jedna nabídka. n Regulace a zpoplatnění hazardu – problém, který se díky Senátu již z velké části podařilo vyřešit (viz str. 13 v tomto vydání MO). Ovšem kvůli zmatkům při původním projednávání ve Sněmovně nový zákon nevstoupil v účinnost již od 1. 1. 2012. n Analýza veřejné správy, která navozuje vcelku silnou domněnku, že výkon veřejné správy by se mohl vrátit zpět na úroveň okresních úřadů. n Protikorupční novela zákona o obcích, která ignorovala připomínky SMO proti některým jejím nerealistickým opatřením. n Účetní reforma se svou chaotickou přípravou, roztříštěnou metodikou, neprovázaností účetních, finančních a dalších výkazů, nepoužitelných výstupů, velkým rizikem postihů ze strany kontrolních orgánů apod. n Rozpočtové určení daní – zcela zásadní téma pro obce a města, které však v poslední době degraduje na předvolební kampaň před letošními krajskými volbami. /rš/

Vyjednávání o změnách ruD nechybí dramatičnost ›

ČESKÉ HEŘMANICE »Paní poslankyně, pane poslanče, pane senátore, podpoříte novelu zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), která vzešla z dílny Ministerstva financí ČR?« Na jednoznačně formulovaný dotaz v závěru loňského listopadu kladně odpověděli Václav Cempírek (poslanec za TOP 09 a Starosty), Jan Chvojka (poslanec za ČSSD), Jaroslav Martinů (poslanec za ODS), Květa Matušovská (poslankyně za KSČM), Václav Neubauer (poslanec za ČSSD), Miroslav Petráň (poslanec za VV), Petr Šilar (senátor za KDU-ČSL) a Josef Cogan (poslanec za TOP 09 a Starosty). Stalo se tak v Českých Heřmanicích na setkání starostek a starostů i dalších představitelů obcí zapojených v Pardubickém kraji do činnosti Sdružení místních samospráv (SMS) ČR se zákonodárci, kteří v tomto regionu získali svůj mandát (poslanec Josef Cogan se setkání účastnil jako host z Královéhradeckého kraje). Zatímco vládní koalice se teprve domlouvá na kompromisním znění návrhu zákona o RUD, jehož projednání kvůli tomu v prosinci odložila vláda, v regionech si zejména menší obce již čile zavazují »své« poslance a senátory, aby hlasovali pro návrh zákona z dílny Ministerstva financí. Také ze setkání v Českých Heřmanicích, jak připomíná web SMS ČR (www.smscr.cz), vzešlo usnesení, podle něhož účastníci akce podporují přijetí novely zákona o RUD navržené Ministerstvem financí a žádají zákonodárce, aby se zasadili o její urychlené přijetí a při hlasování schválili novelu v nezměněném znění s účinností již od 1. 1. 2013. Setkání moderovala starostka Morašic (okr. Svitavy) Hana Štěpánová, členka předsednictva SMS ČR. Na dotaz Moderní obce uvedla, že už nynější znění ministerského návrhu zákona o RUD je pro Sdružení místních samospráv velkým kompromisem. »Návrh totiž počítá s tím, že v rámci RUD budou příjmy na jednoho obyvatele Prahy třikrát vyšší než v „nejchudších“ obcích České republiky. Původně jsme však v SMS požadovali, aby šlo pouze o 2,5násobek,« upozornila starostka Morašic na Svitavsku. Podle jejích slov jsou po poslední úpravě RUD na tom s průměrnými příjmy na hlavu nejhůře obce na dně tzv. U křivky, mezi něž se svými 700 obyvateli patří i Morašice. »Řešením pro tato sídla není jednorázová, byť 300milionová pomoc státu, jak se navrhovalo např. při projednávání zákona o státním rozpočtu na rok 2012,« konstatovala Hana Štěpánová, »ale zavedení transparentního systému, který těmto obcím zvýší jejich příjmy a umožní jim dlouhodobé plánování /rš/ svého rozvoje.«

3

Spektrum

›

PRAHA Přibližně 15 tisíc hektarů lesů, které se nacházejí na území vojenských újezdů, avšak historicky patří obcím, se zejména týká návrh novely zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí. Návrh novely nyní projednává Poslanecká sněmovna ve 2. čtení, přičemž jeho autoři – poslanci Ing. František Dědič (ODS), Ing. Jan Bauer (ODS), doc. Ing. Jiří Oliva, Ph.D. (TOP 09-S), Mgr. Milan Šťovíček (VV) a Ing. Jan Babor (ČSSD) – by chtěli, aby platil od 1. 1. 2013. Návrh novely počítá s vydáním historického majetku obcí ve vojenských újezdech, který byl ke dni 24. 5. 1991 v majetku federace, a proto nemohl být vydán podle tehdejšího znění zákona č. 172/1991 Sb. »Nejde však o věci v existujících vojenských újezdech,« uvedl na dotaz Moderní obce poslanec doc. Ing. Jiří Oliva, Ph.D. »Takový majetek je většinou zařazen v kategorii majetku, potřebného pro obranu státu – a ten by zřejmě musel být z působnosti zákona vyloučen. Jde však o pozemky na území újezdů, které již byly zrušeny, obraně státu neslouží, stejně tak jako o některé budovy,« dodal poslanec. Podle jeho slov by obec o tento svůj historický majetek – v případě schválení návrhu novely zákona – nemusela žádat. Obec by pouze s příslušnými doklady musela

požádat o zápis majetku do katastru nemovitostí. Vlastnické právo by na obec ke dni 1. 1. 2013 automaticky přešlo ze zákona. Jiří Oliva Naopak jestliže by se obec rozhodla tento majetek nepřevzít, musela by o tom učinit prohlášení formou notářského zápisu a toto prohlášení doručit do 31. 12. 2012 příslušné organizační složce státu, která s tímto majetkem hospodaří. Zatím je praxe taková, že domáhá-li se obec vydání svého historického majetku na území vojenského újezdu, u státu, resp. Ministerstva obrany, se svých nároků nedomůže. Zpravidla ji nepomůže ani soud, jemuž pro rozhodování v těchto věcech chybí opora v zákoně. Spoluautor návrhu novely doc. Ing. Jiří Oliva, Ph.D., připomněl, že pouze uvedených zhruba 15 tisíc hektarů lesních pozemků, které ve vojenských újezdech historicky náležejí obcím, má dnes hodnotu přibližně 5 mld. Kč. Připomeňme však, že vláda s návrhem novely loni v říjnu vyslovila nesouhlas. /rš/

Nakládání s majetkem obcí má být transparentnější

›

PRAHA Loni 8. prosince připomínkovým místům skončila lhůta pro sdělení připomínek k návrhu novely zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Doplněný materiál měl být předložen vládě do 31. 12. 2011. Předkladatel návrhu novely, jímž je Ministerstvo vnitra (MV), plánuje, že účinnost změn nastane k 1. 1. 2013. Podle Petry Schneiderové z odboru tisku MV návrh zvýší podíl občanů na kontrole nakládání s obecním majetkem. Předně by šlo o tzv. žalobu na neplatnost smlouvy. Mohl by ji podat každý občan trvale bydlící v obci podpořený souhlasem 1/3 zastupitelů či 0,5 % občanů obce, nejméně však 10 občany. Žalobou by bylo možné účinně namítat porušení povinností daných zákonem o obcích ve vztahu ke smlouvám, jimiž bylo nakládáno s obecními nemovitostmi, nebo v případě smluv, jejichž předmět plnění překračuje 50 000 Kč (bez DPH). Lhůta pro podání žaloby má být jednoroční od uzavření (zveřejnění) smlouvy. Dalším opatřením by byla žaloba na náhradu škody či na vydání bezdůvodného obohacení. K jejímu podání by pro občany byl prostor tam, kde obec sama tyto kroky neučinila. I zde má být jednou z podmínek souhlas 1/3 zastupitelů či 0,5 % občanů obce.

4

Návrh počítá s povinným zaznamenáváním výsledků hlasování podle jednotlivých jmen zastupitelů či radních a se zveřejňováním přijatých usnesení ze schůzí rady i celých zápisů z jednání zastupitelstva. Novinkou má být i povinné zveřejňování smluv uzavřených obcí, jimiž bylo disponováno s nemovitým majetkem či jejichž plnění překračuje 50 000 Kč (bez DPH), a prodloužení doby zveřejnění záměru obce disponovat s nemovitým majetkem. Rozhodování o nájmech obecního majetku má být vyjmuto z vyhrazené pravomoci rady obce a svěřeno zčásti do vyhrazené pravomoci zastupitelstva, půjde-li o pronájem delší než 4 roky, a ve zbytku do nevyhrazené pravomoci rady obce (tak, aby si zastupitelstvo mohlo i některé další nájmy vztáhnout do své rozhodovací pravomoci). Kritériem pro určení příslušnosti zastupitelstva/rady obce k rozhodování o pronájmu však není výše nájemného ani cena pronajímaného majetku. Prodej nemovitostí však nadále zůstane ve vyhrazené pravomoci zastupitelstva, prodej jiného majetku v nevyhrazené pravomoci rady obce (k témuž viz také elektronický newsletter MO z 4. 1. 2012 na www. /rš/ moderniobec.cz).

FOTO: ARCHIV

Obcím kyne naděje na lesy za 5 mld. kč

pálit odpad bude drahé. Ale jen tam, kde budou obce důsledné ›

PRAHA Vládní návrh zákona o ochraně ovzduší, který v Poslanecké sněmovně prochází 2. čtením, by měl mj. ještě doznat změn i na základě pozměňovacího návrhu, který nyní dokončuje Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Z návrhu vyplývá, že shledá-li orgán obce podezření, že provozovatel některého spalovacího zdroje umístěného v domácnosti na území obce porušuje zákonem danou povinnost, předá podnět k vyřízení orgánu ochrany ovzduší obce s rozšířenou působností (ORP). Podnět může na obecní úřad podat i občan či jiný subjekt. Každým podnětem by se obecní úřad měl zabývat, posoudit jej a následně předat k provedení kontroly ORP přímo u tepelného zdroje (kotle). Tisková mluvčí MŽP Michaela Jendeková však zdůrazňuje, že zatím jde pouze o návrh, který může být ještě upraven. Jak dále připomíná, záměrem návrhu je, aby obecní úřad měl možnost posoudit a v první fázi vyhodnotit oprávněnost podnětu a stížnosti na nezákonné konání. Tím by se zabránilo zbytečné šikaně a nevraživosti mezi sousedy, kteří by se mohli ne vždy důvodně přímo obracet na ORP. Zároveň by však obecní úřad ORP mohl – podle stávajících úvah při přípravě pozměňovacího návrhu – konat i v případě zjevné nečinnosti obecního úřadu, a to v rámci vztahu nadřízenosti a podřízenosti správních úřadů, principů správního řízení a možnosti převzít k vyřízení věc a rozhodnout o ní namísto nečinného správního orgánu. Bude-li provozovateli prokázáno důvodné podezření, že ve svém kotli spaluje např. odpady, měla by mu být uložena sankce až do maximální výše 50 000 Kč. Jejím příjemcem by byla ORP, mj. rovněž proto, že právě ona by nesla také náklady s případným přizváním odborně způsobilé osoby (např. odborně proškolené výrobcem daného kotle) k prováděné kontrole. Návrh zákona o ochraně ovzduší v současné podobě nepovoluje možnost uložení sankce za provoz spalovacího zdroje, který nesplňuje přísnější emisní parametry (tedy 3. emisní třídu). Nicméně pozměňovací návrh k návrhu zákona, který MŽP zpracovává, nedovoluje provozovat spalovací zdroj o příkonu od 10 do 300 kW, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění a nesplňuje 3. emisní třídu. Povinnost mít kotel splňující minimální emisní parametry by však měla platit nejdříve 10 let po vstupu nového zákona /rš/ v platnost. leden 2012

Kauza

hrozí napřesrok venkovským školám zánik? obce mobilizují Po 12. lednu se představitelé Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v čele s ministrem Josefem Dobešem chystají uskutečnit road show po regionech, aby tam vysvětlovali své představy o změně financování regionálního školství.

P

rávě do tohoto data totiž MŠMT očekává zpětnou reakci obcí a jimi zřizovaných škol na svůj koncepční záměr reformy systému financování regionálního školství. Už teď je však zřejmé, že ve svém souhrnu odezva obcí, měst, ale i krajů nebude nikterak příznivá. málo žáKů ve třídě? Platy učitelů doPlatí radnice! Princip reformy spočívá v tom, že počínaje 1. 1. 2013 budou školy od státu, resp. MŠMT, dostávat peníze na platy pedagogů podle »optimálních« počtů žáků ve třídách. Jestliže škola nebude mít třídy dostatečně naplněny, její zřizovatel (u mateřských a základních škol obec, u středních škol kraj) bude potřebnou celkovou sumu na platy dorovnávat ze svých zdrojů. Bude přitom platit, že čím méně žáků ve třídě, tím hlouběji bude muset radnice sáhnout do své kasy. První náměstek ministra Ing. Ladislav Němec tento ekonomický tlak na zřizovatele, aby neprovozovali školy s minimem žáků

ve třídách, vysvětluje tím, že po roce 1990 došlo k nebývalému rozmachu českého regionálního školství a škol přibylo natolik, že se celý systém už stává neefektivní. »Při tomto vývoji by nám již za dva tři roky chyběly peníze i na platy pracovníků ve školství,« říká Ing. Ladislav Němec (viz rozhovor na str. 7). obce musí nejPrve ministerstvu dodat relevantní data První informace o svém záměru MŠMT zveřejnilo již loni v květnu, a pak je dále upřesnilo koncem listopadu. Avšak i před necelými dvěma měsíci zdůrazňovalo, že jde pouze o pracovní materiál a čísla v něm používaná, zejména »optimální počty« žáků pro jednotlivé kategorie škol – málotřídkami počínaje a úplnými vícetřídními základními školami s oběma stupni konče – nejsou definitivní, ale budou se ještě dále upřesňovat. Důvodem je prý mj. i to, že ministerstvu chybějí přesná data z regionů včetně současné i budoucí demografické situace (proč

se tedy vůbec za nemalé peníze provádí Sčítání lidu, domů a bytů? – pozn. redakce) a teprve na základě zpětné projekcí od škol a zřizovatelů bude možné stanovit optimální naplněnost třídy v každém z jednotlivých typů škol. velharticKou výzvu PodePsaly už dvě stovKy obcí Obce si tak s každým průběžným upřesněním ministerského návrhu znovu a znovu přepočítávají, co by pro jejich rozpočty ve vztahu k jimi zřizovaným školám znamenal. A byť MŠMT v listopadu například odešlo od 26 »optimálních« žáků v ZŠ s oběma stupni a třemi třídami v každém ročníku a hovoří v tomto případě už pouze o 24 žácích, radnicím i potom zpravidla vycházejí horentní sumy, které by musely doplácet na platy pedagogů. Není se co divit jejich rozčarování a protestům, které vykrystalizovaly veVelhartické výzvě (viz www.proskolu.unas.cz). V malé obci na Klatovsku vznikla z iniciativy ředitelky Základní a mateřské školy Velhartice Mgr. Zdeňky Knězové a místostarosty ing. Jana Löffelmana. A protože shnuje nejen jejich obavy z uspěchaných chystaných kroků MŠMT, k výzvě se připojují další obce a školy po celém území ČR. Týden před Vánocemi ji podpořilo už přes 200, zejména menších obcí.

V čem Sdružení místních samospráv ČR vidí přednosti a negativa ministerského návrhu Pro Moderní obec je zformuloval předseda Pracovní skupiny pro školství a sport SMS ČR Mgr. Oldřich Vávra: n Přednosti Snížení administrativní náročnosti pro ředitele (zatím pouze proklamovaná vize bez konkrétních návrhů). Zásadním pozitivem by mohla být pro ředitele a pracovníky škol znalost finančního rámce rozpočtu dlouhodobě dopředu. Z toho plynoucí možnosti např. v odměňování pracovníků. Zvětšení prostoru pro ředitele škol v možnosti individuálního ocenění pracovníků. n Negativa Zásadní disproporce v reálných počtech naplněnosti tříd dnes a modelovými příklady MŠMT. Průměrný počet žáků ve třídách je dnes zhruba 15–16. (vycházíme z rozsáhlého průzkumu, který SMS ČR provedlo mezi 283 zřizovateli ), MŠMT předpokládá 24–26 žáků ve třídě. Návrh nepředpokládá dále existenci tzv. výjimkových škol (dnes úplné školy, které mají méně než 17 žáků na třídu). Vize tzv. optimálně hospodařících škol – tj. škol, které mají 3 třídy v ročníku a 24 žáků v každé třídě. Tzv. optimální škola by měla mít zhruba 650 žáků. Realizací tohoto návrhu bude pohřbena idea komunitní školy. Školy, která je centrem života každé obce. Právě tento ideál stále obsahuje před několika lety představená tzv. Bílá kniha, kterou MŠMT prezentovalo jako národní program rozvoje vzdělávání v ČR.

leden 2012

Naprostá většina školních budov neumožňuje takové počty žáků. Tímto přístupem je zcela zjevně a cíleně diskriminována naprostá většina obcí a řada měst. Návrh uskutečnění reformy od 1. 1. 2013 nedává prostor zřizovatelům na situaci reagovat. Zřizovatelé nemají dnes prakticky možnost ovlivnit to, zda děti ze škol odchází na jiné školy, nebo naopak. Možnosti zřizovatele, kontrolovat a ovlivňovat kvalitu managementu škol jsou dnes minimální Krajské úřady nebudou vstupovat (prostřednictvím krajských normativů) do financování škol – vše bude řídit MŠMT přímo z Prahy. Tzv. oborové normativy pro financování škol a tzv. opravné koeficienty bude nyní tvořit centrálně přímo MŠMT, a to bez znalosti a zohlednění konkrétní situace např. v možnostech dopravní obslužnosti, sociálních problémů regionu, populačního vývoje té které spádové oblasti, prostorových možností okolních škol absorbovat žáky škol rušených aj. Není zřejmé, kdo a podle čeho bude stanovovat kritéria pro vznik seznamu tzv. výjimečných škol, které jsou z pohledu regionu nezbytné a jež budou podporovány, aniž dosáhnou na předepsané počty žáků. Návrh naprosto neřeší mzdové prostředky na nepedagogické pracovníky. Jejich normativy a financování ponechává na krajích. Přitom není vůbec zřejmé jak a z jakých zdrojů budou tito pracovníci placeni (již dnes jsou u těchto profesí extrémně nízké mzdy). Z návrhu koncepce vůbec není jasné, jak se staví

MŠMT ve svých návrzích k ZUŠ, DDM, ke školním družinám atd., tedy k dalším zařízením, kde běží výchovně vzdělávací proces. Nikdo dosud nevyčíslil náklady reformy – náklady spojené s dojížděním žáků, finanční dopady na rodiče dětí, náklady spojené s řešením otázek zabezpečení volného času dětí v obrovských centrech, která takto vzniknou, náklady na nezbytné stavební úpravy budov, náklady na zajištění bezpečnosti dětí. MŠMT předpokládá, že slučování a případné omezování II. stupňů základních škol proběhne po vzájemné diskusi starostů a obcí – toto nelze naprosto předpokládat a stát tím jasně postaví proti sobě starosty, obce a města. Obce a města provedly ve svých školách v posledních letech investice v průměru za 3 mil. Kč každý rok. Obvykle byly čerpány prostředky ze SFŽP nebo jiných dotačních programů. Samo MŠMT administruje program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, kde dnešní průměrná 9třídní škola může získat zhruba 870 000–900 000 Kč. Všechny tyto prostředky podléhají pravidelnému monitorování a dokládání několikaleté udržitelnosti. Jak budou MŠMT a další kontrolní složky postupovat v případech, kdy obce budou donuceny školy zrušit? Budou prostředky vracet zřizovatelé včetně penále za nedodržení pravidel rozhodnutí? Návrhu reformy chybí komplexní analýza dopadů. Včetně dopadů, které nejsou ihned vyjádřitelné finančně.

5

›

Kauza

›

Starosta Velhartic Ing. Pavel Prostr upozorňuje na fakt, že koncepce s každým žákem, který chybí do »optimálního« stavu, neadekvátně snižuje objem poskytovaných financí. »Podotýkám, že tyto peníze jsou určeny výhradně na mzdy pedagogů. Další neinvestiční náklady (provoz školského zařízení) hradí zřizovatel, Takže budemeli s koncepcí uvažovat částku 600 000 Kč „na optimálně naplněnou třídu“, tedy na 24 žáků, pak při 14 žácích chce ministerstvo obci hradit pouze 150 000 Kč. Ano, je to pouhá čtvrtina peněz na více než polovinu „optima“. Zvláštní přístup, že? A vezmeteli v úvahu čtyři třídy 2. stupně, je celková částka vkládaná do škol pro většinu malých obcí vzhledem k výši jejich rozpočtu prostě „neufinancovatelná“ Ze škol s 2. stupněm se tak stanou školy „málotřídní“. Málotřídky jsou současnou verzí koncepce silně podporovány – a nebojím se použít výraz „přepláceny“. Proto s nimi v ekonomickém srovnání třídy I. stupňů jiných základních škol neobstojí. Koncepce nezmiňuje jakoukoli dobu udržitelnosti navrhované změny, takže není těžké odhadnout, kde je další potenciál pro ministerské škrty,« tvrdí Ing. Pavel Prostr.

co vadí sdružení místních samosPráv čr Starosta Tupes na Uherskohradišťsku Mgr. Oldřich Vávra, který zároveň stojí v čele Pracovní skupiny pro školství a sport Sdružení místních samospráv ČR, pro Moderní obec shrnul zásadní východiska připomínek tohoto sdružení k ministerskému návrhu: n Škola je základem každé obce. n Kvalitní základní vzdělání by mělo být dostupné všem žákům, vždy co nejblíže bydlišti. n Diskuse a změny směřující ke zlepšení českého školství by měla být vedena z pohledu vzrůstu kvality vzdělání, nikoliv jen a pouze z pohledu úspory nákladů vynakládaných z prostředků MŠMT. n Reforma nastavuje stejné principy financování pro základní i střední školy. Dle našeho názoru nelze pro základní školy a pro školy střední uplatňovat stejná kritéria. n Školy zřizované obcemi a městy jsou v porovnání se školami soukromými finančně diskriminovány, neboť soukromé školy jsou mimo jiných zdrojů i příjemci podpory od MŠMT. Návrh reformy, pokud by byla prosazena v této podobě, by znamenal výrazné posílení soukromých škol

oproti školám zřizovaných obcemi. Ty totiž budou muset být z finančních důvodů omezovány a rušeny. Tento výsledek, je pro SMS ČR nepřípustný. n Reforma je u základních škol vedena pouze snahou ušetřit prostředky MŠMT. Zcela zjevně (počty žáků a tříd) není směřována k podpoře kvality výchovy a vzdělávání ve školách a je přímo namířena proti naprosté většině obcí a měst. n Pokud by reforma byla realizována s parametry, jak je uvedeno na modelových příkladech, je zcela evidentní, že omezení činnosti a rušení se dotkne naprosté většiny škol na venkově a v malých městech, které jsou zřizovány obcemi. Bude problémem, kam budou moci žáci vůbec dojíždět. n Případná likvidace, či omezení škol zásadně znevýhodní obyvatele venkova. Náklady, které ušetří MŠMT, se přesunou na kraje, obce, rodiče atd. Tento přístup je pro Sdružení místních samospráv neakceptovatelný. hledá stát cestičKy, jaK ještě více ubrat obcím? Zdá se, že »do černého« se trefuje také starosta Hradčovic na Uherskohradišťsku

Ministerské úvahy nevycházejí z reálné skutečnosti, shodují se oslovení starostové Jak by se reforma financování regionálního školství ve stávající podobě dotkla školy/škol na území vaší obce/vašeho města? Doc. Dr. Jan Popelka, CSc., starosta Hradčovic (okr. Uherské Hradiště): Naše obec má kolem 1030 obyvatel. Je zřizovatelem ZŠ pro 1.–5. ročník, kterou v tomto školním roce navštěvuje 73 žáků, a to jak z naší obce, tak ze sousedních obcí Drslavice a Veletiny, jež vždy tvořily jakousi integritu. Žáci 6.–9. tříd dojížedějí do školy v 7 km vzdáleném Uherském Brodě. Při současných pravidlech financování »na žáka«, při optimalizaci 17 žáků na třídu, jsme jen malinko pod tímto kritériem, a udělená výjimka proto nutí obec dorovnávat platy učitelům ve výši zhruba 35 000 Kč na chybějícího žáka ročně. Při úvaze o zvýšení koeficientu optimalizace na 26 žáků na třídu se jeví jako nemyslitelné, aby při zachování současného systému výuky, kdy každý ročník žáků má samostatnou třídu, byla obec schopna tuto záležitost dofinancovat. Už proto, že vedlejší náklady na provozu školy v době, kdy máme již budovu zcela zateplenou, podle možností třídy moderně vybavené nábytkem i učebními pomůckami i počítači apod., činí ročně 420 000–450 000 Kč. Celkem tedy obec už nyní vynakládá na chod školy pro 1.–5. ročník ročně půl milionu korun, tedy 15 % svého celkového rozpočtu ve výši zhruba 7,5–8,0 mil. Kč. Nedaří se, vinou vágnosti školského zákona, aby se vedlejší obce rovnoměrně spolupodílely na financování těchto provozních nákladů. Proto podporujeme raději kritérium školy a žáků dát přímo do rozpočtového určení daní.

n

Ing. Pavel Prostr, starosta Velhartic (okr. Klatovy): Problémem není ani tak optimální počet žáků ve třídě jako to, o čem toto číslo vypovídá.

n

6

anKeta Nyní má »optimální třída« podle koncepčního záměru z 28. 11. 2011 pouze 24 žáků – a i to je špatně. MŠMT totiž v návrhu koncepce nikde nedefinuje pojem »optimálně naplněná třída«. Dokument ho používá, dokument s ním operuje, ale nikde se nedozvíte, co to vlastně je a jak se k takovému »optimu« došlo. Asi není třeba zdůrazňovat, že menší počet žáků ve třídě umožňuje individuálnější přístup učitele, a je tudíž pro něj i pro žáka lepší. Výuka ve větším kolektivu je zase levnější. Pod pojmem »optimálně naplněná třída« si tedy asi každý představí třídu, kde počet žáků je ještě pedagogicky zvládnutelný při rozumných nákladech. Proti takové definici patrně nelze cokoli namítat. Jenže ať MŠMT stanoví jako »optimální počet žáků ve třídě« 24 nebo 26, na výsledku to téměř nic nemění, protože výše příspěvku na třídu se s přibývajícími »nadoptimálními« žáky zvyšuje, a to až do počtu 28–30 žáků (podle varianty). Takže MŠMT vlastně maximálně podporuje »neoptimální« počet žáků ve třídě! Co zavedení návrhu bude pro tu či onu obec a její školu znamenat finančně, může každý rámcově zjistit v příloze 2 návrhu. Pro Velhartice by to znamenalo doplatek více než milion korun. n Mgr. David Šimek, starosta Svitav: Záleží na naplněnosti tříd – optimální je 24 žáků/třída. Ve Svitavách je naplněnost tříd v průměru 23–26. Takže by to neměl být takový problém. Otázka je, jaký nakonec bude skutečně zvolen model, a hodně bude záležet i na tarifních tabulkách (platy učitelů). Podle toho bude známo, kolik peněz škola dosta-

ne a kolik na ni bude zřizovatel doplácet. Určitě to postihne malé obce... Hlavně v případě úplné ZŠ s jednou třídou v ročníku, kde nedosáhnou na průměr počtu žáků. Asi se z nich stanou málotřídky. Jednoznačně likvidační bude nový systém pro školy v malých obcích v těch krajích, které mají vysoký podíl malých obcí. Což ovšem neplatí o Praze či například o Středočeském kraji. Pokud jde o finanční prostředky na platy pedagogů, tak budou pravděpodobně protékat přesně definované výše přes krajské úřady. Peníze na nepedagogy obdrží kraj v balíku a bude je rozdělovat sám (nákladový normativ). Takže hrozí, že se nebude dostávat peněz – a řešení bude zase na obcích. Právě tady hrozí nebezpečí dané povinností obce to dofinancovat. Pokud jde o Svitavy jako »střediskové« město, mohla by tato uvažovaná reforma mít určitý klad ve smyslu nárůstu dojíždějících žáků. Na druhou stranu je kladem zamezení »nasávacího efektu« tím, že nad hranici průměru 28 žáků školy už nebudou dostávat peníze. Mgr. Oldřich Vávra, starosta Tupes (okr. Uherské Hradiště), předseda Pracovní skupiny pro školství a sport Sdružení místních samospráv ČR: Stávající podoba uvažované reformy by pro zřizovatele ZŠ v Tupesích znamenala další roční náklady ve výši 637 200 Kč, a to pouze na dofinancování mezd pedagogických pracovníků. Již v současné době však obec přispívá na tzv. neinvestiční výdaje ve výši 1,472 mil. Kč. Naše základní škola v 1.–9. třídě poskytuje vzdělání pro 119 žáků. Mateřskou školu, která je součástí příspěvkové organizace, nyní navštěvuje dalších 53 dětí. ZŠ zajišťuje vzdělání pro děti ze tří obcí v přirozené spádovosti. Lze předpokládat, že v horizontu dvou let se počet žáků naší základní školy může zvýšit na přibližně 130–140.

n

leden 2012

Kauza »Školy rušit nebudeme, chceme jen jejich transformaci,« říká náměstek Do letošního 12. ledna Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) očekává od obcí a škol jejich zpětnou projekci svého koncepčního záměru reformy systému financování regionálního školství. Teprve pak, jak poznamenává první náměstek ministra Ing. Ladislav Němec, MŠMT zahájí první vyjednávání s obcemi coby zřizovateli o případné transformaci základních škol na jejich území.

Ale tak to není. Pokud jde o základní školy, v materiálu, aktualizovaném koncem loňského listopadu, počítáme s jednotřídními, dvoutřídními i vícetřídními školami v každém ročníku. Chce to jen se s našimi, zdůrazňuji stále ještě pracovními, nikoliv definitivními návrhy důkladně seznámit a v obcích si spočítat, jak by se promítly do financování jejich škol. V Tupesích na Uherskohradišťsku tak už učinili. Mají tam ZŠ s 1. až 9. ročníkem o celkem 119 žácích. A vyšlo jim, že obec jako zřizovatel by na školu podle nového systému měla ročně doplácet 637 tisíc korun na platy učitelů.. Říkáte 119 žáků? Konkrétní situaci v této obci a škole pochopitelně neznám, ale dovolím si odhadnout, že tam bude na nižším stupni nějakých 50–60 žáků. Takže ve zbývajících čtyřech ročnících bude v každé třídě možná po přibližně deseti, třinácti žácích. Myslíte, že je to normální?

n

Proč MŠMT přišlo s tímto koncepčním záměrem právě nyní, kdy příjmy obcí slábnou a každý další zásah do jejich rozpočtů může být pro municipální sféru fatální? Nemyslím si, že obce budou na reformu systému doplácet. Objem peněz na regionální školství pro letošní rok zůstává na stejné úrovni jako loni a změny v systému mají pouze odstranit současnou roztříštěnost regionálního školství a neopodstatněné rozdíly ve financování škol stejného typu. Peněz se však nedostává i státu. Vezměte si třeba jen fakt, že během posledních pěti let trvale klesá podíl ostatních neinvestičních výdajů (na školní pomůcky, školení pedagogů apod.), zatímco podíl mzdových prostředků na platy pedagogů roste. Po roce 1990 totiž došlo k nebývalému rozmachu českého regionálního školství a škol přibylo natolik, že už se celý systém stává neefektivní. Při tomto vývoji by nám za dva tři roky chyběly peníze už i na platy pracovníků ve školství. Loni jsme proto stáli před dvěma možnostmi. Buď vytvořit pracovní týmy o několika desítkách až stovkách členů a dlouhou řadu let (vzpomeňte na přípravu státních maturit) chystat reformu. Nebo vyjít ze skutečnosti, že MŠMT (a nikdo jiný) ze zákona odpovídá za kvalitu vzdělávání v ČR, a vydat pracovní parametry nového systému a v odborné diskusi se školami a obcemi jako jejich zřizovateli získat relevantní zpětnou vazbu. A pak už vést konkrétní diskuse s jednotlivými, touto reformou případně dotčenými subjekty například o tom, je-li jejich škola skutečně tak jedinečná, že musí zůstat zachována i za cenu nějaké specifické podpory, či má-li v obci a její škole dojít k určitému optimalizačnímu řešení.

n

Ovšem v Tupesích i s přihlédnutím k demografické situaci v okolních obcích vědí, že během dvou let se jim počet žáků základní školy zvýší. Pak nebude nic bránit tomu, abychom se při konkrétním vyjednávání, jak jsem se o něm už zmínil, dohodli s obcí na tom, že pro její školu se v příštích dvou letech uplatní režim přechodného období a škola zůstane zachována v současné podobě. Na MŠMT určitě nechceme v bleděmodrém opakovat chyby obcí, které v minulosti šmahem rušily mateřské školy a nyní mají problém je obnovit. V žádném případě nebudeme sahat k likvidaci škol, které v časovém horizontu tří až pěti let budou opět naplněny – to bychom byli sami proti sobě.

n

V přechodném období by se pro Tupesy tedy nic nezměnilo, pokud jde o financování školy ze strany obce? V takovém případě by dofinancování bylo naší starostí.

n

Nicméně pokud by v Tupesích před sebou neměli perspektivu příchodu většího množství dalších žáků, 2. stupeň ZŠ byste tam asi zrušili? Nepochybně by to při vyjednávání s obcí byla naše velmi pravděpodobná varianta, jak situaci řešit. Ale proto tolik usilujeme o to mít od obcí a škol zpětnou projekci a získat od nich relevantní data nejen o sou-

časném stavu, ale i o tom, jak se tam i v sousedních obcích bude vyvíjet demografická situace. Zdůrazňujit, že námi připravovaná reforma nebude znamenat plošnou likvidaci škol. Vlastně vůbec nepůjde o likvidaci škol a zhruba dvou třetin až tří čtvrtin škol se změny nedotknou. Ale zpět k vaší otázce. Já si umím představit, že plně organizovaná základní škola s minimálním počtem žáků se ve stejné budově transformuje na dobře financovanou a plně fungující málotřídku. A žáci z 2. stupně budou za výukou dojíždět do jiné školy v některé ze sousedních obcí. Takže škola obci zůstane, jen v přetransformované podobě. Jenže obci taky zůstane na krku budova, která bude žáky zaplněna třeba jen z poloviny, zatímco ze druhé poloviny bude nevyužita... Skutečně bude na obci, jak s nevyužitými prostory naloží. Pokud je využije například pro školní družinu nebo mateřskou školu, pak stát, potažmo MŠMT bude (tak jako to činí i teď) hradit platy vychovatelů ŠD či učitelů MŠ.

n

A dojíždění žáků? Už teď někde dopravní obslužnost zejména odlehlejších obcí skomírá, nebo se po obcích vyžaduje, aby se stále více finančně podílely na jejím zajištění. Jestliže se škola v obci ztransformuje a starší žáci budou dojíždět jinam, jsme připraveni přispívat na zajištění školních autobusů, resp. spojů. Nikoliv však v tom smyslu, že bychom kupovali autobusy. Ale pomohli bychom těmto obcím s dofinancováním případně nových spojů.

n

n

Nebude však právě tohle »optimalizační řešení« kamenem úrazu? Mnohé obce namítají, že vize tzv. optimálně hospodařících škol, tedy škol se třemi třídami po 24 žácích v každém ročníku, pohřbí ideu komunitních škol ve venkovských obcích.

n

doc. Dr. Jan Popelka, CSc. Situaci kolem uvažované ministerské koncepce totiž komentuje takto: »Obec Hradčovice, jako asi i jiné obce, má v nárůstu počtu dětí v mateřské škole – a teď i v ročnících nově narozených dětí, záruku, že příštích 5–10 let by při udržení současného koeficientu, tedy 17 žáků na třídu, nebyla její základní škola výjimkovou a na platy učitelů by obec nic nemusela vynakládat. Tím by tyto platy zcela zůstaly na bedrech státu. Takže odpověď pro mne na otázku, proč zvyšovat onen koeficient žáků, je i v tom, že stát přece musí z rozpočtu obcí odčerpat část na platy učitelů i v situaci, kdy školy budou plnější, neboť tak činí už v současné době a bude to potřebovat i později. Jako původním povoláním pedagog si rovněž dovoluji tvrdit, že nezanedbatelnou stránkou při rozhodování o vesnických školách je také stránka kvality leden 2012

výuky a celkového výchovně vzdělávacího procesu. Formování žáka v kolektivu znalých spolužáků a kamarádů, při odbourání jakékoliv odtržitosti od života celé obce, při daleko užší spolupráci školy a rodičů, obce a školy, školy i ostatních spolků a organizací v obci působících. To vše pak i s dopadem na výchovu a vzdělávání dítěte od jeho první třídy, ve věku, kdy všechny výše uvedené faktory nahrávají právě vesnickým školám.« ministerstvo tlumí vášně: šKoly liKvidovat nebudeme! Ing. Ladislav Němec zdůrazňuje, že ministerstvo bude s každým zřizovatelem školy jednat o jeho konkrétní situaci individuálně. Ostatně transformace se prý vůbec nedotkne zhruba dvou třetin až tří čtvrtin škol. A jestliže někde bude nutné opravdu

Jak vysoké úspory by měl nový systém financování regionálního školství přinést? Nerad mluvím o úsporách. Protože z celkové sumy, která jde na financování regionálního školství, se nic neubere. Jen se tyto peníze budou spravedlivěji dělit mezi jednotlivé školy.

n

sáhnout k »optimalizačnímu řešení« a základní školu s oběma stupni převést například jen na školu s 1. stupněm či snad pouze na málotřídku, MŠMT vezme odpovědnost za toto, v dané obci určitě nepopulární opatření plně na sebe. »MŠMT – a nikdo jiný, přece ze zákona odpovídá za kvalitu vzdělávání,« zdůrazňuje 1. náměstek ministra. Proto ministerstvo musí efektivně řešit i stále tíživější ekonomickou situaci, do níž regionální školství v posledních dvou desetiletí stále rychleji sklouzává. Ing. Ladislav Němec zároveň jedním dechem dodává, že o žádnou plošnou likvidaci venkovských, ani jiných škol se zavedením reformy financování systému regionálního školství n určitě nepůjde. » ivan ryšavý

7

Ekonomika

mají radnice kde ušetřit na platech? odměnilo své zaměstnance celkem 44 mil. Kč, tedy v průměru 25 tisíci korun pro každého. Nejčastější argumentací ve prospěch těchto kroků bylo, že platy státních zaměstnanců se loni přece o desetinu snížily.

Vývoj objemu platů ve veřejné správě (v %) meziroční růst kraje obce stát

2008

2009

2010

1. pol. 2011

8,5 6,5 2,4

6,2 5,6 5,0

2,8 5,1 -2,5

2,3 0,0 -5,3 ZDROJ: MF ČR

olomouc bude letos investovat více než loni Na investice tam má být vydáno 803 mil. Kč, tedy o 215 milionů více než loni. Město hodlá hojně využívat evropské dotace, ale zároveň držet pod pevnou kontrolou provozní náklady.

T

ři dny před loňským Štědrým dnem Zastupitelstvo statutárního města Olomouc schválilo rozpočet na rok 2012 (v tabulce uvádíme jeho návrh z poloviny prosince 2011). Ačkoliv 1. náměstek primátora Ing. Ivo Vlach očekává, že letošní rok bude »dosti turbulentní«, město se podle jeho slov snaží využít jedinečné situace,

kdy do roku 2014 bude moci čerpat dotace Evropské unie na vybrané investiční akce. chod úřadu lETos vyjdE o 20 milionů lEvněji Město současně chce udržet pod kontrolou provozní náklady, přičemž již letos by se měly naplno projevit úspory připrave-

Návrh rozpočtu statutárního města Olomouc na rok 2012 (mil. Kč) PODLE PLATNÉ ROZPOČTOVÉ SKLADBY

Daňové příjmy Přijaté dotace Ostatní příjmy PŘÍJMY CELKEM tř. 1+2+3+4 VÝDAJE CELKEM z toho tř. 5 – provoz - odbory - neinvestiční příspěvky a granty - členské příspěvky - příspěvkové organizace - příspěvkové organizace – školské subjekty - objednávky veřejných služeb u a. s. - vrácená DPH z toho tř. 6 – investice FINANCOVÁNÍ CELKEM dlouhodobé přijaté půjčené prostředky krátkodobé přijaté půjčené prostředky uhrazené splátky krátkodobých přij. půjček uhrazené splátky dlouhodobých přij. půjček pol. 8115 – změna stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech

Schválený rozpočet rok 2011 1,158,000 249,411 616,999 2,024,410 2,206,369 1,618,649 747,199 73,247 1,595 173,109 147,575 485,924 -10,000 587,720 181,959 250,000 30,000 -30,000 -94,201 26,160

Návrh rozpočtu rok 2012 1,167,000 338,405 851,884 2,357,289 2,439,088 1,636,295 724,249 79,383 4,206 184,487 147,959 526,011 -30,000 802,793 81,799 176,000 30,000 -30,000 -94,201 0

rozdíl

Index

9,000 88,994 234,885 332,879 232,719 17,646 -22,950 6,136 2,611 11,378 384 40,087 -20,000 215,073 -100,160 -74,000 0 0 0 -26,160

100.8% 135.7% 138.1% 116.4% 110.5% 101.1% 96.9% 108.4% 263.7% 106.6% 100.3% 108.2% 300.0% 136.6% 45.0% 70.4% 100.0% 100.0% 100.0% 0.0% ZDROJ: MMO

8

Pravda, i radnice by letos mohly ušetřit. Vždyť třeba Úřad práce ČR od 1. 1. převzal agendy nepojistitelných sociálních dávek a z radnic si »stáhl« i některé pracovníky, kteří je tam dosud vyřizovali. Jenže nebyl by to (náš) stát, kdyby vzápětí neuštědřil obcím nové povinnosti, pro jejichž zajištění budou třeba další zaměstnanci. Např. zavedení Pomocného analytického přehledu (viz MO č. 12/2011) vyvolá tlak na přijetí specialistů pro jeho zpracování, o odklonu od zjednodušeného způsobu odepisování majetku ani nemluvě. Skutečně je pouze na radnicích, aby snižovaly počty zaměstnanců a šetřily na jejich /rš/ platech?

né loni. Například už k 1. 7. 2011 bylo na magistrátu zrušeno 22 pracovních míst, současně byla upravena pravidla pro úhradu za tzv. pracovní pohotovost práci na dohodu. Od 1. 1. 2012 město převedlo 17 zaměstnanců na Úřad Ivo Vlach práce ČR. Konkrétně se náklady na chod magistrátu letos mají ve srovnání s loňskem snížit o 20 mil. Kč. náklady na vEřEjné služby rosTou Jedinou významněji rostoucí položkou v provozních nákladech je objednávka veřejných služeb, které si město objednává u svých společností. »Nárůst přibližně 22 mil. Kč plánujeme u dopravní obslužnosti s ohledem na stále vyšší náklady na pohonné hmoty a elektrickou energii i promítnutí DPH. Jízdné jsme zvyšovali k 1. 8. 2011. Další úprava bude závislá na rozhodnutí o případném dalším růstu DPH. Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, dopravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů činí na poplatníka 492 Kč, tedy téměř na maximální možné výši. Bohužel nekryje rostoucí náklady na svoz a likvidaci odpadu. Nůžky se rozevírají a zatím nemůžeme celkovou výši nákladů do poplatku promítnout. Poslední významně rostoucí položkou jsou navýšené prostředky uvolněné do oprav komunikací prováděných Technickými službami města Olomouce,« konstatoval Ing. Ivo Vlach. nEjvícE pEněz půjdE do Škol »Největší skupinu investic představují investice do našich mateřských a základních škol. Jde jednak o zateplení jejich budov, jednak o vybavení školních sportovišť. Celkový objem investic do rozvoje škol plánujeme ve výši přes 200 mil. Kč. Letos očekáleden 2012

FOTO: ARCHIV

Š

etřte i na platech, radil ministr financí Ing. Miroslav Kalousek zástupcům municipalit loni v listopadu na Celostátní finanční konferenci Svazu měst a obcí ČR. A nechal promítnout i tabulku, aby na ní doložil, že je to pouze a jen stát, který – na rozdíl od obcí a krajů – umí uspořit i na platech svých zaměstnanců. Škoda jen, že v tabulce byla zahrnuta jen data za loňské první pololetí, takže do ní nemohly být zahrnuty údaje o letních, a hlavně vánočních odměnách pro zaměstnance státu. Vždyť pouze armáda a resort obrany si loni »pod stromeček« celkem nadělily plných 130 mil. Kč. Podobně Ministerstvo zahraničních věcí v závěru roku mimořádně

Ekonomika váme přijetí dotací na tyto akce v objemu okolo 100 mil. Kč,« upřesnil 1. náměstek primátora. Další velkou investicí, kterou město letos zahájí, bude výstavba tramvajové trati, která spojí sídliště Nové Sady s centrem. V tomto případě půjde o investici včetně související přípravy území ve výši zhruba 105 mil. Kč. Tato akce bude vrcholit v roce 2013, přičemž na její podporu město nyní jedná o získání dotace 225 mil. Kč z tzv. švýcarských fondů. Celková hodnota investice se odhaduje na přibližně půl miliardy korun včetně DPH. »V roce 2012 rovněž hodláme zahájit rekonstrukci Výstaviště Flora. I v tomto případě jsme rozhodnuti investici zahájit už letos a vyčerpat 43 mil. Kč, v roce 2013 pak dalších 290 mil. Kč. Napřesrok očekáváme i dotaci ve výši 40 % z uznatelných nákladů, tedy přibližně 125 mil. Kč. Do rekonstrukce komunikací chceme investovat celkem 81 mil. Kč s tím, že letos bychom měli obdržet dotace ve výši 55 mil. Kč. Jejich významná část však souvisí s akcemi dokončenými již v roce 2011,« vysvětlil Ing. Ivo Vlach. A dodal: »Pro financování investic počítáme s využitím desetiletého směnečného programu ve výši 176 mil. Kč. Naopak další, rovněž velmi významné investice do vodohospodářské infrastruktury ve výši 102 mil. Kč budou hrazeny z výnosu jejího nájemného.« daňové příjmy Téměř na »nulE«, oprava rozpočTu sE nEvylučujE Zajímavé je bezmála »skokové« zvýšení v položce Ostatní příjmy – o plných 138 % proti loňskému roku. Zvýšení souvisí s loňskou úpravou sazeb nájemného a k růstu dochází letos i u nájemného za provozování vodohospodářského majetku města. Největší nárůst »ostatních příjmů« však bude dán prodejem nemovitostí, které se uvolní po sestěhování magistrátu do nové budovy. Pokud však jde o daňové příjmy, v Olomouci zůstávají pro letošek velmi střízliví a počítají s jejich pouze 0,8% zvýšením. Ing. Ivo Vlach ovšem připouští, že i toto nepatrné zvýšení se může už po několika prvních měsících letošního roku ukázat jako příliš optimistické. »Současné informace o vývoji české i evropské ekonomiky a situace v eurozóně opravdu nejsou nikterak povzbudivé,» konstatuje 1. náměstek primátora. A nevylučuje, že stejně jako ministr financí Miroslav Kalousek chce pečlivě vyhodnocovat aktuální ekonomickou situaci a její výhledy s ohledem na možné úpravy státního rozpočtu na letošní rok, i v Olomouci možná ještě sáhnou k dodatečným úpravám svého rozpočtu. Příjemným, při závěrečné přípravě rozpočtu statutárního města Olomouc na rok 2012 ještě neočekávaným zdrojem navýšení příjmů »hanácké metropole« se však v letošním roce stane novela loterijního zákona, kterou Poslanecká sněmovna 20. 12. 2011 nakonec schválila ve verzi opravené n Senátem (viz str. 13 – pozn. redakce). ivan ryŠavý

leden 2012

hospodaření malých obcí bude letos složitější Jak jste připravovali rozpočet obce na letošní rok? Martina Berdychová, starostka Holovous (551 obyv., okr. Jičín): Pro rok 2012 jsme včas předem zveřejnili návrh rozpočtu, aby mohl být ještě do konce loňského roku schválen. Daňové příjmy, které jsou pro nás rozhodující, očekáváme o 5 % nižší, než byl předpoklad pro rok 2011. Do rozpočtu jsme nezapracovali investiční akce, na jejichž uskutečnění předpokládáme příjem dotací. Rozpočet 4,274 mil. Kč zahrnuje jen stálé provozní výdaje a plnění závazků z minulých let. Loni díky čerpání dotací z ROP, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Programu rozvoje venkova jsme nakonec původní rozpočet 4,583 mil. Kč zvyšovali na 21,135 mil. Kč. Takový skok letos očekávat nemůžeme, takže náklady 3,8 mil. Kč na vybudování inženýrských sítí pro lokalitu rodinných domů pokryjeme prodejem pozemků. Dále zahájíme přípravné projektové práce na vybudování tělocvičny a na celkovou rekonstrukci školy. S omezováním výdajů na provoz obce zatím nepočítáme – nemáme totiž z čeho tak učinit. Jedinou kapitolou, v jejímž rámci by bylo možné hledat úspory, jsou odměny zastupitelstva. Znamenalo by to se jich vzdát, přičemž obec by vedl neuvolněný starosta. n

n Ladislav Števanka, starosta Domašova nad Bystřicí (516 obyv., okr. Olomouc): Loni jsme hospodařili po úpravě s vyrovnaným rozpočtem 7,9 mil. Kč. Ovšem na splátku návratné finanční výpomoci (NFV) státu šlo z této sumy 3,4 mil. Kč. Kvůli nezodpovědným a trestuhodným krokům bývalého zastupitelstva se totiž obec v 90. letech fatálně zadlužila zárukami na úvěr a ručení směnkou soukromému subjektu. Ten záhy poté zkrachoval a dluhy zůstaly obci. Do roku 2021 budeme muset splatit ještě 9,5 mil.Kč. Protože letos naše splátka NFV bude činit »jen« 1 mil. Kč, snad se už konečně dostaneme k »normálu« a budeme schopni splnit závazky úsporou v rozpočtu. Další možnost se otevírá v pokračování prodeje části nemovitého majetku obce. Já se k tomu přikláním, protože tento výnos lze investovat jako spoluúčast např. v Programu obnovy venkova, a tím u nás alespoň symbolicky nastartovat obnovu infrastruktury. I proto

ankETa jsme přijali pro 1. čtvrtletí 2012 rozpočtové provizorium. Ve srovnání s loňskem letos předpokládám 5% pokles daňových příjmů, které by měly být ve výši 4,3 mil. Kč. Ostatní příjmy by měly dosáhnout 1,2 mil. Kč. Zohledním-li ještě dopady zvýšení DPH v podobě zdražení výrobků a služeb, vychází mně reálný pokles celkových příjmů obce o 7–8 %. Avšak i tahle situace je ještě řešitelná. Jen je třeba přijmout vhodná opatření. Například budeme muset zvýšit neudržitelně nízké nájemné v obecních bytech, které nyní činí 20 Kč/m2/měsíc. Snížení výdajů je třeba řešit především plošně – telefonními poplatky počínaje a nákupem materiálu přes internet konče. Dosáhneme-li letos na dotaci z POV, pak mj. vyměníme v mateřské škole okna a kotel ústředního topení. Šlo by o investici 0,25 mil. Kč, ale přinesla by úsporu na topení, a během pár let by se tak zaplatila. Podobně je tomu u veřejného osvětlení. Před 20 lety jsme používali 500W žárovky a nyní při lepší svítivosti stačí 70W sodíková výbojka. I přes několikanásobné zdražení elektrické energie proto náklady na veřejné osvětlení zůstaly stejné. Také u stavebních zakázek, vzhledem k poklesu jejich objemu, lze očekávat další snížení cen. Možnosti snižování výdajů jsou, jen je třeba se jim věnovat a adekvátně reagovat. n Václav Tyl, starosta Vědomic (833 obyv., okr. Litoměřice): Celkové příjmy obce předpokládáme 7,128 mil. Kč, z toho daňové 5,87 mil. Kč. Zatím součástí rozpočtu nejsou dotace, neboť jsme na ně dosud neobdrželi rozhodnutí. Očekáváme však, že by mohly činit 0,7 mil. Kč a byly by použity na opravu místní komunikace, pořízení projektové dokumentace na sítě NN a VO pro novou zástavbu, na rekonstrukci požární zbrojnice, veřejnou zeleň a dovybavení knihovny. Na to vše počítáme v rozpočtu s vlastními prostředky 1,8 mil. Kč. Loni jsme na investice vynaložili z vlastních prostředků 4,3 mil. Kč. Pomohly nám i dotace SFDI, ROP Severozápad a POV Ústeckého kraje. Letos je důvod omezení investic zřejmý: Provoz obce je již na hranici únosnosti, přičemž nás čeká další zvýšení cen za energie (mateřská škola, obecní úřad, sběrný dvůr, hasiči, veřejné osvětlení) a služby (odvoz odpadů, výkon městské policie – ten je nasmlouván na základě veřejnoprávní smlouvy, dále neinvestiční příspěvek na 70 žáků dojíždějících do škol v Roudnici n. L. atd.). /rš/

9

Ekonomika

dvousložková cena vody: proč je pro obyvatele obcí výhodná

s

pravedlivější cenu vody pro své zákazníky chce zavést společnost Vodovody a kanalizace Beroun, a. s. Současné platby jsou totiž závislé výhradně na tom, kolik konkrétní domácnost spotřebuje vody. Aby všichni zákazníci mohli kdykoliv otočit kohoutkem a nechat si natéci kvalitní pitnou vodu, musí být k tomu udržována složitá a nákladná infrastruktura. Při současné platbě ovšem největší část nákladů uhradí odběratelé s průměrným a nadprůměrným odběrem, zatímco odběratelé s malým odběrem zaplatí ročně jen několik desítek korun. Změnu v tomto způsobu úhrady může přinést zavedení dvousložkové ceny vodného a stočného. pEvná a pohyblivá složka Dvousložková cena konkrétně znamená, že platba za vodné a stočné se rozdělí na dvě složky – pevnou a pohyblivou. Pevná část platby bude stejná pro všechny majitele přípojek. Pohyblivá složka je přitom cena za skutečně odebranou vodu. Pro lepší představu: Jde o obdobu platby za elektřinu, kde platíte jednak za odebrané množství a jednak pravidelný poplatek za velikost jističe.

S novým rokem dochází i u vodného a stočného ke zvýšení DPH. Těm, kdo odebírají vody více, zavedení dvousložkové ceny tento nárůst zdražení zmírní. Ze zákona nesmí pevná složka přesáhnout 20 % současné průměrné roční platby za vodné a stočné. Cena za 1 kubík odebrané vody se pak počítá ze zbylých nákladů, a bude tedy nižší než dosud. Velkoodběratelé budou mít vyšší pevnou složku než běžný rodinný dům. Jak vysoká bude pevná složka u běžných odběratelů? Bude to zhruba 45 Kč za měsíc na jednu vodovodní přípojku. U stočného to bude ještě méně. Proč společnost Vodovody a kanalizace Beroun usiluje o zavedení této ceny a od kdy by ji chtěla začít uplatňovat? Náš region se vyznačuje nízkým průměrným odběrem, který je asi o 20 % menší než republikový. Je

zavede se letos mýtné i na silnice ii. a iii. třídy? K letošnímu 1. lednu znovu zdražilo elektronické mýtné pro nákladní vozidla emisní třídy 0–IV, a to o 25 %. A opět tento krok vyvolal odmítavou reakci Asociace krajů (AK) ČR. Ta poukazuje na skutečnost, že nezavede-li se mýtné i na silnicích II. a III. třídy, vyšší mýtné způsobí, že kamiony budou k objíždění zpoplatněných komunikací používat silnice nižších tříd ještě častěji než dosud.

p

ředseda AK ČR, jihomoravský hejtman JUDr. Michal Hašek proto ve druhé polovině loňského listopadu zaslal premiéru RNDr. Petru Nečasovi dopis, v němž znovu apeluje na to, aby vláda »nečinně nepřihlížela devastaci silnic nižších tříd kamionovou dopravou, kterou po zcela nevyhovujících cestách vedou přepravci ve snaze ušetřit náklady na platbu dálničního mýta«. »Tento zvýšený provoz také následně omezuje život a zhoršuje životní podmínky lidí, kteří mají tu smůlu a v blízkosti jedné z těchto „tras“ žijí,« píše se dále v dopise. Asociace krajů ČR má podle svého předsedy za to, že řešením této nepřijatelné situace by v zásadě byly dva kroky:

10

n Prvním by se mělo rozšířit mýto rovněž na silnice II. a III. třídy, k čemuž by se mělo okamžitě vypsat transparentní otevřené výběrové řízení. n Druhým, neméně důležitým krokem, by bylo zavedení důsledných kontrol měření a vážení kamionů. »Kamiony,« jak připomněl Michal Hašek, »dnes jezdí přetížené a ničí silnice, které nebyly na tak enormní zátěž kamionovou dopravou projektovány a stavěny.«

argumEnTy minisTErsTva Připomeňme však, že Ministerstvo dopravy ČR dlouhodobě tvrdí, že obavy z toho, že po zavedení elektronického mýtného přestanou kamiony jezdit po dálnicích, jsou

to způsobeno velkým počtem sezonně využívaných objektů a pokrýváním části spotřeby domácností z vlastních studní. Desetina našich zákazníků odebere za rok méně než 10 m3. Jejich platba za vodné nepokryje ani pravidelnou výměnu vodoměru. Za tyto odběratele musí většinu nákladů na výrobu a dopravu vody zaplatit v ceně ti, co odebírají více. A to jsou nejčastěji rodiny s dětmi. nuTný jE souhlas zasTupiTElsTEv vŠEch doTčEných obcí Zavedení dvousložkové ceny musí odsouhlasit zastupitelstva všech 46 obcí, kde platí naše regionální cena. Po téměř roce projednávání jsme již získali souhlas více než dvou třetin. Bohužel, někde se z této problematiky stává politický problém. Přesto doufáme, že projednání dokončíme v polovině roku 2012. S novým rokem totiž u vodného a stočného došlo ke zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH). Toto zdražení se samozřejmě citelněji dotkne těch, kdo odebírají vody více. Právě jim by zavedení dvousložkové ceny n tento nárůst zmírnilo. jiří paul technický ředitel VaK Beroun, a. s.

přehnané a nepochybně souvisejí s předvolební rétorikou opozičních a neparlamentních stran. »Zkušenosti z Rakouska i Německa jasně ukazují, že kamiony dál jezdí po zpoplatněných úsecích a že jenom malé procento nákladních vozidel se snaží tyto úseky objíždět. Je to totiž logické, vynaložený čas i vyšší spotřeba pohonných hmot na mnohem delší a časově náročnější trase vedlejšími cestami jen stěží může kompenzovat náklady spojené se zaplacením mýta.« Ministerský web (www.mdcr.cz) k tomu uvádí, že lze využít následující opatření: n obchvaty měst zůstanou nezpoplatněné tak jako dnes; n sazbu mýtného lze snížit na minimum tam, kde existuje paralelní trasa; n v krajním případě lze zpoplatnit i objízdnou trasu; n nic obcím nebrání, aby umístily na paralelní objízdné trase značku zákaz vjezdu vozidlům nad 12 t. dopravní fEdEracE o omylEch ohlEdně rozŠířEní mýTného Dopravní federace (DF) sdružující ekologické organizace s cílem prosadit moderní koncepci dopravy a vytvořit prostor pro zdravý a bezpečný život občanů v závěru loňského roku připomněla slib ministra dopravy Mgr. Pavla Dobeše letos vyhlásit výběrové řízení na dodavatele mýtného systému pro všechny silnice I. a část silnic leden 2012

Ekonomika

leden 2012

lounský vzoreček může být inspirací pro mhd i jinde

m

ěstskou dopravu v Lounech zajišťuje svými autobusy soukromá společnost DPÚK již od roku 1994. Tehdy proběhlo první výběrové řízení a s jeho vítězem byla uzavřena smlouva na pět let, která byla následně prodloužena na dalších pět. Totéž se pak opakovalo v roce 2004. Již při vypisování prvního výběrového řízení řešila rada města problém, jak zajistit vyváženost dlouhodobého obchodního vztahu města a soukromé firmy při neustále se měnících nákladech, vzdálenostech, počtech zastávek i cestujících. co ovlivňujE korEkTní vzTah měsTa s provozovaTElEm mhd Řešením se stal matematický vzoreček, který beze změny slouží už druhé desetiletí. Vzorec byl vytvořen na základě teze, že dopravce by se měl snažit nalákat na kvalitu svých služeb co nejvíce cestujících. Chceme tedy, aby při konstantním jízdném rostly tržby. K tomu motivujeme dopravce tak, že příspěvek města je stanoven v přímé úměrnosti k celkové výši tržeb. Zjednodušeně řečeno, město připlácí tzv. korunu na korunu. Základní vzorec pro stanovení výše příplatku města je tedy v této podobě: [Kč/Kč] P = (N0 − T)/T (P je příspěvek města [1 Kč příspěvku na každou 1 Kč tržeb], N0 jsou celkové náklady na kilometr [podle výchozí nabídky firmy ve výběrovém řízení], T jsou celkové tržby na kilometr za uplynulé období – upravuje se jedenkrát ročně.) Pro lepší pochopení si zkusme představit, že firma ve výběrovém řízení vyhrála s částkou 35 Kč/km celkových nákladů na 1 kilometr jízdy, přičemž tržby za provoz činí 15 Kč/km. V takovém případě město firmě doplácí příspěvek ve výši 1,25 Kč na každou korunu jejích tržeb. K této částce se dospělo takto: P = (35 − 15) /15= 1,25 Kč/Kč. Protože po celou dobu trvání smluvního vztahu náklady na kilometr logicky nemohou být stejné, je hned na začátku nastavena jejich korekce podle tří vážených parametrů: n průměrná mzda v ČR (váha 20 %) – koeficient k MZDA; n průměrná cena PHM (váha 30 %) – koeficient k PHM n pořizovací cena nového autobusu (váha 50 %) – koeficient k BUS, přičemž platí že k MZDA = M/M0, a pro ostatní koeficienty podobně. Převedeno do řeči matematiky to zní takto: N = N0 x (0,2 k MZDA+ 0,3 k PHM + 0,5 k BUS). Vzoreček v celé své kráse následně vypadá takto: P = [N0 x (0,2 k MZDA+ 0,3 k PHM + 0,5 k BUS] / T − 1. Pro zajímavost uvádím vstupní parametry ve výběrovém řízení roku 2004: n náklady (nabídka firmy) N0 32 Kč/km;

FOTO: ARCHIV

II. třídy. V té souvislosti zveřejnila informační list Omyly a fakta o rozšíření mýtného na silnicích nižsích tříd, přičemž se odvolala i na dopis hejtmana Haška premiéru Nečasovi. Podle Dopravní federace v této věci existuje následujících pět nejčastějších omylů. n Zpoplatnění silnic nižších tříd bude ztrátové, protože na nich musí být kilometrický poplatek úměrně nižší nákladům na jejich výstavbu, údržbu a obnovu. DF však oponuje tím, že logika platby podle jízdního komfortu by sice skutečně mohla vést k výrazně nižšímu zpoplatnění těchto silnic. Avšak zohlednění dopadů na zdraví obyvatel a životní prostředí směřuje k opačným závěrům. Navíc sazby mýtného musí být nastaveny v takovém vzájemném poměru, aby se objíždění dálnic a rychlostních komunikací po silnicích nižších tříd přestalo vyplácet. n Zpoplatnění silnic nižších tříd bude ztrátové, neboť je využívá méně vozidel. DF namítá, že na straně výnosů však přibudou poplatky i těch dopravců, kteří se nyní mýtnému vyhýbají a jezdí po nezpoplatněných silnicích nižších tříd. Navíc se ušetří na opravách objízdných komunikací i na kompenzaci škod na zdraví a majetku obyvatel žijících podél současných objízdných tras. n Rozšíření výběru mýta na většinu silniční sítě povede ke zdražení spotřebního zboží. DF uvádí příklad Švýcarska, které vybírá mýtné v celé silniční síti, a to v kilometrické sazbě několikanásobně převyšující sazbu v ČR. Čistý výnos z mýtného ve Švýcarsku v roce 2008 dosáhl 1,441 mld. švýcarských franků (zhruba 23 mld. Kč), avšak ceny spotřebního zboží v důsledku výběru mýta tam vzrostly jen o 0,11 %. n Zpoplatněné komunikace objíždí jen naprostá menšina nákladních vozidel, nejde tedy o skutečný problém. DF však tvrdí, že průměrné procento objíždějících vozidel nevypovídá nic o zatížení nejvíce používaných neplacených úseků. Na vysoce zatížené dálnici se úbytek několika stovek nákladních aut za den výrazně neprojeví. Jenže v obcích postižených objížděním představuje srovnatelný nárůst výrazné problémy. n Stát a kraje by měly požadovat zavedení mýtného na silnicích nižších tříd až poté, kdy je uvedou do řádného stavu. Stav mnoha silnic nižších tříd je skutečně neuspokojivý, potvrzuje DF. Jenže velký podíl na tom má právě nákladní doprava. Těžká nákladní vozidla nad 12 tun nejvyšší povolené hmotnosti se na dopravním opotřebení komunikací podílejí ze tří čtvrtin. Způsobují tedy větší škody, než by odpovídalo součtu jejich celkového daňového zatížení a odvedeného mýtného. DF zdůrazňuje, že je tudíž na místě, aby provozovatelé nejtěžších vozidel přispívali ve větší míře. Dosud je totiž dotují řidiči osobních automobilů, které silnice opotřebovávají jen minimálně. Suma, již tito řidiči odvedou do státního rozpočtu prostřednictvím spotřební daně a DPH z motorových paliv, na dálničních známkách a na silniční dani, je zatím ve srovnání s kamiony neúměrně vyšší. /sk/

Městskou dopravu v Lounech zajišťuje společnost DPÚK celkem sedmi autobusy. Všechny mají ekologický pohon na stlačený zemní plyn (CNG). n

průměrná mzda M0 18 035 Kč;

n průměrná cena paliva (plyn) P0 0,53 Kč/

kWh; n nákupní cena nového busu B0 4,9 mil. Kč. Pomocí vzorečku bylo možné dlouhodobě udržet korektní vztah města a provozovatele i přes změny v systému provozování. Takovou větší změnou bylo např. zavedení linek městské autobusové dopravy do průmyslové zóny spojené s poklesem tržeb na kilometr − autobus jede dva kilometry mimo zástavbu, aniž by přitom nabíral platící cestující. Díky vzorečku tak nebyl poškozen provozovatel, který na přání města vyvedl linku mimo lukrativní městskou zástavbu, město to však díky vzorečku automaticky dorovnalo. výŠi jízdného rEgulujE rada měsTa výŠí jEho příspěvku Vzoreček ošetřuje také občasné zvýšení tarifů. Od roku 1994 základní jízdné stouplo ze 3 na 7 Kč. Každé zvýšení tarifu znamená pro město snížení příspěvku, pro provozovatele je finančně neutrální. To má výhodu v přístupu dopravce k městu – dopravce není tím, kdo by tlačil město do zvýšení ceny jízdného. Rada města sama výši tarifu reguluje výší příspěvku města. Asi největším problémem vzorečku je jeho vysvětlování. Pro nově zvolené radní bývá vzorec záhadou. Jen těžko se smiřují s tím, že základní parametry vztahu město/ provozovatel byly nastaveny při výběrovém řízení prakticky na dobu tří volebních období dopředu, aniž by je oni sami v podstatě mohli ovlivnit. Jenže právě dlouhodobá jistota smluvního vztahu zásadně přispěla k rozhodnutí dopravce investovat do zcela nového vozového parku a zavedení autobusů poháněných stlačeným zemním plynem (CNG), což je pro ovzduší v Lounech velmi příznivé. S mírnou nadsázkou tedy lze říci, že tento složitý vzoreček přispěl k vyčištění n vzduchu, který v Lounech dýcháme. jan kErnEr starosta města Louny

11

Ekonomika

majetek obcí nebezpečně roste Titulek se může zdát nesmyslný. Vždyť přece všichni chceme bohaté obce. Jenže příjmy obcí nyní vůbec neodpovídají objemu jejich majetku. Touhu po jeho další kumulaci navíc násobí dotace, aniž by řešily schopnost samospráv jej udržovat.

c

elková aktiva obcí dosahují 1,4 bil. Kč (skutečnost 2009), což za období let 2000–2009 představuje nárůst o více než jednu polovinu (skutečnost roku 2000 byla 0,9 bil. Kč). Objem majetku obcí poslední čtyři roky rostl průměrně o 7 %, ale daňové příjmy pouze o 2,5 %. Chudý se však o velký objem majetku nepostará dříve, dokud na to nemá dostatečné příjmy. Jenže obce své příjmy z valné části neovlivní. Musí tedy redukovat výdaje, čili zbavovat se majetku i snižovat počty zaměstnanců. Nemluvím o obecních úřadech, ale zejména o organizacích technických služeb, sportovních a kulturních zařízeních a o nastavení všech příspěvkových organizací a obchodních společností obce do režimu motivace za výsledky a kvalitu. chcEŠ majETEk? pak pamaTuj i na jEho obnovu a rozvoj Obce je třeba připravit na horší časy v oblasti příjmů. Nebudu rozebírat vliv možné velké novely zákona o rozpočtovém určení daní (RUD) v roce 2013. Ostatně dosud se na jejím návrhu neshodla ani vláda. Zkrátka ekonomický vývoj ukazuje do budoucna spíše stagnaci než růst. Přitom už řadu let některá města fungují v režimu prosté udržovací strategie, kdy financují platy, energie a nezbytné opravy, ale nejsou schopna obnovovat svůj majetek. Přesto existují názory – bohužel mezi zastupiteli poměrně rozšířené –, že čím více budov a majetku obec má, tím lépe. Omyl vážení! Již po dlouhá staletí platí, že velký objem majetku si může dovolit mít jen ten, kdo vydělává dost peněz na jeho obnovu a je pilným a poctivým hospodářem. V opačném případě majetek stagnuje a úměrně své velikosti způsobuje vlastníkovi jen stále větší ztráty.

chraňmE sE »budovaTElského rozlETu« naŠich přEdsTaviTElů Proč jsme dnes dospěli do stavu, kdy je v podstatě bez komplikací možné, aby veřejné rozpočty neměly dost prostředků na obnovu majetku a volení zástupci si přesto podrželi mandát na budování nového majetku? Odpověď je jednoduchá: Nefunguje propojení výsledků hospodaření obce s politickou zodpovědností jejích volených reprezentantů. Ostatně nejen u obcí, ale ani u státu výsledek hospodaření není navázán na objem majetku. Jinak řečeno, nic kromě zákonem daných příjmů a stropu dluhů, daného často bankrotem, nenutí volené zástupce, aby se zastavili ve svém »budovatelském rozletu«. Podnikatelé to mají těžší. Chce-li podnikatel budovat majetek, musí vytvářet dostatek zdrojů na jeho obnovu. Jinak vytváří ztrátu. Zato obec nebo stát nezastaví před nebezpečným budováním nového majetku nic jiného než disponibilní zdroje k útratě. Výsledek je nasnadě. Obce i stát žijí na úkor stavu svého majetku. Jinak řečeno, nevytvářejí, a tím méně dávají dostatek prostředků na obnovu dosavadního majetku. Vedle chátrajícího kulturního domu ze sedmdesátých let 20. století se tak bez problémů buduje zimní hala z dotací Evropské unie. Budujeme neveselé zítřky na úkor svých dětí a budoucnosti. Každý, i ten chudý, chce mít zimní stadion, aquapark a podobné módní záležitosti, ačkoliv obyvatelé jeho obce chodí po rozbitých chodnících. sTandardy kvaliTy: cEnTrum jEjich význam dosud nEchápE Aby bylo možné přežít nástrahy budoucnosti, obce i stát budou muset silně redukovat svůj majetek a zavádět standardy

Stavby a daňové příjmy obcí v mld. Kč 950 900

160 Stavby

155

Daňové příjmy

150 145

850

140

800

135 130

750

125

700 650

120 2006

2007

2008

2009

115

ZDROJ: MF ČR a VÝPOČTY AUTORA

12

kvality. Bohužel jim brání samo Ministerstvo vnitra ČR a stanovisko typu, že ISO není norma kvality vhodná do výběrových řízení, neb vytváří neopodstatněné rozdíly mezi dodavateli a diskriminuje ty, kteří ISO nemají, je na hlavu uhozené (viz Stanovisko OSF k možnosti veřejného zadavatele požadovat pro prokázání kvalifikace předložení certifikátu systému řízení jakosti /ISO/, http://www.osf-mvcr.cz/aktuality/stanovisko-osf-k-moznosti-verejneho-zadavatelepozadovat-pro?lang=1&ref=m&source=email). Přežijí jen ty obce a ta města, v nichž bude zaveden systém řízení kvality veřejných služeb. Byť i pouze jediná zrezlá lampa veřejného osvětlení města dokládá, že systém řízení kvality tam nefunguje tak, jak má. To je ISO, milí úředníci našeho stagnujícího ministerstva vnitra! Když jsem ještě blahé paměti pracoval na Úřadu vlády ČR (a to jsem se tenkrát naivně domníval, že ústřední státní správa už nemůže být v horším stavu), všichni moji lidé věděli, co je kvalita, a v mém úseku jsme měli první ISO 9001 v ústřední státní správě ČR vůbec (a také mezinárodní standardy projektového řízení podle IPMA – International Project Management Association). rEcEpT pro budoucnosT? příjmy obcE musí sTačiT i na odpisy Jsem přesvědčen o tom, že dokud nebudou v úřadech ústřední státní správy fungovat mezinárodní standardy kvality, budou tyto instituce chrlit nesmyslná stanoviska, že nemůžeme chtít tyto standardy v obcích. Naštěstí obce je budou mít dříve než ministerstva, protože municipální sféru k tomu nutí snaha přežít. Jen v ČR je možné, aby ministerstvo, které samo nemá prokázanou dobrou kvalitu, dávalo stanoviska níže do území. Neefektivita ústřední státní správy je do nebes volající. Není výjimkou, že dotaci v objemu 1 mil. Kč chodí kontrolovat skupina čtyř ministerských úředníků, přičemž na tomto jediném případu stráví několik dní! Což stojí daňové poplatníky, na něž se naši politici tak rádi odvolávají, hromadu peněz. To jsou snad ty dotace, které chceme, to je ten standard, po němž voláme? Nikoliv! Obce by si měly brát vzory z těch nejlepších a samy dobře vědí, že ministerstva to nebudou. Obce by nyní měly přijmout opatření na budoucí stagnaci ekonomiky, přiživovanou také mnoha ministerskými úředníky i leckterými politiky. Tedy minimalizovat objem majetku a zajistit vysoký standard služeb občanům. To vše tak, aby příjmy obce naprosto dostačovaly na odpisy, jinak řečeno na obnovu majetku. Hlavu vzhůru! Dobrý a voňavý rok 2012 n všem! luděk TEsař www.cityfinance.cz

leden 2012

Ekonomika

regulace hazardu: senát se zaplatil, a to na roky dopředu!

p

o takřka deseti letech marného úsilí o změnu loterijního zákona měla od začátku roku 2012 konečně platit tzv. Farského novela. Ta obcím definitivně potvrzovala možnost regulace hazardu, zejména videoloterijních terminálů, na jejich území. Ale po podzimním hlasování Poslanecké sněmovny k zákonu o jednom inkasním místu bylo málem vše jinak. Senát tuto její další novelu zákona opravit, ale jak vše dopadne, ještě není jisté. Sněmovna sice senátní verzi 20. 12. schválila, avšak na řadě je teď prezident. Snad nebude opět argumentovat názorem, že je to zákon, který podporuje korupci obcí při povolování loterií. Když se města a obce odhodlaly vydávat vyhlášky regulující počty výherních hracích přístrojů (VHP), začalo jim do těchto míst se zákazem povolovat Ministerstvo financí (MF) ještě větší počet tzv. videoloterijních terminálů (VLT). Všichni jsme proti tomu bojovali! Založili jsme Sdružení obcí proti hazardu, podávali na MF žaloby, připomínkovali povolování přístrojů v rozporu se zákonem u škol, sociálních a zdravotních zařízení, kostelů a úřadů, zkrátka všude tam, kde to zákon zapovídal. Bouřili jsme se proti povolování VLT na nesmyslných deset let. Toto povolování bylo v rozporu se správním řádem, neboť MF v posledních letech mnohokrát změnilo jeho postup, přestože zákon o loteriích a podobných hrách se nezměnil. V Senátu jsme dokonce schválili novelu loterijního zákona, navrhující řešení. Jenže ta se nikdy na pořad jednání Sněmovny nedostala...

V Bohumíně jsme po přijetí zákazové vyhlášky v roce 2005 snížili počet VHP automatů ze 140 na 28. MF u nás však postupně, přes náš nesouhlas a 42 žalob, povolilo více než 200 VLT. Po našem vítězství u soudu se proti verdiktu odvolalo, ač už znalo verdikt Ústavního soudu. Některé loterijní společnosti se stále brání placení poplatků. už 38 Tisíc vhp, 64 Tisíc vlT... Podle údajů MF bylo v závěru roku 2011 v České republice v provozu zhruba 38 tisíc VHP povolených městy a už 64 tisíc VLT povolených ministerstvem. Za tyto přístroje by provozovatelé měli platit alespoň stejné poplatky. Avšak provozovatelé podávají odvolání a žaloby. Proto by samospráva a státní správa měly postupovat společně. Po letech úsilí došlo v Parlamentu v roce 2010 před volbami do Sněmovny ke shodě. Jenže zastáncem loterijních společností se stal prezident ČR. Jeho veto již neexistující Sněmovna přehlasovat nemohla. V září 2011 byla přijata právní norma umožňující obcím omezovat povolování VLT shodně s hracími automaty, byť na 10 let povolené přístroje by ještě tři roky zůstaly v provozu. Za každou koncovku by se platilo stejně. Další naději dal verdikt Ústavního soudu. Potvrdil to, co jsme vždy říkali: VLT jsou stejné jako hrací přístroje i vypadají stejně. Přijímají sice větší vklady a povoluje je MF, ale neměly by být u škol a naopak by pro ně měly platit vyhlášky obcí! A co se najednou nestalo? Při hlasování v Poslanecké sněmovně o mnoha pozmě-

Co Senát opravil a Poslanecká sněmovna 20. 12. 2011 schválila n Odvod z výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení bude dělen v poměru 80 pro obce : 20 pro stát. Ostatní dílčí daně pak budou z 30 % příjmem obcí a ze 70 % příjmem státu. Z přechodných ustanovení vyplývá, že odvod z části výtěžku za rok 2011 bude letos stále rozdělován loterijními společnostmi. Během tohoto roku by však mělo docházet k prvním zálohovým platbám už podle nového systému. n Určitou komplikaci představuje pozdější účinnost tohoto zákona, která nastane až po 1. 1. 2012. Přechodně se sice zkracuje odvodové období, což umožňuje alespoň na část příštího roku aplikovat nový systém, nastane však situace, kdy např. měsíc či dva bude ještě platit dosavadní úprava, včetně vlivu provozovatelů. n Obdobný problém se objevuje ve vztahu k místnímu poplatku. Ten se novelou ruší, avšak k 1. 1. 2012 bude stále možno jej vybírat. Poplatek se hradí na tři měsíce ve výši 1–5 tis. Kč za každý přístroj, nově také za každý koncový interaktivní VLT a každé herní místo lokálního herního systému (viz zákon č. 300/2011 Sb., tzv. Farského novela). Obce asi ještě poplatky stihnou vybrat, ale alikvotní část budou vracet. n Dosavadní správní poplatky (povolení na 3, 6 nebo 12 měsíců), které měly spíše charakter daní, se ruší. Zůstává pouze správní poplatek při přijetí žádosti o vydání povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry ve výši 5 tis. Kč a správní poplatek při změně povolení ve výši 3 tis. Kč. Řízení zahájená před účinností novely v rámci jednoho inkasního místa se dokončí podle stávající úpravy, bez ohledu na den splatnosti poplatku. ZDROJ: SVAZ MĚST A OBCÍ ČR

leden 2012

FOTO: ARCHIV

Před loňskými Vánoci poslanci schválili novou podobu loterijního zákona. Přijetím senátní verze uznali svou předchozí chybu, k níž je dovedl jinak dobrý úmysl podpořit sport. Obce, které mají s následky hazardu největší potíže, tak získávají větší pravomoci, aby samy rozhodly, čemu dají přednost. Buď penězům za hazard se všemi jeho důsledky, nebo klidu a většímu bezpečí na svém území.

Petr Vícha byl zpravodajem senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí ke změně zákona o loteriích a jiných podobných hrách.

ňovacích návrzích zákona o jednom inkasním místě, jehož součástí byla i novela loterijního zákona, udělali poslanci chybu. Jejím výsledkem by bylo, že by v roce 2011 nikdo nevybral nic. Ani z VHP, ani z VLT. Ani pro stát, ani pro obce. Ani pro sportovce, kulturu, lidi s handicapem, ani pro neziskové organizace, které bojovaly za to, aby loterijní společnosti i nadále rozdělovaly výtěžky. Na listopadové Finanční konferenci Svazu měst a obcí ČR v Praze jsem přislíbil, že se zasadím o to, aby Senát tyto chyby opravil. A ten tak učinil. Diskuse byla zajímavá a doporučuji všem její záznam (www.senat. cz, Dokumenty a legislativa, Stenozáznamy, 8. 12. 2011, tisk č. 240). miliardy pro obcE i sporT Podle údajů MF Senát tak státu a obcím zachránil několik miliard korun a na roky dopředu se zaplatil. Proti stávajícímu stavu by rozpočty obcí měly být posíleny o 4,3 mld. Kč, rozpočet státu o 1,2 mld. Kč – ale miliardu dá podle zákona o státním rozpočtu na sport, kulturní památky a sociální věci. Co jsme opravili? Opět se do zákona vložilo zpoplatnění každého koncového přístroje částkou 55 korun za den, což mírně převyšuje dosavadní dvacetitisícový místní poplatek. Výběr budou zajišťovat finanční úřady a obce ušetří na administrativě. Výtěžky již nebudou rozdělovat loterijní společnosti, ale budou se dělit mezi obce a stát. A budou stanoveny zálohové platby i pro rok 2012, protože právě na ně ve Sněmovně zapomněli. Účinnost byla stanovena tak, aby zákon platil i v případě jeho nepodepsání prezidentem do konce roku 2011 a nedošlo ke zpochybnění zákona loterijními společn nostmi. pETr vícha senátor, starosta Bohumína

13

Ekonomika

letošek bude krušný: sáhne se i k existenčnímu minimu obcí? Kombinace pravděpodobného propadu daňových příjmů obcí a snížení jejich podílu na výnosu DPH patrně letos přinese municipální sféře problémy, jaké od roku 1990 dosud nikdy nemusela řešit. Přitom stát na obce navaluje další povinnosti, aniž by na jejich plnění poskytl adekvátní finanční krytí.

Na celostátní finanční konferenci SMO loni v listopadu ministr financí Miroslav Kalousek nevyloučil, že státní rozpočet se počátkem roku 2012 – jak se bude zpřesňovat výhled evropské a naší ekonomiky, může výrazně změnit. Od té doby to zopakoval už vícekrát. Domníváte se, že v nejbližší době budou muset také obce a města plošně měnit své letošní rozpočty? Nemyslím si, že dojde k nějaké skokové změně. Ztráta tempa růstu HDP, či dokonce trend ke stagnaci ekonomiky nebo i k jejímu poklesu bude mít spíše nepřetržitý charakter a ani v lednu či v únoru nebudeme o moc moudřejší, jak z pohledu hospodaření státu i municipální sféry dopadne celý letošní rok. Pravda, nenastane-li nějaký náhlý exces v Evropské unii a eurozóně. Určitě vůbec nepochybily ty obce a města, kde při plánování zejména daňových příjmů a při přípravě letošního rozpočtu vyšli ze skutečné loňské výše záloh na daních a pro rok 2012 si očekávané daňové příjmy snížili alespoň o 10 %. Zasadím-li to do kontextu s dosud poslední úpravou rozpočtového určení daní, kdy obcím (ale i krajům) stát snížil jejich podíl na výběru DPH, pak to vůbec není příznivá kombinace pro to, aby obce mohly řádně spravovat své území, dál n

je rozvíjet a zajišťovat občanům kvalitní veřejné služby. Obcím klesají příjmy, ale povinností jim stát přidává. Například? Vezměme si třeba letošní přechod na elektronické občanské průkazy (OP). Budou je moci vydávat pouze úřady obcí s rozšířenou působností (ORP). Je to z mého pohledu už zcela »klasický« diskriminační postup státu. Ten tuto agendu vezme »dvojkovým« obcím, jež ji dosud – souběžně s »trojkovými« – bez problémů zabezpečovaly. Obcím s rozšířenou působností tak přibude práce, avšak od státu nedostanou peníze ani na další úředníky, ani na novou techniku, ani na nové prostory, v nichž bude nutné znásobení počtu klientů zvládat. Chápu, že stát penězi neoplývá. Avšak proč agendu elektronických OP nelze ošetřit s pomocí evropských peněz podobně jako dříve v případě kontaktních míst veřejné správy Czech POINT? Podobně je tomu od letošního 1. ledna s novým účetním výkaznictvím v rámci zaváděného Pomocného analytického přehledu (PAP). Aby obce zvládly nové vykazovací povinnosti vůči státu, budou muset – jak jinak, než že opět bez příspěvku státu – přijmout další zaměstnance. Vůbec bych se nedivil tomu, kdyby právě letos, kdy radnice budou mít co dělat jen s udržením »provozu«, některé obce a města, hlavně ze dna pověstné »U křivky«, začaly podávat žaloby na stát, protože přenesený výkon státní správy je už začne kriticky finančně ohrožovat. n

Proto celostátní finanční konference vyzvala poslance všech politických stran,

n

Struktura příjmů obcí a krajů v letech 2010 až 2012 v mld. Kč

Skutečnost 2010

Očekávaná sk. 2011

Kraje

142,9

45,1

146,1

46,8

147,8

47,3

Nedaňové příjmy

27,2

4,9

27,7

4,9

28,4

4,9

Kapitálové příjmy

12,8

1,1

8,6

0,6

9,6

0,6

100,8

89,5

97,2

87,8

59,1

89,0

Přijaté transfery

Obce

Kraje

SR 2012

Obce

Obce

Kraje

Pozn. Od roku 2012 obce nebudou vyplácet nepojistné dávky (dávky pomoci v hmotné nouzi) a příspěvek na péči (od 1. 1. 2012 tato povinnost přešla na Úřad práce ČR). Prostředky na výše uvedené dávky nejsou od tohoto roku započítávány v kapitole MPSV jako transfer obcím (od roku 2012 tak dochází ke snížení příjmů obcí o tyto transfery ze státního rozpočtu). Data na rok 2012 vycházejí ze stávajícího zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2012. ZDROJ: MF ČR

14

FOTO: ARCHIV

p

řipomíná to předseda Svazu měst a obcí (SMO) ČR Ing. Dan Jiránek, primátor statutárního města Kladna. Podle jeho slov i z těchto důvodů je třeba, aby ještě do letošních podzimních krajských voleb byla přijata novela zákona o rozpočtovém určení daní (RUD). Jako potřebný krok vidí předseda SMO i zavedení institutu »existenčního minima« obcí.

Dan Jiránek, primátor statutárního města Kladno, stojí v čele Svazu měst a obcí ČR od loňského jara.

aby podpořili požadavek SMO na letošní jednorázové posílení rozpočtů obcí s nejnižšími daňovými příjmy na obyvatele? O to se při schvalování zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2012 pokusil poslanec Ing. Vladislav Vilímec. Stručně řečeno navrhoval, aby obce na dně »U křivky« s počtem obyvatel 1001–10 000, jejichž propočet výnosů ze sdílených daní na hlavu nedosahuje 7000 Kč, obdržely jednorázovou finanční kompenzaci, na niž by ze státního rozpočtu byla vyčleněna částka do výše 300 mil. Kč. Žel, návrh neprošel, protože mu chyběly i hlasy poslanců za TOP 09 a STAN. Jistěže nejde pouze o jednorázovou pomoc těmto obcím. I proto je třeba zákonem změnit celý systém RUD. A to nejpozději do krajských voleb letos na podzim. Všichni přece dobře víme, že po každých volbách se ochota politiků přidat peníze obcím rapidně snižuje. Důležité je i to, aby stát dokázal, že pro obce, zejména ty v nejtíživější ekonomické situaci, chce něco udělat. Nejen já si umím představit institut jakéhosi »existenčního minima« obcí. Může-li platit pro jednotlivce – občany, proč by nemohl být uplatněn i na obce? Vždyť obce musí ze zákona plnit množství povinností, přičemž pokaždé – při jakékoliv změně RUD, se určitě najdou takové, jež si touto změnou nepolepší, nebo jí dokonce budou i tratit. n Jenže nový zákon o RUD se bez zásadního kompromisu neobejde. Vždyť i vláda loni v prosinci přerušila projednávání jeho návrhu do letošního 15. ledna s tím, že se na něm ještě musí shodnout koalice. Kam až byste v SMO byli ochotni ustoupit? Pro nás by byl nejlepší kompromis ten, který by obcím v celkovém souhrnu přidal co nejvíce peněz. Zatím se snad všich-

leden 2012

Ekonomika ni shodují na tom, že do návrhu zákona by mělo být zapracováno kritérium počtu žáků na mateřských a základních školách. Což ostatně i já sám dlouhodobě prosazuji. Jsem totiž přesvědčen o tom, že obce musí být motivovány k úsilí, aby na jejich území žáci chodili do škol. S tímto kritériem by snad zmizely i dohady mezi obcemi, v nichž školy jsou, a obcemi, kde školy nejsou, zejména o výši příspěvku na pokrytí neinvestičních nákladů na žáka. Soulad je zřejmě i v tom, že by se krátily státní dotace nejméně o 8,5 mld. Kč a tyto peníze by se přidaly do systému RUD, v jehož rámci by je pak čerpaly všechny obce. Nejen s ohledem na ekonomicky i sociálně složité období, do něhož jsme již vstoupili, ale jehož nejtěžší roky patrně máme teprve ještě před sebou, je určitě velmi nutné zvýšit motivaci obcí k vytváření podmínek pro zaměstnávání lidí na jejich území. Čtenářům Moderní obce jistě nemusím připomínat, jak se obcím oklešťoval jejich původně stoprocentní podíl na příjmu z daní osob samostatně výdělečně činných na jejich území, až stát de facto nakonec tuto daň přestal vybírat. Jistě, v řadě věcí zatím přetrvává nesoulad. Já například příliš nerozumím snaze Ministerstva financí dál zvýšit příjmy obcí do 300 obyvatel, přičemž už teď mají na hlavu vyšší příjmy než města nad 50 tisíc obyvatel. Příjmy jednotlivých velikostních kategorií obcí by měly sledovat mírně stoupající přímku. Menší obce přece jen plní méně funkcí v území než velká města. Přitom rozptyl výše příjmů je právě u malých obcí největší. Nebavme se o vcelku ošidném průměru 9000–10 000 Kč/obyv., nýbrž o tom, že jsou malé obce se 3000 Kč/obyv., ale i jiné se 40 000–50 000 Kč, i 70 000 Kč/ obyv. Proto SMO ČR v tomto smyslu opakovaně požaduje zastropovat »nejbohatší« obce a města a na druhé straně zavést už zmíněný institut existenčního minima. To by se mělo vztahovat k příjmům na hlavu, či snad k rozsahu povinností podle jednotlivých typů obcí? Na hlavu. Existenční minimum by totiž nemělo nic společného s výkonem státní správy, ale mělo by být zavedeno proto, aby i ta »nejchudší« obec mohla být plně fungující obcí pro své občany.

Musím připustit, že s ním máme několik problémů. Zásadní je ten, že zákon se stále více posouvá k tomu, aby se soutěžila pouze cena. Ano, mají-li některé produkty a služby jasně specifikována kritéria kvality,

Nedivil bych se, kdyby některá sídla ze dna U křivky letos sáhla k žalobám na stát, neboť přenesený výkon státní správy je už začne finančně ohrožovat. je vše v pořádku. Třeba kvalita bankovních služeb je garantována licencí udělenou Českou národní bankou. Problém není ani s nákupy elektřiny, zemního plynu či třeba počítačů, papíru do tiskáren apod. Jenže co je mně na druhou stranu platné, vysoutěžím-li co nejlevnější výsadbu stromořadí, když stromy během následujícího půlroku uschnou, protože byly buď nekvalitní, nebo špatně zasazeny či že se o ně zahradnická firma špatně následně starala? Zkrátka je třeba od sebe oddělit případy, v nichž lze z principu kvalitu velmi dobře ošetřit – a pak už skutečně soutěžit jen co nejnižší cenu, od těch, které obvykle mají dlouhodobější charakter a u nichž kvalita nemusí

být předem zcela nepochybně zajištěna. To se týká hlavně staveb. Soustředíme-li se pouze na cenu, kde mám záruku, že odvedená práce nebude nekvalitní? Nebo že dodavatel během stavby nezjistí, že cenu »podstřelil«, a proto raději zkrachuje, než aby v práci pokračoval a dál »krvácel«? V zákoně nám také chybí výraznější podpora místního podnikání. Nevidím důvod, proč by zejména u menších zakázek nemohla být uplatněna preference místních firem. Obec si takovou firmu umí lépe odkontrolovat a firma si zase nedovolí odbýt práci, neboť ji ve městě, a regionu každý zná. Dnes je praxe, že výběrová řízení vyhrávají firmy, které k tomu mají celé týmy právníků a ekonomů. Proto dovedou velmi dobře soutěžit, avšak pak vyhranou zakázku přeprodají dál. Nelíbí se nám ani nárůst administrativy, který obce budou muset zvládat, když budou muset předem připravit a zveřejnit ekonomické zdůvodnění zakázky. Já si nedokážu představit třeba ekonomické zdůvodnění opravy chodníku. Nehledě na to, že nespokojený soutěžitel může zdůvodnění napadnout. Jistěže chápu úmysl státu co nejvíce omezovat korupci. Avšak nejsem si zcela jist, zda se to těmito velmi striktními pravidly skutečně výrazněji podaří. A navíc tlak pouze na co nejnižší cenu logicky povede n k tomu, že kvalita půjde dolů. ivan ryŠavý

Struktura příjmů obcí a krajů v roce 2011 a 2012 Struktura příjmů obcí v r. 2011 (odhadovaná skutečnost) Přijaté transfery 34,8 % Daňové příjmy 52,7 %

Struktura příjmů krajů v r. 2011 (odhadovaná skutečnost) Přijaté transfery 62,7 %

Daňové příjmy 33,4 %

n

Není však stejně palčivá otázka krytí nákladů na výkon přenesené působnosti? Pokud jde o výkon státní správy, snažíme se dobrat se modelu, který by zohledňoval rozsah a míru povinností, které má konkrétní daná obec toho či onoho typu. K tomuto modelu se ovšem letos určitě nedopracujeme. Ale aktuálně řešme alespoň to, že stát očividně přehlíží fakt, že na výkon státní správy je třeba kromě příslušného počtu úředníků mít pro ně – a jejich klienty, zajištěné i budovy včetně údržby a oprav, plyn, elektřinu... To vše se totiž do příspěvků na výkon státní správy nezapočítává.

n

Co v SMO očekáváte od novely zákona o veřejných zakázkách, která by měla nabýt účinnosti letos v dubnu?

Nedaňové příjmy 3,5 %

Kapitálové příjmy 3,1 %

Kapitálové příjmy 0,4 %

Nedaňové příjmy 9,5 % Struktura příjmů obcí v r. 2012 (predikce)

Struktura příjmů krajů v r. 2012 (predikce)

Přijaté transfery 24,15 % Daňové příjmy 60,3 %

Přijaté transfery 62,8 %

Kapitálové příjmy 3,9 % Nedaňové příjmy 9,9 %

n

leden 2012

Daňové příjmy 33,4 %

Nedaňové příjmy 3,4 % Kapitálové příjmy 0,4 %

Pozn.: Data vycházejí ze stávajícího zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2012. ZDROJ: MF ČR

15

Informační a komunIkační technologIe

camelnet propojí plzeňský kraj Známé rčení »Bez spojení není velení« lze parafrázovat i do aktuálnější podoby – »Bez kvalitního spojení, není kvalitní řízení«. I tak můžeme představit téma výstavby regionální datové sítě Plzeňského kraje CamelNET.

J

ejí provoz byl oficiálně spuštěn 3. listopadu 2011 v rámci 10. ročníku konference Krajský rok informatiky. Výchozí situace, na jejímž základě jsme se rozhodovali, jak v této oblasti pokračovat, vypadala následovně.

ZáchranářI, nemocnIce I školy potřebuJí kvalItní přIpoJení Pod Plzeňský kraj spadá přes 130 zřizovaných či většinově vlastněných subjektů. Všechny potřebují konektivitu (minimálně k internetu), některé z nich na ní bytostně závisí. Příkladem je Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje nebo Správa a údržba silnic Plzeňského kraje. Všech asi 200 uživatelů této organizace potřebuje přístup k jednomu informačnímu systému. K tomu se před spuštěním sítě CamelNET používala virtuální privátní síť sestavená prostřednictvím sítě internet s využitím standardního připojení např. formou ADSL. Taková technologie připojení však neumožňovala v krajské správě a údržbě silnic nasadit centralizované prostředí souborových serverů a zálohování dat. Výměna dat mezi »krajskými« zdravotnickými zařízeními, případně mezi dalšími zařízeními v regionu (zejména Fakultní nemocnice v Plzni) probíhala dříve jen s využitím přenosových kapacit běžného internetu. Často se takto přenášejí data

z různých vyšetření, např. RTG snímky, případně data z vyšetření na magnetické rezonanci (1 vyšetření je asi 2 GB dat), což je velmi časové náročné. Kromě zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti přenosu bylo cílem i zrychlení na řády jednotky sekund. Další velkou množinou jsou např. střední školy a ústavy sociální péče. I ony potřebují konektivitu s okolním světem. pomůže kraJské technologIcké centrum Kraj chce pomáhat zabezpečovat některé služby krajským organizacím s využitím CamelNETu i s využitím tzv. Technologického centra Plzeňského kraje. Jednoduše řečeno, jde o několik výkonných centrálních serverů s dostatečnou kapacitou na ukládání dat. V Technologickém centru mohou krajské organizace využívat virtuální servery a tím šetřit za nákup vlastních serverů, případně v něm mohou zálohovat svá lokální data. Vše je podmíněno existencí robustního a kapacitně dostačujícího připojení organizace k Technologickému centru, což běžný internet neumožňuje. Na tomto příkladu je vidět, jak je pro regiony vhodné kombinovat služby vlastní infrastruktury se službami vlastních technologických center (cloudů) a díky tomu dosáhnout vysokého synergického efektu.

elektronická komunikace /1

e

lektronická komunikace bezpochyby šetří čas. E-mail je rychlý a běžně využívaný způsob písemného styku firem, organizací veřejné správy i soukromých osob. I když je oproti některým ostatním písemným formám výměny informací rychlejší, velmi často se v něm využívají všeobecně známé zkratky (obvykle pocházejí z angličtiny), které sepsání e-mailu ještě zrychlí. Zkratky jako např. LOL – laughing out loud (hlasitě/hodně se směji), OMG – oh my God! a FYI (viz dále) se na jaře dostaly i do Oxfordského slovníku angličtiny, a tím pádem patří mezi oficiální anglická slova. Tento trend ukazuje, že zkratky se už dávno nepoužívají pouze v komunikaci studentů na chatu, ale pronikají i do oficiální komunikace lidí, kteří se třeba ani neznají osobně a mají mezi sebou velmi formální vztah. Je otázkou, zda je to dobře nebo špatně, ale každopádně by se nikdo neměl urazit, pokud v nějakém neformálním e-mailu zkratku použijete.

16

Není na škodu seznámit se s několika nejpoužívanějšími zkratkami. Často se můžeme setkat s akronymy BTW – by the way (mimochodem), FYI – for your information (pro vaši informaci), IMHO – in my humble/honest opinion (podle mého skromného mínění), ASAP – as soon as possible (co nejdříve), FAQ – frequently asked questions (často kladené otázky), FW – forward (přeposlání e-mailu dalšímu adresátovi), TIA – thanks in advance (předem děkuji) a WAYTA – what are you talking about? (o čem to mluvíš?). Dále existují desítky dalších zkratek pro popis nejrůznějších situací a jevů. Zkratky vznikají spontánně, nejstarší z nich se začaly používat v době, kdy si lidstvo nepředstavovalo počítače a současnou komunikaci ani v těch nejodvážnějších představách. První případ užití zkratky OMG byl Oxfordskou univerzitou zaznamenán před téměř sty lety, v roce 1917. Zkratky tedy rozhodně nepřišly až s elektronickou komunikací, byly zde o mnoho

výhodná spolupráce s obcemI Rozhodování kraje ovlivnily i komunikační potřeby státu na území kraje. Zaměřili jsme se na složky Ministerstva vnitra – Hasičský záchranný sbor a Policii ČR. Rada kraje rozhodla v roce 2009 o zpracování analýzy pokrytí kraje datovými infrastrukturami a návrhu projektového záměru krajské datové infrastruktury. Velkou inspirací byla úspěšně fungující datová síť Kraje Vysočina RowaNET. Hlavním cílem projektu krajské regionální infrastruktury je vybudování optické datové sítě, která propojí technologická centra kraje s objekty krajem zřizovaných organizací a s obcemi a jejich metropolitními sítěmi. Základní páteřní síť patří kraji. Základní páteřní trasy umožní integrovat metropolitní sítě budované obcemi s finanční podporou Plzeňského kraje (ročně z jeho rozpočtu asi 10 mil. Kč). Metropolitní sítě už vznikají v Klatovech, Domažlicích, Tachově, Přešticích a Nýrsku. Síť jako celek bude napojena na Komunikační infrastrukturu veřejné zprávy a Centrální místo služeb. Výstavba 1. etapy regionální komunikační infrastruktury je součástí projektu Technologické centrum Plzeňského kraje. (dotace z IOP). Vloni se vybudovala základní část sítě, je do ní připojeno 10 z 15 obcí s rozšířenou působností. Do konce roku 2012 bude připojena do sítě CamelNEt více než polovina objektů Plzeňského kraje. n václav koudele vedoucí odboru informatiky Krajský úřad Plzeňského kraje

dříve. Jejich širšímu používání se bude pravděpodobně bránit čím dál tím méně lidí. Jako ilustrace trendu může posloužit třeba oblíbená zkratka OK, kterou se nebojí v e-mailové komunikaci používat snad nikdo. Pokud budete mít pro začátek problém nějaké zkratky použít, je to pochopitelné. Zvláště v případě formální e-mailové komunikace může použití značek protějšek rozzlobit. Člověk, který obdrží e-mail plný zkratek, se může domnívat, že si ho nevážíme a komunikaci s ním odbýváme. Pokud jsou ovšem obě strany při komunikaci svolné ke zkracování a nevadí jim, není jediný důvod, proč občas zkratku nepoužít. Přece jen vznikly kvůli tomu, aby šetřily čas. K vyjádření emocí (úsměv, rozčilení) je možné použít neformální emotikony, tedy smajlíky. Mimochodem, v elektronické komunikaci bychom se všichni měli řídit takzvanou netiketou, tedy nepsaným desaterem pro pohyb na internetu. Netiketa je jakousi novou obdobou klasické n etikety, tedy pravidel chování. Jan handl

leden 2012

Informační a komunIkační technologIe

Qr kódy nabízejí novou formu komunikace i obcím a městům Oživit zájem hlavně mladých lidí o naučné stezky, přírodní a kulturní památky tím, že jim poskytne interaktivní a mobilní alternativu informačních tabulí, chce projekt Taggmanager.cz. Na jeho stránkách najdete informace o 99 stezkách a památkách, kde již jsou umístěny kódy umožňující návštěvníkům s mobily, aby si zobrazená data vzali doslova s sebou a pracovali s nimi hned nebo následně. Do QR kódů lze umístit také GPS souřadnice, čehož využila Letní filmová škola Uherské Hradiště, a navigovala tak své návštěvníky k jednotlivým objektům, v nichž se něco dělo. Další inspiraci může nabídnout městská část Praha 6, která na svém webu pomocí QR kódů označuje všechny plánované akce, úředníky a zastupitele. Zájemci díky tomu mohou do svého telefonu jednoduše dostat kontakty nebo program na víkend. Prahy se týká i pilotní projekt, který spustila společnost ROPID (Regionální organizátor pražské integrované dopravy). Vybrané zastávky na autobusové lince č. 173 vybavila zkušebně kódy, po jejichž načtení do mobilního telefonu je uživatel přesměrován na web s aktuálními odjezdy z konkrétní zastávky včetně aktuálního zpoždění. »Všechny autobusy na lince 173 (i na linkách 165, 341 a 342) jsou totiž vybaveny zařízením GPS pro sledování aktuální polohy, a tudíž se při zpoždění tato odchylka zobrazí i na uvedené webové stránce,« upozornil mluvčí společnosti Filip Drápal.

Starosta New Yorku Michael Bloomberg spustil kampaň, jejímž cílem je umístit do roku 2013 na každou nově stavěnou budovu ve městě QR kód odkazující na web s informacemi ze stavebního úřadu. Zájemce se dozví údaje o rozsahu stavby, o jejím realizátorovi a získá i kontakt na kancelář, kde lze podat případnou stížnost. Jaké uplatnění najdou QR kódy v naší veřejné správě?

stačí mobIlní telefon s fotoaparátem a čtečkou Zkratka QR je odvozena od slov Quick Response, tedy rychlá odezva. A skutečně. Pokud máte mobil vybavený fotoaparátem a QR čtečkou, stačí zamířit fotoaparát na QR kód a informace z něj se vám přenesou do mobilu. V principu lze uložit do QR kódu libovolná data. Nejčastěji to bývají informace konkrétního charakteru, jako jsou webová adresa, kontaktní údaje (vizitka), událost v kalendáři, e-mail, poloha podle GPS a další. Kódy lze vytisknout a umístit téměř kamkoliv a nabídnout uživatelům chytrých mobilních telefonů možnost získat řadu užitečných informací. Těchto vlastností QR kódů se pochopitelně nejdříve chytila komerční sféra, která tak získala nový velmi efektivní a levný marketingový nástroj. Není třeba připomínat známé příklady využití QR kódů ze světa, zajímavé nápady se objevují i v tuzemsku. K průkopníkům využívání QR kódů patří i jeden vyhledávač, který za ideální místo pro jejich umístění v ulicích považuje lavičky. Prostřednictvím QR kódů tak pobízí uživatele k zapojení do interaktivních her, které mají za úkol zpropagovat jeho mobilní služby. Cestujícím v pražském metru jistě neunikly billboardy propagující fotoslužby a nabídky fotoaparátů, na nichž nechybí QR kód, jehož prostřednictvím se dostanete na detail konkrétního produktu. Ještě dále v uplatnění QR kódu postoupila virtuální drogerie, kterou otevřela společnost Mall.cz. Na několika stanicích metra vylepila plakáty s nabídkou zboží a sloganem »1. drogerie v metru – objednejte, než vám to pojede!«. leden 2012

Řada městských webových stránek pomocí QR kódů umožňuje uživatelům, aby si přidali vybrané stránky mezi oblíbené v telefonu. InspIrace Z tuZemska Nástup nové technologie nezůstal zcela utajen ani veřejné správě, tedy přesněji některým jejím údům a podřízeným či podporovaným organizacím. Objevíme již řadu městských webových stránek, které pomocí QR kódů umožňují uživatelům, aby si pohodlně přidali vybrané stránky webu mezi oblíbené ve svém mobilním telefonu. Některá města jako Tábor, Telč nebo Hradec nad Moravicí jdou ještě dál, když s pomocí QR kódů nabízejí kompletní průvodce daným městem a okolím. Existují také průvodci různými regiony – Lašskou branou Beskyd, Těšínskými Beskydy, průvodce po hradech a zámcích Středočeského kraje, průvodce po zoologických zahradách (Brno, Jihlava), již delší dobu pracuje s QR kódy Zoo Praha. Četné rozšiřující informace u dvou desítek exponátů či expozic nabízí uživatelům chytrých mobilních telefonů Muzeum Vysočiny v Třebíči.

FOTO: auTOr

n

e každý asi ví, co to QR kódy jsou, proto začněme vysvětlením několika základních pojmů. QR kódy představují obdobu čárových kódů, které známe z obalů nejrůznějšího zboží. Nevytvářejí se však z čárek, ale z černobílých bloků, které se skládají v obrazce ve tvaru čtverců. Díky své konstrukci umožňují přenášet daleko více informací – do jedné QR matice se vejde až 7000 číslic nebo text o délce 4300 znaků.

QR kód vygenerovaný pro Moderní obec odkazuje na její webové stránky.

kódy vygeneruJete snadno a Zdarma Lze očekávat, že zajímavých způsobů využití QR kódů v oblasti veřejné správy bude přibývat. Zvláště když vytvoření QR kódu je velmi snadné. Stačí jen vložit do bezplatné on-line aplikace adresu webové stránky, text, číslo telefonu nebo SMS a vygenerovaný QR kód pak umístit na svoji webovou stránku či vkládat do tištěného textu. A rychle rostoucí počet uživatelů mobilních telefonů s připojením k internetu zajišťuje, že zájemců o takto poskytované informace bude jen přibývat. Pokud už mají mobilní telefon s fotoaparátem, stačí jim naistalovat si jen QR čtečku (která je zdarma) a mohou využívat off-line funkce, tedy přečíst si text nasnímaný z QR kódu do mobilu. Pokud chtějí používat QR kódy on-line a dostat se tak i k obsahu rozsáhlých webových prezentací, potřebují mít připojení k internetu, a to buď prostřednictvím WiFi nebo přes svého mobilního operátora. Informací o využití QR kódů je možné najít s pomocí vyhledávače na internetu mnoho. Začít lze na stránkách www.qr-kody.cz a pak už jen přidat vlastní nápady. n Jaroslav WInter

17

Evropská uniE

Čerpání evropských dotací je pod stálým dohledem Nedocenění řádné přípravy a průběhu veřejné zakázky a neuznatelnost výdajů financovaných z evropských fondů jsou nejčastějšími nešvary, které se v České republice projevují při čerpání evropských dotací. Shodli se na tom zástupci Evropské komise s představiteli operačních programů fungujících u nás na výročním setkání loni 6. a 7. prosince ve Zlíně.

»největší problém se zákonem o zadávání veřejných zakázek, kde se naráží na fundované právníky velkých stavebních firem, které záměrně napadají výběrová řízení, a ta se musí opakovat«. V Horce nad Moravou se tyto problémy podařilo překonat a projekt v hodnotě 32 mil. Kč je na světě. Žáci tamní školy tak mají k dispozici nejen zbrusu nové prostory pro výuku, ale i nový sportovní areál. V Lidečku na Zlínsku už s první výzvou do ROP Střední Morava předložili projekt víceúčelového nízkoenergetického centra pro všechny generace, do něhož se nyní soustřeďuje kulturní a společenské dění v obci. Jak připomíná starosta Ing. Vojtěch Ryza, evropské dotace, konkrétně 28 mil. Kč z ROP Střední Morava, pomohly uskutečnit projekt, který má zásadní význam pro rozvoj obce především v oblasti podpory a udržení kulturně-společenského života. Proměna obyčejného a částečně chátrajícího sídliště Bařiny ve Štramberku na Novojičínsku na hezké a příjemné místo pro život přišla město na téměř 50 mil. Kč. Až 43,3 milionu uhradí dotace z ROP Moravskoslezsko. Většinu evropského příspěvku ještě zbývá vyúčtovat. Místostarosta města

FOTO: ARCHIV

p

Díky evropským penězům se v sídlišti Bařiny ve Štramberku kompletně proměnila k lepšímu tamní veřejná prostranství.

tace. Ke konci listopadu 2011 bylo z ROP podpořeno přes 620 projektů v celkové hodnotě přibližně 13 mld. Kč. S přípravou a organizací veřejné zakázky si museli poradit i v Horce nad Moravou na Olomoucku, když tam rozšiřovali a modernizovali prostory základní školy. Podle manažera projektu Stanislava Loserta je

FOTO: ARCHIV

Je-li kontrola uznatelnosti nákladů nedůsledná, obvykle se to odrazí v rozpočtu obce či jiného řešitele projektu.

FOTO: ARCHIV

odle 1. náměstka ministra pro místní rozvoj Ing. Daniela Brauna, MA, šlo o »dobrou příležitost, jak společně se zástupci Evropské komise hledat řešení výzev, které máme před sebou, a sdílet zkušenosti se správou a využitím evropských fondů«. Například z Regionálního operačního programu (ROP) Střední Morava bylo ke konci listopadu 2011 schváleno k financování 694 projektů za 12,2 mld. Kč. V té souvislosti zvlášť vyvstává význam řádné kontroly uznatelnosti výdajů. Je-li tato kontrola nedůsledná, obvykle se to odrazí v rozpočtu města, obce či jiného řešitele projektu. Své o tom ví například i Mgr. Ivana Hanáková, ředitelka základní a mateřské školy v Hrabenově na Šumpersku. Tvrdí totiž, že »je dobré hlídat, které náklady jsou uznatelné a které ne, aby se realizátorům projektu nezvyšovaly plánované náklady«. Zejména pro malé obce se totiž jakýkoliv další nepředvídatelný výdaj z jejich rozpočtu obvykle stává problémem. Obdobné zkušenosti má řídicí orgán ROP Moravskoslezsko. Veřejné zakázky u projektů, které se uskutečňují v rámci tohoto programu, tam proto procházejí pečlivou kontrolou a pod drobnohledem jsou i výdaje, které příjemci evropských peněz vyúčtovávají. Čím je příjemce pečlivější a lépe spolupracuje s celým projektovým týmem a dodavateli, tím větší je šance, že se při proplácení nedočká nemilého krácení do-

Nová sportovní hala, jejíž výstavba byla podpořena z ROP Moravskoslezsko, slouží v Čeladné od června 2010.

Ing. Oldřich Škrabal však věří, že s proplacením dotace nebude žádný problém. »Přeměna sídliště byla rozsáhlá a viditelná,« uvedl. Zrevitalizované sídliště se otevřelo v prosinci 2011. Nákladná byla rovněž výstavba sportovní haly v Čeladné na Frýdeckomístecku. Vyřešila nedostatečné zázemí pro výuku tělocviku žáků a vytvořila i zázemí pro mimoškolní a volnočasové aktivity obyvatel obce. »Nezapomněli jsme ani na prostory pro klubové aktivity společenských organizací,« uvedla místostarostka Věra Golová. Příspěvek z ROP Moravskoslezsko na výstavbu tělocvičny činí 47 mil. Kč, k nimž obec přidala dalších 7,5 milionu korun. n rEnata škrobálková

ZŠ v Horce nad Moravou je umístěna na okraji obce v těsném sousedství s CHKO Litovelské Pomoraví. Dotace z ROP Střední Morava ve škole mj. umožnila modernizaci výuky.

18

Úřad Regionální rady Střední Morava

Michal sobEk

Úřad regionální rady Moravskoslezsko

leden 2012

Téma

fOTO: KOma mOdular cOnsTrucTiOn

moderní školy a školky

Mateřská škola Oříšek v Městské části Brno-Ořešín (asi 500 obyvatel) vyrostla vloni metodou modulární výstavby.

modulární výstavba připomíná v mnohém stavebnici Poprvé se modulární výstavba výrazně zapsala do povědomí veřejnosti v souvislosti se sociálními byty ve Vsetíně. Ve světě se využívá přes padesát let a modulární stavby vůbec nemusejí vypadat jako zařízení staveniště z obytných kontejnerů.

m

odulové (modulární) stavby volí města a obce nejčastěji za účelem vyřešení nedostatku míst v mateřských či základních školách či zajištění sociálního bydlení. principy modulární výsTavby Modulové mateřské školy vznikly např. vloni v Brně-Ořešíně, v roce 2010 v Jihlavě, v Pozořicích či Modřicích u Brna. »Výstavba budov modulární metodou znamená, že se ve výrobním závodě provádí asi 90 % činností a na vlastní stavbě se provádějí jen spoje jednotlivých modulů, které jsou z výroby takřka kompletní – podlahy, okna, dveře, elektroinstalace, sanita, obklady aj.,« vysvětluje Ing. Martin Hart z firmy Koma Modular Construction, s. r. o., která realizovala výše zmíněné stavby. Stavby vznikají podle individuálních návrhů. Stěny, podlahy a strop tvoří sendvičové konstrukce stejné jako u dřevostaveb. Hlavní výhodou je rychlost výstavby a to, že stavbu lze ihned využívat a není nutné nechávat ji vyschnout, jako v případě standardní metody stavění. Oněch zmíněných 90 % činností se odehrává ve výrobní hale za stálých klimatických podmínek, takže se stavba může realizovat i v zimních měsících. Finanční úspory spočívají v metodě leden 2012

výstavby (asi 15–30 % oproti zděným stavbám) i v zakládání stavby – není potřeba provádět základovou desku, ale stačí základové patky nebo pasy. »Modulární stavba má i dobré tepelnětechnické vlastnosti při relativně tenkých stěnách v porovnání se zděnými stavbami,« pokračuje Ing. Hart. Technické řešení je podobné jako u dřevostaveb. Stěny, podlahy a strop jsou řešeny sendvičovým způsobem – tvoří je několik vrstev materiálů. Architekt určí, jaké mají být pohledové materiály a co musí stěny splňovat z hlediska protipožárních, hygienických, zvukových a tepelnětechnických požadavků a konstruktéři zadání zohlední. »Běžně se staví jedno až dvoupodlažní budovy, výjimečně třípodlažní. Jednotlivé moduly se vyrábějí v maximální světlé výšce 3 m. Ne kvůli výrobě, ale kvůli dopravě. Pokud je požadavek na vyšší světlou výšku místností, je lépe zvolit jiný druh výstavby,« přibližuje Ing. Hart. Modulární výstavba není vhodná ani pro stavby, které jsou obkládané např. mramorem nebo jiným drahým materiálem a kde se vyžaduje honosný vzhled. V modulární stavbě lze provozovat kuchyň, prádelnu, saunu, fitcentrum, tedy vše jako ve zděné budově. Důležité také je, aby projekt vypracoval architekt, který má s modulární výstavbou zkušenosti.

v jihlavě za šesT Týdnů v ořešíně za jeden Trvání výstavby záleží na návrhu a velikosti. Např. vlastní stavba dvoupodlažní, čtyřtřídní MŠ v Jihlavě na sídlišti Březinky, která poskytla útočiště pro sto dětí, trvala šest týdnů. K tomu necelé dva měsíce si vyžádala výroba modulů. Školka je zčásti opláštěna zateplovacím systémem se žlutou omítkou s dětskými motivy. Ze strany od lesa a k hřišti je opláštěna dřevěným obkladem z pařené borovice. Díky speciálnímu konstrukčnímu systému nejsou vidět ve třídách jednotlivé spoje modulů, jak to obvykle bývá běžné u kontejnerových staveb. Vytápění je řešeno teplovodními radiátory, kdy se horká voda přivádí z nedaleké školy. Pomoci výměníkové stanice v přízemí stavby se ovládá vlastní vytápění školky. Veškeré rozvody jsou vedeny ve stěnách. Každá třída je jinak barevně řešena, včetně mobiliáře. Třídy jsou vybaveny audio a video technikou. Náklady na výstavbu byly asi 20 mil. Kč. a zahrnují i terénní úpravy, oplocení a dětské hřiště. Jihlava na akci získala dotaci z ROP Jihovýchod. Jednoduchá jednotřídní MŠ jako např. v Brně-Ořešíně (viz obr. nahoře) se montovala asi jeden týden a výroba trvala dva až tři týdny. Základní škola v italské L´Aquile z roku 2009 (viz obr. str. 20) s 22 třídami pro celkem 600 dětí, s kabinety, ředitelnou a ostatními provozními prostory se vyrobila, dopravila na místo a smontovala během sedmi týdnů.

19

›

Téma

moderní školy a školky

› škola nebo školka jako

Novou modulovou základní školu má např. italské město L´Aquila.

fOTO: TOuax, s. r. O.

prázdnin a s minimální zátěží pro obyvatele obce. Jeden den přijely moduly na nákladních autech a za 24 hodin byla postavena hrubá stavba. Celý objekt byl dokončen a zkompletován za 23 dnů. Následující čtyři týdny se montovala fasáda a prováděly dokončovací práce a terénní úpravy, aby děti mohly 1. září nastoupit do školky. »Někteří rodiče měli zpočátku určité obavy, jestli nepošleme jejich děti do „buněk“,« komentoval místostarosta obce Jaroslav Hampl. S výsledkem však byli podle místostarosty spokojeni. V Teplýšovicích přistavěli během loňských letních prázdnin k mateřské školce nové křídlo pro 21 dětí, včetně sociálního zařízení a šatny, během deseti dnů. »Počet míst v naší školce dlouhodobě nedostačoval. Přes opakované pokusy získat finanční dotaci na stavbu nové mateřinky, jsme nemohli spoléhat ani na krajský rozpočet, ani na evropské strukturální fondy. Hledali jsme proto nejen ekonomicky, ale i technicky zajímavé řešení, které by mohlo náš problém vyřešit,« popsal původní situaci starosta Teplýšovic Josef Škvor. Nedostatek financí obec vyřešila ve spolupráci se třemi okolními obcemi. Náklady dosáhly výše asi 2,5 mil. Kč. Zároveň s novou přístavbou proběhla i rekonstrukce původního zděného objektu. Modulová přístavba mateřské školy sestává ze šesti modulů a její plocha dosahuje téměř 125 m². Přístavbu bude možné proměnit n v případě potřeby např. v jesle.

Celkový pohled na novou modulovou mateřskou školu v Poříčanech (okr. Kolín).

protože se v závodě vyrobí jen prefabrikované komponenty (části nosné ocelové konstrukce), které se převezou na staveniště, kde se z nich sestaví nosná ocelová konstrukce a následně se vytvářejí stěny, střecha, podlaha atd. Modulová výstavba umožňuje také větší flexibilitu (objekty jsou mobilní) – jejich kapacitu (patrovost, půdorys) lze měnit s nižšími náklady. fOTO: KOma mOdular cOnsTrucTiOn

sTavebnice Modulové stavby mateřských a základních škol vznikají napříč celou republikou. Např. v Poříčanech (okr. Kolín), Teplýšovicích (okr. Benešov) či Neratovicích (ZŠ o dvou učebnách) za nimi stála společnost Touax, s. r. o. Její zástupce Jan Petr poskytl Moderní obci další informace. »Každý objekt si již ve fázi projektu rozdělíme na prostorové jednotky, tzv. moduly, které z výrobního závodu převezeme na místo realizace a tam objekt sestavíme jako stavebnici. Výsledkem je velmi rychlá hrubá stavba. Následně objekt dokončujeme zevnitř, případně se montují jestě fasádní prvky nebo se dělají okolní úpravy apod.« Modulové stavby patří do skupiny montovaných staveb spolu s ocelovými konstrukcemi či dřevostavbami. Stavba s využitím ocelové konstrukce trvá delší čas,

v poříčanech nová školka, v Teplýšovicích nové křídlo Nová obecní mateřská škola se v Poříčanech otevřela v září 2010. Postavila se za dva měsíce v nadstandardním provedení. Objekt působí kompaktně, dominantním prvkem je barevná fasáda z kombinace dřeva z pařené borovice a cembonitových desek. Stavba dosahuje horní hranice stupně C průkazu energetické náročnosti budov. Vytápění je plynové. Školka má kapacitu asi 50 dětí. Stavba z patnácti modulů o celkové ploše přes 200 m² probíhala během letních

simona dvořáčková

montované stavby školek volí v obcích, které rychle rostou ve, proto jsme s dodavatelem vyjednali dvě varianty financování – z dotace se spoluúčastí obce nebo na splátky z dodavatelského úvěru,« říká starosta. Kapacita školky podle jeho slov není sice s ohledem na pokračující příliv mladých rodin dostatečná, ale odpovídá současným možnostem obce.

Baby boom a příliv rodin s dětmi do venkovských obcí zapříčiňuje nedostatek míst v mateřských školách. Obce potřebují reagovat rychle, ale současně bojují s omezeným rozpočtem.

v chýni již uspokojili popTávku Závažným problémem minulého roku v obci Chýně (asi 1900 obyv., okr. Praha-západ) byla malá kapacita školky. Na podzim 2011 jej vyřešila přístavba nového pavilonu pro 28 dětí (obr. str. 21), který tvoří herna, šatna, sociální zařízení, přípravna jídel a provozní zázemí. Použit byl montovaný systém a výstavba trvala dva měsíce. Svému účelu začne pavilon sloužit tento měsíc. Starosta Chýně Pavel Fousek komentuje: »Zpočátku jsme uvažovali o kontejnerovém řešení, to nabízel i vybraný dodavatel, ale

20

oslovili jsme jej v době, kdy už měl ve výrobním programu montovaný systém. Rozhodlo to, že jde o klasickou stavbu, která se rychlostí blíží kontejnerové, a její cena.« Ing. Antonín Fryč ze společnosti Warex, s. r. o., dodavatele stavby, vysvětluje: »Nosnou konstrukci objektu tvoří montovaný skelet z ocelových sloupů. Obvodové stěny jsou sendvičové a interiérovou stranu tvoří předstěna ze sádrokartonu. Fasády jsou z tenkovrstvé omítky v rámci kontaktního zateplovacího systému. Naše společnost takto realizovala vloni sedm školek.« Výhodou stavebního programu je variabilita, časová a finanční úspora. Životnost budov je podobná jako u jiných budov. Běžnou údržbu vyžaduje fasáda, vnitřní nátěry apod. Náklady na stavbu činily asi 6,6 mil. Kč. Obec vloni požádala o dotaci z ROP Střední Čechy, výsledek měl být znám v prosinci 2011. »Stavbu jsme chtěli zahájit co nejdří-

variabilní mš za oborou Novostavba MŠ Za Oborou v Praze 6 byla otevřena vloni v listopadu. Jde o kombinaci železobetonového skeletu s vyzdíva-

fOTO: VHE, s. r. O.

k

e slovu přicházejí stále častěji různé montované systémy výstavby. Kombinují rychlost a jednoduchost a zadavatelům přinášejí časovou a finanční úsporu. Dodavatelé těchto staveb navíc vyzdvihují nízkou energetickou náročnost, snadnou údržbu a variabilitu.

Nevyhovující dřevostavbu školní družiny nahradila v Praze 6 nová MŠ Za Oborou.

leden 2012

ilustrační foto: magistrát města kladna

sPEcIál

Novorenesanční budova radnice na náměstí Starosty Pavla v Kladně spolu s kostelem Nanebevzetí Panny Marie (vlevo).

Nakládání s obecním majetkem podle zákona o obcích

JUDr. ADAM FUREK

ObsAh n Úvod n Majetkové dispozice z obsahového hlediska n Majetkové dispozice z hlediska postupů obecních orgánů n Vzory vybraných úkonů podle zákona o obcích

I I III VIII

ÚVOD Obce mají při nakládání se svým majetkem v zásadě identické postavení jako jakýkoli jiný vlastník. Každá obec je však rovněž subjektem veřejného práva (veřejnoprávní korporace), což odůvodňuje určité specifické zákonné požadavky, které jsou na ni při nakládání s jejím majetkem kladeny. Toto zvláštní postavení obce při majetkových dispozicích trefně charakterizoval Nejvyšší soud v rozsudku z 8. 4. 2009, sp. zn. 28 Cdo 3297/2008: ...obec ani jakožto účastníka soukromoprávního vztahu nelze vyjmout z požadavků kladených na správu věcí veřejných. Obec jakožto veřejnoprávní korporace má při nakládání se svým majetkem určité zvláštní povinnosti vyplývající právě z jejího postavení jakožto subjektu veřejného práva. Proto i zde platí, že hospodaření s majetkem obce musí být maximálně průhledné, účelné a veřejnosti přístupné. Povinnosti, které musejí obce při dispozicích se svěřeným majetkem splnit, jsou stanoveny především v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění. Z hlediska jejich zaměření je lze v obecné rovině rozdělit na požadavky obsahové a požadavky procedurální. Požadavky procedurální stanoví, zjednodušeně řečeno, zvláštní postupy pro rozhodování o konkrétní majetkové dispozici. Požadavky obsahové, opět zjednodušeně řečeno, umožňují hodnotit realizovanou dispozici z hlediska jejího »přínosu« pro obec. Do první kategorie můžeme zařadit především leden 2012

zveřejnění záměru obce disponovat obecní nemovitostí a rozhodnutí o uzavření konkrétní smlouvy, do kategorie druhé pak hodnocení dispozice z pohledu její hospodárnosti, účelnosti, ekonomické výhodnosti a z hlediska plnění úkolů obce v samostatné působnosti. Cílem této přílohy je umožnit čtenářům základní orientaci v těchto specifických povinnostech obcí při nakládání s jejich majetkem. Text je psán především s ohledem na typické problémové situace, k nimž může v praxi docházet. Obsah přílohy proto vychází nejen z výkladu zákonných norem, ale odráží i aktuální rozhodnutí především Nejvyššího soudu (všechny judikáty jsou dostupné na http://www.nsoud.cz). Pokud je na některých místech uvedeno více řešení a judikatura odpověď nedává, je vhodné vždy zvolit to »nejpřísnější« z nich, které sice může být administrativně komplikovanější, vždy však poskytuje jistotu, že platnost právního úkonu nebude dodatečně zpochybněna.

MAJETKOVÉ DISPOZICE Z OBSAHOVÉHO HLEDISKA POvINNOst NAKláDAt s MAJEtKEM s Péčí řáDNéhO hOsPODářE V úvodu přílohy bylo zdůrazněno, že obce nakládají s veřejným majetkem, a jsou proto při dispozicích omezeny oproti jiným vlastníkům určitými specifickými povinnostmi. Klíčovou povinností je povinnost nakládat s majetkem (včetně jeho správy) s péčí řádného hospodáře. Legislativní text toto pravidlo vyjadřuje v ustanovení § 38 odst. 1 zákona o obcích, podle kterého musí být majetek obce využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vy-

I

›

sPEcIál

› plývajícími ze zákonem vymezené působnosti, přičemž obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Svou povahou se přitom jedná o obecnou zásadu, kterou je nutné respektovat při rozhodování o jakékoli majetkové dispozici, lhostejno, zda rozhodnutí činí zastupitelstvo, rada, starosta či obecní úřad. Uplatnění zmíněné povinnosti v praxi znamená hodnotit zamýšlenou dispozici z hlediska její »přínosnosti« (»výhodnosti«) pro obec, přičemž toto hodnocení sestává ze dvou navazujících kroků. V první fázi je majetková dispozice posuzována z hlediska jejího materiálního (ekonomického, hospodářského) přínosu, který obec z této dispozice získává, tedy zjednodušeně řečeno hodnotou získávaného protiplnění (výší kupní ceny, výší nájmu apod.). Toto hledisko zákon dokonce výslovně stanoví ve svém § 39 odst. 2 ve vztahu k úplatným převodům majetku v podobě zákazu převádět majetek za cenu nižší, než je cena ovyklá, platí však na základě § 38 odst. 1 zákona o obcích pro jakoukoli dispozici, např. i pro pronájem. Jestliže je dispozice pro obec ekonomicky výhodná, např. dojde k prodeji nejvyšší nabídce, lze mít za to, že dotčená povinnost nebyla porušena. To však samozřejmě neznamená, že by obec nemohla disponovat se svým majetkem z ekonomického hlediska »méně výhodně«. Cena je totiž pouze prvotním hlediskem pro posouzení dispozice. Neméně důležitým kritériem je zákonem předvídané plnění úkolů obce a dosahování jejích zájmů. Jinak řečeno obec může disponovat majetkem i ekonomicky méně výhodně, je-li taková dispozice obhajitelná »důvody hodnými zvláštního zřetele«. Příkladem může být pronájem za nižší než v místě obvyklé nájemné, pokud se nájemce zaváže provozovat v pronajatém prostoru prodejnu potravin namísto herny. Tyto »mimoekonomické« důvody musejí však být reálně dány a obec s nimi musí počítat již při uzavírání smlouvy. Nelze tedy odůvodnit dosažení méně výhodného protiplnění zjevně nesmyslnými důvody nebo postupovat zcela libovolně a uzavírat méně výhodné smlouvy bez jakéhokoli zdůvodnění. Proto jsouli jednotlivé nabídky jinak srovnatelné a odlišuje je pouze hodnota nabídnutého protiplnění, musí obec postupovat s péčí řádného hospodáře a zvolit nabídku, z níž získá plnění nejvyšší. V opačném případě by příslušné orgány (jejich členové) porušily své zákonné povinnosti, především povinnost plynoucí z § 38 odst. 1 zákona o obcích. Odpovědnost za porušení této povinnosti, vznikne-li obci škoda, je přitom nejen politická (odpovědnost voličům), ale samozřejmě i právní, a to jak odpovědnost majetková, tak v krajních situacích i odpovědnost trestněprávní.

POvINNOst ODůvODNIt ODchylKU OD ObvyKlé cENy Povinnost nakládat s majetkem s péčí řádného hospodáře zákon o obcích rozvádí v § 39 odst. 2, podle něhož se při úplatném převodu majetku (lhostejno zda movitého nebo nemovitého) sjednává cena zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem, přičemž odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna. Toto pravidlo je však mlčky přítomno již v obecném § 38 odst. 1 zákona o obcích a představuje tak jen jeho bližší konkretizaci. Je proto vhodné je přiměřeně aplikovat i na případy, v nichž obec určitý majetek nabývá do svého vlastnictví (odůvodnit je nutné kupní cenu vyšší, než je v místě a čase obvyklá) nebo na jiné majetkové dispozice (např. při pronájmu by obec svůj majetek neměla pronajímat za nižší než v místě obvyklé nájemné). »Obvyklou cenu« je nejjednodušší určit podle zákona o oceňování majetku (151/1997 Sb.), ať již si obec nechá zpracovat znalecký posudek nebo výpočet podle tohoto zákona provede sama (znalecký posudek tedy z hlediska § 39 odst. 2 zákona o obcích není povinný). Obvyklou cenu je však možné zjistit i jinými vhodnými způsoby, např. srovnáním nabídek více realitních kanceláří na podobné nemovitosti. Z hlediska případného navazujícího posuzování obcí realizovaných dispozic (zejména pro účely přezkoumání hospodaření podle zákona č. 420/2004 Sb.) lze doporučit, aby způsob určení obvyklé ceny byla obec schopna vždy adekvátně doložit. Zákon dále požaduje, aby odchylka od obvyklé ceny byla zdůvodněná. Tato povinnost v sobě vlastně zahrnuje dva aspekty – odchylka musí být odůvodnitelná, tj. musí být založena na legitimních, objektivních důvodech, a současně tyto důvody musejí být prokazatelným způsobem zaznamenány. Důvod pro odchylku tedy především musí objektivně obstát při posuzování, zda určitá dispo-

II

zice byla skutečně účelná a rozumná (může jím být např. vybudování prodejny potravin nebo pomoc občanům v nouzi; bez dalšího jím však nebude pouze špatný technický stav nemovitosti, jenž se odrazí již ve výši »obvyklé« ceny). Je třeba zdůvodnit vždy takovou odchylku, při které je cena nižší než cena obvyklá (při úplatném převodu majetku); u ceny vyšší je zdůvodnění odchylky již implicitně obsaženo v evidentní ekonomické výhodnosti dispozice pro obec, a není proto třeba takovou odchylku zvlášť výslovně odůvodňovat. Důvody pro odchylku přitom budou obecně dány buď tehdy, jestliže prodej majetku za cenu obvyklou v konkrétním případě není možný, nebo tehdy, jestliže s ohledem na povinnost obce pečovat o všestranný rozvoj a o potřeby svých občanů a s ohledem na její povinnost pečovat o rozvoj a zachování obecního majetku nebude obec převodem za nižší cenu poškozena, tj. jestliže prodej za nižší než obvyklou cenu přinese obci jiné výhody. Při prodeji majetku obce musí orgán, jenž o této dispozici rozhoduje, rozhodnout i o kupní ceně, která je jednou z podstatných náležitostí kupní smlouvy. Tento orgán proto rozhoduje i o tom, že cena bude nižší než cena obvyklá. Může tak učinit výslovně (zastupitelstvo v usnesení vyjádří, že schválená cena je nižší než obvyklá) nebo mlčky tím, že určitou výši kupní ceny, která bude nižší než obvyklá cena, »pouze« schválí, aniž by současně výslovně deklaroval, že se jedná o nižší než obvyklou cenu. Protože však zákon požaduje, aby odchylka byla odůvodněná, je v každém případě nutné, aby byl schvalující orgán předem a prokazatelně informován o tom, že navrhovaná kupní cena je nižší než obvyklá cena a jaké jsou důvody pro takovou odchylku. Tato informace by měla být zaznamenána v zápise z jednání zastupitelstva či rady, případně alespoň uvedena v podkladových materiálech tak, aby důvody pro odchylku bylo možné kdykoli zpětně prokázat. Zákon sice výslovně nepožaduje, aby důvody pro odchylku byly výslovně deklarovány v přijatém usnesení, takový postup však lze jen doporučit (je tedy vhodné, aby naplnění konkrétních důvodů pro odchylku orgán schvalující uzavření smlouvy svým usnesením výslovně »potvrdil«). Dispozice za cenu nižší, než je v místě a čase obvyklá, aniž by takový postup byl odůvodněn, vede k neplatnosti uzavřené smlouvy, jak dovodil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3950/2010 (soud hovoří o neodůvodnění »podstatně nižší odchylky«, nechce-li se ovšem obec vystavovat riziku neplatnosti smlouvy, je vhodné odůvodnit jakoukoli odchylku, neboť vždy může být sporné, zda se ještě nejedná o »podstatnou« odchylku). Smlouva by byla neplatná nejen při absenci jakéhokoli odůvodnění, ale i tehdy, pokud by obcí užité důvody byly zjevně »nesmyslné«. Odůvodnění odchylky je přitom nutné učinit již při schvalování kupní ceny; jakékoli dodatečné zdůvodňování by nebylo možné považovat za splnění povinnosti podle § 39 odst. 2 zákona o obcích. n Zákaz ručení Ustanovení § 38 odst. 3 zákona o obcích zakazuje obci přijímat ručení za závazky třetích osob s výjimkami v zákoně uvedenými a stanoví sankci neplatnosti za porušení této povinnosti (odst. 4). Tento zákaz se ovšem týká pouze »ručení« jako specifického způsobu zajištění závazků (§ 546 občanského zákoníku, § 303 obchodního zákoníku) a nikoli jiných zajišťovacích institutů, např. zřízení zástavního práva. To vyplývá především z jazykového výkladu dotčeného ustanovení, které jednoznačně hovoří o ručení, a protože se jedná o ustanovení omezující nakládání s obecním majetkem, není na místě uplatnění výkladu rozšiřujícího, jdoucího nad rámec výslovného textu zákona. Kromě toho zákon o obcích jednotlivé zajišťovací úkony (resp. i další majetkoprávní úkony) poměrně důsledně rozlišuje (např. v § 39 nebo § 85 zákona o obcích), což rovněž svědčí o nutnosti vnímat pojem »ručení« v naznačeném smyslu. Na podporu uvedeného výkladu lze konečně zmínit i návrh novely zákona o obcích, jíž bylo do § 38 zákona o obcích dotčené ustanovení zařazeno (sněmovní tisk č. 904 III. volebního období Poslanecké sněmovny). Tento návrh jasně rozlišoval ručení (§ 38 odst. 3) a zřízení zástavního práva (§ 38 odst. 4) jako dva odlišné instituty, které měly být každý zvlášť předmětem samostatné regulace. Protože konečná podoba novely (zákon č. 450/2001 Sb.) upravila již pouze ručení, nelze platnou právní úpravu výkladově rozšiřovat i na jiné zajišťovací instituty proti zjevné vůli zákonodárce. leden 2012

sPEcIál

MAJETKOVÉ DISPOZICE Z HLEDISKA POSTUPŮ OBECNÍCH ORGÁNŮ ObEcNě K POstUPU PřI UzAvíRáNí sMlUv s ObcEMI Realizace každého právního úkonu (pro zjednodušení hovoříme dále o smlouvách jako dvoustranných právních úkonech) spočívá, velmi zjednodušeně řečeno, ve dvou krocích. Nejdříve je nutné »rozhodnout se« pro uzavření konkrétní smlouvy (tj. pro převzetí určitého závazku) a následně je třeba toto rozhodnutí navenek projevit, tedy smlouvu reálně uzavřít (např. podpisem listiny, jež obsahuje smluvní ujednání). Tyto dvě fáze bývají označovány obvykle jako utvoření vůle být právně vázán(a) a projev této právní vůle navenek. Až projevem utvořené vůle navenek právní úkon »vzniká«, tj. stává se závazným. V případě fyzické osoby de facto oba tyto kroky opticky spadají v jeden okamžik, resp. navenek je seznatelný až druhý krok – projev vůle navenek (např. uzavření smlouvy). V případě obcí jsou však tyto kroky svěřeny různým orgánům, takže je lze jednoznačně věcně i časově rozlišit (až na určité výjimky v případě obcí, v nichž není volena rada a starosta proto vykonává většinu jejích úkolů v majetkové oblasti). Toto rozlišování přitom není samoúčelné, neboť k platnosti uzavřené smlouvy (jiného právního úkonu) musejí být všechny zákonem předepsané kroky splněny, a to vždy těmi orgány obce, které k jejich realizaci zákon povolává. I v případě obcí nicméně platí, že obci vzniká právní závazek až projevem utvořené vůle navenek, tedy právním jednáním (obvykle podpisem smlouvy starostou obce). Do té doby jsou všechny úkony, byť byly učiněny formalizovaným způsobem (typicky přijatá usnesení), »pouhými« interními akty bez externích právně závazných účinků. Zákon o obcích uzavírání smluv obcemi rozděluje do dvou, resp. do tří fází. V první fázi příslušný orgán obce (zastupitelstvo, rada nebo starosta) rozhodne o tom, že daný úkon bude učiněn, tj. vytvoří vůli obce být určitým způsobem právně vázána (srov. § 84 odst. 2, § 85, § 102 odst. 2 a 3 zákona o obcích). Následně k tomu zákonem oprávněná osoba, tj. zpravidla starosta obce, který podle § 103 odst. 1 zákona o obcích zastupuje obec navenek, event. jiná osoba, tento právní úkon jménem obce učiní (navenek projeví utvořenou vůli obce). Právní úkon obce »vzniká« až v tomto okamžiku, neboť pouze z rozhodnutí orgánu obce o jeho uskutečnění (např. z usnesení zastupitelstva nebo rady obce např. o schválení určité smlouvy) žádná práva ani povinnosti třetím osobám nevznikají (usnesení má interní povahu), jak vyplývá z výše uvedeného. Na druhou stranu je však toto usnesení nezbytnou podmínkou, aby mohla být smlouva uzavřena, a je tedy zákonnou podmínkou její platnosti (srov. § 41 odst. 2 zákona o obcích). Tam, kde zákon svěřuje rozhodování o určitém majetkoprávním úkonu konkrétnímu obecnímu orgánu, nemůže jeho rozhodnutí »nahradit« jiný obecní orgán (není např. možné, aby namísto zastupitelstva rozhodla o prodeji nemovitosti rada obce), ledaže tak zákon výslovně připouští. Některým dispozicím obecním majetkem navíc musí předcházet zveřejnění informace o úmyslu obce provést konkrétní majetkovou dispozici, tj. zveřejnění záměru podle § 39 zákona o obcích, a to dříve, než bude příslušný obecní orgán o uzavření smlouvy rozhodovat. Nesplnění jednotlivých zákonných povinností při nakládání s obecním majetkem je zákonem o obcích nebo občanským zákoníkem (§ 39 občanského zákoníku) »sankcionováno« neplatností realizovaného majetkoprávního úkonu. Typickými důvody neplatnosti smlouvy uzavřené obcí, o nichž zákon o obcích výslovně hovoří, jsou předchozí nezveřejnění záměru podle § 39 odst. 1 zákona o obcích, uzavření smlouvy bez předchozího schválení k tomu příslušným orgánem (§ 41 odst. 2 zákona o obcích) nebo protiprávní převzetí ručitelského závazku (§ 38 odst. 4 zákona o obcích). Některé případy neplatnosti smlouvy však nejsou zákonem stanoveny výslovně, avšak tato neplatnost je dovozována soudy. Typickým příkladem je neodůvodnění odchylky od obvyklé ceny při úplatném převodu majetku (porušení § 39 odst. 2 zákona o obcích), neurčitost rozhodnutí rady či zastupitelstva o uzavření smlouvy (pokud toto rozhodnutí neschválí všechny podstatné náležitosti smlouvy), uzavření smlouvy za jiných podmínek, než které obec předem deklarovala ve zveřejněném záměru nebo za jiných podmínek než těch, které byly odsouhlaseny při schválení smlouleden 2012

vy (např. prodej za nižší než zastupitelstvem schválenou cenu) a neschválení smlouvy na řádně svolaném a veřejně přístupném zasedání zastupitelstva obce. Ve všech případech se přitom jedná o tzv. neplatnost absolutní, což znamená, že nedostatky smluvního postupu, které směřují k neplatnosti uzavřené smlouvy, nelze dodatečně (po jejím uzavření) zhojit (např. následným schválením smlouvy či zveřejněním záměru). Následující text se zabývá jednotlivými fázemi předvídanými zákonem o obcích pro nakládání s majetkem, tedy přijetím a zveřejněním záměru obce disponovat s nemovitým majetkem, dále utvořením vůle obce být smluvně vázána (rozhodnutím o uzavření smlouvy) a projevem této vůle navenek (uzavřením smlouvy). záMěR ObcE DIsPONOvAt s ObEcNí NEMOvItOstí n Právní povaha záměru Zákon o obcích ukládá obci v § 39 odst. 1 povinnost, aby v případě úmyslu prodat, směnit, darovat, pronajmout nebo vypůjčit nemovitý obecní majetek tento svůj záměr předem zveřejnila na úřední desce svého obecního úřadu po dobu nejméně 15 dní před rozhodnutím v příslušném orgánu obce tak, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své případné nabídky. Jedná se tedy o povinný úkon, jenž musí být učiněn před rozhodnutím o zamýšlené majetkové dispozici (před rozhodnutím o uzavření smlouvy), a to pod sankcí neplatnosti realizované dispozice (neplatnosti uzavřené smlouvy). Povinnost zveřejnit záměr nelze vnímat jako povinnost soukromoprávní povahy (ve smyslu jakési veřejné »kvazivýzvy« k předkládání návrhů na uzavření smlouvy). Svou povahou se jedná o povinnost veřejnoprávní, byť s možnými konsekvencemi v rovině soukromoprávní (neplatnost následně uzavřené smlouvy), která sleduje veřejný zájem na transparentnosti a hospodárnosti nakládání s veřejným majetkem (obec jím »vyzývá« případné zájemce k podávání vlastních nabídek). Zveřejněný záměr proto není právním úkonem ve smyslu soukromého práva, tj. není návrhem na uzavření smlouvy ani veřejnou (obchodní) soutěží na podávání návrhů na uzavření smlouvy. Svou povahou se jedná o informativní úkon, na jehož základě mohou případní zájemci iniciovat smluvní proces směřující k uzavření obcí zamýšlené smlouvy. To mj. znamená, že zveřejněním záměru obec sebe sama nezavazuje k realizaci zamýšleného právního úkonu, tj. není povinna z obdržených nabídek určitou vybrat a právní úkon (smlouvu) učinit. Je tedy možné a přípustné, aby se obec i po zveřejnění záměru či po obdržení nabídek ke zveřejněnému záměru rozhodla, že majetkoprávní úkon nakonec realizován nebude, resp. že žádnou z obdržených nabídek nevybere a smlouvu neuzavře. Zájemci, kteří předložili nabídky ke zveřejněnému záměru, se proto nemohou s úspěchem např. domáhat náhrady nákladů, které vynaložili v souvislosti se zpracováním nabídky k obcí zveřejněnému záměru, nebo soudního uložení povinnosti obci uzavřít smlouvu podle zveřejněného záměru. n Dispozice, na které se povinnost zveřejnit záměr (ne)vztahuje Povinnost zveřejnit záměr se týká prodeje, pronájmu, darování, výpůjčky a směny nemovitého majetku obce. Tato povinnost se naopak netýká pronájmu bytů a hrobových míst (bez jakéhokoli omezení), pronájmu nebo výpůjčky nemovitého majetku právnické osobě zřízené obcí (rovněž bez jakéhokoli omezení) a jakéhokoli jiného pronájmu nebo výpůjčky nemovitého majetku na dobu kratší než 30 dnů (srov. § 39 odst. 3 zákona o obcích). Výluka se v případě právnických osob týká jen těch, které byly obcí zřízeny a nikoli založeny či jichž je obec společníkem. Výluka se tak vztahuje např. na příspěvkové organizace, které jsou »zřizovány«, nikoli však na obchodní společnosti, které jsou »zakládány«. První podmínkou pro vznik povinnosti podle § 39 odst. 1 zákona o obcích je, že se zamýšlený úkon týká obecního nemovitého majetku, tj. nemovitostí. Záměr se tedy nezveřejňuje tam, kde by předmětem smlouvy uzavírané obcí byla nemovitost, jež není v obecním vlastnictví, např. pokud by obec pro sebe pronajímala cizí budovu, a při dispozicích s věcmi movitými. Podle § 119 odst. 2 občanského zákoníku jsou nemovitostmi pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. V praxi přitom může vzniknout pochybnost o tom, zda konkrétní věc je stavbou a pokud ano, zda je spojena se zemí pevným základem. Stavbou totiž není jen »budova«, ale též např. určité pozemní komunikace, kanalizace apod. Pro posouzení stavby jako nemovité věci je proto rozhodující –

III

›

sPEcIál

› zjednodušeně řečeno –, zda lze zrušit její spojení se zemí, aniž by

došlo k jejímu zničení nebo k vyloučení jejího obvyklého užívání (oddělím-li budovu od pozemku, na němž se nachází, pak její původní určení bude jen sotva možné naplňovat). Povinnosti zveřejnit záměr podléhají i příslušné dispozice byty a nebytové prostory, ať již jsou vymezeny jako jednotky podle zákona o vlastnictví bytů (zákon č. 72/1994 Sb.) či nikoli (v prvním případě § 3 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů dokonce ukládá aplikovat pravidla pro nakládání s nemovitostmi). Povinnost zveřejnit záměr se týká i dispozice částí nemovitosti, typicky s částí pozemku (ke způsobu jejího označení v záměru viz dále). Zbývá upozornit, že pro splnění povinnosti podle § 39 odst. 1 zákona o obcích není rozhodující, zda je daná nemovitost evidována v katastru nemovitostí. Ustanovení § 39 odst. 1 zákona o obcích vztahuje povinnost zveřejnit záměr na prodej, směnu, darování, pronájem nebo výpůjčku nemovitého majetku obce. Povinnost zveřejnit záměr se netýká jiných právních úkonů při nakládání s nemovitostí (typicky zřizování zástavního práva k nemovitosti či oprávnění z věcného břemene) a stejně tak se netýká ani případů, ve kterých ke konstituování právního vztahu či ke změně již existujícího právního vztahu dochází přímo ze zákona (např. přechod nájmu podle § 680 odst. 2 občanského zákoníku). Povinnost zveřejnit záměr je však dána v případě úmyslu obce uzavřít smlouvu o budoucí smlouvě, jestliže má být budoucí smlouvou disponováno s obecní nemovitostí některým ze způsobů uvedených v § 39 odst. 1 zákona o obcích (např. smlouva o budoucí kupní smlouvě na obecní nemovitost). Uzavřením smlouvy o budoucí smlouvě totiž obci vzniká soudně vynutitelná povinnost budoucí smlouvu uzavřít, takže se splnění povinnosti »přesouvá« do fáze budoucí smlouvy. Srov. v této souvislosti též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 33 Cdo 128/2009. Zákon se výslovně nevyjadřuje k povinnosti zveřejnit záměr i v případě úkonů »obdobných« (smlouvy nepojmenované), resp. úkonů, které v sobě zahrnují prvky např. nájmu, výpůjčky, směny apod. (hovoří se o smíšených smlouvách). Přes mlčení zákona bude nutné i v těchto případech, tzn. v případech, ve kterých obec zamýšlí učinit úkon, jehož podstatou je některá ze shora uvedených dispozic, záměr zveřejnit. Takový závěr vyplývá především ze samotného smyslu záměru, jímž je na jedné straně poskytnutí možnosti třetím osobám učinit vlastní nabídky, případně vyjádřit se k zamýšlené dispozici, a na straně druhé zajistit, aby nejzávažnější majetkové úkony byly realizovány transparentně a způsobem garantujícím pro obec jejich maximální hospodárnost a účelnost (tj. způsobem zaručujícím »optimalizaci« majetkových dispozic). Opačný výklad by přitom vedl k jen obtížně akceptovatelnému stavu, při kterém by právní úkony, které sice nelze zcela jednoznačně podřadit pod některý z typů pojmenovaných v § 39 odst. 1 zákona o obcích, avšak které zjevně směřují k témuž cíli a vykazují »obdobné« právní znaky, nepodléhaly povinnosti zveřejnit záměr a obec by se tak mohla poměrně jednoduchým způsobem této povinnosti vyhnout. Specifická situace nastává v případě sjednávání dodatků měnících již uzavřené smlouvy, na které se povinnost zveřejnit záměr vztahovala (např. uzavření dodatku k nájemní smlouvě, změna kupní smlouvy apod.). Ustanovení § 39 zákona o obcích výslovně povinnost zveřejnit záměr v případě sjednávání dodatků nestanoví, nicméně i zde je nutné vycházet ze smyslu (účelu) zveřejňování záměru. Z tohoto důvodu musí být povinnost zveřejnit záměr vztažena též na veškeré změny v již konstituovaných právních vztazích (tj. de facto na změny uzavřených smluv), které se týkají další existence těchto právních vztahů (samozřejmě s výjimkou jejich zániku), případně které se týkají podstatných náležitostí existujícího právního vztahu (např. v případě kupní smlouvy, pokud by mělo dojít ke změně kupní ceny), protože i v těchto případech je třeba dát třetím osobám možnost vyjádřit se k zamýšlené změně (byť je zřejmé, že podávání vlastních nabídek by zpravidla nepřipadalo do úvahy). Jde-li však o změnu jiných prvků právního vztahu, které se trvání a základního obsahu právního vztahu bezprostředně nedotknou (např. změny ve způsobu placení kupní ceny), nebude třeba záměr zveřejnit. Vždy však záleží na konkrétním obsahu zamýšlené změny existujícího závazku, přičemž zveřejnění záměru bude na místě u každé změny již existující smlouvy, která se dotkne jejího obsahu zásadním způsobem. Typickým příkladem je

Iv

prodlužování platnosti nájemních smluv nebo smluv o výpůjčce nebo snížení nájemného – jedná se nepochybně o podstatnou změnu existujícího smluvního vztahu (prodloužení doby jeho existence), takže záměr musí být zveřejněn. Povinnost zveřejnit záměr i při »podstatné« změně smlouvy potvrzuje i judikatura Nejvyššího soudu, konkrétně rozsudek ze dne 8. 4. 2009, sp. zn. 28 Cdo 3297/2008. n Náležitosti záměru Zákon o obcích nevymezuje taxativním způsobem náležitosti záměru, pouze uvádí, že nemovitosti musejí být označeny podle zvláštního zákona, přičemž poznámka pod čarou odkazuje na zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon). Ze znění § 39 odst. 1 zákona o obcích ovšem lze dovodit, že záměr – aby byl určitý – musí kromě identifikace nemovitosti též jednoznačně specifikovat zamýšlenou majetkovou dispozici (např. prodej, pronájem apod.). Naproti tomu zákonnou podmínkou není, aby zveřejněný dokument výslovně uváděl termín »záměr« nebo odkaz na § 39 zákona o obcích. Postačí, pokud ze zveřejněného dokumentu vyplývá, že jde o informaci o úmyslu obce disponovat svou nemovitostí. Záměr proto může být součástí i jiného dokumentu, např. zveřejněných pravidel privatizace bytového fondu nebo zveřejněného usnesení zastupitelstva či rady obce (pokud splňují podmínky dané § 39 odst. 1 zákona o obcích). Nemovitost se označí podle § 5 katastrálního zákona (zákon č. 344/1992 Sb.). Pokud nemovitost není evidována v katastru nemovitostí, je nutné ji v záměru vymezit jiným dostatečným způsobem (např. uvedením, na kterém pozemku se nachází, spolu s bližším popisem nemovitosti). Záměr je nutné zveřejnit i v případě úmyslu prodat dosud neoddělenou část pozemku. Problematické je, jak takovou část pozemku označit v případě, že obec dosud nemá zpracovaný geometrický plán. Touto otázkou se zabýval Nejvyšší soud, jenž ve svém rozsudku ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 1250/2009, výslovně připustil, že záměr bude možné zveřejnit i před pořízením geometrického plánu, pokud v něm bude prodávaná nemovitost jednoznačně a zcela nezpochybnitelně identifikována (např. zákresem v katastrální mapě, která je součástí zveřejněného záměru, adekvátním slovním popisem). Soud zejména zdůraznil význam výměry části pozemku s níž má být nakládáno (v soudem posuzovaném případě byla nedostatečně identifikovaná část pozemku shledána formulace záměru »prodeje části pozemku parc. č. X v katastrálním území N«, bez uvedení dalších bližších údajů). Bohužel ale ne ve všech případech bude možné příslušnou část nemovitosti přesně identifikovat bez pořízení geometrického plánu. Proto pokud obec nebude chtít vynakládat prostředky na pořízení geometrického plánu dříve, než bude mít jistotu, že o koupi části pozemku bude zájem, je možné nejdříve zveřejnit určitou »předběžnou« informaci, v níž by byla část nemovitosti vymezena jen přibližně, a přihlásí-li se zájemci o získání části pozemku, byl by následně pořízen geometrický plán a poté zveřejněn záměr podle § 39 odst. 1 zákona o obcích, v němž by byla část nemovitosti již za pomoci tohoto plánu jednoznačně určená. Takový postup v každém případě zabezpečí, že část nemovitosti bude v záměru adekvátně označena a zamezí pozdějšímu zpochybnění realizovaného právního úkonu. n Orgán příslušný k rozhodnutí o záměru Zákon o obcích výslovně nesvěřuje přijetí záměru do pravomoci žádného z obecních orgánů. Přijetí (schválení) záměru však znamená utvoření vůle obce disponovat obecním majetkem, takže se jedná o rozhodnutí obce a z hlediska zákona o obcích je nutné, aby před jeho zveřejněním bylo o tomto úkonu předem rozhodnuto příslušným obecním orgánem. V praxi přitom existují dva názory na určení, který obecní orgán může o přijetí záměru rozhodnout – podle prvního jím může být pouze ten orgán, jenž je oprávněn rozhodnout o zamýšlené dispozici (tedy o uzavření smlouvy), podle druhého postačí, pokud o přijetí záměru rozhodne rada obce v rámci nevyhrazené pravomoci dle § 102 odst. 3 zákona o obcích (v případě obcí, v nichž není volena rada, by rozhodnutí o přijetí záměru činil starosta, jenž zmíněnou pravomoc rady obce vykonává na základě § 99 odst. 2 zákona o obcích). V judikatuře nakonec převážil druhý prezentovaný přístup s tím, že přijetí záměru náleží do nevyhrazené pravomoci rady obce, a to i tam, kde se jedná o prodej nemovitého majetku, neboť zveřejněný záměr, jak bylo výše uvedeno, obec leden 2012

sPEcIál nezavazuje k realizaci předpokládané dispozice a má tedy svébytnou samostatnou povahu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2007, sp. zn. 30 Cdo 2452/2006). Protože pravomoc rady obce, plynoucí z § 102 odst. 3 zákona o obcích, může být svěřena též starostovi nebo obecnímu úřadu, je rovněž možné, aby rada obce např. prostřednictvím organizačního řádu obecního úřadu nebo ad hoc přijatým usnesením svěřila přijímání a zveřejňování záměrů obecnímu úřadu. Povaha pravomoci podle § 102 odst. 3 zákona o obcích ale rovněž umožňuje, aby o záměru rozhodlo i zastupitelstvo obce (při prodeji obecního nemovitého majetku lze takový postup jen doporučit). Pokud by došlo k řádnému zveřejnění záměru, který však nebyl předem schválen příslušným obecním orgánem (např. starosta záměr zveřejnil bez vědomí rady obce), není takové pochybení důvodem pro konstatování »neúčinnosti« záměru a tudíž pro konstatování neplatnosti smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 8. 2009, sp. zn. 22 Cdo 4897/2007). n Doba zveřejnění záměru Zákon v § 39 odst. 1 ukládá, aby záměr byl zveřejněn na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dní před rozhodnutím v příslušném orgánu obce. Tímto rozhodnutím je samozřejmě míněno konečné rozhodnutí o uzavření smlouvy a nikoli, jak někdy bývá mylně interpretováno, rozhodnutí o přijetí záměru či jakékoli projednání zamýšlené dispozice. V praxi je především sporné, zda do doby zveřejnění záměru lze zahrnout i den vyvěšení a sejmutí z úřední desky (pak by záměr byl reálně zveřejněn jen celých 13 kalendářních dní), nebo nikoli a zákonnou podmínkou je naplnění celých 15 kalendářních dní (pak by záměr byl na úřední desce reálně 17 dní včetně data zveřejnění a sejmutí z úřední desky). Judikatura výslovnou odpověď nedává, a je proto vhodné záměr raději zveřejnit na dobu celých 15 kalendářních dní. Je ovšem korektní připustit, že existují i judikáty Nejvyššího správního soudu, které při zveřejňování určitých dokumentů na úřední desce započtení dne vyvěšení a sejmutí do zákonem stanovené doby akceptují (rozsudek ze dne 24. 10. 2007, č. j. 2 Ao 2/2007-73 ve vztahu k opatření obecné povahy nebo rozsudek ze dne 26. 5. 2010, č. j. 8 Ao 1/2007-94 ve vztahu ke zveřejnění informace o připravovaném zasedání zastupitelstva podle § 93 odst. 1 zákona o obcích). Zbývá dodat, že podle § 65 odst. 3 zákona o archivnictví (499/2004 Sb.) je povinnou součástí každého dokumentu zveřejněného na úřední desce uvedení údaje o dni vyvěšení a sejmutí z úřední desky. Odlišnou otázkou však je, jak dlouhá doba může maximálně uplynout mezi sejmutím záměru z úřední desky a navazujícím rozhodováním obecního orgánu o uzavření smlouvy. Zákon výslovně neukládá, aby byl záměr zveřejněn až do rozhodnutí o zamýšlené dispozici, a nelze tedy vyloučit jeho dřívější sejmutí. Doba mezi sejmutím a rozhodováním by však neměla být s ohledem na konkrétní povahu zamýšlené dispozice nepřiměřeně dlouhá. Akceptovatelná doba mezi zveřejněním záměru a rozhodnutím proto musí být posuzována především z hlediska předmětu konkrétní zamýšlené dispozice (charakter nemovitosti, právní složitost, význam dispozice pro obec, optimalizace »výnosu« pro obec apod.). Přitom nelze zapomínat ani na obecnou zákonnou tříměsíční frekvenci zasedání zastupitelstva obce (§ 92 odst. 1 zákona o obcích). Protože zpravidla ani nebude možné rozhodnout na zasedání, které bezprostředně časově navazuje na sejmutí záměru, obecně lze považovat za přijatelnou dobu mezi sejmutím záměru (o dispozici v pravomoci zastupitelstva obce) z úřední desky a rozhodnutím o právním úkonu dobu šesti měsíců. n Následky nezveřejnění záměru Podle § 39 odst. 1 zákona o obcích je smlouva uzavřená bez předchozího zveřejnění záměru absolutně neplatná. Identický následek nastane, pokud záměr nebyl zveřejněn po dobu 15 dnů, pokud nebyl zveřejněn na úřední desce obecního úřadu nebo jestliže záměr nebyl dostatečně určitý a srozumitelný (např. nevymezil zamýšlenou dispozici či nevymezil jednoznačným způsobem příslušnou nemovitost). Pokud záměr nemovitost vymezil jednoznačně, pak by ovšem případné chyby v jejím označení podle katastrálního zákona neměly vést k závěru o nezveřejnění záměru. Smlouva by však byla neplatná tam, kde by záměr zněl na určitou dispozici, avšak nakonec by byla realizována dispozice jiná (např. namísto pronájmu prodej). Neplatnost smlouvy nebude vyvolávat nesplněleden 2012

ní povinnosti zveřejnit záměr na »elektronické úřední desce«, kterou předvídá § 26 odst. 1 správního řádu (viz v této souvislosti závěr poradního sboru ke správnímu řádu č. 14, dostupný na http:// www.mvcr.cz). n Uvádění bližších podmínek ve zveřejněném záměru Zákon nepožaduje, aby součástí zveřejněného záměru byly jakékoli bližší podmínky zamýšleného majetkoprávního úkonu. Jejich uvedení však samozřejmě zákonu neodporuje, naopak může napomoci transparentnosti realizované dispozice (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. září 2009, sp. zn. 28 Cdo 4108/2008). Jestliže ovšem obec ve zveřejněném záměru bližší podmínky zamýšleného majetkoprávního úkonu vymezí, předem »omezuje« okruh potenciálních zájemců, kteří obci podají nabídku na uzavření příslušné smlouvy. Od takto zveřejněných podmínek se proto obec v zásadě nemůže odchýlit, ledaže by v záměru sama předem vyjádřila možnost, že zamýšlená dispozice může být realizována i za jiných než předem stanovených požadavků. Pokud obec toto pravidlo poruší a nemovitost např. prodá nebo pronajme osobě, která uvedené podmínky nesplňovala, je tento její právní úkon absolutně neplatný, neboť taková situace je svými důsledky obdobná předchozímu nezveřejnění záměru. Srov. v této souvislosti právní závěr Nejvyššího soudu, uvedený v jeho rozsudku ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 32 Cdo 721/2010. n Výběr nabídek doručených ke zveřejněnému záměru Zákon o obcích nestanoví ani podrobnosti o způsobu, jímž mají být nabídky doručené ke zveřejněnému záměru obcí vyřízeny. Pokud záměr žádné bližší podmínky zamýšlené dispozice či podmínky pro podávání nabídek nestanoví, je nutné předložit příslušnému orgánu (zastupitelstvu či radě) k posouzení všechny doručené nabídky. Ten z nich pak vybere tu »nejvhodnější« (nebo všechny nabídky odmítne). Pokud však orgán příslušný k rozhodnutí o majetkoprávním úkonu již při schvalování záměru sám předem deklaruje, že obec je připravena smlouvu uzavřít jen za splnění určitých konkrétních podmínek, není již obecně nutné, aby tomuto orgánu byly předkládány k posouzení i nabídky, jež podmínky nesplnily. Takové nabídky pak může odmítnout (de facto vyřídit sdělením o odmítnutí) i starosta nebo obecní úřad, jak ostatně dovozuje i judikatura (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1383/2010, »potvrzené« usnesením Ústavního soudu ze dne 7. 10. 2010, sp. zn. II. ÚS 2217/10). V tomto případě se vlastně nejedná o rozhodování o nabídce, ale jen o vyloučení uchazeče pro nesplnění podmínek. I zde je však vhodné při předkládání ostatních nabídek zastupitelstvu či radě tento orgán v podkladových materiálech informovat i o nabídkách, které byly pro nesplnění podmínek předem »vyřazeny«. Z popsaného postupu je však nutné připustit jednu specifickou výjimku, která souvisí s povinností obecních orgánů nakládat se svěřeným majetkem s péčí řádného hospodáře (§ 38 odst. 1 zákona o obcích). Pokud by totiž obec obdržela nabídku, která by sice nesplnila předem stanovené podmínky, byla by však pro obec zjevně výhodná, nemělo by dojít k jejímu apriornímu odmítnutí a její posouzení by měl provést orgán příslušný k rozhodnutí o majetkové dispozici. Pokud by shledal, že nabídka je pro obec skutečně nejvýhodnější (nejvhodnější), nemohl by sice přímo rozhodnout o uzavření smlouvy (nabídka nesplnila podmínky ve zveřejněném záměru), mohl by však dosavadní postup »zrušit« a záměr s upravenými podmínkami zveřejnit znovu. Nejednalo by se přitom o diskriminaci ostatních uchazečů, kteří by samozřejmě mohli na novou situaci reagovat a své nabídky přiměřeně přizpůsobit. ROzhODNUtí ObEcNíhO ORgáNU O MAJEtKOvé DIsPOzIcI n Obecně k rozhodnutí o majetkové dispozici Jak již bylo řečeno, musí uzavření smlouvy, resp. realizaci jakéhokoli majetkoprávního úkonu obcí, předcházet rozhodnutí příslušného obecního orgánu (zastupitelstva nebo rady obce), jímž bude provedení tohoto úkonu (uzavření smlouvy) schváleno (s výjimkou obcí, v nichž není volena rada obce – viz dále). Bez takového rozhodnutí by byla uzavřená smlouva absolutně neplatná podle § 41 odst. 2 zákona o obcích. Samo o sobě však rozhodnutí o uzavření smlouvy (tj. příslušné usnesení zastupitelstva nebo rady obce) nemá povahu právního úkonu a představuje pouze »interní« utvoření vůle obce být daným způsobem právně vázána.

v

›

sPEcIál

› Takové usnesení proto nepůsobí navenek, tj. nezakládá právně

vynutitelnou povinnost obce uzavřít schválenou smlouvu. Nelze se tudíž (až na určité specifické výjimky) soudně domoci uzavření smlouvy s odkazem na existenci schváleného, ale nerealizovaného usnesení zastupitelstva nebo rady obce. Stejně tak je možné dosud nevykonané usnesení o uzavření smlouvy zrušit nebo změnit a tím realizaci právního úkonu odmítnout nebo stanovit jiné požadavky (formálně lze usnesení zrušit i po uzavření smlouvy, takový krok by však neměl na již uzavřenou smlouvu žádný vliv). Rozhodnutí zastupitelstva nebo rady obce musí být přijato na jejich řádně konaném zasedání. Zejména není možné rozhodovat na tzv. pracovních poradách členů zastupitelstva obce (někdy označovaných jako »neveřejná zasedání«), které nejsou řádně svolanými a veřejně konanými zasedáními zastupitelstva obce. Pracovní porady totiž nemají povahu zasedání zastupitelstva (nebo schůze rady) a tudíž ani »usnesení« na nich přijatá nelze považovat za relevantní rozhodnutí daného obecního orgánu (de iure se vůbec nejedná o »rozhodnutí« obecního orgánu, ale o právně irelevantní akt). V této souvislosti lze odkázat na závěr Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 21. 9. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1047/2010, jenž »usnesení« přijaté na pracovní poradě neakceptoval jako řádné schválení uzavřené smlouvy. Rozhodnutí příslušného obecního orgánu je nezbytnou podmínkou pro platné uzavření smlouvy. Judikatura z tohoto pravidla sice dovodila dvě výjimky, jedná se však o situace velmi specifické, a proto v žádném případě nelze doporučit, aby z nich bylo činěno obecné pravidlo připouštějící uzavírání smluv bez předchozího rozhodnutí příslušného obecního orgánu. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. 33 Cdo 2532/2008, připustil, že úkon, jímž obec jednostranně získává majetkový prospěch, není neplatný, pokud nebyl předem schválen příslušným orgánem. Ústavní soud zase v nálezu ze dne 6. 4. 2005, sp. zn. II. ÚS 87/04, akceptoval jednání starosty bez předchozího schválení tam, kde vůle obce být právně vázána již byla v podstatných rysech dostatečně předem utvořena a starosta při uzavírání (dodatku) smlouvy jednal plně v intencích této právní vůle (v posuzované věci se jednalo o úpravu výše nájemného). n Orgán obce příslušný k rozhodnutí o majetkové dispozici Zákon o obcích svěřuje rozhodování o uzavření smlouvy do pravomoci zastupitelstva a rady obce. Jiné obecní orgány, tedy především starosta nebo obecní úřad, nemají v majetkové oblasti »samostatnou« rozhodovací pravomoc (vyjma obcí, v nichž není volena rada obce). Tyto orgány proto mohou rozhodovat o uzavření smlouvy jen ve specifických případech, pokud jim toto právo rada nebo zastupitelstvo svěří a pokud zákon takové svěření sám nevylučuje (viz dále). Zákon o obcích v souvislosti s pravomocí rozhodovat o majetkoprávních úkonech rozlišuje tzv. vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce (§ 84 odst. 2 a § 85), dále vyhrazené pravomoci rady obce (§ 102 odst. 2) a obecnou či »zbytkovou« pravomoc (§ 102 odst. 3). Do zbytkové pravomoci přitom náleží rozhodování o veškerých úkonech, které nejsou výslovně vyhrazeny zastupitelstvu nebo radě obce. Zbytková pravomoc je svěřena radě obce s tím, že zastupitelstvo si ji může zcela nebo zčásti vyhradit (§ 84 odst. 4). Rovněž platí, že rada obce může její výkon svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu, a to opět zcela nebo zčásti (Praxe dokonce v této souvislosti připouští, aby svěření pravomoci starostovi nebo obecnímu úřadu provedlo i zastupitelstvo obce, neboť může-li si samo určitou pravomoc vyhradit, lze akceptovat i možnost, že ji samo svěří starostovi či obecnímu úřadu). Naopak v případě vyhrazených pravomocí platí, že nemohou být svěřeny jinému obecnímu orgánu (ledaže tak zákon stanoví výslovně) a stejně tak platí, že si je jiný orgán nemůže převzít. To je patrné zejména v případě vyhrazených pravomocí rady obce, které nemohou být převzaty zastupitelstvem obce (srov. § 84 odst. 4 zákona o obcích). V praxi se mohou vyskytnout tzv. smíšené smlouvy, tedy smlouvy, které v sobě zahrnují více smluvních typů. Komplikace mohou nastat tehdy, jestliže taková smlouva v sobě bude zahrnovat úkony, jejichž schválení náleží do vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce i rady obce (např. nájemní smlouva spojená s poskytnutím půjčky nebo uzavření smlouvy o dílo, na jejímž základě nabude obec do svého vlastnictví nemovitost). V takových případech ne-

vI

zbývá, než aby o uzavření smlouvy rozhodlo jak zastupitelstvo obce (z hlediska půjčky), tak rada obce (z hlediska nájemní smlouvy). V opačném případě by smlouva nebo její část byla neplatná (§ 41 odst. 2 zákona o obcích). V podrobnostech lze odkázat na právní závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2010, sp. zn. 33 Cdo 1090/2008. Pravomoc příslušného obecního orgánu rozhodnout o uzavření smlouvy se samozřejmě vztahuje i na rozhodování o změnách či dodatcích těchto smluv a na rozhodnutí o ukončení platnosti takové smlouvy (např. schválení výpovědi smlouvy). Takto určená funkční příslušnost obecního orgánu se vztahuje rovněž na uzavírání smluv o smlouvách budoucích. n Vyhrazení pravomoci rady obce zastupitelstvem obce Ustanovení § 84 odst. 4 zákona o obcích umožňuje, aby si zastupitelstvo obce na sebe vztáhlo rozhodování o záležitostech, které nejsou vyhrazeny radě obce podle § 102 odst. 3 zákona o obcích, tj. aby »převzalo« rozhodování v tzv. zbytkových věcech ve smyslu § 102 odst. 3 zákona o obcích. V praxi se tak může stát rozhodnutím (usnesením) zastupitelstva obce, a to buď ad hoc, tedy ve vazbě na konkrétní případ, nebo obecně pro předem neurčený okruh případů. Vyhrazení ad hoc přitom může být učiněno buď tak, že zastupitelstvo přijme samostatné usnesení o vyhrazení si této pravomoci ve vazbě na dotčenou věc, nebo tím, že v této záležitosti přímo rozhodne, bez výslovného »vyhrazení« (např. přímo rozhodne o uzavření smlouvy o dílo; vyhrazení je zde »implicitně« obsaženo v přijetí věcného rozhodnutí). Toto ad hoc vyhrazení však má »účinky« jen ve vztahu k danému právnímu úkonu, takže se nevztahuje na jiné, byť typově obdobné úkony. Vztahuje se však i na rozhodování o dodatcích (změnách) takto schválené smlouvy a na rozhodnutí o jejím ukončení. K pravidlům pro vyhrazení pravomoci viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 23 Cdo 3826/2007. n Rozhodování v obcích, v nichž není volena rada obce Podle § 99 odst. 2 zákona o obcích vykonává v obcích, ve kterých se nevolí rada obce, většinu jejích pravomocí starosta obce (na zastupitelstvo přechází rozhodování pouze v některých případech – srov. § 102 odst. 4 zákona o obcích). Starosta obce je proto v těchto obcích oprávněn činit majetkoprávní úkony podle § 102 odst. 2 písm. m) zákona o obcích (rozhodovat o uzavření nájemních smluv a smluv o výpůjčce) a podle § 102 odst. 3 zákona o obcích (např. rozhodovat o uzavření smlouvy o dílo). V praxi tato rozhodnutí starosty obce nejsou uskutečněna jeho »zvláštním« opatřením, ale jsou implicitně obsažena v jeho projevu vůle jménem obce podle § 103 odst. 1 zákona o obcích, tedy již v aktu uzavření smlouvy. Jinak řečeno rozhodnutí o uzavření smlouvy a její samotné uzavření (její podpis) v tomto případě de facto spadají v jeden okamžik. V praxi nepanuje jednotný názor na to, zda si zastupitelstvo obce může v obcích, v nichž není volena rada obce, vyhradit s odkazem na § 84 odst. 4 zákona o obcích i rozhodování o ostatních záležitostech uvedených v § 102 odst. 2 zákona o obcích, které realizuje starosta podle § 99 odst. 2 a § 102 odst. 4 zákona o obcích. Jinak řečeno je sporné, zda starosta v obcích, v nichž není rada obce volena, vykonává »vyhrazené pravomoci rady« jako (své) vyhrazené pravomoci. Ve vztahu k majetkoprávním úkonům obce to konkrétně znamená, zda si může zastupitelstvo »malé« obce vyhradit rozhodování o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce. Takové vyhrazení lze mít za přípustné. Starosta obce se totiž nestává »radou obce«, zákon mu pouze svěřuje určité úkoly, které by jinak náležely radě obce. Tyto pravomoci tudíž starosta nevykonává jako vyhrazené, a proto se neuplatní ani omezení plynoucí z § 84 odst. 4 zákona o obcích (Zastupitelstvo obce si může vyhradit další pravomoc v samostatné působnosti obce mimo pravomoce vyhrazené radě obce podle § 102 odst. 2). Pro tento interpretační přístup svědčí i zásada výkladu »ve prospěch pravomoci zastupitelstva obce jakožto nejvyššího (přímo voleného) orgánu obce«, podle které je nutné z více možných výkladů zvolit ten, jenž vede k určení pravomoci zastupitelstva obce. n Náležitosti rozhodnutí o uzavření smlouvy Náležitosti rozhodnutí orgánu obce o majetkové dispozici (např. o souhlasu s prodejem pozemku) nejsou zákonem o obcích stanoveny a zákon ani neřeší, zda příslušný orgán má schvalovat celý text smlouvy nebo např. pouze její podstatné náležitosleden 2012

sPEcIál ti. K této otázce se ovšem vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 22. 12. 2005, sp. zn. 28 Cdo 1067/2004, podle něhož postačí, pokud příslušné schvalovací usnesení rady nebo zastupitelstva obce odsouhlasí alespoň základní (podstatné) náležitosti zamýšleného právního úkonu. Nemusí tedy dojít ke schválení celého textu smlouvy, resp. ke schválení všech náležitostí právního úkonu (byť lze takový postup, alespoň v případech významnějších dispozic, vřele doporučit). Například při prodeji nemovitosti jsou podstatnými náležitostmi určení druhé smluvní strany (osoba, s níž má být uzavřena smlouva, by měla být označena jménem, příjmením, datem narození a např. adresou místa trvalého pobytu), určení předmětu prodeje (např. nemovitost by měla být označena v souladu s katastrálním zákonem) a určení kupní ceny. Neuvedení takových údajů bude způsobovat neurčitost rozhodnutí a tudíž identickou situaci, jako by o uzavření smlouvy nebylo předem rozhodnuto (tj. povede k neplatnosti uzavřené smlouvy). Od neuvedení všech nutných údajů je ovšem nutné odlišit pouhé nepřesné či nevyčerpávající slovní uvedení osoby, jíž se majetek např. prodává, nebo nepřesné označení prodávané nemovitosti v písemném záznamu usnesení. Zákon o obcích totiž nestanoví žádné náležitosti písemného vyhotovení usnesení (rozhodnutí) zastupitelstva nebo rady, takže na jeho obsah lze usuzovat nejen z jeho přímého slovního vyjádření, ale též z dalších skutečností, tedy především z obsahu celého zápisu z jednání daného obecního orgánu nebo z podkladových materiálů. Pokud z okolností jednoznačně vyplývá, že zastupitelstvo či rada rozhodly o uzavření smlouvy za daných konkrétních podmínek a s konkrétní osobou, byť jejich označení nebylo přesně zachyceno přímo v písemné formulaci schváleného usnesení, lze takové rozhodnutí považovat »v kontextu« za dostatečně určité. Je však samozřejmě více než vhodné usnesení o majetkové dispozici formulovat přesně, neboť judikatura při posuzování platnosti právních úkonů učiněných obcí poměrně důsledně vyžaduje, aby rozhodnutí obce bylo dostatečně srozumitelné, jasné a především jednoznačně seznatelné již z obsahu zápisu, takže přesnou formulací se obec vyhne riziku neúspěchu v případě soudního posuzování (ne)platnosti uzavřené smlouvy. Jestliže příslušný obecní orgán rozhodl pouze o podstatných náležitostech smlouvy, je nutné zvážit, kdo určí ostatní náležitosti daného úkonu, jinak řečeno kdo určí ostatní obsah smlouvy. Názory se různí. Podle některých je i určení těchto náležitostí rozhodováním ve smyslu § 102 odst. 3 zákona o obcích, takže o ostatních náležitostech smlouvy by mělo být orgánem příslušným k rozhodování podle tohoto ustanovení výslovně rozhodnuto. Jiné názory dovozují, že zbývající obsah smlouvy určí sám starosta (osoba podepisující jménem obce smlouvu), neboť taková osoba přitom jedná v mezích již předem utvořené vůle obce, vyjádřené v usnesení příslušného orgánu o uzavření smlouvy (tyto názory se opírají o shora zmíněný nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 87/04). Praxe – zřejmě správně – vychází z názoru uvedeného na druhém místě, je ovšem nutné vždy pečlivě zvažovat, zda ostatní náležitosti nejsou takového charakteru, aby o nich nebylo nutné rovněž rozhodnout příslušným obecním orgánem (např. ujednání o smluvní pokutě v rámci smlouvy o dílo nebylo Nejvyšším soudem akceptováno jako jednání starosty v mezích předem utvořené vůle – srov. rozsudek ze dne 24. 7. 2009, sp. zn. 28 Cdo 3826/2007). REAlIzAcE PRávNíhO úKONU (UzAvřENí sMlOUvy) Jak již bylo několikrát zdůrazněno, je podmínkou pro platné uzavření smlouvy (podmínkou pro její vznik) její předchozí schválení příslušným obecním orgánem, jak vyplývá z § 41 odst. 2 zákona o obcích, podle něhož jsou právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, bez tohoto schválení od počátku neplatné. n Jednání za obec Podle § 103 odst. 1 zákona o obcích zastupuje obec navenek starosta. Starosta je tudíž oprávněn jménem obce mj. i uzavřít smlouvu (předem schválenou k tomu příslušným obecním orgánem). K tomuto jednání nepotřebuje žádné další výslovné zmocnění nebo pověření, neboť takové oprávnění mu plyne přímo ze zákona. V rámci usnesení o schválení smlouvy proto není třeba výslovně leden 2012

uvádět, že zastupitelstvo nebo rada obce pověřuje starostu uzavřením smlouvy. Za podmínek stanovených v § 104 odst. 1, resp. § 103 odst. 6 zákona o obcích může namísto starosty smlouvu uzavřít i místostarosta, a to opět bez výslovného pověření (jedná se o případy, v nichž místostarosta na základě těchto zákonných ustanovení zastupuje starostu). Místostarosta může s ohledem na § 104 odst. 1 zákona o obcích jménem obce uzavřít předem schválenou smlouvu i v době, kdy nezastupuje starostu, avšak pouze, pokud jej k tomu příslušný orgán svým rozhodnutím přímo pověřil (např. při schválení konkrétní smlouvy daný orgán současně pověří místostarostu, aby schválenou smlouvu sám jménem obce uzavřel) nebo pokud by taková možnost vyplývala z organizačního řádu obecního úřadu nebo jiného vnitřního předpisu obecního úřadu (místostarosta je součástí obecního úřadu a pro jeho jednání lze proto analogicky aplikovat pravidlo plynoucí z § 20 odst. 2 občanského zákoníku – viz dále). Teoreticky by bylo přípustné, aby místostarostu uzavřením smlouvy pověřil i sám starosta (s odkazem na § 103 odst. 1 zákona o obcích). Naopak měl-li by smlouvu uzavřít jménem obce »prostý« člen zastupitelstva či rady obce, mohl by tak učinit jen na základě obcí řádně udělené plné moci (prosté pověření usnesením zastupitelstva či rady obce by patrně nestačilo). Podle § 20 odst. 2 občanského zákoníku mohou za právnickou osobu činit právní úkony i jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. K uzavírání (příslušným orgánem předem schválených) smluv tedy může být oprávněn i zaměstnanec obce, a to buď na základě vnitřního předpisu, nebo jedná-li se o zaměstnance, u něhož by takové jednání s ohledem na jeho pracovní zařazení bylo »očekávatelné« (např. vedoucí majetkového odboru). Příkladem může být ustanovení organizačního řádu, podle něhož radou schválené nájemní smlouvy podepisuje (uzavírá) jménem obce vedoucí bytového odboru. n Zastupování na základě plné moci Obec může jednat též prostřednictvím svého zástupce (zmocněnce), tedy prostřednictvím třetí osoby odlišné od obce (a jejích orgánů), neboť při realizaci majetkoprávních úkonů je v rovném postavení s ostatními subjekty, a tudíž může plně využívat všech soukromoprávních institutů včetně zmocnění. Obcí určený zmocněnec bude jménem obce jednat na základě dohody o plné moci (resp. na základě některých zvláštních soukromoprávních úkonů, např. příkazní nebo mandátní smlouvy). Obec se přitom může dát zastoupit bez ohledu na právní úkon, který má být realizován, tedy bez ohledu na to, zda má být realizován úkon náležející do pravomoci rady obce nebo zastupitelstva obce, a bez ohledu na to, zda se jedná o vyhrazenou pravomoc těchto orgánů. Z hlediska určení, jakým způsobem může obec zmocnit třetí osobu k realizaci právních úkonů, je nutné rozlišovat zmocnění k rozhodnutí o uzavření smlouvy (tedy zmocnění, jak k provedení právního úkonu, tak k určení jeho obsahu) a zmocnění k »pouhému« uzavření smlouvy (tedy pouze k realizaci předem utvořené vůle obce navenek, tj. k podpisu schválené smlouvy). V prvním případě musí udělení plné moci zmocněnci schválit ten obecní orgán, jenž je jinak povolán k rozhodování o právním úkonu, který má zmocněnec pro obec realizovat. Např. zmocnění advokáta či realitní kanceláře k uzavření kupní smlouvy na prodej obecní nemovitosti musí s ohledem na § 85 písm. a) zákona o obcích předem schválit zastupitelstvo obce, přičemž jeho předchozí rozhodnutí je podmínkou, aby starosta obce mohl následně zmocněnci platně vystavit plnou moc. Pokud by měl být zmocněnec pověřen toliko realizací předem utvořené vůle obce navenek, jinak řečeno pokud by měl pouze »podepsat« smlouvu, jejíž uzavření předem schválil k tomu příslušný obecní orgán, postačovalo by, aby o udělení plné moci »k podpisu« smlouvy rozhodla předem rada obce dle § 102 odst. 3 zákona o obcích (dokonce by zřejmě postačovalo i pověření starostou s ohledem na § 103 odst. 1 zákona o obcích). Popsaná pravidla přitom vyplývají z některých rozhodnutí Nejvyššího soudu (rozsudky sp. zn. 21 Cdo 224/2002, 30 Cdo 3598/2006 a 25 Cdo 2158/2009). n Doložka o splnění podmínek pro uzavření smlouvy Podle § 41 odst. 1 zákona o obcích platí, že podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu obce předchozím zveřejněním, schvále-

vII

›

sPEcIál

› ním nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující tento právní úkon

doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Neuvedení doložky sice nezpůsobuje neplatnost uzavřené smlouvy, v případě dispozice nemovitým majetkem katastrální úřad nicméně zkoumá splnění povinností daných § 39 a § 85 písm. a) zákona o obcích právě s ohledem na tuto doložku (je-li ve smlouvě doložka

uvedena, katastrální úřad již z úřední povinnosti neprověřuje, zda údaje v ní uvedené jsou správné, jak vyplývá ze stanoviska ČÚZK ze dne 18. prosince 2008, č. j. ČÚZK 5751/2008-22). Lze však doporučit, aby součástí smlouvy byla nejen doložka podle § 41 odst. 1 zákona o obcích, ale jako její přílohy i kopie zveřejněného záměru a příslušn ného usnesení zastupitelstva nebo rady obce.

VZORY VYBRANÝCH ÚKONŮ PODLE ZÁKONA O OBCÍCH (Kurzívou jsou uvedeny nepovinné údaje.)

Vzor č. 1 Záměr prodat nemovitost

Vzor č. 2 Záměr změnit nájemní smlouvu Obec Hrádek Obecní úřad Hrádek

Obec Hrádek Obecní úřad Hrádek č. j. 10/2011 Hrádek, 11. dubna 2011

č. j. 10/2011 Hrádek, 11. dubna 2011

obec Hrádek zveřejňuje podle § 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, záměr prodat pozemek parc. č. 23/4 o výměře 150 m2, nacházející se v katastrálním území Hrádek, který je zapsán na listu

obec Hrádek zveřejňuje podle § 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, záměr změnit nájemní smlouvu uzavřenou dne 5. ledna 20118 na pronájem budovy č. p. 25, nacházející se na pozemku parc. č. 124/1, v katastrálním území Hrádek, který je zapsán

vlastnictví č. 10001 u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Znojmo. Zájemci o koupi nemovitosti se mohou k tomuto záměru vyjádřit a podat své nabídky do 30. června 2011. Tento záměr byl schválen Zastupitelstvem obce Hrádek na jeho 8. zasedání dne 10. dubna 2011, usnesením č. 2/8.1) mgr. karel novák starosta obce Hrádek

razítko obce

na listu vlastnictví č. 10001 u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Znojmo. Změnou nájemní smlouvy by mělo dojít

k prodloužení nájmu z konce roku 2012 do konce roku 2013 a ke snížení výše nájemného ze současných 100 000 kč za jeden rok trvání nájmu na nově navržených 80 000 kč za jeden rok trvání nájmu.

K tomuto záměru se lze vyjádřit nebo podat jiné nabídky písemně na adresu obce Hrádek (Obec Hrádek, Obecní úřad Hrádek, Hrádek č. p. 25) do 30. dubna 2011. Nabídky doručené po tomto termínu nemusí být zohledněny. Obec Hrádek si vyhrazuje právo odchýlit se od uvedených podmínek. Tento záměr byl schválen Radou obce Hrádek na její 35. schůzi dne 9. dubna 2011, usnesením č. 46/35. mgr. karel novák starosta obce Hrádek

Vyvěšeno na úřední desce dne: 11. dubna 2011 (podpis) sejmuto z úřední desky dne: 27. dubna 2011 (podpis) Poznámka 1) alternativa: Tento záměr byl schválen Radou obce Hrádek na její 15. schůzi dne 3. května 2010, usnesením č. 1/15. (Jestliže v obci není ustavena rada, může o záměru rozhodnout na základě § 102 odst. 3 zákona o obcích starosta. V takovém případě se tato věta v textu záměru neuvádí.)

Vzor č. 4 Doložka o splnění podmínek pro uzavření smlouvy čl. ... Doložka podle § 41 odst. 1 zákona o obcích (1) uzavření této kupní smlouvy schválilo Zastupitelstvo obce Hrádek na svém 9. zasedání dne 14. května 2011, usnesením č. 24/9. Pro přijetí tohoto usnesení

razítko obce Vyvěšeno na úřední desce dne: 11. dubna 2011 (podpis) sejmuto z úřední desky dne: 27. dubna 2011 (podpis)

Vzor č. 3 Usnesení zastupitelstva obce o prodeji nemovitosti Usnesení č. 24/9 ze dne 14. května 2011 Zastupitelstvo obce Hrádek I. schvaluje prodej pozemku parc. č. 23/4 o výměře 150 m2, nacházejícího se v katastrálním území Hrádek, který je zapsán na listu vlastnictví č. 10001

u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Znojmo, panu Petru Erbenovi, nar. 1. března 1956, trvale bytem č. p. 24,

hlasovalo z patnáctičlenného zastupitelstva všech patnáct přítomných členů. Toto usnesení je přílohou č. 1 této smlouvy.

Hrádek, za cenu 34 000Kč.

(2) Záměr prodeje nemovitosti uvedené v čl. n této smlouvy byl zveřejněn na úřední desce obecního úřadu Hrádek dne 11. dubna 2011 a z úřední desky sejmut dne 27. dubna 2011. Tento záměr byl schválen Zastupitelstvem obce

I tohoto usnesení, tuto smlouvu jménem obce uzavřít a podat příslušnému katastrálnímu úřadu návrh na vklad vlastnického práva podle této smlouvy do katastru nemovitostí.

Hrádek na jeho 8. zasedání dne 10. dubna 2011, usnesením č. 2/8. Kopie zveřejněného záměru je přílohou č. 2 této smlouvy.

vIII

ii. ukládá starostovi obce Hrádek vypracovat návrh smlouvy podle bodu

Přítomno: 15 členů zastupitelstva (z patnáctičlenného zastupitelstva) Pro: 15, Proti: 0

leden 2012

moderní školy a školky

stavebních materiálů a rychlosti výstavby. Ta trvala 132 dní.« Nevýhodou dřevostaveb jsou požární souvislosti. Je třeba pamatovat, že v interiéru nelze prezentovat dřevo (např. trámy). »Do hry vstoupil z hlediska požární ochrany místní Hasičský záchranný sbor s přísným výkladem předpisů. Ve svém důsledku však sehrál pozitivní roli v navržení prosklených ploch a příjemném prosvětlení interieru,« uzavírá Ing. arch. Masák. Zkušenosti s dřevostavbou má i obec Bradlec (1200 obyv., okr. Mladá Boleslav), kde koncem roku 2009 vyrostla nová školka s kapacitou 40 dětí. Stavba vznikla s přispě-

fOTO: OÚ BradlEc

ným nosným zdivem s předsazenou fasádou z cembonitových desek a děrovaných pozinkovaných plechů. Areál MŠ tvoří dvoupodlažní výukový pavilon se čtyřmi třídami a příslušenstvím a jednopodlažní hospodářský pavilon s jídelnou, varnou a školnickým bytem. Pavilony jsou přístupné z centrální vstupní chodby a za pěkného počasí lze využít jejich venkovní terasy v přízemí. Kapacita školky je 112 dětí a vyšla na 61 mil. Kč. Úpravy okolí popisuje PhDr. Ondřej Balatka, radní pro oblast školství MČ Praha 6: »Pro zvýšení bezpečnosti byl v ulici Za Oborou realizován zpomalovací

Téma

Školka v obci Bradlec (okr. Mladá Boleslav) vznikla jako dřevostavba.

Nový pavilon MŠ v Chýni (Praha-západ) vznikl za dva měsíce a otevře se v lednu.

práh s přechodem pro chodce. Opravil se chodník před školkou, rekonstrukcí prošla zahrada a oplocení. Děti mohou využívat také přilehlé veřejné dětské hřiště v parku.« Hlavním architektem stavby byla kancelář VHE a spol., s. r. o. Ing. arch. Klement Valouch přibližuje další specifika: »Výukové prostory jednotlivých oddělení lze navzájem propojit a vytvořit ucelený prostor přes celé podlaží. Podařilo se zachovat všechnu hodnotnou stávající zeleň na pozemku. A v

školky v sysTému dřevosTavby Dřevostavba MŠ Skalníkova v Mariánských Lázních s kapacitou 125 dětí funguje od loňského září. Tvoří ji šest učeben, dvě ložnice, jídelna, kuchyně, šatny, kanceláře a technické zázemí. Každá třída má své hřiště. Vznikly i dva »kopce« pro sáňkování. Stavbu financovalo město. Stála asi 60 mil. Kč včetně demolice původní budovy a řadí se k největším nízkoenergetickým stavbám u nás. Ing. Zdeněk Špindler z Odboru investic, dotací a cestovního ruchu MěÚ Mariánské Lázně říká: »Systém dřevostavby jsme zvolili jednoznačně kvůli energetické úspornosti budovy.« Návrh je z dílny architektonického atelieru Masák & Partner. Ing. arch. Jakub Masák vyjmenovává: »Dřevostavba kombinuje výhody snadného zateplení, obnovitelnosti

fOTO: arcHiV

fOTO: warEx, s. r. O.

případě poklesu demografické křivky lze s minimálními úpravami adaptovat budovu pro jiný účel – např. na klub volného času, výukové prostory; jídelnu na provoz občerstvení nebo restauraci.«

Dřevostavba MŠ Skalníkova v Mariánských Lázních má řadu prosklených ploch.

ním dotace z ROP Střední Čechy a stála asi 12 mil. Kč. Součástí jednopodlažní budovy jsou dvě třídy s ložnicemi, výtvarná dílna, šatny a provozní zázemí. Starostka obce Marie Horáková zdůvodnila volbu stavebního systému velkou časovou úsporou. »Kapacita školky ale v současnosti přestává stačit. Naše obec se v posledních letech n hodně rozrostla a nadále rozrůstá.« simona dvořáčková

Mezi trendy předškolní výchovy proniká posilování kontaktu dětí s přírodou nebo úpravy hřišť a zahrad v přírodním stylu. Ještě dál jdou v lesních mateřských školkách či klubech.

j

akákoli mateřská škola (MŠ) se může změnit na ekoškolku. K hlavním rysům patří: denní pobyty dětí v přírodě nebo přírodně upravené zahradě (a za každého počasí), zdravé stravování, pohyb, snižování ekologické zátěže provozu MŠ, interiér s přírodními prvky a motivy, hračky převážně z přírodních materiálů a zapojení dětí a rodičů do péče o místní životní prostředí. Ve své ideální podobě však může být ekoškolka finančně náročná (i když lze čerpat různé dotace či zapojit rodiče a místní komunitu). Levnější variantou je lesní mateřská školka (LMŠ), která neklade důraz na své zázemí, jež často ani nepotřebuje.

lesní školky a kluby Většina programu totiž probíhá venku v přírodě, zásadní je náležité vybavení dětí pro pobyt venku. Z hlediska organizace může být LMŠ samostatná – u nás existují jako dětské lesní kluby, nebo integrovaná s běžleden 2012

nou MŠ, jejíž zázemí využívá. Ústřední myšlenkou této formy předškolního vzdělávání je, že pobyt v přírodě pomáhá celkovému rozvoji dovedností a osobnosti dítěte. Zástupci LMŠ (klubů) u nás založili v prosinci 2010 Asociaci lesních mateřských škol (www.lesnims.cz). Důvodem je především společný postup při prosazování LMŠ do naší legislativy, která tuto alternativní formu předškolního vzdělávání nezná. Pojem MŠ je v legislativě spjat s budovou, která musí splňovat řadu přísných podmínek. Podle vyjádření Asociace mohou LMŠ flexibilně a s nižšími náklady doplnit chybějící místa ve školkách, což by mohlo oslovit zejména rozvíjející se obce s mladými rodinami. Inspirací je Německo, kde jsou samostatné LMŠ »legální« a rozšířené. přísTup minisTersTva školsTví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) LMŠ či lesní kluby neeviduje,

fOTO: www.asOciacE lEsnicHms.cz

jak to chodí v lesní mateřince

Lesní kluby učí děti respektu k místu, v němž žijí – obci či její části a k přírodě.

protože nejsou součástí školského rejstříku (nesplňují podmínky pro zápis do něj – materiální zabezpečení, hygienické normy atd.). Fungují tedy jako soukromá zařízení, nejčastěji ve formě o. s. nebo o. p. s. Od září 2010 probíhá pokusné ověřování provozu integrované LMŠ Lesníček při soukromé ekoškolce MŠ Semínko, která sídlí v areálu ekologického centra Toulcův dvůr v Praze 10. Mgr. Jana Holíková z tiskového odboru MŠMT k tomu sdělila: »Ověřování skončí k 30. červnu 2012. Jeho součástí je vytvoření pedagogické koncepce a metodi-

21

›

moderní školy a školky

› ky, ověření bezpečnostních a hygienických

opatření, porovnání rozvoje dětí v LMŠ Lesníček a MŠ Semínko z hlediska nemocnosti, úrazovosti a školní připravenosti (v případě přijetí předškoláků). Pokud se tato možnost osvědčí, měl by být zahájen proces novelizace právních předpisů, která by umožnila integrování LMŠ do provozu klasické MŠ. Více informací budeme mít po zpracování závěrečné zprávy koncem listopadu 2012.« Zřizovatelé lesních klubů se jako o. s. nebo o. p. s. mohou ucházet o dotace Ministerstva životního prostředí (MŽP) z programu pro neziskové organizace. Této možnosti využila v roce 2010 i MŠ Semínko, když získala dotaci na realizaci vzdělávacího programu lesní třídy.

spolupráce lesních klubů a obcí Příkladem navázání spolupráce LMŠ, resp. lesních klubů, a municipalit, která je u nás »v plenkách«, je lesní klub Prokůpek. Působí v přírodní rezervaci Prokopské údolí na území MČ Praha 5. Vloni v dubnu jej založilo stejnojmenné o. s. a do srpna běžel pilotní provoz. Od září funguje dvakrát týdně, od 8.30 do 16.30 a dochází do něj asi 6 dětí ve věku 3–6 let. Vzhledem ke svému působišti spolupracuje klub také s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Jeden ze zakladatelů klubu Mgr. Jiří Valach zdůrazňuje, že cílem aktivit je vytvořit a podporovat u dětí vztah k místu, v němž žijí, tedy Praze 5. Specifikem klubu je dvojjazyčnost (komunikace v češtině a angličtině). Lektoři mají vzdělání z oboru pedagogiky, sociální práce nebo psychologie. Pedagogický program lesního klubu vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a z koncepce lesních MŠ. Každému dítěti je vedeno osobní portfolio, které dokumentuje jeho pokroky (pracovní listy, výkresy, výrobky apod.). Klub má k dispozici kryté prostory v bývalé zrekonstruované výpravně nádraží Praha-Hlubočepy, dlouhodobě pronajaté od Českých drah. Klubovna je vybavena sociálním zařízením. V případě nepříznivého počasí chodí děti také do muzeí nebo vyráží vlakem na výlet. Součástí denního programu je poobědový odpočinek, svačiny si děti nosí z domova a oběd je dovážen. Koncem loňského roku poskytla radnice MČ Prahy 5 klubu jednorázový finanční dar. Co ji k tomu vedlo? Odpovídá Mgr. Diana Bubníková, předsedkyně sociální a zdravotní komise: »Projekt je zajímavou alternativou k tradičnímu předškolnímu vzdělávání, přičemž navazuje na současné trendy ve výchově a v životním stylu vůbec. Aktivní spojení dětí s přírodou nenásilně vede k ekologickému myšlení, podporuje kreativitu a umožňuje dětem přirozeně se rozvíjet. Zážitky a nápady, které si dítě z takové školky „přinese“ domů, mohou podnítit společné aktivity celé rodiny a pozitivně ovlivňovat pocit soudržnosti a sounáležitosti.«. Lesní klub by spolupráci s MČ Praha 5 rád rozvíjel dál, např. v souvislosti s využíváním n prostor knihovny či divadla. simona dvořáčková

22

školní zahrada, která stmeluje obec Základní škola ve Zbirohu (zhruba 2600 obyv.) svým projektem rozvoje školní zahrady »Zahrada pro všechny – všichni pro zahradu« přispívá k posilování komunitního života obce.

n

a školní zahradě při ZŠ ve Zbirohu (okr. Rokycany) je živo. Zahrada je útočištěm zástupců živočišné a rostlinné říše, je tam místo i pro kompost či hřbitov odpadků (viz obr. vpravo). Potud tedy slouží výuce žákům školou povinným. V teplejších měsících v průběhu školního roku však na zahradě lze zahlédnout i děti na prolézačkách a kolotoči. Jiné děti, jak chodí bosky po různých materiálech na hmatové stezce či ochutnávají jedlý les. Žáky v doprovodu učitele, jak odečítají hodnoty v meteostanici, která je připojená na internet a umožňuje přesněji předpovídat počasí. Další žáky, kteří se chystají prozkoumat naučnou stezku o místní chráněné krajinné oblasti. O přestávce si budou moci zalenošit v houpacích sítích nebo jít sportovat na školní hřiště. U masivních dřevěných stolů lze zahlédnout maminky z mateřského centra při poslechu přednášky o biopotravinách, kterou si připravili nejstarší žáci školy. Po přednášce si posluchačky mohou půjčit domů literaturu k tématu z bioinformačního centra, které škola provozuje. Zahradu naštěvují i zahrádkáři, aby se podívali, jak se daří bylinkám, které žákům darovali do bylinkové spirály.

začalo To zapojením do programu škola pro živoT Snaha vtáhnout více občany, rodiče i samotné žáky do běžného chodu školy se stala prioritou práce v ZŠ Zbiroh. A protože takový krok může být napoprvé náročný, stala se v březnu 2010 účastníkem programu Škola pro udržitelný život. Ten nabízí

Informace o programu Škola pro udržitelný život do programu se mohou přihlásit základní a střední školy, které chtějí spolupracovat s obcí, aktivními občany, místními iniciativami a dalšími partnery na uskutečnění společných projektů. realizované projekty přispívají ke zlepšení stavu životního prostředí, zlepšení vztahu učitelů a žáků, vztahů obce, školy a veřejnosti. podmínkou zapojení je absolvování vzdělávacího kurzu pro pedagogy, komunitní zpracování plánu udržitelného rozvoje a banky projektů. Kurzy již probíhají a přihlásit se ještě lze, ale už jen v některých krajích. na jaře 2012 by měla být vyhlášena výzva k podávání projektových žádostí pro školy zapojené do sítě Škol pro udržitelný život. zapojené školy mohou získat také finanční podporu svých projektů. Více na www.skolaprozivot.cz.

fOTO: nadacE parTnErsTVí

Téma

Zahrabání odpadků na »hřbitově«.

školám vzdělávání i metodickou podporu a pomáhá jim zapojovat místní komunity do školních projektů. Žáci i dospělí v nich společně plánují rozvoj své obce a zlepšování jejího prostředí. Garanty programu Škola pro udržitelný život jsou Nadace Partnerství a Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER. Plánování zahrady proběhlo za významné a důležité účasti veřejnosti. Zapojily se do něj všechny skupiny, jichž se projekt týkal. Žáci s učiteli vytvořili dotazník, který vyplnilo celkem 246 respondentů, z toho 122 dospělých a 124 osob mladších 18 let. Vyplňovali jej rodiče, žáci, všichni učitelé včetně vedení, ostatní zaměstnanci školy a další organizace ve Zbirohu (mateřské centrum, skauti, ochránci přírody, ZUŠ, mateřská škola, rodiče budoucích prvňáčků, městský úřad). Po vyhodnocení dotazníku uspořádala škola veřejné plánovací odpoledne, kam přišly také maminky z mateřského centra, skauti a ochránci přírody. založení a podpora mísTních parTnersTví Díky kvalitnímu zapojení veřejnosti získala škola od Nadace Partnerství finanční podporu na úpravu školní zahrady. Tím však spolupráce školy s okolím zdaleka neskončila. Na projektu se průběžně podílel také městský úřad ve Zbirohu a ostatní sdružení a instituce – např. Základní umělecká škola, Sdružení mladých ochránců přírody nebo Skautský oddíl. Místní obyvatele škola po celou dobu průběžně informovala o tom, jak se příprava vyvíjí a jak se s jejich názory nakládá, žáci pravidelně psali články do místního měsíčníku Zbirožsko. Škola pamatovala i na to, aby do samotných prací co nejvíce zapojila místní leden 2012

obyvatele, firmy i řemeslníky. Všichni pak společně proměněnou zahradu oslavili při každoroční ekoshow. A hned od září 2011 začali pracovat na dalším projektu – rozšíření Bioinformačního centra do školní zahrady a na farmářské trhy. Farmářských trhů se škola s podporou MěÚ Zbiroh zúčastnila v prosinci minulého roku. Žáci prodávali vypěstované bylinky a vyrobené přírodní výrobky. Nakupoval i starosta obce Jiří Pražský. Výtěžek získaný za tři prodejní dny ve stánku Bioinformačního centra ZŠ Zbiroh byl uložen do fondu žáků. O využití peněz z tohoto fondu rozhodují žáci (na školní zahradu si např. zakoupili sítě do branek). proměny dalších školních zahrad Školní zahrady se ale proměňují i jinde. Během dvou školních roků (v období 2010 – 2012) umožnila Škola pro udržitelný život různé druhy úprav v zahradách 25 škol ve 12 krajích ČR. Díky programu se školy

Téma

fOTO: nadacE parTnErsTVí

moderní školy a školky

Snímek zachycuje žáky ze ZŠ Zbiroh na školní zahradě při dosazování tzv. jedlého lesa.

učí účinně zapojovat své žáky do promýšlení, plánování a řešení potřeb obce i okolí školy, komunikovat lépe s veřejností i prezentovat dění ve škole. Všechny zapojené školy pomáhají svým obcím a jejich obyva-

telům k udržitelnějšímu rozvoji a navázání n spolupráce, která se všem vyplatí. zuzana eliška veselá nadace partnerství

azbest ve školách: nebezpečí vzniká neodbornými zásahy

p

odle informací z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (viz box) by se problém mohl týkat asi 291 škol. O problematice jsme si povídali s Rudolfem Jaszayem, garantem pro sanační práce s azbestem ze společnosti SITA CZ. n Kde jste se už s azbestovými zátěžemi setkali? Vloni v listopadu jsme ukončili projekt sanace základní školy Na Šutce, která byla první z řady škol, kde se problém objevil. Poté se jednalo o rozlohou mnohem větší ZŠ Hovorčovická, obě jsou v Praze 8. Následovaly další – např. z médií známé budějovické školy Máj I, Máj II, v dalších probíhají měření zdravotními ústavy.

Kolik škol ohrožuje azbest? V průběhu šetření České školní inspekce odpovědělo celkem 291 subjektů, že na stavbu budovy školy byly použity jako stavební materiál tzv. boletické panely. Ty obsahují azbest. zde jsou počty škol v jednotlivých krajích: praha (35), středočeský (27), Jihočeský (18), plzeňský (11), Karlovarský (5), Ústecký (56), liberecký (12), Královéhradecký (28), pardubický (7), Vysočina (11), Jihomoravský (12), Olomoucký (24), zlínský (17), moravskoslezský (28).

(V době uzávěrky lednové MO plánovalo MŠMT společnou schůzku se zřizovateli škol a hlavním hygienikem ČR – pozn. red.)

leden 2012

Jedná se o celorepublikový problém. Zejména v 80. letech byl stavební materiál obsahující azbest oblíbený díky dobrým tepelným vlastnostem a stavělo se z něj vše od škol přes nemocnice po administrativní budovy i rodinné domy. Tehdy se bohužel nevědělo o karcinogenních vlastnostech azbestu. Samotné azbestové desky, z nichž se stavělo, však nejsou v klidovém stavu nebezpečné. Hrozbou se stávají v okamžiku, kdy dochází k jejich neodborné demontáži, řezání, lámání apod. Tehdy se azbestová vlákna nekontrolovaně uvolňují do ovzduší. Co byste poradil školám, které se chystají např. na rekonstrukci či zateplení? Trvejte na dodržení postupu pro manipulaci s azbestovými materiály. Specializované sanační firmy a kvalitní stavební firmy takovou bezpečnou rekonstrukci zajistí. n

n Jak takový správný postup práce s azbestovým materiálem vypadá? Například při výměně oken se zakryje v kontrolovaném uzavřeném pásmu celý pracovní prostor a vytvoří se podtlakový režim, aby se prach nevířil a nešířil do prostoru a nezamořil celý objekt. K tomu je třeba kromě vyspělé technologie nasadit velký počet pracovníků, protože školy chtějí co nejrychleji obnovit výuku.

fOTO: siTa cz

Velký zájem veřejnosti a médií vzbudily případy zamoření některých českých škol azbestem. Co zamoření způsobuje, kde všude hrozí nebezpečí, jak probíhají sanační práce?

Pracovník SITA CZ při sanačních pracích. n Co následuje v situaci, kdy dojde k zamoření budovy? Proces sanace má několik stupňů, kdy základem je výměna a filtrace vzduchu. Veškerý inventář a věci, např. včetně aktovek, pomůcek či hraček, zůstávají v budově a musí být zbaveny azbestových vláken. Naši pracovníci několikrát denně převlékají ochranné obleky, procházejí dekontaminačními propustmi, pracuje se v mírném podtlaku. To vše, aby se azbestová vlákna nešířila do prostoru. Průběžně provádíme kontrolní měření. Až po mnohadenní práci s pomůckami od vysoké filtrační technologie po speciální vysavače a stěrky jsou hodnoty azbestu uspokojivé. /st/

23

Téma

moderní školy a školky

bezpečné školní prostředí Bezpečnost je významnou součástí plánování výstavby či rekonstrukce škol a školek. Následující doporučení vycházejí z původního návrhu technické normy Prevence kriminality – plánování městské výstavby a navrhování budov – Část 6: Školy (CEN/TR 14383-6).

š

kolní prostředí (bez ohledu na stupeň školy) je málokdy konfrontováno s delikvencí postižitelnou trestním řádem. Většina případů souvisí s udržováním pořádku – záležitostmi, které upravují interní předpisy. Avšak území vně zařízení, zejména v případě zařízení druhého stupně, může být konfrontováno s případy, které charakterizuje nedostatek bezpečí, hrozba vydírání, fyzického násilí a nelegálního obchodování. Tyto problémy souvisí se školou a musí být posuzovány ve vztahu k bezpečnosti, kterou navozuje. Cílem je najít způsob, jak navrhnout školské zařízení, jehož uspořádání a prostorové řešení přirozeným způsobem nasměruje žáky k odpovědnému chování a odradí je od agresivního a ničitelského chování. jak ke škole přisTupovaT Školu definujeme jako budovu nebo jejich soubor, jež jsou umístěny na jednom místě a využívány za účelem celodenního vyučování. Rozsah hodin, kdy je škola přístupná, se liší podle aktivit. Budovy mohou být také využívány např. pro veřejné sportovní či kulturní akce. Zvažování bezpečnostních otázek zahrnuje veškeré prostory (učební zařízení, prostory pro dopravu, prostory pro ubytování atd.), kdy dáváme do souvislosti otázky »co, kdy, kde, kdo, jak, čím a proč?«. Při provádění této analýzy lze doporučit: n Identifikovat různé typy rušivých jevů v areálu školy Rušivé jevy se liší podle typu zařízení: mateřské školky a školy prvního stupně, nižší a vyšší školy druhého stupně. Identifikace obsahuje fakta týkající se delikvence (krádeže, agresivita, vydírání, kšeftování, vandalismus atd.), pořádku (ničení, obtěžování, rvačky, hádky, vyhrožování) a pocitů (zranitelnosti nebo nejistoty).

Jak ve škole dosáhnout bezpečného prostředí? n při plánování výstavby či rekonstrukce přizvěte ke spolupráci budoucího uživatele či správce školního zařízení. n zvažujte odpovídající integraci školy do jejího okolí. podporujte místní partnerství. n promýšlejte vztah mezi interiérem a exteriérem školy (vstupy, ohraničení areálu, komunikační plán). n zaměřte se na »čitelnost« interiéru a bezbariérovou cirkulaci. n identifikujte typy rušivých jevů v areálu školy. n identifikujte místa a období jejich výskytu. n identifikujte jejich zdroj/původce.

24

Při výstavbě jakéhokoliv objektu musí být přihlíženo k principům prevence bezpečnosti a kriminality. U škol a školských zařízení to platí dvojnásob. Identifikovat ve škole nebo jejím okolí místa a období výskytu rušivých jevů Kde (ve třídách, na chodbách, externích plochách, u vchodů, na dvoře, v přímém okolí) a v jakou dobu (při příchodu dětí nebo žáků, o přestávkách, mimo vyučování, o víkendech) k rušivým jevům dochází? n Identifikovat původ rušivých jevů Jejich příčinou mohou být osoby (jakou mají motivaci?), selhání vedení školy (absence dohledu, nepřítomnost přijímacího personálu po dobu otevření aj.) nebo špatná funkce prostoru či konstrukce a chyby v plánování. Poslední zmíněné má za následek problematické chování uživatelů. Např. velké množství průniků na určitých místech školního zařízení lze vysvětlit faktem, že je hlavní vchod umístěn příliš daleko od přirozených cest, které vedou ke škole, což žáky svádí např. ke skokům před zeď místo dlouhé zacházky. Zpracování tzv. základny bezpečnostních vlivů může vést k vytvoření souboru otázek, na něž má architektonické řešení reagovat. Lze navrhnout tři měřítka pro vyhodnocení možných problémů – školní zařízení v obecní či městské zástavbě, vztah mezi exteriérem a interiérem zařízení a vnitřní prostory. n

odpovídající sTupeň inTegrace školy do jejího okolí n Jak dobře je zařízení integrováno do svého okolí? n Je využíváno pro další aktivity kromě vyučování? n Umožňuje architektura jeho maximální využití? n Je zařízení prostupné pro delikvenční tlaky z okolí? n Uplatňuje vedení školy po určitou dobu během dne svou autoritu a odpovědnost v prostorách kolem instituce? n Existují nějaká partnerství s místními orgány, které mají na starosti bezpečnost (např. policie či radnice)?

vzTah mezi inTeriérem a exTeriérem školy n Jakým dojmem působí architektura vstupu do objektu? Silnou přítomností v lokalitě, otevřeností do okolí, nebo se stahuje do sebe? n Jak je regulován a realizován vstup? n Jak je ohraničen pozemek instituce? Fyzickou bariérou, např. plotem nebo zdí, či symbolickými prvky? Jaký efekt to vytváří na okolí? n Jak jsou spravovány prostory v okolí? Jak je spravována hranice mezi interiérem a exteriérem zařízení ve smyslu přítomnosti autority, dohledu a intervence (otázky náležející do veřejné sféry, odpovědnost a intervence vzdělávacího subjektu, zvládání žáků nacházejících se na veřejné půdě, podpora od ostatních autorit: policie, pracovníků městského či obecního úřadu)? n Je vizuální prostupnost mezi interiérem zařízení a okolním prostředím příležitostí k dialogu mezi institucí a jejím okolím, nebo zdrojem zranitelnosti? Jsou v zařízení zóny, kde by měla být prostupnost akcentována nebo snížena? n Jaký je komunikační plán budovy? Jsou vstupní místa organizována v souladu s přirozenými trasami poskytujícími přístup do zařízení (vstupy pro chodce, služby veřejné dopravy, parkoviště automobilů)? Jaká návaznost existuje v pohybech lidí mezi vnějšími a vnitřními prostory? inTerní prosTory školního zařízení n Jaká je kvalita spojení mezi vstupními místy do zařízení a vnitřním prostředím (např. vzdálenost mezi hlavním vchodem a vstupní halou, v níž jsou přítomni členové výchovného sboru)? n Jak je organizována vnitřní cirkulace, ve vztahu ke vchodu do zařízení, požárním předpisům, velikosti vstupních dveří a prostorů pro cirkulaci? n Jaký je stupeň viditelnosti a dohledu v různých zónách školy (dohled pedagogickým sborem a vzájemný nebo přirozený dohled mezi žáky? n Jak jsou prostory »čitelné« (zřejmost účelu každého prostoru) pro podporu angažovanosti žáků v odpovídajících činnostech? n Jak jsou interiéry osvětleny? n Existují zranitelná či riziková místa, vybavená nebezpečným nebo drahým zařízením, chráněná jedním nebo druhým způsobem, vzhledem k tomu, že se mohou stát cílem krádeže, poškození nebo jiným typem vandalismu, s vážnými důsledky? Závěrem připomínáme, že při výstavbě jakéhokoliv objektu musíme přihlížet k principům prevence bezpečnosti a kriminality. U škol a školských zařízení to platí n dvojnásob. Tomáš koníček pavel kocábek

leden 2012

ManageMent

Kvalifikovaným úředníkem se nestanete ze dne na den

K

dybych měl vyjmenovat tři nejdůležitější faktory pro úspěšný výběr zaměstnanců, byly by to zkušenosti členů výběrové komise, nástroje výběru (od strukturovaného pohovoru přes testy až po assessment centra) a důkladná příprava. Nejde jenom o přípravu otázek nebo vyhodnocení životopisů. Zásadní je také znalost kompetenčního profilu, který požadujeme pro obsazovanou pozici.

mi směrnicemi, logomanuálem, telefonním seznamem a přístupem k intranetu. Dále absolvují vstupní vzdělávání podle § 19 zákona o úřednících. Tím proces adaptace teprve začíná – nastává správná chvíle pro výběr »kouče« a zpracování individuálního adaptačního plánu. Úkolem kouče není ani tak odpovídat na otázky, jako spíš klást je. Nový pracovník by měl pod jeho vedením rozvíjet svůj potenciál hledáním správných odpovědí. Kouč by mu také měl pomoci vnímat vztahy na pracovišti, měl by umět naplánovat žádoucí stav a na konci zkušební doby zhodnotit jeho výkonnost. To jsme však teprve v polovině adaptačního plánu, který je šestiměsíční. Kdo však má čas na koučování, když máme všichni tolik práce? No přece zkušení pracovníci. S využitím § 6 nařízení vlády 564/2006 Sb. chceme od letošního roku, zjednodušeně řečeno, zavést v jednotlivých třídách pouze tři platové stupně – první, čtvrtý a šestý. Od začátečníka (dosud stupeň 1) očekáváme schopnost a chuť učit se. Od plnohodnotně vyškoleného úředníka (dosud stupeň 4) očekáváme kvalitní a samostatnou práci. Od kouče (dosud stupeň 6 a vyšší) očekáváme schopnost a chuť učit druhé.

FOtO: MěÚ ValašSké MeZIříčí

Výběr zaMěstnanců Vlastní průběh výběru úředníků územních samosprávných celků je popsán v § 7 zákona o úřednících (č. 312/2002). Jak probíhá v praxi? Do nedávno uskutečněného výběrového řízení na místo referenta právního oddělení – přestupkáře MěÚ Valašské Meziříčí se přihlásilo šedesát uchazečů. Poštovné nás stálo 2753 korun, práce administrativních pracovnic a členů výběrové komise 17 450 korun (hrubé mzdy s odvody a ostatními náklady zaměstnavatele), v této částce však nejsou započteny »člověkohodiny« telefonických či osobních konzultací. Celkové náklady činily okolo 25 tisíc korun. To jistě není tak mnoho, přesto si myslím, že první pohled při obsazování jakékoli pracovní pozice by měl vést dovnitř organizace. Obsazování pozic z vnitřních zdrojů je jednodušší a levnější, možní kandidáti již dobře znají kulturu organizace. A ušetříme také čas i peníze při adaptaci a dalším vzdělávání.

U pracovníků MěÚ Valašské Meziříčí stoupá zájem o rozvoj měkkých dovedností.

adaptace První podmínkou úspěšné adaptace nového pracovníka je poskytnout mu dostatek informací. Naši noví pracovníci hned první den dostávají »městský« USB disk s vnitřníleden 2012

VzděláVání Na vzdělávání svých sto šedesáti úředníků jsme v roce 2011 vydali 930 tisíc korun, z toho 70 tisíc z dotací OP LZZ. Abychom zjistili aktuální vzdělávací potřeby zaměstnanců, uskutečnili jsme nedávno dotazníkové šetření s povinnou účastí. Úředníci měli nucenou distribucí obodovat nabídku, která po projednání s vedoucími obsahovala 86 položek. Výsledky jsme srovnali se skutečností roku 2011 (procentní podíly vycházejí z rozdělení nákladů, nikoli počtu kurzů). Zjistili jsme, že poptávka po měkkých dovednostech je oproti skutečnosti loňského roku dvojnásobná (viz tabulka). Proč je vzdělávání v měkkých dovednostech podceněno? Důvodem jsou finance. Možnosti, jak výrazněji ušetřit, jsou dvě. První možností je větší podíl e-learningu – již dnes za 12,8 % rozpočtu realizujeme asi 35 % vzdělávacích aktivit. Druhou možností je systematické pořádání uzavřených kurzů v našich prostorách. Na základě průzkumu

FOtO: arCHIV autOra

Nezanedbat výběr nových zaměstnanců, protože to by se prodražilo. Nepodcenit jejich adaptaci, neboť to by vedlo ke snížení budoucího výkonu. Nepodfinancovat vzdělávání, protože náš potenciál by v delší perspektivě začal nezadržitelně klesat. To jsou nutné podmínky pro udržení rozsahu a kvality našich služeb, ačkoli naše zdroje nerostou.

Nesmíme podcenit proces výběru, adaptace a vzdělávání, říká Josef Matocha.

vzdělávacích potřeb a po ověření anketou naše personalistky každý měsíc vyberou jedno až dvě témata pro uzavřené školení – ve druhém pololetí roku 2011 to byly time management, komunikace, rétorika, strategie trvale udržitelného rozvoje, tvorba rozpočtových výhledů, řízení lidských zdrojů a sociální sítě. Zájem úředníků je zpravidla větší než kapacita školicí místnosti. Rostoucí důraz na měkké dovednosti je pochopitelný. Po vedoucích žádáme schopnost neustále rozvíjet členy svých týmů. Od individuálního vzdělávání a rozvoje (»kusovek«) se chceme dostat ke standardu učící se organizace (»celostní přístup«). Vzdělávání celých skupin má ještě jednu neopomenutelnou přednost – máme možnost získat zpětnou vazbu lektora, kam se dále zaměřit. Cílem výběru, adaptace i vzdělávání již není jen rozvoj jednotlivce. Cílem je »staffing« – tvorba týmů přesně profilovaných odborníků pro dlouhodobou spolupráci. Jen tak dokážeme ustát stále se zvyšující nároky n v situaci, kdy naše zdroje nerostou. Josef Matocha tajemník MěÚ Valašské Meziříčí

Poptávka po typech kurzů

Management, kvalita

Poptávka (%) 2012 6,2

Skutečnost (%) 2011 16,5

Povinné školení

1,4

6,5

Právní minimum

2,2

2,2

49,1

57,2

5,7

1,6

Obecně závazné právní předpisy Média a public relations Jazykové vzdělávání

6,8

1,0

Informatika

3,1

2,2

Měkké dovednosti

25,4

12,6 ZdrOJ: autOr

25

Klíč k vedení porad Máte dojem, že porady jsou ztrátou času, že vás stojí příliš mnoho energie a kýžený efekt nikde? Přitom porada patří k základním nástrojům vnitřní komunikace organizace či úřadu. Kde je chyba? Jak vést správně poradu se svými podřízenými?

a

by byla porada efektivní, musí splnit tři základní podmínky: jasné cíle, pevné vedení a organizace. Hlavním cílem porad je zpětná vazba k uplynulému období, zjištění úrovně plnění úkolů, rozdělení úkolů na následující období. Dobře odvedená porada přinese nové informace, zkušenosti, šetří čas, motivuje podřízené i vedení, buduje sounáležitost k týmu.

předeM: probléM, cíle, prograM Porady se nemusí konat pravidelně, vyhlašujte je, pokud je k nim pádný důvod. Jinak to »zavání« ztrátou času. Pravidelně by se měly konat jen výroční porady, kde se rekapituluje uplynulý rok. Jedním z nejdůležitějších bodů, na které se musíte před poradou zaměřit, je stanovení cílů a definování problémů k řešení. S tím souvisí požadované výsledky a výstupy, k nimž bychom měli dojít. Předem musíte mít připraven i program, stanovte si jednotlivé body, strategii jednání a argumentaci k nim. Samozřejmostí je seznam, kdo se zúčastní, místo, čas a délka trvání. porada se náM protáhla… Předem si rozhodněte, kdo bude mít jakou roli. Jednou z nich je zapisovatel, což nebývá zrovna populární role. Určení předem šetří čas a nedá prostor případnému dohadování typu »Tak kdo«. Zapisovateli dejte instrukce, jak má zápis vypadat, komu a v jaké podobě má zápis poté poskytnout. Pro případné doplnění pomůže diktafon.

Pokud si nestanovíme time management porady, protáhne se. Dobrý tip je určení někoho, kdo bude hlídat čas věnovaný jednotlivým bodům, má právo upozorňovat na překročení dohodnutého časového limitu pro danou záležitost. Setkat se lze také s rolí tzv. facilitátora, který zodpovídá za proces provedení porady, ne za její obsah a výsledek. Facilitátor navrhuje postup diskuse, podle situace volí metody jednání. Je neutrální, nehodnotí nápady členů skupiny, podněcuje aktivitu, zajišťuje, aby měl každý šanci se k tématu vyjádřit, a to v ten správný okamžik. Také chrání účastníky před vzájemným napadáním. Výstupem kvalitní přípravy jsou podklady pro jednání. Aby byla porada efektivní, je důležitá příprava také ze strany podřízených – samozřejmostí je, že obdrží podklady. Budou lépe zapojeni do řešení problémů a budou mít více času vymyslet otázky, které mohou odhalit potenciální rizika.

Zlatá pravidla vedení porad 1. Porady vyhlašujte jen tehdy, pokud k nim máte pádný důvod. 2. Předem si připravte program: definujte problém k řešení a stanovte cíle. 3. Nachystejte kvalitní podklady pro účastníky. 4. určete zapisovatele/způsob zápisu. 5. dodržujte časový rozvrh (začínejte a končete včas). 6. Na závěr shrňte výsledky a rozdělené úkoly.

radnice prahy 3 je společensky odpovědná

Ú

řad městské části Prahy 3 se od loňského listopadu může vykazovat titulem Společensky odpovědná organizace (CSR – Corporate Social Responsibility). Oceněn byl v rámci programu Národní ceny kvality České republiky 2011.

KoMunitní plánoVání a KoMuniKace s občany »Naše městská část do své činnosti důsledně zavádí nové modely řízení a moderní metody komunikace s veřejností. Zavedli jsme systém komunitního plánování i anket a u řady veřejných investic a služeb plánujeme činnost na základě společenské poptávky,« uvedl zástupce starostky Mgr. Jiří Matušek, jenž byl také šéfem týmu, který model CSR do práce úřadu aplikoval.

26

společensKá odpoVědnost Východiskem konceptu CSR je přesvědčení, že k tomu, aby byla nějaká společnost či organizace dlouhodobě úspěšná, potřebuje naplňovat nová očekávání svého okolí. A jedním z nich je právě společenská odpovědnost vůči tomuto okolí. CSR stojí na třech pilířích: ekonomické odpovědnosti (např. férovost a transparentnost v jednání a podnikání), environmentální odpovědnosti (především šetrné využívání přírodních zdrojů) a sociální odpovědnosti (směrem dovnitř organizace i vůči místu či komunitě, v níž působí). Ocenění nejlepší firmy a organizace se v programech Národní ceny kvality ve světě udělují podle stejných kritérií. V Evropě se hodnotí podle tzv. EFQM excellence mo-

IluStračNí FOtO: VeNdula FaNtOVá

ManageMent

Průběh porady usnadní určení zapisovatele a případně i »hlídače času«.

struKtura Jednání Musí být Jasná VšeM Poradu zahajte včas, opozdilce penalizujte. Není možné, aby spolupracovníci chodili pozdě a s pocitem, že o nic nejde. Dále představte program: co se bude dít a proč. Definujte cíle a problémy, které se budou řešit. Dobré je také vždy na úvod připomenout pravidla jednání. Stěžejní pro hladký a efektivní průběh jsou zmíněné role facilitátora, zapisovatele a osoby, která hlídá časování. Jak komunikovat? Řeč spolupracovníka doprovázejte očním kontaktem. Než budete reagovat, vyčkejte na úplné sdělení, ujasněte si, zda jste správně porozuměli. Samozřejmostí jsou vypnuté telefony. Neurážejte se, každý názor je důležitý, takže i když se vám zrovna nehodí, není nutné brát si vše osobně. Pokud je na místě kritika – směřujte ji na konkrétní čin ne na člověka jako takového. Pokud vyžadujete určitá pravidla od podřízených, jděte příkladem. Na konci shrňte výsledky, přidělené úkoly, připomeňte jejich kontext. Celé to zakončete pozitivně a s poděkováním. Po poradě je důležité rozeslat zápis, realizovat dohodnuté kroky a zhodnotit jejich plnění n na další poradě. KaMila fuchsoVá toMáš poucha

delu, který vyvinula Evropská nadace pro management kvality (European Foundation for Quality Management, viz www.efqm. org) a vítězové národních kol se mohou zúčastnit soutěže o Evropskou cenu kvality. Pravidla národní ceny za společenskou odpovědnost jsou stanovena v souladu se snahou EU o prohlubování kontaktů a spolupráce mezi státy a podnikatelskou sférou, snahou o zvyšování péče o životní prostředí, odstraňování diskriminace a zlepšování kvality života společnosti. další oceněné Úřady Stejný titul jako ÚMČ Praha 3 získala i Agentura CzechInvest. Dalšími oceněnými v oblasti veřejné správy jsou Magistrát města Děčína (titul Excelentní organizace) a Krajský úřad Královéhradeckého kraje (titul Úspěšná organizace). Více o podpoře rozvoje kvality v ČR najdete na www.npj.cz, kde je k dispozici i dokument Strategie Národní politiky kvality v ČR na období let 2011–2015. /sk/ leden 2012

ManageMent

Marketingový přístup pomůže při řízení rozvoje měst a obcí Marketing si v povědomí spojujeme spíše se ziskovou sférou, ale své uplatnění má i ve sféře neziskové. I zde se totiž projevuje vztah nabídky a poptávky. Klient (občan) má ve vztahu k veřejné správě své potřeby a očekává jejich naplnění.

V

e smyslu situace dvou vítězů (tzv. win-win) by měly mít prospěch ze vzájemného vztahu obě strany. Klient (občan) dostává nejvyšší možnou hodnotu, potřebné služby odpovídající kvality, bezpečné a příjemné životní prostředí, pracovní příležitosti apod. a obec získává spokojené občany, jejichž počet roste, atraktivní prostředí pro podnikatele, domácí i zahraniční investory, a tím i větší příjmy pro svůj další rozvoj.

MarKeting Měst a obcí Využívání marketingu významně napomáhá managementu městských úřadů k získání a udržení konkurenceschopnosti měst. Pojem marketing měst a obcí se používá od 70. let. Hovoří se např. o »marketingu místa«, který je možné realizovat na různé prostorové úrovni. Lze jej chápat i jako souhrn opatření a aktivit mezi veřejným a soukromým sektorem. Marketing města členíme podle základních cílových skupin na lokální marketing, marketing návštěvníků (marketing destinace cestovního ruchu), marketing obyvatel a interní marketing zahrnující samosprávu (zaměstnanci samosprávy, další úřady, veřejné instituce ve městě).

Provázanost marketingu a managementu MARKETING NA VSTUPECH informace z vnějšího prostředí marketingový výzkum INSTITUCE (ÚŘAD) – MANAGEMENT rozhodování (marketingový informační systém) vize, poslání, strategie, taktiky, plány MARKETING NA VÝSTUPECH naplnění cílů atraktivnost, udržitelný rozvoj, konkurenceschopnost, komunikační mix Zpětná vazba ZdrOJ: autOrka

strategicKý MarKeting a KonKurenční Výhody Strategické řízení chápeme jako dynamický proces, který slaďuje strategie, výkonnost a výsledky, využívá práci s lidmi, technologie a procesy. Nejdříve je třeba zpracovat kompletní analýzu vnějšího a vnitřního proleden 2012

středí. Vnější prostředí zahrnuje vlivy známé pod zkratkou PESTEL (politicko-právní, ekonomické, sociálně-kulturní včetně demografických, technologické a ekologické). Marketingové aktivity na vstupech zahrnují kromě identifikace cílových skupin a průzkumu jejich potřeb i širšího okolí, které instituci ovlivňuje, také kvalifikované odhady změn a trendů v potřebách a očekáváních. V rámci vnitřního prostředí se soustředíme na místní občany, obyvatele dojíždějící do města za prací, návštěvníky, další spolupracující instituce a podniky, školy, i konkurenci v podobě jiného regionálního útvaru. Nejčastějším podkladem pro zpracování strategií rozvoje měst bývá SWOT analýza (slabá a silná místa, příležitosti a ohrožení). Strategický marketing vytváří podporu ke stanovení a naplnění strategických cílů instituce. Město může využít např. strategii odlišení se od konkurenčního města v oblasti kultury, sportu, specifických služeb pro občany, zajímavou nabídkou pro turisty, která čerpá z atraktivit místního a okolního prostředí. co, KoMu, Kudy a JaK Management města může k dosahování svých cílů využít teoretické zázemí marketingu také z pohledu dělení nástrojů tzv. marketingového mixu do »4P« (produkt, cena, místo/distribuce a komunikace). Produkty města tvoří nabídku klientům (občanům, podnikům, návštěvníkům apod.) k uspokojení jejich potřeb, zejména těch, které není schopen uspokojit soukromý sektor. Produkty je třeba rozvíjet, inovovat, zabývat se jejich úrovní, kvalitou a uplatňovat benchmarking (systematické porovnávání) např. ve vztahu ke konkurenčním městům, ale i z hlediska výkonnosti institucí. Při určování cen služeb je důležitá znalost nákladů a to, jakou část z nich lze dotovat. V rámci distribuce jsou řešeny cesty, kterými se služba dostává ke konečnému spotřebiteli: jejich dostupnost a rychlost. Komunikační mix města vypovídá o prostředcích, jimiž město komunikuje, představuje své produkty, rozvíjí vztahy s veřejností, propaguje město, a tím ovlivňuje klienty (jejich znalosti, postoje a chování). Nejčastěji bývá využívána forma PR (vztahy s veřejností), svůj význam má i marketing událostí (event marketing). V současnosti jsou významným komunikačním nástrojem

Marketing v kostce tzv. marketingový mix »4P« (produkt, cena, distribuce a komunikace) lze dobře převést do oblasti veřejné správy, konkrétně do řízení měst a obcí: n produkt = nabídka/služby občanům či dojíždějícím za prací, návštěvníkům, podnikatelům... Je třeba je rozvíjet a srovnávat s »konkurencí«. n cena = vyplývá ze znalosti nákladů a zdrojů. n distribuce = cesty, jimiž se služby dostávají ke »spotřebitelům« a místa, kde jsou dostupné (ve smyslu časovém, prostorovém i technologickém) a také jejich kvalita. n komunikace = prostředky, jimiž město či obec představuje svou nabídku a rozvíjí vztahy s veřejností, a jimiž získává odezvu. V oblasti služeb má roli ještě další »P« – lidé.

webové stránky, které musí být především přehledné, snadno vyhledatelné, aktuální. lidé, proces, KValita Pro oblast služeb jsou nástroje rozšířeny o další »P«, jimiž jsou lidé, prezentace a proces. Prvek »lidé« zahrnuje zaměstnance a jejich chování ke klientům. »Prezentace« vypovídá o prostředí (územní uspořádání, budovy, zařízení, komunikace, »duch obce« tj. kulturní, historické, sociální a ekonomické zázemí, vybavení úřadu, vzhled, čistota apod.). »Proces« vyjadřuje postup poskytování produktu, kdy se hodnotí efektivnost, rychlost a přesnost. Zahrnuje i momenty, kdy se klient setkává se vším, co ke službě náleží. Takovým okamžikem pravdy může být telefonický kontakt, místo k zaparkování při vyřizování úřední záležitosti, čekací doba, informace na webové stránce apod. oMezení MarKetingu Marketing měst se podílí na zvyšování kvality poskytovaných služeb a jejich distribuci k cílové skupině, zvyšování atraktivity města a jeho okolí, zvýšení konkurenceschopnosti, pomáhá při komunikaci prostřednictvím nástrojů komunikačního mixu, při plánování rozvoje území za spoluúčasti občanů např. prostřednictvím průzkumů apod. Aplikace marketingu do prostředí měst má řadu důvodů, je však třeba vzít v úvahu i některá omezení. Města musí respektovat rozhodnutí, která o nich probíhají na úrovni vlády (rozpočet, investice apod.); veřejné služby poskytují města na základě potřeb, nejsou tedy předmětem směny na trhu a nelze stanovit jejich cenu; marketing by mohl zvýšit poptávku, kterou by nebylo možné uspokojit vzhledem k omezeným n zdrojům města apod. lucie pauloVčáKoVá uJak Praha a lektorka Institutu pro veřejnou správu Praha

27

Životní prostředí

Zeleň – symbol moderní obce Biobazény: luxus, či výzva? vzhledem k častému výskytu alergií – mají dnešní návštěvníci koupališť stále větší zájem. Biobazén totiž poskytuje zcela odlišnou kvalitu koupání než bazén s chemicky upravovanou vodou. Důležitou předností biobazénů je i přirozená vůně vody, která je pro většinu návštěvníků příjemným překvapením. Neopomenutelným přínosem přírodních koupacích jezírek je také jejich pozitivní vliv na životní prostředí, což je v současné době velmi aktuální téma. I když se může zdát, že kterékoliv jezírko, ať už okrasné nebo koupací, je málo důležité, větší množství podobně fungujících vodních ekosystémů výrazně pozitivně ovlivňuje životní prostředí, čímž opět dále zvyšuje atraktivitu obce.

Přírodní koupací plochy jsou zajímavou příležitostí, jak v obci poměrně levně opět zprovoznit původní, už nefunkční veřejné koupaliště, nebo jak vybudovat koupaliště zcela nové.

provozování. Přírodní biotopy jsou i výrazně levnější možností vybudování nového veřejného koupaliště. Porovnáme-li pořizovací náklady na výstavbu bazénu, které se pohybují v relaci 9000–13 000 Kč/m2, s náklady na zřízení přírodního biotopu ať už výstavbou nového biotopu či přestavbou stávajícího bazénu s průměrnou cenou 3000–4500 Kč/m2, výsledný poměr 1 : 2 až 1 : 3 vyznívá velmi příznivě právě pro stavbu biobazénů. Stejně vyznívá i porovnání provozních nákladů, zahrneme-li do nich spotřebu dezinfekčních a algicidních přípravků, elektrické energie, dále výměnu a doplňování vody, obsluhu sociálního zařízení a údržbu areálu. U klasických koupališť činí tyto provozní náklady zhruba 4 Kč/den/ 1 m2, zatímco u přírodních koupališť přibližně 1 Kč/den/1 m2. Hlavní výhodou biobazénů ovšem nejsou jen nižší pořizovací náklady, ale především chemicky neupravovaná voda, o niž –

Dobřany na Plzeňsku patří se svou »Kotynkou« k průkopníkům biobazénů u nás.

FOTO: ARCHIV SZÚZ

niŽší náKlady i chemicKy neupravovaná a voňavější voda Smyslem koupacích jezírek je poskytnout uživatelům více relaxace a pohody a zároveň zlepšit životní prostředí prvky s poměrně nízkými nároky na zřízení a údržbu, což ocení především provozovatel. Přírodní koupací plochy totiž nabízejí relativně snadnou možnost, jak s nízkými náklady opět zprovoznit nefunkční koupaliště, která vyžadují sanaci nebo jimž v důsledku finanční situace uzavření teprve hrozí – a jak zajistit jejich další existenci a levnější

Přírodní biotop je poslední novinkou v zahradní architektuře a stává se novým fenoménem nejen v moderní zahradě, ale také v moderní obci.

FOTO: ARCHIV SZÚZ

K

lasickým bazénům a koupalištím s tunami betonu a bez kousku zeleně odzvonilo a z dřívější chlouby mnoha obcí se stalo spíše bolavé místo. Původní bazény jsou dnes totiž už zastaralé a často bohužel i nefunkční a jejich rekonstrukce by vzhledem k vysokým nákladům, které se mohou pohybovat někdy až v řádu desítek milionů korun, určitě znamenala neúměrnou finanční zátěž pro obecní rozpočet. A tak není výjimkou, že tato koupaliště a jejich areály, často na velmi zajímavých místech, chátrají a stále čekají na konečný verdikt o svém osudu. Relativně jednoduchým a zároveň zajímavým řešením problému by mohla být přestavba koupaliště na přírodní koupací jezírko neboli biobazén. Přírodní biotop představuje současnou novinku v zahradní architektuře a stává se novým fenoménem nejen v moderní zahradě, ale i v moderní obci.

K vybavení přírodního koupaliště patří také vhodné technické prvky, například dřevěná mola, nerezové žebříky apod., jak se o to postarali i v Pardubicích-Staročernsku.

28

od projeKtu K otevření Protože přírodní koupací jezírka mohou být v mnoho rozličných podobách, podle vlastní potřeby si vybere každý – od malých bazénků až po velká městská koupaliště pro tisíc lidí. Velikost, design a použití odlišných technologií na úpravu vody je vždy úzce spojeno s hlavní funkcí a konkrétním využíváním koupacího jezírka, a každá obec by proto měla rozhodnutí vybudovat koupací biotop pečlivě zvážit. Každé realizaci musí předcházet pečlivé plánování, při němž je nutné zohledňovat jak urbanistické požadavky dané lokality, tak potřeby konkrétní řešené stavby a v neposlední řadě rovněž požadavky obyvatel dané obce. Od první myšlenky na vybudování přírodního koupacího jezírka nebo přestavbu stávajícího bazénu až do jeho konečného zprovoznění může někdy uběhnout i více než rok. Příprava projektové dokumentace by přesto neměla být podceňována. Ta musí vzít v potaz některé stěžejní otázky, jako je vhodnost zamýšleného prostoru, přiměřená velikost stavby aj. Mezi další faktory, které výrazně ovlivňují rozhodnutí, zda přírodní koupací jezero vybudovat, patří i zdroj vody, jeho kvalita a vydatnost, dále místní přírodní podmínky a poptávka po tomto druhu relaxace. Ve fázi plánování by proto vždy měly být provedeny tyto postupné kroky: n prohlídka na místě – společná návštěva budoucí vodní plochy, formulace přání leden 2012

FOTO: ARCHIV SZÚZ

Životní prostředí

Přírodní koupací biotop v obci Kovalovice u Brna (levý snímek) o rozloze přibližně 1000 m2 byl vybudován nákladem zhruba 5,5 mil. Kč již v červnu 2007. V obci Bantice na Znojemsku je biobazén rozdělen na zóny pro neplavce (hloubka 0,9 m) a pro plavce (hloubka 1,6 m). n položení hydroizolace – oddělení vlastního jezírka od okolního terénu, zamezení pohybu vod z okolí do jezírkové části a naopak; n osazení a zapojení technologie – skimmery, mechanické filtry, biologické regenerační části, speciální separační a jímací filtry, okysličování, technologické rozvody apod.; n doplnění ostatními technickými prvky – dřevěnými nebo nerezovými žebříky, dřevěnými moly, venkovními sprchami, vodními atrakcemi a hernímí prvky, osvětlením apod.; n výsadba vodních rostlin – bahenní, vodní ponořené a plovoucí rostliny; n napuštění a zprovoznění koupaliště.

chtějme přírodní Koupání Jak již bylo řečeno, tento druh veřejných koupališť nemá téměř žádná omezení a je vhodný pro každou lokalitu. Obce by si ovšem měly předem ujasnit předpokládanou skladbu a počet návštěvníků, protože tato koupaliště mohou pojmout od deseti

až po stovky návštěvníků. Další otázkou je, jakým způsobem se bude vodní plocha využívat. Biobazény totiž mj. umožňují zimní bruslení, ale i další doplňkové aktivity v podobě různých vodních herních prvků a zajímavých aktivit pro děti i dospělé. Zakládání veřejných přírodních koupacích ploch je efektivním řešením ožehavého problému se zastaralými koupališti. Ačkoliv v sousedních zemích jsou koupaliště tohoto druhu zcela běžná a velmi oblíbená, u nás si dosud získala přízeň jen velmi skromného počtu investorů. Doufejme, že tento nezájem je zatím dán spíše nedostatkem informací a že první vlaštovky, jako jsou obce Bantice, Dobřany a Kovalovice, odstartují nárůst zájmu o výstavbu přírodních koupacích ploch. I při dodržení náročných technologických a hygienických zásad mají totiž biobazény téměř neomezenou variabilitu a mohou významně umocnit n krásu a harmonii každé obce. martin pancharteK Ekogreen

MO001157-12

a představ, nastínění možností budoucího koupacího jezírka, provedení analýz potřeb dané lokality, zajištění všech nezbytných rozborů; n studie proveditelnosti (předběžný návrh) – zpracování a vyhodnocení specifických místních podmínek, návrh řešení a následně výběr nejvhodnější varianty; n odhad budoucích nákladů na základě zjištěných vstupních informací; n zajištění stavebního povolení, případně vodoprávního řízení; n zpracování podrobného projektu, zpracování nabídky a uzavírání smluv; n ukončení plánovacího procesu – stanovení harmonogramu, organizace stavby, subdodavatelé apod.; Ve fázi realizace by měly být provedeny tyto na sebe navazující kroky: n zaměření stavby na místě – podrobný výškopis a polohopis, vyměření jednotlivých zón, okrajové hrany a okolních technických prvků; n provedení zemních a stavebních prací – modelování reliéfu jednotlivých zón;

leden 2012

29

Životní prostředí

pozemkové úpravy chrání obce a města před povodněmi /2 Příklad opatření protipovodňové ochrany sídel i zemědělské krajiny v praxi ilustruje případová studie povodí vodní nádrže Jordán v okrese Tábor. Nádrž se potýká s problémem snižování kvality vody, zanášením a snižováním retenčního prostoru.

j

vodohospodářsKá, protieroZní i eKologicKá opatření Studie navrhuje komplexní vodohospodářská a protierozní opatření ke zlepšení retenčních schopností krajiny v povodí nádrže Jordán, zvýšení ochrany vodních toků, ochrany sídel před povodněmi a zlepšení čistoty vody v samotné nádrži. Účelem protierozní ochrany je zejména snížení negativního vlivu přívalových i dlouhotrvajících dešťů na kvalitu půdy. Kromě degradace půdy způsobuje vodní eroze také zanášení vodních toků a nádrží splaveninami a zhoršování jakosti povrchových i podzemních vod. V souvislosti s nadměrnou srážkovou činností se často vyskytují extrémní povrchové odtoky z povodí, jejichž následkem je intenzivní eroze a transport splavenin z erodovaných ploch do recipientů. Tyto stavy jsou známé jako lokální povodně. Jelikož důsledky eroze postihují často také intravilány obcí, je ochrana proti vodní erozi a zlepšení vodohospodářských poměrů současně i ochranou sídel. Při průzkumu v terénu byly identifikovány problémové až rizikové lokality a následně vytipovány lokality vhodné pro úpravu vodohospodářských poměrů území a revitalizaci krajiny. Klíčovou myšlenkou studie bylo navrhnout »raději 100 opatření po 100 tis. Kč než jedno za 10 mil. Kč«. Studie navrhuje i opatření krajinně-ekologická ke sta-

30

jana podhráZsKá VÚMOP

jaroslav víteK FOTO: ARCHIV

Ústřední pozemkový úřad

david mišíK PÚ Tábor

Vodní nádrž Jordán se dlouhodobě potýká se snižováním kvality vody, zanášením a snižováním retenčního prostoru.

bilizaci přirozených ekosystémů a zvýšení estetické působivosti obdělávané krajiny. realiZace od roKu 2010 Studii převzal Pozemkový úřad (PÚ) Tábor na podzim 2010 a týká se 34 katastrálních území (KÚ) o rozloze 80 km2. Byla projednána se starosty všech dotčených 14 obcí i veřejně ve spolupráci s městem Tábor a příslušnými orgány. PÚ dosud dokončil pět komplexních pozemkových úprav. Na podzim 2010 zahájil realizaci protierozních a ekologických opatření v KÚ v blízkosti nádrže Jordán (tj. KÚ Košín, obec Košín, a KÚ Stoklasná Lhota, obec Tábor). Například

Informace z MěÚ Tábor Projevila se již nějak realizovaná opatření na Jordánu? Komentář Moderní obci poskytl loni v prosinci Ing. Jan Fišer, vedoucí Odboru životního prostředí MěÚ Tábor. »Realizace projektu na Jordánu zatím nenastala. Dne 30. 11. 2011 předal odbor investic staveniště zhotoviteli. Povodně na Jordánu ani v jeho povodí nebyly. Sediment je stále v rybníku Jordán a pravidelné měření jeho mocnosti není adekvátní nákladům s tím spojeným. Dosud realizované pozemkové úpravy a opatření jistě přispějí k omezení plošného smyvu na ošetřených pozemcích. Skutečný význam změn v povodí se však projeví až v dlouhodobém měřítku, řádově v desítkách let. Vzhledem k celkové výměře povodí a plošnému rozsahu již provedených opatření jsme zatím skutečně pouze začali. Ale i to je významným počinem.«

FOTO: ARCHIV

ordán je nejstarší údolní nádrží ve střední Evropě (vznikl v roce 1492 přehrazením Tismenického potoka za účelem zásobení města Tábora pitnou vodou). Dnes slouží k rekreaci a sportu, jeho úloha při zásobování pitnou vodou je potlačena na záložní zdroj. Dlouhodobě se potýká s poklesem kvality vody, zanášením a snižováním retenčního prostoru. Už více než 160 let nemá Jordán výpustné zařízení. V roce 2010 získal Tábor dotaci z OP Životní prostředí na vybudování spodní výpusti a odbahnění ve výši 406 mil. Kč. V návaznosti na to se začalo řešit dotování vodní nádrže živinami a splachy z povodí vodní nádrže. Vznikla Studie řešení hospodaření na rybnících v povodí Jordánu, Studie vlivu sídel v souvislosti s vypouštěním odpadních vod a v souvislosti se zahajováním pozemkových úprav Studie protierozní a protipovodňové ochrany povodí vodní nádrže Jordán, kterou vypracoval Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd (VÚMOP) Praha, oddělení pozemkových úprav Brno.

ochranná zatravnění na březích nádrže Košín na ploše 2,5 ha, obnovu historické cesty VP 4 N s obnovením meze, výsadbu dubové aleje u cesty VP 4 N, výsadbu aleje ovocných stromů, výsadbu »zelené clony« KÚ Košín, Stoklasná Lhota a zalesnění. Letos hodlá PÚ Tábor zahájit pozemkové úpravy v KÚ Nasavrky, Radimovice u Tábora a Náchod s cílem revitalizovat Hejlovský, Radimovský a Náchodský potok (pravon břežní vodoteče ústící do Jordánu).

Výřez návrhu opatření protierozní a protipovodňové studie.

leden 2012

Správa a rozvoj

zateplování: na co není radno zapomínat

roli hraje i datum výStavby Obce se často zaměřují na zateplování budov svých škol. Významnou roli přitom obvykle hraje i doba, v níž byla škola postavena. Srovnejme proto vcelku obvyklou školu postavenou počátkem osmdesátých let 20. století s budovou, která slouží už od sklonku 19. století. První škola sestává z přízemních stavebních bloků propojených spojovacími trakty. Plocha obálky všech bloků činí 6837 m2, jejich vytápěný objem je 11 620 m3, celková podlahová plocha má 2486 m2. Tato škola je pro 100 dětí. V případě druhé budovy jde o klasický podsklepený třípatrový objekt s půdou. Plocha obálky budovy je 3969 m2, vytápěný objem je 12 120 m3, celková podlahová plocha má 2025 m2. Škola pojme 190 dětí. Při srovnatelném využití budov obou škol je klasická budova, geometricky zcela jinak pojatá, nepochybně podstatně efektivnější, a tím i energeticky méně náročná než o bezmála sto let novější školní budova. Již při prvních úvahách typu »co s tím« je proto nutné ptát se, zda je skutečně třeba investovat nemalé peníze do snižování energetické náročnosti školní budovy a nebylo by nakonec efektivnější ji zbourat a na jejím místě postavit moderní, plně funkční objekt splňující nejpřísnější požadavky na energetickou náročnost. Přihlížet se musí i k možným konstrukčním nedostatkům. I ty mohou mít určitou souvislost s dobou výstavby budovy. Většinu těchto nedostatků lze odstranit zateplením stěn v kontaktu s exteriérem, výměnou

výplní otvorů (oken a dveří) a zateplením střech. Nesmí se však zapomínat na konstrukce v kontaktu s nevytápěnými prostory, jako jsou stropy pod půdou či podlahy nad suterénem. Vyřešit tento problém znamená docílit přínosných energetických úspor. Totéž platí o stěnách oddělujících vytápěný prostor od nevytápěných místností (sklady, garáže apod.). Ovšem obezřetnost je na místě: Zateplení stěn v kontaktu s exteriérem totiž může ovlivnit funkčnost těchto nevytápěných místností. když Se podcení detaily... Největším prohřeškem při zateplování bývá špatné provedení, přitom funkčnost opatření spočívá v detailech. Ještě stále lze nalézt na půdách rohože na zateplení stropu volně poházené, leckdy ještě v balících. Jindy je tepelná izolace ledabyle položena bez překrytí, přičemž mezi rohožemi zejí velké mezery. Neobvyklé nejsou ani případy, kdy strop na půdě byl sice kvalitně zateplen, jenže pracovníci dalších profesí, kteří tam následně přijdou, tepelnou izolaci částečně znehodnotí sešlapáním, případně ji místy i odstraní. U fasád se firmy už vcelku naučily detaily zvládat, avšak jejich důslednost, například u řešení výplní otvorů, stále není na potřebné výši. Uvedeným problémům lze účinně předcházet nezávislým technickým dozorem investora a doporučujeme nezapomínat ani na dozor autora projektové dokumentace. úSpory, které ovlivníme Sami Odstranění některých nedostatků nevyžaduje vysoké náklady a mohou si to zajistit provozovatelé veřejných budov sami či s pomocí subjektů aplikujících energetický management. Mezi tato opatření se řadí optimální využití prostorů v budově s ohledem na řízení vytápění, zejména lze-li vytápění zónovat. Platí přitom úměra, že navýšení vnitřní teploty o 1 stupeň odpovídá zvýšení nákladů na vytápění o 6 %. Dále je vhodné krátkodobě a intenzivně větrat, aby se umožnil přívod čerstvého

Základní škola v Novém Boru – Arnultovicích na Českolipsku byla zateplena díky dotaci z OP Životní prostředí.

FOTO: ARCHIV

o

d konce roku 2007 investice do snižování energetické náročnosti veřejných budov prožívají boom. Impulsem k němu se staly především dotační programy. Bohužel, zejména v poslední době je dotační prostředí značně nejisté a s lehkou nadsázkou lze dokonce říci, že úměrně k jeho narůstající nestabilitě klesá i počet projektů využívajících některý z dotačních titulů.

vzduchu (a přitom zavřít radiátorové ventily – důležité zejména pro termostatické ventily), upřednostňovat větrání do chodeb, zavírat vstupní dveře (vhodná je instalace automatického zavírání), svítit pouze po dobu nezbytně nutnou k zajištění požadované funkce osvětlovaného prostoru, preferovat denní (přirozené) osvětlení, osvětlovat přednostně místa vzdálená od oken, zajistit autorizované měření osvětlení vždy, jakmile se vyskytnou pochybnosti o parametrech osvětlení z hlediska hygienických požadavků, i při změně využití daného prostoru. Radnice by se při rozhodování o dalším osudu svých veřejných budov měly obracet na nezávislé subjekty a nechat si zpracovat nezávislý posudek, studii či energetický audit. Ten jako zákonný nástroj zhodnotí stávající stav objektu a navrhne vhodná opatření včetně vyčíslení jejich ekonomicn ké efektivnosti. vladimír Skalník energetický specialista IP IZOLACE POLNÁ, s. r. o.

dražebníci si mohou přijít na víc

p

očátkem ledna vstoupil do třetího měsíce svého provozu unikátní internetový portál Vasmajetek.cz. Projekt se zaměřuje na centralizaci dražeb, aukcí a prodejů majetku státu, krajů, měst a obcí a exekučně zabaveného majetku. »V současné době zatím neexistuje jednotné místo, kde by byly přehledně shromažďovány prodeje tohoto typu majetku. Přitom pouze majetek, který stát ročně prodá, se pohybuje v částkách desítek miliard korun. Rádi bychom tyto mnohdy velmi výhodné nabídky zprostředkovali široké

leden 2012

veřejnosti,« vysvětlil ředitel tohoto u nás ojedinělého projektu David Hlinka. Portál však neslouží pouze veřejnosti. Jeho vývojář Jiří Skuhrovec tvrdí: »Je za tím vlastně jednoduchá ekonomická aritmetika, kdy více zájemců o dražby přinese více peněz do státní či obecní pokladny. Zároveň věříme, že prodávaný majetek takto poputuje častěji do rukou občanů, a méně k překupníkům, kteří dosud jediní měli kapacity na sledování dění kolem dražeb.« Zakladatelé portálu proto postupně navazují spolupráci se všemi, kdo chtějí trans-

parentně prodávat svůj majetek. Tedy také s územními samosprávnými celky, které často vystupují jako dražebníci vlastního majetku. Platí totiž přímá úměra, že čím více se sejde zájemců o dražbu, tím to může být z finančního hlediska pro dražebníka výhodnější. Portál Vasmajetek.cz je rozdělen do tří sekcí – drobný majetek, automobily a nemovitosti. Databáze drobného majetku je k dispozici zdarma, přístup k nabídkám automobilů a nemovitostí je zpoplatněn /sk/ ve dvou tarifech.

31

Správa a rozvoj

do veřejné služby stát pošle více lidí. co to přinese obcím? Až 50 tisíc osob má podle plánů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) koncem letošního roku vykonávat veřejnou službu (VS). Přitom loni do ní bylo zapojeno jen zhruba 16 tisíc klientů. Plošnější pokrytí území však není jedinou změnou, kterou rok 2012 institutu veřejné služby přináší.

p

ro obce je nejdůležitější novinkou skutečnost, že smlouvu o výkonu VS s klienty nebudou jako dosud uzavírat samy, ale bude tak činit příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR (ÚP). Ta se pak může písemně dohodnout s obcí (či s jiným subjektem, například s neziskovou či dobrovolnickou organizací) na zajištění organizace a výkonu VS. Rozšiřuje se také okruh klientů, jimž bude VS nabízena. Už to totiž nebudou jen osoby nacházející se v hmotné nouzi. Zástupkyně tiskové mluvčí MPSV PhDr. Táňa Švrčková vysvětluje: »Základním kritériem výběru klientů pro VS je jejich vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než jeden rok nepřetržitě nebo během posledních tří

let v součtu po dobu delší jednoho roku. V souladu s cíli veřejné služby bude ÚP dále při výběru vhodných uchazečů na základě individuálního přístupu k nim zohledňovat jejich motivovanost k hledání zaměstnání, ekonomické a společenské postavení klientů, jejich kvalifikaci, rodinný, zdravotní stav, věk, možnosti dopravy atd.« Podle MPSV na počátku letošního roku budou nabídkou VS přednostně oslovováni ti, kdo jsou v hmotné nouzi a zároveň dlouhodobě nezaměstnaní.« Odmítne-li oslovený klient VS, aniž by pro to měl vážný, třeba zdravotní důvod, nejenže s velkou pravděpodobností bude vyřazen z evidence Úřadu práce, přičemž přijde o podporu v nezaměstnanosti a sám

si navíc bude muset platit zdravotní pojištění. Ale pokud by zároveň také byl veden v systému hmotné nouze, příspěvek na živobytí by mu byl (jako dosud) snížen na existenční minimum. závazky obci a úřadu práce Vzorová smlouva o organizaci a výkonu veřejné služby mezi obcí a příslušnou krajskou pobočkou ÚP, kterou vydalo MPSV, mj. předpokládá, že obec se zaváže pro výkon VS dodržovat pracovněprávní předpisy a uzavřít pojistnou smlouvu (případně dodatek ke stávající pojistné smlouvě) kryjící odpovědnost za škodu způsobenou na majetku nebo na zdraví, kterou vykonavatel veřejné služby způsobí nebo jež mu bude způsobena. Má být i na obci, aby vykonavatelům VS zajistila přidělení odpovídajících ochranných a pracovních pomůcek, vedla evidenci lidí zapojených do výkonu VS, evidenci jejich docházky a dodržování pracovní doby, počtu odpracovaných hodin i záznamy o hodnocení výkonu VS apod. Naopak Úřad práce obci podle vzorové smlouvy mj. uhradí náklady spojené s po-

Oslovená města si chtějí institut veřejné služby podržet i v letošním roce Jaké máte zkušenosti s výkonem veřejné služby (VS) a co od něho očekáváte letos? Jakub Týle, referent pro veřejnou službu, Magistrát města Opavy: Pro výkon VS Magistrát města Opava loni využíval v průměru 93 osob měsíčně, které průměrně odpracovaly 2706 hodin. V celém Statutárním městě Opava pak ve VS v roce 2011 pracovalo průměrně 165 osob měsíčně, což činilo 4753 odpracovaných hodin měsíčně. Nejdůležitější činností, na niž se výkon VS zaměřil, byl úklid kontejnerových stání, svoz objemného odpadu do sběrných dvorů a úklid veřejných prostranství. Hodnota práce odvedené v rámci výkonu VS je podle našich zkušeností výrazně vyšší než náklady na její organizaci. Kromě kladných sociálních aspektů a faktu, že je ve městě čisto, jde především o výraznou finanční úsporu. Nejvýznamnější položku na straně nákladů (kromě mzdových nákladů na 1 pracovní místo) tvoří osobní ochranné pomůcky, a to především rukavice a vesty. Dále jde o nákup nářadí a také pytlů na odpad. I přesto se loni naše úspora pohybovala v řádu desítek tisíc korun a pro letošek počítáme s úsporou až několika set tisíc korun. Pokud jde o nový systém fungování VS v letošním roce, jeho přínosy ve vztahu k městu se mně, bohužel, zatím odhadují jen velmi těžko. Snad jen to, že Úřad práce deklaruje snahu podpořit výkon VS tím, že poskytovatelům umožní využívat k její organiza-

n

32

ci osoby pracující na veřejně prospěšných pracích. Smlouvu o organizaci a výkonu veřejné služby Statutární město Opava připomínkovalo a její podepsání očekáváme nejdříve v polovině ledna 2012. Naším jednoznačným zájmem však je, aby VS v našem městě fungovala i nadále, a to minimálně ve stejném rozsahu jako loni. Zdeněk Ženíšek, tajemník Městského úřadu Vimperk: Od května 2011 odpracovalo při výkonu VS celkem 96 osob v průměru po 12 hodinách měsíčně. Šlo zejména o úklid veřejných prostranství, hrabání listí, prořezávky dřevin,sběr odpadků,pletí záhonů, nátěry bazénů na koupališti a zimním stadioně,údržba hřišť a pískovišť. Hodnota takto odvedené práce byla určitě vyšší než naše náklady s ní spojené, už i vzhledem k tomu, že jejich podstatnou část hradil Úřad práce. Město neslo náklady v podstatě jen na pracovní a ochranné pomůcky. Ovšem poměrně dlouho nám trvalo, než jsme přesvědčili lidi vedené na úřadech práce, aby VS začali vykonávat. Zlomilo se to až s ustavením funkce koordinátora veřejné služby, který dokázal tyto lidi přesvědčit, kontrolovat – i pochválit. Funkce koordinátora je klíčová pro celý systém VS. Bohužel, jakmile se u nás tento systém úspěšně rozběhl a pro jeho fungování byly nastaveny vhodné podmínky, zásahem státu dochází ke změně. Tady mám obavu, že Úřadu práce bude dlouho trvat, než dosáhne našich výsledků. Smlouvu s Úřadem práce zatím podepsanou nemáme, její návrh který nám byl předložen, je pro město neakceptovatelný. Přesto doufám, že se nakonec obě strany dohodnou na nějakém rozumném kompromisu. Silně se mně nelíbí, že v zákoně je stanoven výkon VS do 20 hodin

n

anketa týdně – znamená to tedy, že odpracovat 10 minut týdně bude rovněž v pořádku? Otázku vzbuzuje i fakt, že na osoby ve výkonu VS nebude v celém státě stejný metr – již dnes se nám říká, že to bude Úřad práce, který rozhodne, kdo a kolik hodin ve výkonu VS odpracuje. n Jan Birke, starosta města Náchod: Veřejnou službu loni v našem městě vykonávalo přibližně 40 osob, nejčastěji se prováděl úklid veřejných prostranství nebo venkovních prostor příspěvkových organizací města. Pracovní doba byla nastavena na 30 hodin za měsíc odpracovaných v jednom celém týdnu. Veřejnou službu se vyplatí organizovat tehdy, je-li dohled nad jejím výkonem zajištěn prostřednictvím veřejně prospěšných prací hrazených z Úřadu práce. Náklady obce jsou spojeny především s vybavením na pracovní a ochranné pomůcky. Loni se tak pomocí institutu VS v Náchodě výrazně zvýšila čistota města, přičemž předpokládáme, že tento trend zajistíme díky využívání VS i v následujících letech. Jednání města o uzavření příslušné smlouvy s kontaktním pracovištěm Úřadu práce ČR v Náchodě však teprve probíhají.

leden 2012

Správa a rozvoj jištěním odpovědnosti za škody způsobené na majetku nebo zdraví v souvislosti s výkonem VS, bude poskytovat obci potřebnou součinnost a určí pro ni kontaktního pracovníka na úrovni příslušného kontaktního pracoviště krajské pobočky ÚP a jeho zástupce. Oba budou zajišťovat komunikaci s pověřenými pracovníky obce. ÚP se také zavazuje přizpůsobovat nabídku VS klientům podmínkám výkonu veřejné služby v dané obci. ... pokud Se nedohodne jinak Smlouvy o organizaci a výkonu veřejné služby měly být mezi obcemi a krajskými pobočkami ÚP uzavřeny do 15. 12. 2011. Platit totiž měly už od 1. 1. 2012. Spěch v závěru roku nebyl od věci. Uzavřením této smlouvy totiž obec mohla Úřadu práce pro veřejnou službu od letošního 1. ledna navrhnout osoby, které se k 30. 11. 2011 nacházely na jejím území v hmotné nouzi a zároveň už tam vykonávaly VS. Pokud by ÚP tyto klienty obci odsouhlasil, radnice by jim následně (v případě jeiich zájmu) sama zajistila uzavření jejich smlouvy o výkonu veřejné služby s Úřadem práce. Proč však ani jedno z námi oslovených měst (viz anketa) ještě ani v polovině prosince smlouvu o organizaci a výkonu VS s krajskou pobočkou ÚP neuzavřelo? »O smlouvě teprve vyjednáváme.« »Smlouvu jsme připomínkovali a dříve než v polovině ledna ji nepodepíšeme.« »Současný návrh smlouvy je pro město neakceptovatelný.« Tak se vyjadřovali zástupci radnic v naší anketě. PhDr. Táňa Švrčková vysvětluje, že zákon předpokládá, že ÚP poskytne osobám vykonávajícím VS ochranné pomůcky a pracovní prostředky, pokud se s realizátorem služby (tedy třeba právě s obcí) nedohodne jinak. Jenže právě tato výhrada může v sobě skrývat čertovo kopýtko. I Svaz měst a obcí

tovi s ohledem na jeho individuální možnosti stanovit v jeho týdenním plánu výkonu VS povinnost pracovat i třeba jen jednu hodinu. Ovšem také ta bude muset být obcí evidována a vykazována... Jistěže však přitom nelze přejít slova PhDr. Táni Švrčkové, že je přece třeba zohlednit jak přínos práce vykonané ve prospěch obce, tak její sociální rozměr. »To znamená, že lidé v hmotné nouzi a dlouhodobě nezaměstnaní se zapojí aktivně do života komunity v obci. Podle dosavadních zkušeností nejvýznamnějšími jsou osobní náklady spojené s organizací VS. Na tyto náklady bude ÚP přispívat prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti,« říká zástupkyně ministerstva.

ČR upozorňuje na fakt, že některé krajské pobočky ÚP se s obcemi chtějí »dohodnout jinak« a svými návrhy smluv je tlačí k tomu, aby obce tyto náklady převzaly na sebe. Koneckonců i MPSV ústy zástupkyně tiskové mluvčí sděluje: »Úřad práce bude mít zájem dohodnout se s obcemi na poskytování pracovních ochranných prostředků a pomůcek, a to v závislosti na typu činnosti, které budou v rámci VS vykonávány. Půjde jak o rukavice, obuv, vesty atd., tak o nástroje potřebné k výkonu činnosti. Zajištění těchto pomůcek ze strany subjektů (obcí a dalších organizací) bude nejen po organizační stránce efektivnější a pružnější. Navíc současné zkušenosti ukazují, že hodnota vykonané práce obvykle daleko převyšuje náklady spojené se zajištěním VS.«

nepůjde o konkurenci pro veřejně proSpěšné práce Těší její ujištění, že zavedením VS v žádném případě nebude omezen počet míst pro veřejně prospěšné práce (VPP). »ÚP dokonce bude prioritně podporovat zřízení míst VPP v obcích/organizacích, které budou organizovat veřejnou službu,« dodává PhDr. Táňa Švrčková. Také zřizování míst tzv. předáků veřejné služby bude ÚP podporovat v rámci uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (VPP, společensky účelná pracovní místa). »Úřad práce má zájem organizaci VS od ledna 2012 zajistit ve spolupráci se současnými realizátory a postupně rozvíjet spolupráci i s dalšími obcemi a jinými subjekty. Na každé krajské pobočce ÚP je jmenován koordinátor veřejné služby, který spolu se svým zástupcem bude kontaktovat všechny dotčené subjekty. Koordinátoři jsou však připraveni aktivně vycházet vstříc radnicím, jestliže se na ně v této věci samy obrátí,« uzavřela PhDr. Táňa Švrčková. n

nepřevýší náklady nad efektem? Pravda, obce zatím největší část nákladů spojených s organizací a výkonem VS nesly samy. Přesto se mnoha radnicím, jak ostatně zaznívá i v naší anketě, tento institut vyplatil. Samoozřejmě bylo ovšem třeba jej uchopit za správný konec a hlavně si najít šikovného místního koordinátora VS. Jenže letos budou rozpočty obcí napjatější než loni, a proč by tedy radnice měly hradit něco, co po nich zákon nepožaduje? Kromě toho má-li stát ambici z roku na rok více než trojnásobně rozšířit armádu vykonavatelů veřejné služby, pak očekávejme i jeho tlak na to, aby municipality absorbovaly více těchto osob než kdykoliv předtím. Byť po řadě klientů vděčně vztáhnou ruce – což zákon umožňuje – i leckteré neziskové organizace a další subjekty včetně některých státních institucí. Nicméně náklady na VS mohou časem převážit nad jejím efektem. Zejména když nejkratší doba výkonu VS není zákonem stanovena, takže teoreticky může ÚP klien-

ivan ryšavý

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1260 Kč (včetně DPH) Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.

ADRESA

KÓD:

2507

OBJEDNAVATELE:

ZPŮSOB

PLATBY:

FAKTURA

PLATEBNÍ KARTA

SIPO

NÁZEV ORGANIZACE:

SLOŽENKA

spoj. č.

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

TITUL:

ÚDAJE

ULICE , Č. P.: OBEC:

PSČ:

PROFESE:

PRO FAKTURACI:

IČ: DIČ: Č. ÚČTU:

ADRESA

PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)

NÁZEV ORGANIZACE:

VYPLŇTE

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

KONTAKT:

TITUL:

ULICE , Č. P.: OBEC:

Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo

leden 2012

PSČ:

RAZÍTKO/PODPIS:

Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE

33

Správa a rozvoj

tak už máme třetího starostu roku Je to pochopitelně nadsázka. Starostů obcí máme hodně a mnoho z nich by si titul »Starosta roku« určitě zasloužilo. I ve třetím ročníku stejnojmenné soutěže, kterou již tradičně organizuje Poštovní spořitelna a Nadace VIA Praha, se nám sešlo neuvěřitelných 222 nominací.

k

dyž jsme loni 23. listopadu předávali v pražské Malostranské besedě titul Starosta roku Ing. Pavlu Kašpárkovi, starostovi obce Úsilné, která těsně sousedí s Českými Budějovicemi, měli jsme dobrý pocit. Úsilenský starosta za 21 let ve funkci i nyní stále nadšeně (a s úspěchem) vyvolává v myslích svých spoluobčanů neuvěřitelnou chuť k organizování věcí veřejných.

si sám vyzkoušel, jak velice je obtížné posuzovat, a to nejen na první pohled, slušně a dobře pracující obce a jejich vedení. pětice finaliStů Většinou se v komisi shodneme na tom, že kdyby bylo na nás, dostali by cenu mnozí další a další, ale podmínky jsou podmínky. Přihlášky nejprve vyhodnocuje každý člen komise sám. Při porovnání výsledků jsme zjistili, že v našich hodnoceních nebyly zásadní rozdíly. Což je vždy dobře. A tak se stalo, že se o titul Era Starosta roku loni ve finále soutěže ucházeli Vladimír Stříbrný z obce Heřmanice (okres Liberec), Hana

FOTO: ARCHIV NADACE VIA

hodnotil i minulý vítěz Loňský ročník soutěže Era Starosta roku nebyl nikterak jednoduchý. Jestliže se občané a navrhovatelé z 222 obcí na úvodní otázky »Vážíte si svého starosty či starostky za práci pro obec? Vzkvétá vaše obec díky společnému úsilí starosty/starostky a občanů? Žije se vám ve vaší obci dobře a chcete za to svému starostovi či starostce poděkovat?« rozhodli odpovědět kladně, bylo nutno poctivě posoudit každou nominaci. Stalo se již tradicí, že v komisi pro následující ročník pracuje také starosta, který získal titul Starosta roku v předchozím ročníku soutěže. Loni se tak členem komise stal Ing. Josef Zámečník, starosta Písečné v okrese Ústí nad Orlicí. Podle svých slov

Navzdory tomu, co se dnes a denně dozvídáme z médií, žije většina občanů této země tvořivě, poctivě a snaží se ve svém okolí vytvářet dobré místo k žití.

Pětice finalistů soutěže Era Starosta roku 2011 (zleva): Vladimír Stříbrný (Heřmanice, okres Liberec), Tomáš Kocourek (Zděchov, okres Vsetín), vítěz soutěže Pavel Kašpárek (Úsilné, okres České Budějovice), Hana Šíblová (Krásensko, okres Vyškov) a Karel Sklenička (Lány, okres Kladno).

34

Šíblová z obce Krásensko (okres Vyškov), Pavel Kašpárek z obce Úsilné (okres České Budějovice), Tomáš Kocourek z obce Zděchov (okres Vsetín) a Karel Sklenička z obce Lány (okres Kladno). Soutěž, v níž se hodnotí práce starostů a starostek v obcích do dvou tisíc obyvatel, má svoji logiku. Vždyť právě v takto velkých (malých) obcích je úloha toho, kdo stojí v čele, nezastupitelná. Je totiž velice náročná, zpravidla nevděčná a záleží hlavně na osobních schopnostech žen či mužů, kteří mohou hodně udělat či hodně pokazit. Ale většinou dělají věci obdivuhodné. Když obec Heřmanice po povodních v roce 2010 nemohla obdržet úvěr, neboť podle banky to její finanční poměry nedovolovaly, starosta Vladimír Stříbrný si odepřel plat uvolněného starosty a pobíral jen sociální podporu. A úvěr byl poté obci přiklepnut. Vybrat z finalistů Starostu roku bylo možná ještě těžší než shodnout se na této pětici. Zejména, když se pověření členové komise vydávají do jejich obcí, aby se na místě přesvědčili, jak se údaje z nominací shodují s praxí. Čímž si rozhodovací úlohu značně ztíží, protože v každé obci se najde něco, co má velmi vysokou morální hodnotu. Něco, co působí na city, na míru vnímání i na schopnost se nadchnout. A tak plni dojmů se po několika dnech vrátíte z návštěv a jste na tom ještě hůře než předtím. Zejména když vidíte, že jakkoli je v obci dobrá spolupráce, je za mnoha věcmi třeba vidět charisma a nápady starosty či starostky. Konečný výběr vítěze byl velice náročný, ale nakonec jsme se shodli jednomyslně, aby titul putoval do Úsilného. Navzdory tomu, co se dnes a denně dozvídáme z médií, žije většina občanů této země tvořivě, poctivě a snaží se ve svém okolí vytvářet dobré místo k žití. Jen se to »nehodí« na první strany novin. Samozřejmě že existují potíže různého druhu a nikdo není dokonalý. od pěti odpoledne až do rána Druhého prosincového dne jsme se v Úsilném zúčastnili předání titulu Starosta roku. Obec má 420 trvale bydlících občanů. Nominaci starosty do soutěže stvrdila svým podpisem polovina z nich, jakkoli to nebylo nutné. Ale na slavnostní večer přišla starostovi blahopřát určitě celá vesnice, protože se Pavlu Kašpárkovi gratulovalo od pěti odpoledne do rána druhého dne a gratulantů neubývalo. Kdybych to neviděl na vlastní oči, nevěřil bych. Pan starosta se od oněch pěti hodin odpoledne opravdu nezastavil. Do kola ho braly neustále nějaké občanky, mezi něž patřily i ty, které šly prvně k volbám, když byl pan starosta poprvé zvolen, nebo i ty, jež se narodily v době, kdy byl poprvé zvolen. Ono je to totiž už 21 let... I na příkladu malých obcí se ukazuje, jak je potřebné a nutné, aby starostové měli na práci delší časové údobí. Jejich neustálé vyměňování po každých komunálních volbách totiž většinou městům a obcím nen prospívá. Naopak škodí. petr anderle autor byl předsedou hodnotitelské komise soutěže Era Starosta roku 2011

leden 2012

Správa a rozvoj

Svojetice se chtějí vymanit ze zajetí sídelní kaše

S

vojetice (přes 800 obyv.), vzdálené asi 25 km od centra Prahy, leží poblíž nádherných Voděradských bučin. Původně malá víska se postupně proměňuje v »obytný satelit«, jak se nesprávně říká lokalitám s převahou bydlení v rodinných domech bez vybavenosti. Nejsou totiž samostatnými sídly, ale spíše předměstími větších měst, kolem nichž se uskupují. Svojetice nemají vybudovanou vlastní kulturní a sociální infrastrukturu. Jisté zázemí obci nabízí sousední Mukařov. Přirozeným lokálním zázemím Svojetic by měly být Říčany, skutečným spádovým sídlem je ale Praha.

okružní ceSty V konceptu ÚP navrhujeme podpořit historické jádro obce jeho potvrzením v centru zástavby a vyrovnat jeho vyosení. Historické jádro podporujeme i vložením dvou okružních cest. Nejde o komunikace ve smyslu dopravních obchvatů, ale především o tzv. obytné komunikace s důrazem na pěší a cyklisty. Cesta vnější vede podél nové severní a východní hranice a v jižní části prochází novou návsí. Cesta spojuje i další významné body v obci: školku, nový rybník, louku a dětské hřiště. Vnitřní cestu nazýváme »sousedským okruhem« a doplňuje ji stro-

Hledání hranice sídla, vymezení vnější cesty a zelené hranice jako hráze pro živelný suburbanizační rozvoj.

mořadí. Stromy dodávají ulici obytný charakter a zpomalují průjezdnou dopravu. Obě cesty jsou základní kamenem urbanistické koncepce. Jejich pospojování výrazně zlepší kvalitu života v obci a prostupnost území. Pokud se člověk dokáže v území dobře orientovat, pak se dobře cítí a může si vytvářet k prostředí vztah. Špatně navržené prostředí člověka dezorientuje a navozuje pocity úzkosti a strachu. Okružní cesty s nezaměnitelným charakterem zavádějí do chaotické zástavby řád. otázka funkcí Problém chybějící občanské vybavenosti navrhujeme řešit ne centralisticky, výběrem ploch pro tuto »monofunkci«, ale rozložením do menších celků, které mohou vznikat jako přidružené k bydlení. Míra využitelnosti je dána lokalitou. Pro obchod a služby podporujeme centrum obce a komunikaci na Struhařov. Vznikem drobných provozoven a prodejen se lépe navazuje na charakter a ráz obce než vznikem nepřiměřených objektů. Zároveň se podporuje místní podnikání a vznik pracovních míst. (Koncept ÚP byl v době redakční uzávěrky zastupitelstvem schválen k projednávání, jež právě probíhá. Stavební aktivity se však podle něj už koordinují, pozn. redakce.) n pavel hnilička Pavel Hnilička Architekti, s. r. o.

FOTO: ARCHIV AuTORA

Stavební boom Ještě na mapě Stabilního katastru z roku 1841 se stavby v obci soustřeďují téměř výhradně okolo návsi. Plošný rozmach obce nastal po 2. světové válce nejprve nájezdy chatařů a po roce 1989 stavebním boomem kolonií rodinných domků. Zejména poslední stavební fázi charakterizuje chaos a bezstarostnost v zabírání volných polí a luk pro výstavbu. Výsledkem jsou tristní veřejná prostranství a špatně prostupná síť komunikací s množstvím slepých ulic v monofunkčních plochách bydlení bez veřejné vybavenosti. Novou zástavbou se původní jádro obce ocitlo mimo těžiště zastavěného území. Oproti původní velkoryse založené návsi je novější zástavba ochuzena o kvalitní veřejná prostranství. Ulice jsou ve svých šířkových profilech podměrečné a zmatečně vedené. Jsou Svojetice vlastně vesnicí? Má jejich zástavba vesnický charakter? S jistotou to lze tvrdit pouze o centrální historické části obce, která zabírá plochu pouze 6,7 ha (5 % zastavitelného území). Ostatních 95 % tvoří zástavba ve formě »sídelní kaše« (především rodinné domy, chaty). Nechybí mnoho a rozptýlená řídká zástavba může pokrýt celé katastrální území obce, jak se tomu často v okolí Prahy děje (např. Jesenice, Květnice).

hráz živelné Suburbanizaci V době, kdy obce v zázemí hlavního města ztrácejí svůj původní charakter a stávají se enormně rozlehlými »noclehárnami«, jsme považovali za stěžejní část návrhu územního plánu (ÚP) vytvořit hranici zástavby – hráz pro živelný suburbanizační rozvoj. Jižním a západním směrem se obec nemá téměř už kam rozpínat, protože dosáhla hranic lesa. Směrem na sever by teoreticky mohla srůst s Tehovcem, Srbínem a poté Mukařovem ve velkou aglomeraci, kde se hranice mezi obcemi stírají a krajinu pokrývá sídelní kaše. Zelenou hranici v konceptu vytváříme z nových remízků, mezi nimiž rozprostíráme krajinnou zeleň v podobě pastvin a nízkých keřů. Tento vysázený pás v dnešní době vymezí hranici zastavitelného území do budoucna, aby nebyla jen čarou na výkresu. Posilujeme proto i systém ochrany přírody (biocentra a biokoridory). Nové rozvojové plochy navrhujeme v etapizaci. Podle současně platného ÚP je v obci vymezeno zastavitelné území o velikosti 131 ha, z toho je dosud 49 ha nezastavěných. První etapa tedy zahrnuje využití stávajících rozvojových ploch a teprve následně lze přistoupit k zástavbě nových ploch po nově vysázenou zelenou hranici.

FOTO: AuTOR

Na příkladu obce Svojetice, která leží na jihovýchodním okraji Prahy, lze ukázat možné přístupy urbanistické práce v existující zástavbě tzv. sídelní kaše.

Vytvoření zelené hranice sídla – remíz s krajinnou zelení.

leden 2012

Vnitřní cesta jako tzv. sousedský okruh.

35

Správa a rozvoj

dvoukomorové pytle odolají při povodni lépe

p

ytle s pískem se kromě stavby protipovodňových hrází a ucpávání nejrůznějších otvorů používají jako doplněk při stavbě ostatních protipovodňových stěn, z nichž některé by se bez nich neobešly. Vyšší pevnost a účinnost proti povodňové vodě mají oproti klasickým pytlům s pískem hráze vyrobené z tandemových dvoukomorových pytlů. plnění a manipulace Dvoukomorové tandemové pytle se vyrábějí ve verzích: 100 x 60 cm nebo 80 x 60 cm. Průměr plných komor je 12 cm, šíře střední komory je 16 cm. Pytle jsou zhotoveny z polypropylenu, který obsahuje 2 % UV stabilizátoru. Tento materiál musí odolat velkému tlaku a napětí, aby zamezil pronikání vody nebo jiných kapalin, případně i kouře. Pytle lze naplnit pískem do hmotnosti asi 25 kg. Plní se pomocí plnicího zařízení umístěného na zemi nebo zavěšeného na bočnici či korbě nákladního automobilu. Tandemové pytle klademe na šíři dvou, čtyř nebo i více pytlů, přičemž výšku i šířku hrází je možno libovolně měnit. Protipovodňové pytle se na sebe skládají tak, že na přepážku jednoho pytle se položí plná komora druhého pytle. K dokonalé vazbě je třeba, aby se jednotlivé vrstvy pytlů překrývaly, jako při stavbě klasické cihlové zdi.

Před vlastní stavbou je třeba mít tandemové pytle předem připraveny a naplněny pískem. Na rozdíl od klasických pytlů je nelze plnit lopatou. Jestliže nejsou pytle naplněny pískem, plnicí zařízení nestíhá zásobovat pracovníky plnými pytli. Veškeré časové kalkulace a výkonnostní propočty jsou pouze kvalifikovanými odhady, které nemusí být v závislosti na organizaci práce zcela přesné. Hlavní výhody tandemových dvoukomorových pytlů ve srovnání s klasickými: n vysoká stabilita, účinnost, dobrá vaznost a nepropustnost postavených hrází; n levný způsob ochrany; n stavba pevných hrází o libovolné šířce; n několikanásobná použitelnost; n snadné plnění; n snadná manipulace s plným pytlem. předpoklady pro zdárnou tvorbu hrází Dobrá organizace práce a optimalizované postupy jsou základním předpokladem pro zdárné vytvoření ochranné protipovodňové hráze postavené pomocí klasických pytlů s pískem nebo tandemových dvoukomorových pytlů. Je třeba zejména: n zabezpečit techniku pro těžbu písku, pytle, násypku, popř. prostředky pro ruční plnění, nářadí a lidskou sílu;

Tab. 1 Závislost spotřeby písku a doby plnění pytlů na rozměrech hráze šíře hráze

výška hráze délka hráze [m] [m]

potřeba písku [t]

objem písku [m3]

potřeba pytlů [ks]

doba plnění [h]

člověkohodiny

2 pytle

1,08

25

19

12

750

6,5

20

2 pytle

1,08

100

75

47,0

3000

25,0

75

4 pytle

1,50

50

106

66,5

4250

35,5

107

4 pytle

1,08

15

23

14,5

918

7,5

23

Tab. 2 Čas vlastní stavby hrází bez plnění pískem šíře hráze

výška hráze [m]

délka hráze [m]

potřeba pytlů

čas stavby [min.] / 20 osob

člověkohodiny celkem

2 pytle

1,08

25

750

30

10

2 pytle

1,08

100

3 000

120

40

4 pytle

1,50

50

4 250

150

50

4 pytle

1,08

15

918

45

15

Poznámka: Člověkohodiny jsou součinem počtu osob, které se podílejí na činnosti, a času potřebného pro danou činnost v hodinách. Tabulka 1 platí pro 1 plnicí zařízení, které obsluhují 3 osoby, tabulka 2 pro 20 osob. Např. pro naplnění 750 pytlů 3 plnicími zařízeními, která obsluhuje 9 osob, bude doba plnění asi 2 h. 15 min. (20 : 9 = 2,2 h. uvedené časy udávají čistý čas činnosti, který nezahrnuje čas na odpočinek. ZDROJ: AuTOR

36

FOTO: ARCHIV

Nejznámějším protipovodňovým opatřením jsou klasické pytle s pískem. Jejich použití má však řadu nevýhod zejména kvůli velké hmotnosti a malé pevnosti vazby. Pevnější a účinnější ochranu tvoří hráze z tandemových dvoukomorových pytlů.

Tandemový dvoukomorový pytel tvoří rukáv přešitý dvěma podélnými švy oddělující navzájem komory a přepážku, a jedním příčným švem, který odděluje od spodní části přepážky a komory překrývající clonu. Ve výřezu horní části přepážky jsou upevněny šňůry obou komor. n mít přehled o počtu pytlů, popř. vědět, kde je lze odebrat v potřebném množství; n znát potřebný počet osob a prostředků pro zabezpečení definovaných opatření; n seznámit osoby určené pro řízení stavby hrází s pracovním postupem a organizací práce na místě a určit vhodného koordinátora; n zabezpečit těžbu sypkého materiálu, způsob jeho nakládání a trasu přepravy; pokud je třeba, využít místo písku okolní zeminu (musí být dostatečně sypká, nesmí obsahovat nebezpečné látky a neměla by být příliš propustná); n prozkoumat terén v místě hráze a jejím blízkém okolí z hlediska typu a únosnosti podloží, infrastrukturních sítí, kanalizace a podzemních prostor; n zajistit osvětlovací soupravu a zdroj energie pro případ plnění v noci; n zajistit základní fyziologické potřeby (zejména dostatečný pitný režim) osobám sestavujícím hráz; Hasičský záchranný sbor (HZS) ČR vlastní určité množství tandemových dvoukomorových pytlů a obyčejných pytlů (včetně prostředků pro plnění). Jsou rozmístěny po celé republice ve skladech Základny logistiky Ministerstva vnitra – generálního ředitelství HZS ČR: Drahanovice, Hluboká nad Vltavou, Kamenice, Kamenice nad Lipou, Kroučová, Skuteč, Tišnov, Velvary, Vizovice, Vlastislav, Zbiroh, kde se zároveň nachází pracoviště Národní základny hun manitární pomoci.

jiří matějka Ministerstvo vnitra generální ředitelství HZS ČR

leden 2012

Právní Poradna

Přijímání záměru prodeje n Prosím o právní názor na § 39 zákona o obcích – záměr prodeje. Dosavadní praxe na obci je následující: 1. Občan požádá o prodej pozemku (narovnání hranice nebo nějaký jiný důvod). 2. Záměr prodeje je projednán na zastupitelstvu obce (zda vůbec bude obec ochotná k prodeji – schvaluje se záměr prodeje). 3. Obec zveřejní záměr prodeje na úřední desce. 4. Na následném zasedání zastupitelstva se schválí prodej – smlouva. 5. Následuje katastr. Při dílčím přezkumu nám bylo sděleno, že stačí pouze zveřejnit záměr – vyhlašuje starosta a následně zastupitelstvo schválí prodej – smlouvu. Jak máme postupovat, ať se vyhneme možnosti neplatnosti právního úkonu podle § 41. Radu obce nemáme. Podle § 39 odst. 1 zákona o obcích záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní úkon od počát-

Organizační řád obecního úřadu n Zákon o obcích stanoví, že radě obce je vyhrazeno schvalovat organizační řád obecního úřadu. Co má takový organizační řád obsahovat? Jaké další předpisy jsou radou obce ve vztahu k obecnímu úřadu vydávány? Nejprve úvodem krátce o vztahu rady obce k obecnímu úřadu, jak stanoví zákon o obcích. Radě obce, jako výkonnému orgánu obce v oblasti samostatné působnosti, je vyhrazeno vedle dalších věcí ve vztahu k obecnímu úřadu podle § 102 zákona o obcích stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu, na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem, kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem v oblasti samostatné působnosti obce, stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu, může svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti ukládání pokut ve věcech samostatné působnosti obce (§ 58 zákona o obcích), přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti, může svěřit příslušnému odboru obecního úřadu rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce a schvalovat organizační řád obecního úřadu.

leden 2012

ku neplatný. Toto ustanovení se nepoužije, jde-li o pronájem bytů a hrobových míst anebo pronájem nebo o výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem nebo výpůjčku právnické osobě zřízené obcí. Jak vyplývá z výše uvedeného, v případě, že obec hodlá prodat nemovitý majetek, který je v jejím vlastnictví, musí být v souladu s ustanovením § 39 zákona o obcích tento záměr obce zveřejněn na úřední desce, a to po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce. Rozhodování o záměru obce nakládat s nemovitým majetkem není zákonem o obcích vyhrazeno žádnému orgánu obce. Vzhledem k tomu, že dispozice s majetkem obce náleží do samostatné působnosti obce, aplikuje se proto za této situace ustanovení § 102 odst. 3 zákona o obcích, podle kterého rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo. Obecně tak platí, že k rozhodování o přijetí záměru je oprávněna rada obce; v obci, kde se rada nevolí, pak starosta, a to bez ohledu na to, o jaký majetkoprávní úkon se jedná, resp. bez ohledu na to, který orgán obce je příslušný k rozhodnutí o vlastním majetkoprávním úkonu. Zastupitelstvo obce si ovšem může rozhodování o přijetí záměru vyhradit. Vlastní zveřejnění záměru

Při schvalování organizačního řádu obecního úřadu vychází rada obce také z ustanovení § 109 zákona o obcích, který specifikuje složení obecního úřadu a obsahuje také jeho základní úkoly a povinnosti. Je třeba zdůraznit, že organizační řád obecního úřadu je základním předpisem pro činnost obecního úřadu upravující jeho vnitřní organizaci, úkoly a oprávnění jednotlivých odborů a oddělení, popř. pracovních funkcí tam, kde se obecní úřad nečlení na odbory a oddělení. Organizační řád, jako základní organizační předpis, upravující vnitřní organizaci obecního úřadu má vedle úvodního ustanovení vyplývajícího ze zákona o obcích obsahovat údaj, kdo tvoří obecní úřad (starosta, místostarosta, příp. tajemník obecního úřadu a zaměstnanci obce zařazeni do obecního úřadu), dále pak ustanovení o vnitřním členění obecního úřadu na odbory a oddělení, případně ustanovení o tom, že se obecní úřad vnitřně nečlení. V organizačním řádu by měly být uvedeny také náplně činnosti jednotlivých odborů a oddělení, pokud jsou zřízeny nebo obsah jednotlivých činností, které obecní úřad zabezpečuje, jestliže se vnitřně nečlení. Organizační řád může také obsahovat ustanovení o tajemníkovi obecního úřadu, který je podle zákona o obcích odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné i přenesené působnosti starostovi a ve vztahu k zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu plní úkoly sta-

na úřední desce je pak již jen administrativně technický úkon, který provádí zpravidla příslušní zaměstnanci obce. Lze tedy shrnout, že pokud si zastupitelstvo obce rozhodování o přijímání záměru prodeje pozemků nevyhradí a rada obce se v obci nezřizuje, může v této věci skutečně rozhodovat starosta sám (v tomto smyslu je třeba vnímat vyjádření kontrolorů provádějících v obci přezkoumání hospodaření). Na druhou stranu je třeba podotknout, že i postup, který jste v obci zvolili, tzn. že o vyhlášení záměru prodeje pozemku rozhoduje zastupitelstvo obce (pokud zastupitelstvo v této věci rozhoduje, má se za to, že si fakticky rozhodování vyhradilo), je zcela v souladu se zákonem a není nutné jej měnit. O následném prodeji pozemku musí vždy rozhodnout zastupitelstvo obce. Vlastní smlouvu je pak nezbytné opatřit doložkou osvědčující, že záměr prodeje (ať jej již vyhlásí starosta, nebo zastupitelstvo obce) byl zveřejněn zákonem stanoveným způsobem a že prodej byl schválen zastupitelstvem obce.

Mgr. PavLa SaMKová právnička

tutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů. V organizačním řádu mohou být popsány postavení a pravomoci vedoucích odborů a vedoucích oddělení včetně oprávnění k podepisování písemností a ustanovení o zaměstnancích zařazených do obecního úřadu – komu jsou podřízeni, jakými oprávněními disponují. Organizační řád obecního úřadu může obsahovat také přehled vztahů obecního úřadu k orgánům obce, kde plní především úkoly, které mu v samostatné působnosti uložilo zastupitelstvo obce a rada obce při přípravě podkladů pro jejich jednání a úkoly při zabezpečování plnění jejich usnesení a úkoly při pomáhání výborům a komisím v jejich činnosti. Organizační řád může dále obsahovat úkoly obecního úřadu ve vztahu k právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným obcí.V organizačním řádu mohou být rovněž stanoveny zásady vnitřního styku mezi odbory, popř. zaměstnanci. Vedle organizačního řádu obecního úřadu stanoví rada obce také pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností.

JUdr. MIroSLav BÝMa, Ph.d. právník

37

Právní Poradna

Změny v zákoníku práce n Prvního ledna nabyla účinnosti novela zákoníku práce. Zajímalo by mne, jak upravuje odstoupení od pracovní smlouvy, délku zkušební dobu a odstupné? Od pracovní smlouvy bude možné odstoupit jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Zákoník práce výslovně stanoví, že pracovní smlouva, změna pracovní smlouvy a odstoupení od ní musí být uzavřeny písemně. Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy. Týdnem se pro účely zákoníku práce rozumí sedm po sobě následujících kalendářních dnů. Délku zkušební doby v rozsahu 3 měsíců lze v zásadě považovat za postačující pro naplnění jejího účelu – umožnit zaměstnanci i zaměstnavateli, aby si v jejím průběhu ověřili, zda jim bude pracovní poměr vyhovovat, pro případ, že by některému z nich nevyhovoval, co nejvíce mu usnadnit jeho rozvázání. Novela zákoníku práce prodloužuje maximální možnou délku zkušební doby pouze u vedoucích zaměstnanců, a to nejdéle na 6 měsíců, aby měl jak zaměstnavatel, tak příslušný vedoucí zaměstnanec větší časový prostor k posouzení, zda jim uzavřený pracovní poměr na vedoucí pracovní místo vyhovuje. Tímto se zohledňují především vyšší nároky kladené na vedoucí zaměstnance. Zákoník práce proto nově stanoví, že je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než a) 3 měsí-

Zveřejňování zápisů a záznamů z jednání zastupitelstva n Za jakých podmínek lze zveřejňovat zápisy ze zasedání zastupitelstva obce? Je možné zveřejňovat i zvukové nebo obrazové záznamy z tohoto zasedání? Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, zveřejňování zápisů ze zasedání zastupitelstva obce žádným způsobem neupravuje. Nestanoví tedy ani povinnost zápisy zveřejnit, ale stejně tak jejich zveřejňování nevylučuje. Obec se proto může rozhodnout, že zápisy bude zveřejňovat dobrovolně (je vhodné, aby takové rozhodnutí učinilo samo zastupitelstvo např. v jednacím řádu). Právní základ pro toto dobrovolné zveřejňování poskytuje § 5 odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění (InfZ), podle něhož může povinný subjekt, jímž je mj. i každá obec, zveřejnit za podmínek stanovených tímto zákonem jakoukoli informaci, která se vztahuje k její

38

ce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru, b) 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance. Zkušební dobu je možné sjednat rovněž v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo. Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Dále se stanoví, aby v případě pracovního poměru uzavřeného na dobu určitou (na dobu maximálně 6, popřípadě maximálně 12 měsíců) netvořila větší část z této doby zkušební doba, navrhuje se v zájmu ochrany zaměstnanců stanovit hranici pro délku zkušební doby v těchto případech, a to na maximálně na polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru. Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. Zákoník práce dále současně výslovně stanoví, že zkušební doba se prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekonal práci, a též o dobu čerpání celodenní dovolené. Zkušební doba se nemůže stavět, může se jen prodloužit. Rovněž se stanoví požadavek písemné formy sjednání zkušební doby, pod sankcí neplatnosti. Nedodržení písemného sjednání bude tudíž znamenat absolutní neplatnost ujednání o zkušební době, protože zkušební doba se zpravidla sjednává v pracovní smlouvě. Zákoník práce v původní úpravě stanovil, že minimální zákonná výše odstupného při rozvázání pracovního poměru zaměstnance z důvodů organizačních změn činí jednotně minimálně trojnásobek průměrného měsíčního výdělku. Aby byli zaměstnavatelé více motivováni k vytváření nových pracovních míst, nově se výše odstupného, která vyplývá ze zákona jako minimální, váže na počet od-

působnosti. Zveřejněním může být zveřejnění na internetu, na úřední desce obecního úřadu, v obecním zpravodaji apod. Z parafrázovaného ustanovení InfZ tedy vyplývá, že obec musí z publikovaného dokumentu odstranit veškeré zákonem chráněné údaje (srov. § 7 až 11 InfZ). Toto pravidlo se nejčastěji týká zaznamenaných osobních údajů. Zveřejněný zápis by proto neměl obsahovat informace, které jsou spojené či „snadno spojitelné“ s konkrétní fyzickou osobou. V praxi se tato anonymizace obvykle provádí tak, že z textu zápisu jsou odstraněna jména, příjmení, adresy bydliště a data narození (jsou-li v zápise uvedena) všech fyzických osob. V podrobnostech lze odkázat též na stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů č. 2/2004, které je dostupné na internetové stránce http://www.uoou.cz. Povinnost odstranit ze zveřejňovaného zápisu všechny zaznamenané osobní údaje nemá obec tam, kde by dotčená fyzická osoba předem souhlasila s jejich zveřejněním (což bude spíše výjimečné), nebo tam, kde existuje zvláštní zákonný důvod, jenž obec opravňuje daný osobní údaj dále zpracovávat (tj. i zveřejnit) bez souhlasu dotčené fy-

pracovaných let u zaměstnavatele, tj. do jednoho roku – 1 měsíční odstupné, do dvou let práce – 2 měsíční odstupné, nad dva roky – 3 měsíční odstupné. Aby nedocházelo k obcházení právní úpravy, jsou stanoveny podmínky, za kterých se přihlíží k předchozímu pracovnímu poměru u téhož zaměstnavatele a to tak, že za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců. Nová právní úprava je v souladu se zásadou rovného zacházení, protože nerozlišuje zaměstnance podle jejich věku ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ale podle počtu odpracovaných let u konkrétního zaměstnavatele, čímž je zvýrazněn, tzv. věrnostní princip. Tím, že zákon stanoví základní minimální výši odstupného, poskytuje prostor pro další diferenciaci. I nadále se pro účely odstupného s průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek. Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci odstupné po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

Mgr. oLGa BIČáKová

zické osoby. Nejčastěji se jedná o tzv. oprávněně zveřejněné osobní údaje ve smyslu § 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění. Příkladem mohou být údaje dostupné v katastru nemovitostí nebo v obchodním rejstříku (především v jejich »internetových obrazech«). Obsahuje-li zápis takový údaj, např. údaj o vlastníkovi konkrétní nemovitosti, jedná se o údaj, jenž v principu nemusí být anonymizován, neboť se jedná o údaj již zveřejněný ve veřejném katastru nemovitostí. Jiným ustanovením, které opravňuje určité osobní údaje dále šířit, je ustanovení § 8b InfZ. Z něj vyplývá, že obec může (nebo musí) poskytnout základní osobní údaje o osobě, jíž poskytla veřejné prostředky, přičemž těmito údaji jsou jméno, příjmení, obec, v níž má osoba bydliště, rok narození této osoby, výše, účel a podmínky poskytnutých prostředků. Vzhledem k vymezení pojmu veřejné prostředky v zákoně o finanční kontrole (zákon č. 320/2001 Sb.) je na základě § 8b InfZ možné poskytnout popsané základní osobní údaje o smluvních partnerech obce, jimiž obec na základě uzavřené smlouvy vyplatí peněžní prostředky nebo poskytne leden 2012

Právní Poradna jiné materiální plnění, např. prodá movitou věc (typicky se jedná o smlouvy podle obchodního nebo občanského zákoníku). Tyto údaje by ovšem měly být zveřejněny až po uzavření příslušných smluv. Popsané pravidlo tedy lze shrnout tak, že obec může zápis zveřejnit, musí z něj však odstranit veškeré zákonem chráněné údaje, především osobní údaje. Pokud si není jista, zda určitý údaj má být vyloučen ze zveřejnění, je lépe jej raději nezveřejnit, neboť za neoprávněné zpřístupnění odpovídá, např. odpovědností za správní delikt podle zákona o ochraně osobních údajů. Zbývá dodat, že totožná pravidla se uplatní i při zveřejňování (pouze) přijatých usnesení. Specifická situace nastává při zveřejňování zvukových nebo obrazových záznamů z jednání zastupitelstva. Kromě výše

uvedené ochrany zaznamenaných údajů by v jejich případě měly být chráněny též samotné projevy zaznamenaných osob (vyjma zastupitelů a přítomných úředních osob), neboť i tyto projevy podléhají ochraně podle § 12 občanského zákoníku. Zveřejněný záznam by tedy měl být prost i těch částí, v nichž je zaznamenán projev konkrétních fyzických osob (ledaže by zaznamenaný se zveřejněním souhlasil), neboť chráněn není jen obsah projevu, ale i samotný projev (jeho způsob). Na tomto pravidle nemění nic ani veřejnost zasedání zastupitelstva. Platí totiž, že i projevy „soukromé“ fyzické osoby, byť učiněné na veřejném zasedání zastupitelstva, nepřestávají být jejími projevy osobní povahy a vztahuje se na ně tudíž ochrana podle § 12 občanského zákoníku.

Nevýhodná smlouva pro obec

práce hradit nemůže, jednalo by se zřejmě o hrubou nedbalost. Trestněprávní řešení této kauzy stíháním exstarostky za zanedbání povinností při správě cizího majetku podle našeho úmyslu by podle popsaných okolností mohlo připadat do úvahy. Tento trestný čin může být spáchán i hrubou nedbalostí, pokud byla způsobena škoda alespoň půl milionu Kč (§ 221 trestního zákoníku). Trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti k zájmu na dobré správě majetku obce. V úvahu by mohlo připadat i stíhání pro zneužití pravomoci úřední osoby, pokud by se ukázalo, že starostka úmyslně vykonávala svou pravomoc tak, aby sobě či jinému opatřila neoprávněný prospěch. Další možností je, že starostka tuto pro obec nevýhodnou smlouvu uzavřela výměnou za vlastní obohacení či zvýhodnění, na které neměla právo. Potom by se jednalo patrně o trestný čin úplatkářství. Důležité je v takovém případě pečlivě zjistit všechny podstatné okolnosti případu, zejména kdo smlouvu připravoval a sjednával, zda se starostka obrátila v souvislosti s uzavíráním smlouvy např. na advokáta, na jehož odborný úsudek se mohla spolehnout, kdo smlouvu schvaloval (obecní rada či zastupitelstvo) apod. Pokud se po prověření případu zjistí skutečnosti, které podezření ze spáchání trestného činu nasvědčují, je třeba se obrátit na policii, která je povinna takové podezření sama prověřit a případně zahájit trestní stíhání. Jestliže obec stojí nyní před otázkou, jak se postavit k velmi nepříjemné situaci, kdy byla uzavřena smlouva, jejíž plnění obec na léta zadluží, doporučujeme především ověřit u kvalitního právníka, zda smlouva byla uzavřena platně. Pokud jde o obec, v níž se zřizuje obecní rada, patří schvalování takovéto smlouvy do její kompetence. Když by např. rada smlouvu neschválila, případně by ji schválila za jiných podmínek, než bylo následně uvedeno ve smlouvě, znamenalo by to, že smlouva nebyla platně uzavřena. Doporu-

n Naše bývalá starostka podepsala po výběrovém řízení smlouvu o nadstavbě školy o jedno patro za pouhých 24 milionů korun bez ohledu na to, zda dostaneme dotaci nebo ne. A my dotaci nedostali. Dodavatel má platnou smlouvu i s podivným ustanovením, že od okamžiku podepsání může stavbu připravovat. Tak má již hotovou střešní konstrukci za dva miliony, kterou budeme muset zaplatit každopádně, i když smlouvu nedodržíme, což smlouva nepřipouští. Dodavatel je tak laskav, že je nám ochoten postavit část stavby a za méně a ještě nás úvěrovat, když 24 milionů korun tvoří roční příjmy celé obce. Je tam podezření na korupci, ale jak ji dokázat? A jak je to s náhradou škody ze strany starostky, která se ani nepokusila po podpisu smlouvy zajistit financování v rozpočtu na příští rok, ani nenavrhla úpravu rozpočtového výhledu? Z toho, co tazatel uvedl, nelze usoudit, že by se bývalá starostka dopustila trestného činu pletich při zadávání veřejné zakázky a při veřejné soutěži. K tomu, aby jednání mohlo být posouzeno jako takovýto trestný čin, vyžaduje § 257 trestního zákoníku buď odrazování zájemců od účasti v zadávacím řízení, nebo spolupráci zájemců za účelem zadání zakázky za nepřiměřeně vysokou cenu. Nic takového však v popsané situaci zřejmě nenastalo. Z vylíčených skutečností se spíše zdá, že starostka zanedbala zajištění potřebných finančních zdrojů pro zakázku, respektive sjednala smlouvu obsahující pro obec nevýhodné podmínky. V obdobných případech je totiž obvyklé zahrnout do smlouvy ujednání, které umožňuje obci v případě nepřidělení dotace od smlouvy odstoupit, respektive zahájení plnění smlouvy se váže až na rozhodnutí o přidělení dotace. Pokud smlouva uzavřená starostkou tuto obvyklou náležitost neměla a starostka věděla, že obec z vlastních zdrojů předmětné stavební

leden 2012

Zbývá dodat, že Ministerstvo vnitra v současnosti připravuje na základě Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012 novelu zákona o obcích, která počítá s novou povinností zveřejňovat zápisy z jednání zastupitelstva a usnesení ze schůzí rady obce a s možností zveřejňovat zvukové či obrazové záznamy z jednání zastupitelstva, a to v obou případech bez nutnosti shora popsané anonymizace.

JUdr. adaM FUrEK právník

čujeme rovněž ověřit, zda »výběrové řízení«, o němž tazatel píše, proběhlo v souladu se zákonem. V případě, že smlouva vykazuje vady způsobující její neplatnost, měla by obec trvat na okamžitém ukončení plnění na základě smlouvy. Dodavatel by pak měl nárok jen na zaplacení obvyklé ceny toho, čím obec obohatil (tj. zvětšil její majetek). Případnou majetkovou újmu, kterou obec v důsledku nedbalosti či dokonce zlého úmyslu bývalé starostky utrpěla, může obec vůči této paní uplatnit jako náhradu škody. Vzhledem k tomu, že zákon o obcích neobsahuje žádná ustanovení, která by odpovědnost obecních funkcionářů za způsobenou škodu upravovala, lze se náhrady škody domáhat podle obecných ustanovení občanského zákoníku. V takovém případě by bylo potřeba v případném soudním řízení prokázat, že obci vznikla určitá škoda, že paní starostka jednala v souvislosti s uzavíráním smlouvy protiprávně (tj. přinejmenším, že porušila povinnost počínat si tak, aby jiným nevznikaly škody) a že existuje příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním paní starostky a vzniklou škodou. Paní starostka se ovšem může odpovědnosti za škodu zprostit, pokud prokáže, že škodu nezavinila. Při úvahách, zda škodu vymáhat, je třeba především zohlednit promlčecí dobu. Nárok na náhradu škody způsobenou nedbalostí se promlčuje tři roky od vzniku škody, nejpozději však dva roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniku škody a o tom, kdo za škodu odpovídá. Pro uplatnění nároku na náhradu škody samozřejmě není nutné, aby byla starostka obviněna nebo odsouzena pro trestný čin v souvislosti s touto kauzou, nárok na náhradu škody je zcela nezávislý na vyšetřování ze strany policie.

Mgr. aLEŠ roZToČIL, LL.M. advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners

39

ServiS

n 12. 1., Hulín, ZŠ Nábřežní ul. Seznamte se s Ekoškolou Organizátoři semináře chtějí pedagogům ze základních a středních škol přiblížit mezinárodní projekt Ekoškola. Ten usiluje o to, aby žáci snižovali ekologický dopad svých škol a svého jednání na životní prostředí. Účast na akci je zdarma a těm, kdo použijí veřejnou dopravu, lze proplatit i cestovné. Více na: www.hostetin.veronica.cz.

19. 1., Liberec, Krajská vědecká knihovna Účetní uzávěrka ÚSC, výkaznictví, konsolidace, novinky v r. 2012 Přednáška akreditovaná pro úředníky i vedoucí úředníky ÚSC se bude zabývat účetními postupy podle vydaných předpisů pro ÚSC. Nabídne rovněž základní informace o novinkách v oblasti účetnictví roku 2012, jakými jsou zejména novela zákona o účetnictví a novela vyhlášky č. 410/2009 Sb. Více na: www.obecuctuje.cz. n

24. 1., Praha, Americké centrum Komunikace s veřejností Workshop se zaměří na témata jako Spolupráce obcí s veřejností v oblasti řešení dopravní obslužnosti, Odborná partnerství pro řešení problematiky sociálních a návazných služeb, Příklady dobré praxe zapojování veřejnosti atd. Součástí workshopu bude i vyhlášení výsledků soutěže O lidech s lidmi 2011, popularizující projekty veřejné správy se zapojením veřejnosti. Více na: www.olidech-slidmi.cz. n

n 26. 1., Praha, Studio AXIS Odpovědnost úřadů za škodu způsobenou ve stavebním řízení Na odborném semináři bude projednán postup při uplatňování nároku na náhradu škody vůči státu podle zákona č. 82/1998 Sb., především z hlediska rozsahu a výše finanční škody i nemajetkové újmy, k nimž došlo při pochybeních ve stavebním řízení. Více na: www.studioaxis.cz.

3. 2., Praha, Pricewaterhouse-Coopers Jak rozvíjet dobrý tým? ...Vypusťte lvy! Seminář se mj. zaměří na budování týmů a dynamiku jejich vývoje, spolupráci a komunikaci jednotlivých rolí či na týmové řešení problémů. Členové Benefitklubu, jimiž se mohou stát předplatitelé titulů vydávaných vydavatelstvím Economia, a. s., tedy včetně Moderní obce, mají nárok na slevu. Více na: www.economia.cz. n

SEZNAM INZERENTŮ FIRMA Regionservis, s.r.o. Arboeko s.r.o. Komerční banka

40

TEL. 240 200 272 800 521 521

FAX -

STR. 1 28 4.obálka

Foto: agentura nKL žoFín, s. r. o.

KALENDÁRIUM

Větší pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu směrem k majetku samospráv, řešení otázky sociálního vyloučení na vládní úrovni, schválení RUD, pokles stavu policistů, podpora bytové výstavby či příprava základních registrů. To je výběr z témat, která se diskutovala 12. 12. 2011 v Praze na 125. Žofínském fóru. Primátoři a starostové mohli v jeho rámci vyzpovídat místopředsedkyni vlády Karolínu Peake, ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského, policejního prezidenta Petra Lessyho a náměstka ministra /sd/ vnitra pro veřejnou správu, legislativu a archivnictví Ondřeje Veselského.

Veletrhy GO a REGIONTOUR se představí v Brně Veletrh REGIONTOUR je nosným projektem na podporu domácího cestovního ruchu a incomingu v České republice. Účastní se jej klíčové subjekty a osoby s rozhodovacími pravomocemi v cestovním ruchu ČR a jednotlivých regionů. Veletrh GO se zaměřuje na výjezdovou turistiku. Vedle tuzemských cestovních kanceláří a agentur se jej účastní poskytovatelé služeb cestovního ruchu v oblíbených zahraničních destinacích a zahraniční turistické centrály. Oba veletrhy se uskuteční souběžně na brněnském výstavišti ve dnech 12.–15. 1. Více informací o obou akcích je uvedeno /sk/ na www.bvv.cz.

Infotherma začne v Ostravě už 16. 1. Již 16. ledna se na Výstavišti Černá louka v Ostravě otevřou brány největší specializované výstavy u nás k vytápění, úsporám energie a využívání obnovitelných zdrojů – Infothermy 2012. Její v pořadí XIX. ročník potrvá až do 19. ledna. Výstava se soustředí na praktická řešení zejména pro malé a střední objekty, přičemž podle ředitele výstavy Ing. Libora Kostelného je i na základě výsledků návštěvnických anket z minulých ročníků největší zájem o kotle a topné systémy jak na ušlechtilá paliva s vyšší využitelností a levnějším provozem, tak o moderní kotle na tuhá paliva. Organizátoři výstavy mají ambici předvést v Česku největší přehlídku novinek otopných systémů v nejrůznějších modifikacích s teplovodními nebo

vzduchovými rozvody, s kombinovaným využitím s tepelnými čerpadly, slunečními kolektory a akumulačním vytápěním. Součástí výstavy, jejímž mediálním partnerem je měsíčník Moderní obec, bude bohatý doprovodný odborný program a již první den výstavy na ní má být představena Aktualizovaná státní energetická koncepce. Více informací o výstavě Infotherma na/sk/ leznete na www.infotherma.cz.

Konferenci VODA FÓRUM 2012 letos přivítá Praha Tradiční květnový termín odborného setkání všech, kdo se i na municipální úrovni věnují vodohospodářské problematice, zůstane zachován také v letos. Ve dnech 29. a 30. 5. se totiž pod odbornou garancí Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) uskuteční v pražském hotelu Clarion Congress Hotel mezinárodní bienální konference VODA FÓRUM 2012. SOVAK bude i pořadatelem konference, a jak uvedl jeho předseda František Barák, mezi její hlavní témata bude patřit přehled platné legislativy EU včetně detailního pohledu na související právní problematiku. Konference VODA FÓRUM navazuje na Mezinárodní vodohospodářskou výstavu VODOVODY – KANALIZACE, která přešla na dvouletou periodicitu konání. V sudých letech se tak bude konat mezinárodní konference VODA FÓRUM se svou doprovodnou výstavou a v lichých letech (poprvé v roce 2013) se uskuteční další ročník výstavy VODOVODY – KANALIZACE. Mediálním partnerem letošní konference bude i měsíčník Moderní obec. Více informací naleznete na www.voda/sk/ forum.cz. leden 2012

Svět 2012

přináší exkluzivní publikaci

Týdeník

změna í Ivo Možný Ve vzduchu je cítit nut hod roz ých ážn odv Rok čas Petr Ne stina ta Daniel Barenboim Izrael-Pale ces ká zils Bra vá ffo sse Rou ma Dil a nováho Rolf Heuer Velká věd Aun Schan Su Ťij Smysl pro rov

LICENCOVÁNO PRO

Svět

Právě v prodeji

2012

Rusko: prezidentské volby 4. března

ie: entské volby ubna a 6. května

Čína: stranický sjezd říjen y

Egypt: prezidentské volby možná

Tchaj-wan: prezidentské volby 14. ledna

Euvropa 18

2011* 0.9

ující ůst ii m nůUSD

32

Latinská ik

-0.8

Asie sužována pastí středního příjmu Celkem 191bilionůUSD

Severní Amerika 15

2

3

26

23

-0.8

MO001238

129 Kč

Co od roku 2012 očekávají významné osobnosti a renomovaní odborníci? Na 116 stranách přinášíme analýzy, prognózy a komentáře.

MO001240

KB PT municipality br 210x297 moderniobec 01.indd 1

22.12.11 11:25