4,80 EUR

Odborný časopis pro veřejnou správu

8

SRPEN 2010 98 KČ/4,80 EUR

téma:

příloha speciál:

ekonomika:

povodně a obce

zastupitelstva obcí před volbami a po volbách

obecní rozpočty v roce recese

Měsíčník vydavatelství Economia

ModerniObec.cz

MO000981-2

Foto: ARCHIV

Názor

JUDr. staNislaV polčák místopředseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec, předseda Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Samotná přímá volba starosty nestačí ke změně systému, a je proto třeba změnit postavení jak starosty, tak rady, zastupitelstva a úřadu. Klíčová otázka zní: Jak kompetenčně silný by starosta měl být?

srpen 2010

přímou volbu starostů menších obcí chceme už v roce 2014

V

době, kdy se zamýšlím nad přímou volbou starostů pro časopis Moderní obec, ještě nebyla podepsána koaliční dohoda nově vznikající vlády, avšak předpokládám, že čtenářům je již mezitím její obsah znám. Měl jsem tu možnost přímo se podílet na přípravě kapitoly koaliční smlouvy zabývající se též přímou volbou starostů. A přiznám se, že to nebyl jednoduchý koaliční kompromis, jak ostatně mohla veřejnost sledovat zadrhnutí rodící se koalice v tomto bodě. Výsledkem vyjednávání je závazek koalice zavést přímou volbu starostů u obcí do 1500 obyvatel s cílem volit takto starosty již v příštích komunálních volbách v roce 2014. Ke splnění uvažovaného cíle však koalice hodlá iniciovat podrobnou debatu odborníků, profesních organizací samospráv, jako jsou Sdružení místních samospráv, Spolek pro obnovu venkova a jiná sdružení. Hned na okraj si zaslouží zmínku příklad našich sousedů v Německu, kde v menších sídelních celcích volí starostu přímo; u větších měst však právní úprava předpokládá nepřímou volbu. Odborná veřejnost je v otázce přímé volby rozdělena a není se tomu co divit. Náš těžkopádný a podivuhodně složitý systém veřejné správy totiž zavedení přímé volby starostů vůbec nepomáhá, resp. fakticky změně v současnosti brání. Občanům taje a zákoutí veřejné správy prakticky není možno vysvětlit, přestože mají jasno, kdo je u nich v obci »hlavou« veřejné moci. Ve skutečnosti však starosta nemá dostatečnou výkonnou moc, aby se mohl voličům z komplexního řízení obce zodpovídat. Občané v menších městech a obcích chodí téměř výhradně za starostou, aby zařídil, rozhodl, obstaral různé záležitosti veřejného zájmu, leč vůbec netuší, že mnohdy starosta žádané pravomoci vůbec nemá. Proto lidé také nechápou, že zvolený starosta nemůže ovlivnit rozhodnutí vydávaná v přenesené působnosti státní správy, klasicky vydání stavebního povolení či podobná rozhodnutí. Samotná přímá volba pak nestačí ke změně systému, a je proto třeba změnit postavení jak starosty, tak rady, zastupitelstva a úřadu. Klíčová otázka zní: Jak kompetenčně silný by starosta měl být? U obcí, které nemají zřízeny rady, je přímo volený starosta snáze prosaditelný. V případě, kdy by přímo volený starosta měl být součástí sboru radních se stejným právem hlasu, je koncept přímo voleného starosty hloupostí. Samosprávy v pásmu kolem 1500 obyvatel mají pravidelně zřizovány rady. Díky tomu tak tato hranice přímé volby představuje výzvu pro odbornou debatu, neboť bude nezbytné zasáhnout do kompetencí všech orgánů obce. Lze také počítat s tím, že zavedení přímé volby starostů menších samospráv zase bude představovat výzvu pro občany ostatních měst, n aby se s tímto rozdílným přístupem nesmířili.

Součástí výhod pro předplatitele je elektronické zpravodajství Newsletter měsíčníku Moderní obec přináší dvakrát měsíčně aktuální zpravodajství pro moderní veřejnou správu

Přihlaste se k zasílání ZDARMA na adrese: [email protected] MO000993-2

1

Obsah n titulní strana

Praha: Městská část Praha 2 – Vinohrady (Foto Dagmar Hofmanová) n názOr

n s p r áva a r O z v O j

Soutěž Cesty městy spěje ke svému zářijovému rozuzlení

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1

(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 26

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 3

»Bio na klíč« míří k dětem (Mgr. Karel Merhaut) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 27

n spektrum n kauza

Kterak rozdělit šest miliard, aby zkrátka nepřišly ani obce a města (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 6 n ekOnOmika

Jak dopadly obecní rozpočty v roce ekonomické recese? (Ing. Věra Kameníčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 8 Jak během hodiny a půl ušetřit 3,5 milionu korun za elektřinu (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 10 Byla to dobrá volba _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 11 n infOrmační a kOmunikační technOlOgie

Váš úřad má ještě vrátného? (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 12 Přístupný dokument, to je, oč tu běží (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ 13 Veřejná správa a internet /45 (Ing. Václav Koudele) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 13 Co dokáže elektronický systém správy veřejných zakázek _ _ _ _ _ _ 14 n téma: pOvOdně a Obce

Legislativa pro protipovodňová opatření vyžaduje změny (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 15

Zákon o zvyšování nájemného není dobrý, je třeba ho změnit (PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 28 Réžii správních firem je možné snížit _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 29 Sociální bydlení a jeho trendy (JUDr. Veronika Lovritš) _ _ _ _ _ _ _ 30 Projekt modelovali architekti, jež za ruku vedli občané (PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 31 n ŽivOtní prOstŘedí

Zájem o kompostéry roste (Libuše Miarková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 32 Certifikace se rozšiřuje, novostavby budou jen pasivní (PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 33 n management

Společenská odpovědnost úřadu není pouhým ad hoc závazkem (Ing. Marek Pavlík, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 34 n l e g i s l at i va

Stavby proti velké vodě očima zhotovitelů a projektantů (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 17

Krajské referendum (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 35

Kdykoliv udeří živly, pomáhají jako první (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ 18

Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 36

Pomůže sídlům na Bečvě vláda? (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 19

Přímá, nebo zastupitelská demokracie? (JUDr. Jiří Němec) _ _ _ _ _ _ 36

n evrOpská unie

Obchodní závazkové vztahy se vyplatí nepodceňovat

OP CENTRAL EUROPE: Výzva pro strategické projekty (Ing. Věra Korkischová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 20

(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 37

ROP Severozápad pro cestovní ruch (Marcela Klíchová) _ _ _ _ _ _ _ 21

n právní pOradna

Menší obce a města vyhlížejí poslední šance na peníze z EU (Mgr. Michal Sobek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 22

n s e r v i s _

Unikátní dopravní hřiště _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 23

n pŘílOha speciál

Jak na hospodárnost projektů (Mgr. Veronika Pelíšková) _ _ _ _ _ _ 24

Ukončení současného a zahájení nového

Kdo může čerpat dotace na likvidaci ekologických zátěží (Mgr. Karel Černín) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 25

funkčního období zastupitelstev obcí

Moderní obec – Měsíčník vydavatelství economia

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 39

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 40

(Mgr. Pavla Samková, JUDr. Miroslav Býma, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ I–VIII

Uzávěrka tohoto čísla: 19. 7. 2010

Ročník XVI, číslo 8 • Vychází 5. 8. 2010 • Cena výtisku ve volném prodeji 98 Kč • Roční předplatné 1176 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA, a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: obchod@ihned. cz • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia, a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2010 ECONOMIA, a. s.

2

srpen 2010

Spektrum

›

VÍDEŇ V 16. městském okrese Ottakring bylo opět slavnostně otevřeno tržiště Brunnenmarkt. Sanace dvě stě let starého tržiště probíhala v pěti etapách od roku 2005. Do jeho opravy a modernizace bylo investováno pět milionů eur, z toho 1,9 milionu eur zaplatil městský okres. Vybudována byla moderní a pro tržiště odpovídající infrastruktura. Podle Michaela Häupla, sta-

rosty města Vídně, má trh Brunnenmarkt jedinečné kouzlo a stal se místem setkávání. Odráží pestrost a otevřenost města. Je to jeden z nejdelších uličních trhů Evropy. Vídeň plánuje v rámci programu Sanace a znovuoživení vídeňských tržišť poskytnout do roku 2015 investice ve výši 23 milionů eur. /sk/

FOTO: ARCHIV

Vídeň investuje do svých tržišť miliony eur Na tržišti Brunnenmarkt je celkem 160 stánků. Po trhu Naschmarkt je druhým největším trhem ve Vídni. V týdnu má otevřeno asi 40–50 trhovců, v sobotu 120 stánků.

titul město stromů putuje do Broumova

FOTO: ARCHIV

›

Broumov se systematicky věnuje obnově městské zeleně a zvyšování ekologického povědomí dětí a mládeže.

BRNO Usnesení poroty bylo jednoznačné – symbolické žezlo a titul Město stromů pro období 2010–2011 poputuje do Broumova. Obec se stala vítězem celostátní soutěže, kterou každoročně pořádá Nadace Partnerství pod záštitou Ministerstva životního prostředí. Porota ocenila zejména propracovanost plánované kampaně zaměřené na zvyšování zájmu obyvatel o zeleň ve městě. Komisi zaujala i přihláška Městské části Praha 10, která již čtvrtým rokem vysazuje strom za každého nově narozeného občánka. »Cílem soutěže je motivovat lidi, aby se prostřednictvím drobných i větších aktivit zapojili do zlepšování životního prostředí a veřejného života vůbec. Každé z přihlášených měst se v návrzích snažilo dosáhnout tohoto cíle po svém,« uvedla Hana Zuch-

nická z Nadace Partnerství. Práce jednotlivých měst s veřejností sehrála při výběru letošního Města stromů největší úlohu. »Zaujalo nás, že se Broumov dlouhodobě zabývá obnovováním městské zeleně a zvyšováním ekologického povědomí obyvatel,« řekla členka poroty a zástupkyně hlavního partnera soutěže Hana Zmítková ze společnosti Tetrapak. Jednoroční ekologicko-osvětová kampaň začne oficiálně v říjnu, kdy Broumov slavnostně převezme symbolické žezlo od Havířova, stávajícího Města stromů. Vítěz letošní soutěže obdrží finanční prémií 50 tisíc Kč od společnosti Tetrapak a poukaz na zahradnické služby v hodnotě 100 tisíc Kč od firmy Zahrada Olomouc. Může se také zúčastnit prestižního evropského klání Entente Florale Europe. /vs/

komplexní revitalizace zeleně

srpen 2010

FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ

›

PRAHA 3 Na náměstí Jiřího z Lobkovic, které patří mezi nejhezčí v Praze 3, bylo nově vysázeno 54 stromů – 44 akátů a 10 lip, tedy druhů, které k této pražské městské části patří již desítky let. Původně bylo na náměstí 61 stromů, z toho 27 muselo být pokáceno vzhledem ke špatnému stavu. Nyní je tam 88 stromů, které tak opět vytvořily tradiční stromořadí. U nových stromů byly nainstalovány chrániče kmenů, a to jak kvůli jejich bezpečnosti a ochraně před parkujícími vozidly, tak před psy apod. Rovněž bylo opraveno téměř 650 m2 mozaikových chodníků a parkovacích ploch. Komplexní revitalizace zeleně stála téměř 4,7 milionu korun, z toho 3,48 milionu korun stála obnova stromořadí. Tato částka zahrnuje i prostředky na údržbu po dobu pěti let. Potřebné peníze získala Městská část Praha 3 v rámci projektu hlavního města Prahy Pro zdravé město. /es/

K náměstí Jiřího z Lobkovic patří neodmyslitelně především akáty a lípy, kterých bylo nově vysázeno dohromady 54.

3

Spektrum

Strážníci postavili hřiště pro karvinské děti

›

FOTO: ARCHIV

KARVINÁ Nové venkovní sportoviště vybudovala karvinská městská policie ve svém areálu v Univerzitním parku ve Fryštátě. Je to hřiště s umělým trávníkem pro malou kopanou, streetbal, nohejbal, volejbal a odbíjenou. Na jeho výstavbu poskytla dotaci 550 tisíc korun Nadace OKD.

Nové hřiště má speciální povrch, který nevyžaduje náročnou údržbu a lze je využít na několik sportů.

»Nadace schválila poskytnutí peněz až napotřetí. Projekt na vybudování hřiště, které budou využívat děti z dětského domova, na nás zpočátku působil jako příliš vykalkulovaná charita. Teprve postupně jsme poznali, že zdejší městská policie je skutečně přirozeným centrem preventivních a sociálních aktivit ve městě a že grant bude použit opravdu smysluplně. Nakonec tedy strážníci výbor nadace přesvědčili. Jsme rádi, že hřiště vybudovali,« vysvětlil Vladislav Sobol, mluvčí Nadace OKD. Sportoviště využívají nejen děti z dětského domova, ale i z nízkoprahových zařízení, která se zabývají volnočasovými aktivitami, z mateřských školek, i široká veřejnost. »Strážníci se dětem na hřišti věnují ve svém volném čase. Zájem ze strany zařízení, s nimiž spolupracujeme již dlouhodobě, je velký. A takové hřiště tu opravdu chybělo,« uvedl Bc. Petr Bičej, ředitel Městské policie /lm/ v Karviné

tučín uspěl i v evropě V jedenáctém ročníku Evropské ceny obnovy vesnice postoupil Tučín na Přerovsku – vítěz Vesnice roku 2009 – mezi 12 finalistů a získal speciální cenu. Celkovým vítězem soutěže se stala rakouská obec Langenegg. Mottem letošního ročníku byl »nová energie pro silnou spolupráci«. O titul soutěžilo 30 obcí. Českou republiku zastupovalo kromě Tučína, také Lidečko, vítěz Vesnice roku 2008. Zástupci mezinárodní komise pozitivně hodnotili, že tučínský společenský život spojuje různé generace, pohlaví a společenské skupiny. Tučínu tak byla udělena Evropská cena obnovy vesnice za komplexní, trvale udržitelný a mottu odpovídající rozvoj vesnice. Slavnostní udílení cen se uskuteční letos v září v italské vesnici Sand in Taufers v Jižním Tyrolsku. »Do soutěže jsme šli s tím, že chceme dobře reprezentovat obec, kraj a ČR. Postup mezi dvanáctku nejlepších nás velmi příjemně překvapil. Všichni se těšíme v září do Itálie na slavnostní předání. Zúčastní se ho i zástupci našich spolků,« řekl starosta Tučína Jiří Řezníček. Evropská soutěž obnovy vesnice je vyhlašována jednou za dva roky už od roku 1990. Česká republika do ní vysílá vítěze soutěže Vesnice roku, kterou vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj spolu se Spolkem pro obnovu venkova ČR, Svazem měst a obcí ČR a Ministerstvem zemědělství. Více informací naleznete na webu Evropské pracovní společnosti pro rozvoj a obnovu vesnice (www.landentwicklung.org), /sk/ která soutěž organizuje.

4

Starosta Husince Robert Klesner převzal od společnosti Regionservis šek na 50 tisíc korun, které město použije na dokončení opravy zdi u rodného domu Jana Husa.

Důležité je také informovat obyvatele o skutečných výdajích na zajišťovaní služeb v obcích. Zdůraznil to ve svém příspěvku Ing. Luděk Tesař, ekonom a odborník na problematiku financování rozpočtů územních samosprávných celků. »Například město s 5000 obyvateli postaví s pomocí dotace ve výši několika desítek milionů korun sportovní zařízení, ovšem s dalšími miliony na jeho provoz již nepočítá. Občan, který zaplatí například 40 Kč jako vstupné do bazénu, by však měl vědět, že dalších 60 Kč doplácí jeho obec. Samosprávy by měly nastavit poskytování veřejných služeb tak, aby bylo efektivní. A nečerpat dotace /sk/ jen proto, že jsou.«

FOTO: ARCHIV OBCE TUČÍN

Pro starosty, tajemníky a úředníky uspořádala společnost Regionservis, s. r. o., koncem června konferenci v pražské Betlémské kapli, na které se hovořilo zejména o aktuálním stavu veřejných financí. Města a obce hospodařily v roce 2009 – na rozdíl od státu – vcelku zodpovědně. (Podrobně o hospodaření obcí v roce 2009 na str. 8–9 – pozn. redakce.) Kvůli poklesu příjmů ze sdílených daní ale musely čerpat chybějící prostředky většinou ze svých finančních rezerv. Jak však konstatoval Jan Zikl, ředitel odboru financování územního rozpočtu a programového financování Ministerstva financí, některé obce mají vážné problémy. »Je to mj. obec Prameny na Chebsku, kde totálně selhaly kontrolní mechanismy. Prakticky se tam nevedlo účetnictví, evidence došlé pošty, neplatilo se sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance atd. Výsledkem je, že obec s ročním rozpočtem 1,8 milionu korun má dluhy ve výši 80 milionů korun. Jde o první obec, jejíž obyvatelé nechtějí samosprávu. Vzniklou situací se zabývají ministerstva financí a vnitra. Je to však selhání jedinců, nikoli systému.« Asi pět obcí má finanční potíže kvůli nevydařeným podnikatelským záměrům z minulosti. »Tyto obce ještě mají majetek, který mohou prodat. Spolu s příjmy ze sdílených daní jim to postačí k postupné úhradě dluhů.« Rozpočtům obcí hrozí i další rizika. »Již 5 až 10 % projektů realizovaných v oblasti cestovního ruchu a financovaných z regionálních nezvládá plnit pětiletou udržitelnost stanovenou EU,« upozornil Zikl.

FOTO: ARCHIV

konference v kapli

Obec Tučín v loňském roce slavila prvenství v soutěži Vesnice roku (viz snímek), letos se bude radovat z evropské speciální ceny.

srpen 2010

Spektrum

Cílené projekty s podporou hl. města Prahy zaměřené na bezdomovce přinášejí výsledky. Městské části se samy, nebo prostřednictvím svých organizací, inspirují v projektech Centra sociálních služeb Praha, zaměřených na navracení sociálně a zdravotně znevýhodněných občanů na pracovní trh. Po Praze 1, která v roce 2009 zaměstnala téměř 600 bezdomovců, například Praha 11 letos nabídla pracovní příležitosti osobám bez přístřeší na svém území. Na jaře se při vytváření pracovních příležitostí pro znevýhodněné občany angažovala společnost Jihoměstská majetková, a. s., (JMM), které uspěla ve výběrovém řízení na poskytování služeb »Odklízení posypového materiálu«, tzn. jarní úklid veřejných ploch a komunikací a odstranění pozůstatků po letošní zimě na těchto místech. V období od 3. května do 4. června bezdomovci odklízeli především posypový materiál na veřejných komunikacích a přilehlých plochách nacházející se na území městských částí (MČ) Praha 10 a Praha 11.

»Podmínkou bylo, že využijeme výhradně sociálně znevýhodněné občany, a to v počtu 50 osob denně. Spolu s odborem sociálních věcí a zdravotnictví Úřadu MČ Praha 11 jsme proto oslovili organizace, které pracují s touto skupinou občanů s žádostí o pomoc při organizaci náboru vhodných uchazečů a předání nabídek práce zájemcům. Zároveň jsme se obrátily i na osoby využívající ubytovnu pro lidi bez přístřeší – loď Hermes, a to na základě doporučení radního hl. města Prahy pro sociální oblast Jiřího Janečka,« říká o projektu Rostislav Korbel, ředitel JMM. Pracovníkům za osmihodinovou pracovní dobu (8.00 až 16.00 hod. v pracovních dnech), po řádném proškolení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, příslušela mzda 50 Kč/hod., jež byla vyplácená každý den po skončení pracovní doby a vrácení nářadí. Kromě toho dostávali občerstvení (bagety a nealkoholické nápoje). Zároveň pro ně byly zajištěny například reflexní vesty a potřebné náčiní.

FOTO: ARCHIV

projekty pro bezdomovce

Pracovníkům příslušela za osmihodinovou pracovní dobu mzda 50 Kč na hodinu. Na snímku jsou při úklidu v Praze 11.

Lidé pracovali v menších skupinách, každá pod vedením odborného asistenta. »K žádným problémovým situacím, či dokonce zraněním, anebo škodám na majetku nedošlo. Vše, co jsme naplánovali, bylo kompletně uklizeno a vyčištěno,» upřesnil koordinátor projektu Ondřej Nováček. /sk/

Zámek v Lipníku se vyloupl do krásy

komisaři chválili

› STUDENEC Po zisku Zelené stuhy v sou-

těži Vesnice roku 2009 byla obci Studenec v Libereckém kraji nabídnuta nominace do soutěže Entente Florale Europe 2010 (Evropská kvetoucí sídla). Proto ji 10. července navštívila hodnoticí komise. Jak uvedl starosta obce Jiří Ulvr, 12 komisařů ze zemí EU posuzovalo téměř vše, co je spojeno s životním prostředím – architekturu staveb, začlenění obce do krajiny, zachování původní architektury budov při rekonstrukcích, dlouhodobé plánování obnovy a údržby zeleně apod. Velký důraz kladli na enviromentální výchovu dětí nebo na povědomí obyvatel o soutěži. »Nejvíce nás zaujala naučná stezka u základní školy a zájem dětí o environmentální výchovu. Byli jsme překvapení milým a vřelým přijetím. Pokud se takto chovají i k turistům, je to jistě jedno z nejoblíbenějších turistických míst,« chválil obec předseda komise Clive Addison z Velké Británie. V letošním roce se do soutěže přihlásilo 24 vesnic a měst z 12 zemí EU. ČR letos reprezentují Havířov a Studenec. Závěrečné hod/jo/ nocení se uskuteční 24. září v Itálii. srpen 2010

Rekonstrukce konírny stála 22 milionů korun, z toho zhruba 16 milionů korun získalo město z ROP Střední Morava.

MO000950-9

Hodnocení obce v penzionu Trautenberk ve Studenci se zúčastnilo 12 komisařů.

FOTO: ARCHIV

›

LIPNÍK NAD BEČVOU Osm let trvala postupná rekonstrukce zámeckého areálu v Lipníku nad Bečvou. Jako poslední část bylo otevřeno západní křídlo, zvané Konírna, kde je v současné době slavnostní sál, galerie a zámecká kavárna. »Když v roce 2002 navštívili město potomci rodu Althanů, kterým zámek kdysi patřil, byli pravděpodobně zděšeni stavem svých bývalých nemovitostí. Nyní po osmi letech by byli zcela jistě nadšeni,« konstatoval starosta města Ing. Miloslav Přikryl. První výstavou v nové galerii bude dílo akademického sochaře a kováře Igora Kitzbergera. Před kavárnou bude umístěn další exponát uměleckého kovářství – stylově kovaná plastika Kůň z ateliéru Pavla Tasovského, která je v majetku města Lipník nad Bečvou. »Město získalo nádherný objekt pro výstavy. Budeme jej využívat k propagaci uměleckého kovářství i dalších uměleckých stylů. A rovněž pro výstavy z historie města.,« pochvaloval si starosta. Do opravy zámeckého areálu již bylo investováno více než 70 milionů korun. Na financování se formou dotací podílely kromě města také Ministerstvo kultury, Olomoucký kraj a Regionální operační program Střední Morava. Nyní na svou opravu čeká už jen park a jeho ohradní zdi. Náklady na tuto rekonstrukci se odhadují na 10 milionů korun. /sk/

5

Kauza

Kterak rozdělit šest miliard, aby zkrátka nepřišly ani obce a města Sto, sedmdesát, či snad »jen« padesát procent? Nebo ještě méně? V Česku se asi brzy rozhoří spor o to, jak spravedlivě rozdělit dodatečných 237 mil. eur (zhruba 6 mld. Kč), které mu pro období let 2011–2013 dodatečně připlynou z Bruselu. Představitelé obcí, měst a krajů soudí, že významný díl z této sumy by měl připadnout samosprávným celkům.

K

Způsob využití dodatečné podpory z Bruselu bude záležet pouze na České republice, přičemž konečné slovo bude mít vláda. regionální operační programy by zužitKovaly i více peněz Předseda Asociace krajů ČR (AKČR), hejtman Jihomoravského kraje Mgr. Michal Hašek upozorňuje, že čerpání finančních prostředků z fondů EU prostřednictvím regionálních operačních programů je jedním z klíčových nástrojů pro naplnění dlouhodobých strategických záměrů udržitelného rozvoje krajů v současné, ne zcela příznivé makroekonomické situaci. »Jenom loni meziroční propad daňových příjmů krajů činil více než 6 mld. Kč. Je proto logické, že kraje hledají všechny volné zdroje k financování svého rozvoje,« říká předseda AKČR. »Protože ROP jsou nejefektivněji čerpajícími programy v rámci celé republiky, je zřejmé, že naší ambicí je navýšit do nich zdroje, a to hned ze dvou důvodů. Prvním je fakt, že mnohé tematické operační programy (na celostátní úrovni) mají značné problémy s alokací finančních prostředků a hrozí, že jich část nedočer-

svaz měst a obcí je v čerpání pomoci eu zajedno s Kraji Snahu AKČR, aby do ROP směřovala alespoň polovina dodatečně přidělených evropských peněz, podpořil letos koncem června také Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR). »V první řadě bychom s pomocí těchto prostředků chtěli řešit dopady letošních povodní,« konstatuje předseda SMO ČR, poslanec Evropského parlamentu Ing. Oldřich Vlasák. »S těmi, kdo byli povodněmi postiženi, musíme být solidární, protože zítra se to může stát znovu někde úplně jinde. A proč chceme, aby peníze směřovaly na projekty obcí v „územních“ prioritách ROP? Tyto programy jsou nejblíže občanům, a tudíž vycházejí ze skutečných potřeb krajů a obcí. Financované projekty nejenže pomáhají zkvalitňovat život oby-

FOTO: ARCHIV

dyž Evropská komise odhadovala růst hrubého domácího produktu (HDP) České republiky, aby na jeho základě vypočítala naší zemi celkovou pomoc Evropské unie pro období let 2007–2009, podhodnotila tehdejší růst naší ekonomiky o téměř 7,5 %. Proto nyní Brusel svou pomoc Česku do konce tohoto programovacího období EU zkorigoval a pošle mu dodatečných 237 mil. eur, tedy přibližně 6 mld. Kč. Čerpat je bude možné počínaje rokem 2011, přičemž by měly být rovnoměrně rozděleny do tří roků. Tuto automatickou úpravu už ani nemusí schvalovat Evropský parlament a způsob využití dodatečné podpory prostřednictvím evropských fondů bude záležet pouze na České republice. Konečné slovo, jak s »novými« šesti miliardami naložit, bude mít vláda. Mgr. Alice Dvořáková z oddělení tiskových informací Ministerstva pro místní rozvoj uvádí, že resort aktuálně navrhuje umístit dodatečnou alokaci do oblastí, kde je zajištěna dostatečná absorpční kapacita, bude tam možné maximálně využít jejích efektů a kde jsou zároveň respektovány priority Strategie Evropa 2020. »Dodatečná alokace by měla směřovat především k podpoře podnikání (operační programy Podnikání a inovace a Praha – Konkurenceschopnost), ale také do dopravní infrastruktury (Operační program Doprava a regionální operační programy – ROP).«

páme a tyto peníze „propadnou“. Mohlo by jít až o desítky miliard korun. Druhým důvodem je prokazatelný obrovský převis poptávky po výzvách vypisovaných jednotlivými ROP, a to zejména v oblasti rozvoje infrastruktury obcí. Proto už počátkem letošního roku AKČR navrhla část prostředků převést z jednotlivých tematických operačních programů do programů regionálních. Ze stejného důvodu AKČR požádala tehdejšího premiéra Fischera i o alokaci dodatečných prostředků v důsledku přepočtu DPH ve výši nejméně 50 % z celkové částky, tj. zhruba 120 mil. eur ve prospěch ROP. Nicméně jsme nadále přesvědčeni, že ROP stále disponují velkou absorpční kapacitou (reprezentovanou zejména samosprávou), která je schopna „vstřebat“ realokaci nevyčerpaných peněz z jiných programů na celostátní úrovni. A jsem si jist, že by šlo o velmi efektivní čerpání,« dodává Mgr. Michal Hašek a ujišťuje, že AKČR v této věci už brzy osloví jak nového premiéra, tak nového ministra pro místní rozvoj.

Čerstvým příkladem, jak peníze z regionálních operačních programů pomáhají městům a obcím, je v červenci otevřené autobusové nádraží v Telči. Na jeho výstavbu přispěl ROP Jihovýchod 32 mil. Kč. Hned vedle vlakového nádraží tak vzniklo šest autobusových zastávek i dvě výstupní a dvě odstavná stání. Proměnila se také výpravní budova, která cestujícím v obou formách dopravy nabízí vysoký komfort v podobě nové čekárny, internetového kiosku, aktivního displeje s odjezdy autobusů a vlaků či zrekonstruovaného sociálního zařízení.

6

srpen 2010

FOTO: ARCHIV

FOTO: ARCHIV

FOTO: ARCHIV

Kauza

Předseda Svazu měst a obcí ČR, poslanec Evropského parlamentu Ing. Oldřich Vlasák: Samozřejmě víme, že obce a města nejspíše nebudou jedinými žadateli o podíl z dodatečných šesti miliard korun z Bruselu. Ale podporujeme úsilí Asociace krajů ČR, aby do regionálních operačních programů směřovalo alespoň 50 % této sumy. Bude-li to více, tím lépe. Rozhodně by to však nemělo být méně.

Předseda Asociace krajů ČR, jihomoravský hejtman Mgr. Michal Hašek: Prostřednictvím ROP jsou kraje schopny alokovat nejen dodatečných šest miliard korun z Bruselu, ale podle našich odhadů i více než deset miliard. Další finanční prostředky potřebujeme hlavně na výstavbu obecní a krajské infrastruktury, komunikace, protipovodňová opatření, podporu podnikání či financování vědy a výzkumu.

První místopředseda Sdružení místních samospráv ČR, starosta Vlčnova Jan Pijáček: Bylo by příjemné, kdyby v rozvojových projektech obcí a měst, případně krajů, skončilo všech šest miliard. Domnívám se však, že alespoň 70 % této částky by mělo být vyčleněno tak, aby z ní mohly čerpat uvedené subjekty. Vždyť právě obce, města a kraje zajišťují primární rozvoj lidské společnosti na celém území ČR.

vatel, ale významně přispívají i k řešení hospodářské krize. A to je zvláště dnes velkou prioritou. V neposlední řadě je důvodem schopnost obcí čerpat prostředky ze strukturálních fondů. Regionální operační programy získaly v konečném součtu necelých 20 % celkové alokace prostředků EU pro roky 2007–2013. Ukazuje se to však jako nedostatečné, neboť jsou nejen nejrychleji čerpanými programy, ale už nyní žádosti v nich přesahují celkový objem alokace peněz z EU na její současné programovací období.«

příslušnými ministry« upřesňuje Ing. Oldřich Vlasák. Jan Pijáček doplňuje, že příděl dodatečných prostředků by si zasloužily i programy, které podporují nejrůznější aktivity v oblasti cestovního ruchu. Na otázku, které další programy by měly být podpořeny »novými« evropskými penězi, Mgr. Michal Hašek odpovídá: »Kam tyto prostředky vložit, jsem již uvedl. Nicméně by bylo pro nás velkým překvapením, pokud by jakákoliv jejich část byla alokována ve prospěch operačních programů, které už počátkem letošního roku vykazovaly problémy s čerpáním. Myslím, že takový krok by byl nejen nezodpovědným ze strany vlády, ale doslova by šlo o zahozenou příležitost tyto peníze využít. Laicky řečeno, byl by to silný signál, že vládě na samosprávě nezáleží a mnohá prohlášení byla pouze planými předvolebními sliby.«

a efektivně posílá finance do obcí, tak proč to dělat méně efektivně? Problematika DPH je v dané věci poměrně složitý legislativně rozpočtový problém, jehož řešení v tomto programovacím období nevidím reálné.« Hejtman ovšem smířlivě dodává: »Určitě je to téma, které musí být plně diskutováno pro nové programovací období po roce 2013 a určitě také v rámci případných novel daňových a účetních zákonů. Naše asociace je připravena tyto iniciativy podpořit.« Naopak Jan Pijáček soudí, že řešení problému neuznatelnosti DPH by se pro malé obce mělo nalézt co nejdříve. »Dodnes je pro mě nepochopitelné, jak mohla nastat situace, kterou jistě zavinil konkrétní člověk – a proč nikdo už nenašel opravné opatření. Z mého pohledu by bylo logické, aby se stát pokusil tuto situaci napravit buď dalším jednáním s Evropskou komisí, nebo aby našel ve svém rozpočtu finanční prostředky pro zasanování této chyby.« »Rozvoj venkova fakticky spadá pod evropskou zemědělskou politiku, u níž se automaticky předpokládá, že žadatelé v jejím rámci jsou soukromými zemědělci, jimž se DPH neproplácí. Proto se s malými obcemi zachází jako s podnikatelskými subjekty,« vysvětluje Ing. Oldřich Vlasák. »Ministerstvo zemědělství jim původně tyto náklady kompenzovalo. S příchodem krize však od této praxe ustoupilo. SMO to považuje za nefér, ale jednání s ministerstvem byla zatím neúspěšná. To však neznamená, že problém znovu neotevřeme s novým ministrem. Já sám chci jako europoslanec interpelovat evropského komisaře pro zemědělství s dotazem, proč jsou obce stále takto v nařízení EU diskriminovány. Je však vůbec účelné, aby programy na podporu rozvoje malých obcí spadaly pod zemědělství, které přece už ze své povahy nemůže n komplexně řešit jejich problémy?«

sms čr: podpořit podniKání na venKově i infrastruKturu Podobně hovoří i první místopředseda Sdružení místních samospráv ČR, starosta obce Vlčnov na Uherskohradišťsku Jan Pijáček. »Bylo by určitě velmi příjemné, kdyby těchto šest miliard skončilo v rozvojových projektech obcí a měst, případně krajů. Domnívám se, že alespoň 70 % této sumy by mělo být vyčleněno pro tyto subjekty. Vždyť právě obce, města a kraje zajišťují primární rozvoj lidské společnosti na celém území ČR. Významnou pozornost si zaslouží zejména dobudování obecní, případně i krajské infrastruktury. Větší pomoci by se však určitě také mělo dostat podnikání na venkově, které z dlouhodobého hlediska zajišťuje rozvoj tohoto poměrně opomíjeného prostoru.« »ve hře« je i operační program životní prostředí SMO ČR by uvítal, kdyby dodatečné zdroje z Bruselu přišly i do Operačního programu Životní prostředí, resp. jeho priorit, zabývajících se zlepšováním vodohospodářské infrastruktury, snižováním rizik povodní, udržitelným využíváním zdrojů energie či zlepšováním stavu přírody a krajiny. »V tomto smyslu chceme své požadavky předložit nové vládě a jednat o nich také s srpen 2010

budou moci z nové situace více profitovat taKé nejmenší obce? Úvahy o tom, jak v Česku využít dodatečné finanční prostředky EU, znovu »otevírají« i problém znevýhodnění nejmenších obcí. Ve srovnání s ostatními žadateli z řad územní samosprávy o dotace z programů podporovaných EU jsou u nás diskriminovány. V Programu rozvoje venkova, který je jim zejména určen, totiž nyní nemají šanci, aby jim do uznatelných nákladů podpořených projektů byla promítnuta DPH. Jakkoliv stanoviska obou národních reprezentací obcí a měst i Asociace krajů ohledně čerpání dalších peněz z EU mají k sobě velmi blízko, pokud jde o malé obce, jednota názorů tak jasná už není. Mgr. Michal Hašek totiž tvrdí: »Na otázku, má-li být posílen rozvoj venkova, říkám jednoznačně ANO! Dokonce si umím představit, že ve prospěch rozvoje obcí bude alokován celkový objem. Ale – a to je druhá rovina mé odpovědi, pokud je zde prokazatelně fungující systém, tedy ROP, který rychle

ivan ryšavý

7

Ekonomika

Jak dopadly obecní rozpočty v roce ekonomické recese? Rok 2009 – rok ekonomické recese – se nemohl neodrazit ve vývoji obecních rozpočtů. Zpomalení ekonomického výkonu doprovázené nižším výnosem daní a růstem nezaměstnanosti se projevilo také ve vývoji příjmů rozpočtů obcí. Navíc státní rozpočet na rok 2009 obsahoval nadhodnocené daňové příjmy a tato skutečnost pravděpodobně ovlivnila rozhodování řady představitelů obcí při sestavování rozpočtů.

n

avzdory chmurným předpovědím o krachu mnoha obcí se však jejich celkové příjmy (po vyloučení Prahy) v roce 2009 snížily proti předchozímu roku jen o necelá 3 % (o 5,8 mld. Kč) a dosáhly výše 197 mld. Kč. Mnohem razantnější vývoj však zaznamenaly výdaje. Zvýšily se o 9 %, respektive o téměř 17 mld. Kč. Jejich růst v podmínkách poklesu příjmů se »postaral« o rekordní výši schodku v novodobé historii obcí. Ten dosáhl 14 mld. Kč, což představuje 7 % příjmů. Dalším důsledkem rychlého meziročního zvýšení výdajů byl růst dluhu. Ten dosáhl ke konci roku 2009 částky 80 mld. Kč a vrátil se na úroveň na rozhraní let 2005 a 2006. Zahrneme-li do souboru obcí i Prahu, pak se obecní dluh v roce 2009 prakticky nezměnil. O co se zvýšila zadluženost obcí bez Prahy, o to Praha naopak svůj dluh snížila. Takže obce včetně hl. města se na růstu veřejného dluhu v roce 2009 prakticky nepodílely. Ještě jeden údaj je zajímavý – značný pokles zůstatku peněžních prostředků obcí na bankovních účtech. V roce 2007 byl poprvé zůstatek dočasně volných prostředků nižší než objem obecního dluhu. O rok později jej obecní dluh nepatrně převýšil. Nůžky se v roce 2009 rozevřely podstatně. Obce tudíž využily v minulosti našetřené peníze na doplnění obecních pokladen. Dalším impulsem k vysokému čerpání úspor bylo patrně i uskutečnění více projektů spolufinancovaných z evropských fondů než v předchozích letech.

PŘÍJmY Jak bylo řečeno, celkové příjmy obecních rozpočtů loni dosáhly 197 mld. Kč, což je snížení proti roku 2008 o necelá 3 %. Co to znamenalo pro jednotlivé kategorie příjmů, ukazuje tab. 1. V rámci jednotlivých příjmových kategorií rozpočtů obcí se pokles příjmů dotkl hlavně daňových příjmů (snížení o téměř 11 %, resp. o necelých 12 mld. Kč). Snížily se i kapitálové příjmy – o 1,5 mld. Kč. To naznačuje, že obce jako celek se v roce 2009 nedostaly do takových finančních problémů, aby výpadek v příjmech kompenzovaly nadměrným prodejem svého majetku. Zásluhu na tom, že navzdory značnému poklesu daňových příjmů v roce 2009 se celkové příjmy »propadly« jen o necelá 3 %,

8

mají dotace. Zvýšily se o 6,5 mld. Kč (bezmála o 14 %), a z více než poloviny tak vyrovnaly úbytek daňových příjmů. V tomto nárůstu se projevily především transfery z regionálních rad regionů soudržnosti (růst o 4,9 mld. Kč, což je 75 % přírůstku v roce 2009). Dotace na provoz čerpají všechny obce, i když v rozdílné výši. Na kapitálových dotacích participovalo téměř 60 % obcí. Rozdílný vývoj jednotlivých příjmových

položek ovlivnil i strukturu celkových příjmů. V loňském roce se prudce snížil podíl daňových příjmů na celkových příjmech, a to z 54 % (v roce 2008) na 49 %. Naopak, podíl dotací se zvýšil z 27 % na 32 %. Podíly ostatních příjmových položek se výrazněji nezměnily. V roce 2009 existovalo více než 6000 obcí, z toho bylo 5449 (87 %) venkovských, 766 měst (12 %) a 23 (0,4 %) statutárních měst. Hospodaření venkovských obcí ovlivňuje život 31 % obyvatel, v městech žije 45 % a ve statutárních městech 24 % obyvatel. Celkové příjmy se loni ve srovnání s rokem předchozím nejméně snížily v rozpočtech venkovských obcí (o 0,5 %) a nejvíce u statutárních měst (o 6,5 %), což je více než dvojnásobně větší pokles ve srovnání s průměrem za všechny obce bez Prahy (viz tab. 2). Zatímco se celkové příjmy venkovských obcí v přepočtu na obyvatele snížily o 327 Kč (a dostaly se na úroveň 75 % prů-

Tab. 1: Příjmy obecních rozpočtů (bez Prahy) mld. Kč daňové příjmy nedaňové příjmy kapitálové příjmy dotace příjmy celkem

2008 108,8 23,3 15,4 55,7 203,2

2009 97,0 23,9 13,9 62,6 197,4

2009–2008 -11,7 0,6 -1,5 6,9 -5,8

2009/2008 -11 % 3% -10 % 12 % -3 %

Tab. 2: Vývoj příjmů obecních rozpočtů podle typu obce celkové příjmy (mld. Kč) venkovské obce města statutární města celkem obce bez Prahy

2008 46,4 94,0 62,8 203,2

2009 46,2 92,5 58,7 197,4

2009–2008 -0,3 -1,5 -4,1 -5,8

2009/2008 -0,5 % -1,6 % -6,5 % -2,8 %

Tab. 3: Výdaje obecních rozpočtů (bez Prahy) mld. Kč výdaje celkem běžné výdaje kapitálové výdaje

2008 194,7 139,9 54,8

2009 211,5 145,5 66,0

2009–2008 16,8 5,6 11,2

2009/2008 9% 4% 20 %

Tab. 4: Výdaje obecních rozpočtů podle typu obce (mld. Kč) venkovské obce města statutární města celkem obce bez Prahy

2008 42,9 90,2 61,7 194,7

2009 48,7 99,0 63,9 211,5

2009–2008 5,8 8,8 2,2 16,8

2009/2008 14 % 10 % 4% 9%

2008 9,3 17,0 21,2 47,4

2009 11,2 19,6 23,1 53,9

2009–2008 1,9 2,6 1,9 6,5

2009/2008 21 % 15 % 9% 14 %

Tab. 5: Obecní dluh mld. Kč venkovské obce město statutární města obce bez Prahy

ZDROJ: STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET, MINISTERSTVO FINANCÍ, VLASTNÍ VÝPOČTY CCB-CZECH CREDIT BUREAU, a. s.

srpen 2010

Ekonomika měru za všechny obce), u statutárních měst bylo toto snížení více než čtyřikrát větší. I propad v daňových příjmech byl pro venkovské obce relativně nejméně bolestivý. Snížily se »jen« o 8,6 %, zatímco u statutárních měst až o 12,3 %. Venkovské obce získaly v rámci daňových příjmů (v přepočtu na obyvatele) 8872 Kč, tj. 84 % průměru za všechny obce (bez Prahy). I v případě kapitálových příjmů dominovaly venkovské obce. Tentokrát však s opačným znaménkem. Na meziročním snížení za všechny obce ve výši 1,5 mld. Kč participovaly částkou 1,1 mld. Kč. U nedaňových příjmů byly jedinou skupinu, u které došlo v roce 2009 k meziročnímu poklesu, zvýšily se pouze o 0,2 mld. Kč. V přepočtu na obyvatele dosáhly 83 % průměru za všechny obce výdaJE Již jsem uvedla, že výdaje obcí se v roce 2009 zvýšily o 16,8 mld. Kč, tj. o 9 %. Rychleji než celkové výdaje rostly výdaje kapitálové (o 20 %), zatímco běžné výdaje byly vyšší »pouze« o 4 %, což vedlo ke zvýšení podílu kapitalových výdajů na celkových výdajích. Výdaje venkovských obcí vykázaly ještě vyšší dynamiku (12 %) než výdaje za všechny obce. Zvýšily se o 5,4 mld. Kč, což je více než v případě statutárních měst (růst o 2,2 mld. Kč). V přepočtu na obyvatele dosáhly výdaje venkovských obcí 16 987 Kč, respektive 74 % průměru za všechny obce. Běžné výdaje obcí se zvýšily o 5,6 mld. Kč, venkovské obce k tomu přispěly částkou 1,8 mld. Kč. Zatímco ale dynamika běžných výdajů všech obcí činila 4 %, u venkovských obcí to bylo 7 %, což je nejvíce ze zde uváděných třech kategorií obcí. Přesto v přepočtu na obyvatele (necelých 17 tisíc Kč) představovaly jen 64 % průměru. Kapitálové výdaje se meziročně zvýšily o 20 %, nejrychleji rostly u měst (o 30 %), nejpomaleji u statutárních měst (o 4 %). Zatímco se kapitálové výdaje venkovských obcí zvedly o 4,1 mld. Kč, u statutárních měst jen 0,6 mld. Kč. V přepočtu na obyvatele dosáhly kapitálové výdaje venkovských obcí 6955 Kč a byly pouze o 2 Kč nižší než v případě měst. Rychlejší růst kapitálových výdajů než běžných vedlo ke zvýšení participace kapitálových výdajů na celkových – z 28 % na 31 %. Nejvyšší podíl vykázaly venkovské obce (41 %). Znamená to, že dvě pětiny výdajů venkovských obcí nemá charakter běžných výdajů. Nejnižší podíl kapitálových výdajů na celkových vykázala statutární města (27 %), i když v přepočtu na obyvatele byly tyto výdaje této skupiny obcí jako jediné vyšší než průměr za všechny obce. SaLdo a dLUH Relativně rychlý růst výdajů v podmínkách poklesu příjmů vedl v roce 2009 k rekordnímu schodku obecních rozpočtů. Jak jeho výše (14 mld. Kč), tak jeho podíl na příjmech (7 %) nebyly dosud ještě po roce 1989 dosaženy. Vysoký deficit naposledy vykázaly obecní rozpočty v roce 1996 a 2001; jeho podíl na příjmech se v těchto letech rovnal shodně 6 % (graf 1). srpen 2010

Graf 1: Příjmy a výdaje obcí 220

mld. Kč

210 200 190 180 příjmy výdaje

170 160 150

2005

2006

2007

2008

2009

Graf 2: Rating obcí 35%

2005 2006 2007 2008 2009

30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

A

B+

B

B-

C+

C

C-

ZDROJ: STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET, MINISTERSTVO FINANCÍ, VLASTNÍ VÝPOČTY CCB-CZECH CREDIT BUREAU, a. s.

Nejvíce přispěla k celkovému schodku obecních rozpočtů města (4 mld. Kč), nejméně venkovské obce (2,5 mld. Kč). Nejvyšší schodek v přepočtu na obyvatele však vykázala statutární města (2298 Kč), nejnižší venkovské obce (872 Kč). Statutární města měla i nejvyšší podíl schodku na příjmech, tj. 9 %, v případě venkovských obcí představoval jen 5 %. Dluh obcí se zvýšil na 53,9 mld. Kč (o 6,5 mld. Kč, respektive o 14 %). Nejrychleji (více než o pětinu) to bylo u venkovských obcí, růst u měst dosáhl 15 % a u statutárních měst pouze 9 %. V absolutním vyjádření se dluh venkovských obcí zvedl o stejnou částku jako dluh statutárních měst – o 1,9 mld. Kč. I tak zůstává dluh v přepočtu na obyvatele nejnižší u venkovských obcí (3921 Kč). Města dosáhla v tomto ukazateli 4766 Kč a statutární města 10 270 Kč. I přes nízkou úroveň dluhu venkovských obcí jako celku v přepočtu na obyvatele se do skupiny Ministerstvem financí monitorovaných obcí dostaly spíše menší obce. Počet obyvatel v téměř 75 % nepřesahuje 600. Malé obce patří i do skupiny obcí s nejvyšším dluhem v přepočtu na obyvatele. Dluh nejvíce zadlužené obce dosáhl 244 tisíc Kč na obyvatele, přičemž tato obec má pouze 193 obyvatel. Další obec v pořadí má 223 obyvatel a na každého z nich připadalo 167 tisíc Kč dluhu. Přitom průměrný dluh na obyvatele za všechny obce činil 5845 Kč.

RaTinG oBCÍ Vysoký schodek obecních rozpočtů a růst obecního dluhu v roce 2009 se podepsal i na zhoršení ratingu obcí (graf 2). Rating obcí (i-Rating) je souhrnným zhodnocením ekonomické situace obcí na základě řady finančních a nefinančních ukazatelů. Podle tohoto ratingu se obce přiřazují do jedné ze sedmi skupin. Do kategorie A patří obce označené jako bez rizika, do kategorie C obce s vysokým rizikem. V roce 2009 se celkový rating obcí zhoršil – z 3,6975 na 3,9352, v předchozích dvou letech se zlepšoval. Výsledkem bylo, že do kategorie s nejhorším hodnocením se zařadilo 449 obcí. To je je více, než kolik obcí patřilo do kategorie s nejlepším hodnocením. V roce 2008 bylo v poslední kategorii jen 358 obcí a v kategorii nejlepší 554 obcí (graf 2). Co To ZnamEnÁ PRo Rok 2010? Dá se předpokládat, že představitelé mnoha obcí se z loňského vývoje poučili. Při přípravě rozpočtů na letošní rok byli mnohem opatrnější. Rovněž se dá očekávat i postupné zlepšování ekonomické situace, která zamezí dalšímu poklesu daňových výnosů a může přispět i k jejich postupnému zvyn šování. vĚRa kamEnÍČkovÁ CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

9

Ekonomika

Jak během hodiny a půl ušetřit 3,5 milionu korun za elektřinu Také příklad statutárního města Frýdek-Místek dokládá, že centrální nákupy (nejen) energií mohou municipální sféře přinést významné úspory, obzvláště cenné při současném všeobecném důrazu na úspory veřejných prostředků.

TRanSPaREnTnĚ a výHodnĚ Společnost eCentre jako vítěz uvedené veřejné zakázky zpracovala zadávací dokumentaci výběrového řízení, která obsahovala i nejvyšší možnou cenu dodávek elektřiny, s níž mohli potenciální dodavatelé do soutěže vstoupit. Letos 9. června se pak v elektronické aukci spolu utkalo pět licencovaných dodavatelů. Aukce byla rozdělena na dvě části – pro dodavatele proudu v hladině nízkého a v hladině vysokého napětí. Během půldruhé hodiny byli vybráni oba dodavatelé, kteří budou městu a jeho organizacím a společnostem prodávat elektřinu od 1. 8. 2010 do 31. 12. 2011. Během této doby všechny subjekty města proti platbám, které dosud hradily za odebraný proud, nyní při nezměněné spotřebě dohromady ušetří 13,75 %, tedy 3,5 mil. Kč.

FOTO: ALEš FELgR

k

dyž Ing. Eva Richtrová, primátorka Frýdku-Místku, loni svolala zástupce příspěvkových organizací města, přítomní se nestačili divit. Ukázalo se, že organizace s jediným společným zřizovatelem nakupují elektrickou energii za různé, leckdy vysoké ceny. Proto rada města rozhodla zadat veřejnou zakázku na poskytnutí komplexního servisu při vyhledávání nejvhodnějšího dodavatele elektřiny. Formou centrálního zadávání město chtělo pro sebe i svých třicet příspěvkových organizací a čtyři obchodní společnosti (celkem 642 odběrných míst) získat nejvýhodnější cenu elektrické energie. Veřejná zakázka obsahovala provedení auditu stávajícího odběru ve všech odběrných místech a zajištění zadávacího řízení v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

Centrální nákup elektřiny, ale i zemního plynu chystají také ve Vysokém Mýtě. Oslovují k tomu i okolní obce. Levnější nákup energií by se měl týkat rovněž vysokomýtské ZŠ v Javornického ulici (na snímku).

»Splní-li obchodník kvalifikační předpoklady, pak se jím nabízená cena porovnává v e-aukci s cenami ostatních obchodníků, kteří též splnili kvalifikační předpoklady,« poznamenává Alice Mazurková ze společnosti eCentre. »E-aukce startuje na nejnižší nabízené ceně, všichni jsou on-line připojeni a mají možnost cenu dále snížit. Elektronické výběrové řízení (eVŘ) je tak maximálně transparentní a antikorupční.« PŘÍLEžiToST i PRo mEnšÍ oBCE Podle Alice Mazurkové zájem dodavatelů už přitahují i relativně menší obchody. Třeba letos na jaře se pro centralizovaný nákup elektřiny spojilo šest členů Dobrovolného svazku obcí Slezská brána a jako centrálního zadavatele si vybrali město Šenov (okres Ostrava-město). »Stanovit objem nákupů, od něhož se vyplatí elektronické výběrové

Základní zákonné normy pro sdružené nákupy Základní právní rámec systému sdružených nákupů, elektronických výběrových řízení a elektronických aukcí je dán zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů. n Zvláštní pozornost je přitom nutné věnovat požadavkům kladeným na zadavatele, především § 6 zákona o veřejných zakázkách, který nařizuje transparentnost, rovné zacházení a zákaz diskriminace ve vztahu ke všem účastníkům veřejných zakázek. n Pro činnost vyvíjenou v rámci systému sdružených nákupů má stěžejní význam § 3 zákona o veřejných zakázkách, který řeší centralizované zadávání. n Opodstatněnost centralizovaného zadávání je dána především zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. n Samozřejmou povinností územních samosprávných celků, jakožto zřizovatelů a zakladatelů příspěvkových organizací a obchodních společností (§ 23 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) a jakožto subjektů organizačně a funkčně nadřazených městským částem a jimi zřizovaným právnickým osobám (§ 130 zákona o obcích), je dohled nad řádným a hospodárným nakládáním s finančními prostředky plynoucími z jejich rozpočtů, určenými pro uspokojování potřeb občanů.

n

ZDROJ: eCENTRE

10

řízení zakončené e-aukcí, však nelze,« tvrdí Alice Mazurková. »Výhodou centralizovaného zadávání není jen agregace nabídky a s ní spojená možnost dosažení výhodnějších nabídek. Ale i nižší administrativní náročnost ve srovnání se zadáváním většího počtu jednotlivých veřejných zakázek.« fakTURY CHodiT nEPŘESTanoU Nemůže však přípravu či vlastní průběh centralizovaného nákupu ztížit fakt, že se k nákupu spojí značné množství často velmi různých subjektů? Podle Alice Mazurkové nikoliv. Říká: »Složitější může být snad jen počáteční administrace. Jeden ze subjektů totiž musí podle zákona vystupovat v roli centrálního zadavatele a uzavírat i desítky smluv s jednotlivými organizacemi. Je-li smluvně ošetřena pozice centrálního zadavatele, lze postupovat tak, jako by eVŘ vypisoval jeden subjekt. Pak město v řízení zastupuje všechny své organizace.« Jana Matějíková z Magistrátu města Frýdku-Místku doplňuje: »Město s jednotlivými subjekty uzavřelo Smlouvu o společném postupu zadavatelů při centralizovaném zadávání a o zmocnění centrálního zadavatele pro realizaci nadlimitní veřejné zakázky o sdružených službách dodávky elektrické energie, kdy centrálním zadavatelem je město. Vítězný dodavatel bude uzavírat smlouvy s jednotlivými subjekty, a bude jim proto rovněž zasílat faktury.« S touto odpovědí padla i naše obava, nepřestane-li si nyní příspěvková organizace hlídat odběr proudu v domnění, že platby bude hradit už jen centrální zadavatel. Co BY mUniCiPaLiTÁm PomoHLo Ve Frýdku-Místku míní, že pro zkrácení a zjednodušení přípravy (analýzy současných odběrů ve všech odběrných místech) a realizace zadávacího řízení veřejné zakázky by se měla do legislativy promítnout povinnost distribuční společnosti předat centrálnímu zadavateli na základě poskytnutých identifikačních čísel jednotlivých zadavatelů přehled všech jejich odběrných míst včetně údajů nutných pro zadávací dokumentaci. »Pomohlo by i zkrácení povinné lhůty pro podání nabídek uchazečů o dodávky energií, kdy jde o přesně definované zboží a licencované dodavatele. Neúměrně dlouhá lhůta pro podání nabídek a následné ukončení zadávacího řízení vede k vyšší nabídkové ceně, neboť dodavatelé uplatňují rizikový koeficient s ohledem na možný vývoj cen na trhu,« uvedla Jana Matějíková. Ve Frýdku-Místku nyní podle primátorky Ing. Evy Richtrové chtějí formou centralizovaného nákupu řešit i dodávky zemního n plynu pro město a jeho organizace. ivan RYšavý

srpen 2010

Ekonomika

O celoroční údržbu zeleně na veřejných prostranstvích, o úklid a čistotu ve městě Blatná pečují Technické služby města Blatné, s. r. o. K těmto pracím používají italská vozidla Piaggio. Jednateli společnosti Ing. Pavlu Srbovi jsme položili otázky týkající se vlastností a fungování těchto vozidel.

Vozidlo Piaggio využíváme také k odvozu prořezaných větví.

Naši zaměstnanci jsou s vozidly spokojeni. Dosud jsem od nich neobdržel informace o negativních zkušenostech. Jste spokojeni s údržbou a servisem? Dosud jsme měli pouze jednu větší opravu, kdy bylo vozidlo odvezeno do místního servisu. Tato opravárenská dílna se nám stará o veškeré případné opravy a jsme s jejich službami spokojeni. n

FOTO: ARCHIV

Piaggio Porter Tipper – sklápěč ve verzi benzin/LPG.

Pro jaký typ jste se rozhodli? Technické služby Blatná v současné době vlastní dvě vozidla Piaggio. Obě jsou jednostranné sklápěče. Jedno je se zvýšenými bočnicemi, na které nasazujeme odnímací vysavač na nečistoty, a druhé je sklápěč, ale zato ve verzi na zkapalněný uhlovodíkový plyn (LPG). Tímto vozidlem přispíváme jednak k čistotě města, jednak k ochraně životního prostředí. Velkou výhodou sklápěče s pohonem LPG je, že jezdí za 1,60 Kč/km, což je zejména v době ekonomické recese jeho velkým přínosem. n

Vozidla nejsou schovaná někde v garáži. Využíváme je samozřejmě celoročně. Jsou vytížena i v zimních měsících, a to především k rozvozu zaměstnanců na jednotlivá pracoviště. Tito pracovníci ručně provádějí zimní údržbu zastávek a chodníků, které jsou špatně přístupné pro mechanizaci. V zimě se vozidly Piaggio rozváží také posypový materiál do nádob umístěných po městě.

Vozidlo s nasazeným vysavačem s šestimetrovou sací hadicí.

Jak dlouho již vozidla používáte? První jsme pořídili již před čtyřmi lety. Jak jsem již uvedl, na základě dobrých zkušeností a výsledků jsme v loňském roce koupili další vozidlo Piaggio. n

FOTO: ARCHIV

n Doporučil byste vozidlo Piaggio i těm, kteří o něm zatím jen přemýšlejí? Jestliže ano, tak proč? Pokud někdo uvažuje o vozidle pro údržbu zeleně a k čištění města, pak mu rozhodně vozidlo Piaggio doporučujeme. Především, aby v maximální míře využil všech jeho výhod a najel hodně šťastných n kilometrů.

Piaggio – sklápěč se zvýšenými bočnicemi.

KOMERČNÍ PREZENTACE

MO000984-3

n Pro které práce a v jakém ročním období jsou vašimi nejčastějšími pomocníky? Naše vozidla používáme hlavně k pracím, které jsou nutné a potřebné k údržbě veřejné zeleně ve městě, k jeho čištění a zimní údržbě.

FOTO: ARCHIV

n Kde jste se dozvěděli o užitkových vozidlech Piaggio? Bylo to na akci Sdružení komunálních služeb, kde byla vozidla vystavena. V té době jsme zrovna uvažovali o nákupu vozidla pro údržbu veřejné zeleně. Poptali jsme se a po referencích našich kolegů ze sdružení jsme se pro vozidlo rozhodli. Po našich několikaletých zkušenostech mohu nyní říci, že to byla dobrá volba. Potvrzuje to vlastně fakt, že jsme v loňském roce pořídili ještě druhé vozidlo a zvažujeme nákup třetího.

FOTO: ARCHIV

Byla to dobrá volba

srpen 2010

11

Informační a komunIkační technologIe

váš úřad má ještě vrátného? přijdou do školy, identifikují se pomocí jednorázového kódu, který jim systém vygeneroval při objednávce. Systém již ví, do které místnosti mají povolen vstup, a dovolí jim ze skříně (elektronického klíčového depozitu) odebrat klíč od příslušné místnosti. Nevrátí-li student klíč do depozitu během 10 minut po uplynutí doby, na kterou si zkušebnu objednal, systém mu odešle SMS zprávu, takže se student stihne vrátit s klíčem dříve, než by jej postrádal jeho následovník ve zkušebně. Elektronická část systému má na starosti rovněž dvojí evidenci – sledování klíčů a sledování osob, které si je vyzvedly. Dá se vždy přesně zjistit, kdy byl vyzvednut a vrácen který klíč, stejně jako to, kdo si jaké klíče vyzvedl. Jestliže například v objektu provádí údržbu externí firma, je přesný přehled o přítomnosti jejích zaměstnanců v budově. Klíče jim není třeba po nikom posílat nebo u někoho nechávat: Stačí jen pro ně nastavit na určitou dobu oprávnění ke vstupu a poskytnout jim k identifikaci magnetickou kartu nebo kód k vyťukání do klávesnice. Nastavení oprávnění k použití určitých klíčů je velmi snadné, stejně jako ukončení platnosti tohoto oprávnění. Při skončení pracovního poměru není třeba vymáhat od odcházejícího zaměstnance klíče, pouze se s pomocí počítače zruší jeho oprávnění používat klíče od daných místností. Oprávnění může být trvalé, jednorázové, jen na určité dny a určitou dobu, prostě přesně podle potřeby.

Informační technologie mění charakter práce nejrůznějších profesí. Patří k nim už i vrátný, jehož úkolem je vydávat oprávněným osobám klíče ke vstupu do příslušných místností. Elektronický klíčový depozit může »klasického« vrátného zcela nahradit, či mu umožnit věnovat se jiným činnostem.

n

ěkteří výrobci hovoří o systému pro správu klíčového hospodářství, pražská společnost SENSE Progress, a. s., jej nazvala elektronický klíčový depozit. Na první pohled se nijak neliší od tradiční skříně, ve které je zavěšeno množství klíčů. Ale pouze na první, nijak pozorný pohled. Při bližším seznámení se totiž ukáže, že jde o důmyslné systémy, v případě elektronického klíčového depozitu kombinující mechanické i elektronické zabezpečení.

sms pro zapomnětlIvé Varianta s čipem však není příliš běžná. Častěji se využívá pro upozornění zapomnětlivců zasílání SMS zpráv. Osvědčilo se například na Konzervatoři a Vyšší odborné škole Jaroslava Ježka v Praze, na jejímž příkladu se dají názorně představit výhody elektronického klíčového depozitu. Škola disponuje řadou drahých hudebních nástrojů, které svým studentům střídavě půjčuje. Ti si je předem přes internet zamluví na dobu, kdy jsou nástroje ve zkušebně volně k použití. Když pak studenti

FOTO: auTOr

uplatnění v admInIstratIvních budovách Cílem je zajistit bezpečné uložení klíčů, mít jistotu, že budou vydávány pouze oprávněným osobám – a zároveň získat přehled o tom, kdo a kdy klíče použil. »Elektronický klíčový depozit je vhodný zejména do administrativních budov, nemocnic, škol a provozů s nepřetržitým provozem, ale například i pro využití v autoparcích,« říká Petr Kopecký, obchodní a marketingový manažer společnosti SENSE Progress. Stojí před skříní, která se zpravidla zavěsí na zeď. Její velikost může být různá, v závislosti na počtu klíčů, které jsou v ní umístěny. V jedné skříni může být od 8 do 512 svazků klíčů. Různé mohou být i použité prvky zabezpečení a přístupu – od magnetických karet a klávesnice s PIN až po čtečky biometrických údajů, jako jsou otisky prstů. Ve vývoji je identifikace podle obličeje či oční duhovky.

»Nejčastěji zákazníci volí magnetické karty,« upřesňuje ředitel divize Data, telekomunikace a bezpečnostní systémy Ing. Miroš Houser a upozorňuje mě speciálně na bezpečnostní kroužky na klíče. Ty jsou vyrobeny ze zvlášť tvrdé a odolné oceli a slouží ke kompletaci klíčových svazků. Každý kroužek je uzamčen za pomoci speciálního přípravku, takže klíče nelze z kroužku sundat. A kroužek s klíčem či svazkem klíčů nemůže odebrat z depozitu nikdo, kdo k tomu nemá oprávnění. A to ani vrátný, kdyby se ho hypoteticky podařilo přemluvit k neoprávněnému použití klíče. Navíc může být kroužek označen i mikroznačkou pro přesnou identifikaci svazku, případně i čipem. Díky čipu pak lze zajistit, aby s klíči nikdo nemohl opustit budovu, respektive aby každý takový pokus ihned vyvolal patřičný varovný signál.

Ing. Miroš Houser (vlevo) a Petr Kopecký s předním panelem elektronického klíčového depozitu. V jedné skříni může být až 512 svazků klíčů, přičemž prvky zabezpečení a přístupu mohou využívat jak magnetické karty či klávesnice s PIN, tak čtečky biometrických údajů.

12

návratnost zhruba jeden rok »Důležitou výhodou elektronického klíčového depozitu je nepřetržitý provoz, bezobsluhový systém a kontrola vrácení klíčů v čase,« shrnuje hlavní přednosti Ing. Miloš Houser. »Je přitom možné využít i nepřetržitého dálkového dohledu našeho dispečinku.« Výhodou elektronického klíčového depozitu je i to, že není nutné měnit zámky a klíče. V depozitu jsou zasunuty účelové klíče opatřené ocelovým kroužkem s nezaměnitelnou identifikací a ochranou proti rozpojení, na který lze připevnit klíče libovolného provedení, jež se v organizaci vyskytují. Je ovšem možná i varianta depozitu bezpečnostních klíčů stejného provedení jako zámky příslušných dveří jednotného systému klíčů. Pokud jde o výši investice, když se zavedením depozitu ušetří mzda pracovníka, zpravidla se návratnost pohybuje kolem jednoho roku. Jestliže se přímo neušetří pracovní pozice, potom spočívá přínos především ve zvýšení bezpečnosti, v dokonalém přehledu použití klíčů, snadné správě a také v tom, že pracovník dříve vydávající klíče se může věnovat jiným potřebným n činnostem. jaroslav wInter

srpen 2010

Informační a komunIkační technologIe

přístupný dokument, to je, oč tu běží Přístupnost je pojem dobře známý v souvislosti s webovými stránkami. Pro tvorbu přístupných internetových stránek ve veřejné správě existuje závazná legislativa (vyhláška Ministerstva vnitra č. 64/2008 Sb., o přístupnosti) a většina povinných subjektů ji víceméně dodržuje. Jak však chápat pojem přístupnosti dokumentů, o němž se v poslední době mluví?

p

řístupností nemáme na mysli fakt, že každý dokument by měl být k dispozici každému. Jsou-li webové stránky zpravidla veřejné a informace na nich umístěné většinou bývají obecného charakteru a otevřené všem, o dokumentech to vždy neplatí. Ty jsou mnohdy určeny jen konkrétním lidem. Přístupností tedy v tomto případě míníme, že dokumenty by měly být přístupné každé osobě, jíž jsou určeny. Tedy například i nevidomému člověku.

Více informací o projektu a problematice přístupnosti dokumentů je možné najít na webových stránkách projektu http://www.pd.nolimit.cz/. Mimo jiné tam mohou zájemci využít nabídky na jednoduché prověření přístupnosti svých elektronických dokumentů. Prověření není pouze automatické a strojové, ale přístupnost ověřuje i skutečný uživatel.

Je zřejmé, že práci s elektronickými dokumenty provází řada nedostatků pramenících z pochopitelné počáteční neznalosti úředníků. Sotva se veřejná správa naučila, že je třeba plnit nějaké povinnosti k zpřístupnění svých webových stránek, už jsou tu další požadavky týkající se dokumentů. Určitě by uvítala metodickou podporu, a to i u problematiky přístupnosti webových stránek. projekt, který pomůže Proto vznikl projekt Přístupnost dokumentů a v souvislosti s ním i pracovní skupina pro problematiku přístupnosti dokumentů ustavená v lednu 2010 jako poradní orgán při Ministerstvu vnitra ČR. V pracovní skupině jsou zástupci všech cílových skupin této problematiky – kromě pracovníků ministerstva také zástupci odborné veřejnosti z řad osob se zrakovým postižením, odborníci z akademické sféry a z vysokých škol a rovněž představitelé nositelů technologie a specifikací PDF. Michal Rada, který pracovní skupinu zakládal a stojí i v jejím čele, shrnuje: »Jejím cílem je zejména definovat potřeby nejen zdravotně postižených uživatelů týkající se přístupnosti obsahu dokumentů vytvářených veřejnou správou. Vytkla si však za úkol také zmapovat současné možnosti hlavně zrakově postižených uživatelů při práci s elektronickými dokumenty v povinných formátech a připravit návrh opatření a zejména metodiky, díky které by úřady věn děly, jak na to.« jaroslav wInter

u

ž jste slyšeli o základních registrech? Že ne? Pak máte nejvyšší čas si své znalosti doplnit. Okamžik, kdy se fungování základních registrů výrazně projeví na činnosti celé veřejné správy, se totiž nezadržitelně blíží. A kde jinde hledat všechny důležité informace než na stránkách Správy základních registrů (www.szrcr.cz)? Všímavému návštěvníkovi těchto stránek jistě neunikne, že Správa sídlí na stejné adrese jako jedna část Ministerstva vnitra. Jaké základní registry tedy na nás v budoucnu čekají? Budou čtyři: Registr obyvatel – obsahuje údaje o občanech ČR, cizincích s povolením k pobytu nebo zde mají povolen azyl atd. Registr osob – soustředí údaje o právnických osobách, podnikajících fyzických osobách, orgánech veřejné moci a organizačních složkách právnických osob. Registr územní identifikace – shromažďuje údaje o základních územních prvcích státu, tedy o katastrech, parcelách, nemovitostech, krajích, obcích, částech obcí, ulicích, číslech popisných, regionech soudržnosti, vyšších územně správních celcích, správních obvodech atd. Zcela novým je Registr práv a povinností – zahrne referenční údaje o agendách a působnosti orgánů veřejné moci, právech a povinnostech osob a definice referenčního údaje. Na úvodní stránce Správy základních registrů je přehledné schéma fungování základních registrů. Interaktivně odkazuje na vysvětlující informace k jednotlivým objektům ve schématu. Podstatné je horní vodorovné menu. V něm se můžete postupně seznámit se všemi základními registry. Jsou vždy popsány textem, případně obrázky, a většinou tam najdete i video z prezentace konkrétního registru někým, kdo je k němu kompetentní. Například Registr územní identifikace, adres a nemovitostí tam představuje místopředseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Ing. Karel Štencel. Věřím, že tyto internetové stránky pro vás budou jednoduchým prostředkem, jak se s problematikou základních registrů seznámit jednoduše a na jednom místě. Doufejme, že dopady základních registrů na činnost územních samon správných celků budou pozitivní.

václav koudele vedoucí odboru informatiky Krajský úřad Plzeňského kraje

MO000948-5

zrádná »textová vrstva« naskenovaných dokumentů Jak to však vypadá ve skutečnosti? Řekněme, že nevidomý občan podá na úřad nějakou žádost. »Protože jsem zvyklý pracovat elektronicky, zřídil jsem si datovou schránku a podávám úřadu své žádosti prostřednictvím datové schránky,« přibližuje praxi Michal Rada, zkušený nevidomý uživatel internetu. »Úřad vypracuje rozhodnutí, které musí podle zákona doručit jako elektronický dokument do datové schránky žadatele. Platná legislativa, týkající se archivnictví a spisové služby, dokonce úřadu říká, že takový dokument musí být ve formátu PDF/A. Úřad tedy pošle dokument PDF/A do mé datové schránky, já si dokument otevřu a s napětím očekávám jeho obsah, ale ono nic... Pro nevidomého uživatele může být takový dokument naprosto nečitelný.« Jak je to možné? Příčin může být více. Nejčastější je ta, že úředník dokument vypracuje na papíře, podepíše, naskenuje, uloží jako PDF, opatří náležitostmi, které k elektronickému dokumentu patří, a odešle jej do datové schránky. Po právní stránce je vše v pořádku, ale nevidomému uživateli je takový dokument k ničemu. Neinformovaný úředník totiž nic netušil o »textové vrstvě« u naskenovaných dokumentů, protože dokument byl při digitálním podepisování uzamčen. Nevidomý žadatel pak nemá prakticky žádnou šanci, jak se sám seznámit s tím, co je v daném rozhodnutí napsáno. »Můžeme to přirovnat k tomu, jako bychom si posílali papírové dokumenty, napsané neviditelným inkoustem,« vysvětluje Michal Rada.

Projekt Přístupnost dokumentů

veřejná správa a internet /45

srpen 2010

13

Informační a komunIkační technologIe

co dokáže elektronický systém správy veřejných zakázek n Kde je podle vás největší prostor pro korupci při zadávání veřejných zakázek? Především v rozdílném přístupu k informacím. Dodavatel, který dostane přednostně informaci o tom, že se nějaká zakázka realizuje, je ve výhodě proti tomu, jenž tuto informací získá na poslední chvíli nebo dokonce vůbec ne. Některé aplikace však již dokáží tuto problematiku řešit prostřednictvím systémů, které v daný čas automaticky zveřejní potřebné informace na internetu. Na podobném principu funguje mj. i náš systém správy veřejných zakázek E-ZAK, který používá Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Masarykova univerzita v Brně.

Na jakém principu E-ZAK funguje? Je to webová aplikace, která implementuje všechny zákonem definované postupy zpracování veřejné zakázky. A to jak z role zadavatele, který může kompletně v systému připravit veřejné zakázky, uskutečnit je až po vyhodnocení a kompletním informování účastníků, tak z pozice dodavatele, jenž má možnost stahovat dokumentaci, podávat nabídky, nechat se informovat apod. Podmínkou použití této aplikace je kvalifikovaný certifikát (elektronický podpis), čímž se právní úkony učiněné v souvislosti s tímto elektronickým nástrojem stávají závaznými. E-ZAK je atestován Ministerstvem vnitra v plném rozsahu vyhlášky č. 326/2006, n

o podrobnostech atestačního řízení pro elektronické nástroje. Speciální aplikací jsou potom tzv. elektronické aukce, které umožňují on-line porovnávání cen i jiných parametrů a v průběhu aukce je pak vylepšovat. Vzniká tak pro zadavatele výhodný tlak, ve kterém jsou dodavatelé nuceni reagovat na nepředpokládané změny hodnoticích parametrů. Roční objem veřejných investic v ČR dosahuje 600 miliard korun. Pouze 54 % veřejných zakázek je však evidováno v elektronickém Informačním systému o zadávání veřejných zakázek. Kolik peněz by se mohlo ročně ušetřit při plné elektronizaci veřejné správy? Elektronické aukce mohou ušetřit desítky miliard korun ročně, v některých případech mohou snížit náklady dokonce až na čtvrtinu. Problémem oněch neuveřejňovaných zakázek je totiž především jejich rozkouskování na menší části, kdy je lze soutěžit různými »zjednodušenými« postupy bez povinnosti zveřejňovat jakékoliv informace. Postupně se také zlepšuje vnímání úřadů. V roce 2006, kdy jsme systém E-ZAK začali nabízet, mnozí úředníci ještě o elektronizaci veřejné správy skoro neslyšeli, většinou měli problém s tímto pojmem pracovat. Pomohlo i zavedení datových schránek, kdy se firmy a úřady musely seznámit s tím, co je to šifrování, elektronické podpisy apod. Není to tedy jen tlak seshora prostřednicn

FOTO: arCHIV

»Jedním z nejúčinnějších léků v boji proti korupci je elektronizace veřejné správy,« říká David Horký, odborník na problematiku zadávání veřejných zakázek a ředitel společnosti QCM, kterému jsme položili následující otázky.

Elektronické aukce mohou ušetřit desítky miliard korun ročně, říká David Horký.

tvím vládních nařízení, ale je to také sílící zájem samotných úřadů. Z tohoto hlediska vidím vývoj elektronizace veřejné zprávy pozitivně. Které úřady již E-ZAK používají? Kromě již zmíněných – Ministerstva pro místní rozvoj a Masarykovy univerzity – jsou to Ministerstvo zdravotnictví, Centrální Jihomoravský Zadavatel a Státní ústav pro kontrolu léčiv. n

n Vaše společnost provozuje i server www. nekorupci.cz. Co je jeho cílem? Tento web je další z našich aktivit propagujících nekorupční postupy. Jeho cílem je informovat o aktivitách a nástrojích, které by pomohly tuto problematiku nějakým způsobem řešit. Do budoucna by se měl stát respektovaným informačním portálem z oblasti transparentního zadávání veřej/sk/ ných zakázek.

EZAKIZUJETE? MO001036-2

www.nekorupci.cz

14

srpen 2010

Téma

FOTO: archiv spOlečnOsTi pražskésilniční a vOdOhOspOdářské sTavby

povodně a obce

Účelem zkapacitnění toku říčky Litavky byla protipovodňová ochrana zástavby Králova Dvora a okolí. Investorem stavby byl státní podnik Povodí Vltavy, role projektanta se zhostil Hydroprojekt CZ, a. s. Investice za 91 mil. Kč, kterou provedlo sdružení dodavatelů (Pražské silniční a vodohospodářské stavby, a. s., a NAVIMOR-INVEST, sp. z o. o.), získala ocenění Vodohospodářská stavba roku 2009.

Legislativa pro protipovodňová opatření vyžaduje změny Také letošní jarní povodně opět poukázaly na fakt, že problematika protipovodňových staveb není v ČR uspokojivě řešena. Kromě nesnadného získávání peněz na ochranu proti povodním jde hlavně o nevyřešené majetkoprávní vztahy k pozemkům, na nichž by se tato opatření měla uskutečňovat.

Z

ejména na toto téma jsme hovořili s předsedou Bezpečnostní komise Svazu měst a obcí (SMO) ČR, starostou Uherského Brodu Ing. Ladislavem Kryštofem. »Je třeba si uvědomit, že realizace protipovodňových staveb je opravdu ve veřejném zájmu. Dnes se velmi nerado slyší omezování vlastníků půdy. Pokud však máme snahu se před povodněmi chránit, musí tato pravomoc existovat. Některé pozemky jsou majetkoprávně problematicky vypořádávány, ať kvůli nezájmu majitele, či z důvodu očekávání přemrštěné náhrady, nebo jenom proto, že majitele zkrátka není možné kontaktovat. Ale je tady ještě další faktor, totiž samotná zemědělská výroba. srpen 2010

Obcím, krajům či státu by měla být dána kompetence v některých případech (vymezených územích) mít vliv na stanovení plodin, jimiž budou pole oseta. K leckterým lokálním záplavám by přece vůbec nemuselo dojít, kdyby tam byly k osevu použity jiné plodiny – třeba vojtěška místo slunečnice,« říká Ing. Ladislav Kryštof. n Mělo by se i rozšířit vymezení veřejně prospěšných staveb o stavby, chránící život, zdraví a majetek občanů před negativními důsledky povodní a záplav? Stávající legislativa umožňuje v územním plánu stanovit veřejně prospěšné stavby, což však bývá velmi zdlouhavé. Mnohá pro-

tipovodňová opatření ani nejsou finančně nákladná – leckdy pouze stačí vybudovat odvodňovací příkop či navýšit břeh. Jenže jejich uskutečnění je podmíněno majetkoprávním vyřešení dotčených pozemků. Návrh naší komise proto předpokládá stanovení či vymezení takových staveb, které mohou ochránit životy i majetek občanů a společnosti a jež by obec mohla vybudovat i bez souhlasu majitele příslušného pozemku – a teprve následně by se konalo majetkoprávní vypořádání. Uvedu příklad: Po povodních byla zpracována odborná studie, která v rámci protipovodňových opatření stanovila vybudovat odvodňovací příkop se suchým poldrem na pozemcích několika desítek majitelů. Dalším krokem pro získání dotace je expertní posouzení na Ministerstvu zemědělství. Expertní posudek je kladný, může se zpracovat dokumentace pro územní řízení. Současně se začíná jednat s majiteli o jejich předběžném souhlasu se stavbou a majetkoprávním vypořádáním. Některé pozemky ovšem nemusí mít jednoznačného vlast-

15

›

Téma

povodně a obce

› níka (neproběhlá dědictví) či mají nedo-

n Bezpečnostní komise SMO v květnu vyzvala i k tomu, aby z dotačních titulů určených na protipovodňová opatření bylo možné čerpat peníze na výkup pozemků, případně úplatná věcná břemena a financovat opravy a údržbu drobných staveb typu silničních propustí, mostků apod... Mnohá protipovodňová opatření, zejména menších obcí, mají nízké realizační náklady v porovnání s náklady na výkupy pozemků. Pokud nyní platí povinnost pro obce předat příslušnému povodí územní rozhodnutí, což dnes vyžaduje také majetkoprávní vypořádání – a teprve toto povodí obdrží dotaci na realizaci, znamená to, že obce musí vykoupit pozemky za vlastní peníze. Mnohé záplavy jsou způsobeny »nedostatečnou« údržbou silničních propustí, mostků, zatrubněných potoků. Ale na tyto opravy obce často nemají dost financí, přičemž u nás zatím neexistují žádné dotační tituly, z nichž by bylo možné finanční prostředky na takové účely čerpat.

Ing. Ladislav Kryštof: Už samotná účelnost řady dotačních titulů často brzdí úsilí měst a obcí co nejrychleji a účinně čelit nebezpečí povodní potřebnými protipovodňovými opatřeními.

K leckterým lokálním záplavám by vůbec nemuselo dojít, kdyby tam byly k osevu použity jiné plodiny – například vojtěška místo slunečnice. Financování jednotek SDH zajišťují obce, přičemž na činnost vydatně přispívají jak kraje, tak stát. I v tomto případě samozřejmě platí, že financí není nikdy dost. Naštěstí hasiči si dokážou zajistit další peníze

činností pro obec a občany sběrem starého železa, zavlažováním parků atd. Chtěl bych však připomenout, že dobrovolným hasičům a obcím jsou zvýšené náklady na zvládnutí povodňových situací a povodňových škod kompenzovány několika způsoby: Jednotky SDH obcí, které se podílely na likvidaci následků povodní, mohou žádat prostřednictvím Hasičského záchranného sboru (HZS) kraje o proplacení nákladů spojených s těmito událostmi. Dotace se vztahuje na refundace mezd zasahujících členů, nákup či opravu věcných prostředků (hadice, motorové stříkačky, ochranné prostředky apod.) poškozených u zásahu. Pohonné hmoty lze čerpat na CCS karty přidělené HZS kraje ze Správy státních hmotných rezerv, ale jen u smluvně vybraných čerpacích stanic, což může být někdy problém. Podmínkou pro přidělení dotace je: a) výpočet nákladů za zásah; b) kopie Zprávy o zásahu nebo Dílčí zprávy o zásahu, ve které musí být uvedena jména zasahujících členů a poškozené věcné prostředky, c) kopie knihy jízd, d) kopie žádostí členů jednotky SDH obce, resp. zaměstnavatelů, nebo samostatně výdělečných osob o uhrazení mzdových nákladů. Na základě usnesení vlády č. 1232 mohou obce požádat Ministerstvo financí přes krajský úřad o dotaci na prvotní náklady při řešení povodně (musí však být vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav). Na základě zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou lze žádat o náhradu povodňových škod (musí však být vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav). Navíc je podávání žádostí časově omezeno (3 až 7 dnů po povodni), takže obec s rozšířenou působností musí dostat podklady od hasičů a obcí vlastního obvodu velmi rychle. n ivan ryšavý

FOTO: archiv

n V souvislosti se záchrannými pracemi při povodních a s následnou likvidací povodňových škod jednotkám sborů dobrovolných hasičů (SDH) obcí vznikají výrazné dodatečné náklady. Jak tento problém vnímáte na úrovni Svazu měst a obcí?

FOTO: archiv

stupného vlastníka v zahraničí, případně spadají do tzv. církevních restitucí. Je proto třeba hledat jinou vhodnou trasu, čímž se vracíme ke studii a expertnímu posouzení. Pokud by byla podmínka majetkoprávního vypořádání odstraněna, bylo by možné získat územní rozhodnutí, zpracovat projektovou dokumentaci, získat stavební povolení (opět bez majetkoprávního vypořádání), uskutečnit stavbu a během všech těchto kroků řešit majetkoprávní vztahy.

Při letošní padesátileté velké vodě v Hranicích (okres Přerov) Bečva napáchala škody za 80 milionů korun. Snímek je z Kropáčovy ulice.

16

srpen 2010

povodně a obce

Téma

Protipovodňové stavby mají svá pochopitelná specifika, ale solidní stavební a projekční firmy k nim přistupují stejně odpovědně jako ke všem ostatním. Vyplývá to z odpovědí společností, které jsme oslovili. Nicméně nejen v podtextu také zaznívá, že legislativa protipovodňovým opatřením u nás příliš nepřeje.

Z

cela unikátní byla rekonstrukce hráze vodního díla Bystřička ve Zlínském kraji (Bystřička je pravým přítokem řeky Bečvy). Společnost Eiffage Construction Česká republika (dříve Tchas), která v minulých letech provedla řadu staveb spadajících do sféry protipovodňových opatření, musela opravu kamenného opláštění hráze zajistit bez lešení nebo horolezecké techniky. Vodní dílo Bystřička, vybudované ještě před první světovou válkou, má totiž charakter národní kulturní památky. Pracovníci firmy proto opláštění hráze obnovovali ze zavěšené posuvné lávky. Eiffage Construction Česká republika však také například rekonstruovala ochrannou dvoukilometrovou hráz na řece Odře v Městské části Ostrava-Hrušov, upravila proti povodním koryto Husího potoka v Hladkých Životicích a ve stejné lokalitě vybudovala i pohyblivý vakový jez s možností elektronické regulace jeho výšky v rozmezí jednoho metru. Dosud nejvýznamnější protipovodňovou stavbou, jejímž zhotovitelem byla Eiffage Construction Česká republika, je stavba obtokového kanálu na řece Moravě (viz dolní snímek). Tiskový mluvčí společnosti Vladimír Raszka má za to, že municipální sféře dosud chybějí dostatečné kompetence k tomu, aby mohla protipovodňové stavby účinně ovlivňovat už od momentu jejich plánování. Vladimír Raszka rovněž naznačuje, že vzhledem k měnícím se klimatickým podmínkám by patrně měla být v tomto směru novelizována i příslušná legislativa,

srpen 2010

proTipovodňové parky: umíme je využívaT? Ing. Pavel Kutálek, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Pöyry Environment, a. s., která má mimo jiné rovněž dlouholeté zkušenosti s projekcí protipovodňových staveb, zdůrazňuje, že už ve fázi projektování by příslušná opatření měla být pokaždé pojata tak, aby ochráněním zástavby z důvodu vyloučení inundace (zátopy) v daném sídle se následně nezhor-

Společnost EUROVIA CS vybudovala v pražském Radotíně pevné železobetonové protipovodňové nadzemní zdi, jejichž výška odpovídá hladině povodňové vody z roku 2002 při rezervě 0,3 m.

šily odtokové poměry obcí a měst níže položených po toku řeky. »Proto by i v obcích a městech měla být v co největší míře využívána přirozená zátopová území, kam se povodňové průtoky mohou neškodně rozlít. Tak vznikají povodňové parky, tedy místa, kde linie protipovodňových opatření je odsazena od břehů toků, čímž se vytvářejí zátopová území. V místech těchto parků se snižují břehové hrany toků, takže dochází k častějšímu neškodnému vybřežování povodňových průtoků. V povoedňových parcích mohou být i přírodní hřiště, lavičky s odpočívadly a navrhuje se tam i ojedinělá výsadba stromů a keřů,« vysvětluje Ing. Pavel Kutálek. Podle jeho slov předpokladem úspěšného návrhu protipovodňových opatření je úzká spolupráce v celém průběhu projektové přípravy i vlastní realizace stavby mezi

FOTO: archiv

sTará boLesT: nevypořádané majeTkoprávní vZTahy Podobně hovoří Ing. Petr Jangl, vedoucí odštěpného závodu 7 společnosti Pražské silniční a vodohospodářské stavby, a. s., (PSVS). »Jako stavební firma nemusíme ani v případě protipovodňových staveb absolvovat náročný proces povolování a schvalování,« říká. Nicméně zároveň poznamenává, že problémem protipovodňových opatření bývá velké množství dotčených nemovitostí a pozemků. »Nás se to týká „pouze“ v době realizace a předání. To horší, což jsou souhlasy vlastníků pro územní a stavební povolení, musí zajistit investor,« konstatuje Ing. Petr Jangl. Připomeňme, že společnost PSVS už například uskutečnila či provádí některé

stavby v rámci projektu Protipovodňová opatření na ochranu Hlavního města Prahy v úseku Zbraslav–Radotín (ve sdružení se společností SMP CZ, která je jeho vedoucím) a v Troji (jako subdodavatel společnosti Hochtief CZ). Za úpravu koryta říčky Litavka, aby byla zajištěna protipovodňová ochrana Králova Dvora, Pražské silniční a vodohospodářské stavby získaly spolu se společností NAVIMOR-INVEST ocenění Vodohospodářská stavba roku 2009 v kategorii staveb sloužících k umělému vzdouvání, zadržování a usměrňování povrchových vod, ochraně před škodlivými účinky vod a úpravě vodních poměrů (viz snímek na str. 15).

FOTO: archiv

stavby proti velké vodě očima zhotovitelů a projektantů

Obtokový kanál na řece Moravě zajišťuje komplexní protipovodňovou ochranu Olomouce, a to zvýšením průtokové kapacity řeky. Součástí zakázky v hodnotě 0,5 mld. Kč bylo i přeložení všech inženýrských sítí, vybudování dvou mostů a nové přístupové komunikace včetně sadových úprav. Společnost Eiffage Construction Česká republika získala za tuto stavbu ocenění v soutěži Stavba roku Olomouckého kraje.

17

›

povodně a obce

› orgány měst a obcí. Zejména jde o spolu-

práci stavebních a investičních odborů při výkupu pozemků dotčených stavbou. »Současná legislativa procesu výstavby protipovodňových opatření vyhovuje – ovšem s výjimkou majetkoprávních vztahů k pozemkům dotčených stavbou, což ostatně bývá problémem i dalších druhů staveb,« uvádí Ing. Pavel Kutálek. »Jde zejména o výkupy dotčených pozemků stavbou. Příkladem je obec Troubky, kde v roce 1998 ze 179 vlastníků pozemků zazněl nesouhlas devíti majitelů pozemků, takže projektová dokumentace k územnímu rozhodnutí musela být zastavena a obec zůstala neochráněna. Obdobná je situace i s výstavbou poldru Teplice (k témuž také na str. 19 – pozn. redakce), kde počet dotčených pozemků a jejich vlastníků je mnohonásobně vyšší a proces výstavby je proto pozastaven.« Společnost Pöyry Environment v poslední době například navrhovala pro Prahu z celkem osmi etap protipovodňových opatření hned čtyři. Účastní se i protipovodňových opatření v Olomouci a na Horní Opavě včetně projektu přehrady Nové Heřmínovy, řeší návrh opatření na 20 kilometrech řeky Opavy a ve městě Brně pak návrh celkové protipovodňové koncepce. omeZení během sTavby je Třeba předem vysvěTLiT občanům Stavební skupina EUROVIA CS, a. s., (dříve Stavby silnic a železnic) ve své historii vybudovala několik protipovodňových staveb. Z posledních jmenujme alespoň dva samostatné objekty v pražském Radotíně, kde se postavily pevné železobetonové nadzemní zdi v celkové délce 1 kilometru (viz obrázek na předchozí straně). Výška zdi odpovídá hladině povodňové vody z roku 2002 a disponuje ještě rezervou 0,3 m. U vjezdů do objektů je funkčnost protipovodňové zdi zajištěna mobilními lamelami z lehkého kovu, které se v případě ohrožení zasouvají do sloupků postavených na kotevních prvcích. Stěny jsou rovněž zabezpečeny, aby vydržely nápor povodňové vody. Velké vodě odolají také upravené kanalizační řady v místě. Byly na nich instalovány hradidlové komory, které jsou vybaveny technologií, jež umožňuje řady uzavřít. Díky dobré spolupráci všech zúčastněných stran byl projekt úspěšně dokončen letos v květnu. Tisková mluvčí společnosti EUROVIA CS Iveta Štočková, DiS, uzavírá: »Z praxe lze uvést, že role obce je v případě protipovodňových staveb významná. Municipality mohou svým přístupem pomoci urychlit stavební práce. Každý podobný projekt zasahuje do života obyvatel v okolí – omezuje dopravu, komplikuje i pěší provoz a přístup do objektů. Každému dopravnímu omezení předcházejí jednání s obcí, městem apod. To je přesně ta chvíle, kdy představitelé municipální sféry mohou pozitivně ovlivnit průběh stavby. Totiž když nejen oni sami pochopí nutnost různých dopravních opatření a dalších případných omezení, ale dokážou v tomto smyslu přesvědčit i občan ny svého města nebo obce.« ivan ryšavý

18

kdykoliv udeří živly, pomáhají jako první

d

obrovolní hasiči byli i letos v obcích a městech postižených povodněmi – vzhledem k dislokaci svých sborů – prakticky prvními, kdo zahájili záchranné práce. Jejich maximální nasazení bylo velmi dobře hodnoceno na všech úrovních. Po příjezdu profesionálních hasičů se plně zapojovali do součinnosti s nimi a byli to zase oni, kteří v poničených obcích zůstali likvidovat napáchané škody. Zdůrazňuje to Ing. Karel Richter, starosta Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska.

n Loni a předloni jednotky SDH i malých obcí bezúplatně obdržely od Hasičského záchranného sboru ČR ochranné oděvy, zásahové boty apod. Jak moc toto vybavení utrpělo při zásazích jednotek během letošních jarních povodní? V minulých dvou letech Hasičský záchranný sbor skutečně z prostředků vyčleněných Ministerstvem vnitra vybavil jednotky SDH obcí kategorie JPO V zásahovými oděvy a obuví. Šlo o více než 330 tisíc souprav za zhruba 300 mil. Kč. Bylo to poprvé, kdy stát dal centrálně něco dobrovolným hasičům zařazeným do jednotek malých obcí nad 200 obyvatel. Ukázalo se správné, že jsme dlouhodobě usilovali o zlepšení celkové péče o zásahové jednotky. Vždy jsme argumentovali, že ten, kdo zachraňuje, má právo být chráněn. Kvalitní osobní ochranné pracovní pomůcky a prostředky jsou prvními kroky, které se nám společně podařilo prosadit. Je však nutné v tomto úsilí pokračovat. Vždyť jednotky typu JPO ve chvílích nepředvídatelných, nečekaných jsou nezastupitelné a letos opět prokázaly svoji připravenost a ochotu pomáhat lidem v nouzi. Je samozřejmé, že mimořádné události, jakými povodně jsou, si vždy vyžádají i zvýšené náklady. Nyní se zpracovávají rozpočtová opatření směrem ke krajům, přes něž se potřebné finance dostanou obcím.

Z jakých zdrojů se tyto zvýšené náklady jednotkám SDH zpětně hradí a existují pro to už dostatečně pružné, rychlé a efektivní mechanismy? Hradí se cestou státní správy. Při letošních povodních se k této věci navíc velmi příznivě postavila vláda, když přidělila na likvidaci povodňových škod nemalé finanční prostředky. Tady nemůžeme oddělovat pomoc obcím a jednotkám SDH, které obcím podléhají. Je na obcích, jak prostředky rozdělí. Jsem přesvědčen, že prvořadě by tyto peníze měly jít na pomoc nejvíce postiženým a pak můžeme počítat dále. Vývoj po povodních v letech 1997 a 2002 se rozhodně změnil k lepšímu a věřím, že se dál budou hledat další zdroje, aby potřeby jednotek SDH obcí byly co nejlépe naplněny. Chtěl bych je při této příležitosti n

FOTO: archiv

Téma

Starosta Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska Ing. Karel Richter byl v červenci opět zvolen do čela největší zájmové organizace v ČR s více než 340 tisíci členy.

znovu ocenit, protože opět dokázaly svou nezastupitelnou roli v rámci Integrovaného záchranného systému i to, že naše heslo pomoci bližnímu nevyznívá naprázdno. Co se obvykle z pohledu jednotek SDH jeví jako nejsložitější při záchranných pracích během povodní letošního typu a následné likvidaci škod? Když některou oblast zasáhne nečekaný přívalový déšť, je situace pokaždé složitá. Hasiči se s ní však vždy vyrovnali se ctí. Potíže se nám však stále vyskytují například s uvolňováním dobrovolných hasičů ze zaměstnání. Bylo by vhodné, aby i zaměstnavatelé pochopili, že ve svých podnicích mají hasiče – zachránce hodnot, a umožňovali mu bez výhrad vykonávat tuto ryze humánní a nezastupitelnou činnost. Ať zákony tyto zaměstnavatele zvýhodní – například na daních.

n

Jaká bývá spolupráce jednotek SDH s obcemi, na jejichž území zasahují? Také obce musí »zabojovat« ve prospěch lidí, kteří pro ně a své spoluobčany dělají více než ostatní. I proto je nutné trvale získávat finanční podporu státu pro vytváření dobrých pracovních a ochranných podmínek v práci hasičů – záchranářů, a to i v menších místech, kde zejména peněz obvykle nikdy není dost. My to přece svou činností, kvalitou přípravy vrátíme. Rád bych však starostům a primátorům a dalším voleným zastupitelům obcí a měst poděkoval za dosavadní spolupráci a vstřícnost, které se nám z jejich strany dostává. Kamkoliv přijedu, všude se setkávám s tím, že si zástupci obcí naší práce váží, a my je respektujeme. Přál bych si, aby tomu tak bylo i nadále – a navíc, aby se tato plodná spolupráce zdravě rozvíjela ku prospěchu n nás všech a celé České republiky.

n

ivan ryšavý

srpen 2010

povodně a obce

Téma

pomůže sídlům na bečvě vláda?

k

dyby na Bečvě už stály potřebné protipovodňové stavby, po nichž města a obce podél této řeky dlouho volají, letošní padesátiletá voda by město Hranice neohrozila. Za tímto názorem si stojí starosta Hranic Mgr. Miroslav Wildner. »A řeka by nepustošila ani další sídla okolo řeky,« podotýká. »Jenom v Hranicích velká voda v květnu napáchala škody za zhruba 80 milionů korun. Přitom od roku 1997 se na Bečvě žádné zásadní protipovodňové opatření neprovedlo a podle našich informací i slibovaný suchý poldr u Teplic nad Bečvou nabral téměř tříroční zpoždění.«

V Prosenicích na Přerovsku kulminovala povodeň letos 17. května večer.

»Co u nás způsobuje povodně?« zamýšlí se starosta. »V roce 1912 byl napřímen tok Bečvy, která se od té doby při každé velké vodě vylévá z břehů a hledá staré koryto.« RSDr. Jaroslav Porvol soudí, že mechanismy pomoci státu či kraje během povodní a při následné likvidaci škod fungují dobře. »Bude-li Olomoucký kraj při každé živelní pohromě reagovat tak rychle a efektivně jako při letošní povodni, pak na těchto mechanismech není nutné nic měnit.« Kraj poskytl obci rychlou finanční pomoc, která pokryje její náklady na odstranění škod ze zhruba 70–80 %. Starosta si velmi váží i pomoci města Nové Strašecí na Rakovnicku, které vzápětí po povodni poskytlo Prosenicím finanční dar 50 tisíc korun, za nějž obec nakoupila čerpadla a vysoušeče.

poLdr váZne na výkupu poZemků Samostatnou kapitolou je připravovaný suchý poldr u Teplic nad Bečvou. Jak podotýká RSDr. Jaroslav Porvol, starosta obce Prosenice (obec se nachází na toku Bečvy pod Hranicemi), studie na vybudování poldru či přehrady nad Teplicemi byla v souvislosti s uvažovanou jadernou elektrárnou v Blahutovicích zpracována už počátkem 80. let minulého století. Žel, projekt výstavby poldru nyní vázne na nevyřešených majetkoprávních vztazích k dotčeným pozemkům. Ale právě tento projekt, jak tvrdí starosta Prosenic, by zásadně eliminoval rizika povodní na Bečvě. RSDr. Jaroslav Porvol ví, o čem mluví: I letošní povodeň v obci způsobila nemalé škody na majetku soukromých osob či Moravské zemědělské akciové společnosti Prosenice a soukromých zemědělců. Na majetku obce vznikla největší (přibližně milionová) škoda na kořenové čistírně odpadních vod, která byla zcela zaplavena a zanesena bahnem. Bahno ucpalo i meliorační stoku a totálně byl zničen propustek z obecního rybníka do Bečvy. Povodeň také pustošila obecní lesní školku a jak se hnala přes obecní rybníky, brala s sebou ryby. Některé s ní odplavaly, jiné po opadnutí vody hynuly na okolních polích.

FOTO: archiv

chTějí osLoviT nečasův kabineT Představitelé Rožnova pod Radhoštěm, Vsetína, Valašského Meziříčí, Hranic, Lipníku nad Bečvou, Přerova a obce Troubky proto společně chystají Memorandum o podpoře protipovodňových opatření na Bečvě, jímž se chtějí obrátit jak na vládu, tak na Parlament. »Základem je, aby stát jasně definoval priority (zpracování Generelu protipovodňových opatření na toku Bečvy) a vláda vydala nařízení se směrnicí pro postup a relizaci protipovodňových staveb. Poslanci by potom pro ně měli schválit pevný finanční rámec, a to na celé další desetiletí. Teprve pak bude konečně možné tolik potřebné protipovodňové stavby na Bečvě začít budovat, a to i jako přírodě velmi blízké,« vysvětluje Mgr. Miroslav Wildner. »Nebudou-li však protipovodňová opatření na toku Bečvy pojata komplexně, budeme, obrazně řečeno, pouze skákat z jedné věci na druhou.«

O účinných protipovodňových opatřeních na Bečvě mají starostové jasno. V komplexu opatření pod názvem »Od pramene po soutok« jim jde o ohrázování toku řeky, výstavbu retenčních nádrží, vybudování suchého poldru Teplice, postavení nových hrází a valů atd.

FOTO: archiv

Řeka Bečva spolu s některými svými dravějšími přítoky už dlouhá léta trápí mnoho obcí a měst na Přerovsku. Také letos v květnu se doširoka rozlévala ze svého koryta a ničila majetek občanů, firem i municipalit. Starostové proto nyní chtějí žádat vládu o jasnou a konkrétní pomoc.

Hranické »panoráma« při letošní padesátileté vodě.

srpen 2010

hLásný sysTém čeká na doTaci Hranicím i dalším sídlům by pomohl projekt »Zpracování digitálního povodňového plánu a rozšíření varovného a informačního systému obyvatelstva obce s rozšířenou působností (ORP) Hranice«. Město se jím teď uchází o dotaci z Operačního programu Životní prostředí (oblast podpory 1. 3 Omezování rizika povodní). Mgr. Miroslav Wildner upozorňuje, že projekt za 16 mil. Kč je zpracován na samostatný hlásný a varovný systém pro 23 obcí (celkem je jich 31) správního obvodu Hranic jako obce s rozšířenou působností. »Na tomto území zatím neexistuje žádný komplexní protipovodňový hlásný a varovný systém, který by pokrýval i menší, ale neméně nebezpečné toky, což se plně projevilo při loňských bleskových povodních.« Projektem by se na menší toky instalovaly hlásiče průtoků a srážkoměrné stanice. Napojeny na počítačovou síť by ihned předávaly obcím naměřená data. Prostřednictvím SMS zpráv a interaktivního mluvicího zařízení by tak byli v předstihu varováni obyvatelé ohrožených oblastí a mohli by si odvézt automobily a vystěhovat majetek do vyšších míst. Do projektu patří i zpracování digitálního povodňového plánu a další opatření, aby obce disponovaly dostatkem údajů pro další případná protipovodňová opatření. Získá-li projekt dotaci, Hraničtí jej chtějí uskutečnit do konce roku 2011. n ivan ryšavý

19

Evropská uniE

op cEntraL EuropE: výzva na strategické projekty Inovace, zlepšování dostupnosti, odpovědné užívání životního prostředí a zvyšování konkurenceschopnosti a atraktivity měst a regionů Střední Evropy – to je cíl Operačního programu (OP) CENTRAL EUROPE. Aktuálně od 12. července probíhá výběr partnerů na národní úrovni pro vyhlášení výzvy na strategické projekty.

n

a mezinárodní spolupráci veřejných i soukromých organizací České republiky, Maďarska, Německa, Itálie, Polska, Rakouska, Slovenska a Slovinska je k dispozici celkem 231 milionů eur. Program je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). standardní výzvy V rámci OP CENTRAL EUROPE se již uskutečnily tři standardní výzvy, poslední se připravuje na počátek roku 2011. Tvorba projektů funguje na principu »bottom-up«, tj. zespoda nahoru. Nápad na realizaci projektu přichází od budoucích projektových partnerů, kteří na základě identifikovaného tématu a analýzy potřeb vytvářejí vhodná partnerství. Skupina projektových partnerů poté zpracuje žádost a během vyhlášené výzvy ji podá na Společný technický sekretariát. Následuje hodnocení projektových návrhů a rozhodnutí Monitorovacího výboru. Následně se uzavírají smlouvy s vedoucími partnery vybraných projektů. Potom již může začít samotná realizace projektu. Z první výzvy vzešlo 45 úspěšných českých projektových partnerů a z druhé 38. Třetí výzva skončila letos v květnu a přihlásilo se do ní 130 českých partnerů, z nichž dokonce 13 v roli vedoucího žadatele. Výsledky hodnocení zatím nejsou známy. proJEkt LaBEL V současné době se v programu uskutečňuje 66 projektů. Některé se zaměřují na redukci přírodních a člověkem způsobených rizik a jejich dopadů. Zajímavý je například projekt LABEL, který poskytne informace o rizicích povodní a umožní jejich zahrnu-

tí do plánování využití konkrétních ploch. Vedle společných aktivit, jako je třeba vypracování Atlasu rizik Labe, projekt obsahuje i pilotní aktivity 10 českých partnerů, jako jsou řešení splavnosti v krajích Ústecký, Středočeský a Jihočeský, nový plavební stupeň na Děčínsku či software pro povodňový management INGE. Více o projektu je na http://www.label-eu.eu/cz.html. stratEgická výzva Připravuje se také mimořádné vyhlášení výzvy na strategické projekty, které se tvoří na principu top-down. To znamená, že témata a koncepty k obsahu projektů předem zpracuje a vybere Monitorovací výbor, a to s podporou veřejných subjektů a potenciálních aktérů. Externí experti rozpracovali témata do konceptů pod dohledem řídicích složek programu. Pro strategické projekty bude z ERDF k dispozici asi 20 milionů eur. Strategičtí partneři se vybírají následně za pomoci národních autorit v daných zemích. Počet a základní charakteristiku partnerů dodefinuje externí expert, poskytující projektové skupině podporu. Podmínkou je, aby se do projektu zapojil alespoň jeden z každé členské země programu. Každá pak vypracuje pro Společný technický sekretariát seznam nejvhodnějších partnerů. Partneři jsou vybíráni na základě vztahu k danému tématu, schopnosti pokrýt cíle projektu, a dosáhnout předpokládaných výstupů, způsobu řízení a finančních a technických možnostech, nadnárodních vazeb a možnostech šíření výsledků. Proto se předpokládá, že projektovými partnery budou především veřejné instituce, ale mohou to být i soukromé společnosti. Pro

Předdefinovaná témata strategických projektů (v mil. eur) 1.

Podpora inovací prostřednictvím nové koncepce klastrů na podporu nově vznikajících problémů a meziodvětvových témat

3

2.

Modernizace vnitrozemských vodních cest a námořních přístavů

4,5

3.

Města na železničních uzlech a na síti TEN-T

4,5

4.

Zavedení regionálních energetických konceptů

2

5.

Znázornění energetické účinnosti a využití obnovitelných zdrojů energie skrze veřejné budovy

5

6.

Inovativní řešení bydlení a péče o starší a ohrožené osoby ve Střední Evropě

3

7.

Vylepšená správa a řízení infrastruktury a služeb v regionech a městech ovlivněných demografickými změnami

3

ZDROJ: SPOLEČNÝ TECHNICKÝ SEKRETARIÁT

20

Kontakty: Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. arch. Stella Horváthová Odbor evropské územní spolupráce Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 pracoviště: Na Příkopě 3–5 tel.: +420 234 154 414, fax: +420 234 154 007 e-mail: [email protected]

n

Tým českého Národního kontaktního místa – informovanost Operační Program Nadnárodní spolupráce Střední Evropa Centrum evropského projektování a. s. Třída ČSA 954/7 500 03 Hradec Králové GSM: 720 404 205, e-mail: [email protected]

n

Další informace najdete na www.central2013.eu a www.strukturalni-fondy.cz.

zajištění standardu se uskutečnění strategických projektů také řídí pravidly podle Application Manual OP Central Europe. Když se přihlásí více projektových skupin ucházejících se o realizaci jednoho tématu, vybere Monitorovací výbor pouze jednu. Vyjádření zájmu instituce o účast v projektu neznamená automaticky její schválení. Témata byla vybírána na základě složitých jednání prakticky zaměřené skupiny Task Force a Monitorovacího výboru za podpory expertních týmů. Výběru předcházel dotazník, který zúžil diskutovaná témata a webová diskuse k navrženým konceptům, jejímiž účastníky byli zástupci členských států programu, členové Monitorovacího výboru a nominovaní experti. Témata mají prokazatelný přínos pro celé programové území. Od 12. července probíhá výběr partnerů na národní úrovni na základě vlastností partnerů a výběrových kritérií stanovených Monitorovacím výborem. V případě zájmu o účast v projektu je třeba kontaktovat Národního koordinátora v ČR nebo české Kontaktní místo (viz rámeček). Termín odevzdání vyplněného formuláře Expression of Interest (O vyjádření zájmu o účast ve strategických projektech) je 17. září ve 12.00. V říjnu bude vybírat Monitorovací výbor projektové skupiny. Schválené skupiny poté společně dopracují projektové návrhy a předloží je během vyhlášené výzvy na předkládání strategických projektů. Předložené projekty budou schváleny v únoru 2011. Maximální délka trvání pron jektu je 36 měsíců. vĚra korkiscHová Tým českého Národního kontaktního místa – informovanost

srpen 2010

Obecní úřad v Kuksu

ILUSTRAČNÍ FOTO: dAgmAR hOFmANOvá

SpecIál

Ukončení současného a zahájení nového funkčního období zastupitelstev obcí JUDr. MIroSlav BýMa, ph.D. Mgr. pavla SaMková

p

říloha Speciál se zabývá náměty k postupu orgánů obce souvisejícími s ukončením funkčního období zastupitelstev obcí 2006–2010 a se zahájením nového funkčního období 2010–2014, jak vyplývá ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích), popřípadě ze zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o volbách do zastupitelstev obcí), a dalších právních předpisů. Přílohu Speciál jsme rozdělili na pět částí: 1. Na co myslet před ukončením funkčního období

ÚVODEM Ústava České republiky v čl. 102 odst. 2 stanoví, že funkční období zastupitelstva územního samosprávného celku je čtyřleté. Funkční období zastupitelstev obcí končí dnem voleb do zastupitelstev. Volby do zastupitelstev obcí se v roce 2006 uskutečnily ve dnech 20. a 21. října. Platí, že volby do zastupitelstev obcí se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím funkčního období a končící dnem jeho uplynutí. Termín voleb vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Dne 25. 6. 2010 bylo pod č. 207/2010 publikováno ve Sbírce zákonů rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 18. 6. 2010 o vyhlášení voleb do Senátu Parlamentu ČR, do zastupitelstev obcí a zastupitelstev městských obvodů a městských částí ve statutárních městech a do Zastupitelstva hl. města Prahy a zastupitelstev jeho městských částí. Volby se uskuteční ve dnech 15. a 16. října 2010. srpen 2010

2. Úkoly starosty v souvislosti s přípravou voleb a ukončením a zahájením funkčního období 3. Zabezpečení úkolů obce ve volebním mezidobí. 4. Průběh ustavujícího zasedání zastupitelstva obce 5. Důležité související otázky – nepřehlédněte! V závěru přílohy Speciál najdete také užitečné vzory souvisejících dokumentů (návrh programu ustavujícího zasedání zastupitelstva obce, návrh jednacího řádu ustavujícího zasedání zastupitelstva obce, návrh volebního řádu pro volbu starosty, místostarostů a dalších členů rady obce a návrh pokynu starosty pro uvolněné členy zastupitelstva obce v souvislosti s koncem funkčního období). Rovněž je vhodné připomenout, že v průběhu funkčního období zastupitelstev obcí 2006–2010 došlo k poměrně zásadním novelizacím zákona o obcích, případně dalších právních předpisů úzce souvisejících s postavením a působností obcí. Byly to zejména: 1. zákon č. 216/2008 Sb. (účinnost od 20. 6. 2008), změna zákona o střetu zájmů – novelou došlo k úpravám ve vymezení pojmu »veřejný funkcionář«. Nově se stanovil výčet veřejných funkcionářů, na které zákon dopadá (mj. se rozšířil o místostarostu), upřesnil se postup při nahlížení do registru oznámení a nově se upravila oblast ukládání sankcí za porušení zákona (přestupky na místo soudů začaly projednávat obecní úřady obcí s rozšířenou působností, v jejichž územním obvodu má veřejný funkcionář trvalý pobyt); 2. zákon č. 169/2008 Sb. (účinnost od 1. 7. 2008), novela zákona o místním referendu, která zároveň novelizovala zákon o obcích – novelou došlo ke změně míry účasti v referendu nutné pro platnost a závaznost rozhodnutí v místním referendu a ze zákona o obcích

I

›

SpecIál

› byla vypuštěna sankce v podobě rozpuštění zastupitelstva obce

Ministerstvem vnitra v případě, kdy zastupitelstvo obce nebo jiný orgán obce nebude postupovat v souladu s rozhodnutím přijatým v místním referendu; 3. zákon č. 298/2008 Sb. (účinnost od 19. 8. 2008), technická novela zákona o obcích, zákona o krajích a zákona o hlavním městě Praze – novelou byla odstraněna nedostatečná provázanost zákonů o územních samosprávných celcích se zákony o volbách do zastupitelstev obcí a krajů a zejména byla změněna ustanovení upravující fungování územních samosprávných celků v době mezi volbami do zastupitelstva a ustavujícím zasedáním zastupitelstva; zákon ponechává v tomto »volebním mezidobí« v činnosti radu obce a kraje a dosavadního starostu a místostarostu a v krajích pak dosavadního hejtmana a náměstka hejtmana – k tomu podrobněji dále v textu; 4. zákon č. 261/2007 Sb., zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, který přinesl změnu v řadě právních předpisů, mj. zákona o obcích – novela s účinností ode dne 1. 1. 2009 změnila úpravu vyplácení odměny členu zastupitelstva v době pracovní neschopnosti, karantény atd. Doposud platilo, že pokud nevykonával člen zastupitelstva obce, ať uvolněný či neuvolněný, funkci člena zastupitelstva z důvodů pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáležela; nově měsíční odměna nenáleží, respektive se snižuje z uvedených důvodů pouze uvolněnému členu zastupitelstva; 5. zákon č. 477/2008 Sb. (účinnost 1. 4. 2009), změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a dalších souvisejících zákonů, mj. zákona o obcích – novelou byla modifikována povinnost zveřejňovat návrh rozpočtu a závěrečného účtu územních samosprávných celků a svazků obcí, velmi podstatné změny se týkaly porušení rozpočtové kázně: nové vymezení porušení rozpočtové kázně, změna v subjektu, který o uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně rozhoduje (zatímco do novely rozhodovaly na obci samosprávné orgány – rada, zastupitelstvo, dle nové právní úpravy rozhoduje obecní úřad), zásadním způsobem se změnila rovněž oblast správních deliktů, kterých se územní samosprávný celek a svazek obcí může dopustit, a způsob jejich projednávání, a další změny se týkaly právní úpravy příspěvkových organizací, zejména náležitostí zřizovací listiny a nabývání majetku; 6. opakovaně (novelami č. 614/2006 Sb., 79/2008 Sb. a 20/2009 Sb.) se změnilo nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev – zvýšily se maximální částky měsíčních odměn.

1. NA CO MYSLET PŘED UKONČENÍM FUNKČNÍHO OBDOBÍ V souvislosti s ukončením funkčního období a začátkem nového funkčního období je třeba pamatovat na několik věcí: n Stanovit počet členů »nového« zastupitelstva obce: Počet volených členů zastupitelstva stanovuje zastupitelstvo obce (dále jen zastupitelstvo) na každé funkční období nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva (§ 67 zákona o obcích), a to s přihlédnutím k počtu obyvatel obce k 1. lednu roku, v němž se konají volby.1) Počet členů zastupitelstva, který má být zvolen, musí být obcí zveřejněn na úřední desce, a to nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení (§ 68 odst. 2 zákona o obcích). Při stanovení počtu členů zastupitelstva je třeba také zvážit, zda v obci má být zřízena rada obce (dále jen rada). Rada se totiž volí pouze v obcích, kde má zastupitelstvo alespoň 15 členů (§ 99 odst. 3 zákona o obcích). Nestanoví-li zastupitelstvo v souladu s výše uvedeným počet volených členů zastupitelstva, bude se ve volbách volit podle počtu členů zastupitelstva v končícím funkčním období (§ 68 odst. 4 zákona o obcích). n Připravit »závěrečné« zasedání zastupitelstva slavnostnějším způsobem: Na »závěrečném« zasedání zastupitelstva může být jako jeden z bodů schváleného programu zhodnocení činnosti orgánů obce a programu rozvoje obce (pokud byl na začátku funkčního období přijat), dosažených výsledků, shrnutí funkčního období, rekapitulace plnění přijatých úkolů a usnesení, popřípa-

II

dě zpracován přehled usnesení, jejichž plnění již budou hodnotit nové orgány obce – vhodné je vše připravit v písemné formě. Praxí mnoha zastupitelstev bývá společná fotografie členů zastupitelstva a předání »Pamětního listu« s podpisem starosty všem jeho členům. n Vypořádat přede dnem voleb vztahy k neuvolněným členům zastupitelstva: Jde zejména o zpětné převzetí věcí, které byly členům zastupitelstva, neuvolněným pro výkon funkce, obcí zapůjčeny. Jsou to například výpočetní technika, hlasovací karty – pokud zastupitelstvo (rada) používá při svých zasedáních (schůzích) hlasovací zařízení, popř. jiné věci (mobilní telefony) apod.) ve vztahu k uvolněným členům zastupitelstva podrobněji dále v textu. n Případně rozhodnout o peněžitých plněních členům výborů a komisí, kteří nejsou členy zastupitelstva: Zákon č. 128/2000 Sb.,o obcích (obecní zřízení) v § 84 odst. 2 písm. v) vyhrazuje zastupitelstvu oprávnění rozhodovat o peněžitých plněních těm členům výborů zastupitelstva, kteří členy zastupitelstva nejsou. S ohledem na končící funkční období je vhodné zhodnotit činnost výborů a navrhnout »závěrečnému« zasedání zastupitelstva rozhodnout o výši takovýchto odměn. Zákon o obcích neobsahuje ustanovení o peněžitých plněních členům komisí rady, kteří nejsou členy zastupitelstva. Zde rada může použít ustanovení § 102 odst. 3 s přihlédnutím k § 85 písm. b) zákona o obcích, vztahující se k poskytování věcných a peněžitých darů fyzickým osobám, tzn. že rada může těmto členům komisí přiznat za jejich práci v komisi peněžitý dar v částce nepřevyšující 20 tisíc korun jedné fyzické osobě v jednom kalendářním roce. Ve vztahu k činnosti výborů zastupitelstva a komisí rady ještě poznámka – zákon o obcích nemá ustanovení o tom, zda jejich činnost končí současně s ukončením funkčního období zastupitelstev obcí – nestanoví nic o obecném zániku členství v nich. V řadě obcí proto zastupitelstva zřizují výbory na konkrétní funkční období, tj. například zřídila finanční výbor na funkční období 2006–2010; v tomto případě jde o zřízení výboru na dobu určitou a výbor ukončí svou činnost současně se skončením funkčního období, nebo zastupitelstvo v jednacím řádu výborů přímo stanoví, že funkce člena výboru zaniká skončením funkčního období, nebo zastupitelstvo na »závěrečném« zasedání zastupitelstva výbory v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. l) zákona o obcích zruší a členy odvolá z funkce. Obdobně lze postupovat u komisí rady. Pokud není vymezena doba, na kterou se výbory nebo komise zřizují, pak podle našeho názoru v činnosti pokračují dále a »nové« zastupitelstvo/»nová« rada by pouze odvolávalo(a) – volilo(a)/jmenovalo(a) podle potřeby předsedy nebo členy výborů či komisí.2) U výborů je potřeba připomenout, že v jejich čele, jejich předsedou musí být člen zastupitelstva; to neplatí v případě osadních (místních) výborů, které může zřídit zastupitelstvo v částech obce (§ 117 odst. 4 zákona o obcích). Pokud dojde k ukončení činnosti výboru zastupitelstva (komise rady) současně se skončením funkčního období zastupitelstva, doporučuje se členům výborů zastupitelstva a členům komisí rady tuto skutečnost sdělit a za vykonanou práci poděkovat.

2. ÚKOLY STAROSTY V SOUVISLOSTI S PŘÍPRAVOU VOLEB A UKONČENÍM A ZAHÁJENÍM FUNKČNÍHO OBDOBÍ Zákon o obcích a zákon o volbách do zastupitelstev obcí stanoví konkrétní úkoly starostovi jako orgánu obce, a to především v souvislosti s přípravou nového funkčního období, ale také v souvislosti s ukončením předchozího funkčního období. 1. Starosta jako jeden z volebních orgánů podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí: a) stanovuje stálé volební okrsky, b) informuje voliče o době a místě konání voleb do zastupitelstva, srpen 2010

SpecIál c) zajišťuje distribuci hlasovacích lístků voličům, d) stanovuje minimální počet členů okrskové volební komise, e) svolává první zasedání okrskové volební komise, f ) jmenuje a odvolává zapisovatele okrskové volební komise, g) jmenuje členy okrskové volební komise a povolává náhradníky, h) může vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, i) stanovuje počet prostorů pro úpravu hlasovacích lístků ve volební místnosti. 2. Dosavadní starosta (stejně tak jako dosavadní místostarosta, resp. místostarostové, a ostatní členové rady) vykonává svoji funkci až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva, jehož přípravu a svolání organizuje, resp. do zvolení nového starosty, případně místostarosty – k tomu podrobněji v další části. 3. Organizační příprava ustavujícího zasedání zastupitelstva. Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva svolává dosavadní starosta po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno (§ 91 zákona o obcích).3) K tomu dosavadní starosta stanoví: a) datum konání ustavujícího zasedání, b) místo konání (místo je třeba zvolit tak, aby poskytovalo dostatečně velký prostor pro účast veřejnosti), c) návrh programu jednání ustavujícího zasedání – vzorový program ustavujícího zasedání zastupitelstva uvádí příloha č. 1. Obecní úřad informaci o konání ustavujícího zasedání zastupitelstva vyvěsí na úřední desce alespoň 7 dní před zasedáním, kromě toho může informovat způsobem v místě obvyklým. Doporučuje se (z důvodu právní jistoty) do uvedené lhůty nepočítat den zveřejnění informace a den konání zasedání zastupitelstva. Přestože ustavující zasedání zastupitelstva navazuje na předchozí, a tedy se předpokládá, že předchozí zastupitelstvo v souladu s ustanovením § 96 zákona o obcích vydalo jednací řád, v němž stanovilo podrobnosti o jednání zastupitelstva, lze pro ustavující zasedání vydat samostatný (zvláštní) jednací řád ustavujícího zasedání zastupitelstva, a to zejména s ohledem na rychlé seznámení se nových členů zastupitelstva s pravidly jednání zastupitelstva. Doporučuje se rovněž »předpřipravit« návrh volebního řádu pro volbu starosty, místostarosty a dalších členů rady, a to ve variantě pro »veřejné« i »tajné« hlasování. Příklad takového jednacího řádu je uveden v příloze č. 2, příklad volebního řádu pak v příloze č. 3. Ustavující zasedání zastupitelstva budou zpravidla řídit dvě osoby, a to v první části – do zvolení starosty nebo místostarosty – dosavadní starosta, případně nejstarší člen zastupitelstva, ve druhé části nově zvolený starosta nebo místostarosta (§ 91 odst. 1 zákona o obcích). Doporučuje se připravit pro ně stručný organizační pořad a připravit text návrhu usnesení ustavujícího zasedání zastupitelstva, do kterého se následně vepíší příslušná jména a další údaje určené a schválené zastupitelstvem. Pokud nebude úvodní část zasedání zastupitelstva řídit dosavadní starosta, ale nejstarší člen zastupitelstva, doporučuje se s tímto členem zastupitelstva vedení zastupitelstva podrobně probrat a řízení zasedání vyzkoušet. Dále je třeba určit, kdo na ustavujícím zasedání zastupitelstva přečte text slibu, který skládá každý člen zastupitelstva, a připravit formuláře s jeho textem k podpisu, a určit, který zaměstnanec obce, zařazený do obecního úřadu, provede zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva. Podrobněji se organizaci a průběhu ustavujícího zasedání zastupitelstva věnujeme v části čtvrté přílohy Speciál. 4. Starosta podle ustanovení § 103 odst. 4 písm. i) zákona o obcích plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva.4) S ohledem na výše uvedené oprávnění může starosta v souvislosti s ukončením funkčního období zastupitelstva vydat »Pokyn starosty« obsahující ustanovení o povinnostech uvolněného člena zastupitelstva při ukončení výkonu funkce – například upozornění na povinnost podat oznámení podle zákona o střetu zájmů, dasrpen 2010

tum a způsob předání svěřeného motorového vozidla, vyrovnání finančních závazků vůči obci (například náhrada za použití služebního vozidla k soukromým účelům), předání svěřené výpočetní techniky, mobilních telefonů, předání písemností k uložení a vyřazení nepotřebných písemností nebo termín uvolnění kanceláří. Vzor takového pokynu starosty je uveden v příloze č. 4.

3. ZABEZPEČENÍ ÚKOLŮ OBCE VE VOLEBNÍM MEZIDOBÍ V oblasti zabezpečování úkolů obce samosprávnými orgány došlo v průběhu tohoto funkčního období zastupitelstev obcí k zásadní změně. Již jsme zmínili zákon č. 298/2008 Sb., označovaný jako tzv. technická novela zákonů o územních samosprávných celcích. Cílem novely bylo odstranit nedostatečnou provázanost zákonů o územních samosprávných celcích se zákony o volbách do zastupitelstev obcí a krajů a zejména nově nastavit fungování orgánů územních samosprávných celků v době mezi volbami do zastupitelstva a ustavujícím zasedáním zastupitelstva. Zatímco do novely platilo, že ve volebním mezidobí zůstával ve funkci pouze dosavadní starosta (popřípadě na základě ustanovení § 103 odst. 6 zákona o obcích místostarosta, kterého určilo zastupitelstvo k zastupování starosty, nebo některý člen zastupitelstva pověřený zastupitelstvem výkonem pravomoci starosty), novela nově ponechává v tomto období v »činnosti« nejen dosavadního starostu, ale též místostarostu a radu, je-li v obci volena.5) To znamená, že dnem voleb do zastupitelstva sice zaniká mandát všem dosavadním členům zastupitelstva, a tudíž zanikají i volené orgány samosprávy – zastupitelstvo a rada, ovšem dosavadní starosta, místostarosta a rada, byla-li v obci volena, vykonávají i nadále po dobu volebního mezidobí své pravomoci. V této souvislosti se stává poměrně zajímavou otázkou odměňování členů zastupitelstva za výkon zákonem stanovených pravomocí ve volebním mezidobí. Ust. § 75 zákona o obcích výslovně stanoví, že pokud dosavadní starosta nebo místostarosta vykonává pravomoci podle § 107 zákona o obcích, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši a dále, že členovi zastupitelstva, který vykonává pravomoc podle § 107, náleží měsíční odměna ve stejné výši, která by podle prováděcího právního předpisu náležela starostovi. Zákon však již v tomto smyslu nepamatuje na odměňování ostatních členů rady, tzn. výslovně neřeší, zda rovněž jim odměna náleží a pokud ano, v jaké výši. Vzhledem k tomu, že výkon pravomocí rady je zákonem uloženou povinností, jsme toho názoru, že by měl být také ohodnocen, a proto máme za to, že rovněž ostatní členové rady by měli za dobu výkonu pravomocí rady ve volebním mezidobí pobírat měsíční odměnu.6) Otázkou však dále zůstává, v jaké výši by jim měla být odměna vyplácena. V úvahu přicházejí v podstatě dva přístupy – a to, že odměna bude ostatním členům rady vyplácena v dosavadní výši, tzn. ve výši, kterou pobírali před ukončením funkčního období (obdobně, jako je stanoveno pro starostu a místostarostu), nebo že jim bude poskytována odměna pouze ve výši odpovídající odměně za výkon funkce člena rady (neboť jiné pravomoci ve volebním mezidobí nevykonávají). Přestože argumenty lze nalézt pro oba přístupy, praxe se zřejmě přikloní k přístupu prvnímu, tzn. poskytování odměn v původní výši stanovené zastupitelstvem.

4. PRŮBĚH USTAVUJÍCÍHO ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA Dosavadní starosta stanoví pro ustavující zasedání zastupitelstva datum a místo konání, hodinu zahájení a návrh programu (pořadu) jednání. Ustavující zasedání zastupitelstva řídí v první části – do zvolení starosty nebo místostarosty – dosavadní starosta,

III

›

SpecIál

› případně nejstarší člen zastupitelstva, ve druhé části nově zvolený

starosta nebo místostarosta. Zvolení členové zastupitelstva skládají na začátku ustavujícího zasedání zastupitelstva, jehož se po svém zvolení zúčastní, slib, znění slibu stanoví přímo zákon o obcích.7) Slib se skládá před zastupitelstvem pronesením slova »slibuji« a jeho složení potvrzuje člen zastupitelstva svým podpisem. Odmítne-li člen zastupitelstva slib složit nebo složí-li slib s výhradou, mandát člena zastupitelstva zaniká /§ 55 odst. 2 písm. a) zákona o volbách do zastupitelstev obcí/. Členové zastupitelstva, kteří se nemohou ustavujícího zasedání zúčastnit, složí slib na prvním zasedání, kterého se zúčastní. V úvodu zasedání zastupitelstva je třeba zjistit, zda je přítomna nadpoloviční většina všech zvolených členů zastupitelstva8). Jestliže není přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, ukončí předsedající zasedání s tím, že do 15 dnů se koná jeho náhradní zasedání (§ 92 odst. 3 zákona o obcích).9) Ustavující zasedání probíhá podle schváleného programu. Návrh programu předkládá dosavadní rada, respektive starosta. V této souvislosti je třeba doplnit, že dosavadní radou/starostou navržený a obecním úřadem v souladu s § 93 odst. 1 zákona o obcích zveřejněný program jednání může doznat změn – přímo na ustavujícím zasedání mohou být členy zastupitelstva uplatněny návrhy k zařazení nových bodů jednání, případně vypuštění některých navržených bodů. Schvalování programu je vyhrazenou kompetencí zastupitelstva. Nedílnou součástí programu je volba starosty a místostarosty, příp. dalších členů rady, je-li v obci rada volena (§ 91 odst. 1 zákona o obcích). Průběh volby starosty, místostarosty a dalších členů rady není zákonem o obcích nijak podrobně upraven. Záleží na vlastním uvážení zastupitelstva, jak bude volba probíhat – zda veřejným, nebo tajným hlasováním. Na obě varianty je proto vhodné být připraven a mít zpracovány volební řády (viz příloha č. 3). Jestliže zastupitelstvo nezvolí na svém ustavujícím zasedání starostu nebo místostarostu, vykonávají dosavadní starosta a místostarosta své pravomoci nadále. Obdobné platí ve vztahu k radě – »dosavadní« rada vykonává své pravomoci dle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva obce až do zvolení nové rady obce nebo do zvolení starosty v případě, že se rada obce nevolí.10) Na závěr ustavujícího zasedání zastupitelstva, po projednání všech bodů schválených v programu, může být stanoven termín dalšího zasedání, které zpravidla mívá na pořadu návrh rozpočtu obce na následující kalendářní rok. NěkolIk pozNáMek k JeDNáNí zaStUpItelStva: n K přijímání usnesení zastupitelstvem – Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech, které jsou mu vyhrazeny nebo které si v souladu s ustanovením § 84 odst. 4 zákona o obcích v samostatné působnosti vyhradí (vyhradit si nemůže pravomoci vyhrazené radě podle § 102 odst. 2 zákona o obcích). – Usnesení zastupitelstva je platné, pokud pro jeho přijetí hlasovala nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.11) Usnesení, pro jejichž přijetí nehlasovala nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, nejsou usneseními podle zákona o obcích. – Usnesení se doporučuje přijímat ihned po projednání každého bodu programu. V této souvislosti upozorňujeme na jeden významný aspekt hlasování, a to stále přetrvávající systém »dvojího hlasování«. Spočívá v tom, že po projednání příslušného bodu programu zastupitelstvo hlasuje o navrženém usnesení (pokud pro návrh usnesení hlasuje nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, je usnesení přijato). Praxí řady zastupitelstev však je na závěr pořadu jednání zastupitelstva projednat tzv. »souhrnný návrh usnesení zastupitelstva« a o všech již přijatých usneseních hlasovat znovu. Při takovém postupu by však mohla být platnost přijatých usnesení sporná, a to v případě, kdyby pro »souhrnný návrh usnesení zastupitelstva« nehlasovala nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva. Doporučujeme proto systém »dvojího hlasování« nepoužívat. – Usnesení by měla být srozumitelná, měla by z nich být dovoditelná vůle zastupitelstva.

Iv

– Pro celé funkční období se doporučuje zavést nové číslování (novou číselnou řadu) usnesení zastupitelstva; číslo usnesení se může skládat ze dvou částí oddělených lomítkem, kde prvá část obsahuje číslo zasedání a druhá část pořadové číslo usnesení – například 11/138 (nebo opačně), pro zcela jednoznačnou identifikaci lze přiřadit další lomítko obsahující pořadové číslo daného funkčního období. K návrhové komisi Přesto, že se zákon o obcích o »návrhové komisi« nezmiňuje, řada zastupitelstev si návrhovou komisi pro přípravu návrhů usnesení zastupitelstva při zahájení svého zasedání zřizuje a volí její členy. Za členy návrhové komise jsou voleni zpravidla členové zastupitelstva, zapisovatelem návrhové komise se může určit zaměstnanec obce, zařazený do obecního úřadu. Postavení a úkoly návrhové komise lze vymezit v jednacím řádu zastupitelstva. Návrhová komise může mít následující úkoly: n sleduje průběh jednání zastupitelstva a na závěr každého bodu k němu předloží návrh na usnesení, nebo n sleduje průběh jednání zastupitelstva včetně průběhu hlasování k jednotlivým bodům pořadu jednání a na závěr celého zasedání zastupitelstva sdělí, zda usnesení byla platně přijata, nebo n návrhová komise předloží na závěr jednání »souhrnný návrh usnesení zastupitelstva« k jednotlivým bodům projednaným na zasedání zastupitelstva, o kterém se v celku hlasuje. Je na místě opět připomenout výše zmíněné výtky k systému »dvojího hlasování«. n

K zápisu O průběhu zasedání zastupitelstva se podle § 95 zákona o obcích pořizuje zápis. Zápis dosvědčuje průběh zasedání a obsah usnesení. Nezbytné náležitosti zápisu vyplývají ze zákona o obcích.12) V zápisu se zpravidla uvádí: – den a místo zasedání, – hodina zahájení a skončení, – jména určených ověřovatelů zápisu, – počet přítomných členů zastupitelstva, – jména omluvených i neomluvených členů zastupitelstva, – schválený program zasedání, – průběh rozpravy se jmény řečníků, – průběh a výsledek hlasování, – další skutečnosti, které by se podle rozhodnutí členů zastupitelstva měly stát součástí zápisu, – přijatá usnesení, – jméno zapisovatele/zapisovatelky, – datum pořízení zápisu. Je vhodné, aby součástí zápisu byla podepsaná listina přítomných. Zápis podepisuje starosta (místostarosta) a určení ověřovatelé.13) Zápis, který je nutno pořídit do 10 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. Členové zastupitelstva mají právo podat proti zápisu námitky, v případě, že takové námitky budou podány, rozhodne o nich nejbližší zasedání zastupitelstva. n

n K úkolům zastupitelstva na začátku nového funkčního období 1. určit, pro výkon kterých funkcí budou členové zastupitelstva uvolněni – viz § 84 odst. 2 písm. k) zákona o obcích, 2. určit rozsah doby potřebné pro výkon funkce členům zastupitelstva, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni a jsou v pracovním poměru – viz § 71 odst. 4 zákona o obcích,14) 3. stanovit výši měsíčních odměn neuvolněným členům zastupitelstva15) (to, zda bude odměna neuvolněným členům zastupitelstva poskytována, je zcela na rozhodnutí zastupitelstva, stejně tak stanovení její výše – zastupitelstvo je vázáno pouze maximální výší odměny stanovenou v nařízení vlády16) – viz § 72 ve spojení s § 84 odst. 2 písm. n) zákona o obcích, 4. delegovat zástupce obce na valné hromady obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast (mimo těch, kde je obec jediným společníkem) – buď na konkrétní valné hromady, nebo valné hromady obchodních společností na celé volební období, včetně jmenování náhradníků – viz § 84 odst. 2 písm. g) zákona o obcích.

srpen 2010

SpecIál

5. DŮLEŽITÉ SOUVISEJÍCÍ OTÁZKY – NEPŘEHLÉDNĚTE! Ke vzniku mandátu Mandát člena zastupitelstva vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování. Platnost volby již zastupitelstvo neověřuje /tento postup stanovil zrušený zákon č. 367/1990 Sb., o obcích/. n

K právnímu postavení člena zastupitelstva Výkon funkce člena zastupitelstva se považuje za výkon veřejné funkce.17) Ve vztahu k členům zastupitelstva obce je třeba vždy rozlišovat, zda jde o uvolněného nebo neuvolněného člena. Podle § 71 zákona o obcích se přitom za uvolněného člena zastupitelstva považují: – členové zastupitelstva obce, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, – rovněž členové zastupitelstva obce, kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ze kterého by tak mohli být zaměstnavatelem uvolněni, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva obce. Ostatní členové zastupitelstva obce jsou neuvolněnými. Rozhodování o tom, kolik členů zastupitelstva obce bude pro výkon »dlouhodobě« uvolněno včetně toho, pro jaké funkce to bude, je vyhrazenou kompetencí zastupitelstva obce. Zastupitelstvo by tak mělo učinit na svém ustavujícím zasedání. Zpravidla jsou pro výkon funkce uvolňováni starostové, na větších obcích i místostarostové, uvolnění pro výkon jiných funkcí je spíše výjimečné. Výkon funkce člena zastupitelstva nezakládá pracovněprávní vztah mezi členem zastupitelstva a obcí, a to ani u uvolněných členů zastupitelstva. To však nevylučuje, aby některé pracovněprávní instituty byly obdobně aplikovány na vztah člena zastupitelstva a obce, pokud tak ovšem zákon výslovně stanoví.18) V této souvislosti připomínáme, že ustanovení § 80 zákona o obcích, podle kterého se na vztahy vyplývající z výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva obce vztahovala ustanovení zákoníku práce, pokud zákon o obcích nestanovil jinak, bylo k 11. 7. 2002 zrušeno. n

K pravomocem orgánů obce Zákon o obcích je postaven na rozdělení kompetencí mezi jednotlivé orgány obce, které je třeba striktně dodržovat. Ve stručnosti lze konstrukci zákona o obcích v tomto směru popsat asi takto: Jednotlivé orgány obce mají přímo zákonem o obcích, případně zvláštními zákony vyhrazeny určité kompetence, které za ně nemůže vykonávat jiný orgán obce s tím, že rozhodování v oblastech nevyhrazených žádnému jinému orgánu obce zabezpečuje rada. Z tohoto obecného nastavení připouští zákon o obcích určité výjimky – např. zastupitelstvo si může vyhradit rozhodování o široké škále úkonů, které nejsou vyhrazeny zákonem žádnému jinému orgánu obce a o kterých by jinak rozhodovala rada, rada může některé ze svých vyhrazených kompetencí svěřit odboru obecního úřadu apod. Význam, který zákon klade na dodržování působnosti jednotlivých orgánů obce, je zřejmý zejména z ust. § 41 zákona o obcích, který stanoví, že právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení od počátku neplatné.

n

K trestněprávní odpovědnosti Zdůrazňujeme-li nutnost dodržování rozsahu pravomocí jednotlivých orgánů obce stanovených zákonem o obcích a zvláštními zákony a v obecné rovině dodržování zákonů v rozhodovací činnosti orgánů obce (včetně jednotlivých členů), je třeba také zmínit možnost trestněprávního aspektu věci – nesplnění zákonem stanovené povinnosti, případně výkon této pravomoci v rozporu se zákonem, ať už úmyslně nebo z nedbalosti, může přivodit trestněprávní odpovědnost členů zastupitelstva. Nový trestní zákon člena zastupitelstva zahrnuje do kategorie tzv. »úředních osob«19). S porušením zákonem stanovené povinnosti v oblasti veřejné správy jsou v trestním zákoně spojeny mnohé trestné činy: V hlavě X, díle druhém trestní zákon upravuje »Trestné činy úředních osob«, pod které je zahrnováno »zneužití pravomoci úřední osoby«20), »maření úkolu úřední osoby z nen

srpen 2010

dbalosti«21). Vedle této speciální kategorie trestných činů lze v této souvislosti zmínit například »pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži«, »přijetí úplatku«, »zpronevěru«, »porušení povinnosti při správě cizího majetku«, »neoprávněné nakládání s osobními údaji« aj. Připomenout je třeba trestněprávní problematiku také z opačného úhlu pohledu – podle § 8 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, jsou státní orgány, právnické a fyzické osoby povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů. Státní orgány jsou dále povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.22) n K dokumentům povinně vydávaným obcí dle zákona o obcích

Chod obce je v závislosti na podmínkách obce (členění úřadu, počet zaměstnanců, rozsah vykonávané přenesené působnosti) zpravidla usměrňován a řízen řadou vnitřních předpisů, vydaných jednotlivými orgány obce. Samotný zákon o obcích předpokládá vydání těchto vnitřních předpisů: 1. Jednací řád zastupitelstva – vydává zastupitelstvo (viz § 96 zákona o obcích). 2. Jednací řád rady – vydává rada, je-li v obci volena (viz § 101 odst. 4 zákona o obcích). 3. Zásady pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva – stanoví zastupitelstvo /viz § 84 odst. 2 písm. t) zákona o obcích/. 4. Organizační řád obecního úřadu – schvaluje rada, je-li v obci volena, jinak starosta /viz § 102 odst. 2 písm. o) zákona o obcích/. 5. Pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností – stanoví rada, je-li v obci volena, jinak starosta /viz § 102 odst. 2 písm. n) zákona o obcích/. 6. Pracovní řád obecního úřadu – vydává tajemník obecního úřadu, je-li funkce zřízena, jinak starosta /viz § 110 odst. 4 písm. e) zákona o obcích/. 7. Spisový řád a skartační plán – vydává tajemník obecního úřadu, je-li funkce zřízena, jinak starosta /viz § 110 odst. 4 písm. e) zákona o obcích/ K plnění úkolů statutárního orgánu zaměstnavatele Starosta plní podle § 103 odst. 4 písm. i) zákona o obcích obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu. Za tímto účelem může například pro nové funkční období a ve vztahu k novým uvolněným členům zastupitelstva vydat »Pokyn starosty«, jehož obsahem může být: – určení »pracovní doby« a její evidence, – vysílání na pracovní cesty, – používání motorových vozidel ve vlastnictví obce, – čerpání dovolené, – organizace a financování stravování, – pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. n

K předání funkce nově zvolenému starostovi V zájmu plynulého chodu obce je vhodné zabezpečit jakési formální »předání funkce« dosavadním starostou nově zvolenému starostovi. Zákon o obcích to neřeší, nejsou tak dána žádná pravidla takového postupu. Vhodné je nového starostu seznámit se zabezpečovanou agendou a způsobem jejího vedení, s organizací práce na obecním úřadě, předat rozpracované písemnosti apod.

n

K neslučitelnosti funkcí V případě neslučitelnosti funkcí podle § 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí23), která nastane dnem zvolení členem zastupitelstva, nevysloví příslušné zastupitelstvo zánik mandátu hned na ustavujícím zasedání, ale umožní takto zvolenému členu zastupitelstva, aby do 3 dnů po ustavujícím zasedání učinil právní úkon směřující ke skončení pracovního poměru. Pokud člen zastupitelstva nepředloží do 3 měsíců po ustavujícím zasedání starostovi doklad o tom, že důvod neslučitelnosti funkcí pominul, vysloví zastupitelstvo zánik mandátu tohoto člena zastupitelstva. n

v

›

SpecIál

› n K podávání oznámení podle zákona o střetu zájmů

V souladu se zákonem č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, jsou zákonem vymezení »veřejní funkcionáři« 24) povinni podat oznámení o osobním zájmu, o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích za daný kalendářní rok, a to nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku za předcházející kalendářní rok; v případě, že veřejný funkcionář ukončil výkon funkce, je povinen učinit oznámení nejpozději do 30 dnů ode dne jeho ukončení, a to podle stavu ke dni ukončení výkonu funkce. V souvislosti s koncem funkčního období zastupitelstev obcí je aktuální právě termín zmiňovaný na druhém místě. Ze samotné právní úpravy není zcela jasné, který okamžik je rozhodným pro počátek běhu 30denní lhůty pro podání oznámení. My jsme nicméně toho právního názoru, že běh 30denní lhůty k podání oznámení začíná u: n členů rady (včetně starosty a místostarosty) ode dne, kdy fakticky přestanou vykonávat pravomoci člena rady, resp. dosavadního starosty/místostarosty (rozhodující je tedy ukončení faktického výkonu pravomocí svěřených zákonem, nikoli formální zánik mandátu podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí), n ostatních uvolněných členů zastupitelstva (například předsedů výborů zastupitelstva uvolněných pro výkon funkce) již dnem zániku mandátu, tj. ukončením hlasování ve druhý den voleb.

n K proplácení dovolené při skončení funkčního období zastupitelstva V praxi mohou nastat, nikoliv pouze výjimečně, situace, kdy uvolnění členové zastupitelstva před ukončením funkčního období zastupitelstva »nestihnou« vybrat dovolenou v takovém rozsahu, na který mají podle zákona o obcích nárok. Pro tento případ zákon o obcích v § 79 odst. 4 stanoví, že nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obce dovolenou před uplynutím doby uvolnění k výkonu veřejné funkce, poskytne mu ji uvolňující zaměstnavatel. V případě, že člen zastupitelstva kraje měl uvolňujícího zaměstnavatele a po skončení funkčního období se k němu vrací, je věc jasná, aplikuje se ust. § 79 zákona o obcích a nevyčerpanou část dovolené poskytne uvolňující zaměstnavatel. Otázkou je jak postupovat, pokud uvolněný člen zastupitelstva neměl před nástupem do funkce uvolňujícího zaměstnavatele, respektive měl, ale po skončení funkčního období se k němu z jakéhokoliv důvodu nevrací. Nabízí se otázka, zda by nebylo možné nevyčerpanou část dovolené členu zastupitelstva proplatit. Domníváme se, že za současné právní úpravy zákona o obcích, kdy zákon o obcích výslovně možnost proplácení dovolené v takovém případě neupravuje a zákoník práce se zde podpůrně neuplatní, takto postupovat nelze (srov. usnesení Ústavního soudu č. IV. ÚS 44/09 ze dne 17. 2. 2009).25)

K výborům zastupitelstva a komisím rady výbory jako své iniciativní a kontrolní orgány může zřizovat zastupitelstvo; povinně zřizuje vždy výbor finanční a výbor kontrolní; za podmínek stanovených zákonem o obcích zřizuje výbor pro národnostní menšiny; předsedou je vždy člen zastupitelstva (výjimka – osadní/místní výbor), n komise jako své iniciativní a poradní orgány zřizuje rada; zákon nepředepisuje zřízení žádné komise; předseda komise nemusí být členem zastupitelstva.

n

n

ZÁVĚR Před komunálními volbami dochází pravidelně k diskusím nad výkladem právní úpravy, k řadě právních i organizačních nejasností a sporných bodů. V příloze Speciál jsme proto uvedli některé postřehy týkající se úkolů orgánů obce v souvislosti s ukončením a zahájením funkčního období zastupitelstva a nastínili možná řešení. Přestože jistě nebyly vyčerpány všechny aspekty této problematiky, věříme, že toto pojednání napomůže obcím v jejich činnosti.

vI

Poznámky 1) Počet členů zastupitelstva se v návaznosti na počet občanů obce pohybuje v rozmezí od 5 do 55: do 500 obyv.: 5 až 15 čl.; 500–3000 obyv.: 7 až 15 čl.; 3000–10 000 obyv.: 11 až 25 čl.; 10 000–50 000 obyv.: 15 až 35 čl.; 50 000–150 000 obyv.: 25 až 45 čl.; nad 150 000 obyv.: 35 až 55 čl. 2) V této souvislosti je vhodné poukázat na terminologickou nejednotnost týkající se obsazování míst členů výborů a komisí – zatímco členové výboru jsou zastupitelstvem »voleni«, členové komisí jsou radou »jmenováni«. 3) Zákon o obcích pamatuje i na situaci, že dosavadní starosta ustavující zasedání zastupitelstva v zákonem stanovené lhůtě nesvolá. Pro takový případ zákon o obcích stanoví pojistku, a to, že za dosavadního starostu zastupitelstvo svolá po uplynutí této lhůty Ministerstvo vnitra, ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování. Informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce Ministerstvo vnitra zveřejní na své úřední desce. 4) Stejné oprávnění vykonává starosta podle zákona o obcích rovněž vůči tajemníkovi obecního úřadu. 5) Podle § 107 zákona o obcích platí, že dosavadní starosta v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do zvolení nového starosty nebo místostarosty vykonává pravomoci starosty podle § 103; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní místostarosta. Nevykonává-li dosavadní starosta své pravomoci, vykonává je dosavadní místostarosta, a je-li dosavadních místostarostů více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo obce zastupováním starosty, jinak ten, kterého pověřil dosavadní starosta. Neurčilo-li zastupitelstvo obce místostarostu k zastupování starosty nebo byl-li tento místostarosta z funkce odvolán nebo se funkce vzdal současně se starostou, pověří zastupitelstvo obce výkonem pravomoci starosty některého z členů zastupitelstva obce. Podle § 102a zákona o obcích platí, že rada vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva obce až do zvolení nové rady obce nebo do zvolení starosty obce v případě, že se rada obce nevolí. Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, dále oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření. V obcích, v nichž rada obce nebyla před ukončením funkčního období zastupitelstva obce volena, vykonává její pravomoci ve volebním mezidobí dosavadní starosta. 6) Zde lze odkázat na stanovisko Ministerstvo vnitra, které v této věci podávalo v roce 2008 právní výklad krajům ve vztahu k volebnímu mezidobí na krajích. 7) Viz § 69 zákona o obcích: »Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města, městyse) a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.« 8) Jedině v tomto případě bude zastupitelstvo usnášeníschopné – viz § 92 ve spojení s § 87 zákona o obcích. 9) Obdobně se postupuje, pokud dojde ke ztrátě »usnášeníschopnosti« zastupitelstva v průběhu jednání. 10) Do 18. 8. 2008 platilo, že jestliže nově zvolené zastupitelstvo nezvolilo starostu do 6 měsíců ode dne ustavujícího zasedání, postupovalo se podle ustanovení § 98 odst. 1 písm. d) zákona o obcích, tzn. Ministerstvo vnitra jmenovalo správce obce z řad zaměstnanců státu, zařazených do Ministerstva vnitra (viz § 98 ve spojení s § 107 zákona o obcích). S ohledem na novou konstrukci zabezpečování chodu obce ve volebním mezidobí již toto neplatí. 11) V poznámce pod čarou zákon při tom odkazuje na ust. § 14 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, které stanoví, že rozhodnutí zastupitelstva o konání místního referenda vyžaduje prostou většinu hlasů všech členů zastupitelstva obce. 12) Viz § 95 odst. 1 zákona o obcích: »O průběhu zasedání zastupitelstva obce se pořizuje zápis, který podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.« 13) Zákon nestanoví, jaký by měl být počet ověřovatelů, vzhledem k dikci zákona »určení ověřovatelé« by měli být minimálně dva. 14) Neuvolněným členům zastupitelstva, kteří nejsou v pracovním poměru nebo jiném obdobném poměru, poskytuje obec ze svých rozpočtových prostředků náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce paušální částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo vždy na příslušný kalendářní rok (§ 71 odst. 4 zákona o obcích). 15 ) Výše odměny uvolněných členů zastupitelstva je dána přímo nařízením vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů. 16) Připomínáme, že neuvolněným členům zastupitelstva lze poskytnout měsíční odměnu až do výše souhrnu odměn za jednotlivé funkce – viz § 84 odst. 2 písm. o) ve spojení s § 77 odst. 3 písm. b) zákona o obcích.

srpen 2010

SpecIál Viz § 70 zákona o obcích: Funkce člena zastupitelstva obce je veřejnou funkcí. Člen zastupitelstva obce nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru. Viz § 201 zákoníku práce: výkonem veřejné funkce se pro účely tohoto zákona rozumí plnění povinností vyplývajících z funkce, která je vymezena funkčním nebo časovým obdobím a obsazovaná na základě přímé nebo nepřímé volby nebo jmenováním podle zvláštních právních předpisů; následuje demonstrativní výčet veřejných funkcí: výkon funkce poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu, senátora Senátu Parlamentu, člena zastupitelstva územního samosprávného celku nebo přísedícího. 18) Podle § 5 zákoníku práce se na vztahy vyplývající z výkonu veřejné funkce tento zákon vztahuje, pokud to výslovně stanoví nebo pokud to stanoví zvláštní právní předpisy. 19) Srov. § 127 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 1. 2010. K trestní odpovědnosti a ochraně úřední osoby se podle jednotlivých ustanovení trestního zákona vyžaduje, aby trestný čin byl spáchán v souvislosti s její pravomocí a odpovědností. 20 ) Tento trestný čin je naplněn, pokud úřední osoba v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu

17)

Příloha č. 1 Program ustavujícího zasedání zastupitelstva obce konaného dne ... 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Zahájení, hymna Složení slibu členů zastupitelstva obce Schválení programu ustavujícího zasedání zastupitelstva obce volba předsedy a členů volební komise pro volbu starosty, místostarosty (místostarostů) a dalších členů rady obce volba členů návrhové komise Určení ověřovatelů zápisu Schválení způsobu volby a volebního řádu pro volbu starosty, místostarosty (místostarostů) a dalších členů rady obce volba starosty Určení funkcí, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni volba místostarosty (místostarostů) a dalších členů rady obce Svěření některých úkolů místostarostům, určení místostarosty, který bude zastupovat starostu v době jeho nepřítomnosti a určení pořadí zastupování ostatními místostarosty Návrh na zřízení výboru finančního zastupitelstva obce a volba předsedy a členů výboru Návrh na zřízení výboru kontrolního zastupitelstva obce a volba předsedy a členů výboru Organizační záležitosti (například stanovení termínu příštího zasedání zastupitelstva obce) Závěr

Příloha č. 2 JEDNACÍ ŘÁD USTAVUJÍCÍHO ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA OBCE Článek 1 Jednací řád ustavujícího zasedání zastupitelstva obce upravuje způsob jednání, usnášení a náležitosti rozhodování ustavujícího zasedání zastupitelstva obce (dále jen zastupitelstvo).1) Článek 2 1. Zastupitelstvo je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů (§ 92 odst. 3 zákona o obcích)2). 2. K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny hlasů všech členů zastupitelstva (§ 87 zákona o obcích).

›

Článek 3 Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla dosavadní starosta, případně nejstarší člen zastupitelstva obce do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta (§ 91 odst. 1 zákona o obcích). Článek 4 1. Právo předkládat návrhy ustavujícímu zasedání zastupitelstva mají jeho členové. 2. O protinávrzích (doplňujících návrzích) se hlasuje v opačném pořadí, než jak byly předkládány. Je-li protinávrh (doplňující návrh) přijat, o zbylých návrzích se již nehlasuje. Článek 5 Zastupitelstvo zvolí hlasováním komisi: a) volební, b) návrhovou, Návrhy na členy komisí podávají členové zastupitelstva. Článek 6 Člen zastupitelstva se do diskuse přihlašuje zvednutím ruky nebo písemně. Členům zastupitelstva uděluje slovo předsedající v přihlášeném pořadí. Ten, komu předsedající slovo neudělil, nesmí vystoupit. Právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem mají rovněž občané obce a další osoby, stanovené zákonem. Poznámky 1) Schválením Jednacího řádu ustavujícího zasedání zastupitelstva obce není dotčena platnost Jednacího řádu zastupitelstva obce, schváleného usnesením zastupitelstva obce č. …ze dne … s výjimkou jednání tohoto ustavujícího zasedání. 2) Zákon o obcích – zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 3 VOLEBNÍ ŘÁD pro volbu starosty, místostarostů a dalších členů rady obce veřejným hlasováním

1. volby řídí předseda volební komise. 2. Navržení kandidáti jsou voleni v abecedním pořadí. 3. volby proběhnou veřejně – zvednutím ruky. 4. Zvolen je kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech členů zastupitelstva obce. 5. výsledky hlasování oznámí předseda volební komise.

VOLEBNÍ ŘÁD pro volbu starosty, místostarostů a dalších členů rady obce tajným hlasováním 1. Před zahájením volby zkontroluje volební komise volební schránku a uzamkne ji. Zkontroluje též hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů, které jsou opatřeny pořadovým číslem 1 až … a razítkem obce. 2. Pro úpravu hlasovacích lístků je určen zvláštní prostor, který zaručuje tajnost hlasování. Členové zastupitelstva obce vstupují do tohoto prostoru jednotlivě. 3. Člen zastupitelstva obce volí tak, že na hlasovacím lístku vyjádří souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem. 4. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v odstavci 3. 5. vzniknou-li pochybnosti o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise hlasováním. 6. Zvolen je kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech členů zastupitelstva obce. 7. výsledky hlasování oznámí předseda volební komise.

srpen 2010

vII

SpecIál

›

předpisu, překročí svou pravomoc, nebo nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci. 21) Tento trestný čin je naplněn, pokud úřední osoba při výkonu své pravomoci z nedbalosti zmaří nebo podstatně ztíží splnění důležitého úkolu. 22) Tato povinnost se vztahuje rovněž na orgány územních samosprávných celků při výkonu přenesené působnosti (státní správy), v oblasti samostatné působnosti se však na ně tato povinnost nevztahuje – viz výkladové stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství č. 12/2001 ze dne 16. 7. 2001. 23) Funkce člena zastupitelstva je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obce zařazeným do obecního úřadu a s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do pověřeného obecního úřadu nebo krajského nebo finančního úřadu za podmínky, že zaměstnanec vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obce nebo jde o zaměstnance jmenovaného starostou, hejtmanem kraje nebo radou obce/kraje.

24)

25)

V podmínkách obcí se zákon o střetu zájmů vztahuje na dlouhodobě uvolněné členy zastupitelstva obce, starostu, místostarostu a členy rady obce, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, a také na některé vedoucí úředníky obce zařazené do obecního úřadu. Na rozdíl od krajů, kde lze s ohledem na ust. § 55 zákona o krajích, který stanoví, že na vztahy vyplývající z výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak, podpůrně využít ustanovení zákoníku práce a nevyčerpanou část dovolené proplatit.

Příloha č. 4 Obec (město, městys, statutární město) POKYN STAROSTY č. xx/200… Čl. 1 Úvodní ustanovení K zabezpečení obdobných úkolů, jako jsou stanoveny statutárnímu orgánu zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, vydávám v souladu s ustanovením § 103 odst. 4 písm. i) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tento pokyn, který je závazný pro uvolněné členy zastupitelstva obce (nebo konkrétně uvést, o koho se jedná). Čl. 2 Zánik mandátu 1. mandát člena zastupitelstva obce zaniká podle ustanovení § 55 odst. 2 písm. d) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o volbách do zastupitelstev obcí) uplynutím prvního dne voleb do zastupitelstva obce. 2. Na základě Rozhodnutí prezidenta ze dne xx. x. 2010 o vyhlášení voleb do Senátu Parlamentu České republiky, do zastupitelstev obcí a zastupitelstev městských obvodů a městských částí ve statutárních městech a do Zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev jeho městských částí, publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. xxx/2010 Sb., zaniká mandát člena zastupitelstva obce dne xx. xx. 2010. Čl. 3 Měsíční odměna a dovolená Za podmínek stanovených v § 75 zákona o obcích: 1. Uvolněnému členu zastupitelstva obce náleží odměna při skončení funkčního období, jestliže mu ke dni voleb do zastupitelstva obce příslušela měsíční odměna a pokud jim nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu. 2. výše odměny při skončení funkčního období uvolněného člena zastupitelstva obce se stanoví jako výše měsíční odměny, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonem funkce, nejdéle však pěti ukončených let výkonu funkce. 3. Odměna při skončení funkčního období může být vyplacena v měsíčních splátkách nebo jednorázově – dle požadavku uvolněného člena zastupitelstva obce. 4. Uvolnění členové zastupitelstva obce mají v roce 2010 nárok na poměrnou část dovolené v délce xx dne. měsíční odměna náleží i po dobu dovolené. Pokud tuto dovolenou nevyčerpají do xx. xx. 2010, poskytne jim nevyčerpanou část dovolené uvolňující zaměstnavatel. Poznámka § 75 obsahuje také ustanovení ve vztahu ke členům zastupitelstva obce, kterým vznikne opětovný nárok na měsíční odměnu, a těm, proti kterým je vedeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin, spáchaný v průběhu funkčního období, popř. těm, jež byli pravomocně odsouzeni za takovýto úmyslný trestný čin.

Čl. 4 Povinnosti při zániku mandátu

1. Uvolnění členové zastupitelstva do xx. xx. 2010: a) vyrovnají své finanční závazky vůči obci (např. náhrada cestovních výdajů apod.) na obecním úřadě (komu – odbor, zaměstnanec), pokud nebudou finanční závazky vyrovnány při zúčtování měsíční odměny, b) zajistí vyřazení nepotřebných písemností; u písemností určených k uložení zajistí zpracování jejich seznamu a předání obecnímu úřadu (komu – odbor, zaměstnanec), c) zajistí uvolnění kanceláří a předání inventáře dle místního seznamu inventáře pověřenému odboru – (zaměstnanci) obecního úřadu, d) předají motorové vozidlo poskytnuté k užívání na základě smlouvy vč. příslušenství a kartu CCS obecnímu úřadu (komu – odbor, zaměstnanec, e) zajistí předání ostatních předmětů svěřených do užívání obecnímu úřadu (komu – odbor – zaměstnanec), 2. O splnění povinností stanovených v odst. 1 bude pořízen záznam ve dvou výtiscích, z nichž jeden obdrží příslušný uvolněný člen zastupitelstva obce a druhý bude uložen na obecním úřadě (kde, u koho). 3. do 30 dnů od ukončení výkonu funkce podají uvolnění členové zastupitelstva v souladu se zákonem č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, oznámení o osobním zájmu, o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích. Čl. 5 1. Ukládám (komu – např. tajemníkovi obecního úřadu, vedoucímu zaměstnanci) zabezpečit úkoly uložené tímto pokynem obecnímu úřadu. 2. Tento pokyn nabývá účinnosti dnem vydání. v ……………. dne …………… ………………………………… Starosta Rozdělovník:

vIII

srpen 2010

Evropská uniE

rop severozápad pro cestovní ruch Nové atrakce, lepší ubytování i kvalitní marketing – to jsou hlavní témata, která podporuje Regionální operační program Severozápad v rámci prioritní osy 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu.

Dalším podpořeným projektem z ROP Severozápad je »Chrám chmele a piva« v Žatci.

Pozvánka na 3. výroční konferenci ROP Severozápad Kdy: 21. září 2010, 9:00 hodin Kde: Dům kultury Litoměřice n Hlavní téma: Cestovní ruch a jeho podpora z regionálních operačních programů n Bližší informace naleznete na: www.nuts2severozapad.cz.

n

n

Na projekt »Naučná stezka s expozicí zvířat v lesoparku Amerika ve Františkových Lázních« získalo město z ROP Severozápad dotaci ve výši 23,5 milionu korun.

srpen 2010

ÚstEcký kraJ: po stopácH čEské HistoriE K rozvoji cestovního ruchu patří také tzv. měkké projekty z oblasti podpory 4.3 – Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu, zaměřené mimo jiné i na realizaci marketingových a propagačních aktivit. Zajímavým projektem je »Po stopách praotce Čecha«, který je součástí nové Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje na roky 2010–2015. Tato strategie využívá národních legend a pověstí o založení české státnosti v oblasti cestovního ruchu v Ústeckém kraji. Na realizaci projektu získal Ústecký kraj z ROP SZ finanční podporu ve výši 1,8 milionu korun. »Žádný z krajů České republiky se nemůže pochlubit tolika významnými body nebo momenty české historie na svém území. Ať už se jedná o horu Říp svázanou s pověstí o příchodu praotce Čecha se svou družinou, nebo Stadice s Přemyslem Oráčem či památný milostný příběh Oldřicha a Boženy odehrávající se v Peruci,« řekl krajský radní Radek Vonka. »Chceme tímto projektem oslovit širokou veřejnost v celé republice a prezentovat náš kraj jako vhodnou turistickou destinaci. Zvláštní skupinou, na kterou se zaměřujeme především, jsou rodiny s dětmi a děti ve školách. Proto jsme zvolili formu komiksů a kreslených postaviček. V běhu je také speciální hra, která na historická místa mladé lidi nebo přímo n školy „vytáhne“,« uzavřel Vonka. MarcELa kLícHová Odbor vnitřních činností, vedoucí oddělení komunikace a publikace Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad

21

MO 001041

dĚčín: uBytovací zařízEní Dalším příkladem úspěšného projektu je »Hotel Výpřež« realizovaný firmou Jindřich Hudeček HUDY sport, a. s., který bude podpořen částkou 11,7 milionu korun z oblasti podpory 4.2 – Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení. Záměrem projektu je vybudovat na okraji města Děčína ubytovací zařízení hotelového typu, které bude vedle ubytování vyšší třídy poskytovat také doplňkové služby. Realizace projektu navazuje na restauraci Výpřež vybudovanou v roce 1994 a na další aktivity žadatele související s využíváním přírodního a turistického potenciálu Národního parku České Švýcarsko.

FOTO: ARCHIV

Františkovy LáznĚ: náučná stEzka A jakými dokončenými projekty se tedy v oblasti cestovního ruchu může ROP SZ pochlubit? Například na projekt »Naučná stezka s expozicí zvířat v lesoparku Amerika ve Františkových Lázních« získalo město 23,5 milionu korun. Díky dotaci ožil neudržovaný lesopark, který přitom byl již od konce 19. století důležitým vycházkovým místem v lázeňském městě. Na dvoukilometrové naučné stezce čeká návštěvníky přírodní cvičiště, expozice zvířat i prohlídka slatinného území. Součástí stezky je také pozorovací molo na rybníku Amerika, jehož jménem se celý projekt oživení parku inspiroval. »Projekt je svým charakterem ideální příležitostí pro rodinný výlet a rekreaci. Pro malé návštěvníky je zde připraveno dětské hřiště a expozice zvířat, dospělí mohou

využít přírodní cvičiště. Bez spolufinancování projektu z Regionálního operačního programu by se nemohl projekt pro svou finanční náročnost uskutečnit,« dodal starosta Františkových Lázní Ivo Mlátilík.

FOTO: ARCHIV

J

en v letošním roce podpoří Regionální operační program Severozápad (ROP SZ) rozvoj cestovního ruchu dotacemi za další 1,5 miliardy korun. Podporu rozdělí mezi projekty zaměřené na zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení i rozvoj atraktivit a infrastruktury pro cestovní ruch. Dotace jsou pak připraveny i pro podporu turistického marketingu. »Dosud bylo do ROP podáno 184 projektů z oblasti cestovního ruchu za více než 4 miliardy korun. Do současné doby bylo k financování schváleno 76 projektů, které budou podpořeny částkou 1,9 miliardy korun. K 1. červnu již bylo u dokončených projektů z této oblasti proplaceno 296 milionů korun,« uvedl ředitel Úřadu Regionální rady Severozápad Petr Kušnierz.

Evropská uniE

Naděje malých obcí a středně velkých měst z Moravskoslezska na dotace ze strukturálních fondů EU v letech 2007–2013 se s přibývajícím časem zmenšují. Je to jeden ze závěrů konference Evropské fondy 2007–2013: ještě je šance! Dosvědčují to i statistiky čerpání peněz v rámci Regionálního operačního programu (ROP) Moravskoslezsko. I přesto nejsou investice obcí a měst uzavřenou kapitolou.

v

ětšina ze zbývajících prostředků ROP Moravskoslezsko je vázána na podporu projektů úzkého spektra žadatelů o dotace – kraje, dopravců nebo statutárních měst. Pro malé obce a města mnoho nezbývá. Důvod je přitom prostý: Aktivita těchto sídel zapříčinila vyčerpání většiny peněz určených výhradně na jejich rozvoj. Existují ale výjimky. Nedostatečná poptávka po dotacích je například na výstavbu cyklostezek. Šanci mají obce, města i svazky obcí.

Obec Řepiště na Frýdecko-Místecku s 1600 obyvateli zvládla nákladnou výstavbu tělocvičny a ještě za ni byla oceněna.

střEdní MĚsta: JEštĚ čEká nadíLka Jen o málo růžovější situace čeká obce a města s 5 až 50 tisíci obyvateli. Dříve úspěšní žadatelé si řekli o 700 milionů korun z ROP Moravskoslezsko. V nejbližších týdnech bude rozhodnuto o aktuálně hodnocených projektech školské a volnočasové infrastruktury. Uvolněno má být 400 milionů korun. O stejné peníze, tentokrát na občanskou vybavenost a veřejná prostranství, se středně velká města mohou ucházet od konce srpna do 13. října. Po vyhodnocení těchto projektů již volných prostředků pravděpodobně mnoho nezbude.

nejen ve vztahu k projektům velkých měst, ale i k celkové administraci programu.« EkonoMická EFEktivita Získat dotaci z ROP Moravskoslezsko znamená projít úspěšně hodnocením. Doložit formálně, co je potřeba, a prokázat kvalitu. Kromě nezbytných finančních ukazatelů počítá systém hodnocení také s doložením a oceněním celospolečenských přínosů a nákladů, které s sebou každý projekt nese. Rozhodující u projektů nad 10 milionů korun celkových nákladů je přitom dosažená míra ekonomického vnitřního výnosového procenta (ERR). Ukazuje ekonomickou návratnost vložené investice ve vztahu k cílovým skupinám projektu. Pro získání požadované dotace v plné výši nemůže být nižší než 5,5 %. Jsou ale i projekty s nejvyšším možným, 20% ERR. Strategickým cílem regionální rady je dosáhnout hranice minimálně 8 %. Aktuální stav se blíží 11 %. »Dosažený výsledek je důkazem, že jsou podpořené projekty skutečnou investicí do naší budoucnosti, a ne spotřebou současnosti,« tvrdí Ing. David Sventek, MBA.

nEJvícE pEnĚz do vELkýcH MĚst Největším otazníkem je zatím pomalejší tempo čerpání, které nabrala některá moravskoslezská statutární města při realizaci svých integrovaných plánů rozvoje. Jsou na ně vyhrazeny přibližně tři miliardy korun z ROP Moravskoslezsko. »Důvody lze hledat hlavně v náročnosti přípravy větších a nákladných projektů, částečně i v hospodářské krizi,« vysvětluje Ing. David Sventek, MBA., ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko, kde projekty administrují a hodnotí. »Rychlost ale není jediným faktorem úspěchu. Pomalejší tempo vyvažuje například vysoká ekonomická výnosnost podpořených projektů

FOTO: ARCHIV

MaLé oBcE: Fakticky vyčErpáno Zvlášť na rozvoj obcí s 500 až 5000 obyvateli jsou na celé období vyhrazeny přibližně 1,4 miliardy korun z ROP Moravskoslezsko. Na podpořené projekty již připadlo 1,25 miliardy korun. Vzhledem k vysoké a neuspokojené poptávce z předchozích kol se o zbývajících 150 milionů korun mohou ucházet pouze neúspěšné projekty z předchozího kola příjmu projektů. Přidat se mohou ještě žádosti podpořené krajským dotačním titulem na přípravu projektové dokumentace 2008 a 2009. Jde o desítky projektů. I při pravidlu jeden projekt na obec se nemůže dostat na všechny. Předpokladem úspěchu je proto dosáhnout co nejlepšího výsledku v hodnocení, a vyhnout se tak linii, která ohraničuje 150 milionů korun. Příjem projektů začíná 8. srpna a potrvá do 8. října.

FOTO: ARCHIV

Menší obce a města vyhlížejí poslední šance na peníze z Eu

Nová terasa Slezskoostravského hradu se návštěvníkům otevřela koncem minulého roku.

22

uMí invEstovat Nejvyšší hodnoty efektivity dosahují obecně projekty z oblasti cestovního ruchu nebo regenerace brownfields. Najdou se také vysoce ekonomicky návratné investice obcí a měst do jejich vybavenosti. Příkladem pro nejmenší obce jsou Řepiště. Výstavba tamní tělocvičny získala v krajské soutěži Vesnice roku 2010 ocenění za nejlepší projekt ze strukturálních fondů. Dosažená míra ERR u této 34milionové investice je 20 %. Totéž se týká projektu výstavby dopravního hřiště v Odrách, do kterého město i s přispěním peněz z EU vložilo více než 17 milionů korun. Stejné hodnoty dosáhla výstavba terasy Slezskoostravského hradu, která rozšířila kapacitu hradu pro konání kulturních a společenských akcí. Za 10milionovou investicí stojí město Ostrava. Jsou to inspirace pro n připravované žádosti o dotace. MicHaL soBEk manažer vnější komunikace Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko

srpen 2010

Evropská uniE

unikátní dopravní hřiště Výše schválených prostředků z ROP Moravskoslezsko na podpořené záměry dosahuje – z celkové alokace 20 miliard korun – již okolo 11 miliard korun. Na účty příjemců bylo proplaceno více než 2,5 miliardy korun. Tato čísla se týkají přibližně 400 úspěšných a stejného počtu neúspěšných projektů. Dalších zhruba 160 projektů se nyní posuzuje.

u

končených projektů je v regionu soudržnosti Moravskoslezko aktuálně 150, zbývající se uskutečňují nebo je realizace v nejbližší době čeká. K těm hotovým patří nové dopravní hřiště ve městě Odry, které jsme navštívili v rámci presstripu připraveného Ministerstvem pro místní rozvoj a Úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko.

FOTO: ARCHIV

ModErní dopravní výuka Dopravní areál je vybudován tak, aby svou plochou simuloval silniční provoz v reálných podmínkách. Nechybí v něm okružní či světelná křižovatka a jiné dopravní prvky, které umožňují prakticky předvádět nebezpečné situace. Dopravní výuku předškoláků, žáků základních a středních škol, handicapovaných lidí s horší orientací v silničním provozu i široké veřejnosti zajišťuje školený personál. Tematicky je plocha hřiště rozdělena na dvě části. První slouží k dopravní výchově cyklistů, druhá motoristů. »Není však nutné, aby byly tyto dvě skupiny ve výcviku od sebe odděleny,« vysvětluje vedoucí odboru dopravy Městského úřadu Odry Bc. Jan Skalka, hlavní iniciátor projektu. Součástí areálu je provozní budova, kde je učebna pro teoretickou výuku 35 osob, dále místnost pro správce a pedagoga, šatna a sociální zařízení pro všechny skupiny uživatelů. Další venkovní objekt slouží k uskladnění 35 jízdních kol. Pro starší žáky je k dispozici pět elektromobilů k nácviku řízení a prostorového vnímání, které je nutné k bezpečnému ovládání vozidel. »Na jednom místě mají děti vše, co potřebují k tomu, aby si osvojily bezpečné cho-

vání v silničním provozu, návyky i reakce v krizových situacích. Ke školení v učebně budou používány e-learningové programy, které připraví odborníci z oblasti dopravy,« dodává Bc. Jan Skalka. Dopravní hřiště bylo postaveno na zelené louce, respektive na pozemcích ve vlastnictví města. »Je to unikátní projekt nejen v regionu Moravskoslezsko, ale i v celé České republice,« pochvaluje si Ing. Pavel Matůšů, starosta Oder. Podle něho je důležité, že areál je umístěn na vhodném místě – navazuje na mateřskou školu a je nedaleko od obou základních škol. Tím, že je i v blízkosti autobusového a vlakového nádraží, mohou ho využívat rovněž školáci z okolních měst a obcí. V květnu a červnu navštívilo dopravní hřiště již okolo 1000 dětí. Studii proveditelnosti projektu zpracovalo Centrum dopravního výzkumu v Brně. »Město investovalo do výstavby dopravního hřiště 16,5 milionu korun. Většinu nákladů – 15,2 milionu korun – pomohla zaplatit dotace z ROP Moravskoslezsko. Se žádostí jsme uspěli v říjnu 2008 v rámci výzvy zaměřené na podporu školství a volnočasových aktivit. V dubnu 2009 jsme začali stavět. Letos v květnu jsme dopravní areál slavnostně otevřeli,« doplnil starosta. V současné době se v Odrách realizují další projekty, které získaly dotace z ROP Moravskoslezsko. Letos v listopadu by měla skončit výstavba Muzea Oderska za téměř 10 milionů korun. Budova poskytne prostory pro národopisnou expozici věnovanou městu a Oderskému panství a také proměnám Oderského děkanátu v 18.–20. století. »O rok později plánujeme dokončit

Na dopravním hřišti se prohánějí elektromobily, které byly zakoupeny od slovenské firmy.

srpen 2010

revitalizaci zámeckého parku. Tento projekt by měl zvýšit přitažlivost centra města a přinést další rozvojové zóny pro volný čas o celkové rozloze 4800 m2,« dodává Ing. Pavel Matůšů. Starosta vyjmenovává i další záměry (Dětské hřiště Odry, Modernizace a nástavba u ZŠ Komenského, Sportovní a dětské hřiště u ZŠ Pohořská), které byly již podány v rámci výzev ROP Moravskoslezsko a čekají na případné schválení. »Chceme si troufnout i na finančně náročnější projekty, jakými jsou rekonstrukce náměstí za 41 milionů korun nebo zřízení Centra veřejné správy v Odrách za 70 milionů korun.« Uspěje město i s těmito záměry? To záleží především na jejich kvalitě. dŮLEŽitá JE prEvEncE Tím, že Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko cíleně poskytuje zájemcům informace a konzultační servis již ve fázi projektových záměrů, je procento projektů vyřazených při hodnocení kvůli formálním nedostatkům nebo přijatelnosti velmi nízké. Dlouhodobě je takových projektů pouze okolo 2 %. Regionální rada pomáhá rovněž při zadávání veřejných zakázek a eliminaci chyb v zadávacích dokumentacích. Zprovoznila vlastní aplikaci pro zadávání a uveřejňování zakázek. »Zadavatelé jsou povinni uveřejnit výzvu pro podání nabídek, případně další dokumentaci k veřejné zakázce na webu regionální rady. Tato povinnost se týká všech zakázek vyhlášených po okamžiku podání žádosti o dotaci. Před tím je uveřejnění výzvy dobrovolné,« zdůraznil Ing. David Sventek, MBA, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko. tEMpo poMaLEJší, aLE nE rizikové Proti praxi jiných regionálních rad, které usilují o co nejrychlejší čerpání dotací, Regionální rada Moravskoslezsko zvolila záměrně pomalejší tempo. Podle ředitele Sventka postupné uvolňování peněz příjemcům má smysl. Umožňuje rovnoměrně vytížit žadatele o dotace, zpracovatele i hodnotitele. A také rozložit prostředky do většího množství úžeji zaměřených výzev k předkládání projektů a následně přijímat a hodnotit porovnatelné záměry. »Obecně má na pomalejší tempo čerpání vliv také odklad některých větších investic, ať už je způsobený hospodářskou krizí, nebo jinými faktory, a také proti očekávání zpožděné podávání žádostí o platby za projekty ze strany příjemců. Podílí se na něm i náš pečlivý přístup k administraci programu. Opakovaně jsme zvýšili objem prostředků v plánu výzev, což se projeví s několikaměsíčním odstupem. Zavedli jsme také nový způsob proplácení dotací formou tzv. modifikovaných plateb. Tempo je tak sice pomalejší, ale ne rizikové. Nehrozí, že by dotace z ROP Moravskoslezsko nebyly vyčerpány,« uzavřel Ing. David Sventek. /sk/

23

Evropská uniE

Jak na hospodárnost projektů Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy klade velký důraz na hodnocení hospodárnosti projektů.

E

konomičnost rozpočtů začal Úřad Regionální rady Střední Čechy posuzovat detailněji spolu se zavedením nových výběrových kritérií, podle kterých se hodnotí všechny žádosti přijaté od letních výzev roku 2009. Od té doby úspory dosáhly více než 300 milionů korun. kontroLa v praXi Celková cena za stavbu či objekt se posuzuje na základě norem Českého stavebního standardu. Rozpočtoví specialisté oddělení Administrace projektů porovnávají jednotlivé

stavební objekty členěné podle »Stavebních dílů a řemeslných oborů« s modelovými stavbami obdobného druhu podle databáze Ústavu racionalizace ve stavebnictví (ÚRS). Na základě ceníků ÚRS jsou posuzovány také koncové položky rozpočtů. V praxi to znamená, že rozpočtový specialista porovnává cenu každé položky stavebního rozpočtu s cenou v čase a místě obvyklém. V případě, že položku není možné ocenit podle ÚRS, je vhodné doložit, jak žadatel k ceně položky dospěl (ceník výrobce, cenová nabídka dodavatele atd.). Tyto podklady se následně vezmou v úvahu při hod-

Systém kontroly hospodárnosti projeků pohledem JUDr. Ing. Tomáše Novotného, Ph.D., ředitele Úřadu Regionální rady Střední Čechy: V čem spočívá systém kontroly: Při hodnocení projektů předkládaných v rámci ROP Střední Čechy používáme měřítka, kde je minimální prostor pro subjektivní hodnocení. Kromě ekonomické části posuzujeme potřebnost, kde klíčovou roli hraje stáří infrastruktury, obslužnost (jakému počtu obyvatel dané obce bude příslušná infrastruktura sloužit) či spádovost (zda budou infrastrukturu využívat i obyvatelé dalších obcí). Jsou to tedy měřitelná a srovnatelná kritéria. Důležité je hledisko regionálních disparit, které zohledňuje zaostalost příslušné části kraje. Jakmile je v dané oblasti (oblasti jsou vymezeny podle obcí s rozšířenou působností) vyšší než průměrná nezaměstnanost, má žadatel z této lokality nárok až na 22 bodů. Hodnocení, které uskutečňují dva hodnotitelé, je tak maximálně transparentní a založené na exaktních údajích. n Klíčové kritérium hospodárnosti nákladů projektů: Jde o srovnání s obvyklými cenami stavebních prací na trhu. Dále hodnotíme soulad daného řešení se standardy a normami pro příslušnou oblast (například standardní počet žáků a tomu odpovídající velikost třídy). Za tuto oblast lze v hodnocení ztratit až 50 z 200 možných bodů. Pokud žadatel uspěje a jeho projekt je nákladnější, než je obvyklé, obdrží dotaci maximálně do výše obvyklých cen a standardního řešení dané investice. Pro takto přísnou kontrolu je nezbytná jedna podmínka, a to dostatek zkušených pracovníků z oblasti stavebnictví a tvorby položkových rozpočtů. n Dosavadní konkrétní výsledky: Jako instituce dohlížející nad využíváním veřejných prostředků musíme uplatňovat při posuzování žádostí a kontrole realizace projektů zásadu »řádného finančního řízení«. Tlak na hospodárnost projektů přináší své ovoce. Od výzvy č. 27 tak už byly schváleny projekty v celkové výši přes 3,5 miliardy korun. Na těchto projektech jsme nalezli úspory více než 300 milionů korun. Díky tomuto přístupu máme prostředky na daleko více projektů a můžeme tudíž uspokojit více žadatelů. FOTO: ARCHIV

n

nocení hospodárnosti. V maximální možné míře doporučujeme vyhnout se položkám s měrnou jednotkou komplet (kpl), soubor a agregovaným položkám. kdE Jsou nEJvĚtší rEzErvy? Co se týče samotných stavebních prací, nejčastěji dochází ke krácení položky »Pořízení staveb formou výstavby«. Velké rezervy se nacházejí ve vedlejších rozpočtových nákladech stavby. Jsou to položky, které nelze vyčíslit podle ÚRS a nespadají do kategorie stavebních prací, například zřízení staveniště, zábory veřejného prostranství nebo přeprava kapacit. Tyto náklady musí být vždy přiměřené vzhledem k náročnosti a rozsahu projektu. Další rezervy se objevují i v následující fázi kontroly projektu, při tzv. analýze rizik ve vedlejších způsobilých výdajích projektu. I u těchto výdajů projektoví specialisté posuzují, zda odpovídají cenám v místě a čase obvyklým, zda jsou účelné, efektivní a způsobilé. Nejvíce nadhodnocenou položkou v minulosti bývalo zpracování žádosti, výdaje na právní, finanční a ekonomické poradenství či výdaje na různé odborné posudky související s přípravou dokumentace k žádosti. Z tohoto důvodu zavedl Úřad Regionální rady Střední Čechy limity pro vedlejší způsobilé výdaje, jejichž specifikace a konkrétní výše je součástí Pokynů pro žadatele a příjemce. Nadhodnocené jsou také výdaje na publicitu. U infrastrukturních projektů s dotací přesahující 500 tisíc eur je příjemce povinen zajistit v průběhu realizace projektu billboard a po jeho ukončení trvalou informační upomínkovou desku. Tyto dvě položky se dají pořídit v řádech desítek tisíc korun. Žadatelé v rozpočtech však často kalkulují n s náklady až desetinásobně vyššími. vEronika pELíšková vedoucí oddělení Technické pomoci a publicity Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1176 Kč (včetně DPH) Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.

ADRESA

KÓD:

2507

OBJEDNAVATELE:

ZPŮSOB

PLATBY:

FAKTURA

PLATEBNÍ KARTA

SIPO

NÁZEV ORGANIZACE:

SLOŽENKA

spoj. č.

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

TITUL:

ÚDAJE

ULICE , Č. P.: OBEC:

PSČ:

PROFESE:

PRO FAKTURACI:

IČ: DIČ: Č. ÚČTU:

ADRESA

PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)

NÁZEV ORGANIZACE:

VYPLŇTE

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

KONTAKT:

TITUL:

ULICE , Č. P.: OBEC:

Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo

24

PSČ:

RAZÍTKO/PODPIS:

Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE

srpen 2010

Evropská uniE

kdo může čerpat dotace na likvidaci ekologických zátěží Po naléhání veřejného ochránce práv již jsou mnohem širší možnosti, jak získat z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) dotace na odstraňování starých ekologických zátěží. Jde zejména o projekty na průzkum a odstraňování černých skládek a sanaci průmyslově znečištěných lokalit.

o

d roku 2008 už nemusí být příjemcem podpory na likvidaci ekologických zátěží pouze obce. Žádat o příspěvek na realizaci konkrétního projektu mohou též občanská sdružení zabývající se ochranou životního prostředí nebo přímo fyzické osoby, které vlastní nemovitost zatíženou starou ekologickou zátěží. příkLad z praXE Veřejný ochránce práv opakovaně prověřoval z vlastní iniciativy případ stěžovatele, který získal darem od své matky – restituentky zemědělskou usedlost (viz Souhrnná zpráva o činnosti za rok 2008 – www. ochrance.cz v sekci Zprávy pro Poslaneckou sněmovnu). Objekt před rokem 1989 využívalo jako sklad pesticidů bývalé jednotné zemědělské družstvo (JZD) a stěžovatel neúspěšně uplatňoval nárok na náhradu škody proti právnímu nástupci JZD. Nemovitost totiž nebylo možné využívat ani pronajmout a navíc prokazatelně se postupně uvolňovaly škodlivé látky do okolního prostředí. Ochránce nejprve zkoumal, zda není dán důvod k úřednímu zásahu. Analýza rizik však neprokázala, že by šlo o havarijní stav, který by bezprostředně ohrožoval kvalitu podzemních či povrchových vod. Zároveň se ale potvrdilo, že úroveň znečištění objektu a jeho okolí nijak významně neklesá, a nelze tudíž doufat ve vyřešení problému bez sanačního zásahu. Na základě těchto zjištění komunikoval ochránce s Ministerstvem životního prostředí. Výsledkem byla úprava implementačního dokumentu, kterým Česká republika

srpen 2010

aplikuje OPŽP. Okruh subjektů, které mohou žádat o podporu z tohoto programu, se tak rozšířil zejména o fyzické osoby – vlastníky zatížených nemovitostí, ale i o další subjekty. Zástupci Státního fondu životního prostředí úspěšně projednali změnu s EU. V současné době je tak možné, aby stěžovatel provedl sanaci objektu za využití peněz z evropských fondů. Tento konkrétní případ může posloužit jako vzor i pro jiné vlastníky staveb a pozemků, které byly za minulého režimu nebo i později znečištěny nebezpečnými látkami nebo na ně byl nelegálně navezen odpad. co a kdo MŮŽE poMoci Díky iniciativě ochránce mohou již z OPŽP čerpat podporu jak obce (mají například na svém území nepovolenou skládku odpadu neznámého původu vyžadující rekultivaci), tak občanská sdružení (chtějí uskutečnit průzkum či analýzu rizik u znečištěné lokality) nebo fyzické osoby (v restituci převzaly ekologicky zatíženou nemovitost vyžadující nákladný sanační zásah). Vždy však musí prokázat, že nelze z objektivních důvodů uplatnit princip »znečišťovatel platí«. To znamená, že subjekt, který vznik znečištění způsobil, buď neexistuje a nebo po něm prokazatelně již nelze požadovat uvedení nemovitosti do původního stavu či náhradu škody (v našem příkladu se o to žadatel neúspěšně pokusil v soudním řízení). Doporučuji ale připravit si záměr průzkumu znečištěné lokality nebo její sanace předem, zjistit potřebné informace, zpracovat podklady a odhad finančních nákladů

Může se hodit Žádat mohou zejména: n obce a kraje, n občanská sdružení, n fyzické osoby, které vlastní zatíženou nemovitost. Projekty mohou pokrývat: n průzkum a analýzu rizik u znečištěných lokalit, n sanaci znečištění, n odstraňování černých skládek. O finanční podporu lze žádat z osy 4.2 – Odstraňování starých ekologických zátěží. Finanční prostředky spravuje a přiděluje SFŽP (www.sfzp.cz). Konkrétní podmínky, vzory žádostí a pokyny lze nalézt na adrese www.opzp.cz.

záměru, případně i jeho spolufinancování z jiných zdrojů, a v době vyhlášení výzvy přicházet již s připraveným projektem, na nějž bude podpora požadována. Určitou pomoc či konzultaci mohou při přípravě podkladů poskytnout občanská sdružení a iniciativy, které se znečištěním životního prostředí dlouhodobě zabývají. Je to například občanské sdružení Arnika, jež se zabývá toxickými látkami a odpady (www. arnika.org). Pomoc může jistě nabídnout i některá z ekologických poraden sdružených v síti STEP (www.ekoporadna.cz). HLEdEJtE spoLEčnou cEstu Pokud jde o předkládání projektů na odstraňování starých ekologických zátěží, nejbližší výzva bude vyhlášena pravděpodobně letos v říjnu. Vyplývá to z předběžného harmonogramu výzev, který je zveřejněn na stránkách OPŽP. Lze proto jen doporučit obcím, aby ve spolupráci s občanskými sdruženími a fyzickými osobami, které na jejich území vlastní ekologicky zatíženou nemovitost, hledaly cestu, jak společně prostředky z evropských fondů na zlepšení n životního prostředí v obci získat. karEL čErnín Kancelář veřejného ochránce práv

25 MO001043

Správa a rozvoj

Soutěž cesty městy spěje ke svému zářijovému rozuzlení

S

outěž již podeváté vyhlásila Nadace Partnerství pod záštitou Ministerstva dopravy. Generálním partnerem je společnost Škoda Auto, hlavním mediálním partnerem měsíčník Moderní obec. V půli července členové komise navštívili i České Budějovice, Třeboň, Jindřichův Hradec a Humpolec.

FOTO: radek paTrný

čeSké budějovice: přeS vltavu po lávce pro cykliSty Soutěžní projekt lávky pro cyklisty (a pěší) v českobudějovické ulici E. Pittera připravila Inženýrská kancelář Stráský, Hustý a partneři. Původně se počítalo s tím, že lávka bude určena výhradně cyklistům, a proto na ní zatím chybějí odlišené pruhy pro cyklisty a chodce. Díky lávce se však v této oblasti bezpečně propojily cyklotrasy po obou březích Vltavy. Dříve totiž cyklisté museli pro přejezd řeky volit most v Mánesově ulici, kde po silnici č. II/156 oběma směry proudí až 37 tisíc vozidel denně. A nejen to: Lávka je dalším praktickým důkazem, že jakmile se ve městě – obci vyřeší kritická místa pro cyklistickou dopravu, povzbudí to k častějšímu či pravidelnému využívání jízdních kol další místní obyvatele. Výsledkem takto pojatých projektů je pak zvýšení dopravní bezpečnosti v místě, stejně jako pronikavé zlepšení podmínek pro cyklistickou a pěší dopravu.

třeboń: na kole ke Svému Spoji až na autobuSové nádraží Zejména místním obyvatelům je určena stezka pro cyklisty a pěší v Třeboni. Úsek z místní části Břilice k autobusovému nádraží zkolaudovaný loni v září byl radnicí přihlášen do soutěže. Na něj navazuje letos nově otevřený úsek až k Bertiným lázním. Radnice těžila z faktu, že se při výstavbě cyklostezky podél silnice č. III/15512 nemusela složitě domlouvat se soukromými vlastníky pozemků, ale jednala jen se Správou údržby silnic Jihočeského kraje, v níž nalezla vstřícného partnera. Naopak smůlu měla v tom, že také jí byla pozastavena už schválená dotace z Regionálního operačního programu Jihozápad, v němž protikorupční policie šetří nejasnosti při výběru projektů doporučených k financování. V přihlášce projektu do soutěže proto stojí, že náklady za více než 7,4 mil. Kč plně pokryl rozpočet města. Členy komise potěšilo, že město u autobusového nádraží vybudovalo na vlastní náklady i přístřešek na jízdní kola, která si v něm mohou lidé uzamknout. Pak už v klidu odcestují příslušným spojem do zaměstnání, aby po návratu na nádraží zase usedli do sedel kol a pohodlně po cyklostezce odjeli zpět do svých domovů. Příjemné je také nově vysazené stromořadí, které cyklostezku odděluje od silnice.

Mohutné, v noci nasvícené žebro je charakteristické pro lávku pro cyklisty v ulici E. Pittera v Českých Budějovicích. Jednostranný ocelový oblouk má rozpětí 53,20 m a je vetknut do ocelobetonové mostovky. Projekt za 17,3 mil. Kč byl spolufinancován SFDI.

26

FOTO: radek paTrný

Už 16. září budou v Litomyšli vyhlášeny výsledky letošního ročníku soutěže Cesty městy zaměřené na zklidňování dopravy. Během léta se zástupci hodnoticí komise postupně přímo na místě seznamují se všemi 39 soutěžními projekty.

Nové dopravní řešení Kamarytovy ulice v Humpolci je součástí programu postupné rekonstrukce komunikací ve městě.

jindřichův hradec: co vtiSklo cykloStezce půvab V Jindřichově Hradci už dva roky slouží cyklostezka mezi sídlištěm Vajgar a rychle se rozvíjející místní částí Otín. Původně tam byla vyježděná polní cesta. Začínala v podchodu pod hlavní komunikací a za dobrého počasí ji poměrně často využívali jak chodci, tak cyklisté. V zimě a za špatného počasí však byli nuceni používat frekventovanou silnici I. třídy. Zpevněná cyklostezka s živičným povrchem, s jejímž financováním pomohl Státní fond dopravní infrastruktury, problém vyřešila. Pravda, město se nedokázalo dohodnout s vlastníky pozemků, a tak se cyklostezka »klikatí«. Ale právě to jí dává půvab, než kdyby byla vystřižena »jako podle pravítka«. Kéž by však netrpěla nájezdy vandalů, kteří na ní systematicky ničí lavičky na odpočinkových místech... humpolec: poděkování, která zaSkočila i radnici Čest kraje Vysočina letos v soutěži zachraňuje jediný projekt – úprava komunikace a chodníků v Kamarytově ulici v Humpolci. Tato páteřní komunikace č. II/347 (Humpolec–Světlá nad Sázavou) se v úseku mezi sídlištěm a městským parkem vyznačuje velkou frekvencí pěší dopravy a při minulém dopravním průzkumu se tam napočítalo 5872 vozidel oběma směry za 24 hodin. V projektu za 6,7 mil. Kč a významně podpořeném krajem si město předsevzalo opravit povrch komunikace i chodníků, vybudovat přechody pro chodce se středními dělicími ostrůvky, vyznačit nová místa pro přecházení a zřídit parkovací zálivy. Výsledkem je bezpečnější přecházení chodců, zklidněná doprava i lepší estetický vzhled celého prostoru. A hlavně spokojení občané. Místostarosta Ing. Tomáš Křišťan totiž dodává: »Dvanáct let pracuji pro město v různých funkcích, ale ještě jsem nezažil, aby lidé radnici tolik děkovali, jako se to stan lo právě v případě Kamarytovy ulice.« ivan ryšavý

srpen 2010

Správa a rozvoj

»bio na klíč« míří k dětem kupovali celozrnné pečivo, tmavý chléb, luštěniny, ryby, tofu, bulgur – tedy stravu zdravější. Můžeme-li ji dětem dát i v biokvalitě, tím přece lépe,« konstatuje ředitelka mateřské školy. V Rakovníku speciální obchod přímo s biopotravinami zatím neexistuje. Školka se už dříve snažila navázat kontakt s velkosklady, ale biopotraviny žádný nenabízel. Její kuchařky tak neměly mnoho zkušeností s přípravou pokrmů z bioproduktů. Nicméně typy jídel, na nichž jsou postaveny pokrmy, pro něž velkoobchod z Nenačovic nabízí bioprodukty, vcelku běžně vařily. Jsou-li nyní v biokvalitě, příprava pokrmů je prý jen o chvilku delší.

V Česku se vytváří modelový dodavatelský řetězec nabízející školním jídelnám možnost vařit z tuzemských biopotravin. A to pravidelně, s garancí a se slevou.

rakovnická mś v průběžné ulici byla první Už v březnu na projekt zareagovala Mateřská škola v Průběžné ulici v Rakovníku. »Rozhodli jsme se rychle,« vzpomíná její ředitelka Bc. Eva Kodešová. »Řekla jsem: Jdeme do toho, proč váhat? Uvidíme. Čtyři roky vydržet? Zkusíme to, ostatně z projektu lze jistě případně vystoupit…« Rakovnická mateřinka podepsala smlouvu a do projektu vstoupila jako vůbec první školské zařízení u nás. Už od dubna má »bio« na jídelníčku – zatím každou druhou středu. I mezi rodiči dětí z rakovnické mateřské školy nejprve panovaly obvyklé obavy: Jaká bude cena stravování? »Se záměrem zkusit to jsem je seznámila a využila i místní tisk. Někteří rodiče byli nadšení, jiní se báli, že stravné o hodně zdraží,« poznamenává srpen 2010

ředitelka. Příliš se těmto hlasům nedivila – také v Rakovníku totiž nemálo lidí ztratilo zaměstnání a řada maminek je na mateřské dovolené. Ale převládl názor »pokud se cena moc nezvýší, půjdeme do toho«. »Ovšem větší zdražení si dovolit nemůžeme,« poznamenává Bc. Eva Kodešová. »Vidím-li, že jinde platí rodiče až 50 korun za jídlo na den, pak u nás si takovou taxu nemůžeme dovolit ani náhodou!« I po zavedení biostravování každou druhou středu se výše stravného v této rakovnické mateřské škole obdivuhodně krčí na polovině: U nejmladších dětí činí 24 Kč, u starších 27 Kč (jde o dvě svačiny, oběd, pití). »Vaření doma by maminky jistě vyšlo dráž,« dodává ředitelka. biopotraviny zvednou výši Stravného jen minimálně Aktéři projektu – a tím i školy, které se k němu připojily, měli, pokud jde o cenu jídel, v rukávě trumf. Totiž konkrétní výsledky průzkumu provedeného renomovanou agenturou: Celkem 59 % školních kuchyní, které biopotraviny používají k přípravě pokrmů pro děti, uvedlo, že stravné vzrostlo jen o 10 % a méně. Navíc 61 % rodičů je ochotno připlatit za biostravu 10 % a více. I v MŠ Průběžná se potvrdilo, jak moc záleží na tom, vysvětlí-li se rodičům co nejlépe záměr podávat dětem jídla v biokvalitě. »Zásadně nevaříme z polotovarů, což se v rodinách často děje. Nepřipravujeme ani obvyklé UHO (univerzální hnědé omáčky), vaříme poctivé domácí jídlo. Už dříve jsme

Projekt Bioškoly cílem projektu bioškoly – zavádění biopotravin do škol a předškolních zařízení je: n vytvořit praktické podmínky pro zavádění a používání biopotravin ve školních stravovacích zařízeních. produkty tuzemských ekozemědělců, výrobců a zpracovatelů budou dodávány do škol prostřednictvím koordinované distribuční sítě. n pomoci školním jídelnám s praktickým zaváděním biopotravin do jejich jídelníčků prostřednictvím vzdělávacích akcí, kurzů vaření a informačních materiálů. n přiblížit školy a rodiče dětí na jedné straně a ekozemědělce a výrobce biopotravin na straně druhé – to vše prostřednictvím školních biojarmarků, exkurzí na ekofarmy a dnů otevřených vrat. n Zadavatelem projektu je Ministerstvo zemědělství Čr, realizátorem společnost country life s. r. o. n na realizaci spolupracují biopark s. r. o., Factum invenio s. r. o., pro-bio liga ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství, Mgr. karel Merhaut – agentura biociT a Společnost prameny zdraví. n více na www.bioskoly.cz.

FOTO: biOciT – adéla kanTůrkOvá

S

ousloví »biopotraviny do škol« dosud vnímali asi jen rodiče ctící hodnotnější stravu. Jenže tahle praxe se zatím uplatňuje pouze v mizivé části školních jídelen – navíc spíše nahodile. Od letošního roku by se však už hned ve čtyřech krajích mělo v tomto směru začít blýskat na časy. Vznikl totiž projekt s cílem vytvořit modelový dodavatelský řetězec, nabízející školám, které se připojí, »biostravování na klíč«. Pravidelně, s garancí, se slevou a od stálého dodavatele. Zadavatelem projektu »Bioškoly – zavádění biopotravin do škol a předškolních zařízení« je Ministerstvo zemědělství ČR. Společnost Country Life s. r. o. z Nenačovic na Berounsku, kterou jako vítěze soutěže ministerstvo vybralo k uskutečnění projektu, se zavázala zajistit, aby se do dvou let v nejméně dvaceti školních kuchyních ve Středočeském, Královéhradeckém a Jihomoravském kraji a v Praze vařilo nejméně 10 % jídel z biopotravin, a to ještě alespoň další dva roky po ukončení projektu. Podmínkou rovněž je, že tato společnost musí přednostně využívat dodávek českých bioproducentů. Strůjci projektu však věří, že modelová síť zahrne ještě větší počet jeslí i mateřských, základních a středních škol. Ať už venkovských či městských, státních nebo soukromých, standardních, ale i waldorfských a jiných alternativních školských zařízení. To proto, aby zkušenosti byly přenosné co nejšířeji. Realizátor projektu má s biopotravinami bohaté zkušenosti. Už počátkem minulého desetiletí k nám společnost Country Life začala jako první dovážet certifikované bio- potraviny. Nyní v tomto segmentu patří k lídrům domácího trhu, přičemž se opírá o vlastní ekofarmu, pekárnu, stravovny v Praze, velkoobchod i logistické zázemí.

Děti z MŠ v Průběžné ulici v Rakovníku mají »bio« na jídelníčku už od dubna.

od letošního září biojídelníček už každou Středu A jak si dnes v této mateřské škole zajišťují svůj biojídelníček? Z Nenačovic si na příslušný den objednají vše čerstvé pro oběd i svačiny. Jídlo je tedy díky nabídce firmy vegetariánské – bulgur, kuskus, čočka, sýr, jogurty, pečivo... U ovoce a zeleniny mají děti na výběr tři i čtyři druhy, tedy jako v jiné dny, a také mléko nebo čaj. Někdy prý dokonce vyčítají mamce, proč tak dobře nevaří doma. »Děláme i hrachové karbanátky nebo čočkovou kaši a děti ani nevědí, že jejich jídlo obsahuje luštěninu, kterou z domova neznají a již by možná jinak ani nevzaly do úst,« vysvětluje kuchařka Eva Truksová. A vliv na kasu? Ředitelka Bc. Eva Kodešová shrnuje: »Kolik procent biojídel se u nás už uvařilo, jsme zatím nepočítali. Pravda, náklady trochu vyskočily, ale ne natolik, abychom je museli zásadně řešit. Na biosortiment dostáváme slevu 12 %, což už se vyplatí. Velkou výhodou je také jediný dodavatel, který doveze vše, co v daný den pro svůj biojídelníček potřebujeme. Půjdeme-li i do masa, zkusíme kuřecí. Můžeme je mít přímo z biofarmy a opět od jednoho dodavatele. Prostě se to rozjíždí. Od nového školního roku chceme vařit z biopotravin n už každou středu.« karel merhaut

27

Správa a rozvoj

zákon o zvyšování nájemného není dobrý, je třeba ho změnit V předvolební kampani zásobili politici občany mnoha informacemi a sliby. V žádném z volebních programů však prakticky není nic o bydlení, přestože jde o základní lidskou potřebu. Proč? I na to jsme se zeptali starostky Městské části (MČ) Praha 2 a čerstvé poslankyně Jany Černochové.

n Do jaké míry je nebo není bydlení problémem na Praze 2? Jako skoro všude jinde to problém je. Ukazuje se především, že zákon o jednostranném zvyšování nájemného není dobrý, protože vůbec neřeší kvalitu bydlení. Je proto nutné přijmout jeho zásadní novelu. To, že zvyšování nájemného víceméně kopíruje katastrální území, například způsobuje, že jednou z nejdražších ulic je hlukem zatížená Legerova, kterou vede dálnice. Proto rada městské části doporučila, aby se v obecních bytech v roce 2011 nájemné nezvyšovalo a zůstalo na dosavadní úrovni. Že to není nutné, si ověřujeme i na výběrových řízeních na pronájem bytů za smluvní nájemné. Nájemné, které se draží, bývá mnohdy nižší než tzv. regulované nájemné. Už nyní uplatňujeme 50% slevu v lokalitách, kde se projevují negativní vlivy životního prostředí, zejména kvůli dopravě. Mohu ale mluvit jen za Prahu 2, která disponuje 4364 byty. n Považujete tento počet za konečný, nebo hodláte privatizovat další byty? Dohodli jsme se, že termín privatizace nebudeme používat, protože je zavádějící; evokuje způsoby prodávání nemovitého majetku tak, jak se to dělo po revoluci 1989. Zastupitelstvo uvažuje o prodeji určitých bytů nebo i celých domů, ale nebude to za těch podmínek, které umožňovala legislativa z počátku 90. let 20. století. Jsme součástí evropského společenství, platí u nás komunitární právo a musíme respektovat ceny platné na nynějším trhu s nemovitostmi. Na základě ocenění nemovitostí se tyto uvažované prodejní ceny pohybují kolem 20 tisíc korun za 1m2. To znamená, že u nás běžný, asi 70metrový byt, by stál zhruba 1,5 milionu korun. Bohužel se dostáváme do střetu se zdejším občanským sdružením, které usiluje o to, aby prodej probíhal za jiné než obvyklé ceny – jejich představa cen je asi na poloviční výši než naše.

28

FOTO: arcHiv

n Znamená to, že politici považují bydlení za bezproblémovou oblast? Je pravda, že bydlení se nestalo pro žádnou z politických stran nosným tématem. Vznášela jsem tuto připomínku při projednávání Vize 2020, kterou předkládala ODS, takže se nakonec část této problematiky promítla do sociální oblasti, která s bydlením úzce souvisí.

Je pravda, že bydlení se nestalo pro žádnou z politických stran nosným tématem, říká Jana Černochová. n Asi víte, že se s privatizovanými byty kšeftuje. Stačí se podívat na realitní weby. Snažili jsme se v minulosti »ošetřit« tuto záležitost předkupním a zástavním právem, logicky do splacení kupní ceny nemovitosti. Institut předkupního práva hovoří o tom, že subjekt, který nemovitost odkoupil, má za povinnost ji před dalším prodejem nabídnout původnímu vlastníkovi. Ale není už určeno, za jakou cenu. V praxi to znamenalo, že když jsme některou nemovitost prodali například za tři miliony a nabyvatelé si našli za nějakou dobu kupce, jenž ji koupil za pětinásobek, museli bychom i my uskutečnit odkup za tuto vyšší cenu. To je nereálné. Nyní jsme uvažovali o nějaké formě sankcí, ale právníci jsou z toho velmi rozpačití.

Kolik bytů si chcete nechat? Nyní máme polovinu původního majetku. Přesné procento zatím říci nemohu. Záleží na ekonomickém vývoji, na tom, jak bude vypadat důchodová reforma. U nás žije značný počet seniorů, kteří se dostávají do problémů nejčastěji. Zároveň máme zájem na tom, aby tu bydlely mladé rodiny, které budou mít děti a nemusely zažívat to, co naši rodiče, kdy žily dohromady třeba i tři generace. Každopádně se ale domnívám, že 4364 bytů je moc. n

n Už jste naznačila nutnost diferencovat přístup k nájemníkům s ohledem na jejich sociální situaci. Jak to probíhá v praxi?

Na Praze 2 existují dva programy. První běží standardně už léta a spočívá v tom, že lidem, kteří to potřebují a splňují určité podmínky sociálního charakteru, pronajímáme obecní byty. Druhý program je určen lidem nad 65 let, jimž se dramatickým růstem nájemného, který několikanásobně převyšuje růst penzí, hrozivě rozevírají nůžky mezi potřebami a možnostmi. Spočívá v tom, že opět při splnění určitých podmínek jim nabízíme výměnu velkých bytů za menší, a to i těm, kteří bydlí u soukromých vlastníků. Ti většinou neumožňují směnu a my nechceme, aby se jejich nájemníci stávali jakýmsi rukojmím. Za dva roky, kdy program funguje, jsme pomohli asi stovce domácností. Kromě toho už nějakou dobu běží program pro mladé rodiny, startovací byty. n To znamená s pomocí dotací od Ministerstva pro místní rozvoj? Ne, tyto dotace byly jen na novou výstavbu a na Praze 2, která má rozlohu 4 km2, není kde stavět, protože tu nejsou žádné stavební parcely. Nové byty můžeme získat jen rekonstrukcemi, přístavbami a nástavbami, o což se maximálně snažíme. Za poslední dobu takto vzniklo 30 nových bytů. n Proto asi nemůžete využívat ani poměrně nové dotace na výstavbu sociálních bytů. Ale je vůbec třeba stavět nové sociální byty se státní podporou? Tyto dotace opravdu využívat nemůžeme. A domnívám se, že bytů je opravdu dost, a to jak nových, tak starých. Už před 10 lety při sčítání domů a bytů se zjistilo, že v Praze je proti jiným metropolím nadprůměrný počet bytů na obyvatele. Nájemní sektor by ale určitě vymizet neměl, protože ne každý chce a může bydlet ve vlastním. A argument, že by obce vlastnit určitý majetek měly, se ukázal jako pravdivý třeba při povodních v roce 2002. Praha 2 tehdy mohla pomoci dočasným ubytováním asi 30 domácnostem ze zaplavených MČ Praha 1 i Praha 8. Kromě toho nám to umožňuje pronajmout byty lidem, na nichž nám záleží – kvalitním pedagogům, policistům, strážníkům. Dosavadní zkušenosti nás přesvědčují o tom, že vnímají tuto možnost pozitivně.

Máte potíže s dlužníky nájemného? Bohužel ano. Naše správcovské firmy se řídí při vymáhání pohledávek pokynem městské části. Podle něho mají povinnost zaslat upomínku do 10 dnů od zjištění nedoplatku. Pokud není uhrazen, zasílá se následující měsíc upomínka, a jestliže ani pak není pohledávka uhrazena, předává se případ advokátní kanceláři k podání žaloby a následně výpovědi z nájmu bytu. S těmi, kteří se dostali do problémů a chovají se slušně, se však snažíme komunikovat, nabízíme jim možnost bezúročné splátkové n

srpen 2010

Správa a rozvoj dohody. Když ale nereagují, jde o opakovaný delikt a dluh není uhrazen, postupuje se tak, jak to umožňuje legislativa; tyto případy končí u exekutora. Jiný postup by byl nefér vůči těm, kteří platí řádně.

FOTO: dagMar HOFManOvá

n Je využívání služeb exekutorů optimální? Názory se různí vzhledem k poplatkům, které je nutné jim uhradit. Mohu současnou situaci srovnávat s lety 1998–2000, kdy jsem jako místostarostka měla na starosti obecní majetek. Před nabytím účinnosti zákona o soukromých exekutorech se pohledávky stále zvyšovaly a nedocházelo k včasnému vyrovnání. Máme nyní kolem 800 dlužníků, u nichž celkové pohledávky za nájemné a služby činí zhruba 42 milionů korun. Není to sice málo, ale není to číslo závratné. Bohužel nynější ekonomická situace a růst nájemného způsobily, že se počet dlužníků opět zvyšuje; zatímco dříve se pohledávky pohybovaly mezi 30 až 40 miliony, nyní musíme počítat s rozpětím n asi o 10 milionů vyšším.

Rada městské části doporučila, aby se v obecních bytech v roce 2011 nájemné nezvyšovalo a zůstalo na dosavadní úrovni.

jiřina ondráčková

režii správních firem je možné snížit

z

ástupce starostky Ing. Jiří Paluska uvedl, že o správu zhruba 250 domů s 4364 byty, které vlastní městská část, se stará pět správních firem. Nejsou velké – počet jejich zaměstnanců se pohybuje mezi třemi až pěti. Na úřadě městské části je zastřešuje oddělení správy bytového fondu, kde je rovněž pět lidí. Roční výběr nájemného z bytů představuje kolem 200 milionů korun. Z této částky připadá na režii správních firem zhruba 10 %; pokud se ale započítá i nájemné z nebytových prostor v těchto domech, je to asi jen 5 %. Místostarosta Paluska říká, že tato čísla jsou hluboce pod celopražským průměrem. vždy tomu tak ale nebylo Hlavním důvodem, ale nikoli jediným, je stoupající výše tzv. regulovaného nájemného. Druhým pak zásadní změna při správě domovního a bytového fondu, k níž přistoupila městská část před rokem a půl a která znamenala snížení režie správních firem téměř na polovinu původní výše. Až do té doby totiž platily smlouvy uzavřené se správními firmami v 90. letech minulého století. Byly koncipovány tak, že odměna správců vycházela z vybraného nájemného; pochopitelným důvodem byla snaha motivovat je k tomu, aby se snažili o řádný výběr nájemného. Postupným jednostranným srpen 2010

zvyšováním nájemného se tím ale přímou úměrou zvyšovaly i jejich odměny. Zastupitelstvo a rada MČ Praha 2 se proto rozhodly ukončit činnost původních správních firem a vypsat nové výběrové řízení. Na jeho základě byly uzavřeny nové smlouvy s uvedenými pěti správcovskými firmami za nových podmínek, které mj. znamenají, že zvyšování vybraného nájemného už nehraje v odměňování roli. kontrola po několika liniích Kontrola hospodaření s finančními prostředky vynakládanými na údržbu, rekonstrukce a podobně se uskutečňuje podle místostarosty Palusky po několika liniích. Veškerý příjem z nájemného jde na účty městské části, přičemž jednotlivé správní firmy mají svůj vlastní podúčet. Každý platební příkaz vydaný správní firmou jde na městský úřad ke kontrole a pokud je vše v pořádku, podepisuje ho nakonec místostarosta. Existuje i určitý mechanismus kontroly výkonu správy v jednotlivých domech, úklidem počínaje a vyúčtováním konče. Zajímavé poznatky poskytla nedávno uskutečněná anketa mezi nájemníky o spokojenosti se správními firmami. Anketní lístky vyplnilo a vrátilo přes 700 domácností, což lze považovat za celkem slušný výsledek. Patrně jej podpořila i zároveň vypsaná

FOTO: dagMar HOFManOvá

Správa obecního bytového fondu nepatří k mediálně frekventovaným tématům. Jako nemnozí byli ochotni se k ní konkrétně vyjádřit v Městské části (MČ) Praha 2.

O správu zhruba 250 domů s 4364 byty, které vlastní Městská část Praha 2, se stará pět správních firem.

soutěž pro respondenty, kteří mohli ve slosování anketních lístků získat menší věcné ceny. Anketa si však zachovala anonymitu, protože lístky byly označeny jen kódem. Respondenti odpovídali na tři skupiny otázek. První se věnovala technickým problémům v domě, druhá ekonomickým a třetí komunikaci s nájemníky. Poměrně překvapivě vyjádřilo v prvních dvou skupinách dvakrát tolik lidí výraznou spokojenost proti těm, kteří projevili výraznou nespokojenost. Přesně naopak tomu bylo ale u okruhu otázek zaměřených na komunikaci. Závěr je tedy jasný – kámen úrazu spočívá zde, a je proto třeba s tím něco dělat. /on/

29

Správa a rozvoj

Sociální bydlení a jeho trendy Ekonomická recese prohloubila i potíže se zajištěním sociálního bydlení. Stát dosud nevytvořil odpovídající finanční nástroje pro změnu v této oblasti a samosprávy obvykle nemají zájem či dostatek peněz řešit situaci komplexně. Třístupňový koncept sociálního bydlení tuto »komplexnost« nabízí. Záležet však bude i na tom, jak se jej chopí samotné obce a města.

z

ájem obcí o dotace na výstavbu podporovaných bytů se dlouhodobě soustřeďuje na chráněné byty pro seniory a bytová politika obcí cílená na osoby s omezenými příjmy se obecně využívá spíše k zajištění bydlení »bohatších z chudých«, tedy co nejméně rizikových nájemců. Jenže právě skupina »rizikových« nájemců z řad lidí bez práce se stále rozrůstá. Finanční podpora sociálního bydlení naráží na limit de minimis. Proto je při úvahách o nastavení systému nutné v co největší míře využít už stávajících bytových kapacit a zavedených sociálních služeb. Když se v roce 2007 v Dobříši jednalo o přípravě konceptu sociálního bydlení Ministerstva pro místní rozvoj, shodli se účastníci, že úloha obcí a krajů bude spočívat zejména v zajištění vazby systému sociálního bydlení na střednědobé komunitní plány a v informační oblasti.

očima veřejného ochránce práv Koncept sociálního bydlení představuje netržní segment trhu s nájemním bydlením, a proto by měl být úzce zaměřen na jednoznačně vymezené cílové skupiny osob. Veřejný ochránce práv navrhl pro další nastavení systému rozlišovat skupiny se zvláštními potřebami v oblasti bydlení podle příčin vzniku těchto potřeb: n příjmová situace (řešit prostřednictvím sociálních dávek), n událost (řešit okamžitou pomocí – krátkodobou kompenzací výsledku události); n osobní stav charakterizovaný sníženou soběstačností, případně rizikovostí (dlou-

Teprve doprovodný sociální program ve svém důsledku dělá z obyčejného bydlení »bydlení sociální«, a nesmí se proto ze systému vytratit. hodobé řešení různého stupně od běžného bydlení se sociální službou až po zvláštní typy bydlení). Evropská federace národních organizací zabývajících se bezdomovectvím bere sociální bydlení jako průnik fyzické, právní a sociální roviny bydlení. Sociální bydlení neznamená jen »střechu nad hlavou«, ale i jistotu užívacího práva k bytu a bezpečný soukromý prostor pro sociální vztahy. tříStupňový model Nový koncept sociálního bydlení v ČR, který je nyní podroben diskusi – mj. na úrovni Svazu měst a obcí a Agentury pro sociální začleňování, se vztahuje ke všem zmíněným rovinám a respektuje i různou úroveň podpory, kterou je třeba uživatelům těchto služeb poskytnout. Jde o tzv. třístupňový model sociálního bydlení. První stupeň je charakterizován nejnižší úrovní kvality bydlení a nejpřísnějším režimem pro ubytované. Tato fáze by měla být téměř bezprahová. Nicméně základem by mělo být doložení skutečné aktivní snahy

plnit své závazky, byť jejich vyřešení může být jen vizí vzdálené budoucnosti. Zatím tak fungují hlavně soukromé ubytovny, kde panuje polovojenský ubytovací režim, a drahé bydlení, ale jejich majitelé ubytují kohokoli bez ohledu na jeho minulost. Tyto ubytovny jsou »černou dírou«, kam plynou sociální dávky, a nepředstavují žádoucí prvek oficiálního systému, zejména pro absenci doprovodného sociálního programu a porušování základních práv ubytovaných. Co tedy na místní úrovni zajistit, aby rodiny bez domova nezvyšovaly obložnost bytů, v nichž bydlí jejich příbuzní, resp. aby se jejich děti nedostávaly do ústavní péče kvůli nezajištěnému bydlení? Žádoucí je kontrolovaná ubytovna s přísným režimem (včetně povinné účasti ubytovaných v doprovodném sociálním programu), spravovaná domovníkem, který tam dohlíží na každodenní pořádek. Do prvního stupně mohou spadat i azylové domy, které žadatele ubytovávají nízkoprahově (po splnění jen základních podmínek) a důsledně pracují na sociálním začlenění ubytovaných. Do druhého stupně zatím spadají azylové domy s poměrně přísnými vstupními podmínkami a v ideálním případě poskytující funkční doprovodný sociální program. Nevýhodou je, že bývají určeny jen osamělým osobám či osamělým rodičům s nezletilými dětmi. Je tam však nutno vyčlenit i byty pro celé rodiny, které sice potřebují ke stabilizaci své situace (řešení dluhů, hledání zaměstnání, zajištění školní docházky dětí apod.) intenzivní podporu sociálních pracovníků, ale jsou schopny doložit základní kompetence pro udržení bydlení. Třetím stupněm je bydlení na soukromém trhu s byty (může jít i o byty obecní), doprovázené sociálními službami preventivního charakteru. Předpokládá se, že tak budou podporováni lidé s nízkými příjmy, kteří jsou s mírnou podporou schopni udržet si získané bydlení. Podpora může spočívat v preventivní terénní sociální práci či sociálním poradenství nebo jen v doplnění příjmu sociálními dávkami na bydlení.

iluSTraČní FOTO: arcHiv

klíčový prvek SyStému Diskuse o konceptu sociálního bydlení se obvykle soustřeďují na právní a finanční stránku věci. Ale podstatně méně na zajištění doprovodných sociálních služeb, které jsou klíčovým prvkem celého konceptu. Bohužel, současná nabídka služeb v oblasti krizového bydlení dosud nenabízí fungující doprovodný sociální program. Ten má zahrnovat práci s dospělými i dětmi a vést členy rodiny k rozvoji kompetencí tak, aby obstáli v reálných podmínkách na trhu s byty a fungovali jako samostatná jednotka nezávislá na vnější pomoci sociálního systému. Až takový program dělá z obyčejného bydlení »bydlení sociální«, a nesmí se proto n ze systému vytratit. Bez doprovodného sociálního programu holobyty účinnou pomoc nepředstavují.

30

veronika lovritš iQ roma servis, o. s.

srpen 2010

Správa a rozvoj

projekt modelovali architekti, jež za ruku vedli občané

v

zhled většiny náměstí českých a moravských obcí se za posledních dvacet let změnil zcela zásadním způsobem. I v Dobříši, městě s 8570 obyvateli, chtěli své velké historické náměstí podrobit takové proměně. Ale přestože byl záměr jeho rekonstrukce, důkladně projednaný se všemi občany, dotažen až k stavebnímu povolení, dodnes k plánovaným změnám nedošlo. Podobně dopadla uvažovaná rekonstrukce budovy kina. Proč? Důvody vysvětlily pracovnice odboru místního rozvoje Městského úřadu Dobříš Mgr. Lenka Mašková a Ing. Dagmar Smrčinová, Ph.D.

architekti byli nadšeni Záměr rekonstruovat náměstí v Dobříši vznikl v roce 2007. Jako obvykle se začal projednávat ve stavební komisi, ale názory jejích členů na to, jaký má být výsledek, se natolik různily, že k závěru se nedošlo. Obě projektové manažerky, Mgr. Lenku Maškovou a Ing. Dagmar Smrčinovou, Ph.D., napadlo, že by se i v tomto případě mohla využít metoda komunitního plánování, tedy zeptat se místních občanů. Radnice souhlasila a celý proces se rozeběhl. Názory a přání občanů se zjišťovaly již osvědčenými metodami, novinkou bylo zapojení dětí. Samostatný průzkum, který se na školách uskutečnil, provázel obrovský ohlas. Ze shromážděných poznatků a následných veřejných projednávání pak vzešla velmi konkrétní představa občanů o budoucí podobě náměstí. Stejně město postupovalo o něco později při záměru vytvořit komunitní centrum s knihovnou, které mělo vzniknout rekonstrukcí nevyužité budovy bývalého kina v centru města. Do Městského domu Dobříš, jak se centrum mělo jmenovat, se chystalo přesunout několik zdejších neziskových organizací; pro svou stále se rozšiřující činnost to potřebovalo zejména velmi aktivní Mateřské centrum. Plánovaly se tam umístit také různé kluby a chráněná kavárna pro zdravotně postižené. S takto získanými poznatky navštívil starosta města Mgr. Jaroslav Melša Českou komoru architektů, aby tu přednesl svou žádost o spolupráci při uspořádání architektonických soutěží. »Nejdříve jsme měli ze spolupráce s komorou trochu strach; báli jsme se, že nám nějací cizí architekti budou nařizovat, jak má naše náměstí vypadat. A také toho, jak budou reagovat na záměr srpen 2010

uspořádat architektonickou soutěž, jejíž výsledek má respektovat přání občanů,« říká Mgr. Lenka Mašková. a jak to (ne)dopadlo Obavy však byly zbytečné, stal se pravý opak. Architekti byli z takového zadání nadšeni. Svědčí o tom mimo jiné fakt, že uspořádání architektonických soutěží se ujaly špičky české architektury – architekti Josef Pleskot, Ladislav Lábus, Ján Štempel a Pavel Nasadil. V porotách zasedal rovněž sekretář komory, právník JUDr. Jiří Plos. Nato proběhly architektonické soutěže, byla vybrána projektová firma a zpracována projektová dokumentace. Vznikly tak projekty, které, jak říkají v Dobříši, vymodelovali architekti, jež za ruce vedli občané. Součástí projektu rekonstrukce náměstí, která měla stát 140 milionů korun, byla i dohoda s krajem o spolufinancování. Náměstím totiž prochází komunikace, která mu patří. Podle tehdejších podmínek mělo město rovněž získat dotaci z regionálního operačního programu. V takto pokročilé fázi bylo už vydáno i stavební povolení na první etapu rekonstrukce. To už se ale psal rok 2009, který přinesl zásadní změny. Smlouva o spolupráci s krajem přestala platit, podmínky pro čerpání finančních prostředků z programu se natolik změnily, že dotace nepřicházela v úvahu. Město ovšem bez kraje a jeho finanční spoluúčasti nemůže a ani nesmí náměstí rekonstruovat, vzhledem k uvedené komunikaci. Stejně dopadl záměr rekonstrukce kina, jehož příprava byla dotažena těsně k stavebnímu povolení. Kvalitní projekty, do nichž byla vložena spousta energie, času i peněz, tím zůstaly doslova jen na papíře. Je trochu ironií, že Česká komora architektů je dnes bere jako vzorové a další obce se jimi inspirují při vyhlašování architektonických soutěží. měSto přátelSké rodině Zdaleka ne všechny projekty ovšem dopadají tak, že zůstávají uložené v šuplíku. Dobříš například uspěla v roce 2008, kdy byl vyhlášen první ročník soutěže Obec přátelská rodině, a v kategorii obcí od 5000 do 10 000 obyvatel získala první místo. Loni se tudíž podle podmínek soutěže zúčastnit nemohla, letos opět kandiduje. Prvotní impuls k zapojení do této soutěže vzešel ze zdejšího velmi aktivního Mateř-

FOTO: arcHiv

Metoda komunitního plánování je osvědčenou cestou, jak rozvíjet obec ve směru požadovaném občany. Dá to hodně práce, ale výsledek většinou stojí za to. O to víc zamrzí, když vzorově připravený a pro jiné inspirativní projekt se realizace nedočká, protože zasáhne »vyšší moc«.

V Dobříši pracuje velmi aktivně Mateřské centrum.

ského centra. Hodnoticí komise zejména ocenila zapojení veřejnosti do celkového života ve městě, spolupráci s velkým množstvím neziskových organizací (v obvodu rozšířené působnosti města jich působí ke 30). Podařilo se mj. vybudovat a upravit mnoho dětských hřišť a vybavit je tak, jak si to rodiče i děti přejí. Porota velmi ocenila i existenci tzv. nízkoprahového klubu, který vznikl jako reakce na požadavek vytvořit určitý systém protidrogové prevence a zájmové činnosti pro mladé lidi. Nápadu se ujala trojice místních vysokoškoláků, kteří na svou činnost získali grant. Město poskytlo a rekonstruovalo prostor, studenti se pak už postarali o vše další. Mladí tento prostor vítají jako místo, kde mohou být mezi sebou, kde je nikdo nekontroluje, nehlídá ani neorganizuje. Vědí ale, že když potřebují pomoc, mají tu svého staršího kamaráda, s nímž si mohou otevřeně promluvit a který jim poradí nebo je někam nasměruje. Společně na dobříši Je další z projektů, které se úspěšně a s velkým ohlasem rozvíjejí. Umožnila jej milionová dotace Ministerstva životního prostředí z jeho revolvingového fondu, určená na práci s veřejností. »S pomocí těchto peněz můžeme spolupracovat s veřejností intenzivněji a plnit lidem jejich drobná přání, na která bychom jinak těžko sháněli peníze. Třeba lepší vybavení města koši na tříděný odpad, na psí exkrementy, vybavení zastávek autobusů a podobně,« řekla Ing. Dagmar Smrčinová, Ph.D. Projekt Společně na Dobříši následně vyvolal vznik zcela nového tématu, jímž je spolupráce s podnikateli. Zatím prvním počinem byl jarmark, na němž se prodávaly regionální produkty. Další žádost o dotaci z revolvingového fondu je už přímo psána s tím, že má jít o pomoc místním drobným podnikatelům, na jejichž existenci a dalším působení má město eminentní zájem. n jiřina ondráčková

31

Životní prostředí

Zájem o kompostéry roste Zpracování biologického odpadu formou domácího kompostování je mezi majiteli rodinných domů, zahrádkáři i chovateli stále oblíbenější. Dokazují to zkušenosti z několika vybraných měst.

M

otivace veřejnosti ke sběru a zpracování bioodpadu stále více podporují dotace z EU. Potvrdil nám to i Pavel Rosman z oddělení marketingu zlínské společnosti Jelínek Trading, která kompostéry z recyklovaného plastu vyrábí od roku 2004. Obcím jich v roce 2009 dodala 5126, letos by chtěla tento počet zvýšit.

Který typ komopostérů vybrat? V obci Tupesy na Uherskohradišťsku nakoupili 160 tzv. kompostovacích sil, každé o objemu 900 litrů, a 40 kompostérů o objemu 700 litrů. Josef Lesa (na snímku) upřednostnil větší silo a je spokojen. Trávu a veškerý bioodpad z kuchyně prokládá hnojem z králíkárny, hlínou a pilinami. Vše důkladně ušlape a podle potřeby zalévá.

FOTO: AUTORKA

novÝ JiČín Z městského rozpočtu hradil nákup domácích kompostérů také Nový Jičín. Dana Holubová z odboru odpadového hospodářství městského úřadu uvedla, že město pro velký zájem občanů navázalo na úspěšný projekt z let 2006–2007 a v roce 2009 zakoupilo dalších 300 kompostérů. Letos se jejich počet zvýší o další stovku. Dnes je v ulicích s rodinnými domy celkem 1320 kompostérů o objemu 393 litrů. Občané si za kompostéry připlatili – 68 % částky poskytlo město, zbytek zájemci. »Uživatelé hodnotí tuto akci pozitivně. Vždyť získají kvalitní

FOTO: AUTORKA

vALAŠsKÉ MeZiříČí Když v létě roku 2008 městský úřad zveřejnil ve svém zpravodaji informaci o nákupu 320 zahradních 400litrových kompostérů, uvedl zároveň, že tuto investici město zčásti hradí ze svého rozpočtu. Na každý kompostér v ceně 350 Kč přispělo 62 procenty, zbytek zaplatili jednotliví zájemci, kteří navíc obdrželi desetilitrový kbelík na ukládání kuchyňského bioodpadu. Poptávka byla tak vysoká, že čtvrtý den už nebylo co rozdávat. Město proto zakoupilo dalších 300 kompostérů. Kromě toho pořídilo 50 těchto nádob na uskladnění posečené trávy, listí a dalšího bioodpadu do všech mateřských a základních škol. Jak zdůraznil Michal Lysák z odboru komunálních služeb městského úřadu, úbytek bioodpadu, který tvoří zhruba třetinu z celkového odpadu putujícího na komunální skládku, je zřejmý. Z popelnic již netrčí zelená tráva, majitelé rodinných domů si na zpracování bioodpadu zvykli stejně jako na třídění dalšího odpadu určeného k recyklaci. Protože zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech ukládá obcím povinnost do roku 2020 snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky o 65 % proti roku 1995, ve Valašském Meziříčí přemýšlejí, jak rozšířit sběr a zpracování bioodpadu i na sídlištích. »Připravujeme projekt na zavedení systému sběru bioodpadů z domácností. Chtěli bychom do sběrných hnízd s kontejnery na plast,

sklo a další odpad umíst i nádoby na bioodpad,« dodává Michal Lysák.

Ve Valašském Meziříčí jsou kompostéry i v základních a mateřských školách. Snímek je z Mateřské školy v Seifertově ulici.

hnojivo, které zpětně využijí na svých zahradách,« doplnila Dana Holubová. »Navíc biologicky rozložitelný materiál se zpracovává v místě jeho vzniku, což představuje nejefektivnější a současně nejekonomičtější způsob nakládání s odpady. Separace bioodpadu byla navíc podpořena nákupem 770litrových biokontejnerů, kterých máme na území města 117. Jsou rozmístěny v jednotlivých lokalitách, kde si na ně lidé poměrně rychle zvykli. Ročně vytřídí kolem 400 tun tohoto odpadu.« poLeŠoviCe Šest set zahradních kompostérů, každý o objemu 400 litrů nakoupil loni i městys Polešovice na Uherskohradišťsku. Občané za ně nic neplatili. Z 90 % pokryla náklady dotace z Operačního programu Životní prostředí, která byla určena zejména na výstavbu sběrného dvoru a zkvalitnění nakládání s bioodpadem. V každém rodinném domku nyní využívají jeden kompostér. Tam, kde bydlí více než pět osob, mají kompostéry dva. Městys si od této investice slibuje úsporu prostředků za svoz komunálního odpadu. Zbytky z kuchyně nebudou svážet popeláři, ale časem se promění v hnojivo, které se může využívat na zahrádkách. n LiBUŠe MiArKovÁ

21. MEZINÁRODNÍ STAVEBNÍ VELETRH souběžné veletrhy:

MO001040

FOR INVEST ● FOR ELEKTRO ● FOR CITY ● FOR THERM ● SPORT TECH ● FOR WOOD

32

21. – 25. 9. 2010

www.forarch.cz

PRAŽSKÝ VELETRŽNÍ AREÁL LETŇANY

srpen 2010

Životní prostředí

Certifikace se rozšiřuje, novostavby budou jen pasivní Stavebnictví a trh s nemovitostmi čekají v brzké době revoluční změny. Počínaje rokem 2012 se rozšiřuje povinnost zpracovávat průkazy energetické náročnosti na domy a byty, které se prodávají či pronajímají, od roku 2018, respektive 2020 se budou stavět domy jen v pasivním standardu.

p

růkazy energetické náročnosti budov se dosud zpracovávají na novostavby nebo rekonstruované budovy se součtem užitných podlahových ploch vyšším než 1000 m2. Uvedená povinnost vyplývá ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES. V ČR byla tato praxe zavedena v roce 2009, přičemž postup stanovuje vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov. Průkazy zpracovávají energetičtí auditoři nebo stavební inženýři evidovaní v České komoře auditovaných inženýrů a techniků na základě oprávnění, které vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). i oBCe BY MĚLY ZBYstřit Průkazy se zpracovávají na celou budovu, přičemž se uvádí celková roční spotřeba kWh na 1 m2. Pokud se počínaje rokem 2012 majitel rozhodne prodat nebo pronajmout třeba jen jeden jediný byt v domě, přičemž tento dům nemusí být nový ani rekonstruovaný, musí si už certifikát obstarat a dům označit na viditelném místě štítkem s údaji o energetické náročnosti objektu. Další významnou novinkou je totiž rozšíření této povinnosti na budovy a byty se součtem užitných podlahových ploch nad 50 m2, což jsou prakticky všechny. Povinnost rozšiřující certifikaci i na prodávané a pronajímané byty vyplývá ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2010/31/EU. Nechat zpracovat průkazy musí vždy ten, kdo prodává nebo pronajímá, tj. majitel domu. Obce, které chtějí privatizovat, respektive prodávat svůj bytový fond, by proto měly zbystřit. Stejně tak společenství vlastníků, kteří si takto pořídili byty, vzhle-

dem k tomu, že privatizované byty se čile uplatňují na realitním trhu. Podrobný mechanismus postupu při zpracování průkazů energetické náročnosti za nových podmínek určí metodika MPO. Až dosud probíhá certifikace bez problémů. Podle Ing. Pavla Gebauera z odboru elektroenergetiky Ministerstva průmyslu a obchodu je to procedura v porovnání třeba s energetickým auditem celkem jednoduchá. Osob, které vlastní oprávnění průkazy zpracovávat, je v této době 711; většinou jsou to energetičtí auditoři. FinAnČní nÁroČnost A přínosY Vypracování průkazu něco stojí. Podle Ing. Pavla Gebauera je minimum kolem pěti tisíc pro panelákový byt menších rozměrů, tedy asi kolem 60 m2, zatímco v případě rodinného domku je třeba počítat s 15–20 tisíci korunami. Co přinese certifikace, zejména ve své rozšířené podobě, jaké budou úspory energie? I když jsou dosavadní zkušenosti převážně pozitivní, na celkové vyhodnocení je ještě brzo. »Úspory se pohybují v řádech gigajoulů, což je relativně málo. Důvodem je to, že se certifikace zatím týká jen omezeného množství budov. Nelze proto očekávat, že se okamžitě projeví výrazný efekt. Ale za dva roky a později se to už pozná,« řekl Ing. Gebauer. A co domy a byty, které nejsou ani nové, ani rekonstruované, neprodávají se či nepronajímají? O tom, že by se v budoucnu povinnost certifikace vztahovala i na ně, se neuvažuje. Jejich majitelé a uživatelé proto mají jedinou možnost, jak posoudit jejich energetickou náročnost – podle účtů.

Jen v pAsivníM stAndArdU Další velká změna, která zasáhne stavebnictví a peněženky stavebníků, se chystá na rok 2018. Od této doby bude možné stavět veřejné budovy jen v pasivním standardu. Ostatní objekty začnou podléhat této povinnosti o dva roky později, to znamená v roce 2020. Pasivní domy, v nichž není klasické topení, ale veškeré potřebné teplo se získává z externích zisků (sluneční záření) a vnitřních pasivních tepelných zisků (»vyrábějí« je lidé přítomní v budově, protože každý produkuje nějaké teplo), se u nás sice už stavějí, ale jen velmi málo. Dosud nejznámějším projektem je 13 pasivních domů v obci Koberovy v Českém ráji. Důvodem zatím malého rozšíření této formy energeticky maximálně úsporného stavění je spíše nezvyk než finanční náročnost. Ta už není dvojnásobná, jako v počátcích, kdy stavbaři neuměli s touto technologií zacházet, ale je maximálně o 10–15 % vyšší než u klasického domu, případně nemusí být vyšší vůbec. Je tu ale jedno velké ale – prozatím se neví, co to pasivní standard je. U nás se až dosud udávala maximální hodnota spotřeby 15 kWh na 1 m2 za rok. Podle Ing. Pavla Gebauera to je ale pouze hodnota stanovená kdysi pracovně na vysokých školách. V rámci EU neplatí. Nyní se hovoří o »spotřebě blízké nule«, přičemž tato blízkost se může v jednotlivých zemích různit. Jiné podmínky mají chladné severské země, jiné jižní a opět jiné třeba naše republika. V Evropské komisi se proto nyní zpracovává metodika, na jejímž základě si pak každý členský stát vypočte tento standard podle svých klimatických a dalších podmínek. Metodika by měla být vydána do konce letošního roku. Na MPO potom vypočtou naši národní hodnotu a pokud bude v Bruselu notifikována, začne se pracovat na zmíněné podrobné metodice postupu n pro Českou republiku. JiřinA ondrÁČKovÁ

MO001030-1

srpen 2010

33

ManageMent

společenská odpovědnost úřadu není pouhým ad hoc závazkem Pojem Společenská odpovědnost organizací (CSR – Corporate Social Responsibility) se v posledních letech přetřásá především v soukromém sektoru. Mnohé firmy se snaží v tomto ohledu udržet krok se světem – a řadě z nich se to i úspěšně daří. Jak však »společensky odpovědné chování« vnímá veřejná správa a jak CSR koncepci do ní a jejích organizací zavést?

t

éma společenské odpovědnosti organizací je u nás relativně novým globálním fenoménem. Koncept CSR vnímá organizaci veřejné správy jako odpovědného partnera v oblasti ekonomické stability, ochrany životního prostředí a sociálního rozvoje.

PřístuP k CsR v PRostředí veřejné sPRávy Co tedy konkrétně znamená uvědomit si vlastní společenskou odpovědnost? Závazek organizace (úřadu) přispívat sociální-

mu, ekonomickému a environmentálnímu rozvoji společnosti, a to nad úroveň požadovanou zákonem. CSR je koncept, s nímž se úřady otevřeně hlásí ke své spoluodpovědnosti za stav a chod společnosti a který vychází z předpokladu, že žádný úřad nefunguje pouze ve svých ekonomických vztazích, ale ovlivňuje také své okolí (komunitu, sociální situaci zaměstnanců apod.). A naopak zájmové skupiny ovlivňují úspěšnost úřadu. Jde zároveň o to, aby úřady nechápaly svou společenskou odpovědnost jen

Postup systematického zavádění CSR filozofie do organizace 1. Tvorba vize CSR v organizace aneb Jaké CSR v organizaci chcete? Ovlivňovat a vzdělávat různé cílové skupiny uvnitř organizace s cílem vytvořit širokou základnu podpory filozofii CSR v organizaci. Aktivity: n Stanovit odpovědnou osobu za oblast CSR. n Rozvíjet a vzdělávat v oblasti CSR (vedení organizace, výkonný tým CSR). n Přitahovat vedení organizace k myšlence CSR. n Podporovat zájem organizace o CSR.

2. Zhodnocení současného přístupu k CSR v organizaci aneb Jaké CSR máme v organizaci? Posoudit celý obraz existujících CSR politik, programů a aktivit v organizaci s cílem stanovit své silné stránky a případná rozvojová místa. Aktivity: n Posoudit přístup organizace k CSR v současné době. n Vyhodnotit existující CSR politiku. n Identifikovat oddělení a osoby v organizaci, kteří se CSR věnují. n Definovat stávající CSR témata. n Zmapovat vztahy organizace s klíčovými stakeholdery. n Zhodnotit současné CSR programy a aktivity. n Vyhodnotit způsob měření efektivity CSR a jeho reportování.

Cíl: Citlivě zaimplementovat CSR aktivity do praxe organizace. Aktivity: n CSR závazky. n Stanovení cílů CSR. n Rozvoj CSR politik. n Zapojení cílových skupin. n Řešení globálních problémů. n Vazba na plánování a strategii. n Měření a reporting CSR. n Řízení rizik. n Vzdělávání a odborná příprava. n Odpovědnost a hodnocení výkonu zaměstnanců v oblasti CSR. n Komunikace n Trvalé zlepšování procesu poskytování CSR aktivit.

Cíl: Vytvořit nejvhodnější koncepci CSR v organizaci vzhledem k jejímu poslání, strategii, velikosti a vnitřní kultuře. Aktivity: n Zjistit hlavní motivátory pro angažovanost organizace v CSR. n Identifikovat klíčové CSR vize organizace. n Zhodnocení současného stavu v oblasti CSR v organizaci (východiska z etapy 2).. n Identifikovat hlavní stakeholdery a zhodnotit vztahy s nimi. n Identifikovat hlavní CSR cíle a témata. n Vytvořit akční plán CSR aktivit. n Zpracovat způsob monitorování výsledků v realizovaných CSR aktivitách. n Vytvořit způsob reportování CSR aktivit.

Zavádění CsR konCePCe v PRostředí veřejné sPRávy Tvorba a zavádění úspěšného CSR přístupu organizace je komplexní, dlouhodobý a složitý úkol. Často to pro organizaci znamená posun ve způsobu vykonávání činností spojených se zaváděním dalších inovativních nástrojů řízení. Konečným cílem implementace CSR do organizace veřejné správy je úspěšně integrovat jednotlivé oblasti CSR aktivit (klienti – občané, sociální a environmentální oblast) do vize organizace, její vnitřní kultury, operativních rozhodnutí na všech úrovních řízení ve spolupráci se zainteresovanými stranami podniku neboli stakeholdery tak, aby odpovědný přístup celkově podporoval dlouhodobou pozitivní reputaci organizace. Schéma vlevo popisuje systematický přístup k implementaci CSR filozofie do organizace. V některém z příštích vydání Moderní obce vás chceme seznámit s konkrétním případem zavádění CSR koncepce do organizace veřejné správy, přičemž se zaměříme na kritické momenty úspěchu implen mentace. MaRek Pavlík

ZDROj: M.C.TRITON

34

jako náhodné aktivity, ale uskutečňovaly ji jako nedílnou součást všech aspektů své činnosti. Reálná odpovědnost úřadu či podnikatele k občanům, resp. zákazníkům, zaměstnancům, životnímu prostředí a dalším dotčeným subjektům je totiž tou nejpřirozenější filozofií dlouhodobě poctivého zajišťování veřejných služeb nebo podnikání. Závazek úřadu v tzv. trojí zodpovědnosti (ekonomická, sociální a environmentální oblast) může být prokazován například následujícími způsoby: n zvýšením kvality poskytovaných veřejných služeb, n aktivnějším přístupem úřadu k řešení věcí veřejných, n vyšší transparentností rozhodování úřadu, n zapojením všech aktérů dotčených řešenou záležitostí, n posílením důvěryhodnosti úřadu v očích veřejnosti a partnerů, n zvýšením kompetentnosti zaměstnanců úřadu, n zlepšením schopnosti prokázat a »prodat« výsledky úřadu. Domnívám se, že otázka společensky odpovědného chování je natolik významná, že je třeba v České republice dlouhodobě hledat cesty, které přispějí k jejímu posílení a rozšíření nejen mezi zástupci podnikatelského sektoru, ale i sektoru veřejného.

konzultant M.C.TRITON

srpen 2010

L e g i s L at i va

Krajské referendum

s

účinností od 1. ledna 2011 bude do našeho právního řádu zaveden nový institut krajského referenda (dále také jen referendum), a to na základě zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů. Podle čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod mají občané právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. Krajské referendum je projevem přímé demokracie, kdy lid vykonává veřejnou moc přímo, což je protipól zastupitelské demokracie, ve které lid vykonává veřejnou moc prostřednictvím svých zvolených zástupců.

PODMÍnkY hLasOvÁnÍ Právo hlasovat v krajském referendu má každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva kraje (tzv. oprávněná osoba). Na základě § 4 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, je osobou oprávněnou hlasovat v krajském referendu státní občan České republiky, který alespoň v druhý den krajského referenda (pokud by se referendum konalo ve dvou dnech – srov. § 5 odst. 1 zákona č. 118/2010 Sb.) dosáhl věku nejméně 18 let a je přihlášen k trvalému pobytu v obci, která náleží do územního obvodu kraje. Překážkami výkonu práva hlasovat v krajském referendu jsou podle § 2 zákona č. 118/2010 Sb. ve spojení s § 4 odst. 2 zákona č. 130/2000 Sb.: a) zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody, b) zbavení způsobilosti k právním úkonům, c) zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu, nebo d) výkon základní nebo náhradní vojenské služby, vyžaduje-li to bezpečnost státu (ust. je vzhledem k přijetí zákona číslo 585/2004 Sb., branný zákon, překonané, neboť tento nový zákon vojenskou základní a náhradní službu zrušil). Krajské referendum se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva. Hlasování probíhá v jednom dni. Den a dobu stanoví zastupitelstvo kraje. Uskutečňuje-li se současně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu ČR nebo do Evropského par-

lamentu, koná se ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání voleb. zÁvaznOst ROzhODnUtÍ V referendu se rozhoduje o věcech, které patří do samostatné působnosti kraje. Lze ho uspořádat jen na celém území kraje. Referendum nelze uskutečnit například o rozpočtu kraje, zřízení nebo zrušení orgánů kraje a jejich vnitřním uspořádání, o volbě a odvolání hejtmana, jeho náměstků a členů rady kraje, jakož i volených nebo jmenovaných členů dalších orgánů kraje, o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky kraje, nebo jestliže od platného rozhodnutí v krajském referendu do podání návrhu na jeho konání v téže věci neuplynulo 24 měsíců. Vedle uvedených zákazů nelze dále rozhodovat v referendu ani o změně hranic kraje, a to s ohledem na čl. 2 ústavního zákona č. 347/1997 Sb., který umožňuje změnu hranic krajů pouze zákonem. Krajské referendum se koná, jestliže se na tom usnese zastupitelstvo kraje, nebo návrh na jeho konání podá přípravný výbor a zastupitelstvo kraje rozhodne o jeho vyhlášení. Tento návrh může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem alespoň 6 % oprávněných osob s trvalým pobytem v kraji, v němž se má referendum uskutečnit. Otázka navržená pro referendum musí být jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem »ano« nebo slovem »ne«. K platnosti rozhodnutí v krajském referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. Rozhodnutí je závazné hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. Rozhodnutí v referendu je pro zastupitelstvo kraje a další orgány kraje závazné. Zákon o krajském referendu také změnil zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, v němž doplnil právo občana staršího 18 let a s trvalým pobytem v obci na území kraje hlasovat v krajském referendu. Dále novelizoval zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, a to v otázkách soudního přezkumu soudy n ve věcech krajského referenda. jan BŘeŇ právník

MO000998

DOsUD hO Lze kOnat jen v PRaze Zatímco na celostátní úrovni v současnosti neexistuje zákon o (obecném) referendu, v podmínkách obecní samosprávy je tento institut zakotven již od 1. 7. 1992, tj. téměř od doby, kdy u nás došlo ke znovuobnovení samosprávy na obecní úrovni (1990). První právní úpravu místního referenda obsahoval zákon č. 298/1992 Sb., o místním referendu, který byl od 1. 2. 2004 nahrazen stávajícím zákonem č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů. Z principů zákona č. 22/2004 Sb. vychází i nový zákon o krajském referendu. Na úrovni krajské samosprávy lze před nabytím účinnosti nového zákona číslo 118/2010 Sb. referendum konat pouze v hl. městě Praze, které je současně krajem a obcí (čl. 1 bod 1 ústavního zákona číslo 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, a § 1 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze). Na území hl. města Prahy lze v současné době tedy uskutečnit místní referendum jak o záležitostech samostatné působnosti hlavního města jako obce, tak i o věcech náležejících do jeho samostatné působnosti jako kraje. Ve zbývajících třinácti krajích bude možno krajské referendum konat až od 1. ledna 2011. Zákon č. 118/2010 Sb. se vztahuje na konání krajského referenda pouze ve třinácti krajích, tj. s výjimkou hl. města Prahy, kde se referendum o záleži-

tostech samostatné působnosti hl. města Prahy jako kraje bude i po 1. lednu 2011 nadále řídit zákonem č. 22/2004 Sb. (vyloučení zákona o krajském referendu na referenda konaná na území hlavního města Prahy výslovně stanoví tento zákon v § 1). Ústava ČR existenci institutu krajského referenda nepředpokládá, neboť vychází pouze ze zastupitelské demokracie (čl. 101 odst. 2: »Vyšší územní samosprávný celek je samostatně spravován zastupitelstvem.«), avšak ústavní základy krajského referenda lze dovodit z již citovaného čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

srpen 2010

35

L e g i s L at i va

Přímá, nebo zastupitelská demokracie?

n

a úrovni České republiky zákon o obecném referendu neexistuje. A pokud se politická reprezentace většinově shodne na tom, že je vhodné využít institutu přímé demokracie, musí Parlament vždy schválit zvláštní ústavní zákon ad hoc – jak se to stalo v roce 2003, když bylo vypsáno referendum o přistoupení ČR k Evropské unii. Jinak samozřejmě máme zákonnou úpravu o místním referendu – zákon číslo 22/2004 Sb., pro obce, a nově po přehlasování »prezidentského veta« Poslaneckou sněmovnou s účinností od 1. 1. 2011 také zákon o krajském referendu. Tyto zákony umožňují uskutečnit referendum na úrovni obce a kraje, a rozhodovat tak přímo o věcech, které patří do samostatné působnosti územních samosprávných celků. Referendum nelze konat v zákonem stanovených případech, především pokud by otázka položená v referendu byla v rozporu s právními předpisy. Například nelze referendem odvolat či zvolit starostu či hejtmana kraje atd. Pokud jde o krajské referendum, podle mě se bude zřejmě obtížně stanovovat otázka tak, aby se problém, na který se má referendem odpovědět, skutečně dotýkal všech obyvatel kraje, nikoliv jen jeho části. Napadá mne výše krajských daní... budouli jednou u nás zavedeny. Nyní je (na rozdíl od Švýcarska) neznáme. Ovšem postavit či nepostavit například kus silnice v jednom okrese, zajímá přímo především jeho obyvatele. Jaký bude však názor občanů okresu v rámci jednoho kraje, třeba 150 km vzdáleného, kterých se výstavba silnice vůbec nedotkne? Je rozumné v tomto případě uvažovat o referendu? Osobně si to nemyslím. nezBavÍ se ODPOvĚDnOsti? Důležitou otázkou zřejmě je, zda se politici prostřednictvím referenda vlastně jistým způsobem nezbavují odpovědnosti za výsledek svého politického působení. Mohou pak přece vždycky říci, když to nebude fungovat, »já to nechtěl, ale referendum rozhodlo«. Na druhou stranu jsou však někdy na pořadu dne otázky natolik zásadní, že by stálo za to, se »zeptat« na názor lidí, zvlášť když tuto záležitost neměly politické strany před volbami ve svém volebním programu, a voliči je tak nemohli volit i kvůli názoru politické strany na tu či onu věc. Osobně bych byl, pokud jde o vztah zastupitelské a přímé demokracie, docela opatrný. Naše tradice je totiž (na rozdíl od té švýcarské, jejíž podstatou jsou dvě věci – politický konsenzus a referendum) založena spíše na zastupitelské demokra-

36

cii. A když už referendum, tak vyvážené ve vztahu k institutům demokracie zastupitelské. zajÍMavÝ nÁPaD Co se týče zastupitelské demokracie, něco by se podle mě, hlavně pokud jde o vyšší volební účast občanů ve volbách všeho druhu, změnit mohlo a mělo. A vůbec nemám na mysli třeba systém povinné účasti ve volbách, jak je to například v Belgii nebo v Itálii, kde je neúčast občanů ve volebních místnostech finančně sankcionována. Po našich historických zkušenostech s dobou před rokem 1989 a tehdejší »povinností chodit volit« je to prostě právem neakceptovatelné. Na druhou stranu mě před časem docela pobavila a zároveň překvapila svým nápadem jedna moje studentka. V seminární práci navrhla, aby účast občanů ve volbách byla pozitivně »odměněna«, třeba daňovým odpisem, jako je to u dárcovství krve a... aby to zaplatily politické strany, které by si o tuto částku, kterou by musely odvést do státního rozpočtu, musely snížit svoje náklady na předvolení reklamní kampaň! Zajímavý nápad. aLteRnativnÍ MOŽnOsti hLasOvÁnÍ Také bych se velmi přimlouval za zavedení korespondenční formy hlasování na všech úrovních voleb v ČR prostřednictvím pošty! Stále nejsme příliš spokojeni s relativně nízkou volební účastí. Jsem přesvědčen, že kdyby voliči nemuseli chodit do volebních místností, a měli alternativní možnost hlasování i poštou, byla by volební účast určitě vyšší. A když už chodit volit osobně, proč jen ve dvou volebních dnech, ale ne i předem (například týden před dnem voleb) do vybrané volební místnosti na radnici (jako opět ve Švýcarsku). Prostě cestou třeba už v pondělí z nákupu zajít na radnici a vhodit svůj volební lístek do urny. A pokud jde o 2. kolo voleb do Senátu, doporučoval bych, aby i v tomto případě byly volební lístky doručovány všem voličům do místa jejich trvalého pobytu ještě před hlasováním, aby je nedostávali až ve volební místnosti. Podle mě by volební lístky v poštovní schránce více »ponoukaly« voliče k návštěvě volební místnosti, když jinak bývá jejich účast ve 2. kole senátních voleb tristní… Prostě cílem každé demokracie by mělo být, aby se na ní podílelo co největší množství občanů! Ať už to bude zaváděním prvků přímé demokracie – referenda, nebo i nejrůznějšími organizačně-technickými opatřeními. Třeba poslední volby do Poslanecké sněmovny a »vykroužkování« pomocí preferenčních hlasů mnohých dnes už téměř bývalých politiků... z politiky, je možná tou nejlepší pozvánkou k dalším n volbám. jiŘÍ nĚMeC právník, vedoucí správního odboru Krajského úřadu Libereckého kraje, učitel ústavního a správního práva na Metropolitní univerzitě

ZE SBÍRKY ZÁKONŮ Uvádíme vybraný právní předpis publikovaný ve Sbírce zákonů (částka 44/2010). Částka 44 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. dubna 2010. Nález Ústavního soudu ze dne 30. března 2010 ve věci návrhu na zrušení slova »pravomocných« v § 11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (publikovaný pod číslem 123/2010 Sb.) Ústavní soud (ÚS) návrhu vyhověl. Vybrané právní věty nálezu: Je nepochybné, že nepravomocný rozsudek může řešit záležitosti veřejného zájmu; žadatelé o informace totiž jsou či alespoň mohou být zainteresováni na legitimním sběru informací o těchto záležitostech. Jejich cílem může být takové informace sdělit veřejnosti, a tím přispět k veřejné diskusi, jež je v demokratickém právním státě nejen legitimní, nýbrž i nezbytná. Monopol na informace, který požívá soud, tak představuje formu cenzury sui generis. V důsledku cenzury informačního monopolu může dojít k zásahu do výkonu kontrolní funkce, která přísluší i občanské společnosti, neboť může mít obdobnou funkci jako tisk. Ústavní soud tedy zdůrazňuje, že bude nutné zkoumat v každé jednotlivé věci (podle okolností konkrétního případu) naplnění podmínky nezbytnosti omezení základního práva jednotlivce na informace, tedy zde i omezením práva na poskytnutí rozsudku nepravomocného. Veřejná diskuse o věci řešené nepravomocným rozsudkem může naopak přispět k nezávislému a nestrannému rozhodování, neboť někdy může odhalit existenci nepřípustných vlivů na soudcovské rozhodování. To je právě jedním ze smyslů základního práva na informace jako derivátu svobody projevu. Legitimním cílem veřejné diskuse je veřejná kontrolovatelnost konání spravedlnosti, souzení za bílého dne, nikoli v temnu neveřejného soudního řízení. Naopak souzení nedostatečně veřejné je způsobilé snížit autoritu soudní moci, neboť může generovat podezření veřejnosti, že »je co skrývat«. Bez důvěry není řádný výkon veřejné moci v demokratickém státě možný. Prvek důvěry je tak i funkční podmínkou výkonu demokratické veřejné moci, a proto je třeba důvěru v akty veřejné moci chránit; důvěra v soudní rozhodování patří mezi základní mimoprávní atributy právního státu (srov. nález sp. zn. IV. ÚS 525/02). Co do smyslu a účelu základního práva na informace není (v zásadě) podstatné, zda se nepravomocný rozsudek týká soukromoprávního sporu (např. mezi státem jako vlastníkem a třetí osobou aj.) nebo věci veřejnoprávní. Smyslem a účelem práva na informace je totiž veřejná kontrola výkonu státní (tj. i soudní) moci; ta je z logiky věci realizována nejen v rozhodování o veřejnoprávních věcech, ale i v rozhodování ve sporech soukromoprávních. Veřejný zájem je možné shledávat – jak ostatně konstatoval ÚS například v nálezu sp. zn. I. ÚS 260/06 – i v činnosti státu v podobě hospodaření s majetkem státu; hospodaření s majetkem státu se mj. děje uzavíráním soukromoprávních smluv, což v budoucnu může generovat právě i soukromoprávní spory. Mgr. jan BŘeŇ

srpen 2010

Obchodní závazkové vztahy se vyplatí nepodceňovat

M

á-li kterýkoliv subjekt vstupující do obchodních závazkových vztahů úspěšně ekonomicky fungovat, nesmí podceňovat kvalifikovaně prováděnou smluvní činnost. »Umění kontrahovat« výrazně ovlivňuje ekonomickou úspěšnost nejen podnikatelů, nýbrž také obcí a měst,« podotýká doc. JUDr. Karel Marek, CSc., z katedry obchodního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jak dále zdůrazňuje, obchodní zákoník upravuje i závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou na straně jedné a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti na straně druhé, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb. Obchodní zákoník se zabývá obchodními závazkovými vztahy ve své třetí části. Používá však pojem »některá« – to když hovoří o »některých ustanoveních o právních úkonech«,o »některých ustanoveních o uzavírání smluv«, o »některých ustanoveních o započetí pohledávek« apod. Kde tedy máme hledat »další« ustanovení? Jakmile je v názvu ustanovení uvedeno, že jde o ustanovení »některá«, pak to znamená, že další ustanovení jsou uvedena v občanskoprávních předpisech, zejména v občanském zákoníku. Neznamená to však, že tam, kde v nadpisu slovo »některá« nenajdeme, vystačíme vždy jen s úpravou obchodněprávní. Jak ukázaly praktické poznatky, nepatří řešení otázek vztahu ustanovení občanského zákoníku a obchodního zákoníku vždy k nejsnadnějším. Pro praxi nezbývá než doporučit (což ostatně platí obecně) zejména pečlivé sledování judikatury. Konkrétně se vyplatí (a řada komentářů obchodního zákoníku to již takto řeší) vyznačit si v kodexu, kdy je úprava výlučně v obchodním zákoníku, kdy naopak pouze v občanském zákoníku a kdy zase platí ustanovení občanského zákoníku s odchylkami a doplňky obchodního zákoníku. Pro praktické používání je rovněž vhodné si ve třetí části obchodního zákoníku označit ustanovení kogentní (novely obchodního zákoníku však výčet kogentních ustanovení mění, změněn byl zejména zákonem č. 370/2000 Sb., tedy tzv. harmonizační novelou, a zákonem č. 501/2001 Sb., tzv. technickou novelou). Je třeba rovněž vědět, že zmíněná třetí část kodexu se dále nečlení podle předmětu plnění, jak jsme tomu byli zvyklí u dřívějšího hospodářského zákoníku (závazky při dodávkách výrobků, při přípravě a provádění investiční výstavby atd.), ale podle obsahu závazku, resp. podle druhu smlouvy. n

srpen 2010

n Jak tedy lze vyjádřit vztah obchodního zákoníku jako specifické úpravy a obecné úpravy občanskoprávní? Zjednodušeně to můžeme vyjádřit trojím způsobem. Tam, kde nejsou definována žádná specifika, nemá obchodní zákoník zvláštní ustanovení a platí jen úprava občanského zákoníku, event. občanskoprávních předpisů. Tam, kde jsou určitá specifika pojmenována, obsahuje obchodní zákoník některá (často jsou také tak nadepsána) odchylná doplňující ustanovení. Platí tedy zčásti obecná úprava občanského zákoníku a dále platí odchylky a doplňky upravené v obchodním zákoníku. Tam, kde jde o specifické závazkové vztahy, obsahuje obchodní zákoník specifickou úpravu. Provázanost zákonů však mohla být přesnější, aby jejich vztah činil méně problémů. Důležitou otázkou řešenou v obchodním zákoníku je určení podnikatelů. Podnikateli podle obchodního zákoníku jsou osoby, které jsou zapsány v obchodním rejstříku, osoby, které podnikají na základě živnostenského oprávnění (živnostníci), dále osoby, které podnikají na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, a osoby, které provozují zemědělskou výrobu a jsou evidovány podle zvláštních předpisů. Velmi frekventovaná jsou právě ustanovení třetí části o obchodně závazkových vztazích. Předmětem úpravy této části zákona jsou závazkové vztahy mezi podnikateli (§ 261 odst. 1), jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti (jsou to tzv. relativní obchody – přesnější by bylo hovořit o relativních závazkových vztazích; přednost dáváme zde i dále kratšímu vyjádření, které se vžilo v praxi). Touto částí zákona se řídí rovněž závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti (jsou to také relativní obchody), jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb. K tomuto účelu se za stát považují i státní organizace, jež nejsou podnikateli, při uzavírání smluv, ze kterých vyplývá, že jejich obsahem je uspokojování veřejných potřeb (§ 261 odst. 2). Třetí částí zákona se pak řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy mezi zakladateli obchodních společností, mezi společníkem a obchodní společností, jakož i mezi společníky navzájem, pokud jde o vztahy týkající se účasti na společnosti, jakož i vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka, rovněž závazkové vztahy mezi zakladateli družstva a mezi družstvem a členem, jakož i mezi členy družstva navzájem, pokud vyplývají ze členského vztahu v družstvu, jakož i ze smluv o převodu členských práv a povinností, závazkové vztahy vznikající z burzovních obchodů a jejich zprostředkování a dále z úplatných smluv týkajících se cenných papírů, ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho částí, smlouvy o nájmu podniku, zástavní právo k obchodnímu podílu, smlouvy o úvěru, smlouvy o kontrolní činnosti, smlouvy zasílatelské, smlouvy o provozu dopravního prostředku, smlouvy o tichém společenství, smlouvy

FOTO: ARCHIV

L e g i s L at i va

Doc. JUDr. Karel Marek, CSc., přednáší na katedře obchodního práva Masarykovy univerzity v Brně.

o otevření akreditivu, smlouvy o inkasu, smlouvy o bankovním uložení věci, smlouvy o běžném účtu, smlouvy o vkladovém účtu, jakož i závazkové vztahy z bankovní záruky, z cestovního šeku a slibu odškodnění, mezi společností nebo družstvem a osobou, která je statutárním orgánem nebo jiným orgánem nebo jeho členem, mezi zakladateli a správcem vkladu a z finančního zajištění (viz § 261 odst. 3 obchodního zákoníku). Hovořil jste o »relativních obchodech«. Lze však ještě pro vztahy upravené v ustanovení § 261 odst. 3 obchodního zákoníku, podle něhož se třetí částí obchodního zákoníku řídí – bez ohledu na povahu účastníků – vztahy vyjmenované v tomto odstavci, používat i pojem »absolutní obchody«? Dosud používaný pojem absolutní obchody nevyjadřuje, že by se ve vámi citovaném § 261 odst. 3 vyjmenované vztahy řídily jen obchodním zákoníkem. To by odporovalo mj. ustanovení § 1 odst. 2 obchodního zákoníku. Pokud někdo tento pojem používá, tak patrně ve snaze vyjádřit, že vyjmenované vztahy budou absolutně, tj. bez splnění dalších podmínek, vždy obchodněprávní – a nejprve se tedy budou řídit zásadně obchodním zákoníkem, i když dnes souběžně a rovněž na prvém místě rovněž ustanovením § 262 odst. 4. Ovšem vycházíme-li z ustanovení § 1 odst. 2, pak teprve, pokud některé otázky nelze řešit podle obchodněprávních ustanovení, se řeší podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit podle nich, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a teprve není-li jich, pak podle zásad, na kterých spočívá obchodní zákoník. Ustanovení, na něž odkazuje § 262 odst. 4, tvoří ovšem průnik i do této úpravy. Ale na tom, že jde vždy o výchozí obchodněprávní vztahy, se nic nemění. I nadále totiž platí § 261 odst. 3. Touto částí zákona se totiž řídí (bez ohledu na povahu účastníků) závazkové vztahy zde vyjmenované. Mnozí autoři (například a zejména prof. JUDr. Josef Bejček, CSc.) hledají nové pojmy, které by lépe vystihovaly charakter vztahů upravených v ustanovení § 261 odst. n

37

›

L e g i s L at i va

› 3. Hovoří se proto o »typových« či »nominálních« obchodech. Jistě, v praxi se ani potom asi nevyhneme upozornění, že jde o vztahy dříve označované jako absolutní obchody. Zatímco u relativních obchodů se musí, aby šlo o obchodní závazkové vztahy, naplnit podmínky dané ustanovením § 261 odst. 1 nebo § 261 odst. 2 – v obchodním zákoníku není a ani nemůže být proveden výčet. I příslušní zaměstnanci obecních, městských, magistrátních či krajských úřadů, by měli vědět, že nejde o pojmy k určení smluv a že typové smlouvy jsou samozřejmě pojmem odlišným. Typové obchody, resp. nominátní obchody tvoří však v § 261 odst. 3 převážně vyjmenované smluvní typy a patří sem i další vyjmenované závazky, například ze slibu odškodnění. I při této terminologické koncepci je nutno upozornit na průnik ustanovení § 262 odst. 4. Použití nové terminologie nemění nic na tom, že tu vedle sebe stojí pojmy druhů obchodních závazkových vztahů: absolutní (použití obchodního zákoníku je výchozí bez splnění podmínek) a relativní (při splnění podmínek).

n Mohou se smluvní strany, jejichž závazkový vztah není vztahem, který by se měl řídit obchodním zákoníkem na základě ustanovení zákona, dohodnout na tom,

Schéma č. 1: K ustanovení § 1 odst. 2 obchodního zákoníku k. OBZ d. OBZ k. O. P. P. d. O. P. P. obchodní zvyklosti z. OBZ

že tento jejich závazkový vztah se přesto – na základě vzájemné dohody – bude obchodním zákoníkem řídit? Ano, to upravuje § 262 obchodního zákoníku, přičemž v této souvislosti hovoříme o tzv. fakultativních obchodech. O tom, že obchodní zákoník výrazně preferuje zásadu smluvní volnosti, svědčí možnost, že strany se mohou ve smlouvě odchýlit od ustanovení této části zákona nebo její jednotlivá ustanovení vyloučit z použití. Strany si však nemohou ve smlouvě sjednat úpravu odporující kogentním ustanovením, která jsou v této souvislosti pro jeho třetí část v obchodním zákoníku zásadně citována (jejich počet však není ve vztahu k rozsahu závazkové části příliš rozsáhlý) v ustanovení § 263 obchodního zákoníku. Přitom je nutno respektovat i znění § 263 odst. 2 určující, že všechna základní ustanovení smluvních typů jsou kogentní a že kogentní jsou i ustanovení, která předepisují povinnou písemnou formu právního úkonu. K výraznému rozdílu (proti dřívějším hospodářskoprávním úpravám) došlo při uzavírání smluv. Úprava uzavírání smluv je vyjádřením zásady, že smluvního partnera si každý subjekt volí sám. Každý si ovšem nese i důsledky volby nesprávné. Smlouvy jsou přitom podle obecné úpravy uzavřeny dohodou o celém jejich obsahu. Ustanovení § 409 až 719b obchodního zákoníku upravující jednotlivé typy smluv se použijí jen na smlouvy, jejichž obsah dohodnutý stranami zahrnuje podstatné části smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Ostatní smlouvy – tzv. nepojmenované smlouvy (podle ustanovení § 269 odst. 2 obchodního zákoníku) – nejsou uzavřeny, jestliže strany ve smlouvě dostatečně neurčí obsah svých závazků (obchodní zákoník uvádí »předmět závazků«). Jak a na základě čeho se řeší případné porušení závazku vyplývajícího z uzavřeného obchodně závazkového vztahu? Obchodní zákoník zrušil více než osm desítek předpisů (včetně hospodářského n

Schéma č. 2: Celkový vztah jednotlivych citovaných ustanovení obchodního zákoníku obchodní podmínky

k. OBZ

k. ust. sml. typů OZ

vykládací pravidla

smlouvy

smluvní typy OZ

obchodní zvyklosti

d. OBZ

d. ust. sml. typů OZ

d. O. P. P. d. O. P. P. obchodní zvyklosti z. OBZ Legenda: k. OBZ - kogentní ustanovení obchodního zákoníku, od nichž se nemohou strany odchýlit d. OBZ - dispozitivní ustanovení obchodního zákoníku; platí, pokud smlouva nestanoví jinak k. O.P.P. - kogentní ustanovení občanskoprávních předpisů d. O.P.P. - dispozitivní ustanovení občanskoprávních předpisů z. OBZ - zásady obchodního zákoníku ZDROJ: AUTOR

38

zákoníku, mj. i vyhlášky a výnosy, jimiž byly vydány »základní podmínky dodávek«, při jejichž porušení se uplatňovaly »majetkové sankce«, a to vždy v důsledku odpovědnosti za vady a za prodlení). Kromě povinnosti platit úroky z prodlení podle ustanovení § 369 nejsou nyní v obchodním zákoníku takto ze zákona žádné sankce stanoveny, může však být mezi stranami sjednána tzv. smluvní pokuta. Odpovědnost za škodu způsobenou porušením závazku je nyní koncipována podle tzv. objektivního principu, což je proti minulosti změna rovněž velmi podstatná (nevyžaduje se zavinění škůdce, je však dána možnost liberace). Jak je zřejmé, nepředepisuje obchodní zákoník kogentní regulaci, zejména u závazkových vztahů v řadě otázek. Rozsah i obsah právní úpravy není přitom tak podrobný jako předchozí úprava, pro kterou bylo charakteristické množství podzákonných prováděcích předpisů. Konkrétní úprava je zásadně ponechána smlouvě, to platí mimo jiné pro otázky placení, fakturace, zkoušek atd., jejichž nevhodná úprava či absence těchto ustanovení ve smlouvě může mít eventuální nepříznivý dopad pro realizaci. n Praktické zkušenosti ovšem ukazují, že ustanovení obchodního zákoníku, která určují, čím se mají smlouvy v obchodně závazkových vztazích řídit a v jakém pořadí, bývají ve svém souhrnu vnímána jako složitá... Snad pomůže jednoduché grafické znázornění. Vycházím v něm postupně z příslušných ustanovení obchodního zákoníku, konkrétně z § 1 odst. 2, který platí obecně, § 261 odst. 6 a odst. 7, § 263, § 264, které platí pro »závazkové vztahy«, § 273 a § 274, které platí pro »smlouvy«. Obchodní zákoník v § 1 stanoví, že upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související. Tyto vztahy se řídí obchodním zákoníkem. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí – a pokud tyto zvyklosti chybějí, potom podle zásad, na kterých spočívá obchodní zákoník. To vše je vyjádřeno schématem č. 1. Celkový vztah jednotlivých citovaných ustanovení obchodního zákoníku pak vyjadřuje schéma č. 2. Samozřejmě s tím, že toto výsledné schéma nemůže zachytit celou složitost pramenů a pravidel obchodního práva stanovených obchodním zákoníkem a nutně vyjádřené vztahy zjednodušuje. Počítat je totiž třeba i s kogentními ustanoveními zvláštních předpisů, mezinárodními úmluvami i s předpisy ES. Výhodou grafického znázornění však může být přehlednost, která by mohla přispět k pochopení této základní otázky (blíže viz Marek, K.: Smluvní obchodní právo, kontrakty, 4. vydání, 2008, Masarykova unin verzita Brno).

ivan RYšavÝ

srpen 2010

Právní Poradna

Přijímání souhrnného usnesení zastupitelstva n Po každém bodě je odhlasováno opatření, které spěje k splnění projednávané věci. Na závěr zasedání se sumarizuje usnesení (v souladu s jednacím řádem) a provádí se opětovně hlasování. Bývalý starosta ale odmítá hlasovat, neboť tvrdí, že již jednou hlasoval. Je v právu? Proč se v závěru zasedání přijímá usnesení, které je souhrnem již schválených opatření po projednávaných bodech? Je potřeba vůbec takovéto usnesení přijímat? K otázce přijímání usnesení je na úvod třeba zdůraznit následující: Usnesení lze charakterizovat jako projev vůle orgánů obce (zastupitelstva obce a rady obce) a orgánů, které jimi byly zřízeny – výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce; usnesení je jediným produktem jednání těchto kolektivních (vícečlenných) orgánů. Usnesení zastupitelstva je v souladu se zákonem o obcích přijato tehdy, pokud s jeho přijetím souhlasila nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obce. Když se pro přijetí usnesení nevysloví nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, usnesení není přijato, nevzniklo. Jak vyplývá z dotazu, zastupitelstvo obce na svém zasedání nejprve hlasuje o přijetí usnesení u každého projednávaného bodu a na závěr hlasuje o přijatých usneseních ještě jednou, souhrnně.

Tajemník obecního úřadu V naší obci se tajemník obecního úřadu podepisuje jako »vedoucí úřadu«. Je to správné? Zákon o obcích v § 109 odst. 1 stanoví, že obecní úřad tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce zařazeni do obecního úřadu. Funkce tajemníka se zřizuje vždy v obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností. Ostatní obce funkci tajemníka obecního úřadu zřídit mohou – zde se však předpokládá, že o zřízení funkce tajemníka obecního úřadu předem rozhodne rada obce; není-li zvolena (§ 99 odst. 3 zákona o obcích), pak o zřízení této funkce rozhodne zastupitelstvo. Zastupitelstvu obce je totiž v tomto případě vyhrazeno jednak stanovení celkového počtu zaměstnanců obce v obecním úřadu a dále pak stanovení rozdělení pravomocí v obecním úřadu (§ 102 odst. 4 zákona o obcích). Tajemníka obecního úřadu jmenuje a odvolává s předchozím souhlasem ředitele krajského úřadu starosta, a to v souladu se zvláštním zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon

n

srpen 2010

Takovýto postup, kdy zastupitelstvo hlasuje o usnesení po projednání každého bodu programu a následně, v závěru zasedání zastupitelstva je předkládán zastupitelstvu tzv. souhrnný návrh usnesení zastupitelstva a o všech již přijatých usneseních se hlasuje znovu, lze označit jako systém »dvojího hlasování«, které se v praxi ještě někdy na obcích používá. Ze svého úhlu pohledu tento systém ovšem nemohu doporučit. Usnesení je platně přijato okamžikem, kdy pro jeho přijetí hlasuje nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva. Následné přeschvalování přijatých usnesení v závěru zasedání je nadbytečné a nepraktické. Navíc nelze vyloučit situaci, že pro »souhrnný návrh usnesení zastupitelstva« nebude hlasovat nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, nebo že dojde k odchylkám v textu, což by ve svém důsledku mohlo vést k pochybnostem o platnosti přijatých usnesení. V takovém případě by se zřejmě uplatnila zásada »pozdější mění dřívější« a za relevantní by se měl brát projev vůle učiněný později, tzn. vyjádřený při hlasování o závěrečném souhrnném usnesení. Lze tedy shrnout: Přeschvalování přijatých usnesení v závěru zasedání je nežádoucí. Pokud zastupitelstvo chce jakýmsi způsobem zrekapitulovat průběh jednání a přijatá usnesení, pak postačí, pokud starosta, případně návrhová komise, je-li zastupitelstvem zřizována, v závěru takovou rekapitulaci provede. To znamená, že sdělí například, že v průběhu jednání zastupitelstva obce bylo přijato celkem x usnesení, že předsedajícímu/návrhové komisi neby-

ly doručeny žádné návrhy na změny nebo úpravy přijatých usnesení ze zasedání, ani nové návrhy usnesení, o kterých by mělo zastupitelstvo obce jednat a hlasovat, nebo postačí konstatování, že usnesení k jednotlivým bodům programu projednaným na zasedání zastupitelstva obce byla platně přijata. Pokud jde o to, že bývalý starosta odmítá v závěru o již přijatých usneseních opakovaně hlasovat, je třeba zdůraznit, že je věcí každého člena zastupitelstva obce, aby se svobodně rozhodl, zda navrhované usnesení podpoří, či nikoliv. A je právem každého člena zastupitelstva zdržet se hlasování. Závěrem terminologická poznámka: V dotazu se uvádí, že zastupitelstvo hlasovalo o »opatření«, někdy se setkáváme s tím, že zastupitelstvo »přijalo doporučení/rozhodnutí« atd. Takové označení je pouze vyjádřením »obsahu«. Bez ohledu na svůj obsah jsou veškerá »rozhodnutí« zastupitelstva přijímána formou usnesení, což je jediná možná forma vyjádření názoru (vůle) zastupitelstva.

upravuje pracovní poměry úředníků obou územních samosprávných celků – tedy obcí a krajů. V § 2 odst. 5 tohoto zákona se uvádí, že »vedoucím úředníkem pro účely tohoto zákona se rozumí úředník, který je vedoucím zaměstnancem«. V § 2 odst. 7 se zřizuje legislativní zkratka, když se stanoví, že vedoucím úřadu pro účely tohoto zákona se rozumí vedoucí úředník, který vykonává funkci tajemníka obecního úřadu, ředitele krajského úřadu či ředitele Magistrátu hlavního města Prahy. Platí tedy, že označení »vedoucí úřadu« používané v zákoně o úřednících územních samosprávných celků pro účely tohoto zákona nemůže nahradit označení funkce »tajemník obecního úřadu«, jak stanoví »základní« zákon o obcích (obecní zřízení). A tedy pokud by se používalo označení funkce »vedoucí úřadu« místo »tajemník obecního úřadu«, jednalo by se o označení nesprávné a v zákoně o obcích o funkci neexistující. Jestliže by řediteli krajského úřadu byla doručena žádost starosty o vyslovení souhlasu se jmenováním »vedoucího úřadu«, s největší pravděpodobností by ředitel krajského úřadu takový souhlas neudělil – a to s ohledem na zákon o obcích, který takovou funkci neuvádí. V případě, že by tajemník obecního úřadu začal používat jako označení své funkce název »vedoucí úřadu«, byla by pravděpodobně zpochybnitelná platnost takto při-

jatých a podepsaných opatření či jiných vyhotovených písemností. Tajemník obecního úřadu není orgánem obce – orgánem obce je obecní úřad jako celek. Je třeba však zdůraznit, že funkce tajemníka obecního úřadu je důležitá; jeho úkoly jsou stanoveny především v ustanovení § 110 zákona o obcích. Tajemník obecního úřadu zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě obce nebo zvláštnímu orgánu obce. Z dalších úkolů lze uvést například, že plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou. Dále plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu a stanoví jim plat. Na závěr je nutno uvést, že zřízení funkce tajemníka obecního úřadu není podmíněno tím, zda se obecní úřad člení na odbory a oddělení.

Mgr. PavLa SaMKová právnička

JUdr. MIroSLav BÝMa, Ph.d. právník

39

ServiS

n 15.–17. 9. Rožnov pod Radhoštěm, Valašské muzeum v přírodě Lidové stavby v přírodě Mezinárodní seminář k problematice lidového stavitelství. Další informace na e-mail: bures@ up.npu.cz. n 21.–29. 9. Praha, PVA Letňany FOR CITY 14. ročník veletrhu produktů a služeb pro kraje, města a obce, který se letos zaměří na ochranu životů, zdraví a majetku občanů před vodním živlem, ohněm, hlukem, ekologickými haváriemi, dále na bezpečnost v dopravě, dopravní značení, poplachové a tísňové zabezpečovací systémy, kamerové systémy apod. Podrobněji na www.abf.cz. n 22. 9. a 29. 9. Praha, Stavební fakulta ČVUT Hodnocení veřejných zakázek Hlavním tématem semináře jsou nové aspekty hodnocení veřejných zakázek v zákoně č. 179/2010 Sb. a jejich aplikace v praxi, zejména v oblasti stavebních zakázek. Pro účast si lze vybrat i z termínů: 25. 10. a 27. 10.; 29. 11. a 1. 12. Informace poskytnou na: e-mail: [email protected], tel.: 736 611 451, doc. Ing. Václav Jelen, CSc., e-mail: [email protected], tel.: 224 354 531. n 23.–25. 9. Praha 6, Česká zemědělská univerzita WEBEXPO 2010 3. ročník konference o programování, webdesignu a marketingu na webu, na které budou přednášet odborníci z ČR a ze světa. Více je na www.webexpo.cz.

SEZNAM INZERENTŮ FIRMA

TEL.

FAX

STR.

Webhouse, s.r.o.

567 311 772

-

5, 40

I – Tec Czech,spol. s r.o.

596 761 141

596 761 140

11

ANTEE, s.r.o.

-

-

13

QCM

-

-

14

Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad Nadace VIA ABF,a.s.

-

-

21

233 113 370

-

25,33

-

-

32

David Novotný – Muž roku 2010

-

-

35

Česká spořitelna

800 207 207

-

2.obálka

Komerční banka

800 111 055

-

4.obálka

40

Na nový program Euroklíč, který má pomoci handicapovaným lidem, vyčlenilo Ministerstvo pro místní rozvoj dva miliony korun. Výzva k předkládání žádostí probíhá od 1. července 2010. Příjemcem dotací jsou nestátní neziskové organizace, které je mohou využít na nákup a instalaci eurozámků a příslušné sady euroklíčů do vybraných budov a zařízení ve vlastnictví státu a obcí. Osoby se sníženou schopností pohybu a orientace budou pomoci euroklíčů otevírat sociální zařízení, výtahy a schodišťové plošiny na úřadech, školách, kulturních, sportovních a zdravotnických zařízeních, na benzinových pumpách či v obchodních centrech. Podrobnosti lze najít na www.mmr.cz. /sk/

O cestovním ruchu slovem i snímky Už druhý ročník Konference na podporu regionálního cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji se připravuje na 30. 11. 2010 do Kongresového centra Aldis v krajské metropoli. Letos se konference zaměří zejména na znovuobjevování tradičních duchovních hodnot regionu a budou na ní také oznámeny výsledky fotosoutěže Obec přátelská turistům. Pořadatel konference – agentura Pragopublic, ve spolupráci s Krajským úřadem Královéhradeckého kraje vyhlášení fotosoutěže naplánovala na 1. 8. 2010 (tedy až po uzávěrce tohoto vydání) a už v těchto dnech s jejími podmínkami seznamuje všechna města a obce v kraji. Veškeré informace ke konferenci i k fotosoutěži se průběžně zveřejňují rovněž na webových stránkách www.cestahradecko.cz. Záštitu nad konferencí převzal hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc, hlavním mediálním partnerem konference bude měsíčník Moderní obec. /sk/

Priority nového ministra Ministr pro místní rozvoj Ing. Kamil Jankovský za svůj hlavní úkol považuje přípravu rozpočtu svého resortu pro rok 2011. Rovněž nechá provést hloubkový procesně personální audit v hospodaření ministerstva, který by měl nalézt úspory. Prioritou nového ministra pro následující volební období bude také oblast fondů EU. »Chci zlepšit čerpání evropských dotací, zjednodušit administrativu a snížit počet

operačních programů po roce 2013,« řekl Kamil Jankovský. Ministr dále hodlá zprůhlednit celý systém zadávání veřejných zakázek a agendu správních řízení. Bližší informace o konkrétních krocích oznámí však až po detailním prostudování rozpočtu a po obdržení výsledků procesně personálního auditu. /on/

Veřejné zakázky: Aktuální změny Velká novela zákona o veřejných zakázkách je název semináře, který uspořádá katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví Stavební fakulty ČVUT Praha 1. listopadu v budově fakulty v Praze-Dejvicích. Připravovaný seminář poskytne účastníkům informace o tzv. velké novele zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, která byla provedena zákonem č. 179/2010 Sb. a nabývá účinnosti k 15. září 2010. Novela přináší změny v mnoha oblastech (například v kvalifikaci a omezování počtu zájemců, zjednodušeném podlimitním řízení, poskytování zadávací dokumentace, hodnocení nabídek, opčním právu, soutěži o návrh), rozšiřuje povinné doručování prostřednictvím datových schránek a zadání některých veřejných zakázek prohlašuje za tzv. citlivou činnost. Na semináři bude věnována pozornost rovněž předcházející novele č. 417/2009 Sb., která nově upravuje zejména námitky a přezkumné řízení. Lektorem bude Mgr. David Dvořák z advokátní kanceláře MT Legal, spoluautor zákona č. 137/2006, o veřejných zakázkách. Bližší informace podá pracovník katedry doc. Ing. Václav Jelen, CSc., e-mail jelen@ /on/ fsv. cvut.cz, tel.: 224 354 531.

MO000950-9

n 8. 9 Praha, Kongresové centrum Kunětická hora, Dříteč Vodohospodářská infrastruktura Seminář na téma Životnost a obnova vodohospodářské infrastruktury se bude zabývat komplexním a systémovým přístupem při řešení dané problematiky. Více naleznete na www.aquion.cz.

Ilustrační FOtO: archIv

KALENDÁRIUM

srpen 2010

3 MĚSÍCE PRÁZDNIN Předplaťte si týdeník EKONOM na celý rok a zaplaťte pouze za 9 měsíců. 
  ,33

'! ,3 ,3$,($ $ ,3"3

+  1 %#+  '+%   - %  !+0 !2% .  .& 1  $

„   )  ,3
„ ///$! !$2 „ +1  .0 . +'+. ! !

#!+ 02 0' '+%$ ,


   2;;

 +#' (& (1)(&) ) 2;(;


  
 



 

 
  
  ) 7"#3:5% *':'5'* + /"*$ '0"'3 !% $ : %!'/,  4)

„   -   2;
„ 666)"'%'$): „ /9% " 585/#+/5 '%'$

*':'5'* /9% +/*) 1;

     




 !             ! 

             
    

Využijte výhody předplatitelů: • EKONOM každý čtvrtek ve schránce, o prázdninách ho doručíme na vámi předem určenou jinou adresu • přístup do elektronického archivu zdarma • členství v Economia Benefitklubu • ušetříte 600 Kč

Objednávejte na [email protected] nebo na tel. 800 110 022. Nabídka platí pro nové i navýšené předplatné do konce prázdnin.

www.ekonom.cz/predplatne

Prostě byznys MO001037-2

MO000986-6

KB Municip 4 210x297 ModerniObec.indd 1

19.2.2010 11:52:32