4,80 EUR

Odborný časopis pro veřejnou správu

11

listopad 2013 105 KČ / 4,80 EUR

kauza:

životní prostředí:

legislativa:

eAukce nákupů energií – šance, či rizika pro občany?

nanonátěry pomáhají lepšímu zdraví dětí v mateřských školách

jsou volení zástupci obcí a měst »lovnou zvěří«?

Měsíčník vydavatelství Economia MO11_ob_01.indd 1

ModerniObec.cz 31.10.13 12:34

RADNICE S PODNIKATELI NA JEDNÉ LODI. NENÍ TO UTOPIE!

Vyhlásili jsme nový ročník výzkumu Město pro byznys s cílem najít a ocenit město, které podporuje své podnikatele. Hodnotíme potenciál podnikatelského prostředí, rozsah a kvalitu služeb místních úřadů i pracovní a cenové podmínky pro obyvatele. V letošním roce hledáme také firmy, které pomáhají „svému“ městu, abychom ukázali možnosti oboustranně přínosné spolupráce radnic a podnikatelů. Výsledky sledujte na www.mestoprobyznys.cz

Odborným garantem je Hospodářská komora ČR, která udělila výzkumu záštitu. MO001475-2

MO11_ob_02.indd 2

31.10.13 13:16

FOTO: aRchiv

Boj s větrnými mlýny? Možná to tak někdy i vypadá. ale nevzdáme to! Ing. DaN JIráNek předseda Svazu měst a obcí ČR, primátor statutárního města Kladna

Svaz zaštítil Výzvu starostům 2013 a bude mj. požadovat sloučení dávek příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení. Pomohlo by to zlepšit evidenci a kontrolu vyplácení dávek do jednoho bytu či místnosti, aby v ní fiktivně nebydlely desítky osob.

listopad 2013

mo11_01.indd 1

N

a pět set starostek a starostů z celé republiky se na dny 19. a 20. září sjelo do Českých Budějovic, aby tam na XIII. Sněmu Svazu měst a obcí ČR zhodnotili činnost Svazu a shodli se na jeho směřování v dalších dvou letech. Přijaté a podrobně rozpracované priority reagují jak na nejnovější vývoj v legislativě, tak na dlouhodobé požadavky a problémy měst a obcí. Čeká nás proto spousta nových výzev, ale hlavně pokračující práce na dlouhodobých agendách. Přestože se může zdát, že jde často o boj s větrnými mlýny nebo drobnou mravenčí práci, je důležité neustávat a na našich požadavcích setrvat. Zřejmě nikdy totiž zcela neskončí boj s administrativní zátěží, která na obce nesporně naléhá a má spíše rostoucí ráz. Nejvíce bije do očí zákon o veřejných zakázkách, kvůli němuž obce v podstatě přestaly zakázky zadávat. Zároveň se potýkají s neadekvátně dlouhými lhůtami, v nichž ÚOHS vyřizuje stížnosti na úkony zadavatele. Určitě by pomohlo, kdyby zákon stanovil maximální lhůtu pro vydání rozhodnutí, po jejímž překročení by se předpokládala správnost zadávacího řízení. Za pozitivní krok považujeme říjnové schválení vládního návrhu zákonného opatření, jímž byl novelizován ZVZ a při jehož projednávání Senát akceptoval pozměňovací návrh senátora Pavla Eyberta. Od 1. 1. 2014 tak veřejné zakázky v režimu zákona budou na stavební práce vypisovány až od 6 mil. Kč a na dodávky a služby od 2 mil. Kč (viz též str. 32 – pozn. redakce). Usnesení Senátu bude muset ještě potvrdit nově ustanovená Poslanecká sněmovna. Věříme však, že změnu podpoří, a vyjde tak vstříc i dlouhodobé snaze SMO o co nejjednodušší zadávání veřejných zakázek. Palčivým problémem zůstává sociální soužití a související nešvary, které mu nahrávají. Jde o nesystémové vyplácení dávek, narůstající počet osob s trvalým pobytem na ohlašovnách, přeplněné ubytovny atd. Svaz proto zaštítil Výzvu starostům 2013 a bude mj. požadovat sloučení dávek příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení. Pomohlo by to zlepšit evidenci a kontrolu vyplácení dávek do jednoho bytu či místnosti, aby v ní fiktivně nebydlely desítky osob. Bezpodmínečně nutný bude také důslednější postih všech forem trestné činnosti, včetně drobné majetkové kriminality nezletilých. Významně se musí zvýšit postih přestupkové recidivy, aby mohla být posuzována jako trestný čin. Proto je třeba zprovoznit a zpřístupnit centrální registr přestupků, s nímž by municipality mohly pracovat. Přestože nejde o mediálně zajímavé téma, není dlouhodobě udržitelný způsob, jak jsou nyní starostové za svou práci odměňováni. Přitom by to vše mohlo snadno napravit vládní podzákonné opatření. Vážíme si toho, že letos přijel mezi starosty předseda vlády v demisi se svými ministry a také předseda Senátu. Nicméně důležité pro nás budou jejich následné kroky nejen při řešení výše uvedených problémů, ale i v oblastech samostatné působnosti obcí nebo ve financování školství či v nastavení veřejně prospěšných n prací a veřejné služby.

MO001376-2

Názor

www.regionservis.cz

SRDEČNĚ VÁS ZVEME NA: 28. listopadu 2013, Olomouc VIII. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE • 19. listopadu 2013, Praha NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Z POHLEDU ČINNOSTÍ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV • 19. listopadu 2013, Plzeň ROZPOČET 2014, AKTUÁLNÍ RIZIKA A STRATEGIE PRO ŘÍZENÍ FINANCÍ • 12. prosince 2013, Praha VI. ROZPOČTY, FINANCE A INVESTICE ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV TÉMATA SETKÁNÍ FINANCE, HOSPODAŘENÍ, FINANČNÍ A DAŇOVÁ SPRÁVA, LEGISLATIVA OBCE, ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ ATD. VÝHODNÉ AKREDITOVANÉ KURZY NAPŘ. NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Úřadům nabízíme akreditované kurzy na nejžádanější témata, s cenou 950,- Kč na osobu a den PODROBNOSTI NA ADRESE www.regionservis.cz REGIONSERVIS s. r. o. Nad Koupadly 287/5, Říčany u Prahy [email protected] Telefon: 240 200 272 Mobil: 724 931 593

www.regionservis.cz www.regionservis.net 1 31.10.13 13:18

Obsah ■ titulní strana

■ s p r áva a r O z v O j

Horní náměstí v Hrádku nad Nisou, oceněné v soutěži Cesty městy 2013 (Foto: Vít Štrupl)

■ názOr

Boj s větrnými mlýny? Možná to tak někdy i vypadá. Ale nevzdáme to! (Ing. Dan Jiránek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1

■ spektrum

Rozhodnuto! Titul Era Starosta roku 2013 patří Antonínu Novotnému _ _ _ KOVOZOO ve Starém Městě získalo atraktivní přírůstky _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Hrdinům letošních povodní patřil děkovný koncert _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Jihočeský kraj ocenil další své vynikající pedagogy _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ E.ON Globe Award ČR: Kněžice v soutěži nezapadly _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Základní knihovnu roku mají v Milíně _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Dřevěná hřiště z východu Čech jako inspirace _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

3 4 4 4 5 5 5

■ kauza

Mohou energetické eAukce pro domácnosti nést i rizika? (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 6

■ ekOnOmika

Konečně je tu politicky voňavé finanční téma se »sexappealem« (Ing. Luděk Tesař) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 9 Nad vyhláškou o požadavcích na schvalování účetních závěrek – přehled (Ing. Ivana Schneiderová, Ing. Zdeněk Nejezchleb) _ _ _ _ _ _ _ _ 10 Státní rozpočet: Do posledního čtvrtletí s lepším výsledkem než loni touto dobou _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 12 Neprůhlednými firmami protékají stamiliardy z veřejných prostředků _ _ 12

■ evrOpská unie

Investice, které jsou už ve městech i na venkově vidět (Mgr. Renata Škrobálková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 14

■ infOrmační a kOmunikační technOlOgie

Opava a Děčín, průkopníci otevřených dat (Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ 15 Elektronická komunikace /23 (Ing. Jan Handl) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 15 Komunikace na úřadě aneb Jak slyšet očima (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ 16

■ management

Jak mohou obce podpořit plán pozitivního stárnutí _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Česko se po krizi učí, jak na nezaměstnanost _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Festival projektového řízení _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Správný personalista je doma mezi lidmi, říká nominantka (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

17 17 17 18

■ t é m a : p O ř á d á n í s l av n O s t í , t r h ů a v ý s tav

Zahradně-krajinářské výstavy zlepšují prostředí sídel (Ing. Lucie Miovská, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Dění v centru Havlíčkova Brodu vydatně napomáhá mobilní letní scéna (Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Dlažba náměstí skrývá elektroinstalaci _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Pořádání trhů si žádá mravenčí práci, ale výsledek stojí za to (Mgr. Šárka Sedláčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ I prodejní stánky jsou stavbami a jejich umisťování se řídí jistými pravidly _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Ve Vídni se daří zmírňovat negativní dopady pořádání akcí na životní prostředí _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

■ živOtní prOstředí

Fond ASEKOL pomohl také Krnovu _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ V Olomouci rozšířili monitoring stavu ovzduší _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Recyklujte s hasiči! má novinku _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Nanotechnologie pomůže předcházet infekčním onemocněním i ve školách (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ MODERNÍ OBEC – Měsíčník vydavatelství Economia

Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů vstoupilo do ICMA _ _ _ Proběhla Národní konference Venkov 2013 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Nebojte se lokálek /14 aneb Vhodná kolejová vozidla (Ing. Petr Tejkl) _ _ Zlevnit dopravní stavby? Stavbaři se diví (Tomáš Johánek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ Fond dopravy čeká v příštích letech výrazné omezení příjmů (Tomáš Johánek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Opuštěné pivovary ožívají (Mgr. Michal Horáček) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Žatec, město piva a chmele, kandiduje na seznam UNESCO (Ing. Jan Novotný, DiS.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Ve své tvorbě klademe důraz na krajinu a udržitelnost, říká oceněný Architekt roku _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Sídliště severní Moravy ožívají sportem _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Úprava zadávání veřejných zakázek obcím vyhovuje _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Kancelář SMO nově vede Jana Vildumetzová _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Jak se rozbíhá projekt Podpora meziobecní spolupráce? (Mgr. Ingrid Štegmannová, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ První podpis připojilo Broumovsko _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Soutěžte veřejné zakázky na kvalitu (Mgr. Daniel Kulhavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ Elektronické aukce sníží náklady i riziko korupce _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Omezit dopravní obslužnost? Neúměrně přibude osobních aut (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Neplatíte v obci zbytečně daň z plynu? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Hrádek opraví památkovou zónu, Semily zpřístupní řeku (Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Z Chomutova se daří vytěsňovat nepojištěná (a rizikovější) vozidla (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Jesle ohrožený druh? /2 (Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

■ l e g i s l at i va

Jsou volení zástupci obcí a měst lovnou zvěří? (JUDr. Tomáš Sokol) _ _ _ _ Trvalý pobyt není bydliště – a naopak (Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová) _ _ _ Radniční periodika po novele tiskového zákona (Mgr. Petra Bielinová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ NOZ: Stavba jako předmět díla (Mgr. Alžběta Svobodová, LL.M., JUDr. Petr Dobeš, LL.M.Eur., Ph.D.) _ _ _ Výbory zastupitelstva obce /1 (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Vyhodnocení vlivů územních plánů na udržitelný rozvoj území /1 (JUDr. Petr Fiala, Mgr. Ing. Ján Bahýľ) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ■ p r á v n í p O r a d n a _ ■ servis

27 27 28 28 29 30 30 31 31 32 32 33 33 34 35 36 37 38 39 40 42 43 44 45 47 48 48

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 50

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 52

■ s p O l e č n á p ř í l O h a č s p. m O d e r n í O b e c a O d p a d y :

19 21 21 22 23 24 25 25 25 26

f i n a n c O vá n í k O m u n á l n í c h p r O j e k t ů

Program MUFIS 2 funguje dál a dává obcím mnoho možností (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ I Větším teplárenským projektům svědčí vícezdrojové financování (Mgr. Pavel Kaufmann) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ III EuroMuni – zvýhodněné municipální úvěry ze zdrojů CEB _ _ _ _ _ _ _ _ _ IV Získejte dotace na využití komunálního odpadu (Mgr. Jakub Němec) _ _ _ VI Jak financovat pořízení komunální techniky? Možností se otevírá více _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ VII Vstřícnost radnic násobí úspěch podnikatelských projektů (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ VIII Samosprávy a podpora podnikatelských nemovitostí (Ing. Silvie Pochtiolová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ IX V hornorakouských obcích sázejí i na modely PPP _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ X Účelové zapojení daně z nemovitostí (Lena Mlejnková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ XI Co přinášejí dotace odpadovému hospodářství? Nikdo neví (Ing. Jarmila Šťastná) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ XII

Uzávěrka tohoto čísla: 24. 10. 2013

Ročník XIX, číslo 11 • Vychází 7. 11. 2013 • Cena výtisku ve volném prodeji 105 Kč • Roční předplatné 1260 Kč • Adresa redakce: Moderní obec, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, e-mail: moderni.obec@ economia.cz, www.moderniobec.cz • Ředitel redakcí: Vladimír Piskáček • Šéfredaktor: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, e-mail: [email protected] • Zástupkyně šéfredaktora: Mgr. Simona Dvořáčková, tel.: 233 071 491, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Radmila Bláhová • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • Manažer marketingu: Blanka Bumbálková, tel.: 233 071 422, e-mail: [email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka a starostka města Mohelnice; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, zastupitelka města Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: Economia, a.s., IČ: 28191226, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 • Inzerce: Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • Doručování předplatného provádí: Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Nová média, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] • Tisk: Typos, tiskařské závody, s. r. o. • Sazba a reprodukční část: Economia, a.s. Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2013 Economia, a.s.

2 MO11_02.indd 2

listopad 2013

31.10.13 12:28

FOTO: irena jíchOvá hOškOvá

Spektrum

Šek na čtvrt milionu korun vítězi Antonínu Novotnému z Podbřezí předala Starostka roku 2012 Vlasta Mokrá z Násedlovic (snímek vlevo) spolu s ředitelem Kanceláře představenstva ČSOB Ondřejem Škorpilem. Vpravo skupinové foto všech finalistů na závěr ceremoniálu.

C

FOTO: irena jíchOvá hOškOvá

elkový vítěz letošního, už 5. ročníku prestižní soutěže Era Starosta roku stojí v čele obce Podbřezí na Rych‑ novsku s necelými 550 obyvateli od roku 1994, tedy již páté volební období. An‑ tonín Novotný si hodnotitelskou komisi získal svým neobyčejně lidským i efektivním přístupem k vedení obce. Soutěž probíhá v rámci podpory projektů zaměřených na komunitní rozvoj, který vyhlašuje Era ve spolupráci s Nadací VIA. Letošní výsledky byly slavnostně oznámeny 22. října v pražské Malostranské besedě. Jak zaznělo v nominaci konečného vítěze podepsané obyvateli Podbřezí, »i přes všechny jeho zásluhy, které se nedají ani spočítat a z nichž některé budou navždy skryté, zůstal náš starosta pokorným člověkem«. O Antonínu Novotném mnohé napovídá také krédo, jímž se v úřadě starosty řídí: »Nechceme, aby tu lidé pouze bydleli. Chceme, aby tu lidé žili.« Pod jeho vedením Podbřezí rozkvetlo do krásy – a například získalo i titul Vesnice roku 2006 Královéhradeckého kraje. V Podbřezí najdeme revitalizovanou náves s krásným parkem, multifunkční hřiště, opravené veřejné budovy a funguje tam rovněž nová Montessori mateřská škola s indiviuálním

»Povodňový« starosta Jan Bostl a Zuzana Kalátová, mluvčí Ery a Poštovní spořiteny.

listopad 2013

MO11_03_05.indd 3

přístupem k dětem, do níž mají zájem přihlašovat své nejmladší ratolesti také lidé z okolních obcí. Žel, ne všem lze z kapacitních důvodů vyhovět. Především však v obci aktivně působí Sbor dobrovolných hasičů, Sdružení žen Podbřezí, o. s., Sportovní klub Skalka, Klub českých turistů Skalka, dětský oddíl Skaláci, honební společenstvo a sdružili se tam také chovatelé poštovních holubů. Už však samotná účast ve finále soutěže Era Starosta roku byla obrovským úspěchem. Letos finálovou pětici spolu s Antonínem Novotným tvořili: Růžena Balláková ze Svatého Jana nad Malší (okr. České Budějovice), Josef Mikulášek ze Sloupu (okr. Blansko), Radim Sršeň z Dolních Studének (okr. Šumperk) a Zdeněk Valenta z Března (okr. Chomutov). Pořadatelé soutěže pro všechny finalisty včetně celkového vítěze letos připravili milou novinku: Spolu s diplomy si z Prahy odvezli symbolické šeky na dvacetitisícové prémie pro své obce. A jak na slavnostním ceremoniálu potvrdil Ondřej Škorpil, ředitel kanceláře představenstva ČSOB, tato skupina (na českém trhu mj. působí i pod obchodními značkami Era a Poštovní spořitelna) podpoří soutěž Era Starosta roku také napřesrok v neztenčeném finančním objemu. Dalším překvapením pro starostky a starosty nominované do letošního ročníku soutěže bylo rozhodnutí organizátorů udělit zvláštní cenu hodnotitelské komise jedné/jednomu z nich za osobní nasazení při zvládání situací spojených s červnovými povodněmi. I v této soutěžní kategorii se mezi mnoha jímavými příběhy obětavosti »povodňových« starostek a starostů hodnotitelské komisi složitě vybíralo. Nakonec se rozhodla pro Jana Bostla z Kvíčovic (okr. Domažlice), který si z Prahy pro svou /rš/ obec odvezl šek na 50 tisíc korun.

FOTO: irena jíchOvá hOškOvá

rozhodnuto! titul era Starosta roku 2013 patří Antonínu Novotnému

Ocenění finalistům předávali (shora dolů): Zdeňku Valentovi z Března manažerka Společenské odpovědnosti Ery Jitka Švejcarová, Radimu Sršňovi z Dolních Studének předsedkyně poroty Daniela Brůhová, Josefu Mikuláškovi ze Sloupu šéfredaktor Moderní obce Ivan Ryšavý a Růženě Ballákové ze Sv. Jana n. M. Jiří Humplík, zástupce šéfredaktora Deníku.

3 31.10.13 12:44

Spektrum

C

elkem 67 nových modelů zvířat z elektroodpadu, kovu i dřeva přibylo v areálu společnosti REC Group ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Stalo se tak během dalšího ročníku akce Děti a KOVOZOO, kterou tato firma uspořádala pro veřejnost a během níž každý mohl z připravených odpadových materiálů sestavit libovolného tvora podle své fantazie a manuální zručnosti. Nově tak lze nyní v KOVOZOO spatřit zejména různá plemena psů ze všech materiálů, z nichž se tvořilo, dřevěného koně

Pegase, kovovou medúzu Médeu, štíra, lva atd. Tvůrci nejlepších přírůstků byli odměněni zajímavými cenami. KOVOZOO v klidové zóně někdejšího cukrovaru je unikátní expozicí, neboť veškeré modely skutečných i bájných zvířat tam vznikly vesměs z odpadu, ať už je vyrobili umělečtí kováři, či běžní kutilové. V sousedství KOVOZOO jsou další atrakce, například maják a pirátský koráb, jež nelze z Brněnské ulice přehlédnout, Atrakce ve Starém Městě se proto mohou stát i zajíma/sk/ vým tipem na rodinný výlet.

FOTO: archiv rec grOup

Stálá expozice nevšedních tvorů z odpadů počítá s dalšími přírůstky, neboť ve Starém Městě sázejí i na motivační akci Děti a KOVOZOO.

Hrdinům letošních povodní patřil děkovný koncert

t

obětavých lidí ze složek záchranného systému, ale i dobrovolníků,« uvedl při zahájení koncertu 1. náměstek primátora hl. m. Prahy Jiří Vávra. Ten také spolu se zástupci Asociace lodního průmyslu předal pražským hasičům záchranný člun, který by jim měl nahradit plavidlo zničené během povodní. Děkovný koncert byl uspořádán časopisem Rescue Report ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem ČR, Policií ČR, Letištěm Praha Letňany a Městskou částí /sk/ Praha – Letňany.

FOTO: archiv

isíce hasičů a dalších záchranářů z celé republiky se v říjnu sešly na letňanském letišti v Praze na děkovném koncertu Povodně 2013. Byl věnován všem, kteří se aktivně podíleli na záchraně životů, ochraně zdraví a majetku během letošních červnových povodní. »Alespoň touto cestou bych ještě jednou chtěl poděkovat všem, kdo jakýmkoliv způsobem letos v červnu pomáhali při ničivých povodních. Nedovedu si představit, jak bychom dokázali velkou vodu ustát bez

Součástí programu bylo také předání nového záchranného člunu pražským hasičům.

4 MO11_03_05.indd 4

FOTO: archiv kraje

kOVOZOO ve Starém městě získalo atraktivní přírůstky

Skupinové foto vynikajících jihočeských pedagogů, kteří v českobudějovickém sídle kraje převzali zasloužená ocenění.

Jihočeský kraj ocenil další své vynikající pedagogy

V

ítězové již III. ročníku ankety Vynikající pedagog Jihočeského kraje byli slavnostně vyhlášeni počátkem října v Českých Budějovicích. Z rukou radního pro oblast školství Tomeše Vytisky a Jany Krejsové, předsedkyně výboru pro školství, vzdělávání a zaměstnanost Zastupitelstva Jihočeského kraje, převzali ocenění i poukázky na nákup knih. Nejvíce oceněných učitelů – celkem šest, je ze škol v krajské metropoli. »Cílem ankety vyhlašované Jihočeským krajem je upozornit na mimořádné aktivity pedagogů různých typů škol a školských zařízení, vyzdvihnout jejich výjimečný celoživotní přínos pro školu, ocenit jejich dosavadní pedagogické působení i úspěchy v mimoškolní práci s dětmi a mládeží,« konstatoval krajský radní Tomeš Vytiska. Anketa je určena pedagogickým pracovníkům působícím na školách a školských zařízeních zřizovaných Jihočeským krajem. Vyhlašuje se ve dvou kategoriích. První z nich platí pro učitele mateřských, základních, základních uměleckých, středních, vyšších odborných škol a konzervatoří. Druhá kategorii je určena pro pedagogické pracovníky školských zařízení pro zájmové vzdělávání, tedy především pro lidi pracující s dětmi v domech dětí a mládeže, školních družinách, školních klubech, domovech mládeže, ale i v dětských domovech. »Kandidáta může navrhnout ředitel školy nebo školského zařízení, v němž daný pedagog působí,« uzavřel Tomeš Vytiska. /sk/ listopad 2013

31.10.13 12:44

Spektrum

V

ítězem letošního ročníku soutěže E.ON Energy Globe Award ČR se stal projekt na snížení energetické náročnosti Hotelu‑vinařství Galant v Mi‑ kulově (kategorie Firma). Projekt potvrdil, že ani skleníkové plyny nemusejí být odpadem, zatěžujícím životní prostředí. Lze je využít k výrobě vína ive wellness programu. Letošního celkového vítěze soutěže vybrali 7. 10. diváci v pražském Divadle na Vinohradech z výherců čtyř soutěžních kategorií. Kromě uvedeného vítěze kategorie Firma to v kategorii Kutil byl energetický aktivní dům architekta Jana Řežába v Plz‑ ni – Bolevci, v kategorii Obec projekt obce Kněžice a v kategorii Mládež projekt tech‑ nologické školky ENERGIS 24 předkladatele Radovana Šejvla.

Všechny tři obecní projekty, které byly nominovány do závěrečného kola hlasování v kategorii Obec, tedy projekt z Kněžic na Nymbursku, využití tepla ze zemních vrtů pro ZŠ v Dolním Újezdě na Svitavsku a energetické úspory při rekonstrukci go‑ tického hradu v Soběslavi na Táborsku, jsme podrobněji představili už v zářijovém vydání Moderní obce. Proto jen připomínáme, že první energeticky nezávislá obec Kněžice staví na vlastní bioplynové stanici, v níž se přeměňuje valná část odpadních surovin vzniklých v obci na bioplyn. Spolu s přímým spalováním fytomasy utváří uzavřený energetický okruh, z něhož vystupuje elektřina jako zpeněžované zboží pro veřejnost a teplo pro místní spotřebu obyvateli obce. /sk/

FOTO: archiv e.On

Vítězové jednotlivých kategorií (zleva): Radovan Šejvl (kat. Mládež), Jan Řežáb (kat. Kutil), celkový vítěz Jiří Marián (kat. Firma) a Milan Kazda (kat. Obec)

FOTO: archiv nadace dřevO prO živOT

e.ON Globe Award Čr: kněžice v soutěži nezapadly

Dřevěné hřiště v pardubické MŠ nábřeží Závodu míru nestálo víc než 0,5 mil. Kč.

Dřevěná hřiště z východu Čech jako inspirace

N

adace dřevo pro život oznámila výsledky ankety Dřevěná stavba roku 2013. V kategorii Dřevěná hřiště letos triumfovalo Centrum tvořivých a her‑ ních aktivit (na snímku) v pardubické MŠ na nábř. Závodu míru (investice do 0,5 milionu Kč) spolu s Lanovým hřištěm U ro‑ tundy v Zoo Dvůr Králové n. L. (investice nad 0,5 mil. Kč). Zvláštní cena patří Dětské‑ mu přírodnímu zábavnímu areálu Šťastná země v Českém ráji poblíž hradů Trosky a hrubá Skála, jehož zřizovatelem je společnost Tomovy parky (více informací k anketě je na: www.drevenastavbaroku.eu). /sk/

Základní knihovnu roku mají v milíně

listopad 2013

MO11_03_05.indd 5

Dana Reiterová pro Moderní obec uvedla: »Úspěch nás samozřejmě potěšil. Máme pocit, že naše nadšení a práce „navíc“ nejsou vynakládány zbytečně. Myslíme si však, že je často lepší dělat méně akcí – ale zato kvalitních, než se v aktivitách rozdrobit a riskovat nesoulad ve vlastních rodinách a skončit syndromem vyhoření…« Cenu Knihovna roku uděluje ministr kultury. Zvláštní ocenění v kategorii Základ-

ní knihovna získaly místní knihovny v Žab‑ ni (okr. Frýdek-Místek) a v Měrunicích (okr. Teplice). Hlavní cena v kategorii Informační počin patří Městské knihovně Litvínov. Městskou knihovnou roku 2013 se stala Knihovna města Hradce Králové. Tuto zvláštní cenu uděluje Svaz knihovníků a informačních pracovníků a firma Skanska (více o soutěži na: wwwold.nkp.cz/o_knihovnach/KnRoku/2013/index.htm). /sk/

FOTO: archiv Skip

k

nihovnou roku 2013 v kategorii Základní knihovna se stala Knihovna v Milíně na Příbramsku pojmenovaná po významném rodákovi Dr. Emanuelu Bořickém, zakladateli české mineralogie a petrografie. Knihovnice Dana Reiterová (vedoucí), Jitka Slancová a Klára Růžičková chtějí za odměnu 70 tisíc korun pořídit altánek na přilehlou zahradu. Mohla by se tak ještě lépe využívat pro akce pořádané knihovnou. Už teď na »zahradě pro všechny« – díky péči knihovnic – slouží lavičky, horolezecká stěna, dětské pískoviště či houpačky, ale nechybí tam ani psí studánka nebo králíkárna. Knihovnice by rády využily odměnu i na nákup barevné laserové tiskárny. Knihovna má 16 tisíc knih a eviduje 322 čtenářů, kteří ji za rok navštíví 4400krát (údaje z loňska). Ke specialitám knihovny s nadstandardní provozní dobou patří roznášková služba až do okolních osad. Nyní to jsou už dva roky, po něž knihovna působí v Centru volnočasových aktivit, přestavěném z někdejší sýpky. V objektu je rovněž mateřské centrum, nízkoprahový klub i výstavní a přednášková síň.

V Zrcadlové kapli pražského Klementina ceny přebírali také zástupci knihoven v Litvínově (snímek vlevo) a Milíně.

5 31.10.13 12:44

Kauza

mohou energetické eaukce pro domácnosti nést i rizika? Skrývají elektronické eAukce energií pro domácnosti, jak je stále častěji na svém území podporují města a obce, rizika, jež se dosud nestačila projevit ve své plné nahotě? Nebo jsou pochybnosti nad sdruženými smlouvami uzavíranými vítězi eAukcí s domácnostmi ve skutečnosti živeny velkými hráči na trhu s energiemi, jimž náhle vyrostli nepříjemní konkurenti?

N

a 125 měst a obcí obeslal v polovi‑ ně října Energetický regulační úřad (ERÚ) dotazníky, v nichž zjišťuje zkušenosti radnic s eAukcemi energií pro domácnosti. Úřad distribuuje další dotaz‑ níky i nadále – vesměs do měst a obcí, jež zveřejnily záměr spolupořádat nebo zpro‑ středkovat pro domácnosti na svém území tuto formu elektronických nákupů zejména elektrické energie a zemního plynu. Mluvčí ERÚ Jiří Chvojka pro Moderní obec potvrdil, že úřad si již nechal zpraco‑ vat analýzu průběhu a výsledků energetic‑ kých eAukcí, aby mohl případně včas činit preventivní kroky k ochraně spotřebitele předtím, než nabude účinnosti většina smluv, které domácnosti podepíší s do‑ davatelem vzešlým coby vítězem aukce. Značná část smluv by totiž měla začít pla‑ tit od 1. 1. 2014. »Na základě monitoringu trhu jsme zjistili, že smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny nebo plynu uzavírané na základě výsledků eAukcí se mohou stát problémem pro možná až desítky tisíc lidí,« vysvětlil Jiří Chvojka.

saNKčNí poplatKy, NemožNost výpovědi, fixace ceNy Na růzNá období, horší servis… Riziky podle jeho slov mohou např. být sankční poplatky od organizátora aukce, smlouva na dobu určitou bez možnosti individuálních změn nebo výpovědi (růz‑ né období od jednoho roku až do pěti let), fixace ceny na různá období či skryté po‑ platky. Protože se leckterému novému do‑ davateli energií od 1. 1. 2014 násobně zvýší počet klientů, nelze vyloučit ani to, že ne‑ bude schopen vůči nim dostát svým krát‑ kodobým i dlouhodobým závazkům, což se může promítnout do případného přerušení nebo ukončení dodávky pro velké množství odběratelů v jednom místě. »ERÚ má k dispozici dva základní nástro‑ je,« uvedl mluvčí. »Především je to osvěta. Ale budeme‑li mít podezření nebo obdrží‑ me stížnosti na ustanovení již uzavřených sdružených smluv, můžeme provést jejich kontrolu, jsou‑li v souladu se zákonem,« dodal Jiří Chvojka. Jeho varování potvrdil Ing. Vladimír Štěpán, partner a jednatel společnosti ENA s. r. o., specializované konzultační firmy za‑ měřené na poradenství v energetice, již si ERÚ vybral ke zpracování uvedené analýzy.

6 MO11_06_08.indd 6

»Je jasné, že někteří dodavatelé chodí do eAukcí s nereálně nízkou cenu za energie, ale jejich obchodní podmínky obsahují množství poplatků a sankcí, na jejichž zá‑ kladě by se jim zřejmě měla vylepšit zisko‑ vost. Zejména první organizované eAukce se podle našich podkladů nezdají být trans‑ parentní,« řekl Vladimír Štěpán. »Energe‑ tické eAukce pro domácnosti se zatím mo‑ hou týkat „jen“ desítek tisíc, ale možná už i stovky tisíc domácností. Riziku se pocho‑ pitelně vystavujete vždy, když podepisuje‑ te produkt, který sice může být díky aukci levnější, avšak neznáte‑li přitom obchodní podmínky vítěze či jeho finanční stabilitu.« slepice, Nebo vejce? Nabízí se ještě jedna otázka: Jsou ceny energií dosažené pro domácnosti na eAuk‑ cích opravdu výhodné v kontextu trendů vývoje cen silové elektřiny na energetických burzách ve světě? Přínosy sdružených ná‑ kupů energií prostřednictvím eAukcí totiž poněkud stírá fakt, že napřesrok trh může stlačit ceny jak elektřiny, tak zemního ply‑ nu (toho však hlavně od roku 2015). Lze se proto pouze dohadovat, nakolik se na avizovaném poklesu cen energií v Česku během roku 2014 bude podílet současný boom energetických eAukcí pro domác‑ nosti (ale i pro města, obce a jejich příspěv‑ kové organizace, dobrovolné svazky obcí apod.), který klíčovým hráčům na trhu při‑ nesl zdatnou a velmi aktivní konkurenci. Ve společnosti eCENTRE, a. s., která pat‑ ří k průkopníkům eAukcí pro kraje, města, obce – a od března 2013 i pro domácnosti, o tom mají jasno. Jak uvedla marketingová manažerka Alice Mazurková, snížení cen energií, jež někteří velcí hráči na trhu už oznámili, »vnímáme jako přínos pro lidi, na němž se s hrdostí podílíme. Hlavně je to vý‑ sledek lidí samotných. Nebýt toho, že se do eAukcí sdružili a využili své koupěschop‑ nosti ke snížení cen, zřejmě by ani tito velcí hráči nebyli dost motivováni k tak výraz‑ ným poklesům cen, které nyní slibují«. Nebo je to jinak? Co když očekávaný po‑ kles cen je dán vývojem cen silové elektřiny na světových burzách, na němž se pořada‑ telé eAukcí jen »přiživují«? »Aukce na dodávky energií jsou přede‑ vším výdělečnou činností pro jejich pořa‑ datele,« konstatoval Vladimír Vácha, mluv‑ čí společnosti E.ON Česká republika s. r. o.

»Atraktivitu slev v aukcích umožňuje aktu‑ ální pokles cen silové elektřiny na příští rok. Jenže na ten se mohou těšit všichni zákaz‑ níci, aniž by se aukcí účastnili.« Zdá se tedy, že ani nadále nebude zodpo‑ vězena příslovečná otázka: »Co bylo dřív? Slepice, nebo vejce?«. Resp.: »Je trend k po‑ klesu cen energií dán (též) aktivitami po‑ řadatelů eAukcí? Nebo se současný boom eAukcí pasivně opírá o očekávaný pokles cen energií, aniž by jej sám ovlivnil? Buď jak buď, Vladimír Štěpán podtrhl, že podpis smlouvy na základě vstupu do eAukce na dobu určitou (dva až tři roky), nemusí být pro domácnost výhodou. »Za‑ tím je to jen otázka názoru, zda ceny energií opravdu klesnou – a pokud ano, pak o ko‑ lik,« uvedl. »Druhou věcí je, nabízí‑li do‑ davatel v aukci slevu 20–30 % a neuvádí‑li přitom, že jde o slevu proti minulému roku. A že by tedy ceny energií pro domácnost stejně klesly, a to i bez aukcí. Svým způso‑ bem jde o marketingový trik na domácnosti a s ERÚ ještě musíme prodiskutovat, zda by měl řešit i tyto záležitosti,« upozornil jedna‑ tel společnosti ENA. co říKají čez, e.oN a rWe Když jsme se v říjnu za Moderní obec do‑ tázali společností ČEZ, E.ON a RWE na to, disponují‑li evidencí, nebo alespoň odhady o tom, kolik jim od 1. 1. 2014 v důsledku eAukcí ubude klientů z řad domácností, ani od jedné z nich jsme žádnou konkrétní od‑ pověď neobdrželi. O to sdílnější byly, když se vyjadřovaly k cenám energií, které nejno‑ věji domácnostem nabízejí. Ing. Jan Pavlů, mluvčí společnosti ČEZ, a.s., zdůraznil, že Skupina ČEZ už 17. 9. ozná‑ mila snížení cen silové elektřiny pro do‑ mácnosti o 20 % u produktové řady ČEZ FIX ihned a o 15 % u produktové řady ČEZ Comfort od 1. 1. 2014. »O 20 % nižší cena silové elektřiny je u ČEZ FIX garantována až do konce roku 2015,« podtrhl mluvčí a do‑ dal: »Skončí‑li tedy eAukce energií s výsled‑ kem snížení ceny silové elektřiny o přibliž‑ ně 16 % oproti stávajícím cenám, je zřejmé, že tato vysoutěžená cena nebude pro kon‑ cového odběratele výhodnější. Nehledě na fakt, že s ČEZ FIX šetří zákazníci okamžitě, zatímco u aukcí je čeká přechod k jinému dodavateli, což trvá až půl roku. Nové ceny tak začnou pro účastníky eAukcí platit tepr‑ ve v době, kdy i ostatní dodavatelé už dávno změní ceníky,« dodal Jan Pavlů. »Dnes je evidentní, že ceny od RWE a řady dalších dodavatelů od 1. 1. 2014 budou niž‑ ší,« sdělil Mgr. Martin Chalupský, mluvčí skupiny RWE. »Takže kdo před pár týdny získal v aukci slevu na elektřině, může na‑ konec zjistit, že jeho cena z aukce je dokon‑ ce vyšší než standardní tržní cena.« Podle Vladimíra Váchy z E.ON mohou eAukce do určité míry trh ovlivnit. Ovšem

listopad 2013

1.11.13 10:27

Kauza

aNKeta

Hlasy ze tří měst: Dobře připravené eAukce pro domácnosti s sebou problémy nepřinášejí 1 Týkají se možná rizika, o nichž hovoří Ener‑

Ing. Michal Brunclík, místostarosta města Krnov (okr. Bruntál) 1) První eAukce k nákupu elektřiny a zemního plynu pro domácnosti se u nás konala letos koncem května. Tedy v době, kdy ještě nemohlo být zcela zřejmé, jak se bude energetický trh vyvíjet a že i »velcí hráči« na něm budou zlevňovat. Osobně se domnívám, že tomuto trendu napomohly i hromadné eAukce. Nevýhod‑ ných podmínek u nových smluv pro domácnosti si nejsem vědom: Nikdo z účastníků se na nás v tomto slova smyslu neobrátil s podnětem. Lidé do eAukce vstupovali dobrovolně, nevedla se žádná agresivní masová kampaň. Občané, kteří se jí účastnili, obvykle chtěli změnit dodavatele, ale současně se obávali, aby nenaletěli pochybným podomním prodej‑ cům. Mnozí dokonce městu za pomoc děkovali. Vět‑ šina účastníků zahajuje odběr od nových dodavatelů od 1. 11. 2013, další větší skupina od 1. 1. 2014. 2) Sto čtyřicet domácností. Aukce jsem se zúčastnil i já se svým odběrným místem na elektrickou energii, podepsal jsem smlouvu a rozhodně nelituji. A jak jsem uvedl výše, na radnici se se stížností, např. na nevýhodně nastavené obchodní podmínky, neobrátil žádný občan. O dalším »kole« e‑Aukcí pro domácnosti v nejbližších měsících však město nyní neuvažuje. Je totiž třeba vyhodnotit si tuto naši první reálnou zkušenost s náběhem nových dodavatelů i případné komplikace – prostě celou akci analyzovat. 3) Určitě je dobré i u eAukcí pro domácnosti využít již prověřeného realizátora. My se letos v květnu spolehli na společnost eCentre, která pro město již v minulých letech zajistila dvě eAukce na elektřinu, díky nimž jsme ušetřili několik milionů korun oproti standardním ceníkovým cenám společnosti ČEZ.

Mgr. Filip Kořínek, starosta města Černošice (okr. Praha‑západ) 1) Všichni dodavatelé, kteří se účastnili eAukcí pořádaných společností eCENTRE, s ní podepsali smlouvu, v níž mj. stvrdili akceptaci některých zá‑ sadních podmínek k ochraně svých budoucích zákazníků. Jednotlivým domácnostem pak vítězové aukcí kromě návrhu smluv předložili také své potvrzení, že tyto závazky budou respektovat. Sám jsem jako účastník eAukce dostal od vítěze písemně např. potvrzení, že nebudou účtovány žádné skryté poplatky a sankce atd. Věřím, že to, co v otázce zmi‑ ňujete, jsou obavy liché, zčásti asi přiživované dosud dominantními hráči, kteří nyní přicházejí o značnou část trhu – a pochopitelně se brání. Nicméně současně sami nedávno ohlásili slevy pro své zákazníky, a tak jen potvrzují, že pro snižování cen existuje značný prostor a využít jej nemusí být na úkor kvality. Noví hráči na trhu, kteří ke své činnosti získali od státu potřebná oprávnění, se jistě snaží na trhu vybudovat pozici dlouhodobě. Myslím, že zákazníci (domácnosti a podnikatelé) u nás dnes tahají za delší konec. 2) Do červencové eAukce bylo zapojeno 246, do srpnové pak dalších 122 domácností. Některé nakupovaly elektřinu i plyn, některé jen na jedno odběrní místo, jiné přidaly i další (chatu, byt). Nyní probíhají poslední várky podpisů nových smluv mezi domácnostmi a vítězi aukcí, zatímco těm, kdo nové smlouvy podepsali již v září, už začínají přícházet vyrozumění o přijetí výpovědi smlouvy stávajícími dodavateli. A s nimi také přesvědčovací dopisy, že by nám také vlastně mohli ceny snížit, a předvyplněné formuláře pro zpětvzetí výpovědi. To první však měli udělat už dávno, jakmile to podmínky na světovém trhu dovolily. To druhé domácnosti již nyní udělat nemohou, protože by tím porušily podmínky účasti v aukci – ale ani k tomu nemají žádný velký důvod. 3) Doporučil bych spolupracovat s agenturou, která má v oboru dostatečně velké zkušenosti a dostatečně silné postavení. Aby totiž dokázala do své aukční síně přivést všechny významné hráče na trhu a zároveň je zavázat k plnění takových podmínek, za nichž by zájmy domácností byly do budoucna ochráněny. Určitě existují nějaká rizika: To platí ve svobodné a tržní ekonomice vždy, a u nových věcí a v přelomových oka‑ mžicích vývoje na trhu dvojnásob. Nám se však zatím využití eAukcí a spolupráce s alternativními dodavateli

Petr Hable, starosta Nového Města nad Metují (okr. Náchod) 1) Určitě je nutné, aby se město spojilo s takovým realizátorem eAukce, jenž zadávací podmínky připraví tak, aby dodavatel nemohl uplatňovat vůči odběratelům žádné skryté poplatky, nevý‑ hodné podmínky apod. Je‑li dobře připravena dokumentace, kterou musejí ucha‑ zeči respektovat, chtějí‑li se aukce účastnit, zavazuje je to k jejich dodržení následně při uzavírání smluv s domácnostmi. V Novém Městě nad Metují máme vlastní několikaleté zkušenosti s realizacemi eAukcí na nákup energií pro město, příspěvkové organizace, ale i pro 15 obcí v rámci DSO Novoměstsko. Díky tomu jsme přistoupili k realizaci aukcí tak, abychom eliminovali případné možné komplikace s uzavíráním nových smluvních vztahů pro domácnosti a drobné firmy. Město k tomu uzavřelo smlouvu o spolupráci s firmou A‑Tender, s. r. o., která aukce organizuje. 2) Do prvního kola aukce vstoupilo zhruba 150 domácností, několik společenství vlastníků bytových jednotek, ale i drobných provozoven soukromých podnikatelů. 3) Využití této možnosti úspor v rozpočtech měst i domácností bych určitě doporučil. Jde o proces, kte‑ rý vyžaduje znalosti a přehled v dané oblasti. Proto je nezbytný dobrý výběr partnera, který aukci zor‑ ganizuje tak, aby byli občané maximálně spokojeni a s náležitostmi celého procesu podrobně seznámeni. Dlouhodobý efekt budeme moci nejdříve vyhodno‑ tit až po dvou letech, kdy bude ukončeno smluvní období prvních dodávek energií. A nepochybně se vyplatí, když se této problematice soustavně věnuje konkrétní zaměstnanec radnice – u nás je to Renata ■ Konvalinová z hospodářské správy.

jinak, než si možná jejich pořadatelé myslí. »Tlakem na cenu totiž mohou vést k rozvoji velmi levných dodavatelů a pravděpodobně přimějí zákazníky začít se více zajímat o to, kdo jim vlastně dodává energii a co v ceně za dodávku nabízí,« uvedl mluvčí E.ON. »To je z našeho pohledu pozitivní. Jde o úplně stejný vývoj na trhu jako s jinými služba‑ mi. Někteří zákazníci si zvolí nejlevnějšího dodavatele s dodávkou bez dalších služeb a s překvapením skrytém v obchodních podmínkách. Avšak výrazně převažuje podíl zákazníků, požadujících bezpečnou dodáv‑ ku elektřiny či plynu a k tomu kvalitní servis a služby. Ti se do dobrodružné aukce ne‑ pustí. Úsporou 20 % argumentují aukční fir‑

my. Porovnávají totiž standardní ceníky na letošní rok s výsledkem aukce zahrnujícím dodávku i na rok příští. Zákazník, jenž se o cenu a spotřebu energií více zajímá, může od svého dodavatele získat výhodnější pro‑ dukt s fixací na další rok, i když 20% slevy asi nedosáhne,« řekl Vladimír Vácha. RWE považuje eAukce za »neefektivní koncept«. »Pořadatelé chtějí za účast provi‑ ze, ale nejsou schopni a ochotni garantovat počty zákazníků a objemy dodané ener‑ gie,« uvedl Martin Chalupský. »Jediný, kdo z aukce nakonec bude profitovat, může být její organizátor. U domácností je otázkou, zda se vysoutěžily všechny složky koneč‑ né ceny, jsou‑li vyčerpávajícím způsobem

popsány parametry dodávky. Ti, kdo aukcí prošli, by si měli zkontrolovat, probíhá‑li fakturace podle toho, co se vysoutěžilo. Máme signály, že tomu tak vždy nemusí být. Proto zákazníkům, kteří se aukcí zú‑ častní, doporučujeme pečlivě prostudovat znění smluv a obchodních podmínek.« Vladimír Vácha za E.ON připojil: »Aby prodej byl rentabilní, musí dodavatel ušet‑ řit na službách pro výherce aukce, příp. ná‑ klady hradit z jiných zdrojů. Výše provize bývá poměrně velká: Výpočtem na zákla‑ dě zveřejněných dat u jedné z aukcí činila nejméně 1 mil. Kč, tj. v přepočtu 2000 Kč na domácnost. Naše rozhodnutí aukcí se neúčastnit nechceme měnit do doby, než

getický regulační úřad, i domácností, které vstoupily do eAukce podporované vaším městem? 2 Kolik domácností z vašeho města využilo možnosti vstoupit do eAukce a jaké jsou nyní jejich reakce na přechod k novému dodavateli? 3 Co byste poradili jiným radnicím, jež se teprve chystají, že eAukce pro své obyvatele podpoří? ■

listopad 2013

MO11_06_08.indd 7

■

vyplatily. Naše město samotné nakupuje elektřinu a plyn na burze již třetím rokem. Jediné problémy, jež zatím nastaly, byly administrativní komplikace při zápočtech záloh, avšak na celkové výhodnosti našeho rozhodnutí to nic nezměnilo. Kromě vlastních dobrých zkušeností a přesvědčení o prospěšnosti volné soutěže vycházím také z předpokladu, že spotřebitele v tomto strategickém oboru chrání stát a zákony. Takže vysou‑ těžit si lepší ceny rozhodně všem doporučuji. ■

›

7 1.11.13 10:27

Kauza

› poklesnou ceny aukčních provizí a než bu‑

dou v aukcích srovnávány i obchodní pod‑ mínky, služby atd. Domníváme se také, že většina zákazníků si chce dodavatele volit na základě vlastního uvážení a v nabídce si vybírat tak, aby výsledek vyhovoval jejich vlastním požadavkům. Soustředíme se pro‑ to spíše na rozšiřování nabídky produktů a služeb,« upřesnil mluvčí E.ON. »ČEZ se v zásadě jako dominantní doda‑ vatel nemůže eAukcí na dodávky elektřiny pro domácnosti účastnit. Nemůžeme růz‑ ným skupinám zákazníků nabízet různé produkty,« vysvětlil Jan Pavlů. »Druhým dů‑ vodem je, že naší strategií není konkurovat jen cenou. Nechceme smrštěním ceny na minimum okleštit veškerý zákaznický ser‑ vis a všechny doplňkové služby. To by neby‑ lo dlouhodobě udržitelné. S prozákaznic‑ kým přístupem, jejž se snažíme prosazovat, nemá taková strategie mnoho společného. Na trhu jistě existují zákazníci, kteří jako hlavní element při rozhodování o dodáv‑ kách energií zvažují jen cenu. Pro ně jsou eAukce energií vhodné a je možné, že do‑ davatele změní. Navíc se domníváme, že řada dodavatelů nabízí takové ceny, které je při vývoji ceny na burze směrem nahoru mohou existenčně ohrozit, čímž mohou zá‑ kazníky vystavit mnoha nepříjemnostem.«

KoNKureNceschopNé a čitelNé tržNí prostředí potřebujeme: pomůže veřejNé správě i lidem Dotazník z ERÚ pošta doručila i do Čer‑ nošic. »Samozřejmě že nějaká rizika exis‑ tují a časem se mezi novými dodavateli vyskytne méně kvalitní firma, nějaké pro‑ blémy apod.,« odpověděl v něm starosta Mgr. Filip Kořínek na otázku, zda má při‑ pomínky k eAukcím. »Ale to je na volném trhu normální a přijatelná cena za to, že zákazníci nejsou vystaveni silovému jed‑ nání monopolních hráčů,« napsal dále sta‑ rosta a potvrdil, že v Černošicích zatím mají s elektronickými aukcemi veskrze pozitiv‑ ní zkušenosti. Filip Kořínek se za svou do‑ mácnost eAukce sám zúčastnil, a mohl si proto prostudovat i smlouvu, v níž všichni účastníci aukce byli jejím organizátorem, společností eCENTRE, smluvně zavázáni mj. také k dodržení zákazu jakýchkoliv skrytých navýšení cen, poplatků apod. »Nejsme zásadně proti eAukcím. Pova‑ ižujeme je však pouze za jeden z možných nástrojů pro výběr dodavatele, který však obsahuje i řadu rizik,« odpověděl na pří‑ mý dotaz Moderní obce Vladimír Štěpán ze společnosti ENA, která zpracovává vzpo‑ menutou studii pro Energetický regulač‑ ní úřad. »Bude hotova v listopadu, při‑ čemž v ní zanalyzujeme všechna rizika, ale i přednosti eAukcí pro domácnosti,« podo‑ tkl jednatel. »Prodej elektřiny a plynu není totéž co prodej spotřebního zboží. Cena za komoditu je zkrátka jen jedním z faktorů, jež jsou podstatné pro rozhodnutí případ‑ ného odběratele,« připomněl Vladimír Ště‑ pán. A upozornil, že ve hře jsou jak domác‑ nosti, jež většinou neumí posoudit veškerá smluvní rizika, tak dodavatelé, kteří nemusí mít ani zkušenosti z trhu s energiemi, ani odpovídající odborné a finanční zázemí.

8 MO11_06_08.indd 8

Sdružené nákupy energií pro domácnosti na komoditních burzách prostřednictvím dohodce jako alternativa k eAukcím jsou vyloučeny, říká MPO Komoditní burza PROFIT se sídlem v Mohelnici již umožňuje prostřednictvím dohodce výhodné nákupy sdružených dodávek elektřiny i zemního plynu pro municipality. Burza na svém webu www.kbprofit.cz uvádí, že by nákupy energií prostřednictvím dohod‑ ce ráda zprostředkovávala i domácnostem. Burza však zároveň tvrdí (její aktuální stanovisko se nám nepodařilo zajistit), že tento její záměr stále zůstává v režimu připomínek ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Co brání nákupům energií pro domácnosti na ko‑ moditních burzách prostřednictvím dohodce? Zeptali jsme se MPO. Miroslav Kynčl z jeho tiskového oddělení sdělil: »Podle názoru MPO není přímá účast domácností v burzovních obchodech dle platné legislativy možná, protože domácnosti nejsou osobami opráv‑ něnými k uzavírání burzovních obchodů ve smyslu § 21 odst. 1 písm. b) zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpi‑ sů. Osobami oprávněnými k burzovním obchodům jsou osoby, které jsou členy burzy podle § 17 odst. 1 písm. a) a písm. c) zákona o komoditních burzách, a dále jiné osoby, pokud mají oprávnění k výrobě nebo zpracování zboží, jež je předmětem burzovních obchodů, anebo k obchodu s ním a ke službám, jež s obchodováním s tímto zbožím souvisejí, a obdrží vstupenku na burzovní shro‑ máždění. Specifickou skupinou jsou pak právnické osoby zřízené zákonem za účelem regulace trhu komodit nebo vytváření a ochraňování hmotných rezerv (SSHR). Požadavek existence „oprávnění“ znamená, že může jít pouze o osoby s vymezeným předmětem činnosti, který vyplývá ze zákona či

Nad eAukcemi a priori neláme hůl ani ERÚ a už pro jejich účastníky chystá ma‑ nuál, jak správně postupovat při vstupu do aukcí a jak reagovat na jejich výsledky. Není však pochyb o tom, že eAukce ener‑ gií, jejíž konání pro domácnosti zaštítí radnice (poskytne prostory pro kontaktní místa, akci propaguje apod.), se při nevy‑ dařeném výsledku může proti ní i politicky obrátit. Byť, jak podtrhla Alice Mazurková, radnice nemá žádnou odpovědnost za po‑ řadatele eAukce. To on řeší proces přípravy dat do aukce, oslovení dodavatelů na trhu, samotný průběh i vyhodnocení aukce, stej‑ ně jako veškerou další administrativu. Rad‑ nice nepřebírá odpovědnost ani za klienta, jenž se r ozhodne eAukci využít k uzavření výhodnějšího smluvního vztahu s novým dodavatelem energií. Mluvčí ERÚ Jiří Chvojka upozornil: »Měs‑ to (obec), na jehož území se eAukce energií pro domácnosti koná, by se mělo zasadit o naprostou informační otevřenost, zveřej‑ nění a porovnání všech obchodních pod‑ mínek a sankčních poplatků v rámci aukce, a to i ze strany přihlášených soutěžitelů. Mělo by také upozornit občany na rizika spojená s přechodem k novým dodavate‑ lům a trvat na férovém porovnání údajných úspor oproti stávajícímu řešení,« shrnul. Sluší se připomenout, že ceny elektřiny a zemního plynu se skládají z více složek.

správního rozhodnutí, tj. účastníky burzovních obchodů nemohou být subjekty, které nemají žádný specificky vymezený předmět činnosti, příp. nesouvisí‑li tento předmět s výrobou či zpracováním komodity. Spotřebitel – domácnost nakupované zboží zásadně nezpracovává tak, že by jej používal pro další výrobu, ani s ním dále neobchoduje, ale spotřebovává jej pro vlastní potřebu. Základní charakteristikou burzovního obchodu je to, že se ho mohou účastnit pouze osoby k tomu oprávněné. Pokud burza umožňuje, aby k burzov‑ ním obchodům měly přístup osoby, které k tomu ze zákona nejsou oprávněné, pak tyto obchody nemohou být kvalifikovány jako „burzovní ob‑ chody“ ve smyslu zákona o komoditních burzách, přestože jsou uzavírány „na burze“. Nedodržováním základních burzovních principů na straně burzy tak dochází ke zpochybnění transparentnosti a věro‑ hodnosti instituce burzy jako takové, tedy i k riziku zpochybnění transparentnosti a věrohodnosti dalších obchodů na této burze uzavřených. Takovou situaci je nutné pak ze strany burzy posoudit jako porušení povinnosti řádně organizovat burzovní obchody se sankčními dopady ve smyslu příslušných ustanovení zákona o komoditních burzách.« Podle Miroslava Kynčla je proto organizování ob‑ chodu na burzovních principech pro zájemce z řad domácností vyloučeno. »Funkčním mechanismem, který může přispět k rozšíření možností domác‑ ností, které chtějí spotřebovávat energie za nižší ceny, může být vedle výběru dodavatele energií s příznivějšími smluvními podmínkami i uzavírání obchodů v elektronických aukčních systémech,« dodal zástupce MPO.

Například u elektřiny výši DPH a spotřební (ekologickou) daň z elektřiny, stejně jako regulované poplatky za distribuci, systé‑ mové služby, příspěvek na podporu obno‑ vitelných zdrojů či poplatek za zúčtování operátora trhu sebeúspěšnější eAukcí snížit nelze. Pohybovat s cenou lze jen u tzv. silo‑ vé elektřiny (pevná sazba za měsíc + reálně odebraná elektřina), která však z celko‑ vé ceny proudu tvoří asi 36,7 %. Případná úspora dosažená eAukcí ve výši 20 % tedy o pětinu sníží pouze cenu silové elektřiny. Proto patrně zaujme informace o snaze ERÚ snížit – podle jeho názoru – neúměr‑ ně vysoké marže distributorů elektřiny, což koncem října uvítal i Svaz průmyslu a do‑ pravy. Hovoří se až o 10% snížení z ceny za distribuci elektřiny, jež se na výsledné ceně proudu podílí více než čtvrtinou, konkrétně 26,5 % (ale např. v Rakousku jen 20 %). Dost možná tak u nás cenu elektřiny (i) pro domácnosti sníží nejen vývoj na svě‑ tových energetických burzách a pohotová adekvátní reakce klíčových hráčů na čes‑ kém energetickém trhu na něj či obchodní zdatnost pořadatelů eAukcí a spolupracují‑ cích dodavatelů. Ale časem třeba i aktivity ERÚ při hledání možností snížení poplatků ■ za distribuci elektřiny… O eAukcích čtěte rovněž na str. 35. ivaN ryšavý

listopad 2013

1.11.13 10:27

Ekonomika

konečně je tu politicky voňavé finanční téma se »sexappealem« Když se jednou Ronalda Reagana zeptali, co říká deficitu státních financí, odpověděl: »O deficit se nestarám. Ten je natolik velký, že se o sebe postará sám.« Výsledek říjnových voleb do Sněmovny nyní už známe. Dopadly‑li volby tak, jak jsem odhadoval, deficit státních financí nakonec možná ještě předvede »větší výkony« než Otesánek ze známé pohádky.

S

ežere nás jednou všechny. Nikoliv však komunální politiky s politickým baťovským »sexappealem«. Věřím, že ti mohou začít obrození politiky a morálky, a rak vrátit naší zemi prosperitu ztracenou po 2. světové válce. propojit výkaz ziSku a ztrát S rozpočtEm nEní obtížné Proto si neodpustím lákavou úvahu nad tím, jak by asi byl úspěšný ten komunální politik, jenž by zajistil zodpovědný přístup k dosud vybudovanému majetku své obce. Nepochybuji, že by šlo o politicky »voňavé téma«. Vůně a sexappeal politického cíle s heslem »já dám konečně do pořádku do‑ savadní majetek obce, protože prosadím zavedení systému jeho oprav a obnovy«, jsou zkrátka nepopiratelné. A to i s vědo‑ mím, že případní kritici takový cíl možná označí jako »populistický«. O to zajímavější je fakt, že takto posta‑ vený politický program je ve skutečnosti technicky poměrně jednoduše – a dokonce ve většině obcí finančně poměrně rychle proveditelný. Stačí jediné: propojit dosud nepropojené. Co mám na mysli? Propojit výkaz zisku a ztrát s rozpočtem! Odpisy, tedy prostřed‑ ky na obnovu a opravy majetku, dostat do rozpočtu. Propojit účetní výkaz zisku a ztrát s finančním výkazem, konkrétně s rozpočtem. obcím dnES pEnízE na opravu a obnovu majEtku Stačí. budE tomu tak i zítra? Jak? Poměrně prostě: Obce v České repub‑ lice mají zhruba orientačně za 1 bilion Kč (1000 mld. Kč) dlouhodobého majetku v podobě staveb. Ročně tedy potřebu‑ jí 20 mld. Kč na jeho údržbu a obnovu za předpokladu obnovy tohoto majetku po padesáti letech využívání (bez zohlednění inflace). Obce zároveň dosahují přibližně 50 mld. Kč provozního salda ročně (20 % na běžných příjmech) – a pokud zohled‑ níme i výši oprav realizovaných na straně běžných výdajů obcí, dojdeme k závěru, že obce na rozdíl od státního rozpočtu ZA‑ TÍM mají dostatek financí na opravy a ob‑ novu svého majetku. Jenže nyní mnohé obce budují závrat‑ ným tempem majetek nový. Proto se obá‑ vám, že dokud budou existovat nepro‑

listopad 2013

MO11_09_12.indd 9

myšleně rozdělované investiční dotace na nesmysly, budou si tyto nesmysly obce tak dlouho pořizovat, až jim nakonec nezbude ani koruna na opravy. majEtEk obcí »Skupiny a« a »Skupiny b« Jak dostat odpisy do rozpočtu? Doporučuji zřídit Fond oprav a investic s jasným statu‑ sem, tedy pravidly tvorby, zajištění a čerpá‑ ní financí. Do pravidel jeho tvorby je třeba zapracovat úzus, že fond bude pravidelně tvořen například 50 % výše odpisů dlou‑ hodobého hmotného majetku. Ideálem by sice bylo 100 %, jenže to bychom museli veškerý majetek obce umět precizně řídit, což je zatím opravdu jen hudbou z »Hvězd‑ ných válek«. Zároveň je třeba provést konsolidaci ma‑ jetku tak, že rozdělíme majetek na ten: ■ který je pro obec užitečný, potřebný a chtěný (rodinné stříbro, skupina A); ■ který obec nepotřebuje k naplnění své‑ ho poslání (je nesmyslné stanovit si jeho tvorbu ve strategii obce, obec má spolu‑ vytvářet dobré podmínky pro podnikání a bydlení), jejím obyvatelům není k užitku, nebo jej obec nechce či si s ním neví rady (není rozhodnuta, skupina B).

Tomáš Baťa

■ ■ ■

Nedělat dluhy. Nevyhazovat hodnoty za nic. Zaujmout zodpovědný příslup k práci a veřejnému majetku. (výtah z citátu z r. 1932)

plán oprav a invEStic: co přinESE obci? Majetek skupiny A je třeba dále analyzovat s ohledem na jeho stav (výborný, dobrý, špatný, dezolátní – ruina). Tento majetek se musí stát součástí Plánu oprav a inves‑ tic s tím, že je‑li ve špatném stavu, musí se prioritně řešit i s ohledem na vhodnou ča‑ sovou osu. Pro zlepšení stavu majetku sku‑ piny A by tak například bylo výtečné dobře prodejný majetek ze skupiny B prodat a vý‑ těžek ihned zahrnout do výdajů na opravy majetku skupiny A. Kouzlo tohoto řešení spočívá v tom, že zastupitelé i občané mají jistotu, že se tvo‑ ří finance na odpisy. Zároveň obec získává kofinance do dotací určených na již vy‑ budovaný majetek. A hlavně – každý nově vybudovaný majetek je ihned odepisován, tudíž část odpisů je alokována do Fondu oprav a investic, přičemž každý nově vybu‑ dovaný majetek je zároveň zahrnut do Plá‑ nu oprav a investic. Nabízejí se i další výhody. V souladu s Plánem oprav a investic lze chystat pro‑ jektovou dokumentaci, rozhlížet se po do‑ tacích a v případě potřeby v něm změnit pořadí – to když se třeba vyskytne dotační titul vhodný k obnově majetku obce. Pořadí oprav a investic by mělo být precizováno na čtyřleté období s tím, že poté se budou řešit čtyřleté cykly bez upřesnění konkrétního roku. O Plánu oprav a investic samozřejmě rozhoduje samospráva. Ovšem, když už občanům deklaruji baťovský zodpovědný přístup k majetku a do jeho správy prosa‑ dím systém, kdo z politiků by jej bořil? Sko‑ ro každý, odpovídají moji odpůrci. Já nao‑ pak tvrdím, že téměř nikdo v situaci, kdy »voňavé baťovské téma« zvedne ze židlí od televizorů i tu část voličů, která je pasivněj‑ ší a nedůvěřivá. Politik, jenž toto baťovské téma uchopí, kráčí vstříc dlouhodobému úspěchu. Lidé totiž ocení, jakmile uvidí, že majetek obce se začíná opravovat a Plán oprav a investic se přetváří v hmatatelnou realitu. Začněme se už konečně v obcích starat o dosud vybudovaný majetek tak, abychom vytvářeli dobré podmínky pro podnikání a práci a neprodukovali dluhy. Spravujme a vlastněme v obcích pouze takový majetek, o nějž se budeme umět dobře starat, a mys‑ leme na to, že v obcích bývá méně opravdu užitečného majetku než majetku zbytečné‑ ho a zanedbaného. Do příštích komunálních voleb bych proto všem politikům na místní úrovni do‑ poručoval »voňavé cíle« bez zbytečného vyhazování hodnot »za nic« a bez budování ■ na dluh. luděk tESař www.cityfinace.cz

9 31.10.13 12:42

Ekonomika

nad vyhláškou o požadavcích na schvalování účetních závěrek – přehled

i

nformace, z nichž text vychází, se vztahu‑ jí k právnímu stavu koncem září 2013, neboť problematiku fondů stále vnímá‑ me jako nedořešenou. Pokud to totiž někdo na Ministerstvu financí (MF) myslí s účet‑ nictvím příspěvkových organizací územ‑ ních samosprávných celků (ÚSC) alespoň trochu odpovědně, měly by nastat legisla‑ tivní posuny. Není‑li uvedeno jinak, níže uvedenými odkazy na legislativní úpravu se myslí výše uvedená schvalovací vyhláška. KDO SCHVALUJE ÚČETNÍ ZÁVĚRKU PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE (PO) ÚSC? Na základě § 102 odst 2 písm. q) a § 102 odst. 4 zákona o obcích, § 59 odst. 1 písm. o) zákona o krajích ■ u krajů – účetní závěrky zřízených PO schvaluje rada; ■ u obcí s radou – účetní závěrky zřízených PO schvaluje rada; ■ u obcí bez rady – účetní závěrky zříze‑ ných PO schvaluje zastupitelstvo.

■

KTERÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY SE SCHVALUJÍ? Na základě § 3 písm. a) ■ Účetní závěrka sestavená k rozvaho‑ vému dni (definovanému v § 19 odst. 1 zákona o účetnictví)‚ tedy ke dni spojené‑ mu s uzavřením účetních knih – a proto se týká závěrek sestavených buď k 31. 12., nebo závěrek mimořádných (k zániku PO, ke sloučení PO s jinou příspěvkovou organizací – u zanikající …). Ve vazbě na § 26 odst. 1 ■ se schvalující orgán může seznamovat také s mezitímními závěrkami (čtvrt‑ letní…) – nicméně nikoliv v pozici jejich schvalování.

■

DOKDY SE ÚČETNÍ ZÁVĚRKA SCHVALUJE? Na základě § 28 odst. 1 Řádná účetní závěrka (závěrky sestavené k 31. 12.) – do 30. 6. (týká se i situace, kdy by prvotně tato závěrka byla neschválena, ná‑ sledně v ní byly provedeny korekce a poté by byla znovu schválena).

■

10 MO11_09_12.indd 10

Mimořádná závěrka – do dvou měsíců po rozvahovém dni. V tomto případě však pozor! Daná lhůta je hodně krátká – a hlav‑ ně tam, kde schválení závisí potenciálně na zastupitelstvu, by mohl vzniknout časový problém. Nepodaří‑li se závěrku schválit v uve‑ dených termínech, hledí se na ni jako na neschválenou. Tedy již není relevantní ob‑ těžovat se s nějakým případným doschva‑ lováním. CO SE PŘEDKLÁDÁ KE SCHVÁLENÍ? Na základě § 17 POVINNÁ SLOŽKA (bezpodmínečně): ■ vlastní účetní závěrka (pozor: musí být kompletní včetně přílohy) ■ inventarizační zpráva zpracovaná podle inventarizační vyhlášky. POVINNÁ SLOŽKA (pokud existuje): ■ zpráva auditora; zde je zmíněno, že je to nejen audit účetní závěrky, ale také dal‑ ší zprávy (patrně by šlo např. o zprávy auditora o ověření čerpání dotačních prostředků např. z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, provozní dota‑ ce Ministerstva práce a sociálních věcí apod) a informace vypracované audito‑ rem (podle mého názoru by však nemělo jít o průběžné zápisy a dopisy zpracová‑ vané auditorem, což je fakticky interní korespondencí mezi auditorem a audi‑ tovaným subjektem a navíc v takovém případě potenciálně existuje institut ml‑ čenlivosti – nicméně nelze vyloučit, že se právě to může stát v budoucnu předmě‑ tem sporů); ■ zprávy o výsledcích finanční kontroly (samozřejmě, jak je zdůrazněno ve vypo‑ řádání připomínek – nelze z toho dovozo‑ vat, že by každoročně musela proběhnout finanční kontrola striktně se zabývající účetní závěrkou), ■ zprávy z interního auditu – pokud se interní audit danou PO zabýval (pozor, v připomínkách je zdůrazněno, že bez ohledu na skutečnost, zda se interní audit zabýval otázkou účetnictví). OSTATNÍ: ■ ostatní dokumenty (doklady…), které mají dokumentovat nějaké naprosto zá‑

■

ILUSTRAČNÍ FOTO: HN/LUKÁŠ BÍBA

Cílem textu je stručně představit dopady nově vydané vyhlášky č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek (schvalovací vyhláška) – a to v podmínkách příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky.

sadní operace – tady to bude na »lidové tvořivosti«; myslím, že většinou se nebu‑ de předkládat nic, nicméně nemohu to vyloučit (mohli bychom třeba předkládat doklady k nějaké významné dotaci, např. vyúčtování); ■ ostatní dokumenty vyžádané schvalují‑ cím orgánem – jinak řečeno, schvalující orgán musí určit, o které dokumenty pů‑ jde, přičemž jej asi v tomto určení nebude možné omezit, takže by si mohl případ‑ ně vyžádat veškeré doklady a kompletní účetní deník…). CO MUSÍ OBSAHOVAT DOKUMENTACE KE SCHVÁLENÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY? Na základě § 23 a § 11 Musí být sestaven protokol o schválení účetní závěrky. Tento protokol musí obsa‑ hovat VŽDY: ■ identifikaci schvalované účetní závěrky; ■ datum rozhodování o schválení nebo ne‑ schválení účetní závěrky; ■ identifikaci osob rozhodujících o schvá‑ lení nebo neschválení účetní závěrky; ■ výrok o schválení nebo neschválení účetní závěrky, POKUD SE ZÁVĚRKA NESCHVÁLÍ: ■ zápis o neschválení účetní závěrky podle § 7 odst. 3 (toto znamená popis, proč ne‑ bylo schváleno, lhůta k odstranění zjiště‑ ných vad) – váže na §19 odst. 3. POKUD BYLA V BĚŽNÉM OBDOBÍ PROVÁDĚNA OPRAVA VE VAZBĚ NA PŘEDCHOZÍ NESCHVÁLENÍ: ■ identifikaci průkazných účetních zá‑ znamů podle § 6 odst. 3, případně popis ■

listopad 2013

31.10.13 12:42

Ekonomika dalších skut ečností významných pro uži‑ vatele účetní závěrky. (To např. znamená situaci, že v březnu 2014 nebyla schvále‑ na účetní závěrka za rok 2013, v účetnic‑ tví roku 2014 byly proto provedeny někte‑ ré opravy týkající se roku 2013 a následně na jejich základě pak v květnu 2014 byla účetní závěrka schválena: Když však bude účetní závěrka za rok 2014 schvalována v roce 2015, bude nutno v protokolu iden‑ tifikovat doklady, jimiž byla v průběhu roku 2014 provedena daná oprava.) NAKONEC: ■ vyjádření účetní jednotky k výroku o schválení nebo neschválení účetní zá‑ věrky nebo k zápisu o neschválení účetní závěrky podle § 7 odst. 3, případně k dal‑ ším skutečnostem souvisejícím se schva‑ lováním účetní závěrky (např. lze nesou‑ hlasit s důvody…). KAM SE MUSÍ POSLAT PROTOKOL KE SCHVÁLENÍ? Na základě § 29 odst. 4 Protokol se předává do CSÚIS (tady jen na okraj: ještě nemáme k dispozici ani v ně‑ jakém návrhu technické vyhlášky definová‑ no, jak přesně to bude probíhat).

■

CO SE STANE, KDYŽ K ŽÁDNÉMU SCHVALOVÁNÍ NEDOJDE? ■ Pak by šlo o porušení zákona i vyhlášky, nicméně podle zákona o účetnictví by to nebylo spojeno se sankcí. ■ Podle vyjádření Ministerstva financí v rámci připomínek je také důležité vědět, že bez ohledu na neschválení to nezna‑ mená problém pro schvalování v násle‑ dujícím roce (např. zpochybnění počá‑ tečních stavů apod.).

■

CO DĚLAT, JESTLIŽE V PROCESU SCHVALOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY DOJDE K JEJÍMU NESCHVÁLENÍ? Na základě § 19–§ 22 ■ V zásadě se počítá s tím, že schvalující orgán uvede, že účetní závěrku neschvá‑ lil – a v zápise k tomu sdělí i důvody (ty mohou být věcné i formální). Teoreticky může nastat situace »s tím nesouhlasím a dovysvětlím to« – a následně (bude‑li dovysvětlení akceptováno na dalším za‑ sedání příslušného schvalujícího orgánu) už může být závěrka případně schválena. ■ Nebo na základě zápisu provedeme opra‑ vu do běžného období a na další jednání příslušného schvalujícího orgánu dodá‑ me doklady prokazující provedení opravy. Pokud tedy už byla závěrka odeslána do CSÚIS, tak do ní již nezasahujeme. Na zá‑ kladě zdokumentování provedení opravy v běžném období dojde ze strany schvalu‑ jícího orgánu ke schválení závěrky. ■ Variantně může nastat situace nesouhla‑ su (či když se proces nestihne) a závěrka zůstane neschválená.

■

JAK SE ÚČETNĚ ZACHOVAT, POKUD NENÍ ZÁVĚRKA SCHVÁLENA? Ministerstvo financí ve vypořádání připo‑ mínek uvedlo, že v případě neschválení (tedy jak vyjádřeném, nebo když k danému procesu vůbec nedojde) zůstane hospodář‑

■

listopad 2013

MO11_09_12.indd 11

ský výsledek na položce C.III. 2. – výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení. To se nám ovšem bude dále poněkud problémo‑ vě projevovat ve vztahu k celkové otázce »přidělování do fondů« (viz další bod). JAK JE TO U PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ S PŘIDĚLOVÁNÍM DO FONDŮ? Schvalovací vyhláška to neřeší. Připomíná‑ me, že tradičně se zatím rozděloval výsle‑ dek hospodaření – a že takto zatím postu‑ puje i ČÚS 704 (platný a závazný). Nicméně k této problematice v rámci vypořádání připomínek byla Ministerstvu financí sdělena i následující připomínka. ■

ZNĚNÍ PŘIPOMÍNKY Zde je stanoveno, že »schválením účetní závěrky se rozumí také schválení výsledku hospodaření účetní jednotky včetně jeho rozdělení«. Upozorňujeme především na možný nesoulad s jiným právním předpisem, konkrétně se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních roz‑ počtů. Jde o situaci, kdy účetní závěrku příspěv‑ kové organizace zřízené obcí, kde se nevolí rada, bude schvalovat zastupitelstvo této obce, neboť: ■ v § 102, odst. 2, zákona č. 128/2000 Sb., o obcích je stanoveno mimo jiné, že radě obce je vyhrazeno: b) plnit vůči právnickým osobám a orga‑ nizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou‑li vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst. 2), q) schvalovat účetní závěrku obcí zřízené příspěvkové organizace sestavenou k rozvahovému dni. ■ v § 102, odst. 4, je stanoveno: V obcích, kde starosta vykonává pravomoc rady obce (§ 99 odst. 2), je zastupitelstvu obce vyhrazeno též rozhodování ve věcech uvedených v odstavci 2 písm. c), d), f ), j), l) a q). Nicméně v § 30 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních roz‑ počtů, je stanoveno, že »rozdělení zlepšené‑ ho výsledku hospodaření do rezervního fon‑ du a do fondu odměn schvaluje zřizovatel«. Na základě výše citovaných zákonných ustanovení tak starosta obce, kde se nevo‑ lí rada, vykonává vůči zřízené příspěvkové organizaci úkoly zřizovatele, tj. mimo jiné má schválit rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření do rezervního fondu a do fon‑ du odměn. Nicméně účetní závěrku zřízené příspěv‑ kové organizace bude v případě dané obce schvalovat zastupitelstvo obce, přičemž při‑ pomínkovaná vyhláška má stanovit, že schvá‑ lením účetní závěrky se rozumí též schválení výsledku hospodaření a jeho rozdělení. REAKCE MINISTERSTVA FINANCÍ Vysvětleno: Podle § 17 zákona č. 250/2000 Sb. jsou v závěrečném účtu obsaženy takové úda‑ je, aby bylo možno zhodnotit hospodaření

územního samosprávného celku nebo svaz‑ ku obcí a jimi zřízených nebo založených právnických osob. Vámi uváděný zákon č. 250/2000 Sb. neobsahuje žádnou výslovnou úpravu ve vztahu k výsledku hospodaření podle zákona o účetnictví. Doplnění vysvětlení k 25. 6. 2013: Schválením a rozdělením výsledku hos‑ podaření se rozumí „účetní operace“. Usta‑ novení rozpočtových právních předpisů tímto nejsou dotčena. § 30 zákona č. 250/2000 Sb. hovoří o způ‑ sobu tvorby rezervního fondu a současně po‑ užívá termín »zlepšený výsledek hospodaře‑ ní«. Tento termín nekoresponduje s účetním termínem výsledek hospodaření, kterým je zisk nebo ztráta. Proto se schválení výsledku hospodaření, jak je uvedeno v navrhované vyhlášce, nedotýká úpravy dané zákonem č. 250/2000 Sb. Pokud to máme okomentovat, je stav následující: ■ MF zde sdělilo, že dosažený hospodářský výsledek je něco jiného, než je veličina následně rozdělovaná do fondů (na tuto problematiku poukazujeme již dlouho‑ době a obecně souvisí s otázkou »peněž‑ ního krytí fondů«); ■ podle ČÚS 704 ale do fondů přiděluje prá‑ vě výsledek hospodaření – tedy chová se v přímém rozporu s výše uvedeným; ■ nikde není stanovena metodika, jak „zlepšený výsledek hospodaření“ stano‑ vit – logicky, pokud bych chtěl peněžní krytí, bylo by to na bázi vygenerovaného peněžního přebytku – k tomu směřoval i návrh (jakkoliv nedokonalý a nedomyš‑ lený) v návrhu novely zákona č. 250/2000 Sb. – nicméně po kritice to bylo staženo. Situace je až groteskně absurdní. O pro‑ blému se totiž ví již roky, nicméně nic se v tom nedělá (je to takové naše účetní »Ko‑ sovo pole«). Podle našeho názoru při stáva‑ jící legislativě zatím nakonec nezbude než stále klasicky rozdělit hospodářský výsle‑ dek do fondů a netrvat na peněžním krytí. Pokud bychom měli brát v potaz, že je to vlastně samostatná operace (přidělová‑ ní do fondů) – potom bychom to asi měli udělat nadvakrát: jednou schválit výsledek hospodaření a druhým usnesením rozdělit do fondů. (Pozor u obcí bez rady by již toto bylo v gesci starosty!) A vrátíme‑li se k předchozímu bodu – v souladu s logikou MF se nutně vnucuje závěr, že i z neschválené účetní závěrky lze provést přidělení do fondů (jako samostat‑ ný krok). Pro tento článek byly využity texty publi‑ kované oběma autory v časopise Účetnictví neziskového sektoru (UNES) a upravené k tomuto účelu pro příspěvkové organizace ■ územních samosprávných celků. ivana SchnEidErová auditor, č. osvědčení 1840 Acha obec účtuje s. r. o.

zdEněk nEjEzchlEb auditor, č. osvědčení 1940 Acha obec účtuje s. r. o.

11 31.10.13 12:42

Ekonomika

Státní rozpočet: do posledního čtvrtletí s lepším výsledkem než loni touto dobou Celkem 806,4 mld. Kč činily příjmy státního rozpočtu ke konci září, celkové výdaje pak 844,7 mld. Kč. Schodek hospodaření dosáhl 38,2 mld. Kč. V porovnání se zářím 2012 je to o 33,17 mld. Kč lepší výsledek a nejlepší od roku 2008.

v

yplývá to ze zprávy Ministerstva financí k pokladnímu plnění stát‑ ního rozpočtu za leden–září 2013. Na výsledku se pozitivně odráží meziroč‑ ně vyšší inkaso celkových příjmů (o 6,5 %, tj. o 49,3 mld. Kč). Naopak čerpání výdajů z meziročního hlediska nevykazuje tak vyso‑ ký růst (o 1,9 %, tj. o 16,1 mld. Kč). Meziroč‑ ní výsledek ovlivnilo i 10 mld. Kč převede‑ ných v září do kapitoly Všeobecné pokladní správy z Fondu privatizace na krytí deficitu důchodového systému. Pro stejný účel se v roce 2012 převedlo 14,4 mld. Kč až v říjnu. Pokud jde o sdílené daně (viz tabulka), inkaso DPH je zatím vyšší než plánovaný růst rozpočtu proti skutečnosti 2012, který činil 6,2 % a na němž se nejvíce podílelo zvýšení obou sazeb DPH na 15 a 21 %. Důvodem růstu inkasa daně z příjmů fyzických osob (DPFO) ze závislé činnosti je zejména zrušení slevy pro pracující dů‑ chodce a zavedení tzv. solidární přirážky

ve výši 7 % z příjmů převyšujících čtyřná‑ sobek průměrné mzdy. Nízké plnění inkasa DPFO na základě přiznání souvisí s vrat‑ kami daně na základě daňových přiznání podávaných z velké části do konce března, které proběhly tradičně v dubnu. Meziroční pokles inkasa DPFO vybírané srážkou je

Meziroční srovnání celostátního inkasa sdílených daní druh daně DPH DPPO DPFO v tom: z kapit. výnosů ze závislé činnosti z přiznání

7,11

79,0

9,00

9,00

6,73

74,7

94,6

58,96

73,4

86,40

61,17

70,8

103,8

2,21

0,30

10,9

2,70

2,70

‑0,41

‑15,1

‑137,9

»Ve veřejných zakázkách za posledních pět let zvítězilo 222 společností s matkou v daňovém ráji a 277 takových firem získa‑ lo dotace z fondů EU,« připomněl analytik společnosti Bisnode Michal Řičař. A dodal: »Zhruba 152 mld. Kč, tedy 97 % finanč‑ ního objemu veřejných zakázek, získaly společnosti s majiteli z Nizozemska, Kypru a Lucemburska, tedy destinací, jež se vyu‑

Objemy veřejných zakázek, v nichž zvítězily firmy s vlastníky z daňových rájů (období let 2009–2013) Firmy s vlastníky v daňovém ráji Veřejné zakázky 153 449 697 121* Alokace z EU fondů 6 035 047 907 Čerpáno z EU fondů 3 302 131 636 Celkem odčerpáno 156 751 828 757 Pozn.: * bez USA (včetně USA 209 174 312 139 Kč)

(v Kč)

Anonymní firmy 38 516 540 685 8 737 595 135 4 962 477 700 43 479 018 385

ZDROJ: ANALÝZA TRANSPARENCY INTERNATIONAL A BISNODE

12 MO11_09_12.indd 12

‑0,39

‑0,70 ZDROJ: MF ČR

Nejméně 200 mld. Kč veřejných prostředků proteklo během posledních pěti let do anonymních společností a firem z daňových rájů. Vyplývá to ze společné analýzy Transparency International a poradenské společnost Bisnode.

p

(v mld. Kč)

skutečnost SR po skutečnost % schválený změnách % index rozdíl leden–září plnění leden–září plnění SR 2012 2013/2012 2013–2012 2012 2012 2013 143,40 64,7 212,0 212,0 158,27 74,7 110,4 14,88 70,65 82,5 84,30 84,30 64,46 76,5 91,2 ‑6,19 66,36 72,1 98,10 98,10 67,49 68,8 101,7 1,12

neprůhlednými firmami protékají stamiliardy z veřejných prostředků

odle analýzy firmy s vlastníky z daňo‑ vých rájů za posledních pět let vyhrá‑ ly veřejné zakázky v objemu nejméně 153 mld. Kč a z fondů EU alokovaly více než 6 mld. Kč, z čehož vyčerpaly přes 3,3 mili‑ ardy. Anonymní společnosti zvítězily ve ve‑ řejných zakázkách za celkem 38,5 mld. Kč, z evropských fondů alokovaly 8,7 mld. Kč a vyčerpaly téměř pět miliard.

patrně dán poklesem hrubého provozního přebytku snižujícího disponibilní zdroje k rozdělení, dále poklesem úrokové míry z vkladů u bank i možným nižším objemem uzavřených dohod o provedení práce. Inkaso daně z příjmů právnických osob (DPPO) zaznamenalo meziroční pokles o 6,2 mld. Kč, tj. o 8,8 %. Na meziroční srovnání inkasa DPH, DPPO a DPFO, které náleží státnímu roz‑ počtu, působí negativně změna v rozpočto‑ vém určení daní (RUD). Ta od 1. 1. 2013 po‑ siluje příjmy obcí zejména na úkor příjmů /st/ státního rozpočtu.

žívají k daňové optimalizaci. Daňové úni‑ ky v těchto případech odhadujeme v jed‑ notkách miliard korun.« »Neklademe jednoduchou rovnici mezi každou offshorovou společnost a kriminál‑ ní činnost. Nicméně sousloví „daňový ráj“ má z minulosti špatný zvuk, jehož váha pak dopadá na všechny. U veřejných zakázek je požadavek na zveřejnění konečného be‑ neficienta jedním z minimálních opatření proti korupci a předražování. V tuto chvíli nemluvíme o legalitě, ale legitimitě růz‑ ných forem daňových optimalizací, jejichž náklady fakticky platí daňoví poplatníci a spotřebitelé. Debata na tato témata se v mezinárodním prostředí intenzivně vede a my ji chceme přenést i do České repub‑ liky,« uvedl analytik Transparency Interna‑ tional Stanislav Beránek. »Analýza vazeb mezi profily zhruba dvěma tisícovkami politiků i lobbistů, uvedenými v serveru nasipolitici.cz, a spo‑ lečnostmi s neprůhlednou vlastnickou strukturou poukázala na desítky aktivních či bývalých spojení. Kontroverzní konexe mezi anonymními daňovými ráji a svě‑ tem politiky lze nalézt například u radních zasedajících v orgánech nebo manage‑ mentu realitních a developerských společ‑ ností. Nechybí ani případ ministra, který donedávna působil v anonymní akciové společnosti ovládající další firmy získáva‑ jící zakázky od státních firem, jejíž vlast‑ ník se rovněž skrývá za kyperskou společ‑ ností,« uzavřel Jiří Fiala ze sdružení Naši /st/ politici o. s. listopad 2013

31.10.13 12:42

MO001387-2

MO11_13.indd 13 KB631325-Municipality-Rozvoj-210x297.indd 1

31.10.13 13:20 9.9.13 15:59

investice, které jsou už ve městech i na venkově vidět Prostřednictvím regionálních operačních programů se kraje, města, obce, neziskové organizace, ale i podnikatelé mohli pustit do investic, které by jinak s ohledem na ekonomickou krizi často jen stěží uskutečnili. Dokládá to i příklad z regionu soudržnosti Střední Morava.

T

en sestává ze Zlínského a Olomouckého kraje. V obou těchto regionech tak byly už realizovány investice v celkovém objemu 28 mld. Kč. Z toho více než 17 miliard tvoří dotace z Regionálního operačního programu (ROP) Střední Morava. Zbývající část, přibližně 11 mld. Kč, veřejný i soukromý sektor investoval z vlastních zdrojů.

DoTacE jako přílEžiTosT k rozvoji S přihlédnutím k ekonomické krizi během posledních let to jistě není málo. Města nejčastěji investovala do zlepšení podmínek výuky v základních a středních školách. Prostřednictvím dotace z ROP Střední Morava nejenže ve městech i na venkově byly zmodernizovány výukové prostory, ale zejména se zakoupily pomůcky pro moderní výuku (počítače, interaktivní tabule, technické vybavení učeben), aby žáci/studenti v budoucnu lépe obstáli v konkurenci na trhu práce. Příkladem je Centrum pro výuku hi‑technologií v Uherském Brodě na Zlínsku nebo Středisko celoživotního vzdělává‑ ní ve strojírenství v Lutíně na Olomoucku. Vyjma projektů na podporu vzdělávání města velmi často využívají možnosti podpory rozvoje tradic a kulturního dědictví. Kulturní památky, galerie, muzea nebo nové expozice patří k projektům, o jejichž podpo-

Díky investicím podpořených z ROP Střední Morava v obou krajích do konce roku 2015 přibude na 1700 nových pracovních míst. ru radnice měst velmi často usilují. Dosud byla do projektů tohoto druhu z ROP Střední Morava nvestována už miliarda korun. Šlo např. o zpřístupnění Arcibiskupského paláce v Olomouci či Slovácké centrum kultury a tradic v Uherském Hradišti). O posledních 175 mil. Kč může veřejný sektor soutěžit do letošního 25. listopadu, kdy končí uzávěrka k přijetí žádostí o předkládání projektů financovaných z ROP Střední Morava na podporu cestovního ruchu. vEnkov nEzaosTává Ve vztahu k ROP Střední Morava se za součást venkova považuje každá obec Olomouckého a Zlínského kraje s počtem obyvatel od 500 do 5000. I v těchto sídlech byly podpořeny projekty v celkovém objemu přes 3 mld. Kč korun, z toho 2,5 miliardy pokryla dotace z ROP Střední Morava.

FOTO: aRchiv ROp STřední MORava

Evropská uniE

V Centru hi‑technologií v Uherském Brodě mají i špičkový japonský víceosý obráběcí CNC stroj.

Absolutně nejvyšší počet podpořených projektů představuje revitalizace veřejných prostranství v centrálních částech obcí v objemu dotace 780 mil. Kč. Novou náves mají v Šumicích, Vlčnově či Starém Hro‑ zenkově na Zlínsku. Na Olomoucku pak třeba v Němčicích, Smržicích, stejně jako ve Velké Bystřici. Malé obce jsou aktivní i v budování sportovních a volnočasových areálů. Z ROP Střední Morava jich bylo už podpořeno celkem 88 s dotačním příspěvkem 900 mil. Kč. Nový sportovní areál mají např. v Sobotí‑ ně, Loučné nad Desnou, Dolním Němčí či Francově Lhotě. Nepočítaje řadu dalších různorodých investic, venkovu Olomouckého a Zlínského kraje pomohly investice z ROP Střední Morava v celkovém objemu 4,3 mld. Kč (pozn. – všechny projekty uskutečněné v malých obcích). DoTacE a pracovní mísTa Díky investicím, které byly uskutečněny s podporou ROP Střední Morava, v Olomouckém a Zlínském kraji vzniklo rovněž nemálo nových pracovních míst. Aktuálně ve městech Olomouckého a Zlínského kraje jde o 272 nových pracovních míst (do konce roku 2015 jich má vzniknout dalších 855), na venkově to bylo 223 nových pracovních příležitostí. Dalších 320 míst na venkově přibude do konce roku 2015 (pozn. – jde o údaje ze smluv o poskytnutí dotace). Další pracovní místa vznikají synergicky ve vztahu k poptávce zboží a služeb zejména v cestovním ruchu, což však ROP Střední Morava primárně nesleduje.

FOTO: aRchiv ROp STřední MORava

EurofonDy po rocE 2013 Vláda ČR dosud stojí před zásadním rozhodnutím, jak bude konkrétně vypadat architektura nového programovacího období Evropské unie pro období let 2014–2020. Je důležité, aby v budoucím programovém období operační programy pracovaly s jasně definovanými prioritami. V praxi to znamená sladit legislativní požadavky Evropské unie s potřebami místních aktérů n regionálního rozvoje. Sportovně relaxační centrum v Nezamyslicích na Prostějovsku sestává z rekonstruované budovy sokolovny a nově vybudované tělocvičny.

14 mo11_14.indd 14

rEnaTa škrobálková Úřad Regionální rady Střední Morava

listopad 2013

31.10.13 13:15

Informační a komunIkační technologIe

opava a děčín, průkopníci otevřených dat Děčín a Opava se jako první u nás zavázaly poskytovat veřejná data on-line v otevřené podobě. Znamená to, že (v souladu s danou legislativou) bude možné s těmito daty dále pracovat.

o

tevřená data jsou data veřejného sektoru, volně dostupná na inter‑ netu, strojově čitelná, takže jejich obsah je přístupný vyhledávačům, příp. mohou plnit funkci databází pro další pro‑ gramy. Za projektem Otevřená data stojí Fond Otakara Motejla (založený loni Nada‑ cí Open Society Fund Praha). Fond městům nabízí odbornou, konzultační a metodic‑ kou stránku spolupráce a bude iniciovat vznik užitečných aplikací pro město a ob‑ čany.

strategIe zpřístupňování dat Prvním městem, které se k projektu otevře‑ ných dat připojilo, byla začátkem července Opava. »Rozsah zveřejňování a konkrétní formáty budou určeny teprve v další fázi po vzájemné dohodě,« uvedla Pavla Brady, první náměstkyně opavského primátora. »Chceme tímto vyjít občanům vstříc, ale současně zvolit takovou variantu, která pro nás bude znamenat minimální vynakládání finančních prostředků.« Jak daleko město s přípravou zveřejnění otevřených dat od léta pokročilo?

»Provedli jsme zatím jakousi inventuru toho, co máme, v jakém formátu, jakým to podléhá zákonům, kde to ukládáme, do kterých databází to musíme přidávat v rámci státní správy,« sdělil Ondřej Skácel, pracovník vztahů k veřejnosti z opavského magistrátu. »Výsledky budeme dál kon‑ zultovat s lidmi z vysokých škol, kteří jsou členy Fóra pro otevřená data (Fond Otakara Motejla založil tuto platformu v květnu, ve spolupráci s Fakultou informatiky a statistiky VŠE a Matematicko-fyzikální fakultou UK Praha, pozn. red.), a domluvíme se, které věci zpracujeme do otevřených dat jako první a jakým způsobem je nabídne‑ me. Plánujeme vytvořit na webu zvláštní sekci s otevřenými daty, v níž si zájemci bu‑ dou moci data stáhnout a využít například při tvorbě vlastních webových či mobilních aplikací,« dodal. Dalším městem, které k projektu přistou‑ pilo, je Děčín a stalo se tak koncem září. Pro úplnost je však třeba uvést, že žádné z uvedených měst nezačíná na poli zve‑ řejňování dokumentů tzv. od nuly. Např. na webu města Děčín jsou občanům již

elektronická komunikace /23

I

nternetoví uživatelé si občas myslí, že pro přípravu grafiky nebo pro upravování fotografií je nutné používat drahý software. Profesionálové se samozřejmě bez placených programů neobejdou, ale pokud je potřeba připravit grafiku pro web, je možné využít i on-line služeb, jež jsou dostupné zdarma. Příkladem on‑line řešení pro práci s gra‑ fikou je Pixlr (pixlr.com/editor/). Jedná se o grafický editor, který je zdarma a v češti‑ ně. Je vytvořený ve Flashi, není potřeba ho stahovat ani instalovat. Všechny potřebné funkce k úpravě či tvoření grafických prv‑ ků lze využívat v prohlížeči. Nutností je připojení k internetu. Pracovní prostředí je podobné populárnímu a profesionály používanému Photoshopu. Pixlr pracuje s běžnými formáty jpg, bmp, gif a png – tyto soubory jsou stan‑ dardně používané pro tvorbu webových stránek nebo pro práci s fotografiemi. Pixlr zpřístupňuje základní nástroje a filtry, stej‑ ně jako Photoshop pracuje s tzv. vrstvami. Jde o velmi oblíbenou a používanou apli‑ kaci, jež se často srovnává s grafickými programy, které vyžadují instalaci a platbu za licenci k používání. Po vstupu na úvodní stránku má uži‑ vatel několik možností, jak začít. Napří‑

listopad 2013

MO11_15_16.indd 15

klad může vytvářet grafiku úplně od nuly, na bílé prázdné ploše, nebo otevře obrá‑ zek (z disku či internetu), který lze hned začít upravovat. Na internetu je možné najít velké množství video tutorialů, tedy návodů, jak jednotlivé nástroje pro práci s obrázky využívat. Ten, kdo nikdy nepracoval s grafický‑ mi editory, může mít zpočátku problém s používáním, funkcí nabízí Pixlr opravdu hodně. Zjednodušenou variantou je Pixlr Express (http://pixlr.com/express/), on‑line aplikace pro rychlou práci s foto‑ grafiemi. Uživatel pracuje se základními nástro‑ ji, jako je ořez fotografie, změna velikosti, nebo její otáčení. Upravovat se dá rovněž jas, kontrast, barevnost, ostrost, možný je převod do černobílého provedení foto‑ grafie. Nechybí ani nabídka nejrůznějších fotografických efektů, které se na snímek aplikují jediným kliknutím. Podobných on‑line služeb pro práci s fotografiemi existuje mnoho, nabízejí použití nejrůznějších filtrů a úprav, které dají fotografiím například retro nádech. Tyto služby se většinou dají obstarat také zdarma jako aplikace pro tablety nebo mobilní telefony. Také zmiňovaný Photo‑ shop od společnosti Adobe má svoji silně

delší dobu k dispozici některé informace z oblasti ekonomiky a geografických dat. Do budoucna přibudou i smlouvy, faktury a další dokumenty v otevřeném formátu. »Odkaz na informace k otevřeným datům si na stránkách města přečetly už přes dva tisíce lidí,« uvedla tisková mluvčí Děčína Markéta Lakomá s tím, že IT technici řeší spolu s právníky a odbornými pracovníky možnost zveřejnění dalších typů dat. vítr vane z bruselu Co městům přinese zveřejňování otevře‑ ných dat? Podle vyjádření zástupců Fondu jsou to nové možnosti ekonomického vyu‑ žití, úspory v hospodaření, zvýšení úrovně služeb pro obyvatele, podnikatelské a pra‑ covní příležitosti a zapojení občanů do ve‑ řejného života. Problematika otevřených dat ale nabý‑ vá na významu i proto, že Evropský parla‑ ment letos schválil aktualizaci směrnice 2003/98 ES (o opakovaném použití infor‑ mací veřejného sektoru). Aktuální směrnice (2013/37 EU) platí od července a zpřístup‑ ňuje veřejná data vlád, úřadů či institucí všem zájemcům v otevřeném formátu pro libovolné zpracování. Členské státy EU mají asi rok a půl na to, aby její obsah inte‑ grovaly do svých zákonů. sImona dvořáčková

zjednodušenou variantu pro tablety a mo‑ bilní telefony. Jde o Photoshop Express, řešení pro práci s fotografiemi on‑line. V tomto přípa‑ dě je nutná registrace. Po přihlášení a ote‑ vření aplikace je potřeba nahrát fotografie, k dispozici je až 2 GB. V editačním módu Photoshopu Express lze například opti‑ malizovat jas nebo kontrast pomocí auto‑ matických oprav. Aplikace zobrazí šest mi‑ niatur opravených návrhů, stačí si vybrat optimální variantu. On‑line editor umožňuje všechny běž‑ né úpravy, např. korekci »červených očí« na fotografiích či přidávání efektů a textů. Kromě toho lze Photoshop Express využít též jako fotoalbum pro sdílení fotek. Není problém z fotek vytvořit prezentaci a rych‑ le ji odeslat prostřednictvím e‑mailu. Pro drobnou práci s grafikou a fotogra‑ fiemi on‑line nástroje postačují, jejich výhodou je rychlost, uživatelská přívěti‑ vost a dostupnost na nejrůznějších plat‑ formách. Díky nim se sice běžný smrtel‑ ník nestane grafikem, ale může rychle reagovat na urgentní potřebu úprav nebo rovnou připravovat nové grafické prvky. Dalšími plusy jsou možnosti používání on‑line, tedy bez instalace, a verze pro tab‑ n lety také zadarmo. Jan handl ICT publicista

15 31.10.13 13:23

Informační a komunIkační technologIe

komunikace na úřadě aneb Jak slyšet očima

n

ejprve je třeba si vyjasnit, jaké dru‑ hy sluchového postižení existují a jakou komunikační strategii je vhodné při jednání s takto hendikepovaný‑ mi lidmi volit.

slyšet není totéž, co rozumět Ve společnosti je rozšířen mýtus, že každý, kdo neslyší, používá znakový jazyk. Není tomu tak. Znakový jazyk umí a používá jen malá část osob se sluchovým postižením. Uživatelé znakového jazyka jsou lidé, kteří se narodili již neslyšící nebo ohluchli před vytvořením řeči a znakový jazyk se stal je‑ jich mateřským jazykem. Český jazyk je pro ně vlastně cizím jazykem, druhým v pořadí, který ovládají v různé míře, takže se nedá u každého spolehnout na to, že psaný text správně pochopí. Podstatně větší skupinu představují lidé ohluchlí, kteří přišli o sluch v době, kdy už měli vybudovanou řeč. Jejich mateřským ja‑ zykem je čeština, a proto preferují domluvu psanou češtinou, a ne znakovým jazykem. Ten je naopak pro ně cizím jazykem, jako pro slyšícího člověka třeba maďarština. Zdaleka nejpočetnější skupinou jsou lidé nedoslýchaví. Uvádí se, že problémy se slu‑ chem má u nás až půl milionu lidí, jejich podíl silně stoupá v seniorském věku. Ně‑ kteří z nich používají sluchadla, což do jisté míry kompenzuje jejich postižení, ale něco jiného je slyšet, a dobře rozumět. Záleží na míře nedoslýchavosti a okolnostech, jako je výslovnost mluvčího, hluk v okolí, hovor více lidí najednou. Podle zákona č. 155/1998 Sb., ve znění zákona č. 384/2008 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob mají tyto osoby »při návštěvě lékaře, vyřizování úředních záležitostí a při zajišťo‑ vání dalších potřeb právo na tlumočnické služby zajišťující tlumočení v jimi zvoleném komunikačním systému uvedeném v tom‑ to zákoně«. Jaká Je praxe? Relativně nejjednodušší je to u nedoslýcha‑ vých, v komunikaci s nimi je třeba jen se držet některých zásad. V prvé řadě navázat a udržet zrakový kontakt, umožnit jim, aby dobře viděli na naše ústa a mohli si pomo‑ ci odezíráním. Pokud něčemu nerozumí, nepomůže křičet. Řešením je mluvit sice hlasitě, ale hlavně zřetelně, zvolna. Dopo‑ ručuje se občas požádat nedoslýchavého

16 MO11_15_16.indd 16

člověka, aby sdělil, zda rozuměl výkladu. Nikdy se však neptáme, ZDA nám rozuměl, ale CO nám rozuměl. Ptát bychom se měli po každém důležitém sdělení. Podstatně obtížnější situaci mají nesly‑ šící, kteří se dorozumívají znakovým jazy‑ kem. Ti potřebují tlumočníka do znakového jazyka. Pokud jde o osobní jednání, pak si jej zpravidla zajistí sami, úřady dis‑ ponující pracovníky ovládajícími znakový jazyk jsou velkou výjimkou. V případě, že k vyřízení dané záležitosti není nutná osob‑ ní přítomnost na úřadě, neslyšící mohou využít služby APPN – Agentury pro nesly‑ šící (www.appn.cz), která zajišťuje nonstop on‑line tlumočení do znakového jazyka. K využití tlumočníka stačí mít kvalitní připojení na internet a webovou kameru. Prostřednictvím této techniky se spojí s tlu‑ močníkem a pak probíhá situace stejně, jako kdyby byl tlumočník fyzicky přítomný. Neslyšící používá znakový jazyk, tlumočník ho překládá do češtiny, úředník odpovídá v češtině a tlumočník tlumočí do znakové‑ ho jazyka, který neslyšící pozoruje na mo‑ nitoru počítače. Obdobnou službu pod názvem Hovor pro neslyšící zajišťuje zdarma Telefónica, tam však lze zprostředkovat komunikaci s úřady ze strany neslyšícího k operátorce jen pomocí chatu, nikoli přes tlumočníka do znakového jazyka. V současné době APPN zahajuje projekt, během něhož vybaví tablety na sedmdesát nemocnic (v každém okrese jednu) a vy‑ školí personál tak, aby se v případě potřeby uměl spojit s tlumočníky APPN, kteří by ne‑ slyšícímu pacientovi tlumočili do znakové‑ ho jazyka informace podávané zdravotníky. Obdobnou spolupráci by agentura ráda navázala také s úřady, nyní na toto rozšíře‑ ní shání finanční a personální zdroje, aby službu mohla kvalitně zajistit. on‑lIne přepIs mluvené řečI Dostáváme se k početné skupině lidí se slu‑ chovým postižením, kteří preferují psaný projev. Jde o osoby ohluchlé a těžce nedo‑ slýchavé. Pro ně zavedla Česká unie neslyšících službu simultánního přepisu mluvené řeči (www.eprepis.cz). Když se na ni úřady obrátí, že pořádají se‑ minář, konferenci s předpokládanou účastí ohluchlých lidí, je schopna jim na akci za‑ jistit simultánní přepis mluvené řeči. Má za sebou například i simultánní přepis při

IlusTrační FOTO: Hn / zuzana šmajlerOvá

Pro lidi s postižením sluchu je komunikační bariéra při jednání s úřady vážným handicapem. Nejen pro ně, ale i pro pracovníky úřadů je důležité, aby předávané informace byly správně pochopeny. Jak toho lze dosáhnout? A mohou při tom pomoci také technické prostředky?

Znaková řeč je nejznámějším prostředkem komunikace s osobami, jež neslyší. Ale pozor, ne všichni neslyšící ji ovládají.

přestupkovém řízení. Pravidelně zajišťuje simultánní přepis soudních jednání pro účastníky se sluchovým postižením. Ve‑ směs jde o akce, které lze plánovat předem. Co když ale potřeba simultánního přepisu vznikne neplánovaně, kde sehnat přepiso‑ vatele? I kvůli takovým situacím vznikla spo‑ lečnost Transkript online (www.tran‑ skript.cz), která se specializuje na on‑line simultánní přepis. V současnosti provozuje pod službou nazvanou eScribe profesio‑ nální on‑line přepis na 85 místech po celé republice, z nichž 73 míst tvoří pobočky Era Poštovní spořitelny a 12 míst prodejny Vo‑ dafone. Když do některé z prodejen či finanč‑ ních center přijde neslyšící či těžce nedo‑ slýchavý člověk a požádá o on‑line přepis, spojí se personál telefonicky s přepisova‑ telem a otevře soubor pro přepis na webo‑ vé stránce společnosti Transkript on‑line. Od té chvíle se veškeré promluvy pracov‑ níka, přenášené přes telefon do sluchátek přepisovatele, ihned zobrazují v textové podobě na monitoru. Oba účastníci rozho‑ voru tak mají jistotu, že neslyšící klient do‑ stal všechny potřebné informace a správně jim porozuměl. »Podobnou službu bychom rádi nabíd‑ li také úřadům,« říká jednatel společnosti Ing. Zdeněk Bumbálek. »Pokud by někte‑ rý krajský nebo městský úřad měl zájem o pilotní projekt, můžeme se dohodnout na bezplatném zavedení simultánního pře‑ n pisu po určitou dobu.« Jaroslav WInter šéfredaktor portálu Helpnet

listopad 2013

31.10.13 13:23

ManageMent

Jak mohou obce podpořit plán pozitivního stárnutí

festival projektového řízení 2013

Populace (nejen) v České republice stárne. Na zvyšující se délku života obyvatel je třeba reagovat nabídkou kvalitní náplně: volnočasové i pracovní. Čím mohou přispět obce?

S

místní samosprávou jako partnerem při naplňování cílů a konkrétních opatření počítá »Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro obdo‑ bí let 2013–2017«. Informace o přípravách uvádění tohoto dokumentu do praxe za‑ zněly na semináři s názvem Zaměstnává‑ ní osob 50+: nástroje age managementu v české a zahraniční praxi. Akci uspořádala 15. října v Praze Alternativa 50+, o. p. s. inforMace, Spolupráce, péče Národní akční plán vymezil tyto priority: Zajištění a ochrana lidských práv starších osob; Celoživotní učení; Zaměstnávání starších pracovníků a seniorů ve vazbě na systém důchodového pojištění; Dobrovol‑ nictví a mezigenerační spolupráce; Kvalitní prostředí pro život seniorů; Zdravé stárnutí; Péče o nejkřehčí seniory s omezenou sobě‑ stačností. Jednotlivé priority jsou rozpra‑ covány do strategických a specifických cílů a opatření. Z nich vybíráme některé, jež se týkají rovněž obcí. Lepší ochraně lidských práv starších osob a seniorů napomůže i lepší společen‑ ské povědomí o této problematice. Toho lze docílit mj. i průběžným vzděláváním (také)

V

e dnech 21.–22. 11. 2013 se v Centru současného umění DOX v pražských Holešovicích uskuteční Festival pro‑ jektového řízení 2013. Tato průřezová pře‑ hlídka představuje vrcholnou formu setká‑ ní profesních organizací a profesionálních manažerů v oblasti projektového řízení, manažerů ICT, řídících pracovníků a ma‑ jitelů vzdělávacích, konzultačních a per‑ sonálních společností a manažerů, kteří aktivně vykonávají profesionální projekto‑ vé řízení projektů napříč podnikatelskou sférou za účelem rozvoje a propagace pro‑ jektového řízení v ČR. Na účastníky čekají odborné přednášky, panelové diskuse a in‑ teraktivní workshopy. Součástí festivalového programu je též oznámení výsledků soutěže Projektový ma‑ nažer roku 2013. Soutěž hodnotí nejvý‑ znamnější a nejúspěšnější projektové ma‑ nažery, manažerky a samotné projekty ve veřejném, soukromém i neziskovém sek‑ toru, napříč odvětvími a mezinárodně uznávanými standardy projektového řízení (IPMA, Prince2 a PMI) v ČR. Pořadatelem Festivalu projektového ří‑ zení 2013 je vydavatelství Economia, a.s. Akce proběhne za aktivní podpory hlavních českých profesních organizací v oboru: České komory PMI, Společnosti pro pro‑ jektové řízení, Komory Projektových Mana‑ žerů a Svazu průmyslu a dopravy ČR. /st/

úředníků místních a krajských samospráv. Při podpoře celoživotního učení mohou být obce aktivní při zajišťování dostupnosti na‑ bídky nejen ve větších městech (univerzity třetího věku), např. prostřednictvím využí‑ vání ICT či sítě veřejných knihoven. Při posilování pevných mezigeneračních vztahů hrají důležitou roli školská zařízení a knihovny. Obce mohou podporovat např. soutěže pro děti a mládež na dané téma, multigenerační centra setkávání, podílet se na projektu tzv. časové banky, jejímž princi‑ pem je vzájemná výpomoc na základě roz‑ dílných dovedností a možností. Kvalitu života seniorů bezpochyby zvýší odpovídající občanská vybavenost (bez‑ bariérové prostředí včetně MHD), osvěta na téma bezpečnost apod. Zdravé stárnutí zase podpoří nabídka pohybových aktivit a informovanost k tématu zdravý životní styl. V centru pozornosti jsou sociální služ‑ by a péče a specializovaná péče geriatrická. Důležité je dále rozšiřovat dostupnost te‑ rénních a s nimi souvisejících odlehčova‑ cích služeb pro tzv. neformální pečující. Národní akční plán a jeho Podkladovou studii najdou zájemci na stránkách MPSV /sd/ na adrese: www.mpsv.cz/cs/14540.

Ekonomové se shodují, že krizi máme za sebou. České úřady i firmy se teď proto začaly učit, jak si v budoucnu poradit s problémy. Důkazem je chystaná prosincová konference EuroRegio 2013, která představí úspěšné projekty na podporu oživení podnikání, včetně projektů česko‑německé přeshraniční spolupráce, a poradí, jak na nezaměstnanost.

p

odniky a firmy v ČR by se měly lépe naučit využívat talent absolventů, být kreativnější a efektivnější. To chce účastníkům ukázat část konference zaměřená na podnikatele. Akce však při‑ nese inspiraci také starostům a úředníkům místní správy, především v oblasti rozvo‑ je a nezaměstnanosti. Část programu je proto věnována představení praktických

listopad 2013

MO11_17_18.indd 17

projektů na podporu pracovního trhu a vzdělanosti. »Chceme ukázat úspěšné příklady česko‑německé spolupráce v re‑ gionálním rozvoji. Tématem budou napří‑ klad konkrétní programy místní politiky zaměstnanosti v jednotlivých krajích,« při‑ bližuje vedoucí odboru regionálního roz‑ voje Krajského úřadu Karlovarského kra‑ je, Ing. arch. Jaromír Musil.

Ilustrační foto: lIbor fojtík

česko se po krizi učí, jak na nezaměstnanost

Cílem setkání bude nastartovat nové pro‑ jekty v regionu, včetně přeshraničních.

Konference EuroRegio 2013 se koná 4. 12. v Sokolově. Pořádá ji Karlovarský kraj a Zá‑ padočeská univerzita Plzeň. Určena je ze‑ jména zástupcům českých a německých firem, starostům a dalším zastupitelům, úředníkům, zástupcům neziskovek, zaměst‑ nancům úřadů práce a odborné veřejnos‑ ti. Organizátorem akce je MIM Consulting a záštitu poskytl hejtman Karlovarského kra‑ /st/ je PaedDr. Josef Novotný. Zájemci o účast na konferenci najdou registrační formulář na adrese: www.openmim.cz/euroregio2013.

17 31.10.13 13:39

ManageMent

Správný personalista je doma mezi lidmi, říká nominantka

V

ětšina Pražanů zná MČ Praha 18 spíše jako Prahu‑Letňany. V nomi‑ naci Hany Klingerové, podepsané tajemníkem úřadu městské části Ing. Vla‑ dislavem Gerhardem, se mj. připomínají její nemalé zásluhy o to, že úřad získal titul Podnik podporující zdraví roku 2011, tři‑ krát titul Úřad roku »Půl na půl« a že kvalita jeho personální práce byla doložena i cer‑ tifikátem ISO 9001 uděleným firmou akre‑ ditovanou ve Velké Británii, a to za výkon státní správy v přenesené působnosti hl. m. Prahy. »Další zlepšení očekáváme se sou‑ časně zaváděnou aplikací sebehodnocení podle modelu CAF 2009,« doplnil tajemník. Jak Vladislav Gerhard pro Moderní obec dále uvedl, »kvalitní práce personalistky je základním kamenem pro zvyšování kvality veřejných služeb«. Podle jeho slov tak již samotná pečlivá evidence dalšího vzdělá‑ vání zaměstnanců úřadu vede ke zvýšení kvality na jednotlivých pracovních postech ve všech odborech. Významným krokem ke zlepšení služeb úřadu ve vztahu k veřejnos‑ ti bylo zavedení pružné pracovní doby, na jejímž základě byly zásluhou Hany Klinge‑ rové rozšířeny úřední hodiny.

nictvím změny procesů a postupů, usku‑ tečňovaného na našem úřadu v rámci výzvy č. 89 OP Lidské zdroje a zaměstnanost, se Hana Klingerová významně podílí na apli‑ kaci a zavedení moderních metod řízení, implementaci principů procesního řízení do praxe úřadu, aplikaci strategického plá‑ nování a tvorbě zásadních koncepcí rozvo‑ je, realizaci systémových opatření vedou‑ cích k zefektivnění řízení lidských zdrojů, zvyšování transparentnosti a otevřenosti úřadu a zejména na vzdělávacích aktivi‑ tách na výstupy těchto klíčových činností,« vysvětlil Vladislav Gerhard. K zavedení mo‑ delu CAF do praxe Prahy 18 jej inspirovaly zkušenosti jiných úřadů sdělené na valné hromadě Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR. Hana Klingerová se zasadila o proškolení všech zaměstnanců v oblasti komunikace prostřednictvím datových schránek a vy‑ užívání kontaktního místa veřejné správy Czech POINT na všech odborech. Má i ne‑ malý podíl na tom, že úřad je podle statistik Ministerstva vnitra desátý v zemi a první v české metropoli, pokud jde o rychlost vy‑ dávání osobních dokladů.

neJrychleJší V celé praze »Jako členka realizačního týmu projektu Zvýšení kvality veřejných služeb prostřed‑

roVnopráVnoSt neJen na papíře Praha‑Letňany se už tradičně prosazuje i ve vzpomenuté soutěži Ministerstva vni‑ tra pořádané ve spolupráci se společností Gender Studies a nazvané Úřad roku Půl na půl. Městská část se připojila k Evrop‑ ské chartě pro rovné zapojení žen a mužů ve veřejném místním životě, přičemž pro‑ sazování rovnosti žen a mužů na pracovišti je jednou z náplní práce Hany Klingerové. Princip rovných příležitostí musí být zo‑ hledněn také v systému odměňování za‑ městnanců. Ten byl díky statistice, kterou personalistka pečlivě zpracovává, během posledních let vyvážen tak, aby muži i ženy byli na úřadu ve stejných pracovních pozi‑ cích a rovněž stejně odměňováni.

Cena Personalista veřejné správy 2013 n Vyhlašovatelem ceny Personalista veřejné správy je klub personalistů o. p. s. n soutěž je určena všem, kdo se zabývají personalistikou nejen v územní samosprávě, ale letos nově také ve státní správě. n o udělení ceny rozhoduje hodnoticí komise jmenovaná statutárním orgánem klubu personalistů, o. p. s. n nominace do soutěže se od příslušných úřadů přijímají do 15. 11. 2013. n Cílem ceny Personalista veřejné správy je posílení a podpora personálních činností v úřadech veřejné správy v české republice, veřejné ocenění práce nejlepších personalistů veřejné správy a ohodnocení jejich přínosu v oblasti personálního řízení. Cena rovněž úspěšně napomáhá šíření dobré praxe v personálních činnostech a zdůraznění významu práce s lidským kapitálem na úřadech. n Podrobnější informace najdete na: http://www.klub‑personalistu.cz/ ZDroj: klub PErsonalIstŮ o. P. s.

18 MO11_17_18.indd 18

tři VýzVy dnešní doby Práce na úřadu městské části je prvním a dosud jediným zaměstnáním nominant‑ ky, kam Hana Klingerová nastoupila v rám‑ ci projektu Začleňování absolventů do pra‑ covního procesu. Její výhodou tak je, že si vyzkoušela práci referentky v podatelně, při ověřování podpisů a listin, archivaci dokumentů, stejně jako třeba činnost se‑ kretářky tajemnice úřadu. Sama o své prá‑

foto: arChIV

Jako vůbec první byla do již druhého ročníku soutěže o cenu Personalista veřejné správy 2013 nominována Hana Klingerová, personalistka úřadu Městské části Praha 18. Své kandidáty na cenu můžete přihlašovat ještě až do 15. 11. Krédem Hany Klingerové je: »Dělej vše pro to, abys byl šťastný a mohl pomáhat a rozdávat radost a úsměv ostatním. Je třeba mít různé aktivity, aby nám život nezevšedněl.«

Jednou z výzev dneška pro personalisty je i to, jak kvalitně proškolit co nejvíce lidí za co nejméně peněz. ci personalistky říká: »Tahle činnost je pro mě zajímavá svou různorodostí. Musíte se totiž orientovat ve více oblastech. Nikdy se proto nenudíte, pořád je co zdokonalovat a je nutné stále přicházet s novými nápady. Smyslem práce personalisty nakonec však vždy je péče o zaměstnance.« Hana Klingerová pro Moderní obec rov‑ něž zformulovala výzvy, jimž podle jejího názoru nyní čelí personalisté veřejné správy, tedy v době, která je negativně pozname‑ nána mj. i ekonomickou recesí a škrcením výdajů, kde se dá. Ale zároveň v době, kdy se velmi rychle zvyšují nároky na kvalitu veřejné správy a úroveň jí poskytovaných veřejných služeb. »Pro dnešní dobu vidím tři hlavní výzvy,« uvedla. »Jak kvalitně proškolit co nejvíce lidí za co nejméně peněz. Nutnost ještě lépe motivovat zaměstnance k vlastní‑ mu sebezdokonalování a sbírání zkušeností. Zároveň je však i lépe vést k tomu, aby pře‑ dávali své znalosti a zkušenosti ostatním.« A dodává: »Správný personalista však musí být doma mezi lidmi v každé době.« Jak na Silné a Slabé Stránky »V posledních letech se nám na úřadu po‑ dařilo stabilizovat jeho vedení i manage‑ ment lidských zdrojů. Jsme přesvědčeni o tom, že máme správně nastavenu strate‑ gii i plánování do dalších let. Právě CAF by měl odhalit případné silné a slabé stránky úřadu a spolu se zavedeným benchmar‑ kingem neustále zvyšovat kvalitu veřejných služeb,« uzavřel tajemník úřadu MČ Pra‑ ha 18 Vladislav Gerhard. »Děje se tak i díky n práci Hany Klingerové.« iVan ryšaVý

listopad 2013

31.10.13 13:39

Téma

FOTO: auTOrka

Pořádání slavností, trhů a výstav

Bezproblémové fungování areálu, původně industriální výroby, po čtyřech letech od svého otevření. Park a kolonáda podél Rýna je řešena v několika úrovních. V pozadí lze vidět ponechané ukázkové zahrádky. (LAGA Bingen, 2008)

Zahradně‑krajinářské výstavy zlepšují prostředí sídel Může zahradně‑krajinářská výstava pozitivně ovlivnit celý region? Má toto téma dostatečnou sílu přilákat pozornost veřejnosti? Je možné vzbudit zájem o revitalizaci městského parteru a ekonomicky přitom netratit? V některých zemích se to daří. Velkou inspirací je v tomto směru sousední Německo.

Z

ahradnické výstavy se pořádají v růz‑ ných evropských zemích, např. ve Vel‑ ké Británii (každoroční nejznámější Chelsea Flower show v Londýně), v Nizo‑ zemsku (mezinárodní Floriade – pořádaná každých deset let), ve Francii, Rakousku a Švýcarsku. Specifické jsou ovšem výstavy německé, s více než stoletou tradicí.

ukáZkové úZemní plánování Jejich cílem není primárně pobavit, pro‑ dat či ukázat výrobky, ani navazovat ob‑ chodní kontakty. Vyvinuly se spíše v nástroj ukázkového územního plánování, spojený s praktickou expozicí zahradní architektu‑ ry, nových technologií, přístupů k urbánní krajině i ekologii. Němci původně vycházeli z myšlenek anglického krajinářského par‑ ku, ale principy transformovali do vlastního stylu a postoje k dlouhodobému plánování. Jejich »gartenschau« procházely procesem od prosté výstavy květin v nové pochopení a pojetí přírody a zeleně ve městě.

listopad 2013

MO11_19_24.indd 19

První poválečná výstava v roce 1951 v Hannoveru měla ještě hlavní cíl přinést do válkou zničených trosek trochu barvy a rekultivovat vybombardované pozemky. Později se dohodlo, že jednotlivé spolkové republiky se budou v pořádání národních výstav tzv. BUGA (Bundesgartenschau) střídat. Nyní se pořádají každé dva roky, ale připravují se osm až deset let. Plán výstav je tedy znám do roku 2023 a současně se připravují nejméně čtyři ex‑ pozice v různé fázi rozpracování. Od pro‑ jekčních prací, přes komunikaci s místní veřejností po vlastní realizaci, a to tak, aby v den otevření již prostor plnohodnotně fungoval, včetně vzrostlé a zapojené zeleně. V některých letech mají BUGA rovněž mezi‑ národní status. Některé akce se připravují před otevře‑ ním ještě déle, zejména tzv. IBA (Internatio‑ nal Bauaustelle). Jedná se o stavebně‑archi‑ tektonickou analogii výstav krajinářských a jsou rovněž velmi zajímavé. Např. v letech

Kde se lze inspirovat Místa a data konání LAGA v roce 2014: Schwäbisch Gmünd (30. 4. –12. 10.) ■ Deggendorf (25. 4. – 5. 10.) ■ Gießen, »k novým břehům« (26. 4. – 5. 10.) ■ Papenburg (16. 4. –19. 10.) ■ Zülpich, »Zahrady milénia – Od římských po současné« (16. 4. –12. 10.) ■

Další BuGa se bude konat v roce 2015 v Havelregionu, ve spolupráci pěti měst (18. 4. –11. 10.).

1989–99 byl uskutečněn první a nejznáměj‑ ší evropský projekt industriální krajiny Em‑ sher Park. V letech 1999–2010 se představila obnova pücklerovské krajiny po těžbě uhlí v Dolní Lužici na ploše přes 14 tis. ha. Letos bylo možné navštívit 60 inovativ‑ ních projektů v Hamburku s ukázkami no‑ vých technologií (např. převratných bioin‑ teligentních budov, které využívají energie z řas) až po nové ukázkové obytné čtvrti. organiZování Buga Akce se připravují společně na spolkové i lokální úrovni. Záštitu nad koordinací má Centrální zahradnická společnost (Zentral‑ verband Gartenbau), jež koordinuje pře‑ devším národní úroveň. Vybírá místa ko‑

›

19 31.10.13 13:43

Pořádání slavností, trhů a výstav

FOTO: auTOrka

FOTO: auTOrka

Téma

Královská tabule u paláce v Koblenzi (BUGA, 2010). Elegantní dočasné řešení potřeby mnoha odpočinkových míst v rámci výstavy, konají se tam i tvořivé dílny.

› nání, dohlíží na kvalitu, provedení výstavy i na hlubší přesah akce. Nad každodenním průběhem příprav, výběrem dodavatelů a vlastním průběhem výstavy má záštitu Deutsche Bundesgartenschau Gesellschaft.

v Mnichově v roce 1983 (11,5 mil., denně až 250 tisíc návštěvníků). Hlavními přínosy pro pořadatelské měs‑ to jsou zejména: ■ zvýšení zaměstnanosti a zviditelnění místa a s tím spojený masivní nárůst zájmu o město a turistický ruch, a následné příjmy do obecního rozpočtu; ■ přeměna problematických částí měst v kvalitní projekty, jež jsou po skončení akce předány do užívání města. Často mají pří‑ mou návaznost na obytné komplexy, čtvrti, jež se mění v atraktivní a hodnotné bydlení. Zdařilé proměny proBlémových čásTí sídla Na menší regionální úrovni se každoroč‑ ně konají tzv. LAGA (Landesgartenschau) a jednotlivé spolkové republiky se střídají v jejich pořádání. V jednom roce jich bývá kolem čtyř až šesti. Zatímco BUGA se ko‑ nají na rozsáhlém území 50–100 ha, státní výstavy zaujímají území 10–15 ha. Jejich účinnost pro dané místo a region je však obdobná. Místo projde revitalizací, zlepší se ob‑ čanská vybavenost, vzniknou stezky, cesty, hřiště, které dávají městu novou hodnotu. Výstava je otevřena půl roku a návštěvní‑

kům nabízí zázemí, rostlinné expozice či dočasné instalace, představení regionu a kulturní aktivity. Po skončení se plocha stane plnohodnotnou částí města. Také LAGA se často zaměřují na napra‑ vení problematických částí města. Např. v Amberku došlo ke zdařilé přeměně čistír‑ ny odpadních vod v park s revitalizovanou řekou, vodním hřištěm a rozsáhlou rekre‑ ační parkovou zónu. V blízkém Löbau se re‑ kultivoval místní cukrovar a přilehlé plochy včetně velkých nádrží a původní svodné stoky se přeměnily v prostor se zajímavý‑ mi industriálními prvky, které jsou součástí parkové kompozice. Možnost spolupráce s německou stra‑ nou se osvědčila i na menší krajinné vý‑ stavě Marktredwitz‑Cheb v roce 2006. Sto‑ jí za úvahu, zda je i v našich podmínkách možné se krajinnými výstavami nechat in‑ spirovat. Zdá se, že se vzrůstajícím zájmem o životní prostředí, jakož i o obor zahradní a krajinné architektury, by zejména veřej‑ nost podobné akce uvítala a pro mnoho míst by mohly znamenat jedinečnou příle‑ ■ žitost ke zlepšení. lucie miovská ateliér zahradní a krajinné tvorby artmio

FOTO: auTOrka

FOTO: auTOrka

roZpočeT a hlavní přínos měsTu O náklady se obě společnosti dělí. Někdy se k nim přidávají ještě evropské fondy. V pří‑ padě letošní sdružené Hamburské výstavy stavební i krajinářské byly náklady spojené s organizací hrazeny z městského rozpoč‑ tu – téměř 100 mil. eur. K tomu se přidali soukromí investoři, pokud jejich projekty splňovaly podmínky centrálního plánová‑ ní, byly klimaticky přátelské, šetřily zdroje a měly přínos pro budoucnost města. Náklady na BUGA se liší podle pojetí a zpracování revitalizované části města. Např. BUGA v Koblenzi (jedna z těch ná‑ kladnějších) měla rozpočet 102 mil. eur, z toho 49 milionů přispěla spolková země, 28 mil. eur město a zbytek pokryly spon‑ zorské dary a vstupné. Počet návštěvníků převýšil očekávání o 1,5 mil. a celá akce skončila v kladných číslech. U každé BUGA se předpokládá průměr‑ ná návštěvnost za 6 měsíců kolem 2 mil. návštěvníků. Rekordní účast měla výstava

Řada menších inspirativních či ukázkových zahrádek slouží jako atrakce v revitalizovaném pobřežním parku i po skončení výstavy. (LAGA Bingen, 2008)

Část rozsáhlého balančního hřiště (BUGA Mnichov, 2005), revitalizace bývalého letiště v rozsáhlý 200ha krajinářský park a rezidenční bydlení pro 16 tisíc obyvatel.

20 MO11_19_24.indd 20

Součástí expozice je i několik informačních či interaktivně-výukových pavilonů. Zde stánek BDLA – asociace německých krajinářských architektů. (BUGA Koblenz, 2010)

listopad 2013

31.10.13 13:43

Pořádání slavností, trhů a výstav

Téma

dění v centru havlíčkova Brodu vydatně napomáhá mobilní letní scéna

s

oučástí záměru architektů bylo také to, aby krásně zrekonstruovaný his‑ torický střed Havlíčkova Brodu celo‑ ročně ožíval. Proto do svého projektu zasa‑ dili mobilní letní scénu, jejímž základem je tribuna a až 101 laviček. snadná manipulace a odolnosT Tribuna má tvar altánu s výrazně přesahují‑ cí střechou 9,6 x 7,2 m, rozměry pódia jsou 7,2 x 4,8 m. Celá konstrukce je provedena z lepeného sibiřského modřínu, tlakově im‑ pregnována proti škůdcům a opatřena tvr‑ doolejovými nátěry do venkovního prostře‑ dí. Nosnou konstrukci stavby tvoří čtveřice dřevěných sloupů, které jsou v rovině pódia a střechy provázány dřevěnými nosníky. Plocha pódia je ze vodovzdorných fóliova‑ ných překližek s protiskluznou úpravou. Zábradlí pódia je z ocelových uzavřených profilů 35/35/3, žárově pozinkovaných. Stavba je založena na betonových pat‑ kách. Sloupy jsou se základovou patkou spojeny ocelovými patkami ze dvou částí. Spodní díl je trvale přikotven k betonové‑ mu základu a je skryt pod dlažbou. Horní díl je součástí sloupu a ke spodní části se šroubuje. Všechny spoje jednotlivých dře‑

věných prvků jsou ocelové, žárově pozinko‑ vané. Konstrukci střechy pokrývá PES texti‑ lie s vrstvou PVC a ochranným lakem proti UV záření. Kotvení zajišťuje gumové oplé‑ tané lano. Pro ochranu proti povětrnosti se využívá zákryt zadní a bočních stěn. Součástí scény jsou lavičky bez opěráků, které jsou stohovatelné a lze je i spojovat. Na nosnou konstrukci z uzavřených oce‑ lových profilů 35/35/3 jsou přes distanční podložky zespodu našroubovány antiko‑ rozními vruty dvě modřínové desky. Dřevo je rovněž opatřeno ochranným nátěrem. Žárově zinkovaná ocel je na spodním kon‑ ci ukončena tvrdým černým plastem. Let‑ ní scénu není třeba demontovat, odváží se celá, pouze se sundává krycí plachta. Během zimních měsíců se tribuna skladu‑ je v areálu Technických služeb Havlíčkův Brod (TSHB). Další mobiliář, který je pro trhy a slav‑ nosti k dispozici, tvoří prodejní stánky typu Mobil (25 malých a 15 velkých). Veškerý mobiliář je podle informací z města odol‑ ný a k jeho poškození nedochází ani častou manipulací. Všechny manipulace, i závě‑ rečný úklid, provádějí TSHB. Pokud se týká sociálního zařízení pro návštěvníky či pro‑

FOTO: arcHiv měSTa Havlíčkův BrOD

Výsledkem kompletní revitalizace historického jádra Havlíčkova Brodu (2009–2011) jsou i krásné kulisy Havlíčkova náměstí, jež vybízejí k pořádání mnoha akcí v průběhu roku.

Letní scéna na Havlíčkově náměstí.

dejce, ti mohou využívat veřejná WC v do‑ sahu, mobilní WC se instalují zřídka. Ačkoliv centrum Havlíčkova Brodu žije po celý rok, nejvíce akcí se soustřeďuje kolem Havlíčkobrodského kulturního léta (podpořeno grantem). Jeho součástí je i týdenní Letní kino na náměstí. Letos se mimořádně promítalo dvakrát (vždy volný vstup). Druhé promítání umožnila finanční úspora v jiné oblasti (prostředky na gran‑ tové programy nebyly rozděleny všechny). Na toto promítání byla vypsána poptávka ■ a zorganizoval ho vybraný pořadatel. simona dvořáčková

dlažba náměstí skrývá elektroinstalaci Kompletní regenerace se v roce 2011 završila také v centru Frýdlantu. Náměstí T. G. Masaryka nyní nabízí velkorysou volnou plochu, kde lze uskutečnit řadu akcí.

Trvalá elekTroinsTalace ve výklopných kolekTorech Při rekonstrukci náměstí se už od počát‑ ku počítalo s instalací pódia, proto jsou

listopad 2013

MO11_19_24.indd 21

FOTO: arcHiv

p

růběh a výsledek regenerace náměstí T. G. Masaryka v centru městské pa‑ mátkové zóny ve Frýdlantu v Čechách popsal v dubnové Moderní obci jeden z au‑ torů projektu arch. Vladimír Balda. Co di‑ váka zaujme na první pohled je bezesporu volná nezastavěná plocha náměstí, která se může proměnit v jedno velké pódium, jež ožívá nejrůznějšími akcemi. Tou nejzná‑ mější jsou květnové Valdštejnské slavnosti. Nejen během nich vévodí severozápadní části náměstí tribuna, která slouží hudeb‑ ním, divadelním či sportovním produkcím.

Tři zemní výklopné kolektory jsou umístěny v rozích náměstí, čtvrtý je v centrální části.

v dlažbě zabudovány háky pro kotevní lana. »Pódia pro pořádání akcí na náměstí pronajímáme od specializovaných firem s kompletním servisem podle typu akce,« vysvětluje Ing. Libor Štrom, vedoucí od‑ boru kultury a cestovního ruchu. »Pro ko‑ morní akce máme stabilní pódium na ná‑ dvoří radnice,« dodává. Ostatní zázemí je většinou tvořeno částečně z vlastních zdrojů města, částečně pronájmem (např. mobilní WC). Trhy se pořádají většinou

v rámci akcí a prodejci mají vlastní mobi‑ liář. Závěrečný úklid zajišťuje město. Produkce všeho druhu na náměstí je možná díky elektroinstalaci, jež je umís‑ těna v zemních výklopných kolekto‑ rech (po připojení kabelů se zaklopí zpět do dlažby). V rámci rekonstrukce je vy‑ budovala specializovaná firma. Tři jsou umístěny v rozích náměstí, jeden v cen‑ trální části (kvůli instalaci vánočního /sd/ stromu).

21 31.10.13 13:43

Téma

Pořádání slavností, trhů a výstav

pořádání trhů si žádá mravenčí práci, ale výsledek stojí za to Jak postupovat při pořádání trhů či slavností, abychom dostáli smyslu dané akce a docílili hladkého průběhu? Následující text nabízí řadu doporučení a inspirací.

n

doBře odhadnouT mísTní siTuaci Na počátku je odhad situace: Dokážeme periodické trhy vybudovat? Tato otázka se skládá z řady dílčích a dovede‑li si na ně obec coby organizátor odpovědět, má smy‑ sl trhy podporovat. Základní dílčí otázka zní: Jaké trhy to budou? Mohou totiž mít volný sortiment, nebo to mohou být i trhy farmářské (selské atd.), kdy účastníci pro‑ jdou selekcí podle původu zboží (viz Kodex na http://www.farmarsketrziste.cz nebo na www.aftcr.cz). Nemá smysl pořádat farmářské trhy nebo regionální (resp. s tímto pojmenováním), aniž by se naplnilo jejich poslání, kterým je vytvořit odbytová místa především pro pěstitele, chovatele a drobné výrobce v da‑ ném regionu. V prostředí, kde dosud chy‑ běla možnost pravidelně na místní úrovni nabídnout potraviny, většina potenciálních účastníků už pravděpodobně našla jiné cesty odbytu, nebo na svou činnost rezig‑ novala. Začneme tedy »monitoringem«, při kterém se vytipují možní účastníci, s nimiž se dále jedná, umožní se jim rozumná délka přípravy atd. (V zemědělství se plánuje rok dopředu, v malovýrobě jsou to měsíce, trh vyžaduje od účastníků i personální posily.) Farmářské (selské) trhy jsou náročnější na výběr účastníků, ale jejich přitažlivost spočívá v kvalitním a smysluplném obsa‑ hu. Vezmou‑li je místní tzv. za své, mohou výrazně zlepšit prostředí a atmosféru a pl‑ nit významnou společenskou funkci v obci (viz např. http://trhy.tisnovsko.eu). Díky setkávání lidí, webovým stránkám trhů a spojení přes sociální síť se pravidelný trh stává středobodem komunitního života, součástí činnosti zájmových sdružení, dob‑ rovolné práce pro komunitu, ochrany pří‑ rody, platformou místních aktivit a zábavy. To vše může obec výrazně podporovat, ale nutnou podmínkou je zapojení občanů. Jako komunitní záležitost musí farmář‑ ský trh organicky růst. Trvá minimálně rok, než se etabluje a dostane se do povědomí.

22 MO11_19_24.indd 22

FOTO: O. S. Za SeBevěDOmé TišnOvSkO

ejprve je třeba upozornit, že jed‑ noduchá a univerzální odpověď na úvodní otázku neexistuje. Zásadně se totiž liší koncepce přístupu k jednorá‑ zovým slavnostem a k akcím, jež se konají pravidelně. Naše sdružení má blíž k akcím periodickým, zaměřím se tedy na ně.

V Tišnově (okr. Brno-venkov) se konají trhy od roku 2008 z iniciativy o. s. Za sebevědomé Tišnovsko. Předcházelo tomu uzavření dohody o společném pořádání trhů s městem.

Zejména začátky jsou spojené s investicí do informování o akci, do technického vy‑ bavení, do komunikace a administrativy, což vyžaduje erudici a nasazení organizá‑ tora. Jde o to, aby organizátor tento kritic‑ ký rok zaplatil alespoň výdaje a svou práci, příp. i technické zázemí. akce TZv. na klíč se v menších oBcích nemusí vyplaTiT Organizace lokálního farmářského trhu zvlášť v menších městech a obcích zřejmě nikdy nebude výdělečnou činností a po‑ koušet se o to může vést až ke zmaření zá‑ měru. Totéž platí i o zadání úkolu eventové nebo zábavní agentuře (agentury speciali‑ zované na lokální farmářský trh neexistují): »udělejte nám farmářský trh dne…«. Pokus urychlit celou mravenčí práci občas totiž vede k tomu, že obec sáhne po externí agentuře. To může mít i negativ‑ ní efekt (zvlášť v menších sídlech), jestliže obyvatelé nemají pocit, že trh je jejich míst‑ ní záležitost a že se do něj mohou zapojit. Ne vždy dobře dopadají pokusy svěřit zá‑ měr do rukou podnikatelů, kterým je zpra‑ vidla cizí neziskový charakter části této prá‑ ce. Pokud někdo pouze s komerčním cílem farmářský trh hodný toho jména nastartu‑ je, brzy může začít omezovat výběr účast‑ níků vyšším nájmem. Může to skončit i tak, že vedle jednoho pěstitele stojí tři účastníci s artiklem z velkoobchodu, s vyšší obchod‑ ní marží (např. s textilem nebo dekoracemi) a přesto se trh stále jmenuje farmářský. Oblíbeným trikem podnikatelů je také tzv. farmářský trh v obci rozhýbat a zavést,

ale s tím, že část stánků organizátor nepro‑ najme skutečným farmářům, ale provozu‑ je je sám (s brigádníkem), přičemž zboží a potraviny nakupuje velkoobchodně podle svého uvážení. Každý takový způsob orga‑ nizace jako »padělku« je přitom jednodušší, rychlejší a lákavější, než založení a trpělivá práce kolem opravdového lokálního či far‑ mářského trhu ve spolupráci obce a míst‑ ních aktivních občanů. Obec by tedy měla o úskalích organizace trhu vědět. Záměr vytvořit dobrý lokální trh je chvályhodný a většinou je míněn jako zlepšení a oživení místního dění a drobné ekonomiky. Obce by však měly dbát nejen na záměr, ale i na subjekt, s nímž do orga‑ nizace vstupují. Doporučujeme především zapojit místní občany, občanská sdružení nebo jiné orga‑ nizace neziskového charakteru, které mají o věc zájem. I tato spolupráce obce s nezis‑ kovými subjekty by měla mít dané priori‑ ty a cíle. Je možné tržním řádem vymezit sortiment a prodej velmi konkrétně, nebo upravit smlouvu o provozování ve shodě se společným cílem. BeZ čeho se uspořádání Trhu roZhodně neoBejde Co se týče technického zázemí a podpory měst a obcí vůči trhům a jednorázovým slavnostem, ta zahrnuje např. volný přístup organizátora a propagaci v místních novi‑ nách/rozhlasu, vzájemné sdílení webových stránek, možnost trvalého zapůjčení plo‑ chy pro banner nebo distribuci informač‑ ních letáků na školách, úřadech a spřáte‑

listopad 2013

31.10.13 13:43

Pořádání slavností, trhů a výstav lených subjektech. Podporou pravidelným trhům může být i anketa, v níž se občané vysloví, který den a jakou periodicitu trhu, jaké potraviny a sortiment by uvítali. Obec může využít grantu příslušného kraje, pro‑ středků EU fondů, či jiné zdroje k financo‑ vání vybavení pravidelného trhu. Zásadní při pořádání vlastního trhu i slavností jsou: možnost parkování, zdroj elektřiny, stánky, informační tabule a jiné vybavení. Ve věci parkování může obec po‑ moci jednak udělením výjimky pro vozidla, která jsou součástí prodeje nebo skladová‑ ní (chladicí auta) a potřebují být součástí trhu. Obec může také vyčlenit zábor mimo trh pro parkování dopravních aut, jež slou‑ ží jen pro transport (a není součástí trhu). Ideální je, podaří‑li se vyčlenit poblíž místa akce parkovací místa zdarma pro přespolní návštěvníky a nakupující (ne každý může přijít pěšky nebo na kole), aby si mohli od‑ vézt i těžší nákup. O této možnosti je třeba informovat předem a využít to k propa‑ gaci akce. Tyto zdánlivé drobnosti se organizáto‑ rům rozhodně vrátí. Také se vyplatí zpra‑ covat mapku akce, včetně parkování pro návštěvníky, a udělat z ní součást informač‑ ní kampaně na webu, jeden či dva výtis‑ ky ve formátu A2 (digitální tisk postačí) je vhodné umístit na informační tabuli, která by měla být součástí trhu (slavnosti). Zdroj elektřiny je nutný k provozování občerstvení, chlazení potravin živočišné‑ ho původu na 4–8 °C, k provozu některých typů pokladen a vah. Občerstvení spotře‑ buje kolem 6 kW na stánek, prodej sýrů, masa nebo uzenin v chlazené vitríně v prů‑ měru asi 2–3 kW, chladicí auto okolo 3 kW. Pokud není v dostatečné míře možné na‑ pojit se s elektrickým zdrojem do místního rozvodu, lze objednat mobilní elektrocent‑ rálu. V každém případě je nutná venkovní kabeláž (rozvody) se zásuvkami k jednotli‑ vým stánkům. Elektrospotřebiče účastníků musí mít revizi (ne starší než půl roku).

při výBěru Typu sTánku Zvažujeme čeTnosT využiTí Při výběru stánků nezáleží ani tak na je‑ jich jednotném vzhledu, jako na přesném určení a periodicitě události, při níž mají být využity. Univerzální venkovní stánek nenajdeme. Zvažujeme‑li častěji konané trhy a máme‑li prostředky na nákup zákla‑ du vybavení trhu, vhodné jsou pro běžný prodej potravin nebo květin obyčejné »áč‑ kové« konstrukce ze dřeva, s pultem z ma‑ sivu a s bočními plachtami a zastřešením z přírodní látky v barvě hnědé či krémové (viz foto na str. 22). Nám se při organizování trhů osvědčuje hnědá spodní část a krémo‑ vé zastřešení v průběhu celé sezony, nrboť nedeformuje denní světlo a nabízené pro‑ dukty mají přirozenou barvu. Cena za klasický stánek áčkové konstruk‑ ce se pohybuje mezi 12 až 15 tis. Kč. Včetně šroubů a podložek sestává stánek asi z 22 dílů a montáž trvá ve dvou lidech asi 15 mi‑ nut. Tento stánek je náročnější na montáž a vzhledem k počtu součástek není běžně v půjčovnách. Při citlivé montáži a dobré údržbě (sušení plachet po dešti, jednou za rok údržba dřevěného povrchu) má stá‑ nek s montovanou dřevěnou konstrukcí ži‑ votnost vyšší než stan nůžkové konstrukce a vypadá kvalitněji. Vyrábí se na zakázku. Pro pořádání jednorázových slavností vyu‑ žívají organizátoři většinou stany s kovovou nůžkovou konstrukcí, která je jednodušší na instalaci. Základní modul je 3 x 3 m a vy‑ hovuje jako zastřešení nad prodejním stol‑ kem. Montáž a demontáž nůžkových stanů s většími rozměry je samozřejmě náročnější. Při pořizování tohoto typu stanů doporučuji konstrukce s co největší nosností, jež snese i vyšší zátěž (déšť, neopatrné zacházení). Vý‑ robce totiž většinou neuhradí opravu v dů‑ sledku zatížení konstrukce. Naše zkušenost z pořádání trhů je taková, že »úmrtnost« stanů s nůžkovou konstrukcí je značná, jsou však levnější. V případě jednorázové slav‑ nosti a zapůjčení si lze nůžkové stany nechat

Téma

i postavit. Nevýhodou u těchto stanů může být škála barev, která v základu obsahuje spíš agresivnější »reklamní« barvy. další ZáZemí pro účasTníky Součástí vybavení trhu je také viditelně umístěná tabule u vstupu s informacemi: charakter akce, termíny konání, totožnost organizátora, kontakty, tržní řád apod. V případě větší akce je namístě též orien‑ tační mapka. K tabuli lze podle okolností přidat stojany na kolo či úvaz pro psy (po‑ kud mají omezený vstup). K ostatnímu vy‑ bavení patří židle a stolky, nebo lavice a sto‑ ly zvané v hantýrce půjčoven »pivní sety« (lze je využít též pro dětskou dílnu). Obce disponují v rámci vlastního mobiliá‑ ře trvalými venkovními lavicemi a lavičkami s minimální údržbou. V době konání trhu nebo slavnosti se tento základní mobiliář obce může jen posílit, zejména o odpadkové koše. (Na 10 stánků je potřeba jeden koš, ale záleží na četnosti občerstvení, z něhož bývá nejvíce plastového odpadu.) Ve smlouvě s účastníky doporučujeme dohodu o tom, že si své obaly a vlastní odpad odvážejí, při větších akcích lze ustanovit drobnou kauci účastníků na odvoz vlastního odpadu z obce. Nutností jsou toalety s možností umytí rukou pod tekoucí vodou, (zvlášť pro ná‑ vštěvníky a účastníky). U velkých akcí se setkáváme i s dotazy veřejnosti na WC pro vozíčkáře. U malých periodických trhů lze jít cestou zapůjčení mobilního WC pou‑ ze pro účastníky (prodejce), nebo uzavřít písemnou smlouvu s místní restaurací či podobně vybaveným zařízením v blízkosti o tom, že poskytnou své sociální zařízení v době konání trhu i pro účastníky. Na mož‑ nostech dané obce je, zda poskytne účast‑ níkům i jiné zázemí, např. šatnu, sklad. ■ šárka sedláčková Občanské sdružení archetyp, předsedající člen asociace farmářských tržišť čr www.farmarsketrziste.cz, www.aftcr.cz

i prodejní stánky jsou stavbami a jejich umisťování se řídí jistými pravidly Při veřejných akcích typu slavnosti či trhy je nutné dodržovat pravidla bezpečnosti, především v souvislosti s prevencí vzniku požáru. Co říká legislativa a zkušenosti hasičů?

j

ak je tomu s odpovědností za zajištění bezpečnosti a nač si dát především po‑ zor při pořádání veřejných akcí, jsme se zeptali na Hasičském záchranném sboru (HZS) Středočeského kraje.

odpovědnosT nese pořadaTel »Za plnění podmínek požární bezpečnosti při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob, odpovídá právnická osoba, podnika‑ jící fyzická osoba, fyzická osoba nebo sku‑ pina osob včetně sdružení občanů, obec nebo úřad, který pořádá akci, takzvaný or‑

listopad 2013

MO11_19_24.indd 23

ganizátor akce,« upřesňuje plk. Ing. Ladi‑ slava Svatošová, vedoucí oddělení kontrol‑ ní činnosti a zjišťování příčin vzniku požárů na HSZ Středočeského kraje. Dále dodává, že organizátor akce musí vždy postupovat v souladu s obecně zá‑ vaznými právními předpisy. Jedná se pře‑ devším o zákon č. 133/1985 Sb., o požár‑ ní ochraně ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášku č. 246/2001 Sb., o sta‑ novení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vy‑ hláška o požární prevenci).

Např. Rada Středočeského kraje pod‑ le § 7 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, a k provedení § 27 odst. 2 písm. b) bodu 5 zákona o požární ochraně (PO) vydala nařízení č. 6/2010 ze 4. ledna 2010, kte‑ rým se stanoví podmínky k zabezpeče‑ ní PO při akcích, jichž se zúčastňuje větší počet osob a to ve vnitřním shromažďova‑ cím prostoru, i ve venkovním. Podmín‑ ky zabezpečení PO ve vnitřním prostoru a ve venkovním se tedy liší. Důležité je brát na zřetel taky počet osob, které se dané akce zúčastní. Dalším důležitým dokumentem pod‑ le Ladislavy Svatošové je obecně závazná vyhláška obce, jež řeší tuto problematiku, a kterou zastupitelstva často opomíjí. Po‑ vinnost zpracovat tuto vyhlášku uvádí § 29 zákona o PO.

›

23 31.10.13 13:43

Téma

Pořádání slavností, trhů a výstav

› umísTění sTánků není nahodilé

Místo činu: Libušín (okr. Kladno), 21. 4. 2012. Během historického festivalu Bitva Libušín došlo k požáru dřevěného zaplachtovaného stánku, jehož příčinou byla technická závada na PB vařiči.

iluSTrační FOTO: HZS STřeDOčeSkéHO kraje

Při umisťování stánků na akcích, je třeba si uvědomit, že i ty jsou stavbami, a proto zde platí určitá pravidla. Stánky je nutné roz‑ místit tak, aby se ke každému mohla do‑ stat požární technika. V praxi musí být do‑ držena minimální šířka komunikace 3,5 m a výška případných průjezdů 4,1 m, jinak nelze provést rychlý a účinný zásah. Plochy k umístění prodejních stánků je potřeba volit s ohledem na zdroje vody určené k hašení požárů (v souladu s ČSN 73 0873, tj. hydranty – vzdálenost max. 200 m, požární nádrže, rybníky aj. vzdále‑ nost max. 600 m). Podle informací z oslo‑ veného HZS se často zapomíná na to, že stánky musí být vybaveny alespoň jedním přenosným přístrojem vodním nebo pěno‑ vým s hasicí schopností alespoň 13A nebo přenosným přístrojem práškovým s hasicí schopností nejméně 21A. Jak Ladislava Svatošová dále upozorňuje, při používání tepelných spotřebičů, které musí být schválené pro použití v ČR (žád‑ ná domácí výroba), je nutno postupovat v souladu s průvodní dokumentací od vý‑ robce (návod výrobce na provoz, kontroly, údržbu, obsluhu apod.). U spotřebičů, kde průvodní manuál chybí, se postupuje podle dokumentace technicky a funkčně srovna‑ telných druhů a typů. Spotřebiče je rovněž nutné udržovat v bezpečné vzdálenosti od povrchů stavební konstrukce, podlaho‑ vé krytiny a zařizovacích předmětů z hořla‑ vých hmot.

Technickou dokumentaci je nutno ucho‑ vávat po celou dobu životnosti spotřebiče a mít ji kdykoliv k dispozici. Nebudou‑li v technické dokumentaci uvedeny přísluš‑ ná protipožární opatření, je nutno respek‑ tovat normativní požadavky (ČSN 06 1008 Požární bezpečnost tepelných zařízení). informovanosT a sankce Nelze pominout ani to, že organizátoři akcí mají povinnost odpovídajícím způsobem a v potřebném rozsahu seznámit účastníky akce i účinkující se stanovenými opatření‑ mi k zabezpečení PO, zejména s únikovými cestami, označením únikových východů, příp. vyznačením zákazů kouření či kuřác‑ kých koutků, umístěním hasicích přístrojů

apod. Účastníci akce jsou povinni stanove‑ né pokyny respektovat. Na závěr ještě něco k sankcím. Poruší‑li organizátor akce jako právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, podmínky stanovené nařízením k zajiště‑ ní PO, může mu být uložena pokuta podle zákona o krajích. Poruší‑li tyto podmín‑ ky bezpečnosti organizátor jako fyzická osoba, může mu být uložena pokuta podle zákona o přestupcích (z. č. 200/1990). Za po‑ rušení povinností vyplývajících z předpi‑ sů o PO může HSZ uložit při výkonu stát‑ ního požárního dozoru právnické osobě, podnikající fyzické osobě a fyzické osobě sankci podle zákona o PO. /sd/

ve vídni se daří zmírňovat negativní dopady pořádání akcí na životní prostředí Festivaly, slavnosti, trhy či sportovní klání jsou pevnou součástí společenského dění v obcích. Tyto akce s sebou však nesou i množství odpadu, zejména nápojových kelímků…

r

akouská metropole Vídeň podporu‑ je pořadatele, kteří využívají systém pronájmu vratných kelímků a chce, aby se při pořádání všech akcí zohledni‑ la také ochrana životního prostředí. »Stále víc pořadatelů chápe, že si ochrana životní‑ ho prostředí a pořádání akcí neprotiřečí,« komentovala vídeňská radní pro životní prostředí Ulli Simová.

souTěž o TiTul »eko událosT« V rámci iniciativy »Samozřejmě méně od‑ padu«, za níž stojí Ulli Simová, vznikl v ro‑ ce 2010 projekt »ÖkoEvent«. V jeho rámci získají neziskové organizace, sdružení a ve‑ řejné instituce zdarma rady, jak ekologicky a šetrně pořádat akce. Podnikatelé a živ‑ nostníci mají tuto službu zpoplatněnou, hradí si ale jen menší část, zčásti je totiž dotovaná. Tématem jsou především právní podmínky novely vídeňského odpadového zákona, otázky a pravidla využívání vrat‑ ných kelímků, hrnečků, ale i příborů či ná‑ dobí z mobilního vozu a dalších možností.

24 MO11_19_24.indd 24

Kolik pořadatelů využilo letos možnost po‑radenství? »Zatím jsme dostali přibližně 100 přímých dotazů, mimo to se mnozí in‑ formují na webu www.oekoevent.at,« sděli‑ la Moderní obci Sabine Seidl z poraden‑ ské agentury (die Umweltberatung). Jak dále uvedla, město uděluje též titul »Eko událost«. Aby mohla akce o cenu soutěžit, musí pořadatelé postupovat podle určitých kritérií (viz Checkliste na zmíněném webu) a dodržet ales‑ poň čtyři z těch, která jsou uvedena jako povinná (tj. třídění odpadu, u akcí s víc než 2000 návštěvníky koncept sbírání a odvozu odpa‑ du, používání vratného nádobí, nesmějí se používat nevratné lahve a platí zákaz aktivního rozdávání letáků). Celkem ob‑ sahuje checklist 36 kritérií, některá z nich jsou závaz‑ ná pouze v případě, že akci pořádá město Vídeň (jedno z magistrátních oddělení).

Důraz se klade na to, aby se (v rámci možností) nabízely regionální a sezonní potraviny a nápoje a nepoužívala se elek‑ trická zařízení. Pořadatelé by si měli dávat také pozor, aby byla akce přístupná i lidem s omezenou mobilitou. Návštěvníci by měli mít k dispozici pitnou vodu z kohoutku (pítka, džbány s vodou). Za všechny pořadatele, kteří si zdarma vypůjčí vratné kelímky, převezme město 30 % nákladů na jejich umytí. Celkem je k dispozici 1 milion kelímků. Vracejí pořadatelé vypůjčené nádobí? »Pořa‑ datelé nám při zapůjčení nechávají zá‑ lohu. Z tohoto důvodu se snaží vrátit co nejvíce kelímků. V případě, že při nějaké velké akci nejsou všechny kelímky vráceny, zůstane každému stánkaři záloha 1 euro (náhrada kelímku je méně nákladná, tak má z toho nakonec i malý zisk),« vysvětlila Sabine Seidl. Podle údajů z roku 2012 se díky upuštění od používání jednorázových kelímků a vy‑ užívání asi 100 tisíc vrat‑ ných kelímků při celkem 20 akcích zamezilo vzni‑ ku 77 339 kg CO2 a 8792 kg /sd/ odpadu. listopad 2013

31.10.13 13:43

Životní prostředí

Fond asekoL pomohl také krnovu

Z

loději, kteří by si chtěli přilepšit krádeží součástek z barevných kovů z již vyřazených elektrospotřebičů uložených ve sběrném dvoře na Karáskově ulici v Krnově na Bruntálsku, mají od začátku letošního října smůlu. Jejich snaha se obohatit je monitorována kamerou – a lapení nenechavců je tam tak víc než jisté. Navíc kamera, která snímá plochu určenou pro elektroodpady, není ve sběrném dvoře jediná. »Už dříve jsme zde instalovali dvě kamery, z nichž jedna hlídá vjezd a druhá prostor před dvorem. Nyní jsme na podnět provozovatele dvora – společnosti Technické služby Krnov, rozšířili kamerový systém o další dvě kamery, které monitorují plochu pro sběr a uskladnění elektroodpadů. Cílem je zvýšit kontrolu provádění zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení a zabránit poškozování a vykrádání těchto odpadů,« uvedl Ing. Petr Suchý z odboru životního prostředí městského úřadu. Na pořízení kamer za více než 34 tisíc korun získalo město Krnov dotaci ve výši 10 286 korun z Fondu ASEKOL. Ten byl založen neziskovou společností ASEKOL – kolektivním systémem vytvořeným výrobci elektrozařízení s účelem zajistit a financovat recyklaci dosloužilých elektrozařízení.

Se společností ASEKOL spolupracuje Krnov již od roku 2006. »Za tu dobu se pro nás ASEKOL stal důležitým partnerem, který svou činností přispívá k tomu, že elektroodpady z krnovských domácností nekončí na skládkách, ale po ukončení své životnosti se stávají zdrojem cenných druhotných surovin a případné nebezpečné látky jsou účinně zneškodněny,« dodal Petr Suchý. varianty kamerového řešení, které mohou inspirovat Krnovský projekt patří k těm řešením, jež z Fondu ASEKOL získávají dotaci nejčastěji. Také letos totiž nejvíce žádostí směřovalo k podpoře při zabezpečení sběrných dvorů kamerovým či jiným systémem. Společnost ASEKOL proto na pomoc zájemcům zadala zpracování doporučení pro řešení kamerového zabezpečení sběrných dvorů. Jde o varianty kamerových zařízení, které k přenosu dat využívají sítě mobilních operátorů, a o jednu variantu s nabídkou komfortního řešení komplexního zabezpečení sběrného dvora na bázi profesionálního softwarového řešení. Doporučené kamery obsahují detekci pohybu a automaticky vykazují poplachové hlášení (více na: www.asekol.cz/fond‑asekol.html).

v olomouci rozšířili monitoring stavu ovzduší

o

listopad 2013

MO11_25_26.indd 25

Jde o přívěs, v němž je umístěna kompletní výbava plynových analyzátorů a současně kontinuální měření různých frakcí prašných částic,« vysvětlila za oddělení ochrany ovzduší odboru životního prostředí magistrátu Ing. Jitka Pudelová (on-line data z měření jsou k dispozici na speciální webové stránce: http://mail.envitech.sk/phpolo‑ /st/ mouc/index.php?id=1).

FOTO: enviTeCh bOhemia

d 1. října 2013 je na území statutárního města Olomouce obnoven monitoring kvality ovzduší na dopravní stanici Velkomoravská. »Uskutečňuje se na základě zadání a finanční podpory magistrátu. Po dobu tří měsíců, tedy až do 31. prosince, se tak budou měřit hodnoty nejvýznamnějších znečišťujících látek,« uvedl vedoucí odboru životního prostředí magistrátu RNDr. Petr Loyka, CSc. Patří mezi ně například prašné částice PM10, PM2,5, NO, NO2, NOx, CO a B[a]P. Současně jsou měřeny i meteorologické prvky – směr a rychlost větru, teplota, tlak, vlhkost vzduchu a nově také počet projíždějících vozidel. Poslední naměřená data z dopravní stanice imisního monitoringu, která má město k dispozici, jsou z prosince roku 2011. »Měření kvality ovzduší v lokalitě Velkomoravská totiž v roce 2012 ustoupilo akci tramvajová trať na Nové Sady. Nyní byly rozsáhlé uzavírky a objížďky ukončeny a provoz na ulici Velkomoravská se vrátil do svého režimu,« konstatoval dále Petr Loyka. Do kampaně byla zapojena nová mobilní stanice společnosti ENVItech Bohemia, která je vybavena špičkovou měřicí technikou.

Měřicí vůz ve Velkomoravské ulici vyhodnocuje imisní a meteorologické veličiny.

FOTO: DiTa CírOvá

Mezi 49 projekty zaměřenými na sběr a recyklaci vysloužilých elektrozařízení, jež byly letos podpořeny Fondem ASEKOL, je i rozšíření kamerového systému na sběrném dvoře v Krnově.

Sběrný dvůr na Karáskově ulici je jedním ze tří, které slouží obyvatelům Krnova.

Fondu však také často přicházejí žádosti o příspěvek na úpravu a rozšíření kontejnerových stání, která občanům zjednoduší možnost třídění nejen starého elektra. Podporu z Fondu ASEKOL mohou obdržet obce, nevládní neziskové organizace či provozovatelé sběrných dvorů. Nejvyšší příspěvek 60 tis. Kč letos získal osvětový projekt města Třinec, který přinese občanům efektivní poradenský systém pro správné třídění odpadů, a klade si tak za cíl zlepšit výsledky sběru. Od roku 2008, kdy Fond ASEKOL rozdělil první dotace, bylo podpořeno 243 projektů, přičemž celkový příspěvek na ně dosáhl /st/ více než 15 mil. Kč.

recyklujte s hasiči! má novinku

p

odle průzkumů kolektivních systémů zpětného odběru elektrozařízení ELEKTROWIN a ASEKOL se v českých domácnostech nachází přes 63 milionů elektrospotřebičů, z nichž 9 milionů lidé vůbec nepoužívají. Se sběrem proto již třetím rokem významně pomáhají i dobrovolní hasiči v rámci projektu Recyklujte s hasiči! »Jsme rádi, že můžeme lidem pomoct i v okamžicích, kdy nejde o majetek či zdraví,« konstatoval Jan Aulický, ředitel Kanceláře Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. K 29. 10. 2013 do projektu Recyklujte s hasiči! vstoupilo už 838 SDH. Sbory již v projektu zaregistrované mohou nyní nově vstoupit do odměnami dotované soutěže Sbíráme i za humny. Stačí do 15. 11. na adresu ELEKTROWIN, P. O. BOX 62, 757 01 Valašské Meziříčí zaslat písemné prohlášení alespoň jednoho spřáteleného SDH o tom, že tento sbor není dosud registrován v projektu Recyklujte s hasiči!, a podstupuje tak do uvedeného data sběr vysloužilého elektrozařízení ve své obci sboru již v projektu registrovanému (viz: www.recyklujtesha‑ /st/ sici.cz/souteze).

25 31.10.13 13:49

FOTO: arChiv nanO4peOple

Životní prostředí

V paskovské »mateřince« aplikovala nanonátěry společnost nano4people. Správný výběr firmy, která nátěry nanáší, je velmi důležitý.

nanotechnologie pomůže předcházet infekčním onemocněním i ve školách Kde si v malých sídlech udrželi svou mateřskou či základní školu, bývají na ni obvykle patřičně hrdí. Ale i ve větších obcích a městech považují školy za svou vizitku a udržují je v co nejlepším stavu – o snaze mít v nich kvalitní pedagogy ani nemluvě. Nyní se před zřizovatele škol z řad municipalit staví nová výzva: Totiž zasadit se rovněž o snižování nemocnosti »svých« předškoláků a žáků. Příležitost k tomu už existuje.

p

očátkem října totiž v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR představila společnost Advanced Materials-JTJ, s. r. o. (AMJTJ) médiím druhou generaci nátěrových hmot s fotokatalytickým antibakteriálním účinkem. Nátěry řady Protectam FN®, které AMJTJ vyvinula, patentovala a nyní již také vyrábí, nejen účinně čistí vzduch od škodlivin, alergenů a nepříjemných pachů, ale také efektivně likvidují mikroorganismy včetně virů a bakterií působících závažná onemocnění. co umí jeden metr čtvereční Multifunkční antibakteriální nátěry na bázi nanotechnologií vyžadují pouze jediné: Aby – naneseny na příslušný povrch – byly vystaveny slunečnímu svitu, případně je nutno je aktivovat ultrafialovým světlem z umělého zdroje (350–370 nm). V kontaktu s aktivovaným FN® povrchem jsou viry likvidovány prakticky okamžitě a i ty nejodolnější bakterie jsou zabity během pár desítek minut (viz box). Nezanedbatelný je fakt, že škodlivé mikroorganismy nejsou schopny vytvořit proti fotokatalytickému »spálení« rezistenci (odolnost), neboť nemutují, jako tomu bývá při použití chemických dezinfekcí nebo antibiotik. Podle Ing. Jana Procházky, Ph.D., jednatele AMJTJ, už pouhý 1 m2 takto ošetřené plochy za rok vyčistí zhruba 3 miliony m3 vzduchu. Není nutné nanášet nanonátěry na všechny vnitřní stěny místností. Stačí jimi ošetřit strop a využít efektu, že teplý

26 MO11_25_26.indd 26

vzduch stoupá vzhůru, v kontaktu s nanonátěrem na stropě se zbaví virů, bakterií, alergenů, pachů, toxinů, organických nečistot – ba i smogu, načež klesá zpět dolů. pohádka? nikoLiv, tvrdí svorně vědci i mateřská škoLa Zní-li to vše snad jako pohádka, pak se lze odvolat na úspěšné výsledky testů účinnosti nanonátěrů v pražském Státním zdravotním ústavu i ve Zdravotním ústavu se sídlem v Ostravě.

Čím je dána antibakteriální účinnost multifunkčních nanonátěrů Silná antibakteriální účinnost je zprostředkována fotokatalytickým efektem. Jde o excitaci oxidu titaničitého Uv‑a světlem, kde se protectam Fn® nátěr okamžitě aktivizuje při dopadu světla a vytváří vysoce oxidační povrch, který dokáže účinně eliminovat viry, bakterie a další mikroorga‑ nismy. pokud se aktivované vrstvy dotkne virus, bakterie nebo mikroskopická částice okamžitě reagují se vzdušným kyslíkem a dojde k jejich rozložení postupně až na molekuly vody, oxidu uhličitého a dalších zdraví neohrožujících látek. na nátěru se stejným způsobem rozkládají toxiny pocházející z uhynulých bakterií a mikro‑ organismů. Fotokatalytická antibakteriální účinnost je závislá na přítomnosti ultrafialového světla a jeho intenzitě. ZDrOJ: nanO4peOple

Stejně přesvědčivě ovšem znějí i slova Libuše Klimundové, ředitelky Mateřské školy v Paskově (okr. Frýdek-Místek). »Když jsme se po aplikaci nátěru letos v únoru vrátili do třídy, připadala mi třída jiná – jasnější. A po pár dnech z ní zmizel i charakteristický „školkový“ pach,« uvedla v rubrice Reference na webu www.fn‑nano.cz společnosti AMJTJ. »Po deseti dnech od aplikace nátěru na strop třídy došlo k měření a zjištění nového stavu v naší třídě (prováděl to Zdravotní ústav v Ostravě). Výsledek byl následující: Mikroorganismy ve třídě po aplikaci klesly o 32 %… Letos v únoru průměr docházky činil ještě 13,2 dítěte. Ale již v březnu docházka stoupla o 31,8 %. A to zrovna celý kraj zasáhla chřipková epidemie,« dodala Libuše Klimundová. »Při dalším měření v srpnu, tedy po půl roce od aplikace nátěru, celkový počet mikroorganismů v této MŠ klesl o 57 % oproti původnímu stavu a na ošetřených zdech nebyly zjištěny vůbec žádné,« doplnil Ing. Petr Michálek ze společnosti nano4people, která nanonátěry Protectam FN® aplikuje. Za zaznamenání stojí i tato slova Libuše Klimundové: »Opakované malování, které v MŠ musíme podle vyhlášky provádět každé dva roky, se po aplikaci nanonátěru prodlužuje až na sedm let«! v ostravě můŽe vZniknout gigantická čistička vZduchu Nátěry Protectam FN® jsou uplatněny i v předškolním zařízení VŠB–TU v Ostravě, ZŠ, gymnáziu PORG Ostrava-Vítkovice, Hospicu Frýdek-Místek, na oční klinice Gemini ve Zlíně, ale též v ordinacích lékařů, zdravotnických zařízeních, kancelářích aj. Nanonátěry mají i venkovní využití. Společnosti Advanced Materials a nano4people v Ostravě plánují ošetřit nanonátěry zhruba 10 000 m2 venkovních ploch v jediné lokalitě, aby se v ní vytvořilo příznivé mikroklima s nižším výskytem škodlivin. n ivan ryšavý

listopad 2013

31.10.13 13:49

Financování komunálních projektů

Příloha

FOTO: archiv agenTury czechinvesT

SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A ODPADY č. 11/2013

Výrobní a skladový areál v Třemošné čeká na nové plné využití. O spolupráci radnic s vlastníky podnikatelských nemovitostí na str. IX.

Program MUFIS 2 funguje dál a dává obcím mnoho možností Také díky aktivitě zástupců Svazu měst a obcí působících v orgánech Municipální finanční společnosti a.s. mohlo být využito jejich námětů a připomínek pro větší flexibilitu Společného úvěrového fondu a programu MUFIS 2 ve prospěch municipální sféry.

J

eště 14 měsíců by měl trvat Program MUFIS 2, v jehož rámci Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. (ČMZRB) poskytuje obcím zvýhodněné úvěry k financování investic nutných pro zachování a rozvoj jejich infrastruktury. Program byl v červnu 2010 rozšířen mj. i na pomoc při budování nebo rekonstrukcích předškolních, kulturních a sportovních zařízení, domů s pečovatelskou službou, na zateplování budov, stejně jako třeba na skládkování i energetické využití tuhého odpadu apod. O možnostech programu jsme hovořili s předsedou představenstva a generálním ředitelem ČMZRB Ing. Ladislavem Mackou. Jaká je dosavadní bilance programu MUFIS 2, pokud jde o množství a strukturu podpořených projektů, průměrnou výši úvěru či průměrnou úrokovou sazbu? Dosud v rámci programu MUFIS 2 bylo poskytnuto 9 úvěrů za 45,6 mil. Kč. Prů-

■

listopad 2013

zzMO11pr_01_05.indd 1

měrná výše úvěru tak činila 5 mil. Kč. Tyto úvěry sloužily k financování výstavby vodovodů, kanalizace a ČOV, rekonstrukci komunikací, zateplení MŠ, přístavbu ZŠ a výstavbu sportovního areálu. Úrokové sazby se v letech 2010–2011 pohybovaly nad 4 % p. a., v roce 2012 se snížily zhruba na 2,5 % p. a. a teď jsou pod 2 % p. a. Konkrétní úroková sazba závisí na podmínkách trhu a do jisté míry i na bonitě klienta, takže se u jednotlivých klientů liší. ■ Platí stále, že program MUFIS 2 na rozdíl od programu OBEC 2, podporuje projekty menšího rozsahu a s kratší dobou splatnosti poskytnutého úvěru? ČMZRB v současné době nabízí čtyři programy municipálních úvěrů: OBEC 2, MUFIS 2, Regionální rozvojový fond a Jihočeské úvěry. Municipální úvěry jsou určeny na financování infrastruktury obcí a liší se především v maximální možné

výši úvěru, délce splatnosti a původu finančních zdrojů. V tomto smyslu lze úvěry z programu MUFIS 2 stručně definovat jako municipální investiční úvěry do 40 mil. Kč se splatností do 10 let. Z programu MUFIS 2 mohou být poskytovány obcím úvěry v hodnotě několika set tisíc korun až po 40 mil. Kč. Výše poskytnutého úvěru závisí nejen na potřebách konkrétní obce, ale také na jejích možnostech poskytnutý úvěr v budoucnosti splácet. Stále se setkáváme s tím, že některé obce nedokážou odhadnout své možnosti a požadují úvěr vyšší, než by byly v budoucnu schopny splatit, aniž by ohrozily samy sebe. V takových případech se snažíme ve spolupráci s obcí upravit projektový záměr a poskytnout úvěr nižší. Bohužel, je zde však i řada obcí, které musíme odmítnout, neboť jejich úvěrová kapacita je vyčerpána a další úvěr by již nebyly schopny splácet. Pokud jde o délku splatnosti úvěrů z programu MUFIS, je maximální doba splatnosti 10 let od data uzavření úvěrové smlouvy. Splatit lze kdykoliv během tohoto období. Jestliže se obec rozhodne splatit úvěr dříve, než bylo dohodnuto v původní smlouvě, může tak učinit, a to bez jakékoliv sankce nebo poplatku. Jestliže naopak obec požaduje již při sjednávání úvěru splatnost delší než 10 let, jsme schopni jí nabídnout úvěr z programu OBEC 2.

›

I 31.10.13 14:17

Příloha

Financování komunálních projektů

› ■ Co mají společného původní program

■ Znamená vyšší obrátkovost poskytování a splácení úvěrů v programu MUFIS 2, že lze tento program považovat za určitou formu revolvingového financování? Ano, jak jsem již uvedl, splácené prostředky se vrací zpět a mohou být znovu využity v rámci Společného úvěrového fondu, tedy v rámci programu MUFIS 2. Společný úvěrový fond je tedy jistou formou revolvingového fondu. ■ V programu MUFIS 2 obcím poskytujete možnost vybrat si mezi pevnou a pohyblivou úrokovou sazbou, přičemž její výši stanovujete individuálně podle podmínek na finančním trhu. Který typ sazby obce upřednostňují a nemluví ekonomická situace spíše ve prospěch pevných sazeb? Dnešní velmi nízké úrokové sazby by opravdu měly obce vést spíše k tomu, aby se zajímaly o pevné úrokové sazby. Nicméně realita je trochu jiná a z našich poznatků vyplývá, že až třetina obcí poptává úvěry s pohyblivou úrokovou sazbou, a to i tehdy jde-li o úvěry se splatností 10 a více let. Vystavují se tak riziku růstu pohyblivé úrokové sazby, která je dnes až extrémně nízká, což však za rok či dva vůbec nemusí platit. Když obce upozorňujeme na výhodnost dnešní nízké pevné úrokové sazby, dostáváme zpravidla odpověď, že »zastupitelstvo již rozhodlo«. Mluvíme-li o tom s ekono-

II zzMO11pr_01_05.indd 2

finanční společnosti a. s. a připomínky zástupců Svazu měst a obcí ČR jsou pečlivě zaznamenávány a ČMZRB se je snaží vždy využít v praxi. Nejvyšší kontrolní úřad letos v lednu po kontrolní akci, v níž se soustředil na činnost Municipální finanční společnosti v letech 2003–2011, vyjádřil názor, že její další dlouhodobou existenci považuje za neopodstatněnou. I SMO ČR loni na valné hromadě MUFIS upozornil, že je třeba řešit otázku možného postupného útlumu této společnosti. Potrvá program MUFIS 2 opravdu až do konce roku 2014 a nechystáte za něj případně už náhradu? Odpověď musím rozdělit na několik částí, především pokud jde o program MUFIS 2. Jeho realizace nebyla NKÚ nijak zpochybněna a prozatím není žádný důvod jej ukončit dříve. Nicméně Dohoda o Společném úvěrovém fondu, uzavřená mezi ČMZRB a Municipální finanční společností a. s. umožňuje jeho předčasné ukončení s tím, že by v rámci vypořádání této Dohody byly úvěry převzaty přímo ČMZRB tak, aby zájmy klientů nebyly ohroženy. Pokud jde o vlastní existenci Municipální finanční společnosti a. s., vláda ČR názor NKÚ nesdílí. Vláda projednala Kontrolní závěr NKÚ dne 21. srpna 2013 a přijala usnesení č. 651, z něhož vyplývá, že se zvažují další možnosti, jak v budoucnu Municipální finanční společnosti a. s. využít. Danou problematikou se nyní zabývají příslušné útvary Ministerstva financí s tím, že o dalším možném vývoji v této záležitosti má být vláda ČR informována do 31. 12. 2013. ■

FOTO: xxxxx

MUFIS a program MUFIS 2? Společného mají hodně, ale v mnohém se také dost liší. Zatímco úvěry v rámci programu MUFIS byly poskytovány ze zdrojů získaných Municipální finanční společností a. s. úvěrem v rámci Housing Guaranty Program zajišťovaného vládou USA, resp. její rozvojovou agenturou USAID, pak úvěry z programu MUFIS 2 jsou poskytovány ze Společného úvěrového fondu, který byl vytvořen společně ČMZRB a Municipální finanční společností a. s. Prostředky vkládané Municipální finanční společností a. s. jsou její vlastní. Cílem vytvoření Společného úvěrového fondu a programu MUFIS 2 bylo navázat na předchozí úspěšnou činnost Municipální finanční společnosti a. s. a využívat její volné finanční prostředky na další poskytování municipálních úvěrů. Samozřejmě situace je dnes naprosto odlišná od devadesátých let minulého století, kdy pro banky bylo obtížné poskytovat dlouhodobé úvěry obcím. Je jistou zásluhou programu MUFIS, že se nezájem poskytovat úvěry municipalitám prolomil a dnes je nabídka municipálních úvěrů běžnou součástí portfolia řady bank. Program MUFIS 2 je tak v současnosti jednou z mnoha možností – nikoliv však jedinou, jak si obce mohou opatřit požadovaný úvěr. Pokud jde o výši prostředků v programu MUFIS 2, je jich prozatím dostatek. Bude-li to potřebné, lze poskytnout až několik set milionů korun nových úvěrů. Většina dosud poskytnutých úvěrů byla načerpána a u některých již probíhá fáze splácení, takže se splácené prostředky postupně vracejí zpět do Společného úvěrového fondu.

Ladislav Macka: Dnešní velmi nízké úrokové sazby by měly obce vést spíše k tomu, aby se zajímaly o pevné úrokové sazby.

mem obce, zpravidla si povzdechne s tím, že se mu zastupitelstvo nepodařilo přesvědčit o zadání pevné úrokové sazby. Je to určitý optický klam, který zastupitelstvo často nevezme v úvahu: Pohyblivé úrokové sazby jsou v konkrétní den vždy trochu nižší než pevné úrokové sazby. Nabídková cena úvěru pak vychází s pohyblivou sazbou zpravidla lépe než s pevnou sazbou – a to může vést k ošidným rozhodnutím zastupitelstva. Volba pohyblivé sazby je rozhodně lepší v době, kdy jsou úrokové sazby vysoko a příjemci úvěrů mohou předpokládat její pokles. V tomto směru, bohužel, zaznamenáváme u obcí málo zkušeností a znalostí. V Municipální finanční společnosti drží ČMZRB podíl 49 %. Dalších 49 % patří Ministerstvo financí, které je zároveň 100% akcionářem ČMZRB. Zbývající 2 % v MUFIS jsou Svazu měst a obcí (SMO) ČR. Má i tento minoritní akcionář šanci mluvit do cílů a zaměření MUFIS 2 tak, aby byly »šity na míru« municipalitám? Znalost municipálního prostředí je pro nás velmi důležitá. Zástupci SMO ČR jsou členy představenstva a dozorčí rady Municipální finanční společnosti a. s. Při vytváření Společného úvěrového fondu a programu MUFIS 2 jsme využili jejich připomínky, které se týkaly zejména stanovení výše úvěrů, doby splatnosti i účelu využití. Právě vámi v úvodu zmiňované rozšíření programu MUFIS 2 o možnost financování budování či rekonstrukci předškolních, kulturních i sportovních zařízení, domů s pečovatelskou službou, zateplování, skládkování i energetické využití tuhého odpadu, vzešlo z jejich podnětů. Jiným důležitým námětem bylo to, aby úvěry z programu MUFIS 2 mohly sloužit jako překlenovací pro předfinancování dotací poskytovaných ze státních, evropských nebo jiných fondů, nebo aby bylo možné i financování DPH, je-li obec jejím plátcem. Téma Společného úvěrového fondu a realizace programu MUFIS 2 se pravidelně dostává na jednání orgánů Municipální ■

Už jste připomněl určité podcenění výhod pevné úrokové sazby v nynějším turbulentním období ze strany municipalit. Na co byste v souvislosti s programem MUFIS 2 případně obce a města nebo svazky obcí případně ještě rád upozornil? Děkuji za tuto otázku! Rád bych vyzval všechny obce, města i svazky obcí, aby neváhaly se na ČMZRB obracet se svými žádostmi o úvěr, a to buď přímo, nebo v rámci zadávacích řízení. Jsme připraveni s nimi jejich potřeby konzultovat a hledat cesty, jak naplnit jejich potřeby financování široké škály investičních akcí zahrnujících vodohospodářské stavby, včetně například regulace místních rybníků nebo vodních toků. Mohou to však být rovněž dopravní stavby, jako jsou místní komunikace, včetně jejich osvětlení a dopravní signalizace, podchody, zastávky místní veřejné dopravy, ale rovněž třeba i pořízení dopravních prostředků pro místní veřejnou dopravu. Podpořit lze i školská a předškolní zařízení či kulturní a sportovní zařízení, sociální zařízení typu domů s pečovatelskou službou pro seniory a handicapované občany. Ale mohou to být i rekonstrukce budov, jež jsou sídly či slouží pro činnost místních orgánů veřejné správy. A ovšemže také zařízení na skládkování a likvidaci tuhého odpadu nebo jiné projekty zaměřené na zlepšení podmínek bydlení a životního prostředí. ■ ■

Ivan ryšavý

listopad 2013

31.10.13 14:17

Financování komunálních projektů

Příloha

větším teplárenským projektům svědčí vícezdrojové financování Projekty rekonstrukcí a modernizace městských tepelných zdrojů i distribučních soustav bývají náročné a náklady na ně se obvykle pohybují v řádu desítek i stovek milionů korun. Jak tedy co nejvýhodněji řešit jejich financování?

Příklady Pro InSPIracI V Blansku se rozhodli zefektivnit roztříštěné zásobování energií a zmodernizovat dožívající zdroje v městském sportovním areálu. Město nahradilo lokální vytápění objektů soustavou zásobování teplem s využitím kombinované výroby elektřiny a tepla a akumulace. Projekt za 19,3 mil. Kč (bez DPH) uskutečnila soukromá společnost Zásobování teplem Blansko. Optimalizaci provedla na vlastní náklady, přičemž investice se bude splácet po 10 let formou odpisů, jež se započítávají do ceny tepla. Ta je přesto nižší než z původních dožívajících lokálních zdrojů. ■ V letech 2009–2012 Teplárna Strakonice (jejímž většinovým vlastníkem je město) nahradila parní rozvody teplovodními, a to s podporou z OP Podnikání a inovace.

FOTO: archiv Ts České rePubliky

■

V Bohumíně zásadně vyřešili optimalizaci městské soustavy zásobování teplem.

listopad 2013

zzMO11pr_01_05.indd 3

V roce 2010 teplárna začala chystat rozsáhlou rekonstrukci dvou uhelných kotlů s využitím prvků fluidní techniky. Nyní u prvního kotle probíhá zkušební provoz, následně bude rekonstruován i druhý kotel. Rekonstrukce obou kotlů by měla stát zhruba 500 mil. Kč. Na investici se však podařilo zajistit dotaci ze SFŽP ve výši 30 % smluvní částky, tedy 143 mil. Kč. Z vlastních zdrojů bude pokryto přibližně 15 % výše investice. Zbylá část je financována standardním komerčním úvěrem s úvěrovým rámcem do 300 mil. Kč. ■ V Horní Plané vytápěla téměř polovinu obce uhelná kotelna, kterou bylo po 30 letech provozu nutné nahradit. Dnes místo ní funguje moderní kotelna na biomasu. »Šlo o projekt za 38 mil. Kč, z nichž 19 milionů je kryto úvěrem, zatímco druhou polovinu nákladů pokryly dotace z EU a SFŽP v rámci OP Životní prostředí. Jinak bychom se do rekonstrukce kotelny pustit nemohli,« přiznal v roce 2011 při zahájení provozu starosta Jiří Hůlka. Teplo z biomasy zásobuje na 400 domácností a téměř kompletní občanskou vybavenost. Obec přijatý úvěr již letos úspěšně splatila. ■ S dožívajícími plynovými kotelnami radnice v Bohumíně potřebovala zajistit co nejvýhodnější dodávky tepla pro vytápění a ohřev vody. Vyhlášené výběrové řízení vyhrála společnost ČEZ, a. s. Podle koncesní smlouvy bude ČEZ Teplárenská, a. s. po dobu nejméně 20 let zajišťovat dodávky tepla pro město, přičemž už zafinancovala veškeré investice potřebné k rekonstrukci a vybudování nové soustavy zásobování teplem ve městě. Náklady ve výši přes 0,5 mld. Kč tak městský rozpočet vůbec nezatížily. Kromě školních, kulturních a dalších městských zařízení se ekologicky vytápí víc než pět tisíc domácností a celá řada výrobních i nevýrobních komerčních objektů, jimž navíc klesla cena tepla o zhruba 20 %. ■ Městská společnost Žatecká teplárenská v polovině roku 2009 zahájila rozsáhlý projekt rekonstrukce zdroje za 308 mil. Kč. Nadzemní horkovod byl uložen do země a vznikla nová kotelna spalující biomasu. Zároveň s teplem se ve zdroji vyrábí i elektřina distribuovaná do sítě. Zisk z jejího prodeje, spolu s výnosem z prodeje tepla a z prodeje emisních povolenek slouží ke splácení nákladů na tuto investici. Ta byla financována převážně komerčním úvěrem (250 mil. Kč) a vlastními zdroji (58 mil. Kč).

■ OP Životní prostředí (OPŽP) je zaměřen na zlepšování kvality životního prostředí, a tím i na zdraví obyvatelstva. Přispívá ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy a využívání obnovitelných zdrojů energie. ■ OP Podnikání a inovace (OPPi) je zaměřen na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe.

Vysoká cena tepla ze zemního plynu přiměla společnost Erding, provozující jako nájemce městské tepelné hospodářství v Bechyni, připravit v roce 2009 projekt rekonstrukce centrální plynové kotelny na kotelnu spalující slámu. Vedle ekologického zdroje tepla obec díky levnějšímu teplu nyní při vytápění svých objektů ročně ušetří stovky tisíc korun. Rozpočet města nebyl přitom zatížen ani novou kotelnou, ani rozšířením sítí. Město totiž firmě Erding prodloužilo provozovatelskou smlouvu na svá tepelná zařízení. Investice bude zaplacena v ceně tepla. Celkové náklady 50 mil. Kč pomohla Erdingu snížit dotace 20. mil. Kč od agentury CzechInvest. ■ Nový zhruba dvoukilometrový horkovod v jihočeské metropoli od konce července buduje společnost Teplárna České Budějovice, v níž město vlastní 80 % akcií. Teplárna za stavbu zaplatí bezmála 85 mil. Kč (bez DPH). Z toho 23 mil. Kč pokryjí dotace z OP Životní prostředí a Fondu soudržnosti EU, dalších 40,5 mil. Kč činí úvěr, zbytek je dofinancován vlastními prostředky tep■ lárny.

■

Pavel kaUFMann Teplárenské sdružení České republiky

FOTO: archiv Ts České rePubliky

S

ítě a tepelné zdroje bývají obcemi vlastněny a spravovány buď prostřednictvím vlastních společností, nebo ve spolupráci se strategickým partnerem. Obce své zdroje a sítě rovněž pronajímají či jinak převádějí zajištění vytápění a ohřevu vody na další soukromé společnosti. Zajištění financování komunálních projektů tak obec často deleguje na soukromé společnosti zajišťující výrobu a dodávku tepla. Pro rozpočty měst i hospodaření teplárenských společností přichází v úvahu především vícezdrojové financování oprav, rekonstrukcí, modernizací a rozšiřování zdrojů i sítí. Nezanedbatelnou výhodou při ekonomické analýze tohoto způsobu financování je záruka dodávek tepla.

Strukturální fondy EU a podpora teplárenských projektů

Horní Planá má už úvěr na novou kotelnu na biomasu splacený.

III 31.10.13 14:17

Příloha

Financování komunálních projektů

Na konci června uzavřely Komerční banka (KB) a Rozvojová banka Rady Evropy (CEB) úvěrovou smlouvu, která umožní municipálním klientům KB čerpat úvěry za zvýhodněných podmínek. Komerční banka nabízí zvýhodněné úvěry v rámci programu EuroMuni.

P

rostředky z programu EuroMuni jsou určeny na financování projektů měst a obcí. Ze zdrojů CEB lze financovat maximálně 50 % nákladů na projekt, zbývající část financí je připravena poskytnout ze svých zdrojů Komerční banka. Vše bude navíc velmi jednoduché i po administrativní stránce. Klient komunikuje jen s Komerční bankou a nepředkládá žádné zvláštní žádosti do CEB. Celý proces pokryje jedna uvěrová smlouva. Města a obce prostřednictvím programu EuroMuni získají nižší úrokovou sazbu oproti sazbě, kterou by získaly, kdyby se do programu nezapojily. O výši úrokového zvýhodnění bude klient informován individuálně. Poskytnuté zvýhodnění Komerční banka garantuje po celou dobu splácení úvěru.

JednodUché PovInnoStI SPoJené S čerPáníM úvěrU S účastí v programu EuroMuni jsou spojeny i určité povinnosti. Především jde o reportování způsobu využití poskytnutých finančních prostředků. CEB jako evropská podpůrná banka sleduje a vyhodnocuje přínos svých

programů v celé Evropě. Pro potřeby tohoto sledování je nutné vyplnit jednoduchou tabulku o výsledcích projektu – např. kdy byl projekt dokončen, kolik obyvatel má k jeho výsledkům přístup či některé technické ukazatele (např. délka vybudované kanalizace). Do programu EuroMuni lze zahrnout celou řadu rozvojových projektů od výstavby a oprav infrastruktury přes zlepšení životních podmínek v obcích a městech až k projektům ochrany životního prostředí. Detailní podmínky přijatelnosti programu budou samozřejmě k dispozici a regionální KB EU Point specialisté jsou připraveni vhodnost každého individuálního projektu s každým zájemcem konzultovat. Posouzení, zda charakter projektu odpovídá podmínkám programu, poskytuje Komerční banka zdarma. Jaké Je doPorUčené zaMěření ProJektů? 1 Zlepšování životních podmínek v městských či venkovských oblastech: ■ rozvoj průmyslových ploch; ■ silniční infrastruktura a její údržba;

■ ceb je mezinárodní rozvojová banka se sociálním posláním. byla založena v roce 1956 s cílem přinést řešení problémů uprchlíků. rozsah činnosti však postupně rozšířila do dalších aktivit, které přispívají k posílení sociální soudržnosti v evropě. ■ ceb usiluje o udržitelný a spravedlivý růst ve všech svých 40 členských státech. Podílí se na financování sociálních projektů, reaguje na krizové situace, a přispívá ke zlepšení životních podmínek nejvíce znevýhodněných skupin obyvatelstva. ■ z pohledu investovaných prostředků není ceb tak výrazným hráčem mezinárodního financování jako například evropská investiční banka. avšak svým zaměřením na sociální soudržnost má rozhodně své nezastupitelné místo mezi mezinárodními finančními institucemi.

40, prakticky celá evropa (mimo velké británie a rakouska) 1,8 miliardy eur 27 miliard eur aaa / aa+ / aa+ (moody’s / standard & Poor’s / Fitch ratings) 182 zDrOj: ceb

Základní parametry programu EuroMuni Výše úvěru Podíl úvěru k nákladům projektu

mO001392

Žadatel Měna úvěru Splatnost

od 1 mil. kč do 60 mil. kč, vyšší po individuálním posouzení max. 50 % nákladů projektu, zbylé náklady lze dofinancovat zdroji kb, dotací či vlastními zdroji klienta obec, město, příspěvkové organizace těchto municipalit či obchodní společnosti většinově vlastněné municipalitou kč či jiná měna, dle požadavků klienta individuálně zDrOj: kOmerČní banka, a. s.

Iv zzMO11pr_01_05.indd 4

Z programu EuroMuni bude možné čerpat úvěry s nižší úrokovou sazbou i na odstraňování následků přírodních katastrof.

technická infrastruktura (vodovody, elektrické sítě, vedení plynu, kanalizace, zacházení s odpady); ■ místní dopravní sítě ve venkovských oblastech; ■ základní vzdělávací a zdravotnická zařízení; ■ společenská, kulturní a sportovní centra jako hřiště, zelené plochy, výstavní plochy, divadla a knihovny; ■ zavlažovací sítě ve venkovských oblastech. ■

2 Odstraňování následků

přírodních katastrof: rekonstrukce a oprava zničeného nebo poničeného majetku; ■ projekty prevence před přírodními nebo ekologickými katastrofami, především před záplavami, požárem, tornádem či zemětřesením. ■

O Rozvojové bance Rady Evropy (CEB)

Počet členských států Ročně rozděleno prostředků Celková výše aktiv Rating Počet zaměstnanců

ilusTraČní FOTO: hn/zuzana šmajlerOvá

euroMuni – zvýhodněné municipální úvěry ze zdrojů ceB

3 Ochrana životního prostředí:

snižovaní odpadů a projekty zacházení s pevnými a tekutými odpady; ■ čištění a ochrana povrchových a podzemních vod; ■ dekontaminace půdy; ■ ochrana proti hluku; ■ výroba energie z obnovitelných zdrojů (ne na průmyslovém základě); ■ opatření na úsporu energií (mimo výrobu a distribuci energií); ■ snížení znečištění ovzduší; ■ ochrana a rozvoj biodiverzity; ■ podpora ekologického způsobu dopravy a dopravních sítí. ■

Snahou CEB i Komerční banky je, aby výhody plynoucí z nižší úrokové sazby mohlo využívat co nejvíce českých, moravských a slezských měst a obcí. Bankovní poradci KB i regionální KB EU Point specialisté vás /st/ rádi celým procesem provedou. listopad 2013

31.10.13 14:17

KOB

MO001391

zzMO11pr_01_05.indd 5 KOB631872-Inovace-210x297-Tech-Magazin_v2.indd 1

31.10.13 16:25 14:17 18.10.13

Příloha

Financování komunálních projektů

získejte dotace na využití komunálního odpadu Jedna z posledních výzev Operačního programu Životní prostředí se zaměřuje na podporu recyklace a zpracování komunálního odpadu. Podpora je určena jak pro obce, města a kraje, tak pro podnikatelské subjekty. Nejzazší termín pro podání žádosti o podporu je zatím 18. prosinec 2013.

S

tátní fond životního prostředí (SFŽP) vyhlásil další výzvu pro oblast podpory 4.1, která je zaměřená na zkvalitnění nakládání s odpady. Hlavním cílem výzvy je zlepšit zejména nakládání s komunálním odpadem a »odpadem podobným komunálnímu odpadu«, tedy odpadem, který vzniká při nevýrobní činnosti právnických nebo fyzických osob na území dané obce. Pod tento termín můžeme tedy zahrnout papír a lepenku, plasty, sklo, nápojové kartony, textil, kovy a objemný odpad podle příslušných katalogových čísel. Důraz na likvidaci komunálního odpadu je zakotven přímo v podmínkách výzvy, v mnoha podporovaných opatřeních budou podané projekty akceptovány pouze za podmínky, že nejméně 50 procent jejich kapacity budou tvořit právě tyto typy odpadů. PodPořIt lze šIroké SPektrum různě zaměřených Projektů V rámci uvedené výzvy je možné žádat na široké spektrum opatření, počínaje systémy pro separaci a svoz odpadů, přes sběrné dvory až po různé typy zařízení pro zpracování a využití odpadů (úprava odpadů k dalšímu materiálovému či energetickému využití, dotřiďovací linky, bioplynové a biofermentační stanice nebo kompostárny). Podpora bude poskytována také na technologické vybavení nebo modernizaci stávajících zařízení, musí však dojít k navýšení zpracovatelské kapacity.

Podporované projekty n

n

O finanční podporu mohou žádat jak subjekty z veřejného, tak soukromého sektoru, typicky tedy obce, města, městské části, kraje, jejich příspěvkové organizace, dále občanská sdružení a neziskové organizace. Ty mohou získat podporu ve výši až 85 procent z celkových způsobilých nákladů na projekt. Obchodní společnosti či fyzické osoby mohou získat dotaci ve výši až 65 procent. Minimální výše investice je pro oba typy subjektů stejná, a to 500 tisíc Kč. co Vše Se Počítá mezI zPůSobIlé náklady Mezi způsobilé náklady lze zahrnout výdaje na projektovou přípravu, na stavební práce bezprostředně související s předmětem podpory, nákupy hmotného a nehmotného majetku souvisejícího s předmětem podpory, ale i nákup pozemku či staveb (zde ovšem s omezením, že nákupní částka představuje maximálně 10 procent celkových výdajů projektu). Bude-li projekt zaměřen na oddělený sběr odpadu, do způsobilých nákladů lze zahrnout i výdaje za tvorbu a tisk letáků sloužících k osvětě občanů v souvislosti s daným projektem. čaSu mnoho nezbýVá, SPoluPráce S exPerty Se VyPlatí Příjem prvních žádostí o poskytnutí podpory z této výzvy OP Životní prostředí byl zahájen 25. září 2013 a nejzazší termín pro podání žádosti je 18. prosinec 2013.

n n

Systémy pro separaci a svoz: – biologicky rozložitelných odpadů, především na komunální odpad; – plastů, papíru, skla, kovů, textilu a nápojových kartonů (KO). Výstavba/vybavení/modernizace: – překládací stanice; – zařízení na úpravu plastů, papíru, skla, textilu, nápojových kartonů, biologicky rozložitelných odpadů, nebezpečných odpadů a objemných odpadů; – dotřiďovací linky; – bioplynové a biofermentační stanice (min. 50 % procent vsázky musí tvořit tzv. BRKO); – kompostárny, kde podíl zpracovávaných BRKO tvoří min. 50 % vstupu do zařízení; – sběrné dvory. Rekultivace starých skládek Odstranění nepovolených skládek ve zvláště chráněných územích ZDROJ: SFŽP

Nebude-li finanční alokace vyčerpána žádostmi podanými do letošního 18. 12., bude výzva prodloužena do 15. ledna 2014. Příprava žádosti je poměrně náročný proces, vyplatí se tedy postupovat efektivně, s přípravami začít včas. Nemá-li žadatel dostatek času či zkušeností, vyplatí se svěřit daný projekt do rukou specializovaných odborníků. Specializovaná společnost dokáže díky svým zkušenostem několikanásobně zkrátit dobu přípravy projektu a současně výrazně n eliminuje riziko chyb. jakub němec projektový manažer eNovation, s. r. o.

Realizace projektů s finanční podporou z OPŽP 1 Příprava žádosti o dotaci Kromě vyplnění samotné žádosti také třeba doložit kvalitně zpracované přílohy žádosti. V případě projektů z prioritní osy 4 jde o analýzu potenciálu produkce odpadů v cílové oblasti, která definuje ekologické přínosy projektu. Důležité je projednat zařazení projektu do Plánu odpadového hospodářství kraje. Kladné stanovisko krajského úřadu je nezbytnou podmínkou pro úspěšné podání žádosti. Je nutné zpracovat realistický harmonogram realizace projektu, s ohledem na konec programovacího období je nutné projekt ukončit do konce roku 2015.

její administraci. Hodnotí soulad projektové žádosti s podmínkami vypsané výzvy a úplnost z formálního hlediska. Nevyhovující žádosti nejsou fondem akceptovány. Po formální akceptaci projekty hodnotí odpovědní pracovníci fondu na základě zveřejněných kritérií a doporučí je ke schválení nebo k neschválení. Může se zdát, že v této fázi již není možné přijetí projektu nijak ovlivnit. Nastavení pracovní komunikace s fondem a schopnost rychle reagovat na případné dotazy hodnotitele však dokáže předejít zbytečným nedorozuměním.

2 Hodnocení projektu

3 Schválení žádosti a výběr zhotovitele Schválení žádosti je vlastně jen určitý příslib k financování projektu, pokud budou naplněny určené podmínky. Tou nejdůležitější je výběr zhotovitele

příslušným státním orgánem Po podání žádosti na příslušné krajské pracoviště Státního fondu životního prostředí zahajuje fond

projektu podle podmínek fondu. Podmínky jsou určeny v Závazných pokynech pro žadatele, přesto často dochází k četným pochybením. Při výběrových řízeních žadatelé nejčastěji chybně stanoví váhu hodnoticích kritérií. Jednoznačně lze doporučit stanovení váhy nabídkové ceny na min. 80 %. Často také bývají nadhodnoceny kvalifikační požadavky, především reference. I drobné formální pochybení v této fázi projektu může mít za následek sankce ve výši nezanedbatelného procenta dotace. Po výběru zhotovitele a uzavření smlouvy o dílo je nutné do 10 dnů předložit veškeré požadované dokumenty na Státní fond životního prostředí. Po kontrole je žadateli vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace, které garantuje proplacení finančních prostředků realizaci projektu. ZDROJ: SFŽP

VI zzMO11pr_06_12.indd 6

listopad 2013

31.10.13 14:22

Financování komunálních projektů

Příloha

jak financovat pořízení komunální techniky? možností se otevírá více

FOTO: aRcHIV I-TEc

Piaggio Porter může sloužit i k zimní údržbě místních komunikací obcí a měst.

Bonetti FX100/35E5 se dodává také ve verzi pro svoz odpadu.

Máte-li zájem pořídit techniku na údržbu komunikací měst a obcí, ať už přímým nákupem nebo některým ze zdrojů financování, podívejte se na stránky společnosti I-TEC Czech spol. s r. o., která na trh dodává vozidla značky Bonetti, Piaggio, Victoria Giotti a nástavby na svoz odpadu Novarini. /st/ Více na www.itec‑czech.cz.

MO001480

Komunální nosič Bonetti FX100/35E5 slouží i ve variantě s nástavbou kropicí lišta a cisterna.

Okamžitým převodem předmětu do vlastnictví klienta jsou splněny podmínky pro možnost čerpání dotací ze státního rozpočtu nebo z Evropských strukturálních fondů. Úvěr je z tohoto důvodu často užíván například pro financování komunální techniky měst a obcí nebo na nákup země‑ dělské či lesnické techniky. Tento způsob financování také umožňuje jednorázový odpočet DPH z plné pořizovací ceny již v okamžiku pořízení předmětu, čímž dochází k uvolnění prostředků pro další investice nebo se nabízí možnost využít vratky DPH k mimořádné splátce úvěru. Další možností financování je leasing. Ještě stále převládá názor, že leasing je jediný výhodný způsob pořízení vozidla na splátkový systém. Leasing na automobil má oproti úvěru na vozidlo jednu velkou nevýhodu. Financované auto totiž nevlastníte, a to až do chvíle, kdy zaplatíte poslední splátku leasingu. Po celou dobu splácení leasingu vůz vlastní leasingová společnost. Dlouhodobý pronájem je také jedním ze způsobů pořízení vozidla. Nájemce je v tomto případě pouze provozovatelem, nikoliv vlastníkem vozu. Ve většině případů nenese náklady. Nesmíme ovšem opomenout ani stále aktuální možnosti pořízení vozidel – techniky, v oblasti komunální sféry v rámci do‑ tace z fondů Evropské unie. A to zejména pro oblast zkvalitnění s nakládáním se separovaným druhem odpadu, výstavbou či doplněním vybavenosti sběrných dvorů, kompostáren a podobně.

FOTO: aRcHIV I-TEc

k

takovým dodavatelům komunální techniky a nástaveb patří i společ‑ nost I‑Tec Czech, spol. s r. o., která na českém trhu působí již 18 let. V rámci dodavatelských vztahů zaměřených na obce, města a instituce veřejného sektoru nabízí komplexní servis týkající se financování komunálních projektů formou úvěrového financování, finančního leasingu, operativního leasingu, případně využití dotací. Jako jednu z možností nabízí financo‑ vání prostřednictvím úvěru. Jeho hlavní výhodou je fakt, že dochází k okamžitému převodu předmětu do vlastnictví klienta a úvěr je možné doplatit bez nutnosti dodržení zákonem stanovené délky trvání jako u finančního leasingu.

FOTO: aRcHIV I-TEc

Spolehliví a osvědčení dodavatelé moderní komunální techniky pro města a obce i jejich společnosti typu Technických či Komunálních služeb dovedou svým klientům navrhnout komplexní finanční řešení reflektující jejich specifické potřeby splácení nově pořízené techniky.

zzMO11pr_06_12.indd 7

31.10.13 14:23

Příloha

Financování komunálních projektů

Vstřícnost radnic násobí úspěch podnikatelských projektů

V

esměs šlo o projekty podpořené z OP Podnikání a inovace. Z něho od roku 2007 českým podnikatelům formou dotací přišlo už 79 mld. Kč na bezmála 9200 projektů. Redakci Moderní obce v soutěži zajímaly zejména výsledky kategorie Nemovitosti. V ní totiž úspěch podnikatelského projektu často závisí i na vstřícnosti radnice. Ta zase na příchodu odpovědného podnikatele zpravidla vydělá tím, že v místě přibudou pracovní místa a daná lokalita dostane přívětivější vzhled.

tam najdeme udržované trávníky i vysázené stromy a keře. Příjezdovou komunikaci firma doplnila parkovacími plochami a chodníky, k nimž převzala věcná břemena. S městem vyřešila splavování zeminy na komunikaci před svým novým sídlem a část nákladů bude hradit sama. Stanislav Štětka ocenil vstřícný postoj stavebního úřadu a majetkoprávního odboru magistrátu při projednávání územních souhlasů stavebních povolení a odkupu pozemku. »Město Havířov při jakékoliv podobné činnosti vychází ze své úspěšně naplňované Strategie udržitelného rozvoje území,« řekla mluvčí magistrátu Ing. Eva Wojna‑ rová. »Ať jde o výstavbu kanalizace a další infrastruktury, podporu občanské vybavenosti – nejnověji záměr postavit parkovací dům a občerstvení s hamburgery. Nebo o vzdělávání, cestovní ruch apod. Kromě NAM system mohu např. jmenovat firmy Gas kontrol, B4B, Semag, Rhenus Development či spolupráci se společností ČSAD, s níž chystáme využití zóny u Zimního stadionu. Povedla se nám další ucelená obchodní zóna včetně služeb a jsou připraveny plochy pro nové bydlení atd.,« konstatovala Eva Wojnarová.

FOTO: STaNISlaV šTěTKa

Proměny V ProStřední Suché Potvrdil to i vítězný projekt Rekonstrukce objektů pro společnost NAM system v Ha‑ vířově‑Prostřední Suché, který místním přinesl devět pracovních míst. Ing. Sta‑ nislav Štětka popsal, v jakém stavu firma kupovala původní objekty. »Bývalá škola z roku 1926 a zhruba stejně staré někdejší prodejny svazu chovatelů se už déle nepoužívaly, čemuž odpovídal i jejich zanedbaný stav. Navíc lokalita je zasažena důlními vlivy a některé objekty v ní už byly zbourány.« Firma si předsevzala nejen zrekonstruovat budovy a vytvořit pro své zaměstnance kvalitní pracovní prostředí. Ale také revitalizovat okolní plochy s náletovou vegetací a zhusta pokryté i černými skládkami. V lokalitě se provedly terénní úpravy a dnes

Zástupci společnosti NAM system – Kateřina Spáčilová, vedoucí zahraničního obchodu firmy (na snímku vlevo) a projektový manažer Stanislav Štětka, pře‑ vzali ocenění z rukou jednatelky vydava‑ telství C.O.T. media Gabriely Ben Ahmed.

FOTO: aRcHIV

Hned 11 titulů Podnikatelský projekt roku 2012 bylo počátkem října uděleno v rámci stejnojmenné soutěže, kterou vyhlásila agentura CzechInvest společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.

Nové sídlo společnosti NAM system, a. s., v Havířově‑Prostřední Suché.

VIII zzMO11pr_06_12.indd 8

oSVětImany už bez brownfIeldu Také v Osvětimanech na Uherskohradišťsku příchodem nového investora vydělali. Projekt společnosti WEEE Rekonstrukce výrobních objektů areálu Osvětimany, který v soutěži obsadil 2. místo, tam přetvořil bývalou cihelnu – typický brownfield, na moderní průmyslový areál. Ředitel WEEE Ing. Miloš Beneš, potvrdil, že firma si spolupráci s radnicí nemůže vynachválit. »Od počátku jsme zástupce městyse seznamovali s naším záměrem a komunikovali jsme s nimi i během přípravy projektu a při vlastní výstavbě,« řekl. »Mile nás překvapila vstřícnost radnice. Dokonce nám pomohla půjčit žebřík či brusku, když se našim dodavatelům porouchala. Věřím, že tato spolupráce je předurčením i dalších našich vztahů,« dodal. Starosta Osvětiman Otakar Berka potvrdil, že projekt je pro městys přínosem. »Především tu už nejsou chátrající objekty, nevhodné jak z hlediska bezpečnosti občanů, tak narušení vzhledu krajiny. Bereme jej však i jako službu lidem, neboť funguje i jako místo zpětného odběru vyřazených elektrozařízení, a ceníme si také vzniku několika pracovních míst,« uvedl starosta. »StaronoVá« Pekárna V kladně Ocenění za 3. místo putovalo do Kladna firmě KOMPEK za projekt Rekonstrukce objektu Stará pekárna. Jedna z největších průmyslových pekáren u nás zrekonstruovala starý objekt, v němž jsou teď nové výrobní prostory i mrazicí sklad. Primátor Kladna, předseda Svazu měst a obcí ČR Ing. Dan Jiránek nejen k tomuto projektu poznamenal: »Město může investorům nejvíce pomáhat standardností postupů. Fungují-li úřady pro každého stejně, může-li případný investor předpokládat délku správních řízení i jejich výsledek a postupují-li standardně např. i dodavatelé energií, vody, telekomunikačních služeb apod., pak je to podle mého názoru nejlepší pomocí pro kteréhokoliv investora.« »Městům i investorům by však určitě prospěla změna legislativy. Zejména úpra-

listopad 2013

31.10.13 14:23

Financování komunálních projektů

Samosprávy a podpora podnikatelských nemovitostí

Vítězné projekty soutěže Podnikatelský projekt roku 2012, kat. Nemovitosti 1. místo, NAM system, a. s., Havířov, okr. Karviná Projekt: Rekonstrukce objektů pro společnost NaM system, a.s. Dodavatel pultů centrální ochrany koupil chátrající objekty a přebudoval je na nové sídlo firmy. Neomezil se přitom jen na rekonstrukci objektu. Regeneroval okolí včetně místních komunikací a přilehlé zeleně. Díky projektu také navýšil počet zaměstnanců. n

V procesu zlepšování podnikatelského prostředí v obci, ale i městě nebo kraji, hrají významnou roli kvalitně připravené podnikatelské nemovitosti.

a

3. místo, KOMPEK, kombinát pekařské a cukrářské výroby, spol. s r. o., Kladno Projekt: Rekonstrukce objektu Stará pekárna Jedna z největších průmyslových pekáren v ČR ryze českého původu rekonstruovala objekt, který vzhledem k jeho stavu využívala jen zčásti. Vznikly výrobní prostory a mrazicí sklad. Firma tam plánuje umístit moderní výrobní technologie, které jí umožní inovovat výrobu zcela nového druhu výrobku. n

ZDROJ: cZEcHINVEST

va správních řízení tak, aby odvolací orgán nemohl vracet věc k opětovnému řízení, ale musel sám rozhodnout. Někdy totiž ping-pong mezi úřady trvá příliš dlouho. Změnu si zaslouží i finanční motivace obcí k vytváření podmínek pro zaměstnanost na svém území. Dnes se totiž mnohem snáze žije obcím, na jejichž území žádné větší či střední firmy nepodnikají, protože tak mají méně starostí, avšak při stejném objemu n peněz z RUD,« uzavřel Dan Jiránek.

FOTO: aRcHIV WEEE

IVan ryšaVý

listopad 2013

zzMO11pr_06_12.indd 9

co by měSta a obce určItě neměly zanedbat Někdy je podnikatelská nemovitost připravena k okamžitému využití. Jindy je obsazena pouze částečně či není obsazena vůbec. Někdy zase – ve své snaze přivést do obce potřebné investice, stojí samospráva před rozhodnutím vybudovat úplně novou podnikatelskou nemovitost. V tom posledním případě je nezbytné klást velký důraz na výběr lokality pro umístění podnikatelské nemovitosti a zpracování kvalitního investičního záměru. Ten by měl samosprávě poskytnout jasné vodítko, bude-li budoucí podnikatelská nemovitost úspěšná a ekonomicky výhodná. Při rozhodování o výběru lokality je důležité mít k dispozici všechny dostupné – a hlavně aktuální údaje. Důkladný rozmysl předejde mnoha případným komplikacím v budoucnu. Například až dodatečné vypořádávání majetkoprávních vztahů již v mnoha případech zbrzdilo projekt o několik let a vyžádalo si vyšší investiční náklady. Důležitá je rovněž znalost možného míst‑ ního konkurenčního prostředí. Určitě se vyplatí zohlednění, není-li za hranicemi obce nebo města či v širším okolí dostatek jiných volných podnikatelských prostor, jež by mohly při lákání investorů dané obci na jí plánované nemovitosti konkurovat. Ať už lepším napojením na silniční nebo železniční síť, lepší dostupností pro budoucí zaměstnance nebo příhodnějším a kvalitnějším sociálním zázemím apod. V úvahu je třeba vzít i aktuální situa‑ ci na trhu podnikatelských nemovitostí. O aktuálním vývoji poptávky investorů informuje Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest na svém webu (www.czechinvest.org). Už více let sleduje trend, kdy investoři před realizací vlastní‑ ho závodu na pozemcích průmyslové zóny dávají přednost nájemním objektům. Programy, jež mohou PomocI V investičním záměru je nezbytné vyčíslit všechny finanční náklady spojené s reali‑ zací podnikatelské nemovitosti a dostupné finanční zdroje. Jedním z možných fi-

FOTO: aRcHIV agENTuRy cZEcHINVEST

to nejen pro stávající investory, nýbrž také jako silný argument pro přilákání investic nových. Při přípravě podnikatelské nemovitosti, její následné správě a správné prezentaci potenciálním investorům je třeba zohlednit mnoho faktorů.

2. místo, WEEE, a. s., Osvětimany, okr. Uherské Hradiště Projekt: Rekonstrukce výrobních objektů areálu Osvětimany Firma nabízí komplexní služby v oblasti ochrany životního prostředí, zejména řešení recyklace plastových odpadových materiálů a opětovného použití materiálů. Rekonstruovala dlouhodobě nevyužívané výrobní objekty v areálu bývalé cihelny v městysi, čímž vznikly nové výrobní haly včetně administrativní části. n

Místo zchátralé cihelny je dnes v Osvěti‑ manech nový areál společnosti WEEE.

Příloha

Areál bývalého textilního závodu Perla v centru Ústí nad Orlicí, pro nějž radnice nyní hledá nové využití.

nančních zdrojů jsou národní programy, které jsou administrovány agenturou CzechInvest. Z Programu na podporu podnika‑ telských nemovitostí a infrastruktury lze čerpat dotace do konce roku 2015. Jeho prostřednictvím jsou finančně podporovány jak projekty nových průmyslových zón, tak projekty rozvoje zón stávajících. Projekty, jimž bude poskytnuta dotace, pak schvaluje vláda ČR. CzechInvest poskytuje zájemcům o dotaci bezplatné konzultace nejen před realizací samotného záměru, ale i v jeho průběhu. Na podporu vzniku a rozvoje podnikatelských nemovitostí se zaměřil rovněž Ope‑ rační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007–2013 Ministerstva průmyslu a obchodu ČR administrovaný agenturou CzechInvest. Tento program má 15 podprogramů, na podnikatelské nemovitosti se zaměřují dva z nich, konkrétně podprogramy Školicí střediska a Nemovitosti. OPPI sice v příštím roce končí, pilně už se však pracuje na přípravě nového operačního programu na další programové období 2014–2020. které možnoStI Se oteVřou od Příštího roku Nový OP Podnikání a inovace pro konku‑ renceschopnost by měl v rámci prioritní osy 2 podporovat zvýšení využitelnosti infrastruktury pro podnikání. Podpora v rámci tohoto specifického cíle se zaměří na projekty modernizace výrobních provozů

›

Ix 31.10.13 14:23

Příloha

Financování komunálních projektů

›a

rekonstrukce stávající zastaralé podnikatelské infrastruktury. Podporovány budou regenerace brownfieldů za účelem další podnikatelské činnosti a rekonstrukce a příprava speciálních infrastruktur (podnikatelských zón).

Výdaje, které jsou spojeny s pozemky a stavbami, jež zůstanou v majetku samosprávy, je třeba zohlednit i v případě plně obsazené zóny. Další výdaje jsou však navázány zejména na situaci, kdy se už zrealizovanou podnikatelskou nemovitost zatím nepodařilo obsadit nebo je dosud obsazena pouze částečně. Velikost ploch, které zůstanou v majetku samosprávy, se pohybuje okolo 15 % z celkové výměry průmyslové zóny. Na samosprávě zůstávají také náklady na správu a údržbu dopravní a inženýrské infrastruktury, režijní náklady a daně (např. daň z majetku).

Počítejme I S náklady na ProVoz PodnIkatelSké nemoVItoStI Kromě finančních nákladů nutných na realizaci záměru je však nutné počítat i s ná‑ klady souvisejícími s dalším provozem podnikatelské nemovitosti.

Všem majitelům podnikatelských nemovitostí agentura CzechInvest nabízí bezú‑ platné zařazení jejich nemovitosti do tzv. databáze podnikatelských nemovitostí. Informace z ní pak CzechInvest využívá při tvorbě nabídky nemovitostí pro domácí i zahraniční investory na základě jejich požadavků. Podobně funguje také národní databáze brownfieldů, kterou CzechInvest n rovněž spravuje. SIlVIe PochtIoloVá ředitelka Odboru koordinace průmyslových zón, czechInvest

V hornorakouských obcích sázejí i na modely PPP V době omezených finančních zdrojů vládne také v Rakousku zvýšený zájem obcí o modely outsourcingu. Platí to i pro oblast vodárenské infrastruktury.

P

řipomeňme si proto dva inspirativní, úspěšné a na míru střižené projekty spolupráce veřejného a soukromého sektoru (Public Private Partnership – PPP), jak se osvědčily ve dvou hornorakouských obcích.

FOTO: aRcHIV

kanalIzace a čIštění odPadních Vod V aSPachu Na radnici v Aspachu si už delší dobu uvědomovali, že pro zvýšení standardu provozu své kanalizace a čistírny odpadních vod (ČOV) bude nutné nalézt nové zásadní řešení. Dosavadní jediný obsluhovatel tohoto zařízení zajišťovaný obcí byl svými úkoly přetížený a některé z nich dokonce ani sám z bezpečnostních důvodů nemohl provádět. Dalším impulsem ke změně byl fakt, že se v Aspachu už nezbytně musela modernizovat čistírna odpadních vod pro zhruba 8000 ekvivalentních obyvatel (EO) a radnice k tomu hledala nezávislého partnera s příslušným know-how. Obec chtěla novým řešením zároveň zmírnit nároky na své zastupitelstvo při realizaci odborných

Jeden z historických, avšak nově modernizovaných zásobníků vody v hornorakouském Weyeru.

x zzMO11pr_06_12.indd 10

úkolů. V neposlední řadě měla spolupráce se strategickým partnerem napomoci optimalizaci financí obce. Po intenzivních diskusích se radnice rozhodla dosáhnout těchto cílů kombinací provozního modelu a modelu sale and lease back. Kanalizace v hodnotě 4,3 mil. eur byla v roce 2004 prodána společnosti WDL Infrastruktur GmbH ze skupiny ENERGIE AG, od níž byla na dobu 18,5 roku zpětně pronajata. Souběžně s tím WDL-WasserdienstleistungsGmbH, rovněž ze skupiny ENEGIE AG, převzala provoz a správu této infrastruktury. (Skupina ENERGIE AG působí také na českém trhu a to v celém Jihočeském kraji, v části západních Čech, dále na Berounsku, Kolínsku, Chrudimsku, Moravskotřebovsku a Svitavsku a také v rámci okresu Rychnov nad Kněžnou.) Délka trvání modelu sale and lease back byla v Aspachu přizpůsobena životnosti stávající kanalizace a ČOV. Obec již také splatila část půjček, čímž si vytvořila další finanční možnosti. Na konci trvání tohoto leasingového modelu se kanalizace může znovu vrátit do vlastnictví obce. Nebo se platnost modelu prodlouží – a pak by se naspořená kauce vyplatila obci, což by jí znovu zajistilo likviditu. V Aspachu se výborně osvědčil i outsourcing řízení provozu. Od roku 2005 tam měrné provozní náklady klesly o 25 %, a to i při lepším výkonu čištění, optimalizaci zákaznických služeb a usnadnění administrativy pro správu obce! Starosta Aspachu Mag. Dr. Karl Mandl k tomu říká: »Model prodeje a zpětného pronájmu infrastruktury nám poskytl potřebné finanční možnosti pro investice nutné v čistírně odpadních vod. Provozní řízení WDL dlouhodobě garantuje uchování hodnoty zařízení. Zvláště pozitivně náklady ovlivňuje průběžná optimalizace provozu.«

VodoVod Ve weyeru S problémy spojenými se zastaralou vodovodní sítí se potýká i řada rakouských obcí. Obec Weyer v údolí řeky Enže má základní vodárenská zařízení z roku 1904. Tomu odpovídal velký počet poruch vodovodního potrubí, značné síťové škody a vysoké ztráty vody. Také spotřeba vody v obci postupně velmi silně narostla, takže se musely hledat nové podzemní zdroje. Po intenzivní diskusi se obec rozhodla zadat projekt v podobě nájemního modelu soukromému partnerovi. Zajištěním výběrového řízení, zadáním projektu, stavebního řízení a financováním projektu v hodnotě 4,5 mil. eur byla pověřena společnost WDL – WasserdienstleistungsGmbH ze skupiny ENERGIE AG. Ve Weyeru zvolili následující model řešení: Obnovu starých pramenišť (z doby před rokem 1920) a vybudování nového podzemního zdroje za zhruba mil. eur financovala obec. Tato zařízení jsou proto ve vlastnictví obce. Naopak 25 km vodovodní sítě, 420 domovních přípojek a vodojemy zřídila coby investor společnost WDL (v hodnotě zhruba 4,2 mil. eur). Tato infrastruktura pak byla pronajata pro další užívání obci, a to na 25 let. Zvláště důležitá byla spolupráce mezi obcí a společností WDL před fází výstavby a během ní. Obec byla totiž zapojena jak do procesu plánování a stavebního dozoru, tak do procesu zadávání zakázek. Celý vodovod byl dokončen v plánovaném termínu a při dodržení rozpočtu. Nyní je bez problémů v provozu již téměř sedm let. Ačkoli je vodovodní síť obci »pouze« pronajata, občané jsou na »svou« vodu velmi pyšní, stejně jako na celý projekt, jehož se obec s pěti tisíci obyvatel skvěle zhostila. Starosta Weyeru Gerhard Klaffner o projektu říká: »Doba, kdy jsme ve Weyeru měli padesátkrát za rok prasklé potrubí, už patří minulosti. Projektový management společnosti WDL ze skupiny ENERGIE AG při výstavbě nového vodovodu nejenže umožnil dodržet rozpočet projektu, ale původně plánovaný rozsah obnovy rozšířil o při/st/ bližně 20 %.«

listopad 2013

31.10.13 14:23

Financování komunálních projektů Vybrané údaje 2009–2011

(v mil. Kč)

30 25

2009

2010

2011

Vybrané výdaje / příjem z daně z nemovitosti – přepočet na 1 trvale hlášeného občana (v Kč) 10 000

20

8 000

15

Příloha

výdaje příjmy

6 000

10 4 000

př ísp ne . o inv rg . .

př ha íspě sič vk ům y

ň le ze ná ře j ve

m ve un ře ik jné ac e ve ře jn é os vě tle ní

ko

po rek Či . k st om é Jiz un eř . e

0

2 000 0

2009

Účelové zapojení daně z nemovitostí Jak se vyrovnat s rostoucími výdaji na běžný chod obcí? Semily se rozhodly zvýšit daň z nemovitosti, avšak nikoli »zadarmo«. Vyšší výběr zapojují např. do oprav komunikací.

S

emily se stejně jako jiné obce musely v uplynulých letech vyrovnávat s rostoucími výdaji na běžný chod (údržba komunikací, zeleně, školských, kulturních a sportovních zařízení aj.) a klesajícími příjmy, zejména z daňového přerozdělení od státu. Propad v daňových příjmech ve srovnání let 2008 a 2011 u nás představoval víc než 14 procent. Jedním ze způsobů získání finančních prostředků do obecního rozpočtu je zvýšení daně z nemovitostí, jediné přímé daně, jež je v plné výši příjmem obcí. Proto se zastupitelé začali zabývat myšlenkou úpravy koeficientů pro její výpočet. Navíc v roce 2012 mělo místní koeficient stanoveno už přes 400 obcí a jejich číslo stále rostlo. nechceme zVýšení zadarmo Konečné rozhodnutí nebylo unáhlené a přišlo po téměř roční diskusi. Na možné zvýšení daně z nemovitostí jsme občany a podnikatele upozorňovali víc než rok, např. prostřednictvím Semilských novin. Poprvé jsme téma otevřeli již v říjnovém vydání novin roku 2011, podrobně byla problematika znovu rozpracována následujícího roku v dubnu. Čtenáři získali základní obraz o výdajích nutných na zajištění základního chodu města. Diskusi jsme vedli i na zasedání zastupitelstva, které je celé v nesestříhané verzi vysíláno v kabelové TV a na internetu. Pro zvýšení přehlednosti byly výdaje přepočítány na občana a rok; shodně tomu bylo i u příjmu z daně z nemovitostí. Zastupitelé nechtěli zvýšení daně tzv. zadarmo. Konkrétní návrh úpravy koeficientů v podobě vyhlášky se projednával na květ-

listopad 2013

zzMO11pr_06_12.indd 11

novém zasedání poté, kdy se materiálem zabývala rada města; v návrhu se uvažovalo o místním koeficientu »3«. Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, jíž se stanoví koeficienty pro výpočet daně z nemovitostí na území města Semily s účinností od 1. 1. 2013, byla schválena v konečné podobě až na červnovém zasedání s tím, že vyšší výběr bude v plné výši zapojen do výdajů na místní komunikace a veřejné osvětlení. Toto zapojení je jasný signál pro občany o investování do toho, co využívá každý v běžném fungování města, a co se »nerozpustí« v chodu úřadu, příspěvkových organizacích ani investicích obecně. Byl schválen místní koeficient »2« a koeficient »1,5« pro stavby uvedené v § 11 odst. 1 písm. b), c) a d) bod 3. z. č. 338/1992 Sb. – zjednodušeně: samostatně stojící garáže, rekreační a podnikatelské objekty (např. velké supermarkety) a nevyužívané průmyslové areály. Předpokládaný minimální nárůst příjmů byl kalkulován ve výši 3,6 mil. Kč, čímž by celkové příjmy Semil z daně z nemovitostí dosáhly alespoň 7,2 mil. Kč, z celkového rozpočtu asi 150 mil. Kč. Vedle přesné alokace finančních prostředků, které zvýšení daně do rozpočtu přinese, zastupitelstvo rozhodlo, že se nebude pro rok 2013 zvyšovat místní poplatek za odpady, ač výdaje spojené s nakládáním a likvidací odpadů převyšují příjmy z místního poplatku.

2010

2011

FOTO: aRcHIV MěSTa SEMIly

5

V místě oprav vysvětlují tabule, že peníze na akce pocházejí z daně z nemovitostí.

S občany komunIkujeme Očekávání výtek rozhořčených občanů kvůli vyšší dani z nemovitostí se naplnila částečně. Nespokojeni byli zejména majitelé garáží stojících samostatně mimo dům a někteří vlastníci nemovitostí v okrajových částech. V těchto případech nedošlo k prostému zdvojnásobení daně, ale až ke ztrojnásobení, neboť se vedle stanovení nových koeficientů zrušily ty, jež základ daně v minulosti snižovaly. Zde jsme zapojili selský rozum a zařadili do plánů oprav prostory navazující na garážové lokality. Město díky zvýšené dani z nemovitostí (3,5 mil. Kč) v tomto roce opravilo 4613 m2 komunikací a 370 m2 chodníků. Opravy zahrnují i veřejné osvětlení v délce 290 m (devět svítidel). Letos jsme se věnovali sedmi okrajovým lokalitám. Rada schválila dlouhodobý plán oprav komunikací s jasným pořadím podle priorit. Je uveřejněn na webu města a občané si mohou zjistit časový sled oprav u svého bydliště. Věřím, že včasná informovanost, vysvětlování občanům a jasné určení prostředků má smysl. Dnes už plánujeme opravy na příští rok. n lena mlejnkoVá místostarostka Semil

Příjmy z daně z nemovitostí daň z nemovitostí přepočet / trvale hlášený občan

2009 3 712 954 Kč 417 Kč

2010 3 350 739 Kč 378 Kč

2011 3 513 446 Kč 397 Kč

xI 31.10.13 14:23

Příloha

Financování komunálních projektů

co přinášejí dotace odpadovému hospodářství? nikdo neví Na přelomu let 2010 a 2011 prověřoval Nejvyšší kontrolní úřad poskytování, čerpání a použití peněžních prostředků určených pro oblast nakládání s odpady. Zdá se, že ani po téměř třech letech dotčené úřady se zjištěnými problémy nic neudělaly.

k

ontrola nakládání s finančními prostředky se týkala Státního fondu životního prostředí (SFŽP) a jeho řídicího orgánu, Ministerstva životního prostředí (MŽP). Závěry své kontroly zveřejnil NKÚ ve svém věstníku č. 10/14 v roce 2011. Pro zlepšení stavu odpadového hospodářství bylo v Operačním programu životní prostředí (konkrétně v ose 4.1) alokováno víc než 15 miliard korun. Do zhruba konce roku 2010, kdy se konala kontrola, bylo podpořeno 380 projektů a vyplaceno přibližně 2,3 mld. korun. Hodnocení žádostí, včetně zadávání veřejných zakázek, z hlediska technického, ekologického a ekonomického zajišťoval Fond. Postupoval přitom na základě Implementačního dokumentu OPŽP a dalších pravidel, schválených MŽP. Od začátku realizace programu však platilo postupně sedmnáct verzí závazných pokynů a čtyři verze směrnice MŽP, měnily se dokonce i v průběhu jedné výzvy. »Pravidla pro příjemce podpory tím byla nepřehledná a nejasná,« píše se k tomu v dokumentu NKÚ. hodnocení PřínoSů PodPory Ještě horší jsou závěry kontroly, týkající se hodnocení dopadů podpory z oblasti podpory 4.1 na nakládání s odpady v ČR. Podle NKÚ nebylo MŽP schopno tento dopad zhodnotit a nemá zpracován ani žádný systematický monitoring. »Pro hodnocení přínosů podpory stanovilo MŽP ukazatele, jako je kapacita a počet

pořízených zařízení. MŽP ani SFŽP však skutečné využití kapacit vybudovaných zařízení nesledovaly,« konstatuje zpráva NKÚ. Situace se však netýká jen oblasti nakládání s odpady. Podle zjištění Hospodářských novin v konci října tohoto roku nejsou na MŽP už téměř tři roky schopni vybrat kontrolora přidělování evropských peněz do vodohospodářství. »Zakázka byla na počátku roku vyhlášena a nyní jsme ji v září zrušili. Teď se řeší, zda bude vrácena do procesu na začátek, či zda bude vyhlášena nová,« říká první náměstkyně resortu Radka Bučilová. Do vodohospodářství přitom šlo v programovém období 2007 až 2013 okolo 40 miliard korun. Regulace celého odvětví je podle Evropské komise příliš rozdrobená. Podle Bučilové kontroluje evropská pravidla při udělování dotací samotný Státní fond životního prostředí. V oblasti odpadů by měl Fond například provádět kontroly po ukončení závěrečného vyhodnocení nebo kontrolovat, zda příjemce podpory po dobu pěti let od ukončení projektu plní stanovené podmínky. »K 23. listopadu 2010 SFŽP nevystavil žádný protokol o závěrečném vyhodnocení akce, neukončil tak u žádného projektu závěrečné vyhodnocení a v důsledku toho neprovedl ani žádnou následnou kontrolu. Přitom do konce července 2009 byla ukončena realizace 107 projektů,« uvádí dokument NKÚ. »Nastavený systém závěrečného vyhodnocování akcí a následných

kontrol vedl k tomu, že MŽP ani SFŽP zatím nemají od ukončení realizace žádné informace o provozu a využití vybudovaných zařízení; ve dvou konkrétních případech trvá tento stav již 2,5 roku.« je to záVazné? Otázkou je, do jaké míry jsou nálezy NKÚ pro úřady závazné. Musí si z nich »vzít poučení« a napravit zjištěné nedostatky? Podle tiskové mluvčí Olgy Málkové je NKÚ nalézacím orgánem: »Kontrolní protokoly jsou předávány přímo kontrolovaným osobám, pro které jsou zpětnou vazbou,« říká. Kontrolní závěry zasílá NKÚ vládě, parlamentu a zveřejňuje je. Vláda k nim přijímá usnesení, ve kterých mimo jiné ukládá příslušným resortům nápravná opatření. Stejně tak kontrolní závěry projednává parlament, zejména Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny, který konstatuje zjištěné nedostatky a žádá vládu, dané ministerstvo či samotného ministra o nápravu, případně o předložení dalších materiálů. »NKÚ nemá možnost nutit například příslušného ministra k tomu, aby jeho resort plnil nápravná opatření, nebo uložit sankce. Odpovědnost za jejich plnění je na něm, popřípadě na kabinetu či premiérovi,« vysvětluje Málková. »Pokud NKÚ zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, podává trestní oznámení. Samotné vyšetřování je pak věcí orgánů činných v trestním řízení. V případě zjištění porušení rozpočtové kázně, informuje NKÚ příslušný finanční úřad. Je opět na tomto úřadu přijmout příslušná opatření.« Je zřejmé, že v souvislosti se zprávou NKÚ mělo ministerstvo již před několika lety přijmout opatření, která by zjištěné nedostatky odstranila. Ministerstvu i Fondu proto byly zaslány následující otázky: n Změnil se od zveřejnění zprávy nějak systém kontroly akcí? n Jaké jsou závěry z kontrol? n Byl v uplynulých letech vyhodnocen přínos ke zlepšení stavu OH u nás? n Jak předpokládáte, že budou tyto oblasti kontrolovány v následujícím dotačním období?

Na odpovědi i přes urgence stále čekáme. V oblasti vodohospodářství může mít podle Hospodářských novin nezabezpečená kontrola vydávání peněz velmi tvrdé důsledky. Evropská komise může v důsledku dlouhodobého porušování pravidel požadovat navrácení části (od 1 až do 100 %) přidělených finančních prostředků. Jak to asi bude n vypadat v odpadovém hospodářství? jarmIla šťaStná Mezi nejčastěji dotovanými zařízeními jsou třídicí linky.

xII zzMO11pr_06_12.indd 12

Zdroj: Zpráva NKÚ 10/14, 2011, dostupná na www.nku.cz, HN 23. 10. 2013

listopad 2013

31.10.13 14:23

Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů vstoupilo do ICMa Přidruženým členem International City / County Management Association (ICMA) se české sdružení tajemníků stalo v závěru září na konferenci ICMA v americkém Bostonu.

T

ato mezinárodní profesní a vzdělávací asociace manažerů ve veřejné správě, založená už v roce 1914 v USA, nyní sdružuje na devět tisíc právnických i fyzic‑ kých osob z celého světa (viz: http://icma.org). Jejími členy tak jsou kromě řady národních sdružení vedoucích úřadů veřejné správy také jednotliví manažeři, kteří pracují pro obce, města a regiony. S dalšími právnickými sub‑ jekty, zejména se sídlem ve Spojených státech, ICMA spolupracuje. Mj. je uznávaným part‑ nerem OSN, Světové zdravotnické organizace (WHO) či Mezinárodního měnového fondu. Hlavními cíli ICMA jsou vytváření a pod‑ pora sítě komunálních manažerů, jejich vzdělávání, prosazování profesních zájmů i vzájemná výměna zkušeností. Díky ICMA tak například vznikla Databáze vědomostí, která je od roku 2011 otevřena zcela všem.

Všichni členové ICMA mají: sloužit jako správci zastupitelské demo‑ kracie; ■ uplatňovat nejvyšší standardy čestnosti a poctivosti ve veřejné správě, které jsou zakotveny v Etickém kodexu ICMA; ■ obhajovat odborný management jako nedílnou součást efektivní místní správy a budování komunity, spolu s volenou samosprávou jako preferovanou formou místních správních struktur; ■ budovat trvale udržitelná společenství jako hlavní odpovědnost místní samo‑ správy; ■ navazovat kontakty s cílem výměny zna‑ lostí a dovedností v mezinárodním mě‑ řítku; ■ zavazovat se k celoživotnímu vzdělávání a profesnímu rozvoji;

FOTO: archiv STMOÚ

Správa a rozvoj

Historický podpis za STMOÚ v Bostonu.

■

■

■

zajišťovat, aby místní správy a jejich sdružení odrážely rozmanitost svého společenství; zvyšovat kvalitu výkonu profese, odbor‑ níků i sdružení, dbát prostřednictvím ICMA, aby se její členové osobně zavá‑ zali k tomuto rozvoji.

Smlouvu o přidruženém členství Sdru‑ žení tajemníků městských a obecních úřa‑ dů v ICMA podepsal v Bostonu předseda STMOÚ Ing. Jaromír Zajíček, MPA (viz horní snímek, zleva: prezidentka ICMA Bonnie Svrcek, předseda STMOÚ ČR Jaromír Zajíček a výkonný ředitel ICMA Robert J. O’Neil). K přidruženému členství STMOÚ v ICMA a k tomu, co si od něho tajemníci českých městských a obecních úřadů slibují, se po‑ /st/ drobněji vrátíme příště.

proběhla Národní konference venkov 2013 Víc než čtyři sta účastníků Národní konference Venkov 2013 se ve dnech 1.–3. října sešlo v Hranicích a v nedalekých lázních Teplice nad Bečvou v Olomouckém kraji.

N

FOTO: archiv

a konferenci se hovořilo zejména o nutnosti posílit vliv obcí v politice venkova a o potřebě jejich silnější‑ ho hlasu při rozdělování evropských dotací v příštím plánovacím období EU 2014–2020 ve prospěch venkova. »V nejbližší době budeme usilovat o pod‑ pis memoranda mezi ministerstvy pro místní rozvoj, životního prostřední a ze‑ mědělství o využití prostředků převede‑ ných z evropského zemědělského fondu do kohezních fondů EU ve prospěch infra‑ struktury obcí,« uvedl předseda Národní sítě MAS ČR Ing. František Winter, jenž

Národní konference Venkov 2013 se uskutečnila ve dnech 1.–3. října.

listopad 2013

MO11_27_41.indd 27

shrnul závěry pracovní skupiny Zeměděl‑ ství a venkov. Doplnil, že dalšími požadav‑ ky jsou vytvoření snazších podmínek pro obnovu živočišné výroby, zamezení zábo‑ rům zemědělského půdního fondu a za‑ stavení procesu úbytku zemědělské půdy a snižování kvality půdy. »Je třeba dotačně podpořit údržbu o opravu základních me‑ lioračních zařízení, učinit opatření ke sní‑ žení administrativy a byrokracie a také řešit problémy převodem z nárokového I. pilíře Společné zemědělské politiky EU do rozvo‑ jovějšího II. pilíře,« dodal František Winter. Využití integrovaných nástrojů budoucí kohezní politiky EU se stalo jedním z hlav‑ ních témat diskuse. Na základě dohody ve Špindlerově Mlýně, potvrzené v Bukovanech u Kyjova, účastníci konference pro budoucí operační programy považují 50 miliard Kč v rámci komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD), které by řešily místní akční skupiny (MAS), 60 miliard Kč v rámci integrovaných teritoriálních investic (ITI) pro rozvojové regiony definované Strategií regi‑ onálního rozvoje ČR, 100 miliard Kč v rámci ITI všech krajů a 40 miliard Kč v rámci integrovaných plánů rozvoje území (IPRÚ) pro města nad 25 tisíc obyvatel a přilehlé /st/ oblasti.

Ze závěrů Národní konference Venkov 2013 Téma: Komunální politika Žádné náhlé a velké změny. Zachovat současný princip voleb, kde si mohou voliči vybírat kandidáty napříč stranami. ■ Posílení většinových prvků ve volebním zákoně tak, aby kandidáti, kteří mají nejvíc hlasů, byli zvoleni. většinové principy posílit zejména pro menší obce. ■ volit starostu musí zastupitelstvo ze svých členů. (Odmítnutí přímé volby.) ■ Poměrný systém uplatnit i ve velkých městech (Praha, Olomouc). ■ Změnit obvody voleb do Senátu tak, aby byly přirozené a odpovídaly alespoň hranicím krajů. ■ Zavést tzv. korespondenční volbu (hlasování na dálku) pro komunální volby a všechny další druhy voleb. ■

Téma: Spolupráce obcí ■ Žádné zásadní velké změny. využít a posílit dosavadní spolupráci na bázi dobrovolných svazků obcí. Nevytvářet žádné nové struktury. ■ ve veřejné správě využít zkušenosti odborných kapacit pracovníků MaS, kteří mají přirozenou autoritu v regionu. ■ Spolupráci v regionu musí řídit zástupci obcí, nikoliv starosta či úředníci z OrP. ■ Snížit hranici 1000 obyvatel pro vznik nových obcí. Slučování obcí pouze dobrovolné.

27 31.10.13 13:57

Správa a rozvoj

Nebojte se lokálek /14 aneb vhodná kolejová vozidla

tedy právě regionálních tratích. Klimatiza‑ ci pro cestující zde také nenajdeme. I přes uvedené slabiny jsou vozidla řady 814 nej‑ dostupnější a relativně nejmodernější (po‑ mineme‑li nová moderní vozidla, která se u nás už také objevila, i když jen v malém počtu, a o nichž budeme hovořit později). Další vozidla pro regionální dopravu, která mohou nabídnout zejména tuzemští privát‑ ní dopravci, lze zařadit už jen do kategorie historických vozidel nesplňujících požadav‑ ky doby. Jde o řadu 830 a 831 a řadu 131.1, tzv. Hurvínek. Tato vozidla jsou atraktivní pro nostalgické jízdy, zpestřující v sezoně běžné dění na trati, pro standardní provoz se však už nehodí.

U železnice k sobě neodmyslitelně patří kolejnice – tedy trať, a kolo – čili kolejové vozidlo, které po ní jezdí. Optimální kombinace obou těchto klíčových prvků podminuje úspěch.

veTeráNI Na kolejíCh doSluhují Aktuálně se na klasických regionálních tratích potkáváme s motorovým vozidlem řady 810 a k němu přípojnými vozy řady 010, případně s jejich modernizací v řadě 814/914 – vozidlem známým jako Regio‑ nova. Tato vozidla jsou tradiční – a na re‑ gionálních tratích především řada 810 (na‑ zývaná Orchestrion) odvedla obrovský kus práce. Bohužel, po čtyřiceti letech služ‑ by jsou již provozně a hlavně koncepčně zcela zastaralá. Především bezpodvozková dvojnápravová koncepce a odpružení ne‑ umožňuje pohodlnou jízdu vozidla zejmé‑ na na hůře udržovaných regionálních tra‑

Co je dobré vědět S vozidly řady 810 a 814 lze novou kariéru vaší trati zahájit. Je však nutné uvažovat o tom, kterými modernějšími vozidly je rychle nahradit.

koMproMIS? jeN pro začáTek Realitou ovšem je, že vypíšete‑li výběrové řízení na provozovatele dopravy na vaší tra‑ ti, pravděpodobně jak ČD, tak jiní doprav‑ ci přijdou s vozidly řady 810 nebo 814. Pro zahájení »vašeho« provozu to bude patrně nejdostupnější řešení. Ale zároveň bude nutné uvažovat o tom, jak se co nejrychleji ■ posunout na současnou úroveň.

tích. Kapacita, rozměry vozidla a sedadla typu »lavice« rovněž nenabízejí pohodlí tak, jak jej vyžaduje současný cestující. Ani rekonstrukce na řadu 814, i přes vý‑ razný posun v designu vozidla, pohodlí se‑ dadel a částečné nízkopodlažnosti nemoh‑ la odstranit koncepční zastaralost dvou‑ nápravového vozidla, kde je poháněna jen jedna náprava. To je slabina, která se ze‑ jména projeví na sklonově náročnějších,

peTr Tejkl poradce v oboru dopravního marketingu

FOTO: archiv auTOra

v

předchozích dílech seriálu zazněla řada informací týkajících se regi‑ onálních tratí. Ty musí být pokud možno rychlé a být schopné o sobě dát vě‑dět – mít své jednoznačné marketingové image jak pro místní občany, tak pro turisty. Kde to dokázali, tam je provoz úspěšný. Při‑ pomeňme však i průzkumy zákaznických preferencí, jež jasně dokládají, že předpo‑ kladem úspěchu je rychlost a dopravní po‑ hodlí. V obou parametrech hraje příslušné kolejové vozidlo zásadní roli. Proto se v ně‑ kolika příštích dílech budeme věnovat vo‑ zidlům pro regionální tratě a souvislostem nutným k porozumění této problematice.

Na Železnici Desná ve vlastnictví Svazku obcí údolí Desné na Šumpersku najdeme vozidla jak řady 810 (vlevo), tak řady 814.

zlevnit dopravní stavby? Stavbaři se diví

z

čela této státní organizace musel od‑ stoupit David Čermák, který se pod‑ le ministra sice nedopustil žádných zásadních chyb, nicméně byl prý málo ra‑ zantní při jednání se stavebními firmami. Nový šéf ŘSD Pavel Kočica dostal od mi‑ nistra úkol vyjednat slevy na dopravních stavbách. Ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák od něho očekává i vyjednání slev zejména u staveb, které byly v minulosti pozastaveny kvůli nedostatku peněz. Pavel Kočica však příliš velký manévrovací prostor pro sníže‑ ní cen nevidí, stavby mají platné smlouvy, nebude proto jednoduché zhotovitele pře‑

28 MO11_27_41.indd 28

za 3,2 miliardy korun nebo úsek R6 mezi Lubencem a Bošovem. Cena u těchto po‑ zastavených staveb neustále narůstá o tak‑ zvanou valorizaci a odpovědnostní závazky. Cena rovněž pozastavené dostavby D11 do Hradce Králové, u které státu stále chybí všechny potřebné pozemky, narostla podle ŘSD téměř o 40 %.

svědčit, aby z dohodnutých cen a termínů ustoupili. Důvodem pro hledání úspor je podle ministra skutečnost, že pokud by se výběrová řízení na tyto stavby uskutečnila dnes, byla by cena poloviční. »Máme jedinou možnost. Buď tam nesta‑ vět nikdy a vzdát se té stavby, nebo vyjednat s vysoutěženými dodavateli aspoň nějaké slevy,« uvedl Zdeněk Žák. Očekává přitom, že revizí smluv by stát mohl ušetřit stovky milionů korun. Volbu konkrétního způso‑ bu, kterým má nový šéf Ředitelství silnic a dálnic se stavbaři jednat, však ponechal na něm. zlevNIT by Se Mohlo 16 STaveb z éry exMINISTra Řebíčka Pozastaveno bylo 16 staveb z dob exminis‑ tra dopravy Aleše Řebíčka za celkem 25 mi‑ liard korun. Velká část těchto staveb se spustila, nebo má spustit v průběhu letoš‑ ního roku. Jde například o obchvat Chrudimi za 1,5 miliardy korun, úsek I/11 Ostrava, pro‑ dloužená Rudná k hranicím okresu Opava

iluSTračNí FOTO: archiv

Personální změny, které po svém nástupu do funkce rozpoutal ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák, dopadly i na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Ředitelství silnic a dálnic se chystá spustit dříve pozastavené stavby.

listopad 2013

31.10.13 13:57

iluSTračNí FOTO: archiv

iluSTračNí FOTO: archiv

Správa a rozvoj

Další úsek dálnice D3 se bude stavět za dumpingové ceny.

Samotní stavbaři však nátlak ministra dopravy v demisi na snížení ceny odmíta‑ jí. Svaz podnikatelů ve stavebnictví v Čes‑ ké republice (SPS) nabádá stavební firmy, aby nátlaku neustupovaly. »Neměli by‑ chom hrát tuhle hru na vydírání,« konsta‑ toval prezident SPS Václav Matyáš. Podle jeho názoru by obě strany měly respek‑ tovat platné smluvní vztahy. »Buď v této zemi platí smlouvy, nebo tu už neplatí vůbec nic,« uvedl.

Stavbaři odmítají slova o nadsazených cenách.

Čížka dumpingové. »Ceny, o kterých se mlu‑ ví jako o nadnesených, jsou normální. Dnes všechny stavební firmy dělají se ztrátou. Všechny ceny, které se v poslední době vy‑ soutěžily, jsou dumpingové, tedy nekryjí ani náklady firmy,« zdůraznil Petr Čížek. Ani on nevidí prostor pro snížení cen, s nimiž tehdy stavební firmy vyhrály výběrová řízení. ■

dNeS Se STaví za duMpINgové CeNy Václav Matyáš také odmítá slova o nadsa‑ zených cenách těchto zakázek. »Ty stavby nebyly předražené. Stavby byly naceněny standardně s kalkulací přiměřeného zisku. Marže stavebních firem se v té době pro zajímavost pohybovala v rozmezí tří až čtyř procent,« připomněl prezident SPS. Současné nízké ceny jsou podle předse‑ dy Sdružení pro výstavbu silnic Praha Petra

ToMáš joháNek BulDiNG NEWS

Vláda v demisi premiéra Jiřího Rusnoka schválila na začátku října návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Do Poslanecké sněmovny ho posílá s očekávanými příjmy ve výši 71mld. Kč včetně dotací z evropských programů. Pro roky 2015 a 2016 však fondu hrozí výrazné omezení finančních prostředků, které budou k dispozici.

k

penězům rozpočtovaným na příští rok, jak uvedl ministr dopravy Zdeněk Žák, »máme možnost dočerpat ty tzv. neúspěchy našich předchůdců, tedy peníze, jež se nepodařilo dočerpat v minu‑ lém období«. Příspěvek fondu ze státního rozpočtu má totiž mezi lety 2014 a 2015 klesnout ze 46,2 na 37 mld. Kč. Podle Minis‑ terstva dopravy tak nebudou peníze na po‑ kračování prací u řady rozestavěných staveb. Md pŘIdalo pěT MIlIard Původní plán Ministerstva financí předpo‑ kládal, že SFDI bude napřesrok hospodařit se 43 mld. Kč ze státního rozpočtu, spo‑ lečně s evropskými penězi pak s celkem 66 mld. Kč. Resort financí na žádost SFDI uvolnil dalších zhruba 4,5 mld. Kč na spolu‑ financování staveb dotovaných Evropskou unií. Ministerstvo financí však zároveň upozornilo, že SFDI nemůže počítat s na‑ výšením svého rozpočtu v příštích letech. Celkem dopravní resort pro následující tři

listopad 2013

MO11_27_41.indd 29

roky požadoval navíc 24 mld. Kč pro pokry‑ tí razantního poklesu financování po roce 2014. Přitom v roce 2015 má SFDI hospoda‑ řit s rozpočtem ve výši 45 a o rok později se 47 mld. Kč. Výše případných dotací EU pro tyto roky je zatím velkou neznámou. »Více peněz v příštím roce jen prohlubu‑ je problém v roce 2015 a 2016,« prohlásil generální ředitel SFDI Tomáš Čoček. Fond se proto nebude ohlížet na výhled na tyto roky, stavby dále poběží a budou zahajová‑ ny i nové s tím, že se jejich financování vy‑ řeší při sestavování rozpočtu v příštím roce. SFdI Se obává NuTNoSTI zakoNzervovaT NěkTeré STavby Kdyby se však naplnila čísla uvedená ve střed‑ nědobém výhledu, chyběly by na financo‑ vání dopravních projektů miliardy korun. SFDI by pak musel odložit zahajování nových staveb a dokonce možná zakonzervovat ro‑ zestavěné projekty. Takový scénář je však po‑ dle Tomáše Čočka velmi nepravděpodobný.

iluSTračNí FOTO: archiv

Fond dopravy čeká v příštích letech výrazné omezení příjmů

Na dobudování dopravních staveb budou chybět peníze.

Pokud jde o dopravní stavby, na něž by se měl fond napřesrok zaměřit, vévo‑ dí jim zejména zahájení výstavby rychlost‑ ní silnice R49 mezi Hulínem a Fryštákem – podaří‑li se získat výjimky pro udělení sta‑ vebního povolení. Dále by se měly začít realizovat např. obchvat Staňkova v západ‑ ních Čechách, výstavba nové komunikace mezi Kunraticemi a Jabloncem na Nisou v severních Čechách, obchvaty Znojma, Dubé a Velemyšlevsi či oprava komunikace na jižní straně Červenohorského sedla. Ředitelství silnic a dálnic chystá i někte‑ ré další projekty, jako třeba výstavbu dal‑ ších úseků rychlostní komunikace R6 mezi Prahou a Karlovými Vary nebo rychlostní komunikace R7 mezi Prahou a Chomu‑ tovem. Jestliže se vše podaří podle plánu, stavět na některých úsecích by se mohlo už ■ v roce 2015. ToMáš joháNek BuilDiNG NEWS

29 31.10.13 13:57

Správa a rozvoj

opuštěné pivovary ožívají

p

ivovarnictví se v 19. století proměnilo v průmyslový obor a s touto změnou vyrostla v naší zemi řada pivovarů v podobě, jak je známe i dnes. Neexistuje u nás snad žádné město či větší obec, které by neměly svůj pivovar. Jejich areály obvyk‑ le vznikaly v logice urbanistického rozvoje

Konference k obnově pivovarů Obnovou a využíváním pivovarů se zabývá šestý ročník mezioborové konference PrOPaMÁTKY, kterou 14. a 15. listopadu pořádá v žateckém chrámu chmele a piva institut pro památky a kulturu, o.p.s. ve spolupráci s městem Žatec a pod záštitou Ministerstva kultury. Na konferenci zazní příspěvky o pivovarech jako součásti průmyslového dědictví a našeho památ‑ kového fondu, dále a o možnostech jejich využití, doplněné příklady z praxe. Program konference a možnost on‑line registrace naleznou zájemci na: http://konference.propamatky.cz.

FOTO: auTOr

Pivovarů působících v původních budovách u nás zůstal jen zlomek, ostatní jsou nevhodně užívány, příp. zcela opuštěny. Jaké jsou možnosti nového kvalitního využití starých pivovarů? měst v 19. století přímo na okraji někdejších historických jader nebo v jejich blízkosti a jsou integrální součástí jejich intravilánu.

Obnovený pivovar v Kynšperku nad Ohří.

každé FuNkčNí využITí je dobré Vlivem ekonomických a společenských proměn ve 20. století byla řada z nich uza‑ vřena a jejich budovy poté sloužily v lepším případě degradujícímu provozu, např. skla‑ dů, v případě horším byly zcela opuštěny. Obvykle však bez podstatnějších investic chátraly, někdy žel i nenávratným způ‑ sobem. Řada pivovarů byla navíc účelově demolována. Těch, ve kterých se původní provoz zachoval, zůstalo jen minimum. Co ale s těmi ostatními? Zjednodušeně řečeno, každé nové využití, které přinese stavební zajištění a rekonstrukci starých pivovarů je dobré. Ty se tak mění na bytové komplexy, sídla firem či ob‑ jekty občanské vybavenosti. Tato činnost je ale často spojena se zbytečnými demolice‑ mi, přestavbami a likvidováním původních prvků pivovarů, které byly svým provozem

navíc poměrně jednostranně zaměřené a je‑ jich adaptace či konverze není jednoduchou věcí a vyžaduje speciální přístup a péči. Z nabízených možností, jak staré pivova‑ ry citlivě využít, se jako nejvhodnější jeví jejich adaptace na nový pivovarský provoz. Tato varianta se naštěstí v posledních le‑ tech objevuje stále více, obnovené pivovary, obvykle s vlastní restaurací i jinou další vy‑ baveností, se navíc často stávají společen‑ ským i kulturním centrem obcí. Z příkladů můžeme uvést např. Kynšperk nad Ohří, Únětice či Rožnov pod Radhoštěm. Je po‑ zitivní, že na investicích k jejich obnově či alespoň na spolupráci s investory se často ■ podílí také místní samosprávy. MIChal horáček institut pro památky a kulturu, o.p.s.

Královské město Žatec podniká kroky, které mají za cíl zapsání památek centra světoznámé chmelařské oblasti na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

M

ožná namítnete, proč si v Žat‑ ci troufají tvrdit, že jsou světo‑ ví, vždyť je dobře neznáme ani v Čechách a Evropě? Pokud jste alespoň jednou v životě ochutnali skutečně dobré pivo, vězte, že by nemohlo být uvařeno bez přítomnosti plodiny, která naše město a re‑ gion proslavila nejen v kvalitních českých, evropských, ale i světových pivech. Žatecký chmel je fenomén, který ovlivňoval historii regionu po více než 800 let a svou kvalitou a specifičností si vysloužil světové renomé. Z nařízení Evropské komise bylo v květ‑ nu 2007 označení Žatecký chmel zapsáno do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení EU. SvěTový FeNoMéN, SvěTové dědICTví Tradice chmelařství a pivovarnictví umož‑ nila Žatci jeho prosperitu již od první pí‑ semné zmínky o městě z roku 1004 po další staletí a dala také vzniknout historickému centru, kde se zpracovával, skladoval i ob‑ chodoval chmel. Památky, jež dokladují tuto jedinečnost Žatce, najdeme téměř na

30 MO11_27_41.indd 30

celém katastru města, zejména v městské památkové rezervaci a městské památkové zóně. Z víc než stovky vybraných objektů můžeme jmenovat např. Měšťanský pivo‑ var, bývalý pivovar Dreher či krásné sklady a sušárny chmele často obklopované lu‑ xusními vilami jejich majitelů. Napomoci propagovat specifičnost a je‑ dinečnost památek chmelařství a pivo‑ varnictví se již tři roky daří turistickému projektu Chrám Chmele a Piva, který oživil autentické chmelařské stavby památkové zóny. Chrám Chmele a Piva je tzv. Mekkou všech pravověrných milovníků piva a ne‑ jen to. Areál nabízí relaxaci, zábavu i po‑ učení nejen pro pijáky, ale též pro rodiny s dětmi, seniory, individuální cestovatele a milovníky kultury. V areálu najdete kromě minipivovárku s vynikajícími pivy rovněž vyhlídkovou věž s výtahem s 3D projekcí, třetí funkční orloj v ČR, relaxační zahradu, dětskou hernu a objekt Sladovny s galerií a expozicí o filmovém Žatci. Kroky v postupu nominace podniká i ve‑ dení města. Rada schválila letos v září po‑ dání dotace o druhou fázi tzv. Management

FOTO: archiv MěSTa ŽaTEc

žatec, město piva a chmele, kandiduje na seznam uNeSCo

Chrám chmele a piva v Žatci.

plánu, jenž je nutný pro postup žádosti o zařazení Památek pěstování a zpracová‑ ní chmele a výroby piva v Žatci na seznam UNESCO. V současnosti je už zpracována první fáze tohoto plánu s analytickou částí, která dokládá a shrnuje jedinečnost tisíci‑ leté tradice pěstování a zpracování nejlep‑ šího chmele na světě. Praktickým výstupem tohoto dokumen‑ tu jsou i pasportizační karty chmelařských a pivovarnických staveb s informacemi o jejich vývoji a současnosti. Na konferen‑ ci PROPAMÁTKY 14.–15. listopadu v Žatci, věnované obnově a využívání pivovarů, by mělo být slavnostně podepsáno Memo‑ randum k podání nominační žádosti měs‑ ■ ta Žatec. jaN NovoTNý místostarosta Žatce

listopad 2013

31.10.13 13:57

Správa a rozvoj

ve své tvorbě klademe důraz na krajinu a udržitelnost, říká oceněný architekt roku

I

ng. arch. Antonín Novák působí v br‑ něnském ateliéru DRNH, jenž má ze staveb veřejného účelu na svém kontě např. krytý plavecký bazén v Litomyšli nebo v Brně rekonstrukci knihovny Jiřího Mahe‑ na, divadla Reduta či dostavbu rekreačně sportovního areálu na Kraví Hoře. »Tvorbu našeho ateliéru lze definovat jako architekturu, která klade velký důraz na svoje sousedství,« vysvětluje oceněný tvůrce. »Stále víc zdůrazňujeme krajinu a racionální požadavky trvalé udržitelnos‑ ti. Rádi navrhujeme architekturu v dotyku

Zahradnictví se nachází v JZ části Podzámecké zahrady zámku v Kroměříži (památka UNESCO) a nahradilo staticky narušené objekty ze 70. let 20. století.

FOTO: TOMÁš Malý

Letošním držitelem ceny »Architekt roku« se stal Antonín Novák za Národní centrum zahradní kultury – zahradnictví, Podzámecká zahrada v Kroměříži.

s historií, řemeslně precizně provedenou s celkovým optimistickým vyzněním,« do‑ dává Antonín Novák. K objektu zahradnictví v Podzámecké zahradě říká: »Snažili jsme se co nejjedno‑ duššími prostředky povýšit přístřešky pro traktory a zázemí zahradníků v kultivovaný areál situovaný v území památky UNESCO, aniž by však na sebe poutal pozornost či

konkuroval barokní architektuře zámku.« Ocenění své práce si spolu s kolegy váží jako pozitivní zpětné vazby reflektující dlouho‑ dobé úsilí. S odkazem na jiná ocenění ate‑ liéru v minulosti však poukazuje i na to, že v našem prostředí mohou působit zároveň velmi kontraproduktivně. Bližší informace k soutěži Architekt roku /sd/ na: www.architektroku.cz.

Sídliště severní Moravy ožívají sportem

T

Porubský skatepark (stav před a po) otevřel své brány exhibicí předních českých jezdců.

Jak daleko jsou úspěšní žadatelé a jejich příznivci s uskutečňováním svých cílů? Už od července oživuje jablunkovské síd‑ liště nové multifunkční hřiště spolu s upra‑ veným okolním prostranstvím. Hřiště po‑ křtila fotbalová exhibice mezi zastupiteli a mužstvem žáků, kteří hrají krajský přebor. V první půlce září přivítalo své návštěvníky zrekonstruované streetbalové hřiště na síd‑ lišti v Šumbarku. Hřiště je volně přístup‑ né a slouží např. i nohejbalu či volejbalu.

FOTO: archiv NaDacE OKD

ento grantový program, jenž vyhlašu‑ je Nadace OKD, má za sebou dva roč‑ níky a deset podpořených projektů, které se uskutečnily, příp. uskutečňují ze‑ jména na severní Moravě. Jejich společným principem (jakož i základní podmínkou programu) je to, že se do kultivace prostře‑ dí sídlišť musí zapojit sami obyvatelé. Jak jsme informovali v dubnu, v letošní výzvě uspěly projekty: Máme si kde hrát! (Jablun‑ kov), Oživíme skatepark společně?! (Ostra‑ va‑Poruba), Revitalizace dětského hřiště v Havířově‑Šumbarku, Softballem na síd‑ lišti ke sportovní radosti (Ostrava‑Dubina) a Dobrý den, pojďte ven (Frýdek‑Místek).

FOTO: archiv NaDacE OKD

Veřejná prostranství stále masověji zažívají proměnu k lepšímu, což se daří také díky různým grantům. Lepší vzhled sídlišť podporuje např. program Sídliště žije.

Jablunkov – místo zanedbaného betonového plácku ve vnitrobloku zbrusu nové hřiště.

listopad 2013

MO11_27_41.indd 31

Tzv. splněno mají též v Ostravě‑Porubě, kde se (rovněž v září) všichni skateboar‑ disté a další nadšenci kolečkových sportů dočkali zahájení provozu skateparku, který je oproti svému předchůdci mnohem bez‑ pečnější i atraktivnější. K dispozici je dále půjčovna sportovních potřeb a škola výuky jízdy. Projekty ve Frýdku‑Místku a na Dubi‑ ně jsou ve fázích správních řízení a jednání s úřady o detailech staveb. Novou výzvu v programu Sídliště žije vyhlásí Nadace OKD už 11. listopadu. Ža‑ datelé budou moci získat pro své projekty až 1 mil. Kč (celkem jsou pro výzvu připra‑ veny 3 mil. Kč). Oproti předchozím roční‑ kům doznal program několik podstatných změn. Podporovanými oblastmi budou jen okresy Frýdek‑Místek, Karviná a Ostrava. Další změnou je možnost podpory pro‑ jektů zaměřených na vylepšení veřejných prostranství mimo klasická sídliště. V mís‑ tě realizace se však musí nacházet alespoň patnáct bytových jednotek. (Více informa‑ cí po 11. listopadu na: http://sidlistezije.cz /sd/ a www.nadaceokd.cz.)

31 31.10.13 13:57

Správa a rozvoj

Úprava zadávání veřejných zakázek obcím vyhovuje

N

ezbytnou podmínkou ovšem je, aby toto zákonné opatření na své první schůzi ještě potvrdila Poslanecká sněmovna, vzešlá z mimořádných voleb ve dnech 25. a 26. 10. Svaz měst a obcí ČR už před říjnovou schůzí horní parlamentní komory apelo‑ val na její členy, aby uvedený vládní návrh zákonného opatření svými hlasy podpoři‑ li. V opačném případě, jak napsal senáto‑ rům předseda SMO Ing. Dan Jiránek, »se Svaz obává, že se po 1. lednu 2014 výrazně zkomplikuje, ne‑li přímo zablokuje, proces zadávání veřejných zakázek ve městech a v obcích, což bude mít bezprostředně ne‑ gativní vliv na zajišťování základních služeb obyvatelstvu«. Vládní návrh počítal s tím, že od 1. 1. 2014 zůstanou zachovány dosavadní limity pro veřejné zakázky na stavební práce, které by se jinak bez přijetí vládního návrhu napřes‑ rok automaticky snížily z 3 mil. Kč bez DPH na 1 mil. Kč bez DPH. Senátor, starosta Chýnova na Táborsku Mgr. Pavel Eybert však vládní návrh zá‑ konného opatření svým pozměňovacím návrhem rozvedl ještě dál, aby limity vrátil

Šlo o to, aby od 1. 1. 2014 proces zadávání veřejných zakázek ve městech a obcích nebyl výrazně zkomplikován. na úroveň před dubnem 2012. Senát jeho pozměňovací návrh přijal. V praxi to zna‑ mená, že od 1. 1. 2014 – potvrdí‑li to ovšem Sněmovna, se veřejné zakázky v režimu zá‑ kona budou vypisovat na stavební práce od 6 mil. Kč a na dodávky a služby od 2 mil. Kč. »Po konzultacích se starosty jsme se shodli, že snížené limity nám nevyhovují především z časového hlediska,« okomen‑ toval pro Moderní obec svůj pozměňovací návrh Pavel Eybert. »U otevřeného podli‑ mitního řízení je 25 dní na vyvěšení, 15 dní na odvolání, 10 dní na vyjádření zadavatele. Lhůta pro odvolání k UHOS pak činí 15 dní, přičemž ten má 30 dní na zahájení říze‑ ní s tím, že do 60 dnů má řízení dokončit.

FOTO: archiv

Vládní návrh zákonného opatření k zákonu o zadávání veřejných zakázek schválil 10. října Senát. Přijetím pozměňovacího návrhu senátora Pavla Eyberta se od 1. 1. 2014 budou veřejné zakázky v režimu zákona vypisovat na stavební práce až od 6 mil. Kč a na dodávky a služby od 2 mil. Kč. Pavel Eybert: Lituji každého starostu menší obce, jenž je na obecním úřadě v podstatě zcela sám a musí se popasovat s veškerou legislativou.

Což se mu často ani nepovede. Dřív však však smlouvu jako starosta uzavřít nemů‑ žete a lhůta pro podání žádosti o dotaci je pryč. Stihnout v tomto režimu vyřídit vše potřebné včas je mnohdy nereálné.« Jaké další kroky by po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny měly následo‑ vat, aby veřejné zakázky nebyly zejména pro menší sídla »strašákem«? ptali jsme se Pavla Eyberta dále. »Administrace je dnes pro malé obce již natolik složitá, že lituji každého jejich starostu, jenž je v podstatě na obecním úřadě sám a musí se popasovat s veškerou legislativou, která se váže k ob‑ cím. Proto preferuji každé myslitelné zjed‑ nodušení. On je obrovský rozdíl, jestliže je na radnici např. 250 zaměstnanců, kteří mají každý svoji specializaci. Anebo leží‑li vše na jednom člověku – na starostovi malé /rš/ obce,« uzavřel senátor.

kancelář SMo nově vede jana vildumetzová

N

a pozici výkonné ředitelky Kancelá‑ ře Svazu měst a obcí ČR od 1. října 2013 nastoupila Mgr. Jana Vildumetzová. Zkušenosti při obhajobě zájmů samospráv získala během svého několika‑ letého působení v předsednictvu SMO, jako starostka města Horní Slavkov na Sokolov‑ sku i v roli členky zastupitelstva Karlovar‑ ského kraje. »Je to pro mě nová příležitost a těším se na velmi zajímavou a prospěš‑ nou práci, která mě v této roli čeká,« uvedla Jana Vildumetzová. Dosud tento post, pod názvem výkonný místopředseda, zastával Jaromír Jech, kte‑ rý od 1. října 2013 působí ve funkci ředitele Kanceláře pro projekty a vzdělávání Svazu.

32 MO11_27_41.indd 32

Pozice předsedy SMO zůstává nezměněna a nadále je obsazena primátorem města Kladna Ing. Danem Jiránkem. Horní Slavkov leží v Sudetech a jeho histo‑ rie je spjata s hornictvím, které mu přineslo největší slávu. Dobývalo se tam stříbro, cín, wolfram a v neposlední řadě rovněž uran. Co si do práce výkonné ředitelky přináší‑ te z činnosti starostky? zeptali jsme se Jany Vildumetzové. »Moje nová práce se poně‑ kud liší od práce starostky. Ale nejdůležitější je umět se v dané problematice orientovat, neboť hlavním cílem Svazu je hájit zájmy měst a obcí, což bez osobní zkušenosti úpl‑ ně dobře nelze,» odpověděla. »Návyk, který si z Horního Slavkova do Prahy přináším, je

FOTO: archiv

Nová výkonná ředitelka je i z funkce starostky města v pohraničí zvyklá na týmovou práci, a proto se chce také v Praze obklopit »správnými lidmi, kteří budou svoji činnost ve Svazu brát jako koníčka«.

Krédem Jany Vildumetzové je: Vždy musím mít na paměti tři důležitá slova »děkuji«, »prosím« a »omlouvám se«.

především pracovat týmově. Tedy obklopit se správnými lidmi, kteří budou svou práci brát jako koníčka. Jen tak můžeme dosáh‑ nout dobrého výsledku. A nikdy to není o jedinci, nýbrž o týmu,« uzavřela nová vý‑ /st/ konná ředitelka Kanceláře SMO. listopad 2013

31.10.13 13:57

Správa a rozvoj

jak se rozbíhá projekt podpora meziobecní spolupráce?

z

načný ohlas, který tento projekt usi‑ lující o vytvoření podmínek pro roz‑ voj meziobecní spolupráce (Projekt) zaznamenal u představitelů obcí, Svaz vel‑ mi těší. Bez partnerů v území by totiž ne‑ bylo možné cíle Projektu úspěšně naplnit. Ambicí, odpovídající tomu, že jde o systé‑ mový projekt, je spolupracovat se zástup‑ ci ze všech území správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Na výzvu k vyjádření předběžného zájmu o spolupráci při realizaci Projektu reagova‑ lo do současné doby 250 zájemců, ať už pro naplnění role smluvních partnerů, nebo motivujících starostů. K oslovení Svaz vyu‑ žil kromě dalších kanálů i vlastní Sněm, kte‑ rý proběhl ve dnech 19.–20. září v Českých Budějovicích.

Připomínáme, že smluvním partnerem se může stát buď obec, nebo dobrovolný svazek obcí. Výbornou práci odvedl v tomto období celý projektový tým, čítající celkem 41 přepočtených úvazků, který tvoří několik týmů: řídicí, odborný, koordinační, finanč‑ ní a právní. Výsledkem působení skupiny regionál‑ ních koordinátorů v území je dohoda s ví‑ ce než 100 zástupci obcí nebo dobrovol‑ ných svazků obcí a příprava individuálních smluv o spolupráci. Někteří smluvní part‑ neři již vybírají do místního týmu příslušné zaměstnance, přičemž máme informace, že ke spolupráci budou přizváni také zkušení zaměstnanci z místních akčních skupin (MAS). V rámci Projektu působí celkem 13 re‑ gionálních koordinátorů, každý z nich má na starosti průměrně 16 území ORP. Re‑ gionální koordinátor je základní kontaktní osobou Projektu jak pro motivující staros‑ ty v území, tak koordinátora meziobecní spolupráce, který v daném místě zastřešuje činnost pracovního týmu smluvního part‑

listopad 2013

MO11_27_41.indd 33

nera a zajišťuje podmínky pro průběžnou komunikaci zástupců ostatních obcí. Z hle‑ diska komunikace se však lze obracet také na další členy realizačního týmu Projektu, zejména ředitele‑supervizora a pracovníka pro komunikaci a vztahy s územní samo‑ správou. Odborný tým připravil rámcové meto‑ diky pro tvorbu dokumentů a meziobecní spolupráci, specifické pro oblast školství, sociálních služeb a odpadového hospodář‑ ství se dokončují. Metodiky budou sloužit jako základní vodítko pro práci realizační‑ ho týmu v území, který bude s odbornou metodickou podporou připravovat přísluš‑ né dokumenty a vytvářet podmínky pro ko‑ munikaci volených představitelů ohledně témat a forem meziobecní spolupráce. Na základě analýz, vytvořených pro jednotlivá témata, bude možné ukázat na možné smě‑ ry spolupráce obcí vzhledem k prognóze vývoje situace v konkrétním území. V současné době rovněž probíhají jed‑ nání na příslušných ministerstvech za úče‑ lem seznámení s cíli Projektu a dohodnu‑ tí možných forem spolupráce. Ta spočívá nejen v součinnosti při přípravě metodik, průběžných konzultacích, ale Svaz velmi ocení také poskytnutí již existujících dat, která by usnadnila zpracování analytických výstupů. pozNaMeNejTe SI do dIáŘů Projektový tým zároveň připravuje úvodní setkání v regionech, která by se měla konat v období od 29. října do 4. prosince 2013, a rovněž mezinárodní konferenci v termínu 28. listopadu 2013 v Praze. Bě‑ hem prosince (a zejména v lednu 2014) se uskuteční školení zaměstnanců smluvních partnerů, aby mohla být co nejdříve zaháje‑ na konkrétní odborná práce v území. Pokud se chcete dozvědět bližší informa‑ ce, např. k pořádaným akcím, harmonogra‑ mu průběhu aktivit Projektu v území, zjistit kontaktní osobu pro daný region, či máte jakýkoliv dotaz, navštivte webové stránky ■ projektu www.obcesobe.cz. za projektový tým

INgrId šTegMaNNová vedoucí projektová manažerka

FOTO: SMO čr/TOMÁš ciKrT

Na 150 zájemců už vyjádřilo svoji připravenost aktivně se zapojit do projektu Podpora meziobecní spolupráce uskutečňovaného Svazem měst a obcí ČR.

Smlouvu podepsali (zleva): Jaromír Jech za SMO ČR a Karel Rejchrt za DSO Broumovsko.

první podpis připojilo broumovsko

h

istoricky vůbec první smlouva o vzá‑ jemné spolupráci při realizaci pro‑ jektu Podpora meziobecní spolu‑ práce byla podepsána 8. října v pražské Kanceláři Svazu měst a obcí ČR při příle‑ žitosti jednání předsednictva Komory obcí SMO ČR. Partnerem Svazu při uskutečňo‑ vání projektu se tak stal Dobrovolný svazek obcí Broumovsko. Za něj dohodu podepsal jeho předseda a současně starosta obce Božanov Karel Rejchrt, za SMO ČR ředitel Kanceláře pro projekty a vzdělávání Svazu a supervizor Projektu meziobecní spolu‑ práce Jaromír Jech. Další zhruba dvě desítky obcí nebo svaz‑ ků obcí se smluvně k projektu připojí v nej‑ bližší době, mnohé z nich již spolupráci schválily na jednání svých orgánů. Členy DSO Broumovsko je 18 měst a obcí, ale i některé jejich místní části nebo osady. Hlavními cíli svazku jsou spoluprá‑ ce při ochraně životního prostředí a trvale udržitelného života v CHKO Broumovsko a při ochraně zájmů venkovského prostoru a kvality života. Projekt Systémová podpora rozvoje me‑ ziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působ‑ ností je plně hrazený ze zdrojů OP Lidské zdroje a zaměstnanost. Zapojit se do něj mohou i obce a města, která nejsou členy Svazu měst a obcí ČR. Doba jeho trvání je od 1. května 2013 do 30. června 2015. Přímá finanční podpora do jednotlivých území /sk/ může činit až 2,5 mil. Kč.

33 31.10.13 13:57

Správa a rozvoj

Soutěžte veřejné zakázky na kvalitu

r

ozsudek krajského soudu v Brně 62 Ca 28/2008‑74 říká, že »účelem každého zadávacího řízení by měl být výběr nejvhodnějšího řešení, uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a její usku‑ tečnění, a sice na základě výběru pro zada‑ vatele nejvhodnější nabídky (ať už na zá‑ kladě nejnižší ceny či celkově ekonomicky nejvýhodnější nabídky) při dodržení pravi‑ del soutěže«. Z uvedeného plyne, že cílem každé veřej‑ né zakázky by mělo být dostat co nejlepší kvalitu při vynaložení minima finančních prostředků, tedy tzv. best value for money. Tento termín se definuje jako „optimální kombinace celoživotních nákladů a kvality (nebo též vhodnost pro daný účel) zboží či služeb, která splňuje přiměřené požadav‑ ky uživatele“. S tímto tvrzením však každému, kdo má se zadáváním veřejných zakázek zkušenos‑ ti, vyvstane v hlavě několik otázek. Jak toho dosáhnout? Jaké možnosti ukládá zákon? Je nejnižší cena vždy to nejlepší?

CeNa verSuS kvalITa? Aby si obec jako zadavatel mohla vybrat nejvýhodnější nabídku, musí nabídky nej‑

Novelizace zákona o VZ Zatím poslední změny zákona o veřejných zakázkách schválil 10. října t. r. Senát (jednalo se o vládní návrh zákonného opatření Senátu). Podle vyjádření z Ministerstva pro místní rozvoj (MMr) jsou obsahem novely změny spíše technického charakteru, jejichž cílem je odstranění nedostatků, které je nutné řešit urgentně. v případě některých změn je nezbytné, aby jejich účinnost nastala k 1. lednu 2014, pozdější účinnost či nepřijetí předmětných změn by mohlo vést ke komplikacím v procesu zadávání veřejných zakázek. Mezi zásadní změny patří např.: ■ Zvýšení limitu pro malou veřejnou zakázku u stavebních prací na šest milionů korun, u dodá‑ vek a služeb na dva miliony korun (vZMr). ■ Návrh nového mechanismu, který umožní pokračování v opakovaném zadávacím řízení i v případě, že byla doručena nebo k hodnocení zbyla pouze jedna nabídka. ■ Zrušení institutu osoby se zvláštní způsobilostí, jejíž vyjádření mělo být od 1. 1. 2014 podmínkou zahájení zadávacího řízení na nadlimitní vZ.

Blíže na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj: www.mmr.cz.

34 MO11_27_41.indd 34

prve vyhodnotit podle předem stanove‑ ných hodnoticích kritérií. Zákon o veřej‑ ných zakázkách (ZVZ) zná dvě základní – nejnižší nabídkovou cenu a ekonomickou výhodnost nabídek. S ohledem na tuto sku‑ tečnost je nutné výběr hodnoticích kritérií pečlivě zvážit a rozhodnout se, zda zada‑ vatel upřednostní nejnižší cenu, nebo zda je třeba hodnotit i další faktory, které ovliv‑ ňují užitnou hodnotu předmětu zakázky. Rozhodnutí, jaké hodnoticí kritérium zvolit, je u většiny veřejných zakázek ná‑ ročný krok, který s sebou nese velkou od‑ povědnost. Většina zadavatelů volí jako základní hodnoticí kritérium nejnižší na‑ bídkovou cenu, což je nejsnazší cesta a ne‑ hrozí, že by stanovené kritérium někdo napadl jako diskriminační či zvýhodňující některé uchazeče. Panuje představa, že kvůli novele ZVZ z dubna 2012 jsou zadavatelé nuceni hod‑ notit zakázky pouze na základě nejnižší nabídkové ceny a dochází k plýtvání ve‑ řejnými prostředky. Avšak není tomu tak a zadavatel má vždy možnost zvolit si ta‑ kový způsob hodnocení, který mu přinese již zmíněné „best value for money“. Zde je nutné poznamenat, že byť je podpora hod‑ nocení kvality žádoucí, není soutěžení pou‑ ze na cenu a priori nesprávné, pokud jsou zároveň splněny další podmínky. zvoleNí vhodNého krITérIa V praxi mohou zadavatelé využít následují‑ cí tři možnosti. ■ Nejnižší nabídková cena: Zadavatel může stanovit jako základní hodnoticí kri‑ térium nejnižší nabídkovou cenu. Všechny další požadavky jsou stanoveny napevno v rámci obchodních a technických pod‑ mínek. Je třeba dbát na to, že požadavky nesmí být v rozporu s § 6 ZVZ a zároveň musí jasně a přesně popisovat předmět za‑ kázky – co a za jakých podmínek chceme soutěžit. Právě to však bývá zdrojem všech problémů. Zadavatel mnohdy předmět za‑ kázky vysoutěží sice nejlevněji, avšak po‑ sléze zjišťuje, že jde o něco, co ve skuteč‑ nosti nechtěl, že dodávka nesplňuje jeho představy a že by si raději připlatil např. za kvalitu. Způsob hodnocení nejnižší nabídkovou cenou se obecně doporučuje zvolit u zakázek, u nichž lze preferovat pouze cenu předmětu zakázky. Ať proto, že vlastnosti předmětu zakázky pro nás nejsou tak důležité, nebo proto, že všechna potřebná specifika umíme popsat a napev‑ no je stanovují zadávací podmínky.

FOTO: archiv auTOra

Po novele zákona o veřejných zakázkách z dubna 2012 panuje mezi zástupci veřejné správy představa, že prostřednictvím veřejné zakázky není možné získat kvalitní produkt. Není tomu tak.

Autor článku, Daniel Kulhavý.

Hodnocení vlastností i ceny: V tomto případě je nutné klást velký důraz na užit‑ nou hodnotu při stanovování dílčích hod‑ noticích kritérií a zvážit, co konkrétně nám lepší hodnota v daném dílčím kritériu při‑ nese. Je opravdu nutné hodnotit dobu do‑ stavby školy, když se její otevření i vybavení plánuje až za rok? Přinese nám její dokon‑ čení již nyní větší užitek? Je to pro nás eko‑ nomicky výhodnější? Podobné typy otázek jsou při stanovování dílčích kritérií v rámci základního hodnoticího kritéria »ekono‑ mická výhodnost nabídky« namístě. ■ Pevně stanovená cena: Tento způsob hodnocení,kterýspadápodzákladníhodno‑ ticí kritérium »ekonomická výhodnost na‑ bídky«, kdy si zadavatel určí pevnou cenu a soutěží vlastnosti předmětu zakázky, není v praxi využíván. Nese s sebou však řadu výhod. Jednou z nich je např. preference kvality nad cenou, odpadá také případné řešení otázky mimořádně nízké nabídkové ceny. Jeho nevýhodou je naopak náročné zvolení adekvátních kritérií kvality nebo stanovení příliš vysoké pevné ceny (ten‑ dence využít všechny prostředky vyčleně‑ né na konkrétní zakázku z rozpočtu). ■

SvépoMoCí, Nebo S poradeNSTvíM Ulehčit rozhodování o nastavení hodno‑ ticích kritérií by zadavatelům snad měla připravovaná metodika Ministerstva pro místní rozvoj, v níž by měly být shrnuty všechny možnosti hodnocení spolu s kon‑ krétními případy, které by měly upozornit na výhody i rizika jednotlivých možností. Stanovení hodnoticích kritérií však bude i nadále na plné odpovědnosti zadavatelů, kteří příp. mohou záležitost konzultovat se společnostmi zaměřenými na problema‑ ■ tiku VZ. daNIel kulhavý senior konzultant pro oblast vZ, eNovation, s. r. o. a člen výkonného výboru asociace pro vZ

listopad 2013

31.10.13 13:57

Správa a rozvoj

elektronické aukce sníží náklady i riziko korupce

Největší konference o eAukcích se blíží ■ v Ostravě proběhne od 13. do 15. listopadu 2013 již 9. ročník konference eBF, která je zaměřena na eaukce i celé spektrum elektroni‑ zace nákupních systémů. Pořadatelé očekávají na 300 účastníků z česka i zahraničí, pro něž při‑ pravili semináře a diskuse s odborníky na eaukce z ministerstev, samospráv, organizací i firem. ■ Podrobné informace a on‑line přihlášení najdou zájemci na webu www.ebizforum.cz.

Dokládají to rovněž výsledky nedávného průzkum společnosti NAR marketing, s.r.o., mezi 32 českými a 16 slovenskými městy, která používají eAukce např. při zadávání stavebních zakázek, nákupu kancelářských potřeb nebo při výběru mobilních operátorů.

p

ři prvním nákupu dané komodity do‑ sahují úspory až 30 % oproti dřívěj‑ ším nákladům. S občas zmiňovanými nedostatky eAukcí, třeba špatnou kvalitou dodávek či zhoršením vztahů s tradičními dodavateli z regionu, se města zapojená do průzkumu setkala jen v minimu případů. Pozitivní přijetí nového trendu v nákup‑ ních procesech dokládá i fakt, že v českých městech se počet aukcí loni meziročně zvý‑ šil ze 783 na 1599. Na Slovensku, jež s tímto systémem začalo dříve (a největší boom již tedy má za sebou), se počet zvýšil o 66 % na 596 aukcí,« uvedl Milan Kaplan, prezident české i slovenské asociace APUeN (Asocia‑ ce poskytovatelů a uživatelů elektronických nástrojů pro výběrová řízení a elektronické aukce) a ředitel NAR marketing.

»Průzkum potvrdil, že většina měst, kte‑ rá eAukce začala využívat, na ně nedá do‑ pustit. Ze všech dotazníků se nám vrátil jen jediný se spíše negativním názorem. Jistěže i eAukce mají své nástrahy. Těm však lze předejít důkladnou přípravou celého pro‑ cesu,« konstatoval Milan Kaplan. Průměrné úspory v Česku se při použití eAukcí pohybují okolo 13 %. »Porovnáme‑li výchozí nabídky a konečné vysoutěžené ceny, město v letech 2008–2012 ušetřilo té‑ měř 28 mil. Kč,« vysvětluje ve studii vydané společností NAR Mgr. Milan Rabiňák, který má na starost veřejné zakázky v Bruntále. »Když jsme eAukce na jaře 2011 spouště‑ li, mnozí úředníci měli pocit, že jim to při‑ dělá práci a že se budou muset učit spoustě nových věcí. Dnes vědí, že jim nový sys‑

tém naopak hromadu času ušetří. Proces je rychlejší, přehlednější, a hlavně veškeré údaje jsou zaznamenány, takže pracovníky nikdo nemůže obvinit, že někomu stranili či že zmanipulovali výběrové řízení,« shrnul dvouleté zkušenosti s aukcemi místosta‑ rosta Holic Ing. Vítězslav Vondrouš. Výběrová řízení na stavební firmy v ČR tvoří 55 % všech městských elektronic‑ kých aukcí. Např. v Chebu ročně vysoutěží stavební investice za více než 200 mil. Kč. »Úspory jsou v řádu desítek milionů ko‑ run, které lze využít na další investice,« řekl místostarosta Chebu Bc. Tomáš Linda. Ve Žďáru nad Sázavou měli s eAukcemi natolik pozitivní zkušenosti, že rada města zavedla povinnost takto zadávat všechny zakázky malého rozsahu. »O úspěchu svěd‑ čí fakt, že za čtyři roky nepodali uchazeči je‑ dinou námitku. Tento způsob nákupů vní‑ máme jako návrat k tradičnímu obchodu na tržišti, kde nakupující stanoví parametry poptávky a prodávající mu v rámci soutěže opakovaně nabízí cenu a další požadované vlastnosti,« připomněl tajemník žďárské radnice Ing. Jan Havlík. Průzkum vyvrátil i obavy, že eAukce zne‑ výhodňují menší regionální firmy. »Při za‑ dávání stavebních prací oslovujeme hlavně firmy ze Znojma a okolí. Právě regionální firmy hodnotí eAukce pozitivně. Naši doda‑ vatelé navíc věří, že elektronické zadávání je transparentnější než obálková metoda,« uzavřel ředitel Správy nemovitostí města /st/ Znojma Ing. Tomáš Šturala.

Počet elektronických aukcí v jednotlivých kategoriích (roky 2011 a 2012)

ií by te au Hy k to gi m en ick obil u é po tře by Po tra Ti vi sk Re ov ny é ge p ne rá ra ce ce M ze ob le iln ně ío Úk per á O lid to ds ři tra ové slu ňo vá žb y Ná ní o Úd dob dpa dů y rž na ba ,s od er pa v d Re is. Z ař kl am íze ní ní m at er iá l O st at ní

rg

Ná

ku p

en e

dá vk a

po ké řs

Do

el á nc Ka

Ná

IT

av ba St

tře by

600 2011 2012 508 500 444 400 300 200 119 98 75 72 83 75 53 100 62 36 47 30 25 10 18 11 23 14 19 19 11 8 16 13 1 9 4 16 6 10 8 6 0

ZDrOJ: Nar MarKETiNG

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1260 Kč (včetně DPH) Předplatné se automaticky prodlužuje, dokud není zrušeno.

ADrEsA

KÓD:

OBJEDNAVATELE:

2507

ZPŮsOB

NÁZEV ORGANIZACE:

FAKTURA

PŘÍJMENÍ:

SIPO

JMÉNO:

TITUL:

ÚDAJE

ULICE, Č. P.:

PLATEBNÍ KARTA

SLOŽENKA

spoj. č. PrO FAKTUrACI:

IČ:

OBEC:

PSČ:

PROFESE:

ADrEsA

PLATBY:

DIČ: Č. ÚČTU:

PrO DOrUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele, nevyplňovat)

NÁZEV ORGANIZACE:

VYPLŇTE

KONTAKT:

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

TITUL:

ULICE, Č. P.: OBEC:

Vyplněný lístek odešlete na adresu: Economia, a.s., oddělení distribuce Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022 www.economia.cz • www.economia.cz/mo

MO11_27_41.indd 35

PSČ:

RAZÍTKO/PODPIS:

Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností Economia, a.s. se sídlem Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE

31.10.13 13:57

Správa a rozvoj

omezit dopravní obslužnost? Neúměrně přibude osobních aut Není marné podívat se na základní dopravní oblužnost také pohledem dopravce. Konkrétně pohledem společnosti Arriva Transport Česká republika a.s., která v Česku a na Slovensku provozuje přes tisíc příměstských a městských autobusových linek a stala se i provozovatelem osobní železniční dopravy.

Proč Arriva nevsadila v Česku jen na výdělečně lukrativní autobusové linky veřejné dopravy, ale s jejími autobusy se setkáváme i na »běžných« linkách? V podmínkách České republiky lze obtíž‑ ně definovat, co představují »běžné« a co »lukrativní« linky. Spíše autobusové linky můžeme rozdělit na ty, které jezdí dopravce na vlastní komerční riziko, a další, jež jsou dotovány ať už krajem nebo obcemi. U li‑ nek na vlastní komerční riziko především jde o dálkové linky, kde lze za vybrané jízd‑ né, které si stanovuje sám dopravce, pokrýt náklady a podnikatelský zisk. U ostatních, spíše regionálních a příměstských linek, kde není možné náklady pokrýt tržbami – avšak kraj nebo obce mají zájem na jejich provozování, pak hradí objednavatel ztrátu vznikající jako rozdíl mezi vybranými trž‑ bami a oprávněnými náklady. Cílem naší společnosti je komplexně obsluhovat daná území, regiony a nabídnout cestujícím ma‑ ximální počet spojení s možností přestupů na další systémy dopravy, jako je například železnice či městská doprava.

FOTO: archiv arriva TraNSPOrT

■

Jak jsou z vašeho pohledu organizována výběrová řízení na autobusové dopravce, kteří v krajích zajišťují základní dopravní obslužnost? Pro všechny subjekty se jedná o nové věci a na začátku je vždy vše komplikova‑ nější, než si lidé osvojí v těchto procesech legislativu a nastaví podmínky výběro‑ vých řízení tak, aby výsledný efekt byl prá‑ vě ten, který měl objednavatel na mysli. V současné době se většina objednavatelů dopravy (kraje, města) zaměřuje výhrad‑ ně na náklady za 1 ujetý kilometr. Ovšem kvalitu poskytované služby, popř. i vyšší výběr jízdného, už nijak neřeší. Může tak potom vzniknout paradox, že objednava‑ tel sice vysoutěží nízkou nákladovou cenu, ale nakonec bude doplácet mnohem více, protože nebude zajištěn řádný výběr jízd‑ ného, popř. cestující přestanou mít o nabí‑ zené služby v dané kvalitě zájem. Výběrová řízení také často bývají nastavena tak, že vyžadují nové autobusy na začátku řízení – ale to, že na konci kontraktu budou na lin‑ kách jezdit už pouze starší opotřebované autobusy, nikdo moc neřeší. To platí i pro služby, které se nastaví na počátku řízení a pro změny v rámci trvání kontraktu (za‑ vedení nových zákaznických služeb – např. placení mobilním telefonem) již prostor nezbývá. Podle našich zkušeností ve výbě‑ rových řízeních rovněž obvykle zcela chybí motivace dopravce na zlepšování zavede‑ ných služeb. Uplatňují se vůči němu pou‑ ze sankce – na rozdíl od zavedených řízení ze zahraničí. ■

Linkové autobusy společnosti Arriva najdete i na Šumpersku.

36 MO11_27_41.indd 36

FOTO: archiv

j

ak v rozhovoru pro Moderní obec při‑ pomněl její generální ředitel Ing. Radim Novák, celkový roční obrat spo‑ lečnosti za obě země převyšuje 3,8 mld. Kč. Její vozový park čítá víc než 1900 autobusů a 38 trolejbusů a ve svých celkem sedmi dceřiných společnostech (s vlastní práv‑ ní subjektivitou) zaměstnává víc než 3100 zaměstnanců. Ročně přepraví přes 100 mi‑ lionů cestujících.

Radim Novák stojí v čele společnosti Arriva Transport Česká republika, která v Česku a na Slovensku ročně přepraví víc než sto milionů cestujících.

Už jste se zmínil o tom, že výběrová řízení jsou často nastavena tak, že v nich v uspějí pouze dopravci s novými autobusy. Zohledňuje se však třeba i to, jaký podíl v autobusovém parku dopravce mají vozidla s ekologickým pohonem na stlačený zemní plyn (CNG)? Ve výběrových řízeních na veřejnou lin‑ kovou dopravu není většinou požadován provoz vozidel CNG. Kraje se spíše zamě‑ řují na nízkopodlažní vozy. Stáří vozidel je definované nařízením vlády, přičemž navíc někteří objednavatelé ještě definují přísněj‑ ší podmínky, které se uplaťňují na počátku kontraktu (požadavek na zcela nové auto‑ busy).

■

Proč jsou v úrovni a zabezpečení základní dopravní obslužnosti takové rozdíly mezi jednotlivými kraji? Četnost a hustota dopravní obslužnosti je obecně na vysoké úrovni, a to i v porov‑ nání s okolními státy. Nemyslíme si, že je nutné hlouběji definovat, co je základní dopravní obslužnost. To závisí na každém kraji, jakou službu chce svým občanům za‑ jistit. Samozřejmě, doprava žáků do škol je to hlavní, co se musí zajistit. Avšak existují příklady, že z jedné obce jezdí žáci do tří zá‑ kladních škol, protože rodiče mají na výběr, kam budou jejich děti chodit. V takovém případě se ovšem vtírá otázka, zda mají jezdit tři autobusy z jedné obce s jedním žákem do tří směrů. Například v Německu je jasně definována spádová škola, kam kraj zajistí dopravu. A jestliže rodiče umístí dítě do školy v jiné obci, kam doprava žáků za‑ jištěna není, je už pouze na nich, aby si do‑ pravu do této jiné školy pro svého potom‑ ka zajistili sami. Dlouhodobě sledujeme,

■

listopad 2013

31.10.13 13:57

Správa a rozvoj že omezování dopravní obslužnosti vede k více než proporcionálnímu odlivu cestu‑ jících od veřejné dopravy směrem k indivi‑ duální dopravě. ■ Jaké máte zkušenosti s dofinancováváním základní dopravní obslužnosti formou příspěvku ze strany obcí? Je to jen na jejich dohodě s krajem, nebo se tohoto vyjednávání o jejich příspěvku může /měl by nějak účastnit i dopravce? Jsou dva modely, které fungují. V jednom případě kraj vybírá od obcí příspěvky na obslužnost podle určitého klíče (většinou se přihlíží k počtu obyvatel). Ve druhém pří‑ padě kraj zajistí jím definovanou základní dopravní obslužnost – a pokud obce poža‑ dují další spoje, uzavřou smlouvu samy pří‑ mo s dopravcem, který tyto spoje poté za‑ jistí. Obce mají velký zajem na své dopravní obslužnosti. Jenže stále častěji se potýkají s omezenými finančními možnostmi.

Jak často se tedy setkáváte s tím, že kraj přestává – v rozporu s míněním dotčených obcí, dotovat linky, kde příjmy od cestujících prokazatelně nepokryjí náklady související s provozem linkových autobusů? Samozřejmě se stává, že pohled kraje a obcí se v některých oblastech může lišit, takže vše pak záleží na dohodě mezi krajem a obcemi a na finančních možnostech da‑ ných subjektů. Určitě je vhodné v daných situacích komunikovat i s dopravcem, kte‑ rý může přijít s nabídkou jiného modelu obsluhy, ať už jde o obsluhu malými vozy nebo obsluhou na zavolání, kdy spoj jede jen v případě, že o to někdo telefonicky v předem stanoveném čase projeví zájem. ■

Podle našich zkušeností ve výběrových řízeních na dopravce obvykle zcela chybí motivace dopravce na zlepšování zavedených služeb. A na rozdíl od zahraničí se vůči němu uplatňují pouze sankce. Co když se partnerem dopravce stane například dobrovolný svazek obcí, který se rozhodne vystoupit z krajského dopravního systému a zajišťovat si dopravní obslužnost na svém území ve vlastní režii? Setkáváte se s takovými případy a jak se k nim stavíte? S případy, že by svazek obcí vystoupil z krajského dopravního systému, se ne‑ setkáváme. Ale spíše se někdy stane, že se obce v rámci svazku domluví samy mezi sebou na další obslužnosti, která je pak na‑ vázána na krajský systém.

■

Začnete-li provozovat další vlastní vlaky, zejména na lokálních tratích, zamíříte přednostně do regionů, kde již jezdí autobusové linky v barvách Arriva Transport a budete tam usilovat o vytvoření regionálního dopravního systému? Určitě se chceme víc zaměřit na kraje, kde již autobusovou dopravu provozuje‑ me a v nichž můžeme nabídnout ucelenou

■

službu pro zákazníka. Integrace autobuso‑ vé a železniční dopravy přináší výhody jak cestujícím, tak objednavatelům. V této ob‑ lasti vidíme potenciál, jak zlepšovat veřej‑ nou dopravu a zvyšovat počty cestujících na úkor individuální dopravy. Co tedy podle vašeho názoru chybí tomu, aby základní dopravní obslužnost byla stejně kvalitní a dostupná ve všech regionech a dostatečně fungovala i pro nejmenší a nejodlehlejší obce? Je to jen otázka peněz? Zde si musíme říci, co znamená slovní spojení »stejně kvalitní«. Míníte‑li tím kva‑ litu nabízených služeb, tedy stáří vozového parku, přesnost, přístup řidiče apod., lze takové kvality dosáhnout kdekoliv. Pokud však máte na mysli počet spojů, určitě se nikdy nevyhneme rozdílu mezi nejodleh‑ lejší obcí a příměstskou aglomerací měst. Stále totiž platí fakt, že nabídka se odvíjí od možné poptávky, a proto počet spojení bude rozdílný pro místo, kde se přepravu‑ je pět set lidí denně, a jiný, kde se přepraví pět lidí denně. A jak jsem už řekl‚ na začát‑ ku je vždy na kraji, aby definoval, že mini‑ mální obsluha bude na jeho území zname‑ nat například čtyři páry spojů denně – a aby potom podle toho zajistil model dopravy, který bude finančně nejvýhodnější pro daňové poplatníky. Dostatečná a kvalitní dopravní obslužnost je nezbytným před‑ pokladem k rozvoji území, zvyšuje mobilitu občanů a významně snižuje ekologickou zátěž, kterou produkuje individuální auto‑ ■ mobilová doprava. ■

IvaN ryšavý

Neplatíte v obci zbytečně daň z plynu? Majitele a provozovatele plynových domovních kotelen Energetický regulační úřad upozorňuje na možnost osvobození od daně z plynu.

j

de o kotelny pro výrobu elektřiny, te‑ pla a kombinované výroby elektřiny a tepla. Je‑li taková kotelna umístěna v domě, jehož plocha je minimálně z po‑ loviny určena k trvalému bydlení, nebo ko‑ telna vytápí i stejně situované obytné domy v sousedství, může její majitel či provozo‑ vatel na základě čestného prohlášení za‑ žádat o osvobození od daně z plynu. Navíc mu může být daň vrácena až tři roky zpětně (vzory prohlášení jsou na: www.eru.cz). Generální ředitelství cel pro Moderní obec upřesnilo, že vytápěné objekty vždy musí být stavbami, u nichž je předpoklad kontinuálního dlouhodobého bydlení, nikoliv přechodného rázu. Proto se osvo‑ bození nevztahuje na vytápění např. škol. Naopak však platí pro domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postiže‑ /sk/ ním apod. (viz box). listopad 2013

MO11_27_41.indd 37

Domovní kotelny – osvobození od daně z plynu Od daně je osvobozen plyn určený k použití, nabí‑ zený k prodeji nebo použitý dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, část čtyřicátá pátá, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů (ZDzP) pro výrobu tepla v domácnostech a v domovních kotelnách uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21. Ze znění ustanovení § 8 odst. 2 ZDzP vyplývá, že plyn osvobozený podle § 8 odst. 1 písm. a) ZDzP za účelem zde uvedeným nabývá bez povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně, resp. povolení se nevydává. Domovní kotelnou se rozumí decentralizovaný zdroj umístěný v bytovém domě, v němž více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena. Za tuto kotelnu se nepovažuje zdroj tepla, který neslouží k vytápění alespoň jedné domácnosti. Kotelna může dodávat teplo i do jiných bytových domů, pokud v každém z nich víc než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena. Jde o stavby, u nichž je předpoklad kontinuální‑ ho, dlouhodobého bydlení, nikoliv přechodného rázu. Nepatří sem věznice, psychiatrické léčebny,

léčebny dlouhodobě nemocných, nemocnice, ubytovny, hotely, koleje, internáty atp. Za bytový dům lze považovat (kromě bytových domů určených k běžnému bydlení) také: ■ domov pro osoby se zdravotním postižením, domov pro seniory, chráněné bydlení a dům na půl cesty, jak jsou vymezeny v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách; ■ dětský domov, dětský domov se školou a výchovný ústav, jak jsou vymezeny v zákoně č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních; ■ kojenecký ústav a dětský domov pro děti do 3 let věku, jak jsou vymezeny v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu; ■ zařízení pro výkon pěstounské péče poskytující péči podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociál‑ ně‑právní ochraně dětí; ■ sociální lůžková zařízení hospicového typu, jak jsou vymezena v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění; ■ kláštery a obdobné církevní budovy sloužící pro trvalé bydlení. ZDrOJ: GENErÁlNí ŘEDiTElSTví cEl

37 31.10.13 13:57

Správa a rozvoj

hrádek opraví památkovou zónu, Semily zpřístupní řeku

FOTO: ONDŘEJ luKÁš

hrádek: po revITalIzaCI dojde I Na paMáTky Na NáMěSTí Po revitalizaci hrádeckého náměstí v roce 2011 vznikla v jeho horní části pěší zóna, jež slouží též ke společenským akcím, jako např. hrádecké slavnosti a Bartolomějská pouť, k rozsvěcování vánočního stromu, příležitostným představením alternativ‑ ního divadla, k promítání Kinematografu bratří Čadíků či ke startům sportovních akcí, např. cyklozávod Bike babí léto či běh Hrádek‑Žitava. Zvykli si už místní, zejména majitelé provozoven v této části náměstí, na nový systém parkování pouze na vyhrazených místech? »Postupem času systém parková‑ ní celkem vstřebali a dokázali se mu při‑ způsobit,« soudí starosta Josef Horinka. »Při uklidňování počátečních rozjitřených nálad se nám osvědčila přímá komunikace nejen se živnostníky, ale i celou hrádeckou veřejností. Pravidelně jsme je zvali na před‑ stavení celého náročného projektu za účas‑ ti vedení města a projektanta.« Potřeba rekonstrukce náměstí se objevi‑ la i v anketě na téma spokojenost obyva‑ tel s životem ve městě. Jsou takové ankety pravidlem? »Ankety a veřejná setkání jsou nejčastějšími způsoby, jimiž může vedení města zjistit názory k tématům, která při‑

Dláždění v Hrádku odhaluje i starší vrstvy.

38 MO11_27_41.indd 38

pravuje. Zmíněná anketa měla přímý vztah k tvorbě nového územního plánu,« doplňu‑ je starosta. Horní náměstí je součástí městské pa‑ mátkové zóny vyhlášené v roce 2003. Měs‑ to však dosud nečerpalo žádné zásadní finanční prostředky na revitalizaci objektů v MPZ, což se nyní rozhodlo změnit. Tuto snahu ilustruje nedávné doručení nového aktuálního dokumentu Regenerace MPZ na Ministerstvo kultury k registraci. Hodlají v Hrádku zklidňovat dopravu i v jiných částech města? »Plánujeme ně‑ kolik nových bezpečných přechodů pro chodce. V určitých částech města bychom rádi s podporou programů SFDI vybudovali nové chodníky, především podél komuni‑ kací 2. třídy ve vlastnictví Libereckého kra‑ je, kde je provoz opravdu velký. Chystáme se k výměně některých povrchů stávajících cyklostezek, aby mohly sloužit nejen cyklis‑ tům, ale rovněž in‑line bruslařům,« přibli‑ žuje Josef Horinka. Hrádek jakožto město na hranici tří států také řadu let rozvíjí přeshraniční aktivity. V rámci svazku se saskou Žitavou a polskou Bogatyní spolupracuje v oblasti vzájem‑ ně provázaných investic (např. hrádecké multifunkční centrum a bogatynský kultur‑ ní dům), bezpečnosti (výměna zkušeností a společná cvičení zástupců IZS), kultury, sportu a veřejného života, v oblasti společ‑ ných rozvojových plánů, dopravy apod. Aktuálně Hrádek buduje spolu s Žitavou za podpory programu Ziel III sklad integro‑ vaného záchranného systému s vazbou na zkušenosti ze srpnové povodně roku 2010. Saská strana pořídila nová hasičská auta. Připravuje se výstavba knihovny v centru města s vazbou na multifunkční centrum a zdravotního střediska. SeMIly: lávka je Teprve začáTek Autorem návrhu oceněné lávky pro pěší a cyklisty přes řeku Jizeru v Semilech je městský architekt Ing. arch. Martin Hilpert. Zajímavostí stavby je rozpon přes ce‑ lou šíři řeky a bez zásahu do jejího koryta. Na okolnosti vzniku lávky jsme se zeptali semilského starosty, Mgr. Jana Farského. »Do územního plánu byla lávka v tomto místě vložena v roce 1997 a postupně bylo navrženo a projednáno několik variant. Těsným rozdílem hlasů se k uskutečnění vy‑ bral návrh lávky s pilíři ve vodě. Její stavbu však zcela odmítl vlastník jezu, nad nímž se lávka nachází. Bylo nutné vyprojektovat lávku novou, bez pilíře ve vodě,« zní od‑ pověď starosty.

Lávka v Semilech ústí do parku...

FOTO: archiv NaDacE ParTNErSTví

p

ro připomínku, Hrádek nad Nisou získal v letošním ročníku soutěže Cesty městy cenu hlavního partne‑ ra, společnosti Škoda Auto za rekonstrukci Horního náměstí (viz foto na titulní straně). Semily zvítězily v kategorii Liniová řešení s lávkou pro pěší a cyklisty přes řeku Jizeru.

FOTO: ONDŘEJ luKÁš

Projekty oceněné v soutěži řešení zklidňujících dopravu Cesty městy nejsou výkřiky do tmy, ale zapadají do rozvojových koncepcí obcí. Jak je tomu v Hrádku nad Nisou a Semilech?

... a napojuje se na cyklostezku.

Zájem o zapojení řeky do života města je zakotven v projektu s názvem Doteky vody. Jde o studii, která uceleně zpracovává vyu‑ žití centra: sportovišť, aktivního i odpočin‑ kového parku. »Je to obrovské území, jež bylo dlouhodobě neprostupné, spíše pře‑ kážkou uprostřed města. Lávka je jedním z propojovacích prvků jednotlivých území a v propojování chceme pokračovat,« vy‑ světlil starosta. Příští rok má další lávka překlenout tok náhonu, na vodu se má spustit plovoucí molo a dojde na kultivaci břehů, jež v mi‑ nulosti sloužily jako městské lázně. »Řeka Jizera protéká středem města, je čistá a prů‑ zračná. Roky jsme si zvykli dívat se na ni jako na ohrožení v podobě povodní. Ale většinu času je krásnou řekou jako stvoře‑ nou k rekreačnímu využití,« říká Jan Farský. A revitalizací projde rovněž park, kde se nachází mnoho významných stromů a drobných staveb, vše je ale zanedbané. »Budeme také čistit tok náhonu a vracet ho ■ na dotek k lidem,« uzavírá starosta. SIMoNa dvoŘáčková

listopad 2013

31.10.13 13:58

Správa a rozvoj

z Chomutova se daří vytěsňovat nepojištěná (a rizikovější) vozidla

MěSTo plNě využIlo MožNoSTI daNé zákoNeM V Chomutově se proto rozhodli důsledně využívat možností, které městu jako obci s rozšířenou působností (ORP) dává zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Ten umožnil nejprve okresním úřadům, po jejich zániku úřadům obcí s rozšířenou působností postihovat vlastníky nepojiště‑ ných vozidel, která jsou umístěna na veřej‑ ně přístupných komunikacích dané ORP. Novelizace zákona účinná od 1. 1. 2010 navíc každé ORP, resp. jejímu správnímu orgánu, otevřela možnost vstupovat do da‑ tabáze pojištěných vozidel spravované Čes‑ kou kanceláří pojistitelů a v ní každé dané vozidlo v tomto smyslu prověřit. Je‑li na území ORP nepojištěné vozidlo zjištěno, její příslušný správní orgán pak může s jeho vlastníkem zahájit správní ří‑ zení a udělit mu pokutu až 20 000 Kč. Musí však jít o vozidlo místně příslušné dané ORP. V opačném případě hlášení o »cizím« nepojištěném vozidle putuje na úřad ORP, v jehož správním obvodě je registrováno.

O co tedy v Chomutově jde? Městská po‑ licie tam už čtvrtým rokem důsledně lus‑ truje pojištění vozidel při řešení všech do‑ pravních přestupků v souladu se zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Díky note‑ booku s mobilním připojením na internet strážníci v databázi ČKP lustrují vozidla přímo v ulicích. Jestliže vozidlo databází neprochází jako pojištěné, strážníci je za‑ dokumentují a předají k řešení příslušné‑ mu správnímu orgánu – magistrátnímu odboru dopravních a správních činností. Podobně MěPo kontroluje vozidla dlouho‑ době odstavená v lokalitách s nedostateč‑ nou kapacitou parkovacích míst. Častěji se lustrují vozidla v centru města, neboť právě tam se řeší i více dopravních přestupků. INkaSo za pokuTy NeNí prIorITou Ve městě si od projektu slibují, že pomůže vytěsnit z centra, ale i ostatních částí Cho‑ mutova mnoho nepojištěných vozidel (viz tabulka), jejichž provoz znamená větší rizi‑ ko pro bezpečnost silničního provozu.

Lustrace vozidel se odehrává přes notebook s mobilním připojením k internetu.

Počty nepojištěných vozidel nahlášených správnímu orgánu Policie ČR (území okresu Chomutov) a Městské policie Chomutov (území města) rok

PČR/MěPo

postoupeno jiné místně příslušné ORP

% cizích nepoj. vozidel

2010

86/550

14/121

16/22

2011

75/404

17/174

23/43

2012

63/301

19/138

30/46

2013

46/243

11/54

24/22

Pozn.: Podíl zjištěných »místních« nepojištěných vozidel ve městě klesá (rok 2013 – stav k 1. 5. 2013). ZDrOJ: MaGiSTrÁT MěSTa chOMuTOva

listopad 2013

MO11_27_41.indd 39

Jan Řehák: Chci navrhnout, aby vybrané pokuty za nepojištěná vozidla byly příjmem Fondu dopravní infrastruktury města a využily se na budování parkovišť.

iluSTračNí FOTO: archiv MěPO chOMuTOv

z

faktu, že řidiči nepojištěných vozidel představují vyšší riziko v ulicích, vyšli ve statutárním městě Chomutov. Od ledna 2010 tam proto uskutečňují projekt Zkvalitnění veřejného prostoru, omezení výskytu nepojištěných vozidel na území měst ČR. Jak poznamenává 1. náměstek primátora Ing. Jan Řehák, jejich řidiči čas‑ těji odjíždějí od jimi způsobené dopravní nehody – dokonce i tehdy, aniž by poskyt‑ li první pomoc zraněným účastníkům. Za ujetím z místa nehody často stojí nejen chybějící uzavřené povinné ručení za vozi‑ dlo. Ale leckdy i zanedbaný technický stav vozidla, jízda pod vlivem alkoholu apod.

FOTO: archiv

Přibližně 130 tisíc nepojištěných vozidel brázdí české silnice. Jejich řidiči podle České kanceláře pojistitelů (ČKP) způsobí ročně více než tři tisíce dopravních nehod, přičemž v mnoha případech absence povinného ručení není jediným porušením zákona.

Náměstek primátora zdůrazňuje, že pri‑ oritou MěPo zůstává veřejný pořádek. »Po‑ měrně vysoké počty zachycených vozidel vyplývají z vyššího počtu řešených přestup‑ ků. Ale soustředit se do budoucna na nepo‑ jištěná vozidla, MěPo neplánuje. Plní totiž jiné prioritní úkoly v oblasti veřejného po‑ řádku,« říká Jan Řehák. »Podle mého názoru je důležité vytvořit ve veřejnosti vědomí, že MěPo nepojištěná vozidla detekuje a pře‑ dává k řešení přestupku, a motivovat obča‑ ny k tomu, aby si vozidla pojistili. Že se to daří, potvrzuje i zjištěný trend krácení doby nepojištění zjištěných vozidel. Zatímco ješ‑ tě v roce 2010 jsme zaznamenávali extrémy typu nepojištění vozidla plných 10 let, nyní se většinou doba nepojištění pohybuje od 1 do 3 měsíců.« Podobně projekt proká‑ zal trend nepojišťovat starší vozidla, resp. přímou úměru mezi stářím vozidel a množ‑ stvím jimi způsobených dopravních nehod. Magistrátu přednostně nejde o inkaso pokut za nepojištěná vozidla, byť taková pokuta v průměru činí 1500 až 2000 Kč. Zjistí‑li se však vozidlo nepojištěné déle než 3 měsíce, pokuta zpravidla dosáhne 15 000 Kč. Zjištěné údaje o nepojištěných vozidlech však město České kanceláři po‑ jistitelů nesděluje a za svou činnost od ní nedostává ani žádné kompenzace. oTázka čekajíCí Na odpověď Město však trápí fakt, že zatímco ostatním ORP poctivě hlásí chomutovskými strážní‑ ky zjištěná nepojištěná vozidla s registrací v jejich správním obvodě, za tři minulé roky mu opačně z jiných ORP nebyl postoupen jediný spis se zjištěným nepojištěným vo‑ zidlem registrovaným v Chomutově. Proto si tam kladou otázku, proč právní úprava neumožňuje inkasovat sankci za nepojiš‑ těné vozidlo té ORP, v jejíž působnosti bylo zjištěno. Vždyť naopak například pokuty za překročení povolené rychlosti patří obci, na jejímž území k přestupku došlo. Projekt města Chomutova zaujal i v letošním ročníku soutěže Cesty městy. ■ IvaN ryšavý

39 31.10.13 13:58

Správa a rozvoj

jesle ohrožený druh? /2 V říjnu jsme v Moderní obci otevřeli téma dostupnosti a podmínek provozování jeslí. Pomocí ankety jsme zjišťovali také zkušenosti větších měst. Nabízíme druhou část odpovědí.

p

řipomeňme, že po změně legis‑ lativy v roce 2012 už jesle nejsou zdravotnickým zařízením (v původ‑ ním režimu mají fungovat nejpozději do 31. 12. 2013) a lze je provozovat i v režimu živnost či dětská skupina. Návrh věcného záměru zákona o dětské skupině z dílny Mi‑ nisterstva práce a sociálních věcí (MPSV) schválila vláda v srpnu 2012. Vlastní návrh zákona vláda schválila letos v květnu, před‑ chozí Poslanecká sněmovna jej ale už ne‑ stihla projednat. Řada měst však na novou legislativu netrpělivě čeká. Co s tím?

1 Jste zřizovateli zařízení jeselského typu? Stačí

jejich kapacita místní, příp. i přespolní poptávce? Přijímají děti mladší 3 let městské MŠ? 2 Hradíte jejich provoz pouze z rozpočtu a příspěvků rodičů, nebo přispívají i sponzoři? 3 Co pro vás znamenala změna legislativy, kdy jesle už nespadají pod zdravotnická zařízení? 4 Kdo je podle vás nyní gestorem této oblasti, příp. kam se obracíte s konzultacemi? Mgr. Vladimíra Ludková, místostarostka, MČ Praha 8 1. Denní jesle provozuje samostatná příspěvková orga‑ nizace Mč Praha 8 Obvodní ústav sociálně‑zdravotnic‑ kých služeb. Jesle přijímají děti z Prahy 8. Stav naplně‑ nosti je stále 100 %. v letech 2009–2011 jsme areál jeslí zrekonstruovali. Kapacitu bychom zvýšili rádi, ale prostory a další alternativy jsou už vyčerpány. vedle služby denní docházky nabízejí jesle tzv. baby‑sitting (rodič si ráno zavolá a je‑li volno, může přivést dítě, které musí být zdravé a schopné zvládnout takové zařazení). Baby‑sitting mnoho rodičů využívá i jako předstupeň jeslí tzv. na zkoušku. Na hlídání lze při‑ vést dítě od 1 do 4 let, v případě nenaplněné kapa‑ city (12 míst) mohou být přijaty i děti mimo Prahu 8. Pro účely baby‑sittingu byla v roce 2011 vytvořena samostatná místnost s relaxační hernou. 2. Mč Praha 8 podporuje provoz jeslí v plném roz‑ sahu, v údržbě i ve finanční dostupnosti. Za pravi‑ delnou docházku platí rodiče paušál 1200 Kč/měsíc a stravné 35 Kč/den. 3. Současná legislativa (od roku 2013), kdy jsme byli nuceni převést jesle na živnost, nám velmi zkomplikovala život. Podotýkám, že podmínky pro zařízení (počty záchodů apod.) zůstaly zachovány. Nepříjemně se nová legislativa dotkla také platových podmínek odborných zaměstnanců, které jsme museli zařadit do nižších tarifů. ■

Radek Tulis, tiskový mluvčí, statutární město (SM) Jihlava 1. Město Jihlava zřizuje jedny denní jesle s kapacitou 40 míst, které provozuje samostatná příspěvková organizace. Poptávka rodičů převyšuje kapacitu. Město má studii na rozšíření o 20 míst (předpo‑ kládané náklady asi 10 mil. Kč).

■

40 MO11_27_41.indd 40

»Kromě poskytování vzdělávání dětem v mateřské škole a poskytování péče v za‑ řízeních provozovaných na bázi živností poskytují péči o děti zaměstnavatelé, ne‑ státní neziskové organizace a další subjekty na nekomerční bázi v souladu s platnými právními předpisy,« uvedla Mgr. Štěpánka Filipová, tisková mluvčí MPSV. »Jedná se zejména o předpisy ohledně stavební oblasti, oblasti veřejného zdraví a hygieny, stravování, požární oblasti aj.« Avšak konkrétní podmínky poskytování péče (např. o kolik dětí může pečovat jed‑

ve městě funguje ještě soukromé hlídací centrum (kapacita 12 míst). Děti mladší 3 let městské Mš ne‑ přijímají, ale přijímají je některé soukromé (kapacita k 1. 9. 2013 asi 200 míst). Přespolní děti nejsou do jeslí přijímány s výjimkou sociálních důvodů. 2. Provoz jeslí hradí město, sponzory/dárce nemáme. Příspěvek rodičů je 2000 Kč/měsíc plus stravné. 3. Změny legislativy nemají vliv na provozování jeslí ani na zaměstnance. 4. Gestor problematiky dětských jeslí není, ani s Mi‑ nisterstvem zdravotnictví jsme nikdy problematiku jeslí nekonzultovali. Pokud bylo třeba, oslovili jsme o radu jesle z jiných měst. Mgr. Ivana Liedermanová, vedoucí odboru školství, SM Pardubice 1. Město zřizuje jedny jesle. ve dvou odděleních je 34 dětí ve věku od 1 do 3 (výjimečně 4) let. Současná kapacita nestačí pokrýt poptávku rodičů, město však rozšíření neplánuje. Mš nemají dostatečnou kapacitu, aby přijímaly děti mladší 3 let. Jedním z kritérií přijetí dítěte do jeslí je trvalý pobyt na území Pardubic. Pokud je v jeslích místo, může ředitelka přijmout i dítě přespolní. ve městě fungují soukromé subjekty, občanská sdružení, jež poskytují službu hlídání dětí od 2 let: soukromé a církevní Mš, dětská skupina, lesní Mš, dětský klub. 2. Město hradí provoz jeslí ze svého rozpočtu. Sou‑ kromí sponzoři a dárci se zapojují minimálně. loni organizace získala 20 tis. Kč z grantového programu firmy NET4GaS na projekt ZahraDa PrO BErušKY (výsadba dřevin a trvalek a instalace herních prvků). rodiče hradí měsíční paušál 2200 Kč a celodenní stravné, které činí 28 Kč/den. 3. Změna legislativy přinesla změnu režimu poskyto‑ vání služeb. Jesle již nejsou v režimu nestátního zdra‑ votnického zařízení. Od letošního dubna poskytuje‑ me služby péče o děti v režimu obecných právních předpisů. Kvalita služeb zůstala, dbáme na zachování všech standardů jako u zdravotnického zařízení. Podle současné právní úpravy můžeme nyní za‑ městnat i pedagogy. Zdravotnický personál, který o děti pečoval a i nadále pečuje, musel být přeřazen v souladu s katalogem prací. Toto přetřídění přineslo změnu v odměňování pracovníků – snížení základní

■

na osoba, jakou odbornou způsobilost má pečující osoba mít, otázka pojištění odpo‑ vědnosti za škodu na zdraví či majetku, zda má být o děti pečováno na základě určitého programu či plánu činnosti) v praxi nesta‑ novuje žádný zvláštní právní předpis. Stanovení konkrétních podmínek posky‑ tování péče a zajištění garance kvality zá‑ visí podle informací z MPSV především na odpovědnosti každého poskytovatele, který by je měl nastavovat v souladu s potřebami dětí a rodičů. Pokud jde o nastavení a do‑ držování kvality poskytované péče, mají klí‑ čovou kontrolní roli rodiče. Více ke službám péče o děti na www.mpsv.cz, v sekci Rodi‑ na a ochrana práv dětí, pod odkazem Péče o děti, dětská skupina. SIMoNa dvoŘáčková

aNkeTa složky platu a navýšení osobního ohodnocení. 4. Problematiku lze konzultovat jen s věcně příslušný‑ mi institucemi – hygiena, hasiči atd. Jana Matějíková, tiskové oddělení, SM Frýdek-Místek 1. ve Frýdku‑Místku jsou jedny jesle (příspěvková orga‑ nizace města). Kapacita je v rámci stálé každodenní docházky 54 míst pro děti ve věku 1–3 roky. Jesle poskytují navíc službu 46 hod. v měsíci a přijímají i děti přespolní. v případě zvýšené poptávky rodičů je možné rozšířit stávající kapacitu pouze, budou‑li pokračovat plánované rekonstrukce tohoto zařízení. 2. Provoz jeslí hradí město a případné sponzorské dary. Předpokládáme, že dotace bude možno čerpat z rozpočtu MPSv až po schválení z. o dětské skupině. Úhrada za pobyt a stravu činí 150 Kč/den plus paušál 500 Kč na provoz zařízení. 3. Jesle už nejsou zdravotnickým zařízením, nepo‑ skytují zdravotní péči, ale poskytují výchovnou péči dítěte zaměřenou na rozvoj schopností a dovedností dítěte a kulturních a hygienických návyků. Přínosem je snížení nákladů na provoz organizace v rámci přijetí dalších profesí, než jsou zdravotní sestry. Sníže‑ ním personálních nákladů byla zachována výše úhrad za pobyt dítěte v jeslích. O děti pečují tzv. vychova‑ telky se středoškolským a vysokoškolským vzděláním v oboru zdravotní a rodinná výchova a sociální péče, zdravotníci a metodik pro výchovnou práci. 4. veškerou legislativu k této problematice konzul‑ tujeme s MPSv.

■

Bc. Iva Tichá, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, SM Teplice 1. Teplice zřizují jesle jako příspěvkovou organizaci, s kapacitou 55 dětí ve věku 6 měsíců až 3 roky a při‑ jímají děti s trvalým pobytem. Jesle jsou zcela využity a počet míst stačí. Mš děti mladší 3 let nepřijímají. 2. Provoz hradí obec. rodiče přispívají 27 Kč stravné/den a 180 Kč/den na neinvestiční náklady, minimální platba je 2000 Kč měsíčně.

■

listopad 2013

31.10.13 13:58

Správa a rozvoj 3. v souvislosti se změnou legislativy se provedla drobná úprava zřizovací listiny. Pracovníci jeslí jsou nově zařazeni v souladu s katalogem prací pracovní‑ ků ve veřejné správě. 4. Některé záležitosti, které souvisely s novou legis‑ lativou, byly konzultovány s MF, a v tomto období byl navázán kontakt s obdobným zařízením v hradci Králové. Tato spolupráce trvá. Ing. Eva Wojnarová, tisková mluvčí, SM Havířov 1. Podle usnesení zastupitelstva byla k 1. 1. 2008 doplněna hlavní činnost příspěvkové organizace Sociální služby města havířova o středisko »Zařízení pro zabezpečení péče o všestranný rozvoj dětí ve věku do tří let«. Dodatkem zřizovací listiny došlo s účinností k 8. 3. 2013 ke změně ve věku dětí (nově Zařízení pro zabezpečení péče o všestranný rozvoj dětí ve věku do 7 let). Kapacita je 37 míst a byla v 1. pololetí roku 2013 využita. většina dětí má trva‑ lé bydliště v havířově, pouze 6 dětí je z jiných obcí. v havířově je k dispozici 20 Mš, které každoročně přijímají stovky dětí (letos 685). 230 dětí zůstalo nepřijato, většinou proto, že nedosáhly 3 let v době možného nástupu do předškolního zařízení. 2. Náklady na provoz jeslí hradí rozpočet města a platby rodičů ve výši 1100 Kč za celoměsíční docházku u dětí s bydlištěm v havířově, 550 Kč/mě‑ síc u pětidenní docházky, 50 Kč/hod. (jednorázové hlídání) a děti s bydlištěm mimo havířov 200 Kč/den. Do financování činnosti jeslí ať už nákupem věcí každodenní činnosti (televizor, kamera, navigace, hračky, zahradní domečky atd.) či bezplatným dodá‑ ním služeb (renovace zahrady a úprava pískovišť) se každoročně zapojují mnozí sponzoři. Příspěvková organizace Sociální služby získala na konci roku 2012 dotaci z OPŽP na revitalizaci objektu jeslí, jež proběhla letos v létě. Za rok 2012 dosáhly náklady na provoz jeslí 3,1 mil. Kč, z toho příspěvek zřizovatele činil 2,2 mil. Kč. 3. Bylo nutné jinak zařadit zaměstnance vykonávající činnosti ve zdravotnických oborech (nově vychova‑ telka dětí a pečovatelka dětí). Jako pozitivní se jeví možnost přijetí dětí starších 3 let, tzn. v podstatě do začátku povinné školní docházky. Možnosti péče o děti do 7 let věku v jes‑ lích jsme využili již v 1. pololetí letošního roku pro zabezpečení péče o děti docházející do Mš.

■

Romana Macová, tisková mluvčí, SM Ústí nad Labem 1. Ústí nad labem zřizuje jedny jesle, které fungují jako příspěvková organizace se dvěma pracovišti, s kapacitou 45 a 20 míst. Tato kapacita je dostaču‑ jící, rozšíření počtu míst se neplánuje. Mš přijímají v případě volné kapacity děti mladší 3 let, avšak dítě musí zvládat základní dovednosti odpovídající tříletému dítěti. Jesle zřizované městem jsou v našem městě jediné tohoto typu, avšak existují služby, které zajišťují např. hlídání dětí do 3 let. Přesné informace o těchto službách nemáme k dispozici. 2. Pro letošek schválilo město příspěvek na provoz jeslí ve výši 4620 Kč. Jesle se zapojují do grantových řízení, kdy získávají prostředky na zpestření aktivit dětí. Úhrada za pobyt v jeslích činí 1000 Kč/měsíc a stravné 30 Kč/den. významnou roli v hospodaření představuje doplň‑ ková činnost organizace, která probíhá v Dětském a plaveckém centru Delfínek. Zahrnuje plavání ko‑ jenců a batolat v bazénu, plavání kojenců ve vanách

■

listopad 2013

MO11_27_41.indd 41

včetně masáží, víkendové rodinné plavání, cvičení kojenců a batolat apod. 3. Od 1. 4. 2013 došlo ke změně zřizovací listiny jeslí, které již nejsou zdravotnickým zařízením. Odbornost zaměstnanců se však nezměnila, garantem péče o děti jsou stále zdravotní sestry. 4. v současnosti lze poskytovat služby péče o před‑ školní děti zřízením Mš nebo provozováním některé z živností péče o děti. Pokud se obec rozhodne po‑ skytovat péči o děti ve věku do 3 let a tato činnost nevykazuje znaky podnikání, musí být provozování služby péče o děti v souladu s obecně platnými předpisy, například v oblasti hygieny a stravování, požární a stavební oblasti aj. Konkrétní podmínky poskytování péče o děti ve věku do 3 let nejsou stanoveny žádným právním předpisem a záleží jen na zřizovateli. Mgr. Šárka Swiderová, tisková mluvčí, SM Karviná 1. Město zřizuje jedny jesle. Jako instituce jsou v pod‑ statě v přechodné době a čeká se na další legislativu, která změní nebo nezmění toto zařízení v tzv. dět‑ skou skupinu. Kapacita 32 míst stačí, některé děti jsou umístěny na 46 hodin, jiné na celý měsíc. Děti do 3 let mohou přijímat i Mš. 2. Z městského rozpočtu platíme asi 13 tis. Kč na dítě/měsíc, rodiče hradí 70 Kč/den a stravné 30 Kč/den. Mimokarvinské děti se také přijímají, mají lehce vyšší příspěvky. 3. Změna legislativy se nás zatím nedotkla, ale může se tak stát při přechodu na statut dětské skupiny, protože dnes zdravotní sestra v jeslích má tarifně vyšší plat a vyšší kvalifikaci než pečovatelka, kterou pro dětskou skupinu nový návrh zákona připouští. Bude záležet na finančních možnostech města.

■

Bc. Jitka Zalabáková, odbor školství, mládeže a tělovýchovy, SM Plzeň 1. v Plzni jsou dvě oddělení jeslí jako součást dvou Mš. Obě oddělení mají kapacitu 15 dětí, provozo‑ vatelem je město. Poptávka je vyšší, nelze všechny žadatele uspokojit. Navýšení kapacit jeslí v plánu není, město v současnostři pracuje na zvýšení kapa‑ cit u tří Mš. Kapacita všech Mš je naplněna a z toho důvodu se děti mladší 3 let umisťují zřídka. Přednost mají děti místní. 2. Mš využívají granty, dotace i příspěvky soukro‑ mých sponzorů také pro děti z oddělení jeslí. Příspě‑ vek od rodičů činí 3000 Kč/měsíc, stravné 42 Kč/den. 3. Ze strany zřizovatele nebyly žádné změny za‑ znamenány, neboť jsme již předtím měli jesle jako doplnění hlavní činnosti Mš. Nově mohou v jeslích pracovat i učitelky Mš. Je to problém, protože jsou zde příliš malé děti a učitelky např. při kolapsu neumí zasáhnout, vidíme nutnost zdravotních sester u těchto malých dětí. 4. Řešení týkající se jeslí včetně pracovněprávních postupů je plně v kompetenci dosavadních provozo‑ vatelů a zřizovatelů. Konzultace problémů se odvíjí od konkrétních případů – může to být MMr stejně jako hygiena. Problém je, že nejsou dána jasná pravidla a postup např. při přijímání dětí. Jesle nejsou ani školským za‑ řízením, proto je těžká orientace a výklad některých záležitostí např. při nepřijetí, kdy se nepostupuje podle správního řádu atd. chybí jednotný a jasný postup např. jak děti přijímat, kritéria atd. ■

investice, která se vyplatí Předplaťte si časopis Moderní obec Unikátní obsah v den vydání na vašem stole

Bezplatný přístup do online archivu článků

Zvýhodněné vstupy na odborné akce a veletrhy

Slevová knížka pro předplatitele

■

(Redakčně kráceno)

Zákaznický servis: 800 11 00 22 z [email protected] MO001464-3

41 31.10.13 13:58

L e g i s L at i va

Jsou volení zástupci obcí a měst lovnou zvěří?

B

ýt panským hajným, mohl bych hrdě vrchnosti hlásit, že se stádečko utě‑ šeně rozrůstá. Což je pravda, avšak jen zčásti. Nejsem hajný, nýbrž advokát – a to stádečko není zvěř, ale členové zastu‑ pitelstva, radní či starostové. Pravda, občas trochu zvěř připomínají. To když jsou love‑ ni orgány činnými v trestním řízení a rozlič‑ ně stíháni kvůli tomu, jak vykonávají svůj zastupitelský úřad. Vzpomínám si, že když jsem si připravo‑ val přednášku na stejné téma pro letošní FORUM MUNICIPAL 2013, tedy o trestním stíhání zastupitelů, věru jsem netušil, jaké entrée mi obstará Policie ČR.

FOTO: archiv hN

OBvinění pražští radní – za důvěru k expertům Ve chvíli, kdy jsem totiž v březnu kráčel na pódium FORA MUNICIPAL, abych začal hovořit k účastníkům tohoto odborného kongresu místní samosprávy, začala konat i policie. Nikoliv přednášet, ale sdělovat obvinění radním hlavního města Prahy pro trestný čin, kterého se měli dopustit tím, že neodsoutěžili něco, co podle policie odsou‑ těžit měli. Trochu problém – alespoň z mého pohle‑ du, je v tom, že ti radní nebyli žádní političtí kaskadéři a předtím, než rozhodli, jak po‑ stupovat dále ve věci, kterou zdědili po ji‑ ných radních a jiných zastupitelích, nechali si udělat odborná stanoviska a dokonce

JUDr. Tomáš Sokol: Orgány činné v trestním řízení se nedokážou vžít do toho, jak funguje zastupitelstvo či rada, jaké mají nebo mohou mít k dispozici informace a z jakých alternativ namnoze musí volit.

42 MO11_42_49.indd 42

právní posouzení od advokátní kanceláře. Pak měli tito radní na vybranou. Buď pro‑ jekt, jenž jejich předchůdci rozjeli a jenž lety poněkud zasmrádl, stopnout. Anebo pokračovat dál. Přitom všechno, včetně expertních stanovisek, vycházelo tak, že pokud neměla vzniknout škoda astrono‑ mických rozměrů, politická či lidská odpo‑ vědnost a ostuda, nezbylo než jít dopředu a uzavřít smlouvu s dodavatelem, jemuž předchozí vedení magistrátu pojistilo na inkriminované dodávky monopol. Stejného názoru byla i právní kancelář, která jasně deklarovala, že všechno, tedy pokud jde o právní otázky, je v pořádku. Jenže policie byla jiného názoru a paní stát‑ ní zástupkyně k výtkám poukazujícím na to, že radní nedělali nic jiného, než že se řídili právními stanovisky, stručně odpo‑ věděla, že se na expertní stanovisko bezdů‑ vodně spolehli. pOzOr na hLasitOu OpOzici – mOhOu nás kvůLi ní sOudit Trochu podobně či spíše ne nepodobně se zachoval Nejvyšší soud ČR ve věci jiných radních, řekněme města N. Ti totiž schvá‑ lili prodej pozemku a rodinného domku z vlastnictví obce jakémusi soukromníko‑ vi (viz http://www.nsoud.cz/ a sp.zn. 5 Tdo 827/2012). Na zasedání zastupitelstva kte‑ rýsi opozičník však před schválením hlasi‑ tě namítal, že cena je nepřiměřeně nízká. Ostatní ho odbyli poukazem na »noty«, jež jim dodal technický úsek radnice a podle nichž byla cena OK. Trestní stíhání, které následovalo kvůli tomu, že podle znalec‑ kého posudku se nemovitosti daly prodat o tři a půl »mega« dráž, po dlouhé době za‑ stavil soud a k odvolání státního zástupce bylo toto usnesení potvrzeno i krajským soudem. Jak si lze přečíst na zmíněné webové strán‑ ce, NS ČR byl poněkud jiného názoru a po‑ ukázal na zmíněného opozičníka s tím, že když tak pěkně křičel, měli se zastupitelé zachovat opatrněji a ve věci si obstarat ještě nějaký jiný podklad o ceně parcel. To už je vážnější. S policií a státní zástupkyní lze ještě nějak diskutovat, případně přesvědčit soud, že neměli pravdu. Co však judikuje NS ČR, je či má být díky své přesvědčivosti závazné pro další soudy v podobných věcech. Být ve střehu A tak dnes musím všem radním nebo zastu‑ pitelům poradit, že jakmile jim začne křičet opozice něco o tom, že buď draho kupují, nebo lacino prodávají, je třeba být ve střehu a nechat tuto námitku prověřit příslušným odborníkem. Co si ovšem počít, jestliže přizvaný expert sdělí, že všechno je v pořádku – leč policie bude jiného názoru? V takovém případě už poradit neumím. Jedině snad nebýt zastu‑ pitelem nebo radním, případně v rozhodu‑ jící okamžik odejít na záchod, zamknout se na něm na dva západy a na toaletě setrvat až do té doby, dokud se hlasování zastupi‑ telstvem nebo radou nepřežene. Jenže ne‑ disponuje‑li snad radnice tolika toaletami, kolik na ní pracuje zastupitelů či radních, nastává problém…

Budeme se muset zamysLet nad pOdstatOu samOsprávy Smyslem mého příspěvku však jistě ne‑ ní převyprávění toho, co nepěkného se za uplynulé období přihodilo politikům lokál‑ ního formátu. Jde o velice vážný problém, který globálně zasahuje nejen zastupitele, radní či primátory a starosty, ale obecněji všechny vedoucí pracovníky, z nichž zřejmě zatím nejoblíbenější jsou ministři, respekti‑ ve exministři a jejich exnáměstci. Leč škála stíhaných je podstatně větší. Přestože NS ČR judikoval, že u takovýchto statutárů je důležité, zda jednali s péčí řád‑ ného hospodáře – a nikoliv výsledek, fak‑ ticky je trestní stíhání vždy vedeno s pou‑ kazem právě na výsledek. Obvykle nějakou majetkovou újmu. Což je samo o sobě téma na diskusi, protože takové majetkové újmy namnoze vyčíslují znalci způsobem, který budí dojem, že je spíše zhmotněním přání policie než opravdu objektivním posouze‑ ním situace. A samozřejmě nejde pouze o prokázá‑ ní péče řádného hospodáře, což je institut obchodního práva a dopadá na statutáry obchodních společností. Něco podobného vyžaduje i zákon o obcích a zákon o hlav‑ ním městě Praze, případně zákon o majet‑ ku státu. I když jistě není možné postupovat podle hesla »operace se zdařila, pacient je mrtev« – a tedy vznikla‑li škoda, má to také svůj význam, přece jen je důležitá subjek‑ tivní stránka. Což podle mne moc nefun‑ guje. Jako by se orgány činné v trestním ří‑ zení nedokázaly vžít do toho, jak funguje zastupitelstvo nebo rada, jaké mají či mo‑ hou mít k dispozici informace a z jakých alternativ namnoze musí volit. naděje umírá pOsLední Ve svém příspěvku bych chtěl hovořit o tom, že i za této nepěkně vyhlížející situ‑ ace se lze bránit. Přesněji řečeno, je možné postupovat způsobem, který by měl riziko trestního stíhání snížit, ne‑li zcela vylou‑ čit – a to i v případě, že by došlo k vzniku škody či jiné újmy na majetku nebo prá‑ vech spravovaného subjektu. Návodem musí být právě ona judikatura či argumentace orgánů činných v trestním řízení, protože i přes různé výhrady, které mám, lze ji do jisté míry zobecnit. Ostatně do března příštího roku, kdy se uskuteční další ročník kongresu FORUM MUNICIPAL 2014, ještě nějaký měsíc uplyne a lze před‑ pokládat, že v některých věcech dojde k po‑ sunu. Byť klasický judikát, takto rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR anebo dokonce roz‑ hodnutí publikované v tzv. zelené sbírce, tedy Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nej‑ vyššího soudu ČR, zřejmě ještě existo‑vat nebude. Ovšem nějak si do té doby poradit bude‑ n me muset. tOmáš sOkOL advokát

Přednášku na dané téma přednese JUDr. Tomáš Sokol na 2. ročníku kongresu místní samosprávy FORUM MUNICIPAL ve dnech 11. a 12. března 2014.

listopad 2013

31.10.13 14:02

L e g i s L at i va

v

této stati se budu věnovat pojmu »bydliště« podle nového občanské‑ ho zákoníku a jeho možnému použi‑ tí při výkladu volebního zákona. Toto téma bude přednášeno i na 2. ročníku kongresu místní samosprávy FORUM MUNICIPAL 2014 (viz box). Místo trvalého pobytu se řídí právní úpravou zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel) v platném znění. Pojem bydliště najdeme v novém občanském zákoníku v ustanovení § 80. Jaký je mezi nimi rozdíl? A má tento rozdíl význam pro praxi? Nepochybně ano – minimálně pro posouzení toho, zda má občan, hlášený k trvalému pobytu, právo v dané obci volit, což může být ve volebním roce 2014 velmi aktuální téma.

trvaLý pOByt Člověk nemusí mít hlášený trvalý pobyt nikde – a nemusí jít právě o bezdomovce, i když to bude nejčastější případ. Mít trvalý pobyt není totiž povinnost, ale právo. Zpra‑ vidla však každý z nás trvalý pobyt má. Ob‑ čan ČR však může mít jen jedno místo trva‑ lého pobytu na našem území, a to výhradně v objektu, který je určen pro bydlení, ubyto‑ vání nebo individuální rekreaci, a současně je označen číslem popisným, evidenčním nebo orientačním. Zákon upravuje ohlášení místa trvalého pobytu, změnu místa trvalého pobytu i zru‑ šení místa trvalého pobytu a řadu dalších standardních otázek. Obecně se již ví, že trvalý pobyt nezaklá‑ dá jakékoli právo například na bydlení, jako tomu bylo kdysi, protože jde jen o evidenč‑ ní údaj. Nepostačuje tedy fakt, že občan je na nějaké adrese hlášen k trvalému pobytu,

FORUM MUNICIPAL 2014 2. ročník Kongresu místní samosprávy 11.–12. března 2014 Kongresové centrum hotelu JEZErKa, seč (Pardubický kraj) hlavní kongresové téma: KOMUNÁLNÍ VOLBY 2014 n volební zákony – kampaň – média – protiprávní jednání – místní zpravodaje n aktuální trestní kauzy – kupování hlasů – sto lidí na jedné adrese n ochrana osobnosti a pomluva – taktika sestavení kandidátky n přímá volba starostů – koalice versus opozice – jak uspět – neslučitelnost funkcí n jak sestavit volební program – jak vyhodnotit minulé období aneb méně je více

listopad 2013

MO11_42_49.indd 43

aby na dané adrese mohl bydlet. Podstatný je právní titul – právo vlastnické, nájemní, podnájemní atd. Rovněž už není novinkou, že místem trvalého pobytu občana, jemuž byl údaj o místu trvalého pobytu zrušen, se stává po nabytí právní moci rozhodnutí adresa sídla ohlašovny, v jejímž územním obvodu byl občanovi trvalý pobyt zrušen, tedy lidově řečeno radnice. BydLiště Zcela jiný pojem je bydliště. Může a nemusí se totiž ztotožňovat s místem trvalého po‑ bytu. Jak upravuje tento pojem nový občan‑ ský zákoník? (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník)

BYDLIŠTĚ (§ 80) Člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. Uvádí-li člověk jako své bydliště jiné místo než své skutečné bydliště, může se každý dovolat i jeho skutečného bydliště. Proti tomu, kdo se v dobré víře dovolá uvedeného místa, nemůže člověk namítat, že má své skutečné bydliště v jiném místě.“ Nemá-li člověk bydliště, považuje se za ně místo, kde žije, není-li takové, kde má majetek, popř. místo, kde měl bydliště naposledy. kdO je OBČanem OBce s právem vOLit? V praxi vyvstala otázka vztahu trvalého pobytu a faktického bydliště občana v sou‑ vislosti s komunálními volbami a s účelový‑ mi přihlašováními občanů např. na jednu adresu s evidentním cílem ovlivnit výsledek voleb. To v malé obci není nic nemožného – v případě pár set voličů je stovka dalších schopna zcela změnit výsledek hlasování. Došlo to tak daleko, že volby byly zrušeny – v obci Hřensko a v obci Karlova Studánka. V nálezech Ústavního soudu se pak jasně definovala podstata volebního práva, a to právě s odkazem na skutečný, nikoli jen formální pobyt občana v obci.

Z ústavního nálezu: Pl. ÚS 59/10 Volby do zastupitelstva Hřenska ČR nemá speciálně upraveny jiné podmínky ve vztahu k bydlišti, které by voliči byli povinni splnit, než přihlášení se k trvalému pobytu v obci, ale i přes tuto skutečnost, je nezbytné posoudit, zda takové přehlášení trvalého pobytu těsně před volbami na určitou adresu spjatou vlastnickými právy s konkrétními kandidáty, měla reálný vliv na to, jakého volebního výsledku dosáhla volební strana, která tyto kandidáty navrhla (tzn. zda se jednalo o účelové ovlivnění výsledku voleb). Při posuzování platnosti voleb je nezbytné posoudit skutečnost, zda existují závažné a důvodné pochybnosti o úmyslu „nově přihlášených“ osob se na území obce trvale zdržovat. Ústavní soud tedy jasně řekl, že pouhé formální přihlášení se k trvalému pobytu ještě nemusí znamenat trvalé žití (bydliště) v obci, a právě jen trvalé žití v obci zaklá‑ dá dle názoru Ústavního soudu právo volit.

FOTO: archiv

Trvalý pobyt není bydliště – a naopak

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová je autorkou projektu MUNICIPAL a vede i společnost MUNICIPAL – centrum vzdělávání a odborných služeb s. r. o., která se věnuje oblasti praktického vzdělávání v oblasti veřejného sektoru,

Nelze vyloučit, že také v komunálních volbách 2014 se mohou opět objevit snahy ovlivnit jejich výsledky tzv. novými občany přihlášenými k trvalému pobytu. Ústavní soud tedy na rozdíl od textu voleb‑ ního zákona preferuje spíš pojem „bydliště“ ve smyslu úpravy občanského zákoníku, než institut trvalého pobytu podle zákona o evidenci obyvatel. Postoj Ústavního sou‑ du je nepochybně správný a logický, a je jen otázkou času, kdy bude v daném smyslu upřesněna právní úprava. Není vyloučeno, že v komunálních vol‑ bách na podzim roku 2014 se objeví opět snahy ovlivnit výsledky voleb tzv. novými občany obce, přihlášenými k trvalému po‑ bytu. Na malé obci se však tato okolnost neutají, a účelovost takového jednání se proto snadno odhalí. Pak nezbývá, než na základě citovaného ústavního nálezu, za pomoci charakteristiky bydliště podle ob‑ čanského zákoníku, vyškrtnout takového přihlášeného občana ze seznamu voličů. A pak toto vyškrtnutí, bude‑li zažalováno, obhájit u soudu. Do orgánů obce by totiž opravdu měli volit jen občané, kteří na území obce trvale žijí, nejen ti, co zde mají formálně hlášený n trvalý pobyt. jana zWyrtek hampLOvá advokátka a lektorka starostka města Mohelnice

43 31.10.13 14:02

Radniční periodika po novele tiskového zákona

v

srpnu, respektive v září tohoto roku schválily obě komory Parlamentu ČR návrh novely tiskového zákona, která zavádí částečnou regulaci radnič‑ ních periodik. Pokud prezident republiky nevrátí zákon do Poslanecké sněmovny (která zrovna ani neexistuje), promítnou se novinky v horizontu několika málo týdnů do každodenní praxe obcí a měst. dvě významné pOvinnOsti Zmíněná novela tiskového zákona zavádí poměrně širokou definici tzv. periodického tisku územního samosprávného celku. V zásadě se jedná o ta tištěná periodika, která vydává buď územní samosprávný ce‑ lek sám (obec, kraj, hl. město Praha nebo jeho městská část), popřípadě právnická osoba jím zřízená, založená nebo ovládaná anebo v podstatě jakákoli jiná třetí osoba, pokud tak činí na základě smlouvy uzavře‑ né s územním samosprávným celkem. Pe‑ riodikum územního samosprávného celku je tedy v zásadě jakákoli tiskovina, jestliže se na jeho vzniku a obsahu přímo či nepří‑ mo podílí jakýkoli územní samosprávný celek a když je zároveň vydávána pod stej‑ ným názvem a v jednotné grafické úpravě nejméně dvakrát ročně. Pro vydavatele radničních periodik no‑ vela tiskového zákona zavádí dvě význam‑ né povinnosti. Za prvé je třeba poskytovat čtenářům objektivní a vyvážené informace a za druhé je nutné poskytnout členům zastupitelstva přiměřený prostor pro uveřejnění jejich »sdělení«. Pouze druhou zmíně‑ nou povinnost lze na vydavateli také vynutit, a to nejprve uplatněním nového institutu »žádosti o uveřejnění doplňující informa‑ ce« a v případě neúspěchu žalobou u soudu.

Cílem v zákoně zakotvené povinnosti poskytovat veřejnosti objektivní a vyvážené informace je zamezit výslovnému zneužívání radničních periodik jednou politickou stranou nebo širším politickým uskupením, majícím v dané chvíli většinu v zastupitelstvu. 44 MO11_42_49.indd 44

Co se týká první zmíněné povinnosti, inspiroval se vládní návrh novely rozsud‑ kem Nejvyššího správního soudu č. j. Vol 15/2006‑20, vydaným ve věci vyváženosti a rovného přístupu kandidátů politických stran do veřejnoprávních médií. Právo na vyváženost informací totiž nelze chá‑ pat jako absolutní rovnost všech politic‑ kých subjektů bez ohledu na jejich velikost a společenskou významnost, pokud jde o rozsah zveřejněných informací. Každému (myšleno zřejmě politické straně, respekti‑ ve jejímu zástupci v zastupitelstvu obce) se ale musí dostat alespoň minimální šance ke své prezentaci tak, aby byl naplněn po‑ žadavek plurality politických názorů. Přiměřený prostor pro vyjádření různých politických názorů je odůvodněn zejmé‑ na tou skutečností, že radniční periodika představují službu veřejnosti, realizova‑ nou navíc za veřejné prostředky. Veřejnost (tj. občané a občanská sdružení) ale ani po novele tiskového zákona nemá žádné »vynutitelné« právo do radničního periodi‑ ka jakkoli přispívat, s výjimkou využití prá‑ va na odpověď a práva na dodatečné sděle‑ ní, které byly zakotveny v tiskovém zákoně již v roce 2000. právO na vyváženOst infOrmací Cílem v zákoně zakotvené povinnosti po‑ skytovat veřejnosti objektivní a vyvážené informace je zamezit výslovnému zneuží‑ vání radničních periodik jednou politickou stranou nebo širším politickým uskupením, majícím v dané chvíli většinu v zastupitel‑ stvu. Většinově prosazovaná či dokonce již přijatá rozhodnutí o správě věcí veřejných totiž nejsou zpravidla jediná možná či jedi‑ ná správná a je proto na místě podporovat veřejnou diskusi o záležitostech dané obce. Z uvedeného vyplývá, že při běžném chodu věcí by se názory (popřípadě i tváře) opozičních zastupitelů měly v budoucnosti objevovat na stránkách radničních periodik tak nějak »přiměřeně« bez většího úsilí opo‑ zičních zastupitelů už jen proto, že na plu‑ ralitě politických názorů je veřejný zájem. právO na zveřejnění »dOpLňující infOrmace« V případě, že sdělení některého zastupitele obce nebude zveřejněno ani do 3 měsíců od doručení příspěvku vydavateli (nebo v nejbližším čísle, je‑li periodikum vydá‑ váno v delším časovém intervalu), může se dotčený zastupitel obrátit na vydavatele a požadovat uveřejnění tzv. doplňující in‑ formace. Stejné právo zastupiteli přísluší, pokud jeho příspěvek uveřejněn v nějakém formátu sice byl, avšak podle jeho názoru mu nebyl poskytnut »přiměřený« prostor. Žádost o uveřejnění musí být písemná a musí být doručena vydavateli nejpozději do 3 měsíců od data uplynutí výše uvedené lhůty, jinak právo na uveřejnění doplňující informace zaniká. Řekněme tedy, že obec vydává radniční periodikum 1x za dva měsíce, a to v lednu, březnu, květnu, červenci, září a listopadu. Pokud se zastupitel na vydavatele poprvé obrátí 10. února, je na zvážení vydavate‑ le, zda jeho příspěvek, popřípadě v jakém

FOTO: archiv

L e g i s L at i va

Petra Bielinová se ve své advokátní praxi specializuje na oblast veřejné správy.

»přiměřeném« rozsahu, otiskne v někte‑ rém z následujících čísel, a to až do data 10. května, tj. v našem případě buď v břez‑ novém, nebo květnovém čísle. Teprve když ani v květnovém čísle zastupitel svůj pří‑ spěvek nenajde, nebo jej tam najde nepří‑ pustně zkrácený, může se podle § 11a zá‑ kona č. 46/2000 Sb. tiskového zákona, ob‑ rátit na vydavatele a uplatnit své právo na uveřejnění tzv. doplňující informace. Toto právo musí uplatnit u vydavatele nejpozdě‑ ji do 3 měsíců od uplynutí lhůty pro »dob‑ rovolné« uveřejnění příspěvku zastupite‑ le, tj. v našem případě do 10. srpna, jinak právo zaniká. Zákon dále výslovně stano‑ ví, že zastupitel nemá právo na uveřejnění další doplňující informace k doplňující in‑ formaci. Za předpokladu, že vše výše uvedené bude splněno, tedy že příspěvek zastupitele nebyl vydavatelem uveřejněn »dobrovolně« buď vůbec anebo byl nepřiměřeně zkrácen a zároveň zastupitel požádal o uveřejnění doplňující informace písemnou formou a ve správné lhůtě (tedy ani moc brzy, ani příliš pozdě), platí pro vydavatele § 13 až 15 tiskového zákona obdobně. Vydavatel je v takovém případě povinen uveřejnit do‑ plňující informaci ve lhůtě 8 dnů ode dne doručení žádosti, respektive v nejbližším následujícím vydání stejného radničního periodika. V našem případě, v závislosti na tom, kdy zastupitel uplatnil své právo na uveřejnění doplňující informace, musí vydavatel rad‑ ničního periodika splnit svou povinnost plynoucí z tiskového zákona v červenco‑ vém nebo zářijovém čísle. Vydavatel je ten‑ tokrát povinen označit příspěvek zastupite‑ le jako »doplňující informaci«, uvést jméno a příjmení zastupitele a také jej písemně informovat, ve kterém čísle dojde k uveřej‑ nění doplňující informace. Konečně pokud zastupitel svou doplňující informaci v ná‑ sledujícím čísle od své žádosti o uveřejnění nenalezne, může se svého nároku na uve‑ řejnění doplňující informace domáhat do 15 dnů u soudu. Uplynutím této lhůty jeho právo na uveřejnění doplňující informace n zanikne. mgr. petra BieLinOvá advokátka spolupracující s občanským sdružením Oživení

listopad 2013

31.10.13 14:02

L e g i s L at i va

s

účinností nového občanského zá‑ koníku (NOZ) dojde k 1. 1. 2014 k odstranění právního dualismu zá‑ vazkového práva, a tím i úpravy obchodní a neobchodní smlouvy o dílo. Nadále bude tedy aplikovatelná jediná právní úprava smlouvy o dílo, a to jak pro vztahy mezi podnikateli, tak mezi nepodnikateli. Předlohou pro novou úpravu smlou‑ vy o dílo se stala obchodněprávní úprava s tím, že zavádí zvláštní ustanovení týkající se některých specifik děl prováděných jako stavební práce. Tento článek se zabývá podrobnějším přiblížením výše uvedených, jakož i dalších novinek v právní úpravě smlouvy o dílo a stavby jako předmětu díla a jejich dopa‑ du na práva a povinnosti smluvních stran tohoto závazkového vztahu. urČení ceny Nová právní úprava smlouvy o dílo zasáhne i do oblasti sjednání ceny stavby. S účin‑ ností nového předpisu platí, že pokud cena není určena odkazem na rozpočet, ale od‑ kazem na skutečný rozsah práce a její hod‑ notu nebo na hodnotu použitých věcí a výši dalších nákladů, má objednatel právo po‑ žadovat průběžné vyúčtování dosavadního postupu prací, jakož i dosud vynaložené náklady. Pro případ sjednání ceny podle rozpočtu se stanoví, že je‑li cena ujednána pevnou částkou nebo odkazem na rozpočet, jenž je součástí smlouvy nebo který byl objednateli zhotovitelem sdělen do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel, ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než se předpokládalo. Novou úpravou je tedy přesněji vymezen za‑ ručený rozpočet a rozpočet, který byl sjednán pouze orientačně. Při sjednání zaručeného rozpočtu pak nákladnější práce nebo více‑ práce nemají zvláštní vliv na stabilitu ceny. Pokud však nastane mimořádná nepředví‑ datelná okolnost, tzn. okolnost srovnatelná s vyšší mocí, která dokončení díla podstat‑ ně ztěžuje, pak se zvýšení ceny připouští na základě soudního rozhodnutí. Soud tedy v krajním případě může rozhodnout i o zru‑ šení smlouvy o dílo, jakož i o tom, jak se mezi sebou vypořádají strany ze zrušené smlouvy. Naopak při ujednání tzv. rozpočtu dané‑ ho s výhradou, že se nezaručuje jeho úpl‑ nost, nebo s výhradou, že rozpočet je nezá‑ vazný, zhotovitel může požadovat zvýšení dohodnuté ceny. Navýšit ji lze, jestliže se vyskytne potřeba činností, které do rozpoč‑ tu nebyly zahrnuty, a to zejména z důvodu, že se takové práce při sestavování rozpočtu nepředpokládaly. Pokud ale toto zvýšení přesahuje deset procent původní ceny stav‑ by a objednatel s takovým překročením ne‑ souhlasí, dává mu zákon právo od smlou‑

listopad 2013

MO11_42_49.indd 45

vy odstoupit. To však nelze bez dalšího. V takovém případě mu totiž zákon ukládá zaplatit poměrnou část ceny podle rozpoč‑ tu. Jestliže by zvýšení ceny nepřekračovalo deset procent původní ceny a objednatel by s ním nesouhlasil, určí zvýšení ceny na ná‑ vrh zhotovitele soud. Smluvním stranám je i nadále dána mož‑ nost stanovit cenu díla odhadem. V tomto případě je třeba obezřetnosti. Zjistí‑li totiž zhotovitel po uzavření smlouvy, že určenou cenu bude třeba podstatně překročit, je po‑ vinen to oznámit objednateli bez zbytečné‑ ho odkladu a s odůvodněným stanovením nové ceny. Pokud toto oznámení neučiní bez zbytečného odkladu poté, co potřebu zvýšení ceny zjistil anebo zjistit měl a mohl, nevznikne mu právo na zaplacení rozdílu v ceně. Pro případ, že objednatel se zvýšením ceny nesouhlasí, nová právní úprava mu dává možnost od smlouvy odstoupit, a to opět bez zbytečného odkladu poté, co je mu doručeno zhotovitelovo oznámení o vyšší ceně. Bez dalšího ale nelze odstou‑ pit tehdy, jestliže mu z částečného plnění zhotovitele vznikl prospěch. V takovém případě má pak povinnost zaplatit mu

prOvedení stavBy, její převzetí a vady Změn podle NOZ doznalo i samotné pro‑ vedení díla. Současná úprava obchodního zákoníku chápe provedení díla jako jeho řádné dokončení a předání objednateli. Nová úprava pojem dokončení dále defi‑ nuje a podmiňuje ho tím, že je předvedena způsobilost díla sloužit svému účelu. Když si však strany sjednaly, že dokončení díla má být prokázáno provedením ujednaných zkoušek, považuje se provedení za dokon‑ čené jejich úspěšným provedením. Objed‑ natel je povinen dokončené dílo převzít, a to s výhradami či bez výhrad, přičemž výhradami se podle nového pojetí občan‑ skéh o zákoníku míní vytknutí vad. Zjevné vady objednatel musí vytknout při předání díla, jinak mu může být v následném soud‑ ním řízení ze strany soudu upřeno právo ze zjevné vady díla, namítne‑li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas. Objednatel podle nové úpravy nadále nebude mít právo odmítnout převzetí stav‑ by pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými funkčně nebo esteticky nebrání užívání stavby ani ho podstatným způsobem neomezují. Objed‑

ilusTračNí FOTO: archiv hN

NOZ: Stavba jako předmět díla

Změny se budou týkat rovněž velkých dopravních staveb.

poměrnou část původní ceny. Když však objednatel od smlouvy o dílo neodstou‑ pí podle shora určených pravidel, platí, že s tímto zvýšením ceny souhlasí. skryté překážky Pokud byly stranami dohodnuty náležitosti smlouvy o dílo a započato s jeho provádě‑ ním a v jeho průběhu vyjde najevo, že stav‑ bu nelze provést kvůli skrytým překážkám v místě, kde má být provedena, nebo ji není možno provést dohodnutým způsobem, je zhotovitel povinen o této skutečnosti in‑ formovat objednatele a navrhnout změnu díla. V mezidobí vyjednávání o změně díla, je zhotovitel oprávněn přerušit stavební práce. Jestliže se však smluvní strany v při‑ měřené lhůtě nedohodnou na změně díla, je kterákoli z nich oprávněna od smlouvy odstoupit. V takovém případě vzniká otáz‑ ka, má‑li zhotovitel právo na zaplacení dosud provedené části díla. Toto právo mu náleží jen v situaci, kdy překážku ani při vy‑ naložení potřebné péče nemohl odhalit.

natel tedy již nadále nebude mít možnost odmítnout dílo převzít z důvodu ojedině‑ lých drobných vad typu prasklá dlaždička v koupelně. Nový zákoník tím chrání zho‑ tovitele, pro kterého nepřevzetí z takových důvodů mohlo mít neblahý dopad v podo‑ bě jeho prodlení se všemi jeho důsledky. Podstatná změna se týká záruky. Do‑ posud byla úprava následující: V případě smlouvy o dílo podle občanského zákoní‑ ku, týkající se zhotovení/úpravy nemovité věci, měl objednatel přímo ze zákona záru‑ ku v délce 36 (v případě zhotovení stavby), resp. 18 (v případě úpravy stavby) měsíců. To znamená, že zhotovitel odpovídal nejen za vady, které existovaly v okamžiku předá‑ ní (skryté vady), ale i za vady, které se vy‑ skytly v záruční době. Naopak v případě smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku záruka ze zá‑ kona dána není a existuje pouze odpo‑ vědnost za (skryté) vady, které musejí být oznámeny (v případě staveb) ve lhůtě 5 let od předání.

›

45 31.10.13 14:02

L e g i s L at i va Nový občanský zákoník již se zákonnou zárukou nepočítá, a pokud nebude výslov‑ ně sjednána, bude zhotovitel odpovídat pouze za skryté vady, které musí objednatel oznámit bez zbytečného odkladu poté, co je mohl při dostatečné péči zjistit, nejpoz‑ ději však do pěti let od převzetí stavby. Tato změna se dotkne především spotřebitelů, kteří si nově budou muset záruku za vady sjednávat (doposud ji měli ze zákona). Smluvní strany si mohou sjednat kratší než shora uvedenou pětiletou dobu, avšak jen za předpokladu, že jsou ve stejném právním postavení, čili jedna ze stran není stranou slabší, tj. spotřebitelem. Stejná úprava ohledně skrytých vad bude platit pro skryté vady projektové dokumentace a jiných obdobných plnění. Další z novinek, kterou zavádí nová úpra‑ va, je zavedení solidární odpovědnosti za vady stavby zhotovitele a subdodavate‑ le zhotovitele, jakož i dodavatele staveb‑ ní dokumentace nebo toho, kdo prováděl stavební dozor, když jsou vady způsobeny rovněž v důsledku chyb v jejich činnosti. Objednatel se tedy nemusí nadále obracet se svým právem z odpovědnosti za vady je‑ nom na zhotovitele, ale pokud jde o rozsah toho, co sami dodali nebo čím se na stav‑ bě podíleli, i na shora jmenované subjek‑ ty. Vznikat budou práva a povinnosti mezi osobami, které spolu nejsou v žádném smluvním vztahu. Nový předpis tak popírá zásadu výlučné odpovědnosti zhotovitele, podle které zhotovitel, pokud plní za po‑ moci jiné osoby, odpovídá tak, jako by pl‑ nil sám. Nově tedy vzniknou jacísi ručitelé za vady s nejasně vymezenou odpovědnos‑ tí, přičemž tyto osoby jsou sice podle no‑ vého předpisu zavázány solidárně, tj. spo‑ lečně a nerozdílně, ale jejich odpovědnost je omezena rozsahem jejich činnosti. Nová úprava rovněž připouští možnost zhoto‑ vitele i těchto osob zprostit se za určitých podmínek povinnosti z vady stavby. Sub‑ dodavatel zhotovitele se své povinnosti zprostí, prokáže‑li, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor. Dodavatel sta‑

Objednatel podle nové úpravy nadále nebude mít právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými funkčně nebo esteticky nebrání užívání stavby ani ho podstatným způsobem neomezují. vební dokumentace se jí zprostí, prokáže‑li, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební do‑ kumentaci a osoba vykonávající dohled nad stavbou se může své povinnosti zpro‑ stit, prokáže‑li, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru. Ohledně nároků a práv z vadného plně‑ ní, vychází nová právní úprava z úpravy současné, jež je obsažena v obchodním zá‑ koníku a která odkazuje na použití úpravy o kupní smlouvě. Ta objednateli přiznává právo na odstranění vady, právo na přimě‑ řenou slevu z ceny díla nebo právo odstou‑ pit od smlouvy. S následky vadného plnění souvisí i úpra‑ va záruky za jakost. Má‑li dílo vadu při pře‑ dání objednateli, resp. v době přechodu nebezpečí škody na objednatele, vzniká zhotoviteli povinnost z vadného plnění. Po této době vzniká zhotoviteli odpověd‑ nost pouze tehdy, pokud porušil některou ze svých povinností a plnění se v důsledku toho stalo vadným. Rozšíření této odpověd‑ nosti je možné jen na základě výslovného prohlášení zhotovitele o poskytnutí záruky v rámci smluvních ujednání, kdy zhotovi‑ tel prohlásí, že dílo bude po určitou dobu vykazovat smluvními stranami dohodnuté

ilusTračNí FOTO: ivaN rYŠavÝ

›

vlastnosti, přičemž záruční doba počíná běžet převzetím stavby. kOntrOLa staveBních prací Jednou ze zásad při zhotovení stavby na ob‑ jednávku je, že zhotovitel nese nebezpečí škody na věci nebo zničení stavby až do je‑ jího předání. Smluvní strany si nicméně mohou ujednat, že objednatel je oprávněn kontrolovat předmět díla na určitém stup‑ ni jeho provádění. Bude‑li tak sjednáno, je povinností zhotovitele pozvat objednatele ke kontrole. Pokud tak neučiní včas, nebo pozve‑li ho ve zřejmě nevhodné době, musí objednateli umožnit dodatečnou kontrolu a uhradit mu náklady s ní spojené. V přípa‑ dě, že se objednatel ke kontrole nedostaví, ač byl zhotovitelem řádně pozván, je zhotovitel oprávněn pokračovat v provádění díla bez jakýchkoli pro něho nepříznivých následků. právní režim smLuv O díLO uzavřených před ÚČinnOstí nOz Na samý závěr je nutno zmínit pravidla pro právní režim uzavírání nejen smluv o dílo před a po nabytí účinnosti NOZ. Co se týká právního režimu smluv o dílo uzavře‑ ných před účinností nového zákona včet‑ ně důsledků z nich vyplývajících, stanoví nový občanský zákoník ve svých přechod‑ ných ustanoveních, že pokud byla smlouva o dílo uzavřena před jeho účinností, doběh‑ ne ve svém režimu až do zániku závazků jí založených ve své původní právní úpravě. Z přechodných ustanovení dále vyplývá, že starým režimem se budou řídit i ujed‑ nání týkající se zajištění splnění povinností ze smluv uzavřených před účinností nové právní úpravy. V obou případech je však možno úpravu podle starého právního re‑ žimu vyloučit výslovným ujednáním smluv‑ ních stran. Strany si tedy mohou ve smlou‑ vách sjednat přechod na nový právní režim. Je vhodné doplnit, že soukromá práva a po‑ vinnosti, vzniklá na základě veřejných zaká‑ zek zahájených před datem nabytí účinnos‑ ti nového občanského zákoníku, se posuzují podle právního předpisu účinného v době zahájení veřejné zakázky. Pokud tedy byla veřejná zakázka zahájena před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku, bude se např. uzavírání smluv, posuzování smluvní dokumentace a podobně řídit do‑ savadními právními předpisy. Z uvedeného je zřejmé, že ani nová práv‑ ní úprava nedává jednotný rámec pro práv‑ ní úpravu smlouvy o dílo se stavbou jako předmětem díla. Bude třeba aplikovat jak obecná ustanovení smlouvy o dílo a smlou‑ vy kupní, tak speciální ustanovení vztahu‑ jící se ke stavbě jako předmětu díla. Není však sporu, že i tak nový občanský zákoník posouvá úpravu smlouvy o dílo a stavby jako takové alespoň v teoretické rovině. Otázkou času bude, jak se nové pojmy a in‑ n stituty osvědčí v praxi. mgr. aLžBěta svOBOdOvá, LL.m., advokátní koncipientka

Nová úprava zavádí i solidární odpovědnost za vady stavby zhotovitele a subdodavatele zhotovitele.

46 MO11_42_49.indd 46

judr. petr dOBeš, LL.m.eur., ph.d. advokát TaylorWessing e|n|w|c advokáti

listopad 2013

31.10.13 14:02

L e g i s L at i va

Výbory zastupitelstva obce /1

z

ákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obec‑ ní zřízení), ve znění pozdějších před‑ pisů, upravuje orgány orgánů obce, kterými jsou vedle komisí rady obce výbory zastupitelstva obce. Úprava právního po‑ stavení, složení a druhů výborů zastupitel‑ stva obce je obsažena v § 117 až 121 obec‑ ního zřízení. Je třeba zdůraznit, že výbory zastupitelstva obce nemají postavení orgá‑ nů obce ve smyslu § 5 obecního zřízení. Výbory mají povahu iniciativních a kon‑ trolních orgánů zastupitelstva obce. Vzhle‑ dem k tomu, že výbory zřizuje jako své orgány zastupitelstvo obce, je zde obecně dána úzká vazba (převážně) na zastupi‑ telstvo obce. Z tohoto vzájemného vztahu (zastupitelstvo obce – výbor zastupitelstva obce) proto obecně platí, že stanoviska, návrhy či jiné úkony předkládají výbory pouze zastupitelstvu obce, přičemž na dru‑ hou stranu výbory plní jen takové úko‑ ly, kterými je pověří zastupitelstvo obce. Ze své činnosti tedy odpovídá výbor zastu‑ pitelstvu obce. druhy výBOrů V souladu s § 117 odst. 2 obecního zřízení zastupitelstvo obce zřizuje vždy finanční výbor a kontrolní výbor. V případě naplnění zákonného předpo‑ kladu uvedeného v § 117 odst. 3 obecního zřízení zřizuje zastupitelstvo obce rovněž výbor pro národnostní menšiny. Zákon‑ ným předpokladem pro zřízení výboru pro národnostní menšiny je skutečnost, že na území obce žije podle posledního sčí‑ tání lidu alespoň 10 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v kaž‑ dé obci musí být zřízeny nejméně dva vý‑ bory (finanční výbor a kontrolní výbor), přičemž v situaci, kdy je naplněn zákonný předpoklad uvedený v § 117 odst. 3 obecní‑ ho zřízení, se v dané obci povinně zřizuje ještě třetí druh výboru, kterým je výbor pro národnostní menšiny. Nepovinně zřizovaným výborem je tzv. osadní výbor či místní výbor (zákon použí‑ vá pro tento typ výboru legislativní zkratku »osadní výbor«), který může být zastupitel‑ stvem obce zřízen v částech obce. Vedle uvedených výborů, které jsou vý‑ slovně uvedeny v obecním zřízení, může zastupitelstvo obce zřídit podle svého uvá‑ žení další výbory, jejichž označení (příp. další související záležitosti, např. stanovení úkolů výboru) je věcí daného zastupitelstva obce. sLOžení výBOrů Výbory jsou kolektivní orgány, které jsou v souladu s § 84 odst. 2 písm. l) obecního zřízení zřizovány nebo rušeny zastupitel‑ stvem obce (jedná se o vyhrazenou pravo‑

listopad 2013

MO11_42_49.indd 47

moc zastupitelstva obce). Zastupitelstvu obce je vyhrazeno rovněž volit předsedu a další členy výboru a odvolávat je z funkce. V souladu s § 117 odst. 4 obecního zří‑ zení je předsedou výboru vždy člen zastu‑ pitelstva obce, avšak s jednou výjimkou, a to v případě předsedy osadního výboru (předseda osadního výboru nemusí být členem zastupitelstva obce). Členové výbo‑ rů (s výjimkou předsedy výboru) tedy ne‑ musejí být členy zastupitelstva obce a ne‑ musejí být ostatně ani občany příslušné obce. V této souvislosti je vhodné odkázat na odlišnou úpravu u výborů Zastupitelstva hlavního města Prahy, kdy v § 77 odst. 2 zá‑ kona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Pra‑ ze, je stanoveno, že člen výboru Zastupitel‑ stva hlavního města Prahy je volen nejen z řad členů Zastupitelstva hlavního města Prahy, ale rovněž i z řad (ostatních) občanů hlavního města Prahy. Členem výborů Za‑ stupitelstva hlavního města Prahy nemůže být osoba, která není občanem hlavního města Prahy.

Obecně platí, že stanoviska, návrhy či jiné úkony výbory předkládají pouze zastupitelstvu obce a také pouze jemu se zodpovídají ze své činnosti. Podle § 118 odst. 2 obecního zřízení je počet členů výboru vždy lichý. Vzhledem k tomu, že výbory jsou kolektivní orgány, nepřichází v úvahu složení výboru pouze z jednoho člena. Výbor zastupitelstva obce proto musí mít nejméně tři členy (maxi‑ mální počet členů výboru není zákonem stanoven). Obecní zřízení se v § 119 odst. 1 výslovně zabývá složením finančního výboru a kont‑ rolního výboru, když konstatuje, že oba tyto výbory jsou nejméně tříčlenné, přičemž členy finančního výboru a kontrolního vý‑ boru nemohou být starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu ani osoby zabez‑ pečující rozpočtové a účetní práce na obec‑ ním úřadu. V § 117 odst. 3 obecního zřízení jsou kla‑ deny zvláštní požadavky na složení výboru pro národnostní menšiny. Členy tohoto výboru jsou i zástupci národnostních men‑ šin, pokud je deleguje svaz utvořený podle zvláštního zákona; vždy však příslušníci národnostních menšin musí tvořit nejmé‑ ně polovinu všech členů výboru. Obecní zřízení v citovaném ustanovení odkazuje formou poznámky pod čarou v záležitosti »svazu utvořeného podle zvláštního záko‑ na« na zákon č. 83/1990 Sb., o sdružová‑ ní občanů, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že poznámka pod čarou není normativně závazná, přicházejí v úva‑ hu i jiné typy »svazu« mající právní subjek‑ tivitu a sdružující fyzické osoby, jako jsou

např. církve a náboženské společnosti [viz zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě nábožen‑ ského vyznání a postavení církví a nábo‑ ženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech)], obecně prospěšné spo‑ lečnosti (viz zákon č. 248/1995 Sb., o obec‑ ně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů) či politic‑ ké strany nebo politická hnutí (viz zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích). Vzhledem k nabytí účinnosti nového ob‑ čanského zákoníku k 1. lednu 2014 (zákon č. 89/2012 Sb.) je vhodné zmínit, že místo obecně prospěšných společností budou moci být zakládány tzv. ústavy (§ 402–418 nového občanského zákoníku) a místo ob‑ čanských sdružení jiný typ právnické osoby, kterými jsou obecně tzv. korporace (§ 210– 302); v případě popisované záležitosti při‑ cházejí z korporací v úvahu pouze spolky a nikoliv již obchodní společnosti. Rovněž tzv. fundace (§ 303–401, jsou to nadace či nadační fondy, jejichž základ – fundus – tvo‑ ří majetek určený k určitému účelu) z pova‑ hy věci nespadají pod pojem »svaz utvořený podle zvláštního zákona«. V případě osadního výboru obecní zří‑ zení v § 120 stanoví, že osadní výbor má minimálně 3 členy, přičemž počet členů určí zastupitelstvo obce. Členy osadního výboru jsou občané obce, kteří jsou přihlá‑ šeni k trvalému pobytu v té části obce, pro kterou je osadní výbor zřízen, a jsou určeni zastupitelstvem obce. Předsedu osadního výboru zvolí zastupitelstvo obce z řad členů osadního výboru. Co se týká případného odměňování čle‑ nů výborů za jejich členství ve výborech za‑ stupitelstva, lze uvést, že ti členové výborů, kteří jsou zároveň členy zastupitelstva obce, mohou být odměňováni podle nařízení vlá‑ dy č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění poz‑ dějších předpisů. U těch členů výborů, kte‑ ří nejsou členy zastupitelstva obce, může o jejich případných odměnách rozhodnout zastupitelstvo obce v rámci své vyhrazené pravomoci v souladu s § 84 odst. 2 písm. u) obecního zřízení. jednání výBOrů Podle § 118 odst. 2 obecního zřízení se vý‑ bor schází podle potřeby. Zákon nestano‑ ví, jak se jednání výboru označuje, jako je tomu u zastupitelstva obce (zasedání) nebo rady obce (schůze). Usnesení výboru se vy‑ hotovuje písemně a podepisuje je předseda výboru. Usnesení výboru je platné, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů výboru. Obecní zřízení v § 121 odst. 2 stanoví specifické pravidlo, které se týká předse‑ dy osadního výboru ve vztahu k zasedání zastupitelstva obce, podle něhož platí, že pokud požádá předseda osadního výboru na zasedání zastupitelstva obce o slovo, n musí mu být uděleno. mgr. jan Břeň právník

47 31.10.13 14:02

L e g i s L at i va

Vyhodnocení vlivů územních plánů na udržitelný rozvoj území /1

v

yhodnocení vlivů na udržitelný roz‑ voj území (VVURÚ), pokud je nutné jej při tvorbě územního plánu (ÚP) obce zpracovat, představuje významnou součást územně plánovacího postupu. Jak vyplývá z dosavadní rozhodovací činnosti soudů, chybějící, nesprávně provedené či neodůvodněně nerespektované vyhodno‑ cení vlivů územního plánu na životní pro‑ středí (tzv. SEA), jenž je součástí vyhodno‑ cení vlivů na udržitelnost rozvoje území, je poměrně častým důvodem, proč územní plány jakožto základní územně plánovací koncepce na úrovni obcí neobstojí v pří‑ padném soudním přezkumu; jeho výsled‑ kem pak může být i zrušení územního plá‑ nu jako celku. Z tohoto důvodu je nutné, aby této problematice byla v rámci územní‑ ho plánování věnována ze strany odpověd‑ ných subjektů (zejména pořizovatele ÚP) odpovídající pozornost.

vvurÚ – ÚČeL a charakteristika Podle aktuální právní úpravy spočívá »udr‑ žitelný rozvoj území« ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspo‑ kojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací bu‑ doucích. Účelem VVURÚ je pak vlivy kon‑ krétního dokumentu (koncepce) na udr‑ žitelný rozvoj území posoudit. Vytváření předpokladů pro výstavbu a pro udržitel‑ ný rozvoj území je přitom stěžejním cílem územního plánování, jehož by mělo být do‑ saženo soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádá‑ ní území za účelem dosažení obecně pro‑ spěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Udržitelný rozvoj území tedy stojí na třech pilířích – environmentálním, hos‑ podářském (ekonomickém) a sociálním, jejichž vztah by měl být vyvážený. Vyhod‑ nocení vlivů na udržitelný rozvoj území proto musí obsahovat rovněž vyhodnocení vlivů na hospodářské a sociální podmínky v území. I přes požadavek na vyváženost uvedených tří pilířů udržitelného rozvoje území se nicméně právní úprava podrobně zaměřuje pouze na pilíř environmentální, tj. vyhodnocení vlivů na životní prostředí, ostatní pilíře jsou z tohoto pohledu bohu‑ žel opomíjeny. zákLady právní Úpravy Při vyhodnocování vlivů na životní prostře‑ dí (environmentální pilíř) v rámci VVURÚ,

48 MO11_42_49.indd 48

které se (vždy) provádí též u politiky územ‑ ního rozvoje a zásad územního rozvoje, je nutno vycházet z náležitostí stanovených v příloze ke stavebnímu zákonu (zákon č. 183/2006 Sb.), která vymezuje rámcový obsah vyhodnocení vlivů ÚP na životní pro‑ středí pro účely posuzování koncepcí na ži‑ votní prostředí, a jednak je nutno naplnit požadavek na vyhodnocení, resp. posouzení vlivů na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (jde o tzv. naturové posouzení). Ve vztahu k hospodářskému a sociálnímu pilíři stavební zákon žádné další podrobněj‑ ší požadavky nestanoví, což platí i pro pro‑ váděcí vyhlášku č. 500/2006 Sb.; to v praxi ovšem významně ztěžuje naplnění poža‑ davku na vyváženost a harmonii mezi všemi třemi pilíři. Důležité pravidlo, určující pova‑ hu zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí, ale obsahuje uvedená vyhláška ve své příloze č. 5, podle níž se při zpracová‑ ní VVURÚ hodnotí vlivy, které lze rozumně předpokládat, a to v rozsahu, podrobnosti a míře konkrétnosti, jakou má pořizovaná územně plánovací dokumentace; vlivy se přitom stanoví odborným odhadem. Přestože východiskem ke zpracování vy‑ hodnocení vlivů na životní prostředí je sta‑ vební zákon, je nutno pracovat též se sou‑ visející zákonnou právní úpravou, kterou představuje jednak zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (ZPV), jednak – ve vztahu k naturovému posouzení vlivů – zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK). Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí obsahuje »zvláštní ustanovení« (§ 10i) pro posuzování vlivů územně plá‑ novací dokumentace na životní prostředí, podle něhož se postupuje podle stavební‑ ho zákona. Zároveň se však aplikují kon‑ krétně uvedená ustanovení ZPV [např. § 22 písm. e) – oprávnění orgánů kraje vydávat stanovisko k posouzení vlivů provádění ÚP na životní prostředí a jejich postavení ja‑ kožto dotčených orgánů při pořizování ÚP]. Další ustanovení (např. § 2 – rozsah posu‑ zování, § 10a – předmět posuzování vlivů koncepce na životní prostředí) ZPV se po‑ užijí obdobně (tj. stejným způsobem) s tím, že zjišťovací řízení a veřejné projednání se postupem podle tohoto zákona neprovádí (tyto instituty jsou nahrazeny specifickým postupem podle stavebního zákona). Při pořizování územního plánu plní v tomto ohledu významnou úlohu příslušný orgán kraje, neboť stanoví podrobnější požadavky na obsah a rozsah vyhodnocení vlivů na ži‑ votní prostředí včetně návrhu zpracování možných variant řešení, a pokud vyhodno‑ cení vlivů na životní prostředí neobsahuje zákonné náležitosti, je tento orgán opráv‑ něn požadovat jeho dopracování. Naturové vyhodnocení, které je svojí povahou specifickou částí vyhodnocení vlivů na životní prostředí, se v případě ÚP vždy provádí za situace, že tato koncepce může samostatně nebo ve spojení s jiný‑ mi významně ovlivnit příznivý stav před‑ mětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Tuto situaci musí vždy posoudit příslušný or‑ gán ochrany přírody a svůj závěr vyjádřit

ve svém odůvodněném stanovisku k návr‑ hu koncepce; není‑li v tomto stanovisku vý‑ znamný vliv vyloučen, koncepce musí být vždy předmětem posouzení. Pokud nelze vyloučit negativní vliv koncepce na území evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí, musí předkladatel zpracovat vari‑ anty řešení, jejichž cílem je negativní vliv na území vyloučit nebo v případě, že vylou‑ čení není možné, alespoň zmírnit. vvurÚ při pOřízení ÚzemníhO pLánu a jehO závaznOst Při pořízení územního plánu se vyhodno‑ cení vlivů na životní prostředí zpracovává vždy pouze tehdy, jestliže krajský úřad ja‑ kožto dotčený orgán ve stanovisku uvede, že má být návrh ÚP posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, resp. pokud pří‑ slušný orgán ochrany přírody ve stanovis‑ ku nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. V případě územního plánu je tedy prove‑ dení komplexního VVURÚ závislé na jeho případných environmentálních dopadech. Dopady do hospodářského a sociálního pilíře nejsou při požadavku na provedení vyhodnocení vlivů na životní prostředí vů‑ bec brány v potaz, což opět tvoří otazníky nad dodržením požadavku na vyváženost všech tří pilířů udržitelného rozvoje území. Územní plán ani VVURÚ nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regu‑ lačnímu plánu nebo územním rozhodnu‑ tím. Pokud by vyhodnocení vlivů na životní prostředí obsahovalo podrobnosti náležejí‑ cí svým obsahem regulačnímu plánu nebo navazujícím rozhodnutím, lze mít za to, že minimálně v této části by jej nebylo možné pro účely pořízení předmětných územně plánovacích dokumentů reflektovat. Co se týká závaznosti vyhodnocení vlivů na životní prostředí při pořízení územního plánu, v případě jeho zpracování či jeho ak‑ tualizace závisí jeho provedení vždy na sta‑ novisku příslušných dotčených orgánů (viz výše). Vyhodnocení vlivů na životní pro‑ středí se zpracovává současně s návrhem ÚP, zpracované vyhodnocení je společně s návrhem podrobeno společnému jednání k uplatnění stanovisek dotčených orgánů a připomínek (sousedních obcí) a zveřej‑ něno k uplatnění písemných připomínek ze strany veřejnosti. Návrh územního plánu s vyhodnocením vlivů na životní prostředí a uplatněnými stanovisky a připomínkami je pak zaslán příslušnému krajskému úřa‑ du k vydání stanoviska k návrhu koncepce podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Z hlediska procesního je VVURÚ společně s upraveným a posouzeným návr‑ hem ÚP dále předmětem řízení o tomto ná‑ vrhu a je podrobeno veřejnému projednání. Na rozdíl od návrhu územního plánu se vyhodnocení vlivů v průběhu procesu pořízení územního plánu nijak neupra‑ vuje či nedoplňuje, ale jak ve fázi postupu před řízením o návrhu územního plánu, tak po veřejném projednání v tomto ří‑ zení, obsahuje zákonná úprava pojistky k tomu, aby vlivy projednávání tohoto ná‑ vrhu na jeho obsah mohly být zohledněny i z hlediska VVURÚ na životní prostředí.

listopad 2013

31.10.13 14:02

L e g i s L at i va

ZE SBÍRKY ZÁKONŮ Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 76/2013 do částky 77/2013). Částka 76 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 28. června 2013. ¼ Zákon č. 179/2013 sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Novela obchodního zákoníku č. 179/2013 sb. implementuje směrnici Evropského parlamentu a rady 2011/7/Eu ze dne 16. února 2011 o po‑ stupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Novela stanoví, že cenu za dodávku zboží nebo poskytnutí služeb ve vztazích podle § 261 odst. 1 (tj. jedná se o závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnika‑ telské činnosti) nebo závazku dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu dlužníkovi je dlužník povinen zaplatit do 30 dnů ode dne, kdy mu byla doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy; i bez výzvy k plnění je dlužník povinen zaplatit do 30 dnů: 1. ode dne doručení zboží nebo poskytnutí služby, není‑li možné určit den doručení faktury nebo jiné výzvy podobné povahy, nebo bude‑li mu doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy dříve než zboží nebo služba, 2. ode dne převzetí, bylo‑li ujednáno převzetí zboží nebo služby, popřípadě ověření, zda byl zá‑ vazek řádně splněn, a jestliže mu bude doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy před

Proto, dojde‑li pořizovatel územního plánu na základě výsledků projednání k závěru, že je nutné pořídit nový návrh ÚP, navrhne pokyny pro jeho zpracování, k nimž si vyžá‑ dá stanovisko příslušného krajského úřadu a stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody, z nichž závazně vyplyne, zda a v ja‑ kém rozsahu má být tento návrh posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, resp. zda má být provedeno naturové posouzení. Obdobně postupuje pořizovatel územního plánu ve fázi po veřejném projednání, do‑ jde‑li k podstatné úpravě návrhu ÚP. Vyhodnocení vlivů na životní prostře‑ dí posuzuje pak příslušný krajský úřad. Výstupem tohoto posouzení je stanovis‑ ko k vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, které není závazné; jde o odborný podklad pro vydání územ‑ ního plánu. V tomto stanovisku může být vyjádřen nesouhlas s návrhem koncepce z hlediska možných negativních vlivů na ži‑ votní prostředí a veřejné zdraví, resp. může být navrženo jeho doplnění či dopracování, pokud neobsahuje náležitosti podle sta‑ vebního zákona. Podle aktuální právní úpravy je možné územní plán vydat i bez tohoto stanovis‑ ka, není‑li vydáno v zákonem stanovené lhůtě. Je‑li stanovisko příslušného orgánu k návrhu ÚP vydáno, je závazné potud, že pořizovatel (resp. vydavatel ÚP) je povinen listopad 2013

MO11_42_49.indd 49

převzetím nebo ověřením zboží nebo služby. smluvní strany si mohou sjednat dobu splat‑ nosti delší než 60 dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Je‑li ujednáno převzetí zboží nebo služby, popřípadě ověření, zda bylo řádně splněno, nesmí být sjednaná doba takového převzetí nebo ověření delší než 30 dnů. ujednat dobu převzetí nebo ověření delší než 30 dnů lze jen tehdy, není‑li to vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Je‑li dlužníkem veřejný zadavatel, dobu splatnosti delší než 30 dní lze ujednat jen tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku a doba splat‑ nosti nepřesahuje 60 dnů, přičemž den doručení faktury nebo jiné výzvy obdobné povahy nesmí být předmětem smluvního ujednání. Účinnost od 1. července 2013 Částka 77 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 2. července 2013. ¼ Zákon č. 186/2013 sb., o státním občanství české republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství české republiky) Zákon upravuje způsoby nabývání a pozbý‑ vání státního občanství české republiky (čr), prokazování a zjišťování státního občanství čr, vydávání osvědčení o státním občanství čr (dále jen osvědčení), vedení evidence fyzických osob, které nabyly nebo pozbyly státní občanství čr, a přestupky na úseku státního občanství. v tomto zákoně se dítětem rozumí fyzická osoba mladší 18 let, pokud nenabyla plné svéprávnosti. státní občanství čr se nabývá narozením; určením otcovství; osvojením; nalezením na úze‑ mí čr; udělením; prohlášením; nebo v souvislosti

zohlednit požadavky a podmínky vyplýva‑ jící z tohoto stanoviska ke koncepci. Pokud tyto požadavky a podmínky nezohlední a do koncepce nejsou zahrnuty nebo jsou zahrnuty pouze zčásti, je schvalující orgán povinen svůj postup řádně odůvodnit. Výjimkou z faktické nezávaznostiVVURÚ, resp. navazujících stanovisek příslušných orgánů, je v konkrétních aspektech natu‑ rové posouzení. Obsahové náležitosti to‑ hoto posouzení nejsou nikde stanoveny, mělo by však zahrnovat identifikaci dotče‑ ných lokalit (evropsky významných lokalit a ptačích oblastí) a jejich popis (rozloha, předmět ochrany), hodnocení úplnosti a dostatečnosti podkladů pro posouzení a samotné hodnocení vlivů ÚP na jednotli‑ vá dotčená území, včetně vlivů kumulativ‑ ních. Z naturového posouzení by mělo být zřejmé, jaké konkrétní lokality mohou být návrhem územního plánu negativně, resp. významně negativně ovlivněny. Výsledkem naturového posouzení by mělo být určení, zda jednotlivé úkoly či záměry obsažené v koncepci budou mít významný negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, a zároveň, zda je případný negativ‑ ní vliv v každém z případů vůbec určitelný. Pokud z naturového posouzení vyplyne, že návrh územního plánu má významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky význam‑

se svěřením do ústavní, pěstounské nebo jiné formy náhradní péče. státní občan čr pozbývá státní občanství čr prohlášením o vzdání se státního občanství čr, jestliže splňuje současně tyto podmínky: trvale se zdržuje v cizině; není v čr přihlášen k trvalému pobytu a je zároveň státním občanem cizího státu, nebo žádá o nabytí cizího státního občan‑ ství a prohlášení o vzdání se státního občanství čr činí v souvislosti s nabytím tohoto státní‑ ho občanství. Prohlášení o vzdání se státního občanství čr se činí před zastupitelským úřadem čr vykonávajícím působnost pro stát, ve kterém se prohlašovatel trvale zdržuje, nebo pro stát, o jehož státní občanství prohlašovatel žádá, anebo před krajským úřadem příslušným podle místa posledního trvalého pobytu na území čr. Pokud prohlašovatel trvalý pobyt na území čr nikdy neměl, je místně příslušným Úřad městské části Praha 1. státní občanství čr se prokazuje občanským prů‑ kazem čr; cestovním dokladem čr; osvědčením ne starším 1 roku; listinou o nabytí nebo udělení státního občanství čr ne starší 1 roku. Evidence fyzických osob, které nabyly nebo po‑ zbyly státní občanství čr, je vedena v informač‑ ním systému Ústřední evidence fyzických osob, které nabyly nebo pozbyly státní občanství čr (dále jen ústřední evidence). správcem ústřední evidence je Ministerstvo vnitra. v ústřední eviden‑ ci nejsou vedeni státní občané čr, kteří nabyli státní občanství čr narozením. Účinnost od 1. ledna 2014 mgr. jan Břeň

né lokality nebo ptačí oblasti, je možné návrh ÚP schválit jen za splnění specific‑ kých podmínek zákona o ochraně přírody a krajiny. shrnutí Právní úprava klade na vyhodnocení vlivů na životní prostředí značné, byť nevyváže‑ né nároky. Pokud má být při pořízení ÚP zpracováno, je nutno těmto nárokům do‑ stát a v zájmu toho, aby schválená územně plánovací dokumentace, jež je výsledkem často velmi (organizačně i finančně) ná‑ ročného veřejnoprávního postupu, obstála v případných soudních sporech, není rad‑ no tuto problematiku podceňovat. Nutno dodat, že i přes nevyváženost právní úpravy VVURÚ v neprospěch ekono‑ mického a sociálního pilíře lze mít za to, že v tomto směru se odpovědným subjektům (zejména pořizovatelům ÚP) nabízí značný manévrovací prostor při prosazování veřej‑ ných (nejen environmentálních) zájmů. n judr. petr fiaLa advokát advokátní kancelář Fiala, Tejkal a partneři

mgr. ing. ján BahýĽ advokát spolupracuje s advokátní kanceláří Fiala, Tejkal a partneři

49 31.10.13 14:02

Právní Poradna

Nabytí nemovitosti obcí v dražbě Naše obec má v úmyslu účastnit se dražby nemovitosti podle daňového řádu. Musí o získání nemovitosti v této dražbě rozhodnout zastupitelstvo obce? Pokud ano, může rozhodnout pouze o účasti obce v dražbě, tj. o nabytí nemovitosti v dražbě, a současně pověřit starostu sta‑ novením nejvyššího dražebního podání tak, aby jeho výše nebyla veřejně prezen‑ tována před ukončením dražby a nedošlo tím ke znevýhodnění obce jakožto účast‑ níka dražby? Podle § 85 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, náleží do vyhrazené pravomoci zastupitel‑ stva obce rozhodovat mj. o nabytí nemovi‑ tých věcí obcí. Výrazem »nabytí« je přitom v kontextu tohoto ustanovení nutné rozu‑ mět nejen převod vlastnického práva práv‑ ním úkonem, ale i jeho přechod, tj.např. na základě pravomocného příklepu v draž‑ bě (§ 177 odst. 1 daňového řádu, ve spoje‑ ní s § 336l odst. 2 o. s. ř.). To znamená, že podmínkou účasti obce v dražbě nemo‑ vitostí na základě daňového řádu je před‑ chozí rozhodnutí zastupitelstva obce. Toto rozhodnutí musí dostatečně určitě konsti‑ tuovat vůli obce získat nemovitosti v draž‑ bě, což znamená rozhodnout na základě příslušné dražební vyhlášky o tom, že obec dotčené nemovitosti hodlá získat v dražbě za podmínek dražební vyhláškou stanove‑ ných a dále určit nejvyšší dražební podání, k němuž bude zástupce obce v průběhu dražby oprávněn (neurčí‑li zastupitelstvo jinak, zastupuje obec při dražebním jedná‑ ní starosta na základě § 103 odst. 1 zákona o obcích). Jako problematické se v této souvislosti jeví určení nejvyššího dražebního podá‑ ní, neboť zastupitelstvo obce jedná veřej‑ ně (§ 93 odst. 3 zákona o obcích), přičemž veřejnost je považována za kategorickou podmínku jeho jednání. Praxe proto v těch‑ to případech postupuje obvykle tak, že za‑ stupitelstvo rozhodne o nabytí nemovitosti v dražbě a současně deleguje na radu obce, jejíž zasedání není veřejně přístupné, urče‑ ní nejvyššího podání. Rada obce se v tomto případě musí »pohybovat« v mezích zastu‑ pitelstvem schváleného rozpočtu, takže ve stanovení nejvyššího podání není zcela ne‑ omezená. Přijaté usnesení rady obce pak není až do uskutečnění dražby zveřejněno či jinak zpřístupněno [argumentuje se ana‑ logicky ustanovením § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném pří‑ stupu k informacím, v platném znění, které umožňuje vyloučit z poskytnutí nové infor‑ mace, pokud vznikly při přípravě rozhodnu‑ tí, a to do doby, než je v dané věci rozhod‑ nuto, tedy v tomto případě, než je dražba ukončena]. Takový postup je nutné považovat za pří‑ pustný a zákonný, neboť zastupitelstvo pře‑ ■

50 MO11_50_51.indd 50

dem v souladu s § 85 písm. a) zákona o ob‑ cích formulovalo vůli obce získat nemovitosti formou dražby a současně pověřením rady obce určit nejvyšší dražební podání v me‑ zích zastupitelstvem schváleného rozpočtu vytyčilo i konkrétní »materiální« rámec pro účast obce v dražbě. Rada obce při takovém postupu tedy de facto »doplňuje« již vytvo‑ řenou vůli zastupitelstva obce. Kromě toho tento postup odpovídá i celkové koncepci rozdělení pravomocí v majetkové oblasti mezi jednotlivé obecní orgány. Jejím smys‑ lem je nepochybně posílit ochranu majetku obce, což v tomto případě lze zajistit, byť do jisté míry paradoxně, jen tím, že namísto veřejně konaného zastupitelstva rozhodne o dražebním podání neveřejná schůze rady obce, čímž nedojde ke znevýhodnění obce v dražbě oproti jiným dražitelům. V dotazu k uvedené situaci je navíc zřej‑ mé, že o získání dražených nemovitostí mají zájem i někteří členové rady obce. V tomto případě je přípustné, aby zastupitelstvo po‑ věřilo určením nejvyššího podání v mezích příslušných položek rozpočtu přímo staros‑ tu obce. Z formálního hlediska lze takovou možnost opřít o to, že rada obce by na zákla‑ dě delegace zastupitelstvem obce stanovova‑ la nejvyšší podání v rámci pravomoci podle § 102 odst. 3 zákona o obcích (zbytková roz‑ hodovací pravomoc), pro niž platí, že může být radou svěřena starostovi nebo obecnímu úřadu (srov. § 102 odst. 3 věta druhá a con‑ trario). Přitom může‑li tuto pravomoc svěřit starostovi sama rada obce a platí‑li součas‑ ně, že pravomoc podle § 102 odst. 3 zákona o obcích si může vyhradit zastupitelstvo (srov. § 84 odst. 4 zákona o obcích), pak je jis‑ tě nutné připustit i to, že zastupitelstvo (a ni‑ koli rada) pravomoc nebo část pravomoci podle § 102 odst. 3 zákona o obcích svěří pří‑ mo starostovi obce (de iure je v tomto úko‑ nu obsaženo vyhrazení si pravomoci podle § 102 odst. 3 a § 84 odst. 4 zastupitelstvem a její ná‑sledné svěření podle téhož ustano‑ vení zákona o obcích starostovi).

Označování nemovitostí v záměru po 1. lednu 2014 Jakým způsobem bude nutné v záměru obce prodat nemovitost, tuto nemovitost označovat po 1. lednu 2014, kdy nabude účinnosti nový občanský zákoník? Jestliže součástí pozemku bude stavba, bude nut‑ né tuto stavbu v záměru rovněž specifiko‑ vat a pokud ano, jak? Ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 128/ /2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v plat‑ ném znění, ukládá obci povinnost zveřejnit záměr pronájmu nemovitého obecního ma‑ jetku na úřední desce obecního úřadu, a to na dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce o tomto majet‑

■

koprávním úkonu. Nemovitost se v záměru označuje údaji podle zvláštního zákona plat‑ ného ke dni zveřejnění záměru, přičemž po‑ známka pod čarou odkazuje na katastrální zákon, jímž je zákon č. 344/1992 Sb., o kata‑ stru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Od 1. ledna 2014 dochází v tomto usta‑ novení k pouze k terminologické změně na‑ hrazením pojmu »úkon« termínem »jedná‑ ní« (srov. sněmovní tisk č. 930 VI. volebního období Poslanecké sněmovny). Nemovitost proto bude i nadále nutné označovat údaji »podle zvláštního zákona«. Od téhož data přitom bude účinný nový katastrální zákon [zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemo‑ vitostí (katastrální zákon)], jenž vymezuje pravidla pro označování nemovitostí v § 8. Toto ustanovení přitom vychází z nového pojetí vztahu mezi pozemkem a stavbou, která se na něm nachází a jež je uvedeno v § 506 odst. 1 nového občanského zákoní‑ ku. Nově bude platit, že součástí pozemku je mj. stavba na něm zřízená, která proto sle‑ duje »právní osud« pozemku (prodejem po‑ zemku je disponováno i se stavbou, která se na něm nachází). Tuto skutečnost odráží též § 3054 nového občanského zákoníku, pod‑ le něhož stavba, která není podle dosavad‑ ních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem naby‑ tí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla‑li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozem‑ ku táž osoba. Pokud tento předpoklad není naplněn, bude s ohledem na § 3055 stav‑ ba i nadále samostatnou nemovitou věcí (přitom vlastník pozemku a vlastník stavby mají »vzájemná« předkupní práva ke stavbě nebo pozemku, jak vyplývá z § 3056 nové‑ ho občanského zákoníku, a »sjednocením vlastnictví« stavby a pozemku přestane být stavba samostatnou věcí a stane se součástí pozemku, jak stanoví § 3058 nového občan‑ ského zákoníku). Z hlediska § 39 odst. 1 zákona o obcích proto mohou nastat různé situace. Jestliže obec hodlá prodat pozemek, na němž se nachází stavba, která byla k 1. 1. 2014 v jejím vlastnictví (a od tohoto data přestala být sa‑ mostatnou věcí a stala se součástí pozemku), bude v záměru nemovitost identifikována jen označením pozemku v souladu s § 8 písm. a) nebo b) katastrálního zákona. Nebu‑ de tedy nutné uvádět, že součástí pozemku je i konkrétní stavba, ani to, že převodem po‑ zemku je disponováno i se stavbou, která se na něm nachází. Je samozřejmě možné a do‑ konce i vhodné v záměru tyto skutečnosti uvést, bude se však jednat o údaj nad rámec zákonných požadavků. Naopak pokud by obec vlastnila stavbu (ve smyslu katastrální‑ ho zákona budovu), která není součástí po‑ zemku (obec nebyla k 1. 1. 2014 vlastníkem pozemku a nestala se jím ani později), bylo by nutné při jejím prodeji označit budovu v souladu s § 8 písm. c) nebo d) katastrálního zákona. Údaj o tom, že stavba není součástí pozemku, resp. že s prodejem stavby nedo‑ chází též k prodeji pozemku, je vhodné, ni‑ koli však povinné v záměru uvádět. Konečně, pokud by obec vlastnila pouze pozemek a ni‑ listopad 2013

31.10.13 14:04

Právní Poradna koli budovu, která se na něm nachází, byl by pozemek v záměru označen v souladu s § 8 písm. a) nebo b) katastrálního zákona, a ani v tomto případě by nebylo nutné uvádět, že předmětem dispozice není stavba, která se na pozemku nachází, byť i zde by sdělení to‑ hoto údaje bylo více než vhodné. V případě jiných dispozic předvídaných v § 39 odst. 1 zákona o obcích je nutné po‑ stupovat obdobně. Specificky zřejmě v pří‑ padě nájmu či výpůjčky např. pouze části budovy, kdy by v záměru měl být (s ohledem na judikaturou soudů dovozovaný požada‑ vek jednoznačné identifikace nemovitosti) označen pozemek, na němž se stavba na‑ chází, dále tato stavba a identifikovány by měly být i příslušné nebytové prostory, ty‑ picky slovním popisem či jinou konkretizací.

Rozhodování o věcných břemenech po 1. 1. 2014 Který obecní orgán bude po 1. led‑ nu 2014 příslušný k rozhodování o zřízení věcného břemene k pozemku, a to ať již by

■

Odmítnutí požadovaných informací podle zákona č. 106 Obec obdržela od jednoho občana žá‑ dost o informace podle zákona č. 106. Ja‑ kým způsobem bychom měli postupovat, nechceme‑li informace požadované v žá‑ dosti poskytnout? Obdrží‑li povinný subjekt (obec) podle zá‑ kona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 106), žádost o informaci, které nehodlá vyhovět, postupuje podle § 15 zákona tak, že žádost o informace ve lhů‑ tě stanovené pro vyřízení žádosti odmítne, s výjimkou případů, kdy žádost odloží (z dů‑ vodu nedostatku působnosti, nedoplnění žádosti o potřebné údaje o žadateli). O od‑ mítnutí žádosti se vydává rozhodnutí; roz‑ hodnutí se vydává rovněž v případě, že po‑ vinný subjekt žádosti nevyhoví pouze zčásti (ve zbytku žádosti informace poskytne, příp. žádost odloží). Rozhodnutí zpravidla vydává obecní úřad. Z dotazu bohužel nevyplývá, z jakého kon‑ krétního důvodu nemá být v tomto případě informace poskytnuta (žádosti vyhověno). Zákon č. 106 stanoví celou řadu důvodů ■

listopad 2013

MO11_50_51.indd 51

měla být obec oprávněná z věcného bře‑ mene nebo pokud by mělo být břemeno zřízeno k tíži obce. Dnes platný zákon č. 128/2000 Sb., o ob‑ cích (obecní zřízení), orgán obce, příslušný k rozhodování o věcných břemenech, vý‑ slovně nestanoví. Toto rozhodování proto náleží do tzv. nevyhrazené pravomoci rady obce podle § 102 odst. 3 zákona o obcích, lhostejno, zda bude obec na straně opráv‑ něného z věcného břemene nebo na straně osoby povinné. Ani novela zákona o obcích, přijímaná v souvislosti s novým občanským zákoníkem (srov. sněmovní tisk č. 930 VI. volebního období Poslanecké sněmovny) nepočítá s úpravou zákona o obcích výslov‑ ným stanovením příslušnosti k rozhodová‑ ní o věcných břemenech (služebnostech). Odpověď na položenou otázku je proto nutné hledat především v ustanoveních no‑ vého občanského zákoníku. Tento zákon v § 498 vymezuje (proti dnes platnému občanskému zákoníku šířeji) pojem nemovité věci, za kterou považuje pozemky a podzemní stavby se samostat‑ ným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Mezi věcná práva náležejí mj. též věcná břemena, upravená v § 1257 až 1308 (srov. systematické zařazení této právní úpravy). Proto má‑li být věcné bře‑ meno zřízeno k pozemku ve prospěch jiné‑ ho pozemku (§ 1257 odst. 2) nebo má‑li být věcné břemeno zřízeno ve prospěch určité

pro odmítnutí žádosti, které jsou relevantní ve vztahu k obci jako povinnému subjek‑ tu (ochrana osobnosti a osobních údajů, ochrana obchodního tajemství, ochrana in‑ formací, které povinný subjekt získal od tře‑ tí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní činnosti, žadatelé ani přes výzvu neupřesnili ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy svou žádost aj.). Je třeba zdůraznit, že důvod od‑ mítnutí žádosti musí být v rozhodnutí vždy specifikován a řádně odůvodněn. Podle § 20 odst. 4 zákona č. 106 se pro roz‑ hodnutí o odmítnutí žádosti použijí usta‑ novení správního řádu; to znamená, že roz‑ hodnutí je správním rozhodnutím a plně se na něj vztahují ustanovení správního řádu. Rozhodnutí se vyhotovuje písemně a musí obsahovat náležitosti podle § 68 a 69 správ‑ ního řádu. Ve výroku rozhodnutí se uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno (konkrétní zákonné ustanovení, podle kte‑ rého je žádost odmítána, tzn. § 15 odst. 1 zákona č. 106 ve spojení s příslušným usta‑ novením tohoto, příp. zvláštního zákona upravujícím konkrétní důvod odmítnutí žádosti) a označení účastníků podle § 27 odst. 1 správního řádu (účastníci, kteří jsou fyzickými osobami, se identifikují jménem a příjmením, datem narození, místem trva‑ lého pobytu; účastníci, kteří jsou právnický‑ mi osobami, se označují názvem a sídlem). V odůvodnění rozhodnutí se uvedou dů‑ vody výroku rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se povinný subjekt

osoby k tíži nemovité věci (§ 1257 odst. 1), bude mít toto právo povahu věci nemovité. Podle § 85 písm. a) zákona o obcích roz‑ hoduje zastupitelstvo obce o nabytí a pře‑ vodu nemovitých věcí. Z hlediska nového občanského zákoníku to znamená, že má‑li být věcné břemeno (typicky služebnost) zří‑ zeno k nemovitosti ve prospěch obce, tedy má‑li obec ve svůj prospěch nabýt opráv‑ nění ze služebnosti (lhostejno, zda půjde o služebnost ve prospěch obce jakožto právnické osoby nebo o služebnost ve pro‑ spěch konkrétního obecního pozemku), bude k rozhodnutí o uzavření takové smlou‑ vy nově příslušné oproti stávajícímu stavu zastupitelstvo obce, neboť svou povahou jde o »nabytí nemovité věci« ve smyslu § 85 písm. a) zákona o obcích. Naopak jestliže by obec sama hodlala zatížit svou nemovitost služebností, jednalo by se sice svou podsta‑ tou o dispozici nemovitou věcí, nikoli však o nabytí obcí ani o převod ve smyslu § 85 písm. a) zákona o obcích. V případě zřízení služebnosti »k tíži« obce (např. inženýrské sítě umisťované na obecním pozemku) by tedy i nadále byla dána příslušnost rady obce podle § 102 odst. 3 záko‑ na o obcích.

JUdr. adaM FUrEK právník

řídil při jejich hodnocení a při výkladu práv‑ ních předpisů, tzn. v odůvodnění rozhod‑ nutí je třeba náležitě aplikaci konkrétního důvodu odmítnutí žádosti odůvodnit. Ab‑ sence dostatečného odůvodnění zpravidla znamená nepřezkoumatelnost rozhodnutí v odvolacím řízení nadřízeným orgánem. Pokud nebylo žádosti vyhověno z důvodů ochrany obchodního tajemství podle § 9 nebo ochrany práv třetích osob k předmětu práva autorského podle § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 106, musí být v odůvodnění roz‑ hodnutí dále uvedeno, kdo vykonává právo k tomuto obchodnímu tajemství, resp. ma‑ jetková práva k tomuto předmětu ochrany práva autorského, je‑li tato osoba povinné‑ mu subjektu známa. V poučení se uvede, v jaké lhůtě se odvo‑ lání podává a od kterého dne se tato lhůta počítá (do 15 dnů od doručení rozhodnutí), který správní orgán o odvolání rozhoduje (ve vztahu k rozhodnutím obcí krajský úřad) a u kterého správního orgánu se odvolání podává (obecní úřad). Při doručování rozhodnutí se postupuje podle § 72 správního řádu, tzn. stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí se doru‑ čuje účastníkům řízení (žadateli o informace) do vlastních rukou.

Mgr. PavLa SaMKová právnička

51 31.10.13 14:04

ServiS

KALENDÁRIUM ■ 14.–15. 11., Žatec Chrám chmele a piva konference PROPAMÁTKY – Obnova a využívání historických pivovarů Kromě přednášek se chystá i dopro‑ vodný program, který představí žatecké kulturní dědictví spojené s oborem pi‑ vovarnictví, např. prohlídkou komple‑ xu sušáren a skladů chmele, tamních pivovarů či Chmelařského institutu a muzea. Program a možnost registrace: http://konference.propamatky.cz.

19. 11., Praha 9 STUDIO AXIS – Centrum vzdělávání ve stavebnictví, Lisabonská 4 seminář Zákon o státní památkové péči Bude probrán vztah stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, nový zákon č. 303/2013 Sb., zásahy na kulturních památkách a v památkových rezerva‑ cích, zónách a ochranných pásmech, sankce podle památkového zákona atd. Podrobné informace k programu a přihláška jsou na: www.studioaxis.cz. 21. 11., Oldřichov v Hájích Ekocentrum seminář k ekovýchově pro pedagogy mateřských škol Organizátoři nabídnou návody a inspi‑ raci k zařazení pestrých aktivit z oblasti ekologické výchovy i jiných oblastí vý‑ chovy do vzdělávacího programu v MŠ. Na seminář je nutné se předem přihlásit na tel.: 482 360 011, nebo e‑mailové adrese: [email protected]. ■

26. 11., Brno Nové sady 2 seminář Nový občanský zákoník z pohledu potřeb sociálních odborů ORP Účastníci se seznámí se změnami no‑ vého občanského zákoníku (NOZ), a to se zaměřením na problematiku dítěte a jeho rodičů, proces osvojení, ale i dě‑ dické právo. Seminář má rovněž na‑ pomoci lépe se s dostatečným předsti‑ hem zorientovat v nové právní úpravě NOZ i v nově zaváděné terminologii. Víc informací včetně elektronické při‑ hlášky najdete na: http://www.aliaves.cz. ■

SEZNAM INZERENTŮ TEL.

FAX

Regionservis s.r.o.

FIRMA

240 200 272

–

1

Komerční banka, a.s.

800 521 521

–

13

Město pro byznys

STR.

–

–

2. ob.

Antipol Brno spol. s r.o.

224 214 452

–

3. ob.

EKOLAMP s.r.o.

277 775 111

277 775 100

4. ob.

Př. MO + OD 11 Komerční banka, a.s.

800 521 521

–

IV,V

I-Tec Czech , spol. s r.o.

596 761 141

596 761 140

VII

52 MO11_52.indd 52

FOTO: archiv kraje

■

Veřejné zakázky v Plzeňském kraji rok po novele příslušného zákona. Říjno‑ vý seminář k tomu uspořádala v Plzni Platforma pro transparentní veřejné za‑ kázky. Starostové i s hejtmanem Milanem Chovancem probírali, jaké jsou v kraji možnosti pro efektivní zadávání veřejných zakázek. Na semináři, organizovaném za podpory partnerů jako Skanska, IBM nebo EY – Ernst & Young, zazněly i rady Adély Havlové z AK Havel, Holásek & Partners. Podle ní by zadavatelé k hodnoce‑ ní pouze na nejnižší cenu měli přistupovat jen tam, kde jiná kritéria pro výběr ne‑ hrají roli. Zazněly i obavy, nebude‑li napřesrok nutné zadávat v režimu ZVZ i sta‑ vební práce s předpokládanou hodnotou už od 1 mil. Kč – místo dosavadních 3 mil. Kč. Krátce nato však Senát schválil vládní návrh zákonného opatření i s pozmě‑ ňovacím návrhem, podle něhož se od 1. 1. 2014 budou veřejné zakázky v režimu ZVZ /sk/ vypisovat na stavební práce až od 6 mil. Kč a na dodávky a služby od 2 mil. Kč.

Vodohospodářská stavba roku 2013: Kdo získá titul? Až do 17. 2. 2014 lze do již tradiční prestižní soutěže o tento titul přihlašovat příslušné stavby v kategoriích: Stavby pro zásobo‑ vání pitnou vodou, odvádění a čištění od‑ padních vod a Stavby sloužící k umělému vzdouvání, zadržování a usměrňování po‑ vrchových vod, ochraně před škodlivými účinky vod, úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným zákonem o vo‑ dách. Soutěž je vyhlášena Svazem vodního hospodářství ČR ve spolupráci se Sdruže‑ ním oboru vodovodů a kanalizací ČR a pod odbornou garancí ministerstev zeměděl‑ ství a životního prostředí. Formulář závazné přihlášky a podrobné instrukce jsou na: www.svh.cz a www.so/sk/ vak.cz.

Komunitní bydlení (ne)jen pro seniory Zejména zástupcům měst a obcí, nezisko‑ vých organizací, ale i dalším zájemcům, kteří se zajímají o alternativní možnosti bydlení pro seniory či jiné specifické sku‑ piny obyvatel, je určen workshop Komu‑

nitní bydlení (ne)jen pro seniory, který se uskuteční 21. 11. 2013 v Brně. Účastníci se dozvědí o možnostech architektonických konceptů či o dalších socioekonomických souvislostech komunitního bydlení pro seniory. Představeny budou příklady ze za‑ hraničí, nová koncepce bydlení MPSV pro seniory, ale i zkušenosti s přípravou mode‑ lu komunitního bydlení pro seniory v Brně. Dotazy k workshopu zasílejte na e‑mailo‑ /sk/ vou adresu: [email protected].

Soutěž o Památku roku 2013 zahajuje Sdružení historických sídel Čech, Mora‑ vy a Slezska (SHSČMS) vyhlásilo soutěž o Památku roku 2013. Soutěž ocení nej‑ lepší projekt a realizaci obnovy nemovi‑ té kulturní památky, budovy či souboru staveb, které mají významné památkové, architektonické nebo urbanistické hodno‑ ty a jsou nositeli specifického charakteru prostředí. Do této kategorie spadá např. zámek, hrad, klášter, jejich areál, kostel, palác, radnice, divadlo, obytná stavba, cha‑ rakteristická část zástavby, vojenský nebo zemědělský brownfield, veřejný prostor, park atd. Přihlášky do soutěže je třeba ode‑ vzdat do 10. 1. 2014 na adresu SHSČMS. Cenu převezme vítěz během Konference SHSČMS v dubnu 2014. /sk/ Víc k soutěži na: www.shscms.cz. listopad 2013

31.10.13 14:05

ř á d n e l a k í n l o t s í n m Fire esbami r k i m ý k ts ě d S

za

39 Kč + DPH

Konto BARIÉRY a spolupracující agentura Antipol Brno nabízejí tento týdenní pracovní stolní kalendář za cenu, která je o 34 % nižší, než je běžná prodejní cena. Více informací na www.antipol.cz a na tel. 224 214 452 (Konto BARIÉRY), 541 229 075 a 777 970 818 (Antipol Brno).

DMS ROK KONTOBARIERY na tel. č. 87 777

Sponzor reklamní kampaně

Nakupujeme školní pomůcky pro děti s postižením

Sponzor výroby a distribuce MO001476-2

MO11_ob_03.indd 3

31.10.13 14:07

Zpětný odběr světelných zdrojů a průmyslových svítidel.

ZDARMA ODVOZ slí

ee

m

po naplnění kontejneru

my

Administrativní a legislativní PODPORA

kol

o g ic k y

Do zpětného odběru patří: svítidla pro zářivky a výbojky, svítidla se zabudovanými LED světelnými zdroji, světelná reklama bez montážního příslušenství.

Neplaťte

zbytečně

za

likvidaci

průmyslových

svítidel a světelných zdrojů. Předáním vysloužilých výrobků skupiny č. 5 do zpětného odběru splníte podmínky Zákona o odpadech a získáte odměnu za každý předaný kilogram. Dodržujte zákon a myslete eko – logicky.

Do sběrné nádoby patří:

MO001402-1

kompaktní a lineární zářivky, výbojky a světelné zdroje s LED technologií.

kolektivní systém pro zpětný odběr osvětlovacích zařízení

EKOLAMP s.r.o., nám. I. P. Pavlova 1789/5, 120 00 Praha 2, tel.: +420 277 775 111, fax: +420 277 775 100, infolinka: 810 888 100, e-mail: [email protected], www.ekolamp.cz

MO11_ob_04.indd 4

31.10.13 14:10