4,80 EUR

Odborný časopis pro veřejnou správu

12

PROSINEC 2010 98 KČ/4,80 EUR

příloha:

téma:

správa a rozvoj:

pozemkové úpravy

bezpečné přechody

jak (ne)humanizovat paneláky

Měsíčník vydavatelství Economia

ModerniObec.cz

Vozidlo Piaggio Porter Tipper-ELECTRIC pracuje bez hluku a bez emisí Komunální vozidlo kategorie N1 italské výroby Piaggio Porter Tipper-ELECTRIC se speciální nástavbou pro svoz parkových košů »Koš-Ovka«. Vozidlo je schopno ujet 80 až 100 kilometrů na jedno nabití, což představuje dostatečnou vzdálenost pro jeho denní dvousměnný provoz. Nabíjení 16 AKU článků poté trvá osm až deset hodin. Pro práci v exponovaných centrech měst předurčuje vozidlo nejen tichý chod a ekologický provoz, který jistě místní obyvatelé ocení, ale i menší rozměry a výborné manévrovací schopnosti. Vozidlu nečiní problémy ani delší přejezdy, jelikož i s elektromotorem je schopno vyvinout rychlost 55 km/h. Na druhou stranu může obsluha využít i minimální rychlosti pojezdu 2 až 3 km/h. V idl Piaggio Vozidlo Pi i P Porter t Ti TipperELECTRIC představil jednatel dodavatele, společnosti I-Tec Czech, Jiří Vyvial.

Speciální nástavba pro S s svoz parkových košů » »Koš-Ovka«, v Opavě zzvládne 850 košů denně.

Nové svozové vozidlo bude v Opavě nasazeno ve dvousměnném provozu. Délka dojezdu 80 až 100 km je na denní provoz dostačující.

MO001076

Ing. Karel rICHTEr starosta Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska

Šetřit na společném bezpečí by bylo nejen krátkozraké, ale nakonec i kontraproduktivní. Ubrat někde na připravenosti na krizové situace se může vrátit v podobě nepředvídatelných ztrát. Hasiči plně chápou současnou tíživou ekonomickou situaci, ale ochrana životů, zdraví a majetku musí být zajištěna, ať je stav hospodářství jakýkoliv.

prosinec 2010

obce potřebují hasiče – a ti zase obce. Žádná jiná varianta není!

K

aždý sbor dobrovolných hasičů nese název domovské obce. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska jich má bezmála osm tisíc s více než 340 tisíci členy. Jsem přesvědčen o tom, že všichni správní hasiči hrdě projevují sounáležitost se svou obcí – a především k jejímu prospěchu poctivě naplňují naše historické motto Bližnímu ku pomoci. K jeho prosazení, už ne na základě dobrovolnosti, ale ze zákona, se vytvářejí jednotky SDH obcí spadající pod kompetence příslušného územního samosprávného celku. Ať už je tato jednotka na jakémkoliv stupni zařazení do poplachového plánu, obec dostává nemalou dávku odpovědnosti – ale i možností, jak své hasiče podporovat mimo rámec svých povinností. Končící rok opět potvrdil, že živelní pohromy se nevyhýbají žádnému regionu. Záludnosti extrémních výkyvů počasí nutí k otázce, zda jsme na ně dostatečně připraveni. Nezapomněli jsme s něčím na ty, kteří se bez váhání pustili do vyčerpávajícího boje s následky řádění živlů? Mají k tomu potřebné technické vybavení? Jsou náležitě zabezpečeni osobními ochrannými pomůckami? Hasiči už dávno nevyjíždějí jen k požárům, ale i k povodním, sněhovým kalamitám a k řadě dalších technických zásahů. Hasiči si plně uvědomují nynější tíživou ekonomickou situaci, ale ochrana životů, zdraví a majetku musí být zajištěna, ať je stav hospodářství jakýkoliv. Vždyť existují i další možnosti financování. Od místních podnikatelů, kteří chápou nutnost kvalitně zabezpečeného hasičského sboru, až po využití široké nabídky z evropských zdrojů. Starostové a primátoři, jsme sbory dobrovolných hasičů vašich obcí, jimž naše aktivity nepřinášejí užitek jen v tradičním hlavním poslání pomoci v nouzi. Věnujeme se dalším úkolům v oblasti požární ochrany. Jsme připraveni radnicím pomoci se zpracováním krizových plánů, v zabezpečení požární i protipovodňové prevence, v přípravě dětí a mládeže. Bohužel, ne všude jsou naše iniciativy plně využívány. Snažme se to společně v nadcházejícím roce zlepšit. Logika, že hasiči potřebují obce a obce hasiče, nemá žádné jiné varianty. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska participuje na činnosti Hasičské vzájemné pojišťovny a Výzbrojny požární ochrany. Rovněž tyto dvě organizace jsou připravené podat obcím pomocnou ruku, bude-li o ni zájem. S uspokojením mohu konstatovat, že vztahy dobrovolných hasičů s obcemi jsou na velmi dobré úrovni. Totéž platí o naší spolupráci s obcemi s rozšířenou působností, jejichž správní obvody obvykle kopírují okrsky našeho Sdružení. Po říjnových komunálních volbách se mnohde obměnili starostové i další zastupitelé. Všem, kteří v minulých letech pomáhali plnit naše poslání, touto cestou děkuji. Přeji jim – stejně jako těm, kdo dál pokračují v práci v čele obcí, i těm, kteří do starostenských a zastupitelských křesel usedli poprvé. v novém roce mnoho pracovních a osobních úspěchů. Opravdu moc bych si přál, abychom na konci roku 2011 mohli společně říci, že lidé v naší vsi, v našem městysi, v našem městě mohou klidně spát, n protože se umíme postarat o jejich bezpečí.

HLEDÁME NOVÉ PARTNERY NA ROK 2011 MÁTE ZÁJEM SE PREZENTOVAT PŘED VÍCE JAK 1500 MĚSTY A OBCEMI V ČR ZA JEDINÝ ROK, S NÁKLADY NEPŘESAHUJÍCÍ 350,- Kč NA JEDNOHO OSLOVENÉHO KLIENTA? soukromým společnostem a podnikatelům nabízíme reklamu a prezentaci na pravidelných odborných setkání starostek a starostů měst a obcí ČR. SLEVA 50% Při objednávce minimálně 4 akcí najednou. Platí pro nové klienty. Výhody partnerství: • Exkluzivita v oboru (bez účastí vám konkurujících společností). • Komplexní služby • Podpora přímého marketingu a obchodu • Přímá zpětná vazba od potencionálních klientů • Bezplatné poradenství při přípravě marketingové a reklamní kampaně pro veřejnou správu MÁME 10 LET ZKUŠENOSTÍ Jsme jedinou společností v ČR se zaměřením výhradně na veřejnou správu. Jsme neustále v kontaktu se zástupci samospráv. Vynikající poměr cena / výkon. REGIONSERVIS S.R.O. Perlitová 4, Praha 4, 140 00 [email protected] Tel.: 257 199 616 Mobil: 724 931 593

Více informací na:

MO001073-1

Foto: ARCHIV

Názor

www.regionservis.cz 1

Obsah n titulní strana

Písečná u Žamberka (Foto: Šárka Bergerová) n názOr

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1

n spektrum

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 4

n kauza

Nájemné za distribuční plynové sítě obcí budí rozruch. Proč? (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 6

n přílOha: pOzemkOvé úpravy

Pozemkové úpravy: Přednost dostanou nejlépe připravení (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 24 Když je polní komunikace nejen účelová, ale i hezká... (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 27 Příležitost se otevírá také protipovodňové ochraně obcí (Mgr. Jiří Koudelka) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 28 n s p r áva a r O z v O j

n ekOnOmika

Senior Park: Proč ne i u vás? (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 30

Je zadluženost měst a obcí nebezpečným jevem?

Jak (ne)humanizovat paneláky

(Ing. Věra Kameníčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 8

(Martin Veselý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 32

Vzdělávací kurz Konšel _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 9

Komplexní řešení dešťové vody pro města a obce

Jak se vyrovnat s účetní závěrkou roku 2010? (Pavel Kliment, Eva Fryjaufová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 10 Obce budou muset platit faktury do 30, výjimečně i do 60 dnů (Ing. Oldřich Vlasák) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 12 Dobrý správce majetku uměl městům vydělat i v době krize (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 14 n infOrmační a kOmunikační technOlOgie

Jak na elektronizaci faktur (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 16

(Ing. Lukáš Mejzlík) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 34 Korupce se u nás vnímá stále ostřeji – i na vrub samospráv (Mgr. Aleš Pachmann) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 14 n ŽivOtní prOstředí

Když pracuje třicet bilionů bakterií (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 38 Energetický management pro města a obce (Ing. Jaroslav Klusák, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 39 n management

Rovné příležitosti – výzva a šance, nebo jen nutnost?

Czech POINT funguje i při změně starosty (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ 18

(Mgr. Jana Haklová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 40

Veřejná správa a internet /48 (Ing. Václav Koudele) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 18

n l e g i s l at i va

n téma: bezpečné přechOdy

Nekonečný příběh jménem hazard

Nebezpečný přechod lze modernizovat _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 19 Jak zvýšit bezpečnost při přecházení chodců (Ing. Luděk Bartoš) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 20

(PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 41 Dokládání názorů představitelů obcí (JUDr. Adam Furek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 43 Odměna zastupitele při skončení funkčního období /3

U okružní křižovatky v Písečné nasvítili místa pro přecházení

(Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 44

(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 22

Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 45

n evrOpská unie

n právní pOradna

Čtyři malé obce mají novou čistírnu _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 24

n s e r v i s _

Moderní obec – Měsíčník vydavatelství economia

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 46

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 48

Uzávěrka tohoto čísla: 15. 11. 2010

Ročník XVI, číslo 12 • Vychází 2. 12. 2010 • Cena výtisku ve volném prodeji 98 Kč • Roční předplatné 1176 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka a zastupitelka města Mohelnice; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, zastupitelka města Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA, a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia, a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2010 ECONOMIA, a. s.

2

prosinec 2010

MO00986-9

Spektrum

Symbolické žezlo putovalo do Broumova

O návštěvu výstavy Infotherma je každý rok velký zájem.

Infotherma po osmnácté ›

4

Od září 2009 bylo v obchodech, na úřadech, ve školách či firmách instalováno již 943 sběrných nádob pro nefunkční úsporné a lineární zářivky. Povědomí o jejich existenci má téměř třetina domácností. Nejvíce sběrných míst je v krajích Středočeský (131), Jihomoravský (101), Moravskoslezský (97) a Praha (101), nejméně v krajích Liberecký (37), Karlovarský (37) a Vysočina (39). Nezisková společnost EKOLAMP, která se od roku 2005 věnuje zpětnému odběru a recyklaci osvětlovacích zařízení, předpokládá, že v příštích letech najde partnery pro rozmístění dalších několika tisíc sběrných nádob. Aktuální seznam sběrných míst je k dispozici na www.ekolamp.cz/seznam-sber/on/ nych-mist/.

F o

Or vr mu ze

První výročí má za sebou zpětný odběr vysloužilých úsporných a lineárních zářivek.

Cheb má moderní bulvár › CHEB

FOTO: ARCHIV

OSTRAVA Na XVIII. ročníku Infothermy, který se uskuteční 17.–20. ledna na ostravské Černé louce, se bude prezentovat více než 350 výrobců, distributorů a organizací zabývajících se úsporami energií. Výstava nabídne celou škálu možností, jak ušetřit peníze při vytápění ušlechtilými palivy. Zároveň představí alternativu vytápění tuhými palivy, ale v nových moderních kotlích. Mezi novinkami bude možné vidět až 50 kotlů na oba druhy paliva. Návštěvníci výstavy se budou moci seznámit i se zásadami nízkoenergetické a pasivní výstavby, novými izolačními materiály, zateplovacími systémy, termoregulačními okny apod. Přednostně bude prezentována výstavba dřevostaveb, která má v České republice bohatou materiálovou základnu, ale zatím malé procento uskutečněných novostaveb. V jednotlivých expozicích budou k dispozici odborníci z vysokých škol, výzkumných ústavů, asociací, cechů a sdružení, s nimiž zájemci budou moci konzultovat své dotazy a poradit se. Připravuje se také doprovodný odborný program, v rámci kterého se uskuteční 21 přednášek a seminářů k problematice vytápění nebo využívání obnovitelných zdrojů energie. Podrobné informace o výstavě najdete /sk/ na www.infotherma.cz.

Vysloužilé zářivky patří do sběru

Nový bulvár se pyšní unikátními prvky.

Počátkem listopadu skončila modernizace chebské pěší zóny, na kterou poskytl bezmála 127 milionů korun Regionální operační program Severozápad. »Díky této dotaci mohlo město upravit zónu do zajímavé podoby. Troufám si tvrdit, že nyní bude centrem Chebu korzovat ještě více lidí, kteří také budou chtít využívat celé spektrum tamních služeb,« řekl člen Výboru Regionální rady Severozápad Jakub Pánik. Na třídě Svobody, v úseku od bývalé prodejny Baťa k hranici s náměstím Krále Jiřího z Poděbrad, je nová kamenná dlažba, nevšední mobiliář a nově vysazeny platany a okrasné hrušně. U spořitelny a obchodního domu Prior vznikla dvě malá náměstí. Zóna má ještě další unikátní prvky. Vedle Brány času, otáčejícího se artefaktu od akademického sochaře Mariana Karla, prochází celým bulvárem časová osa s nejvýznamnějšími daty z historie Chebu nebo LED-diodové sloupy s měnícími se motivy. /sk/ prosinec 2010

vy mi str aj dič dě že

Z s

Pr mu Zlí bě

C Z m MO000950-1

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV

Součástí předávání putovního žezla vítěznému městu byla výstava dětských kreseb v Broumově.

Soutěž Město stromů, společný projekt Nadace Partnerství a města Strakonice, byl v pořadí už pátý. Předchozími držiteli titulů se stala města Kroměříž, Tachov, Krnov a Havířov. Vítěz získává odměnu 50 tisíc Kč od společnosti Tetra Pak a poukázky na zahradnické služby v hodnotě 100 tisíc Kč od společnosti Zahrady Olomouc. Má rovněž možnost zúčastnit se v následujícím roce prestižního klání kvetoucích evropských sídel Entente Florale Europe a usilovat o vítězství v souboji s vítěznými městy /on/ 12 zemí.

FOTO: ARCHIV

FOTO: ARCHIV

›

BROUMOV Městem stromů na období 2010/2011 se stal Broumov. Symbolické putovní žezlo převzala bývalá starostka Broumova Libuše Růčková od zástupce dosavadního držitele titulu, náměstka primátora města Havířov Eduarda Heczka a senátorky Jany Juřenčákové 1. listopadu v prostorách Senátu. Úkolem vítězného města je uspořádat pro své obyvatele jednoroční kampaň inspirovanou stromy a přírodou. Občané Broumova se mohou tudíž těšit nejen na sázení stromů, ale také na četné kulturní akce.

pro

Spektrum

převzali dekrety na dotaci

ekt byl uov Kč zaKč ovím plosty n/

k/

010

FOTO: WWW.FRANCOVALHOTA.CZ

Oranžovou stuhu České republiky 2010 v rámci soutěže Vesnice roku 2010 v Programu obnovy venkova získala Francova Lhota ze Zlínského kraje. Hodnotitelskou komisi zaujala zejména vynikající spolupráce obce se zemědělskými subjekty při péči o krajinu a veřejná prostranství, při propagaci místních produktů a jejich marketingu, v oblasti využití netradičních zdrojů energie a dalších nezemědělských aktivitách. V obci je také patrné, že samosprávě, místním spolkům, země-

dělcům, živnostníkům i všem občanům jde o vytvoření prostředí, ve kterém se jim bude příjemně žít, a budou zároveň hrdí na to, v jakém stavu předají vesnici a okolní krajinu příštím generacím. Do letošního ročníku Vesnice roku se přihlásilo 361 obcí a ocenění Oranžová stuha bylo udělena ve všech třinácti krajích. Obcím, které uspěly v krajských kolech a dostaly se do celostátní soutěže, náleží šek do výše 600 tisíc Kč, celorepublikovému /mo/ vítězi odměna až 800 tisíc Kč.

Zlín vyhrál mezinárodní soutěž města v květu

FOTO: ARCHIV

První místo v mezinárodní soutěže Communities in Bloom (Města v květu) získal Zlín. Výzvu k účasti v soutěži přijal v průběhu uplynulých deseti let již po páté. Le-

Cenu v kanadském městě Halifax převzala Zuzana Pecharová, pracovnice odboru městské zeleně Magistrátu města Zlín.

prosinec 2010

tos soutěžil s pěti městy – třemi kanadskými, jedním britským a jedním japonským. Předmětem hodnocení byla nejen údržba a péče o městskou zeleň, ale také ekologické aktivity, nakládání s odpady, spolupráce s občany a neziskovými organizacemi, péče o městské lesy apod. V letošním roce Zlín investoval do výsadeb stromů a květin zhruba 0,8 milionu korun. Zaměřuje se na celoroční květinovou výzdobu od prvních jarních cibulovin, přes trvalkové záhony, výsadbu keřů a stromů až po zimní dekorace. Další prioritou je údržba zeleně, přičemž prostor je dán také novým menším projektům (osazení květinové pyramidy, cedule o ptactvu v zámeckém parku, rozšíření sortimentu růží ve městě atd.). /sk/

Pardubický kraj se v pořadí turistické návštěvnosti mezi kraji republiky řadí k těm nejposlednějším. Změnu kromě dalších opatření mají přinést projekty, jejichž realizace by mohla přispět k žádoucímu rozvoji cestovního ruchu. Představitelé některých z nich obdrželi v polovině listopadu dekrety na dotaci z Regionálního operačního programu Severovýchod. Předal je Radko Martínek, předseda Regionální rady

FOTO: ARCHIV

Francova Lhota se pyšní oranžovou stuhou

MO000950-1

mopoálky nu že ště elé ru k. alé ále ažny ny vě átse riorie ní-

› LETOHRAD

Hejtman Radko Martínek předává dekret starostovi Pastvin Josefu Koubíkovi.

Severovýchod a hejtman Pardubického kraje. Město Žamberk, zastoupené starostou Jiřím Dytrtem tak na rozšíření stávajícího sportovně-rekreačního areálu Pod Černým lesem získalo 7,4 milionu korun. Nově zvolený starosta Pastvin Josef Koubík převzal dekret zaručující zejména pro výstavbu nového infocentra a víceúčelového hřiště dotaci ve výši 11,2 milionu korun. Největší částku – 66,4 milionu Kč – obdržela letohradská společnost EYWAN, zastoupená jednatelem Pavlem Taclem. Jak sám zdůraznil, díky ní se místní středověká tvrz promění v areál kultury a služeb pro tu/chs/ risty.

Nový domov ›

BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU V zrekonstruovaném objektu bývalé školy vzniklo chráněné bydlení pro 15 mužů s mentálním a kombinovaným postižením. Po mnoha letech pobytu v ústavním zařízení na zámku Dolní Životice se tak dočkali nového domova v přirozenějším a příjemnějším prostředí. Uživatelé mají k dispozici tři bytové jednotky s jednolůžkovými a dvoulůžkovými pokoji, kuchyní, obývacím pokojem a společenskou místností. Celý objekt je bezbariérový a nachází se v rozlehlé zahradě. Projekt Rekonstrukce objektu v Budišově nad Budišovkou na chráněné bydlení podpořila dotace ve výši 18 mil. Kč z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Zbývajících téměř 2,5 mil. Kč poskytl Moravskoslezský kraj. /mo/

5

Kauza

Po jednáních s distribučními plynárenskými společnostmi o odkupu, případně pronájmu svých plynárenských zařízení bývá řada obcí roztrpčena. Kupní cena totiž často nepokryje ani náklady, které s vybudováním plynovodu a přípojek měly. A symbolická 1 Kč za roční pronájem místní sítě? »Darmo mluvit!« říkají starostové. Proč však tyto situace nastávají?

V

municipálním vlastnictví stále ještě zůstává přibližně 5,5 tisíce km plynovodů z celkem zhruba 63 tisíc km. Podle Ing. Miloslava Zaura, jednatele distribučních společností skupiny RWE GasNet, s. r. o., JMP Net, s. r. o., SMP Net, s. r. o., VČP Net, s. r. o., jsou už plynofikovány prakticky všechny obce nad tisíc obyvatel. Velká sídla své místní plynové sítě většinou již dávno prodala distribučním společnostem. Řada menších obcí si však dosud na svém území plynárenská zařízení ponechala, přičemž mnohé u nich právě nyní řeší otázku, jak dál s tímto majetkem naložit. Leckde totiž dobíhají původní smlouvy o pronájmu, jinde se rozpadají svazky obcí účelově založené k vybudování regionálních sítí a jednotlivá sídla z těchto svazků svůj původní majetek vyvádějí. Mnohde tak nová či staronová reprezentace obcí, která vzešla z říjnových komunálních voleb, bude muset brzy a velmi rychle řešit i tyto problémy. I vzhledem k současnému propadu daňových příjmů obcí a měst radnice často spoléhají na to, že odprodejem, případně pronájmem plynárenských zařízení se jim alespoň vrátí investice, jež do jejich vybudování vložily. luKa nad jihlaVou: zKlamání a nenaplněná očeKáVání Například městys Luka nad Jihlavou (kraj Vysočina) vybudoval v jedné ze svých ulic 314,4 metru dlouhý středotlaký plynovod s 12 přípojkami do jednotlivých domů. Když však radnice chtěla Otínskou ulici napojit na distribuční síť plynu, objevil se problém. Plynárenská společnost RWE JMP Net tam dodávky plynu totiž podmínila odkupem nových rozvodů. Ostatně zbývající místní distribuční síť na území městysu jí už patří. Jenže očekávání radnice velmi zklamala, neboť jí za tento zcela nový plynovod s přípojkami nabídla podstatně nižší cenu, než na kolik městys vybudování plynovodu vyšlo. Zatímco radnice chtěla prodejem získat zpět 800 tisíc korun, které do této své investiční akce vložila, kupní smlouva nakonec zněla na pouhých 250 tisíc. »Do dnešního dne (pondělí 19. 11. – pozn. redakce) jsme neobdrželi žádné uspokojivé vysvětlení výpočtu, pouze odkaz na vyhlášku Energetického regulačního úřadu (jde o vyhlášku č. 140/2009 Sb., o způsobu regu-

6

Při pronájmu sítě, byť i za symbolickou jednu korunu, si distributor plynu žádné zdroje pro její obnovu nevytváří a regulátorem mu nejsou ani uznány náklady na zásadní opravy, například po povodních. Tohle vše je potom už jen záležitostí vlastníka sítě, tedy obce. lace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, která je metodickým návodem pro výpočet ceny – pozn. redakce),« konstatuje Viktor Wölfl, starosta Luk nad Jihlavou. »Nevidím důvod, proč prodávat nový plynovod za cenu jinou než pořizovací,« dodává. Městys u distribuční plynárenské společnosti neuspěl ani s návrhem alternativního řešení. Že by jí totiž plynovod s přípojkami v Otínské ulici pronajal. Pronájem za vyšší částku než symbolickou 1 Kč ročně však distribuční společnost RWE JMP Net odmítala. V takovém případě by pro nás neexistovala žádná záruka na pozdější obnovu rozvodů, zněl její argument. Starosta to však vidí jinak: »Jedna koruna za roční nájem naprosto nového zařízení v pořizovacích nákladech 800 tisíc korun byla pro nás nepřijatelná.« praVidla prodeje určuje metodiKa erÚ Tím, jaké jsou reálné možnosti prodeje plynových sítí obcí distribučním plynárenským společnostem, jsme se podrobně zabývali v Moderní obci letos v únoru (viz MO č. 2/2010, str. 8 a 9 – Místní distribuční sítě: Mají si je obce podržet?). Připomeňme proto pouze skutečnost, že pravidla pro výpočet ceny plynárenských zařízení ve vlastnictví obcí při prodeji distribučním společnostem jsou skutečně stanovena již zmíněnou vyhláškou Energetického regulačního úřadu (ERÚ) č. 140/2009 Sb. Použití této metodiky

je závaznou podmínkou pro uznání hodnoty zařízení v regulaci pro všechny subjekty podnikající v distribuci plynu. Výsledná cena je ovlivněna zejména dosahovanou výší odběrů z hodnoceného zařízení. Distribuční plynárenská společnost tedy ani nemůže vyhlášku regulátora obejít, byť její aplikace obvykle pro obec znamená, že odprodejem plynárenského zařízení se jí vrátí pouze část investice, kterou na jeho pořízení vynaložila. Ostatně kdyby plynárenská společnost obci na vyšší cenu, než stanovuje vyhláška ERÚ, kývla, pak by se toto zvýšení nepromítlo do vyššího distribučního poplatku a rozdíl v kupní ceně by byl prakticky darem pro obec, který by šel na úkor distribuční společnosti. Odhlédneme-li od různého stáří prodávaných plynárenských zařízení a nutnosti jejich brzkých či pozdějších rekonstrukcí, vrací se často radnicím jako bumerang to, že svůj projekt plynofikace obce značně nadhodnotily – snad v optimistickém domnění (často však podloženém výsledky místních průzkumů), že občané začnou houfně využívat plynové přípojky, snad proto, aby snáze dosáhly na dotaci Státního fondu životního prostředí. Že projektová cena plynofikace obce mnohde nebyla cenou reálnou, je obecně známou skutečností. Jistě proto nikdo nebude podezřívat společnost RWE GasNet, že si účelově upravila výsledky své loňské analýzy. Ty pouze potvrdily, že skutečný objem distribuovaného plynu v obcích činí přibližně 60 procent množství, o němž hovořily původní projektové parametry. nájemné jaKo dar obci? Ještě složitější situace však panuje u pronájmů obecních plynovodů. Z Energetického regulačního úřadu jsme dostali vyjádření, v němž se konstuje, že »v současnosti je posuzování výše pronájmu plynárenského zařízení mimo ERÚ a záleží na vzájemné dohodě distribuční společnosti a obce. ERÚ vydávanou legislativou neovlivňuje způsob ani podmínky uzavírání smluv, které jsou záležitostí obou smluvních stran.« Regulátor trhu nicméně připouští, že jím stanovené regulační principy distribučním společnostem skutečně neumožňují zahrnout zaplacené nájemné do povolených nákladů. Ovšem právě v tom se skrývá příslovečné jádro pudla. Jak totiž upozorňuje Ing. Miloslav Zaur, jednatel distribučních společností skupiny RWE GasNet, s. r. o., JMP Net, s. r. o., SMP Net, s. r. o., VČP Net, s. r. o., pokud by plynárenská společnost radnici platila jakékoliv nájemné za její místní distribuční síť, musela by tak opět činit na svůj úkor. Jinými slovy řečeno, distribuční společnost by vlastně obci formou nájemného poskytla dar. prosinec 2010

FOTO: ARCHIV

nájemné za distribuční plynové sítě obcí budí rozruch. proč?

M 0

ne re Pr ňu od Ing lac »Ja na vo tri pr vy, tek vs pr níc síť na vý po no čn no

J

V si lá sí re

V

pro

Kauza

é

dy byť že jí ho náež se riby šel

dásti cí, to, ně doky ou ad ho

ce ně neet, ké ný iní ho-

010

nesmí se zapomínat na budoucí reKonstruKce Proč plynárenské společnosti upřednostňují koupi distribučních plynových sítí od obcí před jejich pronájmem, vysvětluje Ing. Luboš Strachota, CSc., vedoucí regulace a řízení rizik společnosti RWE GasNet: »Jako regulovanému subjektu nám ERÚ na každý rok předem stanoví celkové povolené výnosy. Tyto výnosy nám jako distributorovi plynu musí pokrýt povolené provozní náklady (základní údržba a opravy, měření, dispečink apod.), vlastní majetek a odpisy z něj i povolené ztráty plynu v síti, přičemž je od odběratelů inkasujeme prostřednictvím zákaznických distribučních tarifů. Pokud tedy obecní distribuční síť odkoupíme, stává se naším majetkem, na němž můžeme generovat nejen určitý výnos podle míry ziskovosti, kterou nám povolí ERÚ, ale odpisy z něj smíme zahrnout do povolených výnosů, čímž si začneme vytvářet předpoklady, abychom danou místní síť mohli v budoucnu obnovit.

Při pronájmu sítě, třeba i jen za symbolickou jednu korunu, si žádné zdroje pro její rekonstrukci nevytváříme a regulátorem nám nejsou uznány ani náklady na zásadní opravy, například po povodních. Tohle všechno je potom už pouze záležitostí vlastníka sítě, tedy obce.« obec s licencí loKálního distributora? Na slova Ing. Luboše Strachoty, CSc., lze navázet tímto dalším sdělením regulátora: »Energetický regulační úřad na základě vyjednaných podmínek pro III. regulační období (období let 2010–2014 – pozn. redakce) rozhodl, že pronájmy plynárenského zařízení nebudou ze strany ERÚ v regulaci podporovány, neboť není-li vlastnictví plynovodů přímé, nepřináší do budoucna záruku jeho obnovy. Úřad doporučuje obcím v případě neodprodeje plynárenského zařízení ponechat si je ve svém vlastnictví a požádat o udělení licence na lokální distribuci plynu.«

Jak a z čeho se vypočítávají povolené výnosy distributorů V současné době (po právním oddělení provozovatelů distribučních soustav /PDS/ v roce 2007) je typická situace u pronajatých sítí taková, že například provozní náklady na údržbu a malé opravy těchto sítí jsou regulátorem uznány do povolených výnosů, na rozdíl od nákladů na nájem. Proto i když odběratelé na pronajatých sítích platí tarify za distribuci, tyto výnosy si PDS nemůže ponechat jako zdroj zisku, ale jsou prostřednictvím regulačního mechanismu následně přerozdělovány všem odběratelům. Zákaznické tarify Nadvýnos (K faktor) Povolené ztráty plynu v síti

Povolené ztráty plynu v síti

Povolené provozní náklady

Povolené provozní náklady

(údržba, opravy, měření, dispečink...)

Odpisy z majetku Vlastní majetek (RAB) x WACC

ROK 2011

Reálné výnosy od zákazníků realizované přes tarify

(údržba, opravy, měření, dispečink...)

Odpisy z majetku Vlastní majetek (RAB) x WACC

Nadvýnos (K faktor)= nižší tarif Povolené výnosy ERÚ

né loos. r. ud ila učor. ost yt-

Městys Luka nad Jihlavou stálo vybudování plynovodu a přípojek v Otínské ulici 0,8 mil. Kč. Distributorovi plynu však toto dílo nedokázal prodat za více než 0,25 mil. Kč.

Povolené výnosy ERÚ

náho ní, je kémce. uje ten.« ím ím hrch

FOTO: ARCHIV

nokty ná ou

ROK 2013

Vysvětlivky: ERÚ – Energetický regulační úřad; RAB – regulovaná báze aktiv; WACC – vážený průměr nákladů podniku na použité zdroje kapitálu v procentech. ZDROJ: RWE GasSNet

prosinec 2010

Doporučení ERÚ obcím je v zásadě jistě správné. Ale oněch přibližně 5,5 tisíce km plynovodů, které ještě zůstávají ve vlastnictví obcí, patří především už jen menším sídlům. A představa, že starosta malé obce při obrovském množství svých běžných a nemalých povinností a s minimálním aparátem k ruce ještě navíc garantuje bezvadné fungování místní distribuční sítě plynu, je dosti šílená. Mimochodem, ani radnice v Lukách nad Jihlavou se pro tuto variantu nerozhodla. Pravda, obec si lokálního distributora může také najmout – a na trhu se firmy nabízející tyto služby opravdu pohybují. Jenže lokální distributor musí zajistit vstupní měření dodávky plynu do své sítě, dispečerský režim, účtovat distribuční tarify podle pravidel daných regulátorem trhu (nebo převzít tarify velkého distributora, z jehož sítě mu plyn přichází) apod. změnit současná praVidla? řešení se hledá Jsou-li pravidla pro pronájmy obecních plynárenských zařízení nevýhodná jak pro jejich vlastníky – obce, tak vlastně i pro distributory plynu, nabízí se otázka, zda by je nestálo za to změnit? Energetický regulační úřad potvrzuje: »Letos v srpnu společnost RWE GasNet opětovně požádala náš úřad, zda by problematiku pronájmů mohl znovu otevřít a začít řešit. Úřad rozhodl situaci zmapovat a už si také vyžádal podklady k detailní analýze možnosti stanovení metodiky pronájmů. Plně si totiž uvědomuje, že stanovení metodiky pronájmů bude mít vliv na nákladovost distribučních společností. Zvyšovat cenu pro konečného odběratele o náklady na pronájmy u plynárenského zařízení, které není efektivní a do budoucna se nebude obnovovat, úřad neshledává za přijatelné řešení. Výsledky analýz budeme znát přibližně na jaře příštího roku, kdy bude možno se dále vyjádřit k dané problematice.« ERÚ se v této souvislosti odvolává na už dřívější zkušenost, kdy postupně za spolupráce distribučních společností vyjednával se Svazem měst a obcí ČR a připravil metodiku stanovení cen odkupů plynárenského zařízení v současné době legislativně vymezenou v příloze č. 11 regulační vyhlášky č. 140/2009 Sb. dobrý partner obcí »Bohužel, některé obce v nás dosud vidí monopolistu, který se je při jednáních o odkupu, případně pronájmu jejich plynárenských zařízení snaží z titulu svého přirozeného monopolu tlačit ke zdi. Jenže stejně jako obce se také my musíme pohybovat v rámci platných zákonů a pravidel. Koneckonců, my – stejně jako obce – tyto, ani jiné zákony a pravidla nevymýšlíme. Naopak chceme být korektním, spolehlivým a kvalitním distributorem zemního plynu, jak jsme si i dali do vínku. A smysl naší korektnosti vidím v tom, že si uvědomujeme význam spolupráce s obcemi,« n uzavřel Ing. Miloslav Zaur. iVan ryšaVý

7

Ekonomika

je zadluženost měst a obcí nebezpečným jevem?

T o

20

do

20

Odpověď na tuto otázku není jednoduchá. Dluh obcí je součástí veřejného dluhu, proto podléhá i jednomu z důležitých kritérií – podílu veřejného dluhu na hrubém domácím produktu. Pro Českou republiku není plnění tohoto kritéria zatím problém, i když státní dluh vykazuje značnou dynamiku.

80

na

st m

ZDR

oDLiŠnÁ DYnamika DLUHU v jEDnotLivýcH katEgoriícH obcí Údaje z tabulky 1 samy o sobě nenaznačují, že by dluh obcí mohl představovat problém. Jiná věc je, podíváme-li se na zadlužení jednotlivých obcí. Z údajů v tabulce 2 vyplývá, že dluh v přepočtu na obyvatele se značně liší mezi jednotlivými velikostními kategoriemi obcí. Současně jednotlivé kategorie obcí vykazují i velmi odlišný pohyb dluhu připadajícího na jednoho obyvatele v daném období. Obdivuhodnou dynamiku dluhu prokazují především velmi malé obce. Je známo, že zadlužená je více než polovina municipalit. Největší podíl obcí bez dluhu je mezi malými obcemi. Přepočteme-li obecní dluh pouze na obyvatele, kteří žijí v zadlužených obcích, celkový obrázek o výši dluhu se výrazně změní.

Tab. 1 Dluh obcí (bez Prahy) Dluh v mld. Kč

2005

2006

2007

2008

2009

2009/2005 (v %)

44,3

47,5

46,5

47,4

53,9

22

dluh na obyv. v Kč

4 897

5 237

5 116

5 176

5 845

19

kapitálové výd. / celk. výd. (v %)

31,5

33,7

28,3

28,2

31,2

veřejný dluh v mld. Kč

762,1

877,7

973,2

1070,8

1254,0

obec. dluh / veřej. (v %)

5,8

5,4

4,8

4,4

4,3

65

ZDROJ: MINISTERSTVO FINANCÍ, PROPOČTY CCB-CZECH CREDIT BUREAU

Tab. 2 Dluh v přepočtu na obyvatele v jednotlivých kategoriích obcí dluh na obyvatele v Kč

2005

2006

2007

2008

2009

2009/2005 (v %)

do 200

1 558

1 788

1 535

2 276

3 916

151

200–400

2 252

2 362

2 241

2 858

3 776

68

400–800

3 045

3 094

3 111

3 466

3 779

24

800–1 500

3 872

4 136

3 830

3 578

4 041

4

nad 1 500

4 031

4 529

4 194

4 048

4 687

16

statutární města

8 477

8 700

9 068

9 433

10 270

21

Průměr (bez Prahy)

4 897

5 237

5 116

5 176

5 845

19

ZDROJ: MINISTERSTVO FINANCÍ, PROPOČTY CCB-CZECH CREDIT BUREAU

ne ji p jm teč Ne dlu

ŠE S Ob ný jů kt če

IlUSTRAČNÍ FOTO: SUMAVANET.CZ

m

ezi lety 2005 až 2009 se zadluženost obcí jako celku zvýšila o 22 % (v přepočtu dluhu na obyvatele pouze o 19 %), zatímco veřejný dluh se kvůli rychlému růstu státního dluhu zvýšil ve stejném období o 65 % (viz tab. 1). V důsledku rozdílné dynamiky se ale beztak malý podíl obecního dluhu na veřejném dluhu postupně snižoval – z 5,8 % v roce 2005 až na 4,3 % v roce 2009. Z tabulky 1 je také vidět, že zadluženost obcí se zvedla především v roce 2009, tedy v roce, ve kterém se také enormně zvýšil objem investic spolufinancovaných z prostředků Evropské unie a objem daňových příjmů se naopak meziročně snížil. V témže roce vzrostl také podíl kapitálových výdajů na celkových v obecních rozpočtech. A vysoká míra investování na komunální úrovni je hlavním motorem růstu obecního dluhu.

8

40

Jednou z nejbohatších obcí v České republice je díky daňovým příjmům malá šumavská obec Modrava, okres Klatovy.

DLUH v přEpočtU na obYvatELE Tabulka 3 dokládá, že dluh v přepočtu na obyvatele zadlužených obcí je zdaleka nejvyšší v kategorii nejmenších obcí, výše tohoto ukazatele se postupně snižuje s rostoucí velikostí obcí, s výjimkou statutárních měst. Nejnižší úroveň měly obce s počtem obyvatel nad 1500 (s výjimkou statutárních měst). Dluh nejmenších obcí v přepočtu na obyvatele byl tudíž v roce 2009 v průměru větší než u statutárních měst, která se obvykle řadí k těm nejvíce zadluženým. oHrožUjE rELativně vYsoký DLUH nEjmEnŠí zaDLUžEné obcE? Odpověď může být ano i ne, popřípadě, jak kterou obec. Malé obce jako celek charakterizovala nejen nadprůměrná dynamika příjmů minimálně v posledních dvou letech, ale zároveň i jejich značná diferenciace uvnitř dané velikostní kategorie obcí. Malé obce obvykle mají i »malý« majetek a hlavně se jejich příjmy vyznačují značnou fluktuací, tedy výrazným kolísáním z roku na rok. Nejsou výjimečné i násobné rozdíly v příjmech z roku na rok. Jejich celkový dluh vskutku neohrožuje kritérium podílu veřejného dluhu na hrubém domácím produktu, protože v něm má jen velmi malou váhu. Určitě ale může být prosinec 2010

zá co ús žá lou sn so mi D jek om tot V mě jej né hra dis va vý lec po se mě »h na op sp

žit na ný tak do ma na ne

vě

CC

pro

čtu ka ýše osch

bych čtu ůse

UH

ak akka lecicí. ek ou ku íly

uje umá být

010

Ekonomika Tab. 3 Dluh na jednoho obyvatele zadlužených obcí dluh na obyvatele v Kč

podíl obcí s dluhem (v %)

13 175

28

200–400

8 951

41

400–800

6 583

57

800–1500

5 799

69

nad 1500

5 171

86

statutární města

10 510

96

2009 do 200

ZDROJ: MINISTERSTVO FINANCÍ, PROPOČTY CCB-CZECH CREDIT BUREAU

nebezpečný pro některé malé obce. Přesněji pro ty, které mají nízké a nestabilní příjmy, popřípadě pro ty, které uvažují s částečnou úhradou dluhu z výnosů projektu. Ne všechny projekty se podaří dokončit, dluh však automaticky nezmizí nikdy. ŠEtřit, nEbo si pŮjčit? S dluhem je to podobně jako s ohněm. Obvykle to bývá dobrý pán, ale také špatný sluha. Vysoký podíl kapitálových výdajů na celkových obecně předurčuje obce k tomu, aby v hojné míře využívaly vypůjčené prostředky. Každá obec, chce-li investovat, stojí před zásadním rozhodnutím. Několik let šetřit, což implikuje přebytek v rozpočtu, a tudíž úsporu v řadě výdajů, a teprve po dosažení žádané částky se pustit do projektu. Po celou dobu vytváření úspor budou tyto peníze s největší pravděpodobností vynášet – při současné úrokové sazbě na vklady – jen velmi málo. Druhou možností je si půjčit hned, a projekt »prodražit« o úroky. Jinak řečeno, neomezovat současné výdaje a přesunout toto břemeno do budoucích let. V tomto rozhodování jsou důležité poměry na finančním trhu a především odhad jejich vývoje po dobu životnosti projektované investice. Ovšem stejně významnou roli hraje i správně propočítaný projekt z hlediska věcného i finančního a jeho korektní vazba na projektované příjmy a nezbytné výdaje obce. A to může být pro malé obce leckdy problém. Nejenže mají »malý« rozpočet, ale zároveň rozpočet, jehož příjmy se mohou i v krátkém období významně měnit. A obvykle nevytvářejí rezervu pro »horší« časy. Většinou jim chybějí i experti na řádné zpracování projektu. Při hledání optimálních podmínek pro půjčku se často spoléhají na věřitele (banku). Uskutečňovat projekty a přitom se zadlužit samo o sobě špatné není. Špatný konec nastává v případě neodborně připravených projektů, a to jak po stránce věcné, tak finanční. Nicméně s velkou pravděpodobností platí, že podnikatelské projekty malých obcí mají poměrně malou šanci na úspěch, i když se výjimky najdou. Navíc n ne všechny malé obce jsou chudé.

vzdělávací kurz konšel Vysoká škola právních a sociálních studií CEVRO Institut se mimo jiné věnuje vzdělávání starostů, místostarostů, zastupitelů i tajemníků a úředníků územních samosprávných celků. Především nově zvolení představitelé měst a obcí mohou tak nyní využít nabídky unikátního jednodenního vzdělávacího kurzu Konšel. O jeho obsahu a zaměření jsme hovořili s JUDr. Markétou Štalmachovou, ředitelkou vysoké školy CEVRO Institut, o. p. s. Co konkrétně program Konšel je? Je to jednodenní až jedenapůldenní kurz, který jsme připravili na základě zkušeností a poptávky osob činných v obecních a městských úřadech a zastupitelstvech měst a obcí. Je rozdělen do jednotlivých bloků, z nichž lze absolvovat buď všechny, nebo jen vybrané. n

Pro koho je tento kurz výhodný? Konšel je určen zejména pro nově zvolené starosty, místostarosty, tajemníky a uvolněné i neuvolněné radní všech obcí, měst, statutárních měst i jejich městských částí. Zúčastnit se ale samozřejmě může každý, koho daná problematika zajímá. n

Jaký je tematický obsah programu? Nabízených okruhů je mnoho, uvedu alespoň některé: Právní úprava samosprávy a státní správy, Smlouvy uzavírané obcí, Rozpočet měst a obcí, Správa obecního majetku a zásady hospodaření, Veřejné zakázky – hlavní principy zákonné úpravy, Obce a jejich územní plány a řada dalších. n

Kdo jsou přednášející? Lektory jsou lidé zkušení v záležitostech

n

obcí, právníci, vysokoškolští pedagogové a další odborníci. Nemohu každého jmenovat, za všechny zmíním prof. JUDr. Dušana Hendrycha, CSc., JUDr. PhDr. Petra Koláře, Ph.D., a JUDr. PhDr. Karla Šimku, LL.M., Ph.D. n Které další typy vzdělávání může nabídnout CEVRO Institut zastupitelům a zaměstnancům veřejné správy? Je to celá škála vysokoškolských studijních programů. Myslíme si, že naše nabídka je v této oblasti opravdu komplexní. Prvním v řadě je tříletý bakalářský program Právní specializace – Veřejná správa, který lze studovat jak prezenčně, tak formou kombinovanou, vhodnou pro studium při zaměstnání. Po úspěšném absolvování bakalářského stupně mohou zájemci pokračovat v navazujícím magisterském programu Veřejná správa, který je rovněž akreditován jednak v prezenční, jednak v kombinované formě. Naši nabídku programů pro veřejný sektor uzavírá prestižní postgraduální studium MPA (Master of Public Administration), které je určeno zejména střednímu a vyššímu managementu v oblasti veřejné správy /sk/ a NGOs.

věra kamEníčkovÁ CCB- Czech Credit Bureau, a. s.

prosinec 2010

MO001088

9

Ekonomika

jak se vyrovnat s účetní závěrkou roku 2010? Loni touto dobou žila odborná veřejnost očekáváními a obavami, které vyvolala připravovaná reforma účetnictví státu. Přinášíme proto stručné shrnutí aktuálních událostí, rady pro úspěšné absolvování účetní závěrky roku 2010 a nástin předpokládaného budoucího vývoje.

souzení pravděpodobného výsledku právního sporu se obec rozhodla, že vytvoří rezervu v hodnotě 50 % z částky požadované zaměstnancem, tj.: 100 tisíc Kč x 0,5 = 50 tisíc Kč. 50 tisíc Kč zaúčtujeme zápisem 555 (Tvorba a zúčtování rezerv) / 441 (Rezervy).

Ú

DoHaDné ÚčtY pasivní a časové rozLiŠEní Dohadné účty pasivní a časové rozlišení slouží k uplatnění akruálního principu. Obec by si opět měla stanovit hranici významnosti pro účtování těchto položek. Příklady časového rozlišení: n náklady příštích období (předplatné časopisu na další rok), n příjmy příštích období (nájemce obecního majetku má sjednáno placení pozadu). Dohadné účty pasivní umožňují vytvořit odhad nákladů, které se vztahují k roku 2010, ale k nimž faktura přijde až v následujícím účetním období.

četnictví státu vstoupilo do roku 2010 s neúplnou legislativní výbavou. K dispozici byl zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., vyhláška č. 410/2009 Sb., vyhláška č. 383/2009 Sb. a čtyři České účetní standardy č. 701–704. Tím vznikl velký prostor pro výklad legislativy. V současné době prochází legislativní proces dalším vývojem, v připomínkovém řízení jsou další účetní standardy. V září vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška číslo 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků. Povinně se jí budou účetní jednotky muset řídit až při inventurách zahájených po 1. lednu 2011, na základě svého rozhodnutí ale mohou její ustanovení použít již při inventurách vztahujících se k roku 2010. Do konce roku 2010 je dále v plánu zveřejnění následujících Českých účetních standardů (ČÚS), které by – podle informací, jež jsou k dispozici k datu redakční uzávěrky – měly platit od 1. ledna 2011: n Opravné položky a odpisy pohledávek, n Rezervy, n Zásoby, n Novela ČÚS č. 703 Transfery. DoporUčUjEmE vYtvořit intErní směrnicE V letošním roce účetní musejí pracovat v podmínkách neúplné legislativy a řadu účetních případů řešit na základě vlastního úsudku nebo názoru svého poradce. Co účetním jednotkám v této situaci doporučit? V první řadě je nutno postupovat podle platných právních předpisů. K problematice, kterou výše uvedená legislativa neupravuje, je třeba vytvořit interní směrnice. V nich účetní jednotka vysvětlí, proč daný postup zvolila. Na podporu zvoleného postupu lze použít například vzorové účetní případy a metodické návody z internetových stránek Ministerstva financí, pokyn krajského metodika, vyjádření vlastního poradce nebo materiály ze školení. To platí také pro oblasti, v nichž si účetní jednotka interním předpisem musí stanovit hranici, od níž bude o určitých účetních případech účtovat (to se týká například podrozvahy, časového rozlišení nebo rezerv). Výhodou směrnic je, že pokud nejsou v rozporu s ustanoveními současné legislativy, ospravedlňují zvolenou variantu účtování v případech, kdy existuje více výkladů.

10

opravnÁ poLožka k poHLEDÁvkÁm k 31. 12. 2010 Ke konci roku je třeba aktualizovat opravnou položku k pohledávkám – za každých 90 dnů po splatnosti 10 % (podle § 65 vyhlášky č. 410/2009 Sb.). n Příklad č. 1 Zadání: Pohledávky 91–180 dnů po splatnosti v účetní hodnotě 100 tisíc Kč. Pohledávky 181–270 dnů po splatnosti v účetní hodnotě 50 tisíc Kč. Pohledávky 271–360 dnů po splatnosti v účetní hodnotě 10 tisíc Kč. Stav opravné položky dříve vytvořené na účtu 194 činí 10 tisíc Kč. Tvorba opravné položky: 100 tisíc Kč x 0,1 + 50 tisíc Kč x 0,2 + 10 tisíc Kč x 0,3 = 10 + 10 + 3 = 23 tisíc Kč by měla činit opravná položka k pohledávkám k 31. prosinci 2010. Porovnáme vypočtenou opravnou položku se stavem na účtu 194 (10 tisíc Kč) a vypočítáme, kolik je nutno na účet 194 dotvořit: 23 tisíc Kč – 10 tisíc Kč = 13 tisíc Kč. 13 tisíc Kč zaúčtujeme zápisem: 556 (Tvorba a zúčtování opravných položek) / 194 (Opravné položky k odběratelům).

vYtvořEní rEzErv k 31. 12. 2010 Rezervy je nutno k 31. prosinci 2010 tvořit podle § 67 vyhlášky 410/2009 Sb. Vzhledem k tomu, že Český účetní standard k rezervám vyjde s účinností od 1. ledna 2011, poskytuje současná legislativa pouze hrubý návod a jednotka si musí způsob účtování o rezervách upravit svým vnitřním předpisem. n Příklad č. 2 Zadání: V prosinci 2010 podal bývalý zaměstnanec obce žalobu za neoprávněné ukončení pracovního poměru. Zaměstnanec požaduje částku 100 tisíc Kč. Tento spor trvá i k 31. prosinci 2010. Podle vnitřní směrnice tvoří obec rezervy na soudní spory a nálezy z neuzavřených kontrol v částkách nad 50 tisíc Kč. Dále vytváří rezervy podle zákona o rezervách. V průběhu roku 2010 dosud nedošlo k situaci, která by zakládala důvod k tvorbě rezervy podle platné legislativy a vnitřní účetní směrnice. Zaúčtujte rezervu k 31. prosinci 2010. Tvorba rezervy: Na základě konzultace s právníkem a po-

Příklad č. 3 Tvorba dohadných položek na elektrickou energii: Obec platí pravidelné zálohy na elektrickou energii, které jsou účtovány následovně: 314 (Krátkodobé poskytnuté zálohy) / 231 (Platba z účtu). Ke konci roku se obec domnívá, že náklady na spotřebu elektrické energie budou činit 100 tisíc Kč, proto zaúčtuje následující dohad. Tvorba dohadu: 100 tisíc Kč na účty 502 (Spotřeba energie) / 389 (Dohadné účty pasivní). Rok 2011: V následujícím účetním období dojde na základě faktury k rozpuštění dohadu, zaúčtování skutečné výše nákladu, zúčtování zálohy a platbě závazku. n

E K

cí

P

Us zH Ke zu ce pr sta

sm No nic kla se do od úč ho

mě do a o

přEcEnění majEtkU UrčEnéHo k proDEji Přecenění majetku určeného k prodeji na reálnou hodnotu se pro českou účetní legislativu stalo v roce 2010 novým pojmem. K 31. prosinci 2010 musejí obce přecenit majetek určený k prodeji. n Příklad č. 4 Zadání: K 31. prosinci 2010 eviduje účetní jednotka pozemek, který byl určen k prodeji. Účetní hodnota pozemku činí 100 tisíc Kč, jeho reálná hodnota však podle vyjádření majetkového odboru činí 500 tisíc Kč. Účtování: Původní stav na účtu 031 (Pozemky) činí 100 tisíc Kč. Doúčtujeme přecenění na reálnou hodnotu 400 tisíc Kč: 031 (Pozemky) / 407 (Jiné oceňovací rozdíly). Rok 2011:

prosinec 2010

I

Zb

pro

Ekonomika

ávrené

or-

ení pu. vý-

ča-

ní). voku u-

ic-

icov)/ ec ké za-

er-

de zaání

FOTO: ARCHIV

é

Eva Fryjaufová, Advisor KPMG Česká republika

Pavel Kliment, Partner KPMG Česká republika

Při prodeji majetku rozpustíme oceňovací rozdíl a zaúčtujeme prodej majetku.

mace pro podrozvahu a další údaje vyžadované legislativou.

UspořÁDací ÚčEt tEcHnickéHo zHoDnocEní Ke konci roku je třeba převést zůstatky z uspořádacích účtů technického zhodnocení podle § 14 vyhlášky č. 410/2009 Sb., protože tento účet nedovoluje převádět zůstatky do dalších let.

přEHLED o pEněžnícH tocícH a vLastním kapitÁLU Dotazy směřují i k přehledu o peněžních tocích a změnách vlastního kapitálu. Proto upozorňujeme na novelu zákona o účetnictví, kde by v rámci tzv. nepravé retroaktivity měly být k 31. 12. 2010 doplněny výjimky pro některé účetní jednotky. Návrh (k datu red. uzávěrky ve 3. čtení) konkrétně uvádí, že přehled o peněžních tocích a změnách vlastního kapitálu budou povinně sestavovat vybrané účetní jednotky, jejichž aktiva v tomto a předcházejícím období přesáhla celkem více než 40 mil. Kč nebo jejichž roční úhrn čistého obratu překročil 80 mil. Kč.

směrnicE pro oběH DokLaDŮ Nová právní úprava vyžaduje změny směrnice pro oběh dokladů. Rada obce by například měla zajistit, aby se informace týkající se rozhodnutí o prodeji majetku dostala do účtárny a na odbor majetku. Majetkový odbor by měl účtárně předat podklad pro účtování o reálné hodnotě majetku určeného k prodeji. Dále by směrnice pro oběh dokladů měla stanovit, kdo a v jakém termínu předá do účtárny informace pro účtování rezerv a opravných a dohadných položek, infor-

CHRÁNÍME

novinkY pro rok 2011 V roce 2011 lze očekávat vydání Českých účetních standardů Náklady a výnosy a Českých účetních standardů Dlouhodobý finanční majetek.

Největší zájem vzbuzuje standard upravující odpisování majetku. Původně měl platit již od 1. ledna 2011, jeho platnost však bude s největší pravděpodobností posunuta na 31. prosinec 2011. To ovšem znamená jen částečnou úlevu, protože již v roce 2011 se účetní jednotka bude muset vypořádat s nastavením odpisových tříd a odpisových sazeb. V současnosti se návrh standardu připomínkuje. Materiál dosud není dokončen, ale již existují náznaky, jaké bude jeho směřování. Pravděpodobně by měl stanovit odpisové třídy, do kterých bude stávající majetek zařazen. Jestliže účetní jednotka zhodnotí, že se její majetek významně vymyká zařazení do tříd specifikovaných v zákoně, bude mít možnost stanovit interním předpisem individuální odpisovou sazbu k tomuto majetku. Pro starší majetek účetní jednotka stanoví odhad celkové a zbývající doby životnosti a podle těchto informací majetek doodpisuje. Pokud účetní jednotka nebude schopna odhad provést, bude pravděpodobně centrálně stanoveno procento odpisování. Obce by v roce 2011 s největší pravděpodobností neměly předávat statistická data a také konsolidace by měla být odložena na rok 2012. Pokračují legislativní práce na novele vyhlášky č. 410/2009 Sb. Je však třeba znovu připomenout, že uvedené změny nemusejí být nakonec skutečně realizovány. Nové návrhy právních předpisů totiž stále ještě procházejí připomínkovým řízením a dalšími fázemi legislativního procesu. Více informací o dalších aspektech reformy účetnictví státu lze načerpat na školeních, která ve spolupráci se společností KPMG Česká republika pořádá Institut cern tifikace účetních. pavEL kLimEnt Partner KPMG Česká republika

Eva FrYjaUFovÁ Advisor KPMG Česká republika

SPOLEČNĚ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ!

eji lem. nit

I V ROCE 2011 JSME NA VAŠÍ STRANĚ PŘI OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ! Zbavíme vás starostí při zpětném odběru elektrozařízení a nabízíme vám i v příštím roce... Zdarma od nás získáte CD s články a inzeráty do místních/obecních periodik. Pokud tuto možnost využijete, můžete získat odměnu až 5000 Kč za rok. Putující kontejner – tam, kde nemáte sběrný dvůr, zajistíme svoz vysloužilých elektrospotřebičů (pro svazky obcí a mikroregiony). V rámci Motivačního programu nabízíme i v roce 2011 finanční příspěvky za zpětný odběr elektrospotřebičů.

iní

Podpoříme vaše informační kampaně pro občany finančním příspěvkem.

dné

Zaslání informačních a propagačních materiálů zdarma si můžete objednat v e-shopu na našich internetových stránkách.

010

spolupráci ELEKTROWIN Na ssp N polupráci v novém ovém m rroce se těší ELEKTROWI WIIN a.s.

prosinec 2010

ELEKTROWIN a.s., Michelská 300/60, 140 00 Praha 4 tel.: 241 091 843, fax: 241 091 834, e-mail: [email protected], www.elektrowin.cz

11

MO001003-1

deji. Kč, ení

Ekonomika

obce budou muset platit faktury do 30, výjimečně i do 60 dnů

kompromis oDstraniL pŮvoDní nEjkřikLavějŠí nEspravEDLnosti Evropská komise v úvodu přišla s radikálním návrhem, podle něhož by veřejné orgány mimo jiné musely platit speciální poplatek za opoždění platby. Pokud by totiž nezaplatily dlužnou částku do třiceti dní, byla by jim ze strany firem účtována kromě úroků i paušální náhrada ve výši 5 procent dlužné částky. Kompromisní návrh, na kterém se dohodli zástupci Rady a Evropského parlamentu, některé z nejvýznamnějších nespravedlivostí odstranil. Ve výsledném kompromisu se však nepodařilo zajistit rovnoprávné postavení všech subjektů a udržení rovných pravidel jak pro veřejnoprávní subjekty, tak pro soukromé. Zatímco platební lhůty u smluv mezi podniky by měly být v zásadě omezeny na 60 kalendářních dnů (a tyto lhůty je ve výjimečných případech možné ještě prodloužit), v případě smluv s orgány veřejné moci, mezi které patří i obce a města, by lhůty neměly zpravidla překročit 30 kalendářních dnů (a v žádném případě pak 60 dnů). v nEvýHoDě bUDoU HLavně mEnŠí města a vEnkovské obcE To je podle mého názoru špatně, protože všichni aktéři by měli mít nastaveny stejné podmínky. Zdůvodnění, že jsou orgány veřejné moci ve výhodě, neboť mohou získat financování za atraktivnějších podmínek než podniky, nebo že jsou méně závislé na budování stálých vztahů, platí mož-

12

Ostatně také sama Evropská unie u různých projektů uplatňuje osmdesátidenní lhůtu splatnosti, čímž dostává řadu orgánů do nepříjemné situace, když je vzápětí obratem chce nutit platit ve třiceti dnech. ná pro státní orgány či evropské instituce, ale rozhodně neplatí pro většinu menších měst a venkovských obcí nejenom v České republice, ale po celé Evropě. Když velká stavební firma či finanční instituce jedná se starostou pětitisícové obce, která má roční rozpočet sto milionů korun, z čehož jí však dvě třetiny spolknou provozní výdaje, je naopak tato obec v nevýhodě a firma nebo banka si často diktuje podmínky. A právě drtivá většina obcí v Evropě, téměř 82 procent, má přitom do pěti tisíc obyvatel. Výsledný návrh proto do značné míry obce a města poškozuje.

Shrnutí revidované směrnice o pozdních platbách n U obcí by platební lhůta neměla zpravidla překročit 30 kalendářních dnů, pokud nejsou ve smlouvě výslovně dohodnuty jiné podmínky a za předpokladu, že to je objektivně odůvodněno s ohledem na zvláštní charakter nebo rysy smlouvy, v žádném případě by však nikdy neměla překročit 60 dnů. n Je definován tzv. zákonný úrok z prodlení v případě opožděné platby, kterým je jednoduchý úrok, jehož sazba činí v případě ČR nejméně osm procentních bodů nad referenční úrokovou sazbou ČNB. n Vedle úroku je věřitel dále oprávněn obdržet od dlužníka minimálně pevnou částku ve výši 40 eur. Kromě nároku na platbu paušální částky na náklady spojené s vymáháním bude mít věřitel rovněž nárok na náhradu za zbývající náklady spojené s vymáháním, které mu vznikly v souvislosti s opožděnou platbou dlužníka. ZDROJ: EVROPSKÁ KOMISE

Ing. Oldřich Vlasák: Musíme pečlivě dohlédnout na stát, aby evropskou směrnici, která poskytuje určitou míru volnosti, implementoval způsobem, který obce u nás co nejméně poškodí.

rYba smrDí oD HLavY Osobně jsem navíc přesvědčen, že v tomto případě platí známé české přísloví, že ryba smrdí od hlavy. Situace není taková, že by obce nechtěly platit včas. Bohužel se však dostávají do platební neschopnosti také kvůli zpoždění plateb od jiných úřadů nebo plateb z Evropské unie na financování evropských projektů. Právě prodlevy mezi jednotlivými etapami realizace evropských projektů v průměru dosahují 70 až 100 dní. Výjimkou není ani situace, kdy obec čeká na proplacení i déle než půl roku. Ostatně dokonce sama Evropská unie u různých projektů uplatňuje 80denní lhůtu splatnosti, čímž dostává řadu orgánů do nepříjemné situace, když je obratem chce nutit platit ve třiceti dnech. novÁ praviDLa sE nELíbí ani EUroombUDsmanovi Na problém s pozdními platbami Evropské komise ostatně upozornil rovněž euroombudsman Nikiforos Diamanduros. Podle jeho vyjádření pozdní platby této unijní instituce představují systémový problém, jenž je způsoben nedostatečnou koordinací a příliš rozbujelou bruselskou byrokracií. Unie by tedy měla začít primárně u sebe, než se snažit direktivně obcím nařizovat, dokdy mají své závazky platit. Revidovanou směrnici o pozdních platbách musí členské státy do dvou let implementovat. Obce a města tak mají dva roky na to, aby se na nová pravidla platební morálky připravily. Musíme také pečlivě dohlédnout na stát, aby evropskou směrnici, která poskytuje určitou míru volnosti, implementoval způsobem, který obce co n nejméně poškodí. oLDřicH vLasÁk poslanec Evropského parlamentu, předseda Svazu měst a obcí ČR

prosinec 2010

MO001080

p

ozdní platby jsou významným nešvarem, který má negativní dopad na evropskou ekonomiku. Zatímco v České republice činí průměrná dohodnutá doba úhrady faktur za zboží a služby 36 dní a průměrné zpoždění platby je pak dvanáctidenní, v mnoha státech Evropy je situace výrazně horší. Ve Španělsku průměrná lhůta splacených faktur představuje 144 dnů, v Řecku je to dokonce 157 dnů. Věřitelé tak musejí čerpat překlenovací úvěry, a pokud nemají dostatečnou finanční rezervu, dostávají se velmi často do vážných problémů. Výsledkem je, že každý rok v Evropě ztratíme kvůli opožděným platbám minimálně 25 miliard eur. To je také důvod, proč se v evropských institucích projednávala revize směrnice o pozdních platbách.

FOTO: ARCHIV

Do dvou let musí být i do české legislativy implantována revidovaná evropská směrnice o pozdních platbách. Zatímco platební lhůty u smluv mezi podniky by měly být v zásadě omezeny na 60 kalendářních dnů, u smluv s orgány veřejné moci, tedy i s obcemi a městy, by lhůty neměly zpravidla překročit 30 kalendářních dnů (a v žádném případě 60 dnů).

pro

Ekonomika

y

ci,

mto ba by ak ké bo evezi ch ní. ká

nie ůnů em

ké mdle jní m, nacií. be, at,

atmva bní vě ěrsti, co

010

MO001080

n

prosinec 2010

13

Ekonomika

Dobrý správce majetku uměl městům vydělat i v době krize

p

řipomíná to Ing. Vratislav Svoboda, MBA, člen představenstva a ředitel prodeje institucím ATLANTIK Asset Management (dále jen ATLANTIK AM). »Samozřejmě také v municipální sféře lze uvést případy, kdy některá města v roce 2008 přišla o část svých peněz vložených třeba do islandských dluhopisů. Ale to se netýkalo ani jednoho z našich klientů, protože ve společnosti ATLANTIK AM jsme se vždy, už dávno před krizí, při správě volných finančních prostředků a jejich zhodnocování programově vyhýbali jakýmkoliv dluhopisům s vyšším rizikovým profilem. Všichni naši municipální klienti vyšli z krize v letech 2008 a 2009 – a také z letošního roku, velice úspěšně. Po dohodě s nimi jsme totiž investovali velice konzervativně a prakticky vyloučili taková riziková aktiva, jako jsou akcie či komodity. A pokud jsme s nimi přece jen pracovali, pak pouze v minimální míře, jak nám to dovolovala investiční strategie předem sjednaná s klientem. Naopak svou pozornost jsme soustředili převážně na dluhopisy a dluhopisové instrumenty,« poznamenává Ing. Vratislav Svoboda, MBA. ATLANTIK Asset Management investiční společnost, a. s. , je členem finanční skupiny ATLANTIK. Ta je od letošního roku součástí J&T FINANCE, a. s. n Nevedla však krize k tomu, že si někteří klienti z municipální sféry kvůli nižším daňovým příjmům přece jen začali předčasně vybírat zisky z investic na kapitálových trzích? Ačkoliv by taková reakce byla vcelku logická a očekávaná, ani u jednoho našeho klienta z řad měst jsme ji nezaznamenali. Připouštím však, že municipální klientela některých jiných obchodníků s cennými papíry takové kroky mohla udělat. Je pravda, že někteří z našich klientů zvláště ve druhém pololetí loňského roku zvažovali, že si přilepší k nižším daňovým příjmům výběrem zisků na kapitálových trzích. Naši klienti byli ale na krizi dobře připraveni, takže jsme nakonec dostávali spíše pokyny investice ještě zvýšit. Disponujeme totiž produkty, které dokážou reagovat i na krátkodobé úložky a zhodnocovat je pomocí reverzních repooperací. Jak loni, tak letos jsme registrovali postupný nárůst prostředků měst v naší správě.

14

n Měly tedy municipality během krize spíše zájem o zhodnocení krátkodobějších přebytků likvidity? Vliv krize byl skutečně znát ve zkracování investičních horizontů do řádu měsíců či nanejvýš jednoho roku až dvou. Existovaly pro to dva důvody. Města se obávala, zda jejich příjmy porostou tak, jako před krizí, a bude-li zaručena jejich určitá úroveň. Radnice se svými prostředky totiž potřebují kalkulovat ve svých plánech. Druhý důvod vidím v tom, že panovala obava z dlouhodobější budoucnosti a případného nástupu inflace. Proto jsme v roce 2009 v podstatě nebyli schopni prodat instrumenty či portfolia s delší dobou splatnosti. n Lze u některých produktů zaručit, že dosažený výnos nebude nižší než vklad? Pokud jde o správu aktiv podle obhospodařovávací smlouvy, tuto garanci neposkytujeme – a neviděl by ji rád ani regulátor finančního trhu, tedy Česká národní banka. Nicméně chce-li mít klient vysokou míru jistoty, potom pro něho pracujeme s již uvedenými státními dluhopisy. Dokážeme totiž sestavit portfolio z domácích státních dluhopisů s různou délkou splatnosti, přičemž se zavážeme je pro klienta držet až do splatnosti, takže jejich výnos lze velmi přesně předem spočítat. Tento výnos by mohl být ohrožen jen bankrotem České republiky, což – jak se na tom jistě shodneme – není příliš pravděpodobné. Vysokou jistotu dávají i reverzní repooperace založené na tzv. rolování – krátkodobém zapůjčení finančních prostředků protistraně. Pro zajištění tohoto obchodu slouží výhradně vysoce likvidní cenné papíry, přičemž hodnota zajištění je významně vyšší než investice. Cenné papíry pro zajištění se po celou dobu trvání obchodu drží na účtu investora v registru cenných papírů. Je-li správce majetku dostatečně zkušený a pro zajištění vybere kvalitní cenné papíry, dovolím si tvrdit, že i u těchto jen po několik měsíců rotujících instrumentů je jistota výnosu téměř stoprocentní. Dalším instrumentem, který zařazujeme do portfolií municipálních klientů, jsou certifikáty se zajištěným výnosem. Jak už název napovídá, s jejich výnosem se dá také počítat už dopředu. Jejich funkční mechanismus je velmi zajímavý, ale poměrně

FOTO: ARCHIV

Pokud během finanční a ekonomické krize města svá aktiva ponechala na termínovaných vkladech u bank, kvůli propadu úrokových sazeb od roku 2008 se dočkala jejich podstatně nižšího zhodnocení, než kdyby tytéž prostředky investovala především do státních domácích dluhopisů. Zejména loni, ale i letos se totiž na takové investici mohlo slušně vydělat.

Ing. Vratislav Svoboda, MBA

komplikovaný, a proto jeho popis raději vynechám. Kdyby však kohokoliv blíže zajímal, najde ho vysvětlený například na webu ATLANTIK.cz. Jak vidíte, prostředků pro správu (nejen) municipálních financí je poměrně hodně. Kombinací všech těchto možností umíme vytvořit velmi bezpečné portfolio s dopředu vysoce známým výnosem. Pochopitelně však platí pravidlo, že vyšší jistota je zákonitě vykoupena nižším výnosem. Municipality jsou pro nás velmi zajímavý typ klientů – vzhledem k tomu, že spravují veřejné finance, nemohou si dovolit s nimi riskovat. Pro nás, jako správce těchto peněz, je jejich obhospodařování v podstatě dvojím závazkem – vůči radnici i vůči veřejnosti. Proto spolu s vedením měst a obcí se vždy snažíme nastavit investiční strategii co nejlépe podle konkrétní situace té které municipality. n S jakými minimálními objemy volných finančních prostředů pracujete? Pokud by byla řeč o dluhopisovém portfoliu, pak by se mělo začínat někde na 20 mil. Kč, protože české státní dluhopisy se obchodují po desetimilionových lotech. Ale i s pěti miliony umíme zkombinovat dluhopisová portfolia s kvalitními dluhopisovými fondy. U repooperací krátkodobě zhodnocujeme prostředky ve výši okolo 3 %, a to už od investice 5–10 mil. Kč. Ovšem možnost naším prostřednictvím zhodnotit volné finanční prostředky – třeba pouze v objemu statisíců korun, má také každé menší město nebo obec. I během finanční a ekonomické krize se totiž osvědčil náš Flexibilní dluhopisový fond, který bez několika setin vynesl 5 %, zatímco některé jiné konkurenční dluhopisové fondy tou dobou ztrácely. Municipálním klientům navíc tento produkt nabízíme bez vstupních poplatků. A konečně: Nedávným spojením s J&T Bankou se otevírá prostor pro výše úročené termínované obchody, které jsou vhodné pro města, případně pro další produkty z oblasti speciáln ních fondů.

ivan rYŠavý

prosinec 2010

Úvahy o chytřejší planetě. Kapitola 8.

Chytřejší samospráva pro chytřejší planetu Místní samosprávy i centrální vlády se většinou snaží, aby doprava, energetika, vodní hospodářství či telekomunikace stimulovaly ekonomiku a fungovaly co nejchytřejším způsobem. To je jistě správná cesta, ale nabízí se otázka, jestli fungování vlády a samosprávy může být ještě chytřejší. Chytřejší vláda řeší víc než pouhou regulaci výsledků ekonomiky a společenských systémů. Je dynamicky propojená s občany, sdruženími a firmami a podporuje rozvoj na všech úrovních. Stále toho zbývá ještě mnoho ke zlepšení: ministerstva jsou příliš uzavřená, vyřizování na úřadech vleklá, transparentnost a osobní odpovědnost nedostatečná. Ale vlády po celém světě vykazují skutečný pokrok. Chytřejší vláda je taková, ve které spolupracují ministerstva mezi sebou i s občany. Jednání je transparentnější, odpovědnost adresnější a správa efektivnější. Poskytuje občanům přístup k informacím o usneseních, jež mají vliv na jejich životy. Britská společnost Southwest One propojuje okresní zastupitelstvo Somersetu, obvodní zastupitelstvo Taunton Deane a avonskou a somersetskou policii. A ve městě Albuquerque v USA zavedli řešení založené na podnikové inteligenci. Systém informování občanů je nyní efektivnější o 2 000 %. Chytřejší vláda podporuje hospodářský růst zjednodušením nutných procesů a požadavků na vykazování údajů. Ví, že tím ulehčí všem, zejména malým firmám. Například Ministerstvo práce v Marylandu, jednom ze států USA, umožnilo prodlužování platnosti živnostenských listů a ověřování jejich platnosti přes internet. A belgická banka Crossroads Bank for Social Security zautomatizovala 42 služeb pro zaměstnavatele. Odstranila tak 50 druhů formulářů, sloužících jako přehled o sociálním pojištění. Přehledy jsou nyní v elektronické podobě – jen v roce 2008 jich bylo 23 milionů.

Pro belgické firmy a společnosti to znamená úsporu zhruba 1,7 miliardy eur ročně. V České republice lze jako příklad efektivního fungování státní správy uvést tzv. „Automatizovaný daňový informační systém – ADIS“. Finanční ředitelství s finančními úřady (česká daňová správa) jakožto organizační složky státu spadající pod Ministerstvo financí České republiky jsou zodpovědné za výběr daní v celé zemi. ADIS zajišťuje podporu průběhu celého procesu výběru daní, a to od registrace daňových subjektů přes zpracování daňových přiznání, vyměřovací řízení a kontroly až po evidenci, účtování a převody vybraných daní oprávněným příjemcům podle rozpočtového určení daní. Ministerstvo financí také nabízí plně elektronické služby na Daňovém portálu (podání daňového přiznání i sledování daňového řízení), zefektivňuje komunikaci finančních úřadů mezi sebou a propojuje svou agendu s ostatními orgány státní správy, jako jsou např. MPSV, MV, MMR, ČSÚ a další. Významnou součástí Automatizovaného daňového systému je i mezinárodní výměna informací zejména se systémy EU, jako je např. VIES (výměna dat o DPH) či právě do provozu uváděný systém vracení DPH z jiných států EU (VAT Refund). V centru činnosti chytřejší samosprávy stojí vždy občan. Progresivní samospráva integruje své služby a umožňuje občanům vyřizovat úřední záležitosti přes internet. Příkladem je australský Centrelink, který pomáhá samosprávě oslovovat občany v souvislosti s jejich životními událostmi, jako je sňatek, narození dětí a péče o starší občany. Budujme chytřejší planetu. Připojte se k nám a nahlédněte, co si myslí představitelé „chytřejších měst“ o chytré zdravotní péči, dopravě, vodohospodářství, energetice a dalších tématech, která uplatnili ve vlastní samosprávě, na ibm.com/cz/government

IBM, logo IBM a ibm.com jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky společnosti International Business Machines Corporation v USA a dalších zemích. Aktuální seznam ochranných známek IBM k dispozici na internetu na www.ibm.com/legal/copytrade.shtml, v sekci „Copyright and trademark information“. MO001060-3

Informační a komunIkační technologIe

Jak na elektronizaci faktur Ani z technologického, ani z legislativního hlediska nic nebrání tomu, aby bylo možné elektronizovat a automatizovat většinu činností spojených s fakturací a likvidací faktur. Systém může být vybudován velmi rychle a s minimálními náklady. Může se do něj snadno zapojit jakýkoliv vystavitel i plátce – stačí mu mít vlastní počítač a zřízenu datovou schránku.

InformatIon system document znamenal další krok kuPředu Důležitým předpokladem pro to se stalo vytvoření standardu pro elektronickou dokumentaci ISDOC (Information System Document) v roce 2008 zásluhou Sdružení pro informační technologie a telekomunikace – ICT UNIE, o. s., za podpory Ministerstva financí. ISDOC umožňuje automatizovanou komunikaci mezi příslušným ERP systémem (Enterprise Resource Planning systémy jsou určeny ke zvýšení efektivity procesů například ve výrobě, logistice, distribuci, správě majetku, prodeji – a také ve fakturaci a účetnictví) vystavitele a plátce). ISDOC je podporován většinou dodavatelů informačních systémů působících na českém trhu. Je zvláště vhodný pro předání dokladu datovou schránkou. Z technologického hlediska je ISDOC specifickým vymezením XML formátu. Další potřebnou změnou, která otevřela cestu ke snadné elektronizaci faktur, je skutečnost, že informační systém datových schránek umožňuje posílat autorizované zprávy i těm, kdo nedisponují elektronickým podpisem.

Dlouhé řady s množstvím papírových faktur už mohou patřit historii. n Zavedení elektronického schvalovacího oběhu faktury je tak podstatně snadnější. n Takto lze sjednotit příjem veškerých faktur. Ti dodavatelé, jejichž podnikové informační systémy nepodporují formát ISDOC přímo, mohou využít volně dostupné formulářové aplikace. n Archiv přijatých faktur pro úřady a auditory je vytvářen automaticky aplikací pro obsluhu datové schránky. n Automatické zpracování faktur lze dále usnadnit tím, že vystavitelům poskytnete strukturovaná data, jejichž importem bude doklad vytvořen. K tomu slouží volně dostupná formulářová aplikace eObjednávka.

utoPIe? kdePak! v současnostI už zcela reálná volba »Již dnes veškeré faktury, které platíte, vám mohou přicházet elektronicky ve formě strukturovaných dat připravených k automatickému zpracování. Faktura bude opatřena metadaty tak, jak si to sami určíte,« tvrdí Ing. Pavel Nemrava a dodává: »To není utopie, ale dostupná volba. Ani vystavitelé faktur, ani vy sami si kvůli tomu nemusíte kupovat nový software, ba ani upgradovat stávající systémy. Správné elektronické faktury mohou snadno vytvářet dokonce i ti nejmenší dodavatelé včetně živnostníků.« Chce-li orgán veřejné správy používat základní verzi řešení, stačí, když požádá vystavitele faktur, aby pro něho tyto doklady vytvářeli pomocí formulářové aplikace eFaktura, která je volně k dispozici všem zájemcům.

Jak začít fakturovat Přes datovou schránku Dobrým pomocníkem může být portál www.bezpapiru.cz. Ten má totiž ambici poskytovat inspiraci a vytvářet platformu pro sdílení zkušeností všech, kdo se chtějí zbavovat »papírování«, tedy nudných mechanických činností, které stále ještě zabírají příliš velkou část pracovní doby – ať už se dějí na fyzickém papíře, nebo na počítači v běžném kancelářském programu. Portál mj. shrnuje do pěti kroků postup, jak začít fakturovat přes datovou schránku. n Ověřte si, zda váš ekonomický systém umí vytvářet faktury pro vložení do datové schránky. Pokud jde přímo o ISDOC (XML formát, na kterém se dohodla většina výrobců ERP na českém trhu), máte situaci snadnější, protože poskytujete výhodu i svým zákazníkům. V opačném případě musíte sáhnout po formátu PDF. n Pokud současná verze vašeho ekonomického systému nevyhovuje, potřebujete nejdříve dořešit vytváření podkladů. V praxi to znamená nasadit nějaký softwarový nástroj, který bude brát výstupy z ERP a konvertovat je do vhodného formátu. n Připravte svou datovou schránku. To se dělá tak, že osoba s právem přístupu do datové schránky si založí uživatelský účet na www.cpost.cz a zadá v něm ID datové schránky, ze které chce faktury posílat. Do této datové schránky pak přijde heslo, které umožní službu aktivovat. n Oznamte svým zákazníkům, že faktury budou dostávat přes datovou schránku, požádejte je o aktivaci funkce přijímání poštovních datových zpráv a zeptejte se jich na ID jejich schránky. Za čas tomu bude určitě tak, že číslo datové schránky bude patřit k běžným kontaktním údajům (podobně jako IČ), zatím však většina firem není zvyklá tento údaj běžně uvádět. n Nepovinný krok. Ve vlastní datové schránce nastavíte, že přijímáte poštovní datové zprávy, tedy zprávy od komerčních n subjektů. Jaroslav wInter

MO000948-1

šest dobrých důvodů, Proč takto PostuPovat »Proč přijímat faktury datovou schránkou ve formátu ISDOC? Existuje pro to přinejmenším šest dobrých důvodů,« konstatuje Ing. Pavel Nemrava, obchodní ředitel společnosti Software602, která vytvořila volně dostupnou formulářovou aplikaci pro vytváření faktur a odesílání datovou schránkou. Podle něho jde o tyto důvody: n Protože to vede k odstranění administrativní práce při přijetí dokladů. Data mohou být přímo zpracována ekonomickým informačním systémem. n Párování faktury s objednávkou nebo jiným dokladem může být automatizováno.

ilustrační foto: jiří němeček

P

rotože právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku mají datovou schránku zřízenu povinně ze zákona, s velkým množstvím obchodních partnerů mohou orgány veřejné správy při vystavování a přijímání faktur a jejich zpracování komunikovat přímo prostřednictvím účetních systémů.

»Dodavatelé mohou faktury vystavovat importem dat, která jim poskytnete,« vysvětluje Ing. Pavel Nemrava. »K tomu slouží další volně dostupná formulářová aplikace eObjednávka. Tím, že pošlete takto vytvořenou objednávku, usnadníte dodavatelům práci, a zvýšíte tak rovněž jejich ochotu fakturovat právě tímto způsobem. Zároveň zajistíte správnost všech údajů vyplněných do faktury. Problematiku je pochopitelně možné řešit komplexněji, a to včetně integrace formulářové aplikace s informačními systémy a jejího přizpůsobení konkrétní organizaci.«

16

prosinec 2010

pro MO001057-2

Informační a komunIkační technologIe

vat využí ce voům otu eň ch ně temi tní

tál ici mu ějí mebíuž ači

up, u. ém vé ML výaci du dě

noete axi nán-

To pu ký daat. lo,

ury poošch de de poem

vé vní ch

MO000948-1

n

010

prosinec 2010 MO001057-2

17

Informační a komunIkační technologIe

czech PoInt funguje i při změně starosty

foto: jiří velký

P

o komunálních volbách letos v říjnu se v nemálo obcích vyměnili starostové a místostarostové, kteří měli přístup do systému Czech POINT nebo přímo vykonávali funkci jeho lokálního administrátora. Přístup do systému se přiděluje konkrétní obci, zůstává tedy stále stejný a heslo není nutné měnit ani při personální změně na radnici. Přihlašovací jméno a heslo slouží lokálnímu administrátorovi. Při ztrátě hesla se lze obrátit na Help Desk projektu Czech POINT (telefon: 251 109 846, e-mail: [email protected],) či na Ministerstvo vnitra, odbor rozvoje projektů a služeb eGovernment ([email protected]). Lokální administrátor zavádí či odebírá jednotlivé uživatele, což vykonává na portálu ePUSA (www.epusa.cz – viz sousední text). Potřebné informace se nacházejí v Dokumentaci k projektu Czech POINT přímo v systému Czech POINT. Každý uživatel systému musí být vybaven komerčním a kvalifikovaným certifikátem. Ten je vhodné uložit na externí nosič, v praxi se nejvíce využívá iKey 4000 – tzv. »token«.

Kontaktní místo veřejné správy funguje i na radnici v Bílovci na Novojičínsku.

Proto mohou být zajímavé i výsledky již 2. ročníku soutěže pracovišť Czech POINT, kterou vyhlásil magazín Egovernment. Největší počet výpisů vydalo, a tedy vítězem kategorie Nejproduktivnější pracoviště se stalo pracoviště České pošty v Praze, Jindřišská 14, následováno magistráty Liberce a Českých Budějovic. Vítězi této kategorie patřilo i prvenství v kategorii Nejefektivnější pracoviště, v níž se hodnotil počet výpisů přepočítaný na jeden počítač. Také českobudějovický magistrát zůstal v této kategorii na stupních vítězů, patřilo mu totiž třetí místo. Na druhé pořadí se vklínila Česká pošta – Plzeň, Solní 20. V kategorii Nejdynamičtější pracoviště pro pracoviště zprovozněná letos do 30. 6. se sledoval nejvyšší nárůst počtu výpisů v prvním měsíci jejich činnosti. První tři místa obsadila pracoviště České pošty – Karlovy Vary, Chebská 370, České Budějovice, J. Boreckého 1590 n a Brno, Sokolova 92.

už čtyřI mIlIony výPIsů Czech POINT letos 19. 10. poskytl již čtyřmiliontý výpis. Stalo se tak po třech a půl letech od zahájení jeho pilotního provozu. Největší zájem je o výpis z Rejstříku trestů, dále o výpisy z Katastru nemovitostí, Obchodního rejstříku a Centrálního registru řidičů. Mezi novinky patří možnost nechat si na kontaktním místě veřejné správy zapsat matriční události, jako jsou svatba, rozvod, narození dítěte v cizině apod. Umožnilo to 33 inteligentních formulářů 602XML, o něž byl systém rozšířen v červenci.

Jaroslav wInter

Počty vydaných výstupů z Czech POINT k 31. 10. 2010 rok 2007

rok 2008

rok 2009

rok 2010

celkem

katastr nemovitostí

28 379

230 406

349 666

381 590

990 041

obchodní rejstřík

24 144

150 791

250 641

275 581

701 157

1 338

7 656

31 666

46 366

87 026

rejstřík trestů

0

595 615

712 638

668 371

1 976 624

Centrální registr řidičů

0

0

104 744

72 665

177 409

systém kvalifikovaných dodavatelů

0

0

4 512

6 997

11 509

konverze dokumentů e-l

0

0

6 805

69 637

76 442

konverze dokumentů l-e

0

0

4 389

5 198

9 587

Žádost o zřízení datové schránky

0

0

15 944

11 589

27 533

ostatní

0

0

2 074

1 823

3 897

celkem

53 861

984 468

1 483 079

1 539 817

4 061 225

Živnostenský rejstřík

veřejná správa a internet /48

z

ačnu blahopřáním všem představitelům obcí, kteří vzešli z říjnových komunálních voleb. Přeji jim, aby mj. měli i co nejméně problémů při komunikaci se státními úřady. Proto se dnes věnujme elektronickému portálu územních samospráv (ePUSA), který na adrese www.epusa.cz provozuje Ministerstvo vnitra. To počátkem listopadu všechny obce požádalo (dopis č. j. MV95336-1/REG-2010) o aktualizaci údajů v ePUSA, zejména s ohledem na možné změny na pozicích volených představitelů. Provedete-li aktualizaci správně, budou tyto údaje všem dostupné v portálu ePUSA, a proto by vás o ně úřady už neměly neustále žádat. Údaje budou k dispozici i složkám Integrovaného záchranného systému a krizového řízení. Nejprve zkontrolujte základní údaje typu adresa obce, telefon, kontaktní email. Pak se zaměřte na kontaktní osoby. Ideální je vytvořit v ePUSA organizační strukturu úřadu, do níž zařadíte zvolené představitele (starostu, místostarostu a další členy rady) i zaměstnance úřadu (hlavně tajemníka a vedoucí úředníky). Důležitá je osoba starosty, kterou musíte označit správným typem kontaktní osoby (»starosta«) a zaškrtnout u něj volbu »statutární zástupce«. Tím se změní přístup do datové schránky obce a novému starostovi budou do ní zaslány poštou přihlašovací údaje. Nezapomeňte však předchozího starostu z ePUSA vymazat! Zůstává-li starosta stejný, nemusíte na jeho kontaktu nic měnit. Zkontrolujte si také, máte-li v portálu dobře nastaven přístup jednotlivých oprávněných zaměstnanců do Czech POINT. Poté doporučuji ověřit si, jaké údaje jsou v systému o organizacích, jejichž je obec zřizovatelem či vlastníkem, a případně tyto údaje opravit. Možná výše zmíněná data nebudete moci změnit, protože nebudete znát jméno a heslo, jímž se do ePUSA obec přihlašuje. V tom případě se obraťte na Help Desk ePUSA ([email protected]) a požádejte na něm o zaslání přístupových údajů. Co se stane, když neprovedete aktualizaci údajů? Nový starosta nebude mít přístup do datové schránky – na rozdíl od starého! Zaměstnancům radnice může chybět správný přístup ke službám Czech POINT. Neustále vás bude někdo obtěžovat s prosbou o zaslání aktuálních kontaktních údajů na obec. Využijte tedy ePUSU jako svého dobrého sluhu, a nin koliv jako zlého pána! václav koudele vedoucí odboru informatiky krajský úřad Plzeňského kraje

ZDroj: ministerstvo vnitra čr

18

prosinec 2010

Téma

FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ

bezpečné přechody

Nebezpečný přechod lze modernizovat V roce 2009 se na přechodech pro chodce stalo 4826 dopravních nehod, z nichž 931 způsobili řidiči nedáním přednosti v jízdě. Zemřelo při tom 16 osob. Počet těchto nehod by bylo možné snížit i zavedením základních prvků, které zvyšují bezpečnost chodců.

R

ozpočty měst a obcí však neumožňují jednorázovou úpravu všech problematických úseků na komunikacích. »Navíc obecní samosprávy sahají po nákladných stavebních úpravách, jako jsou například nadchody, podchody, nebo po stavebně zvýšených přechodech. Tím se ale vyřeší jen velmi malá část nedostatků,« zdůraznil Ladislav Cvrkal ze společnosti 3M, zabývající se dopravní bezpečností. Jak dále uvedl, náhrada jednoho problematického přechodu nadchodem bývá mnohdy dražší než modernizace 20 stávajících přechodů na srovnatelnou úroveň bezpečnosti. »Kvůli chybějícím prostředkům je pak nutné nebezpečné přechody zrušit a situaci chodců ještě více zkomplikovat,« doplnil Ladislav Cvrkal. Jen pro představu – vybudování bezpečnostního ostrůvku stojí okolo 100 tisíc Kč, běžné přisvětlení přechodu 150–200 tisíc

prosinec 2010

korun, zatímco vybudování nadchodů a podchodu až desítky milionů korun. Nejjednodušším řešením, jak zachovat například stávající »zebry« a zajistit vyšší bezpečnost, je vhodné osvětlení přechodu v kombinaci s kvalitním a předpisům odpo-

Stupně ochrany přechodů Typ přechodů

Charakteristika

1. generace

Přisvětlení přechodu + instalace jednobarevných LED diod do vozovky

2. generace

Prvky 1. generace + dynamická detekce chodců

3. generace

Prvky 2. generace + barevné signalizační LED diody + detekční zóna před přechodem + 3D zvýraznění zebry ZDROJ: 3M

vídajícím vodorovným a svislým dopravním značením. »Rovněž účinné a levnější je využití panelů, které informují řidiče o aktuální rychlosti jeho vozidla. Zvláště v situaci, kdy vysoká rychlost představuje druhou nejčastější příčinu dopravních nehod v ČR,« dodal Ladislav Cvrkal. Přechod, na kterém bylo využito několik bezpečnostních prvků, otevřeli nedávno v Liberci, v ulici Broumovská (viz snímek), nedaleko základní a mateřské školy. »Nejvíce ohroženou skupinou chodců jsou děti v blízkosti škol. Proto jsme se rozhodli ve spolupráci s firmou 3M modernizovat přechod, kde v roce 2006 došlo k dopravní nehodě se smrtelným zraněním,« uvedl David Novotný, vedoucí oddělení správy komunikací Magistrátu města Liberce. Systém, který byl zvolen na tomto přechodu, zajišťuje bezpečnost chodců po 24 hodin. Tvoří ho tzv. radar s informací o aktuální rychlosti řidiče v obou směrech jízdy, příčný zpomalovací práh, hmatové úpravy pro nevidomé a slabozraké, doplnění a obnova vodorovného i svislého dopravního značení. Zároveň je přechod nasvětlen speciálním světlem. Oprava a instalace bezpečnostních prvků vyšly na 330 tisíc Kč. Náklady zaplatila společnost 3M, město uhradilo noční osvětlení přechodu. Základní bezpečnostní prvky představují dostupnou alternativu nákladným stavebním úpravám. Za zlomek jejich ceny mohou města a obce zajistit bezpečí většímu množství účastníků dopravního provozu a úspěšně tak působit proti vysokému po/sk/ čtu nehod na přechodech.

19

Téma

bezpečné přechody

Jak zvýšit bezpečnost při přecházení chodců

Z

ákladní povinnosti a práva chodců při přecházení komunikace definují pravidla silničního provozu. V místech, do kterých se soustředí větší počet chodců, mají být realizována opatření, která jim přecházení usnadní. STUPNĚ OCHRaNY CHODCE Jako základní opatření jsou navrhována místa pro přecházení. Jedná se o stavební úpravy usnadňující přecházení chodcům, avšak bez vyznačení dopravním značením (zebrou). To může být realizováno vysazením chodníkové plochy, zúžením komunikace, vložením středních ochranných ostrůvků a vždy snížením obrubníků. Na místě pro přecházení platí pouze obecná práva chodců v silničním provozu. Stavební úpravy napomáhají chodci komunikaci bezpečně překonat, ale vůči řidičům není nikterak zvýhodněn (viz obr. 1). Vyšším stupněm ochrany chodců je vyznačení těchto míst příslušným dopravním značením. Tím vznikají přechody pro chodce, na kterých chodec užívá z právního hlediska vyšší ochrany v silničním provozu. V odůvodněných případech při vyšších intenzitách vozidel i chodců lze zvýšit ochranu bezpečnosti i razantněji, tj. osazením světelně signalizačního zařízení. Nejvyšším stupněm ochrany je mimoúrovňové křížení (podchody, nadchody), které je finančně nejnáročnější. Aby bylo dostatečně efektivní, musí být navrženo tak, aby jeho využívání bylo pro chodce zcela přirozené a atraktivní. mÍSTa PRO PŘECHÁZENÍ a PŘECHODY PRO CHODCE Zásady pro návrh bezpečných míst pro přecházení a přechodů pro chodce jsou obsahem normy ČSN 73 6110 Projektování

místních komunikací [1], která byla v letošním roce novelizována v rámci Změny č. 1. Základní koncepce přecházení přes komunikaci v každé obci by měla stanovit, na kterých místech je bezpečnější vybudovat přechody pro chodce a kde místo pro přecházení. Místa pro přecházení a přechody pro chodce se umísťují v závislosti na charakteru okolní zástavby a z toho vyplývající poptávce po přecházení. Lokalizace musí respektovat existující příčné pěší vztahy. Rozhodnutí o vhodnosti umístění přechodu pro chodce nebo místa pro přecházení má být podloženo znalostí intenzit projíždějících vozidel i přecházejících chodců. Orientační doporučené hodnoty mezních intenzit uvádí [1], v praxi se však realizuje řada kvalitních a bezpečných řešení, kde jsou tyto hodnoty výrazně překročeny. aNaLÝZa STaVU LOKaLIT Dílčím výsledkem práce na koncepci může být zmenšení i zvýšení počtu přechodů v obci. Po stabilizaci jejich umístění je potřeba analyzovat současný stav v každé lokalitě určené pro přecházení komunikace. Základním podkladem pro posouzení bezpečnosti každého přechodu či místa pro přecházení je analýza dopravních nehod z policejní evidence dopravní nehodovosti. I když je tato dokumentace v ČR na velmi vysoké úrovni, můžu z praxe potvrdit, že pro přesnější posouzení každé dopravní nehody je vhodné vyslechnout zkušenosti a vzpomínky místních obyvatel. Z právního hlediska policejní statistiky vždy dokáží (musí) určit viníka dopravní nehody – zjednodušeně řečeno jím může být buď »zlobivý« řidič nebo »zlobivý« chodec. Cílem tohoto článku je však rozšířit vnímání otázky bezpečnosti při přecházení

FOTO: AuTOR

Přecházení chodců přes pozemní komunikace patří mezi nejrizikovější manévry pěšího pohybu v obcích.

př pře be né vý ha př čí ný Obr. 1 Místo pro přecházení (Mariánské Lázně).

chodců i na vliv stavebního a organizačního uspořádání komunikace. Mezi nejčastější faktory napomáhající zvýšené nehodovosti při přecházení chodců patří: n umístění přechodu v nepřehledných místech – na horizontu, za autobusovými zastávkami, v »záplavě« dalších informací (reklamy, výlohy, množství dopravního značení), popř. v místech, kde je chodec skryt za nějakou překážkou (zarůstající keře, domy apod.); n přechody přes dva nebo více stejnosměrných jízdních pruhů; n přechody přes příliš široké komunikace – chodec tráví na vozovce zbytečně dlouhou dobu. Odhalením těchto mnohdy nenápadných vlivů a následnou úpravou v lokalitě může dojít k výraznému zpřehlednění situace a vyjasnění rolí jak pro chodce, tak pro řidiče. To v konečném důsledku přispívá ke zvýšení jejich bezpečnosti. Posouzení bezpečnosti je vhodné svěřit kvalifikované osobě – specializovanému vyškolenému bezpečnostnímu auditorovi pozemních komunikací. [2] Cílem jeho práce je odhalit možná rizika bezpečnosti na pozemní komunikaci a v jejím okolí jak z pohledu chodce, tak řidiče. Výsledkem by měl být návrh doporučení pro úpravu jednotlivých lokalit za účelem zvýšení jejich bezpečnosti. NÁVRH ÚPRaV – ZÁSaDY Správný přechod pro chodce je takový, na kterém se chodec cítí bezpečně, ale jen do té míry, že je nucen sledovat provoz vozidel na komunikaci. Není žádoucí, aby si myslel, že je zcela chráněn, a stala se mu osudným chyba řidiče či technická závada

pře úp jed pře len ap pře mo

tat n c i ři n v dič n

pře na

už pr an se ran mu tém nis

PŘ Mě rok pe cí. ho oz níh

ky la

Dop

FOTO: AuTOR

• dopr • dopr • bezp ření • územ • dopr • gene • odbo

Obr. 2 Původní přechod pro chodce u knihovny.

20

Obr. 3 Nové řešení přechodu pro chodce u knihovny.

prosinec 2010

Vícepro in

ch mi maho ec ící

ěr-

e– ou

ditě upro vá

řit mu roho sti ak by dch

vý, en vosi mu da

010

PŘÍKLaDY Z maRIÁNSKÝCH LÁZNÍ Město Mariánské Lázně urazilo za poslední roky významný kus cesty při zvyšování bezpečnosti chodců při přecházení komunikací. Úpravy probíhají postupně od lázeňského centra až po okrajové části. Většinou jde o zkrácení délky přechodu a vložení středního ochranného ostrůvku. Vhodným příkladem je úprava křižovatky u knihovny v roce 2005, která znamenala výrazné zlepšení podmínek pro chodce

FOTO: AuTOR

přijíždějícího vozidla. Chodec nesmí při přecházení podlehnout falešnému pocitu bezpečí, čemuž někdy přehnaně »bezpečné« návrhy přechodů a dalších doplňkových opatření bohužel nechtěně napomáhají. Svým dětem radím, aby největší pozor při přecházení dávaly tam, kde by nebezpečí nejméně očekávaly, tj. na světelně řízených přechodech. Pro řidiče nesmí být správně vybudovaný přechod pro chodce překvapením. Stavební úprava mu musí napovědět, že není v obci jediný. Musí vidět chodce chystajícího se přejít přes komunikaci z dostatečné vzdálenosti, aby mohl předvídat jeho chování a podle toho zareagovat. Zastavení vozidla před přechodem pro něj musí být (pokud možno) přirozené. Správný přechod proto musí splňovat tato kritéria: n celková přehlednost situace pro chodce i řidiče (a mnohdy i pro cyklistu); n vzájemná viditelnost mezi chodcem a řidičem; n co nejmenší šířka komunikace v místě přechodu – zkrácení doby pohybu chodce na vozovce. Přechody i místa pro přecházení jsou využívány i za snížené viditelnosti. Mají být proto dostatečně osvětleny. Z řady mých analýz vyplývá, že významný podíl nehod se zraněním chodce se odehrává v časně ranních hodinách. Na způsob osvětlení musí být proto kladen velký důraz. Tomuto tématu se věnuje novelizovaný předpis Ministerstva dopravy TKP 15 [3].

Téma

Obr. 4. Dřívější stav lokality u spořitelny bez možností bezpečného přecházení.

na nehodovém přechodu. Původní přechod (obr. 2) na komunikaci šířky 14 metrů byl situován na »horizontu« těsně za frekventovanými trolejbusovými zastávkami. Stavební investice přinesla jak výrazné zkrácení přechodu na 2 x 4 metry a jeho nasvícení, tak posun zastávek (obr. 3). Nový přechod pro chodce přes Hlavní ulici u křižovatky s Tyršovou ulicí je dalším vhodným příkladem. Ještě nedávno tam nebyl žádný přechod. Intenzita automobilové dopravy dosahuje v lokalitě 18 tisíc vozidel denně. Nejbližší světelně řízený přechod byl vzdálen 110 m, a tak mnoho chodců riskovalo a přebíhalo přes 12 m širokou ulici mezi projíždějícími vozidly (obr. 4). V roce 2006 (obr. 5) došlo k vybudování nového přechodu pro chodce s vloženým

Literatura [1] ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací, Změna 1, 2010. [2] Bezpečnostní audit pozemních komunikací, Metodika provádění, Centrum dopravního výzkumu, 2006. [3] TKP 15 Osvětlování pozemních komunikací, MDČR, 2010. [4] Bartoš, L., Řezanka, O., Hovorka, J., Opatření ke zklidňování dopravy v Mariánských Lázních pohledem projektanta, Časopis Dopravní inženýrství 2/2006.

Obr. 5 Nový přechod pro chodce u spořitelny.

středním ochranným ostrůvkem. Úprava měla za cíl: n zkrátit dobu pobytu chodce ve vozovce a rozdělit přecházení na dvě fáze - tím si chodec vždy hlídá jen jeden směr jízdy; n upozornit řidiče v obou směrech jízdy, že vjíždí do místa, kde je nutno brát ohled na chodce; n znemožnit předjíždění v místě přechodu a tím eliminovat vysoké rychlosti jízdy. Zvýšení bezpečnosti pro chodce a přehlednosti pro řidiče je neoddiskutovatelné – stalo se běžnou praxí, že řidiči před přechodem přirozeně zastavují a nechávají chodce přecházet. V době dopravní špičky jich přes komunikaci přechází zhruba 250 za hodinu. Dnes si již málokdo vzpomene, že zde dříve žádný přechod pro chodce nebyl (viz obr. 4). SHRNUTÍ Pro zvýšení bezpečnosti při přecházení chodců přes komunikace existuje řada účinných a poměrně jednoduchých opatření. Proto není nutno pasivně čekat, až se v obci stane dopravní nehoda, ale vypracováním celkové koncepce přecházení přes komunikace ve spolupráci s odborníky a následnou realizací opatření riziku don pravních nehod aktivně předcházet. LUDĚK BaRTOŠ EDIP s.r.o.

dopravní inženýrství

Dopravní inženýrství • dopravní průzkumy všech druhů dopravy • dopravně inženýrská posouzení • bezpečnostní audity a návrhy opatření ke zvýšení bezpečnosti • územní plány • dopravní generely • generely cyklistické dopravy • odborné konference a semináře 2010 Víceprosinec informací najdete na www.edip.cz

Odborné publikace a časopis • Vydáváme recenzovaný časopis Dopravní inženýrství. Více informací najdete na www.dopravniinzenyrstvi.cz • Zpracováváme řadu Technických podmínek Ministerstva dopravy ČR z oblasti projektování a dopravního inženýrství. Časopis i publikace lze pohodlně zakoupit na www.koura.cz EDIP s.r.o., 8. března 20/12, 460 05 Liberec 21 tel./fax: 485 106 205, e-mail: [email protected], web: www.edip.cz

MO0001081

ho jší sti

bezpečné přechody

Téma

bezpečné přechody

U okružní křižovatky v Písečné nasvítili místa pro přecházení Když Písečná u Žamberka letos v září zabodovala se svou malou okružní křižovatkou v soutěži Cesty městy, ještě nikdo netušil, že Ing. Josef Zámečník, který stojí v čele obce od roku 1971 (!), získá v listopadu titul Starosta roku 2010.

a

KŘIžOVaTKa mÁ ROLI I V PROJEKTU BEZPEčNÁ CESTa DO ŠKOLY Součástí projektu jsou také místa pro přecházení s vloženými středními ochrannými ostrůvky umístěná v ramenech křižovatky – a tedy nikoliv klasické přechody se zebrou a definovanou předností chodců před vozidly. Vzhledem k nižšímu počtu chodců v této lokalitě starosta Ing. Josef Zámečník považuje zvolené řešení za odpovídající, kdy chodci i řidiči reagují na situaci v křižovatce. »Umístění přechodů s předností chodců těsně za křižovatkou s jedním jízdním pruhem snižuje bezpečnost a plynulost jízdy vozidel, když při odbočení zůstanou stát v křižovatce před přechodem. I chodci bez řidičského průkazu vědí, že nevstupují-li „na zebru“, nemají neomezenou přednost,« podotýká starosta. Ing. Leoš Jelínek k jeho slovům dodává: »Místa pro přecházení se obecně používají jako doplňkový bezpečnostní prvek k přechodům pro chodce. Případně se budují tam, kde jsou nižší intenzity dopravy a pěších, což byl případ i malé okružní křižovatky v Písečné. Na místech pro přecházení lidé bývají opatrnější a nezaměňují tam přednost pěších s „absolutní“ předností (často se snahou „změnit“ fyzikální zákony), jak to často můžeme sledovat u přechodů pro chodce. Specifikem míst pro přecházení v Písečné je to, že jsou (stejně jako vlastní křižovatka) samostatně nasvícena, což byl rovněž požadavek dopravní policie.«

Specifikem malé okružní křižovatky v Písečné bylo její začlenění do prostoru s ohledem na nutnost zachovat vzrostlý stoletý dub a respektovat jeho rozsáhlý kořenový systém.

22

n

termín realizace

červen–listopad 2008

n

náklady na reallizaci

9,3 mil. Kč (včetně DPH)

n

způsob financování

rozpočet Pardubického kraje

n

vnější průměr křižovatky

35,0 m

n

šířka asfaltové vozovky okruž. pásu

4,5 m

n

šířka dlážděného prstence ze žulové dlažby

2,5 m

n

průměr středového ostrova

21,0 m

šířka vjezdů do křižovatky

3,5–4,55 m

n

n

počet paprsků

3 (vesměs silnice III. třídy) + slepý sjezd k vodoteči + sjezd z přilehlé nemovitosti ZDROJ: CHLÁDEK A TINTĚRA, a. s.

Malá okružní křižovatka hraje roli i v projektu Bezpečná cesta do školy, který obec uskutečňuje. Bezpečná cesta do školy vede přes náves. Obec však chystá další úpravy u křižovatky, aby i nejmenší školáci mohli co nejbezpečněji chodit také tudy.

FOTO: šÁRKA BERGEROVÁ

čkoliv tato dopravní stavba stále budí diskusi i v samotné obci se 480 obyvateli, starosta je na ni hrdý a zůstává přesvědčen o tom, že čas ukáže, jak »kruháč« kromě přínosu pro zklidnění dopravy a zvýšení bezpečnosti chodců i celkového provozu pomohl také vyváženému, citlivému a komplexnímu uspořádání veřejného prostoru v centru obce. Na tom se ostatně rovněž shodla hodnotící komise soutěže Cesty městy, která křižovatce přiznala vítězství v kategorii Bodová řešení. Podle autora projektu Ing. Leoše Jelínka ze společnosti Chládek & Tintěra okružní křižovatka představuje významný orientační bod v obci. Navíc dokáže lépe reagovat na změny intenzit dopravy z jednotlivých směrů (třeba při uzavírkách v okolí a vedení objízdných tras touto křižovatkou). Při přebudování původní stykové křižovatky silnic III/31014 a III/31017 projektant spolu s obcí zvolil okružní křižovatku místo světelně řízené i proto, že by »klasická« se semafory v daných podmínkách postrádala význam, a to s ohledem na nižší intenzitu dopravy a vysoké pořizovací i provozní náklady světelné signalizace. »Kromě toho by neřešila rozlehlehlé a neuspořádané plochy, které by tak jako tak musely projít stavební úpravou, čímž by se rekonstrukce křižovatky stala mnohem nákladnější. Světelná signalizace by také obci přinesla nevzhledný „les“ stožárů a značek,« dodává Ing. Leoš Jelínek.

Malá okružní křižovatka v Písečné

STOLETÝ DUB ZůSTaL ZaCHOVÁN O okružní křižovatce se v Písečné začalo uvažovat už v roce 1993, od kdy se stala námětem hned pro několik studentských odborných prací a řešila se i v územním plánu. Proto prostorové nároky na technické řešení křižovatky byly v obci už dávno předem známy. Vždy se přitom počítalo se zachováním stoletého dubu, dnes již jediného, zato nepřehlédnutelného svědka kovárny, která v místě stála od roku 1883 do roku 1985. Dubu se přizpůsobila celá křižovatka včetně toho, že kvůli jeho rozsáhlému kořenovému systému se kolem něho vytvořilo co nejvíce nezpevněné plochy. Ostatně specifikem této křižovatky se stalo rovněž maximální využití ploch pro sadové úpravy, přičemž zelení jsou osazeny i směrovací ostrůvky. To vše umocňuje vesnický ráz prostředí. Zároveň to dokládá, že u malých okružních křižovatek není nutno masívně zpevňovat dokonce i nepochozí plochy, jak se často leckde děje s argumentací, že se tak přece usnadní údržba. Další výrazný prvek křižovatky v Písečné představuje pískovcový kříž, který byl ošetřen a přemístěn na důstojně upravené n a bezpečné místo v jejím sousedství. IVaN RYŠaVÝ

prosinec 2010

Evropská uniE

ROP Severozápad je tu i pro malé děti a školáky

Revitalizace kulturních domů, mateřských škol, modernizace základních a středních škol nebo dětských hřišť – i na tyto témata myslí Regionální operační program Severozápad v Ústeckém a Karlovarském kraji. Pro představu například projekty zaměřené na modernizaci základních a středních škol byly podpořeny dotacemi za více než 1,4 miliardy korun. „Jen za rok 2010 byla díky ROPu otevřena desítka projektů, které mohou děti využívat. Za uplynulé tři měsíce jsme dokonce byli u slavnostního otevření hned několika projektů, které dětem buď umožní moderní výuku nebo zpestří volný čas,“ uvedl předseda Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad Jiří Šulc. Vezmeme-li to po pořádku. V září, těsně předtím než děti usedli do školních lavic, byl v Litvínově otevřen modernizovaný kulturní objekt Citadale. Část z něj byla přestavěna pro potřeby základní umělecké školy. Hlavním důvodem pro stěhování školy byly nevyhovující podmínky, které měla ve svém původním sídle v Chudeříně. Přestavba přišla na 80 milionů korun, přičemž ROP Severozápad tento projekt podpořil 59 miliony korun. „Město se snažilo o přestavbu Citadely již řadu let. Teprve díky dotaci z ROP Severozápad se mohl projekt začít realizovat. Došlo k rozsáhlým stavebním úpravám, jinými slovy rekonstrukci objektu a vnitřního vybavení budovy dle požadavků odborníků,“ řekl starosta Litvínova Daniel Volák. Potíže se špatným technickým stavem objektu měl i dům Dětí a mládeže v padesát kilometrů

Nové zázemí mají v rekonstruovaném ústeckém Domě kultury i výtvarné dílny Domu dětí a mládeže.

Jedno z modernizovaných dětských hřišť v Chebu.

vzdáleném Ústí nad Labem. Z nevyhovující staré vily v Churchillově ulici se přestěhoval vprůběhusrpnaazářídonovězrekonstruovaných bloků C a D ústeckého Domu kultury. Projekt „Revitalizace domu kultury – část C, D“ vyšel na 178 miliónů korun, 85 procent nákladů bylo zaplaceno z evropských fondů. „V novém prostředí se dětem líbí. Jsem rád, že i u domu kultury budeme moci využívat sice menší, ale o to útulnější venkovní prostor, kde budeme mít dokonce malou pec a ohniště. Vlastními silami chceme opravit přírodní amfiteátr a do budoucna s městem plánujeme zrekonstruovat přilehlý park,“ říká ředitel domu dětí Jan Eichler. Děti mohou využívat několik kluboven, dva větší sály pro pohybové aktivity i divadlo s klasickým jevištěm a hledištěm, které jistě uvítají kroužky

se zaměřením na dramatickou tvorbu. Navíc se zde mohou konat různé přednášky nebo besídky. DDM má rovněž k dispozici keramickou dílnu i výtvarný ateliér. Dětem posloužil Regionální operační program Severozápad také v Chebu a to prostřednictvím projektu „Revitalizace zahrad mateřských škol v Chebu – I.“ Děti nejen z mateřinek si díky němu mají kde hrát. Zastaralé a opotřebené zahrady čtyř místních mateřských školek se změnily v moderní prostor pro hry a zábavu. Zahrady jsou upraveny tak, aby je i po uzavření mateřských školek mohli využívat rodiče s dětmi či předškoláci. Revitalizace zahrad mateřských škol v Chebu stála 35 milionů korun, z toho evropská dotace činila 32 milionů.

Předseda Regionální rady Jiří Šulc při otevření multifunkčního centra v Obrnicích.

MO001074-1

prosinec 2010

23

Evropská uniE

Příkladem efektivního využití dotace z Operačního programu Životní prostředí je nedávno dokončená stavba čistírny odpadních vod (ČOV) a kanalizace v délce 21,87 kilometru v obcích Dobrochov, Vranovice-Kelčice, Vřesovice a Výšovice na Prostějovsku.

n

FOTO: ARCHIV

Čtyři malé obce mají novou čistírnu Na novou čistírnu se mohlo připojit dohromady 2344 ekvivalentních obyvatel.

koorDinovAnÝ posTup Dobrochov, Vranovice-Kelčice, Vřesovice a Výšovice kvůli koordinovanému postupu a snadnějšímu přístupu k evropským penězům vytvořily Svazek obcí ČOV Výšovice. Náklady na celý projekt dosáhly přibližně 150 mil. Kč, z čehož příspěvek Fondu soudržnosti Evropské unie byl 97,8 mil. Kč (65 %). Další prostředky poskytl Státní fond životního prostředí ČR – 5,8 mil. Kč (4 %). Obce přispěly částkou 41,4 mil. Kč (28 %) a Krajský úřad Olomouckého kraje 5 mil. Kč (3 %). »Svazek si vzal na spolufinancování projektu úvěr, který bude splácet po dobu 20 let. Dotace nám přicházely postupně, vždy po vyúčtování konkrétních nákladů,« uvedl předseda Svazku obcí ČOV Výšovice Jiří Vincourek. Při tak velkém projektu se samozřejmě našly i drobné komplikace.

FOTO: ARCHIV

a novou čistírnu odpadních vod se připojilo dohromady 2344 ekvivalentních obyvatel. Díky moderní technologii se zlepšila jak kvalita vody, tak životního prostředí. Konkrétně umožňuje odstranit znečištění v množství 95,94 CHSKCr t/rok (chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodou, je mírou celkového obsahu organických látek ve vodě) a 45,64 t/rok NL (nerozpuštěných látek).

BYLY TAkÉ proBLÉMY »Nejčastěji jsme se potýkali s určitou prodlevou v příjmu prostředků a museli jsme se také vyrovnat s dočasnou finanční tísní. Tyto problémy se vyřešily díky vstřícnému přístupu dodavatele, místní stavební společnosti INSTA CZ a posunutí termínu plateb,« doplnil předseda Vincourek. Před schválením projektu bylo vyžadováno podrobné hodnocení dopadů a průběžné monitorování jeho realizace. »Stav-

ba, která byla úspěšně dokončena, splňuje přísné parametry jak pro provoz kanalizační sítě a čistírny odpadních vod, tak pro čerpání dotací z Evropské unie a Ministerstva životního prostředí. Zkušební provoz probíhá rovněž bez potíží. Už nyní je poznat, že voda je mnohem čistší, což dokládá zvýšený počet ondater v okolí. Bez kanalizace bychom si dnes jen stěží dokázali představit další rozvoj našich obcí,« uzavřel Jiří Vin/sk/ courek.

Město Kojetín zahájilo 1. 10. 2010 realizaci projektu se zaměřením na řízení lidských zdrojů na MěÚ Kojetín. Cílem projektu, do kterého budou zapojeni vedoucí pracovníci městského úřadu, včetně uvolněných členů zastupitelstva města, je zavedení moderních metod řízení lidských zdrojů a efektivního managementu na Městském úřadě v Kojetíně, rozvinutí profesionálních předpokladů řídících pracovníků úřadu a poskytnutí přehledu o nových trendech v této oblasti. Jednotlivé aktivity jsou orientované na provádění analýz stávajících vnitřních předpisů městského úřadu, k navrhování realizace postupů a činností, vedoucích ke zvyšování efektivity,

kvality a transparentnosti výkonu veřejné správy a racionalizace rozdělení kompetencí v rámci orgánů města, s důrazem na efektivnost. Tento projekt je nancován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a města Kojetína, přičemž podíl prostředků z ESF činí 85 % uznatelných nákladů. Jiřina Páleníková, tajemnice MěÚ Kojetín MO001090

24

prosinec 2010

Příloha

foto: archiv

pozemkové úpravy

Zatopený suchý poldr v katastrálním území Starého Města pod Landštejnem na Jindřichohradecku. Tato suchá ochranná nádrž byla vybudována jako společné zařízení v rámci tamních komplexních pozemkových úprav (k témuž více na str. 27).

Pozemkové úpravy: Přednost dostanou nejlépe připravení

o

becně lze říci, že objem peněz vynaložených na pozemkové úpravy se od roku 2006 stále mírně zvyšuje. Konstatuje to ministr zemědělství Ing. Ivan Fuksa, přičemž poukazuje na fakt, že mezi lety 2006 až 2010 se na pozemkové úpravy vydalo téměř 8 mld. Kč. Částky z jednotlivých zdrojů však byly v různých letech dost odlišné (viz tabulka na další straně). »Letos toto financování táhneme spíše z národních zdrojů, avšak na sumě 1,8 mld. Kč, která se celkem letos do pozemkových úprav vloží, se půlmiliardou korun významně podílí i Evropská unie,« dodává ministr. V ČR je zhruba 13 tisíc katastrálních území. Na kolika z nich již byly komplexní pozemkové úpravy dokončeny a na kolika z nich jsou rozpracovány? Pozemkové úpravy jsou ukončeny na přibližně 16 % výměry zemědělského půdního fondu, na dalších asi 9,5 % výměry jsou v současné době rozpracovány. Do konce roku 2017 plánují pozemkové úřady zahájit komplexní pozemkové úpravy na více

n

prosinec 2010

než 22 % výměry zemědělské půdy. Postup a rychlost zpracování návrhů pozemkových úprav ovlivňuje několik faktorů. Především je potřeba finanční zajištění. V letech 2004 až 2005 bylo peněz málo, proto se proces zpomalil. Je jasné, že na celém území České republiky nemůžou úpravy probíhat stejně rychle. Tempo určuje například historie dané oblasti, jelikož jiné jsou podmínky v pohraničí a jiné zase ve vnitrozemí, a dále třeba skutečný zájem vlastníků o řešení pozemkové držby. Důležitá je však také ochota samotných obcí zabývat se řešením problémů pozemkového vlastnictví, investovat do krajiny a v poslední době také věnovat se řešení protipovodňových opatření. Zpracování a schvalování návrhů pozemkových úprav je technicky, organizačně i finančně náročný proces, který je spojen s řadou administrativních rozhodnutí o nové podobě vlastnictví; vyžaduje proto přiměřeně dlouhé časové období. Podle údajů pozemkových úřadů za našimi sousedy rozhodně nezaostáváme, pozemkové úpravy například v Rakousku trvají i déle než u nás. To

foto: jan štembera

Kde pozemkové úpravy již proběhly, hodnotí je obce a jejich obyvatelé jednoznačně kladně. Pomohly vyjasnit vlastnické vztahy tak, aby všechny zúčastněné strany byly spokojené. Zároveň leckde umožnily zpřístupnit pozemky či vybudovat cesty. Ministr Ing. Ivan Fuksa zároveň vyzvedává i přesah pozemkových úprav do protipovodňové a protierozní ochrany.

Ministr zemědělství Ing. Ivan Fuksa: Pozemkové úpravy jsou jednou z mých priorit.

však nechci zdůrazňovat jako argument pro dlouhé termíny realizace. Hned po svém nástupu jsem řekl, že pozemkové úpravy jsou jednou z mých priorit, ať už v souvislosti s tím, aby vlastníci měli možnost nakládat se svými pozemky, nebo s ohledem na protipovodňová opatření, k nimž jsou

25

›

Příloha

pozemkové úpravy

› pozemkové úpravy často zásadním před-

stupněm a podmínkou. Ovšem také jsem řekl, že vzhledem k omezeným zdrojům přednost dostanou ti nejlépe připravení a ti, kteří budou ochotni zapojit vlastní investice nebo sehnat peníze i z několika různých zdrojů.

n Nemohlo by však tempo provádění pozemkových úprav být přece jen rychlejší? Řešení pozemkových úprav se výrazně zrychluje. Letos v únoru Ministerstvo zemědělství přijalo Plán činnosti pozemkových úřadů včetně potřeby finančního zajištění v letech 2010–2013, který předpokládá ročně provedení až 220 komplexních nebo jednoduchých pozemkových úprav na ploše přesahující 120 tisíc hektarů. Naplněním nového plánu se v průběhu tří let vyřeší minimálně čtvrtina prioritních pozemkových úprav. Je však třeba si uvědomit, že po roce 1989 se jednotlivé pozemkové úřady zaměřily především na řešení restitucí a urychlené zajištění podmínek pro hospodaření vlastníků na půdě. Až nyní se ke slovu dostávají především pozemkové úpravy, ať už komplexní či jednoduché. Cílem úprav je nejen vyjasnění vlastnických vztahů, ale také řešení problémů velkých vod či eroze, která zemědělskou půdu znehodnocuje. K polovině letošního listopadu již Ministerstvo zemědělství stačilo ukončit celkem 1083 komplexních pozemkových úprav na více než 475 tisících hektarech plochy (viz dolní tabulka). Celý proces se zrychlil až po roce 2003, s přijetím nového zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, který celou proceduru zjednodušil. Každý rok proto přibývá kolem stovky žádostí o komplexní pozemkové úpravy. Zájem mají především vlastníci pozemků na jižní Moravě a v jižních Čechách. n Existují i další možnosti, jak financovat pozemkové úpravy z jiných než z dosavadních zdrojů, či je alespoň částečně podpořit? Zdá se, že dosavadní zdroje v objemech posledních let vzhledem k plánu na nejbližší období dostatečně naplňují možnosti pozemkových úřadů. Obce se na spolufinancování společných zařízení dlouhodobě podílejí. Ukončená pozemková úprava vyjasní vlastnické vztahy pod budoucími společnými zařízeními a umožní obci, aby sama zajistila dotaci například z Programu péče o krajinu nebo Programu obnovy přirozených funkcí krajiny. Tyto iniciativní přístupy obcí proces dokončení pozemkové úpravy v daném katastru urychlí. Bohužel se někdy setkáváme s tím, že vedení obce považuje za samozřejmou povinnost pozemkového úřadu, že realizaci plánu společných zařízení okamžitě po schválení návrhu na vlastní náklady provede. Realizační

Ukončené pozemkové úpravy v roce 2010 (k 9. 11. 2010) počet

výměra (ha)

KPÚ

91

40 546,01

jPÚ

81

18 323,96 ZDroj: miniSterStvo ZemĚDĚLStvÍ Čr

26

Financování pozemkových úprav od roku 2006 (podle jednotlivých zdrojů v mil. Kč) Rok

VPS

Zdroje EU

PF ČR

ŘSD

MŽP

PPO

1 345

65

2

1 274

45

2

1 586

1

113

14

1 947

82

1

130

1

1 794

1 067

528

19

353

23

7 946

400

236

1

325

1

2 343

546

580

74

2007

699

277

153

77

1

2008

800

354

243

130

12

2009

630

870

217

102

2010*

700

500

380

3 375

2 581

700

680

plán 2011

Celkem

4

2006

CELKEM

Ostatní

137

4

* předpoklad do konce roku vysvětlivky: vPS – všeobecná pokladní správa; Zdroje eU – Program SaParD, oP Zemědělství, Program rozvoje venkova 2007–2013; Pf Čr – Pozemkový fond Čr; ŘSD – Ředitelství silnic a dálnic Čr; mŽP – ministerstvo životního prostředí Čr; PPo – protipovodňová opatření (prostředky čerpány na základě usnesení vlády Čr č. 1304/2006 Sb.; ostatní – další národní programy a zdroje, spoluúčast obcí, Správa železniční a dopravní cesty apod.

Aktuální stav provádění pozemkových úprav v ČR k 9. 11. 2010 Ukončené

rozpracované

výměra (ha)

KPÚ

1 083

475 239

jPÚ

2 224

196 561

237

55 332

372

58 376

celkem

3 307

671 800

1 011

406 570

2 529

963 898

% výměry ZPf

počet

Plánované do roku 2017

počet

774

15,7

výměra (ha

počet

výměra (ha)

351 238

2 157

905 522

9,5

22,6

vysvětlivky: KPÚ – komplexní pozemkové úpravy; jPÚ – jednoduché pozemkové úpravy; ZPf – zemědělský půdní fond ZDroj: miniSterStvo ZemĚDĚLStvÍ Čr

část je přitom výrazně dražší. Jako vzorový příklad spolupráce obce a pozemkového úřadu můžeme uvést obec Vlkoš v okrese Hodonín, kde společná zařízení postavili jak ze zdrojů pozemkového úřadu, tak samotné obce nejméně ze sedmi různých dotačních titulů. Kde je aktivní obec, tam se dokončení pozemkové úpravy daří mnohem lépe než tam, kde je přístup obecního zastupitelstva a starosty pasivní. n Jaké jsou průměrné celkové náklady na pozemkové úpravy? Neotevírají se v jejich snižování další možnosti, jak při stejném objemu peněz provést pozemkové úpravy na větším počtu katastrálních území? Ceny za zpracování návrhů pozemkových úprav se měnily pod vlivem vnějších okolností, jako byly novelizace zákona, nové metodické postupy, požadavky a potřeby vlastníků pozemků a zejména obcí. V roce 2000 to bylo 10 500 Kč za jeden hektar, v roce 2009 už jen 7700 Kč. Nejlevnější bylo zpracování návrhů v roce 2005, kdy stálo 6400 Kč. Pokles průměrné ceny v roce 2005 i v roce následujícím způsobil hlavně náhlý a neočekávaný deficit v zajištění financování pozemkových úprav ze státního rozpočtu. Firmy zpracovávající návrhy začaly nabízet ve výběrových řízeních výrazně nižší ceny, což se sice projevilo ve snížení průměrných nákladů na jeden hektar úprav, ale také vedlo ke snížení kvality prováděných prací. Ústřední pozem-

kový úřad proto zadal v polovině roku 2006 zpracování modelového příkladu ocenění pozemkové úpravy, podle něhož by se optimální průměrná cena měla pohybovat kolem 10 600 korun za jeden hektar. Podle zpracovatelů pozemkových úprav a profesních organizací hrozí, že nízká cena ovlivní kvalitu zpracovaného návrhu. Je to složitá problematika související se zadáváním veřejných zakázek při pozemkových úpravách, přibývají nabídky s výrazně nízkou cenou. Firmy slibují cenu o více než třetinu nižší, než je předpokládaná. Kvůli tomu tedy v současné době klesají ceny pozemkových úprav na nižší hladinu, než byla před pěti až deseti lety. n Kdo rozhodne, zda se v rámci KPÚ například vybuduje polní cesta, o kterou stojí obec či vlastníci pozemků, ale jejíž vybudování se může pozemkovému úřadu zdát příliš drahé a kvůli omezeným možnostem svého rozpočtu dá přednost například suchému poldru? Jaká společná zařízení mají dnes prioritu? Pozemkový úřad na základě schváleného návrhu po projednání se sborem zástupců a za jeho spolupráce stanoví postup realizace společných zařízení a dalších opatření vyplývajících ze schváleného návrhu. Přihlíží přitom k potřebám vlastníků pozemků a k finančnímu zajištění. Postup a priority při výstavbě společných zařízení tedy vyplývají z potřeb obce a sboru zástupců, samozřejmě s ohledem na finanční

mo pr vá po na ho let kte zd

n

ně ný aL

ře vzí sp

n

tod úp ný

mě po vrh Ús svý de ky st ma

K n

P

let so říz řen jí v Oc zem jek

PI

S I-TEC

Vám

ELEK Pia

Maji ele

Financová

Pia prosinec 2010

pro

je

0

)

Í Čr

06 ění pvat dle rona to vách ízež ůli ny ež

ho pup ch náků up ení záční

010

možnosti pozemkového úřadu. Co se týká protipovodňových opatření, jejich budování výrazně urychlilo usnesení vlády ČR, podle kterého mezi roky 2007 až 2013 půjde na tato opatření miliarda korun. Obce mohou nejlépe pomoci tím, že se budou podílet na zajištění všech potřebných podkladů, které jsou podmínkou zařazení do tohoto zdroje financování. Může se do tempa pozemkových úprav nějak promítnout převod správy drobných vodních toků pod jednotlivá povodí a Lesy ČR, k němuž dojde k 1. 1. 2011? K tomu není žádný důvod. Převod je dobře naplánován a ty subjekty, které mají převzít správu drobných vodních toků, mají se správou dlouhodobé zkušenosti.

n

n Co přinesl letos v dubnu vydaný Metodický návod k provádění pozemkových úprav a Technický standard plánu společných zařízení v pozemkových úpravách? Jsou to metodické materiály, které by měly přispět ke zlepšení kvality návrhů pozemkových úprav. Zejména v oblasti navrhování prvků plánu společných zařízení. Ústřední pozemkový úřad ve spolupráci se svými krajskými odbory uspořádal letos desítku pracovních seminářů pro pracovníky pozemkových úřadů i projektanty právě s tematikou výše zmíněných metodických materiálů. Závěry z těchto seminářů sou-

střeďuje Ústřední pozemkový úřad a zpracovatel metodik, a ti by je měli promítnout do finální podoby obou materiálů. n Vyhovuje současná legislativa komplexním pozemkovým úpravám? Co a proč by se v ní případně mělo změnit a jaké kroky v tom ministerstvo případně už podniká? V současné době Ministerstvo zemědělství v souladu s programovým prohlášením vlády připravuje hlubokou strukturální reformu resortu zemědělství a jeho institucí. Jedním z pěti bodů této restrukturalizace je i transformace Pozemkového fondu ČR sloučením s pracovišti pozemkového úřadu za vzniku Pozemkového úřadu ČR. Tato zásadní organizační změna s sebou samozřejmě přinese i nutnost úpravy zákona o pozemkových úpravách. Legislativní úprava se kromě nové organizační struktury bude týkat i aktualizace v oblasti procesu zpracování návrhů pozemkových úprav, protože Ústřední pozemkový úřad dlouhodobě soustřeďuje podněty v této oblasti. n Co byste vzkázal starostům obcí, na jejichž katastrech dosud komplexní pozemkové úpravy neproběhly? Pokud mají tyto obce zájem o provedení pozemkové úpravy v jejich katastru, je třeba kontaktovat příslušný pozemkový úřad a dohodnout se na dalším postupu. O pozemkovou úpravu může podle zá-

Příloha

kona požádat kdokoliv, pozemkový úřad žádost vyhodnotí a shledá-li naléhavost a účelnost důvodů za opodstatněné, zahájí řízení o požadovaných úpravách. Pozemkový úřad je povinen zahájit pozemkové úpravy vždy, když se pro ně vysloví vlastníci pozemků nadpoloviční výměry zemědělské půdy dotyčného katastrálního území. Často také k vyjasnění vlastnických vztahů popožene své občany obec. A pokud jde o osobní poselství: Tam, kde pozemkové úpravy proběhly, hodnotí je obce a jejich obyvatelé jednoznačně kladně. Pomohly k vyjasnění vlastnických vztahů tak, aby byly všechny zúčastněné strany spokojené. Díky řešení pozemkových úprav se často objevily i pozemky již zemřelých vlastníků a dědici mnohdy obnovovali dědická řízení, aby získali opomenutý majetek svých předků do vlastnictví. Tyto úpravy zároveň také leckde umožnily zpřístupnit pozemky či vybudovat cesty, stejně jako vznik digitální mapy s logickým a přehledným číslováním parcel. Výsledkem pozemkových úprav je nejen scelení pozemků, ale rovněž vytvoření nových přístupových cest, které nyní mohou místní, ale i návštěvníci, využívat. Přesah do protipovodňové a protierozní ochrany už jsem zmínil. Krátce tedy, pozemkové úpravy jsou jednoznačně dobrou n investicí do budoucnosti obce. ivan ryšavý

Když je polní komunikace nejen účelová, ale i hezká...

P

olní účelová komunikace v katastrálním území Staré Město pod Landštejnem na Jindřichohradecku byla letos v srpnu vyhlášena vítězem 4. ročníku soutěže o Nejlepší realizované společné zařízení roku 2009, a to v I. kategorii – Opatření ke zpřístupnění pozemků. Kromě toho jí ve stejné kategorii patří i Cena veřejnosti. Oceněný projekt se uskutečnil v režii Pozemkového úřadu Jindřichův Hradec, projektovou dokumentaci připravila jindřicho-

hradecká projektová kancelář WAY project, dodavatelem stavby byla společnost Lesostavby Třeboň. stát vše zaPlatil Podle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech náklady na pozemkové úpravy hradí stát. V případě Starého Města pod Landštejnem, jak uvedl ředitel Pozemkového úřadu Ing. Bedřich Bína, stát pokryl náklady

na zeměměřické práce, zpracování plánu společných zařízení, práce na vytvoření nového uspořádání pozemků a zpracování digitální katastrální mapy – to vše úhrnnou částkou 2,225 mil. Kč. Zaplatil i 1,1 mil. Kč za zpracování projektových dokumentací podle schváleného plánu společných zařízení a uhradil náklady 36,64 mil. Kč na jejich realizaci. Vlastní rekonstrukce polní účelové komunikace včetně souvisejících prací si vyžádala celkem 6,1 mil. Kč.

PIAGGIO Porter ELECTRIC vyklápìní korby do úhlu 45°

Spoleènost I-TEC Czech, spol. s r.o. Vám pøedstavuje verze ELEKTROVOZIDLA Piaggio Porter. Majitelem prvního elektrovozidla Financování: ÈSOB leasing, a. s.

Piaggio Porter Tipper ELECTRIC prosinec 2010

DODÁVKA

objem ložné plochy 3,5 m3

SKLÁPÌÈ - Piaggio Porter Tipper 1.3 16V - celková hmotnost 1850 kg - pohon: Electro - stejnosmìrný proud - vstupní napìtí 96 V

Cena uvedeného vozidla: od 549 500 Kè + DPH

se dodává ve verzích valník, sklápìè, dodávka a podvozek k dostavbì SKLÁPÌÈ

objem ložné plochy 3 m3

- výkon 10,5 kW - typ baterie: Dryfit Pb-Gel 6 V - 180 A - poèet baterií: 16 ks - nabíjeèka akumulátoru umístìna ve vozidle, 230 V / 3 kW - délka nabíjení 8 - 10 h

›

- rychlost vozidla 55 km /h - max. výkon (3 min) 18 kW - max. stoupavost 18 %

I-TEC Czech, spol. s r.o.

nástavba KOŠ-OVKA

PÚ ou jíž řaým ost ná

pozemkové úpravy

27 MO000984-1

Příloha

pozemkové úpravy

› rada zKušeného: nečeKejte jen

sPoKojeni jsou i cyKlisté Vítězná, 452,82 m dlouhá komunikace se napojuje na silnici II/152. František Schorný si na projektu cení hlavně toho, že zajistil řádné dopravní spojení do osad Dobrotín a Filipov, neboť je na ní už umístěno i dopravní značení. Kromě toho tudy vede cyklotrasa, dál zvyšující turistickou přitažlivost obce pod zbytky mohutného románského hradu a přímo na hranici s Rakouskem. Ing. Bedřich Bína vysvětluje, že v projektu šlo o rekonstrukci polní účelové komunikace včetně vybudování nového odvodnění

že prá slu

po bý vě zem za na len jak

foto: archiv

na stát! snažte se i sami! Nyní již bývalý starosta Starého Města pod Landštejnem František Schorný všem, kdo se teprve na pozemkové úpravy připravují, radí: »Stát nám opravdu hradil téměř vše – a také Pozemkový úřad Jindřichův Hradec vůči nám projevil nevšední vstřícnost i snahu, aby veškeré práce byly kvalitně odvedeny. Ale mají-li být pozemkové úpravy skutečně komplexní, obec by neměla trpně čekat, až co pro ni stát udělá, ale sama se by se měla na pozemkové úpravy aktivně chystat a předem zpracovávat vlastní podklady typu studií, záměrů apod.« Exstarostovu poklonu zpět do obce vrací za pozemkový úřad jeho ředitel Ing. Bedřich Bína: »Při řízení o pozemkových úpravách bývají s některými účastníky z řad vlastníků pozemků složitá jednání, což často vyústí v odvolání nebo i v žalobu proti správnímu rozhodnutí. Ve Starém Městě jsme však na žádný z těchto problémů nenarazili. Spolupráce se zástupci obce při správním řízení i realizaci jednotlivých projektů, stejně jako během propagačních akcí (návštěva ministra, při poradě pozemkových úřadů s ředitelem Ústředního pozemkového úřadu) byla příkladná.«

Polní účelová komunikace ve Starém městě pod Landštejnem, která triumfovala v soutěži O nejlepší realizované společné zařízení roku 2009, je dlouhá 452,82 metru.

a terénních úprav. Bývalý kamenný most nahradila mostní konstrukce z flexibilní ocelové konstrukce, přičemž profil mostu byl navržen na průtokové množství Q100 (stoletá voda) s půlmetrovou rezervou. Součástí stavby se stal také překlad sdělovacího kabelu ze vzdušného do podzemního vedení pod vnější hranu příkopu. Vegetační úpravy zahrnuly výsadbu dubu zimního, lípy srdčité a javoru klenu. Kromě této polní komunikace plán společných zařízení ve Starém Městě obsahuje i další podobnou komunikaci – a také suchou ochrannou nádrž (viz foto na str. 25). Pravda, obec podle Františka Schorného požadovala a nadále požaduje další společná zařízení (rekonstrukce komunikací), ale Ing. Bedřich Bína se jasně vyjádřil, že s dal-

šími polními účelovými komunikacemi se tam nepočítá. »Tyto navržené komunikace zůstanou jako pozemky ve vlastnictví obce, po nichž je zajištěna přístupnost pozemků jednotlivých vlastníků,« sdělil ředitel. Jak dále uvedl, také na Jindřichohradecku tempo a rozsah pozemkových úprav závisí na množství vyčleněných finančních prostředků. KPÚ se z podstatné části hradí z peněz přidělených Ministerstvem zemědělství a Ústředním pozemkovým úřadem. Vzhledem k charakteru okresu (problematika nedokončených přídělů) se tam významně čerpají též prostředky z rozpočtu Pozemkového fondu ČR. Na realizace společných n zařízení lze použít i peníze z EU.

n

a prvopočátku pozemkových úprav, ať už se mají provést kdekoliv, vždy musí stát vlastní iniciativa vedení obce. Myšlenku komplexního zpracování projektu nové vlastnické držby je nutné přenést nejenom na rozhodující většinu vlastníků dotčených pozemků, ale také na zemědělce, pro něž je půda základním výrobním nástrojem.

28

Základním argumentem pro takto pojatý přístup jsou právě opakující se škody na majetku občanů i obcí, ale také nedostatky v evidencích katastru nemovitostí, způsobené nedokončeným přídělovým nebo scelovacím řízením, stejně jako dodnes nepřístupné vlastnické pozemky polohově roztříštěné po katastru a mnoho dalších.

ch ve jin zá

ivan ryšavý

Příležitost se otevírá také protipovodňové ochraně obcí Česká venkovská krajina sužovaná hříchy minulého režimu, kdy její přirozená schopnost vstřebat náhlé přívaly deště byla násilně potlačena na úkor velkoplošného obdělávání, si sama již nedokáže poradit. Stalo se tak činností člověka a právě člověk musí usilovat o nápravu tohoto stavu. Jednou z možných cest jsou komplexní pozemkové úpravy, jejichž pořizovateli jsou pozemkové úřady Ministerstva zemědělství.

Ko Ná ne ča ne ty, ky, vá jso ko ní op či ný tel

PozemKy do vlastnictví obce Pozemkové úpravy lze charakterizovat jako zásadní změnu vlastnických práv v dotčeném území, jejímž cílem je nově prostorově a funkčně uspořádat pozemky, vytvořit podmínky pro racionální hospodaření na nich a navrhnout v krajině soubor tzv. společných zařízení. To jsou nové polní cesty, poldry, rybníky, meze, hráze a příkopy, které v protipovodňové ochraně obcí hrají nejvýznamnější roli. Ve srovnání s územním plánem je návrh pozemkových úprav projektem, vycházejícím z přesného polohového a výškového zaměření krajiny, ze sofistikovaných modelů odtokových linií a křivek, kde návrh veškerých opatření garantují osoby s příslušnou autorizací. Nejvýznamnějším prvkem návrhů pozemkových úprav je kromě přesného dimenzování a konkrétní lokalizace samotných opatření v krajině i skutečnost, prosinec 2010

J k s

MO

pro

se ce ce, ků

ku visí ropetví leka ně mch

KomPromis Pro Krajinu Návrh projektu pozemkových úprav ovšem není diktátem úředníků a projektantů občanům jednotlivých obcí. Vždyť právě oni nejlépe vědí, kudy dříve vedly úvozové cesty, kde se v krajině nacházely meze a remízky, kudy tekla při intenzivním dešti srážková voda. A právě tito občané, místní znalci, jsou kromě vedení obcí partnerem pozemkových úřadů a projektantů při zpracování pozemkových úprav. Veškerá navržená opatření v krajině, každou polní cestu, hráz či rybník schvaluje široké spektrum dotčených orgánů státní správy a rovněž zastupitelstvo příslušné obce. Návrh pozemkových úprav je možno také chápat jako široký kompromis mezi zájmy veškerých aktérů rozvoje venkovské krajiny. Ať už vlastníků pozemků, územních zájmů obce, zemědělských podnikatelů, až

n

ko čerořit ení zv. espy, ají

rh zeho deešušem esce st,

010

Jako součást pozemkových úprav vznikly kolem Brodku u Konice i záchytné příkopy s alejovými výsadbami.

Příloha

foto: archiv PoZemKového ÚŘaDU ProStĚjov

že jsou současně vypořádána vlastnická práva k pozemkům, na kterých jsou příslušná opatření navržena. A právě výkup či zajištění potřebných pozemků ve vhodných lokalitách často bývá neřešitelným problémem pro radnice většiny obcí. Pozemky určené v rámci pozemkových úprav pro výstavbu společných zařízení jsou vždy následně převedeny na příslušné obce a vlastníkům jsou přiděleny náhradní pozemky obdobné kvality, jako byly pozemky původní.

V Brodku u Konice v rámci komplexních pozemkových úprav byla vybudována i tato malá vodní nádrž. Je součástí komplexní ochrany intravilánu obce před extrémními povrchovými odtoky a transportem orniční vrstvy do zastavěného území.

po zájem státu pomoci nastolit přirozenou rovnováhu mezi zájmy člověka a potřebami současného venkova a krajiny. Přírodě ovšem nelze poroučet, srážková voda či nová polní cesta se nezastaví v pustém poli na hranicích katastru. Vodu je třeba zaústit do vodoteče, polní cesta se musí někde napojit. Projekty pozemkových úprav je proto nutné zpracovávat a řešit i z hlediska širších územních vztahů, například formou souběžného zpracování v katastrech více sousedních obcí. foto: archiv PoZemKového ÚŘaDU ProStĚjov

ži

pozemkové úpravy

Příležitost i závazeK Schválení návrhu pozemkových úprav a jeho zápis do katastru nemovitostí není jenom pouhým právním aktem, ale také obrovskou příležitostí a závazkem do budoucna. Cesta k realizaci konkrétních protipovodňových a dalších opatření je nastavena, pozemky jsou dány do vínku obce. Využitím nejrozličnějších dotačních titulů a finančních zdrojů je možné okamžitě přistoupit k realizaci navržených staveb. PříKlad z ProstějovsKa Příkladem nechť je obec Brodek u Konice na Prostějovsku. Obec nacházející se na úpatí Drahanské vrchoviny po dlouhá

léta potřebovala řešit protipovodňovou ochranu. Vlastními silami a prostředky to byl úkol nesplnitelný, proto se tam přistoupilo k řešení – provedení komplexních pozemkových úprav. Uskutečnily se v období let 1999–2004 na třech katastrech obce. Realizace prioritních protipovodňových opatření následně proběhla v letech 2006–2009 na celkové výměře 23 hektarů. Jde o vzájemně propojenou soustavu mezí, hrází, záchytných průlehů, příkopů, suchých poldrů a vodních ploch, doprovázených výsadbou zeleně a zatravněním. Výsledek takřka desetileté práce je zřetelný, voda zam člověka již neohrožuje, naopak se stala přirozenou součástí jeho života, cílem jeho procházek, místem nových pohledů do krajiny. Celkové náklady ve výši 46 mil. Kč byly hrazeny z národních i evropských dotačních titulů, u nichž je základním předpokladem provedení pozemkových úprav. Zdali je cesta budování protipovodňových opatření na základě provedených pozemkových úprav správná, posoudí zřejmě až n následující generace. jiří KoudelKa ředitel Pozemkového úřadu Prostějov

Agentura NKL Žofín s.r.o. ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR

109. ŽOFÍNSKÉ FÓRUM Setkání primátorů a starostů měst a obcí ČR Praha, Palác Žofín 13. prosince 2010 od 13,00 hod. Vystoupí Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj ČR, Radek John, ministr vnitra ČR, František Vavera, státní tajemník a náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu a legislativu, Tomáš Tesař, náměstek ministra životního prostředí – sekce ochrany přírody a krajiny a další. Přihlášky na www.zofin.cz

Změna programu vyhrazena!

MO001087

prosinec 2010

29

Správa a rozvoj

v

obci s téměř osmi sty obyvatel poblíž Poděbrad od letošního jara úspěšně funguje bytový komplex Senior Park, který navzdory názvu není určen jen příslušníkům nejstarší generace, ale například i mladším lidem s určitým postižením, stejně jako invalidním důchodcům hledajícím bydlení bez bariér a s kvalitním zázemím.

Prostorná multifunkční společenská hala v Senior Parku v Sokolči má 130 m². Prakticky identická hala je také v Luštěnicích.

Zajištěna je i domácí zdravotní péče na základě předpisu praktického lékaře. Náklady za tyto služby jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a patří mezi ně zejména pomoc a dohled při podávání medikamentů, injekční podávání léků apod. i převazy po operačních zákrocích, úrazech a dalších drobných poraněních.

FOTO: ARCHIV

vládne domácí atmoSféra Hovoříme-li o »bytovém komplexu«, pak pod tímto pojmem v Sokolči nehledejme obří zařízení pro stovky klientů, kteří v něm ztrácejí orientaci a jménem znají nanejvýš své nejbližší sousedy. Společnost Senior Park, a. s., která se výstavbě těchto penzionů věnuje, sází na domácí atmosféru, intimitu a útulné a přívětivé prostředí. To je dáno i tím, že klienti si mohou svá obydlí zařídit vlastním nábytkem a přinést si do nich vše, na co jsou zvyklí. Také celkové pojetí přízemní stavby obdélníkového půdorysu, vytvářející rozměrné atrium o 1000 m², dává jasně najevo, že zde bude bydlení zcela jiného druhu než v unifikovaných pokojích připomínajících hotel či nemocnici. V klasicky zděné budově je 22 bytů 1 + kk (34 m²) a 2 + kk (48 m²), vesměs s koupelnou se sprchovým koutem či vanou a s WC a s přímým vstupem do atria. Mohou být obývány jednotlivci, manželskými dvojicemi či dvěma samostatnými osobami. Klientům slouží společné prostory, jako multifunkční společenská hala, místnost služeb nebo zimní zahrada.

příležitoSt pro aktivní Seniory Jaroslav Plesník, zakladatel společnosti Senior Park, připomíná, že tato zařízení jsou určena aktivním lidem, kteří již nemohou bydlet ve svém domě, na jehož údržbu už nestačí silami, či se jim nechce podzim života trávit v anonymním paneláku. Podle jeho odhadu zhruba 30 % seniorů u nás má svou ekonomickou situaci vyřešenu natolik, aby si bydlení tohoto druhu mohli dovolit. »Nemusí mít dopředu ani naspořeno. Mnozí naši klienti například pronajímají vlastní byt v Praze a z tohoto výnosu si financují svůj pobyt v Senior Parku. Jiní zase svůj původní byt nebo jinou nemovitost prodali, dalším na pobyt přispívají jejich děti apod.,« poznamenává Jaroslav Plesník. Ostatně dnes už i z leckterého důchodu lze v Sokolči uhradit měsíční nájem 4140 Kč za jeden pokoj bytu 2 + kk (měsíční nájem za celý byt 2 + kk činí zhruba dvojnásobek) a přidat k tomu dalších 3260 Kč za služby. Služby přitom nezahrnují pouze zálohy na energie či vodné a stočné, nýbrž také například drobný úklid, donášku nákupů, případně i léků, zajištění lékařské péče a kontaktů s úřady, individuální odvozy nejméně jednou za měsíc na specializovaná lékařská vyšetření či za jiným účelem – případně až do Prahy. Do ceny služeb je také zahrnuto využívání bezbariérového mikrobusu v majetku společnosti Senior Park při zájezdech, ale také vstup zdarma na veškeré kulturní a společenské akce v areálu zařízení.

Podobně jako Senior Park v Sokolči (na snímku) je koncipován i Senior Park v Luštěnicích na Mladoboleslavsku. Obdobně by měl vypadat další Senior Park, který se dostavuje v Hrádku nad Nisou. V Sokolči bude k areálu patřit i 11 řadových bytových jednotek.

30

dobrý partner obcí Senior Park v Sokolči je od letošního jara v pořadí už druhým penzionem svého druhu. První Senior Park byl otevřen loni v Luštěnicích na Mladoboleslavsku, další bude uveden do provozu za několik měsíců v Hrádku nad Nisou. Jaroslav Plesník se řídí filozofií budovat penziony v lokalitách, které mají dobré dopravní spojení s většími městy ve svém okolí. »Jako potenciál každé aglomerace se zhruba 100 tisíci obyvateli vidím vybudování jednoho Senior Parku,« říká. Nezastírá však, že ve svých plánech vychází také z toho, s jakou vstřícností se kde setká. Senior Park, a. s., se díky dohodě se společností RPG Real Estate chystá už napřesrok zahájit výstavbu penzionů na Ostravsku, svůj hledáček zaměřuje na okolí Brna a Olomouce a ráda by zakotvila mimo jiné i v oblasti mezi Prahou a Příbramí nebo poblíž Roudnice nad Labem. »Chápu, že obec například nemůže prodat své pozemky pod cenou. Ale když chce na „bohatém investorovi“ zjevně vydělat, pak z výstavby sejde,« konstatuje Jaroslav Plesník. Naopak nevylučuje možnost vytvořit s obcí sdružení, do něhož by samospráva vložila právě pozemek, zatímco společnost Senior Park by kromě svého know-how přinesla peníze na výstavbu penzionu. Po domluvě s obcí navíc lze v penzionu zajistit i několik míst pro její občany. Například v Sokolči už jedna místní starší obyvatelka v tamním Senior Parku spokojeně žije. »Penzion obci přináší ještě jednu přidanou hodnotu,« dodává starosta Sokolče Jiří Mráz. »Ještě více totiž rozvinul její kulturní a společenský život, protože mnohé a velmi atraktivní akce pro obyvatele Senior Parku jsou pokaždé zpřístupněny také všem nan šim občanům.« ivan ryšavý

prosinec 2010

MO001091

»Takový projekt obec ničím nezatíží, naopak jejím obyvatelům přinese pár nových pracovních míst. Díky projektu lze případně i zvelebit zanedbanou lokalitu a zcela jistě rozšířit v obci možnosti kulturního a společenského vyžití. Hlavně se však obec zviditelní jako místo, kde se dělá něco užitečného pro seniory,« říká starosta Sokolče na Nymbursku Jiří Mráz.

FOTO: ARCHIV

Senior park: proč ne i u vás?

pro

moderni_obe

Správa a rozvoj

-

če ře. ejně meod. ch

ara ho oni lší síse ch, mi

se dotíké nistí ájit lece sti d-

Vánoční svátky, příchod adventu, první vánoční výzdoba v obchodech a ulicích… čas, kdy každá obec, velká i ta nejmenší, chce svým občanům a návštěvníkům dopřát tu nejlepší vánoční výzdobu. Ale kde na to vzít v již tak napnutém rozpočtu obecní kasy? Právě v téhle chvíli vstupujeme do hry my, abychom vám pomohli vyřešit tuto nelehkou situaci.

roce at, av vova ost řidostit ad ka

Jsme česká rodinná firma a od roku 1992 vám pomáháme zdobit města a obce po celé republice. Známe potíže při financování výzdoby Dopřejte svému městu či obci tu pravou vánoční obcí a přicházíme s jednoduchým řešením – atmosféru a zároveň ušetřete v obecním rozpočtu, třeba na silvestrovský ohňostroj… pronájem vánoční výzdoby.

daiří rní mi ku na-

www.mkmont.cz MO001091

n

010

Tento program vznikal řadu let a opírá se o vaše potřeby a finanční možnosti. Proto jsme schopni vám nabídnout světelné dekory na lampy či osvětlení vánočního stromu za pouhý zlomek skutečné pořizovací ceny. Kromě toho ušetříte na údržbě, skladování a opravách. To vše máme na starosti my. Navíc můžete mít každým rokem zcela jinou výzdobu a nebude vás to stát ani korunu navíc. Zato občané a návštěvníci vašeho města budou každý rok překvapeni novou výzdobou.

prosinec 2010

moderni_obec_11_2010.indd 1

váš partner pro vánoční výzdobu

31 23.11.2010 11:17:46

Správa a rozvoj

jak (ne)humanizovat paneláky

Proto zdůrazňuji, že stanovená pravidla by měla být výsledkem konsenzu mezi místními obyvateli, odborníky a zástupci úřadu, který bude následně na respektování dohody dohlížet. A měla by být natolik obecná, aby dávala dostatečný prostor pro invenci při vytváření detailů.

V posledních letech přibývají na sídlištích panelové domy, u nichž nastal viditelný posun od betonové šedi k pestrým barvám. Ne všude je však barev používáno citlivě a vyváženě.

pozitivní příklad z plznĚ První vlaštovkou mezi českými městy se může stát Plzeň. Tamní útvar koncepce a rozvoje města se přiklonil k názoru architektů považujících filmové hrdiny, plameňáky nebo kopretiny zpodobněné na fasádách za devastaci veřejného prostoru a rozhodl se nechat si zpracovat estetickou studii – zatím pro sídliště Slovany. Jak ovšem podotýká ředitelka tohoto útvaru, nepůjde o závaznou směrnici, ale pouze o doporučení. A přesvědčit majitele, aby své paneláky nehyzdili kýčovitými obrázky nebo obřími reklamami, nebude snadné. Většinu místních obyvatel koneckonců sporné malby na fasádách nijak nepobuřují. Na tomto místě se musím důrazně ohradit proti tvrzením, že při »humanizaci« panelových sídlišť se nedá nic pokazit, neboť hůře už vypadat nemohou. A tudíž, že hledání výše nastíněného konsenzu postrádá smysl. Nasadíme-li panelákům pseudobarokní klobouky, zničíme slovy kunsthistorika Rostislava Šváchy to, co je na sídlištích aspoň trochu zajímavé, trochu kulturní. To znamená jejich geometrickou estetiku.

p

orevoluční hlasy volající po zbourání panelových »králíkáren« jako domnělých symbolů zvůle totalitní moci naštěstí nebyly vyslyšeny. Zaprvé, protože to bylo finančně naprosto nereálné. Zadruhé, jak si uvědomovali někteří prozíraví odborníci, nikdo by nemohl zaručit, že chyby, ke kterým došlo při hromadném budování sídlišť, by se znovu neopakovaly, byť na jiný způsob. A zatřetí, za těch deset, dvacet i více let se paneláky navzdory všem odsudkům staly pro řadu svých obyvatel skutečným domovem. Zvítězil zdravý rozum a města a obce se vydaly lidsky i ekonomicky přijatelnější cestou regenerace panelových sídlišť. V malém měřítku jednotlivých domů je to krok jednoznačně pozitivní jak z hlediska technického, tak psychologického. Zateplení fasády významným způsobem snižuje náklady na vytápění objektu. Nový plášť vyřeší i častý problém se zatékáním do bytů škvírami podél obvodových stěn. Uniformní šedivé paneláky také získají to, co postrádaly především: vlastní tvář. V tomto kontextu lze oprávněně hovořit o jejich humanizaci neboli polidštění.

Hledejme konSenzUS Při dobře míněném úsilí o »humanizaci« a individualizaci jednotlivých objektů se tak dostáváme z bláta do louže. V důsledku toho, že si vlastník každého domu smí na své fasádě dělat fakticky cokoliv ho zrovna napadne, není stereotyp nahrazován novou estetickou kvalitou, ale vizuálním chaosem. Proto se nabízí otázka, zda by místní samosprávy neměly urychleně začít schvalovat základní rámce limitující přípustné formy zásahů do vnější podoby domů. Pokud tak totiž neučiní, hrozí, že donedávna únavně šedivá sídliště se během pár let promění v pestrobarevný kýč. Chápu nicméně, že regulace tohoto typu bývají veřejností přijímány s nelibostí. Obzvláště v zemi, kde většina občanek a občanů ještě pamatuje léta, kdy se jednalo o nás bez nás.

O r Z p m

dv vB se sád dý ve sm

ne syr co žen

a jak paneláky HUmanizovat? V první řadě je dobré držet se při volbě barevných kombinací zásady, že méně může znamenat více. A uvědomit si, že brutalistickým panelákům sluší spíš decentní odstíny, které se navíc lépe snášejí s barevně odlišnými sousedy. Oč harmoničtěji a důstojněji působí ve srovnání s křiklavě barevnými panelovými domy na Zahradním Městě linie třináctipodlažních věžáků na strašnickém sídlišti Rybníčky oděných do nevtíravého bílého kabátu (viz obr. 2 a 3). I výrazné syté barvy mohou na panelácích vypadat elegantně, jak dokládá

de xe šes ké svý do du a u de diš čle

FOTO: AUTOR

nejČaStĚjší pocHybení Přesuneme-li ale pozornost od domů k sídlištním superblokům či celým obytným souborům, ukazuje se být estetický dopad humanizačních snah mnohem ambivalentnější. Kámen úrazu nevězí ve zcela pochopitelné snaze obyvatel vymanit svůj

dům z monotónní šedi a viditelně jej individualizovat, ale ve způsobech, jakými toho chtějí dosáhnout. Za nejčastější pochybení pokládám použití výrazných, přebíjejících se barev a/nebo pro fasády neobvyklých, »nepřirozených« odstínů, vytváření nesourodých barevných kompozic a vzorů nerespektujících tektoniku objektu. Takové úpravy jsou v příkrém nesouladu se strohostí funkcionalistické architektury, z jejíchž estetických principů se při výstavbě panelových sídlišť vycházelo. Důsledkem toho je, že takto »humanizované« paneláky vzhledově vůbec nezapadají mezi okolní budovy (viz obr. 1).

32

Obr. 2 Tři domy, tři styly: příklad vizuálního chaosu v Jahodové ulici na sídlišti Zahradní Město.

prosinec 2010

MO001086

Obr. 1 Dům – voják na stráži? Možná. Parodie na funkcionalistickou architekturu v každém případě.

pro

Správa a rozvoj

se ce arlafaru ou em de popabo nu al-

Obr. 3 Ojediněle puristicky a s ohledem na harmonii celku regenerované panelové domy v ulici Pod Strání v pražských Strašnicích. Ze vzdálenosti, z níž byla pořízena tato fotografie, si jen stěží povšimnete, že dům v popředí – na rozdíl od zbytku řady – »humanizací« fasády zatím neprošel.

dvanáctipatrový dům v Pomořanské ulici v Bohnicích. Architektu Martinu Riegerovi se tam podařilo nápaditým rozčleněním fasády do kontrastních bílých a červenohnědých polí docílit optického zmenšení a oživení objektu, tedy jeho polidštění v pravém smyslu slova. V případě nástaveb zpravidla platí, že nejpovedenější bývají ty, které zohledňují syrový výraz původní stavby a snaží se na ni co nejplynuleji navázat, tak, aby bylo dosaženo celkového souladu. Jedním z nejzdařilejších příkladů převedení této myšlenky do architektonické praxe je dvoupodlažní nástavba na původně šestipatrovém panelovém domě v Přeštické ulici v Hostivaři. Zároveň tato realizace svým prostým bílo-modro-šedým řešením dostála i druhému základnímu předpokladu úspěšné humanizace: jednoduchosti a uměřenosti při volbě barevného provedení. Vystouplé hmoty nástavbových schodišť pak nejenže nápaditým způsobem člení jinak jednolitou severní stěnu domu,

rapaboť ledá batoch To

baůže icny, išěji panie ém ho

010

MO001086

nedá

prosinec 2010

FOTO: AUTOR

by nídu, honá, nci

Obr. 4 Odbornou veřejností oprávněně oceňovaná nástavba na panelovém domě v Praze-Hostivaři.

ale navíc vytvářejí v sídlištním prostředí tolik prospěšný rozlišující znak – zapamatovatelnou, ne však samoúčelnou ikonu (viz obr. 4). neopovrHovat, ale poUČit Se z cHyb Panelová sídliště nikdy nebyla a nejspíš ani nebudou vysněným ideálním bydlením. Vykazují ale některé kvality, kterých tradiční městské čtvrti s blokovou zástavbou nedosahují. Díky dostatku volného prostoru, obvykle čistějšímu ovzduší a množství veřejné zeleně představují zajímavou

Sdělte nám své náměty, dotazy Jaké máte zkušenosti ve vašem městě s humanizací panelových domů z hlediska barevnosti fasád? Napište nám, s čím z našeho doporučení nesouhlasíte. Kontakt je: e-mail: [email protected].

alternativu pro ty, kteří sice chtějí bydlet ve městě, ale trochu stranou velkoměstského shonu na dosah příměstské přírody. Každopádně jsou lépe uzpůsobená pro život rodin s malými dětmi. Neměli bychom jimi proto plošně opovrhovat, ale poučit se z chyb minulosti. Například takový Žižkov, dnes jedna z nejžádanějších rezidenčních čtvrtí v Praze, byl už v meziválečném období zatracován funkcionalisty a později komunistickými architekty, kteří shodně volali po jeho asanaci a nahrazení novými obytnými soubory vybudovanými v souladu se zásadami Aténské charty. Nebyla by to škoda? Pokud se stejně jako já domníváte, že ano, protože by se tím nenávratně ztratil osobitý půvab Žižkova, jeho genius loci, pak vězte, že jej mají i panelová sídliště. A neuvážené humanizační snahy by jej n mohly navždy zničit. martin veSelý sociální antropolog www. praguewatch.cz

33

Správa a rozvoj

komplexní řešení dešťové vody pro města a obce

M ¤

Problematika hospodaření s dešťovou vodou z různých důvodů zajímá stále více nejen majitele rodinných domů kvůli možnosti využívat vodu na zahradě nebo v domácnosti, investory pro úspory za poplatky stočného, ale i samotná města a obce.

FOTO: ARCHIV

Sestava boxů Azura na stavbě obchodního centra.

Pohled dovnitř sestavené galerie vsakovacích boxů WAVIN Q-Bic.

34

geologickými podmínkami (vysoká hladina podzemní vody, nepropustné /jílové/ geologické struktury aj.) nejsou vhodné pro realizaci vsakovacích galerií, je možné navrhnout jednu retenční nádrž nebo jejich soustavu. Retenční nádrže snižují odtokové maximum, prodlužují dobu odtoku a tím pozitivně působí na navazující kanalizaci. Neméně důležité jsou pozitivní dopady na ČOV nebo vodní tok, kde je kanalizace zaústěna. Pro investory (obce a města) je při realizaci nových kanalizací, případně rekonstrukci stávajících systémů nejdůležitější finanční náročnost projektu. I přes ekonomickou podporu z fondů EU zůstává řada projektů jen na papíru a realizace se oddaluje. Využití vhodných geologických podmínek pro zasakování, vytváření retenčních objektů, úspory plynoucí z menších dimenzí (cena potrubí, menší výkopy a transport zeminy apod.), to vše může mít pozitivní finanční dopad na stavbu, a tím se přiblíží realizace n celého projektu.

Děk úsp

lUkáš mejzlík WAVIN OSMA, s. r. o.

prosinec 2010

MO001013-1

předpoklady pro návrH zaSakování Hlavním předpokladem pro návrh zasakování jsou vhodné hydrogeologické podmínky, které musí v místě navrženého vsakovacího systému (tzv. vsakovací galerie) prokázat hydrogeologický průzkum s vsakovací zkouškou ve hloubce uvažovaného dna galerie. Mezi další nezbytné vstupní údaje patří: velikost odvodňované plochy s koeficientem odtoku (například asfalt 0,9 x nespárovaná dlažba 0,6), návrhová intenzita a doba deště, bezpečnostní faktor. Ve spolupráci s řešitelem projektu je firma Wavin schopna bezplatně zpracovat návrh a rozpočet včetně komplexní technické podpory. Pro lokality, které svými

p a

Vsakovací systém tvořený vsakovacími boxy WAVIN Q-Bic – u stavby skladových prostor.

FOTO: ARCHIV

jak Se zbavit »problematické« dešŤové vody Neméně důležitý efekt správného hospodaření s dešťovou vodou je vliv zasakované vody na stav zásob podzemní vody. Je obecně známo, že trvale dochází k poklesu zásob podzemní vody. S tímto problémem se potýká nejen Česká republika, ale téměř každý stát. V době, kdy se neustále rozšiřuje zastavěné území, a tím pádem vzrůstá odtok na úkor přirozeného zasakování vody, je možnost infiltrace dešťové vody do horninového prostředí přímo na místě jejího spadu pozitivním příspěvkem do vodní bilance krajiny. Během posledních let se stále více setkáváme s extrémními projevy počasí, které nebyly dříve tak časté. Přívalové deště vyvolávající lokální povodně

(například Novojičínsko, Jesenicko v roce 2009) nestačí přirozeně vsakovat do půdy, ale povrchově odtékají do recipientu a nepodílejí se na obnově půdní vláhy ani zásob podzemní vody. Zasakování je nejideálnější způsob, jak se »problematické« dešťové vody zbavit, nezpůsobovat škodu na majetku a pozitivně ovlivňovat vodní bilanci krajiny. Pro komplexní řešení dešťové kanalizace (návrhu zasakovacích objektů) se můžete obrátit na zástupce firmy WAVIN OSMA, s. r. o.

FOTO: ARCHIV

i

nvestice na dešťovou, potažmo jednotnou kanalizaci včetně čistírny odpadních vod (ČOV), tvoří v rozpočtech měst a obcí významnou položku dosahující až stovek milionů. Úspory v této oblasti se pak mohou, při vhodném řešení, pohybovat i v řádu desítek milionů korun. Opatření, která mohou vést ke snížení nákladů u stávající kanalizace (nevyhovující kapacita) nebo pro nové projekty kanalizace (menší dimenze), jsou vítána.

WAV pro

Správa a rozvoj

y

MODERNÍ ¤E·ENÍ

pro vodovody a kanalizace

h

Kanalizační potrubí a šachty

-

na eopro nach vé ím zady ce

Bezvýkopová renovace starších a pokládka nových vodovodů, plynovodů a kanalizačních potrubí

zakci ční ou ktů upro tů, na ny ční ce

Vsakovací boxy pro hospodaření s dešťovou vodou

Děkujeme všem zákazníkům společnosti WAVIN OSMA s.r.o. za podporu při úspěšném startu naší společnosti a přejeme krásné a klidné vánoční svátky. Rudeč 848, 277 13 Kostelec nad Labem Tel.: +420 326 983 112, Fax: +420 326 983 110 [email protected], www.wavin-osma.cz

010

MO001013-1

n

WAVIN OSMA s.r.o. - výhradní obchodní zastoupení značek WAVIN, Ekoplastik a OSMA 35 prosinec 2010

Správa a rozvoj

N n

korupce se u nás vnímá stále ostřeji – i na vrub samospráv V žebříčku indexu vnímání korupce (index) mezi celkem 178 posuzovanými státy, vydaném letos 26. října, mezinárodní nevládní organizace Transparency International (TI) zařadila Českou republiku až na 53. místo. Hodnoty indexu se pohybují v intervalu od 0 do 10, přičemž nejvyšší hodnoty značí minimální míru korupce v dané zemi.

Č

esku byla přisouzena hodnota indexu 4,6. V těsném závěsu za námi je Jihoafrická republika, ale před námi ze zemí bývalého sovětského bloku například Maďarsko či hlavně Polsko (viz tabulka vpravo). Index vnímání korupce přitom rovněž odráží korupci na úrovni místních samospráv tak, jak ji vnímají podnikatelé, analytici a rizikoví manažeři. Reflektuje dvě silně korelující veličiny – frekvenci korupce (frekvenci korumpovaných osob a množství úplatků) a celkovou hodnotu nákladů na korupci ze strany korumpujících.

trend? rycHlý SeStUp dolů... Ve srovnání s minulým rokem si letos Česká republika pohoršila o významných 0,3 bodu. Během let 2002–2008 se přitom v naší zemi zlepšila hodnota indexu z 3,7 na 5,2. V roce 2009 se však již opět zhoršila, a to na 4,9, a v současné době sestupný trend pokračuje. Takové skokové zhoršení korupční situace je ve světě pro rok 2010 příznačné jen pro Českou republiku, Řecko, Maďarsko, Itálii, Madagaskar, Niger a USA. Skutečnost, že vnímání korupce je v Česku skutečně stále ostřejší a negativnější (a to i na úrovni územních samosprávných celků) a že nejde o pouhý »výmysl« Transparency International, dokládá i dokázaná negativní korelace mezi mírou vnímání korupce v dané zemi a objemem přílivu přímých zahraničních investic (jak uvádí tvůrce indexu TI prof. Lambsdorff ). Loni ve srovnání s předchozím rokem došlo v České republice ke zhoršení stavu korupce a poprvé od roku 2002 rovněž k narušení nepřetržitě se zlepšující tendence korupční situace. zájem inveStorů o ČeSko kleSá K velké škodě místních samospráv to odpovídá i zákonitému loňskému snížení přílivu přímých zahraničních investic do České republiky. Za celý rok 2009 příliv přímých zahraničních investic klesl o více než polovinu na 52,2 miliardy korun ze 110,1 miliardy o rok dříve (což bylo provázeno zhoršením indexu vnímání korupce o hodnotu 0,3). Příliv přímých zahraničních investic do Česka letos po loňském poklesu směřuje jen opticky k lepšímu, když se v prvním pololetí téměř zdvojnásobil na 80,2 miliardy korun (analýza Ministerstva průmyslu a obchodu – MPO). Jde sice o velmi slibnou

36

hodnotu, nicméně největší položku (v první polovině letošního roku) představují, jak potvrzuje MPO, reinvestované zisky, inkasování splátek z dříve poskytnutých úvěrů zahraničními mateřskými společnostmi. Základní kapitál v první polovině roku 2010 v rámci přímých zahraničních investic do České republiky dosáhl hodnoty pouze 6,9 miliardy korun – což také odpovídá zhoršující se korupční situaci u nás. Snížený zájem investorů o naši zemi lze mimo jiné spatřovat v právním prostředí (dlouhotrvající soudy a správní řízení) při netransparentnosti rozhodování úředníků státní správy a samosprávy. Investoři jsou velmi citliví rovněž ke korupci při žádostech o bankovní úvěry. HloUpí a »vĚrní«, Či radĚji SebevĚdomí a inteligentní? To vše se umocňuje obsazováním pracovních pozic ve veřejné správě a v bankách na základě toho, co zmiňuje sociolog Pavol Frič: »Lidé inteligentní jsou nahrazováni lidmi věrnými. Fungování korupčního systému závisí na důvěře a je lepší důvěřovat raději hloupému, ale věrnému, než inteligentnímu, o jehož věrnosti mám pochybnosti.« Takové prostředí a svízelné situace, v nichž se kvůli němu často ocitá, investor samozřejmě vnímá velmi negativně. Obsazování pracovních pozic »věrnými«, leč často nepříliš kvalifikovanými úředníky na úrovni územních samosprávných celků pochopitelně nemusí vždy a všude nutně vést ke korupci. Jenže investorům vadí také průtahy v řízeních či neschopnost rozhodnout vůbec. Letos v říjnu zveřejněný index vnímání korupce tedy znamená rovněž výzvu pro samosprávy, jimž lze doporučit, aby kromě pochopitelné maximální snahy o transparentnost při veřejných zakázkách také dbaly o profesionalitu svých úředníků – pokud možno nezávislých na politických tlacích a parciálních zájmech. Stejně tak lidská závist by neměla úředníkům při rozhodování a úvahách zatemňovat mysl. Nejpříznačněji lze vše shrnout citátem G. B. Shawa: Když jsme se naučili létat v povětří jako ptáci a plout ve vodě jako ryby – zbývá nám jedin né! Naučit se žít na Zemi jako lidi. aleš pacHmann doktorand Policejní akademie ČR

Z letošního žebříčku indexu vnímání korupce Pořadí

Stát

Index

1.–3.

Dánsko

9,3

1.–3.

Nový Zéland

9,3

1.–3.

Singapur

9,3

4.–5.

Finsko

9,2

4.–5.

Švédsko

9,2

Německo

7,9

Velká Británie

7,6

Polsko

5.3

... 15. .... 20. ... 41. ... 50.–52.

Maďarsko

4,7

53.

Česká republika

4,6

54.–55.

Jižní Afrika

4,5

Slovensko

4,3

Itálie

3,9

... 59 – 61 … 67. … 69.–72.

Rumunsko

3,7

73.

Bulharsko

3,6

75.–77.

Čína

3,5

75. –77.

Řecko

3,5

Indonésie

2,8

Rusko

2,1

Somálsko

1,1

…

N tál GA pre RE V nov mo lika nár na sklo 180 výv mo leto na K pro odp Kor pin. těm ulož vac řeš přís sled s o

… 110.–115. … 154.– 163. … 178.

ZDROJ: TI

Postavení ČR v žebříčku indexu vnímání korupce Rok

Index

Umístění

Počet zkoumaných zemí

2010

4,6

53.

178

2009

4,9

52.–53.

180

2008

5,2

45.

180

2007

5,2

41.–42.

179

2006

4,8

46.–48.

163

prosinec 2010

pro

Správa a rozvoj

Nové kontejnery na veletrhu zaujaly Na významném enviromentálním veletrhu IFAT ENTSORGA 2010 v Mnichově se letos prezentovala také společnost REFLEX Zlín, s. r. o. V expozici, v níž do dálky dominoval průhledný nasvícený zvon, se mohli návštěvníci seznámit s několika novinkami v sortimentu stacionárních a podzemních kontejnerů na tříděný odpad. Zaujal například sklolaminátový kontejner o objemu 1800 l se spodním výsypem, jehož vývoj navazuje na předchozí menší model o objemu 1100 litrů, který byl letos na jaře oceněn GRAND PRIX na veletrhu FOR WASTE v Praze. Konstrukčně je kontejner připraven pro sběr biologicky rozložitelného odpadu ve venkovních prostorách. Korpus kontejneru je ze dvou skořepin. Mezi vnitřním a venkovním pláštěm je mezera 40 mm, ve které jsou uloženy ocelové součásti vyprazdňovacího mechanismu a zároveň je zde řešeno odvětrávání, které umožňuje přístup vzduchu, redukci plynů a následného zápachu. Dna kontejneru s otvory pro cirkulaci vzduchu jsou

překryta mřížkou pro oddělení bioodpadů od případného výluhu odtékající tekutiny a odpařování. Jelikož mají o tyto kontejnery velký zájem města, začínají ve vývojovém centru Reflexu Zlín připravovat podobný kontejner o objemu 3200 litrů. Další novinkou, představenou v Mnichově je sklolaminátový kontejner na sklo. Kontejner zvonového tvaru o objemu 2500 litrů je vybaven kompletní zvukovou izolací včetně tzv. zpomalovačů, které zabraňují volnému pádu lahví či sklenic na dno. U tohoto výrobku bylo poprvé pro německého zákazníka ALBA Berlín aplikováno na boku průhledné okno ke kontrole naplnění kontejneru obaly. Pro holandskou firmu Meerlanden byl vyvinut oranžový sklolaminátový kontejner na sběr plastových obalů se čtyřhrannou základnou. Kontejner má dvě verze speciálních vhozů s možností uzamykání. Rovněž u tohoto výrobku byla aplikována průhledná okna. Novinkou v sortimentu podzemních kontejnerů byla verze pro ko-

munální odpad s vhazovacím válcem a elektronickou jednotkou se čtecím zařízením čipových karet. Pro dekorativní část tohoto kontejneru bylo použito tropické dřevo. Na IFAT bylo rovněž vystavena nadzemní část zcela zapuštěného kontejneru s kovovým vhazovacím sloupkem a horní podlahou v imitaci trávy. Jedná se o design připravený pro město Most. U výrobku s obchodním názvem CITY podzemní kontejner je originálním způsobem řešena bezpečnostní bariéra proti nechtěnému pádu do šachty v době vyprazdňování kontejneru. Tato konstrukce je levnější než bezpečnostní podlaha a zvýhodňuje tak cenu finálního podzemního kontejneru. Výrobek je dodáván zkompletovaný jako celek včetně polyesterové šachty, jejíž instalace do země není v místě mimo inženýrské sítě nákladná. Již první měsíce po veletrhu ukázaly, že prezentace na veletrhu byla pro společnost REFLEX Zlín úspěšná a vystavené novinky návštěvníky zaujaly. - rz -

J: TI

010

Výrobní areál REFLEX Zlín, spol. s r. o.

prosinec 2010

37 MO001089

Životní prostředí

Když pracuje 30 bilionů bakterií Zatím spíše v soukromém sektoru se u nás uplatňuje unikátní americká technologie biologického čištění odpadních vod a tekutých odpadů. Určitě by nalezla své místo i ve školních kuchyních, kde by už nebylo nutné odpadní potrubí pracně mechanicky čistit, případně k tomu používat tlakovou vodu. slovakia, který zajišťuje i hygienický dozor projektu BioAmp, říká: »Každých 24 hodin přístroj nadávkuje přesně dané množství tablet do kultivační nádrže. Do ní se napustí voda a bakterie se systémem provzdušňování a míchání 24 hodin kultivují. Jde o pět jejich přesně určených kmenů, přičemž tablety obsahují i nutrienty, látky potřebné pro množení bakterií a stavbu jejich buněčných stěn. Po 24 hodinách se mikroorganismy vypouštějí do odpadního potrubí, lapač tuku, jímky či systému čistírny odpadních vod (ČOV). Bakterie poté ihned začnou pracovat. Například v potrubí odstraňují usazené organické látky, čímž se trubky uvolní a vyčistí od organických úsad, a následně osídlí stěny trubek. V konečném výsledku tedy jde o naprostou eliminaci patogenních a hnilobných mikroorganismů, které by se tam mohly nalézat.« Na to už přišly některé restaurace, ale také velké závodní kuchyně, které si instalací technologie nejen pojistily funkčnost a průchodnost odpadního potrubí, ale také zcela eliminovaly zápach, který se z odpadního systému dříve šířil do kuchyně i přilehlých prostor. Navíc tak mají zaručeno snižování znečištění odpadních vod.

FOTO: ARCHIV

pĚt KMenů BaKterií Technologie, která v USA vznikla před patnácti roky, totiž dokáže vpravit do odpadní vody už aktivované, živé a produktivní bakterie. Vše začíná v jednoduchém přístroji BioAmp, který se instaluje na zeď a ke své činnosti potřebuje pouze přívod vody, elektrickou síť o napětí 220 V a napojení do odpadního systému. Přístroj o výšce 0,75 metru obsahuje zásobník na granulovaný bakteriální substrát ve formě tablet, dávkovací zařízení, kultivační nádobu, čerpadlo, počítačovou a řídicí jednotku a technologii určenou pro přívod vody a odtok do odpadního systému. Těchto jednotek lze v případě potřeby instalovat u jednoho klienta i více. Počet zařízení je přitom dán stupněm znečištění odpadních vod, denním průtokem a délkou zdržení odpadních vod v odpadním systému. MUDr. Daniel Havránek, obchodně technický manažer společnosti NCH Czecho-

Dva přístroje BioAmp umístěné u usazovací nádrže velké podnikové chemické čistírny odpadních vod na Litoměřicku.

38

dvĚ ZÁsadní přednosti Základním rozdílem vůči jiným prostředkům pro biologické čištění je tedy systém kultivace mikroorganismů před jejich vypuštěním do odpadních systémů a skladba bakterií, kterou technologie BioAmp používá. Bakterie produkují pět typů enzymů, které umí štěpit tuky, bílkoviny, cukry, papír, zbytky zeleniny i produkty živočišného metabolismu. Společnost NCH, jako výrobce a nositel této technologie, tvrdí, že tablety BioAmp produkují řádově tisíckrát více bakterií než jiné přípravky. Zařízení totiž každý den naráz vypouští 30 bilionů bakterií. Další předností technologie je, že je funkční jak za přístupu kyslíku, tak bez něho, stejně jako to, že používané mikroorganismy mají podstatně odolnější vůči nepříznivým vlivům v odpadních systémech, ať už je to teplá voda či nepříznivé pH. Mikroorganismy optimálně pracují v rozmezích 4–55 °C a 4–9 pH. Každou bakterii samozřejmě lze zničit dezinfekčními prostředky, horkou vodou či vysoce kyselým nebo zásaditým prostředím. Technologie BioAmp tomu čelí jak tím, že bakterie se dodávají do systému pravidelně každý den, tak tím, že se rychle množí a každé 2–3 hodiny se jejich počet až zdvojnásobí. Případné ztráty jsou tedy ihned nahrazovány šiky nových bakterií.

M zv tř

v

60 ao sn no hle pr ní FOTO: ARCHIV

B

iologické čištění odpadních vod využívá fakt, že bakterie, s jejichž pomocí funguje, nemají zažívací trakt, a proto nejprve musí všechny organické látky rozložit na základní stavební jednotky, než je použijí pro svůj metabolismus. Problémem bývá, že bakterie se dodávají nikoliv ihned aktivní, nýbrž ve formě spórů, tedy ve stavu, který jim umožňuje dlouhodobé přežití v nepříznivých podmínkách. Po vypuštění do odpadní vody či odpadního systému spóry běžně potřebují 6–8 hodin, než se bakterie probudí k životu a začnou plnit svou úlohu. Technologie BioAmp, kterou letos do Česka přinesla společnost NCH Czechoslovakia spol. s r. o., však biologické čištění posouvá ještě o kus dál.

e p

Technologie BioAmp se uplatní i u obecní čistírny odpadních vod. Snímek je z jedné menší obce poblíž Brna.

poMoCníK i pro šKoLní KUChynĚ Protože technologie BioAmp udržuje odpadní cesty průchozí, čisté a bez zápachu, je vhodná i pro školní kuchyně. Jenže obce jako zřizovatelé základních a mateřských škol s dopady doznívající hospodářské recese zvlášť pečlivě hlídají své výdaje a napjaté jsou též provozní rozpočty škol. A tak ve školních kuchyních přetrvává pracné mechanické čištění odpadních potrubí, případně se přibírá na pomoc tlaková voda. »I když se ve školních kuchyních vaří zpravidla jen jednou denně a jsou uzavřeny o víkendech, svátcích a prázdninách. bakterie si v každé funkční kuchyni pro sebe vždy najdou dostatek potravy. Naše technologie funguje v obdobném kuchyňském provozu, kde udržujeme průchozí dvě odpadní větve, vždy za pomoci jednoho přístroje BioAmp. Jedna větev měří 400, druhá asi 250 metrů. Za celou dobu, co v zařízení působíme, nebylo nutné odpady ani jednou mechanicky čistit kvůli zanesení organickými látkami či tuky,« poznamenává MUDr. Daniel Havránek, podle něhož se technologie uplatní v každém stravovacím provozu, kde se připraví 100 a více jídel denně. Systém BioAmp může úspěšně fungovat i pro ČOV, kalová pole, přečerpávací stanice, usazovací nádrže, zadržovací jímky atd. Zápach z nich totiž leckdy okolí značně obtěžuje. Navíc, jak uzavřel Ing. Dan Pazdírek, obchodní ředitel společnosti NCH Czechoslovakia, ČOV výrazně ušetří za odvoz kalů, neboť jejich množství se nasazením tech nologie BioAmp podstatně snižuje působen ním mikroorganismů. ivan ryšavý

prosinec 2010

pL Vý na Plz těž »Te ma nit at Jen zá ne ma

je kro vý ga níh me n s j nm s ni n nv nu z

ná me op ge ním je mě a p en za tj. pro

re v Ve ný en

pro

í é

Ě dhu, ce ch renaak né ří-

aří ny tedy gie zu, ve, mp. rů. neky mi Hatní ři-

vat nitd. bek, holů, ch be-

n

010

energetický management pro města a obce Města a obce – nejen v České republice – stojí před velkou výzvou v oblasti hospodaření s energií, tj. jak ve snižování spotřeby energie, tak ve zvyšování energetické soběstačnosti.

v

první dekádě nového tisíciletí vzrostly ceny energie (centrálního tepla a zemního plynu) o zhruba 60 % a tento nárůst citelně zasáhl i městské a obecní rozpočty. Samosprávám se navíc sníží příspěvek na výkon přenesené působnosti pro rok 2011 o 17,6 %. Proto musejí hledat způsoby a opatření, jak optimálně provozovat svůj majetek a snižovat provozní výdaje. pLZeŇ JiŽ MÁ svÉ oCenĚní Význam energetického managementu na úrovni měst a obcí dokládá i ocenění Plzně za projekt Energ.etický TERČ v soutěži E.ON Energy Globe Award ČR 2010. »Tento projekt je zaměřen na energetické manažerství základních škol s cílem ovlivnit chování uživatelů budov těchto škol, a tím snížit jejich energetickou náročnost. Jen za rok 2009 se díky tomu v plzeňských základních školách uspořila energie za více než 1 milion Kč,« zdůrazňuje energetický manažer města Plzně Ing. František Kůrka. Zavedení energetického managementu je systémovým a investičně nenáročným krokem. Cílem je postupné dosahování významných úspor energie a zlepšení organizace práce v rámci městského či obecního úřadu. Důsledný energetický management má následující přínosy: n stabilizace spotřeby energie a souvisejících výdajů, n města platí pouze za energii, kterou skutečně spotřebují, n inventarizace odběrných míst a příprava na jejich konsolidaci, n včasné odhalení havárií, černých odběrů, n užívání budov energeticky vhodným způsobem. Na rozdíl od technických, často investičně náročných opatření se energetický management zaměřuje především na organizační opatření, a umožňuje tak dosahování energetických úspor až do výše 30 % s minimálními vstupními náklady. Klíčovou otázkou je sledování spotřeby energie v minimálně měsíčních intervalech, její vyhodnocování a přijetí vhodných opatření. Navíc pozice energetického manažera je po úspěšném zavedení systému plně finančně nezávislá, tj. vydělá si na sebe z uspořených finančních prostředků za energii. reKonstrUKCe BUdov v BrnĚ-novÉM LísKovCi Ve většině měst a obcí neexistuje jednotný systém sledování spotřeby všech druhů energie ve všech budovách a zařízeních prosinec 2010

v majetku města. »Pravidelné týdenní sledování spotřeby energie, vyhodnocování a provádění následných nízkonákladových opatření nám umožnilo po rekonstrukci budovy snížit spotřebu energie pod úroveň doporučenou energetickým auditorem,« zdůrazňuje Jan Sponar, investiční technik městské části Brno-Nový Lískovec. Od roku 2000, kdy městská část uskutečňuje energetické manažerství, se stala ukázkovým příkladem rekonstrukcí budov v majetku města v nízkoenergetickém standardu. Mnohdy je velmi těžké prosadit rekonstrukce budov města v nízkoenergetickém standardu, protože investice je vždy vyšší, než když budova pouze splňuje požadované hodnoty normy. Pokud ale do výpočtu zahrneme střízlivý nárůst cen

Energetický management Je to soubor opatření, jejichž cílem je efektivní řízení a snižování spotřeby energie. Jde o uzavřený cyklický proces neustálého zlepšování energetického hospodářství, který se skládá z následujících činností: n měření spotřeby energie, n stanovení potenciálu úspor energie, n vypracování energetického plánu a realizace opatření, n vyhodnocování spotřeby energie a účinnosti realizovaných opatření, n porovnávání velikosti úspor předpokládaných a skutečně dosažených, n aktualizace energetických koncepcí, energetických plánů města a akčních plánů. Pro tyto účely společnost PORSENNA o. p. s., zprovoznila aplikaci, jejíž funkce lze bezplatně vyzkoušet na webu www.energetickymanagement.cz.

Neplaťte

energie (ve výši 3 % ročně), je návratnost takové rekonstrukce nižší proti rekonstrukci splňující požadavky normy. V neprospěch rekonstrukce podle požadavků normy hovoří zvyšující se ceny energie. K odpovědné práci je energetickému manažerovi potřeba vytvořit přijatelné podmínky. Proto je dobré neomezovat jeho výkon jen na jednu osobu, ale sestavit »tým energetického manažera«, který je složen z pracovníků úřadu i podřízených institucí, tak, aby jejich spolupráce pokryla veškerou agendu související s využíváním energie. evropa podporUJe MĚsta s UdrŽiteLnoU enerGetiKoU Covenant of Mayors, neboli Úmluva starostů a primátorů, je aktuální iniciativou Evropské komise. Členové této iniciativy se přihlašují k cíli snížit své emise CO2 do roku 2020 výrazněji, než stanovuje EU; ta se zavazuje snížit emise CO2 o 20 % do roku 2020 proti stavu v roce 1990. Výhodou zapojení do této iniciativy je členství v celoevropské síti progresivních měst v oblasti ochrany klimatu (v současné době má Covenant of Mayors již přes 2100 členů z více než dvaceti evropských zemí) a větší možnost zapojení se do evropských projektů udržitelné energetiky. Města, která systém energetického managementu již zavedla, mohou nejen dlouhodobě snižovat svoji závislost na externích dodavatelích energie a stabilizovat provozní výdaje, ale pomocí energe-tického plánu mít koncepční a finanční výhled, jak svoje budovy a zařízení provozovat v nejlepším energetickém standardu. V praxi již první inventarizace odběrných míst odhalí nemalé finanční úspory, kdy je možné např. nastavit výhodnější odběrové sazby, či zrušit odběrná místa, která dlouhodobě n nespotřebovávají energii. JarosLav KLUsÁK PORSENNA o. p. s.

za energii

více

Přínosy energetického managementu

» Kompletní přehled o spotřebě a výdajích za energii a vodu » Možnost porovnání spotřeby fakturované a skutečně naměřené » Včasné odhalení havárií a černých odběrů » Stabilizace provozních výdajů města » Podklady pro dlouhodobé plánování úspor energie

než musíte

Proč používat SW e-manažer

» Uživatelsky přátelské prostředí » Licence pro neomezený počet uživatelů » Bezpečnost uložených dat » Nepřetržitý zákaznický servis » Základní nástroj energetického managementu

Software e-manažer

» Oddělené sledování spotřeby (elektřina, zemní plyn, teplo, voda, veřejné osvětlení, energie z obnovitelných zdrojů) » Výstupy v podobě přehledných tabulek a grafů ve volitelném časovém rozlišení » Pasportizace budov » Inventarizace odběrných míst pro sdružený nákup energie » Připravenost pro napojení na inteligentní měřidla s automatickými odečty www.porsennaops.cz, e-mail: il [email protected], @ tel.: t l 241 730 336

MO001084

ií

Životní prostředí

ti k t www.energetickymanagement.cz

39

ManageMent

Rovné příležitosti – výzva a šance, nebo jen nutnost? Žijeme ve 21. století, Česká republika je členskou zemí Evropské unie, udržujeme pracovní kontakty se svými evropskými kolegy. Připadá nám proto naprosto normální, že každá moderní vzdělávací instituce zabývající se vzděláváním dospělých nabízí programy zaměřené na problematiku rovných příležitostí žen a mužů. Nejsou však tyto vzdělávací aktivity jenom formalitou, splněním toho, co je politicky »in«?

JaKÉ ReÁLnÉ VÝHODY ZÍSKÁ ZaMĚStnaVateL? Jednou z primárních výhod je splnění povinností, které zaměstnavateli ukládá zákon, především zákoník práce. Zaměstnavatel je plně zodpovědný za prevenci diskriminace na pracovišti. Současný stav, kdy české soudy řeší kauzy tohoto typu zřídka, nebude trvat věčně. Vysvětlovat si to tím, že je všechno v pořádku a že jde o uměle vyvolávané pseudoproblémy, je velmi krátkozraké. Spíše jsme jako evropská země ještě nedospěli a dočasně řešíme jiné, »důležitější« problémy. Zaměstnavatel, který odstraní stereotypy při výběru nových uchazečů o zaměstnání, zvýší svoji atraktivitu v očích vysoce kvalifikovaných zájemců, kteří mají za sebou často zahraniční pracovní zkušenost. Diskriminující projevy vnímají citlivěji a argument, že »se to zde takhle dělalo vždy a byl klid«, na ně působí odrazujícím dojmem. Zákonitě si položí otázku, co dalšího »tam tak funguje«, a začnou hledat osvícenějšího zaměstnavatele, neboť mají co nabídnout. Nediskrimační atmosféra napomáhá lepší spolupráci ve smíšeném kolektivu, zlepšuje pracovní morálku a zvyšuje loajalitu k zaměstnavateli. Necitlivý přístup k problému rovných příležitostí, například v otázce odměňování, zvyšuje napětí v pracovním týmu a snižuje možnost efektivního rozdělení pracovních úkolů podle skuteč-

40

Ilustrační foto: sundayPhoto

R

ovnost příležitostí spočívá v první řadě v rovnosti šancí. Řada údajů ukazuje, že reálná rovnost má u nás více či méně významné trhliny, před kterými často strkáme hlavu do písku a máme tendenci vše zlehčovat. Možností, jak tento přístup změnit, je zaměřit se na kvalitní vzdělávání v oblasti rovných příležitostí žen a mužů, které bude kvalifikovaně pracovat s výchozími postoji cílové skupiny. Co by tedy mělo motivovat zaměstnavatele k tomu, aby jeho zaměstnanci byli v oblasti rovných příležitostí žen a mužů proškoleni a aby reálnou rovnost implementovali do běžné praxe? Do oněch malých, zdánlivě nedůležitých rozhodnutí, jejichž demokratický charakter jako lakmusový papírek ukáže, že si na rovnost příležitostí jen nehrajeme?

Rovné příležitosti nejsou zbožím, na něž by se mělo čekat ve frontě s předem určeným pořadím podle pohlaví či rasy,

Pro reálnou změnu postoje k otázce rovných příležitostí je lepší volit menší počet jasných a konkrétních cílů. ných schopností. V neposlední řadě hraje roli dobrý mediální obraz dané instituce. Důvěryhodnost radnice, která je mediálně napadena za nedodržování principů rovných příležitostí, klesne a nedůvěra veřejnosti vůči takovému úřadu se promítne i do jiných oblastí, ať už jde o skutečné či pouze domnělé selhání jednotlivce. UMÍMe DObře VZDĚLÁVat I V tÉtO ObLaStI? Zdálo by se, že stěžejním zájmem vedoucích úředníků územních samosprávných celků bude absolvovat takové vzdělávací akce, které jim pomohou prosazovat rovné příležitosti žen a mužů do praxe, a zajistit tento typ vzdělávání i svým podřízeným. Jaká však je realita v této oblasti vzdělávání úředníků? Analýza získávaných výstupů (například z evaluačních dotazníků vyplňovaných účastníky kurzů) občas přinese překvapují zjištění. Proč se vzdělávání o problematice rovných příležitostí mužů a žen občas účastníky z řad úředníků vnímá jako něco zbytečného a neužitečného?

Podle mého názoru můžeme příčiny tohoto pohledu rozdělit do dvou rovin. n První rovina má lidský rozměr. Porevoluční mediální snahy feministického hnutí, byť dobře míněné, byly vedeny způsobem, který velkou část populace odradil. Problematiku rovnosti příležitostí si veřejnost začala spojovat s obrazem žen nespokojených v osobním životě, které využívají »–ismus« jako zbraň proti mužům. To, že je okruh problémů, jimiž se zabývá koncept rovných příležitostí žen a mužů, mnohem širší a tradiční stereotypy mohou poškozovat i muže (třeba v péči o děti), se už nebere v potaz. Naše společnost tradičně chápe to, co je spojeno s maskulinitou, jako hodnotnější a nadřazené tomu, co je feminní. Nerovnost se stále ve velké míře vnímá jako něco, co je přirozené a dané. Zabývat se tím je tudíž zcela zbytečné. Vzdělávací aktivity jsou tedy často trpně akceptovány jako něco, co se »musí«. n Druhá rovina problému se týká otázky, co má vlastně vzdělávání úředníků v oblasti rovných příležitostí obsahovat. Ukazuje se, že aplikace obecných tezí do obsahu vzdělávacího programu tak, aby byly výstupy prakticky uchopitelné a následně realizovatelné účastníky kurzů v jejich běžném pracovním životě, je náročná. Omezit vzdělávání na seznámení s mezinárodními dokumenty a legislativou nezaručí, že se získané informace jakkoliv projeví v praxi. S tím pochopitelně souvisí i otázka, jakými metodami tohoto cíle dosáhneme. Vhodné je proto zařazování interaktivních metod do výuky, doplnění přednášky o základních legislativních pramenech i praktickými úkoly, které účastníci musí řešit. Z tohoto pohledu se jako nejvhodnější ukazují případové studie, kdy účastníci na více či méně reálných příkladech týkajících se problematiky (ne)rovných příležitostí navrhují sami správná řešení identifikovaných chybných rozhodnutí. ObecnÉ teZe neStačÍ Tradiční postoje české veřejnosti k otázce rovných příležitostí se nezmění přes noc. Vzdělávací aktivity by měly být postaveny na faktu, že pro reálnou změnu je lepší volit menší počet jasných a konkrétních cílů. Výstupem ze vzdělávací akce by mělo být zjištění, že účastník rozumí své roli a ví, které cíle a jaká opatření pro rovnost pohlaví může začlenit do svých pracovních plánů a své každodenní praxe. Měli bychom tedy respektovat to, že cílem naší společnosti je reálná změna, a nespokojit se s nekonkrétními tezemi, z nichž si osvícení účastníci vzdělávacích akcí musí pracně »vyzobávat« n to, co potřebují ve své praxi. Jana HaKLOVÁ Institut pro místní správu Praha

prosinec 2010

L e g i s L at i va

Nekonečný příběh jménem hazard

D

éle než dva roky se opakovaně zabýváme problematikou regulace hazardu. Z vyjádření starostů a primátorů jednoznačně vyplývá, jak moc jim a občanům vadí neustálé rozšiřování prostoru pro tuto nebezpečnou »zábavu«, ale přes nespočet jednání se situace nelepší. Hněv se snáší zejména na Ministerstvo financí, které povoluje videoloterijní terminály a kasina, často do míst, odkud se obcím podařilo vypudit výherní hrací automaty. Ministerstvo však namítá, že jinak nemůže, protože povolení jsou nároková. Obce opět říkají, že ministerstvo nerespektuje jejich stanoviska, ani obecně závazné vyhlášky. Někdy to vypadá tak, že si nerozumí samospráva se státní správou, a to ani v těch případech, kdy sídlí v jedné budově.

PŘÍPaD Z JaBLONCe NaD NisOU Dokládá to modelový případ z Jablonce nad Nisou, na němž jsme se pokusili vyjasnit si

sporná stanoviska a důvody neporozumění. Bohužel ani tentokrát nedojdeme k jasnému závěru. Radnice si veřejně postěžovala letos v říjnu, že město celkem pětkrát během dvou let nekompromisně odmítlo otevření herny v Lidické ulici přímo v centru Jablonce. Poslední ne řeklo letos v červenci. Herna však přesto na základě povolení Ministerstva financí zahájila provoz. Jablonečtí jsou rozhořčeni, že ministerstvo nedbalo na negativní stanovisko města a svým rozhodnutím popřelo jeho obecně závaznou vyhlášku o regulaci výherních hracích přístrojů. Herna se totiž nachází v menší než padesátimetrové vzdálenosti od speciální základní školy. První dotaz proto směřoval na náměstka ministra financí Ing. Tomáše Zídka, o kterém se rozhodně nedá říci, že by ho rozšiřující se počet míst, kde se provozuje hazard, těšil (viz rozhovor v Moderní obci číslo 3/2010, str. 38–39). Odpověď přišla obratem: »V tomto případě se jedná o kasino, které má ze zákona povinnost identifikovat každého návštěvníka už při vstupu, plní povinnosti dané zákonem proti praní peněz, a proto nebyla v těchto případech regulována vzdálenost od chráněných budov. Ministerstvo financí

Několik otázek pro ředitele odboru Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi Ing. Karla Koryntu: Proč jste povolili hernu v Jablonci poblíž školy, když se město k tomuto požadavku pětkrát vyjádřilo záporně? Nejde o hernu, ale o kasino, a to má jiný režim. Návštěvníci se při vstupu identifikují, takže se tam nemůže dostat nikdo mladší 18 let. Ochrana mladistvých je tak zaručena, není nutné dbát na to, že poblíž je škola. Výherní hrací přístroje, které jinak povolují obce, v tomto případě podléhají povolení Ministerstva financí. n Město ale nechtělo na uvedené adrese žádný hazard... Podmínkou pro kasino je, aby tam byla živá hra. To provozovatelé často obcházejí. Navíc jednoznačně požadujeme, aby doložili rozhodnutí stavebního úřadu, že provoz je zkolaudován pro tento účel. n To předepisuje loterijní zákon? To ze zákona možné není, pro nás je to ale pomůcka, abychom rozlišili hernu od místa se zvláštním režimem, což jsou restaurace, kde je vymezeno místo na hraní. n Kdo tedy o tom rozhoduje? My to požadujeme. Stává se, že když provozovatel kolaudaci nezíská, a my to nepovolíme, je situace dost vyostřená, provozovatel podává rozklad a případ musí řešit komise. Naštěstí nás ve věci kolaudačních rozhodnutí vždy podržela, byť to bývá provozovatelům trnem v oku. n V případě Jablonce jste také měli toto kolaudační rozhodnutí? Ano, měli, jinak by tam herna nebyla. Když máme v rukou kolaudační rozhodnutí, nemáme jinou možnost než hernu povolit. (Pan ředitel ukazuje listinu datovanou 4. 7. 2010 s názvem Kolaudační souhlas, který se vydává na užívání stavby a je dokladem stavebních úprav pro změnu užívání části stavby, kde v Jablonci n. N. vznikla provozovna Sportbaru se sázkovou kanceláří.) n

prosinec 2010

Smí obec zakázat už existující hernu, pokud se porušuje zákon, veřejný pořádek? Obec takovou možnost nemá. To můžeme udělat my na základě dvou důvodů: Je prokazatelně narušován veřejný pořádek, nebo se provoz nachází 100, resp. 50 metrů od chráněných budov, a vše je doloženo záznamy policie. n Víte o nějakém případu, kdy byla herna zrušena na základě vámi uváděných dvou důvodů? Jsou vedena různá správní řízení, na jejichž základě nebylo už povolené nové zařízení. Ale případ, kdy by se zrušilo celé herní místo, asi neznám. n V jakém stadiu je nyní návrh nové legislativy? V Poslanecké sněmovně je náš návrh novely loterijního zákona, podle kterého se mají značně posílit pravomoci obcí. Mají se vyjadřovat ke všem žádostem o zřízení herních míst s tím, že my budeme respektovat jejich obecně závazné vyhlášky. Měly mít pravomoc vyčlenit místa, kde se nebude moci hazard provozovat vůbec, což může být i celá obec. Navrhovali jsme, aby novela nabyla účinnosti 1. 1. 2011, ale to už se evidentně nestihne. n Jak podle vašich poznatků obce využívají možnosti požadovat poplatky za videoterminály? Mohou požadovat za každý přístroj jeden až pět tisíc korun čtvrtletně. Většina obcí využívá této možnosti v maximální míře. n Obce ovšem říkají, že příjem z hazardu by neměl být prostředkem k plnění obecní pokladny, spíš by měl sloužit jako nástroj, který znesnadňuje jeho provozovatelům život. Obce mají tendenci svalovat na nás leccos, ale my nemáme zbytí, zákon je nárokový. Cestu bych viděl v určité samoregulaci, kdy budou provozovatelé rozumní a budou se snažit obci v co největší míře vyhovět. Samosprávy by naopak měly chápat, že jde o byznys, který chce logicky expandovat. /on/ n

rozhodně nebojkotuje snahu město o regulaci hazardu ani neobchází vyhlášky. V případě, že stavební úřad zkolauduje budovu jako hernu (kasino) a žadatel splní formální náležitosti, Ministerstvo financí podle současné nevyhovující legislativy povolení vydat musí. Pokud si v Jablonci zkolaudovali kasino vedle školy, tak jim asi ministerstvo nepomůže, protože herny jako takové nepovoluje a je nefér to prezentovat jako problém státu.« PROBLÉM s KOLaUDaCÍ Kolaudace je příčinou vzniku kasina? A ministerstvo herny nepovoluje? Na další dotaz, zda to má znamenat, že město mohlo zabránit vzniku kasina tím, že by je nezkolaudovalo, a zda kasino je stavba, která se musí vždy předem kolaudovat, přišla od Ing. Tomáše Zídka následující odpověď: »Podle toho, co mi vždy vysvětlují na státním dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi, to tak je. Často se stává, že po nás město chce, abychom zakázali hrací automaty, třeba proto, že na nich hrají mladiství nebo dochází k narušování veřejného pořádku apod. Ale přitom především obec může z těchto důvodů zavřít celou hernu. My tuto možnost tak snadno nemáme. Je to celé dost absurdní. Obce povolují herny a kasina a my přístroje uvnitř podle § 2 zákona o loteriích. Takže při povolování přístroje vždy požadujeme kolaudaci provozovny jako herny nebo kasina… A přitom se většina obcí tváří jako že oni nic, všechno jen ministerstvo… Je to jako kdyby obec povolila otevření pekárny a pak chtěla po státu, aby tam zakázal péci rohlíky, protože to lidem okolo vadí…« Náměstek Zídek ještě dodává, že problém vnímá jako závažný, proto se Ministerstvo financí dlouhodobě snaží o změnu legislativy tak, aby obce mohly rozhodovat o povolení nejen videoloterijních terminálů, ale i sázkových her v kasinech. »Vláda již schválila návrh na posílení pravomocí obcí při povolování her a věříme, že jej schválí i Parlament a podepíše prezident. Tato novela dá obcím pravomoc regulovat umístění videoloterijních terminálů a dalších her v hernách a kasinech.« POKRaČOvÁNÍ LeHCe aBsURDNÍ Vysvětlení Ing. Tomáše Zídka stále nebylo dost jasné, ale po dalších dotazech nás odkázal na příslušný odbor ministerstva, tj. na Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi. Jeho 16 pracovníků má dohlížet především na dodržování zákona; za loňský rok učinili asi 71 tisíc kontrol. Starají se o veškerou legislativu včetně vypracovávání podkladů pro soudní žaloby, které podávají nejen provozovatelé, ale také obce, a vydávají vlastní povolení na každý jednotlivý přístroj. Ředitelem odboru je Ing. Karel Korynta. Rozhovor s ním (viz rámeček) ale sporné otázky zcela nevyjasnil; zejména jsme se zadrhli na »kolaudacích«. Odpovědi jsme konzultovali s pracovníky Městského úřadu v Jablonci nad Nisou. Rozpor byl zejména v tom, zda jde o hernu či kasino – Jablonečtí trvají na herně, zatím-

41

›

L e g i s L at i va spíš svědčila pro názor ministerstva. Zato se velmi jednoduše vyjasnil sporný problém »kolaudace«. Vedoucí tamního stavebního úřadu, Ing. Alena Nožičková, především upřesnila, že podle nyní platného stavebního zákona je nutné užívat termín kolaudační souhlas. Ten úřad skutečně vydal, protože zřízení herny/kasina předcházely určité stavební úpravy. Pokud žadatel splnil všechny zákonné povinnosti vyplývající ze stavebního zákona, stavební úřad kolaudační souhlas vydat musí. »V případě objektu Lidická 3, Jablonec n. N., vydal stavební úřad kolaudační souhlas (což není správní řízení) na prostory: sportbar se sázkovou kanceláří s názvem Poker Club – Zlatý kříž. V popisech místností jsou herní prostory, kanceláře, bar, sociální zázemí. V žádném případě jsme nepovolovali kasino, takže žádné kolaudační rozhodnutí na kasino neexistuje. Tento kolaudační souhlas nenahrazuje souhlas města Jablonec n. N. s umístěním loterií a jiných podobných her dle § 50 zákona č. 202/1990 Sb., do předmětného nebytového prostoru.«

NÁZOR PRÁvNÍKa Vyjádřil se i vedoucí právního oddělení Městského úřadu v Jablonci nad Nisou Mgr. Leoš Teufl: »Ministerstvo financí odvádí pozornost směrem ke stavebnímu úřadu, když zaměňuje kolaudační rozhodnutí za souhlas města. Na stránkách MF je jasně řečeno:

FOTO: ARCHIV

› co skutečnost, že tam jde o živou hru, by

Nová herna v Jablonci nad Nisou se nachází v centru města a navíc přibližně 50 metrů od speciální základní školy.

„S účinností od 1. června 2009 bude Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi MF požadovat, aby žádosti o vydání povolení k provozování sázkových her podle § 50 odst. 3 loterního zákona do míst, na něž se vztahuje vyhláška příslušné obce o regulaci provozu výherních hracích přístrojů vydaná podle ustanovení § 50 odst. 4, popřípadě ustanovení § 17 odst. 11 zákona, obsahovaly prohlášení žadatele o tom, že došlo k dohodě s obcí a obec nemá námitky proti vydání povolení k provozování technického zařízení v takto dotčeném místě. V případě, že žádost prohlášení žadatele obsahovat nebude, Státní dozor nad sázko-

vými hrami a loteriemi Ministerstva financí povolení nevydá.“ Ministerstvo podle mě účelově zaměňuje rozhodnutí stavebního úřadu ve správním řízení jakožto orgánu státní správy za rozhodnutí obce ve věcech samosprávy. Obecně platí, že při splnění všech zákonných podmínek musí správní orgán vydat kladné rozhodnutí. Potud je asi postup stavebního úřadu ve věcech heren správný. Druhá věc je, zda by obec neměla mít možnost se v tomto případě k rozhodnutí vyjádřit.«

D n p o

tŘi OtÁZKy Na ZÁvĚR Z výše uvedeného vyplynuly další tři zásadní otázky na Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi: 1. Jak a kde je definováno, co je kasino? Je jedinou podmínkou, aby se zde provozovala živá hra? 2. Jak lze chápat požadavek Ministerstva financí, aby provozovatelé měli souhlas obcí s umístěním herny či kasina, a zároveň tvrzení, že povolení jsou ze zákona nároková? 3. Jak rozumět tvrzení, že pokud provozovatel nezíská kolaudaci (ve skutečnosti kolaudační souhlas), ministerstvo provozovnu nepovolí? (Ředitel Ing. Karel Korynta nám zaslal obsáhlou odpověď, bohužel až po uzávěrce prosincového časopisu. Uveřejníme ji v příšn tím čísle – pozn. redakce.)

do k me vy J sky vis oo má

JiŘiNa ONDRÁČKOvÁ

Nezapomeňte si včas objednat předplatné na rok 2011 S odborným časopisem Moderní obec budete vědět o řízení obcí a měst víc. Získáte důležité informace o ekonomice a financování měst a obcí, managementu, právních předpisech, životním prostředí, informačních a komunikačních systémech, o Evropské unii a zahraničních zkušenostech.

Předplatitelé dostávají navíc – 2x měsíčně Newsletter ve formátu PDF

s

CO ve Zá pu §2 ma roz Inf roz zp ne T tj. ko vy sta čit T mo dě do tec ma ve ki

DŮ iN Pro ko

s aktuálními novinkami z veřejné správy – zdarma plný přístup na web www.moderniobec.cz a do elektronického archivu – výhody člena Benefitklubu vydavatelství Economia

Ke slevě předplatného můžete využít šekovou knížku slev pro předplatitele!

MO001085

Ukázkové číslo zdarma si vyžádejte na tel.: 800 11 00 22 nebo na email: predplatne.economia.cz Economia a.s., obchodní úsek, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7

42

www.moderniobec.cz

MO

prosinec 2010

pro

ncí

uje ím oz-

záán poen ěla d-

dmi

Je va-

va las eň ko-

vosti vo-

lal rce íš-

n

010

L e g i s L at i va

Dokládání názorů představitelů obcí

s

tarosta veřejně podpořil jednu variantu výstavby dálnice přes území naší obce. Ta následně obdržela žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím o poskytnutí všech dokumentů, z nichž starosta při formulaci svého vyjádření vycházel. Je naší povinností takovou informaci poskytnout, když starosta tvrdí, že své stanovisko formuloval jako politik, a nešlo tudíž o oficiální vyjádření obce? A pokud ano, jak máme žádost vyřídit? CO se ROZUMÍ iNfORMaCÍ ve sMysLU ZÁKONa Č. 106 Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění ve svém § 2 odst. 4 z povinnosti poskytovat informace vylučuje dotazy na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Informací podle tohoto zákona se přitom rozumí pouze údaje, které jsou určitým způsobem zaznamenány, typicky na listině nebo na nosiči dat. To znamená, že žádný povinný subjekt, tj. ani obec, nemá povinnost v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím vysvětlovat či odůvodňovat jím zaujatá stanoviska či obhajovat zvolená řešení určitých situací. Tato stanoviska nebo rozhodnutí se však mohou a obvykle se uskutečňují na základě předem zajištěných informací (podkladových materiálů), například právních či technických analýz nebo vyjádření. Tyto materiály pak již mají povahu informace ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím. DŮvODy PRO ODMÍtNUtÍ iNfORMaCÍ Proto obdrží-li obec žádost o poskytnutí takových informací (například formou kopií

dokumentů) podle zákona o svobodném přístupu k informacím, je její povinností tyto informace vydat, pokud jejich vydání nebrání – zcela nebo zčásti – některý z důvodů pro odmítnutí žádosti, uvedený v § 7 až 11 (například dokument může obsahovat obchodní tajemství, osobní údaje nebo utajované informace apod.). Poskytnutí podkladových materiálů může být omezeno i podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím, ne-

To znamená, že žádný povinný subjekt, tj. ani obec, nemá povinnost v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím vysvětlovat či odůvodňovat jím zaujatá stanoviska či obhajovat zvolená řešení určitých situací. boť to může být »nová informace, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu«. Tento důvod však lze využít jen do doby, než je dané rozhodnutí učiněno (například než obec na základě podkladových materiálů rozhodne o uzavření smlouvy) a jen, když existuje legitimní zájem na tomto omezení, který v dané situaci objektivně převažuje nad právem na informace (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2008, č. j. 1 As 44/2008-116 a ze dne 17. 1. 2008, č. j. 5 As 28/2007-89). POviNNOst POsKytNOUt i PODKLaDOvÉ MateRiÁLy Obec přitom má povinnost poskytnout i podkladové materiály, z nichž vycházel její představitel (starosta, místostarosta) při formulaci svého vyjádření, byť by snad své stanovisko formuloval jako politik. Nejde totiž o povinnost tohoto představitele označit všechny zdroje svého vyjádření, ale o povinnost obce vydat veškeré informace

(dokumenty), které tomuto představiteli poskytla jako podklad k zaujetí jeho veřejného stanoviska (své stanovisko mohl formulovat i z jiných zdrojů). Obec poskytne jen ty, které svému představiteli vydala. Žádost o poskytnutí těchto materiálů tudíž nelze chápat tak, že například starosta má doložit vše, z čeho čerpal, ale tak, že obec má vydat vše, co starostovi předem poskytla (žádost odkazuje na vyjádření představitele obce jen proto, aby blíže identifikovala množinu poptávaných informací). Pokud obec žádné podkladové materiály svému představiteli neposkytla, musí žádost pro neexistenci informací odmítnout podle § 15 zákona o svobodném přístupu k informacím. Jestliže podkladové materiály poskytla, bude je muset žadateli za podmínek výše popsaných vydat (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. září 2010, č. j. 4 As 23/2010-61). POviNNOst DOLOžit PROvĚŘeNÍ iNfORMaCe Obec je při vyřizování žádosti povinna do vedeného spisu řádně doložit, že existenci informací adekvátně prověřila. To zpravidla vyžaduje, aby jednotlivé složky obecního úřadu (odbory), jichž se věcně týká předmět vyjádření představitele obce, do spisu založily požadované informace nebo písemné sdělení, že představiteli obce žádné informace k formulaci jeho stanoviska neposkytly. V některých případech bude nutné, aby i sám představitel obce do spisu založil své vyjádření, v němž označí dokumenty obce, které k formulaci svého stanoviska využil, nebo uvede, že pro formulaci svého stanoviska žádné dokumenty od obce nevyužil. Takovou součinnost je představitel obce povinen poskytnout, neboť i on odpovídá za řádné a především za zákonné vyřizování žádostí obcí. Nebude-li prověřování existence informací dostatečně průkazně doloženo do vedeného spisu, mohl by být postup obce při vyřizování žádosti shledán krajským úřadem nebo následně správním soudem jako n nepřezkoumatelný. aDaM fUReK právník

MO001044-1

prosinec 2010

43

L e g i s L at i va

Odměna zastupitele při skončení funkčního období /3

P

ojem »rok výkonu funkce« použitý platnou legislativní úpravou v § 75 odst. 2 obecního zřízení je možno vykládat tak, že jde o 12 po sobě jdoucích měsíců, a to počínaje dnem volby do funkce starosty, popřípadě do funkce, pro niž byl člen zastupitelstva obce uvolněn. Pro vymezení konce roku výkonu funkce lze vyjít z obecného počítání konce lhůt v právu, tedy že ukončením roku výkonu funkce bude takový den, který se číslem shoduje se dnem volby, respektive není-li takového dne v posledním měsíci, posledním dnem tohoto měsíce (srov. například § 122 odst. 2 občanského zákoníku, § 333 odst. 1 zákoníku práce). S ohledem na to, že standardní volební období netrvá přesně 4 roky (je vždy o něco kratší) a uvolněnému členovi zastupitelstva obce a neuvolněnému starostovi, kteří mají nárok na »odchodné«, by kvůli několika málo chybějícím dnům v roce, kdy se konají volby, nevznikl nárok na násobek měsíční odměny právě za tento poslední rok, je nutno se zřejmě přiklonit k názoru, že k oněm chybějícím dnům se vezmou v úvahu (»připočtou se«) i dny v novém volebním období, kdy příslušný člen zastupitelstva vykonává své pravomoci v režimu § 107 obecního zřízení. I za toto období, tj. ob-

dobí ode dne voleb do zastupitelstva obce do zvolení nového starosty nebo místostarosty, náleží dosavadnímu starostovi i místostarostovi měsíční odměna (§ 75 odst. 5 obecního zřízení). Vzhledem k tomu, že podle § 102a obecního zřízení rada obce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva obce až do zvolení nové rady obce nebo do zvolení starosty obce v případě, že se rada nevolí, náleží i těmto členům rady měsíční odměna, byť v § 75 odst. 5 členové rady obce v okruhu osob pobírajících měsíční odměnu ve »volebním mezidobí« uvedeni nejsou. Lze tedy uzavřít, že započtením dnů za období od voleb do zastupitelstva obce do zvolení nového starosty nebo místostarosty (nebo až do zvolení nové rady obce u dalších členů rady obce), tito členové zastupitelstva z hlediska nároku na »odchodné« zpravidla ukončí i poslední (celý) rok výkonu funkce (tj. v roce konání voleb do zastupitelstva obce) a přičte se jim tak jako další násobek měsíční odměny pro výpočet »odchodného« ve smyslu § 75 odst. 2 obecního zřízení. sPLatNOst »ODCHODNÉHO« Dozorová novela s účinností od 1. července 2006 nově stanovila, že odměna při skončení funkčního období může být vyplacena v měsíčních splátkách nebo jednorázově. Obecní zřízení ale nestanoví žádným způsobem minimální výši měsíční splátky. Ze zákona tak jednoznačně nevyplývá, že měsíční splátka musí být právě ve výši jedné měsíční odměny, a proto nelze v praxi vyloučit případy, kdy výše měsíční splátky odměny při skončení funkčního období by byla zastupitelstvem obce schválena např. v řádech několika málo desetikorun. Takovýto případný postup obce při vyplácení »odchodného« však jistě nebyl úmyslem

zákonodárce. Naznačený způsob splácení »odchodného« by vykazoval znaky šikanózního postupu zastupitelstva obce vůči svému členovi a ve skutečnosti by se tak mohl protáhnout i na mnoho let. »ODCHODNÉ« PŘi sPÁCHÁNÍ tRestNÉHO ČiNU Vznik nároku na odměnu při skončení funkčního období je v § 75 odst. 7 obecního zřízení variantně posuzován v závislosti na případném pravomocném odsouzení člena zastupitelstva za úmyslný trestný čin. Vznikl-li neuvolněnému členu zastupitelstva obce, pokud vykonává funkci starosty, a uvolněnému členu zastupitelstva obce nárok na odměnu při skončení funkčního období v době, kdy je proti němu vedeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin spáchaný v průběhu funkčního období, odměna při skončení funkčního období se nevyplatí. Skončí-li trestní řízení pro uvedený trestný čin pravomocným odsouzením člena zastupitelstva obce, má se za to, že nárok na odměnu při skončení funkčního období nevznikl; nedojde-li k takovému odsouzení, odměna při skončení funkčního období se vyplatí. Trestním řízením se rozumí řízení podle trestního řádu /zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů – viz § 12 odst. 10 trestního řádu, jde tedy o širší pojem než trestní stíhání/. Pro posouzení nároku na odměnu při skončení funkčního období je tedy rozhodující skutečnost, zda člen zastupitelstva obce byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin (není přitom rozhodující, zda spácháný úmyslný trestný čin nějak souvisel s výkonem funkce člena zastupitelstva obce). Podle § 13 odst. 1 trestního zákoníku číslo 40/2009 Sb. je trestným činem protiprávní čin, který trestní zákon označuje

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1176 Kč (včetně DPH) Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.

ADRESA

KÓD:

2507

OBJEDNAVATELE:

ZPŮSOB

PLATBY:

FAKTURA

PLATEBNÍ KARTA

SIPO

NÁZEV ORGANIZACE:

SLOŽENKA

spoj. č.

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

TITUL:

ÚDAJE

ULICE , Č. P.: OBEC:

PSČ:

PROFESE:

PRO FAKTURACI:

IČ: DIČ: Č. ÚČTU:

ADRESA

PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)

NÁZEV ORGANIZACE:

VYPLŇTE

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

KONTAKT:

TITUL:

ULICE , Č. P.: OBEC:

Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo

44

PSČ:

RAZÍTKO/PODPIS:

Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE

N v

za v t vis ob čin stv ný od

vlá los po no vin že tre úm uv oh ne vé př Sro st zá ch s § dě jso úm sta tre ny zá jso zá hra

Ja

prá

prosinec 2010

pro

L e g i s L at i va

ení ózvéohl

ku rouje

010

Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 80/2010 do částky 85/2010).

ILuSTRAČNí FOTO: DAgMAR HOFMANOVá

ení níosení ný ukci elčeoti ný ho ho zeým má če-li ním ho ím oznítní mědy pien ozný na

ZE SBÍRKY ZÁKONŮ

Na ilustračním snímku je v pozadí radnice v Mladé Boleslavi.

za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. Obecní zřízení v souvislosti s odměnou při skončení funkčního období mluví pouze o úmyslném trestném činu; případné odsouzení člena zastupitelstva obce za neúmyslný (nedbalostní) trestný čin tak nemá žádný vliv na přiznání této odměny. V trestním zákoníku jednoznačně převládají úmyslné trestné činy nad nedbalostními, což dokládá i jeho § 13 odst. 2, podle něhož platí, že k trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. Podle § 15 trestního zákoníku je trestný čin spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, nebo věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. Srozuměním se rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem. V souladu s § 14 trestního zákoníku se trestné činy dělí na přečiny a zločiny, přičemž přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let. Zločiny jsou všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny (zvlášť závažnými zločiny jsou ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní n hranicí trestní sazby nejméně 10 let). JaN BŘeŇ

Částka 80 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 28. července 2010. Vyhláška č. 233/2010 Sb., o základním obsahu technické mapy obce Technická mapa se zpracovává pro celé území obce, jeho část, zejména pro zastavěné území nebo zastavitelnou plochu nebo pro koridory. Základní obsah mapy tvoří značky bodů bodových polí, polohopis, výškopis, popis technické mapy obce a metadata o prvcích technické mapy obce. Prvky základního obsahu jsou uvedeny v příloze této vyhlášky. Obsahem technické mapy obce jsou prvky vedené v souladu se skutečností v terénu s využitím dokumentace skutečného provedení stavby, geometrických plánů, výsledků revize technické mapy obce (podrobná kontrola souladu obsahu technické mapy se skutečným stavem), účelového zaměření skutečného stavu, nebo důlně měřické dokumentace. Účinnost od 1. ledna 2011 Částka 82 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 5. srpna 2010. Sdělení Ministerstva vnitra č. 239/2010 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra vyhlásil na den 8. ledna 2011 nové volby do Zastupitelstva obce Libhošť (okres Nový Jičín). Částka 85 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 17. srpna 2010. Nález Ústavního soudu ze dne 1. července 2010 ve věci návrhu na zrušení § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, a na vyslovení protiústavní nečinnosti Parlamentu České republiky (publikovaný pod číslem 242/2010 Sb.) I. Ústavní soud návrh na zrušení § 29 zákona č. 229/1991 Sb. zamítl. II. Dlouhodobá nečinnost Parlamentu České republiky spočívající v nepřijetí zvláštního právního předpisu, který by vypořádal historický majetek církví a náboženských společností, je protiústavní a porušuje čl. 1 Ústavy České republiky, čl. 11 odst. 1 a 4, čl. 15 odst. 1 a čl. 16 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Vybrané právní věty nálezu: K výroku I. V nálezu sp. zn. II. ÚS 528/02 Ústavní soud konstatoval, že »/obecné soudy/ v průběhu řízení opomněly zvážit, že přechod majetku církví je pokryt kogentním ust. § 29 zákona číslo 229/1991 Sb., dle něhož nelze majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákona o tomto majetku. Zákon o půdě tedy předpokládá, že zemědělský majetek, který byl dříve

ve vlastnictví církevních právnických osob, bude řešen samostatným zákonem a do doby vydání tohoto zákona je chráněn. Na tento majetek je proto nutno vztahovat režim restitučních zákonů, a tudíž zde není prostor pro podávání žalob o určení vlastnictví pro absenci naléhavého právního zájmu. Ten nelze odvodit ani ze skutečnosti, že stát nebyl schopen vydat speciální restituční zákon, přestože zákon č. 229/1991 Sb., který nabyl účinnosti již 24. června 1991, vydání takového zákona předpokládá. Stát ovšem musí svůj závazek vydat restituční zákon, vyplývající z citovaného ustanovení zákona o půdě, ohledně církevního majetku splnit, neboť musí splnit legitimní očekávání na straně církevních právnických osob, které se opírá o zákonné ustanovení«. Ze smyslu napadeného ustanovení § 29 zákona o půdě a z jeho dosavadní interpretace Ústavním soudem (navázání na shora rekapitulovanou judikaturu) plyne, že jeho účelem není toliko samotná »blokace« určité části státního majetku (zčásti též majetku evidovaného ve vlastnictví třetích osob, zejm. obcí), tedy např. snaha o zachování určitého majetkového statu quo. Podstatu napadeného ustanovení je nutno spatřovat především v závazku (příslibu) zákonodárce v časově odložené době přijmout právní úpravu vypořádávající historický majetek církví a náboženských společností, která zohlední objektivní specifika pojednávané materie a ustanovení § 29 zákona o půdě fakticky konzumuje. Podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona číslo 172/1991 Sb. „/do vlastnictví obcí nepřecházejí rovněž věci z vlastnictví České republiky, k jejichž vydání uplatní nárok oprávněná osoba podle zvláštního předpisu/.“ Ve vztahu k obcím tak jde o výhradu, která podle svého smyslu má zabránit kolizím práv a nároků obcí (jako eventuálních nových nabyvatelů) a oprávněných osob (budoucích restituentů). Ústavní soud ve své judikatuře v souvislosti s restitučními spory proto již opakovaně uvedl, že obec nemůže své vlastnické právo odvozovat podle zákona č. 172/1991 Sb. tam, kde předmětné nemovitosti nepředstavují tzv. historické vlastnictví obce. Z kontextu přijímání jednotlivých restitučních předpisů a konstantní judikatury Ústavního soudu je nepochybně zřejmé, že na rozdíl od navrácení historického majetku obcí měl přechod jiného majetku určeného k budoucí restituci na obce zcela specifickou, formální povahu, kdy postavení obce jako osoby povinné v restitučním procesu nebylo Ústavním soudem nikdy zpochybněno. K výroku II. Naléhavost veřejného zájmu na odstranění právní nejistoty plynoucí z provizorního právního stavu (zákon č. 298/1990 Sb. ve spojení s § 29 zákona o půdě) k dnešnímu dni již přesahuje tolerovatelnou a ospravedlnitelnou mez. Nepřijetí zvláštního zákona, k čemuž se zákonodárce explicitně zavázal, po dobu devatenácti let, ač byl Ústavním soudem na problematičnost své nečinnost upozorňován, je projevem nepřípustné legislativní libovůle, a porušuje čl. 1 odst. 1 Ústavy. Mgr. JaN BŘeŇ

právník

prosinec 2010

45

Právní Poradna

Úkoly zastupitelstva na začátku funkčního období V listopadu se u nás v obci uskutečnilo ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva. Byl zvolen starosta (uvolněný) a místostarosta (neuvolněný) a zřízen finanční výbor. Další zasedání zastupitelstva budeme mít v prosinci, měl by se na něm zřejmě schvalovat rozpočet obce. Jaké další věci by mělo zastupitelstvo projednat ještě před koncem roku? Na začátku nového funkčního období zastupitelstev obcí by mělo zastupitelstvo obce (dále též jen zastupitelstvo) projednat řadu otázek. Zmínit je možné následující: 1. Podle § 71 odst. 4 zákona o obcích stanovit výši paušální částky, která bude obcí poskytována členům zastupitelstva, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni (dále jen »neuvolněný člen zastupitelstva«) a kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, jako náhrada výdělku ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce na rok 2011: výši této částky stanoví zastupitelstvo vždy na příslušný kalendářní rok; zákon o obcích nemá žádná bližší pravidla pro její stanovení. Záleží tak zcela na uvážení zastupitelstva; částka se v praxi stanoví zpravidla jako měsíční, případně hodinová (například »paušální částka náhrady výdělku ušlého neuvolně-

n

Jak na odvolání interního auditora V územních samosprávných celcích jsou v souvislosti s organizačními změnami a snižováním počtu zaměstnanců časté problémy s odvoláním z pracovního místa interního auditora. Některý je jmenován na vedoucího úředníka podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, jiný nikoliv. Jak bychom měli v takovém případě postupovat? Mohou nastat dvě stituace. Pokud je interní auditor vedoucím úředníkem, postupuje se při možném odvolání takto: Ustanovení § 12 zákona č. 312/2002 Sb. stanoví, že vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu lze z funkce odvolat, jen pozbyl-li některý z předpokladů podle § 4 tohoto zákona (například požadavek bezúhonnosti) nebo porušil-li závažným způsobem některou ze svých zákonem stanovených povinností nebo dopustil-li se nejméně dvou méně závažných porušení zákonem stanovených povinností v době posledních 6 měsíců, nebo neukončil-li vzdělávání vedoucích úředníků ve lhůtě stanovené zákonem. Odvolání musí tedy obsahovat zákonné důvody, jinak je neplatné. Zákon č. 312/2002 Sb. je ve vztahu zvláštního předpisu k zákoníku práce (ZP). Neun

46

ným členům zastupitelstva, kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, v souvislosti s výkonem jejich funkce, se stanoví na rok 2011 ve výši: členovi rady 2000 Kč/měsíc, předsedovi výboru zastupitelstva obce a komise rady 1000 Kč/měsíc a ostatním členům zastupitelstva 500 Kč/ měsíc«). 2. Podle § 71 odst. 4 zákona o obcích určit rozsah doby potřebné k výkonu funkce ve vztahu k neuvolněným členům zastupitelstva, kteří jsou v pracovním poměru: rozsah lze stanovit uvedením konkrétního počtu dnů v měsíci, výčtem akcí apod. (například »dobou potřebnou k výkonu funkce neuvolněného člena zastupitelstva obce je doba spojená s dopravou a účastí na zasedání zastupitelstva, schůzi rady, jednání výborů zastupitelstva, jednání komisí rady a dále maximálně 8 hodin měsíčně na plnění ostatních úkolů a povinností souvisejících s výkonem funkce člena zastupitelstva obce«). 3. Podle § 84 odst. 2 písm. n) zákona o obcích stanovit výši měsíčních odměn neuvolněným členům zastupitelstva: to, zda bude odměna neuvolněným členům zastupitelstva poskytována, je zcela na rozhodnutí zastupitelstva, stejně tak jako stanovení výše této odměny – zastupitelstvo je vázáno pouze maximální výší odměny danou nařízením vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev. 4. Podle § 117 ve spojení s § 84 odst. 2 písm. l) zákona o obcích zřídit výbory jako iniciativní a kontrolní orgány zastupitel-

pravuje-li tento zákon některou záležitost v oblasti pracovněprávních vztahů územního samosprávného celku a jeho úředníků, na tyto otázky se vztahuje ZP. V praxi se objevují problémy zejména v souvislosti s možností odvolání vedoucího úředníka z pracovního místa pro organizační změny například v obecním nebo městském úřadě. Pojmem organizační důvody se obvykle označují skutečnosti odůvodňující výpověď danou zaměstnavatelem podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce. Jsou to: zrušení zaměstnavatele nebo jeho části, přemístění zaměstnavatele nebo jeho části a dále nadbytečnost zaměstnance vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. Výčet důvodů pro odvolání vedoucího úřadu nebo vedoucího úředníka z funkce uvedený v § 12 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb. je taxativní, nelze jej rozšiřovat. Z tohoto ustanovení dále vyplývá, že organizační změny ve shora uvedeném smyslu podle § 52 písm. a) až c) ZP nejsou sice důvodem pro odvolání vedoucího úřadu nebo vedoucího úředníka z jeho funkce, ale nadbytečnost /písm. c) § 52 ZP/ se může stát výpovědním důvodem z pracovního poměru. To neznamená, že pracovní poměr nelze změnit jiným úkonem. Územní samo-

stva: podle zákona o obcích se v obcích vždy zřizuje finanční výbor a kontrolní výbor a v případě, že v územním obvodu obce žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české, rovněž výbor pro národnostní menšiny; další výbory může zastupitelstvo zřídit podle potřeby. 5. Podle § 84 odst. 2 písm. b) zákona o obcích a v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, schválit rozpočet na následující kalendářní rok (nebude-li schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření obce v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria). Dále lze doporučit, aby zastupitelstvo obce věnovalo pozornost pravomocem v samostatné působnosti, které si podle § 84 odst. 4 zákona o obcích vyhradilo k rozhodování předchozí zastupitelstvo, a vyhodnotilo, zda na těchto vyhrazených pravomocích setrvá i v začínajícím funkčním období.

na mz mě co no Ná vý

ná ho za vd př int

úře ne mů ne

F v

n

Mgr. PavLa SaMKová právnička

správný celek (ÚSC) se může s vedoucím úřadu nebo vedoucím úředníkem dohodnout na změně jeho pracovního poměru a převést jej na jinou práci, případně jej jmenovat do jiné funkce. Pokud existuje některý z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce a vedoucí úřadu nebo vedoucí úředník není ochoten přejít na jinou pro něho vhodnou práci, která mu byla nabídnuta, může dostat výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost /§ 52 písm. c) ZP/. ÚSC může převést úředníka na jinou činnost i tehdy, neprokázal-li zvláštní odbornou způsobilost podle § 21 odst. 2 zákona č. 312/2002 Sb. Musí to ale být činnost, pro kterou předpoklady splňuje. Odvoláním pracovní poměr nekončí. To ale neplatí, byl-li pracovní poměr založen jmenováním na dobu určitou, pracovní poměr končí uplynutím této doby. Zaměstnavatel (ÚSC) nemá vůči tomuto zaměstnanci žádné povinnosti, jako má u ostatních odvolaných zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen podat odvolanému zaměstnanci návrh na změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Odmítneli nabízenou práci, která splňuje všechny zákonné podmínky (§ 73 odst. 6 ZP) nebo jestliže zaměstnavatel jinou vhodnou práci nemá, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele. V tomto případě má zaměstprosinec 2010

ob lo se ně se zř ob an po stv no

fu stu ne ze jed na ní čin ní as vý žá op če ne

zd

pro

ch výce oň né tní vo

b00 ch sů, ářem osoč-

vo em odilo vo, ch kč-

ím dru jej

dece ení ou dopro

norna pro

To en ponanci d-

Právní Poradna nanec (vedoucí úředník) nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku a zaměstnavatel má důvod pro skončení pracovního poměru výpovědí pro nadbytečnost zaměstnance podle § 52 písm. c) ZP. Náhradu mzdy by dostával po celou dobu výpovědní doby, která je dvouměsíční. Odstupné by odvolanému zaměstnanci náleželo jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti s jeho zrušením v důsledku organizační změny. Šlo by například o případ, kdyby se vedoucí místo interního auditora rušilo. Pokud není interní auditor vedoucím úředníkem a nebyl na toto místo jmenován, nemůže být z pracovní pozice odvolán. Nemůže s ním být ani sjednána odvolatelnost, neboť tento postup zákoník práce u za-

městnavatelů uvedených v § 33 odst. 3 nepřipouští. Mimo jiné se to týká i ÚSC. Územní samosprávný celek jako zaměstnavatel by však mohl ukončit pracovní poměr výpovědí pro některý z důvodů uvedených v § 52 ZP. Mohou to být například organizační změny, v důsledku nichž se auditor stal nadbytečným /§ 52 písm. c) ZP/. V tomto případě by mu náleželo odstupné podle § 67 ZP (minimálně trojnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku) a další odstupné podle § 13 zákona č. 312/2002 Sb. Výše tohoto odstupného je závislá na délce trvání pracovního poměru. Dalším důvodem může být nesplňování předpokladů stanovených právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňování bez zavinění zaměstnavatele požadavků pro řádný výkon této práce.

Funkční období výborů zastupitelstva

– na rozdíl od zastupitelstva dosavadní rada i po volbách do zastupitelstev obcí vykonává nadále své pravomoci až do zvolení nové rady). V řadě obcí se tato situace řeší tak, že zastupitelstvo a rada zřizují výbory a komise na konkrétní volební období, tj. například zastupitelstvo zřizuje finanční výbor na funkční období 2010–2014; v tomto případě jde o zřízení výboru na dobu určitou a výbor končí současně se skončením funkčního období; nebo zastupitelstvo v jednacím řádu výborů přímo stanoví, že funkce člena výboru zaniká skončením funkčního období zastupitelstva; nebo zastupitelstvo na závěrečném zasedání zastupitelstva výbory v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. l) zákona o obcích zruší a členy odvolá z funkce. Obdobně lze postupovat u komisí rady. Pokud není vymezena doba, na kterou se výbory nebo komise zřizují, podle mého názoru v činnosti pokračují dále a zastupitelstvo nebo rada by pouze podle potřeby odvolávalo(a) – volilo(a)/jmenovalo(a) předsedy (připomínám, že předsedou výboru zastupitelstva musí být člen zastupitelstva) a ostatní členy výborů či komisí. Výbory zastupitelstva mají iniciativní a kontrolní funkci, plní úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo. Finančnímu a kontrolnímu výboru jsou nad to některé úkoly stanoveny přímo zákonem o obcích; u osadního výboru jsou pak zákonem o obcích výslovně vyjmenována oprávně-

n Z minulého volebního období v naší obci zůstaly v činnosti výbory, které zřídilo předchozí zastupitelstvo obce, a komise zřízené předchozí radou obce. V zákoně o obcích jsem nenalezl, na jakou dobu se výbory zastupitelstva či komise rady zřizují a zda po volbách do zastupitelstva obce jejich činnost bez dalšího končí, anebo ve své činnosti mohou bez dalšího pokračovat; nebo je musí nové zastupitelstvo obce nebo rada obce zrušit a zřídit nové? Zákon o obcích výslovně neřeší délku funkčního období, na které jsou výbory zastupitelstva obce (dále jen zastupitelstvo) nebo komise rady obce (dále jen rada) zřízeny. V současné době se za absence této jednoznačné úpravy objevují různé názory na jejich další působení po uplynutí funkčního období zastupitelstva, a to buď, že se činnost zřízených výborů váže na funkční období zastupitelstva, které je zřídilo, a s ukončením funkčního období pak tyto výbory »zanikají« a nemohou vykonávat žádnou činnost; podle druhého názoru naopak činnost výborů zastupitelstva s ukončením funkčního období »automaticky« nekončí. Obdobně je tomu u komisí rady (i když zde je třeba upozornit na určité specifikum

JUdr. LadISLav JoUZa právník

ní, která mají ve vztahu k orgánům obce. Úkoly výborů jsou zpravidla dlouhodobé, výbor však může být pověřen i splněním úkolu v jednom konkrétním případě. Pokud jsou výboru úkoly stanoveny přímo v zákoně, může je výbor vykonávat bez dalšího zmocnění (pověření) zastupitelstvem. V ostatních záležitostech je však zapotřebí, aby byl výbor výkonem daného úkolu zastupitelstvem pověřen. Úkoly jednotlivých výborů by mělo zastupitelstvo stanovit současně s jejich zřízením. Měly by být formulovány tak, aby se působnost jednotlivých výborů nepřekrývala. Komise mají iniciativní a poradní funkci. Stejně jako u výborů jsou úkoly komisí zpravidla dlouhodobého charakteru, komise může být pověřena i »jednorázovým úkolem«. Úkoly jednotlivých komisí by měla rada stanovit současně s jejich zřízením. Komise nemají kontrolní funkci. Komise zřizuje rada, tam kde se rada nevolí, může komisi zřídit starosta.

JUdr. MIroSLav BÝMa, Ph.d. právník

Máte dotaz? Chcete poradit?

laho stho neny bo áci zast-

010

Spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, lze zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď jen tehdy, jestliže byl zaměstnavatelem v posledních 12 měsících písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil.

napište nám na e-mail: [email protected] prosinec 2010

47

ServiS

n 9. 12. Lázně Kynžvart, zámecký hotel Metternich VI. setkání starostů a místostarostů Karlovarského kraje

14. 12. Horní Cerekev, hotel Rustikal V. setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina Na obou uvedených konferencích, které organizuje Regionservis, s. r. o., se bude mj. diskutovat o přípravách rozpočtů měst a obcí na rok 2011, financování projektů, dotacích, veřejných zakázkách apod. Regionservis, s. r. o. Více informací je na www.regionservis.cz. n

n 14. 12. Praha 1, Grand Hotel Bohemia

E-mobility workshop Je e-mobilita blízkou, či vzdálenou budoucností? Odpovědi na tuto a další otázky budou hledat účastníci konference spolu se zahraničními odborníky. Další podrobnosti jsou k dispozici na www. odborne.konference.cz.

SEZNAM INZERENTŮ FIRMA

TEL.

FAX

STR. 1

Regionservis, s.r.o.

257 199 616

-

Komerční banka

800 521 521

-

3

Webhouse, s.r.o.

567 311 772

-

5, 48

-

-

9

241 091 834

-

11

CEVRO Institut, o.p.s. ELEKTROWIN a.s. 241 091 843 ATLANTIK Asset Management inv. spol., a.s.

-

-

13

IBM Česká Republika

-

-

15

ANTEE, s.r.o.

-

-

16

GORDIC spol. s r.o.

-

-

17

485 106 205

485 106 205

21

soudržnosti SZ

-

-

23

MĚSTO KOJETÍN

-

-

24

596 761 141

596 761 140

27

Agentura NKL Žofín s.r.o.

-

-

29

MK MONT Illuminations

-

-

31

-

33

EDIP s.r.o. Regionální rada regionu

I – Tec Czech, spol. s r.o.

TILI Czech Republic, s.r.o. 222 211 816 WAVIN OSMA s.r.o. REFLEX Zlín, spol. s r.o. PORSENNA o.p.s.

326 983 112

326 983 110

35

-

-

37

241 730 336

-

39

Advokátní kancelář Mgr. Jana Hamplová

-

-

43

I – Tec Czech, spol. s r.o.

-

-

2.obálka

ASEKOL s.r.o. Česká spořitelna, a.s.

48

-

-

3.obálka

800 207 207

-

4.obálka

Starostou roku 2010 je Josef Zámečník z Písečné u Žamberka. V soutěži Poštovní spořitelna Starosta roku nenalezl mezi 212 nominovanými starostkami a starosty přemožitele a byl odbornou komisí vybrán za jejího vítěze. Od Poštovní spořitelny, která ve spolupráci s Nadací VIA letos uspořádala už 2. ročník soutěže, tak pro svou Písečnou získal 0,25 mil. Kč a pro sebe navíc tradiční Rychtářské právo. Pěti finalisty soutěže byli (na snímku zleva): starostka obce Milotice na Hodonínsku Alena Presová, starostka obce Rouské na Přerovsku Miluše Stržínková, Josef Zámečník, starostka obce Bukvice na Přerovsku Eliška Formanová, a starosta obce Vír na Žďársku Ladislav Stalmach. /sk/

Grant pro neziskové organizace Do 7. prosince mohou nevládní neziskové organizace působící v krajích Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský požádat Nadaci Partnerství o finanční podporu z Programu švýcarsko-české spolupráce. Celkem bude v první výzvě rozděleno více než 42 milionů korun – polovina na poskytování sociálních služeb, polovina na životní prostředí. Na jeden projekt lze získat 180 tisíc až 4 625 000 korun. Finanční spoluúčast je minimálně 10 %. Výsledky rozdělení grantů budou zveřejněny 8. března 2011. Více o podmínkách se dozvíte na www.nadacepartnerstvi.cz/blokovy-grant/prvni-vyzva. /sk/

Národní ceny za kvalitu Letošního ročníku Národní ceny kvality ČR se zúčastnilo 23 firem a organizací veřejné správy. Vítězem a držitelem titulu Excelentní firma se stala gastronomická společnost Aramark, s. r. o. Za aplikaci manažerského modelu EFQM Excellence získaly prvenství a titul Excelentní organizace Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje a Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje. Podle nezávislých studií tento model dokáže zlepšit ekonomické výsledky o 40–60 %. Ve veřejném sektoru byla oceněna také Střední odborná škola a střední odborné učiliště obchodní Brno, a to za úspěšné zavedení systému řízení kvality CAF (Common Assessment Framework). Letos se do soutěže nepřihlásil žádný městský úřad. »Města a obce svoji neúčast vysvětlovaly nedostatkem času na přípravu

kvůli komunálním volbám,« konstatoval Pavel Ryšánek, předseda Sdružení pro oceňování kvality. Uděleny byly rovněž ceny za kvalitu v sociální péči při poskytování služeb: pro seniory – Pečovatelská služba Chvaletice a Domov pro seniory Lanškroun, pro zdravotně postižené osoby – Daneta, centrum pro zdravotně postižené Hradec Králové, pro děti – o. s. Ratolest Brno za aktivizační program, pro osoby ohrožené sociálním vyloučením – o. s. Heřmánek za službu Dům /sk/ na půl cesty.

Iniciativa administrátorů zakázek Zástupci významných společností, které se zabývají organizací a problematikou výběrových řízení, ustanovili přípravný výbor Komory administrátorů veřejných zakázek (KAVZ). Hlavní ambicí komory do budoucna je být odborným partnerem státních institucí i v oblasti legislativních změn. »První příležitostí je připravovaná velká novela zákona o veřejných zakázkách. Budeme usilovat, aby se v ní objevily závazné požadavky na splnění odborné úrovně pro všechny, kteří chtějí jako administrátoři veřejných zakázek působit,« uvedl JUDr. Jaroslav Havel, partner advokátní kanceláře Havel a Holásek. JUDr. Daniel Weinhold, Ph.D., partner advokátní kanceláře Weinhold Legal, vyjádřil přesvědčení, že tuto iniciativu ocení i samotní zadavatelé veřejných tendrů, a také regulační orgány. »Je v zájmu všech zadávání veřejných zakázek maximálně zprůhlednit,«doplnil. /on/

MO000950-1

n 2.–3. 12. Praha, nová budova Národního muzea Obce a vláda na prahu nového partnerství XIII. celostátní finanční konference, kterou již tradičně pořádá Svaz měst a obcí ČR. Podrobný program najdete na www. smocr.cz.

foto: petr králík

KALENDÁRIUM

prosinec 2010

NOVÁ BARVA V TŘÍDĚNÍ ODPADŮ

ČERVENÁ Nesete do kontejnerů tříděný odpad? Máte jednu ruku volnou? Přiberte s sebou i vaše

drobné elektro a baterie

MO000957-3

Červené kontejnery už i v ulicích vašeho města www.cervenekontejnery.cz

MO000981-7