4,80 EUR

Odborný časopis pro veřejnou správu

11

LISTOPAD 2012 105 KČ/4,80 EUR

kauza:

ekonomika:

téma:

jak řešit případný úpadek obcí?

absurdní byrokracie nás hrozí ubít

personalistika a vzdělávání

Měsíčník vydavatelství Economia

ModerniObec.cz

Časopis si Vás dovoluje pozvat na konferenci

zemní plyn: zájmy distributorů a zájmy obcí 20. listopadu 2012 od 10 hodin v hotelu amarilis v praze Konference se uskuteční pod záštitou předsedkyně energetického regulačního úřadu ing. aleny vitáskové. Je určena zástupcům obcí a měst, ale i firem, které se zabývají výstavbou a obnovou plynárenských zařízení či provozováním distribučních soustav v majetku municipalit, a dalším zájemcům o tuto problematiku. s odbor níky z oboru budete moci mj. probrat: pravidla pro odkupy či pronájmy plynárenských zařízení ve vlastnictví obcí / miloslav zaur, rWe Gasnet / petra Grigelová, erÚ n možnosti dokončení plynofikace v obcích a městech / Bohdan polák, sFŽp / Jaroslav steinbauer, mpo Čr / pavel drahovzal, smo Čr n Úspory při nákupech zemního plynu pomocí e-aukcí, na e-tržištích či nákupem jeho dodávek na komoditních burzách / miloš sladký, tajemník měÚ semily / ingrid lipusová, vortal Connecting Business Cz n zajištění dodávek zemního plynu do Čr nyní i v budoucnu / oldřich petržilka, Česká plynárenská unie

MO001354

n

Zaregistrovat na konferenci se lze na: www.konference.ihned.cz

názor

Foto: archiv

Ing. dan JIránek předseda Svazu měst a obcí Čr, primátor statutárního města Kladna

Všichni si uvědomujeme, že reformy jsou nutné. Ale už nelze reformami pouze saturovat deficit státního rozpočtu na úkor obcí.

listopad 2012

J

aký dopad mají současné, mnohdy nekoncepční vládní reformy na obyvatele obcí i měst a jaká rizika přinášejí? Právě tomuto tématu se bude mimo jiné věnovat i XV. ročník Finanční konference, kterou Svaz měst a obcí České republiky uspořádá ve dnech 29.–30. listopadu v Praze. Pro stabilní a udržitelné financování obcí je stěžejním rozpočtové určení daní. V letošním roce byla sice přijata kompromisní novela, která má pomoci především menším spádovým městům postiženým negativním efektem tzv. U-křivky, ale již nyní upozorňujeme, že novela přináší i značná rizika. Varujeme před přílišným optimismem, neboť údaje o odhadech daňových příjmů pro účely výpočtu změn rozpočtového určení daní byly zjevně nadhodnocené, jak ukazuje průběžné inkaso celostátních daní. S žonglováním s daňovými příjmy souvisejí i reformy ve veřejné správě a regionálním školství, které přinášejí další otazníky a narušují stabilitu územní samosprávy. Svazu se sice podařilo po dlouhodobé kritice přimět letos v květnu Ministerstvo školství přiznat chybu a zastavit práce na reformě financování regionálního školství, ale starostové si uvědomují nutnost změn v systému financování školství a potřebu vést o optimálním způsobu další debatu. Podobně je postavena i reforma veřejné správy: Místo vyřešení podstatných otázek ztrácíme čas margináliemi. Reforma územní veřejné správy předpokládá rychlá optimalizační řešení, která jsou však bez přímé odezvy v reorganizaci a změně kompetencí ústřední státní správy nevyužitelná. Naplnily se obavy Svazu z loňského roku i v oblasti sociální reformy. Úřady práce nejsou schopny efektivně provádět sociální šetření, neznají místní problematiku – a hlavně nestíhají. Ukazuje se, že od obcí odtržený systém výplaty sociálních dávek je nefunkční, a jen čas ukáže, jak dopadne systém S-karet. Podobný krach zažívají i základní registry. Registry nefungují, chybějí v nich relevantní data nebo vykazují zásadní chyby a neexistuje ani metodická pomoc. Na podfinancování celého systému a nedostatek času na uvedení registrů do provozu jsme však upozorňovali od samého počátku. Pod praporem boje proti korupci došlo ke změnám v systému veřejného zadávání a již první měsíce účinnosti novely zákona ukázaly obrovský pokles objemu veřejných zakázek. Cena vítězí nad kvalitou a starostové se oprávněně bojí takové veřejné zakázky vypisovat a riskovat. Do budoucna taková tendence může negativně ovlivnit ekonomiku – veřejné zakázky totiž představují až 18 % HDP. A jsme zase u nezaměstnanosti, ekonomických problémů středních a malých firem, nižšího výběru daní a dopadu do rozpočtů obcí. Uvedený nástin současných problémů samosprávy je pouze příkladem z mnoha plíživých reforem, se kterými se obce nyní vyrovnávají. Všichni si uvědomujeme, že jsou nutné. Ale už nelze reformami pouze saturovat deficit státního rozpočtu na úkor obcí. Svaz se stále snaží upozorňovat na problematické návrhy a věřme, že i do budoucna bude mít dostatečnou sílu n odvracet podobné nekoncepční změny.

MO001252-2

Život v českých obcích a městech: reformy pro reformy www.regionservis.cz

AKTUÁLNĚ PRO SAMOSPRÁVU ZA CENU 1.500 KČ VÝPOČTY DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ S BILANCEMI OD ROKU 2003 A VÝHLEDEM DO ROKU 2018 VČETNĚ DOPADŮ ZMĚNY RUD A LOTERIÍ ZA CENU OD 290 KČ MĚSÍČNĚ Nový portál pro správu nancí měst a obcí, účinné sledování hospodaření samosprávy, WWW.REGIONSERVIS.NET ZVEME VÁS NA AKCE 15. listopadu, Otrokovice, Hotel Atrium VII. Setkání starostů a místostarostů Zlínského kraje • 29. listopadu, Olomouc, Regionální centrum Olomouc VII. Setkání starostů a místostarostů Olomouckého kraje OBCÍM NABÍZÍME ÚSPORY PORADENSTVÍ PŘINÁŠEJÍCÍ ÚSPORY FINANCÍ KATALOGY NA ADRESE www.regionservis.cz REGIONSERVIS s. r. o. Nad Koupadly 287/5, Říčany u Prahy [email protected] Telefon: 240 200 272 Mobil: 724 931 593

www.regionservis.cz www.regionservis.net 1

Obsah n titulní strana

Hlavní třída v Havířově (Foto: Josef Talaš) n názOr

Život v českých obcích a městech: Reformy pro reformy (Ing. Dan Jiránek) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 1 n spektrum

Krajské volby letos příliš nepřekvapily � � � � � � � � � � � � � � � � � � V Senátu bude mít jasné hlavní slovo ČSSD � � � � � � � � � � � � � � � Levice pomýšlí i na ústavní většinu ve Sněmovně � � � � � � � � � � � � V Ratíškovicích mají Knihovnu roku 2012 � � � � � � � � � � � � � � � � Soutěž Era Starosta roku už zná pět finalistů � � � � � � � � � � � � � � Cenu Ratměřičtí převzali v Langeneggu � � � � � � � � � � � � � � � � � Vzniká nová Asociace oběhového hospodářství � � � � � � � � � � � � � Stříbrná známka pro 1/2Maraton Olomouc � � � � � � � � � � � � � � � Některá města kvetou, jinde se zastavil čas: Proč? � � � � � � � � � � �

4 4 4 5 5 5 6 6 6

n kauza

Jak řešit možné úpadky obcí? (Mgr. Ivan Ryšavý) � � � � � � � � � � � � 7 n ekOnOmika

Finanční ústava zpřísní pravidla i pro ÚSC (Mgr. Ivan Ryšavý) � � � � � 10 Pojištění města a obcí v době tlaku na úspory (Martina Traganová) � 10 Nezmeškejte výzvy »Norských fondů« � � � � � � � � � � � � � � � � � � 11 Menší firmy: Spíše skepse � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 11 Ubije nás absurdní byrokracie? (Ing. Ivana Schneiderová) � � � � � � � 12 Operativní leasing využijí též v obcích (Ing. Marta Slažanská, Ing. Jaromír Hájek) � � � � � � � � � � � � � � � � 13 Monitoring hospodaření obcí za rok 2011 už je k dispozici � � � � � � 13 Best Finance Team z měst v ČR (Mgr. Ivan Ryšavý) � � � � � � � � � � � � 14 Cimrmanovská dobrodružství přípravy rozpočtů (Ing. Luděk Tesař) � 15 Restrukturalizace majetku obcí a finanční audit? Určitě ano! � � � � � 16 n infOrmační a kOmunikační technOlOgie

Přehledný fotoarchiv šetří čas, místo i náklady (Jaroslav Winter) � � � 18 Elektronická komunikace /11 (Ing. Jan Handl) � � � � � � � � � � � � � � 19 n živOtní prOstředí

Letničkové záhony plzeňské v podzimním ohlédnutí (Ing. Lucie Nižaradzeová) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 20 V Olomouci si lidé mohli vysadit »svůj« strom � � � � � � � � � � � � � � 21 Lípa z Novodvorské aleje se stala Stromem roku � � � � � � � � � � � � 21 Dědictví krajiny: Velký úkol i výzva. (Ing. Igor Kyselka, CSc.) � � � � � � 22 n p ř í l O h a : f i n a n c O vá n í k O m u n á l n í c h p r O j e k t ů

Proti možné ekologické újmě je dobré se finančně zajistit (Ing. Dagmar Šístková) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 23 Na ČOV Beroun kaly odvodňují úspornější technologií (Ing. Roman Badin, Jiří Fuxa, Vladimír Fryauf) � � � � � � � � � � � � � � 26 Proč se obci Prštice projekt BRKO vyplatil (RNDr. David Brtna) � � � � 27 ARPRO usnadní i kompostaci � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 28 Nejčastější poruchy na kanalizační síti � � � � � � � � � � � � � � � � � � 28 Kanalizační poklopy, které znesnadní krádeže � � � � � � � � � � � � � 28 Finanční stabilita rozpočtů obcí a měst: Jak ji vytvořit a udržet � � � � 30 První EPC vlaštovka prolétla Moravskoslezským krajem � � � � � � � � 32 n evrOpská unie

ROP Střední Morava podpoří další projekty � � � � � � � � � � � � � � � 33 Kapli Pustyňa pomohou zatraktivnit i peníze EU � � � � � � � � � � � � 33 Západ Čech umí čerpat evropské dotace � � � � � � � � � � � � � � � � � 33 Moderní obec – Měsíčník vydavatelství economia

V Moravskoslezsku od roku 2014 chtějí čerpat chytřeji fondy EU (Mgr. Michal Sobek) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �34 Aby pomoc EU do území trvala (Ivo Grüner) � � � � � � � � � � � � � � � �35 Česko si přeje, aby bylo více peněz na kohezní politiku EU � � � � � � �36 n t é m a : p e r s O n a l i s t i k a a v z d ě l ává n í

Náležitě kvalifikovaní úředníci: Ideál, nebo dosažitelný cíl? (Mgr. Simona Dvořáčková) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �37 Vzdělávání úředníků: V obcích by uvítali více volnosti a peněz (Mgr. Simona Dvořáčková) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �38 Vzdělaných zastupitelů přibývá (Jana Borecká, Lucie Pancová) � � � � �40 Při výběrovém řízení může pomoci kompetenční model (Ing. Lydie Jaroměřská, Ing. Josef Šamánek) � � � � � � � � � � � � � � � �40 Zaměstnance přes agenturu využijí i obce � � � � � � � � � � � � � � � � �42 Fórum a veletrh pro personalisty � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �42 Cena Personalista veřejné správy: Kdo ji získá? /3 (Mgr. Ivan Ryšavý) � �42 n s p r áva a r O z v O j

Sněhový deník se může hodit � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �43 CRAB už zahájil pilotní provoz � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �43 Nebojte se lokálek /2 (Ing. Petr Tejkl, Ing. Miroslav Bezděk) � � � � � � �44 Letošní příjmy SFDI váznou (Tomáš Johánek) � � � � � � � � � � � � � � �44 Soutěž Volná cesta 2012: Zvítězil terminál Paskov (Tomáš Johánek) � �45 SFDI vyhlásil pravidla poskytování příspěvků na rok 2013 � � � � � � � �45 Regulace nájemného končí. Co bude dál? /5 (Tomáš Johánek) � � � � �46 Vzniká nová síť míst pro výdej a podání balíků: Šanci dostávají i menší sídla � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �46 Evidujete ve své obci stav veřejného osvětlení? (Mgr. Simona Dvořáčková) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �47 Veřejné osvětlení: Nové trendy a možnosti úspor � � � � � � � � � � � �47 Na sídlišti v Orlové bude veseleji. Jeho obyvatelé už přiložili ruce k dílu (Mgr. Simona Dvořáčková) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �48 Jaké byly Křižovatky architektury 2012 (Petr Bým) � � � � � � � � � � � �48 Aby stará nádraží nemusela zchátrat (Mgr. Michal Roubík) � � � � � � �49 V Praze se probírala »krása a rozpadlost měst« � � � � � � � � � � � � � �49 Soutěž Cesty městy: Dvě ceny Pardubicím (Mgr. Simona Dvořáčková) �50 Cena Moderní obce patří městu Dobřany (Mgr. Ivan Ryšavý) � � � � � �51 Havířov je městem zeleně (Ing. Lukáš Nehyba) � � � � � � � � � � � � � �52 Bezpečné lokality nedocílíme pouhým zavedením kamer (JUDr. Pavel Kocábek, JUDr. Tomáš Koníček) � � � � � � � � � � � � � � � �53 Pro smogové situace začala od září platit nová pravidla � � � � � � � � �54 n l e g i s l at i va

Změny v exekučním řádu směrem k obcím (Mgr. Lukáš Jícha) � � � � � �55 Zásadní změny v RUD pro obce(Ing. Eduard Komárek) � � � � � � � � � �56 Jak opustit nemovitost (Mgr. Lenka Kernová) � � � � � � � � � � � � � � �57 Veřejnoprávní věcná břemena (Mgr. Milan Schagerer) � � � � � � � � � �58 Poskytování informací o obecní právnické osobě /1 (JUDr. Adam Furek) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �59 Pravomoci obecního úřadu /2 (Mgr. Jan Břeň) � � � � � � � � � � � � � � �60 Ze sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �61 n právní pOradna n servis

� � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �62

� � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �64 Uzávěrka tohoto čísla: 19. 10. 2012

Ročník XVIII, číslo 11 • Vychází 1. 11. 2012 • Cena výtisku ve volném prodeji 105 Kč • Roční předplatné 1260 Kč • Adresa redakce: Moderní obec, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: moderni. obec @economia.cz, http://moderniobec.cz • Publisher divize odborného tisku: Daniel Köppl • Řízením redakce pověřen: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, e-mail: [email protected] • redaktorka: Mgr. Simona Dvořáčková, tel.: 233 071 491, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka a zastupitelka města Mohelnice; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, zastupitelka města Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA, a. s., IČ: 28191226, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • doručování předplatného provádí: Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: obchod@ ihned.cz • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia, a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2012 ECONOMIA, a. s.

2

listopad 2012

MO001241-1

Spektrum

krajské volby letos příliš nepřekvapily

V

ýsledky voleb do zastupitelstev krajů ve dnech 12.–13. 10. 2012 přinesly očekávaný propad stran vládní koalice a úspěch levice. Průměrná volební účast v celé České republice však činila pouze 36,89 %, tedy ještě méně než ve volbách do zastupitelstev krajů v roce 2008 (40,30 %). Nejvyšší procento voličů se k volebním urnám dostavilo v Kraji Vysočina (41,05 %), naopak nejslabší volební účast zaznamenali v Karlovarském kraji (31,57 %).

leVice Vyhrála, ale může být ČSSD SkuteČně Spokojena? Ačkoliv jasným vítězem letošních krajských voleb se stala ČSSD, pro jejíž kandidáty hlasovalo 23,58 % oprávněných voličů (v roce 2008 to bylo 35,85 %), co do počtu odevzdaných hlasů se pro sociální demokraty letos vyslovilo jen 621 961 voličů, tedy o téměř 423 tisíc méně než při předminulých krajských volbách v roce 2008. Tehdy totiž svou přízeň sociální demokracii věnovalo 1 044 719 voličů. Vyjádřeno počtem mandátů, ČSSD letos získala 205 mandátů (před čtyřmi roky 280). Celkově druhá nejúspěšnější strana v podílu na celkovém počtu odevzdaných hlasů – KSČM, docílila volebního zisku 20,43 % (v roce 2008 to bylo 15,03 %). Pro komunistické kandidáty tentokrát ve volbách do zastupitelstev krajů hlasovalo 538 953 voličů, tedy o 100 tisíc více než v roce 2008 (438 024 hlasů). KSČM tak letos vybojovala 182 mandátů (před čtyřmi roky 114). VláDní koalice V DefenzíVě Občanští demokraté v těchto krajských volbách tratili ještě více než při stejné příležitosti v roce 2008. Celkem nyní získali pouze 324 081 hlasů (12,28 % všech odevzdaných

Vítězné politické strany a hnutí ve volbách do zastupitelstev krajů 12. a 13. 10. 2012 (% platných hlasů) Liberecký kraj: Starostové pro Liberecký kraj (22,21) Karlovarský kraj: KSČM (22,98)

Plzeňský kraj: ODS (26,48)

Královéhradecký kraj: ČSSD (19,73)

Ústecký kraj: KSČM (25,26)

Moravskoslezský kraj: ČSSD (27,40)

Pardubický kraj: ČSSD (21,31)

Středočeský kraj: ČSSD (21,79)

Kraj Vysočina: ČSSD (29,26) Jihočeský kraj: ČSSD (27,99)

Jihomoravský kraj: ČSSD (27,01)

byť jinak tušený volební úspěch politického hnutí Starostové pro Liberecký kraj (SLK). Toto hnutí v čele s Martinem Půtou, starostou Hrádku nad Nisou, volby v kraji vyhrálo, když se tam pro ně vyslovilo 28 763 voličů (tj. 22,21 %), což Starostům pro Liberecký kraj vyneslo zisk 13 mandátů (z celkem 45). Spokojena může být například rovněž KDU-ČSL s 42 mandáty, přičemž nejlépe se jí dařilo v Jihomoravském (14 mandátů) a Zlínském kraji (10 mandátů). Společně s některými dalšími koaličními partnery má tato strana dalších 31 mandátů. Vůbec se nevedlo Věcem veřejným, které nemají ani jeden mandát a pro něž se vyslovilo pouze 6837 voličů, tj. 0,25 % všech /st/ odevzdaných hlasů.

platných hlasů). Přitom v roce 2008 (kdy sice také utrpěli volební porážku od ČSSD) jejich volební zisk ještě činil 687 005 hlasů, tedy 23,57 %. ODS se letos může vykázat ziskem 102 mandátů (před čtyřmi roky jich obdržela 180). Povzbudivé výsledky nezaznamenala ani TOP 09 + STAN: 175 089 hlasů, tj. 6,63 % z celkového počtu, což znamená zisk 44 mandátů. Vládní strana LIDEM – liberální demokraté do krajských voleb nevstoupila, neboť si teprve na začátek listopadu naplánovala sněm, na němž hodlá zvolit své vedení a další orgány. náStup menších Stran a hnutí K několika málo překvapením letošních voleb do zastupitelstev krajů patří vysoký,

levice pomýšlí i na ústavní většinu ve Sněmovně

hlavní slovo ČSSD

4

Rozdělení křesel v Senátu PČR (po volbách v říjnu 2012) ČSSD ODS KDU-ČSL TOP+STAN KSČM NK Severočeši.cz

46 15 3 3 2 2 2

Strana zelených Nestraníci SZ KDU-ČSL+NV KDU-ČSLSZPiráti STANHOPB Ostravak

1 1 1 1 1 1 1

Opoziční ČSSD bude dostávat ze státního rozpočtu za senátory nově 41,04 mil. Kč ročně (o 5,99 mil. Kč více než dosud). Příspěvek pro ODS naopak po nynějších volbách do horní parlamentní komory klesne o 8,55 mil. Kč na 12,83 milionu. Díky zvolení dvou nezávislých kandidátů stát ročně /sk/ ušetří 1,71 mil. Kč.

p

ZDROJ: ČSÚ

n

Zlínský kraj: ČSSD (21,73) ZDROJ: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

V Senátu bude mít jasné

a ustavující schůzi 1. schůzi Senátu Parlamentu České republiky v jeho 9. funkčním období, která se uskuteční 21. listopadu, letos v říjnu nově zvolení senátoři složí slib. Vyjednávání na základě povolebního rozložení sil v Senátu však už je v plném proudu. Senátoři totiž po každé obměně třetiny horní komory volí její představitele – předsedu a místopředsedy Senátu, ustanovují znovu výbory a komise Senátu a volí jejich vedení. Po říjnovém 2. kole voleb do Senátu bude mít levice v horní komoře poprvé ústavní většinu 49 hlasů. ČSSD a KSČM (avšak za předpokladu podpory od senátora Vladimíra Drymla) k ní získaly ve volbách potřebných 14 křesel. ODS naopak deset mandátů ztratila, a proto bude mít pouze 15 senátorů, tedy nejméně od vzniku Senátu.

Olomoucký kraj: ČSSD (26,70)

říští řádné volby do Poslanecké sněmovny se budou konat za dva roky přibližně koncem května. Pokud by v nich ČSSD a KSČM rovněž získaly ústavní většinu, na ústavní změny by měly zhruba pět měsíců. Koncem října 2014 totiž budou následovat další senátní volby, v nichž ČSSD bude obhajovat 23 mandátů, tedy polovinu. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka už oznámil, že jeho strana by v případě zisku ústavní většiny v obou komorách parlamentu uvažovala o změně Listiny základních práv a svobod tak, aby lépe garantovala lidem základní jistoty související s fungová/sk/ ním sociálního státu. listopad 2012

Spektrum

V ratíškovicích mají knihovnu roku 2012

Soutěž era Starosta roku už zná pět finalistů

n

Č

tvrtý ročník soutěže Era Starosta roku míří do finále. Ze 166 přihlášených starostek a starostů byla v říjnu odbornou komisí vybrána závěrečná pětice nejlepších kandidátů. Jeden z nich získá ve druhé polovině listopadu titul nejlepšího starosty a pro svou obec 0,25 mil. Kč. Zároveň obdrží tradiční Rychtářské právo jakožto dávný symbol dobrého vedení obce. Podle Lenky Heřmánkové, manažerky SME Poštovní spořitelny, se nyní z finalistů vybere vítěz na základě výsledků návštěv zástupců hodnoticí komise přímo v obcích, odkud byli starostky a starostové do soutěže nominováni místními obyvateli. O titul Era Starosta roku se letos uchází Bohumil Cempírek (Polnička, okr. Žďár nad Sázavou), Petr Halada (Kamýk nad Vltavou, okr. Příbram), Jana Kuthanová (Hoříněves, okr. Hradec Králové), Josef Lněníček (Nepomyšl, okr. Louny) a Vlasta Mokrá (Násedlovice, okr. Hodonín). Vítěz bude znám ve druhé polovině listopadu. »Letos bylo hodnocení opět velmi složité, dokonce možná o něco složitější než v předchozích letech. Každý z hodnotitelů totiž měl trochu jiné favority, ale nakonec se komise na pěti finalistech jednomyslně shodla,« uvedla Kateřina Bláhová z Nadace VIA, manažerka projektu Era Starosta roku. Informace o soutěži jsou dostupné na webových stránkách www.erasvet.cz a www.nadacevia.cz. Soutěž se koná v rámci programu podpory projektů zaměřených na komunitní rozvoj, který vyhlašují ČSOB a Era ve spolupráci s Nadací VIA. /sk/

FOTO: ARCHIV

aše knihovna získala titul Knihovna roku 2012. Máme obrovskou radost a děkujeme. Tohle lakonické a přitom neobyčejně výstižné sdělení visí od počátku října na webu obecní knihovny v Ratíškovicích na Hodonínsku (www.ratiskovice.knihovnacz). Podobně jako v Ratíškovicích se radují také v dalších místech po celé ČR, jejichž knihovny byly oceněny v kategorii Základní knihovna soutěže o Cenu Knihovna roku. Tu uděluje ministryně kultury ČR. Ratíškovická knihovna, kterou vede Marie Škorpíková, prošla velmi zdařilou rekonstrukcí interiérů a je zcela bezbariérová. Knihovna je centrem celoživotního vzdělávání občanů všech generací a příjemným místem setkávání, je výsledkem nebývalé souhry vedení obce, knihovnice a vedení ZŠ. V ratíškovické knihovně se maximálně využívá internetové centrum s pěti stanicemi, nabízejí se tam i prostory pro rodinu s názvem »Family Point«, počítačové kurzy pro seniory, semináře o problematice v sociální oblasti, autorská čtení, cestovatelské besedy, zapůjčení tematických kufříků dětským čtenářům a navíc i méně běžné služby, například poskytnutí kávy při posezení v knihovně. Zvláštní ocenění a diplom v kategorii Základní knihovna získala dále Místní knihovna Ostravice na Frýdecku-Místecku (http:// naseknihovna.cz/ostravice/) v čele s Martinou Klimkovou a Obecní knihovna v Košťálově na Semilsku (http://www.knihovnakostalov.webk.cz), kde je knihovnicí Lenka Barochová. Hlavní cenu v kategorii Informační počin obdržela Knihovna Jiřího Mahena v Brně (http://www.kjm.cz/) za systematickou práci s uživateli s různými druhy hendikepů

Z přebírání ceny pro vítěznou knihovnu z Ratíškovic v pražském Klementinu. První zleva knihovnice Marie Škorpíková, uprostřed starosta Josef Uhlík, zcela vpravo ministryně kultury Alena Hanáková.

a inspirativní přínos pro další knihovny. Knihovnu řídí Libuše Nivnická. Městskou knihovnou roku 2012 se stala Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana Uherské Hradiště (http://www.knihovnabbb.cz/). Tuto zvláštní cenu uděluje SKIP – Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR a firma Skanska a. s. Ředitelem knihovny je Radovan Jančář. Aktivity uherskohradišťské knihovny jsou známy nejen v Česku, ale rovněž na Slovensku, v Polsku, Slovinsku, Rakousku, Spojených státech a v mnoha dalších zemích. V Uherském Hradišti se totiž v roce 2000 uskutečnila vůbec první Noc s Andersenem, která je v současnosti zřejmě mediálně nejznámější /sk/ knihovnickou akcí.

o

bec Ratměřice (okr. Benešov), držitelka celorepublikového titulu Vesnice roku 2010, se neztratila ani v soutěži Evropská cena obnovy vesnice 2012. Ratměřice postoupily mezi dvanáctku finalistů a získaly titul vicemistra Evropy (viz Evropa už zná i Komňu i Ratměřice, Moderní obec č. 8/2012, str. 3 – pozn. redakce). Odměnou se jim stala cesta na vyhlášení výsledků do rakouského Langeneggu, Vesnice Evropy roku 2010. Na zkušenou se tam koncem září vypravil z Ratměřic autobus plný lidí. »Všechno to tam spolu se mnou zažívalo dalších 50 zástupců ratměřických spolků. Bylo to jednak poděkování za jejich práci pro obec, ale také zajímavá příležitost vidět, jak propojení občanů se životem obce funguje jinde a co vše můžeme pro rozvoj Ratměřic ještě udělat,« zhodnotil cestu starosta Viktor Liška.

listopad 2012

Ratměřičtí se v Langeneggu zúčastnili také velkého »evropského tržiště«, na němž se prezentovalo 35 evropských regionů z celkem dvanácti zemí. »Inspirující byl už samotný Langenegg, který má např. svoji měnu platnou ve vybraných místních obchodech. Podporuje komunitní rozvoj i místní ekonomiku. Zajímalo nás rovněž, jak tam pracují s obnovitelnými zdroji, mají třeba naučné stezky propagující jednotlivé druhy energie. Bylo to moc zajímavé,« dodal Viktor Liška. Na odborných fórech se pak zástupci Ratměřic zapojili do řešení otázek budoucnosti venkovských evropských oblastí. Zástupci Ratměřic na »evropském tržišti«, stejně jako na diskusních fórech prezentovali nejen svou obec, nýbrž také Mikroregion Džbány, Posázaví a Kraj blanických /sk/ rytířů.

FOTO: ELIšKA MELICHAROVá

cenu ratměřičtí převzali v langeneggu

Viktor Liška s cenou pro svou obec ze soutěže Evropská cena obnovy vesnice.

5

Spektrum

Vzniká nová asociace oběhového hospodářství

o

odpadové hospodářství v zemi prožívá razantní změny. Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) letos v srpnu změnila své vedení, když její dosavadní výkonný ředitel JUDr. Ing. Petr Měchura byl vystřídán Ing. Petrem Havelkou. Podle odvolaného výkonného ředitele někteří členové ČAOH nebyli ani přizváni k provedení těchto změn a jak Petr Měchura tvrdí, »trhliny« jsou i ve Sdružení veřejně prospěšných služeb a ušetřen prý nezůstal ani Svaz průmyslu druhotných surovin. Důvody tohoto stavu Petr Měchura shledává v tom, že Ministerstvo životního prostředí vtělilo do návrhu na navýšení skládkovacího poplatku i odstavec, prosazující Integrované systémy nakládání s odpady (ISNO). »Tuzemské dceřiné společnosti nadnárodních odpadářských firem začleněných z ČAOH začaly mít obavy, že by přišly o odpady z obcí a měst v Česku, či že by na základě regulérních výběrových řízení nenaplnily kapacity svých zařízení a fungovaly jen jako svozové firmy,« míní Petr Měchura. Někteří dosavadní členové ČAOH nyní rozhodli o založení nové asociace, která by zastupovala jejich oprávněné zájmy a jež by jim dala možnost samostatně rozhodovat o své budoucnosti. »Tato nová asociace, s větší šíří a záběrem, bez jakékoliv

diskriminace je otevřena pro všechny poctivé subjekty, tedy jak pro soukromý, tak komunální sektor či pro občany nebo obce a města, kolektivní systémy i jiná sdružení, tedy pro všechny, kteří to myslí s naším odpadovým hospodářstvím do budoucna upřímně,« podtrhuje Petr Měchura, jeden ze zakladatelů nového subjektu v oblasti odpadového hospodářství. noVý názeV má být pro VeřejnoSt přijatelnější Nový subjekt nese název Asociace oběhového hospodářství (AOH), protože již nejde jen o odpady, ale i o předcházení vzniku odpadů, o opětovné použití, o druhotné suroviny či alternativní paliva nebo komposty. »V Německu to mají i v názvu svého „odpadového“ zákona již dávno. A jako spalovny jsme přejmenovali na „zařízení k energetickému odstraňování odpadů“, tak i název, používající místo pejorativního „odpadové“ nově „oběhové“ hospodářství, je nejen přesnější, ale podle toho, co se bude nově dít s odpady, mnohem srozumitelnější a pro občany přijatelnější,« poznamenává Petr Měchura. Zájemci o členství v Asociaci oběhového hospodářství mohou pro bližší informace využít e-mailový kontakt: mechura.p@ /sk/ gmail.com.

některá města kvetou,

jinde se zastavil čas: proč?

p

odle studie společnosti KPMG Česká republika Benchmark měst v České republice se lépe žije v těch městech, kde je stabilní politické klima a místní koalice v čele se starostou řídí město i několik funkčních období v řadě. Významnou roli hraje přítomnost podnikatelských subjektů, a tím i pracovních příležitostí. Do studie bylo zahrnuto 15 středně velkých (od 20 tis. do 50 tis. obyv.) a 15 malých měst (2 tis. až 6,5 tis. obyv.) z celé ČR. O tom, proč některá města vzkvétají, zatímco v jiných se zastavil čas, diskutovali představitelé několika zúčastněných měst počátkem října v Praze. Příkladem využití předpokladů pro cestovní ruch je Hluboká nad Vltavou. »Ač jsme dříve nejednou sklízeli výtky obyvatel, že město dělá vše pro turisty a nic pro ně, dnes lidé oceňují, že přilákání turistů přineslo pracovní, podnikatelské a volnočasové příležitosti pro místní občany. Naší prioritou je též podpora mateřských, základních i středních škol,« říká senátor Tomáš Jirsa, starosta Hluboké nad Vltavou. Městu Podbořany uniklo místo mezi nejlépe hodnocenými městy jen o pár bodů.

6

»Před lety jsme iniciovali vznik průmyslové zóny. Díky ní můžeme nyní nabídnout až 1500 pracovních míst. Speciálními pobídkami jsme podpořili bytovou výstavbu. Ve městě (6000 obyv.) máme tři základní a tři mateřské školy,« vypočítává starosta Podbořan Radek Reindl.

Stříbrná známka pro 1/2maraton olomouc

V

ýjimečného ocenění se letos v říjnu dočkal 1/2Maraton Olomouc, již tradiční závod běžeckého seriálu RunCzech.com. Po třech letech existence získal pro příští ročník 2013 IAAF Silver Road Race Label, stříbrnou známku kvality Mezinárodní asociace atletických federací. »Je to pro nás obrovská výzva, neboť jsou to ty nejvýznamnější běžecké závody, které se na této planetě konají. Je to další kamínek do mozaiky naší snahy pořádat v Olomouci špičkové akce sportovní i kulturní, tak abychom město zviditelňovali a dali mu na mapě světa náležité místo,« řekl primátor města Olomouce Martin Novotný poté, co mu stříbrnou známku IAAF předal předseda organizačního výboru Prague International Marathon Carlo Capalbo. Udělení známky IAAF vyžaduje splnění řady kritérií, např. ve startovním poli musí být muži s časy pod 1:02:30 a ženy pod 1:12:00 v posledních třech letech. Podle studie Ekonomický dopad běžeckých závodů loni pět závodů seriálu RunCzech.com přineslo ekonomice ČR nepřímo zvýšení obratu o 367 mil. Kč, z toho 1/2Maraton Olomouc 20 milionů. Zlatou známku již mají závody seriálu RunCzech.com – Hervis 1/2Maraton Praha a Volkswagen Maraton Praha, stříbrnou Mattoni Grand Prix. /sk/ V Mladé Boleslavi zase připouštějí, že je tam obtížné přilákat jiný průmysl než automobilový. A také že podpora volnočasových aktivit a cestovního ruchu byla dlouho opomíjenou oblastí. »Snažíme se být i zde aktivnější. Asi nejpovedenějším počinem u nás v posledním roce bylo zpřístupnění řeky Jizery včetně vybudování pláže,« uvádí primátor Mladé Boleslavi Raduan Nwelati. Zástupci měst se mj. shodli na tom, že kdo nezačal budovat průmyslové zóny a lákat podnikatele do svého města před zhruba deseti lety, promarnil příležitost a jen těžko bude nyní tento deficit dohánět. /sk/

Ze závěrů studie KPMG Česká republika »Benchmark měst v ČR« Diamantové ocenění získala města: Písek (kategorie středně velkých měst) a Hluboká nad Vltavou (kategorie malých měst) n Zlaté ocenění získala města: Chrudim, Mladá Boleslav, Pelhřimov a Tábor (kategorie středně velkých měst) Horní Jelení, Mníšek pod Brdy, Nýrsko a Přibyslav (kategorie malých měst) n Města s diamantovým či zlatým oceněním vykazují především tyto obdobné dílčí parametry hodnocení a charakteristiky: stabilní politické klima, pozitivní stav a tendence v demografických ukazatelích (struktura obyvatel, podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů, kladné saldo migrace aj.), nejlepší výsledky z hlediska socioekonomických pohledů (hodnocení nezaměstnanosti, bytové politiky, míry kriminality aj.), výrazné zlepšení v občanské vybavenosti. Nicméně oceněná města vykazují rezervy hlavně ve vybavenosti zařízení pro volnočasové aktivity. V kategorii malých měst napomáhala lepšímu hodnocení poloha hodnoceného města v blízkosti jiného většího města. S výjimkou Nýrska se všechna oceněná města nacházejí v jádrové oblasti Čech, tedy v území, které je stabilně historicky osídleno a přirozeně spádově podléhá k hlavnímu městu ČR. n

ZDROJ: KPMG ČESKá REPUBLIKA

listopad 2012

Kauza

Jak řešit možné úpadky obcí? diskuse o tom teprve začíná Už na přelomu let 2010/2011 Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem vnitra chystalo varianty řešení platební neschopnosti obcí (viz např. Insolvenční řízení se vztáhne též na obce. Leč lépe se mu vyhnout, MO č. 1/2011). Nyní se toto téma – už i za účasti Ministerstva spravedlnosti, opět oživuje.

M

luvčí Ministerstva financí Ondřej Jakob k tomu poznamenává, že insolvenční zákon, který stanoví způsoby řešení úpadku, spadá do gesce resortu spravedlnosti. »Postup nastíněný ve věcném záměru z konce roku 2010 naše ministersto dále rozpracovalo a v polovině roku 2012 zaslalo resortům vnitra a spravedlnosti, ale i Svazu měst a obcí, Asocia-

ci krajů a Sdružení místních samospráv se žádostí o stanovisko, zda principiálně souhlasí s tím, aby byl umožněn úpadek územního samosprávného celku. Ministerstvo spravedlnosti slíbilo, že svolá pracovní skupinu, která se bude řešením úpadku ÚSC výhledově zabývat,« napsal mluvčí. Člen předsednictva SMO ČR, strakonický starosta Pavel Vondrys už proto počát-

Znázornění možného přístupu k zadluženosti obcí Obec dosáhne vyšší míry rizika hospodaření Chce se tím stát zabývat? NE, obec musí řešit svou zadluženost sama.

ANO, orgány obce nemusí umět nebo chtít zadluženost řešit a ze strany státu jsou žádoucí vyrovnané rozpočty vládního sektoru. Možnosti: 1. Zákonem upravit povinnost obce při dosažení hranice vyšší míry rizika hospodaření (vysvětlit důvody zadluženosti a přijmout opatření k nápravě) a za jejich porušení stanovit sankce. 2. Omezit možnost obce krýt schodek rozpočtu úvěrem, půjčkou nebo vydáním komunálních dluhopisů (umožnit výjimku pro spolufinancování programu nebo projektu EU, a to formou předchozího souhlasu MF). 3. Pomoc státu formou finančního poradenství.

Pozn. Bude zachován stávající monitoring hospodaření obcí a obce nebudou mít žádnou zákonnou povinnost.

Opatření splnila účel (zadluženost klesla)

Opatření nesplnila účel (zadluženost neklesla)

Chce se tím stát zabývat? NE

ANO - Možnosti: 1. Omezit pravomoci obce týkající se jejího finančního hospodaření (zákonem nebo předchozím souhlasem MF). 2. Zavedení finanční správy obce. 3. Poskytnutí finanční výpomoci z rozpočtu státu.

Zadluženost obce klesla pod hranici vyšší míry rizika hospodaření.

Zadluženost obce stále přesahuje hranici vyšší míry hospodaření, ale obec plní své závazky a není ohrožen její chod.

Chce se tím stát zabývat?

NE

ANO Možnost přijmout opatření.

Zadluženost obce dosáhla té míry, že obec není schopna plnit své závazky a je ohrožen její samotný chod.

Chce se tím stát zabývat?

NE

ANO - Možnosti: 1. Umožnit oddlužení obce formou zvláštního druhu insolvenčního řízení. 2. Oddlužit bec ze státního rozpočtu. ZDROJ: MINISTERSTVO FINANCÍ ČR

listopad 2012

kem října jednal s náměstkem ministra spravedlnosti Františkem Korbelem, aby se otevřela věcná debata o potřebnosti legislativního řešení situace, kdy u některých obcí dojde k jejich předlužení. »Nešlo o první jednání na dané téma, kterého se zástupci SMO zúčastnili,« uvedl Pavel Vondrys. »Svaz i nyní opětovně nabídl svoji aktivní spolupráci při tvorbě příslušné legislativní úpravy. Náměstek Korbel nám slíbil, že ministerstvo se bude touto problematikou zabývat, a proto jsme s výsledkem jednání spokojeni.« Náměstek ministra spravedlnosti František Korbel ovšem gesci svého úřadu za řešení nasdměrného zadlužování územních samospráv přijímá však svýhradou. »Možností, jak situaci řešit, je více a Ministerstvo spravedlnosti je gestorem pouze úzce vymezené oblasti insolvence v jejím procesním a justičním smyslu,« odpověděl František Korbel na náš dotaz (viz rozhovor s ním na str. 8). »Hlavní gesci ve věcech veřejných rozpočtů vykonává resort financí, ve věcech obcí resort vnitra. Jako resort spravedlnosti jsme připraveni pomoci jim při formulaci řešení na úrovni insolvenčního zákona, ale způsob věcného řešení musí navrhnout ony,« tvrdí František Korbel. Tímto vyjádřením představitele Ministerstva spravedlnosti se vracíme však nazpátek do přelomu let 2010/2011, kdy se rovněž, zejména na Ministerstvu financí, zvažovaly různé možnosti řešení případného úpadku obce. Byť tento resort už tehdy – stejně jako nyní, dával přednost spíše prevenci. Totiž tomu, aby byly nastaveny takové mechanismy, jež by obci, která dosáhne vyšší míry rizika hospodaření, nedovolily dostat se až do úpadku. (Viz schéma vlevo, jež je jednou z variant možného řešení, jaká byla na stole už počátkem roku 2011.) ústavní záKon o rozpočtové odpovědnosti úpadKy nevyřeší Do jisté míry by omezit výši dluhu některých obcí mohl ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, jehož návrh vláda už projednala (viz toho vydání MO, str. 10). »Ale ani tento zákon nemůže zabránit úpadku. I proto se navrhuje řešit úpadek obcí a krajů prostřednictvím insolvenčního zákona. Tato úprava je s návrhem ústavního zákona komplementární,« vysvětluje mluvčí MFF Podle jeho slov se stát zkráka musí možnostmi úpadku obcí zabývat a upozorňuje na čl. 100 Ústavy ČR, který územjním společenstvím občanů právo na samosprávu. »Toto právo je v případě platební neschopnosti značně omezeno, a to i po desítky let. Proto stát musí hledat řešení, jak obnovit omezenou nebo nefunkční samosprávu. Dalším důvodem jsou i možné dopady na výši vládního dluhu a zohlednění nařízení Rady (ES) č. 1346/2000, o úpadkovém

7

›

Kauza Náměstek ministra spravedlnosti František Korbel: Věcná diskuse o způsobech řešení úpadku obcí dosud neproběhla, předjímat konkrétní právní úpravu by proto nebylo odpovědné Podle náměstka ministra spravedlnosti pro legislativu Mgr. Františka Korbela, Ph.D., problematika úpadku územních samosprávných celků a její zakotvení v právním řádu představuje specifické téma, které zasahuje do mnoha oblastí práva včetně práva ústavního. Proto se příprava právní úpravy řešení úpadku obcí obcí tak vleče, třebaže už na přelomu let 2010/2011 ministerstva vnitra a financí připravila první návrhy, jak by insolvenční řízení pro obce mohlo vypadat? Jde bezesporu o značně komplikovanou nejen právní, ale i politickou a filozofickou otázku, která podle mého názoru vyžaduje co nejširší diskusi. Řešení úpadku územních samosprávných celků aplikací úpadkového práva není standardním řešením v celé řadě zemí Evropské unie, přičemž bývá poukazováno na problémy v souvislosti se specifickým postavením územního samosprávného celku a výkonem jeho samostatných a přenesených funkcí, včetně rizika politického využití oddlužení k záměrně neodpovědné rozpočtové politice obce. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že nalézt optimální řešení není jednoduché a že častěji jsou tam zaváděna spíše opatření zabraňující, aby se územní samosprávný celek do platební neschopnosti dostal. Ministerstvo spravedlnosti přesto velmi vnímá potřebu diskuse na toto téma a považuje ji za velmi přínosnou. V současné době, kdy podle názoru Ministerstva spravedlnosti dosud neproběhla relevantní diskuse na toto téma, nelze předjímat, jakou formou bude řešen úpadek územních samosprávných celků, ani to, kdy taková úprava nabude účinnosti. Ministerstvo spravedlnosti nabídlo k řešení tohoto problému své odborné kapacity Ministerstvu financí, které je gestorem otázek spojených s financemi, a v této chvíli je, takříkajíc, míč na jejich straně hřiště ohledně rozpracování věcného zadání.

n

Počítá Ministerstvo spravedlnosti s tím, že by k přípravě této právní úpravy přizvalo také zástupce Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR? Na problematiku nadměrného zadlužování územních samosprávných celků již dlouhodobě upozorňují především ministerstva financí a vnitra. Možností,

n

› řízení,

které předpokládá možnost projít úpadkovým řízením pro všechny osoby bez výjimky,« připomíná Ondřej Jakob.

Kterou Možnost ze současné legislativy vybrat? Námi oslovení experti i zástupci ministerstev zatím mají na řešení úpadku obcí poměrně hodně rozdílné názory. Zdá se, že se tak potvrzují slova náměstka ministra spravedlnosti Františka Korbela, že věcná debata k tomuto tématu dosud neproběhla. Buď jak buď, rýsují se tři základní možnosti řešení úpadku obcí. Totiž, že: n může nastoupit právní úprava podobná té, která platí pro firmy, totiž že by o rozprodeji majetku obce nerozhodoval její nucený správce, nýbrž její věřitelé; n se může přistoupit k právní úpravě vycházející spíše z osobních bankrotů jednotlivců, kdy by se ve chvíli vyhlášení ban-

8

jak situaci řešit, je více a Ministerstvo spravedlnosti je gestorem pouze úzce vymezené oblasti insolvence v jejím procesním a justičním smyslu. Pokud by bylo zvoleno řešení spočívající v oblasti insolvenčního práva, pak lze potvrdit, že na ministerstvu uvítáme zkušenosti a názory všech dotčených subjektů. Tedy i Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR, které by měly být zúčastněny jak při obecnějších diskusích nad principy právní úpravy, tak v rámci prací na konkrétních paragrafech jako další připomínková místa. Na jakém principu by podle vašeho názoru mělo být postaveno řešení úpadku obcí? Jak jsem již uvedl v odpovědi na váš předchozí dotaz, předjímat legislativní řešení ve fázi, kdy ještě neproběhla věcná debata k tomuto tématu, by nebylo zodpovědné. Hlavní gesci ve věcech veřejných rozpočtů vykonává Ministerstvo financí, ve věcech obcí Ministerstvo vnitra. Jsme připraveni pomoci jim při formulaci řešení na úrovni insolvenčního zákona, ale způsob věcného řešení musí navrhnout tato ministerstva.

n

s určitostí říct, jakou podobu by řešení nadměrného zadlužení územních samosprávných celků mělo mít. Vše bude výsledkem odborných diskusí, kterých se chceme účastnit. Vyplyne-li z těchto diskusí, že nejlepším způsobem, jak tuto situaci řešit, je doplnění insolvenčního zákona, Ministerstvo spravedlnosti se tohoto legislativního úkolu rádo a zodpovědně ujme. Existuje dnes nějaký legislativní nástroj, na jehož základě by bylo možné řešit úpadek či hrozící úpadek obce? Legislativní nástroj pro řešení úpadku obcí, případně krajů, který by odpovídal řešení úpadku fyzických nebo právnických osob po vzoru insolvenčního zákona, stávající právo nezná. Domnívám se však, že již dnes mají příslušné resorty financí a vnitra dostatek preventivních nástrojů jak zamezit tomu, aby se obec do nepříznivé finanční situace dostala. Nejsou-li tato opatření dostatečná, pak v první řadě vyvstává otázka, zda existuje způsob, jak tato opatření zefektivnit anebo jak nalézt taková, která by zamýšlených cílů efektivně dosahovala. Shodneme-li se v rámci odborných diskusí, že tato opatření nejsou dostatečná a nelze je ani žádným způsobem zefektivnit, potom se dostaneme do fáze hledání optimálního způsobu řešení nadměrného zadlužení územních samosprávných celků.

n

Může být zadlužování obcí přibrzděno i chystaným ústavním zákonem o rozpočtové odpovědnosti? V jakém smyslu by na tento zákon případně navazovala či s ním souvisela právní řešení úpadku obcí, připravovaná vaším ministerstvem? Ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti předložilo vládě Ministerstvo financí. Poté byl třikrát projednáván Legislativní radou vlády a v říjnu jej schválila vláda, takže již směřuje do Poslanecké sněmovny. Určitě máte pravdu, že i tento návrh by mohl být jedním z preventivních nástrojů, jak zabránit nadměrnému zadlužování obcí. Návrh zákona totiž obsahuje pravidla i pro hospodaření územních samosprávných celků, přičemž při jejich neplnění lze ze strany státu uplatňovat sankce, například ve formě zadržení určitého procenta výnosu daní, což může být pro obce velmi citlivé – a tudíž i velmi motivační.

n

Přesto se zeptám, zda se kloníte k tomu, aby mohlo jít o právní úpravu podobnou té, která platí pro firmy? Totiž že by o rozprodeji majetku nerozhodoval její nucený správce, nýbrž její věřitelé? Nebo by tato právní úprava měla spíše vycházet z právní úpravy platné pro osobní bankroty jednotlivců? Totiž že by v momentě vyhlášení bankrotu objem dluhu se už dále nezvyšoval o sankční platby a dlužník by musel v pětileté lhůtě uhradit minimálně 30 % dlužné částky? Nebo by se pro územní samosprávné celky nabízela jiná možnost, odpovídající jejich specifikům? I toto specifické řešení je jednou z relevantních variant. Specifické řešení může být přijato jak v zákonech o územních samosprávách, tak formou samostatného zákona. V současné době však nemohu

n

krotu objem dluhu obce už dále nezvyšoval o sankční platby a obec by musela v pětileté lhůtě uhradit minimálně 30 % dluhu. n ve hře je i výlučné řešení pro obcepřihlížející k jejich specifikům jako veřejnoprávních korporací územní samosprávy. insolvenční řízení i pro obce? MFby nyní preferovalo řešení úpadku obcí (a krajů) založené na principech platného insolvenčního zákona. »V této souvislosti je třeba zvlášť zdůraznit, že insolvenční zákon spadá do gesce Ministerstva spravedlnosti. Ministerstvo financí navrhuje umožnit jako způsob řešení úpadku obce nebo kraje konkurs (způsob řešení úpadku právnické osoby) i oddlužení (způsob řešení úpadku fyzické osoby) s tím, že by zákon motivoval obec nebo kraj i věřitele k upřednostnění oddlužení. Oba způsoby řešení úpadku by měly být mírně modifikovány tak, aby co

nejvíce respektovaly specifika územních samosprávných celků. Celé úpadkové řízení by se tak odehrávalo pod dohledem soudní moci bez zásahu moci výkonné,« míní mluvčí MF ČR Ondřej Jakob. Podobně se vyjadřuje Břetislav Oliva z odboru tisku a public relations Ministerstva vnitra. »Ze strany našeho resortu i nadále platí, že prosazuje možnost řešení úpadku obcí cestou insolvenčního řízení. Ministerstvo vnitra současně doporučuje, aby obec v úpadku, pokud nebude mít zvoleny orgány (zastupitelstvo, starostu) spravoval specializovaný finanční správce jmenovaný Ministerstvem financí, jenž by úpadek měl řešit,« říká Břetislav Oliva a dodává: »V této souvislosti prosazujeme možnost zániku obce v případě, že se v obci dlouhodobě nepodaří ustavit zastupitelstvo a občané nebudou mít trvale zájem o podíl na správě obce.« listopad 2012

FOTO: ARCHIV

FOTO: ARCHIV

FOTO: ARCHIV

Kauza

Věra Kameníčková: Možnost bankrotu obce by mohla přispět k zodpovědnějšímu rozhodování zastupitelů o projektech a jejich financování, případně i k větší veřejné kontrole vedení obce ze strany jejích obyvatel.

Jana Zwyrtek Hamplová: Stát se nikdy nemůže zbavit odpovědnosti za finanční zdraví obcí. Je to on, který dává legislativní rámec toho, co si obce mohou dovolit, jak mohou jejich orgány rozhodovat, jak probíhají audity atd.

Pavel Vondrys: Dostane-li se obec, ať už kvůli lehkomyslnosti či nezodpovědnosti svého vedení či kvůli objektivním vnějším vlivům do dluhové pasti, je třeba, aby měla šanci na nový »restart«, a mohla tak obnovit své normální fungování.

Mohla by poMoci úprava obdobná osobníM banKrotůM? Vedoucí analytického oddělení společnosti CCB – Czech Credit Bureau Věře Kameníčkové, která se dlouhodobě věnuje zadlužováním obcí, by se osobně líbila obdobná úprava, jaká existuje u osobních bankrotů. »Jedinec – dlužník, stejně jako obec – dlužník, nemůže „zmizet“. Pokud se dluh nějakou dobu nesplácí řádně, narůstají sankční poplatky, které se časem mohou stát podstatnou částí dluhu,« připomíná Věra Kameníčková. »A tudíž na tom, že dlužník, na něhož je vyhlášen bankrot, splatí minimálně 30 % z celkové dlužné částky, věřitel až tak moc netratí.« »Důvod zákonné úpravy bankrotu obcí je trochu odlišný. Dostane-li se obec do dluhů, které nezvládá, nejde v naprosté většině o bankovní úvěr, nýbrž o závazky k dodavatelům. Banky si totiž dlužníka řádně prověřují. Obec se od jedinců a firem liší mj. v tom, že má zaručený určitý příjem každý rok, a to z podílových daní, resp. v rámci rozpočtového určení daní. „Chytrému“ věřiteli pak stačí nastavit splátky tak, aby je obec byla schopna hradit z podílových daní prakticky donekonečna, a má tak zaručený příjem z veřejných peněz. Nemá proto žádný důvod s dlužníkem vyjednávat. Kdyby obec mohla vyhlásit bankrot, pak by byl věřitel v odlišné pozici, a dohoda s dlužníkem byla pro něj výhodnější. Existence bankrotu obce by mohla přispět i k zodpovědnějšímu rozhodování zastupitelů o projektech a jejich financování, případně i k větší kontrole ze strany obyvatel obce,« soudí Věra Kameníčková z CCB – Czech Credit Bureau.

který má území, občany a povinnost výkonu veřejné správy – to nemá žádná firma ani jednotlivec,« tvrdí Jana Zwyrtek Hamplová. » Ať bude mít tato metoda oddlužení blíž k právnickým osobám nebo fyzickým osobám: Musí být stanoven majetek, který bude vždy vyloučen z jakékoli exekuce – něco jako obdoba osobních věcí jednotlivce, tak obdoba základního majetku obce jako veřejnoprávního subjektu, na který nedosáhne žádný věřitel (komunikace, chodníky, veřejná prostranství, budovy úřadu, školská zařízení, vodovody apod.).« »Pro obce musí vzniknout třetí model tzv. oddlužení, pravděpodobně kompilací obou dosavadních způsobu oddlužení a se specifiky obc, a to za finančního přispění státu jako spoluviníka vzniklé situace,« pokračuje mohelnická advokátka. »Orgány obce si dovolily jen to, co jim stát nastavil. Třetí způsob by měl dát dohromady zastavení zvyšování dluhu, finanční plán úhrady dluhu či jeho části, ale tak, aby byl v obci zajištěn důstojný výkon veřejné správy a byl jí zachován za tím účelem nezbytný majetek. Stát by měl mít roli ručitele – garanta, a v některých specifických případech se na úhradě dluhu dokonce podílet. Ale hlavně, zajistit legislativně, aby se některá chování na obci prostě vůbec nemohla dít,« podtrhuje Jana Zwyrtek Hamplová. Spíše pro třetí variantu by byl také člen předsednictva SMO ČR Pavel Vondrys. »Při našem jednání na Ministerstvu spravedlnosti nebyly diskutovány konkrétní způsoby řešení. Ve stávajících právních normách, které řeší jiné právní subjekty, lze zcela jistě hledat náměty a vzory pro řešení obdobné situace u obcí. Přesto si myslím, že pro obcí bude nutné zvolit do jisté míry odlišné řešení. To je samozřejmě dáno jejich postavením a rolí, které obce a jejich orgány ve společnosti plní,« říká Pavel Vondrys.

obcí, jedno je jisté už teď. Ministerstvo vnitra ústy Břetislava Olivy na náš dotaz potvrdilo, že nadále nepovažuje nucené sloučení předlužené a „finančně zdravé“ obce za vhodné řešení problemů předlužených obcí. »Dáváme přednost spíše oddlužení obce. Další možnou variantou je výše zmíněný zánik obce, pokud se v ní dvakrát po sobě neuskuteční volby pro nedostatek kandidátů. Zde by opakované nepodání kandidátních listin (lhostejno, bude-li odůvodněno zadlužeností obce či jinak) signalizovalo nezájem občanů o správu své vlastní obce, a tedy předpoklad k jejímu zániku,« upozorňuje Břetislav Oliva. Ondřej Jakob z Ministerstva financí doplňuje: »Podle našeho názoru ani nelze po obci spravedlivě požadovat, aby převzala závazky jiné obce (resp. uložit jí převzít cizí závazky). Zákon o obcích však nebrání dobrovolnému sloučení obcí a převzetí závazků.« Advokátka Jana Zwyrtek Hamplová uzavírá: »Dluhy obcí má velký význam se zabývat. Dokonce si myslím, že někde už je i pozdě. Zadlužení státu s fungováním obcí až tak nesouvisí, resp. nemělo by souviset. Právě naopak – obce by měly být určitou oázou jistoty, že veřejné služby fungují. Přispívá k tomu i důvěra občanů v obce, která je nejvyšší ze všech veřejných subjektů. Jsem i zastáncem toho, aby do obcí šla větší část příjmů státního rozpočtu a obcím se zvýšily pravomoci. Zároveň však by se měla velmi zkvalitnit legislativa a provádění auditů v obcích formou forenzních auditů. Tedy zkoumat i hospodárnost, nejen formální správnost) Za určitého jasného dozoru a preventivní právní úpravy směrem k hospodárnosti zastávám názor, že obce a města by byly v této zemi nejlepšími hospodáři. Nenechme se od tohoto názoru odradit letitými vlekoucími se negativními případy některých obcí a měst. Ty totiž nejsou až tak četné, jak by se mohlo zdát.« n

»třetí cesta« by spíše zohlednila specifiKa obcí Advokátka Jana Zwyrtek Hamplová patří k nejznámějším odborníkům, kteří u nás poskytují právní poradenství obcím a městům. Volila by »třetí« cestu. »Pro obce se musí najít jiná cesta, a to kvůli jejich kvůli specifikům jako veřejnoprávního subjektu, listopad 2012

co Může obce potěšit Neexistuje-li dosud ani politická, ani odborná shoda o způsobu řešení úpadku

ivan ryšavý

9

Ekonomika

Finanční ústava zpřísní pravidla i pro Úsc Už od 1. 1. 2014 – kromě některých ustanovení o zdravotních pojišťovnách a krajích a obcích – by měl vstoupit v účinnost ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti. Tak to chce vláda.

k

abinet k tomu 10. října už schválil příslušný vládní návrh zákona, jemuž se též přezdívá »finanční ústava«, a zároveň uložil ministru financí, aby ve spolupráci s dalšími ministry vládě do 30. dubna 2013 předložil návrh prováděcího zákona o pravidlech rozpočtové kázně. Ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti má především zabránit zadlužování státu, přičemž autoři návrhu zákona výší zadlužení rozumějí výši veřejného dluhu po odečtení výše státního dluhu vzniklého emisí státních dluhopisů, z jejichž výnosu je vytvářena rezerva peněžních prostředků při financování státního dluhu.

ozdravná opatřEní vláda zajistí už při zadlužEní nad 40 % n Bude-li výše zadlužení činit nejméně 40 %, ale zároveň bude nižší než 45 % HDP, vláda bude povinna ihned informovat Poslaneckou sněmovnu o důvodech překročení zadlužení a o opatřeních, která v té souvislosti přijala. Tato opatření bude dolní parlamentní komora muset schválit. Stát bude poskytovat státní záruky pouze na základě zákona platného v den vyhlášení výše zadlužení, nebo na základě zákona, který je schválen nadpoloviční většinou poslanců a nadpoloviční většinou senátorů. n Dosáhne-li zadlužení nejméně 45 % a zároveň bude nižší než 48 % HDP, vláda mj. rozhodne o snížení výdajů schváleného rozpočtu na daný rok za podmínek stanovených zákonem. n V případě zadlužení nejméně ve výši 48 %, avšak zároveň bude nižším než 50 % HDP, vláda bude povinna předložit

Poslanecké sněmovně ke schválení návrh vyrovnaného či přebytkového rozpočtu a rozpočtů státních fondů, případně vezme zpět návrh rozpočtu, který již byl předtím poslancům předložen bez naplnění této podmínky, a předloží návrh, který s ní bude v souladu. Při této výši zadlužení budou muset také ÚSC přijímat své rozpočty na následující rok jako vyrovnané nebo přebytkové. ÚSC rovněž nebudou moci přijímat žádné nové dlouhodobé závazky vedoucí k navýšení zadlužení. n Jestliže zadlužení dosáhne nejméně 50 %, bude se postupovat jako v předchozím bodě, avšak vláda bude zároveň muset neprodleně požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. výjimky budou možné Podle návrhu zákona bude možné stanovit výjimky z uvedených postupů, a to v případě významného zhoršení ekonomického vývoje; nouzového stavu, stavu ohrožení státu či válečného stavu; odstraňování následků živelních pohrom či výdajů vy-

10

zákon sE dotknE i měst a obcí Návrh finanční ústavy stanovuje pravidla i pro ÚSC (viz box). Svaz měst a obcí ČR je zatím rezervovaný. Na svém webu mj. například uvádí, že již dříve připomínkoval první návrh zákona, a proto chápe schválené řešení jako určitý kompromis. »Nicméně ani v něm není vyjasněno, co je součástí termínu „celkových příjmů“. V důvodové zprávě MF zatím není explicitně uvedeno, co se rozumí výší dluhu a celkovými příjmy, ale že návrh ústavního zákona počítá s tím, že podrobnosti budou upraveny zákonem. Protože však MF v další části důvodové zprávy uvedlo, že podmínky (stav k 31. 12. 2011) by nesplnilo přes 400 obcí a měst, muselo tedy již s nějakými termíny pracon vat,« konstatuje SMO na svém webu. ivan ryšavý

Článek 13 navrhovaného ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti obsahuje tyto zásady: n ÚSC hospodaří tak, aby celková výše jeho dluhu nepřekročila 60 % průměru jeho skutečných celkových příjmů za poslední 4 roky. n Překročí-li celková výše dluhu ÚSC tento limit, ÚSC sníží svůj dluh ročně postupem stanoveným zákonem. n Nesníží-li ÚSC ročně tento svůj dluh, stát může ročně zadržet výnos daní, které jsou tomuto ÚSV určeny, ve výši 5 % z rozdílu mezi celkovou výší dosaženého dluhu a 60 % průměru jeho skutečných celkových příjmů za poslední 4 roky. n Zadržený výnos daní určených pro ÚSC lze uvolnit pouze na splacení dluhových závazků tohoto ÚSC uzavřených před rokem, v němž došlo k zadržení. ZDROJ: VLÁDA ČR

Povědomí o nutnosti dostatečného pojištění majetku a odpovědnosti obcí se v uplynulých letech signifikantně zvýšilo. Přetrvává však trend na pojištění spíše ušetřit.

p

přEkročEní limitů vyhlásí nrr Návrh finanční ústavy počítá rovněž s ustavením Národní rozpočtové rady (NRR) jako nezávislého orgánu, který bude působit v oblasti fiskální a rozpočtové politiky, bude sledovat a hodnotit vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí a dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti. Vedení a další členy Národní rozpočtové rady bude volit Poslanecká sněmovna. K výsostným úkolům NRR bude patřit zejména zjišťování výše zadlužení a její vyhlašování stejným způsobem, jakým se vyhlašuje zákon.

Co předpokládá návrh zákona ve vztahu k hospodaření ÚSC

pojištění měst a obcí v době tlaku na úspory roblematika pojištění měst a obcí se diskutuje velmi sporadicky. Obvykle se tak děje pouze v souvislosti se živelními katastrofami či ve spojitosti s odškodněním zranění na neošetřených namrzajících chodnících v zimě. Jde však o téma mnohem komplexnější, které se dotýká více než šesti tisíc subjektů po celém Česku, a potažmo každého obyvatele. Ten ovšem

plývajících z plnění mezinárodních smluv a jiných mezinárodních závazků ČR.

přehled o tom, jakým způsobem je jeho město nebo obec pojištěna, příliš nemá. nabídka pojištění i pojišťovací gramotnost obcí stoupá Speciálně upravené pojišťovací programy pro obce a města nabízí na českém trhu osm pojišťoven. Balíčky zpravidla obsahují tři základní typy pojištění: pojištění mo-

vitého a nemovitého majetku, pojištění obecné odpovědnosti za škodu a zvláštní pojištění odpovědnosti členů zastupitelstva podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Společně s dobrou nabídkou pojistných produktů pro města a obce roste i jejich propojištěnost. Ta je nyní v podstatě stoprocentní, a to jak v případě pojištění škod na majetku, tak v případě pojištění obecné odpovědnosti za škodu. Nejžádanějším produktem je dlouhodobě majetkové pojištění proti vandalismu a živelní pojištění. Díky dobré informovanosti obcí se v posledních letech zvyšuje i poptávka po speciálním pojištění odpovědnosti členů zastupitelstva. Zastupitelé reflektují stále lépe rovněž nová rizika ovlivňující chod obce a stav jejího majetku. V poslední době jde hlavně o škody způsobené z přidělování listopad 2012

Ekonomika dlouhodobě nezaměstnaných na veřejně prospěšné práce. Jde o praxi platnou teprve od letošního února, nicméně v jejím důsledku radnice už zaznamenaly škody na svém majetku. Od toho se odvíjí jejich poptávka po specifickém pojištění. Dalším trendem je rostoucí zájem obcí o pojištění proti neschopnosti splácet své závazky, ať již jde o větší úvěry, či splátky plynoucí např. z uzavřených leasingových smluv. trEndEm jE ušEtřit Současná propojištěnost měst a obcí je v podstatě plošná. Problémem tedy není, zda je obec pojištěna proti všem rizikům, nýbrž je-li pojištěna dostatečně. Jasným trendem v pojištění měst a obcí je totiž snaha ušetřit. V případě pojištění majetku obce neuvádějí do soupisu pojištěných objektů vše, co vlastní a co by mohlo být potenciálně předmětem pojistného plnění. Tím logicky docílí nižšího pojistného, ale vystavují se rizikům z poškození nepojištěného majetku a z toho plynoucím nenávratným finančním ztrátám. Negativním jevem je i uzavírání nekvalitních pojistek zatížených řadou výluk z pojištění. V tomto ohledu jde především o pojištění obecné odpovědnosti, které může být levné, ale v konečném důsledku kvůli spoustě výjimek plynoucích ze všeobecných pojistných podmínek v podstatě neuplatnitelné. Je proto třeba velmi dbát na veškerá ustanovení vycházející z pojistných smluv, koupi pojistného produktu s ohledem na jeho cenu pečlivě zvážit a k pojistiteli více přístupovat jako k partnerovi, a to i v době tlaku na omezení veřejných výdajů. uplatnění pojistných událostí Z pohledu pojišťoven obce a města zpravidla patří mezi svědomitější klienty. Přesto si někde zastupitelé neuvědomují veškeré důsledky vycházející např. z naduplatňování pojistných událostí. U obecné odpovědnosti se sjednává tzv. roční limit pojistného plnění, od něhož se posléze odvíjí cena pojištění. Veškeré škody z pojistné události v daném roce pojišťovna vyplácí do výše tohoto limitu. Mnohé obce tento fakt nereflektují a jako pojistnou událost hlasí i menší škody nepodstatného charakteru, jejichž úhrada ze strany pojišťovny následně ubírá z limitu ročního plnění. Dojdeli pak v témže roce ke skutečně závažné škodě, pojišťovna vyplatí jen prostředky do výše zbytku ročního pojistného limitu. Na tento fakt města a obce také často zapomínají. Podobně jako podnikatelské subjekty či jednotlivci si města a obce v naprosté většině případů uvědomují důležitost institutu pojištění. Ovšem jako mnozí ostatní rovněž někdy podceňují význam jeho kvality a upřednostňují levnější varianty v domnění, že ušetří, což v konečném důsledku n může být předpoklad zcela mylný. martina traganová ředitelka divize pojištění podnikání a průmyslu, Slavia pojišťovna

listopad 2012

nezmeškejte výzvy »norských fondů« Také obce a města dostanou brzy příležitost žádat o dotace z tzv. Norských fondů. Přestože jednotlivé programy ještě nejsou schváleny, jisté je, že ČR má k dispozici 131 milionů eur.

v

rámci aktuálního programového období (2009–2014) obdrží ČR od dárcovských států (tj. Lichtenštejnska, Islandu a Norska prostřednictvím Finančních mechanismů EHP a Norských fondů) 131,8 mil. eur (asi 3,2 mld. Kč). Tyto peníze mají pomoci snížit ekonomické a sociální rozdíly a posílit spolupráci v Evropském hospodářském prostoru. (Kromě ČR podporují dárcovské státy i jiné země střední a jižní Evropy.) Podpora je rozdělena do 15 programů (viz rámeček). Zřízeny jsou speciální programy pro neziskové organizace, vědecké a výzkumné subjekty a vzdělávací instituce. Mezi prioritní oblasti patří zdravotnictví, věda a výzkum, životní prostředí či děti a mladiství. Důležitými oblastmi podpory jsou i ochrana kulturního dědictví a rozvoj občanské společnosti. V minulém období (2004–2009) byly prostřednictvím fondů podpořeny projekty

za 104,6 milionu eur. Ve 40 případech (celkem asi za 19,5 mil. eur) šlo o projekty obcí či měst, které se nejčastěji týkaly modernizací školských zařízení (MŠ, ZŠ, ZUŠ) a rekonstrukcí kulturních památek či areálů. Mgr. Ondřej Jákob, tiskový mluvčí Ministerstva financí (MF), nám upřesnil, že v období 2009–2014 jsou podle současného nastavení programů (tj. v polovině října, pozn. red.) obce a města oprávněnými žadateli o dotace v těchto oblastech: CZ02, CZ04, CZ06 (zřejmě největší příležitost získat grant – podpora má směřovat na památky v Památkovém fondu ve vlastnictví municipalit), CZ08 (podpora spíše větších a komplexních projektů), CZ11 (spíše pro příspěvkové organizace měst) a CZ12. Otevřené výzvy pro jednotlivé programy budou vyhlašovány postupně od konce roku 2012. Vyhlásí je MF, partnerská ministerstva a Open Society Fund (CZ12). /sd/

Finanční mechanismy EHP a Norska v období 2009–2014 V období 2009–2014 je pro Českou republiku připraveno 131,8 mil. eur v 15 programech: n CZ01 Technická asistence a Bilaterální fond na národní úrovni (2,6 mil. eur); n CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitoring, integrov. plánování a kontrola v ŽP (18,42); n CZ03 Program pro NNO (9,81); n CZ04 Ohrožené děti a mládež (4,3); n CZ05 Národní, regionální a místní iniciativy pro snižování nerovností mezi skupinami (1,24); n CZ06 Kulturní dědictví a současné umění (21,5); n CZ07 Program na podporu spolupráce škol a stáží (3,8); n CZ08 Pilotní studie a průzkum technologií na zachycování a ukládání CO2 (7,04); n CZ09 Fond podpory výzkumu (12,5); n CZ10 Budování kapacit a spolupráce institucí

s norskými veřejnými institucemi, místními a regionálními úřady (1,76); n CZ11 Iniciativy v oblasti veřejného zdraví (19,2); n CZ12 Uplatňování hlediska rovných příležitostí žen a mužů a podpora slaďování pracovního a soukromého života / Domácí násilí (6,2); n CZ13 Domácí násilí a násilí založené na pohlaví/ Sjednocení rovnosti žen a mužů a podpora slaďování soukromého a pracovního života (0,84); n CZ14 Spolupráce v rámci Schengenu a boj proti přeshraniční a organizované trestné činnosti (7,04); n CZ15 budování kapacit a spolupráce v justici / / Nápravné služby (4,93); n Globální fond pro podporu důstojné práce a tripartitního dialogu (0,7). Detaily k jednotlivým programům najdete na: www.eeagrants.cz nebo www.norwaygrants.cz.

menší firmy: spíše skepse

s

oučasná ekonomická situace má na podnikání malých a středních firem v Česku stále špatný vliv. Vyplývá to z ankety společnosti Perfectia, která se specializuje na business mentoring, tedy poradenství zejména malým a středním firmám. Asi 65 % dotázaných podnikatelů označilo dopady ekonomické situace na své podnikání jako velmi špatné a 22 % jako spíše špatné. Z oslovených podnikatelů jich 10 % uvedlo, že nynější stav ekonomiky nemá na jejich podnikání žádný vliv a pou-

ze 3 % hodnotí dopady ekonomické situace na své podnikání spíše pozitivně. »Skepse vyplývá spíše z bezradnosti podnikatelů a jejich pasivity. Podnikatelům chybějí nástroje, s nimiž by dokázali těmto vlivům čelit. To dokáže jen zhruba desetina z nich,« domnívá se Štěpán Klein, mentor společnosti Perfectia. »I při klesajícím trhu lze růst. Jde o to zlepšit své tržní zaměření a komunikaci, zaměřit se na agresivní prodej, přetáhnout dobré lidi od konkurence a pořádně to rozjet,« uzavírá Štěpán Klein. /sk/

11

Ekonomika

ubije nás absurdní byrokracie? Od 1. 1. 2013 se novelou vyhlášky o rozpočtové skladbě č. 96/2012 Česká republika dostane v požadavcích na zajištění účetních a rozpočtových dat za hranice reality.

z

a hranicí únosnosti se Česko s požadavky na zajištění výkazu Pomocný analytický přehled (PAP) vydalo už loni, neboť PAP již svým prvotním nastavením vylučuje možnost kvalitních výstupů. (I v roce 2013 povinnost jej předávat zůstává obcím, jejichž počet obyvatel byl k 1. 1. 2011 roven nebo vyšší než 3000, a příspěvkovým organizacím, jejichž aktiva celkem /netto/ k 31. 12. 2010 a zároveň k 30. 9. 2011 byla rovna nebo vyšší než 100 mil. Kč. Menších obcí či PO s nižším obratem se napřesrok tato povinnost ještě týkat nebude.) Zatímco v podnikatelském prostředí je na zaúčtování jednoho účetního dokladu vyčleněno zhruba 5 minut a náklad na tuto operaci činí 6–12 Kč, v územním samosprávném celku (ÚSC) ve značné části případů (hlavně u těch povinných k členění dle PAP) zaúčtování jednoho dokladu trvá 1 hodinu. U účetních případů k dotaci tato doba bývá ještě mnohem delší, navíc s rizikem nutných následných oprav. Nákladově tak lze zaúčtování jednoho účetního dokladu u ÚSC vyjádřit částkou 120 –200 Kč. n PŘÍKLAD. Nejprve se pokusím zjednodušeně vysvětlit, co znamená zaúčtovat výdaj u ÚSC pro účetního pracovníka: 1. Jako první úkon účetní pracovník hledá syntetický účet z účtového rozvrhu, ZBÚ zná většina účetních nazpaměť, takže zpravidla nejde o časově náročnou práci. 2. Analytické členění v případě vyhledávání ZBÚ z účetního rozvrhu je rovněž poměrně

snadné. V jiných účetních případech, kdy se hledá závazná analytika z projekčně programové dokumentace k SW, která se musí dodržet kvůli zpracování výkazů, však už jde o poměrně pracnou záležitost. 3. ORJ / ORG – účetní vyhledá z číselníku organizačního členění příslušný číselný kód (např. výdaj se týká obecního úřadu – kód 20/201). 4. Položka dle rozpočtové skladby: Účetní zvolí druh výdaje dle přílohy č. A k vyhlášce o rozpočtové skladbě (např. 5139 – ostatní materiál). 5. Paragraf dle rozpočtové skladby: Účetní zvolí druh výdaje dle přílohy B k vyhlášce o rozpočtové skladbě (např. 3612 – bytové hospodářství). 6. Je-li na výdaj určena účelová dotace, musí se zaúčtovat i tzv. účelový znak do výše krytí výdajů dotací. Ten je v číselníku MF, který obsahuje 2296 účelových znaků. Vyhledávání usnadňují první dvě čísla znaku, která označují poskytovatele. 7. Od roku 2008 se začal používat nástroj a zdroj. Členění se týká jen výdajů krytých příjmy spolufinancovanými ze zahraničních zdrojů (EU, EHP…) . Účetní musí zjistit číslo nástroje a zdroje a výdaj rozdělit v poměru spolufinancování EU, spolufinancování ze SR a z vlastních zdrojů zvlášť vykázat část výdaje, který je neuznatelný (např. DPH). Toto provádí v kombinacích nástroje a různých zdrojů. Co popisuje v bodě 1–6, se znovu opakuje, ale v rozpisu na 3–4 řádky.

Účetní věta výdaje v plném rozsahu třídění podle rozpočtové skladby a zároveň PAP Položka věty SU – syntetický účet (2x) AU – analytika ORJ/ORG – organizační RS – kapitola RS – položka RS – paragraf RS – NZUZ RS – ZJ RS – podklad RS – průřez RS – program RS- rozp. přesun RS – struktura PAP – Typ změny PAP- IČ banky Celkem

ÚSC , DSO, RRRS (SF) – počet číselných znaků 3 3 až 5 6 až 8 4 4 3 až 5+1+5=9-11 3 3 8 43 až 49

OSS – počet číselných znaků 3 3 až 5 (i více) 6 až 8 (i více) 3 4 4 5+1+5= 11 3 1 2 13 9 10 3 8 83 až 87

Pozn.: Toto je však počet číselných znaků pro jeden účetní řádek. Jeden druh výdaje může být rozepsán na x řádků. Jde-li o výdaj spolufinancovaný z EU v členění na nástroje a zdroje, tak 4 řádky x počet položek, na něž se výdaj rozepisuje, tj. minimálně se použije přibližně 250 číselných znaků, které se mohou násobit.

12

8. Členení účetních dat pro výkaz PAP od roku 2012 znamená, že účetní musí doplnit analytiku výkazu PAP, typ změny a případně IČ partnera, což si vyžaduje dohledávání »kódů« ze 2 rozsáhlých tabulek (a zjišťování IČ partnerů transakce nebo aktiv a pasiv někdy těžko zjistitelných). Po zjištění všech »potřebných« kódů se zaúčtuje hodnota v Kč a souvztažný účet, jehož se týkají i některá z uvedených členění. čEských 12 třídění rozpočtové skladby jE v Evropě unikum Od roku 2013 se pro organizační složky státu (příjmy a výdaje státního rozpočtu) zavádí novelou vyhlášky o rozpočtové skladbě č. 96/2012 dalších 5 třídění rozpočtovou skladbou (celkem je 12 třídění). Číselníky, z nichž se vybírá číselný kód pro třídění příjmů a výdajů, obsahují v některých případech až desetitisíce kódů. Potřebuje-li účetní ÚSC na zaúčtování účetního případu výdaje asi 1 hod. účetní např. ministerstva zvládne zaúčtovat nanejvýš 2–3 doklady za pracovní den. Jedna účetní věta (což je jen část zápisu účetního případu) obsahuje až 87 (viz tabulka) číselných znaků v členění na 15 typů číselných kódů, které se vyhledávají z číselníků obsahujících nejčastěji stovky kódů, v některých případech však i desetitisíce kódů. Náklad na zaúčtování (zdůrazňuji) jednoho účetního dokladu se blíží k 1 tis. Kč. Zajímavé je, že ze všech zemí Evropské unie jen Česko oPAP a nyní i nové členění RS. Rovněř v důvodové zprávě k novele vyhlášky o RS se dočtete i toto: »Dvanáct třídění rozpočtové skladby je ve světovém srovnání neobvyklé, obvykle se používá jen třídění odpovědnostní, druhové a odvětvové. MF však má za to, že zavedení tak podrobného členění příjmů a výdajů je nutné a že je nutné, aby bylo provedeno vyhláškou o RS. Spolu se zavedením IISSP umožní dokonalejší sledování příjmů a výdajů v rozpočtu i skutečnosti a zdokonalení informací přispěje ke zlepšení řízení finančních vztahů... Rozšíření rozpočtové skladby je spojeno s problémem, kterým je skutečnost, že všechna nová třídění nemohou být v úplnosti upravena přímo vyhláškou o RS a to nejen proto, že některá z nich přinášejí stovky i tisíce jednotek třídění, ale zejména proto, že si většinou vyžadují velmi časté a rychlé doplňování, které není možné provádět novelami vyhlášky.« Je zřejmé, že když takto nesmyslně rozsáhlé třídění a členění zavádí pouze Česko, není to kvůli požadavku EU. Proč tedy MF ČR vznáší tak absurdní požadavky na třídění a členění dat? Kvalitní informační (ač proklamovány) výstupy cílem asi nejsou. Výsledkem zákonitě musí být data nepřehledná, s velkým počtem chyb, nekontrolon vatelná, a tedy nespolehlivá. ivana schnEidErová auditor, číslo osvědčení 1840 Acha obec účtuje s. r. o.

listopad 2012

Ekonomika

operativní leasing využijí též v obcích

Potřeby municipalit jsou dnes zajišťovány z omezených rozpočtových zdrojů. Samosprávy se snaží využívat i alternativní způsoby financování. Jedním z nich je operativní leasing, jenž zažívá boom hlavně v podnikatelském sektoru. Jeho příznivé dopady na účetnictví však mohou využít i města a obce.

v

zemích na západ od nás je operativní leasing pro místní samosprávy běžně využívaným nástrojem. Stejně jako finanční leasing umožňuje využívat za úplatu věc, která je v majetku poskytovatele služby. Jeho cílem však není převod vlastnictví. Zákazník si předmět pronajímá na předem danou dobu a pak ho vrátí leasingové firmě. V průběhu kontraktu navíc může využívat služby, které souvisejí s provozem pronajaté komodity: automobilu, stroje, počítačové techniky aj. Potom hovoříme o full-service leasingu. V našich končinách je leasing spojován hlavně s automobily. Platí to i pro operativní leasing. Města a obce jej mohou využít pro pořízení širokého spektra dopravních prostředků potřebných pro zajišťování svých povinností: n osobní či užitkové vozy; n autobusy; n čisticí vozy; n vozidla určená pro svoz odpadků; n požární automobily; n sněžné rolby apod. Finanční EFEkty Ekonomický přínos operativního leasingu má hned několik důvodů. Zcela u něj odpadá počáteční akontace a zákazník v pravidelných měsíčních splátkách uhradí pouze rozdíl mezi netto pořizovací cenou vozidel a jejich prodejní cenou na konci leasingu. Díky tomu v automobilech neváže kapitál. Splátky zahrnují většinu doprovodných služeb a povinných poplatků: dálniční známky, silniční daň, pojištění, ale i pravidelný servis nebo výměnu a uskladnění pneumatik. Tím se město či obec vyhne jednorázovým výdajům, čímž stabilizuje cash-flow a může přesněji řídit investice. Nájemné má povahu provozního nákladu. Poskytovatel navíc dokáže vyjednat zajímavé podmínky u svých dodavatelů: dealerů vozů, pojišťoven, servisů a pneuservisů, prodejců autodoplňků, ale třeba i provozovatelů palivových karet. Například jediná koruna slevy na litru paliva může při správě početných autoparků přinést i statisícové úspory v ročním rozpočtu. Využívání operativního leasingu přitom není v rozporu se zákonem o obcích ani se zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. méně administrativy Přenesení starostí o vozový park na leasingovou společnost poskytne pracovníkům listopad 2012

úřadu více času na plnění svých povinností. Podstatný je dopad na administrativu – většina nákladů je fakturována najednou a účtárnám se odlehčí od desítek i stovek dokladů. Velcí poskytovatelé nabízejí též přístup k on-line reportingu, detailnímu přehledu o aktuálních nákladech na flotilu i jednotlivé vozy, který jiné způsoby pořizování automobilů neumožňují. Uživatelé navíc posilují svou image, protože jezdí výhradně v moderních vozech – po skončení leasingu nahradí ojetý vůz novým. Ale pouze tehdy, když ho potřebují. Prostřednictvím operativního leasingu tak lze pokrýt krátkodobé nebo sezonní práce. méně rizik Operativní leasing je i prostředkem k eliminaci rizik, jakými jsou pokles zůstatkových hodnot, navýšení provozních nákladů, pozáruční technické problémy apod. Všechna rizika nese poskytovatel. Můžeme očekávat, že i u nás se operativní leasing stane přirozeným nástrojem k zajišťování předpokladů pro plnění úkolů obcí a měst i na řízení toků jejich hotovosti. Už dnes se najdou první vlaštovky: například město Beroun jej využívá nepřetržitě n od roku 2007. marta slažanská jaromír hájEk Česká leasingová a finanční asociace

Operativní leasing – Jak si vybrat poskytovatele? Na trhu působí desítky firem, které operativní leasing nabízejí. Ne všechny ale poskytují stejnou kvalitu služeb, proto je třeba pečlivě vybírat. Pomůže při tom Desatero pro vyhodnocování nabídek na operativní leasing a správu vozových parků, které nedávno vydala Česká leasingová a finanční asociace, a kterým se její členové řídí. n Desatero zahrnuje tyto body: Financování vozidla, Servis vozidla, opravy, pneumatiky, Daně a mandatorní poplatky, Pojištění, PHM a další provozní náplně, Struktura a výše ostatních poplatků, Možnost změny výše nájemného – rekalkulace, Způsob konečného vyrovnání, Kvalita a cena služeb poradenské firmy, Transparentnost. Kompletní znění Desatera a seznam všech členů asociace naleznete na internetových stránkách: www.clfa.cz.

monitoring hospodaření obcí za rok 2011 už je k dispozici

m

inisterstvo financí ČR na svých webových stránkách zveřejnilo výsledky monitoringu hospodaření obcí v uplynulém roce. »Každý občan se tak může seznámit s tím, jak jeho obec hospodařila a zda je hodnocena jako riziková,« uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. „Informovanost občanů považuji za důležitou prevenci před platební neschopností obcí.« Výsledky monitoringu se nacházejí na adrese: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ ufis/iufismon/index.pl . Do monitoringu hospodaření obcí, který není primárně určen pro hodnocení míry zadlužení jednotlivých obcí, nýbrž pro hodnocení jejich hospodářské situace, bylo za rok 2011 zahrnuto 6243 samosprávných obcí. Monitoring je založen na sledování soustavy osmnácti ukazatelů u jednotlivých obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací, přičemž za zásadní ukazatele jsou považovány ukazatel celkové likvidity a ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům. Do kategorie obcí s vyšší mírou rizika hospodaření spadalo 84 obcí. Tato hodnota znamená meziroční nárůst o 22 obcí, přičemž opakovaný výskyt je zaznamenán u 27 obcí. Nově se tak do skupiny obcí s vyšší mírou rizika hospodaření zařadilo 57 obcí. Výsledné hodnoty ukazatelů pouze upozorňují na možné riziko hospodářských problémů, ale nutně neznamenají, že obec se nachází v tíživé finanční situaci. To totiž lze vyhodnotit až na základě důkladnější analýzy finančních a účetních výkazů a zejména dodatečných podkladů poskytnutých samotnými obcemi. Tiskový mluvčí Ministerstva financí Ondřej Jakob navíc připomněl, že vzhledem k účetní reformě a zejména účetním odpisům dlouhodobého majetku data za rok 2011 nejsou zcela srovnatelná s roky předcházejícími. Významná rizika pro hospodářskou situaci obcí je možné spatřovat v nedodržení dotačních podmínek projektů podpořených z fondů Evropské unie, ale i z národních programů. Tato rizika vyplývají jednak z pochybení v přípravné a realizační fázi, ale v případě »evropských« projektů rovněž z udržitelnosti projektu po stanovenou dobu, což vyžaduje každoroční vynakládání nemalých provozních výdajů z vlastních prostředků obce. Už samotné předfinancování působí mnoha obcím nemalé finanční potíže, které se mohou takto dále prohloubit. Vysoké riziko platební neschopnosti bylo zatím identifikováno pouze u obcí Bublava, Prameny a Turovice. I tyto obce se však snaží riziko platební neschopnosti /st/ odvrátit.

13

Ekonomika

best Finance team z měst v čr V rámci prvního ročníku konference CFO Congress uspořádané minulý měsíc v Praze společností Blue Events a vydavatelstvím Economia pro finanční ředitele ze soukromého i veřejného sektoru byly vyhlášeny i výsledky soutěže o cenu Best Practice Award 2012.

t

ního ředitele společnosti Siemens CZ, v kategorii malých a středních firem dominoval tým Jakuba Fízela, finančního ředitele Rodinného pivovaru Bernard, zatímco v kategorii vypsané pro města a obce zvítězil tým Zdeňka Studeníka z Městského úřadu ve Valašském Meziříčí. soutěžila i čtyři další města Dlužno dodat, že týmu z Valašského Meziříčí v souboji o cenu Best Finance Team zdatně sekundovali jeho soupeři z Českého Brodu, Jílového u Prahy, Teplic a Žďáru nad Sázavou. Už jejich nominace do tak prestižní soutěže je sama o sobě velkým povzbuzením.

FOTO: ARCHIV

ato soutěž je určena finančním týmům ze soukromého i veřejného sektoru. Ty se však nejprve musely podrobit náročnému posouzení odbornou porotou a na jeho základě zvítězit v některé ze tří soutěžních kategorií a získat ceny Best Finance Team 2012 – Velké firmy, Best Finance Team 2012 – Malé a střední firmy a Best Finance Team – Veřejná správa. Následně na 150 finančních ředitelů, účastníků konference CFO Congress, hlasovalo o tom, kdo z této trojice nejlépe ve veřejné prezentaci předvedl výsledky své práce a obdrží cenu Best Practice Award 2012. V kategorii velkých firem si nejlépe vedl tým Rudolfa Fischera, jednatele a finanč-

Vedoucí finančního odboru Městského úřadu Valašské Meziříčí Ing. Zdeněk Studeník během prezentace činnosti svého týmu před účastníky pražské konference CFO Congress.

Soutěž Cena Best Finance Team 2012 Vítězné týmy v jednotlivých kategoriích soutěže: Best Finance Team 2012 – Velké firmy: tým Rudolfa Fischera, jednatele a finančního ředitele společnosti Siemens CZ. n Best Finance Team 2012 – Malé a střední firmy: tým Jakuba Fízela, finančního ředitele Rodinného pivovaru Bernard. n Best Finance Team 2012 – Veřejná správa: tým Zdeňka Studeníka z Městského úřadu Valašské Meziříčí. n

Do prvního ročníku soutěže bylo přihlášeno více než 50 týmů. Vyhlášení výsledků soutěže se uskutečnilo 3. října v pražském Hotelu Boscolo Prague v rámci CFO Congressu, jehož organizace se uspěšně zhostila společnost Blue Events spolu s vydavatelstvím Economia, a. s. Soutěž Cena Best Finance Team je vyhlašována časopisem Finanční management (vydavatelství Economia, a. s.). Účastníci CFO Congressu měli možnost v přímém hlasování rozhodnout o absolutním vítězi. Cena Best Practice Award 2012 tak putovala do rukou týmu Jakuba Fízela z Rodinného pivovaru Bernard. Hned na druhém místě v absolutním pořadí se umístil tým Zdeňka Studeníka z MěÚ Valašské Meziříčí. V kategorii Veřejná správa se soutěže zúčastnily finanční týmy městských úřadů v Českém Brodě, Jílovém u Prahy, Teplicích, Valašském Meziříčí a Žďáru nad Sázavou.

14

Tým Zdeňka Studeníka se však mohl radovat ještě z dalšího úspěchu. Byť o držiteli Best Practice Award hlasovali finanční ředitelé – v naprosté většině z byznysu, valašskomeziříčským zástupcům veřejné správy přisoudili skvělé celkové druhé místo, jen v těsném závěsu za týmem pivovaru Bernard, který nakonec převzal hlavní cenu. dvě garážE a jEdno auto... »Finanční odbor pod Studeníkovým vedením i přes nátlak různých zájmových uskupení prosadil určité nepopulistické kroky a hospodařil bez narůstání zadlužení,« shrnula porota hodnocení šestnáctičlenného týmu z finančního odboru, sestávajícího ze dvou oddělení – analytického, resp. účetního, a místních poplatků a vymáhání pohledávek, přičemž další úsek zajišťuje rozpočtové hospodaření a controlling. Zdeněk Studeník na výrok poroty navázal: »V komerční sféře je běžná optimalizace organizací. Již řadu let přinášíme vedení náměty, abychom např. městem založené a 100% vlastněné ziskové a ztrátové společnosti sloučili do jednoho subjektu, popř. je jinak uspořádali. Čelíme i tlakům různých organizací na městskou pokladnu, neboť mají pocit, že se radnice o ně musí postarat. Velkým problémem veřejného sektoru je také prodej zbytného majetku. Rád používám příměr, že ve veřejné správě se často chováme tak, že „máme dvě garáže a pouze jedno auto, ale obě garáže si musíme ponechat, protože to je přece hodnota“.« zájEm o práci na radnicích trvá Na dotaz Moderní obce šéf Best Finance teamu – veřejná správa uvedl, že v souvislosti s nadcházejícím závěrem roku nyní se svými spolupracovníky věnuje největší pozornost výsledku hospodaření města jako celku za rok 2012, sestavení nového rozpočtu na rok 2013, inventarizaci a také změnám, které se v účetnictví v současné době dějí. »Naší dlouhodobou prioritou je letos nově zavedený komplexní informační systém, s jehož pomocí sledujeme hospodaření po jednotlivých procesech, které jsme si sami nadefinovali, ještě lépe využít pro sledování efektivity jednotlivých procesů celého města,« pokračoval Zdeněk Studeník. Jaký je zájem absolventů škol pracovat ve veřejné správě? ptali jsme se. »V poslední době se zvyšuje zájem o práci na ekonomických úsecích radnic, ale rostou i požadavky na uchazeče. Např. účetnictví je teď podle mého názoru ve veřejné správě složitější než v komerčním sektoru, zejména kvůli rozpočtovým a statistickým nárokům. Uchazeči z vysokých škol jsou připravováni dobře, ale i zde je to případ od případu. Právě tak nelze jednoznačně říci, mají-li absolventi větší zájem o veřejný či komerční sektor. Pravdou zůstává, že počet uchazečů z vysokých škol se i na tzv. „nižší“ pozice n zvýšil,« odpověděl Zdeněk Studeník. ivan ryšavý

listopad 2012

Ekonomika

cimrmanovská dobrodružství přípravy rozpočtů na rok 2013

s

tarostům se zároveň mj. slibuje, že v novelizovaném RUD obdrží v roce 2013 na žáka více než 8 tis. Kč navíc. Paradoxem je, že v »protideficitních« opatřeních vlády nemají šanci vyznat se ani ekonomové měst a obcí. S čím bychom tedy měli reálně při přípravě rozpočtů na příští rok počítat, resp. na co bychom neměli příliš spoléhat? n Pravdou je, že novela RUD zvyšuje podíl obcí celkem na sdílených daní. Novela také skutečně zavádí nové kritérium počtu dětí a žáků, podle něhož opravdu připadne zhruba 8 tis. Kč na jedno dítě či žáka. Jenže pravdou je i fakt, že to nejsou peníze navíc, nýbrž že podle tohoto nového kritéria se rozdělují současné výnosy daní, procentuálně jen malinko navýšené. Ještě varovnější je skutečnost, že novela RUD podstatně snižuje koeficienty zvýhodňující města nad 5000 obyv., a to takto: Koeficient u obcí od 5001 do 30 000 obyvatel je snížen z 1,3872 na 1,1523, přičemž pro obce od 30 001 obyv. výše (vyjma Prahy, Brna, Ostravy a Plzně) se snižuje koeficient z 1,7629 na 1,3663. Bude-li se

ekonomika vyvíjet jako dosud, města nad 5000 obyvatel mohou novelou RUD tratit. Celkové výnosy daní tedy budou stagnovat, i když daně porostou (viz opět Lafferova křivka za vrcholem). To vůbec nemluvím o tom, že zřizovatelé školských organizací, vyjma DSO, přijdou zřejmě o státní dotaci na žáka (novela školského zákona je v době, kdy píši článek v Senátu) a také o příspěvky od obcí, z nichž k nim děti a žáci docházejí. Na www.cityfinance.cz je možné pro obec objednat přesné propočty výnosů daní očištěné o řadu vlivů. n Vláda obcím slibuje podíl na zhruba 40 mld. Kč virtuálních peněz, které zřejmě na zvýšených daních nevybere. Takže zvedání daní á la vládní »úsporný balíček«na příjmy obcí žádný pozitivní dopad mít nebude. Lepší by bylo, kdyby žádné »balíčky« neprošly a příští rok platilo vzácně to, co už Parlament jednou schválil, tedy např. jednotná sazba DPH 17,5 %. Vláda chce na základě svého naplánovaného rozpočtu na rok 2013 v příštím roce vybrat o přibližně 40 mld. Kč více zatím neschváleným zvedáním daní oproti skutečnosti 2011. Připomeňme, že

Lafferova křivka pro DPPO 160

Výběr daně (mld Kč) - v cenách roku 2001

Vláda lpěním na svém »úsporném balíčku« včetně dalšího zvýšení DPH na 15 a 21 % dokazuje, že kabinet nemá ani ponětí o Lafferově křivce, neřkuli o tom, že se svými opatřeními již úspěšně dostává za její vrchol (viz graf vpravo).

140 120 100

y= - 3170 x2 + 1315x

80 60 40 20 0

0%

5%

10%

15% 20% sazba daně

25%

30%

35%

ZDROJ: PETR MACH: ROVNÁ DAŇ FIREM A LAFFEROVA KŘIVKA

pro letošní rok tatáž vláda plánovala vybrat díky zvyšování daní navíc 20 mld. Kč. Zatím to však vypadá tak, že »navíc« vybere jen od kuřáků za cigarety. Protože v ekonomii zkrátka neplatí úměra chemie, že dvě deci zvýšení daní rovná se dvě deci nově vybraných daní. Ekonomika má jiné zákony než chemie nebo fyzika! Zatím však zřejmě platí Svěrákovo a Smoljakovo cimrmanovské »můžeme se zlobit, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se s tím dá dělat«. Tak hurá n na lyže! luděk tEsař www.cityfinance.cz

Daňové příjmy státu a obcí: Předpoklad roku 2012 a výhledy pro rok 2013 (v tis. Kč) Daňový příjem DPFO celkem DPFO – závislá celkem DPFO – závislá sdíl. část DPFO – závislá 1,5 % motiv. DPFO – z přiznání celkem DPFO – z přiznání sdíl. část DPFO – z přiznání 30 % DPFO – zvl.sazba DPPO celkem DPPO DPPO plac. obcemi a kraji DPH Místní poplatky a ostatní DP Daň z nemovitostí CELKOVÉ DAŇOVÉ PŘÍJMY z toho sdílené daňové příjmy obcí MEZIROČNÍ INDEX

2012 – předpoklad MFČR* výnos celkem obce 134,000,000 31,111,460 118,200,000 27,067,800 25,294,800 1,773,000 1,773,000 3,000,000 1,304,460 2,100,000 404,460 900,000 900,000 12,800,000 2,739,200 126,300,000 31,422,800 120,200,000 25,722,800 6,100,000 5,700,000 287,100,000 57,219,030 viz tabulka predikcí 9,000,000 9,000,000 128,753,290 111,380,290 99

2013 – výhled dle MFČR* 2013 – výhled Tesař Cityfinance výnos celkem obce výnos celkem obce 150,400,000 37,637,076 136,571,000 33,910,950 131,600,000 32,070,920 120,000,000 29,244,000 30,096,920 27,444,000 1,974,000 1,974,000 1,800,000 1,800,000 5,400,000 2,406,436 3,571,000 1,601,550 3,800,000 806,436 2,500,000 530,550 1,600,000 1,600,000 1,071,000 1,071,000 13,400,000 3,159,720 13,000,000 3,065,400 130,000,000 34,915,620 127,100,000 34,331,800 123,900,000 29,215,620 121,000,000 28,531,800 6,100,000 5,700,000 6,100,000 5,800,000 299,600,000 62,406,680 290,000,000 60,407,000 viz tabulka predikcí viz tabulka predikcí 9,000,000 9,000,000 9,000,000 9,000,000 143,959,376 137,649,750 125,685,376 119,978,750 113 108 ROZDÍL TESAŘ – MFČR SDÍLENÉ DAŇOVÉ PŘÍJMY -5,706,626 Meziroční rozdíl Tesař 8,598,460 Meziroční rozdíl MF ČR 14,305,086

Pozn.: Odchylky v součtech způsobuje zaokrouhlení. * Predikce podle návrhu státního rozpočtu ze září 2012

listopad 2012

15

Ekonomika

restrukturalizace majetku obcí a finanční audit? určitě ano! Zůstatky na účtech obcí a finanční kondice jsou vázány na objem majetku, který územní samosprávné celky mají. Vlastnictví většího objemu majetku nemusí automaticky znamenat také vyšší bonitu. Struktura – a zejména stav majetku obcí jsou zásadní. Majetek, především nemovitosti typu staveb, výrazně ovlivňuje hospodaření obce.

p

roto pokud chce obec udržet své finance zdravé, měla by provést restrukturalizaci majetku, a to hlavně podle těchto kritérií: n jak majetek slouží občanům; n kolik peněz majetek vyžaduje, zejména: – co stojí jeho běžný provoz, – kolik prostředků vyžaduje na odpisy; n v jakém stavu se majetek nachází; n jaký je trend ve využívání majetku (bude majetek využíván více, či méně?, tedy otázka budoucnosti); n jaké jsou ceny poskytovaných služeb (tedy náklady pro obec a zákazníka) – jsou tyto ceny konkurenceschopné; n lze provést nějaké racionalizace, které? »Více majetku znamená i vyšší zodpovědnost, vyšší výdaje a nutnost lepšího plánování financí a správy majetku,« upozorňuje Květoslava Botková, senior manažer pro veřejný sektor Komerční banky. Vyšší příjem může být vykoupen vysokými výdaji. Proto ani obec s vysokými příjmy nemusí mít dost peněz na uskutečnění svých cílů a může se dostat do značných finančních problémů. Zejména v posledních letech se ukazuje, že obce disponují příliš rozsáhlým majetkem, než který si mohou dovolit dlouhodobě provozovat. Majetek, hlavně velkých měst, bývá spravován nepřehledně, chaoticky a bez koncepčního přístupu. Tedy aniž by si obec určila, který majetek bude využívat k poskytování svých služeb do budoucna a do jehož modernizace bude investovat – a kterého majetku se naopak zbaví.

V případě správy majetku obcí se vyplácí kombinace: n dobře hospodařím; n analyzuji na základě informací a určuji trendy; n zodpovědně plánuji. Velký objem majetku obec výrazně oslabuje. Úspěch a větší potenciál v obnově a rozvoji a větší finanční sílu vykazují obce, které s malým objemem majetku dokážou občanům poskytnout mnoho kvalitních služeb. Méně majetku a kvalitní žádané služby, to je správná cesta v hospodaření s majetkem pro celou veřejnou správu zatíženou velkým objemem v minulosti budovaného majetku, který se dostal do špatného stavu. Obce se musí smířit i s tím, že většina jejich majetku není vhodná pro obchodování či ručení, ať už jde o budovy škol nebo domovů důchodců, komunikace či o veřejné osvětlení, parky atd. Zásadou č. 1 dobré péče o majetek je plánování. Plánování by mělo začít přehledem o majetku, dále plánem využití majetku ve vazbě na strategický plán a finance. V rozpočtu a rozpočtových výhledech by měl vždy zůstat prostor pro zdroje alokované na obnovu a opravy majetku a mělo by docházet ke kumulaci prostředků na odpisy. Sice ani poté není úspěch zaručen, ale výrazně vzroste šance na jeho dosažení. Mnoho laiků se domnívá, že když je doba nejistá, je plánování k ničemu. Opak je pravdou. Čím nejistější je doba, tím je plánování důležitější. Plány je však třeba

Porovnání vývoje finanční síly obcí a vývoje jejich staveb 30 % 25 %

24 %

23 %

1200

25 %

1000

20 %

20 %

16 %

17 %

800

15 %

600

10 %

400

5%

200

0%

2005

2006

Stavby obcí (v mld. Kč)

2007

2008

2009

2010

0

Finanční síla obcí v % provozního salda na běžných příjmech ZDROJ: MF ČR a WWW.CITYFINANCE.CZ

16

upravovat, pravidelně aktualizovat a dále s nimi pracovat. Už rok starý plán je starý. Musíme totiž odlišit dlouhodobé strategické plánování od krátkodobého. Potřeba stabilizace financí obcí nabývá na významu. Finanční plány patří k těm, které velmi brzy podléhají nutnosti aktualizace. Můžeme dát pouze doporučení, aby je obce alespoň jednou ročně aktualizovaly a doplňovaly. Rozpočtové výhledy by měly zohledňovat specifika obce a její záměry a měly by také podat vedení obce informace o trendech a navrhnout doporučení. Podle posledních informací z makroekonomiky dochází k nebezpečným situacím, kdy si obce pořizují nový nákladný majetek, který je náročný na provoz a obnovu. Přitom obce zcela zapomínají na nutnost alokovat z rozpočtu na daný rok odpisy a tyto prostředky kumulovat na obnovu majetku a jeho údržbu. Trend, že obce sice finančně slábnou, ale pořizují si další nový majetek, je nepřehlédnutelný. Mít více majetku neznamená být bohatší. Vzhledem k pokračující stagnaci ekonomiky je daleko rozumnější udržovat si dobrou finanční kondici. Co to znamená? Není třeba hned aplikovat složité ekonomické rovnice a indikátory. Stačí použít selský rozum: n z pravidelných běžných příjmů by mělo obci zbýt po úhradě běžných výdajů alespoň 10 %, ideálně jedna třetina; n své dluhy by obec měla být schopna naprosto v pohodě a s rezervou splatit do 10 let (kdyby chtěla); n trendy financí obce by měly být pozitivní nebo stabilní. Mnoho zastupitelstev po svých předchůdcích převzalo velmi dobré finance obce a ta se aktuálně nadále nachází v dobré finanční situaci. Některá z těchto zastupitelstev si však neuvědomují, že trend, jímž vedou finance obce, je negativní. Komerční banka disponuje značnými zkušenostmi a vyspělým know–how s analyzováním skutečného trendu vývoje včetně prognózy. Tyto interní analýzy jsou zaměřeny na udržitelnost stability rozpočtu při splácení dlouhodobých závazků obce. Na tomto základě jsou postaveny odborné konzultace, které poskytují v rámci standardních obchodních vztahů regionální specialisté útvaru KB EU POINT Komerční banky. Rozumné obce provedou finanční analýzu (audit) a přijmou stabilizační finanční strategie, kdy si nastaví parametry své finanční kondice, pod niž nepůjdou. Restrukturalizují svůj majetek tak, aby jim zůstala jen ta jeho část, která slouží lidem, a to adekvátně k faktu, co tento majetek obec stojí. Zaujmou zodpovědný přístup k dosavadnímu majetku tak, aby infrastruktura obce byla moderní a majetek nechátral – a teprve potom případně uvažují o nových /st/ stavbách a projektech rozvoje. listopad 2012

KB

listopad 2012

KB PT municipality bily 210x297 moderniobec 03.indd 1

MO001253-2

Ekonomika

17 20.9.12 15:24

Informační a komunIkační technologIe

přehledný fotoarchiv šetří čas, místo i náklady

FOTO: ARCHIV

k

aždý pracovník má zpravidla k dispozici programy pro zpracování textu, tabulek a prezentací, řídí se směrnicemi a někdy agendu zastřešuje agendový systém nebo spisová služba. V případě fotodokumentace je práce často chaotická, nepodléhá jednotnému systému, její význam bývá podceňován a uživatelé nezřídka používají jen základní prostředky k prohlížení obrázků. Přitom má fotodokumentace ve výkonu veřejné správy široké uplatnění. Fotografie se pořizují např. při místních šetřeních a analýzách v oblasti dopravy, životního prostředí i v sociální sféře. Slouží při dokumentaci stavu nemovitostí, mobiliáře a zelených prostranství ve správě či pod dohledem úřadu. Důležitou roli hrají při dokumentaci řešených projektů, slouží jako podklady pro jednání rady a zastupitelstva. Opomenout nelze ani reprezentační fotodokumentaci – využití nachází v radničním tisku, na webu a při komunikaci s médii.

Ukázka práce s programem: nabídka k označení fotografií metadaty.

obrázkem. Když se k ní přidají metadata, vznikne digitální fotografický dokument. Jak taková metadata vypadají? Můžeme si to ukázat na příkladu fotodokumentace nemovitostí (viz foto vlevo dole). Tato metadata jsou k fotografiím přiřazena jednou provždy, takže se příslušné fotografie dají podle nich kdykoli snadno vyhledat. Slabinou v práci s fotografiemi je ovšem i první fáze, jejich zpracování. A častým nešvarem bývá, že fotografie nejsou optimalizovány co do objemu dat, zabírají zbytečně velký prostor, zahlcují disky počítačů nebo serverů a zpomalují elektronickou komunikaci. Výrobci fotoaparátů a mobilů se sice předhánějí v počtu megapixelů, ale pro potřeby uchovávání a sdílení obrazové dokumentace stačí mnohem menší hodnoty. Bolavým místem bývá i chaos v ukládání fotografií, který pak ztěžuje jejich sdílení.

FOTO: ARCHIV

Z obráZku se stává dokument Přijde-li řeč na program pro práci s fotografiemi, obvyklá námitka je, že není zapotřebí, úředníci neupravují fotografie, dostanou je již hotové. Potřebují je jen prohlížet, mít je někde uložené tak, aby je v případě potřeby mohli snadno najít. Přitom vhodný program může uspokojit najednou všechny tyto požadavky. Úprava fotografie je jen jednou z funkcí. Druhou, pro práci úřadu důležitější, je schopnost přidat k fotografii potřebný popis. Digitální fotografie je sama o sobě elektronickým

Metadata: Objekt: bytový dům; Kategorie: novostavba; Město: Brno; Čtvrť/KÚ: Líšeň; Rok výstavby: 2004; Investor: IMOS a.s.; Vlastnictví: soukromé; Specifikace: soukromé; Zóna: obytná.

18

Jaké Jsou barIéry? »Znám mnoho případů, kdy odpovědní pracovníci nebyli ve svém „archivu fotografií“ schopni dohledat příslušnou fotodokumentaci. Teprve tehdy se na úřadu začali zabývat otázkou nakládání s fotodokumentací,« uvádí Jaromír Krejčí ze společnosti ZONER software, a. s., a dodává i konkrétní důsledky, které může mít nesystémová práce s fotodokumentací, např. pro doložení postupu prací na evropském projektu. Jako člověk zodpovědný ve firmě za zavádění řešení pro digitální fotografickou dokumentaci ve veřejné správě se měl možnost seznámit s praxí v desítkách úřadů. Oproti freeware prohlížečům (nejčastěji XnView), nebo prohlížečům ve Windows, případně Adobe PhotoShop, GIMP nebo CDSee PRO 6 pojímá Zoner Photo Studio problematiku zpracování fotografické dokumentace komplexně.

Uchovávání podle legislativy n Z. č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě ve znění pozdějších předpisů, § 3: (1) Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají… f) územní samosprávné celky, g) organizační složky územních samosprávných celků, … h) právnické osoby zřízené nebo založené územními samosprávnými celky, … n Vyhláška č. 191/2009 Sb. o podrobnostech výkonu spisové služby, § 16 Ukládání dokumentů: (4) Dokument v digitální podobě, popřípadě spis v digitální podobě, se považuje za úplný, je-li opatřen metadaty stanovenými v národním standardu pro elektronické systémy spisové služby. Principy ukládání dokumentů do elektronických systémů spisové služby je možné aplikovat i na vedlejší elektronické agendové systémy.

Podle Jaromíra Krejčího jsou hlavními překážkami při zavádění digitální fotodokumentace uživatelská nezkušenost pracovníků úřadů, kteří mají v popisu práce s fotografií pracovat, a nechuť něco v zaběhnutém systému práce měnit. Uživatelé často ani netuší, jaké existují možnosti, a odpovědní pracovníci zase nevědí, jak vytvořit systém. Neznají, jaké nástroje jsou pro vedení archivu třeba. Úspora místa I času Program Zoner Photo Studio používám dlouhá léta jako fotografický fanoušek. Od verze 13 připravila firma i modul pro veřejnou správu. Přesvědčuji se, že se na první pohled takřka neliší od programu, jenž používám. Až při práci s metadaty vidím, že je zde připravena nabídka umožňující bezpečně označit fotografie metadaty, která se zpravidla vyskytují na městském úřadu, např. názvy všech odborů a oddělení. Fotografie za uživatele dokonce modul sám zmenší na archivní velikost a uloží na místo, kde je po čase všichni naleznou. »Když se zavede důsledné přidávání metadat, způsobí to, že výrazně ubude počet uchovávaných fotografií. Zbudou jen ty skutečně potřebné, a zmizí soukromé fotky,« upozorňuje Jaromír Krejčí. Jako názorný příklad uvádí ÚMČ Prahy 10, kde po zavedení systému pro zpracování operativní fotodokumentace klesl počet ukládaných fotografií o celý řád dolů. Správná práce s metadaty naplní legislativní požadavky a může vést i ke snížení nákladů na IT vybavení. Přehledný fotoarchiv n šetří čas zaměstnanců. Jaroslav WInter šéfredaktor portálu Helpnet

listopad 2012

MO001347-1

Možná to leckoho překvapí, ale s nějakou formou fotografické dokumentace pracuje pravidelně 10 až 20 procent úředníků veřejné správy. Týká se to všech odborů. Ačkoliv každý potřebuje pořizovat trochu jiné obrázky, ke zpracování lze využít jednotný postup.

Informační a komunIkační technologIe

elektronická komunikace /11

p

ro rozjetí internetových stránek, magazínu či blogu nejsou na místě obavy před investicemi spojenými s pořízením redakčního systému. Existuje totiž mnoho variant, které jsou nabízeny zdarma. Některé redakční či blogovací systémy se vyznačují velmi jednoduchou instalací i správou, existují samozřejmě též složitější a komplexnější řešení, která uspokojí i náročné požadavky na publikování obsahu na internetu. Co je to vlastně redakční systém? Jde o software pro správu a tvorbu internetových stránek. Umožňuje uživateli bez znalosti programovacích jazyků publikovat informace na internetu nebo měnit stávající stránky. Redakční systém (jinak také CMS, z anglického Content Management System – systém pro správu obsahu) upraví stránky do vybrané šablony a umožní jednoduše přidávat novinky, publikovat nové články, přidávat nové sekce a kategorie, vytvářet a editovat fotogalerie, umožnit čtenářům vkládat komentáře. Všechny publikační systémy pro správu obsahu mají řadu výhod. Redakční systémy urychlují a značně zpřehledňují práci při správě a tvorbě internetových stránek,

nemluvě o výrazném snížení nákladů na provoz prezentace. Jak již bylo řečeno, existují systémy, které jsou zadarmo a jejichž používání zvládne každý. Není tedy nutné platit programátora či odborníka na správu redakčního systému. Pro rychlé spuštění www stránek mohou posloužit webová řešení, u nás jsou často využívány platformy eStránky.cz nebo Webnode.cz. Po jednoduché registraci a výběru šablony je možné prezentaci spustit doslova za několik minut. Vkládání a úpravy obsahu jsou základní úkony, jež lze v administrativním rozhraní provádět bez jakýchkoliv technických znalostí. Při uvažování nad výběrem řešení pro zveřejňování obsahu je třeba brát v úvahu i blogovací systémy (např. Blogger.com od Googlu, Posterous či Tumblr nebo české Blog.cz) v jejich nejryzejší a nejjednodušší podobě. Jde o předpřipravená řešení pro blogery, která jsou určena primárně pro pravidelné publikování článků a pro tento účel plně postačují. Stejně jako výše uvedená webová řešení je možné většinu blogovacích systémů provozovat i na vlastní doméně druhého řádu (například obec.cz).

Náročnější uživatelé mohou využít složitější redakční systémy, jež vyžadují více znalostí a dovedností. S počátečním nastavením systému a rozjetím publikování je často potřeba využít pomoci a rad zkušenějšího uživatele. Ten pomůže i s výběrem vhodného redakčního systému pro účely budoucího uživatele a s jeho implementací (důležité je zejména spárování s hostingovými službami). Mezi nejpoužívanější redakční systémy patří Wordpress, Drupal nebo Joomla. Z českých volně dostupných systémů lze jmenovat např. phpRS. Přehled nejpoužívanějších redakčních systémů poskytovaných zdarma je k nalezení třeba na webu redakcni-systemy.com. Malé obce či organizace si jistě vystačí s některým z řešení, jež jsou dostupná zdarma. I když bude ze začátku třeba rad a pomoci ze strany zběhlejšího uživatele, práce s redakčním systémem je většinou jednoduchá. Vkládání novinek, článků a fotogalerií jsou jenom základními funkcionalitami, redakční systémy umožňují mnohem více. V systému může pracovat více uživatelů (autorů) s různými právy k zásahu do obsahu, běžnou funkcí je nastavení zveřejnění příspěvku v přednastan vený čas a datum. Jan handl ICT publicista

Dokumenty je lepší uložit, ne založit... archivovat schválit postoupit vyplnit

MO001347-1

ověřit listopad 2012

Poskytujeme organizacím i dodavatelům informačních systémů jistotu, že dlouhodobě archivované elektronické doklady jsou pravé a že péče o ně odpovídá požadavkům legislativy. Zajišťujeme jejich bezproblémovou čitelnost a nezpochybnitelnost autenticity (pravosti) po neomezeně dlouhou dobu. www.602.cz

AdES Server

19

Životní prostředí

letničkové záhony plzeňské v podzimním ohlédnutí

o

kružní Smetanovy, Kopeckého, Šafaříkovy a Křižíkovy sady vznikly už počátkem 19. století v místech rušeného městského fortifikačního systému. Sady jsou nemovitou kulturní památkou a od sklonku minulého století se postupně obnovují. Poslední obnovenou částí sadového prstence byla v roce 2010 Mlýnská strouha. Lidé si v této části města už zvykli na dokonale posekaný, celoročně smaragdově zelený pažit, zdravé košaté dřeviny, proměnlivé pruhy trvalkových záhonů i každoročně obnovované pestrobarevné záhony cibulovin a letniček. I z tohoto výčtu je patrné, že jde o nejintenzivněji udržované zelené plochy na celém území města. Celková plocha letničkových záhonů ve Smetanových a Kopeckého sadech činí 385 m2. Po odstranění cibulovin se záhony prokypřují rotavátorem a zapravuje se do nich kompost a minerální hnojivo. Výsadba se koná ve druhé polovině května, letos to bylo 6700 ks rostlin. Oproti loňsku, kdy vysazené rostliny byly hodně drobné a trvalo zhruba měsíc, než zesílily a začaly nakvétat, byla letošní sadba o poznání větší a atraktivnější. Mnohé druhy se svými květy barevně uplatňovaly ihned po výsadbě.

kovým výsadbám – smíšené záhony trvalkového charakteru, inspirované přirozenými, pestrobarevnými lučními porosty. Cílem bylo pomocí různě vzrůstných a postupně nakvétajících druhů vytvořit záhony výškově rozmanité, plastické a částečně v průběhu sezony proměnlivé, vyzkoušet ve veřejném prostoru méně používané druhy rostlin a posoudit náročnost jejich údržby. Vzhledem k charakteru sadů jsme však všechny záhony tímto stylem nechtěli pojednat, a proto použili i tradiční letničkovou výsadbu. Uplatnily se známé druhy letniček, např. u pomníku J. F. Smetany ve Smetanových sadech (Begonia semperflorens, Salvia splendens, Senecio cineraria, Pilea microphylla, Echeweria elegans). V Kopeckého sadech na kruhových záhonech lemovaných vodními prvky byly ornamentálně vysazeny méně tradiční letničkové druhy (Coreopsis grandiflora ´Early Sunrise´, Iresine herbstii, Lobularia maritima, Coleus blumei – různé kultivary, Zinnia elegans ´Jiřinkokvětá oranžová´). Vertikálu a rytmus do záhonů vnesly červenolisté Canny a červenolistý kultivar dochanu ´Purple Majesty´. Ladění záhonů bylo do žluto-oranžovo-červených až bronzových odstínů.

FOTO: ARCHIV

tradiční druhy i nové trendy Také letos se z hlediska menší nutnosti dosadeb chybějících kusů rostlin osvědčily méně tradiční druhy letniček. Z minulé sezony jsme se poučili a některé problematičtější druhy (Panicum capillare, Molucella laevis) již nepoužili. Letos jsme na záhonech veřejnosti opět představili nové trendy v přístupu k letnič-

Kruhový záhon u fontány Matka s dítětem v Kopeckého sadech.

20

květy aŽ do začátku října Záhony koncipované jako pestrobarevné luční porosty jsme letos ladili do svítivých zlatavých odstínů s akcentem a kontrastem červené, fialové či modré barvy. Nejzajímavější byl obdélný záhon ve Smetanových sadech s těmito druhy: Verbena bonariensis, Zinnia elegans ´Jiřinkokvětá žlutá´, Cosmos bipinnatus, Coreopsis grandiflora ´Early Sunrise´, Petunia x hybrida, Tagetes patula ´Hero Gold´, Tagetes tenuifolia ´Lulu´, Pennisetum villosum, Pennisetum glaucum ´Purple Majesty´, Rudbeckia hirta ´Toto´, Rudbeckia hirta ´Praire Sun´, Salvia farinacea ´Gruppenblau´, Lagurus ovatus a Verbena hybrida ´Mamuth. Protože se během předjarní přípravy nepodařilo zajistit a napěstovat některé druhy v požadovaném množství, využili jsme náhrady (Cosmos bipinnatus místo Cosmos sulphureus, Petunia místo Heliotropium, Salvia splendens místo Salvia viridis). Bohužel, jimi celkový vzhled záhonů poněkud utrpěl a barevně působil trochu jinak, než byl původní záměr. Zpočátku se barevně uplatňovaly pouze aksamitníky, postupně začaly nakvétat krá-

FOTO: ARCHIV

Město Plzeň je na parkově upravené plochy poměrně bohaté. Kromě velkých parkových a lesoparkových rekreačních ploch v okrajových částech města a parkově upravených náměstí je hlavní chloubou Plzeňanů zelený prstenec lemující historické jádro. Jaké zkušenosti tam jsou s letničkovými výsadbami?

Obdélný záhon ve Smetanových sadech.

senky, krásnoočka, petunie a začaly se rozrůstat okrasné traviny. V červenci se již rozehrála přehlídka zlatožlutých odstínů pod taktovkou krásnooček a rudbékií. Kompozici výrazně zjemňovaly trávy a při pohledu z dálky záhon skutečně evokoval rozkvetlý luční porost. Netradiční úprava byla velmi atraktivní až do začátku října, neboť žádné rostliny z kompozice předčasně nevypadly ani nepřerůstaly a nerozklesávaly se. náročná péče, která se vyplatí Letničkové záhony jsou mnohem náročnější na projektovou přípravu, volbu optimálních kombinací rostlin i na výsadbu. Zahradnická firma, která o centrální sadový okruh pečuje a je velmi precizní v zakládání tradičních geometrických záhonů, k novému stylu výsadeb zprvu přistupovala nedůvěřivě. Letos se již s novými osazovacími plány připomínajícími spíše plány na trvalkové výsadby vypořádala velmi dobře. Také z hlediska péče jsou letničkové záhony nejnáročnějším a nejnákladnějším vegetačním prvkem. Během sezony se musí dvakrát hnojit minerálním hnojivem, čtyřikrát plít s nakypřením, čtyřikrát plít bez okopávky (u smíšených výsadeb jsme vypozorovali o polovinu menší četnost těchto operací) a pětadvacetkrát zalít. Záhony jsou i náročnější na pravidelné odstraňování odkvetlých částí a odumřelých rostlin. Napřesrok však opět plánujeme netradiční letničkové záhony. Použijeme nejen druhy, které se nám loni i letos osvědčily, ale budeme zkoušet rovněž jiné tak, aby se každá sezona stala neokoukaným překvapením. Srdečně vás zveme do Plzně na letničkon vou sezonu 2013! lucie niŽaradzeová Správa veřejného statku města Plzně, oddělení koncepce zeleně

listopad 2012

Životní prostředí

v olomouci si lidé mohli vysadit »svůj« strom

SPRÁVNÉ ROZHODNUTÍ

M

Předplatné časopisu Moderní obec se vyplatí

imořádný zájem projevili Olomoučané o možnost zasadit si ve Smetanových sadech »vlastní« strom. Během jednoho a půl dne bylo všech sedm desítek stromů, nakoupených městem, rozděleno mezi zájemce, na dalších více než dvě stě lidí se však již nedostane. Možnost zapojit se 4. listopadu do obnovy Rudolfovy alejeve Smetanových sadech byla pro veřejnost velkým lákadlem. »Velmi mě těší obrovský zájem lidí, s jakým jsem se ještě nesetkal,« říká vedoucí magistrátního odboru životního prostředí Petr Loyka. »Rád bych všem poděkoval, a současně se omluvil těm, na něž se nedostalo. Rudolfova alej by však musela být několikanásobně delší, aby strom mohli vysadit všichni, kdo se o tuto možnost hlásili.«

Pod dojmem obrovského zájmu veřejnosti nyní ve městě uvažují o tom, že by občany přizvali také ke všem dalším novým výsadbám v olomouckých parcích. V listopadu se uskuteční poslední část obnovy Rudolfovy aleje. Rekonstrukce této historicky i zahradnicky významné aleje začala už v roce 2009. Letošní etapa se týká úseku mezi kavárnou Fontána a Polskou ulicí. Loni pracovníci Flory vykáceli 44 starých stromů, z nichž mnohé již byly ohroženy vysokým stářím či různými nemocemi. Letos se v této části parku rekonstruovaly cesty spolu s veřejným osvětlením, přibyly nové lavičky i koše. Posledním krokem je doplnění nových jírovců maďalů, objednaných ve známé školce Bruns ve městě Bad /st/ Zwischenahn.

lípa z novodvorské aleje se stala stromem roku

v

ítězem 11. ročníku celostátní ankety Strom roku, který uspořádala Nadace Partnerství, se stala Lípa z Novodvorské aleje v jihomoravské obci Vavřinec. Jako druhý v pořadí skončil Buk příběhů z Olomouckého kraje, třetí místo patří Jiřické lípě z Vysočiny. Ocenění pro vítěze ankety převzali 20. října v Brně navrhovatelé Jiří a Kateřina Židů, starosta obce Vavřinec Miroslav Novotný, učitelé ZŠ Sloup spolu s žáky, kteří pro lípu nasbírali nejvíce hlasů. Lípa z Novodvorské aleje kromě prestižního titulu získala také poukaz na odborné arboristické ošetření

UNIKÁTNÍ OBSAH V DEN VYDÁNÍ NA VAŠEM STOLE

od firmy Prostrom Bohemia a bude Českou republiku reprezentovat v mezinárodní anketě Evropský strom roku. Novodvorskou alej nechal vysadit v první polovině 19. století starohrabě Hugo Salm. Stromořadí z Nových Dvorů ke zřícenině hradu Blansek tvoří celkem 57 lip malolistých a na jeho obnově už druhým rokem pracuje skupina nadšenců. Výtěžek zpoplatněného hlasování v anketě ve výši 102 474 Kč bude použit na výsadbu a ochranu stromů. Loni se tak z této veřejné sbírky podařilo podpořit 12 výsadeb /st/ stromů.

BEZPLATNÝ PŘÍSTUP DO ONLINE ARCHIVU ČLÁNKŮ*

REDAKČNÍ NEWSLETTER DO E-MAILU

ZVÝHODNĚNÉ VSTUPY NA ODBORNÉ AKCE A VELETRHY

Niovodvorská alej vede ke zřícenině hradu Blansek Zástupkyní aleje v anketě byla nejmohutnější lípa s obvodem kmene 415 centimetrů.

listopad 2012

SLEVOVÁ KNÍŽKA NA DALŠÍ TITULY ECONOMIA * Platí pro roční nebo delší předplatné

MO001342-2

FOTO: lenkA gROSSmAnnOVá

MOŽNOST ODEČTU PŘEDPLATNÉHO Z DANÍ

21

Životní prostředí

dědictví krajiny: velký úkol i výzva. jak s tím naložit?

p

řestože krajina Čech, Moravy a Slezska v posledních padesáti letech prošla a prochází podstatnými a často negativními změnami, zůstala mnohde velmi krásná. Je tomu tak díky aktivitám obcí, které se do účinné péče o krajinu pustily bez ohledu na pomalé finanční toky dotací a mnohdy neúměrnou byrokracii. V těchto obcích se také daří spolupráci s vlastníky a uživateli půdy. Dobře zpracovaný a projednaný územní plán (ÚP) a z něj vycházející následná opatření jsou na této cestě významným pomocníkem.

né území obce. Erozí ohrožené pozemky je třeba na základě doplňujících průzkumů a rozborů zapracovat do výkresu koncepce uspořádání krajiny. Pokud je nebude možno ochránit zatravněním či jinými organizačními či agrotechnickými opatřeními, bude třeba pro technickou či biotechnickou protierozní ochranu zpracovat projektovou dokumentaci. Podporu lze získat z Programu péče o krajinu a zejména z vybraných os OP Životní prostředí (zatravňování pozemků, budování ozeleněných mezí, či nákladnější opatření, jako jsou hráze, suché poldry nebo záchytné nádrže. Tato opatření se obvykle vážou na plán společných zařízení PÚ). n Rybníky, tůně, vodní toky a jejich revitalizace: S protierozní ochranou souvisí i ochrana proti povodním, budování víceúčelových (rekreačních, ekologických, záchytných) nádrží a revitalizace betonových požárních nádrží či napřímených či zatrubněných vodních toků, které se poté znovu zaskví např. v centru obce. Díky dobře nastaveným, dříve národním, dnes zejména evropským obdobám krajinotvorných programů, zažívají svou renesanci rybníky.

členění úzeMí obce n Vymezení ploch s rozdílným způsobem využití: V souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. je třeba rozčlenit v ÚP zastavěné i nezastavěné území do 16 kategorií ploch s rozdílným způsobem využití. Je-li to odůvodněné, lze plochy dále členit nebo jinak vymezit. V praxi to znamená např. návrh na zatravnění či zalesnění orné půdy kvůli ochraně proti erozi či povodním. Jako plochy smíšené nezastavěného území mohou být takto vymezeny stávající i nově navržené větrolamy (nejde-li o plochy lesní), protierozní průlehy, remízy či meze. Zemědělci mohou získat podporu na zachování a zakládání krajinných prvků, jež mají stabilizační úlohu (např. meze, travnaté údolnice, skupiny dřevin, stromořadí a solitérní dřeviny). Jejich podrobné vymezení, mají-li mít protierozní účinek, je záležitostí pozemkových úprav (PÚ).

IluSTRAční FOTO: AuTOR

opatření proti erozi a povodníM n Protierozní opatření: Jsou aktuální tam, kde vodní i větrná eroze ohrožuje zastavě-

Rybníček – přirozený doplněk tradiční návsi (Krátká, okr. Žďár nad Sázavou).

22

úses, prostupnost krajiny, těŽba a rekultivace n Upřesnění ploch a koridorů územního systému ekologické stability (ÚSES), převzaté z generelů, v případě regionálních a nadregionálních prvků z nadřazené územně plánovací dokumentace: V posledních letech se zejména v intenzivně zemědělsky využitých oblastech realizují lokální biocentra, biokoridory či jejich části, čemuž jsou věnovány i příslušné osy OP ŽP. Četné obce uvádějí, že ač v nich ještě není schválen projekt komplexních PÚ, mají už realizované některé skladebné prvky ÚSES – většinou na obecních či směněných pozemcích. Je vhodné zkoordinovat plán lokálního ÚSES se systémem protierozní ochrany. Zejména interakční prvky ve formě úzkých mezí či průlehů s doprovodnou zelení mohou někdy výrazně povrchový odtok zmírnit a přitom krajinářsky i ekologicky příznivě a zajímavě rozčlenit rozsáhlé celky orné půdy. Na skladebné části ÚSES lze navázat i další potřeby obce, zejména plochy veřejné zeleně a rekreace (extenzivní louky s tůňkou a lesíkem v nivě potoka, starý zatravněný sad, suchá stráň s lavičkami aj.). n Prostupnost krajiny: ÚP mají řešit problematiku silniční sítě s případným od-

IluSTRAční FOTO: AuTOR

V návaznosti na text z MO č. 10/2012 »V řadě obcí mají cit pro krajinu, jinde spíš pro podnikání« pokračujeme v tématu územní plánování a péče o venkovskou krajinu. Představíme si některá opatření, která spojují oba zmíněné přístupy.

Ovocné stromořadí a pás keřů podél vrstevnicové cesty (Pěnčín, okr. Prostějov).

kloněním zemědělské dopravy a obecně zajišťovat prostupnost krajiny pro člověka i volně žijící živočichy. Koncepce uspořádání krajiny by měla pamatovat i na obnovení logického spojení nejdůležitějších bodů (sousední obce, rybníka, vyhlídkového místa) pěšími či cyklistickými cestami. I zde však platí, že ÚP řeší jen přibližnou trasu, přesněji, propojení zvolených bodů. Její vymezení na parcely s ohledem na vlastnické vztahy, hydrogeologické a další přírodní podmínky území je nezbytné provést až v rámci plánu společných zařízení PÚ. n Dobývání nerostů a následná rekultivace: V případě těžby nerostných surovin vymezují ÚP, zejména koncepce uspořádání krajiny, na základě limitů z ÚAP požadavky obce: posloupnost otvírky vyhrazených ložisek, eliminace dopadů těžby a revitalizace území po těžbě. Vhodnou rekultivací se bývalé lomy či písečníky mění v místa k rekreaci, příp. i v registrované významné krajinné prvky. jak zvýšit přitaŽlivost krajiny pro návštěvníky n Opatření pro zvýšení estetické a rekreační hodnoty území a k ochraně a obnově krajinného rázu: Tato opatření patří k nejrozmanitějším a nejčastějším. Patří sem i výsadba dvou lip s lavičkou na rozcestí, úprava obecního lesa na lesopark, vyčištění studánky, zřízení místní naučné stezky či stavba rozhledny. Přestože často přesahují míru podrobnosti řešení ÚP, jsou důležitá, neboť dokladují a rozvíjí vztah obyvatel ke své obci a jejímu okolí. Lze zaznamenat rozdíl mezi obcemi s léta stabilním a tradičním venkovským osídlením např. na Vysočině, Slovácku či Valašsku oproti pohraničí, kde se vztah ke krajinnému dědictví hledá dlouho a obtížně. I tam však stále přibývá pozitivních výjimek (Jiřetín pod Jedlovou, Broumovn sko, Osoblažsko aj.). igor kyselka krajinářský architekt

listopad 2012

financování komunálních projektů

Příloha

ilustrační foto: arCHiV

SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A ODPADY č. 11/2012

Proti možné ekologické újmě je dobré se finančně zajistit Pokud provozovatel průmyslové firmy způsobil svou činností škodu, právní řády jednotlivých členských států mu vždy ukládaly nahradit škodu na soukromém majetku. Ale čas od času vznikla situace, kdy byly poškozeny i složky životního prostředí, jež jsou ve vlastnictví státu a které buď zdánlivě nemají žádnou cenu, nebo je taková hodnota nevyčíslitelná.

E

vropská unie nyní uplatňuje princip, že od škůdce, který škodu způsobí, nechce nahradit škodu v penězích, protože peníze v tomto případě státu k ničemu nejsou, ale chce, aby škůdce uvedl poškozenou složku životního prostředí do původního stavu. O detailech zákona č. 167/2000 Sb., o předcházení ekologické újmě (viz box na další straně) jsme si povídali s Petrem Panským z advokátní kanceláře Norton Rose. n Jak funguje ochrana vybraných složek životního prostředí podle tohoto zákona? Ochrana se týká v zásadě čtyř okruhů. Jde o volně žijící chráněné živočichy a planě rostoucí chráněné rostliny a jejich přírodní stanoviště, podzemní a povrchové vody

listopad 2012

a půdu. Zákon říká, že pokud dojde na některé z těchto složek zásahem člověka k jejímu zničení nebo k závažnému zhoršení jejího stavu, je to považováno za nepříznivou měřitelnou změnu přírodního zdroje nebo za měřitelné zhoršení jeho funkcí, a tedy za ekologickou újmu. Může přitom nastat buď oslabení produkčních funkcí, nebo jde o mimoprodukční funkce, tedy ty, které přímo neposkytují hmatatelný užitek nebo penězi ocenitelný, ale jsou zcela zásadní jak pro existenci člověka, tak přírody. A to jsou biologické, ekologické, hygienicko-léčebné a estetické funkce. Jaká jsou nápravná opatření? Jde o celkem tři druhy nápravných opatření: primární nápravná opatření, doplňn

ková nápravná opatření a vyrovnávací nápravná opatření. Primární nápravná opatření budou spočívat v tom, že na náklady škůdce bude obnoven původní stav. Doplňková nápravná opatření jsou další kompenzací k tomu, co bylo zničeno. A budou ještě aplikována vyrovnávací nápravná opatření. To jsou ta, která mají dočasně kompenzovat negativní efekty způsobené škody (například zabránit splachu půdy na místě zničeného lesa). Škůdce je povinen hradit ony tři typy nákladů na nápravu, dále například náklady na analýzu rizik, sběr dat, náklady na sledování a kontrolu. V neposlední řadě ho čeká i náhrada za omezení práv vlastníků nemovitosti nebo za náklady úřadů na vedení správního řízení. U provozovatelů, kteří provádějí specifické činnosti, se nelze spoléhat na to, že budou mít prostředky na úhradu takových nákladů. Zákon jim proto nařizuje mít tzv. finanční zajištění. Pro které firmy platí tato povinnost? Jsou to provozovatelé, kteří provádějí »kvalifikované činnosti« uvedené v příloze číslo 1 zmíněného zákona. Vždy jde o činnosti, které mají »vrozené« riziko rozsáhlén

23

›

financování komunálních projektů

zabývající se odpadovým hospodářstvím nebo přepravou nebezpečných nákladů. Na tyto společnosti od 1. ledna 2013 dopadá povinnost prokázat, že mají finanční zajištění. Pokud by takové zajištění neměly, nesmějí činnost vykonávat.

n Co zákon č. 167/2000 Sb. považuje za finanční zajištění? Zákon, potažmo nařízení vlády stanoví jen obecné principy. Lze předpokládat, že ve střední a východní Evropě bude v tomto případě naprosto dominantní pojištění. V západní Evropě a Spojených státech se objevuje spousta jiných, alternativních nástrojů (bankovní záruky, Bank Bonds nebo složení depozita). Většinou však půjde o přenesení rizika na někoho jiného. n Jakou úlohu sehraje v tomto případě Česká inspekce životního prostředí? Česká inspekce životního pojištění bude posuzovat, zda finanční zajištění, jehož existenci povinná osoba doložila, splňuje kritéria stanovená zákonem a nařízením vlády, zejména zda je objem finančního zajištění adekvátní hrozící újmě, jaké újmy by byly z finančního zajištění kryty, či zda se finanční zajištění vztahuje na všechny tři již zmiňované druhy nápravy. Zkoumat se bude také územní rozsah finančního zajištění, tzn. zda finanční zajištění bude krýt ekologickou újmu jen na území České republiky nebo i v sousedních státech.

Přehled dotčených činností Povinnost provést základní posouzení rizik vzniká u provozování těchto stanovených činností: provozování zařízení podléhajícího vydání integrovaného povolení; n provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů podléhajících souhlasu; n vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebno podzemních; n čerpání znečištěných podzemních vod a jejich následné odvádění do vod povrchových nebo podzemních; n odběr povrchových vod; n odběr podzemních vod; n čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následné vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie; n vzdouvání nebo akumulace povrchových vod podléhající povolení; n zacházení se závadnými látkami; n nakládání s nebezpečnými chemickými látkami, přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky; n přeprava nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků potrubím nebo v železniční, silniční, vodní vnitrozemské, letecké nebo námořní dopravě; n nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty; n přeshraniční přeprava odpadů do čr, z čr a přes čr; n nakládání s těžebním odpadem; n provozování úložišť oxidu uhličitého. n

ZDroJ: autorKa

24

n Co se stane, když firmy nebudou mít finanční zajištění? Zákon v tomto případě ukládá pokutu až do výše jednoho milionu korun. Navíc se firmy vystavují riziku, že je případná ekologická újma zruinuje.

Bylo by chybou domnívat se, že pokud ekologická újma postihne firemní pozemek, stát se o takové poškození životního prostředí nebude zajímat. Které firmy nemusí mít finanční zajištění? Platí to pro skupinu provozovatelů, kteří neprovozují činnosti, uvedené v příloze 1 zákona. To však neznamená, že by se na ně zákon č. 167/2008 Sb. nevztahoval. Zákon se týká každého, kdo provozuje činnost, která má soustavnou provozní povahu a nemusí to dokonce být ani činnost vykonávaná za účelem dosažení zisku (tzn. podnikatelská), nicméně provozuje činnosti, které mohou ekologickou újmu způsobit. Rozhodující je, že provozuje soustavnou dlouhodobou hospodářskou, obchodní nebo podnikatelskou činnost, bez ohledu na to, zda je to osoba soukromého nebo veřejného práva. Pokud na provozovatele »nastoupí« Česká inspekce životního prostředí s názorem, že způsobil ekologickou újmu nebo že taková újma bezprostředně hrozí, povede s ním inspekce soudní řízení. V něm má provozovatel poměrně omezené možnosti obrany. Inspekce mu navíc může uložit provedení nápravných opatření ještě před tím, než řízení zahájí. Jestliže se v průběhu soudního řízení ukáže, že ekologickou újmu způsobil někdo jiný, nebo se škodám nedalo zabránit, tak stát náklady firmě proplatí. Ve správním řízení, které se týká nápravných opatření, však neplatí odkladný účinek odvolání.

n

Můžete to vysvětlit? Spoléhat na právní řešení situace je ošemetné. Státní orgán něco nařídí, a teprve potom se zkoumá, zda jeho závěr byl dobrý nebo špatný. Firma proto musí jednat, přičemž to mnohdy může být velmi bolestivý zásah do jejího rozpočtu. Dalším důvodem, proč mít finanční zajištění, je, že pokud je několik provozovatelů, a ti způsobí společně ekologickou újmu, odpovídají za ni společně a nerozdílně. To jinými slovy znamená, že se Česká inspekce životního prostředí může obrátit na kteréhokoliv z nich, aniž by vůbec zkoumala míru jeho zavinění a může po něm žádat úhradu škody. A ještě jednu důležitou věc bych rád připomněl: Bylo by chybou domnívat se, že když ekologická újma postihne firemní pozemek, tak to stát nezajímá.

n

Může firmám pomoci některý druh pojištění, které v minulosti uzavřely? Některé firmy kalkulují s tím, že ekologická újma by se hradila z majetkového pojištění – z obecné odpovědnosti za škodu. Záleží na pojistné smlouvě, ale většinou tyto smlouvy nekryjí ekologickou újmu. Nebo nekryjí všechny náklady, které ze zákona vyplývají. Nebo z pojistky vyplývá, že pojištěný nemůže dělat úkony, kterými by de facto přijal svoji odpovědnost ještě před tím, než to pojišťovna schválí.

n

Co dodáte závěrem? Snad ještě to, že zákon rovněž ukládá povinnost podávat informace. Platí, že státní orgán nemá v tomto případě povinnost vyšetřovat, ale škůdce mu sám, z vlastní iniciativy musí sdělovat všechno podstatné. Vyžaduje to součinnost provozovatele (tedy škůdce) a inspekce. Pokud k ní nedojde, hrozí škůdci sankce až do výše 1 milion nu korun. n

dagmar šístková šéfredaktorka, oPojištění.cz s.r.o.

Legislativa Zákon č. 167/2008 sb., o předcházení ekologické újmě je účinný již od srpna 2008 a původci ekologické újmy ukládá velmi nepříjemné břemeno povinnosti nést náklady obnovy určitých složek životního prostředí do původního stavu. n s účinností od 1. ledna 2013 navíc zákon požaduje, aby provozovatelé určitých specifických průmyslových činností měli sjednáno tzv. finanční zajištění pro jimi způsobenou ekologickou újmu. n Zákon byl vydán na základě transpozice směrnice Evropského parlamentu a rady č. 2004/35/Es a řeší problematiku ekologické újmy. n

listopad 2012

MO001272-2

› ho poškození přírody. Jde o chemičky, firmy,

ilustrační foto: arCHiV Hn

Příloha

MO001272-2

financování komunálních projektů

listopad 2012

Příloha

25

Příloha

financování komunálních projektů

na Čov beroun kaly odvodňují úspornější technologií Společnost Vodovody a kanalizace Beroun, a. s., je vlastníkem a provozovatelem ČOV v Berouně, která byla naposledy výrazně rekonstruována v letech 2002–2003. S cílem dosáhnout snížení energetické náročnosti i nároků na provozní údržbu a obsluhu, a tím nižších provozních nákladů společnost přikročila k finančně náročné rekonstrukci kalového hospodářství. Projekt je financován společností VAK Beroun z vlastních zdrojů bez jakékoliv podpory evropských či národních dotací.

P

ůvodní objekt odvodňování kalu bylo nutné demolovat a zároveň zajistit narušenou statiku kalojemů mikropilotáží, která doplnila původní základové konstrukce. Objekt strojovny mezi kalojemy byl sanován a jeho rozměry umožnily umístění odvodnění kalu v tomto objektu. Z důvodu náročných stavebních zásahů došlo u technologických zařízení pouze k repasování strojních prvků a k zachování původního systému zpracování kalu. Přebytečný kal se čerpá z jímky vratného kalu do kalojemů, v nichž je kal aerobně dostabilizován, zahušťován, míchán a udržován v oxických podmínkách. Do kalojemu se rovněž přivádí svozový kal. V kalojemu je zahuštěním dosahována sušina okolo 2 %. Aerobně stabilizovaný kal byl strojně odvodňován sítopásovým lisem KAPLAN KCZ 1000 (bližší specifikace viz tabulka dole). Z něj byl vylisovaný kal dopravován šnekovými dopravníky na nákladní auto, které kal převáželo na deponii v rámci areálu ČOV.

Je důležité zmínit, že v roce 2003 společnost VaK Beroun provozovala šest čistíren odpadních vod s celkovou kapacitou 63 tis. EO. Kaly z těchto čistíren byly zpracovávány na ČOV v Berouně a ČOV Hořovice. Od roku 2003 v regionu začal rozmach výstavby obecních kanalizací a čistíren odpadních vod. V současné době VaK Beroun provozuje 36 ČOV s celkovou kapacitou 107 500 EO. Stávající systém odvodnění kalů přestal svou kapacitou a provozními nároky vyhovovat potřebám provozovatele. základní kritéria Pro výběr nové tEchnologiE V roce 2010 bylo rozhodnuto o rekonstrukci kalové koncovky na ČOV v Berouně. Při rozhodování o tom, jaké bude nové odvodňovací zařízení, se braly v potaz zejména stávající zkušenosti a nové moderní systémy. Základními kritérii výběru byly: n nároky na obsluhu; n energetické nároky;

Srovnání výhodnosti použití odstředivky, šnekového lisu a pásového lisu v kalové koncovce Pořizovací náklady stroje bez periferií (Kč) instalovaný příkon (kW) ostřikovací čerpadlo (kW) Denní spotřeba el. energie celkem vč. ostřiku a odvodnění (kW/den) roční náklady na energii (Kč) spotřeba vody denně (m3) Údržba 1x/4 roky (35 000 hodin) náklady na energii energie /4 roky (Kč) Celkové provozní náklady po 4 letech provozu (Kč) náklady na 4 roky provozu vč. pořizovací ceny (Kč) Celková likvidovaná sušina (t/rok) náklady na likvidaci koláče (Kč/rok) spotřeba flokulantu (kg/t sušiny) roční spotřeba flokulantu (kg) Celkové náklady vč. likvidace koláče na první 4 roky provozu (Kč) Celkové náklady vč. likvidace koláče na prvních 8 let provozu – výhled (Kč)

Pásový lis 900 000,0 1,1 2,2 55,4

odstředivka 1 450 000,0 29,5

42 494,8 96,0 75 000,00 169 979,0 1 085 939,0

379 877,4 560 000,0 1 519 509,6 2 079 509,6

35 512,9 1,0 20 000,0 142 051,6 163 511,6

1 985 939,0

3 529 509,6

3 063 511,6

910,0 1 990 625,0 6,0 5 460,0 11 488 159,0

910,0 1 590 909,1 10,0 9 100,0 11 886 618,7

910,0 1 590 909,1 10,0 9 100,0 11 420 620,7

21 176 318,1

20 873 237,4

17 041 241,4

495,6

Šnekový lis 2 900 000,0 2,8 0,8 46,3

ZDroJ: VoDoVoDY a KanaliZaCE BEroun, a. s.

26

Šnekový lis ISGK 605 S: Technická data a dosahované výsledky nominální výkon: 220–250 kg sušiny/hod. pro vyhnilý kal o vstupní sušině 5 %

n

instalované příkony: Šnekový lis reakční nádoba Plnicí čerpadlo Dávkovací čerpadlo čerpadlo koláče čerpadlo flokulantu do filtračního koláče

n

2,2 kW 0,55 kW 4 kW 0,55 kW 7,5 kW 0,55 kW

nastavení na nepřetržitý provoz (24 hod.) trvalé odběry při výkonu 6 m3/hod., o vstupní sušině 2 % = 132 kg sušiny/hod. a dosahované výstupní sušině 22 %: Šnekový lis 0,3 kW; reakční nádoba 0,1 kW; Plnicí čerpadlo 0,3 kW; Dávkovací čerpadlo 0,1 kW; čerpadlo koláče 0,6 kW; čerpadlo flokulantu do filtračního koláče 0,1 kW. n n

spotřeba flokulantu: zhruba 8–10 kg/t sušiny Energetická náročnost vlastního odvodnění bez čerpadel: 0,3 kWh/100 kg sušiny n Energetická náročnost odvodnění včetně plnicího a dávkovacího čerpadla: 0,6 kWh/100 kg sušiny n Energetická náročnost odvodnění včetně transportu odvodněného kalu na úložiště: 1,1 kWh/100 kg sušiny n n

ZDroJ: VoDoVoDY a KanaliZaCE BEroun, a. s.

nároky na provozní údržbu; n návratnost investice; n dosahovaná sušina koláče min. 20 %. Trend byl ustoupit od technologie pásového lisu vzhledem k otevřenému systému s velkou hlučností a nároky na trvalý dohled obsluhy. Stále méně únosný se také jevil systém odvážení vylisovaného koláče na složiště. Pásový lis také produkoval poměrně nízkou výstupní sušinu, což se projevovalo i na zvýšených nákladech na likvidaci a komplikovaný transport. n

rozhodly Podstatně nižší Provozní náklady Proto do úvahy připadaly dva možné systémy: Buď dekantační odstředivka, anebo nově se na trhu objevující šnekový lis. Přestože jsme znali podobná zařízení i ze zkušeností z provozů ve skupině Energie AG, byli jsme k novému šnekovému lisu zprvu nedůvěřiví. Odstředivka je jako zařízení známá, takže v jejím případě nebylo mnoho na zkoumání – uzavřený systém, pracující v plné automatice bez dozoru obsluhy. Dodavatel šnekového lisu sliboval totéž, včetně srovnatelných hodnot výstupní listopad 2012

Příloha

na výměnu tEchnologiE staČily nEcElé dva týdny Celý koncept počítal s co největším využitím stávajících zařízení bez zásadních stavebních úprav. Bylo tedy využito plnicího a dávkovacího čerpadla, flokulační stanice a taktéž základového prostoru pro pásový lis. Navíc bylo instalováno čerpadlo pro odvodněný kal, které nahradilo oba původní šnekové dopravníky a pravidelný odvoz nákladním autem na deponii kalu. Tím odpadla trvalá přítomnost obsluhy během odvodňování. Nerezové potrubí z lisovny na deponii bylo instalováno podle projektu dodavatele technologie ČOV ve vlastní režii naší společnosti. Zastřešení celého projektu včetně technologických záruk, jakož i záruk na čerpání odvodněného koláče na složiště, nesla firma Ishigaki Europe – Austria GmbH. Koordinaci dodávek prováděla firma Fryauf Filmix, s. r. o., jako zástupce dodavatele. Veškeré práce byly zahájeny pokládkou výtlačného potrubí vylisovaného kalu z lisovny na deponii v 15. kalendářním týdnu roku 2011. Navazovala příprava nového rozváděče pro šnekový lis a montáž kabelových rozvodů. To vše za provozu stávajícího odvodnění. Demontáž pásového lisu a montáž šnekového lisu se uskutečnila v 17. a 18. kalendářním týdnu s tím, že už v 19. kalendářním týdnu od úterý opět naběhlo lisování kalů. Odstávka odvodňování n tedy trvala necelé dva týdny. roman badin jiří fuxa Vodovody a kanalizace Beeroun, a. s.

vladimír fryauf fryauf filmix, s. r. o.

listopad 2012

Proč se obci Prštice projekt brko vyplatil Na příkladu projektu BRKO Prštice se pokusíme vysvětlit, jakým způsobem mohou řešit své odpadové hospodářství za pomoci OP Životní prostředí i menší obce.

m

alebná obec Prštice se nachází v okrese Brno-venkov. Obec byla poprvé zmíněna už roku 1289 v Rudíkovské listině. V obci žije něco málo přes 900 obyvatel. Obec má bohaté zkušenosti s čerpáním dotací z Operačního programu Životní prostředí, a to již od roku 2009, kdy úspěšně ve spolupráci se společností AQE advisors, a. s., připravila projekt Biocentrum Pod Horkou Prštice. Letos v létě byl tento projekt úspěšně ukončen a začala už běžet fáze jeho udržitelnosti. V následujícím roce obec pod vedením starosty Ing. Josefa Daňka chce ve spolupráci se stejnou společností připravit projekt do prioritní osy 4 OPŽP Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží, oblasti podpory 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady, zaměřený na zkvalitnění nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem. komPostéry Pro domácnosti i na vEřEjných Prostranstvích Do projektu Biocentrum Pod Horkou Prštice se zapojilo na dvě stě domácností, jež vzešly z dotazníkového šetření, které obec uskutečnila v roce 2010. Na základě výsledků šetření byly nastaveny základní parametry projektu a jeho rozpočet (viz tabulka). Díky výběrovému řízení se podařilo cenu dodávek snížit na 564 tisíc Kč včetně DPH, z čehož dotace proplacená v červnu letošního roku činila 90 %. Domácí kompostéry o objemu 600 litrů jsou určeny pro zapojené domácnosti, kompostéry o objemu 900 litrů zase slouží ke kompostování biologicky rozložitelného odpadu z veřejných prostranství. Pro lepší zpracování rostlinného odpadu byl pořízen zahradní drtič. V tyto dny jsou domácí kompostéry s drtičem už v plném provozu. Jak podotýká starosta, díky realizaci projektu obci klesly výdaje na skládkování o celou třetinu, než když se dříve musel skládkovat veškerý BRKO vyprodukovaný v obci. Ve finančním vyjádření jde o úsporu 80 tisíc Kč

foto: arCHiV

sušiny, ale s nesrovnatelně nižšími provozními náklady. To bylo zajímavé i přes dvojnásobnou cenu investice. Právě díky nižším provozním nákladům by se totiž tato investice měla zaplatit už do čtyř let. Pro úplnost bylo vytvořeno srovnání nejen odstředivky a šnekového lisu, nýbrž také pásového lisu. Podle srovnávací tabulky vychází energeticky nejvýhodněji šnekový lis. Nicméně rozdíl oproti pásovému lisu je v tomto parametru téměř zanedbatelný. Markantněji se promítnou do porovnání náklady na likvidaci odvodněného kalu. Zde je patrné, že i přes zvýšenou spotřebu flokulantu u odstředivky i šnekového lisu se šnekový lis oproti pásovému lisu zaplatí za 4–5 let, a to i přes více než trojnásobnou cenu. V porovnání s odstředivkou se šnekový lis zaplatí za necelé čtyři roky. Reference, které jsme získali jak v České republice, tak v Rakousku, nás přesvědčily o výhodnosti investice do šnekového lisu. Potvrzují zanedbatelnou spotřebu náhradních dílů – a de facto i nízkou spotřebu elektrické energie. Vzhledem ke zkušenostem s jinými šnekovými lisy v ČR a i v jednom z provozů naší skupiny jsme se rozhodli pro šnekový lis japonské firmy Ishigaki, vyráběný v Rakousku (viz box na protější straně vpravo nahoře).

Prštice: Kompostér v praxi.

ročně jen u bioodpadu, který musela obec likvidovat zvlášť. návratnost sPoluúČasti už běhEm Prvního roku Josef Daněk dodává: »Realizace projektu nám přinesla produkci místního kompostu (ve výši 120 t/ročně), který mohou využívat občané a obec pro svoji potřebu (rekultivace či přihnojování zahrad a obecních pozemků). Z velké části jsme si však také už vyřešili nakládání s biologicky rozložitelným odpadem, které by obec v nejbližších letech v souvislosti se stále zpřísňující legislativou beztak musela řešit z vlastních prostředků.« Projekt je pro obec mimořádně výhodný. Vložená spoluúčast se jí totiž vrátila už během prvního roku jeho trvání. Obce se však nemusí při řešení problematiky spojené s BRKO spoléhat jen na dotace. Tento typ projektů je totiž možné financovat z úspor, které jsou generovány při n dodržování pravidel třídění odpadů. david brtna aQE advisors, a. s.

Modelový rozpočet projektu BRKO Prštice Název položky Domácí kompostér (zhruba 600 l) Domácí kompostér (zhruba 900 l) Zahradní drtič (55 mm) Cena celkem bez DPH sazba DPH (20%) Cena celkem vč. DPH

Jednotky ks ks ks

Množství 200 10 1

Jednotková cena bez DPH (Kč) 2 000 2 500 75 000

Cena celkem bez DPH (Kč) 400 000 25 000 75 000 500 000 100 000 600 000 ZDroJ: aQE aDVisors, a. s., 2010

27

Příloha

financování komunálních projektů

arPro® nejčastější poruchy usnadní na kanalizační síti i kompostaci

m

ožnost kompostovat po celý rok, bez ohledu na to, panuje-li tuhá zima nebo horké léto, navíc bez nutnosti prohrabávání či převracení kompostovaného materiálu, slibuje společnost JSP u své nové kompostovací nádoby HotBin. Ta se vyrábí ze speciálního lehkého materiálu ARPRO® (též z produkce JVS), který díky svým tepelným vlastnostem zrychluje recyklaci bioodpadu. V nádobě HotBin, která se chová jako tepelný izolátor, se dosahuje přirozeně teplot mezi 40 až 60 °C, za nichž se daří bakteriím rozkládajícím odpad. Vyšší dosažitelné teploty umožňují snadněji recyklovat více druhů odpadu – /sk/ kromě zahradního také potravinový.

foto: arCHiV

krizová místa Pro včasné odhalení poruchy je nutné znát krizová místa dané kanalizační sítě, která jsou ke vzniku poruch nejnáchylnější. Jde hlavně o místa se zvýšeným rizikem zanášení. Jsou jimi např. zhybky, kde se podchází jiná, už existující inženýrská síť či jiná překážka, jíž se musí kanalizace vyhnout. Přestože již při konstrukci sítě jsou tato místa navrhována tak, aby měla optimální průchodnost, je nutné je častěji kontrolovat, nedochází-li tam k nežádoucímu zanášení a sedimentaci. Kritické bývají i kanalizační přípojky, přečerpávací stanice odpadních vod, nevhodně postavené soutokové objekty nebo odlehčovací komory.

Kompostovací nádobu HotBin lze umístit do stínu i na slunce.

charaktEr Poruch Za poruchami často stojí i špatné napojení kanalizační přípojky na síť. Přípojka, zasahující do samotného profilu, způsobuje postupné zanášení a usazování sedimentu, které snižují průchodnost kanalizace. K dalším poruchám patří popraskání profilu (např. kvůli stáří kanalizace), posunutí potrubí nebo jeho deformace daná špatným uložením. V tomto případě deformace nesmí přesáhnout určitou hranici – ovalita potrubí (odchylka od kruhového profilu)

kanalizační poklopy, které znesnadní krádeže

28

foto: arCHiV

k

rádeže litinových kanalizačních poklopů nepřestávají. Hodnota poklopu činí několik tisíc korun, zloděj však za něj ve sběrně obdrží pár stovek. Firma Kasi, největší český výrobce kanalizační litiny, vyvinula poklopy, které by měly zlodějům zkomplikovat jejich »byznys«. »Vyrábíme poklopy signované městským znakem, logem či jiným motivem. Kromě estetické kvality je to i výrazné upozornění pro sběrny kovů. Navíc tyto poklopy mají nerezový čep, takže je nelze prostou silou vypáčit a odvézt do sběru,« vysvětluje jednatel a spolumajitel firmy Stanislav Ulm. Podle jeho slov je však problém širší. »Začíná to už u investorů. Ve snaze ušetřit a zároveň zamezit krádežím si objednávají plastové, pogumované či laminátové

Městský znak na poklopu by měl pro sběrnu představovat dostatečné varování.

poklopy. Jejich životnost však bývá velmi krátká, podléhají UV záření, chybí pro ně

ilustrační foto: arCHiV insta CZ

k

poruchám na kanalizačních sítích dochází z různých příčin, ať už je to stáří kanalizace, její špatné uložení nebo vnější zásah a manipulace se sítí. Včasné odhalení závady na síti je možné díky monitorovacím zařízením. Se kterými nejčastějšími poruchami na kanalizaci se provozovatel může setkat?

Správné uložení kanalizace či vodovodu snižuje riziko poruchy.

nesmí být větší než 5 %. Poruchu mohou způsobit i vnější zásahy, jako protlačení plynového či vodovodního potrubí skrz kanalizaci (pak musí dojít ihned k nápravě a jejich přeložení). Problémem bývá i odvodnění srážkové vody do splaškové kanalizace, což následně snižuje účinnost a výživnost ČOV. Potíže mohou způsobovat také povodně. U splaškových kanalizací je to nadzvednutí potrubí či jeho obnažení působením zvýšené hladiny spodní vody, případně zaplněním profilu potrubí splachy zemin a jiného inertního materiálu. U dešťové kanalizace může docházet k přetížení sítě, které způsobí vzdutí a narušení poklopu, a to i v místech, která nemusí být přímo ohrožena přílivovou vlnou. »Každá kanalizační síť má vypracovaný kanalizační řád, který obsahuje pravidla, limity a návrh opatření při vzniku havarijního stavu,« uzavírá Ing. Aleš Zapletal ze /st/ společnosti INSTA CZ. servis i náhradní díly. Často se stává, že na kanály se po zcizení původního litinového poklopu pokládají neoriginální díly, takže náhradní poklop na výpusť nepasuje a riziko pro chodce tak vlastně trvá dál. »Je to i věc legislativy. Třeba na Slovensku nyní navrhli novelu trestního zákona, která krádeže kanalizačních poklopů a energetických zařízení ohrožující život či zdraví klasifikuje jako trestný čin se sazbou dva až pět roků nepodmíněně. Taková novela by stála za úvahu i u nás,« dodává Stanislav Ulm. Společnost Kasi nedávno otevřela novou slévárnu v průmyslové zóně u Nového Bydžova na Královéhradecku. Na investici v hodnotě 420 mil. Kč získala dotaci z fondů EU ve výši zhruba 95 milionů korun. S kapacitou 22 tisíc tun odlitků ročně patří slévárna k nejmodernějším v Evropě. Poklopy vyváží do zemí EU, Ruska, na Ukrajinu a nově i na Balkán. Ryze česká firma loni vykázala tržby 650 mil. Kč, letos předpokládá jejich růst k hranici jedné miliardy korun. Společnost počítá i s tím, že ještě v tomto roce přijme /sk/ 20 až 30 nových zaměstnanců. listopad 2012

financování komunálních projektů

Příloha

Odpadové hospodářství bez problémů Vše, co potřebujete vědět o managementu odpadů najdete v odborném měsíčníku Odpady

jediný časopis B2B pro nakládání s odpady a životní prostředí

n Kauzy, aktuality, rozhovory

Odpady

10/2012 cena 90 Kč / 4,2 EUR

odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí

n Zkušenosti podniků i obcí

TÉMA: KOMUNÁLNÍ ODPAD Změny v odpadářské legislativě

n Zajímavé technologie

Dotace v šestém roce své existence

n Legislativa a praxe

Bioplasty – nový problém pro odpadáře Strategie druhotných surovin

www.odpady.ihned.cz

Měsíčník vydavatelství Economia a.s., odpady.ihned.cz

Předplatitelé získávají zdarma elektronický newsletter, přístup k elektronickému archivu a další výhody. Požádejte o ukázkový výtisk a přesvědčte se, že

Odpady je užitečný a zajímavý odborný časopis!

listopad 2012

Ukázkové číslo zdarma si vyžádejte na tel.: 800 11 00 22 nebo na email: predplatne.economia.cz Economia a.s., obchodní úsek, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7

29 MO001355

Příloha

financování komunálních projektů

finanční stabilita rozpočtů obcí a měst: jak ji vytvořit a udržet Financování municipálního sektoru je pro řadu bank v České republice známou a dobře uchopitelnou oblastí činnosti. Od roku 2010 navíc můžeme sledovat oživení zájmu peněžních ústavů o veřejné zakázky na financování měst a obcí. Nelze však nepostřehnout, že reakce bankovního sektoru na některé veřejné zakázky tohoto druhu bývají značně rozdílné.

n

ejedno zastupitelstvo bylo nemile překvapeno, když po vypsání veřejné zakázky žádná banka nepředložila svoji nabídku, ačkoliv si zadávací dokumentaci vyzvedly čtyři nebo i pět bank. Nebo když ne zcela vyhovující nabídku předloží pouze jedna či dvě banky a zastupitelstvo pak musí volit mezi »menším« či »větším zlem«: Buď zrušit veřejnou zakázku – a dostat se do časové tísně při financování svých investičních projektů, nebo přijmout nabídku ~ ale s ní ne zcela optimální podmínky úvěru. Nehledě na to, že tzv. velká novela zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, účinná od letošního dubna, mj. zahrnuje povinnost zrušení veřejné zakázky v případě předložení jen jedné nabídky. Tento text by měl proto obcím umožnit získat – a věřme i prakticky využít, řadu doporučení a praktických postřehů Komerční banky, a. s. tak, aby jejich veřejná zakázka byla úspěšná a radnice si pokud možno usnadnily práci při tak nelehkém úkolu, jakým je financování komunálních investic.

Prioritní funkcE měst a obcí Územní samosprávné celky (ÚSC) musí zajišťovat své prioritní funkce, tzn. výkon přenesené působnosti a výkon samostatné

působnosti. Činnosti spojené s výkonem přenesené působnosti byly v minulosti kryty zejména běžnými dotacemi ze státního rozpočtu. V posledních letech však dochází k růstu mandatorních výdajů při současném klesajícím podílu běžných dotací. Lze proto předpokládat, že se dále bude zvyšovat tlak na krytí těchto potřeb větším podílem vlastních zdrojů municipalit, než tomu bylo v minulosti. V oblasti výkonu samostatné působnosti jde zejména o zajišťování péče o potřeby občanů, vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče, spravování a rozvoj svěřeného majetku a zajišťování komplexního územního rozvoje. To vše jsou náročné úkoly, které generují významné finanční potřeby jak v oblasti financování provozních výdajů rozpočtu, tak investičních výdajů. Pro banky jsou municipality velice atraktivní klientelou s pevnou strukturou běžných příjmů danou zákonem. Do roku 2008 včetně bylo financování municipalit téměř bezrizikovou záležitostí. Dobře predikovatelný vývoj příjmů běžného rozpočtu díky stabilnímu růstu daňových příjmů byl základem pro poskytování dlouhodobých investičních úvěrů, které mají z pohledu

Vývoj daňových příjmů obcí a měst 2000–2011 (v mld. Kč) 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Daňové příjmy obcí a měst 2000–2011 (v mld. Kč) rok Daň. příjmy růst/ pokles

2000 83, 6

2001 88, 8

2002 99, 5

12%

6%

12%

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 107, 5 116, 1 128, 9 130, 7 141, 4 154, 4 136, 6 142,9 8%

8%

11%

1%

8%

9%

-12%

5%

2011 141,5 -1%

ZDroJ: Mf čr

30

běžného bankovního byznysu extrémní splatnost ve srovnání s klasickými investičními úvěry v jiných sektorech. U municipalit jde o specifikum vyplývající zejména z faktu, že se jedná o veřejně prospěšné investice, které v převážné většině negenerují zisky, ale jsou spláceny z rozpočtu. Dolní tabulka a graf ukazují vývoj daňových příjmů obcí a měst v letech 2000 až 2011 v mld. Kč. Pokles daňových příjmů dosáhl v roce 2009 v průměru 12 %. Zaznamenali jsme však i obce, kde byl propad těchto příjmů 15 až 17 %. Tento nečekaný pokles příjmů municipalit a následující vývoj v roce 2010 a 2011 jednoznačně ukázal na nutnost změny finančního řízení měst a obcí směrem ke stanovení střednědobé koncepce, která bude promítnuta do střednědobého rozpočtového výhledu. V období reformních změn jdoucích ruku v ruce s kolísající výkonností ekonomiky je navíc nutné uvažovat variantně a nespoléhat se pouze na nahodilé možnosti, jako jsou možnost získání investičních dotací, zbožná přání o lepší výkonnosti ekonomiky, tedy návrat daňových příjmů na úroveň roku 2008, změna rozpočtového určení daní (RUD) apod. Další oblíbenou položkou při plánování rozpočtového výhledu jsou budoucí kapitálové příjmy z prodeje obecního majetku, především nemovitostí. Prodej nemovitého majetku je z hlediska střednědobé predikce obtížně použitelný, pokud neexistuje např. u nemovitostí alespoň smlouva o smlouvě budoucí založená na aktuálním ocenění majetku. jak zachovat finanČní zdraví města Či obcE Chce-li zastupitelstvo udržet výhledově stabilní rozpočet a optimální zadluženost, pak by se mělo zaměřit na následující základní oblasti koncepčního řízení: n 1. Dosažení trvalé finanční stability, což znamená: – Udržení kladného přebytku běžného rozpočtu. Běžný rozpočet je ta část rozpočtu, v níž lze uplatňovat aktivní finanční politiku prostřednictvím řízení příjmové a výdajové stránky rozpočtu. Na straně běžných příjmů jde o mobilizaci rezerv v příjmech, jako jsou např. koeficient daně z nemovitosti, poplatky za svoz komunálního odpadu, provozní dotace pro dopravní podniky vlastněné městy apod. Na straně výdajů pak adekvátní redukce výdajů, která většinou dopadne negativně na sociální politiku obce a dotace na volnočasové aktivity pro občany. Situace roku 2011 byla poznamenána právě tím, že v předchozích dvou letech většina zastupitelstev včas nezareagovala na klesající objem daňových příjmů, což se následně promítlo do propadu ve tvorbě listopad 2012

financování komunálních projektů

Procentní růst/pokles daňových příjmů obcí a měst 2000–2011 15 10 5

-5

2000

2001

2002

2003

2004

2005

-10 -15 EU projekty, investice do volnočasových aktivit). Při plánování investic je třeba stanovovat správné priority. Snaha získat dotace z fondů EU posunula priority směrem k dotovaným projektům. Řada měst si tak vybudovala velké objemy majetku, které jsou však z hlediska udržitelnosti velmi náročné (aquaparky, multifunkční kulturní či sportovní centra). Zároveň však leckde chybějí zdroje na dobudování základních infrastrukturálních projektů a jiných nezbytných investic. Dalším momentem je správné rozložení investic v čase podle schopnosti jejich financování včetně splácení úvěrů na spolufinancování investic. n 3. Správná volba investičního úvěru, tzn. délka doby čerpání podle předpokládaného vývoje harmonogramu výstavby a doba splácení úvěru podle schopnosti rozpočtu unést roční dluhovou službu. Jako ideální způsob financování se jeví kombinace revolvingového úvěru s postupně spláceným úvěrem. Po dobu výstavby revolvingový úvěr umožňuje opakované čerpání a splácení dle reálné rozestavěnosti projektů a platebního kalendáře města, který je ovlivněn skutečnými termíny fakturace, čerpání EU dotací, reálnou tvorbou vlastních zdrojů. Zůstatek revolvingového úvěru je pak »překlopen« do dlouhodobě spláceného úvěru. Splátky tohoto úvěru, a tím i jeho finální splatnost, by měly být odvozeny od schopnosti generovat vlastní zdroje v rámci běžného rozpočtu na pokry-

Program PONTE II Vyplacení dotace rezerva

čerpání a průběžné splácení úvěru (revolving)

dotace

pravidelné splátky úvěr

vl. zdroje předfinancování

spolufinancování

splatnost úvěru ZDroJ: KoMErční BanKa, a. s.

listopad 2012

2006

2007

2008

2009

2010

2011

tí celkové dluhové služby (viz výše uvedený ukazatel krytí dluhové služby). n 4. Správná struktura finančních instrumentů. – Krátkodobý revolvingový úvěr / kontokorentní úvěr na překlenování časového nesouladu mezi příjmy a výdaji. V žádném případě neslouží k doplnění chybějících příjmů v důsledku poklesu daňových příjmů. Překlenovací úvěr musí být volen v přiměřeném objemu ve vztahu k celkovým provozním příjmům rozpočtu. – Odkup pohledávek s postihem / bez postihu na postupitele je využíván k financování jednotlivých projektů s max. střednědobým horizontem splatnosti pohledávek. Klade nároky na právní řešení smlouvy o dílo, které takovéto postoupení pohledávek umožňuje. – Dlouhodobý investiční úvěr se splatností 10 až 20 let. – Program PONTE II produkt Komerční banky, a. s. kombinující již zmíněný revolvingový úvěr s dlouhodobě spláceným úvěrem. Tento produkt je využitelný nejen pro investice s EU dotacemi (viz schéma vlevo). – Zajištění pohyblivých úrokových sazeb – řízení úrokových nákladů. Tzv. swapové operace pro již existující úvěry (zejména linky poskytnuté EIB). Strukturované sazby pro nové úvěry umožňující přejít z pohyblivé sazby na fixní sazbu a zpět během trvání dlouhodobého úvěru. Zajištění kurzových rizik se využívá výjimečně (linky EIB). závěrEm Základním cílem finančního řízení je při efektivní míře zadluženosti obce nebo města zajistit dlouhodobou stabilitu rozpočtu a získat flexibilitu při financování a realizaci rozvojových investičních aktivit. Tuto rovnováhu zajišťuje především správný poměr vlastních zdrojů vytvořených v daném roce – přebytek běžného rozpočtu (PBR) a objem roční dluhové služby ve sledovaném období (RDS), tzv. ukazatel krytí dluhové služby PBR/RDS ≥ 1,2. Chtějí-li města a obce být i nadále atraktivní klientelou jako dosud, měly by si osvojit nejen doporučená pravidla a instrumenty koncepčního řízení, ale také dbát na budování vyváženého partnerského vztahu se svou financující bankou. /st/

31

Mo001260

0

ZDroJ: Mf čr

vlastních zdrojů, tedy přebytku běžného rozpočtu, a současně k poměrně značnému odčerpávání finančních rezerv. – Budování rozumné úrovně finančních rezerv. Negativní trend v odčerpávání finančních rezerv pokračuje také letos, navzdory faktu, že reforma účetnictví klade důraz na zásadu opatrnosti, tedy na vytváření dostatečných rezerv na opravy a údržbu majetku. V řadě rozpočtů se finanční rezervy blíží nule, což vytváří riziko jejich další možné destabilizace v případě nenadálých událostí. Přitom je očividné, že obnovení dostatečné úrovně rezerv bude možné jen za cenu poměrně dramatických škrtů v rozpočtu, a to jak v oblasti běžných výdajů, tak v oblasti investic. – Aktivní řízení dluhové služby včetně řízení úrokových nákladů. Při rozhodování o nových investičních úvěrech je nutno vzít v úvahu stávající zadluženost obce včetně splátek nového úvěru. Dobrým vodítkem pro určení optimálního zadlužení je ukazatel krytí dluhové služby, tzn. přebytek běžného rozpočtu/roční dluhová služba, který by měl u měst a obcí dosahovat min. hodnoty 1,2. V případě částečného splácení dluhové služby z fondů EU je třeba ukazatel modifikovat následovně: Přebytek běžného rozpočtu + EU dotace / roční dluhová služba; min. hodnota by měla opět činit 1,2. Řízení úrokových nákladů je nutné s ohledem na dlouhodobost investičních úvěrů, které v případě měst a obcí přesahují i horizont 15 let. Pohyblivá úroková sazba je sice levnější než fixní, ale zároveň představuje riziko nekontrolovatelného vývoje úrokových nákladů v dlouhodobém horizontu. Tzv. zajišťovací instrumenty umožňují aktivně řídit úrokové náklady. Komerční banka, a. s. nabízí vedle těchto standardních zajišťovacích instrumentů tzv. strukturovanou sazbu, která má řadu výhod oproti klasickým produktům a umožňuje během života úvěru volit podle aktuálního ekonomického vývoje vhodný typ sazby v rámci konkrétního úvěrového vztahu. n 2. Správná prioritizace investic a řízení rozvojových konceptů v jednotlivých oblastech (dopravní infrastruktura, vodohospodářství, zdravotnictví, školství, rozvojové

Příloha

Příloha

financování komunálních projektů

První EPc vlaštovka prolétla moravskoslezským krajem Co znamená zkratka EPC, věděla v Moravskoslezském kraji ještě nedávno spíše jen úzká skupina osob pohybujících se v energetickém plánování a investmentu.

s

polufinancování nejrůznějších evropských projektů typu zateplování budov, výstavby kanalizací atd. klade nemalé nároky na rozpočty měst a obcí. Na druhé straně neustálý růst cen energií výrazně přispěl ke změně vnímání při hospodaření se svěřeným majetkem. Tato změna se odráží také v přístupu k řešení energetické náročnosti objektů. soukromý sEktor můžE být silným a dobrým PartnErEm Za situace, kdy radnice často již vyčerpaly své možnosti financování energetických projektů a případné dotace jsou v nedohlednu, je tu soukromý sektor. V něm lze nalézt finančně silné a odborně zdatné subjekty, jež jsou na spolupráci s municipalitami připraveny. Pro spojení obou partnerských subjektů je však nutná osvěta a zvýšení povědomí o těchto nových možnostech. V tomto smyslu jistě přispěla také Krajská energetická agentura (KEA) Moravskoslezského kraje, o. p. s., svou kampaní pod názvem Nebojte se EPC. Kampaň dostala za úkol zmapovat majetek měst a obcí a nalézt vhodné investory pro realizaci jejich energeticky úsporných projektů. KEA tuto službu nabídla také Moravskoslezskému kraji jako svému zřizovateli a už loni zahájila přípravy projektu energetických úspor na vybraných objektech v jeho majetku. Tomu předcházely široké diskuse

Projek již během splácení bude generovat zaručenou nadúsporu ve výši 2,2 milionu korun ročně. s pracovníky jednotlivých odborů i zástupci vedení kraje, které vyústily v rozhodnutí o zahájení veřejné zakázky. Protože šlo o diametrálně odlišnou zakázku od dosud realizovaných, byla jako externí konzultant přizvána ke spolupráci společnost SEVEn, o. p. s., která má již letité zkušenosti s podobným typem projektů v jiných regionech. sPEcifika tohoto tyPu zakázky Zásadní odlišnosti tohoto typu zakázky spočívají již v nastavení hodnocení nabídek, kdy jde o vícekriteriální posouzení vhodnosti. Dále pak vlastní průběh realizace, stejně jako financování akce jsou založeny na zcela nových principech. Pro to, aby dodavatel získal zpět své investované prostředky, musí totiž bezezbytku naplňovat smluvně garantovaný výsledek v podobě energetických úspor, a to dlouhodobě. Proto závazek ani motivace k dosahování úspor nekončí dnem provedení opatření, ale tímto dnem teprve začíná proces sledování a optimalizace.

kde najít více informací o penězích z fondů Eu Na stránkách portálu mapaprojektu.cz se dozvíte o více než devíti tisících projektech, financovaných v České republice z evropských fondů.

i

nternetové stránky vznikly z iniciativy Zastoupení Evropské komise v České republic. Mají podobu interaktivní mapy s jednoduchým rozhraním umožňujícím vyhledávání projektů podle příslušných kritérií. Najít jednotlivé projekty lze jak kliknutím přímo na mapu, tak zadáním místa, názvu projektu nebo jména jeho předkladatele do vyhledávacího pole. Portál umožňuje nejširší veřejnosti snadno a rychle získat aktuální přehled o projek-

32

tech, které byly na území České republiky uskutečněny za pomoci prostředků z fondů Evropské unie. Naleznete tam i podrobnější údaje včetně úplného seznamu příjemců prostředků v aktuálním programovacím období. V současné době je na portálu www. mapaprojektu.cz zobrazeno 9424 úspěšně ukončených projektů – vedle textových informací je tam rovněž 1707 fotografií a videospotů. Hlavním zdrojem údajů je

třináct objEktů v majEtku krajE usPoří na EnErgiích V rámci tohoto prvního projektu na majetku Moravskoslezského kraje šlo o 13 objektů (10 škol, 2 nemocnice a 1 domov důchodců). Celkový finanční objem nákladů za vstupní energie činil více než 100 mil. Kč. Soutěžením mezi uchazeči se podařilo dosáhnout garantované úspory ve výši 22 %, což představovalo roční úsporu více než 22 mil. Kč ročně. Přitom roční splátka ze strany MSK je ve výši 19,7 mil. Kč, takže projekt již během splácení bude generovat zaručenou nadúsporu ve výši 2,2 mil. Kč ročně. Pro úplnost je nutno dodat, že garance úspor je vztažena k technickým jednotkám. Tudíž výsledná finanční úspora bude každoročně vyšší o odpovídající nárůst cen energií. Je pochopitelné, že tento způsob investování do majetku krajů, měst a obcí (veřejné správy a komunálních samospráv) je jednou z cest jak zejména za současné ekonomické recese lze významně podpořit schopné podnikatelské subjekty a na druhé straně snížit provozní výdaje samospráv. K širšímu uplatnění EPC je však určitě třeba kvalitní a fundovaná osvěta. Jednou z forem propagace metody EPC je každoroční vyhlášení nejlepších projektů na republikové úrovni, které organizují společnosti SEVEn, SIEMENS a Enviros za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu. Právě v tomto celonárodním měřítku získala KEA Moravskoslezského kraje první místo za připravovatele nejlepšího projektu EPC v ČR za rok 2011. KEA MSK nyní nabízí konzultační podporu městům a obcím a s některými již spolupracuje na přípravách EPC projektů. /st/

MSC2007 – Monitorovací systém strukturálních fondů a Fondu soudržnosti 2007–2013 spravovaný Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Doplňující informace o projektech (například popis, fotografie) doplňují řídicí orgány příslušných operačních programů. Mapa však neobsahuje všechny projekty spolufinancované Evropskou unií v Česku – jejich celkový počet se totiž pohybuje v řádu desetitisíců a přehledné zobrazení by bylo technicky velmi náročné. Mnoho projektů je navíc obtížné na mapu umístit, protože probíhají na více místech ČR (například projekty v oblasti vzdělávání, sociální a zdravotní péče, dopravní infrastruktury atd.). Mapa je aktualizována jednou za měsíc. Údaje o jednotlivých projektech nejsou »on-line« – neodrážejí tedy průběžný stav projektu, ale vztahují se k určitému bodu v čase, kdy byla informace o projektu vložena do monitorovacího systému.

/kce/

listopad 2012

Evropská uniE

p

rojekty za 593 mil. Kč z Regionálního operačního programu (ROP) Střední Morava (je určen pro Olomoucký a Zlínský kraj) schválil Výbor Regionální rady začátkem října v Přerově. Např. na podporu aktivit měst a obcí v oblasti cestovního ruchu míří z ROP Střední Morava 90 mil. Kč. »Jde zejména o expozice a muzea, které podtrhují zajímavosti v regionu, shrnul ředitel Úřadu Regionální rady Ivan Matulík. Tak třeba v Kroměříži budovu starého pivovaru přestaví na Expozici Karla Kryla (dotace 10,3 mil. Kč). Ve Starém Městě vznikne Event centrum u Památníku Velké Moravy (15,2 mil. Kč), které bude nabízet živá vystoupení. Rozšíří se také výstavní plochy v Muzeu Litovel (13,3 mil. Kč) a Tovačov obnoví Spanilou věž místního zámku (7,8 mil. Kč). Byly podpořeny i turistické projekty podnikatelů na Luhačovicku a Olomoucku (39 mil. Kč). Bezmála 90 mil. Kč získá i statutární město Zlín. »Jeho projekty byly předloženy v rámci integrovaného plánu rozvoje města (IPRM), jehož prostřednictvím město čerpá dotace z ROP,« upřesnil Ivan Matulík. Řidiči ve Zlínském kraji ocení 20 km nových povrchů na silnicích II. a III. třídy. ROP Střední Morava na jejich úpravu přispěl částkou 318 mil. Kč. Celkem už bylo díky ROP v obou krajích zrekonstruováno 106 km silnic ve vlastnictví krajů. Aktuálně jsou v ROP Střední Morava schváleny projekty za 15,5 mld. Kč. Do konce roku 2013 zbývají 2 mld. Kč. Ty zahrnují 700 mil. Kč v aktuálně vyhlášených výzvách, a sumu 1,3 mld. Kč, která pokrývá vázané prostředky IPRM, Integrovaných plánů rozvoje území (IPRÚ), koncepty či rezervy /st/ na kurzové ztráty.

kapli pustyňa pomohou zatraktivnit i peníze Eu

v

případě rekonstrukce kapličky Pustyňa v Bohumíně, která pochází z roku 1733, se sešly hned dva zdroje podpory. Obnova památky vyjde na zhruba 180 tis. Kč, z nichž většina bude uhrazena dotací Ministerstva kultury na obnovu kulturních památek. Ministerstvo konkrétně uhradí 127 tis. Kč, zbytek doplatí město ze svého rozpočtu. K Pustyni, která byla obtížně přístupná, se však také vede naučná stezka. Náklady na její vybudování a značení pokryl Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polsko, a to 240 tis. Kč, které Evropská unie věnovala na propojení české a polské naučné trasy v chráněných meandrech řeky Odry. Po letech nevyjasněných vlastnických vztahů kaple konečně přešla do majetku města, které se vzápětí pustilo do její komplexní opravy. Předtím se o její údržbu starali starobohumínští nadšenci. Nová bude střecha, štít, drenáž i venkovní omítky. Rekonstrukce vyjde na 160 tis. Kč. »V současné době už je hotová střecha z pravého dřevěného šindele. Takovou nemá v Bohumíně žádná jiná kaplička. Řemeslníci nyní pracují na nové omítce. Vše by mělo být hotovo už v tyto dny,« sdělil Jan Przeczek z městského odboru rozvoje a investic. Pustyňa už také přestane být v podstatě »ztracena uprostřed pole«. Díky naučné stezce Hraniční meandry Odry, která začíná právě u ní, se kaple stává vyhledávanou turistickou atrakcí. Dosud k ní však vedla cesta pouze od hlavní silnice na Polsko. Nyní je už ke kapli položen i nový mlatový chodník ze strany od starobohumínského hřbitova. »Chodníček měří 170 metrů a vede podél hřbitovní zdi. Kvůli problémům s vlastnictvím pozemků v okolí kapličky však nekon-

FOTO: luCIe bAlCAROVá

rop střední Morava podpoří další projekty

Bohumínská kaple Pustyňa, resp. kaple sv. Kříže, pochází z roku 1733.

čí přímo u ní, ale dostatečně blízko, aby se lidé k Pustyni pohodlně dostali,« vysvětlil Jan Przeczek. Vybudování chodníku se stalo součástí projektu, který propojuje českou i polskou naučnou stezku přes chráněné meandry. Součástí tohoto propojení je rovněž nové značení stezek a také informační tabule o meandrech přímo na náměstí ve Starém Bohumíně. Kromě toho byla rovněž vydána dvojjazyčná česko-polská brožurka o naučných stezkách, v níž nechybí ani mapka naučné trasy či zajímavé fotografie. Kaplička Pustyňa, která se oficiálně jmenuje kaple sv. Kříže, byla roku 1958 prohlášena kulturní památkou. Lidový název Pustyňa si vysloužila kvůli poustevně, která v její těsné blízjkosti vyrostla v roce 1756. Poustevnu pstavili a obývali dva bohumínští poustevníci – bratr Antonín a bratr Felix z III. řádu svatého Františka z Assisi. Řád, do něhož oba muži vstoupili, byl ovšem na základě císařského dekretu v roce 1782 zrušen a s ním také všechny poustevny. Ta bohumínská se rozpadla a zanikla již ve druhé polovině 19. století. Kaplička však /st/ přetrvala dodnes.

p

lzeňský kraj v posledních čtyřech letech zvýšil svoji schopnost čerpat peníze z fondů Evropské unie. Nejen západní okruh Plzně může být vystavěn díky evropským fondům. Finance získané z Regionálního operačního programu (ROP) Jihozápad pomohly v kraji i v případě dalších dopravních komunikací, ale také ve školství a zdravotnictví. Úspěšnost plzeňských projektů pod novým Výborem Regionální rady (VRR) rychle stoupla, a to i v oblastech podpory, které je možné považovat za konkurenční. Plzeňský kraj čerpá zhruba 54% z celého ROP Jihozápad oproti 46% čerpání Jihočeského kraje. »Dlouho očekávaná stavba západního okruhu Plzně byla zahájena. Máme velkou radost, že se nám podařilo získat na tento obchvat zhruba 550 mil. Kč v rámci čerpání evropských dotací. Stejně jako pro Plzeňlistopad 2012

ský, i pro Jihočeský kraj je to největší investice z evropských dotací. Zprovoznil se rovněž průtah městem Manětín, přičemž se opět stavělo za finanční podpory Evropské unie. Otevřeli jsme však například také klatovskou nemocnici, která si vyžádala zhruba 400 mil. Kč z evropských dotací,« říká náměstek hejtmana pro oblasti regionální rozvoj, fondy EU a informatiku a zároveň předseda Výboru Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad Ivo Grüner. Také 19. výzva pro čerpání evropských dotací dopadla pro Plzeňský kraj úspěšně. Do projektů škol, jejichž je zřizovatelem, půjde bezmála 70 mil. Kč na zlepšení kvality výuky technických oborů. Tyto evropské peníze putovaly například do Klatov, Horšovského Týna, Kralovic a dalších škol celého regionu. »Podporu technických oborů totiž považujeme za jednu z na-

FOTO: ARCHIV

Západ Čech umí čerpat evropské dotace

Zrekonstruovaná vozovka na náměstí před zámkem v Manětíně díky ROP opět slouží řidičům, cyklistům i pěším.

šich priorit,« vysvětluje náměstek hejtmana pro oblasti školství, mládež, sport a ekono/st/ mika Jiří Struček.

33

Evropská uniE

v Moravskoslezsku od roku 2014 chtějí čerpat chytřeji fondy Eu

p

oprvé byl program představen za účasti tří set lidí na konferenci Evropské příležitosti regionu v polovině letošního září. Od října už je jasné, že dva ze tří stěžejních pilířů programu Chytřejší kraj budou financovány z evropských zdrojů, a to částkou téměř 16 milionů korun. Jak se s tolika penězi dá naložit a co to Moravskoslezskému kraji přinese?

o co sE projEkt opírá Program Chytřejší kraj stojí na třech pilířích: n Pilíř Kompetence zítřka postihuje informovanost zainteresovaných aktérů a veřejnosti, je založen na sdílení znalostí a koordinaci klíčových aktérů, povede ke zvýšení kompetencí a dovedností lidí a zaměstnanců v implementačním systému evropských investic. n Druhý z pilířů nazvaný Pilotní ověřování se soustředí na přípravu nových nástrojů financování, umožňující integrované přístupy a multifondové financování. n Předmětem třetího pilíře Plánu pro investice je mapování absorpční kapacity a připravenosti regionu pro nové investiční priority strategie Evropa 2020 a vytvoření akčního plánu a rámce pro evropské investice v kraji, vycházející z potřeb a priorit koncepčních rozvojových dokumentů Moravskoslezského kraje. »Každý systém a jeho procesy, sebelépe myšlené a projednané, mohou obstát na papíře, ale mnohem složitější život mají v realizační fázi. A uskutečnění závisí na lidech, principech a pravidlech, kterými se řídí. Proto je naším hlavním cílem připravit pro budoucí plánovací období především lidi, jejich znalosti, kompetence, dovednosti a ochotu k týmové spolupráci. S připravenými lidskými zdroji, dobrým

plánem a efektivními nástroji bude mít kraj konkurenční výhodu, která se vyplatí všem jeho obyvatelům,« komentuje program jeho koordinátor Daniel Konczyna z Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko. spolEČné priority a projEkty pro ostravskou agloMEraci Právě Regionální rada Moravskoslezsko je garantem prvního pilíře. Rada si klade za cíl připravit lidi zapojené do čerpání evropských fondů na změny, které Evropská komise připravuje po roce 2013. Zároveň zavede nové nástroje pro získání evropských peněz. Jedním z nich budou integrované teritoriální investice, kdy za spolupráce všech velkých měst v širší ostravské aglomeraci vznikne plán se společnými prioritami a projekty. Na tyto aktivity má regionální rada k dispozici 9 milionů korun.

O co se projekt opírá Pilíře Projektu Chytřejší kraj Znalostní, kompetenční a dovednostní konkurenceschopnost

Prosazení aplikace nových přístupů a nástrojů

Plán a argumenty pro investice 2014+

komPetenCe

Pilotní

Plán Pro

zítřka

ověřování

investiCe

vzdělávání v kompetencích

Příprava podmínek

společný strategický rámec

sdílení znalostí

strategické plánování

absorbční kapacita

spolupráce

orientace na výsledky

studie proveditelnosti

Konference Evropské příležitosti regionu Program Chytřejší kraj byl poprvé představen na konferenci evropské příležitosti regionu. Každoročně bohatá účast, která letos byla vyjádřena počtem tří set návštěvníků, zaručuje, že informace se dostala k těm, jichž se týká. n Celodenní konference nabídla i další zajímavé poznatky, např. prezentaci aktuálního stavu příprav na budoucí období očima Daniela brauna, 1. náměstka ministra pro místní rozvoj. Priority kohezní politiky představil osobitým způsobem Petr Zahradník z PPF banky, a.s. Pozornost vzbudila i prezentace socioekonomického vývoje kraje v podání lubora Hrušky ze společnosti Proces – Centra pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. užitečné informace zazněly také na třech workshopech, jejichž tématem bylo komunitní plánování, nové finanční nástroje a místní akční skupiny. n Prezentace z konference jsou dostupné na webu http://konference.dobra-rada.cz v sekci výstupy konference. n

34

FOTO: ARCHIV

Regionální rada Moravskoslezsko připravila program Chytřejší kraj. Ten nabízí kompletní řešení přípravy regionu na nové programovací období EU 2014–2020, a to za účasti všech klíčových aktérů a ve spolupráci s všemi, kdo budou do čerpání evropských peněz zapojeni.

Na konferenci vystoupil rovněž Petr Zahradník z PPF Banky, a. s.

intEgrované řEšEní trhu prácE v kraji Společný akční plán zaměstnanosti a vzdělávání má být výstupem druhého pilíře. Plán představuje integrované řešení pro trh práce v Moravskoslezském kraji. Na základě plánu a jím definovaných projektů mohou v příštím programovacím období přitéci peníze z EU na zaměstnanost v kraji. A to z různých zdrojů a na různé aktivity, ale se stejným cílem, jímž je zvýšení zaměstnanosti v kraji. Za projektem stojí Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Na přípravu plánu má k dispozici bezmála 7 milionů korun. invEsticE v kraji budou v souladu s prioritaMi Eu Třetím pilířem programu bude plán investic v kraji podle priorit EU, který se chystá ke schválení koncem tohoto roku. Projekt zaštiťuje Moravskoslezský kraj společně s Agenturou po regionální rozvoj, a. s. Jeho smyslem je připravit na základě dostupných podkladů a informací plán pro investice v Moravskoslezském kraji v souladu s prioritami Evropské unie. Rozpočet projektu bude činit přibližně 4,5 milionu korun. nEZanEdbat nic, aby pEníZE Z brusElu skutEČně přišly »V přípravách na budoucí období jsme oproti jiným krajům o dva kroky dopředu. Chytřejší kraj je program, který připraví lidi a organizace na čerpání peněz po roce 2014. Zároveň pomůže s přípravou klíčových plánů a zavedením nástrojů, díky nimž peníze opravdu přijdou. To vše na základě získané znalosti a nejnovějších poznatků podle návodu Evropské unie,« uzavřel Libor Chlebiš, zástupce ředitele Úřadu Regionální n rady Moravskoslezsko. Michal sobEk Úřad Regionální rady Moravskoslezsko

listopad 2012

Evropská uniE

aby pomoc Eu do území trvala Poslední dobou se velmi diskutuje téma rozvoje Česka i regionů v příštím programovacím období EU 2014–2020. Reprezentace státu se v tom rozdělila na dva tábory. Otázka zní: Která varianta využití unijních peněz pomůže od roku 2014 nejlépe rozvoji celé země i jednotlivých regionů? Jak známo svým finančním podílem nyní do této struktury spadají i kraje, kdy zástupci krajských zastupitelstev zasedají v regionálních radách regionů soudržnosti. Chybí však jasné a zákonné stanovení odpovědností krajů. Zásadní změnu by si proto podle mého názoru zasloužil zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje.

FOTO: ARCHIV

o

dpovědi se nabízejí dvě: Na jedné straně centrálně řízený a na straně druhé pak regionální přístup. Oba přístupy již náš stát zažil. Měli jsme Společný regionální operační program (SROP), který byl jednotný pro všechny regiony. Zkušenosti s ním máme z období let 2004– 2006, kdy se důraz kladl na podporu vyváženého a udržitelného ekonomického rozvoje regionů. Nyní implementujeme regionální operační programy (ROP), které zohledňují rozdíly jednotlivých regionů. Osobně jsem pro maximální využití unijních prostředků tak, aby kraje, města, ale i malé obce v Česku prospívaly a nadále se mohly rozvíjet. Regionální rozdíly by se měly díky tomu vyrovnávat. To však předpokládá, že žádatelé o dotace budou umět správně využívat unijní finance. Regionální struktura čerpání má svůj význam v jednodušší – a zejména v užší i pružnější komunikaci s příjemcem dotace, přičemž v regionech je dostatečný potenciál k čerpání. Jak se bude nazývat budoucí struktura, je podle mého zcela nepodstatné. Důležitý bude výsledný efekt. Regionální přístup, který je implementován v současném období, považují za efektivní. Ale do budoucna by se jasně měly ustanovit kompetence a odpovědnosti jednotlivých orgánů, tj. všech aktérů podílejících se na celkové struktuře rozdělování unijních prostředků, a to jak řídicího orgánu, tak jednotlivých ministerstev.

SPŠ Tachov-Světce získala z ROP Jihozápad více než 23 mil. Kč na rekonstrukci a modernizaci výukových prostor.

Doporučuji rovněž intenzivnější komunikaci se zástupci Evropské komise tak, aby plynule dostávali informace o průběhu programů a ve spolupráci s nimi se snížila pravděpodobnost případných nesrovnalost. Jinak řečeno, nebát se se zástupci EU diskutovat problémové oblasti. Nadále i do budoucna navrhuji prvořadé využívání finančních zdrojů na dobudování nedostatečné základní infrastruktury, jako jsou komunikace i kanalizace a vodovody, školy, nemocnice, sociální zařízení. Příkladem regionálního přístupu je operační program pro Jihočeský a Plzeňský kraj – ROP Jihozápad, který podporuje projekty v oblastech dopravy, školství, zdravotnictví, sociálních služeb a cestovního ruchu a nabízí subjektům jak veřejného, tak soukromého sektoru 633,653 mil. eur. V programu je nyní smluvně zavázáno více než 84 % n všech prostředků.

co a jak příště ZjEdnodušit a ktErá nová pravidla Zavést? Pro programovací období EU 2014–2020 bych hlavně doporučil zjednodušení celkové administrace, a to jak struktury a administrativy řídicích orgánů, tak pro konečné příjemce. Na počátku programu by se měla stanovit jasná a užší pravidla čerpání, tedy přesné dotační oblasti tematické i územní. Podaná prvotní žádost o dotaci by mohla být formou projektové fiše (oproti dnes podávané složité a podrobné žádosti) v souladu s principem integrovaného přístupu. Po jejím posouzení a případné podpoře by se dopracovala do podrobné projektové dokumentace s příslušnými povoleními. Následovalo by výběrové řízení a pak realizace samotného projektu – to vše v každé fázi procesu za intenzivní kontroly a průběžné konzultace ze strany řídicího orgánu. Stručně řečeno, zájmem by mělo být soustředit veškeré síly na úspěšné uskutečnění smysluplného projektu, nikoli na líbivou žádost nesmyslného projektu.

ivo grünEr předseda Výboru Regionální rady ROP Jihozápad, náměstek hejtmana Plzeňského kraje

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1260 Kč (včetně DPH) Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.

ADRESA

KÓD:

2507

OBJEDNAVATELE:

ZPŮSOB

PLATBY:

FAKTURA

PLATEBNÍ KARTA

SIPO

NÁZEV ORGANIZACE:

SLOŽENKA

spoj. č.

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

TITUL:

ÚDAJE

ULICE , Č. P.: OBEC:

PSČ:

PROFESE:

PRO FAKTURACI:

IČ: DIČ: Č. ÚČTU:

ADRESA

PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)

NÁZEV ORGANIZACE:

VYPLŇTE

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

KONTAKT:

TITUL:

ULICE , Č. P.: OBEC:

Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA, a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo

listopad 2012

PSČ:

RAZÍTKO/PODPIS:

Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE

35

Evropská uniE

Česko si přeje, aby bylo více peněz na kohezní politiku Eu Projednávání rozpočtu Evropské unie na rok 2013 v Evropském parlamentu de facto předznamenává vyjednávání o víceletém unijním finančním rámci pro období let 2014–2020.

ZEštíhlit roZpoČEt Eu, alE na kohEZní politicE nEšEtřit V Bruselu se však už také vyjednává o objemech finančních prostředků pro období let 2014–2020. »Tato jednání nebudou jednoduchá a lze na nich hodně získat, ale i mnohé ztratit,« připomíná Oldřich Vlasák. Za výhodný postup pro Českou republiku považuje získání více peněz na kohezní politiku při současném snížení celkové výše rozpočtu EU. »Naším cílem je maximálně šetřit a zbytečně netahat peníze z kapes

FOTO: ARCHIV

n

ávrh rozpočtu EU na příští rok činí 151 mld. eur v prostředcích na závazky (tj. +2 % oproti rozpočtu na rok 2012) a 138 mld. eur v prostředcích na platby (tj. +6,8 % oproti rozpočtu na rok 2012). Pod tlakem Německa, Velké Británie – ale například také České republiky – přistoupila Evropská komise k částečným škrtům. Pro budoucí rok se proto například počítá se snížením počtu bruselských úředníků o 1 procento, do roku 2020 pak o celých 5 procent. Podle místopředsedy Evropského parlamentu (a místopředsedy Svazu měst a obcí ČR pro evropské záležitosti) Ing. Oldřicha Vlasáka je však takové snížení jen symbolické. Platy úředníků totiž tvoří malou část celkového objemu peněz, se kterými Brusel nakládá. Oldřich Vlasák proto poznamenává: »V situaci, kdy naše vláda uvažuje o krácení rozpočtů ministerstev v řádech desítek procent a občané už několikátý rok cítí na vlastní kůži dopady hospodářské krize, musí šetřit i Evropská unie.«

Oldřich Vlasák: Z pohledu ČR v žádném případě nesmí dojít ke snížení objemu investic určených na politiku soudržnosti.

Pro nadcházející období po roce 2013 nadále nutně potřebujeme dotace z Bruselu na dobudování základní infrastruktury a podporu ekonomického růstu. daňových poplatníků. Nesmíme však omezovat investice. Česká republika potřebuje peníze na dobudování silniční a železniční sítě, stejně jako na podporu vědy a výzku-

Finanční rámec Evropské unie na období 2014–2020 (návrh) (údaje v mld. eur / v závorkách finanční rámec 2007–2013) Strukturální politika a politika soudržnosti 376,02 (348,42)

Konkurenceschopnost 114,89 (89,36) Svoboda, bezpečnost, právo 18,54 (12,22)

Zachování přírody a přírod. zdrojů 382,93 (413,06) Přímé zemědělské platby 281,83 (330,09)

1.025,00 (975,77)

Rozvoj venkova 89,9 (83,0) Zahraniční politika 70,00 (55,94) Správní výdaje 62,63 (55,93) ZDROJ: eVROPSKá uNIe

36

mu a další prorůstové projekty. Smyslem je tedy omezovat výdaje s výjimkou kohezní politiky, která výrazně pomáhá českým regionům, městům i firmám,« vysvětluje Oldřich Vlasák. ČEská rEpublika rychlE Míří do skupiny Čistých plátců Eu V tomto ohledu plně podporuje postup předsedy vlády Petra Nečase a jeho snahu o získání více peněz na kohezní politiku při současném snížení celkové výše rozpočtu Evropské unie. »Česká republika mezi lety 2014–2020 pravděpodobně překročí hranici 75 % HDP na obyvatele vůči průměru EU. Po roce 2020 by se v takovém případě zařadila do skupiny čistých plátců, kteří kladou důraz na úspory a účelnost vynakládaných prostředků, jelikož do rozpočtu Evropské unie přispívají více, než kolik z něho pak zpětně vyčerpají. Pro nadcházející období po roce 2013 však nutně potřebujeme dotace z Bruselu na dobudování základní infrastruktury a podporu ekonomického růstu. Proto nechceme omezovat evropské strukturální fondy,« komentuje nynější situaci Oldřich Vlasák. Podle jeho slov je popsaný postup výhodný pro Českou republiku a navíc zcela reálný: »Z rozpočtu Evropské unie se přerozdělují peníze vedle kohezní politiky mimo jiné na společnou zemědělskou či na zahraniční politiku. Proto lze získat více peněz na silnice a další prorůstové projekty, jestliže dojde k omezení výdajů Bruselu v jiných oblastech. Z pohledu České republiky však v žádném případě nesmí dojít ke snížení objemu investic určených na evropskou politiku soudržnosti.« nEjvětší Možnosti úspor sE skrývají v příMých platbách ZEMědělcůM Největší možnost škrtů vidí Oldřich Vlasák v oblasti přímých zemědělských plateb. Právě zemědělská politika EU patří mezi nejméně efektivní výdajové kapitoly, byť ji Francie spolu se Španělskem nebo Itálií do značné míry preferují. Čeští zemědělci však v absolutních číslech i v přepočtu na hlavu dostávají méně. Souboj se zemědělci z okolních zemí, kteří sice vyrábějí dráže, avšak díky dotacím z Bruselu jsou na evropském trhu konkurenceschopnější, prohrávají především čeští producenti masa. Česká republika navíc dováží stále více potravin ze zahraničí. »Čeští zemědělci prošli po revoluci úspěšnou transformací a evropské dotace nejen všeobecně svazují jejich podnikání bezpočtem regulací, ale především pokřivují celý trh systémem dotací, který nemůže trvat věčně,« uzavírá místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák.

/st/

listopad 2012

téma

ilustrační FOtO: archiv

personalistika a vzdělávání

Zvyšovat efektivitu a kvalitu služeb na úřadech (nejen) obecních/městských nelze bez investic do vzdělávání jejich pracovníků.

náležitě kvalifikovaní úředníci: ideál, nebo dosažitelný cíl? V posledních letech se zdůrazňuje, že veřejná správa je na prvním místě službou občanům. A služby je třeba stále zkvalitňovat. Na jedné straně lepším vybavením, moderními technologiemi a tzv. prozákaznickým přístupem. Ale při tom se nesmí opomíjet »vybavenost« těch, kteří služby poskytují.

P

okud si za »vybavenost« v předchozí větě dosadíme pojem vzdělání, a pohybujeme-li se na poli územní samosprávy, vodítkem je zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. (Připomeňme, že se norma nevztahuje na členy volených orgánů ÚSC, ani na zaměstnance zařazené v jeho organizačních složkách, na strážníky obecní policie ani zaměstnance, kteří pro ÚSC konají práci na základě dohod mimo pracovní poměr. Vztahuje se pouze na ty zařazené v úřadu ÚSC, kteří se podílejí na výkonu správních činností a nevykonávají výhradně pomocné, servisní nebo manuální práce, ani jejich výkon neřídí.) Jaká je praxe při zajišťování podmínek stanovených pro vzdělávání úředníků na obecních a městských úřadech vypovídá anketa, kterou přinášíme na str. 38–39. Z legislativních úprav poslední doby lze zmínit např. vyhlášku Ministerstva vnitra (MV) o rovnocennosti vzdělání úředníků ÚSC, která je účinná od letošního 1. října. méně dnů Povinného vzdělávání Jaké další změny v souvislosti se vzděláváním úředníků ÚSC jsou na pořadu dne? Už několik let je to tzv. zákon o úřednících, jenž listopad 2012

by měl odpolitizovat veřejnou správu. Nejnovější návrh zákona o úřednících (o právních poměrech a vzdělávání zaměstnanců ve veřejné správě) by měl nahradit zákon o státní službě z roku 2002, jehož účinnost se stále odkládá. (Pracovní poměry státních úředníků se nyní řídí zákoníkem práce, ze zákona o státní službě platí jen několik ustanovení.) Pokud bude zákon přijat, sjednotí se od roku 2014 právní úprava, kterou se budou zaměstnanci státní správy i samospráv řídit. Připravovaný zákon se věnuje také vzdělávání ve veřejné správě. Vnější připomínkové řízení k návrhu zákona z dílny MV skončilo v září. Jak v říjnu sdělil Moderní obci Bc. Jiří Oliva z Odboru tisku a public relations, připomínky se začaly vypořádávat, poté se zákon předloží vládě. »Problematika vzdělávání úředníků ÚSC se oproti ustanovením zákona č. 312/2002 mění v počtu povinných dnů vzdělávání. Dochází k jejich poklesu ze současných 18 dní za tři roky na 9 dní (18 hodin ročně). Pro neúředníky stanovuje návrh zákona jeden povinný den vzdělávání za rok,« komentoval Jiří Oliva. Mezi úředníky pak nebudou zařazeni zaměstnanci ÚSC na pozici ekonom, personalista, kulturní zaměstnanci, informatici

nebo zaměstnanci informačních středisek, kteří mají mít status tzv. zaměstnanců ve veřejné správě. MV chystá ke spuštění nového zákona množství tematicky zaměřených seminářů a workshopů, aby úředníci ÚSC byli o plánovaných změnách a jejich dopadech co nejlépe informováni a mohli se na ně připravit. 259 obcí a měst usPělo v oP lzz Podíváme-li se na otázku dalších zdrojů financování povinného prohlubování kvalifikace úředníků ÚSC, příležitostí, jíž v některých obcích využili, je i OP Lidské zdroje a zaměstnanost (oblast podpory Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy). »Ze sedmi výzev adresovaných na ÚSC se dvě zaměřily přímo na vzdělávání,« přiblížila Ing. Monika Vanžurová z Odboru strukturálních fondů MV. Šlo o Vzdělávání v eGON Centrech krajů a ORP a Vzdělávání pro územní veřejnou správu, kdy podporu získalo 130 projektů. V dalších výzvách bylo vzdělávání jednou z možných aktivit a podpořeno je 180 projektů. Většina podpořených projektů obsahujících vzdělávání se zaměřuje na projektové a strategické řízení, řízení lidských zdrojů, finanční řízení, právo a legislativu, měkké dovednosti, oblast korupce apod. Města či obce byly příjemci ve 259 případech. Monika Vanžurová nevyloučila, že se do konce programového období 2007–2013 ještě vyhlásí výzva pro ÚSC, ale vzdělávání by bylo n vedlejší projektovou aktivitou. simona dvořáčková

37

téma

personalistika a vzdělávání

vzdělávání úředníků: v obcích by uvítali více volnosti a peněz Názory na vzdělávání zaměstnanců veřejné správy, které jsme získali v naší anketě, se shodují v jeho potřebnosti. Avšak nad systémem, nastaveným v zákoně o úřednících územních samosprávných celků, velký jásot nezaznívá.

n

a několik vybraných obecních nebo městských úřadů v různě velkých sídlech jsme adresovali následující otázky, které se týkají vzdělávácí praxe úředníků, zaměstnanců veřejné správy případně zastupitelů: 1. Jak je vzdělávání organizováno? 2. Které vzdělávací zařízení/instituce nejčastěji využíváte a o jaký typ vzdělávacích aktivit je největší zájem? 3. Realizovali jste či zapojili jste se do vzdělávacího projektu s podporou EU fondů? 4. Jak hodnotíte současné nastavení systému vzdělávání zaměstnanců veřejné správy (OÚ/MěÚ), příp. zastupitelů?

n Marie Kozlová, referentka OÚ Darkovice (asi 1230 obyv., okr. Opava) 1. O účasti na školení či semináři se zaměstnanci většinou rozhodují sami podle aktuální potřeby a na základě zasílaných nabídek. Někdy je vyzve k účasti na školení starosta. Zastupitelé (mimo starosty) se vzdělávacích akcí účastní výjimečně. 2. Obvykle využíváme školení pořádaná v dostupné vzdálenosti, zejména v Ostravě. Nejčastěji využíváme semináře a konzultační dny pořádané krajským úřadem (úředníci), placené semináře (úředníci, starosta). 4. Pokud jde o nabídku vzdělávání, hodnotíme ji jako průměrnou. Občas jsou semináře příliš všeobecné, takže se na nich účastníci nedozví konkrétní praktické věci (např. při zavádění registrů se na seminářích hovořilo všeobecně, nikdo nepředvedl, jak bude vše fungovat, chyběly praktické příklady využití). n Bc. Petra Musilová, tajemnice MěÚ Doksy (asi 5170 obyv., okr. Česká Lípa) 1. Vzdělávání našich úředníků se řídí plánem, finální rozhodnutí o účasti na kurzu má vedoucí úřadu. Zastupitelé se vzdělávají, pokud projeví o seminář zájem. Finální rozhodnutí přísluší paní starostce. Zatím se nestalo, že by požadavky na vzdělávání převážily nad alokovanými prostředky. Vzdělávací plán je primární, ale objeví-li se aktuálně potřeba, s níž se v plánu nepočítalo, a jsou-li finance, dostane takový potřebný kurz přednost.

38

ankEta 2. Zaměstnanci a zastupitelé obvykle vybírají z nabídky Institutu pro veřejnou správu (IVS) Praha, výborné zkušenosti máme se vzdělávacími společnostmi Aperta, Vzdělávací centrum Střední Čechy, Datacentrum, Alathea či NICOM (počítačové dovednosti). Nejčastěji jsou to jednodenní otevřené odborné kurzy či semináře. Zastupitelé se zapojili do projektu Vzdělaný zastupitel. Úředníci si volí odborná témata spojená s jejich funkcí. V souvislosti se zavedením pravidelných hodnoticích pohovorů všichni zaměstnanci letos absolvovali školení na míru na dané téma. Většina úředníků letos také absolvovala alespoň 2 dny počítačového školení. Zaměření a úroveň byly stanoveny rozřazovacími testy, které dodala a vyhodnotila vzdělávací společnost. 4. Stávající systém vzdělávání nepovažuji za šťastný. Předepisuje počet školicích dnů pro všechny úředníky bez ohledu na odbornost a náročnost pracovní pozice (18 dnů za 3 roky) a neřeší financování takto rozsáhlého vzdělávání. Uznává jen akreditované vzdělávání (které je dražší). Přitom na mnoha pozicích (typu mzdová účetní malého úřadu) stačí krátký každoroční neakreditovaný »upgrade« znalostí. n Ing. Jarmila Horská, tajemnice MěÚ Hodonín (asi 25 300 obyv.) 1. Návrh obsahu vzdělávacího plánu si nejprve vypracovávají sami úředníci a v souladu s připravovanými legislativními změnami návrhy upravují a schvalují vedoucí příslušných odborů, finální verzi potvrzuje vedoucí úřadu. V případě aktuální potřeby se plán aktualizuje. Při schvalování účasti úředníků na vzdělávacích akcích dám na doporučení vedoucích odborů, kteří nejlépe posoudí potřebnost a přínos pro své podřízené. Stejný postup uplatňujeme u ostatních zaměstnanců zařazených do úřadu či organizační složky. O účasti zastupitelů na vzdělávací

akci rozhoduje starosta či jeho zástupce, někdy rada města. 2. Využíváme nabídky IVS Praha, ale vzhledem ke vzdálenosti vzdělávacího zařízení (Benešov u Prahy) s vyššími náklady pro obec i řady dalších akreditovaných zařízení. Dobré zkušenosti máme např. s TSM, NOVEKO, Vzdělávacím centrem pro veřejnou správu, Společností sociálních pracovníků, RENTEL či KRES. Přínosná jsou školení Krajského úřadu JMK, ČSOP, OHK, Střediska vzdělávacích kurzů Kovařík, Obrtlík aj., pořádaná zdarma nebo za rozumnou cenu. Převažují odborná školení, ale zaměstnanci se školí i v měkkých dovednostech (např. jednání s problémovými klienty, schopnost přijímat úkoly), vedoucí i v oblasti řízení. Využíváme též e-learning. 3. V letech 2005–2006 jsme se ve spolupráci s krajem zúčastnili projektu Trenérské a lektorské dovednosti I a II (komunikační styl, techniky naslouchání, prolamování bariér, řešení konfliktů, příprava struktury a obsahu prezentace apod.). V období 2006–2007 jsme vypracovali projekt Vzdělávání zadavatelů sociálních služeb Města Hodonína (bloky školení pro pracovníky odboru sociálních služeb). V letech 2009– 2010 to bylo Zkvalitňování sociálních služeb na Hodonínsku podporou vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb. Schválen máme projekt Vzdělaná samospráva – MA 21 a máme žádost na MPSV na projekt Transparentní otevřený profesionální úřad – MěÚ Hodonín »s lidmi pro lidi«. 4. Zajistit každému úředníkovi (a to je i informatik, účetní nebo pracovník podatelny) různorodá a přitom akreditovaná školení v rozsahu nejméně 18 pracovních dnů za 3 roky není snadné. Přitom máme léty ověřeny školicí instituce a lektory – odborníky, kteří přijíždějí k nám či do blízké lokality a vedou kvalitní školení za přiměřenou cenu, bohužel bez akreditace. Odborné porady (školení) pořádané krajem též nelze započítat do požadovaného počtu. Pokud jde o zastupitele, domnívám se, že by jistě ocenili zákonem stanovený blok školení pro »nováčky«, jenž by poskytl průřez znalostí v oblasti veřejné správy, zákona o obcích i měkkých dovedností. Uvítala bych i větší dávku důvěry ze strany ministerstva a zákonem dané zvýšení pravomoci vedoucím úřadu při rozhodování o účasti zaměstnance na školení, jež by nebyla tak sešněrována zákonem nekompromisně danými požadavky. n RNDr. Vladimír Nožka, tajemník MěÚ Jablonné nad Orlicí (asi 3300 obyv., okr. Ústí nad Orlicí) 1. Náš pověřený úřad patří počtem svých zaměstnanců mezi menší úřady a většinu

listopad 2012

personalistika a vzdělávání

n Ing. Mgr. Dagmar Ouhrabková, personální manažerka MěÚ Jilemnice (asi 5800 obyv., okr. Semily) 1. O účasti pracovníků na školeních rozhodují jejich nadřízení, tj. vedoucí na všech stupních řízení. Poté tyto požadavky posuzuje personální manažerka, která disponuje celkovým rozpočtem na vzdělávání. Každý zaměstnanec má vzdělávací plán. V současnosti systém zdokonalujeme prostřednictvím projektů podporovaných z ESF. Pro zaměstnance vznikají kompetenční modely. Obsahují požadavky na vzdělání na danou pozici a tříletý vzdělávací plán, jenž se v průběhu roku upravuje.

listopad 2012

2. Z nabídky vzdělávacích agentur volíme podle předchozích zkušeností především s lektory kurzů a jejich přínosem, dále na základě zkušeností s organizací a zázemím kurzů. Zaměstnanci obvykle vyhledávají vzdělávání opakovaně u osvědčených agentur. Dalším hlediskem je pojetí tématu vzdělávání jako takového. Nejčastěji jde o kurzy zaměřené na legislativní změny nebo u nových zaměstnanců na odborná témata podstatná pro jejich činnost. 3. Realizujeme dva vzdělávací projekty podporované z OP LZZ. Projekt »Vzdělávání v Jilemnici« je zaměřen na vedoucí zaměstnance a zastupitele (např. systém hodnocení, emoční inteligence a vůdčí schopnosti, konflikty v řízení). Projekt »Vzděláváním ke zvyšování kvality lidských zdrojů na MěÚ v Jilemnici« podporuje vzdělávání všech úředníků a nově i strážníků městské policie. Účastníci postupně absolvují kurzy měkkých dovedností (komunikace, řešení konfliktů apod.). Všech řídicích pracovníků se týká oblast prezentačních dovedností, hospodaření s časem a zvládání stresu, komunikace s veřejností. V tomto projektu také rozpracováváme systém průběžného vzdělávání. 4. Chceme-li, aby zaměstnanci v oblasti veřejné správy odváděli kvalitní práci, je nutné, aby si prohlubovali či zvyšovali svoji kvalifikaci. Otázkou jsou finance, které sice stát, např. na výkon státní správy poskytuje, ale jejich objem nestačí na to, aby pokryl i zkvalitňování lidských zdrojů. Např. na našem úřadě byl dlouholetý problém uspokojit potřeby většiny zaměstnanců v oblasti měkkých dovedností. To se nám podařilo až prostřednictvím podpory z EU. n JUDr. Věra Nedomová, MPA, tajemnice MěÚ Mohelnice (asi 9700 obyv., okr. Šumperk) 1. Na úřad chodí kvanta nabídek vzdělávacích institucí. Když některá z nich osloví zaměstnance či jeho vedoucího, objednají kurz u vedoucí Odboru kanceláře tajemníka. Zastupitelé se vzdělávají na bázi dobrovolnosti. Některých seminářů se zúčastní uvolněný starosta, občas neuvolněný místostarosta. Každý zaměstnanec má vzdělávací plán, spousta kurzů však probíhá podle aktuálních potřeb (změny legislativy). Úkolem Odboru kanceláře tajemníka je korigovat množství absolvovaných kurzů, neboť jsme limitováni rozpočtem. Proto též stále nabádáme kolegy, aby se zúčastňovali metodických dnů, seminářů a porad, jež připravuje k novelám zákonů krajský úřad, příslušné ministerstvo či jiný ústřední orgán. 2. Přípravu a ZOZ zabezpečuje IVS Praha, při vstupním vzdělávání v posledních dvou letech spolupracujeme s Právnickou fakultou v Olomouci. Jiné průběžné vzdělávací kurzy uskutečňujeme u různých akreditovaných institucí; přednost mají ty, jež probíhají v Olomouci – šetříme čas i peníze.

Vzhledem k tomu, že v období 2011–2013 u nás probíhá projekt »Vzdělávání zaměstnanců MěÚ a zastupitelů města« v rámci OP LZZ, zúčastňujeme se jen kurzů a seminářů, jež se vztahují ke změnám zákonů (např. ZVZ, stavební zákon, spisový a skartační řád, sociálně právní ochrana dětí). 3. V rámci projektu absolvují všichni vedoucí kurzy k tématům: rozpočtový proces, finanční kontrola a přezkoumání hospodaření ÚSC, ZVZ, zákon o ochraně osobních údajů, přestupkové právo, správní řád, problematika korupce, zákon o střetu zájmů, management pro vedoucí pracovníky, řízení a rozvoj lidských zdrojů, komunikace a prezentace. Kurzů se zúčastní i 7 radních. Pro zbývající zaměstnance jsou připravena témata: komunikační dovednosti, zákon o ochraně osobních údajů, správní řád a problematika korupce. Na všechny kurzy zveme i ostatní zastupitele. 4. Na systém vzdělávání, jak je zakotven v zákoně o úřednících, jsme si už zvykli. Zaměstnanci mají zájem se vzdělávat. Žádosti o účast na různých školeních korigujeme z finančních důvodů. Témata v realizovaném projektu vzešla z analýzy vzdělávacích potřeb a věřím, že pomohou zvýšit kvalitu a efektivnost činnosti našeho úřadu. Analýza by se měla opakovat i v následujících tříletých cyklech, ovšem jsme závislí na částce na vzdělávání v rozpočtu. Do toho vstupují ona neplánovaná školení v souvislosti s novými zákony. Pokud se tyto vzdělávací akce vztahují k přenesené působnosti, měly by být pro ORP bezplatné. Co se týká vzdělávání zastupitelů, domnívám se, že všichni zastupitelé by měli ve vlastním zájmu absolvovat kurzy o rozpočtovém procesu, finanční kontrole, hospodaření obcí, příp. veřejných zakázkách. Pro mnohé je to časově náročná záležitost a k účasti na těchto kurzech musí čerpat dovolenou. Ale v rámci zmíněného projektu jim tyto kurzy nabízíme prakticky v místě bydliště, přesto je zájem o ně malý. n (Odpovědi byly redakčně kráceny.) simona dvořáčková

MO001319-2

činností souvisejících se vzděláváním vykonává tajemník. Vedoucí odborů sledují a navrhují vzdělávání svých podřízených především z pohledu odbornosti včetně změn v legislativě, konečné rozhodnutí má tajemník. Vedle vzdělávacího plánu, který se individuálně aktualizuje, si vybraní úředníci mohou rozšířit své znalosti např. dalším studiem nebo získáním druhé ZOZ v režii zaměstnavatele. Část z nich tuto možnost využívá. 2. Obvykle využíváme osvědčené instituce či lektory. Nezáleží tolik na tom, zda se jedná o akreditovanou instituci, ale na přínosu pro zaměstnance. Dobrou zkušenost máme např. s IVS Praha. Nejčastěji volíme e-learningové kurzy s ohledem na úsporu financí i času. E-learning využívají řadoví úředníci i vedoucí. Využíváme i školení krajského úřadu. Zastupitelé města se vzdělávají výjimečně, většinou ti noví na začátku volebního období. Forma je prezenční. 3. V letech 2010–2011 jsme realizovali projekt z OP LZZ zaměřený na personalistiku, audit vnitřních předpisů a vzdělávání na našem úřadě. Zapojili se do něj postupně všichni zaměstnanci úřadu. Vedoucí odborů po zaškolení přebírali funkci konzultantů a přednášejících. Tím jsme si zajistili i podmínky pro udržitelnost projektu. 4. Současný systém vzdělávání víceméně určuje zákon. Povinné penzum 18 dní vzdělávání během tříletého období nás někdy nutí školit pracovníky »hlava nehlava«. Jsou období, kdy k pokrytí legislativní smršti tato časová dotace nestačí, a jiná, kdy hledáme, kam koho poslat, abychom vyhověli požadavkům zákona. Vzdělávat se je třeba, avšak s rozumem a podle skutečných potřeb. Většina dostupných kurzů je i finančně náročná a při započtení dalších, např. cestovních výdajů, často limitující. Změnu by mohl vnést chystaný nový zákon o úřednících. Připravuje se však dlouho a avizované změny v oblasti vzdělávání zatím nevěstí podstatné změny k lepšímu. Přesto věřím, že vzdělávání úředníků veřejné správy přispěje do budoucna ke zlepšování služeb úřadů pro veřejnost, což by mělo být společným zájmem všech, kdož se v této branži pohybujeme.

téma

Certikace zákaznické orientace veřejné správy WWW.MVSPROJEKT.CZ 39

téma

personalistika a vzdělávání

vzdělaných zastupitelů přibývá Tříletý projekt Svazu měst a obcí ČR »Vzdělaný zastupitel« nabízí ucelený program, který pomůže zvýšit kvalitu rozhodování na úrovni měst a obcí. Vyvrcholí v srpnu 2013.

J

ádrem projektu Vzdělaný zastupitel jsou prezenční semináře pořádané přímo v obci či městě a tzv. na míru. Prošlo jimi už přes 2000 zastupitelů, což potvrzuje trend být informován a vzdělávat se.

na sEminářích nikdo nEusnE Seminář má dvě části. První se věnuje zastupiteli a jeho hlavním rolím, systému veřejné správy, komunikaci s veřejností apod. Druhá část semináře poskytuje prostor volitelným tématům, jako je např. řízení obce, financí nebo správa majetku. Během dvou bloků je celé zastupitelstvo proškoleno ve městě či obci a v termínu, jenž si určí. Semináře nabízejí otevřený prostor pro společné setkání a dávají všem zastupitelům možnost zapojit se a diskutovat věcná témata, která jsou pro obec nebo skupinu obcí zajímavá a potřebná. Lektor je připraven poupravit obsah semináře na místě podle potřeb a zájmu posluchačů. Uvolněné pracovní prostředí na semináři potvrdil i starosta obce Vendryně Rudolf Bilko. »Je to odlišná situace, než na oficiál-

ním zasedání zastupitelstva obce, kde každý nedokáže bez zábran hovořit a sdělovat své názory.« Starostka obce Smečno Pavla Štrobachová ocenila formu a individuální přístup lektorů. »Na semináři si všichni doplnili teoretické podklady, z nichž zastupitel čerpá. Probíraly se modelové i konkrétní situace obce. Sdělení byla jasná a přehledná, lektorka poukazovala nejen na právní normy, ale uváděla též příklady z praxe. Zapojeni byli všichni účastníci, takže to bylo zábavné.« Projekt Vzdělaný zastupitel nabízí kromě prezenčních seminářů také e-learningový kurz, po jehož absolvování zastupitelé získají hlubší informace o právní úpravě zákona o obcích z pohledu práv a povinností při výkonu své funkce. S projektem je také spojena možnost využít bezplatné právní telefonické či e-mailové poradny. Pokračování v dohlEdu? Projekt spolufinancovaný z ESF prostřednictvím OP Lidské zdroje a zaměstnanost vyvrcholí v srpnu 2013. Ing. Olga Kučero-

Projekt Vzdělaný zastupitel Projekt svazu měst a obcí čr »vzdělaný zastupitel« (2010–2013) nabízí zastupitelstvům municipalit semináře na míru, e-learningový kurz a telefonickou či e-mailovou právní poradnu. semináře organizačně zajišťuje společnost M.c.tritOn, e-learning a právní poradenství společnost pro rozvoj veřejné správy. více na: www.vzdelanyzastupitel.cz.

vá, koordinátorka projektu ze Svazu měst a obcí ČR, upřesnila: »Dotazy do právní poradny lze pokládat až do konce srpna 2013. Totéž platí pro zapojení se do e-learningového vzdělávání. Avšak odlišná situace je u prezenčních seminářů, kde je omezená kapacita. Aktuálně zbývá proškolit asi tři sta zastupitelů.« A co bude dál? »Vzhledem k tomu, že se nabízené služby osvědčily, je prioritou Svazu nabízet tyto služby i po ukončení projektu. V současnosti debatujeme o udržitelnosti projektových aktivit a modelech jejich financování. Uvažuje se dokonce o dalším rozšíření služeb. Všechny úvahy jsou však závislé na zdroji financování,« dodala Olga n Kučerová. Jana borEcká, luciE Pancová konzultantky M.c.tritOn

Při výběrovém řízení může pomoci kompetenční model Náročnost práce pro občany ve veřejné správě roste a s tím i nároky na odbornou a lidskou kvalitu zaměstnanců. Občané i zaměstnanci úřadů si též silněji uvědomují, že úřady jsou službou pro občany a pro jejich souladné soužití se státem.

P

rávní povědomí občanů se zvyšuje a tím i jejich požadavky a potřeby. Rozšiřuje se občanská diverzita místní populace sociální i národnostní, modernizují se pracovní postupy díky pokročilým technologiím (datové sklady, digitalizace dokumentů, dálkové přenosy, elektronické podpisy) a průběžně se často mění legislativa, kterou je třeba znát. To jsou některé z faktorů, díky nimž jsou kladeny stále vyšší nároky na zaměstnance ve veřejné správě. Je proto nutné postupně měnit přístupy i pracovní postupy u stávajících pracovníků úřadů a pečlivěji vybírat pracovníky nové. V následujícím textu chceme zdůraznit, jak je důležité vybrat správně nového zaměstnance do úřadu, jak lze nahlížet na pozici zaměstnance, jak rozdílná je mezi jednotlivými úřady praxe ve výběru nových zaměstnanců a ukázat i na dobrou praxi.

40

co říká lEgislativa Nejdříve se podívejme, co říká zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků: n Předně má úřad povinnost veřejné výzvy, která musí předcházet přihlášení zájemců o pracovní místo na úřadě. n Výběrové řízení je podmínkou pro jmenování do funkce vedoucího úřadu a vedoucího úředníka a pro vznik pracovního poměru úředníka na dobu neurčitou. Výběrové řízení vyhlašuje vedoucí úřadu oznámením na úřední desce. Jde-li o výběrové řízení na funkci vedoucího úřadu, vyhlašuje oznámení hejtman, primátor nebo starosta. n Uchazeče posuzuje výběrová komise, jež má nejméně tři členy. Předsedu a ostatní členy komise jmenuje a odvolává osoba uvedená v § 7 odst. 3 zákona. Jednání výběrové komise je neveřejné. Výběrová komise

jedná, přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů výběrové komise. Výběrová komise pořídí o posouzení uchazečů písemnou zprávu. Jak vyPadá výběr v Praxi úřadů Můžeme konstatovat, že způsob výběru zaměstnanců se na úřadech drží zákonného postupu. To, v čem se jednotlivé praktiky odlišují, spočívá v přidané hodnotě personalistů. Na některých úřadech funguje personalista v roli organizačního pracovníka, který v rámci výběrového řízení zasílá pozvánky, pořizuje zápis, odepisuje uchazečům atd. Jinde je personalista v roli odborníka, jenž diskutuje s vedoucími pracovníky požadavky na uchazeče, zajišťuje »předvýběr«, navrhuje vhodnou strukturu výběrového řízení apod. Co výběrům na úřadech chybí je objektivní zhodnocení vhodnosti uchazečů k výkonu dané pozice. Snadno lze v rámci výběrového řízení ověřit tzv. tvrdé znalosti a dovednosti, které vyplývají z budoucího pracovního zařazení uchazeče. Tedy přesně definují požadavek na úroveň vzdělání, na jeho zaměření, požadavek na praxi, polistopad 2012

personalistika a vzdělávání třebu oprávnění k řízení motorového vozidla, znalosti cizího jazyka atd. Horší je to s tzv. měkkými kritérii (např. spolehlivost, pečlivost, odpovědnost). Jsou hůře uchopitelná a založená většinou na pocitech členů výběrové komise a sympatiích/antipatiích, na zkušenostech při práci s podobným typem člověka apod. Ale i zdánlivě neměřitelné se dá měřit a kvantifikovat a subjektivní pohled jednotlivců lze objektivizovat. Personálním nástrojem, který se pro tento účel používá, je kompetenční model. Kompetenční model definujeme jako strukturovaný soubor požadovaných způsobilostí – dovedností a přístupů uchazeče k výkonu pracovní pozice. Zahrnuje jednotlivé »kompetence« s definovanými projevy chování a škálou pro hodnocení. (Např.: Kompetence: Přístup ke změně; Projev chování: Má nápady, zvažuje alternativní přístupy.) Přínos komPEtEnčního modElu Při výběru na základě konceptu kompetencí se pozornost upírá rovněž na osobu uchazeče, nejen na jeho/její budoucí pracovní úkoly. Základem takového přístupu je analýza uchazečů, zdali jsou vybaveni vlastnostmi, které jsou důležité pro efektivní a kvalitní výkon v nabízené pozici. Využití kompetenčního modelu při výběru zaměstnanců umožňuje vyšší objektivitu při posuzování způsobilostí uchazečů o zaměstnání. Koncepce kompetencí je trendem v personálním řízení, jehož úko-

téma

Několik doporučení pro zdárný výsledek výběrového řízení Před výběrovým řízením si jasně definujte, koho chcete získat. v rámci výběrového řízení pak: n Zkoumejte osloveného/nou z hlediska definovaných kritérií pro obsazení pracovního místa. Používejte kompetenční model. Otázky formulujte tak, abyste byli schopni jednotlivé kompetence posoudit: např. kompetence spolupráce: s kým rád/a pracujete? co oceňujete/neoceňujete na druhých? apod. n více naslouchejte, méně mluvte (asi 70 : 30). Používejte techniky aktivního naslouchání.

lem je zabezpečovat v organizaci pracovníky schopné přizpůsobovat se proměnlivým podmínkám a nárokům prostředí. Lze namítnout, jak je možné zjistit za krátkou chvíli řadu charakteristik, jež definujeme v modelu dopředu, formulujeme k nim projevy a známkujeme podle nich uchazeče? Vždyť uchazeče neznáme, a ani sám uchazeč nemá příležitost projevit se dostatečně např. za pouhou hodinu rozhovoru. V tom může pomoci optimalizace řízení lidských zdrojů, která se na mnoha úřadech veřejné správy postupně zavádí. zásady Pro výběr zaměstnanců Před výběrovým řízením je dobré si definovat, koho chceme získat. Nejen podle toho zda splňuje odborné a zákonné předpoklady nutné pro výkon dané pracovní pozice, ale také z pohledu toho, co lidé musí být schopni dělat, aby dosáhli požadovaných

n Používejte přiměřeně často a přesvědčivě oceňující a pozitivní komentáře. n Klaďte otevřené otázky, vyhněte se pokud možno sugestivním a uzavřeným otázkám. n Pozorujte neverbální projevy oslovené/ho, snažte se s nimi sladit ve svých neverbálních projevech. n snažte se být v rozhovoru přirození a uvolnění – oslovený/á se také snáze otevře a uvolní. n nevybírejte »supermany« (nevybírejte nejlepší, ale pro danou pozici nejvhodnější kandidáty).

pracovních výsledků. Kritéria výběru, jež si tímto způsobem připravíme, obsahují definici požadovaného chování a osobních vlastností, např. interpersonální dovednosti, schopnost vést, energičnost, podnikavost, komunikační schopnosti, analytické schopnosti, tzn. nastavené kompetence. Ke zdárnému průběhu a výsledku výběrového řízení více viz rámeček. Dobře provedené výběrové řízení dává naději na rychlé zapracování nového zaměstnance v rámci adaptačního období a jeho/její úspěšné začlenění do kolektivu. Na druhou stranu i kvalitní výběr může zkazit špatná adaptace, proto doporučujeme pečlivou přípravu a realizaci zaškolení n nového zaměstnance. lydiE Jaroměřská JosEf šamánEk konzultanti M.c.tritOn

Úřad jako moderně fungující firma Město Tábor dbá na zvyšování kvality svých služeb. K tomu se snaží využívat moderní nástroje řízení a zavádí i nástroje měření kvality. Jsme jedním ze zakládajících měst benchmarkingové iniciativy a úspěšně aplikujeme i metodu CAF. Personální a procesní audit byl pak logickým vyústěním snahy o zvyšování kvality. Na základě jeho závěrů jsme se rozhodli realizovat projekt „Moderní úřad města Tábor“ (registrační číslo projektu CZ.1.04/4.1.01/57.00152), který je financován z Evropského sociálního fondu a rozpočtu města. Spolufinancování je zajištěno prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, oblasti podpory 4.1. Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy. V rámci projektu proběhlo vzdělávání pracovníků města Tábora v procesním řízení a v efektivním řízení lidských zdrojů. Vzdělávání jsme umožnili velice širokému počtu zaměstnanců napříč jejich postavením v organizační struktuře úřadu.Nastavil se systém měření pracovních výkonů. Zavádí se metodika SMARTER a změnil se i sytém hodnocení pracovníků. Nový systém hodnocení byl ověřen již v pilotním režimu, stejně jako metodika provádění anket a průzkumů. Město zároveň získalo softwarový nástroj pro zjednodušení personální práce, systému hodnocení a zavádění metodik. Implementují se standardy pro ověřování efektivity práce úřadu. V rámci projektu bylo pamatováno i na školení zastupitelů města. Úspěšné dokončení projektu znamená velký krok v práci s lidskými zdroji směrem k modernímu systému řízení a poskytování kvalitních služeb občanům. MO001353

listopad 2012

Lubomír Šrámek, manažer projektu

41

personalistika a vzdělávání

zaměstnance přes agenturu využijí i obce

u

příležitosti Ko n f e re n c e agenturního zaměstnávání, jejíž pátý ročník se konal 23. října v Praze, nás zajímalo, zda využívají v některých případech tuto možnost také úřady Jiří Halbrštát veřejné správy. O své zkušenosti se podělil Ing. Jiří Halbrštát, marketingový manažer společnosti ManpowerGroup. »Agenturní zaměstnávání, jako zdroj pracovní síly, veřejná správa v ČR využívá v malé míře. Zaměstnáváme tímto způsobem např. mladé stážisty pro Českou správu sociálního zabezpečení, nebo jsme zabezpečovali brigádníky pro odklízení sněhu na obecních komunikacích. V minulosti využíval agenturní zaměstnávání Czech Invest, který prostřednictvím agentury zaměstnával desítky referentů.« Agentura přebírá celou personální agendu včetně koordinace a řízení směn nebo pracovní doby. Jak Jiří Halbrštát upozorňuje, jedná se také o otázku nákladových položek: »Zejména velcí zaměstnavatelé mají dané počty stálých pracovníků a na ně vyčleněné prostředky. Zaměstnanci přidělení z agentury na nějaký projekt se objevují v položce nákupu služeb.« Výhodou takové formy zaměstnávání může být i flexibilita, protože agentura dodává pracovníky /st/ na sjednanou dobu.

fórum a veletrh pro personalisty

m

nožství zajímavých informací nabídne ve dnech 11.–12. prosince konference Fórum personalistů pořádaná v Praze společně s odborným veletrhem pro řízení a rozvoj lidských zdrojů »proHRexpo«. Na programu konference budou např. témata: kvalita vztahu se zaměstnavatelem a péče o zaměstnance, podpora inovačního postoje a kreativity zaměstnanců, motivace, podpora angažovanosti a týmová spolupráce, age management, navyšování kvality služeb a prozákaznický přístup, spojení leadershipu a firemní kultury či agenturní zaměstnávání. Veletrh s doprovodným programem nabídne přehled trendů a inovativních služeb v oblasti personalistiky. Podrobněji na: http://www.konference.cz/akce/detail/st/ 2514-Forum-personalistu-2012.

42

cena Personalista veřejné správy: kdo ji získá? /3

d

alší osobností v oblasti řízení lidských zdrojů a personální problematiky, která byla nominována do soutěže o výroční cenu Personalista veřejné správy, je Ing. Kamil Dominik Slapnička, vedoucí oddělení personálních činností a 1. zástupce vedoucí odboru kancelář primátora a tajemníka Magistrátu města Mostu. Tajemnice magistrátu Mgr. Jaroslava Boudová mj. zdůrazňuje, že Kamil Dominik Slapnička vnímá personální řízení jako koncepční činnost, která vychází z uznání aktivní role personální práce pro zabezpečení cílů organizace. »Naopak řízení lidských zdrojů chápe jako strategický přístup k personální práci a ke všem personálním činnostem s nutnou dlouhodobou perspektivou a s ohledem na dlouhodobé důsledky všech rozhodnutí. V tomto duchu úzce spolupracuje s vedením úřadu při tvorbě personálních koncepcí, organizačních změn a strategických dokumentů,« říká tajemnice. ProJEkt dílna komPEtEncí Podle jejích slov i v organizacích veřejného sektoru je nezbytně nutné uplatňovat moderní nástroje pro řízení lidských zdrojů. Právě Kamil Dominik Slapnička byl jedním z lídrů týmu, který vytvářel a do prostředí úřadu implementoval projekt Dílna kompetencí Magistrátu města Most. Cílem projektu bylo naplnění principů vládní strategie Efektivní veřejné správy a přátelské veřejné služby (Smart Administration). Stalo se tak zavedením manažerských standardů i do činnosti magistrátu, zejména komplexním zvýšením kvality řízení zaměstnanců a personálních procesů včetně znalostního potenciálu manažerů. To významně přispělo k optimalizaci činnosti úřadu a zkvalitnění služeb poskytovaných klientům. Projekt Dílna kompetencí byl ukončen letos v dubnu a především díky němu mohla být přehodnocena i organizační struktura magistrátu. Tento proces vyšel ze zavedeného systému řízení podle normy ISO 9001 na magistrátu a procesní analýzy, která je také jedním z výstupů projektu. Změnou organizační struktury úřadu se snížil počet funkčních míst o 20 % a mohly být restrukturalizovány některé odbory, příp. oddělení, v návaznosti na vykonávané procesy.

FOtO: archiv

téma

Kamil Dominik Slapnička je nyní aktivně zapojen rovněž do projektu Společné příležitosti pro město Most – slaďování rodinného a pracovního života.

intEraktivní PErsonální Portál Jiným významným počinem v rámci projektu Dílna kompetencí bylo zavedení interaktivního personálního portálu pro všechny zaměstnance úřadu. Kamil Dominik Slapnička vysvětluje: »Portál slouží k přímé distribuci informací k zaměstnancům prostřednictvím internetového prohlížeče. Kromě spisu zaměstnance v registraturách oddělení personálních činností jsou data elektronizována. Každý zaměstnanec tak po autorizovaném přihlášení může na svém počítači prohlížet svá personální data, např. popis pracovní funkce, kompetenční model, své hodnocení, seznam vzdělávacích akcí pro zaměstnance, absolvované vzdělávání, plnění plánu vzdělávání úředníka apod. Vedoucí zaměstnanec vidí veškeré informace i o podřízených. Zavedením portálu se personální procesy zefektivnily, neboť se odbouraly klasické počítačové sestavy. Vše je dostupné on-line v reálném čase. Vedoucím zaměstnancům jsou pak na personálním portálu k dispozici i měsíční reporty, např. o zůstatcích dovolené či aktuální platové údaje zaměstnanců jemu svěřené n organizační jednotky.« ivan ryšavý

Soutěž o výroční cenu Personalista veřejné správy vyhlašovatelem soutěže je Klub personalistů ve spolupráci s Ministerstvem vnitra čr. cena je určena úředníkům a zaměstnancům, a to pro vedoucí úřadů územních samosprávných celků, vedoucí personálních oddělení či odborů a jednotlivé personalisty. v nultém ročníku bude oceněn 1 z nominovaných. n Účastníky soutěže nominují hejtmani a ředitelé krajských úřadů, primátoři, starostové, tajemníci magistrátů, tajemníci městských úřadů těch krajů a měst, které jsou členy Klubu personalistů. n statut ceny a kritéria pro nominaci jsou zveřejněny na webu www.klub-personalistu.cz. n nominace se stále ještě přijímají buď písemně na adrese: Klubu personalistů (Přístavní 24, 170 00 Praha 7), nebo na e-mailové adrese: [email protected]. n

n

ZDrOJ: KluB PErsOnalistŮ

listopad 2012

Správa a rozvoj

Sněhový deník se může hodit

z

měny klimatu celé planety nacházejí svůj odraz i ve střední Evropě. Jakkoliv se v souvislosti s globálním oteplováním i v Česku hovoří o »teplých zimách«, srážkové mraky, které jsou kvůli proměně cirkulace v atmosféře Země zaváděny jinam než obvykle, i u nás během posledních let přinášejí v zimě nenadálé sněhové kalamity. Předešlé zimy tak i v naší zemi byly poznamenány mnoha mimořádnými událostmi, kdy se bortily střechy, ze střech padal na občany těžký sníh a před metrovými rampouchy si nebyl bezpečný nikdo. Proti rizikům tohoto druhu se vlastníci objektů, včetně obcí a měst, proto stále více uchylují k připojištění. Jaroslav Král, jednatel společnosti Vade Mecum Bohemiae, s. r. o., jako jeden ze svých mnoha průmyslových vzorů tiskovin chráněných Úřadem průmyslového vlastnictví nabízí Sněhový deník. Pomocí této tiskoviny lze krok za krokem hlídat množství sněhu na střeše, a tím chránit stavbu před poškozením či zborcením. n Má Sněhový deník nějakou oporu v legislativě? Sněhový deník byl vydán ve smyslu Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., § 3 odst. 3 písm. f) a odst. 4 za účelem vedení evidence o kontrole a prověřování objektů a zařízení v extrémních podmínkách, aby se tak omezila nebezpečí a snížila rizika ohrožení bezpečnosti zaměstnanců a osob a aby nedocházelo ke škodám na majetcích provozovatelů, k nimž může dojít v případě extrémních povětrnostních podmínek, zejména např. při přívalech sněhu, vzniku ledovky a námrazy.

Co je třeba sledovat a co je možné zaznamenávat ve Sněhovém deníku?

n

CraB už zahájil pilotní provoz

j

ednotná databáze státních administrativních budov Centrální registr administrativních budov (CRAB), kterou připravuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), vstoupila do pilotního provozu. CRAB je tedy již zpřístupněn prvním 14 státním institucím, které byly do přípravné fáze projektu zapojeny. Mají k dispozici pasportizační data ke 135 budovám, jež jsou do systému vložena. »Tyto instituce mohou do systému vkládat doplňující informace o budovách, které nejsou v rámci pasportizace zjišťovány,« uvedla vedoucí projektu CRAB Ing. Kateřina Schön. Pasportizace administrativních budov v projektu CRAB má čtyři etapy, vnyní byla dokončena třetí z nich. „Během třetí etapy došlo k pasportizaci 222 budov. Zbývající budovy projdou pasportizací v poslední, čtvrté etapě,« doplnila Kateřina /sk/ Schön. listopad 2012

Události, které mohou být hodnoceny jako mimořádné, tedy zatížení střech sněhem, ledovkou a námrazou a zatížení konstrukcí produktovodů, energovodů, ať už plynových, vodních, topných, elektrických či jiných závěsných konstrukcí umístěných ve venkovním prostředí sněhem, ledovkou a námrazou. Zatížení uvedených objektů a zařízení nesmí překročit dovolené zatížení, aby tak nebyly ohroženy zřícením. Současně je třeba sledovat a ve Sněhovém deníku lze zaznamenávat stav účelových komunikací v okolí prověřovaných objektů a zařízení, aby byla zajištěna bezpečnost dopravy, chodců a osob pohybujících se na těchto komunikacích. n Co je vaší snahou jako vydavatele Sněhového deníku? Dát návod provozovatelům nemovitostí, podle něhož mohou správně vyhodnotit zatížení střech i konstrukcí sněhem, ledovkou a námrazou a vyhodnotit stav komunikací v blízkosti těchto objektů. Návod na orientační zhodnocení skutečného zatížení střech sněhem a Mapu sněhových oblastí na území ČR vydavatel převzal z ČSN EN 1991-1-3 Z1. Kompletní informace k použité ČSN jsou dostupné v Informačním centru ÚNMZ, nebo prostřednictvím ČSN Online (http://csnonlinefirmy.unmz.cz/ nebo http://csnonline.unmz.cz/). Použité části ČSN jsou vydány se souhlasem Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.

Řešení mimořádných událostí v podobě požárů, povodní a jiných situací je popsáno v mnoha odborných řádech, dokonce se nacvičují modelové situace pro

n

jejich co nejúspěšnější zdolávání. Kam míří vydání Sněhového deníku? Chceme Sněhovým deníkem navázat na dokumentaci a stanovený systém provozovatelů ve smyslu NV č. 101/2005 Sb., § 3 odst. 3 písm. f). Jde o opatření pro zdolávání mimořádných událostí a pravidla pro chování zaměstnanců k zajištění bezpečné evakuace osob, případně zvířat, podle zvláštních právních předpisů. Doporučujeme, aby tato dokumentace byla zapracována v systému opatření provozovatele k řešení mimořádných událostí. Systém kontrol, termíny, lhůty a rozsahy kontrol, návrhy opatření a provádění konkrétních opatření včetně jmen (funkcí) odpovědných osob si stanoví provozovatel ve svém organizačním systému. V každém případě je nutno pohlížet na tento Sněhový deník jako na pomocný materiál při řešení mimořádných situací a jako na dokladový materiál k prokazatelnému vedení dokumentace o opatřeních vyplývajících z platných předpisů, kdy v případném soudním řízení může provozovatel vedením Sněhového deníku doložit, jaká konkrétní opatření učinil pro snížení rizika ohrožení zdraví osob a škod na majetku. n Každý nový tiskopis je přijímán s určitou pochybností o jeho potřebnosti a srozumitelnosti. Nakolik je složité a pracné vedení Sněhového deníku? Vypracovali jsme velmi přehledné příklady orientačního zjištění skutečného zatížení střech a zjištění stavu komunikací v okolí střech, další pomůckou je tabulka zobrazující normové zatížení budov v jednotlivých sněhových oblastech s mapou sněhových /st/ oblastí na území ČR.

Dle nařízení vlády č. 101/2005 Sb., §3

Kontakt a objednávky: Vade Mecum Bohemiae s.r.o. Loučky 151, 742 35 Odry tel.: +420 602 739 508 +420 556 736 122 www.vmb.cz

MO001352

43

Správa a rozvoj

nebojte se lokálek /2

regionální železniCe muSí umět vyhovět míStním oBčanům i turiStům Přes pracovní týden jsou to především místní občané, pro něž regionální železnice zajišťuje dopravní obslužnost sídel a regionu, tedy dojížďku občanů do spádových center za prací, do škol, k lékaři a na úřad apod. O víkendu, v období prázdnin a svátků se k místním občanům mohou připojit – podle atraktivnosti regionu – návštěvníci regionu a turisté. Každá z těchto skupin klade na regionální železnici jiné požadavky. Pro místní občany je to především opakovaná doprava z místa do spádového centra a zpět. Požadavkem je tedy co největší rychlost a rozumná frekvence spojů, především v ranních a odpoledních hodinách, rozumná dostupnost zastávky od místa bydliště a Park & Ride pro auto nebo kolo. Pro turisty regionální železnice zase představuje dopravní prostředek pro příjezd do regionu, ale také pro pohyb v něm – turistickou dopravu. V tomto případě nemusí být klíčový požadavek na rychlost a frekvenci. Na rozdíl od místních cestujících jse zde dere do popředí požadavek na návazné služby – informační systém o trasách a turistických cílech navázaných na železnici v regionu a okolí, možnost přepravy objemnějších zavazadel – batohů, kol či lyží.

Regionální železnice proto musí najít způsob jak nabídnout atraktivní službu oběma cílovým skupinám a tyto zákazníky v co možná největším rozsahu získat. průzkum požadavků na SlužBy regionální železniCe Průzkum zjišťoval, jaké služby cestující od regionální železnice požadují a jak důležité jednotlivé služby pro ně jsou. Výzkum byl realizován v roce 2010 v Moravskoslezském kraji na vzorku 2000 respondentů všech věkových a sociálních skupin. Jaké požadavky na regionální železnici byly pro průzkum definovány a v něm prověřovány: n Rychlost dopravy – jak rychle se dostanu tam, kam chci. n Cena jízdného – kolik mě doprava stojí (ve srovnání s autobusem nebo individuální automobilovou dopravou). n Pohodlí dopravy – sedadla, hluk, klimatizace, otřesy apod. n Pohodlí logistické – snadný jízdní řád – takt, jednoduchost nákupu jízdenky a slev, přehlednost a návaznost přestupů apod.

Odlišné skupiny cestujících na regionální železnici Cestující – místní občan: regionální železnice jako dopravní prostředek pro denní dojížďku. Cestující – turista: regionální železnice jako nástroj turistické dostupnosti a obsluhy regionu (i jako možný cíl turistického ruchu – nostalgické parní jízdy, atraktivně trasovaná železnice apod.). je nutné si uvědomit, že nostalgická doprava, tedy například občasný parní provoz, není a priori doprava pouze turistická.

ilustrační foto: petr tejkl

j

estliže chceme hledat odpověď na otázku, jaké služby má zajišťovat regionální železnice, aby byla atraktivní pro cestující, je nutné si uvědomit, že regionální železnice poskytuje v různý moment službu odlišným skupinám cestujících.

Ve Švýcarsku jsou regionální železnice balzámem pro duši – a nejen turistů. n Dostupnost dopravy teritoriální – jak daleko je k místu nástupu – pěší dostupnost do 400 m, jinak již méně pohodlné. n Dostupnost dopravy frekvenční – jízdní řád a frekvence spojů, všední den a víkend. n Dopravní spolehlivost – zpoždění, výluky, mimořádnosti, jejich četnost. n Bezpečnost dopravní – riziko nehod a úrazů. n Bezpečnost sociální – riziko trestné činnosti, krádeže. n Ekologická přátelskost dopravy – šetrnost k životnímu prostředí u dopravy. n Společenský status dopravy – jsou-li doprava a cestující považováni za »socku« nebo jako »in«. n Návazné služby – turistické a jiné informace, služby prodeje apod. O jednotlivých požadavcích detailněji n pojednáme v dalším pokračování.

petr tejkl poradce v oboru dopravního marketingu

miroSlav Bezděk

Dopravní projektování, s. r. o.

letošní příjmy fondu dopravy váznou, příští rok však bude ještě hůře Proti předpokládaným 10,2 mld. Kč letos na účty SFDI dorazí za výběr mýtného od kamionů jen 8,5 miliardy. Nižší, než se očekávalo, je také výběr spotřební daně z minerálních olejů.

p

rostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFŽP) se financuje výstavba i údržba dopravní infrastruktury. »Nedaří se nám vybírat zejména mýtné od kamionů, nižší než předpoklad bude i výběr spotřební daně z minerálních olejů. Jedinou výjimkou, která letos příjmy dopravního resortu zvyšuje, je prodej papírových kuponů, kterými za použití dálnic platí řidiči osobních aut,« informoval ředitel SFDI Tomáš Čoček. Zklamáním je podle jeho slov zejména výběr mýtného od kamionů. Proti předpokládaným 10,2 mld. Kč na účty fondu letos dorazí jen asi 8,5 miliardy. Důvodem

44

je hlavně zavedení zvýhodněných sazeb pro dopravce, kteří využívají nákladní vozy s nejekologičtějšími motory s kategorií Euro V a vyšší. Dopravci i díky této pobídce dokázali obměnit vozový park, a počet kamionů v nejvyšší ekologické třídě tak meziročně vzrostl o 30 %. Protože ani výběr spotřební daně neplní očekávání, celkový očekávaný propad příjmů SFDI letos dosáhne zhruba 2 mld. Kč. Stát dá napřeSrok fondu o 1,5 mld. kč méně než letoS Ještě horší časy čekají Fond dopravy v příštím roce, kdy se mu podle již vládou schvá-

leného návrhu rozpočtu fondu dále sníží příjem ze státního rozpočtu o 1,5 mld. Kč, než kolik mu na investice do dopravní infrastruktury a na údržbu silnic a železnic připadlo v letošním roce. Celkem by měl SFDI napřesrok hospodařit s částkou zhruba 64,5 miliardy korun. Výhled pro rok 2014 počítá s omezením rozpočtu na 56,7 miliardy, přičemž v roce 2015 by měl SFDI hospodařit už pouze se 46 miliardami korun. Z národních zdrojů by podle návrhu mělo v roce 2013 do Státního fondu dopravní infrastruktury směřovat 43,6 mld. Kč včetně šestimiliardové dotace pro spolufinancování projektů Evropské unie. V letech 2014 a 2015 se však dotace z národních zdrojů sníží na 37 mld. Kč. Výhledové rámce kromě toho rovněž nepočítají s úvěrem Evropské investiční banlistopad 2012

Správa a rozvoj

tomáš johánek Building news

Sfdi vyhlásil pravidla poskytování příspěvků na rok 2013

t

aké v příštím roce bude Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) poskytovat příspěvky k naplňování programů zaměřených na: n zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace (případný příspěvek může činit až 70 % celkových uznatelných nákladů při maximální výši příspěvku do 10 mil. Kč); n výstavbu a údržbu cyklistických stezek a průzkumné a projektové práce (možný příspěvek až do 65 % celkových uznatelných nákladů při maximální výši příspěvku do 10 mil. Kč); n studijní a expertní činnosti zaměřené na výstavbu, modernizaci a opravy silnic a dálnic, dopravně významných vnitrozemských vodních cest a staveb celostátních a regionálních drah (příspěvek až do 75 % nákladů projektu uskutečněného v roce 2013, a to organizacím a institucím zřízeným státem, jejichž rozpočet je vázán na příjmy ze státního rozpočtu či SFDI). V návrhu rozpočtu SFDI na příští rok je pro příspěvkové programy celkem vyhrazeno 500 mil. Kč. Žádosti o příspěvek lze předkládat do konce roku 2012. Více na: http://www.sfdi.cz/CZ/prispevky.php. /st/

listopad 2012

h

odnoticí komise druhého ročníku soutěže Volná cesta ocenila jako nejlepší přihlášený projekt dostavbu kontejnerového terminálu v OstravěPaskově logistické společnosti Advanced World Transport (AWT). »Komise vyzvedla zejména systematický rozvoj překladiště z vlastních finančních zdrojů, jasnou vizi do budoucna a multiplikační efekty v kombinované dopravě,« uvedl předseda komise Jaromír Široký z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Soutěž Volná cesta, kterou pořádají ministerstva dopravy a životního prostředí, má za cíl ocenit projekty, které svým charakterem podporují větší využití nákladní železniční dopravy na úkor nákladní dopravy silniční. Soutěž je organizována občanským sdružením Dopravní federace, mediálním partnerem byl spolu s Dopravními novinami i měsíčník Moderní obec. Zástupci hodnoticí komise navštívili všechny přihlášené projekty, a měli tak možnost přezkoumat jejich přínosnost přímo na místě. Státní podpora komBinované dopravy Se zlepšuje »Kombinovanou dopravu považuje AWT za svou budoucnost. Náš terminál v Ostravě-Paskově proto neustále modernizujeme a nabízíme zákazníkům kvalitnější, komplexnější a rychlejší služby. Získaného ocenění si nesmírně vážíme,« vyjádřil poděkování technický ředitel AWT Bohumil Bonczek. Podle ředitele vnějších vztahů AWT Petra Jonáka nebyla kombinovaná doprava ani železnice dostatečně podporována ze strany veřejného sektoru. »Stát nedokázal efektivně využít unijní fondy ani předělat zastaralou legislativu. ČR navíc dlouhodobě doplácí na nejvyšší poplatky za koleje ze všech zemí střední Evropy,« uvedl Petr Jonák. Podle jeho slov ale existuje v poslední době snaha tyto problémy urychleně řešit. terminál v paSkově Se může Stát vzorem Význam překladiště v Paskově spočívá v tom, že je kromě vlastníka, jímž je AWT, mohou využívat i ostatní spediční společnosti, a může tak sloužit jako významná cílová stanice dopravní tepny z německého Duisburgu přes Lovosice. »Klíčem ke zvyšování významu přepravy kamionových návěsů po železnici je podle něj stavba právě takovýchto areálů, což je mimo jiné i důvodem, proč byl oceněn právě projekt Paskov,« doplnil Miloslav Hala, náměstek ministra dopravy pro Sekci letecké a železniční dopravy. oCenění Se dočkalo i záSoBování tepláren štěpkou Organizátoři soutěže Volná cesta chtějí jejím prostřednictvím rovněž napomoci

foto: archiv MD čr

prioritou je modernizaCe d1 Pokud jde o priority SFDI pro příští rok, stavbou číslo jedna je v tomto směru modernizace dálnice D1 mezi Brnem a Mirošovicemi. Na jaře příštího roku by se mělo začít stavět hned na pěti úsecích. Bude rovněž pokračovat výstavba dálnice D3 mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí, dostavba dálnice D8 mezi Lovosicemi a Ústím nad Labem a dostavba dálnice D11 u Hradce Králové. Na Moravě je prioritou výstavba další části dálnice D1 kolem Přerova. Otázkou je, zda objem finančních prostředků umožní zahájit nějakou další významnou silniční stavbu. Na železnici se příští rok plánuje pokračování modernizace železničních koridorů zejména v úsecích Praha Bubeneč – Praha Holešovice, Praha Klánovice–Úvaly, Choceň–Ústí nad Orlicí, Plzeň–Rokycany a Tábor–Sudoměřice i modernizace některých železničních uzlů (Olomouc, Břeclav). n

Soutěž volná cesta 2012: zvítězil terminál paskov

Náměstek ministra dopravy Miloslav Hala (vlevo) spolu s Bohumilem Bonczekem, technickým ředitelem společnosti AWT, a. s., po předání ceny.

foto: autor

ky (EIB) na spolufinancování evropských programů. Úvěr z EIB v návrhu rozpočtu pro příští rok činí 1,2 mld. Kč.

Na kontejnerovém překladišti v Paskově.

ke snížení negativních dopadů nákladní silniční dopravy na životní prostředí obyvatel a bezpečnost účastníků silničního provozu. Proto byla i letos udělena zvláštní cena Ministerstva životního prostředí, a to společnosti ČD Cargo, a. s. za projekt Zásobování společnosti Plzeňská teplárenská, a. s. dřevní štěpkou svozem od jednotlivých dodavatelů kontejnery systému Innofreight. Zástupcům společnosti ČD Cargo, a. s., předal ocenění náměstek ministra – státní tajemník Libor Ježek. »Teplárenství je bezpochyby přívětivější k životnímu prostředí než lokální topení a obnovitelné zdroje též. A jestli zásobování odvětví teplárenství dostaneme ze silnic na železnici, tak je to opět příznivější pro životní prostředí,« uvedl důvody pro výběr právě tohoto projektu Libor Ježek. Zvláštní cenu Dopravních novin získal projekt Zprovoznění 20 let nefunkční vlečky v areálu společnosti RUVE a. s. vedle železniční stanice Praha-Ruzyně. Přihlašovatelem projektu byla společnost Lagermax spedice a logistika, s. r. o., vlečku provozuje ČD Cargo, a. s. Vlečka se využívá každý pracovní den pro přepravu různých druhů sběrného zboží včetně zboží podléhajícího RID (nebezpečné zboží). Přeprava se provádí samostatnými vagony připojenými k nán kladním vlakům do Ostravy. tomáš johánek Building news

45

Správa a rozvoj

regulace nájemného končí. Co bude dál? /5

ků ČR Ing. Milan Taraba. »V našich domech jsme nastavili tržní nájmy na takovou úroveň, aby se k nim regulované nájemné přiblížilo a dorovnalo se to. Předpokládám, že v nejbližších dvou třech letech se s tím nic nestane,« konstatuje zástupce soukromých pronajímatelů bytů, ředitel společnosti Central Europe Holding Jiří Pácal.

Ke konci roku skončí proces deregulace nájmů v posledních městech. Výsledky průzkumu Institutu regionálních informací (IRI) ukazují, že ve většině krajských měst tržní nájemné dále klesá, případně stagnuje. Trendy vývoje v jednotlivých městech jsou podobné, žádné dramatické změny se neočekávají ani v příštích měsících.

B

ěhem třetího čtvrtletí letošního roku tržní nájemné výrazněji kleslo v Liberci, Karlových Varech, Jihlavě a Českých Budějovicích, v ostatních městech byl pokles mírnější. K opačnému vývoji, tedy ke zvýšení nájemného standardního bytu došlo v Olomouci, Pardubicích a Ostravě. Ze žebříčku krajských měst podle výše tržního nájemného vyplývá, že vedle Prahy (132 Kč/m2) je nejdražší tržní nájemné samozřejmě v Brně (114 Kč/m2) a dále ve Zlíně (109 Kč/m2), Olomouci (105 Kč/m2) a Pardubicích (103 Kč/m2). Naopak nejnižší tržní nájemné je v Ústí nad Labem (85 Kč/m2), Liberci a Karlových Varech (v obou městech 87 Kč/m2). Výraznější nárůst tržního nájmu ve srovnání s předchozím obdobím byl zjištěn pouze v Pardubicích (+3,0 %) a Ostravě (+ 2,2 %), naopak tržní nájemné kleslo v Liberci (–5,5 %), Karlových Varech (–4,4 %) a v Jihlavě (–3,3 %).

větší Byty Se Stále čaStěji pronajímají už oBtížněji Ještě obtížnější situace je s případným zvyšováním nájemného ve větších bytech. Po nich je totiž slabší poptávka. »V menších bytech majitelé většinou zvyšovali nájemné na maximum, které jim dovoloval zákon. Ve větších bytech už to tak vždy nebývalo. V mnoha případech majitelé slušným nájemníkům nájemné na maximum totiž nezvyšovali, anebo častěji poskytli nájemci slevu na nájemném,« připomíná mluvčí Občanského sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí v ČR Ing. Aneta Červenková. Podle Jiřího Pácala si obce i soukromníci uvědomují, že dosáhnout stabilního obsazení třípokojových a větších bytů dnes není snadné, a proto vycházejí nájemníkům vstříc. »U některých bytů bychom byli schopni dosáhnout výrazně lepšího nájemného. Otázkou však je, na jak dlouhou dobu. Myslím si, že takové byty se pronajmou na rok a nájemce po celou dobu přemýšlí, kde by sehnal něco levnějšího,« uzavírá Jiří n Pácal z Central Europe Holding.

trh poznamená oSud příSpěvku na Bydlení »Konec deregulace zřejmě nebude znamenat výraznější impuls pro změnu úrovně tržního nájemného, neboť tato skutečnost je již z velké části v nájmech promítnuta. Vývoj tržních nájmů je pod tlakem nastavení sociálních dávek na bydlení,« říká jednatelka IRI Ing. Milada Kadlecová. Podle jejích slov právě avízované záměry snížení výše příspěvku na bydlení, který pobírají v ČR občané s nízkými příjmy, by mohly znamenat pokles poptávky a přispět k poklesu nájemného zejména u větších bytů (3+1). Jinak obecně na trhu převládá trend, že majitelé bytů z řad měst a obcí jsou ke zvyšování nájmů poměrně opatrní a když se rozhodnou nájemné zvýšit, tak pouze o inflaci. »V případě městských bytů u radnic často převládá názor nájemné již nezvyšovat,« poznamenává předseda Sdružení nájemní-

tomáš johánek Building news

vzniká nová síť míst pro výdej a podání balíků: šanci dostávají i menší sídla

j

eden z největších expresních přepravců na tuzemském trhu plánuje během roku vybudovat více než sto padesát PPL partnerských míst po celé republice. Půjde o nezávislou síť provozoven, jejichž předností například budou delší otevírací doby, třeba i o víkendu a svátcích. Umístění provozovny je možné už i v menší či středně velké obci nebo v menších městech. Obyvatelé v dané lokalitě, a nejen v obci, kde provozovna vznikne, ale i z okolních sídel, si budou moci nechat zásilku doručit na partnerské místo a zároveň tam případně sami zásilku podat k doručení prostřednictvím PPL. Přijímají se balíkové zásilky do 20 kg. Tato služba funguje souběžně s pobočkami České pošty, v některých lokalitách ji, po uzavření poštovních poboček, dokonce nahrazuje. Jak poznamenává Milan Loidl,

46

obchodní a marketingový ředitel PPL CZ, výhodou nové služby je využití delších otevíracích hodin PPL partnerů oproti nabídce lokálních poboček pošty. jak Se Stát partnerSkým míStem Požadavky na PPL partnerská místa nejsou v souhrnu náročná. Partnerským místem může být například obchod s elektronikou, bio obchod, vlasové studio nebo kosmetický salon. Hlavními požadavky jsou stabilita na trhu, resp. v lokalitě, kde provoz působí, možnost krátkodobého uskladnění zásilek, ustálená provozní doba, kdy práce o víkendu a svátcích je výhodou. Důležitá je rovněž občanská dostupnost – a má-li provozovna navíc ještě také místo na parkování, je ideálním kandidátem na PPL partnerské místo. »Do partnerské sítě zařazujeme prověřené partnery, jejichž kredibilita zaručuje

foto: archiv

Obyvatelé menších obcí a měst mají možnost využívat nové služby v oblasti balíkových zásilek. Projekt podejní a výdejní sítě balíků rozjíždí společnost PPL CZ, s. r. o., prostřednictvím svých partnerů.

Do provozoven PPL se doručují zásilky i na dobírku.

správné fungování všech námi nastavených procesů. Klienti se nemusí ani bát reklamačního procesu, který probíhá operativně podle našich pravidel,« vysvětluje Milan Loidl. Všechna PPL partnerská místa jsou podle jeho slov vybavena kvalitním softwarem, vyškoleným personálem. Vytvořením nového produktu v segmentu balíkových zásilek nabízí přirozené konkurenční prostředí, které poskytuje větší komfort zákazníkovi a zároveň rozvíjí občanskou /st/ vybavenost obce nebo města. listopad 2012

Správa a rozvoj

v

eřejné osvětlení (VO) je součástí technické infrastruktury (TI) měst a obcí. Vlastník a provozovatel TI je podle § 161 odst. 1 stavebního zákona povinen vést o ní evidenci, která obsahuje polohové umístění a ochranu, a v odůvodněných případech, s ohledem na charakter technické infrastruktury, i výškové umístění. Na žádost pořizovatele územně analytických podkladů, územně plánovací dokumentace, obecního úřadu, žadatele o vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, stavebníka nebo osoby jím zmocněné sdělí vlastník TI ve lhůtě do 30 dnů údaje o její poloze, podmínkách napojení, ochrany a další údaje nezbytné pro projektovou činnost a provedení stavby. Pokud vlastník nesplní povinnost podle § 161, dopouští se správního deliktu a stavební úřad mu uloží pokutu. Zákon nespecifikuje rozsah evidence, ale v této souvislosti se běžně hovoří o tzv. pasportu VO, který informuje o celkovém stavu VO, např. stáří svítidel, světelných zdrojů, kabelů, jejich umístění apod. V praxi je pasport obvykle počítačovou databází včetně mapových podkladů se zakreslenými světelnými body. V § 27 odst. 4 platného stavebního zákona se též uvádí, že vlastník TI poskytuje úřadu územního plánování v grafickém vyhotovení polohopisnou situaci TI dokončené a zkolaudované po dni nabytí účinnosti tohoto zákona v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální v měřítku katastrální mapy, případně v měřítku podrobnějším. U infrastruktury dokončené a zkolaudované přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytne polohopisné údaje v jemu dostupném systému, pokud tento zákon nestanoví jinak. Stavební zákon výslovně neupravuje, kdo tuto povinnost kontroluje. »Obecně platí, že státní dozor ve věcech stavebního řádu vykonávají ministerstvo, krajské úřady jako orgány územního plánování a stavební úřady,« vysvětluje Marek Ženkl z Odboru komunikace Ministerstva pro místní rozvoj. »Při výkonu této působnosti dozírají na dodržování ustanovení stavebního zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení apod.« Podle § 154 má vlastník stavby ze zákona povinnost po celou dobu její existence uchovávat dokumentaci jejího skutečného provedení, rozhodnutí, ověřenou projektovou dokumentaci, příp. jiné doklady. MMR radí, aby ti vlastníci, kteří tuto povinnost neplní, přičemž potřebné podklady pro vedení evidence by měli mít k dispozici, zjedn nali urychleně nápravu. Simona dvořáčková

listopad 2012

veřejné osvětlení: nové trendy a možnosti úspor Veřejné osvětlení (VO) se významně podílí na spotřebě elektrické energie obcí. Proto radnice i provozovatelé VO hledají způsoby, jak uspořit a zajistit finanční zdroje na jeho obnovu.

p

roto se 18. 9. 2012 ve Zlíně uskutečnil seminář na téma Veřejné osvětlení: současné trendy a možnosti úspor. Seminář uspořádala společnost SEVEn ve spolupráci s Energetickou agenturou Zlínského kraje a zúčastnilo se jej přes 60 zástupců měst, obcí a technických služeb. Hlavními tématy byly zejména současný stav VO, nové technologie a jejich možnosti, inteligentní systémy řízení a možnosti financování rekonstrukce veřejného osvětlení. Představeny byly i dobré příklady z praxe měst a obcí (Havířov a Lubná). Podle průzkumu v roce 2010 je velká část svítidel VO morálně i fyzicky zastaralá. Obcím často chybí pasport veřejného osvětlení, a tudíž nemají ani dostatečný přehled o stavu svého VO a nákladech na jeho provoz. Obce také běžně nedoceňují povinnou revizi zařízení veřejného osvětlení. teChnologie led? jiStěže ano, ale raději ta prověřená Poslední dobou velmi diskutovaným tématem je využívání světelných zdrojů na bázi LED ve veřejném osvětlení. Těmto zdrojům určitě patří ve (veřejném) osvětlení budoucnost. Zatím však LED představují stále novou, rychle se vyvíjející technologii, jejíž parametry se neustále mění. Vhodnosti nasazení této technologie pro konkrétní aplikace je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Diskutující na semináři se proto shodli, že vzhledem k nedostatečným praktickým poznatkům o fungování LED ve veřejném osvětlení je velice důležité testovat jejich nasazení v rámci pilotních projektů před tím, než jsou využity ve větším rozsahu. S rozvojem nových systémů osvětlení souvisí i očekávaný rozvoj inteligentních systémů řízení VO. Tyto systémy umožňují velmi snadnou (dálkovou) obsluhu a správu celého systému a poskytují o něm podrobný přehled (tím také spoří provozní náklady). Umožňují také optimálně nastavit stmívání VO v méně frekventované časy (noční hodiny) a velice přesně měřit a účtovat spotřebu elektrické energie. rekonStrukCe vo S využitím evropSkýCh peněz? Velice očekávaným tématem bylo představení nových možností financování rekonstrukce veřejného osvětlení. Nyní totiž probíhají jednání o možnosti přesunout část prostředků (ve výši 1,5 mld. Kč) v prioritní ose 3 Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) právě na veřejné osvětlení. Přesné podmínky (respektive rozhodnutí, zda v tomto programovacím období EU 2007–2013 bude na veřejné osvětlení pod-

pora vůbec poskytnuta) ještě nejsou známy a měly by být k dispozici do konce roku 2012. Jisté však je, že MŽP přikládá veřejnému osvětlení velký význam a s velkou pravděpodobností tak bude tato oblast podporována zejména v příštím programovacím období EU, tedy v letech 2014–2020. Povinné přílohy žádosti budou velice pravděpodobně zahrnovat mimo jiné energetické audity osvětlovací soustavy a pasporty. Jak bylo uvedeno výše, značný počet obcí však těmito dokumenty stále ještě nedisponuje. Účastníci semináře se shodli, že ačkoli velice vítají možnost dotací na rekonstrukci VO, reálné potřeby nejsou tolik ve výměně svítidel (jež je často sama o sobě ekonomicky efektivní), ale v rekonstrukci ostatních komponent osvětlovací soustavy, jako je výměna stožárů či kabeláže. Vzhledem k aktuálnosti tématu se ještě na podzim 2012 uskuteční několik seminářů se zaměřením na veřejné osvětlení, např. 27. 11. v Praze a 11. 12. v Brně. Více na buy/st/ smart.info/czech.

MO001263-1

evidujete ve své obci stav veřejného osvětlení?

47

Správa a rozvoj

na sídlišti v orlové bude veseleji. jeho obyvatelé už přiložili ruce k dílu Zatím nejdále jsou s projektem, jenž letos získal podporu v novém programu Nadace OKD »Sídliště žije«, v Orlové. Přesněji na sídlišti se zahradou u volnočasového Klubu Spirála.

z

áměr projektu »Vesele uprostřed sídliště« přeměnit zanedbanou zahradu kolem volnočasového Klubu Spirála, jenž patří k DDM Orlová, na prostor ke společnému trávení volného času obyvatel sídliště všech generací nabývá konkrétní obrysy. Po fázi komunitního plánování proměny zahrady a veřejném projednání studie architektky Ivy Škvorové mají organizátoři projektu a další zúčastnění za sebou i pracovní brigádu. Konala se o prvním říjnovém víkendu a sešlo se na ní třicet dobrovolníků: dětí, mládeže i dospělých.

O programu Sídliště žije

foto: naDace okD

Staré oplocení hřiště pro plážový volejbal, zasazené do betonu, šlo bourat jen ztuha.

Děti se podílely na jednodušším úklidu (např. hrabání listí), hoši a muži pracovali na odstranění starého oplocení beach volejbalového hřiště. Během další brigády se zbourá beton, aby vznikla plocha pro lanovou pyramidu. Ta se má v areálu zahrady instalovat ještě letos. Příští rok vznikne podle plánu vše ostatní v souladu s projektem (tj. relaxační zóna a nové hřiště pro plážový volejbal). Podporu programu Sídliště žije letos získaly ještě další čtyři projekty: Přírodní zahrada v brněnské MČ Starý Lískovec, Otevřená zóna pro život na sídlišti Černý Most v Praze, Letňák – Areál pro všechny v Orlové a Multifunkční alternativní centrum Kryt

vizualizace: archiv naDace okD

sídliště žije je nový grantový program nadace okD, jenž podporuje obnovu či tvorbu veřejných prostranství na sídlištích a současně oživení místní komunity. povinnou součástí realizace podpořených projeků je přímé zapojení místních občanů. Více na www.sidlistezije.cz, kde bude 5. 11. vyhlášena nová výzva pro rok 2013.

Studie části areálu: asfaltové plochy se místy zatravní a přibudou i herní prvky.

ve Studénce. Také o jejich realizaci budeme n v Moderní obci informovat. Simona dvořáčková

jaké byly křižovatky architektury 2012

n

evyužité »ostatky« industriální éry jsou u nás významným fenoménem architektonickým, urbanistickým i krajinným. Tisícovky objektů nejrůznějších účelů (vedle továrních hal představují industriál též vysoké pece, přehrady, nádraží, sodovkárny, vodárny atd.) podle odhadů zaujímají plochu 20–30 tisíc hektarů. Aktuální situaci na konferencí mapovaném terénu vystihla slova Anny Matouškové, náměstkyně ministryně kultury: »Naše průmyslové dědictví je velmi bohaté a cenné – a tak trochu si s ním nevíme rady.« Historik architektury Benjamin Fragner upozornil: »Pro uvedení industriálních staveb zpět do života musíme správně ocenit jejich hodnotu historickou, uměleckou, dále urbanistickou – a především je třeba dát takové stavbě nový program, funkci, jež by odpovídala současným potřebám společnosti.« Nová funkce musí být přiměřená z hlediska technického i finančního.

48

Právě v posledním slůvku se skrývá problém – z ekonomického hlediska jsou zatím průmyslové brownfieldy pro soukromý sektor nezajímavé, zatímco ten veřejný dnes prostředky na záchranu skvostů tuzemské industriální architektury neoplývá. Ale kupodivu nejde jen a jen o peníze. »Specializovanou industrii vystřídal trhovec a jeho hodnoty!« – citací slov filozofa Karla Kosíka si ve svém konferenčním příspěvku vypomohl sociolog Miloslav Lapka. Česká společnost, zdá se, k ochraně vysloužilého industriálu není vybavena hlavně mentálně. »Tyto objekty sice vyvolávají jisté nostalgické vzpomínky na někdejší stabilitu, ale jinak v lidech nevzbuzují žádné pozitivní konotace,« konstatoval. »Skandály kolem Opencard či IZIP nejsou jen doklady korupce, ale také technologického a sociálního zpoždění.« Bez ohledu na potíže různého rázu však lze konstatovat, že současná exekutiva

foto: archiv

Podtitulem letošního ročníku konference Křižovatky architektury, který se konal 25. září v Praze, bylo: Průmyslové dědictví mezi sny, možnostmi a realitou. Co mimo jiné zaznělo?

Konference sama se konala v divadle La Fabrika – v bývalých továrních prostorách.

dnes už industriál do památkového fondu zahrnuje. Díky dlouholetému působení Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT jsou již v mnoha regionech nevyužité stavební pozůstatky průmyslové výroby dobře zmapovány, popsány a katan logizovány. (Redakčně kráceno.) petr Bým stavební fórum

listopad 2012

Správa a rozvoj

aby stará nádraží nemusela zchátrat

n

ádražní budovy jsou součástí průmyslového dědictví. Železnice vždy významně podporovala cestovní ruch v regionech a byla součástí identity obcí. V důsledku hospodářských změn, rozvoje automobilové dopravy či modernizace tratí ale byla postupně řada železničních tratí rušena a pro opuštěné nádražní budovy je nutné hledat nové využití.

nejen tematiCké využití Jednou z možností, jak budovy zachránit, je jejich konverze na muzea místních železnic s expozicemi o jejich historii, nejlépe spojené s turisticky atraktivními jízdami historických vlaků na úsecích kdysi zrušených tratí. Úspěšné je v tomto směru občanské sdružení Zubrnická museální železnice, které provozuje nejen muzeum (v areálu Zubrnického nádraží), ale postupně obnovuje i provoz na trati do Velkého Března. Podobných případů je samozřejmě více. Přínosem k rozvoji turistického ruchu v regionu a zároveň k záchraně objektů nádraží je rovněž jejich adaptace na nové využití, které nesouvisí s železnicí. Povedeným příkladem je areál stanice Ujkovice na zru-

šené trati Dobrovice – Dětenice, v němž byl vybudován malý pivovar s bydlením. Častým případem záchrany staničních budov je též jejich nové využití k bydlení. Jestliže nový majitel navíc zachová jejich původní charakter a nejlépe i některé identifikační prvky někdejšího provozu (např. cedule se jménem stanice), stává se taková adaptace i malou turistickou zajímavostí. Železniční tratě se ruší i v posledních letech a Správa železniční dopravní ces-

foto: autor

Mnoho železničních stanic chátrá a některé byly dokonce zbořeny. Naštěstí už ale známe také případy, kdy jsou nádražní budovy zachráněny a následně slouží novému účelu.

Opravené budovy železniční stanice Zubrnice jsou dnes využívané jako muzeum.

ty, současný majitel budov a tratí, aktuálně jedná o jejich odprodeji (či převedení) na nové majitele, jimiž mohou být i obce. Nadějí, že se blýská na lepší časy a do záchrany někdejších nádraží či dokonce železničního provozu se zapojuje i místní samospráva, je případ jihomoravského Hevlína. Zástupci obce se ve spolupráci se Spolkem pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě zasloužili o zapsání tamní nádražní budovy na seznam kulturních památek a nyní jednají o jejím využití. Do budoucna by pak rádi obnovili provoz na trati n do Hrušovan nad Jevišovkou.

Náměty k řešení nabídne obcím konference obnovou a využíváním opuštěných nádražních budov se zabývá pátý ročník mezioborové konference propaMÁtkY, kterou dne 13. listopadu pořádá v prostorách hlavního nádraží v praze institut pro památky a kulturu, o.p.s. Účastníci vyslechnou příspěvky o různých typech nádražních budov, možných směrech jejich využití, úspěšných příkladech záchrany či konverze a možnostech financování projektů obnovy. on-line registrace na konferenci probíhá na webu: www.konference.propamatky.cz.

miChal rouBík institut pro památky a kulturu, o. p .s.

k

desetiletí činnosti Společnosti Petra Parléře, o. p. s., se 11. října v rezidenci pražského primátora na Mariánském náměstí v centru české metropole uskutečnila konference O kráse a rozpadlosti měst. Její téma nebylo vybráno náhodně. Tato obecně prospěšná společnost si totiž klade za cíl přispívat k obnově a rozvoji sídelních struktur a zasazovat se o to aby se architektura u nás stala veřejným zájmem. Na konferenci vystoupili architekti a odborníci z dalších oborů, kteří se věnují zkoumání veřejného prostoru, a to známých jmen, jako Jaroslav Wertig, Eva Špačková, Eva Brandová, Pavel Hnilička, Jan Sedlák, Tomáš Hradečný, Tomáš Vích, Gabriela Elichová, Michael Šebek, Jaroslav Šolc a další. Mnozí z nich také úzce spolupracují se Společností Petra Parléře. Např. Pavel Hnilička připomněl, že ve Vídni územní plán v hrubých rysech ukazuje, podle jakých zásad by se mělo město dál rozvíjet. Ještě ve 30. letech 20. století měla Praha zpracovanou regulaci na celé své území, nyní však má pouze jediný schválený plán na Anenskou čtvrť. Podle Jana Sedláka se sice problematika listopad 2012

veřejného prostoru v posledních dvaceti letech stala i součástí veřejné diskuse, leč přesto veřejný prostor prožívá novou krizi. Jaroslav Wertig se zase zamýšlel nad postavením a rolí městských architektů a kladl si otázku, jak se např. bratři Wiedermannové, kteří si Františkovy Lázně předávali téměř jako rodinný podnik, mohli tolik zasloužit o jejich jednotný ráz. od 1. 11. začíná další ročník Soutěže Cena petra parléře Takřka v předvečer konání konference mohla Společnost Petra Parléře oznámit, že Česká komora architektů (ČKA) dodatečně potvrdila regulérnost soutěžních podmínek soutěže Cena Petra Parléře 2012, takže zájemci z řad architektů o účast v soutěži a zpracování ideových urbanisticko-architektonických řešení veřejných prostranství měst Sokolov, Valašské Klobouky a Valašské Meziříčí a nefunkčního areálu v Železném Brodě se již mohou hlásit do letošního jubilejního 10. ročníku. Pro ostatní města je důležité, že od letošního 1. listopadu mohou do dalšího ročníku soutěže přihlašovat zadání na rekon-

foto: archiv

v praze se probírala »krása a rozpadlost měst« Konferenci O kráse a rozpadlosti měst zahájil pražský primátor Bohuslav Svoboda.

strukci náměstí a jiných veřejných prostor nebo na přestavbu budov ve vlastnictví veřejné správy. Doba pro možnost přihlásit své náměty a získat pro město kvalitní urbanistické-architektonická řešení je však krátká, a proto se už nyní vyplatí začít sledovat podmínky příštího ročníku soutěže na webu www.cenapp.cz. Nelze však v té souvislosti nevzpomenout postesknutí, které na konferenci Krása a rozpadlost měst rovněž zaznělo. To když dlouholetí, v soutěži velmi úspěšní účastníci – mladí architekti Martin Rosa a Kamil Mrva připomínali, že některé radnice nedovedou s řešeními, která pro jejich zadání ze soutěže vzešla, dále pracovat, byť šlo o studie oceněné soutěžní komisí složenou pokaždé z renomovaných českých architektů. Vedení měst také někdy podceňují další /rš/ kontakt s tvůrci řešení.

49

Správa a rozvoj

Soutěž Cesty městy: dvě ceny pardubicím

Cesty městy 2012 – výsledky Kategorie Bodová řešení: pardubice 5 – zklidnění a oprava místní komunikace v rokycanově ulici (prémie 30 tis. kč); n Kategorie Liniová řešení: pardubice 7 – Modernizace silnice iii/0362 pardubice-ohrazenice (prémie 30 tis. kč); n Kategorie Plošná řešení: Dvůr králové nad labem – rekonstrukce náměstí t. G. Masaryka (prémie 30 tis. kč); n Zvláštní cena časopisu Moderní obec: Dobřany – rekonstrukce náměstí t. G. Masaryka; n Zvláštní cena společnosti Škoda Auto: krnov – cyklostezky městem (prémie 50 tis. kč); n Zvláštní cena společnosti 3M Česko: tovéř – okružní křižovatka a přechod pro chodce; n Čestné uznání ministra dopravy: Most – světelná signalizační zařízení s indikací odpočítávaného času. n

Zástupci města perníku si v letošním ročníku soutěže Cesty městy, kterou vyhlašuje Nadace Partnerství, na pomyslné stupně vítězů stoupli hned dvakrát. S čím zaujali porotu?

v

Jsou realizované úpravy v dané lokalitě součástí nějaké koncepce? »Město Pardubice řeší v rámci dotačních programů bezbariérové trasy pro hendikepované občany,« upřesňuje Alena Chuchlíková. »ÚMO 5 se snaží v rámci možnosti postupně opravovat poškozené chodníky a komunikace. V rámci IPRM pro část Dukla a Višňovka jsou připraveny další projekty zklidňování dopravy pro revitalizaci jednotlivých vnitrobloků. Realizace se předpokládá na jaře 2013.«

parduBiCe 5: Stačí doBrý nápad »Impulsem k úpravám lokality byly stížnosti obyvatel domu čp. 2654, jimiž jsou převážně osoby zdravotně hendikepované, na fakt, že v daném prostoru chybí chodník oddělující vozovku od domu,« vysvětluje Alena Chuchlíková, vedoucí odboru investičního a správního ÚMO 5 Pardubice. Výjezdem z domu se totiž rázem ocitali na jednosměrné komunikaci. Ta sice byla původně navržena jako účelová pro obsluhu parkoviště u domu, ale nárůstem intenzity automobilové dopravy vznikaly v přilehlé ulici Pichlova kolony, kterým se mnozí řidiči snažili vyhnout objížďkou právě přes místní komunikaci. Projektovou dokumentaci zpracoval Ing. Hynek Seiner z kanceláře autorizované pro Dopravní stavby a Městské inženýrství: »Původní zadání, zřízení chodníku, však narazilo na inženýrské sítě včetně horkovodu. Přeložit horkovod bylo mimo rozpočtové možnosti. V případě využití dotací byl problém s tím, že se tyto peníze uvolňují teprve na sklonku léta a horkovod nelze překládat v topné sezoně. Během diskuse mezi Policií ČŘ a vedením ÚMO 5 padla první myšlenka „zaslepit“ komunikaci.« Přes provedené úpravy je s podivem, že se občas najdou neukáznění řidiči, kteří je nerespektují a projíždějí přes trávník. Zamezit by se tomu mělo osazením mobiliáře.

parduBiCe 7: Stop nehodám Co říká prvenství mezi liniovými řešeními za úpravy silnice III/0362 v sedmém pardubickém obvodu jeho starosta Vítězslav Čapek? »Ocenění si velmi vážím a poděkování patří především autorovi projektu Ing. Petru Novotnému z Ateliéru malých okružních křižovatek.« S vyřešením dopravní situace, dříve problémové křižovatky s provozem MHD, nákladní dopravy, cyklisty a chodci, jsou podle starosty spokojeni všichni účastníci dopravního provozu. »Pokud vím, nedošlo od realizace projektu k žádné dopravní kolizi s následkem zranění.« Na středovém ostrůvku křižovatky upoutá pozornost zmenšená kopie Stonehenge.

Více informací k těmto i dalším soutěžním projektům naleznete na: http://www.nadacepartnerstvi.cz/doprava/databaze-rocnik2012.

»Sloupy symbolizují ohradu, což koresponduje s názvem místní části Ohrazenice. A navíc sousedí křižovatka s přírodním relaxačním a sportovním areálem, jemuž se říká park Ohrádka,« vysvětluje starosta. Chystá MO 7 další úpravy za účelem zklidnění dopravy? »Náš obvod je rozsáhlý a celé Pardubice jsou protkány cyklostezkami, tudíž řada křižovatek stále čeká na své finální řešení. Občané podávají náměty a diskutují prostřednictvím tzv. místních komisí, jež fungují v každé místní části MO a jsou poradním orgánem rady našeho zastupitelstva,« dodává Vítězslav Čapek. n Simona dvořáčková

foto: archiv naDace partnerství

soutěži účinných a inspirativních opatření měst a obcí ke zklidnění dopravního provozu a zvýšení bezpečnosti všech jeho účastníků si cenu v kategorii Bodová řešení vysloužil projekt pátého pardubického městského obvodu »Zklidnění a oprava místní komunikace v Rokycanově ulici«. V kategorii Liniová řešení zvítězila »Modernizace silnice III/0362 v sedmém pardubickém obvodu v místní části Pardubice-Ohrazenice«.

foto: archiv naDace partnerství

Řešená komunikace v Rokycanově ulici v pardubickém MO 5 (před a po úpravách). Bohužel i dnes se najdou řidiči, kteří řešení nerespektují a jsou schopni projet přes trávník.

Zakomponování cyklodopravy v zadání projektu nejprve nebylo. Nakonec se podařilo cyklostezku s komunikací propojit netradičně.

50

listopad 2012

foto: petr šMíD/naDace partnerství

Správa a rozvoj »maličkoSti«, jež rozhodovaly Při rozhodování o tom, komu letos udělit Cenu Moderní obce, hrály roli i »maličkosti«. Jako třeba dohoda s památkáři, kteří požadovali z náměstí odstranit všechny stromy. »Vycházeli z dobových snímků, na nichž stromy na náměstí opravdu nebyly. Ale to přece neznamená, že tam nemohou být v naší době! Díky kompromisu polovina lip na náměstí zůstane. Za to děkuji i památkářům,« vysvětluje Marek Sýkora. Radnice se domluvila i s vlastníky inženýrských sítí, aby je souběžně s rekonstrukcí náměstí vyměnili či rekonstruovali. »Skloubit pět a více investorů najednou, když v jednom termínu musíte mít projekt a stavební povolení a pak podle harmonogramu provádět práce, když každý investor má svého projektanta, stavební dozor i vlastní normy a postupy, je vážně složité! V případě náměstí však vlastníci sítí byli vzorní a připravení,« chválí starosta.

Ve městě auta z náměstí nevyhánějí. Ale parkovací místa jsou tam jednoznačně vymezena a špatné parkování hlídá policie. Na náměstí zatím nemají ani parkovací automaty.

Cena moderní obce patří městu dobřany V letošním ročníku soutěže Cesty městy získalo Cenu Moderní obce město Dobřany (okr. Plzeň-jih) za rekonstrukci náměstí T. G. Masaryka. Tato investice v hodnotě 52 mil. Kč rehabilitovala a dotvořila městské historické centrum včetně technické obnovy, přičemž rekonstruovaná plocha zaujímá 13 800 m2.

když veřejný proStor žije Při rekonstrukci náměstí se pamatovalo na to, aby prostor býl technicky připraven na konání společenských, kulturních a jiných akcí. Součástí stavby je dokompletované slavnostní osvětlení, úpravy silnoproudých rozvodů, umístění vánočního stromu či připojovacích bodů pro stánky apod. Starosta je rád, že tam kromě města pořádají své akce i další subjekty: »Jde o nejméně třicet akcí ročně. Nedávno se náměstí zahajovala největší středoevropská soutěž ohařů – Memoriál Karla Podhajského a konal se tam i festival Radbuza Fest.« »Dovolím si poděkovat všem, kteří se o tuto investici zasloužili. Kromě Evropské unie, která prostřednictvím ROP Jihozápad poskytla spolu s Plzeňským krajem dotaci ve výši 76 % nákladů na realizaci, to byli zejména architekt Miroslav Lexa, projekční firma D Projekt Plzeň s Karlem Nedvědem jako hlavním projektantem, dodavatelská firma BP Stavby CZ a ten, kdo celý projekt bravurně řídil – můj předchůdce ve funkci starosty Jaroslav Sýkora,« uzavírá současný n starosta Dobřan.

listopad 2012

Náměstí je klidné, ale umí přijmout například i rockový festival Radbuza Fest se čtyřmi tisícovkami účastníků.

i změny na náměStí Se předem proBraly S oBčany Na náměstí zaujme i rozvržení jeho plochy do rastrů osově 6 x 6 m s šířkou rastrů 0,5 m. Rastr je vytvořen z nové žulové dlažby řezané ve světlém odstínu, výplň čtverců mezi jednotlivými rastry sestává z původních šedých žulových kostek stávající vozovky komunikace kolem náměstí. Dlažba je řádková a směr linek v sousedních polích se vždy střídá. Starosta má za to, že se i pro rekonstrukci náměstí vyplatilo, když při přípravě programu rozvoje města radnice za pomoci občanského sdružení Agora Central Europe uspořádala průzkum názorů obyvatel na to, co jim v Dobřanech chybí, vadí nebo jaké změny by si přáli. »Písemně nebo formou telefonických rozhovorů přímo se dotazujících zastupitelů či úředníků města se průzkumu zúčastnilo neuvěřitelných bezmála 20 % obyvatel města starších 18 let! Podle výsledků průzkumu byla utvářena strategie rozvoje města, která formou veřejných setkání byla dále občany ještě „dopilovávána“. Náročné, ale nesmírně zajímavé a poučné!« zdůrazňuje Marek Sýkora.

ivan ryšavý

foto: petr šMíD/naDace partnerství

parkování na náměStí zůStalo, doStalo však lepší řád »Historické jádro bylo navrženo jako zóna s regulací dopravy, do níž je omezen vjezd vozidlům nad 5 tun v časově omezených intervalech (zásobování),« pokračuje Karel Nedvěd. »V zóně je omezena jízdní rychlost a v celém jejím rozsahu lze parkovat jen na určených plochách. Vlastní náměstí je dopravně řešeno jednosměrnou místní obslužnou komunikací s organizací dopravy v souladu se stavem před rekonstrukcí.« Parkovat lze na náměstí na kolmých stáních podél vnější strany jednosměrné obslužné komunikace mezi nově vysazenými lípami. K dispozici je i parkoviště proti budově radnice, na něž se najíždí přes přejezdnou obrubu výšky 2 až 5 cm. »Je to asi trošku rarita, ale my auta z centra nevyháníme,» poznamenává starosta Bc. Marek Sýkora. »Chceme, aby náměstí co nejvíce žilo, a tak tam pouštíme i auta při vědomí určité lenosti lidí. Zatím dokonce ani nemáme parkovací automaty, parkování na náměstí je zdarma. A špatné parkování hlídá policie. Jsem rád, že se nám to zatím vyplácí a na rozdíl od některých jiných měst v kraji naše náměstí opravdu žije.«

foto: archiv Města

p

odle Ing. Karla Nedvěda, jehož projektová kancelář D PROJEKT PLZEŇ Nedvěd, s. r. o., spolu s plzeňským Architektonickým studiem – Ing. arch. Jaroslava Lexová projekt připravila, kromě nového architektonického ztvárnění plochy náměstí v historické zóně města byly hlavním úkolem řešení úpravy stavebnětechnického stavu včetně změny povrchu náměstí s vazbou na úpravu zeleně a vhodné doplnění městským mobiliářem. Volná plocha náměstí při jeho jižní straně je nyní doplněna kašnou v průsečíku tras hlavních pěších směrů a v návaznosti na kostel sv. Mikuláše se nově označila poloha bývalého pohřebiště zadlážděným křížem.

Cyklistům na náměstí slouží cyklostojany u všech významných objektů v centru včetně obchodů a restaurací. Vjezd do náměstí z hlavního průtahu městem je určen jen cyklistům, nikoliv pro automobily.

51

Správa a rozvoj

havířov je městem zeleně Statutární město Havířov není klasickým městem s dlouholetou historií a tradicí. Jeho vznik v roce 1955 je spojen s rozvojem hornictví po druhé světové válce v oblasti severovýchodní Moravy. Správní obvod města Havířova leží na jižním okraji ostravsko-karvinské průmyslové oblasti mezi Ostravou a pohraničním městem Český Těšín.

d

říve býval Havířov úzce spojován s hornictvím. Přestože vždy pro horníky a hutníky znamenal vyhledávané místo k životu, město nikdy nepatřilo k tradičním turistickým destinacím. Obrat zvolna nastával v novodobé historii města. Svou aktivitou při zlepšování životního prostředí Havířov získal image »města zeleně« a stává se jedním z nejlepších prostředí pro bydlení v celé ostravské aglomeraci. Město k rozvoji svého území využívá řadu nástrojů. Od tvorby strategických rozvojových dokumentů, přes iniciaci konkrétních záměrů řešících stanovené priority rozvoje, hledání možností vícezdrojového financování až po evaluaci dopadů realizovaných aktivit. Komplexnost a provázanost plánovacích a projektových aktivit dokáže městu nejen zvýšit efektivitu vynakládaných rozpočtových prostředků, ale i urychlit realizaci rozvojových projektů – a navíc bez rizika ohrožení hospodaření města.

v čerpání pomoCi eu na špiCi mezi měSty v kraji Jak zrekapituloval primátor Ing. Zdeněk Osmanczyk, Havířov od roku 2007 významně zvyšuje objemy finančních prostředků na investiční výstavbu. Roční objem investic činí průměrně 450 mil. Kč. Letos městský rozpočet počítá už s téměř 670 mil. Kč na investice. Při svém rozvoji město využívá také dostupné dotační možnosti. Za posledních pět let město získalo 1,6 mld. Kč z různých dotačních titulů. Největší podíl připadá na zdroje Evropské unie. Havířov dosud dosáhl na téměř 1,1 mld. Kč z EU, což odpovídá více než třinácti tisícům korun na občana. V úspěšnosti čerpání EU fondů při přepočtu na obyvatele Havířov předstihl i krajskou metropoli Ostravu. V celorepublikovém srovnání je Havířov v tomto ukazateli v první polovině mezi statutárními městy, v rámci Moravskoslezského kraje pak na špici.

Výdaje města na investice od roku 2005 (v tis. Kč) 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

plán 2012

Z jakých zdrojů od roku 2007 čerpal Havířov podporu Podíl zdrojů přiznané podpory pro město Havířov

Podíl operačních programů na získané podpoře z EU OPVK 4 % OPLZZ 3 %

dotace z EU 68 %

dotace ze SR 31 %

dotace MSK 1 %

IOP 20 % OPŽP 43 %

ROP MS 30 %

aBy dotaCe plnily Svůj účel Snaha o získávání podpor z různých dotačních titulů s sebou nese velké nároky na proces plánování, projektovou přípravu – a také na systém financování. »Dotace je pouhý nástroj a úkolem úředníků města bylo naučit se s ním správně pracovat,« říká Ing. Ladislav Nedorost, vedoucí oddělení strategického rozvoje Magistrátu města Havířova. Bylo třeba, aby aktivity, které město podnikalo a podniká, byly vzájemně provázány a zachovávaly logickou souvislost v postupném procesu rozvoje území s cílem naplnit vizi města. V Havířově k tomu učinili tyto kroky: n vytvořili vnitřní integrovaný systém projektů, který shromáždil rozvojové záměry města; n zpracovali analýzu možností financování projektů – všechny záměry svým finančním objemem totiž několikanásobně překračovaly rozpočtové možnosti města; n provedli odhad finanční náročnosti projektů financovaných z fondů EU; n připravili strategický plán rozvoje včetně akčního plánu, tedy koncepční dokumenty, jež definovaly priority a investiční záměry, které mají být uskutečněny; n při podávání žádostí o finanční podporu se opírají o pomoc externích poradců; n rozšířili znalostní základnu úředníků magistrátu v oblasti čerpání EU fondů; n uskutečnili vzdělávání v oblasti projektového a procesního řízení, strategického plánování a řízení, rozvoje lidských zdrojů, a užívání metod hodnocení efektivity fungování magistrátu města; n sjednali úvěrový rámec, napomáhající s financováním projektů a zvládnutím cash-flow. K největším akcím patří budování kanalizační sítě v místních částech (Dolní Suchá, Prostřední Suchá, Bludovice a Dolní Datyně), modernizace městské sportovní haly i regenerace panelových sídlišť. V Havířově permanentně dochází k úpravám veřejného prostranství, výsadbě zeleně a péči o vzhled města. Životnímu prostředí přispívá i ekologizace a obnova vozidel městské hromadné dopravy. Nyní MHD v Havířově zajišťuje 60 % vozidel s pohonem na stlačený zemní plyn, což město řadí na špici ve využívání ekologické dopravy. Město chystá další projekty, které ještě více zlepší život v lokalitě a přispějí k růstu návštěvnosti města. Mj. půjde o: dopravní terminál; centrum dopravní výchovy; budování cyklostezek; rekonstrukce dětských hřišť; výstavbu parkovacích domů; přípravu průmyslové zóny; rozvoj elektronizace služeb a budování metropolitní sítě (eGovernment); digitalizaci městského archivu; výstavbu areálu volného času; hledání soukromých investorů pro výstavbu obytných domů a o další pokračování ren generace panelových sídlišť. lukáš nehyBa

zDroj: aQe aDvisors, a. s.

52

aQe advisors, a. s.

listopad 2012

Správa a rozvoj

Bezpečné lokality nedocílíme pouhým zavedením kamer

p

rojekt reaguje na obecnou situaci v sídlištních komplexech a obytných domech po celé republice. Soustřeďuje se na bezpečnostní a pořádková místa uvnitř domů, ale předpokládá, že provedená opatření ovlivní i stav jejich okolí. K cílům projektu patří: zvýšit bezpečnost obyvatel, snížit anonymitu, riziko pohybu neoprávněných osob v domě a vandalismus, zamezit páchání trestných činů a přestupků v prostorách domu a zlepšit nabídku sociálních služeb v domě či blízkém okolí.

ních smluv, ale též o jejich srozumitelnost v domovních řádech. Ta je předpokladem pro jejich vymahatelnost. Situační, ale i SoCiální prevenCe K dalším úspěšným opatřením zavedeným ve sledovaném bytovém domě patří: n Nízkoprahová klubovna v domě. Nabízí dětem nájemníků volnočasové aktivity. Má dobrý vliv na jejich pohyb a chování ve společných prostorách domu. Je prevencí úrazů, konfliktů a stížností nájemníků. n Sociální asistenti. Fungují v domě pro terénní práci s dětmi a mládeží ve společných prostorách domu a v jeho okolí. Usměrňují chování dětí a ve spolupráci s instruktory klubovny se je snaží zapojit do její činnosti. n Prvky situační prevence. Jsou důležitou součástí projektu. Ověřili jsme si však, že instalace přístupových, kamerových či protipožárních systémů není pro bezpečné bydlení přínosem, pokud nenavazuje na další sociální, organizační a režimová opatření, na aktivní a konstruktivní komunikaci mezi vlastníkem domu a nájemníky i mezi nájemníky samými. Kamerové a přístupové systémy zvyšují pocit vlastní odpovědnosti. Instalovány byly po diskusi s nájemníky, kteří se, společně s vlastníkem domu, rozhodovali v kolizi práv mezi právem na soukromí a právem na bezpečnost. n Výrazný pokles událostí evidovaných policií. Srovnávací sociologické šetření o míře pocitu ohrožení, jež mezi obyvateli domu proběhlo na konci letošního září, srovnávalo stav z roku 2009 (před pilotáží). (V době přípravy tohoto textu se výsledky ještě vyhodnocovaly.) n Průzkum v sousedních bytových domech.Tento ukazatel je důležitým kritériem pro vyhodnocení přirozeného vedlejšího efektu při využití prvků situační prevence. Situační prevence kriminalitu zpravidla neodstraní, ale »vytlačí« ji mimo dosah účin-

foto: archiv autorů

výSledky BrněnSké pilotáže V roce 2010 skončila s podporou Statutárního města Brna (400 tis. Kč) a přidělené dotace z MV (600 tis. Kč) II. etapa pilotáže projektu, jež se týkala bytového domu Koniklecova č. 5 v Městské části Nový Lískovec. Na projektu se podíleli též zástupci Městské policie (MP) Brno, Krajského ředitelství Policie ČR Jihomoravského kraje, krajského HZS, Asociace technických bezpečnostních služeb Grémium Alarm, Probační a mediační služby ČR a dané MČ. Jaké jsou dosavadní výsledky? n Regenerace bytového domu. Přispěla ke snížení spotřeby energií a tím nákladů na bydlení. Toto dílčí opatření pozitivně ovlivní prvotní příčinu problémů, jejichž důsledkem je »dluhová spirála«, která může vést ke drobné i závažné kriminalitě. MČ jako vlastník domu individuálně pracuje s nájemníky ohroženými sociálním vyloučením kvůli problémům s úhradou nájmu. n Návrat k institutu domovníka. Domovník je klíčová osoba – vedle úkolů při údržbě a úklidu domu zaručuje rychlou reakci na porušení pravidel. Jeho přítomnost a schopnost komunikovat s nájemníky bezprostředně, se znalostí prostředí a poměrů je neocenitelnou službou. n Jednoznačná a srozumitelná pravidla pro užívání bytů a společných prostor. Nejde jen o právně precizované texty nájem-

Vstupní prostor domu – stav před a po úpravách, včetně nového komunikačního panelu.

listopad 2012

foto: archiv autorů

Projekt prevence kriminality Ministerstva vnitra (MV) »Bezpečná lokalita – Bezpečné bydlení« chce přispět nejen ke zvýšení standardu bezpečí, ale i ke zlepšení mezilidských vztahů a spolupráce veřejnosti, policie, samospráv a vlastníků domů.

Bezpečný dům včetně provedeného zateplení a celkové revitalizace.

nosti systémů. Situační prevenci je nutno provádět souběžně s prevencí sociální, jež se zaměřuje na konkrétní příčiny. n Úzká spolupráce s MP. Ta navazuje na její projekt »Územář«, jehož cílem je přímá a účinná komunikace veřejnosti se strážníky, kteří odpovídají za svěřené území. Represivní úloha policie se doplňuje o úlohu preventivní. nejnovější opatření Pilotáž v Koniklecově ulici ještě neskončila, z novinek posledních měsíců lze zmínit: n Manuál bezpečného bydlení. Všichni zúčastnění se na jeho přípravě budou podílet až do první poloviny roku 2013. Manuál poslouží vlastníkům domů i nájemníkům, kteří se rozhodnou zvýšit standard bezpečí a společně projeví zájem věc řešit. Policie je v rámci svých možností jistě podpoří. Ale klíčem k bezpečnému bydlení není policie. Stejně jako se snažíme sami postarat o své zdraví či své peníze, musíme udělat základní opatření k zajištění svého bezpečí: Chovat se odpovědně, přiměřeně investovat do zabezpečení svého majetku a nalézt dostatek odvahy k podpoře komunity slušných nájemníků bytového domu, v němž žijí. n Ambulantní sociálně právní poradna pro nájemníky. Ambulance zahájila činnost letos v srpnu. Tímto krokem navazujeme na stávající práci MČ, která usiluje o minimalizaci možného sociálního vyloučení nájemníků. Závěrem je třeba zopakovat, že bezpečné bydlení není jen otázkou zámků nebo kamerových systémů, ale výrazně se na něm podílí i vhodné uplatnění komunitního dobrovolnictví, sociálních a volnočasových programů. Ty však nemusí být výhradně v režii samosprávy, ale měly by se stát standardním nástrojem i vlastníků a správců n bytových domů. pavel koCáBek tomáš koníček bezpečnostní experti

53

ilustrační foto: rené volfík

Správa a rozvoj

Ovzduší ve Slezsku a na severní Moravě (na snímku Ostrava) patří k nejznečištěnějším v Česku. Nejhůře tam bývá na podzim a v zimě.

pro smogové situace začala od září platit nová pravidla Na severní Moravě a ve Slezsku začal v říjnu lidi opět trápit smog. Povolený denní limit koncentrace polétavého prachu 50 mikrogramů na metr krychlový tam v tyto dny bývá dvakrát, případně ještě více překročen. Co na to říká legislativa?

v

závěru minulého měsíce zástupci ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) informovali o změnách ve vyhlašování smogových situací a regulací, k nimž došlo 1. září s nabytím účinnosti nového zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. O těchto novinkách hovořili na ostarvském magistrátu ředitel pobočky Dušan Žídek a Roman Volný.

kdy naStává Smogová SituaCe Jak oba upozornili, smogovou situací se podle § 9 uvedeného zákona rozumí stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozónem překročí některou z prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu za podmínek uvedených v této příloze. Z přílohy oba zástupci ČHMÚ zejména zdůrazňovali část týkající se aktuálního problému, a to polétavého prachu, konkrétně suspendovaných částic PM10.

»Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřící lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila 24hodinová průměrná koncentrace částic PM10 hodnotu 100 mikrogr./m3 ve dvou po sobě následujících dnech a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřících stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM10,« uvedli zástupci ČHMÚ. Trend koncentrací částic PM10 se přitom vyhodnocuje z časové řady klouzavých 12hodinových průměrů hodinových koncentrací. Regulační prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na polovině měřících lokalit reprezentativních pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila 24hodinová průměrná koncentrace částic PM10 hodnotu 150 mikrogr./m3 ve třech po sobě následujících dnech a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřících stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí

Ve Věstníku MŽP ČR č.9/2012 jsou uvedena vymezená území a reprezentativní stanice pro jednotlivé znečišťující látky Střední Moravy, severní Moravy a Slezska se týkají tyto stanice pro měření částic PM10: 1) aglomerace ostrava/karviná/frýdek-Místek (bez třinecka) – stanice český těšín, frýdek-Místek, havířov, karviná, ostrava-fifejdy, orlová, ostrava-zábřeh, Bohumín; 2) třinecko – stanice třinec-kosmos, třinec-kanada; 3) zóna Moravskoslezsko – stanice opava-kateřinky, studénka; 4) zóna střední Morava – stanice olomouc-hejčín, přerov, prostějov, zlín, jeseník. zDroj: čhMÚ

54

Odkazy na legislativu n zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 sb. (účinnost od 1. 9. 2012) n vyhláška MŽp čr č. 330/2012, o způsobu posuzování i vyhodnocování úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích n věstník MŽp čr 09/2012 – sdělení odboru ochrany ovzduší, kterým se stanoví seznam reprezentativních měřících lokalit pro vyhlašování smogových situací. zDroj: čhMÚ

trend hodinových koncentrací částic PM10. Trend koncentrací částic PM10 se vyhodnocuje jako v předchozím případě. ukončení Smogové SituaCe Smogová situace je ukončená, jestliže na žádné měřící lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 není překročena žádná prahová hodnota, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě meteorologické předpovědi se neočekává obnovení meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci v průběhu 48 hodin následujících po poklesu úrovní znečištění pod prahové hodnoty. »Časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny, nelze-li meteorologické podmínky označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je téměř vyloučeno, že během nejbližších 48 hodin takové podmínky opět nenastanou,« potvrdili Dušan Žídek a Roman Volný. Smogové situace a regulace vyhlašuje/ odhlašuje MŽP, resp. jím pověřená organizace – Český hydrometeorologický ústav /st/ (ČHMÚ). listopad 2012

L e g i s L at i va

Změny v exekučním řádu směrem k obcím

D

evatenáctého září letošního roku Poslanecká sněmovna přijala novelu občanského soudního řádu a exekučního řádu. Jaké jsou dopady, které obecním rozpočtům přináší? Poslancům se podařilo přehlasovat senátní pozměňovací návrh, který byl pro obce krajně nevýhodný. Tím nadále věřitelům zůstává zachováno právo svobodné volby exekutora bez ohledu na místní příslušnost, ale zároveň se zabránilo zásadnímu zásahu do vymáhaní komunálních pohledávek, které lze vedle výkonu rozhodnutí a exekuce vymáhat i daňovou exekucí (místní poplatky, pokuty, místní daně). Senát totiž ve svém pozměňovacím návrhu původně navrhoval, aby při vymáhání daňových pohledávek náklady exekuce nesl povinný jen do výše stanovené daňovým řádem a zbytek by exekutorovi doplácel oprávněný. Fakticky by to znamenalo, že obce by byly na exekucích značně ztrátové a musely pohledávky vymáhat buď samy, nebo prostřednictvím

finančních úřadů. Naštěstí si poslanci uvědomili, že obce na to nemají ani lidi, ani prostředky a senátní návrh přijat nebyl. Návrh na exekuci se nadále podává k exekutorovi, který žádá soud o pověření k provedení exekuce. Novinkou je, že pověření exekutora není rozhodnutím, tudíž proti němu není přípustné odvolání a odpadají dnešní průtahy s vyznačováním právní moci na usnesení. Exekutor poté, co je soudem pověřen, zašle povinnému uvědomění o exekuci a poučí ho o možnosti podat návrh na zastavení exekuce do 15 dnů od doručení výzvy exekutora, jinak exekuci provede. Včas podaný návrh na zastavení exekuce má odkladný účinek. Novela zavádí i úpravu horní hranice cestovného v § 87 exekučního řádu, kdy Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou upraví horní hranici výše cestovních náhrad, které bude exekutor účtovat povinnému. Vícenáklady by exekutorovi hradil oprávněný podle hesla: »Buď si vezmi exekutora z místa, nebo si zvol, koho chceš, ale za nadstandard si připlatíš«. I nadále však platí možnost upravit maximální výši účelných hotových výdajů mezi oprávněným a exekutorem smlouvou podle § 90 exekučního řádu a novela se nebude aplikovat se zpětnými účinky. Při vymáhání výživného pro nezletilé dítě bude mít exekutor možnost pozastavit řidičské oprávnění. To neplatí v případě, kdy

to povinný potřebuje k výkonu povolání. I tak lze očekávat, že příslušná pracoviště budou mít co do činění s touto novou agendou. Exekuční příkaz se doručí orgánu, který vede registr řidičů podle zvláštního právního předpisu.

Návrh na exekuci se nadále podává k exekutorovi, který žádá soud o pověření k provedení exekuce. Počínaje 1. 1. 2013 již soudy nebudou provádět výkon rozhodnutí tam, kde lze povinnost vykonat podle správního nebo daňového řádu. Naopak výkon rozhodnutí vyklizením s bytovou náhradou budou vykonávat jen soudy. Nové možnosti vedení exekuce na mzdu a účet manžela povinného, nové způsoby provedení exekuce (dražba pohledávky, členských práv v bytovém družstvu nebo správa nemovitosti) otevírají prostor pro posílení vymahatelnosti pohledávek obecně. Novela nabude účinnosti k 1. 1. 2013. n LUKÁŠ JÍCHa exekutorský kandidát Exekutorský úřad Přerov JUDr. Tomáše Vrány

MO001350

NOVOROČENKY které pomáhají KONTU BARIÉRY

listopad 2012

Moderni obec_210x147.indd 1

Více informací o nabídce tištěných a elektronických novoročních přání pro firmy, úřady a instituce na www.kontobariery.cz a www.antipol.cz nebo na tel: 224 214 452, 541 229 075 a 775 975 55 626. 17.10.2012 11:10:53

Zásadní změny v rozpočtovém určení daní pro obce

Z

ákladní princip novely zákona o rozpočtovém určení daní vychází z formulace v Programovém prohlášení vlády: Cílem vlády je dlouhodobá stabilní dohoda, která formou zákona stanoví příjmy obcí tak, aby se snížil současný diskriminační rozdíl příjmů na obyvatele mezi »nejchudšími« a »nejbohatšími« obcemi a aby to odpovídalo situaci ve vyspělých zemích EU. Nová úprava v principu navazuje na novelu zákona o rozpočtovém určení daní z roku 2008. Zachovává druhy sdílených daní včetně uplatnění tzv. motivačních složek a oddělený propočet daňových příjmů pro čtyři největší statutární města pomocí samostatných koeficientů podle přílohy č. 3 zákona. Dále zůstává princip rozdělení sdílených daní pro ostatní obce podle čtyř velikostních skupin obcí s využitím koeficientů a násobků postupných přechodů podle přílohy č. 2 zákona. K řešení specifik obcí se i nadále využívají další dílčí kritéria s různou váhou v propočtu daňových příjmů. Nový návrh v principu realizuje systém, který má zmírnit neodůvodněné disproporce mezi obcemi a zabezpečit, aby hodnota výnosu na obyvatele, zjištěná jako průměr výnosů za jednotlivé obce v rámci sledovaných velikostních kategorií, byla na úrovni 9000 Kč nebo vyšší. ZMĚNa PODÍLŮ Na sDÍLeNÝCH DaNÍCH Přijatá novela mění především celkové podíly obcí na sdílených daních, kdy celostátní výnos těchto daní je rozdělován mezi státní rozpočet, kraje a obce. U obcí se zvyšují sdílené daňové příjmy proti platné úpravě zakotvené v § 4 odst. 1 zákona 243/2000 Sb.: n z 19,93 % výnosu daně z přidané hodnoty na 20,83 % (od 1. 1. 2016 na 21,93 %), n z 21,4 % výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků na 22,78 % (od 1. 1. 2016 na 23,58 %), n z 21,4 % výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou na 23,58 %, n z 21,4 % výnosu z 60 % výnosu daně z příjmů fyzických osob z podnikání na 23,58 %, n z 21,4 % výnosu daně z příjmů právnických osob (kromě případů, kdy je poplatníkem obec nebo kraj) na 32,58 %. Aby bylo možné zvýšit podíl obcí v roce 2013 na uvedených sdílených daních, jsou příslušné objemy vybilancovány na úkor státního rozpočtu v celkové výši 12 mld. Kč (uváděné částky daní odpovídají předpokládaným výnosům predikovaným Ministerstvem financí pro rok 2013, o uvedené objemy je už snížen návrh státního roz-

56

počtu na další rozpočtový rok). Původní vládní představa, že do daňových příjmů obcí budou vybilancovány objemy na úkor celostátních dotačních programů, ze kterých jsou doposud centrálně, a tudíž málo efektivně financovány ze státního rozpočtu rozvojové projekty v obcích, se uskutečnila jen v omezeném rozsahu. Přibližně 10,5 mld. Kč bylo získáno plošným krácením objemů výdajů státního rozpočtu. Prakticky jediný přesun uceleného dotačního titulu představuje 1,5 mld. Kč dosavadního příspěvku na školství, který uvolňuje každoročně Ministerstvo financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí, resp. hlavního města Prahy. K dosažení vytyčených změn v rozdělení daňových příjmů na obce bylo nutno přistoupit i k určitému snížení daňových příjmů u čtyř největších statutárních měst (v úhrnu jde o 1,1 mld. Kč). U hl. m. Prahy je to snížení o 0,65 mld. Kč (objemy daní, které Praha dostává podle přílohy č. 1 zákona jako kraj, nejsou kráceny). Celkový pokles o 0,45 mld. Kč u dalších třech statutárních měst je procentuálně vyvážený ve vztahu k objemu jejich příjmů ze sdílených daní; s použitím shodného přepočítacího koeficientu. To znamená snížení pro Plzeň o 90 mil. Kč, pro Ostravu o 160 mil. Kč a pro Brno o 200 mil. Kč. V návaznosti na tyto změny jsou upraveny i koeficienty v příloze č. 3 zákona č. 243/2000 Sb. ZMĚNa KRitÉRiÍ a JeJiCH vÁHY K významným změnám dochází u kritérií a jejich váhy při propočtech podílu sdílených daní na jednotlivé obce. Váha kritéria celkové rozlohy katastrálních území obce se návrhem nemění, zůstává ve výši 3 %. Dochází však k významné změně, pokud jde o rozsah, v jakém je katastrální území obce promítnuto do propočtu. Důvodem pro toto opatření je dlouhodobá kritika existujících neopodstatněných extrémů v daňových příjmech některých obcí, která je způsobená mimořádně velkým extravilánem. Výměra, která se zahrnuje do propočtu, se omezuje maximálně na plochu 10 hektarů na obyvatele. Zcela novým kritériem je počet dětí mateřských škol a žáků základních škol s váhou 7 %. Zdrojem dat o počtech žáků

Základní údaje n V částce 104 Sbírky zákonů byl 10. 9. 2012 zveřejněn pod č. 295 zákon, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tímto aktem bylo završeno dlouhodobé úsilí o změnu výše a rozdělování daňových příjmů obcí vymezených zákonem č. 243/2000 Sb. n Zákon č. 295/2012 Sb. nabývá účinnosti 1. ledna 2013, s výjimkou části třetí, která nabývá účinnosti 1. ledna 2016.

ILUSTrační FOTO: Dagmar hOFmanOVá

L e g i s L at i va

Městský úřad v Jaroměři.

(dětí) bude dokumentace škol vedená podle školského zákona, konkrétně statistické výkonové výkazy převzaté z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zpracované k 30. 9. předchozího roku. Pro účely propočtu se počtem dětí rozumí počet dětí účastnících se předškolního vzdělávání a počtem žáků se rozumí počet žáků plnících povinnou školní docházku ve školských zařízeních, jejichž zřizovateli jsou obce. V zájmu srovnání disproporcí daňových výnosů na jednoho obyvatele mezi obcemi různých velikosti, jejichž souhrnný průběh byl charakterizován kritizovanou U – křivkou, byla u kritéria prostý počet obyvatel zvýšena jeho váha ze 3 % na 10 %. V důsledku změn váhy u výše uvedených kritérií se váha kritéria postupné přechody snižuje z 94 % na 80 %. V důsledku provedených úprav se rovněž mění koeficienty a násobky postupných přechodů v příloze č. 2 zákona č. 243/2000 Sb. Propočty tzv. motivačních složek, tj. daňových výnosů podle § 4 odst. 1 písm. g) a i) zůstávají nezměněny. Zjednodušeně řečeno, jde o 30 % z výnosu daní samostatně podnikajících fyzických osob, které mají ke dni splatnosti své daňové povinnosti trvalé bydliště v příslušné obci. Další motivační složkou je podíl na výnosu 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů. Podíl příslušné obce se propočte podle ustanovení § 4 odst. 11 písm. c), tj. prakticky podle počtu zaměstnanců vykázaných jejich zaměstnavateli k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. vYHLÁŠKY – PROvÁDĚCÍ a PŘeCHODOvÁ Výpočet daňových příjmů obce v návaznosti na jednotlivá ustanovení zákona je poměrně náročný. Proto je Ministerstvo financí zmocněno vydat každoročně prováděcí vyhlášku s účinností od 1. září běžného roku na záklalistopad 2012

L e g i s L at i va dě údajů zpracovaných Českým statistickým úřadem, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy s daty, které umožní každé obci uskutečnit propočet předpokládaných daňových příjmů (v souladu s ustanovením § 4 odst. 11 zákona číslo 243/2000 Sb.). v návaznosti na predikci daňových výnosů zveřejněnou Ministerstvem financí. Do vyhlášky budou zahrnovány údaje o počtu obyvatel a o započtené katastrální výměře obcí podle stavu k 1. lednu běžného roku, údaje o počtu dětí a žáků pak podle stavu k 30. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. K zajištění postupů podle novely zákona o rozpočtovém určení daní, účinné 1. ledna 2013, je Ministerstvo financí zmocněno vydat s účinností ke stejnému datu tzv. pře-

chodovou vyhlášku s počty obyvatel obcí, výměrou katastrálních území obcí k 1. lednu 2012, počty zaměstnanců k 1. prosinci 2011 a počty žáků k 30. září 2011. Při stanovení podílů obcí na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl obcím nárok do 31. prosince 2012 podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů obcí do 31. prosince 2012, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

Jak opustit nemovitost

být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně. Aby derelikce byla platným úkonem, musí být věc nejen fakticky opuštěna, ale je také nutné tuto vůli bezpečně doložit. Dokonce i Ústavní soud ČR konstatoval, že právo věc opustit je součástí vlastnického práva a jeho podstatou je projev vůle vlastníka věci nadále nebýt jejím vlastníkem.

Z

měny obsažené v novém občanském zákoníku (NOZ) se dotýkají skutečně každé činnosti běžného života, již si můžeme představit. Jedna z novinek, které vstoupí od příštího roku v platnost, se týká opuštění věci vlastníkem jako způsobu zániku vlastnického práva. Princip derelikce, jak se takové opuštění odborně nazývá, je u běžně užívaných věcí celkem srozumitelný. Jak je to však s nemovitostmi? Je možné opustit pozemek či stavbu spojenou se zemí pevným základem? Jaké to s sebou nese právní důsledky? Derelikce znamená opuštění věci jejím vlastníkem s úmyslem ji dále nevlastnit. Je to jeden ze způsobů zániku vlastnického práva, který se ovšem v České republice příliš neuplatňuje. V současné době občanský zákoník řeší opuštěné věci analogicky podle ustanovení o nalezení věci ztracené. Při bližším zkoumání zjistíme, že podle § 135 občanského zákoníku je ten, kdo ztracenou věc najde, povinen ji vydat majiteli. Jestliže ten není znám, musí ji nálezce vydat obci, na jejímž území k nálezu došlo. Teprve pokud se o ztracenou věc ve lhůtě šesti měsíců od odevzdání nepřihlásí její majitel, připadá vlastnictví obci. Z toho vyplývá, že i k opuštěným věcem lze podle stávajícího občanského zákoníku nabýt vlastnického práva. V případě opuštěné věci však šestiměsíční lhůta nemá žádné uplatnění. Vlastnické právo nového majitele musí přece navazovat na vlastnické právo původního, což u opuštěné věci není reálné. Obec tedy vlastnictví k opuštěným věcem nabývá rovnou aktem opuštění. Výrazu »akt opuštění« zde bylo užito zcela záměrně, neboť dle soudní judikatury je opuštění věci zpravidla definováno jako jednostranný právní úkon, vyjadřující vůli dosavadního vlastníka nebýt nadále vlastníkem této věci. Je-li tedy opuštění právním úkonem, potom musí mít také náležitosti stanovené zákonem pro platnost právního úkonu. Musí listopad 2012

Na MÍstĚ Je OPatRNOst Při přípravě rozpočtů obcí na rok 2013 lze jen doporučit značně opatrný přístup. Z nové legislativy vyplývá příznivá perspektiva pro většinu obcí. Předběžné rozpočty ukazují, že proti minulosti by mělo

ZtRaCeNÁ NeMOvitOst? Ze současné právní úpravy tak vychází několik nejasností, se kterou si advokátní praxe čas od času láme hlavu. Počínaje například tím, jak bezpečně doložit jednostranný neadresovaný právní úkon vlastníka, kterým byla nemovitost opuštěna. Literatura sice uvádí, že není-li pochyb, že jde o věc opuštěnou, je nutno s ní nakládat jako s věcí ztracenou. Lze však vůbec nemovitost považovat za ztracenou? Aktem opuštění se nemovitost stává vlastnictvím obce. Nabízí se proto další otázka, jak dosáhnout zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí? Jelikož opuštění nebude vždy možné prokazatelně doložit, může se stát, že zápisy vlastnických práv nebudou odpovídat skutečnosti. Pak mohou nastat problémy při územních či stavebních řízeních, při kterých je nutný souhlas vlastníků dotčených nemovitostí apod. JaK se BUDe NOvĚ OPOUŠtĚt Derelikce a následné nabytí vlastnictví k opuštěné věci prošly obecně v novém občanském zákoníku několika změnami. Co bylo impulsem k těmto změnám lze vyčíst z důvodové zprávy k NOZ, která k připadnutí opuštěných věcí do vlastnictví obce podle současné úpravy uvádí, že »ze zkušeností praktického života je zřejmé, že se jedná o zákonodárcovo nesplnitelné přání a že se život vydává zcela jinou cestou«. S odevzdáním opuštěných věcí obci si totiž zpravidla nikdo hlavu neláme. Nově se tak stanovuje tzv. zásada okupační volnosti. Podle § 1045 NOZ věc, která nikomu nepatří (to je taková věc, kterou vlastník opustil, protože ji nechce jako svou držet), si může přivlastnit každý, jestliže zákon nestanoví jinak. Nová úprava počítá

dojít (mimo uvedených čtyř největších statutárních měst) ke snížení daňových příjmů u dalších zhruba 97 obcí, které měly dříve značné příjmy z hlediska váhy kritéria katastrální výměry. Rozhodující ale bude reálná prognóza a vývoj celostátních výnosů sdílených daní, kde se projevuje značná nestabilita, a to jak z hlediska jejich legislativy, tak faktického efektivního výběru. Lze odpovědně tvrdit, že i při nedodržení objemů prognózovaných v době projednávání novely zákona o rozpočtovém určení daní dojde k výraznému posílení daňových příjmů obcí, čímž se v oblasti finančního hospodaření posílí nejen jejich pravomoc, ale i odpovědnost n za jejich racionální využití. eDUaRD KOMÁReK

i s tím, že některé případy opuštění mohou být sporné. Nevykonává-li tak vlastník své vlastnické právo po určitou dobu (u nemovitostí se jedná o dobu deseti let, u movitostí o dobu tří let), má se automaticky za to, že věc opustil. Bylo by pak na vlastníkovi, aby prokázal, že věc neopustil. Výjimka z tohoto pravidla je stanovena u věcí, jež mají pro vlastníka jen nepatrnou hodnotu. Byla-li totiž takováto věc zanechána na místě přístupném veřejnosti, považuje se za opuštěnou bez jakékoli lhůty. DeReLiKCe NeMOvitOstÍ Pro případ opuštění nemovitosti učinil zákon výjimku ze zásady okupační volnosti. Ustanovení § 1045 odst. 2 NOZ stanovuje, že opuštěná nemovitost připadá do vlastnictví státu. Pokud by nebylo možné prokázat, že nemovitost byla skutečně opuštěna, platí výše zmíněná zásada: jestliže vlastník nevykonává vlastnické právo k nemovitosti po dobu 10 let, má se za to, že je nemovitost opuštěná. Vlastník nemovitosti by pak musel prokázat, že svá vlastnická práva k nemovitosti dále vykonával a nemovitost tedy neopustil. Přechodná ustanovení nového občanského zákoníku ještě stanoví, že byla-li opuštěna nemovitá věc, počne běžet ona desetiletá lhůta až ode dne nabytí účinnosti NOZ. To tedy znamená, že v případě opuštění nemovitosti před účinností NOZ, se může nový vlastník (stát) dovolávat opuštění nemovitosti až po uplynutí 10 let od účinnosti nového občanského zákoníku, ne od opuštění. Na první pohled se zdá, že pozice nového nabyvatele nemovitosti, čili státu je v rámci nové úpravy jednodušší. Pokud nebyla vlastnická práva vykonávána po dobu 10 let, nemovitost bude automaticky pokládána za opuštěnou bez nutnosti dalšího prokazování. Otázkou však je, jakým okamžikem počíná desetiletá lhůta běžet a co přesně spadá pod pojem »výkon vlastnicn kého práva«. LeNKa KeRNOvÁ koncipientka TaylorWessing e|n|w|c advokáti

57

Veřejnoprávní věcná břemena

v

seriálu článků se budeme zabývat problematikou veřejnoprávních věcných břemen, která souvisí s vedením komunikací, ochranných pásem a jinými věcnými břemeny. Je to tedy oblast úzce spojená s činností obcí a krajů. V prvním díle se budeme věnovat omezení vlastnického práva k nemovitostem na základě zákona a na základě rozhodnutí státního orgánu. Poskytneme stručný výklad k institutu tzv. věcných břemen s veřejnoprávním prvkem. vYvLastNĚNÍ v PRÁvNÍM stÁtĚ Nucené odnětí (neboli vyvlastnění v užším smyslu), či omezení vlastnického práva k nemovitostem (které se zahrnuje pod pojem vyvlastnění v širším smyslu), je v právním státě vždy považováno za významný zásah do základních práv člověka, a proto také vždy vyžadovalo a vždy bude vyžadovat přesnou a dostatečnou hmotně právní i procesní úpravu. S nuceným omezením vlastnického práva se ve svém životě může setkat nejen každý jednotlivec, ale také jakýkoliv územní samosprávný celek1), jehož vlastnické právo (např. k jím vlastněným pozemkům) může být, a velmi často také skutečně je omezováno, ať už přímo na základě zákona nebo na základě správního rozhodnutí některého z příslušných orgánů. Připomeňme, že v minulém režimu se vždy kladl do popředí veřejný zájem, který jako trumf přebíjel ostatní faktory a umožňoval státu fakticky omezovat práva jednotlivců podle libosti. O to více je dnes důležité řídit se přesným zákonným postupem, požadovaný veřejný zájem správně definovat a v konkrétním správním řízení (pokud toto omezení nenastává přímo ze zákona) použít. Dotčené subjekty by si proto měly být vědomy svého práva celý proces nuceného omezování vlastnického práva dozorovat, aby v případě jakéhokoliv identifikovaného pochybení ze strany orgánů veřejné moci byly schopny zasáhnout a své vlastnické právo účinně bránit. DvĚ sKUPiNY OMeZeNÍ vLastNiCKÉHO PRÁva Nucená omezení vlastnického práva lze rozlišit na dvě základní skupiny – samostatné kategorie, vznikající na základě samostatných skutečností2). První lze určit jako tzv. veřejnoprávní omezení vlastnického práva vyplývající ex lege (ze zákona), k jehož vzniku není zapotřebí ani správního rozhodnutí, ani rozhodnutí soudu nebo smluvního konsenzu, a jehož vznik je tedy dán přímo zákonnou normou3). Charakteristickým znakem tohoto veřejnoprávního omezení je, že právo z něho vyplývající není svěřeno konkrétnímu subjektu, ale jsou z něho oprávněny ty subjekty, které splňují zákonem dané předpoklady (např. jsou provozovateli přenosové soustavy

58

ve smyslu zmíněných ustanovení energetického zákona). Druhou kategorii lze určit jako tzv. věcná břemena zřízená na základě rozhodnutí správního orgánu, resp. na základě správního aktu. V tomto případě se jedná o věcná břemena podřízená režimu zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, vzniklá zpravidla na základě rámcové úpravy zákona číslo 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o vyvlastnění)4). Výsledný obsah takto vzniklého veřejnoprávního věcného břemene lze považovat za obdobný klasickým věcným břemenům, se kterými se občané setkávají např. při nahlížení do katastru nemovitostí. Oba uvedené instituty mohou být společně zastřešeny pojmem veřejnoprávní věcná břemena, přičemž tento pojem, ač zcela neodpovídá obsahu obou uvedených kategorií, lze jako vhodný užívat v případě, že nechceme rozlišovat mezi omezeními vzniklými na základě zákona a na základě rozhodnutí správního orgánu a k oběma kategoriím se vyjadřujeme souhrnně. HistORiCKÝ eXKURZ Pro lepší uchopení a rozlišení obou kategorií lze provést krátký exkurz k historické právní úpravě uvedených institutů, která v našich zemích vznikala v poměrně zdařilé legislativní formě již od poloviny 19. století. Jednou z nejstarších norem upravujících omezení vlastnického práva na základě zákona byl Císařský patent č. 250/1852 ř.z., zákon lesní. Tento patent stanovil celou řadu veřejnoprávních omezení, která byli vlastníci lesů povinni dodržovat (včetně povinnosti lesy udržovat a nerušit). Za všechna je to např. omezení, podle kterého byli vlastníci lesů povinni hospodařit v lese tak, aby nevzniklo nebezpečí lesu sousednímu, že by na něm mohla vzniknout škoda v důsledku povětrnostních podmínek. Jednou z nejstarších norem upravujících druhou zmíněnou kategorii byl pak např. Císařský patent č. 146/1854 ř.z., Obecný horní zákon (ve znění předpisů jej měnících a doplňujících ke dni 1. 1. 1930). Tento zákon pro případ, že nedojde k dohodě mezi dvěma sousedními podnikateli o vzájemné pomoci při hloubení dolů, umožňoval vznik služebnosti5) na základě rozhodnutí správního orgánu (báňského úřadu), kterým bude tato povinnost zakotvena. sHRNUtÍ Pokud se vrátíme k současné právní úpravě, lze nastínit možnosti obrany, které se dotčeným subjektům (tj. vlastníkům, jejichž vlastnické právo je prostřednictvím veřejnoprávního věcného břemena omezeno) nabízejí. V případě věcného břemene vzniklého na základě správního rozhodnutí lze odkázat na čl. 63 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který zaručuje každému, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, právo obrátit se na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestano-

ILUSTrační FOTO: Dagmar hOFmanOVá

L e g i s L at i va

Radnice v Pacově.

ví-li zákon jinak. Odhlédneme-li od řádných opravných prostředků nabízejících se již v průběhu samotného správního řízení, zákon o vyvlastnění provádí čl. 63 Listiny základních práv a svobod tím způsobem, že stanoví pro soudní řízení ve věci vyvlastnění příslušnost krajského soudu a postup podle občanského soudního řádu (viz § 28 a 30 zákona o vyvlastnění). Komplikovanější situace nastává v případě existence veřejnoprávního věcného břemene zřízeného na základě zákona. Je však obecně nutno konstatovat, že k zániku takového věcného břemene může dojít pouze zrušením zákona, kterým bylo zřízeno. V rámci existujícího a platného zákona je možno kontrolovat a namítat především excesy osob oprávněných z takového věcného břemene, pokud by tyto osoby svá práva zneužívaly nad rán mec příslušného zákona. Poznámky 1) Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, jmenuje v článku 99 základní územní samosprávné celky, jimiž jsou obce, a vyšší územní samosprávné celky, jimiž podle původního znění Ústavy mohly být země nebo kraje, zákon č. 176/2001 Sb. pak zpřesnil pouze na kraje. 2) K obdobnému rozlišení na dvě kategorie omezení viz např. Baudyš P. Věcná břemena a veřejnoprávní omezení. Právní rozhledy, 2004, č. 12, s. 67–472. 3) Např. podle § 24 odst. 3 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je provozovatel přenosové soustavy oprávněn vstupovat na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním zařízení přenosové soustavy. Obdobně též § 104 odst. 6 zákona číslo 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon definuje pojem »vyvlastnění« jako »odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem«. 5) Úprava obsažená v zákoně č. 946/1811 Sb., Obecný občanský zákoník (OOZ), ve znění platném k 31. prosinci 1934, v úpravě věcných břemen navazovala na tradiční uspořádání a názvosloví, které bylo odvozeno již z římskoprávní doktríny, obsažené v zákoně XII desek a které přetrvalo další období až do přijetí OOZ; § 472 OOZ tak zahajoval hlavu sedmou zákona, nazvanou »O služebnostech«. V pozdějším období se změnila právní terminologie a institut služebností byl nahrazen institutem věcných břemen.

MiLaN sCHageReR advokátní kancelář CíSaŘ, čEŠKa, SmUTnÝ a spol.

listopad 2012

L e g i s L at i va

Poskytování informací o obecní právnické osobě 1/

s

tále častěji se lze setkat s požadavky občanů i členů zastupitelstev obcí o poskytnutí informací o činnosti právnických osob, které jsou založeny nebo zřízeny obcemi nebo v nichž mají obce svou majetkovou účast. Typické jsou žádosti o poskytnutí kopií smluv nebo žádosti o sdělení výše platů či odměn statutárních orgánů a zaměstnanců. Praxe přitom tyto žádosti nevyřizuje vždy v souladu se zákonem, neboť bývá nejen obtížné určit, zda poskytnutí informace nebrání zákonná ochrana (např. obchodní tajemství nebo osobní údaje), ale i to, zda ji má či musí poskytnout obec nebo (i) dotčená právnická osoba. Těmto otázkám se budeme věnovat ve dvou pokračováních. »OBeCNÍ PRÁvNiCKÁ OsOBa« Obce se mohou podílet na činnosti právnických osob různým způsobem a v různé míře. Můžeme rozlišovat právnické osoby s výlučnou účastí obce (»jednočlenné« společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, příspěvkové organizace obcí apod.) a právnické osoby, na nichž se obec účastní jen omezeně (např. obchodním podílem). Významné postavení obchodní společnosti, které obec ve smyslu obchodního zákoníku (§ 66a) ovládá, tedy v nichž, zjednodušeně řečeno, vykonává většinu hlasovacích práv. Za obecní právnické osoby proto budeme v následujícím textu považovat právnické osoby s výlučnou účastí obce nebo právnické osoby, které obec ovládá. Většina obecních právnických osob bude mít postavení veřejné instituce podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (InfZ). To znamená, že bude subjektem, který je podle uvedeného zákona povinen poskytovat informace vztahující se k jeho působnosti, resp. činnosti. V podmínkách obcí budou veřejnými institucemi typicky obecní příspěvkové organizace (školy, technické správy komunikací, správy obecního bytového fondu apod.), dobrovolné svazky obcí i společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, jejichž je obec jediným společníkem nebo které ovládá, pokud slouží k naplňování veřejného účelu, tedy k plnění úkolů obce (ten je nutné chápat v tom nejširším slova smyslu, včetně správy obecního majetku, rozvoje obce, podpory turistického ruchu apod.). Soudy za veřejnou instituci označily např. akciovou společnost Dopravní podnik hlavního města Prahy, jejímž jediným spolistopad 2012

lečníkem je hlavní město Praha, nebo fotbalový klub založený městem formou akciové společnosti. ŽaDateL O iNFORMaCe Pro určení rozsahu informační povinnosti ve vztahu k obecní právnické osobě má svůj význam i osoba žadatele. Každá osoba (a je v podstatě bez významu, zda je občanem dané obce), se může dožadovat informací o obecní právnické osobě v »obecném režimu« zákona o svobodném přístupu k informacím. Je-li však žadatelem člen zastupitelstva dané obce, může k získání informace využít i specifické (a širší) »informační oprávnění« podle § 82 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Odlišné postavení žadatele spolu s různou povahou obecních právnických osob pak předurčuje i různé způsoby vyřízení žádosti o informace i rozsah jejich zpřístupnění. POsKYtOvÁNÍ iNFORMaCe PODLe iNFZ Podle § 2 odst. 1 InfZ jsou subjekty povinnými poskytovat informace (povinnými subjekty) nejen veřejné instituce (mj. obecní právnické osoby), ale i územní samosprávné celky a jejich orgány, tedy zjednodušeně řečeno každá obec. Zájemce o informaci se proto může obrátit buď přímo na obecní právnickou osobu, nebo na obec jakožto jejího zřizovatele, zakladatele či společníka. Informační zákon opravňuje k podání žádosti o informace každou fyzickou nebo právnickou osobu (§ 3 odst. 1), přičemž žádost lze podat ústně i písemně za podmínek stanovených v § 13 a 14. Žadatel svůj požadavek nemusí nijak zdůvodňovat a až na určité výjimky je lhostejné, k jakému účelu hodlá získanou informaci využít (byť by se jednalo např. o její další komerční zpracování). n Vyřizování žádosti obecní právnickou osobou Přepokládejme, že se žadatel obrátí na obecní právnickou osobu. Není-li tato právnická osoba veřejnou institucí, nevztahuje se na ni zákon o svobodném přístupu k informacím, takže může podanou žádost bez dalšího založit ad acta (informaci by mohla poskytnout dobrovolně v mezích ostatních zákonů). Pokud však oslovená právnická osoba povinným subjektem (veřejnou institucí) bude, musí žádost vyřídit procesními postupy podle zákona o svobodném přístupu k informacím a ve lhůtách v něm stanovených (při nečinnosti se žadatel může domáhat ochrany ve správním soudnictví). Důležité je, že lhůta pro vyřízení žádosti činí v zásadě vždy 15 dní ode dne jejího doručení /§ 14 odst. 5 písm. d)/ a při byť i jen částečném nevyhovění žádosti musí být vydáno správní rozhodnutí o jejím odmítnutí (§ 15). V podmínkách právnických osob bude obvykle žádosti vyřizovat jejich statutární orgán nebo orgán či zaměstnanec jím k tomu pověřený (§ 130 odst. 3 správního řádu). Jelikož statutární orgán může být i tím, kdo bude na základě podaného odvolání nebo stížnosti přezkoumávat postup při vyřizování žádosti (viz dále), je vhod-

né, aby vyřizováním žádostí byl »v prvním stupni« pověřen některý ze zaměstnanců. Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti může žadatel podat odvolání (§ 16), proti jinému postupu či nečinnosti stížnost (viz § 16a). O nich rozhoduje nadřízený orgán, pro jehož určení je na prvním místě směrodatný § 178 správního řádu a nelze-li jej takto určit, je nadřízeným orgánem ten, kdo stojí v čele povinného subjektu, jak stanoví § 20 odst. 5 InfZ. V praxi je ovšem určení nadřízeného orgánu u obecních právnických osob poměrně problematické. Je jím zřizovatel či společník (obec)? Nebo statutární orgán právnické osoby?

Každá osoba (a je v podstatě bez významu, zda je občanem dané obce), se může dožadovat informací o obecní právnické osobě v »obecném režimu« zákona o svobodném přístupu k informacím. Názory se různí a ani judikatura není jednotná. U příspěvkových organizací bývá postavení nadřízeného orgánu obvykle dovozováno »ve prospěch« zřizovatele (obce) s odkazem na § 178 odst. 2 správního řádu, neboť obecní příspěvková organizace vzniká »z vůle zřizovatele«, jenž jí rovněž stanoví předmět její činnosti, tedy podíl na zajišťování veřejné správy (v tom nejširším slova smyslu) a jenž je též povinen kontrolovat její činnost. Složitější je odpověď u obecních obchodních společností, u nichž bývá postavení nadřízeného orgánu přiznáváno jejich statutárnímu orgánu na základě § 20 odst. 5. Nejde však o řešení bezproblémové, a to zejména u společností s ručením omezeným, u kterých může být statutárním orgánem více jednatelů, kteří mohou být oprávněni jednat samostatně (srov. § 133 odst. 1 obchodního zákoníku). Existují i názory, které v případě »jednočlenné« obecní obchodní společnosti přiznávají z identických důvodů jako u příspěvkové organizace postavení nadřízeného orgánu obci, a to i s přihlédnutím k imanentnímu principu každého přezkumného řízení, které by mělo být provedeno někým, kdo stojí mimo strukturu přezkoumávaného. Praxe však zřetelně směřuje k prvnímu z uvedených řešení. Je-li nadřízeným orgánem obec, je rovněž třeba určit, který orgán by měl o odvolání nebo o stížnosti rozhodnout – zda obecní úřad podle § 130 odst. 1 správního řádu, nebo rada obce, která vykonává úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle § 102 odst. 2 písm. b) zákona o obcích. Judikatura toto postavení již v jednom z judikátů přiznala radě obce (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2011, č. j. 4 As 40/2010-60). n aDaM FUReK právník

59

Pravomoci obecního úřadu 2/

Z

atímco v prvním díle jsme se věnovali pravomoci obecního úřadu v oblasti samostatné působnosti obce, v druhém se budeme zabývat činností obecního úřadu (OÚ) v přenesené působnosti obce. OÚ a PŘeNeseNÁ PŮsOBNOst Podstata činnosti obecního úřadu spočívá především ve výkonu přenesené působnosti obce (výkonu státní správy delegované ze státu na obec). Obecní úřad vykonává přenesenou působnost, která je obci svěřena, ale s výjimkou té, kterou zákon přiznává jinému orgánu obce /§ 109 odst. 3 písm. b) obecního zřízení/. Přenesenou působnost mohou vykonávat zastupitelstvo obce (vydává nařízení obce v takových obcích, kde se nevolí rada), rada obce (vydává nařízení obce), starosta (například některé úkoly v oblasti organizace voleb či v oblasti krizového řízení), zvláštní orgány obce (např. přestupková komise) anebo komise rady, které byla svěřena přenesená působnost v určitých věcech (§ 122 odst. 2 obecního zřízení). ROZDĚLeNÍ PODLe ROZsaHU vÝKONU stÁtNÍ sPRÁvY Pro účely výkonu státní správy (přenesené působnosti) se obce rozdělují do třech »stupňů«, které se liší rozsahem výkonu státní správy (nejméně úkolů státní správy plní obce se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti, naopak největším rozsahem přenesené působnosti disponují obce s rozšířenou působností). Z hlediska rozsahu výkonu státní správy se rozlišují (§ 61 odst. 1 obecního zřízení): n obce se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti (každá obec, kterých je v současnosti přibližně 6250, vykonává alespoňzákladnírozsahpřenesenépůsobnosti), n obce s pověřeným obecním úřadem (388 obcí) – § 64 obecního zřízení, n obce s rozšířenou působností (205 obcí) – § 66 obecního zřízení. ČLeNĚNÍ staRtUtÁRNÍCH MĚst V podmínkách územně členěných statutárních měst vykonávají orgány statutárních měst přenesenou působnost, která je zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, jak stanoví § 139 odst. 1 obecního zřízení, což je však nadbytečné ustanovení, neboť každé statutární město (§ 4 odst. 1 obecního zřízení) je zároveň obcí s rozšířenou působností (a tudíž i obcí s pověřeným obecním úřadem). Na základě § 139 odst. 2 obecního zřízení vykonávají orgány městských obvodů a městských částí přenesenou působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají orgány obcí. Statutární město může statutem určit městské obvo-

60

dy a městské části, jejichž orgány budou vykonávat zcela nebo zčásti přenesenou působnost svěřenou zvláštními zákony pověřeným obecním úřadům, popřípadě některou přenesenou působnost svěřenou zvláštními zákony obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. Uvedené rozlišení jednotlivých obcí z hlediska rozsahu vykonávané přenesené působnosti se následně promítá do zvláštních zákonů, které upravují výkon státní správy v příslušných oblastech. Konkrétní určení jednotlivých obcí, které jsou obcemi s pověřeným obecním úřadem nebo obcí s rozšířenou působností, stanoví zákon číslo 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. Souvisejícím předpisem je vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností vykonávají přenesenou působnost nejen na svém území, ale rovněž i pro jiné obce, které jsou v jejich správním obvodu. OBCe se staveBNÍM ÚŘaDeM V oblasti výkonu přenesené působnosti obcí však nelze opomenout ani obce se stavebním úřadem (§ 13 stavebního zákona č. 183/2006 Sb.), obce s matričním úřadem (příloha č. 1 vyhlášky č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů), či obce, které provádějí ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a ověřování pravosti podpisu /zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování) a příloha č. 1 prováděcí vyhlášky č. 36/2006 Sb./, anebo obce, které jsou tzv. kontaktními místy veřejné správy (Czech POINT) /§ 8a odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, a příloha č. 1 vyhlášky č. 364/2009 Sb., o seznamu obecních úřadů a zastupitelských úřadů, které jsou kontaktními místy veřejné správy/. Počet těchto obcí, které vykonávají příslušné agendy státní správy, je velmi různorodý (a poměrně často se i měnící) a zahrnuje rovněž některé obce se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti. Každý OÚ vykonává přenesenou působnost podle § 61 odst. 1 písm. a) obecního zřízení, tj. disponuje tzv. základním rozsahem výkonu přenesené působnosti /též § 109 odst. 3 písm. b) zákona o obcích/. Protože tento základní rozsah přenesené působnosti vykonávají na základě zvláštních zákonů obecní úřady všech obcí bez rozdílu, je užitečné uvést některé konkrétní příklady. PŘÍKLaDY PŘeNeseNÉ PŮsOBNOsti OÚ V souladu s § 4 odst. 5 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, platí, že pokud je život snoubence přímo ohrožen, může se manželství uzavřít před kterýmkoli obecním úřadem,

ILUSTrační FOTO: Dagmar hOFmanOVá

L e g i s L at i va

Radnice (stará i nová) v Semilech.

přičemž v souladu s § 104a tohoto zákona je působnost stanovená obecnímu úřadu podle tohoto zákona výkonem přenesené působnosti. Podle § 29 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně OÚ (v přenesené působnosti – § 23 tohoto zákona) na úseku požární ochrany zajišťuje účast velitelů a strojníků jednotky sboru dobrovolných hasičů obce na jejich odborné přípravě a zajišťuje úkoly požární ochrany pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu. Působnost ve věcech práva shromažďovacího v přenesené působnosti vykonává obecní úřad, v jehož územním obvodu se má shromáždění konat /§ 2a písm. a) zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím/. V souladu s § 52 písm. a) ve spojení s § 53 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích projednávají obecní úřady přestupky proti pořádku ve státní správě ve věcech, které jsou jim svěřeny, přestupky proti pořádku v územní samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti majetku, jakož i přestupky proti občanskému soužití, pokud nebyly spáchány porušením zvláštních právních předpisů o provozu na pozemních komunikacích, a přestupky na úseku vyhledávání, ochrany, využívání a dalšího rozvoje přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod a lázeňských míst. Loterie a tomboly povoluje podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách obecní úřad pro svůj správní obvod, v hl. m. Praze úřad městské části a v územně členěných statutárních městech úřad městské části nebo městského obvodu v přenesené působnosti, jde-li o tombolu s herní jistinou do 50 000 Kč a věcnou loterii s herní jistinou do 200 000 Kč. Podle § 18 odst. 1 písm. a) tohoto zákona povolení k provozování výherních hracích přístrojů vydává na žádost obecní úřad pro svůj územní obvod, a to v přenesené působnosti. Řízení o místních poplatcích provádí obecní úřad, a to na základě § 14 odst. 3 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, přičemž v souladu s § 15 zákona číslo 565/1990 Sb. je působnost stanovená obecnímu úřadu podle tohoto zákona výkonem přenesené působnosti. Podle § 4a odst. 2 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orlistopad 2012

L e g i s L at i va gánů České republiky v oblasti cen provádí obecní úřad v přenesené působnosti (§ 5a tohoto zákona) cenovou kontrolu, ukládá, vybírá a vymáhá pokuty za porušení cenových předpisů. V souladu s § 76 odst. 1 zákona číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, obecní úřady povolují s výjimkou území národních parků kácení dřevin a jsou oprávněny k pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevin podle § 8 odst. 1 tohoto zákona, ukládají náhradní výsadbu podle § 9 tohoto zákona s výjimkou území národních parků a vedou přehled pozemků vhodných k náhradní výsadbě podle § 9 odst. 2 tohoto zákona, a vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách ve svém správním obvodu podle § 63 odst. 1 tohoto zákona (skutečnost, že působnost obecního úřadu je výkonem státní správy, vyplývá z § 75 odst. 2 tohoto zákona). Na základě § 40 odst. 5 zákona číslo 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích,

ZE SBÍRKY ZÁKONŮ Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 70/2012 do částky 90/2012). Částka 70 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 13. června 2012. Zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci) Zákon upravuje výkon a účinky mediace prováděné zapsanými mediátory. Pro účely tohoto zákona se rozumí mediací postup při řešení konfliktu za účasti jednoho nebo více mediátorů, kteří podporují komunikaci mezi osobami na konfliktu zúčastněnými (dále jen strana konfliktu) tak, aby jim pomohli dosáhnout smírného řešení jejich konfliktu uzavřením mediační dohody; rodinnou mediací se rozumí mediace, která se zaměřuje na řešení konfliktů vyplývajících z rodinných vztahů; mediátorem se rozumí fyzická osoba, která je zapsaná v seznamu mediátorů; smlouvou o provedení mediace se rozumí písemná smlouva mezi stranami konfliktu a nejméně jedním mediátorem o provedení mediace; mediační dohodou se rozumí písemná dohoda stran konfliktu uzavřená v rámci mediace a upravující mezi nimi práva a povinnosti. ministerstvo spravedlnosti české republiky vykonává dohled nad dodržováním povinností stanovených mediátorovi tímto zákonem; to neplatí, je-li mediátorem advokát. Účinnost od 1. září 2012 Částka 86 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 19. července 2012. Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) Zákon upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků, jiných orgánů a právnických nebo fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy (dále jen kontrolní orgán), při kontrole činnosti orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků, jiných orgánů, právnických a fyzických osob (dále jen kontrolovaná osoba). Kontrolní orgány postupují podle tohoto zákona

listopad 2012

obce, resp. s ohledem na § 109 odst. 3 písm. b) obecního zřízení obecní úřady rozhodují o zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací a o vyřazení místní komunikace z této kategorie, projednávají správní delikty podle § 42a a 42b tohoto zákona ve věcech místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, s výjimkou správních deliktů, k jejichž projednávání je příslušný celní úřad nebo krajský úřad, vykonávají působnost silničního správního úřadu ve věcech místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, a zajišťují a provádí vysokorychlostní kontrolní vážení na místních komunikacích, které se nacházejí v územním obvodu obce. Podle § 2 písm. d) zákona číslo 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), vykonávají státní správu podle tohoto zákona obecní úřady, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech úřady městských částí

rovněž při kontrole výkonu státní správy a dále při kontrole činnosti právnických osob založených nebo zřízených státem nebo územním samosprávným celkem vykonávané ze strany zakladatele nebo zřizovatele, nejde-li o kontrolu činnosti těchto právnických osob upravenou předpisy soukromého práva. Kontrolní orgán při kontrole zjišťuje, jak kontrolovaná osoba plní povinnosti, které jí vyplývají z jiných právních předpisů nebo které jí byly uloženy na základě těchto předpisů. Účinnost od 1. ledna 2014 Částka 88 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 26. července 2012. Vyhláška č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby Tato vyhláška stanoví podrobnosti výkonu spisové služby veřejnoprávními původci, což jsou mj. i obce. například platí, že veřejnoprávní původce přijímá doručené dokumenty v podatelně. V případě dokumentu předaného veřejnoprávnímu původci mimo podatelnu a dokumentu vytvořeného z podání nebo podnětu učiněného ústně, který se považuje za dokument doručený, veřejnoprávní původce zajistí jeho bezodkladné předání podatelně nebo jeho bezodkladné zaevidování příslušnou organizační součástí veřejnoprávního původce. Veřejnoprávní původce vybaví podatelnu zařízením umožňujícím příjem datových zpráv doručovaných na elektronické adresy podatelny, doručovaných na přenosných technických nosičích dat, doručovaných prostřednictvím datové schránky, má-li ji veřejnoprávní původce zřízenu a zpřístupněnu, a doručovaných jinými prostředky elektronické komunikace, pokud je veřejnoprávní původce připouští. Pokud veřejnoprávní původce vykonává spisovou službu v elektronické podobě v elektronickém systému spisové služby, je příjem datových zpráv součástí elektronického systému spisové služby nebo na něj má automatizovanou vazbu; to neplatí pro veřejnoprávního původce, u něhož to neumožňuje zvláštní povaha jeho působnosti. Veřejnoprávní původce s výjimkou veřejnopráv-

nebo městských obvodů, pokud tak stanoví statuty těchto měst, a to v pozici tzv. ohlašovny, kdy rozhodují např. o zrušení údaje o místu trvalého pobytu (§ 12 zákona o evidenci obyvatel). Obecní úřady v přenesené působnosti se významně podílejí na organizačně technickém zabezpečení všech stupňů voleb do jednotlivých zastupitelských sborů (to znamená voleb do zastupitelstva obce nebo kraje, voleb do Parlamentu České republiky nebo voleb do Evropského parlamentu). V této souvislosti obecní úřady ve smyslu jednotlivých volebních zákonů například zajišťují volební místnosti pro okrskové volební komise (zejména jejich vybavení a potřebné pracovní síly), vedou stálé seznamy voličů a dodatky stálých seznamů voličů, zajišťují archivaci volební dokumentace převzaté od okrskových volebních komisí n atd. JaN BŘeŇ právník

ního původce, u něhož to neumožňuje zvláštní povaha jeho působnosti, zveřejní na své úřední desce, a nezřizuje-li ji, na svých internetových stránkách, např. informace o provozu podatelny a o podmínkách přijímání dokumentů s tím, že alespoň uvede adresu pro doručování dokumentů v analogové podobě, která je současně adresou pro doručování dokumentů v digitální podobě doručovaných na přenosných technických nosičích dat; úřední hodiny podatelny; elektronickou adresu podatelny, kterou je adresa elektronické pošty; identifikátor datové schránky, má-li ji veřejnoprávní původce zřízenu a zpřístupněnu, popřípadě identifikátory dalších datových schránek, má-li je veřejnoprávní původce zřízeny a zpřístupněny, spolu s informací o vnitřní organizační jednotce, agendě nebo činnosti původce, pro které jsou další datové schránky určeny; další možnosti elektronické komunikace, pokud je veřejnoprávní původce připouští; přehled dalších datových formátů dokumentů obsažených v datové zprávě, ve kterých veřejnoprávní původce přijímá dokumenty v digitální podobě, včetně jejich technických, popřípadě jiných parametrů; přehled přenosných technických nosičů dat, na kterých veřejnoprávní původce přijímá dokumenty v digitální podobě, včetně jejich technických parametrů; způsob nakládání s datovými zprávami, u kterých byl zjištěn výskyt chybného datového formátu nebo počítačového programu, který je způsobilý přivodit škodu na informačním systému nebo na informacích zpracovávaných veřejnoprávním původcem. Účinnost od 1. srpna 2012 Částka 90 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. července 2012. Sdělení ministerstva vnitra č. 266/2012 Sb., o vyhlášení dodatečných voleb do zastupitelstva obce ministr vnitra vyhlásil na den 5. ledna 2013 dodatečné volby do Zastupitelstva obce čečovice (okres Domažlice). Mgr. JaN BŘeŇ právník

61

Právní Poradna

Zveřejnění a projednávání závěrečného účtu n Auditem (krajským úřadem) nám bylo v rámci dílčího přezkoumání vytknuto, že jsme návrh závěrečného účtu za loňský rok nezveřejnili v souladu se zákonem. Na fyzické úřední desce jsme zveřejnili titulní stranu závěrečného účtu a uvedli odkaz, že plný text závěrečného účtu je k dispozici na elektronické verzi úřední desky a na obecním úřadě. Je náš postup opravdu chybný? Pokud ano, hrozí obci nějaká pokuta? Povinnost projednávání závěrečného účtu obce je dána zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (stanoví bližší postup projednávání včetně povinnosti zveřejnit návrh závěrečného účtu) a dále rovněž zákonem o obcích (stanoví termín, ve kterém má k projednání dojít). Podle § 17 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění účinném od 30. 12. 2011, musí územní samosprávný celek (ÚSC) zveřejnit návrh svého závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávné-

Dozorčí rada s. r. o. a obec jako jediný společník n Jak postupovat při »vytvoření« dozorčí rady společnosti s ručením omezeným (s. r. o.) orgány obce, je-li obec jediným společníkem této společnosti? Jaký by byl postup v případě, kdyby byla obec účastna ve společnosti s ručením omezeným, která má více společníků? Odpovědi na položené otázky je nutné hledat v obchodním zákoníku a také v zákoně o obcích. V zásadě lze uvažovat o několika možných variantách postupů odvislých od konkrétní situace. Nejprve se zabývejme případem, kdy obec zakládá novou s. r. o. jako její jediný společník. V takovém případě je nutné zohlednit ustanovení § 110 odst. 1 písm. f ) obchodního zákoníku, podle kterého musí společenská smlouva společnosti s ručením omezeným (resp. její zakladatelská listina) obsahovat mimo jiné také jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje. Z hlediska zákona o obcích platí, že zastupitelstvu obce je vyhrazeno rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v již založených

62

ho celku na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úřední desce může být návrh závěrečného účtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu závěrečného účtu včetně celé zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. S ohledem na uvedené je zřejmé, že způsob zveřejnění návrhu závěrečného účtu popsaný v dotazu skutečně není z hlediska zákona o rozpočtových pravidlech dostatečný a závěr auditora je tedy správný. Je třeba připomenout, že do 29. 12. 2011 ustanovení § 17 odst. 6 tohoto zákona nebylo ve vztahu k rozsahu povinně zveřejňovaných informací natolik precizní a stanovilo povinnost zveřejnit návrh závěrečného účtu toliko »vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úřední desce a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup«. Ani za této »mírnější« právní úpravy by však podle mého názoru nebyl postup obce akceptovatelný. Důsledkychybnéhozveřejněnínávrhuzávěrečného účtu je třeba posuzovat ve dvou rovinách,resp.vesvětledvouprávníchúprav: 1. podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů: Zákon

právnických osobách /§ 84 odst. 2 písm. e) zákona o obcích/. Z citace těchto dvou zákonných ustanovení je zřejmé, že »první« členy dozorčí rady s. r. o. zakládané obcí jako jediným společníkem bude určovat zastupitelstvo obce v rámci svého rozhodování o schválení zakladatelské listiny. Jak ale postupovat v situaci, kdy již společnost s ručením omezeným existuje a obec je jejím jediným společníkem? Z ust. § 139 odst. 1) obchodního zákoníku vyplývá, že členy dozorčí rady s. r. o. volí valná hromada společnosti. Zákon o obcích k danému stanovuje, že zastupitelstvo jako jediný z orgánů obce může navrhovat zástupce obce do orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání. Současně ale platí, že rada obce podle ustanovení § 102 odst. 2 písm. c) zákona o obcích rozhoduje ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti. Rada obce v těchto případech tak jedná »ve funkci« valné hromady dané společnosti a právě jen valná hromada může členy dozorčí rady zvolit. S ohledem na citovaná ustanovení obchodního zákoníku a zákona o obcích by tak nejprve zastupitelstvo obce mělo navrhnout osoby, které by se měly stát členy dozorčí rady dané společnosti (zákon o obcích mluví o »zástupcích obce«) a následně by měly být tyto osoby radou obce jednající »ve funkci« valné hromady jmenovány členy dozorčí rady. Argumentovat pro tento postup lze i tak, že původně při zakládání

v § 22a vymezuje správní delikty za porušení zákona, za tyto delikty lze uložit pokutu až do výše 1 mil. Kč. Jednou ze skutkových podstat správního deliktu je právě nezveřejnění návrhu závěrečného účtu podle § 17 odst. 6 zákona. Řízení o správním deliktu vede a pokutu obci ukládá krajský úřad. 2. Podle zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí: Dodržení zákonných povinností souvisejících s projednáním závěrečného účtu obcí je jednou ze skutečností, která je předmětem přezkoumání hospodaření obce. Proto krajský úřad provádějící v obci dílčí přezkoumání za kalendářní rok 2012 dodržení zákonem stanoveného způsobu zveřejnění závěrečného účtu za rok 2011 ověřoval. S ohledem na povahu této povinnosti krajský úřad ve své zprávě bude konstatovat porušení zákonné povinnosti obce, a to nejspíše jako nedostatek podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 4 tohoto zákona (nedostatek spočívající v porušení povinností územního celku stanovených zvláštními právními předpisy).

Mgr. PavLa SaMKová právnička

společnosti to bylo právě jen zastupitelstvo obce, které určilo členy dozorčí rady v rámci schvalování zakladatelské listiny a je tedy jen na něm, aby i dále určovalo, kdo »za obec« bude v orgánech obchodní společnosti vystupovat. Poslední z možných variant je situace, kdy obec je jedním z více společníků společnosti s ručením omezeným. V tomto případě platí, že zastupitelstvo obce podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. f) zákona o obcích deleguje zástupce obce na jednání valné hromady dané společnosti (rada obce zde již pravomoci valné hromady nemůže vykonávat) a tento delegovaný zástupce na jednání valné hromady hájí zájmy obce, jako jednoho ze společníků, mj. také může navrhovat zvolení určité osoby členem dozorčí rady. Kdo bude za obec navržen za člena dozorčí rady opět určí zastupitelstvo obce podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. g) zákona o obcích. Rozhodnutí o zvolení či nezvolení člena dozorčí rady navrženého delegovaným zástupcem obce v tomto případě ale již nespadá do pravomoci orgánu obce, je tak výhradně na rozhodnutí valné hromady, kde jsou zastoupeni i další společníci.

JUdr. Bc. Jan JanEČEK, Ph.d. právník

listopad 2012

Právní Poradna

Účast třetí osoby na kontrole n Může si kontrolní výbor přizvat k provedení kontroly odborníka, jenž disponuje potřebnými znalostmi k řádnému provedení kontroly? Ustanovení § 119 odst. 4 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, předpokládá provedení kontroly »kontrolním výborem«, výslovně však nepočítá s možností »přizvat« další osoby na straně kontrolujícího výboru typicky za účelem zajištění odborných znalostí /na rozdíl např. od zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), v platném znění/. Kontrola prováděná kontrolním výborem by však měla zabezpečovat především odborné posouzení kontrolovaných skutečností, což nemusí být bez součinnosti výboru s třetími osobami vždy možné. Z tohoto hlediska lze považovat za přípustné, aby se i na kontrole prováděné kontrolním výborem podílely osoby, které nejsou jeho členy, a to právě za účelem kvalifikovaného posouzení odborných skutečností. Ostatně kontrola prováděná kontrolním výborem je svou povahou vnitřní kontrolou (subjekt kontroluje sám své vlastní působení),

Výběrové řízení a podnikání n Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků obsahuje zvláštní právní úpravu pro úředníky (včetně výběrového řízení), na které se vztahují zákonné zásady pro výběrové řízení. Může výběrové řízení zahrnovat podmínku, že jako úředník v případě přijetí do pracovního poměru nesmím podnikat? Výběrové řízení nemůže vést k závazku budoucího úředníka, že nebude v případě přijetí do pracovního poměru k územnímu samosprávnému celku (ÚSC) podnikat. Zákon o úřednících samosprávných celků neobsahuje úplný zákaz jiné výdělečné činnosti. Úředník může podle zákona vykonávat jinou výdělečnou činnost se souhlasem územního celku. Souhlas si však musí

a proto lze přítomnost třetích osob při provádění kontroly považovat za možnou i bez výslovného zákonného ustanovení. Odlišnou otázkou však v této souvislosti je, zda může přizvat třetí osobu k účasti na provádění kontroly samotný kontrolní výbor (svým usnesením), anebo zda je nutné, aby o této možnosti vždy rozhodlo zastupitelstvo obce jakožto zřizovatel výboru. Kontrolní výbor, přestože je podle zákona o obcích zřizován povinně, není orgánem obce, nýbrž »pouze« orgánem zastupitelstva obce, a jako takový nemůže vytvářet vůli obce navenek. Mezi obcí a osobou, která by byla přizvána k účasti na kontrole prováděné kontrolním výborem, totiž nepochybně musí dojít ke vzniku určitého právního vztahu (lhostejno, zda úplatného či nikoli), jenž výbor sám o své vůli založit nemůže. Proto, aby se určitá osoba mohla účastnit kontroly, je primárně nutné rozhodnutí zastupitelstva obce, a to buď ad hoc, jímž bude určitá osoba přizvána k účasti na konkrétní kontrole, nebo obecně např. tím, že zastupitelstvo v jednacím řádu či jiným svým rozhodnutím »zmocní« výbor, aby svým vlastním (leč navazujícím) rozhodnutím přizval k účasti na konkrétní kontrole třetí osobu (vůli obce zde v tomto případě nevytváří výbor, ale již zastupitelstvo svým rozhodnutím). Od účasti třetí osoby přímo při kontrole je nutné odlišovat neformální konzulta-

vyžádat k jakékoliv výdělečné činnosti, ať ji bude vykonávat v pracovněprávním vztahu (např. další pracovní poměr nebo dohoda o provedení práce), občanskoprávním vztahu nebo jako podnikání (např. podle živnostenského oprávnění). Souhlas si nemusí úředník vyžadovat k činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké, k činnosti znalce nebo tlumočníka vykonávané pro soud nebo správní úřad, k činnosti v poradních orgánech vlády a ke správě vlastního majetku. Pokud bude např. vykonávat znaleckou nebo tlumočnickou činnost ve prospěch fyzické osoby (např. odhad nemovitosti pro kupní smlouvu fyzické osoby), musí si vyžádat předchozí souhlas od územního celku. Zákaz výdělečné činnosti úředníků se nevztahuje na správu vlastního majetku. Pokud by úředník vykonával výdělečnou činnost bez souhlasu samosprávného celku nebo kdyby ji na jeho pokyn neukončil,

ce, které by členové kontrolního výboru uskutečňovali se třetími osobami ve vztahu ke kontrolním zjištěním či k podkladům získaným při kontrole. Ty jsou mimo »formální« prováděnou kontrolu, a závisí tedy zcela na členech výboru, zda tyto neformální konzultace uskuteční. Za předpokladu, že »konzultujícím« osobám nebudou předávány údaje chráněné podle zvláštních předpisů (např. osobní údaje či obchodní tajemství, k jejichž ochraně je obec povinna), by bylo přípustné, aby těmto osobám byly zpřístupněny i příslušné dokumenty či jejich kopie /na jejich vydání má kontrolní výbor a tedy i jeho členové nárok s odkazem na § 109 odst. 3 písm. a) bod 2 zákona o obcích/. V případě těchto neformálních konzultací totiž nedochází ke vzniku právního vztahu mezi obcí a třetí osobou (včetně její případné právní odpovědnosti za zaujatá stanoviska), a třetí osoba proto nemůže vůči obci uplatňovat ani žádné právní nároky za poskytnuté konzultace.

JUdr. adaM FUrEK právník

jednalo by se o porušení pracovní kázně a mohl by z tohoto důvodu dostat výpověď z pracovního poměru. Souhlas s výkonem výdělečné činnosti vydává za ÚSC orgán, který je podle zvláštních předpisů statutárním orgánem samosprávného celku ( např. podle § 69 odst. 2 písm. b) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích plní funkci statutárního orgánu ředitel krajského úřadu.) Úředník může být rovněž vyslán ÚSC do orgánů podnikatelských subjektů, pak mu ovšem nenáleží za tuto činnost odměna.

JUdr. LadISLav JoUZa právník

Máte dotaz? Chcete poradit napište nám na e-mail: [email protected] listopad 2012

63

ServiS KALENDÁRIUM

n 14. 11., Praha 6 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. (Drnovská 507) Seminář Mokřady v zemědělské krajině Akce uspořádaná ve spolupráci s MŽP ČR představí dosavadní poznatky o vzájemné interakci mokřadů a zemědělství Je určena zejména zemědělcům, vlastníkům půdy, pracovníkům v ochraně přírody a životního prostředí, vodohospodářům a dalším zájemcům. Více informací naleznete na: www. vurv.cz, on-line přihlášku pak na: www. wetlands.cz. n 20. 11., Praha Kaiserštejnský palác (Malostranské nám. 23/37) Přehlídka nejlepších MA 21 Zástupci místních Agend 21 budou prezentovat osvědčené postupy ze zapojování veřejnosti, strategického řízení úřadu i municipality, zajímavých projektů a aktivit k udržitelnému rozvoji. Podrobnější informace včetně on-line registrace najdete na: www.nszm.cz vpravo pod záložkou Očekávané akce. n 27. 11., Ostrava Vědecko-technologický park Ostrava Školení Velká novela stavebního zákona účinná od 1. 1. 2013 Akce je určena nejen členům České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) a České komory architektů (ČKA), nýbrž také úředníkům ÚSC. Program a on-line přihlášku najdete na: http://www.studioaxis.cz/.

SEZNAM INZERENTŮ FIRMA

TEL.

FAX

STR.

240 200 272

-

1

obchodní banka, a.s.

800 300 300

-

3

Komerční banka

800 521 521

-

17,31

Software602

-

-

19

MVS Projekt, s.r.o.

-

-

39

MĚSTO TÁBOR

-

-

41

vade mecum bohemiae

602 739 508

-

43

Artechnic- Schréder a.s.

222 522 930

222 521 722

47

Antipol BRNO

224 214 452

-

55

800 990 099

-

4.obálka

Regionservis s.r.o. Československá

Piskacek&Benes Consulting s.r.o.

64

Foto: archiv

n 13. 11., Praha Stavební fakulta ČVUT (Thákurova 7) Seminář Smluvní podmínky FIDIC (Červená kniha) – zásady a problémové oblasti Účastníci akce získají základní přehled o Smluvních podmínkách FIDIC, jejich používání při realizaci staveb i o problémech s jejich používáním spojených. Bližší informace podá: doc. Ing. Václav Jelen, CSc, e-mail [email protected], tel. 224 354 531.

Efektivnost a pomíjení kritéria kvality jsou největší slabinami aplikace zadávání veřejných zakázek. Shodli se na tom účastníci konference Fórum Veřejné zakázky kvalitně aneb Aktuální stav v ČR, která se 15. 10. uskutečnila na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO). Uspořádala ji Komora administrátorů veřejných zakázek (KAVZ) ve spolupráci s MPO, partnerem akce byla Hospodářská komora ČR. Jak na konferenci zaznělo, letos ve 2. čtvrtletí klesl počet vyhlášených veřejných zakázek o 66 % oproti minulému roku. Nově vznikající Fórum veřejné zakázky kvalitně se jako společný projekt MPO a KAVZ proto chce otevřít všem subjektům a profesním sdružením, které chtějí zjednodušit proces zadávání zakázek, snížit administrativní zátěž a zavést kvalitu jako hlavní hodnoticí kritérium. »Zákon v dnešní podobě komplikuje situaci zadavatelům, kteří jsou nuceni vybrat i společnost, jejímž kvalitám nevěří,« uvedl mj. Martin Kuba, /sk/ ministr průmyslu a obchodu (na snímku u řečnického pultu).

Finanční konference SMO už 29. a 30. 11. Nejvýznamnější podzimní akcí Svazu měst a obcí ČR je už tradičně jeho celostátní finanční konference. Letos se s mottem Úspory státu = náklady obcí? bude konat již její XV. ročník, a to ve dnech 29. a 30. listopadu v nové budově Národního muzea (bývalé Rádio Svobodná Evropa) v Praze. Organizátoři počítají s účastí premiéra Petra Nečase, který se chystá vystoupit na téma Reformní úsilí vlády v poločase. Na programu jsou však i další témata, mj. Financování měst a obcí, Reforma školství, Budoucí operační programy, Integrovaný přístup k rozvoji území, Veřejné zakázky či Loterijní zákon. Program a on-line registrace pro zástupce členských obcí a měst SMO ČR je k dis/sk/ pozici na adrese: www.smocr.cz.

Dává fotovoltaika šance i obcím? Už 8. odborná konference Solární energie v ČR 2012 se připravuje na 27. listopad 2012 do pražského hotelu Novotel (Kateřinská 38, Praha 2). Organizátor akce – společnost B.I.D, services, se chce soustředit na témata jako: Co nového přináší aktualizovaná

Státní energetická koncepce do sektoru obnovitelných zdrojů? Plánuje Ministerstvo průmyslu a obchodu odstranění administrativních bariér po vzoru Slovenské republiky? Jaké příležitosti dávají obcím a městům změny v oblasti fotovoltaiky? Jaký bude osud solární daně po roce 2013 Které změny vyplývají ze změny zákona o podporovaných zdrojích energie? Které administrativní bariéry brání rozvoji fotovoltaiky a co s tím? Aktuální program a možnost přihlášení /sk/ naleznete na: www.bids.cz/solar.

TIMUR zve na svou výroční konferenci Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. (TIMUR) zve na konferenci u příležitosti 10. výročí jejího vzniku. Konference se uskuteční 6. 12. 2012 v prostorách ekologicky šetrné budovy ústředí ČSOB, a. s., v Praze-Radlicích. Konference bude koncipována jako místo setkání a dialogu zástupců municipalit a soukromého sektoru. Hlavním tématem konference je ekologická a uhlíková stopa měst a podniků. Budou představeny nové metodiky a výsledky, které TIMUR společně se svými partnery v uplynulém období vytvořil. Na konferenci se lze on-line registrovat na: http://www.timur.cz/, a to až do 29. 11. /sk/ 2012. listopad 2012

Improve your business English skills.

Czech Edition of Business Spotlight

Číslo 5/12

■

Czech Edition

of Business Sp

otlight

Číslo 4/12

■

červenec-srp

en 2012

WORD POWER

TIME!

Careers

Understanding Singapore

The role of social media Business Spotlight

Language test

Money and finances

Global business

Love and relationships

Management

Dealing with fear

CENA 240 KČ/11 EUR

Intercultural

Make more of your CENA 240 KČ/11 EUR

Business Skills

t.cz

: MAKE MORE OF

Easy ways to learn vocabulary

How to work in groups

s-s pot ligh

YOUR TIME

ww w.b usi nes

BUSINESS SKILLS

LANGUAGE: WORD POWER — EASY WAYS TO LEARN VOCABULARY

www.busines s-spotlight.cz

BusinessSpotlight

září-říjen 2012

Business Spotlight Business Spotlight Číslo 4/2012

Číslo 5/201

Quickly and easily with current news items and stories! Read Business Spotlight

MO001356

210x297_ST.indd 1

25.10.2012 13:38:14

NEJLEPŠÍ PORADCI PRO PENZI PRACUJÍ VE FINCENTRU! Podle srovnání týdeníku EURO č. 21/2012 jsou poradci společnosti Fincentrum nejlepší pro poradenství v oblasti penzijní reformy.

1. 2. 3. 4. 5.

společnost

počet bodů*

Fincentrum Partners Broker Consulting ZFP akademie OVB Allfinanz

27,5 26 23,75 23,25 22

*Maximum bodů ve srovnávacím testu: 30

MO001339-2

800 99 00 99 www.fincentrum.com