4,80 EUR

Odborný časopis pro veřejnou správu

10

ŘÍJEN 2010 98 KČ/4,80 EUR

příloha:

téma:

správa a rozvoj:

komunální odpady

IT infrastruktura obcí a měst

cena Moderní obce Jenišovicím

Měsíčník vydavatelství Economia

ModerniObec.cz

www.eurovia.cz

Na společné cestě

MO000999-1

Společnost EUROVIA CS, a. s., dříve Stavby silnic a železnic, je již řadu let jedničkou v oboru dopravního stavitelství. Staví na svých bohatých, více než padesátiletých zkušenostech, špičkovém technologickém zázemí a výkonnosti regionálních závodů a dceřiných společností na území České republiky a Slovenska.

www.avia.cz | tel.: 800 224 422

NÁZOR

Podvedení voliči

Doc. PhDr. TOMÁŠ LEBEDA, Ph.D. politolog, vedoucí Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Klíč k pochopení volebního systému však nespočívá v tom, jakým způsobem mohou voliči upravit hlasovací lístek, ale v tom, jak jsou jejich hlasy převáděny na mandáty.

říjen 2010

Stará láska nerezaví

Jediné nákladní vozidlo s pozinkovanou karoserií kabiny

1

MO001012-1

FOTO: ARCHIV

K

omunální politika by měla být co nejvěcnější a nejméně ideologická. Pak je logické, že i volební pravidla by měla umožnit vedle stran (hnutí, sdružení) i volbu jednotlivých osobností. Na první pohled se zdá, že český volební systém pro obecní zastupitelstva to umožňuje. To občané kvitují s povděkem. Připomeňme, že volič disponuje počtem hlasů odpovídajícím počtu volených zastupitelů. Každý volič má tři možné strategie, jak se svými hlasy naložit. Buď na svém lístku označí jednu politickou stranu, a tím všechny hlasy odevzdá této straně. Nebo se rozhodne hlasovat pro osobnosti a všechny své hlasy rozdělí mezi kandidáty napříč stranami. Třetí možností je oba způsoby zkombinovat. Klíč k pochopení volebního systému však nespočívá v tom, jakým způsobem mohou voliči upravit hlasovací lístek, ale v tom, jak jsou jejich hlasy převáděny na mandáty. Volič snadno nabude dojem, že namísto stran, může zvolit pouze jednotlivé kandidáty. Ve skutečnosti je všechno jinak. Hlas pro kteréhokoli z kandidátů je především hlasem pro jeho kandidátní listinu – tedy pro stranu. Pro něj je to prakticky jen preferenční hlas, který mu může pomoci posunout se na volitelné místo listiny, nebo také ne. Jak je to možné? Pokud volič volí kandidáty napříč stranami, nejde o nic jiného, než že rozloží své hlasy mezi více stran. Například když na kandidátce ODS označí tři kandidáty, znamená to, že ODS získává tři hlasy. Když na listině místních nezávislých označí čtyři kandidáty, listina získá čtyři hlasy atd. Hlasy, které strana obdrží jako celek, se sčítají s těmi, které voliči dali jejím jednotlivým kandidátům. Na základě součtu všech těchto hlasů strana získává výsledný počet mandátů. Teprve nyní přichází druhá fáze – přisouzení mandátů konkrétním kandidátům na listině. Zastupitelská křesla se přidělují podle pořadí kandidátů shora směrem dolů. Pořadí navržené stranou lze zvrátit pouze tehdy, pokud některý z kandidátů získal alespoň o 10 % více, než je průměrný počet hlasů na jednoho kandidáta v rámci jeho strany. V takovém případě se posune na první volitelné místo. Nestačí tedy být pouze o trochu lepší než ti, kteří jsou na listině výše. Kandidát musí být výrazně lepší (o 10 %), a to v porovnání s průměrem všech. Na kandidátních listinách, kde není kandidátů mnoho, jsou šance na postup poměrně velké. Naopak ve velkých městech, na početných listinách je šance jednotlivců na prolomení stranou navrženého pořadí poměrně malá a vyžaduje velmi vysoký počet hlasů. Řada voličů by se asi cítila podvedena, pokud by se dozvěděla, že hlasy, které dávají vybraným osobnostem, primárně směřují k jejich stranám, které volit nechtěli. V praxi to může vést k paradoxním situacím, kdy lídr a několik kandidátů na předních místech listiny mohou být zvoleni do zastupitelstva i přes to, že získají méně hlasů než častěji preferovaní kandidáti za nimi. Navíc jim k tomu pomohou právě individuální hlasy, pro tyto neúspěšné spolukandidáty ze zadních pozic. Největším problémem komunálního volebního systému však není fakt, že může být vůči některým kandidátům nespravedlivý. Mnohem horší je skutečnost, že voliči tyto jeho vlastnosti obvykle neznají. Účinek jejich hlasu tak může být v příkrém rozporu s jejich ■ vůlí a přesvědčením o tom, jak hlasují.

Obsah n titulní strana

Město Opava (Foto Jan Šindler) n názOr

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1

n spektrum

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 4

n kauza

Co pomůže víc veřejné správě? Plošné škrty, nebo reforma? (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 6 n ekOnOmika

Nakládání s odpady na pohřebištích (Ing. Václav Graf, Mgr. Tomáš Kotrlý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 28 n s p r áva a r O z v O j

Okružní křižovatka může být hezky usazena do prostoru (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 31 Jak oživit uliční profil u malých měst /1 (Ing. arch. Alena Mocová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 32 Veřejná služba: Kde hledat informace _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 33

Porovnání hospodaření českých a slovenských obcí (Ing. Věra Kameníčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 8

Polovinu pošt čeká změna (PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ 34

Silný oponent vlády (PhDr. Vladimír Heger) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 9

V modelovém bytě v Brně se zkouší sociální bydlení

Projekty, které zvyšují kvalitu veřejné dopravy (PhDr. Miloš Charbuský, Ing. Jan Stejskal) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 9

(JUDr. Veronika Lovritš) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 35 Jak vydávat dobrý radniční zpravodaj (Ing. Mgr. Oldřich Kužílek) _ 36

Nejlepší je Praha 13 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 10 n it infrastruktura Obcí a měst

Elektronizace veřejné správy? Ekonomika velí: Zvolnit tempo! (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 11 Lepší komunikace uvnitř veřejné správy? Jistě, ale také navenek (Ing. Sylva Kováčiková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 13 Kolik máš přihlašovacích jmen a hesel, tolikrát jsi úředníkem? (Ing. Václav Koudele) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 14

n management

Vstupní vzdělávání zastupitelů je třeba dále aktualizovat /1 (Mgr. Jana Haklová, Mgr. Petr Kuš) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 37 n ŽivOtní prOstředí

Nejmodernější postupy při pluhování potrubí _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 38 Milionové úspory při spotřebě energií ve školách

Software pro historické město (Mgr. Hana Janišová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ 16

(PhDr. Eva Fišerová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 40

Moderní controllingové nástroje obohatí datový sklad (Ing. Vladimír Přech) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 17

n l e g i s l at i va

Aby síť nebyla jen hrozbou (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 18 n evrOpská unie

IPRM: Volba Opavy byla jasná _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 20 n p ř í l O h a : k O m u n á l n í O d pa d y

Odpadový zákon se rozdělí na dva (Milena Geussová) _ _ _ _ _ _ _ _ 23 Mít vlastní skládku, nebo pronajatou? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 25

Náhrada škody za nezákonné rozhodnutí (JUDr. Ladislav Jouza) _ _ 42 Odměna zastupitele při skončení funkčního období (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 43 Konec volebního období: Otázky a odpovědi (Mgr. Jana Hamplová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 44 Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 45

Může se občan bránit pálení odpadů u sousedů? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 26

n právní pOradna

Environmentální účtování ve školách _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 26

n s e r v i s _

Moderní obec – Měsíčník vydavatelství economia

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 46

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 48

Uzávěrka tohoto čísla: 20. 9. 2010

Ročník XVI, číslo 10 • Vychází 7. 10. 2010 • Cena výtisku ve volném prodeji 98 Kč • Roční předplatné 1176 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA, a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: obchod@ihned. cz • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia, a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2010 ECONOMIA, a. s.

2

říjen 2010

MO000981-8

SpeKtrum

Samolepkami proti nepořádku FOTO: ARCHIV

›

Nový obecní dům v Malenovicích dotváří zázemí v centru obce.

Nový obecní dům je otevřen všem Malá obec na FrýdeckoMístecku má nový obecní dům, v němž jsou společenský sál a dvě klubovny. »Tyto prostory jsou k dispozici všem členům dvanácti aktivních spolků, sdružení a klubů. Obyvatel u nás navíc přibývá, čímž roste poptávka po moderním a kvalitním zázemí,« uvedl starosta obce Vladimír Malarz. Zaplnit obecní dům by měla jak klubová setkání, tak kulturní a společenské akce. Dříve pro ně v obci nebylo vhodné místo. »Chceme zde také vytvořit informační cen-

trum pro pěší a cykloturisty, směřující přes Malenovice na Lysou Horu. Těch je ročně 20 tisíc,« doplnil starosta. Výstavba objektu a doprovodné terénní úpravy stály 12,7 milionu korun. Obecní rozpočet ale zatíží jen částečně. S financováním pomůže 9 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Obec ale předfinancovala projekt z vlastního rozpočtu, dotace jí bude vyplacena zpětně ve dvou fázích. /sk/

Kočky před radnicí › LIBEREC

FOTO: ARCHIV

Kočičí rodinku mají možnost zhlédnout před radnicí obyvatelé Liberce. »Moje prvotní myšlenka vytvořit sochu pro děti se zrodila již před pár lety při sledování seriálu Teletubbies, který vznikl na základě odborných studií dětské psychiky a jejich kritérií. Vzhledem k tomu, že mám nyní doma vlastní dítě, vycházela jsem z poznání jeho světa. Původní návrh sousoší jsem

Před radnicí v Liberci se usadila kočičí rodinka.

4

se rozhodla dotvořit ve spolupráci s dítětem,« uvedla autorka díla a známá česká sochařka Martina Niubó-Klouzová. Kočky se líbí i primátorovi města Jiřímu Kittnerovi. »Byl bych rád, kdyby zde kočičí rodinka vydržela co nejdéle a bez újmy. Podle mne sochy do prostoru kamenného náměstí patří.« /on/

FOTO: ARCHIV

› MALENOVICE

PRAHA Pražané ročně pohodí zhruba sedm až deset tisíc tun odpadků mimo určené popelnice a kontejnery. Pražské služby, a. s., se proto rozhodly s tímto nešvarem zatočit. Zahájily kampaň zaměřenou na boj s nepořádkem v okolí nádob na směsný odpad. »S nepořádkem kolem nádob na směsný odpad a s jejich přeplněností se potýkáme neustále. Navzdory tomu, že za tuto situaci nejsme odpovědní, snažíme se ji řešit a na vlastní náklady odvážíme velké množství špatně uloženého odpadu. Touto kampaní bychom chtěli informovat Pražany, jak by měli správně zacházet s odpadem, kam se mohou obrátit v případě přeplněnosti nádob na směsný odpad či nepořádku ko-

Samolepky obyvatelům poradí, co dělat v případě nepořádku.

lem nich,« vysvětluje generální ředitel Pražských služeb Patrik Roman. Za nepořádek okolo popelnic a kontejnerů na směsný odpad odpovídají vlastně sami obyvatelé. Pokud objem nádob v místě bydliště nestačí, měli by kontaktovat majitele či správce domu. Právě oni totiž musí zajistit nejen optimální počet nádob na směsný odpad, ale i jejich pravidelný a dostatečný odvoz včetně úklidu stanoviště. Není totiž povinností posádek svozových vozidel uklízet odpadky, které se nacházejí vedle popelnic či kontejnerů. Jak nakládat s odpadem a co dělat v případě přeplněnosti nádob na směsný odpad budou proto Pražanům nově radit samolepky umístěné přímo na popelnicích a kontejnerech. Další novinkou v hl. městě je dočasné sběrné místo (od 1. 9. 2010 do 28. 2. 2011), kde mohou diabetici – po předložení průkazu diabetika – bezplatně odložit použité jehly, lancety a injekční stříkačky, které jinak končí ve sběrných nádobách na směsný odpad. Pokud bude o tuto službu zájem, město zajistí fungování sběrného místa pro tento infekční odpad i v dalším období. /kce/ říjen 2010

Nejkvalitnější život pro lidi je v Hradci Králové Česká republika již zná výsledky 3. ročníku unikátního projektu MasterCard česká centra rozvoje, který každoročně připravili odborníci z Vysoké školy ekonomické v Praze, společnost MasterCard a Sdružení CZECH TOP 100. Studie se letos zaměřila na hodnocení 50 největších českých měst. V hlavním žebříčku zkoumajícím kvalitu života zvítězil Hradec Králové, následovaný Prahou a Pardubicemi. Do první desítky se probojovala ještě tři jihočeská města Písek, České Budějovice a Tábor, dále Plzeň, Mladá Boleslav, Brno a Havlíčkův Brod. »Věříme, že výsledky studie mohou být pro města dobrým vodítkem při sestavování budoucích plánů a strategií,« říká prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c., rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. »Velmi bych si přála, aby Hradec Králové svou pozici mezi českými městy neztrácel, a nadále posiloval. Výsledky srovnávacích průzkumů nás těší, ale skutečným cílem vždy musí být ekonomicky, sociálně i environmentálně zdravé město, ve kterém jsou lidé spokojeni,« uvedla Pavla Finfrlová, náměstkyně primátora města Hradec Králové. Pro hodnocení hlavního žebříčku nazvaného Kvalita života bylo využito 11 ukazatelů, které umožnily zmapovat ekonomickou, sociální a environmentální situaci ve městech. Praha dominuje v ekonomických ukazatelích. Naopak nejhorší postavení má v indexu zabývajícím se vysokou kriminalitou či cenovou dostupností bydlení. Pardu-

bice se vyznačují poměrně dobrou situací na trhu práce. Město má také výhodnou polohu z hlediska napojení na evropskou železniční síť, a to mu vyneslo 2. místo v indikátoru, jenž hodnotí počet mezinárodních železničních spojů. Titulem MasterCard Award of Excellence byla oceněna města Český Těšín a Most. Český Těšín nominoval tři kvalitní projekty podporující česko-polskou spolupráci: Revitalpark 2010, Posilování komunikační dostupnosti Cieszyna a Českého Těšína a Integrovaný plán rozvoje města (IPRM) Český Těšín – Revitalizace významně postižené Městské části Svibice. Most získal titul především za projekty Business games – podnikatelské kompetence do škol, Cobraman a IPRM – Deprivované mostecké zóny /sk/ a občanské soužití.

Města s nejlepší kvalitou života (v %) 1. Hradec Králové: 88,83 2. Praha: 88,73 3. Pardubice: 85,40 4. Písek: 85,39 5. České Budějovice: 85,12 6. Plzeň: 84,80 7. Mladá Boleslav: 84,68 8. Brno: 84,23 9. Havlíčkův Brod: 84,13 10. Tábor: 83,92 ZDROJ: MASTERCARD ČESKÁ CENTRA ROZVOJE 2010

FOTO: AuTOR

SpeKtrum

Vedle oceněného Hannese Braunera (uprostřed) stojí vídeňský komunální politik Rudolf Schicker (vpravo) a Reinhard Karl (vlevo) z banky Raiffeisen, která středoevropskou iniciativu podporuje.

Letošního laureáta navrhlo Brno

› VÍDEŇ Novým nositelem Ceny Centrope,

udělené v polovině září ve Vídni, je Hannes Brauner. Regionální iniciativa s tímto názvem sdružuje od roku 2003 sousedící, tedy pohraniční oblasti čtyř středoevropských zemí – Rakouska, České republiky, Slovenska a Maďarska. Jejím cílem je prohloubení hospodářských a kulturních kontaktů téměř sedmi milionů lidí žijících na tomto území. Za přínos ke splnění uvedeného záměru uděluje Centrope každoročně ocenění, spojené s odměnou ve výši 10 tisíc eur. Letošního laureáta navrhlo město Brno. Hannes Brauner se totiž dlouhodobě angažuje v prohlubování kulturních kontaktů jižní Moravy s Vídní a kromě toho uskutečnil projekt mnohojazyčné výuky rakouských studentů, kteří se prostřednictvím počítačové techniky učí češtině, slovenštině /jg/ a maďarštině.

Čistírna podpoří rozvoj města

MO000950-5

dářské infrastruktury a ekologického způsobu hospodaření s vodními zdroji ve městě Libochovice na Litoměřicku přispěje nově dokončená výkonná čistírna odpadních vod (ČOV). Výstavba čistírny a souvisejících kanalizačních systémů (sběrače s napojením již funkčních rozvodů, převedení splaškových vod na čistírnu odpadních vod) byla jednou z priorit radnice, která od počátku věnovala projektu maximální pozornost. »Libochovice vykazují svým úsporným hospodařením dlouhodobě bezdlužnost, podařilo se nám tak shromáždit minimální částku potřebnou k dosažení dotace EU. Stavbu uskutečnilo město jako investor v rámci naplňování podnikatelského záměru Severočeské vodárenské společnosti, a. s., Teplice, která je akcionářem,« konstatoval starosta Libochovic Jaroslav Beneš. Čistírna je vybudována s provozem na mechanickobiologické bázi a dimenzována na kapacitu 3600 ekvivalentních obyvatel. Do budoucna tak může uspokojit potřeby města při jeho uvažovaném rozvoji. Celkové náklady na výstavbu ČOV dosáhly 22 miliony korun. Tuto částku uhradily Severočeská vodárenská společnost /ge/ a Státní fond životního prostředí.

říjen 2010

FOTO: ARCHIV

› LIBOCHOVICE K zajištění plnohodnotné vodohospo-

Čistírna odpadních vod je vybudována s provozem na mechanicko-biologické bázi a dimenzována na celkovou kapacitu 3600 ekvivalentních obyvatel.

5

Kauza

co pomůže víc veřejné správě? Plošné škrty, nebo reforma? Vládou chystané plošné snížení objemu peněz na platy státních zaměstnanců jistě může přinést rychlé (a značné) úspory ve státním rozpočtu. Otázkou však je, zda místo jednoduchých paušálních škrtů raději nepřijmout sérii zásadnějších reformních řešení, která by dlouhodobě zvýšila efektivitu (i úspornost) státní správy a samosprávy.

D

okonce ani není jisté, zda naplánované úspory ve státním rozpočtu pomocí plošných škrtů v balíku peněz na platy pro státní správu nakonec nebudou »přebity« vedlejšími negativními efekty. Totiž nebudou-li samosprávy ještě více finančně zatíženy a jestli se státní správa a samospráva ve své, během posledních let tak pracně budované (leč dosud nevybudované) otevřenosti a vstřícnosti ke klientům (občanům) nevrátí zpět do minulosti. Podle posledních zpráv zatím víme pouze to, že vláda chce pro veřejný sektor zachovat třídy a stupně v platových tabulkách, přičemž by ovšem ze zákoníku práce měly být vypuštěny paragrafy zaručující zvyšování platů s rostoucí délkou praxe. Jak už minulý týden pod titulkem »Vláda vymyslela trik, jak snížit platy« informovaly Hospodářské noviny (29. 9.), zachování tabulek se má stát prázdnou kostrou, do níž bude možné dosadit nová čísla. Přetrvají pouze zákonem dané minimální platy v jednotlivých třídách, které se pohybují mezi 5400 a 18 350 korunami hrubého. Naopak má být zrušeno pravidlo, že v nejvyšší platové třídě musí zaměstnanec obdržet minimálně 3,4násobek platu nejnižší třídy. Stejně tak nebude závazné, že plat zaměstnance veřejného sektoru s 32 roky praxe musí být nejméně 1,5násobkem platu jeho kolegy na stejné pracovní pozici, leč bez praxe. Jak dále připomněly Hospodářské noviny, skončit má i rovnoměrně rozložené zvyšování platu, vždy o stejné procento. »Dáváme volnější možnost, tak jak je to už dnes například dohodnuto s ministrem školství, aby si rezorty mohly upravit tabulku podle svých potřeb. To znamená, aby nebyly přísně vázány počtem platových stupňů,« řekl k tomu ministr práce a sociálních věcí Dr. Ing. Jaromír Drábek. Vláda chce pro příští rok dosáhnout snížení peněz na platy státních zaměstnanců o 10 % a zmrazení jejich mezd na další tři roky.

úřeDníci na jeDné loDi Platové tabulky dané nařízením vlády se nevztahují jen na zaměstnace ústředních orgánů státní správy, nýbrž i na zaměstnance veřejné správy, tedy územních samosprávných celků (ÚSC) a jimi zřizovaných organizací. A nebude-li pro tyto zaměstnance rychle přijata jiná úprava výpočtu platu, hrozí jim už od ledna podobná platová ri-

6

zika, jakých se obávají státní zaměstnanci. Obec či město své zaměstnance sice vyplácí ze svého rozpočtu, ale ve výpočtu jejich platu se musí přidržovat tabulek z centra. Ing. Jaromír Zajíček, MPA, tajemník Magistrátu města Děčín a předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů, o. s., konstatuje: »Když jsem převzal funkci vedoucího úřadu a dokončil delimitaci spojenou s reformou veřejné správy, měl Městský úřad v Děčíně k 1. 1. 2003 celkem 372 zaměstnanců. Po dvou letech byl jejich počet zredukován na 242. Obdobně postupovala řada dalších obcí s rozšířenou působností. V tom mají územní samosprávné celky vůči ministerstvům obrovský náskok. Budou-li společné tabulky s novými tarify platit i pro ÚSC, velká většina „trojkových“ obcí bude neoprávněně „potrestána“ (resp. její zaměstnanci). Další racionalizace a snižování počtu úředníků (s cílem udržet objemy finančních prostředků na platy) při zachování rozsahu prací daných zákony totiž už v mnoha těchto obcích není proveditelná. Ovšem celá záležitost má ještě jeden rozměr. Snaha uspořit výdaje ze státního rozpočtu snížením platů může mít efekt přímo na ústředních orgánech státní správy. Pokud by se však po aplikaci nově navržených tabulek a tarifů snižovaly platy i na úrovni měst a obcí, příslušné zastupitelstvo by „uspořené“ peníze nejspíše přesunulo do jiných potřebných kapitol. Státní rozpočet by tak žádných úspor nedosáhl.« Která noha obce buDe Kratší? Nemohou vládou chystané změny rozevřít na radnicích propast mezi zaměstnanci, kteří se věnují agendám v přenesené působnosti, a těmi, kdo zajišťují samostatnou působnost? Vždyť na činnost prvních přispívá stát, zatímco ty druhé platí ÚSC jen ze svého rozpočtu. Navíc v centru rádi argumentují tím, že některé agendy zajišťující výkon státní správy si přece na sebe už dokážou vybranými poplatky slušně vydělat. Pak již nemusí být daleko k nápadu, zda by nižší tarifní plat nemohl být úředníkům v agendách státní správy kompenzován osobními příplatky z peněz vybraných za poplatky. Mgr. Miroslav Trs, vedoucí odborové organizace při Městském úřadu Kaplice, si to nemyslí: »Na drtivé většině úřadů obcí s rozšířenou působností bývá odměňování většinou nejvýše do úrovně 10–15 % z tari-

fu a na nějaké rozlišování se zde nehraje. Je třeba také připomenout, že na výkon státní správy obec dostává příspěvek od státu. Ten jí však obvykle pokrývá zhruba jen dvě třetiny nákladů, přičemž tento příspěvek navíc bude příští rok snížen o 17,6 %. Pomýšlet teď na nějaké dorovnání osobním ohodnocením je prostě absurdní. Obce na to peníze od státu nedostanou a z vlastních rozpočtů to dotovat nebudou. Takže hrozí, že platy zaměstnanců municipalit reálně poklesnou o 20–40 %. A to nemluvím o dalším poklesu kvůli snížení nezdanitelných částek na osobu či děti... Dopad opatření vlády bude velmi bolestivý i pro rodiny zaměstnanců obcí a měst a přinutí většinu nejschopnějších z nich hledat si jiné uplatnění. To státní správu a samosprávu hodně kvalifikačně oslabí, což považuji za neuvěřitelný hazard. Nyní se průměrná čistá mzda na městských úřadech pohybuje okolo 14–15 tisíc korun a po opatřeních vlády by měla klesnout na 10–11 tisíc. Přitom se to zpravidla citelně dotkne vysokoškolsky vzdělaných lidí, neustále proškolovaných, kteří jsou kvalifikačně i profesně na výši.« Předseda Svazu měst a obcí ČR Ing. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, také nehýří optimismem: »Dosud zpracované studie (i za účasti Svazu měst a obcí, ministerstev a vysokých škol) potvrzují, že obce na výkon přenesené působnosti doplácejí, zvláště obce s rozšířenou působností. V některých případech jim příspěvek státu pokryje dokonce jen polovinu nákladů s přenesenou působností. Letos přidané dvě miliardy korun víceméně řešily zvýšení tohoto příspěvku u malých obcí. Ministerstvo financí původně slíbilo narovnání dalšími dvěma miliardami pro příští rok. Místo toho však vláda schválila plošné krácení o 17 %. To se obcím logicky nelíbí. Nedomnívám se ani, že by mohlo dojít k dělení pracovníků na tzv. samosprávné a tzv. přenesené. Spíše se podle mého názoru začnou snižovat počty pracovníků na dané oblasti, což se promítne do omezování otevírací doby a úředních dnů na radnicích.« Ing. Jaromír Zajíček, MPA, připouští, že »teoreticky a do jisté míry« by v úřadě ÚSC bylo možné od sebe oddělit výkon samostatné a přenesené působnosti. »Zcela to však učinit nelze, neboť čím menší úřad, tím je tato věc komplikovanější. Domnívám se, že nelze uvažovat o tom, že by se na úřadě tvořily dvě platové kategorie zaměstnanců. Sám jsem se snažil po zhruba šest let nejrůznějšími organizačními změnami od sebe oddělit některé činnosti a vytvořit odbory magistrátu s čistým výkonem přenesené působnosti. Ale ani v jednom případě se mně to stoprocentně nepodařilo. Pokud jde o poplatky za některé činnosti, opravdu nebývají zanedbatelné. Ale ani v jednom případě nekryjí výdaje na výkon příslušné říjen 2010

FOTO: JAN SCheJBAl

Kauza

Na pražském Palachově náměstí 21. září odboráři protestovali proti plošným škrtům v balíku peněz na platy zaměstnanců ve státní správě a samosprávě a ve veřejných službách i proti navrhovaným změnám pracovněprávních norem.

Standardizace výkonů ve veřejné správě se možná bojí i stát Svého času se hodně hovořilo o nutnosti provést jakousi standardizaci výkonů ve veřejné správě. Nebylo by lepší pokusit se ji provést alespoň u některých agend (asi zejména těch, které souvisejí s výkonem státní správy)? Neotevírala by se tímto krokem cesta k reálným úsporám v nákladech na veřejnou správu, k lepšímu zhodnocení skutečné efektivity práce jednotlivých zaměstnanců (i celých úřadů) veřejné správy? Ing. Oldřich Vlasák, předseda Svazu měst a obcí ČR, poslanec Evropského parlamentu Souhlasím s vámi, že nejdříve je třeba zmapovat kvalitu a rozsah výkonu těchto služeb na jednotlivých městských úřadech s rozšířenou působností a následně se pokusit o zjednodušení a zefektivnění práce, která může spočívat i v určité standardizaci. Předpokládám, že v rámci této diskuse dojde k uplatnění i nových moderních informačních technologií, a omezí se tak nároky na žadatele, čímž se pro ně i zpříjemní vyřizování výše zmíněných agend. Budoucnost vidím v elektronizaci veřejné správy, sdílení databází apod. Technologie totiž umožňují mimo jiné i vzdálený přístup k podávání žádostí a on-line sledování stavu jejich vyřízení. Technologie a standardizace tak do značné míry mohou celý výkon veřejné správy zefektivnit. Zde vidím prostor pro úspory.

n

Ing. Jaromír Zajíček, MPA, tajemník Magistrátu města Děčín a předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR, o. s. Myslím si, že jste udeřil hřebík na hlavičku. Tady je opravdu jádro problému, zejména ve výkonu přenesené působnosti. Je řada věcí měřitelných a daly by se v podstatě standardizovat. Pokusy udělány byly, vyčlenily se na to i prostředky z evropských fondů, ale věc poněkud usnula. Opět to mělo dvě roviny problému. Tu první spatřuji v tom, že by se zcela jasně rozkrylo, co se musí dělat za činnosti, jaké si to vyžádá výdaje na mzdy, režii, vzdělávání a další. Prokázalo by se také, jaké výdaje by měl stát hradit územním samosprávným celkům (ÚSC) na činnosti, které jim ukládá svými zákony (resp. které si stát společensky u územních samospráv objednal). Stát dobře ví, že by musel vydávat daleko více peněz, než tak činí nyní po reformě veřejné správy. Výdaje na jednoho zaměstnance okresního úřadu před reformou byly rozpočtovány zhruba 410 tisíci Kč na rok, po reformě bylo rozhodnuto, že územní samosprávné celky obdrží od státu na jednoho takového delimitovaného zaměstnance 338 tisíc korun ročně. Zručný matematik snadno spočítá, kolik miliard stát ušetřil reformou v roce 2003 zrušením okresních úřadů a převedením činností na ÚSC. Příjmy z provedené změny rozpočtového určení daní zdaleka vynaložené výdaje nepokryly. Druhou rovinu vidím v tom, že by se stát (resp. jednotlivá ministerstva) měl zabývat, jak zjednodušit činnosti a administrativu. Pak by bylo možné i snižovat počty úředníků. Ono je tomu zcela naopak. Náš magistrát měl dva roky po reformě 242 zaměstnanců. Nyní jich je už 270. Jak je to možné? Neustále přibývají nové a nové povinnosti, které nám nová legislativa ukládá, a naopak nic není rušeno. Sice se zvyšování počtu zaměstnanců bráníme, jak to jde, ale někdo tu práci vykonávat musí. Například Ministerstvo dopravy po zavedení digitálních tachografů doporučilo přijmout dva zaměstnance, já navýšil pouze jednoho. Ministerstvo práce a sociálních věcí zavedením institutu hmotné nouze doporučilo přijmout šest zaměstnanců, já přijal pouze tři. Mohl bych uvádět řadu dalších příkladů, ale tyto jsou snad dostatečné. V tomto směru nepomohlo ani zřízení grémia náměstků ministrů – RIA (Regulatory Impact Assessment), v němž by měl být posuzován každý nový zákon z hlediska, o kolik by se jeho zavedením do praxe navýšily výdaje na výkon veřejné správy. Posuzování finančních vlivů se nejrůznějším způsobem obchází, uplatňují se výjimky a územních samosprávných celků se nikdo nikdy neptá, jaké to přinese navýšení jejich výdajů. /rš/

n

agendy. To, že úřady na činnosti některých agend slušně vydělávají, je tvrzení centra, ale ekonomika obcí je zcela jiná. Jeden příklad za všechny. Od 1. 1. 2009 se vybírá poplatek na přihlášené vozidlo – ekologická daň. V Děčíně se loni takto vybraly více než 4 mil. Kč. Všechny tyto peníze musíme ze zákona odvádět na účet Ministerstva životního prostředí ČR. Kdyby alespoň zákonodárci rozhodli, že určitou poměrnou část si úřad může ponechat na pokrytí režie spojené s výběrem! Já jsem například musel posílit úřad o dvě pracovní místa pokladních.« Ing. Oldřich Vlasák by více zvýšil možnosti obcí samostatněji rozhodovat o platech svých zaměstnanců. »Zájmem obcí je provozovat svoji činnost co nejlépe a za co nejméně nákladů. Výše tarifů, příspěvek na výkon státní správy a rozpočty obcí jsou do určité míry spojené nádoby. U každé koruny se obec musí rozhodnout, zda ji investuje do opravy silnice, zateplení školy, rozšíření pečovatelské služby, zaplacení matrikářky či tisku živnostenských oprávnění. Není možné, aby v obci byly na jedné straně rozbité chodníky a na straně druhé přeplacení úředníci. Stejně tak však nelze mít skleněné paláce a v nich úředníky pracující za minimální mzdu. Je třeba hledat rovnováhu a obec by v tomto ohledu měla mít co největší flexibilitu. Možná změna tarifů přinutí obce zhodnotit kvalitu práce svých úředníků. Zjistit, kdo odvádí dobrý výkon – a tomu přidat. Identifikovat, kdo pracuje špatně či je nadbytečný – a toho propustit. Může však také dojít k tomu, že obec pokrátí všem stejně a ti dobří pak odejdou. Osobně jsem proti tarifům jako takovým a raději bych dal větší prostor obcím rozhodovat, jak práci svých zaměstnanců ocení samy. To je však můj osobní názor.« Kyselá jablíčKa K naKousnutí Veřejná správa čeká na dokončení své reformy. I když se ne všichni shodnou, co by zefektivnění úřadů mohla přinést například standardizace výkonů ve veřejné správě (viz box), hlavně v některých agendách by jistě přispěla k lepšímu porovnávání výkonu jednotlivých úředníků, ale i k měření efektivního fungování celých oddělení či odborů. A tedy též ke zjištění, kolik tam chybí nebo přebývá zaměstnanců. Samostatnou kapitolou je využívání IT technologií ve veřejné správě. Připomeňme povzdech vrchního ředitele Ing. Jaroslava Mráze z Ministerstva vnitra v rozhovoru pro Moderní obec (viz str. 11 a 12), že přes poměrně masivní investice do IT služeb dosud nikdy a nikde nezaznamenal žádné jiné úspory než časové. Tedy ani finanční, ani personální... A efektivita »úřadů« nejmenších obcí? To je příliš kyselé jablko, než aby se do něj některý z politiků chtěl zakousnout. Byť si lze představit, že delegováním některých (určitě ne všech) svých pravomocí »společnému úřadu«, by malá sídla nejen ušetřila, ale získala i profesionálnější zázemí – a jistě také n snáze dosáhla na granty a dotace. ivan ryšavý

říjen 2010

7

Ekonomika

porovnání hospodaření českých a slovenských obcí Ekonomická recese významně poznamenala rozpočtové hospodaření českých obcí a nevyhnula se ani municipalitám slovenským. Podívejme se, jak dopadlo srovnání rozpočtů českých a slovenských obcí v letech 2008 a 2009. Údaje za Českou republiku jsou uváděny včetně Prahy a pro srovnatelnost jsou převedeny na eura.

V

České republice existuje více než 6000 obcí, na Slovensku necelých 3000. V průměru připadá na jednu českou obec více než 1600 obyvatel, v případě slovenských obcí je to více, a to přes 1800 obyvatel. Více malých obcí je tak v ČR. Pro obě země je společné, že obecní rozpočty skončily v roce 2008 přebytkem a o rok později se dostaly do schodku. Kupodivu se deficit rozpočtu v roce 2009 v obou případech podílel 7 % na rozpočtových příjmech. RychlEjší Růst dotací na sloVEnsku Dopad ekonomické recese na hospodaření obcí byl relativně větší v ČR. Celkové příjmy českých obcí se v roce 2009 snížily proti roku předchozímu o 3 %, ale v případě slovenských obcí jen o 1,6 %. V obou zemích v důsledku ekonomického oslabení poklesly daňové výnosy, což do určité míry kompenzoval rychlejší růst dotací. V České republice se daňové příjmy obcí snížily výrazněji (o 11 %) než na Slovensku (o necelá 4 %). Slovenské obce získaly od Ministerstva financí určitou kompenzaci výpadků daňových příjmů, respektive výpadku daně z příjmu fyzických osob. I když se daňové příjmy slovenských obcí snížily relativně méně než českých, růst dotací byl silnější na Slovensku (zvýšily se o 20 %) než v České republice (růst jen o 14 %). A byl to právě tento faktor, který především přispěl k mírnějšímu propadu celkových příjmů slovenských obcí. V obou

zemích se snížily rovněž kapitálové příjmy, v ČR o 10 %, zato na Slovensku téměř o 60 %. To znamená, že ani v ČR, ani na Slovensku se obce nesnažily kompenzovat propad daňových příjmů výprodejem obecního majetku. U našich sousedů se – na rozdíl od českých obcí – snížil i objem nedaňových příjmů. dynamika kapitáloVých Výdajů byla odlišná Obě skupiny obcí nereagovaly na pokles příjmů adaptací úrovně výdajů, protože v obou zemích se výdaje zvýšily, v českém případě o 10 %, ve slovenském o 7,1 %. Potěšitelný je fakt, že u obcí v obou zemích rostly kapitálové výdaje rychleji než běžné. Běžné výdaje se zvýšily shodně jak u českých, tak u slovenských obcí o více než 5 %, dynamika kapitálových výdajů však již byla odlišná – v ČR o 22 %, v SR o 12 %. V důsledku toho se podíl kapitálových výdajů na celkových v obou případech v roce 2009 zvýšil, avšak z nestejné základny a nestejně rychle. V roce 2009 dosáhl tento podíl v České republice 33 % (vzestup o 3 procentní body proti roku 2008), ve Slovenské republice to bylo 25 % (vzestup o 1 procentní bod). V roce 2009 daňové příjmy představovaly na celkových příjmech podíl 52 % v ČR a 51 % v SR. Podíl nedaňových příjmů byl v obou zemích víceméně stejný. Dotace se na celkových příjmech slovenských obcí podílely 36 %, v případě českých obcí 33 %. V roce 2008 byl podíl kapitálových příjmů na cel-

Rozpočty obcí ČR a SR (v mil. eur) ČR 2008

SR 2009

2008

2009

Daňové příjmy

5915,2

5237,0

1685,3

1620,3

Nedaňové příjmy

1007,3

1043,4

344,8

314,2

Dotace

2930,9

3339,9

955,4

1148,1

Kap. příjmy

599,9

537,0

249,6

100,0

Příjmy celkem

10 453,3

10 157,2

3235,1

3182,7

Výdaje běžné

6910,9

7279,8

2413,8

2543,8

Výdaje kapitálové

2929,9

3581,4

765,4

860,2

Výdaje celkem

9840,8

10 861,1

3179,2

3404,0

Saldo

612,5

-703,9

55,9

-221,3

ZDROJ: STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET ČR ZA ROK 2009, STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET SR ZA ROK 2009, VLASTNÍ VÝPOČTY CCB-CZECH CREDIT BUREAU

8

kových výdajích vyšší na Slovensku, o rok později to byly naopak české obce, které dosáhly vyššího podílu. nižší zadlužEnost obcí V sR Zatímco se v roce 2009 dluh obcí v ČR zvýšil o 1 %, na Slovensku poklesl o 5 % (z důvodu dostupnosti údajů za slovenské obce zahrnuje obecní dluh v tomto případě pouze bankovní úvěry a komunální obligace, a to včetně příspěvkových organizací zřizovaných obcemi). V přepočtu na obyvatele dosáhl dluh českých obcí koncem roku 2009 258 eur, obcí na Slovensku 100 eur, tj. pouze 40 % českého obecního dluhu. Slovenské obce vykazují nižší hodnoty rozpočtových položek nejen v absolutním vyjádření, nýbrž i v přepočtu na obyvatele. V roce 2009 dosáhly celkové příjmy českých obcí v přepočtu na obyvatele 971 eur a slovenské pouze 589 eur, tedy zhruba 60 % obnosu, kterým disponovaly obce v ČR. Stejná proporce existuje také u výdajů. České obce vydaly 1038 eur v přepočtu na obyvatele, slovenské 630 eur. Slovenské obce ve srovnání s českými mají v průměru více obyvatel, disponují o něco méně penězi v přepočtu na obyvatele, vykazují vyšší podíl dotací na celkových příjmech a nižší podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích a jsou méně zadluženy. Navzdory výše uvedeným rozdílům společný základ obecních rozpočtů z počátku 90. let minulého století je stále ještě patrný. jak jE to s Výnosy daně z nEmoVitostí Obsah čtyř hlavních příjmových kategorií není ale u českých a slovenských obcí plně srovnatelný. Na Slovensku také existují sdílené daně, avšak obce participují pouze na dani z příjmu fyzických osob. České obce, kromě této daně získávají i podíl na dani z přidané hodnoty a na dani z příjmu právnických osob. Administrativní poplatky se v rozpočtech slovenských obcí zařazují do nedaňových příjmů. O zvyšování výnosů daně z nemovitosti se v ČR diskutuje již delší dobu. Její výnos se v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008, po letech poznamenaných víceméně stagnací, zvýšil až o 23 %. Zásluhu na tom nemají rozhodnutí představitelů obcí, nýbrž zásah státu. O tom, že to byl krok správným směrem, vypovídá i srovnání se Slovenskem. Slovenské obce získaly 254,8 mil. eur (rok 2009), zatímco české jen 241,6 mil. eur. V přepočtu výnosu daně z nemovitosti na obyvatele je rozdíl patrnější. Obce v SR obdržely z tohoto zdroje 47 eur, zatímco n české pouze 23 eur. VěRa kamEníČkoVá CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

říjen 2010

Ekonomika

projekty, které zvyšují kvalitu veřejné dopravy

V

e východočeské oblasti se to zatím nejvíce podařilo Hradci Králové. Nedávno se k němu přidala Česká Třebová, kde 15. září otevřeli nejmodernější dopravní terminál v ČR, vybudovaný za téměř čtvrt miliardy korun. Nemusí jít vždy jen o nezvykle velké investiční akce. Svědčí o tom například pohodlné a přehledné autobusové nádraží, sloužící již více než rok místní a přespolní veřejnosti v Přelouči. Představitelé rovněž dalších měst se snaží, aby se zlepšila kvalita veřejné dopravy. Právě letos se jim naskytla možnost, jak toho dosáhnout. Stalo se tak díky otevřené výzvě pro předkládání záměrů projektů k udělení grantu z Programu švýcarskočeské spolupráce, kterou vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem financí a Státním fondem životního prostředí letos 16. dubna. Přestože příjem záměrů byl podle propozic ukončen již 16. července, byly to třeba i Pardubice, které dokázaly včas zareagovat. Cílem předloženého projektu je jednak úprava budovy hlavního nádraží a prostoru

před ním, jednak řešení navazujícího dopravního spojení. Jde tedy o komplexní řešení, na němž se kromě samotného města podílejí ještě Pardubický kraj a České dráhy. Právě jejich dílčí projekty na zlepšení kultury i komfortu cestování a zkvalitnění navazující infrastruktury byly spojeny v jeden společný projekt. Ten by mohl přinést dotaci až ve výši 100 milionů korun. V případě jeho uskutečnění by okolí stávajícího vlakového a nedaleko se nacházejícího autobusového nádraží doznalo velkých změn. Výsledkem by mělo být zjednodušení pohybu lidí, kteří do Pardubic přijíždějí ať již vlakem nebo autobusem. Obdobně jako v sousedním Hradci Králové by totiž před železniční budovou stály nejen zastávky městské hromadné dopravy, ale též linkových autobusů. Tím by odpadlo obtížné přecházení pro ty cestující, kteří chtějí pouze přesednout z jednoho dopravního prostředku na druhý. Nemělo by však jít pouze o zlepšení pohybu cestujících. Stěžejní investiční akcí má být totiž vyřešení automobilové dopra-

silný oponent vlády Ačkoliv je nám Slovensko geograficky velmi blízké a spojuje nás s ním nedávná společná historie, můžeme na vývoji tamní místní samosprávy pozorovat proti českému prostředí značné odlišnosti.

n

a první pohled upoutá u našich sousedů přímá volba starosty a striktní oddělení výkonu státní správy od činností samosprávy. Méně nápadným jevem je silná organizovanost samospráv, kterých je zastoupeno ve Sdružení měst a obcí Slovenska (ZMOS) téměř 96 procent. Ze 138 měst je jich členem sdružení 131 a z 2751 obcí vstoupilo do této stavovské organizace 2629. Letos se uskutečnil jubilejní sněm ZMOS, na němž starostové oslavili 20 let působení své organizace. Během této doby se sdružení stalo pro vládu silným partnerem i oponentem, s nímž se musí při legislativních návrzích a vládních opatřeních vždy počítat. Svoji autoritu si vybudovalo jednotným postupem a výraznou aktivitou. Například ještě v éře Dzurindovy vlády, kdy se v rámci reformy veřejné správy v letech 2002–2004 na obce převáděly mnohé kompetence státu, aniž by byly plně finančně zajištěny, před bratislavským vládním úřadem deříjen 2010

monstrovali starostové. Fiskální decentralizace se na Slovensku uskutečnila až v roce 2005, kdy byla také podepsána Deklarace partnerství územní samosprávy, uzavřená mezi obcemi a samosprávnými kraji. Postavení sdružení jasně vyjádřil Ing. Michal Sýkora, starosta Štrby, který je předsedou ZMOS od roku 1993: »Vždy jsme stáli proti legislativní přesile. Museli jsme být připraveni na úplně nečekané kroky, občas i ataky, a vynaložit více energie na prosazení našich záměrů a požadavků než státní exekutiva. Bylo nutné se vyrovnat se zklamáním a rozčarováním, protože vždycky nějaké přišlo. Stáli jsme také tváří v tvář částečným a krátkodobým řešením a politickým zájmům. Celou dobu jsme museli tvrdě obhajovat svoje právo být nezávislou a nestranickou organizací, která nepatří k žádnému politickému proudu.« Sdružení výrazně přispělo k průběhu správní reformy podporou vzniku společných úřadů a podílelo se na přijetí eura.

FOTO: ARCHIV

Přednádražní prostory jsou v cílových stanicích vždy první, s nimiž se seznamují cestující. Proto se zejména větší aglomerace snaží, aby získaný dojem byl co nejlepší.

Česká Třebová má od poloviny září nejmodernější český dopravní terminál.

vy v dané lokalitě. Předpokládaná komplexní přestavba stávajícího dopravního systému by mohla občanům v jeho okolí přinést zkvalitnění podmínek bydlení a automobilistům zlepšení průjezdnosti. Právě k tomu směřuje dopracovávané architektonické řešení celého přednádražního prostoru. V Pardubicích jsou si vědomi, že jejich projekt je pouze jedním z těch, které byly v ČR v rámci uvedené výzvy podány. Vynaložené úsilí předkladatelů by však ani v případě nepřijetí nebylo zcela marné. Vedlo k ujasnění si celé problematiky a k vypracování podkladů, které zůstanou i pro další n léta východisky k jejímu řešení. miloš chaRbuský jan stEjskal

Největším problémem je nyní ekonomická krize, kterou obce zvládají i díky zavedení místních daní. V roce 2008 činil příjem z místních daní 38,6 miliardy Sk, v roce 2009 mírně poklesl na 36,4 miliardy. Tyto daně, jejichž správcem je sama obec, byly zavedeny od roku 2005 na základě zákona č. 538/2004, o místních daních a místním poplatku za komunální odpady a drobné stavební odpady. Některé místní daně (z nemovitosti, ze psa, za užívání veřejných prostranství, za ubytování, prodejní automaty, za vjezd a setrvání vozidel v historické části města) se z hlediska obcí osvědčily. Problematické zůstává nakládání s komunálním odpadem, kde dosud nebyly nastaveny vhodné finanční mechanismy pro motivaci občanů a firem. V červnu zveřejnil Institut finanční politiky Ministerstva financí SR aktualizovanou prognózu výnosu daně z příjmu fyzických osob, který tvoří důležitou položku příjmu obcí. Její daňové určení se přepočítává podle počtu obyvatel obce a počtu žáků, kteří studují v dané obci. Původně odhadovaný výnos 1134,7 milionu eur se snížil na 993,7 milionu. V následujících letech se však předpokládá nárůst tohoto daňového výnosu. Rozhodně se očekává, že krize povede k nutnosti pozastavit mnohé investice a výrazně snižovat provozní výdaje obcí. n VladimíR hEGER

9

Ekonomika

nejlepší je praha 13

V

e třetím ročníku krajského kola soutěže Město pro byznys získala první místo a titul Nejlepší Praha pro byznys Městská část Praha 13. Vyhrála díky nejlepšímu přístupu svého úřadu k podpoře podnikání a nadprůměrné občanské vybavenosti. Druhá se letos umístila Praha 15 a třetí skončil loňský vítěz Praha 22 – Uhříněves. »Oceňuji, že cílem soutěže Město pro byznys není jen sestavovat žebříčky, ale především upozornit na vývoj jednotlivých lokalit, na snahu změnit situaci v místě tak, aby byla příznivější pro podnikání, oživit hospodářství a zlepšit obraz města a společně šířit „podnikatelského ducha“ veřejností,« řekla náměstkyně primátora hlavního města Prahy Marie Kousalíková. Projekt Město pro byznys komplexně vyhodnocuje podmínky pro podnikání v jednotlivých místech, a nabízí tak ojedinělé srovnání v rámci celé České republiky. Vyhlašovatelem soutěže je Ekonom, týdeník vydavatelství Economia, a. s., organizátorem je společnost Bison & Rose Public Relations, s. r. o., odbornými garanty jsou Hospodářská komora ČR, Svaz měst a obcí ČR a společnost FACTUM. Vloni se stala Městem pro byznys hlavního města Prahy Městská část Praha 22 – Uhříněves. V celorepublikovém pořadí zvítězily Klatovy. V pořadí krajů se na prvním místě umístil Liberecký kraj. Jednotlivé správní obvody však do celorepublikového žebříčku zařazeny nejsou. Do soutěže Město pro byznys je automaticky zařazeno všech 205 obcí s rozšířenou působností. Hlavní město Praha, které se člení na 22 městských částí s přenesenou rozšířenou působností, se vyhodnocuje samostatně. Cílem projektu je najít Nejlepší město pro byznys, které ve srovnání s ostatními má zdravé podnikatelské prostředí, jeho veřejná správa vytváří nejlepší podmínky pro podnikání, místo s nejlepší nabídkou pracovní síly, s vysokým ratingem a přitažlivou lokalitou. Nejlepší místo pro podnikání je takové, v němž místní lidé spolupracují s místními podnikateli, kde samospráva podněcuje občany k podnikání, ale zároveň jsou respektovány udržitelné etické hodnoty. Hodnocení se uskutečňuje na základě dat z nezávislých a vlastních zdrojů. Sbírají se statistické údaje, uskutečňuje se korespondenční dotazování místních samospráv a oslovují se lokální podnikatelské subjekty – více než 10 tisíc. Regionální výsledky se vždy zveřejňují v rámci krajských kol, na která jsou pozváni zástupci obcí, krajů, podnikatelů a asociací. Výroční republiková cena bude udělena v celostátním finále, které se uskuteční 26. října v Praze. /sk/

Jak komplikované je podnikání ve vašem městě?

Týdeník Ekonom vyhlásil třetí ročník srovnávacího výzkumu, jehož cílem je najít a ocenit město s nejatraktivnějším podnikatelským prostředím. Zapojte se do průzkumu mezi podnikateli a ohodnoťte své město na

10

Odborným garantem je Hospodářská komora České republiky. Pořadatelem je komunikační agentura Bison & Rose.

MO001010-2

www.mestoprobyznys.cz.

říjen 2010

Téma

FOTO: jiří velký

IT infrastruktura obcí a měst

Také na radnici v Bílovci v okrese Nový Jičín lze na asistovaném místě výkonu veřejné správy Czech POINT požádat o výpis z veřejných i neveřejných rejstříků nebo o datovou schránku, podat podání či provést autorizovanou konverzi na žádost.

Elektronizace veřejné správy? Ekonomika velí: Zvolnit tempo! Napjatý stav veřejných rozpočtů nutí Ministerstvo vnitra přehodnotit i některé chystané projekty v oblasti elektronizace veřejné správy. Vrchní ředitel sekce pro informatiku a eGovernment Ing. Jaroslav Mráz tvrdí, že původní koncept bude zachován. Uskutečnění některých projektů se však rozloží do delší doby a důsledně se bude vyžadovat i jejich zlevnění.

T

ýkat se to má především přípravy a zavedení systému základních registrů veřejné správy. Ve hře však jsou i některé další velké projekty. Platí i nadále, že systém základních registrů veřejné správy bude místo července 2011 uveden do ostrého provozu až o rok později? Ano, registry obyvatel (ROB), práv a povinností (RPP), osob (ROS) a územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN) by měly začít fungovat v roce 2012. Situaci nám však zatím komplikuje fakt, že dva tendry na dodávku informačních systémů jsme dosud nemohli dokončit, protože je řeší Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

n

říjen 2010

n Letos v květnu skončila výzva k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu (IOP) na Rozvoj služeb e-Governmentu, konkrétně na budování technologických center obcí s rozšířenou působností. Jaké máte první zkušenosti s budováním těchto center a jak »trojkové« obce přitom případně spolupracovaly s obcemi nižších stupňů ve svých správních obvodech? Informaci o tom, jak postupuje budování technologických center, nemám. Ale předpokládám, že pokud byly splněny podmínky spojené s uplatněním projektu podaného do této 6. výzvy IOP, bylo jeho uskutečnění řádně profinancováno a technologická centra se připravují. Rád bych

však připomněl, že se chystá ještě jedna další podobná výzva, totiž pro budování technologických center krajů. Pokud jde o druhou část vaší otázky, Ministerstvo vnitra je sice ústředním orgánem pro veřejnou správu a vytvořilo prostor k tomu, aby samosprávy mohly dosáhnout na projekty financované ze strukturálních fondů Evropské unie, ale určitě nebude zasahovat do kompetencí samospráv, protože by to nebylo ani rozumné, ani účelné. Je-li vypsána výzva a popsáno, čemu má sloužit, pak náš úřad nebude regulovat rozsah a obsah projektů, které mu samosprávy předkládají. Jestliže obec podmínky výzvy splní a obdrží peníze na financování přihlášeného projektu, je už na ní, jak tyto finanční prostředky použije. Centralistické řešení bych v případě samosprávy nepovažoval za správné. n Nová IT infrastruktura v obcích si však vyžádá nejen peníze na její provoz, ale časem i na úpravy softwaru a upgrade. Počítáte s tím, že by Ministerstvo vnitra přispívalo i na provoz těchto nových informačních systémů na úrovni municipalit? Teď budu zprostředkovaně hodnotit něco, u čeho jsem nebyl. Když však už byla

11

›

Téma

IT infrastruktura obcí a měst

› přijata koncepce e-Governmentu a strate-

Jenže u některých informačních systémů stát obcím příliš možností na vybranou nedává. Viz třeba datové schránky elektronická spisová služba... Řada požadavků, které v tomto smyslu dopadají na obce, je dána tím, jak byly přijímány příslušné zákony, aniž by se zohledňovalo, zda je veřejná správa na nové úkoly připravena – i finančně. Jinak řečeno, fakt, že (jistě správně) tlačíme dopředu elektronizaci agend veřejné správy, ještě neznamená, že ve všem musíme postupovat tak rychlým tempem. Domnívám se, že zejména k elektronizaci »vnitřního chodu radnic« je nutno přistupovat velmi obezřetně. Nejen na ústředních orgánech státní správy, ale i na úřadech měst a obcí byli všichni dlouhodobě zvyklí pracovat pouze s listinnými podklady a elektronická forma bývá v řadě případů záležitostí, kterou ne všichni dobře ovládají. n

n Zůstaňme tedy u datových schránek. Už za měsíc to bude rok, co byly povinně zavedeny ve veřejné správě. Jak se obce a města tohoto úkolu zhostily a proč jim nyní hrozí zpoplatnění využívání celého systému? Veřejná správa tento úkol zvládla dobře. Samozřejmě ne všude to bylo snadné pro její zaměstnance, kteří celý svůj dosavadní profesní život pracovali pouze s listinnou podobou dokumentů. Krokem vpřed je, že stát považuje jak listinnou podobu, tak datovou zprávu za rovnocenné a garantuje pohlížet na datové zprávy stejně jako na obálky s modrým pruhem. Je tedy na obci, aby zvážila, zda bude platit vyšší porto za klasické poštovní zásilky, nebo podstatně méně za datovou zprávu. Jak si určitě pamatujete, původní koncept projektu Datové schránky počítal s tím, že jeho využívání nebude zpoplatněno – a také díky tomu byl projekt úspěšně nastartován. Nicméně v souvislosti s projednáváním návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2011 Ministerstvo fi-

12

přitom využít možnosti, které poskytuje Czech POINT, a nabídnout je jiným subjektům jako zdroj, aby si nemusely pořizovat vlastní způsoby identifikace a autorizace přístupů ze strany obcí a měst. Zkrátka, úředník zaregistrovaný v Czech POINT dostane možnost, aby měl přístupová práva i pro jiné informační systémy veřejné správy, tedy ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, financí atd. Už příští rok by tento projekt mohl být zřetelně vidět. FOTO: ARCHiv

gie Smart Administration jako důležitý koncept řešení agend veřejné správy, tedy třeba projektů typu Czech POINT, logicky se muselo počítat s tím, že veřejná správa záhy přijde s námitkou, že tyto projekty, které jí předkládá centrum, ji finančně zatěžují, a že proto od státu potřebuje pokrýt alespoň část nákladů s tím souvisejících. Ale ono přece od samého začátku bylo a nadále zůstává i na samosprávě, aby si zvážila, jak bude využívat IT technologii (a jak finančně zajistí její provoz), kterou si prostřednictvím svého projektu pořídila. Samospráva musí znát tuto odpověď minimálně na pět let dopředu, což je období, po které je definována udržitelnost výsledků projektů podpořených z fondů Evropské unie. Právě Czech POINT je dobrým příkladem toho, kdy si vedení zejména menší obce musí položit otázku: Vyplatí se nám, když budeme vydávat jen pár výpisů z trestního rejstříku či katastru nemovitostí za rok? Mít logo Czech POINT na dveřích úřadu není špatná věc, ale bez něho se dá v menší obci také žít.

Ing. Jaroslav Mráz: Dosavadní filozofii e-Governmentu měnit nebudeme. Jen si musíme připustit, že se pro elektronizaci veřejné správy změnily ekonomické, resp. finanční podmínky. V některých směrech tedy bude nutné poněkud zvolnit tempo.

nancí vzneslo požadavek, aby do kapitoly Všeobecné pokladní správy byl alokován menší objem finančních prostředků. Proto nemůže být dodrženo původní pravidlo, že právě z této kapitoly se bude hradit využívání datových schránek orgány veřejné moci. Nově by tedy každý takový orgán měl platit zasílání datových zpráv sám za sebe. Uvědomuji si, že to nějaké třenice asi ještě vyvolá, ale podle mého názoru je to organizačně i technicky zvládnutelné. n Jenže přece nejde jen o to zaplatit za odeslanou datovou zprávu, ale také o úhradu nákladů na nutnou technickou infrastrukturu a její udržování v chodu... Většina orgánů veřejné moci, alespoň těch větších, se na to už připravila. Proto nepředpokládám, že by to u nich jakýmkoliv způsobem ohrozilo využívání systému datových schránek.

Platí to i pro malé obce? Těm stačí obyčejný počítač, aby si mohly datové zprávy stahovat a odesílat. U malých obcí spíše jako problém vidím způsob a rozsah vedení elektronické spisové služby. Ale je to opět o prioritách: Půjdu-li si koupit automobil, také se mohu rozhodovat mezi malým vozem z Koreje, oktávií nebo řekněme mercedesem... n

n Zaměstnanci menších obcí obsluhují i několik agend, což pro ně znamená neustále se znovu přihlašovat do informačních systémů jednotlivých rezortů. Navíc zřizovatel každého takového systému musí pro něj zřídit samostatný identitní prostor, což také není levné. Jak se Ministerstvo vnitra staví k iniciativě krajů, které navrhly, aby se v oblasti sdílení identitních prostorů postupovalo společně? Jsme stejného názoru jako kraje. Společný identitní prostor, který by umožnil, že úředník Novák z obce XYZ se může přihlásit do několika různých agend pouze jedním přihlašovacím heslem nebo jedním nástrojem pro autorizaci a identifikaci, by byl určitě krokem správným směrem. Chceme

n Nejen starostka Bílovce na Novojičínsku Ing. Sylva Kováčiková tvrdí, že se zaváděním e-Governmentu se nezjednodušují formuláře pro občana, v nichž se od něho nadále tvrdošíjně vyžadují informace, které by si orgány veřejné správy přece mohly snadno elektronicky zjistit samy mezi sebou. Paní starostka ví, o čem mluví. Právě proto se potřebujeme soustředit na dokončení přípravy systému základních registrů, který bude právě v tomto směru přínosem pro občany. n Jakou filozofií rozvoje e-Governmentu se nové vedení Ministerstva vnitra řídí a může mít další elektronizace státní a veřejné správy vliv i na snižování jejích nákladů a počet zaměstnanců? V zásadě určitě nic měnit nebudeme. Ale musíme si připustit, že se změnily ekonomické, resp. finanční podmínky pro elektronizaci veřejné správy. Už to bylo řečeno: I jen udržet po předepsaných minimálně pět let některé IT projekty, které byly kofinancovány ze strukturálních fondů EU, může být pro mnohé municipality složité. Čím větší investice, tím obvykle i vyšší nároky na financování provozu. Nás to vede k tomu, že některé chystané projekty přehodnocujeme ve smyslu jejich rozfázování. Jinými slovy řečeno, neuděláme jeden dlouhý krok, ale postupně několik kratších, na sebe navazujících krůčků, a to při zachování původního konceptu a myšlenky. Primárně se to týká základních registrů a jejich levnějšího provozu, protože datové schránky, Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS) či Czech POINT už určitou, bezmála finální podobu mají. Pokud jde o snižování nákladů a úsporu zaměstnanců, dovolil bych si v tomto ohledu zůstat velmi střízlivý. Ačkoliv stát investuje do IT služeb poměrně masivně, nikdy a nikde jsem nezaznamenal žádné jiné úspory než časové. IT projekty věci zvládají za kratší dobu a efektivněji, ale že by mně někdo někdy doložil, jak ten či onen projekt přinesl úsporu 10 milionů nebo pěti miliard korun, s tím jsem se dosud nesetkal. Totéž platí o úspoře pracovních sil. Ale chtěl bych poznamenat, že to není chyba samotných IT systémů. Je to prostě o tom, že systémy se jen »implementují«, aniž by se redefinovalo, jak mají procesy, jimi řízené, nově a účelněji fungovat. Pravda, přistoupit k redefinici procesů také nemusí být snadné, zejména jsou-li jasně nastaveny existujícín mi zákony...

ivan ryšavý

říjen 2010

IT infrastruktura obcí a měst

Téma

lepší komunikace uvnitř veřejné správy? Jistě, ale také navenek!

J

ako starostka města se vždy snažím hájit zájmy občanů, a proto při jakýchkoliv změnách legislativy – a s nimi souvisejícími změnami fungování úřadu – se vždy zajímám o dva faktory: o hospodárnost navrhovaných změn a jejich přínos pro občana. Domnívám se, že naše úřady nebyly zřízeny proto, aby zdokonalovaly své aktivity a systémy pro svoji vlastní existenci, ale právě pro hospodárnou veřejnou správu, vstřícnou k občanům.

Pokud jde o datové schránky, ve městech a obcích teď se znepokojením sledujeme snahy o zpoplatnění celého systému. radniCE Jímá nEblaHé TušEní Občané zatím o dobrovolné využívání služby datových schránek nemají zájem a rozhodně by nebylo vhodné jim je zákonem vnucovat. Bylo však tristní, když před spuštěním systému datových schránek Ministerstvo vnitra vysvětlovalo, jak jejich prostřednictvím bude možné z pláže u moře vyřizovat stavební povolení... To už totiž nebyla vysvětlující kampaň, ale spíše provokace lidí, kteří zažili složitost řízení i třeba jen kvůli pouhé zahradní chatce. Nejhorší na tomto systému je jeho ekonomická stránka. Úspory na poštovném bývají na radnicích »hravě přebity« náklady na novou IT infrastrukturu, s tím související softwarové úpravy i nekonečně trvající upgrade. Pravda, zatím by bylo předčasné podrobněji hodnotit projekt, který byl spuštěn ani ne před rokem. Nicméně se domnívám,

Starostka Bílovce Ing. Sylva Kováčiková: Při zavádění informačních systémů sledujme nejen to, kolik nás budou stát, ale i to, aby občané a firmy byli těmito našimi kroky co nejméně zatěžováni.

že nesnížil výdaje na státní a veřejnou správu, ba naopak. Nejnověji teď ve městech a obcích s neblahým tušením sledujeme snahy o zpoplatnění celého systému. promarnímE dobrou přílEžiTosT? Šance k nápravě reputace orgánů veřejné správy – a také ke zvýšení hospodárnosti jejich fungování, se naopak podle mého názoru otevírá v komunikaci mezi jednotlivými úřady pomocí datových schránek. Bohužel, zatím se soustřeďujeme pouze na to, kolik zpráv a v jakém formátu bylo odesláno či jak zabezpečit zálohovací systémy. Jenže zaváděním e-governmentu se nezjednodušily formuláře pro občana, v nichž se nadále tvrdošíjně vyžadují informace, které si orgány veřejné správy mohou elektronicky zjistit mezi sebou samy. S rozvojem e-komunikace nastalo pouze ještě větší kopírování kolonek ve formulářích, racionalizace celého systému je v nedohlednu a už vůbec nelze hovořit o přímé úměře mezi neustálým zdokonalováním formy a obsahu. Chceme-li tedy efektivně využívat konkrétní informační systémy, nejprve si ověřujme, kolik nás jejich zavádění bude stát. Zároveň usilujme o to, aby občané a firmy těmito našimi kroky byli zatěžováni co nejméně a informační systémy se nestaly shromaždištěm opakujících se dat nebo n naprosto nepotřebných informací. sylva kováčiková starostka města Bílovec

MO000948-3

CZECH poinT a daTové sCHránky: přínosy i úskalí Přínos pro občany i hospodárnost je třeba sledovat také u kontaktních míst veřejné správy Czech POINT. Domnívám se, že zřízením obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným úřadem došlo i k jednoznačnému vymezení jejich působnosti, a to s ohledem na dva faktory – aby veřejná služba sice byla občanovi blíž, ovšem za přijatelného dopadu na veřejné finance. Velmi jsem uvítala, že si občané v přirozených centrech veřejné správy (počínaje obcemi s pověřenými úřady) mohou komplexně vyřídit výpis z obchodního rejstříku, rejstříku trestů, katastru nemovitostí, živnostenského rejstříku, bodového hodnocení osob, seznamu kvalifikovaných dodavatelů nebo z insolvenčního rejstříku. Na druhé straně je zcela neefektivní, a tudíž i nežádoucí, aby malé obce s počtem obyvatel v řádu stovek poskytovaly služby, na něž už jen samotná vstupní investice činí zhruba 80 tisíc korun, ale za rok se tam pořídí jen pár výpisů. Navíc leckdy nekvalifikovaně, neboť jediný zaměstnanec malého obecního úřadu si obtížně vybavuje, jak prováděl poslední výpis z Czech POINT před více než půl rokem... Loni v listopadu byl spuštěn informační systém datových schránek v souladu se zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, v platném znění. Má osobní zkušenost se netýká datových schránek v rámci soudního systému a dopadů na doručitelnost soudních rozhodnutí, ale pouze jejich fungování na úrovni obce s rozšířenou působností. Když jsem si kladla otázku, jaké zkvalitnění služeb je vhodné přijímat pro

občany a firmy, tedy klienty veřejné správy, uvědomila jsem si, že svůj postoj k datovým schránkám nám lidé dávají najevo vcelku jednoznačně i bez dlouhého zkoumání. Občané, kteří nenavštěvují městský úřad pravidelně (mám na mysli vyřízení živnostenského listu, stavebního povolení apod.), nesdílejí ochotu přihlašovat se do systému datových schránek či jej nějak zevrubně studovat, protože to s ohledem na malou četnost své komunikace s radnicí považují za zbytečné. Dokládá to i fakt, že na naší radnici si z vlastní iniciativy zřídilo datovou schránku jen minimum občanů. Lidé, kteří musí na úřad docházet pravidelně, třeba kvůli sociálním dávkám, nejsou povinni podklady pro jejich výplatu dokládat přes datové schránky – a proto ani pro ně není tato služba nikterak zajímavá.

FOTO: ARCHiv

Pojem elektronizace veřejné správy pro mne, jako starostku obce s rozšířenou působností se správním obvodem 12 obcí s celkem 26 tisíci občany, kromě už klasických PC na pracovištích či e-mailové komunikace radnice s klienty, znamená i v poslední době hojně zmiňované informační systémy, a to Czech POINT a datové schránky.

říjen 2010

13

Téma

IT infrastruktura obcí a měst

kolik máš přihlašovacích jmen a hesel, tolikrát jsi úředníkem? Pracujete na obecním úřadě nebo na jiném úřadě veřejné správy? Musíte v příslovečném šuplíku schraňovat svá přístupová jména a hesla do různých informačních systémů a jejich počet stále narůstá? Pak by vás mohlo zajímat, jak by šlo do budoucna zjednodušit váš pracovní život a současně uspořit nemalé finanční prostředky ze státního rozpočtu.

d

nešní doba přináší do úřadů stále nové a nové informační systémy. Je to fakt, se kterým se toho moc dělat nedá. Bez výpočetní techniky si totiž už zkrátka současnou práci úředníka nedokážeme vůbec ani představit. Úředníci – a myslím jimi hlavně zaměstnance radnic, používají velké množství různých informačních systémů, které z vlastního rozhodnutí provozuje město nebo obec. Jde například o účetnictví, evidenci majetku či o geografický informační systém. Je zcela v moci měst a obcí ovlivnit jejich technickou podobu i technické řešení. Vybírají si je totiž samy a záleží pouze na nich, jaké podmínky si stanoví při výběru příslušného informačního systému. Na trhu spolu soutěží celá řada dodavatelů, kteří se předhánějí v nabídce velkého množství různých software, například pro účetnictví.

Co minisTErsTvo, To Jiný informační sysTém Ale nedosti na tom. Na radnicích se musí rovněž pracovat s informačními systémy, které si obec sama nevybrala, ale o jejichž používání rozhodl ze zákona některý ústřední orgán státní správy. Jako příklad bych uvedl Informační systém Rodina (Ministerstvo práce a sociálních věcí), případně CzechPOINT (Ministerstvo vnitra). Typickým znakem »centrálních« informačních systémů je, že se na radnici nemusí nic instalovat. Uživatelé k nim přistupují vzdáleně, většinou s využitím internetového prohlížeče. To je, tuším, případem výše zmiňovaného IS Rodina. Někdy se pro přístup využívá některý speciální software konkrétního dodavatele, jako tomu je třeba u asistovaného místa výkonu veřejné správy Czech POINT. Pro práci s ním potřebují uživatelé nainstalovaný tzv. XML602 Filler. Ale používá se jen jako klientský přístupový software, tedy na počítači konkrétního uživatele nejsou ukládána žádná důležitá provozní data a veškeré informace se »tahají« z centrálních databází. Komunikačním kanálem pro takové informační systémy je buď běžný internet, nebo tzv. Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS). Vybudovat a zprovoznit »celostátní« informační systém nějakého ministerstva, do kterého zadávají data úředníci z měst a obcí, je v dnešní době

14

Každý identitní prostor, který provozovatelé informačních systémů státní a veřejné správy musí zřizovat, stojí nemálo peněz. Nestačil by pouze jeden? významně levnější a snazší, než tomu bylo ještě před několika málo lety. Je to důsledkem především dostatečných přenosových kapacit internetu a KIVS a snadného způsobu tvorby uživatelských aplikací na bázi tzv. »tenkých klientů«, nejčastěji s využitím internetového prohlížeče. Důsledkem takto levných (a neberte mě, prosím, za slovo – náklady na některé tyto systémy se pohybují v astronomických částkách) technologií je stále narůstající počet centrálně provozovaných informačních systémů. V nejbližší době se chystá například spuštění agendového Informačního systému územních informací (ISUI), který pro potřeby Registru územní identifikace a nemovitostí (RUIAN) provozuje Český úřad zeměměřický a katastrální. Do tohoto systému budou pověření úředníci na radnicích zadávat místní územní informace o číslech popisných, ulicích atd. Aktuálně do této problematiky vstupují i kraje. V rámci tzv. krajských technologických center bude většina z nich provozovat dokumentová úložiště (ať už garantovaná, či negarantovaná) pro potřeby elektronických spisových služeb územní veřejné správy, nebo provozovat přímo i hostované elektronické spisové služby. Také kraje proto budou nuceny vytvářet pro jimi provozované informační systémy tzv. elektronické identity konkrétních úředníků, kteří v těchto systémech budou jako uživatelé pracovat. Jan novák na obECním úřadě vE lHoTě dnEs Jak tedy vypadá dnešní situace z pohledu úředníka na obecním úřadě? Ukážeme si to na příkladu fiktivního úředníka obecního úřadu ve Lhotě pana Jana Nováka. Jan Novák je zkušený úředník a na úřadě má

na starosti CzechPOINT, odesílá výkazy z účetnictví na Ministerstvo financí a ještě pracuje v elektronické spisové službě lhoteckého obecního úřadu (která je hostována v technologickém centru kraje). Pan Novák se ráno při příchodu na úřad přihlásí na svém počítači do lokální počítačové sítě lhoteckého úřadu. Hned ráno musí pracovat s písemnostmi v elektronické spisové službě, do které se přihlásí dalším přiděleným uživatelským jménem jan_novak (a příslušným heslem). Během dopoledne si místní občan přijde na obecní úřad pro výpis z katastru nemovistostí. Pan Novák tedy pouští aplikaci Czech POINT a přihlašuje se do ní dalším přiděleným jménem jnovak. Odpoledne musí odeslat výkazy z lhoteckého účetnictví do informačního systému Ministerstva financí, do něhož se hlásí dalším přiděleným uživatelským jménem obec2387 (viz schéma na protější straně nazvané Současný stav). Divíte se, proč pan Novák pokaždé musí používat jiné jméno a heslo, i když vždy jde o informační systémy veřejné správy a přihlašuje se do nich stále jeden a tentýž úředník z obecního úřadu ve Lhotě? Je to způsobeno tím, že každý z výše uvedených informačních systémů provozuje jiné ministerstvo (nebo kraj). Pokud u pana Nováka nastane nějaká změna (například kdyby šlo o úřednici paní Novákovou, která by se provdala a změnila příjmení), musí tuto skutečnost nahlásit na všechny provozovatele (pokud se ovšem nesmíří s tím, že jsou o něm, resp. o ní, na příslušných výpisech uváděny neaktuální informace). Každý z provozovatelů musí pro svoji aplikaci zřídit tzv. identitní prostor (identity management), který – zjednodušeně řečeno – provádí kontrolu toho, zda přihlášený uživatel je oprávněn používat informační systém. Všechny identitní prostory ke všem zmíněným informačním systémům samozřejmě někdo musí zaplatit. Často se jejich cena odvíjí podle počtu uživatelů. Jinak řečeno, každý další identitní prostor ve veřejné správě stojí daňové poplatníky zbytečně vynaložené finanční prostředky. Asi se shodneme na tom, že současný stav je nepraktický a zbytečně drahý! iniCiaTiva kraJů můžE ušETřiT nEmalé pEníZE Co můžeme udělat pro to, aby se takový neúnosný stav změnil? Letos v srpnu kraje Ministerstvu vnitra navrhly společný postup v oblasti sdílení identitních prostorů. Jak by to mělo ideálně fungovat? Až budou v provozu všechny chystané základní registry veřejné správy – a hlavně Registr práv a povinností, stane se tato oblast doménou krajů. Bohužel se však spuštění základních registrů opozdí, a proto si musí veřejná říjen 2010

inzer

IT infrastruktura obcí a měst Současný stav

správa s tímto problémem poradit za pomoci nástrojů a informačních systémů, které má k dispozici. A to tak, aby to stálo co nejméně veřejných finančních prostředků.

MO001036-4

přísTup do CZECH poinT pomoCí porTálu E-pusa JE snadný Na schématu, popisujícím současný stav, jste si pravděpodobně všimli, že kromě asistovaného místa výkonu veřejné správy Czech POINT je na něm znázorněn také informační systém ePUSA (www.epusa.cz). V obcích byste jej měli důvěrně znát minimálně díky datovým schránkám a systému CzechPOINT. Portál ePUSA slouží i k »ovládání« nejpoužívanějšího identitního prostoru (má přibližně 30 tisíc uživatelů) pod systémem Czech POINT. Když na obecním úřadě chcete vytvořit novému zaměstnanci přístup do Czech POINT, provedete to prostřednictvím portálu ePUSA. Proč tedy stejně nepostupovat také u jiných informačních systémů orgánů ústřední státní

říjen 2010

inzerce_QCM_210x104.indd 1

Téma

Budoucí stav

správy pro uživatele na městských a obecních úřadech? Možné to je a pravděpodobně to nebude ani tak drahé. Rozhodně by šlo o výrazně levnější řešení, než na kolik přijde současný stav, kdy identitní prostor vytváří a platí každý informační systém izolovaně jen pro sebe. Využití stávajících existujících systémů s sebou přináší i další pozitivní moment: Uživatelé (v tomto případě spíše administrátoři) na jednotlivých obecních úřadech jsou už na tvorbu přístupů nových uživatelů do Czech POINT zvyklí, dobře ji ovládají a budou státu vděčni, pokud budou moci stejným způsobem uživatele vytvářet i v jiných informačních systémech. Jan novák na obECním úřadě vE lHoTě v budouCnu Podaří-li se uskutečnit záměr krajů a Ministerstva vnitra na sdílení identitního prostoru, mohlo by to už v blízké budoucnosti vypadat jako na druhém schématu (Budoucí

stav). Opět se tedy vracíme k nám už dobře známému úředníku Janu Novákovi z obecního úřadu ve Lhotě. I v budoucnu bude v podstatě řešit tytéž úkoly a provádět tytéž úkony jako v současně době. Rozdíl však bude spočívat v tom, že k informačním systémům bude přistupovat už pouze jedním jménem (a heslem), tedy jednou elektronickou identitou. Jednotlivé »centrální« informační systémy se při přihlašování pana Nováka samy dotazují Jednotného identitního prostoru, celý systém je logický a výrazně levnější než dosavadní stav. První vlaštovkou by mohl být výše zmiňovaný ISUI, který by měl být napojen na Jednotný identitní prostor, přičemž uživatele na obecních úřadech budete vytvářet a administrovat tak, jak jste zvyklí ze n systému Czech POINT. váClav koudElE vedoucí odboru informatiky krajského úřadu Plzeňského kraje

15 21.9.2010 13:09:56

Téma

IT infrastruktura obcí a měst

software pro historické město

m

ěsto Spálené Poříčí je přirozeným centrem jižního Podbrdska. První zmínka o něm pochází z roku 1239. V 17. století Poříčí získalo přídomek Spálené, neboť bylo postiženo rozsáhlými požáry. V roce 1992 byl střed Spáleného Poříčí prohlášen městskou památkovou zónou. Rozsáhlými úpravami tam prošel renesanční zámek, barokní fara i další stavby. Za obnovu památek město získalo prestižní ocenění Historické město roku 2003. Avšak už dva roky předtím se Spálené Poříčí stalo i jedním z měst, která se mohou pyšnit nejen krásnými památkami, ale také moderním softwarem, který pomáhá řídit chod obce. »Náš starosta Ing. Pavel Čížek považuje obnovu památek, ekologii a školství za hlavní priority města a snaží se využít veškerých příležitostí, které mohou městu přinést dotace z Evropské unie,« poznamenává Ing. Monika Rojová, tajemnice městského úřadu. »Máme tady například zdravotní středisko, galerii kresleného humoru, opravila se škola a vznikly v ní interaktivní učebny… Vysadili jsme spoustu stromů a v roce 2006 jsme využili dotaci na veřejný internet. Ale samozřejmě byly evropské peníze využity též na hardwarové vybavení městského úřadu a jeho zasíťování, což bylo podmínkou pro zavedení elektronické spisové služby – což je pro změnu zase moje „parketa“.« V roce 2001 přecházel celý okres Plzeň-jih na informační systém pro veřejnou správu – Fenix. Podobně jako v dalších městech i na radnici ve Spáleném Poříčí měli do té doby účetní program v DOS. Od roku 2001 již bylo sice účetnictví ve Fenixu, ale mimo

ně každý odbor používal vlastní software. Matrika, evidence obyvatelstva i poplatky byly postaveny na programech od jiných dodavatelů. Po zavedení nového účetního softwaru se začaly intenzivně zvažovat možnosti přechodu i dalších IT pomocníků z DOS na modernější platformu.

FOTO: AuTORkA

ElEkTroniCky snadno a ryCHlE Jednou z oblastí, o níž se takto přemýšlelo, byla Spisová služba, která ostatně už od letošního 1. července musí být vykonávána v elektronické podobě. Navíc už od 1. ledna městské úřady, jako tzv. veřejnoprávní původci uvedení v zákoně o archivnictví, jsou povinné vést evidenci dokumentů v elektronické podobě. »To byly zásadní impulsy pro další budování softwarového pokrytí našeho úřadu,« vysvětluje Ing. Monika Rojová. »Loni v listopadu byl spuštěn projekt Datové schránky. Nejprve jsme z nich měli obavy, ale zaběhli jsme se v jejich využívání velmi rychle. Dnes si datovou schránku pochvalujeme, protože nám šetří čas i peníze.« Jenže zpočátku se na radnici stávala nepříjemná věc. Jakmile totiž do datové schránky příslušný zaměstnanec vstoupil, zjistil, že jeho zprávy tam sice jsou – ale již rozbalené. Datová schránka mu proto hlásila: nula zpráv. Problém spočíval ve skutečnosti, že zpráva byla sice otevřena, ale nebyla nikomu přidělena. To byl další silný důvod pro zavedení elektronické spisové služby, neboť ta dokáže z datové schránky automaticky stáhnout všechny zprávy a předat je podatelně, která je rozdělí jednotlivým »uzlům«.

V roce 1992 byl střed Spáleného Poříčí prohlášen městskou památkovou zónou. Rozsáhlými úpravami prošel renesanční zámek (na snímku), barokní fara a další stavby. Za obnovu památek Spálené Poříčí získalo prestižní ocenění Historické město roku 2003.

16

další vEJCE pTáka fEnixE Výběrové řízení na pořízení spisové služby probíhalo velmi jednoduše. Na základě doporučení z okolních obcí bylo osloveno šest firem a také Plzeňský kraj. Někteří dodavatelé nabízeli opravdu dobrou cenu, jenže poskytovali pouze systémy Spisová služba a Matrika. Posléze také vyšlo najevo, že k některým systémům bude třeba navíc pořídit i SQL server. »Společnost Asseco nabídla nejnižší cenu,« říká tajemnice. »Kromě toho srdcem celého našeho městského úřadu bylo do té doby účetnictví vedené právě ve Fenixu. Proto se jevilo jako logické spojit je s jinými moduly stejného dodavatele. Úřady veřejné správy obvykle vyžadují komplexní řešení pro všechny agendy, ať je to Fenix nebo Gordic či Vera… Vždy to totiž představuje úsporu financí za údržbu.« Po výběru dodavatele následovalo školení a po něm ze dne na den přechod na ostrý provoz spisové služby, která slouží mimo

FOTO: AuTORkA

»Výpočetní technika je dnes naprosto nepostradatelná. Pokud by počítače z nějakého důvodu nešly, můžeme si nanejvýš uklidit stůl a jít domů,« říká Ing. Monika Rojová, tajemnice Městského úřadu ve Spáleném Poříčí v okrese Plzeň-jih.

Ing. Monika Rojová: Když byly loni v listopadu spuštěny Datové schránky, měli jsme z nich nejprve obavy. Dnes si je velmi pochvalujeme, protože nám šetří čas i peníze.

jiné i podání přes datovou schránku, tedy ke komunikaci s úřady nebo dalšími institucemi a podnikateli. »Dříve zde existoval podací deník v listinné podobě,« vzpomíná vedoucí podatelny Adéla Mašková. »Ten pořád někdo sháněl, protože jej používalo více zaměstnanců. V současné době dokumenty evidujeme v systému prostřednictvím jednacího čísla v naskenované podobě. Spisová služba automaticky dokument převede do PDF, opatří jej elektronickým podpisem a odešle do datové schránky.« Samozřejmě nic není hned dokonalé. Spisová služba zatím neumí komunikovat se systémem Czech POINT ani se specializovaným softwarem VITA, který na radnici používá stavební odbor. Ale to už dodavatel řeší a do tří měsíců bude i tohle fungovat. sofTwarE a »JEHo lidé« »Jakmile se objeví nějaký problém, ladíme jej s našimi konzultantkami. Jarmilou Kcholovou, která je na hotline, a Alenou Baťkovou a Terezou Cubrovou, které k nám podle potřeby přijedou,« říká Jitka Novotná, která na městském úřadě vykonává práci účetní.. »A nezapomeňme na Martina Bursu,«dodává tajemnice Ing. Monika Rojová. »Když nás něco trápí, vědí si rady nebo to pružně konzultují třeba s programátorem.« Téměř celé osazenstvo Městského úřadu ve Spáleném Poříčí tvoří místní občané. Snaží se tedy, aby tento úřad fungoval v plném slova smyslu pro všechny obyvatele města. Pořádají tam nejrůznější akce, například letní kino na zámku. Radnice podporuje různé spolky a neziskové organizace. Ve městě má ordinaci praktický lékař, zubař i veterinář. Pravidelně tam dojíždí gynekolog. Fungují tam nejrůznější služby – i lékárna. Spálené Poříčí je prostě moderním městečkem se vším, co k němu v současnosti patří, tedy i s moderním softn warem pro úspěšný chod radnice. Hana Janišová

říjen 2010

IT infrastruktura obcí a měst

Téma

Dlouhodobou prioritou předních dodavatelů informačních technologií je podpora rozhodování managementu organizací. Data, která u těchto organizací vznikají v procesu zpracování účetnictví a rozpočtu, jsou velmi cenným materiálem a jsou-li správně prezentována a interpretována, mohou vedení úřadu usnadnit jeho rozhodování, a to nejen v ekonomických otázkách. Jak však tato data správně vytěžit?

Z

ajímavou možnost v této souvislosti představuje kombinace již delší dobu využívané technologie datových skladů a moderních controllingových aplikací. Evropské pEníZE čEkaJí Softwarová podpora rozhodování se dnes uskutečňuje hlavně budováním různých typů manažerských nadstaveb podle potřeb i finančních možností uživatelů. Tyto nástroje mají širokou škálu podob, od jednoduchých, na kancelářských systémech založených řešení, až po velké datové sklady a k nim příslušející analytické nástroje. Co je to datový sklad? Zjednodušeně řečeno, jde o zvláštní typ databáze, která umožňuje rychle a jednoduše analyzovat data, vytvářet potřebné výkazy a přehledy, hledat odchylky od normálního průběhu, sledovat a porovnávat údaje za jednotlivé oblasti, sledovat časové řady vývoje a podobně. Čas nutný pro přípravu podkladů, výkazů a analýz se sníží na nutné minimum, a zvětšuje se tak prostor pro tvorbu rozhodnutí a koncepcí. Datový sklad se většinou buduje formou tzv. datových tržišť, což jsou vzájemně integrovatelné »malé datové sklady« speciálně určené pro analýzy dané předmětné oblasti. Jejich správné využívání výrazně přispívá k zabezpečení vnitřního kontrolního systému účetní jednotky a k analýze informací o ekonomickém dění. Není náhodou, že

právě datové sklady, manažerské informační systémy a nástroje Business Intelligence (BI) budou finančně podpořeny v rámci Integrovaného operačního programu na Rozvoj služeb eGovernmentu v krajích. ConTrolling: víCE nEž konTrola Současným trendem je doplnění datových skladů nebo nástrojů BI controllingovými softwarovými aplikacemi. Controlling jako pojem se používá pro označení vnitropodnikového (organizačního) řízení. Jedná se o metodu, která prostřednictvím hodnotových nástrojů sleduje hospodaření, přispívá ke zvyšování efektivnosti a konkurenceschopnosti. Controlling lze také vysvětlit jako »to controll« – tzn. »kontrolovat, prověřovat« nebo »mít pod kontrolou, ovládat«. Oba pojmy vystihují jak podstatu, tak přístup uživatelů ke controllingu: n Kontrolovat – controlling v tomto pojetí znamená kontrolní činnost nad plněním, prováděnou nadřízenými nebo kontrolním orgánem (pak je controlling jen módním synonymem kontroly). n Mít pod kontrolou – controlling je systémovým nástrojem, koncepcí řízení organizace, nebo jej lze chápat jako samostatnou větev ekonomického řízení organizace. Hlavním přínosem controllingu je soustředění se na cíle a strategii. Neinterpretují se informace »ex post«, ale »ex ante«. Umí-

Začlenění controllingových modulů Informačního systému GINIS do práce s daty v organizaci oblasti a obory

GINIS ®

Doprava Sociální služby

EKO

Zdravotnictví

PEF

kultura

RON

Cestovní ruch Školství

SSL

HEF

VEP

Správní ...

ETL

Datové sklady a Business Intelligence

FOTO: ARCHiv

moderní controllingové nástroje obohatí datový sklad

K monitorování a porovnávání efektivity jednotlivých akcí, projektů nebo organizačních jednotek může sloužit controllingový modul GINIS HEF

me tedy vyjadřovat očekávání do budoucnosti, předpovídat a sledovat směr vývoje. Z hlediska informačních technologií lze za controlling označit ucelený informační systém pro potřeby manažerského řízení organizace, který odhaluje směr budoucího vývoje. Controllingový přístup spočívá ve stanovení strategických cílů, jejich rozpracování do operativních plánů, sledování plnění, identifikaci odchylek, jejich interpretace a modelování vlivu odchylek a nápravných opatření na stanovené cíle a plány. přidaná HodnoTa daTovéHo skladu Controllingové moduly podporují technologii datových skladů a Business Intelligence zejména v oblastech správy datového rozsahu a obsahu, či přesněji řečeno, jsou určeny k procesu zajištění informační základny. To spočívá především v uživatelsky jednoduchém doplnění dříve neměřených, ale pro manažerské rozhodování velice důležitých rozměrů a ukazatelů a v managementu sběru dat, který zajistí garantovaná a validní informace. To je zvlášť důležité vzhledem ke specifiku veřejné správy, totiž, že data nejsou pouze interní věcí firmy (jako v podnikatelském sektoru), ale týkají se veřejných statků a je nad nimi uplatňována veřejná kontrola. Controlling přináší pro Business Intelligence i podporu plánování a tzv. forecasting (předpovědi, prognózy). Právě porovnání předpovědí s měřenou skutečností poskytuje ty správné podklady pro vytěžení možností BI. Datové sklady a Business Intelligence na druhou stranu poskytují controllingu vhodnou vrstvu pro prezentaci dat. To je totiž klíčovým faktorem úspěchu při nasazení controllingu: Aby i odborní specialisté ve veřejné správě snadno zvládli obsluhu svěřené controllingové oblasti, a to n i bez potřeby hlubších IT znalostí. vladimír přECH GORDiC ®

říjen 2010

17

Téma

IT infrastruktura obcí a měst

aby síť nebyla jen hrozbou jak nesprávné metody vytváření hesla, tak vytvoření silného hesla a jeho vlastnosti, stejně jako přístup k heslům a jejich změnu. Připomíná, že některé běžné postupy vytváření hesel bývají snadno odhalitelné zločinci.

Nově vzniklý portál Bezpečný internet.cz přináší informace o úskalích spojených s užíváním internetu, ale také o způsobech, jak těmto rizikům v podobě podvodných nabídek, útočných virů nebo e-mailů zjišťujících osobní data předcházet a jak se jim účinně bránit. Portál tak může pomoci zlepšit vzdělanost v oblasti bezpečnosti na internetu a může dobře sloužit také uživatelům z veřejné správy.

p

rojekt vznikl ve spolupráci České spořitelny, Microsoftu, vyhledávače Seznam.cz a za podpory Policie České republiky a společnosti Pierstone a Quantasoft. Portál je obsahově rozdělen do několika sekcí tak, aby oslovil všechny uživatele internetu. Konkrétně se sekce nazývají Začínající uživatel, Pokročilý uživatel, Rodiče, Děti a Školy. Běžní uživatelé se na portále dozvědí, jak mohou zvýšit svoji bezpečnost při užívání sociálních sítí, internetového bankovnictví nebo při tvorbě hesel pro přístup k různým typům účtů. Vedle toho je tam pro rodiče a jejich děti připraven zvláštní oddíl zaměřený na prevenci proti kyberšikaně a dalším druhům obtěžování po internetu. Informace budou na portálu Bezpečný internet.cz průběžně aktualizovány tak, aby poskytovaly odpověď na nejnovější triky v kyberkriminalitě a nabídly tipy, jak využívat nejnovější bezpečnostní prvky.

Některé běžné postupy vytváření hesel bývají snadno odhalitelné kyberzločinci, kteří se snaží narušit ochranu soukromí uživatele internetu. čilé než za začínající uživatele, i když mají blíže k začínajícím. Pokud tedy zaměstnanec veřejné správy zamíří nejdříve do sekce pro pokročilé uživatele, může se podrobněji seznámit s problematikou ochrany dat, stahování souborů a programů, používání veřejných počítačů, internetového bankovnictví, nakupování přes internet, ochrany práv ostatních na internetu a zákonů. V každé z těchto částí je probráno několik témat, na závěr si lze udělat test znalostí. Ale není od věci prohlédnout si třeba i sekci pro začátečníky. Nebo snad má každý jistotu, že si počíná opravdu správně například při používání hesel? Portál popisuje

iluSTRAční FOTO: iSiFA

kam Zamíří úřEdník? Do které sekce asi nahlédne nejdříve uživatel z oblasti veřejné správy? Průzkumy říkají, že většina lidí se pokládá spíše za pokro-

nEsprávné mETody vyTvářEní HEsla Jak se lze vyhnout jednoduchým a snadno uhodnutelným heslům? Zde je několik základních rad: n Nepoužívejte řady nebo opakující se znaky. Bezpečné heslo nelze vytvořit použitím řad 12345678, 222222, abcdefg nebo písmen na klávesnici, která leží u sebe. n Nenahrazujte čísla a symboly podobnými znaky. Zločince a další uživatele se zlými úmysly, kteří mají zkušenosti a pokoušejí se odhalit vaše heslo, nezastaví běžné nahrazení podobným znakem, například »He$l0«. Taková nahrazení se však mohou projevit jako účinná při použití dalších opatření, která zvyšují sílu hesla, třeba délky, nesprávně napsanými slovy nebo různými pády. n Nepoužívejte své přihlašovací jméno. Jako heslo není dobré používat část svého jména, datum narození, rodné číslo nebo podobné údaje o svých blízkých. Jde o jednu z prvních možností, kterou zločinci vyzkoušejí. n Nepoužívejte hesla ze slovníku, a to v žádném jazyce. Zkušení zločinci mají k ruce propracované nástroje, s jejichž pomocí je možné rychle odhalit hesla vytvořená na základě slov v různých slovnících včetně slov psaných pozpátku, obsahujících běžné pravopisné chyby a nahrazení. Patří sem také hrubé výrazy a slova, která se neříkají před dětmi. n Nepoužívejte na všech místech stejné heslo. V případě napadení jednoho z počítačů nebo on-line systémů, u nichž používáte stejné heslo, je ohrožena bezpečnost i všech dalších údajů chráněných tímto heslem. Je velmi důležité používat v různých systémech různá hesla. n Nepoužívejte on-line ukládání. Pokud uživatelé se zlými úmysly objeví vaše hesla uložená on-line nebo v počítači zapojeném do sítě, rázem získají přístup ke všem vašim údajům.

Význam ochrany soukromí, tedy souboru nastavitelných vlastností systému, které zabezpečují ochranu soukromí uživatele a jeho osobních údajů, se u nás často plně nedoceňuje.

18

parTnErEm JE i miCrosofT Jestliže v některých svých částech portál Bezpečný internet.cz upozorňuje na konkrétní produkty, které se mohou uživatelům hodit, nechybějí mezi nimi ty z dílny Microsoftu, pokud existují. Což je pochopitelné s ohledem na skutečnost, že společnost Microsoft se podílela na vytvoření portálu – a navíc to vůbec nemusí být na škodu. Například užitečnou službu Windows Live SkyDrive, což je 25 GB bezplatného úložiště pro fotografie a dokumenty, které lze sdílet, n zatím zná málokdo. Jaroslav winTEr

říjen 2010

Téma

Úvahy o chytřejší planetě. Kapitola 8.

Chytřejší samospráva pro chytřejší planetu Místní samosprávy i centrální vlády se většinou snaží, aby doprava, energetika, vodní hospodářství či telekomunikace stimulovaly ekonomiku a fungovaly co nejchytřejším způsobem. To je jistě správná cesta, ale nabízí se otázka, jestli fungování vlády a samosprávy může být ještě chytřejší. Chytřejší vláda řeší víc než pouhou regulaci výsledků ekonomiky a společenských systémů. Je dynamicky propojená s občany, sdruženími a firmami a podporuje rozvoj na všech úrovních. Stále toho zbývá ještě mnoho ke zlepšení: ministerstva jsou příliš uzavřená, vyřizování na úřadech vleklá, transparentnost a osobní odpovědnost nedostatečná. Ale vlády po celém světě vykazují skutečný pokrok. Chytřejší vláda je taková, ve které spolupracují ministerstva mezi sebou i s občany. Jednání je transparentnější, odpovědnost adresnější a správa efektivnější. Poskytuje občanům přístup k informacím o usneseních, jež mají vliv na jejich životy. Britská společnost Southwest One propojuje okresní zastupitelstvo Somersetu, obvodní zastupitelstvo Taunton Deane a avonskou a somersetskou policii. A ve městě Albuquerque v USA zavedli řešení založené na podnikové inteligenci. Systém informování občanů je nyní efektivnější o 2 000 %. Chytřejší vláda podporuje hospodářský růst zjednodušením nutných procesů a požadavků na vykazování údajů. Ví, že tím ulehčí všem, zejména malým firmám. Například Ministerstvo práce v Marylandu, jednom ze států USA, umožnilo prodlužování platnosti živnostenských listů a ověřování jejich platnosti přes internet. A belgická banka Crossroads Bank for Social Security zautomatizovala 42 služeb pro zaměstnavatele. Odstranila tak 50 druhů formulářů, sloužících jako přehled o sociálním pojištění. Přehledy jsou nyní v elektronické podobě – jen v roce 2008 jich bylo 23 milionů.

Pro belgické firmy a společnosti to znamená úsporu zhruba 1,7 miliardy eur ročně. V České republice lze jako příklad efektivního fungování státní správy uvést tzv. „Automatizovaný daňový informační systém – ADIS“. Finanční ředitelství s finančními úřady (česká daňová správa) jakožto organizační složky státu spadající pod Ministerstvo financí České republiky jsou zodpovědné za výběr daní v celé zemi. ADIS zajišťuje podporu průběhu celého procesu výběru daní, a to od registrace daňových subjektů přes zpracování daňových přiznání, vyměřovací řízení a kontroly až po evidenci, účtování a převody vybraných daní oprávněným příjemcům podle rozpočtového určení daní. Ministerstvo financí také nabízí plně elektronické služby na Daňovém portálu (podání daňového přiznání i sledování daňového řízení), zefektivňuje komunikaci finančních úřadů mezi sebou a propojuje svou agendu s ostatními orgány státní správy, jako jsou např. MPSV, MV, MMR, ČSÚ a další. Významnou součástí Automatizovaného daňového systému je i mezinárodní výměna informací zejména se systémy EU, jako je např. VIES (výměna dat o DPH) či právě do provozu uváděný systém vracení DPH z jiných států EU (VAT Refund). V centru činnosti chytřejší samosprávy stojí vždy občan. Progresivní samospráva integruje své služby a umožňuje občanům vyřizovat úřední záležitosti přes internet. Příkladem je australský Centrelink, který pomáhá samosprávě oslovovat občany v souvislosti s jejich životními událostmi, jako je sňatek, narození dětí a péče o starší občany. Budujme chytřejší planetu. Připojte se k nám a nahlédněte, co si myslí představitelé „chytřejších měst“ o chytré zdravotní péči, dopravě, vodohospodářství, energetice a dalších tématech, která uplatnili ve vlastní samosprávě, na ibm.com/cz/government

IBM, logo IBM a ibm.com jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky společnosti International Business Machines Corporation v USA a dalších zemích. Aktuální seznam ochranných známek IBM k dispozici na internetu na www.ibm.com/legal/copytrade.shtml, v sekci „Copyright and trademark information“.

říjen 2010

19

MO001060-1

Evropská uniE

iprM: volba opavy byla jasná Opava je město kultury a bohaté historie. Do jeho kulturního a společenského zázemí také směřuje většina dotací určených na projekty Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM) – Přitažlivé město. Do roku 2013 na ně může získat z Regionálního operačního programu (ROP) Moravskoslezsko kolem 400 milionů korun.

M

20

spění dotace z ROP Moravskoslezsko ve výši bezmála 7 milionů korun. »V brzké době začne rekonstrukce kulturního domu Rybníček a tělocvičny na atletickém Tyršově stadionu. Připravuje se také obnova cestní sítě v městských parcích a město komplexněji řeší také dětská hřiště v centru města a v městských sadech,« doplňuje inženýr Šnejdar. rEkonstrukcE slEzského divadla a doMu uMění Pro kulturní, společenské a volnočasové vyžití jak Opavanů, tak ostatních obyvatel regionu jsou významné i další již uskutečňované projekty. Ať už jde o rekonstrukci Slezského divadla nebo Domu umění. »Podali jsme žádosti o dotaci v úhrnu téměř 250 milionů korun, konkrétně na přestavbu jeviště, hlediště a technického zázemí ve Slezském divadle a na rekonstrukci Domu umění, kde sídlí základní umělecká škola a hlavní městská galerie,« uvedl Ing. Petr Šnejdar. Výsledkem investic do zázemí Slezského divadla budou kvalitnější služby a příjemnější prostředí pro diváky. Objekt bude mít novou klimatizaci, dočká se také moderního interiéru, scénického ozvučení, osvětlovací techniky, úpravy sedadel a rekonstrukce jeviště. Projekt by měl být hotov na začátku roku 2011. Dům umění se nachází od 70. let minulého století v objektu bývalého Dominikánského kláštera, jehož součástí jsou přiléhající kostel sv.Václava a Dominikánská kaple. Rekonstru-

co sE skrývá za úspěchEM? Opava patří k těm městům v Moravskoslezském kraji, která čerpají dotace na projekty IPRM poměrně rychle. Za tímto úspěchem jsou podle Ing. Petra Šnejdara tři věci. »Zaprvé, ještě před vznikem integrovaného plánu jsme zpracovali strategický plán, kde byly významné projekty zmíněny, a na tomto základě mohla začít jejich příprava v jistém předstihu. Zadruhé, šli jsme cestou čtyř větších projektů a několika menších, přičemž ty větší mají jasnou prioritu a uskutečňují se v rozmezí let 2009–2011. Teoreticky bychom měli čas až do roku 2015, ale

FOTO: JAN ŠINDLER

ěsto dotační prostředky aktivně čerpá, konkrétně již využilo 70 milionů korun na rekonstrukci Obecního domu. Tento projekt – první v rámci IPRM – byl dokončen v prosinci roku 2009. Přinesl nejen nové reprezentativní prostory – Sál purkmistrů, Schösslerův konferenční salonek s terasou a výhledem na město, ale i variabilní výstavní prostory, divadelní a filmový klub s barem, kavárnou apod. Využívají je zájmové organizace a spolky, základní a střední školy, studenti Slezské univerzity, vystavovatelé a další zájemci. Letos v září se zde konala slavnostní vernisáž expozice o historii Opavy, kterou město také postrádalo. Je to živé »muzeum«, které přiblížuje minulost prostřednictvím moderní audiovizuální techniky. »Přínos Obecního domu je pozitivní i v tom, že nabízí prostory pro menší komorní akce, jako jsou koncerty, autorská čtení, výstavy, divadelní, filmová a jiná představení, a současně umožňuje společenské setkávání lidí všech věkových kategorií, což je v dnešní uspěchané době také důležité,« vysvětluje Ing. Petr Šnejdar, manažer IPRM a vedoucí odboru rozvoje města a strategického plánování Magistrátu města Opavy. Zajímavá je i historie samotné stavby Obecního domu. Začala se psát v roce 1911, kdy Rakousko-Uherská banka koupila dům po bankéři Konrádu Krappeovi. O tři roky později byla zahájena výstavba nové banky, která skončila v roce 1918. V průběhu druhé světové války byla budova značně poškozena, byly nutné její úpravy. Zásadní proměnou prošla v 60. až 80. letech 20. století, kdy se kvůli několika zásahům snížila její památková hodnota. K bankovním účelům sloužila až do roku 2005. Na kulturní a společenský dům byla banka přestavěna v loňském roce. Rekonstrukce se uskutečnila na základě doporučení památkářů. Byly například očištěny pískovcové části fasády, opraveny štukové výzdoby, vytvořeny repliky klempířských zdobných prvků apod. V interiéru byly restaurovány vstupní vestibul a schodišťová hala, zachovány byly mramorové obklady, schodiště ze slezské žuly, historická dlažba a další. V původní podobě je opět zábradlí. Schodiště zdobí renovovaná vitrážová okna. Prostory zároveň získaly moderní stylový mobiliář, sociální zařízení a nezbytné technické zázemí. Komplexní přestavba si vyžádala 102,4 milionu korun. Opava uskutečňuje v rámci integrovaného plánu rovněž menší projekty. Letos skončila revitalizace okolí kina Mír za při-

ovat se budou vnitřní výstavní a technické prostory galerie. Proměna čeká vstup do galerie, počítá se rovněž s vybudováním bezbariérového sociálního zařízení a výtahu. Restaurovány budou fresky v kostele sv. Václava a v Dominikánské kapli. Práce na projektu by měly skončit do poloviny roku 2011. O financování projektů z evropských peněz rozhodla Regionální rada Moravskoslezsko letos 8. září. Na opravy Domu umění, které již začaly, město získá bezmála 116 milionů korun. Dotace pokryje většinu z celkové investice 132 milionů korun. Na technické úpravy Slezského divadla, které již také probíhají, poputují další 104 miliony korun. Rozpočet projektu je 115 milionů korun. Uskutečnit uvedené projekty je pro městský rozpočet finančně náročnou zkouškou. »Nicméně kombinací vlastních zdrojů, bankovního úvěru a modifikovaných plateb se to dá zvládnout. Díky novému mechanismu plateb poskytovatel dotace hradí faktury přímo dodavateli a město se pouze připojí svým podílem. Pozitivní vliv má tento systém na cash-flow. I když se kvůli možnostem získat spolufinancování město zaměřuje zejména na projekty s dotací, neznamená to ale, že omezuje jiné potřebné investice,« zdůrazňuje manažer IPRM Ing. Petr Šnejdar.

Výsledkem investic do zázemí Slezského divadla budou kvalitnější služby a příjemnější prostředí pro diváky.

říjen 2010

není na co čekat. Zatřetí, silná vůle vedení města a, dovolím si být trochu neskromný, kvalitní odborné zázemí na našem úřadě, které je schopno tuto vůli přeměnit v uskutečněné projekty.« Inženýr Šnejdar rovněž tvrdí, že ani teď, s určitým časovým odstupem, by nezvolili jiný přístup k tvorbě IPRM. »Své náměty na projekty mohli předkládat všichni občané. Zejména jsme kontinuálně oslovili zástupce široké veřejnosti, kteří nám předtím pomáhali se zpracováním strategického plánu. Na způsobu tvorby integrovaného plánu bychom toho tak moc neměnili. Zároveň si myslím, že bychom také zvolili stejné téma – Přitažlivé město. Jak jsem již zmínil, realizované projekty jsou zahrnuty již ve strategickém plánu a jelikož jsou zásadního významu pro Opavu, byla volba jasná. A stejná by byla i nyní. Kultura, sport a aktivní využívání volného času mají v našem městě a u jeho občanů silnou pozici. Samozřejmě nás asi více pálí doprava, ale v této oblasti je realizátorem projektů kraj nebo stát. Město může pouze dopravní řešení aktivně podporovat a pomáhat k jejich uskutečnění. To se také děje.« na financování projEktů jE stálE dost pEněz Na realizaci integrovaných plánů rozvoje měst v regionu Moravskoslezsko jsou vyčleněny přibližně tři miliardy korun, což je asi 15 % všech prostředků ROP Moravskoslezsko. Podpořených projektů je devět. »Schválená dotace je více než 400 milionů korun, dalších šest žádostí v součtu přes 460 milionů korun se nyní hodnotí. Přesto města již většinou zahájila realizaci projektů. Čísla napovídají, že peněz na financování projektů v rámci IPRM je stále dost. Je na samotných městech, aby si s přípravou projektů pospíšila a nepropásla tak šanci na jejich uplatnění,« připomněl Mgr. Michal Sobek, manažer vnější komunikace

FOTO: JAN ŠINDLER

Evropská uniE

Obecní dům, první realizovaný projekt v rámci Integrovaného plánu rozvoje města Opavy.

Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko. Jak dále konstatoval, tempo čerpání peněz na projekty z IPRM je vysoké pouze u některých měst. »Zásadní problémy nemají Opava, Havířov a Frýdek-Místek. Pomaleji čerpají Karviná a Ostrava. Moravskoslezská metropole může na své projekty využít přibližně polovinu ze tří miliard korun, ale zatím se tak neděje. »Důvody zpoždění se různí. Obecně je jednou z příčin pomalejší a náročnější příprava velkých a klíčových investic. Dále to mohou být majetkoprávní nebo finanční problémy spojené s přípravou a financováním projektů. Zasáhla rovněž hospodářská krize, což je příklad ostravské Karoliny.«

Díky zpracovaným a ze strany Regionální rady Moravskoslezsko schváleným integrovaným plánům měla města čas si dobře rozmyslet a rozprostřít uskutečnění projektů, naplánovat si časové harmonogramy. »Výhodou průběžného příjmu projektů je pak možnost předložit záměr ve chvíli, kdy jsou si města jista kvalitou zpracování. Kromě toho projekty často opakovaně konzultují již ve fázi přípravy, která je tak mnohem intenzivnější. Při hodnocení žádostí o dotaci, kdy kromě finančních ukazatelů a kvality musí každý záměr prokázat své přínosy pro lidi, se nedostatky samozřejmě vyskytují. Není jich však mnoho a nebývají zásadní,« uzavírá Mgr. Michal Sobek. /sk/

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1176 Kč (včetně DPH) Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.

ADRESA

KÓD:

2507

OBJEDNAVATELE:

ZPŮSOB

PLATBY:

FAKTURA

PLATEBNÍ KARTA

SIPO

NÁZEV ORGANIZACE:

SLOŽENKA

spoj. č.

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

TITUL:

ÚDAJE

ULICE , Č. P.: OBEC:

PSČ:

PROFESE:

PRO FAKTURACI:

IČ: DIČ: Č. ÚČTU:

ADRESA

PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)

NÁZEV ORGANIZACE:

VYPLŇTE

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

KONTAKT:

TITUL:

ULICE , Č. P.: OBEC:

Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo

říjen 2010

PSČ:

RAZÍTKO/PODPIS:

Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE

21

MO001052

Jak se vyhnout insolvenci? Jak ji řešit, když hrozí? 3. listopadu 2010, od 9:00 do 14:00 PricewaterhouseCoopers Business Community Center, Kateřinská 40, Praha 2

Témata konference: Posun úpadkového řízení s ohledem na změny insolvenčního zákona a dosavadní právní praxi od novelizace do současnosti. Zájmy věřitelů, jejich pozice, práva a možnosti v insolvenčním řízení Oprávnění, povinnosti a nezávislost insolvenčního správce a problematika insolvenčního správce se zvláštním povolením Jak eliminovat negativní dopad insolvence pro účastníky insolvenčního procesu? Jak řešit hrozící úpadek a jak mu zcela předejít?

Panelová diskuse: Je insolvence běžnou součástí světa byznysu? Jaký je dopad pro účastníky insolvenčního procesu v porovnání se zahraničím? Jaká jsou slabá místa z hlediska praktických aspektů insolvence?

Více informací a registrace na www.konference.ihned.cz nebo na tel.: 233 071 423 Pořadatel:

MAG_202_210x297_meeting.indd 1

Odborný garant:

Partneři:

30.8.2010 13:43:17

komunální odpady

Příloha

ilustrační foto: dagnmar hofmanová

SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A ODPADY č. 10/2010

Dobrá péče o komunální odpad začíná pravidelným vyprazdňováním odpadkových košů.

Na přípravě návrhu nového zákona o odpadech pracovalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) už pod vedením několika bývalých ministrů. V této oblasti se kříží mnoho zájmů, proto není snadné najít konsenzus. Zeptali jsme se proto nového ministra životního prostředí Pavla Drobila, jak pokračují práce na tomto důležitém zákoně.

foto: arChiv

odpadový zákon se rozdělí na dva

Ministr životního prostředí Pavel Drobil

Jaký jste zvolili postup při hledání zmíněného konsenzu? Po neúspěšném pokusu předložit návrh nového zákona o odpadech ve funkčním období ministra Martina Bursíka zahájilo MŽP v loňském roce práce na nové legislativě odpadového hospodářství postupnými kroky. Bylo rozhodnuto zpracovat určitý koncepční rámec, a to za účasti odborné veřejnosti. Na podzim roku 2009 byly vládě pro informaci předloženy Teze rozvoje odpadového hospodářství, které byly letos rozpracovány do Rozšířených tezí rozvoje odpadového hospodářství. Práce probíhaly v pracovních skupinách, ustavených ze zástupců ministerstev, klíčových stakeholderů a dalších významných subjektů odpadového hospodářství. Koncem srpna vláda tento materiál projednala a schválila. Dokument představuje určitý konsenzus napříč spektrem zájmů odpadového hospodářství a měl by pomoci při dalších legislativních pracích na nové právní úpravě odpadového hospodářství v ČR. n

říjen 2010

Kdy předložíte návrh nového zákona vládě? Rozšířené teze budou sloužit jako základ pro tvorbu věcného záměru zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností, které mají být vládě předloženy na podzim příštího roku. Některé oblasti však přes intenzivní jednání zůstaly otevřené a při přípravě věcného záměru zákona je bude nutné znovu projednat. Jde především o výjimky ze zpoplatnění při ukládání odpadů na skládky, a to pro odpady používané pro technologické zabezpečení skládek, zvažována je i možnost osvobození poplatků u vybraných odpadů, jako například u odpadů z azbestu. Jako podstatné vidím rozdělení dosavadní koncepce jednoho odpadového zákona na zákon o odpadech a zákon o výrobcích s ukončenou životností. Pokud jde o zákon o obalech, bude muset být novelizován nejméně u stanovení cílů pro využití a recyklaci jednotlivých obalových toků od roku 2013, neboť stávající limity jsou nastaveny pouze do roku 2012. n

n Z jakého důvodu je zařazen zpětný odběr elektropřístrojů a elektrozařízení pod zvláštní zákon? Chci zdůraznit, že nejde jen o oddělení zpětného odběru elektropřístrojů a elektrozařízení, ale o celou problematiku zpětného odběru výrobků s ukončenou životností, tj. o vozidla s ukončenou životností, baterie a akumulátory, pneumatiky. Pro oddělení problematiky zpětného odběru výrobků s ukončenou životností do samostatného zákona jsme se rozhodli z několika důvodů, ale těmi hlavními byly dva. Jedním je dosažení celkové přehlednosti obou zákonů a druhým zásadním důvodem jsou velmi časté novelizace té části zákona, která transponuje směrnice, upravující zpětný odběr vybraných výrobků. Důležitá je i povinnost převzetí dalších prováděcích předpisů a novel směrnic Evropského společenství, které se průběžně projednávají na evropské úrovni. Odpadové hospodářství patří bohužel mezi oblasti s vysokou mírou pokrytí evropskými předpisy.

23

›

Příloha

komunální odpady

Komplexní systém nakládání s odpady BATERIE

ELEKTROODPAD

Vyřešíme Vaše zákonné povinosti a zpětný odběr › n Jak se MŽP vyrovná s tím, že zřejmě byla celá koncepce kolektivních systémů pochybená? Lze na tom něco změnit? Transpozice jednotlivých předpisů do národní legislativy znamenaly diferencovaný přístup právního prostředí pro etablování jednotlivých systémů. Každý přístup, ať už jde o autorizaci ve smyslu obalového zákona nebo bateriové novely, nebo liberální přístup podle části zákona o elektrozařízení měly ve své době jistě své opodstatnění. Soubor smluvních vztahů a finančních toků, které vedou k zajištění povinností výrobce konkrétní komodity, nepředstavují jednoduché řešení. V této oblasti bylo a vždy bude nutné hledat cestu jak na regionální, tak především na celostátní úrovni. Princip kolektivních systémů je napříč Evropou shledáván jako nejčastěji volené řešení, s různými specifiky v závislosti na geopolitické situaci, nastavení stávajícího systému sběru komunálního odpadu a dalších podmínkách. Východiskem pro budoucnost je v první řadě nastavení jasných podmínek na vstupu, důrazné prosazení principu neziskovosti na úrovni kolektivního systému, k čemuž by měla vést fakt, že za systémy stojí skuteční výrobci dané komodity, dále pak vyšší dohled nad činností ze strany státu a mechanismy kontroly finančních toků a jasné stanovení odpovědnosti výrobce a kolektivního systému. Veškeré otázky včetně návaznosti na stávající řešení jsou diskutovány v rámci pracovních skupin při vzniku nového zákona.

24

www.remasystem.cz www.remabattery.cz

n Které hlavní záměry v odpadovém hospodářství ministerstvo preferuje? Ministerstvo bude vycházet především z hierarchie nakládání s odpady, tj. předcházení vzniku odpadů, přípravě k opětovnému použití, recyklaci odpadů, energetického využití a nejméně výhodného odstranění odpadů. Toto by měla být základní idea při tvorbě nových zákonů. n Jsou odpady obnovitelným energetickým zdrojem? Jaký je váš postoj k jejich spalování, respektive jejich energetickému využití? Odpady lze samozřejmě vnímat jako obnovitelný energetický zdroj, a to zejména komunální odpady. Jejich energetické využití má – spolu s materiálovým využitím – své místo i v hierarchii nakládání s odpady deklarované ve směrnici EU o odpadech i v českém zákoně o odpadech, přičemž oba jmenované způsoby využití odpadů jsou předřazeny před jejich odstraněním. V souladu s tím je i můj postoj k problematice energetického využívání odpadů. Mechanicko-biologická úprava odpadů (MBÚ) a následné spoluspálení získané výhřevné složky je doplňkovou cestou nakládání s komunálními odpady. Ministerstvo životního prostředí se rozhodlo podpořit výstavbu zařízení k mechanicko-biologické úpravě odpadů (spolu s výstavbou zařízení k energetickému využití) z prostředků Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Důvodem je to, že v ČR existuje poptávka po takovémto typu zaří-

MO000968

zení a také lokality, které splňují specifické podmínky pro funkčnost MBÚ, jako je například dostupnost vhodného spoluspalovacího zařízení. n Bude v Ostravě oživen projekt výstavby spalovny odpadů? Musím vás opravit, nejde o spalovnu, ale o zařízení k energetickému využívání odpadů. To je zásadní rozdíl. V nedávné době se uskutečnilo jednání s předkladateli tohoto projektu na Státním fondu životního prostředí (SFŽP). Protože v rámci aktuálně platné výzvy na předkládání žádostí o podporu výstavby zařízení k energetickému využívání odpadů z OPŽP šlo o první jednání o tomto projektu na SFŽP, byly podány pouze základní informace o projektu a podmínkách udělení podpory. Pokud bude v budoucnu předložena žádost o dotaci na výstavbu tohoto zařízení z OPŽP, budou muset být před poskytnutím finanční podpory naplněny všechny podmínky stanovené pro tyto projekty ve výzvě. V souvislosti s plánovaným projektem zařízení k energetickému využívání odpadů blízko Karviné lze například zmínit, že kapacita takového zařízení, podpořeného z OPŽP, nesmí překročit 50% produkci komunálních odpadů v regionu. To je podmínka související s cílem stanoveným evropskou směrnicí o odpadech – opětovně použít a recyklovat nejméně 50 % odpadů n z domácností.

MIlENa GEUSSoVÁ

říjen 2010

komunální odpady

M

ěstská rada v Jílovém nedaleko Prahy se v posledních letech intenzivně zabývala současností i budoucností městské skládky na Radlíku. Otázkou bylo, zda skládku ponechat v majetku města, pronajmout, nebo prodat? Které řešení je ekonomičtější a výhodnější pro obec? Místostarosta Jílového RNDr. Bohuslav Kohoutek zastává jednoznačný názor, že nejlepší by bylo skládku prodat. hISToRIE Krajský úřad Středočeského kraje nařídil již v roce 2004 skládku na Radlíku modernizovat kvůli splnění přísnějších požadavků na provoz. Protože se tak nestalo, byla uzavřena. »Teprve pak tehdejší vedení města v dubnu 2006 skládku na 6 let pronajalo firmě Remondis Praha. Ta se zavázala skládku na své náklady upravit a zmodernizovat podle požadavků úřadů a příslušných norem. Její provoz byl obnoven koncem března 2007,« říká RNDr. Bohuslav Kohoutek. Skládka má kapacitu 23 tisíc tun ročně a ukládají se na ni odpady z Jílového a jiných lokalit. Po skončení nájmu v roce 2012 ji chtělo bývalé vedení města provozovat ještě 10 let jen pro potřeby města.

VÁZaNÝ ÚČET Součástí nájemní smlouvy byla povinnost nájemce zřídit vázaný účet v bance, kam se odvádějí v zákonné výši finanční prostředky na rekultivaci skládky. A zde jsme u jádra problému. Místostarosta tvrdí, že odvedené prostředky jsou minimální a na rekultivaci skládky v současných cenách nebudou stačit. »V rekultivačním fondu, tvořeném povinně nájemcem ze zákona, bude po ukončení nájmu v roce 2012 jen asi 11,5 mil. Kč. Nemůžeme nájemce nutit, aby ukládal víc peněz, než požaduje zákon.« Náklady rekultivace se odhadují na zhruba 30 mil. Kč. Lze předpokládat, že v roce 2022 mohou být až o 50 % vyšší. Navíc dalších 30 let bude muset město jako vlastník skládku monitorovat, což obnáší zhruba 400 tisíc Kč za rok, celkem tedy 12 mil. Kč. Hlavním příjmem ze skládky jsou pro město poplatky za uložení odpadů, které by však obdrželo i v případě, že by nebylo majitelem skládky. Po skončení pronájmu budou jeho příjmy nulové, na skládce se budou ukládat jen »vlastní« odpady z města, za které mu poplatek nenáleží. »Z uvedeného vyplývá, že nájemní smlouva není pro město výhodná,« uzavírá RNDr. Kohoutek.

DalŠí VaRIaNTa Existuje však ještě jiná, ekonomicky výhodnější varianta – využít skládku komerčně, tedy odprodat její zbývající kapacitu současnému provozovateli, společnosti AVE odpadové hospodářství, s. r. o. »Při mnoha jednáních o budoucnosti skládky jsme na základě ekonomických ukazatelů dospěli společně s odborníky k závěru, že nejlepším řešením bude skládku co nejrychleji zaplnit do její projektované kapacity a co nejdříve zrekultivovat. Město by tak získalo podíl na zisku ve výši 4 mil. Kč již v roce 2010,« vypočítává místostarosta Kohoutek. »Celkový přínos tohoto postupu se předpokládá ve výši 11 mil. Kč. Skládka by byla zavezena v roce 2012.« Získané prostředky spolu s financemi na zákonném rekultivačním fondu by postačovaly na rekultivaci skládky v roce 2013 a město by se navíc zbavilo negativních vlivů jejího provozu na okolí. Tento postup, navržený RNDr. Bohuslavem Kohoutkem, zastupitelstvo města odsouhlasilo. Zaplnit zcela projektovanou kapacitu skládky do konce roku 2012 lze bez problémů. Město uzavřelo potřebné smlouvy s nájemcem skládky, který garantuje dodání požadovaného množství odpadů. A co bude, až se skládka naplní a uzavře? Město má plán odpadového hospodářství až do roku 2017. Uzavřené dodatky ke smlouvám mu zaručují garantované ceny za svoz a likvidaci odpadů, které budou již odváže/jmh/ ny na jinou skládku.

PŘÍPRAVA A REALIZACE PROJEKTŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ - OSA 4 - Nakládání s odpady VYBAVENÍ SBĚRNÝCH DVORŮ LISOVACÍ TECHNIKA TECHNIKA RPO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY BALÍKOVACÍ LISY - do 5 t BALÍKOVACÍ LISY - 20 až 50 t KONTEJNEROVÉ LISY LOGISTIKA ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

HORIZONTÁLNÍ BALÍKOVACÍ LISY TRÍDÍCÍ LINKY PŘEKLÁDACÍ STANICE PŘÍSLUŠENSTVÍ POUŽITÁ ZAŘÍZENÍ KOMISNÍ PRODEJ GENERÁLNÍ OPRAVY

LUX-PTZ s.r.o.

Mlýnská 701 561 64 Jablonné nad Orlicí Czech Republic tel.: +420-465 676 655 fax: +420-465 641 421 e-mail: [email protected]

www.lux-ptz.com www.lux-group.cz

říjen 2010

25 MO001059

ČISTÁ MĚSTA a OBCE

Mít vlastní skládku, nebo pronajatou?

Příloha

Příloha

komunální odpady

Může se občan bránit pálení odpadů v sousedství? Podívali jsme se na to, jaké má možnosti člověk, jehož sousedé se nechovají civilizovaně a pálením odpadů mu otravují vzduch. Má se na koho obrátit?

J

edna čtenářka nám napsala: »Naši sousedé používají jako topivo lakovaná okna, lakovaný a lepený nábytek, dřevotřísku a zamořují ovzduší okolo. Máme malé děti a rozhodně nechceme, aby onemocněly v důsledku bezohlednosti sousedů. Několikrát jsem s nimi hovořila a vysvětlovala jim, že škodí také sobě. Marně. Předpokládáme, že za dvěma muži, kteří rozvážejí „topivo“ obyvatelům naší i přilehlé ulice, stojí nějaká firma, která se tímto způsobem snaží nelegálně zbavit odpadu. Jak bychom měli postupovat v tomto případě? Na koho se máme obrátit o pomoc? Co pro nás může udělat naše obec?« ZaKRoČí oBEC NEBo SoUD Danou problematiku řeší zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, který upravuje základní povinnosti každé fyzické či právnické osoby. Každý je povinen omezovat a předcházet znečišťování ovzduší a snižovat množství jím vypouštěných znečišťujících látek. Zákon zakazuje používat jako palivo odpad (jak je definován podle zákona o odpadech). Podle § 11 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší se ve zdrojích znečišťování ovzduší nesmí používat paliva, které neurčil výrobce. Podle právníka Mgr. Petra Adámka, vedoucího oddělení legislativního a právního na Krajském úřadě Královéhradeckého kraje, v případě, že sousedé jako fyzické osoby používají kamna, kotel či jiné spalovací zařízení (tedy zdroj znečišťování ovzduší), jsou povinni dodržovat shora uvedené povinnosti. Lakované odpadní dřevo a mnoho dalších materiálů (například odpadní PET lahve a podobně) by se mohly v kamnech spalovat jen v případě, že by to výrobce výslovně uvedl v návodu k provozu. »Jde pravděpodobně o tzv. malý zdroj znečišťování ovzduší. Provozovatelé malých

stacionárních zdrojů jsou povinni dodržovat přípustnou tmavost kouře a přípustnou míru obtěžování zápachem a neobtěžovat kouřem a zápachem osoby ve svém okolí a obydlené oblasti. Nedodržení těchto povinností je pak přestupkem. Lze tedy podat podnět na příslušný obecní úřad, který může uložit pokutu za nedodržování povinností provozovatele malého stacionárního zdroje. Je však nezbytné poznamenat, že prokázání porušení daných povinností je ze strany obcí dosti problematické. Vzhledem k právu na nedotknutelnost obydlí podle čl. 12 Listiny základních práv a svobod jsou možnosti provádět prohlídky stacionárních zařízení v jednotlivých domácnostech velmi omezené,« vysvětluje Mgr. Petr Adámek. Podle občanského zákoníku (zákon číslo 40/1964 Sb.) je též možné využít cestu soudní, to znamená obrátit se s žalobou na příslušný soud. Podle paragrafu 127 odst. 1 se vlastník věci musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek. JE Za VŠíM FIRMa? »Ohledně druhé části otázky – osoby nabízející či prodávající odpad k pálení v do-

mácnostech porušují zákon o odpadech, eventuálně obecně závaznou vyhlášku obce (pokud takováto vyhláška je vydána). V takovém případě je možné se obrátit s podnětem jak na příslušný obecní úřad, tak na Českou inspekci životního prostředí,« uvádí právník Mgr. Petr Adámek. S odpady lze nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady podle zákona o odpadech určena. Při tomto nakládání s odpady nesmí být ohroženo lidské zdraví ani ohrožováno nebo poškozováno životní prostředí a nesmějí být překročeny limity znečišťování stanovené zvláštními právními předpisy. »Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených, odděleně ho shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí. Pálení v kamnech však není využitím odpadu podle zákona o ochraně ovzduší,« uzavírá Mgr. Petr Adámek. Obrátit se na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP) však nejde vždy. »Obecně platí, že ČIŽP není oprávněna kontrolovat fyzické osoby a vstupovat do jejich obydlí a prostor nesouvisejících s podnikatelskou činností. Fyzické osoby může kontrolovat jen obec, např. podle § 80 odst. 1 písm. a) zákona o odpadech, nebo podle přestupkového zákona. Občan však může požádat obec o prošetření toho, kde fyzické osoby přišly k odpadu, který nabízejí. Pokud by obec svým šetřením zjistila a zaprotokolovala, že konkrétní fyzické osoby převzaly odpad od jiných subjektů, pak obec může předat inspekci kompletní spis v této věci s návrhem na uložení pokuty za neoprávněné převzetí odpadu podle § 69 zákona o odpadech. Česká inspekce životního prostředí pak uloží pokutu za přestupek. Pokud by se obci navíc podařilo zjistit konkrétní subjekt, který předával odpad a ten by byl podnikající osobou, potom by věc týkající se samotného původce odpadu již mohla samostatně prošetřit ČIŽP,« konstatovala Mgr. Ivana Awwadová, tisková mluvčí Čes/jhm/ ké inspekce životního prostředí.

Environmentální vyúčtování ve školách

Z

a loňský rok odevzdaly školy zapojené v recyklačním programu Recyklohraní 5719 vyřazených televizí a 3363 počítačových monitorů. Do přírody se tak mj. nedostalo 1377 tun nebezpečného odpadu. Recyklací těchto spotřebičů se také ušetří elektrická energie, která by vystačila 519 běžným českým domácnostem na celý rok. Údaje o úsporách energií a surovin ve školách účastnících se Recyklohraní lze vyčíst z tzv. Environmentálního vyúčtování.

26

Nejlépe dopadla Střední škola – Centrum odborné přípravy technickohospodářské z Prahy 9, která odevzdala 294 televizí a 173 monitorů. Na druhé příčce se umístilo Gymnázium Kroměříž, které vybralo 208 televizorů a 122 monitorů. Pomyslná bronzová medaile patří Základní škole Křivoklát. Ta vytřídila 176 televizí a 104 monitorů. Projekt iniciovaný neziskovou společností ASEKOL probíhá v mateřských, základních a středních školách už třetím rokem.

»Letos jsme podpořili vypracování studie, která umožńuje přesně vypočítat přínosy recyklace televizí a monitorů pro životní prostředí. Na základě studie jsme se rozhodli pro obce a následně i pro školy vypracovat tzv. Environmentální vyúčtování za rok 2009. Školy tak mohou zjistit, jak konkrétně jejich snažení prospělo životnímu prostředí,« konstatovala Hana Ansorgová ze společnosti ASEKOL.

/pa/

říjen 2010

komunální odpady

Příloha

Šetřete vodu, zrecyklujte vaši televizi!

Díky recyklaci jedné televize (monitoru) se nemusí vyrobit 745 litrů pitné vody (757 litrů u monitoru) a nevznikne stejné množství znečištěných odpadních vod. Stejné množství vody je například spotřebováno při deseti sprchováních.

MO001058

www.asekol.cz říjen 2010

27

Příloha

komunální odpady

Nakládání s odpady na pohřebištích Barevné popelnice na tříděný odpad rozeseté po obcích už většina lidí asi zná a používá. Na některých místech, jako například na pohřebištích, však zatím stále chybějí. To je zřejmé o každých Dušičkách, kdy směsné kontejnery doslova přetékají smetím. Přitom i pohřebiště jsou vhodným místem pro barevné popelnice. Jsou tu totiž tři nejčastější skupiny odpadů: sklo, plasty a bioodpad. Proto je vhodné usilovat o to, aby návštěvníci pohřebišť mohli tyto komodity oddělit.

l

o pohřebnictví, respektive trestním zákoníkem požívají zvláštní ochrany. Z působnosti zákona o odpadech byly na základě připomínky Ministerstva zdravotnictví České republiky s účinností od 1. ledna 2004 vyloučeny i mrtvě narozená těla, potraty a části těl včetně amputovaných končetin a orgánů. NENí To ZaNEDBaTElNÉ MNoŽSTVí Zatímco prvotním původcem – neboli producentem odpadu, vznikajícího při údržbě veřejných ploch, je provozovatel pohřebiště – obec, prvotním původcem odpadu z jednotlivých hrobových míst je uživatel pronajatého hrobového místa.

ilustrační foto: dagmar hofmanová

ikvidace odpadů z pohřebišť patří do činnosti při provozování veřejných pohřebišť, která podle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví náleží mezi povinnosti obcí a měst – výjimečně církví a náboženských společností. Skladba odpadů co do druhů je různorodá a zahrnuje odpady při údržbě travnatých ploch, okrasné a vzrostlé zeleně, úklidů a údržbě komunikací, při opravách – výstavbě a likvidaci hrobových zařízení (náhrobků) a také odpady ze samotných hrobových míst. Přitom zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech jsou z kategorie odpadů jednoznačně vyjmuty lidské pozůstatky a ostatky ve všech formách, které zákonem

Ke shromažďování směsného odpadu slouží na pohřebištích většinou velkoobjemové kontejnery, kam se odkládá vše – zbytky květin, ořezu z okrasních keřů, svíček, dále plastové obaly a dokonce i stavební suť.

28

Množství jednotlivých skupin odpadů je podle charakteru místa a velikosti pohřebišť různé. U odpadů z veřejných ploch (travnatých, s okrasnou a vzrostlou zelení, z údržby komunikací) jde o rozsah srovnatelný s parkovými plochami měst a obcí a jeho shromažďování, třídění a likvidaci řeší zpravidla obvyklým a uspokojivým způsobem přímo subjekt, který danou činnost provádí. Vznikající nesrovnalosti, náklady a podobně mají adresného původce. U jednotlivých hrobových míst jde naopak o odpad, jehož prvotním původcem – producentem je nejen samotný uživatel hrobového místa, tedy nájemce, případně vlastník hrobového zařízení, ale i kterýkoliv návštěvník, jenž při návštěvě konkrétního hrobu zde položí květiny, zapálí svíčku apod. Různorodost takového odpadu je blízká odpadu komunálnímu, který produkují občané při zajišťování chodu běžné domácnosti. Ve většině případů jde tak o odpad z činnosti anonymních fyzických osob, které ne vždy jsou i obyvateli dané obce. Zahrnuje vedle kytic, věnců i odstraněnou výsadbu, odpady z ořezu okrasných keříků, zbytky svíček, různé obaly včetně plastů a nejednou i obaly s případnými zbytky různých látek, užívaných ke svícení petrolejek, olejových lampiček apod. Takový odpad – označovaný obvykle jako odpad komunální – směsný, není zpravidla na pohřebištích odděleně skladován, tříděn a likvidován. K jeho shromažďování a odvozu slouží většinou velkoobjemové kontejnery, na větších pohřebištích i jednotlivé malé odpadové nádoby, jejichž obsah se v určitých intervalech odváží opět do velkoobjemových nádob. A nejde o zanedbatelné množství. I když statistika množství odpadů z pohřebišť v ČR (je-li vedena) nám není známa, na základě dlouholetých zkušeností při správě pohřebišť středně velkého města, s počtem více než 4500 hrobových míst je možné uvést, že roční průměr likvidovaného směsného komunálního odpadu dosahuje zhruba 54 tun. Částka na jeho likvidaci dosahuje v průměru za šest předchozích let 12,5 % veškerých nákladů na běžný provoz a správu pohřebiště, jehož podstatná část má stálý dozor a v nočních hodinách je uzamčena. Přitom náklady pouze za samotný odvoz a skládkovné na jednu tunu tohoto odpadu se od roku 2003 do roku 2009 zvýšily o takřka 87 %. Vedle toho při běžné údržbě a správě pohřebiště se vyprodukuje a vytřídí ročně přes 30 tun biologicky rozložitelného odpadu a více než 10 tun stavebních sutí. V ZahRaNIČí To JIŽ JDE Mnohokrát jsme zamýšleli nad možností a účelností alespoň základního třídění směsného komunálního odpadu na odpad z výzdob hrobů a na odpad ze zbytků svíček, obalových materiálů apod. (převažující věnce a kytice z hrobů pro použití umělých hmot při jejich výrobě nelze považovat zcela za biologický rozložitelný odpad). Z technického hlediska by si takové třídění vyžádalo nové typy dělených odpadových nádob, umístěných na více místech pohřeříjen 2010

DVĚ PříKlaDNÉ oBCE Pozitivní, ačkoliv zatím ojedinělé zkušenosti s tříděním odpadů na pohřebištích, jsou známy i u nás. Podle starostky obce Štítné nad Vláří-Popova na Valašskokloboucku Marie Hrnčiříkové na místním hřbitově se separují plasty, sklo a bioodpad už pět let. »Jsme s tím spokojeni. I když se občas stane, že je něco tam, kde to být nemá, většina lidí si zvykla a odpad třídí.« Dva roky se odpad separuje na místě posledního odpočinku v Pržně na Vsetínsku. Odděleně pak mohou občané vyhazovat směsný odpad. Problém je například s věnci, protože mají polystyrenový základ, takže nejsou čistě přírodní. NaKlÁDÁNí SE STaVEBNí SUTí Samostatnou kapitolou je nakládání s odpadem, který vzniká při výstavbě, opravách a likvidaci hrobových zařízení (náhrobků) – stavební sutí. Je na místě připomenout, že hrobová zařízení, zhotovená dříve nebo později jsou majetkem toho, kdo je pořídil, nebo dědiců. Neboli konkrétních osob. Výjimečně – u majetku opuštěného (§ 135 občanského zákoníku) půjde o majetek obcí (do září 2005 státu). V obcích, kde není zabezpečen denní dozor nad děním na pohřebišti, se potýkají mnohdy až s bezprecedentním nakládáním s takovýmto odpadem. U řady pohřebišť je pro jeho odložení vyhrazen samostatný prostor, odkud se v potřebných intervalech odváží na určené místo. Kde taková místa vyhrazená nejsou a není zajištěn denní dozor, je nejednou stavební suť odkládána do nádob na směsný komunální odpad. Nezřídka mimo vyhrazené prostory a nikdo se k ní nehlásí. U pohřebišť s trvalým dozorem se zpravidla uplatňuje zásada, že za manipulaci a nakládání se stavební sutí odpovídá ten, kdo nebo v jehož prospěch se taková činnost provádí. Nejsou výjimkou pohřebiště, kde jejich provozovatelé takovou činnost nabízejí a zajišťují jako individuální a úplatnou službu. Určitým pomocníkem říjen 2010

v udržování pořádku může být na takových pohřebištích základní evidence o hrobových zařízeních na jednotlivých hrobových místech, jako naplnění povinnosti dané citovaným zákonem o pohřebnictví (§ 21). NEBEZPEČNÝ oDPaD Další specifický odpad na pohřebišti vzniká při hrobnické práci. Pracovní oděv a pomůcky hrobníka jsou potřeba likvidovat, bylo-li při exhumaci podezření, že šlo o nezetlelé lidské ostatky osoby, která v době úmrtí byla nakažena infekčními onemocněními, vyvolanými vysoce rizikovými biologickými agens a jejich toxiny. Je velmi vhodné, aby provozovatel veřejného pohřebiště určil místo, oddělené od běžného odpadu, kam ukládat zbytky rakví, polštářů, oděvů, kytic nebo stuh vyjmutých z hrobů a hrobek. Některé vlastnosti činí tento odpad z pohřebiště nebezpečným (infekčním) a je potřeba s ním nakládat na základě souhlasu věcně a místně příslušného orgánu státní správy. Doporučujeme uzavřít pro tyto případy smluvní vztah s firmou oprávněnou k likvidaci tohoto odpadu. PRoBlÉMy, KTERÝM JE NUTNo VĚNoVaT PoZoRNoST Stav pohřebišť se za poslední desetiletí i v malých obcích očividně zlepšil, zejména díky jednorázovému vynaložení nemalých finančních prostředků. I přesto vyžaduje nakládání s odpady z pohřebišť větší pozornost. Především ve vytvoření technických předpokladů (zpravidla s jednorázovými finančními potřebami), v osvětě všech návštěvníků pohřebišť a také v zajištění potřebných prostředků na běžnou a pravidelnou činnost (včetně kontroly). V této souvislosti si připomeňme stanovisko Ministerstva životního prostředí, že zavedení tzv. paušálního poplatku za likvidaci komunálního odpadu fyzických osob v obci se vztahuje na veškerý komunální odpad, jehož producentem je občan obce, a to na celém katastru obce. Neboli i na veřejném pohřebišti. Pak by se náklady na likvidaci směsného komunálního odpadu z pohřebišť již neměly zahrnovat do cen za služby spojené s nájmem hrobových míst, které mimochodem již několik let patří mezi ceny věcně regulované. Existují také další problémy, o které by se měly zainteresované strany více zajímat. Omezená šíře i únosnost uliček na pohřebištích a objemnost výzdob – věnců a kytic mnohdy neumožní nasadit prostředky a pomůcky, které se v mnoha obcích již běžně na třídění odpadů používají. Situaci neprospívá například odlišnost ve zdaňování činnosti při nakládání s komunálním odpadem produkovaným fyzickými osobami obcí coby obyvateli a mezi nakládáním s tímto odpadem, jde-li o veřejná pon hřebiště. VÁClaV GRaF správce pohřebišť ve valašském meziříčí

ToMÁŠ KoTRlÝ

Prodej a servis zemědělské, lesnické a komunální techniky

biště (zpravidla u zdrojů vody), mechanizaci na manipulaci s nimi a konečně i oddělený odvoz a likvidaci. To by stálo nemálo finančních prostředků, kterých se obcím většinou nedostává. Pro úspěch takového třídění je také nezbytná aktivní spoluúčast nájemců hrobových míst a ostatních návštěvníků, a to již v okamžiku, kdy nepotřebné věci, coby odpad odkládají poprvé. A v tom spatřujeme hlavní problém při snaze směsný komunální odpad z pohřebišť třídit již od prvopočátku. Z několika návštěv pohřebišť v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Francii máme poznatky, že technické prostředky pro třídění odpadů z hrobových míst už dlouho existují a používají se. Rovněž je tam i větší snaha široké veřejnosti něco učinit pro ochranu a udržení životního prostředí také na pohřebištích. V obcích s malými a místně odloučenými pohřebišti, bez denního dozoru je obvykle k dispozici velkoobjemový kontejner, do kterého odpad z hrobů odkládají návštěvníci přímo a bez základního třídění.

Příloha

www.somejh.cz

komunální odpady

Produkt manager: Kamil Koranda Kontakt: 384 372 029 e-mail: [email protected] Prodejní a servisní střediska: SOME Jindřichův Hradec: mob.: 602 295 408, SOME Vysočina: mob.: 607 555 191, 602 207 405, 602 294 806, SOME Trutnov: mob.: 724 145 860, 725 740 151, SOME Žamberk: mob.: 602 619 318, 602 653 481, SOME Severní Morava: mob.: 602 207 471, 725 731 367, SOME Nečtiny: mob.: 602 619 324, SOME Chvalšiny: mob.: 602 253 389, SOME Sušice: mob.: 724 137 076, SOME Střední Čechy: mob.: 725 827 210, SOME Sever: mob.: 602 490 622, 602 155 849, SOME Jižní Morava: mob.: 777 044 012, 777 044 212 MO000973

ministerstvo pro místní rozvoj čr

29

Nakládání s biologickým odpadem

Spoleènost I-Tec Czech, spol. s r.o. se zabývá biologickým odpadem již od roku 1998. Jak už název spoleènosti napovídá, dodáváme na trh italskou technologii a právì Itálie má co se týká nakládání BRKO více než desetileté zkušenosti. Jsme dodavatelé pøedevším vozidel a nástaveb urèených ke svozu, logistice tohoto druhu odpadu a jsme schopni pro potøeby zákazníka dodávat vozidla od kategorie motocyklù, tøíkolek - ètyøkolek až po „klasické náklaïáky“ kategorie N3. Vždy pùjde o rozsah èinnosti, rozlehlost regionu, terénní, klimatické

a prùjezdní podmínky.

Náš první zákazník v ÈR - spoleènost DEPOS Horní Suchá – skládka odpadù zakupovala vozidlo na svoz bioodpadu v roce 2003. Máme tedy více než sedmileté zkušenosti v tomto sektoru odpadového hospodáøství. Mezi další významné klienty, kteøí užívají naše vozidla patøí skládka odpadù ASOMPO Životice u Nového Jièína, TS Vizovice, TS Chomutov a TS Benešov, které naše vozidlo zakomponovali do projektu „velké bioplynové stanice“. V èem je tedy svozové vozidlo pro bio èi gastroodpad od naší spoleènosti tak jiné ? V prvé øadì jde hlavnì o vodotìsnost celé nástavby, protože pøi svozu, lisování bioodpadu dochází ke vzniku bioš�áv, které nevypadají na vozovce èi na vozidle nijak vábnì. Nástavby vybavujeme univerzálním pøevraceèem nádob, cca 16 typù, tak jak je v ÈR používáme. Velmi cenìnou vlastností je také možnost pøekládání, zejména u menších typù, do stacionárních kontejnerù èi vìtšího svozového vozidla. Jde o zefektivnìní tras, úsporu èasu a PHM. Pro tento druh logistiky se vžilo oznaèení satelitní svoz (menší krouží kolem vìtšího a postupnì jej doplòují svým obsahem). Nemalou výhodu našich nástaveb spatøuji v univerzálnosti po-užití, protože si poradí i s komunálním odpadem èi separovaným a� už plast, papír, sklo. Já sám jsem byl velmi pøekvapen pøi zkušebních / pøedávacích a testovacích jízdách u zmínìných zákazníkù velmi vøelým zájmem obyvatel o tuto službu. Jako typický mìstský obyvatel žijící v domnìní, že se na obci – v rodinném domku 100% vše zužitkuje, jsem nevycházel z údivu. Napø. v regionu skládky ASOMPO geometrickou øadou rostla poptávka po této službì, kdy se prakticky každý mìsíc zkušebního provozu pøistavovaly další a další odpadní nádoby, v tomto pøípadì o objemu 770 litrù a pro zajímavost první mìsíc po nasazení našeho vozidla èinil svoz za mìsíc 27 tun a po pùl roce služby to bylo již více než 200 tun mìsíènì. Osobnì jsem pøesvìdèen, že pokud bude tato služba obèanùm poskytnuta, budou ji hojnì využívat a spoleènì tak pøispìjeme ke zlepšujícímu se životnímu prostøedí. Pokud Vás tato problematika zajímá velmi rádi pøijedeme a poskytneme vám radu i pomocnou ruku, napø. v možnosti èerpání dotaèních titulù na poøízení technologie jenž dodáváme pro nakládání s biologickým rozložitelným odpadem.

MO001056

Pøeji vám hodnì štìstí pøi øešení problematiky BRKO ve Vaší obci.

Jiøí Vyvial, jednatel spoleènosti

Správa a rozvoj

okružní křižovatka může být hezky usazena do prostoru Kéž by bylo více projektů podobných tomu, s nímž obec Jeni- šovice na Jablonecku letos uspěla v soutěži Cesty městy! Žel, pokud někde podobný projekt teprve připravují a pomýšleli přitom na podporu z regionálního operačního programu, patrně už jim 7,5% kofinancování státu přiznáno nebude.

o

kružní křižovatky samy o sobě už ani v Česku nejsou žádnou zvláštností. Leckde však taková křižovatka, byť z hlediska napojení vedlejších směrů i velmi zajímavá, zůstává uprostřed obce nebo na jejím okraji holou dopravní stavbou, která postrádá jakékoliv citlivé usazení do okolního prostoru. Připouští to i Ing. Jarmila Nýdrlová z liberecké projektové kanceláře NÝDRLE. »Zastavěná plocha většiny okružních křižovatek zabíhá do okolí, čímž dochází k záboru dalších pozemků, které dříve ani nemusely být komunikací. Naštěstí stále více přibývá sídel, která neváhají na stavbu samotné okružní křižovatky navázat i úpravami veřejného prostoru kolem ní,« dodává Ing. Jarmila Nýdrlová. Právě projektová kancelář NÝDRLE byla autorem projektu Okružní křižovatka silnic III/28719 a III/28727 Jenišovice a Komunikace, zpevněné plochy a veřejná zeleň v centru obce, který se prosadil v letošním ročníku soutěže Cesty městy, kde obdržel Cenu Moderní obce (viz box).

KoliKa projeKtům přidá Stát? Mgr. Eva Jouklová z Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod říká, že projekt z Jenišovic, který uspěl v soutěži Cesty městy, je jedním z řady podobných v rámci oblasti podpory 2.3. Rozvoj venkova. »Ta je mimo jiné zaměřena i na regeneraci veřejných prostranství, což je právě příklad Jenišovic,« vysvětluje Mgr. Eva Jouklová. Pro tuto oblast podpory ROP už byla vyhlášena dvě kola na předkládání žádostí o dotaci, přičemž celkem je už schváleno 101 projektů, které mají přislíbenu dotaci z Evropské unie v celkové výši bezmála 1,4 mld. Kč. »Pokud jde o celková čísla za ROP, počátkem září jsme evidovali

Kategorie bodová řešení 1. místo: obec Písečná (okres Ústí nad Orlicí) Zvláštní cena ministra dopravy: České Budějovice Zvláštní cena časopisu Moderní obec: Jenišovice (okres Jablonec nad Nisou) n Kategorie liniová řešení 1. místo: Opava 2. místo: Děčín Zvláštní cena společnosti 3M Česko: Nový Bydžov Zvláštní cena společnosti Škoda Auto: Uničov n Kategorie plošná řešení 1. místo: Napajedla n

Podrobné informace o všech soutěžních řešeních jsou na www.cestymesty.cz.

ZDROJ: NADACE PARTNERSTVÍ

228 schválených a podepsaných projektů, jejichž financování v rámci ROP ještě nebylo ukončeno. Předpokládáme, že více než polovina z nich se napřesrok ještě bude uskutečňovat, a bude tedy i čerpat dotace,« dodává Mgr. Eva Jouklová. Projekty obcí a měst, neziskových organizací a podnikatelských subjektů (s výjimkou projektů předkládaných kraji) v rámci ROP, na něž jsou již podepsány smlouvy či které jsou součástí už vypsaných výzev, by měly mít podle zářijového rozhodnutí vlády nadále zajištěno 7,5% kofinancování státu. Stát na tyto účely uvolní 1,1 mld. Kč. Žel, na výzvy, které budou v regionálních operačních programech příště vypisovány, se 7,5% dofinancování ze státního rozpočtu už asi vztahovat nebude. Je tak nutno počítat s vyšší finanční spoluúčastí žadatelů. Je škoda, že toto »zdražení« dopadne i na některé teprve chystané projekty zklidňování dopravy v obcích a městech a následné ren vitalizace přilehlého prostoru. ivan ryšavý

FOTO: ARChiV NADACE PARTNERSTVÍ

chopili Se příležitoSti Obec Jenišovice na Jablonecku dokonale využila skutečnost, že Liberecký kraj spolu se Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI) zaplatil přebudování původní průsečné křižovatky silnic třetí třídy (jako jejich vlastník) na malou okružní křižovatku (o průměru 28 m). Radnice mezitím totiž už chystala projekt na revitalizaci návsi, kudy vedl přímý průjezd obcí – a požádala si i o dotaci z Regionálního operačního

programu (ROP) Severovýchod (prioritní osa 2: Rozvoj městských a venkovských oblastí, oblast podpory 2.3. Rozvoj venkova). Jak podotýká starosta Jenišovic Bohumil Bradáč, vybudování zpevněných ploch, chodníků, autobusové zastávky, parkovacích ploch a nové veřejné zeleně v rámci projektu revitalizace centra obce ROP loni podpořil 5,085 mil. Kč, zbytek do celkových nákladů 5,52 mil. Kč dorovnala obec. Starosta ovšem neopomene zmínit ani problémy s nutným výkupem pozemků, které nebyly ve vlastnictví obce, ale na nichž se počítalo se zpevněnými plochami. »Výkup pozemků snad v žádné obci nebývá snadný a také my jsme museli s vlastníky jednat vícekrát. Nicméně z mého pohledu není nutné pro tyto účely měnit stávající legislativu,« konstatuje Bohumil Bradáč.

Výsledky 9. ročníku soutěže Cesty městy

U nové okružní křižovatky v Jenišovicích přibyla i tato autobusová zastávka, která už nezasahuje do jízdního pruhu.

říjen 2010

Nové centrum Jenišovic zahrnuje i komunikace pro pěší a odpočinkové zóny, stejně jako nové plochy veřejné zeleně.

31

Správa a rozvoj

V současné době stoupá zájem o veřejné prostory v souvislosti se zklidňováním dopravy a revitalizací center měst. S tímto tématem úzce souvisí nejen obnova, ale i nové vytváření uličních sítí v obci s důrazem na pěší dopravu, bezpečí chodců a kvalitu veřejných prostorů.

v

některých obcích bývá centrem náves, v menších pouze páteřní ulice. Ale i ostatní ulice v obytné či smíšené zástavbě hrají důležitou roli. Pokusme se podívat na tyto ulice z hlediska jejich estetiky a kvality pobytových hodnot. Abychom mohli hodnotit ulice, je třeba si uvědomit, co tvoří charakter uličního profilu: n členitost a orientace přilehlých fasád, n organizace provozu a jeho intenzita, n povrchy, materiály a podíl zeleně.

Obr. 1 Vizuálně oddělený soukromý prostor ubírá základním hodnotám sídla – obec u Prahy.

zovaných prostorů a souvisejícího financování. Na straně jedné chybí nabídka firem poskytujících údržbu a starost o veřejné prostory, na straně druhé absentuje poptávka obcí.

novodoBÉ řešení z Francie Malá francouzská města v současné době procházejí revitalizací svých center a uličních sítí. V praxi je zcela běžné, že si obce najímají na úpravu prostranství odborné firmy, které pomáhají nejen s výběrem adekvátní formy zeleně, ale i s možnostmi další údržby. Květinové záhony u přechodů pro chodce, upravené kruhové křižovatky i doprovodná zeleň komunikací jsou právě tím prvním, s čím se člověk, ať již pěší nebo řidič, při vstupu do obce setkává. V uličním profilu se objevují rozšířené chodníky s možností předzahrádek doplněné rozmanitým mobiliářem, často navrženým přímo pro obec na míru. Povrchy chodníků tvoří různé materiály, jejichž výběr předurčuje textura, zabarvení a odolnost. Nejčastěji dominuje kombinace skládaných kamenných dlažeb, ale například i speciální bílý živičný povrch nebo měkký mlatový povrch. Škála materiálů a mobiliáře podporuje autenticitu místa a kulturněhistorické vazby (viz obr. 3). Podobně jako u nás i francouzská města podléhají tlaku plánování, investorů a developerů. V okolí větších francouzských měst sice narůstá nová zástavba rodinných domů, ale na rozdíl od našich podmínek převládá náročnější společenská poptávka po kvalitním způsobu bydlení s dostatkem veřejných prostorů. Na vyšší nároky poptávky musí developeři logicky reagovat. Proto se při návrhu nových urbanistických celků klade velký důraz na pobytovou hodnotu ulic. Není výjimkou, že developer zainvestuje například novou výsadbu veřejné zeleně nebo se podílí na úpravách jiných veřejných prostor v obci.

tradiČní řešení z anGlie Procházíme-li ulicemi anglického Baldocku nebo Letchworthu, malých měst vznikajících od konce 19. stol. na základě myšlenek tzv. zahradních měst, překvapí nás jejich otevřený a přívětivý charakter. Typická forma soukromých předzahrádek bez oplocení se spolupodílí na vytváření veřejného prostoru. Obyvatelé se snaží své upravené zahrady vystavit na odiv kolemjdoucím. Pobytovou pohodu ulic výrazně zvyšuje podíl zeleně v majetku obce. Obecní zeleň doprovází komunikace v podobě pásů oddělujících chodník od vozovky. Vzhled soukromého pozemku se stává osobním krédem majitelů. Díky téměř nulové kriminalitě lidé necítí potřebu plotů nebo stavět si hrady. Do ulic se promítá velká míra tradice a životního stylu (viz obr. 2).

KRESBA: AUTORKA

proBlematiKa v Čr Uliční profil byl dlouhou dobu chápán pouze jako dopravní koridor. Bohužel i v současné zástavbě kolonií rodinných domů se setkáváme s absencí pobytových hodnot a problematikou vymezení veřejného a soukromého prostoru. Samotný uliční profil je často limitován vysokými neproniknutelnými ploty, kde vizuálně oddělený soukromý prostor ubírá základním hodnotám sídla (viz obr. 1). V souvislosti s revitalizací ulic se obce často potýkají s problematikou budoucí údržby revitali-

KRESBA: AUTORKA

jak oživit uliční profil u malých měst /1

Obr. 3 Škála materiálů a mobiliáře podporuje autenticitu místa a kulturněhistorické vazby – uliční profil města Sorignière.

32

závĚry a doporUČení Přáli bychom si, aby se města a obce více zajímaly o estetické provedení svých ulic podobně, jako je tomu v zahraničí. Současným obecným fenoménem je rozšiřování chodníků a priorita pěší dopravy. Nestačí již pouze předláždit zámkovou dlažbou a osadit veřejné osvětlení. Rozšířením chodníků mohou vznikat místa vhodná pro posezení v kavárenských předzahrádkách a jiné formy podpory drobného podnikání. Jsme v období, kdy začínáme být přesyceni sterilitou obchodních center. Lidé začínají říjen 2010

mít opět větší zájem o vznik klasického pekařství na návsi nežli o dojíždění do hypermarketů. Nezanedbatelnou hodnotu v ulicích měst a obcí představuje zeleň. Na venkově a v menších obcích je zastoupena zejména na soukromých pozemcích. Ve srovnání s městem je u menších obcí s vazbou na okolní krajinu menší zájem o ozelenění ulic. V uličních profilech nově vzniklých sídel by bylo dobré počítat s ozeleněním například ve formě pásů po stranách či vprostřed komunikace, které by byly v majetku obce. Pro upravený vzhled předzahrádek v našich podmínkách je nutná komunikace s jednotlivými vlastníky a jejich motivace. Jeden z pozitivních přístupů spatřuji například ve městě Dubňany na Hodonínsku, kde radnice vyhlásila soutěž Rozkvetlé Dubňany. Obyvatelé tam soutěží o nejhezčí úpravu svých oken, balkonů či zahrady. Rozmanitost úpravy zeleně nabízí městům zvýraznit svoji jedinečnost a identitu. Obavy obcí z budoucí údržby často vedou k tomu, že pěší doprava a veřejné prostory jsou v konceptech urbanistů rozsahem minimální. Je třeba si uvědomit, že správa veřejných

KRESBA: AUTORKA

Správa a rozvoj

Obr. 2 Do ulic se promítá velká míra tradice a životního stylu – Letchworth Garden City.

prostorů jako instituce vzniká jako druhotný efekt nejprve z podnětu poptávky obce. Obce nemají vlastní správu, ale mohou vypsat výběrové řízení a najmout soukromou firmu, jež se postará o správu veřejných prostor od výsadby zeleně a stříhání stromů až po výměnu žárovek a elektrických kabelů.

(Další pokračování tématu Oživení uličního profilu se zaměří na konkrétní příklady řen šení – pozn. autorky.)

veřejná služba: Kde hledat informace

Kromě nejčastějších otázek a odpovědí týkajících se tohoto institutu příručka obsahuje příklady z praxe a potřebné formuláře. Měla by především oslovit ty obce, které prozatím veřejnou službu neorganizují, přestože na jejich území jsou osoby v hmotné nouzi a o účast ve veřejné službě projevují zájem. Leták Osoby v hmotné nouzi a veřejná služba přináší základní informace o veřejné službě a její realizaci v praxi. Je zpracován ve formě jednoduchých dotazů a odpovědí, aby stručně a přehledně informoval o možnostech zapojení osob v hmotné nouzi do veřejné služby, o jejich právech a povinnostech apod. I v tomto případě Ministerstvo práce a sociálních věcí čerpalo ze zkušeností obcí.

V minulém roce každý měsíc využilo veřejnou službu průměrně okolo 11 400 lidí v hmotné nouzi v téměř 600 obcích. Díky tomu si tak zvýšili své životní příjmy. Ministerstvo práce a sociálních věci (MPSV) v zájmu rozšíření tohoto institutu vydalo příručku Obec a veřejná služba a leták Osoby v hmotné nouzi a veřejná služba.

p

ublikace vyšla v nákladu 25 tisíc výtisků, leták v nákladu 50 tisíc kusů. V tištěné podobě jsou dostupné zdarma na MPSV, všech úřadech práce, v obcích s pověřeným obecním úřadem, na Státním úřadu inspekce práce, ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce a v Ústavu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Rovněž je lze stáhnout z webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí na http://www.

mpsv.cz/cs/8538 (příručka), http://www. mpsv.cz/cs/8537 (leták). ve SpolUpráci S oBcemi Publikace Obec a veřejná služba vznikla z iniciativy Ministerstva práce a sociálních věcí, které na začátku letošního roku oslovilo prostřednictvím Ministerstva vnitra obce a požádalo je o sdělení jejich názorů a zkušeností s veřejnou službou.

Příklady částek životního a existenčního minima Osoba

Žádná aktivita po 6 měsících pobírání příspěvku na živobytí (existenční minimum)

Navýšení za aktivitu (příjem z výdělečné činnosti, 20 hodin veřejné služby aj.) po 6 měsících pobírání příspěvku na živobytí

Navýšení za 30 a více hodin veřejné služby

Jednotlivec (nemá majetek, nemusí uplatňovat pohledávky a nároky)

2020 Kč

3126 Kč

o 553 Kč

Rodina – 1. osoba

2020 Kč

2880 Kč

o 430 Kč

Rodina – 2. osoba, která není nezaopatřeným dítětem

2020 Kč

2600 Kč

o 290 Kč

ZDROJ: MPSV

říjen 2010

alena mocová doktorandka studia na Fakultě architektury ČVUT v Praze

veřejná SlUžBa a výše příSpĚvKU Do veřejné služby se mohou zapojit pouze osoby, které pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi. Výhodné je pro ně vykonávat veřejnou službu alespoň 20 hodin měsíčně, protože v takovém rozsahu je tato činnost považována za snahu o zvýšení příjmu vlastní prací. Rovněž pozitivně je výkon veřejné služby v takovémto rozsahu hodnocen těmi osobami, které pobírají příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců, protože jim zachovává výši dávky – ta neklesne na úroveň existenčního minima. Pokud lidé, kteří pobírají příspěvek na živobytí, ve veřejné službě odpracují minimálně 30 hodin měsíčně, zvýší se jim příspěvek na živobytí o polovinu rozdílu mezi jejich životním minimem a existenčním minimem.

Více informací o souvislosti veřejné služby s výší příspěvku na živobytí lze nalézt na http://www.mpsv.cz/files/clan/sk/ ky/8475/19032010.pdf.

33

Správa a rozvoj

polovinu pošt čeká změna Poměrně nenápadně začal probíhat proces, který lze označit za revoluční změnu dosavadního rozmístění a fungování poštovní sítě. Dotkne se téměř poloviny míst, v nichž dnes působí zhruba 3400 pošt. Důvodem je řešit nynější nevyváženost této sítě, založenou v historii.

p

hlavním hlediSKem není eKonomiKa V první fázi projektu se nepracovalo s ekonomickými daty, tj. rozhodující nebyla ziskovost či ztrátovost příslušné pošty. Základními hledisky byly dostupnost, spádovost a vybavenost. V prvním případě se tedy posuzovalo, jak lze pošty dosáhnout – nakolik je přístupná pěšky, autem po silnici, vlakem, autobusem, metrem či jinými dopravními prostředky. Spádovost znamená mimo jiné splnit požadavek regulátora, Českého telekomunikačního úřadu, aby služby pošty byly poskytovány rovnovážně a všem za stejných podmínek. Vybavenost je parametr, který hovoří o tom, co se v okolí pošty nachází – banka, bankomat, obchodní centrum, firma apod. Nejde tedy o rozhodnutí, kde pošta má či nemá být, nehovoří se o rušení pošt. Rozhoduje se o tom, zda zachovat v daném místě poštu v plném rozsahu či nikoli, a jakým způsobem služby poskytovat. Zároveň se hledá partner pro spolupráci. Jde tedy o změnu struktury a provozování pošty pod jejím jménem. Z toho vyplynulo budoucí rozdělení pobočkové sítě na tři stupně: Místa, kde bude pošta poskytovat své služby v plném rozsahu, vlastními silami a pod vlastní značkou, dále prostřednictvím modelu Partner a konečně formou výdejního místa.

ilUSTRAČNÍ FOTO: DAgMAR hOFMANOVá

rojekt pobočkové sítě České pošty, zpracovaný na základě zcela nových parametrů, vychází z toho, že historicky vzniklá síť už dnes nevyhovuje. Na jedné straně často existuje pošta tam, kde není tak potřebná, na druhé straně chybí v místech, kde je poptávka po základních službách vysoká. Projekt se snaží tuto nerovnováhu řešit. O tom, jakým způsobem toho chce podnik dosáhnout, informoval ředitel odboru architektury pobočkové sítě České pošty Ing. Rastislav Horáček.

výdejní míSta Začněme od konce, výdejními místy. Jde o místa, kde je poptávka po službách pošty minimální a je předpoklad, že taková zůstane i v budoucnu. Počítá se zde proto s nejnižším rozsahem služeb. Pošta tu zachová jen ty základní, spojené s dodáním a příjmem listovních zásilek, balíků a poukázek. Nedoručené zásilky uloží v obci na místě vymezeném mandátní smlouvou. Mandátní smlouva se uzavírá s právnickou osobou nebo osobou, která má živnostenský list s příslušným oprávněním. Nejpřirozenějším partnerem je logicky obec. Konkrétně to znamená, že obec obslouží motorizovaný pracovník pošty, který doručí poštu, a pokud adresáty nezastihne, uloží zásilky na vymezeném místě, kde si je pak mohou zákazníci vyzvednout. Tato změna se má dotknout zhruba 20 % obcí, v nichž nyní působí pobočky České pošty. projeKt partner Rozsah služeb pošty, která bude působit podle zásad uvedeného projektu, je v tomto případě výrazně vyšší než u výdejních míst. Lze říci, že až na několik výjimek jde o jejich téměř plnohodnotnou nabídku.

Co říká o projektu starosta Božího Daru Ing. Jan Horník Zkušenosti spolupráce města Boží Dar s Českou poštou, s. p., na projektu Pošta Partner potvrdily předpoklad, že je to správná cesta jak pro Českou poštu, tak pro místní samosprávy. V případě pošty Boží Dar se například zásadně rozšířila otevírací doba z původních 3 hodin denně (13.00–16.00) na 10 hodin denně (8.00–18.00) včetně sobot, nedělí a svátků! Umožnilo to umístění samostatné přepážky projektu Pošta Partner ve společných prostorách s infocentrem Boží Dar, ve kterých se ještě nachází podatelna městského úřadu, služby Czech POiNTu a směnárenské služby. V této souvislosti nás překvapila skutečnost, že služeb České pošty začali využívat i občané sousedních obcí, které buďto poštu nemají nebo mají méně flexibilní otevírací dobu. Pihou na kráse celého projektu je fakt, že zatím nejsou poskytovány bankovní služby, výplaty poukázek a podávání obchodních balíků. Věříme, že i tyto služby bude naše pošta v budoucnosti svým klientům nabízet k jejich plné spokojenosti.

34

Rozdíl je v tom, že praktickou činnost vykonává osoba, která není zaměstnancem České pošty. Nejpřirozenějším partnerem je opět obec a její pracovníci. Je totiž možné využít synergie – obec může mít například pracovníka na půl úvazku, který vykonává určitou agendu, a obec se rozhodne, že ji rozšíří o poštovní činnost. Tento člověk zůstává nadále zaměstnancem obce, která ho tudíž i platí. Pošta zároveň vyplácí na základě smlouvy odměnu obci. Ta má dvě složky – paušální, vycházející z rozsahu hodin poskytovaných jako služba veřejnosti, a variabilní, odvíjející se od počtu transakcí, jež se na příslušném místě uskuteční. Pošta se dále ve smlouvě zavazuje k tomu, že dodá potřebný mobiliář včetně informačních technologií; ten nadále zůstává jejím majetkem. Zaškolení pracovníka, který bude poštovní činnost vykonávat, je rovněž povinností a nákladem pošty. Poskytování poštovních služeb v rámci formy Partner by se mohlo dotknout necelých 30 % existujících pošt. co letoS a co napřeSroK Podle pracovníků pošty budou tedy ve více než polovině existujících pošt nyní i v budoucnu zachovány služby v plném rozsahu, případně se určitým způsobem zkvalitní či rozšíří. Pokud jde o zbývající část, hodlá Česká pošta do konce letošního roku uskutečnit v síti svých poboček 60 změn. V této době probíhají intenzivní jednání na úrovni regionů, tam, kde se uvažuje o zřízení výdejních míst. V závěru roku se začne jednat v obcích, kde přichází v úvahu aplikace programu Partner. Část smluv je už podepsaná, další se nacházejí ve stadiu těsně před podpisem a o dalších se jedná. Příští rok budou změny pokračovat. Seznam obcí (například na webu), jichž se konkrétně změny dotknou, pošta nepublikuje. S každou obcí se jedná individuálně, případně je možné dostat podpůrnou informaci od Komory obcí Svazu měst a obcí ČR. Svou roli v rozhodování mohou hrát různé faktory, například to, zda se s příslušnou obcí už dříve uskutečnilo nějaké jednání, byly tu určité problémy, majitel objektu neúměrně zvýšil nájemné, objekt nenaplňuje hygienické nebo bezpečnostní normy apod. Reakce obcí jsou prý různé. Obec, v níž po celá léta pošta existovala, se ovšem logicky těžko smiřuje s tím, že ji nahradí jiná forma obsluhy, či přijímá argument, že třeba tři kilometry od ní leží dvojnásobně velká obec bez pošty. Do optimalizace pobočkové poštovní sítě bude nutné začlenit i obec Boží Dar, kde už nějakou dobu probíhá obdoba programu Partner. Ten jako pilotní projekt poněkud předběhl dobu zrodu nového projektu. Česká pošta má zájem na tom, aby i tuto n první vlašťovku do projektu zařadila. jiřina ondráČKová

říjen 2010

Správa a rozvoj

v modelovém bytě v Brně se zkouší sociální bydlení Určitě nelze tvrdit, že by města a obce neměly zájem zavést na svých územích sociální bydlení pro osoby s nízkými příjmy či s nedostatečnými kompetencemi pro udržení bydlení. Představitelé munipální sféry se však v té souvislosti často obávají, že by je provozování takových bytů stálo příliš mnoho finančních prostředků.

Byt 3+KK patří mĚStU, KterÉ všaK riziKa neneSe Jako příklad může posloužit i sociální byt v Brně provozovaný občanským sdružením IQ Roma servis. Vlastníkem bytu o velikosti 3 + kk je město, přičemž nakládání s bytem bylo svěřeno Městské části Brno-střed. Nezisková organizace je nájemcem bytu, v jehož podnájmu se střídají její klienti, kteří potřebují podporu doprovodného sociálního programu předtím, než jsou schopni si sami své bydlení zajistit na soukromém trhu s byty. Město v tomto případě nenese rizika spojená s případnou nespolehlivostí klientů, zatímco nezisková organizace naopak musí spoléhat na kvalitu své sociální práce s lidmi v modelovém bytě. Podnájemní smlouva je vystavena na šest měsíců, v odůvodněných případech se však prodlužuje o další půlrok. Byt k těmto účelům slouží už dva roky a během této doby se v něm vystřídaly již tři klientské rodiny. Z pohledu občanského sdružení IQ Roma servis zatím můžeme hovořit o úspěchu projektu: Nájemné je placeno, byt spíše vylepšován než opotřebován a žádného z nájemníků nebylo nutné nuceně vystěhovat. Modelový byt s doprovodným sociálním programem je určen pro rodinu s nezaopatřenými dětmi, která se nachází v tíživé sociální situaci a jejíž bytové podmínky jsou už delší dobu nestabilní. Nejde o typ krizového a azylového bydlení vyznačujícího se specifickým ubytovacím řádem, přísným režimem a vyšší mírou kontroly. Bydlení v modelovém bytě je určeno sociálně slabým rodinám, které jsou jinak soběstačné a mají dostatečnou úroveň kompetencí k udržení si stávajícího bydlení, nicméně potřebují ještě intenzivní podporu terénních sociálních pracovníků. V tzv. třístupňovém systému sociálního bydlení říjen 2010

představuje modelový byt druhý stupeň a předchází třetímu stupni bydlení v klasických obecních/soukromých bytech. Bez doprovodnÉho Sociálního proGramU to neFUnGUje Doprovodný sociální program spočívá v komplexní práci s celou rodinou. Cílem je celková stabilizace nepříznivé situace rodiny, tj. zejména: n stabilizace bytové situace – pravidelné spoření na poplatky spojené s novým bydlením (kauci, provizi), intenzivní hledání nového bydlení; v případě existujícího dluhu na předchozím bydlení pokračování v jeho pravidelném splácení; n stabilizace finanční situace – zastavení růstu rodinných dluhů a jejich následné snižování, podnájemníci mj. pravidelně každý měsíc předkládají klíčovému pracovníkovi potvrzení o uhrazení nájemného a služeb (zálohy za služby, plyn a elektřinu); n stabilizace rodinné situace klientů, podpora vzdělávání, hlavně dětí v rodině (vedení rodičů k tomu, aby zajišťovali pravidelnou školní docházku svých dětí, jejich preventivní lékařské prohlídky, očkování apod.); n posilování kompetencí, odpovědnosti a samostatnosti klientů tak, aby po nalezení nového bydlení obstáli v reálných podmínkách, zejména na trhu s byty (úhrada komerčního nájemného); n vymanění se z úzké závislosti na pomoci sociálního systému (hlavně z dlouhodobého či opakovaného využívání bydlení v azylovém domě, podpory v nezaměstnanosti, pobírání pouze sociálních dávek atd.); n další způsoby řešení nepříznivé situace podle individuálních potřeb rodiny. jaKÉ Bývají proBlÉmy Během spolupráce pracovník řeší s klienty problematické oblasti formou společného individuálního plánování s důrazem na rozvoj schopností a dovedností klientů, zvýšení jejich odpovědnosti vůči své životní situaci a jejich aktivní přístup při řešení definovaných problémů. Posilováním kompetencí klientů pracovník postupně snižuje míru kontroly nad nimi a postupuje spíše jen podporujícím způsobem. Spolupráce klientů a plnění společně sestavených individuálních plánů je podmínkou pro pobyt v modelovém bytě.

FOTO: ARChiV

h

ovoří přitom o rizicích spojených s náklady na nezaplacené nájemné, na opravu devastovaného bytu nebo na nucené vystěhování nájemníků, kteří sociální bydlení zneužijí. V některých zemích, třeba ve Francii, dokonce už existuje speciální pojistný produkt, který tato typická rizika spojená s provozem sociálního bydlení pokrývá. U nás se o zavedení tohoto typu pojištění zatím stále jedná. Přesto v Česku existuje několik příkladů dobré praxe, jak sociální byty provozovat i bez pojištění.

Modelový byt v MČ Brno-střed funguje už dva roky a během této doby se v něm v roli podnájemníků vystřídaly již tři rodiny s nezaopatřenými dětmi a v tíživé sociální situaci.

To, že je projekt zatím úspěšný, neznamená, že by nebylo třeba překonávat systémové a individuální problémy. K systémovým patří přiznávání stabilizačních dávek státní sociální podpory. Klienti jsou totiž v bytě jen podnájemníky, takže jim bylo třeba pro doplatek na bydlení vyjednat výjimku. Celý tento proces s poslední rodinou trval osm měsíců, po něž nebylo nájemné hrazeno v plné výši – a teprve následně po přiznání a vyplacení dávky je klienti dorovnali. Před odchodem do nového bytu u soukromého majitele si žena našla práci a příjem rodiny přestal být závislý na sociálních dávkách. Z individuálních potíží lze uvést například nechtěné nastěhování příbuzných. V obou případech rodina hned informovala organizaci a požádala o pomoc při jejich vystěhování – cítila se citově vydírána příbuznými, kteří by nucení k vystěhování z její strany vnímali jako zradu a odmítnutí pomoci blízkým. Po intervenci pracovníků se příbuzní do několika dní odstěhovali. Případné pojištění rizik spojených s modelovým bytem by s ohledem na dosavadní zkušenosti bylo pro neziskovou organizaci zbytečným výdajem. Nicméně je třeba počítat s tím, že než se příjmy rodiny stabilizují, může dojít k přechodným výpadkům plateb nájemného, které však bývají podnán jemníky brzy dorovnány. veroniKa lovritš iQ Roma servis, o. s.

35

Správa a rozvoj

jak vydávat dobrý radniční zpravodaj Vedení radnice má svým občanům zajišťovat v souladu s místními předpoklady mimo jiné i podmínky pro získávání informací o činnosti a životě v obci. Pokud tak činí například pomocí tištěného periodika, pak z právních předpisů plyne povinnost poskytovat informace na základě rovného přístupu k informacím, tj. poskytovat všem skupinám obyvatel přiměřeně informace, které jsou pro ně důležité.

v

ydávání periodika za veřejné prostředky a s veřejnou autoritou není jen jednostranný vztah předávání lichotivých či nepolemických informací občanům. Vynakládané prostředky a využití autority radnice (veřejného úřadu) opravňují občany i členy zastupitelstva (zejména opoziční) požadovat od tohoto nástroje zpětnou vazbu. To znamená mít možnost dozvídat se odpovědi na otázky, které by si sami představitelé obce nepoložili, přiměřenou možnost jim tyto dotazy aktivně klást

a také předkládat ostatním občanům alternativní zprávy, názory a komentáře. Bohužel naprosto převažuje stav, kdy periodika vydávaná za veřejné peníze poskytují informace jen z hlediska jedné skupiny obyvatel, reprezentované aktuálním politickým vedením obce. Zčásti jde o zneužití postavení a prostředků, zčásti též o bezradnost, jak korektně publikovat rovněž opoziční či alternativní názory. Pokud obec vydává periodikum, poskytuje mu záštitu své autority nebo v jaké-

Kodex radničního periodika Redakční rada a redakce bez ohledu na poměry hlasů respektují tato základní pravidla pro objektivní šíření informací potřebných pro svobodné vytváření názorů: n Volba formy: Redakce uveřejní alternativní názory vhodnou formou (rozhovor, zpráva, dopis, stanovisko apod.). Názor opozičního zastupitele, předaný formou dopisu, může například uvést jako citaci v rámci redakčního článku o jednání zastupitelstva. Názory však nesmí zkreslovat. Oddělení zpráv od komentářů: Redakce odděluje v členění periodika zprávy od komentářů.

n

Aktivita k získání alternativních sdělení: Redakce je povinna vynakládat přiměřené úsilí k získání alternativních názorů (například formou avíza – viz další bod).

Povinnost zveřejnění: Vždy bude v rozsahu přiměřeně odpovídajícím síle tohoto názoru v zastupitelstvu uveřejněno stanovisko klubu (skupiny, v malých obcích i jedince) zvolených zastupitelů k tématu místní komunální či regionální politiky.

n

Odstup od sdělení: Redakce a redakční rada neposuzují pravdivost předkládaných alternativních sdělení (jestliže nejde o situaci, kdy by zveřejněním došlo k zásahu do osobnostních práv, za který je vydavatel odpovědný dle tiskového, občanského nebo trestního zákona), naopak přispívají k tomu, aby se pravdivost pro čtenáře ukázala až ve střetu argumentů a názorů.

n

n

Avízo: Redakce uplatňuje avízo – s přiměřeným předstihem (alespoň 5 dnů, například e-mailem) informuje členy zastupitelstva, případně místní sdružení a skupiny, o tématech místní politiky, připravovaných k uveřejnění tak, aby včas mohli poskytnout názor.

n

Odmítnutí alternativních sdělení: Alternativní sdělení jsou v zásadě vždy zařazena. Redakce je nemusí zařadit, pokud rozsah přesahuje v průměru několika čísel podíl, odpovídající nositelům názoru v zastupitelstvu či podle společenské situace (petice, sdružení občanů apod.), může alternativní názor i zkrátit. Výslovně urážlivé útoky v osobní rovině se nezařazují. Avšak jde-li o politickou kritiku, mají na ni občané a opozice právo. Funkcionáři musí počítat s vyšší a ostřejší kritikou a nebrat ji osobně.

n

36

Nestrannost při úpravě výtisku: Redakce nepoškozuje uveřejněné alternativní sdělení tím, že spolu s ním zároveň zveřejní v rozsahu nepřiměřeně větším »nápravné« komentáře; ironizování nepřiměřené formě kritiky; zneužití možnosti vyjádřit se poslední.

n

Vyváženost: Pro posouzení vyváženosti se všechna sdělení k aktivitám radnice považují za obsah, který vyjadřuje nebo vytváří politický názor. To platí i u zpráv, které pouze uvádějí přijatá rozhodnutí (usnesení) či uskutečněné akce. i k takovým sdělením má veřejnost právo na informace alternativní, a to zejména informace o protinávrzích, výsledcích hlasování, diskusi a alternativních řešeních.

n

Budoucí rozhodnutí: Redakce je povinna zajišťovat sdělení o připravovaných budoucích rozhodnutích samosprávy, a poskytovat veřejnosti návod, jak se k nim vyjádřit a ovlivnit je, a také veřejnosti tuto možnost aktivně vytvářet.

n

koli míře přispívá z veřejných prostředků na jeho vydávání, je vhodné uplatnit následující doporučení: redaKČní rada n Vytvoření: Zastupitelstvo si vyhradí působnost dohledu nad vydáváním periodika a provozováním dalších sdělovacích prostředků, jako jsou například webové stránky obce. Zřídí redakční radu jako výbor zastupitelstva. Působnost v této oblasti výkonu samosprávy nemá být jen v rukou těch, o nichž se mají poskytovat objektivní informace. n Složení: Polovinu redakční rady mohou tvořit zvolení členové zastupitelstva, druhou polovinu další osoby se společenskou autoritou, nepodléhající vedení obce. Redakční rada má zahrnovat místním poměrům odpovídající názorovou různost. n Střet zájmů: Starosta a členové rady nemají být členy redakční rady. Měli by příznivý obraz získat svou činností, nikoli ovládáním informací o své činnosti. n Úkoly redakční rady: Redakční rada ve vztahu k redakci (dodavateli) ukládá a upřesňuje základní pravidla tvorby periodika, ne však detailní řešení. Pravidelně u každého čísla kontroluje jejich plnění (kontrola probíhá následně, redakční rada tedy přímo neschvaluje příspěvky ke zveřejnění). redaKce Redakci může tvořit profesionál nebo dobrovolník, uvolněný či neuvolněný člen zastupitelstva, tiskový mluvčí, pracovnice úřadu, vnější dodavatel anebo kombinace uvedeného. Protože jde o výkon samostatné působnosti, musí redakce respektovat právo občanů seznamovat se i s názory, které redakci či vedení obce osobně nelichotí nebo s nimiž nesouhlasí. Jediným soudcem mezi různými názory jsou voliči. Zveřejňovat polemiku či odlišné názory je třeba v rozsahu přiměřeném podle váhy jednotlivých názorů v místních poměrech. výBĚr eXterního dodavatele Pokud funkci redakce plní vnější dodavatel, je nutno vždy uzavřít písemnou smlouvu, obsahující podrobná ustanovení, realizující pravidla pro objektivní šíření informací potřebných pro svobodné vytváření názorů, uvedená v Kodexu radničního periodika. Smlouva musí být veřejně přístupná. Její plnění pravidelně kontroluje kontrolní výbor – jak obsah z hlediska různorodosti názorů, tak jako dodávku každé jiné služby (přiměřená různorodost názorů se má posuzovat jako důležitá stránka kvality dodávky). n Pravidla vydávání periodika: Obec, redakční rada a redakce se řídí Kodexem radničního periodika (viz jeho možný vzor v rámečku), který upřesňuje tyto obecné zásady. Nikdo jiný než redakce a následně redakční rada by do obsahu periodika nen měl zasahovat. oldřich KUžíleK Otevřená společnost, o. p. s.

říjen 2010

ManageMent

Výkon moderní veřejné správy je podmíněn kvalitní samosprávou. Zastupitelé mají ve svých rukou rozvoj svých měst a obcí, úroveň jejich práce ovlivňuje každodenní život občanů. Občané tudíž oprávněně očekávají, že zastupitel dostojí svým předvolebním slibům a veškeré jeho úsilí bude směřovat ke zlepšení kvality života v obci. Občan má právo ptát se na důvody toho, proč tyto sliby nejsou případně dodrženy.

P

očáteční entuziasmus nově zvoleného zastupitele obvykle brzy začne narážet na spletitou síť právních předpisů. Většina zastupitelů nemá právnické vzdělání, a proto si velmi rychle musí osvojit celou řadu znalostí a dovedností. Zdá se to jednoduché. Každý zastupitel přece chce svoji práci dělat poctivě a na vysoké úrovni, každý občan očekává, že to tak bude. Realita je však poněkud jiná. Dobrá vůle zastupitelů nestačí, není-li podložena odborným vzděláváním zaměřeným hlavně na legislativu. Kontrolní zjištění zaznamenávaná Ministerstvem vnitra při posuzování výkonu samostatné působnosti často odrážejí značnou neznalost současné právní úpravy ze strany představitelů obcí.

nedostatek času, ale i chybějící nabídka uceleného vzdělávání Nedostatky se nejčastěji objevují u malých obcí (typu I), jejichž starostové buď vůbec nemají dostatečné právní vědomí, či jsou obeznámeni se zastaralou právní úpravou a podle ní ve svých rozhodnutích postupují. Starostové malých sídel musí bez pomoci jakéhokoliv úřednického aparátu zajistit výkon jak samostatné, tak (v základním rozsahu) přenesené působnosti. To na ně klade

značné kvalifikační požadavky. Náročnou situaci těchto starostů komplikuje také fakt, že ve většině případů k výkonu zastávané funkce nebývají uvolněni. Nedostatek času se u nich proto občas projevuje neochotou vzdělávat se, přijímat nové poznatky, měnit letitou praxi. Na druhou stranu se kvalitní nabídka uceleného a systematického vzdělávání reflektujícího potřeby a možnosti zastupitelů a starostů teprve rodí. Zjištěné výstupy jednoznačně dokládají, že snaha zastupitelů plně se věnovat práci na rozvoji jim »svěřené« obce často naráží na bariéru nedostatečné orientace v legislativě. Přes dobrou vůli a poctivou každodenní práci pro obec nemůže být zastupitel zastupitelem dobrým, pokud, byť nevědomky, svým počínáním porušuje platné právní předpisy. Jedinou možností, jak změnit tuto situaci, je formulování jasné koncepce vzdělávání zastupitelů. Nadcházející komunální volby a příprava této koncepce nás přiměly položit si několik otázek a pokusit se na ně stručně odpovědět. n Co potřebuje nový zastupitel vědět a znát? Jako primární cíl se jeví vzdělávání členů zastupitelstev zaměřené na základní právní aspekty poslání a činnosti územních samosprávných celků a jejich veřejnopráv-

Počty zastupitelů jednotlivých krajů, kteří se účastnili vzdělávacích akcí Institutu v minulém volebním období 8 7 6 5 4 3 2

Zlínský kraj

Ústecký kraj

středočeský kraj

Plzeňský kraj

Pardubický kraj

olomoucký kraj

Moravskoslezský kraj

liberecký kraj

Královéhradecký kraj

kraj Vysočina

Karlovarský kraj

Jihomoravský kraj

Jihočeský kraj

0

Hlavní město Praha

1

ZDroJ: PEDaGoGICKÉ oDDĚlEní InstItutu Pro Místní sPrÁVu PraHa

říjen 2010

Ilustrační foto: arCHIV

vstupní vzdělávání zastupitelů je třeba dále aktualizovat /1

Institut pro místní správu Praha ročně uskuteční více než 500 vzdělávacích akcí pro téměř devět tisíc úředníků.

ního charakteru včetně vztahu k občanům. n Jaký by měl být obsah vzdělávání zastupitele v průběhu výkonu jeho mandátu? Výše zmíněným charakterem »vstupního« vzdělávání by neměly být vzdělávací aktivity ukončeny, neboť se ukazuje, že rozhodování zastupitelů podle zastaralých právních předpisů není zcela výjimečné. Je proto nezbytné, aby součástí nabídky vzdělávání byly aktualizační kurzy zaměřené na legislativní změny. n Mělo by být toto vzdělávání povinné? Současná legislativa nijak vzdělávání členů zastupitelstev neupravuje. Povinnost vzdělávat se po dobu své profesní kariéry je zákonem stanovena pouze úředníkům územních samosprávných celků (viz zákon č. 312/2002 Sb.). Na členy zastupitelstev se tato právní norma nevztahuje. Je bohužel jen málo »osvícených« zastupitelů, kteří využívají poměrně bohaté nabídky (co do počtu i obsahového záběru kurzů) poskytovaných akreditovanými vzdělávacími institucemi. Jako příklad lze uvést počty absolventů kurzů určených zastupitelům, které v uplynulém období uspořádal Institut pro místní správu Praha. Graf vlevo ukazuje počty zastupitelů jednotlivých krajů, kteří se zúčastnili nějaké vzdělávací akce. Samozřejmě záleží na vlastním zájmu jednotlivců, zda využijí stávající nabídky kurzů vzdělávacích institucí. Odborná garance úrovně tohoto vzdělávání je v současné době většinou postavena na principu náhody, řada vzdělávacích institucí pořádá kurzy na základě momentální poptávky bez ohledu n na jakoukoliv koncepci. jana haklová Petr kuš Institut pro místní správu Praha

(Dokončení příště)

37

Životní prostředí

nejmodernější postupy při pluhování potrubí

J

losti na okolnostech. Se znalostí nejmodernějších postupů a materiálů lze tedy docílit vysokou kvalitu díla za nižší ceny než při aplikaci běžných technologií pokládky a běžných materiálů. Tyto postupy se nepoužívají pouze pro instalace vodovodních řadů, ale také pro rozvody plynu a tlakové kanalizace.

Detailní pohled na pokládku potrubí do rýhy, zaváděcí trn pluhovacího stroje razí cestu pro potrubí pod dohledem operátora.

V Dobřanech šlo konkrétně o vodovodní řad d225 x 13,4 délky 1770 m. Pluhování prováděla specializovaná firma Rabmer – sanace potrubí, pro generálního dodavatele Prima Strakonice. Samotné pluhování trvalo půl dne a vše proběhlo bez větších komplikací. Při pluhování menších dimenzí se rýha za pluhem často zavírá sama a není třeba žádných dalších operací k uvedení terénu do původního stavu, případně se rýha zaválcuje. Díky relativně velkému průměru potrubí za pluhem zde zůstala rýha široká zhruba 10–15 cm. Jelikož šlo o dobře přístupnou louku, byla úprava terénu provedena vláčením.

pLUHovÁní v doBřAneCH Letošního 23. března se ve městě Dobřany v okrese Plzeň-Jih uskutečnilo pluhování potrubí WAVIN SAFE TECH RCn d225. Tato dimenze je největší, kterou lze instalovat metodou takzvaného nekonečného pluhování, kdy svařené potrubí leží v celé délce úseku podél trasy a zapluhuje se celý úsek najednou bez ohledu na jeho délku. Větší dimenze plastových potrubí, případně litinové potrubí, už se dají pluhovat pouze metodou raketového pluhování, kdy za sebou stroj svařený úsek táhne. V tomto případě jde řádově o desítky metrů – v závislosti na dimenzi. Raketové pluhování je tak co do nároků velmi podobné řízeným protlakům.

FOTO: ARCHIV

ádrem technologie pluhování je souprava tvořená tahačem s hydraulickou kotvou a speciálním pluhovacím strojem. Podmínkou kvalitního výsledku je navíc použití potrubí zaručujícího mechanickou odolnost a životnost systému. Unikátní pluhovací stroj má samostatně ovladatelná ramena s nezávisle zavěšenými koly, což umožňuje průjezd i velmi náročným terénem. Radlice je výškově stavitelná a má samostatně ovládaný zaváděcí trn. Ten umožňuje nejen plynulé vytažení radlice, ale v určité míře také řízení hloubky uložení potrubí. Menší terénní nerovnosti se tedy dají překonat, aniž by na potrubí vzniklo nežádoucí výškové vychýlení. Stroj je samohybný, avšak při samotném pluhování je kvůli potřebné tažné síle přitahován hydraulickým navijákem vozu ukotveného před ním. Výhodou pluhování je vysoká rychlost pokládky, významná úspora a minimální dopad na prostředí. V závislosti na podmínkách je možné zapluhovat čtyři nebo i více kilometrů potrubí za den. Náklady se zpravidla pohybují mezi 40–80 % ceny tradiční výkopové pokládky – opět v závis-

FOTO: ARCHIV

Pokládka potrubí pluhováním se pro pokládání drenážních a kabelových systémů používá již řadu let. Novinkou je však použití této technologie pro pokládku potrubí větších dimenzí, kde se většinou uplatňuje výkopová pokládka, případně řízené horizontální vrtání.

Celkový pohled na pluhovací soupravu při práci.

desetiLetÉ ZKUŠenosti V posledních dvou letech se nejen v takovýchto případech stalo standardem používání PE100 RC trubek. Potrubní systémy z klasického PE100, chráněné ochranným pláštěm, se dostávají na druhou kolej právě díky vlastnostem PE100 RC granulátů, které poskytují dlouhodobou ochranu za příznivé ceny. Koncern Wavin je ve výrobě PE100 RC potrubí průkopníkem s nejširším spektrem referencí. V situaci, kdy se řada výrobců (vyrábí-li PE100 RC trubky vůbec) přidala k tomuto trendu před rokem nebo dvěma lety, Wavin disponuje desetiletými zkušenostmi ve výrobě a použití PE100 RC trubek. Právě 10 let totiž vyrábí PE100 RC potrubí nejvyšší kvality – WAVIN TS. Postupem času bylo pod tlakem trhu do výrobního programu zařazeno také potrubí s nižší úrovní výstupní kontroly granulátů a trubek, ale také za nižší cenu – WAVIN SAFE TECH RCn. Jde o systém naplňující všechny požadavky normy PAS 1075, přičemž obdobné potrubní systémy vyrábí také konkurence. Potrubí WAVIN TS stále zůstává prémiovým produktem výrazně překračujícím požadavky normy a poskytujícím nejvyšší jistotu životnosti s desetiletou zárukou n na materiál. KOMERČNÍ PREZENTACE

38

říjen 2010

Životní prostředí

MODERNÍ ¤E·ENÍ

pro vodovody a kanalizace

Kanalizační potrubí a šachty Bezvýkopová renovace starších a pokládka nových vodovodů, plynovodů a kanalizačních potrubí Vsakovací boxy pro hospodaření s dešťovou vodou Dovolujeme si Vám oznámit, že firmy Gebr. Ostendorf – Osma zpracování plastů, s.r.o. a Wavin Ekoplastik s.r.o. vytvořily novou obchodní společnost WAVIN OSMA s.r.o., která bude zajišťovat distribuci a zákaznický servis značek Wavin, OSMA a Ekoplastik

říjen 2010

Rudeč 848, 277 13 Kostelec nad Labem Tel.: +420 326 983 112, Fax: +420 326 983 110 [email protected], www.wavin-osma.cz

39 MO001055

Životní prostředí

Milionové úspory při spotřebě energií ve školách Pro Městskou část Praha 11 spravuje některé bytové i nebytové objekty Jihoměstská majetková, a. s., která dokáže ušetřit mnohamilionové částky například při provozu mateřských a základních škol.

p

ostup, jakým se jí to daří, není zahalen žádným tajemstvím. Po každém kroku »A«, následuje vždy krok »B«, samostatně by takový efekt ani jeden z kroků nepřinesl. Tím prvním je využití »zateplovacích technologií«, druhým zavedení systému dálkového sledování spotřeb a regulace tepla. přiJAtÁ opAtření Skutečnost, že je Jihoměstská majetková, a. s., nositelem všech smluvních dodávek médií a služeb společně s centrální evidencí spotřeb, umožnila vytvořit ukazatele pro navržení nejvhodnějšího způsobu energetických opatření v jednotlivých objektech. Ve všech školských zařízeních, která spravuje, se zavedla tři hlavní opatření ke snižování energetických spotřeb: n Beznákladová (organizační) opatření se týkají zejména organizačního systému školského zařízení, kde vedení školy formou osvěty mění chování personálu vedoucí k hospodárnému provozu celé budo-

vy. (Školník pravidelně kontroluje zavírání oken a dveří, kontroluje, zda nesvítí v budově zbytečně osvětlení apod.) n Nízkonákladová opatření zahrnují náklady, které při relativně nízkých vstupních investicích do vylepšení hospodárného provozu budov výrazně sníží spotřebu tepla. Zpravidla jsou zaplaceny formou nižších nákladů za energie do tří let. Jde zejména o regulaci ÚT s nadřazenou řídicí jednotkou umožňující zvolit nejvhodnější tepelný režim v budově, výměnu ohřevu teplé užitkové vody /TUV/ (bojler) za efektivnější ohřev TUV, výměnu starého typu osvětlení za úsporná osvětlení apod. n Vysokonákladová (investice) opatření jsou ve vztahu k finančnímu krytí a v návratnosti vložených investic nejnáročnější. Týkají se zejména zateplení obvodového pláště a střešních krytin, výměny okenních výplní apod. Takto vložené prostředky mimo skutečnosti, že zajišťují větší tepelnou pohodu v budově a nižší náklady za teplo, dodávají objektu novou, důstojnější podobu.

Tab. 1 Způsob vytápění – dálkové, Pražská teplárenská, a. s. Objekty mateřských škol

Spotřeba v GJ před zateplením

MŠ Dubnova 806

Spotřeba v GJ po zateplení

Dosažené úspory v GJ za topnou s.

Průměrná cena za 1 GJ v roce 2009

Úspora za topnou sezonu v Kč

944

532

412

476

196 112

MŠ Květnového vítězství 1738

1 021

709

312

476

148 512

MŠ Mírového hnutí 1680

1 090

575

515

476

245 140

982

682

300

476

142 800

4 037

2 498

1 539

476

732 564

MŠ Markušova 1556 CELKEM

Tab. 2 Způsob vytápění – dálkové, Pražská teplárenská, a. s. (ZŠ Mendelova 550 – vytápění zemním plynem) Objekty základních škol

Spotřeba v GJ před zateplením

Spotřeba v GJ po zateplení

Dosažené úspory v GJ za topnou sezonu

Průměrná cena za 1GJ v roce 2009

Úspora za topnou sezonu v Kč

ZŠ K Milíčovu 674

7 257

3 781

3 476

476

1 654 576

ZŠ Donovalská 1684

3 429

1 729

1 700

476

809 200

ZŠ Mendelova 550

153 816 m3

69 886 m3

83 930 m3

10,62 Kč/m3

891 137

ZŠ Květnového vítězství 1554

5 389

3 241

2 148

476

CELKEM

1 022 448 4 377 361 ZDROJ: JIHOMĚSTSKÁ SPOLEČNOST

40

Hlavní důvody založení společnosti Městská část (MČ) Praha 11 s téměř 79 000 obyvateli je nejpočetnější pražskou městskou částí. Privatizaci bytového fondu ukončila v roce 2003. Ve svém majetku si ponechala asi 20 % z původního objemu bytového fondu, konkrétně 3641 bytů. Vlastní také 60 nebytových objektů, mj. 9 ZŠ a 17 MŠ. V roce 2007 založila Jihoměstskou majetkovou, a. s., která postupně přebírá do své správy část majetku, který si obec ponechává. Jedním z důvodů tohoto rozhodnutí byl fakt, že městská část vlastní jen zlomek majetku, který měla v roce 1993 a výnosy z bytového fondu jsou tak stále nižší. Proto chce se zbytkem majetku hospodařit co nejlépe. Jednou z možností, jak toho dosahovat, bylo zřízení akciové společnosti. Ta převzala část správy bytového i nebytového fondu do své režie. Část zisků ze správy, či výnosy z pronájmu plynou zpět formou oprav do základních a mateřských škol, které má společnost v nájmu. MČ kontroluje chod akciové společnosti, určuje strategii vývoje a může okamžitě aplikovat svá rozhodnutí do exekutivy správy.

Investice na nízkonákladová opatření se vracejí na účet do dvou tří let let, zatímco návratnost investic zařazených do vysokonákladových opatření se počítá na desítky roků, i když se na ně využily všechny možné dotace včetně těch z evropských fondů. Ovšem zhodnocení majetku a návazná pravidelná úspora tepelné energie jsou citelné. Co poMÁHÁ odHALovAt reZervY? Společnost Jihoměstská majetková v rámci správy mateřských a základních škol systematicky porovnává spotřebu energií (viz tab. 1, 2, 3). »Vzhledem k tomu, že máme přehled spotřeby energií za patnáct let, můžeme velice přesně vyhodnocovat energetická opatření realizovaná v jednotlivých mateřských a základních školách. Proto s jistotou konstatujeme, že tam, kde se uskutečnila kompletní regenerace objektu, dosahují úspory přes 50 %,« říká s neskrývanou radostí Rostislav Korbel, ředitel Jihoměstské majetkové, a. s. Kompletní regenerací má na mysli zateplení obvodového pláště podle platných norem, zateplení střešních krytin, výměnu všech oken a dveří. Nezbytným krokem v rámci regenerace je dodávka a instalace regulace otopného systému. V případě Městské části Prahy 11 je tento systém měření a regulace napojen na provozovnu Jihoměstské majetkové, kde je možné upravovat nastavení topného režimu v jednotlivých budovách mateřských a základních škol z počítače. Rok 2009 byl prvním rokem, kdy již také fungovaly fotovoltaické panely v základní škole K Milíčovu 674. Jejich instalace byla podmínkou žádosti o dotaci z evropských fondů jako alternativního zdroje energie. říjen 2010

Životní prostředí Tab. 3 Způsob vytápění – plynové, Pražská plynárenská, a. s. Spotřeba v m3 po zateplení

Dosažené úspory v m3 za topnou sezonu

Průměrná cena za 1m3 v roce 2009

Úspora za topnou sezonu v Kč

MŠ Stachova 518

14 449

7 613

6 836

10,62

72 598

MŠ V Benátkách 1751

57 512

21 479

36 033

10,62

382 670

CELKEM

71 961

29 092

42 869

Celkem bylo vyrobeno 27 609 kW. Škola z toho spotřebovala 21 746 kW. Zbývající vyrobenou elektrickou energii odebrala PRE, a. s. V porovnání s minulým obdobím, kdy spotřeba v korunách přesahovala 800 tisíc Kč, byla za rok 2009 spotřeba elektrické energie ve výši zhruba 620 tisíc Kč (od 10. 2. do 1. 12. 2009 už to bylo 543 tisíc Kč). »Systematické porovnávání spotřeb tepelné energie v jednotlivých mateřských a základních školách nám pomáhá odhalovat možné rezervy v hospodárnosti provozu některých objektů. Tak jsme dosáhli úspor v roce 2009 v Mateřské škole V Benátkách 1751. Rezervy v oblasti úspor jsou i nadále v objektu Markušova 1556 a Květnového vítězství 1738,« bilancuje Rostislav Korbel. JAK FUnGUJe reGULAČní sYstÉM Sedm základních škol je napojeno na regulační systém, kde je nastaven program pro každou s ohledem na její provoz, jsou za-

říjen 2010

455 268

teplené a objekty jsou rozdělené na několik samostatně vytápěných větví, takže se například školní kuchyň vytápí od pěti do čtrnácti hodin odpoledne, zatímco tělocvičny od sedmi, ale až do dvaadvaceti, dokud jsou v provozu i pro sportovní oddíly tělovýchovných jednot. Teplo se v objektech reguluje například i podle toho, zda jsou prostory orientovány na jih či na sever, zatímco dříve byl jeden topný okruh a jedinou regulací bylo přivření kohoutů nebo otevírání oken. »Každý den lze zapnout a vypnout tři režimy, což zabezpečují od počítače kolegové ze správy nebytových objektů. Pravidelně sbírají záznamy, podle kterých se spotřeba nastavuje, a současně se mohou porovnávat spotřeby v jednotlivých částech objektů. Je zajímavé vidět rozdíly, kdy každý stupeň tepla navíc dělá se spotřebou divy. Naším cílem je napojit na Systém dálkového sledování spotřeb a regulace tepla všechny základní a mateřské školy a právě

MŠ Květnového vítězství před a po rekonstrukci.

jsme na půli cesty. Některé se napojí ještě letos a další, předpokládáme, do dvou let,« doplňuje Rostislav Korbel. Systém je financován částečně z oprav, částečně z investičních prostředků městské n části. evA FiŠerovÁ

41

MO001047

Spotřeba v m3 před zateplením

FOTO: ARCHIV

Objekty mateřských škol

L e g i s L at i va

Náhrada škody za nezákonné rozhodnutí

v

oblasti veřejné správy přichází v úvahu odpovědnost příslušných subjektů za způsobenou škodu ve dvou případech: Způsobí-li škodu v důsledku porušení právní povinnosti například úředníci, případně zaměstnanci územních samosprávných celků (ÚSC) nebo zaměstnanci dalších subjektů, které ÚSC zřídil, anebo dojde-li ke škodě nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Veřejná správa je pro pracovněprávní účely širší pojem. Většinou zahrnuje tzv. nepodnikatelské subjekty v oblasti školství, zdravotnictví, organizační složky státu, státní fondy, příspěvkové organizace a územní samosprávné celky (například obce, města, městské části), které vykonávají státní správu a samosprávu. Do oblasti veřejné správy však řadíme – nejen pro účely náhrady škody – i subjekty, které zřídil územní samosprávný celek (viz § 84 odst. 1 písm. e) zákona o obcích). vÝKON stÁtNÍ MOCi Podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod každý má právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem. Tento článek rozpracovává zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen zákon). Jde o zvláštní zákon, který se (kromě orgánů státu) vztahuje na územní samosprávné celky, které odpovídají za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu pravomocí svěřených jim zákonem v rámci samostatné působnosti. Za škodu odpovídá stát, pokud územní samosprávný celek způsobil škodu při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem. Stát odpovídá za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno například ve správním řízení nebo nesprávným úředním postupem. Jde o objektivní odpovědnost státu (bez ohledu na zavinění), jíž se nelze zprostit. Je založena na současném splnění tří podmínek: n nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup, n vznik škody nebo nemajetkové újmy, n příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody či nemajetkové újmy. NeZÁKONNÉ ROZHODNUtÍ Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Na náhradu má právo

42

i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo (například škoda vznikla občanovi, který nebyl přizván ke stavebnímu řízení jako jeho účastník). Bylo-li nezákonné rozhodnutí ÚSC v samostatné působnosti vydáno postupem, který není stanoven předpisy o správním řízení, má právo na náhradu škody ten, komu tímto rozhodnutím vznikla škoda. Základní podmínkou pro tento druh odpovědnosti za škodu je, aby pravomocně nebo bez ohledu na právní moc vykonatelné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno příslušným orgánem (§ 8 odst. 1 zákona). Rozhodnutím tohoto orgánu je pak soud, který rozhoduje o náhradě škody, vázán. Další podmínkou pro poskytnutí náhrady škody je, že poškozený využil možnosti podat proti nezákonnému rozhodnutí odvolání, rozklad, námitky, odpor, stížnost nebo opravný prostředek.

Způsobilo-li škodu více osob (zaměstnanců), jsou povinny zaplatit regresní náhradu podle své účasti na způsobení škody. V odůvodněných případech může soud rozhodnout, že odpovídají společně a nerozdílně. NesPRÁvNÝ ÚŘeDNÍ POstUP V činnosti územního samosprávného celku může přicházet v úvahu odpovědnost státu za nesprávný úřední postup. Rozumí se tím i porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Například účastníkovi správního řízení byla způsobena škoda úředníkem územního samosprávného celku tím, že ÚSC nevydal rozhodnutí k odstranění závadného stavu ve lhůtě stanovené zákonem. Poškozený občan podal odvolání a odvolací orgán potvrdil, že se jednalo o nedodržení lhůty v řízení. Může jít také o jinou formu nečinnosti územního samosprávného celku nebo o jinou vadu ve způsobu vedení řízení. Majetková újma vyjádřená v nepeněžní formě (škoda) musí vzniknout poškozenému občanovi v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem. RegResNÍ ÚHRaDa Nahradil-li územní samosprávný celek škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím,

při jehož vydání se řídil nesprávným právním názorem státního orgánu, který zrušil v řízení původní zákonné rozhodnutí ÚSC, může požadovat regresní náhradu od státu. Nahradí-li územní samosprávný celek škodu nebo zaplatil-li regresní náhradu, může požadovat tuto náhradu od těch, kdo se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu. Například se ÚSC řídil právním názorem správního soudu a vydal rozhodnutí v jeho intencích, jež bylo nezákonné (v rozporu s právním předpisem). Na tomto rozhodnutí se podílel úředník územního samosprávného celku. Proti němu může ÚSC uplatňovat regresní náhradu. Je-li uplatněn nárok na regresní úhradu proti osobě, u níž účast na rozhodnutí náležela k povinnostem vyplývajícím z pracovního poměru nebo služebního poměru, řídí se výše regresní úhrady zvláštními předpisy. U zaměstnance – úředníka (viz zákoník práce) se může jednat o náhradu škody ve výši až čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Toto omezení se neuplatní v případech opilosti, zneužití jiných návykových látek nebo úmyslného zavinění. V ostatních případech nesmí výše regresní úhrady přesahovat jednu šestinu částky zaplacené tím, kdo regresní úhradu požaduje, nejvýše však 5 tisíc korun. Toto omezení neplatí, jde-li o škodu způsobenou úmyslně. Bude-li ÚSC například uplatňovat regresní náhradu vůči úředníkovi, který škodu způsobil, musí mu prokázat zaviněné porušení právní povinnosti. sNÍŽeNÍ RegResNÍ NÁHRaDY Způsobilo-li škodu více osob (zaměstnanců), jsou povinny zaplatit regresní náhradu podle své účasti na způsobení škody. V odůvodněných případech může soud rozhodnout, že odpovídají společně a nerozdílně. Soud může regresní úhradu přiměřeně snížit, kromě škody způsobené úmyslně. Zejména s přihlédnutím k tomu, jak ke škodě došlo, jakož i k osobním a majetkovým poměrům fyzické osoby, která ji způsobila. LHŮtY K UPLatNĚNÍ ŠKODY Nárok na náhradu škody se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda. To n neplatí jde-li o škodu na zdraví. LaDisLav JOUZa právník

Máte dotaz? Chcete poradit? Napište nám na e-mail: [email protected]

říjen 2010

L e g i s L at i va

Odměna zastupitele při skončení funkčního období

N

ěkterým členům zastupitelstev obcí, kterým po volbách do zastupitelstev zanikl mandát, náleží odměna při skončení jejich funkčního období. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), obecně rozlišuje v § 71 odst. 3 mezi dvěma druhy odměn člena zastupitelstva obce, kterými jsou měsíční odměna a již zmiňovaná odměna při skončení funkčního období. Pravidla pro poskytování odměny při skončení funkčního období stanoví obecní zřízení v § 75. V ustanovení § 75 je upraveno několik situací, které souvisejí s odměňováním člena zastupitelstva ve vazbě na skončení jeho funkčního období, popřípadě na jinou skutečnost. Obsahuje úpravu jak samotné odměny při skončení funkčního období člena zastupitelstva obce (odst. 1, 2 a 7), tak poskytování měsíční odměny v případě, kdy uvolněnému nebo neuvolněnému starostovi nebo místostarostovi zanikl jeho mandát přede dnem voleb (odst. 3), anebo poskytování měsíční odměny v dalším případě, kdy byl uvolněný nebo neuvolněný starosta nebo místostarosta z této funkce odvolán nebo se jí vzdal (odst. 4). V § 75 odst. 5 a 6 obecního zřízení je popsán nárok na měsíční odměnu v případě dosavadního starosty nebo místostarosty vykonávajícího pravomoci podle § 107 obecního zřízení (tj. v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do zvolení nového starosty nebo místostarosty), respektive nárok člena zastupitelstva obce (jenž není starostou, místostarostou nebo členem rady), který vykonává pravomoc podle § 107 (opět v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do zvolení nového starosty nebo místostarosty).

POJeM »ODCHODNÉ« Odměna při skončení funkčního období člena zastupitelstva obce se v běžné mluvě zkráceně nazývá jako »odchodné«. Inspirace tohoto zkráceného označení je zřejmě v § 7 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, který pojem »odchodné« obsahuje. Odchodné jako právní pojem zavádí více právních předpisů, ale obecní zřízení tento pojem nepoužívá. Proto bude »odchodné« ve smyslu odměny při skončení funkčního období člena zastupitelstva důsledně uváděno v uvozovkách. Pojem »odchodné« je v následujícím textu použit pouze pro odměnu při skončeříjen 2010

ní funkčního období člena zastupitelstva obce ve smyslu § 75 odst. 1, 2 a 7 obecního zřízení. K POJMU FUNKČNÍ OBDOBÍ Ústava ČR (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.) v čl. 102 odst. 2 větě první stanoví, že funkční období zastupitelstva je čtyřleté (totéž opakuje v § 1 odst. 2 zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů). Obecní zřízení mluví o funkčním období zejména v souvislosti s úpravou odměny při skončení funkčního období člena zastupitelstva obce nebo např. v případě nároku uvolněného člena zastupitelstva obce na dovolenou (§ 79 odst. 2), avšak v § 67 a § 68 odst. 4 naopak používá pro stejnou skutečnost pojem volební období (zastupitelstva obce). Terminologie obecního zřízení (a podobně i zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů) je tedy v daném případě nejednotná, a to na rozdíl od zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, který používá pouze pojem funkční období. Vzhledem k terminologii Ústavy ČR by se měl i v obecním zřízení a v zákoně o hlavním městě Praze používat jednotně pojem funkční období zastupitelstva, což ovšem na druhou stranu přináší jisté potíže pro jednoznačné rozlišení mezi funkčním obdobím zastupitelstva jako (kolektivního) orgánu územního samosprávného celku a funkčním obdobím člena tohoto zastupitelstva majícím praktický dopad na výklad pojmu »odměna při skončení funkčního období«. Ústava z nejasných důvodů v případě zastupitelstev územních samosprávných celků hovoří o »funkčním období«, zatímco pro časové vymezení činnosti Poslanecké sněmovny či Senátu používá pojem »volební období« – srov. např. čl. 17 odst. 1 nebo čl. 25 písm. b) Ústavy ČR. Pro snazší výklad pojmu »odměna při skončení funkčního období« se jeví jako vhodnější rozlišovat mezi volebním obdobím zastupitelstva územního samosprávného celku, které je obecně čtyřleté (nedošlo-li k jeho zkrácení např. z důvodu nových voleb podle § 58 zákona č. 491/2001 Sb., či naopak k jeho prodloužení na základě čl. 10 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR republiky), a funkčním obdobím člena tohoto zastupitelstva. Funkční období zastupitele se může krýt s volebním obdobím zastupitelstva, nebo může být kratší či přesahovat do dalšího volebního období zastupitelstva. Funkční období uvolněných i neuvolněných členů zastupitelstva obce končí dnem voleb do zastupitelstva obce, neboť tímto dnem jim ze zákona zaniká mandát /viz § 55 odst. 2 písm. d) zákona č. 491/2001 Sb./, přičemž dnem voleb se v případě »řádných« dvoudenních voleb rozumí podle § 3 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb. první den voleb. ROZDÍLY v KRaJÍCH a v PRaZe Obecní zřízení v § 75 důsledně rozlišuje mezi odměnou při skončení funkčního období a odměňováním v ostatních obdobných situacích. V tomto rozlišování mezi

Funkční období uvolněných i neuvolněných členů zastupitelstva obce končí dnem voleb do zastupitelstva obce, neboť tímto dnem jim ze zákona zaniká mandát. jednotlivými odměnami lze vidět zásadní rozdíly příslušné právní úpravy mezi obecním zřízením na straně jedné a krajským zřízením a zákonem o hlavním městě Praze na straně druhé. I když i krajské zřízení /§ 46 odst. 3 písm. b)/ a zákon o hlavním městě Praze /§ 52 odst. 3 písm. b)/ zavádějí pojem »odměna při skončení funkčního období«, v dalších svých ustanoveních, která se zabývají skončením funkčního období člena zastupitelstva kraje (hl. města Prahy), tento pojem na rozdíl od obecního zřízení již nepoužívají. S ohledem na skutečnost, že odměna při skončení funkčního období se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro účely pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, vzniká otázka, zda se odměny vyplácené v režimu § 50 krajského zřízení a § 55 zákona o hlavním městě Praze, které v těchto ustanoveních nejsou výslovně označeny jako odměny při skončení funkčního období (na rozdíl od § 75 odst. 1, 2 a 7 obecního zřízení), budou nebo nebudou zahrnovat do vyměřovacího základu pro účely pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení. Jinými slovy jde o to, zda pojem »odměna při skončení funkčního období« je nutno chápat v širším či užším slova smyslu. V případě obcí je zřejmě na místě vykládat pojem »odměna při skončení funkčního období« v užším slova smyslu, tj. jde o odměnu uvedenou pouze v § 75 odst. 1, 2 a 7 obecního zřízení. U krajů a hlavního města Prahy se s ohledem na § 46 odst. 3 písm. b) krajského zřízení a § 52 odst. 3 písm. b) zákona o hlavním městě Praze nabízí pojetí pojmu »odměna při skončení funkčního období« v širším slova smyslu, byť jde v některých případech typově o obdobné případy, které obecní zřízení v § 75 odst. 3 až 6 za odměnu při skončení funkčního období výslovně neoznačuje. Vzhledem k odlišnému formálnímu pojetí odměny při skončení funkčního období a nejednotné terminologii v typově obdobných situacích (zapříčiněné odlišným legislativním vývojem v této oblasti) v obecním zřízení na straně jedné a v krajském zřízení a zákoně o hlavním městě Praze na straně druhé, je tak zřejmě nutné vykládat daný pojem autonomně ve vztahu ke každému n z uvedených právních předpisů. JaN BŘeŇ právník

43

L e g i s L at i va

Konec volebního období: Otázky a odpovědi

s

volbami do zastupitelstev obcí souvisí řada konkrétních situací, které spolu s koncem volebního období mohou nastat. Může se například stát, že volební výsledek zapříčiní nástup nového vedení, nebo k tomuto střídání ve funkcích dojde proto, že stávající starosta (místostarosta) již nekandiduje, nebo sice kandiduje, ale starostou dále být nechce. Jak upravuje tyto otázky zákon o obcích? KDO ŘÍDÍ OBeC? Je nutné si připomenout, že mandát člena zastupitelstva obce vzniká zvolením, přičemž ke zvolení dojde ukončením hlasování /§ 69 odst.1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)/. K tomuto okamžiku je tedy známo nové složení zastupitelstva dané obce. Od tohoto dne však zastupitelstvo pochopitelně fakticky nepracuje, a nastává jakési přechodné období – ustavující zasedání zatím neproběhlo, není tak zvolen ani nový starosta, ani místostarosta, popřípadě rada obce. Pro toto přechodné období platí určitá pravidla.

Dosavadní starosta zůstává ve funkci. Dosavadní starosta zůstává ve funkci, a dál plní svoji pravomoc (§ 103 zákona o obcích). Tuto funkci vykonává dokonce i v případě, že již nekandidoval, a není de facto platně zvoleným »novým« zastupitelem. Zda je to správně či nikoliv, je jistě sporné, nicméně takto to zákon upravuje – výkon funkce dosavadním starostou není vázán na to, že je opět zvoleným zastupitelem. Obdobně místostarosta – zůstává ve funkci, a dál vykonává svou pravomoc. Je-li místostarostů více, všichni zůstávají ve funkci /ustanovení § 107 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. n

n Co když dosavadní starosta funkci nevykonává? Nevykonává-li dosavadní starosta v přechodném období do ustavujícího zasedání zastupitelstva své pravomoci, plní je dosavadní místostarosta, a je-li dosavadních místostarostů více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo obce zastupováním starosty. Pokud žádný z místostarostů nebyl zastupováním starosty pověřen, může tak učinit sám dosavadní starosta obce. Zákon neřeší situaci, kdy dosavadní starosta nevykonává svou funkci, a žádný z místostarostů nebyl dříve ani nyní jím samým pověřen zastupováním. Tyto případy jsou však natolik zřídkavé, že se ponechává na praxi a zvyklosti, kdo z místostarostů co řešil, patrně bude řešit dále, a vyčká se ustavujícího zasedání zastupitelstva. n Může obec v přechodném období řídit jeden z dosavadních zastupitelů? Obecně ne, ale v jednom případě to možné je. Je to situace, kdy zastupitelstvo pověřilo zastupitele, aby vykonával pravomoci starosty poté, co se ten funkce vzdal nebo byl odvolán (nebo zemřel), a není současně v obci místostarosta, který by funkci převzal. V tomto okamžiku pověřený člen zastupitelstva vykonává svou funkci i po volbách do doby ustavujícího zasedání.

Ve funkci zůstává i rada obce. I po ukončení funkčního období rada obce vykonává své pravomoci podle zákona o obcích až do zvolení nové rady nebo do zvolení starosty v případě, že se rada (nově) nevolí. V obcích, v nichž rada nebyla před ukončením funkčního období zastupitelstva volena, vykonává její pravomoci podle odst. 1 dosavadní starosta. Rada obce zůstává ve funkci v původním složení, opět i v případě, že by jejími členy byly osoby, které již nebyly zvoleny do nového zastupitelstva. Obec tak řídí do doby ustavujícího zasedání zastupitelstva starosta (místostarosta) a rada obce nebo starosta i s pravomocí rady tam, kde se rada nevolí, a to i tehdy, nejsou-li členy nového zastupitelstva. Mohou rozhodovat v mezích svých pravomocí, tedy jediná pravomoc, která nesmí a nemůže být vykonávána, je rozhodovací pravomoc zastupitelstva – tu nelze ničím nahradit. Teoreticky se v tomto n

období může stát, že o záležitostech obce, které jsou v kompetenci rady a starosty, budou do doby ustavujícího zasedání rozhodovat i lidé, kteří nejsou členy nového zastupitelstva. Je to zvláštní právní situace, která bude patrně řešena praxí – rada obce nebude (a neměla by) již přijímat žádná zásadní rozhodnutí. Pokud zastupitelstvo v podstatě chvíli »nefunguje« – staré už nesmí, a nové se ještě nesešlo, musím zmínit, že naopak zůstává zachována pravomoc starosty pozastavit rozhodnutí stále činné rady, má-li za to, že je nesprávné, tak, jak říká ustanovení § 105: »Starosta pozastaví výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné.« Jestliže však toto ustanovení dále uvádí, že »věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce«, je zřejmé, že toto rozhodnutí bude řešit až nové zastupitelstvo. KDO a KDY svOLÁvÁ NOvÉ ZastUPiteLstvO Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce svolává dosavadní starosta (nebo osoba, která vykonává jeho pravomoc – místostarosta, pověřený člen zastupitelstva). Lhůta je stanovena v návaznosti na procesní lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování, a to tak, aby se ustavující zasedání konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty (kdy žádný návrh na neplatnost voleb nebyl podán). Jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, ustavující zasedání se svolává do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno. Kdyby soud návrhu na neplatnost voleb či hlasování vyhověl, a musely by se konat volby nové, má to dopad na rozšíření pravomoci rady obce, která by nadále zůstávala ve funkci. A to tak, že rada obce je ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce na základě nových voleb, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření. Tedy starosta a rada zůstávají ve funkci i pro případ uskutečnění nových mimořádných voleb, což by mohlo být docela dlouhé období. Tyto případy však jistě nejsou četné, jestliže vůbec nastanou.

MO001044-3

44

říjen 2010

L e g i s L at i va n Pokud starosta nebo místostarosta nové zastupitelstvo nesvolají, co se děje pak? Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce nekonalo ve lhůtě stanovené zákonem o obcích (viz návaznost na procesní lhůty napadení voleb), svolá je po uplynutí této lhůty Ministerstvo vnitra. Nesvolá je pochopitelně v případě vyhovění soudu o návrhu na neplatnost hlasování nebo neplatnost voleb. Informaci o svolání ustavujícího zasedání zveřejní na úřední desce obce. Toto ustanovení brání umělému prodlužování doby výkonu funkce dosavadním starostou, který z různých důvodů nové zastupitelstvo nesvolává.

Ustavující zasedání zastupitelstva Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla dosavadní starosta, případně nejstarší člen zastupitelstva do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta. Zákon to nestanoví striktně, proto může ustavující zasedání řídit zastupitel, na kterém se zastupitelstvo shodne. Na ustavujícím zasedání se volí: starosta, místostarosta (tam, kde je funkce zřízena), další členové rady obce (tam, kde se rada volí). Postup hlasování by měl být následující: 1. Napřed by mělo zastupitelstvo rozhodnout, které funkce budou v obci zřízeny (starosta, místostarosta, nebo starosta a dva místostarostové apod.). 2. Poté by mělo zastupitelstvo rozhodnout, zda tyto funkce budou uvolněné či neuvolněné. 3. Jakou volbou se bude volit (tajnou, veřejnou). 4. Až potom by mělo rozhodovat o jmenovitém obsazení funkcí na základě nominací. n

n Nebude-li zvolen starosta, pokračuje se ve volbě místostarosty a členů rady? Nic tomu nebrání, ač to jistě není pozitivní stav. n Volí se na ustavujícím zasedání výbory?

Ano, stejně jako může být rozhodováno o jiných věcech. Ale to nebývá pravidlem. JaK Je tO s PŘeDÁvÁNÍM FUNKCe? Pokud nahrazuje starostu, popřípadě místostarostu, nový člověk, je nutné vypořádat se s předáním funkce. Zákon o předání funkce neříká vůbec nic, jednací řády to také většinou neupravují. V každém případě lze jen doporučit vyhotovit předávací protokol týkající se klíčů, listin, mobilu, razítek apod., aby byl o předání jasný a srozumitelný text. Když se tato otázka podcení, vrací se jako bumerang v dalších letech. Jestliže schází součinnost dosavadního starosty například kvůli volební řevnivosti, je nanejvýš vhodné přizvat k »převzetí« kanceláře nejlépe nezávislou, osobu, a protokol o tom, co tam bylo zanecháno, přece jen udělat. Dává to jistotu a poskytuje určitou »sebeobranu« novému starostovi (místostarostovi) pro případ, kdyby dosavadní starosta tvrdil, že zanechal v kanceláři něco, n co v ní prokazatelně nebylo. JaNa HaMPLOvÁ

ZE SBÍRKY ZÁKONŮ Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 51/2010 do částky 70/2010). Částka 51 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. května 2010. Zákon č. 138/2010 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví Pardubického kraje Dnem účinnosti zákona přecházejí z vlastnictví státu do vlastnictví Pardubického kraje nemovité věci uvedené v příloze č. 1 tohoto zákona včetně vybavení podle inventarizace ke dni přechodu. Nemovité věci, jež přecházejí do vlastnictví nabyvatele, musí být po dobu 10 let ode dne jejich nabytí užívány pouze k účelu, k němuž byly užívány ke dni přechodu vlastnictví. Stanou-li se před uplynutím této doby pro nabyvatele pro tento účel nepotřebnými, musí být přednostně nabídnuty bezúplatně do vlastnictví státu. Účinnost od 20. května 2010 Částka 52 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. května 2010. Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje některá práva a povinnosti související s odloženou platbou, půjčkou, úvěrem nebo jinou obdobnou finanční službou poskytovanou nebo přislíbenou spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Pro účely tohoto zákona se rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Účinnost od 1. ledna 2011 Částka 53 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 21. května 2010. Zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů Tento zákon stanoví podmínky pro uskutečňování zahraniční rozvojové spolupráce a poskytování humanitární pomoci do zahraničí hrazených ze státního rozpočtu a působnost orgánů státní správy a České rozvojové agentury v této oblasti. Účinnost od 1. července 2010 Částka 65 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 16. června 2010. Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis ES postup státu, krajů a obcí při zajišťování dopravní obslužnosti veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou a veřejnou linkovou dopravou. Dopravní obslužností se rozumí zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol a školských

zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale udržitelnému rozvoji územního obvodu. Kraje a obce ve své samostatné působnosti stanoví rozsah dopravní obslužnosti a zajišťují dopravní obslužnost veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou a veřejnou linkovou dopravou a jejich propojením. Kraj zajišťuje dopravní obslužnost ve svém územním obvodu a se souhlasem jiného kraje v jeho územním obvodu. Kraj může zajišťovat veřejné služby v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou a veřejnou linkovou dopravou v sousedícím územním obvodu jiného státu po dohodě s příslušným orgánem veřejné moci jiného státu, je-li to třeba pro zajištění dopravní obslužnosti kraje. Obec zajišťuje dopravní obslužnost ve svém územním obvodu nad rámec dopravní obslužnosti území kraje. Obec může zajišťovat veřejné služby v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou a veřejnou linkovou dopravou mimo svůj územní obvod, pokud je to potřeba pro zajišťování dopravní obslužnosti obce a se souhlasem kraje a obcí, které mají uzavřenou smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících a jejichž územní obvod je zajišťováním služeb dotčen. Pro zajištění dopravní obslužnosti mohou stát, kraje a obce poskytovat veřejné služby v přepravě cestujících samy, nebo uzavírat smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících s dopravci, kteří jsou provozovateli dopravy podle jiných právních předpisů. Smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících není veřejnoprávní smlouvou. Účinnost od 1. července 2010 (s výjimkou) Částka 67 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 18. června 2010. Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy EU, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis EU a upravuje způsob a obsah evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, hlášení smrtelného pracovního úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Zaměstnavatel vede evidenci o úrazech v knize úrazů v elektronické nebo listinné podobě. Účinnost od 1. ledna 2011 Částka 70 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 25. června 2010. Rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2010 Sb., o vyhlášení voleb do Senátu PČR do zastupitelstev obcí a zastupitelstev městských obvodů a městských částí ve statutárních městech a do Zastupitelstva hl. m. Prahy a zastupitelstev jeho městských částí Prezident republiky stanovil dny voleb shodně na pátek a sobotu 15. a 16. října 2010. Mgr. JaN BŘeŇ právník

advokátka a členka redakční rady Moderní obce

říjen 2010

45

Právní Poradna

Prodej pozemku obcí n V roce 2002 zastupitelstvo obce schválilo prodej pozemku na základě podané žádosti budoucího kupce XY. Byl mu doručen dopis, aby splnil dvě podmínky – předložil souhlas souseda a provedl vytyčení dotčeného pozemku. V minulém měsíci se dotyčný žadatel dostavil na obecní úřad s tím, že by chtěl vlastně po 8 letech zrealizovat prodej pozemku. Na požádání předložil pouze výše uvedený dopis. Zjišťoval jsem v zápise č. xy usnesení a zjistil jsem, že v rozporu se zákonem o obcích nebyl vyvěšen záměr na prodej, ale zastupitelstvo schválilo žádost na prodej, která byla vyvěšena a na následujícím veřejném zasedání byl prodej schválen. Je platné usnesení bývalého zastupitelstva obce? Je možné zrealizovat prodej po tak dlouhé době, když mezitím došlo k úpravě Pravidel o pronájmu a prodeji pozemků tak, že prodej pozemků je možný pouze na výstavbu rodinného domu, což případný kupující nesplňuje? Jednou ze základních podmínek, kterou zákon o obcích stanoví pro prodej nemovitého majetku z vlastnictví obce, je předchozí zveřejnění tohoto záměru obce. Podle § 39 zákona o obcích záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjád-

Odprodej parcel a věcné břemeno n Naše obec vlastnila parcelu, která sloužila hlavně v minulosti jako účelová komunikace pro průchod občanů či průjezd vozidla. Vzhledem k tomu, že časem se její užívání takřka vytratilo (z důvodu, že se napojuje do cesty soukromé) a bylo třeba udělat na tomto pozemku některé dílčí práce, rozhodlo se zastupitelstvo obce na základě žádosti vlastníků domu pod cestou tuto parcelu odprodat. Jelikož na trase této cesty byly dva domy, byla geometrickým plánem celá parcela rozdělena na dvě s ohledem na průchod hranic sousedních pozemků.V roce 1999 zastupitelstvo obce odsouhlasilo odprodej těchto dvou parcel dvěma majitelům sousedních nemovitostí. Aby mezi sousedy a staršími občany, kteří byli zvyklí tuto cestu používat, nedocházelo ke konfliktům, bylo do obou smluv jednoznačně zakotveno v samostatném odstavci, že se ve prospěch obce zřizuje věcné břemeno průchodu a průjezdu pro všechny občany obce jako na každé jiné komunikaci v obci. S tím oba noví majitelé souhlasili a stvrdili vše podpisem smluv. Obě smlouvy mají v nadpisech Kupní smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene. Nyní po 10 letech, kdy

46

řit a předložit své nabídky. Zákon výslovně stanoví, že pokud obec záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný. V praxi se poměrně často stává, stejně tak jako v tomto případě, že záměr obce určitým způsobem naložit s nemovitostí v jejím vlastnictví, je vyvolán žádostí konkrétní osoby o prodej této nemovitosti. Obce pak často chybují v tom, že na úřední desku zveřejní onen dopis občana, kterým se na ně obrátil s žádostí o odprodej nemovitosti, a mají za to, že tak splnily podmínku zveřejnění záměru. Záměr obce však s žádostí občana o uskutečnění určitého majetkoprávního úkonu ztotožňovat nelze. V daném případě lze tedy mít důvodné pochybnosti o tom, že bylo dodrženo ust. § 39 zákona o obcích a splněna tak zásadní podmínka pro to, aby následně mohl být majetkoprávní úkon platně učiněn. Dále je třeba říci, že zákon nestanoví dobu, v jejímž průběhu by na základě rozhodnutí zastupitelstva mělo dojít k uzavření vlastního majetkoprávního úkonu – v tomto případě kupní smlouvy na pozemek. S ohledem na povinnost obce řádně hospodařit s majetkem (zejména je na místě zdůraznit požadavek zákona, aby se majetek obce prodával za cenu v místě a čase obvyklou) by však mělo být pravidlem, že právní úkon, který byl orgány obce, v tomto případě zastupitelstvem, schválen, bude učiněn v co nejkratší době od jeho schválení tak, aby se eliminovala možnost změny podmínek, které trvaly v době rozhodování o majetkoprávním úkonu. Prodlevu, která nastala v tomto konkrétním případě (v do-

došlo ke sporu na výše uvedené komunikaci, jsme zjistili, že ani u jedné ze smluv nedošlo při zapsání změn do katastru na katastrálním úřadu k zapsání věcného břemene. Odůvodněním katastrálního úřadu je to, že v návrhu pro zápis v roce 1999 bylo uvedeno pouze zapsání kupní smlouvy, nikoliv věcného břemene i přesto, že je jeho zřízení na jednom dokumentu s kupní smlouvou. 1. Má tedy návrh na vklad větší váhu než smlouva jako taková, když v ní je uvedeno a podepsáno všemi účastníky i zřízení věcného břemena? 2. Podpisy na kupních smlouvách se ověřují, na vkladu ne, je to správné? 3. Lze se domáhat doplnění zápisu o věcném břemeni k výše uvedeným parcelám ve prospěch obce i po tak dlouhé době a jak? 1. Řízení o povolení vkladu lze zahájit výhradně na návrh účastníků, popřípadě účastníka řízení. Z podnětu katastrálního úřadu nebo kteréhokoliv jiného orgánu řízení o povolení vkladu nelze zahájit. V řízení o povolení vkladu práva se uplatňuje jen zásada dispoziční. Řízení o povolení vkladu práva je zahájeno dnem doručení písemného návrhu účastníků řízení nebo některého z nich místně příslušnému katastrálnímu úřadu. Z dosavadní praxe vyplynulo, že je vhodnější, aby řízení bylo zahajováno na společný návrh účastníků řízení.

tazu zmiňovanou dobu 8 let, která uběhla od zveřejnění záměru, resp. rozhodnutí zastupitelstva, v jejímž průběhu zájemce o koupi neučinil potřebné kroky k realizaci prodeje), lze v tomto ohledu podle mého názoru za nepřiměřeně dlouhou považovat. Nicméně pokud v mezidobí od schválení prodeje zastupitelstvem nedošlo ke změně, revokaci tohoto usnesení, pak schválení prodeje ze strany obce trvá i nadále. S ohledem na značnou dobu, která uplynula od schválení úkonu zastupitelstvem, změnu podmínek týkajících se prodeje a zejména pak vážnou pochybnost týkající se »platnosti« předchozího zveřejnění záměru lze doporučit, aby obec v následných krocích k uzavření kupní smlouvy již nepokračovala, předmětné usnesení zastupitelstva obce, kterým byl prodej v roce 2002 schválen, revokovala a následně – při dodržení všech zákonem předepsaných postupů – celý proces prodeje, od samotného začátku, tedy vč. přijetí a zveřejnění záměru, zopakovala.

Mgr. PavLa SaMKová právnička

Náležitosti návrhu uvádí § 4 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem (dále jen zákon o zápisech). Návrh na zahájení řízení musí obsahovat: a) označení katastrálního úřadu, kterému je návrh určen; b) jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo fyzických osob nebo název, sídlo a identifikační číslo právnických osob, které jsou účastníky řízení; c) označení práv, která mají být zapsána do katastru nemovitostí. Protože řízení o povolení vkladu lze zahájit jen na základě návrhu, v němž musí být označena práva, která mají být zapsána do katastru nemovitostí, může katastrální úřad rozhodovat jen o vkladu práva, které bylo navrhováno k vložení, nikoliv o dalších právech, která navrhována ke vkladu nebyla, byť by byla uvedena v listině, na základě které je nějaké právo navrhováno ke vkladu. 2. Smlouva o nemovitosti musí být písemná a podepsaná jejími účastníky (pokud se účastník smlouvy nedává zastoupit). Pro platnost ani účinnost smlouvy se podle občanského zákoníku nevyžaduje, aby podpisy účastníků smlouvy byly úředně ověřené /zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), a zákon číslo 21/2006 Sb, o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti říjen 2010

Právní Poradna podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování)/. Podpisy na listinách hrají při přezkoumávání listiny ve smyslu ust. § 5 odst. 1 zákona o zápisech významnou roli. Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu zkoumá, zda ve smlouvě jde skutečně o písemné projevy vůle osob v ní uvedených a považuje projev vůle osob za zjištěný, jestliže: a) jejich vlastnoruční podpisy na prvopisu smlouvy byly úředně ověřeny podle zákona č. 358/1992 Sb. nebo zákona číslo 21/2006 Sb.; b) smlouva byla sepsána ve formě notářského zápisu; c) smlouva obsahuje prohlášení advokáta o pravosti podpisu; d) právnická osoba předložila podpisový vzor ověřený způsobem podle písm. a) nebo c) shodný s podpisem na smlouvě a výpis z obchodního rejstříku nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku, popř. jiný doklad o právní subjektivitě a osobě oprávněné jednat za právnickou osobu; nebo e) účastník smlouvy uzná pravost svého podpisu před katastrálním úřadem (v takovém případě zjistí katastrální úřad totožnost přizvaných osob podle osobních údajů uvedených v platném občanském průkazu nebo u osob, kterým se občanský průkaz nevydává, v jiném platném osobním dokladu, například v cestovním pasu, u obchodních společností podle výpisu z obchodního rejstříku a u ostatních právnických osob podle dokladu o tom, že se jedná o statutárního zástupce. Po ověření jejich totožnosti se zaměstnanec katast-

Zrušení usnesení rady obce n Rada naší obce přijala usnesení, které je podle mého názoru nesprávné, protože neodpovídá schváleným cílům rozvoje obce. Mohu jako člen zastupitelstva požádat radu obce o jeho zrušení, anebo o zrušení tohoto usnesení požádat přímo zastupitelstvo obce? Mohu v této věci oslovit starostu obce se žádostí o zjednání nápravy? Zákon o obcích stanoví, že rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. Rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení. Dále pak rada obce plní úkoly ve věcech, které jsou jí zákonem vyhrazeny (§ 102 odst. 2 zákona o obcích). Rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo. Výsledkem jednání rady obce k projednávané záležitosti je přijetí usnesení, kterým může v rozsahu své působnosti a v rozsahu pravomocí stanovených záko-

říjen 2010

rálního úřadu přizvaných osob dotáže, zda písemné projevy vůle uvedené ve smlouvě uznávají za své vlastní. Toto uznání se vyznačí na prvopisu smlouvy, který bude uložen u katastrálního úřadu, vyznačením doložky s textem: »Pravost podpisu uznána dne….« K doložce se připojí podpisy přizvaných osob, podpis zaměstnance katastrálního úřadu a otisk kulatého razítka katastrálního úřadu se státním znakem.). V případě, že katastrální úřad nezjistí projev vůle žádným z uvedených způsobů (např. proto, že účastník právního úkonu zemřel nebo odmítá přes výzvy katastrálního úřadu součinnost), zjistí jej jiným vhodným způsobem (např. posudkem znalce, svědectvím osob, které byly přítomny podpisu smlouvy apod.). Projev vůle zástavního věřitele v zástavní smlouvě není třeba zjišťovat. 3. Návrh na zahájení řízení o povolení vkladu lze podat kdykoliv po sepsání listiny, která je podkladem pro vklad práva do katastru nemovitostí. Neplatí žádná lhůta, ve které by byl povinen účastník řízení podat návrh na vklad. Může tak učinit neprodleně, což se v praxi děje, nebo může čekat neomezeně dlouhou dobu, než se rozhodne tak učinit. Přestože účastníci smlouvy jsou nečinní, nezaniká jejich vázanost smlouvou. Jestliže byl povolen vklad na základě kupní smlouvy a listina obsahovala kromě kupní smlouvy i smlouvu o věcném břemeni, lze i nyní podat návrh na vklad na základě té samé listiny a navrhovat vklad oprávnění z věcného břemene. Katastrální úřad posoudí podle § 5 odst. 1 zákona o zápisech, zda lze vklad povolit

nem rozhodovat ve věci a ukládat úkoly jen těm subjektům, které do působnosti rady obce patří – ostatním může doporučovat, či s navrženou věcí souhlasit či jinak projevovat svoji vůli (nedoporučovat, nesouhlasit). Rada obce rovněž projednává záležitosti související s plněním usnesení zastupitelstva obce a v těchto věcech přijímá potřebná usnesení. Člen zastupitelstva obce při výkonu své funkce může dospět k závěru, že některé usnesení rady obce je podle jeho názoru nesprávné, neodpovídá schváleným cílům rozvoje obce či má k přijatému usnesení rady obce jiné výhrady. V prvé řadě může člen zastupitelstva obce podle § 82 zákona o obcích uplatnit své právo a vznést na radu obce své připomínky k předmětnému usnesení, popř. předložit radě obce návrh na zrušení příslušného usnesení. Člen zastupitelstva obce se může také v této věci obrátit na starostu se svými výhradami vůči přijatému usnesení rady obce. Zde je zapotřebí uvést, že podle § 105 zákona o obcích může starosta obce pozastavit usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak starosta předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce. Podle mého právního názoru má zastupitelstvo obce možnost dotčené

a vklad buď povolí, nebo zamítne. Pokud vklad povolí, oprávnění z věcného břemene vznikne vkladem do katastru nemovitostí až po několika letech vzniku vlastnického práva na základě dané listiny, obsahující kupní smlouvu i smlouvu o věcném břemeni. Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu před svým rozhodnutím zkoumá, zda: a) navrhovanému vkladu není na překážku stav zápisů v katastru nemovitostí; b) navrhovaný vklad je odůvodněn obsahem předložených listin; c) právní úkon týkající se převodu vlastnického práva nebo zřízení nebo zániku jiného práva je určitý a srozumitelný; d) právní úkon je učiněn v předepsané formě; e)účastníci řízení jsou oprávněni nakládat s předmětem právního úkonu; f) účastník řízení není omezen právními předpisy, rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím státního orgánu ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního úkonu; g) k právnímu úkonu účastníka řízení byl udělen souhlas podle zvláštního předpisu. Katastrální úřad tyto skutečnosti zkoumá ke dni podání návrhu na vklad.

JUdr. Eva BarEŠová vedoucí samostatného oddělení legislativy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního

usnesení rady obce pouze zrušit, nemůže usnesení změnit, a nahrazovat tak rozhodnutí rady obce. Pokud však zastupitelstvo obce na svém nejbližším zasedání po pozastavení účinnosti usnesení rady obce starostou usnesením nerozhodne o zrušení tohoto usnesení, zůstává usnesení rady obce v platnosti a opatření starosty o pozastavení účinnosti tohoto usnesení pozbývá platnosti a usnesení rady obce je tak možné vykonat. Pokud člen zastupitelstva obce nedosáhne řešení svých výhrad proti usnesení rady obce, o kterém má za to, že je nesprávné, výše uvedeným způsobem, může využít svého práva podle § 82 zákona o obcích tak, že zastupitelstvu obce navrhne, aby zastupitelstvo uložilo radě obce se předmětným usnesením opětovně zabývat.

JUdr. MIroSLav BÝMa, Ph.d. právník

47

ServiS

n 19. 10. Lisabonská 4, Praha 9 Zákon o státní památkové péči Seminář bude zaměřen na vztah stavebního zákona a zákona o státní památkové péči, památkovou péči a územní plánování, zásahy na kulturních památkách a v památkových rezervacích, zónách a ochranných pásmech, sankce podle památkového zákona atd. Podrobnosti jsou k dispozici na: www. studioaxis.cz. n 19.–20. 10. Hradec Králové, Aldis Silniční konference Akci organizuje Česká silniční společnost pod záštitou ministra dopravy. Program je k dispozici na: www.silnicnikonference.cz. n 20. 10. Lisabonská 4, Praha 9 Jak vybrat vhodný objekt pro střešní nástavbu Praktické rady pro výběr objektu a postupy při řešení následujících hledisek, které tento výběr ovlivňují – konstrukční řešení, statické řešení, architektonické řešení, ekonomické řešení, povolovací procesy podle stavebního zákona. Seminář prezentuje výsledky řešené Fakultou stavební ČVUT v Praze. Další informace najdete na: www. studioaxis.cz.

SEZNAM INZERENTŮ FIRMA TEL. AVIA Ashok LM 800 224 422 Česká spořitelna, a.s. Webhouse, s.r.o. 567 311 772 Město pro byznys 2010 ANTEE, s.r.o. QCM IBM PricewaterhouseCoopers 233 071 423 WAVIN Ekoplastik s.r.o. 326 983 112 Agentura INFORPRES, s.r.o. Advokátní kancelář Mgr. Jana Hamplová EUROVIA CS, a.s. GORDIC, spol. s r.o. Komerční banka 800 111 055 příloha MO + OD č.10 REMA Systém , a.s. LUX-PTZ s.r.o. 465 676 655 ASEKOL s.r.o. SOME Jindřichův Hradec s.r.o. 384 372 029 I-tec Czech, spol. s r.o. 596 761 141

48

FAX 326 983 110 -

STR. 1 3 5, 48 10 13 15 19 22 39 41

-

44 2. obálka 3. obálka 4. obálka

465 641 421 -

24 25 27

596 761 140

29 30

Udržitelná spotřeba ve městech – luxus, nebo nutnost? Takové bylo téma Sekce Národní sítě Zdravých měst ČR, která se uskutečnila 23. září. Seminář shrnul aktuální doporučení a postupy v této oblasti jak ze strany Ministerstva životního prostředí (MŽP), které převzalo nad akcí záštitu, tak z hlediska odborných institucí a organizací i konkrétních měst. Ukázkovým přístupem k ekologizaci provozu úřadu se pochlubilo město Uherské Hradiště. Prezentovala se i Chrudim, která zase získala jako první mezi českými městy certifikát EMAS za splnění náročných kritérií v oblasti environmentálního managementu. Ministerstvo životního prostředí představilo závazná pravidla pro nakupování podle »zelených kritérií« s důrazem na veřejné zakázky, jejichž zadávání může /sk/ být účinným nástrojem pro podporu udržitelné spotřeby.

Vláda své rozhodnutí změnila V reakci na úsporná opatření vláda letošního 11. srpna zrušila spolufinancování projektů čerpajících dotace z regionálních operačních programů (ROP) ze státního rozpočtu ve výši 7,5 %. S tímto rozhodnutím nesouhlasily Asociace krajů ČR a Svaz měst a obcí ČR. Proti úplnému zrušení spolufinancování bylo také Ministerstvo pro místní rozvoj, koordinátor poskytování prostředků z fondů EU. Představitelé těchto institucí upozorňovali premiéra Petra Nečase na závažnost dopadu takového kroku. Vláda pak na svém zasedání 22. září rozhodla, že se obnoví spolufinancování ROP ze státního rozpočtu, a to v rozsahu závazků z podepsaných smluv na jiné než krajské projekty. Zbývající prostředky budou zajištěny z rozpočtů krajů. »Je nezbytné hledat úspory ve všech oblastech. Nicméně jsem rád, že vláda uvážila důsledky svého rozhodnutí a nedopustila ohrožení plynulého čerpání z evropských fondů,« uvedl 1. náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun. /on/

Konference pro úředníky Třetího listopadu se uskuteční v pražském Konferenčním centru CITY XII. odborná konference Řízení lidských zdrojů ve veřejné správě. Program obsahuje témata, která mohou zaujmout úředníky městských úřadů. Vedoucí kanceláře tajemníka Městského úřadu Šumperk Marie Dvořáčková se ve svém vystoupení Mystery client bude zabývat jak systémem hodnocení zaměst-

nanců a úřadu jako celku, tak kvalitou poskytovaných služeb. V přednášce nazvané Firemní kultura se Vratislav Osička, manažer kvality Úřadu Městské části Praha 10, zaměří na význam komunikace firemní kultury směrem k zaměstnancům a na řízení lidských zdrojů. S personálním minimem pro vedoucí úředníky seznámí Theodor Sojka, tajemník Magistrátu města Chomutova. Nebudou chybět ani vystoupení o tom, jak zvládnout stresové situace a využít při tom asertivitu, humor a pozitivní postoj a další prezentace nových služeb v oblasti. Mediálním partnerem konference je Moderní obec. Bližší informace jsou k dispozici na www. conpro.cz//xii-odborna-konference. /sk/

Desatero před volbami »Nepokradeš a pokrásti nenecháš majetku veřejného«, «Nebudeš o veřejných záležitostech v tajnosti rozhodovati«, »Hlasu svých kritiků v obecních médiích zazníti dovolíš« a dalších 7 »přikázání« pokrývá důležité oblasti rozhodování samospráv s vysokým výskytem korupce. Protikorupční desatero pro komunální volby, k němuž se mohou kandidáti dobrovolně přihlásit, a tím se i zavázat, že je budou v nadcházejícím volebním období prosazovat, sestavilo Oživení, o. s. »Kandidáti do voleb často sáhnou po líbivém či zajímavém protikorupčním opatření a tvrdí, že jeho zavedením korupci vymýtí. S tou je však potřeba bojovat systematicky a strategicky a tento způsob Protikorupční desatero pro komunální volby poskytuje,« říká Štěpán Rattay, ředitel Oživení, o. s. Plné znění Protikorupčního desatera a podpisový formulář pro kandidáty najdete na www.bezkorupce.cz/desatero. /sk/

MO000950-5

n 14. 10. Lisabonská 4, Praha 9 Novela vodního zákona Od 1. 8. 2010 nabývá účinnosti zákon č. 150/2010 Sb., kterým se zásadně mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách. Zákon implementuje aktuální požadavky evropské legislativy v oblasti ochrany vod. Na přípravě spolupracovala ministerstva životního prostředí a zemědělství. Více naleznete na: www.studioaxis.cz.

foto: archiv

KALENDÁRIUM

říjen 2010

MO001057-1

MO000987

KB Municip 4 210x297 ModerniObec.indd 1

19.2.2010 11:52:32