4,80 eur

Odborný časopis pro veřejnou správu

12

prosinec 2013 105 KČ / 4,80 eUr

ekonomika:

téma:

správa a rozvoj:

nájmy plynovodů obcí se změní: Co jim to dá (a vezme)?

veřejné osvětlení coby dlouhodobě podfinancovaná služba

pošty v malých obcích ohroženy – franšízy jako náhradní řešení?

Měsíčník vydavatelství Economia MO12_ob_01.indd 1

ModerniObec.cz 26.11.13 14:19

MO001487

Udělejte Vánoce doma i v Africe.

Dejte svým blízkým pod stromeček možnost poslat kozu do Afriky a pomoci tak potřebným. Skutečný dárek dokáže potěšit hned dvakrát.

skutecnydarek.cz Kampaň podporují

MO12_ob_02.indd 2

Hlavní mediální partneři

Partneři kampaně

26.11.13 14:33

Názor

FOTO: iREna hOšKOvá jíchOvá

aNtoNíN NovotNý starosta obce Podbřezí (okres Rychnov nad Kněžnou), vítěz letošního ročníku soutěže Era Starosta roku 2013

Dříve na vesnici bývaly grunty, předávané z generace na generaci, čímž se zachovávala kontinuita vesnického osídlení. Dnes musíme hledat nové způsoby, jak tuto kontinuitu obnovovat a dále udržovat.

prosinec 2013

MO12_01.indd 1

N

edávno jsem slyšel netradiční vysvětlení de‑ finice venkova. Slovo venkov je prý složeno z částí »ven« a »kov«. Každý chce občas z města »ven«, zvláště v dnešní překotné době. Venkovské cha‑ loupky, lesy, pole, louky, čisté bystřiny, svěží vzduch – to zvlášť uklidňuje. Doménou venkova přitom vždy bylo zemědělství, které udržuje přijatelný ráz krajiny a stará se o její údržbu. »Kov« zase symbolizuje pova‑ hu venkovského obyvatelstva. Venkov totiž vyžaduje tvrdé lidi. Nemají »po ruce« super‑ a hypermarkety, nemocnice »hned za rohem«, »pod okny« městskou hromadnou dopravu s krátkými intervaly, divadla… Ale někdy nemají ani pracovní příležitosti. A v zimě? Už teď se mnozí např. obávají zavátých silnic, které jim v příštích měsících určitě opět notně ztrpčí život. Při různých setkáních s mladými lidmi často slyším, že na venkově chtějí trvale žít, zakládat rodiny a účast‑ nit se všech aktivit, které vedou k harmonickému roz‑ voji obce. Co dnes nutká mladého člověka, aby zůstal žít v menší obci a odolal lákadlům města? V prvé řadě jsou to dobré rodinné vazby. Vztah k ro‑ dičům, k rodnému domu – a také určitá odpovědnost za svou ves a hrdost na ni, jsou nutnými předpoklady pro trvalé zakotvení. Je dobré, má‑li mládež možnost, třeba i jen amatérského sportovního vyžití – a zároveň se aktivně podílí na údržbě zařízení k tomu určených. Stejně důležité je, aby se lidé setkávali, pomáhali si a vytvářeli dobré přátelské sousedské vztahy. V tom musí jít příkladem místní samospráva, která nese pří‑ mou odpovědnost za reakce na podněty občanů. Ne‑ lze říkat »musíte«. Ale musí se volit slova jako »zveme vás« či »pojďte mezi nás«. To je první krůček k navoze‑ ní přátelské atmosféry v obci. Objeví‑li se problém, ne‑ lze ho zastírat, ale ani hledat viníka »za každou cenu«. Avšak musí být zjevné, že problém samosprávu spolu s ostatními občany mrzí, že nechce, aby se opakoval, a umí k tomu přijmout potřebné opatření. Dříve na vesnici bývaly grunty, předávané z gene‑ race na generaci, čímž se zachovávala kontinuita ves‑ nického osídlení. Dnes musíme hledat nové způsoby, jak tuto kontinuitu obnovovat a udržovat. Velkou mož‑ ností je nabídka rozmanitých příležitostí společenské‑ ho života, z nichž si každý může vybrat »tu svou«. Ať už při individuálním vyžití či ve spolcích. Jestliže se scházejí tátové a maminy, pak se určitě budou scházet i děti. Škola s pestrou nabídkou zájmových aktivit je k tomu dobrou příležitostí pro děcka, hostinec občas pro chlapy a dobře fungující spolky pro všechny. Žijme slušně v rodinách, pomáhejme si v nouzi, setkávejme se při společenských akcích. Takto vytvo‑ řené společenství je zárukou, že se lidé cítí i na ven‑ kově dobře a mladí nemají důvod odtud odcházet do anonymity měst. Sdílená radost – dvojnásobná radost, sdílená bolest – poloviční bolest. Touto moudrostí předků se snažíme řídit i v Podbřezí. Pěkně upravená a čistá obec, dobré vztahy mezi lidmi, bohatý společenský život, vybudovaná kvalitní infrastruktura a možnosti příjemného a důstojného bydlení jsou zárukou, že z vesnic nebudou odcházet mladí lidé. Jen v naší obci tak za několik posledních let n přibylo na sto, převážně mladých obyvatel.

MO001376-1

Kontinuitu vesnického osídlení je možné udržovat i dnes www.regionservis.cz

SRDEČNĚ VÁS ZVEME NA: 10. prosince 2013, Praha Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, zákon o obchodních korporacích a návaznost na nový občanský zákoník •

16. ledna 2014, Otrokovice VIII. Setkání StaroStů a míStoStaroStů ZlínSkého kraje •

21. ledna 2014, Praha II. konference o noVém občanSkém Zákoníku, Výklad faktů pro SamoSpráVy •

30. ledna 2014, Praha IX. Setkání StaroStů a míStoStaroStů jIhočeSkého kraje TÉMATA SETKÁNÍ fInance, hoSpodaŘení, fInanční a daŇoVá SpráVa, leGISlatIVa obce, ÚZemní plánoVání atd. VÝHODNÉ AKREDITOVANÉ KURZY NAPŘ. NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Úřadům nabízíme akreditované kurzy na nejžádanější témata, s cenou 950,- Kč na osobu a den PODROBNOSTI NA ADRESE www.regionservis.cz REGIONSERVIS s. r. o. nad koupadly 287/5, Říčany u prahy [email protected] telefon: 240 200 272 mobil: 724 931 593

www.regionservis.cz www.regionservis.net 1 28.11.13 9:35

Obsah ■ titulní strana

Centrum Moravské Třebové v noci (Foto: Archiv města)

■ názOr

Kontinuitu vesnického osídlení je možné udržovat i dnes (Antonín Novotný) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1

■ spektrum

Registr dárců dřeně počítá už i se strážníky z Prahy _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Nezištná péče lidí o válečné hroby byla oceněna _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Hodonín pátým Fairtradovým městem u nás _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ V Podbřezí se slavil titul Era Starosta roku 2013 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Stříbrná známka kvality IAAF Českým Budějovicím _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Ostrava již oficiálně Evropským městem sportu 2014 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Valšov na Bruntálsku je nadějí venkova _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Český úspěch v Entente Florale Europe _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

3 3 3 4 4 4 5 5

■ kauza

Cyklodoprava – sport, výstřelek, nebo cesta k plynulé dopravě? (Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 6

■ ekOnOmika

Finanční konference SMO ČR s řadou zcela nových témat (Ing. Mgr. David Sláma) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 9 Program JESSICA: 609 mil. Kč nyní, za dva roky i dvě miliardy (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 10 Odkrytí tabu kapitálových trhů: Řízení rizik (Ing. Luděk Tesař) _ _ _ _ 12 Nájmy plynovodů se změní. Co to dá (a vezme) obcím? (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 13

■ evrOpská unie

Udržitelnost projektů očima poskytovatele a příjemce dotací (Ing. Martina Szotkowská, Mgr. Michal Sobek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 14

■ téma: veřejné Osvětlení

Modernizaci veřejného osvětlení by měl stát více podporovat _ _ _ _ Veřejné osvětlení – dlouhodobě podfinancovaná služba. Co s tím? (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Dolní náměstí v Olomouci nabízí silné vjemové zážitky ve dne i v noci _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Jak na přípravu projektů obnovy veřejného osvětlení (Zdeněk Hasoň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Moravská Třebová se dnes už ukazuje v »novém světle« (Ing. Pavel Brettschneider) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Evropské dotace na veřejné osvětlení jsou šancí i rizikem _ _ _ _ _ _ _ Do LED technologií se nevrhejte po hlavě a bez pasportu _ _ _ _ _ _

■ živOtní prOstředí

U Liptálu na Vsetínsku byl položen »tichý« povrch vozovky _ _ _ _ _ Neodborná likvidace světelných zdrojů a průmyslových svítidel je stále hrozbou _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Říčka Bílovka začne opět meandrovat _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Povodňová ochrana: Skleněné zábrany (pplk. Ing. Jiří Matějka) _ _ _ Na seznam přírodních památek přibyla Housina _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

15 16 17 18 19 20 21 22 22 23 24 24

■ přílOha: kOmunální technika

ve městech a Obcích

Zimní údržba v obcích: Co se osvědčuje a co ji komplikuje? (Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 25

MODERNÍ OBEC – Měsíčník vydavatelství Economia

Komunální technika se v obcích a městech uplatní po celý rok _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Olomoučtí hasiči rozšiřují technický park o další moderní zařízení _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ GINA zkracuje hasičům dojezdové časy _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Kapacitu kanalizace ověřuje speciální program (Ing. Martin Soudek, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Rača nainstaluje na zimní techniku GPS zařízení (Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Praha 8 ošetřuje cesty šetrně _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

27 28 28 29 30 30

■ infOrmační a kOmunikační technOlOgie

V Českém Krumlově zkouší komunikaci v cloudu _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Elektronická komunikace /24 (Ing. Jan Handl) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Vítězí klikací rozpočet a registr smluv (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ Města, kraje a stát za lepší využívání sítí _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

31 31 32 32

■ management

Když se zaměstnanci školí navzájem (Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _ Jak udržet talenty v regionu? Pomohou též příklady zahraniční dobré praxe _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Proces vzdělávání nikdy nekončí, připomíná personalista z Písku (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Tajemníci městských a obecních úřadů už se světovým záběrem (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

33 33 34 35

■ s p r áva a r O z v O j

Nebojte se lokálek /18 aneb Nad investicemi do vozidel (Ing. Petr Tejkl) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Parkování v centru Prahy dozná změn (Tomáš Johánek) _ _ _ _ _ _ _ _ Komplikovaná sanace sesuvu půdy ohrožuje dokončení dálnice D8 (Tomáš Johánek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Zánik pošt v malých obcích na obzoru? Tedy i soudní spory? (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Napřesrok mírně zdraží jen teplo z tepláren na hnědé uhlí (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Slovensko se vrátilo k okresním úřadům: Ušetří občané i stát (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Meziobecní spolupráce a její výzvy: Teď i v budoucnu (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Nový občanský zákoník významně ovlivní také veřejnou správu (Mgr. Jan Januš) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Jana Zwyrtek Hamplová: Tak trochu jiná starostka _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

36 36 37 38 40 42 43 46 47

■ l e g i s l at i va

Záměr a předkupní právo (JUDr. Adam Furek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Veřejné zakázky a tzv. technická novela účinná od 1. 1. 2014 (Mgr. Adéla Havlová, LL.M., Mgr. Barbara Swaczynová) _ _ _ _ _ _ _ _ Vyhodnocení vlivů územních plánů na udržitelný rozvoj území /2 (JUDr. Petr Fiala, Mgr. Ing. Ján Bahýľ) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Výbory zastupitelstva obce /2 (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Smlouvu jako celek nechrání obchodní tajemství (Mgr. Petra Bielinová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ■ právní pOradna ■ servis

48 49 50 51 52 53

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 54

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 56

Uzávěrka tohoto čísla: 21. 11. 2013

Ročník XIX, číslo 12 • Vychází 5. 12. 2013 • Cena výtisku ve volném prodeji 105 Kč • Roční předplatné 1260 Kč • Adresa redakce: Moderní obec, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, e-mail: moderni.obec@ economia.cz, www.moderniobec.cz • Ředitel redakcí: Vladimír Piskáček • Šéfredaktor: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, e-mail: [email protected] • Zástupkyně šéfredaktora: Mgr. Simona Dvořáčková, tel.: 233 071 491, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Radmila Bláhová • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • Manažer marketingu: Blanka Bumbálková, tel.: 233 071 422, e-mail: [email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka a starostka města Mohelnice; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, zastupitelka města Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla • Vydává: Economia, a.s., IČ: 28191226, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 • Inzerce: Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • Doručování předplatného provádí: Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Nová média, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] • Tisk: Typos, tiskařské závody, s. r. o. • Sazba a reprodukční část: Economia, a.s. Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2013 Economia, a.s.

2 MO12_02.indd 2

prosinec 2013

29.11.13 13:20

Spektrum

registr dárců dřeně počítá už i se strážníky z prahy ské transplantace dřeně maximálnímu počtu nemocných. »Strážníci jsou pro nábor do registru ideální. Jde totiž převážně o mladší ročníky všeobecně zdravých lidí. Navíc je pro ně normální udělat něco pro člověka, který se ocitne v nouzi. Učiní tak, kdykoliv je to třeba, i za cenu vlastního nepohodlí,« vysvětlil důvod oslovení pražské městské policie ředitel ČNRDD Daniel Pagáč. Na jeho slova navázal ředitel pražských strážníků Eduard Šuster: »Byl bych rád, kdyby se co nejvíce strážníků rozhodlo k tomu, k čemu jsem se rozhodl i já – stát se dobrovolných dárcem kostním dřeně. Je to něco, co má smysl, který nezpochybní ani zapřisáhlý skeptik.« Ve světě je zatím akreditováno 17 registrů. Plnou akreditaci na všechny standardy kvality obhájily registry Anglie, USA, Fran-

FOTO: archiv

k

dyž před 15 roky Svatopluk Houšť, strážník specialista – okrskář z Městské policie hl. m. Prahy, poskytl Českému národnímu registru dárců dřeně (ČNRDD) vzorek své krve, dlouho se nic nedělo. Až po deseti letech se mu ozvali lékaři Fakultní nemocnice v Plzni s tím, že jeho transplantační znaky se shodují s ženou, která onemocněla leukémií. Po dalších vyšetřeních mu v Plzni z pánevní kosti odebrali dřeň, díky níž mohl být zachráněn život mladé ženy. Před několika týdny Svatopluka Houště následovali jeho kolegové z pražské městské policie a také oni poskytli vzorky své krve pro ČNRDD. Registr cílevědomě buduje funkční databázi dobrovolných dárců kostní dřeně, aby jejím prostřednictvím mohl pomáhat uskutečňovat nepříbuzen-

Svou krev k rozboru poskytl i ředitel pražských strážníků Eduard Šuster.

cie a České republiky. V Česku je nyní zhruba 35 tisíc registrovaných dobrovolníků, kteří jsou ochotni na vyzvání darovat dřeň nemocnému člověku, pro něhož jsou cizí krvetvorné buňky jedinou nadějí na vyléčení. Všechny registry světa spolupracují, takže pacient může dostat dřeň od dárce z kteréhokoliv místa na světě, který má shodné /sk/ tkáňové znaky.

p

amětní plakety a listy dobrovolníkům, kteří pečují o válečné hroby v regionu, předali v listopadu hejtman Středočeského kraje Josef Řihák a náměstkyně ministra obrany pro personalistiku Lenka Ptáčková Melicharová. »Je mi ctí, že jsem mohl předat ocenění těm, kteří svůj čas a energii věnují péči o válečné hroby. Mnoho našich spoluobčanů si ani neuvědomuje, že tato pietní místa existují a že se o ně někdo stará. Zdá se to být tedy trochu nevděčná činnost. Jsem proto rád, že jsme tuto snahu mohli ocenit a věřím, že tím i trochu podpoříme veřejné povědomí o této záslužné činnosti, která připomíná padlé hrdiny, kteří bojovali za svou vlast,« uvedl Josef Řihák a vyjádřil přání, aby se této činnosti začali věnovat i mladí lidé. Pamětní plakety a listy letos patří: Členům Okresního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu v Příbrami – ocenění převzali Vlasta Forejtová a Zdeněk

Rerych (nominováni Hornickým muzeem Příbram), Petru Encovi (nominován Městským úřadem Brandýs nad Labem – Stará Boleslav), bývalé pracovnici MěÚ Hořovice Zdeňce Markové in memoriam (nominována Městským úřadem Hořovice) a Základní organizaci Českého svazu bojovníků za svobodu ve Voticích – ocenění převzal předseda Karel Kosák (nominace od Městského úřadu Votice). Ocenění je udělováno na základě každoročně dodaných nominací, které kraj předloží Ministerstvu obrany k posouzení. Na území České republiky se nachází celkem 33 015 válečných hrobů, z nichž na území Středočeského kraje je 2764. Nejvíce válečných hrobů je národů bývalého SSSR a Němců, dále Rumunů, Italů, Poláků, Francouzů a Britů. Od roku 1999 je péče o válečné hroby svěřena do působnosti Ministerstva obrany. /sk/

FOTO: archiv

Slavnostní ceremoniál předání pamětních plaket Péče o válečné hroby se uskutečnil v budově zastupitelstva Středočeského kraje na pražském Smíchově.

prosinec 2013

MO12_03_05.indd 3

FOTO: archiv

Nezištná péče lidí o válečné hroby byla oceněna

Z listopadového předávání certifikátu Fairtradové město Hodonínu.

Hodonín pátým Fairtradovým městem u nás

p

o Litoměřicích, Vsetíně, Českém Krumlově a Volyni se od 6. 11. může titulem Fairtradové město v Česku pyšnit i Hodonín. Fairtradová města preferují sezonní a lokální produkci ekologického zemědělství a u produktů, jež nepocházejí z našeho klimatického pásu, upřednostňují principy spravedlivého obchodu. V Hodoníně na podpoře této mezinárodní kampaně radnice spolupracuje s nevládními a příspěvkovými organizacemi. Férovému obchodu tam fandí i městská knihovna, stejně jako Nemocnice TGM. »Na konceptu fair trade oceňuji šetrný přístup nejen k přírodě, ale i k lidem, kteří se na výrobě produktů podílejí. To důležité, co musíme mít na paměti, je, abychom nezneužívali ani přírodní, ani lidské zdroje,« uvedla k úspěchu Hodonína starostka Milana Grauová. /sk/

3 26.11.13 9:24

Spektrum

V

ítěz 5. ročníku soutěže Era Starosta roku Antonín Novotný z obce Podbřezí v okrese Rychnov nad Kněžnou sice titul a šek na 250 tisíc korun pro svou obec obdržel už 22. 10. v pražské Malostranské besedě. Avšak oslavy jeho triumfu vyvrcholily až v pátek 1. 11. přímo v Podbřezí, kde za účasti obyvatel své obce převzal z rukou ředitele Nadace VIA Jiřího Bárty a Jitky Švejcarové, manažerky Společenské odpovědnosti Ery symbol svého úřadu, Rychtářské právo. Oslavit vítězství svého starosty přišly dvě stovky obyvatel obce. Nechyběli ani zá

-stupci organizátorů soutěže, tedy Nadace VIA a Ery. Gratulovat přijela do Podbřezí i Starostka roku 2012 Vlasta Mokrá z Násedlovic na Hodonínsku. Do letošního ročníku soutěže bylo přijato 77 nominací, z nichž vzešlo pět finalistů. Kromě Antonína Novotného to byli: Růžena Balláková z obce Svatý Jan nad Malší na Českobudějovicku, Josef Mikulášek z obce Sloup na Blanensku, Radim Sršeň z obce Dolní Studénky na Šumpersku a Zdeněk Valenta z obce Březno na Chomutovsku (podrobněji viz MO č. 11/2013). /sk/

FOTO: david Těšínský

V podbřezí se slavil titul era Starosta roku 2013

Zástupci Ostravy s vlajkou Evropského města sportu 2014, kterou oficiálně převzali v Evropském parlamentu.

Ostrava již oficiálně evropským městem sportu 2014

FOTO: archiv

Era Starosta roku 2013 Antonín Novotný s předsedkyní hodnoticí komise Danielou Brůhovou (vlevo) a manažerkou Společenské odpovědnosti Ery Jitkou Švejcarovou.

S

Stříbrná známka kvality IAAF Českým Budějovicím

Na tiskové konferenci o udělení stříbrné známky kvality informovali: (zleva) Carlo Capalbo, prezident organizačního výboru, primátor Juraj Thoma a ředitel závodu Václav Skřivánek.

4 MO12_03_05.indd 4

»Udělení stříbrné známky kvality nás utvrzuje v tom, že jsme se rozhodli podpořit správnou věc,« prohlásil Juraj Thoma, primátor Českých Budějovic. RunCzech běžecká liga zahrnuje sedm závodů v jedněch z nejkrásnějších měst České republiky. Zlatými známkami kvality se u nás může pochlubit 1/2Maraton Praha a Volkswagen Maraton Praha, stříbrnou známkou pak O2 Grand Prix Praha, Mattoni 1/2Maraton Olomouc, Mattoni 1/2Maraton Ústí nad Labem a nyní i Mattoni 1/2Mara/sk/ ton České Budějovice.

FOTO: archiv

V

pořadí už šestá stříbrná známka kvality od Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) pro organizátora závodů RunCzech běžecké ligy v Česku patří městu České Budějovice za úspěšné pořadatelství Mattoni 1/2Maratonu České Budějovice. Jeho další ročník se bude konat 7. 6. 2014. Kritéria pro získání známky kvality mj. zohledňují obsazení startovního pole elitními atlety, antidopingovou kontrolu, certifikovanou trať, péči o závodníky, způsob měření časů a jejich dostupnost pro veřejnost apod.

ídlo Evropského parlamentu v Bruselu se o první listopadové středě stalo svědkem předání titulu Evropské město sportu 2014. Na slavnostním galavečeru tam titul a vlajku oficiálně převzali zástupci Ostravy v čele s náměstkem primátora Martinem Štěpánkem. Ceremoniálu se zúčastnily tři stovky hostů z celé Evropy. Ostrava se o této poctě dozvěděla už letos na jaře, kdy to na Zlatou tretru osobně přijel oznámit prezident Asociace evropských měst sportu (ACES) při Evropské komisi Gian Francesco Lupatelli. Udělení titulu oceňuje Ostravu jako město se vzorovým přístupem ke sportu. Například už dva dny po slavnostním aktu v Bruselu se v Ostravě na podporu a propagaci získaného titulu uskutečnil celoměstský štafetový běh. Trať dlouhou 120 km a vedoucí všemi 23 ostravskými obvody absolovovaly dvě pětičlenné skupiny běžců MK Seitl Ostrava. »S mírnou nadsázkou řečeno, nechali jsme se inspirovat během s olympijskou pochodní. V našem případě měli běžci místo pochodně listinu s erby jednotlivých obvodů, kam starostové zapisovali svá poselství nebo přání Ostravě do roku 2014, do roku sportu. Abychom byli úspěšní, musíme všichni dobře spolupracovat,« připomněl náměstek primátora Martin Štěpánek. Po Liberci (2012) a Náchodě (2013) získala Ostrava titul Evropské město sportu jako třetí město České republiky. Pro rok 2014 kandidovala v kategorii Cities – velkoměsta do půl milionu obyvatel. Tituly Evropské město sportu vyhlašuje od roku 2001 Asociace ACES ve třech kategoriích: Capitals, Cities a Town. /sk/ prosinec 2013

26.11.13 9:24

Spektrum

C

FOTO: archiv Obce

ena naděje pro živý venkov se uděluje v rámci soutěže Vesnice roku. Symbolem ceny je duha, která symbolizuje občanskou společnost. Záštitu nad touto dílčí soutěží Vesnice roku převzalo Sdružení místních samospráv (SMS) ČR. Chce tak vyjádřit úctu k nadšení a dobrovolné práci obyvatel venkova, kterou vkládají do společenského života svých obcí. Letos cenu získala malá obec Valšov v okrese Bruntál. Navzdory tomu, že má pouze 265 obyvatel, tam fungují tři činné spolky: Sbor dobrovolných hasičů, Divadel-

Svou tradici má ve Valšově také každoroční Mikulášská nadílka.

ní spolek a Klub dětí. Jak vysvětluje starostka Iveta Kučerová, obec každý měsíc ožije nějakou akcí. Ať už jde o turnaje ve stolových hrách a v nohejbalu, divadelní představení pro děti, setkání se seniory, pálení čarodějnic, stavění máje, kácení máje, vítání nově narozených občánků, dětský den nebo o stezku odvahy, nocování na obecním úřadě, Mikulášskou nadílku apod. Jak v dnešní uspěchané době stmelovat obec a její obyvatele? zeptali jsme se starostky Valšova. »Obyvatelé naší obce se scházeli stále, takže to není nic nového – a určitě to není moje zásluha. Ale vlastně jejich, že mají chuť a energii se spolu potkávat a pracovat,« odpověděla nám. »Existuje úzký kruh aktivistů, kteří schůzky svolají a činnost organizují. A pak už to tak nějak běží samospádem. Kdo se chce zapojí, vymýšlí a pracuje. Kdo ne, tak se jen pasivně zúčastňuje společenských či sportovních akcí. Snažíme se zapojovat do dění v obci také děti a mládež. Avšak budou-li v naší práci pokračovat, je pouze na nich.« Obavy o budoucnost obce však Iveta Kučerová rozhodně nemá. »Ano, i ve Valšově jsou dnes lidé velmi vytíženi svým zaměstnáním a dávají mu opravdu téměř vše ze svého elánu. Takže pak už leckdy nemají zájem se zapojovat do dění v obci a zkrátka chtějí mít klid. A určitě také u nás lze nalézt

FOTO: archiv

Valšov na Bruntálsku je nadějí venkova

Symbolický šek na 100 tisíc korun předala starostce Ivetě Kučerové předsedkyně SMS ČR Jana Juřenčáková (vpravo).

jednotlivce, kteří se neustále za něčím, často velmi pofidérním honí. Ono totiž v současné době lze hekticky a uspěchaně žít už i v tak malé obci, jako je Valšov,« poznamenala starostka a dodala: »Ale naštěstí se to u nás ve Valšově většiny lidí netýká.« Sto tisíc korun, které Valšov získal za svůj úspěch v soutěži, využije k investicím do /sk/ spolků a prostor, které využívají.

Český úspěch v entente Florale europe

D

Europe v ČR pak Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu (SZKT). Účast Dolních Břežan letos v soutěži finančně podpořil Středočeský kraj. Soutěž je zaměřena především na péči o kvalitu života ve městech a na vesnicích. Hlavní kritéria, podle nichž se přihlášená sídla hodnotí, jsou kvalita založení strukturované zeleně s důrazem na následující dobrou údržbu, péče o životní prostředí, ekologické chování a optimální využití podmínek pro rozvoj turismu. »Letos se do soutěže se zapojilo pět tisíc měst či obcí v národních soutěžích, do finá-

le jich postoupilo osmnáct. Výsledek soutěže a získaná ocenění vnímáme jako velký úspěch, na který jsme patřičně hrdí,« uvedl starosta Dolních Břežan Věslav Michalik, který se spolu s dalšími zástupci obce zúčastnil slavnostního ceremoniálu v belgickém přístavním městečku Niuewpoort. Speciální ocenění Dolní Břežany obdržely za Keltský park, jehož součástí jsou vodní plochy, dětská hřiště, amfiteátr i skatepark. Protože na území obce bývala v dávné historii keltská oppida, střed parku zahradní architekt Zdeněk Sendler pojal v jejich /sk/ duchu.

FOTO: archiv Oú dOlní břežany

FOTO: archiv Oú dOlní břežany

olní Břežany uspěly v konkurenci měst a obcí z celkem jedenácti evropských zemí a v soutěži Kvetoucí sídla Evropy – Entente Florale Europe 2013 získaly stříbrnou medaili i speciální ocenění. Tato obec v okrese Praha-západ přitom byla letos jediným zástupcem České republiky mezi finalisty soutěže. Pořadatelem Entente Florale Europe je mezinárodní organizace Association Européenne pour le Fleurissement et le Paysage (AEFP) se sídlem v Bruselu. Garantem české účasti v soutěži je Ministerstvo životního prostředí, organizátorem Entente Florale

Starosta Dolních Břežan Věslav Michalik (uprostřed) spolu s dalšími zástupci obce převzal ocenění v belgickém Niuewpoortu.

prosinec 2013

MO12_03_05.indd 5

Obec zřídila Keltský park ve svém centru na lokalitě o šesti hektarech, na níž dříve byly jen staré navážky, skládka a pýr.

5 26.11.13 9:24

Kauza

Vysloví‑li se cyklodoprava, řada lidí si vybaví »šílence«, kteří svůj bicykl neodloží, ať je léto či zima. Jiným vytane na mysli výstavba cyklostezek za mnohdy diskutabilní cenu. Ti, kdož nahlížejí dopravní systém (mobilitu) komplexně, však v její podpoře vidí možnost, jak ulevit provozu ve městech a obcích.

Ř

adíte‑li se do jedné ze dvou prvně uvedených skupin, mohou vám ná‑ sledující informace pomoci rozšířit obzory, ať už svůj názor změníte, či nikoliv.

PŘežije CyKlostrategie 2013? Úvodem a pro připomínku: Cyklistická do‑ prava je součástí mobility měst a obcí vedle individuální automobilové, pěší a veřejné hromadné dopravy. O rozšíření tohoto chá‑ pání usilují průkopníci a propagátoři její‑ ho rozvoje – vnímat kolo jako rovnocenný prostředek dopravy do zaměstnání, školy, za zábavou. (Cyklodopravu je třeba odlišit od cykloturistiky, kde kolo je prostředkem volnočasového vyžití.)

Přívlastek »rovnocenný« je důležitý. Pod‑ le zastánců cyklodopravy totiž její podpora není diskriminací ostatních způsobů pře‑ pravy. A jejím rozvojem se ve výsledku uleví též uživatelům osobních automobilů, pro‑ tože provoz bude plynulejší (jak dokládají výzkumy např. z německých Drážďan či Lipska, více na www.cyklodoprava.cz). Koncepčním dokumentem pro podporu a rozvoj cyklodopravy u nás je Národní stra‑ tegie rozvoje cyklistické dopravy 2013–2020 (Cyklostrategie 2013), již v květnu schváli‑ la vláda. O to, aby nezapadla prachem, se snaží v červenci ustavená Asociace měst pro cyklisty (www.cyklolomesta.cz), jejímž předsedou je jihlavský primátor Ing. Jaro‑

FOTO: www.CyklODOPRAVA.CZ

Cyklodoprava – sport, výstřelek, nebo cesta k plynulé dopravě?

Podaří se v blízké době vymýtit podobný les značek? (Uherské Hradiště)

slav Vymazal a jednatelem národní cyklo‑ koordinátor Ing. Jaroslav Martinek. Cyklostrategie definuje stran cyklodopra‑ vy tři specifické cíle, z nichž dvěma se v dal‑ ším textu věnujeme blíž: zajistit finance pro cyklistickou infrastrukturu a zvyšovat bez‑ pečnost (včetně legislativních změn). (pokračování na str. 8)

›

Vracíme se na začátek, říká národní cyklokoordinátor Ing. Jaroslav Martinek ■ Letos v květnu schválila vláda Petra Nečase Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy pro léta 2013–2020 (Cyklostrategie 2013). Jak se zatím daří naplňovat její hlavní cíle? Momentálně nejtěžším úkolem bude seznámit novou vládu s Cyklostrategií 2013 a ukázat, že ne všechno, co schválila vláda předchozí, je špatné. Dokument chceme představit i novým poslancům. Jediným »hráčem«, který to dokáže, je Asociace měst pro cyklisty. (Vznikla letos v červenci, v současnosti má asi 36 členů. Jaroslav Martinek je jejím jednatelem. Asociace připravuje ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu Cyklistickou akademii, která se má rozběhnout počátkem příštího roku, pozn. red.). Proto jsme vydali i »Příběhy, které ovlivnily podobu Cyklostrategie 2013«, jež jsou určitým vzkazem pro novou vládu: jako obce a města to myslíme vážně. Ale zpět k dotazu: podařilo se naplnit cíl 3.3 – Ná‑ rodní síť měst přátelských pro cyklisty – vznikla Aso‑ ciace cykloměst. A než začne fungovat nová vláda, nový ministr dopravy, uskutečňuje Cyklostrategii, protože není s kým jednat. Úředníci se obávají převzít aktivitu. Ale jasně deklarujeme, že jsme budoucí vládě partnery. Začali jsme obcházet poslance napříč stranami a chystáme nové memorandum o podpoře cyklodopravy. Bude‑li funkční trojúhelník: samosprá‑ va (města, kraje), poslanci/nejvyšší politici a minis‑ terstva/úředníci, bude fungovat i Cyklostrategie jako celek. Nyní se vracíme do prvopočátku a říkáme: Vše je vymyšleno, připraveno a garantem je Asociace. ■ Při Ministerstvu dopravy vznikla v roce 2011 Komise pro začlenění rozvoje cyklistické dopravy do silniční legislativy (tzv. Cykloskupina). Jak se to na poli legislativních změn vyvíjí?

6 MO12_06_08.indd 6

Podle litery zákona pracuje skupina dobře, schází se, ze schůzek se pořizují zápisy. Ale já se ptám, zda už se neschází nějak dlouho a kde jsou konkrétní praktické výstupy. Nechceme totiž, aby se Cyklostra‑ tegie zařadila do řady dalších cyklostrategií, v nichž si dokazujeme, jak je všechno krásné. Chceme, aby se opravdu něco změnilo! ■ Města a obce volají po zajištění dostatku financí na cykloopatření. Jaká je situace např. v Německu, jehož zkušenosti se snažíte předávat v rámci projektu Central MeetBike? Pokud jde o zkušenosti z Německa (což je i další bod Cyklostrategie), cílem je to, aby města a vůbec spo‑ lečnost uměly využívat nízkonákladová opatření.Ně‑ mečtí kolegové se nás ptají: Proč do všeho cpete tolik peněz a dáváte rovnítko mezi cyklistickou dopravu a cyklostezky? Správně byste se měli podívat, jaké jiné možnosti máte: cyklopruh, obousměrný vjezd cyklistů do jednosměrek… A jsme zpátky u legisla‑ tivy, která brání takovým opatřením, jako je např. cyklistická ulice, víceúčelové pruhy aj. Proto nastupují starostové, jako např. v Uherském Hradišti (město pilotně testuje tzv. víceúčelové pruhy, opatření, které naše legislativa nezná – víceúčelové pruhy, pozn. red.), kteří řeknou, že chtějí tento stav změnit. Ale jsou to odhodlání na hraně zákona, která lze provést díky dobré spolupráci s odborem dopravy, s policií atd. Jde doslova o hrdinství lidí, kteří si danou věc tzv. vezmou na triko. Dělají to samozřejmě s právnickým rozborem, že to daný paragraf umož‑ ňuje. Ale z druhé strany přijde někdo jiný a řekne, že to tak není. A máme tu dva rozdílné postoje ke stejnému zákonu/paragrafu – jeden zákon, ale dvojí výklad pohledu.

Abychom tyto diskuse utnuli, řekneme: Změň‑ me zákon. Nejde totiž o zkoušku, zda se dané opatření osvědčí i u nás, protože se už dávno osvědčilo jinde. Položím vám otázku: Víte, jaký je hlavní argument úředníků, kteří se staví proti opatřením, jako je např. zmíněný víceúčelový pruh? Nelze jej povolit protože se u nás řidiči neumí chovat a tím pádem jde o nebezpečné opatření. Rádi bychom jim na příkladu odvážných měst a obcí ukázali, že to není pravda. ■ Komplikací zavádění nízkonákladových opatření je i rozdělení pravomocí mezi správci komunikací různých tříd. Vedou‑li přes město silnice I.,II. i III. třídy, záleží výluč‑ ně na ochotě krajské správy nebo ŘSD domluvit se s městem, jestli se na silnicích, které spravují, objeví integrovaná opatření. Takže to, co vypadá jednoduše, že se např. namaluje cyklopruh, často padá s tím, že správce tomu není nakloněn. Problémem je i to, že se o ten pruh musí někdo starat. Nejde jen o to, zda je to opatření možné/dobré, ale jde o peníze. Praxe se samozřejmě v různých krajích různí. I toto lze legislativou změnit. Co by však mělo všude zaznívat je, že nejde primárně o změnu legislativy či financování, ale o otázku bytí či nebytí: Jak se u nás cyklistická doprava vnímá? Je to doprava, patří to do měst, nebo je to sport? A to je možná celý příběh Asociace, Cyklostrategie. Odpoví‑li si dotyčný/á, kteří rozhodují, kladně, pochopí, proč měnit legislativu, způsob financování. Pokud ne, nechápou cokoliv dalšího.

prosinec 2013

29.11.13 13:50

Kauza Města, která fandí cyklodopravě, upozorňují na hlavní překážky jejího rozvoje: zastaralou legislativu, špatné dopravní plánování, málo financí a především blok v obecném povědomí Co podle členů, příp. podporovatelů Asociace měst pro cyklisty brání/pomáhá rozvoji cyklodopravy u nás? Nabízíme výběr z odpovědí Českých Budějovic (ČB), Děčína, Hradce Králové (HK), Jihlavy, Kadaně, Kunovic, Liberce, Napajedel, Olomouce, Ostravy, Otrokovic, Pardubic, Přerova, Rousínova, Tábora, Uničova, Valašských Klobouk (VK) a Zlína. 1 Kdo má na obecním/městském úřadě

na starosti »agendu« cyklodopravy? 2 Jaké zdroje využívá město/obec pro financování opatření k podpoře cyklodopravy? 3 Povedlo se vám zavést opatření, které je na naše poměry ojedinělé, inspirativní? 4 V čem vidí největší překážky, které v současnosti brání rozvoji cyklodopravy u nás? 1. Pracovní skupina (PS) k cyklodopravě pod vedením starosty/starostky funguje např. v Napajedlích (při‑ pomínkuje legislativu, výstavbu cyklostezek, plánuje cykloakce). Neformální PS působí při ostravském ma‑ gistrátu, komunikuje i s jednotlivými obvody u akcí, jež financuje město na jejich území. PS složené z místních politiků, úředníků, policistů i externích odborníků má i Zlín, Olomouc, Přerov, Jihlava. Vk mají PS pro přípravu cyklostezek (odbor dopravy se vyjadřuje spíš k povolo‑ vacím řízením). Zřizují‑li města funkci cyklokoordinátora, obvykle je kumulovaná (v Otrokovicích je to vedoucí odboru dopravy, v liberci a v ČB pracovník útvaru hlavního architekta, ve Zlíně pracovník oddělení koordinace projektů, v Uničově projektový manažer odboru investic a strategického rozvoje, v Táboře a v kunovicích vedou‑ cí odboru investic, pracovnice podobného odboru je cyklokoordinátorkou Děčína, v Olomouci je zaměstnán na odboru koncepce a rozvoje). Cyklokoordinátor by měl vědět o všech projektech, jež na úřadě vznikají a týkají se dopravy. Pardubický se stará o koncepci a plánování (cyklogenerel), o pořizo‑ vání analýz a studií, komunikuje s veřejností a zástupci města, organizuje kampaně (např. Do práce na kole). Ostravský posuzuje podle smlouvy s investičním odbo‑ rem magistrátu prodeje/pronájmy pozemků města, aby nedošlo k zabránění výstavby infrastruktury pro cyklisty v budoucnu a každoročně projíždí cyklotrasy, upozor‑ ňuje na závady a sleduje jejich odstranění. V Rousínově a v kadani je cyklokordinátorem starosta. Ve Zlíně se cyklodopravou zabývá neuvolněný radní s náměstkem pro oblast dopravy, jinde pomáhají s agendou zastupi‑ telé – vášniví cyklisté. 2. Převážně jde o vlastní finance měst, dále ze SFDI, z ROPů, programů přeshraniční spolupráce, krajů, MMR (Regenerace panelových sídlišť), MV (prevence kriminality), program Central Europe (projekt Central Meet Bike). Zapojují se příp. i soukromí sponzoři (např. v kadani ČEZ a.s. či Doly Nástup Tušimice. V Uničově privátní sektor podpořil budované komunikace, jež měly sloužit k cyklopřepravě zaměstnanců do práce). Využívají se nadační granty či odměny v soutěžích (např. Cesty městy). Olomouc je zakladatelkou Agen‑ tury pro rozvoj střední Moravy (dalších 60 obcí), jež má zvláštní fond. Města také spolupracují s okolními obcemi na cyklostezkách, které je propojují. 3. V Napajedlích fungují na trase cyklostezek tři servisy. liberec se snaží umisťovat co nejvíc pruhů pro cyklisty do hlavního dopravního prostoru, má zkušenosti i s tzv. cyklistickými obousměrkami (vpuštění cyklistů do protisměru jednosměrných komunikací). Ostrava provedla dva zpomalovací hrby na cyklostezkách v mís‑

prosinec 2013

MO12_06_08.indd 7

tě křížení s komunikací, kde nešlo vybudovat zvýšenou plochu křížení a kde by hrozil střet s vozidlem kvůli tzv. mrtvému úhlu cyklisty v zrcátku řidiče. Městská policie registruje zájemcům kola jako prevenci proti krádeži a označuje je speciálním fixem. Pardubice se mohou pochlubit přechodem pro chodce sdruženým s přejez‑ dem pro cyklisty, pruhy pro cyklisty oddělenými přerušo‑ vanou čarou či systémem sčítačů cyklistů (v 11 profilech rozmístěných po městě se průběžně sledují intenzity cyklistů; počet v daný den a rok, datum, čas a teplota. V jednom profilu se intenzity na displeji zobrazují přímo projíždějícím, viz foto str. 8). Město též nainstalovalo veřejnou hustilku na kola. V kunovicích uvažují o systému půjčování kol, jenž se nabízí jako součást městské dopravy v souměstí kunovice – Uherské Hradiště – Staré Město. Podobný systém zvažují i ČB. Ve Vk by rádi zavedli systém jed‑ notně značených kol pro občany zdarma. V Hk funguje automatický parkovací systém pro jízdní kola u hlavního vlakového nádraží, který za podpory města vznikl jako soukromý záměr. Město plánuje na pilotáž navázat i jinde s doprovodnými službami. Jihlava uskutečnila jako první město v kraji Vysočina pl‑ nohodnotné cyklopruhy. letos v létě povolila cyklistům vjezd do pěší zóny a v historickém centru jim otevřela několik jednosměrek. Ve spolupráci s krajem řeší město vyhrazený pruh pro BUS, TAXI a CyklO, usiluje též o vyznačení tzv. víceúčelového pruhu, který by (ze‑ jména ve stísněných podmínkách) nahradil vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty. Tábor spustí na jaře 2014 web taboremnakole.cz, proznačeny budou trasy obsažené v cyklistickém generelu v návaznosti na regionální a ve‑ řejnost si je bude moci projet. Uničov před dvěma lety financoval úschovnu kol na pozemku ČD. V Přerově též zpřístupní pěší zónu cyklistům. Olomouc připravila Manuál pro cyklodopravu, jenž shrnuje veškerá možná technická opatření a řešení budování cyklostezek včetně značení a dopravních opatření, použití materiálů aj. vycházející z norem ale i z osvědčených trendů. Brožura bude součástí zadáva‑ cích podmínek ve výběrových řízeních na projektanty a dodavatele dopravních staveb za účelem sjednocení řešení projektů cyklodopravy. Zajímavostí kadaně je cyklostezka v rámci nábřežní promenády s visutou lávkou na skále, v roce 2014 se zbuduje cyklostezka přes rekultivované výsypky dolů Tušimice směrem ke krušným horám, kterou využijí turisté i zaměstnanci elektráren. 4. Starostka Napajedel Irena Brabcová upozorňuje na úzké uliční profily, které ne vždy umožňují vybudová‑ ní cyklostezek/cyklopruhů, přestože je silná poptávka toto řešit. V extravilánu to jsou majetkoprávní vztahy komplikující dohody na odkup pozemků. Podle doprav‑ ního inženýra Vladislava Rozsypala z odboru hl. ar‑ chitekta v liberci je to nedostatek financí na samostat‑ né procyklistické projekty (stejného názoru je i starostka kunovic Ivana Majíčková), a také »zastaralé« myšlení v přístupu k používání kol (vnímá se víc jako sportovní náčiní než dopravní prostředek každodenního využití). Blok v myšlení lidí, podle nichž patří cyklodoprava do rovinatých oblastí, zmiňuje i jihlavský cyklokoordiná‑ tor Pavel Šťastný.

aNKeta Milan Plesar, místostarosta Otrokovic, zmiňuje (stejně jako táborský starosta Jiří Fišer, náměstkyně primátora ČB Ivana Popelová a mnozí další) legislativní překážky a místy až zbytečnou obavu o bezpečnost cyklistů (příkladem je jednosměrka obousměrná pro cyklisty). Andrea Vojkovská, mluvčí ostravského magistrátu, v souvislosti s nevstřícnou legislativou udává za příklad světelně řízené křižovatky, kdy nelze zavést zelenou pro cyklisty na semaforech se směrovými signály, čímž klesá kapacita křižovatky či se zkracuje délka signálu Volno pro cyklisty (řeší se individuálně po dohodě se správcem SSZ). Problematické jsou i nadměrné požadavky správců sítí (např. plynařů na vzdálenost zeleně vysazované u cyklostezek, což zvyšuje zábory pozemků a přináší finanční prodražování). Podle cyklokoordinátora Pardubic Vojtěcha Jirsy zastaralá legislativa některá opatření vůbec neumožňuje a bez vyjádření chápavého policisty je mnohde nelze provést. Druhou věcí je, že technická norma a technické podmínky jsou často jediné podklady, z nichž čerpají dopravní projektanti, jimž často schází znalosti o tren‑ dech a možnostech technických řešení. Samostatnou kapitolou je špatná komunikace a vedení projektů v rámci úřadu, kdy je agenda dopravního plánování rozprostřena mezi více odborů a městské obvody. Zdeněk Dvořák, mluvčí zlínského magistrátu, dodává, že např. lze stavět stezku pro chodce a cyklisty se sdru‑ ženým provozem (dopravní značka C9), avšak legisla‑ tiva už nezná odpovídající přechod přes komunikaci, s níž se stezka kříží. Stezka musí být před přechodem ukončena a na přechodu se cyklista musí chovat jako chodec, za přechodem může opět pokračovat v jízdě. legislativa dále požaduje realizaci značení, které je mnohdy zbytečné a zmatečné. Problémem jsou též vysoké poplatky za vynětí ze zemědělského půdního fondu v případě výstavby nových cyklostezek v ex‑ travilánech. Jak poukazuje starosta Uničova Dalibor Horák, v extrémních případech dosahuje poplatek výše investice, pohybuje se v řádech mil. kč. Karel Šimonek, cyklokoordinátor Hk, i cyklokoordiná‑ tor Přerova Jiří Janalík mj. poukazují na lepší »rozpoč‑ tová pravidla« investorů do dopravní infrastruktury tak, aby bylo možné v čase spojit zdroje a společně připravit procyklistická řešení. komplikací je též »automobilový přístup« společnosti při prosazování dopravních priorit. Místostarosta Vk Martin Janík soudí, že budeme‑li všude jezdit autem, doplatíme na to záborem cenného prostoru ve městech, znečištěným prostředím i zdravím. Olomoucký cyklokoordinátor Stanislav Losert vidí jako problém povinnost obcí starat se o cyklostezky a jejich rozvoj na území ČR (jedno, zda jde o evropskou cyklo‑ stezku, o nadregionální stezku, o regionální cyklostezky spojující dvě obce nebo lokální cyklostezky v intravi‑ lánu jedné obce). komplikací je též neochota správců komunikací I. třídy (ŘSD) a silnic II. a III. třídy (správy silnic krajů) umožnit na nich cyklopruhy. Brání se kvůli provádění údržby, čištění a odstraňování sněhu v zimě. Starosta kadaně Jiří Kulhánek říká, že nejde jen o pe‑ níze. Město se potýká s názory, že cyklostezek je dost, preferujte motoristy… V kadani se snaží aktivity rov‑ noměrně rozprostírat mezi motoristy, chodce i cyklisty. každá ze skupin si ale myslí, že pro ni město dělá málo. Sám se snaží jít příkladem a jezdí do práce na kole. ■

7 29.11.13 13:50

Kauza

investice, která se vyplatí Předplaťte si časopis Moderní obec Unikátní obsah v den vydání na vašem stole

Zvýhodněné vstupy na odborné akce a veletrhy

Bezplatný přístup do online archivu článků

Slevová knížka pro předplatitele

Zákaznický servis: 800 11 00 22 z [email protected] MO001464-4

8 MO12_06_08.indd 8

fiNaNCováNí CyKlooPatŘeNí Na budoucí zdroje financování procyklis‑ tických opatření jsme se dotázali na Minis‑ terstvu pro místní rozvoj, které zastřešuje přípravu programového období 2014–2020. Marek Ženkl z odboru komunikace potvr‑ dil, že podpora cykloopatření je obsažena v návrhu Integrovaného operačního pro‑ gramu (v neveřejné verzi z 30. 9. 2013). Přesněji v Prioritní ose 1 Konkurence‑ schopné, dostupné a bezpečné regiony, což dále rozvádí Specifický cíl 1.2 Rozvoj inte‑ grovaných dopravních systémů a udržitel‑ ných forem dopravy: Zkvalitnit infrastruk‑ turu pro pěší a cyklodopravu v mezinárodní síti (Eurovelo), národních a regionálních sí‑ tích a v návaznosti na města a obce; Vytvo‑ řit podmínky pro mobilitu a optimalizace sítě cyklostezek a cyklotras, včetně zajiště‑ ní bezpečnosti a bezbariérovosti a vytvořit zázemí v cíli včetně zkvalitnění podmínek v zázemí; Dosáhnout cíle definované v Ná‑ rodní strategii cyklodopravy ČR 2013–2020. K podporovaným aktivitám má patřit: zvyšování bezpečnosti na střetech železnič‑ ní, silniční a cyklodopravy včetně pěší do‑ pravy (křížení, souběh); výstavba a rekon‑ strukce cyklostezek včetně řešení kolizních míst a budování potřebné infrastruktury pro cyklodopravu (např. parkovací místa pro kola u dopravních terminálů); projek‑ tová příprava budování cyklostezek; výstav‑ ba a údržba cyklostezek, společných stezek pro chodce a cyklisty a dalších vhodných komunikací pro cyklisty; cyklistické pru‑ hy na místních komunikacích a projekty ke zvýšení bezpečnosti (např. křížení cyk‑ lostezek); přístupnost nástupišť a zejména možnost odstavování jízdních kol v rámci Bike & Ride na zastávkách a stanicích že‑ lezniční, autobusové a veřejné dopravy; výstavba cykloparkovišť a úschoven kol v rámci budování dopravních terminálů; možnost přepravy kol v prostředcích veřej‑ né dopravy (zejména železnice, cyklobusy). Marek Ženkl však upozornil, že finální verze IROPu ještě může doznat změn, ze‑ jména ve vazbě na vyjednávání s Evrop‑ skou komisí. Ostatní návrhy programů cyk‑ loopatření neřeší. V návrhu rozpočtu Státního fondu do‑ pravní infrastruktury na příští rok je podle upřesnění Bohumily Schlegrové ze sekre‑ tariátu ředitele SFDI na program výstavby a údržby cyklistických stezek alokováno na příští rok 150 mil. Kč (stejně jako letos). Rozpočet musí schválit nová Poslanecká sněmovna. Výzva »Pravidla pro rok 2014« je zveřejněna na webu SFDI a končí 10. 1. 2014. Novinkou je poskytnutí příspěvku na cyk‑ lopruhy a to v rámci příspěvků na progra‑ my zvyšující bezpečnost dopravy. legislativNí změNy Jde‑li o potřebné změny legislativy, jež do‑ sud brání provádění tzv. nízkonákladových procyklistických opatření (více v rozhovoru na str. 6 či v anketě na str. 7), působí na Mi‑ nisterstvu dopravy od roku 2011 Komise pro začlenění rozvoje cyklistické dopravy do silniční legislativy (tzv. Cykloskupina).

Dosavadní praktické výstupy její práce shr‑ nul Zdeněk Neusar z tiskového oddělení. Jde o zákon č. 197/2012 Sb., jímž se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, který od 13. 6. 2012 povoluje cyklistům starším 18 let vézt děti v přívěsném vozíku, nebo dítě na dětském kole připojeném k jízdnímu kolu spojovací tyčí. Dalším výstupem je novelizace vyhlášky č. 30/2001 Sb., jíž se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, kdy byly stanoveny nové dopravní značky, např. Vjezd cyklistů v protisměru povolen (č. E 12b), Přejezd pro cyklisty přimknu‑ tý k přechodu pro chodce (č. V 8b), Pikto‑ gramový koridor pro cyklisty (č. V 20). V současnosti spolupracuje Cyklosku‑ pina úzce s Asociací cykloměst a připra‑ vuje návrh legislativních změn vycháze‑ jících z Cyklostrategie 2013. K závěrům z dosud posledního společného jednání (19. 11. 2013) patří i to, že Odbor provozu sil‑ ničních vozidel MD připraví do 19. 2. 2014 návrh podrobného popisu navrhovaných

FOTO: VOJTěCH JIRSA

› (dokončení ze str. 6)

Pardubice provozují celoměstský sčítací systém intenzity cyklistické dopravy.

změn v zákoně č. 361/2000 Sb. a příp. ná‑ vrh paragrafového znění změn vyhlášky č. 30/2001 (Více www.cyklomesta.cz, sekce Aktuality). Velkým kamenem úrazu je rovněž znění z. č. 334/1192 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu z roku 2010, kdy se skoko‑ vě zvýšily sazby náhrad za vynětí ze ZPF. Cyklostezky nejsou vedeny ve výčtu staveb, pro něž se vysoké odvody nepředepisují. Příslušnou legislativní změnou se v červnu měla zabývat Poslanecká sněmovna… »Žádné další změny, o kterých bylo jed‑ náno v souvislosti s připravovanou větší novelou zmíněného zákona, přijaty neby‑ ly,« sdělil Matyáš Vitík, tiskový mluvčí MŽP. »V připomínkovém řízení nebyl uplatněn požadavek na úpravu odvodů pro cyklos‑ tezky. O dalším postupu ve věci novely zá‑ kona se bude rozhodovat v následujícím období.« V dosavadním stručném přehledu pro‑ blémů i vyhlídek dalšího rozvoje cyklodo‑ pravy nebyl příliš prostor věnovat se možné změně vnímání cyklodopravy. Tak alespoň na závěr: Kolo jako sport, nebo i dopravní ■ prostředek? Jak zní vaše odpověď? simoNa DvoŘáčKová

prosinec 2013

29.11.13 13:50

Ekonomika

XVI. Celostátní finanční konference SMO ČR se také letos uskutečnila v nové budově Národního muzea v Praze.

V předsednictvu se během dvou dnů kromě představitelů SMO vystřídala i řada osobností z ústředních orgánů státní správy. FOTO: archiv SMO Čr

finanční konference smo Čr s řadou zcela nových témat Nové výzvy pro města a obce, tak zněl podtitul letošní XVI. Celostátní finanční konference Svazu měst a obcí ČR, která se konala 21.–22. 11. 2013 v Národním muzeu v Praze.

n

a konferenci vystoupila řada před‑ ních odborníků z vrcholných orgá‑ nů státní správy i dalších institucí. Konference neměla jednotné téma a na‑ opak se snažila postihnout celou škálu problémů, které se dotýkají každodenního fungování obecních samospráv.

nové soukromoprávní kodifikacE Také obce a jimi zakládané společnosti se musí připravit na rekodifikaci soukromé‑ ho práva, tedy nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., nového občanského záko‑ níku (NOZ). Základním principálním posu‑ nem v rámci rekodifikace je důraz na svo‑ bodu a odpovědnost jednotlivce. Znamená to posun od současné úpravy, kdy se pri‑ mární důraz mnohdy klade na rigidní usta‑ novení pod hrozbou sankcí, k autonomii vůle. Postavení obce jako právnické osoby se nemění, nadále zůstává směrodatný zá‑ kon č. 128/2000 Sb. o obcích, obce nebu‑ dou nadále zapsány v obchodním rejstříku. Pro volené zástupce vzniká v § 159 NOZ nově explicitní povinnost jednat s péčí řád‑ ného hospodáře. Ustanovení tak činí vole‑ ného zástupce hmotně odpovědným za svá rozhodování. Netýká se to jen hejtmanů či starostů, ale i radních a zastupitelů obec‑ ních a krajských zastupitelstev. Smyslem úpravy je, že rozhodování by mělo být pro‑ fesionální a odborné, a je zde snaha potla‑ čit politický vliv. Konkrétně, cítí‑li se někte‑ rý subjekt rozhodnutím orgánu poškozen, může po obci vymáhat vzniklou škodu. Následně ovšem NOZ opravňuje obec vy‑ máhat takto vzniklou škodu po svých zá‑

prosinec 2013

MO12_09_13.indd 9

stupcích, kteří u svého rozhodování poru‑ šili povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře či s potřebnou loajalitou. Volení zástupci tedy budou nově ručit majetkem obdobně jako už nyní členové statutárních orgánů soukromých podniků. Obcí se dále bude týkat nahrazení ob‑ čanského zákoníku zákonem o obchodních korporacích. Zakládají‑li obce obchodní společnosti, v případě úpadku takové spo‑ lečnosti vzniká členům jejich statutárních orgánů povinnost (pokud nejednali s péčí řádného hospodáře) vrátit obdrženou od‑ měnu za poslední dva roky. Významná je i změna pohledu na stavby a pozemky. Nově se stavby stávají součástí pozemku, mají‑li stejného majitele. Jsou‑li majitelé rozdílní, vzniká jen předkupní prá‑ vo. V soukromém právu dále nastává vel‑ ké množství změn ve smluvních vztazích, zejména v nájemních smlouvách. Samo‑ správám proto lze doporučit, aby změnám věnovaly patřičnou pozornost, případně si zajistily odbornou právní pomoc. sociální politika jako silné téma zEjména v oblasti bydlEní Velmi třaskavým tématem se v komunální rovině poslední dobou stává sociální poli‑ tika. Samosprávy v ní mají značně omeze‑ né možnosti. Nicméně jsou to právě ony, které problémy musí v praxi řešit. Zejména existence a vznik dalších sociálních uby‑ toven se pro mnoho obcí stává sociálním i bezpečnostním problémem. Na ubytov‑ nách nejčastěji bydlí lidé, kteří přišli o byd‑ lení v soukromých či obecních bytech, či osoby, jež nesehnaly bydlení jinde. Důležitá

je kompetence obcí zasáhnout v přípa‑ dě, kdy se ubytovny nacházejí v objektech, které nejsou k takovému účelu zkolaudo‑ vány, kdy jsou překračovány povolené ka‑ pacity nebo se porušují hygienické stan‑ dardy. Majitelé ubytoven si kvůli mezeře v legislativě udělali byznys ze státních so‑ ciálních dávek, zejména z doplatku na byd‑ lení, který sociálně znevýhodnění čerpají na předražené nájemné. Proto je nezbytné sjednotit praxi výplaty této dávky – nejlépe sloučením doplatku na bydlení a příspěv‑ ku na bydlení. Oblast bydlení pro sociálně znevýhod‑ něné by měla řešit tzv. koncepce sociálního bydlení. Má napomoci osobám, jež nejsou schopny si vlastními silami zařídit adekvát‑ ní bydlení. To bývá poskytováno na dobu určitou za snížené nájemné. Povinnost zajistit na svém území tento druh bydlení však obce mají bez adekvátního protiplnění ze strany státu. Dosud chybí ucelený zákon, který by definoval kompetence, pravomoci, cílové skupiny a také pravomoci zainte‑ resovaných orgánů. Svaz dlouhodobě od‑ mítá úhradu nákladů na sociální bydlení z evropských fondů kvůli zachování jeho dlouhodobé udržitelnosti. Stát by se neměl v této oblasti zbavovat své odpovědnosti a přenášet ji na města a obce. Svaz do této problematiky vstupuje uceleným doku‑ mentem – Výzvou starostům, jež se snaží apelovat na centrální orgány státní správy. Konference se však zabývala např. i ener‑ getickým managementem obcí, přípravou evropských fondů do nového programo‑ vacího období od roku 2014, nakládáním s pohledávkami obcí či budoucností veřej‑ ných zakázek. Čas byl také na různé nefor‑ mální diskuse a výměnu zkušeností mezi n jednotlivými účastníky. david sláma Kancelář Svazu měst a obcí Čr

9 29.11.13 11:56

Ekonomika

program jEssica: 609 mil. kč nyní, za dva roky i dvě miliardy Už od ledna 2014 začne fungovat nový program JESSICA, který bude 41 vyjmenovaným městům s integrovanými plány rozvoje města (IPRM) nabízet nízkoúročené úvěry na opravy a modernizaci bytových domů ve znevýhodněných zónách. Výhodné úvěry začne poskytovat i na zřízení sociálních bytů.

b

ude to možné na základě smlouvy, kterou na samém konci října uzavřel Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) s Komerční bankou, a. s. Ta se tak jako vítěz veřejné zakázky stala správcem Fondu roz‑ voje měst (FRM), do nějž bylo z Integrova‑ ného operačního programu (IOP) rozvoje pilotně alokováno 609 mil. Kč. Finanční prostředky z FRM jsou určeny na podporu znevýhodněných zón v celkem 41 městech, která mají v České republice schválený vlastní integrovaný plán rozvoje města. Většina (559 mil. Kč) z celkové sumy má být poskytována na nízkoúročené úvě‑ ry již od referenční sazby EU 0,75 % p. a., a to na rekonstrukce a modernizace byto‑ vých domů, ať už jsou ve vlastnictví města, bytových družstev, společenství vlastníků bytových jednotek, obchodních společnos‑ tí či fyzických i dalších právnických osob. šancE sociálnímu bydlEní Menší díl (50 mil. Kč) z celkové částky je při‑ praven na poskytování ještě výhodnějších, případně až pod úroveň evropské referenč‑ ní sazby nízkoúročených úvěrů, sloužících na vznik moderního sociálního bydlení formou rekonstrukcí nebytových prostor nebo modernizací bytů. Podle vyjádře‑ ní 1. náměstka ministra pro místní rozvoj Ing. Daniela Brauna, MA, ministerstvo spolu se SFRB zvolily tuto 50milionovou sumu pro sociální bydlení na základě ex‑ pertních odhadů – ale také s přihlédnutím

ke skutečnosti, že v České republice dosud sociální bydlení nebylo podobným zásad‑ ním způsobem podpořeno. Další z náměst‑ ků ministra Ing. Miroslav Kalous, jenž má v gesci územní a bytovou politiku, proto očekává, že těchto 50 mil. Kč bude beze‑ zbytku vyčerpáno. Příjemci této podpory mohou být pří‑ mo města, případně jejich příspěvkové, neziskové organizace. Modelové příklady toho, jak může být sociální bydlení z Fondu rozvoje měst ve vybraných 41 sídlech pod‑ pořeno, uvádíme v tabulkách dole na této straně. najdEtE v sEznamu i své město? Na www.programjessica.cz je vyvěšen nejen seznam měst, v nichž se díky jejich schvá‑ lenému IPRM otevírá příležitost dosáhnout na podporu z Fondu rozvoje měst spra‑ vovaného Komerční bankou, ale dokon‑ ce také konkrétních ulic, nacházejících se v problémových zónách. Jde o tato města: Bohumín, Brno, Břec‑ lav, České Budějovice, Český Těšín, Děčín, Frýdek‑Místek, Havířov, Hodonín, Hradec Králové, Cheb, Chomutov, Chrudim, Jablo‑ nec nad Nisou, Jirkov, Karlovy Vary, Karvi‑ ná, Kladno, Kopřivnice, Kroměříž, Liberec, Litvínov, Mladá Boleslav, Most, Náchod, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Orlová, Ostra‑ va, Pardubice, Písek, Přerov, Příbram, Stra‑ konice, Tábor, Třebíč, Uherské Hradiště, Ústí nad Labem, Vsetín a Znojmo.

Co v souladu s programem JESSICA znamená n Bytový dům: – více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena; – má nejméně čtyři samostatné byty; – budova je zkolaudována jako bytový dům nebo dům s byty. n Sociální byt: – základním vybavením je určen pro osoby, které v důsledku nepříznivých životních okolností nemají přístup k trvalému bydlení, ale jsou schopny plnit povinnosti vyplývající z nájemného vztahu (skupiny zdravotně, příjmově či jinak sociálně znevýhodněné); – splňuje podmínky pro byt podle ČSN 73 4301 Obytné budovy; – doporučuje se byty vybavit zařízením, které nelze demontovat; – musí splňovat podmínky pro nakládání se sociálními byty. ZDrOJ: SFrB

motivacE pro budoucnost Pilotní alokace 609 mil. Kč do FRM má být vyčerpána nejpozději do konce roku 2015. Pokud se to podaří, pak podle ministra pro místní rozvoj v demisi Mgr. Františka Luk‑ la, MPA, bude možné od roku 2016 čerpat na tyto účely až 2 mld. Kč ročně. Ke zdaru programu JESSICA (Joint Euro‑ pean Support for Sustainable Investment in City Areas) by měl přispět rovněž fakt, že Komerční banka jako správce Fondu rozvo‑ je měst má kromě zkušeného týmu pro ad‑ ministraci tohoto projektu i širokou distri‑ buční síť dostupnou zájemcům o podporu n ve všech 41 městech. ivan ryšavý

Sociální bydlení – Program JESSICA, modelové příklady (žadatel nečerpal veřejnou podporu a může 90 % způsobilých výdajů pokrýt úvěrem 7,92 mil. Kč) úroková sazba

splatnost úvěru

celková výše

% p.a. 0,75 1,50 2,00

v letech 10 20 30

Kč 7 920 000

celkový úrok Kč

celkem

303 240 1 252 320 2 618 640

68 527 38 218 29 274

měsíční splátka úvěru včetně úroku na byt o podlahové ploše 30 m2 50 m2 43 1285 2141 24 717 1194 18 549 915

na m2 podl. plochy

70 m2 2998 1672 1281

(žadatel již vyčerpal »de minimis« a může 75 % způsobilých výdajů pokrýt úvěrem 6,60 mil. Kč) měsíční splátka úvěru včetně úroku na byt o podlahové ploše na m2 celkem podl. plochy % p.a. v letech Kč 30 m2 50 m2 70 m2 0,75 10 252 600 57 105 36 1071 1785 2498 1,50 20 6 600 000 1 043 520 31 848 20 597 995 1393 2,00 30 2 182 200 24 395 15 457 762 1067 Pozn.: U obou modelových příkladů jde o bytový dům (32 bytových jednotek, prům. podlahová plocha bytu 50 m2. celkové náklady nepřekročí 5500 Kč/m2 podlahové plochy bytu. celkové investiční výdaje: zhruba 8 800 000 Kč. úroková sazba

splatnost úvěru

celková výše

celkový úrok Kč

ZDrOJ: SFrB

10 MO12_09_13.indd 10

prosinec 2013

29.11.13 11:56

KB6

MO001387-1

MO12_09_13.indd 11 KB631325-Municipality-Rozvoj-210x297_II.indd 1

29.11.13 11:16 11:56 21.10.13

Ekonomika

odkrytí tabu kapitálových trhů: řízení rizik Prostudujte si portfolio aktiv své obce a řádek po řádku pečlivě zkoumejte, splňuje‑li vše z matice diverzifikace finančních rizik. Ono totiž nestačí »eliminovat« riziko tím, že své peníze svěříme několika bankám. Tak pouze omezíme riziko správce, nikoliv riziko měny, nástroje a teritoria.

n

ení neobvyklé dozvídat se z médií zprávy o mizerné finanční gramot‑ nosti Čechů. Tak nám byla nedávno předestřena i informace, že z porovnání fi‑ nanční gramotnosti národů hůř než my vy‑ šli už jen Mexičané a Slováci. Patrně to bude pravda: Stále totiž u nás slušně prosperuje mnoho společností, jež jsou vzájemně do‑ mluveny a některým »domorodcům« pro‑ dávají »korálky za cenu zlata«. Až například snížením poplatků u mobil‑ ních operátorů na ceny již léta ve vyspělém světě běžné některé obce, ale i mnozí lidé teprve objevují finanční svět za našimi hra‑ nicemi. Pravda, někteří jej neobjeví nikdy – a dost možná ho ani objevit nechtějí. Je mně jich líto, protože si myslím, že špatně dopadnou. v lichtEnštEjnsku wEllnEss, v ČEsku vězEňský lágr? Z finanční »negramotnosti« svých občanů nejvíce tyje stát, ale také některé banky. Stát bankrotář potřebuje prodat občanům státní obligace, zatímco bankovní domy chtějí, aby si lidé u nich vedli účty. Ač jim takto uložené peníze mizí, nic s tím zpravi‑ dla nedělají. Pravdou však také je, že finanční anal‑ fabetismus bývá často zneužíván i jinými pofidérními společnostmi. Buď nabízejí »neuvěřitelně levné« půjčky, nebo slibují »neuvěřitelně výnosné« investice. Oboje je extrémní, ba kapitální zlo. Koneckonců, i také tyto odstrašující případy vyhovují bankám a státu. Lidé jsou jimi nepřímo tla‑ čeni (jistě, nikoliv nuceni) na potápějícím se »finančním ostrově zvaném Česko« mít aktiva. Jenže Česká republika není ostrov, i když se »potápí«! Můj společník a spolužák, který se spe‑ cializuje na kapitálové trhy, se vrátil z Lich‑ tenštejnska (nejbohatšího státu na světě co do výše HDP na obyvatele) a potvrdil můj názor konstatováním: »Bankovní služby v Lichtenštejnsku jsou „wellness“. Bankov‑ ní služby v Česku připomínají spíše „vě‑ zeňský lágr“.« To mě vede k tomu poodkrýt tajemství know‑how a vnést do Česka tu nejlepší praxi. Ostatně, vždy pracujte jen s nejlepší praxí, kterou máte k dispozici. A pokud tomu tak není, pátrejte po ní, hle‑ dejte ji, cestujte za ní…

12 MO12_09_13.indd 12

Ekonomika sE dobřE nEvyvíjí, což potvrdila i cEntrální banka Už od doby, kdy se trvale zhoršuje stav fi‑ nancí naší země, otevřeně zastávám názor, že nebude dlouho trvat a Českem bude znít »pláč z bankrotu«. Bankrot však nezveličuj‑ me. Je to totiž »jen« platební neschopnost (insolvence) státu a znamená buď to, že stát nesplácí závazky či jejich část, nebo to, že vláda vyhlásí, že nebude splácet své závaz‑ ky či jejich část. Svůj názor opírám o vývoj ekonomiky, trendy a stav financí ČR. Stát vykazuje dluh 1800 mld. Kč (v ČR jsou tři miliony domácností, dluh státu tak činí 600 tis. Kč na domácnost). Stát na‑ víc ročně vytvoří deficit přes 100 mld. Kč (všechny obce a města v ČR včetně Prahy mají na vybraných daních podíl 150 mld. Kč ročně), a za své dluhy na úrocích ročně platí přibližně 50 mld. Kč a dalších 50 mi‑ liard mu chybí na důchodový systém. Tyto trendy se přitom zhoršují a HDP roku 2013 nedosáhne ani úrovně roku 2008. Že se naše ekonomika nevyvíjí dobře, potvrdily listopadové intervence ČNB – a bude hůř. o Euru zřEjmě rozhodnE vláda vzEšlá z »pytlE blEch« Česká republika má dluh ve výši přibližně 45 % HDP, přičemž limit pro přijetí eura je 60 %. Naše země se podle průměrů mi‑

Matice diverzifikace finančních rizik portfolia musí být uzavřená

Měna

Nástroj

Teritorium

Správce

nulosti zadlužuje o asi 4 % ročně. Zároveň musíme být přijati do systému ERM II (me‑ chanismu měnových kurzů II – Exchange Rate Mechanism II) nejpozději tři roky před svým přistoupením do eurozóny. Dokonce i jen se znalostmi z obecné školy si tak vcel‑ ku snadno spočítáme, že kritérium pro při‑ jetí eura, totiž nanejvýš 60 % dluhu k HDP budeme plnit maximálně ještě další čtyři až sedm let (podle deficitů rozpočtu a vý‑ voje ekonomiky). S přihlédnutím k ERM II proto česká vláda musí do dvou až čtyř let rozhodnout o euru. Jinak řečeno, rozhodo‑ vat o tom během příštích tří let pravděpo‑ dobně bude muset nová vláda, která snad již brzy vzejde z »pytle blech«. Nepřijmeme‑li jako měnu euro, bude nám hrozit bankrot s korunou – tedy se připravme (viz např. Argentina na přelomu tisíciletí) na devalvaci měny, znehodnocení dluhopisů státu, znárodňování, prudkou redukci výdajů… Přijmeme‑li euro, čekají nás »pouze« opatření podobná těm v Řec‑ ku či na Kypru, tedy znárodňování formou zdanění účtů a jiných majetků na území státu, znehodnocení dluhopisů státu záko‑ nem, prudká redukce výdajů atd. špatné Časy v ČEsku nEznamEnají špatné Časy světa Není třeba se hroutit. Proč se však tak těs‑ ně svazujeme se státem například nákupy jeho dluhopisů?! Nemrzí mě fakt, že stát nabízí své dluhopisy babičkám, stejně jako obcím. Avšak trápí mě, když mu babičky a obce věří. Jenže proč sázet na špatnou kartu, když světová ekonomika podle MMF poroste v roce 2014 o 3,6 % z toho rozvíjející se země o 5 % a rozvinuté o 1 %? Finančně lze participovat na prosperitě světa pouze přes kapitálové trhy. Kapitálo‑ vý trh bych nejlépe shrnul do sloganu, že »špatné časy v Česku určitě neznamenají špatné časy světa«. Opravdu dobrá evrop‑ ská praxe, z níž se lze poučit, pochází na‑ příklad z Lichtenštejnska, Lucemburska, ale i ze Švýcarska. Doporučil bych osvojit si schopnosti minimalizovat finanční rizika svého portfolia. Jestliže někdo tuto schop‑ nost postrádá, hazarduje se svým majet‑ kem (penězi). Každé vlastnictví čehokoliv je podmíněno rizikem. Jenže bez rizika není ani ten, kdo nemá NIC, protože mít samo NIC je riziko. To se u nás málo ví, takže se leckdo raději přidržuje klišé, že »lepší jsou dluhy nebo holý zadek«. Vezměme si portfolio aktiv své obce (nebo své domácnosti) a prstem si řádek po řádku projeďme, zda splňuje vše v matici diverzifi‑ kace finančních rizik portfolia (viz schema) tak, abychom ji uzavřeli. Nedávno mi eko‑ nom jednoho velkého města řekl, že diver‑ zifikuje riziko tím, že město má korunové účty u čtyř velkých českých bank. A to, že je OK. »Odškrtnout« si tak ovšem může pouze riziko správce, rizika měny, nástroje a teri‑ toria zůstávají. Neuzavřete‑li matici, je něco špatně a existuje násobně větší riziko, že se něco pokazí a o majetek (peníze) přijdete. n Je tedy na čase s tím něco dělat. luděk tEsař

ZDrOJ: LUDĚK TESaŘ, WWW:ciTYFiNaNcE.cZ

www.cityfinance.cz

prosinec 2013

29.11.13 11:56

Ekonomika

nájmy plynovodů se změní. co to dá (a vezme) obcím? Během prvního čtvrtletí 2014 chce distribuční společnost RWE GasNet projednat s obcemi, jejichž lokální plynárenské sítě má v pronájmu, změnu dosavadních nájemních smluv. Nejsložitější to bude tam, kde by nájemné mělo být nižší.

Proč nová znění nájemních smluv? V zásadě k tomu existují dva důvody. Jednak ten, že od 1. 1. 2014 vstoupí v účin‑ nost ustanovení vyhlášky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) týkající se náj‑ mů. Nově se tak definuje nájem za pro‑ vozování sítí v majetku obcí a jeho vý‑ počet. Dále by měl od 1. 1. 2014 vstoupit v účinnost nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) a současně i zákon o obchod‑ ních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb.), který se samozřejmě vztahuje rovněž na RWE GasNet. Proto chceme postupně jed‑ nat se všemi obcemi, s nimiž máme uza‑ vřeny smlouvy o pronájmu jejich plynáren‑ ských sítí, a dohodnout se s nimi o změnách smluv. Určitě to nebude tak, že by se nájmy měly vesměs snižovat. Odhadujeme, že celkově na nájmech zaplatíme o zhruba 60 mil. Kč více. Řada obcí si tak podle no‑ vého znění nájemní smlouvy polepší a získá z pronájmu víc peněz. Jinde zůstane nájem‑ né na dosavadní úrovni. Někde však bude‑ me muset navrhnout snížení nájmů. n

Kolika obcí se snížení nájmů může tý‑ kat a na základě čeho se k němu sáhne? Mohlo by to být asi 400 obcí. Musím však připomenout, že RWE GasNet spra‑ vuje 63 857 km plynovodních sítí na území celé ČR s výjimkou Prahy a jižních Čech. Jen přibližně desetinu z těchto sítí máme v pro‑ nájmu od obcí. Celkem těchto nájemních

n

prosinec 2013

MO12_09_13.indd 13

FOTO: archiv

u

ž loni v květnu distribuční plyná‑ renské společnosti skupiny RWE zastavily uzavírání smluv na provo‑ zování nově budovaných plynárenských sítí formou nájmu, a to jak pro fyzické, tak právnické osoby. Tento svůj postup distri‑ buční společnosti zdůvodňovaly tím, že při pronájmu plynovodů od obcí, byť i jen za symbolickou korunu, nemohou s ohledem na pravidla regulace vytvářet zdroje pro rekonstrukce sítě. Mezitím se k 1. 11. 2013 dosavadní čtyři distribuční společnosti pů‑ sobící v rámci skupiny RWE (RWE GasNet, VČP Net, SMP Net a JMP Net) sloučily do jediné firmy – RWE GasNet, s. r. o. Ta nyní chystá další krok, který mezi některými ob‑ cemi může vyvolat nevoli. Jiné obce, jimž přinese zvýšení nájmů, však může potěsit. Jak v rozhovoru pro Moderní obec uvedl jednatel RWE GasNet Ing. Miloslav Zaur, společnost se už během 1. čtvrtletí 2014 chystá oslovit pronajímatele plynárenských zařízení s návrhy na zrušení stávajících ná‑ jemních smluv a uzavření smluv nových.

Miloslav Zaur, jednatel společnosti RWE GasNet, spoléhá na to, že zastupitelstva obcí návrhy nových znění nájemních smluv, zejména těch, podle nichž by se nájmy měly snížit, odpovědně zváží.

smluv s obcemi evidujeme zhruba tři tisí‑ ce. Především jde o menší sídla, neboť ve městech jsme sítě už dávno vykoupili. Kde nájmy budeme zvyšovat či kde by měly zůstat na stejné úrovni jako dosud – a kde by tedy neměly nastat nějaké komplika‑ ce, tam patrně bude podle našeho názoru stačit dohodnout se s obcí o nové smlouvě písemně. Naopak všude tam, kde by se ná‑ jem měl snížit, budou s danou obcí jednat osobně odpovědní pracovníci RWE Gas‑ Net. Pokud jde o druhou část vaší otázky, modelový případ pro snížení výše nájmu je ten, kdy se do výše nájemného historicky započítávala také obchodní marže z pro‑ deje zemního plynu v dané obci. To nyní budeme muset řešit například poměrně často na jižní Moravě, kde společnost Jiho‑ moravská plynárenská dříve zajišťovala jak distribuci, tak prodej plynu. Ale jak známo, v posledních letech na trh vstoupili další obchodníci s plynem, takže obchod RWE na něm nyní drží už pouze necelých 50 %. Jinak řečeno, někde v nájmu stále platíme i marži ze spotřeby plynu v obci, ačkoliv do ní plyn už dodává nezávislý obchodník… Věřím, že zastupitelstva dotčených obcí novou situaci odpovědně zváží a pochopí naši argumentaci, že nelze žádat vyšší ná‑ jemné po právně odděleném distributo‑ rovi RWE, který na jejich území plyn už neprodává a z prodeje plynu tam těží jiný subjekt. Byť by rozdíl mezi současnou

a novou výší nájmu zastupitelstvo mělo případně požadovat po něm. n … a nedohodnete‑li se s obcí na snížení nájmu? Společnost RWE GasNet by se pak muse‑ la obrátit na ERÚ, uzná‑li vyšší náklady, kte‑ ré by jí nezměněná smlouva přinesla a jež by šly nad rámec vyhlášky č. 140/2009 Sb. Jinak by se vyšší nájemné stalo naším da‑ rem obci. Kdyby reakce ERÚ na naši žádost byla záporná, nezbylo by nám nic jiného než obec vyzvat, aby si našla jiného provo‑ zovatele své distribuční sítě, případně její správu převzala sama. To nemusí být snad‑ né. Ne že by se jiní provozovatelé nenalezli. Avšak podle stanoviska Ministerstva financí každá obec musí na licencovaného provo‑ zovatele vypsat tendr. Pro danou lokální síť se také musí znovu propočítat distribuční poplatky odsouhlasené ERÚ, musí se řešit poplatky na vstupu a výstupu mezi souse‑ dícími distribučními soustavami apod. Ne‑ hledě na to, že sítě v obcích po boomu jejich budování v posledním desetiletí 20. století už přece jen někde vyžadují častější opravy, o kvalitní údržbě ani nemluvě. RWE GasNet tohle umí rychle a odborně zajistit, přičemž opravy zvládáme ve vlastní režii stejně jako nápravu, když stavebník v obci třeba prokopne plynové potrubí. Máme i zkuše‑ nosti s likvidací škod po povodních, a to i takových, kdy velká voda spláchla se sil‑ nicí rovněž pod ní uložený plynovod.

Ovšem je tu přece ještě jedna možnost: Nedohodnete‑li se s obcí na výši nájmu, což jí nabídnout odkup její místní sítě? Jistě, ani tuto variantu nelze vyloučit. Ale odkupy sítí bývají rovněž komplikované. Do jejich cen – ostatně v souladu s vyhláš‑ kou ERÚ, se promítá fakt, že se v průměru využívají ze zhruba 50 %. Kdybych si vzal za příklad oněch zhruba 400 zmíněných obcí, s nimiž se chceme dohodnout na sní‑ žení nájmů, pak bychom zpravidla jejich sítě museli odkupovat za přibližně 30 % pořizovací ceny. V RWE GasNet jsme nyní v odkupu sítí od obcí na zhruba polovině stavu, než jaký byl ještě před několika roky. n

Mohou se lidé v obcích těšit alespoň na to, že se jim po zmíněném sloučení čtyř distribučních společností v rámci skupiny RWE do jediné sníží distribuční tarif? Se sloučením firem dochází také ke slou‑ čení distribučních tarifů pro rok 2014 v je‑ diný. Tak přestanou v tarifech existovat re‑ gionální rozdíly – kromě Prahy a jihu Čech, kde plyn nedistribuujeme. Ještě nelze uvést přesná čísla. Musím však upozornit na fakt, že poplatek za distribuci činí v konečné n ceně zemního plynu jen 18 %. n

ivan ryšavý

13 29.11.13 11:56

Evropská uniE

udržitelnost projektů očima poskytovatele a příjemce dotací Pět let může být pořádně dlouhá doba. Zejména pokud jde o udržitelnost projektů financovaných z evropských fondů. Zachovat aktivity a výstupy projektu deklarované smlouvou o poskytnutí dotace, mít v pořádku účetnictví a monitorovat změny, které se v průběhu pěti let obvykle vyskytnou. Jaké jsou rady poskytovatele dotace a s jakými problémy se v praxi potýká příjemce evropských peněz?

o

bdobí udržitelnosti projektů finan‑ covaných z Regionálního operační‑ ho programu (ROP) Moravskoslez‑ sko začíná finančním ukončením projektu. Trvá pět let, v případě projektů malých a středních podniků tři roky. Regionální rada Moravskoslezsko coby poskytovatel dotace monitoruje a kontroluje projekty i v době udržitelnosti. Přehled povinností a rad shrnuje »Desa‑ tero a jedna rada navíc pro projekty v udr‑ žitelnosti«, kterou Regionální rada nedávno zveřejnila (viz www.rr‑moravskoslezsko.cz; k témuž i Moderní obec č. 3/2013, str. 25–26). »V desateru upozorňujeme třeba na nut‑ nost podávat hlášení o změnách v projektu, dodržovat naplnění indikátorů, sledovat příjmy projektu. Radíme také se správným postupem při dlouhodobém pronájmu ne‑ movitostí pořízených v projektu,« říká Mgr. Kateřina Dostálová, MPA, ředitelka Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko.

závěrEm Peníze EU jsou velkým přínosem pro rozvoj měst. Aby se s nimi v celém projektovém cyklu příjemce úspěšně vypořádal, musí mít kvalitní komunikační a informační sys‑ tém v oblasti řízení projektů podpořený ne‑ ■ méně kvalitním projektovým týmem. martina szotkowská město Orlová

michal sobEk Úřad Regionální rady Moravskoslezsko

FOTO: aRchiv MěsTa

nEpřátElé udržitElnosti z pohlEdu příjEmcE Kromě peněz z ROP Moravskoslezsko je Orlová úspěšným příjemcem prostředků i z dalších operačních programů, státních fondů, nadací apod. Město má bohatou zkušenost s dodržováním spousty pravidel, která se na zprovozněné projekty vážou, a může tak definovat několik základních »nepřátel« udržitelnosti projektů. ■ Čas. Udržitelnost sice trvá pět let od fi‑ nančního ukončení projektů, ale od nápa‑ du k realizaci uběhne i několik dalších let. Může se tedy snadno stát, že příjemce musí dodržet výstupy, které však byly nastaveny za úplně jiné situace. ■ Efekt velkých očí. Jestliže všichni tak moc usilují o dotaci, může pak konečný uživatel nadhodnotit potřebnost projektu, zpracovatel žádosti má tendenci poněkud vylepšit jeho hodnocení, občan v marketin‑ govém průzkumu vylepšuje sám sebe a při‑ slíbí účast na všech plánovaných aktivitách. A hlavně – všichni se při přípravě projektu soustředí na získání peněz a nepřipouštějí si, že, co je psáno, je dáno, a jednou to ně‑ kdo bude kontrolovat. ■ Efekt tiché pošty. Jako dětská hra, kdy se z původního slova šeptem přes několik hrá‑ čů stane neskutečná zkomolenina, někdy zafunguje i komunikace během přípravy, realizace a následné udržitelnosti projektu. Města mají složitou organizační strukturu

FOTO: aRchiv MěsTa

orlová Úspěšně využívá pEnízE z Evropské uniE Která další úskalí řeší příjemci evropských peněz, vědí dobře v Orlové na Karvinsku. Město na sedm projektů inkasovalo do‑ taci z ROP Moravskoslezsko v součtu přes 58 mil. Kč. Všechny projekty jsou finančně uzavřené a tedy v době udržitelnosti. Finančně nejnáročnější z investic byla rekonstrukce a rozšíření budovy městského úřadu, nazvaná Spokojený občan – vizitka úřadu. Ve dvou etapách se podařilo částeč‑ ně centralizovat služby pro občany a došlo

také ke zřízení tzv. front office s cílem uspo‑ řit čas občanům i úředníkům.

a komunikace od projektového manažera ke koncovému uživateli probíhá přes něko‑ lik oddělení či organizací. Je velmi důležité, aby projektový tým měl správné informace pro přípravu projektu a uživatel správné podmínky, jež musí dodržet. ■ Efekt nestálosti. Politická reprezentace měst se mění s volebním cyklem. Co bylo nutné »včera«, může být »dnes« z pohledu nového vedení minulostí. Záměry se však někdy mění i v době udržitelnosti, což s se‑ bou nese zásahy do již pořízených investic. ■ Efekt, co dnes vydrží. Není řeč o van‑ dalismu. S ním město Orlová bojuje již řadu let, majetek má pojištěn a počítá rovněž s penězi na jeho údržbu a opravy. Radnici však může zaskočit, je‑li životnost některých technologií mnohem kratší než povinných pět let a musí se obnovovat už během doby udržitelnosti. Nabízí se otáz‑ ka, nakolik k tomu přispívá zákon o veřej‑ ných zakázkách, kdy každá podrobnější specifikace zařízení může být brána jako diskriminační, a jediným výběrovým krité‑ riem se tak stává cena. ■ Efekt moje, tvoje, čí. Podmínky dotace požadují i hlášení změn a zakazují některé majetkoprávní úkony s pořízeným majet‑ kem nebo pozemky pod ním. Majetkopráv‑ ní vztahy jsou však velmi nestálé. Dochází k darování, vykupování, slučování či děle‑ ní parcel, zřizují se věcná břemena. Město jako vlastník velkého majetku proto musí mít funkční systém hlášení těchto změn.

Díky dotaci z ROP Moravskoslezsko v Orlové mohli v tělocvičnách dvou ZŠ položit nové nášlapné vrstvy a prostory ozvučit.

14 MO12_14.indd 14

Modernizace sálu Domu kultury města Orlová se s pomocí evropských peněz uskutečnila ve dvou etapách.

prosinec 2013

26.11.13 9:26

Téma

FOTO: archiv philips česká republika s. r. O.

Veřejné osvětlení

Rekonstrukce Dolního náměstí v Olomouci přinesla tomuto veřejnému prostoru i zcela nový koncept veřejného osvětlení (více na str. 17).

modernizaci veřejného osvětlení by stát měl více podporovat Kromě bezprostřední úspory energie navozuje investice do veřejného osvětlení také větší pohodu v daném sídle – a navíc také zlepší veřejný pořádek a zvýší bezpečnost lidí.

Co dnes města a obce musí nejčastěji řešit s ohledem na veřejné osvětlení? Protože veřejné osvětlení je mnohde staré často i desítky let, musí radnice obvykle řešit jeho samotnou funkčnost. Poměrně častým problémem je – jak jsem už zmínil, také vandalismus či krádeže kovových částí a kabeláže, ale třeba i přerušení provozu kvůli jiným stavebním pracím.

■

prosinec 2013

MO12_15_21.indd 15

Které způsoby financování mohou rad‑ nice nyní využívat s ohledem na renovaci či rozšíření veřejného osvětlení a zvýšení jeho kvality? Převažuje čerpání finančních prostředků z vlastních zdrojů. Menšinově je to pak možnost získání dotačních prostředků například z programu Ministerstva průmyslu a obchodu Efekt (40% dotace). V poslední době se některé obce rozhodly řešit stav veřejného osvětlení metodou EPC (Energy Performance Contracting), která byla dosud spíše známa při řešení vytápění veřejných budov. Jak známo, v zásadě v ní jde o profinancování provozních nebo investičních prostředků u provedených oprav, rekonstrukcí nebo rozšíření veřejného osvětlení, za účelem úspory elektrické energie a oprav osvětlovací soustavy. ■

■ Co by města a obce potřebovaly, aby se kvalita veřejného osvětlení v ČR mohla zlepšit? Velmi přínosná by byla vyšší míra metodické (administrativní), ale také finanční

FOTO: archiv

V

eřejné osvětlení je jako veřejně prospěšná služba důležitou součástí obecní infrastruktury – a jistě není vůbec podceňované. Poznamenává to místopředseda Svazu měst a obcí ČR a předseda jeho Komory statutárních měst, primátor Chomutova Mgr. Jan Mareš. »V řadě případů je veřejné osvětlení dokonce přednější než jiné záležitosti. Jde přece o bezpečnost a veřejný pořádek, jde přece o bezpečný pohyb osob a vozidel po obci. Pečovat o veřejné osvětlení je však velmi nákladné, zejména údržba kabeláže a svítidel, které jsou často předmětem vandalismu a rozkrádání,« dodává Jan Mareš.

Primátor Chomutova Jan Mareš je i místopředsedou Svazu měst a obcí ČR.

podpory ze strany státu. Ať už formou vyšší alokace v příslušných operačních programech nebo formou jiné podpory z vnitrostátních dotačních zdrojů. To vše proto, že modernizaci veřejného osvětlení je možné považovat za určitý integrovaný nástroj pro zlepšení pohody ve městech a obcích, neboť úsporou energií spojuje zlepšení veřejného pořádku s bezpečností a ochranou /st/ životního prostředí.

15 27.11.13 18:29

Téma

Veřejné osvětlení

Veřejné osvětlení – dlouhodobě podfinancovaná služba. Co s tím? Hodnota majetku, který se váže k veřejnému osvětlení obcí a měst, přesahuje 70 mld. Kč. Při průměrné čtyřicetileté životnosti jeho infrastruktury by se do jeho rozvoje mělo investovat asi 1,7 mld. Kč ročně. Tak tomu však zdaleka není.

V

eřejné osvětlení je důležitou veřejnou službou, která často získává relativně málo pozornosti a zapadá v nabité agendě samospráv našich měst a obcí. Nicméně investice do ní nejsou nízké, a pokud se provádějí správně, jsou dlouhodobé (i na 30 let). V rozhovoru pro Moderní obec to připomněl předseda Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení (SRVO) Ing. Hynek Bartík.

Co je hlavní činností SRVO? Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení je nezávislé občanské sdružení odborníků a profesionálů v oboru veřejného osvětlení. Jeho členy jsou zástupci měst a obcí, provozovatelů a správců veřejného osvětlení, zástupci dodavatelských firem, světelní technici, odborníci a vysokoškolští pedagogové. Společnost již 22 let aktivně přispívá ke zlepšení stavu této významné, avšak v České republice podhodnocené, veřejné služby. Naším primárním cílem je informovat města, obce, technické služby a projektanty, vzdělávat je a pomáhat zlepšení kvality veřejného osvětlení u nás. Oněch 22 let je poměrně dlouhá doba. Jaké jsou plány SRVO pro další roky? Jsme nezávislé sdružení, a proto jsou naše možnosti velmi omezené. Nicméně chceme dál zůstat nezávislou autoritou v oboru, na kterou se města a obce, jejichž představitelé řeší denně desítky různých problémů, mohou kdykoli obrátit a získat pomoc, radu či podporu z oblasti veřejného osvětlení. Chceme se stát také věrohodným partnerem vládních institucí tak, abychom městům a obcím pomohli zlepšit možnosti financování této veřejné služby, ale také nastavení obecných podmínek. Ty dnes často starostům ztěžují situaci a komplikují jim výběr technicky vhodného a ekonomicky optimálního řešení. Starostové se

Některá LED řešení, která jsou rovněž nabízena obcím a městům, fungují doslova jako vypínač: Při jeho sepnutí totiž spoříte nejvíce, avšak nevidíte nic. 16 MO12_15_21.indd 16

Které jsou tedy největší výzvy, jimž vaše odvětví čelí? Kromě vyšších požadavků na znalosti jsou to především chybějící možnosti podpory financování. Odhadujeme, že majetek, který se v ČR váže k veřejnému osvětlení, má hodnotu přes 70 mld. Kč. Jestliže průměrná životnost jednotlivých částí infrastruktury činí zhruba 40 let, města a obce by měly do rozvoje svého veřejného osvětlení ročně investovat 1,7 mld. Kč, aby se infrastruktura zachovala alespoň v současném stavu. Odhadujeme však, že ve skutečnosti tyto investice dosahují jen přibližně 600 milionů korun ročně. Protože v minulém programovém období dotace z Evropské unie pro veřejné osvětlení chyběly, je toto podfinancování již opravdu dlouhodobé a začne se brzy projevovat na kvalitě dožívající infrastruktury, jako jsou rozvaděče, sloupy či kabeláž. To s sebou může nést i vysoká bezpečnostní rizika.

■

FOTO: archiv

■

■

konem 70 W, určitě spoříte. Ovšem nabízí se otázka, zda svítíte také dostatečně. Proto je důležité k výběru přizvat nezávislého profesionálního technika, který je schopen posoudit, bude-li dané řešení dostatečně kvalitní, aby se zajistila bezpečnost obyvatel a zvýšil také jejich pocit bezpečí.

Hynek Bartík: Dlouhodobé podfinanco‑ vání veřejného osvětlení se může brzy začít projevovat na kvalitě dožívající infrastruktury.

totiž kvůli nedostatkům v systému mohou jednoduše, naprosto nevědomky rozhodnout pod tlakem obchodníků špatně – a v dnešních podmínkách pak již nejsou zpětně schopni jakkoli nevhodné řešení rozporovat. Celý průmysl osvětlování prochází velikou technologickou revolucí, kdy se přechází od klasických, mnoho let zavede‑ ných technologií ke zcela novým. Týká se to i veřejného osvětlení? Nové technologie ve veřejném osvětlení se především opírají o LED svítidla a o nástup s tím spojených řídicích systémů. Změny probíhají nebývalou rychlostí, přičemž na trhu se objevuje obrovské množství řešení, která nepodléhají žádným společným standardům. Proto se také otevírá zcela zřetelný propastný rozdíl mezi kvalitními a nekvalitními řešeními, což zvyšuje požadavky na znalosti projektantů elektro i samotných majitelů a provozovatelů soustav veřejného osvětlení.

■

Nabídku na úsporné veřejné osvětle‑ ní opravdu již dostal úplně každý staros‑ ta v této zemi. Jsou to jen sliby, nebo je opravdu možné spořit? Úspory v dnešní době dosažitelné určitě jsou. Mnohdy však města i obce kladou na novou soustavu jediný požadavek, jímž je úspora. Ano, jestliže nahradíte svítidlo s příkonem 150 W novým svítidlem s pří-

■

Jak by proto na závěr zněla vaše rada pro starosty, kteří chtějí veřejné osvětle‑ ní ve své obci či ve svém městě efektivně řešit? Jednoznačně bych doporučoval spolupracovat s odborníky, kteří pomohou posoudit stávající stav soustavy veřejného osvětlení a dají dobrozdání, zda je třeba vyměnit pouze svítidla nebo vyměnit celou soustavu, případně navrhnout dlouhodobou koncepci obnovy a správy celé infrastruktury v závislosti na znalosti ekonomických a technických možností obce nebo města. Pokud starosta zvažuje dnes již technicky vhodné LED řešení, je třeba nechat odborníky posoudit vhodnost navrhovaných variant a jednoznačně určit, která z nich spoří a zároveň udrží – či nejvíce zlepší podmínky osvětlení. A která řešení naopak fungují doslova jako vypínač: Při jeho sepnutí totiž spoříte nejvíce, avšak nevidíte nic. Cílem měst a obcí je určitě i ve veřejném osvětlení spořit co nejvíce – ale zároveň také co nejlépe plnit veřejnou službu. To se můžete dozvědět pouze díky světelnému výpočtu pro každou řešenou komunikaci či prostranství, který by vám měla být schopna vypracovat každá profesionální firma. A rovněž tyto výpočty se vyplatí nechat raději posoudit nezávislým ■ odborníkem.

■

iVan ryšaVý

prosinec 2013

27.11.13 18:29

Veřejné osvětlení

Téma

dolní náměstí v olomouci nabízí silné vjemové zážitky ve dne i v noci

FOTO: archiv

VýChozí siTuaCe V hanácké metropoli představuje Dolní náměstí historicky významný městský prostor, jehož vývoj je spojen s počátky města Olomouce. V 19. a 20. století se užívání náměstí ustálilo jako významný tržní prostor. V posledních letech se z náměstí stalo parkoviště s téměř stovkou parkovacích míst. Náměstí tak plnilo pouze komunikač-

Projektant Pavel Pospíšil dokázal využít nových svítidel nastavených v různých světelných režimech, což výrazně přispě‑ lo k víceúčelovému využívání náměstí.

Kontakty

MO001471‑1

■ Ing. arch. Pavel Pospíšil – studio prak s.r.o., 28. října 5, 779 00 Olomouc, česká republika – email: [email protected] – www.studioprak.com – mobil: +420 737 384 688 ■ Ivo Opletal – account Manager philips Outdoor lighting – philips česká republika s. r. o., Šafránkova 1,155 00 prague 5, czech republic – e‑mail: [email protected] – tel.: +420 233 099 380, mob.: +420 725 871 334

prosinec 2013

MO12_15_21.indd 17

ní funkci, tj. pro parkování vozidel a průchod obyvatel z jednoho svého konce na druhý a postupně ztratilo funkci místa pro setkávání obyvatel. VýzVa Cílem rekonstrukce bylo vrátit náměstí jeho základní obchodní, kulturní i společenský rozměr. Současně se měl snížit počet parkovacích míst a náměstí mělo získat charakter bezbariérového prostředí pro nejrůznější společenské aktivity. To vše s využitím osvětlení, jež by umožňovalo vytvořit slavnostní i komorní atmosféru, včetně iluminace památek. Východiskem návrhu bylo vytvoření osvětlovací soustavy se sloupy nesoucími až pět svítidel a dosažení dojmu scény osvětlené světlomety, jejichž nastavení lze měnit pro konkrétní příležitost a účel. »Dokončením oprav Dolního náměstí v Olomouci byl završen dlouholetý proces hledání vhodného uspořádání veřejného prostoru sloužícího potřebám obyvatel, návštěvníků i dopravy. Použití nových svítidel nastavených v různých světelných režimech výrazně přispělo k víceúčelovému využívání prostoru náměstí,« poznamenává Ing. arch. Pavel Pospíšil ze Studia PRAK s. r. o.. náVrh řešení Zadání investora a představa architekta vyústily v řešení prostoru na míru. Speciálně pro tuto aplikaci bylo vyvinuto uchycení svítidel na sloupy, které umožňuje jejich osový pohyb o +/– 20°. Svítidla samotná je navíc možné vertikálně nastavit a díky tomu se osvětlení přibližuje osvětlovacím soustavám podobným těm, které se používají pro co nejflexibilnější nasvětlení prostoru. Svítidla, sestavená na stožárech ve funkčních kombinacích a ovládacích okruzích, jsou schopna vytvořit různé režimy svícení. Toto versatilní řešení umožnilo »scénografické osvětlení« ploch Dolního náměstí a osvětlení přizpůsobovat jak typu příležitosti, tak požadovanému efektu. Náměstí je osvětleno dvěma typy svítidel na dvou typech sloupů. Svítidla UrbanScene (teple bílá barva světla) plní primární funkci nasvětlení pěších a vozidlových koridorů. Halogenidové světlomety Decoflood osvětlují centrální prostor při slavnostních příležitostech a slouží pro iluminaci památek. Mezi Dolním a Horním náměstím

Svítidla UrbanScene (teple bílá barva světla) plní primární funkci nasvětlení pěších a vozidlových koridorů.

FOTO: archiv

r

ekonstrukce historického Dolního náměstí v Olomouci – a především jeho osvětlení, posunuje vnímání toho, jak lze pracovat s osvětlením veřejného prostoru, na zcela novou úroveň.

FOTO: archiv

Přístup, s nímž je koncept osvětlení tohoto prostoru pojat, vybočuje z mantinelů osvětlení náměstí pro každodenní provoz a nabízí nové, neotřelé možnosti k oživení atmosféry při různých příležitostech, podle nálady i typu akce.

Osvětlovací soustava na Dolním náměstí sestává ze sloupů nesoucích více svítidel.

Rychlá fakta ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

Klient/investor: statutární město Olomouc Projekt: rekonstrukce Dolního náměstí, Olomouc Rok realizace: 2013 Svítidla/zdroj: urbanscene, Decoflood, urbanstar / cosmopolis Projektová podpora: ivo Opletal, philips česká republika, s. r. o. Výrobce a dodavatel svítidel: philips N.v. Odpovědný projektant: ing. arch. pavel pospíšil, studio prak s. r. o. Spoluautor koncepce osvětlení: světelný technik ing. petr Novotný, lightservis ZDrOJ: sTaTuTárNÍ MĚsTO OlOMOuc

jsou svítidla UrbanStar. Svítidla poskytují skvělou rovnoměrnost a dostatečnou hladinu osvětlení i pro motorizovaný provoz a zároveň osvětlují přilehlé chodníky, ale neosvětlují fasády přilehlých domů. Výhody Náměstí ve své nové podobě navrátilo obyvatelům města důstojný veřejný prostor. Omezením parkovacích míst v centru Olomouc získala zpět identitu města prodchnutého historií. Osvětlení dokáže navodit atmosféru podle typu příležitosti: slavnostní při společenských akcích, stejně jako nočního klidu či intimity a pocitu /st/ bezpečí pro chodce.

17 27.11.13 18:29

Téma

Veřejné osvětlení

jak na přípravu projektů obnovy veřejného osvětlení Cílem článku je nasměrování potenciálních žadatelů na efektivní využití státních prostředků vynakládaných prostřednictvím dotačních titulů v oblasti úspor elektrické energie v osvětlovacích soustavách.

Ž

adatelé a příjemci dotace nebývají zcela přesně obeznámeni s problematikou realizace efektivních osvětlovacích soustav a systémů řízení a regulace. Naaopak jsou obvykle silně ovlivňováni komerčními snahami prodejců materiálů a svítidel i jiných komponentů, které mohou – avšak také nemusí, výrazně napomoci k úspoře elektrické energie. V čem spočíVají základní Chyby a omyly při přípraVě projekTů Proto se i nyní v praxi objevují technologicky zastaralá řešení a návrhy, opřené o nemoderní koncepce soustav osvětlení návrhem neefektivních svítidel a zdrojů. A zároveň se leckde instalují systémy řízení a regulace opřené o dnes již překonané pojetí řízení centrálním způsobem. K omylům a chybám při přípravě vede nekompetentnost přípravy projektu, komerční vlivy prodejců a odborná neznalost problému (pochopitelná a do jisté míry omluvitelná) na straně žadatelů – obcí. Správný návrh veřejného osvětlení respektuje poslání podpory bezpečnosti pěších osob, dopravy a bezpečnosti osob a majetku. Zároveň zaručuje maximální efektivitu provozu osvětlovací soustavy, přičemž musí současně respektovat veškerá ustanovení obecně platných norem a předpisů platných pro elektrické zařízení, jímž je soustava veřejného osvětlení z hlediska provozní bezpečnosti především. pasporT TeChniCkého zařízení Veřejného osVěTlení i energeTiCký audiT Rozumný investor by měl postupovat tak, že jako první krok si nechá zpracovat dokumentaci stávajícího stavu a pasport technického zařízení veřejného osvětlení. Teprve na jeho základě investor může zhodnotit technický stav svého zařízení a nechat navrhnout koncepci obnovy a vlastní rekonstrukci (výměnu zdrojů, svítidel, stožárů, světelných míst, napájecích rozvodnic apod.). Ideální je, pokud energetický audit veřejného osvětlení byl zpracován autorizovaným energetickým auditorem – poradcem, a to v jeho spolupráci s projektantem – světelným technikem. Ovšem s takovým, jenž má s navrhováním energeticky efektivních osvětlovacích soustav zkušenosti.

18 MO12_15_21.indd 18

Poskytovatelé státní podpory budou chtít doložit ekonomickou efektivitu vynaložených prostředků, vysokou technickou úroveň i ekologický přínos projektu. pro finanCoVání projekTů se nabízí VíCe moŽnosTí Je-li investor srozuměn se všemi možnostmi, které mu trh nabízí pro řešení revitalizace veřejného osvětlení, a rozhodne-li se pro fundovaného zpracovatele zadání na technické podmínky, otevře se před ním otázka finančního pokrytí takové investice. Dnešní možnosti financování revitalizace veřejného osvětlení jsou rozděleny do několika základních směrů: ■ komunální půjčky; ■ splátkový režim – contracting (metoda EPC); ■ leasingové splátky; ■ dotace z fondů ČR.

Formy komunální půjčky jsou obecně známy a v dnešní době se poskytují pouze s maximální opatrností. Tyto půjčky vyžadují jednoznačně perfektní přípravu technické úrovně revitalizace, stejně jako pečlivou finanční analýzu splátkového režimu, nemluvě o nutnosti velmi dobrého ratingu dané obce či daného města. Pro formu splátkového režimu – contrac‑ ting, se v zásadě vztahují podobné podmínky jako pro zafinancování pomocí přenese‑ né správy veřejného osvětlení. U metody EPC však jednoznačně platí, že splátky poskytnutých finančních prostředků musí být hrazeny z provozních úspor, generovaných souborem úsporných opatření, který byl definován již při zadání investice. Prakticky stejná pravidla jako v předešlém případě platí také pro formu leasin‑ gových splátek. Pokud jde o formu financování (přesněji – spolufinancování) z fondů ČR, je třeba připomenout obecně zavedené postupy a nároky, které jsou na žadatele o dotaci klade-

ny, přičemž ne vždy si je žadatel uvědomuje. Především je to základní ustanovení, že v projektu musí být respektovány všechny platné předpisy a normy (tzn. včetně ČSN EN). Proto se v těchto případech klade tak velký důraz na technickou úroveň přípravy, prováděné zásadně za pomoci odborníka – specialisty na řešení právě této problematiky. Oblasti státní pomoci při spolufinancování byly zatím možné z těchto zdrojů: ■ krajské zdroje (ROP); ■ státní zdroje; ■ evropské zdroje. Ke krajským dotačním možnostem, zejména prostřednictvím regionálních ope‑ račních programů (ROP), lze obecně říci, že takto lze dotačně podpořit pouze projekty zaměřené výlučně na rekonstrukci či výstavbu nového veřejného osvětlení. Pokud jde o státní zdroje, v zásadě je možné veřejné osvětlení rovněž financovat z Programu obnovy venkova (POV) a jeho variant. Nyní je jediným komplexně řešeným programem zaměřeným na obnovu soustav veřejného osvětlení Program EFEKT 2014 – Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2014. V současnosti je zřejmá rovněž snaha o přípravu a realizaci podpůrných programů pro obnovu veřejného osvětlení z prostředků Státního fondu životního prostře‑ dí (SFŽP), avšak podmínky pro využití této podpory dosud nejsou oficiálně stanoveny. Je třeba, aby potenciální zájemce měl připraveny podklady nutné pro přílohy jednotlivých programů v případě, že se pro něj stane aktuální. Zájemce musí mít na paměti rovněž fakt, že poskytovatelé státní podpory po něm budou požadovat, aby v projektu prokázal ekonomickou efektivitu vynaložených finančních prostředků, vysokou technickou úroveň a v neposlední řadě také ekologickou efektivitu prováděných opatření a souvisejících s revitalizací veřejného osvětlení. nezapomínejme ani na splnění nuTnýCh TeChniCkýCh poŽadaVků Technické požadavky – podmínky žádosti nutné pro dosažení dotace byly ve formě obecného doporučení formulovány v Me‑ todických pokynech pro obnovu, provoz a údržbu veřejného osvětlení, které byly vydány Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) v roce 2008 a v publikaci Úspory elelektrické energie v systémech veřejné‑ ho osvětlení – úskalí (chyby a omyly) při jejich přípravě a realizaci, vydané MPO v roce 2011. Tyto publikace vznikly, stručně řečeno, ve snaze, aby navržený soubor opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti osvětlovací soustavy a financovaný z veřejných prostředků, byl navržen co možná nejefektivněji (volně ke stažení na ■ www.mpo‑efekt.cz). zdeněk hasoň poradenské středisko ekis MpO čr www.vo‑revital.cz

prosinec 2013

27.11.13 18:29

Veřejné osvětlení

Téma

moravská Třebová se dnes už ukazuje v »novém světle«

p

rojekt jsme představili i na XVI. Celostátní finanční konferenci Svazu měst a obcí uspořádané 21.–22. 11. v Praze. Předpokládaná úspora by mohla přesáhnout dokonce 50 % původních energetických nákladů a uhradí investice odhadem v hodnotě 15 mil. Kč. K modernizaci soustavy veřejného osvět‑ lení (VO) nás vedly hned tři důvody: 1 Kvalita života. Budoucnost totiž patří světlu. Optimální osvětlení silničních tahů, pěších zón, chodníků, náměstí a parků, to vše přece vytváří nejen kolorit večerního města, ale výrazně také přispívá ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu a snížení rizika kriminality. Procházky obyvatel a turistů večerním osvětleným městem se tak stávají přirozenou součástí života. Rozhodli jsme se ukázat město v novém světle. 2 Snížení nákladů. Nynější investice do obnovy soustavy veřejného osvětlení ušetří výrazně provozní náklady v budoucnosti.

Mezníky elektrifikace pro Moravskou Třebovou ■ 1878: instalace šesti obloukových lamp pro osvětlení tkalcovny lnu v MoravskéTřebové. ■ 1881: Thomas alva edison postavil elektrickou centrálu pro budovu divadla v brně. ■ 2012: první projekt modernizace veřejného osvětlení metodou epc v české republice. ZDrOJ: MĚÚ MOravská TŘebOvá

Kromě celkové spotřeby elektrické energie se navíc výrazně sníží i poruchovost VO. 3 Úspora primárních zdrojů. Při rozhodování o obnově zastaralé soustavy veřejného osvětlení jsou důležitá i jiná než finanční hlediska. Například snižování energetické náročnosti je jedním z projevů zodpovědného postoje k životu budoucích generací ve zdravém prostředí. Proč jsme se rozhodli pro metodu EPC (Energy Performance Contracting)? Vedly nás k tomu tyto její výhody: ■ Přímé úspory elektrické energie VO metodou EPC vytvářejí prostor pro dlouhodobé splácení nákladů na projekt. ■ Prostředky na realizaci pocházejí z cizích zdrojů. ■ Zhotovitel sjedná bankovní úvěr s odloženými rovnoměrnými splátkami v délce splácení 10 let, zabezpečený metodou EPC. ■ Zhotovitel realizuje dílo a po jeho dokončení město splácí pohledávku z úspor. ■ Tato metoda financování projektu nezatěžuje (dle aktuálně platné metodiky) investiční část rozpočtu ani dluhovou službu města a umožňuje z dlouhodobého hlediska zahájit prostou obnovu majetku VO. Město proto vypsalo výběrové řízení, v jehož rámci měl vybraný poskytovatel služeb dopracovat návrh energeticky úsporných opatření, zajistit jejich realizaci a sám financovat příslušná opatření. Tato investice do veřejného osvětlení na území města

Veřejné osvětlení – stav ke konci roku 2012 (měsíc po celkové modernizaci) počet svítidel zmodernizovaných svítidel počet rozvaděčů (všechny zmodernizované) průměrný příkon na 1 sM před modernizací (září 2012 – jen pro ilustraci) průměrný příkon na 1 sM po modernizaci (prosinec 2012) Náklady na energii Náklady na opravy a údržbu

618 ks 618 ks 24 ks 145 W 84 W 1 197 059 kč 1 110 000 kč ZDrOJ: MĚÚ MOravská TŘebOvá

Veřejné osvětlení – finální stav ke konci roku 2022 počet svítidel zmodernizovaných svítidel počet rozvaděčů (všechny zmodernizované) průměrný příkon na 1 sM po modernizaci (prosinec 2012) Náklady na energii Náklady na opravy a údržbu

618 ks 618 ks 24 ks 84 W 618 879 kč 500 000 kč ZDrOJ: MĚÚ MOravská TŘebOvá

prosinec 2013

MO12_15_21.indd 19

FOTO: archiv

Jedním z prvních měst v České republice, která se zaměřila na modernizaci sítě veřejného osvětlení s využitím metody EPC, je Moravská Třebová. Díky metodě, založené na financování projektu z dosažených úspor energií, nemusela 15milionovou investici (včetně finančních nákladů) platit ze svého rozpočtu.

Pavel Brettschneider: Nynější investice do obnovy soustavy veřejného osvětlení ušetří provozní náklady v budoucnosti.

měla být splácena z uspořených provozních nákladů po dobu 10 let. Smlouvu s vybraným dodavatelem zakázky – společností Siemens, s. r. o., – zastupitelstvo města schválilo na mimořádném jednání v červenci 2012. Které výhody tedy město získalo využitím metody EPC ve spolupráci s tímto dodavatelem? Šlo o: ■ modernizovanou soustavu VO s nulovou počáteční investicí ze strany města, zhruba 12 mil. Kč; ■ možnost rozložení a postupného splácení investice města formou garantovaných úspor nejen v oblasti el. energie, ale i správy a údržby (splátky formou úspor); ■ odborný energetický management na 10 let (analýzy a návrhy řešení); ■ moderní řídicí systém a dohledové pracoviště (efektivní řízení); ■ garanci kvality Siemens řešení (záruka za jakost); ■ možnost zapojení Technických služeb do celého projektu (sdílení know-how). V čem konkrétně projekt spočíval? Modernizace veřejného osvětlení na území města sestávala z výměny 680 ks stávajících svítidel včetně světelných zdrojů za svítidla Pilz, SR50,70 a SR100,150; výměny stávajících 24 ks rozvaděčů VO za rozvaděče s obousměrnou komunikací s dispečinkem a možností ovládat příkon svítidel; instalace dispečinku pro monitoring a ovládání soustavy VO a efektivní správu a údržbu. Máme spočítáno, že co do spotřeby elektrické energie by náklady na stávající VO v příštích 10 letech činily 29,788 milionu korun. Díky modernizaci VO však během této doby budou náklady představovat jen ■ 13,488 mil. Kč. paVel breTTsChneider místostarosta města Moravská Třebová

19 27.11.13 18:29

Téma

Veřejné osvětlení

evropské dotace na veřejné osvětlení jsou šancí i rizikem Českým městům a obcím se stále více nedostává peněz na provoz a investice. Pomoci mohou dotace ze strukturálních fondů EU, jejichž čerpání v novém programovacím období 2014–2021 se právě připravuje.

j

ednou z oblastí, kam by měly peníze z těchto fondů také putovat, je veřejné osvětlení, které pro municiální sféru představuje zároveň potenciál úspor i potřebu vysokých investic. O příležitostech, ale i nebezpečích, které s sebou přinášejí dotace do veřejného osvětlení z evropských fondů, jsme hovořili s Ing. Vítězslavem Chmelíkem, generálním ředitelem společnosti Eltodo-Citelum, jež v českých obcích a městech spravuje 20 % veškerého veřejného osvětlení.

Ve kterých městech nebo obcích je tedy veřejné osvětlení podle vašeho názoru nejvíce zanedbané? To je velmi individuální. Nicméně z čistě statistického pohledu to především bývají obce do tří tisíc obyvatel – tam výši investice odhaduji zhruba na 6 až 9 miliard korun. Je to samozřejmě dáno i tím, že těchto obcí je početně nejvíc (přes 90 %).

■

Není ve srovnání s těmito investičními potřebami uvažovaná částka 1,8 mld. ko‑ run z evropských fondů příliš nízká? Na první pohled to tak vypadá. Na druhou stranu existuje množina malých měst

MO001484‑1

■

20 MO12_15_21.indd 20

V čem se odlišuje? Při komplexní rekonstrukci se renovují nebo vymění všechny nebo většina jeho částí, tedy svítidla, stožáry, kabely a rozvaděče. Na jeden světelný bod – v obecné mluvě na »světlo«, připadá investice 30 až 60 tisíc korun. Tato investice také přinese úsporu na elektřině, protože obsahuje i výměnu svítidla (3 až 10 tisíc korun) za úsporné. Jenže tato úspora je ve srovnání s celkovou investicí relativně malá, takže z evropských fondů je na ni možné získat až 85 % celkových nákladů. Zároveň však platí, že pokud investujete pouze do výměny svítidel, ostatní části veřejného osvětlení dále zastarávají. Nemá tedy smysl věšet moderní LED svítidla na sloupy, které do pěti let spadnou. ■

FOTO: archiv

Podle současných předpokladů by na veřejné osvětlení mělo být z evropských fondů vyčleněno 1,8 mld. Kč. V jakém sta‑ vu se veřejné osvětlení u nás nachází a ko‑ lik je třeba do něj investovat? Veřejné osvětlení v České republice není všeobecně v dobrém stavu. Stejně jako ostatní veřejná infrastruktura si s sebou nese obrovský investiční deficit z minulosti a jen v málo případech se tento deficit daří eliminovat nebo alespoň snižovat. V průměru se můžeme srovnávat s bývalými postkomunistickými zeměmi, jako například se Slovenskem nebo Polskem. Ovšem ve srovnání s Německem nebo i Itálií či Španělskem jsme s trochou nadsázky stále oněch příslovečných »sto let za opicemi«. Odhaduji, že aby se všechny obce a města se svým veřejným osvětlením dostaly na velmi dobrou technickou úroveň Prahy, musely by do něho celkem investovat přes 20 miliard korun. To je samozřejmě obrovské číslo. Nicméně jakousi minimální investici, aby se mohlo modernizovat veřejné osvětlení v těch městech a obcích, kde je nejvíce zastaralé – a kde také mají nezbytné peníze na spoluúčast nebo profinancování projektů tohoto druhu, odhaduji na celkovou sumu 8 až 13 mld. Kč.

■

jů. Čím větší úsporu v budoucích výdajích jim totiž investice přinese, tím menší je podíl fondů na ní, přičemž podstatná část celé infrastruktury zůstane ve špatném stavu. Proto doporučuji z evropských fondů financovat celkovou modernizaci veřejného osvětlení. To však samozřejmě bude záviset i na vypsaných podmínkách pro získání dotace.

Vítězslav Chmelík, generální ředitel společnosti Eltodo‑Citelum, doporučuje z evropských peněz raději financovat cel‑ kovou modernizaci veřejného osvětlení.

a obcí, které nejsou – a asi již nikdy ani nebudou – schopny své veřejné osvětlení modernizovat z vlastních zdrojů. Pro ně představují dotace jedinou šanci. Můj odhad je, že jde o zhruba 10 % všech měst a obcí. Pokud by se podařilo evropské dotace nasměrovat právě do nich, pak by svůj smysl určitě měly. Mluvíte o úskalích využití evropských fondů pro modernizaci veřejného osvětle‑ ní. Co tím máte na mysli? Obce a města si často pod modernizací veřejného osvětlení představují výměnu starých sodíkových nebo ještě rtuťových svítidel za moderní LED svítidla, protože s touto výměnou jim výrazně klesnou náklady na spotřebovanou elektrickou energii, a to v rozsahu 30 až 70 %, podle toho, jak stará jsou původní svítidla. Pokud ovšem budou chtít na tuto výměnu použít peníze z evropských fondů, tak budou větší část investice muset pokrýt z vlastních zdro-

■

Je‑li deklarovaná životnost LED svítidel deset až dvacet let, měly by radnice od dodavatele požadovat záruku minimálně na oněch deset let.

Je však investice do moderních LED svítidel pokaždé výhodná? Výměna klasické sodíkové výbojky za LED svítidlo dnes už téměř vždy přinese úsporu elektrické energie. Na druhou stranu jsou pořizovací náklady mnohonásobně vyšší. Proto je nutné v každém případě zvažovat, zda úspora na elektřině vyváží vyšší investici do LED svítidel. Navíc, jestliže se rozbije sodíková výbojka, novou pořídíte za 300 korun. Pokud se však rozbije LED svítidlo, dáte za nové i deset tisíc korun. Klíčové je, aby obce a města dosáhly toho, že na nová LED svítidla dostanou od dodavatele dlouhou záruku. Výrobci dnes běžně poskytují záruku pětiletou, ale je-li deklarovaná životnost LED svítidel deset až dvacet let, měly by radnice požadovat záruku minimálně na oněch deset let.

■

Co by měli zájemci o dotace do veřejné‑ ho osvětlení již nyní případně udělat, aby je nakonec skutečně získali? Měli by si v předstihu nechat zpracovat tzv. pasport veřejného osvětlení a případně také energetický audit. Pasport je technicko-ekonomickým popisem stavu veřejného osvětlení. Energetický audit zase řekne, jak velkých úspor a s jakými prostředky může být modernizací dosaženo. Oba dokumenty jsou pro žádost o dotace nutné. Jakmile se totiž dotace vypíšou, začne závod o čas. Navíc, vypracování těchto dokumentů pak bude jistě dražší, protože to už půjde o hodně peněz. /st/

■

prosinec 2013

27.11.13 18:29

Veřejné osvětlení

Téma

Již téměř pět let testuje společnost Eltodo‑Citelum na několika lokalitách v Praze využití LED svítidel ve veřejném osvětlení. Společnost v reálných podmínkách ověřuje technické parametry LED svítidel, jejich ekonomickou výhodnost a potřebu údržby.

d

osažené výsledky lze shrnout v návod, zda, jak a za kterých podmínek je výhodné investovat do LED svítidel ve veřejném osvětlení. Použitelný je pro všechny obce a města v České republice.

aby inVesTiCe do Veřejného osVěTlení byla ekonomiCká… »LED technologie jsou jistě technologií budoucnosti i ve veřejném osvětlení. Jejich nasazení v současných podmínkách konkrétního sídla je však třeba pečlivě zvažovat, a to až do úrovně jednotlivých lokalit či ulic. Bez toho můžete své peníze rovnou vyhodit oknem,« říká Ing. Vítězslav Chmelík, generální ředitel společnosti Eltodo-Citelum. »Přesto můžeme na základě dlouholetého a rozsáhlého testování v Praze vymezit hrubé hranice, v nichž je investice do LED svítidel již ekonomická.« 1 Je-li veřejné osvětlení vybaveno zastaralými rtuťovými výbojkami, investice do LED osvětlení bude díky úspoře v odebrané elektřině (průměrně 70 %) vždy ekonomicky výhodná (návratnost zhruba 5 až 10 let). 2 V případě výstavby nového veřejného osvětlení (v nových developerských projektech) či při zásadních rekonstrukcích stávajícího veřejného osvětlení (např. při rekonstrukcích celých ulic, kdy se bude měnit i umístění stožárů veřejného osvětlení) lze předpokládat, že za dodržení některých podmínek bude využití LED technologií již ekonomičtější než nasazení sodíkového veřejného osvětlení. 3 Plošná výměna moderních sodíkových svítidel za LED svítidla zatím ještě není ekonomická.

kaŽdý projekT musí býT indiViduálně pojaT »Pro všechny obce a všechna města však platí totéž, co pro Prahu,« podotýká Vítězslav Chmelík. »Vhodnost využití LED svítidel je nutné u každého projektu posuzovat individuálně. Jde o multikriteriální hodnocení, kde ekonomická návratnost je jen jedním z parametrů.« Při hodnocení každého projektu je třeba na prvním místě zvážit, zda se LED svítidla do dané lokality vůbec hodí. »Jednou z jejich výhod je, že světelný tok koncentrují pod sebe, svítí dolů a nikam jinam. Jenže tato výhoda se může snadno změnit v nevýhodu. Použijete-li totiž LED osvětlení na hlavním městském bulváru, všechny domy od prvního patra výše se ponoří do úplné tmy a bulvár přestane být bulvárem,« vysvětluje generální ředitel Eltodo-Citelum. V úvahu je třeba vzít rovněž fakt, že některá LED svítidla vyzařují chladné bílé světlo, zatímco sodíkové výbojky teplé žluté světlo. Proto se LED svítidla nehodí např. do historických center. Vítězslav Chmelík proto připomíná: »Město, které o využití LED svítidel ve veřejném osvětlení uvažuje, by mělo udělat pilotní projekt, aby se ukázalo, zda občané tuto změnu charakteru svého „nočního“ města přijmou.« »bezúdrŽboVá TeChnologie«? pouhý mýTus Dalším parametrem, který Eltodo-Citelum v rámci testování LED svítidel vyhodnocuje, je výrobci deklarovaná »bezúdržbovost« LED svítidel a její vliv na ekonomiku provozu veřejného osvětlení. Podle Vítězslava

MO001484‑2

Nuselský most v Praze se letos v létě dočkal moder‑ nizace veřejného osvětlení. Nově je vybaven LED svítidly. ilusTračNÍ FOTO: archiv elTODO

prosinec 2013

MO12_15_21.indd 21

ilusTračNÍ FOTO: archiv elTODO

do led technologií se nevrhejte po hlavě a bez pasportu

Historizující lucerny v centru české metropole, vyvinuté společností Eltodo.

Chmelíka je v tomto případě pojem »bezúdržbová technologie« zavádějící, neboť každé LED svítidlo nasazené ve veřejném osvětlení údržbu zkrátka potřebuje. Zjednodušeně řečeno, údržba se skládá ze tří činností: pravidelných revizí (z důvodu, že jde o elektrické zařízení), z čištění (usazený prach snižuje světelný tok LED svítidla) a z výměny porouchaných světelných zdrojů (tedy sodíkových výbojek nebo celých LED svítidel). U veřejného osvětlení s LED svítidly je nutné provádět revizi stejně často jako u klasických výbojek, čištění LED svítidel je jednodušší a rychlejší, k jejich výměně dochází méně často. Podle dosavadních výsledků testování v Praze lze říci, že poruchovost LED svítidel je jedno procento, u klasických sodíkových svítidel je to zhruba 7 až 12 %. »Náš odhad je, že při využití LED svítidel by mohly náklady na údržbu veřejného osvětlení klesnout zhruba o 8 %,« doplňuje Vítězslav Chmelík. sTřezme se zbyTečného hazardu Stojí-li radnice před rozhodnutím, zda pro zásadní rekonstrukci a modernizaci veřejného osvětlení využít LED svítidla, je nezbytné, aby si nechala zpracovat tzv. pasport veřejného osvětlení (který po obcích tak jako tak vyžaduje zákon), tedy přesnou inventarizaci obsahující technické parametry a životnost všech jeho prvků. »Pokud nám město nebo obec takový pasport předloží, nebo si jej u nás nechá zpracovat, jsme schopni během týdne vyhodnotit, zda a za jakých podmínek se mu vyplatí investovat do LED svítidel,« říká generální ředitel Eltodo-Citelum. »Bez tohoto vyhodnocení je investice do LED svítidel ve veřejném osvětlení ekonomickým hazardem.« Testování LED svítidel v okolí Smíchova a na Karlově náměstí v Praze pokračuje. Jedním ze sledovaných parametrů, který lze vyhodnotit až v delším časovém horizontu, je např. pokles svítivosti v čase. »Výhodou LED svítidel je, že je výrobci dokážou přesně vyrobit pro požadovaný světelný výkon. Což však na druhou stranu vyžaduje přesně vědět, jak jejich světelný výkon v čase klesá, aby se nestalo, že po deseti letech služby klesne úroveň osvětlení pod požadovanou /st/ úroveň,« uzavírá Vítězslav Chmelík.

21 27.11.13 18:29

Životní prostředí

Úsek silnice I. třídy mezi Liptálem a Lhotou u Vsetína byl letos na přelomu října a listopadu pokryt alternativním povrchem. Má prokázat vyšší odolnost gumoasfaltové směsi v porovnání s běžným silničním asfaltem.

s

rovnávat se budou především rychlost stárnutí a vytváření trhlin u obou typů povrchů. Pryžový granulát, který je součástí gumoasfaltové směsi, vyrábí z recyklovaných pneumatik společnost RPG Recycling z Uherského Brodu, přičemž odborný dohled nad pokládkami provádí tým prof. Ing. Jana Kudrny, CSc., z VUT v Brně. Investorem opravy silnice I. třídy u Liptálu bylo ŘSD, Správa Zlín. Přínosy gumoasfaltových směsí začínají být respektovány a postupně se přechází od experimentálních pokládek k pravidelné výrobě. Letos se tyto alternativní povrchy položily v Praze i v Jihomoravském a Zlínském kraji a také na části dálnice D11. Od podzimu 2011 slouží gumoasfaltový povrch na silnici u Zádveřic nedaleko Zlína. Pravidelné prohlídky tam prokázaly

odolnost povrchu v zimě. Měření protihlukových vlastností zase potvrdila snížení hlučnosti povrchu minimálně 3 dB oproti koberci mastixovému a 4 dB ve srovnání s asfaltovým betonem. V úseku Liptál – Lhota u Vsetína původní vozovka neodolala účinku vysokého dopravního zatížení. Na mnoha místech se vyskytovaly vážné konstrukční poruchy sítí trhlin v asfaltových vrstvách a příčné trhliny účinkem mrazu. Proto tam byla navržena oprava pomocí tří gumoasfaltových vrstev. Spodní vrstva byla položena po vyfrézování vrstev porušených síťovými trhlinami v tloušťce 60 mm, což se týkalo 10 % plochy úseku. Další gumosfaltová vrstva překryla ostatní trhliny a měla by omezit prokopírování trhlin na povrch vozovky. Poslední obrusná vrstva má navíc

FOTO: archiv

U liptálu na vsetínsku byl položen »tichý« povrch vozovky Úsek Liptál–Lhota u Vsetína s gumoasfaltovým povrchem měří na délku 4 km.

protihlukový účinek vhodný zejména pro místní komunikace. Tloušťka každé z těchto dvou vrstev je 30 mm. Celkem tedy bylo položeno jen 60 mm gumoasfaltové směsi. U klasických směsí to obvykle bývá vrstva silná až 100 mm. Pneumatiky se zpracovávají v provozovně společnosti RPG Recycling v Uherském Brodě. »Ročně je pneumatik zhruba dvacet tisíc tun,« říká výkonný ředitel společnosti RPG Recycling Radomír Bureš, »přičemž vyrábíme širokou škálu granulátů rozdělených podle velikostí zrn, což jsou v podstatě čisté pryžové granule.« Do gumoasfaltových směsí se dodávají frakce do 1 mm. RPG Recycling produkuje tři typy těchto jemných frakcí, které jsou vhodné pro různé vrstvy vozovky. Pro horní vrstvu jsou /sk/ ideální nejjemnější frakce.

neodborná likvidace světelných zdrojů a průmyslových svítidel je stále hrozbou

F

irmy nutí své zaměstnance neodborně rozebírat vysloužilá průmyslová svítidla, jejichž části – především kovy, následně zpeněžují jako druhotnou surovinu. Tyto amatérské demontáže mohou mít za následek hromadění nezpracovatelných druhotných surovin, například plastů, které pak končí na skládkách. »Takové firmy rovněž riskují postihy za nedodržování zásad bezpečnosti práce a případné soudní spory se zaměstnanci,« upozorňuje na možná rizika Radoslav Chmela, zástupce společnosti EKOLAMP, která zajišťuje zdarma zpětný odběr a likvidaci vysloužilých osvětlovacích zařízení. Světelné zdroje z amatérsky rozebraných průmyslových svítidel často končí na černých skládkách místo ve zpětném odběru. Divoká skládka, na níž se takto hromadí nepotřebný elektroodpad, představuje časovanou bombu. Vysoké koncentrace ne-

22 MO12_22_24.indd 22

ilusTrační FOTO: archiv ekOlampu

Řada firem se nezbavuje vysloužilých elektrozařízení v souladu se zákonem. Kvůli několika stovkám korun nevědomky riskuje vysoké pokuty a soudní spory v řádu milionů korun. Týká se to i likvidace úsporných světelných zdrojů a průmyslových svítidel. bezpečných látek unikajících ze světelných zdrojů znehodnocují půdu a zdroje vody v okolí skládky. Bez dekontaminace a rekultivace divoké skládky není možné na okolních pozemcích pěstovat zemědělské plodiny ani stavět domy. ekolamp zajistí zdarma zpětný odběr světelných zdrojů i průmyslových svítidel Vysloužilé úsporné světelné zdroje a průmyslová svítidla lze zdarma odevzdat do sběrných dvorů či odložit do speciálních kontejnerů umístěných nejčastěji v obchodních centrech. EKOLAMP nabízí bezplatné zřízení veřejného či neveřejného sběrného místa jak firmám, tak obcím a státním institucím. »Všem pomůžeme se zřízením sběrného místa, to následně vybavíme vhodnou sběrnou nádobou. Po naplnění odborným

Vysloužilé světelné zdroje, stejně jako průmyslová svítidla Ekolamp předává k recyklaci odborným zpracovatelům.

zpracovatelům nádoby zajistíme její výměnu za prázdnou. O administrativu spojenou s logistikou a zpracováním vysloužilých světelných zdrojů a průmyslových svítidel se samozřejmě také postaráme. Veškeré služby poskytujeme našim partnerům zdarma a pro pilné sběrače máme k dispozici i řadu benefitů – včetně finančních od/st/ měn,« uzavírá Radoslav Chmela. prosinec 2013

26.11.13 9:36

Životní prostředí

říčka bílovka začne opět meandrovat

p

ředevším se na ploše 1,6 km2 zvýšila retenční schopnost krajiny a v lokalitě se obnovily i mokřadní ekosystémy. Náročnost stavby dokládá fakt, že v zájmovém území bylo navrženo hned 13 nových technických objektů. Hlavním z nich je rozdělovací objekt na Bílovce. Říčka totiž

Revitalizace Bílovky v CHKO Poodří Investor: povodí Odry, s. p. Zhotovitel stavby: sdružení rovina – Talpa – rpF Podpořeno: z OpŽp, prioritní osa 6, Xiv. výzva Celkové náklady: 58,899 mil. kč Celkové uznatelné náklady: 48,868 mil. kč Celková výše podpory: 46,424 mil. kč Délka regulované Bílovky: 2500 m Úsek revitalizace: 4500 m Zhotovené technické objekty: rozdělovací objekt na Bílovce, zprůchodnění jezu, výstavba rybích přechodů, propustky pro obsluhu celého území, rozebrání levobřežní hráze Bílovky, výsadba zeleně po celém území ZDrOJ: OpŽp, pOvODí ODrY, s. p.

byla původně sváděna do přímého koryta ústícího do Odry. Nově je v délce 2,5 km rozdělen průtok mezi původní regulované koryto a dochované neregulované koryto. Tím vznikají periodicky se opakující tůně nutné pro rozvoj specializovaných biotopů. Jak uvedl Čestmír Kus, jednatel ostravské firmy Talpa-RPF, která zajistila projektovou část stavby, bylo dále zpevněno a s využitím starých katastrálních map nově vymodelováno koryto v lukách, aby se časem dosáhlo dokonalého meandrického procesu. Rozebraly se oderské a bílovické hráze, jež dříve sloužily k ochraně před povodněmi. Dnešní koncepce je založena na přirozeném zaplavování luk při jarních a podzimních záplavách; soustava rybníků je chráněna místním navýšením rybniční hráze. Protože šlo o stavbu v CHKO Poodří, bylo nutné zohlednit ochranu hnízdících ptáků a přemístit odtud ryby a obojživelníky. Pracovníci stavební firmy proto byli ekology proškoleni ve sběru žab a sami zajišťovali jejich transfer do neohrožené části oblasti. Ke kácení stromů se vyjadřovali i ornitolo-

FOTO: archiv

Revitalizace dolního toku říčky Bílovka, levostranného přítoku Odry, dokončená letos v říjnu díky podpoře z OP Životní prostředí, vrátila toto území do téměř původního stavu.

Obnovené koryto Bílovky meandrující v loukách mezi jejím regulovaným tokem a ochrannou hrází rybníků.

gové – a pokud to hnízdění ptáků vyžadovalo, byla stavba dočasně zastavena. Pokácené stromy zůstaly v lokalitě, aby tam zetlely a staly se útočištěm pro hmyz. Revitalizaci stavebního území prospělo i jeho zatravnění původní travní směsí z oblasti Valašska. Také podle Ing. Luďka Černockého, místopředsedy představenstva společnosti Rovina, a. s., byl projekt velmi náročný a vyžadoval neustálou koordinaci. Musely se totiž zohlednit požadavky investora stavby Po/st/ vodí Odry i CHKO Poodří.

MO001483

MO12_22_24.indd 23

26.11.13 9:36

Životní prostředí

Skleněné zábrany slouží k protipovodňové ochraně např. v Kolíně nad Rýnem.

povodňová ochrana: skleněné zábrany Mobilně stacionární protipovodňové systémy se liší od mobilních systémů tím, že část systému je mobilní a část je pevně spojena s podložím – je stacionární. Prvním systémem tohoto typu, který si představíme, jsou skleněné zábrany.

n

utno říci, že sklo se v porovnání s kovy a plasty používá jako prvek protipovodňové ochrany jen ve výjimečných případech.

drUh materiálU a rozměry Pro výstavbu se používá sklo plavené (lité), nebo tvrzené (ESG), které se získá kalením, a proto disponuje čtyřikrát až pětkrát vyšší pevností při kombinovaném namáhání v tahu a ohybu než plavené sklo. Když se při nadměrném namáhání ESG rozlomí, rozpadá se na kousky s tupými hranami, čímž je pravděpodobnost poranění menší než ostrými střepy z plaveného skla. Požadované pevnosti v trhu se dosáhne složením ochranné tabule ze dvou i více vrstev skla, které jsou proloženy průhlednou fólií z polyvinylbutyralu. Např. dvoutabulové ESG sklo může být v tloušťkách 4–19 mm. Rámová konstrukce se skládá z lisovaných hliníkových desek (AlMgSi) s těsněním vyrobeným z EPDM (ethylenpropylenový kaučuk). Obsahuje sklo dvou, tří či čtyřvrstvé, horní okraj chrání kryt. Takto přichycená tabule je adekvátní pro plovoucí uchycení ve středovém sloupku, protože nerámované sklo prodělává změny délky. Šířka skla se pohybuje od 1,75 m do 2,0 m a výška od 0,8 m do 1,0 m. kotevní desky Základem stavby těchto mobilně stacionárních protipovodňových systémů je kotevní deska (stacionární prvek systému). Rám se skleněnou deskou může být stacionárním prvkem, zasune-li se trvale do kotevní desky, nebo mobilním prvkem, pokud se instalace provádí až při nebezpečí povodně. Výhodou kotevní desky je přiměřená rozměrová tolerance. Její montáž a následné zabetonování není vhodné přímo na posuvné podklady (filtrační vrstva, štěrková

24 MO12_22_24.indd 24

vrstva ani betonová vrstva). Doporučuje se připevnění na výztuže. zkUšenosti z kolína nad rýnem Starý ochranný protipovodňový val v Kolíně nad Rýnem dosahoval výšky 10,9 m nad hladinou řeky. Podle nových výpočtů však záplavový koncept v tomto místě počítal se zasaženou výškou až 11,3 m. Bylo nutné vypracovat řešení pro zajištění ochrany proti zbývajícím 40 cm povodňové vody. V oblasti, kde se ochranný val nachází, vlastní přilehlé pozemky soukromé osoby. Ke sladění jejich zájmů a protipovodňových opatření se využilo skleněných zábran, které vytvořily estetický a efektivní prvek zároveň. Náklady na pořízení skleněných zábran byly nižší než vytvoření klasické mobilně stacionární protipovodňové zábrany z hliníkových profilů. Navíc pozemek k výstavbě zábran by se musel pronajímat. Při využití bezpečnostních skel byla povolená délka jednoho prvku zábrany dva metry. Sklo vložené do hliníkového rámu se skládalo ze čtyř vrstev a laminátové izolační výplně. Všechny elementy zábrany byly odzkoušeny speciálními testy pro ověření bezpečnostních vlastností. Zábrana je snadno demontovatelná, bez využití lepení či silikonového utěsňování. Nejenže skleněná zábrana dokáže pokrýt neomezený úsek, ale lze s ní kopírovat tvarové úseky, které z estetického hlediska vyžadují zvláštní pozornost, např. lázeňské promenády. Návrh byl konstruován na působení vodního tlaku +30 kN osamělého břemena, či 20 kN/m2 umělé zátěže. Chráněný úsek n v Kolíně nad Rýnem má délku 310 m. jiří matějka ministerstvo vnitra generální ředitelství hZs čr

n

ovou přírodní památkou Středočeského kraje se v listopadu stala Housina. Chráněné území o rozloze 185 ha se nachází v katastrech obcí Libomyšl, Neumětely a Želkovice na Berounsku. Přírodní památka Housina zahrnuje větší část stejnojmenného vrchu a tvoří přechod mezi vápencovým územím Českého krasu a brdskými hřebeny. Cílem ochrany je zajištění optimálních podmínek pro nerušený vývoj poměrně zachovalého přírodního komplexu lesních geobiocenóz a mozaiky ostatních typů přírodních stanovišť, především druhově pestrých travobylinných společenstev, s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. V lokalitě se vyskytují např. mochna bílá, hlaváček letní, sasanka hajní či jaterník podléška. Vzácný hmyz zastupuje např. střevlík hajní a krajník hnědý. Připomeňme, že pro přírodní památku platí stejný režim jako pro ostatní národní přírodní památky. Jak upřesnila tisková mluvčí KÚ Středočeského kraje, Ing. Nicole Mertinová, tento statut byl původně zamýšlen pro ochranu menších území s přírodním fenoménem neživé přírody,

FOTO: archiv

FOTO: archiv auTOra

na seznam přírodních památek přibyla housina

V Housině roste např. jaterník podléška.

nebo s významnou lokalitou ohroženého druhu. V současnosti se do této kategorie řadí i malá území, jež by z hlediska ochranných podmínek spadala spíše pod kategorii přírodní rezervace, neboť v nich jde hlavně o ochranu určitého biotopu. To je případ Housiny. Příčinou nejasného pojetí kategorie přírodní památka je fakt, že ji sice definuje zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ale problematice ochranných podmínek věnuje krátký paragraf s tím, že konkrétní podmínky určí orgán ochrany přírody při jejím vyhlášení. Při novelizaci zákona v roce 2004 se navíc nejasné pojetí kategorie posílilo tím, že většina lokalit soustavy Natura 2000 měla být rovněž vyhlášena v kategorii přírodní památka. Rozdíl mezi přírodní památkou a přírodní /st/ rezervací se tak v praxi často stírá. prosinec 2013

26.11.13 9:36

Příloha

ilustrační FOtO: lukáš bíba

Komunální technika ve městech a obcích

Nabídka komunální techniky pro zimní údržbu je široká: od sypačů a sněžných pluhů přes ruční mechanizaci až po lopaty a metly.

Zimní údržba v obcích: Co se osvědčuje a co ji komplikuje? Až se zima zeptá, co jste dělali v létě, jak odpovíte? Většina z námi oslovených obcí je přesvědčena, že je na zimní sezonu náležitě připravena. Podle velikosti sídla pomůže s úklidem různě velký technický park, všude ale počítají i s lopatami. ➊ Jak zajišťujete zimní údržbu ve své

obci/městě? Využíváte v mimořádných případech i výpomoc dlouhodobě ne‑ zaměstnaných či osob ve výkonu tres‑ tu odnětí svobody? Jaká technika je k dispozici? ➋ Kolik peněz na zimní údržbu obvykle vynaložíte? ➌ Připravujete pro nadcházející sezonu nová opatření oproti loňsku? ➍ Spolupracujete při zimní údržbě s ji‑ nou obcí/městem? ➎ Co by obci/městu usnadnilo plnění po‑ vinností při zajišťování zimní údržby? Jan Prejda, ředitel, Technické služby Jeseník a.s. 1. Zimní údržbu místních komunikací provádí Technické služby Jeseník a. s., které plně vlastní město. Podrobně vše popisuje Plán zimní údržby včetně pořadí důležitosti jednotlivých komunikací a chodníků. Město i TS mají na svých stránkách jasné informace i podrobnou mapu intenzity údržby.

prosinec 2013

MO12_25_30.indd 25

Zimní údržbu zajišťují TS vesměs vlastními silami. Nastane-li mimořádná kalamitní situace, jsou využiti pracovníci jiných středisek v TS. Společnost má 110 zaměstnanců a je možné sestavit velkou skupinu v kalamitních stavech. Technika se případně najímá od místních podnikatelských subjektů. V minulosti byli využiti nezaměstnaní ve veřejné službě. Pracovníky z řad nezaměstnaných a vedených na Úřadu práce nevyužíváme. Jejich přijetí v době mimořádné situace je zdlouhavé a tím nereálné. Provádíme údržbu celého města a využíváme při tom mnoho různých strojů a automobilů. Pořizují se tak, aby se daly využít i pro zimní údržbu. Běžně používáme auta s pluhy a posypovými nástavbami různých velikostí, bagry, nakladače, malé stroje na chodníky, frézy i lidské ruce. 2. Náklady se odvíjejí od intenzity zimy. Za posledních pět let se pohybovaly v rozmezí 6–7 mil. Kč/rok. Tato částka je určena přímo na zimu a na hrubý úklid po jejím

aNKETa konci. Předchází tomu nákladná příprava, a to čištění příkopů, odvodňovacích zařízení, kanalizačních vpustí, vysprávka nerovností komunikací aj. V jarních měsících se provádí úklid a zametání komunikací, vyhrabávání posypových materiálů z travnatých ploch, jež jsou blízko cest atd. 3. Nově máme na webu podrobnou mapu intenzity provádění údržby, kde si lze prohlédnout každou komunikaci a způsob údržby včetně lhůt pro odstranění. Také je schváleno nařízení města, které určuje povinnosti všem vlastníkům komunikací, tedy i jiným soukromým subjektům, aby prováděly zimní údržbu v určitých lhůtách. 4. Spolupráce s jinými obcemi funguje okrajově. Svou roli hraje vzdálenost a navíc, když je větší intenzita spadu, sníh je všude. 5. Problém je s parkovacími místy na síd‑ lištích, kde není místo na projetí zimní techniky. Je to nejen na majitelích aut, ale i na městě, aby zajistilo dostatek parkovacích míst a razantně postihovalo ty, kteří porušují pravidla.

›

25 27.11.13 17:09

Příloha

›

Komunální technika ve městech a obcích

Jan Kopál, tiskový mluvčí, Magistrát města Karlovy Vary 1. Silnice a chodníky, pěší zóny a veřejná prostranství udržuje společnost AVE CZ, pěší stezky v zeleni, mimo silnice, v sídlištích atd. udržuje městská příspěvková organizace Správa lázeňských parků (SLP), dvě strmé ulice v lázeňském centru, které jsou dlážděné a nesmí se solit, udržuje ručně soukromý subjekt. Vše na smlouvu s městem. SLP zaměstnává pracovníky VPP i alternativních trestů (asi 30 osob). AVE CZ používá sypače, pluhy, chodníkovou mechanizaci. Jednotlivé vozy mají svůj harmonogram kalamitní i náhradní (není-li sníh). SLP používá multikáry s nástavbami pluh, sypač, zametací vůz. Obě společnosti využívají rovněž ruční údržbu. 2. Zimní údržba stojí město kolem 25 milionů Kč. Vyskytne-li se kalamita, vozidla i pracovníci fungují v nepřetržitém provozu a náklady jsou poté vyšší. 3. Nasazujeme speciální hlídku, dva pracovníky s povinností sledovat komunikace a problémová místa, dodržování harmonogramu a operativně zajišťovat přednostní úklid. K závěru se chýlí desetiletý kontrakt s AVE CZ, takže připravujeme nové zadání pro budoucí výběrové řízení. 5. Stejně jako v jiných oblastech i zde by pomohlo více peněz. Se zimní údržbou je veřejnost poměrně spokojená, i když každoročně dostáváme připomínky ke konkrétním místům (ty jsou lepší) nebo obecně, že »silničáři zaspali«, když už třetí den sněží a Sokolovskou ulici už hodinu neprotáhli – ty jsou horší, dotyčný si nedá vysvětlit, že každá ulice nemůže mít svůj pluh. Velkou pomocí jsou pracovníci veřejné služby, především na úklid zastávek autobusů, přechodů pro chodce a dalších míst, kde mechanizace nemůže pracovat. Jan Sedláček, starosta, obec Křižánky (okr. Žďár nad Sázavou, asi 375 obyv.) 1. Úklid v zimě zajišťují zaměstnanci obce. Manuální práci (lopata, motyka, hrablo) dělníci přes VPP, prohrnování cest traktorem zajišťuje údržbář. Při kalamitě vypomáhá externí firma. K dispozici je traktor s radlicí a jednoduchou frézou. Zimní údržba komunikací v obci patří mezi mé největší noční můry. Obec má roz‑ troušenou zástavbu, kdy třeba k jedinému stavení udržujeme 800 m dlouhou komu‑ nikaci (takové případy máme dokonce tři). Každou zimu se množí stížnosti občanů a hlavně chalupářů. Jsme však schopni prohrnovat komunikace jen k trvale bydlícím občanům, což ošetřuje i nařízení obce. 2. Náklady se mění každoročně. 3. Kupujeme novou frézu na chodníky. 5. Opravdu nevím, co by mohlo pomoci. Náklady na údržbu se liší sezonu od sezony. Nelze přijmout dopředu zaměstnance, protože při teplé zimě by neměl co dělat. Skutečností je, že zimní údržba je závislá na jediném zaměstnanci na částečný úvazek. V případě jeho pracovní neschopnosti budu těžko hledat náhradu. Možným řešením by bylo zahrnout náklady na údržbu do RUD, kdy by podle urči-

26 MO12_25_30.indd 26

tého klíče získávaly obce s větším přídělem sněhu a velkou délkou prohrnovaných cest finanční kompenzaci. Nebo nějaký dotační titul pro obce postižené sněhovou kalamitou – obdoba povodňových grantů. Ale to není příliš koncepční, protože by to pro obce znamenalo další administrativu. Podobná situace je u nás i se zimní údržbou chodníků, kterou jsem schopný v plném rozsahu realizovat jen díky ÚP, který poskytuje podporu pro zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných. František Mohelský, starosta, obec Nemyslovice (okr. Mladá Boleslav, asi 150 obyv.) 1. Většinu prací stihnou zaměstnanci obce, pluhování sněhu máme nasmlouvané se soukromníkem. Výjimečně při kalamitě využíváme pomoc nezaměstnaných z obce. 2. Odhadem 50–60 tis. Kč. Myslím, že i letos tuto částku bez problémů pokryjeme. 4. Zatím ne, chystáme nějakou spolupráci v rámci MAS Mladoboleslavský venkov. 5. Občas máme problém se zajištěním zimní údržby hlavního tahu ze strany SÚS, jezdí pozdě a v nedostatečné míře. Milan Bauman, technik, MěÚ Nové Sedlo (okr. Sokolov, asi 2630 obyv.) 1. Zimní úklidové práce zajišťují zaměstnanci Zařízení města Nové Sedlo svojí technikou. Traktor za využití zadní závěsné radlice provádí prohrn komunikací. Malý traktor Johndeer 1026 prohrnuje chodníky. V současnosti zaměstnáváme 26 dlouho‑ době nezaměstnaných ve VPP, pomáhají manuálně upravovat chodníky, zmrazky aj. 2. Roční náklady spojené se zimní údržbou činí asi 200 tis. Kč. Nepočítám výdaje po zimním období, jako jsou poškozené komunikace, chodníky apod. 4. V zimní údržbě jsme jinak plně soběstační a nespolupracujeme s jinou obcí. 5. Rozhodně nám po zimní údržbě bude dobrým pomocníkem zametací vůz. Mgr. Karel Filip, starosta, Nové Strašecí (okr. Rakovník, asi 5285 obyv.) 1. Údržbu v zimě obstarávají Technické služby Nové Strašecí s. r. o. (100% vlastněné městem) podle smlouvy o dílo a Plánu zimní údržby. Nevyužíváme pomoc z řad dlouhodobě nezaměstnaných ani osob ve výkonu trestu. Zimní techniku představuje holder, traktor s radlicí, karzit (úklid chodníků) a motorová sněžná fréza. 2. Částka se pohybuje v rozmezí 3,2– 3,8 milionu korun ročně. 3. Jdeme osvědčenou cestou, s údržbou jsou občané i město spokojeni. Bc. Libor Šimeček, vedoucí odb. komunálních věcí, MěÚ Rumburk (okr. Děčín, asi 11 150 obyv.) 1. Zimní údržbu zajišťuje firma ZEPS s. r. o. na základě smlouvy o dílo. Část chodníků, schody a lávky zajišťujeme vlastními silami. Firma ZEPS pracuje s traktory s radlicí, sypači, ručními sněhovými frézami, nákladním automobilem sklápěčem, nakla-

dačem. Město vlastní malotraktor a ruční sněhovou frézu. 2. Vynaložené náklady jsou v rozmezí 2,5–3 mil. Kč (bez kalamitních situací). 3. Pouze aktualizovaný plán zimní údržby pro období od 1. 11. 2013 do 31. 3. 2014. Mgr. Adéla Michalová, tisková mluvčí, MěÚ Říčany (okr. Praha‑východ, asi 14 120 obyv.) 1. Zimní údržbu zajišťuje vysoutěžená společnost Marius Pedersen a. s. Údržba se týká komunikací a chodníků v majetku města, které jsou rozděleny podle významnosti. U komunikací rozlišujeme kategorie I.– IV., liší se zejména dobou, do kdy je nutné řádně je ošetřit. Komunikace zařazené do I. pořadí jsou ošetřeny pluhováním a chemickým posypem ihned, komunikace ve III. pořadí do 12 hodin po ukončení spadu. Obdobně jsou stanoveny lhůty pro údržbu chodníků (I.– III. pořadí). Pouze jednou jsme využili pomoc osoby odsouzené k VPP. V případě mimořádných situací (kalamit) zásah organizuje útvar krizového řízení. Jsou osloveny místní firmy na zajištění pomocných činností. Na komunikace je využíván posypový vůz, prohrnovací mechanismy (posypový vůz s radlicí, traktory s radlicí), pro chod‑ níky malé chodníkové mechanismy osa‑ zené zametacím kartáčem. 2. Smluvní cena za zimní údržbu je 965 260 Kč/měsíc, tj. za 5 měsíců zimního období je to asi 4,8 mil. Kč. Za zimní období 2012/13 jsme zaplatili 4,18 mil. Kč. Jarní úklid posypu se provádí v dubnu, ale přesnou částku neumíme stanovit, protože máme nastavenou paušální měsíční částku za úklid v zimním období a pak v letním období. Cena za zimní měsíc může dosahovat různých hodnot vzhledem k počtu dní v zimním/letním režimu (závisí na průměrné denní teplotě). Peníze na zimní úklid jsou každý rok fixovány v rozpočtu města. 3. Novinky nechystáme, současný způsob řešení zimní údržby je vyhovující. Bc. Richard Novák, starosta, obec Skaštice (okr. Kroměříž, asi 375 obyv.) 1. Zimní práce si organizujeme sami. Poloha na Hané nám z pozice klimatu přeje (rovina, méně sněhu). Před domy si občané uklízí sami (asi z 80 %). Ostatní uklízí obec. Máme zaměstnané dva pracovníky přes ÚP. Takže se počítá, že budou zapojeni do úklidu. Žádnou techniku nemáme, vše řešíme lopatou, metlou apod. Protože jsme malá obec, dá se to zvládnout. 2. Za údržbu utratíme (podle toho, jaká je zima) od 7 do 20 tis. Kč. 3. Nové věci nepřipravujeme. 4. Místní komunikace nám zajišťuje místní soukromý zemědělec (odhrnuje sníh). Pouze v minulém roce (a to poprvé za 12 let) jsme využili služeb města Kroměříže a nechali jsme posypat komunikace kamínky. n Následný úklid jsme dělali sami. simoNa dvořáčKová

(Redakčně kráceno)

prosinec 2013

27.11.13 17:09

Komunální technika ve městech a obcích

Piaggio Porter sběrná vana.

Piaggio Quargo střihový zdvih.

Příloha

Piaggio Porter hákový nakladač.

Komunální technika se v obcích a městech uplatní po celý rok Komunální technika (municipal machinery), tedy stroje a zařízení, které se uplatňují při správě a údržbě měst a obcí, je nedocenitelným pomocníkem v průběhu celého roku.

Z

dlo Piaggio Porter o hmotnosti 1,5 t a Piag‑ gio Maxxi 2,2 t osazujeme také odmetacím kartáčem a cisternou. V případě, že kapacita nádrže 1000 l nebo 1500 l nestačí, komunální nosič nástaveb Bonetti se dá osadit cisternou o objemu až 3 m3. Standardně vybavujeme tyto vozidla ruční VAP pistolí. 3 Údržba travnatých ploch: Zakládání a údržba zeleně jsou stále významnější součástí estetického prostředí, ve kterém žijeme. Vozidlo Quargo střih je multifunkční pomocník, který se chová jako auto, avšak řadí se do kategorie motocykl-tříkolka, což je velmi výhodné. Vozidlo značky Bonetti je větším pomocníkem při údržbě zeleně a lze jej osadit nástavbou zvýšené bočnice nebo vysavače. 4 Svoz odpadu: Za účelem vybrání odpadů od občanů měst a obcí jsou ideální pomocníci vozidla Piaggio Maxxi a Bonetti s nástavbou hákový nakladač, který kontejnery rozveze po obci. Dalšími stejně důležitými pomocníky jsou vozidla s nástavbou Linear Press s poměrem lisování od 1:3 až 1:5.

Piaggio Porter slouží také k zimní údržbě. 5 Dopravní a manipulační práce spo‑ jené s chodem obce: U všech dokončovacích prací pro města a obce jsou důležití sami pracovníci, např. technických služeb. K tomu, aby se rychle, spolehlivě a hlavně ekonomicky dostali na místo vykonu práce, poslouží vozidlo značky Victoria Giotti v provedení Double cabina. Do vozidla se vejde až pět osob i s nářadím. Ostravská firma I-Tec Czech, spol. s r.o. pomáhá s otázkou výběru a pořízení vhodné komunální techniky pro města a obce již 16 let. Víc informací získáte na /st/ www.itec‑czech.cz.

všechna FOta: archiv i-tec

MO001485

ákladní náplní a činností organizace, která zajišťuje tuto komunální údržbu, je v prvé řadě zabezpečování veřejných potřeb města či obce a jejich obyvatel. Hlavními rozhodovacími faktory jsou rozsah činností, finanční možnosti, ekonomičnost, rozlehlost regionu či terénní, klimatické a průjezdní podmínky. S modernizací doby přichází na trh nová technika a výběr té správné není vůbec jednoduchý. Komunální údržbu můžeme rozdělit zhruba do těchto kategorií: 1 Zimní údržba komunikací a chodníků: Uživatelé při pořizování mechanizace pro zimní práce zpravidla hodnotí výkon nosiče, rozměry, manévrovací schopnosti a čím dál častěji také pohodlí obsluhy. Např. vozidlo Bonetti, které dodává společnost I‑Tec Czech, spol. s r. o., se vyrábí v kategoriích N1 nebo N2 o celkové hmotnosti 3,5 a 5,5 t. 2 Letní údržba komunikací a chodníků: Výměnou nástavby u zimní techniky, radlice za postřikovou lištu a sypače za cisternu, mohou zákazníci ušetřit nemalé prostředky a zároveň dosáhnout kvalitní údržby. Vozi-

Komunální nosič Bonetti FX100/35E5.

prosinec 2013

MO12_25_30.indd 27

Piaggio Porter s nástavbou Košovka.

Vozidlo Victoria Giotti.

27 27.11.13 17:09

olomoučtí hasiči rozšiřují technický park o další moderní zařízení Loni plynový hasicí kontejner, příští rok protiplynový automobil či záchranářský přívěs. Uvedená zařízení zvyšují připravenost HZS řešit mimořádné události na území města.

U

ž druhým rokem slouží olomouckým hasičům plynový hasicí kontejner, který byl pořízen z příspěvku města ve výši 4,8 mil. Kč. Kontejner je vysílán k požárům trafostanic, energocenter, kolejových vozidel apod., kde je nutné použít speciální hasební látky.

KoNTEjNEr sE osvědčil Při PožárECh ElEKTroZaříZENí Kontejner obsahuje tyto hasicí technologie: n plynová s celkovou zásobou 900 kg CO2 se dvěma sestavami tlakových lahví vzájemně propojených, na které jsou napojeny dvě tlakové hadice na navijáku každá v délce 50 m s uzavíratelnými proudnicemi. Ty jsou vyvedeny na obě strany účelové nástavby, s celkovým výkonem 90–100 kg/min. CO2 pro obě proudnice. Konstrukční řešení tlakových hadic a proudnic umožňuje prodloužení o dalších 50 m při stejném výstupním výkonu; n prášková, 250 kg prášku (pro třídu požáru A, B, C), s hadicí na navijáku dlouhou 40 m a s pevně připojenou uzavíratelnou proudnicí; n vzduchopěnová s hasicí technologií ONE SEVEN tvořená agregátem pro výrobu těžké pěny s minimální potřebou vody, která je vytvářena pomocí tlakového vzduchu.

Toto zařízení je možno použít pro požáry hořlavých látek typu A (hořlavé pevné látky) nebo B (hořlavé kapaliny a plyny) podle druhu použitého pěnidla. Do kontejneru bylo dodatečně instalováno také speciální hasicí zařízení CCS Cobra, které umožňuje provádět řezání a hašení pomocí abraziva a unášeného proudem vody pod vysokým tlakem. Zařízení je možné využít pro hašení v uzavřených prostorech, technologických kanálech a dalších nepřístupných prostorech. Hasicí kontejner byl dosud nasazen při sedmi mimořádných událostech (především požárech elektrozařízení) a dvou cvičeních (»Plyn« v roce 2012 a »Teplo« letos). Několikrát byl využit i systém hašení Cobra.

FOtO: archiv Města OlOMOuc

Komunální technika ve městech a obcích

Hasicí plynový kontejner.

FOtO: archiv Města OlOMOuc

Příloha

Záchranářský přívěs.

lupracují se zdravotnickou záchrannou službou, zejména při zajištění předlékařského třídění zraněných a jejich transportu do místa soustředění zraněných osob. Vybavení přívěsu tvoří např. páteřní desky, fixační dlahy apod., jeho součástí je rovněž nafukovací stan s příslušenstvím a materiál pro poskytnutí pomoci zraněným (termofólie, deky aj.). Město žádost HZS Olomouc na pořízení výše zmíněné techniky v celkové hodnotě /sd/ 1,38 mil. Kč již schválilo.

PřibUdE i ZáChraNářsKý Přívěs Další novou techniku získají hasiči v příštím roce, kdy bude pořízen záchranářský přívěs a rekonstruován protiplynový automobil. Ten je vybaven měřicí a detekční technikou schopnou odhalit základní nebezpečné látky. V současnosti je tento automobil na požární stanici Olomouc postaven na již zastaralém podvozku AVIA z roku 1988. Záchranářský přívěs zase poslouží při řešení mimořádných událostí s velkým počtem zraněných, kdy jednotky HZS spo-

GiNa zkracuje hasičům dojezdové časy

s

peciální software firmy GINA (geographic information assistent, mapový software pro krizové řízení a bezpečnostní služby) z Jihomoravského inovačního centra (JIC) slouží jihomoravským hasičům od března. Vedle zkracování třetiny dojezdových časů na místo zásahu systém hasičům umožňuje snazší výměnu informací i zpětné přehrání zásahů. V rámci nasazení technologie GINA bylo několik velitelských vozů vybaveno tablety a v dalších vozech byly instalovány lokalizační jednotky (mobilní GPS jednotky ka-

28 MO12_25_30.indd 28

FOtO: archiv

Jihomoravští hasiči používají speciální software, který v kombinaci s tablety a lokalizačními jednotkami zkracuje dojezdové časy na místo zásahu.

Nová technologie sleduje vozidla v terénu a naviguje na místa zásahů.

pesní velikosti), jež hlásí aktuální polohu vozidla a odesílají informace do systému, s nímž lze pracovat ve velitelských vozidlech s tablety (se zabudovanými lokátory). »Systém v prvé řadě zjistí, co a kde se stalo a kdo další tam jede,« popsal Boris Procházka z firmy GINA. »Software pak vůz

naviguje tou nejvhodnější cestou, zároveň vidíte i polohy všech dalších zasahujících aut. Jakmile jste na místě, vybere GINA, kde zastavit, abyste byli co nejblíže hydrantu,« doplnil. Rozšiřující aplikace umožňují vyhledat třeba plán konkrétního typu vozu, tramvaje či autobusu. Na základě toho hasiči zvolí vhodný postup pro vyproštění lidí uvězněných uvnitř. Stejně tak mohou v tabletu prohlížet mapy konkrétních budov a najít cestu dovnitř nebo ven. V rámci kraje jde o pilotní projekt. K nákladům lze zatím obecně říci, že se nasazení pohybuje v řádu stovek tisíc korun pro prvovýjezdové vozy v krajském městě, sdělila Moderní obci Helena Továrková z JIC. Systém byl nasazen např. i při letošních povodních ve Středočeském kraji. Po Jihomoravském kraji se nyní testuje na Vysočině a v Pardubickém kraji. Na jižní Moravě by mělo brzy dojít k dalšímu rozšíření technologie o několik desítek tabletů i lo/sd/ kátorů. prosinec 2013

27.11.13 17:09

Komunální technika ve městech a obcích

Příloha

Kapacitu kanalizace ověřuje speciální program Pro posouzení kapacity kanalizace se v posledních letech stále více používají moderní počítačové programy. Ve Vodárenské společnosti Chrudim se tak děje už od roku 1998.

graF: autOr

s

ouvisí to s tím, že se častěji objevují přívalové srážky, které způsobují ve městech a obcích různě velké škody. A ruční výpočet už zdaleka nestačí. Hlavním přínosem použití speciálních programů je odpověď na otázky typu: »Co se stane, když…?« Co když přijde větší srážka, než s jakou projektant počítal? Má kanalizace kapacitu na to, abychom připojili plánovanou výstavbu? Co je příčinou přetížení kanalizace v dané části obce? Na tyto otázky lze s použitím těchto nástrojů odpovědět. Kdy sáhnout po jejich využití? Vždy, když obec musí řešit problém s kanalizací, a ta není zjevně ucpaná. Bohužel platí, že na kanalizaci se každý cítí být odborníkem. »Stříká při dešti před hospodou voda z kanalizace? Dáme tam větší trubku a bude to v pořádku.« Jde o rozšířený omyl, jenž zpravidla znamená peníze vyhozené oknem. Asi v 60 % případů je příčina tohoto nežádoucího jevu někde »o kousek vedle« a zvětšení průměru potrubí nepřinese žádný efekt. Podívejme se na speciální programy blíž. Zásadním problémem jsou vždy data, data a zase jen data. Pro sestavení matematického modelu je zapotřebí mít informace o průměrech potrubí, použitých materiálech potrubí, o hloubkách šachet. Ty je třeba doplnit údaji, jež popisují území z pohledu odvodnění (např. podíl nepropust-

Graf znázorňuje hladinu vody v kanalizaci při přetížení.

ných ploch, možnost vsakování), a údaje o srážkách. Na jejich základě sestaví odborník matematický model kanalizace. Aby bylo možné ověřit, že model opravdu odpovídá skutečnosti, provádí se tzv. kalibrace modelu. Jak? Na kanalizační síti se provede současné měření dešťové srážky a průtoku (u větších sítí se měření provádí na několika místech). Změřená srážka se zadá do modelu a vypočítaný průtok se porovná s naměřeným. Pokud se výsledky rozcházejí, je třeba upravit parametry modelu. Tím se zajistí, že vypočtené hodnoty odpovídají skutečnosti. Pak je model připravený k použití a lze simulovat jednotlivé zátěžové stavy, např. testovat chování při různých srážkách nebo zkoumat chování celé sítě po připojení plánované výstavby.

Důležité je, že se kanalizace vždy musí posuzovat jako celek. Posouzení části (např. v místě napojení plánované zástavby) nemá velký význam, problém totiž může po připojení rozvojové lokality vzniknout kdekoliv. Dlouholetá praxe odborníků Vodárenské společnosti Chrudim v této oblasti se postupně využívá i v ostatních společnostech skupiny Energie AG Bohemia. Příkladem je i matematický model kanalizace města Hořovice, kde je provozovatelem společnost Vodovody a kanalizace Beroun. Protože tato metoda přináší i provozní úspory, plánuje se její nasazení v dalších lokalin tách a to i pro externí zákazníky. marTiN soUdEK vodárenská společnost chrudim, a. s.

!!! NOVINKA V SORTIMENTU FIRMY STS PRACHATICE, a.s. !!! MULTIFUNČKNÍ NAKLADAČ A NOSIČ NÁŘADÍ

STS PRACHATICE,a.s. Těšovice 62 Husinec 384 21 TEL.: + 420 388 302 130

UNIVERZÁLNÍ • OBRATNÝ • VÝKONNÝ

Zaměstnejte českého pomocníka!

FAX.: + 420 388 312 042 Email: [email protected] Web: www.stsprachatice.cz

Nově vyvinutý multifunkční nakladač a nosič nářadí DAPPER 5000 je skvělým pomocníkem pro všechny vaše údržbové práce. Jeho hlavní výhodou je především kloubové řízení, které je oproti smykovým lépe ovladatelné v těžkém terénu. Má rychlejší transportní rychlost, je provozně ohleduplnější jak k pneumatikám, tak i podkladovému povrchu (chodníky, trávníky) a vzhledem k výrazně nižší spotřebě také výrazně ekologičtější a ekonomičtější provoz.

Výhody: Jednoduché ovládání • Bezpečný a ekologický provoz • Celoroční využití • Rychlá výměna přídavných zařízení

MALOTRAKTORY JINMA !!! NÍZKÁ CENA – VYSOKÁ UŽITNÁ HODNOTA !!! Malotraktory připravené na zimní údržbu obcí a měst

!!! Kompletní zimní sety za zvýhodněné ceny !!! MO001486

MO12_25_30.indd 29

27.11.13 17:09

»

Matematické modely kanalizační sítě umožňují popsat a zhodnotit chování jednotné a oddílné dešťové kanalizační soustavy při zatížení různými zatěžovacími srážkami. Lze je použít zejména pro posouzení kapacity stávající sítě při napojování rozvojových lokalit, pro řešení provozních problémů na síti, atd. Matematické modely vodovodních sítí jsou nástrojem pro hydraulické analýzy vodovodních sítí. Cílem těchto analýz je zmapování tlakových a průtokových poměrů v síti. Lze je použít pro potřeby provozování a řízení distribučních soustav, posuzování kapacity stávající sítě pro připojování nových lokalit, pro optimalizaci tlakových poměrů v sítí, pro řešení provozních problémů.

Matematické modely kanalizačních a vodovodních sítí Vodárenská společnost Chrudim, a.s. Novoměstská 626 537 28 Chrudim [T] +420 469 669 911 · [F] +420 469 669 990 [E] [email protected] Kontaktní osoba: Ing. Martin Soudek, Ph.D. [M] +420 603 899 805 [E] [email protected] www.vschrudim.cz

rača nainstaluje na zimní techniku GPs zařízení Po zkušenostech z loňské zimy a řadě stížností občanů se bratislavská Městská část Rača rozhodla nechat instalovat na dvě multikáry GPS monitorovací zařízení.

Z

ařízení zaznamená trasu vozidla, dobu, kdy se v daném místě bude pohybovat a zaznamená i to, zda bude mít vozidlo spuštěnou radlici na odhrnování sněhu a jestli je činný sypač. Tyto údaje pomohou zdokumentovat, zda, kdy a které cesty se skutečně prohrnovaly. GPs ZaříZENí PosloUží jaKo CorPUs dEliCTi StarostaMČRača(rozkládásenavýchodním úpatí Malých Karpat a má asi 21 450 obyv.) Mgr. Peter Pilinský to komentoval: »Chceme zefektivnit zimní údržbu na maximum. Zima bývá krutá a chceme občanům zajistit co největší bezpečnost. Zároveň bychom se rádi vyhnuli jejich stížnostem, díky GPS budeme přesně vědět, kde technika zasahovala a kde ne.« »Provoz monitorovacího systému, tedy přenos údajů mobilní komunikací GPRS, provoz aplikačního softwaru na servery a zpřístupnění údajů přes internet, zabezpečí za měsíční poplatek dodavatel,« vysvětlil vedoucí Oddělení životního prostředí Bohumil Ga‑ špierik. GPS zařízení pro dvě multikáry, které má MČ Rača celoročně k dispozici, a na něž se v zimě nasazují radlice, vyšla na 786 eur. Služba monitorování za jedno vozidlo stojí měsíčně 12 eur. Mgr. Eva Miklánková, mluvčí starosty, časopisu Moderní obec upřesnila, že tímto opatřením chtějí předejít loňské situaci, kdy si obyvatelé během zimy stěžovali, kde všude nebyly komunikace a chodníky prohrnuté, přičemž MČ měla častokrát jiné informace.

Bratislavská MČ Rača bude mít napříště dokonalý přehled o pohybu vozů údržby.

Inspirovala se Rača podobným opatřením v některé z jiných městských částí Bratislavy nebo jiném slovenském městě? »Inspirovali jsme se jednak v Žilinském kraji, kde jsou GPS zařízením vybavena všechna vozidla správy komunikací. Tedy nejen odhrnovače, ale všechna, která nějakým způsobem zabezpečují údržbu. Druhou inspirací nám byla sousední Městská část Nové Mesto, která si nechala GPS zařízení nainstalovat do všech služebních vozů včetně vozů údržby a velmi si toto opatření pochvalují.« Před blížící se zimou přistoupili v Rači k dalšímu opatření, jež by mělo zimní údržbu cest a problémových úseků ulehčit. Začátkem listopadu osadili v ulici Pri vinohradoch novým dopravním značením, zákaz zastavení, což má usnadnit průjezd vozidel zimní údržby. Ta měla v minulých letech problém touto ulicí projet, protože osobní automon bily parkovaly po obou stranách. simoNa dvořáčKová

Praha 8 ošetřuje cesty šetrně

a

Naše voda. Náš život.

ilustrační FOtO: Matej slávik

»

MO001406-1

Nový produkt

kciová společnost IPODEC – Čisté město (akcionáři jsou MČ Praha 8 a firma Marius Pedersen) převzala v listopadu již dvacátou nástavbu na vozy pro zimní údržbu komunikací. Hlavním přínosem je přesnější dávkování soli a písku. »Nástavby umožňují přesnější dávkování posypového materiálu, což ve finále znamená snížení dopadů zatím nezbytného solení vozovek na přírodu,« řekl starosta MČ Praha 8 Jiří Janků a dodal, že IPODEC rozšiřuje vozový park tak, aby vozy splňovaly vysoké nároky na životní prostředí. Příkladem je čisticí vůz, který společnost přebrala letos na jaře, a jehož největším přínosem je filtr prachových částic. Předaná nástavba Epoke SE 3800 Sirius AST je neseným, plně automatickým sypačem, jenž díky své konstrukci umožňuje spolehlivě provádět posyp solí, pískem, drtí

a jinými materiály větších frakcí. Sirius se vyrábí se sedmi velikostmi zásobníku na suchý materiál, jež lze kombinovat se sedmi nádržemi na kapalinu, dvěma druhy elektronického řídicího systému, třemi druhy pohonu a celou řadou příslušenství. Konstrukce sypače umožňuje umístit zařízení do korby nosiče, nebo pomocí mezirámů na jeden z mnoha výměnných systémů. Technické parametry nástavby: pohon sypače nástavbovým dieselovým tříválcovým, vodou chlazeným motorem Lombardini o výkonu 20 kW; objem zásobníku posypového materiálu 4 m3; šíře posypu nastavitelná z dálkového ovládání 2–12 m; sypané množství soli regulovatelné z dálkového ovládání 5–60 g/m2; sypané množství inertního materiálu plynule regulovatelné dálkovým ovládáním 30–240 g/m2; maximální pracovní rychlost 60 km/h. /st/ prosinec 2013

Společnost koncernu ENERGIE AG MO12_25_30.indd 30

27.11.13 17:09

Informační a komunIkační technologIe

Na radnici v Českém Krumlově se rozhodli přejít z lokálního řešení dokumentů, kalendářů a elektronické pošty na cloudové řešení v prostředí Google Apps.

n

a městském úřadě v Českém Krumlově, v obci s rozšířenou působností, pracuje asi 150 uživatelů převážně s počítači i vlastní e-mailovou schránkou. V některých agendách potřebují úředníci sdílet dokumenty se svými kolegy. Roste i počet zaměstnanců, kteří využívají při své činnosti mobilní zařízení a potřebují mít stále dostupný e-mail i kalendář a dokumenty. Migraci a podporu zajišťuje městu společnost netmail.

sdílení uvnItř, poté I navenek »Hledali jsme nástroj pro zlepšení elektronické komunikace uvnitř úřadu i směrem k občanům,« řekl Mgr. Radim Rouče, tajemník MěÚ. Srovnání vlastní infrastruktury a cloudového řešení nakonec vedlo k rozhodnutí pro druhou možnost. Cloudové řešení vyšlo výhodněji také ekonomicky. Výhodou je odstranění problémů a nákladů spojených se správou vlastněných HW a SW prostředků. V minulosti přitom městský úřad používal vlastní poštovní server.

Dokumenty se často zasílaly elektronickou poštou a vznikal chaos v podobě mnoha verzí, které bylo nutné pracně slučovat. Problematické bylo i využití mobilních zařízení. Nástroje Google Apps byly vybrány z důvodu množství služeb včetně chatu, videokonferencí, obrany proti spamu a především pokročilého sdílení dokumentů. Plusem je i uživatelská přívětivost. »Aplikace jsme samozřejmě před rozhodnutím testovali. Chtěli jsme mít jistotu, že naši úředníci nebudou mít s přechodem problémy,« doplnil tajemník. Plánuje radnice rozšíření cloudového řešení i pro jiné aplikace nebo systémy? Jak Moderní obci dále upřesnila tisková mluvčí Olga Kneiflová, BBS. zatím nikoli, protože úřad provozuje ostatní IS a aplikace na moderní serverové infrastruktuře vybudované v rámci projektu »Technologické centrum ORP Český Krumlov«. Možnosti sdílení dokumentů lze využít např. k veřejnému připomínkování... »Za-

elektronická komunikace /24

f

otky jsou stejně jako ostatní autorská díla duševním vlastnictvím autorů a jejich využívání by mělo probíhat v souladu s legislativou. Zjednodušeně řečeno – autor by měl dostat zaplaceno za to, že jeho snímek někdo využil například při tvorbě webových stránek. Fotky nebo vektorové grafické prvky jsou potřeba při vývoji prakticky každé webové stránky a ne vždy je možné čerpat kreativu z vlastních zdrojů, tedy fotografií s vyřešenými autorskými právy. Kde tedy sehnat fotografie na web zadarmo, nebo za minimální peníz? Provozovatel informačního webu o fotobankách a fotografiích (Fotobanky.cz), Petr Václavek, rozhodně nedoporučuje používat obrázky či fotografie jen tak stažené z internetu, a to nejen z morálních důvodů. Jejich zneužití se může šeredně nevyplatit a z původního záměru ušetřit doslova pár korun se lehce stane noční můra. Dnes totiž není problém ověřit, odkud fotografie pochází. Slouží k tomu například služba tineye.com, která umí na internetu najít podobné obrázky. I samotné fotobanky pracují na technologických opatřeních proti zneužití fotografií a obrázků ze své stáje. Základní otázkou je, zda se opravdu vyplatí využívat pochybné servery, které

prosinec 2013

MO12_31_32.indd 31

nabízejí fotky zdarma. Samotný obsah totiž může být zkopírován z fotobank, jež se vzdávají odpovědnosti za využití fotografií a jejich uživatele pak lze kontaktovat kvůli vypořádání poplatků za jejich použití. Výše jmenovaný odborník upozorňuje na nízké ceny snímků z Royalty Free fotobank (neboli mikrofotobank). Snímky s jasným původem stojí několik dolarů a nebo dokonce desítek centů. Tento nákup je legální a není potřeba kontaktovat autory snímků a vyřizovat s nimi svolení k použití. Pokud je přesto nutné pracovat s fotografiemi zdarma, tedy bez nutnosti jakýchkoliv plateb, nabízí se několik základních možností. Mikrofotobanky mají často sekce zdarma, dělají to pro nalákání nových platících zákazníků. Někdy se i sami autoři fotek, kteří na fotobankách svá díla prodávají, rozhodnou, že poskytnou některé snímky zdarma, aby upozornili na své portfolio. Sekce zdarma nabízejí například Pixmac, Shutterstock, iStock, Dreamstime, Fotolia a další. Nevýhodou je omezený výběr, často je k dispozici jenom jedna fotografie týdně a byla by velká náhoda, kdyby se zrovna hodila pro zamýšlený web. Další cestou je poskytnutí vlastního obsahu k prodeji na fotobankách. Tento

IlusTrační FOTO: lubOr mrázek

v českém krumlově zkouší komunikaci v cloudu

Českokrumlovská radnice testuje cloudové řešení práce s dokumenty a poštou.

tím jde o vizi. Nejprve bychom chtěli, aby sdílené dokumenty využívali zaměstnanci k řešení interních procesů – typicky připomínkování dokumentu, kdy doposud vznikalo několik verzí, jež se pak složitě dávaly dohromady,« uvedla tisková mluvčí. A dodala, že v budoucnu by město nástroje Google Apps pro interakci s občany využilo rádo, např. právě pro připomínkování strategických dokumentů, on-line přenosy jednání zastupitelstva, veřejný kalendář událostí, ankety aj. »První vlaštovkou je nyní připravovaný tzv. Povodňový plán nemovitosti, občané budou moci vyplnit a zaslat městu formulář vytvořený pomocí nástrojů Google /sd/ Disk,« uzavřela Olga Kneiflová.

přístup lze využít v případě, že má zájemce o fotografie k dispozici vlastní obsah, o který by mohli mít zájem ostatní. Z utržených peněz je pak možné zaplatit za fotografie, které jsou zrovna potřeba. Je potřeba upozornit na nutnost založení účtu na fotobance a navíc nikdo nezaručí, že se podaří včas vydělat dostatečné množství peněz, které by pak mohly být použity k nákupu. A v neposlední řadě je potřeba zmínit, že opravdu existují místa, kde je možné najít fotografie zdarma a legálně. Vydělávají na reklamě na placené fotobanky a nebo při vyhledávání nabízí rovněž odkazy na fotky z placených fotobank. Projekt everystockphoto.com je vyhledávačem nad fotobankami, jež nabízejí fotografie zdarma. Nejznámější a nejpoužívanější místo je Stock.XCHNG (sxc.hu), dále jsou to např. freefoto.com, photorack.net a mnoho dalších. Při využívání těchto fotek je třeba pečlivě prostudovat jejich licenční podmínky. Může v nich být zakomponován třeba písemný souhlas autora snímku nebo nutnost uvedení jména autora. Většinou platí, že nabízené fotky lze použít pro soukromé i komerční užití. Jejich další prodej n je samozřejmě zakázán. Jan handl ICT publicista

31 26.11.13 9:57

Informační a komunIkační technologIe

Zveřejňovat data je normální, obstrukce je lumpárna – tak charakterizovala pořádající Otevřená společnost výsledky 11. ročníku soutěže Otevřeno x Zavřeno (www.otevrete.cz). Aby se dostaly na stupně vítězů či poražených, musely ovšem úřady vystoupit z normálu. Čím?

v

kategorii Otevřeno získalo první a současně i hlavní cenu Nové Město na Moravě za rozklikávací rozpočet. Není jistě jediné, které na webu zveřejňuje svůj rozpočet přehledně rozčleněný. Jeho rozpočet však jde do detailů, např. u již proběhlých a zaúčtovaných operací zobrazuje i čísla faktur a popis. Přehledně prezentuje navýšení či snížení položek vůči plánovanému rozpočtu i skutečné čerpání. Z jednotlivých oblastí je možné překliknout na databázi veřejných zakázek, které v dané oblasti již proběhly. Na úvodní stránce speciálně zvýrazňují velké investice a opravy.

FOTO: auTOr

nutno vIdět! »Fascinující úroveň transparentnosti a jejího technického zvládnutí. Laicky srozumitelný postup, umožňující vysledovat každý výdaj až do detailu. Nutno vidět!,« hodnotí organizátor soutěže Oldřich Kužílek. Nenechávám se dvakrát pobízet a na http://rozpocet.nmnm.cz mě zaujmou dva koláčové grafy. První, s názvem Odkud peníze přicházejí? (Příjmy), prozrazuje, že k 1. 11. 2013 už přišlo 172 446 225 Kč a ještě přijde 33 128 617 Kč. Po kliknutí si vybírám ze čtyř kapitol daňové příjmy a po dalším kliknutí vidím, že např. u DPPO byl plánovaný i schválený rozpočet 21 mil. Kč a skutečnost je 19 284 878 Kč (tj. plnění na 92 %). Ještě víc asi bude zajímat obyvatele Nového Města na Moravě druhý graf – Zač peníze utrácíme? (Výdaje). Město již utratilo 154 465 808 Kč a zbývá utratit 74 547 896 Kč. Postupným klikáním se dostávám namátkou přes položky veřejná správa (s nejvyšší částkou v rozpočtu) – vnitřní správa – činnost

Starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda.

32 MO12_31_32.indd 32

místní správy – nákup ostatních služeb až na stránku se 42 dodavateli. U každého je odkaz na ARES, ale hlavně na knihu došlých faktur. »Lidé mají právo vědět o každé koruně, kterou utratíme,« říká na stránkách klikacího rozpočtu starosta Michal Šmarda. A při přebírání ocenění v soutěži Otevřeno x Zavřeno slibuje, že od 1. ledna 2014 by chtěli na webu zveřejnit i všechny smlouvy. lIberecký kraJ průkopníkem Ty již zveřejňuje Liberecký kraj, který jako první mezi kraji používá registr smluv. A jak při přebírání třetí ceny v kategorii Otevřeno zdůrazňuje hejtman Martin Půta, stojí to minimum času. Dosud zveřejňovalo smlouvy jen několik měst s mnohem menší agendou, Liberecký kraj přinesl důkaz o tom, že když se chce, může tak činit i krajský úřad. Tento průkopnický čin ocenila i veřejnost, neboť mu ve svém hlasování o Cenu veřejnosti udělila nejvíce hlasů. nepoučItelný magIstrát prahy Vítěze soutěže Otevřeno x Zavřeno vybírala porota z 82 nominací, jež prošly přísným ověřením. V kategorii Otevřeno bylo zařazeno 26 nominací, v kategorii Zavřeno byla konkurence větší – 56 nominací. Ale »vítězný« Magistrát hl. m. Prahy vystoupil z normálu, resp. z nenormálu výjimečným způsobem – rozsáhlou systematickou obstrukcí. Úřad už 12krát zopakoval administrativní ping-pong v kauze informací o odměnách vysokých úředníků (ke dni vyhlášení výsledků soutěže 844 dnů, 2,3 roku). Ačkoliv nadřízený orgán (Ministerstvo vnitra) rozhodnutí vždy zrušil, vyslovil právní názor, že informace se mají poskytnout, a upozornil magistrát, že jeho postoj i postup je neudržitelný, a krátí žadatele na ústavně garantovaném právu, magistrát zatvrzele vydával metodou tzv. copy-paste stejná odmítnutí. Udělena byla i zvláštní cena, za »úplnou změnu názoru«. Získal ji Úřad pro ochranu osobních údajů. Loni totiž vyhrál v kategorii Zavřeno za překroucený výklad ochrany osobních údajů, jímž bránil zveřejňovat videozáznamy z jednání zastupitelstev. »Předseda úřadu Igor Němec nás za negativní cenu napadl, ale po prohraných soudních sporech úřad v tichosti změnil postoj a vydal opačnou metodiku. V ní převzal závěry naší analýzy, již předtím odmítal. Je to pro nás inspirace, že věci lze měnit,« dodává Oldřich Kužílek. n Jaroslav WInter šéfredaktor portálu Helpnet

FOTO: arCHIv

vítězí klikací rozpočet a registr smluv

Memorandum podepsali (zleva) Michal Hašek, Martin Pecina a Dan Jiránek.

města, kraje a stát za lepší využívání sítí

v

polovině minulého měsíce podepsalo Ministerstvo vnitra se zástupci krajů a měst Memorandum o podpoře výstavby, rozvoje a využívání telekomunikačních datových sítí veřejné správy. Spolupráci svými podpisy stvrdili ministr vnitra v demisi Martin Pecina, jihomoravský hejtman a předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek a kladenský primátor a předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek. Memorandum má přispět k úspěšné realizaci projektu Zajištění infrastruktury pro operační střediska základních složek Integrovaného záchranného systému, který spolufinancovala EU prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj. Jak komentoval Martin Pecina: »Jde o důležitý dokument už vzhledem k tomu, že díky němu poskytnou vlastníci metropolitních sítí Ministerstvu vnitra zdarma vlastní kapacity. Tím se sníží finanční nároky na realizaci infrastruktury pro operační střediska základních složek Integrovaného záchranného systému.« Rovněž by se mělo zamezit vzniku duplicitních systémů a zajistit účinné využívání komunikačních sítí. Díky memorandu dojde podle informací z MV k zajištění společného koordinovaného postupu při výstavbě, užívání, inovaci a dalším rozvoji státních, krajských či lokálních komunikačních sítí. Všechny tři strany se v memorandu také dohodly na společném postupu při vytvoření registru sítí veřejné správy. Prostřednictvím tohoto nástroje pro sdílení dat o sítích by veřejná správa mohla ušetřit provozní náklady, ať už vzájemným příspěvkem, nebo samotným propojením sítí. Dalším z bodů spolupráce je např. společný postup při tvorbě podmínek a pravidel napojení telekomunikační infrastruktury územní samosprávy na Komunikační infrastrukturu veřejné správy v lokalitách měst a obcí, tedy na infrastrukturu, jež úřadům zajišťuje telekomunikační a datové /sk/ služby. prosinec 2013

26.11.13 9:57

ManageMent

když se zaměstnanci školí navzájem Královéhradecký magistrát využívá pro vzdělávání svých zaměstnanců projekt, který staví na zkušenostech a lektorském potenciálu asi padesátky z nich.

n

ecelá padesátka zaměstnanců magistrátu současně lektoruje své kolegy a v rámci kurzů a školení jim přednáší informace z oblastí, v nichž jsou sami odborníky. Systém interního lektorství, který s sebou nese mj. výrazné finanční úspory, ocenila letos na jaře odborná porota soutěže HREA Excellence Award 2012.

FOTO: arChiV měsTa hK

efektivnější i úSpornější školení Detaily k interním školením poskytla Moderní obci tisková mluvčí magistrátu Hradce Králové Ing. Magdaléna Vlčková. »Interní lektorství bylo v první fázi spuštěno v roce 2009, od loňska je součástí systému rozvoje a vzdělávání zaměstnanců, jako jeden z jeho tří základních pilířů. Je určen řadovým i vědoucím zaměstnancům, jichž je celkem kolem 410.«

Hlavním cílem zavedení Systému interního lektorství byl efektivnější rozvoj a vzdělávání zaměstnanců v podmínkách magistrátu (propojení externího a interního vzdělávání), podpora sdílení znalostí a dovedností a též rozvoj horizontální kariéry odborných pracovníků. Svou roli, ačkoli ne hlavní, sehrál i ekonomický faktor. Letos proběhlo 70 akcí (do začátku listopadu, pozn. red.), které garantovali interní lektoři (nástupní školení, školení BOZP a PO, bezpečnost informací, školení řidičů referentů, právní problematika, IT atd.). Největší zájem zaznamenávají školení IT dovedností, k preferovaným oblastem patří také právní problematika, především veřejné zakázky a vnitřní kontrolní systém. Pozornost se věnuje rovněž proškolení nových zaměstnanců v rámci adaptačního procesu. Nováčci nejprve absol-

Na královéhradeckém magistrátu dávají přednost spíše osobnímu setkání a individuálnímu přístupu v rámci interního lektorství před e-learningem.

HREA Excellence Award 2013 Cílem soutěže je ocenit nejlepší projekty a profesionály v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Projekty soutěží ve třech kategoriích: 1. Komerční subjekty do 500 zaměstnanců, 2. Komerční subjekty nad 500 zaměstnanců, 3. Veřejné, státní a neziskové organizace. Přihlášky lze zasílat do 31. 1. 2014 na adresu [email protected]. Více na www.peoplemanagementforum.cz/cs/hrea/.

vují průřezová témata a poté odborné bloky. Část interních lektorů působí v roli metodiků a odborných garantů v rámci svých útvarů. Jak se zaměstnanec magistrátu stane lektorem? »Lektoři byli nominováni s časovým odstupem ve dvou skupinách na základě výstupů z pravidelného ročního hodnocení zaměstnanců,« vysvětlila Magdaléna Vlčková. »Nominaci předcházelo projednání vedoucího se zaměstnancem. Lektoři následně absolvovali, opět ve dvou fázích, intenzivní rozvojový program na míru s ohledem na potřeby cílové skupiny.« Jsou lektoři za tuto činnost odměněni? »Lektoři působí většinou v oblasti své pracovní agendy, jejich činnost včetně interního lektorství vyhodnocuje s vazbou do výkonové složky platu vedoucí odboru. Zároveň má personální oddělení nastavený systém vyhodnocování kvalitativních a kvantitativních ukazatelů. Podle nich sleduje a vyhodnocuje činnost lektorů. Ti nejlepší jsou nadstavbově odměňováni z úrovně tajemnice,« dodala tisková mluvčí. Lektorům i vzdělávaným jsou k dispozici vybavené školicí místnosti, odborná sekce n na intranetu či odborná literatura. SiMona dvořáčková

jak udržet talenty v regionu? pomohou též příklady zahraniční dobré praxe Na konferenci EuroRegio 2013 (4. 12.) v Sokolově se představil také projekt W4T (Working for Talent), který má za cíl udržet mladé talenty v západočeském regionu.

C

ílem projektu Lidský kapitál a inovace (Working4Talent) je především sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe v práci s talenty – vysokoškolskými studenty, výzkumníky a mladými profesionály. Součástí prezentace projektu byla detailní analýza problematiky práce s mladými talenty, kteří často utíkají do jiných regionů, s důrazem na to, že sdílení znalostí v současném globálním prostředí na úrovni regionů může přispět k udržení pracovníků v daných regionech. Projektový tým Karlovarské agentury rozvoje podnikání, která se na projektu podílí, podnikl několik studij-

prosinec 2013

MO12_33_35.indd 33

ních návštěv po celé Evropě a nové zkušenosti využívá při své další práci. Soubor náStrojů využije karlovarSký kraj už příští rok Projekt W4T se zaměřuje na využití ověřených metod ze zahraničí v lokálním prostředí: získat a udržet mladé talenty v regionu pro inovativní firmy Karlovarského kraje. Přehled těch nejlepších nástrojů pro práci s mladými talenty bude dokončen v příštím roce a kraj může některé z nich využít pro nastavení vlastní podpory. Projekt Working4Talent (www.w4t.eu), který je

spolufinancovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím programu Interreg IVC, má za cíl zlepšovat práci s mladými talenty v celé Evropě. Konference EuroRegio 2013 proběhla v prostorách Integrované střední školy technické a ekonomické v Sokolově. Byla určena hlavně zástupcům českých a německých firem, starostům a dalším členům městských zastupitelstev, úředníkům, zástupcům neziskových organizací, zaměstnancům úřadů práce a zájemcům z řad veřejnosti včetně studentů. Blíže k akci na: /st/ www.openmim.cz/euroregio2013.

33 27.11.13 18:39

ManageMent

proces vzdělávání nikdy nekončí, připomíná personalista z písku

k

dyž tajemnice Městského úřadu Písek Ing. Zlatuše Hofmanová zpracovávala přílohu k nominaci zaměstnance radnice do soutěže o cenu Personalista veřejné správy 2013, mj. napsala: »Práce Ing. Jiřího Petráška se dá hodnotit jako práce personalisty na úřadech, které mají okolo 200 zaměstnanců a personální a mzdovou agendu zajišťují jen dvě osoby – personalista a mzdová účetní. Jde tedy o práci, u níž se vyžaduje nejen znalost problematiky personální, ale i agendy platové včetně zpracování platů alespoň na takové úrovni, aby byla zajištěna vzájemná zastupitelnost personalisty a mzdové účetní. Při všech těchto činnostech Ing. Petrášek využívá své mnohaleté zkušenosti v této oblasti v kombinaci s neustálým rozšiřováním a doplňováním znalostí.« krédo, které platí pro každou profeSi – i pro perSonaliSty Tímto svým konstatováním tajemnice mimoděk potvrdila i krédo, jehož se personalista Městského úřadu Písek Ing. Jiří Petrášek ve své činnosti přidržuje. Prozradil je také Moderní obci: »Jedna zásada je podle mého názoru platná a použitelná pro každou profesi: Nikdy si nemysli, že při své práci vystačíš s rutinou a dlouholetou praxí. Proces vzdělávání nikdy nekončí.«

Cena Personalista veřejné správy 2013 n n

n

n

n

Vyhlašovatelem ceny Personalista veřejné správy je Klub personalistů o. p. s.. soutěž je určena všem, kdo se zabývají personalistikou nejen v územní samosprávě, ale letos nově také ve státní správě. Cílem soutěže Personalista veřejné správy je posílení a podpora personálních činností v úřadech veřejné správy v České republice, veřejné ocenění práce nejlepších personalistů veřejné správy a ohodnocení jejich přínosu v oblasti personálního řízení. Cena rovněž úspěšně napomáhá šíření dobré praxe v personálních činnostech a zdůraznění významu práce s lidským kapitálem na úřadech. O udělení ceny rozhoduje hodnoticí komise jmenovaná statutárním orgánem Klubu personalistů, o. p. s. Podrobnější informace najdete na: http://www.klub-personalistu.cz/ ZDrOJ: KLUB PErsONaLisTŮ O. P. s.

34 MO12_33_35.indd 34

oSobní příplatky, odMěny... v píSku logiCké a tranSparentní Na písecké radnici se nominant do soutěže mj. zasadil o zpracování pravidel způsobu čerpání prostředků na platy včetně průběžného měsíčního sledování a aktualizace. Na dotaz redakce pravidla krátce shrnul: »Musí stát na v podstatě velice jednoduché zásadě. Totiž neměnit během roku to, co se na jeho začátku slíbí. Kromě běžných zásad rozdělení peněz na platy, tzn., kolik je třeba na tarify, kolik na příplatky, kolik na náhrady, dodržujeme dvě pravidla. První: Pro jednotlivé odbory stanovíme objem prostředků použitelných na osobní příplatky. Pokud vedoucí odboru nerozdělí celou částku, může nevyčerpanou část použít ve formě odměn. Druhé: Platí, že podstatnou část peněz, které nevyplatíme z důvodu nemoci, dostane ten, kdo za nemocného práci odvedl. Přičemž o tom opět rozhodne příslušný vedoucí formou odměny.« Prosté a logické? Při konzultacích s ostatními personalisty Jiří Petrášek zjišťuje, že takový postup při rozdělování peněz na jiných úřadech veřejné správy nebývá až tak běžný. Přitom na písecké radnici funguje již několik let a zaměstnanci je považován za transparentní a spravedlivý. pružná praCovní doba ve veřejné Správě? a proč ne? Ani pružná pracovní doba, kterou v Písku Jiří Petrášek rovněž pomohl zavést, není ve veřejné správě zcela obvyklá. Sám k ní uvedl: »Na setkáních personalistů potkáte její zanícené zastánce, stejně jako výrazné odpůrce. U nás jsme pružnou pracovní dobu zavedli souběžně s elektronickou evidencí docházky. Myslíme si, že i když možnost jejího využití je výrazně omezena zejména požadavkem na zajištění plného chodu úřadu v úředních hodinách, stále zůstává dost velký prostor k tomu, aby si jednotliví zaměstnanci volili svou pracovní dobu podle sebe. Vždy však musí být dodržena zásada, že na prvním místě je klient, který nesmí být pružnou pracovní dobou omezen.« jak vybrat Správné úředníky Tajemnice městského úřadu Zlatuše Hofmanová také vyzvedla, že nominant aktivně spolupracuje při výběrových řízeních podle zákona o úřednících se zaměřením na co největší objektivnost při výběru.

FOTO: arChiV

Bezmála třicet let se další nominant do soutěže o cenu Personalista veřejné správy věnuje činnostem zabývajícím se personalistikou, odměňováním a využíváním pracovní doby. Od roku 2003 pracuje na písecké radnici, když předtím byl šest let zaměstnán na Okresním úřadě v Písku. Jiří Petrášek: Pokud bude schválen nový zákon o úřednících, v obecné rovině se pro personalisty stane velkou výzvou jeho co nejrychlejší uvedení do praxe.

Zásada pravidel pro odměňování je v podstatě velice jednoduchá. Totiž neměnit v průběhu roku to, co se na jeho začátku lidem slíbí. Podle Jiřího Petráška je správné, že zákon o úřednících stanoví průběh výběrového řízení jen rámcově a nechává na úřadu, aby sám určil postup, který uzná za co nejvíce objektivní. »Ze zákonem stanovených podmínek pro výběrové řízení však nejsem přesvědčen o nutnosti požadavku, aby uchazeč podával doklady ve formě originálu či ověřené kopie. To by stačilo až u vybraného uchazeče,« poznamenal Jiří Petrášek. A přidal zajímavou zkušenost: Při posledních výběrových řízeních na radnici v Písku zjistili, že se výrazně snížil počet uchazečů tzv. středního věku, kteří splňují požadavek stupně vzdělání a mají určitou praxi. Naproti tomu se výrazně zvýšil podíl uchazečů z řad absolventů či s minimální praxí. »Potvrzuje se tak, že problém absolventů jako skupiny uchazečů o zaměstnání se nezmenšuje, naopak prohlubuje, a jakýkoli způsob podpory jejich zaměstnávání se mi jeví jako nevyhnutelný,« dodal Jiří Petrášek. Jak dále uvedl, bude-li schválen nový zákon o úřednících, v obecné rovině se pro personalisty stane velkou výzvou jeho co nejrychlejší uvedení do praxe. »Podle současných informací by zákon měl obsahovat velké změny zejména v otázce vzdělávání a hodnocení úředníků. Na našem úřadě intenzivně pracujeme na zavedení nového způsobu hodnocení zaměstnanců, při němž by výsledky hodnocení měly přímý vliv na výši osobního příplatku zaměstnance. I v tomto případě je nutné vše vysvětlit a přesvědčit všechny o správnosti tohoto n kroku,« uzavřel Jiří Petrášek. ivan ryšavý

prosinec 2013

27.11.13 18:39

ManageMent

tajemníci městských a obecních úřadů už se světovým záběrem

n

abídku na přidružené členství v ICMA obdrželo české sdružení tajemníků již před několika roky. »Znovu se však otázka našeho členství otevřela loni v červnu,« poznamenává předseda STMOÚ Ing.Jaromír Zajíček, MPA. »Tehdy se totiž v Bratislavě díky viceprezidentovi ICMA Ing. Petru Ághovi, jenž je zároveň prezidentem naší partnerské Asociácie prednostov úradov miestnej samosprávy v Slovenskej republike, uskutečnilo jednání rady ICMA. Následně rada navštívila Prahu a setkala se i se zástupci našeho sdružení. Představitelé ICMA se vyslovili pro navázání vzájemné spolupráce. Konečné rozhodnutí padlo na valném shromáždění STMOÚ letos v květnu v Chomutově, které se drtivou většinou hlasů postavilo za přidružené členství v ICMA,« dodává Jaromír Zajíček. »Zářijový podpis smlouvy o spolupráci STMOÚ s ICMA z Bostonu je tak vyústěním dlouhodobého vývoje.« Proč je však české sdružení tajemníků pouze přidruženým členem ICMA? Podle stanov ICMA je členství v asociaci individuální, tedy členství pro fyzické osoby – manažery ve veřejné správě. Možnost institutu přidruženého členství je dána ve stanovách např. pro celonárodní asociace či jiné organizace působící v oblasti státní správy a samosprávy. Našemu sdružení přidružené členství jako tzv. affiliate dává možnost získávat všechny relevantní informace a zprostředkovat je svým členům.

n

n Znamená přidružené členství v ICMA, že sdružení odchází z Union des Dirigeants Territoriaux de l’Europe (U.Di.T.E.)? STMOÚ je jejím členem už od roku 2001. Posláním U.Di.T.E. je zejména vytváření prostoru pro poskytování informací o čin-

nosti národních organizací, o přijímaných zákonech i probíhajících změnách ve veřejné správě. Současně je platformou pro výměnu zkušeností a napomáhat profesionálnímu výkonu funkce komunálních manažerů v jednotlivých členských zemích. Bohužel U.Di.T.E. se již několik let potýká s těžkopádností jednání svých orgánů, což je asi dáno také nepříliš dobrou ekonomickou situací v Evropě. Nicméně z U.Di.T.E. určitě neodcházíme a v roce 2012 jsme se dokonce jako první zástupci země bývalého východního bloku ujali výkonu funkce 1. viceprezidenta, přičemž se snažíme o obrodu a zefektivnění chodu této organizace.

FOTO: arChiV

MO12_33_35.indd 35

Jaromír Zajíček: Podepsání smlouvy s ICMA by mělo umožnit snazší přístup členů STMOÚ k jejím aktivitám.

2000 eur ročně. S těmito prostředky počítáme i ve schváleném rozpočtu STMOÚ na příští rok.

n

Ovšem ICMA byla původně založena jen pro šéfy úřadů veřejné správy v USA. Kdo všechno se dnes účastní její činnosti? ICMA skutečně vznikla v roce 1914 nejprve jako asociace vedoucích úřadů v USA. Ale nyní má už celosvětovou působnost, přičemž jsou do ní zapojeni komunální manažeři. Celkem má už na devět tisíc členů z celého světa, a to jak fyzických, tak právnických (národní asociace vedoucích úřadů). ICMA sama zřídila několik dceřiných společností k realizaci projektů či pro naplnění sociálních nebo ekonomických cílů. Hlavními cíli ICMA je vytváření a podpora sítě komunálních manažerů, dále jejich vzdělávání, prosazování profesních zájmů, vzájemná výměna zkušeností. Konkrétně byla např. vytvořena Databáze vědomostí, od roku 2011 přístupná všem zájemcům.

n

Jak vysoký je roční příspěvek přidruženého člena ICMA? Za přidružené členství v ICMA neplatíme nic. Členský příspěvek v U.Di.T.E. činí

Co naopak očekáváte od ICMA? Již jsme se zapojili do projektu SMART Cities a z ICMA nám začínají přicházet další nabídky. Na příštím valném shromáždění budeme přijímat program činnosti na období let 2014 a 2015, a tam bychom už chtěli naše plány konkretizovat. Víme o iniciativě viceprezidenta ICMA Petra Ágha představené v Bostonu. Počátkem příštího roku tak všichni evropští členové ICMA dohodnou základy pro aktivity realizovatelné v podmínkách kontinentální Evropy. Od této iniciativy si slibujeme nejen to, že se pokusíme do činnosti zapojit daleko víc zemí bývalého východního bloku. Ale i to, že se rovněž podaří propojit a aktivizon vat činnost U.Di.T.E.

n

V Bostonu, hlavním městě Nové Anglie, vítali ve dnech 22.–25. září účastníky konference ICMA. Pod tímto transparentem na ni prošli i zástupci českého STMOÚ.

prosinec 2013

FOTO: arChiV

Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů (STMOÚ) je od září přidruženým členem International City /County Management Association (ICMA). Co k tomu české tajemníky vedlo, na to jsme se ptali předsedy STMOÚ Ing. Jaromíra Zajíčka, MPA, tajemníka Magistrátu města Děčína.

Mluvili jste při jednáních v Bostonu i o tom, čím může STMOÚ případně přispět činnosti ICMA? V počáteční fázi musíme zpřístupnit našim členům maximum informací o ICMA a získat od nich zpětnou vazbu. Plánujeme zapojit se aktivně do činnosti Výboru pro zahraniční členy ICMA a zde nabídnout naše zkušenosti. Je samozřejmé, že nebudeme propagovat např. náš spojený model výkonu veřejné správy, který je pro cizince obtížně pochopitelný. Ale můžeme se pochlubit jinými zkušenostmi z řízení úřadů. Tak třeba řada našich členů je zapojena do implementace metod zvyšování kvality, získávají ocenění jako manažeři na místní i mezinárodní úrovni. Rovněž oblast řízení lidských zdrojů je na našich úřadech na úrovni srovnatelné se zahraničím.

n

ivan ryšavý

35 27.11.13 18:39

Správa a rozvoj

Proč po regionálních tratích u nás nejezdí moderní a atraktivní vozidla, která by dokázala svými provozními parametry, tedy rychlostí a pohodlím, přitáhnout cestující? Odpověď je celkem snadná a na jeden z klíčových důvodů – snahu likvidovat regionální tratě – reaguje i tento seriál.

M

oderní vozidla pro regionální dopravu na evropském trhu jsou – a to v široké nabídce. Bývají však poměrně drahá. Vzhledem ke skutečnosti, že regionální tratě u nás posledních 20–30 let jen přežívaly s minimální jistotou do budoucna, tuzemští výrobci, stejně jako České dráhy neměli zájem investovat do vývoje těchto vozidel, ani do jejich nákupu. trend: Moderní »velká« železnice 21. Století – a S ní také Moderní regionální tratě Bohužel jsme poněkud zaspali vývoj v okolních zemích. Již v devadesátých letech 20. století evropské státy totiž pochopily, že expanze silniční dopravy a hlavně její infrastruktury má finanční a ekologické limity. Současně se již plně projevil úspěch nadčasové modernizace tzv. velké železnice. Vysokorychlostní tratě si našly mnoho spokojených, a tedy i trvalých zákazníků, kteří znovu objevili nyní už moderní železnici 21. století. Zároveň bylo jasné, že při trvalém růstu mobility společnosti a akutním nedostatku veřejných zdrojů pro další investice do silniční infrastruktury je na-

prosto chybné nechat zahálet tisíce kilometrů existujících regionálních tratí. Zásadní roli začaly hrát ekologické a energeticko-bezpečnostní parametry, ale i neprostupnost dalších silničních staveb už velmi urbanizovaným územím. To vedlo k masivní revitalizaci regionálních železnic jak po stránce infrastruktury, tak následně také kolejových vozidel. Logika této revitalizace byla pochopitelná, velmi jednoduchá, a proto účinná: Pokud jsem už přesvědčil cestující k návratu na »velkou« a moderní železnici, pak nabídnu-li jim obdobné parametry, na něž si na ní zvykli, je možné, aby cestovali dál i po regionální trati. A opět se prokázalo, že jednoduchá řešení bývají často nejúčinnější. I na regionálních tratích s moderními vozidly a rychlým provozem začalo přibývat cestujících. S růstem poptávky průmysl se opět vrátil

Co je dobré vědět V současnosti už všichni evropští výrobci nabízejí řadu různých a trvale inovovaných vozidel pro regionální tratě v řadě modifikací – diesel, elektro, jedno‑, dvou‑ a třívozové jednotky apod.

ilustrační foto: archiV autora

nebojte se lokálek /15 aneb nad investicemi do vozidel

Chce‑li regionální trať přilákat cestující, nemůže spoléhat na zastaralá vozidla.

k vývoji a výrobě moderních kolejových vozidel, protože tento nový trh moderní regionální dopravy je požadoval. hledat zatíM MuSíMe v cizině Všichni evropští výrobci už nabízejí různá a trvale inovovaná vozidla pro regionální tratě v řadě modifikací: diesel, elektro, jedno-, dvou- a třívozové jednotky apod. U nás však – na rozdíl od ostatní Evropy – rozvoj infrastruktury stále cílí zejména na výstavbu nové dálniční sítě a pouhou rekonstrukci stávajících hlavních železničních tratí. Regionální železnice dále zaostává, je nekonkurenční, a žije proto v nejistotě. I kvůli tomu tuzemský výrobce železničních vozidel zaměřený hlavně na požadavky tuzemského trhu dosud neinvestoval do vývoje moderního regionálního vozidla. Po něm se tedy budeme muset poohlédnout v zahraničí. Co se nabízí a k čemu je nutno přihlédnout, si řekneme příště. n petr tejkl poradce v oboru dopravního marketingu

parkování v centru prahy dozná změn Ještě do konce letošního roku by chtěl pražský magistrát představit novou koncepci parkování v centru města. Jednou z novinek by mohlo být omezení parkovací karty na okolí bydliště držitele nebo rozšíření smíšených zón. Podle náměstka pražského primátora pro dopravu Jiřího Nouzy na řešení nové koncepce parkování pracuje od května zvláštní komise.

z

aparkovat dnes v centru metropole je pro ty, co v městských částech kolem něj nebydlí, velmi obtížné. Okolí obytných domů obsadily parkovací zóny pro rezidenty, dalších zón pro placené parkování, placených parkovišť či parkovacích domů je velký nedostatek. Ani vlastnictví parkovací karty rezidentovi nezajistí, že v dosahu svého bydliště skutečně zaparkuje. Komise proto například navrhuje, že by parkovací karta vydaná například na Vinohradech v Praze 2 platila jen v okolí bydliště toho kterého řidiče, ale už ne třeba v okolí Karlova náměstí.

36 MO12_36_41.indd 36

»Ochrana rezidentů je priorita. Ale můj názor je, že by karty neměly platit na celé území městské části, ale například do vzdálenosti zhruba 500 metrů,« prohlásil Jiří Nouza. v čeSké Metropoli by Se Měly rozšířit SMíšené zóny Druhou novinkou by mohlo být rozšíření míst, kde se přes den modré zóny stanou takzvanými smíšenými zónami. To znamená, že by v nich v průběhu dne za poplatek mohli zaparkovat také ostatní řidiči. Jak uvedl Jiří Nouza, takový systém by mohl fungovat například od 8 do 16 hodin. V no-

vém systému modrých zón se bude pamatovat rovněž na místa určená pro sdílení aut, takzvaný car sharing. Zároveň bude prý muset dojít ke změně rozsahu. V Praze totiž modré zóny mají kapacitu přibližně 35 tisíc míst, ala parkovacích karet do nich je vydáno zhruba 45 tisíc. Dosud také není vyřešen rozsah, kam by měl nový systém zón placeného stání sahat. V současné době platí zóny pouze v Praze 1, 2, 3, 7 a části Prahy 16. Nově by měly být pravděpodobně v oblasti uvnitř městského okruhu. »Počítám však s tím, že některé městské části je budou chtít i do oblasti za okruh, zejména u stanic metra,« dodal náměstek

Pražský magistrát plánuje vytvořit zcela novou koncepci zón placeného stání pro automobily. prosinec 2013

29.11.13 11:03

Správa a rozvoj

komplikovaná sanace sesuvu půdy ohrožuje dokončení dálnice d8

pražského primátora. To by se mohlo mj. týkat Prahy 4 či Prahy 11. Jiří Nouza zároveň zdůraznil, že se rozhodně současný systém parkování v centru metropole měnit nebude, čekají ho pouze úpravy. radnice chyStají vlaStní SyStéMy Na svých vlastních parkovacích systémech přitom pracují další pražské městské části. Například MČ Praha 5 chce spustit od března 2014 systém placeného stání v centru Smíchova. Na některých místech budou moci ve vymezený čas zaparkovat pouze obyvatelé páté městské části nebo přilehlých ulic. Podle starosty této městské části Miroslava Zeleného tak chce radnice zamezit tomu, aby centrální oblast Smíchova sloužila k odstavování aut mimopražských řidičů. »Rozhodli jsme se nesedět s rukama v klíně a nečekat na celoměstský systém parkování, který pražský magistrát neustále jen slibuje,« prohlásil Miroslav Zelený. Parkování na pražském Smíchově budou od začátku března omezovat dopravní

Už za dva roky mělo být možné jet po dálnici D8 z Prahy až do Ústí nad Labem a dále do Německa. Dnes už to však zcela jisté není. Červnové deště totiž způsobily rozsáhlý sesuv svahu nad rozestavěným úsekem dálnice v Českém středohoří a experti nyní řeší nejschůdnější cestu k jeho odstranění.

Zóny placeného stání označené modrým pruhem zatím v české metropoli platí v městských částech Praha 1, 2, 3 a 7.

značky a dodatkové tabulky, a to v oblasti zhruba od Újezdu po Lihovar. Dotčené území je ohraničeno levým břehem Vltavy, ulicemi Vítězná, Újezd, Rošických, částí ulice Holečkova po ulici Drtinovu, přes Kartouzskou, Radlickou, Dobříšskou a Strakonickou. Podobný systém parkování plánuje i MČ Praha 8. Rezidenční zóny zavede od počátku příštího roku v Karlíně, ve středu Libně a v okolí stanice metra Kobylisy. Radnice vymezí úseky, kde bude parkování vyhrazené pouze držitelům karet, a to od 11 do 14 hodin. Ve vybraných lokalitách to bude až do 22 hodin. Zóny placeného stání platí v městských částech Praha 1, 2, 3 a 7. Jejich rozšíření se chystalo i do dalších městských částí. Magistrát však rozšiřování letos na jaře zastavil a plánuje vytvořit zcela novou koncepci. Poprvé se zóny objevily v 90. letech minun lého století v MČ Praze 1. toMáš johánek BuilDinG nEWs

prosinec 2013

MO12_36_41.indd 37

hovořilo Se dokonce i o zMěně traSy Další postup sanace závalu tedy bude ve velké míře záviset právě na výsledcích geologického průzkumu. Hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček po zářijovém setkání s odstupujícím ministrem dopravy Zdeňkem Žákem dokonce prohlásil, že pokud by geologický průzkum dopadl špatně, bude nutné hledat novou trasu dálnice. Šlo by ovšem prý až o krajní řešení. Jestliže by však opravdu tato krajní varianta nastala, zdrželo by to podle odborníků dostavbu dálnice D8 minimálně o několik let. Musel by se totiž znovu rozeběhnout celý proces schvalování dopravní stavby od výkupu pozemků přes proces EIA až po získání územního rozhodnutí a stavebního povolení. »Objektivně můžeme situaci posoudit až po detailním geologickém průzkumu, který se připravuje. Potom navrhneme variantu sanace a budeme moci přesněji odhadnout, o kolik nás odstranění sesuvu zdrží,« komentoval situaci mluvčí

Ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Jak dále uvedl, případná úprava trasy je až poslední variantou, která by byla časově i finančně velmi náročná. jiří ruSnok: dálnice Se otevře podle plánu Přes problémy se sanací zavaleného úseku tvrdí premiér v demisi Jiří Rusnok, že rozestavěný úsek dálnice D8 lze dokončit v roce 2015. Slíbil to alespoň saskému premiérovi Stanislawu Tillichovi při jeho návštěvě v Praze. Podle Rusnoka sesuv půdy

foto: archiV ŘsD

ilustrační foto: hn / filip janDourEk

p

ůvodní plán počítal se zprovozněním posledního chybějícího úseku dálnice D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi v roce 2015. Mohutný sesuv půdy u Litochovic nad Labem letos v červnu však tuto stavbu zbrzdil. Teprve až po pěti měsících rozhodla pracovní skupina o přípravě na jeho likvidaci. Nejdříve se má provést geologický průzkum, na jehož základě se vypracuje projekt na odstranění závalu. Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) se kvůli nedostatku času rozhodlo zakázku vypsat bez klasické veřejné soutěže. Celé odstranění sesuvu si vyžádá stovky milionů až miliardu korun. Sesutý svah podle odborníků stále není stabilní a hrozí, že se masa zeminy může dát opět do pohybu a ohrožovat obyvatele Litochovic. V rámci geologických průzkumů mají být provedeny kontrolní vrty a sondy, vítězná firma má rovněž určit rozsah území, které bude nutné sanovat, a připravit dokumentaci k získání územního a stavebního rozhodnutí k provedení samotných sanačních prací. ŘSD ji chce vybrat z trojice oslovených firem – Geotest Brno, Unigeo Ostrava a Aguatest Praha. Stopku dostaly firmy, které se podílely na přípravě stavby dálnice v geologicky nestabilním prostředí.

K masivnímu sesuvu půdy došlo při červ‑ nových deštích na posledním rozestavě‑ ném úseku D8 u Litochovic.

sice dostavbu prodraží, ale s tím si vláda musí poradit. »Já jsem přesvědčen o tom, že technicky vzato se dá věc zvládnout, byť to samozřejmě prodraží náklady stavby. Nedá se nic dělat,« dodal premiér. Dostavba chybějícího úseku dálnice měla stát asi čtyři miliardy korun, v letošním roce na ni bylo připraveno 1,7 miliardy. O trasu D8 přes České středohoří se vedou už od devadesátých let minulého století spory s ekology. Ti nyní opět přilili olej do ohně, když připomněli své námitky proti vedení dálnice současnou trasou. Mezitím však automobilová doprava na sever do Německa zhoustla natolik, že po obou objízdných trasách přes Ústí nad Labem n a Teplice jezdí až 10 tisíc aut denně. toMáš johánek BuilDinG nEWs

37 29.11.13 11:03

Správa a rozvoj

zánik pošt v malých obcích na obzoru? tedy i soudní spory?

3227, nebo 2100? rozdíl, z něhož Mrazí Zapamatujme si číslo 3227. Tolik pošt, resp. poboček v polovině letošního listopadu měla Česká pošta. Z nich je 3195 vlastních, zbylých 32 pak jsou franšízy typu Pošta Partner). Proti tomuto číslu postavme jiné: 2100. Tiskový mluvčí ČTÚ Mgr. Martin Drti‑ na totiž na dotaz Moderní obce vysvětlil, jak při výpočtu minimálního počtu pošt úřad postupoval a ke kterému číslu dospěl: »Na základě těchto kritérií (tj. základních kvalitativních požadavků podle vyhlášky

38 MO12_36_41.indd 38

vyhlášky je matriční úřad, obecný stavební úřad nebo základní škola s 1. a 2. stupněm; n v obcích tak, aby dojezdová vzdálenost z kteréhokoliv místa v obci na území ČR k poště nepřesahovala 10 km; Martin Drtina nicméně připomíná: »Ani prováděcí vyhláška č. 464/2013 Sb., ani navrhované vládní nařízení nelimituje Českou poštu v tom, aby provozovala další pošty nad rámec těchto povinných, a to takovým způsobem, aby zohledňovala poptávku po všech službách jí poskytovaných. Je však nutné zmínit skutečnost, že Česká pošta, s.p., poskytuje nad rámec základních služeb celou řadu dalších poštovních i jiných služeb, například výplatu důchodů či služby Poštovní spořitelny. Rozhodování o tom, jakým způsobem bude prostřednictvím poštovní sítě tyto služby nad rámec povinností držitele poštovní licence vyplývajících ze zákona o poštovních službách a z vyhlášky poskytovat, je zcela v rukou České pošty.«

č. 464/2012 Sb. – pozn. redakce) a s přihlédnutím ke stávajícímu stavu poštovní sítě držitele poštovní licence a k potřebám veřejnosti lze vypočítat minimální počet pošt, které musí být držitelem poštovní licence provozovány za účelem naplnění požadavků na zajištění dostupnosti poštovních služeb ve smyslu zákona o poštovních službách. V návrhu nařízení vlády Český telekomunikační úřad vycházel z kritérií stanovených vyhláškou a stanovil jako minimální počet pošt 2100. Tímto konkrétním číslem vyjádřil stávající stav zajištění dostupnosti v souladu s vyhláškou,« sdělil mluvčí ČTÚ. V zájmu zajištění dostatečné hustoty pošt se v § 14 uvedené vyhlášky považuje za nutné, aby pošta byla provozována (redakč‑ ně kráceno): n v každé obci, která má 2500 a více obyvatel; n v každé obci, která má méně než 2500 obyvatel, ale v níž ke dni nabytí účinnosti

foto: archiV

n

a základě zmocnění v zákoně č. 212/2013, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, Český telekomunikační úřad (ČTÚ) připravil návrh nařízení vlády, kterým se stanoví minimální počet provozoven České pošty, s. p., pro poskytování základních poštovních služeb (viz https://apps.odok.cz/kpl‑detail?pid=RAC‑ K9D2EJ3J1). Tento návrh byl předložen do meziresortního připomínkového řízení letos 1. 11. s tím, že připomínky k návrhu mohly být zasílány do 22. 11. Teprve po ukončení připomínkového řízení – a tedy rovněž po vypořádání všech obdržených připomínek může být návrh v souladu s legislativními pravidly vlády a jejím jednacím řádem předložen vládě ke schválení. Proč však ČTÚ tento návrh vůbec připravil? Úřad argumentuje tím, že stávající právní úprava sice nestanoví konkrétní počet provozoven, které má Česká pošta udržovat v chodu. Avšak, že dostupnost poštovních služeb je upravena ustanoveními zákona č. 212/2013 Sb. a prováděcí vyhlášky č. 464/2012, o stanovení specifikace jednotlivých základních (poštovních – pozn. redakce) služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování.

V obci Pluhův Žďár na Jindři‑ chohradecku je »kamenná« pobočka poš‑ ty uzavřena už několik let. Obyvatele obce však obsluhují motorizova‑ ní poštovní doručovatelé z Kardašovy Řečice.

ilustrační foto: jiŘí němEčEk:

Ostrou kritiku vzbudil návrh Českého telekomunikačního úřadu stanovit minimální počet provozoven České pošty. Svaz měst a obcí ČR poukazuje na fakt, že uskutečněním návrhu by počet poboček pošty mohl klesnout až o 1200. A doplatily by na to hlavně malé obce, dodává Sdružení místních samospráv ČR.

Místopředseda SMO Josef Bezdíček:‚ Dokud bude zakladatelem České pošty stát, musíme poštovní služby považovat za formu veřejné služby.

poštovní Síť u náS Se běheM poSledních 60 let nezMěnila Česká pošta si podle své tiskové mluvčí Mgr. Marty Selicharové nyní teprve analyzuje dopady případných změn na základě návrhu ČTÚ do své ekonomiky. Mluvčí však připomíná, že Česko a Slovensko jsou už posledními státy v Evropě, v nichž se poštovní síť od poloviny minulého století téměř vůbec nezměnila. »Česká pošta se dlouhodobě snaží transformovat síť vlastních poboček na franšízy tak, jak je to běžné v celé Evropě,« konstatuje Marta Selicharová. »Samozřejmě podle dostatečně známých pravidel, kdy vše projednáváme se Svazem měst a obcí a Sdružením místních samospráv. Také v tomto ohledu postupujeme velmi uvážlivě, přičemž důležité pro nás bude rozhodnutí vlády a postoj zakladatele (Ministerstva vni‑ tra – pozn. redakce) po předložení analýzy ekonomických dopadů.«

prosinec 2013

29.11.13 11:03

Typy poboček a poskytované služby České pošty, s. p. Výdejní místo I: výdej uložených zásilek; Výdejní místo II: výdej uložených zásilek; podání listovních a balíkových zásilek, poštovních poukázek; n Partner I: výdej uložených zásilek; podání listovních a balíkových zásilek; peněžní služby; vý‑ plata důchodů; vybrané služby poštovní spořitelny; n Partner II: výdej uložených zásilek; podání listovních a balíkových zásilek; peněžní služby; výplata důchodů; služby poštovní spořitelny. n n

příjem reklamací zajišťují všechny pobočky typu Výdejní místo a partner. prodej cenin a zboží je zajištěn u poboček typu Výdejní místo ii a partner. ZDroj: čEskÁ poŠta, s. p.

franšíza jako řešení? Česká pošta již několik let usiluje o to proměnit svou síť v území podle projektu Pošta Partner. Jeho cílem je změna formy poštovní obsluhy tak, aby ve vybraných obcích, kde dojde se zástupci obce k dohodě, poskytoval poštovní služby smluvní partner České pošty (forma franšízy). »To znamená,« vysvětluje Marta Selicharová, »že obci nabídneme zřízení výdejního místa či Pošty Partner, a to podle poptávky po našich službách. Všechny franšízy České pošty (tedy pobočky typu výdejní místo či Pošta Partner) fungují na základě smlouvy o zajištění služeb pro Českou poštu. Odměna smluvnímu zástupci za poskytování služeb se skládá z fixní části (podle typu franšízy) a variabilní části, která je tvořena provizí za každou transakci, a dále z provizí z hodnoty prodaných cenin a zboží.« Místopředseda Svazu měst a obcí a předseda jeho komory obcí Josef Bezdíček, jenž je zároveň starostou obce Čermná nad Orlicí na Rychnovsku, připomíná, že SMO už v roce 2009 uzavřel dohodu s Českou poštou‚ v jejímž rámci podporuje projekt Pošta Partner. Tato spolupráce byla loni v únoru stvrzena i společným Memorandem obou partnerů, kteří v něm vyjádřili vůli pokračovat v projektu změny pobočkové sítě.

»V zásadě nezáleží na tom, bude-li v obci klasická poštovní pobočka, Pošta Partner nebo výdejní místo. Ale prvotní je zachování dostupnosti a kvality služeb,« podtrhuje Josef Bezdíček. Podle něj SMO trvale nabízí České poště spolupráci při hledání nových moderních cest provozování pobočkové sítě na venkově. Franšízy nevyjímaje. Náhradní varianty České pošty však zatím zpravidla neposkytují kompletní služby obvyklé v rušených »kamenných pobočkách«. Místopředseda SMO uvádí i typický příklad: Co si počne babička, dosud navyklá vybírat si důchod na »své« poště? Výdejní místo pošty v místní hospodě jí tuto službu neposkytne. A dojíždět si pro peníze jinam, byť jen »pouhých« deset kilometrů? Při stávající dopravní obslužnosti odlehlejších obcí to pro ni bude představovat strastiplný, i půldenní »výlet«. Takových seniorů, ale i lidí s nejrůznějším zdravotním handicapem je však na venkově bezpočet. pošta je veřejnou Službou »Už jako bych slyšel námitku: Ať tedy kraje, v jejichž gesci je dopravní obslužnost, zjednají v obci, kde se pobočka pošty zruší, nápravu a autobusy tam jezdí častěji. Jenže to si budeme přehazovat problém jako horkou bramboru mezi státem a kraji, což nás odvede od jeho podstaty. Dokud bude zakladatelem České pošty stát, resp. Ministerstvo vnitra, do té doby musíme poštovní služby považovat za formu veřejné služby. A ta musí být stejně dostupná a stejně kvalitní pro všechny občany, ať žijí ve městech či na venkově,« shrnuje Josef Bezdíček. Svaz měst a obcí, který se vůči návrhu ČTÚ tvrdě vymezuje, do meziresortního připomínkového řízení poslal i úpravu vyhlášky č. 464/2013 Sb.. Mj. požaduje, aby maximální dojezdová vzdálenost v § 14 byla zkrácena z 10 na 7 km. »Bohužel, neobliba franšíz jednoznačně vychází z nabízených podmínek. Navýší-li se však obě složky odměny na podnikatelsky zajímavou úroveň a sníží-li se rizikovost výkonu těchto služeb zmírněním hrozících sankcí, můžeme se dočkat situace známé

Jak fungují poštovní služby v některých evropských zemích n Rakousko: je typickým příkladem toho, jak mohou v oblasti poskytování poštovních služeb fungovat. rakouský model byl do určité míry inspirací i při tvorbě českého projektu pošta partner. přestože pobočková síť čítá téměř dva tisíce poboček (k 31. 12. 2012 měla rakouská pošta /Öster‑ reichische post – Öp/ celkem 1931 obslužných míst), zákon jí ukládá povinnost provozovat jen 1650 míst. sama Öp z nich však provozuje pouze jednu čtvrtinu, tedy kolem 550 poboček. Zbytek, tedy na 1376 poboček, má pod názvem post‑partner na starosti třetí strana, smluvní partner. poštu tak lze nalézt např. v obchodech, čerpacích stanicích, trafikách, obecních úřadech, lékárnách, turistických infocentrech a na řadě dalších míst. smluvní partneři poskytují tři hlavní skupiny služeb: poštovní (po‑ dání a vydávání zásilek), bankovní (vklady, výplaty, zprostředkování poradenství) a prodej zboží (ceniny, filatelie, telefonní karty). právě díky franšízám má Öp rozsáhlou pobočkovou síť, jejímž prostřednictvím je

plně schopná poskytovat univerzální službu. náklady na její zajištění, jako je třeba provoz ekonomicky nerentabilních pošt, ji přitom až tak trápit nemusejí. n Belgie: toto království má zhruba 11,1 mil. oby‑ vatel. poštovní síť tam aktuálně tvoří 670 poboček vlastních – a 670 franšíz, nazývaných postpoints. n Norsko: pobočkovou síť norská pošta začala měnit už v roce 1999. Důvodem byla nedostatečná kapacita a vysoká nákladovost sítě, ta postupně pře‑ chází na franšízy, nazývané v norsku post‑in –shop. počátkem letošního roku měla celá norská poboč‑ ková síť 1407 poboček – z toho bylo 700 franšíz. celý proces změny má skončit v roce 2014, kdy norská pošta bude mít pouze 30 poboček vlastních z celkem téměř 3000 obslužných míst. Důvodem je obrovská rozloha a řídké osídlení tohoto království. proto tam budou jak vlastní pošty, tak franšízy, ale i místa, která obsluhuje pouze jeden pošťák. Zajímavostí je, že před 50 lety měla norská poš‑ ta 5000 vlastních poboček. ZDroj: čEskÁ poŠta, s. p.

prosinec 2013

MO12_36_41.indd 39

foto: archiV

Správa a rozvoj

Předsedkyně SMS Jana Juřenčáková: Očekáváme, že se mohou objevit první soudní spory s cílem zajistit dodržování poštovního zákona.

z Rakouska či Německa,« podotýká předsedkyně SMS Ing. Jana Juřenčáková. »Tam se franšízy vyplatí, provozují se ve velkém počtu – a veřejnosti k užitku. Naším trvalým požadavkem je i garance provozování „kamenné“ pobočky v případě nezdaru franšízy. Zkrachuje-li totiž podnikatel, který ji provozuje, služba v obci zanikne. To je pro obyvatele venkova nepřijatelné omezení dostupnosti poštovních služeb.« když Se pošta S obcí nedohodne Jak postupovat, nedohodne-li se Česká pošta s obcí na zrušení své pobočky? »Poštovní zákon v § 33 mluví o tom, že držitel poštovní licence je povinen poskytovat základní služby v souladu s potřebami veřejnosti. K těmto potřebám patří i dostupná poštovní pobočka. Proto starostům doporučujeme obracet se na ČTÚ, který hájí zájmy veřejnosti v oblasti poštovních služeb. Očekáváme, že se mohou objevit i první soudní spory s cílem zajistit dodržování poštovního zákona v oblasti dostupnosti poštovních služeb,« varuje Jana Juřenčáková. Martin Drtina za ČTÚ poznamenává, že každý takový případ musí být posuzován individuálně se zohledněním např. vzdálenosti obce od jiné nejbližší pošty, dopravní obslužnosti, objemu využívání základních služeb atd. »Vyhláška č. 464/2012 Sb. v přechodném ustanovení v § 28 upravuje postup při případném rušení pošt. Česká pošta je povinna dostatečně včas projednat svůj záměr s dotčenými obcemi. Zároveň je povinna usilovat o zajištění základních služeb ve spolupráci s jinou osobou (např. Pošta Partner, výdejní místo). Je-li přesto pobočka zrušena, musí zajistit dostupnost základních služeb jiným vhodným způsobem, jímž může být třeba zřízení mobilního obslužného místa,« dodává mluvčí ČTÚ. Člen předsednictva SMO, starosta Příšovic na Liberecku Antonín Lízner uzavírá: »Diskuse je však třeba vést nejen o množství poboček, ale hlavně o efektivitě poštovn ních služeb a celém jejich systému.« ivan ryšavý

39 29.11.13 11:03

Správa a rozvoj

napřesrok mírně zdraží jen teplo z tepláren na hnědé uhlí Modernizace domácího teplárenství kriticky závisí na tom, budou‑li banky ochotny tento obor nadále financovat. Případná ochota peněžních domů poskytnout potřebné investiční úvěry se však bude odvíjet zejména od stability a předvídatelnosti podnikání i v teplárenství.

při velmi mírné zimě neprodělá – a zákazník naopak nemusí mít obavy z extrémně tuhé zimy, která by ho při jednosložkové ceně tepla přišla velmi draho. Můžete alespoň odhadnout, jak se bu‑ dou vyvíjet v roce 2014 ceny tepla a teplé vody ze soustav zásobování teplem? Teplárny využívající zemní plyn, černé uhlí nebo biomasu většinou nebudou zdražovat vůbec nebo jen zcela minimálně. Pouze v případě tepláren, které vyrábějí teplo převážně z domácího hnědého uhlí, lze očekávat nárůst ceny tepla do 3 %, v ojedinělých případech i více. Přesto zůstane teplo vyrobené z hnědého uhlí nadále levnější než z většiny jiných paliv.

n

d

álkové vytápění využívají v Česku bezmála dvě pětiny domácností a podle ředitele Teplárenského sdružení ČR Ing. Martina Hájka, Ph.D., jejich počet dokonce mírně roste. »Pravda, statistika vzniká s určitým zpožděním, takže neumím říci, co se v tomto smyslu dělo v poslední době. Ale navzdory medializaci odpojování některých bytových domů a dalších objektů od soustav zásobování teplem nemám signály, že by se „odpojování“ domácností nějak rozjíždělo. Nová připojení nejsou pro média atraktivní, takže zůstávají stranou jejich zájmu. Tím vzniká určitá virtuální realita,« poznamenává Martin Hájek.

foto: archiV

Nedochází však někde přece jen k »ne‑ řízenému rozpadu« systémů zásobování teplem a co tento jev s sebou nese jednak pro ty, kdo se od dálkového vytápění ne‑ odpojují, a jednak pro jiné, kteří za něj hledají náhradu třeba v domovních kotel‑ nách či kogeneračních jednotkách? Lokality, kde k tomuto »neřízenému rozpadu« dochází, spočítáte na prstech jedné ruky. Týká se to několika menších soustav, často postižených ztrátou významného odběratele, který třeba zkrachuje, a cena tepla následně vyskočí nad únosnou mez. V dálkovém vytápění jako v každém jiném síťovém odvětví je významná část nákladů fixních, které nezávisejí na množství dodaného tepla. Ztráta části odběratelů tak nutně vede k růstu ceny tepla, čímž vzniká začarovaný kruh. Jsem však přesvědčen o tom, že valná většina stávajících odběratelů nemůže přechodem na domovní kotelnu nic ušetřit. Naopak při započtení amortizace kotle zaplatí víc. Klíčová je komunikace a kontakt se zákazníkem, aby si dokázal případnou alternativu opravdu dobře spočítat a nesedl na lep nepoctivému obchodníkovi, který chce kotel prodat za každou cenu a slibuje nesplnitelné.

n

Ovšem roste‑li permanentně cena tep‑ la a teplé vody ze soustav zásobování tep‑ lem‚ nelze se odběratelům divit, že hledají levnější řešení… Máte pravdu, že cena tepla dlouhodobě roste, stejně jako cena ostatních energií i ostatních položek rodinného rozpočtu. Díky úsporám a zateplování však od roku 1990 klesla průměrná spotřeba tepla na vytápění a ohřev vody přibližně na polovinu.

n

40 MO12_36_41.indd 40

Na základě kterých priorit či předpo‑ kladů by se měly vést konzultace Teplá‑ renského sdružení, Hospodářské komo‑ ry a Energetického regulačního úřadu ohledně dlouhodobého nastavení věcně usměrňovaných cen tepelné energie pro období počínající rokem 2015? Nechci předjímat výsledky činnosti takto ustavené pracovní skupiny. Na to je ještě brzy a spektrum zúčastněných subjektů je mnohem širší, včetně např. Svazu českých a moravských bytových družstev a dalších. Můj názor je, že současný způsob věcného usměrňování cen tepla příliš neslouží ani zákazníkům, ani dodavatelům tepla. Pro dodavatele je zásadním problémem, že se regulace fakticky téměř každý rok významně mění – a v takovém prostředí se těžko plánují investice. Regulace je navíc velmi složitá, zatěžuje dodavatele administrativou a vůči těm nepoctivým je nakonec poměrně obtížné ji v praxi uplatnit. Čili regulace by se měla zjednodušit. Není to však snadný úkol, protože teplárenství je v Česku velmi různorodé – od malé kotelny zásobující několik paneláků až po jedny z největších teplárenských systémů v Evropě.

n

Martin Hájek: U nás stát teplárnám zatím v konkurenci s individuálním vytápěním podráží nohy. EU si však poslední dobou význam teplárenství začíná uvědomovat.

Podíl tepla na celkových výdajích na bydlení v případě domácností připojených na dálkové vytápění proto dlouhodobě klesá. Relativně tak tyto domácnosti vynakládají stále menší část celkových nákladů na bydlení na pořízení tepla. Není odklon od dálkového vytápění také někdy dán složitým, pro mnohé od‑ běratele i nesrozumitelným vyúčtováním dodávek tepla a teplé vody? Teplárna zpravidla neuzavírá smlouvy s jednotlivými nájemníky, členy bytového družstva či společenství vlastníků. Celkové náklady domu na vytápění dané smlouvou na dodávku tepelné energie je tedy třeba na jednotlivé byty rozúčtovat, za což nezodpovídá dodavatel tepla, ale majitel nemovitosti, který si na to většinou najímá odbornou firmu. Máte pravdu, že ve srovnání s plynem nebo elektřinou představuje »odstřižení «dodavatele tepla od přímého kontaktu s koncovým uživatelem určitý handicap, zvláště pokud konečný spotřebitel rozúčtování nákladů na teplo nerozumí.

n

Preferujete jednosložkovou, či dvou‑ složkovou cenu tepelné energie? Domnívám se, že rozumná je dvousložková cena tepla, protože snižuje na obou stranách výkyvy plateb. Teplárna má s dvousložkovou cenou tepla jistotu, že ani

n

Máte zmapováno, jakým podílem je v jednotlivých lokalitách zajištěno záso‑ bování teplem a teplou vodou malými teplárenskými zdroji do 3 MWt, středními zdroji od 3 MWt do 30 MW a velkými zdroji nad 30 MWt? Platí i v teplárenství obecné pravidlo, že velký výrobce je proti malému ve výhodě a může stanovovat i nižší ceny? Zdroje do 3 MWt se na dodávkách tepla podílejí 4,5 %, střední zdroje od 3 do 30 MWt mají podíl 15 % a zdroje od 30 MWt výše pak 80,5 %. S rostoucím výkonem uvedených výkonových kategorií stoupá využití domácího uhlí. V domovních a blokových kotelnách hraje jasný prim zemní plyn. U obecních a středních kotelen doplňuje plyn jako palivo biomasa a další alternativní paliva. U velkých tepláren je dominantním palivem domácí hnědé uhlí, doplněné

n

prosinec 2013

29.11.13 11:03

Správa a rozvoj zemním plynem, biomasou, teplem z energetického využití odpadů a jiných druhotných zdrojů. Větší výrobce je v teplárenství, stejně jako v ostatních oborech, samozřejmě ve výhodě. Z porovnání cen jednoznačně vyplývá, že velké soustavy zásobování teplem z velkých tepláren v okresních a krajských městech s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla z domácího uhlí mají ceny nižší než menší plynové zdroje na sídlištích s několika bytovými domy v malých obcích. Jsou zřejmé trendy, které zdroje, které velikosti a kterého druhu nabývají či bu‑ dou nabývat v teplárenství převahy? V posledních letech jsme byli svědky náhrady zemního plynu či topného oleje biomasou v několika menších teplárnách. Biomasa se víc využívá i ve větších zdrojích. Tento trend však zřejmě vzhledem k zastavení podpory využívání obnovitelných zdrojů energie nebude v příštích letech pokračovat. Těžký topný olej, dříve běžné palivo pro teplárenství, se už dnes s ohledem na ekologii prakticky nepoužívá. V posledních letech významně klesalo i využití černého uhlí, které bylo nahrazováno jinými palivy – na Ostravsku zejména koksárenským plynem. Neotřesitelná zůstala zatím pozice hnědého uhlí, z něhož se vyrábí polovina dálkového tepla, hlavně ve velkých teplárnách. Co se týče malých výtopen, zpravidla využívajících zemní plyn, je v posledních letech jasným trendem jejich vybavování kogeneračními jednotkami na bázi plynových motorů.

n

něco rychle dít. Prodloužit jej o několik desetiletí prolomením limitů těžby? Nebo jej snížit třeba ve prospěch většího podílu energetického využívání odpadu? Podle mého názoru budeme muset využít všechny možnosti, které jsou k dispozici. Je třeba rychle odblokovat uhlí na lomu Bílina, kde na rozdíl od lomu ČSA další těžbě nebrání žádné významné střety zájmů. Současně je žádoucí novelizovat zákon o odpadech a vytvořit ekonomické podmínky pro energetické využití odpadu: Tím můžeme nahradit značné množství uhlí. Zemní plyn je jako palivo vhodný zejména pro záložní a špičkové zdroje, i tak by však mohl část uhlí nahradit. Uhelné teplárny budou muset v nejbližší době projít modernizací, aby splnily přísné emisní limity. Část výkonu je přitom nutná jen pár týdnů v roce při velkých mrazech a tento výkon nebude do budoucna ekonomicky výhodné zajistit z kotlů na hnědé uhlí.

jak do rekonstrukcí rozvodů tepla a teplé užitkové vody, tak do nových technologií – a odcházet od uhlí a topných olejů? Žádná teplárna nebude schopna financovat zásadní rekonstrukci jen z vlastních zdrojů. Vždy bude potřebovat nějaký dlouhodobý investiční úvěr. Modernizace teplárenství tak kriticky závisí na tom, budou-li banky ochotné náš obor dál financovat. To záleží na řadě faktorů, z nichž určitě nejvýznamnějším je stabilita a předvídatelnost podnikatelského prostředí. Ta je bohužel neustále narušována jak legislativou z Bruselu, tak nápady domácích zákonodárců. Přesto jsem optimista a věřím, že se peníze na rekonstrukce teplárnám získat podaří. Lze spoléhat na nové programovací ob‑ dobí EU od roku 2014, resp. na evropské dotace do teplárenství? Ministerstvo průmyslu a obchodu pro ně v rámci svého operačního programu počítá s vyčleněním prostředků na rekonstrukce tepelných sítí a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Dotace z tohoto programu však budou určeny jen soukromým subjektům. Města a obce patrně budou moci k financování rekonstrukcí tepelných sítí využít Ooerační program Životní prostředí, případně další programy.

n

prosinec 2013

MO12_36_41.indd 41

ilustrační foto: archiV ts čr

n V čem spatřujete roli státu vůči teplárenství? Stát by měl vytvářet podmínky, za nichž by se tento prospěšný obor energetiky mohl dále rozvíjet. Bohužel, soustavně dělá pravý opak. Všechny nové regulace – ať jde o ekologické daně, poplatky za n Jak se do cen tepla promítá znečišťování ovzduší, nebo o postále vyšší podíl zateplených byto‑ vinný nákup povolenek na emise vých domů a veřejných budov? skleníkových plynů, naprosto asyVýznamný podíl nákladů na dometricky dopadají na větší zdroje, dávku tepla je fixní, a nezávisí tedy tedy teplárny. Stát tak teplárnám na množství dodaného tepla. Tystále více podráží nohy v konMálokdo ví, jak vypadá vnitřek předávací stanice tepla picky jde o odpisy, mzdy, opravy kurenci s individuálním vytápěna běžném sídlišti. Nabízíme ukázku. a údržbu a další položky. Klesající ním. To je zcela paradoxní a je to odběr tepla proto pochopitelně také proti evropským trendům, zvyšuje jeho cenu, neboť stálé náklady se n O obnovitelných zdrojích energie – protože i EU si v poslední době začíná výmusí rozpočítat na menší množství doda- např. větším využití biomasy, geotermální znam teplárenství uvědomovat a snaží se ného tepla. Tzv. vodárenský efekt, jak se energie, fotovoltaiky – byť nyní poněkud ho podpořit. Proto od nové vlády očekátomuto jevu obvykle říká, se více projevu- zdehonestované, neuvažujete? vám, že se bude vážně zabývat ekonomicV první řadě je potřeba říci, že biologicky kou diskriminací tepláren a přijme odje u velkých uhelných tepláren, které mají nižší proměnné náklady a naopak rozsáhlé rozložitelná část komunálního odpadu je povídající opatření. tepelné sítě – a tedy relativně vysoký podíl ve smyslu evropské legislativy obnovitelfixních nákladů. Naopak menší soustavy, ným zdrojem energie. Pokud jde o ostatní n Jaká je budoucnost teplárenství v ČR? Na tuhle otázku dnes bohužel neumím většinou na bázi zemního plynu, jsou vůči obnovitelné zdroje energie, jejich využití poklesu spotřeby tepla rezistentnější, pro- k náhradě uhlí bude v budoucnosti proble- jednoznačně odpovědět. Úspěšnost růztože úspora tepla se více promítá do úspory matické, protože počínaje příštím rokem ných odvětví energetiky se dnes neodvíjí nákladů na palivo, které je u těchto zdrojů bude pro nové teplárny zastavena podpo- od fyzikálních zákonů a ekonomiky, ale relativně významnější nákladovou polož- ra výroby elektřiny z biomasy a zachována od evropských a národních regulací a dobude jen podpora takzvaného zeleného tací, a ty je velmi těžké předvídat. Rozvoj kou než v případě tepláren na uhlí. tepla. Tu však mohou využít pouze malé fotovoltaiky byl fyzikálním i ekonomickým n Z kolika procent je teplárenství v ČR teplárny – většina z nich však dnes uhlí ne- nesmyslem – a přesto nastal. Dokud bude vůbec závislé na dodávkách hnědého uhlí? využívá. Z toho vyplývá, že na obnovitelné energetika hračkou v rukou politiků, nemůZ hnědého uhlí se u nás vyrábí přibližně zdroje s výjimkou komunálního odpadu že to dopadnout dobře a náklady spotřebipolovina tepla. kvůli jejich relativně vysoké ceně a zastave- telů nutně porostou. Zatím vidím jen první jiskérky naděje, že to postupně alespoň ní podpory příliš spoléhat nemůžeme. n Cena uhlí stoupá, přičemž limity na n části veřejnosti začíná docházet. těžbu hnědého uhlí trvají. Takže s tímto n Mají teplárny obecně dostatek finan‑ vámi uváděným podílem se patrně bude cí na to, aby mohly masivněji investovat ivan ryšavý

41 29.11.13 11:03

Správa a rozvoj

Slovensko se vrátilo k okresním úřadům: Ušetří občané i stát Dosud největší reformu státní správy od roku 1989 provádějí na Slovensku. V rámci Reformy ESO (Efektivní, spolehlivá a otevřená veřejná správa) tam už k 1. 1. 2013 zrušili specializované místní orgány státní správy na krajské úrovni. Dalším krokem bylo k 1. 10. 2013 vytvoření 72 okresních úřadů v sídlech kopírujících uzemně správní členění státu.

r

Které změny přinese vznik okresních úřadů občanům? Podstatou Reformy ESO je ulehčit obča‑ nům kontakt se státní správou. Dosud totiž byla specializovaná státní správa rozmís‑ těna v území tak nešťastně, že například obyvatel Štúrova si některé úřední záleži‑ tosti musel vyřizovat až v 70 km vzdálených Nových Zámcích. Podle našich analýz ob‑ čan za svůj život navštíví úřad v průměru 106krát, přičemž se leckdy hned napoprvé »nenatrefí« na ten správný. K tomu přičtěte fakt, že za dosavadního stavu by za svůj ži‑ vot na správní poplatky vynaložil 874,5 eura a na cestovné, případně pohonné hmoty dalších 540,5 eura. Do tohoto výčtu se musí zahrnout i 51 dnů, jež by každý Slovák mu‑ sel v průměru věnovat vyřízení svých věcí na úřadech. Integrací úřadů státní správy na místní úrovni do okresních úřadů však od 1. 10. 2013 každý občan za celý svůj život v průměru ušetří na správních poplatcích 54,75 eura, na cestovném, případně PHM dalších 320,25 eura, a bude mít k dobru i 25 dnů, aniž by je musel trávit obíháním úřadů. A bude‑li občan ve styku s úřady využívat již dostupné elektronické služby a elektronickou komunikaci, ušetří dokon‑ ce 695,25 eura a získá volné dny navíc.

■

Nějak mně to nevychází: Nyní platí, že co okres, to jeden okresní úřad. To se

■

42 MO12_42_47.indd 42

Ušetří nová praxe něco i státu? Ambicí Reformy ESO samozřejmě je kro‑ mě zkvalitnění služeb státu a zefektivně‑ ní jeho výkonu přinést i finanční úspory. Už letos v dubnu jsem veřejně deklaroval, že do roku 2016 takto stát ušetří více než 700 mil. eur – a ani teď nemám na tomto svém vyhlášení co měnit. ■

Jak se k těmto opatřením staví veřejnost – a také obce a města? Kdo by nechtěl šetřit? Takže odezva je v zásadě kladná. Chtěl bych však rovněž poukázat na naše vyjednávání s některými městy ohledně společného využívání pro‑ storů v lokalitách hojně navštěvovaných občany. Spolu s vytipovanými městy by‑ chom totiž rádi lidem vyšli co nejvíce vstříc a umožnili jim vyřizovat si své úřední věci – ať už vůči státní správě, nebo vůči danému městu – rychle, jednoduše a moderně s mi‑ nimálními náklady. K tomu může být vhod‑ né například nákupní centrum ve městě.

■

FOTO: archiv

eforma ESO vychází z Programového prohlášení vlády Slovenské republiky a uskutečňuje ji Ministerstvo vnitra SR ve spolupráci s ostatními ústředními orgány státní správy. Jak v rozhovoru pro Moderní obec uvedl vicepremiér a ministr vnitra SR JUDr. Robert Kaliňák, agendu okresních úřadů tvoří agenda původních obvodních úřadů (místní státní správa, živnosti, matriky, občanství, přestupky…), stejně jako agenda integrovaných specializovaných úřadů státní správy (katastr, životní prostředí, silniční do‑ prava a pozemní komunikace, lesní a pozem‑ kové úřady…). Z původních 50 obvodních úřadů se jich okresními stalo 49 (kromě měs‑ ta Štúrovo, které nebylo okresním a v němž však pracoviště státní správy zůstalo zacho‑ váno). Zároveň vzniklo dalších 23 okresních úřadů se zúženým počtem agend (katastr, životní prostředí a krizové řízení).

v prvním pololetí 2014 přibudou tato cen‑ tra i v Trenčíně, Považské Bystrici a Veľkém Krtíši. V příštím roce však budou postup‑ ně uváděna do provozu ještě další centra. Právě se k tomu koná i pasportizace budov v majetku státu, které chceme využít pro klientská centra s ohledem na dostupnost, kvalitu prostor, možnosti parkování apod. Pokud jde o agendy, které budou klient‑ ská centra vyřizovat, od ledna 2014 začíná‑ me se základními službami. Ty se však bu‑ dou postupně rozšiřovat – funkčně i věcně. Konkrétně už příští měsíc začnou klientská centra poskytovat služby v agendách živ‑ nostenské, matriční, doklady a evidence, výpisy z obchodního registru, přestupky, ži‑ votní prostředí, školské úřady, katastr, lesní a pozemkové úřady, veřejné zdravotnictví i veterinární a potravinářská správa. Bě‑ hem roku 2014 a dále v roce 2015 pak půjde o agendy práce, sociálních věcí a rodiny, so‑ ciální pojišťovnu, daňovou správu a veřejné zdravotní pojištění.

Robert Kaliňák (*1971) je původním povoláním advokát. Do funkce ministra vnitra byl prezidentem SR jmenován 4. dubna loňského roku.

opravdu natolik zahustila síť úřadů státní správy, aby lidé při vyřizování svých úředních záležitostí mohli šetřit peníze i čas? Proto na okresní úřady navazuje síť kli‑ entských center. Na kterémkoliv z nich si občan bude moci postupně vyřídit svou kompletní agendu, včetně třeba vystavení občanského průkazu, cestovního pasu, živ‑ nostenského oprávnění apod. Jednoduché požadavky občana se budou v klientském centru vyřizovat přímo na místě a na po‑ čkání. Složitější budou přes klientské cen‑ trum zadány specializovanému pracovišti, které už bude samo koordinovat vyřizování těchto požadavků na relevantních úřadech. Jinak řečeno, občan bude mít blíže na úřa‑ dy přes tato klientská centra a v rámci kaž‑ dého z nich si postupně bude moci vyřídit vše, co bude od státní správy potřebovat. Po úřadech již nebude obíhat občan, nýbrž in‑ formace a dokumenty. Už jste dvakrát použil slovo »postupně«. Takže klientská centra ještě asi v plném rozsahu a všude nefungují, že? Aktuálně pracujeme na zprovoznění klient‑ ských center už během prvního kvartálu 2014 v Nitře, Galantě, Topoĺčanech, Rimav‑ ské Sobotě, Kežmarku, Sabinově, Snině, Staré Ľubovni, Stropkově a Svidníku. Ještě

■

Jaký bude vztah okresního úřadu k městu, resp. přednosty okresního úřadu k primátorovi města? Reformou ESO se vztahy státní a veřejné správy v území a jejich kompetence nemě‑ ní. Přednosta okresního úřadu tedy není v nadřízené pozici vůči starostům a primá‑ torům na území daného okresu. Naopak jsou to rovnocenní partneři. Okresní úřady s příslušnými agendami státní správy bu‑ dou přirozeně sloužit i městům a obcím, stejně jako třeba podnikatelům.

■

Bude Reforma ESO ještě pokračovat? Jistě. Do poloviny roku 2014 chystáme in‑ tegraci specializované místní státní správy, na přelom let 2014/2015 chystáme zprovoz‑ nění dalších klientských center pro občany a v období let 2014–2020 bude probíhat optimalizace výkonu státní správy, procesů a struktur jejích ústředních orgánů – a rov‑ něž optimalizace procesů a výkonů samo‑ ■ správy. ■

ivan ryšavý

prosinec 2013

29.11.13 13:12

Správa a rozvoj

meziobecní spolupráce a její výzvy: teď i v budoucnu Další z besed Moderní obce u kulatého stolu se letos v listopadu věnovala meziobecní spolupráci. Nemluvilo se však na ní pouze o projektu SMO ČR Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ovšem známějším pod kratším označením projekt Podpora meziobecní spolupráce.

p

od záštitou senátora Ing. Ivo Bárka, předsedy senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a ži‑ votní prostředí, se jí v prostorách horní parlamentní komory zúčastnili: Markéta Dvořáková, DiS., ředitelka MAS Brdy‑Vl‑ tava, o. p. s.; Ing. Marie Kostruhová, ře‑ ditelka odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra ČR; Mgr. Ingrid Štegmannová, Ph.D., vedoucí projektová manažerka projektu Podpora meziobecní spolupráce (PMOS); Mgr. Eduard Kavala, předseda Spolku pro obnovu venkova (SPOV) a starosta obce Bělotín na Přerov‑ sku; Jaromír Jech, ředitel Kanceláře SMO ČR pro projekty a vzdělávání; Ing. Libor Picka, starosta města Bělá nad Radbuzou na Domažlicku; Petr Tomášek, starosta města Brandýs nad Orlicí na Orlickoús‑ tecku a předseda správní rady svazku obcí Region Orlicko‑Třebovsko (ROT); Pavel Neumeister, manažer svazku obcí ROT; Ing. arch. Jan Florian, člen předsednictva Spol‑ ku pro obnovu venkova; Ing. Marek Jetmar, Ph.D., vedoucí odborného týmu PMOS; a Ing. Jiří Hužera, metodik navazování me‑ ziobecní spolupráce projektu PMOS. Ústředním motivem besedy byla úloha dobrovolných svazků obcí (DSO) a možnos‑ ti jejich účasti v rozvoji území a při využití projektu Podpora meziobecní spolupráce. doba přináší nová témata Hostitel besedy, senátor Ivo Bárek úvodem při‑ pomněl, že dobrovol‑ né svazky obcí (DSO) fungují po celém území České republiky a v na‑ prosté většině velmi kvalitně a odpovědně. Nabízí se však otázka, zda nenazrává čas k tomu, aby se proble‑ matika rozvoje území nezačala řešit kom‑ plexněji a s větší garancí obcí, které se v něm nacházejí. Svazky obcí namnoze vznikly účelově, např. aby řešily dílčí, byť samo‑ zřejmě často životně důležité otázky, jako je zásobování pitnou vodou či nakládání s ko‑

prosinec 2013

MO12_42_47.indd 43

munálním odpadem. Podle Ivo Bárka však doba přináší další, stále významnější téma‑ ta. Například témata sociální, školská… »Třeba právě v mém volebním obvodě město Vyškov dostalo od kraje dům s pečo‑ vatelskou službou, v němž však z kapacit‑ ních důvodů umisťuje jen své občany,« kon‑ statoval senátor »Na obyvatele dalších obcí v něm není místo. Jenže stárnutí populace nikdo nezastaví. Jistě, mohou se na společ‑ né sociální politice pro seniory domluvit obce v mikroregionu. Ale není to úkol pro komplexnější řešení na větším území, než pouze v deseti, dvanácti členských obcích mikroregionu?« vznesl řečnickou otázku Ivo Bárek. »Proto jsem přesvědčen o tom, že meziobecní spolupráce, jak ji v širším území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) prosazuje ve svém pro‑ jektu Svaz měst a obcí, má smysl.« Ivo Bárek také odkázal na Strategii udr‑ žitelného rozvoje ČR, v níž jsou popsána i témata jako sociální problematika, ži‑ votní prostředí, školství, péče o seniory apod. Tedy ta, s nimiž počítá i projekt SMO. »Tato strategie má dlouhodobou platnost a je pravidelně aktualizována. Není to tedy dokument, který by se vázal pouze k té či oné vládě, která právě zasedá ve Strakově akademii,« podotkl Ivo Bárek. A doporučil, aby rozvoj území, jak jej budou připravovat obce zapojené do projektu, přihlížel i k této strategii. Ostatně také z ní bude vycházet podpora, jež bude do území směrována. tUriSmUS i eaUkce… a co dál? »Rovněž si myslím, že i před dobrovolnými svazky obcí vyvstáva‑ jí zcela nové výzvy,« uvedl Petr Tomášek. »Netvrdím, že všechna stávající témata, na něž se DSO soustřeďují, se již přežila. Nicméně je třeba si uvědomit, že například rozvoj tu‑ rismu a posílení cestovního ruchu v úze‑ mí ne vždy osloví každou členskou obec. I já slýchám námitky typu „Proč má naše

obec platit příspěvky do té či oné destinač‑ ní oblasti, když k nám žádný turista nebo rekreant beztak nepřijede?“ Jak dotace nej‑ různějšího druhu pro obce slábnou, je tře‑ ba uvažovat o nových rolích MAS v budouc‑ nu, stejně jako se ptát, umíme‑li dostatečně efektivně využívat Program obnovy venko‑ va. V mikroregionu Orlicko‑Třebovsko jsme se už například naučili využívat eAukce elektrické energie i zemního plynu také pro domácnosti. Pořád je čemu se učit a čím jinde už vyzkoušeným se nechat inspirovat. Mně projekt SMO připadá jako zajímavý i proto, že jeho prostřednictvím lze vyhmát‑ nout reálné potřeby regionu a účinně je ře‑ šit,« konstatoval Petr Tomášek. peníze jSoU vždy dobrý SlUha »Nepochybně existuje mnoho témat, která si zaslouží společná řešení v rámci mezi‑ obecní spolupráce,« poznamenal Eduard Kavala. »Jenže nebudou‑li tyto snahy pod‑ loženy i možností dosáhnout na peníze, aby se společná řešení společných problé‑ mů mohla uskutečnit, minou se účinkem.« Předseda Spolku pro obnovu venkova v té souvislosti poukázal na zkušenosti z Fran‑ cie. Podle jeho slov jsou tam obce mo‑ tivovány k řešení společných problémů zásadou, formulovanou státem: Spojte se a budete mít větší peníze – získáte větší díl z objemu finančních prostředků určených pro rozvoj daného území. Eduard Kavala připojil i vlastní zkušenost ze země gal‑ ského kohouta: Devět obcí, z nichž v kaž‑ dé kvůli demografickému vývoji by zůsta‑ la pouze malotřídka, se dalo dohromady a žáci ze všech z nich se střídavě, vždy týden co týden s podporou státu včetně dopravy společně učí v jedné z těchto škol. Pozná‑ vají tak i další obce ve svém okolí a jejich obyvatele a prohlubují už od dětství svou sounáležitost s regionem. Naopak chce‑li si obec ponechat velkou, méně využitou ško‑ lu, stát jí na to kývne, avšak s tím, že se tak rozhodla sama a finančně ji nepodpoří. »Česká praxe je ovšem zcela jiná. Peníze, které by měly jít do území, se obcím stále někdo snaží uzmout. Jednou je to stát, po‑ druhé krajská samospráva,« dodal Eduard Kavala s tím, že v Bělotíně se o vstupu do

›

43 29.11.13 13:12

Správa a rozvoj

› projektu SMO už rozhodli a nyní pro něj

projekt Smo není rivalem maS Jan Florian v diskusi připomněl, že ne vždy správní území ORP musí být ideálně to‑ tožné s územím mik‑ roregionu. Leckdy ve správním území ORP působí i dva nebo do‑ konce tři mikroregiony. Zároveň je nutno počítat s tím, že místní akční skupiny (MAS) často působí až na zhruba 70 % správního území ORP. Člen předsednictva SPOV navázal i na slova Edu‑ arda Kavaly, když připomněl, že není pro‑ blém MAS nebo mikroregiony do projektu zapojit – hlavně když to do území přinese peníze. »Což samozřejmě není nic špatné‑ ho,« konstatoval Jan Florian. Jak dále upozornil, MAS fungují na zá‑ kladě komunitního plánování, přičemž si pro své projekty vybírají především některé nosné neuralgické body v regionu. Nema‑ jí však ambice – a ani to nevyplývá z jejich poslání, aby řešily komplexní rozvoj úze‑ mí. Výhodu projektu SMO vidí Jan Florian v tom, že během jeho trvání do konce červ‑ na 2015 díky takto nastavené meziobecní spolupráci vznikne bohatá datová základ‑ na, umožňující aktualizovat strategii roz‑ voje území, zpracovanou MAS. Obce spolu‑ pracující v regionu si upevní i své společné sebevědomí. »Určitě bych nestavěl proti sobě MAS a obce, které vstoupily do projek‑ tu meziobecní spolupráce. Obě tyto strany se mohou navzájem dobře doplňovat a také podporovat,« uvedl Jan Florian.

Sociální oblaSt i školStví Markéta Dvořáková ocenila, že meziobec‑ ní spolupráce má vést k hledání společ‑ ných řešení v takových oblastech v rámci samostatné působnosti, jako jsou i sociální služby. »V MAS Brdy‑Vltava už od zhruba roku 2006 plánujeme sociální služby pro celý mikroregion, tedy pro 29 obcí. ORP nám kvůli své přetíženosti dalšími úkoly tuto roli ráda přenechala. V MAS je řada pracovních skupin, jednou z nich je i sku‑ pina pro oblast bydlení či jiná pro sociální inovace. Díky tomu jsme například srovnali systémy sociálního bydlení v jednotlivých členských obcích mikroregionu. Na našem území nenajdete žádnou sociálně vylou‑ čenou lokalitu. Ovšem je tu dětský domov i azylový dům. Pro jeho klienty je klíčové dostupné bydlení, což ovšem předpokládá, aby měli určitý pravidelný finanční příjem. Proto jsme vytvořili pracovní četu, která týden co týden rotuje mezi členskými ob‑ cemi a pomáhá tam s úklidem veřejných prostranství. V rámci sociálních inovací byl založen sociální fond mikroregionu, pro‑ tože v sociální sféře existují služby, jež si každý klient koupit nemůže. Osobně vidím velké možnosti projektu SMO právě v tom, že pomůže vytipovat další slabá místa v sys‑ tému »zadavatel služby – její poskytovatel – její příjemce«, pomůže doplňovat i sociální fond mikroregionu a lépe umožní veškeré tyto činnosti „šít na míru“ reálně pozna‑ ným potřebám regionu a vtiskovat těmto službám regionální rozměr.« Podobně by se podle Markéty Dvořákové díky projektu SMO mohla zlepšit i situace v základním školství. »Dokud existovaly okresní úřady – a v návaznosti na ně i škol‑ ské úřady, nebyl problém třeba s infor‑ movaností o dalším vzdělávání pedagogů. V našem mikroregionu věnujeme znač‑ nou pozornost inkluzi dětí se specifickými vzdělávacími potřebami. Jenže shánějte k tomu informace a podporu! V zastupi‑ telstvu obce – není‑li jeho členem učitel, příliš nepochodíte. ORP zase vůči školství ve svém správním obvodu řeší pouze sta‑ tistiku a vykazování. A kraj? Nu, ten je příliš daleko a jsme mimo jeho rozlišovací schop‑ nosti! Jinak řečeno, základnímu školství na venkově chybí ještě jeden užitečný level, po němž pláčou snad všichni ředitelé škol.«

StranoU nejSoU ani aglomerace Na jeho slova navázal Marek Jetmar. »Kro‑ mě tří povinných témat jsme dali možnost výběru dalších dvou tří témat. Pro SMO bude velmi zajímavé zjistit, po kterých z volitelných témat obce sáhnou nejčastěji a z jakých důvodů – a v čem tedy spatřu‑ jí další potenciál meziobecní spolupráce v širším území,« prohlásil vedoucí odbor‑ ného týmu projektu SMO. Připomněl i to, že projekt doplňkově reaguje také na téma‑ ta, jež jsou vlastní regionální politice. Třeba na spolupráci v rámci aglomerací, tedy na jednu z dimenzí kohezní politiky. »Ve spo‑ lupráci jádra s okolními partnery a jejich vzájemném funkčním propojení se totiž skrývá nemalý potenciál pro identifikaci rozvojových potřeb velkých měst a okol‑ ních obcí,« dodal Marek Jetmar.

jak přidat Učitelům na platech »Od zrušení školských úřadů skutečně nikdo základní školství neřídí. To je i naše zkušenost v mikroregionu Rad‑ buza na západě Čech,« souhlasil Libor Picka. »Metodicky školy sice vede ministerstvo. Jen‑ že k tomu fakticky nemá žádné pravomoci. Kraj se zase věnuje jen vlastnímu střední‑ mu a učňovskému školství. Nakonec zá‑ kladní školu de facto řídí starosta – ale jen tu „svou“. Tak se stává, že se v jedné obci u tamní školy vybuduje za nemalé peníze – ovšemže s využitím dotací, nová jídelna. Podobná školní jídelna však téměř součas‑ ně vznikne i v další obci, jen o tři kilometry

chtějí získat další obce. »Ale musíme mít pádné argumenty, že zapojením do projek‑ tu nebudou tratit,« dodal Eduard Kavala. Podle jeho názoru by nebylo od věci při‑ dat do rozpočtového určení daní (RUD) zhruba stejnou sumu, o niž bylo RUD na‑ posledy navýšeno, a účelově ji určit na so‑ ciální služby v obcích. Ostatně kdo jiný tyto služby zajistí či jejich kvalitu ohlídá lépe než obec? A bylo by na obci, rozhodne‑li se za tyto peníze vybudovat DPS. Nebo roz‑ dá‑li je v zájmu podpory mezigeneračních vztahů lidem, kteří se trvale a svědomitě starají o své staré rodiče.

44 MO12_42_47.indd 44

Projekt Podpora meziobecní spolupráce ■ Základní informace o projektu: – je plně hrazen ze zdrojů OP Lidské zdroje a zaměstnanost; – zapojit se do něj mohou i obce a města, která nejsou členy SMO; – projekt trvá od 1. 5. 2013 do 30. 6. 2015; – přímá finanční podpora do jednotlivých území je až 2,5 mil. Kč. ■ Prostřednictvím projektu: – budou podpořeni starostové, kteří přispějí k porozumění a sounáležitosti mezi obcemi; – ve spolupráci s konkrétní obcí, nebo již existují‑ cím dobrovolným svazkem obcí budou zaměst‑ nány týmy, jež budou připravovat podmínky pro budoucí meziobecní spolupráci na základě roz‑ hodnutí volených představitelů daného území; – bude zmapována situace v území, což přispěje k hledání společných řešení v povinných oblas‑ tech, řešených v rámci samostatné působnosti obcí. Jimi jsou: předškolní výchova a základní školství; odpadové hospodářství a sociální služby. Lze se zapojit do společných řešení i ve volitelných oblastech, jejichž řešení obce v území preferují. ■ Projektem placený čtyřčlenný tým: – působí ve smluvní obci či stávajícím DSO; – je zaměstnán smluvní obcí nebo již existujícím dobrovolným svazkem obcí, přičemž je na vůli zaměstnavatele, zda najme nové lidi, či využije‑li stávající zaměstnance jak z obcí, tak např. i z MaS; – bude plnit úkoly vyplývající ze smluvního vztahu mezi Svazem a obcí, na základě pokynů ze strany realizačního týmu projektu; – je obsazen pozicemi: koordinátor meziobecní spolupráce v území, pracovník pro tvorbu analýz a strategií, tematický expert pro volitelnou oblast a asistent. ■ Projekt podporuje silné osobnosti v území – motivující starosty: Dva starostové, jeden za obec a druhý za město, budou garanty projektu v daném území.

Podrobněji o projektu na www.obcesobe.cz. ZDrOJ: SMO Čr

dál. A když už se někde zrodí idea zefektiv‑ nit venkovské školství a sloučit dvě tři školy do jediné – a osvícení starostové to přijmou a pochopí to i rodiče, vzbouří se učitelé. Nechce se jim totiž dojíždět přes kopec do školy v sousední obci. Přitom v obcích na‑ jdete třeba „matikáře“, který je naštvaný jen proto, že v malé škole musí učit i dějepis. Ve sloučené škole by se však věnoval pouze předmětům, na něž má aprobaci.« Libor Picka připomněl, že škola v jeho obci je česko‑německá s pravidelnou vý‑ ukou němčiny. »Do Německa je to od nás kousek, máme tam partnery a známe i tam‑ ní školský model,« řekl starosta Bělé nad Radbuzou. »V Německu určuje stát, ve kte‑ ré obci škola nebude vůbec, ve které bude fungovat jen první stupeň a ve které plno‑ hodnotná škola s 1. až 9. ročníkem. U na‑ šich západních sousedů dobře vědí – a měli prosinec 2013

29.11.13 13:12

Správa a rozvoj bychom to vědět také u nás, že je levnější převést buď žáky, nebo učitele. V Česku však i v sousedních, velmi blízkých obcích bývají samostatné školy, leč často s nižším stavem žáků, Je skutečně problém tyto školy slou‑ čit v jednu? A přitom výuku v obcích pone‑ chat – pravda, s určitými úpravami respek‑ tujícími místní situaci, přičemž by se i snáze mohlo vyhovět ministerstvu s jeho „normo‑ vanými“ třídami? Ovšem za předpokladu, že učitel bude v pondělí učit v jedné obci, v úterý v další atd. Vždyť by tak nakonec učil opravdu celých 22 hodin svého úvaz‑ ku a reálně by si přišel na 30–35 tisíc korun hrubého měsíčně, což je přece snem většiny učitelů! Jenže jakmile tohle někde veřejně navrhnete, jste za černou ovci. Přitom je tohle způsob, jak učitelům reálně přidat na platech. A nebylo by to tak jako dnes, kdy se „říďa“ naší školy s každou změnou na minis‑ terstvi strachuje: „Jen aby nám nepřidali na platech!“ protože když někdo z Prahy nařídí „přidání“ na platech učitelů, zpravidla to skončí tím, že většině z nich platy klesnou.« Libor Picka proto s projektem SMO spo‑ juje naději, že prostřednictvím meziobecní spolupráce si starostové lépe uvědomí sku‑ tečné priority rozvoje daného území a zvo‑ lí také správné nástroje k jejich prosazení. Zobecněné výstupy z projektu by navíc měly přesvědčit i politiky v centru o tom, co český venkov skutečně potřebuje. peníze? napřed argUmenty… »Pan starosta Picka to dobře vystihl,« konsta‑ tovala Ingrid Štegmannová. »Chci upozor‑ nit ještě na to, že data v rámci projektu budou k dispozici – když ne ze 100 %, tak alespoň z 90 % území ČR. A to je i odpověď na otázku, proč v projektu bylo jako územní jednotka zvoleno území správ‑ ního obvodu ORP. Protože na žádnou jinou vhodnější skladebnou jednotku, která by umožnila i porovnávání jednotlivých území mezi sebou, jsme zkrátka nepřišli… Chtěla bych však navázat i na pana předsedu Ka‑ valu, který zdůrazňoval význam finanční motivace pro vstup obcí do projektu už od jeho začátku. Obávám se, že bez solidní a pádné argumentace, kterou však získáme až s vyhodnocením uvedených dat za celou republiku, nebudeme moci politiky v cent‑ ru o dalších penězích pro rozvoj území do‑ statečně přesvědčit. »Naprosto rozumím apelům na to, že tento pilotní projekt SMO by měl obcím garantovat i peníze pro další rozvoj území,« uvedl Jaromír Jech. »Nyní jsou jisté peníze, vložené do pro‑ jektu z OP Lidské zdro‑ je a zaměstnanost. Tyto zdroje umožní, aby po dva roky v úrovni správních obvodů 205 ORP za metodické podpory SMO fungovalo odborné a administrativní zázemí a moh‑ li se v každém z těchto obvodů zaměstnat i čtyři odborníci, kteří budou definovat

prosinec 2013

MO12_42_47.indd 45

problémy rozvoje daného území a řešit je,« vysvětlil ředitel Kanceláře SMO ČR pro pro‑ jekty a vzdělávání. A pokračoval: »Není důležité, zda se k tomu jako nejvhodnější nástroj využije MAS, DSO nebo ponechá‑li se řešení vý‑ lučně na bedrech obcí spolupracujících v projektu. Chci však zdůraznit, že projekt Podpora meziobecní spolupráce – na roz‑ díl od mnoha jiných, zpracovala Kancelář SMO ve spolupráci se starosty aktivními ve Svazu. Projekt skončí v polovině roku 2015, přičemž jeho výstupem by se měly stát ucelené materiály za jednotlivá území. Ty budou podkladem pro diskusi zástupců obcí, jak řešit například už vzpomenutou dostupnost základních škol nebo sociál‑ ních služeb v území, A jak uvedla kolegyně Štegmannová, stanou se i argumentačním východiskem pro vyjednávání v centru o efektivnější – už i finanční podpoře roz‑ voje území.« Jaromír Jech však také upozornil na holý fakt, že již od roku 2020 Česká republika nebude moci počítat s masivním přílivem evropských peněz jako dosud. S ukonče‑ ním příštího programovacího období EU se i obce a města budou muset spoléhat pře‑ devším na vlastní zdroje, a to i při rozvoji území. Výstupy projektu musí sloužit jako hodnověrné argumenty pro legislativní změny, a to i pro získání financí na podporu meziobecní spolupráce. nevyjaSněnoSt kompetencí obcí a StátU hlavně ve školStví Model meziobecní spo‑ lupráce, jak jej uvádí do života SMO, musí ne‑ jen vycházet z reálných potřeb daného území. Ale musí být i rozvíjen výlučně na bázi dob‑ rovolnosti. V diskusi na to poukázala Marie Kostruhová. »Ostatně už ze samotné čes‑ ké legislativy by nějaké donucování k této spolupráci nebylo ani možné,« vysvětlila ředitelka odboru dozoru a kontroly veřej‑ né správy Ministerstva vnitra ČR. Doporu‑ čila, aby projekt také pomohl vyjasnit kde končí kompetence státu a kde již začínají kompetence samosprávy. »Tato neujasně‑ nost je především zřetelná v již zmíněném základním školství,« doplnila Marie Kostru‑ hová. »Starosta se tak chtě nechtě zabývá třeba tím, zda paní ředitelka oprávněně udělila ředitelskou důtku nebo má‑li v rám‑ ci konkurzního řízení vybraný ředitel ško‑ ly skutečně správnou odbornost. Naopak starosta neřeší to, co se od samosprávy ve vztahu k jí zřizované škole očekává. Ostatně starosta nemůže příliš spoléhat ani na stát, který by však ve škole měl hledat východis‑ ka u problémů vyžadujících věcnou odbor‑ nost,« připomněla Marie Kostruhová. Apelovala i na co největší srozumitelnost projektu. Bude‑li mít projekt jasnou vizi i konkrétní cíle, které starostové pochopí, pak se do projektu jistě zapojí velká skupina obcí. »Starostové totiž mají upřímný zájem své problémy aktivně řešit,« dodala Marie Kostruhová.

Co také zaznělo v diskusi u kulatého stolu ■ Model meziobecní spolupráce, jak jej uvádí do života SMO, musí nejen vycházet z reálných potřeb daného území. ale musí být i rozvíjen výlučně na bázi dobrovolnosti. ■ Projekt Podpora meziobecní spolupráce zpra‑ covala Kancelář SMO ve spolupráci se starosty aktivními ve Svazu. Projekt skončí v polovině roku 2015, přičemž jeho výstupem by se měly stát ucelené materiály za jednotlivá území. Ty budou podkladem pro diskusi zástupců obcí, jak řešit například už vzpomenutou dostupnost základních škol nebo sociálních služeb v území. ■ Proč v projektu bylo jako územní jednotka zvoleno území správního obvodu OrP? Protože na žádnou jinou vhodnější skladebnou jednotku, která by umožnila i porovnávání jednotlivých území mezi sebou, jsme zkrátka nepřišli. ■ Nebylo od věci přidat do rUD zhruba stejnou sumu, o niž bylo naposledy navýšeno, a účelo‑ vě ji určit na sociální služby v obcích. a bylo by na zastupitelstvu, rozhodne‑li se za tyto peníze vybudovat DPS. Nebo rozdá‑li je v zájmu podpory mezigeneračních vztahů lidem, kteří se trvale a svědomitě starají o své staré rodiče. ■ Když existuje příspěvek na výkon státní správy, nenohl by se zavést také příspěvek na výkon samostatné působnosti, jímž by stát cíleně podpořil meziobecní spolupráci?

A připojila zajímavou myšlenku: Když existuje příspěvek na výkon státní správy, nemohl by se zavést také příspěvek na vý‑ kon samostatné působnosti, jímž by stát cíleně podpořil meziobecní spolupráci? meziobecní SpolUpráce À la francoUzSký model »Jsem velmi rád, že jsme tomuto kulatému stolu dali možná poně‑ kud provokativní podti‑ tul: Dobrovolné svazky obcí – začátek konce, nebo konec začátku?,« uvedl Jiří Hužera. Záro‑ veň ocenil, že i diskuse prokázala, že forma meziobecní spolupráce prostřednictvím dobrovolného svazku obcí se nepřežila, ale že na pozadí právě zaháje‑ ného projektu Podpora meziobecní spolu‑ práce může dostat nové impulsy a ve svých důsledcích vést i k vyšší, strukturovanější formě meziobecní spolupráce v území správ‑ ního obvodu ORP. »Naší snahou v průběhu realizace pro‑ jektu bude spoluvytvářet příznívé podmín‑ ky a poskytovat i odbornou metodickou pomoc pro prohlubování institucionální spolupráce obcí v území OPR s vizí, že po skončení projektu bude dokončen tento nastartovaný proces a nově vznikající (či transformované stávající) dobrovolné svaz‑ ky obcí v území ORP se svou funkcí a význa‑ mem pro regionální rozvoj celého území ORP přiblíží našemu, i v této besedě připo‑ menutému francouzskému vzoru,« uzavřel ■ Jiří Hužera. ivan ryšavý

45 29.11.13 13:12

Správa a rozvoj

FOTO: vLaDiMíra PřiKryLOvá / Say acTiON

nový občanský zákoník významně ovlivní také veřejnou správu O hodně více právních souvislostí, než se na první pohled zdá, má nový občanský zákoník (NOZ). A dokáže velmi znatelně překvapit. I to je poselství druhého ročníku konference Právo ve veřejné správě, který proběhl za mediálního partnerství měsíčníků Moderní obec a Právní rádce. o »konci lhůty« v sobotu, v neděli či ve svátek neuplatňovalo při fikci doručení do datové schránky, od příštího roku by se již uplatňovat mělo.

FOTO: vLaDiMíra PřiKryLOvá / Say acTiON

dopad noz na pracovní právo… Také následující přednášející rozšiřovali novinky o další souvislosti. Tak třeba doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D., z katedry pracov‑ ního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty UK v Praze v přednášce »NOZ a jeho dopady na pracovní právo« hovořil o subsidiaritě nového kodexu k zá‑ koníku práce. Zmínil např. možnost započ‑ tení pohledávky zaměstnavatele až do po‑ loviny mzdy (nutné je tak vyplatit alespoň předepsané minimum) a na NOZ ocenil posílení autonomie vůle, které se podle něj hodí i v pracovním právu. Právní jednání se podle Petra Hůrky i v pracovním právu bude řídit NOZ, a to s jedinou výjimkou. Pokud totiž např. pra‑ covní smlouva půjde vyložit různě, vždy se bude vycházet z výkladu, který bude pro za‑ městnance příznivější.

Záštitu nad konferencí převzali ministři spravedlnosti a pro místní rozvoj, Sdružení místních samospráv ČR a Svaz měst a obcí ČR.

46 MO12_42_47.indd 46

… na finance Hůrkův kolega z fakulty JUDr. Radim Boháč, Ph.D., který je zároveň zástupcem ředitele odboru daňové legislativy Minis‑ terstva financí, v přednášce »Daňové právo a rekodifikace soukromého práva« pouká‑ zal na dopady NOZ na daně. Přechod na nová pravidla musel být nakonec vyřešen formou zákonných opatření. Sám Radim Boháč však vyjádřil obavu nad osudem zákonných opatření v nové Poslanecké sněmovně (jak k nim poslanci přistoupili, nebylo v době redakční uzávěrky ještě jasné – pozn. red.). Např. u daně z na‑ bytí nemovité věci došlo v tomto předpise oproti původnímu návrhu zákona ke změ‑ ně týkající se poplatníka daně. Tak třeba při uzavírání kupní smlouvy si tak strany budou moci vybrat, kdo jím bude: zda pře‑ vodce nebo nabyvatel. … i na kataStr nemovitoStí Výrazné změny dopadnou i na katastr ne‑ movitostí. Jak ve svém vystoupení »Katastr, nemovitosti a vlastník neznámý« připo‑ mněla JUDr. Daniela Šustrová, vedoucí kanceláře Katastrálního úřadu pro hl. m. Praha, NOZ ruší 238 právních předpisů –, mezi nimi i zápisový zákon, zákon o kata‑

Lukáš Potěšil má nový občanský zákoník za lex generalis ke správnímu právu.

FOTO: vLaDiMíra PřiKryLOvá / Say acTiON

z

a lex generalis ke správnímu právu označil nový občanský zákon JUDr. Lukáš Potěšil, Ph.D., který působí na katedře správní vědy a správního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Je však nutné poznamenat, že ne všichni pří‑ tomní s tímto jeho názorem souhlasili. Dopad nového kodexu na všechny úřady však bude každopádně velmi znatelný. Lu‑ káš Potěšil ve své úvodní přednášce »NOZ a dopady na veřejnou správu obecně« k tomu připomněl hned § 5. Vystupuje‑li totiž podle nového občanského zákoníku člověk jako úředník, dává tím najevo, že je schopen jednat s požadovanou znalostí a pečlivostí. Podle Lukáše Potěšila to při‑ tom platí jak pro úřední styk, tak pro sou‑ kromý, pokud úředník svou příslušnost odkryje třeba při uzavírání kupní smlouvy. Důležitý bude i § 8 a koncept zneužití práva. Pomocí něj by se totiž mohlo čelit záměrným obstrukcím spočívajícím např. v úmyslném ustavení zmocněnce z exotic‑ ké země, aby se znesnadnilo doručování. Zásadní je i § 88 odst. 2 a možnost pořizo‑ vání nahrávek, kdy např. záznam ústního jednání bude možný na základě úřední li‑ cence. Jak Lukáš Potěšil uvedl, nebude už nutné žádat nahrávané osoby o souhlas, přičemž toto pravidlo patrně bude možné vztáhnout i na jednání zastupitelstva. Prů‑ lomový je rovněž Potěšilův názor na § 607 a počítání času. Zatímco nyní se pravidlo

Advokát Tomáš Sokol na konferenci mluvil o trestní odpovědnosti zastupitelů.

stru nemovitostí ČR či zákon o bytech. Od 1. 1. 2014 by naopak měla být účinná prová‑ děcí vyhláška, vyhláška o poskytování úda‑ jů (která bude rozvádět pravidla sledování změn v katastru a aplikaci pracovně popi‑ sovanou jako »hlídací pes«) a formulářová vyhláška. Daniela Šustrová také rozebíra‑ la nové zásady, jež budou katastr ovládat. Zásadní je, že od příštího roku bude mít přednost zapsaný stav (půjde tedy o ma‑ teriální publicitu) před skutečným stavem. Jak uvedla Daniela Šustrová, vracíme se tak k principu vlastnímu již pozemkové knize. V souvislosti s katastrem je důležitá i zno‑ vu zavedená zásada superficies solo cedit, podle níž povrch ustupuje pozemku. V ide‑ álním případě tak má být vlastnictví po‑ zemku a na něm stojící stavby propojeno. Podle odhadů však prý uplyne 60 až 70 let, než se vlastnictví kompletně spojí – a Dani‑ ela Šustrová míní, že to potrvá ještě déle. závěrem Nejde jen o nový občanský zákoník. Právo totiž žije. Napřesrok nás čeká i zcela nový kontrolní řád. Chystají se také zcela nová pravidla pro veřejné zakázky, a to přímo na evropské úrovni. Lze se tedy na co těšit. ■ jan janUš šéfredaktor Právního rádce

prosinec 2013

29.11.13 13:12

Správa a rozvoj

jana zwyrtek hamplová: tak trochu jiná starostka

S

ama si vyzkoušela snad všechny role, jimiž v samosprávě projít lze – úředni‑ ce, tajemnice, členka zastupitelstva… Letos v dubnu usedla do křesla starostky města Mohelnice v Olomouckém kraji, kde je třetím starostou v tomto volebním období. Jak se přihodí někomu tak aktivnímu jako vy, že se stane k tomu všemu ještě starostkou svého města? Ráda bych řekla, že omylem, ale to sa‑ mozřejmě tvrdím s úsměvnou nadsázkou. Po komunálních volbách v roce 2010 jsem měla jinou představu, zejména s ohledem na svou náročnou práci. Ale prostě se to tak někdy stane, že člověk míní, situace mění. Přecenění vlastních sil některými novými zastupiteli, kteří se domnívali, že řídit měs‑ to je snadné, způsobilo, že v zastupitelstvu postupně vznikla patová situace, nepro‑ cházela usnesení a řešily se vztahy, nikoliv problémy. Věděla jsem, že to dlouhodobě město ohrožuje. Začala jsem proto v zastu‑ pitelstvu jednat napříč celým politickým spektrem a výsledkem bylo současné řeše‑ ní. I kdyby se mi to v tu chvíli úplně neho‑ dilo, nešlo to jinak. Na to mám Mohelnici příliš ráda. Jen jsem si musela hodně pre‑ cizně naorganizovat čas, protože svůj obor samozřejmě neopustím. Ostatně byla to jedna z mých podmínek.

■

Co považujete za největší problém dnešní samosprávy obcí a měst? Popírání právě slova »samospráva«. Sa‑ mospráva by měla znamenat nejen vysokou míru odpovědnosti, ale i skutečnou samo‑ statnost. A z té se nám stále ukrajuje – zá‑ kony z nás dělají nesvéprávné bytosti. Jsem ráda, že neprošla novela zákona o obcích, která zaváděla dražby nemovitostí. Copak je všechno jen o tom, kdo dá víc? Naprosto ne. Obdobně zákon o zadávání veřejných zakázek předpokládá, že všichni starostové

■

2. ročník kongresu místní samosprávy FORUM MUNICIPAL 2014 ■ ■ ■

Kongresové centrum Seč – Pardubický kraj 11.–12. března 2014 www.forum‑municipal.cz

prosinec 2013

MO12_42_47.indd 47

jsou úplatní lumpové. Firmy jsou jím zase tlačeny do dumpingových cen, přičemž odvedená práce pak často bývá nekvalitní. Ano, i mezi starosty jsou černé ovce, ale většina z nich si moc dobře rozmyslí po‑ stavit proti sobě své město. Jsou totiž – na rozdíl od politiků »nahoře«, ze dne na den odvolatelní… Kdyby se obcím nechalo víc svobody, dokázaly by dobře prodávat, pro‑ najímat, zadávat zakázky. A klidně to pak podřiďme následné soudní kontrole, jak se o tom uvažovalo v téže novele. Jen prosím předem nedělejme ze všech gaunery. V ob‑ cích a městech to prostě není jako ve vysoké politice. Starosta by nemohl do hospody na pivo, kdyby kradl. Stíhejme ty, kteří dělají paseku, ale a priori nedávejme nálepku ko‑ rupčníků všem. A kontroly dotací? Darmo mluvit. Takový formalismus aby pohledal. Jaký máte názor na zákon o obcích? Nepochybně je lepší, než byl ten první. Ale i ten současný má rezervy a bílá místa. Schází tam řada praktických ustanovení. Např. předávání funkcí starostů či rozděle‑ ní pravomocí mezi radou a zastupitelstvem v řadě případů postrádá logiku, pozice ta‑ jemníka je oboustranně nevděčná, náš ob‑ líbený § 39 k nakládání s majetkem obce je také příliš formalistický, a to, že kontrolní výbory, tedy skupiny laiků, mají kontrolovat soulad s právními předpisy, je tragikomic‑ ké… Přitom tento zákon nemá šanci ochrá‑ nit město před jeho vlastními zastupiteli, pokud jejich kroky městu opravdu škodí. Zákon o obcích by měl projít revizí, a to za účasti nás praktikujících právníků, kteří řeší to, na co zákon nemyslí (nebo myslí, ale – omlouvám se za ten výraz, blbě). ■

V příštím roce nás čekají komunální volby. Jak se díváte na volební zákon a na přímou volbu starostů? Přímá volba starostů sama o sobě nic ne‑ spasí. Což tvrdím jako člověk, který by patr‑ ně neměl problém v přímé volbě uspět. Ale řízení města je o týmu. Jsem zastánkyní vět‑ šinového systému – tedy zakřížkovat počet kandidátů s tím, že ti s nejvyšším počtem hlasů voličů by utvořili zastupitelstvo. Po‑ měrný systém je na komunální úrovni ne‑ spravedlivý: Nevyjadřuje vůli voličů a vede k tomu, že se v zastupitelstvech ocitají zastupitelé tzv. čtvrté kategorie a radnice se stávají předmětem obchodů. Změňme

■

FOTO: archiv

Čtenáři Moderní obce znají Mgr. Janu Zwyrtek Hamplovou jako advokátku a autorku odborných článků. Během let se v oboru aplikace práva územních samospráv stala autoritou, vytvořila vzdělávací projekt MUNICIPAL, založila tradici celostátního kongresu místní samosprávy FORUM MUNICIPAL a spolupracuje se stovkami obcí a měst v celé ČR.

Jana Zwyrtek Hamplová: Na každé radnici se cítím jako doma.

volební zákon, aby do zastupitelstev přišli ti s nejvyšším počtem hlasů – a až potom zaveďme přímou volbu starostů. Vaše přednášky jsou oblíbené, články vyhledávané. Čím si to vysvětlujete? Použiji bonmot: Moji starostové mi ro‑ zumějí. Snažím se být srozumitelná, pou‑ žívám humor, příklady, mluvím a píšu, jak mně pusa narostla. Právu nesloužím, ale chci, aby právo sloužilo nám. Když před se‑ bou vidím sál plný lidí, kteří přijeli naslou‑ chat mému výkladu, jsem šťastný člověk. Zkrátka nemluvím latinsky, i když to umím.

■

Píšete blog, poezii, román… Umíte prý všechny ruční práce, navrhla jste si zahradu, do toho právo, politika… Nazvala byste se renesančním typem člověka? Život mám skutečně docela pestrý. Ale beru to tak, že ho máme jen jeden a je třeba ho plně využít. Když mne štve politika, pa‑ ličkuju nebo vyšívám. Když mi nejde něco tvořit rukama, sednu a píšu. A když hlava potřebuje vyvětrat, starám se o zahradu. Nechápu lidi, kteří se nudí. Kdyby to šlo, koupila bych si jejich čas. Nevím, zda jsem renesanční typ. Spíše jsem od přírody pra‑ covitý člověk, takto jsem byla z domu vede‑ na, stejně jako k tomu, že člověk má na sobě stále pracovat, nemá se obávat nových věcí, a nemá se obávat říct vlastní názor.

■

Kde však pro to všechno berete energii? V rodině. Manžel, dcery, vnouček, přáte‑ lé – to jsou mé pilíře, bez nichž by to nešlo. A pak v těch mých múzách: Když v noci v ti‑ chu mohu psát, cítím, jak mi do žil proudí krev. V podstatě mně energii bere jen pocit bezmoci. Naopak, mohu‑li věci ovlivnit, nemusím třeba ani spát. ■

Máte nějaké přání do budoucna? Aby mně a mým blízkým sloužilo zdraví. /st/ Ostatní máme v rukou. ■

47 29.11.13 13:13

Záměr a předkupní právo

O

bec má v úmyslu pronajmout poze‑ mek podnikateli. Ten s nájmem sou‑ hlasí, ale požaduje současně před‑ kupní právo k pronajatému pozemku. Je nutné v takovém případě zveřejnit záměr podle § 39 odst. 1 zákona o obcích, který by vyjadřoval rovněž úmysl zřídit předkupní právo k pronajímané obecní nemovitosti? A jakým způsobem má obec postupovat, pokud se rozhodneme nemovitost zatíže‑ nou předkupním právem následně prodat? S těmito a podobnými otázkami se obce mohou setkat. Následující text se snaží na ně nalézt odpovědi. Obecná úprava předkupního práva je ob‑ sažena v § 602 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.). Jeho podstata spo‑ čívá, zjednodušeně řečeno, v povinnosti vlastníka věci, který se tuto věc rozhodne prodat, nabídnout ji ke koupi osobě opráv‑ něné z předkupního práva (§ 602 odst. 1 obč. zák.). Předkupní právo se zřizuje ob‑ vykle při prodeji věci, může však být zříze‑ no i při jiném jejím zcizení (§ 602 odst. 2 obč. zák.). Z dispozitivnosti právní úpravy smluvního práva (§ 51 a 491 obč. zák.) pak vyplývá, že ujednání odpovídající před‑ kupnímu právu lze zřídit i v případě jiných právních úkonů, např. při pronájmu věci a může být zřízeno i samostatně. PředkuPní PrávO smLuvní a PředkuPní PrávO věcné Zákon rozlišuje předkupní právo smluvní a předkupní právo věcné. Předkupní prá‑ vo smluvní působí pouze mezi smluvními stranami, takže nepřijme‑li oprávněný na‑ bídku kupujícího na koupi věci, předkupní právo zanikne (srov. § 606 obč. zák., podle něhož musí ten, kdo je oprávněn koupit

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, ukládá obci v § 39 odst. 1, aby svůj úmysl prodat, pronajmout, vypůjčit, darovat nebo směnit nemovitý majetek předem zveřejnila na úřední desce obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím o zamýšlené dispozici v příslušném obecním orgánu. 48 MO12_48_53.indd 48

věc, zaplatit cenu nabídnutou někým ji‑ ným, není‑li dohodnuto jinak; nemůže‑li věc koupit nebo nemůže‑li splnit podmínky nabídnuté vedle ceny a nelze‑li je vyrovnat ani odhadní cenou, předkupní právo zanik‑ ne). Naopak předkupní právo věcné, které lze zřídit pouze k nemovitému majetku, zůstává v případě nepřijetí nabídky opráv‑ něnou osobou i nadále zachováno (§ 603 odst. 2 obč. zák.). Je‑li porušeno předkupní právo smluvní, má oprávněný z předkup‑ ního práva nárok na náhradu škody, je‑li porušeno předkupní právo věcné, může se na nabyvateli domáhat, aby mu věc nabí‑ dl ke koupi, a to i prostřednictvím soudu, který dokonce může nahradit projev vůle nabyvatele svým rozhodnutím, čímž dojde k uzavření smlouvy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2011, sp. zn. 33 Cdo 4846/2009). Předkupní právo může vzniknout i na základě zákona; v ta‑ kovém případě se jedná o předkupní prá‑ vo, které má svou povahu účinky věcného předkupního práva. ZříZení PředkuPníhO Práva k Obecní nemOvitOsti Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zří‑ zení), v platném znění, ukládá obci v § 39 odst. 1, aby svůj úmysl prodat, pronajmout, vypůjčit, darovat nebo směnit nemovitý majetek předem zveřejnila na úřední desce obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím o zamýšlené dispozi‑ ci v příslušném obecním orgánu. Zřízení předkupního práva k nemovitosti sice nemá samo o sobě povahu jejího prodeje, na dru‑ hou stranu jde o úkon, jenž budoucí prodej nemovitosti ovlivňuje natolik podstatným způsobem, že jej nelze z hlediska § 39 zá‑ kona o obcích považovat jen za nahodilé vedlejší ujednání v rámci jiné (např. ná‑ jemní) smlouvy. Naopak, svou povahou jde o samostatné ujednání, které lze považovat přinejmenším za první krok prodeje nemo‑ vitosti. To znamená, že při zřízení předkup‑ ního práva (smluvního i věcného) k obec‑ ní nemovitosti je nutné zveřejnit záměr. Pokud by k jeho zřízení mělo dojít v rámci jiné smlouvy, např. smlouvy nájemní, musel by záměr tuto skutečnost výslovně uvádět (muselo by se tedy jednat o záměr proná‑ jmu se zřízením předkupního práva ve pro‑ spěch nájemce). V opačném případě nelze mít podmínky pro platné zřízení předkup‑ ního práva za splněné a nájemní smlouva by byla přinejmenším v této části neplatná. Ostatně v podobném případě při uzavírá‑ ní smlouvy o budoucí kupní smlouvě, jíž se svou povahou předkupní právo do jisté míry blíží, je taktéž nutné záměr zveřejnit, jak dovodil i Nejvyšší soud (rozsudek ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 33 Cdo 128/2009). Zbývá připomenout, že zřízení předkupního práva k obecní nemovitosti je nutné chápat jako součást pravomoci zastupitelstva obce pod‑ le § 85 písm. a) zákona o obcích, takže k jeho platnému sjednání je předchozí rozhodnutí tohoto obecního orgánu nezbytné (srov. § 41 odst. 2 zákona o obcích), bez ohledu na to, že je předkupní právo zřizováno v rám‑ ci smlouvy o nájmu nemovitosti/smlouvu o nájmu se zřízením předkupního práva

ilustrační foto: Hn / libor fojtík

L e g i s L at i va

Při zřízení předkupního práva k obecní nemovitosti je nutné zveřejnit záměr.

k pronajaté nemovitosti tak vlastně musí schválit rada obce v rámci své vyhrazené pravomoci podle § 102 odst. 2 písm. m) zá‑ kona o obcích i zastupitelstvo obce v části, v níž má být zřízeno předkupní právo, a to na základě § 85 písm. a) zákona o obcích/. POstuP Obce, POkud se rOZhOdne PrOdat POZemek Jinou otázkou je, jakým způsobem má obec z hlediska povinností plynoucích ze zákona o obcích postupovat, pokud se rozhodne pozemek, k němuž bylo zřízeno předkupní právo, prodat. Jak již bylo řečeno, předkup‑ ní právo je svou povahou »právo na nabíd‑ ku«, resp. povinnost učinit osobě oprávně‑ né z předkupního práva návrh na koupi. Nejedná se však o povinnost prodat věc výlučně této osobě. Ta buď nabídku přijme, nebo nikoli a v takovém případě může obec nemovitost prodat jiné osobě. Z tohoto důvodu je nutné před prodejem nemovi‑ tosti, k níž bylo zřízeno předkupní právo, zveřejnit na úřední desce záměr prodeje podle § 39 odst. 1 zákona o obcích, neboť ani existence předkupního práva nemůže obec této veřejnoprávní povinnosti zbavit. Osoba, která je oprávněná z předkupního práva, ale má proti ostatním zájemcům vý‑ hodnější postavení. Jestliže sama podá na‑ bídku ke zveřejněnému záměru, a ta bude obcí vyhodnocena jako nejlepší, tj. vybrána k uzavření smlouvy, pak je předkupní právo uzavřením smlouvy konzumováno. Pokud však jí podaná nabídka není vybrána nebo jestliže ke zveřejněnému záměru žádnou nabídku nepodala, musí obec oprávněné osobě nabídnout uzavření kupní smlouvy za podmínek obsažených v nabídce »ví‑ tězného uchazeče«, jak lze dovodit z § 602 obč. zák., případně za podmínek plynou‑ cích z § 606 obč. zák. Osoba oprávněná z předkupního práva buď tyto podmínky přijme a dojde k uzavření smlouvy, nebo je odmítne, což je podmínkou, aby obec mohla uzavřít smlouvu s vybraným »ví‑ tězným uchazečem«. Z těchto důvodů je proto vhodné, aby již v záměru prodeje byli všichni potenciální zájemci upozorně‑ ni, že k prodávané nemovitosti je rovněž n zřízeno předkupní právo. Judr. adam Furek právník

prosinec 2013

29.11.13 13:23

L e g i s L at i va

Veřejné zakázky a tzv. technická novela účinná od 1. 1. 2014

v

říjnu 2013 Senát Parlamentu ČR schvá‑ lil zákonné opatření č. 341/2013 Sb., pracovně označované jako »technická novela« zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ). Technická novela byla před několika dny zveřejněna ve Sbírce záko‑ nů, nová Poslanecká sněmovna ji potvrdila na svém prvním zasedání a novela nabude účinnosti k 1. 1. 2014. Potřebu změn v ZVZ si vyžádala praxe zadávání veřejných zakázek v ČR, v je‑ jímž světle se některá ustanovení zavede‑ ná velkou »transparentní« novelou ZVZ č. 55/2012 Sb., účinnou od 1. 4. 2012, uká‑ zala jako obtížně realizovatelná. Dále shrnujeme nejzásadnější změny z hle‑ diska zadávání veřejných zakázek, které s sebou »technická novela« přináší. vZnik technické nOveLy Technickou novelu připravilo Minister‑ stvo pro místní rozvoj v reakci na ohlasy zadavatelů i dodavatelů a zhodnocení vý‑ sledků novely ZVZ z roku 2012, kdy se uká‑ zalo, že je nezbytné některá ustanovení (či celé instituty) zmírnit či zcela z práv‑ ní úpravy zadávání veřejných zakázek vy‑ pustit. Vládní návrh novely však Poslanecká sněmovna nestihla projednat, než byla roz‑ puštěna. S ohledem na urgentnost tech‑ nické novely a plánovanou účinnost již od 1. 1. 2014 tak vláda shodný návrh předložila Senátu k přijetí formou zákonného opa‑ tření. Zajímavé je, že Senát do novely pro‑ mítl některé své významné pozměňovací návrhy. Zákonné opatření bylo zveřejněno ve Sbírce zákonů ČR dne 30. 10. 2013 (část‑ ka 132) pod č. 341/2013 Sb. hLavní Změny PrOvedené technickOu nOveLOu Nejzásadnějších změny, které technická novela přináší, jsou následující: n navrácení finančních limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu na 2 miliony Kč bez DPH u dodávek a služeb a na 6 milio‑ nů Kč bez DPH u stavebních prací; n úplné zrušení institutu osoby se zvláštní způsobilostí; n odklad účinnosti ustanovení týkajících se hodnotitelů, jakožto osob, které musí být členy hodnoticí komise u významných veřejných zakázek zadávaných Českou republikou či státní příspěvkovou organi‑ zací, na 1. 1. 2015; n zadavatel bude mít povinnost uveřejnit zadávací dokumentaci na profilu zada‑ vatele v užším řízení a v jednacím řízení s uveřejněním až společně s výzvou pro podání nabídky (tedy až po kvalifikač‑ ní fázi zadávacího řízení) a nikoliv již

prosinec 2013

MO12_48_53.indd 49

při uveřejnění oznámení o zakázce, jako tomu bylo doposud; n připouští se, aby dodavatelé v případě, že budou vyzváni k písemnému objas‑ nění kvalifikace ve smyslu § 59 odst. 4 ZVZ, předložili dokumenty vyhotovené až po uplynutí lhůty pro podání nabídek nebo žádostí o účast; n úprava povinnosti zadavatele zrušit za‑ dávací řízení v případě, že obdrží pouze jedinou nabídku; n zrušení povinnosti nově předběžně ozna‑ movat zadávací řízení, které bylo dříve zrušeno; n zrušení povinných elektronických aukcí u dodávek. dOPady Změn PrOvedených technickOu nOveLOu Z obecného hlediska se změny provedené technickou novelou dají považovat za krok správným směrem, protože vedou pře‑ devším ke snížení administrativní zátěže zadavatelů, jež byla po účinnosti novely č. 55/2012 Sb., podle mnohých názorů až na samé hranici únosnosti. Technickou novelu však nelze vnímat jako komplexní novelizaci pravidel pro zadávání veřejných zakázek, ale spíše jako prostředek potřeb‑ ný ke zjednodušení zadávání veřejných zakázek po 1. 1. 2014 v praxi. Pro veřejné zadavatele je podstatná změ‑ na týkající se osob se zvláštní odbornou způsobilostí, jejichž proškolení měl do konce tohoto roku zajistit zvláštní vzdělávací program Ministerstva vnitra (§ 151a ZVZ). Ten ovšem dosud neexistu‑ je. Pokud by tedy od 1. 1. 2014 mělo být účinné ustanovení § 74 odst. 5 ZVZ ve zně‑ ní transparentní novely, jež stanovilo u nadlimitních veřejných zakázek povin‑ nou účast takové osoby v hodnoticí komi‑ si, nebylo by možné vyhodnotit žádnou nadlimitní veřejnou zakázku. Původně vláda navrhovala odklad účinnosti tohoto institutu na 1. 1. 2015, nicméně z řad sená‑ torů vzešel návrh na úplné zrušení, který byl následně Senátem přijat. Zřejmě nejvýraznější změnou je navrácení finančních limitů u veřejných zaká‑ zek malého rozsahu na hodnoty platné před novelou č. 55/2012 Sb. Přijetí této změny bylo poměrně překvapivé. Původní vládní návrh počítal pouze se zafixováním současných hodnot a chtěl předejít pů‑ vodně plánovanému snížení limitu u sta‑ vebních prací na 1 milion Kč bez DPH. Pozměňovací návrh k návratu na původní hodnoty vzešel z řad senátorů. Povinnost uveřejnit smlouvy, jejichž cena přesáhne 500 000 Kč bez DPH, na profilu zadava‑ tele však zůstává zachována v nezměněné podobě. Další významnou změnou je zmírnění povinnosti zrušit zadávací řízení v přípa‑ dech, kdy zadavatel obdrží pouze jednu nabídku. Nově zadavatel nebude povinen zrušit v takovém případě zadávací řízení, pokud budou naplněny stanovené pod‑ mínky: (i) zadavatel předchozí zadávací řízení na obdobný předmět zrušil právě z důvodu jediné nabídky, (ii) v oznáme‑ ní o zakázce identifikuje toto předchozí

(zrušené) zadávací řízení a (iii) označí změny zadávacích podmínek. Tato změna byla vyvolána především nepraktičností u veřejných zakázek spolufinancovaných z dotací, kdy může zpoždění s čerpáním dotace (v důsledku nemožnosti vybrat do‑ davatele) vést až k jejímu odebrání. Z této úpravy však budou mít prospěch i ostatní zadavatelé. V duchu zmírnění formalismu ZVZ se pak nese také změna týkající se objasňování kvalifikace. Dodavatelé nově nebu‑ dou povinni osvědčit, že skutečnosti roz‑ hodné pro prokázání kvalifikace nastaly ve lhůtě podle § 52 ZVZ, tj. ve lhůtě pro podání nabídek nebo žádostí o účast, ale budou moci doložit i doklady vyhotove‑ né až po uplynutí této lhůty (např. výpisy z rejstříku trestů). Tato změna jistě při‑ spěje ke zpružnění postupu při posouzení kvalifikace. Zrušení povinnosti uveřejnit zadávací dokumentaci již při zahájení zadávacího řízení, tedy při zveřejnění oznámení o za‑ kázce v rámci dvoukolových zadávacích řízení (užší řízení a jednací řízení s uveřej‑ něním), budou vítat zejména zadavatelé, neboť budou mít větší časový prostor pro finalizaci zadávacích podmínek. Dodava‑ telé nicméně mohou namítat, že tak při‑ chází o možnost seznámit se s obchodními a platebními podmínkami a hodnoticími kritérii již na začátku řízení a učinit tak kvalifikované rozhodnutí, zda budou věno‑ vat čas a prostředky na účast v zadávacím řízení. Pokud zadavatelé budou uvažovat o omezení subdodavatelského plnění, je nadále potřeba uvádět tuto informaci ještě před kvalifikací a v oznámení. Z uvedených změn je patrné, že pod‑ statná část dotčených ustanovení se vrací k právnímu stavu před novelou z roku 2012. POdmíněná PLatnOst technické nOveLy S ohledem na specifickou formu přije‑ tí technické novely ZVZ však dosud není zcela jisté, zda skutečně k 1. 1. 2014 vstou‑ pí v účinnost. Podmínkou platnosti zákonného opat‑ ření je podle čl. 33 odst. 5 Ústavy ČR schválení zákonného opatření nově zvo‑ lenou Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi (v opačném případě pozbý‑ vá zákonné opatření další platnosti). Na nutnosti novelizace ZVZ v rozsahu provedeném technickou novelou nicmé‑ ně panuje shoda napříč politickým spek‑ trem, proto je pravděpodobné, že právě toto zákonné opatření bude nově zvole‑ nou politickou reprezentací v Poslanecké sněmovně schváleno a technická nove‑ la tak od Nového roku skutečně vstoupí n v účinnost. adéLa havLOvá partnerka advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners

barbara swacZynOvá advokátní koncipientka Havel, Holásek & Partners

49 29.11.13 13:23

L e g i s L at i va

Vyhodnocení vlivů územních plánů na udržitelný rozvoj území /2

v

předchozím díle jsme se věnova‑ li obecným aspektům a základům právní úpravy vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (VVURÚ) při pořízení územních plánů (ÚP). Na poří‑ zení územně plánovací dokumentace se podílí a její konečnou podobu ovlivňuje množství subjektů, často s protichůdnými zájmy. V této části proto bude pozornost zaměřena na některé vybrané subjekty a jejich podíl na odpovědnosti za případ‑ né nedostatky vyhodnocení vlivů na udr‑ žitelný rozvoj území, které představuje (je‑li jej v případě územního plánu nut‑ no zpracovat) významnou a v případ‑ ném soudním přezkumu velmi zohledňo‑ vanou součást územně plánovacího po‑ stupu. ZPracOvání vvurÚ Pomineme‑li subjekty, které mají opráv‑ nění podávat při pořízení územního plá‑ nu včetně vyhodnocení vlivů na udržitel‑ ný rozvoj území, námitky a připomínky, ve vztahu k samotnému VVURÚ a jeho vli‑ vu na výslednou podobu územního plánu má největší relevanci zmínit se o zpraco‑ vateli (zpracovatelích) VVURÚ, orgánech vydávajících stanovisko posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) a úloze samot‑ ného pořizovatele ÚP (tj. obecního úřadu obce s rozšířenou působností). Zpracování vyhodnocení vlivů na udr‑ žitelný rozvoj území, které je součástí odůvodnění ÚP, je svěřeno – minimálně v částech vyhodnocení vlivů na životní prostředí a naturového posouzení – k tomu oprávněným autorizovaným osobám. Za‑ tímco zpracovatelem vyhodnocení vlivů na životní prostředí může být pouze (fy‑ zická) osoba k tomu oprávněná podle zá‑ kona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (autorizaci uděluje a odnímá Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví), naturové posouzení může zpracovávat pouze (fyzická) osoba k tomu oprávněná podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (autorizaci uděluje a od‑ nímá Ministerstvo životního prostředí). Co se týká ostatních součástí VVURÚ, je otázkou, zda by je měla zpracovávat osoba (subjekt) splňující kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost, což může být jak úředník pořizovatele územního plánu či jiná fyzická osoba, typicky autori‑ zovaný architekt. Jedná se totiž o součásti vhodné spíše ke zpracování jinak zaměře‑ ným odborníkem, tj. sociologem či demo‑

50 MO12_48_53.indd 50

grafem, resp. ekonomem. Přestože samo‑ zřejmě nelze vyloučit, aby ke zpracování posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) a k naturovému posouzení byla oprávně‑ na jedna osoba, v praxi to běžné není; tím méně lze pak předpokládat, že jedna oso‑ ba by byla schopna zpracovat komplexní vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Samotné vyhodnocení představuje zpra‑ vidla velmi rozsáhlý materiál, jenž mu‑ sí – z hlediska rozsahu a obsahu – od‑ povídat příloze ke stavebnímu zákonu, souvisejícím zákonům (zejména zákonu o posuzování vlivů na životní prostře‑ dí) a prováděcím právním předpisům. Je proto nutné si uvědomit, že se zpravidla jedná o výstup činnosti »týmu« sestá‑ vajícího z k tomu kvalifikovaných osob. Vzhledem k tomu, že pořizovatel územně plánovací dokumentace má VVURÚ pod‑ le platné právní úpravy »zajistit«, nelze odhlédnout – vedle v praxi běžného po‑ stupu, podle něhož je s konkrétním auto‑ rizovaným subjektem (subjekty) uzavřena smlouva o dílo podle obchodního záko‑ níku – ani od možnosti, že by ke zpraco‑ vání tohoto materiálu došlo v rámci kon‑ krétního úřadu (pořizovatele koncepce), event. v úzké spolupráci s jeho kvalifi‑ kovanými pracovníky; to by však s ohle‑ dem na personální možnosti úřadů při‑ cházelo v úvahu jen při zpracování na krajské úrovni (tj. při zpracování zásad územního rozvoje) a výše. výZnam stanOviska sea Dalším klíčovým subjektem, který při po‑ řízení územně plánovací dokumentace vý‑ znamným způsobem vystupuje ve vztahu k vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, resp. přesněji, ve vztahu k posou‑ zení vlivů na životní prostředí a naturové‑ mu posouzení, je orgán příslušný k vydání stanoviska SEA podle zákona o posuzová‑ ní vlivů na životní prostředí, tj. v případě územních plánů příslušné orgány kraje. Přestože za stávající právní úpravy je mož‑ né územně plánovací dokumentaci schvá‑ lit i bez tohoto stanoviska, je‑li takové stanovisko vydáno, avšak je‑li nezákonné, může tento nedostatek způsobit nezákon‑ nost soudně přezkoumávané územně plá‑ novací dokumentace jako celku. K tomu je nutno stručně poukázat na specifika naturového vyhodnocení (jakožto spe‑ cifické části posouzení vlivů koncepce na životní prostředí), která vyplývají ze zá‑ kona o ochraně přírody a krajiny, a sice zejména pravidlo, že neexistuje‑li alterna‑ tivní řešení s menším negativním vlivem na chráněná území nebo bez něj, je možné návrh ÚP přijmout jen z naléhavých dů‑ vodů převažujícího veřejného zájmu a jen tehdy, byla‑li přijata tzv. kompenzační opatření k zajištění ochrany a celistvos‑ ti ohrožených území. Tato opatření musí být zahrnuta do výsledné podoby ÚP, bez nich jej není možné schválit. Kompenzač‑ ní opatření uvede příslušný orgán ochrany přírody ve stanovisku podle stavebního zákona, které je pro pořizovatele, resp. vy‑ davatele územně plánovací dokumentace

(na rozdíl od stanoviska SEA) bez dalšího závazné. Na druhou stranu, pokud jsou ve stanovisku SEA uvedena kompenzační opatření, orgán ochrany přírody může dle platné právní úpravy stanovit pouze tato kompenzační opatření. Můžeme si konečně položit otázku, ja‑ kou úlohu plní ve výše popsaném »proce‑ su« pořizovatel územně plánovací doku‑ mentace, který v konečném důsledku nese odpovědnost za její výslednou podobu; v té je pak předkládána příslušnému míst‑ nímu (obecnímu) zastupitelstvu ke schvá‑ lení a vydání v samostatné působnosti. Není pochyb o tom, že pořizovatel územně plánovací dokumentace by měl ve vztahu ke zpracování VVURÚ a jeho následnému posouzení hrát hlavní organizační a koor‑ dinační roli. Při zpracování vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území bude zá‑ ležet na tom, do jaké míry se pořizovatel koncepce do tohoto procesu zapojí, mini‑ málně by však měl zajistit zpracovatelům potřebnou součinnost a event. koordi‑ novat spolupráci mezi nimi (je‑li VVURÚ zpracováváno různými subjekty). Vydání stanoviska SEA nemůže poři‑ zovatel územně plánovací dokumenta‑ ce nijak zajistit, zde se musí spolehnout na orgán k tomu příslušný. Je nutno při‑ pomenout, že vydané stanovisko SEA je závazné potud, že pořizovatel (resp. vyda‑ vatel ÚP) je povinen zohlednit požadavky a podmínky vyplývající z tohoto stanovis‑ ka ke koncepci, event. řádně odůvodnit jejich nezohlednění. Jakým způsobem má ale pořizovatel postupovat, pokud zjistí, že je vydané stanovisko zjevně nezákonné? Obecnou povinností pořizovatele kon‑ cepce, jak ji zakotvuje stavební zákon, je i zajištění toho, aby schvalovaná koncepce nebyla v rozporu s požadavky zvláštních právních předpisů. Stavební zákon tedy jasně stanoví jakousi sdílenou odpověd‑ nost pořizovatele za soulad navrhované koncepce se zvláštními právními předpisy. Na rozdíl od stanovisek dotčených orgánů, která jsou pro pořizovatele závazná (a kde by bylo řešení stejné situace složitější, resp. strukturovanější), stanovisko SEA je »pouze« odborným podkladem, které ne‑ musí být – za podmínky řádného odůvod‑ nění – respektováno. Lze mít za to, že s ohledem na odpověd‑ nost pořizovatele koncepce může (resp. musí) být nezákonnost stanoviska SEA jako taková (je‑li ovšem rozpoznána, což klade zvýšené nároky na erudici a kvali‑ fikaci pracovníků podílejících se na poří‑ zení koncepce) důvodem pro nezohled‑ nění požadavků a podmínek z tohoto stanoviska vyplývajících k pořizované koncepci. Pokud nastane taková situa‑ ce, v rámci soudního přezkumu by podle našeho názoru nemělo docházet k rušení celé koncepce (či její části); bude ovšem záležet vždy na konkrétním odůvodně‑ ní pořizovatele k tomu, proč stanovisko SEA nerespektoval. Tomuto závěru svědčí i stávající právní úprava, podle níž není vy‑ dání stanoviska SEA (není‑li vydáno včas, resp. v prodloužené lhůtě) pro vydání kon‑ cepce nezbytné. prosinec 2013

29.11.13 13:23

L e g i s L at i va Závěrem Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se při pořízení územního plánu zpracovává, představuje objektivní odborný podklad, z něhož se při pořízení koncepce vychází. Byť jde »pouze« o jeden z odborných podkladů, které se při zpra‑ cování územního plánu uplatňují, a závě‑ ry zde uvedené nejsou pro pořizovatele koncepce závazné, je nutno jej s ohledem na dosavadní rozhodovací činnost sou‑ dů vnímat jako podklad důležitý. Je však na druhou stranu žádoucí vycházet z toho, že VVURÚ je vyhodnocením pouze rozum‑ ně předpokládaných vlivů, které se stanoví odborným odhadem; nejde tedy o »tvrdá«, neměnitelná data. Podobně, stanovisko SEA, vycházející z tohoto podkladu, resp.

z jeho části vyhodnocení vlivů na životní prostředí včetně naturového vyhodnocení, má (na rozdíl od stanovisek tzv. dotčených orgánů, která jsou pro pořizovatele závaz‑ ná bez dalšího) pouze povahu odborného podkladu, od něhož je možné se – za pod‑ mínky řádného odůvodnění – odchýlit. Konečná podoba koncepce přitom musí zohledňovat nejen environmentální pilíř, ale též hospodářský a sociální pilíř udrži‑ telného rozvoje území, na něž pohříchu platná právní úprava fakticky rezignuje. K významu vyhodnocení vlivů na udr‑ žitelný rozvoj území lze uvést, že slouží především ke zjištění, jakým způsobem koncepce, resp. v ní navržené záměry, re‑ flektují předpoklady a podmínky pro udr‑ žitelný rozvoj území. Zároveň se jedná

Výbory zastupitelstva obce /2

zastupitelstvu obce; k zápisu připojí vyjá‑ dření orgánu, popřípadě zaměstnanců, je‑ jichž činnosti se kontrola týkala. V případě osadního výboru obecní zříze‑ ní v § 121 stanoví jeho oprávnění, kterými jsou: a) předkládání návrhů zastupitelstvu obce, radě obce a výborům týkající se rozvoje části obce a rozpočtu obce, b) vyjadřování se k návrhům předkládaným zastupitelstvu obce a radě obce k roz‑ hodnutí, pokud se týkají části obce, c) vyjadřování se k připomínkám a podně‑ tům předkládaným občany obce, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v části obce, orgánům obce.

O

rgány obce, kterými jsou vedle ko‑ misí rady obce výbory zastupitel‑ stva obce, upravuje zákon č. 128/ /2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve zně‑ ní pozdějších předpisů.

ÚkOLy a OPrávnění výbOrů Výbory zastupitelstva obce nemají žádnou rozhodovací pravomoc, neboť to nejsou or‑ gány obce. Obecní zřízení stanoví několik úkolů, které mají výbory plnit. Konkrétně se obecní zřízení v této souvislosti zmiňuje o úkolech finančního výboru a kontrolního výboru; v případě osadního výboru obecní zřízení hovoří o »oprávněních«. Podle § 119 odst. 2 obecního zřízení fi‑ nanční výbor: a) provádí kontrolu hospodaření s majet‑ kem a finančními prostředky obce, b) plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastu‑ pitelstvo obce.

V souladu s § 119 odst. 3 obecního zřízení kontrolní výbor: a) kontroluje plnění usnesení zastupitel‑ stva obce a rady obce, je‑li zřízena, b) kontroluje dodržování právních předpi‑ sů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti, c) plní další kontrolní úkoly, jimiž jej pově‑ řilo zastupitelstvo obce. Provádí‑li výbor zastupitelstva obce kon‑ trolu, potom v souladu s § 119 odst. 4 obec‑ ního zřízení je povinen pořídit o provede‑ né kontrole zápis, který obsahuje, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru, který provedl kontrolu, a zaměstnanec, je‑ hož činnosti se kontrola týkala. Podle § 119 odst. 5 obecního zřízení vý‑ bor předloží zápis (o provedené kontrole) prosinec 2013

MO12_48_53.indd 51

Dále lze zmínit specifické »oprávnění« výboru pro národnostní menšiny vyplýva‑ jící z § 29 odst. 2 obecního zřízení. Podle tohoto ustanovení platí, že v obci obývané příslušníky národnostních menšin se ná‑ zev obce, jejích částí, ulic a jiných veřej‑ ných prostranství a označení budov stát‑ ních orgánů a územních samosprávných celků uvádějí též v jazyce národnostní menšiny, jestliže se podle posledního sčí‑ tání lidu hlásilo k této národnosti alespoň 10 % občanů obce, pokud o to požádají zástupci příslušné národnostní menšiny prostřednictvím výboru pro národnostní menšiny a pokud ten svým usnesením ná‑ vrh doporučí. daLší ustanOvení ObecníhO ZříZení k výbOrům Podle § 16 odst. 2 písm. e) obecního zříze‑ ní platí, že občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo nahlížet mj. do usnesení výborů zastupitelstva obce a pořizovat si z nich výpisy. V souladu s § 82 obecního zřízení má člen zastupitelstva obce při výkonu své funkce právo předkládat mj. i výborům ná‑ vrhy na projednání, a dále má právo vzná‑ šet dotazy, připomínky a podněty na před‑ sedy výborů, přičemž písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů. Ustanovení § 94 odst. 1 obecního zřízení zakládá právo předkládat návrhy k zařaze‑ ní na pořad jednání připravovaného za‑ sedání zastupitelstva obce, přičemž tím‑

o dokumentaci, která by měla poskytnout dostatečné množství informací tzv. dot‑ čeným orgánům k vydání stanoviska při pořízení územně plánovací dokumentace. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území je rovněž materiálem, který by měl usměrňovat (politické) rozhodování ohled‑ ně začlenění či vyřazení jednotlivých zá‑ měrů či jejich variant do koncepce, a to n na základě odborných argumentů. Judr. Petr FiaLa advokát, advokátní kancelář fiala, tejkal a partneři

mgr. ing. Ján bahýľ advokát, spolupracuje s advokátní kanceláří fiala, tejkal a partneři

Podle § 109 odst. 3 písm. a) bod 2 obecního zřízení pomáhá obecní úřad v oblasti samostatné působnosti výborům zastupitelstva obce v jejich činnosti. »Pomoc« obecního úřadu uvedeným orgánům spočívá ve vytvoření vhodných podmínek pro jejich zákonem přepokládanou činnost. to právem disponují mj. i výbory zastupi‑ telstva. Podle § 109 odst. 3 písm. a) bod 2 obec‑ ního zřízení pomáhá obecní úřad v oblasti samostatné působnosti výborům zastu‑ pitelstva obce v jejich činnosti. »Pomoc« obecního úřadu uvedeným orgánům spo‑ čívá ve vytvoření vhodných podmínek pro jejich zákonem přepokládanou činnost. Půjde tak např. o zajištění vhodných jedna‑ cích prostor, kancelářských a jiných obdob‑ ných potřeb. Obecní úřad může také »při‑ dělit« své zaměstnance k těmto orgánům a ti tak budou zastávat »funkci« jakéhosi »stálého tajemníka« organizačně zajišťují‑ cího chod výborů (pochopitelně zde nejde o žádné členství uvedených zaměstnanců obce v daných orgánech). V této souvislosti je vhodné doplnit, že výbory zastupitelstva nemohou obecnímu úřadu ukládat úkoly. Pokud výbory něco po obecním úřadu po‑ žadují, musejí se obrátit na zastupitelstvo, které může požadovaný úkol obecnímu úřadu uložit [viz § 109 odst. 3 písm. a) bod 1 n obecního zřízení]. mgr. Jan břeŇ právník

51 29.11.13 13:23

L e g i s L at i va

ZE SBÍRKY ZÁKONŮ Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 78/2013 do částky 99/2013). Částka 78 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 4. července 2013. ¼ Vyhláška č. 189/2013 sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení Povolení ke kácení dřevin, za předpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku nebo stromořadí, se podle § 8 odst. 3 zákona č. 114/1992 sb., o ochraně přírody a krajiny, nevyžaduje: n pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí, n pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plo‑ cha kácených zapojených porostů dřevin nepřesa‑ huje 40 m2 (pro účely této vyhlášky se rozumí za‑ pojeným porostem dřevin soubor dřevin, v němž se nadzemní části dřevin jednoho patra vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají, s výjimkou dřevin tvořících stromořadí, pokud obvod kmene jednotlivých dřevin měřený ve výšce 130 cm nad zemí nepřesahuje 80 cm; jestliže některá z dřevin v souboru přesahuje uvedené rozměry, posuzuje se vždy jako jednotlivá dřevina), n pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin, n pro dřeviny rostoucí v zahradách. nedovolenými zásahy do dřevin, které jsou v roz‑ poru s požadavky na jejich ochranu, se rozumí zásahy vyvolávající poškozování nebo ničení dřevin, které způsobí podstatné nebo trvalé snížení jejich ekologických nebo společenských funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí jejich odumření. o nedovolený zásah se nejedná, pokud je prováděn za účelem zachování nebo zlepšení některé z funkcí dřeviny, v rámci péče o zvláště chráněný druh rostliny nebo živočicha anebo pokud je prováděn v souladu s plánem péče o zvláště chráněné území. kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu. obdobím vegetačního klidu se rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny. Účinnost od 15. července 2013

katastr obsahuje: geometrické určení a polohové určení nemovi‑ tostí a katastrálních území, n druhy pozemků, čísla a výměry parcel, údaje o budovách, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční včetně čísel těchto budov, údaje o budovách, kterým se číslo popisné ani evi‑ denční nepřiděluje, pokud jsou hlavní stavbou na pozemku, nejedná‑li se o drobné stavby, n vybrané údaje o způsobu ochrany a využití nemovitostí a čísla jednotek, n cenové údaje, údaje pro daňové účely a údaje umožňující propojení s jinými informačními systémy, které mají vztah k obsahu katastru, n u evidovaných budov údaj o tom, zda se jedná o dočasnou stavbu, n údaje o právech včetně údajů o vlastnících a údaje o oprávněných z jiného práva, které se zapisuje do katastru, n upozornění týkající se nemovitosti, pokud jiný právní předpis stanoví povinnost vyznačit je v katastru nebo jsou potřebná pro správu katastru, n úplná znění prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám, n dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti, n údaje o bodech podrobných polohových bodových polí, n místní a pomístní názvosloví.

Částka 99 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. srpna 2013. ¼ Zákon č. 256/2013 sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) katastr nemovitostí (dále jen katastr) je veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemo‑ vitých věcech (dále jen nemovitost) vymezených tímto zákonem zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem. katastr je zdro‑ jem informací, které slouží např. k ochraně práv k nemovitostem, pro účely daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, k ochraně životního prostředí, k ochraně nerostného bohat‑ ství, k ochraně zájmů státní památkové péče, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické. V katastru se evidují: n pozemky v podobě parcel, n budovy, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, pokud nejsou součástí pozemku nebo práva stavby, n budovy, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud nejsou součástí pozemku ani práva stavby, jsou hlavní stavbou na po‑ zemku a nejde o drobné stavby, n jednotky vymezené podle občanského zákoníku, n jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 sb., kterým se upravují některé spo‑ luvlastnické vztahy k budovám a některé vlast‑ nické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, n právo stavby, n nemovitosti, o nichž to stanoví jiný právní předpis.

n

Zápisy týkající se práv se do katastru provádějí vkladem, záznamem nebo poznámkou. Vklad je zápis do katastru, kterým se zapisují věcná práva, práva ujednaná jako věcná práva, nájem a pacht. Záznam je zápis do katastru, kterým se zapisují práva odvozená od vlastnického práva. Poznámka je zápis do katastru, kterým se zapisují významné informace týkající se evidovaných nemovitostí nebo v katastru zapsaných vlastníků a jiných oprávněných. Údaje katastru, a to parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území, jsou závazné pro právní jed‑ nání týkající se nemovitostí vedených v katastru. Účinnost od 1. ledna 2014

Pozemky se člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zasta‑ věné plochy a nádvoří a ostatní plochy. orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty jsou zemědělskými pozemky. k evidovaným nemovitostem se zapisují práva a další skutečnosti, o kterých to stanoví právní předpis. nemovitosti se v katastru evidují podle katastrálních území.

mgr. Jan břeŇ

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1260 Kč (včetně DPH) Předplatné se automaticky prodlužuje, dokud není zrušeno.

ADrEsA

KÓD:

OBJEDNAVATELE:

2507

ZPŮsOB

NÁZEV ORGANIZACE:

FAKTURA

PŘÍJMENÍ:

SIPO

JMÉNO:

TITUL:

ÚDAJE

ULICE, Č. P.:

PLATEBNÍ KARTA

SLOŽENKA

spoj. č. PrO FAKTUrACI:

IČ:

OBEC:

PSČ:

PROFESE:

ADrEsA

PLATBY:

DIČ: Č. ÚČTU:

PrO DOrUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele, nevyplňovat)

NÁZEV ORGANIZACE:

VYPLŇTE

KONTAKT:

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

TITUL:

ULICE, Č. P.: OBEC:

Vyplněný lístek odešlete na adresu: Economia, a.s., oddělení distribuce, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022 www.economia.cz • www.economia.cz/mo

52

MO12_48_53.indd 52

PSČ:

RAZÍTKO/PODPIS:

Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností Economia, a.s. se sídlem Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE

prosinec 2013

29.11.13 13:23

L e g i s L at i va

Smlouvu jako celek nechrání obchodní tajemství

Ú

zemní samosprávné celky již po mnoho let poskytují na základě zá‑ kona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen zákon) a zároveň na základě podané žádosti nej‑ různější informace týkající se života v obci, městě či kraji. I přes bohatou judikaturu Nejvyššího správního soudu však některým povinným subjektům i nadále činí problé‑ my výklad ustanovení zákona, které stano‑ ví výjimku z informační povinnosti v pří‑ padě existence obchodního tajemství. vymeZení POJmu ObchOdní taJemství Pojem obchodního tajemství vymezuje § 17 obchodního zákoníku: »Obchodní tajemství jsou veškeré informace obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální ma‑ teriální či nemateriální hodnotu, nejsou v pří‑ slušných obchodních kruzích běžně dostup‑ né, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel také odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje.« Tyto pojmové znaky musí být vždy naplněny kumulativně, tedy všechny současně (viz např. rozsudek Kraj‑ ského soudu v Praze, sp. zn. 44 ca 82/2005). Obchodní tajemství je tvořeno znaky ob‑ jektivními (obchodní, výrobní či technická povaha, souvislost s podnikem, hodnota informace, nedostupnost informace v ob‑ chodních kruzích) i subjektivními (vůle pod‑ nikatele dané skutečnosti utajovat a utajení v praxi zajišťovat). V odborné literatuře se jako skutečnosti obchodní povahy označují například adre‑ sáře zákazníků či dodavatelů, výrobní nákla‑ dy, cenové kalkulace apod. Za skutečnosti výrobní povahy lze považovat například technologické postupy a metody, výrobní vzory a prototypy, receptury atp. Konečně pod skutečnosti technické povahy můžeme podřadit například technické nákresy, plány, grafy apod. Tento typ informací zároveň ne‑ bývá předmětem žádosti o informace. Smyslem obchodního tajemství je ochra‑ na takových informací, jejichž prozrazení by pro konkurenci bylo výraznou obchodní výhodou. Již ze samotné podstaty věci proto není obchodním tajemstvím (a to mezi žád‑ nými smluvními stranami, natož pak za si‑ tuace, kdy jednou ze stran je subjekt finan‑ covaný z veřejných prostředků) například nájemní smlouva (předmět nájmu, doba tr‑ vání nájemní smlouvy, výše a způsob úhrady nájemného, způsob a důvod pro ukončení nájemního vztahu). inFOrmace vs. JeJí hmOtný nOsič Je vhodné konstatovat, že zákon o svobod‑ ném přístupu k informacím slouží k tomu,

prosinec 2013

MO12_48_53.indd 53

aby veřejnost získávala informace (a nikoli naopak). Zákon rozumí informací »jakýkoli obsah, zaznamenaný na jakémkoli nosiči«. Zákon tedy rozlišuje mezi informací samot‑ nou a jejím hmotným nosičem. Mohlo by se zdát, že žadatel o informaci má nárok »pouze na informace« a nikoli na její »no‑ sič«. S tímto argumentem se setkáváme nejčastěji u obchodních společností vlast‑ něných územními samosprávnými celky. Dopravní podnik hlavního města Prahy na‑ příklad tvrdí, že faktura není informací, ale jen jejím nosičem a proto ji nemůže ani po‑ skytnout, protože nosiče informací se žada‑ telům neposkytují (pro úplnost je třeba říci, že Dopravní podnik neposkytl ani žádné informace, které faktura coby »nosič infor‑ mace« obsahuje). Nejen podle zdravého rozumu, ale i podle judikatury Nejvyššího správního soudu, je přitom přípustné, aby žadatel formuloval žádost o informace také tak, že požaduje poskytnutí kopie jím ozna‑ čeného dokumentu. V takovém případě se má za to, že žadatel požaduje veškeré informace v tomto dokumentu obsažené (NSS, sp. zn. 1 As 17/2008). Zákon dále stanoví, že povinný subjekt neposkytne žadateli takovou informaci, která je obchodním tajemstvím (§ 9, odst. 1 zákona), Je na místě zdůraznit, že od účin‑ nosti novely zákona č. 106/1999 Sb., tzn. již od konce března 2006 nestačí, když smluv‑ ní strany nějakou informaci za obchodní tajemství pouze označí. Ochranu lze infor‑ maci poskytnout jen tehdy, pokud je možné informaci za obchodní tajemství skutečně objektivně považovat. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu navíc nelze odepřít po‑ skytnutí informace o celém obsahu smlouvy s odkazem na ochranu obchodního tajem‑ ství. Například společnost České dráhy, a. s. však tento názor nesdílí a nadále odmítá ak‑ ceptovat skutečnost, že celá smlouva tajná být nemůže, ani kdyby si to smluvní partner Českých drah nakrásně přál. »Smlouva je minimálně dvoustranným právním aktem a lze jen obtížně tvrdit, že celý její obsah je obchodním tajemstvím jedné ze smluv‑ ních stran.« (NSS sp. zn. A 2/2003, 7A 118/2002). Jakkoli je možné uvažovat o pod‑ řazení některé části smlouvy pod obchodní tajemství, situace, kdy by celá smlouva na‑ plňovala definiční znaky obchodního ta‑ jemství, je naprosto výjimečná a spíše jen teoretická. OmeZení Práva na inFOrmace Je třeba řádně OdůvOdnit Při aplikaci ustanovení § 9 odst. 1 zákona je navíc třeba vzít v úvahu i ustanovení § 12 zá‑ kona, podle něhož »všechna omezení práva na informace provede povinný subjekt tak, že poskytne požadované informace včetně doprovodných informací po vyloučení těch informací, u nichž to stanoví zákon«. Povin‑ ný subjekt je tedy povinen z poskytnutí in‑ formace vyloučit pouze ty informace, které skutečně představují obchodní tajemství a jejich odepření ve svém rozhodnutí řádně a podrobně odůvodnit. Ke každému omezení práva na infor‑ mace je třeba právě s ohledem na ustano‑

Povinný subjekt je povinen každé omezení práva na informace řádně odůvodnit, což zejména znamená odepřené informace typově vymezit a objasnit, v čem konkrétně spatřuje naplnění všech znaků obchodního tajemství. vení § 12 zákona přistupovat restriktivně. Povinný subjekt je povinen každé omezení práva na informace řádně odůvodnit, což zejména znamená odepřené informace ty‑ pově vymezit a objasnit, v čem konkrétně spatřuje naplnění všech znaků obchodní‑ ho tajemství. Tento aspekt činí povinným subjektům největší potíže a vydaná roz‑ hodnutí jsou často ze strany nadřízených orgánů či dokonce i soudů nepřezkouma‑ telná, neboť žádné důvody pro odepření informace neobsahují. Odůvodnění totiž nelze odbýt paušálním konstatováním, že odepřené informace jsou obchodním tajemstvím, ani lakonickým sdělením, že jedna ze smluvních stran tyto informace označila jako obchodní tajemství a jejich zveřejnění si nepřeje. Smluvní partner sub‑ jektu, jehož výdaje jsou hrazeny z veřejných prostředků, si musí být vědom již při vyjed‑ návání o obsahu smlouvy, že minimálně některé části smluv budou veřejné. Pokud si například developer nepřeje zveřejňovat svou obchodní taktiku, musí hledat své obchodní partnery mezi soukromoprávní‑ mi osobami. V této souvislosti je třeba upozornit i na druhý odstavec § 9 zákona, který sta‑ noví, že »při poskytování informace, která se týká používání veřejných prostředků, se nepovažuje poskytnutí informace o rozsa‑ hu a příjemci těchto prostředků za poruše‑ ní obchodního tajemství«. K výkladu tohoto odstavce se vyjádřil i Nejvyšší správní soud (sp. zn. 7 A 118/2002) takto: »v souladu s § 9 odst. 2 zákona nelze z důvodu ochrany obchodního tajemství odepřít poskytnutí informace o ceně, která bude hrazena z veřejných rozpočtů. Smyslem tohoto ustanovení je umožnit veřejnou kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky. Jeli‑ kož samotná informace o ceně nevypovídá o způsobu hospodaření s veřejnými pro‑ středky, je nutné společně s ní vždy poskyt‑ nout alespoň rámcovou informaci o před‑ mětu plnění, za něž se cena poskytuje, a to v rozsahu nezbytném pro posouzení hos‑ podárnosti využití veřejných prostředků«. Lze tedy uzavřít, že tento typ informace n nelze veřejnosti nikdy odepřít. mgr. Petra bieLinOvá advokátka spolupracující s občanským sdružením oživení

53 29.11.13 13:23

Právní Poradna

Poskytování zápisu ze zasedání zastupitelstva ■ Prosím o radu v následující záležitosti. Vyhotovuji pravidelně zápis ze zasedání zastupitelstva, a to tak, že v průběhu zasedání si dělám ručně poznámky a pak na jejich základě vyhotovuji vlastní zápis, který podepisuje starosta obce, dva ověřovatelé zápisu a já. Nyní se na mne obrátil jeden zastupitel obce s požadavkem, abych mu zaslala kopii podepsaného zápisu včetně mnou rukou psaných poznámek. Jsem povinna mu kopii zápisu ze zasedání zastupitelstva vyhotovit a poslat, neměl by přijít na obecní úřad a do zápisu jenom nahlédnout? A mohu mu poskytnout mé rukou psané poznámky, podle nichž jsem zápis psala? A ještě jeden dotaz – občas se stane, že některý z opozičních zastupitelů tvrdí, že je v zápise chyba a požaduje jeho úpravu, jak v takovém případě postupovat? Nejprve k poskytování zápisu ze zasedání zastupitelstva obce (dále jen zastupitelstvo) členu zastupitelstva. Podle § 95 odst. 2 věty první zákona o obcích musí být zápis ze za‑ sedání pořízen do 10 dnů po skončení zase‑ dání a musí být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí a podle § 82 zákona o obcích má člen zastupitelstva při výkonu své funk‑ ce mimo jiné právo požadovat od zaměst‑

Ochrana osobních údajů z jednání zastupitelstva Kdo odpovídá za ochranu osobních údajů při soustavném pořizování a vysílání záznamu z jednání zastupitelstva obce v místní kabelové televizi, jestliže záznam nepořizuje město, ale na jeho objednávku mediální společnost, držitel licence od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání? Jiná společnost, které je pronajat od města kabelový rozvod místní televize, potom záznam vysílá. Položenou otázku lze zodpovědět z více možných úhlů pohledů. Vzhledem k tomu, že lze předpokládat, že tazatel svým dota‑ zem směřuje k odpovědnosti za ochranu osobních údajů obsažených v záznamu z jednání zastupitelstva obce, bude se ná‑ sledující text zabývat právě odpovědnos‑ tí za dodržení povinností podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních úda‑

■

54 MO12_54_55.indd 54

nanců obce zařazených do obecního úřa‑ du, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, infor‑ mace ve věcech, jež souvisejí s výkonem je‑ jich funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů. Citované ustanovení § 95 zákona o obcích upravující výslovnou povinnost ukládat zá‑ pis ze zasedání zastupitelstva na obecním úřadě k nahlédnutí (členům zastupitelstva, ale i dalším občanům obce) nelze vnímat tak, že vylučuje možnost poskytnutí zápisu písemnou formou. To znamená, že pokud člen zastupitelstva požádá obec o poskyt‑ nutí písemného znění zápisu ze zasedání, měl by mu být poskytnut, a to bezplatně (zákon o obcích ve zmiňovaném § 82 ani žádném jiném možnost požadovat úhradu nákladů v souvislosti s poskytováním infor‑ mací členu zastupitelstva pro výkon jeho funkce neupravuje). Na druhou stranu je třeba uvést, že obec sama si může, např. v jednacím řádu zastu‑ pitelstva, upravit, jakou formou bude zápis ze zasedání zastupitelstva členům zastupi‑ telstva poskytován (zasílán) – např. zveřej‑ něním na chráněných webových stránkách obce, e‑mailem apod. a v případě žádosti člena zastupitelstva o poskytnutí zápi‑ su jinou formou než nahlédnutím přímo na obecním úřadě, pak obec zápis poskytne způsobem a ve formě stanovené jednacím řádem. Pokud jde o poskytnutí ručně psaných poznámek zapisovatelky, je třeba nejprve zmínit, že tyto nemají žádný právní vý‑ znam, rozhodující je pouze oficiální verze zápisu pořízená a podepsaná v souladu se zákonem o obcích. Zákon o obcích pro‑ ces vyhotovování zápisu nijak blíže neu‑

jů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje shro‑ mažďování a další využívání informací o fyzických osobách, osobních údajů, ať už je prováděno jakýmikoliv způsoby a pro‑ středky. Případné další aspekty, například redakční odpovědnost ve smyslu zvlášt‑ ních právních předpisů (především zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlaso‑ vého a televizního vysílání a o změně dal‑ ších zákonů, ve znění pozdějších předpisů) nebo vliv nového občanského zákoníku, jež by měl nabýt účinnosti k 1. lednu 2014 a který se komplexně a místy inovativně zabývá např. i otázkou ochrany osobnosti, řešeny nebudou. Téma pořizování a dalšího využívání zá‑ znamů z jednání zastupitelstva obce a jeho souvislost s ochranou osobních údajů bylo v nedávné době poněkud bouřlivěji disku‑ továno, zejména proto, že střet všech do‑ tčených zájmů – právo na informace o čin‑ nosti obce, transparentní výkon veřejné správy a samosprávy, ochrana soukromí a osobních údajů dotčených osob – přiná‑ šel nejednotný výklad právních předpisů a odlišné přístupy zainteresovaných sub‑ jektů. Úřad pro ochranu osobních údajů proto v létě tohoto roku vydal obecné stanovisko č. 2/2013 týkající se právě po‑

pravuje, tedy ani poskytování poznámek zapisovatelky. Pokud obec tyto poznámky z jakéhokoliv důvodu uchovává i po poříze‑ ní zápisu, podle mého názoru nic nebrání tomu, aby byly členu zastupitelstva po‑ skytnuty. Co se týče druhého dotazu, odkazuji rov‑ něž na ust. § 95 odst. 2 zákona o obcích, větu druhou, která stanoví, že o námitkách člena zastupitelstva proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva (za nej‑ bližší zasedání ve smyslu tohoto ustanove‑ ní je třeba považovat nejbližší zasedání ko‑ nané poté, co člen zastupitelstva námitky podal). Vzhledem k absenci bližší zákonné úpravy lze doporučit, aby podrobnosti po‑ dávání a projednávání námitek byly obcí upraveny v jednacím řádu zastupitelstva – stanovit lze např. formu a způsob podávání námitek, lhůtu od pořízení zápisu, ve které mohou být námitky podány apod. Poda‑ né námitky člena zastupitelstva musí být v každém případě zastupitelstvu předlože‑ ny na nejbližším zasedání, zastupitelstvo o nich rozhoduje usnesením – např. tak, že námitkám nevyhoví, nebo rozhodne o úpravě zápisu. Je vhodné, aby podané námitky včetně rozhodnutí zastupitelstva o nich, byly uchovávány společně s kon‑ krétním zápisem ze zasedání, kterého se námitky týkaly.

Mgr. PavLa SaMKová právnička

řizování obrazových a zvukových zázna‑ mů z jednání zastupitelstva (dostupné mj. na www.uoou.cz v rubrice Názory Úřadu/ /Stanoviska), které by mělo popsat základ‑ ní pravidla a limity pro takovéto využívání osobních údajů. Uvedené stanovisko již bylo na strán‑ kách Moderní obce představeno (viz Ry‑ šavý, I.: Videa ze zastupitelstev: Začíná se blýskat na lepší časy? Moderní obec č. 8/2013), proto jen velmi stručně shrnu jeho hlavní závěry: Pořizování záznamu z jednání zastupitelstva obce je zpraco‑ váním osobních údajů ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů (Definice osob‑ ního údaje je obsažena v § 4 písm. a) zá‑ kona o ochraně osobních údajů, definice pojmu zpracování potom v § 4 písm. e) té‑ hož zákona – pozn. autora). Zpracovávány jsou obvykle osobní údaje několika kate‑ gorií osob: členů zastupitelstva, zaměst‑ nanců obce, ostatních účastníků jednání zastupitelstva a dalších osob, jejichž údaje jsou projednávány v rámci programu za‑ stupitelstva, např. v souvislosti s jejich žá‑ dostí o pomoc v sociální oblasti apod. Záznam z jednání zastupitelstva lze za podmínek stanovených zákonem o ochra‑ ně osobních údajů a detailněji komen‑ tovaných ve shora odkazovaném stano‑ prosinec 2013

26.11.13 9:58

Právní Poradna visku Úřadu pro ochranu osobních úda‑ jů pořizovat a dále s ním nakládat, např. jej umístit na internetové stránky obce či jej vysílat v místní kabelové televizi, při‑ čemž chráněny musí být především in‑ formace týkající se těch dalších osob, je‑ jichž údaje jsou zveřejněny v souvislosti s konkrétním bodem jednání zastupitel‑ stva týkajícím se především určité životní situace. Zákon o ochraně osobních údajů rozli‑ šuje dva subjekty, které se na zpracování osobních údajů podílejí: správce a zpra‑ covatele. Správcem je podle § 4 písm. j) tohoto zákona každý subjekt, který urču‑ je účel a prostředky zpracování osobních údajů, provádí zpracování a odpovídá za něj. Správce však celé zpracování nemu‑ sí realizovat sám, může jej jako celek či jeho část přenést na další subjekt, odlišný od správce, přičemž tento další subjekt je právě zpracovatelem osobních údajů. Po‑ kud zmocnění pro zpracovatele nevyplývá ze zvláštního zákona, což v případě poři‑ zování a dalšího využívání záznamu ze za‑ stupitelstva nevyplývá, pak jsou správce a zpracovatel povinni uzavřít písemnou smlouvu, která musí splňovat náležitosti upravené v § 6 zákona o ochraně osobních údajů. Nemusí se přitom jednat o samo‑ statný smluvní dokument, podstatné nále‑ žitosti vyplývající z uvedeného ustanovení zákona mohou být obsaženy i ve smlouvě jiné, např. o samotném poskytnutí služby ze strany zpracovatele.

V případě, kdy obec rozhodne, že z jed‑ nání zastupitelstva bude pořizovat a vy‑ sílat záznam, ať už za účelem zvýšení informovanosti občanů obce, za účelem pořízení a ověření záznamu ze zastupi‑ telstva či za účely dalšími, to bude právě ona, kdo rozhodl, že bude zpracovávat osobní údaje, určil účel tohoto zpracování a stanovil i jeho způsob a prostředky. Z to‑ hoto důvodu bude právě obec v postave‑ ní správce údajů, subjektu odpovědného i za plnění povinností vyplývajících ze zá‑ kona o ochraně osobních údajů. Jestliže zpracování bude nastaveno špatně, např. budou zveřejňovány i ty údaje, u kterých to zákon neumožňuje, odpovědná a posti‑ žitelná, ať už soukromoprávně prostřed‑ nictvím soudní žaloby či veřejnoprávně v rámci dozoru vykonávaného Úřadem pro ochranu osobních údajů bude obec. Obec jako správce odpovídá i za to, jak nastaví parametry zpracování v případě, kdy jej celé nebude provádět sama, ale část jej přenese např. na společnost pořizující a vysílající záznam ze zastupitelstva. Obec je ve zpracovatelské smlouvě povinna se zpracovatelem dojednat plnění dalších povinností vyplývajících ze zákona, přede‑ vším plnění základních povinností podle § 5 odst. 1 zákona o ochraně osobních úda‑ jů, informační povinnosti dle § 11 tohoto zákona, povinností v oblasti zabezpečení zpracovávaných údajů, které jsou kon‑ kretizovány v § 13 zákona atd., a plnění těchto povinností ze strany zpracovatele

Náprava nehlasování na zastupitelstvu

která byla vznesena až v průběhu projedná‑ vání konkrétního bodu (protinávrhy apod.). Této povinnosti pak odpovídá i povinnost předsedajícího zasedání zastupitelstva, aby o navržených usneseních nechal hlasovat. Podle § 96 zákona o obcích vydává za‑ stupitelstvo obce jednací řád, v němž má upravit podrobnosti svého zasedání. Vý‑ slovná povinnost předsedajícího dát hla‑ sovat o navrženém usnesení a další proce‑ durální otázky s tím spojené (přednášení návrhů, pořadí hlasování o nich apod.) by tedy měly být stanoveny přímo v jednacím řádu. Jednací řád by měl upravit i opatření pro případy, kdy předsedající o navrženém usnesení hlasovat nedal (např. formou vznesení technické námitky apod.). Pokud taková úprava v jednacím řádu absentuje, nezbývá než volit řešení podle povahy kon‑ krétní situace. Jestliže předsedající nedal hlasovat o navrženém usnesení a »otevřel« další bod programu, je podle našeho ná‑ zoru možné, aby takový postup rozporoval kterýkoli zastupitel a daný bod byl znovu otevřen a projednán, resp. aby bylo hlaso‑ váno o navrhovaném usnesení (jestliže má každý zastupitel podle § 94 odst. 2 zákona o obcích právo navrhovat zařazení nových bodů na program probíhajícího zasedá‑ ní, tím spíše může navrhovat i »otevření« bodů již projednaných). O tom rozhodne zastupitelstvo obce hlasováním. Jestliže bude tento nedostatek zjištěn až po ukon‑ čení zasedání, nezbývá než využít práva podle § 94 odst. 1 zákona o obcích a navrh‑

Jaký je správný postup v případě, že předsedající schůzi komise rady obce, výboru zastupitelstva obce, schůzi rady obce nebo zasedání zastupitelstva obce nedá hlasovat o předloženém návrhu usnesení? Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obec‑ ní zřízení), v platném znění, na položenou otázku přímou odpověď neposkytuje. Usta‑ novení § 82 písm. a) nicméně předpokládá, že každý člen zastupitelstva obce má prá‑ vo předkládat zastupitelstvu obce návrhy na projednání, dále pak ustanovení § 94 odst. 1 stanoví, že právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravované‑ ho zasedání zastupitelstva obce mají jeho členové, rada obce a výbory. Nepochybnou součástí práva předkládat návrhy na pro‑ jednání je jistě též oprávnění navrhovat rozhodnutí o předložené otázce, tedy ji‑ nak řečeno oprávnění navrhovat kon‑ krétní usnesení. Jestliže zastupitelstvo při schvalování programu zařadí určitý návrh na projednání do svého programu, mělo by se hlasováním vyjádřit i k návrhům usnese‑ ní. Stejně tak je nutné, aby se zastupitelstvo vyjádřilo i k těm navrhovaným usnesením, ■

prosinec 2013

MO12_54_55.indd 55

také přiměřeným způsobem kontrolovat. Pokud by obec zpracování nastavila ne‑ správně či nedostatečně, bude i za takový‑ to postup odpovědná. Zpracovatel je povinen postupovat v souladu se smluvními podmínkami do‑ hodnutými se správcem a v souladu se zákonem. Pokud by správce po zpracova‑ teli požadoval, a to i v průběhu již uzavře‑ ného smluvního vztahu, kroky, které zá‑ kon o ochraně osobních údajů zapovídá, např. provádění skrytého nahrávání jed‑ nání zastupitelstva bez vědomí zúčastně‑ ných osob, zpracovatel je povinen správ‑ ce na možné porušení zákona upozornit a zpracování zastavit. Pokud tak neučiní, bude spolu se správcem solidárně, tedy společně a nerozdílně, odpovědný i on. Zpracovatel bude odpovědný rovněž teh‑ dy, pokud bude o své vůli a v rozporu se smlouvou uzavřenou s obcí, správcem, zpracování provádět způsobem nesluči‑ telným se zákonem o ochraně osobních údajů, např. bude osobní údaje využívat pro jiný, správcem neurčený účel.

Mgr. FrantišEK nonnEMann

nout zařazení takového bodu na program dalšího zasedání. Obdobné závěry lze uplatnit i ve vzta‑ hu k radě obce, neboť z ustanovení § 82 písm. a) zákona o obcích vyplývá, že člen zastupitelstva má právo předkládat návrhy na projednání nejen zastupitelstvu obce, ale též radě obce, výborům a komisím. Usta‑ novení § 101 odst. 4 zákona o obcích navíc předpokládá, že i rada obce vydává pro své schůze jednací řád. I v případě komisí rady obce a výborů zastupitelstva obce je možné vycházet z ustanovení § 82 písm. a) zákona o obcích, případně z jednacích řádů, které jsou těmito orgány nebo pro tyto orgány vydány (zákon jejich existenci sice výslov‑ ně nepředpokládá, ani ji však nevylučuje). U těchto orgánů by zřejmě bylo možné uva‑ žovat i o řešení případného sporu též radou či zastupitelstvem jakožto zřizovateli těch‑ to orgánů [člen zastupitelstva by jim mohl takovou věc předložit k rozhodnutí s od‑ kazem na § 82 písm. a) zákona o obcích, ostatní členové komisí a výborů na základě § 16 odst. 2 písm. g) zákona o obcích].

JUdr. adaM FUrEK právník

55 26.11.13 9:58

ServiS

KALENDÁRIUM 10. 12., Praha místo bude upřesněno seminář Odměňování zaměstnanců ve veřejné správě – aktuality a praxe Cílem akce je poskytnout informace o odměňování zaměstnanců, zařazování zaměstnanců do platových tříd včetně postupu při určování platového tarifu. Více informací včetně elektronické přihlášky na: http://www.aliaves.cz.

■

16. 12., Praha Novotného lávka 5 seminář Ochrana ovzduší podle zákona č. 201/2012 Sb. Akce určená pro vlastníky a provozovatele vodárenské infrastruktury se soustředí na témata: Legislativa k ochraně ovzduší, Využití aktuálních předpisů v ochraně ovzduší a jejich praktické aplikace v každodenní praxi vodohospodáře a Praktické zkušenosti s legislativou ochrany ovzduší z pohledu provozovatele vodárenské infrastruktury. Podrobné informace k programu jsou na: www.sovak.cz.

FOTO: aechiv apuen

■

Srovnání trendů nakupování prostřednictvím eAukcí a dalších elektronických nástrojů ve veřejném sektoru i firmách v Evropské unii se v listopadu v Ostravě věnovala mezinárodní konference eBF. Její účastníci potvrdili význam eAukcí, jež šetří čas, výrazně snižují náklady a také minimalizují možnost korupce. »Města a obce, státní správa i firmy si dlouhodobě budovaly nekorektní vztahy s dodavateli, které elektronický způsob nákupů narušuje,« vysvětlil Milan Kaplan, prezident české i slovenské asociace APUeN (Asociace poskytovatelů a uživatelů elektronických nástrojů pro výběrová řízení a elektronické aukce) a ředitel společnosti NAR marketing, která byla hlavním organizátorem setkání. V Ostravě byly uděleny i Ceny férového nákupu FSA zástupcům měst, firem a osobnostem, které se zasloužily o rozvoj elektronických aukcí. V kategorii TREND pro nejúspěšnější uživatele eAukcí se prosadila i MČ Praha 2. Cenu za ni převzala vedoucí odboru kanceláře tajemníka Andrea Horáková (na snímku vlevo). /sk/

19. 12., Hradec Králové Hotel Černigov kurz Roční účetní závěrka 2013 pro ÚSC a DSO Kurz je určen účetním obcí a finančních odborů měst a kontrolním pracovníkům úseku vnitřního kontrolního systému ÚSC. Jeho účastníci se seznámí s platnou legislativou, změnami a jejich dopady do roční účetní závěrky 2013. Vysvětlí se problematika zpracování závěrky, účetní postupy, výkazy. Více na: www.obecuctuje.cz/kurzy.php.

Uzávěrka soutěže Obec přátelská rodině se přiblížila

13. 12., České Budeějovice Krajský úřad, U Zimního stadionu 2 seminář Kalkulace vodného a stočného Jako témata semináře mj. zazní: Pravidla pro stanovení cen pro vodné a stočné, Financování obnovy a investic do infrastruktury prostřednictvím pronájmu, Jak nastavit smlouvy s provozovateli z pohledu obce apod. Více informací pod odkazem Semináře na: www.smojk.cz/.

Obce, které systematicky provádějí prorodinnou politiku, hodlá už pošesté odměnit Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci soutěže Obec přátelská rodině. Podmínkou zapojení je předložení tzv. koncepčního dokumentu rodinné politiky. Soutěže se mohou zúčastnit všechna města, obce, statutární města a městské části nebo obvody statutárních měst z celé ČR. Uzávěrka příjmu přihlášek je už 31. 12. 2013. Registrační formulář najdete na webu: /sk/ www.obecpratelskarodine.cz.

■

■

SEZNAM INZERENTŮ TEL.

FAX

Regionservis s.r.o.

FIRMA

240 200 272

–

STR. 1

Komerční banka, a.s.

800 521 521

–

11

Philips ČR s.r.o.

–

–

17

ELTODO EG, a.s.

–

–

20, 21

800 260 500

–

23

Ministerstvo životního prostředí I-Tec Czech , spol. s r.o.

596 761 141

596 761 140

27

STS Prachatice, a.s.

388 302 130

388 312 042

29

ENERGIE AG BOHEMIA s.r.o.

469 669 911

469 669 990

30

–

–

2. ob.

Člověk v tísni o.p.s. Město pro byznys

–

–

3. ob.

GORDIC spol. r.o.

–

–

4. ob.

56 MO12_56.indd 56

SozialMarie 2014 aneb Přihlaste svůj sociální projekt Víte-li o projektu, který zlepšuje kvalitu života části, příp. celé komunity ve vaší obci či městě, máte až do 21. 1. 2014 příležitost přihlásit jej do soutěže SozialMarie 2014. Vyhlásila ji rakouská nadace Unruhe (Neklid) s cílem ocenit inovativnost na poli sociálním. Pod pojem sociální inovace spadají nové strategie, koncepce, nápady či organizační struktury, které nabízejí nová

řešení pro různé sociální potřeby a posilují občanskou společnost. Mohou zahrnovat sociální problematiku, sociální i komerční podnikání i veřejnou správu a vztahy mezi nimi. Vedle Česka je soutěž otevřena i projektům z Rakouska, Maďarska, Slovenska, Polska, Chorvatska, Slovinska a Německa. Přihlášky se přijímají pouze on-line na stránkách: www.sozialmarie.org. /sk/

Infotherma příští měsíc opět na téma Moderní vytápění Ve dnech 13.–16. 1. 2014 se ostravské výstaviště tradičně stane dějištěm mezinárodní výstavy Infotherma věnované vytápění, úsporám energie a smysluplnému využívání obnovitelných zdrojů. Přes 360 domácích a zahraničních firem i dalších organizací tam představí technické novinky a služby, jež mohou zajistit moderní, úsporné, ale hlavně zdravé bydlení. Odborný program zahrne i tři celostátní konference: Kombinované využívání obnovitelných zdrojů (14. 1.), Tepelná čerpadla v mixu obnovitelných zdrojů (15. 1.) a Nízkoenergetická a pasivní výstavba (16. 1.). Během výstavy bude v pavilonu NA1 v provozu poradenské středisko. Podrobnější informace o výstavě jsou vy/sk/ věšeny na: www.infotherma.cz. prosinec 2013

29.11.13 11:45

RADNICE S PODNIKATELI NA JEDNÉ LODI. NENÍ TO UTOPIE!

Vyhlásili jsme nový ročník výzkumu Město pro byznys s cílem najít a ocenit město, které podporuje své podnikatele. Hodnotíme potenciál podnikatelského prostředí, rozsah a kvalitu služeb místních úřadů i pracovní a cenové podmínky pro obyvatele. V letošním roce hledáme také firmy, které pomáhají „svému“ městu, abychom ukázali možnosti oboustranně přínosné spolupráce radnic a podnikatelů. Výsledky sledujte na www.mestoprobyznys.cz

Odborným garantem je Hospodářská komora ČR, která udělila výzkumu záštitu. MO001475-1

MO12_ob_03.indd 3

25.11.13 16:03

GORDIC® GINIS®

Specializovaný informační systém pro státní správu a samosprávu • Systém zvyšující efektivitu a transparentnost výkonu veřejné správy, především v rozpočtově-účetní oblasti (GINIS® EKO) a správy dokumentů (GINIS® DRMS). • Sofistikovaný prostředek integrace všech agend organizace. • Významný zdroj dat pro podporu rozhodovacího procesu. • Komfortní přístup k základním registrům, datové schránce, Czechpointu a Insolvenčnímu rejstříku. • Moderní instrument podporující digitalizaci, mobilitu a nové technologie.

Jsme jedničkou ve veřejné správě www.gordic.cz MO001405-1

MO12_ob_04.indd 4

25.11.13 16:04