4,80 EUR

Odborný časopis pro veřejnou správu

6

ČERVEN 2012 105 KČ/4,80 EUR

ekonomika:

příloha:

téma:

míří účetnictví obcí ke svému kolapsu?

nakládání s odpady a obce

úsporné veřejné stavby

Měsíčník vydavatelství Economia

ModerniObec.cz

MO001266-4

Foto: archiv

Ing. paVla fINfrloVá členka Zastupitelstva statutárního města hradec Králové, členka Komise životního prostředí Svazu měst a obcí Čr

Pro navrhované zvýšení poplatků za skládkování odpadů je třeba provést skutečnou analýzu dopadů nejen do provozních nákladů uvažovaných spaloven, ale do všech odvětví.

Nakládání s odpady je natolik složité, že jednoduchá řešení nestačí

V

še, včetně nakládání s odpady, se odehrává na katastru některé z obcí. A obce s rozšířenou působností vykonávají v oblasti nakládání s odpady i státní správu. Vztah měst a obcí k odpadům má proto mnoho podob a rozhodně nejde pouze o zajištění systému sběru odpadů od občanů. Problematika nakládání s odpady je složitá ze své podstaty – odpady jsou totiž materiály všech skupenství, různého původu a různé nebezpečnosti pro člověka a životní prostředí. Při tvorbě i novelizacích legislativy však tato základní skutečnost bohužel nebývá respektována. Stále se totiž opakuje snaha jednoduchými formulacemi vhodnými jen pro jeden druh odpadů upravit nakládání se všemi odpady místo toho, aby se důsledně hledala řešení pro jednotlivé materiálové toky a u každé navrhované změny legislativy byly podrobně a racionálně analyzovány výhody (přínosy), náklady a administrativní zátěž pro samosprávu, státní správu i podnikatele. V době krize, kdy je jasné, že nelze nadále bezstarostně zvyšovat veřejné dluhy ani zátěž občanů, je skutečná a racionální analýza přínosů a nákladů absolutní nezbytností. Výše uvedené platí zejména pro uvažované změny poplatku za skládkování odpadů. Razantní zvýšení je často prezentováno jako nutný ekonomický nástroj pro podporu energetického využívání komunálních odpadů. Jenže na skládkách se přece neukládají pouze komunální a jim podobné (spalitelné) odpady. Jsou tam ukládány i znečištěné zeminy ze sanací, azbestové stavební hmoty z rekonstrukcí a další nespalitelné odpady. Je vhodné zdražit sanace starých zátěží a rekonstrukce škol a dalších budov? Pokud ne, jak budou upraveny výjimky? A jak bude minimalizováno riziko podvodů? Na skládkách by však měly být uloženy i odpady ze spaloven komunálních odpadů, nejen ty z čištění kouřových plynů, nýbrž také škvára, které je kolem 30 % ze spáleného množství. Komunální odpad má velmi proměnlivé složení a sběrné nádoby mohou obsahovat prakticky cokoliv. Škvára by proto rozhodně neměla být roznášena po krajině jako stavební materiál pro rekultivace a podobně. Pro navrhované zvýšení poplatků za skládkování odpadů je proto třeba provést skutečnou analýzu dopadů nejen do provozních nákladů uvažovaných spaloven, ale do všech odvětví. I když by analýza ekonomických dopadů měla být provedena u každé navrhované legislativní změny, bohužel se tak mnohdy doopravdy neděje. Analýzu nelze nahradit slohovým cvičením. Fotovoltaika by měla být varováním pro n všechny. Problematice odpadů ve vztahu k územním samosprávným celkům se v tomto vydání Moderní obce na stranách 29 až 41 věnuje příloha Odpady a obce připravená ve spolupráci s časopisem Odpady.

červen 2012

MO001252-5

Názor

www.regionservis.cz AKTUÁLNĚ PRO SAMOSPRÁVU Nový portál pro správu nancí měst a obcí, účinné sledování hospodaření samosprávy, daňové predikce až na 5 let, komentáře vývoje veřejných nancí, sledování výdajů s historií a další. Systém komplexně nahrazuje rozpočtový výhled. WWW.REGIONSERVIS.NET ZVEME VÁS NA AKCE * 21. června, Černá Hora, VII. Setkání starostů a místostarostů Jihomoravského kraje * 6. září, Poděbrady, IX. Setkání starostů a místostarostů Středočeského kraje PŘEDSTAVUJEME PARTNERY NA ROK 2012 Artechnic-Schréder, ČSOB, Elektrowin, I-TEC, O-Consult, TR Antoš, Domanský-Peugeot, Centrum dopravního výzkumu OBCÍM NABÍZÍME ÚSPORY PORADENSTVÍ PŘINÁŠEJÍCÍ ÚSPORY FINANCÍ FIRMÁM NABÍZÍME ZVÝŠENÍ OBRATU VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ KATALOGY NA ADRESE www.regionservis.cz REGIONSERVIS s. r. o. 10 let SPOLUPRÁCE s obcemi a městy tisíce spokojených zástupců samospráv a desítky rem Perlitová 4, Praha 4, 140 00 [email protected] Telefon: 240 200 272 Mobil: 724 931 593

www.regionservis.cz 1

Obsah n titulní strana Starý Hrozenkov (Foto: archiv) n názOr Nakládání s odpady je natolik složité, že jednoduchá řešení nestačí (Ing. Pavla Finfrlová)                                   1 n spektrum Nový systém e-tržišť začal fungovat, IEN však nekončí                3 Projekt Vasmajetek.cz rozšiřuje služby                         3 Za (pražské) trafo krásnější                                4 Starostové z ČR mistry Evropy!                              4 Coca-Cola Školský pohár vstoupil do finále                      4 V Javorníku nasbírali nejvíc mobilů »na žáka«                    5 Pět sídlišť ožije díky programu Nadace OKD                      5

Mají výkupny své opodstatnění? (Tereza Ulverová)                   30 Řešení na míru pro všechna sídliště                            31 Fond ASEKOL v pátém roce                                32 Recyklace elektrospotřebičů šetří životní prostředí                   32 Co podniknout, když vzniká černá skládka? (Mgr. Jana Kravčíková)                                   34 Čisté odpadové nádoby                                   35 Poplatek za odpad může zdražit až na tisícovku ročně                 36 Ve třídění odpadů se stále zlepšujeme (Šárka Nováková)                                      36 Odstraňování pachových látek (Ing. Luboš Zápotocký, Mgr. Radim Žebrák, Ph.D.)                   37 Inteligentní systém nakládání s odpady                         38 Vozidla DAF pro komunální aplikace                           39 Zvířata a šrot – jde to dohromady? (Daniel Rojan)                   40

n kauza Vznikající »superregiony« evropské dotace neovládnou (Mgr. Ivan Ryšavý)                                     6

n s p r áva a r O z v O j Programová podpora péče o historická centra dvacetiletá (Mgr. Simona Dvořáčková)                                 42 Památky a veřejné sbírky                                  43

n ekOnOmika

Velká výzva municipalitám: Chcete také šetřit energii? (Eva Hejralová)                                        43

Má cenu vody ve »Lhotě« hlídat »Praha«?                       10 Rozpočtové určení daní míří do Sněmovny                       10 Ušetřit na provozu vozidel neznamená přestat jezdit                11 Státní závěrečný účet vypovídá i o loňském hospodaření obcí (Ing. Eduard Komárek)                                  12 Měřitelné cíle? Ale i v centru! (Ing. Luděk Tesař)                   13 Úsporami za elektřinu si uhradí rekonstrukci veřejného osvětlení         14 Nemovitostní restrukturalizace: Měla by zajímat i města (Michal Fialka, Mgr. Ivan Ryšavý)                            16 Míří účetnictví obcí ke svému kolapsu? Jak problémy řešit? /2 (Ing. Ivana Schneiderová)                                 18 n evrOpská unie

Díky EU si pomohla i centra obcí (Mgr. Renata Škrobálková, Mgr. Michal Sobek)                    19 n živOtní prOstředí OP Životní prostředí podporuje i ochranu před povodněmi (Ing. Josef Reidinger)                                   20 Tábor bude lépe chráněn před velkou vodou (Ing. Jan Fišer, Ing. Hana Randová)                           21 Povodňová ochrana: Hrazení plněná vodou (pplk. Ing. Jiří Matějka)        22

n infOrmační a kOmunikační technOlOgie

Zaostřeno na základní registry (Mgr. Simona Dvořáčková)             23 Vzdělávání v e-Governmentu aneb Přes překážky k cíli (Ing. Zdeňka Šilhová)                                   24 Elektronická komunikace /6 (Ing. Jan Handl)                     24 Obce i regiony vysílají na webu (Jaroslav Winter)                   25 n management

Audity pomohou zlepšit výkon (Ing. Lydie Jaroměřská)               26 Bohumínské Oko zaujalo                                 26 Je váš úřad přívětivý z pohledu občana coby zákazníka? (Mgr. Rostislav Honus)                                  27 Výzvy strategického plánování v podmínkách trvalých změn (Ing. Jan Balek)                                       28

Nejpřirozenějším pomocníkem lidí s postižením je obec (Mgr. Simona Dvořáčková)                                 44 Liblín získá novou dominantu                               45 Nedostatek místa pro papírovou agendu – problém, který má řešení        45 Plánování cyklodopravy: Inspirace z německých měst (Ing. Petr Pokorný)                                      46 Etický kodex úředníků má hlavně omezit korupci                    47 Projekt Inteligentní město zahajuje                            47 Dvě miliardy pro venkov a zemědělství zachráněny                  48 Zelená úsporám opět pro veřejné budovy                        48 Konec reformy financování regionálního školství?                   48 n t é m a : ú s p O r n é v e ř e j n é s tav b y

Budovy s téměř nulovou spotřebou: Hrozba, či výzva? (Mgr. Simona Dvořáčková)                                 49 Energetická směrnice a bydlení (Mgr. Simona Dvořáčková)              50 O šetrném stavění aneb Začít věci pozorovat a cítit /1 (Ing. Jan Žemlička)                                      51 V Jindřichově Hradci (zatím) využívají a propagují obnovitelné zdroje       52 Krytý bazén v Litomyšli šetří energie                           52 Vegetační střechy ozelení domy i terasy (doc. Ing. Ivan Moudrý, Luděk Moudrý)                         53 Stavba pro 21. století (RNDr. Miroslav Kundrata)                    54 Energeticky nenáročné stavby z odpadu: Udržitelná samostatnost pro každého                                         54 Za skvělými stavbami pečlivá firma: Pestré školy a školky               55 n l e g i s l at i va

Ochránce práv: Veřejná správa selhává (JUDr. Marek Hanák, Mgr. Jan Czajkowski)                        56 Jaké jsou možnosti obcí při regulaci hluku (JUDr. Michal Bernard, Ph.D.)                               58 Ze sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň)                             59 Právní postavení obecního úřadu /5 (Mgr. Jan Břeň)                  60 Opuštěné nemovitosti: S čím přichází nový zákoník? (Mgr. Aleš Roztočil, LL.M.)                                 61

n s p O l e č n á p ř í l O h a s č s p. O d p a d y : O d p a d y a O b c e

n právní pOradna

(RNDr. Martina Vrbová, Ph.D.)                              29

n servis

Odpadové hospodářství: Jaký je jeho stav a kam směřuje? Moderní obec – Měsíčník vydavatelství economia

                         62

                                 64 Uzávěrka tohoto čísla: 23. 5. 2012

Ročník XVIII, číslo 6 • Vychází 6. 6. 2012 • Cena výtisku ve volném prodeji 105 Kč • Roční předplatné 1260 Kč • Adresa redakce: Moderní obec, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: moderni.obec@ economia.cz, http://moderniobec.cz • Publisher divize odborného tisku: Daniel Köppl • Řízením redakce pověřen: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, e-mail: [email protected] • redaktorka: Mgr. Simona Dvořáčková, tel.: 233 071 491, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka a zastupitelka města Mohelnice; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, zastupitelka města Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA, a. s., IČ: 28191226, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www. economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: obchod@ ihned.cz • Tisk: Tisk Horák, a. s., Ústí nad Labem • Sazba a reprodukční část: Economia, a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2012 ECONOMIA, a. s.

2

červen 2012

Spektrum

Nový systém e-tržišť začal fungovat, IeN však nekončí

O

d 3. května začal fungovat nový systém e-tržišť. Prvním e-tržištěm, které v rámci nového systému elektronického zadávání veřejných zakázek úspěšně prošlo akceptačními testy, je GEMIN od společnosti Syntaxit. Zadavatelé jej tak mohou začít využívat už nyní, ačkoliv povinnost zadávat veřejné zakázky na e-tržištích mají ústřední orgány státní správy a jejich vybrané podřízené organizace až od 1. července 2012. Zavedení nového systému e-tržišť je jedním z podstatných kroků v procesu elektronizace veřejných zakázek. Akceptačními testy by do konce června měla projít ještě další čtyři e-tržiště, která vybralo v koncesním řízení Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Jak vysvětluje odborník na elektronizaci veřejných zakázek, ředitel společnosti eCENTRE Vítězslav Grygar, systém e-tržišť je součástí projektu Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ), který představuje jeden z kroků v postupné elektronizaci veřejné správy. NIPEZ se skládá ze tří částí. Jednou je Věstník veřejných zakázek, tedy Informační

systém pro uveřejňování veřejných zakázek. Druhou částí jsou e-tržiště, která existují již dlouho, avšak zatím zůstávala poněkud stranou zájmu i územních samosprávných celků. Třetí částí je Národní elektronický nástroj (NEN), který je v procesu přípravy. »MMR právě proto ve Strategii elektronizace zadávání veřejných zakázek uvádí jako jednu z možností rovněž využívání Individuálního elektronického nástroje (IEN). IEN jsou informační systémy s více či méně ucelenou funkcionalitou pro zadávání veřejných zakázek, jež si vytvářejí ti zadavatelé, kteří nechtějí používat NEN. Zadavateli, tedy městu, kraji či resortu, se tak nabízí možnost svobodné volby,« podotýká Vítězslav Grygar a odkazuje i na vládní Pravidla systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy. Ta totiž mj. uvádějí: »Pokud zadavatelé už pro zadávání veřejných zakázek používají jiný elektronický nástroj splňující požadavky Technické specifikace a požadavky zákona na elektronické nástroje (IEN), mohou požádat správce (MMR) o udělení výjimky z povinnosti používat e-tržiště.«

Co jsou e-tržiště Jsou určena pro rychlé operativní nákupy snadno standardizovatelného zboží, služeb či stavebních prací (tzv. komodit), tedy např. kancelářského vybavení a potřeb, počítačů atd. n Povinnost zadávat určené veřejné zakázky prostřednictvím e-tržišť mají v novém systému ústřední orgány státní správy a jim podřízené organizace, tedy organizační složky státu a státní příspěvkové organizace jednotlivých ústředních orgánů. n Využívání e-tržišť není však omezeno pouze na tyto tzv. povinné subjekty. Ostatní zadavatelé, např. územní samosprávné celky, mohou tento nástroj využívat za stejných podmínek jako organizace, které mají povinnost používat e-tržiště danou. n Povinnost zadávat zakázky na e-tržištích se vztahuje na veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) v hodnotě od 50 tis. Kč bez DPH, případně na nákup komodit ve zjednodušeném podlimitním řízení nebo na realizaci veřejných zakázek zadávaných na základě definovaných rámcových smluv s více uchazeči. n Více informací lze najít na adrese www.portalvz.cz/NIPEZ-El-trziste-verejne-spravy. n

»Ať už však zvolíme ten či onen elektronický nástroj, cíl je jasný. Využití efektivních nástrojů při provozním řízení organizací spravovaných státem nebo územními samosprávnými celky,« uzavírá Vítězslav Gry/st/ gar.

projekt Vasmajetek.cz rozšiřuje služby

I

nternetový portál www.vasmajetek. cz, kde jsou centralizovány informace o dražbách, aukcích i prodejích majetku, nabízeného státními institucemi, městy a obcemi, začal nově zdarma nabízet také poradnu Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a zprostředkovatelskou činnost Asociace realitních kanceláří (ARK). V poradně MMR mohou uživatelé systému, tedy např. i starostové, prostřednictvím on-line formulářů rychle a jednoduše komunikovat s odborníky z odboru veřejných dražeb, kteří jsou připraveni pomoci s organizací vlastní dražby či poskytnout infor-

červen 2012

Projekt Vasmajetek.cz Byl spuštěn 1. listopadu 2011 a zabývá se centralizací nabídek dražeb, aukcí i prodejů majetku státu, krajů, měst a obcí. Od počátku je projekt podporován Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. n Cílem projektu je větší transparentnost v oblasti zpeněžování státního« majetku a také zpřístupnění těchto nabídek široké veřejnosti. n Nabídky jsou centralizovány kombinací automatického sběru dat naprogramovanými roboty a manuální práce vyškolených pracovníků. n Databáze najdete na www.vasmajetek.cz. n

mace o zákonných povinnostech dražitelů. Podobně funguje rovněž zprostředkování dražebního servisu ARK, v němž lze poptat služby profesionálních dražebníků a realitních kanceláří. Do vývoje systému Prodej.Vasmajetek.cz se jako první město zapojil Náchod, systém testovaly i město Kožlany a Plzeňský kraj. »Projekt má naději na úspěch. I proto jsme se rozhodli systém využívat,« uvedl starosta Náchoda Jan Birke. MMR nyní vybízí všechny obce a města, aby se do projektu zapojily a využívaly služby systému Prodej. /sk/ Vasmajetek.cz.

...vy víte jak, my víme s cím...

Rudná 3/30, 703 00 Ostrava-Vítkovice tel.: 596 761 141, fax: 596 761 140 e-mail: [email protected] www.auto-bonetti.cz

3

MO001267-5

Spektrum

Za (pražské) trafo krásnější

Starostové z Čr mistry evropy!

S

V soutěži se sešly čtyři stovky návrhů.

4

k tomu vyhlásili soutěž.« Tak vznikl unikátní projekt nazvaný PREdělej to po svém, který dal především mladým kreativcům možnost přetvořit čtrnáct starých pražských trafostanic. Odstartoval letos 4. dubna velkým kreativním workshopem v Roxy NoD. V průběhu šesti týdnů bylo do soutěže přihlášeno více než 400 návrhů, z nichž porota vybrala díla 14 autorů. Ti dostanou jedinečnou šanci změnit tvář městského prostoru metropole. Každý z oceněných tvůrců také získal odměnu 10 tisíc korun. Trafostanice dostanou podle potřeby nové střechy, omítky a koncem léta budou ozdobeny atraktivními malbami. Když se výzdoba lidem zalíbí, budou se zdobit i další trafostanice. Pro další obce a města to jistě může být zajímavá inspirace. Prý už to chtějí někde /ks/ taky zkusit.

Coca-Cola Školský pohár vstoupil do finále

J

FOTO: JOsEF ZOsER

Jan Jílek, kapitán týmu, převzal trofej z rukou Andrzeje Dziuby, primátora Tych.

FOTO: ARCHIV FOTO: ARCHIV

totřicetitisícové město Tychy ve Slezském vojvodství v Polsku se v květnu stalo místem »českého fotbalového zázraku«. Hned při své premiéře na evropském šampionátu starostů a primátorů v kopané se totiž český tým přes soupeře z Rakouska, Ukrajiny, Německa, Polska a Itálie probojoval až do finále. V něm, porazil slovenské starosty 4:1. V zápase skóroval i starosta Lipové na Děčínsku Pavel Svoboda, jenž byl vyhlášen nejlepším hráčem turnaje. Fotbalovou reprezentaci dal dohromady Viktor Liška, starosta středočeských Ratměřic, který spolu s Josefem Zoserem, starostou Jiřetína pod Jedlovou, tým koučoval. Vedle starosty Ústí na Přerovsku Libora Vykopala, který plnil funkci hlavního řidiče, byl důležitým členem realizačního týmu i místostarosta Horního Újezdu na Přerovsku Tomáš Koryčánek. Kapitánem mužstva byl starosta jihočeského Jankova Jan Jílek. Hlavním partnerem týmu se stalo Sdružení místních samospráv ČR. Účast starostů na šampionátu by však nebyla možná ani bez podpory agentury CzechTourism a řady /ak/ sponzorů.

Také tento návrh byl vybrán porotou.

ubilejní desátý ročník turnaje Coca-Cola Školský pohár 2012 už zná účastníky svého finálového turnaje. Osm nejlepších chlapeckých a osm nejlepších dívčích týmů v něm během prvního červnového týdne svede závěrečné boje o konečné umístění. Stane se tak v tréninkovém centru AC Sparta Praha v Praze na Strahově. Najdete mezi účastníky finále také školu ze své obce či svého města? Chlapci: ZŠ Železný Brod, Školní; ZŠ Hustopeče, Komenského; ZŠ Ostrava, Generála Píky; ZŠ Humpolec, Hálkova; SSZŠ Litvínov, Podkrušnohorská; Reálné gymnázium a ZŠ města Prostějova, Studentská; ZŠ Šumperk, Sluneční; ZŠ Třeboň, Na Sadech. Dívky: ZŠ Nejdek, náměstí Karla IV.; ZŠ Odry, Komenského; ZŠ Kadaň, Chomutovská; ZŠ Praha, Burešova; ZŠ T. G. Masaryka Dolní Bousov; ZŠ Soběslav, třída Dr. Edvarda Beneše; ZŠ a MŠ Mutěnice, Brněnská; ZŠ Velká Bíteš, Sadová. Chlapečtí vítězové turnaje pojedou jako vlajkonoši české fotbalové reprezenta-

IlusTRAČNí FOTO: ARCHIV

Vítězný český fotbalový tým starostů po triumfu v polském Tychy.

FOTO: JOsEF ZOsER

t

rafostanice v Praze, ale také v dalších městech bývají málo vzhledné panelové stavbičky, často staré i déle než dvacet let. Tomu odpovídá jejich vzhled. Navíc jsou obvykle »ozdobeny« trapnými sprejerskými výtvory. Společnost PREdistribuce, která se hlavním městě stará o energetickou síť, má v metropoli asi 4500 těchto stanic, z nich polovinu na volných prostranstvích. Část jich pronajala reklamním agenturám, ale zbývající většina dělá jen ostudu. »Před několika lety se na mne obrátila starostka Kunratic, kde bydlím, zda bychom nemohli hezky ozdobit trafostanici nedaleko místní mateřské školy,« uvedl ředitel společnosti PREdistribuce Milan Hampl. »Udělali jsme tento pokus a byli mile překvapeni. Žádný vandal nám trafostanici nezhanobil. Proto jsme udělali druhý krok – a nechali po celé Praze vymalovat další stanice. Ale jakými motivy? Ve spolupráci s kreativní agenturou Comunica jsme

Projekt Coca-Cola Školský pohár 2012 se uskutečňuje pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR.

ce na EURO 2012, vítězky se zase podívají na finálový zápas ženského fotbalového turnaje na letní olympiádě v Londýně. Více informací o Coca-Cola Školském poháru /ak/ na www.skolskypohar.cz červen 2012

Š

Na snímku je vizualizace projektu »Otevřená zóna pro život ve veřejném prostoru pražského sídliště Černý Most« z dílny Zahrada, o. p. s. Základem je částečně zastřešená platforma pro koncerty, sousedské hostiny, posezení u kávy a pozorování dění kolem.

pět sídlišť ožije díky programu Nadace OkD

p

ět dosud málo využívaných nebo chátrajících areálů na moravských a českých sídlištích se brzy promění na místa, která budou sloužit lidem. To vše díky aktivitě dobrovolníků, měst i neziskových organizací, jež získali podporu v rámci nového programu Nadace OKD s názvem Sídliště žije. »Dva projekty se budou realizovat v Orlové. Půjde o revitalizaci areálu letního kina a obnovu zahrady v okolí místního DDM. Třetí projekt, který proběhne v Městské části Brno-Starý Lískovec, se rovněž týká zahrady obklopující zdejší Centrum volného času. Další projekty lze bez nadsázky považovat za inovátorské,« komentoval Martin Nawrath z Nadace Partnerství, která měla na starosti administraci programu Sídliště žije. »Ať už jde o využití bunkru pro alternativní kulturní programy ve Studénce nebo instalaci universální platformy s přístřeškem jako alternativního veřejného prostoru v Praze na Černém Mostě.«

FOTO: ARCHIV AsEKOl

koly přihlášené do soutěže Věnuj mobil a vyhraj výlet pro svou třídu vybraly 22 782 starých mobilních telefonů. Soutěže, kterou pořádá nezisková organizace ASEKOL ve spolupráci se školním vzdělávacím programem Recyklohraní a společností T-Mobile, partnerem projektu, se zúčastnilo 420 škol. Jejich úkolem bylo sebrat co nejvíce vysloužilých mobilních telefonů na jednoho žáka. Nepoužitelné mobily se předávají k ekologické likvidaci, funkční přístroje po repasi ASEKOL ve spolupráci s občanským sdružením Život dětem věnuje dětem z dětských domovů. Do soutěže se zapojilo 420 škol. Čtyřicet z nich dokázalo sebrat více než jeden mobil na žáka. Absolutně největší počet odevzdali žáci ZŠ Mšeno, Arbesova ul., a s 966 mobily se stali vítězi speciální kategorie. Nejvíce přístrojů v průměru na jednoho žáka (5,4) však dokázali shromáždit v Základní a mateřské škole Javorník na Svitavsku, jíž tak patří i celkové vítězství v soutěži. Na druhém místě skončila ZŠ Merklín (4,2) v okrese Plzeň-jih, pomyslný bronzový »stupínek« obsadila Základní a mateřská škola Křetín (3,6) na Blanensku. Vítězná jednotřídka z Javorníku obdržela od společnosti T-Mobile Czech Republic notebook HP a zážitkový víkendový pobyt. Škola z druhého místa pojede na jednodenní výlet, třetí škola získá vstupenky na libovolnou akci. Podle Hany Ansorgové ze společnosti ASEKOL se během dosavadních dvou ročníků soutěže Věnuj mobil a vyhraj výlet pro svou třídu vybralo už téměř 65 tisíc mobilů. Jejich recyklací se životnímu prostředí ušetří např. 108 300 kWh, což by vystačilo na téměř tisíc let nepřetržitého provozu moderní úsporné lednice, či třeba 533 520 litrů vody, což by při dvou cyklech denně stačilo průměrné myčce nádobí na 56 let. A recept na triumf v soutěži? Žáci vítězné jednotřídky z Javorníku nejenže pilně sbírali přístroje ve svých rodinách, u příbuzných a sousedů, ale také umístili sběrné krabice /ak/ ve škole i na obecním úřadu.

Cenu pro vítěze přebíralo v Praze všech osm žáků jednotřídky z Javorníku.

červen 2012

kulturNí prOStřeDí a upeVNěNí míStNí kOmuNIty »Na to, že je program Sídliště žije úplnou novinkou, jsem byl mile překvapen jak počtem, tak i kvalitou projektů,« sdělil Jiří Suchánek, ředitel Nadace OKD. »Nakonec dostaly přednost ty, které nejlépe uchopily podstatu programu – zapojení komunity a dopad na ni. Velmi se těším na realizační fázi, neboť projekty od revitalizace letního kina, až po přestavbu vojenského bunkru na klub zaručují zajímavé výzvy,« dodal. Cílem prvního projektu z Orlové je obnova areálu letního kina, jež zatraktivní tento multifunkční prostor pro přilehlé sídliště i celé město. Druhý projekt revitalizuje zpustlá prostranství kolem bývalé školky, v níž provozuje DDM volnočasový klub Spirála. Vznikne hřiště na plážový volejbal, hrací koutek pro nejmenší i prostor k posezení dospělých v altánku nebo u grilu – místo pro společný volný čas více generací, jaké dosud v Orlové chybí.

FOTO: ARCHIV

V Javorníku nasbírali nejvíc mobilů »na žáka«

VIZuAlIZACE: ARCHIV

Spektrum

Zchátralá zahrada CVČ Linka na sídlišti v Brně-Starém Lískovci se promění v přírodní zahradu s přírodními herními prvky.

Ve Studénce na Novojičínsku projde kompletní proměnou bývalý protiatomový kryt. Nové multifunkční centrum nabídne lidem například divadlo, výstavy či koncerty. V brněnské MČ Starý Lískovec zkulturní zahradu CVČ, aby byla atraktivní pro veřejnost i vyučování tří okolních škol. Kromě různých přírodních atrakcí tam vzniknou ve spolupráci s ekology také bylinkové zahrádky nebo ptačí budky. Obyvatelé pražského sídliště Černý Most s nadační podporou vybudují částečně zastřešený areál pro pořádání společných akcí i relaxační zónu pro obyvatele. Připomeňme, že smyslem programu, o němž jsme v Moderní obci již informovali, je dát šanci místům a lidem, na něž se nedostalo ze státních či evropských programů zaměřených na regeneraci sídlišť. Program Sídliště žije umožňuje obyvatelům aktivně se zapojit do procesu plánování i realizace projektu. Jde o proměnu konkrétního místa, kdy účast obyvatel znamená posílení místní komunity a pocitu sounáležitosti. Grantové řízení probíhalo od února do dubna. V květnu hodnoticí komise vybrala vítěze z jedenácti statečných, kteří splnili všechny podmínky a postoupili /sd/ do druhého kola.

5

Kauza

Vznikající »superregiony« evropské dotace neovládnou Již v Evropě fungují, ale jejich rozmach by měl přijít s novým programovým obdobím EU. Řeč je o evropských seskupeních pro územní spolupráci (ESÚS), jež by měla dát nové impulsy politice soudržnosti obecně a regionální spolupráce zejména.

V

Evropě jich působí už 24 a založení dalších 21 se připravuje. ESÚS může sdružovat členy nacházející se na území nejméně dvou členských států EU, přičemž jimi mohou být státy, regionální a místní orgány a veřejnoprávní subjekty. Členské státy Evropské unie však musí dát svůj souhlas s účastí členů ze svého území. naděje, Které nemusí být zcela naplněny S touto vyšší formou regionální spolupráce se pojí nemálo nadějí na to, že v souvislosti se změnami pravidel pro získávání podpory z evropských fondů v blížícím se novém programovém období Evropské unie se regionům prostřednictvím evropských

seskupení pro územní spolupráci otevřou i nové možnosti, jak po roce 2013 snáze dosáhnout na financování svého dalšího rozvoje a zvelebování příhraničních oblastí. Místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák, který je zároveň místopředsedou Svazu měst a obcí ČR pro evropské záležitosti, ovšem tyto naděje poněkud tlumí. »ESÚS je v principu o právní subjektivitě spolupráce, nikoliv o tocích finančních prostředků,« poznamenává. »Projekty v rámci ESÚS mohou hradit buď přímo zakladatelé seskupení, nebo se v roli konečných příjemců mohou ucházet o evropské či jiné dotace. V tomto ohledu však rozdělování dotací vždy bude určitou formou soutěže a finální rozdělení finančních

prostředků včetně evropských fondů mezi různé správce zůstane veskrze politickou záležitostí,« nepochybuje Oldřich Vlasák. byroKracie se neVyhýbá ani sesKupením územní spolupráce Jak dále připomíná, dosavadní zkušenosti z fungování ESÚS jsou zatím »různé«. »Poměrně podrobně se hodnocení činnosti evropských seskupení věnuje Výbor regionů, který také vede jejich registr a pořádá různé semináře a hodnocení. Obecně je tato právní forma územní spolupráce vítána, nicméně se vyskytují společné problémy, které je třeba odstranit. Z právního hlediska představují hlavní problém rozdíly v legislativě jednotlivých členských států. Například byly konstatovány potíže s definováním obsahu dohod a stanov a také postupů jejich schvalování. Protože ESÚS potřebují mít vlastní zaměstnance, musí si též vyjasnit otázku, kterou legislativou se v tomto ohledu mají řídit. Dalším tématem je umožnění účasti v ESÚS soukromým subjektům, což pova-

Založení ESÚS neznamená automatický přístup k evropským dotacím Odpovídá Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu a místopředseda Svazu měst a obcí ČR pro evropské záležitosti. Znamená institut ESÚS příležitost, jak by se regiony mohly poněkud vymanit ze závislosti na svých centrálních vládách, neboť by evropské dotace dostávaly přímo z Bruselu, takže prostředníkem by nebyl stát? ESÚS je o právní formě spolupráce, nikoliv o finančních prostředcích. Primárně jde o to, že se partneři z více zemí dohodnou a vytvoří nový subjekt, který může nakupovat a prodávat majetek a zaměstnávat zaměstnance. V tomto ohledu by se nemělo nic změnit. Evropská komise i nadále zastává názor, že ESÚS by »mělo být výsledkem svobodné a objektivní volby dotčených stran neovlivněné zvláštními pobídkami nad rámec přirozené užitečnosti nástroje«. Tento názor, který má většinovou podporu Rady i Evropského parlamentu, také podporuji a nemyslím si, že by přímo z Bruselu měly na ESÚS (a stejně tak na makroregiony) směrovat finanční či jiné pobídky.

n

Nemá však přesto sílící příklon k ESÚS v podtextu záměr prostřednictvím takto vznikajících »superregionů« představujících evropskou statistickou jednotku NUTS 1 (3–7 mil. obyvatel) přece jen snadněji dosáhnout na dotace? Vždyť si připomeňme, jak také u nás některé menší kraje se musely pospojovat v regiony soudržnosti, velikostí odpovídající jednotce NUTS 2 s více než 1 mil. obyvatel, a teprve na tomto základě pak mohly těžit z regionálních operačních programů... Rád bych ještě jednou zdůraznil, že smyslem ESÚS není být pouhým nástrojem, jak se snáze domoci

n

6

evropských dotací. ESÚS není ani o statistice pro výpočet výše případné podpory. Velikost ESÚS může být zcela různá. Například ESÚS Archimed má členy ze Španělska, Itálie a Kypru, v principu pokrývá Středozemní moře, a má tak nadnárodní charakter. Naopak ESÚS Cerdanya je naopak o regionální formě úzce zaměřené sektorovou spolupráci, kdy v údolí mezi Španělskem a Francií dochází ke sdílení kapacit zdravotnických zařízení pro několik desítek tisíc lidí. Podle informací Výboru regionů, který tuto oblast sleduje, v současnosti funguje 24 ESÚS a dalších 21 se připravuje. Využívání této právní formy spolupráce tak rozhodně není masové, což je mj. i důsledkem zdlouhavého procesu schvalování na národní úrovni. Ať už budou ESÚS čerpat podporu z jakýchkoliv zdrojů, nebudou tím omezovat možnosti dosavadní tradiční podpory regionů? Vždyť už teď si v souvislosti s rozdělováním peněz z ROPŮ leckteré obce stěžovaly, že se na ně v rámci těchto programů nedostává, zatímco jsou upřednostňovány velké krajské projekty! Nebudou »superregiony« v tomto smyslu ještě více odtrženy od zejména menších sídel na svém území? Na ESÚS bychom se neměli dívat jako na další úroveň nezávislé veřejné správy či další autonomní superregion podobný regionálním radám regionů soudržnosti. Ale jako na institut, který umožňuje veřejné správě (ideálně za účasti soukromých subjektů) spolupracovat napříč členskými státy při řešení určitých příhraničních problémů. Například ESÚS Eurometropolis založily státy (Francie a Belgie), současně s regiony (Nord-Pas-de-Calais, Flanders, Wallonia, …), městy a jejich svazy (Lille, Kortrijk,…) a další partneři (Francouzská komunita v Belgii) s cílem uskutečňovat

n

společné projekty v oblasti dopravy, životního prostředí a turistického ruchu. Projekty ESÚS mohou hradit buď přímo zakladatelé, nebo se v roli konečných příjemců (eventuálně správců subdelegovaných prostředků obdobně, jako je tomu v případě Fondů mikroprojektů – FMP euroregionů) mohou ucházet o evropské či jiné dotace. Nicméně je jasné, že objem zdrojů včetně těch evropských je vždy omezený a že pokud se postaví například bilingvní škola na jednom místě, vždy to bude na úkor jiného projektu na jiném místě. V tomto ohledu bude rozdělování dotací vždy určitou formou soutěže a finální rozdělení finančních prostředků včetně evropských fondů mezi různé správce zůstane veskrze politickou záležitostí. V čem mohou být reálné přínosy ESÚS pro české regiony a česká města a obce? Přínosem by mohlo být zjednodušení právního rámce příhraniční spolupráce. Určitě stojí za to počkat na zjednodušení nařízení na evropské úrovni a současně se poučit z chyb seskupení, která již existují. Stojí za to inspirovat se řešeními, které si jiné subjekty v Evropě vyzkoušely. Pro města a obce je určitě zajímavé vědět, že tento nástroj slouží i pro víceúrovňovou spolupráci rovnoprávných aktérů při řešení sektorových problémů. Například téma školství se dotýká jak státu, tak regionů i obcí a má potenciál pro příhraniční spolupráci. Rozhodně však nelze očekávat, že založením ESÚS automaticky získáme přístup k finančním prostředkům EU.

n

iVan ryŠaVý

červen 2012

Kauza

čtyři česKé Kraje, jedno polsKé VojVodstVí a dVa euroregiony Loni na podzim v polské Jelení Hoře došlo ke slavnostnímu podpisu záměru založení v pořadí již druhého Evropského sdružení územní spolupráce na česko-polském pomezí. Jeho zakladateli budou Dolnoslezské vojvodství, kraje Liberecký, Královéhradecký, Pardubický a Olomoucký a euroregiony Glacensis a Nisa. Jaký význam se tomuto aktu tehdy přikládal, je zřejmé už z letmého výčtu přítomných, jak je zaznamenala česká ambasáda ve Varšavě: »Podpisu se zúčastnily dvě stovky hostů, mezi nimiž nechyběl ani vojvoda Dolního Slezska Alexander Skorupa, maršálek vojvodství Rafal Jurkowlaniec, podmaršáleka Jerzy Łużniak, hejtmani všech českých krajů se svým doprovodem jejich doprovodem, předsedové českých i polských částí Euroregionů Glacensis-Kladsko a Nisa-Nysa, zástupci Národních parků Krkonoše-Karkonosze, primátoři a starostové mnoha polských a českých měst, mj. Jelení Hory, Kudowé Zdr., Žacléře a Bílé Vody...« co bylo řečeno loni na podzim... Připomeňme si, co tehdy podle tiskové zprávy velvyslanectví České republiky v Polsku někteří účastníci slavnostního ceremoniálu prohlásili. Dolnoslezský maršálek Rafał Jurkowlaniec řekl, že projekt ESÚS má podporu nejvyšších státních orgánů Polské republiky a že obě země mohou nyní ukázat, že jsou částí Evropy, která má shodné zájmy a mluví jedním hlasem. »Přeshraniční spolupráci v rámci Evropské unie bude věnována stále větší pozornost. Z tohoto důvodu Pardubický kraj nemůže zůstat stranou,« ozřejmil v Jelení Hoře hejtman Pardubického kraje Radko Martínek, proč tento kraj podpořil záměr vzniku seskupení. Hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc zase ocenil, že existuje možnost vytvářet přeshraniční uskupení s právní subjektivitou a že i tímto způsobem bude možné čerpat prostředky z fondů EU i po roce 2013. ... a co účastníci slaVnostního aKtu V jelení hoře říKají dnes Všechny subjekty zúčastněné na tomto projektu ESÚS ještě před ceremoniálem v Jelení Hoře připravily projekt Strategie integrované spolupráce česko-polského příhraničí v rámci Operačního programu Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polsko 2007–2013 (Cíl 3). červen 2012

FOTO: MARKUS JENEWEIN

žuji s ohledem na potřebu intenzivnějšího propojení veřejného a soukromého sektoru za prioritní. Právě řešení těchto problémů by měl přinést návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a provádění těchto seskupení,« tvrdí místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák.

Prakticky celé území rakouských Tyrol zabírají Alpy. Turisté tam přicházejí v létě, v zimě je to zase ráj lyžařů. Nyní se tamní evropské seskupení pro územní rozvoj zabývá tím, jak v horských oblastech všech tří zúčastněných regionů lépe vyvažovat turistický ruch a sportovní vyžití s ochranou přírody.

Hejtman Pardubického kraje Radko Martínek i nyní hledí do budoucna s jistou nadějí. Říká totiž: »Od ustanovení ESÚS očekáváme těsnější spolupráci mezi Pardubickým, Královéhradeckým a Libereckým krajem na české straně a Dolnoslezským a Opolským vojvodstvím na polské straně při řešení rozvoje příhraničních oblastí. Jaké konkrétní možnosti toto seskupení umožní, se teprve ukáže v budoucnu po schválení příslušných pravidel. Tyto možnosti se budou zejména odvíjet podle toho, zda toto seskupení pro územní spolupráci bude příjemcem dotací na přeshraniční spolupráci, nebo bude-li mít zprostředkovatelskou funkci.« Podle Radko Martínka se ESÚS jako subjekt založený a podporující přeshraniční spolupráci bude primárně snažit získat finanční prostředky z evropských fondů. »V současném programovém období patří seskupení ESÚS v operačních programech

přeshraniční spolupráce mezi možné příjemce dotace. Pro programové období 2014–2020 se tyto programy teprve připravují včetně nastavení transparentního a nezávislého systémů výběru projektů. Lze předpokládat, že i po roce 2014 by měla jednotlivá evropská seskupení pro územní spolupráci zůstat mezi možnými příjemci. V případě podpory projektů podaných jednotlivými ESÚS pak rozdělení finančních zdrojů mezi jednotlivé členy evropského seskupení bude vycházet z rozpočtu uvedeném v projektové žádosti a bude probíhat podle podmínek daného operačního programu,« dodává hejtman Pardubického kraje. Maršálek Dolnoslezského vojvodství Rafał Jurkowlaniec na jeho slova navazuje: »Mezi výhody zřízení ESÚS v polskočeském pohraničí určitě patří prohloubení a rozvoj přeshraniční spolupráce či

Co je to evropské seskupení pro územní spolupráci Evropská seskupení pro územní spolupráci jsou charakterizována jako nová možnost od roku 2007 (tj. pro současné programové období) usnadnění a podpory přeshraniční, nadnárodní nebo meziregionální spolupráce (územní spolupráce) v době, kdy politika soudržnosti obecně a regionální spolupráce obzvláště prochází významnými změnami. Členským státům, regionálním a místním orgánům i veřejnoprávním subjektům je touto formou umožněno vytvářet seskupení pro územní spolupráci s právní subjektivitou, aniž by předtím bylo nutné podepsat mezinárodní dohodu a ratifikovat ji národními parlamenty. Členské státy však musí dát svůj souhlas s účastí členů ze svého území. n Evropský rámec je upraven nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2006 (nařízení). Jeho cílem bylo vytvořit evropský právní rámec pro vznik a fungování nástroje pro spolupráci na úrovni EU, který má právní subjektivitu a může jednat jménem svých členů. Smyslem ESÚS je usnadnit a podpořit přeshraniční, nadnárodní nebo meziregionální spolupráci mezi jeho členy za výhradním účelem posílení hospodářské a sociální soudržnosti. ESÚS může sdružovat členy nacházející se na území nejméně dvou členských států EU; mohou jimi být státy, regionální a místní orgány a veřejnoprávní subjekty. n Český právní řád zahrnul příslušný právní rámec do zákona o podpoře regionálního rozvoje, a to novelou (pod č. 154/2009 Sb.) zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. Zákon v platném znění upravuje podmínky pro fungování ESÚS v podmínkách České republiky a svěřuje registraci ESÚS na území ČR a schvalování účasti českého člena takových seskupení Ministerstvu pro místní rozvoj. n Používané zkratky: EGTC (anglicky European Grouping of Territorial Cooperation), EVTZ německy Europäi-scher Verbund für territoriale Zusammenarbeit), EUWT (polsky Europejskie ugrupowania współpracy terytorialnej), ESÚS (česky Evropské seskupení pro územní spolupráci). n

ZDROJ: MMR ČR

7

›

Kauza

› identifikace

klíčových společných projektů, zejména v takových oblastech jako je cestovní ruch, doprava a kultura. ESÚS se však může stát i dalším nástroj lobování ve prospěch rozvoje přeshraničního železničního a silničního spojení. Evropské seskupení pro územní spolupráci by mělo mít i možnost žádat o další finanční prostředky Evropské unie (např. v rámci programů ESÚS, politiky soudržnosti a odvětvových programů a jiných mechanismů, spolufinancovaných EU), které mohou podporovat plnění cílů ESÚS. Důležité je, že účast euroregionů Nysa-Nisa a Glacensis v ESÚS umožní do tohoto seskupení pro územní spolupráci zapojít také místní samosprávné struktury.« jaK budou na esús participoVat měst a obce? V České republice byl v přípravě na založení ESÚS nejčilejší Moravskoslezský kraj, který vznik seskupení pod názvem TRITIA začal chystat spolu se Žilinským samosprávným krajem a polskými vojvodstvími Slezským a Opolským už předloni. Předseda Žilinského samosprávného kraje Juraj Blanár na otázku, zda se v rámci ESÚS počítá i s tím, že by mohly být podporovány rovněž projekty na úrovni (i menších) měst či obcí, odpovídá: »Mohly, pokud

o to obce a města budou mít zájem. Evropskou komisí nově doladěný nástroj ESÚS nyní chápeme zejmoéna jako prostředek k zefektivnění a zintenzívnění vzájemné spolupráíce jeho členů. Pokud městům a obcím vyhovuje současný systém předkládání a implementace jejich projektů přeshraniční spolupráce, rádi je podpoříme v jeho zachování také pro nadcházející programové období EU po roce 2013. Na druhé straně aktuální nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení EP a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. 7. 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a provádění takovýchto seskupení, stejně jako jeho připravovaná novela, vlastně jen přizvukují možnosti zapojení evropských seskupení územní spolupráce do řízení programů územní spolupráce na různých úrovních. Právě jejich přeshraniční charakter a právní subjektivita jsou výhodami, díky nimž lze řízení těchto programů zefektivnit a zároveň přiblížit místním samosprávám, stejně jako ostatním subjektům, které spolupracují se svými přeshraničními partnery. Těší nás skutečnost že Evropská komise plánuje rozšířit možný operační prostor evropských seskupení pro územní spolupráci, ale také na jiné fondy a politiky

Hejtman Pardubického kraje Radko Martínek (vlevo) a maršálek Dolnoslezského vojvodství Rafał Jurkowlaniec svorně soudí, že spolupráce obou těchto regionů v rámci ESÚS spolu s dalšími partnery otevře další možnosti pro rozvoj česko-polského pohraničí a efektivněji pomůže společným projektům, zejména v cestovním ruchu, dopravě a kultuře.

EU. Nevylučujem proto ani projekty, které by byly podpořeny z Evropského sociálního fondu či jiných zdrojů. Prioritní bude, zda tyto zdroje budou využitelné pro naplňování našich společných strategických cílů.« Moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas na toto téma připojuje: »Zde je nutné podotknout, že ESÚS TRITIA bude fungovat jako samostatný právní subjekt, který bude mít za cíl podporovat komplexní rozvoj území, a to na všech úrovních. Jeho pozice v rámci nového programovacího období je v tuto

EGTC Tirolo – Alto Adige – Trentino staví na společné historii European Grouping of Territorial Cooperation (EGTC) Tirolo – Alto Adige – Trentino (Tirol – Südtirol – Trentino) pokrývá oblast s velmi výraznou společnou historií italského a německého, resp. rakouského živlu. V EGTC se sdružily rakouská spolková země Tyroly a nejsevernější italský region Alto Adige (Jižní Tyroly) spolu s autonomní italskou provincií Trentino/Trento, která pod něj (spolu s další autonomní provincií Bolzano) správně spadá. Společné historické zkušenosti, v podstatě stejné druhy problémů a příležitostí, jaké předestírá horské území, na němž se všechny tyto tři územní celky převážně nacházejí, vedly v roce 2009 k založení EGTC se sídlem v Bolzanu. Seskupení však aktivně funguje teprve od loňského září. Prezident italské autonomní province Trento/ Trentino Lorenzo Dellai připomíná: »Našimi cíli v EGTC jsou:zpevnit ekonomiku, prohlubovat hospodářské, sociální a kulturní vztahy mezi obyvateli všech tří územních celků, podpořit jejich teritoriální rozvoj, a to zejména pokud jde o vzdělávání, kulturu, péči o zdraví, udržitelnou mobilitu apod. Důležité je pro nás společné řešení otázek energetiky i výzkumu a inovací. Pro všechny tři regiony s jejich výrazným horským charakterem je klíčové společně se soustředit i na otázky rozvoje ekonomiky včetně podpory cestovního ruchu a zachování zemědělství v horských oblastech, stejně jako kvalitní péče o životní prostředí. Chceme také společně spravovat a řídit operační programy v oblasti evropské přeshraniční a územní spolupráce a využívat všech dalších možností pro regionální rozvoj, ať už s s pomocí evropských peněz nebo bez nich.«

8

Podle Lorenza Dellaie se už v rámci EGTC rodí první průkopnické projekty. Prezident italské autonomní provincie přibližujé některé hlavní společné projekty připravené na letošní rok: »Podpora kontaktů mezi studenty obou zemí, rozšíření jazykové výuky, spolupráce při vzdělávání učitelů. Společné pořádání mezinárodních výstav, rozvoj spolupráce muzeí, stejně jako zřízení společných kulturních ocenění. Projekty se také soustřeďují na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie a všechny tři regiony se již aktivně zapojují do projektu Zelený koridor Brenner, který si klade za cíl v Brennerském průsmyku na spojnici mezi Mnichovem a Veronou podporovat ekologicky šetrné formy dopravy. EGTC však už letos věnuje pozornost také podpoře místního podnikání a rozvoje malých a středních firem, řemesel, obchodu, turistiky i zemědělství,« říká Lorenzo Dellai. Zemský hejtman rakouské spolkové země Tyroly Günther Platter (někdejší rakouský ministr vnitra) rovněž odkazuje na společnou historii. Zdůrazňuje, že právě tento aspekt je hlavním důvodem pro mimořádně přátelské vztahy mezi regionálními vládami Tyrol, Jižních Tyrol a Trentina, které jdou daleko nad rámec běžných dobrých formálních vztahů mezi sousedními regiony. »Vzájemná spolupráce zahrnuje řadu oblastí,« podotýká Günther Platter, »především hospodářství, dopravu a komunikační služby, kulturu, vzdělávání, životní prostředí, cestovní ruch a širokou sociální problematiku. EGTC je příležitostí, jak prohloubit spolupráci na nové institucionalizované úrovni. Dále společně usilujeme o zvýšení našeho odpovídajícího podílu na unijních programech pře-

shraniční spolupráce i na tematickýchi programech. Letos, jak Günther Platter dále vysvětluje, EGTC uskutečňuje prvních 12 společných, přímo řízených projektů. Jedním z konkrétních cílů je zvýšení povědomí o územní spolupráci. Proto EGTC znovu spustilo domovské stránky www.europaregion.info a poskytuje nepřetržité informace týkající se společných projektů. Mezi ně patří například vydání italsko-německé publikace zabývající se společným výkladem nejdůležitějších aspektů historie Tyrolska, Jižního Tyrolska a Trentina. Brožura bude v krátké verzi přeložena i do angličtiny. Editorem publikace, se představí letos v listopadu na Euroregio Historickém fóru v městě Trento, je jihotyrolský historik Carlo Romeo. Fórum se sejde při příležitosti 40. výročí přiznání druhého autonomního statutu provincii Trentino. Společným projektem je rovněž jarní mládežnický festival Euregio Překonání hranic, který se postupně přesunuje mezi Innsbruckem, Bolzanem a Trentem. Mladí lidé včetně studentských reoprezentací se na festivalu účastní nejen kulturních akcí, ale také společně diskutují o budoucnosti EGTC. Výsledkem má být poziční dokument vypracovaný pro představitele tohoto evropského seskupení. Jako třetí příklad Günther Platter uvedl Evropské fórum Alpbach –Tyrolský den 2012. To se má věnovat budoucnosti sportů v horských oblastech všech tří partnerů EGTC. Experti budou např. diskutovat o vztahu mezi vytvořením podmínek pro rozšiřování sportu v alpských oblastech na straně jedné a na straně druhé péčí o životní prostředí. Soustředí se přitom i na právní a ekonomické souvislosti. Na akci bude také předána Cena Euregia pro nejlepšího mladého výzkumníka, který se těmito záležitostmi zabývá.

červen 2012

chvíli teprve vyjednávána.« Jaroslav Palas nicméně konstatuje: »Primárně bude ESÚS TRITIA zaměřeno na čerpání finančních prostředků z evropských fondů – především tedy programů přeshraniční spolupráce, a to za účelem realizace svých aktivit. ESÚS však bude disponovat také vlastním rozpočtem, z něhož bude moci kofinancovat či plně financovat menší projekty.« Místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák připouští, že už v některých nynějších regionálních operačních programech byly poměrně značné částky vynakládány na velké, zejména krajské projekty, zatímco na méně nákladné projekty menších obcí se už pak nedostávalo peněz. Na otázku, zda podobná rizika nehrozí také v případě evropských seskupení pro územní spolupráci, Oldřich Vlasák odpovídá: »Na tato seskupení bychom se neměli dívat jako na další úroveň nezávislé veřejné správy nebo na další autonomní superregion podobný Regionálním radám regionů soudržnosti. Nýbrž jako na institut, který umožňuje veřejné správě (ideálně za účasti soukromých subjektů) spolupracovat napříč členskými státy při řešení určitých příhraničních problémů.« zKuŠenosti z tyrol a trentina jsou jednoznačné Prezident italské autonomní provincie Trentino/Trento Lorenzo Dellai shrnuje

její zkušenosti ze spolupráce s rakouskou spolkovou zemí Tyroly a italským regionem Alto Adige v rámci evropského seskupení pro územní spolupráci takto: n ESÚS otevírá všem zúčastněným partnerům široké pole a spoustu možností pro vzájemnou spolupráci; n ESÚS by se mělo opírat o vysokou profesionální úroveň iniciativ všech členů a věnovat se inovativním projektům, které nemohou být uskutečněny jinak a lépe než na místní úrovní nebo přímo mezi zúčastněnými regiony. n ESÚS je zbrusu nová značka pro oceňování regionů a jejich úřadů. n ESÚS se daří v projektech, které mají silnou angažovanost na místní a regionální politické a administrativní úrovni. n ESÚS je platforma přinášející nové přístupy a podněty pro územní spolupráci a nahrazující dosud chybějící články v této oblasti. n ESÚS může administrovat a řídit projekty evropské územní spolupráce, ale stále ještě musí získávat hodně zkušeností a znalostí, a to i z jiných evropských seskupení pro územní spolupráci. n ESÚS může významně profitovat ze své účasti v platformě evropské územní spolupráce a neměl by nikdy tuto příležitost propásnout. A zemský hejtman rakouské spolkové země Tyroly Günther Platter uzavírá: »Spo-

FOTO: ARCHIV

Kauza

Castello del Buonconsiglio (po staletí sídlo tridentských knížat a biskupů) patří k nejnavštěvovanějším památkám města Trento.

lečné evropské seskupení pro územní spolupráci je vhodným nástrojem i příležitostí, jak vzájemné partnerství regionů, ale i dalších subjektů povznést k vyšší institucionan lizované úrovni.« iVan ryŠaVý

Na území chystaného ESÚS TRITIA žije téměř osm milionů lidí Dva polské, jeden český a jeden slovenský region zakládají ESÚS TRITIA. Na území Opolského a Slezského vojvodství, Moravskoslezského kraje a Žilinského samosprávného kraje, tedy na území o celkové rozloze 34 069 km 2, žije více než 7,85 mil. obyvatel. Maršálek Opolského vojvodství Józef Sebesta říká: »Opolské vojvodství je dynamicky se rozvíjejícím regionem, a to jak v sociální, tak hospodářské oblasti. Seriózním partnerem pro tyto proměny vojvodství je místní vláda. Pokud jde o využívání finančních zdrojů Evropské unie, soustřeďujeme se v něm na další zvyšování úrovně průmyslu a na regionální inovační systémy, což je zcela v souladu s naší rozvojovou strategií. Samozřejmě podporujeme i vzdělávání, kulturu i rozvoj obnovitelných zdrojů a jejich využívání. Pro všechny tyto aktivity chceme získat i partnery ať už přímo v Opolském vojvodství nebo za jeho hranicemi. Jsem přesvědčen o tom, že priority, které jsme si v Opolském vojvodství zvolili, přesahují jeho rámec a za prvořadé je pro sebe považují i naši přátelé v České republice a na Slovensku. Zapojení Opolského a Slezského vojvodství spolu s Moravskoslezským krajem a Žilinským samosprávným krajem do činnosti ESÚS TRITIA významně pomůže koordinaci řešení společných problémů a ke zlepšení kvality života obyvatel, kteří na území ESÚS žijí.« Předseda Žilinského samosprávného kraje Juraj Blanár rovněž poukazuje na to, že prakticky od vzniku regionální samosprávy na Slovensku před deseti lety Žilinský samosprávný kraj začal rozvíjet

červen 2012

cílevědomou spolupráci se svými sousedy. »Neustále ji posilovaly mnohé už uskutečněné bilaterální projekty přeshraniční spolupráce podpořené z Evropského fondu regionálního rozvoje,« konstatuje Juraj Blanár. »Spolupráce s našimi českými a polskými sousedy přinesla našim obyvatelům mnoho užitečného. Ať už v podobě zrekonstruovaných silnic, podporře inovací, společném rozvíjení tradicí a zvyků, nebo v rozvoji cestovního ruchu. Samozřejmě že chceme toto partnerství v budoucnu ještě více zefektivnit a postavit je na pevné základy. Orgány samospráv všech čtyř regionů už vyjádřiyl souhlas s jejich vstupem do ESÚS a momentálně už jen čekáme na jeho registraci. Podle Juraje Blanára jsou pro ESÚS TRITIA nosné čtyři oblasti – doprava a dopravní infrastruktura, hospodářská spolupráce, podpora cestovního ruchu a ochrana životního prostředí. »Nyní už máme připravené společné projektové záměry pro všechny tyto oblasti, skutečnými projekty se však stanou až po založení ESÚS a zveřejnění příslušných výzev na jejich předkládání. Věříme, že dominantním zdrojem pro financování společných projektů bude Evropský fond regionálního rozvoje, zejména programy přeshraniční spolupráce. V návrhu nového nařízení EP a Rady o evropské územní spolupráci Evropská komise vytvořila velký prostor pro spolupráci a vzájemné propojení evropských seskupení pro územní spolupráci, na což navrhuje vyčlenit 700 mil. eur. Zde vidíme velkou příležitost pro sdílení zkušeností a pro transfér nejlepší praxe s našimi evropskými partnery,« dodává Juraj Blanár.

Podobně hovoří hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas.Podle jeho slov Partnerství v rámci ESÚS TRITIA znamená pro Moravskoslezský kraj možnost podpořit rozvoj svého území a aktérů, kteří v něm působí. »ESÚS je tvořen především s cílem zajistit lepší a efektivnější identifikaci potřeb téměř 8 milionů lidí žijících na území podél česko-polskoslovenské hranice a pomoci a usnadnit čerpání finančních prostředků plynoucích z EU. »Aktuálně jsou zpracovávány příhraniční strategie, které podpoří fungování ESÚS. V rámci jejich tvorby byly identifikovány aktivity a projekty, které budou seskupením realizovány či koordinovány. Půjde především o projekty sloužící k podpoře rozvoje spolupráce místních aktérů, rozvoje infrastruktury či například k tvorbě společných produktů cestovního ruchu. Předpokládáme že s realizací těchto projektů začneme až v novém programovacím období EU po roce 2014, kdy už bude ESÚS TRITIA registrován a bude mít plně funkční strukturu. Momentálně je s partnerskými regiony diskutována možnost přípravy dalších společných projektů, které by byly uskutečněny ještě v rámci současného programovacího období, nicméně by nešlo o projekty ESÚS, ale jeho zakládajících členů,« vysvětluje Jaroslav Palas. Jak dodává, primárně má být ESÚS TRITIA zaměřen na čerpání finančních prostředků z evropských fondů – především tedy programů přeshraniční spolupráce – za účelem realizace svých aktivit. ESÚS však bude disponovat také vlastním rozpočtem, ze kterého bude moci kofinancovat či plně financovat menší projekty.

9

Ekonomika

má cenu vody ve »Lhotě« hlídat »Praha«?

P

ředstavitelé Generálního ředitelství Evropské komise pro regionální politiku (DG Regio) podmiňují získání evropských dotací pro české vodárenství v novém programovém období Evropské unie 2014–2020 zřízením nezávislé regulační instituce, na niž by územní samosprávy přesunuly své kompetence v oblasti kontroly cen vody. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vidí jako řešení převést kompetence v oblasti kontroly cen vody z municipalit na Energetický regulační úřad. Zatím však chce s Evropskou komisí, resp. s představiteli DG Regio o tomto jeho požadavku vyjednávat. Informace o požadavku Bruselu zazněla na dvoudenní konferenci VODA FÓRUM 2012 koncem května v Praze a ihned na místě se dočkala negativních ohlasů. »Navrhovaná forma regulace nemá v ČR ani v zahraničí obdobu. Např. Český telekomunikační úřad či Energetický regulační úřad

prověřují řádově nižší počet společností. A přitom reálným výsledkem jejich působení jsou jedny z nejvyšších cen telekomunikačních služeb v Evropě a ceny energie srovnatelné s Německem,« upozornil předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) František Barák. Spolu s dalšími účastníky konference připomněl, že zásadním problémem navrhovaného řešení je rovněž fakt, že regulační instituce by měla převzít stávající kompetence měst a obcí, a významně tak omezit jejich možnost rozhodování nejen o výši, ale i o struktuře cen vodného a stočného. V současné době regulace vodárenství spadá do kompetence tří ministerstev – zemědělství, životního prostředí a financí. Regulace cen vody patří do kompetence Ministerstva financí, které ve svém věstníku stanovuje způsob kalkulace cen vodného a stočného a definuje oprávněné náklady i přiměřený zisk, které se do ceny vody mo-

Fakta ke zvážení n V Česku nyní působí více než 5300 vlastníků vodárenské infrastruktury a 2222 jejích provozovatelů. n Nová regulační instituce by musela ve všech těchto případech rok co rok složitě prověřovat mj. i kalkulace vodného a stočného.

hou započítat. V tomto roce platí aktualizovaná verze, reflektující např. i řadu připomínek právě ze strany Evropské komise. EU navíc ve vodohospodářském oboru zatím nemá žádný standard. Analýzy ve většině případů vycházejí z dosavadních zkušeností, třeba z Velké Británie, kde je regulace uplatňována na pouhých třech desítkách subjektů. Ve Velké Británii totiž již dříve došlo k plnému převodu vodohospodářského majetku do soukromého vlastnictví, zatímco v Česku až na výjimky tento majetek zůstává v rukou měst a obcí. /sk/

Rozpočtové určení daní míří do Sněmovny

P

ředposlední květnovou středu vláda schválila a Poslanecké sněmovně postoupila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní (RUD). Jak k tomu uvedlo Ministerstvo financí, které bylo předkladatelem návrhu, »v souladu s Programovým prohlášením vlády jsou hlavními principy návrhu posílení sdílených daní obcí a snížení disproporcí v příjmech na obyvatele mezi obcemi«. Návrhem se zvyšuje objem sdílených daní obcí ze státního rozpočtu o 12 mld. Kč (z toho 1,5 mld. Kč by představoval dosavadní příspěvek na školství poskytovaný z kapitoly Všeobecné pokladní správy).

Nadále bude zachováno oddělení propočtu největších měst (Prahy, Plzně, Ostravy a Brna) prostřednictvím vlastních přepočítacích koeficientů. Pokles sdílených daní u největších 4 měst v porovnání s objemem sdílených daní vyplývajícím z platné konstrukce v úhrnu o 1,1 mld. Kč. Váha kritéria celkové rozlohy katastrálních území obce se návrhem nemění (zůstává ve výši 3 %). Dochází však k významné změně, pokud jde o rozsah, v jakém je katastrální území obce promítnuto do propočtu. Výměru, která je zohledněna v propočtu, návrh omezuje maximálně na 3 ha na obyvatele. Důvodem pro toto opatření je dlouhodobá kritika existujících neopod-

statněných extrémů v daňových příjmech některých obcí, které získávají vlivem značné výměry katastrálních území. Na základě zadání Programového prohlášení byla předkladatelem zkoumána také vhodnost kritérií uplatněných při přerozdělení sdílených daní. Návrh obsahuje zvýšení váhy kritéria (prostého) počtu obyvatel na 10 % (dnes 3 %), nově se navrhuje zapojení kritéria počtu žáků ZŠ a dětí MŠ s váhou 7 %. Hodnota výnosu na obyvatele, zjištěná jako průměr výnosů za jednotlivé obce v rámci sledovaných velikostních kategorií, bude na úrovni 9 tis. Kč nebo vyšší. Nová právní úprava by měla vstoupit /st/ v účinnost k 1. 1. 2013.

Přerozdělení sdílených daní mezi obce při platné a navrhované právní úpravě (novela zákona o RUD) Počet obyvatel od 1 101 201 501 1001 2001 5001 10 001 20 001 50 001 100 001

do

100 200 500 1000 2000 5000 10 000 20 000 50 000 100 000 150 000 Praha Plzeň Ostrava Brno Celkem ČR

Počet obcí

Počet obyv. k 1. 1. 2011

481 1052 1964 1355 725 397 140 69 41 16 2 1 1 1 1 6246

34 084 157 414 643 755 952 916 1 014 959 1 213 378 960 042 967742 1 180 147 1 103 259 202 098 1 257 158 168 808 303 609 371 371 10 530 740

Současný systém RUD Výnos ze sdílených daní Výnos (tis. Kč) na obyv. (tis. Kč) 310 078 9,1 1 253 203 8,0 4 752 478 7,4 6 793 951 7,1 7 071 417 7,0 8 261591 6,8 6 881 288 7,2 7 518 080 7,8 9 760 617 8,3 10 438 657 9,5 1 981 666 9,8 37 312 200 29,7 3 034 825 18,0 5 456 756 18,0 6 673 19 18,0 117 500 000

Výnos ze sdílených daní (tis. kč) 308 071 1 416 699 5 805 968 8 750 284 9 386 778 11 195 517 8 869 828 8 866 847 10 828 763 10 702 392 1 991 942 36 662 144 2 945 165 5 299 201 6 470 403 129 500 000

Vládní návrh Výnos na obyv. (tis. Kč) 9,0 9,0 9,0 9,2 9,2 9,2 9,2 9,2 9,2 9,7 9,9 29,2 17,4 17,5 17,4

Počet obcí, jež návrhem tratí 178 113 68 17 1 1 0 0 0 0 0 1 1 1 1 382 ZDROJ: MF ČR

10

červen 2012

Ekonomika

ušetřit na provozu vozidel neznamená přestat jezdit

Hlavní stránka aplikace Car Terminal

FOTO: ARCHIV

hou oprávněné osoby dále využívat. V reálném čase jsou tak k dispozici nejrůznější informace o každém vozidle i celém vozovém parku, čtyři různě podrobné knihy jízd a 75 různých výkazů a hlášení, vytvořených na základě požadavků zákazníků. Poskytují detailní přehled o využití, provozu a vytížení vozidel z nejrůznějších úhlů pohledu. Dispečer je ihned informován i o nenadálých událostech, např. náhlém úbytku paliva. Vybrané výkazy lze automaticky zasílat zvoleným pracovníkům. Součástí služby jsou i po minutách aktualizované dopravní informace, včetně údajů o uzavírkách, zobrazené v mapových podkladech a získané vyhodnocením údajů o pohybu vozidel. n Aplikace Car Control umožňuje vykonávat dispečerské činnosti prostřednictvím chytrých telefonů či tabletů s operačním systémem Android. Dispečer nebo vedoucí pracovník si může kdykoli a kdekoli zobrazit v mapě informace o poloze, trase a rychlosti vozidel, řidičích, ujetých kilometrech či způsobu jízdy. K dispozici jsou i aktuální dopravní informace zobrazené v mapovém podkladu. Připravuje se už i varianta aplikace pro iPhone a plánuje se také verze pro Windows 7. n Aplikace Car Terminal je dostupná pro zařízení se systémem Android. Vytváří in-

Dispečerské okno portálu s dopravními informacemi

červen 2012

teraktivní komunikační kanál mezi dispečerem a řidičem. Jejím prostřednictvím se řidiči zobrazuje plán pracovního dne, který mu dispečer přes portál předepsal. Řidič může plnění úkolů vykazovat a dokonce i krátkými poznámkami komentovat, zatímco dispečer na portálu sleduje průběh plnění. Aplikace dává řidiči i možnost komunikovat s dispečerem pomocí chatu či zobrazit dopravní informace včetně aktuální situace v nejbližším okolí vozidla. Součástí aplikace je i SOS tlačítko pro zaslání výstrahy na zvolené telefonní číslo a do dispečerského portálu. Rozsáhlá škála služeb, funkcí, výkazů, hlášení a statistik spolu s moderními aplikacemi pro chytré telefony představuje exaktní nástroje pro monitoring, správu i proaktivní řízení vozového parku. Car Control umožňuje nejen efektivně plánovat provoz a logistiku, ale také v co nejvyšší míře minimalizovat ztráty, ať už záměrné či z nedbalosti. Uživatelé uvádějí, že díky této službě dlouhodobě dosáhli až 20 % celkových úspor na provoz autoparku. Demoverzi lze vyzkoušet na www.o2carcontrol.cz, aplikace Car Control a Car Terminal jsou ke stažení zdarma na Android n obchodu Google Play. jiří jiRoušEk expert zákaznických řešení v oblasti dopravy Telefónica Czech Republic

11

MO001292-1

L

ze tak například monitorovat otevření dveří automobilu, teplotu ve vozidle či jeho nákladovém prostoru, spotřebu paliva, provoz majáků, chod motoru nebo činnost nástrojů u pracovních strojů. Aplikace pro chytré mobilní telefony a tablety usnadňují i správu a dohled nad vozidly. O2 Car Control nabízí tři úrovně portálových řešení: Basic, Standard, Premium a tři typy jednotek, jež se montují do vozidel: základní, rozšířenou a speciální, které lze kombinovat s různými tarify podle požadavků zákazníka. Základní jednotka nemá možnost připojení doplňkových čidel a poskytuje jen základní údaje pro monitoring polohy vozidla a vytváření jednoduchých výkazů. Rozšířená jednotka (využívá ji na 70 % uživatelů) umožňuje připojit doplňkové snímače pro sledování dalších hodnot. Poskytuje přesnější vyhodnocení provozu vozidla i chování řidiče. Speciální jednotka disponuje navíc rozhraním pro připojení k palubní řídicí jednotce vozidla. Jejím prostřednictvím lze předávat a sledovat i informace ze sběrnice CAN nebo FMS či údaje z digitálního tachografu. n Portál Car Control. Údaje o poloze a veškerá ostatní data z jednotek jsou bezpečně ukládány na servery O2 Car Control a prostřednictvím webového portálu je mo-

FOTO: ARCHIV

Prostřednictvím služby O2 Car Control dnes provozovatelé úspěšně spravují již bezmála 43 tisíc svých vozidel. K službám monitorování jejich pohybu a vytváření knih jízd nabízí O2 Car Control i množství doplňkových služeb, široký reporting a řadu užitečných funkcí, které umožňují výrazně snížit celkové náklady na provoz vozového parku.

Ekonomika

Státní závěrečný účet vypovídá i o loňském hospodaření obcí Stejně jako každý rok i letos předložila vláda v zákonem stanoveném termínu (tj. do 30. dubna) Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR návrh státního závěrečného učtu za předchozí rok, tedy údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření v roce 2011.

j

akou vazbu má tento dokument k problematice vývoje rozpočtů obcí, když se navíc zabývá komentováním výsledků již uplynulého rozpočtového období především ve státní sféře? Vyhodnocení výsledků rozpočtového hospodaření každé obce samozřejmě spadá do výhradní pravomoci jejího voleného zastupitelstva. I přes tuto okolnost Ministerstvo financí do přílohy státního závěrečného účtu zpracovává souhrnné údaje o hospodaření obcí a dalších subjektů veřejných rozpočtů. Je faktem, že dále uvedené souhrnné informace o rozpočtovém hospodaření obcí v roce 2011, vyplývající z předloženého státního závěrečného účtu, objektivizují řadu prezentovaných, často výrazně odlišných názorů na jeho vývoj.

nižší (například v roce 2010 šlo o 15,1 mld. Kč) a dosáhly pouze přibližně 8,8 mld. Kč. Přes uvedený celkový pokles vlastních příjmů se jejich podíl na celkových příjmech obcí paradoxně zvýšil a dosáhl 65,8 %.

Příjmy obcí: Rok od Roku výRazné RozdíLy Výsledky hospodaření obcí byly loni ovlivněny především nižším plněním daňových příjmů i realizací úsporných opatření zapracovaných ve státním rozpočtu na rok 2011. Tato opatření vedla ke snížení celkových transferů, do nichž se však promítlo i zpomalení čerpání transferů z regionálních rad regionů soudržnosti. Tak nejenže došlo k nižšímu plnění příjmů obcí proti předpokladům schválených rozpočtů, ale současně klesl i celkový objem příjmů obcí proti skutečnosti předchozího roku. Rozkolísanost příjmů obcí v posledních letech činí značné potíže při sestavování reálných rozpočtů obcí. V roce 2009 se příjmy obcí meziročně snížily o 8,0 mld. Kč, naopak v roce 2010 meziročně stouply o 23,2 mld. Kč. Ovšem v roce 2011 už opět klesly, a to o 14 mld. Kč (při celkových příjmech 274,1 mld. Kč). Vlastní příjmy obcí – tedy příjmy, jejichž užití je plně v jejich pravomoci, v uplynulém roce dosáhly 180,3 mld. Kč, meziročně byly nižší o 3,4 mld. Kč, přičemž objem předpokládaný rozpočty činil jen 91,7 %. Nárůst byl vykázán pouze v části nedaňových příjmů (o 1,6 mld. Kč při objemu 29,5 mld. Kč). Meziroční pokles u nejdůležitější položky příjmů obcí, kterou jsou daňové příjmy, nebyl nakonec oproti některým katastrofickým prognózám až tak velký (zhruba minus 1 mld. Kč při objemu 141,9 mld. Kč). Významný pokles byl zaznamenán rovněž u vlastních kapitálových příjmů, které ve srovnání s předchozími roky byly výrazně

daňové výnoSy StáLE zůStávají Pod úRovní Roku 2008 Skutečný vývoj daňových příjmů obcí se výrazně odchýlil od rozpočtových předpokladů (152,1 mld. Kč), které byly naplněny jen na 93,1 %. Připomeňme, že daňové výnosy jsou nepřetržitě výrazně pod úrovní daňových výnosů docílených v roce 2008, kdy dosáhly 154,4 mld. Kč. Podíváme-li se na strukturu daní sdílených obcemi s vyššími územními samosprávnými celky a státním rozpočtem v souladu se zákonem o rozpočtovém určení daní, tak meziročně vzrostly výnosy jen z podílu na dani z přidané hodnoty (DPH). Jejich objem dosáhl 58,8 mld. Kč, tedy o 1,2 mld. Kč více než v předchozím roce (plnění předpokladů rozpočtu však činilo 97,3 %). Významný propad je zaznamenán u daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti. Výnos činil 2,7 mld. Kč (plnění rozpočtu 59,6 %), o rok dříve to bylo 4,8 mld. Kč. V tomto světle se výrazně ukazuje, že volání po rozsáhlejší aplikaci této daně, zejména jako tzv. motivační složky daňových příjmů obcí vázaných na danou lokalitu, není zcela domyšlené – a především u menších obcí by to mohlo způsobit jen velmi obtížně řešitelné výkyvy. Celkem stabilní vývoj se dosahuje jen v oblasti daňových příjmů, které tvoří daně a poplatky z vybraných činností a služeb. V souhrnu činily 11,9 mld. Kč, což je proti předchozímu roku o 0,2 mld. Kč více (plnění rozpočtu 87,8 %). Největší objem zde tvoří poplatky za komunální odpad (3,5 mld. Kč), které se vybírají podle záko-

12

Přes problémy ve finančním hospodaření obcí v roce 2011 se zadluženost územních samosprávných celků nejenže neprohloubila, ale dokonce klesla.

na č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích), a poplatky za uložení odpadů (1,7 mld. Kč). Tolik diskutované poplatky za provozovaný výherní hrací přístroj dosáhly 1,3 mld. Kč (meziroční nárůst o 0,4 mld. Kč). Trvalý pokles vykazují příjmy ze správních poplatků, ty dosáhly 2,5 mld. Kč (v roce 2008 šlo o 3,8 mld. Kč). Specifická situace nastala u daně z nemovitosti. Vybraná suma 8,6 mld. Kč představovala meziroční pokles o 0,1 mld. Kč, přičemž v roce 2010 byl u této daně zaznamenán největší růst (o 37 %). V příjmech obcí se výrazně projevil pokles transferů ze státního rozpočtu a dalších součástí veřejných rozpočtů (s výjimkou transferů od krajů) o 10,7 mld. Kč na objem 93,8 mld. Kč celkem. Přesto tyto transfery činily 34,2 % celkových příjmů obcí. V celkovém objemu 66,5 mld. Kč poskytnutých ze státního rozpočtu se výrazně projevila přijatá úsporná opatření, která spočívala ve snížení příspěvku na výkon státní správy a okolnosti, že prostředky poskytované obcím v rámci tzv. souhrnného finančního vztahu nebyly oproti předchozím obdobím valorizovány. Plošné krácení příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti (o zhruba 1,8 mld. Kč) pak bylo v návaznosti na provedenou analýzu dopadů vybraným obcím částečně jednorázově kompenzováno. změn doznaLa Rovněž výdajová čáSt municiPáLních RozPočtů Pokles celkových příjmů obcí se odrazil na výdajové straně jejich rozpočtů. Zastupitelstva na to reagovala úspornými opatřeními, případně přesunula některé výdaje do dalších let (investiční akce). Celkové výdaje obcí dosáhly 275,0 mld. Kč při meziročním poklesu o 16,5 mld. Kč. Oproti rozpočtovým předpokladům (113,8 mld. Kč) kapitálové výdaje nakonec činily jen 80,3 mld. Kč (meziroční pokles o 11,9 mld. Kč). Zde se ovšem výrazně projevily problémy v čerpání prostředků z fondů EU, vyplývající i z pozastavení finančního krytí realizace projektů u některých regionálních rad regionů soudržnosti. Přes popsané problémy ve finančním hospodaření obcí v roce 2011 se jejich zadluženost nejenže výrazněji neprohloubila, ale dokonce snížila (z 83,3 mld. Kč na 82,4 mld. Kč). Je však nutné přitom zohlednit pokles zadluženosti čtyř největších statutárních měst, jejichž podíl na celkové zadluženosti obcí činí 46,6 %, zatímco celková zadluženost ostatních obcí mírně vzrostla, n a to z 43,2 na 44 mld. Kč. EduaRd komáREk autor je bývalý dlouholetý ředitel odboru financování územních rozpočtů MF ČR

červen 2012

Ekonomika

měřitelné cíle? ale i v centru! Řešíme rozpočtový proces, finanční kontrolu, ale přesto veřejné finance směřují k bankrotu a některé státy i města ho již prožívají. Proč? Jeden z důvodů předkládám.

b

ývají chvíle, kdy mám radost. Kdysi jsem s kolegyněmi a kolegy na Úřadu vlády a Ministerstvu financí ČR zasel do státní správy pomyslná semínka takových nástrojů řízení a hodnocení kvality efektivity, jako je CAF (Common Assessment Framework), ISO (International Standard Organisation) nebo BSC (Balance Scorecard). Uskutečnili jsme projekty standardizace hodnocení dopadu RIA a připravovali standardy pro profesionální výkon státní správy a projekty ke zlepšení stavu státních financí. Jenže existují i momenty, kdy bych plakal. Například nedávno mně v jedné obci povídali, že je Ministerstvo vnitra vyzvalo k vysvětlení, jak je možné, že jim dodavatel dodal produkt, který je shodný s jeho produktem v jiné obci. Ano, i takové dotazy klade ministerstvo, jež by raději mělo pracovat na zavádění standardizace veřejné správy! Kdyby třeba společnost Škoda Auto dodala dvě octavie do dvou obcí, ministerstvo by patrně nejspíše chtělo nechat automobilku zavřít... Přitom pro dodavatele typu Škody Auto je běžné, že vysoký standard produktu je dán a odchylka od něho je tzv. neshodou (terminologie ISO). PLýtvání, ktERé zaSahujE i obcE Velice mne mrzí, že se na obce kladou vysoké požadavky, avšak samotné ministerstvo nemá standardy prakticky žádné či slabé. Není tam ani aplikován CAF ani ISO, zaměstnanci nemusejí skládat žádné zkoušky odborné způsobilosti a jejich vzdělávání je takříkajíc v rukou božích. Plýtvání na ministerstvech se však dotýká i obcí. Vezměme si příklad z praxe: Obci je přidělena dotace 1 mil. Kč. Ministerstvo vyšle kontrolní skupinu, aby zjistila, jak obec s dotací naložila. Konkrétně tak na kontrolu přijedou tři lidé lidé (samozřejmě automo-

bilem), kteří na místě pracují dva dny a další dva dny pak sepisují zprávu. Náklady na tuto operaci odhadem činí 0,13 mil. Kč (práce 3 osob z ministerstva + 1 řidič x 4 dny + náklady na práci zaměstnanců obce + materiál, cestovní výdaje apod.). A to není projekt zdaleka ukončen a výdajů na byrokracii časem ještě přibude. Efekt? Zpráva vhodná na otop. Bude-li se dokument spalovat pozvolna, vydrží oheň i několik hodin. kLíčový indikátoR výkonnoSti Cestou ke zlepšení hospodaření je stanovení tzv. KPI (Key Performance Indicator, někdy též Key Success Indicator), tedy měřitelných osobních cílů, a nastavení finanční motivace k lepší práci pro všechny zaměstnance veřejné správy. Že to jde, je dokázáno. A nelze-li práce některého zaměstnance změřit, pak je zbytečný. Faktem je, že kdybychom toto stanovili, přijdeme o přibližně 60 % zaměstnanců ústředních správních úřadů.

Stanovení Key Performance Indicatoru (KPI)

když měStu chybějí cíLE, StRatEgiE a motivacE Lidí... Provádíme-li racionalizaci úřadů, společností a organizací ve veřejné správě, jako nejúčinější se nejeví personální a procesní audit, jak by se snad mnozí domnívali. Nejefektivnější je nastavení systému motivací a indikátorů úspěchu a práce s lidmi. Někteří zaměstnanci pak sami odejdou, jiným bude naopak výkon svědčit a vydělají si. Nejde o množství práce, ale i o kvalitu. Hodnocení lidí není jen o výsledcích, nýbrž také o tom, jak jich zaměstnanec dosáhl. Dvě roviny hodnocení umožňují ošetřit specifika veřejné správy. Chystaná novela zákona o úřednících počítá se změnou nastavení systému a velká část platu bude přímo závislá na hodnocení zaměstnanců. Pokud by byly nastaveny KPI, těžko by uvedená kontrolní skupina obstála. Není to sice »jen o penězích«, ale je to »hlavně o penězích«. Efektivita se měří ve vazbě na výsledek. A neodpovídá-li výsledek vynaloženým prostředkům, dochází k plýtvání či zmařeným příležitostem. Možnosti ochrany a zlepšení financí obcí i celé veřejné správy spočívají v nastavení motivací, cílů a strategií. Město bez cílů a motivace lidí je slabé a politici méně úspěšní. To vidím ve své praxi. Nelze-li KPI stanovit, potom organizace nemá cíle! Což je příznačné pro nemalou část ústřední státní správy, leč i pro mnohé samosprávy, státní správu v přeneseném výkonu nevyjímám. Chce-li někdo zlepšit hospodaření města, měl by se věnovat hlavně systému motivace lidí. Zapojit zaměstnance do podílu na úspěchu a dát si práci s měřitelnými cíli a systémem hodnocení. Měli jsme případ, kdy úspěšná aplikace know-how KPI vedla v technických služebách města k samovolné obměně čtvrtiny zaměstnanců, rentabilitě firmy, zvýšení obratu a získání nových klientů. Zaměstnanci n si zároveň mnohem více vydělali. Luděk tESař www.cityfinance.cz

PRAHA Karoliny Světlé 25, 110 00 Praha 1 tel.: +420 222 866 555, fax: +420 222 866 546 BRNO Jakubská 121/1, 602 00 Brno 2 tel.: +420 542 210 351, fax: +420 542 212 518 OSTRAVA Bukovanského 30, 710 00 Ostrava tel.: +420 596 629 503, fax: +420 596 629 508 email: [email protected] www.mt-legal.com červen 2012

13 MO001290-1

Ekonomika

úsporami za elektřinu si uhradí rekonstrukci veřejného osvětlení Obec Libořice na Lounsku prošla během tří měsíců zásadní změnou. Provedla rekonstrukci veřejného osvětlení, díky níž dokázala snížit roční náklady na elektrickou energii o více než 130 tisíc korun.

o

patření motivované primárně rostoucími cenami energií má také další významný důsledek, a tím je snížení negativních dopadů na životní prostředí. Výhodou projektu je možnost uhradit významnou část dluhové služby vyplývající z úvěru od Komerční banky z prostředků, které obec ušetří na provozních nákladech nového osvětlení. Nároky na elektrickou energii s rozvojem společnosti výrazně rostou. Vyspělé státy proto podporují projekty, které přinášejí v této oblasti smysluplné úspory. Prostředky vkládají nejen do výzkumu a vývoje nových technologií, nýbrž také do modernizací zařízení, které umožňují výrazně snížit množství spotřebovávané energie, a přispívají tak k ochraně životního prostředí. Municipality dosahují energetických úspor především u provozu obecních budov – prostřednictvím zateplení, výměnou oken či úspornou regulací tepla pro hospodárné vytápění.

14

110 SvítidEL PRo LibořicE I tak malá obec, jako jsou Libořice u Žatce s 356 obyvateli, může na podobný projekt dosáhnout. Ještě nedávno tamní radnice platila za spotřebovanou energii veřejného osvětlení 167 tisíc Kč ročně. »Když přišli odborníci na LED technologie s návrhem, jak obci výrazně ušetřit výdaje za energii, nebránili jsme se a jejich nabídku si vyslechli,« uvedla starostka Eva Vrábíková. Postupně se tak v Libořicích začali možností úspor za provoz veřejného osvětlení podrobněji zabývat. Obec na daný projekt plánovala vynaložit prostředky v maximální výši do 1 mil. Kč. Pomocí veřejných zakázek malého rozsahu následně obec vybrala vhodného projektanta, dodavatele i banku.

FOTO: eVA VRáBíKOVá

tREndEm jE PřEchod k modERním LEd tEchnoLogiím Novým trendem v této oblasti je realizace rekonstrukce veřejného osvětlení. LED technologie patří mezi moderní zdroje světla, jejichž výhodou je velmi dlouhá doba životnosti, výrazná mechanická odolnost a především jejich účinnost. LED světelný zdroj dosáhne 12krát vyšší účinnosti než běžná žárovka, jinými slovy 12krát nižší spotřeby. LED technologie je navíc bezpečná díky nízké povrchové teplotě světelného zdroje a veřejné osvětlení složené z LED technologií je téměř bezúdržbové. Návratnost projektů se samozřejmě liší podle řady vstupních faktorů. I proto doporučuje Komerční banka, která se touto problematikou intenzivně zabývá, nechat si před samotnou realizací zpracovat odborný projekt od renomované odborné společnosti. Energetický projekt by měl obsahovat informace o tom, kolik peněz se v dlouhodobém časovém horizontu ušetří, jaké budou budoucí náklady na energie, která technologie zaručí požadované úspory energie či jaké budou environmentální přínosy navržených opatření. Právě díky úsporám plynoucím z realizovaného projektu lze projekt financovat z cizích zdrojů, aniž by splátky výrazně zatížily obecní rozpočty. Vezmeme-li v potaz možnost získání dotačních prostředků, nenese s sebou mnohdy realizace energeticky úsporných projektů nároky na zapojení prostředků z rozpočtu obce.

Ještě než se se obec pustila do rekonstrukce veřejného osvětlení, činily její roční náklady na spotřebovanou energii 0,167 mil. Kč. Nyní je to pouze 35 tisíc korun za rok.

V Libořicích na Lounsku si díky spolupráci s Komerční bankou zrekonstruovali veřejné osvětlení při využití LED technologie.

Odborný projekt vyhodnotil stávající stav energetického hospodářství a navrhl energeticky a finančně výhodná opatření na veřejné osvětlení v obci. Předmětem zpracované projektové dokumentace byla výměna původního osvětlení za LED technologie pro celkem 110 svítidel. Při následném výběru dodavatele zakázky brala obec v úvahu mimo ceny i zkušenosti firmy tak, aby byl zajištěn hladký průběh rekonstrukce a následující funkčnost realizovaných opatření. Dodavatel s nejlepší cenovou nabídkou na realizaci projektu disponoval letitými zkušenostmi a rekonstrukci veřejného osvětlení provedl za pouhé tři týdny. Života v obci se proto výměna osvětlení téměř nedotkla. Roční úSPoRa PřES 0,13 miL. kč Úvěr na energeticky úsporný projekt bývá nejčastěji hrazen z úspor za spotřebovanou energii, případně z dotace. Protože však v danou chvíli nebyl k dispozici žádný dotační program, z něhož by bylo možné získat peníze pro projekt, obec se rozhodla zapojit do splácení části dluhové služby prostředky z rozpočtu obce. Financování projektu zajistila pro Libořice Komerční banka. »K rozhodnutí zvolit pro financování úvěru Komerční banku nás vedly mimo jiné i profesionální poradenství a zkušenosti s podobnými projekty,« dodává starostka obce Eva Vrábíková. Celkové náklady na projekt byly vyčísleny na 902 tisíc Kč. Úvěr od Komerční banky pokryl náklady na projekt v plné výši. Doba jeho splácení pro obec činí 5 let. Ekonomické stránce projektu navíc pomohla dotace nákladových úroků úvěru, kterou zprostředkovala Komerční banka z programu Municipal Infrastructure Facility od Evropské investiční banky, ve výši 1863 eur. Od ukončení instalace LED technologie do veřejného osvětlení uplynul již téměř rok. Ještě než se obec pustila do rekonstrukce veřejného osvětlení, dosahovaly její roční náklady na spotřebovanou energii 167 tisíc Kč. Nyní tyto náklady činí pouze 35 tisíc Kč za rok. míří mEzi inovativní obcE »Změnu vnímám velmi pozitivně nejen já, ale i samotní obyvatelé Libořic. Zvláště v době, kdy neustále slyšíme o zvyšování cen energií. Díky úsporám plynoucím z provozu veřejného osvětlení a dotaci od Evropské investiční banky je obec schopna úvěr od Komerční banky bez problémů splácet z dosahovaných úspor. Jakmile bude půjčka zcela uhrazena, budeme moci z ročních úspor uskutečnit další projekty, díky nimž se bude naše obec řadit mezi inovativní obce v České republice,« uzavírá starostka /st/ Eva Vrábíková. červen 2012

MO00

KB

Ekonomika

červen 2012

15

MO001253-7

KB PT municipality bily 210x297 moderniobec 02.indd 1

20.4.12 10:32

Ekonomika

nemovitostní restrukturalizace: měla by zajímat i města Jedním z doprovodných jevů ekonomické krize je také fakt, že nabídka prázdných výrobních areálů dnes převládá nad poptávkou. Týká se to i areálů v intravilánech měst a obcí. Lze nějak čelit tomuto trendu, který neblaze ovlivňuje život řady sídel? Možným receptem je nemovitostní restrukturalizace.

n

n Malým a středním podnikům v likvidních potížích navrhujete nemovitostní restrukturalizaci. Co si pod tím máme představit? Jde o efektivní využití majetku společností, které jej dosud využívaly samy bez možností plynoucích z případného pronájmu či alternativního využití v podobě vyčlenění a následného prodeje. De facto přicházíme s nabídkou dalšího peněžního toku do společnosti, který ji bude schopen alespoň zčásti stabilizovat. n Nenabízelo by se však pro firmu v potížích jako přirozené řešení přirozeně provozní půjčka nebo zpětný leasing apod.? Jednodušší by to bylo v případě, že by společnost v daných prostorech chtěla zůstat natrvalo a tyto prostory by jí vyhovovaly i logisticky. My však cílíme na starší průmyslové areály zejména v centrech měst, jejichž Achillovou patou je právě obtížná logistika v rámci vlastní výroby. Provozní půjčka nebo zpětný leasing tuto situaci neřeší stejně jako vysoké provozní náklady starších areálů (spotřeba energie, komplikovaná logistika, ostraha apod.). Řešení zpětným leasingem či provozní půjčkou doporučujeme pouze tam, kde prostory byly pro danou společnost vybudovány »na klíč« s důrazem na nízké provozní náklady a logistiku. Moderně lze hovořit o jednopodlažních objektech vyhovujících jak po stránce efektivity vlastního provozu, tak po stránce hospo-

16

Jenže v případě areálů v centru center měst si prozíravé radnice pečlivě hlídají, kterým společnostem vlastník areálu nabízí prostory k pronájmu. Vždyť využití těchto areálů třeba jako skladů by do centra přivedlo více vozidel, právě tak některé druhy výroby. Mnozí obyvatelé ani nebývají příliš nadšeni budováním nových obřích nákupních středisek uvnitř města... Z vlastní zkušenosti musím konstatovat, že radnice ve většině případů volbu nových nájemců nijak neomezují, pokud jsou splněny zákonné podmínky a územní plán. Současně nelze opomenout fakt, že jde o staré průmyslové/výrobní areály, se kterými se v historické koncepci města počítalo a pro něž byla vytvořena i potřebná infrastruktura. Začnou-li se areály využívat na 80 až 90 procent své kapacity, pak jistě lze předpokládat navýšení dopravy v dané lokalitě. Ale nájemcem se přece také může stát výrobní společnost s nerušící výrobou, kam jednou týdně dorazí jediný kamion. Staré továrny samozřejmě lákají i investory orientující se na supermarkety a jiná nákupní střediska – pokud by se tak dělo ve větší míře a trend vysidlování obchodních jednotek na periférie měst ustal, pak bychom to mohli brát jako velkou výhodu, protože služby by si měly hledat cestu ke koncovému zákazníkovi a ne naopak. Na druhou stranu je dobré míti na paměti poměrně rozsáhlé investice do starších areálů, pokud je cílem vybudování nových jednotek (skladových, výrobních, obchodních, kancelářských). Největší položkou zde budou demolice a nákup poměrně lukrativních pozemků v centrech měst. Radnice by měly věnovat zvýšenou pozornost situaci větších průmyslových areálů, jejichž výroba přestává být konkurenceschopnou a hrozí propouštění zaměstnanců, což vyvolává negativní sociální dopad na celé město – vždy totiž existuje varianta společné cesty města a investora, jen je zapotřebí nemarnit čas na počátku. n

FOTO: ARCHIV NAXOS

ový fenomém na českém realitním trhu začíná rozvíjet investiční a realitní společnost NAXOS, a. s. Nemovitostní restrukturalizace má být novým řešením zejména pro malé a středně velké výrobní podniky, které jsou ohroženy insolvencí (reorganizace je podle insolvenčního zákona určena zejména větším firmám, jejichž roční obrat činí minimálně 100 mil. Kč nebo mají více než 100 zaměstnanců). »O tyto podniky, které se dostanou do ekonomických potíží, se nikdo nestará. A spadnou-li následně do konkurzu a přestanou-li fungovat, je už pozdě – pro firmu, pro její zaměstnance i pro město,« tvrdí Ing. Jan Sachr, projektový manažer společnosti NAXOS. »Jakmile totiž takový krachující, byť třeba i poměrně malý podnik začne negativně ovlivňovat zaměstnanost – a vůbec celý život ve městě, dominový efekt pak už nikdo nezastaví.«

než skladově prodejní prostory diskontních supermarketů. Jejich cenu v dnešní době totiž determinuje pouze kvalita a délka uzavřeného nájemního vztahu. Areály na perifériích lze taktéž využít i pro jiné účely, ale limitace je již poměrně větší – potenciální investor může počítat s výnosem z nájemních vztahů, ale nelze již kalkulovat s výstavbou rezidence, retailu atp.

Jan Sachr se od počátku roku 2012 věnuje řízení pobočky společnosti NAXOS v Ostravě s cílem dosáhnout majoritního podílu na realitním trhu v Moravskoslezském kraji.

Jakmile krachující podnik začne negativně ovlivňovat zaměstnanost – a vůbec celý život ve městě, efekt padajícího domina už nikdo nezastaví. dárnosti, pokud jde o spotřebu médií, jako je voda, vytápění, elektřina apod. Proč je služba určena pro firmy v blízkosti center měst? Nejsou pro restrukturalizaci vhodnější podniky s areály mimo centra s dobrou dopravní dostupností, třeba poblíž dálnic? Areály v centrech měst mají i odlišnou formu využití od té současné – nemusí sloužit pouze pro výrobu či skladování, ale lze je po prodeji zčásti developovat a vystavět dříve velmi populární loftové byty, malé obchodní prostory či nákupní středisko. Po obrovském boomu výstavby obchodních center na perifériích měst bude postupně přicházet trend návratu do center měst, kde je výstavba sice složitější než na zelené louce (například s ohledem na sousedské vztahy), ale následné ceny nemovitostí v centrech měst jsou mnohem stabilnější

n

n Nepochybně však bude existovat rozdíl v atraktivitě podniku prodávaného za chodu a podniku v konkurzu s umrtvenou činností? Samozřejmě. Podnik za chodu generuje určitý výnos, který je schopen zčásti vynaložit v podobě nájmu. Stejně tak daný podnik areál udržuje, zajišťuje ostrahu a temperu-

červen 2012

FOTO: ARCHIV

Ekonomika

Na tomto místě v Jiříkově na Děčínsku stála dříve kovárna, která se ocitla v insolvenci a v roce 2010 prostřednictvím společnosti NAXOS změnila majitele. Nový vlastník areál zboural a pozemky hodlá výhodně prodat, což mohl udělat již předchozí majitel. Levý snímek dokumentuje přípravu plochy pro fotovoltaickou elektrárnu, vpravo je zachyceno zbylé torzo kovárny.

je jej. Pokud je činnost umrtvena, dochází k postupnému chátrání areálu a investor si již tento stav vyhodnotí v podobě rapidního diskontu, neboť si živý provoz nedokáže představit. Působí-li v areálu živá firma, v takovém případě je možné různé činnosti pospojovat a využít logických synergií (rozmělnění nákladů na ostrahu, pronájem prostor pro bistro/bufet apod.). n Kdy je ten správný čas, aby se podniky začaly zajímat o nemovitostní restrukturalizaci? Prakticky by se o tuto službu měly zajímat všechny podniky, jimž jejich prostory plně nevyhovují a které vynakládají zbytečně prostředky, jež se následně odrážejí v ceně jejich výrobků, a stávají se tak méně konkurenceschopnými. Jednou z posledních možností je stav, kdy se cash-flow společnosti stane záporným a je zapotřebí externích peněžních zdrojů (může to být v podobě inkasa nájemného – je ale důležité si uvědomit, že vyhledání vhodného nájemce může zabrat 3–6 měsíců až do podpisu nájemní smlouvy). n Jaký je nyní vztah mezi nabídkou a poptávkou v oblasti průmyslových areálů? Nabídka prázdných areálů dnes převládá nad poptávkou, neboť mnoho společností ukončilo svůj provoz a areál, v němž působily, byl nebo je jejich posledním aktivem, kterého se nakonec snaží zbavit. Tento krok však měl být tím prvním, díky němuž by mohla být výroba udržena v jiných prostorech. Poptávka je dnes po kvalitních nemovitostech či nemovitostech se stabilizovaným cash-flow, které skrývají i další potenciál (development apod.).

Které parametry nyní nejvíce ovlivňují hodnotu průmyslových objektů v intravilánu? A jak do jejich celkového ohodnocení promlouvá případná nutnost likvidace ekologických škod? Hlavními parametry jsou lokalita a okolní prostředí, neboť ty budou určovat další možný vývoj nemovitosti. Ostatními faktory jsou inženýrské sítě, hmota staveb, velikosti zpevněných ploch, případná památková ochrana i kvalita staveb a jejich průběžná údržba. Pokud jde o ekologické škody, tak u areálů, pro které jsou naše služby pri-

n

červen 2012

márně určeny, nebývají velké, spíše takřka neexistují. V centrech měst či v jejich blízkosti se totiž historicky neumisťoval těžký průmysl. V rámci našich služeb samozřejmě zajišťujeme i ekologické audity, je-li to nutné a pokud si potenciální investor tuto analýzu vyžádá. n V čem spočívají největší rizika při prodeji průmyslových provozů? Jsou to rizika technická, právní, ekologická? Tato rizika jsou stejná jako při prodeji ostatních typů nemovitostí. Před samotnou realizací je proveden jak technický, tak právní audit spočívající v základním statickém posouzení nemovitostí a analýze (právní i ekonomické) uzavřených odběratelsko-dodavatelských vztahů. n Mění se během posledních let zájem měst o tyto areály? Například, že by areál chtělo převzít samotné město? Setkali jsme se s případem, kdy město zvažovalo vlastní investiční projekt v rámci staršího areálu v centru. Cílem byla budoucí výstavba nové rezidenční čtvrti, Toto je totiž segment, jímž se kterákoliv radnice může vydat, a projekty tohoto druhu by komunální politici měli být schopni před svými voliči téměř vždy obhájit, neboť zajišťují rozvoj bytového fondu města pro občany.

Co je to nemovitostní restrukturalizace Nemovitostní restrukturalizace je v České republice zatím vcelku ojedinělým řešením případné svízelné situace zejména menších výrobních podniků ještě předtím, než se ocitnou v insolvenci. Jde o efektivní využití majetku firem, které jej dosud využívaly samy bez možností plynoucích z možného pronájmu či alternativního využití v podobě vyčlenění a následného prodeje. Nemovitostní restrukturalizace tak de facto představuje nabídku dalšího peněžního toku do firmy, který ji bude schopen alespoň zčásti stabilizovat. Celý proces v první fázi spočívá v racionálním využití areálu, v němž ohrožená společnost vyrábí. Většinou jí totiž stačí pouze jeho část, zatímco zbytek prostor může pronajmout. Ve druhé fázi pak může společnost areál prodat, získat tak finanční prostředky a přestěhovat své působiště do nových, úsporných prostor. ZDROJ: NAXOS, a. s.

(Na druhou stranu je možné městské byty i následně zpeněžit, a zvýšit tak příjmovou stránku rozpočtu města.) Ostatní záměry jsou v rámci měst jen obtížně realizovatelné, nevznikají ani konsorcia s účastí měst, která by nabývala takovéto areály. Z našeho pohledu by však taková konsorcia byla možná: Ovšem za předpokladu, že by areál patřil městu (či pozemky v areálu) a město by je následně vložilo do společného podniku. Největší zájem o staré areály nastal přibližně před pěti šesti lety, tedy ještě než vypukla finanční krize. Tehdy byla cílem demolice a výstavba obchodního centra, což bylo při tehdejších cenách nájmů stále velmi lukrativní záležitostí. n Jako příklad úspěšné nemovitostní restrukturalizace uvádíte areál kovárny v Jiříkově. Nový majitel jej nabyl prostřednictvím společnosti NAXOS, poté vyčistil, komerčně zatraktivnil, takže nyní areál prodává za třikrát vyšší cenu, než za kterou jej koupil. Ale že takto mohl samozřejmě postupovat už původní vlastník. Umí však NAXOS vlastníkům podobných areálů také poradit, jak na jejich revitalizaci případně získat dotace či jiné formy podpory z vnějších zdrojů, eventuálně pomoci se zpracováním žádosti o dotaci? Ano, toto je právě hlavní přidaná hodnota naší společnosti v celém procesu. Kromě navýšení příjmů plynoucích z nájemného a doporučení sestěhování výroby se zabýváme i efektivitou vynakládaných prostředků na média (topení, voda, elektřina apod.), na ostrahu a další. Základním problémem ovšem zůstává snaha majitele o udržení výroby do poslední chvíle, přičemž ve finále pak již není cesty zpět a areál končí v rukách insolvenčních správců. Hlavním úkolem insolvenčních správců je uspokojit věřitele, takže nemají časový prostor, aby během dvou tří let areál zkvalitnili. Areál totiž přebírají s již ukončenou výrobou, a tedy i bez hlavního a stěžejního nájemce. Většina z dotačních titulů je však dnes už vyčerpána, a proto se spoléháme pouze na vlastní úsudek a znalost trhu, na jehož základě jsme schopni nastavit nejvhodnější n model mixu nájemců.

michaL fiaLka ivan Ryšavý

17

Ekonomika

míří účetnictví ke svému kolapsu? jak problémy řešit? /2 Složitost účetních předpisů někdy vede k tomu, že splnění jedné povinnosti může znamenat porušení jiné. Rizikům odvodů z dotačních titulů a komplikovanosti předpisů se proto věnujeme v této druhé části shrnutí některých nejpalčivějších problémů v účetnictví územních samosprávných celků (ÚSC).

o

d roku 2010 se situace obcí ve vztahu k účetní reformě neustále zhoršuje. Jak potvrzuje praxe, problémy účetnictví ÚSC dané z centra nejasně nastavenými pravidly se však často neblaze promítají i do hospodaření obcí. n 1. Splnění podmínek dotačních titulů může znamenat porušení účetních předpisů s možností vysokých pokut. V praxi dochází často k chybnému určení dotačního titulu, ať již poskytovatelem, nebo chybně nastavenými formuláři pro zpracování žádosti o dotace (např. benefil). Obce získávají investiční dotace na demolice domů, odstranění náletů podél trati, výsadbu rostlin, ba i na kapaliny do rybníků na odstranění sinic apod., přičemž skutečně nejde o vymyšlené příklady. Dokonce jsme se setkali s investiční dotací na záhon letniček. Odhlédneme-li od skutečnosti, že zeleň není z hlediska zákona o účetnictví dlouhodobým majetkem, tak bychom v tomto případě alespoň mohli předpokládat zohlednění základního pravidla pro dlouhodobý majetek, tj. dobu použitelnosti delší než 1 rok. Dvouletky a trvalky by již z hlediska uvažování poskytovatele dotace byly pochopitelnější... Často se chybuje ze strany poskytovatelů i u výdajů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku, například projektů, které podle účetních předpisů jsou také investičním výdajem, přesto jsou na ně odděleně od staveb poskytovány dotace neinvestiční. Připomeňme si proto alespoň stručně několik pouček z účetní teorie. Investiční dotace by totiž měla být dotací na pořízení dlouhodobého majetku, který je nadefinován účetními předpisy. Je zřejmé, že evidovat majetek typu »demolice domu« v hodnotě 7 mil. Kč, »spáleniště větví« za 2 mil. Kč nebo »kapalinu v rybníku« za 1,5 mil. není možné. Nejenže bychom výrazně narušili vypovídací schopnost výkazů o majetku obce, ale zároveň bychom porušili účetní předpisy. Možné pokuty za nedodržení účetních předpisů jsou rizikem především pro obce, které evidují významný majetek, obrovské, 3 % nebo 6 % hodnoty aktiv celkem. Již u menších měst se tak může řádově jednat o desítky milionů korun. Na druhou stranu při nedodržení dotačního titulu bývá nařízena plná vratka dotace a penále. Situace v dotačních titulech ve vazbě na účetní předpisy je celkově velmi trist-

18

ní. U velké části projektů lze zjistit ze smluv o poskytnutí dotace množství povinností, které musí příjemce splnit, aby získal dotaci. Naproti tomu nelze ze smlouvy vyčíst, jde-li o dotaci investiční či neinvestiční. Někdy k tomu správnou informaci nepodají ani poskytovatelé dotací, takže obec zjistí charakter dotačního titulu až podle položky rozpočtové skladby (investiční dotace začínají 42xx) při příjmu vypořádané dotace. Tedy v době, kdy na případné opravy účetních zápisů je už pozdě. Leckterý starosta si pak v takovém případě užije několika měsíců strachu, zda tato skutečnost nebude mít vliv na vrácení dotace. Nutno dodat, že většinou to bývají obavy zcela oprávněné. V souvislosti s projekty EU se také často požaduje doložení udržitelnosti projektu, přičemž obce se přitom setkávají i se zcela nesplnitelnými požadavky poskytovatelů. Například mají doložit, na jakém majetkovém účtu evidují vyplacené mzdy. Pro obce to znamená vysokou právní nejistotu, hrozbu nemalých sankcí. Přesto nikdo v centru není ochoten se tím řádně zabývat. Poskytovatelé dotací jednají z pozice moci a odmítají nápravu stavu. Proto by bylo třeba jasně (ze strany Ministerstva financí formou úprav vyhlášek a metodik) stanovit pro všechny poskytovatele dotací, že se závazně musí řídit účetními předpisy ohledně dotačních titulů tak, aby investiční transfer mohl být poskytnut jen na pořízení majetku, zatímco ostatní transfery by musely být poskytovány jako transfery neinvestiční. Poskytovatel neinvestičního transferu by tak potom už nemohl z účetního hlediska naprosto paradoxně vyžadovat doložení evidence majetku pořízeného z neinvestičního transferu. Odpovědnost za chybně stanovený dotační titul by měl nést poskytovatel dotace! Nadefinování účelu dotace, zda jde o provozní náklad nebo o majetek dlouhodobý, případně o výdaje související s pořízením dlouhodobého majetku, které také vstupují do ceny investice, je poměrně odborná záležitost. Určitě lze předpokládat vyšší účetní odbornost u poskytovatelů dotací než například u starostů menších obcí. Přesto za chybně určený dotační titul činí kontrolní orgány odpovědnými právě příjemce dotací. n 2. Složitost účetních předpisů územních samosprávných celků. K celkové nepřehlednosti účetních předpisů nepřispíva-

jí jen jejich časté novelizace, ale také fakt, že pro velmi rozdílné typy účetních jednotek jsou předpisy souhrnné. Obce už více než deset let usilují o to, aby pro územní samosprávné celky byly stanoveny směrné účtové osnovy, existovala jasná obsahová vymezení jejich účtů, ale aby rovněž bylo zřetelně rozlišeno, které položky a paragrafy rozpočtové skladby jsou určeny pro státní účetní jednotky a které pro územní samosprávy. Nepřehlednost předpisů, které ustanovení se týká toho či onoho typu účetní jednotky, se každou novelizací naopak významně zvětšuje. Vydání prováděcích vyhlášek k zákonu o účetnictví, zejména vyhlášky č. 410/2009 Sb., v níž jsou pohromadě řešeny organizační složky státu (OSS), příspěvkové organizace (PO), územní samosprávné celky, od začátku systému působilo právní nejistotu vybraných účetních jednotek. Ty totiž jen horko těžko odhadují, které ustanovení se týká účetní jednotky právě jejich typu. Tím se předpisy stávají zmatečnými a jejich aplikace v praxi je výrazně ztížena. Vznikají pak i duplicitní a variantní řešení postupů, kdy se zohledňují specifika určitých typů účetních jednotek, což jen zmatečnost a nepřehlednost zvyšuje. Jde o neefektivní správu, tímto způsobem se však zvyšují i náklady na úpravy programů pro zpracování účetnictví. Rozdělení účetních předpisů na jednotlivé typy účetních jednotek již bylo několikrát ze strany Ministerstva financí přislíbeno, ale dosud k tomu nedošlo. Pro obce naprosto nepřehledným předpisem se stala rovněž vyhláška č. 323/2003 Sb. o rozpočtové skladbě, která je vydávána pro OSS a ÚSC zároveň a v jejíchž přílohách se například nedostatečně jasně rozlišuje, které paragrafy a položky se týkají OSS, a které ÚSC. Neadresnost ustanovení předpisů a časté novelizace komplikují i kontroly hospodaření obcí. V praxi se setkáváme s uložením sankcí za neplnění povinností, jež se však kontrolovaných typů účetních jednotek vůbec netýkají, případně jsou uloženy sankce za neplnění povinností, které v určitém znění předpisu k datu účetních případů neplatily a byly stanoveny až novelou předpisu k pozdějšímu datu. Složitost, neadresnost, nepřehlednost povinností daných předpisy nejsou problémem jen v účetnictví ÚSC, ale všeobecně. Pokud by se začaly vydávat účetní předpisy určené vždy jen pro jeden konkrétní typ účetních jednotek, pak by to znamenalo velký přínos k nápravě dosavadního n nepřehledného stavu. ivana SchnEidERová auditor, číslo osvědčení 1840 Acha obec účtuje s. r. o.

červen 2012

Evropská uniE

Díky Eu si pomohla i centra obcí

p

za 1,3 mld. Kč jich bylo Výborem Regionální rady podpořeno 79 za 688 mil. Kč. Většina z těchto investic je již zrealizována a slouží obyvatelům obcí. Obdobnou zkušenost s vysokým zájmem o evropské peníze v obcích nad 500 obyvatel učinili i pracovníci z ROP Moravskoslezsko. Podle nich se rekonstrukce veřejných prostranství podpořené z tohoto ROP úzce pojí s podporou další občanské vybavenosti měst a venkova. »Evropské peníze v podobě klidových zón dávají prostor pro procházky a odpočinek. Na bezpečnější a hezčí náměstí a parky po celém kraji jdou stovky milionů korun,« uvedl David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko.

V relaxační zóně v Hněvošicích převažují herní prvky pro děti, ale je určena i seniorům, mládeži a všem dalším obyvatelům.

pŘÍkLADY uskutEčněných invEstic n Revitalizace centra v Němčicích nad Hanou. Na náměstí Palackého se po mnoha letech opět objevila tradiční hruška. »Je to náš tradiční strom, který dříve stával snad před každým statkem,« konstatovala starostka Ivana Dvořáková. Radnice však v centru nechala také položit nové silnice, chodníky a vybudovala i příjezdy k domům. Revitalizované náměstí zdobí zeleň, lavičky, koše a veřejné osvětlení. Tím proměny náměstí nekončí. »Chceme je ještě osadit mobilní zelení, kterou budeme moci při pořádání kulturních akcí odklidit. Také tam už brzy bude vybudována fontána,« dodala starostka. Přibližně 27 mil. Kč město získalo z ROP Střední Morava, tři miliony doplnilo z vlastního rozpočtu. n Nové centrum Starého Hrozenkova. V obci ve středu Moravských Kopanic s pomocí pětimilionové dotace z ROP Střední

FOTO: ARCHIV

odle Ivana Matulíka, ředitele Úřadu Regionální rady, který zajišťuje rozdělování peněz z ROP Střední Morava v Olomouckém a Zlínském kraji. jde především o obce s počtem obyvatel od 500 do 5000. »Důvodem je nutnost dodržení rozhraní mezi Programem rozvoje venkova a regionálními operačními programy tak, jak v době vyjednávání vyžadovala Evropská komise,« upřesnil ředitel. A právě obce nad 500 obyvatel dokázaly nabízené finanční prostředky beze zbytku využít. »V této oblasti jsme zatím zaznamenali nejvyšší poptávku,« pokračoval ředitel. Většina z předložených projektů je již provedena. Za všechny lze zmínit úpravu veřejného prostranství ve Velké Bystřici, Citově, Vlčnově či ve Vysokém Poli na Zlínsku. Do poloviny letošního července mají starostové obcí s 500 až 5000 obyvateli na Střední Moravě v podstatě poslední příležitost, jak s podporou z ROP zvelebit centra svých obcí. »Začátkem května jsme vyhlásili výzvu, v níž bylo z ROP Střední Morava vyčleněno 227 mil. Kč právě na úpravy centrálních částí obcí. Za ty je považováno území s převažující koncentrací služeb a občanské vybavenosti,« vysvětlil Ivan Matulík. Omezení na centrální místo v obci je oproti předchozím výzvám z ROP Střední Morava v této oblasti novinkou. »Na fyzickou revitalizaci území jsme již v letech 2007 a 2010 vyhlásili dvě výzvy. Obě se setkaly s enormním zájmem ze strany obcí, kde poptávka převyšovala finanční možnosti až osminásobně. Proto bylo přistoupeno k zúžení na centrální část obcí,« doplnil ředitel. Z celkem 160 předložených projektů

FOTO: ARCHIV

Upravit centra obcí včetně jejich přilehlých částí je jedním z cílů, které si v letech 2007 až 2013 stanovilo všech sedm regionálních operačních programů v České republice.

Projekt Revitalizace centra města Němčice nad Hanou mj. obsáhl 0,4 km nových a rekonstruovaných místních komunikací, 0,02 ha nově založené či obnovené veřejné zeleně a 0,1 ha regenerovaného a revitalizovaného území.

červen 2012

Morava upravili střed obce kolem kulturního domu, nákupního střediska a pošty a vytvořili několik parkovacích míst. Obec s devíti stovkami obyvatel se může od roku 2009 pyšnit reprezentativní úpravou své centrální části, kterou ocení zejména návštěvníci řady kulturních a společenských aktivit, jakými jsou například vyhlášené Kopaničářské slavnosti či hody a dožínky. n Zelené srdce vTřinci. »Lesopark je 24hektarové zelené srdce v centru našeho města, které má své kouzlo v každé roční době. Je to prostor pro všechny věkové skupiny, prostor s širokými možnostmi aktivit, kde si každý najde své místo,« představila využití nové klidové zóny Jana Gawlasová, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Městského úřadu v Třinci. Revitalizovaný lesopark netrpí nouzí o návštěvníky, které vítá hned šesti novými vstupy. Vznikla tam nová dětská hřiště, lesní učebna, pobytové loučky, odpočinkové plochy doplněné výtvarnými a dětskými hracími prvky tak, aby každé místo nabídlo návštěvníkům různé druhy vyžití. Pro procházky nebo jogging je ideálních 4,5 km pěšin z přírodního materiálu s doplněním mostků přes vodní toky. Na své si přijdou in-line bruslaři na zrenovovaných asfaltových cestách a v zimě tam mohou milovníci běžek využívat upravený osvětlený okruh. Celkové náklady na vybudování lesoparku přesáhly 10 mil. Kč, z toho 8,6 milionu obstarala dotace z ROP Moravskoslezsko. n Relaxační zóna v Hněvošicích. V centru obce na Opavsku s pouhou tisícovkou obyvatel nyní nedaleko kostela lidé naleznou klidné posezení a zejména množství herních prvků pro děti. Areál v létě září zelení, je celý oplocen, a tak zejména rodiče s dětmi v něm mohou bez starostí dohlížet na své ratolesti. Náklady akce se vyšplhaly na 1,8 mil. Kč, z toho bezmála 1,7 milionu n činila dotace z ROP Moravskoslezsko. rEnAtA škrobáLková Úřad Regionální rady Střední Morava

michAL sobEk Úřad Regionální rady Moravskoslezsko

19

Životní prostředí

op Životní prostředí podporuje i ochranu před povodněmi Uskutečňování programů prevence před povodněmi je věcným naplňováním Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky. Odpovědnost za tyto programy je v současné době svěřena ministerstvům zemědělství, životního prostředí, dopravy a vnitra. Programy prevence před povodněmi jsou navíc doplněny i dalšími aktivitami a neprogramovými dotačními tituly.

M

inisterstvo životního prostředí jako ústřední povodňový orgán je zodpovědné ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství i za zavedení Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik, tzv. Povodňové směrnice. Její implementace od roku 2008 také ovlivňuje podporovaná opatření. Už v období 2009–2011 byla podpořena tvorba map povodňového nebezpečí a povodňových rizik v oblastech s významným povodňovým rizikem a tato podpora bude pokračovat až do konce roku 2013. Podpora prací vyplývajících z požadavků směrnice se předpokládá též v dalším programovém období Evropské unie. Navazující programy zaměřené na prevenci před povodněmi by v dalších letech měly zohledňovat výsledky Předběžného vyhodnocení povodňových rizik 2011 a výstupy Mapování povodňového nebezpečí a rizik, které bude dokončeno ke konci roku 2013. Prioritně by se měla řešit a podpořit opatření ke snížení či zvládání povodňových rizik v oblastech s potenciálně významným povodňovým rizikem (vymezeno v roce 2011). (Informace a materiály týkající se postupu zavádění povodňové směrnice jsou v Povodňovém informačním

Struktura programů MŽP č. ISPROFIN

Název programu / podprogramu OP Životní prostředí 1.3 – Omezování rizika povodní 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny

115 110 115 120

ZDROJ: MŽP ČR

systému (POVIS, www.povis.cz / Ke stažení / Implementace povodňové směrnice). Od roku 2009 je pro zlepšení systému povodňové služby, mapování povodňových rizik, projektování a realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření využíván Operační program Životní prostředí (OPŽP). V období 2009–2013 se předpokládá plné využití prioritní osy 1 (Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní) v oblasti podpory 1.3 (Omezování rizika povodní – program 115 110) v objemu zhruba 100 mil. eur a částečné využití prioritní osy 6 (Zlepšování stavu přírody a krajiny) v oblasti podpory 6.4 (Optimalizace vodního režimu krajiny – program 115 120), kde se celkově počítá s přibližně 250 mil. eur.

2.2.1 oblast podpory 1.3 – oMezování rizika povodní V oblasti podpory 1.3 Omezování rizika povodní OPŽP se v letech 2009–2011 vynaložilo 1,5 mld. Kč, přičemž je podpořena realizace opatření v celkových nákladech 2,8 mld. Kč. Další opatření lze podpořit v plánovaných výzvách až do výše celkové alokace 4 mld. Kč. n Podoblast podpory 1.3.1 – Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany. Tvorba digitálních povodňových plánů včetně budování lokálních výstražných a varovných systémů a naplňování sdílených databází POVIS. Podpora je určena obcím, krajským úřadům a dobrovolným svazkům obcí. Cílem podpořených projektů je zlepšit připravenost povodňových orgánů obcí na povodně. V rámci projektů se vytvářejí digitální povodňové plány, jejichž prostřednictvím se rozšiřují veřejně sdílené informace v POVIS. Dále se zřizují pomocné hlásné profily pro sledování hladiny v rizikových vodních tocích a srážkoměry pro výstrahu před přívalovou povodní. Tvorba map povodňového nebezpečí a povodňových rizik. Podpořené mapové výstupy musí být veřejně přístupné v připravovaném datovém skladu (provozovatel ČHMÚ) a poslouží ke zpracování plánů pro zvládání povodňových rizik. Protože povodňové riziko se v mapách řeší ve vazbě na územní plány obcí, budou mapy jedním z hlavních nástrojů k informování veřejnosti i k řešení nevhodného využití území v povodňovém riziku. Budování, rekonstrukce a modernizace systémů předpovědní povodňové služby a hlásné povodňové služby, varovných a vyrozumívacích systémů. Podpora je určena státním monitorovacím, výstražným,

Přehled skutečného čerpání OPŽP v letech 2009–2011 (v mil. Kč) ERDF

SFŽP

Státní rozpočet

Celkem dotace

Půjčka SFŽP

Vlastní zdroje

Celkem

OP 1.3.1

Zdroj

910,9

FS

0,0

52,4

1,2

964,5

0,0

107,2

1071,7

OP 1.3.2

246,2

0,0

14,5

0,0

260,6

0,0

29,0

289,6

OP 6.4

0,0

3515,3

355,2

0,9

3871,4

1,0

468,4

4339,8

Celkem

1157,1

3515,3

422,1

2,1

5096,5

1,0

604,5

5701,1

Indikátory podpořených opatření v období 2009–2011 pro Oblast podpory 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny v realizaci Celková plocha obnovených nebo zakládaných mokřadních biotopů, revitalizovaného území nivy, území pro přirozený rozliv povodní, plocha koryta revitalizovaného toku Celková plocha, na které je realizováno protierozní opatření Celková vodní plocha obnovených nebo zakládaných vodních nádrží při HMAX Celková délka revitalizovaných vodních toků

214

Plocha v hektarech

hotovo 15 497

Plocha v hektarech

26

Plocha v hektarech

24

Plocha v hektarech

188

Plocha v hektarech

665

Plocha v hektarech

31 307

Délka v metrech

30 931

Délka v metrech ZDROJ: MŽP ČR

20

červen 2012

Životní prostředí

2.2.2 oblast podpory 6.4 – optiMalizace vodního reŽiMu krajiny V letech 2009–2011 byla uskutečněna opatření v rámci Prioritní osy 6, oblasti podpory 6.4 za 1,5 mld. Kč. Dále byla podpořena či doporučena k realizaci opatření v celkové částce 5,95 mld. Kč. Alokace pro OPŽP 6.4 je už téměř vyčerpána. Byla podpořena opatření s nepřímou vazbou na prevenci a ochranu před povodněmi, jako jsou rekonstrukce, obnova a odbahnění vodních nádrží a rybníků včetně rekonstrukce výpustných zařízení a bezpečnostních přelivů, dále opatření proti vodní erozi, obnova území pro přirozený rozliv povodní, obnova mokřadů, revitalizace vodních toků a niv (tabulka na str. 20 shrnuje indikátory podpořených opatření n v období 2009–2011). josef reidinger vedoucí oddělení ochrany před povodněmi odbor ochrany vod, Ministerstvo životního prostředí ČR

červen 2012

tábor bude lépe chráněn před velkou vodou

r

ybník Jordán v centru Tábora patří mezi záložní zdroje Jihočeské vodárenské soustavy. Každý měsíc zhruba po dobu jednoho týdne dodává prostřednictvím úpravny vody Rytíř pitnou vodu do vodovodního řadu. Nyní však vodní dílo prochází rozsáhlou rekonstrukcí a o funkci záložního zdroje vody dočasně přišlo. Nádrž byla původně vybavena patrně sedmi dřevěnými spodními výpustěmi výškově uspořádánými tak, aby se snižování hladiny mohlo dít postupně. Dokumentace k nim, stejně jako k celému vodnímu dílu se však nedochovala. Poslední záznam o vypuštění Jordánu je z roku 1830 a od té doby se rybník už nikdy nevypustil. Voda mohla jen přetékat bezpečnostním přelivem, známým jako táborský vodopád. Počátkem 20. století se pod hrází vybudovalo odběrné zařízení, které však nebylo využíváno a až po vzniku přilehlých sádek a štičí líhně bylo využito k jejich zásobování vodou. Toto zařízení jako dosud jediné umožňuje snížit hladinu pod bezpečnostní přeliv – přibližně o 4 metry. iMpuls daly Živelní katastrofy O vybudování spodní výpusti se začalo intenzivně hovořit po povodních na Moravě v roce 1997. Projektovou přípravu urychlily povodně v Čechách v roce 2002, kdy Jordán hrozil přelitím hráze, přičemž zadržoval okolo 5 mil. m3 vody. Situaci bylo nutné začít řešit i proto, že se v hrázi občas projevovaly příznaky průsaků, jež teoreticky mohou souviset s původními výpustěmi. V roce 2002 získala zakázku na zhotovení dokumentace českobudějovická společnost VH-tres s. r. o. První projekt byl připraven v roce 2004, ale nepodařilo se pro něj získat dotace. Proto se dále upravoval tak, aby lépe odpovídal dotačním podmínkám. Žádost o dotaci byla podána do OP Životní prostředí. V srpnu 2009 byl vydán registrační list akce »Obnova rybníka Jordán v Táboře« a dotace byla potvrzena rozhodnutím

Rybník Jordán Dokončení rybníka jako údolní přehrady určené k zásobování města vodou se datuje do roku 1492, čímž je nejstarší vodní nádrží tohoto typu ve střední Evropě. Rybník má výměru 50 ha (podle některých autorů až 55 ha), délka vzdutí je zhruba 3 km, objem zadržené vody činí přibližně 3 mil. m3 vody, průměrná hloubka je 5,2 m, maximální hloubka dosahuje okolo12 m. Koruna hráze má délku 283 m, výška hráze dosahuje 20 m. Vlastníkem Jordánu bylo historicky město Tábor. Po roce 1948 přešlo vlastnictví na stát a o dílo se staraly různé organizace, spravující vodohospodářský majetek. Po roce 1989 na základě zákona č. 172/1991 Sb. byl rybník k 24. 4. 1991 opět vrácen do majetku města Tábora. V roce 1992 byl Jordán vyhlášen nemovitou kulturní památkou. ZDROJ: MĚSTO TÁBOR

FOTO: ARCHIV

varovným a vyrozumívacím systémům, jež mají úzkou vazbu na zvládání povodňových situací. Součástí všech projektů musí být i vhodné rozšíření informací na POVIS, případně sdílení informací s jinými systémy, např. databázemi HZS ČR apod. Podpora zpracování podkladů, podkladových analýz, digitálních mapových podkladů pro realizaci vybraných protipovodňových opatření s vazbou na povodňovou ochranu a plány oblasti povodí. Podpora je určena na dokumentační přípravu strukturálních protipovodňových opatření, jejichž provedení lze dále podpořit v podoblasti podpory 1.3.2, v oblasti podpory 6.4 či z jiných podpor a programů. Jde o studie pro realizaci souboru technických a přírodě blízkých protipovodňových opatření v povodí podle Strategie ochrany před povodněmi ve všech prioritních povodích Opavy, Bečvy, Dyje, Svratky, Nežárky, Dědiny a Ploučnice v souladu s Plánem hlavních povodí ČR (viz www.povis.cz / Ke stažení / Oblast podpory 1.3.1). n Podoblast podpory 1.3.2 – Eliminace povodňových průtoků systémem přírodě blízkých protipovodňových opatření. Podpora úpravy koryt a niv s vlivem na povodňovou ochranu prováděné přírodě blízkým způsobem, realizace opatření podporujících přirozený tlumivý rozliv povodní v nivách a retenci srážkových vod formou tzv. biotechnických opatření (např. průlehy), v současně zastavěných územích obcí; dále podpora výstavby poldrů či soustavy poldrů o celkovém objemu nad 50 tisíc m3 s revitalizací toků a niv v zátopě. Cílem podpořených projektů je naplnit opatření navržená ve studiích z OPŽP 1.3.1 a další opatření splňující podmínky podpory. Tato podoblast podpory se však potýká s problémy zajištění pozemků pro realizace náročné na plochu. Vypořádání souhlasu všech vlastníků dotčených pozemků či majetkových práv časově přesahuje programové období. Problémem bývá i výše spolufinancování nákladných investičních opatření příjemcem podpory (např. obcí).

Dnes je Jordán využíván rybáři a jako centrum rekreace i turisty a místními občany.

o přidělení finančních prostředků po výběru zhotovitele díla v lednu 2012. Zakázku získalo Sdružení Jordán – Daich – Metrostav – Zvánovec. První kroky k realizaci projektu byly učiněny už na podzim 2011, vlastní práce však začaly až letos po podpisu rozhodnutí o přidělení dotace. Projekt předpokládá vybudování spodní výpusti formou ražené štoly, která obchází pravé zavázání hráze. Objekt uzávěrů o hloubce 20 m je na pravém břehu a od něho vede částečně ražená štola a částečně i otevřený příkop, přivádějící vodu k uzávěrům. Součástí projektu je vyčištění rybníku od sedimentu, který místy dosahuje 2,5 m mocnosti. Musí se řešit i otázka munice, která se jako pozůstatek 2. světové války nachází na dně. Nejzávažnějším problémem může být několik leteckých pum, které údajně dopadly do Jordánu koncem války při náletu na táborské nádraží. projekt za více neŽ 446 Mil. kč Projekt je oceněn na 446,4 mil. Kč (včetně DPH, uznatelné náklady činí 441,6 mil. Kč (s DPH) a vysoutěžená cena realizace je 373 mil. Kč (bez DPH). Město doplatí jak neuznatelné náklady, tak 10% spoluúčast na nákladech záměru, tedy celkem zhruba 58 mil. Kč. Během výstavby je dílo rozděleno provizorní hrázkou částečně zadržující vodu v rybníku pro přežití zvláště chráněných druhů živočichů i kvůli zásobování vodou pro odběratele, kteří jsou na ní závislí. První etapa stavby má být ukončena do konce letošního roku, celé dílo do konce července 2014. Už při realizaci se ukázaly velké problémy se snížením hladiny vody, kdy jarní tání a deště zdržely vypouštění o přibližně šest týdnů. Proto byla nakonec vybudována zhruba 160 m dlouhá násoska s potrubím o průměru 0,3 m. Díky tomu se daří udržovat hladinu tak, aby se mohla začít budovat dělicí hrázka, jež je podmínkou pro dokončení spodních výpustí. K 18. květnu bylo vyraženo 140 m gravitační štoly od paty hráze n směrem k objektu uzávěrů. jan fišer vedoucí odboru životního prostředí, MěÚ Tábor

hana randová

členka zastupitelstva města Tábora

21

povodňová ochrana: hrazení plněná vodou Hrazení plněné vodou či inertním materiálem je dalším typem mobilních protipovodňových systémů. Tvoří jej korozi odolná konstrukce z ocelových trubek s nánosem žárového zinku a plášť z polyesteru s oboustranným nánosem PVC.

princip a fungování systéMu Protipovodňová hrazení plníme pouze shora a to vodou, sypkým materiálem, příp. obojím. K plnění vodou slouží výkonná čerpadla a cisterny, k plnění sypkým materiálem (pískem, zeminou, štěrkem) těžká technika (bagry, buldozery). Poté, co nebezpečí pomine, se voda z hrazení vypustí ventilem umístěným v jeho dolní části. Hrazení se skládá z modulů, které lze neomezeně spojovat. Hrazení je možno použít akutně, tj. v době povodní či jejich nebezpečí, kdy se napouští většinou vodou, nebo trvale, kdy jsou zabudována v záplavovém území, a je lépe naplnit je zeminou. Konstrukce má tvar lichoběžníku. Plášť je odolný proti oděru a průrazu, proti povětrnostním vlivům a UV záření. Tvar jednotlivých modulů transformuje boční sílu vznikající zadržováním hladiny na složku boční a přítlačnou. Nepropustnost spoje mezi jednotlivými moduly je řešena vnitřním vzájemným tlakem vody nebo písku. Silně proudící toky nebo při nebezpečí nárazové vlny lze moduly jistit popruhy. Systém je šetrný k životnímu prostředí, neboť nevyžaduje žádnou manipulaci, ve srovnání např. s kontaminovaným pískem při odstraňování hráze postavené z pytlů. technická specifikace Hrazení se vyrábějí ve dvou variantách. Varianta A je zhotovena ve trojím provedení

FOTO: ARCHIV AUTORA

p

lášť, který vytváří dno a obvodové stěny protipovodňového hrazení, se jednoduše navlékne na konstrukci a zafixuje se. Hrazení lze použít dále k ochraně domů, navýšení hrází, zpevnění hrází nebo vytvoření umělého koryta.

Mobilní hrazení (varianta A) tvoří pospojované moduly. Hrazení lze použít akutně (plníme vodou) i trvale (plníme zeminou).

(šířka – výška) a každé z nich má 3 délkové možnosti a je určeno zejména k navýšení břehů vodních toků, hrází rybníků, přehrazení ulic apod. Varianta B slouží k ochraně rodinných domů a budov, k utěsňování otvorů, dveří, oken atd. Výška této varianty je 1,5 m a další rozměry se vyrábějí podle požadavků zákazníka. Montáž hrazení je velmi jednoduchá a lze ji zvládnout se čtyřmi pracovníky: n opláštění rovnoměrně rozložit na místo určení; n vložit ocelový lichoběžník do opláštění a upevnit řemínky; n vložit další lichoběžník, upevnit řemínky a spojit oba pomocí ocelových trubek, jež se nasunou do otvoru v pláštění a zaklesnou do otvorů v lichoběžnících; n stejně pokračovat až do postavení celého kompletu; n čerpadlem naplnit komory vodou; n při demontáži vypustit vodu z komor výpustnými ventily a pokračovat opačným postupem než při montáži.

Technická specifikace hrazení: varianta A (trojí provedení) typ

spodní šířka [mm]

horní šířka [mm]

výška [mm]

S

900

500

600

3

1

1,26

S

900

500

600

12

4

5,04 10,08

délka [m]

počet komor

objem [m3]

S

900

500

600

24

8

M

2100

1 300

1100

3

1

5,61

M

2100

1 300

1100

12

4

22,44

M

2100

1 300

1100

24

8

44,88

L

2800

1 500

2100

3

1

13,55

L

2800

1 500

2100

12

4

54,18

L

2800

1 500

2100

24

8

108,36 ZDROJ: AUTOR

22

FOTO: ARCHIV AUTORA

Životní prostředí

Mobilní protipovodňové plněné hrazení (varianta B) lze dobře použít i při ochraně domů, např. k utěsnění dveří či oken.

časová specifikace Odhad trvání stavby při plnění vodou: n základní požadavky: je třeba postavit 200 m dlouhou protipovodňovou hráz; n k dispozici je: čerpadlo CAS 24 a CAS 32, zdroj vody v místě stavby hráze; n k dispozici je 10 osob pro obsluhu, plnění a stavbu; n při doporučeném tlaku 8 bar může být průtok v hadicích při použití CAS 24 a CAS 32 až 1500 l/min; n pro montáž 200 m dlouhé stěny je třeba 17 modulů o délce 12 m; n 6 pracovníků bude provádět montáž, 4 obsluhu čerpadel a hadic, tzn., že budou pro stavbu potřebovat 8,5 hod., samotné čerpání při výše uvedených podmínkách bude trvat max. 15 min; n protože obě uvedené činnosti mohou probíhat současně s malým dopravním zpožděním čerpání, bude celkový čas pro montáž a naplnění 200 m dlouhé protipovodňové stěny dán časem montáže, tj. devět hodin. Odhad trvání stavby při plnění zeminou: n základní požadavky: je třeba postavit 200 m dlouhou protipovodňovou hráz; n délka odpovídá 67 ks modulů protipovodňového hrazení typu M (jsou na místě); n k dispozici jsou 2 nakladače a 10 osob; n montáž a plnění pískem trvá 5 hod. nároky na ÚdrŽbu a cheMická odolnost Plášť je nutné po vyprázdnění a demontáži hrazení omýt běžnými saponátovými prostředky, případně odstranit hrubší nečistoty vysokotlakou vodou a potom řádně vysušit. Konstrukci je třeba ošetřit konzervačními oleji. Výrobce garantuje chemickou odolnost proti těmto chemikáliím: kyselina octová, hydroxid sodný, oxid uhelnatý, chlorid sodný, 5% kyselina chlorovodíková, vodík, soli hlinité, vápenaté, hořečnaté, draselné a sodné, mořská voda, dusičnan stříbrný, mýdlo, soda, pára, močovina, pesticidy (roztok), síran zinečnatý aj. Protipovodňové hrazení bylo poprvé a s úspěchem nasazeno během povodní v roce 2002 v obcích Hevlín a Novosedly. V České republice vyrábějí toto zařízení dvě společnosti: Svitap J.H.J. a Alba-Metal. n jiří Matějka Ministerstvo vnitra generální ředitelství HZS ČR

červen 2012

Informační a komunIkační technologIe

Zaostřeno na základní registry Za měsíc budeme svědky spuštění ostrého provozu systému základních registrů, jednoho ze stěžejních projektů českého e-Governmentu. Veřejná správa u nás začne sdílet data a z pohledu občanů i úředníků by mělo ubývat administrativy.

S

ystém základních registrů (ZR) by měl po 1. červenci nastartovat změnu fungování veřejné správy (VS). »Veřejná správa dosud nesdílí žádná data, která občan dokládá sám o sobě, takže ten musí při jejich změně obíhat řadu úřadů,« komentuje Robert Ledvinka, vrchní ředitel Sekce pro e-Government na Ministerstvu vnitra (MV). Z pohledu úředníků jsou ZR důležité tím, že zavádějí tzv. referenční údaj, jenž je právně závazný svým obsahem v čase a má přednost před všemi ostatními údaji. Tzn., že úředník v etapě získávání a ověřování dat o subjektu přijme referenční údaj ze ZR a nebude nad ním muset váhat. technologIcky Se vše StIhne MV je správcem Registru práv a povinností (RPP), Registru obyvatel (ROB) a Informačního systému ZR. »Technologicky jsou ZR dodávány ve dvou navázaných instancích,« vysvětluje Jiří Korbel z tiskového a PR odboru MV. »Jedna instance bude zajišťovat běžný provoz, druhá změny a zároveň bude schopna v případě potřeby fungovat i jako záložní. Jednotlivé registry jsou dnes již dodány po stránce HW, SW i aplikační vrstvy v obou instancích.« Procesně je systém ZR v ověřovacím provozu a probíhá připojování prvních editačních agendových informačních systémů – AIS (IS evidence obyvatel, katastru nemovitostí, územní identifikace, Informační systém datových schránek – ISDS, Czech POINT atd.). Je dokončeno iniciační naplnění daty, která se ověřují a čistí. (Čištění bude pokračovat i po 1. 7., neboť tím, jak občan či firma komunikuje s VS, odhalují se i případné nesrovnalosti v datech.) Zbývá připojit další editační AIS a od června též AIS pro čtení údajů z RPP.

proceSní Stránka Se řeší Po technologické stránce by se k 1. červenci mělo vše stihnout, po té procesní však k tomuto datu podle Roberta Ledvinky systém ZR připraven nebude. Ve skluzu je naplnění RPP daty ústředními správními orgány – ÚSÚ (ministerstva a další). Tím vázne i přihlášení dalších orgánů veřejné moci (OVM) k působnosti v agendě. K 1. 7. by totiž měla být ustavena matice rolí pro všechny zákony v ČR, mělo by být jasno, který úředník má přístup ke kterému údaji, může jej měnit a jak to celé kontrolovat. (Zákon o ZR č. 111/2009 Sb. však dává k naplnění a dočištění RPP dva roky.) MV se nyní zabývá dočasným řešením kontroly přístupů k rolím, tak aby po 1. 7. mohl systém fungovat. Druhým problémem je neexistence interaktivních formulářů, které ÚSÚ zatím rovněž nedodaly. »Tam, kde vše nebude zvládnuto technologicky na straně úřadu, nebo nebudou formuláře, bude k dispozici řešení prostřednictvím Czech POINT nebo ISDS, kde budou formuláře připraveny MV,« uklidňuje Robert Ledvinka. Příprava na práci se ZR se vedle editorů tedy týká i OVM, které budou údaje z registrů využívat. Musí si zajistit komunikaci svých IS se systémem ZR a správně nastavit oprávnění k využívání údajů z nich v podkladech, které zasílají RPP. Pokud tyto podmínky nesplní, nebudou moci využívat údaje ze ZR, ani je žádat přímo od osob. SItuace v dalších regIStrech Do základního registru osob (ROS), jehož správcem je Český statistický úřad (ČSÚ), vstoupí obce do role editora z důvodu zřizování příspěvkových organizací. Obce s rozšířenou působností (ORP) budou editory fyzických osob – provozovatelů stanic mě-

ření emisí a honebních společenstev. ČSÚ vytvořil integrovaný agendový informační systém registru osob (ROS-IAIS), který bude editorům nabízen bezplatně, zaručí potřebnou ochranu vedených údajů a k jeho využití postačí připojení na internet za pomoci Jednotného identitního prostoru. O tom, jak se do ROS-IAIS připojit, budou obce informovány prostřednictvím DS. V plánu je i vyškolení pracovníků ORP, kteří by se stali konzultanty pro ostatní obce. Podporu nabízí ČSÚ na stránkách www.czso.cz/ros či e-mailu: [email protected]. Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) a editorský agendový informační systém územní identifikace (ISÚI) jsou podle místopředsedy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (správce RÚIAN) Karla Štencla, připraveny k instalaci posledních verzí svých aplikací a k předposlednímu naplnění daty. Finální doladění se předpokládá počátkem tohoto měsíce. Podporu nabízí ČÚZK na webu www.ruian.cz nebo prostřednictvím e-mailu: [email protected]. V krajích fungují tzv. koordinátoři rozběhu RÚIAN/ISÚI, k dispozici je též 30 školitelů (z řad pracovníků katastrálních pracovišť, obcí, krajů), kteří sami organizují školení koncových uživatelů. jak jSou na tom v obcích? Když by se někdo zeptal všech obcí, jak jsou daleko s přípravou na spuštění ostrého provozu ZR, dostal by podle Cyrila Čapky, předsedy Komise informatiky Svazu měst a obcí ČR, odpovědi na škále od »co to je?«, přes »něco jsme již slyšeli« až po »intenzivně na tom pracujeme«. Aktivních obcí denně přibývá. Velkou roli v přípravě na práci se ZR hrají ORP, jež kromě řešení vlastních problémů pomáhají obcím ve svém správním obvodu. Jejich výčet by byl dlouhý, namátkou lze uvést Vodňany, Kladno, Vyškov, Velké Meziříčí a za Prahu MČ 13 a 8. Obdobn ně postupuje i řada krajů. SImona dvořáčková

Základní registry Víme, že orgány veřejné správy musí od 1.7.2012 komunikovat s informačním systémem základních registrů (ISZR) pouze elektronicky. HELIOS nabízí komplexní řešení — Komunikační komponentu základních registrů > umožňuje komunikaci všech uživatelů systému s ISZR > monitoruje a zaznamenává přístupy do ISZR dle platné legislativy > je schopna poskytovat tyto služby i produktům třetích stran Více informací naleznete na www.helios.eu/fenix

červen 2012 MO001281-2

23

Informační a komunIkační technologIe

vzdělávání v e-governmentu aneb přes překážky k cíli Cílem strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby je zajistit koordinovaný a účinný způsob zlepšování veřejné správy a veřejných služeb prostřednictvím projektů e-Governmentu. Pro realizaci strategie posloužily také finanční prostředky z OP Lidské zdroje a zaměstnanost.

S

talo se tak díky několika výzvám, z nichž dvě (č. 38 a 40) byly věnovány výhradně vzdělávání. Nositelem projektu Vzdělávání úředníků a zaměstnanců veřejné správy, metodiků a školitelů a politiků v oblasti zavádění e-Governmentu ve výzvě č. 38 je Ministerstvo vnitra (MV). Hlavním dodavatelem vzdělávacích aktivit je Institut pro veřejnou správu (IVS) Praha. Klíčovými výstupy projektu byla tvorba vzorových vzdělávacích programů, jejich zpřístupnění v systému pro elektronické vzdělávání ELEV a školení manažerů vzdělávání a školitelů e-GON center v pedagogických dovednostech a práci s LMS ELEV, kteří dále vzdělávali pomocí vzorových vzdělávacích programů v území. menší Zájem obcí a krajů Jedním z předem popsaných rizik projektu byl nezájem územních samosprávných celků (ÚSC) o vzdělávání v e-governmentových dovednostech a nedodržení stanoveného počtu proškolených osob. Toto riziko se sice naplnilo, ale překvapivě neovlivnilo plánované monitorovací ukazatele.

K zajištění jednotnosti výkonu veřejných služeb na vysoké úrovni počítal projekt se zapojením všech krajů a obcí s rozšířenou působností do (navazující) výzvy č. 40. Projekt do této výzvy si však podala méně než polovina potenciálních žadatelů, což znamenalo, že by velká část zaměstnanců ÚSC neměla přístup ke vzdělávacím programům. Potřebné vzdělávání prostřednictvím e-learningových kurzů proto zajišťoval přímo IVS. Z centrální úrovně však nemohl poskytovat »individuální« péči studujícím a reagovat na regionální potřeby, jak to dělají e-GON centra. Druhé riziko představovaly možné legislativní změny, jež by zpomalily zavádění e-Governmentu. Zde se na realizaci negativně podepsalo odložení základních registrů (ZR). Většina plánovaných vzdělávacích aktivit byla zaměřena na nové funkcionality Czech POINT a ZR. Nejvýznamnějším problémem se však ukázal časový nesoulad mezi projekty v obou výzvách. Precizně sestavený tok informací, předávání vzorových vzdělávacích programů a organizace školení školitelů fungovaly do 1. března 2012.

elektronická komunikace /6

d

ávno pryč jsou doby, kdy uživatelé internetu mohli přistupovat k informacím pouze prostřednictvím stolních počítačů nebo notebooků. Dnes jich čím dál více volí cestu tabletu nebo chytrého telefonu. Tablet je dotykový počítač, který s jistými omezeními dokáže nahradit počítač stolní nebo notebook. Tento segment raketově roste a zatím ho ovládají operační systémy od Applu a Googlu. Ještě lepší je to s rozšířením tzv. chytrých telefonů, tj. takových, jež běží na operačním systému a umožňují kromě spouštění aplikací také prohlížení internetu. Webové stránky, tak jak je známe, jsou často pro chytré telefony problémem. Ani ne tak kvůli rozlišení, respektive velikosti displeje, jako spíše pro nemožnost zobrazení určitého obsahu (uživatele trápí především animace ve Flashi, které nejsou schopni zobrazit). Internetové stránky by měly být přístupné i uživatelům chytrých telefonů. Pokud

24

jsou tvořeny výhradně ve Flashi, mají návštěvníci z chytrých telefonů smůlu, neuvidí vůbec nic. To je škoda, protože lidí, jež se na internet dívají na telefonu, přibývá a kvůli nepřístupnosti obsahu jim zůstanou mnohé informace utajeny. Letošní rok je pro chytré telefony zlomový, jejich prodeje mají být vyšší než u tradičních mobilních telefonů (někdy je označujeme jako »hloupé«). Přístupnost www stránek uživatelům chytrých telefonů je téma i pro státní správu a samosprávu. Je sice hezké, že jsou stránky »v pohybu« a plné zajímavých animací, ale tato přikrášlení způsobují, že člověk používající chytrý telefon neuvidí nejen hezké hýbající se obrázky, ale mnohdy ani důležitý obsah – texty. Existují dvě řešení. Buď mohou být stránky optimalizovány i pro mobilní návštěvníky, nebo je možné připravit speciální verzi stránek pro telefony. Uživatel přistupující na stránky z chytrého telefonu

výSledky projektu k dISpoZIcI IVS ukončil činnost v projektu letos v únoru. Poslední akcí byl seminář manažerů vzdělávání e-GON center, kde se diskutovaly výsledky, zajištění udržitelnosti a řešení zmíněného nesouladu výzev. Po mnoha jednáních s MV se nalezlo kompromisní řešení. e-GON centra mají po dobu svých projektů přístup ke zhotoveným e-learningovým kurzům v LMS ELEV. Obsah kurzů byl převeden do pdf a po ukončení činnosti jednotlivých center je předáván manažerům vzdělávání k dalšímu využití. V projektu bylo vytvořeno 66 e-learningových a prezenčních kurzů a seminářů. Vzdělávací akce absolvovalo 8509 účastníků. Jejich zájem se měnil podle stavu zavádění e-governmentových funkcionalit. V roce 2009 se nejvíce účastníků přihlásilo do kurzu Czech POINT – Bodové hodnocení řidiče. V roce 2010 se do statistik promítla novela zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel, což způsobilo vysoký zájem o kurz Czech POINT – Evidence obyvatel. Rok 2011 byl ve znamení kurzů MS Word a MS Excel. I přes řadu nepříznivých vnějších faktorů, patří projekt k těm úspěšně završeným. Splnil většinu očekávání a beze zbytku naplnil monitorovací ukazatele. Realizační tým dokázal reagovat na změny a vyvíjel velké úsilí k odstranění uvedených rizik. n Zdeňka šIlhová Institut pro veřejnou správu Praha

je automaticky přepnut na mobilní verzi stránek, která mu zajistí uživatelský komfort a zpřístupní všechny informace. S tím, jak rychle jde vývoj chytrých telefonů, se stále více odborníků domnívá, že připravovat speciální mobilní stránky je přežitek. Moderní telefony toho umějí dost a klasická internetová stránka připravená s vědomím, že ji budou navštěvovat i majitelé telefonů, je netrápí. Ve statistikách přístupů na www stránky většina měřicího softwaru odhalí, jaký je podíl návštěvníků z chytrých telefonů. Pokud je tento podíl významný a roste, je třeba se zamyslet nad tím, zda nejsou majitelé chytrých telefonů při svém brouzdání po síti ochuzeni o důležité informace. Uživatelé také ocení, když na ně úřad či instituce myslí s aplikacemi pro jejich telefony. Ale pozor, příprava aplikace je dobrým nápadem jenom v případě, že předpokládáme její smysluplnost a dostatečný počet n uživatelů. jan handl ICT publicista

červen 2012

Informační a komunIkační technologIe

obce i regiony vysílají na webu

ZkušenoStI Z hradce králové Podle nejstaršího archivního videa vysílá Hradecká internetová televize od 1. června 2010. Momentálně obsah vytváří externí organizace, s níž Hradec Králové uzavřel smlouvu na základě veřejné zakázky pro období 1. 4. 2011 až 31. 3. 2013, a to na zhotovení 20 reportáží měsíčně v délce 40 až 60 vteřin. Při ceně 1400 Kč za jednu reportáž činí roční rozpočet na vytvoření reportáží 336 tisíc korun. »Portál www.hkhit.org je majetkem statutárního města. Reportáže jsou naším vlastnictvím a máme výhradní, časově a místně neomezené právo k užití jednotlivých reportáží vlastními prostředky i prostředky třetích subjektů,« uvádí Magdaléna Vlčková, tisková mluvčí města. Témata k reportážnímu zpracování zadává redakční rada, která koordinuje mediální politiku města. Redakční rada se schází každý týden. V případě naléhavosti tvorby reportáže má oprávnění jednat se zhotovitelem reportáží tisková mluvčí a vedoucí kanceláře primátora. Za posledních 365 dnů zaznamenal portál asi 62 tisíce návštěv, které si zobrazily skoro 195 tisíc stránek. Nejčastěji si lidé prohlíželi reportáže z Hradce Králové, kultury a sportu. Portál nabízí také zájemcům dávat na své stránky kód s odkazem na jednotlivé příspěvky. »Tuto službu využívají zejména městem zřizované organizace, kterým jsme nabídli, po instalaci internetového okna na jejich webu, sdílení reportáží, jež se jich tematicky týkají,« dodává Magdaléna Vlčková. recept Z vySokého mýta Iniciátorem a provozovatelem vysokomýtské internetové televize se stala společnost RegioVOX. »Jako obecně prospěšná společnost chceme především dokumentovat život ve městě a vytvořit ucelené a pro každého lehce přístupné datové místo, kde by bylo možné shromažďovat videa také o dění v okolních obcích,« vysvětluje Eduard Příhoda, ředitel RegioVOXu. »Radním města se naše vize zalíbila a projekt podpořili výpůjčkou prostor z majetku města pro zázemí společnosti, vybudování vlastního televizního studia a multimediální učebny. Provoz povětšinou financujeme červen 2012

z vlastních zdrojů, ale získat potřebné finance je náročné,« doplňuje. Společnost vznikla v květnu 2011 a zkušební vysílání zahájila v září téhož roku. Za osm měsíců činnosti vzniklo na 30 reportáží. Návštěvnost má vzrůstající tendenci. »Zaznamenáváme přes tisíc zhlédnutí videí za měsíc,« komentuje Eduard Příhoda. »Nejvíc nás překvapil opakovaný zájem z řady evropských zemí, ale i z USA, Jižní Ameriky, Kanady a Japonska. Nejnavštěvovanější je krátký, asi desetiminutový film o Vysokém Mýtě, v němž je město zachyceno také s využitím záběrů pořízených z letadla.« youtube Slouží také měStům Vysokomýtští podobně jako řada dalších měst využívají jako vysílací kanál YouTube, kde lze umístit svoje videa jednoduše a bezplatně. Podle Eduarda Příhody je YouTube zcela jistě nejsnazší cestou pro vytvoření kanálu, upravení videa do několika kvalit, přístup a možnost sdílení, nebo jako možnost sledovat videa na TV přijímačích s připojením k IT. Přesto chce společnost tento server opustit a přestěhovat se na vlastní, protože chystá novou vysílací koncepci. YouTube využívá k šíření své internetové televize také MČ Praha 1. Její tisková mluvčí Veronika Blažková jej doporučuje i ostatním: »Jednotlivá videa jsou nahrána na YouTube, odkud je propojení na web i Facebook Prahy 1.« Zájem I Ze ZahranIčí Zkušební vysílání TV Praha 1 začalo v roce 2010 a zpočátku šlo o pokus o celodenní vysílání. »Od roku 2011 necháváme natočit jednotlivé reportáže firmou GM Pro. Ty jsou umístěny na web Prahy 1 a pak je také odvysíláme ve smyčkách na našich obrazovkách či je použijeme na akcích jako zajímavý do-

FOTOPAST.CZ

Cenově dostupná a operativní prevence černých skládek, vandalizmu a krádeží! Více informací na

www.fotopast.cz

vIdea beZ vlaStní televIZe Kdo by z různých důvodů nechtěl provozovat vlastní webovou televizi, může dostat videoreportáže o svých aktivitách k veřejnosti přes internet i jiným způsobem. Možností je spolupráce s malými regionálními televizemi, které zpravidla vytvářejí pořady pro kabelovou televizi. Například TV Fabex spolupracuje se všemi významnými institucemi města Ostravy a vysílá svůj magazín Ostrava v TV kabelové síti UPC na Infokanálu UPC EXPRESS v každou sudou hodinu. Tyto pořady umisťuje na webovou televizi, kde má svoji rubriku magistrát i každý městský obvod, ale také další partneři jako např. Ostravské výstavy nebo Fakultní nemocnice Ostrava. Další možností, kterou využívají zejména menší obce a regionální sdružení, je Česká regionální internetová televize. Ta zajišťuje tvorbu a distribuci zpravodajství pro 107 měst, obcí a regionů z Moravskoslezského n a Olomouckého kraje. jaroSlav WInter šéfredaktor portálu Helpnet

NA ZVĚŘ I LIDSKOU ŠKODNOU LTL. ACORN 6210MM

n

e všude se mohou pochlubit takovou sledovaností, ale měst a regionů, které do svého portfolia nástrojů komunikace s veřejností přidávají webovou televizi, rychle přibývá. Okolnosti vzniku webové televize i způsoby jejího provozování se případ od případu liší, neexistuje jednotný návod.

plňující program. Celkem máme 22 obrazovek, které jsou umístěné v informačních centrech Prahy 1, ve všech ZŠ, které spravuje naše městská část, a ve většině domů s pečovatelskou službou. Natočených reportáží máme již kolem 350,« upozorňuje tisková mluvčí MČ Praha 1 na další možnosti, jak lze šířit obsah webové televize. Vysílání této internetové TV sledují pravidelně také zahraniční diváci – ze Slovenska, Německa nebo i Saúdské Arábie či Austrálie. Podobnou zkušenost mají i v Ústí nad Labem, tisíce jejich videí si přehrávají v Německu, Velké Británii, Rusku, ale také na Slovensku, v Rakousku, Irsku a Nizozemsku. A překvapivé bylo zjištění, že ne vždy pochází nejvíce diváků z Ústeckého kraje. Jeden měsíc byli rekordmany návštěvníci ze Středočeského kraje, dále z Prahy i z Moravskoslezského kraje. Podle vedoucího oddělení tiskových informací krajského úřadu Zdeňka Rytíře se o to mohli zasloužit turisté chystající se na návštěvu regionu.

UO VISION UM 565

Když vloni v březnu Ústecký kraj spustil svoji webovou televizi, očekávalo se, že do konce roku si návštěvníci přehrají přinejmenším 100 tisíc videí. Skutečnost však byla o řád vyšší – v tu dobu zaznamenali už půldruhého milionu zhlédnutí.

nebo telefonicky na 608 555 777 České menu, servis, podpora! Daňový doklad – plátci DPH MO001295-2

25

ManageMent

audity pomohou zlepšit výkon Zvyšování účinnosti deklarují v dnešní době nejen zástupci samospráv, ale i programové prohlášení vlády, které konstatuje, že posílení konkurenceschopnosti ČR souvisí se zvýšením efektivity výkonu veřejné správy.

J

asnou odpověď na otázku, zda organizace pracuje efektivně, dává personální a organizační audit. Tento nástroj poskytuje nezávislý pohled na úroveň a využití lidského potenciálu v aktuálních podmínkách organizace. Rozpoznává slabá místa a rozvojové příležitosti v organizačním uspořádání, v řídicích a koordinačních mechanismech, v kompetencích zaměstnanců a posuzuje výkonnost organizace.

Lidé, organizace, procesy Personální a organizační audit úzce souvisí i s procesním auditem, neboť výkon pracovní pozice je značně podmíněn organizací práce a procesů. Výsledky procesního auditu mohou vést k personálním změnám a výsledky auditu personálního mohou naopak iniciovat změny v organizaci a příslušných procesech. Průběh a volba metodiky auditu závisí na situaci v organizaci a na cíli, jehož chceme auditem dosáhnout. Častým cílem personálního a organizačního auditu bývá posouzení vytíženosti zaměstnanců a identifikace potenciálu k optimalizaci jejich počtu včetně organizační struktury. Optimalizace počtu zaměstnan-

ců by měla korespondovat se strategií a cíli organizace na následující období. Proto je v důležité seznámit se v rámci úvodní analýzy se strategickým a procesním systémem řízení organizace. Samotný audit se zaměřuje na zjištění vytíženosti zaměstnanců. Metodika auditu vychází z podkladů předložených zadavatelem: popisů pracovních pozic, organizačního řádu, časových snímků dne vyplňovaných zaměstnanci v určeném období, statistik za zvolené období aj. Dále probíhají řízené rozhovory, popis hlavních pracovních činností s jasně určeným výstupem, stínování na pracovišti. Ze zjištěných údajů se počítá časová kapacita potřebná na výkon jednotlivých činností. Propočty kromě skutečné vytíženosti zaměstnanců umožňují identifikovat rezervy v pracovním výkonu a zároveň kritická místa v procesu (přetíženost). testování potenciáLu Manažerů Personální a organizační audit často slouží i k identifikaci manažerského potenciálu vedoucích zaměstnanců ve spojení s analýzou organizace práce, s nastavením proces-

Příklady výstupů z personálního a organizačního auditu optimalizace organizační struktury; nezávislý pohled na úroveň a využití lidského potenciálu v aktuálních podmínkách organizace; n zjištění vytíženosti jednotlivých pracovníků; n zhodnocení kvality v oblasti řízení lidských zdrojů (revize systémů hodnocení, odměňování, nábor a výběr zaměstnanců, motivace zaměstnanců apod.); n posouzení výkonnosti pracovníků ve vztahu ke stávajícím nebo nově nastaveným procesům a organizaci; n posouzení, zda profesní struktura i kompetence zaměstnanců všech kategorií odpovídají definovaným potřebám, strategii a cílům organizace, nalezení dalšího potenciálu rozvoje zaměstnanců; n zjišťování potenciálu a rozvojových potřeb vedoucích zaměstnanců, ve smyslu schopnosti řídit svěřený úsek, efektivně zadávat úkoly a kontrolovat jejich plnění. n n

ního řízení a posouzením kvality systému řízení lidských zdrojů. Potenciál a rozvojové potřeby vedoucích zaměstnanců posuzujeme formou rozvojových center a řízených rozhovorů. Pozornost soustřeďujeme na schopnost řídit svěřený útvar, efektivně zadávat úkoly a kontrolovat plnění. Zkoumáme i přístup ke změně, koncepčnost myšlení, schopnost komunikovat a předávat informace z porad vedení do řízených útvarů, určovat priority a organizovat práci svoji i řízeného útvaru. Metodika personálního a organizačního auditu může být sestavena i tak, aby poskytla informace o stavu a rezervách v personální oblasti se zaměřením na zvýšení efektivity výkonu činnosti v návaznosti na motivaci zaměstnanců. doporučení pro vyšší efektivitu K častým doporučením z personálních a organizačních auditů patří: n změny stávajícího systému odměňování (odměňování nezohledňuje výkonnost, zvýhodňují se »délesloužící« zaměstnanci, chybí dostatečné motivační prvky); n posílení manažerských dovedností vedoucích pracovníků; n zavedení systému hodnocení zaměstnanců provázaného na systém odměňování; n cílený rozvoj zaměstnanců organizace ve shodě s její strategií a cíli. Dále z auditů vyplývá, že není měřena kvalita ani efektivita výstupů. Úroveň řízení lidských zdrojů se liší v jednotlivých organizacích veřejné správy, neexistuje centrální metodika. Časová i finanční investice do personálního a organizačního auditu se vyplácí. Velkou příležitost k zajištění finančních zdrojů k posílení efektivnosti výkonu organizace dává obcím i krajům výzva č. 89, kterou v červnu otevřelo Ministerstvo vnitra v rámci OP Lidn ské zdroje a zaměstnanost. Lydie JaroMěřská konzultantka M.C.TRITON

Bohumínské oko zaujalo

B

ohumínské radniční noviny Oko zabodovaly v soutěži Firemní tiskovina 2011, kterou v obnovené premiéře vyhlásilo profesní sdružení Komora Public Relations (KoPR). Městské noviny Oko (www.mesto-bohumin.cz/cz/zpravodajstvi/mestske-noviny-oko) zvítězily v kategorii Tiskovina veřejné správy. »Bohumínské noviny nás zaujaly zejména celkovou jednotnou úpravou, redaktorskou a jazykovou úrovní,« uvedl za porotce Jiří Chvojka, předseda představenstva KoPR. »Na rozdíl od řady jiných městských médií neslouží jako volební leták členů zastupitelstva, ani nepoužívají tzv. úřednické ptydepe.«

26

»Informovanost občanů je pro nás dlouhodobě prioritou,« komentoval výsledek soutěže starosta Bohumína Petr Vícha. »Protože Oko není zadarmo, musí mít potřebnou kvalitu a čtivost, aby si jej čtenář chtěl koupit. Jen dobře informovaný Bohumíňák se totiž může aktivně zapojit do rozhodovacích procesů, a to je důvod, proč se často v anketách zajímáme o názor veřejnosti na různé problémy,« dodal. Bohumínské městské noviny Oko vycházejí 22 let a jsou čtrnáctideníkem. Náklad jednoho čísla podle informací z městského úřadu čítá průměrně 2700 kusů. Jeden výtisk stojí 7 korun. Remitenda Oka činila vloni 9,71 procenta.

Porota posuzovala přes třicet přihlášených médií v kategoriích Tiskovina a Výroční zpráva zvlášť podle vydavatelů z řad firem, neziskových organizací a veřejné správy. Bez ohledu na toto rozlišení hodnotila též působení na internetových stránkách, pomocí newsletteru, sociálních sítí nebo videopropagace. Z měst a obcí získal ocenění i Magistrát města Brna za výroční zprávu 2010 (www. brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/ zpravy-o-cinnosti-mesta), za www stránky (www.brno.cz) a videopropagaci (www. youtube.com/user/cityofbrno). Statutární město Most bylo oceněno v kategorii sociální sítě za svůj profil na Facebooku. /ak/ červen 2012

ManageMent

Je váš úřad přívětivý z pohledu občana coby zákazníka? Posláním organizací veřejné správy je zajišťovat veřejné služby a výkon státní správy. Vizí, která vyplývá z tohoto poslání, mohou být zákaznicky orientované služby. To vše při vědomí toho, že klienty úřadů se většinou stáváme nedobrovolně.

B

ěžně využívanými metodami, které nám pomáhají zjišťovat, jak jsou občané spokojeni se službami našeho úřadu, jsou rozhovory s klienty, dotazníky a ankety. Návratnost dotazníků a anket je však mizivá. Navíc v nich odpovídají převážně nespokojení zákazníci nebo chroničtí stěžovatelé. Nedostaneme tak výsledky, jež by odrážely realitu a názory mlčící většiny.

Hlavní přínosy systematické orientace úřadu na občany spokojenější zákazníci (v případě, že reagujete na výsledky, zpracujete standardy zákaznické orientace, zajistíte týmovou spolupráci napříč organizací, orientujete systém řízení na potřeby klientů apod.); n systematické zlepšování činnosti úřadu; n zlepšení dobrého jména v očích místní veřejnosti, zastupitelů, nadřízených složek; n využití výsledků pro Public Relations; n posílení sounáležitosti zaměstnanců a kultury organizace. n

Jak si vedete v oBLasti zákaznické orientace? Vhodné je využít metodu Mystery Client (MC) a aktivní oslovení odcházejících občanů-klientů. Cílem této metody je skrytou formou hodnotit mj. vstřícnost a přístup ke klientům. Co je dobré vědět, pokud se pro MC rozhodnete? n K hodnocení musí být zpracována podrobná metodika tak, aby byla zajištěna co nejvyšší objektivita posuzování kategorií, které jsou ze své podstaty předmětem subjektivního vnímání. n Je žádoucí, aby dodavatel MC měl přímé zkušenosti ve veřejné správě a znal prostředí. Je přece jen rozdíl v posuzování obchodního řetězce a městského úřadu. n Šetření je nutné zaměřit na osobní kontakty i na e-mailovou komunikaci, telefonické kontakty, písemný styk a prostředí. n Od dodavatele požadujte seznámení s vnitřní kontrolou hodnotitelů, kalibrací hodnocení a benchmarking výsledků.

To vám umožní získat představu o úrovni vašich služeb v porovnání s ostatními organizacemi veřejné správy. Zkušenosti s přímým oslovováním respondentů ukazují, že pozitivně vnímají už samotný zájem. Tímto krokem začíná cesta zlepšování dobrého jména úřadu, avšak samo o sobě to nestačí. Dotazníkové šetření by mělo být začátkem dialogu. Na výsledky šetření musíme reagovat a deklarovat, jak s nimi budeme pracovat, co hodláme změnit. Důležité je rovněž porovnání s jinými organizacemi veřejné správy. přínos šetření Mystery cLient Co vám šetření MC a systematická orientace na zákazníky přinese? »Po překonání počátečních obav a pochybností kvalitní

1. Přivítání klienta, občana, žadatele, návštěvníka

1,65

2. Vystupování a budování vztahu

1,59

3. Zájem o klienta, vstřícnost, snaha o pochopení, pomoc 4. Rozsah a uspokojení odpovědí nebo řešení problému

doporučení pro začátek Pokud přemýšlíte o úrovni obrázku svého úřadu v očích veřejnosti (zákazníků), případně byste s ním chtěli něco udělat, pokuste se získat zpětnou vazbu některou z popsaných metod, odvaha se určitě vyplatí. Můžete se také zapojit do projektu Úřad s úsměvem a získat některý ze tří stupňů certifikátu zákaznické orientace (www. mvsprojekt.cz/urad-s-usmevem). Propagace vaší zákaznické orientace na www stránkách, dokumentech a ve vstupních prostorách úřadu bude působit jako veřejně deklarovaný závazek k přívětivým službám a přístupu zaměstnanců. Naplnění standardů certifikace a viditelný závazek má nezanedbatelný psychologický vliv na přístup pracovníků ke klientům. V některém z dalších vydání se budeme podrobněji věnovat metodice, zavedení standardů zákaznické orientace, kultuře a systému řízení, který podporuje zákaznickou orientaci organizací veřejné správy. n rostisLav Honus konzultant veřejné správy MVS Projekt, s. r. o.

MO001319-7

Ukázka výsledků šetření metodou Mystery Client: osobní úroveň jednání podle vybraných kategorií

a praktickou zpětnou vazbu k úrovni služeb i způsobu, jakým je poskytujeme,« říká Jan Havlík, tajemník MěÚ Žďár nad Sázavou, který se zákaznické orientaci společně s kolegy a zaměstnanci věnuje několik let. »Zlepší a vyčistí se atmosféra na úřadě, kdy zaměstnanci sami sledují a zlepšují svoji činnost i přístup ke klientům. Záleží jim totiž na tom, jak jsou hodnoceni a jak si stojí ve srovnání s ostatními úřady a institucemi. Kdo by se spokojil s tím, být jen průměrný?« dodává Jan Havlík.

1,53 1,29

5. Rozloučení se žadatelem, klientem, návštěvníkem

1,49

6. Celkový dojem

1,49

Celková úroveň jednání – průměr jednotlivých oblastí

1,51

Certikace zákaznické orientace veřejné správy

0.0 0.5 1.0 1.5 2.0 2.5 3.0 3.5 4.0 4.5 5.0

WWW.MVSPROJEKT.CZ

ZDROJ: AUTOR

červen 2012

27

ManageMent

výzvy strategického plánování v podmínkách trvalých změn Dynamika socioekonomického vývoje vyvolává otazníky nad současným konceptem strategického plánování územního rozvoje. Dlouhodobé podrobné plány zpracované na základě statistických dat a historických trendů v prostředí rychlých změn velmi rychle zastarávají. Pořizovatelé plánů musejí proto neustále vyhodnocovat a přizpůsobovat své kroky.

M

etoda strategického plánování vznikla v minulém století v prostředí plánování vojenských operací v USA. V 70. letech byla včleněna do prostředí strategického řízení firem. Paradigma plánování a provádění plánu vychází z prostředí institucí řízených prostřednictvím hierarchického uspořádání, v nichž jsou jasně stanovené klíčové procesy a zodpovědnosti. V takovém prostředí se plánovaná opatření snadněji zavádějí i kontrolují. potřeBa časté reakce na zMěny Představa o obdobném řízení územních jednotek dnes dostává čím dál větší trhliny. Metoda plánování využívaná u municipalit (větší míra uzavřenosti systému) a regionů (náročnější koordinace řady poměrně samostatných subsystémů) ztrácí svoji váhu kvůli rostoucí otevřenosti a organické propojenosti, jejímž důsledkem je růst vlivu vnějších, na území nezávislých faktorů. Aktéři rozvoje i proces řízení se musí mnohem častěji přizpůsobovat změnám prostředí. Vedle tradičního hierarchického modelu roste síťové uspořádání na bázi ekosystému. Role municipalit spočívá spíše než v řízení rozvoje ve spoluvytváření podmínek (ekosystému), v němž se daří kreativitě a inovacím. Tradiční plánování spočívá v několika krocích. Po důkladné situační analýze území zpracovatel sestavuje SWOT analýzu a v souladu s jejím vyzněním se snaží formulovat vizi, dlouhodobé a operativní cíle, opatření, konkrétní aktivity či akční plány. Proces trvá podle zvolené metodiky 6 až 24 měsíců. Je časově náročný a v případě plnohodnotného expertního vstupu též nákladný. propoJení pLánu a praxe Zažitý přístup se však, v podmínkách neustálé změny, stává rigidní, časově náročný a vzhledem k rychlému stárnutí plánů neefektivní. Plánování do úrovně konkrétních až projektových kroků na několik budoucích let působí v novém kontextu nelogicky. Často jsme svědky izolace plánu od jeho provádění (kroky municipalit ztrácejí spojitost se strategií), strategie plní roli »nechtěného dítěte« adoptovaného za perspektivu dotačního profitu.

28

Přidaná hodnota expertního přístupu se rozplývá, plány jsou si mnohdy podobné, ty připravované svépomocí se svojí úrovní často blíží těm sestaveným externě. Funkci strategie navíc degraduje maximalistické (všezahrnující) pojetí, které se vyhýbá stanovování priorit. Pochopitelné jsou tudíž snahy o nalezení flexibilnější metody, jež by více spojila plánování s praktickými kroky a více by integrovala zájmy aktérů komunit. V Centru pro regionální rozvoj Purdueské Univerzity v Indianě praktikují metodu Strategic doing (strategické dělání nebo provádění), která zvyšuje flexibilitu současného modelu propojením plánování a implementace, zaměřením na strategické projekty a spoluprací otevřených sítí různorodého spektra aktérů. Důsledkem je větší adaptabilita na měnící se podmínky či získané zkušenosti. principy Metody strategickéHo provádění Cyklus strategického provádění za účasti spolupracujících aktérů sestává z následujících fází: n Co můžeme dělat společně? (identifikace potenciálních akcí): oproti klasické SWOT analýze se strategické provádění soustředí na klady a zdroje, jež mohou do procesu vnést jednotliví aktéři. Účelem je si uvědomit potenciál všech zdrojů a nalézt kombinace a aplikace s možností přinést nové hodnoty. n Co bychom měli dělat společně? (výběr priorit a zaměření na klíčové akce): komunikace aktérů bude pravděpodobně produkovat více možností, než je v jejich silách.

Pro celý proces je podstatná motivace, která se může ztratit přetížením účastníků procesu. Proto je nutné omezit výběr a soustředit se na nejdůležitější akce s jasnými a uchopitelnými výstupy. n Co a jak uděláme společně? (sestavení akčního plánu): dohoda a záznam jasných konkrétních kroků a odpovědností aktérů za účelem udržení linie dohodnuté akce. Význam akčního plánování roste z důvodu vstupu více aktérů. n Jak se z toho společně poučíme? (vyhodnocení a adaptace): Zásadní je společné učení pomáhající neustále zlepšovat a přizpůsobovat proces strategického provádění aktuální situaci. Postupuje se v permanentně se opakujících cyklech. Jelikož se pracuje ve skupině, resp. v otevřené síti aktérů, je nezbytná důvěra a otevřená komunikace, již podporuje efektivní vedení skupiny. důraz na siLné stránky, otevřenost a koMunikaci Propojením plánování s prováděním plánu jsou i více motivováni aktéři spoluvytvářející strategické řízení. Zaměření metody na silné stránky, výsledky, nižší míra strukturovanosti a pružnost procesu otevírají prostor pro spolupráci a hledání nových cest řešení. Otevřené sítě aktérů rovněž nabízejí alternativu zakládání pracovních skupin a komisí podle parametrů a potřeb konkrétní akce, nikoliv od založení oborové ad hoc skupiny a následného hledání její náplně. Rychlá zpětná vazba k činěným krokům rozvíjí možnost aktivního učení ve smyslu learning by doing (učení prostřednictvím akce), tedy rozvíjením znalostí účastníků celého procesu. Samotné uspořádání procesu strategického provádění lépe zapadá do ekosystému jeho účastníků a lépe odpovídá i konceptu otevřených sociálních inovací, které jsou žádoucí podmínkou prován dění strategického plánu. Jan BaLek REDEFIN, s. r. o.

Schematický rozdíl mezi strategickým plánováním a strategickým prováděním Strategic Planning

Doing

Planning

Strategic Doing Plan

Learn Do 6 month action cycle; deliverables held firm

Adapt/ Plan

Do Adapt/ Plan

Learn

Next 6 month action cycle; new deliverables (held firm) based on results from the last cycle

Next cycle ...etc.

ZDROJ: ED MORRISON, Perdue Centre for Regional Development, Strategic Doing: The Art and Practise of Strategic Action in Open Networks

červen 2012

odpady a obce

Příloha

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV

SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A ODPADY č. 6/2012

Také třídění odpadů všeho druhu musí být založeno na systému spolupráce obcí, měst a firem – i aktivní účasti veřejnosti.

odpadové hospodářství: Jaký je jeho stav a kam směřuje? Začátkem června se sejde několik stovek lidí z celé republiky, aby diskutovali o svých zkušenostech a poznatcích i o dalším vývoji odpadového hospodářství v naší zemi. Stane se tak na 13. ročníku konference Odpady a obce v Hradci Králové.

Č

íslo je to magické, leč program ryze praktický. Letošní ročník je zaměřený především na téma spolupráce obcí a krajů v regionálních systémech, které by měly představovat do budoucna ideální model efektivního hospodaření s odpady v obcích. Prvotní představu společného řešení odpadového hospodářství obcí a měst popsala Strategie rozvoje nakládání s odpady, kterou vypracoval Svazu měst a obcí ČR ve spolupráci s kraji v roce 2008 a následně aktualizoval v roce 2011. Navržené principy řešení byly posléze implementovány do Tezí rozvoje odpadového hospodářství ČR, které schválila vláda jako podklad pro tvorbu nových právních předpisů v oblasti nakládání s odpady. Tehdy se začalo intenzivně mluvit i oregionálních integrovaných systémech nakládání s odpady. Diskuse kolem regionálních systémů stále probíhá. Pro plnění požadavků na využití odpadů je potřeba velkých investic a investor potřebuje partnera pro garanci přísunu odpadů. Tento fakt vedl některá města a kraje k tomu, že zahájily přípravu

červen 2012

regionálních systémů, ve kterých se obce sdruží a budou toky svých odpadů efektivně řídit a směřovat k jejich využití. Samozřejmě tak, aby celý systém byl přijatelný pro občany a i pro jejich kapsy. Právě aktéři těchto společných projektů budou vystupovat na hradecké konferenci, kde budou referovat o tom, co se jim zatím zdařilo a co je potřeba i nadále řešit.

13. ročník konference Odpady a obce 6. a 7. června 2012 Kongresové centrum Aldis, Hradec Králové Hlavní témata konference: n Příprava nových zákonných norem v oblasti odpadového hospodářství n Regionální řešení odpadového hospodářství z pohledu samospráv obcí a krajů n Zpětný odběr výrobků n Ekonomické nástroje pro řízení odpadového hospodářství n Organizace odpadového hospodářství v obcích n Sběrné dvory v systému hospodaření s odpady

O tom, že myšlenka společného řízení nakládání s odpady v obcích není utopie, se pokusí přesvědčit účastníky konference i zahraniční hosté z Německa a Rakouska, kde jsou takové modely spolupráce samospráv realitou. Kromě tématu regionálních svazků pro odpadové hospodářství se bude hovořit o ekonomice a ekonomických nástrojích na podporu systémového řešení. Na konferenci vystoupí také zástupci kolektivních systémů a jejich hosté. Budou se vyjadřovat k novým směrnicím, které nastavují vysoké požadavky na zpětný odběr a využití elektrozařízení a dalších výrobků. Dalším tématem je diskuse nad výhodami či nevýhodami zajištění služeb při nakládání s odpady v obcích komunálním nebo privátním sektorem. Města představí své řešení s použitím vlastních technických služeb. Posledním tématem jsou sběrné dvory. Jaká je jejich funkce v systému OH, jak je nejlépe koncipovat – to vše se můžen te dozvědět v Hradci Králové. Martina VrboVá, EKO-KOM, a. s.

29

Příloha

odpady a obce

Mají výkupny své opodstatnění? Téma výkupen se dostává na přetřes poměrně často – s připravovanými změnami odpadového zákona je opět vhodné poukázat na jeho souvislosti a zamyslet se nad jejich existencí. Zajímavý je i pohled za hranice naší republiky.

Č

erstvá novela zákona o místních poplatcích, zvyšující maximální hranici poplatku za netříděné komunální odpady na 750 Kč na osobu za rok, je pro obce určitě potěšující – nebudou muset na svůj odpadový systém doplácet z rozpočtu. Na druhé straně je třeba se ptát, zda přece jen nelze nalézt cesty ke snížení nákladů. Víme, že výše poplatku se odvíjí od skutečných nákladů na odpady, i to, že odpady mají nejen zápornou, ale i kladnou hodnotu. Ne každá samospráva však s těmito informacemi skutečně pracuje. Jak jinak si vysvětlit, že si nechává utíkat peníze? V praxi se až příliš často setkáváme s nezájmem obcí o odpadovou problematiku, a s tím souvisejícími výsledky hospodaření s odpady – počínaje nezájmem o to, kde odpady končí, zda je nakládání s nimi efektivní a také, jaké jsou výnosy z obchodování. Pro většinu obcí bude bohužel jednodušší využít možnosti, které skýtá legislativa, a přenést náklady na občana až do výše 750 Kč. Co tyto obce bude nutit třídit a snižovat náklady? Jedině tlak občanů, kterým budou chodit od obce složenky. Zarážející je, že pouze 13 % obcí v rámci rozpočtu kalkuluje s příjmy z prodeje vytříděných surovin a navíc výše těchto příjmů z celkových příjmů na odpadové hospodářství činí pouhopouhé 2,68 % (viz Moderní obec 10/2011).

VýkuPny kontra obec Po nezbytném úvodu zpět k tématu výkupen. Občan se zbavuje odpadů způsobem stanoveným obcí – tedy odkládá je na místa obcí určená. Nic nezaplatí (hned), nic nedostane. Nebo je prodá ve výkupně surovin. Teprve když je nelze prodat (jako například v roce 2009, kdy prudce klesly výkupní ceny a o suroviny nebyl zájem), předává je na obcí určená místa. Systém obce, který přerozděluje náklady ve formě poplatků mezi občany, tak tvrdě platí za odpady, o které není zájem. Čím vyšší bude výkupní cena ve sběrnách, tím méně bude obec třídit a sníží se jí příjmy. V době, kdy sběrné dvory rostou jako houby po dešti, jsou výkupny přežitek. Nabídka snadného zisku za dopravní značky, dešťové okapy, zabezpečovací zařízení z tratí, kanály, kompresory z lednic a cívky z televizorů ubírá peníze obcím. Je taková benevolence na místě? ZVyky V ZahraniČí Podíváme-li se na východ od nás, pak zjistíme, že na Slovensku jsou výkupny povinny vykupovat například kovy nebo jiný kovový

odpad pocházející ze součástek a částí zařízení trolejového vedení, zabezpečovací a informační techniky, kolejových vozidel a výstroje tratí pouze od provozovatele drah nebo od jimi pověřené právnické osoby. Kovy nebo jiný kovový odpad pocházející z dopravních značek a dopravních zařízení, z kanalizačních poklopů, krytů kanalizačních výpustí, svodidel mohou vykupovat pouze od správců komunikací nebo jimi pověřených právnických osob. Stejný postup zvolili rovněž v Estonsku – tam například autovraky (po úpravě) je možné vykupovat výhradně od osob oprávněných k jejich zpracování. V Polsku zase musí fyzická osoba vyplňovat dvojmo příslušné formuláře, jinak není výkup od fyzických osob možný – kontrolovat výkupny tam může mimo inspekci a policii také drážní a městská policie. V Bulharsku je výkup od fyzických osob zakázán a je umožněn pouze od právnických osob. Stejně tak naši nejbližší sousedé – Německo i Rakousko – legislativně upravují sběr šrotu, který je tak umožněn pouze od právnických osob. Obdobně legislativa dalších evropských zemí – Belgie, Francie, Irska, Nizozemska, Portugalska nebo Švýcarska – neumožňuje výkup od fyzických osob. Naproti tomu ve Velké Británii je umožněn výkup osobám od šestnácti let, ovšem za podmínky, že uvedou jméno a adresu. Pokud by nahlásily falešnou, jsou trestně stíhány. Kontrolovat výkupny mohou ve Velké Británii také úředníci místního úřadu. Další země – Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko a Slovinsko problematiku vůbec neřeší, protože se tam prostě výkup od fyzických osob vůbec neprovádí. Jak to bude dál u nás? Je načase umožnit obcím zvýšit jejich příjmy z prodeje finančně zajímavých odpadových komodit a nenechávat na nich a jejich obyvatelích pouze břímě nákladů. Škarohlídům, kteří jako následek zákazu výkupu hned vidí šrot naházený za humny, je třeba vzkázat, že příjmy za vytříděné suroviny motivují jistě i k zajištění přijatelného způsobu sběru od občanů. Obce nejenže uspoří za pořízení rozkrádaného obecního majetku (kanály, svodidla…), ale ušetří také za zabezpečení věčně vykrádan ných sběrných dvorů. tereZa ulVeroVá, ředitelka provozního oddělení ELEKTROWIN, a. s.

30

červen 2012 OD000711

pol

odpady a obce

Příloha

řešení na míru pro všechna sídliště

n

ejjednodušší způsob, jak ta specifická zákoutí změnit tak, aby nedělala ostudu – a přitom dál plnila svou roli, je kontejnery »zakopat«. Takovým řešením jsou podzemní kontejnery MEVA, které už dnes najdeme v řadě měst a obcí. Roudnická firma však nabízí ještě jednu variantu, mnohem méně náročnou na instalaci. Moc se o ní zatím nemluví, přestože by vytrhla trn z paty nejedné radnici. Jde o polopodzemní kontejnery.

K největším přednostem polopodzemních kontejnerů MEVA patří už zmiňovaná jednodušší instalace. Jak už sám název napovídá, kontejnery jsou pod zemí jen zčásti, přesně z jedné třetiny. Díky tomu není nutné před jejich instalací hloubit velkou jámu, menší je také nebezpečí, že při instalaci kontejnerů narazíte na kořeny stromů nebo inženýrské sítě, což bývá častým problémem u kontejnerů podzemních.

lePší uPlatnění Zatímco podzemní kontejnery představují ideální řešení hlavně pro historická centra měst, polopodzemní kontejnery MEVA najdou nejlepší uplatnění především na sídlištích. Tam není ani tak nutné šetřit prostor, jako spíše předejít tomu, aby se ve smetí někdo přehraboval, nebo kontejnery převracel a vysypával.

třikrát Větší obJeM Přestože jsou z větší části nad zemí, zachovávají si leccos z výhod podzemních kontejnerů. Hlavně s nimi nikdo nehne, což vylučuje jejich převracení a vysypávání. Polopodzemní kontejnery MEVA jsou rovněž odolné vůči požárům a mají až třikrát větší objem než klasické kontejnery pro tříděný odpad. Vyprazdňují se stejně jako kontej-

FOTO: ARCHIV

Existuje několik důvodů, proč dnes v řadě měst nenajdete koše nebo kontejnery na tříděný odpad. Tím nejpádnějším je sám člověk. Zatímco jeden třídí, druhý se v odpadu přehrabuje. A kolem popelnic se pak vrší vyházené smetí.

Polopodzemní kontejner MEVA.

nery podzemní, tj. vytažením ze šachty a jednoduchým otevřením dna. »Největší problém dnešních sídlišť je vandalismus. Přitom i tam chtějí lidé třídit, ale mnohdy jim nezbývá, než se s odpadem vydat do jiných čtvrtí,« popisuje dilema radnic Josef Zimák, šéf prodeje roudnické MEVY. »Polopodzemní kontejnery představují ideální způsob, jak rozšířit počet sběrných míst skutečně po celém městě,« /jhm/ shrnuje Zimák.

MEVA, a.s.

červen 2012

divize Bezděkov Chelčického 1228 413 01 Roudnice n/L –Bezděkov tel. +420 416 823 161

www.meva.cz www.podzemni-kontejnery.cz

31 OD000677

polo.indd 1

5/29/12 2:51 PM

Příloha

odpady a obce

Fond asekol v pátém roce Fond ASEKOL letos podpoří 45 projektů v celkové výši dotace dvou milionů korun. O příspěvek se ucházelo celkem 73 obcí, nevládních neziskových organizací, provozovatelů sběrných dvorů, ale například i Karlova univerzita nebo Akademie věd České republiky. Samotná realizace všech vybraných projektů by měla být dokončena do konce roku.

P

átý ročník grantového řízení Fondu ASEKOL nabídl zájemcům o dotaci čtyři již tradiční programy; Rekonstrukce, Intenzita, Osvěta a po roční přestávce také tematický okruh Výzkum. Ten se v letošním roce zaměřuje na často diskutované téma získávání tzv. prvků vzácných zemin (lanthanoidů) z recyklovaných elektrospotřebičů, nikoliv z primárních zdrojů. Nejvíce žádostí bylo podáno jako každý rok do programu Rekonstrukce, v kategorii Výzkum se přihlásily dva subjekty. »Nejčastěji se na nás obracely obce nebo firmy se žádostí o zabezpečení sběrných

dvorů nebo úpravy a rozšíření kontejnerových stání pro tříděný odpad,« připomíná Mgr. Pavel Drahovzal, který v Radě Fondu ASEKOL zastupuje Svaz měst a obcí ČR a je jejím předsedou. »Jsme však velmi rádi, že také program Výzkum si našel své zájemce. Projekty, které se v něm ucházely o dotaci, považujeme za velmi kvalitní a přínosné. Proto jsme je vybrali oba přihlášené a těšíme se na jejich výsledky,« dodává předseda rady fondu. Nejvyšší příspěvek 0,1 mil. Kč obdržel projekt rekonstrukce kontejnerových stání v Plzni a stejnou částku právě projekty Přírodovědecké fakulty UK v Praze

a Ústavu chemických procesů AV ČR z programu Výzkum. Přihlášené projekty opět hodnotila devítičlenná Rada Fondu ASEKOL, kterou tvoří zástupci výrobců, Svazu měst a obcí a Sdružení veřejně prospěšných služeb. Stejně jako celá činnost neziskové společnosti ASEKOL, také Fond ASEKOL je financován klienty systému – výrobci a dovozci elektrozařízení. Člen rady fondu Ing. Vladimír Doležal ze společnosti SONY Czech, s. r. o., k tomu říká: »Fond ASEKOL se zrodil z naší priority podporovat partnery, kteří se podílejí na plnění našich zákonných povinností a tím pomáhají chránit životní prostředí. Po pěti letech existence fondu můžeme zodpovědně říci, že se podařilo přispět ke vzniku a realizaci mnoha důležitých a prospěšných projektů, které v nyní plní svůj cíl.« Fond ASEKOL založený neziskovou společností ASEKOL dosud podpořil 194 projektů, přičemž jeho celkový příspěvek se vyšplhal na téměř 13 milionů korun. /kce/

recyklace elektrospotřebičů šetří životní prostředí Environmentální vyúčtování provedené neziskovou organizací ASEKOL potvrzuje přímý a pozitivní dopad zpětného odběru elektrozařízení na životní prostředí.

V

loňském roce se u nás vytřídilo více než 483 tisíc televizorů, 197 tisíc počítačových monitorů a 3872 tun drobných elektrospotřebičů. Ušetřilo se tak např. 8,67 milionu tun ropy, 197 tisíc MWh elektrické energie a 892 milionu litrů vody. Toto množství vody odpovídá například spotřebě pražských domácností za rok.

Vyúčtování vychází z tzv. LCA (Life Cycle Assessment) analýzy, která hodnotí vlivy sběru, dopravy a zpracování televizorů, PC monitorů a od letošního roku nově i drobného elektra až do okamžiku finální recyklace. Výsledky byly přepočteny na na ušetřenou energii, suroviny a vodu, a také na emise skleníkových plynů do ovzduší

Přínos sběru a recyklace televizí a monitorů pro životní prostředí v roce 2011 v ČR TV + Monitory Množství sebraných kg za rok 2011

Drobné elektro

Celkem

13 784 440

3 872 121

17 656 561

103 264

93 899

197 163

2 000 135

6 670 890

8671025

6 791

1 742

8 533

Úspora vody (m3)

533 719

358 558

892 277

Snížení produkce nebezpečného odpadu (t)

101 060

74 345

175 405

27 650

17 270

44 920

Úspora elektrická energie (MWh) Úspora ropy (l) Úspora primárních surovin (t)

Snížení produkce CO2 (t CO2 ekv.)

32

a produkci odpadu. V podobě certifikátů výsledky ASEKOL v těchto dnech rozesílá obcím, aby se každý občan mohl dozvědět svůj přínos ochraně životního prostředí. »Environmentální vyúčtování jasně dokazuje, že získávání druhotných surovin recyklací elektroodpadu je pro životní prostředí mnohem šetrnější než těžba primárních surovin přímo ze země,« říká Hana Ansorgová, manažerka komunikace společnosti ASEKOL. »Už zpětný odběr a odborná recyklace jednoho televizoru totiž ušetří 2,9 litru ropy nebo 162,4 kWh elektrické energie,« dodává Hana Ansorgová. Televize a počítačové monitory přitom tvoří 78 % objemu zpětně odebraných elektrospotřebičů v rámci kolektivního systému ASEKOL, drobné elektrospotřebiče 22 %. Sběrem a recyklací televizí, monitorů a drobného elektra se v ČR jen za loňský rok uspořilo například 8,67 milionu litrů ropy, nebo 197 tisíc MWh elektřiny, což je průměrná spotřeba Prahy za 15 dní. Při srovnání mezi kraji dopadl v environmentálním vyúčtování v přepočtu na obyvatele nejlépe Kraj Vysočina, v němž se podařilo sběrem elektroodpadu za loňský rok například snížit produkci CO2 o 5,64 kg na jednoho občana. Takové množství kysličníku uhličitého vyprodukuje běžný automobil za 36 km jízdy. Na druhém místě skončil Zlínský kraj a na třetím potom Pardubický kraj. /kce/

červen 2012

Recyklace elektro:

odpady a obce

Příloha

více než jen kapka úspor Přínosy sběru a recyklace notebooku pro životní prostředí

Pitná voda

1×

=

392 l

Díky recyklaci jediného notebooku je uspořeno 392 l pitné vody (nevznikne stejné množství odpadních vod). Tolik pitné vody je například spotřebováno při pěti sprchováních.

www.asekol.cz červen 2012

33 OD000698-1

Příloha

odpady a obce

co podniknout, když vzniká černá skládka?

Jaká povolení investor potřebuje pro vybudování skládky Záměr musí být v souladu s územním plánem obce i kraje. n Proces posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. n Integrované povolení – stanoví závazné podmínky k provozu zařízení. Nutné u skládek, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t, s výjimkou skládek inertního odpadu. n Územní a stavební řízení u stavebního úřadu. n Odnětí pozemků, které jsou součástí zemědělského půdního fondu (ZPF, zákon č. 334/1992 Sb.) nebo povolení orgánu státní správy lesů, pokud jde o o pozemky určené k plnění funkcí lesa (zákon č. 289/1995 Sb.). n Orgán ochrany přírody může vyžadovat zpracování biologického hodnocení podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. n Povolení k provozu zařízení k nakládání s odpady od příslušného krajského úřadu podle § 14 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.

FOTO: ARCHIV

n

Pod pojmem černá skládka si většinou představíme odpady v příkopu, někdy však dosahují obrovských rozměrů.

Černé skládky nejsou jen pár pneumatik v příkopu. V některých případech dosahují značných rozměrů a ohrožují své okolí. Co dělat, když podobná černá skládka začne vznikat přímo v obci?

Z

výčtu povolení a rozhodnutí, která musí investor realizující skládku odpadů získat (box 1), je zřejmé, které orgány jsou povinny zasáhnout v případě, kdy je někde realizována skládka »černá«, nepovolená. V takovém případě totiž původce této skládky porušil své povinnosti opatřit si k provozu skládky řadu nezbytných povolení. Vedle toho však mohou existovat případy, kdy skládka byla povolena, vydaná povolení jsou však porušována.

roZhodnutí a souhlasy Každá skládka zásadně potřebuje územní rozhodnutí a stavební povolení nebo ohlášení. Jestliže daná povolení nebyla vůbec vydána či udělena anebo je skládka provozovaná v rozporu s nimi, jedná se o přestupek podle § 178 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona nebo o správní delikt dle § 180 odst. 1 stavebního zákona (záleží v tomto případě, kdo je původcem skládky, zda fyzická či právnická osoba). Za uvedené jednání je možno uložit pokutu do výše 1 mil. Kč a podle § 129 odst. 1 stavebního zákona může být původci nařízeno odstranění stavby nebo terénních úprav. S podnětem k prošetření se může každý obrátit na místně příslušný stavební úřad, který by měl následně zahájit řízení tzv.

z moci úřední. Podatel má právo být informován o výsledku, pokud o to úřad požádá. integroVané PoVolení Pokud skládka kvůli svým parametrům potřebuje k legálnímu provozu vydání integrovaného povolení (IPPC), avšak nebylo vůbec vydáno, nebo byly překračovány stanovené podmínky, jde o správní delikt podle § 37 o integrované prevenci, za který lze uložit pokutu do výše 7 mil. Kč. O správních deliktech rozhoduje Česká inspekce životního prostředí, příslušné krajské úřady a krajské hygienické stanice. Úřady mohou rozhodnout o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části. souhlas kraJského úřadu Za provozování skládky bez souhlasu příslušného krajského úřadu nebo v rozporu s ním může Česká inspekce životního prostředí uložit provozovateli pokutu až do výše 10 mil. Kč, také příslušný krajský úřad může provozování skládky zakázat. PoškoZení Přírody Pokud by se skládka nacházela na lesních pozemcích nebo pozemcích náležejících do zemědělského půdního fondu, postihuje takové odnětí přímo zákon č. 334/1992

Černé skládky velkého rozsahu v tisku n Policie stíhá bývalého starostu obce kvůli provozování černé skládky. Jednačtyřicetiletý muž prý označil místo za částí obce za legální skládku, nechal tam navážet odpad a navíc to i v rámci svého podnikání nabízel zákazníkům. Policie jej obvinila z neoprávněného nakládání s odpady, porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby. n Na černou skládku v obci naváží stavební firma zeminu a betonové zbytky. Majitel skládky tvrdí, že má pro ukládání tohoto typu odpadu povolení. To však vypršelo již před osmi lety a nové už získat nemůže, protože pozemek je součástí regionálního biocentra. ZDROJ: ČTK

34

Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích. Pokud by byla skládkou dotčena příroda (zejména významný krajinný prvek, zvlášť chránění živočichové, rostliny, území, případně památný strom), je namístě se obrátit na příslušný orgán ochrany přírody. Věc může prošetřit a uložit pokutu Česká inspekce životního prostředí, příslušný úřad obce s rozšířenou působností, případně Správa NP nebo CHKO. sankce V obci Fyzické i právnické osobě, která znečistí veřejné prostranství nebo naruší životní prostředí v obci, může obec uložit pokutu až do výše 200 tisíc Kč. Samotné uložení pokuty však nezbavuje osobu povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené obcí (§ 59 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Nalézá-li se skládka na sousedním pozemku, je možné vůči vlastníkovi pozemku uplatnit sousedskou žalobu podle § 127 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, kdy vlastník dotčené nemovitosti je nad míru přiměřenou poměrům obtěžován například zápachem ze skládky, poletujícím odpadem apod. a žádat, aby soud další obtěžování zakázal. Konečně také lze dát podnět k prošetření přestupku podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, který sankcionuje založení tzv. černé skládky pokutou do výše 50 tisícKč (§ 47 odst. 1 písm. h a odst. 2); případně podat v případě velmi rozsáhlé a nebezpečné skládky trestní oznámení podle § 293 zákona n č. 40/2009 Sb. (trestní zákoník). Jana kraVČíkoVá, Poradna Ekologického právního servisu Kompletní manuál naleznete na www.eps.cz

červen 2012

OD000

odpady a obce

Příloha

Čisté odpadové nádoby Svozové vozidlo vybavené zařízením na mytí nádob na odpady zatím jezdí v Praze a v Brně. Rozhodně přispívají k lepším službám pro zákazníky.

n

FOTO: ARCHIV

ních nádob nebo např. odpadkových košů v dosahu svozového vozu. Při omývání nádob na odpady by mohl vzniknout problém s únikem znečištěných vod. Na to je však speciální nástavba zařízena. Kromě toho, že se v ní dá svézt až 20 m3

Mycí pistolí je možné ručně omýt vnější tělo nádoby.

FOTO: ARCHIV

ejen nádoby vyvézt, ale také zajistit lepší prostředí v místech, kde nádoby stojí. To je podle Jany Vondrákové, mluvčí společnosti AVE CZ odpadové hospodářství, s. r. o., cílem služby, kterou tato firma zavedla. Nová, víceúčelová svozová vozidla Mercedes Benz Acros jsou vybavena speciální nástavbou na sběr a odvoz odpadu s integrovaným mycím zařízením od společnosti Zoeller. Celý proces probíhá téměř identicky jako u běžných svozových vozidel. Po vysypání odpadu z nádoby do nástavby vozidla se do nádoby zasune mycí hlavice s rotačními tryskami, která ji důkladně vymyje. Mycí proces je plně automatický, takže se o něj obsluha nemusí starat. Zařízení pro mytí nádob zvládne jak nádoby »dvoukolečkové« o objemu 80–240 litrů (tj. běžné popelnice), tak nádoby »čtyřkolečkové« o objemu 660–1100 litrů (kontejnery). Součástí zařízení je také mycí pistole s dosahem až 15 metrů, která slouží k opláchnutí vnějšího tělesa nádoby. Lze ji však používat i k omytí jiných stacionár-

Detail mycího zařízení na nástavbě vozu.

odpadu, jsou v ní umístěny ještě tři nádrže na vodu – jedna na vodu čistou o objemu 1,8 m3 a dvě na vodu špinavou o objemu 1,2 m3. Zachycují špinavou vodu po vymytí nádoby, aby neunikala do veřejného prostranství. Kapacita zásobníku vody stačí na umytí až 500 nádob o objemu 240 litrů. »Na jednu nádobu spotřebuje pouze tři a půl litru vody, ale při vysoké kvalitě umytí. Vozidla s integrovaným mycím zařízením proto nasazujeme na celodenní provoz,« /jhm/ uzavřela Jana Vondráková.

Rumburk Česká Lípa

Ústí nad Labem Litvínov

Mšeno Benátky nad Jizerou

Štětí

Nejdek Kralupy nad Vltavou Karlovy Vary

Praha

Františkovy Lázně

Lysá nad Labem Pardubice Dašice Libenice

Kolín Hořovice Jílové

Kutná Hora

Čáslav

Mohelnice

Ostrava

Nasavrky

Plzeň

Olomouc

Frýdlant nad Ostravicí Frenštát pod Radhoštěm

Klatovy

Jindřichův Hradec

Třebíč

Brno

České Budějovice Břeclav

červen 2012 OD000709

35

Příloha

odpady a obce

Poplatek za odpad může zdražit až na tisícovku ročně Legislativním procesem konečně prošel návrh na úpravu poplatků za odvoz odpadů. Od ledna příštího roku se mohou zvýšit až dvojnásobně.

n

ovela zákona o místních poplatcích, kterou projednávali zákonodárci téměř čtrnáct měsíců, zvyšuje horní hranici poplatků za odpady z 500 na 1000 korun za rok. Poplatek se bude i nadále skládat ze dvou složek. Platba za tříděný odpad ve výši 250 Kč se nemění. Z 250 korun na maximálně 750 korun však mohou obce zvýšit poplatek za svoz netříděného odpadu. naPJatá situace Dosavadní výše (250 Kč) byla v zákoně nastavena před deseti lety a nyní je v hrubém nesouladu s reálnými náklady. Peníze vybrané na poplatcích většině obcí nestačí pokrýt náklady a na odpadové hospodářství doplácejí. Napjatou finanční situaci v této oblasti naznačuje i současná výše poplatků, která se ve většině měst a obcí pohybuje pouze několik korun pod zákonem danou maximální úrovní.

Poslanci nechtěli stroP Poslanecká sněmovna původně odsouhlasila verzi, podle níž měly o konečné výši poplatků rozhodovat samotné obce tak, aby odrážela skutečnou výši nákladů na likvidaci netříděného odpadu. Senátoři však předlohu vrátili zpět k projednání s opětovným zastřešením maximální výše vybíraného poplatku. Horní hranici je podle Senátu nutné zachovat jednak z ústavních hledisek, jednak pro právní jistotu poplatníků. Poměrně razantní, trojnásobné zvýšení poplatku by mělo být dostatečné na několik dalších let, aby nebylo nutné zákon znovu novelizovat. Podstatné je, že obce mohou samy rozhodnout podle místní situace, jak velký poplatek (v daných limitech) stanoví. Poslanec Vladislav Vilímec při rozpravě v Poslanecké sněmovně řekl: »Je určitě racionálnější debatu o skutečné výši tohoto místního poplatku přenechat těm, kdo za jeho vypsání a především výši nesou

Ve třídění odpadů se stále zlepšujeme V roce 2011 každý Čech vytřídil v průměru 38,9 kg odpadů (plastů, papíru, skla a nápojového kartonu), což je o 2,3 kilogramu (+6,3 %) více než v roce předcházejícím.

i

díky tomu se zvýšilo celkové množství obalových odpadů, pro které systém EKO-KOM zajistil využití a recyklaci na 621 273 tun, tedy o více než 3 %. V roce

2011 EKO-KOM zajistil recyklaci pro 72 % nevratných obalů, čímž nejen splnil zákonné podmínky za své klienty, ale významně přispěl i k ochraně životního prostředí.

Dosažená míra recyklace a využití odpadů z obalů 2011 (v %) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

36

Papír

Sklo

Plasty

Kovy

Nápojové kartony

Celkem

svou politickou zodpovědnost« Poslanec Luděk Jeništa, starosta dvanáctitisícového města, dodal: »Pokud tento zákon neschválíme, tak se vlastně dostaneme do pozice, že nařizujeme obcím jakousi plošnou dotaci občanů, a to i těch, kteří to v žádném případě nepotřebují.« lZe Využít i Jiné Možnosti Zastánci stanovení hranice v zákoně argumentovali také možností obce využít stanovení poplatků podle zákona o odpadech, kde je výše odvozena od počtu nádob a četnosti svozů, kde není tedy limit stanoven absolutní částkou, avšak systém odvozu odpadu zavedený podle tohoto zákona nutí poplatníky chovat se ekonomicky, tedy třídit odpad. Poplatek by nově měli ze zákona platit také cizinci, kteří v Česku pobývají déle než tři měsíce. Obcím jej budou muset platit lidé také za rekreační chaty a chalupy nebo apartmány, a to ve výši za jednu osobu. Novelu, která mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, musí ještě podepsat prezident republiky a začne platit od počát/jhm/ ku příštího roku.

Třídění odpadů v České republice v roce 2011 38,9 kg odpadů průměrně za rok vytřídil každý Čech n 68 % obyvatel ČR aktivně třídí odpady n 72 % obalů bylo využito a recyklováno n

Ve svých domácnostech třídí odpady už 68 % obyvatel. To je o celá dvě procenta více, než v roce předcházejícím. Tento pozitivní trend je důkazem toho, že třídění odpadů se pro 2/3 obyvatel stává nedílnou součástí jejich každodenního života. K tomuto pozitivnímu vývoji velkou měrou přispívá stále dostupnější síť barevných kontejnerů na ulicích. Počet barevných kontejnerů stále postupně narůstá a koncem roku 2011 měli občané možnost třídit odpady již do 213 946 kontejnerů. Průměrná docházková vzdálenost ke kontejnerům klesla již na 106 metrů. Nezisková společnost EKO-KOM zajišťuje třídění a recyklaci obalového odpadu pro 20 482 firem, které prodávají balené zboží na českém trhu. Spotřebitelé mohou své odpady třídit v 5993 obcích v celé ČR. Vzhledem k dosahovaným výsledkům recyklace patří dlouhodobě český průmysl k nejzodpovědnějším v Evropě. Zejména v recyklaci plastových obalových odpadů se řadíme na přední příčky a patříme tak mezi n evropské země s nejlepšími výsledky. šárka noVákoVá, EKO-KOM, a. s.

červen 2012

OD0006

odpady a obce

Příloha

odstraňování pachových látek Zpracování biologicky rozložitelných odpadů, intenzivní chovy a produkce zvířat a další činnosti člověka jsou spojené s tvorbou a uvolňováním nepříjemného zápachu do okolí.

t

ypickým nositelem zápachu je amoniak, sirovodík a různé těkavé látky vzniklé anaerobním rozkladem odpadů a prasečí kejdy, přičemž 30 z nich je zapáchajících. Legislativa a zejména stížnosti okolních obyvatel na nadměrné obtěžování zápachem vede provozovatele k zavádění technologií na odstraňování zápachu (adsorpce, absorpce, biofiltrace). Jednou z těchto technologií je biofiltrace, ať už v klasickém biofiltru nebo v biotrickling filtru. ekologicky šetrná Metoda Biofiltrace je účinná metoda založená na využití mikroorganismů schopných bio- degradace nebo biotransformace škodlivých látek. Znečištěný vzduch prochází biofiltrem naplněným porézním materiálem pokrytým vrstvou biomasy. Při průchodu plynu biofiltrem dochází k zachycení a transportu polutantu do biomasy a k jeho následné biodegradaci na netoxické látky (oxid uhličitý, vodu a v případě anorganických látek na jejich oxidované formy nebo jejich využití při tvorbě nové biomasy). Díky tomu biofiltrace představuje ekologicky šetrnou a hlavně bezodpadovou metodu čištění odpadního vzduchu od organických i některých anorganických látek včetně látek pachových. V rámci výzkumného projektu Biofiltry (projekt MPO ČR VaV ev. č. 2A1#TP1/004) společnost Dekonta, a. s., testovala nový typ biofiltru tzv. biotrickling filtr s pohyblivým ložem (BTF MB). BTF MB oproti klasickému biofiltru umožňuje díky recirkulující kapalině snadnou kontrolu a regulaci celého procesu bio-

filtrace. Recirkulující kapalina poskytuje mikroorganismům dostatečnou vlhkost a rovnoměrný přísun živin, rozpuštěného kyslíku a polutantu. Pohyblivé lože umožňuje odstraňování přebytečné biomasy a brání tak nadměrnému zarůstání náplně biomasou, a tím i zvyšování tlakové ztráty. Při průchodu plynu BTF MB dochází souběžně k absorpci polutantu do recirkulující kapaliny, jeho adsorpci na povrch biomasy a následné biodegradaci.

Účinnost biofiltračního zařízení pro eliminaci přítomných kontaminantů se pohybuje okolo 90 %. Nahrazení čisté vody jako recirkulační kapaliny v BTF MB odpadní vodou vede ke snížení provozních nákladů a zároveň dochází i ke snížení znečištění použité odpadní vody. Díky monitoringu základních provozních parametrů a automatizaci řízení a regulaci procesu biofiltrace je provoz BTF MB téměř bezobslužný. V rámci laboratorních testů byly testovány různé druhy pachových látek (butanol, butylacetát, kys. máselná, triethylenamin, amoniak). Laboratorní BTF MB dosahoval vynikajících výsledků, účinnost eliminace organických látek se pohybovala kolem 96 %, účinnost eliminace amoniaku 92 %. Laboratorní výsledky byly následně ověřeny v provozních podmínkách výroby volantů

a u velkochovu prasat. Poloprovozní BTF MB v podmínkách výroby volantů dosahoval účinnosti eliminace organických látek 96 %, v případě velkochovu prasat účinnost eliminace amoniaku dosáhla 89 %. Jednou z největších výhod BTF MB díky své konstrukci a možnosti použití větší výšky náplně na rozdíl od klasického biofiltru jsou menší prostorové nároky a delší životnost náplně. bioFiltr V areálu ČoV Kromě dosažených výsledků a získaných zkušeností při řešení výzkumného projektu naše firma v loňském roce realizovala dodávku a instalaci biofiltru pro čištění odpadního vzduchu v množství 16 000 m3/ hod z kompostárenské haly v areálu ČOV v Badíně. V tomto provozu probíhá kompostace směsi lignocelulózových materiálů a odpadních kalů z čistírny odpadních vod za účelem výroby alternativního paliva. Dominantními kontaminanty jsou amoniak, sulfan a směs těkavých organických látek. Pro účely čištění vzduchu byl zvolen klasický biofiltr s předřadnou pračkou vzduchu. Korpus biofiltru je vyroben z kompozitového materiálu, vnitřní přepážky a vestavby v kombinaci sklolaminátu a tvrzeného plastu. Systém korpusu biofiltru sestává z celkem dvanácti navzájem propojených jednotek s celkovým objemem náplně 250 m3. Pro regulaci je použit průmyslový řídicí systém SIMATIC. Účinnost tohoto biofiltračního zařízení pro eliminaci přítomných kontaminantů (především amoniaku a sulfanu) se pohybuje okolo 90 %, což umožňuje splnění zákonem daných limitů pro vypouštěn ný odpadní vzduch. luboš ZáPotocký radiM žebrák DEKONTA, a. s.

KOŘENOVÉ ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

PRO EKONOMICKY VÝHODNÉ A EKOLOGICKY PŘÍZNIVÉ ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD OBLAST POUŽITÍ
Splaškové vody (obce, osady, provozovny, rodinné domy)
Odpadní vody ze zemědělské výroby (vepříny, rybí farmy,







vinařství, ovocnářství, mléčné farmy apod.) Průsaky ze skládek pevného odpadu Znečištěné srážkové vody (silnice a dálnice, parkoviště, letištní plochy, skladové areály, skleníky apod.) Průmyslové odpadní vody znečištěné organickými látkami (potravinářské, chemické, papírenské, textilní, kožedělné a další provozy) Stabilizace a mineralizace čistírenských kalů

červen 2012 OD000696

NAŠE SLUŽBY
Dodávka kořenových čistíren odpadních vod (KČOV ) II. generace

s garantovanou účinností "na klíč"


Výběr lokalit vhodných pro výstavbu kořenových čistíren
Zpracování a projednání projektu
Výběr a výsadba vegetace
Návrh a dodávka terciárního stupně čištění odpadních vod

(odstranění dusíku a fosforu)


Revitalizace nefunkčních kořenových čistíren
Provoz a údržba kořenových čistíren
Financování výstavby kořenových čistíren

DEKONTA, a. s. Volutová 2523 158 00 Praha 5 Tel.: +420 724 393 793 [email protected] www.dekonta.cz

Osvědčení: ISO 9001 ISO 14001 OHSAS 18001 Responsible Care

37

Příloha

odpady a obce

Minimalizovat produkci směsného komunálního odpadu při zajištění maximálního možného komfortu pro uživatele systému, a tím přispět k zachování udržitelné míry nákladů na jeho provoz – to se stalo cílem pro systém zavedený v Mikulově a okolí.

d

omácnost, zapojená do tohoto systému, může prostřednictvím třídění snížit výši svého poplatku za odpady. Zatímco průměrná pětičlenná rodina každý rok za odpady totiž běžně platí 2500 korun (při pětisetkorunovém poplatku za osobu), zodpovědným tříděním může taková domácnost tuto částku snížit až na polovinu. Podstatný je princip dobrovolnosti – občané se sami na základě vlastního přihlášení do systému stanou participanty programu. Ve vilové a venkovské zástavbě, popřípadě v bytových domech obdrží zapojení občané zdarma čipem označené nádoby na plast a papír o objemu 240 l, které budou jednou měsíčně vyváženy. V sídlištní zástavbě si budou moci občané vyzvednout při platbě odpadu sadu pytlů na papír a plast a k tomu sadu samolepek s čárovým kódem obsahujícím identifikaci jejich stanoviště. Na základě dat získaných při svozu může občan získat prémii za nadprůměrné množství vytříděných plastů (25 % odměny), papíru (25 % odměny), bioodpadu (15 % odměny) a za podrůměrné množství vyhozeného směsného komunálního odpadu (35 % odměny).

»Pro uživatele systému se třídění odpadů stalo stejně jednoduchou věcí jako vyhazovat směsný odpad,« konstatuje Tomáš Hlavenka.

Ovlivnil rozjezd systému situaci v nakládání s odpady, množství sebraných odpadů, vznik černých skládek...? Množství směsného komunálního odpadu kleslo v obcí Březí (první, kde jej zavádíme) z 80 tun za čtvrtletí na 44 tun za čtvrtletí. To vše během jednoho roku. Celkové množství odpadů se nezvýšilo, toky se přesunuly do využitelných složek (bioodpad, papír, plast, sklo). O rozvoji černých skládek nevím. Kdyby vznikaly, nejspíš bych o tom věděl. n

na odpadové hospodářství obce ze 173 Kč na 84 Kč na občana a čtvrtletí. n Jaké má pro občana výhody, když se do systému zapojí. Kolik občanů už dosáhlo »úlev« na poplatcích? Ekonomických úlev dosahují zatím pouze občané obce Uherčice, kde díky systému čárových kódů na pytlích s druhotnými surovinami vyplatila obec v roce 2011 v průměru osmdesát korun na osobu. Systém měl však zásadní nedostatek, kdy občané dostávali prémie pouze za nápojové kartony, plast a papír. Tím nezvýhodňoval osoby předcházející vzniku odpadu. Díky spolupráci naší svozové firmy a obce jsme zavedením čipů na nádoby se směsným odpadem dosáhli možností komplexního hodnocení jednotlivých prvotních původců odpadů. ISNO stojí na čtyřech nádobách – směs, bioodpad, papír, plast. Obec předpokládá, že občané, kteří budou zodpovědně nakládat s odpady (předcházení vzniku, kompostování, třídění) získají díky uvedeným inovacím za rok 2012 prémii 150 až 200 Kč na hlavu. Tyto odhady vycházejí ze zkušeností obce z roku 2011 a enormního zájmu obyvatel obce o projekt.

n Čeho chcete rozvojem systému dosáhnout? Obecně lze říci, že chceme vytvořit udržitelný systém nakládání s komunálními odpady ve všech rozměrech udržitelnosti. Sociální aspekt: Systém snižuje nespravedlnost úhrady nákladů na odpady výběrem plošně stanoveného místního poplatku a zvýšit komfort pro uživatele systému – ISNO je postaven na odvozném systému sběru separovaných odpadů, a donášková vzdálenost je tedy prakticky nulová. Aspekt environmentální: Snižuje se podíl nevyužitelných odpadů ve směsném komunálním odpadu. V neposlední řadě je důležitý aspekt ekonomický: V obci Březí, kde ISNO běží tři čtvrtě roku, se snížily náklady

FOTO: ARCHIV

Zkušenosti Z MikuloVa Systém zavádí společnost STKO, s. r. o., v níž se sdružuje 17 obcí a měst. Sváží odpady od zhruba 20 tisíc obyvatel a 600 firem. Zeptali jsem se jejího jednatele Ing. Tomáše Hlavenky:

Mají o zapojení do systému lidé zájem? V obci Březí,, kde jsme začínali s ISNO, se z 550 čísel popisných do projektu přihlásilo 450 rodin. Po několika měsících se přidalo dalších devět obcí a postupně přibývají. n

FOTO: ARCHIV

inteligentní systém nakládání s odpady

Po půlročním zavedení nádob na separaci bioodpadu s čipem klesla v Březí produkce směsného komunálního odpadu o třetinu.

38

n Jak v rámci systému spolupracujete s městem. Spolupráce s obcí je naprosto klíčová. Právě díky spolupráci se zastupiteli například v obci Uherčice nebo Březí jsme provedli analýzu a následně návrh řešení vytvoření tohoto systému nakládání s odpady. Zavedení nádob označených čipem a také nulová donášková vzdálenost způsobily pokles produkce směsného odpadu a nárůst využitelných odpadů. Například ve zmiňované obci Březí na podzim 2011 představoval směsný odpad 50 % domovních odpadů, 27 % bioodpad, 11 % papír, 8 % plast a po dvou procentech barevné a bílé sklo. Díky čipům máme primární data, až si bude obec přát vracet lidem bonusy. Zatím se to nedělalo, protože je systém krátkou /kce/ dobu v provozu.

červen 2012

OD0007

odpady a obce

Příloha

Nizozemský výrobce nákladních vozidel DAF je vnímán zejména jako výrobce špičkových tahačů pro dálkovou přepravu.

t

ahač XF105 je již několik let za sebou jedničkou ve své kategorii v Evropské unii i v České republice. Ve stínu tohoto úspěchu však neprávem stojí nabídka vozidel DAF pro ostatní aplikace. Snad neexistuje obor, pro který by DAF nedokázal postavit správné vozidlo a navrhnout zákazníkovi to pravé dopravní řešení. Je tomu tak i v komunálním sektoru. Pro lehké aplikace je nabízena základní řada LF. Vozidla LF45 a LF55 (6–19 t celkové hmotnosti) se v komunálním segmentu uplatňují zejména jako lehké sklápěče a natahováky kontejnerů. Speciálním podvozkem navrženým pro montáž zametací nástavby disponuje vozidlo FA LF55 Sweeper. Jeho předností je umístění, nádrže kapaliny AdBlue, tlumiče výfuku a katalyzátoru za kabinou, takže obě strany podvozku jsou volné pro montáž zametacích kartáčů, trysek na čištění ulic

FOTO: ARCHIV

Vozidla daF pro komunální aplikace a dalšího příslušenství nástavby. Také palivová nádrž je umístěna v zadním převisu vozidla. Všechna vozidla řady LF jsou dostupná v provedení EEV (vozidla šetrná k životnímu prostředí), takže centra měst, kde často operují, nejsou zatížena výfukovými emisemi. Celou řadu LF doplňuje mimořádně ekologické vozidlo LF Hybrid, které ke svému pohonu využívá kombinaci spalovacího motoru a elektromotoru. Je tedy vhodné pro provoz v centrech měst při úspoře paliva 15–20 % v závislosti na typu provozu. Pro náročnější aplikace, jako jsou vozidla pro svoz odpadu, sklápěčky, těžké natahováky kontejnerů, fekální vozidla, vozidla pro čištění kanalizací a další, je vhodná univerzální řada CF. Dodává se s třemi různými typy kabin, třemi objemovými variantami motorů s výkony od 250 do 510 k a s různými konfiguracemi podvozků se dvěma, tře-

DAF FAN CF75.310

DAF FA LF55

Vozidlo pro svoz komunálního odpadu

Zametací vozidlo

Specifikace vozidla Denní kabina Vnější sluneční clona Sdružená světla Vzduchem odpružené sedadlo řidiče Ručně ovládaná klimatizace Tempomat Řízená zadní náprava Mechanická uzávěrka diferenciálu Motor PR: 9,2 l, výkon 228 kW (310 hp) Automatická, 6-ti rychlostní převodovka Zastávková brzda – systém stop and go EBS, ABS, MSR Ochranný kryt chladiče Specifikace vyklápěče ZOELLER Vyklápěč dělený, uzavřený, oboustranně ovládaný Sběr nádob 70 – 1100 litrů Plastové ochranné clony proti úletu odpadu Zajištění proti přetížení nádob Oboustranné ovládání vyklápěče Ochranný kryt chladiče

Specifikace nástavby HALLER Lineární stlačování Poměr stlačení 1 : 5-6 Centrální mazání Objem sběrného prostoru 21 m3 Objem výsypné vany 2,2 m3 Drtící tlak mezi štíty 25 t Možnost regulace lisovacího tlaku Diagnostický a řídicí systém nástavby na bázi CAN BUS Utěsnění pro zachycování tekutých látek vznikajících při lisování odpadu s možnosti jejich vypouštění Možnost snížení hrany pro vhazování kusového odpadu Krytý maják Zadní kamerový systém Pracovní halogenová světla Utěsnění výtlačného štítu Otěruvzdorný materiál exponovaných částí nástavby Záruka na 100% obsah popelovin Vybavení bezpečnostními prvky dle platných norem

V univerzální řadě CF najdete i vozidla pro svoz komunálního odpadu.

mi nebo čtyřmi nápravami, kdy jedna nebo dvě nápravy jsou poháněné. Nápravy mohou být s jednomontáží nebo dvojmontáží, vodicí nebo vlečené řízené nebo neřízené. Řada CF je dostupná s širokým výběrem výkonných pomocných pohonů pro externí zařízení. Minulý rok byl představen podvozek CF85 8x2 se třemi řízenými nápravami a jednou poháněnou. I přes úctyhodné rozměry vozidla je manévrování s ním hračkou i ve stísněných uličkách měst nebo na úzkých silnicích Vysočiny. Stejně jako řada LF, tak všechna vozidla řady CF mohou být v provedení EEV, kdy snížení emisí pevných částic je téměř až o třetinu nižší oproti emisní normě Euro 5 DAF tedy nejsou jen tahače, je to celá řada vozidel vhodná pro všechny obory. A komunální sektor nevyjímaje.

/df/

Specifikace vozidla Denní kabina Elektricky nastavitelná zrcátka Vzduchem odpružené sedadlo řidiče Ručně ovládaná klimatizace Tempomat Poháněná zadní náprava Mechanická uzávěrka diferenciálu Motor GR: 6,7 l, výkon 165 kW (220 hp) Manuální, 6-ti rychlostní převodovka Vozidlo je vybaveno nástavbou SCARAB MAGNUM HYDRODRIVE

Vozidla jsou ihned k dodání

Zastoupení pro ČR DAF Trucks CZ, s.r.o., červen 2012 Zděbradská 61, 251 01 Jažlovice, Tel: 323 626 111, www.daftrucks.cz OD000707

39

Příloha

odpady a obce

Zvířata a šrot – jde to dohromady?

c

FOTO: ARCHIV

elá expozice, umístěná v areálu společnosti Kovosteel ve Starém Městě u Uherského Hradiště, připomíná netradiční zoo bez klecí a mříží, kde nechybějí informační tabule s popisky zvířat. Nyní zahrnuje přes třicet výtvorů různých

Figurky tučňáků sklízely obdiv dětí i během svého tour po nákupních centrech v celé České republice.

velikostí, z toho 25 modelů vzniklo díky motivační soutěži, které se zúčastnili jednotlivci i firmy ze Slovácka a širokého okolí. Duchovním otcem KOVOZOO je Bronislav Janeček, generální ředitel společnosti Kovosteel. Jak se nápad zrodil? »Před několika lety jsem navštívil Tunis a tam jsem sledoval, jak místní umělci vyrábějí ze zbytkového šrotu modely zvířat. Jejich práce mě velmi zaujala, takže jsem zhruba po dvou letech přesvědčil spolupracovníky, abychom u nás ve Starém Městě vybudovali vlastní netradiční zoo. Pokud vím, nikde jinde v Evropě takový projekt neexistuje,« uvedl Bronislav Janeček. Vybrané modely nedávno absolvovaly tour po nákupních centrech celé ČR a ohlas byl velmi pozitivní. »Lidé v Čechách a na Moravě obdivovali především gorilu a geparda. Na druhou stranu, když se podíváme na tučňáky, vidíme, že jsou vyrobeni velmi jednoduše a také oni sklidili ovace, především u malých dětí,«

FOTO: ARCHIV

V unikátní KOVOZOO si můžete prohlédnout modely zvířat, které z kovového odpadu vytvořili umělečtí kováři i běžní kutilové.

Gorila, jakou nenajdete ani v Africe, domovině těchto zvířat, aní v žádné zoologické zahradě po celém světě.

dodal šéf společnosti Kovosteel.Podle jeho slov je v plánu nejen pořízení dalších modelů kovových zvířat. Expozici by měla obohatit zvířata živá, jako jsou třeba pávi. n daniel roJan

LIMIT PŘEKONÁN O ROK DŘÍVE! www.ecobat.cz I www.ecocheese.cz

ECOCHEESE Neziskové společnosti ECOBAT se podařilo v roce 2011 významně navýšit množství zpětně odebraných baterií až na 768 tun, což je o 68 % více než v předchozím roce. V porovnání s množstvím baterií uváděných na trh je to více než 26%, a díky tomu byl překonán závazný limit směrnice 2006/66/EU pro rok 2012 o jeden rok dříve! Stále narůstá počet míst zpětného odběru. Celkově se k 31. 12. 2011 jedná již o 15 485 míst zpětného odběru baterií na území ČR. Společnosti ECOBAT se podařilo v roce 2011 zajistit recyklaci 825 tun přenosných baterií, z kterých bylo získáno 523 tun převážně kovonosných druhotných surovin.

40

je funkční, elegantní sběrná nádoba s nadčasovým designem v několika barevných provedeních. Lze ji tedy bez problémů umístit do jakéhokoliv interiéru (kancelář, domácnost). Design sběrné krabičky získal prestižní ocenění v soutěži Metro Zlatá pecka 2011 v kategorii obalových designů. Od března minulého roku byl ECOCHEESE zdarma zaslán přibližně 40.000 zájemcům. Jaro 2012 přináší novinku! Velké designové sběrné nádoby ECOCHEESE, které se postupně objeví ve všech supermarketech, nejnověji je najdete v prodejnách Billa a Planeo elektro. Právě do nich můžete plné krabičky z domova vysypat.

ECOCHEESE můžete mít zdarma i vy Moderní a estetický nástroj třídění baterií můžete jednoduše objednat na www.ecocheese.cz. červen 2012

OD000705

ECOBAT

EKO

odpady obce P ř í l o h a Díky spolupráci průmyslu, obcí a měst v asystému EKO-KOM, bylo v roce 2011 recyklováno

621 273 tun obalových odpadů.

Systém EKO-KOM zajistil využití a recyklaci pro

72%

obalů prodaných v ČR.

OD000705

Děkujeme. www.ekokom.cz

červen 2012

EKOKOM ruka inz A4 nova 2012.indd 1

41 OD000708

23.5.12 21:21

Správa a rozvoj

programová podpora péče o historická centra dvacetiletá

S

outěž o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace iniciovalo Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Poprvé byla udělena v roce 1995 (Svitavám). Zatím posledním vítězem a držitelem titulu Historické město roku 2011 se letos v dubnu stalo Uherské Hradiště. U zrodu Programu regenerace stála Ing. arch. Kamila Matoušková, která dnes vede oddělení mezinárodních územních vazeb v odboru evropské územní spolupráce na Ministerstvu pro místní rozvoj.

FOTO: ARCHIV uHeRskéHO HRAdIšTě

Regenerace je rozvojovou aktivitou. Obnovené historické jádro má sílu stát se poháněcím motorem pro rozvoj celého města a významně ovlivňuje region.

Náročná rekonstrukce jezuitské koleje pomohla Uherskému Hradišti k vítězství.

Specifika proceSu regenerace Jaká je budoucnost Programu regenerace i s ohledem na tenčící se státní rozpočet? »Zcela jistě je potřeba, aby Program regenerace MPR a MPZ jako státní program pokračoval. Nemá totiž alternativu – úroveň obcí nestačí a na úrovni krajů jsou pouze malé a příliš roztříštěné podpory,« říká Kamila Matoušková. »Stále je potřeba, aby existoval motivační a podpůrný nástroj, který bude usměrňovat politiku obcí směrem ke komplexní regeneraci nejcennějších území. Regenerace má totiž specifické vlastnosti a vyžaduje jiné přístupy než nová výstavba nebo přestavba – konzervační a konsensuální, spolupráci s vlastníky, s kolektivním rozhodováním v místě. Vyžaduje soustře-

Odpovídá Květoslav Tichavský, starosta Uherského Hradiště – Historického města roku 2011 Jak oslaví město s občany udělení titulu Historické město roku 2011? Připravujeme program pro děti i dospělé a jako výraz poděkování též setkání s vlastníky památek, s významnými investory, řediteli kulturních institucí a příspěvkových organizací a s pracovníky města. Ti všichni se dlouhodobě podíleli na regeneraci městské památkové zóny v uherském Hradišti. Také je před námi slavnostní otevření zrekonstruované jezuitské koleje, což byla jedna z nejvýznamnějších investičních akcí, jež také vydatně přispěla k zisku titulu Historické město roku a součástí oslav bude v září i 10. ročník slováckých slavností vína a otevřených památek. n Jaké zásadní kroky v památkové péči město aktuálně čekají? V rámci Programu regenerace letos projdou rukama restaurátorů dvě sochy v průčelí kostela sv. Františka Xaverského na masarykové náměstí a vitrážová okna kostela Zvěstování Panny marie na mariánském náměstí. Program umožní v tomto případě (uměleckořemeslná práce) pokrýt celkové náklady (asi 955 tis. kč). Z městského Fondu obnovy historické architektury podpoříme částkami 100 tis. kč opravy dvou domů. s využitím dotací z ministerstva obrany opravíme tři válečné hroby. dále obnovíme vichřicí shozený kříž ve Vinohradské ulici. Provedeme údržbu sloupu sv. Rocha ve smetanových sadech a stěny v parku V Bastionu, zajistíme opravu podstavců dvou bust v Jezuitské zahradě před obchodní akademií. Budeme pokračovat v opravě kostela Nanebevzetí p. marie na mařatském hřbitově tak, aby ke 400. výročí v příštím roce byl dokončen. Připravujeme rovněž obnovu zvonice na ul. 1. máje v mařaticích a kapličky ve Véskách. n Zapojí se Uherské Hradiště do Programu regenerace i v dalších letech? Program regenerace je kontinuální a koncepční proces a vyžaduje trvalou pozornost. Pouze nebudeme moci po dobu pěti let aspirovat na získání dalšího titulu Historické město roku. n

42

FOTO: ARCHIV kAmIly mATOuškOVé

Program regenerace městských památkových rezervací a zón (MPR/MPZ)byl ustaven před dvaceti lety jako nástroj záchrany a rozvoje kulturních hodnot, životního prostředí, ale i podnikatelských aktivit v historických jádrech obcí a měst.

Kamila Matoušková soudí, že Program regenerace patří k těm nejefektivnějším.

děnou péči a multidisciplinární řízení místní pracovní skupinou, a to nevzniká samo od sebe.« Regeneraci vnímá Kamila Matoušková i z pohledu rozvojových aktivit v centru města jako »rozvojové zóně« jiné povahy. Obnovené historické jádro má sílu se stát poháněcím motorem pro rozvoj celého města a významně ovlivňuje region. obnova Si žádá Stálou údržbu Zatímco v 90. letech převládaly velké, záchranné akce převážně z jednoho vnějšího zdroje v nastavených podílech stát – město – vlastník, v poslední době se prostředky Programu používají více na generální opravy a údržbu. Program motivuje k hledání a koordinaci regenerace z různých zdrojů: evropských, národních, krajských, rozpočtu města, vlastníků a sponzorů. »Na Program byly dosud vynaloženy 4 mld. Kč, jež vytvořily dílo za 11 mld. Kč a realizováno bylo 12 tisíc akcí. Podíl státu byl v průměru 38 % a účast některých měst se vyšplhala k miliardě,« sumarizuje Kamila Matoušková. Zapojené jiné zdroje však dosáhly mnohonásobně vyšších částek. »Do dalších 20 let města uvádějí potřebu ještě 39 mld. Kč na obnovu památek a 36 mld. Kč na nepamátkové budovy. Zároveň už je nutné vracet se k některým budovám obnoveným před 20 lety,« upozorňuje Kamila Matoušková. »Pokud jde o možnosti státu, o ty je nutné stále bojovat a informovat poslance o roli Programu, zvláště nyní, kdy se diskutuje o převodu národních dotací na posílení rozpočtů menších obcí.« »Přestože podíl státu v Programu klesá, motivační roli plní stále a je jedním z nejefektivnějších programů vůbec. Ve městech se zlepšila obnova památek, budovy a veřejná prostranství ožily. Program významně přispěl i k zachování funkce bydlení. Hodnocení měst v soutěži o Cenu Programu regenerace je také stále těžší,« uzavírá Kamila n Matoušková. Simona dvořáčková

červen 2012

Správa a rozvoj

památky a veřejné sbírky TEPLO ZE ZEMĚ

i

nstitut pro památky a kulturu, o.p.s. na jaře vyhlásil v rámci nového projektu zaměřeného na financování památek soutěž veřejných sbírek s názvem MÁME VYBRÁNO. Cílem bylo představit konkrétní památky a další historické objekty ze všech regionů ČR, na jejichž obnovu nebo výstavbu je vyhlášena veřejná sbírka, a ocenit nejúspěšnější vyhlašovatele a projekty. Sbírky soutěžily ve třech kategoriích: Finančně nejúspěšnější veřejná sbírka v roce 2011; Nejlépe prezentovaná veřejná sbírka v roce 2012; Cena veřejnosti MÁME VYBRÁNO. O vítězi první kategorie rozhodla výše vybraných prostředků. Nad sbírkami přihlášenými do soutěže o nejlepší prezentaci se sešla odborná porota, v níž zasedla např. Anna Matoušková, náměstkyně ministryně kultury, Květa Vitvarová, tajemnice Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska či Petr Svoboda, náměstek generální ředitelky Národního památkového ústavu. Vítěze ceny veřejnosti určilo hlasování na stránkách www.mamevybrano.cz. V první kategorii svedlo klání 48 veřejných sbírek. Z toho bylo 38 na nemovité památky a 10 na movité. Nejvíce sbírek se týkalo církevních památek (32). Na další památky to bylo 16 sbírek. Nejčastěji vyhlašovaly občanská sdružení, spolky a nadace. Následovaly obce a farnosti. Mezi příklady církevních památek, na něž byly vyhlášeny

sbírky, patří varhany, kostely, zvoničky, obrazy, kaple, barokní hřbitov a zvony. Mezi ostatní pak kubistické památky, zámky, mlýn, vyhlídka, turistická věž, pietní místa, domy (kulturní památky, budoucí muzea) či sochy. Celkem se ve sbírkách ukončených v roce 2011 vybralo 10,3 mil. Kč, přičemž průměrná výše jedné sbírky byla 215 tis. Kč. První místo obsadil Spolek pro Lanžhot (Oprava kostela Povýšení sv. Kříže), druhé Spolek pro navrácení sochy TGM do Jihlavy a třetí bylo Občanské sdružení pro opravu varhan v kostele sv. Ludmily v Praze 2. Ve druhé kategorii zvítězilo Občanské sdružení Mělnický osvětový a okrašlovací spolek (Obnova varhan chrámu sv. Petra a Pavla v Mělníku), druhá byla Římskokatolická farnost Třebíč-město (Stavba nových varhan v kostele sv. Martina) a třetí Tři brány, komunitní nadace pro vědění, umění a civilizaci (Dokončení oprav špitální kaple sv. Anny ve Vyškově) a Nadace Okřídlené kolo (Oprava parní lokomotivy 464.202 do provozního stavu). Veřejnost hlasovala pro Římskokatolickou farnost Třebíč-město, nadaci Tři brány a Občanské sdružení Michael (Rekonstrukce kostela sv. Archanděla Michaela ve Smržovce). Výsledky soutěže vyhlásil Institut pro památky a kulturu 29. května v Praze u příležitosti konání konference o financo/sk/ vání památek.

HLOUBKOVÉVRTY

PRO TEPELNÁ ČERPADLA po celém území České a Slovenské republiky

Realizace unikátního hloubkového vrtu pro instalaci tepelného čerpadla na Lysé hoře (1323 m) v Moravskoslezských Beskydech.

velká výzva municipalitám: chcete také šetřit energii?

n

FOTO: ARCHIV

enápadně a bez většího mediálního ohlasu nedávno přistoupily hnedí tří územní samosprávné celky z Česka k evropské iniciativě Pakt starostů a primátorů. K Jeseníku, který je signatářem Paktu od února 2010, se loni na podzim připojily Hlinsko, Ostrava a obec Lkáň (okr. Litoměřice). Pakt sdružuje více než 3900 evropských měst a obcí, jež se zavázaly do roku 2020 snížit emise CO2 o více než 20% pod úroveň

Saská Pirna se do Paktu také zapojila a už si zpracovala i koncepci ochrany klimatu.

červen 2012

roku 1990. Pakt pomáhá svým členům s přípravou a realizací projektů v sektoru budov, dopravy, územního plánování či osvěty. Zapojená sídla si také vylepší svou marketingovou značku, mohou sdílet dobré praxe s ostatními členy a získají i lepší přístup k dodatečným zdrojům financování. Snižování emisí CO2 nemusí být pro obecní rozpočet zátěží, dokonce může dodatečné prostředky přinést. Potvrzuje to rovněž Magda Křivanová, starostka Hlinska. Za jeden z hlavních přínosů vstupu do Paktu totiž považuje snížení energetické náročnosti budov v majetku města a úsporu veřejných prostředků. Zateplování budov v kombinaci s instalací obnovitelných zdrojů energie navíc posiluje energetickou soběstačnost města. Zájemcům o bližší informace je určena konference Velká výzva pro města a obce, kterou 21. června v Praze uspořádá Hnutí DUHA s podporou Sdružení místních samospráv ČR v rámci projektu BEAM21. AProgram konference naleznete na stránkách http://hnutiduha.cz/nase-akce/. n eva hejralová Program energie Hnutí duHA

Green Gas DPB, a.s., Rudé armády 637, 739 21 Paskov, okres Frýdek-Místek, Česká republika

www.greengas.cz MO001257-2

43

Správa a rozvoj

nejpřirozenějším pomocníkem lidí s postižením je obec

r

adka Soukupová se pohybuje na poli sociálního začleňování osob s postižením od 90. let. Vedla pilotní projekt chráněného bydlení pro osoby s mentálním postižením, byla výkonnou ředitelkou Pražské organizace vozíčkářů. V rámci přípravy konceptu Integrovaného operačního programu na Ministerstvu pro místní rozvoj se zasadila o nastavení opatření na podporu transformace sociálních pobytových služeb. V zastupitelstvu MČ Praha 11, jehož členkou je dosud, byla v letech 1994–2002 coby místostarostka odpovědná za sociální oblast. Za jejího působení na radnici byly otevřeny dva chráněné byty a zahájen provoz tréninkové kavárny pro osoby s duševním postižením. Dodejme, že kromě předsednictví v sociální komisi SMO ČR působí také v evropských orgánech zabývajících se sociálními otázkami a sociálním dialogem. V současnosti je ředitelkou pro rozvojové projekty v Unii zaměstnavatelských svazů.

Sociální a komunitní Služby n Proč by se obce měly zapojit do procesu transformace sociálních služeb? Obce jsou základními subjekty veřejné správy a jejich klíčovou úlohou je zajišťování veřejných statků, které souvisejí s kvalitou života, se soudržností společnosti, s tvorbou lidského kapitálu a se správou infrastruktury. Základní snahou obce je zajištění soudržnosti komunity – zajištění příznivého klimatu ve společenství lidí, které obec spravuje. K tomuto cíli jí slouží různé veřejné služby, hrazené z peněz daňových poplatníků. Mezi klíčové veřejné služby patří služby sociální, které představují základní nástroj pro pomoc osobám, jež nejsou s to přežívat v komunitě bez cizí pomoci. n Jaké další možnosti mají obce pro podporu začleňování k dispozici?

Jedná se o komunitní služby, kam spadá např. bydlení, donáška obědů, poradenství nebo veřejné kulturní aktivity. Představitelé obce by si vždy měli položit otázku, jaké potřeby mají lidé, kteří mohou žít v komunitě pouze s podporou. Jaké služby jsou pro ně vhodné a kdo jejich poskytování zajistí. Monitoring, koordinace, iniciace, popř. zajišťování komunitních služeb patří k základním úkolům obcí v pomoci osobám s postižením. Další úlohou je také podpora těchto osob směrem k veřejnosti. prvotní je bydlení a zaměStnání n Pokud jde o potřeby lidí s postižením, s čím potřebují pomoci především? Primární je bydlení – jednou z nejžádanějších aktivit je chráněné či podporované bydlení. Dále je to zaměstnání, kdy obce mohou nabízet různé aktivity – od skartování písemností až po práci při údržbě zeleně či při úklidu. Možností je i pomoc se zapojením do kulturních akcí – rozsvěcení vánočního stromu, pálení čarodějnic, hasičský bál, kdy se lidé s postižením setkávají s ostatními obyvateli, navazují kontakty. Lidé s tělesným postižením zase potřebují bezbariérové veřejné prostory (sjezdy u chodníků, mobilní výtahy na úřadech, bezbariérové WC, bankomaty umístěné v nižších polohách). Role obce je klíčová. rizika finanční a lidSká n Podstupuje obec podporou procesu integrace také nějaká rizika? K největším problémům patří zajištění veřejného opatrovnictví, které není ani finančně, ani metodicky správně pokryto. V této souvislosti se SMO ČR snaží o vyvolání součinnosti patřičných ministerstev. Rizikem je i přijetí postižených osob místní komunitou. Strach ze soužití s »jinými« lidmi by obec měla umět s občany vykomunikovat. Podporu obcím nabízejí

Podpora procesu transformace sociálních služeb ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor sociálních služeb a sociálního začleňování, realizuje v současném programovém období s podporou OP lidské zdroje a zaměstnanost projekt Transformace sociálních služeb pro lidi s postižením, jehož cílem je podpořit přechod lidí s postižením z velkokapacitních ústavních služeb do bydlení a služeb v běžném prostředí. do projektu je zapojeno 32 ústavních zařízení ze všech krajů, jež poskytují služby asi 3800 osobám s postižením. součástí je také Národní centrum podpory transformace sociálních služeb, které vzdělává a podporuje účastníky transformačního přechodu. koncepci podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění přijala vláda v únoru 2007. Podrobnosti k tématu naleznete na stránkách www.mpsv.cz, záložka sociální služby a na www.trass.cz.

44

FOTO: ARCHIV RAdky sOukuPOVé

Čím obce mohou přispět v procesu přeměny ústavních sociálních služeb pro lidi s postižením? Ptáme se Ing. Radky Soukupové, předsedkyně sociální komise Svazu měst a obcí (SMO) ČR a dlouholeté zastupitelky MČ Praha 11.

Pomoc lidem s postižením v integraci je pro většinu obcí samozřejmá. V roli veřejného pomocníka by však neměly zůstat osamoceny, říká Radka Soukupová.

odborníci či neziskové organizace. Např. Národní centrum pro transformaci sociálních služeb vytváří metodické postupy, které pomohou zorientovat se v problematice. Hlavní hrozbou je finanční náročnost – obec musí dobře zvažovat, které komunitní služby si může dovolit zajišťovat. Měla by hledat zdroje nejen u sebe, ale mapovat i nabídku dotačních programů. Základem je připravenost obce a představa o tom, jak nejlépe naplnit potřeby lidí s postižením. Využití komunitního plánu je dobrou cestou k předložení rozvojového projektu. V oblasti financování ale obec musí často zvažovat své politické priority. Je důležitější podpora mladých rodin nebo postižených osob? Zde je namístě apelovat na hodnoty, jež s sebou integrace přináší. Co obec získá podporou integrace? Obec, jež usiluje o integraci, pomáhá zvyšovat míru sociálního kapitálu v obci, což přispívá k soudržnosti. Zajištění veřejných služeb pro lidi s postižením podpoří i zaměstnanost v obci. Základní hodnotou je ale umožnění běžného života osobám, které by jinak musely žít v ústavním zařízení, jež nezajistí naplnění individuálních potřeb a individuální rozhodování. Obec je nejpřirozenějším pomocníkem osob s postižením. Je prostředníkem mezi nimi, poskytovateli sociální služby a komunitou. V roli veřejného pomocníka však obce nesmí zůstat osamoceny. Jsou článkem veřejné správy a přirozeně chtějí být součástí širšího integračního systému tvořeného i státem a krajskou samosprávou. Takové rozložení veřejné zodpovědnosti povede k účinné transformaci pobytových sociálních služeb, resp. k rušení ústavů. n n

Simona dvořáčková

červen 2012

Správa a rozvoj

liblín získá novou dominantu VIZuAlIZACe: ARCHIV kRAJskéHO úřAdu

n

ové ubytování pro důstojný život obyvatel Domova sociálních služeb (DSS) v Liblíně je nezbytné. Jeho nynější kapacita totiž už nestačí. S tímto názorem souhlasila většina účastníků veřejné prezentace stavby Nového pavilonu DSS Liblín, která se konala přímo v této obci na Rokycansku s necelými třemi stovkami obyvatel. DSS Liblín poskytuje služby seniorům a dalším klientům z řad osob s tělesným či mentálním postižením. Nový pavilon nahradí již nevyhovující finské domky, v nichž je zatím ubytována část klientů. Stavbu nového pavilonu podpořilo také zastupitelstvo Liblína. Pokud by se nepostavil, klienti by se museli rozmístit do jiných zařízení a místní lidé by přišli o práci. Výstavba objektu si vyžádá náklady zhruba 50 mil. Kč, přičemž je zcela uhradí zřizova/st/ tel domova – Plzeňský kraj.

Hned za pozdně barokním, klasicistně přestavěným zámkem, v němž sídlí DSS, vyroste moderní dvoupodlažní objekt (viz obrázek) pro 34 klientů s mentálním postižením. Památkáři už dali k jeho stavbě souhlas. V přízemí pavilonu budou terapeutické dílny – keramická a dřevozpracující, cvičná kuchyňka, kreslírna, relaxační místnost a muzikoterapie.

nedostatek místa pro papírovou agendu – problém, který má řešení Magistrát města Kladna se od roku 2006 může pochlubit novými reprezentativními prostory. Dnes se v nových místnostech nachází odbor správní, který se v původních kancelářích potýkal s nedostatkem místa pro uložení papírové agendy.

d

íky stěhování mohlo vedení odboru řešit problém nedostatku místa pro uložení papírové agendy využitím nejmodernějších technologií.

červen 2012

FOTO: ARCHIV kARdeX RemsTAR

FOTO: ARCHIV kARdeX RemsTAR

Rychlý a bezproblémový přístup ke spisům a minimální prostorové nároky byly hlavními požadavky vedení odboru. Zařízení byla navržena tak, aby usnadňovala práci zejména v úředních dnech a zároveň zajišťovala dostatečnou ochranu uložených spisů před neoprávněným přístupem. Umožňují tedy spis rychle najít a vyjmout a pomáhají úředníkům udržovat si naprostý přehled o uložené agendě. Spisy jsou totiž uloženy podle abecedy přehledně na policích, jež zařízení na stisknutí tlačítka v průběhu několika málo vte-

když Schází míSto Agenda občanských průkazů a cestovních dokladů ve formátu A5 byla původně uložena ve 30 uzamykatelných kartotéčních skříních. Ty však zabíraly prostor jedné celé kanceláře a manipulace s nimi byla náročná a pro zaměstnankyně úřadu nepohodlná. Vedení odboru se proto rozhodlo využít automatizovaných archivačních systémů typu Kardex Lektriever. Šlo o tzv. páternosterové systémy pracující na principu »dokumentace k obsluze«. Jinak řečeno, tato zařízení přivážejí dokumenty na základě požadavků obsluhy do ergonomicky umístěného výdejového otvoru, odkud je může zaměstnanec vyjmout a pohodlně s nimi pracovat. rychlá a efektivní práce S agendou Odbor správní využívá pět zařízení Kardex Lektriever, která jsou schopna pojmout agendu občanských průkazů a pasů celého správního obvodu,v němž žije zhruba 117 tisíc obyvatel. Zařízení Kardex Lektriever jsou vysoká 2,7 m, přičemž každé zabírá půdorysnou plochu pouhých 3,78 m2. Ačkoliv tedy všech pět zařízení zabírá plochu necelých 19 m2, disponuje kapacitou 488,4 běžného metru.

řin nejkratší cestou přiváží do výdejového otvoru. Z něho zaměstnankyně agendu občanských průkazů nebo cestovních dokladů formátu A5, uloženou v úložných boxech, vyjmou na tzv. pracovní stůl, který je součástí zařízení, nebo ji můžou odnést na své pracovní místo. »Nejde o klasický archiv,« říká vedoucí správního odboru Mgr. Taťjana Kostková. »Ke všem uloženým dokumentům musí být zajištěn rychlý přístup, protože se s nimi neustále pracuje. Také podle samotných zaměstnankyň jim páternosterové systémy značné ulehčily práci a výrazně uspořily pracovní plochu. Díky pozitivní zkušenosti se systémy Kardex Lektriever kladenský magistrát v roce 2009 zakoupil další dva pro oddělení dopravněsprávních agend, konkrétně k uskladnění karet řidičských průkazů. /sk/

Podle zkušeností pracovnic odboru správního kladenského magistrátu automatizované archivační systémy Kardex Lektriever značně ulehčují a urychlují práci.

Minimální prostorové nároky a příjemné pracovní prostředí – i to přinášejí páternosterové systémy pracující na principu »dokumentace k obsluze«.

45

Správa a rozvoj

plánování cyklodopravy: inspirace z německých měst V roce 2011 vešel v Německu v platnost technický předpis ERA 2010, který znamená nový přístup k řešení dopravy ve městech, tzv. integrované plánování, které zajišťuje rovnoprávnost všech druhů dopravy.

v

oblasti dopravní infrastruktury doporučuje ERA 2010 i při nedostatku prostoru co nejširší integraci všech druhů dopravy v rámci stávajících místních komunikací a zároveň poskytnutí kvalitní infrastruktury všem formám dopravy.

SamovySvětlující komunikace Infrastruktura musí být snadno pochopitelná a utvářená tak, aby se uživatelé mohli spolehnout zejména na svou intuici než na množství dopravních značek. Tento přístup je shodný s konceptem tzv. samovysvětlujících komunikací, který zmiňuje i česká národní strategie BESIP. Jeden z pilířů nového přístupu utváření místních komunikací vyjadřuje slogan »žádná cyklistická stezka (integrovaný přístup) je mnohdy vhodnější než nekvalitní cyklostezka (separace)«. V ERA 2010 můžeme vysledovat změnu pojetí v oblasti cyklistické dopravy, kdy: n cyklisté jsou plnohodnotnými účastníky dopravního proudu; n bezpečnost je nadřazena kvalitě dopravního proudu; n cyklostezka už není preferované řešení. vedení cykliStů a bezpečnoSt ERA 2010 identifikuje čtyři možnosti vedení cyklistů (viz výběrový diagram vpravo): n integrovaný provoz společně s ostatními druhy dopravy (oblast I); n víceúčelový jízdní pruh (oblast II); n jízdní pruh pro cyklisty (oblast III); n separovaná cyklostezka (oblast IV); a dává kritéria pro výběr vhodného vedení:

intenzita motorové dopravy (voz./h.); n rychlost V85 motorové dopravy (km/h.). Kritéria lze aplikovat i na hlavní místní komunikace (kromě směrově dělených silnic). Diagram slouží pro předběžný výběr, dalším krokem je prověření specifických podmínek řešené lokality, např. prostřednictvím bezpečnostního auditu. Hlavní požadavky pro návrh cykloinfrastruktury: n objektivní bezpečnost: redukce počtu dopravních nehod a kolizních situací; n subjektivní bezpečnost: pocit bezpečí; n nutno zvážit rozdílné rychlosti cyklistů; n minimalizace fyzické námahy při jízdě; n minimalizace doby jízdy. n

cykliSté, chodci, auta poSpolu Méně důležité, ale i hlavní místní komunikace v centrálních oblastech měst musí uspokojovat potřeby všech uživatelů (cyklistů, chodců, motorových vozidel) a umožnit zásobování, parkování a provoz MHD. Požadavků na prostor je mnoho, v závislosti na funkci území a ulice a její šířce. Mnoho cyklistů se vyhýbá hlavním ulicím kvůli nedostatku prostoru pro bezpečnou jízdu a volí delší trasy méně vytíženými ulicemi. Prodlužování tras ale není uspokojivé, neboť právě podél hlavních komunikací bývá umístěno mnoho cyklistických cílů. Jak vměstnat cyklisty mezi rychle jedoucí motorovou dopravu a pomalé chodce? Ze zajištění bezpečné a svobodné jízdy na kole se stává plánovací výzva – úkol závislý na: n množství dostupného prostoru pro dopravu v omezeném uličním profilu; n rychlosti motorových vozidel.

Princip integrovaného plánování Integrace odvětví: n dopravní plánování n urbanismus n ekonomie n sociální plánování n environmentální plánování Horizontální integrace Přilehlé územní celky

Vertikální integrace Plánování na různých úrovních

Časová integrace Plánování jako kontinuální proces

Integrace různých druhů dopravy

Integrované plánování

Integrovaná mobilita Integrace příčin a kauzálních vztahů jízd

Participace všech dotčených a zájmových skupin

Integrace různých druhů opatření, nejen těch zaměřených na infrastrukturu

Výběrový diagram voz./h 2200 2000

IV

1800 1600

III

1400 1200

II

1000 800 600

I

400 200 0 30

40

50

60

70 km/h

tradičně, nebo ponovu? Tradiční plánování uličního prostoru na hlavních místních komunikacích zohledňuje poskytnutí optimálních podmínek pro motorová vozidla. Příčné rozvržení komunikace se většinou utváří od osy vozovky směrem ke krajům a jako první je vyhrazen prostor motorové dopravě (jízdní pruhy). Chodcům a cyklistům je ponecháno to, co zbylo, což často není bezpečné ani uživatelsky přívětivé. V novém konceptu utváření místních komunikací se příčný profil navrhuje od okraje ulice ke středu. V prvním kroku je vyhrazeno dostatečné místo chodcům. Koncept vychází z poznání, že rozvinutá cyklistika na hlavních místních komunikacích patří k předpokladům vytvoření živých center a subcenter měst. Cyklistická a motorová doprava, parkování, zeleň a prostor pro zásobování jsou rovnocenné. Pokud chybí prostor pro separaci jednotlivých druhů dopravy, je navržen bezpečný typ smíšeného provozu. Jestliže ulice nenabízí dostatek prostoru, doporučují německé předpisy omezit nejprve prostor pro parkování (priorita pohybující se dopravy před statickou). Německé předpisy nabízí katalog vhodných šablon příčného uspořádání při zohlednění: funkce komunikace a bezprostředního okolí, MHD, intenzity motorové dopravy a šířky ulice. S oživováním center měst souvisí podpora místní ekonomiky. Peníze, jež lidé utratí jako provozní náklady na automobil, při používání kola ušetří a dále je utrácí. Na jednom parkovacím místě pro auta se vejde 6–8 jízdních kol. Cyklisté utratí v obchodech průměrně 7000 eur/m2 parkovacího místa, zatímco řidiči 6635 eur. Jsou i loajálnější ke konkrétním obchodům, což posiluje místní obchodníky v centrech. n petr pokorný

ZdROJ: BeCkmANN, 1999

46

Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.

červen 2012

Správa a rozvoj

etický kodex úředníků má hlavně omezit korupci

d

o vlastních vnitřních předpisů musí ministerstva a další ústřední i ostatní správní úřady zapracovat Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy a takto zpracovaný vnitřní předpis i veřejně publikovat. Etický kodex z dílny Ministerstva vnitra schválila 9. května vláda s tím, že jej hejtmanům, primátorům a starostům doporučila využít pro vytvoření etického kodexu na krajských, magistrátních, městských a obecních úřadech. Dokument představuje jeden z bodů, které jsou zakotveny ve vládní protikorupční strategii. Podle etického kodexu úředník a zaměstnanec veřejné správy například n nesmí při svém rozhodování a v souvislosti s rozhodováním přijímat ani vyžadovat dary či jiná zvýhodnění pro sebe nebo někoho jiného, popřípadě jakýmkoli jiným způsobem připustit ovlivnění plnění jemu svěřených úkolů v oblasti veřejné správy, objektivního hodnocení věci a nestranného rozhodování; n se musí vyvarovat vztahů vzájemné závislosti a nepatřičného vlivu jiných osob (klientelismus, nepotismus), jež by mohly ohrozit jeho nestrannost;

jakékoli korupční jednání nebo podezření na takové jednání, o kterém dozvěděl hodnověrným způsobem, je povinen oznámit svému nadřízenému nebo orgánu činnému v trestním řízení; n musí zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s plněním úkolů veřejné správy, jež by mohly poškodit nebo ohrozit činnost zaměstnavatele. Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na skutečnosti, které zakládají podezření na korupční jednání. n nevykonává veřejnou činnost, jež by mohla narušit důvěru veřejnosti v jeho schopnost nestranně plnit úkoly veřejné správy. »Kodex navazuje na základní práva a povinnosti zaměstnanců uvedené v zákoníku práce a pracovním řádu. Zásadní porušování bude posuzováno jako porušení zákoníku práce, resp. pracovního řádu se všemi z toho vyplývajícími důsledky,« praví se v závěru dokumentu. Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy bude zveřejněn formou přílohy ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí. /st/ n

projekt inteligentní město zahajuje

p

rojekt s názvem Inteligentní město začíná realizovat poradenská a vzdělávací společnost M.C.TRITON s podporou OP Lidské zdroje a zaměstnanost. Cílem projektu je vybudovat systém spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru na úrovni města a regionu, jenž zkvalitní život v regionech díky »inteligentnímu«, otevřenému a koordinovanému řešení životních situací a potřeb cílových skupin projektu, tj. občanů, zaměstnavatelů, měst a krajů. Současně půjde o zvýšení efektivity ve vynakládání veřejných prostředků města. Českým partnerem projektu je Třinec, zahraničním město Bad Neustadt an der Saale a německá poradenská společnost IFOK. Německé orgány veřejné správy se vyznačují propracovanou organizační strukturou s jasnými kompetencemi pro zaměstnance a jsou srozumitelné pro občany. Zkušenosti partnerských měst mají přinést zajímavé /sk/ podněty pro samosprávu v ČR.

I N V E S T I C E D O R OZ VO J E V Z D Ě L ÁVÁ N Í

CENTRUM CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ – zařízení pro DVPP Pardubického kraje ve spolupráci s Mikroregionem západně od Chrudimi, Mikroregionem Litomyšlsko a Mikroregionem Vysokomýtsko realizuje projekt:

Rozvoj nabídky dalšího vzdělávání pro zástupce místní správy a samosprávy Tvorba vzdělávacích programů Cílem tohoto projektu je rozšíření nabídky dalšího profesního vzdělávání starostů a zastupitelů obcí Pardubického kraje a zpřístupnění vzdělávání této cílové skupině i v odlehlých regionech Pk. V rámci projektu bylo vytvořeno 8 nových vzdělávacích modulů obsahově zaměřených jak na rozvoj manažerských kompetencí a sociálních a osobnostních schopností cílové skupiny, tak i na prohloubení znalostí klíčových pro efektivní řízení a vedení obce.

Jedná se o programy: ■ Komunikační dovednosti a strategie v běžných i krizových situacích ■ Time management – jak dobře hospodařit s časem ■ Emoční inteligence a efektivní vedení lidí ■ Sebeprezentace a efektivní formy jednání ■ Zákon o obcích od A do Z ■ Problematika nancování rozvoje obcí ■ Problematika hospodaření obcí ■ Problematika životního prostředí na úrovni obcí

Všechny nově vytvořené programy byly pilotně ověřeny za účasti 23–28 starostů obcí Pardubického kraje, kteří se též aktivně zapojili do hodnocení jednotlivých programů a svými podněty a připomínkami měli možnost podílet se na jejich konečné obsahové náplni. Následně byly všechny programy úspěšně odborně zevaluovány. Takto připravené vzdělávací moduly budou po skončení projektu od července 2012 nabízeny zástupcům místní správy i úřadům státní správy v rámci nabídky dalšího vzdělávání CCV Pardubice a prostřednictvím partnerů projektu. Semináře lze realizovat též jako akce na zakázku v kterémkoli místě České republiky.

Projekt je realizován v rámci OP VK pod reg. číslem CZ.1.07/3.2.13/01.0039 a je spolunancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Pro více informací i objednání akce na zakázku kontaktujte metodické oddělení CCV Pardubice tel. 466 536 530, e-mail: [email protected], www.ccvpardubice.cz

červen 2012

MO001311

47

Správa a rozvoj

dvě miliardy pro venkov a zemědělství zachráněny

v

FOTO: ARCHIV

láda na svém jednání 23. května schválila návrh zákona o Státním pozemkovém úřadu (SPÚ) a o změně některých souvisejících zákonů. Podle toho návrhu bude SPÚ organizační složkou státu podřízenou Ministerstvu zemědělství, přičemž bude od 1. ledna 2013 hospodařit se zemědělským majetkem, který je dosud ve vlastnictví Pozemkového fondu. Usnesení vlády vyřešilo spor mezi ministerstvy financí (MF) a zemědělství (MZe) o to, jak má být od příštího roku nakládáno s příjmy z prodeje a pronájmu majetku,

V rámci pozemkových úprav vznikla i tato polní cesta ve Skřípově na Prostějovsku.

s nímž bude příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad. Příjmy, které takto dosud získává Pozemkový fond, totiž zatím vždy čerpalo Ministerstvo zemědělství, aby jimi dokrývalo své výdaje na Program rozvoje venkova, pozemkové úpravy a některé dotační programy. Podle ministra zemědělství Petra Bendla každoročně šlo o zhruba 2 mld. Kč. Nyní sice tyto příjmy bude inkasovat Ministerstvo financí, avšak návrh zákona schválený vládou počítá s tím, že MF posílí výdaje státního rozpočtu kapitoly MZe v letech 2013 a 2014 v objemu odpovídajícím příjmům z prodeje a pronájmu majetku obhospodařovaného právě Státním pozemkovým úřadem. Vláda rozhodla, že toto posílení kapitoly Ministerstva zemědělství má být ve prospěch: n pozemkových úprav podle zákona o pozemkových úpravách; n Programu rozvoje venkova; n programů k podpoře aktivit financovaných výhradně z národních zdrojů podle zákona o zemědělství, a to podle požadavku ministra zemědělství, vycházejícího z objemu výše uvede/st/ ných příjmů SPÚ.

konec reformy financování regionálního školství?

j

FOTO: ARCHIV

edním z prvních kroků nového ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Fialy bylo pozastavení projektu reformy financování regionálního školství, dokud nebude jasno o rozpočtech pro regiony v příštích dvou letech. Podle náměstka ministra Ladislava Němce by školy nově mohly dostávat jednotný příspěvek na každého žáka plus paušál. Kdyby byl zachován původní návrh, ohrozilo by to řadu škol

ZŠ v Kasejovicích na Plzeňsku je spádovou školou pro žáky z dalších 24 obcí.

48

v malých obcích (viz např. Moderní obec č. 1/2012 – Hrozí napřesrok venkovským školám zánik? Obce mobilizují – pozn. redakce). Chystané změny prý začnou platit nejdříve od ledna 2014, přičemž původně se start reformy chystal už napřesrok. Původní plán exministra Josefa Dobeše počítal s tím, že by školy dostávaly peníze podle naplněnosti tříd. To by vedlo ke slučování, případně rušení poloprázdných, na provoz drahých škol. MŠMT proto připravilo měkčí variantu. »Jde v podstatě o to, že normativ na žáka bude jednotný pro daný stupeň školy v rámci ČR s tím, že paušál na školu zase bude určitým způsobem zohledňovat buď velikost školy, lokalitu, zkrátka celou řadu dalších parametrů,« vysvětlil Ladislav Němec. Více o budoucnosti regionálního školství by mělo zaznít na veřejném slyšení Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, luidská práva a petice Senátu PČR, které je naplánováno na 6. 6. od 14.30 ve Valdštejnském paláci v Praze. Přítomen má být i ministr Petr Fiala a s ním také zástupci Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Spolku pro obnovu venkova ČR, Českomoravského odborového svazu pracovníků ve /st/ školství aj.

zelená úsporám opět pro veřejné budovy

m

inistr životního prostředí Tomáš Chalupa plní svůj slib a umožní čerpání dotací na úspory energií ve veřejných budovách z programu Zelená úsporám. Již nyní mohou žadatelé ze sektoru veřejných budov obnovit své požadavky na přidělení dotací na zateplení a změnu způsobu vytápění z programu Zelená úsporám. Současná aktivní bilance programu Zelená úsporám, kdy je již proplaceno přes 14 mld. Kč (61 286 žádostí za 14,071 mil. Kč), umožňuje alokovat ve prospěch veřejných budov prvních 200 mil. Kč. Jak Tomáš Chalupa uvedl, i případné další finanční přebytky v programu budou také použity pro tento sektor. K dalšímu uvolňování finančních prostředků by tak podle odhadu mohlo dojít v červenci a říjnu 2012. »Dotacemi budou podporovány budovy sociálního, školského či kulturního sektoru, tedy především školy a mateřské školky, pečovatelské domy pro seniory nebo zdravotnická zařízení,« připomněl ministr s tím, že ministerstvo ani na Státní fond životního prostředí neuvažují, že by byly podporovány např. rekonstrukce objektů ministerstev či jiných státních budov. Žadatelé o dotace na zateplení veřejných budov budou nyní moci čerpat finance buď z programu Zelená úsporám, nebo také z 35. výzvy Operačního programu Životní prostředí, prioritní osy 3., oblast podpory 3.2. (Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry). Žádost může být podána v obou programech. Avšak v momentě přiznání dotace v jednom z programů bude žadatel automaticky vyřazen z programu druhého, aby tak nemohl na jedno a totéž opatření čerpat dotaci dvakrát. Program Zelená úsporám byl zahájen 22. dubna 2009 a byl určen výhradně pro vlastníky rodinných a nepanelových bytových domů. Následně od 1. září 2009 byl otevřen také pro panelové bytové domy. Od 19. července 2010 byl rozšířen i na investice do veřejných budov. Po výrazném nárůstu počtu žádostí v druhé polovině roku 2010 však bylo nutné jejich příjem přerušit a získat čas na překontrolování správnosti údajů u všech podaných žádostí i upřesnit výši disponibilních prostředků. V dubnu 2011 bylo jasné, že v programu chybí téměř 8 miliard korun. MŽP proto navrhlo systémová opatření, která by vedla k zajištění vyrovnaného stavu. Tomáš Chalupa opakovaně deklaroval, že v případě, kdy po uspokojení všech řádných žádostí rodinných a bytových domů v programu dojde k přebytku, bude použit přednostně k vyplácení žádostí /st/ z oblasti veřejných budov. červen 2012

téma

ilustrační fOtO: archiv

úsporné veřejné stavby

Transparentní plochy pláště budovy Národní technické knihovny chrání vůči tepelným ziskům z venkovního prostředí účinné vnější clonění.

budovy s téměř nulovou spotřebou: Hrozba, či výzva? Podle evropské směrnice o energetické náročnosti budov (2010/31/EU) by od roku 2019 měly mít všechny nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci »téměř nulovou spotřebu energie«. Její účinnost se předpokládá od ledna 2013.

D

opady evropské směrnice číslo 2010/31/EU (EPBD II) o energetické náročnosti budov na oblast stavebnictví a tedy také veřejný sektor jsou předmětem velké diskuse. Gestorem dané problematiky je Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Nejen tam jsme v této souvislosti adresovali řadu otázek.

nástroje poDpory se Diskutují Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, která do našeho právního řádu směrnici implementuje, má za sebou první čtení v poslanecké sněmovně. »Předpokládáme, že novela by mohla být schválena v celém procesu v srpnu 2012 a být účinná k 1. 1. 2013,« upřesňuje Tomáš Paták z odboru komunikace a marketingu MPO. červen 2012

ČR a další členské státy EU nyní pracují na výpočtech energetické náročnosti budov, tj. na stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost, které poslouží jako podklady pro výpočet nákladově optimální úrovně. Výstupy budou integrovány do vyhlášky o energetické náročnosti budov, jež se připravuje a měla by vstoupit v účinnost rovněž k 1. 1. 2013. Jakou podporu (ať už metodickou nebo finanční) chystá stát pro municipality s ohledem na nutnost stavět budovy s téměř nulovou energetickou náročností? O nástrojích podpory se podle Tomáše Patáka ještě diskutuje, především mezi MPO a Ministerstvem životního prostředí (MŽP). Nízkoenergetická výstavba spadá pod téma hospodaření s energetickými zdroji –

obnovitelnými i neobnovitelnými, což souvisí s energetickou koncepcí státu, na jejíž novou podobu se čeká. Tomáš Paták k tomu uvádí: »Dnes stále platí Státní energetická koncepce z roku 2004 s horizontem do roku 2030. Důraz klade na využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů při využití nejlepších světových technologií a s minimalizací vlivu na životní prostředí a zdraví obyvatel, kteří budou touto činností dotčeni. Tuzemské energetické zdroje tvoří hlavní součást energetického mixu ČR a v nezbytné míře jsou doplněny o dovozové energetické komodity, především ropu a zemní plyn.« Doplňkové obnovitelné zDroje MPO v rámci přípravy aktualizace energetické koncepce (s horizontem do roku 2040) předpokládá zachování principu ekonomického a ekologického využívání tuzemských energetických zdrojů. »Bohužel, ČR, vzhledem ke své malé rozloze, vnitrozemské poloze a daným klimatickým podmínkám nemůže využívat masivním způsobem

49

›

téma

úsporné veřejné stavby

› obnovitelné zdroje. Jejich podíl dnes tvoří

Směrnice 2010/31/EU

necelých 7 % v domácím energetickém mixu.« Splnění našeho závazku v rámci EU, tj. dosažení 13 % podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie, bude náročné, ale je reálné. Další zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie po roce 2020 bude záviset na přijatelném ekonomickém a technickém řešení. Návrh aktualizované Státní energetické koncepce by měl být během letoška projednán v Radě vlády pro energetickou a surovinovou strategii, postoupen do meziresortního připomínkového řízení a poté předložen vládě.

členské státy mají zajistit, aby po 31. 12. 2018 nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie (a do 31. 12. 2020 pak všechny nové budovy). akční plán pro energetickou účinnost Eu totiž vymezil možnosti nákladově efektivních úspor v sektoru budov. Jejich energetická náročnost by měla být vypočtena metodou, jež se může lišit na vnitrostátní úrovni. Kromě tepelných vlastností zahrnuje např. zařízení pro vytápění a klimatizaci, využití energie z obnovitelných zdrojů, prvky pasivního vytápění a chlazení, stínění, denní světlo a návrh budovy.

zelené tecHnologie za výnosy z proDeje emisnícH povolenek Nástrojem k podpoře projektů zaměřených na snižování energetické náročnosti budov v obcích a městech je na straně MŽP třetí prioritní osa v OP Životní prostředí. Zatím poslední příležitost využít jej měly municipality 29. 2., kdy se otevřel příjem žádostí o dotace na zateplení obvodových plášťů a střech budov, výměnu či rekonstrukci oken a dveří nebo využívání odpadního tepla. Kvůli obrovskému zájmu byla výzva ukončena již následující den. Výsledky nebyly v době uzávěrky tohoto vydání Moderní obce ještě známy, ale podle vyjádření MŽP se podobná výzva letos už opakovat nebude a o výzvách na rok příští doposud není rozhodnuto.

Jakým způsobem je MŽP zapojeno do procesu přípravy implementace směrnice o energetické náročnosti budov? »Předmětem projednávání jsou nyní některé pozměňovací návrhy, jež se týkají především zjednodušení implementace v podmínkách ČR tak, aby nedocházelo k neopodstatněnému nárůstu administrativní zátěže a stanovování nesplnitelných termínů, např. u štítkovaní budov,« vysvětluje Matyáš Vitík, tiskový mluvčí úřadu. Připravuje MŽP nějakou formu finanční podpory municipalit stran výstavby veřejných budov s »téměř nulovou spotřebou«? »Ministerstvo chystá program, který naváže na Zelenou úsporám,« pokračuje tiskový mluvčí. »Sto procent zdrojů bude pocházet z výnosů aukcí emisních povolenek v ob-

dobí 2013–2020. Odhad výnosů závisí na vývoji cen povolenek. O konkrétním využití výnosů se stále diskutuje na úrovni vlády. V návrhu zákona o emisním obchodování však MŽP navrhuje využít minimálně 50 % výnosů v rámci své rozpočtové kapitoly na nový program a jiná opatření podle směrnice. V tomto smyslu návrh na použití výnosů podpořila vláda ve svém usnesení z letošního 11. dubna.« DosáHnou obce i na evropské peníze? A jak se MŽP připravuje na programové období 2014–2020, kdy návrhy Evropské komise hovoří o tom, že část evropských peněz má jít na tzv. zelené technologie? Mohou obce a města počítat na své »zelené« projekty s další dotační podporou podobně jako v rámci OPŽP? »Na úrovni vlády nebylo dosud rozhodnuto, kolik bude v novém programovém období operačních programů a zda bude vyčleněn samostatný operační program pro životní prostředí (podle informací z MMR by se tak mělo stát v řádu týdnů, pozn. red.). MŽP bude podle svých možností i v následujícím období podporovat rozvoj zelených technologií a část této podpory půjde i městům a obcím, ale konkrétní podoba této pomoci dosud není rozpracována,« n zdůrazňuje Matyáš Vitík. simona Dvořáčková

energetická směrnice a bydlení Jakou podporu nabízí či připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), příp. Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) v oblasti výstavby či oprav bytových domů s ohledem na zavedení směrnice EU o energetické náročnosti budov (EPBD II)?

a

budou obce a města v dalším programovém období (2014–2020) moci využívat i tzv. evropské peníze na výstavbu či rekonstrukce veřejných budov či bytových domů s nízkoenergetickým účinkem?

poDmínky nároDní poDpory Vláda vloni schválila Koncepci bydlení ČR do roku 2020 (dostupná na www.mmr.cz/ Bytova-politika), která obsahuje také úkoly, do konce tohoto roku (či průběžně): n vytvořit stabilní nástroj podpory snižování energetické náročnosti bydlení; n zakotvit motivační prvek, který povede k dosahování vyššího energetického standardu do všech programů podpory výstavby a rekonstrukcí; n revidovat stávající programy podpory revitalizace bytového fondu a navrhnout jednotný program pro bydlení s cílem zvýšit komplexnost rekonstrukcí a maximálně snižovat energetickou náročnost. K otázce na stávající podporu ze strany MMR nám Veronika Kadlecová z odboru komunikace sdělila: »Součástí podmínek

50

při poskytnutí podpory na rekonstrukce a modernizace bytových domů jsou požadavky na energetickou náročnost budov. Budova musí splňovat požadavky pro třídu B podle vyhlášky upravující energetickou náročnost budov.« Jana Marešová, ředitelka sekce marketingu SFRB upřesňuje: »Vzhledem k tomu, že nejpozději od 9. ledna 2013 bude nutné používat příslušná ustanovení EPBD II na veřejné i ostatní budovy, zakotvili jsme do nových i novelizovaných programů podpory bydlení jako motivační prvek výhodné úvěry a nejlevnější záruky na trhu s úrokem již od 2 %, pro opravy i s nižším úročením.« Úrok má být fixován po celou dobu splácení, kterou lze nastavit až na 30 let, výše úvěru pro výstavbu je stanovena až na 70 % uznatelných nákladů a v programu na opravy až na 90 % uznatelných nákladů. »Snižování energetické náročnosti budov je závazné směrem k daným předpisům a plnění zodpovědného přístupu k energetickým zdrojům a životnímu prostředí a mělo by být i bytostným zájmem vlastníků a uživatelů, s ohledem na výdaje za byd-

lení, které z více než poloviny tvoří právě náklady na energie,« dodává Jana Marešová s tím, že bude připraven návrh programu Panel 2013+, který by vláda mohla projednat v červnu. evropské fonDy 2014–2020 »V souladu se strategií Evropa 2020 budou evropské fondy preferenčně podporovat investice vedoucí ke snižování produkci skleníkových plynů, zejména CO2. Nadále bude sice platit dramatické omezení výstavby k bydlení, ale výstavba nových bytů nemusí být vyloučena, jestliže bude projekt součástí širší strategie např. v sociálně vyloučených lokalitách,« říká Jana Jabůrková, ředitelka odboru komunikace MMR. Větší šance se skýtá projektům rekonstrukcí veřejných budov či bytových domů, jež sníží energetickou náročnost provozu. Další možností bude podpora zvyšování účinnosti využívané energie a podpora její výroby z obnovitelných zdrojů. »Vzhledem k omezeným veřejným zdrojům a specifickým pravidlům platným pro poskytování evropských dotací však vlastníci nemovitostí nemohou počítat s masivní a plošnou podporou. Vyšší šanci na úspěch budou mít zřejmě objekty v zaostalejších regionech a lokalitách ohrožených sociálním vyloučen ním,« dodává Jana Jabůrková. simona Dvořáčková

červen 2012

úsporné veřejné stavby

téma

o šetrném stavění aneb začít věci pozorovat a cítit /1 Výstavba nízkoenergetických budov se má za pár let v zemích EU stát normou. Šetrnost vůči životnímu prostředí (a veřejným rozpočtům) však nezajistí jen energeticky úsporné technologie. A nesmíme též zapomínat na uživatele budov.

prověřujte normy a přeDpisy Aby se všechno dalo nějak měřit a posuzovat, byly vymyšleny evropské normy a národní dodatky, zákony o šetření energií a další upřesňující zákony. O normy pečuje velký aparát lidí, kteří přestali normálně přemýšlet a všechnu energii nasadili na to, aby šetření energií spíše znemožnili. Normy a předpisy bohužel neuvažují budovu jako celek a brání rozumným řešením. Přitom je většinou možný různý výklad, a proto je nutné jednat obratně např. s hygieniky a přesvědčit je, že existují i jednoduchá řešení. Stačí se rozpomenout na v minulosti osvědčené zkušenosti, jež upadly v zapomenutí. V mnohých případech se projektanti odvolávají na normy a předpisy a při podrobnějším pročtení zjistíte, že si normu

O autorovi Jan Žemlička, autorizovaný inženýr a odborník na vnitřní prostředí budov, patří k průkopníkům zkoumání energetických otázek budov u nás. Po studiu pracoval ve stavoprojektu liberec v atelieru arch. Karla hubáčka (mj. autor návrhu vysílače a hotelu na Ještědu). Od 80. let působí v německu jako projektant v oblasti tZB (vytápění, větrání, klimatizace, instalace) a vytváření energetických konceptů s ohledem na stavební řešení. Je pedagogem na fakultě architektury čvut v Praze. v česku spolupracoval např. na projektech těchto veřejných budov: národní technická knihovna v Praze (2004), jejímž dvorním technikem je dosud, Knihovna a informační centrum v hradci Králové (2009) či nová budova Přírodovědné fakulty uP Olomouc. radí nepřeceňovat význam norem a vyhlášek a používat zdravý rozum.

špatně vysvětlili. Přesněji, vysvětlili tak, aby bylo zabudováno více technických zařízení a tím i vyšší provize od jejich dodavatelů. Je důležité, aby ze strany měst a obcí byly projekty dobře prověřovány a technický dozor byl zadáván přímo projektantovi. příklaDy k zamyšlení Uveďme si několik příkladů z praxe: Hygienický předpis udával, že na pracoviště musí být přiváděno 50 m3/h čerstvého vzduchu (nyní 25) na zaměstnance. Každý projektant to interpretoval tak, že toto musí zajistit strojní zařízení. Ve skutečnosti však můžeme vzduch přivádět i otevřením okna. V dalším případě musela být podle projektanta elektro v souladu s normou intenzita osvětlení v nemocnici v lůžkových pokojích na JIP a ARO 1000 luxů. Tzn. velice vysoké pořizovací a provozní náklady, neboť projektant navrhne celoplošné osvětlení pokoje na 1000 luxů. Avšak v předpisu je ještě malý dodatek »v místě zásahu«. A najednou lze osvětlení zredukovat na lokální

fOtO: OndřEJ MiKa

Zásady šetrného stavění v naší zeměpisné šířce lze stavět budovy bez náročných technických zařízení. n tepelnou pohodu lze dodržet uvážlivým architektonickým řešením. n technická zařízení budov mají doplňovat a ne zachraňovat architektonické řešení. n Budovy jsou tak úsporné, jak úsporní jsou jejich uživatelé. n

Centrální atrium Národní technické knihovny. Budova udrží klima ještě týden po výpadku vzduchotechniky či topení.

červen 2012

fOtO: autOr

s

myslem tohoto textu nebude podrobný návod, jak projektovat nejlepší technická zařízení do (veřejných) budov. Vždy bychom totiž měli začít tím, že se soustředíme na jednoduchý a střídmý přístup k posuzování nároků investora na budoucí stavbu. Právě dnes, v době internetu, kdy máme přístup k nepřebernému množství informací, většinou nekvalitních a zavádějících, je nutno vrátit se k jednoduchému uvažování. To se týká především výstavby a technických zařízení budov.

Novostavba Knihovny a informačního centra studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové.

osvětlení lampou. V prvním případě pokrývají osvětlovací tělesa 70 % plochy stropu, ve druhém případě pouze 15 %. A do třetice: Při projektování škol a veřejných budov se automaticky projektuje u umyvadel i teplá voda. Málokdo si však uvědomuje, jaké jsou energetické a provozní nároky na její přípravu. Pokud bychom na teplé vodě ve veřejných budovách přesto trvali, pak by měla být připravována pouze decentrálně, aby se zabránilo tvorbě legionely a tepelným ztrátám v rozvodech. co je a není úsporné Tzv. energeticky úsporný dům neznamená silné izolace a minimální prosklení. Výchozí je zvolený tvar budovy, uspořádání vnitřních dispozic, účel stavby, způsob provozování budovy a použitá technická zařízení. Hlavní podíl na dobře nebo špatně navržené budově má architekt. Estetickým a dispozičním řešením výrazně ovlivňuje nejenom investiční, ale i provozní náklady a celkový energetický koncept domu. Architekt by měl mít snahu vytvořit stavbu, která bude nejenom plně funkční z hlediska provozu, ale zabezpečí i maximální pohodu uživatelů prostředí pasivním způsobem. Technika má mít pouze funkci doplňující v minimálním nutném rozsahu. Složitá technická zařízení pro »úsporu« energií vedou v provozu kvůli své složitosti k nárůstu nákladů a často i k nárůstu spotřeb energií. Technická zařízení nesmí zachraňovat funkčnost stavby tam, kde architekt nerespektoval základní fyzikální zákony či orientaci podle světových stran. Ať chceme, nebo ne, vše se točí kolem slunce a tím nejpřirozenějším je věci pozorovat a cítit. Peníze na stavbu se musí sehnat jednou, ale na n její provoz každý rok. jan Žemlička

51

téma

úsporné veřejné stavby

v jindřichově Hradci (zatím) využívají a propagují obnovitelné zdroje zkušenosti měst s biomasou Používání biomasy k vytápění je podle Stanislava Mrvky, starosty Jindřichova Hradce, správnou cestou ke snížení emisí, získání tepelné energie s vyšší účinností a nižší cenou. »Ale překotný rozvoj využívání biomasy a pokřivený systém získávání dotací ovlivňuje i její cenu. Velké teplárny spoluspalují biomasu s fosilním palivem a další výrobci elektrické energie ji používají ve výrobnách s kondenzačním cyklem s účinností asi 30 %. To vše způsobilo nedostatek cenově dostupné biomasy na trhu, a proto je nutné provozovat záložní zdroj Teplospolu a.s. (město je spolu s dalšími 10 obcemi regionu jedním z akcionářů, pozn. red.) K2 na zemní plyn na plný výkon.« Systém podpory využívání OZE preferuje formou vyšších výkupních cen a zelených bonusů především výrobu elektrické energie. Významné projekty zprovozněné během posledního roku (např. Plzeňská teplárenská, Žatecká teplárenská či Dalkia Krnov) způsobily další úbytek dostupné dřevní biomasy a její zdražení. Tzn., že provozovatelé s pomocí dotací postavených městských výtopen, jež používají dřevní biomasu pouze pro výrobu tepla na vytápění, nejsou schopni vyrobit z biomasy konkurenceschopné teplo (Jindřichův Hradec, Hartmanice, Trhové Sviny a další). »Jelikož se na trhu v dohledné době zřejmě nezvýší nabídka paliva, rozhodli jsme se letos najít partnera, který palivo má, pro provoz či pronájem tepelného zdroje K3.« A budoucnost OZE v Jindřichově Hradci? »Toť složitá otázka,« uzavírá starosta.

Využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) a jejich popularizace vyneslo Jindřichovu Hradci vloni ocenění za aktivní podporu výtopen na biomasu ve 2. ročníku soutěže měst a obcí Evropská liga obnovitelné energie.

n

ež město Jindřichův Hradec začalo v roce 2000 s přípravou projektu »Ekologická modernizace vytápění s využitím obnovitelných energetických zdrojů«, zajišťovaly Centrální zásobování teplem (CZT) dvě samostatné parní soustavy: U nádraží (s instalovaným výkonem 18 MW) a sídliště Vajgar – Hvězdárna (32,4 MW). Dodávaly teplo 4627 bytům (s asi 15 tis. obyvateli, tj. 3/4 všech obyvatel) a byly na ně napojeny i školy, prodejny aj. Soustavy byly zásobovány dvěma tepelnými zdroji bez teplárenského provozu spalujícími hlavně těžké topné oleje. Vysoký obsah škodlivin v ovzduší v regionu, nízká účinnost dodávky tepla odběratelům, vysoké ceny tepla a plýtvání neobnovitelnými energetickými zdroji si žádaly řešení. V těsném sousedství olejové kotelny zásobující soustavu CZT U nádraží se navíc nacházel dřevozpracující podnik Kasalova pila s produkcí dřevní hmoty, jejíž část bylo možno využít jako náhradu za topný olej. Podklady z té doby zmiňují např. dva městské bazény (venkovní a vnitřní, vyhřívané spalováním zemního plynu), jejichž provoz by se napojením na solární ohřev vody využívaný zejména v letním a přechodném období stal efektivnější a instalace této technologie by též přispěla k propagaci, výchově a zvýšení zájmu o OZE.

V současnosti Jindřichův Hradec využívá následující technologie využívající OZE: n pole slunečních termických kolektorů na střeše plaveckého bazénu o výměře 240m2; n kotelnu Teplospolu a.s. K3 na dřevní štěpku v pronájmu firmě Komterm Praha; n pole solárních fotovoltaických kolektorů o výkonu do 30 kWel na střeše plaveckého bazénu; n kotelnu na slámu 5,6 MWel (v kondenzačním cyklu) firmy Energocentrum s.r.o. patřící ČEZ.

Energetický koncept JH v roce 2001 město zpracovalo svůj Energetický koncept. vznikla tendrová dokumentace na rekonstrukci cZt na třech sídlištích s cílem získat dva moderní plynové horkovodní tepelné zdroje (K1 30 MW a K2 6 MW), tepelný zdroj K 3 (6 MW) na spalování biomasy a 160 m2 velké pole slunečních kolektorů pro ohřev vody venkovního koupaliště. Projekt zahrnoval i náhradu 2,1 km parních rozvodů předizolovaným horkovodním či teplovodním potrubím a instalaci kogenerační jednotky 150 kWel na kotelně vajgar. v září 2003 byla podepsána smlouva na realizaci stavby »čisté vytápění částí města« (s podporou PharE, investora projektu teplospol a.s. a sfŽP). stavba byla dokončena v červnu 2005.

/sd/

krytý bazén v litomyšli šetří energie Krytá plovárna v Litomyšli nově využívá odpadní teplo z bazénových vod pomocí jejich akumulace a tepelného čerpadla, které pracuje na systému vzduch – voda.

52

a odpadních vod, které jsou akumulovány. Pomocí tepelného čerpadla je z nich teplo získáváno zpět. jeDnou oHřátá voDa poslouŽí Dvakrát V současné době je technologie většiny bazénů navržena tak, že se využitá voda již v rámci technologického procesu vypouští přímo do kanalizace. Teplota vypouštěné vody dosahuje v průměru kolem 28 °C. Princip opatření zavedeného v litomyšlské plovárně je v tom, že se voda nevypouští do kanalizace, ale do akumulační nádoby, kde se vychladí na teplotu 6 °C, a teprve poté je vypuštěna do kanalizace. Do akumulační nádoby jsou svedeny rovněž odpadní vody

fOtO: archiv

p

rojekt zaměřený na využití odpadního tepla v krytém bazénu dokončila Litomyšl vloni za podpory dotace OP Životní prostředí. Žádost si město podalo v roce 2010 a zajímavostí je, že v té době žádalo o investici do dosud nedokončené stavby plaveckého bazénu, jehož výstavba byla rovněž spolufinancována z prostředků EU (ROP Severovýchod). Navazující projekt byl však realizován až v období, kdy bazén již sloužil veřejnosti. Bylo tak možné sledovat postupný nárůst plánovaných provozních úspor při ohřevu bazénové vody a teplé užitkové vody. Celkové uznatelné náklady projektu činily asi 1,2 mil. korun. Úspor energie se dosahuje využíváním potenciálu odpadního tepla z bazénových

Snímek nabízí pohled do útrob litomyšlského krytého bazénu – výměník pro ohřev bazénu.

ze sprch, jež mají poměrně vysokou teplotu (asi 38 °C). Celkové množství těchto odpadních vod z bazénu se denně pohybuje v průměru kolem 25 m3, což zároveň představuje také velké množství energie, které by se vypouštělo do kanalizace bez užitku. červen 2012

úsporné veřejné stavby

téma

Objekt kryté plovárny v Litomyšli se krom energeticky úsporného provozu může pochlubit i titulem Stavba roku 2011.

Chlazení je řešeno primární stranou tepelného čerpadla a sekundární strana produkuje topnou vodu o teplotě mezi 35 až 38 °C. Ta předehřívá vstupní vodu do bazénové technologie, která by se jinak ohřívala přes bazénové výměníky z plynové kotelny. Topný výkon tepelného čerpadla závisí na teplotě vody v akumulačních nádržích a pohybuje se od 35 do 48 kW. Odpadá tedy teplo na dohřev této vstupní vody a zbývající část vyrobeného tepla slouží pro dohřev bazénů, resp. spíše jen pro udržování teploty vody. Takto je cyklus vody v bazénu uzavřen. výši úspor ovlivní počet plavců Zeptali jsme se, zda již lze přiblížit úspory dožené využíváním nové technologie. »Momentálně ještě nemůžeme vyčíslit přesný přínos projektu, vzhledem k tomu, že vyhodnocení celkového efektu opatření se provádí po dvanáctiměsíčním provozu,« odpověděla Michaela Severová, tisková mluvčí MěÚ Litomyšl. »Podle projektové žádosti a energetického auditu by však roční úspora mohla dosahovat kolem 250 tisíc korun včetně DPH. Úspora se totiž přímo odvíjí od počtu návštěvníků bazénu. Čím jich bude více, tím vzroste úspora energií, protože se navyšuje produkce teplé odpadní vody ze sprch a zvyšuje se množství odpouštění vody z bazénů, což je přibližně 30 l/os./den.« stavba vskutku »zelená« Krytý plavecký bazén v Litomyšli obdržel v loňském roce titul Stavba roku 2011 za vytvoření přátelské sportovní stavby se zřetelem k netradičnímu pojetí zelených střech. Letos získala stavba další ocenění, když zvítězila v 10. ročníku soutěže o stavbu s ekologickým přínosem. Tuto soutěž vyhlašuje sdružení Stavíme ekologicky ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR (www.sps.cz). V rámci soutěže byla plovárna oceněna jako stavba citlivě zasazená do zvlněného terénu v lokalitě, která slouží jako relaxační centrum města Litomyšl. Hodnoceno bylo též využití obnovitelných zdrojů energie – tepelného čerpadla a rekuperační jednotky včetně minimalizace tepelných ztrát použitím zasklení haly bazénu systémem Heat mirror. /sd/

červen 2012

Vegetační střechy s minerální vlnou (bez použití zeminy) lze provádět u nových střech i při jejich rekonstrukcích. Uplatní se u bytových, administrativních i průmyslových objektů či na terasách. Nezatěžují hmotností a tlumí teplotní výkyvy.

s

třešní zelené zahrady bez použití zeminy mají uplatnění na obytných i administrativních budovách, nákupních centrech, na průmyslových objektech, garážích či terasách.

zkušenosti s Životností střecHy V roce 1996 byla v Brně (poprvé v ČR) realizována zkušební zelená střecha. Při celkové rekonstrukci pláště střechy se realizovala hydroizolace proti srážkové vodě (fólie proti prorůstání kořínků), celá skladba vegetačního souvrství a osazení vegetací. Pro prvních pět let testování jsme zvolili intenzivní způsob údržby, tj. pravidelnou zahradnickou údržbu, zavlažování, hnojení aj. Využito bylo i počítačové techniky a automatického zavlažování s ohledem na klimatické a povětrnostní vlivy (četnost srážek, maximální a minimální teploty, relativní vlhkost vzduchu a vlhkost uvnitř vegetační vrstvy nezbytné pro růst rostlin). Během testu nedošlo k žádným viditelným změnám chování konstrukce vegetační střechy (objemovým ani povrchovým). Zato díky intenzivní zálivce a hnojení výrazně vzrostla a posílila vegetace. Nepatrný byl úhyn rostlin v důsledku jiných vlivů. Testovali jsme přes 68 druhů rostlin. Po skončení testování jsme provedli 10letý pokus s extenzivním způsobem pěstování (zahradnická údržba se omezila pouze na kontrolu rostlin a výskyt náletového plevele). V průběhu testu došlo pouze k útlumu či úhynu některých vegetačně náročných rostlin. Rostliny odolné náročným klimatickým podmínkám dobře prospívaly včetně samovolného množení. Vegetační střecha získala »Osvědčení o užitném vzoru« Úřadu průmyslového vlastnictví ČR n i řadu mezinárodních ocenění.

místo zeminy minerální Desky Použití minerálních desek pro vegetační vrstvy zelených střech má několik výhod. Patří k nim především jejich objemová hmotnost (70–80 kg/m3) podle druhu desky, zatímco objemová hmotnost zeminy je asi 1700 kg/m3. Proto je tento materiál vhodný zejména pro rekonstruované střechy, kde je snadná manipulace s deskami, čímž se podstatně snižuje obtížnost při realizaci vegetační střechy. Minerální desky jsou snadno vyměnitelné, což v případě jakékoli poruchy střešního pláště znamená urychlení a snížení pracnosti oprav. Nezanedbatelná je i podstatně nižší cena oproti klasickým zeleným střechám. Desky z minerální vlny slouží pro hydroponní pěstování rostlin bez styku s půdou. Semínka rostlin nebo předpěstované sazenice se vkládají do předem připravených otvorů v deskách nebo do otvorů vytvořených po položení desek. Ty jsou díky speciální hydrofilní přísadě velmi nasákavé s minimálním úbytkem gravitační vody. Oproti skladbám střech se zeminou mají výrazně menší hmotnost, takže zatěžují konstrukci střech výrazně méně. Současně přispívá vegetační střešní vrstva k lepší tepelné stabilitě v různých ročních obdobích – podstatně tlumí teplotní výkyvy. Snadná je i montáž střech, což vyplývá ze snížení počtu jednotlivých vrstev zelené střechy (z asi 9 na 4) a tím i menšího množství dopravovaného materiálu. Tím se také zjednodušuje technologie provádění souvrství. osazování a úDrŽba střecH K osázení je vhodné použít zejména suchomilné a samoregenerující rostliny (menšího vzrůstu, s menším kořenovým balem). Rostliny s kořenovým balem se vkládají do otvorů v deskách a trávníky se sejí do krycí vrstvy. Mezi nejvhodnější typy rostlin patří trávy, okrasné traviny, plazivé a pnoucí dřeviny, skalničky a sukulenty. Údržba vegetačních střech závisí na zvoleném způsobu pěstování: n extenzivní: menší nároky na údržbu, jednoduchý (nebo žádný) závlahový systém. n intenzivní: vyšší nároky na údržbu, rozmanitější výběr rostlin, náročnější systém závlahy.

ivan mouDrý Ústav pozemního stavitelství, vut v Brně

luDěk mouDrý EnErGYsErvicE

fOtO: archiv autOrů

fOtO: archiv

vegetační střechy ozelení domy i terasy

Nejvhodnějšími typy rostlin pro zelené střechy jsou okrasné traviny, plazivé či pnoucí dřeviny, skalničky či sukulenty.

53

úsporné veřejné stavby

stavba pro 21. století O přípravách výstavby první zelené budovy administrativního typu u nás jsme v Moderní obci již informovali. Rok se sešel s rokem a Otevřená zahrada, jejímž investorem je Nadace Partnerství, se v Brně za několik měsíců otevře veřejnosti.

n

adace Partnerství zahájí provoz Otevřené zahrady a poradenského centra neziskových organizací ve svém sídle na severním úpatí brněnského Špilberku v listopadu. Modelová zelená stavba s nejlepšími energetickými parametry ze všech veřejných budov v ČR bude sloužit ke vzdělávání studentů, veřejnosti i investorů jak šetřit náklady a životní prostředí. Otevřená zahrada je umístěna do centra města, na okraj národní kulturní památky, městského parku a památkové rezervace. Koncepce projektantů z ateliéru Projektil architekti, s.r.o. zvítězila v soutěži tím, že budovu zasunují do svahu a zeleň do parku vracejí zelenou střechou, na kterou může návštěvník nastoupit při cestě ze Špilberku a přejít rovnou do budovy. Projekt počítá s akumulací dešťové vody ze střech i s přírodním čištěním šedé vody. Zachycování vody je kromě spotřeby energií klíčovým tématem moderního stavění. Zejména v centrech měst souvisí rovněž s potřebou zlepšování mikroklimatu. Analýzy budoucích spotřeb energie

viZualiZacE: PrOJEKtil architEKti, s.r.O.

téma

Vizualizace areálu Otevřené zahrady.

prováděné experty z ČVUT v Praze ukázaly, že problémem nebude vytápění domu, ale letní chlazení. Proto byla zvolena betonová konstrukce izolovaná lehkým obvodovým pláštěm překrytým difuzní fólií a dřevěným roštem, jenž ponese popínavé rostli-

ny. Betonové stropní desky jsou vybaveny aktivací jádra – polyetylenovými trubicemi do nich proudí voda z 9 vrtů hlubokých 130 m. Systém pracuje tak, že v létě odebírá teplo z přehřátých místností a ukládá ho do podloží. Na podzim a na jaře se výroba tepla a odebírání chladu překrývají a v zimě se teplo jímá z podloží do objektu. Budova je vybavena venkovními lamelovými žaluziemi i úsporným osvětlením. Tyto automaticky ovládané systémy jsou provázány s tzv. prediktivním řízením tepelného režimu budovy. Ta má velkou setrvačnost a musí být napojena na předpověď počasí, aby čerpadla včas zareagovala na změny a dokázala budovu s předstihem chladit či ohřívat. Náklady na realizaci stavby i vybavení si vyžádají asi 83 mil. Kč (s podporou dotace z OP Životní prostředí). Generálním dodavatelem je SKANSKA, a. s.

Otevřená zahrada v kostce Projekt zahrnuje vzdělávací zahradu (2896 m² se 12 interaktivními stanovišti) a budovu poradenského environmentálního centra (zastavěná plocha: 489,0 m²; obestavěný prostor: 4320,8 m³; užitná plocha budovy: 1023,3 m²). Pasivní energetický standard (roční spotřeba primární energie, tj. topení, chlazení, větrání, svícení, řízení a regulace, je na 45 % hodnoty doporučené pro pasivní administrativní budovy). n měrná potřeba primární energie: PEa = 54,0 kWh/(m2a) /požadavek ≤ 120/ n měrná potřeba tepla na vytápění: Ea,h = 7,0 kWh/(m2a) /požadavek ≤ 15/ n měrná potřeba tepla na chlazení: Ea,c = 18,8 kWh/(m2a) /požadavek ≤ 30/

miroslav kunDrata ředitel nadace Partnerství

energeticky nenáročné stavby z odpadu: udržitelná samostatnost pro každého

o

fOtO: KirstEn JacOBsEn

brázky nízkoenergetických nebo pasivních domů běžně vídáme ve sdělovacích prostředcích či »in natura«. Avšak jak si představit budovy s téměř nulovou spotřebou energie, které mají v našich městech a obcích vznikat od roku 2019 v případě novostaveb veřejných budov a o něco později bytových domů? Fotografie ukazují interiér a exteriér jednoho z obydlí (tzv. zemělodí), která ve vysokohorské poušti Nového Mexika, ale i jinde

Soběstačná obydlí umožňují pěstovat rostliny a produkovat potravu.

54

po světě včetně Evropy, staví architekt Michael Reynolds. Jejich základním stavebním materiálem jsou plechovky, skleněné a PET lahve, staré pneumatiky, igelitové tašky, jíl a cement. Lze je budovat v různých klimatických podmínkách a různé náročnosti provedení. Architekt je se svým týmem a se zapojením místních obyvatel pomáhá stavět i v oblastech postižených přírodními živly, kde jsou využívány také coby školy. Tyto stavby fungují jako samostatné energeticky udržitelné jednotky, jejichž provozní náklady a energetická náročnost jsou podle zveřejněných informací téměř nulové. Představují variantu i pro případ, že by na Zemi došlo k vyčerpání neobnovitelných zdrojů. uDrŽitelnost pro kaŽDéHo Stavby disponují vlastním zdrojem energie (vítr, slunce), vody (filtrovaná a později recyklovaná dešťová voda), tepla (tepelná hmota) a vlastní kanalizací na způsob kořenové jímky. Mohou stát kdekoliv, kde lze mít nezastíněnou jižní stranu.

fOtO: KirstEn JacOBsEn

Udržitelnou samostatnost pro každého představují stavby Michaela Reynoldse, přezdívaného též architekt odpadu. Jedna taková by pro veřejnost mohla vyrůst i v Praze-Troji.

Pohled na systém pro zachycování vody zemělodi (Earthship) Phoenix.

»Náš koncept funguje,« říká Michael Reynolds. »Nepotřebujeme nukleární energii, ani nemusíme podkopávat zem, abychom dostali plyn. Chtěl bych svoji zkušenost zprostředkovat všem lidem, aby věděli, že se nezávisle na ekonomické či politické situaci mohou mít dobře. V suchých zemích, ve vlhkých zemích, rozvinutých i nerozvinutých,« dodává. Vloni, při své první návštěvě ČR, projevil pražský magistrát zájem, aby architekt podobnou stavbu projektoval v ZOO či Botanické zahradě v Praze-Troji, jako informační středisko i turistickou zajímavost. Zatím není známo, zda se v rozpočtu hlavního /sd/ města najdou nutné prostředky. červen 2012

za skvělými stavbami pečlivá firma: pestré školy a školky

Více než

1000 zateplených domů,

Regenerace veřejných budov, jako jsou školy a školky, postavené před desítkami let, je ve většině případů nezbytná, aktuální, ale také problematická. Zejména pokud jde o potřebné finanční prostředky ještě dlouho problematická bude. Avšak není vše úplně černé.

více než

100 000

n

ěkteré školy a školky se převlékají do slušivých barev a stojí to za to. Někdy přijde dobrý nápad, jindy invence zaloví v dotacích EU – kupříkladu v Hovorčovicích anebo v Choceradech.

fOtO: archiv

Budova mateřské školy v Hovorčovicích funguje v energeticky úsporném režimu.

školy zkrášlila prostředí obce a určitě je přitažlivější také pro žáky. výběr spoleHlivéHo partnera Jak je vidět, jde to. Když si investor vybere seriózního, spolehlivého partnera, přinese to dobrý výsledek. Společnost KASTEN se za 17 let své stavební činnosti specializovala na rekonstrukce objektů. Nabízí klientům komplexní servis. Vyřizuje žádosti o dotace, zpracovává projekty, obstarává stavební povolení a je dodavatelem stavebních prací. V roce 2010 získala titul Firma roku Středočeského kraje. Na štítu má napsáno: Za skvělou stavbou pečlivá firma. Na stavbách, které předává rekonstruované jejich /st/ majitelům a uživatelům, je to vidět.

fOtO: archiv

nový kabát přinesl úspory V Hovorčovicích, ve starobylé obci, která je dnes už spíše satelitním městečkem blízko Prahy, provedla v roce 2010 společnost KASTEN spol. s r. o. z Neratovic přístavbu třídy a částečnou rekonstrukci mateřské školy. Na spolufinancování se podílela EU z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Jak to dopadlo, ukazuje fotografie. Děti si mají kde hrát… Jiný příklad je z Chocerad, kde společnost KASTEN zateplila v roce 2009 budovu základní školy. Projekt byl také spolufinancován EU – Fondem soudržnosti. V rámci OP Životní prostředí též Státním fondem životního prostředí (SFŽP) ČR. Zateplením obvodových stěn, výměnou výplní otvorů (oken a dveří) a zateplením střechy došlo ke snížení emisí CO2 asi o 165,1 t/rok a k úspoře energie 1587,4 GJ/rok. Celkové náklady dosáhly 17 957 327 Kč, z toho příspěvek z fondu EU činil 15 263 727 Kč (85 % celkových nákladů), příspěvek SFŽP 897 866 Kč (5 %) a obec Chocerady vynaložila 1 795 733 Kč (10 %). Nemluvě o tom, že revitalizovaná budova

spokojených lidí.

červen 2012

MO001256-2

Základní škola v Choceradech (okr. Benešov) se po rekonstrukci v roce 2009 může pochlubit zateplením obvodových stěn a střechy, novými okny i dveřmi.

55

L e g i s L at i va

Ochránce práv: Veřejná správa selhává

N

avzdory tomu, že veřejný ochránce práv ve svých Souhrnných zprávách o své činnosti opakovaně poukazuje na vážné problémy související s výstavbou velkých investičních záměrů, nárůstem dopravy a podceněním role územního plánování, neustále se setkává s případy zcela zásadních pochybení orgánů veřejné správy, a to především na úrovni ministerstev. Mělo by přitom být zejména úkolem těchto vrcholných státních úřadů, aby se s poznatky ochránce seznámily a prostřednictvím metodické činnosti zajistily jejich respektování také v praxi orgánů místní správy, tzn. na úrovni obcí, měst a krajů.

RegULaCe ROZvOJe ÚZeMÍ Dosavadní zkušenosti veřejného ochránce práv nasvědčují tomu, že regulaci nové výstavby, se zohledněním zásad udržitelného rozvoje, stále není věnována patřičná pozornost. Podle jeho poznatků se zainteresovaným orgánům veřejné správy při jednáních o výstavbě průmyslových zón, obchodních komplexů, satelitních sídlišť a dalších staveb většinou nedaří žádoucím způsobem investory usměrnit. Přitom tam, kde investorům nejsou stanoveny jasné mantinely pro jejich záměry a není hned od počátku důsledně požadováno respektování všech veřejných zájmů, je obvykle nutno řešit nepříznivé dopady realizovaných záměrů na chráněné veřejné zájmy (pokud na jejich řešení není zcela rezignováno) až následně, a to již za peníze veřejnoprávních korporací (řešení kongescí, nadměrné hlučnosti, problém absence odpovídající infrastruktury atd.). Zásadní chyby vznikají již při územním plánování. Ochránce se i nadále setkává s nedůslednými postupy orgánů veřejné správy v rámci přípravných fází projednávání investičních záměrů v území (procedury hodnocení vlivů na životní prostředí, tzv. posouzení SEA, EIA, resp. územně plánovací procedury). Přitom upozorňuje, že při začlenění nově zamýšlených záměrů do území se projeví každá nedůslednost při jejich přípravě. Při plánování a projednávání projektů je potřeba mnohem důsledněji zvažovat dopady nové výstavby na krajinu či sídlo samotné a zamezit tak destrukci urbanistické struktury, architektonického rázu místa, či narušení krajinného rázu nebo sídelního panoramatu. Je také nutné jednat o více variantách každého konkrétního projektu, aby se podařilo vybrat optimální podobu záměru. Především časová náročnost procedur hodnocení vlivů na životní prostředí se odráží ve snahách investorů právní úpravu obcházet, kupříkladu i účelovými manipulacemi se záměrem (podhodnocování, schvalování po částech, odmítání relevantních variant),

56

posuzující orgány přitom mají z právní úpravy problematickou možnost tomu čelit. Ochránce nicméně musí trvat na tom, že je právě úkolem nezávislé státní správy, aby mj. s pomocí institutů územního plánování a posouzení vlivů na životní prostředí, veškeré skutečnosti ke konkrétní investici se vážící rozkryla a zajistila také objektivní zhodnocení relevantních variant. Bohužel ani představitelé radnic si, až na výjimky, neuvědomují svoji významnou roli při usměrňování nové výstavby ve svém území. Jejich nezastupitelnou pozici se pak mnohde alespoň částečně snaží suplovat občanská sdružení, která využívajíce svých práv z účastenství v povolovacích řízeních, »tlačí« investora k řešením respektujícím také ochranu veřejných zájmů. Ochránce zdůrazňuje, že každý záměr na nové využití území by se měl stát předmětem komplexního posouzení v řízení vedeném místně příslušným stavebním úřadem v součinnosti s dalšími správními orgány. Zejména v případech navrhovaných aktivit s očekávanými dopady na okolí je zapotřebí, aby stavební úřad dbal, ve spolupráci se samosprávou a dotčenými orgány státní správy, o jejich maximálně citlivé začlenění do stávající sídelní struktury s respektem k zásadám urbanismu i požadavkům na zachování pohody bydlení. Problémů v oblasti povolování staveb je řada: průmyslové zóny se staví na nejkvalitnější zemědělské půdě, satelitní sídliště vznikají bez rozmyslu a ohledu na krajinný ráz celé lokality, živelně rostou obchodní komplexy (mnohdy jsou necitlivě zasazovány do stávající urbanistické struktury sídel), nevyužité průmyslové areály, tzv. brownfields jsou přehlíženy. Investoři i úřady v případech kontroverzních záměrů v území opomíjejí potřebu intenzivní komunikace s veřejností. Právě u těchto investic musejí být naopak občané co nejvíce zapojeni do jejich plánování, musejí mít již ve fázi jejich přípravy veškeré důležité informace k dispozici. Je zapotřebí maximálně respektovat názor veřejnosti na výslednou podobu záměru v území. iNFRastRUKtURNÍ stavBY Ochránce již v několika svých šetřeních, týkajících se zamýšlených velkých infrastrukturních staveb v území, kriticky zhodnotil postupy orgánů veřejné správy v rámci přípravných fází projednávání těchto záměrů (procedury hodnocení vlivů na životní prostředí, resp. územně plánovací procedury). Poukázal přitom na nedostat-

ky spočívající v chybějícím koncepčním posouzení, v nerespektování logické posloupnosti přípravných kroků, či v nedůsledném zhodnocení a vzájemném srovnání více relevantních variant. I nadále je konfrontován s nekoncepčním přístupem resortu dopravy k investicím do silniční infrastruktury, ačkoli tento přístup již delší dobu občané a instituce kritizují. Typicky bývá poukazováno na absenci strategie v investicích do infrastruktury (nevhodně nastavené priority: důsledkem je, že nejsou nejprve řešena problematická místa silniční sítě, zejména úseky s nejvyššími zátěžemi, nekoordinované řešení dopravních staveb: důsledkem bývá přenášení zátěží jinam, upřednostňování drahých, přitom hůře projednatelných a financovatelných řešení: důsledkem je protahování a další prodražování staveb). Ministerstvo dopravy, potažmo jím zřízené organizace, nedokážou svými investicemi do infrastruktury účinně reagovat na aktuální problémy v konkrétních regionech v návaznosti na vývoj dopravních zátěží. Souvisí s tím i snahy o prosazování projektů silniční infrastruktury jen v jejich maximalistické podobě. Problémem je také neprovázanost všech povolovacích procedur. Jak naznačilo šetření ochránce ve věci plánované kapacitní komunikace spojující Brno s Vídní (tzv. rychlostní komunikace R52 – viz rámeček), jeví se sporným, kdy a jak koridory dopravních staveb promítnout do územních plánů tzv. vyšších územních celků, na jaké platformě, s jakou závazností provést strategický výběr koridorů. Dále jak zkoordinovat, aby jednotlivé územní plány vyšších územních celků v řešení těchto otázek byly v souladu. Co dělat, když se následně při podrobnějším hodnocení prokáže, že zakreslený koridor v územním plánu vyššího územního celku je v konkrétním úseku nevhodný, a je třeba volit alternativu (která však posléze není možná bez opětovné složité procedury projednávání a schvalování změny územního plánu vyššího územního celku). Je také patrné, že když se do uvedené problematiky vmísí navíc i cizí prvek, a tedy návaznost kapacitní komunikace na silniční síť sousedního státu, nejasnosti jsou znásobeny. Takovou nejistotu ohledně postupů úřadů by bylo zapotřebí do budoucna eliminovat. DOPRavNÍ ZÁtĚŽe ROstOU Ochránce opakovaně varuje před nárůstem zátěží z dopravy. Občané ve svých stížnostech stále častěji poukazují na hluk,

Příklad neprovázanosti povolovacích procedur V rámci šetření postupu úřadů při projednávání stavby R52 Brno–Vídeň ochránce kritizoval, že nebylo posouzeno více variant dopravního koridoru, jak předpokládá právní úprava. Dále poukázal na rozpor záměru s ochranou území soustavy NATURA, podle níž je předkladatel záměru ze zákona povinen zpracovat varianty řešení tak, aby došlo k vyloučení negativních vlivů na území NATURY, a pokud to již není možné, musí být zvolena taková varianta, která má nejmenší negativní vliv na životní prostředí. V kontextu dané věci ochránce především upozornil na to, že před posouzením jediného koridoru Pohořelice–Mikulov/Drasenhofen (R52) v rámci procedury EIA nebylo provedeno strategické posouzení více možností řešení kapacitní infrastruktury mezi Brnem a Vídní. Výsledkem šetření ochránce byl příslib ministra dopravy, že obě varianty trasy silnice R52 Brno–Vídeň (tj. i varianta počítající s využitím dálnice D2 a obchvatem Břeclavi) budou znovu řádně prověřeny. Více na www.ochrance.cz, Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2007.

červen 2012

ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ

L e g i s L at i va

Opakovaně se veřejný ochránce práv střetává s argumentací, že jen kapacitní silniční komunikace v podobě dálnic zajistí ekonomický rozvoj jednotlivých oblastí. Podle jeho názoru dobře může mnohde posloužit náležitě udržovaná a případně vhodně rekonstruována (obchvaty) síť stávajících komunikací.

zvýšené koncentrace škodlivin včetně nadměrné prašnosti, či na otřesy, způsobené přetížením komunikací kamionovou dopravou. V závěrech svých šetření přitom ochránce vždy akcentoval důležitost pozice veřejné správy při regulaci těchto aktivit. Cílem orgánů veřejné správy musí být usměrnění dopravní zátěže v území do ještě přijatelných mezí (např. i těch daných platnými limity hlukové zátěže či přípustnými koncentracemi znečišťujících látek v ovzduší), a to s využitím všech dostupných stavebních, technických či organizačních opatření. Překračování hygienicky přípustných hodnot hluku je jevem, který trápí mnohá sídla situovaná do blízkosti frekventovaných komunikací. Proto podle ochránce musí být tato otázka jednou z klíčových při zpracovávání územních plánů a rozvojových plánů lidských sídel. Již v této fázi musí samosprávy pamatovat na to, že zakomponování např. průmyslových zón do tak složitého organismu, jakým je město, ve spojení s obecným nárůstem dopravy bude nutně vyžadovat řešení hlukové zátěže, která se s intenzivnější dopravou stále zvyšuje. Města a obce se nad pohodou bydlení svých obyvatel mají jako orgány územního plánování zamýšlet a hledat možná východiska v dostatečném předstihu. Kupříkladu obyvatelé lokalit vystavení hygienicky nepřípustné hladině hluku (který nelze dostupnými prostředky omezit), by měli mít alternativu jiného bydlení. O tom, že masivní automobilová doprava vyvolává stále častější konflikty, zřetelně svědčí agenda stížností směřujících k večerven 2012

řejnému ochránci práv. Bohužel v České republice stále jako by chybělo jasné politické zadání – chceme problém zátěží spojených s automobilovou dopravou řešit a budeme postupovat razantně. Ochránce varuje před opakováním zbytečných chyb při regulaci automobilové dopravy a snaží se v tomto směru apelovat na reprezentace obcí, krajů a státu, aby relevantní opatření byla z jejich strany aktivně prosazována. Jako zcela pomýlenou přitom vnímá ochránce argumentaci některých samospráv, že je zapotřebí nejprve dokončit naplánovanou dopravní infrastrukturu (vzhledem k rozsahu zamýšlených staveb silniční infrastruktury a jejich finanční náročnosti, bývá konec výstavby zpravidla v nedohlednu) a teprve poté lze uvažovat o určitých formách regulace automobilové dopravy. OBCHvatY MĚst a RegULaCe KaMiONOvÉ DOPRavY Často je v podnětech ochránci zpochybňována plánovaná výstavba některých staveb kapacitní silniční infrastruktury. V těchto koncepčních záležitostech se ochránce většinou omezuje na poskytnutí právního rozboru s poučením občanům, jak prosazovat svá práva a právem chráněné zájmy. Opakovaně se ochránce střetává s argumentací, že jen kapacitní silniční komunikace v podobě dálnic zajistí ekonomický rozvoj jednotlivých oblastí. Tento zjednodušující pohled ochránce kritizuje, s tím, že stejně dobře může mnohde posloužit náležitě udržovaná a případně vhodně rekonstruovaná (obchvaty) síť stávajících

komunikací, zvláště uvážíme-li, že nepochybně existují regiony, které by si spíše než na tom, že budou jedním z bodů na evropské dálniční síti, měly zakládat na něčem zcela jiném – na harmonicky utvářené krajině, místní výrobě, tradiční architektuře a urbanismu respektujícím lidské měřítko. Schválená Státní politika životního prostředí ostatně vyžaduje při modernizaci silniční sítě více využívat stávající silnice a omezit fragmentaci krajiny novými trasami. Ochránce obdržel řadu podání poukazujících na neúnosnou situaci na silnicích v souvislosti s nárůstem kamionové dopravy po vstupu ČR do EU, resp. v souvislosti se zavedením výkonového zpoplatnění (mýtného) v okolních státech. Kritizoval proto nepřipravenost orgánů veřejné správy v ČR na tento v zásadě předvídatelný vývoj účinně reagovat. Ve vyspělých státech je dnes obecně přijímáno, že je zapotřebí vykázat automobilovou dopravu do patřičných mezí. Za tím účelem se uplatňuje řada opatření, počínaje povolováním nových objektů jen za podmínek efektivní obsluhy veřejnou dopravou (např. i regulací maximální docházkové vzdálenosti na zastávku hromadné veřejné dopravy a stanovením povinnosti investorů podílet se na investicích do hromadné veřejné dopravy), přes cílené omezování parkovacích míst (přerozdělení uličního prostoru ve prospěch chodců a cyklistů, přehodnocení výstavby hromadných garáží v dopravně zatížených lokalitách), regulaci vjezdu do center až třeba po striktní uplatňování režimu pomalé jízdy v celých obytných čtvrtích a zónách. sHRNUtÍ To, že hluková zátěž obyvatel způsobená narůstající automobilovou dopravou je jedním z vážných problémů současnosti, je již obecně respektovaným faktem. Je proto povinností všech orgánů veřejné správy, aby se v této věci podle svých možností angažovaly tak, aby v rámci svých pravomocí ke snižování hlukové zátěže přispěly. Vedle protihlukových opatření, jimiž se řeší pouze důsledky nadměrného provozu, je třeba zaměřit pozornost především na preventivní opatření. Ve velkých městech je to preference veřejné hromadné dopravy, zavedení mýtného systému, omezování parkovacích ploch pro osobní automobily ve prospěch veřejných ploch a tam, kde je to možné, zapojit železniční dopravu do přepravy v systému městské hromadné dopravy. Ve vesnicích a menších městech s nadměrnou dopravou je třeba se soustředit na budování obchvatů a podporu veřejné dopravy v rámci regionu. Pokud si veřejná správa zmíněné principy a instituty, které jsou zejména v severských státech zcela běžné, osvojí, lze očekávat, že v budoucnu bude řešení dopravní zátěže snazší a méně n nákladné. MaReK HaNÁK Kancelář veřejného ochránce práv

JaN CZaJKOWsKi

Ministerstvo životního prostředí ČR

57

L e g i s L at i va

Jaké jsou možnosti obcí při regulaci hluku

P

roblémy s hlukem jsou jednou s oblastí, kterou obecní samosprávy poměrně intenzivně trápí. Dávají zákony a jiné právní předpisy obcím dostatečné nástroje při řešení těchto záležitostí? HYgieNiCKÉ LiMitY NePOUŽiteLNÉ? V rámci zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcího nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, mají obecní samosprávy jen velmi omezené možnosti k regulaci hluku a rozličných hlučných aktivit. V oblasti přenesené státní správy nemají obecní úřady žádné pravomoci na tomto úseku. Mohou maximálně působit v roli stěžovatele nebo pošťáka, přeposílající stížnost na hluk kompetentním orgánům – krajským hygienickým stanicím. Z hlediska konstrukce hygienických limitů hluku, kdy se otázka jejich dodržení nestanoví z okamžité hladiny hluku, ale z průměrné hodnoty, a to zpravidla z osmi po sobě jdoucích nejhlučnějších hodin během dne a jedné nejhlučnější hodiny v noci, je tento nástroj pro řadu problémových hlučných aktivit v obci nepoužitelný (např. hlučné zahradní restaurace, kolotočáři, cirkusy, ohňostroje a podobné hlučné zábavy). Z praktického hlediska je i velmi problematické, ne-li nemožné, pro takovéto nárazové akce zajistit, aby hygienická stanice pověřila někoho

měřením hluku za účelem kontroly dodržení limitů hluku. Veřejnoprávní ochrana poskytovaná zákonem o ochraně veřejného zdraví je tak funkční reálně pouze ve vztahu ke stacionárním dlouhodobějším zdrojům hluku (průmysl, hluk z dopravy atd.). sOUKROMOPRÁvNÍ ŽaLOBY Za určitých okolností se sama obec může domáhat ochrany před nepřiměřeným hlukem soukromoprávní žalobou, byť sama z povahy věci nemůže být postižena na právu na ochranu zdraví či životního prostředí. Obec může podat zdržovací žalobu před nadměrnými imisemi (hluku, prachu, zápachu, znečišťujících látek do ovzduší) za předpokladu, že jsou nadměrným imisím vystaveny nemovitosti v jejím vlastnictví, které využívají občané této obce (např. chodník, dětské hřiště, obecní budovy atd.). Např. rozsudek R 6/2001 uvádí: »Z uvedených ustanovení vyplývá, že obec je veřejnoprávní korporací, jejíž faktický základ tvoří její občané (osobní substrát této právnické osoby ve smyslu § 18 odst. 2 písm. c/ obč. zák.). Občané mají schopnost vnímat uvedené imise a jsou-li jimi rušeni při oprávněném užívání nemovitostí ve vlastnictví obce, je jimi při výkonu svého vlastnického práva rušena i obec. Obec se tedy za naplnění předpokladů uvedených v § 127 odst. 1 obč. zák. může vůči vlastníku věci, jejímž užíváním vzniká hluk či vibrace, právem domáhat toho, aby se těchto imisí zdržel.« Tato tzv. sousedská žaloba je zjevně nejpřiléhavějším typem soukromoprávního soudního prostředku, který lze k ochraně před hlukem využít. Základem pro tuto žalobu je ustanovení § 127 občanského zákoníku. Podle něj vlastník věci nesmí hlukem »nad míru přiměřenou poměrům« obtěžovat »sousedy« nebo vážně ohrožovat výkon jejich práv. Obtěžování hlukem musí být »nepřiměřené poměrům« (neboli hluk

musí dosahovat hladiny, která je »nad mírou přiměřenou poměrům«). Při řešení otázky, zda v určitém případě míra přiměřená poměrům byla či nebyla překročena, musí soud vycházet z objektivních hledisek a vzít v úvahu další specifické okolnosti. Pro úspěch žaloby nepostačí subjektivní pocit žalobce, že obtěžování je nepřiměřené. Soud musí vycházet z obvyklých společenských názorů a z míry hlučnosti (míry tolerance), která je v daném místě obvyklá. Při posuzování míry přiměřenosti poměrům musí soud přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu. Například jak dlouho hluk trvá (hluk z dopravy je prakticky nepřetržitý, zatímco sousedův synek cvičí na housle jen dvě hodiny týdně), jaké je jeho frekvenční složení (vysoké impulzní tóny obtěžují více než hluk s neměnnou frekvencí), v kterou denní dobu je emitován a zda je pro dané místo obvyklý, resp. zda tento nebo podobný zdroj hluku se v místě nachází již dlouhodobě. Pokud soud žalobě vyhoví, přikáže rozsudkem žalovanému, aby se nezákonného jednání zdržel. Vysloví tedy zákaz obtěžování, které je nepřiměřené poměrům nebo zákaz jednání, které vážně ohrožuje výkon žalobcových práv. Jakým způsobem žalovaný zdroj hluku omezí, zůstává na něm. Soud mu nemůže rozsudkem přikázat konkrétní opatření ke snížení hlukové zátěže. Přijatá opatření nicméně musí být efektivní a vést ke splnění výroku rozsudku, jinak hrozí exekuční řízení. OBeCNĚ ZÁvaZNÉ vYHLÁŠKY OBCÍ Samostatnou kapitolou jsou obecně závazné vyhlášky, které obce mohou k ochraně před hlukem vydat. Celá řada takových vyhlášek již byla vydána a podrobena přezkumu zákonnosti a věcné správnosti ze strany Ústavního soudu (ÚS). Vzhledem k tomu, že se jedná o právní předpis obce, je to

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1260 Kč (včetně DPH) Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.

ADRESA

KÓD:

2507

OBJEDNAVATELE:

ZPŮSOB

PLATBY:

FAKTURA

PLATEBNÍ KARTA

SIPO

NÁZEV ORGANIZACE:

SLOŽENKA

spoj. č.

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

TITUL:

ÚDAJE

ULICE , Č. P.: OBEC:

PSČ:

PROFESE:

PRO FAKTURACI:

IČ: DIČ: Č. ÚČTU:

ADRESA

PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)

NÁZEV ORGANIZACE:

VYPLŇTE

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

KONTAKT:

TITUL:

ULICE , Č. P.: OBEC:

Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo

58

PSČ:

RAZÍTKO/PODPIS:

Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE

červen 2012

L e g i s L at i va pouze Ústavní soud, kdo může (k návrhu Ministerstva vnitra) rozhodnout o zrušení vyhlášky či její části. Na základě dosud vydaných nálezů Ústavního soudu k řízením o zrušení takových vyhlášek již lze částečně zobecňovat a podat alespoň rámcový návod na přípravu vyhlášky, která »by měla obstát«. Zákonným zmocněním pro vydání obecně závazné vyhlášky je ustanovení § 10 zákona o obcích. Podle něj může obec vydat vyhlášku: a) k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány, b) pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku. Ústavní soud přezkoumává vydané vyhlášky v tzv. čtyřkrokovém testu v tomto pořadí: 1) pravomoc obce k vydání vyhlášky, 2) působnost obce k vydání vyhlášky, 3) nezneužití zákonem svěřené působnosti a konečně 4) rozumnost a proporcionalita obsahu vyhlášky. Pokud obecní vyhláška obstojí v tomto testu, není podle Ústavní-

ho soudu důvod ji rušit. Zároveň Ústavní soud významně posunul své dřívější vnímání rozsahu toho, co obce mohou regulovat prostřednictvím vlastních vyhlášek a významným způsobem akcentuje právo obce na samosprávu a spravování místních záležitostí. Zásadní nálezy Ústavního soudu ve věcech obecně závazných vyhlášek při regulaci hlučných aktivit jsou tyto: Pl. ÚS 44/06 (obec Těrlicko) ze dne 3. 4. 2007, Pl. ÚS 35/06 (obec Kořenov) ze dne 22. 4. 2008 a Pl. ÚS 46/06 (obec Mariánské Lázně) ze dne 21. 10. 2008. Jejich pročtení (obsahují i texty konkrétních napadených vyhlášek) může být inspirací pro případ, že obec uvažuje o vyhlášení takového předpisu. Základními zákonnými mantinely obecně závazných vyhlášek je to, že jimi nesmí být upraveny práva a povinnosti, již stanovené zákonem. Vyhlášky se musí řídit zákonem (nikoliv podzákonnými předpisy v podobě nařízení vlády a vyhlášek ministerstev). V žádném případě nemůže obecně závazná vyhláška obsahovat úpravu odlišně od toho, jak ji reguluje zákon. Nemůže též zakotvovat záležitosti, které jsou vyhrazeny k řešení zákonu. Vyhláška může obsahovat řešení pouze místních záležitostí a musí být proporcionální. Proporcionalitou lze rozumět fakt, že jím zakotvená regulace směřuje k svému účelu a cíli nejméně zatěžujícím, rozumným a nediskriminačním způsobem pro občany této obce.

sHRNUtÍ Na základě zmíněných nálezů Ústavího soudu lze dospět k následujícím zobecňujícím závěrům ve věci »úspěšných vyhlášek«. Cílem a účelem regulace musí být ochrana veřejného pořádku, nikoliv ochrana před nadlimitním hlukem. Pro tuto oblast nemá obec zákonné zmocnění a navíc je již regulována prostřednictvím zákona a nařízení vlády. Ve vyhlášce není vhodné zakazovat plošně určité činnosti, ale je třeba stanovit časové a místní omezení zákazu tak, aby zásah nebyl příliš silný ve vztahu k zamýšlenému cíli, účelu a ochraně jiných práv občanů. Vyhláškou lze definovat dobu nočního klidu, klidně i odlišně pro jednotlivé dny, s přihlédnutím k pracovnímu týdnu a době víkendu. Omezení a zákazy lze (v rozporu s dříve prezentovaným právním názorem) stanovit nejen na »veřejných prostranstvích«, ale kdekoliv by regulované chování bylo způsobilé narušit veřejný pořádek. Vyhláškou lze též stanovit povinnosti k zabránění nepřiměřeného obtěžování veřejnou produkcí hudby. Z výše uvedeného je tedy patrné, že tam, kde obec má problémy s určitými typy hlučné činnosti, která je prakticky neregulovatelná prostřednictvím veřejnoprávních předpisů, lze situaci do jisté míry řešit prostřednictvím obecně závazných vyhlášek n podle zákona o obcích. MiCHaL BeRNaRD Advokátní kancelář Mgr. Vítězslava Dohnala

ZE SBÍRKY ZÁKONŮ Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 3 do částky 11/2012). Částka 3 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 13. ledna 2012. Sdělení Ministerstva vnitra č. 14/2012 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra vyhlásil na den 14. července 2012 nové volby do Zastupitelstva obce Čečovice (okres Domažlice). Částka 5 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 17. ledna 2012. Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky Celní správa ČR je soustavou správních orgánů a ozbrojeným bezpečnostním sborem. Jako orgány celní správy se zřizují Generální ředitelství cel a celní úřady, které jsou správními úřady a organizačními složkami státu. Generální ředitelství cel je podřízeno Ministerstvu financí. Celní úřady jsou podřízeny Generálnímu ředitelství cel. Generální ředitelství cel je účetní jednotkou. Částka 7 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. ledna 2012. Nález Ústavního soudu ze dne 25. října 2011, sp. zn. Pl. ÚS 14/09, ve věci návrhu na vyslovení rozporu ustanovení § 22 odst. 4 zákona číslo 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění platném

červen 2012

do 31. 7. 2011, s ústavním pořádkem (publikovaný pod č. 22/2012 Sb.) Ústavní soud návrh ve výše uvedené věci zamítl. Právní věty nálezu: Právní úprava sankcionování trestných činů a přestupků je ve výlučné kompetenci zákonodárce a je obsažena v »obyčejných« (»podústavních«) zákonech. Ústavní soud, respektující ústavní princip dělby moci, není povolán k tomu, aby posuzoval vhodnost (účelnost) jednotlivých druhů sankcí, zákonem stanovené sazby sankcí (jejich výši), možnost alternativního či kumulativního ukládání sankcí apod. Do zákonné úpravy těchto otázek by Ústavní soud mohl zasáhnout pouze v případě, že by zákonodárce překročil ústavněprávní limity. V této věci však nebyl zjištěn žádný rozpor napadené právní úpravy s ústavním pořádkem. Systémy trestního trestání na jedné straně a správního trestání na straně druhé spolu sice souvisejí, avšak zároveň jsou do značné míry autonomní. Liší se v tom, že chrání do značné míry odlišné druhy sociálních vztahů (u správních deliktů jde zejména o ochranu řádného výkonu veřejné správy; ochranná funkce trestních deliktů se vztahuje na mnohem širší okruh společenských hodnot). Při posuzování hlediska přísnosti sankcí nelze přihlížet toliko ke kvantitativnímu srovnávání výše sankční sazby, nýbrž je třeba zohlednit též kvalitativní odlišnost trestních a správních sankcí. Ústavní předpisy nevyžadují, aby zákonodárce při zákonném stanovení sankční sazby vždy upustil

od spodního ohraničení výměry sankce. Typová závažnost (škodlivost) deliktního jednání daného druhu může být obecně tak vysoká, že nepřipouští ani v individuálním případě stanovit »nulovou« hodnotu výměry sankce. Posouzení spodní hranice sankční sazby je zásadně věcí zákonodárce. Ústavní předpisy neobsahují ohledně otázky dolní hranice sankční sazby žádnou direktivu – musí být ovšem dodržen příkaz proporcionality mezi typovou závažností deliktního jednání a výší sankční sazby. Současný stav nekázně řidičů v silničním provozu, projevující se mj. i ve značném výskytu řízení bez řidičského oprávnění a ve znepokojivém stavu dopravní nehodovosti, opravňuje zákonodárce k tomu, aby stanovil přísnější požadavky na všechny řidiče bez výjimky a aby vyloučil »nulovou« výměru trestu. Tím lze dosáhnout i sekundárních pozitivních výsledků – totiž omezení interpretační libovůle policejních a správních orgánů při praktické aplikaci předpisů a omezení korupčního jednání při vyměřování sankcí. Částka 11 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 26. ledna 2012. Sdělení Ministerstva vnitra č. 31/2012 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Ministr vnitra vyhlásil na 14. července 2012 nové volby do Zastupitelstva obce Řepníky (okres Ústí nad Orlicí) a Libkova Voda (okres Pelhřimov). Mgr. JaN Břeň

59

Právní postavení obecního úřadu 5/

P

átý díl našeho seriálu se zabývá úpravou platu zaměstnanců podle zákoníku práce a dalších předpisů a problematikou vzdělávání úředníků obce. PLat ZaMĚstNaNCe OBCe Jedním ze základních znaků pracovněprávních vztahů (i pracovního poměru zaměstnanců obcí zařazených do obecního úřadu) je jeho úplatnost. Za výkon závislé práce zaměstnance obce pro svého zaměstnavatele (obec) náleží zaměstnanci peněžité plnění (plat), což je příslušná protihodnota za vykonanou práci (naturální mzda je v případě zaměstnanců obce vyloučena, jak vyplývá mj. z definice platu jako peněžitého plnění v § 109 odst. 3 zákoníku práce). Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) upravuje v základní rovině plat zaměstnanců obce, kteří jsou zařazeni do obecního úřadu, a to bez ohledu na to, zda jsou to úředníci obce nebo nikoliv (část šestá zákoníku práce – § 109 až 112 a § 122 až § 137, § 139 až 150). Dalšími právními předpisy, na jejichž základě se stanoví plat zaměstnancům obce, kteří jsou zařazeni do obecního úřadu, jsou nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, a nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Úprava platu, resp. jednotlivých složek platu zaměstnanců obce, kteří jsou zařazeni do obecního úřadu, vychází z § 122 a násl. zákoníku práce. Zaměstnanci obce lze stanovit plat pouze ve výši a ve struktuře stanovené zákoníkem práce a prováděcími právními předpisy. Případná ujednání o platu v kolektivní smlouvě nebo úprava platových poměrů ve vnitřním předpisu musí vždy respektovat meze stanovené právními předpisy (§ 122 odst. 1). Nejvýznamnější složky platu jsou stanoveny v podobě pevné měsíční částky. Konkrétně jde o platový tarif, jenž je stanoven pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zaměstnanec zařazen (§ 123) a osobní příplatek (§ 131); v případě vedoucích zaměstnanců je třeba zmínit také příplatek za vedení (§ 124). Nepravidelné složky platu uvedené skupiny zaměstnanců jsou stanovené hodinovou sazbou odvozenou z průměrného hodinového výdělku. Jsou to zejména příplatek za noční práci (§ 125), příplatek za práci v sobotu a v neděli (§ 126), »příplatek za práci přesčas« (§ 127) a »příplatek za práci ve svátek« (§ 135 odst. 3). Zařazení zaměstnance obce do platové třídy se provede v souladu s přílohou nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Je však zároveň podmíněno naplněním požadovaného kvalifikačního předpokladu vzdělání pro výkon prací v jednotlivých platových

60

třídách podle § 2 odst. 1 nařízení vlády číslo 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Výjimky, kdy lze zaměstnance obce zařadit do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, jsou vyjmenovány v § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. Nedílnou součástí platového tarifu je vedle platové třídy platový stupeň, v němž se odráží doba dosažené praxe, doba péče o dítě a doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby, tj. tzv. započitatelná praxe (§ 123 odst. 4 zákoníku práce). V případě zařazení zaměstnance obce do platového stupně se postupuje podle § 4 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. Zaměstnanci obce, který je úředníkem ve smyslu zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 2 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb. (§ 5 odst. 2 cit. nařízení). Zařazení zaměstnance obce do platového tarifu, který není úředníkem obce, se bude řídit skutečným charakterem jeho práce (zřejmě mu bude náležet platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 1 nařízení vlády číslo 564/2006 Sb.). Zaměstnanci obce zařazenému do obecního úřadu určí plat tajemník obecního úřadu jednostranným právním úkonem – platovým výměrem (§ 136 zákoníku práce; není-li v obci tajemník, vydá platový výměr zaměstnanci obce starosta). vZDĚLÁvÁNÍ ÚřeDNÍKŮ OBCe Problematika vzdělávání úředníků obce je obsažena v hlavě IV zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů (§ 17 až § 34). Úředník obce je povinen prohlubovat si kvalifikaci účastí na vstupním vzdělávání, průběžném vzdělávání a přípravě a ověření zvláštní odborné způsobilosti. Vedoucí úředník a tajemník obecního úřadu jsou povinni prohlubovat si kvalifikaci účastí též na vzdělávání vedoucích úředníků (viz § 18 odst. 1 a 2 zákona č. 312/2012 Sb.). Nejvýznamnější formou je ověření zvláštní odborné způsobilosti, neboť pouze zvláštní odborná způsobilost se ověřuje zkouškou. Podle § 21 odst. 1 zákona č. 312 platí, že správní činnosti stanovené prováděcím právním předpisem (§ 1 odst. 1 vyhlášky č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků) zajišťuje obec prostřednictvím úředníků, kteří prokázali zvláštní odbornou způsobilost. Výjimečně tyto činnosti může vykonávat i úředník, který nemá zvláštní odbornou způsobilost: n nejdéle po dobu 18 měsíců od vzniku pracovního poměru úředníka k obci nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem, n splňuje-li podmínky stanovené v § 34 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb. (jde o otázku uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části – vyhláška č. 511/2002 Sb., o uznání

ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ

L e g i s L at i va

Radnice v Hodkovicích nad Mohelkou.

rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků) nebo v § 43 odst. 10 zákona č. 312/2002 Sb. (podle tohoto přechodného ustanovení prokazoval úředník obce, jemuž do 31. 12. 2007 vznikl nárok na starobní důchod, zvláštní odbornou způsobilost jen když o to sám požádal). Podle § 21 odst. 2 zákona č. 312/2002 Sb. je úředník obce povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost k výkonu správních činností stanovených vyhláškou č. 512/2002 Sb. do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru k obci nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem. Zvláštní odborná způsobilost má část obecnou a zvláštní (§ 21 odst. 3 zákona číslo 312/2002 Sb.). Obecná zahrnuje znalost základů veřejné správy, zvláště obecných principů organizace a činnosti veřejné správy, znalost zákonů o obcích, o krajích, o hl. městě Praze, o správním řízení a schopnost aplikace těchto znalostí. Zvláštní zahrnuje znalosti nezbytné k výkonu správních činností stanovených vyhláškou č. 512/2002 Sb., zvláště znalost působnosti orgánů územní samosprávy a územních správních úřadů vztahující se k těmto činnostem, a schopnost jejich aplikace. Pokud úředník obce vykonává dvě nebo více správních činností stanovených vyhláškou č. 512/2002 Sb., v obci: n kde nejsou zřízeny alespoň dva odbory obecního úřadu nebo kde není zřízen pověřený obecní úřad, je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost jen pro jednu správní činnost, kterou určí tajemník (není-li v obci tajemník, tak starosta). n V jiných případech než uvedených v předchozí odrážce je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost pro každou jím vykonávanou správní činnost; u druhého a u dalších ověření se zkouška vykoná jen ze zvláštní části (§ 21 odst. 4 zákona číslo 312/2002 Sb.). Vedoucí úředník obce, který řídí úředníky vykonávající správní činnosti stanovené vyhláškou č. 512/2002 Sb., musí prokázat zvláštní odbornou způsobilost z obecné a ze zvláštní části alespoň pro jednu ze správních činností stanovených vyhláškou č. 512/2002 Sb., vykonávaných jím řízenými úředníky, určenou tajemníkem obecního úřadu. Tajemník je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost jen z obecné části (§ 21 odst. 7 zákona č. 312/2002 n Sb.). JaN Břeň právník

červen 2012

L e g i s L at i va

v

Aleš Roztočil: »Nový občanský zákoník, který bude aplikován až od začátku roku 2014, vlastně ve vztahu k opuštěným nemovitostem přináší jen málo změn.«

NeJeN ČesKÝ PROBLÉM Ukazuje to například světově rozšířený fenomén squattingu, který reaguje na četné opuštěné nemovitosti tím, že jsou prostě obsazeny lidmi bez vlastního bydlení. Některé země (např. Velká Británie) dokonce tomuto obsazování opuštěných nemovitostí poskytují určitou právní ochranu. Vlastník nemovitosti ponechané po určitou dobu bez řádného užívání se pak nemůže proti svémocnému obsazení své nemovitosti nijak bránit a mezi squattery a vlastníkem nemovitosti vzniká vztah do jisté míry obdobný nájmu. sOUČasNÁ PRÁvNÍ ÚPRava Česká úprava však nešla cestou ochrany squattingu, některá citovaná očekávání týkající se snadného řešení problému opuštěných nemovitostí je ovšem rovněž nutno korigovat. Předně je potřeba uvést, že nejde o žádnou závratnou novinku. Právní úpravu této problematiky, byť velmi stručnou a ne zcela vyhovující, obsahuje i současný občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.). Podle § 135 odst. 4 dosavadního občanského zákoníku se totiž na opuštěné věci včetně nemovitostí aplikuje právní úprava věcí ztracených a nalezených. To znamená, že opuštěná nemovitost se stává vlastnictvím obce, na jejímž území se nachází. Celý problém spojený s aplikací tohoto ustanovení

ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ

souvislosti s projednáváním nového občanského zákoníku (schválen a vydán pod č. 89/2012 Sb.) upoutala pozornost médií navrhovaná úprava týkající se osudu opuštěných nemovitostí, zejména budov. Televize a noviny se předbíhaly se senzačními zprávami o »znárodňování« chátrajících objektů a někteří starostové se těšili, jak jejich obec již zanedlouho vyřeší problém zanedbaných staveb hyzdících tvář jejich městečka.1) Tento zájem nepochybně ukazuje, že opuštěné nemovitosti představují skutečně palčivý problém. Především u některých staveb není po mnoho let vykonáváno vlastnické právo, které zahrnuje povinnost udržovat stavbu v řádném stavu /srov. např. § 154 odst. 1 písm. a) stavebního zákona/. U mnoha nemovitostí není ani déle než dvě desítky let po obnově demokratického právního řádu jejich vlastník znám. U jiných jde o právnické osoby nevyvíjející fakticky žádnou činnost, které je nemožné jakkoli kontaktovat, natož přinutit, aby o nemovitosti ve svém vlastnictví řádně pečovaly. Výsledkem je postupné rozpadání staveb, které je nejenom nepříjemné z hlediska estetického. V mnoha případech tyto ruiny přímo ohrožují životy a zdraví kolemjdoucích, případně okolní obyvatele a nemovitosti například z hlediska hygienického a požárního. Nejde jen o budovy, nýbrž i o pozemky, často tvořící součást zemědělsky obdělávaných lánů, které zemědělské firmy obhospodařují pouze na základě »zvykového práva«, aniž by uzavřely s jejich vlastníkem nájemní či jinou smlouvu a aniž by kdy za toto užívání platily jakýkoli nájem a aniž by kdy byly vlastníkem pozemku byť i jen kontaktovány. U některých pozemků rovněž jejich vlastník není vůbec znám a nejsou ani jakkoli obdělávány či užívány.

FOTO: ARCHÍV

Opuštěné nemovitosti: S čím přichází nový zákoník?

je spojený s pojetím opuštění věci (nemovitosti) jakožto projevu vůle dosavadního vlastníka směřujícího k zániku jeho vlastnického práva (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 696/2002). Pouhá absence údržby či užívání nemovitosti tedy nepostačuje k tomu, aby vlastnické právo přešlo na obec. I v případě, že se úmysl vzdát se vlastnického práva dovodí z okolností, nemá obec, které vlastnické právo k nemovitosti vznikne, právní jistotu, že původní vlastník či jeho právní nástupce vlastnické právo nebude v budoucnu znovu uplatňovat. Ani cesta žaloby na určení vlastnického práva soudem v takových případech nebývá nejsnadnější, neboť vede ke zdlouhavému soudnímu řízení komplikovanému zpravidla tím, že žalovaný (dosavadní vlastník) nebývá kontaktní. Zkrátka dosavadní úprava se v praxi příliš neosvědčila. NOvÁ ÚPRava – JeDNa PODstatNÁ ZMĚNa Nový občanský zákoník, který bude aplikován až od začátku roku 2014, vlastně ve vztahu k opuštěným nemovitostem přináší jen málo změn. Podstatná je jediná věta v § 1050 odst. 2, která říká: »Nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil.« Zákon tedy stanoví nevyvratitelnou právní domněnku, že pokud není po dobu 10 let vlastnické právo k nemovitosti vykonáváno (nemovitost není udržována či užívána vlastníkem ani jinými osobami odvozujícími svá práva od něj – např. nájemci) vlastník nemovitost opustil a tím pozbyl vlastnické právo. Vlastnické právo v takovém případě nenabývá obec, jak tomu bylo doposud, ale stát. Nabytí vlastnictví obcí bylo obsaženo i v původním vládním návrhu občanského zákoníku, avšak v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně došlo v tomto ohledu ke změně. Snad kvůli obavám, aby nabytí vlastnického práva k zchátralým nemovitostem či troskám obce nezatěžovalo. MNOHO staROstŮ BUDe ZKLaMÁNO Důležitý háček v této souvislosti je skrytý v přechodných ustanoveních nového občanského zákoníku v § 3067, který stanoví, že desetiletá lhůta pro vznik domněnky opuštění nemovitosti se počítá až od účinnosti tohoto zákona. Z toho vyplývá, že chátrající neužívané nemovitosti se budou dále rozpadat ještě minimálně do začátku roku 2024, než přejdou případně do vlastnictví státu. Očekávání některých starostů, že nový občanský zákoník přinese rychlé řešení problematických ruin zatěžujících jejich okolí, tedy bude rozhodně zklamáno. n

Poznámka 1) Stát chce znárodňovat opuštěné budovy. Umožní to věta nového občanského zákoníku: Hospodářské noviny 17. 10. 2011. Co s chátrajícími domy? Stát je znárodní: ČT24 17. 10. 2011.

Dlouhodobě opuštěný je i činžovní důn Na Kocandě v Praze 1, kde se v roce 1890 narodil významný český vědec a nositel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský.

červen 2012

aLeŠ ROZtOČiL advokát advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners

61

Právní Poradna

Oprávnění členů finančního výboru n Mohou být členové finančního výboru obce seznámeni v rámci kontrolní činnosti s dlužníky obce? Myslím tím, zda můžeme být seznámeni s různými podklady (např. kniha pohledávek), kde je také uvedeno jméno dlužníka obce (fyzická osoba)? Finanční výbor je pomocným orgánem zastupitelstva obce, je zastupitelstvem zřizovaný a volený a zastupitelstvu odpovědný. Zjištění finančního výboru jsou podle § 119 odst. 5 předkládána zastupitelstvu jako vrcholnému orgánu obce, a je na něm,jak s nimi naloží. Výbor není orgánem obce a proto nemůže samostatně vystupovat ve vnějších vztazích jménem obce.

Vyřizování žádostí o prodej nemovitosti, podaných ke zveřejněnému záměru n V naší obci rada obce nebo zastupitelstvo obce předem vymezí podmínky, za nichž lze podávat nabídky na pronájem nebo prodej obecních nemovitostí, a tyto podmínky uvede v záměru. Obdrží-li obec nabídku, která předem stanovené podmínky nesplní, odmítne takovou žádost starosta nebo obecní úřad, aniž by ji předkládali radě či zastupitelstvu k projednání. Je takový postup správný? Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, ukládá obci v § 39 odst. 1, aby svůj úmysl prodat, pronajmout, vypůjčit, darovat nebo směnit nemovitý majetek předem zveřejnila na úřední desce obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím o zamýšlené dispozici v příslušném obecním orgánu. Zákon nepožaduje, aby součástí zveřejněného záměru byly jakékoli bližší podmínky zamýšleného majetkoprávního úkonu či podmínky pro podávání nabídek. Jejich uvedení v záměru ale zákonu nijak neodporuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. září 2009, sp. zn. 28 Cdo 4108/2008). Jsou-li ovšem v záměru zveřejněny, nemůže se od nich obec při rozhodování o uzavření smlouvy odchýlit, a to pod sankcí neplatnosti uzavřené smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2011, sp. zn. 32 Cdo 721/2010). Zákon o obcích nicméně nestanoví podrobnosti o způsobu, jímž mají být obcí nabídky doručené ke zveřejněnému záměru vyřízeny. Pokud záměr žádné bližší podmínky zamýšlené dispozice či podmínky pro podávání nabídek nestanoví, je nutné předložit příslušnému orgánu (zastupitel-

62

Od toho se odvíjí i postavení členů finančního výboru, resp. míra jejich povinností při nakládání s informacemi, které při své kontrolní činnosti získají; jsou totiž osobně odpovědni za to, že tyto informace nezneužijí nad rámec své funkce a že je budou ochraňovat způsobem, který předpokládá zvláštní zákon (osobní údaje, obchodní tajemství, autorská práva atd.). Protože finanční (a podobně i kontrolní) výbor pomáhá zastupitelstvu při výkonu jeho působnosti, je rozsah oprávnění seznamovat se s různými podklady při kontrolní činnosti značný, resp. odpovídající věcnému rozsahu působnosti zastupitelstva obce. V zásadě by měl mít přístup ke všem podkladům, které souvisejí s rozpočtem obce nebo s dispozicemi s majetkem obce (označení těchto podkladů bývá různé a proto je nelze vyjmenovávat podrobněji – stejně i uváděná kniha pohledávek je pouze místní

stvu či radě) k posouzení všechny doručené nabídky. Ten z nich vybere tu »nejvhodnější« (nebo všechny nabídky odmítne). Pokud však orgán příslušný k rozhodnutí o majetkoprávním úkonu již při schvalování záměru sám předem deklaruje, že obec je připravena smlouvu uzavřít jen za splnění určitých konkrétních podmínek, není již obecně nutné, aby tomuto orgánu byly předkládány k posouzení i nabídky, jež podmínky nesplnily. Takové nabídky pak může odmítnout (de facto vyřídit sdělením o odmítnutí) i starosta nebo obecní úřad, jak ostatně potvrzuje i judikatura (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. května 2010, sp. zn. 28 Cdo 1383/2010, »potvrzené« usnesením Ústavního soudu ze dne 7. října 2010, sp. zn. II. ÚS 2217/10). V tomto případě se vlastně nejedná o rozhodování o nabídce, ale jen o vyloučení uchazeče pro nesplnění podmínek. I zde je však vhodné při předkládání ostatních nabídek zastupitelstvu či radě tento orgán v podkladových materiálech informovat i o nabídkách, které byly pro nesplnění podmínek předem »vyřazeny«. Z popsaného postupu je však nutné připustit jednu specifickou výjimku, která souvisí s povinností obecních orgánů nakládat se svěřeným majetkem s péčí řádného hospodáře (§ 38 odst. 1 zákona o obcích). Kdyby totiž obec obdržela nabídku, která by sice nesplnila předem stanovené podmínky, byla by však pro obec zjevně výhodná, nemělo by dojít k jejímu apriornímu odmítnutí a její posouzení by měl provést orgán příslušný k rozhodnutí o majetkové dispozici. Pokud by shledal, že nabídka je pro obec skutečně nejvýhodnější (nejvhodnější), nemohl by sice přímo rozhodnout o uzavření smlouvy (nabídka nesplnila podmínky ve zveřejněném záměru), mohl by však dosavadní postup »zrušit« a záměr s upravenými podmínkami zveřejnit znovu. Nejednalo by se přitom o diskriminaci ostatních uchazečů, kteří by samozřejmě mohli na novou situaci reagovat a své nabídky přiměřeně přizpůsobit.

dokument, jehož název a obsah není unifikován zákonem, ale je dán úřednickými zvyklostmi každé konkrétní obce). K problematice činnosti výborů zastupitelstva obce můžeme doporučit metodické materiály na internetové adrese www.mvcr. cz/odk, mezi nimi zejména metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 3 – Výbory a komise orgánů územních samosprávných celků, případně výkladové stanovisko č. 36/2008 o oprávněních finančních výborů seznamovat se s osobními údaji.

Ing. MarIE KoSTrUHová odbor dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra ČR

Vyřizování žádostí o prodej nemovitosti před zveřejněním záměru n Jakým způsobem má obec vyřídit žádost o prodej obecní nemovitosti (nejde o žádost podanou ke zveřejněnému záměru)? Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, výslovně neupravuje postup při vyřizování žádosti o prodej nemovitosti, kterou obec obdržela. I v tomto případě je však nezbytné respektovat rozdělení pravomocí v majetkové oblasti mezi jednotlivé obecní orgány, neboť utvořit vůli obce prodat či neprodat konkrétní nemovitost, resp. realizovat jakoukoli jinou dispozici, může jen ten obecní orgán, jemuž zákon takovou pravomoc svěřuje (v opačném případě by »nepříslušný« orgán zasáhl do jeho pravomoci). Při prodeji nemovitého majetku je tímto orgánem výlučně zastupitelstvo obce, jak vyplývá z § 85 písm. a) zákona o obcích. Pokud tedy obec obdrží žádost o prodej obecní nemovitosti, je v zásadě jediným orgánem, jenž se může »s konečnou platností« k takové žádosti vyslovit, pouze zastupitelstvo obce. Jemu proto také musí být žádost v konečné fázi předána k posouzení. Z hlediska konkrétního postupu lze v praxi volit v zásadě mezi dvěma možnostmi. Pokud rada obce (případně v obcích, v nichž rada není volena starosta obce) dospěje při předběžném posouzení žádosti k závěru, že obec by mohla nemovitost prodat, může schválit zveřejnění záměru tohoto prodeje podle § 39 odst. 1 zákona o obcích (schválení záměru lze považovat za pravomoc podle § 102 odst. 3 zákona o obcích, jak potvrzuje i judikatura Nejvyššího soudu – srov. rozsudek ze dne 13. 3. 2007, sp. zn. 30 Cdo 2452/2006) a po uplynutí zákonem stanovených 15 dnů věc

červen 2012

Právní Poradna předložit zastupitelstvu obce. To buď prodej schválí (případně vybere mezi podanou žádostí a dalšími nabídkami, které obec obdržela ke zveřejněnému záměru), nebo prodej odmítne (nevybere žádného zájemce). Naopak pokud rada obce již při prvotním posuzování žádosti usoudí, že obec zřejmě k prodeji nepřistoupí, nemusí sice zveřejnit záměr, nemůže však, aniž by takto zasáhla do vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce, sama podanou žádost odmítnout. I v takovém případě tedy musí předložit věc zastupitelstvu obce, které se buď s názorem rady obce ztotožní a prodej odmítne, nebo nikoli a rozhodne o zveřejnění záměru podle § 39 odst. 1 zákona o obcích. Po obdržení nabídek by se následně věcí muselo zabývat znovu již při rozhodování o samotném prodeji (o uzavření kupní smlouvy). Vždy je vhodné, aby i při odmítnutí prodeje byl zájemce obcí vyrozuměn.

Z popsaného pravidla o nezbytnosti předložit žádost funkčně příslušnému obecnímu orgánu lze akceptovat výjimku v situaci, v níž tento orgán již předem sice obecně, avšak jednoznačně vyjádřil vůli požadovanou dispozici nerealizovat. V takovém případě je možné považovat vůli obce za předem dostatečně utvořenou (ve smyslu závěrů Ústavního soudu, prezentovaných v nálezu ze dne 6. 4. 2005, sp. zn. II. ÚS 87/04), takže by podanou žádost mohl v intencích této předem utvořené vůle odmítnout i starosta či obecní úřad. Příkladem mohou být usnesení zastupitelstev některých obcí, vyjadřující vůli neprodávat obecní pozemky »do pořízení územního plánu«. Zde je vůle zastupitelstva obce předem patrná a starosta by při odmítnutí žádosti o takový prodej již jednal striktně v mezích této předem utvořené vůle.Obdobné závěry pak platí i pro vyřizování žádostí

Rezignace člena zastupitelstva na funkci

volební strany v pořadí podle § 45 odst. 5, a to dnem následujícím po dni, kdy došlo k zániku mandátu (§ 56), n postavení náhradníka zaniká mimo jiné dnem, kdy starosta nebo primátor obdrží písemnou rezignaci na postavení náhradníka; rezignaci nelze vzít zpět /§ 57 písm. b)/, n není-li náhradník, zůstane mandát uprázdněn do konce funkčního období zastupitelstva obce (§ 56 odst. 3). Jak vyplývá z citovaných ustanovení volebního zákona, uprázdní-li se mandát člena zastupitelstva obce, nastupuje dnem následujícím na uvolněné místo automaticky (ze zákona) náhradník z kandidátní listiny téže volební strany ve stanoveném pořadí. Pokud nově nastoupený člen zastupitelstva obce nechce funkci člena zastupitelstva vykonávat, může rezignovat – rezignaci je třeba podat písemně a doručit ji starostovi; teprve dnem, kdy starosta rezignaci obdrží, je platná. Rovněž náhradníci, pokud nechtějí funkci člena zastupitelstva vykonávat, mohou na funkci náhradníka rezignovat. Při rezignaci náhradníka se postupuje stejně, jako v případě rezignace člena zastupitelstva obce, tzn. rezignaci je třeba podat písemně a doručit ji starostovi. Je třeba zdůraznit, že podanou rezignaci (ať již na vzniklý mandát, nebo ještě na post náhradníka) nelze vzít zpět. Pokud skutečně všichni náhradníci rezignují a nebude tak možné uvolněný mandát

Jeden člen zastupitelstva naší obce na svou funkci abdikoval. Starosta oslovil náhradníky z této strany podle pořadí výsledků voleb z roku 2010; žádný z nich však nechce funkci zastupitele vykonávat. Znamená to, že místo po rezignujícím členovi nebude nikým obsazeno a jaké důsledky by takové neobsazení místa mělo? Je nutné mít písemné oznámení, že žádný z náhradníků nemá zájem o funkci zastupitele? Rezignace na mandát člena zastupitelstva obce a nastupování náhradníků upravuje zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen volební zákon). Podle tohoto zákona: n mandát člena zastupitelstva obce zaniká mj. dnem, kdy starosta obdrží písemnou rezignaci člena zastupitelstva obce na jeho mandát; rezignuje-li starosta, pak mandát zaniká dnem, kdy starosta podá rezignaci na zasedání zastupitelstva obce /§ 55 odst. 2 písm. b)/, n uprázdní-li se mandát v zastupitelstvu obce, nastupuje za člena tohoto zastupitelstva náhradník z kandidátní listiny téže n

Potvrzení o zaměstnání n Zaměstnavatel má povinnost vydat zaměstnanci při skončení zaměstnání zápočtový list a uvést v něm stanovené náležitosti. Jaké změny v této právní úpravě přinesla novela zákoníku práce? Novela provádí legislativně technická zpřesnění spočívající v tom, že se uvádějí všechny druhy základních pracovněpráv-

červen 2012

ních vztahů, tzn. pracovní poměr, dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti, při jejichž skončení je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm zákonem stanovené náležitosti. Nově musí zaměstnavatel uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení údaje o výši průměrného výdělku. Dále o tom, zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti byly rozvázány z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vzta-

podaných ke zveřejněnému záměru podle § 39 odst. 1 zákona o obcích. I zde by měl výběr z doručených žádostí provést orgán, jenž je příslušný i k rozhodnutí o zveřejněné dispozici. Výjimku je možné učinit tam, kde by určitá žádost nesplňovala podmínky předem uvedené ve zveřejněném záměru. V takovém případě by nabídku mohl z dalšího posuzování »vyřadit« i jiný obecní orgán (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1383/2010).

JUdr. adaM FUrEK právník

obsadit, zůstane neobsazen až do konce funkčního období zastupitelstva obce. Důsledky neobsazení uvolněného mandátu (a tedy faktického poklesu počtu členů zastupitelstva) se odvíjejí od počtu členů zastupitelstva, resp. toho, zda se v obci zřizuje rada obce: n poklesne-li počet členů zastupitelstva o více než polovinu, popřípadě pod pět a zastupitelstvo obce nemůže být doplněno z náhradníků, oznámí obecní úřad neprodleně tuto skutečnost krajskému úřadu; v takovém případě nemůže zastupitelstvo rozhodovat o záležitostech podle § 84 odst. 2 a § 85, s výjimkou přijímání rozpočtových opatření a stanovení pravidel rozpočtového provizoria /§ 90 zákona o obcích/ a v obci se budou konat nové volby /§ 58 volebního zákona/, n poklesne-li počet členů zastupitelstva pod 11 a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, končí činnost rady obce uplynutím třicátého dne od uprázdnění mandátů v zastupitelstvu obce; funkce rady obce vykonává v takovém případě zastupitelstvo, které může svěřit plnění některých úkolů rady obce starostovi /§ 100 odst. 2 zákona o obcích/. Mgr. PavLa SaMKová právnička

hujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zvlášť hrubým způsobem, a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti.

Mgr. oLGa BIČáKová

63

ServiS KALENDÁRIUM

n 13. 6., Magistrát Frýdku-Místku Jak na veřejné zakázky po 1. 4. 2012? Odborný seminář je určen výhradně pro zástupce obcí a měst. Praktický výklad se vzory usnesení orgánů obce odpoví též na otázky, na něž se ještě dokonce i dnes obávají odpovídat úředníci ministerstev. Více na: www.municipal-centrum.cz. n 16. 6., Praha 1, Valdštejnský palác A Legislativa muzeí z pohledu zřizovatele Seminář shrne základní informace ohledně zřizování a následném fungování muzeí. Budou předneseny informace o pivinnostech zřizovatelů směrem k péči o muzejní sbírky, o aplikaci archívní legislativy i aplikaci autorských práv v muzejní praxi. Více na: www.smocr.cz. n 22. 6., Čenkov u Tábora, penzion Na Pastoučce Zvyšování společenských hodnot lesů Seminář SVOL a Správy lesů města Tábora seznámí účastníky s opatřením Neproduktivní investice v lesích, osa II Programu rozvoje venkova. Více na: [email protected], příp. na tel.: 381 263 174.

SEZNAM INZERENTŮ FIRMA Regionservis, s.r.o. I-Tec Czech, spol. s r. o Telefónica Czech Republic, a.s. MT Legal s.r.o. Komerční banka ASSECO Solutions, a.s. Tomáš Kuba – ETC.TRADING MVS Projekt, s.r.o. Green Gas DPB, a.s. CCV Pardubice KASTEN spol. s r. o. Česká spořitelna ČSOB ELEKTROWIN a.s. Příloha MO + OD č.6 SOME JH s.r.o. Meva a.s. ASEKOL s.r.o. AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. DEKONTA, a.s. DAF Trucks CZ, s.r.o. Ecobat s.r.o. EKO – KOM, a.s.

64

Foto: archiv

n 12. 6., Ostrava-Hrabůvka, K-Trio Obec a hluk – Jak se úspěšně bránit Odborný seminář pojedná o tom, co je to hluk a jaké má účinky na lidské zdraví, jaká lze přijímat opatření ke snížení hlukové zátěže, jaké povinnosti mají provozovatelů zdrojů hluku, jaké platí hygienické limity hluku a jaká k tomu všemu existuje soudní judikatura. Více na: www.aliaves.cz.

Administrativní zátěž a programové období Evropské unie 2014–2020. Toto téma konference, kterou koncem května uspořádaly senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a MMR, přivedlo do pražského Valdštejnského paláce, sídla Senátu PČR, na šest desítek zájemců. Shodli se na tom, že velká administrativní zátěž při čerpání peněz z fondů EU patří k zásadním překážkám jejich účelného, úsporného a účinného využití. Proto navrhli využít Doporučení MMR ke zjednodušení administrativní zátěže pro žadatele a příjemce při čerpání prostředků z fondů EU v programovém období 2014–2020, zavést možnosti přiměřené veřejné oponentury připravovaných zjednodušení před jejich zavedením do praxe a věnovat maximální pozornost naplnění /sk/ účinnosti, účelnosti a hospodárnosti prováděných kontrol.

Jak získat veřejnost pro projekty s podporou EU Celostátní setkání. obcí, škol obnovy venkova a dalších zájemců na téma Sdílení zkušeností s různými přístupy v zapojování veřejnosti, realizaci projektů a tvorby strategií v rámci dotačních progrřamů EU se uskuteční ve dnech 14.–15. června ve Vlašimi. Hostitelem setkání bude Mikroregion Blanicko ve spolupráci se Spolkem obnovy venkova Středočeského kraje. Na setkání budou mj. představeny některé projekty uskutečněné ve Vlašimi, např. kompletní rekonstrukce památkově chráněné budovy bývalé radnice na nový Městský dům dětí a mládeže či obnova historického centra Vlašimi. Účastníci se seznámí také s několika projekty uskutečněnými v regionu. Bude mezi nimi i návštěvnické centrum Včelí svět v Hulicích. Součástí setkání bude rovněž práce ve skupinách s nácvikem metod zapojování veřejnosti a klíčových hráčů. Více informací je na: www.spov.org, případně u Evy Hájkové, tel.: 737 505 605, e-mail: [email protected].. /sk/

TEL. 240 200 272 604 230 026

FAX -

STR. 1 3

222 866 555 800 521 521 -

222 866 546 -

11 13 15 23

608 555 777 466 536 530 800 207 207 -

-

25 27 43 47 55 2.obálka 3.obálka 4.obálka

384 372 011 416 823 161 -

-

30 31 33

Sociální facilitace – úřady bez hranic

296 339 999 724 393 793 323 626 111 -

-

35 37 39 40 41

Na 13. červen se ve Vsetíně pod záštitou místostarostky města Květoslavy Othové chystá konference Sociální facilitace – úřady bez hranic. Na konferenci pořádané Městem Vsetín ve spolupráci se Společností

pro komunitní práci Vsetín o. p. s. se budou probírat taková témata jako např. Sociální facilitace očima klientů, úředníků a poskytovatelů sociálních služeb, Sociální facilitace – inovace v komunikaci úřadu s klienty s komunikačními bariérami či Role facilitátorů v sociálních službách a bude tam, představen rovněž projekt Veřejná služba startem k zaměstnání. Na konferenci je třeba se přihlásit nejpozději do 11. 6. Podrobnější informace o akci lze obdržet na e-mailové adrese: vlastimil. [email protected] nebo na telefonním čísle: /sk/ 571 491 328.

Vše, co je třeba vědět o výtazích Jaké v současné existují požadavky na majitele a provozovatele výtahů. V čem spočívá servis a zkoušení výtahů, zvyšování bezpečnosti existujících výtahů, inspekční prohlídky, odstraňování provozních rizik. Jaká platí kritéria pro výběr a vyhodnocování nabídek nových výtahů nebo jejich výměn. Která jsou nejlepší řešení pro modernizace výtahů a energeticky úsporné pohony. Jaké existují možnosti financování rekonstrukcí výtahů. Které aktuální právní předpisy a technické normy platí v projektech z hlediska konstrukční a požární bezpečnosti. výtahů. Tyto a mnohé další otázky se budou řešit na odborném semináři Výtahy 2012, který se uskuteční 14. června v sídle Studia AXIS v Lisabonské ul. 4, Praha 9. Více informací o akci a možnosti registrace najdete na: adrese [email protected], Elektronicky se lze přihlásit na: www.studioaxis (pod odkazem Kalendář akcí 2012 /sk/ ve svislé liště vlevo). červen 2012

Fondy eu jsou českým komunálním projektům stále otevřené Celkový objem evropských strukturálních fondů, který byl pro potřeby České republiky pro období 2007–2013 vyčleněn, představuje 753 miliard korun. Zbývají poslední dva roky, aby česká města a obce zažádaly o dotace na své projekty.

J

e zřejmé, že rozdělování dotací bude gradovat především v letošním roce. Také proto by municipality neměly s podáním žádostí příliš váhat. Další příležitosti totiž budou až v období let 2014–2020, ale s ohledem na stávající situaci v Evropské unii se předpokládá, že celkový objem peněz určených pro toto období bude menší.

Kdo Je na česKém trhu neJúspěšněJší?

Bankovním domem, který v nabídce finančních i nefinančních služeb municipalitám a stejně tak ve sféře čerpání dotací z evropských fondů prokazuje největší úspěšnost, je ČSOB. Základem všeho je přitom z pohledu měst a obcí především individuální přístup k řešení každého subjektu a projektu, kterým se tato banka liší od ostatních. Za své ostatně hovoří skutečnost, že ČSOB EU Centrum, které se čerpáním dotací ze strukturálních fondů zabývá, má 97% úspěšnost zpracovaných žádostí a je tak jedničkou na českém trhu. Program financování připravený ČSOB pro komunální sektor tak zahrnuje nejen přísliby úvěrů a samotné úvěry, ale navíc právě také

individuální poradenský servis ČSOB EU Centra. Závazný úvěrový příslib je pak dokladem prokazujícím zajištění financování určitého projektu měst a obcí při žádosti o dotaci z evropských fondů.

nechat si pomoci s administrativou se vyplatí

Jak financování vybraných projektů pro podporu rozvoje měst a obcí funguje? Úvěr na předfinancování dotace a spolufinancování projektu představuje financování určené na úhradu uznatelných nákladů. Tyto náklady musí odpovídat cenám obvyklým místu a času a musí být prokazatelné z hlediska účelnosti a efektivnosti. Následně budou úvěrové prostředky poskytnuté na předfinancování spláceny dotacemi z fondů EU, případně ze státního rozpočtu, a část úvěru určená na spolufinancování bude postupně hrazena z vlastních zdrojů zadavatele. V souvislosti s čerpáním dotací z fondů EU se často hovoří o složitosti a přebujelé administrativě. Ta je samozřejmě náročná, ovšem pomocnou ruku s její kompletací vedoucí ke zdárnému výsledku, tedy ke kladnému vy-

řízení žádosti podá právě ČSOB EU Centrum. To svým klientům poskytuje bezplatný dotační audit, zajišťuje zpracování žádostí o dotaci, nabízí pomoc při vyhledávání vhodných partnerů pro konkrétní projekt. Odměna za tyto služby je přitom vázána až na úspěšné schválení dotace a realizaci projektu. Dopředu tedy klient ČSOB nic neplatí.

šanci maJí municipality i podniKy

V případě projektů zabývajících se životním prostředím, které jsou financovány z Fondu soudržnosti EU, jsou žadatelé o dotaci nuceni zabezpečit část finančních prostředků určených na projekt z vlastních zdrojů. Těmi bývají převážně komunální rozpočty, což představuje nejčastější úskalí financování environmentálních projektů. ČSOB nabízí možnost profinancování těchto závazků prostřednictvím dlouhodobých investičních, případně krátkodobých překlenovacích úvěrů. Jako automatickou součást tohoto partnerství pak nabízí kompletní správu projektových účtů včetně využití vázaných účtů, depozitních produktů a instrumentů k ošetření kurzových rizik. Příjemci financování nemusejí být v uvedených příkladech výhradně municipality, kterými se rozumějí města, obce, kraje nebo svazky obcí, ale například také společnosti, které splňují základní podmínky stanovené Evropskou unií pro čerpání dotací. Více informací najdete na webových stránkách www.csob.cz/fondyeu.

MO001242-2

Motivační program 2012

Loni podpořil 135 obcí částkou 4 324 827 Kč – přidejte se letos i vy! Co obcím nabízí? » Obce mohou z Motivačního programu čerpat až 100 » Zcela nově mohou obce získat malý na drobná elektrozařízení.

000 Kč.

kontejner

Co pro získání benefitů musí obce udělat? » Uzavřít smlouvu s ELEKTROWINEM, pokud ji ještě uzavřenu nemají. » Splnit podmínky a kritéria Motivačního programu 2012 – www.elektrowin.cz. » Do 15. února 2013 podat žádost o vyplacení odměny. Šetřete vaše obecní rozpočty! Zabezpečte sběrná místa! Zvyšte úroveň sběru! Zvyšte hmotnost zpětně odebraných spotřebičů, a tím i odměny vyplacené za sběr!

MO001245-2

EW_OFA4_zlom08.indd 1

13.4.12 13:18