Průvodce "Perná"
Lednice Zámek
GPS poloha: 48°48'0.56"N 16°48'19.39"E
Zámek Lednice je národní kulturní památkou a byl také zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zámek stojí na pravém břehu řeky Dyje, uprostřed romantické krajiny. Zámek se nachází na Břeclavsku v Jihomoravském kraji. Zámek Lednice patří k našim nejkrásnějších a nejnavštěvovanějším památkám. Návštěvníci mohou zhlédnout zrekonstruovanou zámeckou knihovnu i knížecí apartmány. V uplynulých letech byl otevřen rekonstruovaný zámecký skleník. V rozlehlém Zámeckém parku se nachází malebné romantické stavby, z nichž návštěvnicky nejvyhledávanější je Minaret. V průběhu sezóny se v areálu zámku konají promenádní koncerty, vystoupení šermířských skupin, ukázky výcviku dravců a další akce. Vstupné: I.okruh (přízemí – reprezentační sály)Dospělí 120,- Kč; děti, studenti, důchodci 70,- Kč. Prohlídka v cizím jazyce (němčina, angličtina): příplatek 50,- Kč na osobu. Zámek II.okruh (1.patro – knížecí apartmány)Dospělí 120,- Kč; děti, studenti, důchodci 70,- Kč. Prohlídka v cizím jazyce (němčina, angličtina): příplatek 50,- Kč na osobu. Otevírací doba: I.okruh (přízemí - reprezentační sály) duben a říjen: 9:00 - 16:00 (pouze soboty a neděle), ve všední dny pouze na objednávkuzářídenně mimo pondělí 9:00 - 16:00květen Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Perná" srpendenně mimo pondělí 9:00 - 17:00(polední přestávka: 12:00 - 13:00) Zámek II.okruh (1.patro - knížecí apartmány) duben a říjen: 9:00 - 16:00 (pouze soboty a neděle)zářídenně mimo pondělí 9:00 - 16:00květen - srpendenně mimo pondělí 9:00 - 17:00(polední přestávka: 12:00 - 13:00) duben a říjen:9:00 - 16:00 (pouze soboty a neděle)zářídenně mimo pondělí 9:00 - 16:00květen - srpendenně mimo pondělí 9:00 - 17:00(polední přestávka: 12:00 - 13:00) Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lednice--1
Dívčí hrady Zřícenina
GPS poloha: 48°52'20.59"N 16°39'40.63"E
Zřícenina hradu Děvičky, nazývaného také Maidburk, Maidenburg, Dívčí hrady či Děvín, stojí na strmém návrší na severovýchodním okraji Pavlovských vrchů nad obcemi Dolní Věstonice a Pavlov. Zřícenina hradu Děvičky se nachází na Břeclavsku v Jihomoravském kraji. Hradní jádro mělo tvar protáhlého obdélníku se zaobleným západním čelem, při delší jižní straně stál palác. Dochovaly se mohutné zříceniny plášťové zdi, část zdiva paláce, předhradí a renesanční dělová bašta se střílnami. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad vznikl počátkem 13. století a byl královským majetkem. Zřejmě na konci 13. století byl původní z větší části dřevěný hrad přestavěn na zděný gotický hrad, který byl typem hradu s plášťovou zdí. V roce 1334 udělil král Jan Lucemburský hrad v léno Lichtenštejnům. V 1. polovině 16. století byl hrad v souvislosti s tureckým vpádem do Podunají opraven a nově opevněn. Po roce 1572 získal Děvičky Zikmund z Ditrichštejna, který je koncem 16. století nechal renesančně upravit. V roce 1645 obsadili hrad Švédové a před svým odchodem jej vydrancovali a vypálili. Poté zde sídlili již jen hlídač a hlásný. Kolem roku 1750 byl však zpustlý hradní areál definitivně opuštěn. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/divci-hrady
Pálava CHKO
GPS poloha: 48°50'32.43"N 16°40'14.38"E
CHKO Pálava byla vyhlášena v roce 1976 na území o ploše 83 km2. CHKO zahrnuje území Pavlovských vrchů, komplex Milovického lesa a sníženu táhnoucí se k rakouským hranicím. Nejcennějšími biotopy Pálavy jsou drnové, luční a skalní stepi, lesostepi a suťové doubravy. Biotopy jsou úzce vázány na vápencové bradlo, které tvoří druhohorní ernstbrunské vápence. V roce 1986 byla na území CHKO vyhlášena organizací UNESCO také biosférická rezervace, chránící světově unikátní ekosystémy. Sídlo Správy CHKO a BR Pálava je v Mikulově, Náměstí 32, internetová adresa: www. palava. cz. CHKO Pálava je oblíbeným cílem turistů z celého území republiky i ze zahraničí, kteří sem přicházejí obdivovat neobvykle krásnou krajinu, přírodu, historické i architekonické památky i využívat pohostinnost místního obyvatelstva. Nejnavštěvovanějším místem je NPR Děvín, která se vyznačuje neobyčejně rozmanitou přírodou. Návštěvníkům ji přibližuje Naučná stezka. Z několika míst se nabízí pohled na velkou část jižní Moravy, přilehlé oblasti Dolních Rakous a slovenské Malé Karpaty. Autor článku: Martin Kříž Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/palava
Zámek Valtice Zámek
GPS poloha: 48°44'22.16"N 16°45'19.98"E
Zámek Valtice byl založen ve 12. století jako hrad. Za vlastnictví Liechtensteinů byl několikrát přestavěn až získal svoji končnou podobu. I přes zničení během útoků Švédů byl znovu obnoven. Od roku 1945 je ve vlastnictví státu.
Během prohlídky zámku jsem byli svědky šermířského utkání o srdce jedné dámy. Toto představení jsme sledovali ze Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Perná" zámeckého balkónku. Trochu jsem měla obavu, že celou výpravu nemůže unést. Nakonec to ale vydržel. Na celém zámku mě nejvíce zaujal historický výtah. I dnes je ještě funkční. Nikdo nám to ale nepředvedl. :)
V okolí zámku je i několik dalších památek, které stojí za prohlídku. Naším cílem se stala kolonáda Reistna. Ta vznikla nejen kvůli vyhlídce na město Valtice, ale hlavně jako památka na zemřelé členy rodiny. Navíc její stavba byla v podstatě charita ze strany majitelů. Šlechta její stavbou (a ještě i dalších objektů) podporovala lid, který neměl práci. Hlavní připomínkou zesnulých členů rodiny je nápis který zní: " Syn otci, bratr bratrům, nezapomenutelným mužům jediný přeživší syn."
Pokud jde o jídlo. Určitě doporučuji Restauraci Valtická rychta. Je mimo náměstí, ale stojí za to. Měli jsem tam výborné koleno, žebra a katův šleh. Když půjdete od zámku doleva na náměstí, tam se dáte doprava a na konci ulice opět doleva. Bývá tam hodně lidí, ale určitě se vyplatí počkat. Autor článku: Eva Šubrtova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-valtice
Jeskyně Na Turoldu Jeskyně
GPS poloha: 48°48'59.00"N 16°38'24.34"E
Jeskyně Na Turoldu leží v přírodní rezervaci vrch Turold na okraji města Mikulova a spolu s jeskyní Liščí díra tvoří 2,5 km dlouhý labyrint chodeb. Na rozdíl od ostatních zpřístupněných jeskyní vznikla na zlomech a puklinách ve vápencích druhohorního stáří, postižených mladým alpínským vrásněním.
Z historie objevování jeskyně Na Turoldu : Průzkum jeskyně byl zahájen v září roku 1951. Během dvou let byly objeveny : Stará síň, Balvanitý dóm, Krápníková síň (dnes již Stará krápníková síň), Netopýří dóm, Jezerní dóm, Bílá síň a Krystalická síň. Po malých úpravách byla jeskyně v letech 1959 - 1967 přístupná veřejnosti. V této době činila celková délka známých chodeb 470 metrů. V roce 1976 zahájila Mikulovská speleologická skupina další průzkumné práce. V letech 1976 - 1980 se podařilo objevit rozsáhlá pokračování některých prostor jeskyně Na Turoldu. Současná prozkoumaná délka jeskynního systému Turold činí 1. 100 metrů. Ve speleologickém průzkumu vápencového vrchu Turold se ovšem dále pokračuje. Autor článku: Jack Pospecom Hurry Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeskyne-na-turoldu
Sirotčí hrádek Zřícenina
GPS poloha: 48°50'37.09"N 16°38'28.54"E
Sirotčí hrádek je jednou z nejpěknějších a nejromantičtějších hradních zřícenin. Zřícenina hradu Sirotčí hrádek stojí na severovýchodním výběžku Stolové hory v Pavlovských vrších neboli Pálavě, nad vsí Klentnice na Břeclavsku v Jihomoravském kraji. Sirotčí hrádek je také nazýván Waisenstein, Rasenstein, Rossenstein či Růžový hrádek. Hrad byl vybudován na dvou strmých vápencových skaliscích, oddělených hlubokou roklí. Na přístupnější jižní části stával nepravidelný, přibližně trojúhelníkový blokový palác, do kterého se vstupovalo přístavkem na jižní straně. Na východní straně byla do skály vyhloubena cisterna. Palácové zdivo se dochovalo do výšky asi 8 metrů. Palác byl se severní částí hradu na protilehlém útesu spojen zřejmě mostem nad nejužší částí rokle. Na tomto druhém zhruba obdélníkovém skalisku se dochovaly pouze základy obvodových zdí a spodní část hranolové věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad byl zřejmě založen ve 2. polovině 13. století jednou z větví švábského rodu Wehingenů nazývanou Sirotci Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Perná" (Waisové). Od roku 1310 patřil hrad Lichtenštejnům, kteří jej pak drželi více než dvě století. Kolem poloviny 16. století byl Sirotčí hrádek zřejmě opuštěn a změnil se v ruiny. V roce 1590 se hrad poprvé připomíná jako pustý. Autor článku: Stanislav Říha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sirotci-hradek
Výhon - rozhledna Akátová věž Rozhledna
GPS poloha: 49°2'30.66"N 16°38'20.47"E
(aktualizace 2. srpna 2009) Na hlavním hřebeni výrazného kopce Výhon, který se zvedá východně od Židlochovic vyrostla v období května až července 2009 dřevěná konstrukce rozhledny. Je řešena obdobně jako většina dnešních rozhleden "střední kategorie" - dřevěná kostrukce (zde z akátových fošen) a do nich zabudovaného dřevěného schodiště. Má kruhový půdorys o průměru 3,7 m a dosahuje celkové výšky 15, 7 m. Na vyhlídkový ochoz, který je ve výši 14,5 m vede celkem 76 schodů. Rozhledna by měla být celoročně přístupná a z jejího vrcholu se otevírá nezvykle široké panoráma, neboť Výhon (355,4 m) je nejvyšším bodem Dyjsko-svrateckého úvalu. Na severním horizontu jsou to kopce Drahanské vrchoviny, pod nimi jako na dlani leží moravská metropole Brno se svými čtvrtěmi. Na západě jsou to Miroslavské kopce a předhůří Českomoravské vrchoviny. Na východě jsou to pak poslední výběžky Žánického lesa. Na jihu pak pochopitelně panoráma Pálavy a její pokračování - rakouské Liské kopce (Leise Berge). K rozhledně již v předstihu byla zbudována zeleně značená turistická cesta, která začíná na železniční stanici v Hrušovanech u Brna a končí v Blučině na autobusovém nádraží. Na ní v úseku mezi židlochovickým zámkem a rozhlednou je instalováno několik informačních panelů místní vlastivědné naučné stezky. Rozhledna má i základní vybavení (přístřešek, lavičky, infotabuli ap.). Slavnostní otevření proběhlo v sobotu 1.srpna 2009. Z rozhledny jsou vidět téměř všechny obce Židlochovicka, které jsou zobrazeny i na nové podrobné turistické mapě regionu, která byla vydána ke slavnostnímu otevření rozhledny. K rozhledně byla vydána i turistická známka, kterou lze získat na informačním centru v Židlochovicích. GPS: 49°2'30.556"N, 16°38'20.589"E Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.87 Okolí Brna-Slavkovské bojiště a Ždánický les/B1, GOL 1:25 000 Židlochovicko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vyhon-rozhledna-akatova-vez
Stolová hora Hora
GPS poloha: 48°50'25.89"N 16°38'14.98"E
Výrazný geomorfologický útvar s plochým temenem (vykládá se jako abrazní plošina ? zbytek jednotného denudačního povrchu středomiocenního stáří) je tvořen zvětralými ernstbrunnskými vápenci. Nápadné jsou různé skalní útvary. Na severním svahu vystupují klentnické vrstvy, svahy kryjí hlinotokamenité sedimenty z poslední doby ledové, místy se vyskytuje spraš. Na vrcholu existovalo opevněné sídliště v mladší době bronzové. Stolová hora je vzhledem ke své poloze velmi silně ovlivněna lidskou činností. Severní svah a úpatí západního svahu kryje les, v jehož stromovém patře převládá jasan ztepilý a Dub letní, ale bylinné patro se svým složením blíží prvosenkovým dubohabřinám. Další, vesměs uměle založené a antropicky ovlivněné lesní porosty s jasanem ztepilým, akátem, Dubem letním a roztroušenou borovicí černou se vyskytují na západoseverozápadním svahu nad Bavorami a na severovýchodním svahu nad Klentnicí. Skalní štěrbiny na západním svahu Stolové hory hostí pionýrské společenstvo s kostřavou sivou, pěchavou vápnomilnou a tařicí skalní. Skalní stepi s lipnicí bádenskou lze nalézt mezi vystupujícími vápencovými balvany zejména na jihozápadním svahu. Na jižním svahu se v druhové garnituře skalní stepi nápadně uplatňuje ostřice nízká a zlatovlásek obecný. Na severozápadním a východním svahu je nahrazují skalní stepi s pěchavou vápnomilnou ? zde se vyskytuje hvozdík Lumnitzerův pálavský. Vrcholovou plošinu a východní svahy porůstají drnové stepi s kostřavou walliskou, které v posledních letech postupně zarůstají ovsíkem vyvýšeným. V dolní části západního a jižního svahu Stolové hory lze nalézt luční stepi s válečkou prapořitou a kozincem rakouským. Rozsáhlé plochy porůstají křoviny s hlohem jednosemenným a růží šípkovou, které se začaly v rezervaci velmi intenzivně šířit po zastavení pastvy a ponechání dosud kosených stepních luk ladem. Na jižní hraně vrcholové plošiny se nachází jediná lokalita šalvěje vlnaté (habešské) v českých zemích. Pampeliška pozdní byla v rezervaci pozorována po několikaleté přestávce naposledy v roce 1997. Z dalších zvláště chráněných druhů (celkem 39) zde roste árón karpatský východní, devaterka rozprostřená, divizna brunátná, dub pýřitý, dvojštítek hladkoplodý měnlivý, hlaváček jarní, hvězdnice chlumní, chrpa chlumní, kavyl Ivanův, kavyl sličný, koniklec velkokvětý, kosatec nízký, kosatec Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Perná" skalní písečný, koulenka vyšší, kozinec rakouský, kozinec vičencovitý, len tenkolistý, lilie zlatohlávek, lomikámen trojprstý, medovník velkokvětý, oměj vlčí, plamének přímý, pryskyřník ilyrský, sasanka lesní, sinokvět měkký, stařinec (starček) celolistý, třemdava bílá, tuřice (ostřice) úzkolistá, violka obojaká, vratička měsíční, zvonek boloňský, zvonek sibiřský a žluťucha smrdutá. Zastoupeny jsou podobné druhy jako na Děvíně. Navíc zde byla zjištěna např. kolonie kriticky ohroženého sysla obecného (okraje fotbalového hřiště nad Klentnicí), na úpatí Stolové hory se vyskytuje křeček polní. Ve stepních biotopech lze na květech poměrně často pozorovat jinak vzácnou žahalku žlutou, velmi hojný je cvrček polní. Pravidelně je nalézán ploskoroh žlutý. Velice zajímavý je výskyt hlubinné žížaly Allolobophora hrabei. Velká část lesních porostů byla zřejmě v minulosti uměle obnovena, zčásti za použití stanovištně nevhodných dřevin. Jsou řazeny do kategorie lesů ochranných. V dlouhodobém výhledu je při zdravotních probírkách třeba odstranit z lesních porostů rezervace akát, modřín, pajasan žláznatý a borovici černou, která se zde ovšem přirozeně nezmlazuje, a nahradit je autochtonními dřevinami. Totéž platí pro obnovu topolového větrolamu, který se nachází v severní části rezervace. Aspoň k částečnému odlesnění dnešní rezervace došlo jistě již velmi dávno, nejpozději v mladší době bronzové. Ve středověku započalo lámání vápence; dnes je na území rezervace několik menších opuštěných lomů. Až do do padesátých let bylo území vypásáno a vrcholová plošina sloužila jako jednosečná louka. V současné době je třeba zabránit zarůstání křovinami. Již několik let se znovu seče vrcholová plošina a jižní úpatí hory, na západních svazích byla na uvolněných plochách na přechodnou dobu obnovena pastva domácích koz, která v kombinaci s kosením představuje optimální způsob péče o stepní biotopy. Trvalou pozornost vyžaduje i eliminace akátu a pajasanu z křovinatého lemu rezervace. Na vrcholu stojí anténní stožár s obslužným zděným přístřeškem ? zařízení by se nemělo rozšiřovat. Rezervací vede značená turistická cesty, takže v jarním období trpí vysokou návštěvností. Autor článku: Martin Kříž Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stolova-hora
Betlém - přírodní památka Přírodní památka
GPS poloha: 48°54'21.38"N 16°35'24.54"E
Nachází se při břehu střední Novomlýnské nádrže - Věstonické, 2,5 km jižně od Ivaně. Původně se jednalo o studijní plochu Přírodovědného oddělení Moravského zemského muzea v Brně. Jde o rozlehlý mokřad nacházející se na dně bývalých pískoven. Dnes je významným hnízdištěm ptáků a vhodná lokalita pro rozmnožování obojživelníků. Za chráněné území byla tato lokalita vyhlášena v roce 1990 o rozloze 10,87 ha. Okolo prochází modře značená turistická cesta, která směřuje z Pouzdřan do rekreačního areálu Merkur. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Zahrada Evropy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/betlem-prirodni-pamatka
Nesyt - rybník Rybník
GPS poloha: 48°46'28.06"N 16°43'38.42"E
Nachází se východně od obce Sedlec a leží na potoku Včelínek, který pramení v blízkosti města Mikulova. Svoji rohlohou 296 ha je největším rybníkem na Moravě a v pořadí osmým největším v rámci České republiky. Jeho hráz byla postavena v nejužším místě toku, nad nímž se zvedá výrazná kupa Staré hory. Výška hráze je 8, 5 m a délka pak 130 m. Průměrná hloubka se uvádí 3 m, ale v horní části je tak mělký, že zarůstá rozlehlými rákosinami. To je i jeden z důvodů, proč byl spolu s dalšími třemi níže položenými rybníky vyhlášen za národní přírodní rezervaci Lednické rybníky. Hlavní důvod ochrany je, že slouží jako významné hnízdiště vodního ptactva. V nedávné době byly na třech místech po obvodu rybníka zbudovány ornitologické pozorovatelny pro sledování a sčítání ptactva a dění na rybníku. Tyto jsou volně přístupné i široké veřejnosti. Na západním okraji Nesytu se nachází též významná lokalita slanomilné vegetace - Národní přírodní rezervace Slanisko u Nesytu. Hospodářské využití rybníka je chov ryb, jehož výlov se provádí poblíž hráze. Po jeho severním okraji prochází modře značená turistická cesta, která vede z Mikulova až do Valtic. Po téže cestě vede i několik cyklotras (Moravská vinná, Lichtenštejnská a jiné). Turistické mapy: KČT 1.50 000 č.88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Zahrada Evropy
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Perná" Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nesyt-rybnik
Stolová hora - západní vyhlídka Vyhlídka
GPS poloha: 48°50'29.36"N 16°38'8.56"E
Nachází se na západním okraji ploché Stolové hory. Přímo na úpatí leží vinařské obce Perná a Bavory, za širokou plochou sníženinou se zvedá výrazný hřeben Dunajovických vrchů s obcí Dolní Dunajovice. Za příznivého počasí od jihu vystupují na rakouské straně Liské kopce (Leise Berge) a Galgenberg s hradem Falkenštejnem, dále pak zalesněné hřebeny v okolí Znojma, vrcholky věží Dukovanské elektrárny, výrazný hřeben Krumlovského lesa a v závěru v popředí Římský vrch s Mušovskou nádrží. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Zahrada Evropy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stolova-hora-zapadni-vyhlidka
Břeclav - krytý bazén a letní koupaliště Aquapark
GPS poloha: 48°45'47.12"N 16°52'50.81"E
Nachází se v blízkosti centra města. Kromě krytého bazénu je zde k dispozici venkovní bazén 50 m s velkým tobogánem, bazén 20 m se skluzavkou, dva malé bazénky pro nejmenší spojené skluzavkou, minigolf, 2x plážový volejbal, plážový fotbal, betonovou plochu na míčové hry. V areálu celodenní občerstvení. Před areálem rozlehlé parkoviště. Více informací zde. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a Dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Břeclavsko a 1:25 000 Zahrada Evropy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/breclav-kryty-bazen-a-letni-koupaliste
Vinařský dům Cyklisté vítáni
GPS poloha: 48°51'20.88"N 16°54'30.06"E
Turistický cíl, adresa: Sadová 1399, Velké Bílovice Telefon: +420515552911,+420725392212, e-mail:
[email protected] Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály, Informační/ rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel Hodnocení: Historie firmy a rodinné tradice sahá až do poloviny 19. století. Současný vinohradník a vinař Petr Skoupil, se výrobě vína věnuje již od svých 23 let a vinařství provozuje nepretržitě od roku 1992. Vychází z historických kořenů pěstování vinné révy a výroby vína v regionu Velké Bílovice. Vinařství obhospodařuje 35 hek... Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vinarsky-dum
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Perná" Břeclav - bývalá synagoga Synagoga
GPS poloha: 48°45'31.25"N 16°52'55.31"E
Byla zbudována v roce 1868 nákladem tehdejšího starosty židovské obce Davida Kuffnera, upravená v roce 1888 podle projektu vídeňského architekta Maxe Fleischera v novorománském slohu. Svému účelu sloužila až do roku 1938, později byla využívána jako skladiště. Po nákladné rekonstrukci je od roku 2000 je využívána pro výstavní účely. V objektu se nachází expozice věnovaná zdejší židovské komunitě, jejíž počátky lze doložit již ve 14. a 15. století. Stala se neodmysltelnou součástí Břeclavi a formovala zde nejen hospodářský, ale i kulturní, společenský a politický život města. Její zánik pak přivodily tragické události druhé světové války. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č. 88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Břeclavsko a 1:25 000 Zahrada Evropy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/breclav-byvala-synagoga
Hrádek - kaple sv. Oldřicha Rotunda
GPS poloha: 48°46'18.95"N 16°16'3.14"E
Je nejvýznamnější památkou obce. První zmínka o románské rotundě je z roku 1046, ve spojitosti se staroslovanským hradem, který stál v její blízkosti. Ten nechal vybudovat kníže Břetislav I. jako strážní hrad na přechodu přes Dyji ve 30. letech 11. století. Dnes kaple stojí v těsné blízkosti barokního kostela sv. Petra a Pavla. Dlouhou řadu let byla využívána jako kostnice a Boží hrob. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.82 Střední Podyjí Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hradek-kaple-sv-oldricha
Mikulov - Synagoga Kostel
GPS poloha: 48°48'27.76"N 16°38'10.03"E
Nachází se na dnešní Husově ulici uprostřed bývalé židovské čtvrti. Nazývá se též Stará, Velká nebo Dómská. Pochází ze 16.století, ale po požáru byla v roce 1719 zásadně přestavěna. Dnes je poslední dochovanou synagogou lvovského typu na našem území. Nyní slouží jako výstavní a koncertní síň. V nedávné době prošla nákladnou rekonstrukcí a dnes je opět přístupná veřejnosti. GPS: 48°48'28.086"N, 16°38'9.583"E (vchod) Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Zahrada Evropy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mikulov-synagoga
Apollonův chrám Zámeček
GPS poloha: 48°46'57.32"N 16°49'27.01"E
Leží na břehu Mlýnského rybníka jižně od města Lednice. Apollonův chrám byl vystavěn v letech 181719. Před chrámovou zdí stojí osm (+ 2) dórských sloupů. Čelní zeď zdobí mytologické výjevy boha Apollona na slunečním voze, skupina Amoretů s Apollonovou lyrou a čtyři sochy múz. Místo je opravdu pozoruhodné a jeho návštěvu byste si neměli nechat ujít. Autor článku: Jaroslav Sojka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/apollonuv-chram
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Perná" Dolní Kounice - klášter Rosa coeli Klášter
GPS poloha: 49°4'8.11"N 16°28'16.68"E
Jedná se o bývalý klášter, který se nachází na východním okraji města přímo pod místním zámkem. Patří mezi nejvýznamnější kulturní památky zdejšího regionu. Byl založen Vilémem z Pravlova roku 1181. Z rozlehlého kláštera se dochovalo pouze jeho torzo. Dnešní podoba odpovídá zhruba stavu po vrcholně gotické přestavbě ve 14. a 15. století. Zachovaly se obvodové zdi a vysoké průčelí kostela a věž se schodištěm. V křížové chodbě kláštera pak hrubě tesané kvádrové románské zdivo nejranější stavby. Areál kláštera je přístupný veřejnosti. K objektu od turistického směrovníku umístěného na náměstí sem vede odbočka červené značky. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.83 Okolí Brna-Ivančicko, GOL 1:25 000 Židlochovicko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dolni-kounice-klaster-rosa-coeli
Mikulov - městské hradby Hradby
GPS poloha: 48°48'22.39"N 16°38'22.96"E
Původně obepínaly celý hradní areál a historické centrum města.Byly postaveny ve 14. století a v 16. století doplněny o okrouhlé dělové bašty. Městské hradby a brány zde vydržely v plném rozsahu až do roku 1824. Do dnešní doby se dochovaly pod celým areálem zámku a v náznacích pod kinem a u tenisového hřiště, kde dodnes stojí i brána a bašta. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Zahrada Evropy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mikulov-mestske-hradby
Břeclav - Obřadní síň Dům, budova
GPS poloha: 48°45'58.68"N 16°52'56.17"E
Tato obřadní síň se nachází na okraji židovského hřbitova a byla postavena v roce 1888 na místě bývalé márnice. Vedle ní pak v roce 1892 byl zbudován i domek hrobníka. Obě stavby jsou vystavěny z režných červených cihel a pokryty glazovanými taškami z tehdejší poštorenské cihelny. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a Dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Břeclavsko a 1:25 000 Zahrada Evropy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/breclav-obradni-sin
Břeclav - kostel sv. Václava Kostel
GPS poloha: 48°45'34.74"N 16°52'51.31"E
Stojí uprostřed břeclavského náměstí na místě bývalého kostela, který byl zničen při náletu 20. listopadu 1944. Dnešní kostel byl vysvěcen 15. září 1995 a byla tím završena více než padesátiletá snaha břeclavských farníků o obnovení kostela. Autorem výtvarného návrhu je známý brněnský výtvarník a architekt Ludvík Kolek, který se tvorbě církevních staveb věnuje již mnoho let (kostel v Senetářově, v Hustopečích). Vnitřní vybavení je dílem několika autorů pod vedením sochaře Karla Stádníka. Při pohledu zvenčí je velice působivé osazení zvonů v průhledu mezi věžemi. V podzemních prostorách kostela jsou zpřístupněny odkryté části základů původního románského objektu. Kolem objektu vedou od nádraží dvě značené turistické cesty a to zelená a žlutá. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č. 88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Břeclavsko a 1:25 000 Zahrada Evropy Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Perná" Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/breclav-kostel-sv-vaclava
Dolní Kounice - synagoga Kostel
GPS poloha: 49°4'12.11"N 16°27'49.21"E
Byla postavena v letech 1652-55 v raně barokním slohu a patří k nejstarším na Moravě. V roce 1851 byla přistavěna ženská galerie s pavlačí. Za německé okupace byl interiér zničen a inventář odvezen. Po válce sloužila většinu doby jako skladiště. Teprve v letech 1998- 2004 prošla komplexní památkovou rekonstrukcí. Stěny interiéru jsou zdobeny cennou barokní výmalbou a liturgickými texty v hebrejštině. Je zde instalována i malá expozice o historii židovské obce. Nyní slouží kulturním účelům (nepravidelné výstavy) a je zpřístupněna veřejnosti. Okolí synagogy se zachovalými přilehlými uličkami tvořilo v minulosti samostatnou židovskou obec. Kolem synagogy prochází červeně značená okružní turistická cesta, která vede okolím řeky Jihlavy mezi Ivančicemi a Dolními Kounicemi. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.83 Okolí Brna-Ivančicko, GOL 1:25 000 Židlochovicko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dolni-kounice-synagoga
Hustopeče - radnice Radnice
GPS poloha: 48°56'26.92"N 16°44'13.78"E
Nejvýraznější stavbou a bývalou dominantou města, je na západní straně Dukelského náměstí novorenesanční radnice z let 1905-06. Jde o třípatrovou budovu s mohutnou věží, postavenou podle projektu Ferdinanda Hracha. Je sídlem Městského úřadu. Náměstím prochází červená značka, která začíná na autobusovém nádraží. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Hustopečsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hustopece-radnice
Větrný mlýn u Klobouk Mlýn
GPS poloha: 48°59'23.96"N 16°51'20.56"E
Z historických pramenů se dovídáme, že v Kloboukách stávalo celkem osm větrných mlýnů, které však postupem doby zanikaly. Ještě koncem 19. století stály na jižních svazích Klobouk čtyři větrné mlýny, jak dokazuje fotografie z r. 1896. V r. 1905 stál v Kloboukách už jen poslední mlýn. Byl postaven r. 1748 a patřil zábrdovickému Klášteru. Po zrušení kláštera se stal jeho dalším majitelem Karel Endtner, po něm ještě mnoho dalších, posledním byl František Bitomský (od r. 1934). Mlýn byl celodřevěný, německého typu (sloupový, též beraní) a stál na jižním kopci nad Kloboukama. Stavba byla provedena podle projektu tesaře Jana Riglera. Mlýn měl šíři stran 6 m a byl vysoký 14,5 metrů. Z finančních důvodů se rozhodl F. Bitomský v r. 1938 mlýn rozebrat a prodat dřevo jako stavební materiál. Proti tomu se postavil Památkový ústav v Brně a Obecní úřad v Kloboukách. Nakonec mlýn odkoupila Občanská záložna v Kloboukách, která financovala jeho renovaci. Poté mlýn nadále sloužil už jen jako historická památka. V roce 1945, při osvobozování Klobouk byl mlýn zasažen a vyhořel do základů. Zůstalo po něm prázdné místo a mnoho vzpomínek místních obyvatel. Historie větrných mlýnů v Kloboukách je velmi bohatá a proto se skupina místních nadšenců rozhodla, že nepřipustí, aby navždy zanikla. Z podobného mlýna v Pacetlukách na Kroměřížsku se podařilo zajistit hlavní části a ty byly převezeny do Klobouk. V letech 1983 – 1985 byl mlýn renovován a postaven na původním místě, kde stával poslední kloboucký větřák z roku 1748. Veřejnosti byl zpřístupněn 1.6. 1985. dnes je to jeden z mála větrných mlýnů v České republice, který má kompletní vnitřní vybavení a je plně funkční. Zdroj: www.kloboukyubrna.cz .
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Perná" Autor článku: Květoslav Pašek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vetrny-mlyn-u-klobouk
Lednicko-Valtický areál Ostatní
GPS poloha: 48°46'22.87"N 16°46'55.27"E
Lednicko-Valtický areál byl zapsán do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Pokud byste chtěli projít celý park, který je opravdovou chloubou naší republiky a zkrášluje celé okolí, pak vězte, že jeden den by vám na to nestačil. Největší zahradu Evropy můžete najít mezi dvěma významnými rodovými sídly Lichtenštejnů Lednicí a Valticemi. V překrásné, volně upravené krajině, stojí půvabné letohrádky z 19. století, které tomuto areálu dodávají romantiku. Můžete vidět Dianin chrám ve tvaru vítězného oblouku, půlkruhový Chrám Tří Grácií, empírový Apolonův chrám, Rybniční zámeček a ještě mnoho dalších. Proslulou stavbou zámeckého parku je minaret, vybudovaný v letech 1797- 1802 podle Josefa Hardtmutha. Minaret je vysoký téměř 60 metrů a na vrchní ochoz vedou schody, kterých je 302. Park je zdoben také záhony, které jsou uspořádány do určitých geometrických tvarů, a dále mnoha krásnými sochami a fontánami. V roce 1845 byl v tomto areálu postaven proslulý skleník, který je 92 metrů dlouhý, 13 metrů široký a 10 metrů vysoký. Lednicko-Valtický areál můžete navštívit v dubnu a říjnu jen o sobotách a nedělích, od května do září pak denně kromě pondělí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lednicko-valticky-areal
Mikroregion Modré Hory Ostatní
GPS poloha: 48°54'14.90"N 16°48'51.62"E
Mikroregion tvoří pět vinařských obcí a to: Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbice, Kobylí a Němčičky. Ke slavnostnímu vyhlášení došlo 6. 7.2007. Svůj název dostal podle toho, že více jak polovinu rozlohy všech vinic zde zaujímají modré odrůdy. Vzpomenout můžeme například Frankovku, Modrý Portugal či Svatovavřinecké. Celý mikroregion spadá do vinařské podoblasti Velkopavlovické. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Modré Hory Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mikroregion-modre-hory
Minaret Ostatní
GPS poloha: 48°48'49.99"N 16°48'46.66"E
Minaret se nachází ve velkém areálu patřící lednickému zámku. Je to romantická orientalizující stavba, vybudovaná v maurském slohu. Pochází z let 1798-1802. Věž minaretu je vysoká 62 metrů a slouží jako rozhledna. Výhled z ní je opravdu velmi krásný a stojí zato dostat se až nahoru. Ve věži minaretu se nachází galerie, kterou si samozřejmě můžete také prohlédnout. Historie Romantický minaret též zvaný Turecká věž dal postavit kníže Alois Liechtenstein. Plány v maurském slohu zpracoval architekt Hardtmuth. Stavba probíhala v letech 1797 ? 1802. Jedná se o nejstarší dochovanou rozhlednu na českém území a zároveň o nejvyšší stavbu tohoto stylu v neislámské zemi. Protože se stavělo na močálovitém měkkém podloží, bylo nutno zajistit základy použitím roštů a pilotů z dubového dřeva. Celkovému vzhledu patrně dopomohli i umělci z arabských zemí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/minaret
Mikulov - Turistické informační centrum Infocentrum
GPS poloha: 48°48'25.60"N 16°38'18.28"E
Informační centrum se nachází v historické části města, v přízemí objektu Městského úřadu na Náměstí. Kontakt: Turistické informační centrum, Náměstí 1, 692 01 Mikulov Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Perná" telefon: 519 510 855 e-mail:
[email protected] Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Zahrada Evropy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mikulov-turisticke-informacni-centrum
Břeclav - Turistické informační centrum města Infocentrum
GPS poloha: 48°45'30.35"N 16°52'55.31"E
Aktualizace: 5/2016 Informační centrum se nachází ve středu města v prvním patře tzv. Lichtenštejnského domu na ulici U tržiště, poblíž hlavního Masarykova náměstí. Kontakt: Turistické informační centrum, U Tržiště 8, 690 02 Břeclav Telefon: 519 326 900, 731 428 235 e-mail:
[email protected] Provozní doba: 1. 1. - 31. 3. a 1. 10. - 31. 12. PO-PÁ: 8.00 - 16.00 1. 1. - 31. 3. a 1. 10. - 31. 12. SO-NE: 10.00 - 16.00 1. 4. - 30. 9. PO-PÁ: 8.00 - 17.00 1. 4. - 30. 9. SO-NE: 9.00 - 17.00 GPS (vchod do objektu): 48°45'30.849"N, 16°52'54.546"E Turistické mapy: KČT 1:50 000 č. 88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Břeclavsko a 1:25 000 Zahrada Evropy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/breclav-turisticke-informacni-centrum-mesta
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11
