4.1 KRMIVA ROSTLINNÉHO PŮVODU I. zelená píce Kvalita je ovlivněna: půdními a klimatickými podmínkami botanickým složením porostu !Pozor na méněhodnotnou či jedovatou píci! dobou sklizně – vegetační stádium před květem je z výživařského hlediska nejlepší způsobem sklizně délkou skladování, manipulací atd.. Vzhled: svěží, krmivo přiměřeně vlhké ! tmavozelená až černá barva = zapaření píce! Vůně : aromatická, zpravidla charakteristická podle druhu !Pozor zatuchlý, plesnivý zápach → poškození krmiva! a)luční a pastevní porosty = směs trav,jetelovin a bylin - polobílkovinné krmivo - kvalita ovlivněna hlavně botanickým složením, veget. stádiem v době využití a hnojením jeteloviny→ vysoce kvalitní→hodně bílkovin kulturní trávy (lipnice, psárka, srha, jílky…) + byliny → energetická hodnota porostu → zvýšení chutnosti zel. píce b)jeteloviny = vojtěška, jetel (hlavně jetel červený) - bílkovinné krmivo ↑ biologická hodnota, nejcennější složkou jsou listy - stonky – !Pozor na obsah ligninu, snižuje stravitelnost !Pozor – mokré jeteloviny = nadmutí zvířat! c)jetelotravní směsky = jetel luční (popř. plazivý, + trávy (bojínky, atd.) - polobílkovinné krmivo - výhodné v chladnějších a vlhčích oblastech, kde nejsou jisté výnosy jetelovin (tvoří hustší porost) - vyrovnanější poměr živin než u jetelovin, nižší obsah ligninu, vyšší stravitelnost d)luskoviny na zelené krmení = vikve, hrách setý - bílkovinné krmivo, mlékotvorný účinek - důležitá je doba sklizně → začátek květu = ↑↑ bílkovin - vyšší obsah min. látek, vitamínů, nenasycených mastných kys., nízký stupeň signifikace - obsahují hořčiny → nutné navykání zvířat !Pozor na skladování → zapaření → nadýmání ! - v čistém porostu nižší výnosy → lepší směsky (luskovinoobilní atd.) e)olejniny na zelené krmení = slunečnice, řepka, hořčice - bílkovinné krmivo - nutné dodržet optimální dobu sklizně→ může dojít až k poškození zdraví HZ (zvýšení obsahu glykosidů) - výhodnější je pěstování ve směskách f) obilniny na zelené krmení = žito, oves, proso, čirok, mohár - glycidové krmivo - dodržet správnou dobu sklizně - obsah N-látek je závislý na N- hnojení - produktivní pícniny, příznivé živinové složení
g)jednoleté krmné směsky - polobílkovinné krmivo, záleží na botanickém složení Ozimé → luskovinoobilné Jarní → luskovinoobilné, slunečnicoobilné, kukuřičnoobilné… Podsevy → jetelotrávy Letní strniskové → kukuřično-slunečnicovo-luskovinné-popř.obilné - pestřejší zastoupení živin (aminokys., atd.), zmírňují nepříznivý účine některých plodin podíl kompomentů při sklizni nemusí odpovídat podílu ve výsevku
II.Okopaniny - glycidová krmiva, mají nízký obsah vlákniny a vyšší obsah vody dobré dietetické účinky - nízký obsah minerálních látek(kromě K) doplňovat v KD (vhodná je kr. sůl) - pozor při skladování - velké ztráty až znehodnocení a) krmná řepa= krmná řepa, cukrovka a polocukrovka (dle obsahu sacharidů) - obsahují hodně sacharidů → pozor při zkrmování nadměrný příjem cukrů → vysoká tvorba organických kyselin → překyselení organismu (acidoza) postupně navykat, limitovat dávky - výborná pro přežvýkavce, i prasata dobře využívají b) krmná mrkev – vhodná zejména pro mláďata kvůli vysokému obsahu vitamínu A - krmivářsky velmi ceněná c) krmné brambory = ty, které se nevyužijí k výživě lidí nebo průmyslovému zpracování - obsahují škrob, vit. B a C - pozor na obsah jedovatého solaninu – v klíčcích, nati,zelených a zahnívajících částech hlíz, - vhodné zejména pro prasata
III. Silážovaná krmiva = objemná krmiva zakonzervovaná buď přirozeným kvašením nebo pomocí konzervačních prostředků - kyselého charakteru, dle užité plodiny se dělí na glycidovou, polobílkovinnou a bílkovinnou siláž z čerstvé píce - sušina do 35% siláž ze zavadlé píce – sušina od 30 do 50% - sušina 45 – 55% - u bílkovinných a polobílk. pícnin (jetele, vojtěšky atd.) – dříve se užíval název senáže, ale v současnosti změněno na siláž o vyšší sušině a) kukuřičná siláž = glycidové krmivo, nejrozšířenější, celoročně užívané - silážovat při sušině asi 30% (vosková zralost) - pozor na přebytek lehce stravitelných glycidů a nedostatek Ca, P, vitamínů A a D - někdy působí nepříznivě na acidobazickou rovnováhu organismu b) silážované produkty dělené sklizně kukuřice - silážovaná drť zrna - silážovaná drť palic – dříve označováno jako CCM - silážovaná drť palic s listeny – dříve LKS c) siláže obilovin a luskovin = pšenice, ječmen, kukuřice + luštěniny (ječmen+hrách, pšenice+bob) - důležitá vývojová fáze plodin v době pokosu (sušina obilovin 35 – 40%, luskovin 3552%) - dříve označovány GPS d) vojtěškové, jetelové a travní siláže - lépe užít konzervačních prostředků, jsou těžkosilážovatelné (↑ obsah bílk, málo cukrů ) - vysoký obsah bílkovin - pozor na přestárnutí porostu při silážování - pozor na zaplesnivění siláží
e) siláž z cukrovarských řízků f) siláž z cukrovarských skrojků- pozor na znečištění zeminou časté využití slámy jako nasávacího materiálu g)siláž z brambor
IV. SUCHÁ KRMIVA - obvykle sušina pod 15% a) seno – výživná hodnota závislá na botanickém složení užitého porostu (pozor na jedovaté rostliny), způsobu sušení (počasí), skladování - při dodržení správné technologie – seno obsahuje dostatek živin, min. látek a vitamínů - slouží jako celoroční stabilizátor KD Vojtěškové, jetelové Vojtěškotravní, jetelotravní tzv. sladké seno (min. 80%hodnotných plodin) Luční a travní seno – tzv. polosladké seno (min. 60% hodnotných plodin) kyselé (min. 40% hodnotných plodin) - pozor na přílišnou prašnost sena, přítomnost nečistot
b) sláma –glycidové krmivo s vysokým obsahem vlákniny a nízkým obsahem ostatních živin - zvířata přijímají pouze v omezeném množství - nejčastěji sláma ječná a ovesná, popř. luštěnin - pozor na zaplesnivění c) horkovzdušné úsušky – velmi energeticky náročné - drahá výroba - užití zejména při výrobě krmných směsí sušená cukrovka, sušené brambory, vojtěšková moučka
V. ZRNINY = reprodukční orgány rostlin - krmiva jadrná (koncentrovaná) → obilniny, luštěniny, olejniny - mimo jiných rozdílů je jeden z nejvýraznějších v obsahu N-látek (luskoviny 2x↑ než ostatní skupiny) a) obiloviny = koncentrovaná glycidová krmiva pšenice – v KD uhrazuje velkou část N-látek a energie (má ↓obsah NL než ostatní obiloviny) - dobré dietetické vlastnosti - pro všechny druhy a kategorie HZ, pouze kvůli obsahu lepku je vhodná kombinace u prasat + ječmen u drůbeže + kukuřice ječmen – vyšší obsah vlákniny - široké využití, příznivě působí na kvalitu živočišných produktů kukuřice - ↑ energetická hodnota, dobře stravitelná (↓ obsah vlákniny), ↓ biologická hodnota - vhodná pro všechny kategorie a druhy HZ, hlavně u drůbeže a výkrmu skotu - způsobuje měknutí tuku → nevhodná pro výkrm prasat (hlavně ke konci výkrmu) oves – velmi hodnotné krmivo, má nejvíc vlákniny ze všech obilnin, ↑ Ca, Mn, vyšší obsah tuku - vhodný pro všechna HZ mimo drůbeže, využití zejména u chovných zvířat, koní… žito – omezené využití pro krmné účely - při zkrmování v čerstvém stavu může způsobovat zažívací potíže (musí být dokonale vyzrálé a uleželé) - zkrmovat dojnicím, popř. prasatům nad 50kg ž.h. – nutný postupný návyk !! !Pozor–nikdy nepřekračovat max. dávku(až ochrnutí končetin),nekrmit mladým a březím zvířatům
triticále (žitovec) – pro výkrm b)luštěniny = koncentrovaná bílkovinná krmiva (biol. hodnota bílkovin je ↓ kvůli nedostatku AK cystein, methionin,tyroxin,tryptofan) - působí příznivě na kvalitu masa a tuku - ve vyšších dávkách v KD → hořká chuť → zácpy + koliky (hlavně u koní) ==› kombinovat s krmivy s projímavým účinkem (olejniny….) hrách – vyšší dávky – pozor na nadýmáná - při užití pelušky – omezovat dávky, hlavně při výživě mladých zvířat (obsah hořkých látek, HCN) - užití zejména pro prasata, popř. skot (↑↑ ve směsích pro ptactvo) bob – více NL než hrách - využití hlavně pro výkrm prasat nad 50 kg a pro skot ( do směsek) – !pozor na obsah hořčin soja, podzemnice olejná – biologicky vysoce hodnotné, omezené využití (drahá krmiva) c)olejniny – koncentrovaná bílkovinná krmiva - obsahují některé látky,které mohou ve větším množství ovlivnit kvalitu mléka, masa, tuku - většinou ve směsích pro ptactvo (zoby) len setý – v menších dávkách dieteticky příznivé krmivo – pro mláďata a zvířata v období rekonvalescence - vynikající jako nápoj pro samice po porodu !! při předávkování až úhyn (obsah HCN)
4.2
KRMIVA Z POTRAVINÁŘSKÉHO PRŮMYSLU
a)krmiva z olejářského průmyslu = bílkovinná krmiva extrahované šroty – při zpracování semen extrakcí (působení tlaku a vyšší teploty) pokrutiny – semena jsou zpracována pouze lisováním ↑ NL, tuku, ↑ biol. hodnota bílkovin - obtížněji skladovatelné než extrahované šroty - energetická hodnota odpovídá obilninám, ↑ obsah P a K, ↑ obsah stopových prvků (Fe, Mn, Zn) - ↑ obsah esenciálních aminokyselin (lyzin) - užití v krmných směsích - dělí se do 4 jakostních skupin dle obsahu NL I. Více než 40% NL II. 32 – 40 % NL III. 25 – 32 %NL IV. méně než 25% NL sojové pokrutiny (extr. šrot) – nejhodnotnější, pro vysokoužitková zvířata, v rekonvalescenci slunečnicové, sezamové, podzemnicové, lněné, řepkové, makové, hořčičné pokrutiny (extr. šroty) !!Pozor – vždy dodržovat dávkování, některé obsahují hořčiny, glykosidy !! b) krmiva z mlynářského průmyslu=zbytky po zpracování obilnin (luštěnin) pro lidskou výživu 1. Otruby = především obalové části zrna - nižší energetická hodnota, vyšší obsah vlákniny a min. látek ve srovnání s obilovinami !pozor na nežádoucí příměsi v otrubách – i jedovaté (námel atd.) pšeničné otruby – všem zvířatům, především těm v laktaci (pozitivně ovlivňují sekreci mléka)
oproti celému zrnu mají vyšší obsah vit. E, B, A žitné otruby – nutričně stejné jako pšeničné,ale horší dietetické účinky - pro starší kategorie skotu ve výkrmu ječné otruby – nižší výživná hodnota, vhodné pro vykrmovaný skot 2. krmné mouky= mouky nevhodné pro výživu lidí - vyšší energetická hodnota než otruby, méně vitamínů a miner. látek - součástí krmných směsí určených zejména pro vykrmovaná zvířata Pšeničná krmná mouka- široké uplatnění zejména jako tzv. nosič k usnadnění míchání troškových komponentů krmných směsí (doplňky biofaktorů) Ječná krmná mouka- hlavně pro starší zvířata ve výkrmu Ovesná krmná mouka- vhodná i pro mláďata, nevhodná pro drůbež Kukuřičná krmná mouka – hlavně pro vykrmovaná zvířata, včetně drůbeže 3. obilní klíčky = nejhodnotnější mlýnské krmivo - vyšší obsah N-látek a tuku Pšeničné klíčky mačkané – získávají se při mletí pšenice - slouží k doplnění výživné hodnoty směsí pro mláďata, popř. drůbež 4. ovesné slupky = odpad při loupání ovsa;vyšší obsah vlákniny, nízká výživná hodnota – pro výkrm 5. ovesný a hrachový odpad= krmné zbytky získané při loupání ovsa a hrachu – především obalové části - vysoký obsah vlákniny – pro výkrm c)krmiva z průmyslu cukrovarnického= odpady při zpracování cukrovky nebo krmný cukr 1. cukrovarské řízky = rozstrouhaná cukrovka ze které se získala šťáva obsahující cukr - čerstvé (8% sušiny) nebo se lisují (18% sušiny = jako u glycidové zel. píce) - nejčastěji se zkrmují silážované v kombinaci s chrástem 2. Melasa = zbytek při výrobě cukru, je to hustý tmavohnědý sirup - obsahuje kolem 50% sacharidů, z miner. látek nejvíce K, Zn,, Cu - zejména ve výživě skotu (při zkrmování močoviny), dále jako pojidlo při granulaci kr. směsí - před zkrmováním ředit s vodou v poměru 1: 2 – 3 !pozor ředěná rychle podléhá zkáze! 3. Krmný cukr = surový cukr ke krmení - hlavně jako zdroj energie , zchutňovalo kr. směsí (mláďata) 4. Melasové krmivo = melasa+otruby+mačkaný oves+ sladový květ atd. - určené pro koně
d)krmiva z průmyslu pivovarnického = odpady při čištění ječmene a při výrobě sladu 1.sladový květ= odrolené klíčky ječmene (sladu) - více N- látek než obiloviny (asi 26%); při výrobě kr. směsí pro dojnice, prasnice a selata (ale problém s horší mísitelností s ostatními komponenty) 2. pivovarské mláto= zbytky pivovarsky využitého sladu, vodnaté krmivo (často se suší) - v původní sušině - obsah N-látek a energie jako u bílk. zelené píce 3. pivovarské kvasnice= zbytek po kvašení piva - upravuje se sušením -získá se vysoce kvalitní bílkovinné krmivo, ↑ obsah vit.B - součást kr.směsí e)krmiva z průmyslu lihovarského 1.lihovarské výpalky = zbytek po oddestilování lihu (obilní, bramborové, řepné) - je to hustá kapalina; v přiměřeném množství pro skot 2.torula = produkt kvašení na melasových nebo jiné živné půdě (zápary) - bílkovinné krmivo, upravuje se sušením, užití ve směsích pro monogastrická zvířata 3.krmné kvasnice= stejné jako pro lidskou výživu
- lisované nebo sušené, vysoká biol. hodnota bílkovin, - užití ve směsích pro monogastry a mláďata f)krmiva z průmyslu škrobárenského – výskyt v omezeném množství 1.Bramborové zdrtky – vodnaté krmivo, suši se nebo lisuje - podobné cukrovarským řízkům, vhodné zejména pro skot 2. odpadní kukuřičné zdrtky, kukuřičné mláto – krmivářsky cennější než zbytky z brambor - dále se můžeme setkat se zbytky při zpracování ovoce, vína atd. !pozor na kvalitu – mohou obsahovat látky pro zvířata nevhodné nebo nebezpečné!
