41 Gymnázium

Školní vzdělávací program

„Gymnázium EDUCAnet“ zpracovaný podle Rámcového vzdělávacího programu 79-41-K/41 Gymnázium

EDUCAnet České Budějovice – gymnázium a střední odborná škola, s.r.o. sídlo: Čéčova 2092/66, 370 04 České Budějovice korespondenční: Lannova 1595/29A, 370 01 České Budějovice

Obsah 1

2

Identifikační údaje ................................................................................................. 5 1.1

Název ŠVP ......................................................................................................... 5

1.2

Vzdělávací programy a forma studia ................................................................ 5

1.3

Předkladatel ..................................................................................................... 5

1.4

Zřizovatel .......................................................................................................... 6

1.5

Platnost dokumentu ......................................................................................... 6

Charakteristika školy.............................................................................................. 7 2.1

Historie ............................................................................................................. 8

2.2

Velikost školy .................................................................................................... 8

2.3

Vybavení školy (materiální, prostorové, technické, hygienické) ..................... 8

2.4

Charakteristika pedagogického sboru .............................................................. 9

2.5

Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce ............................................ 11

2.6

3

2.5.1

Dlouhodobé projekty ..................................................................... 11

2.5.2

Mezinárodní spolupráce ................................................................ 12

Spolupráce s rodiči a jinými subjekty ............................................................. 12 2.6.1

Školská rada ................................................................................... 13

2.6.2

Výchovné a kariérní poradenství ................................................... 14

2.6.3

Charakteristika žáků....................................................................... 14

Charakteristika školního vzdělávacího programu .................................................. 15 3.1

Zaměření školy ............................................................................................... 15

3.2

Profil absolventa............................................................................................. 17

3.3

Absolvent gymnázia EDUCAnet ...................................................................... 17

3.4

Přijímací řízení ................................................................................................ 18

3.5

Organizace maturitní zkoušky ........................................................................ 19

3.6

Výchovné a vzdělávací strategie .................................................................... 19 3.6.1

Kompetence k učení ...................................................................... 20

3.6.2

Kompetence k řešení problémů .................................................... 21

3.6.3

Kompetence komunikativní ........................................................... 22

3.6.4

Kompetence sociální a personální ................................................. 23 ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 -1-

4

5

3.6.5

Kompetence občanské................................................................... 24

3.6.6

Kompetence k podnikavosti .......................................................... 26

3.7

Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných ............................................. 27

3.8

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami .................. 27

3.9

Začlenění průřezových témat ......................................................................... 28 3.9.1

Osobnostní a sociální výchova (OSV) ............................................. 28

3.9.2

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS)29

3.9.3

Multikulturní výchova (MKV) ......................................................... 29

3.9.4

Environmentální výchova (ENV) .................................................... 30

3.9.5

Mediální výchova (MEV) ................................................................ 30

Učební plán ......................................................................................................... 31 4.1

Denní forma studia ......................................................................................... 31

4.2

Dálková forma studia ..................................................................................... 32

Učební osnovy ..................................................................................................... 34 5.1

5.2

5.3

5.4

5.5

5.6

Český jazyk a literatura ................................................................................... 37 5.1.1

Charakteristika vyučovacího předmětu ......................................... 37

5.1.2

Vzdělávací obsah............................................................................ 41

Cizí jazyk – anglický jazyk ............................................................................... 42 5.2.1


5.2.2


Další cizí jazyk – německý jazyk ...................................................................... 47 5.3.1


5.3.2


Matematika .................................................................................................... 50 5.4.1


5.4.2


Fyzika .............................................................................................................. 54 5.5.1


5.5.2


Chemie............................................................................................................ 57 5.6.1

Charakteristika vyučovacího předmětu ......................................... 57 ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 -2-

5.6.2 5.7

5.8

5.9

5.10

5.11

5.12

5.13

5.14

5.15

5.16


Biologie ........................................................................................................... 62 5.7.1


5.7.2


Zeměpis .......................................................................................................... 66 5.8.1


5.8.2


Základy společenských věd ............................................................................ 71 5.9.1


5.9.2


Dějepis ............................................................................................................ 74 5.10.1


5.10.2


Estetická výchova ........................................................................................... 80 5.11.1


5.11.2


Tělesná výchova ............................................................................................. 83 5.12.1


5.12.2


Informační technologie .................................................................................. 88 5.13.1


5.13.2


Ekonomika ...................................................................................................... 92 5.14.1


5.14.2


Multimédia ..................................................................................................... 95 5.15.1


5.15.2


Mediální výchova ......................................................................................... 100 5.16.1

Charakteristika vyučovacího předmětu ....................................... 100

5.16.2

Vzdělávací obsah.......................................................................... 102 ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 -3-

5.17

6

Seminář ze zeměpisu .................................................................................... 103 5.17.1

Charakteristika vyučovacího předmětu ....................................... 103

5.17.2

Vzdělávací obsah.......................................................................... 106

Hodnocení žáků a autoevaluace školy .................................................................107 6.1

6.2

Pravidla pro hodnocení a klasifikace žáků ................................................... 107 6.1.1

Základní pravidla .......................................................................... 107

6.1.2

Způsoby hodnocení průběžné klasifikace .................................... 108

6.1.3

Kritéria pro hodnocení průběžné klasifikace ............................... 109

6.1.4

Kritéria pro hodnocení celkové klasifikace .................................. 109

Autoevaluace školy....................................................................................... 110

Seznam příloh ................................................................................................................113 Přílohy

ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 -4-

1

Identifikační údaje

1.1

Název ŠVP

Gymnázium EDUCAnet1 Motto: „Škola je více než základ života.“

1.2

Vzdělávací programy a forma studia

79-41-K/41 gymnázium všeobecné (délka studia 4 roky), denní forma vzdělávání, schváleno rozhodnutím MŠMT čj. 18 633/2008-21ze dne 7. 10. 2008 79-41-K/41 gymnázium všeobecné (délka studia 4 roky), dálková forma vzdělávání, schváleno rozhodnutím MŠMT čj. 21 998/2008-21 ze dne 13. 1. 2009

1.3

Předkladatel

EDUCAnet – gymnázium a střední odborná škola České Budějovice, s.r.o. sídlo: Čéčova 2090/66, 370 04 České Budějovice Adresa: Lannova 1595/29A, 37001 České Budějovice

IČO:

25158392

IZO školy:

041 900 995

IZO ředitelství školy:

600 008 266

Ředitelka:

Mgr. Jaroslava Dědková

Mobil:

774 073 318 (ředitelka)

E-mail:

[email protected]

Webové stránky:

www.educanet.cz

1

Školní vzdělávací program je zpracovaný podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia. ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 -5-

1.4

Zřizovatel

EDUCAnet, a.s., sídlem Praha 4, Záběhlice, Střimelická 2495/8 IČO: 27245721 Mobil:

774 073 337

E-mail:

[email protected]

1.5

Platnost dokumentu

od 1. září 2014

Podpis ředitele a oficiální razítko školy:


2

Charakteristika školy

EDUCAnet České Budějovice – gymnázium a střední odborná škola České Budějovice, s.r.o. je školou, jejímž cílem je především předat žákům vysoké kompetence ve všeobecně vzdělávací oblasti a rovněž připravit žáky pro studium na vysokých a vyšších odborných školách. Protože chceme, aby uplatnění našich absolventů bylo co nejširší, vyučujeme podle osnov všeobecného studijního zaměření a umožňujeme žákům profilovat se pomocí volitelných předmětů. Hlavní činností školy je středoškolské vzdělávání s maturitní zkouškou v těchto oborech: 79-41-K/41 Gymnázium všeobecné čtyřleté; 26-47-M/003 Informační technologie – aplikace osobních počítačů. Vzhledem k tomu, že chceme umožnit získání středního vzdělání s maturitou i těm, kteří studují při zaměstnání, vyučujeme obor gymnázium všeobecné také dálkovou formou. Tím významně obohacujeme vzdělávací nabídku nejen v Českých Budějovicích, ale i v celém Jihočeském kraji. Schválené kapacity jednotlivých studijních oborů jsou následující: gymnázium všeobecné čtyřleté – denní forma studia 100 žáků informační technologie – aplikace osobních počítačů 174 žáků Celková kapacita školy je 274 žáků. Předpokládaný maximální počet tříd je 8 v denním studiu a 4 v dálkovém studiu. Materiálně technické podmínky pro výuku lze považovat za velmi dobré. Škola sídlí v budově, kterou si najímá. V rámci Českých Budějovic jde o výhodně umístěnou a klidnou lokalitu na pěší zóně v centru města, učebny jsou situovány do vnitra bloku. V blízkosti se nachází park. Škola je velmi dobře dostupná pomocí individuální i hromadné dopravy, docházková vzdálenost od autobusového nádraží a zastávky autobusu městské hromadné dopravy je přibližně 5 minut. Odloučená pracoviště vzhledem k charakteru výuky na naší škole nevyužíváme, pronajímáme si však 2 tělocvičny a venkovní hřiště. ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 -7-

V pavilonu současné době využíváme 1. patro, což je celkem 5 učeben jako kmenové a učebny ICT. Všechny učebny mají podlahovou plochu větší, než stanovují hygienické normy. Škola dále disponuje sborovnou, ředitelnou, kanceláří výchovného poradce, serverovnou a dvěma dalšími kabinety. Dále jsou k dispozici dívčí, chlapecké a učitelské toalety a úklidová komora, kuchyňka pro studenty a kuchyňka pro pedagogický sbor. Chodby jsou dostatečně dimenzované. Laboratoře dosud nemáme. Žáci se během výuky, s výjimkou dělených hodin, nestěhují, a proto mohou v plné míře využít přestávky k regeneraci, vzájemné komunikaci a doplnění energie a tekutin.

2.1

Historie

EDUCAnet - Soukromé gymnázium České Budějovice, s.r.o. začalo vzdělávat studenty 1. září 2007. Do rejstříku škol bylo zařazeno 1. 9. 1993, jako gymnázium se zaměřením na informatiku a výpočetní techniku se sídlem ve Velešíně, U Hřiště 527. Po několikaleté přestávce začalo opět fungovat. Od 1. 9. 2009 nese škola název EDUCAnet – gymnázium a střední odborná škola České Budějovice, s.r.o.

2.2

Velikost školy

V současné době studuje na škole asi 60 studentů denního studia. Toto číslo však není konečné, předpokládáme postupný nárůst počtu studentů. Nízký počet studentů ve třídách, který nepřesahuje dvacet, je jednou z předností školy.

2.3

Vybavení školy (materiální, prostorové, technické, hygienické)

Vzhledem ke krátké historii škola zatím nedisponuje vlastní budovou a prozatím sídlí v pronajatých prostorách. Materiální vybavení kmenových učeben gymnázia je moderní. Každá učebna je vybavena bezdrátovým připojením k internetu. Vyučující mají k dispozici zpětné projektory, dataprojektory, interaktivní tabuli, přenosné přehrávače, počítače, tiskárnu, kopírku. K výuce odborných a přírodovědných předmětů škola pronajímá specializované učebny v okolí školy jak od školských zařízení, tak od komerčních subjektů. ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 -8-

Veškeré materiální vybavení gymnázia se rok od roku zvětšuje a zkvalitňuje. Naším cílem je nabízet vyučujícím i žákům nadstandardní pracovní podmínky. Naše škola realizuje většinu výuky za vydatného přispění výpočetní a další didaktické techniky. Za tímto účelem má každý z našich studentů i učitelů k dispozici multimediální notebook ke školnímu i domácímu užití. V každé z našich tříd naleznete bezdrátové připojení na internet. Pro výuku všech předmětů používáme e-learningový systém Moodle. Výuka, testování i domácí příprava probíhají tedy ve větší míře online. Školy skupiny EDUCAnet spolupracují úzce s řadou významných firem, pro některé z nich jsme pilotními školami. Mezi nejznámější jména patří například Google, DELL, IBM, Oracle nebo LANGMaster. Jsme také účastníky prestižního projektu Microsoft IT Alliance. Díky tomu naše škola disponuje špičkovým programovým vybavením, naši žáci mají možnost získat mezinárodní certifikáty vydávané těmito firmami, uskutečňují se exkurze, přednášky a odborné diskuse. Dalším nadstandardním prvkem je snížený počet žáků ve třídě (maximálně 25), vysoce podnětné prostředí a možnost zahraničních exkurzí a pobytů.

2.4

Charakteristika pedagogického sboru

Výběru učitelů je ze strany vedení školy věnována velká pečlivost. Vyučující EDUCAnet České Budějovice musí splňovat řadu požadavků. Především musí být odborně kvalifikován, tzn. musí mít pro výuku daného předmětu příslušné vzdělání, musí mít charakterové předpoklady pro všestrannou a zodpovědnou práci učitele, musí vystupovat vůči veřejnosti profesionálně, musí disponovat odbornými i specifickými dovednostmi, kterých lze využít při vzdělávání žáků, musí být citlivý a vnímavý na požadavky žáků i jejich rodičů. Vzhledem k systému výuky na naší škole musí být každý vyučující počítačově gramotný. Typickým rysem školy je to, že učitelé vyučují pouze předměty své aprobace, což výrazně v kladném slova smyslu ovlivňuje kvalitu vzdělávacího procesu. Externí pedagogy využívá škola pro výuku předmětů s menší hodinovou dotací, i zde dbáme na kvalifikační a aprobační předpoklady zaměstnaných osob. Speciální pedagogy ani vychovatele nezaměstnáváme.


Pedagogický sbor se neustále vzdělává. Je v základu stabilizován.

Výuka zajištěna

aprobovaně. Odbornost učitelů a volitelnost předmětů však znamená i poměrně vysoký počet učitelů se sníženým úvazkem a také relativně vysoký počet externistů.

ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 - 10 -

2.5

Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce

2.5.1

Dlouhodobé projekty

Síť středních škol EDUCAnet se zaměřuje na zvyšování kvality vzdělávání prostřednictvím realizace neinvestičních projektů a dlouhodobé partnerské spolupráce mezi školami. Pro tvorbu a realizaci projektů mají školy k dispozici síťovou koordinátorku vzdělávacích aktivit. Náplní její práce je tvorba strategie v oblasti rozvoje škol s podporou projektů, vytváření projektových záměrů ve spolupráci s jednotlivými školami, analýza dotačních možností a tvorba a realizace neinvestičních projektů. Gymnázium EDUCAnet ČB se ve své strategii rozvoje zaměřuje na: zavádění inovativních metod a forem výuky, které vedou k rozvoji klíčových kompetencí žáků a učitelů; zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele, a to i mimo vyučování; využití ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech; rozvoj partnerství a síťování; spolupráci školy s aktéry na trhu práce a rozvoj podnikatelských znalostí, dovedností a schopností žáků; rozvoj znalostí, schopností a dovedností žáků ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj; podporu inklusivního vzdělávání. Na základě této strategie vytváří škola ve spolupráci s koordinátorkou vzdělávacích aktivit projekty neinvestičního typu, které jsou předkládány jako žádosti o finanční podporu v rámci: operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) – Globální granty a Individuální projekty ostatní; rozvojových programů MŠMT; ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 - 11 -

rozvojových programů a grantů Jihočeského kraje; programu celoživotního učení; dalších dotačních zdrojů (nadace atd.). Gymnázium EDUCAnet České Budějovice se zaměřuje také na rozvoj spolupráce s ostatními školami v síti a připravuje dva projekty síťového charakteru, které budou předloženy v rámci OP VK Individuální projekty ostatní. Tyto projekty jsou zaměřeny na podporu inklusivního vzdělávání, na zkvalitnění výuky průřezových témat prostřednictvím praktické výuky a na rozvoj klíčových kompetencí žáků a pedagogů uplatnitelných na trhu práce.

2.5.2

Mezinárodní spolupráce

Škola se dlouhodobě zaměřuje na rozvoj mezinárodní spolupráce se školami v rámci EU. Vytváří vzdělávací projekty tohoto typu a vyhledává a buduje mezinárodní partnerství. Studenty motivuje k individuálním studentským výměnám, uvolňuje je na krátkodobé i delší pobyty v zahraničí, které slouží nejen ke zdokonalení v cizím jazyce. Jsou také příležitostí k osobnostnímu růstu, převzetí odpovědnosti za sebe samého.

2.6

Spolupráce s rodiči a jinými subjekty

O prospěchu a chování informujeme zákonné zástupce průběžně díky možnosti jejich on-line přístupu do školního informačního systému. Tento systém umožňuje také bezplatné zasílání informací o prospěchu žáků formou e-mailu. Další formou spolupráce jsou čtvrtletní konzultace s rodiči, na které zveme také žáky. Skládají se z informování celé třídy a následných konzultací s jednotlivými učiteli. Pro rodiče nových žáků organizujeme na konci září schůzku navíc. V případě potřeby samozřejmě jednáme s rodiči neprodleně. Jsme rádi, že nám rodiče žáků nabízejí besedy a přednášky na různá témata týkající se vědy, techniky, sportu a médií. Je velice cenné, mohou-li se žáci seznámit s jejich zkušenostmi, roste tím také oprávněná hrdost jejich dětí a významně se posiluje sepětí školy a rodičovské veřejnosti. ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 - 12 -

2.6.1

Školská rada

Školská rada má tři členy a schází se ke svým schůzím dvakrát ročně a dále podle potřeby. Termíny schůzí se volí s ohledem na působnosti školské rady stanovené zákonem. Schůzí školské rady se zúčastňují také zástupci zletilých studentů. Program jednání navrhuje předseda. Vychází přitom z povinností uložených školské radě zákonem, z podnětů a návrhů zákonných zástupců, z podnětů a návrhů členů školské rady a z podnětů a návrhů ředitele a zřizovatele školy. Schůze školské rady svolává předseda, popřípadě místopředseda. Podklady pro jednání zajišťují členové školské rady. Školská rada jedná podle programu a plánu práce, který schválí na návrh předsedy nebo jiného člena školské rady. V úvodu jednání projednává školská rada kontrolu plnění úkolů a informace jednotlivých členů školské rady, popřípadě ředitele školy, pokud je přizván k jednání v školské radě. V dalším průběhu se projednávají nové návrhy a připomínky jednotlivých členů školské rady. Školská rada se usnáší nadpoloviční většinou všech členů při schvalování výroční zprávy školy, návrhu rozpočtu školy, zprávy o hospodaření školy. V ostatních případech se usnáší školská rada většinou přítomných členů. Usnesení školské rady podepisuje předseda a další pověřený člen rady. Usnesení školské rady vyhotovuje písemně člen školské rady pověřený školskou radou. O jednáních školské rady pořizuje záznam člen školské rady pověřený školskou radou. Nejméně jednou ročně školská rada informuje zákonné zástupce, žáky školy, pracovníky školy a zřizovatele školy o výsledcích své činnosti za uplynulé období. Součástí této informace jsou výsledky a průběh schvalování návrhu rozpočtu školy, výroční zprávy školy, zprávy o hospodaření školy, které školská rada schvaluje. Školská rada zároveň uvede, zda byly projednány návrhy na nové formy nebo obory vzdělávání anebo jiné koncepční záměry rozvoje školy.


2.6.2

Výchovné a kariérní poradenství

Ve škole působí výchovný poradce a preventista rizikového chování, zaměřuje se především na individuální práci se studenty a jejich rodiči, řešení aktuálních problémů souvisejících se studiem i na skupinovou práci (např. adaptační – seznamovací pobyt, kulturní a vzdělávací programy navazující na výuku). Kromě PPP a SPC spolupracuje i s jednotlivými středními i základními školami, úřadem práce, Magistrátem města České Budějovice, městskou policií a dalšími institucemi.

2.6.3

Charakteristika žáků

Spádovou oblastí našeho gymnázia je město České Budějovice a část Jihočeského kraje, zejména přilehlé okresy Český Krumlov a Písek. U dálkového studia je rozptyl trvalého bydliště našich žáků ještě větší – jeden ze studentů dojíždí na konzultace ze zahraničí. Žáci mimořádně nadaní v současné době na škole nestudují, jsme však připraveni se jim maximálně věnovat a rozvíjet jejich talent včetně uzpůsobení výuky a odpovídajících kapitol ŠVP tak, aby ve svém rozvoji nebyli brzděni. Déle u nás mohou studovat hendikepovaní studenti se speciálními potřebami. Disponujeme asistentkou pedagoga a přístup do 1. patra umožňuje schodolez.


3

Charakteristika školního vzdělávacího programu

3.1

Zaměření školy

Naše škola (a také ostatní školy skupiny EDUCAnet) dostala při svém založení od zřizovatele do vínku následující motto: „Nadstandard – komunikace - odlišení – zábava – důvěra“. Současně od vzniku školy realizujeme výuku s významným podílem a pomocí výpočetní techniky (Computer Aided Learning). Nadstandard a odlišení se v naší škole projevuje zejména v následujících oblastech: menší počet žáků ve třídě (standardně 25); velké množství volitelných předmětů, vyučovaných v malých skupinách; bohatý a stále obohacovaný e-learningový systém; možnost získat řadu mezinárodních certifikátů v oblasti ICT, jazyků a dalších; moderní metody výuky (projektová, heuristická, modulová); výborné prostorové a technické podmínky výuky; umožnění nákupu žákovského notebooku za výrazně zvýhodněných podmínek. Komunikace je jedním z pilířů našeho pojetí vzdělávání. Zahrnuje: informování rodičů o výsledcích žáků do 5 pracovních dnů; rychlou reakci směrem k rodičům v případě neočekávaných událostí; běžné, rychlé a efektivní využívání elektronických komunikačních prostředků (e-mail, ICQ, facebook); konzultace s rodiči – pravidelné a na přání; dostupnost mobilních telefonů školy po velkou část dne, v nouzi kdykoli; možnost rodičů kdykoli přijít a po předchozí domluvě také navštívit výuku (týká se také zájemců o studium a jejich zákonných zástupců); přístup žáků ke školnímu internetu kdykoli a ve všech učebnách. ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 - 15 -

Zábava. Podle nás by střední škola měla být místem, kam žáci docházejí v očekávání, co nového a zajímavého se dozví, bez strachu a zbytečných obav. Jsme toho názoru, že důležitý není jen výsledek vzdělávání, ale také jeho průběh, který by měl být pro žáky přínosný a inspirativní. Pokud se nám podaří zaujmout žáka, aniž bychom se mu podbízeli, a pomoci mu rozvinout jeho schopnosti a dovednosti, bude tento cíl splněn. Znamená to otevřenost vzdělávací nabídky a její přizpůsobení požadavkům společnosti, rodičů a žáků, diferencovaný a individuální přístup, podporu samostatného a kritického myšlení, odpovědného rozhodování a hodnocení morálních postojů. Nezanedbatelné je sepětí výuky s praktickým životem, chápání vztahů mezi lidmi, společnostmi a mezi člověkem a přírodou. Důvěru žáků, rodičů, veřejnosti a také v rámci pedagogického sboru musí škola dlouhodobě budovat, může ji však také velmi rychle ztratit. Důležité je neslibovat nesplnitelné, a naopak dbát na splnění toho, co je reálně možné. Chceme, aby žáci a rodiče věděli, že se na nás mohou kdykoli obrátit se svými problémy, které my budeme v rámci našich možností rychle a efektivně řešit. K tezím uvedeným v našem mottu přidáváme ještě další slovo profesionalita. Zastáváme názor, že učitel musí být skutečným profesionálem, který v sobě umí skloubit odborné znalosti s didaktickými schopnostmi a nadšení pro věc s rozumem. Měl by mít schopnost empatie, sebeovládání, kritického hodnocení situace, být žákům vzorem po stránce znalostní i morální. Nezbytné pro učitele je ovládnout základní znalosti z psychologie a vedení kolektivu, za výhodu považujeme dobrou znalost aspoň jednoho světového jazyka. Abychom dosáhli tohoto stavu, velmi výrazně motivujeme dobré učitele, a to jak finančně, tak i dalšími výhodami. Odkazujeme také na připravovaný Standard kvality profese učitele, který bude zmiňované požadavky přesněji uvádět. Gymnázia jsou tradičně chápána jako školská zařízení zaměřená na přípravu žáků na další studium. Tento úhel pohledu je však velice zúžený, nelze přece redukovat několik let školní práce na pouhou přípravu na něco dalšího. Myslíme si, že minimálně stejně důležité je, abychom předali našim žákům dostatečné kompetence v základních vzdělávacích oblastech; kompetence, které jim dovolí se orientovat v životě, spolupracovat s ostatními lidmi a podílet se spolu s nimi na rozvoji světa. K tomu je nezbytné, aby absolventi uměli využívat informace, pracovat s nimi a hodnotit je. ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 - 16 -

3.2

Profil absolventa

Naší prioritou, kterou zde opakovaně zmiňujeme, je získání klíčových kompetencí na základě zvolených výchovně vzdělávacích strategií a dále příprava žáků na celoživotní učení, v to počítaje také terciární vzdělávání. Zaměření školy je jednak všeobecné, jednak technické, a to díky existenci oboru informační technologie. Poněkud se tedy také liší požadavky na absolventy v jednotlivých oborech, mnohé však mají společné.

3.3

Absolvent gymnázia EDUCAnet je všestranně rozvinutou, svobodnou a nezávislou osobností; umí se na dobré úrovni vyjadřovat v českém jazyce, a to ústní i písemnou formou; umí konverzovat a číst texty ve dvou světových jazycích; má základní přehled v hlavních vědeckých oborech; uznává morální hodnoty demokratické společnosti a řídí se jimi; je schopen efektivně pracovat v kolektivu a v přiměřené míře jej vést; efektivně nachází, zpracovává a vyhodnocuje informace z klasických i elektronických médií; orientuje se v odborných textech, umí na jejich základě napsat abstrakt a referát; umí vytvářet strukturované texty a odborné práce; ovládá uživatelsky výpočetní techniku, vytváří texty, tabulky, grafy, prezentace a databáze; obhájí svůj názor na základě objektivních faktů; dokáže prezentovat své myšlenky, názory a výsledky práce před ostatními lidmi; kultivovaně diskutuje, v diskuzi respektuje ostatní názory; umí zhodnotit jednání ostatních lidí, nepodléhá zbytečně mediálním vzorům; ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 - 17 -

uvědomuje si důležitost sebevzdělávání a aktivně ho praktikuje; umí využívat e-learningové aplikace; je schopen si odpovědně vybrat studijní program terciárního vzdělávání; je připraven ke studiu zvoleného oboru. Specifické dovednosti absolventa oboru informační technologie disponuje znalostmi a vědomostmi potřebnými pro zastávání pracovní pozice v oboru ICT; dokáže efektivně spolupracovat v rámci síťových aplikací; je schopen plánovat práci na méně rozsáhlých hardwarových a softwarových projektech; umí psát všemi deseti na průměrné úrovni; orientuje se v ekonomických pojmech, dokáže zhodnotit projekt z ekonomického hlediska; je držitelem některého z certifikátů spolupracujících firem.

3.4

Přijímací řízení

V rámci přijímacího řízení se řídíme myšlenkou, že výsledky jednorázových písemných přijímacích zkoušek neodrážejí efektivně schopnosti a vědomosti uchazeče. Proto vyhlašujeme každoročně podle platných právních předpisů v předepsaném termínu kritéria přijetí, která zohledňují nejen prospěch v posledních ročnících ZŠ, ale také další dovednosti, schopnosti, zájmy studentů a jejich motivaci ke studiu. Vzhledem k tomu, že kapacita školy je dostatečná a umožňuje v případě potřeby přijmout více paralelních tříd, než je plánováno, můžeme této myšlence beze zbytku dostát. Přijímací řízení je realizováno v doporučených termínech. Výsledky oznamujeme v době, která je určena vyhláškou o přijímání ke studiu, na webových stránkách školy a v tištěné podobě jsou vyvěšeny na vchodových dveřích školy. Zde jsou uvedeny pod kódem, který žáci obdrželi před konáním řízení, aby nedošlo k nedovolenému publikování osobních údajů. ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 - 18 -

Zákonní zástupci uchazeče se mohou o výsledku také informovat telefonicky (po uvedení rodného čísla uchazeče a jeho pořadového čísla v přijímacím řízení) nebo osobně, což se často děje. Následně jsou přijatí uchazeči a jejich zástupci vyzváni k převzetí rozhodnutí o studiu, případně je jim zasláno do vlastních rukou (pokud je nemohou včas převzít nebo si tuto formu předání zvolí). Rozhodnutí o nepřijetí zasíláme do vlastních rukou vždy. Dbáme na to, aby rozhodnutí měla řádnou právní formu (uvedení legislativy, podle níž ředitel rozhodl, odůvodnění a poučení o odvolání) – to ostatně je naším zvykem za všech okolností.

3.5

Organizace maturitní zkoušky

Při organizaci maturitní zkoušky se řídíme platnými právními předpisy, sledujeme jejich změny na oficiálním webu CERMATu http://www.novamaturita.cz/. Zajišťujeme proškolení pedagogických pracovníků tak, abychom jich měli dostatek pro výkon nově zavedených funkcí, jako jsou školní maturitní komisař, zadavatel, hodnotitel, a to i v kategorii PUP, která je určena žákům s přiznaným uzpůsobením podmínek maturitní zkoušky.

3.6

Výchovné a vzdělávací strategie

Při stanovování výchovných a vzdělávacích strategií vycházíme z klíčových kompetencí, které stanovuje rámcový vzdělávací program. Ty představují soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a budoucí uplatnění v životě. Úroveň klíčových kompetencí představuje žádoucí stav, ke kterému se mají všichni žáci na základě svých individuálních předpokladů postupně přibližovat. Na jejich základě chceme dát našim absolventům dobrý vklad pro jejich orientaci a pro celoživotní učení, které se v tomto století stane v evropském prostředí nezbytností. V následujících odstavcích jsou uvedeny strategie, které jsme stanovili jako prioritní.


3.6.1

Kompetence k učení

cíl umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení klíčové kompetence motivovat k celoživotnímu vzdělávání; naučit efektivně vyhledávat a zpracovávat informace pomocí moderních informačních technologií; rozvíjet schopnost rozlišení podstatných a klíčových informací od méně důležitých; naučit kriticky hodnotit informace, nepřejímat automaticky myšlenková schémata a informace z médií. jak jich dosahujeme? Předkládáme učivo přiměřené obtížnosti, s přihlédnutím k reálným možnostem žáků. Klademe důraz na princip názornosti a na využití počítače jako didaktické techniky. Každý student má k dispozici notebook, učebny jsou vybaveny učitelským počítačem připojeným k internetu, dataprojektorem a plátnem, případně interaktivní tabulí. Žáci mohou využít neomezeného připojení k internetu. V průběhu roku organizujeme exkurze, které mají za úkol přiblížit a pomoci pochopit teoreticky získané informace v praxi. Rozvíjíme samostatnost žáků ve volbě a organizaci práce. Poskytujeme dostatek času k trvalému osvojení učiva. Vedeme žáky k hodnocení sebe i druhých. V průběhu školního roku probíhají projektové týdny, žáci zpracovávají a hodnotí své projekty a vyjadřují se k jednotlivým pracím. Žáci mají prostor k diskuzi o navrhované známce při ústním zkoušení a spolurozhodují o hodnocení domácích úkolů nebo jiných prací. Rozvíjíme u žáků kultivovanou komunikaci. Každý předmět má stanoven minimální počet hodnocení v průběhu pololetí a čtvrtletí. Žáci komunikují s učiteli nejen ve ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 - 20 -

vyučovacích hodinách, ale také mimo vyučování, a to prostřednictvím e-mailu, školního e-learningového systému nebo ICQ, resp. Skype. Učíme žáky pracovat s informacemi. Vyhledávají informace na internetu, zpracovávají samostatné nebo skupinové projekty, jsou vedeni k tvorbě anotací a abstraktů učiva ze studijních materiálů předkládaných učiteli, webových zdrojů nebo z učebnic. Žákům umožňujeme realizovat vlastní nápady, např. při tvorbě školního elearningového systému, při zpracovávání domácích úkolů nebo tvorbě elektronického sešitu. Při požadavcích na práci žáků využíváme Bloomovu taxonomii. Poskytujeme žákům rady, jak se učit. Zpracováváme pro ně materiály, které je se správnými způsoby učení seznamují. Podporujeme účast na vědomostních soutěžích. Vyučovací hodiny organizujeme jako pestré, se střídáním činností. Tvoříme pro žáky zajímavé a podnětné úlohy, a to i v písemných pracích. Dopřáváme žákům možnost prožít si úspěch. Nešetříme pochvalami, kladná motivace je prioritní. Vysvětlujeme jim praktický význam získávaných znalostí a dovedností. Žáci tak mnohem lépe chápou, proč musí zvládnout i obtížné pasáže učiva.

3.6.2

Kompetence k řešení problémů

cíl podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažovaní a řešení problémů klíčové kompetence naučit rozpoznávat hlavní příčinu problému; vést k hledání vhodné strategie řešení; podnítit logické uvažování; ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 - 21 -

zvládat stresové situace. jak jich dosahujeme? Učíme v souvislostech a v mezipředmětových vazbách. Umožňujeme žákům využívat maximum klasických a elektronických informačních zdrojů. Učíme je informace nejen vyhledávat a shromažďovat, ale také třídit a zpracovávat. Při výuce motivujeme žáky problémovými úlohami z praktického života. Žákům zadáváme projekty, na kterých pracují ve skupinách. Každý člen skupiny má v projektu svou funkci a zodpovědnost za daný úkol. Podporujeme netradiční způsoby učení - školní e-learningový systém, prezentace v PowerPointu, projektové a modulové výuky, exkurze. Zapojujeme žáky do miniprojektů a diskusí s cílem vyřešení určitého problému. Vedeme žáky k objektivnímu zhodnocení problémových situací. Směrujeme žáky k zhodnocení možných řešení s ohledem na dopad vůči zúčastněným. Do hodin zařazujeme problémové úlohy. Učíme žáky plánovat postupné činnosti při řešení problémů.

3.6.3

Kompetence komunikativní

cíl vést žáky k všestranné a účinné komunikaci klíčové kompetence naučit výstižně a souvisle formulovat své myšlenky a názory rozvinout vyjadřovací schopnosti ovládat dva světové jazyky ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 - 22 -

naučit dialogu a komunikaci ve skupině jak jich dosahujeme? Vedeme žáky k vhodným formám komunikace se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými. Učíme žáky formulovat své myšlenky, argumentovat a obhajovat svůj vlastní názor s respektem k názorům ostatních a zároveň poslouchat názor jiných. Vytváříme dostatečný prostor pro vyjadřování žáků - zejména při ústním zkoušení nebo projektové výuce. Podporujeme vzájemnou komunikaci žáků všech tříd - adaptační kurzy, lyžařské a další sportovní kurzy, společné výlety a exkurze. Podporujeme prezentaci aktivit školy samotnými studenty formou příspěvků na web, do školních časopisů, článků do regionálního tisku či specializovaných časopisů. Učíme žáky pravidlům elektronické komunikace. Vedeme žáky k vhodnému a rozumnému využívání internetu, upozorňujeme na možnost vzniku závislosti. Rozvíjíme schopnost a dovednost rozumět, domluvit se, číst a psát nejméně ve dvou cizích jazycích. Zadáváme žákům referáty, které poté přednášejí před třídou, a to nejčastěji za současného použití prezentační techniky. Ve vyučovacích hodinách užíváme skupinových forem práce.

3.6.4

Kompetence sociální a personální

cíl rozvíjet schopnost začlenit se do kolektivu, respektovat názor a práci druhých klíčové kompetence ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 - 23 -

zapojit se do společnosti a vymezit roli v ní; uvědomit si svá práva, povinnosti a zodpovědnost za sebe i svou rodinu; naučit skupinové spolupráci, sebekontrole a sebehodnocení. jak jich dosahujeme? Zapojujeme žáky do organizace činnosti školy (informační systém, výzdoba, organizace soutěží). Usilujeme, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině. Učíme žáky týmové práci a respektování společně dohodnutých pravidel chování. Učitelé podněcují u žáků empatii, sociální cítění a aktivní pomoc společensky znevýhodněným občanům. Odmítáme vše, co narušuje dobré vztahy, preferujeme vstřícnou a přátelskou atmosféru. Podporujeme vzájemnou pomoc při získávání vědomostí, znalostí a dovedností. Vedeme žáky k vzájemnému respektu. Učíme odmítavému postoji k negativním formám sociální komunikace. Při získávání kompetencí v této oblasti využíváme společné akce (lyžařské zájezdy, exkurze). Podporujeme činnost studentského parlamentu. Podněty vzešlé z jeho jednání bereme jako velmi důležité, k jeho závěrům vedeme věcnou diskusi.

3.6.5

Kompetence občanské

cíl vychovávat z žáků svobodné, zodpovědné a nezávislé osobnosti

klíčové kompetence ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 - 24 -

posílit vědomí sounáležitosti s obcí, státem, resp. celou Evropou a světem; porozumět odlišným kulturám a náboženstvím a opovrhovat rasismem a xenofobií; naučit chránit životní prostředí a kulturní dědictví země. jak jich dosahujeme? Uplatňujeme sebepoznávací metody, seznamujeme žáky s jejich právy, odpovědností a povinnostmi. Umožňujeme žákům podílet se na tvorbě pravidel školy, společně pak dbáme na jejich dodržování. Organizujeme osobní setkávání (besedy, účast na společných akcích) žáků s významnými osobnostmi kultury, politiky, sportu a s dalšími osobnostmi, které jsou úspěšné v některé oblasti lidské činnosti a působí tak jako dobrý profesní i lidský příklad. Vedeme žáky k tomu, aby respektovali národní, kulturní a historické tradice a seznamovali se kulturami jinými. K tomu mimo jiné využíváme i přítomnosti žáků cizích národností ve škole. Žáky zapojujeme do projektů, kde se seznamují s kulturou jiných národů, navštěvujeme výstavy a kulturní akce zaměřené na odlišné kultury a náboženství. Seznamujeme žáky s náboženskou různorodostí Země. Odmítáme jakékoliv projevy ponižování, opovrhování, rasismu. Vysvětlujeme problémy menšin a důvody jejich postavení ve společnosti. Naším heslem je „různorodost je solí života“. Ve výchovách klademe důraz na prožitek. Ukazujeme, jak se liší podmínky pro život v jednotlivých zemích světa. Podporujeme kladný vztah k znevýhodněným občanům a k seniorům. Klademe důraz na environmentální výchovu. Žáky vedeme k třídění odpadů (konkrétně papíru a plastů), šetření vodou a energiemi. ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 - 25 -

Zdůrazňujeme nutnost zachování přírodního bohatství Země a ochrany biosféry.

3.6.6

Kompetence k podnikavosti

cíl rozvíjet schopnost uplatňovat vědomosti a dovednosti v praxi klíčové kompetence osvojit základní pracovní dovednosti a návyky; pochopit principy tržní ekonomiky; orientovat se v obchodu a na trhu práce. jak jich dosahujeme? Vedeme žáky k objektivnímu sebehodnocení a posouzení reálných možností při profesní orientaci. Zjišťujeme profesní orientaci žáků formou rozhovorů a dotazníků. Výuku doplňujeme o praktické exkurze, na kterých žáci mohou pozorovat, jak fungují principy podnikání v praxi. Výběrem volitelných předmětů pomáháme žákům při profesní orientaci. Vedeme žáky k osvojování základních tržních principů a k jejich využití v praktických činnostech. Učíme žáky vyhledávat a porovnávat obchodní nabídky a podmínky prodeje, a tím vyhodnocovat výhodnost nabídek na trhu. Organizujeme exkurze na veletrhy a odborné přednášky. Dovolujeme tak žákovi učinit si přesnější představu o jeho možných budoucích povoláních. Nabízíme kroužky a nepovinné předměty, abychom tak posílili profesní orientaci žáků. Spolupracujeme s úřadem práce. ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 - 26 -

3.7

Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných

Jak již bylo uvedeno, žáci mimořádně nadaní obecně na naší škole nestudují. Tím není řečeno, že by někteří z našich studentů nevynikali v jednotlivých oborech nebo všeobecně. V budoucnu se však může vyskytnout situace, kdy např. bude žák schopen a ochoten absolvovat studium rychleji než jeho vrstevníci. V tom případě jsme připraveni stanovit po dohodě s jeho zákonnými zástupci individuální studijní plán, který toto bude reflektovat a současně bude respektovat příslušnou kapitolu RVP. Budeme postupovat tak, abychom mimořádný talent nebrzdili, ale naopak rozvíjeli.

3.8

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Od založení školy se setkáváme ve větším množství s žáky, kteří vykazují některou ze specifických poruch učení (SPU). Jedná se nejčastěji o tyto poruchy: hyperaktivita; dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie případně lehká dysortografie; blíže nespecifikované lehké formy SPU. Prioritní pro nás je, aby žáci se zmíněnými dysfunkcemi nebyli znevýhodnění, a to jak při učení, tak v životě třídního kolektivu. Spolupracujeme s pedagogicko-psychologickou poradnou, problémem však někdy bývá získat souhlas rodičů s vyšetřením a hlavně s oznámením výsledků škole. To platí i pro další lehčí mentální poruchy, jako je obsedantně kompulzivní porucha, bipolární porucha (maniodepresivní psychóza) a pravděpodobně nejproblematičtější záležitost, se kterou se lze setkat, a to zvýšená agresivita. Výuku zmíněných žáků přizpůsobujeme tak, aby nebyli nadmíru stresováni, a upravujeme časové požadavky a formy klasifikace. Vycházíme přitom z příslušných pasáží RVP. Další kategorií jsou žáci dlouhodobě nemocní nebo s tělesným postižením. Máme již zkušenosti se žáky, pro něž je třeba upravit nejen způsob výuky, ale také prostředí, ve kterém vyučování probíhá. U vážně nemocných žáků s dlouhodobou absencí umožňujeme ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 - 27 -

individuální učební plán, pomáháme jim také možností konzultací a zadáváním učiva dle jejich možností a požadavků. Významnou pomocí pro tyto žáky je fakt, že studijní materiály jsou přístupné v elektronické formě a žáci si je mohou otevřít nebo stáhnout z kteréhokoli počítače, který je připojen k internetu. Bezbariérový přístup 1. patra, kde se škola nachází, umožňuje schodolez. Jsme si totiž vědomi, že mezi tělesně handicapovanými mladými lidmi je řada těch, kteří u nás mohou uplatnit svůj talent. Navíc způsob výuky, který není založen na hektickém psaní poznámek a naopak upřednostňuje využití výpočetní techniky, je právě pro řadu z nich mimořádně přínosný.

3.9

Začlenění průřezových témat

Všechna průřezová témata jsou integrována přímo do vyučovacích předmětů.

3.9.1

Osobnostní a sociální výchova (OSV)

Tematický okruh

Blok A/ 1.ročník

Blok B/ 2.ročník

Blok C/ 3.ročník

Blok D/ 4.ročník

1.1

Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

Čj, Aj, Nj, VV, Fyz, ZSV, TV

Aj, Mat, Fyz, HV, Ch, ZSV, TV

Aj, Fyz, TV, ZSV

Ch, ZSV, TV, EKO, MV

1.2

Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

Mat, Fyz, IVT, Ch, ZSV, VV

Fyz, ZSV, Ch, HV, IVT

Fyz, Ch, ZSV, Mul, EKO

Mat, Ch, IVT, EKO

Ajm, Mat, Fyz, Ch, ZSV, Děj, Nj Čj, Bi, ZSV, Děj, IVT Mat, Fyz, Zem, Ch, Bi, ZSV, TV

JČj, Aj, HV, Nj, ZSV, TV, IVT

Aj, Fyz, Ch, Mul, ZSV, TV, EKO

Nj, CH, ZSV, EKO, Mul

Číslo

1.3

Sociální komunikace

1.4

Morálka všedního dne

1.5

Spolupráce a soutěž


Čj, Aj, ZSV, Čj, Ch, TV, Fyz, CH Bi, ZSV ZSV, TV, IVT

Nj, Fyz, ZSV, TV, Mul

Ch, TV, ZSV Čj, Ch, Bi, TV, Mul

3.9.2

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS)

Číslo

Tematický okruh

Blok A/ 1.ročník

Blok B/ 2.ročník

Blok C/ 3.ročník

Blok D/ 4.ročník

2.1

Globalizační a rozvojové procesy

Ch, Zem, Děj

Aj, Ch, ZSV, Děj

Ch, SeZ, Děj

Ch, SeZ

2.2

Globální problémy, jejich příčiny a důsledky

Aj, Ch, Bi

Aj, Ch, Zem, ZSV

Čj, Aj, Ch, ZSV, Děj, SeZ

Fyz, SeZ, Bi

2.3

Humanitární pomoc a Bi, ZSV mezinárodní rozvojová spolupráce

Ch, Zem, ZSV, Děj

Ch, Bi, Děj, Ch SeZ

Nj, Ch, ZSV, Děj, HV

Aj, Nj, Ch, ZSV, Děj, SeZ

Čj, Mat, ZSV

2.4

Žijeme v Evropě

Čj, Nj, Děj, Ch, Bi, Zem, VV

2.5

Vzdělávání v Evropě a ve světě

Aj, Ch

Ch, Zem, ZSV

Aj, Ch, ZSV, SeZ

Nj, Fyz, Ch, ZSV

3.9.3

Multikulturní výchova (MKV)

Číslo

Tematický okruh

Blok A/ 1.ročník

Blok B/ 2.ročník

Blok C/ 3.ročník

Blok D/ 4.ročník

3.1

Základní problémy sociokulturních rozdílů

Čj, Aj, ZSV, Děj, VV

Aj, Nj, Zem, ZSV, Hv

Bi, SeZ

Ch, MV, ZSV

3.2

Psychosociální aspekty interkulturality

Zem, ZSV, Děj

ZSV, Děj

Bi, SeZ

Čj, Ch, ZSV, SeZ

3.3

Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí

Zem, ZSV

Čj, SeZ

Ch, SeZ


3.9.4

Environmentální výchova (ENV)

Číslo

Tematický okruh

Blok A/ 1.ročník

Blok B/ 2.ročník

Blok C/ 3.ročník

Blok D/ 4.ročník

4.1

Problematika vztahů organismů a prostředí

Aj, Ch, Bi, Zem

ChZSV, Bi, Zem

Ch

Ch, Bi

4.2

Člověk a životní prostředí

Čj, Aj, Ch, Bi, Zem, Děj, VV

Nj, Fyz, Aj, Ch, Zem, Děj, Děj, TV, Ch, Bi, ZSV SeZ

4.3

Životní prostředí regionu a České republiky

Ch, Zem

Aj, Fyz, Ch, ZSV

Čj, Ch, SeZ Fyz, Ch

3.9.5

Čj, Fyz, Ch, Bi, SeZ

Mediální výchova (MEV)

Číslo

Tematický okruh

Blok A/ 1.ročník

Blok B/ 2.ročník

Blok C/ 3.ročník

Blok D/ 4.ročník

5.1

Média a mediální produkce

Bi, IVT

Čj, Aj, Nj, ZSV

Aj, IVT

ZSV, TV, MV

5.2

Mediální produkty a jejich významy

Ch, VV

Čj, Nj, IVT, Ch, ZSV

Ch, ZSV

Mat, MV

5.3

Uživatelé

Čj, Nj, TV

Ch, ZSV

ZSV

Čj, Nj

5.4

Účinky mediální produkce a vliv médií

Ch, VV, Zem, ZSV, VV

Zem, ZSV, Aj, Ch, HV, Čj, Ch, ZSV Děj

ZSV

5.5

Role médií v moderních dějinách

ZSV, VV, Děj

Ch, ZSV, Děj, HV

Fyz, ZSV


Čj, Ch, ZSV, Děj

4

Učební plán

4.1

Denní forma studia 1.ročník RUP G

2.ročník 3.ročník 4.ročník RUP G RUP G RUP G

Celkem RUP G

Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura2 Anglický jazyk Další cizí jazyk3

P P P

4 4 3

P P P

4 4 3

P P P

4 4 3

P P P

4 4 3

12 12 12

16 16 12

Matematika a její aplikace4

P

4

P

4

P

4

V

4

10

16

Člověk a příroda Fyzika Chemie Biologie Geografie5 Geologie6

P

Člověk a společnost Občanský a spolvěd. základ7 Dějepis

P

P 2 2 2 2

V 2 2 2 2

P 1 2

V 2 2 2

V 1 2

36 2 2 2

8 8 8 4 0

2

6 6

V 2 2

Člověk a svět práce8 Umění a kultura Hudební obor Výtvarný obor

X P

P 2

V

V

4

2

4

Člověk a zdraví Tělesná výchova Výchova ke zdraví9

P

2

P

2

P

2

P

2

8

8 X

Inform. a kom. technologie10

V

3

V

3

V

2

V

2

4

10

Volitelné vzdělávací aktivity Ekonomika / Multimédia / Informační technologie11

V

2

8

4

V

P

P 2

2

včetně rétoriky Německý jazyk 4 Matematika 5 Zeměpis 6 zařazeno v BI 7 Základy společenských věd 8 Rozděleno do dalších předmětů 9 rozděleno do dalších předmětů 10 Informační technologie 3


Latina / Konverzace z anglického jazyka/ Seminář ze zeměpisu12 Základy administrativy / Mediální výchova/ Seminář z českého jazyka/ Seminář z matematiky/ Konverzace z anglického jazyka13 Průřezová témata14

2

2

4

2

2

X

Disponibilní časová dotace Celkem pro žáky pro učitele

26 132

33 46

33 45

33 47

33 46

132

1.ročník

2.ročník

3.ročník

RUP

G

RUP

G

RUP

G

RUP

G

RUP

G

P P P

36 36 18

P P P

36 36 18

P P P

36 36 18

P P P

45 45 18

12 12 12

153 153 72

Matematika a její aplikace17

P

36

P

36

P

36

V

36

10

144

Člověk a příroda Fyzika Chemie Biologie Geografie18 Geologie19

P

Člověk a společnost Občanský a spolvěd. základ Dějepis

P

P = povinně zařazeno v ročníku V = volitelně zařazeno v ročníku

4.2

Dálková forma studia

počet hodin konzultací za školní rok 9 setkání (1x měsíčně, záříkvěten) Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura15 Anglický jazyk Další cizí jazyk16

P 15 14 9 9

V 9 9 12 9

P 9 9

V 9 12 14

V 9 9

11

volitelné předměty tříleté volitelné předměty dvouleté 13 volitelné předměty jednoleté 14 zařazena do jednotlivých předmětů 15 včetně rétoriky 16 Německý jazyk 17 Matematika 18 Zeměpis 19 zařazeno v BI 12


4.ročník

Celkem

36 12 9 9

45 44 44 18 0

9

36 27

V 9 9

Člověk a svět práce20 Umění a kultura21 Hudební obor Výtvarný obor

X P

P 0

V

V

4

0

0

Člověk a zdraví22 Tělesná výchova Výchova ke zdraví

P

0

P

0

P

0

P

0

8

0 X

Inform. a kom. technologie23

V

9

V

17

V

12

V

9

4

48

Volitelné vzdělávací aktivity Ekonomika / Multimedia24 Latina / konverzace AJ25/ Seminář ze zeměpisu Základy administrativy / Mediální výchova 26 Průřezová témata27

V

9

8

18 0

V

P

P 9

0 X

Disponibilní časová dotace Celkem pro žáky28 pro učitele

200

201

P = povinně zařazeno v ročníku V = volitelně zařazeno v ročníku

20

rozděleno do dalších předmětů (ZSV, EKO) rozděleno do dalších předmětů (DEJ,CJ, ZSV) 22 rozděleno do dalších předmětů (BI, ZSV) 23 Informační technologie 24 volitelné předměty 25 volitelné předměty 26 volitelné předměty 27 zařazena do jednotlivých předmětů 28 200-220 konzult.hodin ve školním roce 21


200

201

26 132 802

5

Učební osnovy

Tvorba učebních osnov probíhala po dobu delší než jeden rok. S výhodou jsme při ní využili těsného sepětí škol skupiny EDUCAnet, v jejichž rámci vznikly pracovní skupiny pro jednotlivé vzdělávací oblasti a obory, které jsou v ŠVP transformovány do vyučovacích předmětů. Pro každý z předmětů byl určen garant, který koordinoval přípravu osnov pro jeden předmět. Díky tomuto modelu, kdy garanty byli zkušení kvalifikovaní a aprobovaní učitelé s velkou erudicí, jsme mohli sestavit osnovy s dostatečnou odbornou úrovní. Osnovy platí od září 2009 pro obor 79-41-K/41 Gymnázium (dle číselníků ÚIV Gymnázium všeobecné (čtyřleté)) v denní i dálkové formě studia, tato úprava vchází v platnost od 1.9.2014. Vycházíme přitom z myšlenky, že dálkové studium gymnaziálního oboru je plnohodnotné a stejně tak maturitní zkouška v této formě vzdělávání dokládá dosažení stejných kompetencí, jako maturitní zkouška v denním studiu. Na druhou stranu je třeba reflektovat, že dálkové studium je specifické tím, že místo klasických vyučovacích hodin v počtu ideálně 1.089 za rok (33 týdnů po 33 hodinách) je zde 200-220 hodin konzultací a mnohem důležitější úloha je tak přiřazena domácí přípravě. Počty konzultačních hodin v jednotlivých ročnících jsou uvedeny v samostatné přehledné tabulce. Jak je patrné ze školního učebního plánu, nevydali jsme se, pokud jde o členění vzdělávacích oborů, cestou experimentů. Měli jsme na zřeteli srozumitelnost vzdělávací nabídky a možnost využít dosavadních zkušeností, proto jsme nezaváděli nové předměty a vzdělávací obsah oblastí Geologie, Výchova ke zdraví a Člověk a svět práce jsme zařadili do stávajících vyučovacích předmětů. Průřezová témata jsou jednak včleněna do předmětů, jak uvádí samostatná kapitola ŠVP, jednak mohou být realizována formou projektů v průběhu projektových týdnů, kterých je za dobu studia minimálně 7. Vytvořili jsme tedy osnovy pro následující předměty: Český jazyk a literatura (zkratka ČJ) Anglický jazyk (AJ), který je prvním cizím jazykem pro všechny žáky Další cizí jazyk – v našem gymnáziu německý (NJ) Matematika (MAT) ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 - 34 -

Fyzika (FYZ) Chemie (CH) Biologie (BI) Zeměpis (ZEM) Základy společenských věd (ZSV) Dějepis (DEJ) Výtvarná výchova/ Hudební výchova (VV/HV) Tělesná výchova (TVH, TVD) Informační technologie (IVT) Ekonomika (EKO) Multimédia (MUL) Mediální výchova (MV) Seminář ze zeměpisu (SeZ)

Vzdělávací obsah jednotlivých předmětů je uspořádán do přehledných tabulek, z nichž budou – jako příloha školního vzdělávacího programu – vycházet tematické plány pro školní rok. Budeme požadovat, aby tyto plány byly zpracovány kvalitně a odpovědně. Oproti učebním osnovám budou obsahovat podrobnější časové rozvržení, metody práce, učebnice a doporučenou literaturu, zmínit v nich bude možné i používané pomůcky. V případě potřeby jsou některé předměty vyučovány blokově ve skupinách, které nohou být sestavovány napříč ročníky i obory vyučovanými ve škole. Ve většině případů se vyučuje v blocích (A-D), jejichž obsah odpovídá modernímu pojetí výuky, kde každý blok představuje učivo jednoho školního roku. Pokud bloky na sebe přímo nenavazují, je možné je učit v různém pořadí. V opačném případě bloky A a B se zpravidla vyučují v 1. a 2. roce studia, bloky C a D představují učivo, a učí se tedy zpravidla ve 3. a 4. roce studia. Pokud jsou skupiny sestaveny spojením ročníků (např. 1. a 2. či 3. a 4.) pak tyto spojené ročníky probírají v daném školním roce jeden blok. V následujícím školním roce pak ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 - 35 -

probírá ročník či spojené ročníky jiný blok tak, aby na konci studia prošla každá třída výukou všech zmíněných bloků. Pokud jsou studenti spojováni napříč obory, je při výuce dbáno na to, aby byly naplněny všechny RVP.

Očekávané výstupy jednotlivých vzdělávacích oborů RVP jsou v tabulkách uváděny pod čísly – viz příloha [A] Očekávané výstupy.


5.1

Český jazyk a literatura

5.1.1

Charakteristika vyučovacího předmětu

Obsahové vymezení předmětu Vyučovací předmět Český jazyk a literatura vychází ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura vymezeného v RVP pro gymnázia. Předmět ČJ úzce spolupracuje s dalšími předměty, s jejichž náplní obsahově souvisí. Jedná se o předměty Dějepis (historické souvislosti), Základy společenských věd (souvislosti s filozofickými a náboženskými systémy, občan ve státě a společnosti, mezinárodní vztahy), Hudební výchova a Výtvarná výchova (umělecké směry), Cizí jazyky (jazykové jevy). Okrajově navazuje mezipředmětové vztahy i s dalšími předměty. Do obsahu předmětu ČJ jsou včleněny tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova (OSV), Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS), Multikulturní výchova (MKV), Environmentální výchova (ENV), Mediální výchova (MEV) – viz tabulka průřezová témata. Český jazyk a literatura je komplexní předmět, jehož jednotlivé složky se průběžně prolínají a vzdělávací obsah je rozdělen do dvou částí: Jazyka a jazyková komunikace a Literární komunikace. V části Jazyk a jazyková komunikace získává student povědomí o všech vrstvách národního jazyka, učí se zásadám pravopisu i spisovné výslovnosti, ve svých mluvených i písemných projevech je veden k využívání znalostí tvaroslovných, syntaktických i stylistických principů CJ, dokáže porozumět textu, analyzovat jej a interpretovat. Chápe jazyk jako prostředek k porozumění i naslouchání, zároveň dokáže odhalit manipulativní účinky textu a umí se jim bránit. Je veden k formulaci vlastních myšlenek i k tvorbě vlastních textů. V části Literární komunikace se propojuje poznávací, výchovná a estetická funkce předmětu. Student je seznamován s vývojem světové i české literatury, s vývojem významných uměleckých směrů. Student rozlišuje umělecký a neumělecký text, dokáže postihnout jeho smysl. Je veden k pochopení i respektování uměleckých hodnot. Dokáže interpretovat ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 - 37 -

umělecký text a zároveň je přitom veden k utváření názorů, postojů, je vytvářen jeho mravní profil a kultivován duchovní život. Rozvíjejí se jeho čtenářské zážitky, které přinášejí nejen rozšíření poznání, ale i emocionální a estetické zážitky. Je vybízen i k vlastní tvorbě a k rozvíjení individuálního stylu. Časové a organizační vymezení předmětu Předmět ČJL je realizován ve všech ročnících studia s dotací 4 hodiny týdně. Klasická

výuka

je

pravidelně

doplňována

metodou

e-learningu. Výuka je realizována i mimo třídu – využívá se návštěv knihoven, besed, divadelních představení, výstav. K dalším fakultativním formám výuky patří olympiády, literární a recitační soutěže, publicistické aktivity, účast na projektech. Předmět se vyučuje v blocích (A, B, C, D), jejichž obsah odpovídá modernímu pojetí výuky především literatury a kde každý blok představuje učivo jednoho školního roku. Bloky na sebe přímo nenavazují, je tedy možné je učit v různém pořadí. Bloky A a B se vyučují v 1. a 2. roce studia, bloky C a D se učí zpravidla ve 3. a 4. roce studia. V případě potřeby se ročníky mohou spojit (např. 1. a 2. či 3. a 4.) a tyto spojené ročníky probírají v daném školním roce jeden blok. V následujícím školním roce pak probírá ročník či spojené ročníky jiný blok tak, aby na konci studia prošla každá třída výukou všech zmíněných bloků. Spojená může být také pouze jedna hodina, nejčastěji gramatika (v rámci jazyka a jazykové komunikace). Ročník tedy může např. mít hodiny literatury a slohu samostatně a hodinu gramatiky spojenou s jiným ročníkem. Předmět se vyučuje současně ve více oborech, a to ve společných skupinách. Na žáky různých oborů jsou však během hodiny i mimo ni kladeny různě náročné úkoly buď dle oboru, který žák studuje, nebo dle vlastních schopností studenta. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí 1. Kompetence k učení v úvodu ke každému učivu jsou studenti pozitivně motivováni dbáme na princip názornosti – využívá se didaktická technika všeho druhu – notebooky, interaktivní tabule, audiovizuální prostředky, prezentace, výukové weby, veškeré možnosti, které e-learning nabízí ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 - 38 -

vedeme studenty k samostatné práci s jazykovými příručkami, encyklopediemi, slovníky učíme

studenty

samostatné

práci,

přípravě

vlastních

textů,

prezentací,

samostatnému vyhledávání informací, učíme je informace zpracovávat vedeme studenty k tvorbě projektů, k systematizaci a třídění připravených materiálů vybízíme studenty k hodnocení vlastní práce i práce druhých – formou prezentací prací, diskuzí, slovního hodnocení střídáme frontální, skupinovou i individuální výuku podpoříme i názornou výuku mimo učebnu – práce v knihovně, příprava besedy, recenze navštívených kulturních akcí 2. Kompetence k řešení problémů studenti jsou vedeni při naplňování zadaného úkolu k využívání všech dostupných zdrojů (literatura, internet, tisk, vlastní výzkum) k třídění, kritice a hodnocení získaných informací a k jejich zpracování studenti jsou nabádáni k hodnocení prezentované práce svých spolužáků studenti jsou vedeni k formulování vlastních názorů, k jejich zveřejnění a obhajobě, k publikaci na webu či v tisku v rámci slohových prací zpracovávají studenti problémová témata, při kterých si tříbí argumentaci a vyjadřování vlastních řešení český jazyk a literaturu učíme v souvislosti s mezipředmětovými vztahy a studenti nalézají souvislosti pomocí znalostí z dějepisu, základů společenských věd či hudební a výtvarné výchovy 3. Kompetence komunikativní studenti samostatně interpretují texty z vlastní četby i dramatické, filmové a televizní zpracování děl


studenti jsou vedeni k ústní prezentaci svých samostatných prací, referátů, výsledků projektů, k jejich obhajobě v rámci diskuzí, dovedou posoudit a interpretovat komunikační účinky textu studenti jsou vedeni při mluveném projevu k využívání základních principů rétoriky studenti jsou nabádáni ke vzájemné komunikaci v rámci vyučovacího procesu i mimo něj, ke komunikaci s učiteli (ústní i písemné formou e-mailů), dovedou nejen odpovídat, ale i správně klást otázky v rámci školních projektů i mimo ně jsou studenti vedeni k práci s tiskem, k jeho kritickému čtení, k využívání jeho funkcí i k vlastní publikační činnosti 4. Kompetence sociální a personální ve výuce českého jazyka a literatury a v rámci souvisejících projektů studenti pracují i formou skupinového vyučování, dostávají úkoly, při kterých je nezbytná jejich spolupráce vyučující zadává referáty, mluvní cvičení či slohové práce na aktuální společenská témata a vede studenty k zamyšlení nad společenskými problémy učitel organizuje společné návštěvy divadelních a filmových představení, výstav, muzeí a rozvíjí tak i emocionální cítění, mravní povědomí, vztahy sounáležitosti a empatie mezi studenty zvláště ve výuce jazyka věnuje učitel zvláštní pozornost studentům s dyslexií, dysgrafií a dalšími poruchami učení 5. Kompetence občanská studenti si četbou literatury a návštěvou divadelních a filmových představení ujasňují vlastní pohled na svět, hodnotí chování a charakter postav, sociálních skupin, chápou společenskou situaci, trvalé morální hodnoty a obohacují svůj duchovní život témata slohových prací učitel zadává tak, aby jejich prostřednictvím mohl student vyjádřit své názory i své zkušenosti v oblasti mezilidských vztahů, sociálních problémů, problematiky ochrany životního prostředí, politického dění


v rámci výuky literatury i projektů se seznamují studenti s tématy odlišných národních, kulturních a náboženských zvyklostí, učí se toleranci učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy – historické souvislosti, tradice, kulturní dědictví v rámci projektů či výuky publicistického stylu se student aktivně vyjadřuje ke společenskému dění 6. Kompetence k podnikavosti v rámci četby beletrie, poznávání osudů autorů knih i v rámci práce s tiskem jsou studenti vedeni k poznávání různých profesí i k posuzování vlastních možností své profesní orientace studenti se seznamují s formální i obsahovou stránkou tvorby textů administrativního stylu, které využijí v přípravě na svůj profesní život i ve svém zaměstnání

5.1.2

Vzdělávací obsah

Viz příloha [B] Vzdělávací obsahy.


5.2

Cizí jazyk – anglický jazyk

5.2.1


Předmět Anglický jazyk vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk. Do výuky jsou zařazeny i některé tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova a Environmentální výchova v rámci RVP G. Časové a organizační vymezení předmětu Výuka je v tomto předmětu realizována ve všech čtyřech ročnících se čtyřhodinovou týdenní dotací. Část hodin mají studenti společnou se studenty jiných ročníků (podle pokročilosti). Výuka se uskutečňuje převážně formou vyučovacích hodin v běžných třídách za volitelného používání didaktických pomůcek jako je například přehrávač CD, dataprojektor a další. Všichni studenti mají k dispozici notebook. Obsahové vymezení předmětu Cílem vzdělávání v angličtině jako cizím jazyce je dosažení jazykových znalostí a komunikačních dovedností odpovídajících suverénnímu zvládnutí požadavků vyššího stupně maturitní zkoušky z angličtiny, tedy úrovně B2 Evropského referenčního rámce pro jazyky (CEFR). Vzdělávání v angličtině jako cizím jazyce směřuje k bezpečnému osvojení komunikačních dovedností a k získání celkové jazykové způsobilosti na úrovni, která odpovídá nárokům základního stupně maturitní zkoušky z cizího jazyka. Studenti se během výuky seznámí se strategiemi získávání a rozvíjení všech základních dovedností komunikace v cizím jazyce. Kritické myšlení je rozvíjeno četbou didakticky upravených i autentických cizojazyčných textů. Schopnost porozumět mluvenému slovu je využívána k prohlubování dovednosti získávat a vyhodnocovat nové informace, stejně jako k pohotovému zapojení do diskuze o obecných i odborných tématech. Právě samostatný ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 - 42 -

ústní nebo písemný projev v anglickém jazyce tvoří základ pro úspěšné zapojení studentů do globálně propojeného světa 21. století. Naše práce vede studenty k zvládnutí komunikace s lidmi z různých kulturních prostředí i k využívání angličtiny pro práci s počítačem, internetem, tiskem a dalšími zdroji informací. Zvládnutí gramatiky není považováno za cíl, ale za prostředek k proniknutí do jazyka jako logicky strukturovaného prostředku mezilidské komunikace. Proto je velký důraz kladen na rozvíjení aktivního užívání anglického jazyka jak ve výuce, tak i v každodenním životě studentů. Klíčové kompetence 1. Kompetence k učení Učíme žáky pracovat s informacemi. Vyhledávají informace na internetu, zpracovávají samostatné nebo skupinové projekty, vedeme je k tvorbě anotací a abstraktů učiva ze studijních materiálů a zdrojů. Využíváním periodik, zejména novin a časopisů, vedeme studenty k aktivní uvědomělé práci s textem. Výuku gramatiky zaměřujeme na pochopení jazykové struktury, gramatika je pro nás nedílnou součástí jazyka, avšak nepřeceňujeme její důležitost, gramatika je prostředkem, nikoliv cílem. Soustavnou prací s textem rozvíjíme slovní zásobu i logické myšlení, klademe důraz na porozumění psanému jazyku, vedeme žáky k tomu, aby dokázali daný text reprodukovat vlastními slovy. Žákům umožňujeme realizovat vlastní nápady, např. při zpracovávání domácích úkolů nebo tvorbě elektronického sešitu. Vyučovací hodiny organizujeme jako pestré, se střídáním činností. Tvoříme pro žáky zajímavé a podnětné úlohy, a to i v písemných pracích. Dopřáváme žákům možnost prožít si úspěch. Nešetříme pochvalami, kladná motivace je prioritní. ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 - 43 -

Vysvětlujeme žákům praktický význam získávaných znalostí a dovedností. Doporučujeme žákům, jak a kde mohou své získané vědomosti a jazykové dovednosti uplatnit i mimo školu. 2. Kompetence k řešení problémů Využíváme situačních rozhovorů (role plays) k podpoře pohotovosti projevu. Vědomostní testy sestavujeme jako potvrzení studentových vědomostí (v obecné rovině se žáci účastní jejich tvorby, znají způsob hodnocení, tím eliminujeme stres) Využíváme celou škálu cvičení, i na internetu a v tištěných materiálech. Žákům zadáváme projekty, na kterých pracují ve skupinách. Každý člen skupiny má v projektu svou funkci a zodpovědnost za daný úkol. Podporujeme netradiční způsoby učení – například školní e-learningový systém, powerpointové prezentace, projektové a modulové výuky. 3. Kompetence komunikativní Používáme jazykové hry, divadlo, scénky, role plays, small talks a další prostředky. Vytváříme optimální podmínky pro jazykovou komunikaci (skupiny, uspořádání lavic). Učíme žáky formulovat své myšlenky, argumentovat a obhajovat svůj vlastní názor s respektem k názorům ostatních a zároveň poslouchat názor jiných. V hodinách probíhají moderované diskuse na daná témata. Při přípravě materiálů pro e-learninový systém vycházíme z moderních učebnic postavených na komunikaci. Vytváříme dostatečný prostor pro vyjadřování žáků - zejména při ústním zkoušení nebo projektové výuce. 4. Kompetence sociální a personální Usilujeme o to, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině. Učíme žáky týmové práci a respektování společně dohodnutých pravidel chování. Často uplatňujeme týmovou práci, práci ve skupinkách. ŠVP Gymnázium EDUCAnet 79-41-K/41 Gymnázium Platnost: od 1. září 2014 - 44 -

Žáky vedeme k sebeopravování, opravujeme až na závěr. Vytvářením přátelské atmosféry (písně, hry, soutěže) rušíme pocit neúspěchu a posilujeme sebedůvěru a sebeúctu. 5. Kompetence občanské Aktualizujeme téma ochrany životního prostředí, vedeme studenty pomocí příkladů a textů k uvědomělému vztahu k životnímu prostředí. Seznámením žáků se stěžejními díly anglofonní literatury zprostředkováváme pochopení kulturní historie anglicky mluvících zemí. Vedeme žáky k tomu, aby respektovali národní, kulturní a historické tradice a seznamovali se kulturami jiných národů a národnostních menšin, včetně původních obyvatel některých anglicky mluvících zemí (USA, Austrálie). Žáky zapojujeme do projektů, kde se seznamují s kulturou jiných národů, navštěvujeme výstavy a kulturní akce zaměřené na odlišné kultury a náboženství. Zapojujeme žáky do komunikace s partnerskými školami v rámci projektu Comenius. 6. Kompetence pracovní Aktivní znalost anglického jazyka prezentujeme jako velkou výhodu ve sjednocené Evropě a na trhu práce. Vhodnými konverzačními tématy jako například Volba povolání, Pracovní život, Životopis připravujeme žáky k uplatnění na mezinárodním trhu práce.


EDUCAnet – gymnázium a stření odborná škola České Budějovice, s.r.o. Čéčova 2092/66, 370 04 České Budějovice Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318 e-mail: [email protected], www.educanet.cz IČ: 251 58 392, zapsal Krajský soud v Českých Budějovicích, oddíl C, vložka 6784

5.2.2

Vzdělávací obsah


– 46 –


5.3

Další cizí jazyk – německý jazyk

5.3.1


Německý jazyk je vyučován v současné době jako druhý cizí jazyk od prvního do čtvrtého ročníku. Cílem naší práce je naučit žáky komunikovat s lidmi z různých částí světa a využívat německý jazyk pro práci s počítačem, internetem i tiskem a dalšími médii. Gramatické učivo je chápáno jako prostředek k rozvoji komunikačních dovedností a schopnosti logického myšlení. Je zajištěn individuální přístup a aktivizace všech zúčastněných. Vzdělávání v Dalším cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně B1 podle Společného evropského rámce pro jazyky. Časové vymezení předmětu Výuka je v tomto předmětu realizována ve všech čtyřech ročnících se tříhodinovou týdenní dotací. Část hodin mají studenti společnou se studenty jiných ročníků (podle pokročilosti).

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. Kompetence k učení využíváním časopisů vedeme studenty k aktivní uvědomělé práci s textem; výuku gramatiky zaměřujeme na pochopení jazykové struktury, což umožňuje transfer i do jiných jazyků; prací se slovníkem rozvíjíme slovní zásobu i logické myšlení; uplatňujeme výběrové domácí úkoly (studenti sami rozhodnou, co je jim bližší), nadstandardní úkoly odměňujeme. 2. Kompetence k řešení problémů

– 47 –


využíváme situačních rozhovorů k podpoře pohotovosti a kultivovaného projevu; vědomostní testy sestavujeme jako potvrzení studentových vědomostí (v obecné rovině se žáci účastní jejich tvorby, znají způsob hodnocení, tím eliminujeme stres) využíváme celou škálu cvičení, i na internetu. 3. Kompetence komunikativní používáme nové moderní učebnice postavené na komunikaci; vytváříme optimální podmínky pro jazykovou komunikaci (skupiny, uspořádání lavic); používáme jazykové hry, divadlo, scénky. 4. Kompetence sociální a personální v cizím jazyce nepřerušujeme studenta, opravujeme až na závěr; v jazykové výuce často uplatňujeme týmovou práci; vytvářením přátelské atmosféry (písně, hry, soutěže) rušíme pocit neúspěchu a posilujeme sebedůvěru a sebeúctu. 5. Kompetence občanské aktualizujeme téma ochrany životního prostředí, vedeme studenty pomocí příkladů a textů k uvědomělému vztahu k životnímu prostředí; seznámením s německou, rakouskou a švýcarskou literaturou tradicemi a kulturou obecně zprostředkováváme pochopení kulturní historie německy mluvících zemí. 6. Kompetence pracovní znalost německého jazyka prezentujeme jako velkou výhodu ve sjednocené Evropě; konverzačními tématy Volba povolání, Pracovní život, Životopis připravujeme žáky k uplatnění na mezinárodním trhu práce.

– 48 –


5.3.2

Vzdělávací obsah


– 49 –


5.4

Matematika

5.4.1


Vyučovací předmět Matematika je vytvořen ze vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace a realizuje tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. Začlenění průřezových témat do vzdělávacího obsahu je uvedeno v tabulce osnov jednotlivých bloků. Matematika napomáhá především rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí logické usuzování a geometrickou představivost, učí srozumitelné a věcné argumentaci. Těžiště výuky spočívá v aktivním osvojení strategie řešení úloh a problémů, v ovládnutí matematických nástrojů a dovedností, v pěstování schopnosti aplikace. Během studia žáci objevují, že matematika nachází uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti (např. v ekonomii, informatice, fyzice a technice) a že moderní technologie jsou užitečným pomocníkem matematiky. Matematika poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné pro vysokoškolské studium i pro běžný život. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah matematiky je rozdělen do pěti tematických okruhů: 1. argumentace a ověřování; 2. číslo a proměnná; 3. práce s daty, kombinatorika, pravděpodobnost; 4. závislosti a funkční vztahy;

– 50 –


5. geometrie. Časové vymezení vyučovacího předmětu Celková časová dotace pro výuku matematiky je 4 hodiny týdně. 1-2. ročník – Blok A nebo B - 4 hodina týdně 3-4. ročník – Blok C nebo D - 4 hodiny týdně Organizační vymezení vyučovacího předmětu Celé učivo je rozděleno do bloků A, B, C, D. Každý student během svého studia probere všechny bloky, i když jejich pořadí může být různé. Rozdělení učiva do bloků je součástí části B dokumentu – Vzdělávací obsahy. Výchovné a vzdělávací strategie Při výuce Matematiky je využíván většinou klasický frontální způsob výuky formou výkladu a vysvětlování, který je často spojený s názorným vyučováním. Z dalších metod je využívána metoda řízeného rozhovoru se žáky, učení se ze zkušeností, samostudium apod. Při výuce mohou být využívány didaktické pomůcky, jsou-li k dispozici (tzn. počítače, dataprojektory, interaktivní tabule). Další možnou formou realizace výuky je účast v matematických soutěžích. Hodnocení výsledků vzdělávání Kritéria hodnocení odpovídají Klasifikačnímu řádu EDUCAnet - gymnázium a střední odborná škola České Budějovice s.r.o. Do celkového hodnocení se především promítají tyto složky: ústní a písemné zkoušení, samostatné práce a doplňující aktivity. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

– 51 –


Výuka Matematiky směřuje k tomu, aby si žáci osvojili: 1. Kompetence k učení, tj. aby dokázali: získat pozitivní vztah k učení a vzdělávání; využívat ke svému učení různé informační zdroje; sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení; přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí. 2. Kompetence k řešení problému, tj. aby dokázali: porozumět zadání úkolu; získat informace potřebné k řešení problému; nahlížet na problém z různých stran; nalézt různé způsoby řešení problému; zvážit klady i zápory jednotlivých způsobů řešení; vybrat optimální postup řešení a provést jej; vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu. 3. Kompetence komunikativní, tj. aby byli připraveni: vyjadřovat se vhodně, přesně a srozumitelně; formulovat a prosazovat vlastní názory; vhodně argumentovat. 4. Kompetence sociální a personální, tj. aby byli schopni: odhadovat důsledky vlastního jednání a chování v nejrůznějších situacích; spolupracovat;

– 52 –


být tolerantní a projevovat si vzájemnou úctu a empatii. 5. Kompetence občanské, tj. aby byli připraveni: jednat odpovědně, samostatně a iniciativně ve vlastním i veřejném zájmu; dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí; zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě. 6. Kompetence k podnikavosti, tj. aby byli schopni: rozvíjet svůj osobní i odborný potenciál; posuzovat a kriticky hodnotit rizika související s rozhodováním v reálných životních situacích; nést následky svého chování a jednání; uplatňovat znalosti a dovednosti z matematiky v různých oblastech lidské činnosti.

5.4.2

Vzdělávací obsah


– 53 –


5.5

Fyzika

5.5.1


Vyučovací předmět fyzika je vyučován v rámci vzdělávací oblasti člověk a příroda. Žákům umožňuje formovat a rozvíjet pozitivní vztah k přírodním vědám, formuje jejich přírodovědný obraz světa a tak vytváří základy jejich vědeckého názoru na svět kolem nás. Svým způsobem výuky rozvíjí jak vědomosti, tak i praktické dovednosti žáků, stimuluje analytické myšlení, podněcuje schopnost formulovat a prezentovat vlastní hypotézy. Úzkou součinností s praxí (experimenty, laboratorní úlohy) nutí žáky k myšlenkové syntéze a praktickému využití získaných poznatků. Časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Celková časová dotace pro výuku matematiky je 2 hodiny týdně. 1-2. ročník – Blok A nebo B - 2 hodiny týdně 3-4. ročník – Blok C nebo D - 2 hodiny týdně Celé učivo je rozděleno do bloků A, B, C, D. Každý student během svého studia probere všechny bloky, i když jejich pořadí může být různé. Rozdělení učiva do bloků je součástí části B dokumentu – Vzdělávací obsahy.

Výuka probíhá ve kmenové třídě. Metody a formy výuky jsou používány podle charakteru učiva a cílů vzdělávání. Z forem se uplatňují: frontální výuka (řízená diskuze, výklad) skupinová výuka

– 54 –


individuální výuka Při výuce jsou preferovány metody, které žáky aktivně zapojují do výuky a vedou je k formulaci domněnek a hypotéz, k ověřování možných postupů řešení a podle možností i k praktickému ověření. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. Kompetence k učení Učitel vede žáky k samostatnému vyhledávání, třídění a propojování informací z různých zdrojů, včetně moderních informačních technologií; motivuje žáky k prohlubování a samostatnému doplňování vědomostí a dovedností; stimuluje k objevování souvislostí a hodnocení výsledků; napomáhá rozvíjet schopnost organizace činnosti. 2. Kompetence k řešení problému žák objevuje problém, analyzuje ho, navrhuje možné postupy řešení; učitel usměrňuje volené způsoby řešení, podporuje i nestandardní řešení vedoucí k cíli, podněcuje logické uvažování. 3. Kompetence komunikativní žák se přesně, výstižně a srozumitelně vyjadřuje v ústní a písemné podobě, užívá symbolického a grafického vyjádření, používá s porozuměním odbornou terminologii a symboliku; učitel podporuje žáky k využití různých zdrojů informací (grafy, tabulky) a vybízí žáky k diskuzi, argumentaci.

– 55 –


4. Kompetence sociální a personální Učitel zařazuje do výuky skupinovou práci, sleduje a podněcuje spolupráci ve skupinách, vede žáky k uvědomění si zodpovědnosti; vytváří situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků; podporuje odmítání nepřátelské atmosféry. 5. Kompetence občanské žák je veden k zodpovědnosti za vlastní přípravu, hospodárně využívá energetických zdrojů a dokáže účinně pomoct při krizových situacích. 6. Kompetence k podnikavosti žák se zodpovědně rozhoduje o svém budoucím profesním životě s ohledem na své schopnosti a potřeby; aktivně přistupuje k rozvoji svého osobního a odborného potenciálu, využívá vlastní iniciativu a tvořivost; chápe podstatu a principy podnikání, posuzuje a kriticky hodnotí rizika.

5.5.2

Vzdělávací obsah


– 56 –


5.6

Chemie

5.6.1


Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět CHEMIE je tvořen ze vzdělávacího oboru CHEMIE z RVP GV, části vzdělávacího oboru Fyzika a člověk a příroda, Výchova ke zdraví – oblast Člověk a zdraví a průřezovými tématy: Osobnostní a sociální výchova (OSV), Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS), Multikulturní výchova (MKV), Environmentální výchova (ENV), Mediální výchova (MEV), Práce s laboratorní technikou vzdělávacího oboru ČLOVĚK a SVĚT PRÁCE v 1. – 4. ročníku čtyřletého gymnázia. Výuka je realizována jak frontálně, tak simultánně s využitím skupinové práce, laboratorní práce studentů k daným tematickým celkům, projektům, referátům a soutěžím. Výuka je zároveň obohacena a rozšířena o práci s PC, s interaktivními a multimediálními prvky a s prezentacemi učitelskými i studentskými. Vyučovací hodiny probíhají v nespecializovaných třídách, s možností zapojení interaktivních a multimediálních prvků. Během školního roku je rovněž vhodně zařazen studentský projekt ve formě domluvené mezi studenty, vyučujícím a vedením školy. Součástí výuky jsou nepravidelná laboratorní cvičení – dle možností ve formě demonstrační (prováděné učitelem) a praktické (prováděné skupinkami žáků).

– 57 –


Časové vymezení vyučovacího předmětu Výuka chemie je prováděna v dotaci dvou hodin za týden 1-2. ročník – Blok A nebo B - 2 hodiny týdně 3-4. ročník – Blok C nebo D - 2 hodiny týdně Celé učivo je rozděleno do bloků A, B, C, D. Každý student během svého studia probere všechny bloky, i když jejich pořadí může být různé. Rozdělení učiva do bloků je součástí části B dokumentu – Vzdělávací obsahy. Výuka je zaměřena na: Poznávání přírody jako systému. Chápání významu udržování přírodní rovnováhy. Aplikaci získaných poznatků v denní praxi. Ústní a písemnou interpretaci získaných a ověřených závěru a hypotéz. Ke specifikaci výuky chemie patří: Podchycení zájmu studentů na poznávání základních pojmů, zákonitostí a zdůvodňování jednání v konkrétních situacích. Využívání poznatků při řešení praktických problémů k rozvoji občanských postojů. Upevňování dovedností podle pravidel bezpečné práce s chemikáliemi a poskytování první pomoci při úrazech v laboratoři při demonstračních pokusech. Kladení důrazu na řešení úloh, které mají vztah k praxi v běžném životě. Poskytování dostatku příležitostí k chápání, že bez základních znalostí chemie se současný člověk neobejde a znalosti jsou nezbytné k ochraně životního prostředí a vlastního zdraví (zdravý životní styl, potravinářství, chemie každého dne apod.).

– 58 –


Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. Kompetence k učení Učitel učí a motivuje žáky k zájmu o předmět CHEMIE poznáváním přírodních objektů, procesů, praktickými ukázkami daného tématu a zařazováním demonstračních pokusů. Učitel učí zpracovávat informace z hlediska objektivity, učí pracovat s chybou, užití chemie v běžném životě. 2. Kompetence k řešení problémů Učitel vede žáky k vlastní interpretaci zadaných úkolů (vypracování laboratorních protokolů, referátů, klipů, projektů). Učí přecházet od smyslového poznání k poznávání a chápání souvislostí a zákonitostí přírodních jevů. Učí žáky samostatné práci a rozborům úkolů a plánování práce a jednotlivých úkonů ve třídě i v laboratoři. Učí základům logického vyvozování specifických závěrů přírodních zákonů, k využívání poznatků MAT-FYZ-BI, výpočtové úlohy, vztah BI a CH hlavně v části výuky organické chemie a biochemie. Učí vyloučit chyby posouzením reálnosti výsledků a hledat varianty řešení. 3. Kompetence komunikativní Učitel vyžaduje správnou terminologii při interpretaci učiva a chemických zápisů. Vede k přesné a logické argumentaci pozorování a práce v daném tématu. 4. Kompetence sociální a personální

– 59 –


Učitel využívá skupinovou práci při řešení problémových úloh a v laboratorních cvičeních. Vyžaduje důsledné dodržování laboratorního řádu. Vede k osvojování dovedností kooperace při řešení problémů a dbá na osvětu jako součást primární prevence objasňování účinků a nebezpečí látek, užívaných jako drogy. 5. Kompetence občanské Učitel podporuje řízenou diskusi k učivu, které souvisí s aktuálními problémy a učí zodpovědnosti k životnímu prostředí. Vede žáky k zapojení se do řešení a chápání společenských problémů (globální oteplování, stavby jaderných elektráren, zbrojní průmysl apod.). 6. Kompetence pracovní Učitel seznamuje žáky se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Rozšiřuje učivo vhodně motivovanými exkurzemi do závodů podle možností regionu, jakožto i spoluprácemi s dalšími organizacemi (univerzity, laboratoře, výzkumné ústavy, centra odborné činnosti aj.). Vhodně zařazuje poznávání zdrojů a úpraven pitné vody, chemických továren a laboratoří, jaderných elektráren, hutí, železáren, farmaceutických závodů, dolů a lomů, skláren apod. – a to jak teoreticky během vyučovacích hodin, tak prakticky formou exkurzí. Nedílnou součástí pracovních kompetencí je vypracování tematických plánů jednotlivých ročníků a plány laboratorních prací, projektů, klipů a referátů pro rozšiřování vědomostí a dovedností v předmětu CHEMIE.

– 60 –


5.6.2

Vzdělávací obsah


– 61 –


5.7

Biologie

5.7.1


Obsahové vymezení předmětu Ve výuce biologie je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a příroda a obsah vzdělávacího oboru Biologie RVP ZV, dále je do něj integrován obsah předmětu Geologie RVP ZV a Výchovy ke zdraví RVP ZV (předmět zařazen především do bloku C), částečně také část oboru Člověk a svět práce RVP ZV. Realizují se tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova (OSV), Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS), Multikulturní výchova (MKV), Environmentální výchova (ENV) a Mediální výchova (MEV). V biologii je učivo rozděleno do čtyř bloků následujícím způsobem: Blok A – botanika, mykologie, viry a bakterie; Blok B – zoologie; Blok C – biologie člověka; Blok D – základy genetiky a ekologie. Student je veden především k tomu, aby se orientoval v různých formách živé a neživé přírody; propojoval získané znalosti nejen v rámci předmětu, ale také mezipředmětově; aby se podílel v rámci svých možností na ochraně životního prostředí; aplikoval teoreticky získané znalosti o zdravém životním stylu do svého života; dokázal vést hodnotnou diskusi, pracovat ve skupině a přemýšlet o názorech ostatních studentů.

– 62 –


Časové a organizační vymezení předmětu Časová dotace je 2 hodiny týdně v každém bloku. 1-2. ročník – Blok A nebo B - 2 hodiny týdně 3-4. ročník – Blok C nebo D - 2 hodiny týdně Celé učivo je rozděleno do bloků A, B, C, D. Každý student během svého studia probere všechny bloky, i když jejich pořadí může být různé. Rozdělení učiva do bloků je součástí části B dokumentu – Vzdělávací obsahy. Pro výuku jsou k dispozici mikroskopy, přírodovědná literatura, prezentace na PC. Každý student vlastní osobní notebook s připojením na Internet. Hlavní formou je výklad doprovázený názornými pomůckami – testy, různými podpůrnými programy z Přírodovědného webu, apod. Jako praktické doplnění výuky slouží laboratorní cvičení, exkurze a výstavy. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. Kompetence k učení Učitel: vede studenty ke správnému používání přírodovědné literatury; připravuje studenty na psaní odborných prací, hlídá správné používání citací, správnou formu práce (referátů, ročníkových prací, projektů apod.); vede studenty ke správnému používání odborné terminologie; učí studenty samostatně vyhledávat informace, orientovat se v nich, třídit je a propojovat. 2. Kompetence k řešení problému

– 63 –


Učitel: navádí studenty správným směrem a vede je k samostatnému objevování a práci v biologii; ve výuce uplatňuje mezipředmětové vztahy; podporuje netradiční metody výuky (exkurze, práci s počítačem). 3. Kompetence komunikativní Učitel: zadává dlouhodobé projekty a ročníkové práce, jejichž realizace je spojena s vlastní obhajobou a prezentací před ostatními studenty; učí studenty správně prezentovat jejich práci na veřejnosti a přijímat objektivní kritiku; učí studenty správně se účastnit diskuse; vede žáky k práci ve skupině a toleranci názoru druhých studentů. 4. Kompetence občanské Učitel: dbá na bezpečnost práce, poučí studenty o zodpovědnosti za své zdraví i zdraví ostatních a také o základech první pomoci; vyžaduje slušné chování v hodinách a sám jde příkladem; vede žáky k pochopení práv a povinností v souvislosti s ochranou životního prostředí. 5. Kompetence sociální a personální Učitel: navozuje situaci vedoucí k posílení sebedůvěry žáků, pocitu zodpovědnosti.

– 64 –


6. Kompetence pracovní Učitel: učí studenty plánovat si práci a postupovat logickým směrem; zadává úkoly tak, aby studenti sami mohli pracovat na zadaném tématu, rozvrhnout si časový plán, postup a závěrečný úklid; vede

k dodržování

optimálních

pracovních

laboratorních pracích.

5.7.2

Vzdělávací obsah


– 65 –

a

bezpečnostních

pravidel

při


5.8

Zeměpis

5.8.1


Vyučovací předmět Zeměpis navazuje na předmět Zeměpis vyučovaný na druhém stupni ZŠ. Spolu s obory Fyzika, Chemie, Biologie a Geologie je zařazen do vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Zeměpis rozšiřuje žákovy poznatky ve fyzické a socioekonomické geografii, regionální geografii a geografii České republiky. Žáci objevují mezipředmětové vztahy, vyhledávají, zpracovávají a hodnotí informace. Žáci chápou kulturní zvláštnosti různých národů, najdou potěšení v cestování, objevování krás přírody a v poznávání jiných náboženství. Zeměpis poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě, případně ve studiu na vysoké škole. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah zeměpisu je rozdělen do pěti tematických okruhů: Přírodní prostředí Sociální prostředí Životní prostředí Regiony Geografické informace a terénní vyučování Časové vymezení vyučovacího předmětu Celková časová dotace pro výuku zeměpisu jsou 4 hodiny, tj. 2 hodiny týdně v 1. a 2. ročníku (blok A a blok B). Organizační vymezení vyučovacího předmětu – 66 –


Celé učivo je rozděleno do bloků A, B. Každý student během svého studia probere všechny bloky, i když jejich pořadí může být různé. Rozdělení učiva do bloků je součástí části B dokumentu – Vzdělávací obsahy.

Vyučovací hodiny se mohou realizovat s použitím moderních didaktických pomůcek (počítač, dataprojektor, interaktivní tabule, video, DVD). Žáci při výuce využívají notebooky. K dispozici mají atlasy, možnost zapůjčení i volného odběru časopisů s geografickou tématikou. Mezi další formy výuky patří terénní vyučovaní, výlety nebo seznamovací / sportovní kurzy s projektovou výukou. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. Kompetence k učení Učitel vede žáky k pochopení a osvojení geografických pojmů a vztahů klade důraz na výběr a využívání vhodných metod pro efektivní učení zeměpisu umožňuje žákům vyhledávání informací z různých zdrojů: e-learningové prezentace, internet, atlasy, učebnice, … propojuje zeměpis s ostatními vzdělávacími předměty rozvíjí u žáků logické uvažování a myšlení v souvislostech 2. Kompetence k řešení problémů Učitel

– 67 –


vede žáky k analyzování problémů, k objevování vztahů a příčin, ke zvažování kladů a záporů jednotlivých variant řešení, k volbě správného postupu, k vyhodnocování správnosti výsledku motivuje žáky k využívání internetu a jiných informačních zdrojů při vyhledávání a třídění informací, potřebných k řešení zadaných úloh diskutuje se žáky o možnostech správného řešení problému poukazuje na mezipředmětovou provázanost při řešení geografických úloh 3. Kompetence komunikativní Učitel vede žáky k správné formulaci a aktivnímu vyjadřování svých myšlenek v souvislém a kultivovaném ústním i písemném projevu vysvětluje žákům geografické pojmy a používá při tom různých informačních zdrojů: internet, encyklopedie, geografické slovníky, tematické mapy… poukazuje na srozumitelnost vyjadřování v geografické terminologii směřuje žáky k využití moderních komunikačních technologií v předmětu zeměpis: komunikační aplikace v e-learningu, e-mail, chat 4. Kompetence sociální a personální Učitel vyžaduje slušné chování a dodržování stanovených pravidel v hodině zeměpisu nebo terénních vycházkách umožňuje aktivní spolupráci mezi žáky navzájem a mezi žáky a vyučujícím vytváří podmínky pro účinnou spolupráci ve skupinách: projektové vyučování a skupinové vyučování

– 68 –


klade důraz na upevňování dobrých mezilidských vztahů umožňuje spoluúčast žáků na vytváření kritérií hodnocení 5. Kompetence občanské Učitel vyžaduje od žáků zodpovědnost a spolehlivost při práci v hodině zeměpisu i při domácí přípravě na vyučování učí porozumět odlišnému způsobu života lidí jiných kultur a náboženství odmítá jakékoliv projevy ponižování, diskriminace a rasismu vede žáky k respektování jiných názorů, ale zároveň i ke kritickému postoji nesouhlasných názorů pěstuje u žáků vědomí sounáležitosti s obcí, vlastí, Evropou a světem vede žáky k ochraně přírody a kulturního a duchovního dědictví 6. Kompetence k podnikavosti Učitel vede žáky k aplikaci osvojených geografických dovedností do praktického života vysvětluje a dokazuje žákům korelaci geografie s jinými vědními obory učí žáky využívat moderní technologie jako nezbytnou podmínku pro úspěšný podnikatelský záměr motivuje žáky prostřednictvím problémových geografických úkolů k pochopení základních principů podnikání nabízí volitelný předmět zeměpis jako součást možné další profesní přípravy

– 69 –


5.8.2

Vzdělávací obsah


– 70 –


5.9

Základy společenských věd

5.9.1


Předmět základy společenských věd se vyučuje jako samostatný a povinný. Svým obsahem směřuje k postupnému formování a rozvíjení občanského profilu žáků, k rozvíjení občanského a právního vědomí, smyslu pro občanskou a osobní odpovědnost. Vede žáky k socializaci, k utváření pozitivních modelů chování, posilování úcty k základním životním hodnotám a k lidským právům. Formuje vnitřní postoje žáků k důležitým oblastem lidského života, rozvíjí způsobilost k mravně odpovědnému jednání a odpovědnost za důsledky svého rozhodování. Předmět rozvíjí a rozšiřuje poznatky zejména v oblastech sociologie, politologie, psychologie, práva, ekonomie, filosofie a etiky. Zaměřuje se na reflexi společenské skutečnosti a utváření vlastní identity, s přihlédnutím k osobnostní vyspělosti žáků. Jeho prostřednictvím si žáci utváří realistický pohled na život, orientují se ve společenských jevech a procesech. Žák je veden k tomu, aby sledoval aktuální společenskou situaci, vyjadřoval se k aktuálnímu dění, získal přehled o možnostech budoucího pracovního uplatnění a tím si rozšířil možnost výběru vlastní profesní orientace. Výuka probíhá v běžných třídách; v některých třídách může být možnost využívat interaktivní tabuli. Výuka je realizována formou kooperativního vyučování, výkladu, projektů, diskusí, besed… Časová dotace: 1-2. ročník – Blok A nebo B - 1 hodina týdně 3-4. ročník – Blok C nebo D - 2 hodiny týdně

– 71 –


Celé učivo je rozděleno do bloků A, B, C, D. Každý student během svého studia probere všechny bloky, i když jejich pořadí může být různé. Rozdělení učiva do bloků je součástí části B dokumentu – Vzdělávací obsahy. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. Kompetence k učení Učitel probouzí zájem žáků o vědění, motivuje je ke sběru informací k tématům prostřednictvím odborné literatury, encyklopedií, internetových zdrojů apod. nabízí možnost samostatné práce a prohlubování znalostí (volitelné semináře, besedy, ročníková práce, exkurze…) vede žáky k tvorbě projektů, prezentací a učí je přijímat radu, kritiku, ocenění 2. Kompetence k řešení problémů Učitel rozvíjí u žáků schopnost klást otázky, hledat odpovědi v diskusi, argumentovat motivuje k diskusi o významných společenských problémech podporuje žáky v hledání řešení konkrétní společenské situace 3. Kompetence komunikativní Učitel nabízí žákům prostor k vyjádření názorů, postojů vytváří příležitosti k nácviku vhodných způsobů chování v modelových situacích klade důraz na užívání správné terminologie 4. Kompetence sociální a personální

– 72 –


Učitel vede žáky k respektu k lidské důstojnosti, k úctě k ostatním nabízí žákům prostor k vyjádření jejich postojů, rozvíjí mravní povědomí, empatii motivuje žáky k zamyšlení nad společenskými problémy 5. Kompetence občanské Učitel klade důraz na tradiční hodnoty evropské vzdělanosti, současně podporuje pluralitu podporuje u žáků pozitivní postoj ke kultuře a aktivní zapojení do kulturního dění pomáhá zasazovat aktuální dění do historických souvislostí 6. Kompetence k podnikavosti Učitel pomáhá žákům rozvíjet schopnosti a využívat vědomosti a dovednosti při profesní orientaci podporuje používání moderních technologií vede žáky ke kritickému vyhodnocování informací o vzdělávacích a pracovních příležitostech

5.9.2

Vzdělávací obsah


– 73 –


5.10

Dějepis

5.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět DĚJEPIS přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování kontinuity historické paměti, především ve smyslu předávání historické zkušenosti. Významně se zde uplatňuje zřetel k základním hodnotám evropské civilizace, a to v průběhu jejího vývoje od pravěku, přes starověk, středověk a novověk s důrazem na dějiny 19. a 20. století, kde leží kořeny většiny současných společenských jevů. Žáci jsou tak vedeni k poznání, že historie není jen uzavřenou minulostí a shlukem faktů, ale zdrojem zkušeností pro pochopení celé řady současných problémů a východiskem pro budoucnost. Obecné historické problémy jsou konkretizovány prostřednictvím zařazování poznatků z dějin regionu i z dějin místních. Cílem dějepisu je rozvíjet časové i prostorové představy a empatie, které umožňují žákům lépe proniknout k pochopení historických jevů a souvislostí. Žáci se v hodinách dějepisu učí rozpoznávat a formulovat problémy minulosti, věcně argumentovat, zjišťovat a zpracovávat informace nutné pro jejich řešení, nacházet řešení, vyvozovat z nich závěry, reflektovat je a aplikovat při řešení současných problémů a společenských jevů. Vyučovací předmět dějepis realizuje tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. Začlenění průřezových témat do vzdělávacího obsahu je uvedeno v tabulce osnov jednotlivých ročníků. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah dějepisu je rozdělen do osmi tematických okruhů:

– 74 –


úvod do studia historie, pravěk, starověk, středověk, počátky novověku, novověk, osvícenství a idea svobody, modernizace společnosti, moderní doba I – situace v letech 1914 – 1945, moderní doba II – soudobé dějiny. Časové vymezení vyučovacího předmětu Celková časová dotace pro výuku dějepisu je 6 hodin, tj. 2 hodiny týdně v prvním až třetím ročníku (blok A, B, C).

V bloku A (vždy 1. ročník) probíhá výuka společně pro obory

Gymnázium a Informační technologie. Studenti jsou seznámeni s význačnými událostmi českých i obecných dějin od konce starověku po dvacáté století. V druhém a třetím ročníku navštěvují hodiny dějepisu pouze studenti oboru Gymnázium. Látka je prohlubována v návaznosti na první ročník. Výuka se věnuje v bloku B novověkým tématům. V bloku C je probíráno dvacáté století a soudobé dějiny ve vztahu k současnosti. Celé učivo je rozděleno do bloků A, B, C. Každý student během svého studia probere všechny bloky, i když jejich pořadí může být různé. Rozdělení učiva do bloků je součástí části B dokumentu – Vzdělávací obsahy. Organizační vymezení vyučovacího předmětu Formy realizace výuky jsou především vyučovací hodiny s použitím didaktických pomůcek (počítače, dále dataprojektory či volitelně interaktivní tabule). Učebny jsou vybaveny moderními didaktickými pomůckami, žáci při výuce využívají notebooky. Další možnou – 75 –


formou realizace výuky dějepisu jsou návštěvy výstav, exkurze na historická místa, účast v různých dějepisných soutěžích a práce na případných projektech. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. Kompetence k učení Učitel vede žáky k využívání efektivního způsobu učení, k samostatnosti a soustavnosti, ke správnému osvojování dějepisných poznatků a orientaci v historickém vývoji; rozvíjí u žáků schopnost samostatně vyhledávat a třídit informace na základě jejich pochopení, propojení a systematizace; zdůvodňuje nutnost správné interpretace získaných poznatků, rozvíjí u žáků systémové myšlení a schopnost vnímat vztahy mezi regionálními, národními a světovými dějinami; učí žáky uvádět věci do obecnějších souvislostí a propojovat dějepisné znalosti do širších celků s ostatními společenskými a kulturními jevy v historii i současnosti; rozvíjí u žáků schopnost poznávat smysl a cíl učení a kriticky hodnotit své výsledky; umožňuje používání moderních technologií při vyhledávání, třídění a tvořivém zpracovávání informací. 2. Kompetence k řešení problémů Učitel vede žáky k vnímání nejrůznějších problémových situací, k analyzování problémů a k volbě správného postupu při jejich řešení; klade důraz na správný výběr informací vhodných k řešení historické problematiky, poukazuje na důležitost plánování a hledání efektivních metod řešení problémů;

– 76 –


vede žáky k věcnému argumentování při řešení problému a ke zvažování kladů a záporů jednotlivých variant řešení; diskutuje se žáky o správném řešení problému, poskytuje pomoc a možnost ověření; klade důraz na ověření správnosti řešení problému a na aplikaci osvědčených postupů při řešení obdobných problémových situací. 3. Kompetence komunikativní Učitel vede žáky ke správné formulaci a vyjadřování svých myšlenek a názorů v souvislém a kultivovaném písemném i ústním projevu; klade důraz na užívání správné terminologie při pojmenovávání historických událostí; umožňuje vhodnou komunikaci mezi spolužáky i s učitelem a účinné zapojení do diskuze; vede k umění naslouchat druhým a zaujmout i nesouhlasné nebo kritické stanovisko k názorům druhých; umožňuje efektivní využívání moderních komunikačních technologií. 4. Kompetence sociální a personální Učitel klade důraz na dodržování stanovených pravidel slušného chování a vytváření příznivého klimatu při výuce; vede žáky k rozhodování na základě vlastního úsudku, k pěstování sebereflexe a ke spolupráci při týmové práci; zadává úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat, a organizuje práci ve skupinách;

– 77 –


přispívá k diskuzi v malé skupině i k debatě celé třídy a podporuje sebedůvěru a samostatný rozvoj žáků.

5. Kompetence občanské Učitel vede žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti k plnění jejich povinností, k zodpovědnému chování i k uplatňování jejich práv; klade důraz na reflexi společenského dění a srovnání s historickými událostmi; rozvíjí u žáků vztah k národním tradicím a ke kulturnímu a historickému dědictví; umožňuje efektivní využívání moderních komunikačních technologií k odevzdávání úkolů; vyžaduje od žáků respektování různorodosti názorů, přesvědčení a schopností ostatních a uvědomování si povinnosti postavit se proti fyzickému i psychickému násilí. 6. Kompetence k podnikavosti Učitel pomáhá žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti a využít své vědomosti a dovednosti při profesní orientaci; motivuje a povzbuzuje žáky k tvořivosti a dosahování úspěchů, podporuje inovaci; rozvíjí u žáků schopnost orientovat se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění nejrůznějších projektů a podnikatelských záměrů; podporuje používání moderních technologií.

– 78 –


5.10.2 Vzdělávací obsah Viz příloha [B] Vzdělávací obsahy.

– 79 –


5.11

Estetická výchova

5.11.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Estetická výchova se profiluje jako předmět se zaměřením na tvůrčí činnost žáka, která je úzce provázána s komunikačními a interpretačními účinky vizuálně i sluchově obrazných a obrazových vyjádření. Základní realizační formou výuky je vyučovací hodina, dvouhodina. Dalšími možnými formami jsou exkurze, návštěvy výstav a galerií, návštěvy koncertů a divadelních představení. Ve výuce jsou uplatňovány různé metody práce jako např. samostatná práce, práce ve dvojici, práce ve skupině, výtvarné řady, krátkodobé a dlouhodobé projekty, besedy, vedení vlastního portfolia. Žák je veden k samostatnému řešení problémů, k sebereflexi, využití experimentu při vlastní tvorbě a umění komunikovat s uměním a okolím pomocí vlastních výrazových prostředků. Organizační vymezení vyučovacího předmětu EV mají na rozvrhu společně studenti 1. a 2. ročníku 2 hodiny týdně (střídavě po roce blok A a B). Celé učivo je rozděleno do bloků A a B. Každý student během svého studia probere oba bloky, i když jejich pořadí může být různé. Rozdělení učiva do bloků je součástí části B dokumentu – Vzdělávací obsahy. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

1. Kompetence k učení využíváme literaturu a časopisy zaměřené na dějiny umění a kultury; využíváme dostupnou audiovizuální techniku a moderní komunikační prostředky (internet)

– 80 –


učíme žáky pohybovat se v kulturním prostředí, vnímat vkus a nevkus, hledat pravé hodnoty umění, učíme je orientovat se v jednotlivých historických etapách dějin umění a kultury; žáci sami vyhledávají aktuální kulturní témata, zpracovávají je a prezentují před pedagogem i ostatními žáky. 2. Kompetence k řešení problému používáme výkladu jako nástroje k pochopení dějin kultury, ikonografické a audio – video ukázky, konkrétní kulturní akce; vědomostní testy zaměřujeme na zájem žáků, kteří si mohou svobodně zvolit témata ke zpracování. 3. Kompetence komunikativní vytváříme optimální podmínky pro rozvoj žáků a její vlastní tvořivost v oblasti výtvarných a hudebních technik a užitých činností; seznamujeme žáky prostřednictvím literatury i návštěvami kulturních akcí s divadelní a filmovou uměleckou a jinou tvorbou. 4. Kompetence sociální a personální dbáme vlastního vkusu a cítění žáka a vedeme jej nenásilnou formou k poznávání kvalitních kulturních hodnot a jejich výběru; vytváříme prostor pro skupinovou a týmovou práci; vytváříme příjemné, vnímavé a citlivé prostředí. 5. Kompetence občanské žáky vedeme k ochraně kulturních památek, a tím zároveň i ochraně životního prostředí; pořádáme kulturní exkurze a vycházky, divadelní a jiná kulturní představení. 6. Kompetence k podnikavosti znalosti z oblasti dějin kultury jsou velkou devizou v Evropě i ve světě;

– 81 –


umožňují každému člověku přístup k oblasti prožitkové, citové, dějinné a poskytují vybudovat si hodnoty pro celý další život.


– 82 –


5.12

Tělesná výchova

5.12.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu Tělesná výchova Vyučovací předmět Tělesná výchova je součástí vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, zahrnující vzdělávací obory Výchova ke zdraví a Tělesná výchova z RVP G. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví navazuje ve svém obsahu i výstupech na stejnojmennou vzdělávací oblast vymezenou pro základní vzdělávání. Předmět Tělesná výchova si klade za cíl vytvořit kladný a trvalý vztah k pohybovým aktivitám a získat takové dovednosti a znalosti z oblasti tělesné kultury, které žákům umožní pečovat o tělesnou zdatnost a zdraví jako součást zdravého životního stylu. Předmět Tělesná výchova je zaměřen na optimální rozvoj tělesné, duševní a sociální zdatnosti žáků. Žáci rozvíjejí své pohybové schopnosti a dovednosti, korigují jednostranné zatížení organismu či zdravotní oslabení. Žáci si utvářejí vztah ke zdraví a umí si preventivně zdraví chránit. Tělesná výchova umožňuje žákům poznávat, aktivně využívat, a cíleně ovlivňovat vlastní pohybové předpoklady. Takto chápaný vztah k pohybovým aktivitám lze rozvíjet jen v atmosféře důvěry, spolupráce a radostného prožitku z pohybové aktivity, který vychází z aktuální, individuální pohybové úrovně žáků, a především z konkrétních splnitelných cílů. Žáci se učí využívat škálu různých pohybových aktivit v různém prostředí a s různými účinky. Seznamují se s různými sociálními rolemi vyžadujícími vzájemnou spolupráci a odpovědnost za zdraví své i spolužáků. Důležité je propojování pohybových činností s dalšími oblastmi vzdělávání, jako jsou výchova ke zdraví, hudební výchova, estetika, biologie, ekologie … – 83 –


Pokud žáci nedosahují potřebné pohybové a výkonnostní úrovně v dané sportovní aktivitě, není jim učivo nabízeno „silou“. Pro konkrétního žáka nebo skupinu žáků může učitel příslušné učivo i výstupy upravit a přizpůsobit dané kategorii a její výkonnosti. Skutečné časové rozvržení učiva zůstává na učiteli, který zná každého žáka i skupinu žáků, může je průběžně sledovat, hodnotit a rozhodnout tak o dalším časovém postupu. Obsah učiva je prostředkem pro dosažení cílů jednotlivých etap vzdělání. V rámci předmětu Tělesná výchova není učivo přesně členěno do ročníků, ale učitel vybírá v souladu s celkovou koncepcí předmětu, s konkrétními podmínkami školy (prostorové, materiální), konkrétní úrovní žáků (skupin, jednotlivců), jejich převažujícími pohybovými zájmy i vzhledem ke svému případnému speciálnímu pohybovému zaměření. Základní učivo si osvojí všichni žáci. Konkrétní úroveň osvojení závisí především na individuálních předpokladech žáků. Rozhodující pro vzdělání je směřování k dílčím a celkovým cílům a respektování individuálních předpokladů žáků. Průřezová témata Do obsahu předmětu Tělesná výchova jsou začleněna průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (OSV), Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS), Multikulturní výchova (MKV), Environmentální výchova (ENV), Mediální výchova (MEV) – více tabulka průřezová témata. Časové a organizační vymezení předmětu Tělesná výchova. Celková časová dotace pro výuku tělesné výchovy je 2 hodiny týdně. Předmět se vyučuje v blocích (A, B, C, D), kde každý blok představuje učivo jednoho školního roku. Bloky na sebe přímo nenavazují, je tedy možné je učit v různém pořadí.

– 84 –


Školy sítě EDUCAnet nemají sportovní zaměření výuky Tělesné výchovy. Výuka předmětu Tělesná výchova je rozdělena na dvě skupiny podle pohlaví. V případě malého počtu žáků probíhá výuka koedukovaně. Chlapecké skupiny většinou vyučují muži a dívčí skupiny ženy. Výuka je realizována vyučovací hodinou, závodem, soutěží, turnajem, kurzy, projekty, výukovými programy, besedou se sportovní osobností, sledováním či návštěvou sportovní události (závod, utkání, soutěž…) Místem realizace je nejčastěji odborná učebna – tělocvična. Dle možností i venkovní hřiště, městský park, atletický stadion, bazén, zimní stadion, sportovní centrum, posilovna, horolezecká stěna, spinningové centrum … K dalším fakultativním formám výuky patří organizace lyžařských, cyklistických, turistických či vodáckých zájezdů. Další moderní a netradiční pohybové aktivity jsou zařazovány podle zájmů žáků a materiálních a personálních možností školy. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. Kompetence k učení Žák: poznává smysl a cíl svých pohybových aktivit, cíleně organizuje a řídí svoji vlastní pohybovou činnost; informace získané v procesu učení zpracovává, třídí a vyhodnocuje; přijímá rady i kritiku jak ze strany vyučujících, tak ze strany spolužáků. 2. Kompetence k řešení problémů Žák:

– 85 –


vnímá problémové situace a navrhuje způsob řešení problémů; získané informace a poznatky vhodně využívá při hledání řešení problémů; nahlíží na problémovou situaci z různých úhlů pohledů a vyhledává nejvhodnější variantu řešení; kriticky myslí, svá rozhodnutí je schopný obhájit. 3. Kompetence komunikativní Žák: zná odbornou terminologii; komunikuje na úrovni, kterou vyžaduje situace; využívá verbálních i neverbálních vyjádření; správně vyhodnocuje přijímaná sdělení spoluhráčů (žáků). 4. Kompetence sociální a personální Žák: zná své fyzické i sociální schopnosti a dovednosti; vytváří si potenciál pohybových aktivit vzhledem ke svým schopnostem a možnostem spolupracuje ve skupině při dosahování společných cílů; je zodpovědný k vlastnímu zdraví i zdraví ostatních. 5. Kompetence občanská Žák: respektuje názory druhých; rozhoduje se zodpovědně podle dané situace a svá rozhodnutí obhájí;

– 86 –


upevňuje si morálně-volní a charakterové vlastnosti; podporuje a aktivně se účastní sportovních aktivit ve svém okolí; zná práva a povinnosti vyplývající z různých sportovních rolí; poskytne pomoc v situacích ohrožujících život a zdraví. 6. Kompetence k podnikavosti Žák: organizuje si svůj denní pohybový režim efektivně v souladu s prací; stanovuje si postupné cíle; svých schopností a dovedností využívá v reálných životních situacích.


– 87 –


5.13

Informační technologie

5.13.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Informační technologie (IVT) vychází ze vzdělávacího oboru Informatika a informační a komunikační technologie (dále jen Informační technologie a ICT) vymezeného v RVP pro gymnázia. Tento předmět navazuje na oblast ICT základního vzdělávání, která je zaměřená na zvládnutí základní úrovně informační gramotnosti, tj. na dosažení znalostí a dovedností nezbytných k využití digitálních technologií. Žáci jsou vedeni ke schopnosti aplikovat výpočetní techniku s využitím pokročilejších funkcí k efektivnímu zpracování informací, a přispět tak k transformaci dosažených poznatků k systematicky uspořádané vědomosti. Cílem je zpřístupnit žákům základní pojmy a metody informatiky, napomáhat rozvoji abstraktního, systémového myšlení, podporovat schopnost vhodně vyjadřovat své myšlenky, smysluplnou argumentací je obhajovat a tvůrčím způsobem přistupovat k řešení problému. Výuka informatiky směřuje k tomu, aby si žáci osvojili základní principy fungování prostředků ICT a soustředili se na pochopení podstaty a průběhu informačních procesů, algoritmického přístupu k řešení úloh a významu informačních systémů ve společnosti. Při výuce informačních technologií jsou žáci vedeni k uplatňování mezipředmětových vztahů. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah Informační technologie je rozdělena do tří tematických okruhů dle RVP: digitální technologie; zdroje a vyhledávání informace, komunikace;

– 88 –


zpracování a prezentace informací. Dále může být rozšířena o následující témata: základy tvorby WWW. Časové vymezení vyučovacího předmětu Týdenní dotací předmětu Informační technologie jsou 3 hodiny týdně v prvním a druhém ročníku, 2 hodiny týdně ve třetím a čtvrtém ročníku. 1-2. ročník – Blok A nebo B - 3 hodiny týdně 3-4. ročník – Blok C nebo D - 2 hodiny týdně Celé učivo je rozděleno do bloků A, B, C, D. Každý student během svého studia probere všechny bloky, i když jejich pořadí může být různé. Rozdělení učiva do bloků je součástí části B dokumentu – Vzdělávací obsahy. Organizační vymezení vyučovacího předmětu Nejsou kladeny žádné zvláštní požadavky. S výjimkou, že každý student by měl mít k dispozici svůj nebo pronajatý notebook. Výchovné a vzdělávací strategie Při výuce je využíván, jak frontální způsob výuky formou výkladu a vysvětlování, tak i další metody, mezi které patří metoda řízeného rozhovoru, učení se ze zkušeností, ale především zpracovávání samostatných (dílčích) úloh. Učitel se snaží zajistit individuální přístup a využívat metody vedoucí k aktivnímu zapojení všech studentů. Jsou plně využívány didaktické pomůcky jako počítač, projektor (je-li k dispozici) a interaktivní tabule (též je-li k dispozici). Žáci plně využívají své notebooky. Dalšími možnostmi realizace výuky mohou být soutěže, zapojení do projektů či spolupráce s jinými subjekty.

– 89 –


Hodnocení výsledků vzdělávání Kritéria hodnocení odpovídají Klasifikačnímu řádu EDUCAnet - Gymnázium a střední odborná škola České Budějovice s.r.o. Do celkového hodnocení se promítají tyto složky: samostatné práce, referáty a rozsáhlejší práce (mohou být nazývány projektem). Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Výuka IVT směřuje k tomu, aby si žáci osvojili: 1. Kompetence k učení, tj. aby dokázali: získat schopnost organizace činností; hodnotit vlastní práci i práce druhých; využívat ke svému učení různé informační zdroje (např. internet, příručky, nápověda, e-learning a jiné multimediální pomůcky). 2. Kompetence k řešení problému, tj. aby dokázali: rozpoznat podstatu problému; nahlížet na problém z různých stran; nalézt různé způsoby řešení problému; být otevřený k ostatním postupům a názorům druhých. 3. Kompetence komunikativní, tj. aby byli připraveni: vyjadřovat se jasně a srozumitelně nejen v písemných, ale i ústních projevech; respektovat základní gramatická, typografická, estetická pravidla i pravidla slušného chování; používat odbornou terminologii na odpovídající úrovni. 4. Kompetence sociální a personální, tj. aby byli schopni:

– 90 –


odhadovat důsledky vlastního jednání a chování v nejrůznějších situacích; spolupracovat; být tolerantní a projevovat si vzájemnou úctu a empatii. 5. Kompetence občanské, tj. aby byli připraveni: respektovat různorodé hodnoty, názory, postoje a schopnosti ostatních lidí (být tolerantní); dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých; svým chováním nepoškozovat přírodu, životní prostředí ani kulturu; zajímat se o současnou problematiku z oblastí sociální, kulturní, politické či mezilidských vztahů. 6. Kompetence k podnikavosti, tj. aby byli schopni: tvořit administrativní texty; orientovat se v problematice nabídce práce; posuzovat vlastní možnosti při profesní volbě; rozvíjet svůj osobní i odborný potenciál.


– 91 –


5.14

Ekonomika

5.14.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět ekonomika je vyučován v rámci vzdělávací oblasti člověk a společnost. Žákům umožňuje formovat a rozvíjet pozitivní vztah k ekonomice a ekonomickým vědám, formuje jejich ekonomický obraz světa a tak vytváří základy jejich vědeckého názoru na svět kolem nás. Svým způsobem výuky rozvíjí jak vědomosti, tak i praktické dovednosti žáků, stimuluje analytické myšlení, podněcuje schopnost formulovat a prezentovat vlastní ekonomické hypotézy. Úzkou součinností s praxí (manažerská hra, ekonomické úlohy) nutí žáky k myšlenkové syntéze a praktickému využití získaných poznatků. Časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Ekonomika je organizována jako volitelný předmět od třetího ročníku, 2 hodiny týdně. 3-4. ročník – Blok C nebo D - 2 hodiny týdně Celé učivo je rozděleno do bloků C a D. Každý student během svého studia probere oba všechny bloky, i když jejich pořadí může být různé. Rozdělení učiva do bloků je součástí části B dokumentu – Vzdělávací obsahy. Výuka probíhá ve kmenové třídě. Metody a formy výuky jsou používány podle charakteru učiva a cílů vzdělávání. Z forem se uplatňují: frontální výuka (řízená diskuze, výklad) skupinová výuka manažerská hra individuální výuka – 92 –


Při výuce jsou preferovány metody, které žáky aktivně zapojují do výuky a vedou je k formulaci domněnek a hypotéz, k ověřování možných postupů řešení a podle možností i k praktickému ověření. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. Kompetence k učení Učitel vede žáky k samostatnému vyhledávání, třídění a propojování ekonomických informací z různých zdrojů, včetně moderních informačních technologií; motivuje žáky k prohlubování a samostatnému doplňování vědomostí a dovedností; stimuluje k objevování souvislostí a hodnocení výsledků; napomáhá rozvíjet schopnost organizace činnosti. 2. Kompetence k řešení problému žák objevuje problém, analyzuje ho, navrhuje možné postupy řešení; učitel usměrňuje volené způsoby řešení, podporuje i nestandardní řešení vedoucí k cíli, podněcuje logické uvažování. 3. Kompetence komunikativní žák se přesně, výstižně a srozumitelně vyjadřuje v ústní a písemné podobě, užívá symbolického a grafického vyjádření, používá s porozuměním odbornou terminologii a symboliku; učitel podporuje žáky k využití různých zdrojů informací (grafy, tabulky) a vybízí žáky k diskuzi, argumentaci. 4. Kompetence sociální a personální

– 93 –


Učitel zařazuje do výuky skupinovou práci, sleduje a podněcuje spolupráci ve skupinách, vede žáky k uvědomění si zodpovědnosti; vytváří situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků; podporuje odmítání nepřátelské atmosféry. 5. Kompetence občanské žák je veden k zodpovědnosti za vlastní přípravu, hospodárně využívá energetických zdrojů a dokáže účinně pomoct při krizových situacích. 6. Kompetence k podnikavosti žák se zodpovědně rozhoduje o svém budoucím profesním životě s ohledem na své schopnosti a potřeby; aktivně přistupuje k rozvoji svého osobního a odborného potenciálu, využívá vlastní iniciativu a tvořivost; chápe podstatu a principy podnikání, posuzuje a kriticky hodnotí rizika.


– 94 –


5.15

Multimédia

5.15.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Cílem je seznámit žáky se základy tvorby, úprav a využití zvuku, obrazu a videa. Žáci se seznámí se základními pojmy, názvoslovím a principy zpracování bitmapové a vektorové grafiky, editace zvuku a videa. Předmět multimédia pokrývá „multimediální část“ vzdělávací oblasti Aplikační programové vybavení. Žáci se seznámí s pojmy nutnými pro dorozumění se v oblasti zpracování multimédií, teorii okolo uchovávání multimédií v digitální formě a nevýhody z toho plynoucí. Žáci získají dostatek informací k případnému dalšímu vzdělávání v oblasti multimédií (ať již jde o obraz, zvuk nebo video) a naučí se ovládat nejpoužívanější aplikační software ke zpracování multimédií. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Obsahem předmětu jsou tato témata: 1. grafický bitmapový a vektorový software; 2. zpracování videa a zvuku; 3. převody datových formátů; 4. tvorba a úprava fotografií; 5. animace. Časové vymezení vyučovacího předmětu

– 95 –


Předmět je vyučován jako volitelný předmět od třetího ročníku. Časová dotace je dvě hodiny týdně. Bloková výuka probíhá spojením 3. a 4. ročníku s ročním střídáním výuky bloku C a D, aby bylo docíleno probrání celého učebního obsahu. Rozdělení učiva do bloků je součástí části B dokumentu – Vzdělávací obsahy.

Organizační vymezení vyučovacího předmětu Předmět je vyučován v běžné třídě. Výchovné a vzdělávací strategie Je využívána frontální výuka, práce ve skupině, samostatná činnost a popř. přednášky odborníků. Výuka je doplněna o praktickou část a součástí výuky je práce s PC. Hodnocení výsledků vzdělávání K hodnocení výsledků vzdělávání se využívá tradiční pětistupňové škály, kritéria hodnocení jsou dána klíčovými kompetencemi a vnitřním řádem školy. Znalosti žáků jsou ověřovány krátkými testy, ústní formou, obhajobou výsledků samostatných činností, testováním. Součástí hodnocení je i přístup žáků k řešení aktuálních problémových úkolu (projektů) a jejich schopností aplikovat poznatky v praxi. Hodnocení je veřejné a učitel známku vždy zdůvodní, žáci mají právo se ke známce vyjádřit. Vždy se zohledňuje individualita žáka, jeho schopnosti i možnosti. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Výuka Multimédií směřuje k tomu, aby si žáci osvojili: 7. Kompetence k učení, tj. aby dokázali: učit se aktivně a samostatně; – 96 –


uplatnit různé způsoby práce s textem; efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.) a pořizovat si poznámky; správně používat odborné pojmy a termíny. 8. Kompetence k řešení problému, tj. aby dokázali: vysvětlit zadání úkolu, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsoby řešení; uplatnit při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace; vybrat prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit; používat zkušenosti a vědomostí nabyté v jiných předmětech; spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení). 9. Kompetence komunikativní, tj. aby byli připraveni: komunikovat během ústního zkoušení, při přednesu referátů a během diskusí; formulovat své myšlenky smysluplně a jazykově správně v mluvené i psané podobě. 10. Kompetence sociální a personální, tj. aby byli schopni: adekvátně reagovat na hodnocení svého vystupování; přijmout radu i objektivní kritiku; ověřovat si získané poznatky, reagovat na názory, postoje a jednání jiných lidí; na mimoškolních akcích dodržovat pravidla slušného chování.

– 97 –


11. Kompetence občanské a kulturní povědomí, tj. aby byli připraveni: chránit si své zdraví a zdraví ostatních; vysvětlit význam životního prostředí pro člověka a chovat se v duchu udržitelného rozvoje. 12. Kompetence k pracovníku uplatnění a podnikatelským aktivitám, tj. aby byli připraveni: celoživotně se vzdělávat; dodržuje technologické a pracovní postupy. 13. Kompetence matematické, tj. aby byli schopni: používat správné jednotky a převody mezi nimi. 14. Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi, tj. aby byli schopni: využívat různé zdroje a posuzovat jejich věrohodnost; pracovat s různými medii ve výuce při samostatném vzdělávání. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj odborných kompetencí žáků Výuka Multimédií směřuje k tomu, aby si žáci osvojili: 1. Kompetence navrhovat, sestavovat a udržovat HW, tj. aby dokázali: navrhovat HW řešení s ohledem na jejich předpokládané využití (znát minimální požadavky multimediálního SW); identifikovat a odstraňovat závady. 2. Kompetence pracovat se základním programovým vybavením, tj. aby byli připraveni: instalovat a konfigurovat PC z hlediska multimediálních programů;

– 98 –


využívat základní programové vybavení a dokázat se přizpůsobit jiným programům nebo novějším verzím; pomáhat ostatním uživatelům. 3. Kompetence pracovat s aplikačním programovým vybavením, tj. aby dokázali: instalovat, konfigurovat a spravovat aplikační programové vybavení související s multimédii a počítačovou grafikou. 4. Kompetence usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tj. aby byli připraveni: dodržovat standardy a předpisy; odvést co nejlepší práci. 5. Kompetence jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje, tj. aby byli schopni: odhadnout cenu své práce; nakládat s materiálem, energií apod. s ohledem na životní prostředí.


– 99 –


5.16

Mediální výchova

5.16.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Mediální výchova se profiluje jako předmět se zaměřením na interpretační a tvůrčí činnost žáka, která je úzce provázána s komunikačními a interpretačními účinky veškerých jevů, které současná media využívají. Základní realizační formou výuky je vyučovací hodina, dvouhodina. Dalšími možnými formami jsou exkurze, návštěvy výstav a galerií či dalších kulturních akcí. Ve výuce jsou uplatňovány různé metody práce jako např. samostatná práce, práce ve dvojici, práce ve skupině, krátkodobé a dlouhodobé projekty, besedy. Žák je veden k samostatnému řešení problémů, k sebereflexi, využití experimentu při vlastní tvorbě a umění interpretovat médii podávané informace. Výuka je zaměřena na utváření kladného vztahu k duchovním hodnotám a dále na jejich rozvoj a samostatné formování. Posílením sociálních kompetencí žáků se dosahuje obrany proti snadné manipulaci médii. MV mají na rozvrhu studenti 4. ročníku, výuka je úzce provázána především s výukou ČJL, se kterou má společné některé výstupy týkající se interpretace textu a rozboru a tvorby publicistického funkčního stylu. Časové a organizační vymezení předmětu Mediální výchova je organizována jako volitelný předmět ve čtvrtém ročníku, 2 hodiny týdně. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 7. Kompetence k učení využíváme publicistiku tištěnou i v digitální podobě, žák se učí chápat a interpretovat text, jeho účel a záměr autora

– 100 –


využíváme dostupnou audiovizuální techniku a moderní komunikační prostředky (internet), žák získává přehled o možnostech mediální tvorby učíme žáky pohybovat se v mediálním prostředí, vnímat vkus a nevkus, hledat a rozkrývat záměr autorů mediální produkce žáci zpracovávají různou mediální produkci a prezentují svá stanoviska před pedagogem i ostatními žáky. žáci si uvědomují vliv prostředků masové komunikace na utváření kultury 8. Kompetence k řešení problému používáme audio – video ukázky k diskuzi nad současnou mediální produkcí, dále k inspiraci pro vlastní mediální tvorbu úkoly zaměřujeme na práci se současnými medii, se kterými se žáci denně setkávají 9. Kompetence komunikativní vytváříme optimální podmínky pro rozvoj žáků a její vlastní tvořivost v oblasti médií umožňujeme žákům diskutovat nad vlastní tvorbou seznamujeme

žáky

prostřednictvím

návštěv

kulturních

akcí

s klasickou

i

krátkometrážní filmovou uměleckou a jinou tvorbou. 10. Kompetence sociální a personální dbáme vlastního vkusu a cítění žáka a vedeme jej nenásilnou formou k poznávání kvalitních kulturních hodnot a jejich výběru; vytváříme prostor pro skupinovou a týmovou práci; vytváříme příjemné, vnímavé a citlivé prostředí. 11. Kompetence občanské

– 101 –


pořádáme kulturní exkurze a vycházky, návštěvy výstav, divadelních a jiných kulturních představení v rámci výuky i nad její rámec. 12. Kompetence k podnikavosti znalosti z oblasti publicistiky a mediálního světa jsou velkou devizou v Evropě i ve světě; umožňují každému člověku vybudovat a formovat si hodnoty pro celý další život.


– 102 –


5.17

Seminář ze zeměpisu

5.17.1 Charakteristika vyučovacího předmětu

Vyučovací předmět Seminář ze zeměpisu navazuje na předmět Zeměpis vyučovaný v prvním a druhém ročníku. Spolu s obory Fyzika, Chemie, Biologie a Geologie je zařazen do vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Spolu s obory Dějepis a Základy společenských věd je zařazen do vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Předmět rozšiřuje žákovy poznatky v regionální geografii a geografii České republiky. Žáci objevují mezipředmětové vztahy, vyhledávají, zpracovávají a hodnotí informace. Žáci chápou kulturní zvláštnosti různých národů, najdou potěšení v cestování, objevování krás přírody a v poznávání jiných náboženství. Seminář ze zeměpisu poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě, případně ve studiu na vysoké škole. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah semináře zeměpisu je rozdělen do jednoho z pěti tematických okruhů vyučovacího předmětu zeměpis (Regiony): Přírodní prostředí Sociální prostředí Životní prostředí Regiony Geografické informace a terénní vyučování Časové vymezení vyučovacího předmětu Celková časová dotace pro výuku Semináře ze zeměpisu jsou 4 hodiny, tj. 2 hodiny týdně ve třetím a čtvrtém ročníku.

– 103 –


Organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací hodiny se mohou realizovat s použitím moderních didaktických pomůcek (počítač, dataprojektor, interaktivní tabule, video, DVD). Žáci při výuce využívají notebooky. K dispozici mají atlasy, možnost zapůjčení i volného odběru časopisů s geografickou tématikou. Mezi další formy výuky patří terénní vyučovaní, výlety nebo seznamovací / sportovní kurzy s projektovou výukou. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1.

Kompetence k učení

Učitel vede žáky k pochopení a osvojení geografických pojmů a vztahů klade důraz na výběr a využívání vhodných metod pro efektivní učení zeměpisu umožňuje žákům vyhledávání informací z různých zdrojů: e-learningové prezentace, internet, atlasy, učebnice, … propojuje zeměpis s ostatními vzdělávacími předměty rozvíjí u žáků logické uvažování a myšlení v souvislostech

2.

Kompetence k řešení problémů

Učitel vede žáky k analyzování problémů, k objevování vztahů a příčin, ke zvažování kladů a záporů jednotlivých variant řešení, k volbě správného postupu, k vyhodnocování správnosti výsledku motivuje žáky k využívání internetu a jiných informačních zdrojů při vyhledávání a třídění informací, potřebných k řešení zadaných úloh diskutuje se žáky o možnostech správného řešení problému

– 104 –


poukazuje na mezipředmětovou provázanost při řešení geografických úloh

3.

Kompetence komunikativní

Učitel vede žáky k správné formulaci a aktivnímu vyjadřování svých myšlenek v souvislém a kultivovaném ústním i písemném projevu vysvětluje žákům geografické pojmy a používá při tom různých informačních zdrojů: internet, encyklopedie, geografické slovníky, tematické mapy… poukazuje na srozumitelnost vyjadřování v geografické terminologii směřuje žáky k využití moderních komunikačních technologií v předmětu zeměpis: komunikační aplikace v e-learningu, e-mail, chat

4.

Kompetence sociální a personální

Učitel vyžaduje slušné chování a dodržování stanovených pravidel v hodině zeměpisu nebo terénních vycházkách umožňuje aktivní spolupráci mezi žáky navzájem a mezi žáky a vyučujícím vytváří podmínky pro účinnou spolupráci ve skupinách: projektové vyučování a skupinové vyučování klade důraz na upevňování dobrých mezilidských vztahů umožňuje spoluúčast žáků na vytváření kritérií hodnocení

– 105 –


5.

Kompetence občanské

Učitel vyžaduje od žáků zodpovědnost a spolehlivost při práci v hodině zeměpisu i při domácí přípravě na vyučování učí porozumět odlišnému způsobu života lidí jiných kultur a náboženství odmítá jakékoliv projevy ponižování, diskriminace a rasismu vede žáky k respektování jiných názorů, ale zároveň i ke kritickému postoji nesouhlasných názorů pěstuje u žáků vědomí sounáležitosti s obcí, vlastí, Evropou a světem vede žáky k ochraně přírody a kulturního a duchovního dědictví

6.

Kompetence k podnikavosti

Učitel vede žáky k aplikaci osvojených geografických dovedností do praktického života vysvětluje a dokazuje žákům korelaci geografie s jinými vědními obory motivuje žáky prostřednictvím problémových geografických úkolů k pochopení základních principů podnikání


– 106 –


6

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

6.1

Pravidla pro hodnocení a klasifikace žáků

6.1.1

Základní pravidla předem stanovíme a vysvětlíme jasná kritéria pro klasifikaci; umožníme žákům účast na hodnotícím procesu; hodnocení z vyučovacího předmětu nesmí zahrnovat žákovo chování; klasifikujeme pouze probrané a procvičené učivo (s výjimkou referátů a podobných aktivit); vyváženě budeme promítat do klasifikace vědomosti, dovednosti, postupy, práci s informacemi, úroveň komunikace, případně tvořivost žáka; při klasifikaci budeme vycházet z pěti klasifikačních stupňů; klasifikace má 10 stupňů důležitosti (vah) 1 – 10, přičemž 10 je nejdůležitější; písemné práce žáků budou archivovány po celé pololetí s přesahem min. 1 týden; opravená chyba je cennou zkušeností a v klasifikaci je nutné k tomu přihlížet.

Klasifikaci rozdělujeme na průběžnou a celkovou (pololetní, na konci školního roku). Zásady uvedené v této kapitole ŠVP jsou závazné pro všechny učitele. Procentní hodnocení průběžné klasifikace bude užíváno všude tam, kde je to možné (obtížné by to bylo např. v referátech). Aktivita žáků v hodinách procentní vyjádření nevyžaduje, neboť je hodnocena pouze kladná část aktivity.

– 107 –


6.1.2

Způsoby hodnocení průběžné klasifikace

Způsob

Váha klasifikace

Poznámka

seminární nebo ročníková práce

10

kompozice (pouze ČJ, cizí jazyky, MAT), čtvrtletní práce

10

celohodinová práce nebo práce trvající větší část hodiny

9 – 10

Diktát

6–8

opakování látky v širším kontextu

6–8

písemné, ústní či praktické zkoušení, několik témat v jednom celku

opakování látky v užším kontextu

3–5

písemné, ústní či praktické zkoušení, desetiminutovka

samostatná práce v hodině

4–5

vypracování konkrétního úkolu

projekt, zápisy z kulturních akcí, referát

4–5

aktivita v hodinách

1–3

sledujeme průběžně, za určité období, např. týden, pětiminutovka

domácí úkol

1–3

v závislosti na tom, jak je vypracování úkolu důležité pro progres (postup) v hodině, může být váha i vyšší

Poznámka: žák je seznámen s hodnotou váhy při zadání, váha klasifikace se může mírně lišit od výše uvedené tabulky.

– 108 –


6.1.3

Kritéria pro hodnocení průběžné klasifikace

Procento výkonu

Známka

Poznámka

100% až 90%

1

pro jazyky platí odlišná kritéria v závislosti na zvyklostech mezinárodního testování:

89% až 75%

2

74% až 50%

3

49% až 30%

4

29% až 0%

5

1 100 - 90% 2 89 - 80% 3 79 - 65% 4 64 - 50% 5 49 - 0%

Poznámka: klasifikace umožňuje používání rozšířené stupnice, tzn. 1-2, 2-3, 3-4, 4-5. 6.1.4

Kritéria pro hodnocení celkové klasifikace

Známka 1 (výborný prospěch) Žák dosahuje očekávaných kompetencí, konkretizovaných výstupů, klíčových kompetencí a cílů základního vzdělávání rychle, v určeném nebo kratším čase, s výrazným podílem samostatné práce a jen s minimální pomocí učitele. Projevuje výrazný zájem o výuku a o pozitivní rozvíjení své osobnosti. Řádně se na výuku připravuje a vzorně plní zadané úkoly. Při výuce plně využívá svých schopností, možností a rezerv. Známka 2 (chvalitebný prospěch) Žák dosahuje stanovených výstupů v určeném čase, jen s malou pomocí učitele. Je schopen samostatně pracovat. Projevuje zřetelný zájem o výuku a o rozvíjení své osobnosti. Jeho příprava na výuku a plnění zadaných úkolů vykazují drobné nedostatky. Při výuce se snaží plně využívat svých schopností, možností a rezerv.

– 109 –


Známka 3 (dobrý prospěch) Žák dosahuje stanovených výstupů, ale v delším než určeném čase a s výraznou pomocí učitele. Samostatné práce je schopen jen částečně. Projevuje částečný zájem o výuku a rozvíjení své osobnosti. Jeho příprava na výuku a plnění zadaných úkolů často vykazují výraznější nedostatky. Svých schopností, možností a rezerv využívá při výuce jen částečně a vykazuje jen malou snahu o zlepšení tohoto stavu. Známka 4 (dostatečný prospěch) Žák dosahuje i přes výraznou pomoc učitele, a za mnohem delší, než určený čas, jen některých stanovených výstupů. Samostatné práce je téměř neschopen. Projevuje malý zájem o výuku a rozvíjení své osobnosti. Jeho příprava na výuku trvale vykazuje výrazné nedostatky. Svých schopností, možností a rezerv využívá při výuce jen velmi málo, spíše ojediněle, a nejeví téměř žádnou snahu tento stav zlepšit. Známka 5 (nedostatečný prospěch) Žák nedosahuje prakticky žádných stanovených výstupů, ani ve výrazně delším, než určeném čase, a to i přes maximální pomoc a snahu učitele. O výuku a rozvíjení své osobnosti neprojevuje zájem. Na výuku se nepřipravuje nebo jen minimálně. Své schopnosti, možnosti a rezervy při výuce nevyužívá; snahu zlepšit tento stav neprojevuje.

6.2

Autoevaluace školy

Autoevaluace je v životě školy nezbytným prvkem, který poskytuje zpětnou vazbu ohledně studijních výsledků, silných a slabých stránek školy a její atmosféry. Reflektuje také potřeby a přání žáků, jejich rodičů (zákonných zástupců) a zaměstnanců. Respektováním a zohledňováním výsledků autoevaluace chceme: – 110 –


dosáhnout zlepšení výuky a vzdělávacího procesu, reflektovat klientské pojetí vzdělávání, dosáhnout vyššího stupně spolupráce subjektů zúčastněných na vzdělávání. Prvky, které hodnotíme, vycházejí z vyhlášky č. 15/2005, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. §8 této tohoto předpisu stanovuje, že hodnotit je třeba podmínky ke vzdělávání, průběh vzdělávání, podporu školy žákům a vzájemné vztahy školy, žáků a rodičů, výsledky vzdělávání žáků, řízení školy, personální práci, kvalitu vzdělávání pedagogických pracovníků, úroveň výsledků práce školy vzhledem k podmínkám a ekonomickým zdrojům. Abychom zajistili, že autoevaluace bude probíhat objektivním způsobem, využíváme především profesionálně připravených dotazníků v rámci programů, které nabízí například Scio nebo CERMAT, případně další společnosti. Naopak postupně opouštíme klasický model přijímacích zkoušek, pomocí kterého se původně daly zjistit výchozí hodnoty dovedností, znalostí a vědomostí. Velká konkurence středních škol spolu s poklesem populace patnáctiletých a šestnáctiletých vedla k tomu, že rozhodující váhu v přijímacím řízení získal studijní průměr a přijímací testy tak konali pouze žáci s horším prospěchem. Tím byla zásadním způsobem narušena objektivita získaných informací. Nemůžeme se však chovat jinak, neboť pokud bychom na konání přijímacích testů trvali, řada výborných žáků by dala přednost jiným školám, které by toto kritérium zachovaly. Studenty 3. ročníků požádáme o vyplnění anonymních dotazníků, v nichž uvedou své názory na školu a výuku. Poskytnou nám tak pohled na vzdělávací proces z jiné strany a znamenají – 111 –


zapojení názorů žáků do vlastního hodnocení školy. Statistické zhodnocení testových odpovědí ukáže silné a slabé stránky života školy, stejně tak jako vztah učitelů k využívání moderních metod výuky, výpočetní a další didaktické technice a spokojenost žáků s e-learningovými aplikacemi, které jsou v síti škol EDUCAnet nezastupitelným zdrojem studijních materiálů. Dotazník je k této kapitole přiložen. Jednou za dva roky provedeme SWOT analýzu, která ukáže silné a slabé stránky školy. Pomocí anonymního dotazování na něm budou participovat žáci, rodiče i učitelé. Časové rozvržení úkolů v rámci procesu SWOT analýzy kopíruje přibližně toto schéma: září – příprava dotazníků a SWOT formulářů; říjen – zahájení šetření; listopad – odevzdání odpovědí; leden – vyhodnocení odpovědí a seznámení učitelů s výsledky; březen – stanovení opatření pro další období na základě odpovědí; květen – zapracování opatření do plánu práce a upgradu ŠVP na příští školní rok. Výsledky autoevaluačních procesů jsou vždy k dispozici - kromě samozřejmé přístupnosti vedení školy - vyučujícím jednotlivých předmětů a třídním učitelům testovaných tříd. Zhodnocení provádíme na pedagogických radách. Plán autoevaluace na školní rok včetně struktury zjišťování projednáváme každoročně na zahajovací pedagogické radě, která se koná na počátku přípravného týdne. Plán včetně přesného znění hodnotících dotazníků bude každoroční přílohou školního vzdělávacího plánu. Otázka autoevaluace je také řešena v rámci výroční zprávy školy a zprávy o činnosti, kterou gymnázium EDUCAnet předkládá zřizovateli.

– 112 –


Seznam příloh [A]

Očekávané výstupy

[B]

Vzdělávací obsahy [B.1]

Vzdělávací obsah – český jazyk a literatura

[B.2]

Vzdělávací obsah – cizí jazyk – anglický jazyk

[B.3]

Vzdělávací obsah – další cizí jazyk – německý jazyk

[B.4]

Vzdělávací obsah – matematika

[B.5]

Vzdělávací obsah – fyzika

[B.6]

Vzdělávací obsah – chemie

[B.7]

Vzdělávací obsah – biologie

[B.8]

Vzdělávací obsah – zeměpis

[B.9]

Vzdělávací obsah – základy společenských věd

[B.10]

Vzdělávací obsah – dějepis

[B.11]

Vzdělávací obsah – estetická výchova

[B.12]

Vzdělávací obsah – tělesná výchova

[B.13]

Vzdělávací obsah – informační technologie

[B.14]

Vzdělávací obsah – ekonomika

[B.15]

Vzdělávací obsah – multimédia

[B.16]

Vzdělávací obsah – mediální výchova

[B.17]

Vzdělávací obsah – seminář ze zeměpisu

Příloha [C]

Zařazení vzdělávacích oblastí do vyučovacích předmětů [C.1]

Zařazení vzdělávacích oblastí do vyučovacích předmětů

– 113 –

PŘÍLOHY

PŘÍLOHA [A] Očekávané výstupy

1

Český jazyk a literatura

1.1

JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

Žák: 1.1.1 1.1.2 1.1.3

1.1.4 1.1.5 1.1.6

1.1.7 1.1.8

1.1.9 1.1.10

1.1.11 1.1.12 1.1.13 1.1.14 1.1.15

1.2

odlišuje různé variety národního jazyka a vhodně jich využívá ve svém jazykovém projevu v souladu s komunikační situací při analýze vybraných textů popíše základní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence v mluveném projevu ovládá zásady spisovné výslovnosti a pro účinné dorozumívání vhodně užívá zvukové prostředky řeči (modulace síly, výšky hlasu a tempa řeči; umístění přízvuků a pauz, správné frázování) v mluveném projevu vhodně užívá nonverbálních prostředků řeči v písemném projevu dodržuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší složitější případy; účinně využívá možností grafického členění textu v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a ve vztahu k sdělovacímu záměru, k dané situaci, kontextu a k adresátovi; vysvětlí a odůvodní význam slov v daném kontextu ve svém projevu uplatňuje znalosti tvarosloví a slovotvorných a syntaktických principů českého jazyka využívá znalostí o větných členech a jejich vztazích, o aktuálním členění výpovědí a o druzích vět podle záměru mluvčího k vhodnému vyjádření myšlenky, k účinnému dorozumívání, logickému strukturování výpovědí a k odlišení záměru mluvčího v mluveném i psaném projevu vhodně využívá slohotvorné rozvrstvení výrazových prostředků češtiny používá různé prostředky textového navazování vedoucí ke zvýšení srozumitelnosti, přehlednosti a logické souvislosti sdělení; uplatní textové členění v souladu s obsahovou výstavbou textu a rozvíjením tématu při tvorbě vlastního textu mluveného i psaného využívá základní principy rétoriky volí adekvátní komunikační strategie, zohledňuje partnera a publikum; rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet) LITERÁRNÍ KOMUNIKACE

Žák: 1.2.1 1.2.2

rozliší umělecký text od neuměleckého, nalezne jevy, které činí text uměleckým objasní rozdíly mezi fikčním a reálným světem a vysvětlí, jakým způsobem se reálný svět promítá do literárního textu, jaký vliv může mít svět fikce na myšlení a jednání reálných lidí

1.2.3 1.2.4 1.2.5 1.2.6

1.2.7 1.2.8 1.2.9 1.2.10 1.2.11

1.2.12 1.2.13 1.2.14

na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu rozliší a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře rozezná typy promluv a vyprávěcí způsoby a posoudí jejich funkci v konkrétním textu při interpretaci literárního textu ve všech jeho kontextech uplatňuje prohloubené znalosti o struktuře literárního textu, literárních žánrech a literárněvědných termínech identifikuje využití jednoho textu v textu jiném (intertextovost) a objasní jeho funkci a účinek na čtenáře postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu rozliší texty spadající do oblasti tzv. literatury vážné, středního proudu a literárního braku a svůj názor argumentačně zdůvodní samostatně interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních děl vystihne podstatné rysy základních period vývoje české i světové literatury, významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele a charakterizuje a interpretuje jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a vyloží její postavení v kontextu literatury světové (vzájemná inspirace, příbuznost, odlišnosti a jejich příčiny) tvořivě využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje získané schopnosti a dovednosti tvořivě využívá v produktivních činnostech rozvíjejících jeho individuální styl

2

Cizí jazyk

2.1

RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI

Žák: 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 2.1.7 2.1.8 2.1.9

porozumí hlavním bodům a myšlenkám autentického ústního projevu složitějšího obsahu na aktuální téma, postihne jeho hlavní a doplňující informace rozliší v mluveném projevu jednotlivé mluvčí, identifikuje různý styl, citové zabarvení, názory a stanoviska jednotlivých mluvčích porozumí hlavním bodům a myšlenkám autentického čteného textu či písemného projevu složitějšího obsahu na aktuální téma identifikuje strukturu textu a rozliší hlavní a doplňující informace vyhledá a shromáždí informace z různých textů na méně běžné, konkrétní téma a pracuje se získanými informacemi odvodí význam neznámých slov na základě již osvojené slovní zásoby, kontextu, znalosti tvorby slov a internacionalismů využívá různé druhy slovníků, informativní literaturu, encyklopedie a média čte s porozuměním literaturu ve studovaném jazyce postihne zápletku i sled událostí ve filmu či hře

2.2

PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI

Žák: 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.2.6 2.2.7 2.2.8 2.2.9

2.3

formuluje svůj názor srozumitelně, gramaticky správně, spontánně a plynule volně a srozumitelně reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý autentický text se slovní zásobou a jazykovými strukturami odpovídajícími náročnějšímu textu přednese souvislý projev na zadané téma sestaví souvislý text na širokou škálu témat a vyjádří své stanovisko podrobně popíše své okolí, své zájmy a činnosti s nimi související logicky a jasně strukturuje formální i neformální písemný projev různých slohových stylů s porozuměním přijímá a srozumitelně i gramaticky správně předává obsahově složitější informace používá bohatou všeobecnou slovní zásobu k rozvíjení argumentace, aniž by redukoval to, co chce sdělit využívá výkladové a odborné slovníky při zpracování písemného projevu na neznámé téma INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI

Žák: 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5

vyjádří a obhájí své myšlenky, názory a stanoviska vhodnou písemnou i ústní formou adekvátně a gramaticky správně okomentuje a prodiskutuje odlišné názory různých faktografických i imaginativních textů reaguje spontánně a gramaticky správně v složitějších, méně běžných situacích užitím vhodných výrazů a frazeologických obratů komunikuje plynule a foneticky správně na témata abstraktní i konkrétní v méně běžných i odborných situacích při setkání s rodilými mluvčími zahájí, vede a zakončí dialog a zapojí se do živé diskuse na různá témata týkající se odbornějších zájmů

3

Další cizí jazyk

3.1

RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI

Žák: 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.1.5 3.1.6

rozumí hlavním bodům či myšlenkám autentického ústního projevu i psaného textu na běžné a známé téma identifikuje strukturu jednoduchého textu a rozliší hlavní informace rozliší v mluveném projevu jednotlivé mluvčí, identifikuje různé styly a citová zabarvení promluvy odhadne význam neznámých slov na základě již osvojené slovní zásoby a kontextu užívá různé techniky čtení dle typu textu a účelu čtení využívá různé druhy slovníků při čtení nekomplikovaných faktografických textů

3.2

PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI

Žák: 3.2.1

3.2.5 3.2.6 3.2.7

srozumitelně reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý, méně náročný autentický text se slovní zásobou na běžná témata formuluje svůj názor ústně i písemně na jednoduché, běžné téma srozumitelně, gramaticky správně a stručně logicky a jasně strukturuje středně dlouhý písemný projev, formální i neformální text na běžné či známé téma sestaví ústně i písemně souvislý text na jednoduché téma jako lineární sled myšlenek jednoduše a souvisle popíše své okolí, své zájmy a činnosti s nimi související shrne a ústně i písemně sdělí běžné, obsahově jednoduché informace využívá překladové slovníky při zpracování písemného projevu na méně běžné téma

3.3

INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI

3.2.2 3.2.3 3.2.4

Žák: 3.3.1

3.3.2 3.3.3 3.3.4

vysvětlí gramaticky správně své názory a stanoviska písemnou i ústní formou a v krátkém a jednoduchém projevu na téma osobních zájmů nebo každodenního života reaguje adekvátně a gramaticky správně v běžných, každodenních situacích užitím jednoduchých, vhodných výrazů a frazeologických obratů s jistou mírou sebedůvěry komunikuje foneticky správně s použitím osvojené slovní zásoby a gramatických prostředků zapojí se, případně s menšími obtížemi, do rozhovoru s rodilými mluvčími na běžné a známé téma v předvídatelných každodenních situacích

4

Matematika a její aplikace

4.1

ARGUMENTACE A OVĚŘOVÁNÍ

Žák: 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5 4.1.6

čte a zapisuje tvrzení v symbolickém jazyce matematiky užívá správně logické spojky a kvantifikátory rozliší definici a větu, rozliší předpoklad a závěr věty rozliší správný a nesprávný úsudek vytváří hypotézy, zdůvodňuje jejich pravdivost a nepravdivost, vyvrací nesprávná tvrzení zdůvodňuje svůj postup a ověřuje správnost řešení problému

4.2

ČÍSLO A PROMĚNNÁ

Žák:

4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4 4.2.5 4.2.6 4.2.7 4.2.8 4.2.9 4.2.10

4.3

užívá vlastnosti dělitelnosti přirozených čísel operuje s intervaly, aplikuje geometrický význam absolutní hodnoty provádí operace s mocninami a odmocninami, upravuje číselné výrazy odhaduje výsledky numerických výpočtů a efektivně je provádí, účelně využívá kalkulátor upravuje efektivně výrazy s proměnnými, určuje definiční obor výrazu rozkládá mnohočleny na součin vytýkáním a užitím vzorců, aplikuje tuto dovednost při řešení rovnic a nerovnic řeší lineární a kvadratické rovnice a nerovnice, řeší soustavy rovnic, v jednodušších případech diskutuje řešitelnost nebo počet řešení rozlišuje ekvivalentní a neekvivalentní úpravy geometricky interpretuje číselné, algebraické a funkční vztahy, graficky znázorňuje řešení rovnic, nerovnic a jejich soustav analyzuje a řeší problémy, v nichž aplikuje řešení lineárních a kvadratických rovnic a jejich soustav PRÁCE S DATY, KOMBINATORIKA, PRAVDĚPODOBNOST

Žák: 4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.3.4 4.3.5

4.4

řeší reálné problémy s kombinatorickým podtextem (charakterizuje možné případy, vytváří model pomocí kombinatorických skupin a určuje jejich počet) využívá kombinatorické postupy při výpočtu pravděpodobnosti, upravuje výrazy s faktoriály a kombinačními čísly diskutuje a kriticky zhodnotí statistické informace a daná statistická sdělení volí a užívá vhodné statistické metody k analýze a zpracování dat (využívá výpočetní techniku) reprezentuje graficky soubory dat, čte a interpretuje tabulky, diagramy a grafy, rozlišuje rozdíly v zobrazení obdobných souborů vzhledem k jejich odlišným charakteristikám ZÁVISLOSTI A FUNKČNÍ VZTAHY

Žák: 4.4.1 4.4.2 4.4.3 4.4.4 4.4.5 4.4.6 4.4.7

načrtne grafy požadovaných funkcí (zadaných jednoduchým funkčním předpisem) a určí jejich vlastnosti formuluje a zdůvodňuje vlastnosti studovaných funkcí a posloupností využívá poznatky o funkcích při řešení rovnic a nerovnic, při určování kvantitativních vztahů aplikuje vztahy mezi hodnotami exponenciálních, logaritmických a goniometrických funkcí a vztahy mezi těmito funkcemi modeluje závislosti reálných dějů pomocí známých funkcí řeší aplikační úlohy s využitím poznatků o funkcích a posloupnostech interpretuje z funkčního hlediska složené úrokování, aplikuje exponenciální funkci a geometrickou posloupnost ve finanční matematice

4.5

GEOMETRIE

Žák: 4.5.1

4.5.12

používá geometrické pojmy, zdůvodňuje a využívá vlastnosti geometrických útvarů v rovině a v prostoru, na základě vlastností třídí útvary určuje vzájemnou polohu lineárních útvarů, vzdálenosti a odchylky využívá náčrt při řešení rovinného nebo prostorového problému v úlohách početní geometrie aplikuje funkční vztahy, trigonometrii a úpravy výrazů, pracuje s proměnnými a iracionálními čísly řeší polohové a nepolohové konstrukční úlohy užitím všech bodů dané vlastnosti, pomocí shodných zobrazení a pomocí konstrukce na základě výpočtu zobrazí ve volné rovnoběžné projekci hranol a jehlan, sestrojí a zobrazí rovinný řez těchto těles řeší planimetrické a stereometrické problémy motivované praxí užívá různé způsoby analytického vyjádření přímky v rovině (geometrický význam koeficientů) řeší analyticky polohové a metrické úlohy o lineárních útvarech v rovině využívá charakteristické vlastnosti kuželoseček k určení analytického vyjádření z analytického vyjádření (z osové nebo vrcholové rovnice) určí základní údaje o kuželosečce řeší analyticky úlohy na vzájemnou polohu přímky a kuželosečky

5

Fyzika

5.1

FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH MĚŘENÍ

4.5.2 4.5.3 4.5.4 4.5.5 4.5.6 4.5.7 4.5.8 4.5.9 4.5.10 4.5.11

Žák: 5.1.1 5.1.2

5.2

měří vybrané fyzikální veličiny vhodnými metodami, zpracuje a vyhodnotí výsledky měření rozliší skalární veličiny od vektorových a využívá je při řešení fyzikálních problémů a úloh POHYB TĚLES A JEJICH VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ

Žák: 5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2.4 5.2.5

užívá základní kinematické vztahy při řešení problémů a úloh o pohybech rovnoměrných a rovnoměrně zrychlených/zpomalených určí v konkrétních situacích síly a jejich momenty působící na těleso a určí výslednici sil využívá (Newtonovy) pohybové zákony k předvídání pohybu těles využívá zákony zachování některých důležitých fyzikálních veličin při řešení problémů a úloh objasní procesy vzniku, šíření, odrazu a interference mechanického vlnění

5.3

STAVBA A VLASTNOSTI LÁTEK

Žák: 5.3.1 5.3.2 5.3.3 5.3.4 5.3.5

5.4

objasní souvislost mezi vlastnostmi látek různých skupenství a jejich vnitřní strukturou aplikuje s porozuměním termodynamické zákony při řešení konkrétních fyzikálních úloh využívá stavovou rovnici ideálního plynu stálé hmotnosti při předvídání stavových změn plynu analyzuje vznik a průběh procesu pružné deformace pevných těles porovná zákonitosti teplotní roztažnosti pevných těles a kapalin a využívá je k řešení praktických problémů ELEKTROMAGNETICKÉ JEVY, SVĚTLO

Žák: 5.4.1 5.4.2 5.4.3

5.4.4 5.4.5 5.4.6

5.5

porovná účinky elektrického pole na vodič a izolant využívá Ohmův zákon při řešení praktických problémů aplikuje poznatky o mechanismech vedení elektrického proudu v kovech, polovodičích, kapalinách a plynech při analýze chování těles z těchto látek v elektrických obvodech využívá zákon elektromagnetické indukce k řešení problémů a k objasnění funkce elektrických zařízení porovná šíření různých druhů elektromagnetického vlnění v rozličných prostředích využívá zákony šíření světla v prostředí k určování vlastností zobrazení předmětů jednoduchými optickými systémy MIKROSVĚT

Žák: 5.5.1

5.5.3 5.5.4

využívá poznatky o kvantování energie záření a mikročástic k řešení fyzikálních problémů posoudí jadernou přeměnu z hlediska vstupních a výstupních částic i energetické bilance využívá zákon radioaktivní přeměny k předvídání chování radioaktivních látek navrhne možné způsoby ochrany člověka před nebezpečnými druhy záření

6

Chemie

6.1

OBECNÁ CHEMIE

5.5.2

Žák: 6.1.1

využívá odbornou terminologii při popisu látek a vysvětlování chemických dějů

6.1.2 6.1.3 6.1.4

6.2

provádí chemické výpočty a uplatňuje je při řešení praktických problémů předvídá vlastnosti prvků a jejich chování v chemických procesech na základě poznatků o periodické soustavě prvků využívá znalosti o částicové struktuře látek a chemických vazbách k předvídání některých fyzikálně-chemických vlastností látek a jejich chování v chemických reakcích ANORGANICKÁ CHEMIE

Žák: 6.2.1 6.2.2 6.2.3 6.2.4

6.3

využívá názvosloví anorganické chemie při popisu sloučenin charakterizuje významné zástupce prvků a jejich sloučeniny, zhodnotí jejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí předvídá průběh typických reakcí anorganických sloučenin využívá znalosti základů kvalitativní a kvantitativní analýzy k pochopení jejich praktického významu v anorganické chemii ORGANICKÁ CHEMIE

Žák: 6.3.1 6.3.2 6.3.3 6.3.4 6.3.5

6.4

zhodnotí vlastnosti atomu uhlíku významné pro strukturu organických sloučenin aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu sloučenin s možností využití triviálních názvů charakterizuje základní skupiny organických sloučenin a jejich významné zástupce, zhodnotí jejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí aplikuje znalosti o průběhu organických reakcí na konkrétních příkladech využívá znalosti základů kvalitativní a kvantitativní analýzy k pochopení jejich praktického významu v organické chemii BIOCHEMIE

Žák: 6.4.1 6.4.2

objasní strukturu a funkci sloučenin nezbytných pro důležité chemické procesy probíhající v organismech charakterizuje základní metabolické procesy a jejich význam

7

Biologie

7.1

OBECNÁ BIOLOGIE

Žák: 7.1.1 7.1.2

odliší živé soustavy od neživých na základě jejich charakteristických vlastností porovná významné hypotézy o vzniku a evoluci živých soustav na Zemi

7.1.3 7.1.4 7.1.5

objasní stavbu a funkci strukturních složek a životní projevy prokaryotních a eukaryotních buněk vysvětlí význam diferenciace a specializace buněk pro mnohobuněčné organismy odvodí hierarchii recentních organismů ze znalostí o jejich evoluci

7.2

BIOLOGIE VIRŮ

Žák: 7.2.1 7.2.2 7.2.3

charakterizuje viry jako nebuněčné soustavy zhodnotí způsoby ochrany proti virovým onemocněním a metody jejich léčby zhodnotí pozitivní a negativní význam virů

7.3

BIOLOGIE BAKTERIÍ

Žák: 7.3.1 7.3.2

charakterizuje bakterie z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska zhodnotí způsoby ochrany proti bakteriálním onemocněním a metody jejich léčby

7.4

BIOLOGIE PROTIST

Žák: 7.4.1

charakterizuje protista z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska

7.5

BILOGIE HUB

Žák: 7.5.1 7.5.2

pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné zástupce hub a lišejníků posoudí ekologický, zdravotnický a hospodářský význam hub a lišejníků

7.6

BIOLOGIE ROSTLIN

Žák: 7.6.1 7.6.2 7.6.3 7.6.4 7.6.5 7.6.6 7.6.7

popíše stavbu těl rostlin, stavbu a funkci rostlinných orgánů objasní princip životních cyklů a způsoby rozmnožování rostlin porovná společné a rozdílné vlastnosti stélkatých a cévnatých rostlin pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné rostlinné druhy a uvede jejich ekologické nároky zhodnotí rostliny jako primární producenty biomasy a možnosti využití rostlin v různých odvětvích lidské činnosti posoudí vliv životních podmínek na stavbu a funkci rostlinného těla zhodnotí problematiku ohrožených rostlinných druhů a možnosti jejich ochrany

7.7

BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ

Žák: 7.7.1 7.7.2 7.7.3 7.7.4 7.7.5 7.7.6 7.7.7 7.7.8

charakterizuje hlavní taxonomické jednotky živočichů a jejich významné zástupce popíše evoluci a adaptaci jednotlivých orgánových soustav objasní principy základních způsobů rozmnožování a vývoj živočichů pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné živočišné druhy a uvede jejich ekologické nároky posoudí význam živočichů v přírodě a v různých odvětvích lidské činnosti charakterizuje pozitivní a negativní působení živočišných druhů na lidskou populaci charakterizuje základní typy chování živočichů zhodnotí problematiku ohrožených živočišných druhů a možnosti jejich ochrany

7.8

BIOLOGIE ČLOVĚKA

Žák: 7.8.1 7.8.2 7.8.3

7.9

podle předloženého schématu popíše a vysvětlí evoluci člověka využívá znalosti o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími v lidském těle charakterizuje individuální vývoj člověka a posoudí faktory ovlivňující jej v pozitivním a negativním směru GENETIKA

Žák: 7.9.1 7.9.2

využívá znalosti o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organismů analyzuje možnosti využití znalostí z oblasti genetiky v běžném životě

7.10

EKOLOGIE

Žák: 7.10.1 7.10.2

používá správně základní ekologické pojmy objasňuje základní ekologické vztahy

8

Geografie

8.1

PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ

Žák: 8.1.1

porovná postavení Země ve vesmíru a podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy

8.1.2

8.1.5 8.1.6 8.1.7

porovná na příkladech mechanismy působení endogenních (včetně deskové tektoniky) a exogenních procesů a jejich vliv na utváření zemského povrchu a na život lidí objasní mechanismy globální cirkulace atmosféry a její důsledky pro vytváření klimatických pásů objasní velký a malý oběh vody a rozliší jednotlivé složky hydrosféry a jejich funkci v krajině hodnotí vodstvo a půdní obal Země jako základ života a zdroje rozvoje společnosti rozliší hlavní biomy světa rozliší složky a prvky fyzickogeografické sféry a rozpozná vztahy mezi nimi

8.2

SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ

8.1.3 8.1.4

Žák: 8.2.1

8.2.2 8.2.3 8.2.4

8.2.5 8.2.6 8.2.7 8.2.8

8.3

zhodnotí na příkladech dynamiku vývoje obyvatelstva na Zemi, geografické, demografické a hospodářské aspekty působící na chování, pohyb, rozmístění a zaměstnanost obyvatelstva analyzuje hlavní rasová, etnická, jazyková, náboženská, kulturní a politická specifika s ohledem na způsob života a životní úroveň v kulturních regionech světa identifikuje obecné základní geografické znaky a funkce sídel a aktuální tendence ve vývoji osídlení zhodnotí na příkladech světové hospodářství jako otevřený dynamický systém s určitými složkami, strukturou a funkcemi a zohlední faktory územního rozmístění hospodářských aktivit, vymezí jádrové a periferní oblasti světa zhodnotí nerovnoměrné rozmístění, objem a distribuci světových surovinových a energetických zdrojů rozliší a porovnává státy světa a jejich mezinárodní integrační uskupení a organizace podle kritérií vzájemné podobnosti a odlišnosti lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji vyhledá na mapách hlavní světové oblasti cestovního ruchu, porovná jejich lokalizační faktory a potenciál ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Žák: 8.3.1 8.3.2 8.3.3

8.4

zhodnotí na příkladech různé krajiny jako systém pevninské části krajinné sféry se specifickými znaky, určitými složkami, strukturou, okolím a funkcemi analyzuje na konkrétních příkladech přírodní a kulturní (společenské) krajinné složky a prvky krajiny zhodnotí některá rizika působení přírodních a společenských faktorů na životní prostředí v lokální, regionální a globální úrovni REGIONY

Žák: 8.4.1 8.4.2

8.4.3 8.4.4 8.4.5

8.5

rozlišuje na konkrétních územních příkladech mikroregionální, regionální, státní, makroregionální a globální geografickou dimenzi vymezí místní region (podle bydliště, školy) na mapě podle zvolených kritérií, zhodnotí přírodní, hospodářské a kulturní poměry mikroregionu a jeho vazby k vyšším územním celkům a regionům zhodnotí polohu, přírodní poměry a zdroje České republiky lokalizuje na mapách hlavní rozvojová jádra a periferní oblasti České republiky, rozlišuje jejich specifika lokalizuje na mapách makroregiony světa, vymezí jejich hranice, zhodnotí jejich přírodní, kulturní, politické a hospodářské vlastnosti a jednotlivé makroregiony vzájemně porovná GEOGRAFICKÉ INFORMACE A TERÉNNÍ VYUČOVÁNÍ

Žák: 8.5.1 8.5.2 8.5.3 8.5.4 8.5.5

používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů orientuje se s pomocí map v krajině používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii vytváří a využívá vlastní mentální schémata a mentální mapy pro orientaci v konkrétním území čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje

9

Geologie

9.1

SLOŽENÍ, STRUKTURA A VÝVOJ ZEMĚ

Žák: 9.1.1 9.1.2

porovná složení a strukturu jednotlivých zemských sfér a objasní jejich vzájemné vztahy využívá vybrané metody identifikace minerálů

9.2

GEOLOGICKÉ PROCESY V LITOSFÉŘE

Žák: 9.2.1 9.2.2 9.2.3

analyzuje energetickou bilanci Země a příčiny vnitřních a vnějších geologických procesů určí nerostné složení a rozpozná strukturu běžných magmatických, sedimentárních a metamorfovaných hornin analyzuje různé druhy poruch v litosféře

9.2.4

využívá geologickou mapu ČR k objasnění geologického vývoje regionů

9.3

VODA

Žák: 9.3.1

zhodnotí využitelnost různých druhů vod a posoudí možné způsoby efektivního hospodaření s vodou v příslušném regionu

9.4

ČLOVĚK A ANORGANICKÁ PŘÍRODA

Žák: 9.4.1 9.4.2 9.4.3 9.4.4

určí základní vlastnosti vzorku půdního profilu a navrhne využitelnost a způsob efektivního hospodaření s půdou v daném regionu posuzuje geologickou činnost člověka z hlediska možných dopadů na životní prostředí posoudí význam i ekologickou únosnost těžby a zpracovatelských technologií v daném regionu vyhodnotí bezpečnost ukládání odpadů a efektivitu využívání druhotných surovin v daném regionu

10

Občanský a společenskovědní základ (pro nás předmět ZSV)

10.1

ČLOVĚK JAKO JEDINEC

Žák: 10.1.1 10.1.2 10.1.3 10.1.4

10.1.5 10.1.6

10.2 Žák:

objasní, proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování, uvede příklady faktorů, které ovlivňují prožívání, chování a činnost člověka porovná osobnost v jednotlivých vývojových fázích života, vymezí, co každá etapa přináší do lidského života nového a jaké životní úkoly před člověka staví vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a poznává skutečnost, sebe i druhé lidi a co může jeho vnímání a poznávání ovlivňovat porovnává různé metody učení a vyhodnocuje jejich účinnost pro své studium s ohledem na vlastní psychické předpoklady, uplatňuje zásady duševní hygieny při práci a učení využívá získané poznatky při sebepoznávání, poznávání druhých lidí, volbě profesní orientace na příkladech ilustruje vhodné způsoby vyrovnávání se s náročnými životními situacemi ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI

10.2.1

10.2.2 10.2.3 10.2.4 10.2.5

10.3

uplatňuje společensky vhodné způsoby komunikace ve formálních i neformálních vztazích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší konstruktivním způsobem respektuje kulturní odlišnosti a rozdíly v projevu příslušníků různých sociálních skupin, na příkladech doloží, k jakým důsledkům mohou vést předsudky objasní, jaký význam má sociální kontrola ve skupině a ve větších sociálních celcích posoudí úlohu sociálních změn v individuálním i společenském vývoji, rozlišuje změny konstruktivní a destruktivní objasní podstatu některých sociálních problémů současnosti a popíše možné dopady sociálně-patologického chování na jedince a společnost OBČAN VE STÁTĚ

Žák: 10.3.1 10.3.2 10.3.3

rozlišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vlády) vymezí, jakou funkci plní ve státě ústava a které oblasti života upravuje objasní, proč je státní moc v ČR rozdělena na tři nezávislé složky, rozlišuje a porovnává funkce a úkoly orgánů státní moci ČR 10.3.4 vyloží podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem řízení sociálních skupin a státu, porovná postavení občana v demokratickém a totalitním státě 10.3.5 objasní podstatu a význam politického pluralismu pro život ve státě, uvede příklady politického extremismu a objasní, v čem spočívá nebezpečí ideologií 10.3.6 rozlišuje složky politického spektra, porovnává přístupy vybraných politických seskupení k řešení různých otázek a problémů každodenního života občanů 10.3.7 uvede příklady, jak může občan ovlivňovat společenské dění v obci a ve státě a jakým způsobem může přispívat k řešení záležitostí týkajících se veřejného zájmu 10.3.8 vyloží podstatu komunálních a parlamentních voleb, na příkladech ilustruje možné formy aktivní participace občanů v životě obce či širších společenstvích 10.3.9 obhajuje svá lidská práva, respektuje lidská práva druhých lidí a uvážlivě vystupuje proti jejich porušování 10.3.10 uvede okruhy problémů, s nimiž se může občan obracet na jednotlivé státní instituce, zvládá komunikaci ve styku s úřady 10.3.11 uvede příklady projevů korupce, analyzuje její příčiny a domýšlí její možné důsledky 10.4

OBČAN A PRÁVO

Žák: 10.4.1 10.4.2 10.4.3 10.4.4 10.4.5

objasní, v čem spočívá odlišnost mezi morálními a právními normami, odůvodní účel sankcí při porušení právní normy uvede, které státní orgány vydávají právní předpisy i jak a kde je uveřejňují rozlišuje fyzickou a právnickou osobu, uvede jejich příklady vymezí podmínky vzniku a zániku důležitých právních vztahů (vlastnictví, pracovní poměr, manželství) i práva a povinnosti účastníků těchto právních vztahů na příkladu ukáže možné důsledky neznalosti smlouvy včetně jejích všeobecných podmínek

10.4.6 10.4.7

10.4.9

rozeznává, jaké případy se řeší v občanském soudním řízení a jaké v trestním řízení rozlišuje trestný čin a přestupek, vymezí podmínky trestní postižitelnosti občanů a uvede příklady postihů trestné činnosti rozlišuje náplň činnosti základních orgánů právní ochrany, uvede příklady právních problémů, s nimiž se na ně mohou občané obracet ve svém jednání respektuje platné právní normy

10.5

MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍI SVĚT

10.4.8

Žák: 10.5.1 10.5.2 10.5.3 10.5.4

10.5.5 10.5.6

10.6

objasní důvody evropské integrace, posoudí její význam pro vývoj Evropy rozlišuje funkce orgánů EU a uvede příklady jejich činnosti posoudí vliv začlenění státu do Evropské unie na každodenní život občanů, uvede příklady, jak mohou fyzické a právnické osoby v rámci EU uplatňovat svá práva uvede příklady činnosti některých významných mezinárodních organizací a vysvětlí, jaký vliv má jejich činnost na chod světového společenství, zhodnotí význam zapojení ČR uvede příklady institucí, na něž se může obrátit v případě problémů při pobytu v zahraničí posoudí projevy globalizace, uvede příklady globálních problémů současnosti, analyzuje jejich příčiny a domýšlí jejich možné důsledky ÚVOD DO FILOZOFIE A RELIGIONISTIKY

Žák: 10.6.1 10.6.2 10.6.3

10.6.4 10.6.5 10.6.6

objasní podstatu filozofického tázání, porovná východiska filozofie, mýtu, náboženství, vědy a umění k uchopení skutečnosti a člověka rozliší hlavní filozofické směry, uvede jejich klíčové představitele a porovná řešení základních filozofických otázek v jednotlivých etapách vývoje filozofického myšlení eticky a věcně správně argumentuje v dialogu a diskusi, uvážlivě a kriticky přistupuje k argumentům druhých lidí, rozpozná nekorektní argumentaci a manipulativní strategie v mezilidské komunikaci zhodnotí význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií pro praktický život i možná rizika jejich zneužití posuzuje lidské jednání z hlediska etických norem a svědomí jednotlivce, objasní dějinnou proměnlivost základních etických pojmů a norem rozlišuje významné náboženské systémy, identifikuje projevy náboženské a jiné nesnášenlivosti a rozezná projevy sektářského myšlení

11

Dějepis

11.1

ÚVOD DO STUDIA HISTORIE

Žák:

11.1.1 11.1.2

11.2

charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace PRAVĚK

Žák: 11.2.1

11.2.3

objasní ve shodě s aktuálními vědeckými poznatky materiální a duchovní život lidské společnosti v jednotlivých vývojových etapách pravěku; charakterizuje pojem archeologická kultura vysvětlí zásadní zlom ve vývoji lidstva v důsledku cílevědomé zemědělské a řemeslné činnosti zařadí časově a prostorově hlavní archeologické kultury pravěku

11.3

STAROVĚK

11.2.2

Žák: 11.3.1

11.3.3

zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých společenství, antiky a křesťanství jako základních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím) a další neevropské náboženské a kulturní systémy popíše určující procesy a události, uvede významné osobnosti starověkých dějin

11.4

STŘEDOVĚK

11.3.2

Žák: 11.4.1

11.4.2 11.4.3 11.4.4 11.4.5

11.5

objasní proces christianizace a její vliv na konstituování raně středověkých států v Evropě; vysvětlí podstatu vztahu mezi světskou a církevní mocí v západním i východním kulturním okruhu i projevy vlivu náboženství a církve ve středověké společnosti definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti 5. – 15. století a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích charakterizuje základní rysy vývoje na našem území vymezí specifika islámské oblasti vysvětlí důsledky tatarských a tureckých nájezdů, zejména pro jižní a východní Evropu POČÁTKY NOVOVĚKU

Žák: 11.5.1

rozpozná nové filozofické a vědecké myšlenky, které byly zformulovány ve 14. – 17. století; zhodnotí jejich praktické dopady

11.5.2 11.5.3 11.5.4 11.5.5

11.6

porozumí důsledkům zámořských objevů, jež vedly k podstatným hospodářským i mocensko-politickým změnám popíše základní rysy reformace a protireformace, vysvětlí důsledky pro další evropský i světový vývoj vymezí základní znaky stavovství a absolutismu; uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a příklady střetů posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí a analyzuje jeho vnitřní sociální, politické a kulturní poměry OSVÍCENSTVÍ, REVOLUCE A IDEA SVOBODY, MODERNIZACE SPOLEČNOSTI

Žák: 11.6.1 11.6.2 11.6.3 11.6.4

11.6.5

11.6.6

11.7

určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatnění v revolucích 18. a 19. století na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, uvede základní typy parlamentních státních systémů vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysů charakterizuje proces modernizace, vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a politické důsledky; rozpozná její ekologická rizika; určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa modernizace vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byly příčinou četných střetů a konfliktů daného období MODERNÍ DOBA I - – SITUACE V LETECH 1914-1945

Žák: 11.7.1 11.7.2

11.7.3

11.7.4

11.7.5

charakterizuje dvě světové války, dokumentuje sociální, hospodářské a politické důsledky uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jí čelit vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil popíše a zhodnotí způsob života v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kultury

11.8

MODERNÍ DOBA II – SOUDOBÉ DĚJINY

Žák: 11.8.1

11.8.6

charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipolárního světa, jeho vojenská, politická a hospodářská seskupení, vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikty vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního a východního bloku; zejména se zaměří na pochopení vnitřního vývoje a vzájemných vztahů supervelmocí USA, SSSR a na situaci ve střední Evropě a v naší zemi porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturní tradicí; zná základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu a fungování objasní hlavní problémy specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí; objasní význam islámské, židovské a některé další neevropské kultury v moderním světě vymezí základní problémy soudobého světa a možnosti jeho dalšího vývoje

12

Člověk a svět práce

12.1

TRH PRÁCE A PROFESNÍ VOLBA

11.8.2

11.8.3 11.8.4

11.8.5

Žák: 12.1.1 12.1.2 12.1.3 12.1.4 12.1.5 12.1.6

12.2

kriticky posoudí své zdravotní, osobnostní a kvalifikační předpoklady pro volbu dalšího studia a profesní orientace posuzuje profesní a vzdělávací nabídku vztahující se k jeho profesní volbě a kariéře posoudí profesní poptávku na českém i evropském trhu práce a pružně na ni reaguje dalším vzděláváním vyhotoví potřebnou dokumentaci pro přijímací řízení k dalšímu studiu i ve zvolené profesi vhodně prezentuje vlastní osobu a práci, vhodně vystupuje při přijímacím pohovoru nebo konkurzu reflektuje význam práce pro psychické zdraví člověka, vytvoří si vyvážený pracovní rozvrh s ohledem na své osobní vztahy PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY

Žák: 12.2.1 12.2.2 12.2.3 12.2.4

uvede postup, jak uzavřít pracovní smlouvu a podat výpověď uvede svá pracovní práva a vyžaduje jejich respektování od ostatních, respektuje své pracovní povinnosti objasní funkci odborů volí bezpečné pracovní postupy šetrné k životnímu prostředí, používá adekvátní pracovní pomůcky

12.2.5

chová se poučeně a adekvátně situaci v případě pracovního úrazu

12.3

TRŽNÍ EKONOMIKA

Žák: 12.3.1 12.3.2

12.3.3 12.3.4 12.3.5 12.3.6 12.3.7

12.4

vysvětlí na základě konkrétní, reálné a aktuální situace ve společnosti mechanismy fungování trhu stanoví cenu jako součet nákladů, zisku a DPH, vysvětlí, jak se cena liší podle typu zákazníků, místa či období, objasní důvody kolísání cen zboží či pracovní síly na trhu podle vývoje nabídky a poptávky rozpozná běžné cenové triky (cena bez DPH aj.) a klamavé nabídky rozlišuje a porovnává praktické využití jednotlivých forem podnikání, posoudí, která forma podnikání je v konkrétní situaci nejvýhodnější posoudí výhody a rizika podnikání v porovnání se zaměstnáním uvede, jak postupovat při zakládání vlastní podnikatelské činnosti a jak zažádat o živnostenské oprávnění analyzuje skrytý obsah reklamy, kriticky posuzuje podíl marketingu na úspěchu výrobku na trhu NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A ÚLOHA STÁTUV EKONOMICE

Žák: 12.4.1 12.4.2 12.4.3 12.4.4

12.4.5 12.4.6 12.4.7

12.5

objasní základní principy fungování systému příjmů a výdajů státu rozlišuje základní typy daní, rozlišuje, na které jeho činnosti se zdaňovací povinnost vztahuje uvede, jakým způsobem podá daňové přiznání především k dani z příjmu, jak provede základní výpočty daní a zjistí výši sociálního a zdravotního pojištění na základě aktuálních mediálních informací posoudí vliv nejdůležitějších ekonomických ukazatelů (inflace, úroveň HDP, míra nezaměstnanosti) na změny v životní úrovni občanů vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na příjmy obyvatelstva, vklady a úvěry, dlouhodobé finanční plánování a uvede příklady, jak se důsledkům inflace bránit uvede postup, jak vypočítá životní minimum své domácnosti a zažádá o sociální dávku, na niž má nárok objasní funkci podpory v nezaměstnanosti, funkci úřadů práce a personálních agentur, vyhledá informace o zaměstnání a rekvalifikaci v různých typech médií FINANCE

Žák: 12.5.1 12.5.2 12.5.3

používá nejběžnější platební nástroje, smění peníze za použití kursovního lístku uvede principy vývoje ceny akcií a možnosti forem investic do cenných papírů rozliší pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje a na základě toho sestaví rozpočet domácnosti

12.5.4

navrhne, jak řešit schodkový rozpočet a jak naložit s přebytkovým rozpočtem domácnosti 12.5.5 na příkladu vysvětlí, jak uplatňovat práva spotřebitele (při nákupu zboží a služeb, včetně produktů finančního trhu) 12.5.6 navrhne způsoby, jak využít volné finanční prostředky (spoření, produkty se státním příspěvkem, cenné papíry, nemovitosti aj.), vybere nejvýhodnější produkt pro investování volných finančních prostředků a vysvětlí proč 12.5.7 vybere nejvýhodnější úvěrový produkt s ohledem na své potřeby a zdůvodní svou volbu, posoudí způsoby zajištění úvěru a vysvětlí, jak se vyvarovat předlužení 12.5.8 vysvětlí způsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN 12.5.9 vybere nejvýhodnější pojistný produkt s ohledem na své potřeby 12.5.10 objasní funkci ČNB a její vliv na činnost komerčních bank 12.5.11 využívá moderní formy bankovních služeb, včetně moderních informačních a telekomunikačních technologií, ovládá způsoby bezhotovostního platebního styku

13

Umění a kultura - hudební obor

13.1

PRODUKCE

Žák: 13.1.1

13.1.2

13.1.3

13.1.4

13.2

využívá svůj individuální pěvecký potenciál při zpěvu, při mluvním projevu vede svůj hlas zněle a přirozeně, správně artikuluje, logicky člení větu (obsah sdělení), uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě využívá jednoduché a podle vybavení školy i složitější hudební nástroje (keyboardy, keyboardy ve spojení s počítačem) při individuálních či společných hudebních aktivitách a přiměřeně svým hudebním schopnostem a dovednostem používá hudební nástroje jako prostředek sdělování hudebních i nehudebních myšlenek a představ reaguje na hudbu pohybem, ztvárňuje ji úměrně svým hudebním schopnostem a pohybovým dispozicím; pohyb ve spojení s hudbou využívá k vyjádření vlastních představ a pocitů orientuje se v zápise jednoduchých, případně i složitějších vokálních, instrumentálních i vokálně-instrumentálních písní a skladeb; na základě svých individuálních hudebních schopností tyto skladby realizuje RECEPCE A REFLEXE

Žák: 13.2.1

13.2.2

vyděluje podstatné hudební znaky z proudu znějící hudby, rozpoznává hudebně výrazové prostředky užité ve skladbě, uvědomuje si hudební formu díla a k dílu přistupuje jako k logicky utvářenému celku popíše a na vybraných hudebních dílech (částech hudebního díla) ukáže důležité znaky tvorby a interpretace, vysvětlí, v čem tkví originální a nezaměnitelný přínos skladatele a interpreta, možná poselství sdělovaná prostřednictvím hudby na základě svých schopností, znalostí i získaných zkušeností dešifruje a interpretuje

13.2.3 13.2.4

13.2.5 13.2.6 13.2.7

13.2.8

interpretuje hudbu na základě vědomostí a individuálních hudebních schopností; vytváří vlastní soudy a preference, které dokáže v diskusi obhájit orientuje se ve vývoji hudebního umění; uvědomuje si rozdílnost hudebního myšlení v jednotlivých etapách, rozlišuje hudební slohy podle charakteristických hudebních znaků, na základě historických, společenských a kulturních kontextů popíše podmínky a okolnosti vzniku hudebního díla odliší hudbu podle jejího stylového zařazení, významu a funkce, rozpozná vhodnost či nevhodnost využití určité hudby v konkrétních situacích uvědomuje si roli hudebního průmyslu v současném světě; popíše možnosti využití hudby v „mimohudební“ oblasti a je schopen poukázat na příklady jejího zneužívání uvědomuje si rozdílnost přístupů jednotlivých lidí k hudbě a hudební tvorbě, vnímá hudbu jako způsob prezentace vlastních idejí a názorů i idejí, pocitů a názorů ostatních lidí a na základě toho je schopen se s hudbou ztotožnit či ji odmítnout upozorní na ty znaky hudební tvorby, které s sebou nesou netoleranci, rasismus a xenofobii, a dokáže se od takové hudby distancovat

14

Umění a kultura - výtvarný obor (pro nás výtvarná výchova)

14.1

OBRAZOVÉ ZNAKOVÉ SYSTÉMY

Žák: 14.1.1 14.1.2

14.1.3 14.1.4 14.1.5 14.1.6 14.1.7 14.1.8

14.1.9

14.2

porovnává různé znakové systémy, např. mluveného i psaného jazyka, hudby, dramatického umění rozpoznává specifičnosti různých vizuálně obrazných znakových systémů a zároveň vědomě uplatňuje jejich prostředky k vytváření obsahu při vlastní tvorbě a interpretaci v konkrétních příkladech vizuálně obrazných vyjádření vlastní i umělecké tvorby identifikuje pro ně charakteristické prostředky objasní roli autora, příjemce a interpreta při utváření obsahu a komunikačního účinku vizuálně obrazného vyjádření na příkladech vizuálně obrazných vyjádření uvede, rozliší a porovná osobní a společenské zdroje tvorby, identifikuje je při vlastní tvorbě na příkladech uvede vliv společenských kontextů a jejich proměn na interpretaci obsahu vizuálně obrazného vyjádření a jeho účinku v procesu komunikace pojmenuje účinky vizuálně obrazných vyjádření na smyslové vnímání, vědomě s nimi pracuje při vlastní tvorbě za účelem rozšíření citlivosti svého smyslového vnímání při vlastní tvorbě uplatňuje osobní prožitky, zkušenosti a znalosti, rozpozná jejich vliv a individuální přínos pro tvorbu, interpretaci a přijetí vizuálně obrazných vyjádření na příkladech objasní vliv procesu komunikace na přijetí a interpretaci vizuálně obrazných vyjádření; aktivně vstupuje do procesu komunikace a respektuje jeho pluralitu ZNAKOVÉ SYSTÉMY VÝTVARNÉHO UMĚNÍ

Žák: 14.2.1 14.2.2

nalézá, vybírá a uplatňuje odpovídající prostředky pro uskutečňování svých projektů využívá znalosti aktuálních způsobů vyjadřování a technických možností zvoleného média pro vyjádření své představy 14.2.3 charakterizuje obsahové souvislosti vlastních vizuálně obrazných vyjádření a konkrétních uměleckých děl a porovnává výběr a způsob užití prostředků 14.2.4 své aktivní kontakty a získané poznatky z výtvarného umění uvádí do vztahů jak s aktuálními i historickými uměleckými výtvarnými projevy, tak s ostatními vizuálně obraznými vyjádřeními, uplatňovanými v běžné komunikaci 14.2.5 na konkrétních příkladech vysvětlí, jak umělecká vizuálně obrazná vyjádření působí v rovině smyslové, subjektivní i sociální a jaký vliv má toto působení na utváření postojů a hodnot 14.2.6 vytváří si přehled uměleckých vizuálně obrazných vyjádření podle samostatně zvolených kritérií 14.2.7 rozlišuje umělecké slohy a umělecké směry (s důrazem na umění od konce 19. století do současnosti), z hlediska podstatných proměn vidění a stavby uměleckých děl a dalších vizuálně obrazných vyjádření 14.2.8 na příkladech uvádí příčiny vzniku a proměn uměleckých směrů a objasní širší společenské a filozofické okolnosti vzniku uměleckých děl 14.2.9 na konkrétních příkladech vizuálně obrazných vyjádření objasní, zda a jak se umělecké vyjadřovací prostředky výtvarného umění od konce 19. století do současnosti promítají do aktuální obrazové komunikace 14.2.10 samostatně experimentuje s různými vizuálně obraznými prostředky, při vlastní 14.3

UMĚLECKÁ TVORBA A KOMUNIKACE

Žák: 14.3.1

14.3.2 14.3.3

14.3.4

14.3.5 14.3.6

vědomě uplatňuje tvořivost při vlastních aktivitách a chápe ji jako základní faktor rozvoje své osobnosti; dokáže objasnit její význam v procesu umělecké tvorby i v životě vysvětlí umělecký znakový systém jako systém vnitřně diferencovaný a dokáže v něm rozpoznat a nalézt umělecké znaky od objevných až po konvenční na příkladech vysvětlí umělecký výraz jako neukončený a nedefinitivní ve svém významu; uvědomuje si vztah mezi subjektivním obsahem znaku a významem získaným v komunikaci uvědomuje si význam osobně založených podnětů na vznik estetického prožitku; snaží se odhalit vlastní zkušenosti i zkušenosti s uměním, které s jeho vznikem souvisejí vysvětlí, jaké předpoklady jsou zapotřebí k recepci uměleckého díla a zejména k porozumění uměleckým dílům současnosti objasní podstatné rysy magického, mytického, univerzalistického, modernistického přístupu k uměleckému procesu, dokáže je rozpoznat v současném umění a na příkladech vysvětlí posun v jejich obsahu

14.3.7

14.3.8

objasní podstatné rysy aktuálního (pluralitního, postmodernistického) přístupu k uměleckému procesu a na základě toho vysvětlí proces vzniku „obecného vkusu“ a „estetických norem“ dokáže vystihnout nejpodstatnější rysy dnešních proměn a na příkladech uvést jejich vliv na proměnu komunikace v uměleckém procesu

15

Výchova ke zdraví

15.1

ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O ZDRAVÍ

Žák: 15.1.1 15.1.2 15.1.3

15.2

usiluje o pozitivní změny ve svém životě související s vlastním zdravím a zdravím druhých zařazuje do denního režimu osvojené způsoby relaxace; v zátěžových situacích uplatňuje osvojené způsoby regenerace podle konkrétní situace zasáhne při závažných poraněních a život ohrožujících stavech VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ

Žák: 15.2.1 15.2.2

15.2.3

korektně a citlivě řeší problémy založené na mezilidských vztazích posoudí hodnoty, které mladým lidem usnadňují vstup do samostatného života, partnerských vztahů, manželství a rodičovství, a usiluje ve svém životě o jejich naplnění projevuje etické a morální postoje k ochraně matky a dítěte

15.3

ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE

Žák: 15.3.1 15.3.2

15.3.4

orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách uplatňuje odpovědné a etické přístupy k sexualitě, rozhoduje se s vědomím možných důsledků orientuje se v problematice reprodukčního zdraví z hlediska odpovědnosti k budoucímu rodičovství zná práva každého jedince v oblasti sexuality a reprodukce

15.4

RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE

15.3.3

Žák: 15.4.1 15.4.2

projevuje odolnost vůči výzvám k sebepoškozujícímu chování a rizikovému životnímu stylu zaujímá odmítavé postoje ke všem formám rizikového chování

15.4.3

15.4.4

15.5

uvede důsledky porušování paragrafů trestního zákona souvisejících s výrobou a držením návykových látek a s činností pod jejich vlivem, sexuálně motivovanou kriminalitou, skrytými formami individuálního násilí a vyvozuje z nich osobní odpovědnost rozhoduje podle osvojených modelů chování a konkrétní situace o způsobu jednání v situacích vlastního nebo cizího ohrožení OCHRANA ČLOVĚKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ

Žák: 15.5.1 15.5.2

rozhodne, jak se odpovědně chovat při konkrétní mimořádné události prokáže osvojené praktické znalosti a dovednosti související s přípravou na mimořádné události a aktivně se zapojuje do likvidace následků hromadného zasažení obyvatel

16

Tělesná výchova

16.1

ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ

Žák: 16.1.1 16.1.2 16.1.3

16.1.4

16.1.5 16.1.6 16.1.7 16.1.8

16.2

organizuje svůj pohybový režim a využívá v souladu s pohybovými předpoklady, zájmy a zdravotními potřebami vhodné a dostupné pohybové aktivity ověří jednoduchými testy úroveň zdravotně orientované zdatnosti a svalové nerovnováhy usiluje o optimální rozvoj své zdatnosti; vybere z nabídky vhodné kondiční programy nebo soubory cviků pro udržení či rozvoj úrovně zdravotně orientované zdatnosti a samostatně je upraví pro vlastní použití vybere z nabídky vhodné soubory vyrovnávacích cvičení zaměřených na kompenzaci jednostranného zatížení, na prevenci a korekci svalové nerovnováhy a samostatně je upraví pro vlastní použití využívá vhodné soubory cvičení pro tělesnou a duševní relaxaci připraví organismus na pohybovou činnost s ohledem na následné převažující pohybové zatížení uplatňuje účelné a bezpečné chování při pohybových aktivitách i v neznámém prostředí poskytne první pomoc při sportovních či jiných úrazech i v nestandardních podmínkách ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ

Žák: 16.2.1 16.2.2

provádí osvojované pohybové dovednosti na úrovni individuálních předpokladů zvládá základní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností a usiluje o své pohybové sebezdokonalení

16.2.3 16.2.4

16.3

posoudí kvalitu stěžejních částí pohybu, označí zjevné příčiny nedostatků a uplatní konkrétní osvojované postupy vedoucí k potřebné změně respektuje věkové, pohlavní, výkonnostní a jiné pohybové rozdíly a přizpůsobí svou pohybovou činnost dané skladbě sportujících ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ UČENÍ

Žák: 16.3.1

16.3.7

užívá s porozuměním tělocvičné názvosloví (gesta, signály, značky) na úrovni cvičence, vedoucího pohybových činností, organizátora soutěží volí a používá pro osvojované pohybové činnosti vhodnou výstroj a výzbroj a správně ji ošetřuje připraví (ve spolupráci s ostatními žáky) třídní či školní turnaj, soutěž, turistickou akci a podílí se na její realizaci respektuje pravidla osvojovaných sportů; rozhoduje (spolurozhoduje) třídní nebo školní utkání, závody, soutěže v osvojovaných sportech respektuje práva a povinnosti vyplývající z různých sportovních rolí – jedná na úrovni dané role; spolupracuje ve prospěch družstva sleduje podle pokynů (i dlouhodobě) pohybové výkony, sportovní výsledky, činnosti související s pohybem a zdravím – zpracuje naměřená data, vyhodnotí je a výsledky různou formou prezentuje aktivně naplňuje olympijské myšlenky jako projev obecné kulturnosti

17

Informatika a informační a komunikační technologie

17.1

DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE

16.3.2 16.3.3 16.3.4 16.3.5 16.3.6

Žák: 17.1.1 17.1.2 17.1.3 17.1.4

17.2

ovládá, propojuje a aplikuje dostupné prostředky ICT využívá teoretické i praktické poznatky o funkcích jednotlivých složek hardwaru a softwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešení úloh organizuje účelně data a chrání je proti poškození či zneužití orientuje se v možnostech uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání a praxe ZDROJE A VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ, KOMUNIKACE

Žák: 17.2.1 17.2.2 17.2.3

využívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací

17.2.4

využívá informační a komunikační služby v souladu s etickými, bezpečnostními a legislativními požadavky

17.3

ZPRACOVÁNÍ A PREZENTACE INFORMACÍ

Žák: 17.3.1 17.3.2

zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu aplikuje algoritmický přístup k řešení problémů

Příloha

[B] Vzdělávací obsahy

[B.1]

Vzdělávací obsah – český jazyk a literatura

předmět: český jazyk a literatura blok: A Školní očekávaný výstup

- vyhledává oblasti osobního i profesního života, ve kterých je nutná dobrá znalost jazyka - rozlišuje pojmy jazyk, řeč a mluva, orientuje se v základních jazykovědných termínech - při analýze textu poznává různé útvary národního jazyka - vymezí vztah češtiny a slovanských jazyků - dokáže využívat katalogy knihoven, slovníky a jiné příručky, internet a zpracovává zde získané informace formou výpisků, osnov, anotací - orientuje se v základních pojmech z oblasti hláskosloví - třídí české souhlásky a samohlásky podle různých kritérií - uvědomuje si, proč dochází ke spodobě hlásek - v mluveném projevu využívá zvukové prostředky souvislé řeči - v mluveném projevu ovládá zásady spisovné výslovnosti - samostatně pracuje s pravopisnými příručkami

Výstup RVP (č.) 1.1.1

1.1.1

1.1.1 1.1.2

Učivo 1. Jazyk a jazyková komunikace - Smysl výuky mateřštiny

Téma

Průřezová témata

- Mateřský jazyk

- Základní pojmy jazykovědy a stylistiky - Národní jazyk a jeho útvary - Čeština a jazyky příbuzné - Získávání a zpracování informací

- Obecné poučení o jazyku, řeči a slohu

- Základní pojmy hláskosloví, systém českých hlásek a spodoba hlásek - Zvuková stránka souvislé řeči a spisovná výslovnost

- Nauka o zvukové stránce jazyka

- Základní terminologie oboru a pravopisné příručky

- Nauka o písemné stránce jazyka

Mezipředmětové vztahy MAT, ZSV

EGS 2.4

NJ

ENV 4.2

DEJ

1.1.15 1.1.14 1.1.15 1.1.2 1.1.3 1.1.3

1.1.3 1.1.5

- aplikuje teoretické poznatky o pravopisu v písemném projevu - rozeznává jednotky slovní zásoby - orientuje se ve významových vztazích mezi slovy - rozlišuje různé aspekty pohledu na slovní zásobu a její obohacování - pracuje se základními slovníky a příručkami, využívanými ve výuce CJ - vysvětluje základní pojmy ze slovotvorby - rozlišuje slovotvornou a morfémovou stavbu slov - objasní rozdíly mezi jednotlivými způsoby tvoření slov - definuje předmět oboru, zná základní typy komunikace - rozlišuje základní druhy a rysy textu z hlediska komunikace - snaží se o interpretaci textů uměleckých i neuměleckých - procvičuje základní rysy asertivní komunikace - dokáže odhalit manipulativní postupy v komunikaci - má povědomí o tom, že jevy historické mluvnice mohou objasnit mnohé zdánlivě nelogické jevy současného jazyka - je seznámen se základy vývoje češtiny

1.1.15

- Základní pravopisné jevy

1.1.6

- Základní pojmy - Význam pojmenování, druhy pojmenování - Přenášení pojmenování - Slovní zásoba - Slovníky

- Nauka o slovní zásobě

1.1.7

- Základní pojmy - Slovotvorná a morfémová stavba slov - Způsoby tvoření slov

- Nauka o tvoření slov

1.1.12

- Obecné poučení o textu, interpretace textů - Asertivní komunikace - Manipulativní postupy v komunikaci

- Z nauky o komunikaci

- Kořeny historického vývoje češtiny - Historický vývoj češtiny – hláskosloví, tvarosloví, skladba

-

- vymezí pojem sloh - na základě práce s texty poznává jazykové prostředky textové

1.1.6

1.1.15

1.1.13

NJ

MEV 5.3

1.1.10 1.1.11 1.1.12 1.1.2

1.1.14

2. Sloh - Úvod do stylistiky – předmět studia, jazykové prostředky výstavby textu, slohotvorní

Historický vývoj češtiny

- Stylistika - Funkční styly - Prostěsdělovací styl

MEV 5.3

ZSV

výstavby - rozeznává jednotlivé funkční styly, charakterizuje je - vysvětlí užití prostěsdělovacího stylu - prakticky předvede využití mluvených útvarů (představování, telefonický rozhovor) i psaných útvarů (zpráva, oznámení, dopis, tiskopisy) - rozliší umělecký text od neuměleckého, najde jevy, které činí text uměleckým - objasní rozdíly mezi reálným a fikčním světem, vysvětlí jejich vzájemné ovlivňování - na konkrétních příkladech objasní rozdíly mezi literárními druhy a žánry, popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu - při interpretaci literárního textu uplatňuje znalosti o struktuře textu i o literárněvědných termínech - na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a jejich funkci v textu - získané znalosti samostatně využívá ve vlastní tvorbě literárních textů (poezie) a rozvíjí svůj individuální styl - samostatně interpretuje dramatické nebo filmové zpracování děl - na základě ukázek postihne smysl textu, vysvětlí možné různé interpretace textů - samostatně interpretuje některé

1.1.6

1.1.4 1.1.9

1.2.1

1.2.2

činitelé - Funkční styly, přehled slohových postupů - Prostěsdělovací styl, jednotlivé mluvené a psané útvary

3. Literární komunikace - Literatura jako součást umění - Próza a poezie - Literární druhy a žánry - Struktura literárního díla - Literární interpretace

- Úvod do studia literatury

OSV 1.1

- Literatura pro mládež

MKV 3.1

1.2.3

1.2.6

1.2.3

1.2.14

1.2.10 1.2.8

1.2.10

- Vybrané kapitoly z literatury 20. století

DEJ, ZEM, VV, MAT, ZSV

příběhy

- vystihne podstatné rysy vybraných období a jednotlivých literárních proudů - postihne smysl ukázek, specifikuje jazykové prostředky - využívá informace z odborné literatury, internetu - dokáže samostatně zhodnotit obraz evropské společnosti období humanismu a renesance

1.2.11

1.2.8

- Vědecko-fantastická literatura a sci-fi - Fantasy ve světové a české literatuře

- Sci-fi a fantasy ve světové a české literatuře

- Základní historické a kulturní pojmy humanismu a renesance

- Humanismus a renesance

OSV 1.4

DEJ, ZEM, ZSV

1.2.13 1.2.11

DEJ, VV, ZSV, ZEM, NJ

předmět: český jazyk a literatura blok: B Školní očekávaný výstup

- dodržuje zásady pravopisu, umí využívat příručky - zná obecná pravidla pro psaní velkých písmen, chápe rozlišovací funkce velkého písmena

Výstup RVP (č.) 1.1.15 1.1.5

Učivo 1. Jazyk a jazyková komunikace - Psaní velkých písmen, interpunkce

Téma

- Pravopis


Mezipředmětové vztahy

- chápe funkci čárky u několikanásobných větných členů, v souvětí, v polovětných konstrukcích, u volně připojených větných členů, samostatných větných členů, vsuvek - určuje jednotlivé slovní druhy, zná jejich charakteristiku a věcný význam tvarů slov ve větě - rozlišuje jednotlivé tvary ohebných slov, zařazuje je ke vzorům - pomocí tvaroslovných poznatků a rozborů rozvíjí abstraktní myšlení - odstraňuje stylizační neobratnosti a dvojznačnosti vyjádření související s tvaroslovnými jevy

1.1.8

- chápe smysl a vliv publicistiky - orientuje se ve sdělovacích prostředcích, jejich zaměření - zná základní prvky novin a časopisů - dokáže vystihnout zvláštnosti publicistických textů, zásady jejich kompozice, výstižné nebo naopak nevhodné jazykové prostředky - samostatně vytvoří základní útvary publicistického stylu

1.1.6 1.1.9 1.1.12 1.1.13

- objasní, jak se reálný svět a dobové souvislosti odrážejí v jednotlivých literárních směrech i v konkrétních dílech - hodnotí, jak specifické jazykové a literární prostředky působí na čtenáře, diváka - při interpretaci literárního textu

1.2.2

1.1.7

- Úvod do tvarosloví - Slovní druhy a funkční tvarosloví - Formální tvarosloví jmen a sloves

- Tvarosloví

1.1.6

2. sloh Obecné poučení Sdělovací prostředky Struktura novin a časopisů Kompozice a jazykové prostředky publicistického stylu - Útvary publicistického stylu -

- Stylistika - Publicistický styl

3. Literární komunikace - Preromantismus a jeho představitelé

- Období preromantismu v literatuře

OSV 1.3 MEV 5.1 MEV 5.2 MEV 5.4

ZSV

1.1.10

1.2.4

1.2.6

DEJ, ZSV, VV,

uplatňuje získané znalosti z literární teorie - charakterizuje významné umělecké směry, jejich představitele, jejich přínos - systematizuje a třídí informace z různých zdrojů – učebnice, internet, četba, divadlo, odborná literatura

1.2.11

1.2.13

- dovede z historického a společenského hlediska vysvětlit příčiny a okolnosti vzniku národního obrození - vysvětlí specifika vývoje společnosti, v našich zemích - zná osobnosti 1. etapy národního obrození, - zná osobnosti 2. etapy národního obrození, jejich vliv - dokáže zhodnotit význam národního obrození - objasní dobu vzniku romantismu, znaky romantismu

1.2.11

- zná autory světové literatury romantismu, jejich díla, dokáže interpretovat jejich díla, vystihnout znaky romantismu v jejich tvorbě - vysvětlí zvláštnosti českého romantismu na základě interpretace a rozboru děl českých autorů - vystihne znaky realismu - vysvětlí základní pojmy – kritický realismus, naturalismus, historický, venkovský realismus, realistické

1.2.10 1.2.6

1.2.12

-

Příčiny a podmínky národního obrození - Periodizace národního obrození - 1. a 2.etapa národního obrození

- České národní obrození

DEJ, ZSV, CHEM

- Znaky romantismu - Romantismus ve světové literatuře - Romantismus v české literatuře

- Epocha romantismu

VV, DEJ

- Znaky realismu - Realismus, kritický realismus a naturalismus v národních literaturách

- Realismus, kritický realismus a naturalismus ve světové literatuře

1.2.6 1.2.6 1.2.13 1.2.11

1.2.12 1.2.2 1.2.11

OSV 1.4

DEJ, ZSV

NJ,

BI,

drama - přiblíží významné osobnosti literatury realismu a jejich tvorbu - dokáže interpretovat literární texty, umí na základě rozboru ukázek vystihnout znaky realistické tvorby - nachází prvky romantismu i realismu v dílech B. Němcové a K. Havlíčka Borovského a vysvětlí jejich přínos - charakterizuje české prostředí od 50. let 19. století a příčiny vzniku generačních skupin májovců, ruchovců a lumírovců - zná cíle a představitele výše uvedených generačních skupin, jejich tvorbu a význam - přiblíží zástupce naturalismu v české literatuře - vysvětlí vliv realismu na divadelní tvorbu a přiblíží některá významná díla

1.2.6 1.1.10

1.2.12 1.2.7 1.2.11

- Přechod od romantismu k realismu - Generace májovců, ruchovců a lumírovců - Historická próza, venkovská próza - Naturalismus

- Vývoj české literatury od poloviny 19. století

DEJ, ZSV, NJ,

1.2.2

1.2.9 1.2.10

předmět: český jazyk a literatura blok: C Školní očekávaný výstup

- chápe strukturu české věty jednoduché - prokazuje znalost aktuálního členění větného - rozlišuje jednotlivé větné členy a jejich zvláštnosti a postavení ve větě - zná druhy souvětí, vztahy vět v souvětí a prokazuje tyto znalosti


Učivo 1. Jazyk a jazyková komunikace Věta a výpověď Struktura věty jednoduché Větné členy Souvětí Základy valenční a textové syntaxe

Téma

Skladba



při větném rozboru - je schopen při rozborech odhalovat zákonitosti textové syntaxe, rozpozná chyby a nedostatky textové výstavby - ovládá základní pravidla pro psaní čárky v souvětí, v polovětných vazbách, ve zvláštních větných konstrukcích - dokáže zdůvodnit použití dalších interpunkčních znamének – Literární moderna a literární a básnické směry konce století středníku, dvojtečky, uvozovek, pomlčky, tří teček, závorky, interpunkčního lomítka - aplikuje pravopisné znalosti v diktátu

1.1.10

1.1.5

Interpunkční znaménka Čárka v souvětí Další interpunkční znaménka Shrnutí pravopisných jevů

Pravopis

ENV 4.3

BI

Stylistika Odborný styl

EGS 2.2

ZSV, BI, FYZ

1.1.10

- vysvětlí funkci a základní charakteristiku odborného stylu - chápe kompozici, grafické členění, uspořádání tematických složek odborného textu - využívá správných lexikálních, morfologických a syntaktických prostředků při tvorbě textu - aplikuje získané znalosti při rozborech textů a vlastní tvorbě odborného popisu, výkladu a odborné úvahy

1.1.9 1.1.6

- snaží se přiblížit atmosféru konce století v uměleckém prostředí - přiblíží významné osobnosti generace prokletých básníků a jejich generačních druhů, dokáže v jejich dílech rozpoznat prvky uměleckých

1.2.13

1.1.10

2. Sloh Odborný styl – obecné poučení Kompozice a jazykové prostředky odborného stylu Vybrané útvary odborného stylu

1.1.7

1.1.13 1.1.14

1.2.11 1.2.3

3. Literární komunikace Literární moderna ve světě a hlavní směry literatury – impresionismus, symbolismus, dekadence Literární moderna v české literatuře

Literární moderna a literární a básnické směry konce století

ZSV, VV

-

-

-

-

-

-

-

-

-

směrů impresionismu, symbolismu, dekadence vysvětlí význam Manifestu České moderny, pokusí se interpretovat části tvorby představitelů České moderny na základě studia dobových i současných textů vysvětlí nálady na přelomu 19. a 20. století a nástup generace buřičů a anarchistů, interpretuje díla významných představitelů je seznámen se základními uměleckými směry a dokáže jejich prvky nacházet v rozebíraném textu zná pojmy secese, avantgarda, vitalismus, expresionismus, kubismus, futurismus, dadaismus, surrealismus, poetismus dokáže přiblížit vybrané přední představitele světové meziválečné poezie zná hlavní představitele jednotlivých proudů české meziválečné poezie, dokáže pracovat s vybranými texty, rozebírat je a nacházet hlavní znaky jednotlivých směrů objasní, které dějinné události a myšlenkové a umělecké směry ovlivňují vybrané autory světové literatury a jejich tvorbu vysvětlí specifika české literatury a zaměření jednotlivých proudů v české próze mezi válkami uvede hlavní představitele těchto proudů a na základě studia a vlastní

Nástup buřičů a v české literatuře

anarchistů

1.2.12 1.2.8

1.2.13 1.2.14

1.2.11

1.2.3

Umělecké směry a tendence od počátku 20. století Světová poezie 1. pol. 20. století Česká poezie v 1. pol. 20. století

Moderní myšlenkové a umělecké proudy od začátku 20. stol. a jejich odraz ve světové a české poezii

Próza ve světové literatuře mezi válkami Hlavní proudy a jejich představitelé v české meziválečné próze

Světová a česká próza mezi válkami

1.2.6

1.2.11 1.2.10

1.2.12

1.2.10 1.2.8

OSV 1.4 MKV 3.3

ZSV, DEJ

četby přiblíží díla - vysvětlí, které světové osobnosti ovlivnily vývoj dramatu mezi válkami - vystihne vývoj českého divadla od kamenných divadel přes avantgardní divadla až po kabarety a šantány - na základě studia, četby a návštěvy divadel přiblíží nejvýznamnější české dramatiky a jejich díla v meziválečném období

1.2.11

Vývoj dramatu – osobnosti a směry ve světové meziválečné tvorbě České divadlo mezi válkami

Vývoj dramatu ve světě a české divadlo mezi válkami

Učivo

Téma

1. Jazyk a jazyková komunikace Jazyková kultura

Obecná jazykověda

DEJ,

1.2.12 1.2.10 1.2.9

předmět: český jazyk a literatura blok: D Školní očekávaný výstup

- chápe jazykovou kulturu jako proces péče společnosti i jednotlivců a jazyk - rozlišuje mezi základními médii a jejich produkty - na základě studia a vlastních zkušeností dokáže odhalit mediální manipulaci - je veden nejen k pochopení základních textů, ale i k jejich kritickému vnímání, zhodnocení, tedy k mediální gramotnosti - dokáže odlišit jednotlivé funkční styly a jejich rysy - využívá kompozičních a jazykových prostředků jednotlivých funkčních stylů - prakticky uplatňuje znalosti o

Výstup RVP (č.) 1.1.6 1.1.13 1.1.12 1.1.14 1.1.15

1.1.6 1.1.8

1.1.14

Základní poznatky z mediální výchovy – mediální komunikace, mediální gramotnost, mediální manipulace, vliv médií na mládež u nás

2. Sloh Administrativní styl Umělecký styl Řečnický styl Esejistický styl


Mezipředmětové vztahy NJ

Základy mediální výchovy

MEV 5.3

ZSV

Stylistika Administrativní styl Umělecký styl Řečnický styl Esejistický styl

EGS 2.4

ZSV

-

-

-

-

psaných útvarech admin. stylu: úředním dopise, elektronické poště, žádosti, stížnosti, reklamaci, strukturovaném životopise procvičuje zásady profesní konverzace na základě znalostí z teorie literatury charakterizuje vybrané útvary uměleckého stylu – umělecký popis a umělecké vyprávění prokáže znalost funkcí a zákonitostí řečnického stylu a umí si připravit základní řečnické útvary – projev, proslov, přednášku, diskuzi, polemiku z vybraných ukázek dokáže analyzovat základní jazykové a kompoziční prostředky esejistického stylu zvládne vytvořit esej na zadané téma

- popíše vlivy vývoje společnosti na rozvoj umění - přiblíží nové myšlenkové proudy a témata literatury od pol. 20. století - nachází společné znaky základních okruhů literatury od pol. 20. století a dokáže k nim přiřadit příklady z různých národních literatur - přiřazuje autory a díla k těmto základním okruhům: téma války a holokaustu, existencionalismus, absurdní drama - vysvětlí rozdíl mezi kamenným divadlem a divadlem malých forem a přiblíží vývoj a tvorbu divadel malých

1.1.11

1.1.11

1.1.13

1.2.14 1.2.11 1.2.13

1.2.11

3. Literární komunikace Znaky moderní literatury 2. pol. 20. stol a poč. 21. stol. – umělecké směry, formy, vlivy hist. vývoje a hlavní představitelé Vývoj různých směrů světové literatury od poloviny 20. století – v próze, dramatu, poezii

Myšlenkové proudy, nové formy umění a společnost ve 2. pol. 20. století a na poč. 21. století Světová literatura od poloviny 20. století

DEJ, ZSV

ENV 4.2

DEJ,

1.2.10 1.2.5

1.2.12

Vývoj české prózy, poezie a divadla od pol. 20. století, jednotlivé proudy a směry

Česká literatura od pol. 20. století

DEJ, ZSV,

forem u nás - popíše cesty prózy a poezie od konce války do konce 50.let: témata války, proměna literatury po r. 48 – potlačení svobod, proud oficiální socialistické literatury, potlačovaní autoři, exilová tvorba, poezie všedního dne, nástup nových autorů próz koncem 50.let - vysvětlí změny v literatuře 60. let: liberalizace ve společnosti, kritický pohled nových autorů na poúnorové období, současná a historická témata, experimentální poezie, mladí básníci 60.let - má přehled o novém rozdělení literatury od poč. 70.let do r. 1989:literatura oficiální a literatura „trpěná“, literatura samizdatová a exilová, undergroundová poezie, zpívaná poezie - postihne směry vývoje světového filmu od války až do současnosti, zná významné festivaly, ceny, jmenuje významné světové režiséry, dokáže interpretovat filmy, které zhlédl - dokáže formulovat své názory na význam televizní tvorby, na informativní a umělecké působení televize vůbec

literatury 1.2.3 1.2.6

1.2.10 1.2.8

1.2.9

1.2.10 1.2.13

1.2.14

Vývoj filmového umění ve světě i u nás a nový fenomén - televize

Film a televize od pol. 20. století

MKV 3.2

VV

[B.2]

Vzdělávací obsah – cizí jazyk – anglický jazyk

předmět: Blok:

cizí jazyk – anglický jazyk A, Solutions 2nd edition – Elementary

Úvodni lekce Učivo Slovní zásoba: setkání a pozdrav, čísla, abeceda, čas, dny a datum Gramatika: slovesa „být“ a „mít“, osobní a přivlastňovací zájmena, členy Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák

-

v krátkém, jednoduchém slyšeném textu postihne jména a národnosti účastníků rozhovoru postihne základní údaje v krátkém, čteném popisu rodiny svého vrstevníka

Produktivní řečové dovednosti Žák

-

pozdraví a představí se počítá do 30 sdělí datumy běžných světových svátků

Interaktivní řečové dovednosti Žák

-

zeptá se na jméno a základní osobní údaje vrstevníka a na stejnou otázku odpoví zeptá se na čas a na datum a na stejnou otázku odpoví Mezipředmětové vztahy ZSV, Děj

1. lekce Učivo Slovní zásoba: rodina – základní členové rodiny, přátelé, anglická královská rodina, monarchie a parlament, každodenní činnosti, zpráva Gramatika: přivlastňovací pád, množné číslo podstatných jmen, přítomný čas prostý, osobní zájmena v předmětném postavení Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák

-

postihne hlavni informaci v krátkém čteném popisu každodenního života slavné osobnosti v slyšeném řízeném rozhovoru postihne názory mluvčích na roli monarchie a parlamentu ve své zemi v slyšeném rozhovoru novináře a sportovkyně/umělkyně postihne otázky a hlavní smysl odpovědí rozumí obsahu a postihne vybraná slova v krátkém novinovém článku o manarchii postihne hlavní body čteného, populárně naučného článku o každodenním životě jedné neobvyklé komunity postihne hlavní body čtené osobní charakteristiky na internetové sociální síti


-

ústně, jednoduchým způsobem popíše činnosti a události, které se pravidelně opakují představí se neznámým lidem, např. v nové škole svým novým spolužákům napíše jednoduchou, ale strukturovanou osobní charakteristiku ústně popíše neobvykle vypadající skupinu lidi


-

zeptá se na základní osobní údaje a na stejné otázky odpoví zeptá se vrstevníka na jeho každodenní činnosti a na podobné otázky odpoví s velmi jednoduchou, ale odbornou slovní zásobou si s kamarádem vymění názory na monarchii Mezipředmětové vztahy ZSV, Děj Průřezové téma – Gymnázia Multikulturní výchova – 3.1. Základní problémy socio-kulturních rozdílů 2. lekce Učivo Slovní zásoba: koníčky a sport, slovní spojení týkající se sportovní aktivity tvořené slovesem + podstatným jménem, extrémní sporty, části těla, schopnosti, mít/nemít rád Gramatika: frekvenční příslovce, akční slovesa, moct + příslovce, rozkazovací způsob Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák

-

v slyšeném popisu osobního dne postihne, jak často mluvčí vykonává jednotlivé činnosti postihne hlavní body čteného, krátkého novinového článku o roztleskávačkách a rozumí neznámým slovům z kontextu a jejich stručného vysvětlení najde hlavní body v krátkém novinovém článku popisující známého umělce postihne hlavní body populárně naučného článku o extrémních sportech v slyšeném rozhovoru postihne, jaké sporty mluvčí dělají a jaký mají k nim vztah Produktivní řečové dovednosti Žák

-

s obrazovou nápovědou pojmenuje běžné sporty, sportovní činnosti a volnočasové aktivity ústně sdělí, jaké sporty a volnočasové aktivity upřednostňuje stručně popíše svůj běžný den ústně i písemně charakterizuje svoje schopnosti a dovednosti jednoduchým způsobem sdělí svůj vztah k běžným sportům a sportovním činnostem


-

zeptá se kamaráda na jeho vztah k běžným sportům a volnočasovým aktivitám vymění si s kamarádem názory na aktivity, které jsou na hranici sportu a zábavy zeptá se kamaráda na jeho dovednosti a na stejné otázky odpoví pojmenuje základní části lidského těla

Mediační řečové dovednosti Žák

-

ústně prezentuje před spolužáky, jaké schopnosti a dovednosti má on a jeho kamarád vytvoří agitační plakát o volnočasovém klubu pro mladé lidi Mezipředmětové vztahy TV Průřezové téma – Gymnázia Osobnostní a sociální výchova 1.1. Poznávání vlastní osobnosti 3. lekce Učivo Slovní zásoba: školní předměty, místnosti v domě/bytě, mástnosti a budovy ve škole, ustálené výrazy ve spojení přídavného jména a předložky Gramatika: vazba „there is/there are“, použití výrazu „nějaký“, předložky místa, sloveso „muset“, udání směru, psaní velkých písmen Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák

-

postihne hlavni body novinového článku o prestižní anglické škole v slyšeném rozhovoru reportéra a studentky postihne hlavni informace o její škole a jejich studijních

plánech

-

v slyšené výpovědi najde hlavní informace o škole a školním režimu mluvčího postihne hlavní body čteného rozhovoru reportéra a profesionálního sportovce


-

s obrazovou nápovědou pojmenuje běžné školní vyučovací předměty jednoduchým způsobem charakterizuje svůj vztah k jednotlivým vyučovacím předmětům popíše vybavení běžného pokoje a místnosti v domě s obrazovou nápovědou popíše školní místnost


-

zeptá se kamaráda na jeho školní rozvrh a na stejnou otázku odpoví zeptá se, kde se nachází jím hledaná věc a na stejnou otázku odpoví ptá se a odpovídá na otázky kamaráda o své škole a jejich pravidlech vymění si s kamarádem názory na ideální školu zeptá se na umístění školní místnosti a na stejnou otázku popíše cestu


-

napíše uvítací dopis pro nového zahraničního studenta na své škole Mezipředmětové vztahy ZSV Průřezové téma – Gymnázia Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 2.5. Vzdělávání v Evropě a ve světě

4. lekce Učivo Slovní zásoba: oblečení, popis osob, Halloween a masky/převleky, svatba, volno-časové aktivity, popis fotografie, domluva, pozvání Gramatika: přítomný čas prostý a průběhový, užití přítomného času pro budoucí děj, časové předložky, sloveso „moct“ jako žádost Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák

-

postihne hlavní informace v populárně naučném článku o známém svátku, o jeho oslavách a tradicích s ním spojené s obrazovou nápovědou postihne v čteném novinovém článku místo konání významné rodinné/osobní události, např. svatby Produktivní řečové dovednosti Žák

-

pojmenuje oblečení, které lidi na sobě právě mají jednoduchou slovní zásobou popíše, co aktuálně dělají jemu známé osoby gramaticky správně formuluje, co se právě děje a co se děje pravidelně v určitých časových obdobích


-

zeptá se kamaráda, co, kdy a kam nosí a na stejné otázky odpoví diskutuje s kamarádem o známých kulturních svátcích a tradicích ve své zemi zeptá se kamaráda na jeho aktuální a pravidelné činnosti a na stejné otázky odpoví rozebírá s kamarádem možnosti pro místo konání oslav významné osobní nebo rodinné události domluví si schůzku s vrstevníkem


-

sdělí skupině lidí, co on a jeho kamarád rádí nosí napíše přátelům pozvání na večírek Mezipředmětové vztahy ZSV Průřezové téma – Gymnázia Osobnostní a sociální výchova 1.1. Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, 1.3. Sociální komunikace

5. lekce Učivo Slovní zásoba: jídlo a pití, způsoby vaření, složená slova - výživa a potraviny, zdravotní potíže, objednání jídla, dotazník Gramatika: počitatelná a nepočitatelná podstatná jména, vyjádření množství, měl/neměl bych Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák

-

rozumí obsahu běžného jídelníčku v restauraci postihne hlavní myšlenku krátkého novinového článku o vegetariánství v slyšených výpovědích postihne, co jedí a jak se stravují jednotliví mluvčí postihne hlavní myšlenku a hlavní body populárně naučného článku o netradičním způsobu léčení lidí


-

pomocí obrazové nápovědy pojmenuje základní potraviny gramaticky správně formuluje, kolik množství běžných potravin potřebuje běžnou slovní zásobou charakterizuje chuť a vzhled potravin a jídla jednoduchým způsobem vyjádří svůj názor na vegetariánské stravování gramaticky správně formuluje, co by měla blízká osoba za daných okolností dělat


-

zeptá se kamaráda na jeho oblíbené jídlo a na stejnou otázku odpoví vyměňuje si s kamarádem své názory na netradiční terapie a léčební metody objedná si jídlo v běžném obchodě s rychlým občerstvením


-

s běžnou slovní zásobou vytvoří dotazník na způsoby stravování a životního stylu Mezipředmětové vztahy Bi, TV Průřezové téma – Gymnázia Environmentální výchova 4.2. Člověk a životní prostředí

6. lekce Učivo Slovní zásoba: místa a významné budovy ve městě, vybrané ustálené výrazy, přídavná jména popisující místa ve městě, přídavná jména vyjadřující pocity, časové výrazy, popis cesty, dotazy na informace Gramatika: minulý čas slovesa „být“ a „moct“, minulý čas pravidelných sloves

Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák

-

na mapě sleduje směr cesty podle slyšených instrukcí v turistickém letáčku nebo brožurce vyhledá specifické informace o atrakci v zábavném parku zachytí místo konaní různých turistických atrakcí v slyšené upoutávce postihne hlavní body krátkého čteného příběhu rozliší charakter čtené nebo slyšené osobní zprávy či vzkazu


-

pomocí obrazové nápovědy pojmenuje běžná místa a budovy ve městě jednoduchým způsobem formuluje, kde byl v předchozích dnech běžnou slovní zásobou popíše něčí dovednosti a schopnosti s obrazovou nápovědou převypráví čtený příběh


-

zeptá se kamaráda na jeho dovednosti, když byl malý a na stejnou otázku odpoví diskutuje s kamarádem, na jakou turistickou atrakci se půjdou podívat zatelefonuje do muzea a zeptá se na základní turistické informace


-

vytvoří pro své město webové stránky, na kterých informuje o zajímavých místech a akcích pro mladí

lidi

-

napíše krátký vzkaz blízké osobě zanechá osobní telefonní vzkaz na záznamníku Mezipředmětové vztahy Zem Průřezové téma – Gymnázia Osobnostní a sociální výchova 1.3. Sociální komunikace 7. lekce Učivo Slovní zásoba: země a národnosti, významné události v životě, ustálené výrazy s nejčastěji užívanými slovesy, slavné osobnosti/umělci, vyjádření zájmu a účasti, e-mailová zpráva Gramatika: minulý čas nepravidelných sloves Výslovnost: slovesa v minulém čase


-

postihne hlavni body čteného stručného životopisu slavné osobnosti a vyhledá v něm konkrétní údaje rozumí hlavním bodům čteného novinového článku popisující specifickou událost v životě významné osoby a vyhledá v něm dílčí informace v slyšených výpovědích rozpozná, o které slavné osobě mluvčí vypráví v slyšené populární soutěži zachytí specifické informace – odpovědi soutěžícího na kvizové otázky ze slyšeného rozhovoru porozumí, jaký měl mluvčí víkend a postihne význam doplňujících otázek druhého účastníka rozhovoru Produktivní řečové dovednosti Žák

-

pojmenuje známé země světa a přiřadí k nim národnosti s časovým upřesněním a s běžnou slovní zásobou popíše, co dělal nebo nedělal v uplynulých dnech napíše velmi stručný a jednoduchý životopis slavné osoby s běžnou slovní zásobou popíše umělecký obraz a vyjádří svůj pocit z něho


-

zahraje si s kamarádem hru „Hádej, kdo jsem.“ zeptá se kamaráda, co dělal nebo nedělal o víkendu a na stejnou otázku odpoví


-

napíše strukturovaný životopis o slavné osobnosti v strukturované e-mailové zprávě kamarádovi popíše svůj víkend Průřezové téma – Gymnázia Děj Průřezové téma Multikulturní výchova 3.1. Základní problémy socio-kulturních rozdílů 8. lekce Učivo Slovní zásoba: geografická místa, kontinenty, světové strany, míry a váhy, outdoorové aktivity, divoká zvířata, typy dovolené, plány na dovolenou, reklama/inzerát Gramatika: 2. stupeň přídavných jmen – srovnávání, 3. stupeň přídavných jmen, Výslovnost: koncové „er“ u 2. stupně přídavných jmen Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák

-

v slyšné reklamě na dovolenou zachytí typ zeměpisné lokality/útvaru v čteném, populárně-naučném článku o význačném místě v krajině najde hlavní body a vyhledá specifické informace v slyšených výpovědích rozpozná, na jakém výletě mluvčí byli a jakou sportovní činnost tam dělali postihne hlavní body krátkého novinového článku o prehistorickém zvířeti a odvodí neznámá slova z kontextu v slyšeném rozhovoru postihne, kam se mluvčí chystají a jaké jsou výhody a nevýhody jejich plánovaného výletu postihne hlavní myšlenku tištěné reklamy na záchranu divokých zvířat


-

pomocí obrazové nápovědy pojmenuje zeměpisné útvary stručně porovná kvalitu, vzhled, vlastnosti např. lidí, zvířat, věcí, míst, událostí jednoduchým způsobem popíše význačnou zeměpisnou lokalitu ve své zemi, vysvětlí, čím je známá a informuje o jejím turisticko-sportovním využití pojmenuje běžná divoká zvířata a uvede, v jakém prostředí žijí stručně sdělí, čím jsou jednotlivá divoká zvířata nebezpečná Interaktivní řečové dovednosti Žák

-

porovnává s kamarády různá zeměpisná místa a města zahraje si s kamarády kviz typu „Světová nej-“ diskutuje s kamarády výhody a nevýhody různého typu dovolené


-

napíše upoutávku na turistické lokality ve své zemi strukturovaně popíše význačné zeměpisné místo ve své zemi napíše do časopisu výzvu ke sbírce na záchranu konkrétního druhu divokých zvířat Mezipředmětové vztahy Zem Průřezové téma – Gymnázia Environmentální výchova

–

4.1. Problematika vztahů organismů a prostředí

9. lekce Učivo Slovní zásoba: povolání a profese, ustálené výrazy týkající se práce a pracovní činnosti, volný rok ve studiu, slova/ustálené výrazy složené ze dvou podstatných jmen, ustálené výrazy při telefonování, psaní žádosti Gramatika: odvození vykonavatele činnosti od slovesa/činnosti, vyjádření budoucnosti pomocí „going to“ a „will“, Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák

-

v slyšených výpovědích lidí různých profesí postihne, zda jsou ve svém povolání šťastní v čteném i slyšeném textu vyrozumí, co se chystají účastníci hovoru dělat v čteném osobním popisu studentské brigády postihne, o jakou práci jde, sdělí svůj vztah k ní a vyhledá v textu konkrétní informace v slyšných výpovědích mladých lidí zachytí jejich názor na práci na poloviční úvazek postihne hlavní myšlenku krátké úvahy o robotizaci světa v čtené výpovědi studenta postihne hlavní myšlenku textu, porozumí jeho hlavním bodům a odvodí význam neznámých výrazů – slovních složenin Produktivní řečové dovednosti Žák

-

pojmenuje běžná povolání běžnou slovní zásobou písemně uvede předvídatelná fakta o své budoucnosti jednoduchým způsobem sdělí, které práce/povolání se mu líbí nebo nelíbí a proč


-

diskutuje s kamarádem, jaká povolání jsou nejlepší/nejhorší a svůj názor zdůvodní zeptá se kamaráda, jaké má plány na večer a na stejnou otázku odpoví vyměňuje si s kamarády názory na práci na poloviční úvazek pro studenty vyptává se kamaráda na jeho plány do budoucnosti a na podobné otázky odpoví vymění si s kamarádem názory na přerušení studia na určitou dobu domluví se po telefonu s neznámou osobou a nechá vzkaz pro člověka, s kterým potřeboval mluvit


-

napíše žídost o práci nebo studentskou brigádu Mezipředmětové vztahy ZSV Průřezové téma – Gymnázia Osobnostní a sociální výchova 1.1. Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

10. lekce Učivo Slovní zásoba: doprava a dopravní prostředky, vybraná frázová slovesa s „get“, časová příslovce a časová příslovečná určení, prázdninové ubytování, kupování jízdenky Gramatika: předpřítomný čas, již/ještě ne, užití slovesa „moct“ jako žádost Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák

-

ze slyšeném rozhovoru porozumí, co se právě stalo nebo co mluvčí udělali v čteném novinovém článku o imigraci do USA postihne hlavní myšlenku, rozumí hlavním bodům a vyhledá v něm specifické informace z rozhovoru lidí chystající se na dovolenou vyrozumí, co stihli před odjezdem už udělat a co ne v čtením novinovém článku o neobvyklém příběhu horolezce postihne jeho hlavní body, časovou souslednost dílčích událostí a vyhledá v textu podrobnosti k popisovanému příběhu s textovou nápovědou postihne obsah písně z textové osobní zprávy, např. pohledu, postihne, kde se pisatel nachází, co dělá, co zažil a co plánuje pro nejbližší dny Produktivní řečové dovednosti Žák

-

pojmenuje běžné dopravní prostředky a způsoby cestování běžnou slovní zásobou charakterizuje jednotlivé typy cestování jednoduše popíše, co se právě stalo se slovní nápovědou popíše historickou fotografii jednoduchým způsobem sdělí, co v ten udělal on nebo lidi z jeho okolí


-

zeptá se kamaráda, jakým dopravním prostředkem obvykle cestuje a kam; na podobné otázky pak

odpoví

-

odpoví na dotaz kamaráda, co se právě stalo diskutuje s kamarádem o důvodech lidí ze svého blízkého okolí přestěhovat se do cizí země a jak se jim změnil život vymění si s kamarádem názory na výhody a nevýhody bydlení v cizí zemi zeptá se kamaráda, co dneska dělal a na stejné otázky odpoví vede fiktivní řízený rozhovor s horolezcem a yeptá se ho na podrobnosti jeho příběhu zakoupí si jízdenku na vlak a zeptá se na podrobnosti k odjezdu Mediační řečové dovednosti Žák

-

napíše blízkým lidem zprávu na pohledu ze svého prázdninového pobytu Mezipředmětové vztahy Zem, Děj Průřezové téma – Gymnázia Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – 2.2. Globální problémy, jejich příčiny a důsledky (problémy imigrace)

předmět: Blok:

cizí jazyk – anglický jazyk B, Solutions 2nd edition – Pre-Intermediate

1. lekce Učivo Slovní zásoba: přídavná jména popisující vzhled a charakter osoby Gramatika: negativní předpony, přítomný čas prostý a přítomný čas průběhový, slovesa, která nemají průběhovou formu, sloveso a vayba s infinitivem/gerundiem Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák – rozumí slyšenému i čtenému popisu charakteru osoby v slyšeném textu postihne, co mluvčí právě dělají a co dělají pravidelně postihne hlavní myšlenku v novinovém článku popisující méně obvyklé zájmové aktivity mladých lidí a vyhledá v něm specifické informace postihne hledané informace v slyšeném rozhovoru mladých lidí o jejich účasti na zájmové akci s porozuměním zodpoví otázky zábavného kvizu o strachu a odvaze dělat adrenalinové činnosti rozumí čtenému, populárně-naučnému textu o hudbě a povaze mladých lidí ve spojení s hudbou doplní text písně podle poslechu Produktivní řečové dovednosti Žák detailně, ale s běžnou slovní zásobou popíše osobnost člověka strukturovaně, písemně popíše svoji osobu a charakter ústně sdělí, co by dělal v rámci aktivit zájmové, veřejné akce Interaktivní řečové dovednosti Žák vyměňuje si názory s kamarádem o charakteru známých lidí zeptá se kamaráda, co právě dělá a jaké aktivity provozuje během týdne; na stejné otázky odpoví vymění si s kamarádem informace o svých plánech zúčastnit se méně obvyklé zájmové akce zeptá se kamaráda na jeho koníčky a na podobné otázky odpoví vymění si s kamarádem názory na své povahy Mezipředmětové vztahy ZSV (charakter a osobnost člověka), ČJ (osobní profil) Průřezové téma – Gymnázia Multikulturní výchova – 3.1. Základní problémy socio-kulturních rozdílů

2. lekce Učivo Slovní zásoba: sport, slovesa, slovní spojení a ustálené výrazy ve spojení se sportem Gramatika: minulý čas prostý a průběhový Výslovnost: koncové „-ed“ Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák s obrazovou nápovědou postihne v slyšeném projevu název běžného i méně běžného sportu rozumí hlavní myšlence čteného příběhu ze světa sportu a postihne jeho hlavní body postihne hlavní myšlenku krátkého, čteného i slyšeného článku popisující neobvyklou sportovní

událost a vyhledá v něm specifické informace Produktivní řečové dovednosti Žák ústně i písemně sdělí, co dělal v uplynulých dnech převypráví krátký příběh se sportovní zápletkou napíše krátký, neformální děkovný dopis Interaktivní řečové dovednosti Žák povídá si s kamarádem o svých oblíbených sportech Mediační řečové dovednosti Žák prezentuje vyhledané informace o neobvyklé sportovní události simuluje interview se sportovcem s neobvyklým osobním zážitkem Mezipředmětové vztahy TV (sport a sportovní události), ČJ (prezentace informací; srovnání minulého času) Průřezové téma – Gymnázia Osobnostní a sociální výchova 1.1. Poznávání vlastní osobnosti

3. lekce Učivo Slovní zásoba: městská a venkovní urbanizace, předložky pohybu, složená slova Gramatika: neurčitá zájmena, vyjádření množství, členy Výslovnost: určitý člen “the” a samohlásky Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák rozumí podrobnějšímu popisu města či venkova podle instrukcí najde cíl své cesty postihne hlavní body čteného novinového článku popisující kontroverzní sportovní nebo kulturní činnost v slyšené reakci lidí na kontroverzní akci postihne jejich názory pochopí hlavní myšlenku, postihne hlavní body novinového článku o jednom ze způsobů bydlení a obživy a vyhledá v něm specifické informace Produktivní řečové dovednosti Žák podrobně ale s běžnou slovní zásobou popíše prostředí venkova nebo města ústně a detailně popíše cestu k místu, které zná ústně vyjádří svůj na kontroverzní akci a reaguje na různé názory ostatních pozorovatelů sdělí svůj názor k hlavní myšlence novinového článku o jednom ze způsobů bydlení a obživy vytvoří jednoduchý blog o svém prázdninovém pobytu či výletě Interaktivní řečové dovednosti Žák zeptá se na cestu a postihne základní informace popisu zeptá se kamaráda na jeho vztah k běžným aspektům bydlení, způsobu života a vztahů k lidem a na podobné otázky odpoví vyměňuje si s kamarádem svůj názor na obrázek k novinovému článku

Mediační řečové dovednosti Žák prezentuje na veřejnosti svoje město Mezipředmětové vztahy ČJ (strukturovaná, veřejná prezentace města nebo zemi), IVT (tvorba a obsah e-blogu) Průřezové téma – Gymnázia Mediální výchova 5.1. Média a mediální produkce

4. lekce Učivo Slovní zásoba: filmové žánry, přídavná jména popisující film, Gramatika: přídavná jména zakončena na “-ed” a “-ing”, 2. a 3. stupeň přídavných jmen, srovnávání Výslovnost: oslabená výslovnost slov ve větě Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák pomocí obrazové nápovědy identifikuje různé filmové žánry vyhledá v čteném, populárně-naučném textu o filmovém herci-herečce specifické informace postihne hlavní body čteného novinového článku o historii a současné podobě známého filmového ocenění postihne hlavní body slyšeného rozhovoru o podobě méně známého filmového ocenění postihne detailní informace v slyšeném rozhovoru na kvalitu hereckého výkonu různých interpretů rozumí hlavním bodům čteného, populárně naučného článku o kaskadérských výstupech ve filmu a zaujme k nim svoje stanovisko Produktivní řečové dovednosti Žák běžnou slovní zásobou popíše charakter různých filmových žánrů podrobněji porovná dva filmy a výkony herců sdělí důvod, proč nemůže něco udělat nebo někam jít Interaktivní řečové dovednosti Žák vyměňuje si s kamarádem své názory na filmové žánry, shlédnuté filmy, jejich kvalitu a výkony herců zamluví a zakoupí si lístky do kina nebo na koncert Mediační řečové dovednosti Žák napíše strukturovanou stručnou kritiku na shlédnutý film Mezipředmětové vztahy ČJ (kritika filmu) Průřezové téma – Gymnázia-

5. lekce Učivo Slovní zásoba: obchody, nakupování, peníze, zábava a předvádění Gramatika: předpřítomný čas, minulý čas vs předpřítomný čas, otázka „Jak dlouho?“, „Byl jsi někdy ...?“/Udělal jsi někdy ...?“ Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák rozumí hlavním bodům jednoduchého slyšeného rozhovoru v obchodě postihne hlavní bod čteného, neformálního dopisu popisující osobní zážitek postihne hlavní informaci veřejného hlášení v nákupním středisku rozumí hlavním bodům čteného, populárně naučného textu o historii a současnosti známého nákupního centra najde specifické informace v čteném novinovém článku o prodeji neobvyklé věci po internetu Produktivní řečové dovednosti Žák pojmenuje běžné typy obchodů a co se v nich prodává zeptá se kamaráda, jak dlouho něco trvá ústně i písemně popíše podrobněji minulou událost Interaktivní řečové dovednosti Žák diskutuje s kamarádem o tom, jak dlouho něco dělá, vlastní, ví zeptá se kamaráda, co dělává v nákupně-zábavném centru nejraději a na stejné otázky odpoví vymění si s kamarádem názory na internetový obchod Mediační řečové dovednosti Žák reklamuje koupené zboží Mezipředmětové vztahy ČJ (struktura a obsah reklamace) Průřezové téma – Gymnázia Osobnostní a sociální výchova 1.3. Sociální komunikace

6. lekce Učivo Slovní zásoba: elektronické přístroje Gramatika: frázová slovesa, vyjádření „snad“, „možná“ Výslovnost: “going to” Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák v slyšené reklamě na spotřebitelské elektronické přístroje rozpozná, o který jde postihne názor mluvčího na užívání sociálních sítí rozumí hlavním bodům čteného textu o užívání sociálních sítí pochopí hlavní myšlenku v krátkém naučném textu o detektoru lži postihne detailní informace v novinovém článku o inovacích a vynálezech Produktivní řečové dovednosti Žák jednoduchým způsobem popíše běžné elektrotechnické přístroje vysvětlí, kterému elektronickému přístroji dává přednost gramaticky správně formuluje nabídku, slib a rozhodnutí na základě okolností předvídá vývoj děje vyvodí ze situace výsledky a pravděpodobné následky činnosti napíše vzkaz s instrukcemi k běžné činnosti Interaktivní řečové dovednosti Žák vyměňuje si s kamarádem názor na užívání sociálních sítí diskutuje s kamarádem, co asi bude nebo nebude dělat diskutuje s kamarádem o nevšedných inovacích pro užití v běžném životě Mediační řečové dovednosti Žák formuluje pozvání a jeho přijetí nebo odmítnutí Mezipředmětové vztahy ČJ (formální a neformální pozvání) Průřezové téma – Gymnázia Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 2.1. Globalizační a rozvojové procesy

7. lekce Učivo Slovní zásoba: gesta Gramatika: frázová slovesa, slovesa „muset“, „nesmět“, „nemuset“ Výslovnost: „will“, „won´t“ Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák porozumí z čteného textu, jak se chovat při stolování v zemi s jinou kulturou postihne hlavní body čteného textu o oslavách běžného svátku v slyšeném rozhovoru o dárcích postihne výpovědi jednotlivých mluvčích postihne obsah pověry postihne hlavní body populárně-naučného textu o pověrách v různých zemích postihne hlavní myšlenku novinového článku o kulturních tradicích a vyhledá v textu specifické informace Produktivní řečové dovednosti Žák ústně popíše, jakými způsoby se lidé v různých zemích zdraví písemně uvede společenská a pracovní pravidla (včetně školních) v naší zemi gramaticky správně formuluje možné následky budoucí situace odepíše neformálním způsobem na neformální pozvání Interaktivní řečové dovednosti Žák povídá si s kamarádem o tom, jak se vítá a zdraví s lidmi zeptá se kamaráda, jaké dárky dává obvykle svým nejbližším a na stejnou otázku odpoví zeptá se na informacích na místní turistické atrakce a reaguje na upřesňující otázky Mediační řečové dovednosti Žák prezentuje informace o aprílovém žertu, o kterém se dověděl ve sdělovacích prostředcích Průřezové téma – Gymnázia ČJ (neformální pozvání, přijetí a odmítnutí pozvání) Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova – 1.3. Sociální komunikace

8. lekce Učivo Slovní zásoba: globální katastrofy Gramatika: přípony podstatných jmen, 2. kondicionál, vyjádření „Kéžby“ Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák s vizuální oporou pojmenuje hlavní globální problémy rozumí hlavnímu tématu krátkého projevu v rozhlasu rozumí slyšenému i čtenému krátkému textu nebo větám navrhující řešení globálních problémů vystihne hlavní body naučného textu o přírodní katastrofě Produktivní řečové dovednosti Žák pojmenuje hlavní problémy v ČR vyplní environmentální kvíz navrhne, jak by šlo zlepšit životní prostředí v jeho okolí vyjádří své přání změnit současný stav či situaci poradí kamarádovi, jak se v nenadále situaci zachovat Interaktivní řečové dovednosti Žák vyměňuje si s kamarádem názory, co by dělali za jistých podmínek či situace zeptá se na radu, co dělat ve svízelné situaci a diskutuje o jejich možných následcích Mediační řečové dovednosti Žák sdělí své názory k jednomu z globálních problémů ve slohové práci Mezipředmětové vztahy ČJ (slohová práce) Průřezové téma – Gymnázia Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – 2.2. Globální problémy, jejich příčiny a důsledky Environmentální výchova – 4.3. Životní prostředí regionu a České republiky

9. lekce Učivo Slovní zásoba: zločin Gramatika: tvorba podstatných jmen pomocí přípon, předminulý čas, nepřímá řeč

Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák pojmenuje běžné zločiny a projevy vandalismu s vizuální oporou pochopí, o jakém zločinu se v rozhovoru lidí baví rozumí krátkému čtenému textu o neobvyklých zločinech rozumí hlavním bodům životopisu o autorovi Sherlocka Holmese; vyhledá v něm konkrétní informace pochopí hlavní myšlenku populární zprávy o neobvyklém trestním činu a vyhledá v ní konkrétní informace Produktivní řečové dovednosti Žák gramaticky správně formuluje sled událostí a jeho činností během dne vyjádří svůj názor na detektivky reprodukuje něčí sdělení vyhledá konkrétní informace ve čteném nebo slyšeném textu či rozhovoru o trestním činu Interaktivní řečové dovednosti Žák vyměňuje si s kamarádem své názory na počítačové viry a jejich tvůrce nahlásí na policejní stanici krádež vypovídá na policejní stanici Mediační řečové dovednosti Žák sdělí sled událostí v písemném vyprávění převypráví příběh s pomocí poznámek Mezipředmětové vztahy ČJ (slohová práce – vyprávění) Průřezové téma – Gymnázia Osobnostní a sociální výchova – 1.4. Morálka všedního dne

10. lekce Učivo Slovní zásoba: publikace, knihy a texty Gramatika: trpný rod v přítomném a v minulém čase, předpřítomný čas a budoucnost Výslovnost: přízvuk ve slovech Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák pojmenuje žánr literatury nebo druh publikace podle stručného popisu rozumí slyšeným dotazníkovým otázkám ve slyšeném popisu nácviku divadelní hry rozpozná, o jakou hru jde rozumí obsahu krátkého naučného textu o výjimečných typech textu pochopí hlavní myšlenku a hlavní body textu slyšené a čtené písně Produktivní řečové dovednosti Žák vyhledá konkrétní údaje v čteném životopise W. Shakespeara stručně charakterizuje známého českého spisovatele a jeho tvorbu nahradí v textu vybraná slova vhodnými synonymy vyhledá v textu hovorové výrazy a vysvětlí je běžnými slovy vyhledá detailní informace v recenzi knihy Interaktivní řečové dovednosti Žák simuluje interview se známým spisovatelem simuluje rozhovor s textařem písně zamluví si v knihkupectví knížku, o kterou má zájem a zjistí detaily vyzvednutí Mediační řečové dovednosti Žák napíše recenzi knihy, kterou přečetl a která se mu líbila Mezipředmětové vztahy ČJ (kritika) Průřezové téma – Gymnázia Mediální výchova – 5.1. Média a mediální produkce

předmět: Blok:

cizí jazyk – anglický jazyk C, Solutions 2nd edition – Intermediate

1. lekce Učivo Slovní zásoba: popis oblečení, složená přídavná jména, negativní předpony přídavných jmen, ustálené výrazy se slovesem „look“ – vypadat, výrazy v neformální korespondenci, sledování kamerou na veřejných místech, postižení Gramatika: pořadí přídavných jmen ve větě, dynamická a stavová slovesa, vazba slovesa s infinitivem a -ing formou, změna ve významu slovesa Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák

– -

podle slyšeného popisu oblečení rozpozná, která z vybraných osob je popisována z rozhovoru jiných osob rozliší, zda mluví o tom, co právě dělají, nebo co se chystají udělat v slyšeném rozhovoru dvou lidi rozpozná, kdo z nich má souhlasný a kdo nesouhlasný postoj ke sledování lidí kamerami na veřejnosti určí styl novinového článku a v textu najde jeho hlavní body v slyšeném popisu způsobu života vybraného typu lidí rozliší význam dvou podobných slovesných spojení postihne hlavní myšlenku čteného novinového článku o zrakovém postižení mladého muže, rozumí jeho hlavním bodům a vyhledá v textu konkrétní informace rozpozná formální a neformální výrazy v osobním dopise Produktivní řečové dovednosti Žák

-

podrobně popíše vzhled a kvalitu oblečení a vyjádří se k němu s širší, ale běžnou slovní zásobou popíše aktuální a pravidelné činnosti, které vykonává on anebo jeho

blízcí

-

sdělí svůj názor na kamerové sledování na veřejných místech gramaticky správně formuluje dokonavý a nedokonavý děj podrobně popíše prostředí, dění a lidi na fotografii napíše uvádějící dopis studentovi, s kterým se vymění ve škole, představí v něm sebe, svou školu a město a uvede/zeptá se na věci kolem příletu Interaktivní řečové dovednosti Žák

-

vymění si s kamarádem své názory na módu a oblečení diskutuje ve skupině vrstevníků otázku kriminality a kamerového sledování na veřejných místech diskutuje s kamarády o důsledcích zrakového postižení na osobní a pracovní život postiženého a jeho

okolí

-

vymění si s kamarádem názory na práci fotografů pracujících pro tisk a TV a na život celebrit v této souvislosti Mediační řečové dovednosti Žák

-

ústně prezentuje svůj názor na danou problematiku před spolužáky Mezipředmětové vztahy ZSV, ČJ

Průřezové téma – Gymnázia Mediální výchova 5.1. Média a mediální produkce

2. lekce Učivo Slovní zásoba: pocity, amnézie, odvození/tvorba podstatného jména od slovesa/přídavného jména, válka, výročí události, fráze a časové údaje užívané při vyprávění, přídavná jména s příponami -ed/-ing, vybraná frázová slovesa Gramatika: užití minulého času prostého, průběhového a předpřítomného času prostého, zvolací věty, Výslovnost: „used to“ Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák

-

v slyšeném vyprávění zachytí, co se stalo a jak se lidi cítili postihne hlavní myšlenku v čtením vyprávění osobního zážitku z hudebního koncertu v rozhlasovém vysílání identifikuje název památního dne, jeho datum a co připomíná ze slyšeného rozhovoru odvodí pocity mluvčích v čteném příběhu o amnézii najde podobnost s jiným příběhem, postihne jeho hlavní body a vzhledá specifické informace v slyšené písni identifikuje hledaná slova s textovou oporou postihne zápletku slyšeného popisu narozeninového večírku Produktivní řečové dovednosti Žák

-

se slovní nápovědou popíše, jak se lidí cítí v danou chvíli podle jejich výrazu převypráví svůj nevšední zážitek a sdělí své tehdejší pocity a překvapení z události popíše památník a vysvětlí jeho význam pojmenuje známé státní svátky nebo památní dny a stručně vysvětlí jejich vznik ústně popíše scénu a odvodí, jak se lidi v ní cítí převypráví, co se přihodilo na večírku nebo soukromé oslavě sestaví písemné, strukturované vyprávění


-

zeptá se kamaráda, jak se cítil v nějaké výjimečné situaci a na podobné otázky odpoví zeptá se kamaráda na jeho dětství, jak se změnil on nebo jeho návyky a na podobné otázky odpoví diskutuje s kamarádem o následcích svého zapomínání odpoví na a formuluje doplňující otázky k zvláštní události, o které slyšel Mezipředmětové vztahy ZSV, ČJ Průřezové téma – Gymnázia Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 2.4. Žijeme v Evropě

3. lekce Učivo Slovní zásoba: profese a jejich rodoví zástupci, práce a pracovní doba, plat, pracovní vlastnosti, univerzity v UK,

vyjádření názoru, souhlas/nesouhlas, psaní adresy ve formální korespondenci Gramatika: odvození původce děje od slovesa – koncovky, vztažné věty definující/nedefinující, oddělitelná frázová slovesa, větné dodatky, Výslovnost: větné dodatky Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák

-

porozumí náplni práce z obsahu přečteného i slyšeného inzerátu v čteném, krátkém novinovém článku popisující náplň práce neobvyklého povolání vyhledá specifickou informaci v slyšeném rozhovoru postihne názory mluvčích na univerzitní vzdělání v čteném novinovém článku identifikuje statistická fakta o současném univerzitním vzdělání identifikuje podstatné a nepodstatné informace v krátkém, čteném článku popisující náplň práce zajímavého člověka z kontextu popisu práce rozpozná, zda práci vykonává muž anebo žena najde hlavní myšlenku a hlavní body v novinovém článku o méně obvyklé profesi pro muže nebo ženu odvodí, zda se někdo hodí na práci, o kterou žádá porovnáním jeho zkušeností a vlastností s náplni práce a požadavky zaměstnavatele ze slyšeného pracovního pohovoru odvodí, o jakou práci jde Produktivní řečové dovednosti Žák

-

vyjmenuje běžná i méně běžná povolání odvodí profesi a náplň práce z obrázku/fotografie sdělí, jaké povolání je mu blízké, vysvětlí proč a své názory podloží jemu dostupnými informacemi formuluje své stanovisko k obsahu práce neobvyklého povolání a zdůvodní ho rozvitým způsobem a detailně popíše charakter profese, práce, pracovní pomůcky nebo pracovního prostředí sdělí, zda plánuje nebo neplánuje pokračovat ve studiu na VŠ a vhodnými argumenty svoje záměry zdůvodní sestaví fiktivní příběh člověka, který získal práci za neobvyklých okolností a doplní ho o informace, kteří příběh dokreslí a zatraktivní vyjmenuje specifické vlastnosti pro výkon určitých povolání z textu inzerátu na pracovní pozici odvodí potřebné kvality na danou práci napíše strukturovanou žádost o inzerovanou práci Interaktivní řečové dovednosti Žák

-

zapojí se do diskuse o výhodách a nevýhodých univerzitního vzdělání vyjádří svůj názor k společenským očekáváním/ předsudkům na pohlaví některých povolání a své názory zdůvodní simuluje se spolužákem pracovní pohovor Mezipředmětové vztahy ZSV, ČJ Průřezové téma – Gymnázia Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 2.5. Vzdělávání v Evropě a ve světě 4. lekce Učivo Slovní zásoba: části lidského těla, lidské orgány, idiomy ve spojení s lidským tělem, příznaky nemoci, jídlo a

výživa, ustálené výrazy ve spojitosti se zákonem, homonyma Gramatika: rozdíly v užití minulého času prostého a předpřítomného času, časová příslovce při užití minulého času prostého/předpřítomného času, užití předpřítomného času prostého a průběhového, účelové věty, dávání rady/doporučení, rétorické otázky Výslovnost: složená slova, dávání rady/doporučení Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák

-

v slyšeném rozhovoru pochopí správný význam idiomu, ve kterém je jedním slovem část těla v krátkém novinovém článku o adrenalinovém sportu postihne jeho hlavní body v slyšených výpovědích identifikuje názory mluvčích k životosprávě postihne hlavní myšlenku populárně-naučného článku o vědeckém výzkumu ve spolupráci s mladými dobrovolníky-účastníky pokusu čte s porozuměním populárně-naučný článek o síle mysle a vyhledá v něm specifické informace v slyšených výpovědích identifikuje příznaky nemoci mluvčích Produktivní řečové dovednosti Žák

-

podrobně popíše lidské tělo a pojmenuje základní lidské orgány pojmenuje poskytne informace a nutričním obsahu běžných potravin přednese souvislý projev o své životosprávě, jak a proč ji změnit nebo nezměnit formuluje své důvody pro výběr aktivní zábavy nebo odpočinku z dané nabídky sdělí své názory na účinek různých sportovních aktivit na funkci mysle a těla


-

zeptá se kamaráda se kamaráda na podrobnosti jeho činností v uplynulých dnech a na stejné otázky

odpoví

-

odpoví na otázku, proč se cítí tak, jak se cítí diskutuje s kamarády otázku sugesce a přenosu myšlenek, své názory podloží argumenty popíše lékaři své potíže a odpoví na jeho doplňující otázky k příznakům nemoci


-

sestaví tištěnou upoutávku ve formě plakátu na sportovně-zábavnou akci Mezipředmětové vztahy Bi, ČJ Průřezové téma – Gymnázia Mediální výchova 5.1. Média a mediální produkce

5. lekce Učivo Slovní zásoba: užití internetu, tobolka s odkazem pro budoucí generace, vazba slovesa a slovního spojení, návrh – jeho podání, přijetí a odmítnutí, Gramatika: vyjádření stálé pravdy (nultý kondicionál), předpony podstatných jmen, vyjádření spekulace a předpovědi, podmínkové věty přítomné reálné, budoucí čas prostý a průběhový, užití různých časů k vyjádření budoucnosti, slovesa následovaná infinitivem a větou, časové spojky a věty Výslovnost: zkratky Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák

-

čte s porozuměním novinový článek o komputerizaci světa a zaujme k hlavní myšlence své stanovisko v rozhlasovém vysílání o uložení tobolky s poselstvím pro budoucí generace identifikuje předměty v ní uložené a důvody pro jejich zařazení do poselství čte s porozuměním článek o vzniku nových profesí následkem budoucích změn v životě lidí zaujme k němu stanovisko postihne hlavní myšlenku v čteném názoru vědce/odborníka na možnou podobu světa v důsledku současného způsobu života a chování lidí v slyšeném rozhovoru identifikuje důvod, proč si volají a odvodí z jejich výrazů, kdo je víc zapálený se sejít v e-mailové osobní korespondenci rozliší formální a neformální věty Produktivní řečové dovednosti Žák

-

popíše funkce a možnosti moderního osobního telefonu nebo jiného komunikačního přístroje gramaticky správně formuluje své názory na pravděpodobnost uskutečnění daných událostí týkající se jeho osoby nebo událostí mající celosvětový dopad sdělí své stanovisko k účelu a účelnosti tobolky s poselstvím pro budoucí generace sestaví písemné sdělení/poselství pro generaci za 1000 let a stručně popíše nejpalčivější problémy současného světa gramaticky správně formuluje své názory na podobu života lidí za 50 let zdůvodní svoje stanovisko k možné podobě světa a života lidí za 50 let Interaktivní řečové dovednosti Žák

-

diskutuje s kamarádem, jak často a k čemu využívají počítač před vrstevníky přednese své názory na vývoj budoucnosti za určitých podmínek a komentuje názory jiných k dané problematice navrhne blízké osobě, co dělat o víkendu, akceptuje jeho návrhy a naopak napíše e-dopis kamarádovi z jiné země, ve kterém mu stručně popíše své plány na léto a naznačí, kdy je nejvhodnější doba pro jeho zamýšlenou návštěvu Mediační řečové dovednosti Žák

-

ústně prezentuje před spolužáky své názory na podobu života lidí v dohledné budoucnosti a reaguje na jejich souhlas/nesouhlas se svou vizí Mezipředmětové vztahy IVT, ČJ Průřezové téma – Gymnázia Environmentální výchova

-

4.2. Člověk a životní prostředí

6. lekce Učivo Slovní zásoba: zločin – složená slova, matoucí slova, spekulace a reakce na spekulaci, žádost o informaci ve formální korespondenci Gramatika: nepřímá řeč, nepřímé otázky, neoddělitelná frázová slovesa, spekulativní slovesa v minulém čase, slovesa ve vazbě s dvěma předměty Výslovnost: spekulace o událostech Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák

-

v slyšeném rozhovoru policejních vyšetřovatelů identifikuje, k jakému kriminálnímu činu došlo a co tomu nasvědčuje postihne hlavní myšlenku novinového článku o velkém historickém podvodu z kontextu čteného úryvku kriminálního románu odvodí význam homonyma a důvod chování ústředních postav postihne hlavní body čteného popisu slavné záhady a odvodí význam nových slovních spojení z kontextu z titulku novinového článku odvodí pravděpodobný děj popisované události v slyšeném rozhovoru identifikuje vysvětlení jednotlivých mluvčích pro záhadnou událost nebo příhodu postihne náplň turistické atrakce z novinového inzerátu a zaujme k ní stanovisko Produktivní řečové dovednosti Žák

-

s obrazovou nápovědou pojmenuje běžné vybavení pokoje a z jakého materiálu jsou jednotlivé předměty vyrobeny popíše vzhled neobvyklý vzhled pokoje a gramaticky správně formuluje, co se mohlo stát ústně sdělení možný vývoj kriminálního činu gramaticky správně převypráví něčí příhodu nebo zážitek a zaujme k její pravdivosti negativní stanovisko, které zdůvodní a podloží argumenty sdělí své pojetí kriminálního románu odvodí z obrázku nebo živé scény možný následek děje a svůj názor zdůvodní reprodukuje otázky, které jiní lidé položili reprodukuje odpovědi, které jiní lidé dali na položené otázky sdělí svůj názor na vysvětlení záhadné události ze současnosti napíše formální dotaz na podrobnosti průběhu a zajištění turistické atrakce Interaktivní řečové dovednosti Žák

-

vyjádří své názory k pravdivosti čteného nebo slyšeného mystického příběhu a komentuje názory

jiných

-

diskutuje s kamarády nad důvody skrývání identity člověka ve filmovém příběhu a ve skutečnosti Mezipředmětové vztahy ZSV, ČJ Průřezové téma – Gymnázia

7. lekce

Učivo Slovní zásoba: schůzky a vztahy, příslovečná určení času, frázová slovesa složená ze tří slov, idiomy se slovy „hlava“ a „srdce“, láska po internetu, vazba podstatného jména a předložky, přídavná jména popisující místo konání, vyjádření kontrastu, strukturovaná prezentace argumentů Gramatika: stupňování příslovcí, 3. stupeň a předpřítomný čas, porovnání jednoduché, dvojí porovnání, podmínkové věty přítomné nereálné Výslovnost: vyjádření kontrastu Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák

-

ze slyšeného rozhovoru o vztahu dvou lidí vyrozumí, jaký jejich vztah je postihne hlavní myšlenku čteného novinového článku o komunikaci lidí přes internetové sociální sítě a zaujme k ní své stanovisko čte s porozuměním nenáročnou poezii o lásce odvodí význam neznámých, měně užívaných slov z kontextu věty v rozhlasovém dokumentu o slavném spisovateli identifikuje, kterou části jeho života se dokument zabývá a postřehne v něm hledané informace postihne hlavní myšlenku a hlavní body obsáhlejšího novinového článku o seznámení a scházení se po internetu a vyhledá v něm lexikální detaily postřehne zápletku slyšené písně o lásce a zachytí v ní hledaná slova v slyšeném projevu identifikuje, pro které z nabízených restauračních zařízení se mluvčí rozhodla v čtené úvaze vyhledá argumenty podporující diskutované tvrzení a argumenty proti němu Produktivní řečové dovednosti Žák

-

stručně, ale s rozvinutou slovní zásobou popíše průběh vztahu dvou mladých lidí porovná zážitky, události, pocity, vlastnosti se svými očekáváními gramaticky správně formuluje svá reálná přání nebo změny situace a zdůvodní je porovná prostředí různých typů stejných veřejných místností nebo míst argumenty zdůvodní výběr restaurace pro speciální příležitost napíše strukturovanou úvahu na společenské téma, uvede názory pro a proti danému tvrzení a zaujme k němu svoje stanovisko Interaktivní řečové dovednosti Žák

-

zeptá se kamaráda na jeho vztah k poezii a na stejnou otázku odpoví zapojí se do diskuse o tom, zda se dostává do konfliktu s rodiči kvůli svému oblečení diskutuje o výhodách a nevýhodách seznámení a scházení se po internetu Průřezové téma – Gymnázia ZSV, ČJ Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova 1.3. Sociální komunikace

8. lekce Učivo Slovní zásoba: cestování, složená slova, výprava – vybraná přídavná jména, cestování – vybraná přídavná jména, akronyma, turismus a turistické atrakce, formulace stížnosti, přídavná jména popisující místo Gramatika: trpný rod, neurčitá zájmena, uvozující slovo „it“ - to Výslovnost: přízvuk ve slovech, akronyma, stěžování si


-

v slyšeném slyšeném rozhovoru lidí rozpozná, kde se nachází a z jakého důvodu postihne hlavní body čteného, populárně naučného článku o vývoji a využití šlapacích kol čte s porozuměním krátký článek o populární cyklistické soutěži postihne hlavní body delšího novinového článku o dobrodružné výpravě a odvodí význam neznámých slov pomocí výkladového slovníku postihne specifické informace v slyšeném popisu známé expediční výpravy čte s porozuměním krátký popis turistické výpravy přátel s neobvyklou zápletkou a zaujme k ní stanovisko postihne hlavní myšlenku čteného novinového článku, ve kterém autor radí mladým lidem, jak se připravit a chovat na své první dovolené bez rodičů, rozliší jednotlivá témata článku a odvodí význam neznámých slov z kontextu odvodí kvalitu hotelu podle turistického hodnocení na webových stránkách v slyšeném rozhovoru hosta a recepční v hotelu identifikuje problém hosta odvodí význam neznámých slov z kontextu podrobného popisu turisticky zajímavé lokality Produktivní řečové dovednosti Žák

-

se slovní nápovědou vyjmenuje výhody a nevýhody cestování různými dopravními prostředky


-

využívá širší slovní zásoby v komunikaci při cestování zapojí se do diskuse o průzkumných expedicích, jakých kvalit člověka je k ním třeba a na jaký typ výpravy by se podujal naplánuje s kamarády společnou dovolenou slušným způsobem formuluje svoji nespokojenost s kvalitou hotelové služby a zodpoví doplňující otázky v roli recepčního hotelu komunikuje s nespokojeným hostem Mediační řečové dovednosti Žák

-

napíše podrobný popis svého kraje do turistického časopisu Mezipředmětové vztahy Zem, ČJ Průřezové téma – Gymnázia Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – 2.2. Globální problémy, jejich příčiny a důsledky

9. lekce Učivo Slovní zásoba: peníze a platby, nakupování – výrazy s předložkami, bankovní výrazy, reklama, umístění zboží, spojení předložky a slovní fráze, spekulace, podání informací a sdělení svého názoru, písemné vyjádření názoru, spojky a spojovací výrazy Gramatika: zvratná zájmena, podmínkové věty minulé nereálné Výslovnost: „have“ , spojení předložky a slovní fráze Očekávané výstupy

Receptivní řečové dovednosti Žák

– -

porozumí významu vývěsek v obchodě nebo u stánku v slyšeném rozhovoru nakupujících postihne hlavní body jejich rozhovoru postihne hlavní informaci krátkého, čteného novinového článku, co si popisovaná osoba nechala se sebou udělat v slyšeném rozhovoru identifikuje názory mluvčích na komerční reklamu a zaujme k nim stanovisko čte s porozuměním obšírnější novinový článek o vývoji a současných trendech umisťováni komerční reklamy gramaticky správně formuluje sdělení, co by býval udělal za pomyslných okolností postihne hlavní myšlenku delšího novinového článku o nebývalém štěstí obyčejného člověka pochopí hlavní myšlenku a hlavní body čteného příběhu člověka s neobvyklým štěstím a postihne souvislosti v jednotlivých událostech jeho života postihne hlavní myšlenku písně a odvodí význam hovorových výrazů z kontextu identifikuje předmět/důvod telefonního hovoru popíše svůj vztah k nakupování oblečení a obšírněji ho vysvětlí postihne stanovisko a závěr autora písemné úvahy na téma peníze a přátelství Produktivní řečové dovednosti Žák

-

obšírněji vypovídá o svých zkušenostech s nakupováním, co rád kupuje, co by si rád koupil a zda si na něco šetří peníze gramaticky správně formuluje, kde si nechává něco spravit, upravit nebo udělat běžné služby s širší slovní zásobou vyjádří svůj názor na komerční reklamu a její vliv na lidi gramaticky správně sdělí, komu by věnoval případnou výhru v loterii napíše strukturovanou úvahu na zadané téma ze společenské oblasti Interaktivní řečové dovednosti Žák

-

zeptá se kamaráda, zda si někdy nechal udělat něco neobvyklého a na podobnou otázku odpoví zeptá se kamaráda, co by býval udělal v pomyslné situaci a na stejnou otázku odpoví aktivně zapojí se do diskuse o nakupování po internetu Mezipředmětové vztahy ZSV, ČJ Průřezové téma – Gymnázia Mediální výchova – 5.4. Účinky mediální produkce a vliv médií

10. lekce Učivo Slovní zásoba: hudba a hudebníci, umělci a umělecké činnosti, festival – složená slova, vyjádření přesvědčení, podněty, popis obsahu knihy nebo příběhu Gramatika: příčestí, determinující zájmena a příslovce, tak/takový, věty vložené Výslovnost: sdělení názoru Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák

– -

porovná svůj názor na technickou stránku fotografie s tištěným, populárně-naučným vysvětlením postihne hlavní myšlenku a hlavní body novinového článku popisující nejpopulárnější hudební festivaly a vyhledá v něm specifická slovní spojení

-

v slyšené konverzaci identifikuje názory jednotlivých mluvčích na hudební festivaly v čteném životním příběhu umělce vyhledá požadovanou informaci a identifikuje hlavní události v jeho

životě

-

ze slyšeného rozhovoru identifikuje, jaké umělecké představení si mluvčí vybrali z nabídky čte s porozuměním recenzi na knihu


-

vyjmenuje různé hudební žánry, jaké hudební nástroje jsou s nimi spojované a kde je obvykle můžeme

slyšet

-

vysvětlí svůj výběr koncertu nebo druhu hudby obšírně popíše neobvyklou fotografii vyjádří svůj vztah k hudebním festivalům a svůj postoj zdůvodní tlumočí a obšírněji vysvětlí svůj výběr z nabídky výstav nebo uměleckých představení sdělí, jaké nadání a schopnosti by si přál mít a vysvětlí proč napíše strukturovanou recenzi na přečtenou knihu


-

aktivně se zapojí do diskuse o potřebných kvalitých hudebníků diskutuje a komentuje názory jiných na hudební festivaly a okolnosti s nimi spojené komentuje názory jiných na možnosti podpory kultury a přednese svoje stanovisko


-

ústně prezentuje před spolužáky výsledky statistického průzkumu o uměleckých schopnostech vybrané skupiny mladých lidí Mezipředmětové vztahy VV, HV, ČJ Průřezové téma – Gymnázia Osobnostní a sociální výchova – 1.3. Sociální komunikace – 1.1. Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

předmět: cizí jazyk – anglický jazyk Blok: D Školní očekávaný výstup Věrně reprodukuje a bystře komentuje informace z médií – tisk, rozhlas, televize, internet, film, audionahrávky, videonahrávky, veřejná hlášení, telefon

–

Pronese strhující samostatný ústní projev – popis, shrnutí, srovnání, vyprávění, oznámení, prezentace, reprodukce textu

Výstup RVP (č.)

Učivo

Téma



REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA

oblast veřejná veřejné instituce, veřejná oznámení, úřady, úřední dopisy, hlavní politické strany a orgány, veřejná jednání, veřejné služby, pasy, oprávnění, vystoupení, soutěže

Mediální výchova

Politologie (Základy společenských věd) a Zeměpis

Osobnostní a sociální výchova

Ekonomie a Zeměpis

aktuální události a dění většího významu politické a ekonomické postavení ve světě stručná charakteristika ekonomiky, společnosti a kultury

autentické materiály – tisk, rozhlas, film

vztahy s Českou republikou

–

Suverénně ovládá zásady úspěšné interakce – formální i neformální rozhovor, diskuse, korespondence, strukturovaný pohovor, náhodné situace v osobním i profesním životě, komunikace prostřednictvím telefonu a dalších médií – Dokáže napsat delší písemný projev – podrobný životopis, vypravování, úvaha, esej, podrobný popis, odborný popis

lexikologie – ustálené kolokace, ustálená větná spojení, přísloví, jednoduché idiomy, frázová slovesa, ustálené větné rámce, odborné výrazy a fráze na známá témata REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA politické a ekonomické postavení ve světě stručná charakteristika ekonomiky, společnosti a kultury vztahy s Českou republikou lexikologie – ustálené kolokace, ustálená větná spojení, přísloví,

média a jejich účinky na jednotlivce a společnost

oblast pracovní – státní správa, firmy, průmysl, zemědělství, méně časté profese, nástroje a zařízení, pracovní události, pracovní smlouva, obchodní dopis, reklamní materiály, návody, popis práce, bezpečnost práce

Školní očekávaný výstup

–

Rozklíčuje a dále rozvine čtený či slyšený text – jazykově nekomplikované a logicky strukturované texty, texty informační, popisné, faktografické, dokumentární, imaginativní i umělecké – Přesvědčivě až podmanivě vyjádří svůj postoj, názor či stanovisko – souhlas, nesouhlas, svolení, prosba, odmítnutí, možnost, nemožnost,nutnost, potřeba, zákaz, příkaz

–

Přiměřeně ohleduplným způsobem projevuje své emoce – libost/nelibost, zájem/nezájem, radost/zklamání, překvapení, údiv, obava, vděčnost,sympatie, lhostejnost, strach – Dává okázale najevo své morální postoje a funkce – omluva, odpuštění, pochvala, pokárání, lítost, přiznání, odsouzení – Mistrně ovládá ctihodné umění kratšího písemného projevu – pozdrav, vzkaz, přání, blahopřání, pozvání, odpověď, osobní dopis, úřední

Výstup RVP (č.)

Učivo jednoduché idiomy, frázová slovesa, ustálené větné rámce, odborné výrazy a fráze na známá témata REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA literatura, významná díla a autoři věda, technika, sport, umění, významné osobnosti, díla, úspěchy život a tradice, rodina, vzdělávání, národní záliby a zvláštnosti lexikologie – ustálené kolokace, ustálená větná spojení, přísloví, jednoduché idiomy, frázová slovesa, ustálené větné rámce, odborné výrazy a fráze na známá témata REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA věda, technika, sport, umění, významné osobnosti, díla, úspěchy život a tradice, rodina, vzdělávání, národní záliby a zvláštnosti jazykové zvláštnosti a odlišnosti lexikologie – ustálené kolokace, ustálená větná spojení, přísloví, jednoduché idiomy, frázová slovesa, ustálené větné rámce, odborné výrazy a fráze na známá

Téma

oblast vzdělávací – primární, sekundární a terciární školství v ČR a v zemích studovaného jazyka, naučné společnosti a kluby, profesní instituce, povolání a tituly vzdělávacích institucí, studentské shromáždění, vybavení učeben, práce v učebnách, debaty a diskuse, anotace, výtahy oblast osobní – cizí domov, krajina, společenské vztahy, blízcí lidé, spolupracovníci, umělecké předměty, domácí potřeby, vybavení pro sport a zábavu, zdraví, nehody, životní styl, netradiční dovolená, netradiční koníčky, recepty, romány, časopisy oblast osobnostní –



Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Český jazyk a literatura, Estetická výchova, Sociologie (Základy společenských věd)

Multikulturní výchova

Český jazyk a literatura, Estetická výchova, Psychologie (Základy společenských věd)

Školní očekávaný výstup

–

Rozklíčuje a dále rozvine čtený či slyšený text – jazykově nekomplikované a logicky strukturované texty, texty informační, popisné, faktografické, dokumentární, imaginativní i umělecké – Přesvědčivě až podmanivě vyjádří svůj postoj, názor či stanovisko – souhlas, nesouhlas, svolení, prosba, odmítnutí, možnost, nemožnost,nutnost, potřeba, zákaz, příkaz – Ovládá zásady úspěšné interakce – formální i neformální rozhovor, diskuse, korespondence, strukturovaný pohovor, náhodné situace v osobním i profesním životě, komunikace prostřednictvím telefonu a dalších médií – Dokáže napsat delší písemný projev – podrobný životopis, vypravování, úvaha, esej, podrobný popis, odborný popis

Výstup RVP (č.)

Učivo

Téma

témata

aktuální události a dění většího významu

identita, způsob vnímání sebe sama, světonázor oblast společenská – příroda, životní prostředí, ekologie, globální problémy, věda a technika, pokrok





REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA

věda, technika, sport, umění, významné osobnosti, díla, úspěchy lexikologie – ustálené kolokace, ustálená větná spojení, přísloví, jednoduché idiomy, frázová slovesa, ustálené větné rámce, odborné výrazy a fráze na známá témata



Environmentální výchova

Biologie a Filosofie (Základy společenských věd)

[B.3]

Vzdělávací obsah – další cizí jazyk – německý jazyk

předmět: další cizí jazyk – německý jazyk blok: A Školní očekávaný výstup Receptivní dovednosti Poslech - rozumí jednoduchým pokynům a větám a reaguje na ně - rozpozná téma jednoduchého reprodukovaného textu Čtení - rozlišuje grafickou a mluvenou podobu slova - čte foneticky správně jednoduchý text - pochopí hlavní myšlenku jednoduchého čteného textu - vyhledá požadované informace v jednoduchých textech - umí využít slovníček v učebnici Produktivní dovednosti Mluvení - reaguje na jednoduché pokyny a věty - aktivně využívá slovní zásobu témat rodina, škola, místo, kde žiji - sdělí údaje o své osobě, rodině a běžných každodenních situacích Psaní - ovládá základní pravidla písemné podoby jazyka - sestaví jednoduché písemné sdělení týkající se probíraných témat

Výstup RVP (č.)

3.1.1 3.1.2

Učivo

Téma


Jazykové prostředky Hláskosloví - fonetika německého jazyka - německá abeceda, pravopis, stažené tvary

Úvod do německého

OSV (1.1)

jazyka, struktura jazyka

EGS (2.4) MEV (5.3)

3.1.1 3.1.1 3.1.2 3.1.4

Gramatické učivo - podstatná jména a členy - jednoduché slovesné časy, přítomný čas, modální slovesa - tvorba otázek, zápor v němčině - slovosled jednoduchých vět - osobní a přivlastňovací zájmena - základní číslovky

Základní pravidla komunikace v běžných každodenních situacích

Porozumění rozhovoru na zadané téma

3.1.6

3.3.2 3.3.1 3.3.3

Slovní zásoba Tematické okruhy: - seznamovací večírek - já a moje rodina - místo, kde žiji - škola a povolání

Reakce a konverzace na zadané téma

3.2.1 3.2.4

Seznámení Já a moje rodina Bydliště Škola Zaměstnání

Komunikační situace - pozdrav, rozloučení, poděkování, omluva, souhlas, nesouhlas, prosba

Mezipředmětové vztahy Český jazyk a literatura Anglický jazyk Zeměpis Dějepis

předmět: další cizí jazyk – německý jazyk blok: B Školní očekávaný výstup Receptivní dovednosti Poslech - rozumí každodenním výrazům, základním frázím a jednoduchým větám - pochopí smysl pomalé a pečlivě vyslovované konverzace - dokáže porozumět kratším, jednoduchým reprodukovaným textům Čtení - čte plynule a foneticky správně jednoduchý text se známou slovní zásobou - pochopí smysl textu, vyhledá požadované informace - využívá slovníček v učebnici i obsáhlejší slovník

Produktivní dovednosti Mluvení - tvoří a obměňuje jednoduché věty, aplikuje přitom znalosti základních gramatických pravidel - odpoví na otázky týkající se známých skutečností, sám otázky tvoří - účastní se jednoduché konverzace v rámci probíraných témat - reprodukuje ústně obsah přiměřeně obtížného textu Psaní - napíše jednoduchá sdělení z oblasti každodenních situací s použitím

Výstup RVP (č.)

3.1.1

Učivo Jazykové prostředky Hláskosloví - zvukové prostředky na úrovni slova a věty - akcent, ráz, větná melodie

Téma

Průřezová témata OSV (1.3) EGS (2.4)

Má rodina

MKV (3.1)

3.1.2 3.1.4 3.1.5

3.1.4 3.1.6

3.2.2

3.3.2 3.3.3 3.2.6

3.2.2

ENV (4.2) Gramatické učivo - užívání předložek s 3. a 4. pádem, se 3./4. pádem - imperativ, další nepravidelná slovesa, modální slovesa, minulé časy, budoucí čas - souřadné a podřadné souvětí - některé předložkové vazby

Slovní zásoba Tematické okruhy: - rodina, přátelé, škola, studium, bydlení, volný čas, sport, nákupy, obchody, počasí, kultura, dovolená - svátky a oslavy - reálie německy mluvících zemí Komunikační situace: - blahopřání, pozdrav, dopis, email, adresa, prosba, žádost, formuláře

Naše bydlení

Volný čas

Dopis do Německa

MEV (5.1)

Mezipředmětové vztahy Český jazyk a literatura Anglický jazyk Zeměpis Dějepis

základních gramatických struktur - reprodukuje písemně obsah přiměřeně obtížného textu - vyplní základní údaje do formulářů

3.2.1 3.2.6

předmět: další cizí jazyk – německý jazyk blok: C Školní očekávaný výstup Receptivní dovednosti Poslech - rozumí běžným pokynům a jednoduchým souvětím a reaguje na ně - porozumí reprodukovanému textu se známou slovní zásobou Čtení - čte foneticky správně složitější text - pochopí hlavní témata a myšlenky čteného textu - vyhledá požadované informace v textech se známou slovní zásobou - umí využít slovník a hledat na německých internetových stránkách

Produktivní dovednosti Mluvení - reaguje na běžné pokyny a věty - aktivně využívá slovní zásobu probraných známých témat - aktivně promlouvá na známá témata s probranou slovní zásobou Psaní - sestaví jednoduché písemné sdělení týkající se probíraných témat - napíše email, v němž se představí - napíše vlastní životopis rozvitý i

Výstup RVP (č.)

3.1.1 3.1.2

3.1.5 3.1.4 3.1.3 3.1.6

3.3.2 3.3.1 3.3.4

3.2.2 3.2.3 3.2.7

Učivo Jazykové prostředky Hláskosloví - zdokonaluje dosavadní znalosti o německém hláskosloví, přízvuk, melodie Gramatické učivo - typy vedlejších vět - skloňování přídavných jmen po všech členech - tázací, neurčitá, ukazovací zájmena - řadové číslovky, datum - závislý infinitiv -předložky s druhým pádem Slovní zásoba Tematické okruhy: - já a kultura - oblékání a móda - nakupování - orientace ve městě, Praha - bydlení - mezilidské vztahy Komunikační situace - rozhovor se známou osobností - orientace v nákupním středisku, ve městě - oblíbená kniha

Téma

Průřezová témata OSV (1.5)

EGS (2.4) Kultura MEV (5.2)

Oblékání

Výlet do Prahy

Mí přátelé

Já a literatura

Mezipředmětové vztahy Český jazyk a literatura Zeměpis Dějepis

strukturovaný

předmět: další cizí jazyk – německý jazyk blok: D Školní očekávaný výstup Receptivní dovednosti Poslech -rozumí běžným pokynům a jednoduchým souvětím a reaguje na ně -rozezná téma složitějšího rozhovoru. -porozumí reprodukovanému textu se známou slovní zásobou Čtení - čte foneticky správně složitější text - pochopí hlavní témata a myšlenky čteného textu - vyhledá požadované informace v textech se známou slovní zásobou - umí využít slovník a hledat na německých internetových stránkách Produktivní dovednosti Mluvení - aktivně využívá slovní zásobu probraných známých témat - vyjádří své myšlenky přiměřenou formou -snaží se respektovat mluvnická pravidla Psaní - sestaví jednoduché písemné sdělení týkající se probíraných témat -napíše email, v němž se představí -napíše vlastní životopis rozvitý i strukturovaný

Výstup RVP (č.)

3.1.1 3.1.3 3.1.2

3.1.5 3.1.2 3.1.4 3.1.6

3.3.2 3.2.2 3.3.1 3.2.4

Učivo Jazykové prostředky Hláskosloví - zdokonaluje dosavadní znalosti o německém hláskosloví, přízvuk, melodie Gramatické učivo - další typy vedlejších vět - stupňování přídavných jmen v přívlastku - příklady synonymních sloves - příčestí minulé a přítomné - podmiňovací způsob - některé předložkové vazby Slovní zásoba Tematické okruhy: -já a sport -zdraví -školství u nás a v Německu -Rakousko -jídlo a stolování -Německo Komunikační situace -debata o sportu -popis zranění, nemoc -rozhovor v restauraci

Téma

OSV (1.3)

EGS (2.5) Sport a já

Zdraví

Školství

Na návštěvě v Rakousku

V restauraci 3.2.5 3.2.6


MEV (5.3)

Mezipředmětové vztahy Tělesná výchova Zeměpis Český jazyk a literatura

[B.4]

Vzdělávací obsah – matematika

předmět: matematika blok: A Školní očekávaný výstup

Výstup RVP (č.)

Učivo

Téma



OSV (1.3) Lidská komunikace a jak jí rozumím.

IT

žák zapíše a určí množinu výčtem prvků, uvedením charakteristické vlastnosti prvků množiny určí vztah mezi množinami, průnik a sjednocení množin, rozdíl množin a doplněk množiny v množině pozná, zda sdělení je výrok, určí jeho pravdivostní hodnotu a výrok neguje čte a zapisuje tvrzení v symbolickém jazyce matematiky užívá správně logické spojky a kvantifikátory vytváří hypotézy, zdůvodňuje jejich pravdivost a nepravdivost, vyvrací nesprávná tvrzení rozliší definici a větu, rozliší předpoklad a závěr věty rozliší správný a nesprávný úsudek zdůvodňuje svůj postup a ověřuje správnost řešení problému upravuje číselné výrazy užívá vlastnosti dělitelnosti přirozených čísel odhaduje výsledky numerických výpočtů a efektivně je provádí účelně využívá kalkulátor provádí operace s mocninami

4.1.1

inkluze a rovnost množin operace s množinami

Množiny

výrok definice věta důkaz

Výroková logika Základní poznatky z matematiky

tabulky pravdivostních hodnot

4.1.2 CJ 4.1.5

tvarosloví gramatika stavba věty

4.1.3 4.1.4 4.1.6 4.2.3 (1.) 4.2.1

přirozená čísla celá čísla racionální čísla

Číselné obory

mocniny s přirozeným, celým exponentem

Mocniny

4.2.4

4.2.3 (2.) 4.2.9 (1.)

ZEM měřítko plánu a mapy měřítkové číslo

geometricky interpretuje číselné vztahy provádí operace s odmocninami operuje s intervaly aplikuje geometrický význam absolutní hodnoty upravuje efektivně výrazy s proměnnými určuje definiční obor výrazu rozkládá mnohočleny na součin vytýkáním a užitím vzorců rozlišuje ekvivalentní a neekvivalentní úpravy řeší lineární rovnice a nerovnice řeší soustavy rovnic v jednodušších případech diskutuje řešitelnost nebo počet řešení analyzuje a řeší problémy, v nichž aplikuje řešení lineárních rovnic a jejich soustav načrtne grafy požadovaných funkcí (zadaných jednoduchým funkčním předpisem) a určí jejich vlastnosti formuluje a zdůvodňuje vlastnosti studovaných funkcí využívá poznatky o funkcích při řešení rovnic a nerovnic, při určování kvantitativních vztahů řeší aplikační úlohy s využitím poznatků o funkcích graficky znázorňuje řešení rovnic, nerovnic a jejich soustav geometricky interpretuje algebraické a funkční vztahy řeší kvadratické rovnice a nerovnice řeší soustavy rovnic v jednodušších případech diskutuje řešitelnost nebo počet řešení

4.2.3 (3.) 4.2.2

4.2.5

4.2.6 (1.) 4.2.8 4.2.7 (1.)

4.2.10 (1.)

4.4.1

4.4.2 (1.)

4.4.3 4.4.6 (1.)

reálná čísla mocniny s racionálním exponentem odmocniny mnohočleny lomené výrazy výrazy s mocninami a odmocninami

Číselné obory

lineární rovnice, nerovnice a jejich soustavy rovnice s neznámou ve jmenovateli rovnice a nerovnice v součinovém a podílovém tvaru rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou pojem funkce definiční obor a obor hodnot graf funkce vlastnosti funkcí

Rovnice a nerovnice

lineární funkce kvadratická funkce funkce absolutní hodnota

Funkce

4.2.9 (2.)

4.2.7 (2.)

Mocniny Výrazy s proměnnými

OSV (1.5) Rozvoj komunikace. Obecné poznatky o funkcích

Rovnice a nerovnice

kvadratická rovnice (diskriminant, vztahy mezi kořeny a koeficienty) rovnice s neznámou pod

OSV (1.2) Volba optimálního řešení, hledání a objevování různých metod řešení.

Rovnice a nerovnice

CH slovní úlohy: směsi a roztoky rovnice

rozkládá mnohočleny na součin vytýkáním a užitím vzorců, aplikuje tuto dovednost při řešení rovnic a nerovnic analyzuje a řeší problémy, v nichž aplikuje řešení kvadratických rovnic a jejich soustav

4.2.6 (2.)

odmocninou

4.2.10 (2.)

předmět: matematika blok: B Školní očekávaný výstup

Výstup RVP (č.)

Učivo

Téma



(Planimetrie) Geometrie v rovině

OSV (1.1) Kreativita.

CH, BI souměrnost v přírodě (symetrie květu, krystalu)

žák používá geometrické pojmy, zdůvodňuje a využívá vlastnosti geometrických útvarů v rovině, na základě vlastností třídí útvary určuje vzájemnou polohu lineárních útvarů, vzdálenosti a odchylky využívá náčrt při řešení rovinného problému řeší polohové a nepolohové konstrukční úlohy užitím všech bodů dané vlastnosti a pomocí konstrukce na základě výpočtu řeší planimetrické problémy motivované praxí

4.5.1 (1.)

načrtne grafy požadovaných funkcí (zadaných jednoduchým funkčním předpisem) a určí jejich vlastnosti formuluje a zdůvodňuje vlastnosti studovaných funkcí využívá poznatky o funkcích při řešení rovnic a nerovnic, při určování kvantitativních vztahů aplikuje vztahy mezi hodnotami

4.4.1

4.5.2 4.5.3 (1.) 4.5.5

4.5.7 (1.)

4.4.2 (2.) 4.4.3

4.4.4

rovinné útvary (klasifikace) shodnost a podobnost trojúhelníků Pythagorova věta Euklidovy věty úhly v kružnici obvody a obsahy množiny bodů dané vlastnosti shodná zobrazení (osová a středová souměrnost, posunutí, otočení) stejnolehlost konstrukční úlohy lineární lomená funkce mocninné funkce druhá odmocnina exponenciální funkce logaritmické funkce goniometrické funkce vztahy mezi goniometrickými funkcemi

Funkce

exponenciálních, logaritmických a goniometrických funkci a vztahy mezi těmito funkcemi modeluje závislosti reálných dějů pomocí známých funkcí řeší aplikační úlohy s využitím poznatků o funkcích řeší rovnice daného typu graficky znázorňuje řešení rovnic, nerovnic a jejich soustav geometricky interpretuje algebraické a funkční vztahy v úlohách početní geometrie aplikuje funkční vztahy, trigonometrii a úpravy výrazů, pracuje s proměnnými a iracionálními čísly využívá náčrt při řešení rovinného problému

4.4.5 4.4.6 (2.)

4.2.9 (3.)

4.5.4

logaritmické rovnice exponenciální rovnice goniometrické rovnice

Rovnice a nerovnice

sinová a kosinová věta trigonometrie pravoúhlého a obecného trojúhelníku

Trigonometrie

4.5.3 (2.)

předmět: matematika blok: C Školní očekávaný výstup

Výstup RVP (č.)

Učivo

Téma

žák používá geometrické pojmy, zdůvodňuje a využívá vlastnosti geometrických útvarů v prostoru, na základě vlastností třídí útvary určuje vzájemnou polohu lineárních útvarů, vzdálenosti a odchylky využívá náčrt při řešení prostorového problému zobrazí ve volné rovnoběžné projekci hranol a jehlan, sestrojí a zobrazí rovinný řez těchto těles

4.5.1 (2.)

4.5.2 4.5.3 (2.) 4.5.6

4.5.7 (2.)

polohové a metrické vlastnosti základní tělesa povrchy a objemy volné rovnoběžné promítání

(Stereometrie) Geometrie v prostoru



řeší stereometrické problémy motivované praxí využívá základní operace s vektory užívá různé způsoby analytického vyjádření přímky v rovině (geometrický význam koeficientů) řeší analyticky polohové a metrické úlohy o lineárních útvarech v rovině využívá charakteristické vlastnosti kuželoseček k určení analytického vyjádření z analytického vyjádření (z osové nebo vrcholové rovnice) určí základní údaje o kuželosečce řeší analyticky úlohy na vzájemnou polohu přímky a kuželosečky

4.5.8

4.5.9

vektory a operace s nimi analytické vyjádření přímky v rovině kuželosečky (kružnice, elipsa, parabola a hyperbola)

Analytická geometrie v rovině

4.5.10

4.5.11

4.5.12

předmět: matematika blok: D Školní očekávaný výstup

Výstup RVP (č.)

Učivo

Téma



EGS (2.4) Populace v Evropě.

ZEM sčítání lidu

žák řeší reálné problémy s kombinatorickým podtextem (charakterizuje možné případy, vytváří model pomocí kombinatorických skupin a určuje jejich počet) využívá kombinatorické postupy při výpočtu pravděpodobnosti, upravuje výrazy s faktoriály a kombinačními čísly diskutuje a kriticky zhodnotí statistické informace a daná statistická sdělení volí a užívá vhodné statistické

4.3.1

4.3.2

4.3.3

4.3.4

elementární kombinatorické úlohy variace, permutace a kombinace (bez opakování) binomická věta Pascalův trojúhelník náhodný jev a jeho pravd. pravděpodobnost sjednocení a průniku jevů nezávislost jevů analýza a zpracování dat v různých reprezentacích statistický soubor a jeho charakteristiky (vážený

Kombinatorika

Pravděpodobnost

Práce s daty

metody k analýze a zpracování dat (využívá výpočetní techniku) reprezentuje graficky soubory dat, čte a interpretuje tabulky, diagramy a grafy, rozlišuje rozdíly v zobrazení obdobných souborů vzhledem k jejich odlišným charakteristikám řeší aplikační úlohy s využitím poznatků o funkcích a posloupnostech interpretuje z funkčního hlediska složené úrokování, aplikuje exp. funkci a geometrickou posloupnost ve finanční matematice

4.3.5

4.4.6 (3.)

4.4.7

aritmetický průměr, medián, modus, percentil, kvartil, směrodatná odchylka, mezikvartilová odchylka)

určení a vlastnosti posloupností aritmetická a geometrická posloupnost

MEV (5.2) Mediální „reprezentace“ skutečnosti (grafy).

Posloupnost

OSV (1.2) Řešení problémů, rozhodování – vklady, půjčky, úroky, spoření, splátky, hypotéky, certifikáty.

IVT diagramy, tabulky ankety

[B.5]

Vzdělávací obsah – fyzika

předmět: fyzika blok: A Školní očekávaný výstup Měří vybrané fyzikální veličiny vhodnými metodami, zpracuje a vyhodnotí výsledky měření


Učivo fyzikální veličiny a jejich jednotky soustavy fyzikálních veličin a jejich jednotek chyby měření, absolutní a relativní odchylka metody měření fyzikálních veličin

Téma


Fyzikální veličiny a jejich měření

OSV 1.1 Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

Mezipředmětové vztahy MAT CH

OSV 1.2 Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů OSV 1.3 Sociální komunikace

Rozliší skalární veličiny od vektorových a využívá je při řešení fyzikálních problémů a úloh

5.1.2

skalární a vektorové veličiny

Fyzikální veličiny a jejich měření

OSV 1.5 Spolupráce a soutěž OSV 1.1 Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti OSV 1.2 Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů OSV 1.3 Sociální komunikace OSV 1.5 Spolupráce a soutěž

MAT

Užívá základní kinematické vztahy při řešení problémů a úloh o pohybech rovnoměrných a rovnoměrně zrychlených/zpomalených

Určí v konkrétních situacích síly a jejich momenty působící na těleso a určí výslednici sil

5.2.1

5.2.2

těleso a hmotný bod poloha hmotného bodu vztažná soustava změna poloha tělesa, mechanický pohyb trajektorie a dráha hmotného bodu rychlost hmotného bodu rovnoměrný pohyb rovnoměrně zrychlený (přirozený) pohyb, zrychlení volný pád dráha rovnoměrně zrychleného pohybu skládání pohybů a rychlostí rovnoměrný pohyb po kružnici, perioda a frekvence úhlová rychlost zrychlení při rovnoměrném pohybu po kružnici, dostředivé zrychlení zrychlení při nerovnoměrném křivočarém pohybu vzájemné působení těles síla a její znázornění výslednice sil skládání sil dvojice sil rozkládání sil těžiště tuhého tělesa Třecí síla, smykové tření, součinitel smykového tření Valivý odpor stabilita tělesa gravitační síla, gravitační pole

Mechanika hmotného bodu a soustavy hmotných bodů


MAT

OSV 1.2 Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů OSV 1.3 Sociální komunikace OSV 1.5 Spolupráce a soutěž


OSV 1.1 Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti OSV 1.2 Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

MAT

Využívá (Newtonovy) pohybové zákony k předvídání pohybu těles

Využívá zákony zachování některých důležitých fyzikálních veličin při řešení problémů a úloh

5.2.3

5.2.4

Newtonovy pohybové zákony, izolované těleso První Newtonův pohybový zákon, inerciální vztažná soustava Druhý Newtonův pohybový zákon Třetí Newtonův pohybový zákon Hybnost hmotného bodu Změna hybnosti Zákon zachování hybnosti Dostředivá síla Galileiho princip relativity


mechanická práce mechanická energie kinetická energie, kinetická energie tuhého tělesa potenciální energie

Mechanická práce, mechanická energie

Zákon zachování energie Výkon a účinnost

Mechanická práce, mechanická energie

Gravitační síla Gravitační pole Newtonův gravitační zákon Gravitační zrychlení Tíhová síla, tíhové pole Tíhové zrychlení Tuhé těleso Posuvný pohyb a otáčivý pohyb kolem pevné osy Moment síly Výslednice momentu sil Momentová věta Těžiště tělesa Základní vlastnosti tekutin

Gravitační pole

OSV 1.1 Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti OSV 1.2 Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů OSV 1.3 Sociální komunikace OSV 1.5 Spolupráce a soutěž

Mechanika tuhého tělesa

Mechanika kapalin a plynů

MAT

Ideální kapalina, ideální plyn Pascalův zákon Hydrostatický tlak Atmosférický tlak Vztlaková síla Archimédův zákon Plování těles Proudění kapalin a plynů Rovnice kontinuity Bernoulliho rovnice Proudění reálné kapaliny Obtékání těles

předmět: fyzika blok: B Školní očekávaný výstup Objasní souvislost mezi vlastnostmi látek různých skupenství a jejich vnitřní strukturou


Učivo Kinetická teorie látek Vzájemné působení částic Kinetická a potenciální energie částic Modely struktury látek různých skupenství Relativní atomová a molekulová hmotnost, látkové množství, Avogadrova konstanta, molární hmotnost a objem Stavové veličiny Termodynamická soustava Rovnovážný stav soustavy, rovnovážný děj Teplota a její měření Termodynamická teplota Vnitřní energie tělesa Změna vnitřní energie

Téma


Základní poznatky molekulové fyziky a termodynamiky


Vnitřní energie, práce a teplo

Mezipředmětové vztahy MAT CH

MAT

Aplikuje s porozuměním termodynamické zákony při řešení konkrétních fyzikálních úloh

5.3.2

Využívá stavovou rovnic ideálního plynu stálé hmotnosti při předvídání stavových změn plynu

5.3.3

Analyzuje vznik a průběh procesu pružné deformace pevných těles

5.3.4

Teplo Měrná tepelná kapacita Kalorimetrická rovnice První termodynamický zákon Ideální plyn Rozdělení molekul plynů podle rychlostí Střední kvadratická rychlost Stavová rovnice pro ideální plyn Izotermický děj s ideálním plynem Izochorický děj s ideálním plynem Izobarický děj s ideálním plynem Adiabatický děj s ideálním plynem Plyn při nízkém a vysokém tlaku Druhý termodynamický zákon Kruhový děj Krystalické a amorfní látky Krystalická mřížka, typy krystalů, vazby mezi částicemi Deformace pevného tělesa Síla pružnosti, normálové napětí Hookův zákon Součinitel teplotní délkové a objemové roztažnosti Povrchová vrstva kapaliny Povrchová síla Povrchové napětí Jevy na rozhraní pevného tělesa a kapaliny

Struktura a vlastnosti plynů

Struktura a vlastnosti plynů

Struktura a vlastnosti pevných látek

Struktura a vlastnosti pevných látek

Struktura a vlastnosti kapalin

MAT

ENV 4.2 Člověk a životní prostředí ENV 4.3 Životní prostředí regionu a České republiky

Z MAT

Kapilarita

Porovná zákonitosti teplotní roztažnosti pevných těles kapalin a využívá je k řešení praktických problémů Objasní procesy vzniku, šíření, odrazu a interference mechanického vlnění

5.3.5

5.2.5

Tání a tuhnutí Sublimace a desublimace Vypařování a kapalnění Sytá pára Fázový diagram Vodní pára v atmosféře Změna objemu těles při tání a tuhnutí

Změny skupenství látek

Kmitavý pohyb Kinematika kmitavého pohybu Mechanický oscilátor Okamžitá výchylka, amplituda výchylky Časový diagram harmonického pohybu Rychlost a zrychlení kmitavého pohybu Úhlová rychlost, fáze kmitavého pohybu Složené kmitání Dynamika kmitavého pohybu Tlumené kmitání Nucené kmitání Rezonance Vznik a druhy vlnění Postupné vlnění Interference vlnění Odraz vlnění, stojaté vlnění Huygensův princip, vlnoplocha, paprsek Vlnění mechanických soustav Vlnění v izotropním prostředí Odraz a lom vlnění Ohyb vlnění

Kmitání mechanického oscilátoru

Kmitání mechanického oscilátoru

Kinematika harmonického kmitavého pohybu

Dynamika vlastního kmitání mechanického oscilátoru Mechanické vlnění

OSV 1.2 Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

Zdroje zvuku Šíření zvuku, rychlost zvuku Vlastnosti zvuku Kmitočet, hlasitost a intenzita zvuku Ultrazvuk, infrazvuk Dopplerův jev

Zvuk

OSV 1.4 Morálka všedního dne

Téma


Elektrický náboj, elektrické pole


předmět: fyzika blok: C Školní očekávaný výstup Porovná účinky elektrického pole na vodič a izolant

Využívá Ohmův zákon při řešení praktických problémů


5.4.2

Učivo Elektrický náboj a jeho vlastnosti Silové působení mezi náboji, Coulombův zákon, permitivita Elektrické pole, intenzita elektrického pole Práce sil elektrického pole Elektrické napětí, elektrický potenciál Vodič a izolant v elektrickém poli Rozložení náboje ve vodiči Kapacita vodiče Kondenzátor, spojování kondenzátorů Elektrický proud Elektrický zdroj Elektromotorické napětí zdroje Elektrická práce a výkon v obvodu stejnosměrného proudu Elektrický odpor kovového

Mezipředmětové vztahy CH MAT

OSV 1.2 Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů OSV 1.3 Sociální komunikace OSV 1.5 Spolupráce a soutěž

Elektrický proud v látkách

OSV 1.1 Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti OSV 1.2 Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení

MAT BI

Aplikuje poznatky o mechanismech vedení elektrického proudu v kovech, polovodičích, kapalinách a plynech při analýze chování těles z těchto látek v elektrických obvodech

Využívá zákon elektromagnetické indukce k řešení problémů a k objasnění funkce elektrických zařízení

5.4.3

5.4.4

vodiče Ohmův zákon pro část elektrického obvodu Závislost odporu kovového vodiče na teplotě, supravodivost Rezistory, spojování rezistorů Ohmův zákon pro uzavřený obvod Kirchhoffovy zákony Polovodiče Vedení proudu v polovodiči Vlastní vodivost Příměsová vodivost P-N přechod Polovodičová dioda Tranzistor Integrovaný obvod Elektrický proud v kapalinách Elektrolýza, elektrolyt Faradayovy zákony elektrolýzy Praktické využití elektrolýzy Elektrický proud v plynech Nesamostatný a samostatný výboj v plynu Katodové a kanálové záření Emise elektronů Obrazovka Stacionární magnetické pole Magnetické pole vodiče s proudem Magnetická síla Magnetická indukce Magnetické pole cívky Částice s nábojem v magnetickém poli Magnetické vlastnosti látek,

problémů OSV 1.3 Sociální komunikace OSV 1.5 Spolupráce a soutěž

Elektrický proud v polovodičích

Elektrický proud v kapalinách a plynech

Magnetické pole

Porovná šíření různých druhů elektromagnetického vlnění v rozličných prostředích

5.4.5

magnetické materiály v technické praxi Elektromagnetická indukce Elektromotor na trojfázový proud Faradayův zákon elektromagnetické indukce Indukovaný proud Lenzův zákon Vlastní indukce Elektromotor na trojfázový proud Vznik střídavého napětí a proudu Frekvence střídavého proudu a napětí Obvody střídavého proudu RLC, impedance Výkon střídavého proudu Generátor střídavého napětí Transformátor Elektrická rozvodná síť Elektromagnetický oscilátor Oscilační obvod Thomsonův vztah Rezonance Vznik elektromagnetického vlnění Vlastnosti elektromagnetického vlnění Elektromagnetická interakce Přenos informací elektromagnetickým vlněním, sdělovací soustava Vysílač Přijímač Princip TV

Střídavý proud

Elektromagnetické kmitání a vlnění

OSV 1.1 Poznávání a rozvoj osobnosti

BI

předmět: fyzika blok: D Školní očekávaný výstup Využívá zákony šíření světla v prostředí k určování vlastností zobrazení předmětů jednoduchými optickými systémy

Využívá poznatky o kvantování energie záření a mikročástic k řešení fyzikálních problémů


5.5.1

Učivo Vlnové vlastnosti světla Šíření světla, optické prostředí Rychlost světla, frekvence, vlnová délka Odraz světla Lom světla Disperze světla Barva světla Ohyb světla, holografie Polarizace světla Interference světla Optické zobrazování Rovinné zrcadlo Kulové zrcadlo Zvětšení optického zobrazení Čočky Oko, krátkozrakost, dalekozrakost Lupa, mikroskop Dalekohled Přehled druhů elektromagnetického záření Přenos energie zářením Elektromagnetické záření těles Spektra látek Rentgenové záření Vznik a základní principy speciální teorie relativity Relativnost současnosti Dilatace času

Téma Optika Elektromagnetické záření a jeho energie

Zobrazování optickými soustavami

Elektromagnetické záření

Speciální teorie relativity



Posoudí jadernou přeměnu z hlediska vstupních výstupních částic i energetické bilance

5.5.2

Navrhne možné způsoby ochrany člověka před nebezpečnými druhy záření

5.5.4

Využívá zákon radioaktivní přeměny k předvídání chování radioaktivních látek

5.5.3

kontrakce délek Skládání rychlostí ve speciální teorii relativity Rel. hmotnost, vztah mezi energií a hmotností tělesa ve STR Kvantová fyzika Fotoelektrický jev Einsteinova teorie, foton, energie fotonu Vlnové vlastnosti mikročástic Korpuskulární a vlnová povaha záření a částic Elektronový obal, kvantování energie atomu Emise a absorpce světla atomem Stimulování emise záření, laser Metody detekce částic, urychlovače, jaderné záření Stavba jádra atomu Izotopy prvků, nuklidy Vazební energie jádra, jaderné síly, syntéza a štěpení jader Termonukleární syntéza Řetězová reakce, jaderný reaktor, jaderná elektrárna Přeměny prvků, poločas přeměny Radionuklidy, využití v praxi Ochrana před zářením Subnukleární částice, kvarky Experimentální metody výzkumu částic Systém částic Interakce mezi částicemi

Fyzika mikrosvěta

CH

Fyzika elektronového obalu

Jaderná fyzika

Částicová fyzika

EGS 2.2 Globální problémy, jejich příčiny a důsledky ENV 4.2 Člověk a životní prostředí ENV 4.3 Životní prostředí regionu a České republiky

CH BI

CH

Rozpozná rozdíl mezi vesmírnými objekty, popíše pohyb vesmírných těles

5.5.4

Základní stavba vesmíru, Sluneční soustava Pohyby planet ve Sluneční soustavě Rozdělení planet Planety, komety, meteority Slunce Sluneční atmosféra Sluneční aktivita Charakteristika hvězd Vznik a vývoj hvězd Rozpínání a vývoj vesmíru Lety do vesmíru Fyzikální obraz světa, historický vývoj Vztah fyziky k ostatním vědám a technice

Astrofyzika, Sluneční soustava

Hvězdy a galaxie

Fyzika v širších souvislostech

EGS 2.5 Vzdělávání v Evropě a ve světě MEV 5.5 Role médií v moderních dějinách

INT DEJ

[B.6]

Vzdělávací obsah – chemie

předmět: chemie blok: A Školní očekávaný výstup Žák vysvětlí a dodržuje zásady bezpečné práce v laboratoři Vysvětlí varovné signály, značky, objasní obsah R a S vět Pozná zásady činnosti při havárii s únikem nebezpečných látek a ví, jak se v krizových situacích zachovat Umí poskytnout předlékařskou první pomoc při úrazu v laboratoři Žák využívá k popisu látek odbornou terminologii Dovede vysvětlit chemický jev pomocí známých zákonů a teorií, pomocí indukce a dedukce Žák vysvětlí stavbu atomu či iontu pomocí atomových čísel Umí popsat elektronovou konfiguraci atomů či iontů Vysvětlí účinky radioaktivního záření a uvede způsoby ochrany Popíše možnosti využití radioaktivity Zdůvodní význam nových poznatků pro zdravotnictví, průmysl zemědělství Uvede negativa spojena s radioaktivním zářením Žák odvozuje vlastnosti prvků v souvislosti s jejich zařazením v PSP Zařadí prvek kovový, nekovový,


Učivo

Téma



Laboratorní řád Klasifikace chemických látek Laboratorní pomůcky

Úvod do chemie

Globální problémy, jejich příčiny a důsledky EGS 2.2

Klasifikace látek, směsi, chemické látky – prvky, sloučeniny a chemické názvosloví anorganických látek

Obecná chemie anorganická

Vzdělávání v Evropě a ve světě 2.5

Atomová a molekulová struktura látek atom – jeho složení, struktura, izotopy, nuklidy, jádro atomu, kvantová čísla, výstavbová pravidla, elektronový obal, radioizotopy, typy záření, poločas rozpadu, užití radioaktivity

Složení a struktura látek

Osobnostní a sociální výchova, sociální komunikace, spolupráce, soutěže OSV 1.3, 1.5

FYZ BI

Periodická soustava prvků, grafické uspořádání PSP, valenční elektrony, třídění prvků,

PSP

Osobnostní a sociální výchova, sociální komunikace, efektivní

BI

6.1.1 6.1.1

6.1.1 6.1.1

6.1.1 6.1.3 6.1.3 6.1.4 6.1.4 6.1.4 6.1.4 6.1.3 6.1.3

přechodný, nepřechodný a vnitřně přechodný Žák objasní vznik chemické vazby na jednoduchých molekulách Rozumí spojení chemické vazby a mezimolekulových sil Klasifikuje jednoduché látky podle struktury, složení a tvaru molekul Vyhledává a interpretuje informace z odborné literatury Žák umí vysvětlit podstatu chemického děje, pozná typ chemické reakce, zapíše a vyčíslí chemickou rovnicí jednoduchý chemický děj Určí a vysvětlí čím je rychlost reakce ovlivněna Zapíše rovnici neutralizace a hydrolýzy, rozumí podstatě redoxních dějů, zná redoxní činidla Využívá algoritmus vyčíslování reakce Řeší úlohy vyplývající z chemických rovnic, vypočítá reakční teplo ze slučovacího a spalného tepla, využívá termochemické rovnice a zákony Správně vyhodnotí empirické údaje, sestaví tabulku, graf, navrhne jednoduchý experiment, který modeluje určitý jev Žák rozliší děje podle tepelného zabarvení Pracuje s veličinami, které vyjadřují energetické změny

Žák využívá znalostí názvosloví anorganické chemie při popisu sloučenin Charakterizuje významné prvky a

6.1.4

6.1.4

periodicita ionizačních energií a elektronových afinit Chemická vazba, vznik chemické vazby, typy vazeb, prostorová stavba molekuly, elektronegativita, polarita vazeb, krystaly, amorfní látky

Chemická vazba

řešení problémů OSV 1.2, 1.3 Osobnostní a sociální výchova, sociální komunikace OSV 1.2, 1.3

6.1.4 6.1.1 6.1.3

6.1.4 6.1.2

6.1.4

6.1.2

6.1.2

Vlivy na rychlost chemické reakce, chemické rovnice a výpočty z chemických rovnic, třídění chemických reakcí, teorie kyselin a zásad, hodnota pH, indikátory, činidla, neutralizace, hydrolýza, redoxe, řada napětí kovů, srážecí reakce, iontová rovnice

Chemická reakce

Enviromentální výchova ENV Problematika vztahů organismů a prostředí ENV 4.1 Člověk a životní prostředí ENV 4.2

FYZ BI

Reakční teplo, standardní a slučovací teplo, entalpie, základy fotochemie, katalýza, katalyzátory

Termochemie

MAT-neznámá v rovnici FYZ-galvanický článek

Úvod do anorganické chemie Produkty a objemy výroby anorganických látek ve světě, v Evropě, v ČR

Anorganická chemie

Osobnostní a sociální výchova OSV Sociální komunikace, organizační dovednosti soutěže OSV 1.2, 1.3, 1.5 Environmentální výchova Problematika vztahů organizmů, člověka

BI

jejich sloučeniny, vyhodnotí surovinové zdroje, jejich význam pro daný region, Evropu, svět a jejich vliv na životní prostředí Žák charakterizuje H a O z hlediska vlastností, reakcí, využití Vysvětlí význam ozónu a pojem fotochemický smog Rozumí stavbě a acidobazickému charakteru oxidů Popíše zvláštnost atomů H a O a molekuly H2O Charakterizuje druhy vody, uvede znečišťující faktory a způsob čistění odpadních vod Vysvětlí bělící a desinfekční účinky H2O2, využití Na2O2, užití peroxosloučenin (prací prášky – Persil) Vysvětlí procesy hoření a hašení látek Žák ovládá názvosloví kyselin a hydroxidů, rozumí pojmu hodnota pH Vysvětlí vznik kyselých dešťů, jejich vliv na životní prostředí Umí poskytnout první pomoc při zasažení kyselinou a hydroxidem

6.1.3

Umí zapsat chemickou rovnici acidobazický děj, rozumí chování kyselin a zásad ve vodě, dovede zapsat obecné rovnice a disociační konstanty

6.1.2

6.2.2

v životním prostředí, region ČR ENV 4.1, 4.2, 4.3 Nekovy, vodík a kyslík Stavba atomu, vlastnosti a využití významné izotopy

Nekovy, umístění nekovů v PSP

Environmentální výchova – vztahy organizmů a prostředí

6.1.4 6.1.4 6.1.3 6.1.4

6.1.4

6.1.4 6.2.1

6.1.4

Ozón Rozdělení oxidů H2O základní látka pro život Výjimečnost její molekuly, vlastnosti a využití H2O Iontový součin vody Peroxidy, peroxosloučeniny

Teorie kyselin a zásad Hodnota pH Síla kyselin a zásad kvantitativně, obecnější teorie kyselin a zásad, hydrolytické reakce

Kyseliny a zásady

Výchova k myšlení a evropských a globální souvislostech EGS Globalizační procesy, globální problémy, jejich příčiny a důsledky, žijeme v Evropě EGS 2.1, 2.2, 2.4

BI FYZ

Environmentální výchova, lidské aktivity, problémy životního prostředí v globálních a regionálních souvislostech, mediální výchova, tvorba mediálních sdělení, práce s informací ENV 4.2 EGS 2.4, 4.3 MEV 5.2, 5.4

BI

předmět: chemie blok: B Školní očekávaný výstup Žák dovede charakterizovat vzácné plyny z hlediska struktury, výskytu, postavení v PSP Popíše jejich výrobu a využití Dovede vyjádřit reálnou situaci pomocí poznatků chemie Žák charakterizuje halogeny, rozumí struktuře atomů, jejich reaktivnosti s vodíkem a kovy Rozumí průběhu chemických reakcí v souvislosti s jejich umístěním v PSP Popíše jejich vlastnosti, přípravu, výroba, využití i zneužití Umí poskytnout první pomoc při zasažení, nadýchání, potřísnění halogeny, nebo jejich sloučeninami (HF, HCI) Žák popíše strukturu atomu a molekuly síry, rozliší její vlastnosti a závislosti na teplotě Provede charakteristiku sloučenin H2S a SO2 z hlediska jejich toxicity Žák charakterizuje výjimečnost atomu dusíku z hlediska jeho slučování s O a H, jeho vlastnosti a využití Popíše toxicitu amoniaku a jeho acidobazickou reakci Rozliší alotropické modifikace uhlíku, jejich struktury, vlastnosti a využití Charakterizuje CO z hlediska toxicity a využití (výroba Fe, součást hořlavých plynů)


Učivo

Téma


6

P – prvky vzácné plyny

5

Halogeny

4

Chalkogeny

Člověk a životní prostředí ENV 4.1, 4.2 Člověk a společnost Člověk a neživá příroda EGS 2.1, 2.2 Problematika vztahů organizmů a prostředí. Člověk a živ. Prostředí ENV 4.1, 4.2 Globalizační a rozvojové procesy Globální problémy Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce EGS 2.1, 2.2, 2.3 Člověk a životní prostředí ENV 4.2

3

Prvky skupiny dusíku a uhlíku

p – prvky vzácné plyny – výskyt, výroba, využití

6.2.3 6.2.1 6.2.2

6.2.3

p – prvky halogeny, halogenvodíky halogenkyseliny a jejich soli HCI, HBr, HF, HCIO, HCIO4

6.2.3 6.2.3 6.2.2

P – prvky Síra, selen, telur Oxidy síry, její kyseliny a soli

Mezipředmětové vztahy BI ZEM

BI DEJ ZEM

BI ZEM

6.2.3 6.2.2

6.2.3 6.2.3 6.2.3

6.2.3

P – prvky Dusík, amoniak, oxidy dusíku, kyselina dusičná, halogenidy N a P, dusičnany, fosfor, kyselina fosforečná, fosforečnany 2 P – prvky Uhlík, oxidy uhlíku, Uhličitany, karbidy, kyanidy, Křemík a bór, Oxid křemičitý, sklo, vodní sklo, Maltoviny

Vztah člověka k prostředí. Lidské aktivity, ochrana vody ENV 4.1, 4.2, 4.3 Osobnostní a sociální výchova. Mediální výchova. Komunikace. Výhova k myšlení. Člověk a jeho živ.

BI

BI FYZ ZEM

Charakterizuje CO2 – užití a vliv na životní prostředí, skleníkový plyn Popíše využití Si a SiO2, jmenuje suroviny na výrobu skla, jeho druhy a využití Uvede příklady využití křemičitanů při výrobě porcelánu, keramiky a stavebních pojiv (maltoviny, cement) Žák uvede charakteristické vlastnosti kovů z hlediska zařazení v PSP Vysvětlí pojem „užitečné“ a „ochranné“ koroze Popíše způsoby výroby kovů, jejich využití a výroby slitin Žák charakterizuje alkalické kovy Pozná vlastnosti a využití významných sloučenin alkalických kovů z hlediska využití Charakterizuje významné halogenidy, uhličitany, hydrogenuhličitany a dusičnany Na a K Žák rozliší vlastnosti alkalických kovů a kovů alkalických zemin Charakterizuje sloučeniny Ca z hlediska využití ve stavebnictví Vysvětlí pojem tzv.“tvrdé vody„ v souvislosti s obsahem solí Ca a Mg Vysvětlí využití solí Ca, Mg a Ra v lékařství a farmacii Žák vysvětlí vlastnosti Al, jeho zařazení v PSP, využití, popíše výrobu Vysvětlí amfoterní charakter oxidu hlinitého Charakterizuje Pb a jeho sloučeniny z hlediska toxicity Pozná důležité slitiny Pb a Sn a porovná jejich chemické a fyzikální

prostředí OSV 1.1, 1.2 MEV 5.2, 5.4 ENV 4.2

6.2.3 6.2.3

6.2.1 6.2.3

Kovy obecně, jejich vlastnosti koroze, způsoby ochrany před korozí, redukční procesy, slitiny kovů

Prvky skupiny kovů

Životní prostředí regionu a ČR ENV 4.3

1

Alkalické kovy Kovy I.A skupiny

Člověk a životní prostředí ENV 4.2

BI FYZ

2

Kovy alkalických zemin Kovy II. A skupiny

Problematika vztahů organizmů a prostředí. Životní prostředí regionu a ČR ENV 4.1, 4.2 Člověk a prostředí, náš region a ČR, spolupráce a soutěže, rozvojové procesy, globální a rozvojové procesy Ochrana zdraví, přírody, člověka

BI ZEM

6.2.3 6.2.2 6.2.3

Kovy s – bloku Alkalické kovy, sloučeniny NaOH, KOH, soli alkalických kovů

6.2.3

6.2.2 6.2.3 6.2.3 6.2.2

6.2.2 6.2.3

Kovy s – bloku, Kovy alkalických zemin, jejich sloučeniny 1

P – prvky: hliník, vlastnosti a reakce, oxid hlinitý 2 P – prvky: olovo, cín, vlastnosti, sloučeniny, slitiny

6.2.2 6.2.2

F a d prvky: chróm, mangan, železo, nikl, měď, zinek

Prvky p,f,d bloku

BI FYZ

vlastnosti Popíše výrobu Fe a jeho slitin (ocelí) Charakterizuje nejdůležitější d a f prvky z hlediska praktického využití Rozumí a předvídá acidobazický charakter oxidů kovů Žák dovede odebrat vzorky látek a připravit je k analýze Provede vyhodnocení výsledků měření 3+ 2+ Určí přítomnost kationů Al , Ca , 2+ Mg ve vzorku - Určí přítomnost anionů Cl , Br , I ve vzorku Charakterizuje uplatnění Analytických metod v praxi Využívá při řešení úloh a problémů poznatky z MAT, FYZ, BI, ZEM Rozumí pojmu chemizace všech oborů lidské činnosti

6.2.3

Železo a jeho slitiny Platinové kovy, zlato, stříbro, kadmium, rtuť, uran

6.2.2 6.2.3 6.2.4 6.2.4 6.2.4 6.2.4

Analytická chemie kvalitativní a kvantitativní. Základní kroky chemické analýzy. Analytické metody. Příklady uplatnění analytických metod, měření emisí motorových vozidel. Analýza vody

Analytická chemie

Člověk a prostředí, problematika vztahů, náš region, Evropa, ČR. Globalizace, příčiny a důsledky, humanitární pomoc. Rozvoj osobnosti, spolupráce.

BI FYZ MAT ZEM

Učivo

Téma



Organické sloučeniny, jejich struktura a reakce Minulost a současnost organické chemie, vazby mezi atomy C, řetězce, izomerie, konformace, vzorce a typy chemických reakcí v organické chemii, rozdělení sloučenin. Přírodní zdroje organických sloučenin - okrajově

Úvod do organické chemie

Globalizační a rozvojové problémy. Mezinárodní spolupráce. Žijeme v Evropě. Nás region EGS 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5 OSV 1.2

6.2.4 6.2.4

předmět: chemie blok: C Školní očekávaný výstup Žák zhodnotí vlastnosti uhlíku, které jsou významné pro strukturu organických sloučenin Aplikuje znalosti základních mechanizmů organických reakcí na konkrétní příklady Rozumí pojmům_organická chemie, adice, izomerie, konformace Využívá znalostí základů kvalitativní a kvantitativní analýzy k pochopení jejich praktického významu


6.3.2

6.3.2

6.3.5

v organické chemii Žák aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu sloučenin s využitím triviálních názvů Umí zapsat známé organické látky vzorci souhrnnými, strukturními (konstitučními) a racionálními Umí pojmenovat výrobky, které patří do organické části chemických výrob Umí pracovat s běžnou laboratorní technikou, pozná základní pravidla bezpečnosti práce v laboratoři, dodržuje laboratorní řád Dovede poskytnout první pomoc při nenadálé situaci Žák zhodnotí užívání fosilních a vyráběných paliv jako zdrojů energie Uvede způsoby zpracování ropy, uhlí a zemního plynu Uvede příklady produktů jejich růstového zpracování Zhodnotí surovinové zdroje uhlovodíků a uvede pozitiva a negativa jejich využívání Vysvětlí pojem a význam neobnovitelných a obnovitelných zdrojů energie Žák aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu sloučenin Charakterizuje základní skupiny uhlovodíků Popíše významné zástupce jednotlivých skupin, zhodnotí jejich praktické využití Vysvětlí pojmy adice, polymerace, nitrace

6.3.2

6.3.2

Třídění organických sloučenin a jejich názvosloví. Struktura organických sloučenin, zápis chemických reakcí. Důkaz C a H v organické látce

Struktura organických látek

Organizmus a prostředí. Životní prostředí – svět. Evropa, ČR, náš region ENV 4.1, 4.2, 4.3

BI

Ropa Uhlí Zemní plyn

Přírodní zdroje organických látek

Problematika vztahů organizmů a prostředí. Člověk a životní prostředí, životní prostředí regionu a ČR.

BI FYZ ZEM

Alkany, přípravy methanu, výskyt, vlastnosti a využití. Cykloalkany. Alkeny, adice polymerace. Alkadieny, kaučuk. Alkyny, příprava využití. Areny – benzenové jádro, benzen, toluen, styren, naftalen, Polymerace, nitrace

Uhlovodíky

Globalizační a rozvojové problémy, jejich příčiny a důsledky. Žijeme v Evropě. Účinky mediální produkce, média v moderní době, význam EGS 2.1, 2.2, 2.4 MEV 5.4, 5.5

BI FYZ ZEM

6.3.5 6.3.5

6.3.5 6.3.1

6.3.5 6.3.5

6.3.1

6.3.5 6.3.2

6.3.2

6.3.3

Chápe význam arenů jako strategických surovin chemického průmyslu Aplikuje znalosti mechanizmů organických reakcí Žák aplikuje znalosti základních mechanizmů organických reakcí na konkrétní případy Chápe nebezpečí některých organických látek (halogenderiváty, benzen, toluen, benzoapyren) na životní prostředí a Žák chápe nebezpečí požívání alkoholických nápojů, zneužívání chemických látek a jejich negativní vliv na lidský život Charakterizuje strukturu alkoholů a fenolů a rozdílnost jejich acidobazických vlastností Charakterizuje karbonylové sloučeniny, metody přípravy, využití, rozliší adiční a adičně eliminační reakce aldehydů a ketonů Charakterizuje karboxylové kyseliny, jejich deriváty, vysvětlí podstatu jejich acidity, rozumí optické izomerii Umí popsat využití karboxylových kyselin a jejich derivátů Charakterizuje estery, amidy, anhydridy, mýdla Vysvětlí vznik peptidů z aminokyselin Vysvětlí princip výroby makromolekulárních látek a jejich dopad na životní prostředí Žák charakterizuje aminy, nitrosloučeniny, azosloučeniny a diazoniové soli podle struktury, jejich využití při výrobě barviv a plastů

6.3.4 6.3.4 6.3.4 6.3.4

6.3.4

6.3.3

6.3.3

6.3.3

6.3.3

Halogenderiváty – názvosloví, vlastnosti a využití. Freony, pesticidy, dioxiny, PCB – jejich vliv na životní prostředí. Dusíkaté deriváty – nitrobenzen, TNT – vlastnosti, využití

Deriváty uhlovodíků. Halogenderiváty

Alkoholy, fenoly, aldehydy, ketony, ethery. Názvosloví, vlastnosti, využití Karbonylové sloučeniny Karbonylové kyseliny, kyseliny octová, mravenčí, bezoová – užití. Esterifikace, estery, amidy, anhydridy, mýdla, hydrolýza esterů. Substituční deriváty karboxylových kyselin. aminokyseliny

Kyslíkaté deriváty

Dusíkaté deriváty uhlovodíků. Deriváty kyseliny uhličité – fosgen, močovina, význam využití Aminy. Diazoniové soli.

Dusíkaté deriváty. Sirné deriváty Organické sloučeniny fosforu a křemíku

Životní prostředí a jeho ochrana. Mediální výchova, tvorba mediálního sdělení, hodnoty, lidské aktivity, problémy Globální problémy, příčiny, důsledky. Humanitární pomoc. Žijeme v Evropě. Člověk a životní prostředí. Náš region, ČR EGS 2.2, 2.3, 2.4 ENV 4.1, 4.2, 4.3 OSV 1.2, 1.3, 1.4

BI ZEM

Média a mediální produkce, význam, uživatelé, role médií, Sociální problémy

BI FYZ ZEM

BI FYZ

6.3.3 6.3.3 6.3.4 6.3.4

6.3.3

Popíše struktury thiolů a sulfidů, sulfidových kyselin a sulfonových kyselin při dalších výrobních procesech Charakterizuje organické sloučeniny fosforu a křemíku, posoudí význam organokovových sloučenin (pesticidy, plasty) a jejich dopad na životní prostředí Analyzuje strukturu heterocyklických sloučenin podle velikosti kruhu, typu a počtu heteroatomů v kruhu a zná jejich využití v praxi Charakterizuje plasty, syntetická vlákna, barviva, léčiva a aditiva Rozlišuje označení chemických látek podle stupně nebezpečí hořlavosti, toxicity a nebezpečí pro člověka a životní prostředí, rozumí symbolům a R a S větám

6.3.3 6.3.3

6.3.3

Azobarviva. Nitro a nitrososloučeniny. Thioly a sulfidy, sulfonové kyseliny.

Chemické

výchova, spolupráce

Organické sloučeniny P a Si Bojové chemické látky. Insekticidy. Silikonové kaučuky. Organokovové sloučeny. Heterocykly – význam, vlastnosti Plasty, syntetická vlákna, barviva, léčiva, aditiva, nebezpečné látky

Výrobky kolem nás

Učivo

Téma


Biochemie jako vědní obor Chemická reakce v buňkách Studium živých soustav Molekuly tvořící základ organismů

Biochemie

Problematika vztahů organismů a prostředí Člověk a životní prostředí ENV 4.1, 4.2

6.3.4

6.3.5

předmět: chemie blok: D Školní očekávaný výstup Žák charakterizuje obory základního výzkumu (badatelské, vědeckovýzkumné) a obory aplikovaného výzkumu Rozumí pojmům klinická biochemie a biotechnologie, aplikovaná biochemie a její význam pro studium biologických objektů Dokáže laboratorními metodami


6.4.1

6.4.1

Mezipředmětové vztahy BI

prokázat důkaz přítomnosti C, H, N, O a S v molekulách tvořících základ těl organismů Žák popíše strukturu molekul bílkovin Uvede význam bílkovin pro živý organismus Charakterizuje vlastnosti bílkovin, laboratorně je umí ve vzorku prokázat

6.4.1 6.4.1

Aminokyseliny. Peptidová vazba. Bílkoviny-primární, sekundární terciární a kvartérní struktura bílkovin, denaturace. Molekulová dynamika bílkovin

Aminokyseliny Peptidy bílkoviny

Organismus a životní prostředí ENV 4.2

BI

Struktura, názvosloví, vlastnosti, výroba a využití monosacharidů. Jednotlivé monosacharidy. Oligosacharidy. Polysacharidy – škrob, buničina, insulin

Sacharidy

BI ZEM

Lipidy – definice tuků, klasifikace podle původu, Základní vlastnosti tuků a výživa člověka, základní chemické procesy tuků – žluknutí, zmýdelňování, saponifikace, ztužování, Příprava vosků Tuky a biologické membrány. Vyšší mastné kyseliny

Lipidy – tuky

Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti – zdraví výživa. Seberegulace, efektivní řešení problémů. OSV 1.1, 1.2 Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce Vzdělávání v Evropě a ve světě EGS 2.3, 2.5 Globalizační a rozvojové problémy, globální příčiny a důsledky EGS 2.1 2.3 Efektivní řešení problémů, sociální komunikace, morální aspekty, spolupráce OSV 1.2, 1.3, 1.4, 1.5

Nukleové kyseliny – definice, klasifikace Přenos genetické informace

Nukleové kyseliny Přenos genetické informace

Problémy vztahů organismů a prostředí. Člověk a životní

BI

6.4.1 Žák umí popsat a rozdělit sacharidy podle počtu základních stavebních jednotek Jmenuje významné sacharidy a uvede jejich význam pro průmysl a lidský organismus – výživa Klasifikuje sacharidy podle funkční skupiny (aldosy, ketosy) a podle počtu uhlíků v řetězci, hexosy, pentosy, terosy, triosy)

6.4.1

Žák využívá chemických a praktických dovedností Pomocí zápisu chemickou rovnicí zapíše strukturu vzniku konkrétního tuku esterifikací Používá správné názvosloví tuků a vosků Rozumí významu tuků v průmyslové výrobě – mýdla a ve výživě člověka Dovede roztřídit tuky podle původu a popíše jejich výrobu Rozumí pojmům zmýdelnění, ztužování hydrogenací Žák dokáže objasnit chemismus aktivity nukleových kyselin v organismu

6.4.1

6.4.1

6.4.1

6.4.1

6.4.1

6.4.1

BI

6.4.1 6.4.1 6.4.2

Chápe pojem gen. přepis genetické informace buňky Rozumí klasifikace RNA a význam DNA – přenos informací Řeší praktické příklady ve vztahu k dalším biochemicky významným látkám Vědomosti umí aplikovat při řešení problémových úloh Žák dokáže objasnit chemismus enzymové aktivity Rozumí názvosloví enzymů Chápe pojem enzymová katalýza Řeší složitější praktické příklady ve vztahu k dalším biochemicky významným látkám (sacharosa – sacharosa, maltosa – maltosa) Demonstruje štěpení (hydrolýzu) škrobu enzymy ze slin Využívá znalostí o enzymech ve výživě Dokáže objasnit chemismus aktivity vitamínů v organismu Zvládá učivo o vitamínech a aplikuje je při řešení problémových úloh Žák užívá rozvíjení spolupráce při řešení problémových a aplikovaných úloh, které vyjadřují situace z běžného života Zdokonaluje laboratorní techniku Umí vyhledávat potřebné informace Rozumí pojmům fotoautotrofní buňka, aerobní a anaerobní chemoorganotrofy a chemolitotrofní buňky Žák chápe postavení biochemie mezi chemií a biologií Rozumí pojmu biopolymerní struktury a jejich vysoce specifické

6.4.1 6.4.1 6.4.1 6.4.1

6.4.1 6.4.1 6.4.1 6.4.2

6.4.2 6.4.1 6.4.2 6.4.1 6.4.1

6.3.5 6.4.1 6.4.2

6.1.1 6.4.1

Klasifikace DNA a typů RNA (mRNA, t-RNA, r-RNA) Charakteristika nukleových kyselin, jejich přínos pro zdraví člověka, možnost genetických onemocnění, pojmy nukleotid, vznik, význam a struktura ATP

Struktura enzymů a mechanismus jejich účinků klasifikace enzymů podle průběhu katalytické reakce (liasy, ligasy, isomerasy, oxidoreduktasy) klasifikace podle místa působení (intra a extracelulární) Enzymy a zdraví člověka, funkce enzymů při trávení, enzymy v

prostředí. Spolupráce OSV 1.5 ENV 4.1, 4.2

Enzymologie

Problematika vztahů organismů a prostředí. Člověk a jeho životní prostředí, zdravá výživa, prostředí regionu, ČR a Evropy ENV 4.1, 4.2, 4.3

BI

Anabolismus Energetické potřeba organismu. Adenosintrifosfát (ATP) – dodavatel energie do endergonických procesů. Syntéza ATP. Úloha H v metabolismu. Základní metabolické děje

Biochemické děje

Problematika vztahů. Člověk – prostředí – výživa ENV 4.1, 4.2

BI

„Chemické“ a „biochemické“ molekuly. Nadmolekulové struktury. Kovalentní vazby a nekovalentní

Chemické a biochemické chápání světa živých systémů

Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, seberegulace, sociální komunikace

BI DEJ

Praxi, vitamíny – biokatalyzátory, chem. složení, klasifikace podle rozpustnosti, onemocnění z nedostatku vitamínů

mezimolekulové interakce Rozumí schématu citrátového (Krebsova) cyklu, jako ukázce složitého metabolického děje Dokáže diskutovat a uvažovat o filosofických a náboženských směrech a doktrínách a vyvozovat z nich pro sebe závěry

6.4.2

6.1.1

interakce Nerovnovážný charakter živých systémů. Studium živých systémů jako inspirace filosofických úvah

OSV 1.1, 1.2, 1.3 Sociokulturní problémy, aspekty interkulturality MVK 3.1, 3.2, 3.3

[B.7]

Vzdělávací obsah – biologie

předmět: biologie blok: A Školní očekávaný výstup Žák vysvětlí, čím se zabývá botanika a jaké má disciplíny a speciální obory Žák zná názvy biologických vědních oborů a charakterizuje, čím se zabývají Žák popíše buňku, zakreslí ji a je schopen popsat rozdíl mezi buňkou živočišnou a rostlinnou, prokaryotickou a eukaryotickou Žák popíše stavbu DNA a RNA Žák charakterizuje jednotlivé fáze buněčného cyklu Žák umí popsat průběh mitózy a meiózy, zná rozdíly mezi oběma procesy Žák charakterizuje jednotlivé typy pletiv, zvláště podle funkce Žák podle obrázku dovede určit typ pletiva, základní typy pletiv sám zakreslí Žák popíše typy cévních svazků a zná jejich význam Žák popíše a rozpozná typickou stavbu a funkci vegetativních orgánů Žák dovede na příkladech představit různé typy přeměn vegetativních orgánů Žák zná význam vegetativních orgánů jak pro rostlinu, tak i pro

Výstup RVP (č.) 7.1

Učivo

Téma

Předmět botaniky Dělení biologických oborů

1.Charakteristika botaniky

Rostlinná buňka Dělení buňky Rostlinná pletiva

2.Anatomie rostlin

Kořen Stonek List

3.Rostlinné orgány vegetativní


Mezipředmětové vztahy CH

7.1

7.1.1 7.1.2

CH

7.1.3 7.1.3 7.1.3

7.1.4 7.6.1

7.6.1 7.6.1 7.6.1

7.6.1

ENV 4.1

CH

člověka Žák charakterizuje příjem a výdej látek buňkou, příjem, vedení a výdej vody rostlinou Žák popíše a vysvětlí princip fotosyntézy, a její význam pro biosféru a pro člověka Žák popíše a vysvětlí princip dýchání rostlin, dovede srovnat fotosyntézu a dýchání Žák umí popsat typy výživy rostlin, objasní pojmy symbióza, mykorrhiza, parazit a saprofyt Žák zná základní minerální látky, které rostlina pro svůj život potřebuje a ví, co způsobí jejich nadbytek či nedostatek v organismu Žák charakterizuje působení faktorů, jimiž se řídí růst a vývoj rostlin Žák klasifikuje pohyby rostlin, uvede příklady Žák vysvětlí význam a praktické využití pohlavního a nepohlavního rozmnožování rostlin Žák objasní princip vegetativního rozmnožování rostlin, zná příklady využití Žák charakterizuje životní cyklus vyšších rostlin a jeho fáze Žák vysvětlí význam rostlinných hormonů a korelačních vztahů pro růst a životní cyklus rostlin Žák dovede zařadit viry do systému organismů Žák objasní stavbu viru, jeho rozmnožování a životní cyklus Žák popíše způsoby šíření virové

7.6.2

7.6.2

7.6.2

7.6.2

Příjem a výdej energie buňkou Vodní režim rostlin Fotosyntéza Dýchání Výživa Heterotrofní výživa, minerální výživa Růst a vývoj rostlin Pohyby rostlin Rozmnožování rostlin

4.Fyziologie rostlin

OSV 1.5 ENV 4.1 MEV 5.1

FYZ, CH

Viry

5.Nebuněčné organismy

EGS 2.2 EGS 2.3 EGS 2.4 ENV 4.1

ZEM, ZSV

7.6.2

7.6.2 7.6.2 7.6.2

7.6.2

7.6.2 7.6.2

7.2.1 7.2.1 7.2.2

nákazy, zná a umí posoudit opatření proti šíření virové infekce Žák vyjmenuje příklady virových onemocnění, zná možnosti prevence a některé způsoby jejich léčení Žák umí charakterizovat prokaryota a zařadit je do systému organismů Žák popíše stavbu buňky, typ metabolismu a způsob rozmnožování prokaryot Žák zná význam bakterií a sinic Žák popíše způsoby šíření bakteriální nákazy, zná možnosti prevence a některé způsoby jejich léčení Žák dovede uvést příklady bakteriálních onemocnění člověka, možnosti prevence a způsoby léčby Žák zná příklady využití bakterií člověkem Žák srovná společné a rozdílné znaky říše hub s říšemi rostlin a živočichů Žák charakterizuje stavbu houbové buňky a celého těla houby Žák charakterizuje způsoby výživy hub, zná pojem parazit, saprofyt a symbiotická houba Žák vysvětlí základní způsoby rozmnožování hub Žák podle obrázků popíše vnitřní a vnější stavbu hub Žák porovná znaky typické pro vřeckovýtrusé a stopkovýtrusé houby Žák uvede hospodářský, ekonomický a ekologický význam hub a uvede konkrétní příklady Žák objasní význam kvasinek a dalších hub v potravinářském a

7.2.2 7.2.3 7.3 7.1.5 7.1.3

Bakterie Sinice

6.Prokaryotní organismy

EGS 2.3 ENV 4.1

ZEM

Hlenky, slizovky, nádorovky, Chytridie Oomycetes, Zygomycetes Ascomycetes Basidiomycetes Lichenes

7.Houby a houbové organismy

OSV 1.5 ENV 4.1

ZEM

7. 3.1 7. 3.1 7. 3.2 7. 3. 2

7.3.1 7.5 7.5 7.5.2

7.5.2 7.5.1 7.5.2

7.5.2

7.5.2

farmaceutickém průmyslu Žák uvede možnosti prevence a ochrany před nejzávažnějšími houbovými chorobami Žák pozná nejvýznamnější zástupce hub podle obrázku i v přírodě, zná jejich stanoviště a význam Žák charakterizuje stavbu těla, způsob rozmnožování a princip soužití řasy a houby u lišejníků Žák rozpozná nedůležitější zástupce lišejníků podle obrázků i ve volné přírodě Žák uvede ekologický význam lišejníků a umí odvodit vztahy mezi imisní zátěží a velikostí a tvarem lišejníkové stélky Žák zná pojem druh a dokáže jej zařadit do systému Žák používá správné latinské koncovky pro jednotlivé taxonomické kategorie Žák charakterizuje specifické znaky řas, významné skupiny a jejich praktické využití Žák se dozví jak připravit mikroskopický preparát, ve kterém je možno pozorovat krásnoočka, správně popíše stavbu těla krásnoočka Žák popíše stavbu těla ploníku, způsob rozmnožování a význam mechorostů Žák pozná podle obrázků i ve volné přírodě základní zástupce mechorostů Žák popíše stavbu těla kapradi samce, plavuně vidlačky a přesličky

7.5.1

7.5.2

7.5.1

7.5.2

7.5.2

7.6.4

Názvosloví

8.Systém a evoluce rostlin

Ruduchy Krásnoočka Hnědé řasy Zelené řasy

9.Nižší rostliny

ENV 4.1

ZEM

Mechorosty Kapraďorosty

10.Výtrusné rostliny

ENV 4.1

ZEM

7.6.4

7.6.3

7.6.4

7.6.4 7.6.6 7.6.4 7.6.7 7.6.4 7.6.7

rolní, zná význam kapraďorostů Žák pozná podle obrázků i ve volné přírodě základní zástupce kapraďorostů Žák popíše postupnou adaptaci rostlin na přechod z vody na souš Žák porovná vznik a význam výtrusů a semen, vysvětlí evoluční význam semene Žák popíše a rozpozná charakteristickou stavbu a funkci generativních orgánů Žák interpretuje květní vzorce a diagramy Žák vysvětlí odlišnou stavbu květu vzhledem k rozdílným způsobům opylování Žák popíše způsob oplození u nahosemenných i krytosemenných rostlin Žák charakterizuje stavbu, význam a šíření semen a plodů Žák charakterizuje stavbu, rozmnožování, systém a významné druhy nahosemenných rostlin Žák charakterizuje stavbu, rozmnožování, systém a významné druhy krytosemenných rostlin Žák porovná charakteristické znaky a významné druhy jednoděložných a dvouděložných rostlin Žák pozná podle obrázků i ve volné přírodě vybrané zástupce vyšších rostlin Žák zná významné druhy vyšších rostlin a ví, k jakému účelu jich člověk využívá

7.6.4

7.1.2 7.1.5 7.6.2

7.6.1

7.6.2 7.6.1 7.6.2

7.6.4 7.6.5 7.6.1 7.6.2 7.6.1 7.6.2 7.6.4 7.6.4

7.6.4 7.6.5 7.6.4

7.6.6 7.6.7

Nahosemenné rostliny Generativní orgány Krytosemenné rostliny Jednoděložné Dvouděložné

11. Semenné rostliny

ENV 4.1

ZEM

Žák objasní základní vztah rostliny a biotického prostředí Žák uvede příklady důležitých biotopů v ČR a charakterizuje je Žák charakterizuje rostlinná společenstva a populace, umí na příkladech popsat vztahy mezi nimi Žák vysvětlí příčiny vzniku vegetačních pásem na Zemi a popíše je Žák objasní význam určitých skupin rostlin jako důležitých indikátorů životního prostředí Žák uvede příklady invazních rostlin, pozná je v terénu a ví, čím jsou nebezpečná pro původní rostlinná společenstva Žák je schopen využít znalosti o životních nárocích a areálech druhů pro rekultivaci zničených ploch, např.odvalů a dolů Žák vysvětlí význam a způsob ochrany původních rostlinných společenstev

7.6.6 7.6.7 7.10.2

7.10.2

Vztahy mezi rostlinami a prostředím Rostlinné populace a společenstva Ekosystémy Rozšíření rostlin na Zemi Invazní rostliny Ochrana rostlin

12.Rostliny a prostředí

OSV 1.5 EGS 2.4 ENV 4.1 ENV 4.2

ZEM

7.6.4 7.6.7 7.10.2 ´

7.10.2

7.6.7

předmět: biologie blok: B Školní očekávaný výstup 



Žák vysvětlí, čím se zabývá zoologie, jaké má disciplíny a speciální obory Žák zná názvy biologických vědních oborů a charakterizuje, čím se zabývají


7.7.1

Učivo Předmět zoologie Dělení zoologických oborů

Téma 1.Charakteristika zoologie





  

 

 

 









Žák popíše buňku, zakreslí ji a je schopen popsat rozdíl mezi buňkou živočišnou a rostlinnou, prokaryotickou a eukaryotickou Žák popíše stavbu DNA a RNA Žák charakterizuje jednotlivé fáze buněčného cyklu Žák umí popsat průběh mitózy a meiózy, zná rozdíly mezi oběma procesy Žák charakterizuje významné skupiny prvoků a jejich zástupce Charakterizuje prvoky a jejich vlastnosti, které jim umožňují přežít v jednobuněčné formě Pozná a popíše charakteristické organely prvoků podle nákresu Popíše typy rozmnožování prvoků a zná jejich souvislost s výměnou genetické informace Vysvětlí pojmy schizogonie, konjugace a kopulace Popíše nejvýznamnější nemoci člověka způsobené prvoky a zná možnosti ochrany a léčby těchto chorob Umí vyrobit podle návodu senný nálev a mikroskopický preparát s nálevníky, které zakreslí a popíše Žák popíše uspořádání těla mnohobuněčných organismů a vysvětlí, jak mnohobuněčnost vznikla Žák podle obrázků vysvětlí pojmy morula, blastula a gastrula a popíše vývoj zárodku Žák popíše vznik entodermu, ektodermu a mezodermu během zárodečného vývoje živočicha

7.1.3

Živočišná buňka Dělení buněk

2.Buňka

Prvoci

3.Jednobuněční živočichové

Vývoj mnohobuněčných živočichů

4.Vývoj mnohobuněčných živočichů

CH

7.1.3 7.1.3

7.1.3 7.4.1 7.4.1

7.4.1 7.4.1

7.4.1 7.4.1

7.4.1

7.1.2

7.7.3

7.7.3

ENV 4.1

ZEM

 











 







Žák vyjmenuje kmeny se dvěmi i třemi zárodečnými listy Žák popíše stavbu, funkce, způsoby rozmnožování a vyjmenuje zástupce houbovců Žák popíše na příkladu nezmara hnědého stavbu, funkce, způsoby rozmnožování a ekologii polypovců a vyjmenuje další zástupce z této třídy Žák popíše na příkladu talířovky ušaté stavbu, funkce, způsoby rozmnožování a ekologii medúzovců a vyjmenuje další zástupce z této třídy Žák popíše na příkladu sasanky a korálu stavbu, funkce, způsoby rozmnožování a ekologii korálnatců a vyjmenuje další zástupce z této třídy Žák vysvětlí podle obrázku princip rozmnožování s důrazem na pojmy polyp a medúza Žák rozlišuje suchozemské a vodní organismy tohoto kmene, dále organismy se schránkou a bez ní Žák pozná podle schránek základní zástupce plžů a mlžů Žák pozná podle obrázků i ve volné přírodě vybrané zástupce všech tříd kmene měkkýši Žák charakterizuje kmen kroužkovci, stavbu těla, ekologii a rozmnožování a popíše vnější i vnitřní stavbu žížaly obecné Žák pozná podle obrázků vybrané mořské i suchozemské zástupce z kmene kroužkovci Žák dokáže popsat vnější i vnitřní

7.7.4 7.7.1 7.7.3 7.7.4 7.7.1 7.7.3 7.7.4

Houbovci Žahavci

5.Mnohobuněční živočichové - Diblastica

ENV 4.1

ZEM

Ploštěnci Vířníci Hlísti Měkkýši Kroužkovci Členovci

6.Mnohobuněční živočichové – Triblastica (Prvoústí)

ENV 4.1

ZEM

7.7.1 7.7.3 7.7.4

7.7.1 7.7.3 7.7.4

7.7.3

7.7.1 7.7.3 7.7.4 7.7.4

7.7.1 7.7.3

7.7.4

7.7.1



 



stavbu těla členovců a rozlišuje jednotlivé třídy členovců podle charakteristických znaků Žák pozná podle obrázků i ve volné přírodě vybrané zástupce jednotlivých tříd Žák dokáže popsat tělo hmyzu Žák rozlišuje proměnu dokonalou a nedokonalou, uvede příklady organismů s oběma typy proměn Žák se orientuje v nejznámějších řádech hmyzu a pozná vybrané zástupce na obrázcích a ve volné přírodě

7.7.4

7.7.1 7.7.2 7.7.4

7.7.4

  

 







 

  



Žák zná význam ostnokožců z vývojového hlediska Žák popíše stavbu těla ježovky jedlé Žák popíše stavbu těla pláštěnců, jejich ekologii a způsob rozmnožování na modelovém organismu sumce obecné Žák pochopí evoluční důležitost kmene kopinatci Žák popíše stavbu těla kopinatce plžovitého, ekologii a způsob rozmnožování Žák popíše stavbu těla kruhoústých na modelovém organismu mihuli potoční, charakterizuje ekologii a způsob rozmnožování sliznatek a mihulí Žák popíše stavbu těla paryb, jejich ekologii a způsob rozmnožování na modelovém organismu máčce skvrnité Žák vysvětlí přizpůsobení paryb, která způsobila nepřítomnost skřelí a plynového měchýře Žák rozlišuje nadřády v rámci třídy Ryby a vyjmenuje jejich zástupce Žák popíše stavbu těla ryb na modelovém organismu kapru obecném Žák roztřídí ryby podle tvaru těla do ekologických skupin Žák vyjmenuje s příklady způsoby rozmnožování ryb Žák vyjmenuje rybí pásma podle nadmořské výšky a uvede příklady ryb, které v daném pásmu žijí Žák popíše anadromní a katadromní tah s uvedeným

7.7.2 7.7.1 7.7.1 7.7.3

7.7.2 7.7.1

7.7.1 7.7.3 7.7.4

7.7.1 7.7.3 7.7.4 7.7.2

7.7.1 7.7.1

7.7.1 7.7.4 7.7.4

7.7.4

Ostnokožci Pláštěnci Kopinatci Kruhoústí Paryby Ryby Obojživelníci Plazi Ptáci Savci

7.Mnohobuněční živočichové – Triblastica (Druhoústí)

ENV 4.1

ZEM



 





 







druhem ryby, kterého se tento tah týká Žák chápe nebezpečí velkých vodních děl a přehradních nádrží pro tažné ryby, navrhne možná opatření pro zachování tahu ryb Žák rozlišuje typy šupin a u každé uvede příklad ryby Žák popíše stavbu těla obojživelníků, jejich ekologii a způsob rozmnožování na modelových organismech skokanu hnědém a čolku obecném Žák popíše stavbu těla plazů, jejich ekologii a způsob rozmnožování na modelových organismech želvě bahenní, krokodýlu nilském, ještěrce obecné a užovce obojkové Žák vysvětlí různé způsoby získávání potravy a obrany plazů, uvede k různým typům příklady plazů Žák zdůrazní význam plazů při vývoji dalších tříd živočichů Žák podle obrázku popíše stavbu ptačího pera, ptačího vejce a ptačí kostry, zdůrazní přizpůsobení ptačího těla pro let Žák popíše stavbu těla ptáků, jejich ekologii a způsob rozmnožování na modelovém organismu holubu domácím Žák vyjmenuje nejznámější řády ptáků, vymezí jejich charakteristiku a vyjmenuje zástupce těchto řádů Žák s příkladem vysvětlí pojmy tažní-stálí ptáci

7.7.8

7.7.2 7.7.1 7.7.3 7.7.4 7.7.5 7.7.6 7.7.8 7.7.1 7.7.3 7.7.4 7.7.5 7.7.6 7.7.8 7.7.7

7.7.2 7.7.2 7.7.4

7.7.1 7.7.3 7.7.5 7.7.6 7.7.4

7.7.7

 

 



 

 

  

Žák zná význam ptáků pro člověka i přírodu Žák si je vědom významu péče o ptactvo v zimě, zná jeho základní zásady a pravidla Žák popíše podle obrázku stavbu srsti a savčí kostry Žák popíše stavbu těla savců, jejich ekologii a způsob rozmnožování na modelových organismech ježuře obecné, klokanu obrovském a kočce domácí Žák se orientuje v nejznámějších řádech savců, charakterizuje je a vyjmenuje jejich zástupce Žák si je vědom významu hmyzožravců pro vývoj savců Žák objasní vývoj a postupná přizpůsobení změnám ve stylu života člověka z primátů Žák si je vědom významu savců pro člověka i pro přírodu Žák podle obrázků nebo modelů pozná nejdůležitější zástupce ze skupiny druhoústých živočichů

7.7.6

Žák vysvětlí zvláštnosti chování u vybraných druhů živočichů Žák uvede příklady komunikace živočichů mezi sebou Žák shrne různé způsoby rozmnožování v živočišné říši a ke každé skupině přiřadí několik

7.7.7

7.7.8

7.7.8 7.7.1

7.7.1 7.7.3

7.7.4 7.7.2

7.7.2 7.7.6 7.7.8 7.7.4

7.7.7 7.7.3

Chování Rozmnožování Problematika zoologických zahrad

8. Etologie živočichů

ENV 4.1 ENV 4.2

ZEM









příkladů živočichů s daným rozmnožováním Žák si vytvoří názor na existenci zoologických zahrad a jejich důležitost-nedůležitost, je si vědom jejich významu pro záchranu některých ohrožených druhů Žák popíše tři základní typy potravních řetězců a uvede příklad ke každému z nich Žák si je vědom problematiky vodních ptáků žijících na území jižních Čech vysvětlí význam vhodného prostředí pro jejich výskyt a jejich důležitost v ekosystému Žák uvede příklady živočichů žijících v extrémních podmínkách a popíše jejich ekologické adaptace

7.7.8

7.10.1 7.10.2

Živočichové a prostředí

9.Živočichové a prostředí

ENV 4.1 ENV 4.2

ZEM

7.7.5

7.10.1 7.10.2

předmět: biologie blok: C Školní očekávaný výstup 

   

Žák vyjmenuje a vysvětlí základní metody určování stáří paleontologických nálezů Žák zařadí člověka do biologického systému Žák popíše vývoj člověka a jeho jednotlivé vývojové formy Žák rozliší a popíše základní lidské rasy Žák vysvětlí funkci a význam pojivové hmoty v lidském těle


Učivo

Téma

Původ a vývoj člověka Systematické zařazení člověka Lidské rasy

1.Evoluce člověka

Pojivové tkáně Stavba kosti, růst kosti, spojení

2.Opěrná a pohybová soustava

Průřezová témata MKV 3.1

Mezipředmětové vztahy DEJ, ZEM

7.8.1 7.8.1 7.8.1 7.8.2

FYZ, CH, TV









 





 





Žák podle obrázku a modelu popíše vnější a vnitřní stavbu dlouhé kosti Žák zná pojmy osifikace a růstová chrupavka, vysvětlí vývoj kosti v průběhu lidského života Žák vyjmenuje typy spojení kostí a uvede příklady, kde je lze na lidském těle najít Žák podle obrázků a modelu kostry lidského těla popíše nejdůležitější kosti, u těch největších zná latinské názvy, ví, kde se nachází jaké spojení kostí Žák vysvětlí rozdíl mezi pánví a lebkou muže a ženy Žák charakterizuje nejdůležitější onemocnění kosterní soustavy, ví, čím jsou způsobená Žák rozlišuje svalstvo kosterní, srdeční a hladké, zná jejich funkce a ví, kde se v těle nachází Žák podle obrázku nebo modelu popíše nejdůležitější svaly v lidském těle, ty největší zná i latinským názvem Žák vysvětlí, co zahrnuje pojem tělní tekutiny Žák definuje složení krve, krevní buňky a plazmu a funkci krve v lidském těle Žák popíše význam krevních skupin a vysvětlí nebezpečí výskytu faktoru Rh u těhotné ženy Žák od sebe odliší pojmy nespecifická a specifická imunita, zná pojmy zánět, aktivní a pasivní imunizace, látková a buněčná imunita, antigen, protilátka,

7.8.2

7.8.2

7.8.2

7.8.2

kostí Kostra lidského těla Páteř Lebka Končetiny Onemocnění kosterní soustavy Svaly Kosterní Srdeční Hladké

7.8.3 7.8.2

7.8.2

7.8.2

7.8.2 7.8.2

7.8.2 7.8.3

7.8.2

Tělní tekutiny Krev Krevní buňky Zástava krvácení Krevní skupiny Obranný imunitní systém Specifická imunita Nespecifická imunita Oběhová soustava Cévy Činnost srdce Proudění krve Krevní tlak

3.Oběhová soustava a imunitní systém

FYZ, CH

  









  



  

horečka, paměťové buňky, alergie Žák chápe, jak vzniká alergie a jak dochází k chorobě AIDS Žák popíše stavbu, typy a vlastnosti cév Žák podle obrázku nebo modelu popíše stavbu srdce a jeho práci při stahu, popíše malý a velký srdeční oběh Žák dokáže vysvětlit, co je myšleno automacií a rytmicitou srdce Žák popíše, jakým způsobem proudí krev v těle a ví, jakou roli v tomto procesu hraje krevní tlak Žák zná pojmy systolickýdiastolický tlak, vysoký-nízký krevní tlak, cholesterol, EKG Žák si je vědom nebezpečí civilizačních chorob spojených s cévní soustavou, dokáže základní civilizační choroby vyjmenovat a ví, jak se proti nim chránit Žák vyjmenuje hlavní funkce mízní soustavy Žák definuje pojem elefantiáza Žák vysvětlí proces dýchání – plicní ventilaci, výměnu plynů mezi vzduchem a krví a oxidativní metabolismus tkání Žák podle obrázku nebo modelu popíše části dýchací soustavy, nejdůležitější části zná i latinským názvem Žák vyjmenuje, které části těla se podílejí na vdechu a výdechu Žák zná pojmy vitální kapacita plic, kyslíkový dluh, plicní ventilace Žák si je vědom důležitosti dýchací

Mízní soustava 7.8.3 7.8.2 7.8.2

7.8.2

7.8.2

7.8.2

7.8.3

7.8.2 7.8.2 7.8.2

7.8.2

7.8.2 7.8.2 7.8.2

Dýchací soustava Plicní ventilace Kyslíkový dluh Nerespirační funkce DS Onemocnění DS Přenos kyslíku a CO2 krví

4.Dýchání a dýchací soustava

FYZ, CH, TV



 













soustavy v procesu tvorby hlasu, zná důležitost čištění dýchací soustavy řasinkovým epitelem Žák definuje důležitá onemocnění dýchací soustavy – astma bronchiale, zápal plic, tuberkulózu, chřipku, jejich léčbu a prevenci Žák vysvětlí způsob, jakým dochází k přenosu O2 a CO2 krví Žák na obrázku nebo modelu demonstruje průchod potravy lidským tělem, části trávicí soustavy charakterizuje a nejdůležitější části trávicí soustavy pojmenuje latinskými názvy Žák popíše stavbu zubu, mléčný a trvalý chrup a zubní vzorec člověka Žák si je vědom významu péče u zuby a možnosti vzniku chorob zubů a dásní způsobených nesprávnou nebo zanedbanou péčí o chrup Žák vyjmenuje nejdůležitější enzymy, podílející se na trávení potravy Žák objasní způsob vstřebávání důležitých látek do těla přes tenké střevo Žák vysvětlí význam existence bakterie E.coli v tlustém střevě pro vytváření některých vitamínů v lidském těle Žák popíše význam jater a charakterizuje choroby jater hepatitidu, novorozeneckou žloutenku a cirhózu, ví, jak se proti těmto chorobám chránit

7.8.2 7.3.2

7.8.2 7.8.2

7.8.2

7.8.2

7.8.2

7.8.2

7.8.2

7.8.2

Dutina ústní Hltan, jícen Žaludek Tenké střevo Tlusté střevo Játra Přeměna látek (metabolismus) Cukry Tuky Bílkoviny Výživa

5.Trávicí soustava a metabolismus

CH









     









Žák objasní význam metabolismu cukrů, tuků a bílkovin a jeho průběh v lidském těle Žák vybere vhodnou skladbu jídelníčku pro zdravý životní styl, získá dobré stravovací návyky a řídí se jimi Žák popíše stavbu a funkce základní stavební jednotky nervové soustavy – neuronu Žák popíše vznik a průběh membránového potenciálu a převod signálu mezi neurony Žák vysvětlí princip a průběh akčního potenciálu Žák popíše reflex, vysvětlí pojmy podmíněný-nepodmíněný reflex Žák podle obrázku popíše stavbu a funkci míchy a mozku Žák vyjmenuje funkce jednotlivých částí mozku Žák vysvětlí, jak je řízena činnost svalů a vnitřních orgánů Žák objasní pojmy sympatikus a parasympatikus, vysvětlí, co který ze systémů ovlivňuje Žák vysvětlí pojem hormon a vyjmenuje funkce hormonů v lidském těle Žák na obrázku ukáže a pojmenuje nejdůležitější sekretorické orgány a vyjmenuje hormony, které produkují Žák si je vědom důsledku nedostatku nebo nadprodukce jednotlivých hormonů a možné léčby těchto poruch Žák popíše nejdůležitější mechanoreceptory – hmatové

7.8.2

7.8.2

7.8.2

7.8.2

Neuron Nervové obvody, reflex, centrální systémy CNS - mícha a mozek Somatická a vegetativní nervová soustava

6.Kontrolní a řídící systémy organismu

FYZ, CH, ZSV

Hypofýza Štítná žláza Příštítná tělíska Nadledviny Slinivka břišní Pohlavní orgány

7. Žlázy s vnitřní sekrecí, hormony

CH

Mechanoreceptory Fotoreceptory

8. Smyslové orgány

FYZ, CH, ZSV

7.8.2 7.8.2 7.8.2 7.8.2 7.8.2

7.8.2 7.8.2

7.8.2

7.8.2

7.8.2



    



 





 



receptory, proprioreceptory a vestibulární orgán a sluchový orgán Žák podle obrázku vysvětlí stavbu oka, popíše vady zraku krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus Žák charakterizuje chemoreceptory – čich a chuť Žák vysvětlí, na jakém principu fungují termo-a nociceptory Žák popíše stavbu a funkci ledviny a její základní jednotku nefron Žák vysvětlí princip odvádění moči z lidského těla Žák popíše stavbu kůže a její význam pro ochranu lidského těla a odvádění škodlivých látek z těla Žák získá informace o správné péči o pokožku např.při opalování a řídí se jimi Žák vyjmenuje způsoby produkce a ztrát tepla u člověka Žák určí optimální teplotu lidského těla a také hodnoty, které jsou pro organismus smrtelné Žák si je vědom významu horečky a pocení pro správnou funkci lidského organismu Žák popíše stavbu a funkci pohlavních buněk a pohlavních chromozómů Žák vysvětlí, proč je za pohlaví dětí zodpovědný vždy otec Žák podle obrázku popíše stavbu ženských a mužských pohlavních orgánů a objasní pojem druhotné pohlavní znaky Žák podle obrázku popíše ovulační

Chemoreceptory Termoreceptory a nociceptory 7.8.2

7.8.2 7.8.2 7.8.2 7.8.2

Ledvina Kůže Onemocnění kůže Tělesná teplota, homeostáze

9.Vylučovací soustava, kůže

FYZ, CH

Pohlavní chromozómy Pohlavní orgány ženy Pohlavní orgány muže Sexualita člověka Oplození Vývoj vajíčka, těhotenství, antikoncepce Ontogeneze člověka

9.Rozmnožovací soustava, ontogeneze

CH, ZSV

7.8.2

7.8.2

7.8.2

7.8.2 7.8.2

7.8.2

7.8.2 7.8.2

7.8.2

 

 

 











a menstruační cyklus Žák vysvětlí princip oplození a vývoj vajíčka v zárodek Žák zná rozdíl mezi zárodkem a plodem, popíše vývoj dítěte v průběhu těhotenství a vliv těhotenství na ženu Žák si je vědom rizikových faktorů v těhotenství Žák zná možné alternativy porodu v současném porodnictví, popíše průběh porodu a vysvětlí pojem šestinedělí Žák zná pojem antikoncepce a zná její pozitiva a negativa Žák charakterizuje jednotlivá období lidského života s důrazem na typické charakteristiky těchto období Žák na základě získaných poznatků volí z nabízených možností ty, které jsou vhodné pro zdravý způsob života Žák zná nebezpečí alkoholu, drog a kouření a snaží se jim vědomě vyhýbat Žák volí vhodné antikoncepční metody jako ochranu proti pohlavním chorobám Žák je dobře informován o nebezpečí genetických chorob a zodpovědně plánuje rodičovství Žák tráví volný čas ve vhodném prostředí a způsobem, který je možno označit za zdravý

7.8.2 7.8.3 7.8.3

7.8.3 7.8.3

7.8.3 7.8.3

7.8.3

7.8.3

7.8.3

7.8.3

7.8.3

Zdraví člověka Alkoholismus Toxikomanie Kouření Pohlavní choroby Genetické choroby Vliv vnějšího prostředí na člověka

10.Životní prostředí a člověk

OSV 1.4 EGS 2.3 MKV 3.2

CH, ZEM, ZSV

předmět: biologie blok: D Školní očekávaný výstup 



    



 



 

Žák objasní pojmy dědičnost, proměnlivost, dominantní a recesivní alela, gameta Žák ví, kdo byl J.G.Mendel a stručně popíše jeho přínos pro genetiku Žák vyjmenuje základní pravidla a zákony dědičnosti Žák zakreslí a popíše strukturu kyseliny DNA a RNA Žák definuje pojmy genetický kód a gen Žák stručně vysvětlí transkripci, translaci a expresi genu Žák stručně objasní rozdíl mezi genetikou prokaryotické a eukaryotické buňky Žák definuje pojmy homologické chromozomy, haploidní a diploidní sada, karyotyp Žák zakreslí a popíše stavbu chromozomu Žák objasní pojmy genotyp, fenotyp, znaky kvantitativní a kvalitativní, kodominance Žák spočítá jednoduché příklady s monohybridní úplnou a neúplnou dominancí, umí provést zpětné křížení Žák spočítá jednoduché příklady pro dihybridní křížení Žák vysvětlí princip kvantitativní dědičnosti, uvede příklady, kde se


7.9.1

Učivo

Téma

Dědičnost a proměnlivost Nukleové kyseliny Genetický kód Gen

1.Molekulární základy dědičnosti

Genetika prokaryotické buňky Genetika eukaryotické buňky

2.Genetika buňky

Dědičnost kvalitativních znaků Dědičnost kvantitativních znaků

3.Genetika mnohobuněčného organismu


Mezipředmětové vztahy CH

7.9.1 7.9.1 7.9.1 7.9.1 7.1.3

7.9.1

7.9.1 7.9.1

7.9.2

7.9.2 7.9.2

CH

  

  

 







 

tato dědičnost vyskytuje Žák spočítá jednoduché příklady na krevní skupiny Žák vysvětlí pojem mutace a vyjmenuje základní typy mutací Žák uvede příklady chorob vzniklých mutacemi, jejich příznaky a průběh, případně prevenci Žák vysvětlí Hardyho-Weinbergův zákon Žák uvede možné vlivy na změny genofondu v populacích Žák objasní pojmy inbreeding, panmiktická populace, selekce, genofond Žák popíše základní dědičné choroby a dispozice člověka Žák spočítá jednoduché příklady týkající se dědičnosti některých chorob a určí prognózu pro potomky nemocných rodičů Žák podle obrázku vysvětlí princip, na kterém se vytvářejí rodokmeny, sám vytvoří svůj vlastní rodokmen Žák chápe význam rodokmenu pro zjišťování dědičnosti některých chorob Žák se orientuje v problematice genetiky člověka a zná její zvláštnosti (nemožnost přímého výzkumu na člověku, problematiku sledování více generací, studium dvojčat) Žák popíše základní znaky živých organismů Žák vyjmenuje a vysvětlí biotické a

7.9.2 7.9.1

Mutace

4.Genetická proměnlivost

Genetická struktura populace

5.Genetika populací

Dědičné choroby a dispozice Rodokmeny Zvláštnosti při výzkumu genetiky člověka

6.Genetika člověka

Organismus jako systém Působení prostředí na organismus

7.Organismy a prostředí

7.9.2

7.9.1 7.9.2 7.9.1

7.9.2 7.9.2

7.9.2

7.9.2

7.9.1 7.9.2

7.1.1 7.10.1

ZSV

   

 

 

 

 



abiotické vlivy působící na organismy Žák objasní pojmy ekologická nika, biotop a lokalita Žák objasní pojem populace Žák popíše různé typy populací z hlediska jejich vlastností Žák definuje vztahy mezi populacemi, uvede vhodné příklady u symbiózy, konkurence, amensalismu, predace a parasitismu Žák vysvětlí pojem společenstvo Žák vyjmenuje lesní patra a zařadí typické zástupce organismů, kteří v nich žijí Žák objasní pojmy sukcese a klimax Žák na mapě ukáže a popíše jednotlivé biomy; uvede klimatické podmínky a u každého zařadí typické organismy, které v něm žijí Žák charakterizuje jednotlivé vegetační zóny Žák objasní pojem potravní řetězec, uvede několik příkladů takových řetězců a dovede používat pojmy primární, sekundární producent, dekompozitor, destruent Žák popíše stavbu potravní pyramidy Žák rozlišuje mezi přírodním a umělým ekosystémem, u vybraných ekosystémů provede jejich rozbor Žák vysvětlí problematiku toku energie a látek v ekosystému,

7.10.2

Životní prostor pro organismy

7.10.1 7.10.1 7.10.1

Vlastnosti populace Vztahy mezi populacemi

8.Ekologie populací

Struktura společenstva Vztahy ve společenstvu Stabilita společenstva Biomy Vegetační zóny

9.Ekologie společenstev a ekosystémů

7.10.2

7.10.1 7. 6. 5

7.10.1 7.10.2

Tok látek a energie v ekosystému Přírodní a umělé ekosystémy Produktivita ekosystému Rozbor některých ekosystémů 7.10.1 7.10.1

7.10.1 7.10.2

7.10.1 7.10.2

OSV 1.5 ENV 4.1

ZEM



 





 

 





podle obrázku popíše vybrané druhy biochemických cyklů Žák vyjmenuje a vysvětlí nejdůležitější globální problémy lidstva a ekologické katastrofy a je si vědom jejich nebezpečí pro naši planetu Žák objasní pojmy emise, imise a smog Žák si je vědom možných zdrojů znečištění ovzduší (doprava, továrny, freony..) a dovede posoudit jejich vliv na ŽP; dokáže navrhnout možná řešení této problematiky Žák si je vědom důležitosti čistoty vod a zná nejdůležitější znečišťující faktory; dokáže navrhnout možná řešení této problematiky Žák objasní, čím jsou půdě nebezpečné pesticidy, hnojiva a eroze; navrhne možná řešení této problematiky Žák vysvětlí všechny důležité úlohy, které plní les v krajině Žák objasní základní ohrožující faktory pro lesy; dovede navrhnout možná opatření proti jejich ničení Žák si je vědom, že nejsnazší způsob, jak nemuset řešit odpady, je nevytvářet je Žák vysvětlí pojem recyklace, chápe základní principy třídění komunálního odpadu a ví, co se děje s tříděným odpadem dále Žák porovná obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie, dovede vybrat vhodnější alternativy a zná kladné i záporné stránky těchto zdrojů Žák vysvětlí pojmy trvale udržitelný rozvoj, Červená kniha,

7.10.2

7.10.1 7.10.2

7.10.2

7.10.2

7.10.2 7.10.2

7.10.2 7.10.1 7.10.2 7.10.1 7.10.2

7.10.1 7.10.2

Globální problémy Ekologické katastrofy Vzduch Voda Půda Les Odpady Doprava Obnovitelné zdroje energie Ochrana biodiverzity Ochrana přírody v ČR Ekologie krajiny

10.Ochrana životního prostředí

EGS 2.2 ENV 4.2

FYZ CH ZEM



 

   





genofond a biodiverzita Žák dovede vyjmenovat nejzákladnější ohrožené druhy a vysvětlí, k čemu slouží dohoda CITES Žák vysvětlí, kde je zakotvena ochrana přírody pro ČR Žák charakterizuje skupiny ohrožených, silně ohrožených a kriticky ohrožených druhů, uvede typické příklady pro ČR Žák objasní význam introdukcí a reintrodukcí organismů zpět na území ČR Žák si je vědom nebezpečí invazních druhů pro původní genofond ČR Žák vyjmenuje a popíše základní zákony pro ochranu přírody v ČR Žák rozlišuje typy chráněných území pro ČR, v rámci svého kraje dovede ke každému typu uvést konkrétní příklad i s charakteristikou Žák vyjmenuje typy krajiny a vysvětlí důležitost biokoridorů a biocenter pro migraci a přežívání organismů, vysvětlí pojem ÚSES Žák si je vědom způsobů, jak přispívat i na úrovni jednotlivce k ochraně přírody (např.šetřením energie v domácnosti, nákupem českých výrobků..) a snaží se tyto zásady zakomponovat aktivně do svého života a být tak vzorem svému okolí

7.10.1 7.10.2 7.10.1 7.10.2 7.10.1 7.10.2 7.10.1 7.10.2 7.10.1 7.10.2 7.10.1 7.10.2

7.10.1

7.10.2

[B.8]

Vzdělávací obsah – zeměpis

předmět: zeměpis blok: A Školní očekávaný výstup Žák  charakterizuje postavení Země ve vesmíru, popisuje vlastnosti Země a porovnává je s ostatními tělesy Sluneční soustavy  objasňuje důsledky pohybů planet a Země  vysvětluje význam časových pásem a objasňuje princip zatmění Slunce a Měsíce  rozlišuje druhy kartografických zobrazení a analyzuje metody grafických znázornění (kartogramy, kartodiagramy a metody anamorfózy)  používá kartografickou terminologii, analyzuje a interpretuje číselné a značkové kartografické údaje  vysvětluje princip DPZ a GPS 

 

porovnává působení endogenních a exogenních procesů a jejich vliv na vzhled zemského povrchu a život na Zemi objasňuje mechanismy cirkulace atmosféry a její důsledky vysvětluje malý a velký oběh vody, lokalizaci vody v kapalné a pevné formě a její význam na život na

Výstup RVP (č.)

Učivo

Téma


Mezipředmětové vztahy FYZ DEJ BI CH MAT

Vesmír Tvar, pohyby Země a jejich důsledky Časová pásma Zatmění Slunce a Měsíce Slapové jevy

Země jako vesmírné těleso

8.5.5

Vznik a druhy map Kartografická zobrazení Grafická znázornění

Geografická kartografie a topografie

MAT DEJ

8.5.3

Obsah mapy, mapové značky, vysvětlivky

Geografický a kartografický vyjadřovací jazyk

MAT

8.5.1

GIS, DPZ, letecké snímkování, praktické využití GIS, DPZ a GPS Složky FGS, vazby,souvislosti, vývoj a důsledky Členění zemského povrchu Litosféra Pedosféra Hydrosféra Atmosféra

Geografické informační a navigační systémy Fyzickogeografická sféra

IVT

8.1.1

8.1.1 8.1.1

8.1.2

8.1.3 8.1.4

ENV 4.2

BI, FYZ, CH DEJ







   

  





Zemi určuje základní vlastnosti půdního profilu a rozlišuje základní typy a druhy půd objasňuje uspořádání rostlinstva a živočišstva v závislosti na zeměpisné šířce a nadmořské výšce charakterizuje a lokalizuje hlavní vegetační oblasti světa (tropický deštný les, savany, polopouště a pouště tropů/subtropů, středomořská vegetační oblast, listnaté a smíšené lesy mírného pásu, stepi, tajga, tundra, polární mrazové pouště) uvádí příklady přírodních a kulturních krajin rozlišuje funkce jednotlivých typů krajin třídí a popisuje jednotlivé složky SES posuzuje rozmístění, strukturu a pohyb obyvatel v čase a závislosti na přírodním prostředí analyzuje rasová, etnická a jazyková specifika obyvatel světa charakterizuje a porovnává hlavní světová náboženství analyzuje příčiny rasových, etnických a náboženských konfliktů charakterizuje základní znaky sídel a tendence ve vývoji osídlení v průběhu staletí hodnotí sídelní poměry světa v současnosti a blízké budoucnosti

8.1.5

8.1.7

Podnebné pásy Horizontální pásmovitost (vegetační oblasti) Vertikální stupňovitost

Systém FGS na planetární a na regionální úrovni

Krajina

8.3.2

Přírodní a kulturní krajina Ekologie Environmentalistika

8.2.1

Pojem SES a její členění

Socioekonomická sféra

8.2.1

Demografická revoluce Základní demografické a etnické charakteristiky Hlavní světová náboženství

Obyvatelstvo

Typy a různorodost sídel Urbanizace Funkce měst Jádra a periferie

Sídla a osídlení

ENV 4.1

BI FYZ CH

8.1.6

8.3.1

8.2.2

BI ZSV CH FYZ

MKV 3.2

DEJ ČJ NJ BI ZSV

8.2.2 8.2.7

8.2.3

8.2.3

DEJ









    





 



lokalizuje hlavní světové energetické zdroje a prezentuje jejich využití a perspektivu charakterizuje zemědělství v závislosti na podnebí a přírodních podmínkách vysvětluje rozdíl mezi obnovitelnými a neobnovitelnými zdroji třídí země podle ekonomické vyspělosti na základě sektorové zaměstnanosti a jiných ekonomických ukazatelích, porovnává výhody a nevýhody jednotlivých druhů dopravy vysvětluje pojem služby a analyzuje jejich přínos vymezuje a posuzuje jádrové oblasti světa porovnává hlavní světové oblasti cestovního ruchu a jejich potenciál objasňuje totalitní a demokratické formy vlád. rozlišuje státy na základě odlišného územního a správního uspořádání orientuje se v hlavních geopolitických změnách s přihlédnutím k historickému vývoji rozlišuje mezinárodní politické organizace a oblasti jejich působení hodnotí globální problémy lidstva a navrhuje jejich řešení popisuje vývoj čs. hranic, názvu státu a jmenuje panovnické dynastie českých zemí určuje geomorfologické jednotky

8.2.5

8.2.5

Lokalizační faktory Primární sféra Sekundární sféra Terciérní sféra Kvartérní sféra Jádrové oblasti světa

Světové hospodářství

EGS 2.1 ENV 4.2

DEJ FYZ CH

Euroamerická kultura vs. ostatní kultury světa Politická mapa světa – dělení států podle způsobu vlády, politického zřízení, správního zřízení Mezinárodní integrace Globální problémy světa

Kulturní a politické prostředí

MKV 3.3 MEV 5.4

ZSV

Historicko-geografický vývoj ČR Fyzickogeografická charakteristika ČR Geomorfologie

Česká republika

EGS 2.4 MKV 3.3 ENV 4.3

DEJ ČJ BI FYZ

8.2.5

8.2.6

8.2.8 8.2.4 8.2.8 8.2.6 8.2.6

8.2.7

8.2.6

8.3.3 8.4.3

8.4.3



   









  



ČR, charakterizuje podnebí, vodstvo, půdy a rostlinstvo ČR lokalizuje na mapě oblasti výskytu nerostných surovin v historickém kontextu vymezuje NP a CHKO ČR a hodnotí jejich důležitost vyhledává, srovnává a analyzuje základní demografické údaje ČR lokalizuje na mapě hlavní jádrové a periferní oblasti ČR hodnotí hospodářské poměry ČR a charakterizuje jednotlivé sektory (primární, sekundární, terciární, kvartérní) lokalizuje a charakterizuje na mapě regiony a administrativní celky ČR hodnotí působení ČR v EU a uvádí příklady účasti a působnosti ČR v mezinárodních institucích lokalizuje hlavní přírodní prvky místní krajiny a objasňuje příčiny narušeného životního prostředí v Českých Budějovicích a okolí prostřednictvím geografických zdrojů, statistických údajů a vlastního výzkumu navrhuje možné způsoby efektivního hospodaření s lidskými a přírodními zdroji místního regionu orientuje se v mapě a v terénu v praxi aplikuje osvojené teoretické znalosti poznává místní krajinu

porovná složení a strukturu jednotlivých zemských sfér a

8.4.3

8.4.3 8.5.5 8.4.4 8.4.4

Podnebí Vodstvo Půdy Vegetace Nerostné bohatství Ochrana přírody Socioekonomická charakteristika ČR Obyvatelstvo Sídelní systémy Hospodářství (sektorová struktura) Administrativní členění a politický systém ČR Regiony ČR ČR v Evropě a ve světě

CH

8.4.4

8.4.2

8.4.2

8.4.2 8.4.1

8.5.2 8.5.3

Město a okolí - FGS a SES charakteristika Specifika a kulturní zajímavosti regionu Možnosti rozvoje regionu

Místní region

Exkurze Spojení teorie s praxí Projektová výuka

Terénní geografická výuka, praxe a aplikace

Zemské sféry a jejich vztahy

Geologie Složení struktura a vývoj

8.5.4

9.1.1

DEJ VV

OSV 1.5

ZSV BI





objasní jejich vzájemné vztahy využívá vybrané metody identifikace minerálů

9.1.2

Země

analyzuje energetickou bilanci Země a příčiny vnitřních a vnějších geologických procesů

9.2.1

Krystaly a jejich vnitřní stavba; fyzikální a chemické vlastnosti minerálů Endogenní a exogenní geologické procesy Geologické procesy v litosféře



 



určí nerostné složení a rozpozná strukturu běžných magmatických, sedimentárních a metamorfovaných hornin analyzuje různé druhy poruch v litosféře využívá geologickou mapu ČR k objasnění geologického vývoje regionů zhodnotí využitelnost různých druhů vod a posoudí možné způsoby efektivního hospodaření s vodou v příslušném regionu

9.2.2

9.2.3

Magmatický proces Zvětrávání a sedimentační proces Metamorfní procesy Deformace litosféry

9.2.4

Geologický vývoj regionu.

9.3.1

Povrchové vody jejich rozložení na Zemi; chemické složení, pH; hydrologický cyklus Podzemní vody

Voda

propustnost hornin; hydrologické systémy; chemické složení podzemních vod; ochrana podzemních vod 





určí základní vlastnosti vzorku půdního profilu a navrhne využitelnost a způsob efektivního hospodaření s půdou v daném regionu posuzuje geologickou činnost člověka z hlediska možných dopadů na životní prostředí posoudí význam i ekologickou únosnost těžby a zpracovatelských

9.4.1

9.4.2

9.4.3

Pedosféra Složení půd, význam a vznik půd, rozmístění, půdní typy a druhy

Antropogenní vlivy na litosféru

Člověk a anorganická příroda



technologií v daném regionu vyhodnotí bezpečnost ukládání odpadů a efektivitu využívání druhotných surovin v daném regionu

9.4.4

předmět: zeměpis blok: B Školní očekávaný výstup Žák  popisuje polohu, rozlohu a hlavní fyzickogeografické prvky Evropy  Dělí ji na jednotlivé státy (země)  lokalizuje polohu a porovnává rozlohu země s jinými státy, analyzuje surovinové zdroje a jejich vliv na hospodářskou úroveň země, vysvětluje historickopolitické souvislosti země v evropském, příp. světovém kontextu  charakterizuje státní zřízení, politický systém a administrativní členění země, objasňuje demografické statistiky země v souvislosti s historickým vývojem, popisuje aktuální stav hospodářské vyspělosti země (HDP, sektorová zaměstnanost, export, import a další ekonomické statistiky)  lokalizuje jádrové a periferní oblasti země, vysvětluje polohu hlavních zemědělských oblastí země v závislosti na přírodních podmínkách

Výstup RVP (č.) 8.4.5 8.4.5 8.4.5

8.4.5

8.2.4

Učivo Evropa FGS Evropy Státy západní Evropy Státy jižní Evropy Státy severní Evropy Státy střední Evropy Státy východní Evropy a balkánské státy Evropská Unie Rusko - poloha, rozloha, přírodní podmínky a surovinové zdroje země - historický, politický a hospodářský vývoj země - demografická charakteristika země - jádra a periferie země - cestovní ruch, ochrana přírody a perspektivy země

Téma Makroregiony světa

Průřezová témata EGS 2.3 EGS 2.5 MKV 3.1

Mezipředmětové vztahy DEJ BI ZSV VV



  





 

 

lokalizuje hlavní kulturní a přírodní památky země a vysvětluje jejich přínos pro rozvoj cestovního ruchu, posuzuje stav ochrany přírody země popisuje polohu, rozlohu a hlavní fyzickogeografické prvky Asie lokalizuje polohu a porovnává rozlohu země s jinými státy analyzuje surovinové zdroje a jejich vliv na hospodářskou úroveň země vysvětluje historickopolitický vývoj země v souvislosti s kolonialismem charakterizuje státní zřízení, politický systém země, objasňuje demografické statistiky země v souvislosti s historickým vývojem, popisuje aktuální stav hospodářské vyspělosti země (HDP, sektorová zaměstnanost, export, import a další ekonomické statistiky) lokalizuje jádrové a periferní oblasti země, vysvětluje polohu hlavních zemědělských oblastí země v závislosti na přírodních podmínkách charakterizuje a porovnává nejvýznamnější náboženství země lokalizuje hlavní kulturní a přírodní památky země a vysvětluje jejich přínos pro rozvoj cestovního ruchu posuzuje stav ochrany přírody země popisuje hlavní polohu, rozlohu a fyzickogeografické prvky Austrálie a Nového Zélandu

8.2.8

8.4.5 8.4.5 8.4.5

8.4.5

8.2.4

Asie FGS Asie Státy jihozápadní Asie Státy střední Asie Státy jižní Asie Státy jihovýchodní Asie Státy východní Asie - poloha, rozloha, přírodní podmínky a surovinové zdroje země - historický, politický a hospodářský vývoj země - demografická charakteristika země - většinová a menšinová náboženství země - jádra a periferie země - cestovní ruch, ochrana přírody a perspektivy země

DEJ ZSV

8.2.2 8.2.2

8.3.3 8.4.5

Austrálie a Oceánie FGS Austrálie a Oceánie Austrálie

ENV 4.2

DEJ BI

















 

lokalizuje polohu a porovnává rozlohu Austrálie a Nového Zélandu s jinými státy analyzuje surovinové zdroje Austrálie a jejich vliv na hospodářskou úroveň země vysvětluje historicko-politický vývoj Austrálie a Nového Zélandu v souvislosti s kolonialismem. charakterizuje státní zřízení, politický systém Austrálie a Nového Zélandu, objasňuje demografické statistiky Austrálie a Nového Zélandu v souvislosti s historickým vývojem popisuje aktuální stav hospodářské vyspělosti Austrálie a Nového Zélandu (HDP, sektorová zaměstnanost, export, import a další ekonomické statistiky) lokalizuje jádrové a periferní oblasti Austrálie a Nového Zélandu, vysvětluje polohu hlavních zemědělských oblastí Austrálie v závislosti na přírodních podmínkách lokalizuje hlavní kulturní a přírodní památky Austrálie a Nového Zélandu a vysvětluje jejich přínos pro rozvoj cestovního ruchu posuzuje stav ochrany přírody Austrálie a Nového Zélandu, lokalizuje, třídí a popisuje souostroví Polynésie, Mikronésie a Melanésie vysvětluje migrační proces obyvatelstva současné Oceánie popisuje polohu, rozlohu a hlavní fyzickogeografické prvky Afriky,

8.4.5

8.4.5

8.4.5

8.4.5

Nový Zéland Polynésie, Mikronésie, Melanésie - poloha, rozloha, přírodní podmínky a surovinové zdroje - historický, politický a hospodářský vývoj - demografická charakteristika - jádra a periferie - cestovní ruch, ochrana přírody a perspektivy

8.4.5

8.2.4

8.2.8

8.3.3

8.3.3 8.4.5

Afrika FGS Afriky

MKV 3.1 MEV 5.4

DEJ BI













 







lokalizuje polohu regionů analyzuje surovinové zdroje a jejich vliv na hospodářskou úroveň regionů vysvětluje historicko-politický vývoj regionů v souvislosti s kolonialismem, charakterizuje politickou stabilitu regionů objasňuje demografické poměry regionů v souvislosti s historickým vývojem, náboženstvím a zdravotní situací popisuje aktuální stav hospodářské vyspělosti regionů (HDP, sektorová zaměstnanost, export, import a další ekonomické statistiky) lokalizuje jádrové a periferní oblasti regionů, vysvětluje polohu hlavních zemědělských oblastí regionů v závislosti na přírodních podmínkách lokalizuje hlavní kulturní a přírodní památky země a vysvětluje jejich přínos pro rozvoj cestovního ruchu regionů posuzuje stav ochrany přírody regionů popisuje polohu, rozlohu a hlavní fyzickogeografické prvky severní, střední a jižní Ameriky, lokalizuje polohu země/regionu analyzuje surovinové zdroje a jejich vliv na hospodářskou úroveň země/regionu vysvětluje historicko-politický vývoj země/regionu v souvislosti s kolonialismem charakterizuje státní zřízení,

8.4.5

8.4.5

8.2.1

8.4.5

Region arabská Afrika Region subsaharská Afrika Region jižní Afrika - poloha, rozloha, přírodní podmínky a surovinové zdroje regionu - historický, politický a hospodářský vývoj regionu - demografická charakteristika regionu - hlavní náboženství regionu - jádra a periferie regionu - cestovní ruch, ochrana přírody a perspektivy regionu

ZSV

8.2.4

8.2.8

8.3.3 8.4.5

8.4.5

8.4.5

8.4.5

Amerika FGS severní Ameriky Státy severní Ameriky FGS střední Ameriky Region střední Amerika (vybrané země) FGS jižní Ameriky Státy jižní Ameriky - poloha, rozloha, přírodní podmínky a surovinové zdroje země/regionu

MKV 3.1

DEJ BI ZSV





 

  





politický systém země/politickou stabilitu regionu objasňuje národnostní strukturu země/regionu v souvislosti s historickým vývojem, popisuje aktuální stav hospodářské vyspělosti země/regionu (HDP, sektorová zaměstnanost, export, import a další ekonomické statistiky) lokalizuje jádrové a periferní oblasti země/regionu, vysvětluje polohu hlavních zemědělských oblastí země/regionu v závislosti na přírodních podmínkách charakterizuje význam křesťanství v zemi/regionu lokalizuje hlavní kulturní a přírodní památky země/regionu a vysvětluje jejich přínos pro rozvoj cestovního ruchu posuzuje stav ochrany přírody země/regionu určuje a analyzuje největší přírodní rizika Země vysvětluje největší problémy Země způsobené lidskou činností a různorodostí ras, národů a náboženství osvětluje princip udržitelnosti rozvoje života na Zemi, pojmenuje hlavní zásady ochrany přírody posuzuje význam a přínos organizace UNESCO k celosvětové ochraně životního a kulturního prostředí Země

8.2.1

- historický, politický a hospodářský vývoj země/regionu - demografická charakteristika země/regionu - jádra a periferie země/regionu - cestovní ruch, ochrana přírody a perspektivy země/regionu

8.2.4

8.2.2 8.2.2

8.3.3 8.3.3 8.2.7

8.3.3

8.3.2

Globální problémy lidstva Trvale udržitelný rozvoj Ochrana kulturního a přírodního dědictví Země

Vývoj interakce příroda - společnost

EGS 2.2 ENV 4.1

BI CH ZSV

[B.9]

Vzdělávací obsah – základy společenských věd

předmět: blok: hodinová dotace:

základy společenských věd A (vyučuje se v prvním nebo ve druhém ročníku) 1 hodiny týdně

školní očekávaný výstup

výstup RVP (číslem)

učivo

žák – objasní podstatu filozofického tázání, porovná východiska filozofie, mýtu, náboženství, vědy a umění k uchopení skutečnosti a člověka - rozliší hlavní filozofické směry, uvede jejich klíčové představitele a porovná řešení základních filozofických otázek v jednotlivých etapách vývoje filozofického myšlení - eticky a věcně správně argumentuje v dialogu a diskusi, uvážlivě a kriticky přistupuje k argumentům druhých lidí, rozpozná nekorektní argumentaci a manipulativní strategie v mezilidské komunikaci - rozlišuje významné náboženské systémy, identifikuje projevy náboženské a jiné nesnášenlivosti a rozezná projevy sektářského myšlení - posuzuje lidské jednání z hlediska etických norem a svědomí jednotlivce, objasní dějinnou proměnlivost základních etických pojmů a norem

– objasní podstatu filozofického tázání, porovná východiska filozofie, mýtu,

víra v lidském životě – podoby víry, znaky náboženské víry; náboženské systémy, církve; sekty

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

ÚVOD DO FILOZOFIE A RELIGIONISTIKY – archaické a orientální tradice – antická filosofie a abrahamovská teologie

Osobnostní a sociální výchova 1.1. Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti 1.2. Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů 1.3. Sociální komunikace 1.4. Morálka všedního dne 1.5. Spolupráce a soutěž

Interdisciplinarita vyplývá ze samotného názvu předmětu základy společenských věd a v intencích vývoje těchto věd čerpá z dějinné látky jako výchozího materiálu, který interpretuje jazykovými prostředky, jež konstituují odborný styl.

Multikulturní výchova 3.1. Základní problémy sociokulturních rozdílů 3.2. Psychosociální aspekty interkulturality 3.3. Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí

-

podstata filozofie –

ÚVOD DO FILOZOFIE A RELIGIONISTIKY

Multikulturní výchova

Interdisciplinarita vyplývá ze samotného

náboženství, vědy a umění k uchopení skutečnosti a člověka - eticky a věcně správně argumentuje v dialogu a diskusi, uvážlivě a kriticky přistupuje k argumentům druhých lidí, rozpozná nekorektní argumentaci a manipulativní strategie v mezilidské komunikaci - posuzuje lidské jednání z hlediska etických norem a svědomí jednotlivce, objasní dějinnou proměnlivost základních etických pojmů a norem - zhodnotí význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií pro praktický život i možná rizika jejich zneužití – objasní podstatu filozofického tázání, porovná východiska filozofie, mýtu, náboženství, vědy a umění k uchopení skutečnosti a člověka - eticky a věcně správně argumentuje v dialogu a diskusi, uvážlivě a kriticky přistupuje k argumentům druhých lidí, rozpozná nekorektní argumentaci a manipulativní strategie v mezilidské komunikaci - rozlišuje významné náboženské systémy, identifikuje projevy náboženské a jiné nesnášenlivosti a rozezná projevy sektářského myšlení - posuzuje lidské jednání z hlediska etických norem a svědomí jednotlivce, objasní dějinnou proměnlivost základních etických pojmů a norem - zhodnotí význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií pro praktický život i možná rizika jejich zneužití

základní filozofické otázky, vztah filozofie k mýtu, náboženství, vědě a umění

– archaické a orientální tradice – antická filosofie a abrahamovská teologie

-


filozofie v dějinách – klíčové etapy a směry filozofického myšlení

3.1. Základní problémy sociokulturních rozdílů 3.2. Psychosociální aspekty interkulturality 3.3. Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí


názvu předmětu základy společenských věd a v intencích vývoje těchto věd čerpá z dějinné látky jako výchozího materiálu, který interpretuje jazykovými prostředky, jež konstituují odborný styl.



základy společenských věd B (vyučuje se v prvním nebo ve druhém ročníku) 1 hodiny týdně

školní očekávaný výstup žák - objasní podstatu a význam politického pluralismu pro život ve státě, uvede příklady politického extremismu a objasní, v čem spočívá nebezpečí ideologií - rozlišuje složky politického spektra, porovnává přístupy vybraných politických seskupení k řešení různých otázek a problémů každodenního života občanů

výstup RVP (číslem) 10.3.5

učivo

téma

-

ideologie – znaky a funkce, přehled vybraných ideologií

OBČAN VE STÁTĚ - ideologie

-

OBČAN VE STÁTĚ - lidská práva

OBČAN VE STÁTĚ - stát

10.3.6

- vymezí, jakou funkci plní ve státě ústava a které oblasti života upravuje - obhajuje svá lidská práva, respektuje lidská práva druhých lidí a uvážlivě vystupuje proti jejich porušování

10.3.2 10.3.9

lidská práva – zakotvení lidských práv v dokumentech; porušování a ochrana lidských práv, funkce ombudsmana

- rozlišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vlády)

10.3.1

-

stát – znaky a funkce, formy státu, právní stát; Ústava


mezipředmětové vztahy Interdisciplinarita vyplývá ze samotného názvu předmětu základy společenských věd a v intencích vývoje těchto věd čerpá z dějinné látky jako výchozího materiálu, který interpretuje jazykovými prostředky, jež konstituují odborný styl. Interdisciplinarita vyplývá ze samotného názvu předmětu základy společenských věd a v intencích vývoje těchto věd čerpá z dějinné látky jako výchozího materiálu, který interpretuje jazykovými prostředky, jež konstituují odborný styl. Interdisciplinarita vyplývá ze samotného

- uvede okruhy problémů, s nimiž se může občan obracet na jednotlivé státní instituce, zvládá komunikaci ve styku s úřady - objasní, proč je státní moc v ČR rozdělena na tři nezávislé složky, rozlišuje a porovnává funkce a úkoly orgánů státní moci ČR - uvede příklady projevů korupce, analyzuje její příčiny a domýšlí její možné důsledky - vyloží podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem řízení sociálních skupin a státu, porovná postavení občana v demokratickém a totalitním státě - vyloží podstatu komunálních a parlamentních voleb, na příkladech ilustruje možné formy aktivní participace občanů v životě obce či širších společenstvích - uvede příklady, jak může občan ovlivňovat společenské dění v obci a ve státě a jakým způsobem může přispívat k řešení záležitostí týkajících se veřejného zájmu - uvede příklady činnosti některých významných mezinárodních organizací a vysvětlí, jaký vliv má jejich činnost na chod světového společenství, zhodnotí význam zapojení ČR - uvede příklady institucí, na něž se může obrátit v případě problémů při pobytu v

ČR – přehled základních ustanovení

názvu předmětu základy společenských věd a v intencích vývoje těchto věd čerpá z dějinné látky jako výchozího materiálu, který interpretuje jazykovými prostředky, jež konstituují odborný styl.

10.3.10

10.3.3

10.3.11

10.3.4

-

demokracie – principy a podoby; občanská práva a povinnosti, podstata občanské společnosti, její instituce; politické subjekty, politický život ve státě; volby, volební systémy; úřady

OBČAN VE STÁTĚ - demokracie

-

MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT – mezinárodní spolupráce


10.3.8

10.3.7 mezinárodní spolupráce – důvody, význam a výhody; významné mezinárodní organizace a společenství – RE, NATO, OSN, jejich účel a náplň činnosti

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 2.1. Globalizační a rozvojové procesy 2.2. Globální problémy, jejich příčiny a

Interdisciplinarita vyplývá ze samotného názvu předmětu základy společenských věd a v intencích vývoje těchto věd čerpá z dějinné látky jako

zahraničí

důsledky 2.3. Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce 2.4. Žijeme v Evropě 2.5. Vzděláváni v Evropě a ve světě

výchozího materiálu, který interpretuje jazykovými prostředky, jež konstituují odborný styl.

Interdisciplinarita vyplývá ze samotného názvu předmětu základy společenských věd a v intencích vývoje těchto věd čerpá z dějinné látky jako výchozího materiálu, který interpretuje jazykovými prostředky, jež konstituují odborný styl. Interdisciplinarita vyplývá ze samotného názvu předmětu základy společenských věd a v intencích vývoje těchto věd čerpá z dějinné látky jako výchozího materiálu, který interpretuje jazykovými prostředky, jež konstituují odborný styl.

- posoudí projevy globalizace, uvede příklady globálních problémů současnosti, analyzuje jejich příčiny a domýšlí jejich možné důsledky

-

proces globalizace – příčiny, projevy, důsledky; globální problémy

MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT – proces globalizace

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 2.1. Globalizační a rozvojové procesy 2.2. Globální problémy, jejich příčiny a důsledky 2.3. Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce

- objasní důvody evropské integrace, posoudí její význam pro vývoj Evropy

-

MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT – evropská integrace

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 2.1. Globalizační a rozvojové procesy 2.2. Globální problémy, jejich příčiny a důsledky 2.4. Žijeme v Evropě 2.5. Vzděláváni v Evropě a ve světě

- rozlišuje funkce orgánů EU a uvede příklady jejich činnosti - posoudí vliv začlenění státu do Evropské unie na každodenní život občanů, uvede příklady, jak mohou fyzické a právnické osoby v rámci EU uplatňovat svá práva

evropská integrace – podstata a význam; Evropská unie – význam; proces integrace; orgány EU; jednotná evropská měna

školní očekávaný výstup žák - objasní, v čem spočívá odlišnost mezi morálními a právními normami, odůvodní účel sankcí při porušení právní normy

- uvede, které státní orgány vydávají právní předpisy i jak a kde je uveřejňují - rozlišuje fyzickou a právnickou osobu, uvede jejich příklady - vymezí podmínky vzniku a zániku důležitých právních vztahů (vlastnictví, pracovní poměr, manželství) i práva a povinnosti účastníků těchto právních vztahů - na příkladu ukáže možné důsledky neznalosti smlouvy, včetně jejích všeobecných podmínek rozeznává, jaké případy se řeší v občanském soudním řízení a jaké v trestním řízení - rozlišuje trestný čin a přestupek, vymezí podmínky trestní postižitelnosti občanů a uvede příklady postihů trestné činnosti - rozlišuje náplň činnosti základních orgánů


učivo

téma

10.4.1

-

právo a spravedlnost – smysl a účel práva, morálka a právo

OBČAN A PRÁVO - právo a spravedlnost

10.4.2

-

právo v každodenním životě – právní subjektivita, způsobilost k právním úkonům; právní řád ČR – jeho uspořádání; systém právních odvětví, druhy právních norem; smlouvy, jejich význam a obsah, všeobecné podmínky smluv

OBČAN A PRÁVO - právo v každodenním životě

-

OBČAN A PRÁVO - orgány právní ochrany

10.4.3 10.4.4

10.4.5

10.4.6

10.4.7

orgány právní ochrany – funkce a úkoly, právnické profese; účel a průběh občanského soudního řízení; orgány činné v


mezipředmětové vztahy Interdisciplinarita vyplývá ze samotného názvu předmětu základy společenských věd a v intencích vývoje těchto věd čerpá z dějinné látky jako výchozího materiálu, který interpretuje jazykovými prostředky, jež konstituují odborný styl. Interdisciplinarita vyplývá ze samotného názvu předmětu základy společenských věd a v intencích vývoje těchto věd čerpá z dějinné látky jako výchozího materiálu, který interpretuje jazykovými prostředky, jež konstituují odborný styl. Interdisciplinarita vyplývá ze samotného názvu předmětu základy společenských věd a

právní ochrany, uvede příklady právních problémů, s nimiž se na ně mohou občané obracet - ve svém jednání respektuje platné právní normy

10.4.8

trestním řízení, jejich úkoly; systém právního poradenství, činnost a úkoly občanských poraden

v intencích vývoje těchto věd čerpá z dějinné látky jako výchozího materiálu, který interpretuje jazykovými prostředky, jež konstituují odborný styl.


základy společenských věd C (vyučuje se v třetím nebo ve čtvrtém ročníku) 2 hodiny týdně

školní očekávaný výstup žák - usiluje o pozitivní změny ve svém životě související s vlastním zdravím a zdravím druhých - zařazuje do denního režimu osvojené způsoby relaxace; v zátěžových situacích uplatňuje osvojené způsoby regenerace - podle konkrétní situace zasáhne při závažných poraněních a život ohrožujících stavech

- korektně a citlivě řeší problémy založené na mezilidských vztazích - posoudí hodnoty, které mladým lidem usnadňují vstup do samostatného života, partnerských vztahů, manželství a rodičovství, a usiluje ve svém životě o jejich naplnění - projevuje etické a morální postoje k ochraně matky a dítěte

výstup RVP (číslem) 15.1.1 15.1.2 15.1.3

15.2.1 15.2.2 15.2.3


učivo

téma


- vliv životních a pracovních podmínek a životního stylu na zdraví v rodině, škole, obci - zdravá výživa – specifické potřeby výživy podle věku, zdravotního stavu a profese - hygiena pohlavního styku, hygiena v těhotenství - první pomoc při úrazech a náhlých zdravotních příhodách - psychohygiena – předcházení stresům v mezilidských vztazích, zvládání stresových situací, efektivní komunikace, hledání pomoci - vztahy v rodině, mezigenerační soužití, pomoc nemocným a handicapovaným lidem partnerské vztahy, manželství, rodičovství, neúplná rodina; náhradní rodinná péče a její formy, ústavní péče - rizika spojená s volbou životního partnera, krizové situace v rodině - rozvoj sociálních dovedností pro život s druhými lidmi –

ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O ZDRAVÍ - praktická psychologie


Biologie člověka: soustava trávicí a vylučovací

VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ - praktická psychologie


Dějepis: osvícenství a společenské normy ve věku průmyslové revoluce, vznik sociálního státu po 2. světové válce

- orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách - uplatňuje odpovědné a etické přístupy k sexualitě, rozhoduje se s vědomím možných důsledků - orientuje se v problematice reprodukčního zdraví z hlediska odpovědnosti k budoucímu rodičovství - zná práva každého jedince v oblasti sexuality a reprodukce

15.3.1 15.3.2 15.3.3 15.3.4

- projevuje odolnost vůči výzvám k sebepoškozujícímu chování a rizikovému

15.4.1 15.4.2

otevřenost vůči druhým, vyjednávání, obhajování a prosazování vlastních názorů, odmítání nehumánních postojů - modely sociálního chování v intimních vztazích – otevřenost, tolerance, respektování druhého, empatie, trpělivost, odpovědnost; sebepoznání, sebeúcta - změny v období adolescence – tělesné, duševní a společenské; hledání osobní identity, orientace na budoucnost, hledání partnera, prožívání emočních stavů a hlubších citových vztahů - způsoby sebereflexe a kontroly emocí - péče o reprodukční zdraví – faktory ovlivňující plodnost; preventivní prohlídky; osvěta spojená s abúzem nikotinu, alkoholu, drog a sexuálně přenosnými chorobami - metody asistované reprodukce, její biologické, etické, psychosociální a právní aspekty - modely vzájemného chování související s etickými a psychosociálními aspekty partnerského a sexuálního života – odpovědnost, sebeúcta, respekt, rozhodování - civilizační choroby, poruchy příjmu potravy, choroby

ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE - praktická psychologie


Biologie virů a bakterií Biologie člověka: zhoubné bujení Chemie: metabolismus alkoholu a nikotinu

RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE –

Osobnostní a sociální výchova

Biologie člověka – rozmnožování a

životnímu stylu - zaujímá odmítavé postoje ke všem formám rizikového chování - uvede důsledky porušování paragrafů trestního zákona souvisejících s výrobou a držením návykových látek a s činností pod jejich vlivem, sexuálně motivovanou kriminalitou, skrytými formami individuálního násilí a vyvozuje z nich osobní odpovědnost - rozhoduje podle osvojených modelů chování a konkrétní situace o způsobu jednání v situacích vlastního nebo cizího ohrožení

15.4.3 15.4.4

přenosné pohlavním stykem, HIV/AIDS, hepatitidy - zátěžové situace, stres a způsoby jeho zvládání; důsledky stresu v oblasti fyzického, duševního a sociálního zdraví - rizika v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví – promiskuita, předčasné ukončení těhotenství - sexuálně motivovaná kriminalita – pornografie, pedofilie, dětská prostituce, obchod se ženami - skryté formy a stupně individuálního násilí a zneužívání – šikana, brutalita, zanedbávané a týrané děti (CAN) - autodestruktivní závislosti a kriminalita související s těmito jevy – zdravotní a psychosociální rizika - výroba, držení a zprostředkování nelegálních návykových látek; návykové látky a bezpečnost v dopravě - sociální dovednosti potřebné při řešení problémů v nečekaných, složitých a krizových situacích = duševní hygiena v dlouhodobých zátěžových a stresových situacích, rozhodování se v eticky problematických situacích

praktická psychologie

1.1. Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti 1.2. Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů 1.3. Sociální komunikace 1.4. Morálka všedního dne 1.5. Spolupráce a soutěž

těhotenství Chemie: metabolismus alkoholu

- rozhodne, jak se odpovědně chovat při konkrétní mimořádné události - prokáže osvojené praktické znalosti a dovednosti související s přípravou na mimořádné události a aktivně se zapojuje do likvidace následků hromadného zasažení obyvatel

15.5.1 15.5.2

- porovnává různé metody učení a vyhodnocuje jejich účinnost pro své studium s ohledem na vlastní psychické předpoklady, uplatňuje zásady duševní hygieny při práci a učení - využívá získané poznatky při sebepoznávání, poznávání druhých lidí, volbě profesní orientace - na příkladech ilustruje vhodné způsoby vyrovnávání se s náročnými životními situacemi

10.1.4

- vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a poznává skutečnost, sebe i druhé lidi a co může jeho vnímání a poznávání ovlivňovat - objasní, proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování, uvede příklady

10.1.3

10.1.5

- vyhlášení hrozby a vzniku mimořádné události - živelní pohromy - únik nebezpečných látek do životního prostředí - jiné mimořádné události - první pomoc – klasifikace poranění při hromadném zasažení obyvatel - sociální dovednosti potřebné při řešení mimořádných událostí – rozhodnost, pohotovost, obětavost, efektivní komunikace psychologie v každodenním životě – rozhodování o životních otázkách; zásady duševní hygieny, náročné životní situace, systém psychologického poradenství

OCHRANA ČLOVĚKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ – praktická psychologie

ČLOVĚK JAKO JEDINEC - praktická psychologie


-

ČLOVĚK JAKO JEDINEC - teoretická psychologie

Osobnostní a sociální výchova 1.1. Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

10.1.1

4.1Problematika vztahů organismů a prostředí 4.2 Člověk a životní prostředí

Biologie člověka: soustava dýchací a oběhová Fyzika: radioaktivita Chemie: hoření

4.3 Životní prostředí regionu a České republiky

10.1.6

podstata lidské psychiky – vědomí; psychické jevy, procesy, stavy a vlastnosti

Enviromentální výchova

Interdisciplinarita vyplývá ze samotného názvu předmětu základy společenských věd a v intencích vývoje těchto věd čerpá z dějinné látky jako výchozího materiálu, který interpretuje jazykovými prostředky, jež konstituují odborný styl. Interdisciplinarita vyplývá ze samotného názvu předmětu základy společenských věd a v intencích

faktorů, které ovlivňují prožívání, chování a činnost člověka - porovná osobnost v jednotlivých vývojových fázích života, vymezí, co každá etapa přináší do lidského života nového a jaké životní úkoly před člověka staví

- vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a poznává skutečnost, sebe i druhé lidi a co může jeho vnímání a poznávání ovlivňovat - objasní, proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování, uvede příklady faktorů, které ovlivňují prožívání, chování a činnost člověka - porovná osobnost v jednotlivých vývojových fázích života, vymezí, co každá etapa přináší do lidského života nového a jaké životní úkoly před člověka staví

10.1.2

10.1.3

10.1.1

10.1.2

-

osobnost člověka – charakteristika osobnosti, její typologie; vývoj a formování osobnosti v jednotlivých etapách lidského života; význam celoživotního učení a sebevýchovy

ČLOVĚK JAKO JEDINEC - teoretická psychologie

Osobnostní a sociální výchova 1.1. Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

vývoje těchto věd čerpá z dějinné látky jako výchozího materiálu, který interpretuje jazykovými prostředky, jež konstituují odborný styl. Interdisciplinarita vyplývá ze samotného názvu předmětu základy společenských věd a v intencích vývoje těchto věd čerpá z dějinné látky jako výchozího materiálu, který interpretuje jazykovými prostředky, jež konstituují odborný styl.


základy společenských věd D (vyučuje se v třetím nebo ve čtvrtém ročníku) 2 hodiny týdně

školní očekávaný výstup žák - uplatňuje společensky vhodné způsoby komunikace ve formálních i neformálních vztazích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší konstruktivním způsobem - objasní podstatu některých sociálních problémů současnosti a popíše možné dopady sociálně-patologického chování na jedince a společnost - posoudí úlohu sociálních změn v individuálním i společenském vývoji, rozlišuje změny konstruktivní a destruktivní - objasní, jaký význam má sociální kontrola ve skupině a ve větších sociálních celcích - respektuje kulturní odlišnosti a rozdíly v projevu příslušníků různých sociálních skupin, na příkladech doloží, k jakým důsledkům mohou vést předsudky - uplatňuje společensky vhodné způsoby komunikace ve formálních i neformálních vztazích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší konstruktivním způsobem - objasní podstatu některých sociálních problémů současnosti a popíše možné dopady sociálně-patologického chování na

výstup RVP (číslem) 10.2.1

10.2.5

učivo

téma


-

společenská podstata člověka – význam začlenění jedince do sociálních vazeb, proces socializace; mezilidská komunikace, problémy v mezilidských vztazích

ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI - sociologie

Osobnostní a sociální výchova 1.5. Spolupráce a soutěž

-



10.2.4

10.2.3

mezipředmětové vztahy Interdisciplinarita vyplývá ze samotného názvu předmětu základy společenských věd a v intencích vývoje těchto věd čerpá z dějinné látky jako výchozího materiálu, který interpretuje jazykovými prostředky, jež konstituují odborný styl.

10.2.2

10.2.1

10.2.5

sociální struktura společnosti – sociální útvary, společenské instituce; sociální nerovnost, sociální mobilita; jedinec ve skupině (vztahy, role, normy chování)

Multikulturní výchova 3.1. Základní problémy sociokulturních rozdílů

Interdisciplinarita vyplývá ze samotného názvu předmětu základy společenských věd a v intencích vývoje těchto věd čerpá z dějinné látky jako

jedince a společnost - posoudí úlohu sociálních změn v individuálním i společenském vývoji, rozlišuje změny konstruktivní a destruktivní - objasní, jaký význam má sociální kontrola ve skupině a ve větších sociálních celcích - uplatňuje společensky vhodné způsoby komunikace ve formálních i neformálních vztazích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší konstruktivním způsobem - objasní podstatu některých sociálních problémů současnosti a popíše možné dopady sociálně-patologického chování na jedince a společnost - posoudí úlohu sociálních změn v individuálním i společenském vývoji, rozlišuje změny konstruktivní a destruktivní - objasní, jaký význam má sociální kontrola ve skupině a ve větších sociálních celcích - respektuje kulturní odlišnosti a rozdíly v projevu příslušníků různých sociálních skupin, na příkladech doloží, k jakým důsledkům mohou vést předsudky

10.2.4

10.2.3 10.2.1

10.2.5

10.2.4

10.2.3 10.2.2

-

sociální fenomény a procesy – rodina, práce, masmédia, životní prostředí; sociální deviace, sociální problémy (nezaměstnanost, kriminalita, extremismus)


Multikulturní výchova 3.1. Základní problémy sociokulturních rozdílů

výchozího materiálu, který interpretuje jazykovými prostředky, jež konstituují odborný styl. Interdisciplinarita vyplývá ze samotného názvu předmětu základy společenských věd a v intencích vývoje těchto věd čerpá z dějinné látky jako výchozího materiálu, který interpretuje jazykovými prostředky, jež konstituují odborný styl.

školní očekávaný výstup žák – objasní podstatu filozofického tázání, porovná východiska filozofie, mýtu, náboženství, vědy a umění k uchopení skutečnosti a člověka - rozliší hlavní filozofické směry, uvede jejich klíčové představitele a porovná řešení základních filozofických otázek v jednotlivých etapách vývoje filozofického myšlení - eticky a věcně správně argumentuje v dialogu a diskusi, uvážlivě a kriticky přistupuje k argumentům druhých lidí, rozpozná nekorektní argumentaci a manipulativní strategie v mezilidské komunikaci - rozlišuje významné náboženské systémy, identifikuje projevy náboženské a jiné nesnášenlivosti a rozezná projevy sektářského myšlení - posuzuje lidské jednání z hlediska etických norem a svědomí jednotlivce, objasní dějinnou proměnlivost základních etických pojmů a norem

– objasní podstatu filozofického tázání, porovná východiska filozofie, mýtu, náboženství, vědy a umění k uchopení skutečnosti a člověka - eticky a věcně správně argumentuje v dialogu a diskusi, uvážlivě a kriticky


učivo

téma


-

ÚVOD DO FILOZOFIE A RELIGIONISTIKY – moderní filosofie


víra v lidském životě – podoby víry, znaky náboženské víry; náboženské systémy, církve; sekty


-

podstata filozofie – základní filozofické otázky, vztah filozofie k mýtu, náboženství, vědě a umění

ÚVOD DO FILOZOFIE A RELIGIONISTIKY – moderní filosofie

Multikulturní výchova 3.1. Základní problémy sociokulturních rozdílů 3.2. Psychosociální aspekty interkulturality

mezipředm ětové vztahy Interdiscipli narita vyplývá ze samotného názvu předmětu základy společensk ých věd a v intencích vývoje těchto věd čerpá z dějinné látky jako výchozího materiálu, který interpretuj e jazykovými prostředky, jež konstituují odborný styl. Interdiscipli narita vyplývá ze samotného názvu předmětu

přistupuje k argumentům druhých lidí, rozpozná nekorektní argumentaci a manipulativní strategie v mezilidské komunikaci - posuzuje lidské jednání z hlediska etických norem a svědomí jednotlivce, objasní dějinnou proměnlivost základních etických pojmů a norem - zhodnotí význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií pro praktický život i možná rizika jejich zneužití

– objasní podstatu filozofického tázání, porovná východiska filozofie, mýtu, náboženství, vědy a umění k uchopení skutečnosti a člověka - eticky a věcně správně argumentuje v dialogu a diskusi, uvážlivě a kriticky přistupuje k argumentům druhých lidí, rozpozná nekorektní argumentaci a manipulativní strategie v mezilidské komunikaci - rozlišuje významné náboženské systémy, identifikuje projevy náboženské a jiné nesnášenlivosti a rozezná projevy sektářského myšlení - posuzuje lidské jednání z hlediska etických norem a svědomí jednotlivce,

3.3. Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí

-

filozofie v dějinách – klíčové etapy a směry filozofického myšlení



základy společensk ých věd a v intencích vývoje těchto věd čerpá z dějinné látky jako výchozího materiálu, který interpretuj e jazykovými prostředky, jež konstituují odborný styl. Interdiscipli narita vyplývá ze samotného názvu předmětu základy společensk ých věd a v intencích vývoje těchto věd čerpá z dějinné látky jako výchozího

objasní dějinnou proměnlivost základních etických pojmů a norem - zhodnotí význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií pro praktický život i možná rizika jejich zneužití

materiálu, který interpretuj e jazykovými prostředky, jež konstituují odborný styl.

[B.10] Vzdělávací obsah – dějepis předmět: dějepis blok: A Školní očekávaný výstup Žák - charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého

Výstup RVP (č.)

Učivo

11.1.1

-

-

rozlišuje různé zdroje historických informací a úskalí jejich interpretace

11.1.2

-

-

objasní ve shodě s aktuálními vědeckými poznatky materiální a duchovní život lidské společnosti v jednotlivých vývojových etapách pravěku, charakterizuje pojem archeologická kultura vysvětlí zásadní zlom ve vývoji lidstva v důsledku cílevědomé zemědělské a řemeslné činnosti zařadí časově a prostorově hlavní archeologické kultury pravěku

11.2.1

-

-

-

11.2.2

11.2.3

-

historie a dějepisectví význam dějepisu pro moderního člověka vnímání historického času a periodizace dějin druhy historických pramenů společenské instituce uchovávající dědictví minulosti antropologická geneze paleolit a jeho dělení mezolit, neolit, počátky zemědělství eneolit, zpracování kovů doba bronzová doba železná

Téma


Úvod do studia historie: význam historického poznání pro současnost

Úvod do studia historie: práce historika, historické informace, jejich typy, účel a možnosti využití Pravěk: doba kamenná, bronzová a železná

Mezipředmětové vztahy ČJ – dějepisectví jako součást literatury

MDV 5.5 Písemné prameny, od vzniku písma až k internetu ENV 4.2 Vliv člověka na životní prostředí během svého vývoje Využívání půdy a surovin

BI – evoluce člověka

-

-

-

-

-

zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých společenství, antiky a křesťanství jako základních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím) a další neevropské náboženské a kulturní systémy popíše určující procesy a události, uvede významné osobnosti starověkých dějin

11.3.1

-

Mezopotámie Egyptské dějiny a kultura Starověká Indie a Čína Civilizace předního východu Hebrejský stát, judaismus

Starověk: staroorientální státy

EGS 2.1 Prolínání světových kultur a náboženství ve starověku

ČJ MAT ZSV

zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých společenství, antiky a křesťanství jako základních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace popíše určující procesy a události, uvede významné osobnosti starověkých dějin

11.3.1

-

Starověk: antické Řecko

EGS 2.4 Evropské kulturní kořeny a hodnoty

ČJ FYZ MAT ZSV

11.3.3

-

kořeny antické civilizace Homérské období Řecka Archaické období Řecka, vznik řecké polis, velká řecká kolonizace městské státy, tyranida, náboženství aristokratické zřízení v Athénách a státní zřízení ve Spartě řecko-perské války a peloponéská válka kultura a umění klasického Řecka Alexandrova říše, helénistické státy a jejich kultura Etruskové a jejich kultura, Řím v době královské Římská republika a její instituce punské války počátky římského umění a literatury

11.3.2

11.3.3

-

-

-

-

zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých společenství, antiky a křesťanství jako základních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím

11.3.1

-

11.3.2

-

OSV 1.4 Hodnotové žebříčky a morálka v některých řeckých městských státech ve srovnání se současností

Starověk: antický Řím

EGS 2.4 Evropské kořeny a kultury, křesťanství Významní evropští umělci, vědci a filozofové v době antiky

ČJ ZEM

-

popíše určující procesy a události, uvede významné osobnosti starověkých dějin

11.3.3

-

-

-

-

-

-

-

zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých společenství, antiky a křesťanství jako základních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím popíše určující procesy a události, uvede významné osobnosti starověkých dějin objasní proces christianizace a její vliv na konstituování raně středověkých států v Evropě, vysvětlí podstatu mezi světskou a církevní mocí a projev vlivu náboženství a církve ve středověké společnosti definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti a jeho specifické projevy ve vybraných státech

11.3.1

-

krize římské republiky, povstání otroků první a druhý triumvirát principát, rozmach impéria v 1. a 2. století, kultura a náboženství v době principátu politická a hospodářská krize, nápor barbarů křesťanství a jeho šíření, pronásledování křesťanů, Nový zákon dominát, zánik antického světa, rozdělení říše kultura pozdní antiky doba římská, Germáni období stěhování národů

11.3.2

MKV 3.1 Zdroje etnické a náboženské nesnášenlivosti ve starověku

Starověk: naše země a ostatní Evropa v době římské, civilizovanost a barbarství, limes romanus jako civilizační hranice

ZSV

11.3.3

11.4.1

-

11.4.2

-

důsledky stěhování národů, vznik barbarských států Franská říše Byzantská říše Vikingové Sámova říše, Velkomoravská říše a počátky české státnosti český stát v době knížecí střední a východní Evropa v raném středověku Francie, Anglie a Svatá říše

Středověk: Utváření středověké Evropy (Byzanc, západní, střední a východní Evropa)

EGS 2.4 Historický vývoj českého národa v evropském kontextu

-

-

charakterizuje základní rysy vývoje na našem území

11.4.3

vymezí specifika islámské oblasti vysvětlí důsledky tatarských a tureckých nájezdů, zejména pro jižní a východní Evropu

11.4.4 11.4.5.

-

-

-

-

-

-

objasní proces christianizace a její vliv na konstituování raně středověkých států v Evropě, vysvětlí podstatu mezi světskou a církevní mocí v západním i východním kulturním okruhu i projev vlivu náboženství a církve ve středověké společnosti charakterizuje základní rysy vývoje na našem území definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích charakterizuje základní rysy vývoje na našem území vysvětlí projevy vlivu náboženství a

11.4.1

-

římská v raném středověku románská vzdělanost a umění

Arabové a jejich kultura vztahy muslimské a křesťanské kultury nápor osmanských Turků, boje na Balkáně mongolští nájezdníci ve východní a střední Evropě

Středověk: Islám a arabská říše, mongolská a turecká expanze

OSV 1.3 Verbální komunikace, vztahy křesťanské a muslimské kultury MKV 3.2 Porozumění mezi lidmi různého kulturního původu, Korán, Bible

ČJ

Svatá říše římská a boj o investituru křížové výpravy do Svaté země český stát za posledních Přemyslovců Heretické hnutí

Středověk: křesťanství jako nové kulturní a společenské pojítko, vnitřní nejednota křesťanství, papežství císařství, křížové výpravy, kacířství

rozvoj zemědělství, vesnická kolonizace vznik měst, městská práva, rozvoj řemesel a obchodu společnost vrcholného středověku

Středověk: venkov a zemědělství, kolonizace, rozvoj řemesel a obchodu, urbanizace

MAT

český stát za Lucemburků

Středověk:

ČJ

11.4.3 11.4.2

-

11.4.3 11.4.1

-

-

církve ve středověké společnosti charakterizuje základní rysy vývoje na našem území

11.4.3 -

vzdělanost a životní styl vrcholného středověku rytířská kultura a gotické umění

Vzdělanost a umění středověké společnosti

předmět: dějepis blok: B Školní očekávaný výstup Žák - vysvětlí projevy vlivu náboženství a církve ve středověké společnosti a podstatu vztahu mezi světskou a církevní mocí - charakterizuje základní rysy vývoje společnosti na našem území - definuje problémy hospodářského a politického uspořádání společnosti ve 14. a 15. století ve vybraných státních celcích - rozpozná nové filozofické a vědecké myšlenky 14. – 17. století, zhodnotí jejich praktické dopady - popíše základní rysy reformace a protireformace, vysvětlí důsledky pro další evropský i světový vývoj - posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí a analyzuje jeho vnitřní sociální, politické a kulturní poměry - porozumí důsledkům zámořských objevů, jež vedly k podstatným hospodářským i mocenskopolitickým změnám - popíše základní rysy reformace a


Učivo -

11.4.3 11.4.2 11.5.1

-

11.5.3 11.5.5 -

11.5.2

-

11.5.3

-

Téma



česká společnost na přelomu 14. a 15. století, počátky opravného hnutí, Jan Hus husitská revoluce a význam husitství český stát a střední Evropa za Jiřího z Poděbrad a Jagellonců stoletá válka

Středověk: Kacířství a husitství, společnost v době pohusitské

EGS 4.2 Významní Evropané z českého prostředí

ČJ

renesance a humanismus v Evropě německá reformace a její šíření v Evropě, katolická reforma české země po nástupu Habsburků renesance a humanismus u nás

Počátky novověku: Renesance a humanismus, reformace

MEV 5.5 Význam knihtisku

ČJ

zámořské plavby a objevy a jejich důsledky vznik a rozmach koloniálních říší francouzsko-habsburské

Počátky novověku: Zámořské plavby

EGS 2.3 Historické kořeny kolonialismu

ZEM

Počátky novověku:

MKV 3.2

-

-

-

-

-

-

-

protireformace, vysvětlí důsledky pro další evropský i světový vývoj vymezí základní znaky stavovství a absolutismu, uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a příklady střetů posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí a analyzuje jeho vnitřní sociální, politické a kulturní poměry vymezí základní znaky stavovství a absolutismu, uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a příklady střetů posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí v dané době a analyzuje jeho sociální a politické poměry

vymezí základní znaky stavovství a absolutismu, uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a příklady střetů posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí v dané době a analyzuje jeho sociální a politické poměry určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatnění v revolucích 18. a 19. století

11.5.4 ´

-

soupeření o hegemonii v Evropě, rozmach Nizozemí alžbětinská Anglie utváření ruského státu třicetiletá válka, příčiny a průběh

Rivalita a kooperace evropských velmocí v raném novověku, třicetiletá válka

Vztahy mezi lidmi různého náboženství, interkulturalita

české stavovské povstání a třicetiletá válka v českých zemích anglická cesta k parlamentní demokracii západní Evropa po třicetileté válce, absolutistická Francie vzestup Ruska a Pruska habsburská monarchie a české země po třicetileté válce dovršení rekatolizace českých zemí, pragmatická sankce barokní kultura a architektura

Počátky novověku: Absolutismus a stavovství

ZSV

Počátky novověku: Barokní kultura, politika a náboženství

ČJ

osvícenské myšlení v Evropě, rokoko a klasicismus válka o rakouské dědictví osvícenský absolutismus v habsburské monarchii, reformy Marie Terezie a Josefa II., počátky

Novověk, osvícenství a idea svobody, modernizace společnosti: Osvícenství

ZSV

11.5.5

11.5.4

-

11.5.5 -

11.5.4

-

11.5.5

11.6.1

-

-

-

-

-

-

-

-

určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatnění v revolucích 18. a 19. století na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatnění v revolucích 18. a 19. století na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, uvede základní typy parlamentních státních systémů

11.6.1

na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, uvede základní

11.6.2

-

11.6.2

-

11.6.1

-

11.6.2

-

-

manufaktur počátky českého národního obrození vzestup Anglie a vznik Velké Británie boj anglických osad za nezávislost, vznik USA

Novověk, osvícenství a idea svobody, modernizace společnosti: Počátky britského impéria, vznik USA

Velká francouzská revoluce napoleonské války Vídeňský kongres a jeho důsledky, Svatá aliance východní Evropa po napoleonských válkách, revoluce na Balkáně revoluce v Itálii, ve Španělsku a ve Francii

Novověk, osvícenství a idea svobody, modernizace společnosti: Velká francouzská revoluce, Evropa za napoleonských válek a po vídeňském kongresu

romantismus a zrod občanské společnosti revoluce v evropských zemích revoluční události v českých zemích

Novověk, osvícenství a idea svobody, modernizace společnosti: Revoluce v Evropě 1848/1849

11.6.3

-

11.6.3

-

ZSV

-

-

-

-

-

typy parlamentních státních systémů vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev, vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysů charakterizuje proces modernizace, vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a politické důsledky, rozpozná její ekologická rizika, určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa modernizace na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev, vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysů vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byly příčinou střetů a konfliktů daného období

11.6.4

11.6.5

-

-

11.6.2

-

11.6.4

11.6.6

-

zrození industriální společnosti, průmyslová revoluce hospodářský rozvoj a průmyslová revoluce v českých zemích

České národní obrození v 19. století, rozvoj českého společenského života, národní obrození na Slovensku počátky politické činnosti v českých zemích a politické proudy v 19. století, nacionalismus, liberalismus, konservatismus, socialismus Sjednocení Itálie a Německa Velká Británie v 19. století Francie mezi císařstvím a republikou, pařížská komuna carské Rusko, krymská válka vzestup německého císařství USA, vnitřní vývoj a mezinárodní postavení do 1. světové války

Novověk, osvícenství a idea svobody, modernizace společnosti: Rozvoj výroby a vědy, proměna agrární společnosti ve společnost průmyslovou, změny v sociální struktuře Novověk, osvícenství a idea svobody, modernizace společnosti: Utváření novodobých národních společností, emancipační hnutí sociálních skupin

Novověk, osvícenství a idea svobody, modernizace společnosti: Předpoklady a projevy imperiální (mocenské a koloniální) politiky velmocí, nástup Ruska jako evropské velmoci, USA,

EGS 2.1 Charakteristika vývojových procesů, rozvoj techniky, kapitál, zboží

FYZ

MEV 5.4 Vliv mediálních produktů na společnost a kulturu (v době národního obrození)

ČJ

-

-

vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byly příčinou střetů a konfliktů daného období

11.6.6

-

-

-

vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev, vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysů

11.6.4

-

-

kolonialismus habsburská monarchie, vznik Rakouska-Uherska, českoněmecké vztahy evropské mocnosti koncem 19. století, Berlínský kongres mimoevropská ohniska koloniálních konfliktů, ruské výboje v Asii, Japonsko Čína Spolek a Dohoda, dělnické hnutí

věda a umění na přelomu století, moderní umělecké proudy věda a umění v českých zemích

jejich vnitřní vývoj a mezinárodní postavení do 1. světové války Novověk, osvícenství a idea svobody, modernizace společnosti: Vzájemné střetávání velmocí, diplomatické a vojenské aktivity v předvečer 1. světové války, mimoevropská ohniska koloniálních konfliktů Novověk, osvícenství a idea svobody, modernizace společnosti: Proměny životního stylu, vzdělanost a umění „belle epoque“ přelomu 19. a 20. století

EGS 2.3 Kolonialismus, ohniska koloniálních problémů

EGS 2.4 Významní představitelé evropské vědy a kultury

ČJ

Téma



předmět: dějepis blok: C Školní očekávaný výstup Žák - charakterizuje první světovou válku, dokumentuje sociální, hospodářské a politické důsledky

-

uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních

Výstup RVP (č.)

Učivo

11.7.1

-

11.7.2

-

příčiny, průběh a důsledky první světové války české země v době první světové války, první odboj revoluce v Rusku občanská válka v Rusku a vznik Sovětského svazu,

Moderní doba I - situace v letech 1914 – 1945: První světová válka, české země v době 1. světové války, první odboj Moderní doba I – situace v letech 1914 – 1945: Revoluce v Rusku,

-

-

-

-

-

-

evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku Dokumentuje sociální, hospodářské a politické důsledky první světové války (vznik ČSR)

upevňování bolševické moci

upevňování bolševické moci

11.7.2

-

versailleský mír, mezinárodní vztahy po první světové válce, revoluční vlna v Německu a v Maďarsku

Moderní doba I – situace v letech 1914 – 194: Versailleský systém a jeho vnitřní rozpory

11.7.1

-

vznik Československa, T.G. Masaryk hospodářská, národnostní a politická situace v Československu, zahraniční politika mezinárodní vztahy ve dvacátých a třicátých letech totalitní režimy, Itálie, Sovětský svaz světová hospodářská krize ve světě i v ČSR nástup fašismu v Německu, Stalinova diktatura v Sovětském svazu totalitní režimy v dalších státech, cesta k nové válce, počátky Hitlerovy agrese politický vývoj v ČSR ve třicátých letech, hospodářské a národnostní problémy, zahraniční politika, Malá dohoda sudetoněmecká otázka a mnichovský diktát důsledky Mnichova, druhá republika a zánik ČSR v roce

Moderní doba I – situace v letech 1914 – 1945: Vznik Československa, Československo v meziválečném období

-

vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie, objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potencionálních obětí jí čelit

11.7.4

vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil Vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie, objasní příčiny a podstatu agresivní

11.7.4

-

11.7.3

-

-

11.7.3 -

-

-

ZEM

Moderní doba I – situace v letech 1914 – 1945: Evropa a svět ve 20. 30. letech, světová hospodářská krize ve světě i v ČSR, růst mezi národního napětí a vznik válečných ohnisek

ZSV

Moderní doba I – situace v letech 1914 – 1945: Mnichovská krize a její důsledky

ZSV

-

politiky a neschopnosti potencionálních obětí jí čelit popíše a zhodnotí způsob života v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kultury

1939 11.7.5

-

-

charakterizuje druhou světovou válku, dokumentuje sociální, hospodářské a politické důsledky

11.7.1

-

-

-

-

-

charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipolárního světa, jeho vojenská, politická a hospodářská seskupení, vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikty

11.8.1

vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního a východního bloku, zaměří se na pochopení vnitřního vývoje a

11.8.2

-

-

-

věda a umění meziválečných let, umělecké proudy a směry, nástup masové kultury věda, kultura a umění předválečné ČSR příčiny druhé světové války, německá agrese Evropě střetnutí dvou totalitních režimů, zlom ve vývoji války otevření druhé fronty, jednání o poválečném uspořádání, závěrečná fáze války válka a civilní obyvatelstvo, holocaust, bilance druhé světové války Protektorát Čechy a Morava, domácí a zahraniční odboj proti fašismu osvobození ČSR a obnova státnosti vznik OSN, postupimská konference, poválečné uspořádání, lidská práva, norimberský proces počátek konfrontace mezi východem a západem, studená válka, německá otázka, berlínská krize Východní blok po druhé světové válce, odmítnutí Marshallova plánu, nástup komunismu ve státech

Moderní doba I - situace v letech 1914 – 1945: Kultura první poloviny 20. století (zrod moderního umění, nástup masové kultury, sport Moderní doba I – situace v letech 1914 – 1945: Druhá světová válka (globální a hospodářský charakter války, věda a technika jako prostředky vedení války, holocaust), Protektorát Čechy a Morava, II. odboj

EGS 2.4 Významní představitelé evropské a československé vědy a kultury MEV 5.5 Role médií v moderních dějinách, zneužití v propagandě

Moderní doba II – soudobé dějiny: Evropa a svět po válce (OSN, princip sociálního státu)

Moderní doba II – soudobé dějiny: Východní blok, jeho politický, hospodářský a

MEV 5.5 Role médií v dějinách

ČJ

ZEM

-

vzájemných vztahů supervelmocí USA, SSSR a na situaci ve střední Evropě a v naší zemi porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích

11.8.3

-

-

-

-

-

-

vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního a východního bloku, zaměří se na pochopení vnitřního vývoje a vzájemných vztahů supervelmocí USA, SSSR a na situaci ve střední Evropě a v naší zemi porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturní tradicí, zná základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu a fungování porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických

11.8.2

-

-

11.8.3 -

východní Evropy, roztržka s Jugoslávií, založení RVHP východní blok po Stalinově smrti, vznik Varšavské smlouvy, protikomunistická vystoupení v Polsku a v Maďarsku, karibská krize neostalinismus, Pražské jaro a Solidarita v Polsku, nástup Gorbačova, glasnosť a perestrojka v SSSR únorový převrat a padesátá léta v Československu pokus o reformu socialismu, Pražské jaro 1968, sovětská okupace a období normalizace, počátky disentu Trumanova doktrína a Marshallův plán, studená válka počátky euroatlantické spolupráce, vznik NATO, pařížské dohody západní demokracie a integrační procesy v západní Evropě USA jako světová velmoc, zahraniční politika

sociální vývoj, SSSR jako světová velmoc, RVHP

Moderní doba II – soudobé dějiny: Euroatlantická spolupráce a vývoj demokracie, USA jako světová velmoc

EGS 2.4 Evropský integrační proces, Evropská unie

životní podmínky na obou stranách železné opony,

Moderní doba II – soudobé dějiny:

EGS 2.4 Významní představitelé

11.8.4

11.8.3

-

ČJ

společnostech a v demokraciích

-

-

objasní hlavní problémy specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí, objasní význam islámské, židovské a některé další neevropské kultury v moderním světě objasní hlavní problémy specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí, objasní význam islámské, židovské a některé další neevropské kultury v moderním světě

11.8.5

-

11.8.5

-

-

-

popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturní tradicí, zná základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu a fungování

11.8.4

-

-

-

soupeření velmocí, berlínská zeď, helsinská konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě věda a kultura ve druhé polovině 20. století, výzkum vesmíru poválečné umění v Československu počátek rozkladu koloniálních mocností, konflikty na blízkém východě, Liga arabských států, válka o Palestinu, vznik státu Izrael

Životní podmínky na obou stranách „železné opony“

české a evropské vědy a kultury

rozklad koloniálního systému v Asii a Africe poválečná ohniska konfliktů, Střední a Blízký východ, Indočína, válka v Koreji a ve Vietnamu vývoj v Číně, na Kubě, v latinské Americe, v oblasti Perského zálivu a v dalších částech světa, modernizační procesy třetího světa pád komunismu ve východním bloku a jeho důsledky, rozpad Sovětského svazu a válka na Balkáně sametová revoluce v Československu, rozpad Československa a vznik ČR a SR, vstup ČR do NATO a Evropské unie sjednocující se Evropa a její

Moderní doba II – soudobé dějiny: Dekolonizace, „třetí svět“ a modernizační procesy v něm

EGS 2.3 Historické kořeny rozvojové spolupráce – kolonialismus, dekolonizace, organizace humanitární pomoci

ZEM

Moderní doba II – soudobé dějiny: Pád komunistických režimů a jeho důsledky, sjednocující se Evropa a její místo v globálním světě

EGS 2.4 Česká republika v EU, významné evropské instituce a organizace

ZSV

Moderní doba II – soudobé dějiny: Konflikty na blízkém východě, vznik státu Izrael

-

vymezí základní problémy soudobého světa a možnosti jeho dalšího vývoje

11.8.6

-

místo v globálním světě globální problémy moderní společnosti, nová ohniska konfliktů, politické, hospodářské, náboženské, kulturní a ekologické problémy lidstva

Moderní doba II – soudobé dějiny: Globální problémy moderní společnosti

EGS 2.1 Šíření globální kultury na Zemi a jeho důsledky EGS 2.2 Nerovnoměrný vývoj světa, chudoba a bohatství, náboženské, politické, ideologické a hospodářské konflikty ENV 4.2 Myšlenky udržitelného rozvoje, prognózy globálního rozvoje světa na podkladě současného enviromentál. jednání lidstva

[B.11] Vzdělávací obsah – estetická výchova předmět: estetická výchova blok: A zaměření: výtvarná výchova Školní očekávaný výstup žák: 1. OBRAZOVÉ ZNAKOVÉ SYSTÉMY porovnává různé znakové systémy, např. mluveného i psaného jazyka, hudby, dramatického umění apd., rozliší a popíše tyto různé znakové systémy rozpoznává specifičnost různých vizuálně obrazných vyjádření a zároveň vědomě uplatňuje jejich prostředky při vlastní tvorbě a interpretaci, objasní znaky různých vizuálně obrazných znakových systémů a posoudí jejich užití ve vlastní tvorbě a interpretaci v konkrétních případech vizuálně obrazných vyjádření vlastní i umělecké tvorby identifikuje pro ně charakteristické prostředky, rozpoznává charakteristické prostředky vizuálně obrazných vyjádření objasní roli autora, příjemce a interpreta při utváření obsahu a komunikačního účinku vizuálně obrazných vyjádření, kriticky

Výstup RVP (č.)

14.1.1

14.1.2

14.1.3

14.1.4

Učivo

rovina vlastní tvorby, jejího vnímání a interpretace, výstavba vlastního výtvarného díla na základě vlastních poznatků z výtvarného umění aktivní zkušenost s jednotlivými výtvarnými prostředky a postupy, kresba, malba, koláž, grafické techniky, materiálové techniky, prostorové práce apd. interakce s vizuálně obrazným vyjádřením v roli autora, příjemce, interpreta

reflexe a vtahy zrakového vnímání z pohledu autora, interpreta a příjemce

Téma



Umělecký proces a jeho vývoj

MEV: Účinky mediální produkce a vliv médií

DEJ, CJL, ZSV, HUV

DEJ, ZSV

ENV: Člověk a životní prostředí

BIO

OSV: Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, Sociální komunikace

ZSV

posoudí roli autora, příjemce a interpreta při utváření obsahu a komunikačního účinku vizuálně obrazného vyjádření na příkladech vizuálně obrazných vyjádření uvede, rozliší a porovná osobní a společenské zdroje tvorby, identifikuje je při vlastní tvorbě na příkladech uvede vliv společenských kontextů a jejich proměn na interpretaci obsahu vizuálně obrazného vyjádření a jeho účinku v procesu komunikace, ilustruje na příkladech vliv společenských kontextů a jejich proměn obsahu vizuálně obrazného vyjádření a v procesu komunikace pojmenuje účinky vizuálně obrazných vyjádření na smyslové vnímání, vědomě s nimi pracuje při vlastní tvorbě za účelem rozšíření citlivosti svého smyslového vnímání při vlastní tvorbě uplatňuje osobní prožitky, zkušenosti a znalosti, rozpozná jejich vliv a individuální přínos pro tvorbu, interpretaci a přijetí vizuálně obrazných vyjádření na příkladech objasní vliv procesu komunikace na přijetí a interpretaci vizuálně obrazných vyjádření; aktivně vstupuje do procesu komunikace a respektuje jeho pluralitu, na příkladech charakterizuje vliv procesu komunikace na přijetí a interpretaci vizuálně obrazných vyjádření

ZSV 14.1.5

14.1.6

reprodukce a vlastní interpretace umělecké-ho díla vlastními výrazovými prostředky

OSV – Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, Sociální komunikace

vývoj výtvarného umění v procesu vývoje lidských civilizací, funkce a chápání umění ve společnosti, v jednotlivých etapách vývoje lidstva, proměny chápání např. prostoru, krajiny, člověka v umění

MKV: Základní problémy sociokulturních rozdílů, EGS: Žijeme v Evropě

14.1.7 linie, tvar, rytmus, struktura, textura apd.

ZSV

ZSV Úloha komunikace v uměleckém procesu ZSV

14.1.8

vlastní vizuálně obrazná vyjádření, poznání sebe sama, podle vhodnosti prostředků a postupů

14.1.9

reflexe vývoje výtvarného umění v procesu komunikace a jeho interpretace

OSV: Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

OSV: Sociální komunikace

2. ZNAKOVÉ SYSTÉMY VÝTVARNÉHO UMĚNÍ nalézá, vybírá a uplatňuje odpovídající prostředky pro uskutečňování svých projektů využívá znalostí aktuálních způsobů vyjadřování a technických možností zvoleného media pro vyjádření své představy, zhodnotí a zdůvodní způsob a technické možnosti vyjadřování při vyjádření vlastní představy charakterizuje obsahové souvislosti vlastních vizuálně obrazných vyjádření a konkrétních uměleckých děl a porovnává výběr a způsob užití prostředků své aktivní kontakty a získané poznatky z výtvarného umění uvádí do vztahů jak s aktuálními i historickými uměleckými výtvarnými projevy, tak s ostatními vizuálně obraznými vyjádřeními uplatňovanými v běžné komunikaci na konkrétních příkladech vysvětlí, jak umělecká vizuálně obrazná vyjádření působí v rovině smyslové, subjektivní i sociální a jaký vliv má toto působení na utváření postojů a hodnot vytváří si přehled uměleckých vizuálně obrazných vyjádření podle samostatně zvolených kritérií na konkrétních vizuálně obrazných

ZSV 14.2.1

14.2.2

14.2.3

14.2.4

14.2.5

14.2.6

14.2.7

výtvarné umění jako experimentální praxe z hlediska inovace prostředků, obsahu a účinku, porovnává jednotlivé prostředky, jejich kombinací hledá nejvhodnější řešení např. komiks, ilustrace, fotografie, reklama, video, dochází k poznání vlivu a možností jednotlivých médií na základě vlastní zkušenosti s výtvarným uměním staví svou vlastní tvorbu a volí vhodnou techniku návštěva a spolupráce s galeriemi (prezentace vlastní tvorby), výstav, výpravy za uměním vývoj obrazně vizuálních vyjádření od pravěku do současnosti, ve vztahu k vlivům společenským, náboženským, filozofickým apd. shromažďování a tvorba vlastní dokumentace na základě vlastních kritérií a hodnot, vytváří si ucelený obraz o vývoji umění a jeho úloze ve společnosti světonázorové, náboženské,

Role subjektu v uměleckém procesu

OSV: Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti MEV: Účinky mediální produkce a vliv médií, Mediální produkce, Mediální produkty a jejich význam

ZSV

DEJ, ZSV OSV: Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti ZSV


ZSV MKV: Základní problémy sociokulturních rozdílů, EGS: Žijeme v Evropě, MKV: Uživatelé, Účinky mediální produkce a vliv médií OSV: Seberegulace,

DEJ, ZSV

DEJ

příkladech rozlišuje umělecké slohy a umělecké směry s důrazem na umění od konce 19. století do současnosti, z hlediska podstatných proměn vidění a stavby uměleckých děl a dalších vizuálně obrazných vyjádření na příkladech uvádí příčiny vzniku a proměn uměleckých směrů a objasní širší společenské a filozofické okolnosti vzniku uměleckých děl objasní vyjádřením, zda a jak se umělecké vyjadřovací prostředky výtvarného umění od konce 19. století do současnosti promítají do aktuální obrazové komunikace samostatně experimentuje s různými vizuálně obraznými prostředky, při vlastní tvorbě uplatňuje také umělecké vyjadřovací prostředky současného výtvarného umění 3. UMĚLECKÁ TVORBA KOMUNIKACE na příkladech vysvětlí umělecký výraz, uvědomuje si vztah mezi subjektivním obsahem uměleckého znaku a významem získaným v komunikaci vysvětlí předpoklady nutné ke vzniku uměleckého díla, dokáže rozpoznat podstatné rysy v současném umění, objasní proces vzniku obecného vkusu a estetických norem

14.2.8

filozofické a vědeckotechnické zázemí historických slohů evropského kulturního okruhu, vývoj výtvarného umění od pravěku do 18. století vývoj výtvarného umění od pravěku do baroka

14.2.9

organizační dovednosti a efektivní řešení problémů EGS: Žijeme v Evropě MEV: Role médií v moderních dějinách MKV: Základní problémy sociokulturních rozdílů

Umělecký proces a jeho vývoj OSV: Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, Seberegulace

14.2.10

14.3.3

14.3.7

14.3.1

CJL

umělecký proces a jeho vývoj, role subjektu v uměleckém procesu úloha komunikace v uměleckém procesu umělecký proces a jeho vývoj (umělecký proces a realita, chápání uměleckého procesu, znakové systémy jednotlivých druhů umění, historické proměny pojetí uměleckého procesu,

Úloha komunikace v uměleckém procesu


HV

HV OSV: Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, Sociální komunikace HV

vědomě uplatňuje tvořivost při vlastních aktivitách a chápe ji jako základní faktor rozvoje osobnosti, dokáže objasnit její význam v recesu umělecké tvorby i v životě vysvětlí umělecký znakový systém jako systém vnitřně diferencovaný a dokáže v něm rozpoznat a nalézt umělecké znaky od objevných až po konvenční objasní význam osobně založených podnětů na vznik estetického prožitku; popíše vlastní zkušenosti i zkušenosti s uměním, které s jeho vznikem souvisejí vysvětlí, jaké předpoklady jsou zapotřebí k recepci uměleckého díla a zejména k porozumění uměleckým dílům současnosti objasní podstatné rysy magického, mytického, univerzalistického, modernistického přístupu k uměleckému procesu, dokáže je rozpoznat v současném umění a na příkladech vysvětlí posun v jejich obsahu dokáže vystihnout nejpodstatnější rysy dnešních proměn a na příkladech uvést jejich vliv na proměnu komunikace v uměleckém procesu

14.3.2

14.3.4

14.3.5

14.3.6

14.3.8

prezentace uměleckého díla) role subjektu v uměleckém proces (smyslové vnímání a jeho rozvoj, interpretace a recepce uměleckého díla, tvořivá osobnost v roli tvůrce, interpreta, recipienta) Vyjádření vztahů, mezi objekty (lineární, barevné, plastické a prostorové prostředky, kompozice, perspektiva) ve statickém i dynamické vyjádření Utváření a uplatnění komunikačního obsahu Vysvětlování a obhajoba výsledků tvorby s respektováním záměru autora Prezentace ve veřejném prostoru Umělecká výtvarná tvorba, variace ve vlastní tvorbě (Land -art, body – art…) Záměry tvorby a proměny obsahu vizuálně obrazných vyjádření vlastních děl i děl výtvarného umění; Historické, sociální a kulturní souvislosti (impresionismus, expresionismus, kubismus, české moderní umění)


VV

CJL, VV, DEJ

ČJ

předmět: estetická výchova blok: B zaměření: hudební výchova Školní očekávaný výstup

Výstup RVP (č.)

Učivo

Téma



Žák: 1. PRODUKCE využívá svůj individuální pěvecký potenciál při zpěvu, při mluvním projevu vede svůj hlas zněle a přirozeně, správně artikuluje, logicky člení větu (obsah sdělení), uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě využívá jednoduché a podle vybavení školy i složitější hudební nástroje (keyboardy, keyboardy ve spojení s počítačem) při individuálních či společných hudebních aktivitách a přiměřeně svým hudebním schopnostem a dovednostem používá hudební nástroje jako prostředek sdělování hudebních i nehudebních myšlenek a představ reaguje na hudbu pohybem, ztvárňuje ji úměrně svým hudebním schopnostem a pohybovým dispozicím; pohyb ve spojení s hudbou využívá k vyjádření vlastních představ a pocitů orientuje se v zápise jednoduchých, případně i složitějších vokálních, instrumentálních i vokálně-

Umělecký proces a jeho vývoj 13.1.1

13.1.2

13.1.3

CJL, ZSV

kultivace pěveckého a hlasového projevu, intonační a rytmický výcvik, sólový a sborový zpěv

hra a tvorba instrumentálních doprovodů (rytmicko-melodické doprovody, jednoduchá aranžmá), hra a tvorba jednoduchých instrumentálních kompozic (hudební věta, malá písňová forma, rondo), moderní hudební nástroje a počítač

OSV: Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

pohyb hudby a gesto, pohybové etudy, tanec jako způsob komunikace


13.1.4 orientace v notovém (grafickém) zápisu vokálních kompozic, improvizace

DEJ, VV, ZSV

TV

instrumentálních písní a skladeb; na základě svých individuálních hudebních schopností tyto skladby realizuje 2. RECEPCE A REFLEXE vyděluje podstatné hudební znaky z proudu znějící hudby, rozpoznává hudebně výrazové prostředky užité ve skladbě, uvědomuje si hudební formu díla a k dílu přistupuje jako k logicky utvářenému celku popíše a na vybraných hudebních dílech (částech hudebního díla) ukáže důležité znaky tvorby a interpretace, vysvětlí, v čem tkví originální a nezaměnitelný přínos skladatele a interpreta, možná poselství sdělovaná prostřednictvím hudby na základě svých schopností, znalostí i získaných zkušeností dešifruje a interpretuje interpretuje hudbu na základě vědomostí a individuálních hudebních schopností; vytváří vlastní soudy a preference, které dokáže v diskusi obhájit orientuje se ve vývoji hudebního umění; uvědomuje si rozdílnost hudebního myšlení v jednotlivých etapách, rozlišuje hudební slohy podle charakteristických hudebních znaků, na základě historických, společenských a kulturních kontextů popíše podmínky a okolnosti vzniku hudebního díla

jednoduché vokální kompozice (předvětí a závětí, perioda)

13.2.1

13.2.2

hudební dílo-hudební objekt, hudebně výrazové prostředky, hudební forma

OSV: Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti VV

hudební znak, formální struktura a sémantika skladby popis hudebního díla v rovině významu, výrazu a výstavby, zařazení díla do historického a sociálního kontextu, hudební dílo jako možné poselství, vlastní hodnocení

DEJ

13.2.3

13.2.4

hudba vokální a instrumentální, periodizace hudebního vývoje (hledisko obecně historické, kulturně historické, hudebně imanentní), charakteristické hudební znaky jednotlivých slohů, průniky, syntézy, hledání nových cest

OSV: Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, Sociální komunikace, Spolupráce a soutěž OSV: Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů EGS: Žijeme v Evropě MKV: Základní problémy sociokulturních rozdílů

DEJ, ČJ

odliší hudbu podle jejího stylového zařazení, významu a funkce, rozpozná vhodnost či nevhodnost využití určité hudby v konkrétních situacích uvědomuje si roli hudebního průmyslu v současném světě; popíše možnosti využití hudby v „mimohudební“ oblasti a je schopen poukázat na příklady jejího zneužívání uvědomuje si rozdílnost přístupů jednotlivých lidí k hudbě a hudební tvorbě, vnímá hudbu jako způsob prezentace vlastních idejí a názorů i idejí, pocitů a názorů ostatních lidí a na základě toho je schopen se s hudbou ztotožnit či ji odmítnout upozorní na ty znaky hudební tvorby, které s sebou nesou netoleranci, rasismus a xenofobii, a dokáže se od takové hudby distancovat upozorní na ty znaky hudební tvorby, které s sebou nesou netoleranci, rasismus a xenofobii, a dokáže se od takové hudby distancovat

3. UMĚLECKÁ TVORBA KOMUNIKACE na příkladech vysvětlí umělecký výraz, uvědomuje si vztah mezi subjektivním obsahem uměleckého znaku a významem získaným v komunikaci

Role subjektu v uměleckém procesu

13.2.5

13.2.6

13.2.7

ZSV, EKO

hudba a její využití v běžném životě, hudba jako kulturní statek a jako zboží, estetická a umělecká hodnota hudebního díla, hudební průmysl, hudba na objednávku a možnosti jejího zneužití popis hudebního díla v rovině významu, výrazu a výstavby, zařazení díla do sociálního kontextu, hudební dílo jako možné poselství, vlastní hodnocení

13.2.8

hudební průmysl, hudba na objednávku a možnosti jejího zneužití

14.3.3

umělecký proces a jeho vývoj, role subjektu v uměleckém procesu úloha komunikace v uměleckém procesu

ZSV, ČJ


ZSV, VV MEV: Role médií v moderních dějinách, Uživatelé, Účinky mediální produkce a vliv médií

ZSV EGS: Žijeme v Evropě MKV: Základní problémy sociokulturních rozdílů

Úloha komunikace v uměleckém procesu

ZSV

vysvětlí předpoklady nutné ke vzniku uměleckého díla, dokáže rozpoznat podstatné rysy v současném umění, objasní proces vzniku obecného vkusu a estetických norem vědomě uplatňuje tvořivost při vlastních aktivitách a chápe ji jako základní faktor rozvoje osobnosti, dokáže objasnit její význam v recesu umělecké tvorby i v životě vysvětlí umělecký znakový systém jako systém vnitřně diferencovaný a dokáže v něm rozpoznat a nalézt umělecké znaky od objevných až po konvenční objasní význam osobně založených podnětů na vznik estetického prožitku; popíše vlastní zkušenosti i zkušenosti s uměním, které s jeho vznikem souvisejí vysvětlí, jaké předpoklady jsou zapotřebí k recepci uměleckého díla a zejména k porozumění uměleckým dílům současnosti objasní podstatné rysy magického, mytického, univerzalistického, modernistického přístupu k uměleckému procesu, dokáže je rozpoznat v současném umění a na příkladech vysvětlí posun v jejich obsahu dokáže vystihnout nejpodstatnější rysy dnešních proměn a na příkladech uvést jejich vliv na proměnu komunikace v uměleckém

14.3.7

14.3.1

14.3.2

14.3.4

14.3.5

14.3.6

14.3.8

umělecký proces a jeho vývoj (umělecký proces a realita, chápání uměleckého procesu, znakové systémy jednotlivých druhů umění, historické proměny pojetí uměleckého procesu, prezentace uměleckého díla) role subjektu v uměleckém proces (smyslové vnímání a jeho rozvoj, interpretace a recepce uměleckého díla, tvořivá osobnost v roli tvůrce, interpreta, recipienta) Vyjádření vztahů, mezi objekty (lineární, barevné, plastické a prostorové prostředky, kompozice, perspektiva) ve statickém i dynamické vyjádření Utváření a uplatnění komunikačního obsahu Vysvětlování a obhajoba výsledků tvorby s respektováním záměru autora Prezentace ve veřejném prostoru Umělecká výtvarná tvorba, variace ve vlastní tvorbě (Land -art, body – art…) Záměry tvorby a proměny obsahu vizuálně obrazných vyjádření vlastních děl i děl výtvarného umění; Historické, sociální a kulturní

ZSV EGS: Žijeme v Evropě MKV: Základní problémy sociokulturních rozdílů

ZSV MKV: Základní problémy sociokulturních rozdílů, EGS: Žijeme v Evropě

ZSV



ZSV

ZSV

DEJ, ZSV

procesu

souvislosti (impresionismus, expresionismus, kubismus, české moderní umění)

[B.12] Vzdělávací obsah – tělesná výchova předmět: tělesná výchova blok: A Školní očekávaný výstup

Výstup RVP (č.)

zná své pohybové schopnosti a využívá své pohybové dovednosti užívá a dokáže vyhodnotit kondiční testy v TV

16.1.1

rozezná správné držení těla zlepšuje správné držení těla pomocí základních vyrovnávacích cvičení zná zdravotní význam pravidelného uvolňování a protahování svalstva (strečink)

16.1.3

16.1.2

16.1.4

Učivo Činnosti ovlivňující zdraví - rozvoj pohybových schopností a dovedností - individuální zdatnost i v důsledku častého rozdílu kalendářního a biologického - věku - BMI index, klidová a maximální TF, měření tělesné výšky a váhy - testy rychlostních schopností např: běh 60m - testy silových schopností např: výdrž ve shybu - testy vytrvalostních schopností např: běh 1500m - testy koordinačních schopností - testy obratnostních schopností - správné držení těla - chybné držení těla a jeho následky - posturální svaly - uvolňovací a protahovací cvičení - fázické svaly - pravidelné cvičení a posilování

Téma



ZOZ - zdravotně orientovaná zdatnost

OSV 1.1

BI

Svalová nerovnováha a její kompenzace

BI

umí využívat relaxační a dechová cvičení nejen pro tělesné ale i duševní uvolnění připraví organismus na pohybové zatížení rozlišuje mezi aerobní a anaerobní zátěží dbá na hygienu po sportovních činnostech zná zásady bezpečného chování při pohybových činnostech dokáže poskytnou první pomoc při lehkých úrazech

16.1.5

-

16.1.6

-

je seznámen s individuální úrovní pohybových schopností a dovedností daných věkem i pohlavím využívá pohybových aktivit k obohacení svého pohybového režimu dne

16.1.1

volí vhodnou výstroj a výzbroj pro pohybové aktivity v neznámém prostředí zná zdravotní i společensko-právní důsledky použití nedovolených podpůrných prostředků

16.1.7

16.1.6 16.1.7 16.1.7 16.1.8

16.1.1

16.1.7

testy flexibility, pohyblivosti cvičení kompenzující svalové dysbalance relaxační a uvolňovací cvičení, joga, dýchací cvičení

příprava organismu na zatížení a regenerace organismu po zatížení - aerobní činnost, anaerobní činnost, strečink, uvolňovací cvičení - hygiena pohybových činností - výběr prostředí pro pohybovou činnost - bezpečnost pohybových aktivit - první pomoc - individuální úroveň pohybových schopností, - dovedností, rozdíly v pohybové činnosti dané pohlavím a věkem - individuální režim dne, individuální pohybový režim, specifika sportovního prostředí - atmosférické vlivy – specifika počasí, podnebí při sportovních aktivitách - používání nedovolených podpůrných prostředků např: steroidy - jiné návykové látky a drogy Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností

Zdravotně zaměřená cvičení

BI

Organismus a pohybová zátěž

Individuální pohybový režim

Sportovní rizika

OSV 1.1

BI

zná lifting, skipping, zakopávání, předkopávání, odrazy zná základy atletického názvosloví zdokonaluje techniku běhu a startů zdokonaluje koordinaci těla při odhodovém postavení z místa i z rozběhu zvládá rozměření odrazu při skoku dalekém z rozběhu rozlišuje techniku kročnou a techniku závěsem překoná la´tku při skoku vysokém zádovou technikou flop

16.2.1

zná základní pravidla hry, s dopomocí vyučujícího dokáže rozhodovat zápas zdokonaluje odbití vrchem obouruč, odbití spodem obouruč, podání spodem a nahrávku zná průpravná cvičení pro rozvoj pohybových dovedností ve volejbale zvládá herní kombinace ve dvojicích a trojicích

16.2.1

16.2.2 16.2.2 16.2.2

16.2.2 16.2.1 16.2.2

16.2.2

16.2.2

16.2.2

BĚHY - průpravná běžecká cvičení – atletická abeceda - technika běhu – šlapavý a švihový běh - nízký start - běh v terénu - testy vytrvalosti: cca1500m, testy rychlosti: cca 60m HODY - hod granátem – zvládnutí odhodového rytmu - testy: hod granátem SKOKY - skok daleký z rozběhu – technika kročná a technika závěsem - skok daleký z místa - skok vysoký – technika flop nácvik rozběhu,odrazového - rytmu a techniky překonávání laťky - testy: skok daleký z rozběhu, skok daleký z místa, skok vysoký - pravidla Odbíjené - nácvik herních činností jednotlivce (HČJ) – odbití míče obouruč vrchem, odbití - míče obouruč spodem, nahrávka, nácvik podání spodem - základy herních systémů každý střední přední hráč nahrávačem - průpravná hra 4:4

Atletika

OSV 1.1

Sportovní hry (SH) Odbíjená

OSV 1.5

zvládá průpravnou hru zná základní pravidla hry, s dopomocí vyučujícího dokáže rozhodovat zápas zdokonaluje driblink, přihrávky, střelbu na koš,dvojtakt zná průpravná cvičení pro rozvoj pohybových dovedností v basketbale zvládá herní kombinace ve dvojicích a trojicích zvládá průpravnou hru

16.2.2 16.2.1

-

16.2.2 16.2.2 16.2.2 16.2.2 -

zná základní pravidla hry, s dopomocí vyučujícího dokáže rozhodovat zápas zdokonaluje přihrávku, střelbu na bránu a zpracování míče zná průpravná cvičení pro rozvoj pohybových dovedností v kopané zvládá herní kombinace ve dvojicích a trojicích zvládá průpravnou hru zná základní pravidla hry, s dopomocí vyučujícího dokáže rozhodovat zápas zdokonaluje vedení míčku, přihrávky, střelbu na bránu zná průpravná cvičení pro rozvoj pohybových dovedností ve florbale zvládá herní kombinace ve dvojicích a trojicích zvládá průpravnou hru

16.2.1

-

16.2.2 16.2.2 16.2.2 -

pravidla Basketbalu nácvik herních činností jednotlivce (HČJ) - vedení míče - driblink, přihrávky jednoruč, obouruč na krátkou a střední vzdálenost střelba na koš jednoruč, dvojtakt základy herních systémů – osobní a zónová obrana, uvolnění hráče bez míče a s míčem – akce „hoď a běž“ průpravná hra na jeden koš – streetball pravidla Kopané nácvik herních činností jednotlivce (HČJ) – vedení míče, přihrávka vnitřním a vnějším nártem, technika zpracování míče uvolnění hráče bez míče a s míčem – akce „přihrej a běž“ průpravná hra

SH - Basketbal

OSV 1.5

SH - Kopaná

OSV 1.5

pravidla Florbalu nácvik herních činností jednotlivce (HČJ) – technika hole, vedení míče, přihrávka střelba na bránu z místa, střelba na bránu v pohybu uvolnění hráče bez míčku a s míčkem základy herních systémů průpravná hra

SH - Florbal

OSV 1.5

16.2.2 16.2.1

-

16.2.2 16.2.2 16.2.2 16.2.2

-

zná základní pravidla hry, s dopomocí vyučujícího dokáže rozhodovat zápas zdokonaluje přihrávku, střelbu na bránu, trojtakt zná průpravná cvičení pro rozvoj pohybových dovedností v házené zvládá herní kombinace ve dvojicích a trojicích zvládá průpravnou hru zná základní pravidla pálkovací hry zná biomechaniku a fyziologii tělesných cvičení při posilování zvolí si vhodný druh posilování podle konkrétního účelu dokáže pro posilování využívat tradiční i netradiční tělocvičné náčiní zná základy gymnastického názvosloví vykonává dopomoc a záchranu při cvičení na všech gymnastických nářadích zvládne kotoul vpřed, kotoul vzad, kotoul letmo, stoj na rukou dokáže přeskočit kozu roznožkou na dél i na šíř dovede výmyk, seskok zákmihem zvládá opakované komíhání ve svisu nadhmatem zvládne náskok, chůzi a seskok z kladiny zná základní odborné názvy zvládá základní krokové variace zvládá cvičení s hudbou

16.2.1

-

16.2.2 16.2.2 16.2.2 16.2.2

-

16.2.1 16.2.1

-

16.2.2

pravidla Házené nácvik herních činností jednotlivce (HČJ) – přihrávka jednoruč z místa, střelba na bránu jednoruč z místa, ve výskoku, trojtakt uvolnění hráče bez míče a s míčem postupný útok průpravná hra

SH - Házená

OSV 1.5

pravidla pálkovací hry poučení o bezpečnosti, pravidla při posilování v posilovnách nebo fitness centrech posilování v kruhovém provozu

Pálkovací hry Posilování

OSV 1.5 OSV 1.1 MEV 5.3

16.2.2

-

16.3.1

Akrobacie PROSTNÁ - kotoul vzad, kotoul vpřed, kotoul letmo, stoj na rukou, - přemet stranou, sestava

16.1.7

16.2.1 16.2.1

16.2.1 16.2.1 16.3.1 16.2.1 16.2.1

PŘESKOK - roznožka a skrčka přes kozu nadél i našíř HRAZDA - náskok do vzporu, seskok zákmihem - výmyk odrazem jednonož, obounož KRUHY - houpání, komíhání ve svisu KLADINA

Gymnastika

OSV 1.1

-

FYZ

chůze, skoky na kladině, seskoky z kladiny RYTMICKÁ GYMNASTIKA gymnastika - aerobik, step aerobik, aerobik se zátěží,P-class,Fit ball … - lidové tance – polka,valčík - úpolové přetahy, přetlaky, odpory - úpolové hry - základy sebeobrany - hmaty a znehybnění úpolových sportů ( judo,zápas …) - šplh na tyči s přírazem, bez přírazu - šplh na laně

zvládá základní taneční kroky zná základní úchopy, hmaty zná zábavné úpolové hry

16.2.2 16.2.1 16.2.2

zvládá šplh na tyči i na laně s přírazem

16.2.1

zdokonaluje jízdu na inline bruslích a bruslích

16.2.1 16.2.2

- inline brusle i brusle - jízda vpřed, jízda vzad, zatáčení přešlapováním, zastavování

rozezná jednotlivé plavecké styly zvládá základy odborného názvosloví zdokonaluje plavecké techniky kraul a prsa, startovní skok a obrátku

16.2.1 16.3.1

-

16.2.4

-

plavecká technika prsa, plavecká technika kraul nácvik pohybů nohou nácvik pohybů paží nácvik dýchání zdokonalování souhry paží a nohou nácvik startovního skoku a obrátky plavání 50m na čas

Tance Úpoly

OSV 1.1 OSV 1.1

Šplh

Bruslení

Plavání

OSV 1.1

zvládá základy odborného názvosloví zná základní lyžařské a snowboardové disciplíny dodržuje bezpečnostní zásady při pohybu na sjezdových tratích a při pohybu v horském prostředí zvládá a zdokonaluje jízdu na lyžích klasickou technikou i bruslení zvládá jízdu na sjezdových lyžích zdokonaluje základní oblouky zlepšuje řezaný oblouk zvládá jízdu na snowboardingu zdokonaluje základní oblouky zlepšuje řezaný oblouk

16.3.1

-

16.2.1 16.1.7 16.1.8 16.3.2 16.2.2

-

16.2.2 16.2.2 16.2.2 16.2.2 16.2.2

-

výstroj a výzbroj první pomoc,bezpečnost a pravidla pro pohyb na běžeckých a sjezdových tratích historie lyžování a snowboardingu základní lyžařské a snowboardové disciplíny základní technika lyžování a snowboardingu běžecké lyžování - běh střídavý dvoudobý běh soupažný jednodobý běh soupažný dvoudobý bruslení jednodobé a dvoudobé vytrvalostní jízda do 20 km sjezdové lyžování - blouk v pluhu základní oblouky – dlouhý, střední, krátký oblouk s přívratu oblouk přestoupením oblouk snožný carvingový, řezaný, oblouk jízda na vleku a sedačkových lanovkách závod – slalom mezi brankami snowboarding základní oblouky – dlouhý, střední, krátký smýkaný oblouk řezaný oblouk jízda na vleku a sedačkových lanovkách závod – slalom mezi brankami Činnosti podporující pohybové učení

Lyžařský a snowboardový kurz

Běžecké lyžování

Sjezdové lyžování

Snowboarding

OSV 1.1

zvládá a využívá odbornou terminologii pohybových aktivit v TV zná základní herní signály a gesta neverbální komunikace

16.3.1

-

16.3.1 -

používání verbální komunikace - názvosloví, povely i neverbální komunikace signály, gesta při pohybových aktivitách koordinace a spolupráce při pohybových aktivitách užití vhodné sportovní výstroje a výzbroje dle sportovní aktivity a prostředí účast a organizace školních i mimoškolních sportovních akcí práva a povinnosti určené aktivní nebo pasivní sportovní rolí

Vzájemná komunikace a spolupráce při pohybových aktivitách

sledování, testování a měření při pohybových aktivitách historie sportu v ČR média a sport olympionismus

Testování a vyhodnocování Český sport

volí a užívá vhodnou sportovní výstroj a výzbroj

16.3.2

-

zúčastňuje se sportovních akcí

16.3.3 16.3.4

-

zvládá sportovní role podle druhu pohybové aktivity

16.3.5

-

sleduje a vyhodnocuje sportovní výsledky naplňuje olympijské myšlenky

16.3.6

-

16.3.7

-

Výstup RVP (č.)

Učivo

Sportovní výstroj a výzbroj Sportovní akce

OSV 1.5

Sportovní role

OSV 1.1

předmět: tělesná výchova blok: B Školní očekávaný výstup


16.1.1 16.1.2

Činnosti ovlivňující zdraví - rozvoj pohybových schopností a dovedností - individuální zdatnost i v důsledku častého rozdílu kalendářního a biologického

Téma




OSV 1.1

ZSV

-

rozezná správné držení těla zlepšuje správné držení těla pomocí základních vyrovnávacích cvičení posiluje fyzické svaly a protahuje posturální svaly zná zdravotní význam pravidelného uvolňování a protahování svalstva (strečink)

16.1.3 16.1.4

-

16.1.4

-

16.1.5

-

umí využívat relaxační a dechová cvičení nejen pro tělesné ale i duševní uvolnění připraví organismus na pohybové zatížení rozlišuje mezi aerobní a anaerobní zátěží dbá na hygienu po sportovních činnostech zná zásady bezpečného chování při pohybových činnostech dokáže poskytnou první pomoc při

16.1.5

-

16.1.6

-

-

16.1.6 16.1.7 16.1.8 16.1.8

-

věku BMI index, klidová a maximální TF, měření tělesné výšky a váhy testy rychlostních schopností např: běh 60m testy silových schopností např: výdrž ve shybu testy vytrvalostních schopností např: běh 1500m testy koordinačních schopností testy obratnostních schopností správné držení těla chybné držení těla a jeho následky posturální svaly - uvolňovací a protahovací cvičení fázické svaly - pravidelné cvičení a posilování testy flexibility, pohyblivosti cvičení kompenzující svalové dysbalance relaxační a uvolňovací cvičení,joga, dýchací cvičení příprava organismu na zatížení a regenerace organismu po zatížení aerobní činnost, anaerobní činnost, strečink, uvolňovací cvičení hygiena pohybových činností výběr prostředí pro pohybovou činnost

BI


BI


BI

Organismus a pohybová zátěž BI

lehkých úrazech

bezpečnost pohybových aktivit - první pomoc - individuální úroveň pohybových schopností, - dovedností, rozdíly v pohybové činnosti dané pohlavím a věkem - individuální režim dne, individuální pohybový režim, specifika sportovního prostředí - atmosférické vlivy – specifika počasí,podnebí při sportovních aktivitách - používání nedovolených podpůrných prostředků např: steroidy - jiné návykové látky a drogy Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností BĚHY - průpravná běžecká cvičení – atletická abeceda - technika běhu – šlapavý a švihový běh - nízký start - běh v terénu - testy vytrvalosti: cca1500m, testy rychlosti: cca 60m -


16.1.1


16.3.2

zná lifting,skipping, zakopávání,předkopávání,odrazy využívá vhodnou techniku běhu v běžeckých atletických disciplínách zná základy atletického názvosloví zdokonaluje techniku běhu a startů zdokonaluje koordinaci těla při odhodovém postavení z místa i z rozběhu zvládá odhodový rytmus zvládá rozměření odrazu při skoku dalekém z rozběhu rozlišuje techniku kročnou a techniku závěsem vybere si a zdokonaluje zvolenou

16.2.1

16.1.1

16.1.1

16.2.2 16.3.1 16.2.2 16.2.2

16.2.2 16.2.2 16.2.1 16.2.2

HODY - hod granátem – zvládnutí odhodového rytmu - testy: hod granátem


Sportovní rizika

OSV 1.1

- ZEM

BI

Atletika

techniku skoku dalekého z rozběhu překoná laťku při skoku vysokém zádovou technikou flop

zná pravidla hry a dokáže rozhodovat zápas zdokonaluje odbití vrchem obouruč i jednoruč - smeč, odbití spodem obouruč, podání vrchem a nahrávku zná průpravná cvičení pro rozvoj pohybových dovedností ve volejbale zvládá herní kombinace ve dvojicích a trojicích zvládá hru 6:6 zná pravidla hry a dokáže rozhodovat zápas zvládá driblink, přihrávky, střelbu na koš jednoruč z místa, v pohybu,dvojtakt zná průpravná cvičení pro rozvoj pohybových dovedností v basketbale zvládá herní kombinace ve dvojicích a trojicích zvládá hru 5:5

16.2.2

16.3.4 16.2.2

16.2.2

16.2.2

SKOKY - skok daleký z rozběhu – technika kročná a technika závěsem - skok daleký z místa - skok vysoký – technika flop nácvik rozběhu, odrazového rytmu a techniky překonávání la´tky - testy: skok daleký z rozběhu, skok daleký z místa, skok vysoký - pravidla Odbíjené - nácvik herních činností jednotlivce (HČJ) – odbití míče obouruč vrchem, odbití míče jednoruč vrchem – smeč, odbití míče obouruč spodem, nahrávka, nácvik podání vrchem - základy herních systémů - hra 6:6


OSV 1.5

SH - Basketbal

OSV 1.5

16.2.3 16.3.4

-

16.2.1 16.2.2 16.2.3 16.2.2 16.2.3

-

-

pravidla Basketbalu nácvik herních činností jednotlivce (HČJ) - vedení míče - driblink, přihrávky jednoruč, obouruč na krátkou a střední vzdálenost střelba na koš jednoruč z místa, v pohybu, dvojtakt základy herních systémů – osobní a zónová obrana, uvolnění hráče bez míče a s míčem – akce „hoď a běž“

zná pravidla hry a dokáže rozhodovat zápas zdokonaluje přihrávku, střelbu na bránu a zpracování míče v pohybu zná průpravná cvičení pro rozvoj pohybových dovedností v kopané zvládá herní kombinace ve dvojicích a trojicích zvládá hru zná pravidla hry a dokáže rozhodovat zápas zdokonaluje vedení míčku, přihrávky na jeden dotek,střelbu na bránu v pohybu zná průpravná cvičení pro rozvoj pohybových dovedností ve florbale zvládá herní kombinace ve dvojicích a trojicích zvládá hru zná pravidla hry a dokáže rozhodovat zápas zdokonaluje přihrávku,střelbu na bránu v pohybu, trojtakt zná průpravná cvičení pro rozvoj pohybových dovedností v házené zvládá herní kombinace ve dvojicích a trojicích zvládá hru

zná pravidla pálkovací hry zná biomechaniku a fyziologii tělesných cvičení při posilování

16.3.4

-

16.2.2 16.2.2 16.2.2

-

16.2.3 16.3.4

-

16.2.2 16.2.2 16.2.2 16.2.3 16.3.4

-

16.2.2 16.2.2 16.2.2 16.2.3

16.3.4 16.2.1

-

hra na jeden koš – streetball hra 5:5 pravidla Kopané nácvik herních činností jednotlivce (HČJ) – vedení míče, přihrávka vnitřním a vnějším nártem v pohybu, na jeden dotek technika zpracování míče uvolnění hráče bez míče a s míčem – akce „přihrej a běž“ hra pravidla Florbalu nácvik herních činností jednotlivce (HČJ) – technika hole, vedení míče, přihrávka střelba na bránu z místa, střelba na bránu v pohybu uvolnění hráče bez míčku a s míčkem základy herních systémů hra pravidla Házené nácvik herních činností jednotlivce (HČJ) – přihrávka jednoruč z místa, v pohybu, střelba na bránu jednoruč z místa, ve výskoku, trojtakt uvolnění hráče bez míče a s míčem postupný útok hra pravidla pálkovací hry poučení o bezpečnosti, pravidla při posilování

SH - Kopaná

OSV 1.5

SH - Florbal

OSV 1.5

SH - Házená

OSV 1.5

Pálkovací hry Posilování

OSV 1.5 - FYZ - BI

zvolí si vhodný druh posilování podle konkrétního účelu dokáže pro posilování využívat tradiční i netradiční tělocvičné náčiní

16.1.3

zná základy gymnastického názvosloví vykonává dopomoc a záchranu při cvičení na všech gymnastických nářadích zvládne kotoul vpřed,kotoul vzad,kotoul letmo,stoj na rukou dokáže přeskočit kozu roznožkou na dél i na šíř dovede výmyk, seskok zákmihem zvládá opakované komíhání ve svisu nadhmatem

16.3.1

zvládne náskok, chůzi,poskoky a seskok z kladiny zvládá odraz z trampolíny a skoky zná základní odborné názvy zvládá základní krokové variace zvládá cvičení s hudbou

16.2.2

16.2.2

16.2.2 16.2.2 16.2.2 16.2.2

16.2.2 16.3.1 16.2.2 16.2.2

v posilovnách nebo fitness centrech - posilování v kruhovém provozu - seznamuje se s lezením a boulderováním na umělých lezeckých stěnách Akrobacie PROSTNÁ - kotoul vzad, kotoul vpřed, kotoul letmo, kotoul vzad do stoje na rukou - stoj na rukou - skoky - přemet stranou, sestava PŘESKOK - roznožka a skrčka přes kozu nadél i našíř s naznačeným zášvihem HRAZDA - náskok do vzporu, seskok zákmihem - výmyk odrazem jednonož, obounož - závěs v podkolení a vzepření závěsem v podkolení - toč vpřed, sestava KRUHY - houpání, komíhání ve svisu - svis vznesmo střemhlav KLADINA - náskok na kladinu - chůze, skoky na kladině, obraty, seskoky z kladiny - kotoul vpřed, sestava TRAMPOLÍNA

Gymnastika

-

FYZ BI

-

zná taneční kroky zná základní úchopy, hmaty, znehybnění a pádové techniky zná zábavné úpolové hry

16.2.1 16.2.1

16.2.2


16.2.1 16.2.2


16.2.1

zná jednotlivé plavecké styly zvládá základy odborného názvosloví zdokonaluje plavecké techniky kraul a prsa, startovní skok a obrátku

16.2.1 16.3.1

zvládá a využívá odbornou terminologii pohybových aktivit v TV

16.3.1

16.2.2

skoky prosté přes různá tělocvičná nářadí a pomůcky

RYTMICKÁ GYMNASTIKA - aerobik, step aerobik, aerobik se zátěží - lidové tance – polka, valčík - úpolové přetahy, přetlaky, odpory - úpolové hry - základy sebeobrany - hmaty a znehybnění úpolových sportů ( judo,zápas …) - šplh na tyči s přírazem, bez přírazu - šplh na laně - inline brusle i brusle - jízda vpřed, jízda vzad, zatáčení přešlapováním, zastavování - plavecká technika prsa, plavecká technika kraul - nácvik pohybů nohou - nácvik pohybů paží - nácvik dýchání - zdokonalování souhry paží a nohou - nácvik startovního skoku a obrátky - nácvik záchrany tonoucího - plavání 50m na čas Činnosti podporující pohybové učení - používání verbální komunikace - názvosloví, povely i neverbální

Tance Úpoly

Šplh

Bruslení

Plavání


OSV 1.3

zná základní herní signály a gesta neverbální komunikace

16.3.1 -

komunikace signály, gesta při pohybových aktivitách koordinace a spolupráce při pohybových aktivitách užití vhodné sportovní výstroje a výzbroje dle sportovní aktivity a prostředí účast a organizace školních i mimoškolních sportovních akcí práva a povinnosti určené aktivní nebo pasivní sportovní rolí


16.3.2

-


16.3.4

-


16.3.5

-


16.3.6

-

16.3.7

-

Výstup RVP (č.)

Učivo



OSV 1.5

Sportovní role


- ZEM - DEJ

předmět: tělesná výchova blok: C Školní očekávaný výstup


16.1.1 16.1.2

Činnosti ovlivňující zdraví - rozvoj pohybových schopností a dovedností - individuální zdatnost i v důsledku častého rozdílu kalendářního a biologického - věku - BMI index, klidová a maximální TF, měření tělesné

Téma




OSV 1.1

ZSV

BI


16.1.3 16.1.4

-

16.1.4

-

16.1.4

-

umí využívat relaxační a dechová cvičení nejen pro tělesné ale i duševní uvolnění připraví organismus na pohybové zatížení rozlišuje mezi aerobní a anaerobní zátěží dbá na hygienu po sportovních činnostech zná zásady bezpečného chování při pohybových činnostech dokáže poskytnout první pomoc při lehkých úrazech

16.1.5

-

16.1.6

-

-

16.1.6 16.1.7 16.1.8

-

16.1.8

-

výšky a váhy testy rychlostních schopností např: běh 60m testy silových schopností např: výdrž ve shybu testy vytrvalostních schopností např: běh 1500m testy koordinačních schopností testy obratnostních schopností správné držení těla chybné držení těla a jeho následky posturální svaly - uvolňovací a protahovací cvičení fázické svaly - pravidelné cvičení a posilování testy flexibility, pohyblivosti cvičení kompenzující svalové dysbalance relaxační a uvolňovací cvičení, joga, dýchací cvičení příprava organismu na zatížení a regenerace organismu po zatížení aerobní činnost, anaerobní činnost, strečink, uvolňovací cvičení hygiena pohybových činností výběr prostředí pro pohybovou činnost bezpečnost pohybových aktivit první pomoc


BI


BI



16.1.1


16.3.2

zná lifting, skipping, zakopávání, předkopávání, odrazy využívá vhodnou techniku běhu v běžeckých atletických disciplínách zná základy atletického názvosloví zdokonaluje techniku běhu a startů zdokonaluje koordinaci těla při odhodovém postavení z místa i z rozběhu zvládá odhodový rytmus zdokonaluje vrh koulí zvládá rozměření odrazu při skoku dalekém z rozběhu rozlišuje techniku kročnou a techniku závěsem vybere si a zdokonaluje zvolenou techniku skoku dalekého z rozběhu

16.2.1

16.1.1

16.1.7

16.2.2 16.3.1 16.2.2 16.2.2

16.2.2 16.2.2 16.2.2 16.2.2 16.2.2

individuální úroveň pohybových schopností, - dovedností, rozdíly v pohybové činnosti dané pohlavím a věkem - individuální režim dne, individuální pohybový režim, specifika sportovního prostředí - atmosférické vlivy – specifika počasí,podnebí při sportovních aktivitách - používání nedovolených podpůrných prostředků např: steroidy - jiné návykové látky a drogy Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností BĚHY - průpravná běžecká cvičení – atletická abeceda - technika běhu – šlapavý a švihový běh - nízký start - běh v terénu - testy vytrvalosti: cca1500m, testy rychlosti: cca 60m -

HODY - hod granátem – zvládnutí odhodového rytmu - testy: hod granátem - koulařská abeceda, vrhy z různých poloh a postavení - vrh koulí – technika sunem


Sportovní rizika

OSV 1.4

- ZEM

BI

Atletika

překoná laťku při skoku vysokém zádovou technikou flop

16.2.2

zná pravidla hry a dokáže rozhodovat zápas zdokonaluje odbití vrchem obouruč i jednoruč - smeč, odbití spodem obouruč, podání vrchem a nahrávku před sebe i za sebe zná průpravná cvičení pro rozvoj pohybových dovedností ve volejbale zvládá herní kombinace ve dvojicích a trojicích zvládá hru 6:6

16.3.4

zná pravidla hry a dokáže rozhodovat zápas zvládá driblink, přihrávky,střelbu na koš jednoruč z místa, v pohybu,dvojtakt zná průpravná cvičení pro rozvoj pohybových dovedností v basketbale zvládá herní kombinace ve dvojicích a trojicích zvládá hru 5:5

16.3.4

16.2.1

16.2.2

16.2.2 16.2.3

16.2.1

16.2.2

16.2.2 16.2.3

SKOKY - skok daleký z rozběhu – technika kročná a technika závěsem - skok daleký z místa - skok vysoký – technika flop nácvik rozběhu, odrazového rytmu a techniky překonávání la´tky - testy: skok daleký z rozběhu, skok daleký z místa, skok vysoký - pravidla Odbíjené - nácvik herních činností jednotlivce (HČJ) – odbití míče obouruč vrchem,odbití - míče obouruč spodem, nahrávka, podání vrchem, - základy herních systémů - útočné kombinace bez signálu, nácvik herního systému se dvěma nahrávači (4-2) - obranné kombinace - hra 6:6 - pravidla Basketbalu - nácvik herních činností jednotlivce (HČJ) - vedení míče - driblink, - přihrávky jednoruč, obouruč na krátkou a střední vzdálenost - střelba na koš jednoruč z místa, v pohybu, dvojtakt - základy herních systémů – osobní a zónová obrana,


OSV 1.5

SH - Basketbal

OSV 1.5

zná pravidla hry a dokáže rozhodovat zápas zdokonaluje přihrávku, střelbu na bránu a zpracování míče v pohybu zná průpravná cvičení pro rozvoj pohybových dovedností v kopané zvládá herní kombinace ve dvojicích a trojicích zvládá hru

16.3.4

zná pravidla hry a dokáže rozhodovat zápas zdokonaluje vedení míčku, přihrávky na jeden dotek,střelbu na bránu v pohybu zná průpravná cvičení pro rozvoj pohybových dovedností ve florbale zvládá herní kombinace ve dvojicích a trojicích zvládá hru zná pravidla hry a dokáže rozhodovat zápas zdokonaluje přihrávku,střelbu na bránu v pohybu, trojtakt zná průpravná cvičení pro rozvoj pohybových dovedností v házené zvládá herní kombinace ve dvojicích a trojicích zvládá hru

16.3.4

zná pravidla pálkovací hry

-

16.2.2 16.2.2 16.2.2

-

16.2.3 -

16.2.2 16.2.2 16.2.2 16.2.3 16.3.4

-

16.2.2 16.2.2 16.2.2 16.2.3

16.3.4

-

uvolnění hráče bez míče a s míčem – akce „hoď a běž“ hra na jeden koš – streetball hra 5:5 pravidla Kopané nácvik herních činností jednotlivce (HČJ) – vedení míče, přihrávka vnitřním a vnějším nártem v pohybu, na jeden dotek technika zpracování míče uvolnění hráče bez míče a s míčem – akce „přihrej a běž“ hra pravidla Florbalu nácvik herních činností jednotlivce (HČJ) – technika hole, vedení míče, přihrávka střelba na bránu z místa, střelba na bránu v pohybu uvolnění hráče bez míčku a s míčkem základy herních systémů hra pravidla Házené nácvik herních činností jednotlivce (HČJ) – přihrávka jednoruč z místa, v pohybu, střelba na bránu jednoruč z místa, ve výskoku, trojtakt uvolnění hráče bez míče a s míčem postupný útok hra pravidla pálkovací hry

SH - Kopaná

OSV 1.5

SH - Florbal

OSV 1.5

SH - Házená

OSV 1.5

Pálkovací hry

OSV 1.5

zná biomechaniku a fyziologii tělesných cvičení při posilování zvolí si vhodný druh posilování podle konkrétního účelu dokáže pro posilování využívat tradiční i netradiční tělocvičné náčiní

16.2.1

zná základy gymnastického názvosloví vykonává dopomoc a záchranu při cvičení na všech gymnastických nářadích zvládne kotoul vpřed, kotoul vzad,kotoul letmo,stoj na rukou zdokonaluje přemet vpřed dokáže přeskočit různá tělocvičná nářadí roznožkou a skrčkou dovede výmyk, seskok zákmihem zvládá opakované komíhání ve svisu nadhmatem zvládne náskok, chůzi, poskoky a seskok z kladiny zná základní odborné názvy zvládá základní krokové variace zvládá cvičení s hudbou

16.3.1

16.2.2 16.2.2

16.1.7

16.2.1 16.2.2 16.2.2 16.2.2 16.2.2 16.2.2 16.3.1 16.2.2 16.2.2

poučení o bezpečnosti, pravidla při posilování v posilovnách nebo fitness centrech - posilování v kruhovém provozu - seznamuje se s lezením a boulderováním na umělých lezeckých stěnách Akrobacie PROSTNÁ - kotoul vzad, kotoul vpřed, kotoul letmo, kotoul vzad do stoje na rukou - stoj na rukou - skoky - přemet stranou, přemet vpřed, sestava -

PŘESKOK - roznožka a skrčka přes různá tělocvičná nářadí s naznačeným zášvihem HRAZDA - náskok do vzporu, seskok zákmihem - výmyk odrazem jednonož, obounož - závěs v podkolení a vzepření závěsem v podkolení - toč vpřed, sestava KRUHY - houpání, komíhání ve svisu - svis vznesmo střemhlav KLADINA

Posilování

- FYZ - BI

Gymnastika

-

FYZ BI

náskok na kladinu chůze, skoky na kladině, obraty, seskoky z kladiny - kotoul vpřed, sestava TRAMPOLÍNA - skoky prosté přes různá tělocvičná nářadí a pomůcky - nácvik salta vpřed -

zná taneční kroky zná základní úchopy, hmaty zná zábavné úpolové hry

16.2.1 16.2.1 16.2.2


16.2.1


16.2.1 16.2.2

RYTMICKÁ GYMNASTIKA - aerobik, step aerobik, aerobik se zátěží - lidové tance – polka, valčík - úpolové přetahy, přetlaky, odpory - pádové techniky - úpolové hry - základy sebeobrany - hmaty a znehybnění úpolových sportů ( judo,zápas …) - šplh na tyči s přírazem - šplh na laně s přírazem, bez přírazu - inline brusle i brusle - jízda vpřed, jízda vzad, zatáčení přešlapováním, zastavování

Tance Úpoly

Šplh

Bruslení


16.2.1 16.3.1 16.2.4

-

dokáže organizovat sportovní utkání nebo turnaj v tradičních i netradičních sportovních disciplínách zná bezpečnostní rizika tzv. outdoorových sportů umí poskytnou první pomoc

16.3.3

-

16.1.7 16.1.8 -

-

-

-

-

plavecká technika prsa, plavecká technika kraul nácvik pohybů nohou nácvik pohybů paží nácvik dýchání zdokonalování souhry paží a nohou nácvik startovního skoku a obrátky nácvik záchrany tonoucího plavání 50m na čas zaměření sportovního kurzu podle materiálních a personálních podmínek školy poučeni o bezpečnosti a riziku dané pohybové aktivity základní výstroj a výzbroj (u všech) akreditace, vzdělání vyučujících, instruktorů pro danou pohybovou aktivitu písemný souhlas rodičů a 100% zdravotní stav studentů - první pomoc

Plavání

náplň: sportovní hry – kopaná, volejbal, softball, ringo, frisbee, badminton, tenis, nohejbal, basketbal, stolní tenis, lakros… další netradiční i tradiční sporty turistika pobyt v přírodě - táboření koupání, plavání popř: jízda na kajacích, kanoích, raftech … dle možností cyklistika

Sportovní hry

Letní sportovně-turistický kurz (LSTK)

Turistika a pobyt v přírodě

Horolezectví Vodní sporty Cyklistika

OSV 1.1 ENV 4.2

-

BI ZEM DEJ FYZ


16.3.1


16.3.2


16.3.4


16.3.5


16.3.6

16.3.1

16.3.7

- pravidla silničního provozu - základní opravy kola Činnosti podporující pohybové učení - používání verbální komunikace - názvosloví, povely i neverbální komunikace - signály, gesta při pohybových aktivitách - koordinace a spolupráce při pohybových aktivitách - užití vhodné sportovní výstroje a výzbroje dle sportovní aktivity a prostředí - účast a organizace školních i mimoškolních sportovních akcí - práva a povinnosti určené aktivní nebo pasivní sportovní rolí - sledování, testování a měření při pohybových aktivitách - historie sportu v ČR - média a sport - olympionismus


OSV 1.3


OSV 1.5

Sportovní role

OSV 1.1


- ZEM - DEJ

předmět: tělesná výchova blok: D Školní očekávaný výstup

zná své pohybové schopnosti a využívá své pohybové dovednosti


Učivo

Téma



Činnosti ovlivňující zdraví - rozvoj pohybových schopností a dovedností


OSV 1.1

- občanský a společenskovědní

užívá a dokáže vyhodnotit kondiční testy v TV

16.1.2

-

-


16.1.3 16.1.4

-

16.1.4

-

16.1.4

-

umí využívat relaxační a dechová cvičení nejen pro tělesné ale i duševní uvolnění připraví organismus na pohybové zatížení rozlišuje mezi aerobní a anaerobní zátěží dbá na hygienu po sportovních činnostech

16.1.5

-

16.1.6

-

-

16.1.6 16.1.7

individuální zdatnost i v důsledku častého rozdílu kalendářního a biologického věku BMI index, klidová a maximální TF, měření tělesné výšky a váhy testy rychlostních schopností např: běh 60m testy silových schopností např: výdrž ve shybu testy vytrvalostních schopností např: běh 1500m testy koordinačních schopností testy obratnostních schopností správné držení těla chybné držení těla a jeho následky posturální svaly - uvolňovací a protahovací cvičení fázické svaly - pravidelné cvičení a posilování testy flexibility, pohyblivosti cvičení kompenzující svalové dysbalance relaxační a uvolňovací cvičení, joga, dýchací cvičení příprava organismu na zatížení a regenerace organismu po zatížení aerobní činnost, anaerobní činnost, strečink, uvolňovací cvičení

základ

BI


BI


BI


zná zásady bezpečného chování při pohybových činnostech dokáže poskytnou první pomoc při lehkých úrazech

16.1.8


16.1.1


16.3.2

zvládá atletický víceboj zná lifting, skipping, zakopávání, předkopávání, odrazy využívá vhodnou techniku běhu v běžeckých atletických disciplínách zná základy atletického názvosloví zdokonaluje techniku běhu a startů zvládá štafetový běh zdokonaluje koordinaci těla při odhodovém postavení z místa i z rozběhu zvládá odhodový rytmus

16.2.1 16.2.2

16.1.8

16.1.1

16.1.7

16.2.3 16.3.1 16.2.2

hygiena pohybových činností výběr prostředí pro pohybovou činnost - bezpečnost pohybových aktivit - první pomoc - individuální úroveň pohybových schopností, - dovedností, rozdíly v pohybové činnosti dané pohlavím a věkem - individuální režim dne, individuální pohybový režim, specifika sportovního prostředí - atmosférické vlivy – specifika počasí, podnebí při sportovních aktivitách - používání nedovolených podpůrných prostředků např.: steroidy - jiné návykové látky a drogy Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností -


Sportovní rizika

ZEM

BI

Atletika BĚHY - průpravná běžecká cvičení – atletická abeceda - technika běhu – šlapavý a švihový běh - štafetová předávka - nízký start - běh v terénu - testy vytrvalosti: cca1500m, testy rychlosti: cca 60m

OSV 1.4

HODY A VRHY - hod granátem – zvládnutí odhodového rytmu - testy: hod granátem - koulařská abeceda, vrhy z různých poloh a postavení - vrh koulí – technika sunem - testy: vrh koulí

zvládá vrh koulí z různých poloh zvládá rozměření odrazu při skoku dalekém z rozběhu rozlišuje techniku kročnou a techniku závěsem vybere si a zdokonaluje zvolenou techniku skoku dalekého z rozběhu překoná laťku při skoku vysokém zádovou technikou flop

zná pravidla hry a dokáže rozhodovat zápas zdokonaluje odbití vrchem obouruč i jednoruč - smeč, odbití spodem obouruč, podání vrchem a nahrávku před sebe i za sebe zvládá útočný úder ze zadní řady zná průpravná cvičení pro rozvoj pohybových dovedností ve volejbale zvládá složitější herní kombinace ve dvojicích, trojicích i čtveřicích zvládá hru 6:6 zná pravidla hry a dokáže rozhodovat zápas

16.3.4 16.2.2

16.2.2 16.2.2

16.2.2 16.2.3 16.3.4

SKOKY - skok daleký z rozběhu – technika kročná a technika závěsem - skok daleký z místa - skok vysoký – technika flop nácvik rozběhu, odrazového rytmu a techniky překonávání laťky - testy: skok daleký z rozběhu, skok daleký z místa, skok vysoký - pravidla Odbíjené - nácvik herních činností jednotlivce (HČJ) – odbití míče obouruč vrchem,odbití - míče obouruč spodem, nahrávka, podání vrchem, - základy herních systémů - útočné kombinace se signálem, nácvik herního systému se dvěma nahrávači (4-2) - obranné kombinace - hra 6:6 -

pravidla Basketbalu nácvik herních činností


OSV 1.5

SH - Basketbal

OSV 1.5

zvládá driblink, přihrávky,střelbu na koš jednoruč z místa, v pohybu,dvojtakt využívá různé útočné kombinace (rychlý a postupný protiútok, clonění …) využívá různé obranné kombinace (přebírání soupeře, zesilování obrany …) zná průpravná cvičení pro rozvoj pohybových dovedností v basketbale zvládá složitější herní kombinace ve dvojicích a trojicích zvládá hru 5:5 zná pravidla hry a dokáže rozhodovat zápas zdokonaluje přihrávku, střelbu na bránu a zpracování míče v pohybu využívá různé útočné a obranné herní kombinace (křižování, přebírání hráčů) zná průpravná cvičení pro rozvoj pohybových dovedností v kopané zvládá složitější herní kombinace ve dvojicích a trojicích zvládá hru

16.2.2

zná pravidla hry a dokáže rozhodovat zápas zdokonaluje vedení míčku,přihrávky na jeden dotek,střelbu na bránu v pohybu využívá různé útočné a obranné herní kombinace zná průpravná cvičení pro rozvoj

16.2.2 16.2.2 16.2.2

16.2.2

-

jednotlivce (HČJ) - vedení míče - driblink, přihrávky jednoruč, obouruč na krátkou a střední vzdálenost střelba na koš jednoruč z místa, v pohybu, dvojtakt základy herních systémů – osobní a zónová obrana, uvolnění hráče bez míče a s míčem – akce „hoď a běž“, clonění, přebírání hráčů hra na jeden koš – streetball hra 5:5

16.2.3 16.3.4

-

16.2.2 16.2.2

16.2.2

-

16.2.2

-

16.2.3

-

16.3.4

-

16.2.2 16.2.2 16.2.2

pravidla Kopané nácvik herních činností jednotlivce (HČJ) – vedení míče, přihrávka vnitřním a vnějším nártem v pohybu, na jeden dotek technika zpracování míče uvolnění hráče bez míče a s míčem – akce „přihrej a běž“ útočné a obranné herní kombinace hra

SH - Kopaná

OSV 1.5

pravidla Florbalu nácvik herních činností jednotlivce (HČJ) – technika hole, vedení míče, přihrávka střelba na bránu z místa, střelba na bránu v pohybu uvolnění hráče bez míčku a s míčkem

SH - Florbal

OSV 1.5

pohybových dovedností ve florbale zvládá složitější herní kombinace ve dvojicích, trojicích zvládá hru zná pravidla hry a dokáže rozhodovat zápas zdokonaluje přihrávku, střelbu na bránu v pohybu, trojtakt využívá různé útočné a obranné herní kombinace zná průpravná cvičení pro rozvoj pohybových dovedností v házené zvládá složitější herní kombinace ve dvojicích a trojicích zvládá hru zná pravidla pálkovací hry a dokáže rozhodovat zápas zvládá nahazování, odpal a chytání míčku využívá různé útočné kombinace (odpal s krádeží, ulívka) a obranné kombinace (autování hráčů – dvojaut,trojaut) zná průpravná cvičení pro rozvoj pohybových dovedností pálkovací hry zvládá hru zná biomechaniku a fyziologii tělesných cvičení při posilování zvolí si vhodný druh posilování podle konkrétního účelu zvládá obsluhu a bezpečnost standardních posilovacích strojů a posilovacích věží dokáže pro posilování využívat tradiční i netradiční tělocvičné

16.2.2 16.2.3 16.3.4

-

rychlý protiútok, křížení základy herních systémů hra

-

pravidla Házené nácvik herních činností jednotlivce (HČJ) – přihrávka jednoruč z místa, v pohybu, střelba na bránu jednoruč z místa, ve výskoku, trojtakt uvolnění hráče bez míče a s míčem postupný útok hra

SH - Házená

OSV 1.5

pravidla pálkovací hry nácvik herních činností jednotlivce (HČJ) házení,chytání,odpalování,na dhazování, nácvik skluzu k metě hra

Pálkovací hry

OSV 1.5

poučení o bezpečnosti, pravidla při posilování v posilovnách nebo fitness centrech posilování v kruhovém provozu seznamuje se s lezením a boulderováním na umělých lezeckých stěnách

Posilování

16.2.2 16.2.2 16.2.2 16.2.2 16.2.3 16.3.4

-

16.2.2 16.2.2 16.2.2

16.2.3 16.2.1

-

16.2.2 16.1.7

-

16.2.2

-

FYZ BI

náčiní zvládá základy boulderování a lezení zná základy gymnastického názvosloví vykonává dopomoc a záchranu při cvičení na všech gymnastických nářadích zvládne kotoul vpřed,kotoul vzad,kotoul letmo,stoj na rukou, přemet vpřed,rondát dokáže přeskočit různá tělocvičná nářadí roznožkou a skrčkou dovede výmyk, seskok zákmihem vládá opakované komíhání ve svisu nadhmatem zvládne náskok, chůzi,poskoky a seskok z kladiny zvládá odraz z trampolíny a skoky zná základní odborné názvy zvládá základní krokové variace zvládá cvičení s hudbou

16.2.2 16.3.1 16.1.7

16.2.1

16.2.2 16.2.2 16.2.2 16.2.2 16.2.2 16.3.1 16.2.2 16.2.2

Akrobacie PROSTNÁ - kotoul vzad, kotoul vpřed, kotoul letmo, kotoul vzad do stoje na rukou - stoj na rukou - skoky, rondát - přemet stranou, přemet vpřed, sestava PŘESKOK - roznožka a skrčka přes různá tělocvičná nářadí s naznačeným zášvihem HRAZDA - náskok do vzporu, seskok zákmihem - výmyk odrazem jednonož, obounož - závěs v podkolení a vzepření závěsem v podkolení - toč vpřed, sestava KRUHY - komíhání ve svisu - svis vznesmo střemhlav KLADINA - náskok na kladinu - chůze, skoky na kladině, obraty, seskoky z kladiny rondát - kotoul vpřed, sestava TRAMPOLÍNA - skoky prosté přes různá

Gymnastika

-

FYZ BI

tělocvičná nářadí a pomůcky

zná taneční kroky

16.2.1

RYTMICKÁ GYMNASTIKA - aerobik, step aerobik, aerobik se zátěží - lidové tance – polka, valčík

zvládá základní úchopy, hmaty,znehybnění a pádové techniky zná zábavné úpolové hry

16.2.1

-

16.2.2

-

zvládá šplh na tyči i na laně s přírazem zdokonaluje šplh na laně bez přírazu zdokonaluje jízdu na inline bruslích a bruslích

16.2.1

16.2.2

-


16.2.1 16.3.1

-

-

16.2.2

16.2.2 16.2.4

-

Tance

úpolové přetahy, přetlaky, odpory pádové techniky úplové hry základy sebeobrany - hmaty a znehybnění úpolových sportů ( judo,zápas …) šplh na tyči s přírazem šplh na laně s přírazem, bez přírazu

Úpoly

inline brusle i brusle jízda vpřed, jízda vzad, zatáčení přešlapováním, zastavování plavecká technika prsa, plavecká technika kraul nácvik pohybů nohou nácvik pohybů paží nácvik dýchání zdokonalování souhry paží a nohou nácvik startovního skoku a obrátky nácvik záchrany tonoucího plavání 50m na čas

Bruslení

Činnosti podporující pohybové učení

BI - FYZ

Šplh

Plavání

- FYZ


16.3.1

-

16.3.1 -


16.3.2

-


16.3.4

-


16.3.5

-


16.3.6

-

16.3.7

-

používání verbální komunikace - názvosloví, povely i neverbální komunikace signály, gesta při pohybových aktivitách koordinace a spolupráce při pohybových aktivitách užití vhodné sportovní výstroje a výzbroje dle sportovní aktivity a prostředí účast a organizace školních i mimoškolních sportovních akcí práva a povinnosti určené aktivní nebo pasivní sportovní rolí




OSV 1.3


OSV 1.5

Sportovní role

MEV 5.1

-

ZEM DEJ

[B.13] Vzdělávací obsah – informační technologie předmět: informační technologie blok: A Školní očekávaný výstup

Výstup RVP (č.)

Učivo

Téma



ochrana autorských práv a osobních údajů

Informační etika, legislativa

OSV (1.4) Problematika legálního SW.

ZSV

ochrana zdraví

Ergonomie, hygiena a bezpečnost práce s ICT Údržba a ochrana dat

OSV (1.2) Péče o zdraví.

Žák využívá informační a komunikační služby v souladu s etickými, bezpečnostními a legislativními požadavky

17.2.4

organizuje účelně data a chrání je proti poškození či zneužití

17.1.3

využívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání

17.2.1 (část 1.)

zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru a internetu

17.3.1 o o o o

správa souborů a složek komprese antivirová ochrana firewall zálohování dat globální charakter internetu multikulturní a jazykové aspekty služby na internetu e-learning zásady grafické a typografické úpravy dokumentu estetické zásady publikování prezentační software Zásady tvorby prezentace Animace, přechody Multimediální obsah textové editory typografie

etika, právo

FYZ převody jednotek

Internet

MEV (5.1) Historie internetu jako média.

Sdílení odborných inf. Publikování

Aplikační software pro práci s informacemi

CJ

MEV (5.1) Tvorba vlastních materiálů.

typografie ESTETICKÁ VÝCH. estetické zásady MAT grafy, funkce CJ Psaní slohového útvaru na PC

o o o o o o o o o o o o o

speciální znaky tabulátory seznamy hromadná korenspondence Revize tabulkové kalkulátory Buňka Adresa Vzorce Funkce Formátování Podmíněné formátování Grafy Komplexní návrh tabulky formy dokumentů a jejich struktura

Publikování

předmět: informační technologie blok: B Školní očekávaný výstup

Výstup RVP (č.)

Učivo

Téma


žák využívá nabídku výukových programů využívá teoretické i praktické poznatky o funkcích jednotlivých složek softwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešení úloh využívá dostupné služby informačních sítí k týmové spolupráci

17.2.2 (část 1.) 17.1.2 (část 1.)

orientuje se v možnostech uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání a praxe

funkce operačních systémů a programových aplikací, uživatelské prostředí

Software

17.2.1 (část 2.)

diskusní skupiny, elektronické konference

Sdílení odborných informací

17.1.4

vymezení teoretické a aplikované informatiky

Informatika

OSV (1.3) Komunikace. OSV (1.5) Spolupráce.


využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací

17.2.2 (část 2.) 17.2.3

data a informace relevance věrohodnost informace odborná terminologie informační zdroje informační procesy informační systémy

Informace

OSV (1.2) Kde vyhledávat informace. MEV(5.2) Věrohodnost informačních zdrojů

MAT logaritmické funkce CJ knihovny

předmět: informační technologie blok: C Školní očekávaný výstup

Výstup RVP (č.)

žák – využívá dostupné služby informačních sítí

zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí multimediálních technologií a internetu využívá teoretické i praktické poznatky o funkcích jednotlivých složek hardwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešení úloh

17.3.1 (část 3.)

ovládá, propojuje a aplikuje dostupné prostředky ICT

17.1.1

17.1.2 (část 2.)

Učivo

Téma

typologie sítí internet síťové služby a protokoly přenos dat grafické editory multimédia

Počítačové sítě

funkce prostředků ICT, jejich částí a periferií, technologické inovace, digitalizace a reprezentace dat digitální technologie a možnosti využití v praxi možnosti využití prostředků ICT handicapovanými osobami

Hardware


Digitální svět Ergonomie, hygiena a bezpečnost práce s ICT



MEV (5.1) Tvorba vlastních materiálů.

ESTETICKÁ VÝCHOVA práce s grafikou

předmět: informační technologie blok: D Školní očekávaný výstup

Výstup RVP (č.)

Učivo

Téma



Algoritmizace úloh

OSV (1.2) Myšlenkové postupy řešení problémů.

MAT logické myšlení

Žák aplikuje algoritmický přístup k řešení problémů

17.3.2

zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím aplikačního softwaru a internetu

17.3.1 (část 3.)

algoritmus zápis algoritmu úvod do programování databáze export a import modelování a simulace


[B.14] Vzdělávací obsah – ekonomika předmět: Ekonomika blok: C Školní očekávaný výstup -

Vysvětlí na základě konkrétní, reálné a aktuální situace ve společnosti, mechanismy fungování trhu stanoví cenu jako součet nákladů, zisku a DPH, vysvětlí, jak se cena liší podle typu zákazníků, místa či období, objasní důvody kolísání cen zboží či pracovní síly na trhu podle nabídky a poptávky rozpozná běžné cenové triky ( cena bez DPH aj.) a klamavé nabídky rozlišuje a porovnává praktické využití jednotlivých forem podnikání, posoudí, která forma podnikání je v konkrétní situaci nejvýhodnější forma podnikání je v konkrétní situaci nejvýhodnější posoudí výhody a rizika podnikání v porovnání se zaměstnancem uvede, jak postupovat při zakládání vlastní podnikatelské činnosti a jak zažádat o


12.3.2

Učivo Vývoj a definice trhu, tržní mechanizmy cenové kalkulace a jejich aplikace ekonomika malých a středních firem

12.3.3

ekonomika živnosti obchodní zákony živnostenský zákon

Téma


Tržní ekonomika


Mezipředmětové vztah BI MAT

OSV 1.2 Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů OSV 1.3 Sociální komunikace ČJ, AJ

základní ekonomické pojmy 12.3.4 ekonomické subjekty marketing

12.3.5

12.3.6

živnostenské oprávnění analyzuje obsah reklamy, kriticky posuzuje podíl marketinku na úspěchu výrobku na trhu Používá nejběžnější platební nástroje, smění peníze za použití kurzovního lístku uvede principy vývoje cen akcií a možnosti forem investic do cenných papírů rozliší pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje a na základě toho sestaví rozpočet domácnosti navrhne, jak řešit schodkový rozpočet a jak naložit s přebytkovým rozpočtem domácnosti na příkladu vysvětlí, jak uplatňovat práva spotřebitele (při nákupu zboží a služeb, včetně produktů finančního trhu) navrhne způsoby, jak využít volné finanční prostředky (spoření, produkty se státním příspěvkem, cenné papíry, nemovitosti aj.) vybere nejvhodnější produkt pro investování volných finančních prostředků a vysvětlí proč. vybere nejvhodnější uvěrový produkt s ohledem na své potřeby a zdůvodní svou volbu,

12.3.7

12.5.1

12.5.2

12.5.3

12.5.4

12.3.5

12.5.6

12.5.7

Mikroekonomika a její aplikace v jednotlivých rozpočtech Finanční předpisy pro hospodaření v rozpočtových organizacích Občanský zákoník a předpisy s ním související vyhlášky a předpisy Peníze, funkce peněz Hospodaření domácnosti Finanční produkty Bankovní soustava

Finance

OSV 1.1 Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti OSV 1.2 Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů OSV 1.3 Sociální komunikace

MA, ZSV BI

posoudí způsoby zajištění úvěru a vysvětlí, jak se vyvarovat předlužení vysvětlí způsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN vybere nejvýhodnější pojistný produkt s ohledem na své potřeby objasní funkci ČNB a její vliv na činnost komerčních bank využívá moderní formy bankovních služeb, včetně moderních informačních a telekomunikačních technologií, ovládá způsoby bezhotovostního platebního styku kriticky posoudí své zdravotní, osobnostní a kvalifikační předpoklady pro volbu vlastního studia a profesní orientace posuzuje profesní a vzdělávací nabídku. Vztahující se k jeho profesní volbě a kariéře posoudí profesní poptávku na českém i evropském trhu práce a pružně na ní reaguje dalším vzděláváním vyhotoví potřebnou dokumentaci pro přijímací řízení k dalšímu studiu i ve zvolené profesi vhodně prezentuje vlastní

12.5.8

12.5.9

12.5.10

12.5.11

12.1.1

12.1.2

12.1.3

Systém českého a evropského školství přehled vysokých škol a univerzit v ČR dokumenty MŠMT Profesní volba Mezinárodní trh práce Osobní management

Trh práce a profesní volba

OSV 1.1 Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti OSV 1.2 Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů OSV 1.3 Sociální komunikace

BI MAT

Čj,Aj 12.1.4

12.1.5

osobu a práci, vhodně vystupuje při přijímacím pohovoru nebo konkurzu reflektuje význam práce pro psychické zdraví člověka, vytvoří si vyvážený pracovní rozvrh s ohledem na své osobní vztahy

12.1.6 Bi

předmět: Ekonomika blok: D Školní očekávaný výstup

Výstup RVP (č.)

rozlišuje jednotlivé druhy majetku; orientuje se v účetní evidenci majetku rozliší jednotlivé druhy nákladů a výnosů; řeší jednoduché výpočty výsledku hospodaření; řeší jednoduché kalkulace ceny; na příkladech vysvětlí a vzájemně porovná druhy odpovědnosti za škody ze strany zaměstnance a zaměstnavatele; na příkladu ukáže použití nástrojů marketingu v oboru; charakterizuje části procesu řízení a jejich funkci Uvede postup, jak uzavřít pracovní smlouvu a podat výpověď

12.2.1

Učivo

Téma

struktura majetku, dlouhodobý majetek, oběžný majetek náklady, výnosy, výsledek hospodaření podniku druhy škod a možnosti předcházení škodám, odpovědnost zaměstnance a odpovědnost zaměstnavatele marketing management

Podnik, majetek podniku a hospodaření podniku

Zákoník práce a s ním souvisejí vyhlášky a předpisy BOZP

Pracovněprávní vztahy


OSV 1.1 Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti OSV 1.2

Mezipředmětové vztah IVT – využití internetu k získávání informací, Tvorba prezentací

ZSV

uvede svá pracovní práva a vyžaduje jejich respektování od ostatních, respektuje své pracovní povinnosti objasní funkci odborů volí bezpečné pracovní postupy k životnímu prostředí, používá adekvátní pracovní pomůcky chová se poučeně a adekvátně situaci v případě pracovního úrazu

12.2.2

Objasní základní principy fungování systému příjmů a výdajů státu rozlišuje základní typy daní, rozlišuje, na které jeho činnosti se zdaňovací povinnost vztahuje uvede, jakým způsobem podá daňové přiznání především k dani z příjmu, jak provede základní výpočty daní a zjistí výši sociálního a zdravotního pojištění na základě aktuálních mediálních informací posoudí vliv nejdůležitějších ekonomických ukazatelů (inflace, úroveň HDP, míra nezaměstnanosti) na změny v životní úrovně občanů vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na příjmy obyvatelstva, vklady a úvěry, dlouhodobé finanční plánování

12.4.1

Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

12.2.3 12.2.4

OSV 1.3 Sociální komunikace

BI, EKO

12.2.5

12.4.2

12.4.3

12.4.4

12.4.5

Makroekonomické vztahy v ekonomice úloha státu pro hospodaření všech firem daňový systém ČR a ostatních zemí EU daňové zákony a vyhlášky ministerstva financí statistiky MF a ČSÚ

Národní hospodářství a úlohu státu v ekonomice

MA, ZSV

a uvede příklady, jak se důsledkům inflace bránit uvede postup, jak vypočítá životní minimum své domácnosti a zažádá o sociální dávku na níž má nárok objasní funkci podpory v nezaměstnanosti, funkci úřadů práce a personálních agentur, vyhledá informace o zaměstnání a rekvalifikace v různých typech medií

12.4.6

12.4.7

[B.15] Vzdělávací obsah – multimédia předmět: Blok: hodinová dotace:

multimédia C 2 hodiny týdně

školní očekávaný výstup žák uloží audio záznamy do datových souborů; orientuje se ve formátech a vhodnosti použití audio souborů; upraví audio soubory; uloží video záznamy do datových souborů; orientuje se ve formátech a vhodnosti použití video souborů; upraví video soubory; vytvoří delší video nebo záznam a vybaví ho titulky a mluveným slovem; převede datové soubory do jiných formátů s ohledem na následné použití; poskytne odbornou pomoc ostatním uživatelům

výstup RVP (číslem) 17.1.1 17.1.1

učivo

audio

téma


Zpracování videa a zvuku

OSV (1.2.) tvorba materiálů vhodných k sebeprezentaci

Speciální efekty (Jashaka) 17.1.2 17.3.1 17.3.1

mezipředmětové vztahy IVT prezentační software

video OSV (1.5) spolupráce a soutěž při zpracování audiovizuálních záznamů

17.1.2 17.3.1 17.1.1

Převody datových formátů

17.1.4

Poskytování uživatelské podpory

OSV (1.3) komunikace

CJ komunikace


multimédia D 2 hodiny týdně

školní očekávaný výstup žák vytvoří fotografii a uloží ji do PC; upraví fotografie dostupným SW orientuje se ve formátech a vhodnosti jejich použití; vytvoří jednoduchou animaci pomocí dostupného SW; převede datové soubory do jiných formátů s ohledem na následné použití;

výstup RVP (číslem) 17.1.2 17.1.2 17.3.1

učivo

změna formátu retušování fotomontáž

téma


Tvorba a úprava fotografií

OSV (1.3.) tvorba materiálů vhodných k sebeprezentaci OSV S (1.5) Soutěží o nejlepší dílo

17.1.2

Animace

17.1.1

Převody datových formátů


CJ komunikace

[B.16] Vzdělávací obsah – mediální výchova předmět: blok: hodinová dotace:

mediální výchova D 2 hodiny týdně

školní očekávaný výstup


téma


aktivní poznávání různých druhů umění našeho i světového, současného i minulého, v tradiční i mediální podobě

1. Literatura a ostatní druhy umění

OSV (1.1) Učení osvojovat si ve škole i v životě mimo školu

text interpretuje a debatuje o něm

četba a interpretace literárního textu tvořivé činnosti

2. Práce s literárním textem

orientuje se v nabídce kulturních institucí

ochrana a využívání kulturních hodnot funkce reklamy a propagačních prostředků a její vliv na životní styl kulturní instituce v ČR a v regionu kultura národností na našem území společenská kultura – principy a normy kulturního chování, společenská výchova kultura bydlení, odívání lidové umění a užitá tvorba

3. Kultura

OSV (1.1) Učení osvojovat si ve škole i v životě mimo školu OSV (1.1) Učení osvojovat si ve škole i v životě mimo školu

žák vyjádří vlastní prožitky z recepce daných uměleckých děl

porovná typické znaky kultur hlavních národností na našem území

učivo

MKV (3.1) Jak se projevuje sociokulturní rozrůzněnost v regionech ČR a v Evropě

mezipředmětové vztahy ON politický a společenský systém v době tvorby ČJ Publicistický styl ČJ Publicistický styl

ČJ Publicistický styl

ON společenský život v regionu, historie kultur na našem území, společenské chování ČJ

orientuje se v mediích, která ho obklopují, dokáže je pojmenovat

komunikace a média, jejich dělení

popíše jednotlivá média a rozdíly mezi nimi, jejich výhody a nevýhody

charakteristika druhů médií, shodné a rozdílné rysy

orientuje se v historii jednotlivých médií a jejich funkcích v dějinách společnosti

úloha médií (literatury, rozhlasu, televize) v dějinách společnosti s přihlédnutím k dějinám ČR

vybere a vhodně užije médium pro danou komunikační situaci

orientace v komunikační situaci a základy výběru správného média dle jeho vlastností vlastní tvorba v rámci učiva o jednotlivých mediích, praktické využití

osvojí si základní principy médií a dovede je užít v praxi

4. Media, jejich klasifikace a interpretace

MEV (5.2) Kategorie mediálních produktů MEV (5.2) Kategorie mediálních produktů MEV (5.1) Vývoj medií od knihtisku po internet

ČJ Publicistický styl

MEV (5.2) Příprava reklamní kampaně či televizního vystoupení MEV (5.2) Příprava reklamní kampaně či televizního vystoupení

ZSV (komunikace ve společnosti)

D (užití médií v dějinách lidstva)

[B.17] Vzdělávací obsah – seminář ze zeměpisu předmět: blok: hodinová dotace:

seminář ze zeměpisu C 2 hodiny týdně

Školní očekávaný výstup • rozlišuje na konkrétních územních příkladech mikroregionální, regionální, státní, makroregionální a globální geografickou dimenzi • lokalizuje na mapách makroregiony světa, vymezí jejich hranice, zhodnotí jejich přírodní, kulturní, politické a hospodářské vlastnosti a jednotlivé makroregiony vzájemně porovná

Výstup RVP (č.) 8.4.1.

8.4.5.

Učivo

Téma


•

MAKROREGIONY 1 .Jihovýchodní Asie 2. Východní Asie 3. Severní Amerika 4. Latinská Amerika 5. Austrálie 6. Oceánie, polární oblasti a světový oceán 7 .Severní Afrika 8. .Subsaharská Afrika 9. .Jihozápadní Asie 10. Střední Asie a Zakavkazko 11. Rusko 12. Jižní Asie 13. MAKROREGION EVROPA -Státy západní Evropy -Státy jižní Evropy -Státy severní Evropy -Státy střední Evropy -Státy východní Evropy a balkánské státy -Evropská Unie

EGS •2.1. Globalizační a rozvojové procesy •2.2. Globální problémy, jejich příčiny a důsledky •2.3. Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce •2.5. Vzdělávání v Evropě a ve světě MKV •3.1. Základní problémy sociokulturních rozdílů •3.2. Psychosociální aspekty interkulturality •3.3. Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí ENV •4.2. Člověk a životní prostředí

Makroregiony světa

jádra, periferie, modelový region – modelové problémy s důrazem na Evropu a Evropskou unii

Mezipředmětové vztah dějepis, anglický jazyk, biologie, základy společenských věd

• vymezí místní region (podle bydliště, školy) na mapě podle zvolených kritérií, zhodnotí přírodní, hospodářské a kulturní poměry mikroregionu a jeho vazby k vyšším územním celkům a regionům • zhodnotí polohu, přírodní poměry a zdroje České republiky • lokalizuje na mapách hlavní rozvojová jádra a periferní oblasti České republiky, rozlišuje jejich specifika

8.4.2.

•

Místní region

– možnosti rozvoje mikroregionu, strategické a územní plánování 8.4.3. 8.4.4.

•

Česká republika

– hospodářské a politické postavení České republiky v Evropě a ve světě, charakteristiky obyvatelstva a sídel, transformační ekonomické procesy, struktura hospodářství, regiony, euroregiony

14. ČESKÁ REPUBLIKA A MÍSTNÍ REGION

EGS •2.3. Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce •2.4. Žijeme v Evropě •2.5. Vzdělávání v Evropě a ve světě MKV •3.2. Psychosociální aspekty interkulturality •3.3. Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí ENV •4.2. Člověk a životní prostředí •4.3. Životní prostředí regionu a České republiky

dějepis, český jazyk a literatura, biologie


seminář ze zeměpisu D 2 hodiny týdně

Školní očekávaný výstup Žák rozlišuje na konkrétních územních příkladech mikroregionální, regionální, státní, makroregionální a globální geografickou dimenzi

Výstup RVP (č.) 8.4.1.

Učivo

makroregiony světa – jádra, periferie, modelový region:

Téma


Anglosaské země:

EGS •2.1. Globalizační a rozvojové procesy •2.2. Globální problémy, jejich příčiny a důsledky

UK Irsko Kanada USA Austrálie Nový Zéland Libérie

MKV •3.2. Psychosociální aspekty interkulturality •3.3. Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí ENV •4.2. Člověk a životní prostředí

Mezipředmětové vztah Anglický jazyk

PŘÍLOHA Příloha [C] Zařazení vzdělávacích oblastí do vyučovacích předmětů

[C.1] Zařazení vzdělávacích oblastí do vyučovacích předmětů Rámcový učební plán uvádí vzdělávací oblasti, jejichž výstupy musí být zařazeny do školního vzdělávacího plánu. V případě vzdělávacích oblastí Geologie, Člověk a svět práce a vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, jsme zvolili zařazení výstupů do následujících předmětů:

1. Geologie – zařazena v zeměpisu. Výstupy jsou součástí výuky v 1. ročníku – Složení, struktura a vývoj Země, Geologické procesy v litosféře, Voda (v kapitolách Fyzickogeografická sféra – včetně hydrogeologie a Systém FGS na planetární a na regionální úrovni). V regionálním pojetí se jich dotýkají výstupy týkající se FGS v makroregionech světa. Regionální geografie je učivem druhého ročníku.

2. Člověk a svět práce – výstupy jsou součástí výuky základů společenských věd. Základy společenských věd reflektují výstupy vzdělávací ve 3. ročníku – kapitoly jsou přímo nazvány Trh práce a profesní volba, Pracovněprávní vztahy, Tržní ekonomika, Národní hospodářství a úloha státu v ekonomice, další kapitolou jsou Finance a bankovní soustava (zahrnuje výstupy z oddílu Finance). V těchto kapitolách jsou dosahovány výstupy, které RVP pro vzdělávací oblast stanovuje.

3. Výchova ke zdraví – výstupy jsou rozřazeny do předmětů tělesná výchova a biologie. Biologie: výstupy prostupují celým 3. ročníkem s výjimkou kapitoly o vývoji člověka jako druhu. Mimo jiné jsou soustředěny v kapitole Rozmnožovací soustava a ontogeneze, kde zdůrazňujeme podmínky pro zdravý vývoj před i po narození, a v kapitole Životní prostředí a člověk, kde jsou studenti nabádáni k dodržování základních zdravotních pravidel a zdravého životního stylu. Tělesná výchova: vzhledem k tomu, že tělesnou výchovu vyučujeme jako soubor praktických a teoretických kompetencí, je významnou úlohou učitelky/učitele zdůrazňovat principy

zdravého života a jít v tomto ohledu také osobním příkladem.

Nelze tedy výstupy

vzdělávacího oboru oddělit od ostatních výstupů a kompetencí, které jsou v předmětu dosahovány. Je potřeba také zdůraznit, že zatímco fyzické výkony jsou limitovány mnoha vnitřními i vnějšími faktory, dodržování zdravého životního stylu je cílem, kterého může dosáhnout každý žák. Výstupy jsou také reflektovány v kompetencích dosahovaných ve vyučovacím předmětu základy společenských věd, a to v 1. ročníku, který je věnován psychologii a sociologii. Do zdraví jedince zahrnujeme nejenom fyzickou, ale také psychickou stránku. Ochrana člověka za mimořádných událostí je zmiňována i v dalších předmětech – dotýkají se jí například fyzika (zdroje a působení radioaktivního záření) a chemie (anorganické a organické jedovaté látky a ochrana před jejich působením). Témata výchovy ke zdraví jsou součástí projektů během projektových týdnů a přednášek konaných v rámci lyžařských výcvikových kurzů a dalších kurzů, které považujeme za nedílnou a přínosnou součást výuky.

41 Gymnázium

Recommend Documents