4. skladovací funkce v podkožním vazivu se ukládá tuk funkce mechanická, zásobní, izolační, uskladňuje vitamíny rozpustné v tucích

✥ pokrývá tělo – 1,6 – 1,8 m2 ✥ funkce: 1. ochrana těla – před škodlivými látkami, mikroorganismy a UV zářením

2. udržení stálé tělesné teploty – prostřednictvím kožních cév a potních žláz

3. smyslová funkce – receptory k vnímání mechanických, tepelných a bolestivých počitků

4. skladovací funkce – v podkožním vazivu se ukládá tuk – funkce mechanická, zásobní, izolační, uskladňuje vitamíny rozpustné v tucích

5. vylučovací – mazovými a potními žlázami – maz a pot – chrání kůži, mají kyselou reakci – omezují růst mikroorganismů – slabé dezinfekční účinky

6. resorpční – resorbuje látky rozpustné v tucích, zdravá kůže – resorbce malá poškozená – resorbce velká (např. při popálení) – organismus může být zaplaven škodlivými mikroorganismy

Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 5

ANATOMIE - STAVBA KŮŽE ✥ skládá se z 3 částí: POKOŽKA, ŠKÁRA, PODKOŽNÍ VAZIVO

A. Pokožka (epidermis)     

mnohovrstevný dlaždicový epitel nejsvrchnější buňky rohovatějí, odumírají a odlupují se buňky hlubších vrstev se stále dělí, vytlačuje starší buňky k povrchu obsahuje kožní barvivo – melanin – chrání před UV zářením v pokožce se nachází další vrstvy:  ZÁKLADNÍ VRSTVA (STRATUM BAZALE)  OSTNITÁ VRSTVA (STRATUM SPINOSUM)  ZRNITÁ VRSTVA (STRATUM GRANULOSUM)  SVĚTLÁ VRSTVA (STRATUM LUCIADUM)  ROHOVÁ VRSTVA (STRATUM CORNEUM)

Vrstva základní:  je tvořena jednou vrstvou zárodečných buněk válcovitého tvaru, kolmo uložených k bazální membráně (zákl.blána mezi pokožkou a škárou)  tyto buňky svým dělením doplňují buňky výše položených vrstev pokožky  nad jádry zárodečných buněk jsou drobná zrníčka pigmentu( barvivo), tento pigment je tvořen zvláštními buňkami MELANOCYTY, jsou to buňky nerv.původu, které umí vyrábět MELANIN (černé a hnědé barvivo) Ostnitá vrstva:  je tvořena 4-8 řadami buněk, které jsou navzájem propojeny DESMOZOMY, prostory mezi buňkami jsou vyplněny tkáňovým mokem, který přivádí buňkám výživné látky a odvádí odpadové produkty, po obnažení tato vrstva vlhne a mokvá. Zrnitá vrstva:  buňky se zplošťují, tvoří několik řad, začíná proces keratinizace  v cytoplazmě buněk se objevují granulární struktury tvořené keratohyalinem  dalším vyzráváním buněk směrem ke kožnímu povrchu se keratohyalin přeměňuje na keratin……


Světlá vrstva:  tvoří tenkou světlou vrstvu, je vidět na chodidlech, na rukou  epidermální buňky postupně odumírají a ztrácejí své jádro  buněčná struktura této vrstvy je patrná pouze v mikroskopu. Rohová vrstva tvoří povrch pokožky, buňky nemají jádra, jsou vyplněny rohovinou tzv. KERATINEM  na povrchu se buňky stále olupují  (stratum diskjunktun) a rohová vrstva je nejsilnější na chodidlech a dlaních  KERATIN je hydrofobní (odpuzuje H2O ) je odolný proti chem. a fyz. vlivům  výměna buněk od vrstvy základní až po vrstvu rohovou trvá 28-30 dní (pokožka se během 1 měsíce vymění)  hranice mezi pokožkou a škárou je zvlněná výběžky směrem nahoru se nazývají PAPILY a dole ČEPY, umožňují pokožce pevnost a pružnost, mezi pokožkou a škárou je bazální membrána  papilární linie jsou důležité při daktyloskopii (kriminalistika)  důležitá je štěpitelnost (lékařství) B. Škára (corium) ✥ pevná, pružná vazivová vrstva kůže ✥ proti pokožce vysílá papily (výběžky) – ve kterých jsou kapilární sítě a nervová zakončení ✥ papily – zvětšují výživnou plochu pokožky, která je bezcévná ✥ přítomna nervová zakončení – čidla bolesti ✥ terminální nervová tělíska, která patří k cerebrospinálnímu systému 1. hmatová (Meissnerova, Golgiho-Mazzoniho) tělíska – dotykové čití 2. Krauseho tělíska – receptory chladu (250 000 tisíc) 3. Ruffiniho tělíska – receptory tepla, jsou uloženy hlouběji (30 000 tisíc) Vlákna vegetativního systému tvoří pleteň:  jsou zde uložena potní, mazové a pachové žlázy, vlasové folikuly, krevní cévy a nervy, základy nehtů (nervy pronikají až do pokožky, ale cévy jdou jen do škáry)  jsou zde vazivová vlákna, buněčné elementy Vazivová vlákna: kolagenní a elastická Kolagenní  vytvářejí spleť, ve které se jednotlivá vlákna kříží ostrými úhly, tato vlákna zajišťují pevnost kůže Elastická  jsou uspořádána ve směru štěpitelnosti kůže, podílejí se na pevnosti a pružnosti kůže Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 7

C. Podkožní vazivo (tela subcutanea) ✥ nachází se pod škárou ✥ bohaté na tukové tkáně, tepny, žíly, mízní cévy a nervová vlákna ✥ obsahuje Vater – Paciniho tělíska – receptory tahu a tlaku ✥ řídké podkožní vazivo – umožňuje značnou pohyblivost kůže na některých částech těla (na krku, na čele atd.) ✥ ukládá se přebytečný tuk, který nám mnohdy vadí D. Přídatné kožní orgány  kožní deriváty – vlasy, chlupy, nehty a kožní žlázy 1. Vlasy a chlupy  vyrůstají z vlasových váčků – ústí zde mazové žlázy  s váčky spojeny snopečky svalových vláken  skládají se z volné a kořenové části  kořen vlasu se nazývá FOLIKUL, nejspodnější částí vlas.folikulu, se nazývá cibulka, zde se množí buňky a tím dochází k růstu vlasů, vlasová cibulka je vyhloubena a dosedá na ni vlasová papila, ta je tvořena vazivem cévami a nervy.  kořen vlasu obalují epitelové a vazivové pochvy  šupinky rohoviny jsou na povrchové blance uspořádány jako tašky na střeše.  silnější chlupy mají dřeň po celé délce  vlas je v kůži uložen šikmo  v místě kde vlas svírá v kůži ostrý úhel, je tenký hladký sval, jeden jeho konec se upíná do vlasového kořene a druhý do kůže, tento sval nazýváme VZPŘIMOVAČ  ke každému vlasu je připojena mazová žláza  vlasový pigment je uložen ve vlas. kůře. Druhy vlasů: 1. chmýří LANUGO  vlasy jemné, krátké, slabé, málo pigmentu, nemají dřeň 2. vlasy konečné krátké  řasy, obočí, chlupy ve zvukovodu, v nose jsou silnější a tmavší, ve stáří houstnou a rostou do větší délky 3. vlasy konečné dlouhé  vlasová kštice, ochlupení ohanbí, chlupy v podpaží, vousy: během života se další folikuly nevytvářejí, naopak ubývají  vlas roste rychlostí 1,5 – 2 cm za měsíc  v mládí roste rychleji  denně se obnoví až 100 vlasů  rozdělení 1. mongoloidní - orientální  průměr vlasu 120 µm (mikrometr), silné, rovné vlasy


2. bělošský - indoevropský  průměr vlasu 70 µm, průřez vlasu je eliptický

3. negroidní - africký  průměr vlasu 90 µm, průřez vlasu je oválný, vlasy jsou kudrnaté. Struktura vlasu Medula – dřeň (1)  je kanálek uprostřed vlasu obsahující pigment a ovlivňující lesk vlasů.  jemný vlas se skládá pouze z kutikuly a kortexových buněk (chybí medula) Kutikula (2)  její funkcí je ochrana vlasu před nepříznivými vlivy vnějšího prostředí.  je velmi pevná, odolává mechanickým vlivům (česání). Díky ní se vlas leskne a vypadá zdravě. Kortex – vlasová kůra (3)  tvoří většinu vlasu (až 80 %) a určuje jeho sílu, pevnost a pružnost.  je tvořena neživými zrohovatělými protáhlými buňkami, které se podélně seskupují do lamel a jsou spojeny mezibuněčným tmelem.  obsahuje pigmentová zrna dávající vlasu barevnost.

 začíná již v časném stadiu embryonálního vývoje, kdy se vytváří vlasový váček  počet a druh váčků je dán při narození a nedá se dále ničím ovlivnit, během života se už nevytvářejí žádné nové vlasové váčky  nejkvalitnější jsou vlasy mezi 20 –30. rokem života, kdy máme na hlavě kolem 600 vlasových váčků na 1 cm2, kolem 50 let se jejich počet snižuje asi na 500 na 1 cm2 Fáze růstu vlasu: 1. ANAGENNÍ 

vlas roste, dřeň je zachována, fáze trvá, až 5 let a normálně se v něm nachází asi 85 % vlasů

2. KATAGENNÍ  růst se zastaví, cibulka odumírá, tento proces trvá asi dvoutýdenní období a zahrnuje asi 1% vlasů Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 9

3. TELOGENNÍ  trvá asi 3-4 měsíce, cibulka odumře, oddělí se od ní zárodečné tkáně a vzniká cibulka nová, vlasy se nově tvoří, tlačí odumřelý vlas k povrchu pokožky, zahrnuje 10–15 % vlasů na hlavě

2. Nehet 1. - volný okraj nehtu 2. - ploténka nehtová 3. - měsíček 4. - postranní val kožní 5. - nadnehtová blanka ( EPONYCHIUM) 6. - nehtový val 7. - lůžko nehtové (kořen nehtu)   

je to rohová nehtová ploténka, která je tvořena zrohovatělými buňkami vyrůstá z kořene nehtu, kde leží ještě nezrohovatělé mateřské buňky nehtu a posouvá se po nehtovém lůžku až k volnému okraji nehtu. vlastní nehet vyrůstá spod zadního nehtového valu směrem ku předu a vzniká nehtová ploténka ( ta se sestává ze 3 vrstev )

NEMOC Diabetes Játra Ledviny Srdce Plíce Anemie



VZHLED žluté nehty, dole namodralé bílé nehty bílé nehty červené nehtové lůžko žlutý a ztluštělý nehet, roste velmi pomalu bledé nehtové lůžko

3. Mazové žlázy  nejsou na dlani, plosce nohou  výměšek – kožní maz – chrání před vysycháním, vlasy před lámavostí  v kůži existuje 300 000 mazových žláz, u jednoho jedince nejsou rovnoměrně rozloženy  největší počet je v místech: střední část obličeje (nos, čelo, nebo do tvaru motýlka), horní část zad, nad hrudním košem  denně se vytvoří asi 2 gramy mazu, který je rozprostřen na povrchu pokožky, jako tzv. kožní plášť nebo lipidový film. Ten tvoří společně s potem důležitou ochranu těla


4. Potní žlázy  nerovnoměrně po těle (2,5 miliónu) – nejvíc – čelo, podpaží, dlaně, chodidla  pot – 99 % vody, 0,6 % NaCl + rozpuštěné organické látky (močovina, mastné kyseliny, aminokyseliny), tvoří se z tkáňového moku  množství potu závisí na teplotě, tělesné námaze – 0,5 – 10 l za 24 hod. (horečka, strach)  dělí se na dva typy: APOKRINNÍ, AROMATICKÉ 

Malé potní žlázy APOKRINNÍ  jsou uloženy v kůži celého těla (3 000 000)  nejsou pouze v okolí nehtového lůžka, na rtech, na žaludu mužs.pohlaví  tvoří stočená klubíčka a jejich vývod ústí na povrch pokožky  jsou uloženy hlouběji než žlázy mazové  plní dva důležité úkoly ✥ vyrovnávají teplotu mezi organismem a vnějším prostředím ✥ produkují na povrch pokožky kyselý kožní plášť, ten spolu s mazovým pláštěm vylučovaný maz.žlázami vytváří hydrolipidový film, který má kyselou reakci (4,5 – 5,5 pH), tento film je první ochranou našeho těla



Velké potní žlázy AROMATICKÉ  jsou uloženy v podpaží, v okolí prsních bradavek, v okolí zevních pohl.orgánů, konečník  jsou uloženy hluboko ve škáře, mají samostatný vývod co ústí do vlas.folikulu  činnost těchto žláz začíná u člověka v době puberty a snižuje se ve stáří.  aromatické potní žlázy jsou obdobou pach.žláz zvířat a tvoří pach každého jedince. 5. Mléčná žláza  největší kožní žláza v těle  embryonálně u obou pohlaví  u dívek se rozvíjí v pubertě vlivem pohlavních hormonů stavba:  15 – 20 paprsčitě uspořádaných žlázových laloků – obklopeny tukovým vazivem  z lalůčků vycházejí mlékovody – sbíhají se – ústí na prsní bradavce ŘÍZENÍ POCENÍ  mícha + mezimozek prostřednictvím vegetativního nervstva


FYZIOLOGIE KŮŽE Ochranná funkce kůže proti vlivům vnějšího prostředí a termoregulační funkce Ochrana proti mechanickým vlivům  tlak, tah, tření, úder  je zajištěn pevností, pružností a posunlivosti proti spodině (kolagenní, elastická vazivová vlákna)  nejvíce jsou vystaveny dlaně, chodidla (silná rohová vrstva) Ochrana proti chemickým vlivům  povrch pokožky pokrývá HYDROLIPIDOVÝ FILM, který je tvořen mazem a potem  pH je kyselé 3,8 – 5,6, uvnitř pokožky je pH zásadité 6,7 – 7,3  po umytí se tento film obnoví po 1 – 2 hodině Ochrana proti mikrobiálním vlivům  na povrchu pokožky je 1 cm2 až 30 tisíc choroboplodných zárodků  zdravá pokožka je nepropustí do nitra kůže, tato schopnost se nazývá samočisticí  i při drobném poranění vniknout tyto choroboplodné zárodky a je aktivována obranná reakce (odklízecí buňky) Ochrana proti tepelným vlivům  proti teplu a chladu  ochrana prokrvení, pocení, kožní maz, podkožní tuk, keratin, ochlupení Prokrvení  při vysoké teplotě okolí, nebo při horečce se rozšiřují kapiláry, protéká více krve, kůže červená je teplá a odevzdává více tepla do okolí, tím se ochlazuje i celý organismus  při chladu se kapiláry zužují, průtok krve se zmenšuje a výdej tepla kůží je snížen Pocení  odpařování množství potu, tím se ochlazuje kůže i organismus Kožní maz  promašťuje kožní povrch LIPIDOVÝM FILMEM  při husí kůži (pilomotorický reflex), nastává při stahu vzpřimovače vlasu, jeho stlačením se dostává maz do folikulárního ústí  následek psychických impulsů (strach, stres..) Podkožní tuk  špatný vodič tepla  je hustě protkán cévami a roztažení či zúžení těchto cév ovlivňuje rozvod tepla  pomáhá izolovat svalstvo, kosti a vnitřní orgány Keratin  špatný vodič tepla (pokud je suchý)  vlhký chlad snášíme hůře než suchý Ochlupení  udržuje se v něm vrstvička vzduchu, a ta izoluje kůži od vnějšího prostředí Kůže bez vlasů a chlupů by měla být chráněna jak v létě, tak i v zimě.


Ochrana proti vlivům slunečního záření  působení UV (ultrafialové) záření, ochranou je rohová vrstva a pigment (melanin), které propouští záření jen do určité vrstvy a v určitém množství Rohová vrstva  zesiluje (vzniká tzv.světelný mozol), čím je silnější tím je ochrana před slunečním zářením lepší Melanin  v melanocytech dochází k tvorbě MELANINU, uloženém v bazální vrstvě epidermis  pohlcuje UV záření a přeměňuje ho na neškodné INFRAČERVENÉ zářeníUV záření: UVA = pigmentotvorná UVB = erytermatogenní (zčervenání) SMYSLOVÁ FUNKCE KŮŽE ✥ hmat, vnímání chladu, tepla, bolesti (při ztrátě např.zraku se zesiluje smysl hmatu či sluchu) ✥ teplota do 25°C reaguje na chlad ✥ teplota 30 – 40 °C reaguje na teplo ✥ teplota nad 40 °C opět na chlad (pocit chladu v horké lázni) ✥ je řízena centrálním nervovým systémem (mozkovou kůrou) ✥ pocity z kůže přicházejí zkříženě (levá polovina těla do pravé strany mozku a naopak) ✥ důležitý je pocit a vnímání bolesti (popálení….) ✥ při určitém onemocnění kůže, jsou postiženy nervová vlákna, postižený necítí bolest ani při popálení, říznutí… (lepra….) DEPOTNÍ ČINNOST KŮŽE ✥ znamená zásobní činnost ✥ podkoží (tukový polštář = PANNICULUS ADIPOSUS), je bohatá zásobárna některých látek (tuk, cukr, chlorid sodný a voda) SEKREČNÍ ČINNOST KŮŽE ✥ hlavní produkty kůže jsou pot a maz, keratin a melanin Maz  mužská kůže vylučuje více než ženská  hlavní součást mazu jsou SQUALENY (nenasycené mastné kyseliny, triglyceridy a vyšší alkoholy)  vytváří lipidový film Pot  spolu s mazem tvoří HYDROLIPIDOVÝ FILM  obsahuje vodu, soli, kyselinu mléčnou a močovinu  normálně se vyloučí 500 – 1000 ml potu, při námaze 10 – 12 l vody, tato ztráta se musí nahradit roztokem obsahující sůl BARIÉROVÁ (OBRANNÁ) FUNKCE ✥ úzký vztah k propustnosti kůže (vstřebávání) ✥ látky, které bariéra zadrží, jsou postupně transportovány zpět na povrch pokožky, nebo metabolizovány (přeměněny)


Kožní bariéru tvoří  kožní povrch - 1. kožní film - 2. soudržnost lamel vrchní části rohové vrstvy - 3. SZAKALLOVA bariéra v dolní části rohové vrstvy    

dobře vyvinuté a fungující spodní vrstvy pokožky dobře fungující základní blanka dobře vyvinutá a fungující základní hmota pojiva pohotovost fce cévního a lymfatického systému

1. Kožní film  má kyselé chemické složení a tím může zabránit slabým alkáliím a kyselinám, mikrobům a houbám průnik do kůže 2. Soudržnost lamel vrchní části rohové vrstvy  je velice důležitá  při velkém rohovatění se rohovina třepí v šupinkách a ztrácí svůj ochranný význam (lamely nedrží dohromady) 3. Szakallova bariéra  v dolní části rohové vrstvy mezi zrohovatělými vrstvami pokožky (obsahují minimální množství vody) a vrstvami neúplně zrohovatělými (obsahují nitrobuněčnou vodu)  obsah vody je výslednicí rovnováhy mezi množstvím vody, která proniká z hlubších vrstev a obsahem vody v atmosféře nad kožním povrchem  při poruše bariérové fce dochází k výdeji až 20 l /24 hodin, při normální fci je výdej 2 l/ 24 hodin  prostup vody není stejný, je ovlivněn vlhkostí, teplotou rohové vrstvy a její tloušťkou, nejvíce je propustná na krku, šourku, hřbetech rukou a nejméně na dlaních SPODNÍ VRSTVY POKOŽKY ✥ jsou odpovědny za buněčnou obměnu celé této části kůže (buňky se posouvají směrem vzhůru) ✥ některé nemoci ovlivňují stavbu buněk a tím je rovnováha bariéry narušena ZÁKLADNÍ BLANKA (bazální membrána) ✥ uložena mezi pokožkou a škárou ✥ výživu pokožky umožňuje tím, že obsahuje průduchy ZÁKLADNÍ HMOTA (substance pojiva) ✥ transport výživných a rozpadových látek ✥ zpomalení a zrychlení průniku látek, které pronikly pokožkou CÉVNÍ A LYMFATICKÝ SYSTÉM ✥ napomáhá bariérové fci kůže ✥ buňky FAGOCYTY mají vliv na odklizení proniklé látka Bariérová fce a kos.přípravky  chrání před vysycháním a naopak před průnikem vody či ochrana před průnikem chemikálií do těla, při poškození kůže se propustnost zvyšuje  zabraňuje průniku většiny kosmetických preparátů  neumožňuje vstřebávání kosmetických složek např. vitamínů, elastinů, kolagenů, bylinných a rostlinných složek Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 14

Látky, které jsou schopny překonat tuto bariéru  Lypozomy  mikrotělíska podobné strukturou buněčné membráně, jsou 300 x menší než bazální buňka  mnoho druhů (liší se tvarem, velikostí.)  kosmetické firmy používají i tyto názvy: VITAZOMY= lysozomy s vitamíny  zvyšují pružnost asi o 30 – 45 %  pojímají látky, které jsou rozpustné ve vodě  látky rozpustné v tucích nepojmou (vit. A, D, E, K a F)  Urychlovače transdermální penetrace  látky, které mění strukturu pokožky, aby byla propustnější i pro další látky  nejsou univerzální  Hyaluronany  velice dobře překonávají bariéru  mají výrazný hydratační efekt (dokáže navázat až 90% vody, buňky nasáknout vodu jako houba), vyhlazení drobných vrásek  nejčastěji se používá HYALURONÁT SODNÝ (derivát kys.hyaluronové)  v kosmetických přípravcích je koncentrace 0,005 - 0,2 %  v těle se vyskytují přirozeně (oční sklivec, kloubové kapaliny, pokožka, pupeční šňůra, srdeční chlopně, šlachy….)  Lysozym  nejmodernější složka kosmetických přípravků  regenerační, protizánětlivý, protivirový, protiplísňový efekt  obsažen v lidských tkáních (nevyšší koncentrace v slzách)  má vliv na snížení výskytu rozšířených žilek (teleangiektázie)  je bílkovinné povahy, dostupný, ale velice drahý VZHLED KŮŽE Kožní povrch: rýhy, vrásky Rýhy  jemné i hlubší, tvoří tvz. KOŽNÍ RELIÉF  struktura kožního povrchu se nemění, protože jsou vrozená  jsou charakteristické linie na bříškách prstů nazývané PURKYŇOVY OBRÁZKY  v místech největšího napínání a stahování se tvoří hlubší rýhy (lokty, kolena..) Vrásky  stařecké  ve stáří dochází ke snížení pružnosti a to podmiňuje tvorbu vrásek  tvorba je individuální (dědičnost, způsob života, choroby, psychika)  mimické - podmíněny mimikou obličejových svalů  turgor (napětí), je dán obsahem tekutiny v buňkách  snižuje se ve stáří, chorobách


Zabarvení kůže  je dán výslednicí několika složek  množstvím kožního barviva (melaninu)  prosáknutí tkáňovým mokem  hustoty pojiva  síly rohové vrstvy  červené zabarvení = prokrvení (u srdečních chorob - odkysličená krev = modrošedé zabarvení)  hnědé zabarvení = melanin  žlutohnědá = rohová vrstva  bílá = tkáňový mok a pojivo Tloušťka kůže  není všude stejná, kolísá mezi 0,5 – 4 mm (bez tukové vrstvy)  kolísá i podle stáří ( atrofie- ztenčení)  nejsilnější na chodidlech  nejslabší na očních víčkách Stárnutí  je přirozený proces  zabývá se obor GERONTOLOGIE  studuje řešení problémů ve stáří  oddálení stárnutí (otužování, pohyb, správná výživa, pravidelná kosmetická péče, psychická vyrovnanost) ✥ příznaky  prořídnutí kostí  ztížení pohybu v kloubech a svalech  lomivost cévních stěn  zhoršení sluchu a zraku  zvýšená únava  ztráta duševní pohotovosti  slábnutí fci žláz  snížení turgoru  špatná hojivost  snížená tvorba protilátek  nehty se kalí a štěpí, na nohou zesilují a mají drápovitý tvar  vlasy řídnou, chloupky v obočí, nose i zvukovodu naopak zesilují




4. skladovací funkce v podkožním vazivu se ukládá tuk funkce mechanická, zásobní, izolační, uskladňuje vitamíny rozpustné v tucích

Recommend Documents