4. Pozemní stavba základní části stavby

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

4. Pozemní stavba – základní části stavby Klíčová slova: Stavba, část stavby, konstrukce, prvek, díl Anotace textu: Pozemní stavba je systém, který se skládá z jednotlivých částí - subsystémů, tj. dílů stavby odpovídající funkce a účelu v objektu. Stavební díly jsou konstrukce a prvky tvořící celek budovy.

Pozemní stavbu lze členit na části nosné a nenosné. Nosné části stavby mají statickou funkci, tzn. přenášejí účinky zatížení. Musí být navrženy a provedeny tak, aby zajišťovaly dostatečnou spolehlivost a požadovanou míru bezpečnosti. Nenosné části stavby nemají statickou funkci, ale plní funkci akustickou, tepelně technickou, hydroizolační, dělící, příp. ztužující. Mohou být samonosné, což ovšem nesouvisí s nosnou funkcí objektu jako celku, ale většinou přenášejí část zatížení např. z provozu, od vlastní hmotnosti, klimatické. a) NOSNÉ ČÁSTI STAVBY: i. základy ii. svislé nosné konstrukce iii. překlady iv. stropní konstrukce v. schodiště vi. nosné konstrukce zastřešení


b) NENOSNÉ ČÁSTI STAVBY: i. komíny ii. příčky iii. výplně otvorů iv. předsazené konstrukce v. podlahy vi. střešní plášť

ZÁKLADY – základová konstrukce přenáší zatížení vyvozené budovou do podloží. Místo, v němž spočívá základ na základové půdě, se nazývá základová spára. Základové konstrukce objektu se navrhují podle konstrukčního systému, zatížení a kvality podzákladí. Hloubka založení, tzn. hloubka základové spáry, závisí na klimatických vlivech (nezámrzná hloubka v podmínkách ČR je 0,8 – 1,2 m), na geologických a hydrogeologických vlivech ( ÚGV, HPV), na statice objektu. Technologie provádění základů je monolitická, prefabrikovaná nebo kombinovaná. Materiál základových konstrukcí je nejčastěji beton prostý nebo železobeton. Základy se rozdělují na plošné a hlubinné. Plošné základy – zatížení stavbou je přenášeno plochou, zpravidla vodorovnou, která je pracovně snadno dosažitelná (cca hl. 2,5 – 3m). Do této skupiny patří základové pásy, patky, rošty, desky. Hlubinné základy – zatížení do podloží přenášení prostřednictvím sloupů či pilířů je-li ÚGV (únosná geologická vrstva) ve velké obtížně dosažitelné hloubce, příp. pod HPV (hladina podzemní vody). Do této skupiny patří piloty a pilotové rošty, šachtové pilíře, základové studny, skříně, kesony.

SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE – přenášejí veškerá zatížení stavby, svislá i vodorovná, do základové konstrukce, mají rozhodující vliv na stabilitu a tuhost stavby, spolu se stropními konstrukcemi tvoří nosný konstrukční systém budovy. Kromě primární statické funkce, tzn. nosné a ztužující, plní také funkci tepelněizolační, akustickou, protipožární, dělící a architektonickou. SNK – svislá nosné konstrukce, tj. stěna, stěnový pilíř (plošné stavební prvky), sloup, pilíř (tyčové stavební prvky). Rozdělení SNK dle technologie a materiálu: -

dřevěné stěny a sloupy – konstrukce roubené (srubové) a sloupkové (krčkové, hrázděné, kostrové) kamenné zdivo – lomový kámen, zdivo řádkové, haklíkové, kyklopské, kvádrové, příp. smíšené cihelné zdivo – cihly a cihelné bloky pálené, příp. nepálené ,,vepřovice“, cihly vápenopískové


-

tvárnicové zdivo – tvárnice betonové a pórobetonové, příp. tvárnice ,,ztraceného bednění“ železobetonové SNK – monolitické, prefabrikované a prefa-monolitické ocelové SNK – sloupy tvořící nosnou kostru budovy( samostatné nebo součást rámu), vyj. stěny vrstvené obvodové konstrukce – kontaktní a nekontaktní obvodový plášť

PŘEKLADY – překlad je nosník (přímý, obloukový, příp. lomený) tvořící horní část otvoru v nosné stěně tzv. nadpraží. U historických objektů bývá místo překladu použita klenba valená, tj. ve tvaru oblouku, nebo rovná. Překlad v nosné stěně plní zejména funkci statickou – přenáší zatížení z přilehlých částí stropu a zdiva do svislé nosné konstrukce, příp. ztužuje vodorovnou nosnou konstrukci. U stěn obvodových musí překlad splňovat také tepelně technické požadavky – skladbou s tepelnou izolací bránit tepelným ztrátám, vzniku tepelných mostů a vzniku trhlin z důvodu různé tepelné roztažnosti materiálů v obvodové stěně. Materiál a technologie provádění překladů: -

dřevěné překlady – historické stavby, v současnosti dřevostavby kamenné překlady – rovná nebo klenutá nadpraží (dnes u rekonstrukcí) cihelné zděné překlady – rovná nebo klenutá nadpraží (rekonstrukce) překlady z ocelových nosníků překlady z keramických nosníků překlady prefabrikované betonové – beton prostý, lehký, příp. pórobeton překlady železobetonové – monolitická nebo prefabrikovaná nadpraží

STROPNÍ KONSTRUKCE – stropy jsou vodorovné nosné konstrukce – VNK, které dělí objekt

po výšce na podlaží, přenáší zatížení na svislé nosné nosné konstrukce a spolu s nimi určují celkový charakter nosného systému budovy. Z hlediska konstrukčního řešení může být nosná stropní konstrukce tvořená klenbou nebo nosníkem. Stropy plní funkci zejména statickou (únosnost, odolnost proti průhybu, tuhost v horizontální rovině), dále funkci akustickou (požadavek na neprůzvučnost), funkci tepelně-technickou (detaily bez tepelných mostů, tepelný odpor a součinitel prostupu tepla), funkci protipožární (požární odolnost a třídy reakce na oheň) a funkci architektonickou (podhled stropu). Součástí stropní konstrukce jsou ztužující pozední věnce. Rozdělení stropů dle technologie a materiálu: -

klenby – tradiční zděné z cihel a kamene, novodobé betonové a železobetonové dřevěné stropy – povalové, trámové, fošnové, z dřevěných nosníků


-

-

železobetonové stropy – monolitické (deskové, trámové a žebrové), prefabrikované (deskové a panelové), prefa-monolitické tzv. spřažené (z keramických nosníků a vložek, deskové), skloželezobeton ocelové a ocelobetonové tzv. spřažené stropy – z válcovaných nosníků (ocel. profily I a desky keramické, železobetonové), z ocelových nosníků (plnostěnných nebo příhradových), z profilovaných plechů ( deskové stropy, příp. v kombinaci s ocel. profily I)

SCHODIŠTĚ – schodiště je stupňovitá stavební konstrukce umožňující komunikační spojení různých výškových úrovní. Části schodišťového prostoru – sch. rameno, stupeň, podesta a mezipodesta, zrcadlo, zábradlí, příp. výtah. Podle umístění lze rozlišovat schodiště vnitřní, vnější – předložené před budovou, terénní. Podle funkce lze rozlišit schodiště hlavní, vedlejší – pomocné, vyrovnávací (v jednom podlaží), únikové (požární). Konstrukce schodiště může být dřevěná, kamenná, cihelná, betonová a železobetonová, ocelová, příp. kombinovaná. Zejména z architektonických důvodů se provádí schodiště skleněná. Stejný účel jako schodiště plní rampy s tím, že rozdílné výškové úrovně překonávají plynule šikmou plochou. Schodiště dle konstrukce: -

schodiště s plně podporovanými stupni – pažené, podbetonované či podezděné, deskové schodiště s oboustranně podporovanými stupni – vřetenové, pilířové, schodnicové, zavěšené schodiště s jednostranně podporovanými stupni – visuté, konzolové schodiště s osově podporovanými stupni schodiště zvláštní – výsuvná, skládací, žebříková, pohyblivá - eskalátory

NOSNÉ KONSTRUKCE ZASTŘEŠENÍ – střešní konstrukce je ukončující část stavby, která chrání objekt před povětrnostními vlivy, ovlivňuje vzhled i životnost budovy. Skladba střechy: -

nosná střešní konstrukce – přenáší zatížení od střešního pláště střechy, sněhu, větru, vody aj. do ostatních nosných konstrukcí budovy střešní plášť – část střechy tvořená nosnou vrstvou střešního pláště (podepření) a střešní krytinou doplňkové konstrukce a prvky – podhled, izolace (tepelná, zviková, hydroizolace)

Sklonité střechy – podle velikosti sklonu lze rozlišit střechy šikmé (5°- 45°) a střechy strmé (45°90°), podle tvaru střešní plochy pak střechy zalomené = rovinné (střecha sedlová, pultová, valbová, polovalbová, stanová, mansardová), zakřivené = s proměnným sklonem. Nosnou konstrukce sklonité střechy mohou tvořit – krovy (dřevěné), vazníky (dřevěné, ocelové, železobetonové), rámy a oblouky (dřevěné, železobetonové, ocelové), skořepiny (dřevěné, železobetonové), lomenice (železobetonové). Ploché střechy – jsou řešeny jako jednoplášťové, dvouplášťové (horní plášť, dolní plášť, vzduchová mezera), několikaplášťové. Z hlediska provozu může být plochá střecha navržena jako nepochůzná

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích nebo provozní (pochůzná, pojízdná, vegetační). Skladba střechy se skládá z nosné konstrukce a dalších vrstev, které musí zajistit funkčnost střechy. Jsou to vrstvy – spádová, roznášecí, parotěsná, ochranná, stabilizační, expanzní, drenážní, separační, spojovací, dilatační, izolační. Je nutno řešit odvodnění a větrání střešního pláště.

KOMÍNY– komín je technické zařízení, které slouží k odvádění spalin od spotřebičů paliv do

volného prostoru. Konstrukce komínu ovlivňuje spotřebu energie, znečišťování ovzduší, požární bezpečnost i životnost kotlů. Komín musí být účinný, spolehlivý a bezpečný. Základní funkcí komínů je tah, který závisí na tlakových poměrech, na tvaru, rozměrech i výšce komínů a na rychlosti větru. Při návrhu konstrukce komínu je nutno brát v úvahu charakter spotřebiče paliv, který bude na komín připojený – zda jde o klasický spotřebič s vysokou teplotou spalin nebo o moderní spotřebič s velkou účinností a vznikem kondenzátu. Pak se provádí komín tzv. jednovrstvý, dnes však častěji komín vícevrství (s komínovou vložkou a izolací).

PŘÍČKY – příčka je nenosná dělící stěna rozdělující vnitřní prostor budovy na jednotlivé místnosti.

Příčky tedy plní zejména funkci dělící a dále musí vyhovovat požadavkům akustickým, tzn. na neprůzvučnost u akusticky chráněných místností. Zvukově-izolační vlastnosti příček závisí na hmotnosti příčky, konstrukčním uspořádáním, materiálu a na vztahu příčky k ostatním konstrukcím ( obvodová izolace příčky). Příčky mohou být řešeny jako pevné, přemístitelné, skříňové (nábytkové stěny), pohyblivé (shrnovací, skládací, posuvné), nebo zvláštní (přepážky a polopříčky). Konstrukce příček: -

jednoduché příčky (1 či vícevrstvá stěna, kde všechny vrstvy jsou vzájemně spojeny) dvojité příčky (2 stěny, mezi nimiž je vzduchová mezera, příp. vyplněná zvukovou izolací) kombinované příčky (jednoduchá stěna s akustickou předstěnou, příp. se vzduchovou dutinou)

Statika příček: -

podepřené příčky (stropní konstrukcí), - zavěšené příčky (na stropní konstrukci), - visuté příčky (vzepřené do nosných stěn), - příčka samonosná (má vlastní základ)

Materiál a technologie provádění příček: -

příčky zděné – cihly keramické pálené, tvárnice betonové, příčky skloŽB (Luxfery) příčky monolitické (celistvé) – systémy ztraceného bednění z tvárnic či desek příčky montované (prefabrikované) – sádrokarton (rošt kovový nebo dřevěný), panely betonové a keramické, skleněné tvarovky (Copilit), vícevrstvé dílce (sendviče na bázi dřevní hmoty)

VÝPLNĚ OTVORŮ – výplně otvorů v nosných stěnách tvoří okna, dveře a vrata. Konstrukci okenního otvoru tvoří rám, křídlo a skleněná výplň. Konstrukce dveřního otvoru se skládá z křídla a zárubně, příp. rámu.

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Materiál používaný pro okna a dveře – dřevo, plast a kov (hliník, ocel), příp. kombinace. Pokud jde o stavební sklo, používá se izolační dvojsklo, příp. trojsklo. Vrata lze rozdělit podle otevírání – otočná, výklopná, posuvná, rolovací a sekční. Mohou být hladká nebo sestavena z jednotlivých kazet či lamel.

PŘEDSAZENÉ KONSTRUKCE– zasahují před hlavní nosnou konstrukci do vnějšího, příp. vnitřního prostoru. Předsazené konstrukce mají specifická řešení jak staticko-konstrukční, tak stavebně-fyzikální, protože na ně působí vlivy prostředí (teplota, vlhkost, sníh, vítr, déšť). Předsazené konstrukce plní funkci estetickou, jde o výrazný architektonický prvek. Dále musí splňovat požadavky statické – přenos zatížení z provozu, od vlastní hmotnosti a klimatické, požadavky tepelně-technické – omezení tepelných mostů v místě styku s obvodovou konstrukcí, požadavky požární. Z hlediska konstrukčního řešení mohou být předsazené konstrukce navrženy jako konzoly, podepřené nebo zavěšené. Předsazené konstrukce podle charakteru: -

Balkóny - konstrukce předsazená před obvodový plášť budovy - železobetonové, ocelové, dřevěné, kamenné Lodžie - konstrukce otevřená pouze z 1 strany, má zastropení či zastřešení Pavlače - průběžný balkón sloužící jako přístupová komunikace k bytům Římsy – konstrukce chránící fasádu budovy před atmosférickými vlivy – cihelná, kamenná, dřevěná, železobetonová Arkýře – opláštěný a zastřešený balkón zvětšující obytnou plochu objektu Markýzy – konstrukce chránící vstupy do budov před klimatem – železobeton, ocel

PODLAHY– podlaha je 1 i vícevrstvá kompletační konstrukce tvořící vrchní vrstvu vodorovných a šikmých ploch. Na vlastnostech podlah se podílí všechny vrstvy, zejména nášlapná. Složení, tloušťka i materiál podlahy závisí na účelu místnosti, resp. prostoru, a na intenzitě provozu. Podklad podlahy tvoří nosná stropní konstrukce, v nejnižším podlaží pak podkladní betonová mazanina na rostlém terénu. Podlaha musí splňovat požadavky na mechanickou odolnost, bezpečnost provozu, odolnost proti vodě a vlhkosti, tepelně-technické a akustické požadavky, dále požadavky na požární bezpečnost, snadnou údržbu, hygienu, životnost a plní funkci také estetickou. Podle konstrukce lze rozlišit podlahy plovoucí (nášlapná vrstva je oddělena od podkladu i od stěn ZI podložkou), podlahy tuhé (bez ZI podložky) a podlahy se vzduchovou mezerou. Skladba podlahy: -

nášlapná vrstva (krycí) – včetně spojovací vrstva, ukončujících, přechodových a dilatečních lišt roznášecí vrstva (podkladní, tzn. vyrovnávací, příp. spádová) – bet. mazanina, pref. desky, násyp izolační vrstva (těsnící, příp. separační) – hydroizolace, tepelná a zvuková izolace

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Nášlapné vrstvy podlah: -

dřevěné podlahy – prkenná a fošnová, parketová, vlysová, lamelová, desková dlažby – keramická, kamenná, betonová, teracová (tzv. umělý kámen) mazaniny a potěry – betonová, teracová (tzv. lité teraco), xylolitová, stěrky samonivelační podlahové povlaky – koberec, PVC, linoleum, korek, pryž

STŘEŠNÍ PLÁŠŤ – střešní plášť je část střechy tvořená nosnou vrstvou střešního pláště, střešní krytinou (pokrývačské práce) a dalšími prvky (klempířské práce, izolace). Pokrývačské práce – střešní krytina může být skládaná (plech, tašky betonové či keramické pálené, střešní šindele asfaltové, přírodní břidlice, vláknocement, plastické hmoty), nebo povlaková (asfaltové pásy, HI fólie). Skládaná krytina je vytvořená z plošných dílců, rovinných nebo tvarovaných, vzájemně spojených. Není vodotěsná, ale musí bezpečně odvádět vodu, což je zajištěno potřebným sklonem střechy dle konkrétní krytiny. Povlaková krytina je vytvořená ze spojených pásových materiálů, příp. jako bezešvá. Musí být vodotěsná. Klempířské práce – zahrnují osazování plechových výrobků na střeše a na průčelí budov s cílem zajistit odvod vody a zamezit zatékání vody do konstrukcí. Konkrétně jde o osazování střešních žlabů a odpadního potrubí, oplechování a lemování konstrukcí a kladení plechové střešní krytiny. Pro klempířské práce se používají plechy ocelové (pozinkované, s org. povlakem), hliníkové, měděné, příp. slitiny kovů.

4. Pozemní stavba základní části stavby

Recommend Documents