Zrcadlovka v praxi
4 Naučte se pracovat v manuálním režimu Zkušenější uživatelé mohou expoziční automatiku vypnout úplně, výsledky bývají výborné Manuální režim dozajista nedokáže vyřešit všechny problémy s nastavením expozice, umožní vám ale dokonale ovládnout fotoaparát a plně pochopit vztah mezi časem a clonou. To je v mnoha situacích velmi důležité. Práce v režimu priority clony nebo času je rychlá a snadná, někomu ale může vadit, že za vás důležité parametry zčásti nastavuje automatika. Ani při manuálním měření expozice se nemusíte bát, že bude snímek exponovaný špatně – stačí sledovat světelnou váhu v hledáčku a podle potřeby hodnoty upravovat. Jednotlivé parametry lze ale snadno jemně doladit, a výsledkem tedy může být podstatně lepší expoziční práce. Často stačí změnit clonu nebo čas o jediný stupeň a výsledek je na první pohled patrný. Pravda, i v prioritních režimech můžete dosáhnout stejného efektu pomocí korekce expozice, ale při práci v ručním režimu se toho člověk více naučí. Pečlivé manuální nastavení dává fotografům obecně nejvíce tvůrčích možností, navíc se s ním lze úspěšně vyhnout přepalům či ztrátě kresby ve stínech.
Při bodovém měření na skalce je popředí exponováno velmi dobře, v mracích se ale ztrácejí detaily vinou přepalů. Nastavené hodnoty: ISO 100, čas 1/10 s, f20.
Velký snímek vznikl při automatickém středovém měření expozice s citlivostí ISO 100, časem 1/20 s a clonou f20. Při fotografování jsme použili polarizační filtr. 34 Digitální foto Srpen 2007
DF52_034_Feat2.indd 34
23.7.2007 11:12:34
Téma
Bodové měření na nebi znamená podexponovanou spodní polovinu fotografie. Detailů je na snímku dost, nevýhodou je ale omezený dynamický rozsah a občasná ztráta kresby ve stínech. ISO 100, 1/80 s, f20.
Při bodovém měření na tmavých stromech dochází k výraznému přeexponování nebe. Stromy a tráva jsou exponovány dobře, ale obloha, na které u podobných fotografií hodně záleží, je velmi poničená. ISO 100, 1/6 s, f20.
Srpen 2007 Digitální foto 35
DF52_034_Feat2.indd 35
23.7.2007 11:12:51
Zrcadlovka v praxi Jak zvolit správný způsob měření expozice
V tomto případě jsme použili maticové měření, naměřený čas činil 1/13 s při ISO 100 a f20. Expoziční automatika brala značné ohledy na tmavé stromy, trávu a skalky, což vedlo k mírnému přeexponování oblohy (v mracích se objevují přepaly).
Bodové měření
Středové měření
Maticové měření
V obtížných světelných podmínkách se většinou nejlépe osvědčí bodové měření expozice. V krajinářské fotografii se tento způsob používá zřídka, ve značné oblibě ho naopak mají například milovníci snímků interiérů nejrůznějších starých budov, kostelů apod. Fotoaparát měří expozici ve velmi malé oblasti uprostřed záběru a zbytek scény zcela ignoruje. Po naměření je proto většinou zapotřebí zvolené hodnoty zaaretovat – při změně kompozice by fotoaparát nastavil něco úplně jiného.
Integrální měření s posíleným středem je pro mnohé ideálním kompromisem mezi maticovým a bodovým režimem. Největší význam pro měření má v tomto případě středová oblast (podstatně větší než u bodového systému), fotoaparát ale bere ohled i na zbytek záběru. Expozice je tudíž podstatně vyváženější než u bodového měření, ve složitějších světelných situacích je ale i tady někdy zapotřebí aretace naměřených hodnot.
Maticové měření expozice se v každodenním fotografování používá asi nejčastěji. Fotoaparát při něm nastaví expoziční hodnoty na základě celého záběru. Automatické systémy jsou dnes už natolik sofistikované, že k chybám dochází jen málokdy. Ve složitějších světelných podmínkách se jim ale nevyhneme – pokud například fotografujeme tmavší krajinu s úzkým pásem světlé oblohy, bude nebe téměř jistě přepálené. V takovém případě nezbývá než použít jiný způsob měření nebo korekci expozice.
veškeré fotografie Ben Birchall/Future
Způsoby měření expozice
36 Digitální foto Srpen 2007
DF52_034_Feat2.indd 36
23.7.2007 11:13:07
Téma
Manuální expoziční režim a portréty Žádný expoziční režim se na portréty nehodí lépe než plný manuál. V tomto žánru totiž více než jinde záleží na zcela přesné expozici a dobrém barevném podání, což se týká především odstínů pleti. Přitom je zapotřebí exponovat výhradně na ústřední motiv, nikoliv na pozadí. Pokud použijeme některý z poloautomatických režimů, je velmi pravděpodobné, že expoziční automatika vezme ohled i na pozadí a bude se v něm snažit zachovat kresbu detailů. Důsledkem bude přeexponování obličeje. Nechcete-li použít ruční nastavení, zbývá jediné – zoomem přiblížit obraz tak, aby tvář vyplňovala celý záběr, pak změřit expozici, naměřené hodnoty zamknout pomocí aretace a teprve poté vytvořit požadovanou kompozici. Podle histogramu bude výsledný snímek mírně podexponovaný, ale to přesně potřebujeme. Při fotografování v ručním režimu tento poněkud složitý postup odpadá. Největší výhodou manuální expozice je tudíž skutečnost, že se nemusíme starat o žádná aretační tlačítka a zámky – prostě nastavíme optimální expoziční hodnoty a můžeme se v klidu soustředit na kompozici. Tvář portrétované osoby zůstane vždy exponovaná správně a fotograf se může namísto technických problémů plně věnovat svému záměru a dát průchod kreativitě. Vyzkoušeli jsme to a výsledek vidíte na fotografii dole.
Práce v jiných expozičních režimech
Programová automatika Priorita clony
Priorita času
Při práci v plně automatickém režimu si kreativity příliš neužijeme – o podobě výsledného snímku rozhoduje spíše fotoaparát než fotograf. Po vytvoření požadované kompozice, v níž tvář modelky spočívala po straně záběru a ne uprostřed, vzal přístroj při měření expozice v úvahu pozadí, a portrét je proto přeexponovaný.
Ani fotografování s prioritou času nepřineslo nijak oslnivý výsledek. Tento režim se velmi dobře uplatní u akčních a sportovních snímků, nikoliv u statických portrétů – podobně jako v předchozích dvou případech věnovala expoziční automatika příliš velkou pozornost pozadí na úkor hlavního motivu.
Režim priority clony lze úspěšně používat například při fotografování krajiny, ale v tomto případě se příliš neosvědčil. Kvůli vyšší hodnotě clony narostla hloubka ostrosti, podobně jako v předchozím případě fotoaparát zachovává zbytečně detailní kresbu v pozadí na úkor správné kompozice tváře.
Srpen 2007 Digitální foto 37
DF52_034_Feat2.indd 37
23.7.2007 11:13:40
Zrcadlovka v praxi
5 Práce s formátem RAW V následující části se zaměříme na surová obrazová data čili formát RAW. Povíme si, jaké jsou jeho výhody a jak s ním pracovat.
Fotografování do formátu RAW umožňují všechny digitální zrcadlovky na současném trhu. Se stejným formátem ovšem pracují i kompaktní fotoaparáty před tím, než jejich obrazové procesory snímek zpracují a uloží jako JPEG soubor. Fotografii v RAW podobě lze přirovnat k exponovanému, ale nevyvolanému filmu. Na rozdíl od filmu ovšem zpracování neprobíhá v temné komoře, ale v počítači. Pokud u našeho příměru zůstaneme, lze snímky ve formátu JPEG přirovnat k hotovým vyvolaným fotografiím z minilabu. Je tedy jasné,
že formát RAW dává fotografům mnohem více tvůrčích možností – v počítači můžeme upravit expozici, barevnost, kontrast a další parametry bez podstatné ztráty kvality. Při zpracování v RAWu dokonce můžeme i bojovat s vleklou nemocí digitálních fotoaparátů, tedy slabším dynamickým rozsahem. Podexponovaný snímek lze například uložit dvakrát pod různými názvy a na jedné z verzí přitom můžeme bez potíží vytáhnout detaily ve stínech, zatímco na druhé z nich zůstane zachovaná kresba v jasech. Pak obě fotografie
spojíme pomocí vrstev v grafickém editoru tak, že dynamický rozsah výsledného snímku výrazně přesahuje možnosti snímače. Další výhodou 12 nebo 14bitových RAW souborů je možnost 16bitového zpracování, čili možná práce s 65 563 úrovněmi jasu (běžné osmibitové JPEG soubory nabízejí jen 256 úrovní). To znamená podstatně plynulejší tonální přechody mezi jasem a stínem, méně artefaktů i šumu a lepší kresbu detailů. Jestli jste s formátem RAW dosud nepracovali, je nejvyšší čas začít – rozhodně nebudete litovat.
38 Digitální foto Srpen 2007
DF52_034_Feat2.indd 38
23.7.2007 11:14:09
Téma Optimální nastavení při fotografování do formátu RAW
Vyvážení bílé Při fotografování do formátu JPEG je nutno nastavit správné vyvážení bílé – jakmile obrazový procesor uloží barvy ve zvolené podobě, žádné velké změny nejsou možné. Ve formátu RAW můžeme naopak barevnou teplotu měnit v počítači zcela libovolně bez jakékoliv ztráty kvality. Přesto doporučujeme nastavit vyvážení bílé podle aktuálních podmínek, abyste na displeji fotoaparátu viděli co nejvěrnější podobu snímku.
Vyvážení bílé lze při fotografování měnit v menu nebo speciálními tlačítky. Můžete použít automatické nastavení, některou z předvoleb nebo ruční kalibraci.
Histogram To, že fotografujeme do formátu RAW, ještě v žádném případě není zárukou dobré expozice. Doporučujeme pečlivě sledovat histogram a hlídat, zda není fotografie přepálená nebo naopak příliš podexponovaná a zda naplno využíváte dynamického rozsahu snímače. Histogram roztažený po celé šíři mezi oběma krajními hodnotami znamená, že fotografie využívá celého dynamického rozsahu snímače, přitom nedochází k přepalům ani k utopení kresby ve stínech. Na tomto snímku je tonální rozsah výrazně omezený. Levý okraj naznačuje, že část kresby pohltily stíny, výrazné jasy přitom zcela chybějí, což je znát z prázdné pravé strany. Práce s histogramem se u jednotlivých typů fotoaparátů liší. Většinou ho lze zobrazit při prohlížení stiskem tlačítka Info, případně zmáčknutím některé směrové šipky navigační kolébky.
Černobílé fotografie
veškeré fotografie Ben Birchall/Future
I milovníkům černobílých fotografií přináší formát RAW vcelku podstatné výhody. Při konverzi mají totiž k dispozici podstatně více tvůrčích možností než při práci s osmibitovými JPEG soubory. Pokud fotografujete v RAWu, můžete navíc bez problémů přepnout do černobílého režimu – na displeji se fotografie zobrazí v monochromatické podobě, do RAW souboru se ale uloží plnobarevně. Černobílý režim obyčejně najdeme v menu fotoaparátu, u každého modelu se ovšem nachází jinde. U Canonu EOS 30D (viz obrázek) se například skrývá v nabídce obrazových stylů. Při fotografování v černobílém režimu se na displeji zobrazí monochromatický snímek, v RAWu se ale barvy ukládají bez omezení.
Srpen 2007 Digitální foto 39
DF52_034_Feat2.indd 39
23.7.2007 11:14:19
