4. kapitola DAŇOVÉ PROSTŘEDÍ V ČR Obsah kapitoly: ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●
Charakteristika daní Místní příslušnost k daním a správce daně Registrační povinnost a daňové identifikační číslo Členění daní v České republice Daňové subjekty - plátce daně, poplatník daně Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob Daň z přidané hodnoty Spotřební daně Silniční daň Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí Daň z nemovitostí verze 2010
Charakteristika daní Daň je obvykle charakterizována jako ● Státem nařízená platba (dána zákonem) ● Vymahatelná platba (hrozba sankce) ● Platba neekvivalentní ● Platba do státního rozpočtu
Místní příslušnost Místní příslušnost je obecně dána: ● ● ●
●
●
●
U právnické osoby místem jejího sídla U fyzické osoby bydlištěm v České republice Nelze-li u PO či FO místní příslušnost takto určit, řídí se místem, kde má PO/FO stálou provozovnu, místem výkonu činnosti či místem, kde se v ČR nachází většina nemovitého majetku patřící FO či PO Nelze-li ani takto místní příslušnost určit, je místně příslušným Finanční úřad pro Prahu 1 U zdanění nemovitosti je místní příslušnost dána místem, kde se nemovitost nachází ...
Správce daně Správcem daně je obvykle: ● ● ●
Místně příslušný finanční úřad Celní úřad (pro účely celního řízení) Města a obce (např. pro účely místních poplatků)
Registrační povinnost Povinnost registrovat se vzniká daňovému subjektu: ●
●
●
●
● ●
Do 30 dnů od získání povolení či oprávnění provozovat podnikatelskou činnost Také do 30 dnů je daňový subjekt povinen oznámit správci daně zahájení činnosti nebo pobírání příjmů podrobených dani Registrace není povinná, pokud vznikne jen nahodilá daňová povinnost či pokud je předmětem zdanění nemovitost Povinnost registrovat také není u poplatníků, kteří mají výhradně příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků Registrace se správci daně podává na tiskopise vydaném MF Registrační povinnost lze splnit též pomocí přihlášky či oznámení na živnostenském úřadu (CRM)
Daňové identifikační číslo (DIČ) Registrovanému daňovému subjektu sdělí správce daně jeho daňové identifikační číslo (DIČ) a vydá mu osvědčení o registraci. Struktura DIČ (od 1. 5. 2004): CZ a kmenová část, což je obvykle: ● U FO rodné číslo bez lomítka ● U PO IČO Struktura DIČ (do 30. 4. 2004): Směrový kód finančního úřadu a kmenová část ● Např. 228-7012243032, 228-78559612 ● Již se nepoužívá
Daňové subjekty Daňové předpisy obvykle rozeznávají dva základní druhy daňových subjektů: Poplatník je osoba (FO/PO), jejíž majetek, příjmy nebo úkony jsou přímo podrobeny dani. Plátce je osoba (FO/PO), která pod svou vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků či sraženou poplatníkům
Členění daní v České republice PŘÍMÉ DANĚ – lze jednoznačně určit poplatníka ● Daň z příjmů fyzických osob ● Daň z příjmů právnických osob ● Silniční daň ● Daň z nemovitostí ● Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitosti NEPŘÍMÉ DANĚ – určení poplatníka je nemožné nebo neefektivní ● Daň z přídané hodnoty ● Spotřební daně ● Ekologické daně
Daň z příjmů fyzických osob poplatníci Poplatníkem DPFO je fyzická osoba, která zejména: ● ●
●
Má na území ČR bydliště Obvykle se na území ČR zdržuje (minimálně 183 dní v roce) Ostatní osoby (bez bydliště či s kratší dobou pobytu) mají daňovou povinnost jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR
Daň z příjmů fyzických osob předmět daně ●
●
● ● ●
Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6) Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) Příjmy z kapitálového majetku (§ 8) Příjmy z pronájmu (§ 9) Ostatní příjmy
Příjmem se rozumí příjem peněžní i nepeněžní nebo i příjem dosažený směnou.
Daň z příjmů fyzických osob příklady osvobození od daně Od daně jsou například osvobozeny tyto typické situace: ●
●
●
●
●
●
●
Příjmy z prodeje rodinného domu, bytu apod., pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně 2 roky bezprostředně před prodejem Příjmy z prodeje nemovitostí, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 5 let; jde-li o prodej nemovitostí nabytých děděním, zkracuje se doba 5 let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele Příjmy z prodeje movitých věcí; nevztahuje se však na prodej motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 1 roku Příjmy získané ve formě dávek a služeb z nemocenského či důchodového pojištění Odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve či jiných biologických materiálů Úroky z vkladů ze stavebního spoření vč. úroků ze stát. podpory (zřejmě jen do konce roku 2010) Příjmy z prodeje cenných papírů (časový test 6 měsíců mezi nabytím a prodejem)
Daň z příjmů fyzických osob základ daně, daňová ztráta Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období prokazatelně převyšují výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení. Tyto příjmy a výdaje jsou definovány samostatně pro každý dílčí daňový základ daně dle § 6 – § 10. Plynou-li poplatníkovi souběžně 2 či více druhů příjmů, je základem daně součet dílčích základů daně. Pokud výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů převýší příjmy (dle účetnictví či daňové evidence), je rozdíl tzv. daňovou ztrátou. Daňovou ztrátu lze realizovat jen z příjmů dle §§ 7 – 10 a lze ji odečíst (zčásti či celou) od daňových základů dle §§ 7 – 10 vykázaných v následujících až 5 zdaňovacích obdobích
§ 6: Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků Těmito příjmy jsou zejména: ● Příjmy ze současného (či dřívějšího) pracovněprávního, služebního či členského poměru, v nichž je poplatník při výkonu povolání povinen dbát příkazů plátce ● Odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob ● Příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů s. r. o., komanditistů komanditních společností atd. ● Platy členů vlády, senátorů Parlamentu ČR či poslanců Evropského parlamentu ● Odměny za výkon funkce v orgánem obcí, státních orgánech apod. Za příjmy ze záv. činnosti se nepovažují a předmětem daně nejsou např.: ● Náhrady cestovních výdajů (do výše dle Zákoníku práce) ● Hodnota osobních prac. prostředků, prac. oděvů, obuvi, ochranných nápojů
§ 6: Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků Od daně jsou osvobozeny například: ● Částky vynaložené na odborný rozvoj (vzdělávání) zaměstnanců ● Hodnota stravování poskytnutá jako nepeněžní plnění ● Nepeněžní plnění např. ve formě používání rekreační, zdravotnická apod. zařízení či příspěvky na kulturní a sportovní pořady a akce; u nepeněžního plnění poskytnutých formou zájezdu max. Kč 20 000/rok; vše i pro rodinné příslušníky ● Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění poukázaný na účet zaměstnance nebo částky placené pojišťovně za zaměstnance na pojištění pro případ dožití/úmrtí (je-li výplata pojistného sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy, nejdříve však v 60 letech věku zaměstnance; osvobozeno je pojistné max Kč 24 000 ročně) ZÁKLADEM DANĚ (DÍLČÍM ZÁKLADEM DANĚ) jsou: ● Výše uvedené příjmy zvýšené o částku odopvídajícímu pojistnému na sociální zabezpečení (25 %) a zdravotní pojištění (9 %), kterou hradí zaměstnavatel, tzv. superhrubá mzda. Pojistné se zaokr. na celé Kč nahoru
§ 7: Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti Těmito příjmy jsou zejména: ● Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství ● Příjmy ze živností ● Příjmy z jiného podnikání (např. profesionální sportovní činnost) ● podíly společníků v. o. s. či komplementářů k. s. na zisku společnosti ● Příjmy z užití či poskytnutí práv z půrmyslového či jiného vlastnictví, příjmy z autorských práv vč. vydávání a rozmnožování děl vlastním nákladem ● Příjmy z výkonu nezávislého povolání ● Příjmy znalce, tlumočníka apod. ZÁKLADEM DANĚ (DÍLČÍM ZÁKLADEM DANĚ) jsou: ● Příjmy (viz výše s výjimkou společníků v. o. s. či komplementářů k. s.) snížené o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů ● U společníků v. o. s., komplementářů k. s. se základ daně (dílčí základ daně) určí v poměru jako je rozdělován zisk (obvykle dle společenské smlouvy)
§ 7: Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti Výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů lze uplatnit: ● Buď ve skutečné výši dle účetnictví či daňové evidence (více o „daňově uznatelných výdajích/nákladech“ viz pasáž o dani z příjmů právnických osob) ● Nebo výdaje v „paušální výši“ jako určité procento výdajů, a to např.: - 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, vodního a lesního hospodářství - pro rok 2010 také 80 % z příjmů z řemeslných živností - pro rok 2010 také 60 % z ostatních živností - pro rok 2010 také 40 % z jiného podnikání, příjmů z duš. vlastnictví atd. ● V těchto „paušálních“ výdajích jsou dále uplatněny všechny výdaje v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Poplatník, který uplatňuje výdaje v „paušální výši“, je povinen vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souladu s podnik. činností ● Stanovený způsob uplatnění výdajů nelze zpětně měnit (!)
§ 8: Příjmy z kapitálového majetku Těmito příjmy jsou zejména: ● Podílu na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, družstvu ● Podíly na zisku tzv. tichého společníka ● Úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, na vkladovém účtu ● apod. Tyto příjmy jsou obvykle tzv. samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně, která činí obvykle 15 % a za poplatníka ji odvádí přímo plátce, který daný příjem vyplácí (např. banka či společnost vyplácející podíl na zisku)
§ 9: Příjmy z pronájmu Těmito příjmy jsou zejména: ● Příjmy z pronájmu nemovitostí či jejich částí a bytů ● Příjmy z pronájmu movitých věcí ● To vše za předpokladu, že nejde o příjmy, na které by se vztahovaly dílčí základy daně dle §§ 6 – 8 Plynou-li tyto příjmy manželům ze SJM (bezpodílového spoluvlastnictví), zdaňuje se tento příjem jen u jednoho z manželů. ZÁKLADEM DANĚ (DÍLČÍM ZÁKLADEM DANĚ) jsou: ● Shora uvedené příjmy snížené o výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení (detailněji viz výklad o DPPO) ● Neuplatní-li poplatník výdaje v prokázané výši, může je uplatnit ve výši 30 % z uvedených příjmů
§ 10: Ostatní příjmy Těmito příjmy jsou příjmy, při nichž dochází ke zvýšení majetku jinak než dle ustanovní §§ 6 – 9, například: ● Příjmy z příležitostných činností či příležitostného pronájmu ● Příjmy z převodu nemovitostí není-li tento převod osvobozen od daně (viz výše) ● Příjmy z převodu účastní na obchodních společnostech (s. r. o., k. s.) či družstvu ● Výhry v loteriích, sázkách a podobných hrách vč. výher z reklamních soutěží Příjmy plynoucí manželů ze SJM se zdaňují jen u jednoho z nich. Od daně jsou například osvobozeny: ● Příjmy z příležitostných činností, pokud nepřesáhnout Kč 20 000 ● Výhry z loterií a sázek provozovanýcn na základě povolení vydaného dle zvláštního právního předpisu („povolené loterie“) v rámci EU či EHP
§ 10: Ostatní příjmy ZÁKLADEM DANĚ (DÍLČÍM ZÁKLADEM DANĚ) jsou: ● Shora uvedené příjmy snížené o výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení ● Těmito výdaji jsou například: - ceny, za kterou byla věc (právo) prokazatelně nabyta - jde-li o věc zděněnou/darovanou, pak cena dle zvláštního předpisu - též zaplacená daň z převodu nemovitostí u zdanění převodu nemovitosti ● Jsou-li jednotlivé výdaje vztahující se k jednotlivým příjmům dle tohoto paragrafu vyšší než příjmy, k rozdílu se nepřihlíží ● Taktéž se nepřihlíží k případné vlastní práci poplatníka, kterou provedl na věci (např. na prodávané nemovitosti)
Nezdanitelná část základu daně Od základu daně lze například odečíst: ● Hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, „neziskovým organizacím“ apod., pokud ve zdaňovacím období přesáhne 2 % základu daně nebo činí alespoň Kč 1 000. ● Za dar na zdravotnické účely se považuje i bezpříspěvkový odběr krve (hodnota daru Kč 2 000) ● Maximálně lze odečíst 10 % ze základu daně ●
●
Od základu daně lze odečíst úroky zaplacené z úvěru ze stavebního spoření či z hypotečního úvěru, pokud byl poskytnut bankou/stavební spořitelnou a byl poplatníkem použit na financování bytových potřeb (výstavba rodinného domu či bytu, koupě domu, bytu, splacení členského podílu či vkladu právnické osobě za účelem získání práva nájmu, údržba domu/bytu apod.) Takto lze odečíst maximálně Kč 300 000 za zdaňovací období
Nezdanitelná část základu daně Položky odčitatelné od základu daně Od základu daně lze dále například odečíst: ● Poplatníkem zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění (podmínka 60:60, viz osvobození příjmů dle § 6), maximálně však Kč 12 000 ● Poplatníkem zaplacené příspěvky na jeho penzijní připojištění; tato částka se snižuje o Kč 6 000, maximálně lze odečíst Kč 12 000 ● Poplatníkem zaplacené členské příspěvky, je-li poplatník členem odborové organizace (1,5 % zdanitelných příjmů, max. 3 tis. Kč) Položkami odčitatelnými od základu daně jsou například: ● Daňovou ztrátu (nejdéle 5 zdaň. období po období, kdy ztráta vznikla) ● 100 % výdajů na realizaci projektů výzkumu a vývoje
Sazba daně z příjmů fyzických osob V současné době je odpovídá sazba konceptu tzv. „rovné daně“ Daň ze základu sníženého o nezdanitelnou část a o odčitatelné položky (viz výše) a zaokrouhleného (ročně!) na celá sta Kč dolů činí 15 %.
Slevy na dani, daňové zvýhodnění, daňový bonus Slevy na dani představují snížení vypočtené daně např. o částky: ● 24 840 Kč ročně (tj. 2 070 Kč měsíčně) na poplatníka ● 2 520 Kč ročně (tj. 210 Kč/měs.) při invaliditě 1. nebo 2. stupně (tzv. částečný invalidní důchod) ● 5 040 Kč ročně (tj. 420 Kč/měs.) při invaliditě 3. stupně (tzv. plný invalidní důchod) ● 16 140 Kč ročně (tj. 1 345 Kč/měs.) u držitele průkazu ZTP-P ● 4 020 Kč ročně (tj. 335 Kč/měs.) u „studentů“ v prezenční formě studia do 26 let, v případě doktorského studia v prezenční formě do 28 let ● 24 840 Kč ročně (měsíčně nelze) na manžela/manželku žijící v domácnosti, nemá-li manžel/manželka vlastní příjem přesahující 68 000 Kč Tyto slevy lze uplatnit maximálně výše daně, tj. daň tak může být nulová, ne záporná. Dále může poplatník uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 11 604 Kč ročně (tj. 967 Kč/měs.) (dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá na uplatnění této položky vliv) Toto zvýhodnění lze využít formou slevy na dani či daňovým bonusem. Daňový bonus = záporná daň (FÚ vrací).
Podávání daňového přiznání ● ●
●
●
Zdaňovacím obdobím k DPFO je obvykle kalendářní rok Daňové přiznání k DPFO se podává do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období (srov. § 40 ZoSDaP) Poplatník, který musí mít účetní závěrku ověřenu auditorem nebo pokud daňové přiznání podává daňový poradce, podává se daňové přiznání do 6 měsíců zdaňovacího období Plná moc pro daňového poradce musí být uložena u správce daně před uplynutím neprodloužené lhůty
Daň z příjmů právnických osob Poplatníkem DPPO ● Jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami ● Má-li taková právnická osoba sídlo na území ČR, má daňovou povinnost na své „celosvětové“ příjmy ● Nemá-li taková právnická osoba na území ČR své sídlo, má daňovou povinnost pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR Předmětem daně ● Jsou veškeré příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a nakládání s majetkem ● U „neziskových“ organizací nejsou předmětem daně příjmy plynoucí z jejich poslání („hlavní činnosti“), pokud výdaje (náklady) na tyto činnosti jsou vyšší ● Dále u „neziskových organizací“ nejsou předmětem daně příjmy z dotací či příspěvků na provoz ze státního rozpočtu, úrokové příjmy na bankovním účtu apod. Osvobození od daně (např.): ● Členské příspěvky např. u profesních komor či obč. sdružení, výnosy kostelních sbírek ● Příjmy z dividend a jiných podílů na zisku vyplácené dceřinnou společností ● atd.
Daň z příjmů právnických osob ●
●
Sazba daně z příjmů právnických osob činí pro rok 2010 19 % Základ pro výpočet DPPO (základ daně) se přitom zaokrouhluje za zdaňovací období na celé tisícikoruny směrem dolů
DPPO a DPFO § 7 - společné Základem daně pro účely DPPO nebo pro fyzické osoby s příjmy dle § 7 se rozumí: ● Rozdíl mezi výnosy a náklady, pakliže poplatník vede (podvojné) účetnictví ● Rozdíl mezi příjmy a výdaji, pakliže poplatník (týká se prakticky jen FO) vede daňovou evidenci (dříve tzv. jednoduché účetnictví) Výnosy (příjmy) se rozumí ● Výnosy (příjmy) z činnosti poplatníka (tržby za výrobky, zboží, služby) ● Výnosy (příjmy) z prodeje (nepotřebného) majetku ● Atd. Výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů („daňově uznatelným nákladem“) se rozumí například: ● Nájemné včetně „finačního leasingu“ (při splnění podmínek dle ZoDP) ● Odpisy hmotného/nehmotného majetku (vyjadřující opotřebení tohoto majetku) ● Náhrady cestovních výdajů ● apod.
DPPO a DPFO § 7 - společné Za tzv. daňově neuznatelné náklady (výdaje) se považují například: ● Výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku ● Penále, úroky z prodlení a pokuty (s výjimkou zaplacených smluvních sankcí tohoto druhu) ● Výdaje „nad limit“ dle ZoDP či dle jiných právních předpisů (např. tzv. cestovné nad limit) ● Manka a škody převyšující náhrady (s výjimkou „mank do norem“) ● Výdaje (náklady) na reprezentaci (pohoštění, občerstvení, dary s výjimkou tzv. „reklamních předmětů“ atd.) ● Kladný rozdíl mezi tzv. účetními a daňovými odpisy hmotného/nehmotného majetku ● atd.
Daň z přidané hodnoty Obecně: ● Patří mezi nepřímé daně ● Jde o jakousi státem nařízenou přirážku, kterou prodávající uplatní vůči kupujícímu a tento kupující ji musí zaplatit Předmětem daně je v tuzemsku zejména: ● Dodání zboží či převod nemovitosti osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování tzv. ekonomické činnosti ● Poskytnutí služeb osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti Osobou povinnou k dani je osoba samostatně uskutečňující ekonomické činnosti, může jí být i „nezisková organizace“ Ekonomickou činností se rozumí: ● Soustavná činnost výrobců, obchodníků, osob poskytujících služby ● Není to činnost zaměstnanců
Daň z přidané hodnoty Plátcem DPH se rozumí v tuzemsku osoba podléhající dani, která zejména: ● Za nejvýše 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne obrat („tržby“) 1 mil. Kč (plátcem se stává od 1. dne třetího měsíce následujícího po měsíci překročení obratu) ● Uzavře smlouvu o sdružení s jinou osobou, která již plátcem DPH je Zdanitelným plněním se rozumí především: ● Dodání zboží ● Převod nemovitosti ● Poskytnutí služby Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné především: ● Dnem dodání či převzetí zboží ● Dnem poskytnutí služby ● Dnem přijetí úplaty (např. zálohy, pokud předchází dodání) ● K DUZP vzniká povinnost přiznat (uplatnit) daň
Daň z přidané hodnoty Sazby daně: ● Základní (2010: 20 %), uplatňuje se u většiny zboží a služeb ● Snížená (2010: 10 %), uplatňuje se u potravinářského zboží, rostlin (živých i řezaných), knih, novin a časopisů (s plochou reklamy do 50 %), dětské autosedačky, ubytovací služby, hromadná doprava osob, vstupné na kulturní akce, ZOO apod., bytová výstavba vč. oprav Zdaňovací období: ● Kalendářní čtvrtletí, pokud obrat (skutečný za minulý kal. rok či předpokládaný) nepřevýší 2 mil. Kč ● Kalendářní měsíc, pokud obrat (skutečný za min. kal. rok či předpokládaný) převýší 10 mil. Kč ● Při obratu mezi 2 a 10 mil. Kč si plátce může zvolit zdaňovací období na celý následující kalendářní rok Podávání daň. přiznání: do 25 dnů po skončení zdaňovacího období
Daň z přidané hodnoty Přijatá zdanitelná plnění jsou ta, které plátce DPH nakupuje u jiných plátců. DPH, které v ceně těchto plnění uhradí, se nazývá odpočet daně. Uskutečněná zdanitelná plnění jsou ta, která plátce DPH prodává (jiným plátcům nebo i neplátcům). DPH, které v cenách těchto plnění přijme, se nazývá daň na výstupu. Celková daňová povinnost k DPH za zdaňovací období se určí ze vztahu:
∑ daně na výstupu - ∑ odpočtu daně Možné výsledky: ● Výsledek je kladný = vlastní daňová povinnost splatná správci daně ● Výsledek je záporný = nadměrný odpočet správce daně vrací ● Výsledek je nulový = negativní, ale je třeba podat daň. přiznání
Daň z přidané hodnoty - příklad Předpokládejme, že za sledované zdaňovací období (např. kalendářní měsíc) přijal („nakoupil“) plátce DPH následující zdanitelné plnění: ● Pořízení zboží cena bez DPH Kč 100.000,00 + DPH 20 % Kč 20.000,00 ● Telekomunikační služby cena bez DPH Kč 5.000,00 + DPH 20 % Kč 1.000,00 ● Občerstvení na schůzi cena bez DPH Kč 1.000,00 + DPH 10 % Kč 100,00 ● Konzultace s právníkem cena bez DPH Kč 10.000,00 + DPH 20 % Kč 2.000,00 CELKEM ODPOČET DANĚ ZA PŘIJATÁ ZDANITELNÁ PLNĚNÍ Kč 23.000,00 (občerstvení = plnění pro reprezentaci, kde není nárok na odpočet DPH, proto v součtu nezahrnuto) Ten samý plátce za sledované zdaňovací období uskutečnil následující zdanitelná plnění: ● Prodej zboží „na fakturu“ cena bez DPH Kč 50.000,00 + DPH 20 % Kč 10.000,00 ● Prodej zboží „za hotové“ cena bez DPH Kč 80.000,00 + DPH 20 % Kč 16.000,00 ● Poskytnutí služeb hotově cena bez DPH Kč 10.000,00 + DPH 10 % Kč 1.000,00 CELKEM DAŇ NA VÝSTUPU ZA USKUTEČNĚNÁ ZDANITELNÁ PLNĚNÍ Kč 27.000,00 Daňová povinnost k DPH = ∑ daně na výstupu - ∑ odpočtu daně Tedy: 27.000 – 23.000 = + 4.000,00 Podnik je v situaci vlastní daňové povinnosti, kterou je povinen vyrovnat u svého místně příslušného správce daně tak, aby částka Kč 4.000,00 byla nejpozději v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání připsána na účtě správce daně. Poznámka: Pokud by částka zjištěná dle výše uvedeného vzorce byla záporná, jednalo by se o nadměrný odpočet. Ten správce daně vrací (bez žádosti) do 30 dnů po vyměření daně.
Spotřební daně - základy Předmět daně: ● Zdanění minerálních olejů, lihu, piva, vína, tabákových výrobků (tzv. vybrané výrobky) ● Způsob značení a prodeje tabákových výrobků, způsob značení minerálních olejů Plátci daně (fyzické či právnické osoby) ● Pokud uvedli vybrané výrobky do volného (daňového) oběhu v ČR, např. vyrobili ● Pokud vybrané výrobky dovezli Zdaňovací období, daňové přiznání, splatnost daně ● Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc ● Daňové přiznání se podává samostatně za každou daň příslušnému celnímu úřadu do 25. dne po skončení zdaňovacího období ● Daň je splatná do 40. dne po skončení zdaň. období
Spotřební daně - základy Základ daně ● Minerální oleje: množství v 1000 litrech při 15 st. Celsia, např. motorové benzíny 12.840 Kč/1000 litrů ● Líh: množství lihu v hektolitrech etanolu při 20 st. Celsia, 14.300 Kč – 28 500 Kč/hektolitr ● Pivo: množství piva v hektolitrech, základní sazba 32 Kč/hl, u malých nezávislých pivovarů (roční výstav do 200.000 hl) sazba 16 Kč/hl až 28,80 Kč/hl ● Víno: množství vína (meziproduktů) v hektolitrech, sazba 2.340 Kč/hl u šumivých vín a meziproduktů a 0,00 Kč/hl u tichých vín ● Tabákové výrobky: množství v ks, sazba 1,15 Kč/ks (doutníky) či minimálně 2,01 Kč/ks u cigaret, u ostatního tabáku 1.340 Kč/kg Značení některých výrobků: ● Tabákové výrobky vyrobené/dovezené na území ČR musí být označeny tabákovou nálepkou, zákon zakazuje prodávat i nakupovat tyto výrobky za jinou cenu než je na nálepce ● Minerální oleje jsou značkovány či barveny přimícháváním látky do těchto olejů
Silniční daň - základy Předmět daně ● Silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v ČR, jsou-li používána k podnikání či jiné samostatné výdělečné činnosti Poplatníci daně ● FO či PO, která je provozovatelem či uživatelem vozidla; také zaměstnavatel, pakliže vyplácí cestovní náhrady zaměstnanci, který použije pro prac. cestu své soukromé vozidlo Základ daně ● Osobní automobily: zdvihový objem válců v ccm ● Návěsy: součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav ● Ostatní: největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav Zdaňovací období, daňové přiznání ● Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok ● Daňové přiznání se podává do 31. 1. následujícího kalendářního roku
Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí - základy DAŇ DĚDICKÁ ● Poplatník: dědic ze závěti či ze zákona ● Předmět daně: nemovité věci, movité věci, CP, peněžní prostředky,... ● Základ daně: cena nabytého majetku snížená o dluhy zůstavitele, přiměřené náklady na pohřeb, odměnu notáře DAŇ DAROVACÍ ● Poplatník: nabyvatel daru ● Předmět daně: bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu ● Základ daně: cena majetku, popř. snížená o dluhy a jiné povinnosti, které se váží k předmětu daně, popř. snížená o clo apod. DAŇ Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ ● Poplatník: obvykle převodce nemovitosti (nabyvatel je ručitelem) ● Předmět daně: úplatný převod nemovitosti ● Základ daně: cena zjištěná dle zvláštního právního předpisu, a to i pokud je sjednaná cena převodu nižší než tato cena
Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí - společné Rozdělení osob do skupin pro účely těchto daní: ● 1. skupina: příbuzní v přímé řadě a manželé ● 2. skupina: příbuzní v řadě pobočné (sourozenci, synovci, neteře, strýcové, tety), manželé dětí (snachy, zeťové), děti manžela, rodiče manžela,... ● 3. skupina: ostatní fyzické osoby a všechny právnické osoby Sazba daně dědické a daně darovací: ● 1. skupina: do 1 mil. Kč = 1 %, dále progresivní zdanění ● 2. skupina: do 1 mil. Kč = 3 %, dále progresivní zdanění ● 3. skupina: do 1 mil. Kč = 7 %, dále progresivní zdanění ● U osob v 1. a 2. skupině zcela osvobozeno u dědění i darování Sazba daně z převodu nemovitostí: ● U všech osob (1. - 3. skupina) = 3 % Daňové přiznání: ● Daň dědická: do 30 dnů po skončení dědického řízení ● Daň z PN: do konce 3. měsíce násl. po měsící v němž byl zapsán vklad do KN ● Daň darovací: do 30 dnů od skončení kalendářního roku, v němž došlo k bezúplatnému nabytí majetku (např. u přijetí daru neziskovou organizací)
Daň z nemovitostí – daň z pozemků Předmět daně: ● Pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitostí ● Předmětem daně nejsou pozemky zastavěné stavbami, lesní pozemky, vodní plochy, pozemky pro obranu státu Poplatník daně: ● Vlastník pozemku ● Nájemce, např. jde-li o pozemky spravované Pozemkovým fondem ● U pozemků ve vlastnictví státu je poplatníkem např. právnická osoba mající právo trvalého užívání Osvobození od daně (např.) ● Pozemky ve vlastnictví státu či obce ● Pozemky tvořící funkční celek se stavbou k vykonávání náboženských obřadů ● Pozemky tvořící funkční celek se stavbou ve vlastnictví obč. sdružení a o. p. s. ● Pozemky, na nichž jsou hřbitovy ● (…) Základ daně, sazba daně (např.:) ● Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady,...: výměra x průměrná cena půdy dle Vyhlášky = 0,75 % ● Hospodářské lesy, rybníky,...: výměra x 3,80 Kč ● Ostatní pozemky: výměra x sazba (stavební pozemky Kč 2,00/m2, ostatní Kč 0,20/m2); tato sazba se násobí koeficientem 1,0 (v obcích do 1000 obyvatel) až 4,5 (Praha) dle velikosti obce. Obec svou obecně závaznou vyhláškou může tento koeficent zvýšit o jednu kategorii, Praha max. na 5,0.
Daň z nemovitostí – daň ze staveb Předmět daně: ● Stavby s vydaným kolaudačním rozhodnutím ● Byty včetně podílu na spol. částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí ● (...) Poplatník daně: ● Vlastník stavby ● Nájemce u staveb spravovaných Pozemkovým fondem ● Je-li více vlastníků, platí tito vlastníci daň společně a nerozdílně Osvobození od daně (např.) ● stavby ve vlastnictví státu či obce ● Stavby ve vlastnictví církví, stavby sloužící školám, muzeím, galeriím, stavby pro MHD ●
Základ daně, sazba daně (např.:) ● Obytné domy 2 Kč/m2, stavby pro individuální rekreaci 6 Kč/m2, garáže 8 Kč/m2 ● U staveb pro podnik. činnost 2 Kč/m2 (zemědělství), 10 Kč/m2 u průmyslu, stavebnictví, dopravy, 10 Kč/m2 u ostatní podnik. Činnosti ● Základní sazby se zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží (pokud toto nadzemní podlaží přesahuje 2/3 zastavěné plochy) ● Základní sazba se násobí koeficientem 1,0 – 4,5 dle velikosti obce
Daň z nemovitostí - společné Zdaňovací období, daňové přiznání ● Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok ● Daňové přiznání se podává do 31. 1. daného zdaňovacího období ● Daňové přiznání se nepodává, pokud bylo podáno v některém z předchozích zdaňovacích období a nedošlo k žádné změně Vyměření, splatnost daně ● Daň vyměřuje místně příslušný správce daně (dle umístění nemovitosti) dle stavu k 1. 1. daného roku ● Nepřesáhne-li roční daň 5.000 Kč, je celá daň splatná nejpozději do 31. 5. daného roku ● V ostatních případech se daň platí nejpozději do 31. 5. a 30. 11. daného roku (u zemědělců a chovu ryb do 31. 8. a 30. 11.)
