4. ICTKP pro zrakově postižené

4. ICTKP pro zrakově postižené Oblasti, kde se projevují negativní důsledky těžkého zrakového postižení a v nichž kompenzační pomůcky umožňují těžkou zrakovou vadu částečně kompenzovat, vycházejí ze základních oblastí využití ICT kompenzačních pomůcek v kapitole 3.4: 1) Základní životní potřeby (sebeobsluha, příprava pokrmů, výběr ošacení apod.) 2) Orientace v prostoru a schopnost se v prostoru pohybovat 3) Získávání a zpracovávání informací Všechny jmenované oblasti mají společného jmenovatele – neschopnost získat informaci z okolí bez speciálních postupů a kompenzačních pomůcek. Proto drtivá většina kompenzačních pomůcek pro těžce zrakově postižené slouží ke zmírnění informační bariéry. Kompenzační pomůcky jsou koncipovány tak, aby využívaly dalších dvou smyslů – hmatu a sluchu. Ty nejzákladnější hradí zdravotní pojišťovna (bílé hole, optické pomůcky), na jiné pomůcky, zejména na ty finančně náročné – lze získat finanční příspěvek ze sociálních fondů, ostatní si uživatelé platí sami. Do prvních dvou oblastí účinně zasahuje proces sociální rehabilitace (jako následná zdravotní péče) s výukou specifických postupů a s použitím některých jednoduchých základních mechanických (psací stroj) a elektronických pomůcek (diktafon, kalkulačka, budík, hodinky,…). Obvykle nevyžadují zvlášť náročné zaškolení. Jednoduchost zde však nemusí znamenat cenovou nenáročnost, např. kamerové lupy pro slabozraké jsou jednoduché, avšak drahé optické pomůcky, které mají nezastupitelnou roli, a některé jejich funkce nelze jinými pomůckami nahradit. V oblasti poslední se již setkáváme s pomůckami víceúčelovými a funkčně i obslužně poměrně náročnými, jejichž základem je osobní počítač nebo jeho procesor – pomůcky sloužící ke zpracování informací v digitální formě.

29

4.1 ICTKP pro základní životní potřeby21 Jak již bylo naznačeno v úvodu kapitoly, do této kategorie se řadí všechny pomůcky, které souvisí se sebeobsluhou, přípravou pokrmů, nakupováním, rozeznáváním bankovek apod. V praxi se tedy jedná o každodenní rutinní aktivity, které zdravý člověk vůbec nevnímá. Využití ICTKP v této oblasti není příliš rozšířené. Totéž se týká i „běžných“ kompenzačních pomůcek, které nejsou na bázi výpočetní techniky. Jako příklady lze uvést například šablonu na bankovky, dávkovače potravin a tekutin, násypky na lahve, hmatové rozlišovače klíčů či hmatové hodinky. Ve většině případů se však v rámci této kategorie musí nevidomý spolehnout sám na sebe, či na pomoc ostatních. Právě nutnost požádat ostatní o pomoc bývá v některých případech vnímána velmi negativně. Zejména lidé s degenerativní poruchou zraku mají s touto skutečností velmi velké problémy. Věci, které pro ně byly dříve samozřejmé, jsou náhle nemožné a požádat o pomoc pro ně představuje kapitulaci, doznání, že již nedokáží být soběstační. Většina nevidomých se však shoduje na tom, že snažit se o naprostou a důslednou soběstačnost za všech okolností by pro ně znamenalo o mnohé věci se ochudit a nad mnohými činnostmi se zcela vyčerpat. S pomocí ostatních je pak spojeno i zachování určité důstojnosti. To je však pravda, ke které se mnozí zrakově postižení musí těžce dopracovat. Pro zvládnutí všech těchto činností je nejdůležitějším principem organizace. Každá věc, každý používaný předmět musí mít své místo. Jestliže nevidomý určitý předmět použije, ihned jej vrací nebo ukládá zpět, i kdyby to měl udělat třeba desetkrát za sebou. Musíli používat několik pomůcek, tak si je v určitém sledu položí co nejblíže pracovnímu poli. Tato organizace je pro nevidomého nenahraditelná. Dle ní je schopen vyznat se ve svém oblečení, v bankovkách v peněžence, v potravinách apod. Ale i tady je jasně cítit, že nejprve musí existovat někdo, kdo všechny tyto věci pomůže nevidomému dle jeho přání a zvyklostí roztřídit a uspořádat. ICTKP v této oblasti není příliš mnoho, přesto existují a jejich využívání život nevidomým velmi usnadňuje. Nyní si tedy uvedeme několik nejdůležitějších zástupců. Kromě charakteristik jednotlivých produktů jsem se rozhodla uvádět i jejich ceny. Tuto informaci totiž považuji za velmi důležitou, neboť některé kompenzační pomůcky opravdu nejsou levnou záležitostí.

21

Zpracováno dle zdrojů [23] a [24]

30

4.1.1 Mluvící budík a hodinky Mluvící budík zobrazuje a odříkává čas, datum, den v týdnu a týden v roce. Dále obsahuje funkci kuchyňských minutek, opakované buzení, ohlašování celé hodiny a hlídání stavu baterií. Všechny tyto veličiny se nastavují samostatně – není použito málo přehledné funkce Obrázek 1 – SHIFT. Pro velmi snadné korigování času je budík vybaven doplňkovou

Mluvící budík

korekcí času. Budík je napájen síťovým adaptérem a zálohován 4 tužkovými bateriemi. Kromě mluvícího budíku se na našem trhu objevily i mluvící hodinky. K nejčastějším funkcím mluvících hodinek patří volba tónu alarmu, mluvící stopky a hlášení času a data. Hlasový výstup je však prozatím pouze v německém jazyce. Pro zajímavost dodávám, že kromě mluvících hodinek využívají zrakově postižení také hodinky hmatové. Tento typ je překvapivě dražší, cena se pohybuje v rozmezí 1 800 – 5 000 Kč. Cena budíku: 2 860 Kč, Cena hodinek: 320 – 1 800 Kč

4.1.2 Mluvící kalkulačka Tato kalkulačka je určena především pro nevidomé a silně slabozraké, proto číselný displej vůbec neobsahuje. Místo něj disponuje přepínatelným hlasovým výstupem buď do zabudovaného reproduktorku, nebo do sluchátka. Klávesnice kalkulačky je tvořena dvaceti tlačítky, která jsou

Obrázek 2 –

uspořádána do čtyř řad po pěti tlačítkách tak, aby bylo velmi snadné Mluvící kalkulačka naučit se je zpaměti. Pro snadnější hmatovou orientaci jsou dvě tlačítka v první a ve čtvrté řadě vyvýšena (vždy druhé a čtvrté tlačítko). Kalkulačka počítá s maximálně šestimístnými operandy, výsledek může být až sedmiciferný. Neodpovídající výsledky jsou zobrazovány v optimalizovaném exponenciálním tvaru. Cena: 2 520 Kč

31

4.1.3 Další mluvící pomocníci Mezi další mluvící přístroje, které mohou handicapovaní využívat, patří ozvučené teploměry (cca 500 Kč), glukoměry (cca 5000 Kč), kuchyňské minutky (250 Kč) či domácí (cca 3000 Kč) a osobní váhy (1700 – 3000 Kč). Mnohem zajímavějším pomocníkem je však tzv. Sherlock. Jedná se o důmyslný identifikátor popisů. Hlasové nahrávání se uskutečňuje

Obrázek 3 - Sherlock

pomocí technologie RFID. Celková kapacita je 32 MB, což představuje asi 2000 popisných záznamů v délce cca 2,5 hodin. Etiketami lze polepit téměř vše, počínaje léky a konče CD. Informace k jedné etiketě pak může být dlouhá až 2 minuty. To je dostatečná doba pro popis barvy a materiálu oblečení, obsahu nahraného CD či způsobu užívání jednotlivých léků. Nevidomý tak může identifikovat i takové věci a vlastnosti, kvůli kterým musel dříve žádat o pomoc. Zároveň jsou vhodné i v případech, kdy musí svůj byt (tzn. svůj organizační systém) opustit, např. dovolená, pracovní cesta apod. Balíček, ve kterém je Sherlock prodáván, obsahuje 50 ks etiket a 35 ks umělohmotných plastových čipů, které jsou voděodolné. Etikety lze pak dále dokupovat. Samotný přístroj je snadno ovladatelný dvěma tlačítky a lze u něj nastavit tři stupně hlasitosti. Cena: 8 600 Kč

4.1.4 ColorTest Ačkoliv nevidomí nedokáží vnímat barvy, neznamená to, že je nevnímá jejich okolí. Sladit vhodné barvy oblečení, zvolit vhodný make-up, nevzít si každou ponožku jinou, to jsou problémy, které i přes svůj handicap řešit musí. Jednou z možností je již jmenovaná or- Obrázek 4 - ColorTest ganizace svého šatníku dle barev, materiálů apod. Ne vždy to však musí stačit. ColorTest je přístroj k rozpoznání barev. Disponuje „umělým okem“, se kterým je možno rozpoznat veškeré spektrum barev. Rozpozná barvy předmětů, světlo a průsvitné tekutiny. Stanoví, jestli jsou předměty tmavé, světlé, jednobarevné nebo vícebarevné (např. oblečení se vzorem). Vedle těchto činností má také funkci čas, datum, termíny, stopky a informace. Samozřejmě je česky ozvučen. Cena: 17 900 Kč

32

4.1.5 Telefon pro nevidomé a slabozraké Telefon se stal nedílnou součástí našeho života. Musíme si uvědomit, že pokud používá nevidomý pevnou linku, nemá k dispozici telefonní seznam, tlačítka jsou velmi malá a jedinou pomůckou usnadňující identifikaci v číslech je hmatatelný bod na čísle 5, kterým jsou vybaveny všechny klasické telefonní přístroje. Přestože jsou pevné linky stále více nahrazovány telefony mobilními, například starší osoby nadále upřednostňují klasické telefony s velkými číselníky, zejména pokud mají problémy se zrakem. Telefonní přístroj, který zde představuji, lze umístit na stůl i na stěnu. Má v paměti 13 čísel, z toho 3 čísla mohou být uložena pod tzv. jednodotykovými tlačítky tísňového volání. Přístroj zároveň Obrázek 5 - Telefon pro umožňuje hlasitý provoz bez zvednutí sluchátka. Klávesnice je opat-

nevidomé a slabozraké

řena reliéfními číslicemi v kontrastní barevnosti, velikost číslic je 1,5 cm. Klávesnice je zároveň označena i braillskými číslicemi. Cena: 1 590 Kč

4.1.6 Looky TV22 Looky TV je malá ruční 200 g vážící lupa s kvalitní LCD obrazovkou 3,5“ a ostrým barevným obrazem. Pro své malé rozměry a váhu je lehce přenositelná a použitelná téměř kdekoliv. CCD kamera snímá obraz předlohy a zvětšený jej dále promítá na LCD displej.

Obrázek 6 - Looky TV

Looky TV je opatřena rukojetí, kterou lze nastavit do několika poloh. Pro ovládání lupy a všech režimů slouží 2 barevně odlišená tlačítka. Žluté tlačítko má funkci zapínání, vypínání a okamžité zmrazení obrazu. Modré tlačítko pak nastavuje ostatní režimy. Obraz lze zvětšit až 8x, k dispozici jsou 4 zobrazovací režimy, tj. kontrastní pozitiv, kontrastní negativ, plné barvy a zmrazení. V provozu vydrží lupa bez připojení k síťovému adaptéru 1,5 hodiny. Jednou z jejích hlavních nevýhod je pak fakt, že ji nelze připojit k PC. Cena: 17 000 Kč

22

Zpracováno dle zdroje [25]

33

4.2 ICTKP pro orientaci a pohyb v prostoru Téměř každý z nás si při vyslovení slova „nevidomý“ představí člověka s bílou holí. Právě ta je tou nejdůležitější kompenzační pomůckou, bez které si většina nevidomých neumí svůj život vůbec představit. Přesto existují i výjimky. Je na nevidomém zda, jak a v jakých případech se rozhodne tuto pomůcku používat. Ačkoliv se může zdát, že se nejedná o ICTKP, nenechme se mýlit. V dnešní době již existují i slepecké hole vybavené ICT. Můžeme se setkat i s blikající holí. Ta je vybavena led diodami, které mají na nevidomého upozornit při snížené viditelnosti (špatné počasí, tma). Druhým vylepšením pak může být zabudovaný vysílač v rámci systému TYFLOSET. V současné době si nikdo neumí představit nástroj, který by bílou hůl překonal. Přesto existují problémy, které bílá hůl nevyřeší. Díky tomu vznikl prostor i pro další nástroje, které mohou být v této oblasti velmi užitečné – detektory překážek či GPS systémy.

4.2.1 Systém TYFLOSET23 Orientace v MHD je pro nevidomého či slabozrakého velmi problematická. Ačkoliv je schopen vlastními silami dojít až k nástupní stanici, nemá již žádnou informaci o tom, která tramvaj, trolejbus či autobus právě přijíždí, kam směřuje, popřípadě kdy pojede další. V tuto chvíli je odkázán pouze na pomoc druhé osoby, která se zde však např. ve večerních hodinách nemusí vyskytovat. Samotné zjištění, zda je nevidomý na zastávce sám, je bez vznesení dotazu také velmi problematické. Firma APEX s.r.o. z Jesenice vyvíjí systém TYFLOSET. Jedná se akustický a rádiový systém pro zlepšení mobility a orientace nevidomých a slabozrakých. V praxi se používá ve veřejné městské dopravě, v metru, ale i v rámci příměstské a železniční dopravy. Díky jeho používání pak může mít nevidomý k dispozici informace o čísle přijíždějící linky a o směru jízdy. Na druhé straně má řidič MHD k dispozici informaci o nástupu nevidomého. Mezi nejvýznamnější instalace tohoto systému patří Dopravní podnik Praha, DP metro Praha, letiště Praha Ruzyně, pražská integrovaná doprava, DP Ústí nad Labem, České Budějovice, Olomouc, Brno a Plzeň, VETT Česká Lípa. Pro správnou funkci tohoto systému musí být všechny linky MHD vybaveny speciálním přijímačem povelů, na druhé straně nevidomý musí mít k dispozici speciální vysílač zabudovaný do bílé hole, či jako samostatný ovladač. 23

Zpracováno dle zdroje [26]

34

Povelové přijímače PPN XX Povelové přijímače se vyrábějí v pěti verzích: •

PPN 01 přijímač pro ovládání orientačních majáků

•

PPN 02 přijímač pro ovládání zařízení v dopravě

•

PPN 03 přijímač pro řízení křižovatek

•

PPN 05 miniaturní akustický majáček

•

PPN 24A do dopravních prostředků

Vysílač VPN 03 Tento vysílač je zabudován přímo do bílé hole. Prostřednictvím akustických majáčků a zvukových majáků slouží nevidomému při orientaci v prostoru – informuje jej o číslu linky, směru jízdy apod. Vysílačem je možno vysílat požadované povely třemi tlačítky, přičemž je následně rozlišen krátký a dlouhý stisk. Lze vyvolat následující funkce: •

Vyvolání jednorázové akustické odezvy pro orientaci nevidomého

•

Vyvolání režimu opakované periodické aktivace akustického ma-

Obrázek 7 – Vysílač VPN 03

jáčku •

Potvrzení nástupu nevidomého do vozidla a případné otevření dveří

•

Vyslání povelu pro dotaz na číslo linky a směr jízdy dopravního prostředku a povelu pro vyvolání doplňující hlasové informace

Cena: 3 150 Kč Vysílač VPN 01 Tento vysílač funguje podobně jako předchozí model, má však širší použití. Jeho prostřednictvím lze vyslat 6 povelů, včetně aktivace akustického návěstí na křižovatkách. Mezi horními tlačítky je pak umístěna hmatná značka pro jednoduchou orientaci na klávesnici.

Obrázek 8 Vysílač VPN 01

Cena: 2 450 Kč

4.2.2 RF Guide Firma Webprogress, s.r.o. představila na konferenci INSPO 2008 nově vyvíjenou ICTKP RF Guide. Jedná se o pomůcku pracující na bázi technologie RFID čipů, která byla zatím využívána takřka výhradně k ochraně zboží před odcizením v obchodech. Vývojáři

35

se rozhodli, že tuto technologii obrátí „naruby“, tzn. mobilní čtečka a stabilně, především na podlaze, umístěné čipy. Získali tak unikátní přesný navigační systém, který se uplatní zejména v interiérech, které jsou příliš strukturované a detailní pro GPS navigaci. V zahraničí je nevidomými GPS hojně využívána, u nás to ale prozatím příliš běžné není. Základem systému jsou tedy trasy sestavené z čipů. Čtečka, která bude unikátní informace z čipu číst, bude umístěna ve špici speciálně upravené bílé hole. Odtud signál poputuje do PDA nebo smartphone. Ten nakonec vyšle do připojených sluchátek pomocí screen readeru informace o místě, kde se dotyčný či dotyčná právě nachází. Vše, co bude tedy handicapovaný k navigaci potřebovat, je speciální navigační hůl, PDA nebo smartphone a RFID čipy. Vzhledem k tomu, že je technologie stále ve fázi vývoje, nelze prozatím stanovit cenu tohoto produktu. Domnívám se, že tato technologie má vedle GPS navigace díky své jednoduchosti, přesnosti a univerzalitě nejlepší předpoklady stát se běžně používanou technologií blízké budoucnosti.

4.2.3 Tyflosonar24 Bílá hůl nedokáže chránit nevidomého od pasu nahoru. Stejně tak nepomůže při odhalování překážek na vzdálenost delší, než je její dosah. S těmito problémy si však umí poradit poslední z ICTKP v této oblasti – tyflosonar. Tyflosonar (tyflo = slepý, sonar = ultrazvukový radar) je pří-

Obrázek 9 - Tyflosonar

stroj vysílající krátké ultrazvukové signály, jejichž doba návratu k přijímači po odrazu od překážky je úměrná vzdálenosti této překážky. Nosí se zavěšený na krku (podobně jako fotoaparát) a funguje ve třech různých modech (interiér, exteriér a orientační). Vedle těchto modů je vybaven zvukovým majáčkem a zvukovým indikátorem intenzity světla. Dalšími funkcemi jsou pak měření vzdálenosti překážek a text akumulátorů. Módy Interiér a Exteriér jsou založeny na rozlišování stavů „Volno“ a „Výstraha“, přičemž tyto stavy mají přidělen hluboký či vysoký tón. Mód Orientační pak detekuje překážku krátkým pípnutím, jehož tón a délka odpovídá vzdálenosti překážky.

24

Zpracováno dle zdroje [24]

36

Charakteristika jednotlivých funkcí: •

Interiér – pro pohyb v místnostech s obvyklou velikostí („výstraha“ do 0,8 m, „volno“ od 1,2 m)

•

Exteriér – pro pohyb ve venkovních prostorech (minimální detekční vzdálenost 60 cm, „výstraha“ do 2 m, „volno“ od 3 m)

•

Orientační – pro pohyb ve velkých prostorech (vyhodnocování probíhá v rozmezí 0,6 – 6 m, rozlišuje 5 pásem)

•

Navigátor – funkce zvukového majáčku

•

Tlačítko Measure – funkce pro měření vzdálenosti překážky

•

Tlačítko ACCU test pro stav baterií, Test intenzity světla

Cena: 3 500 Kč

4.3 ICTKP pro získávání a zpracovávání informací S touto skupinou jsou neodmyslitelně spjaté osobní počítače. Ty byly jako kompenzační pomůcky uznány až v roce 1995. Od té doby došlo k výraznému pokroku v oblasti speciálního hardwaru i softwaru pro slabozraké a nevidomé. Existuje velké množství ICTKP pro zrakově postižené, jehož zmapování by mohlo být plnohodnotným samostatným tématem diplomové práce. Tento speciální hardware i software je náročný nejen z hlediska jeho ceny, ale především z hlediska nároků na jeho obsluhu. Zvládnutí obsluhy takovéto pomůcky je časově náročné, neboť vyžaduje zvládnutí teoretických základů z oblasti informatiky a výpočetní techniky. Bez pochopení těchto základů slouží víceúčelově použitelná pomůcka obvykle k jednostrannému využívání a dochází k její degradaci. Zrakově postižení využívají osobní počítač se speciální úpravou standardním i specifickým způsobem. Na většinu speciálních hardwarů i softwarů je možno získat sociální příspěvek. Uživatel však musí prokázat, že bude schopen tento software či hardware kvalifikovaně využívat. Nenechme se však mýlit. Existuje velké množství uživatelů, kteří to nikdy nedokáží – např. nedokáží používat kombinace dvoj a troj-stisků, které jsou při užívání některých softwarů nutné. V rámci této kapitoly bych ráda představila základní zástupce z této oblasti. Z oblasti hardwaru to budou digitální televizní lupy, zápisníky a braillské řádky, z oblasti softwaru pak zvětšovací software, screen readery a OCR programy.

37

4.3.1 Hardware 4.3.1.1 Digitální zvětšovací televizní lupy25 Digitální zvětšovací televizní lupa je pomůcka určená slabozrakým uživatelům a uživatelům se zbytky zraku. Základ digitální televizní lupy tvoří výkonný multimediální počítač s monitorem o úhlopříčce min 19“ vybavený zvětšovacím programem, případně i hlasovým výstupem a vysoce kvalitním monitorem či LCD displejem. Zvětšovací program si vybere uživatel dle svého stupně zrakového postižení. Prostřednictvím připojeného skeneru mohou slabozrací uživatelé číst tištěné předlohy ve zvětšené podobě na obrazovce počítače, případně je číst pomocí hlasového výstupu. Od tohoto základního označení se pak odvíjejí i další označení specifických hardwarů na tomto principu: •

digitální televizní lupy v přenosné podobě - základem je přenosný počítač se zvětšovacím softwarem a scenerem

•

digitální čtecí zařízení s hlasovým výstupem - základem je osobní počítač vybavený skenerem a screen readerem (cena cca 90 000 Kč)

•

digitální zápisníky pro nevidomé s hlasovým výstupem - základem je přenosný počítač s kvalitními vestavěnými reproduktory a sluchátky (cena 90 – 105 000 Kč)

Cena: 95 000 – 130 000 Kč dle zvětšovacího SW (vybavení PC kategorie Standard)

4.3.1.2 Kabelové televizní lupy26 Do této kategorie zahrnujeme televizní kamerové lupy různých typů, od jednoduchých modelů s ručně vedenou kamerou po klasické plně vybavené stolní lupy s pevnou kamerou. Oproti předchozím netvoří jejich základ osobní počítač, nemohou být tedy používány k jiným účelům než ke zvětšování. Vzhledem k široké nabídce uvádím pouze několik základních typů.

25 26

Zpracováno dle zdroje [27] Zpracováno dle zdroje [28]

38

Topaz •

16 úrovní zvětšení

•

plnobarevný režim + 28 vysoce kontrastních barevných kombinací, automatické zaostřování

•

velký čtecí stolek, výrazná ovládací tlačítka

•

ukazatel pozice pro přesné umístění dokumentu

Cena: 17“ LCD 54 900 Kč, 19“ LCD 64 900 Kč

Obrázek 10 - Kabelová televizní lupa Topaz

OPAL Opal je přenosná kapesní kamerová lupa umožňující 3x – 6x zvětšit tištěný text. Je snadno ovladatelný, a to i pro osoby, jež nejsou zvyklé pracovat s ICTKP. Přístroj zapnete jedním tlačítkem, položíte na předmět a upravíte stupeň zvětšení posuvní- Obrázek 11 - Kabelová televizní lupa Opal kem. Zvětšený obraz se pak objeví na displeji. Opal je vybaven vysoce kontrastním LCD displejem s úhlopříčkou 10 cm a povrchem odolným proti poškrábání. Může být dokonce připojen k televizoru. Cena: 24 900 Kč TVi Color Je to televizní lupa ke zvětšení textu nebo fotografií. Lupa využívá malou ruční kameru podobnou počítačové myši se zvětšovací funkcí, jež umožňuje změnu zvětšení bez nutnosti opětovného zaostřování. Zvětšený obraz je zobrazen na standardním televizoru Obrázek 12 - Kabelová televizní lupa TVi Color v barvách nebo kontrastně černobíle. Snadná pohyblivost ruční kamery ulehčuje zvětšení obtížně dostupných textů, např. krabiček od léků, receptů na vaření apod. Kamera je k televizoru připojena video vstupem. Cena samotné TVi Color: 20 000 Kč, cena TVi Color s 19“ LCD: 29 900 Kč

4.3.1.3 Easy Link27 Easy Link je přenosný zápisník s hlasovým výstupem. Celý systém tvoří braillská klávesnice s bezdrátovým připojením (Bluetooth) ke kapesnímu PDA nebo k mobilnímu telefonu či PC.

27

Zpracováno dle zdroje [29]

Obrázek 13 - Systém Easy Link

39

Programové vybavení systému EasyLink je určené pro kapesní počítač s operačním systémem Window Mobile standardu iPAQ PDA. Zabezpečuje všechny potřebné zápisníkové funkce: editor, diář, adresář, správa pošty, úkolník a kalkulačku. Příkazy a data jsou zadávána z braillské klávesnice, odezva je provedena hlasem přes interní reproduktor PDA nebo převedena do sluchátek.

4.3.1.4 ALVA MPO 550028 Alva MPO 5500 je integrované zařízení koncepce vše v jednom, určené pro správu osobních informací poskytujících mobilní

a

komunikační

funkce

–

kdykoliv,

kdekoliv Obrázek 14 - ALVA MPO 5500 a v pohybu. Lze jej označit jako kombinaci speciálního mobilního telefonu a PDA pro zrakově postižené. Díky kombinaci svých funkcí (diář, zápisník, mobilní telefon, e-mail, kontakty atd.) byl vlastně prvním bezdrátovým zařízením svého druhu pro zrakově postižené. V roce 2004 za něj společnost Alva B. V. obdržela ocenění SWIFT v hodnotě € 50 000 a o rok později prestižní ocenění od GSM Association v kategorii „Mobilita ve společnosti – Nejlepší využití mobility pro speciální potřeby“. Co se týče technických parametrů, disponuje osmibodovou braillskou klávesnicí, dvacetiznakovým braillským výstupem a hlasovým syntetizátorem. K dispozici je 8 hlasových mutací, bohužel čeština mezi nimi prozatím není. MPO je připojitelný k PC USB konektorem, má 64 MB vnitřní paměti a na 1 nabití vydrží baterie v provozu po celý den. Cena: $ 4 295

4.3.1.5 Braillský displej29 Braillský displej (někdy označován jako braillský řádek) je speciální přídavné zařízení k počítači, které zobrazuje informace z počítače v bodovém písmu. Nevidomým se tak otevírá možnost přesné a pohodlné práce v široké škále počítačových aplikací, a to i takových, které by byly jen stěží použitelné pouze s hlasovým výstupem, např. slovníky, účetní software, hudební editory. Obrázek 15 - Braillský displej Rex

28 29

Zpracováno dle zdroje [30] Zpracováno dle zdroje [27]

40

Braillský displej je neocenitelnou pomůckou pro všechny nevidomé, kteří potřebují být v kontaktu s psanou formou jazyka. Nezastupitelný je zejména pro studenty cizích jazyků nebo matematiky, pro tlumočníky, překladatele, programátory a právníky. Podmínkou ovšem je, aby nevidomý uživatel znal braillovo písmo. Toto zařízení má na sobě spoustu malých jehliček, které se mají pomocí osmibodů zobrazit tak, jak je odesílá na braillský řádek screen reader. K počítači se braillský řádek připojuje přes USB rozhraní a funguje jako výstupní i vstupní zařízení. Jednotlivé typy se liší v počtu zobrazovaných znaků (většinou 20, 40, 70 či 80), které jsou doplňovány několika stavovými znaky (např. pozice kurzoru na obrazovce počítače). Ovládací a řídící klávesy jsou většinou řešeny tak, aby je bylo možno ovládat pouze palci a ostatními prsty se mohl číst zobrazovaný text. Jedním z českých výrobců těchto displejů je firma Donát, která přišla na trh s modelovou řadou REX. Tato řada zahrnuje 4 základní varianty – od malého (vysoce mobilního) až po stolní komfortní displej. Kromě velikosti se tyto displeje liší zejména počtem znaků. Tento fakt je pak promítnut do jejich názvů: •

Rex 24 filius, (20+4 znaků)

•

Rex 44 filius, (40+4 znaků)

•

Rex 44, (40+4 znaků)

•

Rex 70, (70 znaků)

Cena: jednotlivé varianty se pohybují v cenovém rozpětí 70 000 – 140 000 Kč

4.3.2 Speciální software Pro zrakově postižené je speciální software často mnohem důležitější než hardware. Jejich pohybový aparát není žádným způsobem limitován, takže ovládání klasického hardwaru většinou není nepřekonatelným problémem. Na druhou stranu zapnutí počítače nevyřeší skutečnost, že nejsme schopni identifikovat, co se děje na obrazovce. Skupina zrakově postižených je velice rozmanitá. Stupeň ztráty zraku kombinovaný s dalšími poruchami je u každého jedinečný. Požadavky středně slabozrakého a nevidomého na takovýto software budou proto diametrálně odlišné. Tomu musí samozřejmě odpovídat i nabídky jednotlivých firem. Nejvíce nabízených produktů pochází ze zahraničí, zejména z Velké Británie a USA. I na našem trhu však existuje několik společností, které se vývojem zabývají. Není jich však mnoho. Mnohem častěji se setkáme pouze s firmami, které se zabývají distribucí za-

41

hraničních programů s českou jazykovou mutací. Ta je v rámci tohoto druhu softwaru totiž nezastupitelná, zejména pokud se jedná o tzv. odečítače. Pokud má program odečítat veškeré informace, které se na obrazovce objeví v jiném jazyce než v češtině, bude pro 99 % pouštěných naprosto nepoužitelný. Měla jsem možnost vyzkoušet si tuto skutečnost na demo verzi jednoho odečítače. Tato verze byla bohužel jen v angličtině. Nebyla si tedy schopna poradit s českou znakovou sadou, proto všechny neznámé znaky hláskovala. To je samozřejmě pro praxi naprosto nepoužitelné. Tyto softwary jsou velmi náročné na obsluhu. Jsou postaveny na klávesových zkratkách, tj. na dvojstisku a trojstisku. Tyto zkratky si musí uživatelé pro snadné užívání zapamatovat. Každý program tedy, kromě klasických klávesových zkratek pro Windows, disponuje desítkami až třemi stovkami klávesových zkratek, které pak umožňují ovládání. Tím se dostáváme k závažnému problému. Ne každý zrakově postižený člověk má svou drobnou motoriku natolik vycvičenou, aby byl tento program schopen jednoduše ovládat. Díky tomu osoby, které mají kombinovaná postižení (zejména kombinace zrakového a tělesného postižení), mohou mít s užíváním těchto programů velké problémy. Pro některé handicapované je tato překážka nepřekonatelná, pro jiné představuje minimálně velmi dlouhou a namáhavou cestu. Velkým pomocníkem, alespoň co se dvoj- a trojstisků týče, je funkce Jedním prstem, která je přímo integrovaná v operačním systému Windows. Spolu s ostatními Možnostmi usnadnění je popsána v příloze A této diplomové práce. Uživatelé některých softwarů (např. JAWS, ZOOMText) se mohou přihlásit do speciální konference zaměřené právě na jimi používaný software. K této konferenci se lze přihlásit na webových stránkách www.konference.braillnet.cz.Tyto konference jsou velmi přínosné z hlediska sdílení návodů a rad a řešení jednotlivých problémů apod. Rozdělení softwaru

30

Jak jsem již zmínila, nároky zrakově postižených na software se značně liší. Proto se tedy musí lišit i nabídka. Tyto softwary jsou praktickou a nenahraditelnou součástí osobních počítačů pro zrakově handicapované. Někdy jsou pak tyto počítače označovány jako tzv. digitální televizní lupy. Toto označení se mi však zdá trochu zkreslující. V zásadě tedy existují 3 skupiny softwaru + jejich kombinace:

30

•

zvětšovací programy

•

screen readery (odečítače)

•

programy se zjednodušujícím prostředím pro skenování a další základní operace

Zpracováno dle zdroje [31]

42

4.3.2.1 Zvětšovací programy Zvětšovací programy jsou určené pro osoby, které jsou schopné využívat zbytky svého zraku – tedy pro středně až silně slabozraké. V praxi se jedná o jakési softwarové lupy, které dokáží mnohanásobně (často až 36 x) zvětšit uživatelem vybrané oblasti. Kromě samotného softwaru je velmi důležité, aby měl monitor velikost minimálně 19“. Příklady zahraničních zvětšovacích programů •

ZOOMText (15 500 – 30 000 Kč)

•

MAGic (28 000 Kč)

•

Lunar (20 690 Kč)

4.3.2.2 Screen readery Screen readery, neboli odečítače obrazovek, jsou profesionální programy určené pro prakticky nevidomé a nevidomé. Nevidomí uživatelé nemají možnost vnímat ani mnohanásobně zvětšený obraz, proto musí být kladen důraz na kvalitní vyčtení a podání všech potřebných informací. Na druhou stranu, pokud uživatel potřebuje pro svoji práci jen některé informace, musí být odečítací program schopný filtrovat nežádané informace podle přání uživatelů. Vedle filtrace nežádoucích informací by nás u těchto produktů měla zajímat forma výstupu, kterou požadujeme. V první řadě je zde výstup hlasový a jeho jazykové mutace. Jak jsem již zmínila v úvodu, hlasový výstup bez české mutace je téměř nepoužitelný. Vedle tohoto výstupu pak můžeme požadovat ještě výstup hmatový. Pro tento případ zde většinou existuje možnost propojení na tzv. braillské řádky. Kvalitní screen readery dokáží přečíst jakýkoliv text v jakémkoliv dokumentu či aplikaci. Při čtení internetových stránek je pak důležitá jejich přístupnost, která je pro správnou funkci těchto programů naprosto nezbytná. Ovládání těchto programů je, stejně jako u zvětšovacího softwaru, založeno na velkém množství klávesových zkratek a „horkých“ kláves, např. screen reader JAWS disponuje 240 klávesovými zkratkami pro ovládání a navigaci počítače.

43

Příklady screen readerů: •

zahraniční o JAWS (55 000,- – 70 000 Kč) o Window eyes (43 000 Kč) ƒ

Demo verze v AJ: http://www.brailletech.cz/dwnlist.htm

o Hal (39 990 Kč) •

české o WinMonitor (25 000 Kč) o WinTalker o HT Reader 2.0 ƒ

Demo verze: www.ht-visual.cz/download_cz.html

4.3.2.3 Kombinované programy31 Do této skupiny řadíme programy, které tvoří odečítače i zvětšovače – vždy v určitém poměru. Jsou nejvariabilnější, nejlépe se přizpůsobují těm postiženým, kteří mohou využívat zbytky svého zraku, ale potřebují i větší podíl hlasového výstupu. Některé poruchy zraku jsou navíc degenerativní – uživatel ztrácí zrak postupně. V těchto případech jsou právě tyto druhy programů nejvhodnější. Nejucelenější řadu různě kombinovaných programů nabízí britská společnost Dolphin Computer Access Ltd., jejíž produkty u nás distribuuje v české verzi firma Adaptech s.r.o. Firma nabízí 4 produkty (Lunar, LunarPlus, Supernova, Hal), přičemž každý produkt integruje screen reader a zvětšovač v různé míře. Díky této skutečnosti dokáže firma nabídnout zákazníkovi tu nejideálnější variantu. Demo verze všech čtyř softwarů lze stáhnout na adrese http://adaptech.cz/ke-stazeni/. Příklady zahraničních kombinovaných programů

31

•

JAWS (70 000 Kč)

•

LunarPlus (32 990 Kč)

•

Supernova (53 990 Kč)

Zpracováno dle zdroje [32]

44

4.3.2.4 Programy se zjednodušujícím prostředím pro skenování a další základní operace Softwary, které byly představeny v předchozích kategoriích, jsou častou součástí počítačů označovaných jako tzv. digitální televizní lupy. Jejich součástí je vždy kvalitní skener, který funkci „lupy“ umožní. Aby však bylo možné jakoukoliv předlohu načíst tak, aby ji mohl screen reader přečíst, potřebujeme nejen kvalitní skener, ale i odpovídající software. Ten pak musí být pro zrakově postiženého snadno ovladatelný. Nejčastěji se v této kategorii setkáváme s OCR programy (Optical Character Recognition). Jedná se o komerční programy určené pro optické rozpoznání tištěného textu, tj. převod do digitální podoby. Bizon Bizon je speciální software od společnosti Spektra se zvětšeným a přizpůsobeným uživatelským prostředím pro slabozraké. Umožňuje skenovat a prohlížet si ve zvětšené podobě texty, knihy a obrázky. Měl by být jakousi počítačovou obdobou televizní kamerové lupy, ale ve srovnání s ní je práce o něco pomalejší a náročnější na ovládání uživatelem. V současné době již firma Spektra nemá tento program v nabídce. Cena: 6 500 Kč WinMenu Cílem WinMenu je nabídnout nevidomým uživatelům „začátečníkům“ zjednodušené a plně ozvučené prostředí pro skenování a následnou editaci textu. Disponuje samostatnou hlasovou syntézou (nejčastěji syntéza Hlas od téže firmy). Program nabízí i možnost převodu audio záznamu hlasové syntézy do souboru mp3. Cena: 11 000 Kč + 5 000 Kč zvukový výstup

45