3D modelem zajímavosti ohledně Katzelsdorfského zámečku nekončí! 6. července začalo natáčení na místě bývalého saletu

Valtický zpravodaj 3. srpna 2011

Oživlá místa Katzelsdorfský zámeček znovu součástí LVA …a to díky 3D modelu, který vytvořila společnost Copyright MOF´s spol. s r. o. Olomouc.

Tato společnost se v současné době zabývá tvořením modelů památek Lednicko-valtického areálu a mezi obvyklé salety zařadila i zaniklý Katzelsdorfský zámeček. Mezi další hotové modely patří Obelisk, Minaret, Břeclavská synagoga a Lichtenštejnský dům v Břeclavi. V nejbližší době se můžeme těšit na model zámečku Pohansko.

Samotný model Katzelsdorfského zámečku, a více informací o něm, si můžete prohlédnout a stáhnou na stránkách http:// katzelsdorfskyzamecek.webnode.cz/. Model je velice povedený (viz. fotografie). Díky 3D technologii máme možnost po cca 50 letech zámeček znovu navštívit. Nakonec velké poděkování patří panu Fuhrmannovi, díky kterému se zámeček stal znovu součástí Lednicko-valtického areálu. Více informací i o ostatních modelech najdete na stránkách: http://www.lva-moravia.cz/.

3D modelem zajímavosti ohledně Katzelsdorfského zámečku nekončí! 6. července začalo natáčení na místě bývalého saletu.

Tím režisér Josef Fišer odstartoval natáčení sedmidílného dokumentu s názvem Oživlá místa, který se zaměřil na zaniklá místa po celé České republice. A právě jeden z dílů je o Katzelsdorfském zámečku (jedná se o

dokumentární pořad pro Českou televizi). V televizi by měl být dokument vysílán v září. Celé natáčení proběhlo bez větších problémů. Točilo se i na jiných místech, např. u Muzea železné opony, na Reistně, na zámku ve Valticích, ale i v Lednickém parku. Osobně doufám, že dokument zaujme co nejvíce lidí, a ti se dozví více o osudu a historii Katzelsdorfského zámečku. Daniel Lyčka

Sdružení výrobců vína Sdružení výrobců vína Valtice Hlavní město vína bylo ustaveno Poslední den v červnu bylo na ustavující valné hromadě založeno sdružení valtických výrobců vína s názvem Valtice Hlavní město vína. Hlavní náplní sdružení bude spravovat značku Valtice Hlavní město vína a propůjčovat ji vínům, která splní podmínky výrobci odsouhlasenými ve stanovách sdružení. Předsedou sdružení se stane vždy úřadující starosta města, chod sdružení bude mezi zasedáními valné hromady řídit tříčlenný výkonný výbor. Zakládajícími členy sdružení byli Ing. Jiří Kopeček, Vinařství Roman Zapletal, Vinařství Černý, Moravíno s.r.o. a Valtické Podzemí s.r.o. Dle schválených a v současné době již i registrovaných stanovách může být označena značkou Valtice Hlavní město vína jen láhev, která je vyrobena výrobcem se sídlem ve Valticích nebo Úvalech a výrobce je členem sdružení. Hrozny byly vypěstované v katastru Valtic nebo Úval a vyrobené víno musí navíc projít senzorickým hodnocením komisí složenou ze zástupců sdružení, dle schválených zásad. Výrobci si označováním vín známkou a jejich přísnou kontrolou kvality slibují zvětšení atraktivity pojmu "valtické víno", větší prodejnost takto označených vín a v následném období návrat ke klasickým valtickým vínům, která se zde vyráběla v minulosti. Valtičtí výrobci vína se po několika měsíční diskuzi rozhodli jít trochu odlišnou cestou než třeba znojemští či mikulovští vinaři, kteří budou svá schválená vína označovat známkou VOC (víno originální certifikace), dle zásad vinařského zákona. Bližší informace o zásadách přidělování značky lze získat na provizorní adrese webu sdružení: http://hlavnimestovina.webnode.cz/ První vína označená značkou Valtice Hlavní město vína tak můžou spotřebitelé očekávat již z letošní sklizně 2011. Milan Sedláček, jednatel sdružení

SEVA-FLO RA s.r.o.

Město VALTICE

Nám. Svobody 12, Valtice, 519 352 615

VINNÉ SKLEPYa.s. VALTICE, tel.: 519 361 311

Vážení občané Valtic a Úval, v jednom z předchozích zpravodajů jsem nastínil hlavní investiční akce města pro letošní rok. Dovolte, abych Vás po uplynutí několika měsíců informoval o aktuálním vývoji těchto investic a dále nastínil vývoj do konce letošního roku. V první řadě bych chtěl zmínit otevření nového sběrného dvora na Mikulovské ulici, který začne sloužit od 15. srpna. Občané budou podrobně informování letákem do svých schránek o provozních hodinách a provozním řádu tohoto dvora. Budeme se snažit vyjít maximálně vstříc a dvůr bude otevřen v odpoledních hodinách do 18 hodiny a i v sobotu dopoledne. Odvoz separovaného odpadu bude probíhat stejně jako doposud, tedy první středu v měsíci. Nicméně rozměrný odpad, jako jsou různě staré skříně, ledničky atd., budou občané odvážet přímo na sběrný dvůr. Druhým významným projektem realizovaným v letošním roce je regenerace a obnova zeleně ve Valticích. Původně měl být tento projekt dokončen v červnu. Avšak zpožděním v zahájení prací a nepříznivým, suchým jarním počasím, při kterém nevzešly prakticky žádné trávníky, se tento termín dokončení stal nereálným. Po dohodě s fondem životního prostředí a s realizační firmou byl termín dokončení projektu posunut na konec října. Firma bude v průběhu srpna připravovat plochy pro setí trávníků a bude je především na svoje náklady udržovat v bezplevelném stavu, aby mohlo proběhnout jejich vysetí. Posunutím projektu nevzniká městu žádná finanční újma, město platí faktury za skutečně provedené a především převzaté práce a zde je třeba říci, že některé vyseté trávníky město nepřevzalo a tudíž ani nezaplatilo. Myslím si, že u takto důležitého a všemi občany bedlivě sledovaného projektu je termínu dokončení nadřazena kvalita dokončené práce. V první polovině roku město investovalo několik set tisíc do menších oprav některých ulic ve Valticích a také v Úvalech. V Úvalech se opravil celý jeden úsek ulice od hlavní silnice a napojili jsme se na investici realizovanou Pozemkovým úřadem směrem k Šedovu mlýnu. Ve Valticích postupujeme systematicky po jednotlivých ulicích a budeme v těchto opravách i nadále podle možnosti našeho rozpočtu pokračovat. V souvislosti s Úvaly bych chtěl zmínit ještě jednu významnou investici, která původně nebyla v rozpočtu plánována, avšak její uskutečnění se ukázalo jako nanejvýš nutné. Jedná se o odkup pozemku bývalého hliníku úvalské cihelny, později skládky inertního materiálu. Město tento pozemek koupilo za jeden milion Kč. K této koupi nás přiměly podmínky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který stanovil tak vysoké nájemné, že se vyplatilo pozemek raději koupit. Vrátit pozemek a tuto koupi neuskutečňovat nebylo možné, neboť město zde mělo povinnost dokončit terénní úpravy a rekultivace. Snažíme se však této na první pohled nevýhodné situace využít a obrátit ji ve prospěch města Valtice. Neboť dalším záměrem dle územního plánu je vybudování místa pro volnočasové aktivity spojené především s cyklistikou. Nejdříve se však musí pozemek zavézt zeminou a vyrovnat terén. Poplatek za uskladnění zeminy bude refundovat náklady města na koupi pozemku. Již jsem jednal s několika investory, kteří poblíž této lokality mají své záměry a jsou připraveni zde skládkovat zeminu. Důležitou investicí pro naše, turisty hojně navštěvované město, bylo dokončení veřejných toalet v zámecké zdi. Projekt byl připravován řadu let. Před deseti lety byla vypracována projektová dokumentace, v rámci rekonstrukce náměstí byly přivedeny sítě a v letošním roce mohla být investice v místě, kde kdysi tyto toalety byly, dokončena. Tato investice přispěje ke zkvalitnění služeb poskytovaných turistům v našem městě. Nyní bych chtěl krátce zmínit investice, které chystáme ještě v letošním roce. Jako první uvedu opravu Černého mostu, na kterou jistě řada občanů z Valtic, ale i z okolí, čeká. V průběhu srpna bude vybrána stavební firma - dodavatel této investice, a do konce letošního roku bude oprava provedena. Je to podmínka Českých drah, které takto podmínily souhlas s opravou havarijního stavu. Jinak by ČD vyžadovaly opravu generální a na tu v současné době město nemá prostředky. Jsem velice rád, že můžu zmínit i investici v rámci Domova pro seniory. Zde se vyměnila okna na tzv. Domečku, a rovněž jsme nechali opravit i topení a ohřev vody, neboť předchozí systém byl neefektivní a neúměrně zatěžoval provozní náklady. Takto rozšíříme kapacitu domova o 8 míst a město může vyjít vstříc poptávce po této velice žádané službě. Jako poslední bych chtěl zmínit i plnění jednoho z bodů našeho volebního programu, a to generální rekonstrukce ulic v našem měs-

tě. Týkalo by se to ulic Střelecká, Josefská, Malá Strana a Zahradní. Na tyto investice se připravujeme a nyní probíhá výběrové řízení na dodavatele projektové dokumentace. Chystáme setkání s občany, kteří bydlí na zmíněných ulicích, k diskusi o podobě těchto projektů. Věřím, že projekt jedné z těchto ulic bude v příštím roce zrealizován. Pavel Trojan, starosta města

Valtický turistický podzim Podzimní turistická sezona klepe na dveře. O tom, že se ve Valticích jedná o nejdůležitější část roku z hlediska návštěvnosti asi není třeba pochybovat. Burčáky a tradiční podzimní vinařské akce přilákávají do města tisícovky turistů. Nelze ale spát na vavřínech a spokojit se s dosaženým, okolní vinařská města a obce nespí, velmi rychle se nabídka srovnává a pokud chtějí Valtice v konkurenčním prostředí uspět, musí přicházet se stále novými podněty a myšlenkami. Dominantní akce letos ve Valticích přichystané: 9. - 10. září Valtické Dýňobraní (Vinařské náměstíčko) 16. - 17. září Valtické burčákování (Vinařské náměstíčko) 23. - 24. září Dny valtických burčáků (jízdárna zámku) Hudbobraní (Vinařské náměstíčko) 1. října Valtické vinobraní (Náměstí Svobody) Následovat bude Martinské žehnání vínu, tentokrát v pátek 11. 11. 2011 od 11 hod a 11 min. ve víceúčelové hale na ulici Střelecká. (A možná ve spojení s martinskou svatbou? Uvidíme). Myslím, že turistický podzim bude ve Valticích pestrý. Nyní o tom, co by se dalo vylepšit, s čím novým přijít. Konečně se dostane i na ubytovatele, restauratéry a všechny ostatní občany, kteří by rádi uviděli město jinak, než ho známe. Po projetí rakouského Štýrska v podzimním období mne tato myšlenka zaujala. Na Moravě to již zkouší několik roků ve Starém Poddvorově a podařilo se jim tam přivést, třeba vloni, stovky a možná tisíce cykloturistů. Ano, jde o dýňovou podzimní výzdobu před domy, v zahradách, restauracích, sklepech v okolí penzionů atd. Pěkně a originálně vyzdobené okolí penzionu, či restaurace přitahuje turisty jako vosy na turecký med. Ve Valticích zkušenosti s tímto již máme, akce Dýňobraní je již tradiční a Valtické Podzemí drží český rekord v počtu vyřezaných dýní. Teď jde o to přenést dýňovou výzdobu do ulic, před domy. Město Valtice chce pomoci turistickému ruchu a zvýšit prestiž a image města. Proto je již tento záměr dlouhodobě chystaný. Ve spoluprácí s valtickou Seva florou je nasázeno na polích 1,5 ha dýní různých velikostí a barev, které můžou být použity k tomuto účelu. Hlavním záměrem je pokrýt dýněmi a jejich kreacemi ulice Mikulovskou, Břeclavskou, Růžovou, Náměstí a případně ulici Sobotní. Nebude bráněno samozřejmě ani ulicím ostatním, aby si občané dali před dům dýňovou výzdobu. Předběžně je již jednáno rovněž s televizemi (Nova, Čt) o záměru natočit tuto výzdobu, kdy po dobu dýňové podzimní výzdoby by jedna z ulic nesla název "Dýňová". Pokud se nám to podaří, budeme pravděpodobně svědky reportáže o této ulici v hlavních zprávách. Od akce se očekává mnohonásobné zvýšení návštěvnosti Valtic a to rovněž v mimo víkendových dnech, kdy cykloturisté, aby viděli vyzdobené Valtice, budou rádi měnit své trasy. V tomto období by měly být v restauracích podávané dýňové speciality a všichni by o tom měli vědět. Penziony by mohly v mimo víkendových dnech nabízet výhody při ubytování, nemusí jít nutně o slevy, ale třeba něco zákazníkovi při odchodu nachystat s sebou jako dárek, jeden penzion se chystá v tyto případy dávat zákazníkům na odchodnou láhev burčáku, vcelku stylové v Hlavním městě vína, ne? A tak dále, kreativitě se meze nekladou, pokud to dobře uchopíme, předpokládám, že Valtice se stanou vedle vína rovněž Mekkou dýní a ostatních podzimních radovánek. V srpnových dnech budou občané vytipovaných ulic osloveni letáčkem, který vyplněním a vrácením na městský úřad zajistí majiteli domu závoz požadovaných dýní nutných k výzdobě. Zvýšení aktivity v tomto období očekáváme rovněž od komise cestovního ruchu, ve které mají zastoupení podnikatelé v cestovním ruchu a spolky, hlavně co se týká koordinace při výzdobě města. A to nemluvím o dětech, určitě se aktivně a rády do výzdoby zapojí, určitě budou ještě více hrdé na město, ve kterém žijí a vyrůstají. Milan Sedláček, místostarosta

2

Městská policie informace o činnosti A začaly prázdniny, které se rok co rok neobejdou bez toho, aby se nedělo žádné protiprávní jednání. Nejvíce problémů v období prázdnin nyní nadělají cyklisti, kteří používají jak chodníky, tak silnici k tomu, aby se o nich co nejvíc vědělo. Jako příklad lze uvést skupinku cyklistů v úrovni křižovatky, kde zastaví, rozloží si mapu a zabrzdí veškerý provoz na křižovatce. Jejich největším nešvarem je samozřejmě jízda po stezce pro chodce, jízda vedle sebe, po chodníku atd. Takový cyklista, když je pak zastaven strážníkem, se ještě cítí dotčený, co vůbec po něm strážník chce? Častá výmluva je, že nevěděli a na silnici se bojí, že zákon nebo vyhlášku o provozu na pozemních komunikacích neznají. Takový cyklista nemá na kole, ale hlavně na silnici co dělat. Samozřejmě se to vše netýká jen turistů, ale i domácích. Dále bylo v tomto měsíci provedeno měření rychlosti v obci v rámci BESIP, kontroly dodržování veřejného pořádku a obecně závazných vyhlášek, řešení několika stížností v součinnosti s PČR. zapsal str. M. Šesták Kontakty na MěP: tel.: 519 301 414; mob.: 608 268 527; e-mail: [email protected]

Obvodní oddělení P ČR Břeclav, Policejní stanice Lednice Valtice včetně místní části Úvaly spadají pod Policejní stanici Lednice a má je na starost:

Jiřího Grbavčice. Půjde o reklamní publikaci s valtickou tematikou, velmi vhodnou jako dárek valtických firem svým obchodním přátelům. Pokud máte zájem o objednání většího množství této publikace, kontaktujte prosím pracovníky TIC Valtice. Milan Sedláček, místostarosta

Předhodové zpívání V sobotu 16. července proběhlo již tradiční předhodové zpívání, konalo se před víceúčelovou halou SOŠ vinařské na ulici Střelecká. Díky pěknému počasí jsme nemuseli využít halu a mohli jsme si při poslechu užívat slunečních paprsků. Na úvod trochu připomeňme, co to vlastně předhodové zpívání je. Předhodovým zpíváním se na Podluží dává všem na vědomí, že je potřeba se začít chystat na největší podlužáckou slavnost – na hody. Po zpívání se začínaly líčit domy, natírat okna, dveře, vrata a ploty předzahrádek, uklízelo se prostě všude a hospodyně měly plné ruce práce také s přípravou krojů. Na předhodové zpívání si pěvecké sbory (u nás Mužácký sbor a ženský sbor Výběr z bobulí) pozvou jiné sbory s blízkého i vzdálenějšího okolí. Letos k nám zavítal mužský sbor z Hrušek, ženský sbor Slováckého krúžku Poštorná Koňaré a mužský pěvecký sbor v Hluku. Tentokrát pěvecké vystoupení doplnil také Folklórní krúžek Pohárek z Týnce a předvedl nám pod vedením manželů Kobzíkových tance z Myjavy a Kopanic.

prap. Ivo Helešic a prap. Radim Budlanský Tel: 974 632 661; 974 632 662; 519 340 126; Fax: 519 340 121; e-mail: [email protected]

Nové webové stránky Informace o nových webových stránkách města, Valtickém výletníku 2012 a Valtickém kalendáři Oficiální webové stránky města Valtic www.valtice.eu dosloužily a doznají v nejbližší době značnou změnu. Prakticky od nástupu nového vedení radnice se o vzhledu a praktičnosti stránek diskutuje. Názory na vzhled nových stránek se různí, prakticky co občan, to názor. Jednotní jsou ale všichni v tom, že stávající stránky změnu potřebují. Nové stránky města by měly být pro návštěvníka jednoduché a srozumitelné, úvodní strana nebude zahlcena informacemi, ale pro toho kdo informace bude hledat by měly být logicky a hlavně rychle nalezitelné. Z hlavní stránky budou pouze tři možnosti dalšího postupu, přes tři záložky v hlavním menu: TURISTIKA, KULTURA A SPORT a MĚSTO VALTICE. Občany Valtic bude asi nejvíce využívaná záložka Město Valtice, kde najdou všechny potřebné informace z chodu úřadu a správy města. Komerčním subjektům nabízíme zviditelnění se formou pohyblivé FLASHové animace na hlavní stránce, ve které se budou střídat obrázky cca po 5 sekundách a kliknutím návštěvníka na tento obrázek se dostane na www stránky subjektu, který si reklamu zadal. Cena za roční umístění pohyblivé reklamy na webu města není zatím určena, ale měla by být příjemná, v řádu několika tisícovek. Zájemci o umístění této reklamy zasílejte požadavky na mail: mistostarosta@ valtice.eu, uzávěrka objednávek bude k poslednímu srpnu. Další objednávky na pohyblivou reklamu budou přijímané k 31. 12. 2011. Dále prosím všechny spolky, zájmová sdružení, sportovní oddíly atd., kteří chtějí mít odkaz na stránkách města, aby jejich zástupci zaslali potřebné informace (adresu www.stránky, e-mail, příp. telefon) rovněž na shora uvedený e-mail. Důležité budou informace pro turisty mířící do Valtic, zde by měli nalézt vše podstatné o ubytování, stravování, vinných sklípcích, výrobcích vína atd.. Do konce roku se chystá další, nové vydání Valtického výletníku 2012. Uzávěrka článků, tisků a reklam bude k 31. říjnu. Turistické noviny vyjdou v nákladu 50 tisíc kusů, protože se jedná o atraktivní tiskovinu budou velmi vhodné pro umístění reklamy. Rozsah stránek bude oproti prvnímu pilotnímu číslu dvojnásobný, tedy 16 stránek. Výletník tentokrát vyjde ve spolupráci s obcí Lednice. Město Valtice se intenzivně chystá zviditelnit na turistickém veletrhu Region tour 2012 v Brně, při kterém by nový Valtický výletník měl hrát vedle další chystaných tiskovin důležitou roli. Požadavky k umístění reklamy ve Výletníku zasílejte k rukám p. Tydlačky na e-mail.: [email protected]. Město chystá rovněž vydání kalendáře na rok 2012 s ilustracemi

Program zpívání zpestřila svým vyprávěním také paní Mazurková alias „tetička Andula“, kterou už jsme tady měli několikrát tu čest přivítat. Doufám, že se tady všem přespolním vystupujícím moc líbilo a přijedou se k nám znovu někdy podívat a zazpívat. Na předhodovém zpívání zpívají své pásmo písniček i naše domácí sbory, které si tady vždycky rádi poslechneme. Na závěr předhodového zpívání si všechny přítomné sbory, naše i přespolní, zazpívaly tradičně dohromady písně Píjme vínečko a Zdravici. Ke zpěvu, poslechu, ale i tanci nám opět výborně hrála cimbálová muzika Kapura. Ještě jednou mnohokrát děkujeme všem sponzorům, vystupujícím a divákům, kteří přišli na tuto akci. Za Valtickou krojovanou společnost Míša Kostihová

3

INFORMACE - ZPRÁVY - ZAJÍMAVOSTI

Kalendář akcí - srpen

Cestujeme po Moravě – Jihomoravský kraj Vážení spoluobčané, S potěšením Vám mohu oznámit, že v květnu letošního roku byla vydána publikace „Cestujeme po Moravě – Jihomoravský kraj“. Můžete ji získat na městských a obecních úřadech, na informačních centrech, muzeích, ZOO... a samozřejmě na naší firmě. A navíc každým rokem můžete navštívit náš stánek na veletrzích cestovního ruchu v Brně, Olomouci, Ostravě, Plzni a Lysé nad Labem. Seznam distribučních míst Vám rádi sdělíme. V této publikaci si můžete přečíst o historii či současnosti měst, obcí, tipy na výlety, kulturním a sportovním vyžití v jednotlivých okresech, některých restauracích a ubytovacích kapacitách, ale i o méně známých památkách. Přijdou si na své milovníci koupání, cykloturistiky i turistiky. To vše Vám přiblíží publikace Cestujeme po Moravě. Vydali jsme již všech 14 krajů ČR. Stačí jen vyrazit a poznávat krásy naší České republiky. Ti, kteří raději hledají na internetu si mohou prohlédnout on-line verzi na www.aspida.cz nebo www.cestujemepomorave.cz, www.cestujemepocechach.cz Nyní pro vás připravujeme nové, přehlednější webové stránky, které od května budou fungovat jako portál www.cestujemepocr.cz. Stavíte, zařizujete podívejte se na naše stránky www.kestavbe.cz.

Valtické krojované hody krojovaný průvod městem, odpolední a večerní taneční zábava Termín: 13. – 14.8. Místo konání: Nám. Svobody, zámecká jízdárna Organizátor: Valtická krojovaná společnost, 736 637 374 Koncertní cyklus Henckeovy barokní varhany 3. koncert 5. Ročníku, Martin Jakubíček – varhany Termín: 20.8. od 1700 hod. Místo konání: farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, nám. Svobody Organizátor: Občanské sdružení Valtice a NPÚ Brno Vstupenky á 100 Kč v Turistickém informačním centru Valtice Moravské hrady.cz - letní kulturní festival Termín: 26. – 27.8. Místo konání: Valtice, zámecký park Organizátor: Státní zámek Valtice, 519 352 423 Vinařská akademie I – Kadet základní znalosti o víně přímo v hlavním městě vína Termín: 26. – 28.8. Místo konání: učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 2 Organizátor: Vinařská akademie Valtice, o.s., 519 352 083

Dále jsme pro Vás připravili novou službu: Potřebujete pohlídat dítě, odvézt dítě do školky, do kroužku a zpět? Nezvládáte běžný úklid, velký nákup, mytí oken? Dělá vám problémy oběhnout úřady nebo potřebujete odvézt k lékaři? Chcete jet na návštěvu, ale cestování hromadnou dopravou je pro vás obtížné a zdlouhavé? S námi to bude hračka, vše zajistíme. Stačí jen zavolat na tel. 545 221 137, 608 712 067 více informací na: www.peceovas.cz. Sdělíte nám Vaše požadavky a dále se staráme my.

Loučení s prázdninami tradiční závěr prázdnin, soutěže, překvapení, táborák, diskotéka Termín: 27.8. Místo konání: hostinec U Dvořáků, Valtice - Úvaly Organizátor: Úvalský hodový výbor, www.uvaly.webnode.cz

Kolektiv firmy Aspida s.r.o. Vám přeje krásné chvíle strávené s publikací Cestujeme po Moravě – Jihomoravský kraj.

Národní zemědělské muzeum připravilo na srpen tyto expozice: Dobré jídlo, dobré pití prodlužuje živobytí - o historii jídla, stravování a stolování v českých zemích Etiketa prodává - výstava vinařských etiket Život v tropech – výstava terarijních živočichů Letničky a balkónové květiny - výstava petunií, surfinií, pelargonií atd. Místo konání: NZM Valtice, nám. Svobody 8, tel.: 519 352 144, www. nzmvaltice.wz.cz

Aspida s.r.o. Černovická 13 617 00 Brno Tel.: 545 221 137, mobil: 608 712 067

ravě o M o p e m e j u t s Ce

Co nového nás čeká, či co pokračuje, v září 2011: • Dobré jídlo, dobré pití prodlužuje živobytí - výstava NZM • Etiketa prodává - výstava NZM • Letničky a balkónové květiny - petunie, surfinie, pelargonie atd. - výstava NZM • Diskotéky - 2.- 3.9., 9.–10.9., 16.–17.9., 23.–24.9., 30.9. - klub Kinopolis • Cyklus Henckeovy barokní varhany - 4. koncert 5. roč. - 3.9. Korngoldovo kvarteto, Milan Polák - klarinet • Kurz Sommelier - II. část: 5.–9.9. - dvoutýdenní kurz vedoucí k získání osvědčení „Sommelier“ • Dýňobraní ve Valtickém Podzemí - 9.–10.9. - vyřezávané dýně, burčáky, vína, kulturní program • Dýňové bludiště Valtického Podzemí - 9.9.–11.11. - vyřezávané dýně ve Valtickém Podzemí, burčáky, burčákomaty, vína, gastronomické speciality • Klubová a speciální výstava bobtailů - 10.–11.9. - výstava staroanglických ovčáckých psů • Valtické burčákování - 16.–17.9. - burčáky, vína, gastronomické speciality, hudební program • Dny valtických burčáků - 23.–24.9. - ochutnávka burčáků, folklórní program, gastronomické speciality • Valtické hudbobraní a burčáky - 23.–24.9. - multižánrový benefiční festival kapel s hudebníky

Hodonín Vyškov

Foto: Mgr. Franti

šek Maršálek

ém kraji

k vit v Jihomoravs tí vš na te že ů m Vše, co

ko nsko něns Br Brně skoo ensk anen Bl Blan ko ko vs vs la la ec ec Bř Bř ko nsko níns doní Ho Hodo o o sk sk ov ov šk šk Vy Vy skoo emsk ojem Zn Znoj

Brno

Znojmo

Lednice Macocha

Bližší informace v zářijovém čísle VZ nebo TIC Valtice

Dodávky a montáže oplocení pro firmy a velké stavební subjekty

tel.: 519 352 978, www.valtice.eu

Jemelkova 38 625 00 Brno – Starý Lískovec tel./fax: +420 547 211 871 mobil: +420 603 820 009

j l t www.ajploty.cz

4 Jihmorava 2011 obalka.indd 1

8.4.2011 8:19:27

ŠKOLNÍ KURÝR ZÁKLADNÍ ŠKOLA VALTICE

Škola v přírodě Na přelomu května a června se žáci čtvrtých tříd naší školy pod vedením svých třídních učitelek Mgr. Weiserové a Mgr. Pražákové zúčastnili projektu Škola v přírodě. Tentokrát jsme se rozhodli využít jedinečné polohy našeho města a strávit týden bližším seznamováním s přírodními krásami a památkami Lednicko-valtického areálu. A tak jsme celý týden vždy dopoledne putovali pěšky, vlakem, autobusem, ale i na kole okolím Valtic. Vydali jsme se na Reistnu, odkud jsme pozorovali krajinu, dále jsme pochodovali stezkou u rybníka Nesytu, pobyli jsme v Sedleci, pod vedením pana ředitele Hyčky jsme zvládli okružní cyklistickou jízdu s poznáváním památek LVA, navštívili jsme školu a své kamarády v Březí, zazpívali si u táboráku ve školním sadu, šli noční stezkou odvahy, spali a snídali ve škole. Všechny zážitky děti pak nakreslily a zapsaly ve svých slohových úlohách. Počasí nám celý

týden přálo, nikomu se nic nepříjemného nestalo a všichni jsme se osvěženi a plni zážitků vrátili ke svým školním povinnostem. Mgr. Lucie Pražáková

Sportovní den 1. stupně Tři dny před koncem školního roku se uskutečnil náš sportovní den pro žáky 1. stupně. Krásné teplé ráno nás zastihlo při přesunu na hřiště vinařské školy, kde se měla celá akce odehrávat. Po krátké organizační poradě se jednotlivé paní učitelky rozmístily po celé ploše hřiště se svými netradičními disciplínami. Děti si pak vyzkoušely točení obručí kolem břicha na čas, střelbu na koš, slalom s florbalovou hokejkou, hod ringo kroužkem, malý petangue, chůzi s pingpongovým míčkem na lžičce, hod do lavoru, skákání přes švihadlo, hry s padákem a míčkem. Příjemně vyplněné dopoledne rychle uběhlo a nakonec byly všechny děti odměněny malou sladkostí. Mgr. Lucie Pražáková

Jaroslav Svěcený na Reistně

Slavné italské housle se rozezpívaly v rukou předního houslového virtuóza Jaroslava Svěceného za doprovodu cembalistky Jitky Navrátilové na provizorním podiu reistenské Kolonády v sobotní červencový podvečer.

Jaroslav Svěcený na tuto zprávu zareagoval tím, že to Valticím přeje a že k němu nikdy ministerstvo kultury tak štědré nebylo, a že jej prakticky nepodporuje. Dále pak uvedl, že Valtice pro něj nejsou cizím městem, že je tady jako doma, protože má rád dobré víno a jezdí do těchto končin i když zde nevystupuje.

„Důvodem dnešního setkání je i oslava získání dotace 254 milionů korun určených pro obnovu bývalého zámeckého divadla z fondu Ministerstva kultury a evropských fondů. Bude nejen obnoveno barokní divadlo, ale vznikne celý kulturní komplex, který v regionu chybí. Proto také 90 mil. korun je určeno na rekonstrukci španělské konírny a jízdárny, kde vznikne pro diváky kapacita až 600 míst. Partnerem kulturních akcí zde probíhajících bude např. Národní divadlo a Společnost pro starou hudbu. Tato zpráva je však podmíněna tím, že v roce 2015 to musí být vše hotovo. Pak se k oslavě můžeme sejít jako dneska, protože pak bude určitě uspořádán podobný koncert, jako je ten dnešní“.

Pořadatelem koncertu byl tentokrát Památkový ústav Brno, kastelán Mgr. Michal Tlusták a Vinné sklepy Valtice zastoupené Davidem Šťastným, který se stal také průvodcem tohoto večera. V přivítání přítomných uvedl, že nejde jen o koncert tohoto mistra, ale jde také o symbolickou oslavu dobré zprávy pro Valtice, o které pohovoří ředitel Památkového ústavu PhDr. Petr Kroupa. Ten mimo jiné uvedl: 5

Před vystoupením pilně ladil, procházejíc několika místy kolonády. A tak jsem se zeptala, zda se mu zvukově toto přírodní otevřené prostředí nezdá a mistr odpověděl: „Je to nádherné prostředí, ale je fakt, že až v tak otevřeném prostředí nehrávám. Hrávám spíš v nádvořích zámků a tam přece jenom je to aspoň trochu uzavřené. Hledám místo, kde to nejlépe zní. To podium, které připravili, je sice ve středu stavby a hlediště, ale já to lépe slyším tady v tom prostoru mezi sloupy. Při koncertu tu budu hrát svá sóla, snad se nikdo nebude na mě zlobit“. A opravdu tohoto prostředí využil při svém koncertu, který proložil mluveným slovem, ve kterém nám představil svoje dvoje housle ze své vzácné sbírky italských houslí, na které samozřejmě i zakoncertoval. Kromě skladeb světového repertoáru zahrál i svoji skladbu.

Posluchači ocenili velkým potleskem nejen dobré zprávy a organizátory celé akce, ale také samozřejmě cembalistku a hlavně jednu z největších osobností nejen klasické hudby, fenomenálního houslistu Jaroslava Svěceného. Tím si vyžádali od umělců i hudební přídavek. Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice

Valtické poštovnictví (5) Koncem října 1918 skončila světová válka úplným rozpadem rakousko-uherské monarchie. Vznikají nové státy a 28. října 1918 vzniká i Československá republika. O přesné hranice nově vzniklých států vedou mocnosti dohady, které završuje Saintgermainská mírová smlouva, která nabývá platnosti 16. července 1920. Již v říjnu 1918 začala československá poštovní správa s přestavbou poštovní sítě a služeb. Vznikl podnik „Československá státní pošta“. V roce 1924 byla zřízena „Správa poštovní automobilové dopravy“. Na území našeho státu byli drobní soukromí dopravci poštovní služby. Soukromé dopravní podniky byly v Praze i dalších městech. Léta 1918 – 1937 lze charakterizovat jako období velkých změn a přeměn. A to v poštovní síti, telefonní i telegrafní. Vše bylo přebudováváno z původního předválečného směru sever - jih na směr západ – východ. Poštovnictví bylo přizpůsobeno novému státu a upraveny také pracovní a mzdové podmínky zaměstnanců poštovní správy. Pro Valtice připojení znamenalo především nárůst české menšiny. Vzrostla o příchozí úředníky dráhy, pošty, pohraniční finanční stráže, četnictvo, učitele, zaměstnance ústavů a samostatné živnostníky a kolonisty. Valtický poštovní a telegrafní úřad má v té době docela velký doručovací obvod a to Valtice, Boří dvůr, Hlohovec a Úvaly. Zaměstnával tři úředníky a tři listonoše. Správcem úřadu byl od roku 1921 Antonín Svoboda a vrchní poštmistr Rudolf Pietsch. V roce 1930 pošta měla již osm zaměstnanců, z toho jednoho německé národnosti a to byl listonoš Arnošt (Ernst) Keck. Pošmistrem byl i nadále Rudolf Pietsch, poštovními úředníky byl pán Fábry a Alois Grűnevald, listonoši byl pan František Hrdlička (měl na starosti i poštu do Hlohovce), Antonín Tesař a František Neškoda. Dopravcem poštovních zásilek byl do roku 1931 pan Ondřej Hlaváček a od roku 1932 – 1938 pak byla obstarávána doprava pošty listovní a balíkové do Lednice poštovním autem v soukromém majetku taxikáře pana Ludvíka Španěla. V roce 1938 dochází k politickým změnám ve státě i ve Valticích. Vše završuje Mnichovský diktát z 30. září 1938, který znamená katastrofu nejen pro československý stát, ale také pro valtické české obyvatelstvo a tím i české poštovnictví. Všichni zaměstnanci české národnosti byli evakuováni. Pošta zůstala ve svých prostorách, ale přešla do německých rukou. Česká razítka byla zničena a nahrazena kopií razítka z posledního období Rakousko-Uherska, pouze s německým FELDSBERG. Razítko snad mělo být zhotoveno přímo ve Valticích. V polovině roku 1939 bylo na poštu dodáno nové razítko pouze s německým FELDSBERG. V roce 1940 byly Sudety přičleněny k „Velkoněmecké říši“ a proto muselo být změněno i poštovní razítko. Toto dvoukruhové razítko bylo používáno na valtické poště až do roku 1945. Jeho foto z polní pošty (ze sbírky Ing. Adama Kurdíka) přikládám k tomuto článku.

Jaké bylo obsazení pošty na vánoce v roce 1943, vidíme z další dochované fotografie, kterou nám poskytl pan Ernst Seidl žijící v rakouském Klagenfurtu.

Na fotografii je totiž jeho dědeček Ernest Keck (nar. 1881), který byl jediným německým poštovním zaměstnancem již za první republiky. Fotografii zhotovila paní Seidlová, která tehdy jako jedna z mála vlastnila fotoaparát. Na snímku jsou bývalí valtičtí rodáci zleva: paní Streck, jeden neidentifikovaný pán, paní Anni Kleindienst, paní Katy Nistler, paní Wenzel, poštmistrová paní Anschi Brhal, listonoška paní Weiland, sedící zleva paní Rosi Ribitsch, pan Ernst Keck, paní Malicek a další neznámý pán, který byl asi údržbářem. Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice V příštím pokračování budeme mluvit o valtické poště po roce 1945

O názvech valtických restaurací a „Pančavě“ V minulém čísle VZ jsem vyzývala valtičany, aby zavzpomínali, proč byl zámecký hotel nazván „Hubertus“. Pan Velecký starší: „K budování restauračních zařízení přistoupila Jednota Mikulov za předsednictví paní Soni Bláhové. Rozhodnuto o tom bylo za starostování Františka Brandštetra, ale k rekonstrukcím staveb pak přišlo až za starostování pana Rudolfa Halouzky. Bylo tenkrát rozhodnuto, že budou vybudovány nové restaurační zařízení a ty ponesou název podle okolních liechtensteinských zámečků. Když se rekonstruoval sklípek na Lipové ulici patřící ke staré hospodě tak dostal název „Grácie“. Byla to taková stará statkářská hospoda, která byla Jednotou Mikulov přebudována, a vznikl tam nový vinný sklípek. Rekonstrukce hospody byla dílem významného tehdejšího architekta Ing. arch. Kamila Fuchse. Stejně jako jeho otec, významný funkcionalistický architekt Ing. Bohuslav Fuchs DrSc, spolupracoval s památkovým ústavem. Kamil Fuchs prováděl třeba rekonstrukci brněnské Měnínské brány. 6

Na hospodě se vystřídala velká spousta hospodských. Úpravy, na které se ptáte, proběhly, když hospodu provozoval pan Olin Radkovič“. Potvrzením slov pana Veleckého je i vyprávění paní Rindlové – Holendové: „Když mi byla v restituci navrácena rodinná vila, tak jsem ji chtěla přeměnit v restauraci rodinného typu a uvažovala jsem o názvu „U Rindlů“. Ale bylo mi to stavitelem panem Fialou a starostou panem Rollinkem vymlouváno s tím, že tady je již zavedena nějaká koncepce názvů restaurací. A tak došlo k názvu „Apollón“. Moc se mi to nelíbilo, ale nakonec jsem s tím souhlasila.“ Paní Krauzová: „Za první republiky hospodu vedli Sítkovi a myslím, že až do toho roku 1945. Podle nich se jí říkalo „Sítkova hospoda“. Když hospodu převzali Harapátovi, tak se tomu pak zase říkalo „Harapátova hospoda“. Do kterého roku hospodu provozovali, si už nepamatuji. Já bych řekla, že to byla taková dělnická hospoda. Chodili tam hlavně statkáři a vzpomínám, že se tam oslavovaly i hody nebo ukončení žní - dožínky. Kdy převzala hospodu Jednota Mikulov, to si již nepamatuji. Na hospodě se vystřídalo mnoho hostinských.“ Pan Polák: „Před válkou byl majitelem domu a hospody pan Girsch. Prodávalo se tam jen pivo a hospoda sloužila většinou pro zaměstnance statku. Byl to tenkrát vlastně jen přízemní výčep a nahoře za domem bylo zahradní posezení. Na Břeclavské bydlel nějaký pan Novák, který po válce získal selskou usedlost, ke které patřil i sklep vedle hospody. Nějaký čas provozoval pan Novák i vedlejší výčep, ale neprosperoval. Byl takzvaným úpadkovým hospodářem, a protože byl vyučený stolařem, tak nakonec odešel pracovat do komunálních služeb Valtice. Národním správcem se pak stal pan Sítek z Hlohovce. Konfiskát pak připadl asi Sítkům. Ti však byli bezdětní. Hospoda jim pak byla asi odebrána a pronajata městem Jednotě Mikulov. Vystřídalo se tam mnoho hostinských a byla to typická statková hospoda, kde se hasila žízeň hned po tom, co se šlo z polí a statkových dílen. Dávalo se tam samozřejmě na dluh, protože peníze chlapi u sebe neměli a platilo se teprve při výplatě. No pravda, některým moc z té výplaty už nezbylo. To víte, ženské nadávaly. Proč se hospodě začalo říkat Pančava přesně nevím. Zní to hanlivě a souvisí to asi s pančováním. Pivo tam bývalo dobré i špatné. Za totality to bylo tak, že hostinský musel čepovat i to co nechtěl. Tím byla sedmička. To bylo hrozné pivo, a dokud se nevypilo, tak nemohl hostinský narazit desítku. Nikdo tu sedmičku nechtěl pít a tak jsme se složili, zaplatili ji, aby se mohla narazit desítka. Sedmičku pak Hanic nosil svým prasatům. Později snad byla hospoda Jednotě Mikulov prodána a ta tam udělala různé úpravy. Sklípek k hospodě nepatřil, a když jej pak Jednota odkoupila od pana Nováka, tak jej přebudovala ve vinný sklípek „Grácie“. Výčep se pak přesunul do poschodí a vše bylo přebudováno a vylepšeno. Když jsme se s chlapama šli poprvé podívat na sklípek, tak jsme byli, jak se říká, jak v „Jiříkově vidění“. Takový luxusní podnik jsme v životě neviděli. No ale jak léta běžela, tak to zase začalo nějak všechno upadávat“.

V roce 1989 restituovala hospodu Pančava rodina Ing. Jiřího Kamerera. Nejprve ji provozovali sami, ale pak ji v roce 2002 prodali Jendovi Mikulovi, který toto restaurační zařízení provozuje dodnes. Hodně se změnilo.

1. Chrám múz a Chrám slunce Historie Chrámu slunce začíná s historií Lednického parku. Původní park se nacházel na pravém břehu Zámecké Dyje a nazýval se Hvězda. Autorem byl Ignác Holle. Středem hvězdy byl dřevěný letohrádek, který byl v 18. století přestavěn na Chrám slunce. Podle dochovaných materiálů jde o první postavený salet, doložený už v roce 1692. Josef Hardmuth jej přestavěl v letech 1794-95 a zcela zrušen byl v roce 1838 (v některých zdrojích uváděn už rok 1819). Byl to oktogon s kopulí nesenou osmi sloupy, zdobený plastikami a reliéfy, které byly před demolicí přesunuty na nová místa, např. do Apollonova chrámu byl umístěn centrální reliéf Apollonova průvodu. Z tohoto oktogonu vycházely paprskovitě aleje na všechny světové strany. Aleje byly osázeny vlašskými topoly, které byly cca před 100 lety nahrazeny kaštany. Na konci těchto alejí byla vždy stavba s egyptským, římským nebo orientálním námětem. Dodnes se zachovaly pouze tři. Dalším saletem, o kterém se nám dochovaly informace, byl Chrám múz. Nacházel se na vstupu do původně o 50 m delší oranžerie - skleníku, zhruba v místech dnešních soch lvice a vlka. Sochy múz jsou dnes umístěny na zámečku Tři Grácie. Byl vystavěn 1807-1808 Josefem Hardmuthem. Zrušen byl roku 1842 stejně jako zámecké divadlo v Lednici. 2. Čínský pavilon a Ovčárna Čínský pavilon byl postaven v roce 1795 a stál na Růžovém ostrůvku. 1848 byl přestavěný Georgem Wingelmüllerem a zrušený roku 1890.

Hospoda má nově vybudované zahradní posezení a je celá částečně zrekonstruována a nejenže má „nový“ kabát, ale i názvy „Tři Grácie“ a „Pančava“. Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice

Zaniklé stavby LVA Kromě zámečků, které dnes můžeme navštívit v Lednicko-valtickém areálu a za kterými sem jezdí turisté téměř z celého světa, stávaly zde i stavby, které však zanikly a zůstaly z nich jen nepatrné pozůstatky. Většina staveb zanikla už za dob Liechtensteinů; jmenujme ty nejznámější: Chrám múz, Chrám slunce, Čínský pavilon, Obelisky. A dále jsou to stavby, jejíž existence skončila takřka nedávno – je to známý Katzelsdorfský zámeček a Gloriet. V tomto čísle valtického zpravodaje se Vám pokusím přiblížit historii těchto saletů…

Knail NEHTOVÉ STUDIO Bouchnerová Kristýna mobil +420 737199445 www.Knail.cz

Čínský pavilon v roce 1877

Na cestě mezi Lednicí a Janohradem, na tzv. Panských loukách, byla v polovině 18. století zbudována Ovčárna ve švýcarském stylu. Dnes zde můžete najít pouze obvodové zdivo.

3. Obelisk Většina lidí jistě zná Obelisk, stojící za Lednicí směrem na Podivín. Je to též jediný (z původních čtyř), který se dochoval do dnešních dnů. Byl vystavěn architektem roku 1798 a je nejstarším objektem Lednicko-valtického areálu, který se dochoval. Byl vystavěn k uzavření míru mezi Francií a Rakouskem v Campo Formiu. Jeho výška činí 23 m. Druhý z nich stával v polovině cesty z Lednice do Valtic nad Hlohovcem, u cesty po pravé straně z Lednice do Valtic na vyvýšenině cca 300 m nad odbočkou na Hlohovec v místě, kde je zbytek parkové úpravy mezi sady a vinicemi. Byl vztyčený v roce 1811, ale v roce 1868 do něj udeřil blesk a následně byl rozebrán. Ve skutečnosti se právě tento obelisk nazývá Facka, nikoliv Obelisk za Lednicí! Třetí obelisk měl být v polovině cest mezi Valticemi a Schratenbergem. Údaje o čtvrtém z nich se bohužel nedochovaly. 4. Holandský rybářský domek s přístavištěm a Lázně Holandský rybářský domek s přístavištěm byl postaven v roce 1799 a pravděpodobně stál před Čínským pavilonem. Vstup do něj byl rámován dvěma velrybími čelistmi, které jsou dnes k vidění na výstavě ryb Malavi, v zámecké jízdárně. Další zajímavou a zaniklou stavbou jsou tzv. Lázně. Šlo o menší stavbu s dórskými sloupy, která stála u dnešních kamenných schodů do malého Zámeckého rybníka. 5. Obora V letech 1808 - 1873 byla postavena podle původních návrhů Josefa Hartmudta kolem Bořího lesa zeď z cihel a kamene. Zeď, která vedla mezi Lednicí, Valticemi, Břeclaví a Reinthalem, měla celkovou délku přes 19 km. Ke stržení zdi došlo v letech 1872 - 1873. Oddělovala lesní Lichtenštejnovy pozemky určené pro parforsní hony od ostatních. Vstup do této obory byl v místě hájenek, které byly po obvodu obory stavěny v letech 1807 - 1808. Bylo jich celkem 6, a některé se již nezachovaly. Jsou to hájenka u železniční trati u keramiky, u silnice Poštorná - Valtice u vodojemů, hájenka Hirshova nad Randes–vous, hájenka u silnice Valtice – Poštorná u Randes-vous, hájenka Vlašicova u vrtu plynu je již zbořena, myslivna na hranici s Rakouskem na staré cestě z Bořího dvora do Reinthalu je již také zbořena a hájenka u státní silnice z Poštorné do Reinthalu. 6. Gloriet Šlo o kruhovou klasicistní stavbu o průměru 12 m s 12 kamennými sloupy a lomenicovou střechou. Stávala poblíž kaple Sv. Huberta, v místě křížení asfaltové lesní cesty a lesní cesty z Charvátské Nové Vsi do Valtic. Koncem 50. let byla stavba zbořena, sloupy

Ovčárna dnes

STAVEBNINY VALTICE přestěhovány ze Sobotní 1067 - Pod Raisnou do haly firmy Molčík na Mikulovské

TEL: 774 49 49 10 www.lesenipronajem.cz 7

odvezeny. Zachovala se pouze kamenná deska se schodištěm, která je dnes zasypána a funguje jako geodetický trigonometrický bod.

a gynekologický, chirurgickou ambulanci a ještě jsme měli i pohotovost.

Fotografii jsem nenašel. Více informací na http://katzelsdorfskyzamecek.webnode.cz/zanikle-stavby-lva/ Zdroje: http://promoravia.blog.cz/0908/ zanile-stavby-lednicko-valtickeho-arealu; knížka Lednice- Valtice (1986); Zaniklé stavby LVA; http://www.liechtensteinmuseum.at/ Daniel Lyčka

Vzpomínky paní Grbavčicové

Již desátým rokem je členkou Muzejního spolku Valtice Ivanka Grbavčicová a protože letos v červnu oslavila svoje sedmé kulatiny, tak je již vlastně valtickou pamětnicí. Pracovala celý život ve valtické nemocnici, a proto bude určitě zajímavé její vzpomínání na tuto dobu. Není valtickou rodačkou, tak se samozřejmě musím nejprve zeptat, jak se vlastně do Valtic dostala. „Po ukončení základní školy jsem se přihlásila na Vyšší zdravotní školu ve Znojmě. Byla to tenkrát čtyřletá škola, kterou jsem 10. 6.1959 ukončila maturitou. Umístěnku jsem dostala do pohraničních Valtic, kde byl stálý nedostatek sester. Všichni mě varovali, že to nebudu mít ve Valticích lehké, protože zdejší nemocnice patřila Milosrdným bratřím a moc se do nemocnice neinvestovalo, protože jim měla být odebrána. Ale umístěnka je umístěnka a tak jsem již pět dní po maturitě nastoupila na oddělení mužské chirurgie. Protože mi nebylo ještě osmnáct, tak jsem nesměla sloužit noční služby, ale

to nebylo samozřejmě pravdou. Hned jsem je dostala. Sloužila jsem ještě s milosrdnými bratry. Převor Generosus Krejčí sloužil jako instrumentář na sále, s bratrem Bertinkem Kolářem a bratrem Vítusem Perstunem jsem sloužila na chirurgickém oddělení. Sloužili jsme nepřetržitě 24 hodin. Práce byla těžká a náročná nejen fyzicky, ale i psychicky. Když jsem na oddělení chirurgie „zdomácněla“, tak jsme se čas od času museli trošku odreagovat tropením si vzájemných legrací. Vzpomínám si na jednu takovou příhodu s bratrem Vítusem. Při noční službě, když konečně nastal v noci klid, tak si bratr Vítus uměl lehnout na lehátko - vozík, aby si odpočinul. Přikryl se celý bílou plachtou, aby to pacienti nevěděli. No samozřejmě brzy zaspal a my ho opatrně odvezli doprostřed chodby. Pacienti procházeli kolem něj v tichosti a s úctou, protože si mysleli, že tam leží mrtvola. Když pak se Vítus probudil a na lehátku se posadil, tak to bylo pro pacienty senzací. Mysleli si totiž, že byli svědky „zmrtvýchvstání“. No a my jsme s chichotem vykukovali z ordinace co se děje, jak pacienti zděšeně mizí a Vítus na nás nadává. Tenkrát jsme měli nepřetržité služby a trávili jsme na chirurgii celé dny. Když nebylo tolik opetativy, tak instrumentáři převor Krejčí a Jitka Galaudauerová přicházeli, jen když bylo něco akutního. Oba jmenovaní instrumentáři museli v roce 1959 odejít, stejně jako všichni milosrdní bratři. Někteří se později vrátili, ale již jako civilní zaměstnanci, například bratr Bertinek. Primářem na chirurgii se během mého pracovního působení stal MUDr. Králík a službu zde konala taky MUDr. Irena Vyoralová. Ta o mě řekla, že jsem zručná a že se hodím na operační sál. MUDr. Králík tím zrovna nadšený nebyl, říkal, že jsem malá a nedostanu ani na stůl. Ale pak si mě oblíbil a já zůstala na chirurgii celkem 7 let. Po Králíkovi pak převzal primariát MUDr. Krbek. Tenkrát jsme sloužívali někdy i 53 hodin v kuse, obsluhovaly jsme vlastně dva sály- chirurgický

TAXI LEV +420 605 10 22 10 8

Tam jsem pak sloužila ještě se sestrami Marií Belantovou, N. Karpíškovou, A. Dobroslávkovou, B. Gabrhelovou, Aničkou Košíčkovou, Karlou Hrabcovou-Lyčkovou a staniční Věrou Kazíkovou. Byl stálý nedostatek doktorů i sester a proto jsme sloužily přesčasy. Ty se však neplatily jako dnes. Protože bylo stále málo doktorů, tak jsem dělala i asistence u operací nebo jsem dávala éterovou narkózu tzv. přes masku „Schimelbusch“. To už dnes málokdo pamatuje. Pak nastoupil MUDr. Mužík jako anesteziolog a ten pak zavedl úplně jiné způsoby narkózy. V roce 1962 jsem odešla na mateřskou, ale ta trvala jen tři měsíce po narození mé dcery Ivy a už jsem nastupovala zpět. V roce 1966 jsem odcházela na druhou mateřskou, která trvala jen půl roku. Se dvěma dětmi jsem již ale nemohla, a ani nechtěla, sloužit na chirurgii a tak jsem odešla na infekční oddělení. Tam byla tenkrát primářkou MUDr. Perná a vrchní sestrou A. Juřicová, později pak prim. MUDr. Měšťánková, no a vystřídalo se tam mnoho mladých lékařů tzv. „na kolečko“. Tam jsem sloužila pod vrchní Zlatkou Jonášovou se sestrami Helenou Sítkovou, Jarkou Urbánkovou, Boňou Rollinkovou, Aničkou Blahovou, Lidou Macháčkovou a B. Lazovou. Sloužila jsem v nemocnici taky za ředitelování MUDr. Chalupského a pak MUDr. Španělové. Když mi bylo 55 let, tak jsem mohla odejít do důchodu, ale zůstala jsem ještě další dva roky, protože stále trval nedostatek sester.“ Takže tě Ivo mohu směle nazvat valtickou pamětnicí. Co si pamatuješ z takzvaných „zmizelých“ Valtic? „Já pamětnicí opravdu jsem, i když nejsem valtickou rodačkou, protože si pamatuji spoustu domů, které již dneska neexistují.

Pamatuji si samozřejmě funkční Kopečkovu hospodu. Tam jsem byla dokonce na hodech a pamatuji, jak celý dvůr hospody byl krásně vyzdoben zeleným. Vzpomínám také na starou Břeclavskou ulici (před vybudováním průtahu) a na dům služeb, textil „TEP“ paní Minxové, kde bydleli Wiltovi a na sousední obchod se zeleninou a také na budovy naproti špitálu. Byla tam Daňkova pekárna, kde jsem si nechala kdysi na hody upéct dva plechy buchet a kam jsme si chodili kupovat při službě svačinu. Vzpomínám taky na Šmoldasovu trafiku, kde jsme si my, kuřáci, kupovali většinou cigarety značky „Lipa“ a pak to byla historická budova parlamentu, kde měl své sídlo také švec Kuba tedy pan Fabičovic, který nám opravoval boty za „pusu“. Taky krásně zpíval a to uplatňoval při roznášení opravených bot. Stál jako středověký trubadúr před činžovním domem a zpíval tak dlouho, dokud si majitelka nepřišla pro boty a nedonesla mu peníze a štamprlku za donášku až do domu. Konkurentem ve zpěvu mu byl akorát malíř pokojů pan Král. Ten si taky krásně prozpěvoval při pochůzkách Valticemi. Pamatuji také starou cukrárnu na Mikulovské, tu provozovala tenkrát paní Englová a ta tam měla moc dobré zákusky. A taky na starou benzinovou čerpací stanici na Břeclavské.

Trochu se smutkem a nostalgií vzpomínám na slavnou minulost Besedňáku, kde ve dvoře bývalo v létě příjemné posezení před začátkem kina nebo i po něm, kde se odehrávaly valtické hody a jiné oslavy ve Valticích, třeba „Myslivecké noci“. V jakém stavu je Besedňák již několik let víme všichni. Taky si pamatuji, že různé kulturní akce bývaly i na Belvedéru, ale to už je dnes vše jen vzpomínkou“. Kulatiny naší členky jsme samozřejmě oslavili, jak se patří a sluší, kytičkou, dárky a písničkou, přáním dobrého zdraví a štěstí do dalších let, aby ještě dále mohla paní Iva provázet v Městském muzeu a informovat tak jeho návštěvníky o slavné historii našeho města. Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice

Ing. Josef VLK Stavební projekce 777 867 966 [email protected]

Perly kniha na pokračování... Dobyla Evropu Zklame se? Nezklame? Až do ukončení tábora se Marta trápila pochybami. Avšak JUDr. Elemír Surý nezklamal. Krátce po jejím návratu se pustili do zakládání souboru. Vypracovali koncepci a prováděli nábor. Základem byl dětský pěvecký sbor a všichni Bándyovci. Tonda však dlouho nevydržel. To nebylo nic pro něj. Jednak byly zkoušky náročné na čas, jednak to chtělo obětavost a vytrvalost. Sláva si vyžadovala tvrdou práci. Někteří přicházeli, jiní odcházeli. Doktor to nazýval prosévání. Později se vše poněkud ustálilo a ti skutečně dobří zůstávali. Na světě byl káňovský soubor Romen. Podařilo se. Sen se naplnil. Nejen Marta a dr. Surý byli hrdí na své dílo, ale všechny členy souboru naplňovala radost, kterou rozdávali na všech jim dostupných jevištích. „Marto, mám pro tebe překvapení,“ přišel jednoho dne s velikým úsměvem Elemír. Už dávno si tykali. Vlastně si v souboru tykali všichni. „Jaké? O co jde?“ „Pojedeme zpívat do tvého kraje.“ „To myslíš vážně?“ „Ano. Opět uvidíš Lubovice. A budeme zpívat i v okolí.“ „Elemíre! Nemohu tomu ani uvěřit. Nejraději bych ti dala pusu. Ani nevíš, jak velkou mám radost,“ vesele se rozesmála a radostně se zatočila a podupávala Marta. Jako by se byla ocitla v době svého raného mládí. V době, kdy zpívala a tančila v národopisném souboru školy. Ona se tam vrátí a bude tam zpívat. Zmocnilo se jí obrovské štěstí. Měli úspěch všude, kde vystupovali. A Marta byla jejich superhvězda. Svým nádherným hlasem vycházejícím ze srdce uchvátila všechny diváky. Tklivost a vnímavý prožitek každé sólové písně ji vynášel na další a další stupeň popularity. Posluchače uchvacovala její výjimečnost. Sklízela obrovské aplausy. Ovlivňovala i samotný soubor. Jeho kvalitu. Všichni se snažili dosáhnout stejné úrovně. *** Marta ani při náročném časovém vytížení v zaměstnání, v souboru a dalších aktivitách nepolevovala ve výchově dětí. Její láska šla ruku v ruce s náročností a přípravě pro budoucí životní poslání. Toník a Adélka patřili ve škole mezi dobré žáky. Velmi si přála, aby šli oba studovat. Ctižádost a zodpovědnost, pracovitost a víra v Boha, to byly základní pilíře její výchovy. Děti se o ně spolehlivě opíraly. Se svou vírou však měly potíže. Tehdejší ateistická společnost s nimi vedla velmi tvrdý a nelítostný boj. „Mami, na náboženství nás chodí málo. Ostatní se nám pošklebují. Někdy dokonce i

Miroslav Kostiha Penzion "U Kostihů" Prodej ovocných stromků a ovoce Sadová 900 691 42 Valtice tel.: 519 352 659 mobil: 602 864 161 [email protected] 9

někteří učitelé,“ stěžovala si Adélka. „Nevšímej si toho. Oni za to nemohou.“ „Musíme hlásit učitelům, že jsme křesťané, že chodíme do kostela a na náboženství,“ přidal se Toník. „Ale mně už to nevadí. Já jsem si na to už zvykl“ „Vidíte, děti, že je mnoho lidí, co nevěří v Boha. Jsou přesvědčeni, že žádný Bůh není. No, a my zase věříme, že je. Musíme pro svou víru něco vytrpět. Ježíš Kristus pro nás trpěl mnohem víc. Už se těmi hloupými řečmi netrapte a litujte ty, kteří mají tak prázdný a smutný život,“ uklidňovala své miláčky Marta. Opravdu to nebylo jednoduché. Dokonce ani pro ni. Připadala si jako stíhaná, když chodila do kostela. „Podívejte se. Už tam zase stojí,“ upozorňovala na muže přes ulici, který sledoval kostelní dveře. Byl to církevní tajemník. Pozoroval, kdo vchází do kostela a dělal si poznámky. Nezůstával věřícím nic dlužen. Odměňoval se šikanou a mstil se všude tam, kde to bylo jen trochu možné. Na Martu mohl přes její děti. Jaká by asi byla jejich budoucnost, kdyby toho nebylo? Splnily by se jí a jejím dětem ty velké a nádherné sny? „Toníku, jsem na tebe velmi hrdá, když tě vidím ministrovat. Moc si přeji, aby ses stal knězem. Co na to říkáš? Chtěl bys?“ zapředla jednoho dne s dospívajícím synem rozhovor. „Mami, já nevím, jestli bych chtěl být zrovna farářem. Ale na střední školu jít chci. Pak se uvidí,“ ponechal matce naději. „Mami, já chci jít na zdrávku. Chci být sestřičkou,“ přidala se Adélka. Bylo by úžasné, kdyby jeden pečoval o zdraví těla a druhý o zdraví ducha, pomyslela si Marta. „Byla bych na vás moc pyšná, děti moje. Ale pozor! Oba obory znamenají velké odříkání a oběti. Už teď se musíte snažit a hodně chtít.“ Takové a podobné hovory pak vedla Marta s dětmi stále častěji. Jednak je tím nasměrovávala a jednak sama sebe přesvědčovala, že se nic nemění. Ani netušila, že tehdejší mocná síla nedovolí nic z toho uskutečnit. První rozčarování přišlo s Toníkem. Škola mu nedoporučila studium. A bez doporučení neměl šanci. Strašák rodin, tak zvané komplexní hodnocení žáka, bylo pro chlapce ortelem vyřčeným nad jeho budoucností. Marta byla pozvána k podpisu. Slzy jí stékaly po tváři, když četla slova o víře, náboženství a ministrování, protože na základě toho se synovi další studium nedoporučovalo. Hrdá a zkoušená Marta zaťala zuby, utřela slzy a vzala na vědomí. Dali jí najevo, že ona i její syn mohou děkovat škole za laskavé přijetí do učebního oboru. Z Toníka se stal opravář důlních strojů a zařízení. Nepoděkovali. S Adélkou to dopadlo ještě hůř. Byla velmi hrdá. Nepokořila se.

„Tak, mami, a je to tady. Žádná škola, žádné studium, žádná zdravotní sestra. Máš přijít do školy podepsat komplexní hodnocení. Ale já už vím, co v něm je.“ Nedoporučujeme, četla Marta totéž jako u Toníka. Konec snu. Pomsta na dětech ji bolela daleko víc než všechna utrpení, která prožila. „Ať nepočítají s tím, že se půjdu učit něco, co nechci. Já jejich milosti odmítám. Pokud bych měla dělat to, co nechci, půjdu rovnou do práce,“ rozhodla se dcera. Oči jí blýskaly hněvem a ve vzdoru hrdě zvedla svou krásnou hlavu. Zaučila se v káňovských chemických závodech. Vládnoucí nespravedlnost Martu a její děti na kolena nedostala. Nepokořila je. Zůstali věrni své víře. *** „Pojedeme do Maďarska,“ přišel Elemír na zkoušku celý rozzářený. „Cože? Jak jsi k tomu přišel? Není to pro nás moc těžké?“ sypaly se na něj otázky. „Pojedeme na romský festival. Budou tam soubory z celé Evropy. Jsme u nás přece nejlepší. Vyhráli nebo nevyhráli jsme všechno, co se dalo?“ „Vyhráli. Ty si opravdu, Elemíre, myslíš, že si na to můžeme troufnout?“ zapochybovala Marta. „Nechci slyšet takové řeči. Vůbec nikdo nepochybujte. Dalo se to přece čekat po těch úspěších. Já jsem tomu věřil od začátku.“ „Zato já jsem ti tenkrát, když jsi přijel na Roviny, moc nevěřila. Myslela jsem, že je to neuskutečnitelný sen.“ „No, to je dobré. To se dovídám věci. Tak ty jsi mi nevěřila? Ty jsi nevěřila, že to zvládnu? No, víš, vlastně nejhorší byly přehrávky. Záleželo na komisi, abychom ji získali na svou stranu a aby nám dovolila hrát.“ „Tak už na to zapomeň. Jsem ráda, že jsem se mýlila. Máme přece za sebou pořádný kus cesty. A teď nás čeká to nejtěžší. Evropský romský festival. Hlavně si nesmíme udělat ostudu.“ „Ostuda to určitě nebude. Ani pro nás, ani pro Káňov. Kdyby něco, tak ty to, Marto, zachráníš.“ „No, ty jsi dobrý. Tak nakonec to bude na mně. Víte co, pojďme raději zkoušet. To nám prospěje všem.“ „Možná bychom teď měli zkoušet každý den,“ navrhl nesměle někdo z členů. „Když všichni nasadíme, dostaneme ze sebe všechno, co umíme,“ dodal další. „A umíme toho hodně a umíme to skvěle,“ pochválil je Elemír. *** Úspěch v Maďarsku byl velkolepý. Ohromilo je to. Jen nechtěli být poslední. A zatím? Zvítězili. Byli první s souborech. Byli první v jednotlivcích. Marta se stala hvězdou festivalu. Byla šťastná. Byla neskonale šťastná. To první místo, to velké ocenění zhojilo všechny

životní rány. Potlačilo vzpomínky na krušný život. To ocenění hřálo u srdce. I hlava se jí na chvíli zatočila. Přivezli slávu do své země. Ze dne na den je najednou všichni znali. Znali i jméno Marta Bándyová. Sdělovací prostředky se předstihovaly v informacích. Noviny, rádio, televize. Přineslo jim to slávu. A nejen slávu, ale i další úkoly, které zdůraznily jejich věhlas. „Nejdříve vám všem děkuji za plné nasazení, za vzornou reprezentaci a celkové úspěchy v Maďarsku. Bez každého z vás bychom si na tu nejvyšší metu nesáhli. Ještě jednou díky,“ slova se řinula Elemírovi rovnou ze srdce. Sám byl velmi šťastný a bylo to znát. Všichni na něm viseli očima, všichni se usmívali. Vždyť oni, obyčejní lidé, jsou slavní. Proslavili své město a proslavili svou zem. Nadýmali se pýchou. Ukázali těm, kteří jimi pohrdali, kdo jsou a co umějí. Viseli na Elemírovi očima také proto, že čekali další jeho slova. Bylo patrné, že jim chce ještě něco říct. „A teď mám pro vás ještě něco. Byli jsme osloveni z Barrandova. Požádali nás, abychom se zúčastnili natáčení filmu Radikální řez.“ Mezi přítomnými to zašumělo. Cože? Co to říká? Oni že by měli hrát ve filmu? V opravdovém filmu? V každém kině? To by je znalo ještě více lidí. To by byli hodně slavní. „Záleží na každém jednotlivci. Kdo o to nemá zájem, musí to říct ještě dnes. Upozorňuji, že je to dobře placené. Tak se rozhodněte. Je to pro každého z nás velká příležitost.“ Tak to je opravdu něco! Hrát ve filmu a ještě za to dostat peníze! Kdo by mohl být proti? „Marto, tebe chtějí i na spolupráci v romských písních a choreografii. Budeš jako poradce režiséra pana Dušana Kleina. Jsi na tu práci nejpovolanější člověk,“ obrátil se na kamarádku Elemír. „Počkej! Počkej! Co mi to tu říkáš? Co to budu dělat? Vždyť nemám na to školy. Na takové věci musejí být odborníci.“ „Taky že budou. A ty budeš jejich poradkyně. Ničeho se neboj. Bude to stejné jako v souboru. A když to děláš dobře tady, budeš to dělat dobře i tam. To teď po maďarském úspěchu ví každý. Budeš herečka i poradkyně. To nesmíš odmítnout. Ani kvůli sobě, ani kvůli Romům. Bude-li třeba, podržím tě. Jako vždycky.“ „Tak dobře. Když myslíš, že na to mám… Dám na tebe. Zatím to s tebou vždycky vyšlo. Ale stejně mám trochu trému.“ „Tréma pramení z pocitu odpovědnosti, takže je dobře že ji máš,“ povzbudil ji Elemír. Marta hrála, zpívala a radila, aby bylo všechno pokud možno co nejvěrohodnější a nejlepší. Byla překvapená, jak s ní jednali. Žádná nadřazenost, žádné pohrdání. Jako by byla jednou z nich. Dokonce ji přemluvili do dalšího filmu s názvem Divoká svině. I tu roli přijala a zhostila se jí stejně zodpovědně jako každého jiného úkolu.

Film Radikální řez byl natočen a měl i přiměřený úspěch. Vlastně se postupem času dostal do zlaté pokladnice filmových tvorby. V Martě zanechala práce na Barrandově příjemné vzpomínky.

Táňa Tichá příště: Obzory

Interiér podle zvěrokruhu Zařizujete nebo upravujete si byt a potřebujete poradit s výběrem barev a vhodného nábytku? Většina z vás si určitě ví rady. Pro ty, kteří náhodou narazí na nepřekonatelné problémy, máme poslední záchytnou radu. Nechte si poradit a navrhněte si byt podle vašeho znamení zvěrokruhu. Panna sní o krbu a záři ohně (23.8. - 22.9.) Zemská rozumná Panna je spjata s planetou logiky - Merkurem, ale na rozdíl do Blíženců je více stabilní a potřebuje klid na práci i oddych. Ten je pro ni ve vlastním bytě alfou a omegou. Uklidní si nervy a vyladí se opět do rovnováhy. Protože má ráda ruční práce, není výjimkou, že kusy nábytku, dekorace a výzdoba je jejím výtvorem, na který je náležitě hrdá. Nesnáší většinou vše umělé. Doménou je pro ni přírodní materiál. Umělé hmoty, kov a plast kupuje do bytu jen v případě nutnosti. Praktičnost se projevuje i v zařízení bytu. Nábytek má Panna rovnoměrně postaven, aby se dobře ošetřoval, koberce kusové, spíš jako doplněk. Její vášní je keramika. Kuchyň je směsicí přírodních materiálů, nikoliv z imitace. Teplo krbu je jejím snem a zář ohně, jako doplnění vitality, přímo nutností. Je to paradox, ale funguje u ní báječně. Ve svém bytě potřebuje intimitu. Miluje barvy podzimu a přírodních odstínů heny. Panna by si měla dopřát zahrádku, nebo alespoň balkon s květinami, o které by se mohla denně starat, kde by bylo proutěné křesílko na posezení nad čajem z meduňky či lipového květu. Vůně jemné, spíš levandule nebo lesa, jako borovice, smrk či pryskyřice. Ostré vůně nesnášejí neb u ní vyvolávají nervozitu a migrény. Domov by měl mít dostatek místa na postupné doplňování vlastních výrobků jak na zeď, tak i umístěním do prostoru. Byt by měl být situován na západ nebo jihozápad. zdroj: internet

 PASIVNÍSTAVBY Mikulovská 151 691 42 Valtice  519 352 365

profesionalita,rychlost,cena

Pondělí -Pátek 9.00 - 12.00 13.30 - 17.00

nabídkyzdarma Valtice,tel:736/625315 10

Valtická krojovaná společnost pořádá

VALTICKÉ KROJOVANÉ HODY Sobota 13. srpna 2011 8.00 - 12.30 Zvaní na hody - průvod šohajů 14.00 - 15.30 Shromáždění krojovaných u Domova seniorů ul.Modřínová 15.30 Krojový průvod od Domova seniorů na náměstí 16.00 Předání hodového práva na náměstí 16.15 - 19.00 Odpolední zábava na náměstí 20.30 - 02.00 Večerní zábava v zámecké jízdárně Neděle 14. srpna 2011 15.00 - 16.30 Krojový průvod městem - vyzývání stárek 16.30 - 21.00 Odpolední zábava na náměstí 20.00 Předávání dívčího práva

Po oba dva dny bude k tanci a poslechu hrát Občerstvení zajištěno 11

DH Hovorané

Vstupné na večerní zábavu 100 Kč

Udělejte si čas!

Únava

Udělejte si čas na lásku… Je to tajemství věčného mládí. Udělejte si čas na smích… Je to hudba srdce. Udělejte si čas na pláč… Je to znamení velikého srdce. Udělejte si čas na čtení… Je to pramen vědení. Udělejte si čas na vyslechnutí jiných… Je to síla inteligence. Udělejte si čas na sebedůvěru… Je to klíč k úspěchu. Udělejte si čas na svůj život, proto že čas letí! A nikdy se nedá vrátit.

Starší, velmi unaveně vypadající pes se mi nedávno zatoulal do dvora. Byl dobře živený, a podle pěkného obojku a čistoty kožichu, bylo zřejmé, že o něj bylo dobře postaráno. Kývajíc přátelsky ocasem a s hloupým úsměvem, jaký umí jenom psi, přišel pokorně za mnou a nechal se pohladit po hlavě. Celý šťastný, že jsem ho neodmítl, se oklepal a sledoval mě domů. Kráčel pomalu po chodbě, pouze očichal nabídnutý pamlsek, lehnul si na koberec do kouta a za chvíli už spal. Po hodině spánku se postavil, oklepal, a znovu, přátelsky přitom vrtíc ocasem, odkráčel ke dveřím. A já jsem ho pustil ven. Příští den se vrátil, znovu mě pozdravil na dvoře, šel dovnitř na stejné místo a v koutě zase asi hodinu spal. Tohle se opakovalo po několik týdnů. Celý zvědavý jsem jednoho dne napsal a připnul mu na obojek kousek papíru se vzkazem: „Rád bych zjistil, kdo je majitelem tohoto nádherného a milého psa a zeptal se, jestli víte, že skoro každé odpoledne váš pes přijde do mého domu a hodinu se tu vyspí?“ Následující den se pes přišel vyspat s odpovědí připevněnou na obojku: „Jmenuje se Rasty a žije v rušné domácnosti se šesti dětmi, dvě z nich jsou méně než tříleté… snaží se jenom odpočinout si a vyspat se… Mohla bych s ním zítra přijít i já?“

Štěstí Říká se, že v minulém století přicestoval jeden americký turista do Káhiry s jediným cílem, a sice navštívit světoznámého mudrce. Turista byl velmi překvapen, když uviděl mudrce žijícího v malém pokojíku, jednoduše zařízeném, avšak plném knih. Jedinými kusy nábytku byla postel, jeden stůl a jedna lavička. „Kde je tvůj nábytek?“ zeptal se turista. Mudrc mu pohotově odpověděl otázkou: „A kde je tvůj nábytek?“ „Můj?“ překvapeně pronesl návštěvník. „No, ale já tu jsem jenom na návštěvě!“ „No a to já také,“ dodal rychle mudrc. „Život na zemi je pouze dočasný. I přesto tu někteří lidé žijí tak, jakoby tu měli zůstat navždy a zapomínají přitom být šťastní. Hodnota věcí není jen v čase, jaký nám slouží, ale v intenzitě s jakou je využíváme. Proto existují nezapomenutelné momenty, nevysvětlitelné věci a nesrovnatelní lidé.“ „Můžete být šťastní dnes, ale můžete být šťastní i zítra a každý další den. Je to jen a jen vaše rozhodnutí!“ Tak si udělejte čas a buďte šťastní, jak to jen jde, a užijte si zbytek léta v pohodě a ve zdraví. Pavlína Vlková, šéfredaktorka

Inzerce, P.R. článek, logo ve Valtickém zpravodaji 2011 Ceny inzerce a P.R. článků: celá stránka: 2.500,- Kč / 1 vydání 1/2 stránky: 1.250,- Kč / 1 vydání 1/3 stránky: 835,- Kč / 1 vydání 1/4 stránky: 625,- Kč / 1 vydání 1/8 stránky a menší: 310,- Kč / 1 vydání řádková inzerce: 150,- Kč / 1 vydání Ceny loga: logo firmy do velikosti 15 cm2: 1.200,- Kč/rok (větší – dle dohody) Uzávěrka příštího čísla 31. srpna 2011

"DOMÁCÍ TAXI"

Vítězslav Krčka

602 722 322 E-mail:[email protected]

Ivan Bilkovič Za Tesárnou 779 Valtice 606 755 550, 519 352 256 www.valtice.cz/vinoteka [email protected]

Valtice Mikulovská 175 mobil: +420 775 114 207 mobil: +420 731 114 205 [email protected] www.kvetiny-hanke.cz

• řezané a hrnkové květiny • svatební floristika • smuteční kytice • suchá vazba • keramika a dárkové zboží • donášková služba

Bezdrátové připojení k internetu již od Kč 360,- bez DPH tel.: 539 085 100-3 | www.freebone.cz | www.freebone.eu | [email protected] VALTICKÝ ZPRAVODAJ měsíčník, ročník XXXII. prodejné, cena 5.- Kč

vydává Občanské sdružení Valtice, IČO 48452505, náklad 500 ks. Reg. číslo MK ČR E 11608. Redakce: 691 42 Valtice, Nám. Svobody 4., Šéfredaktor: Ing. Pavlína Vlková, sazba Dr. Riebel, tisk: Tiskárna Adámek, Břeclav, příspěvky, inzerce: Ing. Vlková 739 555 011, schránka Nám. Svobody 4, průjezd k TIC Předplatné: M. Crhonková, tel. 721 839 473. E-mail [email protected], [email protected], internet http://www.valtice.cz/vz. srpnové číslo, vyšlo 3.8.2011

12