39. setkání AUČCJ 1. 12. 2012 zapsala: Dita Macháčková kontrolou potvrdila: Marie Poláčková
1. Aktuality M. Poláčková seznámila účastníky s termíny setkání Asociace v roce 2013 a jejich programem: 2. března 2013 – ČEŠTINA DOMA I VE SVĚTĚ: Výuka češtiny v jednotlivých jazykových areálech v posledním desetiletí (konference) 25. května 2013 – Psychohygiena, Aktivizační metody ve výuce 5. října 2013 – Didaktika cizích jazyků, Školáci-cizinci 7. prosince 2013 – Sociolingvistika, Výuka odborné češtiny pro cizince M. Poláčková pozvala členy Asociace na výroční konferenci, která se bude konat u příležitosti 10. výročí existence AUČCJ, a to 2. března 2013. Prostory budou upřesněny. D. Macháčková informovala o vědecké konferenci ČEŠTINA JE CIZÍ JAZYK III – ČEŠTINA PRO CIZINCE PODPRAHOVÝCH ÚROVNÍ, která se koná ve středu 10. 4. 2013. Konferenci pořádá Katedra českého jazyka a literatury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. http://www.zcu.cz/fpe/kcj/konference.html H. Gladková představila časopis Nová čeština doma i ve světě, který navazuje na Češtinu doma i ve světě. Je to recenzovaný časopis, nyní ho vydávají doktorandi Katedry jihoslovanských a balkanistických studií FF UK v Praze, a to pouze v elektronické podobě. Vydavatelé se budou snažit o tematické zařazení každého čísla, očekávají příspěvky i ze zahraničí. http://ncds.ff.cuni.cz/ J. Huťa z foniatrického zařízení Comhealth pozval účastníky na květnové setkání Asociace, kde bude možné nechat si vyšetřit hlasivky v mobilní laboratoři a také se zúčastnit workshopu, který se bude věnovat hlasových technikám. V Comhealthu se zvyšuje počet učitelů, kteří mají problémy s hlasivkami, přitom učitelé spadají do hlavičky hlasových profesionálů, ale přicházejí až v době, kdy hlas začíná vypadávat. Problémy se horší se střídáním ročních období, je nutná pravidelná kontrola u foniatra. http://www.comhealth.cz/
[email protected] M. Poláčková informovala o výběrovém řízení na pozici lektora/lektorky ve Vrchlabí. Výzva bude zveřejněna na webových stránkách Asociace. M. Poláčková vyzvala lektory, kteří v Asociaci učili azylanty v roce 2012, aby si vyzvedli dárky. 2. Prezentace učebnic a učebních materiálů J. Harperová: Čeština extra Je to průvodce českou gramatikou, který by mohl doplňovat učebnice češtiny pro začátečníky. Příručka je psána zjednodušenou češtinou, na začátku je česko-anglický slovníček pojmů, poté následuje 50 lekcí, rozdělených do 4 celků. Každá lekce začíná na levé straně jednoduchým výkladem a na pravé straně se nacházejí cvičení na konkrétní jev. Autorka nabízí jiný pohled na gramatické jevy – např. slovesa jsou podle osob, ne podle času, barevně je značen nejen rod, ale i pády. Jsou zde zmíněny typické chyby, na konci jsou připojeny poznámky o stylových vrstvách češtiny. Aktivní gramatika je to, co je popsáno pro A1, pasivní gramatika je nad rámec, ale jsou to důležité jevy pro porozumění textu, proto autorka zařadila do publikace i tyto jevy. Příručka je vhodná i pro samostudium. Na blogu czextra.cz lze najít další aktivity, na CD jsou nahrána cvičení, slouží jako audioklíč, lze stáhnout zdarma na webu nakl. Akropolis (http://akropolis.info/extra/). Autorka věnovala jeden výtisk knihovně AUČCJ. A. Nekovářová: Čeština pro život 2 Volné pokračování publikace Čeština pro život vyšlo v nakl. Akropolis, souběžně vychází také mutace francouzsko-ruská. Témata jsou volně řazená, není tedy nutné postupovat od první lekce k poslední. Fotografie jsou začleněny účelně k tématu, inspirují k další komunikaci. Kromě textů a dialogů jsou v učebnici i konverzační cvičení, úkoly k textu, doplňovací texty, grafy, křížovky, krátké články denního tisku a náměty na konverzaci. Na konci učebnice se nachází slovník, klíč ke cvičením, přepisy poslechových cvičení a stručný přehled české gramatiky. Poslechy tentokrát netvoří samostatný blok, ale týkají se daného tématu. Oproti první učebnici se autorka snažila o větší zapojení studentů, cílová skupina publikace je opět úroveň B1/B2. Ke knize jsou připojena 2 CD. Metodické pokyny lze najít na www.czechforlife.cz, více informací na stránkách jazykové školy ASSET
[email protected] Autorka věnovala knihovně AUČCJ obě jazykové mutace.
M. Luhan: Simple Czech News Autor, momentálně žijící ve Finsku, virtuálně představil svůj web pro cizince učící se česky. Lze si na něm poslechnout, přečíst a stáhnout zjednodušené zprávy v češtině. Web je aktualizováno nepravidelně, ale alespoň 1x týdně se objevují nové zprávy, a to i s odkazem na obtížnost. Web je volně přístupný. http://zijurad.cz/scn/ M. Poláčková informovala o projektu Piaac, na jehož stránkách se nacházejí úlohy, které jsou využitelné ve výuce češtiny pro cizince www.piaac.cz http://www.piaac.cz/dokumenty 3. O. Bláha: Vývojové tendence v morfologii češtiny - je to komplexní (interdisciplinární) téma, takže složité - tomuto tématu se věnoval Skalička, ale vše zpracoval částečně - stabilita je nejdůležitější zákon vývoje jazyka - za 700 let se změnilo ve fonologii a morfologii asi jen 10 % jazykových jevů, celkově asi 20 % - jazyk je variabilní (živý) - principy (hnací prvky) jsou 3: 1. ekonomičnost (symetrie a jednoduchost), jazyk však nemůže být ekonomický absolutně, neboť realita je složitá 2. komunikativnost (sdělnost, minimalizace možnosti nedorozumění) – bezpečné rozlišování agentu a patientu (Krevety ruší radary ponorek.), zachování autenticity názvů firem a produktů (květnové slevy s Nokia), vliv cizích jazyků 3. náhoda (zástupné pojmenování pro faktoury s nízkou mírou pravděpodobnosti) – individua (Havel, Hus), renesance přechodníků po r. 1989 (kulturní navázání na „staré dobré“ časy první republiky), móda v jazyce (potažmo, diskurz, demokracie je o svobodě), ovlivňování úzu kodifikací (ředitel, pasivum místo pasívum) - co se v jazyce mění? - jazykové prostředky v běžně mluveném jazyce - periferní jazykové prostředky - mizení dlouhého é (é→í) - prostředky běžně mluveného jazyka, označující konkrétní denotáty (moct x péct) - průběh změny v jazyce: variantnost (děkuju x děkuji)
průnik do normy projevů (polo)oficiálních, veřejných - specifika české jazykové situace velký rozptyl mezi spisovnou a běžně mluvenou češtinou spisovná čeština je symbol, ne instrument k dorozumění tlak běžně mluveného jazyka na spisovný je touto propastí částečně neutralizován, ale o to větší napětí existuje v oblasti spisovného jazyka (nepřirozenost) trvalý nárůst uživatelů, pro které je čeština druhým jazykem (2,5 x za 10 let, prognóza – do r. 2050 bude v ČR až 20 % cizinců, zejména Slované) - zdroje poznávání tendencí: Český národní korpus statistiky publicistický styl Martincová, Olga et al. Nová slova v češtině 1, 2. Praha: Academia, 1998, 2004. - systémové souvislosti změn v morfologii: - lexikum → morfologie - přejímání z cizích jazyků, preferování produktivních typů flexe, tj. pravidelné (kupovat, dělat), s nízkou vnitroparadigmatickou homonymií (žena), bez příležitosti k morfonologickým alternacím (blogovat, ne bložit) - silná tendence k univerbizaci (sufixy -ek, -ák, -ka, -ko) - expanze kompozit na úkor multiverbismů (elektrospotřebič) - expanze nesklonných adjektiv - stupňování syntetické dominuje nad analytickým - vid ve vztahu k prefixaci, zejména u přejatých sloves (z/resetovat) – téměř 50 % - přechylování – silná tendence stále, naopak např. polština (český slovosled patří mezi slovanskými k nejvolnějším) - syntax → morfologie - česká syntax tíhne k dvoučlennosti (symetrie subjekt – predikát), hl. v mluvené češtině - tendence k překrývání významu pádu a větněčlenské platnosti (autor je pedagog/pedagogem, průvodce studiem/studia) - mírné ustalování slovosledu (jen u atributu (i rozvitého) - do antepozice - nahrazovat předložka + který/jenž absolutním spojovacím výrazem (kdy, kde) - fonologie→ morfologie - dnes nevýrazné změny - odstraňování alternací
- přízvuk se klade na první slabiku po předložce i v kultivovaných projevech, uvolňuje se vztah mezi předložkou a jménem, dokumentováno i vkládáním dalších slov mezi oba členy - vývojové tendence ve flexi slovesa - flexe sloves byla a je aglutinačnější než flexe jmen - u slovesa je menší kumulace gramatických významů v jednom morfému - aglutinační moment byl a je doplňován izolačním – daleko výrazněji než u jmen - „já to nebyl“ – dnes na hranici standardu - mizení „intelektuálních“ opisných tvarů (asi bych to /byl/ přehlédl) - antepréteritum existuje jen v mluvnicích - přechod sloves od typu „maže“ k „dělá“ (odstranění i původních morfonémů z – ž) - obnovení nepřehlasovaných tvarů u typu „kupuje, kryje“ (děkuju, děkujou – uživatelé často nevědí, že je to spisovný tvar) - stírání rozdílů mezi typy „prosí“, „trpí“ a „sází“ (3. os. pl.) - přechod od „tiskne“ k „mine“, progresivnější je to u sloves s konkrétním významem - n-/t-ové tvary (zamčen – zamknut je progresivnější) - zpravidelňování typu „začne“ - sjednocování koncovky infinitivu - vývojové tendece ve flexi substantiva - aglutinizace (zjednodušení flexe, odstranění morfologických alternací, potlačení rodu u přejatých slov (imidž) a hlavně v plurálu (s chlapama) - koncovka v instrumentálu plurálu (holkama) - hranice spisovnosti/standardnosti - proměny vztahů mezi koncovkami -i, -é, -ové v nominativu plurálu (komunisti/komunisté)
Diskuze: Gladková: Děkuje za pěkný příspěvek. Nedopustil jste se chyby ve výpočtu procent?: Počet morfologických změn byl 10 % a lexikálních také 10 %, nelze to však sčítat. Bláha: 10 % bylo spočítáno, 20 % je odhad, ono se to prolíná. Gladková: Propast mezi spisovnou a nespisovnou češtinou má své vývojové tendence, ona se ztrácí. Zmenšování přízvukového úseku – co říkáte současnému úzu, běžnému např. v TV, Ondřejbláha – přízvukuje se sousloví. Bláha: U proprií je funkční, neb jsou variabilní, ale typ „předsedavlády“ – to je manýra.
Krejza: Hovořil jste o 20 %, přesto změn je asi víc, na rozdíl od litevšiny proč je neměnná? Bláha: Zřejmě žila izolována, asi měla méně vlivů. Záleží také na tom, zda mluvíme o spisovné, nebo nespisovné litevštině. Krejza: Není to kodifikací? Bláha: Může, ale týkalo by se to posledních pár staletí. Ryndová: Studenti z Islandu, ti také beze změn, je nadšená z přednášky. Sledujete také tu tendenci, že v češtině je často přízvuk na 2. slabice (babička)? Čeština se hodně mění, je to znát u emigrantů či v češtině ze starých filmů Bláha: Můžeme pracovat s hlasovým materiálem max. 100 let starým, zajímavá je Kalilogie J. Durdíka. Čeština byla po minulých 700 let vystavena silnému působení němčiny. U redaktorů atd. je výslovnost naučená, takže tam je to něco jiného, ale např. hypokoristika často pracují s jinou než 1. slabikou základního jména, které se variuje. Veroňková: Přízvuk v češtině není funkční, má funkci delimitační (aještějetele) – tato funkce je silná, takže slovník přízvuk se nepřesouvá na 2. slabiku, spíš hraje roli charakteristika českého přízvuku - není tak silný, není tam dynamika, velká role je v melodii, takže „děj“ na 2. slabice může být melodická záležitost, v mluvené řeči jsou často pauzy mezi prepozicí a jménem, tendence nepřízvukovat předložku je, ale ne silná. 4. M. Hrdlička: Předložky a výuka češtiny pro cizince - na Ústavu bohemistických studií se ptali studentů, které gramatické kategorie jsou nejobtížnější, odpověď napříč úrovněmi zněla: slovesný vid a prepozice - prepozice = obtížný jev lingvodidaktické prezentace - prepozic existuje obrovské množství - 19 primárních, které se překrývají se slovesnými prefixy (kromě k) - jejich počet je definitivní, nevznikají nové - sekundárních prepozic je víc než 500, počet se zvětšuje - u primárních není sémantika, u sekundárních ano (na rozdíl od) - prepozice mají spoustu významů (L. Kroupová: Sekundární předložky v současné spisovné češtině) – 19 významových skupin - jsou často synonymní - mají stylovou platnost (pro, kvůli, skrz) - v lingvodidaktice jsou opomíjeny, ale jsou důležité a mají velkou frekvenci - lingvodidaktická prezentace:
- užití předložek se moc nekomentuje, nevysvětluje, převládá zde formalismus (v sepětí s pádem, nespecifikuje se návod, max. vazba pádová) - též matoucí návody (píšu na papír, jedu na koncert – to není lokálnost, to je finálnost, tedy účel) - do x na ve významu místním (na – často význam finální, ne lokální – tj. proč?, na film – je jasné, že do kina), např. jdu do opery na operu - do Německa x na Moravu (do – pevně vymezené území, na Slovensko x do Slovenské republiky) - na fakultu x do školy (na je expanzivní, nahrazuje nejen do, ale i jiné, např. mám na vás dotaz), představuje vyšší postavení ve společenské hierarchii - ostrovy: úzus – takže studenti se je musí memorovat - někdy je to regionální: na Kladno (u Moravanů ne) - u pohoří je rozhodující číslo (na Šumavu, do Tater) - na – neuzavřené, prostorné lokality a prostranství nahoře - do – uzavřené a zakryté lokality a prostory dole - rozhoduje i velikost prostoru (do chodby, na chodbu) - někdy problém: restaurace Půda (jdu do Půdy?) - vrch Černá hora – na, stát Černá Hora - do - pracuje na recepci (recepční) x pracuje v recepci (uklízečka) - je na ministerstvu (úředník) x je v ministerstvu – v budově - prepozice temporální: - v té době, když (za války, o přestávce) o za - genitiv o o - lokál o při - lokál o během - genitiv - o: prázdninách, svátcích (tj. volno, svátek a delší časový úsek) x nelze o středách, ale lze o sobotách - za: výrazy primárně nečasové (x za hodinu); za mlhy x v mlze, na prázdninách x o prázdninách (koncentrovaně jako bod) x během prázdnin (geneze, vývoj) - při: aktivita (při práci, při chůzi) - z x pro (příčina interní - z nešikovnosti, příčina externí - pro slávu) - autor věnoval knihovně AUČCJ svou publikaci Předložky ve výuce češtiny jako cizího jazyka
Diskuze: Confortiová: Předložku během můžeme použít kdykoli, je univerzální, ostatní jsou omezené, studenti se je musí naučit.
5. J. Krejza: Výuka syntaxe na úrovni A1/A2 představuje svou metodu „barevná čeština“ působí jako nezávislý lektor sdružení Barevná čeština Brno, rozvíjejí tuto teorii největší problém Neslovanů: vid, pořádek slov S. C. Kresin uvádí obtíže studentů s předchozí zkušeností s angličtinou: pád (úzce souvisí se slovosledem), přímý a nepřímý objekt (v angličtině 1 objekt – I wash my neighbour´s window.), zvratná zájmena, příklonky, aktuální větné členění - zdrojový kód SVOMPT versus kód VALENCE - anglická věta je jako vláček s vagonky, česká věta je jako pouliční gang, hlavní je identifikovat šéfa gangu (predikát), pak pravou ruku (subjekt), pak levou ruku (objekt), pak příslovečné určení - každý větný člen má svou barvu (lze na ně napsat pády či jinou pomůcku) - předměty v Acc a v Dat – nejfrekventovanější a nejproblematičtější - k čemu může sloužit „barevná čeština“: o k vysvětlení gramatických jevů o k procvičování o platforma k vytváření cvičení a aktivit - pro koho se „barevná čeština“ nehodí: o pro úroveň A1, ale kdo bude v dalších úrovních pokračovat, tak ano o Slované (případně jen na příklonky a zvratné se/si) - Petr má rád knihy. x Petr rád čte. - silná pozice ve větě: tvoření zjišťovacích otázek, jako divák v divadle - slabá pozice: odpad, různá délka kartiček (se/si, ses/sis, spona) - typy větných struktur dle „barevné češtiny“ 1. Petr spí (celé dopoledne). 2. Petr vaří polévku. 3. Petr rozbil sousedovi okno./ Petr nerozumí matematice. 4. Prší. /Je vedro. 5. Petrovi je vedro. 6. Petrovi se líbí Pamela Andersonová. 7. Petra baví fotbal. / Petra bolí hlava. - lze použít jeden druh objektu (pouze se slovesem učit jsou dva Acc) - 6. a 7 inverzní struktury, s podmětem na konci - základní struktury: pondělí, úterý, středa, vztahové predikáty: čtvrtek a pátek, víkendové: inverzní -
- atribut nemá barvu, neb je součástí jiného členu
Diskuze: Jakubše: Nemám možnost se zúčastnit workshopu, bude Vaše téma podrobně zpracováno ve sborníku? Krejza: Ano. Jaskmanická : Je to výborný nápad, dobré i pro děti na 1. stupni, jak to kombinujete s učebnicemi L. Holé, neboť tam barvy signalizují rod? Krejza: Rod je jen v prvních dvou lekcích, ale barevná čeština je vhodná až od 3. lekce. Confortiová: Mně tam chybí atributy, ty už máme na úrovni A1, bylo by dobré jim přidat barvu, např. hnědou. Krejza: I na atribut je pamatováno – otázkami jaký, jaká atd., není ale pro něj barevné místo, je vždy součástí jiného členu. Macháčková: Zaregistrovala jsem, že pořádáte i školení, možná by to byla varianta pro ty, co se nemohou zúčastnit workshopu. Krejza: Ano, školení si lze objednat na našich stránkách či na Facebooku. Macháčková: Jak studentům vysvětlujete různost pádů (Acc a Dat) u předmětů v pozici objektu, viz struktury 3? Krejza: Někteří šéfové potřebují dva pomocníky. Musí se jim vysvětlit, že některé predikáty nemají přímý objekt. Ryndová: U struktury 1 – už zde trénujete aktuální větné členění (Celé odpoledne spí Petr.)? Krejza: Ano, to trénujeme na zjišťovacích otázkách – na co se ptáme, to je v odpovědi na konci, je to schematické, někdy to tak není, ale je to dobrý trénink. Ryndová: Toto už trošku řeší ta publikace Čeština extra. 6. J. Veroňková: Tempo řeči z různých stran tempo řeči je důležitý faktor každodenní komunikace rozpoznání emočního stavu charakteristika mluvčího pomalejší tempo – rozhodnost, rychlejší – nejistota, bojácnost rétorické doporučení: důležité a nové věci vyslovovat pomaleji v květnu zde přednášela o typických nedostatcích ve výslovnosti moderátorů televizního zpravodajství, komentovala hlavně hláskovou rovinu, jako jedna z příčin bylo označeno rychlé tempo, proto nyní rozvíjí toto téma - sledováni byli moderátoři ČT1 před vysílací změnou v dubnu -
- měřeno bylo tempo ve slabikách za vteřinu – dole Voldánová, nahoře Maršál - 4 slabiky za vteřinu (měření vteřiny) - někteří moderátoři mají různá tempa v různých projevech - průměr 6,0 slabiky/s - distribuce pauz je rozdílná, nestejnoměrné tempo, např. u Maršála - jak ukázky hodnotili posluchači (studenti lingvistiky – fonetiky): Voldánová uprostřed, nejpomalejší Klepetko - měřilo se mluvní tempo celkové - tendence: zrychlování tempa (v r. 1994 průměr u žen 4,8 sl./s, u mužů 5,1 sl./s, v r. 1996 už to bylo 5,3 sl./s) - variabilita tempa mezi mluvčími: o extralingvistické faktory (pohlaví, věk, nářečí, sociální skupina) o intralingvistické faktory (struktura slabiky, délka promluvového úseku) o spolupůsobení různých faktorů - holandský výzkum (Verhoeven): mladší mluvčí, muži a lidé blíž k jazykovému centru mají rychlejší tempo - jiný autor, tentýž korpus (Quené): nejdůležitější faktor je délka intonační fráze (již dříve byla prokázána tendence pronášet delší intonační fráze obsahující více slabik rychleji) - mladší mluvčí používají delší intonační pauzy - jak se dívat na tempo řeči: o zamýšlené / záměrné o subjektivní (percipované) o objektivní (laboratorně měřené) - lze sledovat: o vlastní rychlost (pomalé, střední, rychlé) o stabilitu tempa (plynulé, méně, neplynulé) o globální tempo (na delším úseku řeči) o lokální tempo (kratší úsek řeči, také jednotlivá slova, slabiky či hlásky) - jak měřit tempo řeči: o mtc – měření včetně pauz, vhodné pro delší úseky o artikulační tempo (zde pauzy nejsou zahrnuty) - jednotky pro měření tempa o počet slov za minutu o počet slabik za sekundu o počet hlásek za sekundu o průměrné trvání slabik o průměrné trvání hlásky - jednotka měření a slabičná struktura:
-
-
o mává jím dál x Dana jim dal o banány x střemhlav přijatelnost řeči cizinců, kteří se učí česky: o špatně hodnoceno: slovní přízvuk, tempo mluvní tempo a typ textu (pohádka x dialog) faktory ovlivňující subjektivní hodnocení tempa: o melodie, přesnost artikulace, hodnocení vlastního tempa tempo řeči učitelů češtiny pro cizince: o měřeno 19 žen o 3,5 – 6,0 sl./s, průměr 4,4 sl./s o objektivně: je to většinou jinak audiomateriály pro učebnice češtiny pro cizince: o artikulační tempo? o stejnoměrnost tempa? o práce s pauzami?
7. M. Trchová: Možnosti výuky diakritiky cizinců - přednášející nemohla přednést svůj příspěvek pro náhlou nevolnost
Diskuze: Jaskmanická: Neustále se dohadujeme se studenty Slovany i Neslovany, zda my, Češi, zpíváme. Veroňková: Melodie a tempo spolu souvisí, česká melodie se zdá cizincům monotónní, opravdu není moc výrazná, když ji použijeme v angličtině, tak Angličan má dojem, že s ním mluví „leklá ryba“. Melodie se dá dobře ukázat na zjišťovacích otázkách. Rodrová: Je čeština rychlý jazyk? Veroňková: Srovnávala se italština a holandština, vyšly jim různé výsledky, ale spíš byla hodnocena holandština jako rychlejší, příčina asi v tom, že hláskové tempo (množství souhlásek) mělo největší vliv na hodnocení posluchačů – proto se domnívali, že holandština je rychlejší, objektivně vychází němčina jako nejpomalejší jazyk, angličtina a francouzština jako nejrychlejší. Ryndová: Zohledňujete při měření redukovanost slabik, např. v angličtině? Veroňková: Ne, samohlásky jsou redukované, ale pořád tam zůstávají, horší je to s měřením počtu hlásek, tam se odrazí to, že hlásek bude víc, takže průměrné trvání ošizených hlásek je kratší než plně vyslovených. Macháčková: Jak se vám zdála adekvátnost ukázek? Veroňková: Docela ano, tempo i práce se slabikami, je to těžké hodnotit. Např. příspěvek pana Luhana - ten má za úkol také zpomalit, nejen
zprávy zjednodušit, výhrady bych měla k nestejnoměrnosti tempa a k práci s pauzami. Gladková: Nebyla poslední nahrávka sestříhaná? Veroňková: Ode mě ne, ale je to možné. 8. Burza nápadů: J. Zemek: - inspirace pro začínající lektory, mám spíše soukromé lekce, ne na univerzitě - téma: Můj den - „každý má právo poslouchat gramatické poučky v jazyce rodném, nebo aspoň v jazyce, kterému rozumí“ - ze začátku neučí přímou výukou u Rusů (tam požadují znalost ruštiny), u Ukrajinců ano - studenti přečtou text, rozumí mu - 1. a 3. třída jsou stejné, pak ostatní konjugace - zařadí si slovesa ke třídám - popisuje obrázky (Honza vstává.), každé sloveso vyčasují celé - související lexikum (pyžamo, postel) - různá cvičení J. Harperová: - jak si zapisovat nová slovíčka: o důležité je, aby si je zapsali správně o pro pády se používají latinské názvy, ona kombinaci čísla a latinského názvu: 3D - jak značit slovesný vid: o imperfektivní sloveso – 3 čárky (dlouhé) o perfektivní sloveso – 2 tečky (krátké, uzavřené) J. Krejza: - jak si zapisovat slovíčka: o „funkční slovníček“ o slovíčka se píší do slovníčku v několika sloupcích o slovesné výrazy: imperfektivní tvar, perfektivní tvar, valence, překlad o neslovesné: výraz, otázka, poznámka, překlad R. Vacula:
- nápad s pády (Harperová) je moc dobrý, ale nelze používat všude, např. u Poláků pořadí pádů neodpovídá našemu, takže naše 6L odpovídá jejich instrumentálu 9. J. Krejza: „Barevná čeština“ – metoda k výuce české větné skladby (workshop A): - jak se začíná s „barevnou češtinou“: - konflikt s barevným kódováním v Step by Step (Holá) – nekoliduje, protože ho ve své výuce příliš nepoužívá - používá magnetické tabulky, doporučuje samovýrobu z barevných papírů - nejdřív probere slovesa dle Czech Express (Holá) - pak rozdělí tabuli na 4 sekce: á-slovesa / í-slovesa /uje-slovesa / eslovesa - vedle sloves udělá 2 kolonky, k nim přiřadí barvy – nevysvětluje - studenti přiřazují slovesa k typům - pak dá studentovi barevnou kartičku s obrázkem aktivity + otázku (např. obrázek píšícího člověka – Píšeš e-mail?), student odpoví (Ano, píšu email.) - kartičky jsou modré, protože zobrazují aktivity – slovesa – predikáty - do 1. kolonky napíše e-mail - podobně dále: Spíš o víkendu dlouho? – do 2. kolonky napíše o víkendu a dlouho - nakonec se zopakují výrazy na tabuli tak, že se ještě jednou zadávají otázky, ale už ne podle kartiček, ale podle výrazů na tabuli – postupně se umazává, tím se zopakuje celá slovní zásoba - celou dobu je to v těch dvou barevných sloupcích = podvědomá příprava na barevnou školu - oblíbená aktivita s kostkou: na tabuli učitel napíše 6 čísel, k nim studenti navrhnou různá adverbia; pak si každý hodí kostkou a musí někomu položit otázku s tím určitým adverbiem, ten odpoví, také si hodí kostkou atd. - podobným způsobem se nacvičuje akuzativ – dobře se nacvičí formy, na tabuli se vždy tvar akuzativu píše k dané barvě přímého předmětu - poté nácvik modelových akuzativních vazeb: na tabuli se napíše modelová věta Honza pije pivo každý den., pod větu se nalepí barevné kartičky a dále se procvičuje otázkami, dalšími větami atd. - nácvik modálních sloves: důležité je, že si studenti zafixují: modální sloveso + infinitiv významového slovesa = 1 modrá kartička - nácvik rád/mít rád - na tabuli 2 pole: do levého struktura „bílá-modrá-žlutá“, procvičovat otázky podle této struktury
- pak do pravého „bílá-modrá-zelená“, opět procvičovat - pak se přidá věta Honza má rád pivo. a označí se, že je to pravá struktura (studenti už by to měli mít natolik zažité, že by se neměli divit, že predikát = 2 slova) - rozdají se obrázky předmětů, pak se vezme obrázek knihy, přiloží se na barevné pole s akuzativem a položí se otázka Máš rád knihy? a hned potom Čteš knihy? = paralelní struktura - poté se procvičuje struktura s „rád“ ve funkci adverbia Honza pije rád pivo. - poté nácvik otázky doplňovací, resp. aktuálního větného členění - učitel se ptá na jednotlivé části výchozí věty Honza pije pivo každý den., v odpovědích demonstruje barevnými kartičkami, že to, na co se ptáme, bude v odpovědi na konci věty - výhoda označování všech adverbiálních, resp. předložkových vazeb jedinou, žlutou barvou: studenti si fixují, že to funguje jako jeden větný člen - po probrání préterita další aktivita: - obrázky na žlutých kartičkách (zobrazují příslovečná určení) - otázka Kdy jste naposled jela do Londýna? (minulý měsíc) - společně se pokusí o správnou odpověď - na tabuli učitel znázorní barevnými kartičkami odpověď – pozor: složené sloveso = 2 kartičky (jedna z nich je menší = 2 rytmická pozice, velká kartička, tj. významové sloveso, je s otvorem = nevyjádřený subjekt) - v této odpovědi se objeví 3 žluté kartičky (je dobré mít na nich předepsáno KDY, KAM): naposled – do Londýna – minulý měsíc - poté studenti tvoří otázky dle obrázků samostatně - možné rozšíření (opět se žlutými obrázky): - na tabuli učitel napíše větu s prepozičním spojením na ilustraci: Nikdy jsem nebyla na Manhattanu. - pak se naznačí barevná struktura a učitel se ptá: Kde jsi nikdy nebyla? - drill: odpověď - častým opakováním se fixuje a automatizuje lexikum, slovosled, správné tvary (morfologie) - nácvik dativu osobních zájmen: - opět rozdělit tabuli na dvě části, napsat struktury: vlevo červená-modrábílá (Honzovi se líbí fotbal.), vpravo zelená-modrá-bílá (Honzu baví sport.) - osobní zájmena v dativu jsou klitická (stejně jako pomocná slovesa), takže mají opět krátké kartičky! - další výhoda barevné češtiny: studenti nemusejí znát syntaktické termíny - technická připomínka: je třeba širší magnetická tabule, příp. stůl
10. K. Jakubše: Problémy Číňanů při nácviku české výslovnosti (workshop B) - absolventka sinologie a Dvousemestrálního zdokonalovacího kurzu k výuce češtiny jako cizího jazyka - svou práci pošle Asociaci, je tam srovnání transkripcí - problémy Číňanů ve výslovnosti: o konsonantické skupiny o dlouhá slova, víceslabičná o r/l v recepci i percepci, také h/ch o polykání konců slov - Číňan vnímá slabiku jako nejmenší jazykovou jednotku - 1 znak se čte jednoslabičně - platí hlavně pro starší generaci - dnes se děti učí jako první transkripci (phin-jin), tj. latinku - struktura čínské slabiky je málo variabilní, je snadno rozpoznatelná - může být tvořena jen jednou samohláskou, ale nejčastěji začíná souhláskou: (souhl.)–1 či více samohlásek–(n/ng) - samohlásky: - nerozlišuje se krátká/dlouhá - mají redukci, ale není povinná - mají více samohlásek - ráz je nepovinný, nebo se vůbec nevyskytuje - souhlásky: - neexistuje protiklad znělosti (kromě sh-r) - ď, ť, ň (existují hlásky blízké), ale problém při výskytu před jinými samohláskami než i (u ď problém znělost) - frikativy a afrikáty: alveolární: s – bez problému, z – není, výslovnost dz, c – existuje, ale spíš výslovnost dz; postalveolární: š – trošku jiné, ž – něco podobného existuje (zde možná pochopí ne/znělost), č – mají, ale více vzadu - hlásky f a v - také dobrá cesta ne/znělosti - h/ch – problém znělost - vibranty – nemají, snazší ř (r) - r – nemají - n – jen měkké (možná problém ni x ny) - souhláskové skupiny: - problém kumulace souhlásek v češtině - slabikotvorné r/l - slovní přízvuk: - jednoznačný přízvuk tam není
- přízvučná slabika je delší a má silnější melodický průběh - větná intonace: - nedochází k zásadním změnám, např. otázka je celkově výše postavená - formální rozlišení otázky (částice na konci) - víceslabičná slova - hlavně jedno/dvojslabičná - není jasná hranice slova - pokud někdo bude mít zájem o autorčinu práci, ráda zašle
