• Na pomoc romským dětem i jejich učitelům • Čeští učitelé učili ekologii již dávno a bez osnov • Končí seriál ÚIV o vývoji platů v jednotlivých krajích
39
7. PROSINCE 2005
STRANA 3 STRANA 7 STRANA 9 – 10
XIII. ROČNÍK 5. – 7. prosince Třídenní seminář o vzdělávání v oblasti humanitární pomoci se uskutečnil v Olomouci ve Vyšší odborné škole sociální.
5. – 11. prosince
„Já se na to vykašlu. Celý večer poctivě drtím, jak sveřepí šakali zavile vyli na bílý měsíc, a nakonec dojde češtinářka s takovouhle hovadinou!“ KRESBA: MILAN KOCMÁNEK
Slibovaná priorita vzdělávání se v platech neprojeví ani v roce 2006 Poslanci minulý týden s konečnou platností rozhodli o státním rozpočtu na rok 2006. A rozhodli také o tom, že zaměstnanci regionálního školství nedostanou přidáno více než ostatní zaměstnanci veřejné správy a služeb. Sen o rychlejším růstu platů učitelů a ostatních pedagogických pracovníků se tak definitivně rozplynul. I když se vláda ve svém programovém prohlášení zavázala „zlepšovat podmínky pro práci pedagogů v souladu se současným úsilím OECD a Evropské unie, a to včetně podmínek platových“, přiblížit platy pedagogů ostatním vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům se nepodařilo. Natož průměrným platům učitelů v zemích Evropské unie. Platy pracovníků škol a školských zařízení se, tak jako ostatním, v příštím roce zvednou přibližně o pět procent, což pro některé představuje tisíc, pro jiné pět set korun měsíčně navíc. Dochází tedy k výrazným rozdílům v nárůstu platových tarifů. Tento trend bohužel po-
kračuje z let minulých. Alarmující je to zejména u správních a provozních zaměstnanců škol, jejichž práce je už řadu let podceňována. Za posledních šest let jim platy vzrostly v průměru o 3 320 Kč, zatímco v nepodnikatelské sféře to bylo o téměř sedm tisíc korun. Jestliže v roce 1998 byl průměrný plat provozních a správních zaměstnanců v regionálním školství na úrovni 58,5 procenta průměrného platu v zemi, pak v prvním pololetí letošního roku měl tento ukazatel hodnotu už jen 55,5 procenta. Navíc se stále větší počet těchto pracovníků dostává svým základním platem pod úroveň minimální mzdy. Téměř čtvrtina platových tarifů v základní
platové tabulce v příštím roce nedosáhne navrhované minimální mzdy, a tak příjem těchto zaměstnanců bude muset být stejně jako dosud dorovnáván. Bylo by možná zajímavé zjistit, kolik toto dorovnávání státní rozpočet stojí. To však oficiální místa neuvádějí. Proč existují platové tarify, které se reálně nemohou uplatňovat, a proč se místo dorovnávání do výše minimální mzdy prostě nezvýší příslušné tarify? Otázek kolem platů je více. Je jasné, že slibovaná priorita vzdělávání se v platech neprojevila. Ministerstvo školství argumentuje tím, že se platy učitelů zvýšily za posledních šest let o 61 procent. To je možná
Mládež je hybnou silou Evropy – to je téma druhého ročníku Evropského týdne mládeže, který v pondělí začal v Bruselu. Kromě bruselské konference budou Národní agentury MLÁDEŽ organizovat po celé Evropě nejrůznější akce na národní, regionální a místní úrovni. V České republice připravila Česká národní agentura MLÁDEŽ ve spolupráci s partnery bohatý program, který bude probíhat po celé České republice a vyvrcholí v sobotu v pražském klubu Rock Café akcí nazvanou YOUWENT. V interaktivním, na mladé lidi zaměřeném programu se na ní představí čeští i zahraniční dobrovolníci Evropské dobrovolné služby a také 12 nejlepších českých projektů podpořených z programu MLÁDEŽ v uplynulých dvou letech. Ve večerním finále jim předá ceny ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Petra Buzková.
pravda. Pravda je také to, že zatímco v nepodnikatelské sféře se platy za toto období zvýšily v absolutním vyjádření v průměru o 6 945 Kč, pedagogickým zaměstnancům o 7 535 Kč. Takže za šest let slibovaných preferencí se průměrný plat pedagogických pracovníků ve srovnání s celou nepodnikatelskou sférou zvýšil o pouhých 590 Kč. Koaliční vláda na začátku svého volebního období považovala „školství a vzdělávání za svou prioritu“ a slibovala, že „bude usilovat o to, aby ČR v této oblasti obstála v mezinárodním srovnání“. Svůj slib, alespoň co se týká zlepšení platových podmínek učitelů, nesplnila a už ani KARLA TONDLOVÁ nesplní.
2
Minulý týden se v Praze uskutečnilo shromáždění ředitelů škol nesoucích jméno T. G. Masaryka. S úvodním slovem vystoupil Zdeněk MAHLER, který v televizní anketě Největší Čech obhajoval právě nominaci našeho prvního prezidenta. FOTO: KARLA TONDLOVÁ
školy známkují, hodnotí ale i body a procenty Ve většině škol učitelé dávají svým žákům známky, více než polovina z nich je doplňuje bodovým, procentuálním nebo slovním hodnocením. Jen jedničky až pětky používá téměř pětina ústavů. Druhým nejčastějším způsobem ocenění práce žáků je kombinace známek, slov a bodů, takto hodnotí pětina škol. Vyplynulo to z rychlého šetření Ústavu pro informace ve vzdělávání, kterého se zúčastnilo přes 3100 ústavů. Slovní hodnocení nejčastěji dostávají žáci speciálních škol, používá jej 73 procent těchto zařízení, nejméně časté je na středních školách. Body nebo procenta jsou nejoblíbenější v základních školách. čtk
uvažuje se o vysokoškolském studiu pro státní úředníky Po vzoru Francie, která po revoluci roku 1789 zavedla systém zvláštního vysokého školství pro zaměstnance státu, uvažuje česká vláda o zřízení speciálního vysokoškolského studia pro úřednictvo. Nápad vznikl při projednávání strategického materiálnu o podmínkách pro vzdělávání státních zaměstnanců. Do konce února má podle šéfa úřadu vlády Ivana Přikryla ministerstvo školství ve spolupráci s vnitrem zvážit, zda by bylo lepší speciální obory otevřít na stávajících vysokých školách, nebo rozšířit nabídku policejní akademie o obory týkající se státní čtk správy.
logopedům se nelíbí nový slabikář Nový dětský slabikář, který sestavila metodoložka Hana Mikulenková spolu s básníkem Radko Malým a výtvarníkem Matějem Formanem, je podle logopedů nevhodný a příliš těžký. „Jména jako Tom, Sam nebo
Mat budou dětem dělat velké problémy. Prvňáci se nejdřív mají učit slabiky jako – má nebo – me,“ namítá logopedka Anna Salomonová. Slabikář je podle ní zcela nevhodný, protože některé jazykolamy mohou dělat problémy i dětem, které nikdy předtím s řečí potíže neměly. Nadšeni z nové učební pomůcky nejsou podle MF Dnes ani psychočtk logové.
matky obětují vše vzdělání svých dětí Když se dětem blížil vysokoškolský věk, připravila se Jihokorejka Čche Čung-u na závěrečnou bitvu. Opustila zaměstnání a čtvrtinu příjmů rodiny začala dávat stranou na školné. Celá rodina se také přestěhovala do menšího a podstatně dražšího domu, aby byla blíž elitním vzdělávacím institucím. Píše o tom agentura AP. Čche zůstávala vzhůru do tří do rána a připravovala své potomky na zkoušky, které měly rozhodnout o tom, zda se dostanou na jednu ze tří špičkových jihokorejských univerzit. Devětačtyřicetiletá Čche patří mezi takzvané „tečitongské maminky“, jak se po jedné z enkláv metropole Soulu říká jihokorejským ženám obětujícím vše vzdělání svých dětí. čtk
asistentky mohou do školek přilákat romské děti Romské asistentky mohou do mateřských školek přilákat více dětí z této komunity. Mohou také působit na rodiče, aby pochopili význam mateřinky a své potomky do ní posílali. Tímto způsobem lze úspěšně integrovat romské děti do školek a připravit je na první třídu, řekla Marie Kalinová ze sdružení Step by Step. Dva roky sdružení realizovalo projekt, který byl zaměřen na předškolní výchovu malých Romů a na jejich přípravu na školní docházku. Bez ní malí Romové příchod do první třídy nezvládají, protože často nemají základní návyky a dovednosti. čtk
kompromis uzavřel stávku učitelů Stávka zaměstnanců rumunského školství skončila a po třech týdnech bylo vyučování obnoveno. Dohoda mezi vládou a odbory o zvýšení mezd a větší státní podpoře školství byla podepsána. Oznámili to zástupci rumunských školských odborů. „Dohodu, která zajistí v příštím roce růst mezd ve školství v průměru o 11,83 procenta a zvýšení výdajů ze státního rozpočtu na školství ze čtyř na pět procent, podepsali předsedové všech čtyř odborových svazů ve školství,“ konstatuje se v prohlášení odborů. čtk
školy by měly být hodnoceny i podle absolventů bez práce Rektoři vysokých škol se ve Zlíně usnesli na tom, že kvalita škol by měla být hodnocena také podle toho, kolik absolventů jednotlivých škol a studijních programů zůstane nezaměstnaných. Evidenci by mělo vést ministerstvo školství. Školy by podle informací o nezaměstnaných absolventech mohly regulovat kapacity oborů a peníze, které do nich vkládají. Nyní to, podle nich, funguje tak, že se navyšují kapacity tam, kde je velký zájem studentů. A platí to stát. Chtějí však více zohlednit kvalitu, aby školy jen neprodukovaly určitý počet absolventů, ale aby absolventi byli také užiteční. čtk
mateřská škola bude mít plavecký bazén První mateřská škola v Mladé Boleslavi bude mít vlastní plavecký bazén, který bude částečně sloužit i veřejnosti. Stavbu uskuteční s podporou města, které chce získat pro tuto investici i státní dotaci. Podle náměstkyně primátora Evy Peškové by bazén v suterénu mateřské školy Pampeliška mohl začít sloužit do začátku příštího školního roku. Městská rada již vybrala dodavatelskou firmu. čtk
3
Na pomoc romským dětem i jejich učitelům „Institut pedagogicko–psychologického poradenství České republiky připravil pro rok 2006/2007 pilotní projekt, jehož cílem je ověřit podpůrný systém péče o žáky a studenty ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Pozornost chceme věnovat především romské komunitě, ale nejen jí,“ říká Mgr. Jasmin Muhič, jeden z tvůrců projektu. V současné době se bohužel stále ukazuje, že i přes řadu projektů pro Romy je úspěšnost romských dětí ve školách a následně jejich uplatnitelnost na trhu práce velmi špatná. Romské děti jsou velmi často zařazovány do zvláštních škol a ve standardních základních školách jsou neúspěšné. Právě to byl primární motiv pro zřízení středisek integrace menšin v pěti krajích, kde se tato potřeba ukázala být největší. Jak se Váš projekt liší od všech dosavadních? Střediska integrované podpory, která vzniknou při školách, ale budou pracovat nezávisle na nich, budou pomáhat nejen dětem a jejich rodinám, ale také pedagogům a všem pracovníkům školství a poradenství. Těm budou poskytovat metodickou podporu, aby si sami dokázali poradit s problémy místních žáků a jejich rodin. Nechceme vše ale centrálně řídit, naopak jsme přesvědčeni, že úspěšně se problémy dají řešit jen v místě, kde vznikají. Právě ti, co tam žijí, dokážou nejlépe najít cesty k jejich řešení. V čem konkrétně bude spočívat pomoc středisek? Činnost středisek bude zaměřena na vytvoření uceleného systému péče o žáky ze znevýhodněného prostředí a jejich rodiny. Psychologové, speciální pedagogové, sociální pracovníci i další budou poskytovat poradenské, vzdělávací, informační a osvětové služby a jejich práce bude zasahovat i do sféry trávení volného času. Náš projekt, na rozdíl od stávajících, které se zaměřovaly na institucionální prostředí (školu či jinou státní organizaci), chce proniknout i do sféry soukromého života. Právě v rodině se totiž tvoří životní styl a životní hodnoty a jedině spoluprací s rodinou se dá zlepšit komunikace mezi etnickou minoritou, konkrétně romskou, a institucionálním prostředím.
Chcete tedy výrazně působit na rodiče dětí? Chceme se zaměřit jak na přípravu dítěte na školu, tak na jeho rodinu. Právě ta má největší vliv na vztah dítěte ke škole, na jeho úspěch a celkovou integraci do školního prostředí. Nechceme však vyvíjet žádný asimilační tlak, nechceme měnit kulturní a etnické vědomí minority, naopak chceme k ní přistupovat individuálně a specifikovat její vzdělávací potřeby v kontextu jejích kulturních specifik a aktuální sociální situace. Chceme v konkrétních místech zjišťovat, jaké jsou problémy v postavení romských dětí ve škole a co je jejich příčinou. Tyto poznatky by nám měly posloužit také k vytváření konkrétních vzdělávacích programů pro tato etnika v jednotlivých krajích. Dalším krokem celého systému je vytváření adaptačních programů. Ty by měly být opět individuální jak pro dítě, tak jeho rodinu a být v souladu s konkrétní lokální situací. Rozlišuje tento projekt také věk dítěte? Ano. Vedle dětí předškolního věku a dětí, které zahajují školní docházku, se projekt týká i dětí školního věku a jejich volnočasových aktivit. Tady počítáme se zapojením pomocníků (tzv. tutorů) z řad vysokoškolských studentů. Jejich úkolem bude pomáhat dětem při učení a být mezičlánkem mezi dítětem, rodinou, školou a střediskem. Projekt počítá také s kariér-
ním poradenstvím. Jedná se o pomoc při volbě vzdělávací cesty, výběru povolání s návazností na prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání. Chceme sledovat, v jakých podmínkách tito lidé žijí a jak subjektivně hodnotí spokojenost se svým životem. Výsledkem pak bude zjištění, které podmínky mají být naplněny, aby se cítili dobře. A to ve sféře vzdělávání a výchovy. Počítáme však i se spoluprací s dalšími institucemi, které se starají o Romy. V čem by měl projekt pomoci učitelům? Pro pedagogické pracovníky plánujeme vytvoření systému metodické podpory, například formou konzultací, asistencí při vytváření a úpravě individuálních vzdělávacích programů, kurzů zaměřených na práci s kulturně odlišnými žáky a v neposlední řadě i na oblast jazykovou. Proto chceme, aby učitelé využívali v této oblasti nové moderní metody, které pracují s českým jazykem jako s cizím jazykem. Různé aktivity jsou samozřejmě připraveny i pro asistenty pedagogů, romské asistenty, výchovné poradce a další. OLGA ŠEDIVÁ
Slabikář jako časovaná puma naší zemi, která se tradičně honosila a chlubívala kvalitou učebnic především pro nejmenší děti, vybuchla zcela nečekaně časovaná puma. Rodiče dětí plačících nad novým slabikářem pro první třídu, protože mu nerozumějí, si začali stěžovat. Kriticky se ke slabikáři vyjádřila zástupkyně logopedů, nadšeni nijak nejsou ani psychologové a reprezentantka Klubu dětských knihoven byla údajně přímo zděšena. Ministerstvo školství pouze alibisticky konstatovalo, že je na rozhodnutí každé školy, podle kterého slabikáře bude učit. A že se samozřejmě může stát i u učebnic majících ministerskou schvalovací doložku, že se až při používání zjistí, že některé partie nejsou úplně povedené. Nevhodný či nepovedený slabikář, který je v podstatě první školní učebnicí, kterou dostávají děti do ruky, tak může výrazně ovlivnit vztah dětí ke škole a veškerému dalšímu vzdělávání. A pokud mu nerozumějí a pláčí nad ním, tak jistě nepovzbudí ani
V
jejich chuť ke čtení. Skutečnost, že učitelé, kteří slabikář pro svoji školu vybrali, ho nadále chválí, je přitom zcela nepodstatná. Slabikář autorky Aleny Mikulenkové s kresbami Matěje Formana sázel údajně na neotřelost v textu i ve svém grafickém ztvárnění. Recenzenti k němu prý neměli žádné výhrady, nic tedy nebránilo nejvyššímu školskému úřadu, aby mu byla schvalovací doložka udělena. Po nepříliš dlouhém užívání slabikáře se však zdá, že není jen školní učebnicí, ale že je i časovanou pumou, která může rozmetat mnohá pozitivní očekávání. Bylo by si proto přáti, aby její výbuch byl i výstražným signálem. Školní vzdělávací programy totiž nejenže budou postrádat odborné recenzenty, ale nebudou zaštítěny ani schvalovací doložkou nejvyššího úřadu. Ani jejich autoři nebudou skryti v anonymní dálce, ale budou přímo v zorném palebném poli a plně zodpovědný bude pouze ředitel školy. A na bližší i nízko se pohybující cíle se lépe střílí. JIŘÍ ROHAN
4 Dohoda o hmotné odpovědnosti za zařízení kanceláře Je možné uzavírat dohodu o hmotné odpovědnosti například i na zařízení kanceláře? Zařízení kanceláře nemůže být předmětem dohody o hmotné odpovědnosti. Tato dohoda nemůže být se zaměstnancem uzavřena ohledně všech hodnot (předmětů), ale jen takových, které jsou předmětem obratu nebo oběhu. Dále musí být zajištěna osobní dispozice zodpovědného zaměstnance s nimi, a to po celou dobu, po kterou mu jsou svěřeny. Předmětem dohody může být tedy například zboží určené k prodeji, materiál uložený ve skladu, pokladní hotovost, poukázky na pohonné hmoty, stravenky, dopravované zboží apod. Například účetní může hmotně odpovídat za manko v pokladně, která jí byla svěřena, ne však za škodu, kterou způsobí třeba chybným vyplněním daňového přiznání. Dále je účelné připomenout, že na základě dohody o hmotné odpovědnosti odpovídá zaměstnanec za schodek na svěřených hodnotách. V pracovním řádu pro zaměstnance škol a školských zařízení se v čl. 15 odst. 3 výslovně stanoví, že „tyto dohody se neuzavírají se zaměstnanci, kteří jsou pověřeni vedením sbírek, kabinetů, knihoven, laboratoří apod.“.
Vydají mi originál zápočtového listu? Při skončení pracovního poměru se zaměstnanci vydávají doklady, které určuje ustanovení § 60 zákoníku práce. Vyplývá z toho i povinnost vydat mi také originál zápočtového listu od předchozího zaměstnavatele? V ustanovení § 60 odst. 2 zákoníku práce je uvedeno: „Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat
zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm skutečnosti stanovené prováděcím právním předpisem a další písemnosti týkající se osobních údajů o zaměstnanci.“ Podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, může zaměstnavatel ve vztahu ke svým zaměstnancům shromažďovat osobní údaje pouze ke stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném k naplnění tohoto účelu. Tento účel je vymezen především zákoníkem práce a dalšími právními předpisy (mezi ně patří kromě pracovněprávních i daňové, o sociálním a zdravot-
NA VAŠE otázky
ODPOVÍDÁ Vít Berka ním pojištění, o účetnictví), v nichž jsou vymezena práva a povinnosti, které nelze splnit bez znalosti některých osobních údajů zaměstnanců. Právním předpisem není stanoven žádný obecný seznam písemností týkajících se osobních údajů o zaměstnanci, které je podle citovaného § 60 odst. 2 zákoníku práce povinen zaměstnavatel zaměstnanci vydat. Zákon o ochraně osobních údajů ovšem vychází z toho, že správce osobních údajů (zaměstnavatel) smí uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování (§ 5 odst. 1 písm. e) zákona). Z toho vyplývá, že pokud to nestanoví přímo právní předpis (například zákon o účetnictví), je zaměstnavatel povinen stanovit sám tuto „nezbytně nutnou dobu“. Písemnosti, které v souvislosti se skončením pracovního poměru zaměstnavatel nebude již dále potřebovat, je povinen zaměstnanci vydat. Mezi ně může patřit i zápočtový list od předchozího zaměstnavatele.
Stanovení limitů přesčasové práce U našeho zaměstnavatele není uzavřena kolektivní smlouva. Ale vzhledem k tomu, že zaměstnanci v poměrně značném rozsahu pracují přesčas, by bylo vhodné uzavřít dohodu o limitech přesčasové práce podle § 96 odst. 4 zákoníku práce. Jak by měla taková dohoda vypadat? Aby bylo čtenářům úplně zřejmé, o jakou problematiku se v dotaze konkrétně jedná, uvedeme citaci ustanovení zmíněného § 96 odst. 4 zákoníku práce: „(4) Období, ve kterém práce přesčas nesmí překročit v průměru osm hodin týdně, může být v kolektivní smlouvě nebo na základě dohody zaměstnance se zaměstnavatelem stanoveno u rovnoměrného rozvržení pracovní doby nejvýše na čtyři kalendářní měsíce po sobě jdoucí a u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby nejvýše na šest kalendářních měsíců po sobě jdoucích. V kolektivní smlouvě lze stanovit období, ve kterém práce přesčas nesmí v průměru překročit osm hodin týdně, až na 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.“ Z citovaného ustanovení vyplývá, že období, ve kterém práce přesčas nesmí překročit v průměru osm hodin týdně, může (tudíž nemusí) být v kolektivní smlouvě nebo v dohodě zaměstnance a zaměstnavatele stanoveno nejvýše na čtyři kalendářní měsíce u rovnoměrného rozvržení pracovní doby a u nerovnoměrného rozvržení nejvýše na šest kalendářních měsíců. V kolektivní smlouvě lze toto období stanovit až na dvanáct měsíců. Pokud kolektivní smlouva není uzavřena, je možné uzavřít dohodu (zákon nestanoví podmínku písemné formy) pouze s jednotlivými zaměstnanci, a to na období čtyř, případně šesti kalendářních měsíců po sobě jdoucích.
Co máte, pane učiteli, proti alkoholu? ystali jsme se na odbornou exkurzi. Vše jsme měli řádně promyšlené a připravené. Zbývalo jen bezpečnostní školení. Nikdo z žáků a dospělých ho nemá rád, ale z vlastní zkušenosti vím, že je docela důležité. Nejen kvůli zápisu do třídní knihy a případné kontrole. „Rád bych vás, vážení, upozornil, že po celou dobu naší exkurze budeme dodržovat Školní řád. Mimo jiné to znamená, že se nebude, Horáku, kouřit a že se nebude, Novotný, popíjet jakýkoli druh alkoholu. Ani pivo, Beránku,“ zdůraznil jsem před celou třídou. „Ale pane učiteli, trocha alkoholu v rozumné míře ještě nikomu neublížila,“ pokouší se smlouvat Horák. „Budete se možná divit, ale o alkoholu s vámi nehodlám ani na okamžik polemizovat. Dokonce snesu jiné, možná tradiční a trochu lechtivé studentské „prohřešky“, ale alkohol nikdy! A to myslím docela vážně.“ „Proč jste proti alkoholu tak zaujatý,“ nedá to Horáčkové, aby se ještě nezeptala. „Opravdu to chcete vědět? Prosím...“ „Stalo se to již před několika lety. Organizoval jsem odbornou exkurzi do Itálie. Vše probíhalo bez problému. První noc jsme se ubytovali v příjemném a útulném hotýlku. Všichni jsme si z dlouhé jízdy autobusem potřebovali odpočinout. Dal jsem žákům do večeře rozchod. Všichni se vrátili včas a v pořádku. Pouze Karel se opozdil s odůvodněním, že se zdržel na místní tržnici. Vyřešil jsem to napomenutím. Před večerkou jsme s kolegy ještě jednou obešli pokoje a všechno zkontrolovali. Před půlnocí byl všude klid a většina z nás už dávno spala. Když se ráno kluci v jednom pokoji probudili, prožili pořádný šok. Karel se vůbec nehýbal. Ani nedýchal! Jenže kluci tušili, kolik uhodilo. Před půlnocí se jim příliš nechtělo spát. Uzavřeli hodně podivnou sázku. Kdo vypije láhev vodky na ex, bude jednička exkurze. Sedmnáctiletý Karel ani na okamžik nezaváhal. Vzal si připravenou láhev a ... pil a pil. Když byla prázdná, začal se divně motat. Lehl si a hlasitě oddychoval. Pak ho kluci pro jistotu zavedli do sprchy. Osvěžil se a zdálo se, že vše bude v pořádku. Jenže ráno ho ani přivolaní lékaři nepřivedli k životu. Vyhrál sázku, a zemřel. Nepřeji vám vědět, co potom následovalo. Výslechy. Telefonáty rodičům. Zařizování nezbytných formalit. Změna programu. Nakonec jsem v tom zůstal sám. Když jsem položil sluchátko, přál jsem si, aby to byl zlý sen. Ještě se divíte, proč jsem proti alkoholu na společných studentských akcích?“ ROMAN KANTOR
Ch
5
Odborový svaz pracovníků školství bude OROS Chomutov usilovat o zvýšení platů i v příštím roce
Hodnocením aktivity profesní sekce středních škol zahájil republikový výbor sekce jeho předseda RNDr. J. Mencl. „Rozhodnutí posledního sjezdu Českomoravského odborového svazu pracovníků školství spojit všechny typy středních škol do jedné profesní sekce nebylo moudré. Členové republikových výborů v jednotlivých krajích znají problematiku své profese, například gymnázií, ale problémy, se kterými se potýkají odborné střední školy či učiliště jsou jim cizí, což samozřejmě není dobré,“ uvedl Jiří Mencl. Stejný názor zastávají i ostatní členové sekce. Proto navrhují, aby příští sjezd schválil opětovné rozčlenění sekce středních škol alespoň na dvě, a to na gymnázia a ostatní střední školy. Toto členění není podle jejich názoru důležité jen
pro vlastní práci sekce, ale také pro komunikaci se zřizovateli škol. Střední školy patří pod kraje a je stále důležitější mít v každém kraji odborníka na určitou profesi, který prostřednictvím krajské rady odborového svazu pracovníků školství bude obhajovat zájmy té které profese. „Do doby, než sjezd rozhodne o nových stanovách, je důležité, abyste se, kolegové, účastnili zasedání KROS. Oslovím proto všechny předsedy krajských rad a požádám je, aby vás na svá jednání zvali,“ doplnil J. Mencl. Členové výboru se také shodli, že se nestačí účastnit jen zasedání krajské rady, ale je nutné také organizovat metodické konference podle typu školy a školského zařízení v jednotlivých krajích. Úkoly, které musí již nyní střední ško-
ly plnit, a úkoly, které je čekají, jsou natolik závažné, že si rozhodně, podle mínění všech, takováto setkávání vyžadují. Zatím se však jejich pořádání příliš nedaří. Ne zcela se také daří prezentovat činnost sekce na veřejnosti. „Ačkoliv mnozí z nás píší do odborných časopisů či regionálních novin, je to málo. Měli bychom o sobě dávat vědět víc i v Týdeníku Školství a v dalších médiích, pokud je to možné,“ uvedl J. Mencl. Doplnil také, že i mezi sebou a svými kolegy v kraji je nutné více komunikovat. E-mailové adresy na jednotlivé základní organizace jsou k dispozici na sekretariátu ČMOS pracovníků školství. Hostem republikového výboru sekce byl František Dobšík, předseda odborového svazu pracovníků školství. Své kolegy seznámil jak s vývojem vyjednávání ohledně platů zaměstnanců škol a školských pracovníků, tak také s další strategií svazu k jejich navýšení. Podle jeho slov je zvýšení tarifních platů o pět procent v příštím roce malé. Odbory budou proto usilovat, aby platy ve školách a školských zařízení se zvýšily i v průběhu příštího roku. Využít k tomu svaz hodlá i předvolební období. OLGA ŠEDIVÁ
Školní vzdělávací programy bez peněz Rád bych se zmínil o jednom problému, který určitě netrápí jen mne. Mám na mysli podmínky pro přípravu rámcových vzdělávacích programů. Ponechám teď stranou celkovou problematičnost této „přelomové“ školské reformy. Podstatné je, že platný školský zákon předpokládá, že podle RVP budou muset školy začít učit od 1. září 2007, a tak na všech školách všichni (bez rozdílu !!!) pedagogičtí pracovníci musí začít školní RVP připravovat. Předpokládá se, že samozřejmě na úkor svého volného času a vesměs (snad až na školní koordinátory RVP) „zdarma“. Na základě dosavadních zkušeností několika kolegyň, které se zúčastnily různých přednášek a seminářů o RVP, jsem nabyl dojmu, že příprava RVP není metodicky, ale ani finančně dostatečně připravena. Proč by taky měla být? Vždyť český učitel je veřejností chápán jako éterická bytost, které stačí ke spokojenosti pocit dobře vykonané práce ve prospěch milované mladé generace. O takové přízemnosti, jakými jsou třeba starosti s obstaráním bytu či úhradou složenek, se přirozeně nestará... Kritické výhra-
dy se příliš nežádají, „démon souhlasu“ je vítán. Myslím, že podstatný nárůst pracovních povinností pro pedagogické pracovníky (nadále – světe, div se – totiž musí učit podle stávajících osnov, držet dozory, organizovat exkurze, výlety apod.) je pádným důvodem pro náš odborový svaz vyjednat (nejen) pro pedagogy podstatný nárůst tarifní mzdy. Jinak bude vážně porušován duch zákona o mzdě. O motivaci k práci ani nemluvě. Jako učitel s dvacetiletou praxí musím odmítnout tón textů zdůvodňujících nezbytnost chystané reformy. Zoufalým úřednickým ptydepe se jejich autoři snaží potenciálního čtenáře přesvědčit o tom, že dosud ve školách s dětmi pracovali papoušci a cvičení paviáni, v lepším případě bytosti s pedagogickým umem tereziánských vysloužilců. Je to nespravedlivé a většinu pedagogů to musí určitě urazit. Úroveň našeho školství (zatím!!!) není celkově vůbec špatná. Kéž by to platilo i po zavedení rámcových vzdělávacích programů do praxe! Zdeněk Dvořák předseda OROS Benešov
První neformální setkání našich členů při sportu vyhlásila chomutovská oblastní rada. Na bowlingu se sešli zástupci několika základních i mateřských škol. Výsledné skóre nebylo důležité. Naopak, podstatné bylo, že jsme si nejen zasportovali, ale také popovídali a vyměnili si názory na dění ve školství i v odborech. Už nyní se těšíme na další turnaj. Nezapomínáme ani na naše důchodce. I ti mají možnost jet za kulturou, účastnit se výletů, a dokonce strávit společně i dovolenou. Hlavní organizátorkou akcí pro důchodce je předsedkyně sekce Miluška Holečková. Za její práci jí moc děkujeme a přejeme co nejvíce radosti a úspěchů v další práci. Mnoho zdraví i štěstí v osobním i pracovním životě přejeme také kolegyni Evě Vojtíškové. Ta letos oslavila krásné sedmdesáté narozeniny, a ačkoliv by mohla odpočívat, stále vede účetnictví naší oblastní rady. Bohumila Rýznerová předsedkyně OROS
OROS Jihlava Stabilizace členské základny, nový zákoník práce, účast na demonstraci na jeho podporu, to byla hlavní témata jihlavské oblastní konference. Nehovořili jsme však pouze o těchto věcech, ale vyměňovali jsme si i zkušenosti z činnosti jednotlivých základních organizací, diskutovali o tom, co se nám daří, co musíme vylepšit, čeho se vyvarovat. Rudolf Kočí předseda OROS
OROS Děčín Nejen kulturními akcemi, výlety, turistikou a rehabilitacemi pro naše členy se zabýváme. Ačkoliv je těchto akcí nepočítaně a nezapomínáme při nich ani na naše důchodce, věnujeme se i odborné činnosti. Proškolujeme předsedy základních organizací v možnosti odečtu daní za vybrané členské příspěvky, seznamujeme je se všemi novými legislativními normami, které se týkají školství, a informuje je o všem, co se děje jak v odborech, tak ve školství obecně. Milena Eliášová předsedkyně OROS
6
Hygienické požadavky na provoz škol
Ředitelská abeceda Mimoškolní činnost ve středním vzdělávání Střední školy mohou v souladu se školním vzdělávacím programem: a) organizovat lyžařské výchovně výcvikové kurzy, sportovní nebo poznávací turistické kurzy a další akce související s výchovně vzdělávací činností školy, b) poskytovat žákům možnosti naplnění volného času mimoškolní činností se zaměřením zejména na aktivní odpočinek, rozvoj jejich schopností a zájmů, přípravu na vyučování i na účast v soutěžích a přehlídkách, c) organizovat výjezdy škol do zahraničí. § 17 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři
Odbory, nebo rada zaměstnanců?
Byla již vydána nová vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz škol a školských zařízení? e Sbírce zákonů částka 141 (rozeslána dne 17. října 2005) byla publikována vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. Vyhláška má tři přílohy: Příloha č. 1 – Požadavky na hygienická zařízení a šatny Příloha č. 2 – Velikosti typů nábytku a ergonomické zásady práce žáků vsedě
V
Příloha č. 3 – Intenzita větrání čerstvým vzduchem a parametry mikroklimatických podmínek. Současně byla zrušena vyhláška č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení. Nová vyhláška nabyla účinnosti „třicátým dnem následujícím po dni jejího vyhlášení“ (viz § 27), to je 16. listopadu 2005. VÍT BERKA
Zákoník práce určuje jako zástupce zaměstnanců buď odbory, nebo radu zaměstnanců, případně i zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jaký je rozdíl mezi těmito možnostmi zastupování zaměstnanců? latné znění zákoníku práce (§ 18 a násl.) zajišťuje komunikaci mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci i v případech, kdy u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace. V takovém případě informovanost a projednání stanovených okruhů problémů zajišťuje zaměstnavatel prostřednictvím rady zaměstnanců, a pokud u něho nepůsobí ani rada zaměstnanců, pak musí jednat se zaměstnanci a informovat je přímo. Zásadní rozdíl v právním postavení mezi odbory na straně jedné a radou zaměstnanců, respektive zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na straně druhé spočívá v tomto: Odbory se ustavují na principu práva na sdružování, neboť jsou občanským sdružením ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Naproti tomu zaměstnanecká rada, respektive zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jsou orgány zajišťujícími komunikaci mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnanci v rozsahu přesně daném zákoníkem práce. Odbory jsou ve smyslu výše citovaného zákona právnickými osobami, a mohou tudíž jednat za zaměstnance s právními důsledky, což se v praxi projevuje často například při uzavírání kolektivních smluv, když odbory sjednají pro zaměstnance delší nárok na do-
P
volenou bez ohledu na to, zda se jedná o zaměstnance odborově organizovaného nebo nikoliv, a založí mu tak právní nárok na delší než základní výměru dovolené za příslušný kalendářní rok. Rady zaměstnanců a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci však toto postavení nemají, oni jsou pouze svým způsobem zprostředkovateli informací mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci a naopak. Rady zaměstnanců a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou instituty, které přinesla nová právní úprava k realizaci práva na komunikaci mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnanci bez rozdílu organizovanosti. Rady zaměstnanců a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se budou tedy volit u těch zaměstnavatelů, kde zaměstnanci nemají zájem na ustavení odborové organizace. Proto také i v případě, když by u zaměstnavatele byla ustavena rada zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a vznikla zde odborová organizace, dnem následujícím poté, kdy odborová organizace zaměstnavateli prokáže, že vznikla a že u něho působí, zaniká ze zákona rada zaměstnanců i funkce zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Rady zaměstnanců jsou pouze zprostředkovateli informací
VÍT BERKA
FOTO: ALENA TUČÍMOVÁ
Výše úroků z prodlení Z ustanovení § 256 odst. 2 zákoníku práce vyplývá, že zaměstnanec, jehož peněžitý nárok nebyl včas a řádně uspokojen, může požadovat úroky z prodlení ve výši stanovené pro občanskoprávní vztahy. V poznámce pod čarou č. 11 je u tohoto ustanovení uveden odkaz na nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatků z prodlení podle občanského zákoníku. Jaká je výše úroků z prodlení v současné době? nem 28. dubna 2005 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 163/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Podstatou změny je nové znění § 1 uvedeného předpisu, v němž se uvádí: „Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendář-
D
ního pololetí.“ Až do 27. dubna 2005 platilo, že úrok z prodlení činí ročně dvojnásobek diskontní sazby stanovené ČNB a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. Od 28. dubna 2005 výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby zvýšené o sedm procentních bodů a úroková sazba se nově mění vždy k 1. lednu a 1. červenci kalendářního roku. Aktuální sazba úroků z prodlení (od 1. července do 31. prosince 2005) činí 8,75 procenta ročně. VÍT BERKA
7
zkušenosti nápady inspirace projekty záměry lekce příklady
Čeští učitelé jaksi mimo oficiální osnovy přednášeli ekologii již dávno Občanské sdružení Ekologická multimédia duchovně vzniklo v Holandsku. V roce 1999 byl vypraven autobus plný pedagogů do Nizozemí, aby se v rámci projektu Tulipán přiučili, jak „učit a dělat ekologickou výchovu“. Kameraman a já jsme jeli s nimi, abychom celou událost zachytili na video pro ty, co se do autobusu nevešli. utobus byl „nadupaný“ vzdělanými a nadšenými pedagogy – přírodovědci, kteří se při každé zastávce nad-
A
devším nejrůznějšími audiovizuálními pomůckami. Vyučující nás ujišťovali, že počítače i videoprojektory jejich školám nechybí, ale
ustálil pod názvem Videoatlas naší přírody. Neuvidíte v něm lvy, žraloky, ani jiné exotické hvězdy efektních zahraničních dokumentárních filmů. Prostřednictvím unikátních záběrů poznáte život běžných domácích živočichů. Nejen tygr či žralok, ale i ježek, zajíc, volavka, káně nebo čolek prožívají napínavá dobrodružství každý den. Divočinu máme i u nás doma, stačí se dobře dívat.
Ekosystémy na videu
šeně vrhali na brouky a rostliny, pojmenovávali je a zařazovali do systému. Všichni se s úctou obraceli na drobnou čipernou dámu, doktorku Danuši Kvasničkovou, která byla za českou stranu za projekt Tulipán odpovědná. Výměna zkušeností, získání nových kontaktů a metod výuky byly nakonec to nejcennější, co projekt přinesl. Pro mě bylo docela příjemné zjistit, že naši učitelé se ve srovnání se západními kolegy nemají za co stydět. Ve znalostech byli skvělí, jenom to zázemí bylo a dosud je nesrovnatelné.
Techniku mají, programy chybí Holandští kolegové se velmi snažili, vše bylo dokonale zorganizováno. Jenomže při večerních seminářích docházelo ke konfliktům. Přednášející říkali tak elementární věci, že se čeští posluchači bouřili a mnohdy přednáška skončila tím, že posluchači začali přednášet. Ukázalo se, že čeští učitelé na koleně, a jaksi mimo oficiální osnovy, přednášeli ekologii, vodili děti do přírody a snažili se v nich podnítit kladný vztah k přírodě. V podstatě vše, co se tu dovídali, tak nějak podomácku již dělali, jenom chyběly prostředky, zázemí a širší podpora. Všichni jsme obdivovali holandské učebny vybavené skvělou technikou, pře-
nemají vhodné programy, ať již videopořady nebo kvalitní vzdělávací programy pro počítače.
Ekologická multimédia A tehdy se zrodil nápad začít vytvářet multimediální programy. To byl první impulz k založení Ekologických multimédií. Zvolili jsme občanské sdružení, protože tvorbu vzdělávacích programů na profesionální úrovni nelze provozovat komerčně. Každý projekt, který chceme realizovat, musí mít sponzora, nebo na něj musíme získat grant. Občanské sdružení Ekologická multimédia spojilo v roce 2000 oficiálně některé filmaře i pedagogy a další firmy a příznivce. Oficiálním sídlem se stala Základní škola v Pertoldově ulici v Praze 4.
Videoatlas naší přírody Než vylíčím, jak audiovizuální projekty vznikají, dovolte ještě malou odbočku. Před tím, než jsem se zapojil do Ekologických multimédií, získal jsem grant od Evropské unie a v rámci programu PHARE jsem ve spolupráci s Českou televizí začal točit otevřený seriál Videoatlas chráněných a ohrožených živočichů. Byl mnohokrát opakovaně uveden v rámci vysílání pro školy a rozšířen na videokazetách. Po několika letech se tento projekt
Když jsme uvažovali o další konkrétní látce, vyšli jsme z učebnice Ekologického přírodopisu pro základní školy, kterou napsala Danuše Kvasničková. Podařilo se plně realizovat její audiovizuální podobu, takže děti se do detailů seznámí se zákonitostmi a vazbami našeho životního prostředí a poznají, jak „fungují“ jednotlivé ekosystémy. Ve spolupráci s Lesy České republiky jsme natočili takřka 90minutový film o ekosystému les. Ten je rozdělen do 14 dílů, každý v délce do 10 minut. Tato pomůcka může pomoci pedagogovi obohatit vyučování, a zároveň zbude i dostatek času pro další práci. Následovaly hodinové projekty Ekosystém pole a Ekosystém řeky a rybníky. Ve spolupráci s Českou televizí pak vznikly některé další díly – Ekosystémy Lidská sídla a Rumiště. Součástí cyklu je pořad o Ekosystému hory, natočený především v Krkonoších. Na festivalu Agrofilm 2005 v Nitře získal 2. hlavní cenu v oblasti
populárně naučných snímků. Pro školní vyučování je k dispozici na videokazetách.
Chystáme další témata Vedle této několikaleté práce vzniklo díky podpoře Státního fondu pro životní prostředí rozsáhlé, takřka encyklopedické CD Energie a její obnovitelné zdroje. Je určeno nejenom žákům základních a středních škol, ale také úředníkům státních orgánů. V závěru rozbíjí zaběhnuté mýty a dokládá, že obnovitelné zdroje nejsou dražší, než energie získané z fosilních paliv, pokud se k jejich ceně připočítají další společenské náklady s ní spojené. Přemýšlíme o dalších projektech. Například: Lidské tělo, Vývoj Země a geologie, či Trvale udržitelný rozvoj. Témat ke zpracování je obrovské množství. Smutné na tom je pouze to, že na předcházející projekty přispěly ministerstvo životního prostředí, ministerstvo zemědělství, nebo Česko-německý fond budoucnosti, pouze ministerstvo školství nenašlo cestu, jak těmto projektům pomoci. Podstatné ale je, že všechny kazety můžete pro své žáky objednat. JIŘÍ PÁLKA, filmový režisér
Kontakt: Ekologická multimédia Pertoldova 3373 143 00 Praha 4 Tel.: 241 774 765, 603 233 003 E-mail:
[email protected] Stranu připravila ZLATA ŠŤÁSTKOVÁ
8
Znáte je?
Zlatý Ámos navštívil výstavu Schola Pragensis
Tajemství klášterní kuchyně JOSEF IMBACH
ostava s královskou korunou a s královským žezlem v doprovodu zbrojnošů navštívila výstavu Schola Pragensis v Kongresovém centru Praha na Vyšehradě. Luboš Blahout z Jablonce nad Nisou se tak vrátil do míst, kde byl v březnu slavnostně jmenován Zlatým Ámosem 2005. „Touto symbolickou návštěvou připomněl Luboš Blahout všem žákům základních a středních škol, že už jim
P
Autor ve své knize zve čtenáře na exkurzi do kuchyní klášterů a církevních dvorů. Dozvíte se, jaké pokrmy se v průběhu dějin podávaly na stolech mnichů, biskupů a papežů. Kniha nabízí nejen úctyhodné množství receptů, které si čtenář může vyzkoušet, ale kuchařské návody zároveň prokládá řadou příběhů a historek. Vypráví mimo jiné o tom, jaký vztah měli ke kuchyni někteří světci, proč pověry procházejí žaludkem, čím se zaobírali kuchaři papežů nebo jak vypadaly církevní posty. Knihu, kterou vydalo nakladatelství Portál, uvítají čtenáři se zájmem o kuchařské umění a také ti, kteří se zajímají o církevní historii.
zbývá pouhý měsíc na to, aby sestavili a poslali přihlášku do 13. ročníku ankety Zlatý Ámos,“ říká ředitel ankety Slávek Hrzal. Poslední den roku je zároveň posledním dnem, kdy je možné obálku s přihláškou vhodit do poštovní schránky nebo na webovém formuláři on-line přihlášky kliknout na tlačítko Odeslat. Přihlášku najdete na adrese www.zlatyamos.cz.
V pořadí už třináctý nejoblíbenější učitel České republiky bude korunován v sobotu 25. března 2006 na Kantorském bále. Než se tak stane, musí úspěšně projít regionálními koly, pražským semifinále a veřejným finále, které bude den před korunovací, tedy v pátek 24. března 2006, v Hoffmanově dvoře v Praze-Vinoři. Tisková agentura DTA
Děti jsou na silnicích stále ohroženy V průběhu měsíců října až prosince obdrží žáci prvních ročníků všech základních škol v České republice balíček, jehož cílem je napomoci ke zvýšení bezpečnosti dětí na silnicích. Balíček obsahuje pracovní sešity pro dopravní výchovu a samolepky dopravních značek, využitelné jako pomůcky v rámci školní výuky. Dále nažeh-
lovací reflexní materiál, ze kterého je možné vystřihnout tvary, které pak mohou rodiče dětem nažehlit na oblečení. Tvrdé desky, ve kterých jsou všechny předměty zabaleny, propagují základní pravidla bezpečnosti silničního provozu. Balíček byl připraven pracovníky Ministerstva dopravy – BESIP jako součást rozvoje moderní do-
pravní výchovy v rodině a ve školách. Distribuci balíčků do základních škol zajišťují regionální pracovníci BESIP. Na internetových stránkách Ministerstva dopravy – BESIP www.ibesip.cz získáte další informace o dopravní výchově a o bezpečnosti silničního provozu. BLANKA SUNKOVSKÁ ministerstvo dopravy
Zajímavosti z dějin školství u nás Výstavba školy Výstavba budovy rakovnické reálky byla financována ze zisku právovarečných rakovnických měšťanů. Ti se ho zřekli na tolik let, dokud nebude nová budova dostavěna. Příprava učitelů Před zřízením středoškolských učitelských ústavů se v první polovině 19. století připravovali učitelé triviálních škol v Čechách mimo Prahu také v kurzech při hlavních školách v Pelhřimově, Hradci Králové, Dvoře Králové, Pardubicích, Táboře, Strakonicích, Poličce, Klatovech, Mladé Boleslavi, Kolíně a Plzni. Nejvíce učitelů připravily školy v Hradci
Králové, Dvoře Králové a Pardubicích. Příspěvky V obcích, kde byla také samostatná evangelická škola, byli od 2. dubna 1831 občané evangelického vyznání osvobozeni od povinných příspěvků na budovu katolické školy. Povýšení Tzv. právo veřejnosti, které potvrzovalo srovnatelnost úrovně vzdělání a obecnou platnost vysvědčení soukromých škol se školami státními, bylo předpisy charakterizováno jako „povýšení“ soukromých škol. Udělovalo se po provedené inspekci buď na několik let, nebo po dobu zachování
zákonitých podmínek. O udělení práva veřejnosti musela soukromá škola žádat a platila peněžitou dávku z úředního výkonu. Nařízení Ministerské nařízení z roku 1919 konstatovalo: „Návštěva hostinců a kaváren, účast při veřejných tanečních zábavách, žebrota, podomní a pouliční prodej novin, zápalek, cigaret atd., kouření, hra o peníze, zlomyslné poškozování veřejného nebo soukromého majetku buďtež stůj co stůj u mládeže potírány.“ Umístění učeben Při stavbách školních budov v letech předmnichovské republiky ministerstvo doporučovalo, aby
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku byly učebny obráceny – podle možnosti – k jihovýchodu. Na Slovensku a na Podkarpatské Rusi to však mělo být k severovýchodu. Doporučení však nebylo závazné a mnohdy ani nemohlo být, například ve městech, dodrženo. Krasopis Zajímavým nařízením z let předmnichovské republiky bylo, že každému žáku nižšího gymnázia mohlo být kdykoliv učitelským sborem uloženo, aby se po určitou dobu účastnil vyučování krasopisu. (Tuto rubriku připravujeme ve spolupráci s Pedagogickým muzeem J. A. Komenského v Praze)
9
Vývoj platů učitelů po zavedení katalogu prací – Moravskoslezský kraj
ÚSTAV PRO INFORMACE VE VZDĚLÁVÁNÍ Senovážné náměstí 26, 110 06 Praha 1 telefon 224 398 111 http://www.uiv.cz
V porovnávání výše platů učitelů regionálního školství před zavedením a po zavedení katalogu prací, který přinesl nový, 16třídní platový systém, se budeme zabývat údaji za Moravskoslezský kraj. Uváděné údaje se týkají pouze škol veřejných, tedy škol zřizovaných státem, obcemi nebo kraji.
Srovnání Nejprve se zaměříme na srovnání průměrných platů učitelů jednotlivých typů a druhů škol s průměrnou mzdou v Moravskoslezském kraji celkem (tj. v podnikatelské a nepodnikatelské sféře) a s průměrnou mzdou v rámci nepodnikatel-
je, pod úrovní průměrné mzdy, náleží mateřským školám, jejichž učitelky si v roce 2004 vydělaly 83,2 procenta průměrné mzdy v regionu. V roce 2003 byla situace učitelů o něco lepší. V roce 2003 na tom byli opět nejlépe učitelé vyšších odborných škol, jejichž mzda představovala 121,1 procenta průměrné mzdy za rok 2003. Za nimi následovali učitelé středních odborných škol, středních odborných učilišť a gymnázií se 118,3 procenty, 116,6 procenty a se 116,4 procenty průměrné mzdy. Nejhůře na tom byly opět učitelky mateřských škol, jejichž mzda činila 84,1 procenta průměrné mzdy v regionu. Při
podíl PM uč. 04/PM v nepodn. sf. 04 v %
podíl PM uč. 03/PM v nepodn. sf. 03 v %
mateřské základní SŠ celkem SŠ celkem gymnázia z toho: SOŠ SOU speciální školy celkem VOŠ VOŠ
podíl PM uč. 03/PM celkem 03 v%
Typ školy
Moravskoslezský kraj
podíl PM uč. 04/PM celkem 04 v%
Relativní příjmy učitelů ve srovnání s celkovou průměrnou mzdou a průměrnou mzdou v nepodnikatelské sféře v tomto kraji v roce 2004 a 2003
83,2 106,9 113,4 114,2 114,0 111,6 108,2 116,5
84,1 103,5 117,3 116,4 118,3 116,6 106,7 121,1
87,4 112,3 119,1 120,0 119,8 117,2 113,7 122,4
x x x x x x x x
Vysvětlivky: PM uč. = průměrná měsíční mzda učitelů SOU = střední odborná učiliště PM celkem = celková průměrná měsíční mzda VOŠ = vyšší odborné školy PM npod. sf. = průměrná měsíční mzda v nepodnikatelské sféře SOŠ = střední odborné školy SŠ = střední školy
ské sféry. Údaje o průměrných platech v nepodnikatelské sféře jsou k dispozici až od roku 2004, rok 2003 je tak zdokumentován pouze za oblast celkových platů. V roce 2004 činila průměrná mzda v Moravskoslezském kraji 19 100 Kč, v nepodnikatelské sféře pak 18 174 Kč. Ze srovnání platů učitelů s průměrnou mzdou vyplývá, že v rámci Moravskoslezského kraje byly nejlepší platové podmínky u učitelů vyšších odborných škol, kteří dosáhli na 116,5 procenta průměrné mzdy. S mírným odstupem následují učitelé gymnázií a středních odborných škol, kteří pobírali 114,2 procenta, respektive 114,0 procent průměrné mzdy. Za nimi následují učitelé středních odborných učilišť, jejichž mzda v roce 2004 dosahovala 111,6 procenta průměrné mzdy. Ve speciálních školách pobírali učitelé v průměru 108,2 procenta. Učitelé základních škol dosáhli v roce 2004 na 106,9 procenta průměrné mzdy. Poslední místo v rámci Moravskoslezského kra-
srovnání platové úrovně učitelů a pracujících pouze v nepodnikatelské sféře je situace učitelů v průměru o 4 až 6 procentních bodů lepší než při srovnání s celkovou průměrnou mzdou. Nejhůře na tom byly opět učitelky mateřských škol, které pobíraly 87,4 procenta průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Nejlépe v tomto srovnání dopadli opět učitelé vyšších odborných škol, jejichž mzda v roce 2004 činila
122,4 procenta průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.
Typy škol V této části se budeme zabývat srovnáním platových hladin jednotlivých typů a druhů škol mezi sebou před zavedením a po zavedení 16třídního platového systému. K nárůstu průměrné měsíční mzdy došlo v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 ve všech typech a druzích škol. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v základních školách, kde průměrný nárůst výše platů činil 10,9 procenta po zavedení katalogu prací, což v absolutním vyjádření představuje nárůst 2001 Kč měsíčně. Na druhém místě zaznamenali největší nárůst platů učitelé speciálních škol, kde došlo ke zvýšení o 8,8 procenta v meziročním srovnání. V absolutním vyjádření šlo o navýšení platů v průměru o 1676 Kč měsíčně. Třetí místo, co do nárůstu platů, zaujaly mateřské školy, kde si učitelky v roce 2004 polepšily v průměru o 6,2 procenta, tedy o 923 Kč měsíčně ve srovnání s rokem 2003. Ve středních školách byl zaznamenán nižší nárůst platů učitelů, a to v průměru o 3,8 procenta v meziročním srovnání. V rámci středních škol nejvíce vzrostly platy učitelům gymnázií, a to o 5,3 procenta, tedy o 1104 Kč. S odstupem následují střední odborné školy, kde si učitelé polepšili o 3,4 procenta, což představuje navýšení platů o 717 Kč měsíčně. Také učitelé středních odborných učilišť se dočkali navýšení svého platu, a to v průměru o 2,7 procenta, tedy o 562 Kč měsíčně. Učitelé vyšších odborných škol si ve srovnání s rokem 2003 polepšili o 3,3 procenta, tedy o 702 Kč měsíčně.
Výše platové hladiny průměrné měsíční mzdy učitelů v roce 2004 a 2003 v Kč
25 000 22 500
2004
2003
20 000 17 500 15 000 12 500 10 000 7 500 5 000 2 500 mateřské
základní
gymnázia
SOŠ
SOU
speciální školy celkem
VOŠ
Na severní Moravě chybějí desítky strojařů Opavská firma OSTROJ bude v příštím roce díky novým zakázkám potřebovat přes 70 kvalifikovaných strojírenských dělníků, ti ale na trhu práce v regionu chybí. Management zatím nemá představu, kde lidi sežene, více práce zřejmě budou mít současní zaměstnanci, některé částečně kvalifikované nezaměstnané chce firma sama zaškolit. Na Opavsku je bez práce přes 10 000 lidí, míra nezaměstnanosti přesahuje deset procent. „Trh práce je na severní Moravě deformovaný. Je zde příliš mnoho lidí, kteří buď nejsou kvalifikovaní, nechtějí pracovat nebo jezdí za prací načerno do zahraničí,“ řekl J. Souček, mluvčí firmy. čtk
Deváťáci se radili o studiu na výstavě Scholaris Žáci devátých tříd především ze základních škol v Olomouckém kraji se radili o dalším studiu na výstavě Scholaris, kterou hostila olomoucká střední polytechnická škola. Na expozici prezentovalo své učební a studijní obory bezmála 80 středních a vyšších odborných škol a učilišť. Akci pořádal Olomoucký kraj ve spolupráci s olomouckým úřadem práce a polytechnickou školou. čtk
Vysokoškoláci opět darovali krev Studenti chebské Ekonomické fakulty Západočeské univerzity opět darovali bezplatně krev v rámci akce Akademický kýbl krve. Dárcovská akce vznikla v roce 1993 a odběr krve se koná vždy dvakrát ročně, řekl iniciátor akce Libor Michalák. Akademický kýbl krve se uskutečnil již po pětadvacáté. Za 12 let se do akce zapojily přes tři stovky studentů fakulty. Řada z nich se přitom do Chebu vrací darovat krev i poté, když fakultu dokončí. čtk
10
Vývoj platů učitelů po zavedení katalogu prací – Zlínský kraj
Havlíčkobrodští zbourají část školy
ÚSTAV PRO INFORMACE VE VZDĚLÁVÁNÍ Senovážné náměstí 26, 110 06 Praha 1 telefon 224 398 111 http://www.uiv.cz
Havlíčkobrodští politici se po několika týdnech debat dohodli na demolici části Základní školy Konečná, kterou v létě poničila bouře. Budovu nechtějí opravovat, protože zařízení pro 450 žáků je využito jen z 60 procent. Dohodu v zastupitelstvu ale brzdily mohutné protesty učitelů a rodičů. Školní budova pochází ze 70. let minulého století. Silný vítr z jedné části strhl střechu, vyrazil okna a část domu zdemoloval. Škody převýšily pět milionů korun. čtk
Žáci studují v rodném městě
Posledním krajem, ve kterém budeme sledovat a porovnávat výši platů učitelů regionálního školství před zavedením a po zavedení katalogu prací, který přinesl nový, 16třídní platový systém, je Zlínský. Uváděné údaje se týkají pouze škol veřejných, tedy škol zřizovaných státem, obcemi nebo kraji.
Srovnání Nejprve srovnáme průměrné platy učitelů jednotlivých typů a druhů škol s průměrnou mzdou v Zlínském kraji celkem (tj. v podnikatelské a nepodnikatelské sféře) a s průměrnou mzdou v rámci nepodnikatelské sféry. Údaje o průměrných
škol dosáhli v loňském roce na 108,9 procenta průměrné mzdy. Poslední místo, pod úrovní průměrné mzdy, patří učitelkám mateřských škol, jejichž finanční ohodnocení činilo 87,4 procenta průměrné mzdy v regionu. V roce 2003 byla situace učitelů na všech úrovních o něco lepší. V roce 2003 na tom byli opět nejlépe učitelé vyšších odborných škol, jejichž mzda představovala 154,3 procenta průměrné mzdy ve Zlínském kraji. Za nimi opět následovali učitelé středních škol, kteří vesměs pobírali v průměru 136 procent průměrné mzdy. Nejhůře na tom byly opět učitelky mateřských škol,
čtk
Počet romských asistentů vzrostl Více než o polovinu vzrostl proti minulému roku počet romských asistentů učitele na Slovensku. Těchto lidí, jejichž úkolem je pomáhat učitelům s problémovými žáky, je, podle ministerstva školství, již více než 900. Zařazení asistentů do vyučovacího procesu na slovenských základních školách bylo dosud největší akcí svého druhu v zemi. Ministerstvo na jejich platy vyčlenilo 88 milionů slovenských korun. Na Slovensku je přibližně 90 000 školou povinných romských dětí, které tvoří více než deset procent dětské populace. Velká část žije ve zhruba 600 osadách ve východčtk ní a střední části země.
podíl PM uč. 04/PM v nepodn. sf. 04 v %
podíl PM uč. 03/PM v nepodn. sf. 03 v %
mateřské základní SŠ celkem SŠ celkem gymnázia z toho: SOŠ SOU speciální školy celkem VOŠ VOŠ
podíl PM uč. 03/PM celkem 03 v%
Zlínský kraj
Typ školy
Žáci základních škol z Ostravy odcházejí studovat na střední školy mimo město či region jen výjimečně. Důvodem je především skutečnost, že ostravské střední školy nabízejí dostatečně širokou nabídku oborů. Výjimkou jsou zejména zemědělské obory, řekla Marcela Bučková z ostravského úřadu práce. Na ostravských středních školách bude v novém školním roce volných zhruba 6100 míst. Ze základních škol přitom vychází v průměru o více než 2000 dětí méně. Podle M. Bučkové odchází na školy mimo Ostravu zhruba 15 procent žáků.
podíl PM uč. 04/PM celkem 04 v%
Relativní příjmy učitelů ve srovnání s celkovou průměrnou mzdou a průměrnou mzdou v nepodnikatelské sféře v tomto kraji v roce 2004 a 2003
87,4 108,9 118,0 118,9 117,9 117,3 112,4 136,2
96,5 117,0 136,4 136,1 136,7 136,3 125,4 154,3
89,0 110,8 120,1 121,0 120,0 119,3 114,4 138,6
x x x x x x x x
Vysvětlivky: PM uč. = průměrná měsíční mzda učitelů SOU = střední odborná učiliště PM celkem = celková průměrná měsíční mzda VOŠ = vyšší odborné školy PM npod. sf. = průměrná měsíční mzda v nepodnikatelské sféře SOŠ = střední odborné školy SŠ = střední školy
platech v nepodnikatelské sféře jsou k dispozici až od roku 2004, rok 2003 je tak zdokumentován pouze za oblast celkových platů. V roce 2004 činila průměrná mzda ve Zlínském kraji 18 642 Kč, v nepodnikatelské sféře pak 18 319 Kč. Ze srovnání platů učitelů s průměrnou mzdou vyplývá, že v rámci Zlínského kraje byly nejlepší platové podmínky u učitelů vyšších odborných škol, kteří dosáhli na 136,2 procenta průměrné mzdy. Za nimi následují učitelé gymnázií, kteří pobírali 118,9 procenta průměrné mzdy. S mírným odstupem následují učitelé středních odborných škol a středních odborných učilišť, jejichž mzda v roce 2004 dosahovala 117,9 procenta, respektive 117,3 procenta průměrné mzdy. Další příčka v pomyslném žebříčku platů v jednotlivých typech škol ve srovnání s průměrnou mzdou v regionu náleží učitelům speciálních škol, kteří pobírali v roce 2004 112,4 procenta průměrné mzdy. Učitelé základních
jejichž mzda činila 96,5 procenta průměrné mzdy. Při srovnání platové úrovně učitelů a pracujících pouze v nepodnikatelské sféře je zřejmé, že ve srovnání s celkovou průměrnou mzdou jsou jen velmi malé rozdíly, neboť úroveň mzdy v nepodnikatelské sféře je vyšší o 323 Kč než průměrná mzda. Nejhůře na tom byly opět učitelky mateřských škol, které pobíraly 89 procent průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Nejlépe v tomto srovnání dopadli opět učitelé vyšších odborných škol,
jejichž mzda v roce 2004 činila 138,6 procenta průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.
Typy škol V této části se budeme zabývat srovnáním platových hladin jednotlivých typů a druhů škol mezi sebou před zavedením a po zavedení 16třídního platového systému. K nárůstu průměrné měsíční mzdy došlo v roce 2004 ve všech školách. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v základních školách, kde průměrný nárůst výše platů činil 9,9 procenta po zavedení katalogu prací (v absolutním vyjádření jde o nárůst o 1833 Kč). Na druhém místě zaznamenaly největší nárůst platů učitelky mateřských škol, u nichž došlo k nárůstu o 6,9 procenta v meziročním srovnání (v absolutním vyjádření šlo o navýšení platů v průměru o 1050 Kč). Třetí místo, co do nárůstu platů, zaujaly speciální školy, kde si učitelé v roce 2004 polepšili v průměru o 5,8 procenta, tedy o 1153 Kč ve srovnání s rokem 2003. Učitelé vyšších odborných škol si ve srovnání s rokem 2003 polepšili o 4,2 procenta, tedy o 1024 Kč měsíčně. Na středních školách byl zaznamenán nejnižší nárůst platů učitelů, a to v průměru o 2,1 procenta v meziročním srovnání. V rámci středních škol nejvíce vzrostly platy učitelů gymnázií, a to o 3,1 procenta, tedy o 671 Kč. Na středních odborných školách se učitelé dočkali navýšení svého platu v průměru o 1,8 procenta, což představuje o 382 Kč měsíčně více než v roce 2003. Zcela poslední místo zaujali učitelé středních odborných učilišť, jejichž nárůst platů činil pouhých 1,5 procenta, což znamená, že si učitelé středních odborných učilišť polepšili v průměru o 327 Kč měsíčně.
Výše platové hladiny průměrné měsíční mzdy učitelů v roce 2004 a 2003 v Kč 27 500 25 000 2004 2003 22 500 20 000 17 500 15 000 12 500 10 000 7 500 5 000 2 500 speciální školy celkem VOŠ mateřské základní gymnázia SOŠ SOU
inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce 11
12 inzerce
inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce
Nabídka studia na Gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně Gymnázium F. Schillera v Pirně (Sasko) otevírá v souladu s mezinárodní smlouvou mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstvem kultu Svobodného státu Sasko ve školním roce 2006/07 binacionální třídu, do které se mohou hlásit žáci po ukončení 6. ročníku ZŠ, popř. primy osmiletého gymnázia. Přihlášky se zasílají do 28. 2. 2006. Výběr žáků se uskuteční ve dnech 4. – 5. 4. 2006. Informace na: www.gymnaziumdc.cz www.schillergymnasium-pirna.de
Procvičte si angličtinu s křížovkami 168 stran, Kč 109,--
RUŠTINA
pro začátečníky y a samouky y
Kapesní slovník anglicko-český, česko-anglický 752 stran, brož. Kč 149,-váz. Kč 199,--
KAPESNÍ SLOVNÍK
C R R I D O S D I S H E NG L W E O S R D S
ANGLICKO-ČESKÝ A N GL SKÝ AN LIICKO-ČE ES ČESKO-ANGLICKÝ Č ESKO--A ANGLICKÝ
INU IČT AMI GL K AN ÍŽOV Ř K S
KAPESNÍ K APE SNÍ KA ES SLOVNÍK S LOVNÍK
PROCVIČTE SI
Němčina pro začátečníky a samouky 472 stran, Kč 199,-zvukové nosiče Kč 279,--
PROCVIČTE SI ANGLIČTINU S KŘÍŽOVKAMI KŘÍŽ ÍŽOVKAMI
íky čník á te zač ky pro amou as
RUŠTINA
NĚMČINA NĚMČINA www.jazykoveknihy.cz
NĚMČINA ĚMČINA
pro začátečníky y a samouky y
Výhodná nabídka učebnic jazyků
Ý KÝ KO-ČES ANGLIC Ý GLICKÝ SKO-AN ČE__ ________ __ ____
y čník á te zač y pro mouk a s a
Ruština pro začátečníky a samouky 440 stran, Kč 239,-zvukové nosiče Kč 279,--
Pavel Pařízek - P&P, Dolní Ředice 226, 533 75, tel. 466 920 016, e-mail:
[email protected]
Potřřebujete se s námi Pot rychle spojit? Kontaktujte nás telefonicky na číslech 224 233 041, 224 233 044, faxem 224 233 043 nebo e-mailem: šéfredaktorka Karla Tondlová redaktorky Olga Šedivá Zlata Šťástková inzerce Zdena Müllerová předplatné Milada Stolárová
w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z
Číslo 39
7. prosince 2005
[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]
ŽALUZIE Firma STÍN – VÝROBA – MONTÁŽ horizontální žaluzie žaluzie ISSO na plastová i euro okna (s řetízkovým mechanismem, nebo s tyčkou a provázkem) celodřevěné žaluzie KUPON NA SLEVU vertikální žaluzie vertikální plastové žaluzie Z MONTÁŽE čalounění dveří plastové shrnovací dveře předokenní rolety (hliníkové i plastové) textilní roletky sítě proti hmyzu
20%
záruka 2 roky 100% servis krátké dodací lhůry široký výběr barevných odstínů
VYKUPUJEME STARÉ ŽALUZIE PROTIÚČTEM VYMĚŘENÍ ZDARMA PRO ŠKOLSTVÍ SLEVY OBJEDNÁVKY – tel./fax: 286 888 121, 603 232 653 e-mail:
[email protected] – www.stin.cz
předplatné týdeníku školství Vyplněný objednací lístek zašlete přímo na adresu redakce Týdeníku Školství, Senovážné nám. 23, 110 00, Praha 1. Účast v databázi předplatitelů Týdeníku Školství není omezena kalendářním ani školním rokem a každá adresa předplatitele automaticky přechází z ročníku do ročníku.
OBJEDNACÍ LÍSTEK URČENO JEN PRO ZCELA NOVÉ PŘEDPLATITELE !!! Objednávám .................. předplatné Týdeníku Školství. Jméno – název odběratele: ....................................................... .................................................................................................. Adresa: ...................................................................................... ..................................................... PSČ dodací pošty: .............. E-mail: ...................................................................................... Plátcem bude (jméno, název, IČO, DIČ):
Podpis (u organizace razítko): .................... Datum: ................
Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 740 Kč. Inzerci a objednávky předplatného posílejte na adresu redakce: Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. E-mail:
[email protected]. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.
