Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu „Vzdělávání pro život“, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774
ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Obor vzdělání: Hotelnictví a turismus Ročník: čtvrtý Předmět: Zeměpis cestovního ruchu Tematická oblast: Oblasti cestovního ruchu ve vybraných regionech Evropy – 2. část Téma: 02 – 13 Chorvatsko – oblasti cestovního ruchu Druh vzdělávacího materiálu: prezentace v aplikaci PowerPoint a pracovní list Ověření ve výuce dne: 12. 11. 2013 Anotace: Prezentace PP a pracovní list jsou určeny pro obor středního vzdělávání Hotelnictví a turismus. Žáci si zopakují základní zeměpisná data o Chorvatsku. Seznámí se s charakteristikou cestovního ruchu Chorvatska. Pro prohloubení a upevnění učiva je přiložen pracovní list s jednotlivými úkoly. Klíčová slova: cestovní ruch, Chorvatsko, Istrie, Kvarner, Split, Dubrovnik Autor: Mgr. Věra Němečková, Střední škola prof. Zdeňka Matějčka, Ostrava - Poruba, 17. listopadu 1123, příspěvková organizace
CHORVATSKO • • • • •
Rozloha: 56 542 km2 Počet obyvatel: 4,2 milionu (r. 2011) Hlavní město: Záhřeb Státní zřízení: republika Úřední jazyk: chorvatština
CHORVATSKO Zeměpisná poloha CHORVATSKA ve světě a Evropě
Chorvatsko
obr. 1
CHORVATSKO
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY rozprostírá od východních svahů Alp na severozápadě po Panonskou nížinu na východě pobřeží je dlouhé 5790 km a jeho součástí je téměř 1200 ostrovů a ostrůvků pobřeží je velmi členité, převládají oblázkové a skalnaté pláže
RUMUNSKO
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY hory patří k Dinárské horské soustavě, která bez zřetelnější hranice navazuje na severu na Julské Alpy dělí se na přímořské vápencové pásmo Dinárského krasu s nejvyšším vrcholem Chorvatska Dinara 1831 m.n.m. a na vnitrozemské pásmo Bosenských hor
podnebí je mírné, kontinentální, nejteplejší v nížinách
RUMUNSKO
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Mapa přírodních podmínek Chorvatska
obr. 2
CHORVATSKO
CESTOVNÍ RUCH CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU Chorvartsko patřilo k zemím bývalé Jugoslávie, která do roku 1992 byla státem složeným z 6-ti zemí: Bosna a Hercegovina Černá hora Chorvatsko Makedonie Slovinsko Srbsko
CHORVATSKO
CESTOVNÍ RUCH CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU díky velmi různorodým: náboženským (křesťanství, islám, pravoslavní) ekonomickým (chudé a bohaté země) kulturním politickým podmínkám došlo k rozpadu státu a občanské válce v 90. letech
CHORVATSKO
CESTOVNÍ RUCH CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU v 60. – 80. letech bylo chorvatské pobřeží důležitým zdrojem příjmů pro celou jugoslávskou federaci
po válečném konfliktu CR téměř ustal dnes je ovšem obnoven na původní úroveň nejvíce návštěvníků tvoří Italové, Němci, Slovinci a Češi
CHORVATSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU ISTRIJSKÁ OBLAST zabírá jednu stranu poloostrova Istrie od hranic s Itálií až po Rijeku pobřeží je skalnaté a hlavními středisky jsou staré rybářské vesnice UMAG, NOVIGRAD, POREČ, přístav PULA a velmi známé lázně OPATIA
CHORVATSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU Mapa Istrijského poloostrova
obr. 3
CHORVATSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU PULA – uprostřed římský amfiteátr
obr. 4
CHORVATSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU KVARNERSKÁ OBLAST patří ji Chorvatský úsek mezi Riekou a Zadarem při Kvarnerském zálivu
zahrnuje ostrovy – Krk, Rab, Pag, Cres, Lošinij centrem jsou střediska – ZADAR, CRIKVENICA, KARLOBAG
CHORVATSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU Mapa Kvarnerského zálivu
obr. 5
CHORVATSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU Crikvenica
obr. 6
CHORVATSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU SPLITSKÁ OBLAST
od Zadaru až po ústí řeky Neretvy zahrnuje velké množství ostrovů – Brač, Hvar, Dugi Otok střediskem je historický SPLIT s Diokleciánovým palácem, ŠIBENIK, OMIŠ, MAKARSKA, GRADAC
CHORVATSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU Splitská oblast
obr. 7
CHORVATSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU Split – Diokleciánův palác
obr.8
CHORVATSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU DUBROVNICKÁ OBLAST úsek od řeky Neretvy až po záliv Boka Kotorska patří zde poloostrov Peljšac a ostrov Korčula centrem je malebné historické město zapsamé v Seznamu světového kulturního dědictví DUBROVNIK
CHORVATSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU Dubrovnik
obr.9
CHORVATSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU PLITVICKÁ JETERA Národní park Plitvická jezera je soustava 16 jezer, propojených vodopády a kaskádami jezerní soustavu obklopují zalesněné kopce masivu Velika Kapela a Plješevice
oblast je známá natáčením scén „ o Vinnetouovi“
CHORVATSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU Plitvická jezera
obr.10
CHORVATSKO
ZDROJE • • •
• • • •
•
•
•
Obr. 1 ATOINE85. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 18.8.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/15/EU-Croatia.svg/713px-EU-Croatia.svg.png. Obr. 2 AUTOR NEUVEDEN. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 18.8.2013]. Dostupný na WWW: http://leccos.com/pics/pic/chorvatsko-_mapa.jpg. Obr. 3 BERNET, Markus. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 19.8.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/45/Istria.png. Obr. 4 ORLOVIC. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 19.8.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Pula-avion.JPG/800px-Pula-avion.JPG. Obr. 5 MRB. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 19.8.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8d/Kvarner_gulf_map.png. Obr. 6 KOROM, Janos. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 19.8.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8d/Kvarner_gulf_map.png. Obr. 7 MINESTRONE. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 19.8.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bd/Southern_Croatian_Adriatic.png/718pxSouthern_Croatian_Adriatic.png. Obr. 8 SILVERIJE. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 19.8.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Dioklecijanova_pala%C4%8Da%2C_Split__jug.JPG/800px-Dioklecijanova_pala%C4%8Da%2C_Split_-_jug.JPG. Obr. 9 BJOERDVEDT. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 19.8.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/ba/Dubrovnik_IMG_9723.JPG/800pxDubrovnik_IMG_9723.JPG. Obr. 10 AHSMANN, Mark. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 19.8.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/20130608_Plitvice_Lakes_National_Park_113.jpg/800 px-20130608_Plitvice_Lakes_National_Park_113.jpg.
CHORVATSKO
ZDROJE • •
HOLEČEK, Milan; MARIOT, Peter; TŘÍDA, Miroslav. Zeměpis cestovního ruchu. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o, 2001, ISBN 80-86034-39-9. KLÍMOVÁ, Eva a kol. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2012, ISBN 978-80-7393-074-5.
