Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu „Vzdělávání pro život“, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774
ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Obor vzdělání: Hotelnictví a turismus Ročník: čtvrtý Předmět: Zeměpis cestovního ruchu Tematická oblast: Oblasti cestovního ruchu ve vybraných regionech Evropy - 2. část Téma: 02 - 11 Bulharsko - oblasti cestovního ruchu Druh vzdělávacího materiálu: prezentace v aplikaci PowerPoint a pracovní list Ověření ve výuce dne: 7. 11. 2013 Anotace: Prezentace PP a pracovní list jsou určeny pro obor středního vzdělávání Hotelnictví a turismus. Žáci si zopakují základní zeměpisná data o Bulharsku. Seznámí se s charakteristikou cestovního ruchu Bulharska. Pro prohloubení a upevnění učiva je přiložen pracovní list s jednotlivými úkoly. Klíčová slova: cestovní ruch, Bulharsko, pobřeží Černého moře, Sofie, Rila, Vitoša
Autor: Mgr. Věra Němečková, Střední škola prof. Zdeňka Matějčka, Ostrava - Poruba, 17. listopadu 1123, příspěvková organizace
BULHARSKO • • • • •
Rozloha: 110 993 km2 Počet obyvatel: 7,2 milionu (r. 2008) Hlavní město: Sofie Státní zřízení: parlamentní republika Úřední jazyk: bulharština
BULHARSKO Zeměpisná poloha BULHARSKA ve světě a Evropě
Bulharsko
obr. 1
BULHARSKO
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově velká část povrchu Bulharska je hornatá: centrální část tvoří pohoří Stara Planina jižně od hlavního města vystupuje masiv Vitoša jihozápad země vyplňuje mohutný horský masiv s pohořími Rila, Pirin a Rodopy
BULHARSKO
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY podél hranice s Rumunskem se rozkládá Dolnodunajská nížina mezi pohořími Stará planina a Rodopy je uzavřena Hornotrácká nížina největší řeky jsou Dunaj a Marica podnebí má na severu ráz kontinentální, na jihu a východě středomořský
BULHARSKO
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Mapa přírodních podmínek Bulharska
obr. 2
BULHARSKO
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY MUSALA - 2925 m. n. m. - nejvyšší hora Bulharska
obr. 3
BULHARSKO
CESTOVNÍ RUCH CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU dobré přírodní podmínky i příznivé klima u Černého moře vytvářejí vhodné prostředí pro CR CR byl poznamenám politickým vývojem v Evropě po druhé světové válce
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU POBŘEŽÍ ČERNÉHO MOŘE výborné přírodní podmínky dlouhé písečné pláže se středisky ALBENA, BALČIK, VARNA, SOZOPOL, NESEBAR na rozdíl od Rumunska je zde pobřeží pestřejší, přitažlivější terén v zázemí a pobřeží se využívá po celé délce
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU Černé moře - mapa středisek
obr. 4
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU POBŘEŽÍ ČERNÉHO MOŘE v polovině 80. let vrcholil vzestup cestovního ruchu – Bulharsko patřilo z hlediska příjmů z CR na jedno z předních míst v Evropě většinu návštěvníků tvořili občané tehdejší východní a střední Evropy (NDR, Polsko, Československo)
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU POBŘEŽÍ ČERNÉHO MOŘE 90. léta znamenají silný pokles příjmů z CR v posledních letech příjmy z CR rostou, Bulharsko se snaží nalákat turisty na nižší ceny a zlepšené služby
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU BALČIK – středisko u Černého moře
obr. 5
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU SOZOPOL – středisko u Černého moře
obr. 6
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU SOFIE hlavní město ležící na úpatí pohoří Vitoša mezi zajímavosti města patří mnoho architektonických památek: Katedrála svatého Alexandra Něvského Kostel svaté Sofie Mešita Banja Baši
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU SOFIE - Katedrála svatého Alexandra Něvského
obr. 7
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU SOFIE - Mešita Banja Baši
obr. 8
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU VITOŠA horský masiv v bezprostřední blízkosti Sofie výborné podmínky pro krátkodobou rekreaci obyvatel metropole horstvo má pro svou jedinečnost statut národního parku - druhého nejstaršího na Balkáně
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU VITOŠA
obr. 9
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU RILA pohoří Rila je ideálním místem pro středně vyspělé turisty přednosti jsou nedotčené lesy, stříbrná jezera, stáda pasoucích se koní centrální část Rily je chráněna jako Národní park Rila zajímavostí je pravoslavný RILSKÝ KLÁŠTER
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU RILSKÝ KLÁŠTER
obr. 10
BULHARSKO
ZDROJE • • •
• • • •
• •
•
Obr. 1 NUCLEARVACCUUM. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 16.8.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/EU-Bulgaria.svg/713px-EU-Bulgaria.svg.png. Obr. 2 AUTOR NEUVEDEN. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 16.8.2013]. Dostupný na WWW: http://bulharsko.evropou.cz/fotky/velke/bulharsko-mapa-velka.jpg. Obr. 3 ROCHOVANSKÝ, František. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 16.8.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Musala-celek.JPG/800px-Musala-celek.JPG. Obr. 4 AUTOR NEUVEDEN. bulharskodovolena.org [online]. [cit. 16.8.2013]. Dostupný na WWW: http://www.bulharskodovolena.org/tipy-na-vylet/zajimava-mista/slunecne-pobrezi/images/mapa-sunny-beach.jpg. Obr. 5 DIMITROV, Boby. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 17.8.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/72/Balchik_Bulgaria_aerial_photo_from_the_Black_Sea.jpg. Obr. 6 LAZAROV, Nenko. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 17.8.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6c/Sozopol2.jpg. Obr. 7 MRPANYGOLF. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 17.8.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ad/AlexanderNevskyCathedral-Sofia-6.jpg/800pxAlexanderNevskyCathedral-Sofia-6.jpg. Obr. 8 MRPANYGOLF. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 17.8.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/40/Banya_Bashi_Mosque_Sofia.jpg. Obr. 9 KAPUSTIN, Kiril. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 17.8.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/92/Golyam-Rezen-east.jpg. Obr. 10 SENKEL, Stefan. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 17.8.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ac/Bulgarien_0907.JPG/452px-Bulgarien_0907.JPG.
BULHARSKO
ZDROJE • •
HOLEČEK, Milan; MARIOT, Peter; TŘÍDA, Miroslav. Zeměpis cestovního ruchu. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o, 2001, ISBN 80-86034-39-9. KLÍMOVÁ, Eva a kol. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2012, ISBN 978-80-7393-074-5.
