Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu „Vzdělávání pro život“, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774
ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Obor vzdělání: Hotelnictví a turismus Ročník: čtvrtý Předmět: Zeměpis cestovního ruchu Tematická oblast: Oblasti cestovního ruchu ve vybraných regionech Afriky, Asie a Ameriky Téma: 03 – 03 Oceánie a Nový Zéland – oblasti cestovního ruchu Druh vzdělávacího materiálu: prezentace v aplikaci PowerPoint a pracovní list Materiál byl vytvořen: únor 2014 Anotace: Prezentace PP a pracovní list jsou určeny pro obor středního vzdělávání Hotelnictví a turismus. Žáci si zopakují základní zeměpisná data o Oceánii a Nové Zélandu. Seznámí se s charakteristikou cestovního ruchu a oblastmi cestovního ruchu v Oceánii a Novém Zélandu. Pro prohloubení a upevnění učiva je přiložen pracovní list s jednotlivými úkoly. Klíčová slova: Oceánie, Nový Zéland, cestovní ruch, Rotorua, Novozélandské Alpy, Auckland, Maor, Polynésie, Fidži
Autor: Mgr. Věra Němečková, Střední škola prof. Zdeňka Matějčka, Ostrava – Poruba, 17. listopadu 1123, příspěvková organizace
OCEÁNIE za Oceánii se považuje oblast Tichého oceánu, která se nachází východně od Asie a leží mezi oběma obratníky obvykle se člení na: Melanésii Polynésii Mikronésii Nový Zéland
OCEÁNIE – správní členění
obr. 1
OCEÁNIE zahrnuje přes 20 000 tichomořských převážně malých ostrovů korálového a sopečného původu, které jsou rozprostřeny na ploše asi 821 tisíc km² a žije zde přes 44 milionů obyvatel
téměř všechny ostrovy v Oceánii, s výjimkou Nového Zélandu leží v tropickém pásu
OCEÁNIE NEJVĚTŠÍ STÁTY V OCEÁNII:
Indonésie (rozloha východní části) - 960 000 km² Papua-Nová Guinea
- 451 515 km²
Nový Zéland
- 268 680 km²
Šalamounovy ostrovy
- 29 785 km²
Nová Kaledonie
- 19 103 km²
Fidži
- 18 274 km²
OCEÁNIE CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU velmi mnoho ostrovů má vynikající podmínky pro rozvoj cestovního ruchu: teplé moře s krásnými plážemi exotické přírodní podmínky folklor původních obyvatel
OCEÁNIE CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU hlavní překážkou masového rozvoje cestovního ruchu je velká odlehlost oblasti
OCEÁNIE OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU k nejnavštěvovanějším oblastem patří:
Francouzská Polynésie
Nový Zéland
nezávislé státy Fidži a Tonga
Americká Samoa
FRANCOUZSKÁ POLYNÉSIE atraktivní vulkanický reliéf s tropickou vegetací a příjemné podnebí dobrá úroveň služeb
skládá se z pěti souostroví nejznámějším ostrovem je Tahiti v souostroví Společenské ostrovy se střediskem Papeete a ostrovem BoraBora
FRANCOUZSKÁ POLYNÉSIE BORA-BORA poloatol (pohled ze satelitu)
obr. 2
FRANCOUZSKÁ POLYNÉSIE TAHITSKÉ POBŘEŽÍ
obr. 3
SOUOSTROVÍ FIDŽI souostroví 322 ostrovů vulkanického nebo korálového původu nejnavštěvovanější jsou dva největší ostrovy Viti Levu a Vanua Levu nejvíce luxusních středisek je nedaleko hlavního města Suva
SOUOSTROVÍ FIDŽI FIDŽI - pláž na ostrově Mana
obr. 4
AMERICKÁ SAMOA čtyři ostrovy v souostroví Samojských ostrovů součást území USA a v jejich rámci nezačleněné území hlavním městem je Pago Pago
navštěvována hlavně občany USA
AMERICKÁ SAMOA Hotel na ostrově Pago Pago
obr. 5
NOVÝ ZÉLAND Rozloha: 268 680 km²
Počet obyvatel: 4,4 milionu (r.2011) Hlavní město: Wellington
Státní zřízení: konstituční monarchie Úřední jazyk: angličtina, maorština
NOVÝ ZÉLAND skládá se ze dvou hlavních ostrovů oddělených Cookovým průlivem: Severní ostrov Jižní ostrov vyspělá země s vysokou životní úrovní původními obyvateli Nového Zélandu jsou Maorové
NOVÝ ZÉLAND z hlediska CR nabízí pestrou nabídku přírodních pozoruhodností: činné sopky gejzíry a horké prameny horské štíty jezera ledovce fjordy skalnaté i písečné pobřeží unikátní zvířenu a květenu
NOVÝ ZÉLAND hlavní turistickou oblastí je okolí města ROTORUA známé díky své geotermální aktivitě
nachází se zde mnoho gejzírů, jezírek bublajícího horkého bahna, termálních pramenů a jezer je to také ráj milovníků vodních sportů provozuje se zde hlavně rybaření, plavání a vodní lyžování
NOVÝ ZÉLAND ROTORUA
obr. 6
NOVÝ ZÉLAND na Jižním ostrově láká turisty především národní park MOUNT COOK v Novozélandských Alpách
Mount Cook (3754 m.) je nejvyšší horou Nového Zélandu je populární turistickou i horolezeckou destinací pohoří lemují Tasmánský a Hookerský ledovec
NOVÝ ZÉLAND MOUNT COOK
obr. 7
NOVÝ ZÉLAND východiskem výletů k fjordům včetně slavného Milford Soundu (fjord, který je součástí přírodní rezervace Te Wahipounamu zapsané na seznamu světového dědictví) je Queenstown na Severním ostrově je hlavním střediskem Auckland
NOVÝ ZÉLAND FJORD MILFORD SOUND
obr. 8
NOVÝ ZÉLAND AUCKLAND
obr. 9
OCEÁNIE A NOVÝ ZÉLAND
ZDROJE • • • •
•
• • •
Obr. 1 AUTOR NEUVEDEN. Leccos.com [online]. [cit. 20.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tasdevil_large.jpg. Obr. 2 NASA. Wikipedia.cz [online]. [cit. 20.12.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bora_Bora_ISS006.jpg. Obr. 3 PREINFALK, Robert. Wikipedia.cz [online]. [cit. 20.12.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hotelhibiscus.jpg. Obr. 4 POŠTOLKOVÁ, Lucie. Novinky.cz [online]. [cit. 20.12.2013]. Dostupný na WWW: http://www.novinky.cz/cestovani/264116-na-fidzi-exotickem-pozemskem-raji-muzete-vstoupit-dovcerejska-i-zitrka.html. Obr. 5 KLOTZ, Jerrye. Novinky.cz [online]. [cit. 20.12.2013]. Dostupný na WWW: http://www.novinky.cz/cestovani/264116-na-fidzi-exotickem-pozemskem-raji-muzete-vstoupit-dovcerejska-i-zitrka.html. Obr. 6 SIRCHA. Wikipedia.cz [online]. [cit. 20.12.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:City_of_Rotorua.jpg. Obr. 7 MR.TICKLE. Wikipedia.cz [online]. [cit. 20.12.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aoraki-Mount_Cook_from_Hooker_Valley.jpg. Obr. 8 MRAZ, Maros. Wikipedia.cz [online]. [cit. 20.12.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Milford_Sound_%28New_Zealand%29.JPG.
OCEÁNIE A NOVÝ ZÉLAND
ZDROJE • • •
Obr. 9 SIMON_SEES. Wikipedia.cz [online]. [cit. 20.12.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Skyline_%287187438034%29.jpg . HOLEČEK, Milan; MARIOT, Peter; TŘÍDA, Miroslav. Zeměpis cestovního ruchu. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o, 2001, ISBN 80-86034-39-9. KLÍMOVÁ, Eva a kol. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2012, ISBN 978-80-7393.
