32. setkání AUČCJ

32. setkání AUČCJ 26. 2. 2011 Zapsala: Kateřina Vlasáková Kontrolou potvrdila: Marie Poláčková

1. Aktuality M. Vinduška pozval přítomné na mezinárodní jazykovou konferenci 20. lingvistické dny v Praze, kterou spoluorganizuje Metropolitní univerzita Praha a která se koná ve dnech 26.–28. května 2011. Jednacími jazyky jsou angličtina a němčina. Bližší informace zájemci najdou na http://www.mup.cz. M. Hrdlička krátce představil monografii Gramatika a výuka češtiny jako cizího jazyka (Karolinum, 2009). Publikaci je možné koupit prostřednictvím edičního oddělení FF UK nebo v nakladatelství Karolinum v Celetné ulici. Monografii Kapitoly o češtině jako cizím jazyku (PdF ZČU v Plzni, 2010) je možné zakoupit pouze v Plzni u sekretářky Katedry českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. S. Škodová představila učebnicový soubor Domino, který je určen nejmenším cizincům na prahu gramotnosti. Proto se v souboru nerozvíjí dovednosti čtení a psaní. Učebnice je postavena na obrazovém materiále a je založena na principu sémantizace. Jedná se o první učebnici češtiny pro děti-cizince, která dostala doložku MŠMT. Soubor se skládá z učebnice, pracovního sešitu, CD a metodiky. Učebnici je možné zakoupit v internetovém obchodě Wolters Kluwer. Jedno vydání věnovala S. Škodová do knihovny AUČCJ. Ukázce, jak s učebnicí pracovat, bude věnován i workshop na setkání AUČCJ. K. Vlasáková upozornila na publikaci B. Hercikové: Přehled základní české gramatiky pro zahraniční studenty. Tento přehled české gramatiky lze objednat na adrese [email protected] za cenu 250 Kč + poštovné. J. Harperová představila svůj blog http://czech-extra.blog.cz, na němž člení články podle obtížnosti takto: A – nejjednodušší, B a C – obtížnější včetně odkazů na autentické materiály, C – odkazy i na videa, reportáže apod. Součástí článků je i česko-anglický slovníček. M. Poláčková informovala o sponzorském daru firmy Minitel, která zájemcům z řad členů AUČCJ poskytla telefonní karty určené pro volání a posílání krátkých textových zpráv do zahraničí za zvýhodněné ceny. Tyto telefonní karty si zájemci mohli vyzvednout o přestávce u předsedkyně AUČCJ M. Poláčkové. M. Poláčková upozornila, že Sborník AUČCJ 2010 je již k dispozici a členové AUČCJ, kteří uhradili členský příspěvek za rok 2010, si ho mohli vyzvednout u registrace. Sady sborníků kromě nejnovějšího budou rozeslány na zahraniční lektoráty češtiny a na Česká centra. M. Poláčková vyzvala přítomné, aby pomohli s balením sborníků, zájemci mohli kontaktovat P. Pečeného během přestávky. Z. Ostmeyerová oznámila své ukončení funkce knihovnice a archivářky AUČCJ, tudíž M. Poláčková vyzvala zájemce o převzetí této funkce, aby ji kontaktovali. Z. Ostmeyerová prosí o vrácení vypůjčených knih, aby mohla knihovnu předat svému nástupci. M. Poláčková upozornila na blížící se konec volebního období současného Výboru AUČCJ, návrhy na kandidáty do Výboru mohou členové posílat na [email protected]. 2. Josef Jodas: Spisovnost a nespisovnost ve výuce českého jazyka mnohaletá diskuse o tzv. obecné češtině regionální příznakovost Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka │ Hloubětínská 26 │ 198 00 Praha 9 │ [email protected] │ www.auccj.cz

1

sílící rozrůznění funkční a sociální se zveličuje či absolutizuje u zahraničního studenta je důležitý přirozený mluvený projev v náležitém tempu, případně i se zjednodušenou výslovností Jsou pro zahraničního studenta nespisovné prvky překážkou v komunikaci? obecněčeské prvky nejsou stabilní, jsou v komunikaci velmi variabilní (frekvence, různé komunikační oblasti a styly) obecněčeské prvky jen v rovině receptivní, cílem není aktivní použití frekvence oběcněčeských prvků v nepřímých pádech je nižší (srov. hruškovej džus X kilo těch červených jablek, ? – s americkejma bramborama) kombinace nespisovné ležérnosti a chyb u cizince – komický účinek např. distribuce protetického v je komplikovaná – oblek, ale voblíkat atd. – cizinec neodhadne a odchýlí se tak od reálného úzu, navíc v určitých regionech je tento prvek vnímán jako cizí Co je tedy z tzv. obecné češtiny „celonárodní“? – problém tkví už v tom, co je obecná čeština, tedy v její definici; termín obecná čeština je „vadný“ a nejlepší by bylo se ho zbavit, je totiž nejednoznačný, a tudíž zneužívaný: co je obecné? (např. Gebauer – obecný = lidový, obecní nářečí vs. lokální nářečí) mýtem je, že se obecná čeština šíří na Moravu M. Krčmová: obecná čeština a) jako interdialekt Čech prostředek, b) jako nástroj občasného používání v oblasti poloveřejné (např. média), c) ve stylizované podobě v umělecké literatuře je tedy vhodnější mluvit o obecněčeských prvcích Diskuse: P. Blaňka: Studenty nemáme před obecnou češtinou bránit, ale nemáme jim ji ani zatajovat. Obecná čeština je vhodná v první řadě pro recepci, nejdříve na úrovni B2, ale pouze informativně. J. Jaskmanická: Např. manželé českých manželek se velmi rychle setkají s obecnou češtinou, první „atak“ je lidový, jedná se o vliv českého prostředí, proto mají být podle Jaksmanické cizinci upozorněni na existenci obecné češtiny už na úrovni A1. V Praze doporučuje učit pražskou regionální češtinu, v Brně brněnskou regionální češtinu. L. Holubová: Učí podle Česky krok za krokem, text, na kterém byl prezentován rozdíl během přednášky, je poslechový – studenti ho nevidí napsaný. J. Ryndová: Při výuce češtiny v Katovicích učila studenty spisovnou češtinu, ale zařazovala čtení např. z Lidových novin a Respektu, využívala také Slovník nespisovné češtiny – bez něj by práce s texty z médií nebyla možná. Obdobná situace v polštině neexistuje, tj. studenti nemají oporu ve své mateřštině. Studenti na A1 a A2 se učí hlavně komunikovat, tj. tam se bez obecné češtiny vyučující neobejde. J. Jodas: Pokud nedokážeme situaci v komunikaci zvládnout, nepovýšit ji na standard? – Lze prohlásit za regionální prvek, netvářit se, že se jedná o něco výše postaveného. J. Ryndová: Studenti se nechtěli odlišovat, protože „cizinci mluví spisovně“. D. Macháčková: Nesouhlasí s J. Ryndovou, trochu se problém vytváří uměle, u angličtiny se také neučíme substandard. Spisovná čeština je základní kód, kterým by se cizinec měl domluvit všude. Záleží i na tom, kde se studenti učí – zda mají možnosti přijít do kontaktu s obecnou češtinou.

Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka │ Hloubětínská 26 │ 198 00 Praha 9 │ [email protected] │ www.auccj.cz

2

M. Hádková: Cizincům s analytickou mateřštinou působí rozdíly ve spisovné a nespisovné češtině velké problémy. M. Hádková upozornila, že i na lektorátech se studenti setkávají s autentickou češtinou díky filmům, internetu atd.

3. Hana Gladková: Co je (ne)příznakové v současné české jazykové situaci? funkční sféra – standardní + kolokviální příznakovost standardní sféry - funkce celonárodního komunikačního útvaru: jednotnost, funkční dostatečnost, kultivovanost, funkční diferenciace - symbolické funkce (P. Gardin): identifikační (sjednocující, diferencující) a reprezentativní (prestižní, referenční) pohyb od standardu k substandardu, ale tento pohyb zůstává stranou pozornosti výrazové prostředky jako „opravit, mýdlo, úřad, dobrých, velkým“ se neutralizují, zatímco tvary „vopravit, mejdlo, ouřad…“ se stávají stylově příznakovými důsledky pohybu: rozkolísání normy, vzniká třetí sféra (masový komunikační prostor) 4. Marie Hádková: Čemu z našeho národního jazyka učit, máme-li cizince naučit česky? úvaha lektora, autora učebnic, zkušebního komisaře, tvůrce zkoušek atd. – rozlišovat rodilého a nerodilého uživatele češtiny předmětem úvahy je výuka atd. na přirozeném území češtiny (v ČR) vs. výuka vně přirozeného území češtiny (v zahraničí) výuka bohemistů vs. nebohemistů předmětem úvahy je výuka Slovanů a výuka Neslovanů srov. Ch. Townsend, A. Gladrowová, I. Nebeská J. Kořenský X F. Čermák (poslední diskuse o spisovné a nespisovné češtině ve Slovu a slovesnosti) Funkční stratifikace češtiny – rozvrstvení našeho národního jazyka: hledisko funkční, teritoriální a sociální Zatímco rodilý mluvčí/pisatel se identifikuje/je identifikován, cizinec vysílá signál o stavu svých předpokladů komunikace v češtině (komunikační kompetence). terminologie • čeština spisovná: vrstva hovorová – neutrální – knižní • čeština nespisovná: nadregionální interdialekt (obecná čeština) – regionální interdialekt – dialekty – slang, argot, profesní mluva • strukturní útvary • nestrukturní útvary M. Hádková pracuje s termíny první a druhý jazyk (J. Kořenský – prvním jazykem je určitý substandard, teprve pak se mluvčí setkává např. se spisovnou češtinou) čeština obecná je tvarově méně rozmanitá, tj. je méně obtížná už Naučení krátké řeči dvojí (1531) – prvky obecné češtiny jisté rozkolísání existuje, ne všichni jsme bohemisté a ne všichni si udržujeme lingvistické povědomí, projeví se, zda se jedná o profesionálního či neprofesionálního uživatele jazyka, dále se projeví vliv hromadných sdělovacích prostředků, vliv médií a komunikace (zapisovaná mluvená komunikace, a to na omezeném prostoru – SMS, komunikace na internetu) Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka │ Hloubětínská 26 │ 198 00 Praha 9 │ [email protected] │ www.auccj.cz

3

rozdíl psanost – mluvenost je v dnešní době třeba vidět jinak: v každodenním životě rodilého uživatele v ČR hraje roli jazyk SMS, elektronická komunikace atd. Řešení? – v oblasti mluvené komunikace reálná podoba, v oblasti písemné komunikace jen čeština spisovná Desatero doporučení 1. Podívat se do kodifikačních příruček. 2. Reálná podoba jazyka (SMS, autentičnost poslechových textů…). 3. Informovat cizince o české jazykové situaci (opozice psanost – mluvenost, Čechy – Morava). 4. Uvědomuj si své teritoriální ukotvení. 5. Ve výuce češtiny pro cizince mluv spisovně. 6. Nekopíruj bezhlavě novoty např. z televize. 7. Ať cizinec rozumí nadreagionální obecné češtině, ale ať ji nepoužívá aktivně. 8. Uvědomuj si během výuky vzdálenost mezi výchozím a cílovým jazykem. 9. Informuj cizince o výsledcích vlivu tzv. interaktivní citlivosti mluvčího (přepínání kódů, reformulace). 10. Uvědomuj si, s kým budou studenti mluvit, jaké filmy budou sledovat, co budou číst, psát, poslouchat – simuluj ve výuce tyto situace. 5. Lída Holá: Spisovná vs. obecná čeština ve výuce češtiny jako cizího jazyka hledat univerzální řešení, zamýšlet se obecně X autor učebnic (zvolit jedno řešení, nemůže např. ponechat dubleta – květina i kytka, brýle i brejle) + finanční aspekt – bylo by úžasné, kdyby vznikaly učebnice pro Slovany a Neslovany a podle toho, kde se mluvčí učí (v ČR X v zahraničí), autor však nemůže zakázat, aby se učebnice používala v různých kontextech převládá názor, že v hodinách češtiny se má učit spisovná čeština „malý/velký/černý pivo“ – studenti učící se v ČR slyší; opravovat? považovat za chybu? v českých školách se u rodilých mluvčích neprocvičuje poslech a mluvení, rodilí mluvčí tak nejsou zvyklí spisovnou češtinu poslouchat Češi mají k češtině defenzivní postoj – obecná čeština z úst cizince zní Čechům nepěkně, opravují se často i nepodstatné chyby neuvažovat v pojmech „dobře – špatně“, ale „situačně přiměřené – nepřiměřené“ na úrovních A1 a A2 učit spisovnou češtinu, ale existenci obecné češtiny nezatajovat a podporovat mluvený charakter textů v produkci nemluvit hyperkorektně, směřovat k neutrálním a hovorovým prvkům učit obecnou češtinu pasivně od úrovně B1 Proč Slovany učit obecnou češtinu? Dobře ji odposlouchají, pokud je však kontrastivně neupozorňujeme na rozdíly se spisovnou podobou, rychle si obecnou češtinu osvojí a používají ji potom i v oficiální komunikaci. učitel musí přihlížet ke konkrétním potřebám studentů Je obecná čeština chybná? Diskuse: M. Hádková: Nemyslí se „učit pasivně“, ale prezentovat. Je obecná čeština chybná? – lépe: patřičná, adekvátní, tudíž nemůže být chybná. M. Poláčková: V. Vořechovský minulé setkání vedl svůj příspěvek v obecné češtině. V. Vořechovský: Příspěvek ano, ale v hodině by to neudělal. Souhlasí s L. Holou.


4

J. Jodas: Není proti regionálním nespisovným prvkům, ale o obecné češtině se v některých odborných publikacích tvrdí, že se jedná o nadnárodní útvar. Z pohledu Moravanů se jedná o regionální příznak. M. Kestřánková: Poděkovala L. Holé za příspěvek. S touto problematikou se potýkala při tvorbě učebnice Čeština pro cizince: Úroveň B1. J. Zemek: Někteří lidé mají na jazyky talent. Kdy má učitel žákům říct, že existuje obecná čeština? Podle J. Zemka v době, kdy si o to řeknou. Z. Ostmeyerová: Je ortodoxní zastánce učit spisovnou češtinu. Svého manžela učila jako studenta nejprve spisovnou češtinu. 6. Jana Nováková: Názory zahraničních studentů na obecnou češtinu, jejich znalosti a zkušenosti výzkumu se zúčastnilo 15 studentů studujících v Praze, 21 studujících v Poděbradech a 9 studentů z Olomouce u respondentů se zjišťoval věk, mateřský jazyk, znalost dalších jazyků, délka pobytu v ČR, délka studia češtiny Co je to obecná čeština? – Respondenti uváděli: „Nespisovná, není kodifikována, není ve slovníku, nespisovný jazyk, kterým se obecně mluví.“ Uvědomují si regionálnost („nejvýraznější je v Čechách, používá se na ulici“). Kdy se poprvé s obecnou češtinou setkali? Ve výuce (Olomouc), při komunikaci s Čechy a ve výuce (Poděbrady), při komunikaci s Čechy a v médiích (Praha). Kde se s obecnou češtinou setkáváte nejčastěji? Komunikace s Čechy, s kamarády, v Praze, na ulici, v obchodě, v hospodě, v kavárně, média, koncerty, písničky, texty, internet, popř. ve výuce. Kdy preferujete spisovný jazyk? Ve vyučování, v písemném projevu, na univerzitě, při hledání práce, v komunikaci s cizími lidmi, v médiích, vždy (22 %). s příbuznými, s kamarády, v běžné komunikaci, v neformálních situacích, v médiích Výsledky výzkumu: na znalost obecné češtiny má vliv znalost flexivních jazyků a délka pobytu v ČR 7. Panelová diskuse o obecné češtině se studenty češtiny jako cizího jazyka Anthony, z Velké Británie, má českou manželku (z Moravy), doma mluví jen anglicky Eri z Japonska, 6 let v ČR, studovala angličtinu, ale nemluví anglicky Alya z Ruska, v ČR několik měsíců, trochu mluví anglicky a francouzsky Igor z Ruska, studuje češtinu od září 2010 J. Ryndová: Ptala se ruských studentů, jestli se před odjezdem už česky učili, nebo zda přijeli s nulovou znalostí češtinou. Igor: Učil se sám doma, ale pochopil, že musí mít kontakt s jazykem, že musí přijet studovat do ČR. Alya: Chodila na kurzy češtiny v Rusku, ale jen jednou za týden a učitelka byla Ruska. H. Gladková: Trápí vás problém obecná versus spisovná čeština? Anthony: Obecná čeština se mění rychleji než spisovná čeština. Když něco je v učebnici, je to staromódní. Pro mě je nejlepším učitelem obecné češtiny hospoda.


5

Eri: Po příjezdu do ČR bydlela v Ostravě, první dny poslouchala jen obecnou češtinu, nepoznala rozdíl, dokud nezačala chodit do školy. Alya: Přízvuk a obecná čeština představují největší problém, ale až přijde na vysokou školu, nebude mít možnost mluvit s českými studenty jen spisovně. Igor: Není to tak velký problém, lidé kolem vědí, že je začátečník, pokud mluví spisovnou češtinou, lidé mluví nejdřív „pro něj“, aby mu dali informaci, je jedno, jestli mluví spisovnou nebo obecnou češtinou. L. Holá: Jak na ně lidé mluví – spíše spisovně, nebo obecnou češtinou? Anthony: Reakce jsou různé. Není si jistý, kdy je vhodné použít obecnou češtinu. Je bezpečné mluvit spisovně. Eri: Začínala mluvit obecnou češtinou, protože nevěděla, že to není spisovná čeština. Učit se pak spisovnou češtinu pro ni ale nebyl problém. L. Holá: Snaží se na vás lidé mluvit obecnou češtinou? Igor: To záleží na člověku. „Hodný člověk“ to pochopí a bude mluvit spisovnou češtinou. Alya: Záleží na situaci. „Normální“ Čechy to nezajímá a je jim jedno, že nerozumí. D. Halladová: Je pro vás problém říct „Promiňte, jsem cizinec, můžete mluvit spisovně?“ Anthony: Není problém. Igor: Pokoušejí se to říct jinými slovy. Otázka z pléna: Jestli spíš nerozumíte obecné češtině, nebo jestli vidíte problém v tom, že se cítíte nepatřičně v té situaci. Anthony: Morfologie není problém, ale slova jsou problém – například „bejvák, štamgast“. Eri: Když Češi mluví obecnou češtinou a já nerozumím, možná si ani nevšimnu, že je to obecná čeština. Hledám to ve slovníku, ale nemůžu to najít. Alya: Když to je jiná koncovka, tak není problém porozumět, ale když to je jiné slovo, tak to je problém. Igor: Pro mě je důležité pochopit smysl, ne každé slovo, je jedno, jestli to je spisovné nebo obecněčeské. M. Poláčková: Kdy jste si poprvé všimli, že existuje ještě obecná čeština. Anthony: Hned. Ne, to je vtip. Protože v letadle mi vysvětlili, že existuje obecná a spisovná čeština. Alya: Věděla jsem, že to existuje, ale nevěděla jsem, jak to funguje. L. Holá: Opravují vás učitelé, když použijete nějaký obecněčeský prvek? Anthony: Moje učitelka je náročná, no. L. Součková: Když máte manželku z Moravy, měl jste problém rozumět? Anthony: Umím hantec (smích). Ale nebyl to problém. H. Gladková: Setkali jste se obdobným problémem v jiných jazycích. Anthony: Těžko říct, protože často si nejsem jistý, kde je rozdíl mezi slangem a obecnou češtinou. Například v angličtině je slang a dialekty, ale nevím, jestli je to obecný jazyk.


6

Igor: V ruštině takový rozdíl není, existují vulgarismy atd., ale obecná ruština neexistuje. Otázka z pléna: Přijde vám obecná čeština – morfologie – jednodušší než spisovná čeština? Anthony: Ne, nic tady pro mě není jednoduché. Eri: Pro mě je to stejný cizí jazyk. J. Ryndová: Obecná čeština se objevuje také v televizi, rádiu, novinách. Máte s tím nějakou zkušenost? Anthony: Sleduju seriál Ulice a tam obecnou češtinu hodně používají. Eri: Ne. Alya: Trošku, viděla jsem nějaký film s titulky. Igor: Setkávám se s tím v televizi. J. Jodas: Nemáte obecnou ruštinu, ale v ruštině existuje problém s regionalismy. Igor: Rozdíly jsou ve výslovnosti, ale v komunikaci to nevadí. Alya: Slovní zásoba se taky trochu liší. Otázka z pléna: Máte nějakou zkušenost s obecnou češtinou od Čechů např. z SMS? Eri: Kamarádi mi píšou spisovně, protože jsem cizinka. Anthony: Mně taky. Alya: Málokdy si píšu s Čechy, někdy přes internet. Nepoužívají tak moc spisovnou češtinu, ale když nerozumím, tak se opraví. Igor: Dostávám taky esemesky v obecné češtině, ale odpovídám spisovnou češtinou. Otázka z pléna: Do jaké míry jste otevřený spisovné češtině? Anthony: Pro mě to je velký problém, naučil jsem se v hospodě sprosté výrazy a nevěděl jsem, že jsou sprosté. Tak dneska jsem opatrnější. Alya: Já nemluvím obecnou češtinou, já vím, že když člověk s přízvukem mluví sprostě v ruštině, zní to blbě. Igor: S tím souhlasím, ale někdy se to automaticky přimíchá do spisovné češtiny, protože to slyším. Eri: Existuje obecná japonština, pro nás je divné, když cizinec mluví jen spisovnou japonštinou. M. Poláčková: Vzpomenete si na nějaký typický znak obecné češtiny? Anthony: Dám si tuplák. Eri: Nevěděla jsem, že „vem si“ je obecná čeština. Alya: Václavák, Staromák. Igor: Třeba ty koncovky -ej. Seš ale blbej. Seš místo jsi. M. Poláčková: Řekněte jednu krátkou větu v obecné češtině. Eri: Prej zejtra bude pršet, vem si deštník. Alya: Co to koukáš na tohoto chlapa, není tak hezkej. Igor: Lepší bude „co čumíš“. J. Zemek navrhl, aby se studenti také zeptali učitelů.


7

Anthony: Chtěl bych něco dodat. Můj pocit je, že spisovná čeština je pevná kotva v jazyce a obecná čeština je jenom dekorace. Hlas z pléna: Máme dvě pevné kotvy – spisovnou i obecnou. 8. Jiří Pešička: Práce s běžně mluvenou češtinou ve výuce na ÚBS FF UK volitelný seminář Běžně mluvená čeština – spojuje se zvuková stránka autentického textu se zápisem dle stanovených přepisovacích pravidel J. Pešička spolupracoval na Frekvenčním slovníku běžně mluvené češtiny Diskuse: L. Holá: S texty se tedy vůbec nepracuje jako s poslechy? J. Pešička: Střídá aktivity, často nechá studenty text poslechnout, ale přepis bezprostředně následuje. Někdy je nahrávka tak nekvalitní, že se pracuje jen s přepsaným textem. K. Jakubše: Jak byly nahrávky pořizovány, jaké informace nahrávaní dostali? J. Pešička: Nahrávači byli v monologické části vybaveni otázkami, v nejčistší podobě neměly být otázky nahrány. Na dialogické projevy žádné zadání nebylo. L. Součková: Učila češtinu v Moskvě, studenti chtěli obecné češtině rozumět, ale nechtěli jí mluvit. 9. Hana Gladková: Čeština jako cizí jazyk v AKCENT College specializace na výuku dospělých výhody učebních plánů: solidní průprava v jednotlivých jazykovědných disciplínách, ale též kognitivní lingvistika a psycholingvistika, kultura mluveného projevu, výuka vybraných gramatických problémů v češtině pro cizince, kulturní dějiny některých zemí, moderní výzkumy mezikulturní komunikace + klasický pedagogicko-psychologický modul dále studium dvou cizích jazyků studium denní, v angličtině už i studium kombinované, zvažuje se studium rozšiřující http://www.akcentcollege.cz 10. Dita Macháčková: Vzdělávací program ZČU v Plzni: Prohloubení odborné kvalifikace – obor čeština jako cizí jazyk na základě potřeby vzdělávat budoucí učitele češtiny také program v rámci celoživotního vzdělávaní – kombinované studium, jeden semestr, páteční odpoledne základním předmětem je čeština jako cizí jazyk, dále např. sociokulturní minimum pro učitele http://www.zcu.cz 11. Darina Hradilová: Vzdělávání (budoucích) učitelů češtiny jako cizího jazyka na Katedře bohemistiky FF UP v Olomouci tradice – již od 90. let, kdy M. Hádková vedla seminář Čeština jako cizí jazyk Bohemistika – obor pro třetí tisíciletí, financováno ESF, zařazen obor Čeština jako cizí jazyk: seminář Čeština jako cizí jazyk, studijní opora Manuál češtiny jako cizího jazyka, přednáškový cyklus Didaktika češtiny pro cizince


8

lektorské workshopy: prakticky zaměřená setkání studentů, postgraduálních studentů a aktivních lektorů; obvykle se konají v rámci Mezinárodního setkání mladých lingvistů, jehož letošní XII. ročník proběhne 9.–11. května 2011 kontakt: [email protected]

12. Kateřina Šormová: Čeština jako cizí jazyk na FF UK studijní obor Učitelství češtiny jako cizího jazyka otevřen 2010/2011, prezenční forma studia, jednooborové i dvouoborové studium 3 celky: 1. Pedagogicko-psychologický blok (130 hodin povinných předmětů + 78 volitelných předmětů) – zajišťuje Katedra pedagogicky a Katedra psychologie, 2. Oborové a oborovědidaktické disciplíny (442 hodin povinných předmětů + 208 hodin volitelných předmětů), 3. Praxe 200 hodin – nově možnost absolvovat přímo na fakultě http://ucjtk.ff.cuni.cz – položky „uchazeč“ a „informace“, vzorový přijímací test http://prijimacky.ff.cuni.cz Letní škola lingvistiky v Dačicích, časopis Studie z aplikované lingvistiky kontakt: [email protected], [email protected] 13. Dana Hůlková Nývltová: Kurzy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v ÚJOP UK zdokonalovací kurz pro učitele angličtiny, němčiny, španělštiny – metodické i jazykové kurzy jazyků pro učitele bez příslušné aprobace (určeno učitelům základních a středních škol) Anglicky o angličtině – interkulturní komunikace, jazyk a moc metodika výuky češtiny jako cizího jazyka: 1. Metodický kurz pro vyučující v krajanských komunitách – pro Dům zahraničních služeb a Ministerstvo zahraničí, účast kurzu hradí ČR, účastníci mohou být rodilí i nerodilí mluvčí, procházejí výběrovým řízením, 20 účastníků/60 lekcí metodiky češtiny jako cizího jazyka i češtiny jako takové: http://www.dzs.cz, www.ujop.cuni.cz/hloubetin 2. Metodické setkání – vždy v červnu, pro vyučující z Českých center a zahraničních lektorátů, úroveň nejméně B1/B2, rodilí i nerodilí mluvčí, 20 účastníků/30 lekcí, http://ujop.cuni.cz, metodické setkání je poskytováno zdarma 3. Zdokonalovací kurz učitelů češtiny (ZKUČ) – akreditace MŠMT, výběrové řízení, kurz určen jak stávajícím učitelům češtiny jako cizího jazyka, tak zájemcům o učení češtiny pro cizince), min. 15 účastníků/128 lekcí, primárně rodilí mluvčí, cena: 12280 Kč, http://ujop.cuni.cz – Metodika češtiny jako cizího jazyka kontakt: [email protected] A. Felcmanová: Centrum pro integraci cizinců od roku 2003 poradenství cizincům. Kurz lektorských dovedností 5. běh, práce s heterogenními skupinami, vychází se ze zkušenosti z kurzů NPK, rozdílná mateřština a rozdílná vstupní úroveň, 100 hodin, akreditován MŠMT, vyvinut ve spolupráci s Člověkem v tísni, cizinecká problematika + sociokulturní minimum + psychologie a prevence proti vyhoření + metodika češtiny + praktická výuka, materiály (možnost hospitací a supervizí). Další informace na http://www.cicpraha.org. Diskuse: D. Nývltová: Jaké jazyky se studenti učí? H. Gladková: Akcent College využívá nabídky Akcent IH, nabídka je velmi široká.


9

J. Jaskmanická: Kde studenti realizují praxi? H. Gladková: Na Akcent IH, kde běží kurzy pro dospělé i pro mládež. D. Macháčková: Praxe není, jedná se o jednosemestrální kurz s náslechy a krátká praxe na Lékařské fakultě. M. Poláčková poděkovala všem členům Výboru AUČCJ a pozvala přítomné na 32. setkání 14. května. Tématem je lingvistická pragmatika ve výuce češtiny jako cizího jazyka a práce s chybou. 14. Jaroslav Mašín: Workshop: Jak pracovat s literárním textem – Bohumil Hrabal (ukázka)


1

32. setkání AUČCJ

Recommend Documents