Č.j.: R019/2007/03-06794/2007/310-Šp
V Brně dne 4. dubna 2007
Ve správním řízení o rozkladu doručeném dne 15. 1. 2007 zadavatelem – Středočeský kraj, IČ: 70891095, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, za něhož jedná Ing. Petr Bendl, hejtman, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 7. 12. 2006, č.j. S281/2006-17220/2006/550-Bu, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Středočeského kraje při zadávání podlimitní veřejné zakázky „Nákup PC pro KÚ 2006“ zadávané v otevřeném řízení podle § 25 odst. 2 písm. a) zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., jehož oznámení bylo zveřejněno na centrální adrese dne 27. 6. 2006 pod evidenčním číslem 50023682, jsem podle § 152 odst. 5 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, ustavené podle § 152 odst. 3 téhož zákona, s přihlédnutím k ustanovení § 90 odst. 1 písm. b) téhož zákona rozhodl takto: Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 7. 12. 2006, č.j. S281/2006-17220/2006/550-Bu,
ruším
a věc
vracím
k novému rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
R019/2007/03-06794/2007/310-Šp
Odůvodnění I.
Zadávací řízení a prvostupňové řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1.
Středočeský kraj, IČ: 70891095, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, za něhož jedná Ing. Petr Bendl, hejtman (dále jen „zadavatel“), uveřejnil podle § 84 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb. (dále jen „zákon“) dne 27. 6. 2006 na centrální adrese pod evidenčním číslem 50023682 oznámení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Nákup PC pro KÚ 2006“. Pozn.: pokud je v textu uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění platné v době provedení úkonu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“ nebo „orgán dohledu“) nebo v době provedení jednotlivých úkonů účastníků řízení.
2.
Úřad obdržel dne 4. 8. 2006 podnět k zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. V tomto podnětu byl Úřad upozorněn, že zadavatel požadoval typ procesoru identifikovaný minimální frekvencí a nikoli výkonnostními či jinými užitnými parametry. Zadavatelův postup je tak v rozporu s § 49 zákona. Na podkladě vyžádané dokumentace k šetřené veřejné zakázce získal Úřad pochybnost, zda úkony zadavatele byly učiněny v souladu se zákonem, a proto ke dni 17. 10. 2006 zahájil správní řízení z moci úřední, za jehož účastníka označil zadavatele.
3.
K zahájenému správnímu řízení zadavatel uvedl, že se jednalo o specifický předmět plnění, jehož objektivní technická specifikace je značně složitá, a proto stanovil technické charakteristiky co možná nejobecnějším způsobem při zachování přesnosti a srozumitelnosti. Současně stanovil v bodě 2 Základních údajů zadávací dokumentace, že v případě, že se v zadávacích podmínkách vyskytne specifické označení výrobků, zadavatel umožňuje použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných či shodných řešení. Zadavatel tedy trvá na tom, že vymezil předmět veřejné zakázky tak, aby žádnému z dodavatelů nezaručovaly obchodní výhodu, či některého z nich nediskriminovaly v přístupu k veřejné zakázce. Napadené rozhodnutí
4.
Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 7. 12. 2006 rozhodnutí č.j. S281/2006-17220/2006/550-Bu, kterým rozhodl, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 102 odst. 1 písm. b) zákona tím, že uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, přičemž nedodržel postup stanovený v § 49 odst. 2 zákona tím, že technickou specifikaci předmětu veřejné zakázky stanovil tak, že určitým dodavatelům zaručovala konkurenční výhodu a vytvářela překážky pro mezinárodní obchod. Za uvedené porušení zákona mu Úřad uložil pokutu ve výši 20 000,- Kč, splatnou do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci. Současně uložil zadavateli nahradit náklady řízení ve výši 1 000,- Kč podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. (dále jen „správní řád“).
5.
Orgán dohledu v odůvodnění citovaného rozhodnutí mj. konstatoval, že zadavatel poptával 150 kusů PC, z toho mělo být 130 ks počítačů standardních a 20 kusů
2
R019/2007/03-06794/2007/310-Šp
výkonnějších; to vše podle specifikace uvedené v příloze zadávací dokumentace č. 5. V této příloze označené jako „TECHNICKÁ SPECIFIKACE“ zadavatel v rámci části 1. popisu konfigurace počítače stanovil mj. požadavek na procesor pro standardní počítače, aby frekvence u procesoru činila minimálně 3,0 GHz, FSB 800 MHz, a v části 2. k výkonnějším počítačům požadoval dvoujádrový procesor s frekvencí minimálně 2,13 GHz. Orgán dohledu konstatoval, že procesory AMD společnosti American Micro Devies, Corp. jsou dodávány s frekvencí v rozsahu do 2,8 GHz a procesory Intel společnosti INTEL Corp. s frekvencí až 3,8 GHz. Z uvedených zjištění vyplynulo, že zadavatel přesným určením minimální frekvence, aniž by v zadávací dokumentaci uvedl důvody pro takovéto omezení nebo poskytl příslušnou toleranci, použil opis technické specifikace konkrétního typu procesoru tak, že ji byl schopen splnit omezený okruh dodavatelů. Po zvážení všech okolností orgán dohledu došel k závěru, že mikroprocesory uvedených vlastností nedodávají oba světoví výrobci a že řada zájemců nemohla podat nabídku ve smyslu požadavků zadavatele. Tímto postupem zadavatel nedodržel zásadu stejného zacházení a nediskriminace zájemců a uchazečů o veřejnou zakázku. O této skutečnosti svědčí doklad z dokumentace předložený zadavatelem označené „Seznam doručených žádostí o ZD-zadávací dokumentace … na Nákup PC pro KÚ 2006“, kdy o dodávku PC projevilo zájem vyžádáním zadávací dokumentace 13 zájemců, ale nabídky podali pouze tři uchazeči, kteří předložili nabídky PC dle technické specifikace stanovené pro procesory společnosti Intel Corp. 6.
Pokud jde o uloženou pokutu, uvedl Úřad, že cena šetřené veřejné zakázky byla 2 737 010,-Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (5% z ceny zakázky) tedy činila 136 850,50 Kč. Při úvaze o stanovení uložené pokuty orgán dohledu zohlednil skutečnost, že zadavatel dosud neporušil zákon. V této souvislosti orgán dohledu uvádí, že pokuta uložená zadavateli za spáchaný správní delikt má naplnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní a současně funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona a navozování chování, které je v souladu se zákonem. Po uvážení všech argumentů orgán dohledu preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující.
II.
Námitky rozkladu
7.
Zadavatel, vědom si toho, že se jedná o specifický předmět plnění, jehož objektivní technická specifikace je značně složitá, stanovil technické charakteristiky maximálně nejobecnějším způsobem při zachování přesnosti a srozumitelnosti pro uchazeče. Současně stanovil v bodě 2 Základních údajů zadávací dokumentace, že v případě, kdy se v zadávacích podmínkách vyskytne specifické označení výrobků, zadavatel umožňuje použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných či shodných řešení. Zadavatel konstatuje, že technická specifikace byla vymezena se snahou získat počítače co nejlepších užitných vlastností, neboť je plánuje používat minimálně 3 až 4 roky. V době uveřejnění Oznámení zadávacího řízení k veřejné zakázce na centrální adrese dodávala společnost AMD například procesor Dual-Core Athlon FX-62, který má sice nominální frekvenci 2,8 GHz, ale lze ho jednoduchou změnou nastavení BIOS počítače přetaktovat na minimálně 3,0 GHz a vyšší frekvenci. K tomu zadavatel cituje článek „Velký test procesorů“ z časopisu PC World, č. 11 z roku 2006. Z uvedeného článku vyplývá, že procesor AMD Dual-Core Athlon FX-62 pracuje na frekvenci 2 800 MHz a má násobitel 14x. Přetaktování uvedeného procesoru je možné v BIOSu pomocí zvýšení násobitele na 15x. Ostatní procesory mají možnost zvýšení násobitele uzamčenou a
3
R019/2007/03-06794/2007/310-Šp
násobitel se dá pouze snižovat. Zadavatel proto uzavírá, že postupoval v souladu se zákonem, neporušil zásadu rovného zacházení a zadávací řízení proběhlo maximálně transparentním způsobem, přičemž žádnému uchazeči nebyla způsobena škoda, ani žádný uchazeč nebyl nijak zvýhodněn. Závěr rozkladu 8.
Zadavatel proto navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil.
III. Řízení o rozkladu 9.
Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.
10. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí ustavenou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru: 11. Úřad tím, že svým rozhodnutím č.j. S281/2006-17220/2006/550-Bu ze dne 7. 12. 2006 rozhodl, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 102 odst. 1 písm. b) zákona tím, že uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, přičemž nedodržel postup stanovený v § 49 odst. 2 zákona tím, že technickou specifikaci předmětu veřejné zakázky stanovil tak, že určitým dodavatelům zaručovala konkurenční výhodu a vytvářela překážky pro mezinárodní obchod, za což mu Úřad uložil pokutu ve výši 20 000,- Kč, nerozhodl v souladu se zákonem. V odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech vysvětleny důvody, pro které jsem ke zrušení napadeného rozhodnutí přistoupil, a současně bude vysloven právní názor, jímž je orgán dohledu při novém rozhodnutí ve věci vázán. IV. K námitkám rozkladu K důvodům pro zrušení napadeného rozhodnutí 12. Ustanovení § 101 odst. 1 zákona stanoví, že shledá-li orgán dohledu před uzavřením smlouvy (§ 66 zákona), že zadavatel úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený tímto zákonem, uvede tuto skutečnost písemně v rozhodnutí. Současně zadavateli uloží opatření k nápravě, zejména zrušení rozhodnutí zadavatele o přidělení zakázky, jestliže takový úkon podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek. Orgán dohledu však nikde v textu napadeného rozhodnutí (tj. ani ve výroku, ani v odůvodnění) neuvádí, že zadavatelovo porušení povinnosti zakotvené v § 48 odst. 1 zákona (tj. povinnosti vymezit určitě a srozumitelně předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, včetně požadovaného množství) mělo nebo mohlo mít podstatný vliv na stanovení pořadí úspěšnosti nabídek. 13. Pro uložení opatření k nápravě podle § 102 odst. 1 zákona musí být prokázáno, že k porušení zákona ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob je přitom naplněn tehdy, pokud v důsledku konkrétního porušení
4
R019/2007/03-06794/2007/310-Šp
zákona ze strany zadavatele alespoň mohlo dojít k ovlivnění hodnocení nabídek. Závěr o uložení nápravného opatření musí být opřen o zjištění, že zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem (učinil to, co učinit neměl, nebo naopak neučinil něco, co učinit měl, případně učinil, co měl, ale opožděně či nesprávně) a v důsledku toho konkrétní nabídka mohla být vyhodnocena jinak, než by byla vyhodnocena za situace, pokud by ke konstatovanému pochybení ze strany zadavatele nedošlo. V rozhodnutí tak musí být vždy splnění této podmínky přesvědčivě odůvodněno. Obdobný závěr vyslovil i Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 7. 2. 2007, č.j. 62 Ca 21/2006-195. 14. Uzavírám tedy, že orgán dohledu pochybil, když hledisko (možného) podstatného ovlivnění pořadí úspěšnosti nabídek neuvedl ve výroku napadeného rozhodnutí, a dokonce ani v jeho odůvodnění. Vzhledem k tomu, že se jedná o klíčový závěr, neboť pouze při prokázání, že zadavatelovo pochybení mělo nebo mohlo ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek, lze zadavateli za jeho porušení zákona uložit pokutu podle § 101 odst. 2 písm. a) zákona, byl jsem nucen přistoupit ke zrušení napadeného rozhodnutí, neboť rozhodnutí je stiženo závažnou vadou mající vliv na jeho zákonnost a současně i přezkoumatelnost. 15. Přestože by výše uvedený důvod postačoval pro zrušení napadeného rozhodnutí, při zkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí vyšly najevo další pochybení orgánu dohledu, která mají vliv na jeho zákonnost, srozumitelnost a přezkoumatelnost. V prvé řadě orgán dohledu opomněl jako účastníka řízení označil vítězného uchazeče, s nimž zadavatel uzavřel smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. Ustanovení § 99 zákona stanoví, že účastníkem je vždy zadavatel a v řízení zahájeném na návrh též navrhovatel. Je-li předmětem řízení přezkoumání rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky podle § 65 zákona, pak je účastníkem řízení též uchazeč, kterému byla zakázka přidělena. Dne 16. 10. 2006 uzavřel zadavatel kupní smlouvu č. 306/OIN/2006 s uchazečem VDI Meta Trans – výrobní družstvo invalidů, IČ: 26499169, se sídlem Antala Staška 1292/32, 140 00 Praha 4, za něhož jedná Ing. Jaromír Konečný, předseda družstva. 16. Taktéž výrok I. napadeného rozhodnutí trpí vadami. Jednak závěrečná část výroku I. konstatuje, že technická specifikace předmětu plnění tak, jak byla stanovena zadavatelem, „… vytvářela překážky pro mezinárodní obchod“. Jak bude vysvětleno níže, pochybení zadavatele překážku pro mezinárodní obchod nevytvářelo, a tedy soudím, že se uvedená věta do výroku rozhodnutí dostala omylem. Nicméně, konstatování, že technická specifikace předmětu plnění tak, jak byla stanovena zadavatelem, „… vytvářela překážky pro mezinárodní obchod“ nemá oporu ani v odůvodnění napadeného rozhodnutí, ani ve skutkovém stavu šetřeného případu, a je ve výroku I. zcela nadbytečná. Dále výrok I. napadeného rozhodnutí postrádá konkrétnější určení, která část zadávací dokumentace, resp. technické specifikace předmětu plnění zaručovala určitým dodavatelům konkurenční výhodu, neboť z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že orgán dohledu shledal pochybení jen v případě stanovení požadavku na procesor počítače, který podle technické specifikace musel mít frekvenci alespoň 3,0 GHz s FSB 800 MHz u standardních počítačů, resp. 2,13 GHz u výkonnějších počítačů. Zároveň ve výroku I. napadeného rozhodnutí chybí zmínka o současném porušení § 25 odst. 1 zákona, které navazuje na porušení § 49 odst. 2 zákona, ačkoli odůvodnění napadeného rozhodnutí hovoří o porušení zásady zákazu diskriminace.
5
R019/2007/03-06794/2007/310-Šp
17. Dále jsem zjistil, že orgán dohledu uložil zadavateli výrokem III. napadeného rozhodnutí uhradit Úřadu náklady řízení ve výši 1 000,- Kč podle § 79 odst. 5 správního řádu a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám a o výši paušální částky nákladů řízení. Odůvodnění napadeného rozhodnutí se však uložením povinnosti uhradit náklady řízení vůbec nezabývá, což má za následek nepřezkoumatelnost té části rozhodnutí, která se týká úhrady nákladů řízení. 18. Poslední odstavec odůvodnění napadeného rozhodnutí navíc uvádí, že orgán dohledu shledal porušení zásady nediskriminace. Současně však následující věta sděluje, že „výběr proběhl transparentním způsobem a byla vybrána nejvhodnější nabídka, při které žádný z uchazečů nebyl zvýhodněn (…)“. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je proto v této části nesrozumitelné a nekoresponduje ani s předchozí částí odůvodnění, ani s výrokem napadeného rozhodnutí. 19. Uzavírám tedy, že řízení před orgánem dohledu je stiženo několika procesními či formálními vadami, které mají nebo mohou mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Uvedená pochybení nelze zhojit v řízení o rozkladu, a proto jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a k jeho vrácení orgánu dohledu k novému rozhodnutí, ve kterém budou vytýkané vady odstraněny. K věcnému posouzení postupu zadavatele 20. Pokud jde o samotné věcné posouzení případu, ztotožňuji se s orgánem dohledu, pokud jde o závěr, že se zadavatel dopustil porušení § 49 odst. 2 zákona tím, že stanovil technickou specifikaci mikroprocesoru poptávaných počítačů prostřednictvím minimální požadované frekvence, neboť takto zaručil určitým dodavatelům konkurenční výhodu. Samotná frekvence mikroprocesoru totiž není objektivním ukazatelem jeho výkonu už jen proto, že udávaná frekvence procesorů různých výrobců se liší, ačkoli jejich výkony mohou být srovnatelné. Důkazem toho je řada srovnávacích testů, které lze nalézt na veřejné datové síti Internet (například na webových stránkách www.svethardware.cz), z nichž vyplývá, že například procesor výrobce Intel vyráběný pod obchodním označením Pentium D 925, jehož frekvence je 3,0 GHz, je výkonnostně srovnatelný s procesorem výrobce AMD (Advanced Micro Devices, vyráběném pod obchodním označením Athlon 64 X2 3 600+, jehož frekvence činí 2,0 GHz. Z údajů uvedených na webových stránkách společnosti AMD (www.amd.com) vyplývá, že tato společnost v době vydání tohoto rozhodnutí nabízí pouze dva procesory s frekvencí 3,0 GHz, a to model AMD Athlon 64 FX-74 (socket F) BOX, který je v České republice nabízen za cenu cca 13 500,- Kč bez DPH, a dvoujádrový procesor obchodního označení AMD Athlon 64 X2 6000+ (socket AM2) BOX v ceně cca 11 500,- Kč bez DPH. Naproti tomu procesor výrobce Intel nabízený pod obchodním označením Celeron D346 s frekvencí 3,06 GHz se pohybuje v cenové relaci do 1 300,- Kč bez DPH. Z uvedeného plyne, že pokud výrobce AMD nabízí procesory s frekvencí 3,0 GHz, pak se tyto procesory například v porovnání s procesory výrobce Intel nachází ve zcela jiné kvalitativní výkonnostní třídě. 21. Uzavírám tedy, že frekvence sama o sobě nereflektuje výkon procesoru. Pro jednoznačnost výkonu je nutné navíc použít i další parametry, jako je například počet jader. Samotný výkon procesoru lze vyjádřit exaktně pomocí hodnoty MIPS (Mega Instructions Per Second), což představuje milion operací provedených procesorem za
6
R019/2007/03-06794/2007/310-Šp
jednu sekundu. (Pozn.: Tento údaj vyjadřuje výkonnost v oblasti operací s pevnou řádovou čárkou.) 22. Pokud jde o zadavatelovu námitku, že umožnil použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení, uvádím na pravou míru, že uvedenou povinnost má zadavatel vždy, pokud zadávací dokumentace obsahuje požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení výrobků a služeb, které platí pro určitého podnikatele nebo jeho organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu (§ 48 odst. 6 zákona). V šetřeném případě však zadavatel žádný takový odkaz v zadávací dokumentaci neuvedl, a proto se § 48 odst. 6 zákona nepoužije, neboť zadavatel se jeho porušení nedopustil. V daném případě došlo k jinému porušení zákona, a to konkrétně § 49 odst. 1 zákona, když zadavatel nepopsal technické specifikace objektivně způsobem, který zajišťuje užití za účelem, který je zadavatelem zamýšlen. Úmysl zadavatele vybrat co nejvýkonnější procesor pro poptávané počítače (a nikoli pouze samoúčelně procesor s frekvencí nad 3,0 GHz) lze vyčíst nejen z podaného rozkladu, ve kterém zadavatel uvádí, že „technická specifikace předmětu plnění veřejné zakázky byla vymezena snahou získat počítače co nejlepších užitných vlastností po celou plánovanou dobu užívání“, ale také ze skutečnosti, že zadavatel nakonec zakoupil méně výkonné počítače s procesorem obchodního označení Intel Pentium 3,0 GHz (cena uvedeného procesoru v době vydání tohoto rozhodnutí nepřevyšuje 3 000,- Kč bez DPH), a výkonnější počítače s procesorem Intel Core2Duo 2,13 GHz (cena procesoru v době vydání rozhodnutí nepřevyšuje 5 500,- Kč bez DPH). 23. Na výše popsané porušení § 49 odst. 1 zákona pak navazovalo i porušení § 49 odst. 2 zákona, neboť způsobem, jakým byla stanovena technická specifikace poptávaného procesoru, byla zaručena konkurenční výhoda určitým výrobcům tak, jak bylo popsáno výše. Došlo tedy k situaci, kdy například výrobce AMD nebyl schopen nabídnout procesor o požadované frekvenci za cenu srovnatelnou (a tedy konkurenceschopnou) s cenou, za niž byl procesor schopen nabídnout výrobce Intel. Uvedené porušení zákona pak mohlo mít vliv na pořadí úspěšnosti nabídek, neboť v nabídkách nabídli uchazeči jen procesory výrobce Intel. Nelze však vyloučit, že při stanovení výkonu procesoru na základě jiného parametru než frekvence by se do soutěže nepřihlásil také jiný uchazeč, jimž nabízené procesory mohly s procesory Intel soutěžit, pokud jde o nabízené vlastnosti a cenu. Taktéž mohlo dojít k situaci, kdy by uchazeč, který se do soutěže sice přihlásil, nabídl procesor výrobce AMD, přestože nedosahuje zadavatelem požadované frekvence, za nižší nabídkovou cenu. V případě, kdy by se do soutěže přihlásil výrobce výkonnějších, avšak cenově dostupnějších procesorů, byl by zadavatel současně schopen lépe dostát požadavkům na efektivní a ekonomické nakládání s veřejnými prostředky. 24. Pro úplnost upozorňuji, že v prvostupňovém rozhodnutí došlo k chybě v psaní, když namísto obchodního jména „Advanced Micro Devices“ bylo na straně 4 napadeného rozhodnutí uvedeno „American Micro Devies“. Uvedená chyba v psaní však nemá vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí a lze ji opravit při vyhotovení nového rozhodnutí ve věci. Současně upozorňuji, že ačkoli byly pro srovnání vybraných procesorů zvoleny procesory výrobce AMD, není vyloučeno, že se použitá argumentace nemůže obdobně týkat i procesorů či dokonce jiných počítačových komponentů nabízených jiným výrobcem. Také považuji za nutné dodat, že toto rozhodnutí nijak neimplikuje, že mezi procesory různých výrobců nemohou existovat rozdíly (např. pokud jde o jejich
7
R019/2007/03-06794/2007/310-Šp
vhodnost pro určitý typ softwaru). I proto by měl zadavatel vždy ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek řádně a podrobně zdůvodnit, co ho k výběru konkrétního výrobku vedlo, aby následně jeho rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky vítěznému uchazeči mělo dostatečnou vypovídací hodnotu a bylo transparentní a přezkoumatelné. 25. K citaci článku „Velký test procesorů AMD a Intel“ z časopisu PC World č. 11 z roku 2006 uvádím, že v šetřeném případě je zcela irelevantní argumentace s možným přetaktováním procesoru, neboť přetaktování činí uživatel počítače na vlastní riziko s tím, že při přetaktování může dojít k poškození nebo zničení procesoru, na které se následně nedá uplatnit záruka výrobce. 26. Pokud jde o uloženou sankci, shledal jsem uloženou pokutu jako přiměřenou. Vzhledem k tomu, že jsem se s právními závěry vyslovenými orgánem dohledu ztotožnil (s výjimkou skutečností, které jsou v tomto rozhodnutí označeny jako důvody pro zrušení rozhodnutí a vrácení věci k novému rozhodnutí orgánu dohledu), a proto jsem neshledal ani důvod pro snížení pokuty. V. Závěr 27. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že napadené rozhodnutí bylo zatíženo závažnými vadami majícími vliv na jeho zákonnost a přezkoumatelnost, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro jeho zrušení a pro vrácení věci k novému rozhodnutí orgánu dohledu. 28. Vzhledem k výše uvedenému jsem rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno. Poučení Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.
Ing. Martin Pecina, MBA předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží: 1.
S tředočeský kraj, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, za něhož jedná Ing. Petr Bendl, hejtman
2.
spis
Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce
8
