*uohsx001tvpa* UOHSX001TVPA
PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-R28/2010/VZ-10053/2010/310-ASc
V Brně dne: 28. června 2010
Ve správním řízení o rozkladu doručeném dne 12.3.2010 zadavatelem Českým vysokým učením technickým v Praze, se sídlem Technická 4, 166 07 Praha 6, IČ 6840770, zastoupeným Ing. Jiřím Zápotockým, tajemníkem Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 24.2.2010, č.j. ÚOHS-S312/2009/VZ-698/2010/520/JHl, o přezkoumání úkonů zadavatele - Českého vysokého učení technického v Praze, se sídlem Technická 4, 166 07 Praha 6, IČ 6840770, zastoupeného Ing. Jiřím Zápotockým, tajemníkem Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze, jehož dalším účastníkem správního řízení je společnost – DIGITAL PRO, s. r. o., se sídlem Přádova 2062/38, 182 00 Praha 8, IČ 26144913, za niž jedná RNDr. Zdeněk Rudel, jednatel, učiněných při zadávání veřejných zakázek „Dodávka Tribometru PIN-ON-DISC“ a „Dodávka Scratch-testeru a Calotesteru“, které byly zadány jako veřejné zakázky malého rozsahu, dle zákona č. 137/2006 Sb, o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, na základě výzvy k podání nabídky a prokázání splnění kvalifikace ze dne 11.5.2009, jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Č. j.: ÚOHS-R28/2010/VZ-10053/2010/310-ASc
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 24.2.2010, S312/2009/VZ-698/2010/520/JHl
č.j. ÚOHS-
potvrzuji a podaný rozklad z a m í t á m.
Odůvodnění
I.
Zadávací řízení a řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1.
České vysoké učení technické v Praze, se sídlem Technická 4, 166 07 Praha 6, IČ 6840770 (dále jen „zadavatel“), podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) oslovil při zadávání veřejné zakázky „Dodávka Scratch-testeru a Calotesteru“ (dále jen „veřejná zakázka č. 1“) čtyři dodavatele výzvou ze dne 11.5.2009, která byla zveřejněna na internetových stránkách poskytovatele dotace. Předmět veřejné zakázky č. 1 vymezil v čl. 2 zadávací dokumentace jako „Dodávka Scratch-testeru na měření adheze tenkých keramických vrstev a Calotesteru pro měření tloušťky vrstev“. V zadávací dokumentaci dále uvedl, že je akce realizována v rámci projektu č: CZ.2.16/3.1.00/21037; název projektu Inovační centrum Diagnostiky a Aplikace Materiálů na ČVUT v Praze, spolufinancovaného z fondu ERDF v rámci OPPK – Operační program Praha Konkurenceschopnost na období 2007 – 2013, cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost s tím, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky č. 1 byla 1 755 000,- Kč včetně DPH.
2.
Do výběrového řízení na veřejnou zakázku č. 1 se žádný ze čtyř oslovených dodavatelů nepřihlásil. Jediným přihlášeným byl DIGITAL PRO, s. r. o., se sídlem Přídová 2062/38, 182 00 Praha 8, IČ 26144913, za niž jedná RNDr. Zdeněk Rudel, jednatel (dále jen „vybraný uchazeč“). Přihlásil se na základě výzvy zveřejněné na internetových stránkách poskytovatele dotace. Zadavatel vydal dne 28.5.2009 rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a dne 18.6.2009 podepsal s vybraným uchazečem kupní smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky č. 1.
3.
Při zadávání veřejné zakázky „Dodávka Tribometru PIN-ON-DISC“ (dále jen „veřejná zakázky č. 2“) oslovil zadavatel stejné dodavatele jako ve veřejné zakázce č. 1, a to výzvou ze dne 11.5.2009, která byla zveřejněna na internetových stránkách
2
Č. j.: ÚOHS-R28/2010/VZ-10053/2010/310-ASc poskytovatele dotace. Předmět této veřejné zakázky vymezil v čl. 2 zadávací dokumentace jako „Dodávka Tribometru PIN-ON-DISC pro měření otěru“. V zadávací dokumentaci pak uvedl, že je akce realizována v rámci projektu č: CZ.2.16/3.1.00/21037; název projektu Inovační centrum Diagnostiky a Aplikace Materiálů na ČVUT v Praze; spolufinancovaného z fondu ERDF v rámci OPPK – Operační program Praha Konkurenceschopnost a období 2007 – 2013, cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky č. 2 byla 1 960 000,- Kč včetně DPH. 4.
Z dokumentace o dané veřejné zakázce je zřejmé, že do výběrového řízení na veřejnou zakázku č. 2 se opět nepřihlásil žádný ze čtyř oslovených dodavatelů. Jediným přihlášeným se znovu stal vybraný uchazeč, který se přihlásil na základě výzvy zveřejněné na internetových stránkách poskytovatele dotace. Zadavatel vydal dne 28.5.2009 rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a dne 18.6.2009 podepsal s vybraným uchazečem kupní smlouvu na realizaci předmětu veřejné zakázky č. 2.
5.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel dne 3.8.2009 podnět k přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání obou předmětných veřejných zakázek. Jelikož Úřad po přezkoumání vyžádaných dokumentů získal pochybnosti o tom, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když zadával předmětné veřejné zakázky v samostatných výběrových řízeních, zahájil správní řízení z moci úřední.
6.
Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHSS312/2009/VZ-14250/2009/520/JHl ze dne 13.11.2009. Usnesením č. j. ÚOHSS312/2009/VZ-14251/2009/520/JHl ze dne 13.11.2009 pak Úřad účastníkům řízení stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Doručením oznámení o zahájení správního řízení prvnímu účastníku bylo dne 13.11.2009 příslušné správní řízení zahájeno.
Napadené rozhodnutí 7.
Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 24.2.2010 rozhodnutí č.j. ÚOHS-S312/2009/VZ-698/2010/520/JHl, v němž konstatoval, že zadavatel nepostupoval v souladu s ustanovením § 13 odst. 3 zákona, když předmět veřejné zakázky rozdělil tak, že tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona, v důsledku čehož nedodržel postup stanovený v § 21 zákona a neprovedl zadávací řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel smlouvy s vybraným uchazečem. Tím se dle Úřadu dopustil správního deliktu ve smyslu ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Za spáchání výše uvedeného správního deliktu uložil Úřad zadavateli pokutu ve výši 40 000,- Kč.
8.
V první části odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad poznamenal, že dle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Dále poukázal na
3
Č. j.: ÚOHS-R28/2010/VZ-10053/2010/310-ASc ustanovení § 13 odst. 3 zákona, z kterého vyplývá, že zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona. Dle § 13 odst. 8 zákona je pak zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. Úřad dále podotkl, že pro postup zadavatele dle zákona je rozhodující celková předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky, přičemž při sčítání jednotlivých plnění je rozhodující naplnění místní, časové a věcné, popř. funkční souvislosti jednotlivých plnění. Vždy je nutné posoudit, zda se v případě jednotlivých dodávek jedná o dílčí části předmětu plnění jedné veřejné zakázky, či o samostatné zakázky s tím, že ze strany zadavatele nesmí dojít k záměrnému dělení veřejné zakázky za účelem jejího postupného zadávání méně formálnějšími postupy, či za účelem vyhnutí se postupu podle zákona. 9.
Úřad se následně ve výroku I. svého prvostupňového rozhodnutí soustředil na otázku časové, místní a věcné souvislosti, resp. zda tato souvislost existovala mezi oběma předměty plnění daných veřejných zakázek. Vzhledem k tomu, že dodavatelé byli vyzváni k podání nabídek na obě předmětné veřejné zakázky, a to na základě výzvy ze stejného dne (z 11.5.2009), a že byla na internetových stránkách poskytovatele dotace v obou případech zveřejněna ve stejný den, lze podotknout, že mezi oběma předměty plnění existovala časová souvislost. Závěry Úřadu potvrzuje i rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky (v obou případech ze dne 28.5.2009) a kupní smlouvy (v obou případech ze dne 18.6.2009).
10.
Pokud se jedná o místní souvislost, dospěl Úřad ke stejnému závěru. Obě veřejné zakázky byly realizovány v rámci projektů: CZ.2.16/3.1.00/21037; název projektů: Inovační Centrum Diagnostiky a Aplikace Materiálů na ČVUT v Praze. Jak vyplývá z článků 2 obou zadávacích dokumentací, v daném případě se jednalo o dodávku měřících přístrojů pro potřeby zadavatele.
11.
K otázce věcné a funkční souvislosti Úřad poznamenal, že zadavatel vyzval v obou výběrových řízeních vždy stejný okruh uchazečů, ze kterých se ani jeden do výběrového řízení nepřihlásil. Přihlásil se však do nich vybraný uchazeč, a to na základě výzvy zveřejněné na internetových stránkách, shodně v obou veřejných zakázkách. Stal se tedy jediným uchazečem. Tímto svým konstatováním Úřad zpochybnil argumentaci zadavatele obsaženou v jeho vyjádření ze dne 26.8.2009 k obsah podnětu, ve kterém uvedl, že „z podstaty zařízení vyplýval i do značné míry rozdílný okruh potenciálních dodavatelů“
12.
Úřad dále v rozhodnutí poukázal na vyjádření zadavatele k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne 24.11.2009, ve kterém popsal veškerá poptávaná zařízení a nesouhlasně komentoval důvod zahájení správního řízení. Ve stejném vyjádření ovšem také uvedl, že předměty obou veřejných zakázek „slouží k vyhodnocování zcela odlišných charakteristik kompaktních těles, vyrobených i z různých materiálů. V obou veřejných zakázkách se jedná o přístroje měřící fyzikální vlastnosti kompaktních těles, což také vyplývá z čl. 2 zadávací dokumentace veřejné zakázky č. 1 a č. 2. Úřad zde sice vyslovil souhlas se zadavatelem v tom, že se nejedná o totožné přístroje, následně však
4
Č. j.: ÚOHS-R28/2010/VZ-10053/2010/310-ASc podotkl, že ani tato skutečnost neznamená, že spolu předměty obou veřejných zakázek věcně nesouvisejí. Věcná souvislost dle Úřadu spočívá nejen v okruhu potencionálních dodavatelů, ale také v účelu použití poptávaných přístrojů, které obecně slouží k měření fyzikálních vlastností kompaktních těles. 13.
Úřad poté poznamenal, že pro naplnění pojmu věcné souvislosti a jeho znaků není potřeba, aby byl předmět jedné veřejné zakázky totožný s předmětem druhé veřejné zakázky. Věcnou souvislost je podle něj třeba v daném případě vykládat s ohledem na podobný účel užití přístrojů, tedy měření vlastností fyzikálních vlastností kompaktních těles. Uvedl, že v případě ztotožnění se s výkladem zadavatele by mohlo v jiných případech dojít k situaci, kdy by zadavatel mohl poptávat např. zvlášť skříně do kanceláře a zvlášť stoly do kanceláře, které slouží rozdílným účelům, byť se jedná v obou případech o kancelářský nábytek. K tomu poté Úřad doplnil, že zadavatelem uváděná skutečnost, že zařízení slouží k vyhodnocování zcela odlišných charakteristik těles, může být v daném případě důvodem pouze pro využití možnosti rozdělit veřejnou zakázku na části podle § 98 zákona.
14.
Pokud se jedná o uložení pokuty zadavateli v důsledku naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, kterého se zadavatel dle Úřadu dopustil tím, že porušil ustanovení § 13 odst. 3 zákona, když předmět veřejné zakázky rozdělil tak, že tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona, v důsledku čehož nedodržel postup stanovený v § 21 zákona a neprovedl zadávací řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel smlouvy s vybraným uchazečem, vzal Úřad při stanovení její výše v potaz cenu veřejné zakázky, která činí celkem 3 714 915,90,- Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty tak činí částku 185 746,- Kč. Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci odpovědného subjektu. Z rozpočtu zadavatele pro rok 2009 poskytnutého Úřadu dopisem ze dne 29.1.2010 bylo zjištěno, že plánovaný zisk ČVUT pro tento rok byl cca 17,5 mil. Kč. Úřad navíc při stanovení výše pokuty vzal v úvahu jako polehčující okolnost tu skutečnost, že zadavatel nezadal výběrová řízení přímo, ale na základě výzev k podání a předložení nabídky oslovil alespoň čtyři zájemce a výzvu zveřejnil na veřejně přístupných internetových stránkách poskytovatele dotace, a nevyloučil tak zcela soutěžní prostředí. Před uložením pokuty Úřad zjistil, že v daném případě je splněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona – a sice, že řízení o uložení pokuty za protiprávní jednání lze zahájit do deseti let ode dne, kdy bylo spácháno. Ke spáchání správního deliktu došlo uzavřením smlouvy dne 18.6.2009 a Úřad se o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 3.8.2009. Správní řízení pak bylo zahájeno dne 13.11.2009. Předmětná lhůta tedy byla zachována.
II.
Námitky rozkladu
15.
Úřad obdržel proti shora uvedenému rozhodnutí dne 12.3.2010 rozklad, v němž zadavatel napadá předmětné rozhodnutí v celém rozsahu. V podaném rozkladu v prvé řadě konstatoval, že cílem projektu Inovační Centrum Diagnostiky a Aplikace Materiálů
5
Č. j.: ÚOHS-R28/2010/VZ-10053/2010/310-ASc na ČVUT v Praze bylo pořízení několika investičních celků. Mimo jiné se jednalo o předměty dotčených veřejných zakázek. Zadavatel vytvořil čtyři skupiny obdobných a věcně souvisejících zařízení tak, aby neporušil ust. § 13 odst. 3 zákona a nesnížil tak hodnotu zakázky pod zákonné finanční limity. Rozdělení do skupin bylo podle jeho slov motivováno věcným parametrem, tedy účelem, kterému mělo sloužit. Skupina A byl dle něj komplex zařízení sloužících k nanášení povlaků a vytváření vrstev. Skupina B sestávala ze zařízení určených k mikroskopickému hodnocení struktur v mikro a nano měřítku. Skupina D k tribologickým zkouškám a skupina C ke zkouškám opotřebení povlaků a substrátu. Každá skupina tak dle zadavatele představovala samostatnou výzkumnou měřící jednotku. Doplnil, že skupiny A a B zadával jednotlivě jako nadlimitní veřejné zakázky v otevřeném řízení. Zařízení ze skupin C a D spolu dle něj nesouvisí. Byly tedy zadány jednotlivě jako zakázky malého rozsahu. Z toho je podle zadavatele zřejmé, že dané veřejné zakázky sestavoval podle věcné, funkční a odborné souvislosti. 16.
Zadavatel v rozkladu dále podotkl, že časová závislost měla být podmínkou pro spojení obou uvedených samostatných veřejných zakázek malého rozsahu do jednoho zadávacího řízení. Dle zadavatele je časová souvislost zřejmá ze skutečnosti, že obě veřejné zakázky byly realizovány v rámci projektu č. CZ.2.16/3.1.00/2107; název projektu: Inovační Centrum Diagnostiky a Aplikace Matriálů na ČVUT v Praze. Zadavatel dodal, že byl v rámci realizace projektu nucen postupovat tak, aby ve stanoveném čase realizoval výběrová řízení v termínech stanovených poskytovatelem dotace. Dle něj je tak zcela logické, že skupiny zařízení uvedené pod písmeny A až D byly realizovány v blízkém či shodném časovém období.
17.
Zadavatel v rozkladu dále zpochybnil konstatování Úřadu, že místní souvislost měla být podmínkou pro spojení obou samostatných veřejných zakázek malého rozsahu do jednoho zadávacího řízení. Vzhledem k tomu, že dotace byla přísně vázána na projekt Inovační Centrum Diagnostiky a Aplikace Materiálů na ČVUT v Praze, nebylo dle zadavatele možné jinak než požadovat, aby místem plnění pro všechny veřejné zakázky bylo České vysoké učení technické v Praze.
18.
Následně zadavatel v podaném rozkladu konstatoval, že nelze souhlasit se závěry Úřadu, že byly naplněny podmínky věcné souvislosti. Doplnil, že pokud Úřad dovozuje, že podobný účel užití přístrojů, v tomto případě „měření fyzikálních vlastností“, je podkladem věcné souvislosti, pak přístroje pro měření fyzikálních veličin (např. přístroje pro měření tlaku) splňují rovněž podmínky věcné souvislosti, a přitom se bude jednat o naprosto nesouvisející přístroje. Pak lze dovozovat, že se jedná o věcnou souvislost (např. přístroj uvedený pod názvem „Tlakoměr“ může sloužit pro měření tlaku oleje v lisu, pro měření tlaku vzduchu v pneumatikách a pro měření tlaku krve v lidském těle). V uvedených případech jde podle názoru zadavatele o přístroje na měření tlaku, ve vztahu k zákonu však dle něj nelze konstatovat, že se jedná o věcnou souvislost. V této souvislosti pak odkázal na odborné vyjádření ze dne 24.11.2009, které připojil ke svému rozkladu jakožto přílohu č. 4. Podotkl, že postupoval v souladu s ust. § 13 odst. 3 zákona.
19.
Zadavatel v závěru rozkladu podotkl, že nesouhlasí s konstatováním Úřadu spočívajícím v tvrzení, že pokud by zadavatel zadával veřejnou zakázku zákonným postupem, tj.
6
Č. j.: ÚOHS-R28/2010/VZ-10053/2010/310-ASc příslušným zadávacím řízením (včetně řádného zveřejnění), mohl obdržet nabídky i od dalších dodavatelů, kteří by mu mohli nabídnout lepší ekonomickou výhodnost požadovaného plnění než vybraný uchazeč. Zadavatel je dle rozkladu toho názoru, že danou veřejnou zakázku může splnit pouze úzký okruh dodavatelů, a to pouze ti, kteří byli vyzváni k předložení nabídky a ten dodavatel, se kterým byla nakonec uzavřena smlouva. Jelikož jsou uvedené přístroje vyráběny výhradně na zakázku a výrobci tak nejsou nuceni navštěvovat portál ISVZUS ani portály jiné, poněvadž jsou sami aktivně oslovováni potencionálními kupujícími, zadavatel se dle svého tvrzení oprávněně obával skutečnosti, že v rámci otevřeného řízení by nabídky vůbec nemusel obdržet. Závěr rozkladu 20.
Z uvedených důvodů zadavatel navrhl, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a řízení zastavil.
III.
Řízení o rozkladu Stanovisko předsedy Úřadu
21.
Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury a v souladu s § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. (dále jen „správní řád“), věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí ustavenou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
22.
Úřad tím, že ve svém rozhodnutí č.j. ÚOHS-S312/2009/VZ-698/2010/520/JHl ze dne 24.2.2010 konstatoval nesplnění zákonných povinností zadavatele, v důsledku čehož se dopustil správního deliktu ve smyslu § 120 odst. 1 písm. a) zákona s tím, že za tento delikt uložil zadavateli pokutu ve výši 40 000,- Kč, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.
IV.
K námitkám rozkladu
23.
Předně uvádím, že jsem se ztotožnil se závěry Úřadu uvedenými v napadeném rozhodnutí, přičemž mám za nutné vyjádřit se k následujícím namítaným skutečnostem. V daném případě se zcela ztotožňuji s tím, že zadavatel rozdělil předmět veřejné zakázky, tak že tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity 7
Č. j.: ÚOHS-R28/2010/VZ-10053/2010/310-ASc stanovené v § 12 zákona, čímž došlo ze strany zadavatele k porušení zákona, které mohlo podstatně ovlivnit výběr nejhodnější nabídky, neboť nebylo provedeno řádné zadávací řízení, tak jak ho stanoví zákon. Z hlediska posouzení otázky, zda se skutečně jednalo o jednu veřejnou zakázku, nebo více samostatných veřejných zakázek je nutné vycházet z následujících skutečností. Všechny tyto skutečnosti byly v rámci napadeného rozhodnutí zohledněny. Zákon v případě posuzování rozdělení veřejné zakázky vychází ze tří základních hledisek, kterými je věcná (funkční), časová a místní souvislost. Úřad správně v napadeném rozhodnutí posoudil všechna tato hlediska i ve vzájemných souvislostech, přičemž já se s těmito závěry plně ztotožňuji a pro úplnost dodávám následující. 24.
Z hlediska věcné souvislosti je třeba vycházet z toho, že obě veřejné zakázky byly realizovány v rámci projektů č: CZ.2.16/3.1.00/21037; název projektů: Inovační Centrum Diagnostiky a Aplikace Materiálů na ČVUT v Praze. Z věcného hlediska se pak jednalo o dodávku přístrojů, které slouží k měření fyzikálních vlastností kompaktních těles, jak ostatně vyplývá z čl. 2 zadávací dokumentace k oběma veřejným zakázkám. Samotná věcná souvislost (nikoli shodnost, tak jak namítá zadavatel v rámci svých námitek) je podporována i tou skutečností, že oslovení dodavatelé byli u obou veřejných zakázek vždy stejní (na čemž nemění nic ani fakt, že následně nepodali své nabídky). Okruh oslovených uchazečů však byl tedy stejný, čehož si byl zadavatel vědom, neboť on sám tyto uchazeče v rámci zadávání obou veřejných zakázek oslovil a vyzval k podání nabídek. Stejný okruh uchazečů je pak umocněn i tím, že jedinou nabídku do obou zadávacích řízení podal vybraný uchazeč.
25.
Z hlediska pojmu věcné souvislosti mám za nutné zdůraznit, že nejde o to, aby poptávané přístroje byly nutně identické. V daném případě skutečně nejde o naprostou identitu předmětů obou veřejných zakázek, neboť určité odlišnosti zde bezpochyby existují. Nemohu však než konstatovat, že z hlediska, účelu za kterými byly předměty obou veřejných zakázek poptávány se o vzájemnou souvislost jedná, neboť se jednalo o dodávky vysoce specializovaných přístrojů pro měření velmi proměnlivých parametrů (měření souboru netypických fyzikálních veličin) v rámci výzkumu a vývoje, diagnostiky a aplikace materiálů na ČVUT. Z takto vymezeného obsahu předmětů veřejných zakázek je zřejmé, že v obou případech se jednalo o přístroje k měření, tedy přístroje se specifickým účelem svojí povahou vzájemně související. V poslední řadě je věcná souvislosti předmětů veřejných zakázek podporována i tím, že všichni výrobci všech tří přístrojů, které byly předmětem obou veřejných zakázek, vyrábí současně všechny tři přístroje. I tato skutečnost podporuje závěr, že z hlediska funkčnosti všech tří veřejných zakázek, zde určitá věcná souvislost nepochybně existuje, neboť výrobci těchto předmětů jsou zaměřeni na zhotovování specifických druhů výrobků.
26.
Pokud se jedná o námitky uplatněné zadavatelem z hlediska shodné časové a místní souvislosti v rámci obou veřejných zakázek, které nebyly dle jeho názoru zapříčiněny jím, ale poskytovatelem dotace, uvádím, že důležitý je samotný fakt, že takové souvislosti nastaly, nikoli za jakých okolností. Zadavatel o těchto souvislostech navíc vzhledem k žádostem o dotaci a následné administrativě spojené s touto žádostí musel vědět dopředu, čímž byly předpoklady místní a časové souvislosti bezpochyby v tomto daném případě naplněny.
8
Č. j.: ÚOHS-R28/2010/VZ-10053/2010/310-ASc
27.
V poslední řadě se mám za nutné vyjádřit k námitce zadavatele ohledně konstatování, že obě veřejné zakázky zadal v podmínkách shodných s podmínkami pro zjednodušené podlimitní řízení. S tímto závěrem zadavatele se nemohu v žádném případě ztotožnit, neboť v daném případě podmínky pro zjednodušené podlimitní řízení z hlediska zákonných podmínek stanovených pro tento typ zadávacího řízení naplněny nebyly. Toto lze vyvodit z několika skutkových závěrů, kterými je jednak skutečnost, že zadavatel oslovil v obou případech pouze 4 uchazeče, přičemž zákonné minimum pro tento typ zadávacího řízení je 5 uchazečů. Dalším zákonným požadavkem pro zjednodušené podlimitní řízení je zveřejnění výzvy k podávání nabídek vhodným způsobem, který taktéž nebyl ani v jednom z obou šetřených případů dodržen. Z hlediska všech těchto skutečností musím konstatovat, že v daném případě došlo k porušení zákona, když zadavatel rozdělil předmět veřejné zakázky na dvě samotné veřejné zakázky, přičemž možný vliv na výběr nejvhodnější nabídky je nezpochybnitelný v tom, že není možné vyloučit případný jiný okruh možných uchazečů s případně výhodnějšími nabídkami, pokud by zadavatel postupoval zákonným způsobem. Tímto tedy byly naplněny všechny znaky správního deliktu, přičemž vzhledem k tomu, že zadavatel již uzavřel smlouvy na obě veřejné zakázky, postupoval Úřad správně, když přistoupil k uložení pokuty za toto protizákonné jednání. Z hlediska výše uložené pokuty a jejího odůvodnění jsem se taktéž ztotožnil s Úřadem, přičemž vzhledem k tomu, že zadavatelem není její výše v rámci rozkladových námitek napadána, nemám za nutné se touto otázku již blíže zabývat. Ve zbytku odkazuji na obsah napadeného rozhodnutí.
V.
Závěr
28.
Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
29.
Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.
otisk úředního razítka Ing. Petr Rafaj předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
9
Č. j.: ÚOHS-R28/2010/VZ-10053/2010/310-ASc Obdrží: České vysoké učení technické v Praze, Technická 4, 166 07 Praha 6 DIGITAL PRO, s. r. o., Přádova 2062/38, 182 00 Praha 8 Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce, nebo časový údaj na obálce datové zprávy
10
