3. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ

Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje

OBSAH 3. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 3.1. DOSTUPNOST PALIV NA ZÁSOBOVANÉM ÚZEMÍ 3.1.1. Zdroje paliv 3.1.2. Systém zásobování 3.1.3. Největší odběratelé paliv na území

3.2. DOSTUPNOST SÍŤOVÝCH ENERGIÍ NA ÚZEMÍ 3.2.1. Systém zásobování území elektrickou energií 3.2.1.1. Přenosová soustava 3.2.1.2. Rozvodná soustava 3.2.1.3. Zdroje pracující do distribuční sítě (DS) 3.2.1.4. Okresu Blansko – zdroje a bilance spotřeby 3.2.1.5. Okresu Brno-venkov – zdroje a bilance spotřeby 3.2.1.6. Okresu Břeclav – zdroje a bilance spotřeby 3.2.1.7. Okresu Hodonín – zdroje a bilance spotřeby 3.2.1.8. Okresu Vyškov – zdroje a bilance spotřeby 3.2.1.9. Okresu Znojmo – zdroje a bilance spotřeby 3.2.1.10. Rekapitulace JmK – současný stav 3.2.1.11. Předpokládaný rozvoj systému 3.2.2. Systém zásobování území zemním plynem 3.2.2.1. Dodavatelé zemního plynu do distribuční soustavy 3.2.2.2. Provozovatelé distribučního systému 3.2.2.3. Okres Blansko – stav plynofikace a bilance spotřeby 3.2.2.4. Okres Brno-venkov – stav plynofikace a bilance spotřeby 3.2.2.5. Okres Břeclav – stav plynofikace a bilance spotřeby 3.2.2.6. Okres Hodonín – stav plynofikace a bilance spotřeby 3.2.2.7. Okres Vyškov – stav plynofikace a bilance spotřeby 3.2.2.8. Okres Znojmo – stav plynofikace a bilance spotřeby 3.2.2.9. Rekapitulace JmK – současný stav 3.2.2.10.Předpokládaný rozvoj systému 3.2.3. Systém zásobování území teplem 3.2.3.1. Analýza systému 3.2.3.2. Okres Blansko 3.2.3.3. Okres Brno-venkov 3.2.3.4. Okres Břeclav 3.2.3.5. Okres Hodonín 3.2.3.6. Okres Vyškov 3.2.3.7. Okres Znojmo 3.2.3.8. Jihomoravský kraj -shrnutí 3.2.3.9. Předpokládaný vývoj tepelného zásobování - koncepce

1


3.3. DOPADY ENERGETIKY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 3.3.1. 3.3.2. 3.3.3. 3.3.4.

Produkce emisí v jednotlivých okresech (územních celcích NUTS 4) Jihomoravský kraj – shrnutí Pozice Jihomoravského kraje Znečišťovatelé podléhající povinnosti integrovaného povolení

3.4. DODRŽENÍ ZÁVAZNÉ ČÁSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU 3.4.1. Zhodnocení dle nařízením vlády č. 195/2001 §2, odst. b:

2


3.1. DOSTUPNOST PALIV NA ÚZEMÍ 3.1.1. Zdroje paliv 3.1.1.1. Lignit Současná těžba Zásoby lignitu se nacházejí v blízkosti obce Mikulčice. V současnosti je v provozu již pouze jeden důl – důl Mír Mikulčice. Dříve byly v lokalitě provozovány celkem 4 doly a jejich těžba se pohybovala v rozmezí 2 – 2,2 mil. t/rok. Tři doly byly do roku 1994 postupně uzavřeny. Provozovatelem dolu je společnost Lignit Hodonín, s.r.o. Roční těžba v letech 2000 – 2002 se pohybovala mezi 450 – 500 000 tunami. Dominantním a rozhodujícím odběratelem lignitu je elektrárna Hodonín, dalšími odběrateli jsou malospotřebitelé – obyvatelstvo, část těžby je vyvážena do Chorvatska. Roční spotřeba vlastní kotelny dolu Mír činí cca 2300 tun. V roce 2002, kdy byla celková roční těžba cca 500 000 tun, činila dodávka do elektrárny Hodonín 492 700 tun. Výhřevnost těženého lignitu je 8,9 MJ/kg. Zásoby lignitu Dle informací provozovatele dolu Mír lze na základě průzkumných vrtů odhadnout těžitelné zásoby lignitu následovně: • horní sloj – při zachování současné těžby jsou zásoby na cca 5 let • dolní sloj – zásoby na 20-30 let 3.1.1.2. Zemní plyn K nejvýznamnějším ložiskům zemního plynu patří ložiska Poddvorov, Hrušky, Ždánice, Podivín, Dambořice, Lubná a Velké Bílovice. Těžbou zemního plynu se zabývá společnost Moravské naftové doly, a.s. Přehled těžby zemního plynu Rok 3

Těžba ( tis. m /rok )

1998

1999

2000

2001

2002

113 839

121 963

106 899

71 838

61 764

Zásoby zemního plynu Dle informací společnosti Moravské naftové doly, a.s. lze odhadnout ( dle stavu k 1.1. 2003 ) geologické zásoby zemního plynu na 1 928,7 mil. m3. 3.1.1.3. Ropa

K nejvýznamnějším ložiskům ropy patří ložiska Dambořice, Poddvorov, Hrušky, Ždánice, Vracov a Lubná. Celkem je v okresech Břeclav a Hodonín 34 nalezišť. Těžbou ropy se zabývá společnost Moravské naftové doly, a.s.

3


Přehled těžby ropy Rok 3

Těžba ( m /rok )

1998

1999

2000

2001

2002

209 627

213 526

204 318

211 977

296 487

Zásoby ropy Dle informací společnosti Moravské naftové doly, a.s. lze odhadnout ( dle stavu k 1.1. 2003 ) geologické zásoby ropy na 2 967,2 tis. tun. Těžba ropy v následujících letech zůstane přibližně na stejné úrovni jako v předcházejících letech. Lokalizaci ložisek ropy a zemního plynu na území Jihomoravského kraje znázorňuje následující mapka.

Zdroj: MND, a.s. mapový podklad ČÚZK 2002, vyrobeno s využitím VTOPÚ Dobruška –GŠ AČR a Povodí Labe, a.s., vytvořeno Správa CHKO ČR – AOPK ČR, 2001; Geofond ČR 2002

3.1.1.4. Zdroje elektrické energie V zásobování elektrickou energií je kraj výrazně dovozovým územím. Rozhodující energetické zdroje zajištující zásobování celé ČR jako je jaderná elektrárna Dukovany (JED) a přečerpávací vodní elektrárna Dalešice (EDA) leží mimo kraj. Na posuzovaném území se vyskytují pouze zdroje regionálního významu. Jejich detailní popis je uveden v kapitole 3.2.1. Systém zásobování území elektrickou energií.

4


3.1.2. Systém zásobování 3.1.2.1. Zemní plyn Na základě analýzy zásobování zemním plynem je možno konstatovat, že k 31.12.2002 bylo v Jihomoravském kraji více než 92 % obcí plošně plynofikováno. Po provedení plánovaných plynofikací dalších obcí bude dostupnost zemního plynu v 94 % obcí. 3.1.2.2. Pevná paliva Přehled distributorů pevných paliv v Jihomoravském kraji distributor Bradáč Pavel– US Kuřim Estop s.r.o. G2 – TRANS s.r.o. K&B spol. s r.o. Kraspo spol. s r.o. Kučera a synové Novák – prodej uhlí Obchod s palivy a.s. Paso Brno a.s. Pentaco s.r.o. Resorbent s.r.o. Stavounie - CZ Tuma Jan Uhelné sklady Znojmo Uhlospol s.r.o. Lignit Hodonín

koks x x x x x x x x x x x

černé uhlí x x x x x x x x x x x x x

x x

palivo hnědé uhlí x x x x x x x x x x

brikety

dřevo palivové x

x

x

x x x x x(lignit)

x x

x x

x …….. označení paliva, které distributor dodává

Na základě údajů získaných od distributorů paliv je uveden přehled prodeje jednotlivých druhů pevných paliv v roce 2001: koks t / rok 19 781

černé uhlí t / rok 4 156

hnědé uhlí t / rok 99 255

lignit t / rok 495 630*

brikety t / rok 1 912

dřevo palivové t / rok 252

* údaj za rok 2002

3.1.2.3. Kapalná a plynná paliva Přehled distributorů kapalných paliv v Jihomoravském kraji Distributor Český plyn k.s. A.G. Flaga plyn s.r.o. Kralupol s.r.o. Gosswein – plyn s.r.o.

Sídlo - zastoupení Modřice Hustopeče u Brna Kralupy nad Vltavou Brno 5


3.1.2.4. Elektrická energie Elektrická energie je dostupná ve všech obcích Jihomoravského kraje. Všechny obce v kraji jsou elektrifikovány.

3.1.3. Největší odběratelé paliv Zemní plyn obec

okres

spotřeba (m3/rok)

Adamov Mokrá Předklášteří

Blansko Brno-venkov Brno-venkov

10 207 000 7 177 000 8 772 000

Hrušky Kyjov

Břeclav Hodonín

43 200 000 41 796 000

Velké Opatovice

Blansko

10 558 000

Hodonice Znojmo

Znojmo Znojmo

15 315 000 8 614 000

Odběratel Adamovské strojírny, a.s. TONDACH ČR, s.r.o. Brněnské papírny, s.p. Transgas,a.s. – kompresní stanice Teplárna Kyjov, a.s. Moravské šamotové a lupkové závody, a.s. Saint-Gobain Vertex, a.s. Keramické závody, a.s.

Pevná paliva ( mimo dřevo ) Odběratel

obec

okres

druh paliva

spotřeba (t/rok)

Boskovice

Blansko

HUPR

4 615

Letovice

Blansko

HUPR

4 014

Slévárna Kuřim, a.s.

Kuřim

Brno-venkov

koks

2 340

Českomoravský cement, a.s.

Mokrá

Brno-venkov

CU

9 625


Mokrá

Brno-venkov

JTP

11 549

F.Šohaj Strážnice, a.s.

Strážnice

Hodonín

HUTR

1 476

Lignit Hodonín, s.r.o.

Mikulčice

Hodonín

lignit

5 018

ČEZ, a.s. EHO

Hodonín

Hodonín

lignit

512 567

Vyškov

Vyškov

HUPR

11 819

Rousínov

Vyškov

HUPR

3 620

obec

okres

druh paliva

spotřeba (t/rok)

Českomoravské vápno, s.r.o.

Mokrá

Brno-venkov

TTO

19 488


Mokrá

Brno-venkov

TTO

19 776


Mokrá

Brno-venkov

JKP

20 460

FOSFA, a.s.

Břeclav

Břeclav

TTO

2 622

Hodonín

Hodonín

LTO

910

Hrušovany n. Jevišovkou

Znojmo

TTO

8 447

Minerva Boskovice, a.s. TYLEX Letovice, a.s.

Vojenská ubytovací a stavební správa Brno TUSCULUM, a.s.

Kapalná paliva Odběratel

ČEZ, a.s. EHO Moravskoslezské cukrovary, a.s.

6


Dřevo Odběratel

obec

okres

spotřeba (t/rok)

DIPRO FABRIKS CZ, a.s. TUSCULUM, a.s.

Rájec-Jestřebí Černá Hora

Blansko Blansko

4 062 1 064

KEPÁK GROUP, a.s

Zbýšov u Brna

Brno-venkov

1 792

BOKOV - provoz Lignum produkt spol. s r.o.

Dolní Kounice Hodonín

Brno-venkov Hodonín

1 000 11 052

Hodonín Veselí nad Moravou

Hodonín Hodonín

15 961 1 314

Rousínov Grešlové Mýto

Vyškov Znojmo

2 220 2 196

ZPD Hodonín, a.s. LST, a.s. TUSCULUM, a.s. KOLLER HOLZ spol. s r.o.

7


3.2. DOSTUPNOST SÍŤOVÝCH ENERGIÍ 3.2.1. Systém zásobování území elektrickou energií 3.2.1.1. Přenosová soustava ČEPS, a.s.

Hlavním předmětem podnikání ČEPS, a.s. je rozvod elektřiny, montáž, opravy, údržba a revize vyhrazených elektrických zařízení. ČEPS, a.s. je společnost, jejímž jediným akcionářem je ČEZ, a. s., který vlastní 100 % akcií. Společnost poskytuje svým zákazníkům kapacitu svých zařízení s cílem zajistit rovnováhu v soustavě při dodržení kvalitní a spolehlivé dodávky elektřiny. Pečuje o údržbu, obnovu a rozvoj přenosové soustavy. Společnost ČEPS, a.s. zajišťuje bezpečný a spolehlivý přenos elektrické energie pro uživatele přenosové soustavy v ČR i v rámci mezinárodní spolupráce. Společnost vznikla v roce 1999, vyčleněním ze společnost ČEZ, a.s., která je jejím jediným vlastníkem. Sítě a zařízení VVN 400 a 220 kV Schematická mapa znázorňuje přenosovou soustavu VVN, kterou provozuje ČEPS, a.s. na území Jihomoravského kraje.

8


Vedení VVN 400 kV Jedná se o zařízení provozovaná ČEPS, a.s. Posuzovaným územím prochází následující vedení napěťové hladiny 400 kV: •

jednoduché vedení (linka č. 417) procházející územními celky Vyškov a Brnovenkov z rozvodny 400/220/110 kV Sokolnice do rozvodny 400/110 kV Otrokovice

•

dvě jednoduchá vedení (linka č.424 a č.497) procházející územními celky Břeclav, Hodonín a Brno-venkov z rozvodny 400/220/110 kV Sokolnice na Slovensko

•

dvojitý potah vedením (linka č.435, 436) procházející územním celkem Brnovenkov rozvodny 400/110 kV Slavětice do rozvodny 400/220/110 kV Sokolnice. Do rozvodny Slavětice jsou vyvedeny zdroje EDU(elektrárna Dukovany) a EDA (elektrárna Malešice).

•

jednoduché vedení (linka č. 437) procházející územním celkem Znojmo z rozvodny 400/110 kV Slavětice do Rakouska

•

jednoduché vedení (linka č. 434) procházející územním celkem Brno-venkov z rozvodny 400/110 kV Slavětice do rozvodny Čebín

•

jednoduché vedení (linka č. 423) procházející územním Brno-venkov z rozvodny 400/220/110 kV Sokolnice do rozvodny 400/110 kV Čebín (z ní dále do rozvodny Mírovka)

Vedení VVN 220 kV Jedná se o zařízení provozovaná ČEPS, a.s. Posuzovaným územím prochází následující vedení napěťové hladiny 220 kV: •

dvojitý potah vedením (linka č.251, 252) procházející územním celkem Brnovenkov z rozvodny 400/220/110 kV Sokolnice do rozvodny 400/110 kV Prosenice

•

dvojitý potah vedením (linka č.243, 244) procházející územními celky Brno-venkov a Břeclav z rozvodny 400/220/110 kV Sokolnice do Rakouska

•

jednoduché vedení (linka č. 280) procházející územními celky Brno-venkov a Hodonín z rozvodny 400/220/110 kV Sokolnice na Slovensko

•

dvě jednoduchá vedení (linka č.203 a č.207) procházející územním celkem Brnovenkov z rozvodny 400/220/110 kV Sokolnice do rozvoden Opočinek a Tábor

9


Rozvodny VVN napěťové úrovně 400 a 220 kV Na území Jihomoravského kraje se nacházejí v územním celku Brno-venkov následující rozvodny: •

rozvodna 400/220/110 kV Sokolnice s transformátory T 401 o výkonu 500 MVA, T 202 a T 203 každý o výkonu 200 MVA a T 402 o výkonu 350 MVA

•

rozvodna 400/110 kV Čebín s transformátory T 402 a T 403, každý o výkonu 250 MVA

3.2.1.2. Rozvodná soustava Rozvodnou soustavu na území Jihomoravském kraji provozuje v podstatě pouze jediná regionální rozvodná energetická akciová společnost (REAS) a tou je Jihomoravská energetika, a.s. Akciová společnost vznikla k 1. 1. 1994 a jejím jediným zakladatelem byl Fond národního majetku. Společnost je monopolním distributorem elektřiny v jihomoravském regionu a druhým největším distributorem v ČR (dle výše tržeb). Hlavním předmětem podnikání společnosti je nákup, výroba, distribuce, přenos, prodej elektřiny včetně služeb s tím souvisejících. Společnost výhradně vlastní a provozuje zařízení rozvodu elektrické energie na napěťové úrovni 110 kV a nižší. Distribuce elektřiny představuje cca 94 % výnosů společnosti. Majoritním dodavatelem elektřiny je ČEZ, a. s. (cca 87,0 %). Zbytek nakupuje od menších nezávislých výrobců, z nichž nejvýznamnější jsou lokální teplárny.

10


Sítě a zařízení VVN 110 kV Vedení VVN 110 kV Přehled všech vedení je znázorněn na následující mapě

LEGENDA : síť 110 kV síť 220 kV síť 400 kV transform ační stanice 400 (220)/110 kV (Čebín, Sokolnice) transform ační stanice 110/Vn

11


Rozvodny VVN/VN provozované JME, a.s. Okres

Blansko Blansko Blansko Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Břeclav Břeclav Břeclav Břeclav Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín Vyškov Vyškov Vyškov Znojmo Znojmo Znojmo Znojmo

Uzel

Instalovaný Instalovaný výkon výkon k r. 2001 celkem [MVA] [MVA] BOSKOVICE (BO) 2x25 50,0 BLANSKO (BK) 40;25 65,0 VELKÉ OPATOVICE (VOP) 2x25 50,0 OSLAVANY (OS) 2x40;25 105,0 SOKOLNICE (SO) 2x40;25 105,0 HRUŠOVANY u BRNA (HB) 40;25 65,0 ČEBÍN (ČNT) 2x40 80,0 KLOBOUKY u BRNA (KB) 25 25,0 BŘECLAV (BR) 2x40 80,0 HUSTOPEČE (HU) 2x25 50,0 MIKULOV (MI) 40;25 65,0 HODONÍN-PÁNOV (PNV) 40 40,0 VESELÍ n.MORAVĚ (VLM) 40 40,0 VELKÁ n.VĚLIČKOU (VKA) 25 25,0 KYJOV (KY) 2x40 80,0 HODONÍN (HO) 3x40 120,0 SLAVKOV u BRNA (SLB) 25 25,0 VYŠKOV (VY) 40;25 65,0 BUČOVICE (BU) 2x25 50,0 ZNOJMO-SUCHOHRDLY (SUZ) 40;40 80,0 HRUŠOVANY n.JEV. (HJ) 40;25 65,0 VRANOV (VRV) 2x16 32,0 HODONICE (HI) 2x25 50,0

Využití ZM r. 2002 [%] 57 53 23 31 41 34 53 59 43 29 29 71 45 42 47 17 93 34 32 49 34 30 60

Rezerva [%] 18 22 52 44 34 41 22 16 32 46 46 4 30 33 28 58 0 41 43 26 41 45 15

Rozvodny VVN/VN - cizí Okres

Blansko Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Břeclav Břeclav Břeclav Hodonín Hodonín Znojmo

Uzel

BLANSKO-ČD (BK-D) ČEBÍN-ČD ADAMOV (AD) Cementárna Mokrá (MQ) BŘECLAV-ČD (BŘ-D) KLOBOUKY u BRNA -Benzina TVRDONICE (TD) VELKÁ n.VELIČKOU-Kordárna VESELÍ n.MORAVĚ -Železárny DOLNÍ DUNAJOVICE (DDJ)

Instalovaný Instalovaný výkon výkon k r. 2001 celkem [MVA] [MVA] 2x13,3 26,6 2x13,3 26,6 16 16,0 3x25 75,0 3x13,3 39,9 2x10 20,0 25 25,0 2x25 50,0 2x16 32,0 2x25 50,0

Využití ZM r. 2002 [%] 12 28 26 18 26 5 4 19 16 2

Rezerva [%]

12


Sítě a zařízení VN 22 kV Vedení VN 22 kV Jsou součástí distribučních sítí jednotlivých měst a obcí a jejich popis a identifikace je mimo rozsah tohoto dokumentu. Sítě jsou tvořeny okružním venkovním vedením napájeným v okrajových územích vzdušnými linkami 22 kV. V centrech měst a obcí jsou vybudována kabelová vedení 22 kV. Trasy všech uvedených linek a umístění trafostanic je součástí ÚPD příslušných obcí. Transformovny VN/NN Dodávka elektrické energie do distribuční sítě a k jednotlivým konzumentům je zajišťována z distribučních (případně odběratelských) transformoven. Jejich počty a instalované výkony jsou uvedeny v jednotlivých územních celcích (NUTS 4), po kterých jsou také prováděny energetické bilance.

13


3.2.1.3. Zdroje pracující do distribuční sítě (DS) Jihomoravský kraj je výrazně dovozovým územím. Rozhodující energetické zdroje, jakými jsou jaderná elektrárna Dukovany (EDU) s instalovaným výkonem 1 760 MW a přečerpávací vodní elektrárna Dalešice (EDA) s instalovaným výkonem 450 MW, leží těsně mimo území kraje. K významnějších zdrojům, které leží na území kraje patří: ČEZ, a. s., Elektrárna Hodonín Elektrárna Hodonín patří mezi nejstarší provozované elektrárny v České republice. Byla postavena ve dvou etapách a je se svým instalovaným elektrickým výkonem 105 MWe a tepelným výkonem 250 MWtep nejmenší výrobnou celé akciové společnosti. V letech 1992 1997 proběhla výstavba dvou fluidních kotlů, každého o výkonu 170 t/h a provoz elektrárny se orientoval spíše na potřeby zásobování teplem a méně na výrobu elektřiny. Odběrové stroje spolu se záskokovou redukční stanicí slouží k zásobování Hodonína parou 1,8 MPa/270 °C a k zásobování slovenského města Holíč horkou vodou 150/70 °C. Výroba elektřiny je určena zejména pro potřeby lokality. Zvláštní důraz byl při rekonstrukci kladen na ochranu životního prostředí a dnes je EHO moderní elektrárnou s minimálním dopadem na životní prostředí. V roce 1999 vyrobila 288 819 MWh a 1 109 110 GJ tepla. Tím EHO podílí na celkové výrobě ČEZ, a. s. pouze 0,69 % a nepočítá se s výrazným zvýšením. Instalovaný výkon je využíván pouze na 36,5% a toto nízké využití koresponduje s vysokými náklady na palivo. Přitom měrná spotřeba na vyrobenou elektřinu je velmi slušná, 11,09 GJ/MWh a odpovídá měrné spotřebě dosahované u bloků 110 MW provozovaných společností ČEZ, a. s.

MORAVSKOSLEZSKÉ CUKROVARY, a.s. Hlavním předmětem podnikání společnosti MORAVSKOSLEZSKÉ CUKROVARY je výroba cukru a cukerných produktů (předchůdcem firmy byl subjekt Cukrovar Hrušovany nad Jevišovkou, a.s.). Pod novým názvem společnost vystupuje od 1. 1. 2001. Převážně pro svou potřebu si subjekt rovněž vyrábí elektřinu. Celkový instalovaný výkon je 12 MWe. Elektřina je vyráběna na dvou blocích: 1, 2 - protitlaký stroj s instalovaným výkonem 6 MWe z roku 1970. Uspořádání je se společnou sběrnicí. Celková roční výroba elektřiny netto je cca 15 GWh. Výkon zdroje je vyveden do sítě 22 kV Jihomoravské energetiky, a.s. Palivem je mazut.

14


Teplárna Kyjov, a.s. Společnost byla založena dne 21. 1. 1997 zakladatelskou smlouvou mezi čtyřmi původními akcionáři (JME, a.s., JMP, a.s., Moravská elektroenergetická, a.s. a Moravia Glass, a.s.). Hlavním předmětem podnikání společnosti je výroba a rozvod elektřiny a tepla. V teplárně jsou instalovány dvě plynové spalovací turbíny typ TEMPEST s jednotkovým elektrickým výkonem 7,5 MWe a kondenzační turbína 8,2 MWe. Celkový výkon zdroje je cca 23 MWe. Celková roční výroba elektřiny netto je cca 167 GWh. Do zkušebního provozu bylo zařízení uvedeno 31. 3. 1999. Palivem je zemní plyn. Jednotka využívá také odpadní teplo ze sklářských van společnosti Vetropack Moravia Glass, a.s. Výkon zdroje je vyveden do sítí 22 kV Jihomoravské energetiky, a.s.

JME, a.s. Instalovaný výkon všech vlastních zdrojů je 28,1 MWe. Společnost provozuje následující významné vodní zdroje na území kraje:

Hodonín Vranov Znojmo

instalovaný výkon [MWe ]

roční výroba [GWh]

vodní tok

1,9 18,9 1,3

6,1 22,2 5,5

Morava Dyje Dyje

15


Povodí Moravy, s.p. Povodí Moravy, s.p. jehož hlavním předmětem podnikání dle zakládající listiny je výkon funkce správce vodohospodářsky významných, hraničních a určených drobných vodních toků, provoz a údržba vodohospodářských děl ve vlastnictví státu podle § 4 odst.1 zákona č. 305/2000Sb. a další činnosti svěřené dle právních předpisů. V oblasti energetiky se jedná především o využití vodních toků pro výrobu elektrické energie. Na území Jihomoravského kraje podnik spravuje 97 vzdouvacích objektů (z toho 70 objektů není využíváno k vytvoření hydroenergetického potenciálu k výrobě energie ve stávajících MVE). Jedná se převážně o nízkospádové jezy a stupně, u kterých návratnost investic do MVE převyšuje cca 25 roků a jsou tudíž nenávratné. Na území JmK provozuje Povodí Moravy, s.p. 7 MVE s celkovým instalovaným výkonem cca 3,4 MW, z nichž nejvýznamnějším zdrojem jak z hlediska instalovaného výkonu, tak i vyrobené elektrické energie je MVE Nové Mlýny, nacházející se na území okresu Břeclav. Její instalovaný výkon je 2,5 MWe a roční výroba cca 10,1 GWh.

Teplárny Brno, a.s. Zdroje této společnosti jsou nejvýznamnější zdroje jak ve městě Brně, tak i v celém Jihomoravském kraji. Společnost, která zabezpečuje téměř třetinu spotřeby tepla v Brně, vznikla k 1.5.1992 vyčleněním ze státního podniku ČEZ. V současné době vlastní majoritní podíl ve společnosti soukromý subjekt. Hlavním předmětem činnosti společnosti je výroba, nákup, rozvod a prodej tepla a výroba a prodej elektřiny. Celkový instalovaný výkon společnosti je 192,2 MWe.

Společnost má tři výrobny: •

Brno-Špitálka se 7 výrobními bloky: bl. 20 - protitlaký stroj s inst. výkonem 5 MWe bl. 21, 25 - kondenzační stroje s inst. výkony 6,6 a 6 MWe bl. 22, 26 - protitlaké stroje s inst. výkony 6,6 a 9 MWe bl. 27, 28 - protitlaké stroje s inst. výkony 30 MWe

•

Brno-sever

bl. 1

- protitlaký stroj s inst. výkonem 4 MWe

•

Brno-Červený mlýn

bl. 1

- paroplynový cyklus s inst. výkonem 95 MWe.

16


Celková roční výroba netto je cca na PE 126 GWh a na PPC 238 GWh. Výkon je vyveden do sítí 6,3 kV, 22 kV a 110 kV distribuční společnosti Jihomoravská energetika, a.s.

ENERGZET, a.s. Akciová společnost ENERGZET byla zapsána do obchodního rejstříku k 1.1. 1996 a je bývalou závodní elektrárnou strojírenského podniku ZETOR, a.s. Hlavním předmětem podnikání společnosti je výroba a rozvod elektřiny a tepla, výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů, montáž, opravy, údržba a revize vybraných elektrických zařízení aj. Celkový instalovaný elektrický výkon zdroje 18 MWe. Elektřina je vyráběna na 2 blocích: 1 - protitlaký stroj s instalovaným výkonem 12 MWe 2 - protitlaký stroj s instalovaným výkonem 6 MWe Celková roční výroba elektřiny netto v roce 2001 činila cca 14,5 GWh. Výkon zdroje je vyveden do vlastní sítě 22 kV a přes vlastní rozvodnu 110 kV do sítí 110 kV Jihomoravské energetiky, a.s.

HYDROČEZ, a.s. Společnost byla zapsána do obchodního rejstříku ke dni 21. 6. 1995. Hlavním předmětem podnikání je provoz malých vodních elektráren, poradenská, inženýrská a zprostředkovatelská činnost v oblasti investiční výstavby. Akciová společnost provozuje celkem sedm malých vodních elektráren (Pardubice, Veselí nad Moravou, Spytihněv, Předměřice, Les Království, Kníničky a Obříství) s celkovým instalovaným výkonem 14,7 MWe. Celková roční výroba elektřiny netto je cca 54 GWh. Vyrobená elektřina je dodávána regionálním distribučním společnostem (dle lokality příslušné malé vodní elektrárny). Na území Jihomoravského kraje provozuje společnost MVE s instalovaným výkonem 3,3 MWe a roční výrobou cca 9 MWh. Největším zdrojem je MVE Knínicky s instalovaným výkonem 2,9 MWe. Zdroj je vyveden do 22 kV distribuční sítě JME, a.s. přes rozvodnu Bohunice.

Ostatní drobné zdroje – jejich činnost je podmíněna získáním licence.

17


3.2.1.4. Okres Blansko – zdroje a bilance spotřeby 6201 - Blansko

Posuzované období - 2001

Zdroj

Instalovaný výkon Vyrobené množství kW MWh/rok

kogen. - plyn kogen. - pára kogen.- bioplyn voda voda - MVE vítr

490 1 120 128 0 916 0

999 0 0 0 2 463 0

Struktura zdrojů - instalovaný výkon

voda 0,0%

kogen.- bioplyn 4,8%

vítr voda - MVE 0,0% 34,5%

kogen. - pára 42,2%

kogen. - plyn

kogen. - plyn 18,5%

kogen. - pára

kogen.- bioplyn

voda

voda - MVE

vítr

Struktura zdrojů -výrobená el.energie

vítr 0,0%

voda - MVE 71,1%

kogen. - pára 0,0% kogen.- bioplyn 0,0%

kogen. - plyn

kogen. - pára

kogen.- bioplyn

kogen. - plyn 28,9%

voda 0,0%

voda

voda - MVE

vítr

18


Roční spotřeba v MWh/rok

6201 - Blansko Kategorie odběratele A

Počet odběratelů

Posuzované období 1999 2000 2001 22 820 10 666 11 308 149 164 175 799 414 963 75 586 56 961 52 132 142 138 139 630 238 407

B C D

Posuzované období 1999 2000 2001 2 1 1 294

297

301

1 048

1 999

2 021

47 999

47 912

48 023

Okres Blansko - spotřeba el. energie MWh/rok 200 000

1999

2000

2001

160 000 120 000 80 000 40 000 0

A

B

C

D

kategorie odběratele

Okres Blansko - počet odběratelů počet 50 000

1999

2000

2001

40 000 30 000 20 000 10 000 0

A

B

C

D


19



6201 - Blansko Kategorie odběratele

1999 71 353 4 233 75 586 103 774 38 855 142 630

C bez vytápění C el.vytápění Ccelkem D bez vytápění D el.vytápění Dcelkem

Posuzované období 2000 2001 53 829 49 364 3 131 2 768 56 961 52 132 103 658 104 938 34 580 34 469 138 238 139 407

Kategorie C MWh/rok C bez vytápění

C el.vytápění

100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 1999

2000

2001

posuzované období

Kategorie D MWh/rok D bez vytápění

D el.vytápění

160 000 120 000 80 000 40 000 0 1999

2000

2001

posuzované období

20


6201 - Blansko


Kategorie odběratele A B C C el.vytápění D D el.vytápění

1999 22 820 149 799 75 586 4 233 142 630 38 855

Posuzované období 2000 10 666 164 414 56 961 3 131 138 238 34 580

2001 11 308 175 963 52 132 2 768 139 407 34 469

Trendy spotřeb v jednotlivých odběratelských kategoriích 6201 - Blansko MWh/rok 200 000 B

150 000

D

100 000

C 50 000

D el.vytápění A

C el.vytápění 0 1999

2000

2001

21


3.2.1.5. Okres Brno-venkov – zdroje a bilance spotřeby 6203 Brno - venkov Zdroj

Posuzované období - 2001 Instalovaný výkon Vyrobené množství kW MWh/rok

kogen. - plyn kogen. - pára kogen. - bioplyn voda voda - MVE vítr

8 989 85 0 0 1 325 7

3 161 0 0 0 4 008 0

Struktura zdrojů - instalovaný výkon voda 0,0%

kogen. - pára 0,8% kogen.- bioplyn 0,0%

voda - MVE 12,7%

vitr 0,1%

kogen. - plyn 86,4%

kogen. - plyn

kogen. - pára

kogen.- bioplyn

voda

voda - MVE

vitr

Struktura zdrojů - vyrobená el.energie

vitr 0,0%

voda - MVE 55,9%

kogen. - pára 0,0% voda 0,0% kogen. - plyn

kogen. - plyn 44,1%


kogen. - pára

kogen.- bioplyn

voda

voda - MVE

vitr

22


6203 Brno - venkov Kategorie odběratele A B C D


Počet odběratelů


Posuzované období 1999 2000 2001 3 3 3 394 411 424 2 100 2 240 2 315 66 518 66 993 66 902

Okres Brno-venkov - spotřeba el. energie MWh/rok 320 000

1999

2000

2001

240 000

160 000

80 000

0

A

B

C

D


Okres Brno-venkov - počet odběratelů počet

80 000

1999

2000

2001

60 000

40 000

20 000

0

A

B

C

D


23


6203 - Brno-venkov


Kategorie odběratele 1999 64 172 4 193 68 364 178 326 81 558 259 884




C el.vytápění

80 000

60 000

40 000 20 000

0 1999

2000

2001

posuzované období


D el.vytápění

300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 1999

2000

2001

posuzované období

24


6203 - Brno-venkov



1999 159 319 246 990 68 364 4 573 259 884 81 558


2001 166 485 295 725 61 210 3 887 249 206 74 766

Trendy spotřeb v jednotlivých odběratelských kategoriích 6203 - Brno-venkov MWh/rok 300 000 B D

250 000

A

200 000

150 000

100 000

D el.vytápění C

50 000 C el.vytápění 0 1999

2000

2001

25


3.2.1.6. Okres Břeclav – zdroje a bilance spotřeby 6204 - Břeclav


Zdroj



3 414 0 40 0 3 639 0

9 382 0 0 0 18 564 0


vitr 0%

voda - MVE 51%

voda 0% kogen.- bioplyn 1%

kogen. - plyn

kogen. - plyn 48%

kogen. - pára 0%

kogen. - pára

kogen.- bioplyn

voda

voda - MVE

vitr

Struktura zdrojů - vyrobená el.energie

voda - MVE 66,4%


kogen. - plyn

kogen. - pára

vitr 0,0%

kogen. - pára 0,0%

kogen. - plyn 33,6%

voda 0,0%

kogen.- bioplyn

voda

voda - MVE

vitr

26



Počet odběratelů


Posuzované období 1999 2000 2001 4 3 3 479 479 486 501 2 189 2 312 52 263 52 390 52 323

6204 - Břeclav Kategorie odběratele A B C D

Okres Břeclav - spotřeba el. energie MWh/rok 200 000

1999

2000

2001

160 000 120 000 80 000 40 000 0

A

B

C

D


Okres Břeclav - počet odběratelů počet 60 000

1999

2000

2001

40 000

20 000

0

A

B

C

D


27



6204 - Břeclav Kategorie odběratele

1999 76 158 9 438 85 596 128 681 58 945 187 626




C el.vytápění

100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 1999

2000

2001

posuzované období


D el.vytápění

200 000 150 000 100 000 50 000 0 1999

2000

2001

posuzované období

28


6204 - Břeclav



1999 57 653 163 573 85 596 9 438 187 626 58 945


2001 17 730 172 217 65 803 6 044 180 569 54 929

Trendy spotřeb v jednotlivých odběratelských kategoriích 6204 - Břeclav MWh/rok 200 000 D

B 150 000

100 000 C

D el.vytápění 50 000

A

C el.vytápění 0 1999

2000

2001

29


3.2.1.7. Okres Hodonín – zdroje a bilance spotřeby 6205 - Hodonín


Zdroj



1 066 128 000 150 0 2 234 150

2 441 270 479 102 0 9 085 0



voda 0,0%

voda - MVE 1,7%

vitr 0,1% kogen. - plyn 0,8%

kogen. - pára 97,3% kogen. - plyn

kogen. - pára

kogen.- bioplyn

voda

voda - MVE

vitr

Struktura zdrojů - vyrobená el. energie


voda 0,0%

voda - MVE 3,2%


kogen. - pára 95,9% kogen. - plyn

kogen. - pára

kogen.- bioplyn

voda

voda - MVE

vitr

30



Počet odběratelů


Posuzované období 1999 2000 2001 2 2 2 378 382 382 591 1 611 1 698 65 316 64 987 64 670

6205 - Hodonín Kategorie odběratele A B C D

Okres Hodonín - spotřeba el. energie MWh/rok 300 000

1999

2000

2001

250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0

A

B

C

D


Okres Hodonín - počet odběratelů počet 1999

2000

2001

60 000

40 000

20 000

0

A

B

C

D


31



6205 - Hodonín Kategorie odběratele

1999 100 703 5 660 106 363 149 331 40 454 189 785



2001 75 812 4 249 80 061 149 698 35 529 185 227


C el.vytápění

120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 1999

2000

2001

posuzované období


D el.vytápění

200 000

150 000 100 000 50 000 0 1999

2000

2001

posuzované období

32


6205 - Hodonín



1999 77 356 274 176 106 363 5 660 189 785 40 454


2001 76 150 233 026 80 061 4 249 185 227 35 529

Trendy spotřeb v jednotlivých odběratelských kategoriích 6205 - Hodonín MWh/rok 300 000

250 000

B

200 000

D

150 000 C 100 000 A 50 000

D el.vytápění C el.vytápění

0 1999

2000

2001

33


3.2.1.8. Okres Vyškov – zdroje a bilance spotřeby 6206 - Vyškov


Zdroj



410 0 0 0 35 0

640 0 0 0 11 0


kogen. - pára kogen.- bioplyn 0,0% 0,0%

voda 0,0%

voda - MVE 7,9% vitr 0,0%

kogen. - plyn 92,1%

kogen. - plyn

kogen. - pára

kogen.- bioplyn

voda

voda - MVE

vitr

Struktura zdrojů - výrobená el.energie

kogen.- bioplyn voda 0% 0% kogen. - pára 0%

voda - MVE 2%

vitr 0%

kogen. - plyn 98% kogen. - plyn

kogen. - pára

kogen.- bioplyn

voda

voda - MVE

vitr

34


6206 - Vyškov Kategorie


Počet odběratelů

Posuzované období

Posuzované období

odběratele

1999

2000

2001

1999

2000

2001

A B C D

0 116 350 42 329 122 595

0 119 918 34 373 115 989

0 129 230 32 488 116 040

0 291 801 37 539

0 288 1 513 37 668

0 286 1 494 38 126

Okres Vyškov - spotřeba el. energie MWh/rok 140 000

1999

2000

2001

120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

A

B

C

D


Okres Vyškov - počet odběratelů počet 40 000

1999

2000

2001

30 000

20 000

10 000

0

A

B

C

D


35



6206 - Vyškov Kategorie odběratele C bez vytápění C el.vytápění Ccelkem D bez vytápění D el.vytápění Dcelkem

1999 40 321 2 008 42 329 84 443 38 152 122 595



C el.vytápění

50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 1999

2000

2001

posuzované období


D el.vytápění

150 000

100 000

50 000

0 1999

2000

2001

posuzované období

36


6206 - Vyškov



1999 0 116 350 42 329 2 008 122 595 38 152

Posuzované období 2000 0 119 918 34 373 1 487 115 989 32 674

2001 0 129 230 32 488 1 352 116 040 32 713

Trendy spotřeb v jednotlivých odběratelských kategoriích 6206 - Vyškov MWh/rok 150 000 B D 100 000

50 000

C D el.vytápění C el.vytápění

0 1999

2000

2001

37


3.2.1.8. Okres Znojmo – zdroje a bilance spotřeby 6207 - Znojmo


Zdroj



306 12 000 140 18 900 1 948 0

46 5 451 0 23 000 4 650 0

Struktura zdrojů - instalovaný výkon voda - MVE 5,9%

voda 56,8%


kogen. - pára 36,0% kogen.- bioplyn 0,4% kogen. - plyn

kogen. - pára

kogen.- bioplyn

voda

voda - MVE

vitr

Struktura zdrojů - výrobená el.energie

vitr 0%

kogen. - plyn 0%

voda - MVE 14%

kogen. - pára 16%

kogen.- bioplyn 0%

voda 70% kogen. - plyn

kogen. - pára

kogen.- bioplyn

voda

voda - MVE

vitr

38



Počet odběratelů

Posuzované období 1999 2000 2001 0 0 0 184 645 193 655 205 499 92 240 67 540 68 914 173 909 166 170 165 978

Posuzované období 1999 2000 2001 0 0 0 448 451 435 1 276 2 456 2 417 51 005 50 918 50 745

6207 - Znojmo Kategorie odběratele A B C D

Okres Znojmo - spotřeba el. energie MWh/rok 250 000

1999

2000

2001

200 000 150 000 100 000 50 000 0

A

B

C

D


Okres Znojmo - počet odběratelů počet 40 000

1999

2000

2001

30 000

20 000

10 000

0

A

B

C

D


39



6207 - Znojmo Kategorie odběratele C bez vytápění C el.vytápění Ccelkem D bez vytápění D el.vytápění Dcelkem

1999 77 858 14 382 92 240 122 139 51 770 173 909



C el.vytápění

100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 1999

2000

2001

posuzované období


D el.vytápění

200 000 150 000 100 000 50 000 0 1999

2000

2001

posuzované období

40


6207 - Znojmo


Kategor. odběratele A B C C el.vytápění D D el.vytápění

1999 0 184 645 92 240 14 382 173 909 51 770

Posuzované období 2000 0 193 655 67 540 10 043 166 170 46 533

2001 0 205 499 68 914 10 225 165 978 46 914

Trendy spotřeb v jednotlivých odběratelských kategoriích 6207 - Znojmo MWh/rok 250 000

B 200 000 D 150 000

100 000 C D el.vytápění 50 000 C el.vytápění 0 1999

2000

2001

41


3.2.1.10. Rekapitulace JmK – současný stav Přehled počtu odběratelů elektřiny v JmK - shrnutí Počet odběratelů Kategor. odběratele 1999

Posuzované období 2000

2001

6201 - okres Blansko

A B C D

2 294 1 048 47 999

1 297 1 999 47 912

1 301 2 021 48 023

6203 - okres Brno - venkov

A B C D

3 394 2 100 66 518

2 411 2 240 66 993

1 424 2 315 66 902

6204 - okres Břeclav

A B C D

4 479 501 52 263

3 479 2 189 52 390

3 486 2 312 52 323

6205 - okres Hodonín

A B C D

2 378 591 65 316

2 382 1 611 64 987

2 382 1 698 64 670

6206 - okres Vyškov

A B C D

0 291 801 37 539

0 288 1 513 37 668

0 286 1 494 38 126

6207 - okres Znojmo

A B C D

0 448 1 276 51 005

0 451 2 456 50 918

0 435 2 417 50 745

A B C D Celkem odběratelů v kraji mimo Brna města

11 2 284 6 317 320 640

8 2 308 12 008 320 868

7 2 314 12 257 320 789

329 252

335 192

335 367

6202 – okres Brno - město

3 671 3 014 177 014

3 685 7 456 176 906

4 680 8 465 179 433

509 954

520 242

523 949

Jihomoravský kraj

A B C D Celkem odběratelů v kraji včetně Brna města

42


Přehled spotřeby elektřiny v Jmk - shrnutí Roční spotřeba v MWh/rok Kategor. odběratele 1999


2001


A B C D

22 820 149 799 75 586 142 630

10 666 164 414 56 961 138 238

11 308 175 963 52 132 139 407

6203 - okres Brno - venkov

A B C D

159 319 246 990 68 364 259 884

242 934 268 548 72 777 249 296

96 485 295 725 61 210 24 921


A B C D

57 653 163 573 85 596 187 626

23 208 168 049 65 248 181 207

17 730 172 217 65 803 180 569


A B C D

77 356 274 176 106 363 189 785

78 529 225 940 79 523 184 704

76 150 233 026 80 061 185 227


A B C D

0 116 350 42 329 122 595

0 119 918 34 373 115 989

0 129 230 32 488 116 040

6207 - okres Znojmo

A B C D

0 184 645 92 240 173 909

0 193 655 67 540 166 170

0 205 499 68 914 165 978

317 148 1 135 533 470 479 1 076 430

355 336 1 140 523 376 422 1 035 604

201 674 1 211 660 360 608 1 036 426

2 999 589

2 907 885

2 810 368

61 444 538 844 241 357 317 492

104 818 567 421 208 027 315 967

253 300 594 262 210 689 315 341

4 158 726

4 104 119

4 183 961

Jihomoravský kraj

A B C D Celková spotřeba v kraji mimo Brna města 6202 – okres Brno - město

A B C D Celková spotřeba v kraji včetně Brna města

43


3.2.1.11. Předpokládaný rozvoj systému Rozvoj distribuční soustavy zajišťující dodávky elektrické energie na území Jihomoravského kraje, je řešen komplexně v rámci celé REAS, která zajišťuje distribuci elektřiny i do okolních krajů. Tak, jako v předcházejících letech, budou i do budoucna prioritou investice do reprodukce zařízení distribuční elektrizační soustavy. Rozvoj distribuční soustavy je dán především dvěma aspekty: • •

zajištění dokonalejších a spolehlivějších služeb (dodávek) stávajícím odběratelům zajištění nových požadavků technickým rozvojem, inovací a rekonstrukcí systému

a) Předpokládaný rozvoj – prognóza vývoje spotřeby na období 2002 až 2006 Růst zatížení v oblasti Jihomoravského kraje je dán jednak nárůstem odběru (spotřeby) elektřiny, který je možné považovat za plošný, dále pak výrazným nárůstem jednotlivých odběrů většinou spojeným s investicí do nové technologie, zahájením popřípadě významným rozšířením stávající výroby nebo otevřením obchodního nebo administrativního centra. Samotná prognóza zatížení (nárůstu spotřeby) v Jihomoravském kraji zohledňuje celosoustavové trendy (ES ČR). Ve střednědobém výhledu (2003-2008) se jedná zejména o tyto trendy s vlivem na vývoj zatěžování el. sítí. • • • • • •

Rozvoj některých průmyslových odvětví (úlevy pro investice v průmyslových zónách, offsetové programy). Příliv dalších zahraničních investorů. Dřívější informace o průmyslových zónách dostávají konkrétnější podobu. Růst spotřeby sektoru služeb (růst dalších obchodních center v okresních městech). Vliv revitalizace a restrukturalizace vybraných velkých podniků (nejistota odhadu vývoje spotřeby). Stagnace odběru velkých podniků těžkého průmyslu (těžba a zpracování surovin, těžké strojírenství, chemie). Nárůst spotřeby (odběru) domácností.

V podmínkách provozovatele distribuční soustavy (JME), je prognóza nárůstu zatížení stanovena na základě zatížení jednotlivých napájecích uzlů 110/22 kV z předchozího období, resp. změřených maxim v transformovnách 110 kV JME, za období r. 1993-2002. Při stanovení vývoje zatížení soustavy 110 kV pro střednědobý výhled se vychází z následujících ukazatelů: předpokládaného ročního nárůstu zatížení, které se pohybuje v rozmezí cca 1 - 3% ročního nárůstu maxima el. výkonu, přičemž • • •

1% roční nárůst odpovídá tzv. nízkému scénáři předpokládaného nárůstu zatížení (spotřeby) 2% roční nárůst odpovídá tzv. referenčnímu (střednímu) scénáři předpokládaného nárůstu zatížení (spotřeby) 3% roční nárůst odpovídá tzv. vysokému scénáři předpokládaného nárůstu zatížení (spotřeby)

44


rozvojové aktivity průmyslových a výrobních podniků v oblasti JME, a.s. marketingové studie vývoje zatížení v různých regionech JME, a.s. Předpokládaný odhad spotřeby el. energie pro dlouhodobý výhled (2009 – 2030) není možné s pomocí uvedených faktorů stanovit s požadovanou přesností. Trend nárůstu spotřeby vychází pouze z předpokladu trendu pro vývoj spotřeby el. energie v rámci celé ČR.

Uvažovaný vývoj zimních maxim spotřeb REAS (JME) v období 2002 - 2008 Zatížení v zimním soustavovém maximu

Zimní celostátní měření

[MW] 2200 2000 1800 1600 1400 1200 1000 Očekávaný vývoj

800 600 400 98/99

1999 2000 2001 99/00 00/01

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

rok Zdroj: JME, a.s.

b) Základní údaje o plánované výstavbě a významných rekonstrukcích Rok 2003 Vedení 2x110 kV Velké Opatovice – Konice. Výstavbou uvedeného vedení bude posílena vazba nadřazených transformací 400/110 kV Otrokovice – 400/110 kV Čebín a zajištěna vyšší spolehlivost odběru v oblasti Blansko – Boskovice – Velké Opatovice. Rok 2004 Významné investice se budou odvíjet na zařízeních mimo území kraje. Rok 2005 Vedení 110 kV č. 538 – odbočka Slavkov (rekonstrukce). Zajištění kritéria spolehlivosti (n-1) pro rozvodnu Slavkov – zasmyčkování venkovního vedení vvn. Rok 2006 Transformace 110/22 kV Slavkov. Rekonstrukce transformovny 110/22 kV Slavkov. Stávající rozvodny 110 kV a 22 kV jsou z hlediska technických parametrů nevyhovující. 45


c) Nabídka území s rezervou výkonu V rámci rozvoje JmK (PRK), především v oblasti budování průmyslových zón, zpracovala Jihomoravská energetika, a.s. mapu oblastí s výkonovou rezervou, které jsou vhodné k okamžitému využití. Znamená to, že budování průmyslové zóny v těchto oblastech představuje pro potenciálního investora minimalizaci nákladů se zajištěním elektrické energie.

46


3.2.2. Systém zásobování území zemním plynem Zemní plyn z hlediska spotřeby paliv v Jihomoravském kraji zaujímá zcela dominantní postavení. K jednotlivým odběratelům je dodáván plynovodní distribuční sítí, provozovanou společností Jihomoravská plynárenská, a.s. Lokální význam v okrese Znojmo má distribuční společnost Českomoravská plynárenská, a.s. Zemní plyn je do distribuční sítě dodáván společnostmi – Transgas, a.s. a Moravské naftové doly, a.s.

3.2.2.1. Dodavatelé zemního plynu do distribučního systému a) Transgas, a.s. Společnost Transgas, a.s. je provozovatelem českého tranzitního systému a zároveň dodavatelem zemního plynu do České republiky. Tranzitní systém vybudovaný na území České republiky je součástí přepravního řetězce, kterým je do evropských zemí dopravován zemní plyn z ruských nalezišť. Hlavní činnosti společnosti Transgas, a.s.: • • •

tranzitní přeprava zemního plynu pro zahraniční partnery nákup a prodej zemního plynu pro potřeby České republiky podzemní uskladňování zemního plynu

Tranzitní soustava slouží k mezinárodní přepravě zemního plynu pro zahraniční partnery a dovozu zemního plynu pro zásobování České republiky. Zemní plyn je přejímán a předáván v hraničních předávacích stanicích, kde je plyn kvalitativně a kvantitativně měřen. Hraničními předávacími stanicemi jsou stanice – Lanžhot, Hora Sv. Kateřiny, Waidhaus a Olbernhau. Potrubní část tranzitní soustavy je tvořena plynovody o dimenzích od 800 do 1400 mm s jmenovitými tlaky 6,1 MPa, 7,35 MPa a 8,4 MPa. Přes území JmK prochází pět potrubí VVTL plynovodů, které se u Malešovic dělí na na severní a jižní větev. Požadovaný tlak zemního plynu v soustavě VVTL se udržuje pomocí soustavy kompresních stanic. Pro stlačování zemního plynu jsou používány odstředivé kompresory poháněné plynovými turbínami. Jako paliva je používáno zemního plynu. Na území České republiky je šest kompresních stanic - Kralice, Kouřim, Břeclav, Hostim, Veselí nad Lužnicí a Strážovice. Celkový výkon kompresních stanic pro přepravu zemního plynu je 351 MW. Přehled kompresních stanic na území JmK Kompresní stanice

Břeclav

Hostim

Počet turbosoustrojí

9 x 6 MW 1 x 23 MW 77 MW DN 800 – 7,35 MPa DN 1000 – 7,35 MPa DN 1400 – 7,35 MPa

9 x 6 MW

Instalovaný výkon Maximální tlak na výtlaku

54 MW DN 800 – 7,35 MPa DN 1000 – 7,35 MPa DN 1400 – 7,35 MPa

47


Tranzitní soustava je propojena s vnitrostátní soustavou společnosti Transgas, a.s. a plynovodními systémy regionálních distribučních společností vnitrostátními předávacími stanicemi. V roce 2001 bylo na tranzitní soustavě provozováno 20 stanic s celkovým výkonem 110 mil. m3/ den. Vnitrostátní soustava Transgas, a.s. slouží pro zásobování regionálních distribučních společností, přímých odběratelů a je také napojena na soustavu podzemních zásobníků. Je tvořena plynovody se jmenovitými průměry DN 80 až DN 700 a jmenovitými tlaky 4 MPa, 5,35 MPa a 6,1 MPa. Přehled vnitrostátních předávacích stanic v JmK p. č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. celkem

název předávací stanice Velké Němčice Podolí Pánov Dolní Dunajovice Bukovany Brumovice Strachotín

jmenovitý výkon ( m3/hod ) 300 000 280 000 120 000 70 000 80 000 16 000 2 000 868 000

Pozn, Uvedené vnitrostátní předávací stanice jsou provozovány distribuční společností Jihomoravská plynárenská, a.s.

Stabilizujícím článkem plynárenské soustavy společnosti Transgas, a.s. je šest podzemních zásobníků zemního plynu. Pět zásobníků plní funkci sezónních zdrojů. Kromě těchto zásobníků provozuje Transgas, a.s. kavernový podzemní zásobník v Hájích, který je využíván jako špičkový zdroj. Mimo vlastní podzemní zásobníky využívá Transgas, a.s na základě smluvní dohody podzemní zásobník Láb na Slovensku, zásobník Rehden na území Německa a od roku 2001 nově vybudovaný podzemní zásobník Uhřice, jehož provozovatelem je společnost Moravské naftové doly, a.s. Název Vlastní kapacity Lobodice Tvrdonice Štramberk Dolní Dunajovice Háje Třanovice Celkem vlastní Pronajaté kapacity Láb Rehden Uhřice Celkem pronajaté

uvedení do provozu 1965 1975 1983 1989 1998 2000

2001

max. kapacita mil. m3 150 460 435 700 60 240 2045

max.ložiskový tlak MPa 5,8 15,6 4,3 12,6 9,5 3,9

500 491 180 1171

48


Schéma plynárenské soustavy společnosti Transgas, a.s.

b) Moravské naftové doly, a.s. Společnost Moravské naftové doly, a.s. byla založena dne 24.4.1992 Fondem národního majetku. Hlavní činnosti společnosti Moravské naftové doly, a.s.: • • •

vyhledávání a těžba ropy vyhledávání a těžba zemního plynu výstavba a provozování podzemních zásobníků zemního plynu

Moravské naftové doly, a.s. vynaložily v roce 2001 na průzkum na území České republiky více než 420 mil. Kč. Celkem bylo vyhloubeno 17 průzkumných vrtů. Z tohoto počtu bylo 12 vrtů úspěšných, 2 vrty byly negativní a u 3 nebyly v roce 2001 dokončeny čerpací zkoušky. Průzkumnými vrty Uhřice 57 a Žarošice 3 byla nalezena ložiska ropy s významnými zásobami. V rámci těžebního průzkumu byl v roce 2001 vyhlouben horizontální vrt na ropném ložisku Dambořice, který je dosaženou současnou produktivitou 140 m3 ropy za 24 hodin nejproduktivnějším vrtem v České republice.

49


Tradiční činností společnosti Moravské naftové doly, a.s. je těžba ropy a zemního plynu. Meziročně vzrostla v roce 2001 těžba ropy o 3,6 %, u zemního plynu došlo k mírnému poklesu produkce. Nejvýznamnějším ložiskem ropy bylo ložisko Dambořice, jehož produkce činila 70 % celkového množství vytěžené ropy. Dalšími významnými ložisky jsou Podvorov, Hrušky, Ždánice, Vracov a Lubná. Nejvýznamnějšími ložisky zemního plynu, která se podílela na produkci, patří Poddvorov, Hrušky, Ždánice, Podivín, Dambořice a Lubná. Vytěžený zemní plyn je dodáván do lokálního systému VTL plynovodů v oblasti Veselí nad Moravou – Kyjov, ve kterém je záměrně udržován nízký provozní tlak okolo 1,6 MPa z důvodu umožnění těžby plynu z nízké provozní hladiny. Předávací místa mezi společnostmi Moravské naftové doly, a.s. a Jihomoravská plynárenská, a.s. jsou sondy – Hrušky 23, Hrušky 46, Poddvorov 27 (měření na předávacím místě Hrušky 46), Podivín 12, Podivín 1, Lednice 11, Dolní Bojanovice P – 84, Lubná, Ždánice, Krumvíř 2a, Uhřice 2 a Mutěnice 14.

Přehled těžby ropy a zemního plynu Rok Těžba ropy ( m3 ) Těžby zemního plynu (tis. m3)

1998 209 627 113 839

1999 213 526 121 963

2000 204 318 106 899

2001 211 977 71 838

2002 296 487 61 764

Další významnou činností společnosti Moravské naftové doly, a.s. je výstavba a provozování podzemních zásobníků zemního plynu. Dne 1. dubna 2001 byl zahájen provoz podzemního zásobníku plynu Uhřice, na jehož uskladňovací kapacitu mají Moravské naftové doly, a.s. uzavřen dlouhodobý kontrakt se společností Transgas, a.s. Zásobník byl zbudován z původního ložiska zemního plynu, které se nachází mezi obcemi Dambořice a Uhřice. Uskladňovací kapacita je 100 miliónů m3 ročně s nárůstem na 180 miliónů m3. Technologické zařízení tohoto podzemního zásobníku umožňuje přecházet z režimu těžby do režimu vtláčení a naopak za 6 hodin. Vysoký denní výkon zásobníku a jeho flexibilita umožní, aby byl využíván jako špičkový zdroj k vyrovnání bilance denní spotřeby. Moravské naftové doly, a.s. nadále provádí činnost technického operátora podzemního zásobníku Dolní Bojanovice.

3.2.2.2. Provozovatelé distribučního systému a) Jihomoravská plynárenská, a.s. Společnost Jihomoravská plynárenská, a.s. na základě licence dle zákona 458/200 Sb. zabezpečuje dodávky zemního plynu odběratelům v kraji Jihomoravském, Zlínském, Vysočina, z části i Olomouckém, Pardubickém a Jihočeském. V prodeji zemního plynu v rámci České republiky zaujímá Jihomoravská plynárenská, a.s. klíčové postavení mezi distribučními společnostmi, neboř její podíl na trhu činí 24 %. Společnost dodává každoročně svým odběratelům více než 2 mld. m3 distribučním systémem vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů o celkové délce více než 15 000 km. Organizačně je společnost členěna na 12 provozních správ (PS) a zákaznických kanceláří.

50


Jihomoravská plynárenská, a.s. nakoupila pro své odběratele v roce 2001 celkem 2 388 733 901 m3 zemního plynu. Toto nakoupené množství představuje více než 24,4 % celkového nákupu zemního plynu celé České republiky. Majoritním dodavatelem zemního plynu pro Jihomoravskou plynárenskou, a.s je společnost Transgas, a.s. s 98,2 % podílem na celkově nakoupeném množství zemního plynu. Druhým dodavatelem zemního plynu jsou Moravské naftové doly, a.s., jejichž celkový objem dodávky v roce 2001 činil 41 267 900 m3 zemního plynu, tj. 1,8 % celkově nakoupeného objemu.

Přehled nákupu zemního plynu Rok Nákup ( tis. m3/rok )

1998 2 340 000

1999 2 277 829

2000 2 194 000

2001 2 388 734

Distribuční systém Jihomoravské plynárenské, a.s. Distribuční systém se dělí na: • • • • •

VTL plynovody a přípojky s provozním tlakem do 4 MPa VTL RS redukující tlak do místní sítě 0,4 MPa STL plynovody s provozním tlakem do 0,4 MPa STL RS redukující tlak na nízkotlak 2,1 kPa NTL plynovody

Soustava VTL plynovodů tvoří páteř distribuční sítě Jihomoravské plynárenské, a.s. Z VTL rozvodné sítě je dodáván zemní plyn jak přímo zákazníkům, tak do středotlakých a nízkotlakých rozvodných sítí. Dostupnost distribučního systému z hlediska možné dodávky odběratelům je velmi dobrá, a to nejen díky husté síti plynovodního systému, ale i díky velké kapacitě distribuční soustavy. Jihomoravská plynárenská, a.s. měla v roce 2001 celkem 3147,526 km VTL sítí.

Délka provozovaných VTL plynovodů Rok Délka ( km )

1998 2 937

1999 3 005

2000 3 103

2001 3 148

Další důležitou částí plynovodní soustavy jsou regulační stanice. Jihomoravská plynárenská, a.s. spravuje 8 předávacích regulačních stanic (PRS), 1 velmi vysokotlakou regulační stanici (VVTL RS), 921 vysokotlakých regulačních stanic (VTL RS) a 404 středotlakých regulačních stanic (STL RS).

51


Přehled PRS a VVTL RS Název PRS Velké Němčice Podolí Bezměrov Kochánov Pánov Dolní Dunajovice Bukovany Brumovice

spravuje ( organizační jednotka JMP, a.s. ) samostatný provoz Brno Kroměříž Jihlava Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín

Název VVTL RS Strachotín

spravuje ( organizační jednotka JMP, a.s. ) Hodonín

Počet provozovaných RS Rok PRS a VVTL RS VTL RS STL RS celkem

1998 9 847 393 1249

1999 9 902 395 1306

2000 9 900 399 1308

2001 9 921 404 1334

Nejrozsáhlejší část distribuční soustavy Jihomoravské plynárenské, a.s. tvoří systém středotlakých ( STL ) plynovodů a přípojek, které slouží k zásobování koncových zákazníků.

Přehled nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek Druh plynovodu NTL – plynovody ( km ) NTL – přípojky ( km ) Celkem NTL ( km ) STL – plynovody ( km ) STL – přípojky ( km ) Celkem STL ( km ) Celkem NTL a STL ( km )

délka 2 908,688 1 198,270 4 106,938 7 94,874 1 121,909 8 616,783 12 723,721

Vývoj délky místních sítí a přípojek Rok NTL a STL ( km )

1998 10 179

1999 11 023

2000 12 464

2001 12 724

Výše popsaný distribuční systém Jihomoravské plynárenské, a.s. je vybudován a dále budován pro zásobování odběratelů – zákazníků zemním plynem. Z hlediska počtu zákazníků, 52


odběrných míst, rozsahu sítí, objemu prodeje a tržeb je JMP, a.s. největší regionální plynárenskou distribuční společností v České republice. Jihomoravská plynárenská, a.s. prodala v roce 2001 celkem 2,332 miliardy m3 zemního plynu. Meziročně došlo k růstu prodeje o téměř 6 %. Nejvyšší celková spotřeba je u kategorie zákazníků velkoodběratel. Na tento segment připadá 40 % z celkového prodaného množství. Struktura dodávek zemního plynu v roce 2001 Zákaznické kategorie Struktura dodávek ( % )

domácnost 36,89

maloodběratel střední odběratel velkoodběratel 12,28 10,82 40,01

b) Českomoravská plynárenská, a.s. Společnost Českomoravská plynárenská, a.s. zásobuje zemním plynem sedm obcí v okrese Znojmo. Dodavatelem zemního plynu pro tuto společnost je Jihomoravská plynárenská, a.s. Přehled zásobovaných obcí z distribuční sítě Českomoravské plynárenské, a.s. Obec Bezkov Horní Břečkov Horní Břečkov Lukov Mašovice Milíčovice Podmolí Vracovice

část obce Bezkov Čížov Horní Břečkov Lukov Mašovice Milíčovice Podmolí Vracovice

rok plynofikace 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000

2000 269 073

2001 605 334

Přehled prodeje zemního plynu Rok prodej ( m3)

53


3.2.2.3. Okres Blansko – stav plynofikace a bilance spotřeby

Plynofikace obcí v okrese Blansko byla zahájena v roce 1959 plynofikací bývalého okresního města – Blanska. Největší nárůst počtu plynofikovaných obcí byl v průběhu 90 – tých let. K 31.12 2002 bylo z celkového počtu 130 obcí plynofikováno 123, což je téměř 95%. Přehled plynofikace obcí V tabulce je zpracován přehled plynofikovaných obcí včetně uvedení roku plynofikace. Obce ( části obce ), které nemají uveden rok plynofikace, nejsou dosud plynofikovány.

obec Adamov Bedřichov Běleč Běleč Benešov Blansko Blansko Blansko Blansko Blansko Blansko Blansko Blansko Blansko Borotín Bořitov Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Brťov-Jeneč Brťov-Jeneč Brumov Březina Bukovice Bukovina Bukovinka Býkovice Cetkovice Crhov Černá Hora Černovice Deštná Deštná

část obce

rok plynof.

Adamov Bedřichov Běleč Křeptov Benešov Dolní Lhota Horní Lhota Klepačov Lažánky Hořice Olešná Obůrka Těchov Blansko Borotín Bořitov Bačov Hrádkov Mladkov Vratíkov Boskovice Brťov u Černé Hory Jeneč Brumov Březina Bukovice Bukovina Bukovinka Býkovice Cetkovice Crhov Černá Hora Černovice Deštná Rumberk

1960 1999 2001 2001 1996 1988 1996 1993 1996 1999 1999 1994 1998 1959 1994 1973

1999 1984 1999 1999 2001 1996 2001 1997 1997 1995 1993 1996 1976 2001 2001 2001

Obec Dlouhá Lhota Doubravice n/ Svit. Drnovice Habrůvka Hluboké Dvory Hodonín Holštejn Horní Poříčí Horní Smržov Chrudichromy Jabloňany Jedovnice Kněževes Kněževes Kněževes Knínice u Boskov. Kořenec Kotvrdovice Kozárov Krasová Krhov Křetín Křetín Křtěnov Křtiny Kulířov Kunčina Ves Kunice Kuničky Kunštát Kunštát Kunštát Kunštát Kunštát Kunštát

část obce

rok plynof.

Dlouhá Lhota Doubravice n/ Svit. Drnovice Habrůvka Hluboké Dvory Hodonín Holštejn Horní Poříčí Horní Smržov Chrudichromy Jabloňany Jedovnice Jobova Lhota Kněževes Veselka Knínice u Boskov. Kořenec Kotvrdovice Kozárov Krasová Krhov Dolní Poříčí Křetín Křtěnov Křtiny Kulířov Kunčina Ves Kunice Kuničky Hluboké u Kunšt. Kunštát Sychotín Újezd Rudka Touboř

1999 1994 1994 1997 2001 2000 1996 1997 2001 1999 1995 1992 1999 1994 1996 1992 1999 1994 1996 2001 1996 1995 1996 1998 1999 1998

1987 1992 1991 1993

54


Obec Lazinov Lažany Letovice Letovice Letovice Letovice Letovice Letovice Letovice Letovice Letovice Letovice Letovice Letovice Letovice Letovice Letovice Letovice Letovice Lhota Rapotina Lhota u Lysic Lhota u Olešnice Lipovec Lipovec Lipůvka Lomnice Lomnice Lomnice Lomnice Louka Lubě Ludíkov Lysice Makov Malá Lhota Malá Roudka Malá Roudka Míchov Milonice Němčice Nýrov Obora Ochoz u Tišnova Okrouhlá Olešnice Olomučany Osiky Ostrov u Macochy Pamětice

část obce Lazinov Lažany Babolky Chlum Jasinov Kladoruby Kochov Klevetov Lhota Slatinka Třebětín Zboněk Meziříčko Podolí Novičí Dolní Smržov Kněževisko Zábludov Letovice Lhota Rapotina Lhota u Lysic Lhota u Olešnice Lipovec Marianín Lipůvka Brusná Řepka Veselí Lomnice Louka Lubě Ludíkov Lysice Makov Malá Lhota Malá Roudka Skočova Lhota Míchov Milonice Němčice Nýrov Obora Ochoz u Tišnova Okrouhlá Olešnice Olomučany Osiky Ostrov u Macochy Pamětice

rok plynof. 2001 1993

1998 1999 1999 2001

1991 1996 1999 1993 2000 1992

2001 2000 1995 1982 2000

1999 1995 1995 2000 1995 2001 1996 1982 1993 2001 1992 1999

Obec

část obce

rok plynof.

Petrov Petrovice Prostřední Poříčí Rájec-Jestřebí Rájec-Jestřebí Rájec-Jestřebí Rájec-Jestřebí Ráječko Rašov Rohozec Roubanina Rozseč n Kunštát. Rozsíčka Rudice Sebranice Senetářov Skalice n. Svitav. Skrchov Sloup Spešov Strhaře Strhaře Stvolová Stvolová Stvolová Sudice Suchý Sulíkov Sulíkov Světlá Svinošice Svitávka Svitávka Synalov Šebetov Šebrov-Kateřina Šebrov-Kateřina Šošůvka Štěchov Štěchov Tasovice Uhřice Újezd u Boskovic Újezd u Černé Hory Unín Úsobrno Ústup Valchov Vanovice

Petrov Petrovice Prostřední Poříčí Holešín Karolín Jestřebí Rájec Ráječko Rašov Rohozec Roubanina Rozseč n. Kunštát. Rozsíčka Rudice Sebranice Senetářov Skalice n. Svitav. Skrchov Sloup Spešov Strhaře Žleby Stvolová Skřib Vlkov Sudice Suchý Sulíkov Vřesice Světlá Svinošice Sasina Svitávka Synalov Šebetov Svatá Kateřina Šebrov Šošůvka Lačnov Štěchov Tasovice Uhřice Újezd u Boskovic Újezd u Černé Hory Unín Úsobrno Ústup Valchov Drvalovice

1998 1993 1997

1984 1982 1992 2001 2001 2001 1994 1992 1994 1996 1992 1993 1996 1992 1992

1996 1996 1997 1997 1997 1997 1997 1993 1993 2001 1995 1994 1993 1992 2000 2000 2000 1994 1997 1996 2001 1993 1995 1995

55


Obec Vanovice Vavřinec Vavřinec Vavřinec Vážany Velenov Velké Opatovice Velké Opatovice Velké Opatovice Velké Opatovice Velké Opatovice Velké Opatovice Vilémovice

část obce

rok plynof.

Vanovice Suchdol Vavřinec Veselice Vážany Velenov Bezděčí Brťov u V. Opatovic Korbelova Lhota Svárov Velká Roudka Velké Opatovice Vilémovice

1995 1993 1993 1993 1998 1997

1991 1993

Obec Vísky Voděrady Vranová Vysočany Vysočany Závist Zbraslavec Zhoř Žďár Žďárná Žernovník Žerůtky

část obce Vísky Voděrady Vranová Housko Molenburk Závist Zbraslavec Zhoř Žďár Žďárná Žernovník Žerůtky

rok plynof. 1999 1996 1996 1996 1996 1998 1998 2001 1993 1997 1999 2000

Přehled VTL RS V tabulce je uveden přehled instalovaných VTL RS s jejich výkonem a rokem uvedení do provozu, případně rokem rekonstrukce. V okrese Blansko je instalováno celkem 99 VTL RS s celkovým hodinovým výkonem 149 200 m3. obec Adamov Adamov Adamov Křtiny Habrůvka Blansko Blansko Blansko Dolní lhota Jedovnice Kotvrdovice Senetářov Lipovec Ostrov u Macochy Šošůvka Sloup Doubravice Rájec - Jestřebí Černá hora Bořitov Lysice Lipůvka Petrovice Vavřinec

výkon

uvedení

700 700 3000 3000 200 8000 5000 3000 3000 3000 1200 1200 1200 3000 1200 1200 1200 3000 1200 2000 2000 3000 1200 1200

1968 1960 1976 1996 1996 1997 1967 1970 1986 1990 1991 1991 1984 1992 1991 1981 1993 1982 1976 1996 1973 1990 1993 1993

rekonstr. 1997

obec Olešná Bukovice Blansko Blansko Blansko Blansko Blansko Blansko Blansko Blansko Dolní Lhota Dolní Lhota Rájec - Jestřebí Rájec - Jestřebí Bořitov Lysice Lysice Spešov Boskovice Velké Opatovice Cetkovice Uhřice Úsobrno Borotín

výkon

uvedení

500 1200 500 500 1200 1200 1200 800 1200 1200 500 500 1200 1200 1200 500 500 1200 5000 3000 1200 1200 1200 1200

1999 2001 1963 1972 1976 1988 1979 1971 1986 1988 1985 1985 1980 1980 1973 1973 1982 1990 1984 1989 1993 1993 1993 1976

rekonstr.

1997

1997 1997

56


obec

výkon

uvedení

1200 1200 200 1200 1200 1200 1200 1200 200 500 200 200 1200 1200 1200 500 500 1200 1200 200 500 1200 1200 1200 5000 5000

1993 1993 1995 1995 1994 1994 1994 1995 1995 1996 1996 1996 1997 1998 1983 1999 1999 1993 1994 1996 1997 1982 1980 1990 1991 1996

Vilémovice Veselice Býkovice Němčice Drnovice Rudice Obůrka Černá hora Milonice Lažánky Krhov Újezd u Černé hory Žďárná Zbraslavec Mor.keramické záv. Žernovník Brťov - Jeneč Svitávka Rozseč n. Kunštát Crhov Sulíkov Kunštát Olešnice Rudka Letovice Brněnec

rekonstr.

celkový výkon VTL RS

Knínice Skalice n. Svitavou Šebetov Vanovice Kořenec Sudice Světlá Mladkov Chrudichromy Boskovice Boskovice Boskovice Velké Opatovice Velké Opatovice Kunštát Olešnice Rozsíčka Letovice Prostřední Pořičí Chrastavec Křetín Podolí Letovice Letovice Letovice

výkon

uvedení

1200 1200 1200 1200 1200 500 200 200 5000 1200 1200 1200 1200 1200 1200 3000 1200 5000 1200 200 1200 1200 1200 1200 1200

1984 1985 1994 1996 1997 1997 1999 1999 1988 1989 1984 1990 1994 1987 1981 1984 1996 1997 1997 1997 1999 1991 1989 1989

rekonstr.

149 200 m3 / hod

Nejvýznamnější odběratelé zemního plynu

ADAMOVSKÉ STROJÍRNY, a.s. ADAST BLANSKO, a.s. BEST, s.r.o. - tunelová pec Cihelna Boskovice, s.r.o. - kruhová pec ČKD BLANSKO, a.s. KRAS-HAKA, kotelna závodu 4 LETOVICKÉ STROJÍRNY, s.r.o. METRA, a.s. - BLANSKO Mlékárna Olešnice - kotelna mlékárny

Mor.šamot.a lupkové závody Velké Opatovice Moravské keramické závody, a.s. Nemocnice Boskovice IN, a.s Pekárna K&K, s.r.o. Blansko AMCAN TRADING, a.s. Sklárny Moravia, a.s. Mlékárna Olešnice PIVOVAR ČERNÁ HORA, a.s. UNIVA, a.s. Zásobování teplem, s.r.o. Blansko

57


Kategorie odběratele

Spotřeba zemního plynu m3 / rok Posuzované období 1999 2000 2001

obyvatelstvo

49 491 359 43 135 949 46 129 848

maloodběr velkoodběr

13 013 317 12 045 380 14 845 952 56 932 173 62 919 686 60 991 161

6201 - Blansko

Počet odběratelů Posuzované období 1999 2000 2001 28 29 29 162 361 616 1 585 1 682 1 894 151 177 155

Okres Blansko - spotřeba plynu tis. m3/ rok 1999

80 000

2000

2001

60 000

40 000

20 000

0

obyvatelstvo

maloodběr

velkoodběr


Okres Blansko - počet odběratelů počet

1999

40 000

2000

2001

30 000

20 000

10 000

0 obyvatelstvo

maloodběr

velkoodběr


58


Trendy spotřeb v jednotlivých odběratelských kategoriích Blansko tis.m3/ rok 70 000 velkoodběr 60 000 obyvatelstvo

50 000 40 000 30 000 20 000

maloodběr

10 000 0 1999

2000

2001

období

59


3.2.2.4. Okres Brno–venkov – stav plynofikace a bilance spotřeby Plynofikace obcí v okrese Brno - venkov byla zahájena v roce 1956 plynofikací města Kuřim. Největší nárůst počtu plynofikovaných obcí byl v průběhu 90 – tých let. K 31.12 2002 bylo z celkového počtu 137 obcí plynofikováno 128 , což je více než 93 %. Přehled plynofikace obcí V tabulce je zpracován přehled plynofikovaných obcí včetně uvedení roku plynofikace. Obce (části obce), které nemají uveden rok plynofikace, nejsou dosud plynofikovány.

obec Babice n. Svitavou Babice u Rosic Bílovice n. Svitav. Biskoupky Blažovice Blučina Braníškov Bratčice Březina Čebín Česká Čučice Deblín Dolní Kounice Domašov Drásov Hajany Heroltice Hlína Holasice Hostěnice Hostěnice Hradčany Hrušovany u Brna Hvozdec Chudčice Ivančice Ivančice Ivančice Ivančice Ivančice Ivančice Ivančice Javůrek Jinačovice

část obce Babice n. Svitavou Babice u Rosic Bílovice n. Svitav. Biskoupky Blažovice Blučina Braníškov Bratčice Březina Čebín Česká Čučice Deblín Dolní Kounice Domašov Drásov Hajany Heroltice Hlína Holasice Hostěnice Lhotky Hradčany Hrušovany u Brna Hvozdec Chudčice Budkovice Hrubšice Němčice Alexovice Letkovice Řeznovice Ivančice Javůrek Jinačovice

rok plynof.

1992 1997 1994 1976 2000 1998 1993 1960 1999 1996 2000 1973 1997 1998 1991 2002 2000 1982

1997 1996 1993 1993 1995 1996 1992 2000 2000

Obec Jiříkovice Kanice Ketkovice Kobylnice Kovalovice Kratochvilka Kupařovice Kuřim Lažánky Lažánky Ledce Lelekovice Lesní Hluboké Litostrov Lomnička Lukovany Malešovice Malhostovice Malhostovice Maršov Medlov Mělčany Měnín Modřice Mokrá-Horákov Mokrá-Horákov Moravany Moravské Bránice Moravské Knínice Moutnice Nebovidy Nelepeč-Žernůvka Nelepeč-Žernůvka Němčičky Neslovice

část obce Jiříkovice Kanice Ketkovice Kobylnice Kovalovice Kratochvilka Kupařovice Kuřim Holasice Lažánky Ledce Lelekovice Lesní Hluboké Litostrov Lomnička Lukovany Malešovice Malhostovice Nuzířov Maršov Medlov Mělčany Měnín Modřice Horákov Mokrá Moravany Moravské Bránice Moravské Knínice Moutnice Nebovidy Nelepeč Žernůvka Němčičky Neslovice

rok plynof. 1991 1994 1997 1996 1993 2001 1998 1956 2000 2000 1997 1990 1997 2000 2002 1994 1996 1994 2000 1998 1999 1984 1959 1995 1995 1997 1997 2000 1992 1999 1999 1998 2000

60


Obec Nesvačilka Nosislav Nová Ves Nové Bránice Odrovice Ochoz u Brna Omice Opatovice Ořechov Oslavany Oslavany Ostopovice Ostrovačice Otmarov Podolí Ponětovice Popovice Popůvky Pozořice Práce Pravlov Prštice Předklášteří Příbram n. Moravě Přibyslavice Přibyslavice Přísnotice Radostice Rajhrad Rajhradice Rebešovice Rosice Rozdrojovice Rudka Řícmanice Říčany Říčky Sentice Silůvky Sivice Skalička Sobotovice Sokolnice Stanoviště

část obce Nesvačilka Nosislav Nová Ves Nové Bránice Odrovice Ochoz u Brna Omice Opatovice Ořechov Padochov Oslavany Ostopovice Ostrovačice Otmarov Podolí Ponětovice Popovice Popůvky Pozořice Prace Pravlov Prštice Předklášteří Příbram n. Moravě Přibyslavice Radoškov Přísnotice Radostice Rajhrad Rajhradice Rebešovice Rosice Rozdrojovice Rudka Řícmanice Říčany Říčky Sentice Silůvky Sivice Skalička Sobotovice Sokolnice Stanoviště

rok plynof. 2001 1993 1996 1996 1998 1995 1993 1996 1993 2000 2001 1974 1985 1995 1995 2001 1994 1996 1984 1997 1997 1988 1998 1997 1993 1999 1992 1993 1991 1961 1991 2000 1994 1976 2000 2000 2000 1984 1999 1997 1993 1996

Obec Střelice Svatoslav Syrovice Šerkovice Šlapanice Šlapanice Štěpánovice Telnice Těšany Tetčice Tišnov Tišnov Tišnov Tišnov Tišnov Tišnov Trboušany Troubsko Tvarožná Újezd u Brna Újezd u Rosic Unkovice Úsuší Úsuší Velatice Veverská Bítýška Veverské Knínice Viničné Šumice Vohančice Vojkovice Vranov Všechovice Vysoké Popovice Zakřany Zálesná Zhoř Zastávka Zbraslav Zbýšov Žabčice Žatčany Želešice Železné Židlochovice

část obce Střelice Svatoslav Syrovice Šerkovice Bedřichovice Šlapanice Štěpánovice Telnice Těšany Tetčice Hajánky Hájek Jamné Pejškov Tišnov Závist Trboušany Troubsko Tvarožná Újezd u Brna Újezd u Rosic Unkovice Čížky Úsuší Velatice Veverská Bítýška Veverské Knínice Viničné Šumice Vohančice Vojkovice Vranov Všechovice Vysoké Popovice Zakřany Zálesná Zhoř Zastávka Zbraslav Zbýšov Žabčice Žatčany Želešice Železné Židlochovice

rok plynof. 1992 1999 1996 2002 1964 1992 1988 1992 1989

1974 1997 1994 1975 1991 1996 1993 2001 2001 1981 1988 1994 1983 1998 1993 1982 2000 1994 1994 1989 1997 1994 1993 1993 1991 1992 1982

61


Přehled VTL RS V tabulce je uveden přehled instalovaných VTL RS s jejich výkonem a rokem uvedení do provozu, případně rokem rekonstrukce. V okrese Brno - venkov je instalováno celkem 122 VTL RS s celkovým hodinovým výkonem 265 155 m3. obec

výkon

uvedení

rekonstr.

Vranov Česká Kuřím Kuřim Kuřim V.Bitýška Drásov Tišnov Předklášteří Říčany Zastávka Rosice Rosice Rosice Tetčice Ivančice Střelice Ostopovice Brno jih Modřice Rebešovice Rajhradice Rajhrad Rajhrad Hrušovany Židlochovice Židlochovice Žabčice Blučina Měnín Moutnice Těšany Újezd Telnice Sokolnice Šlapanice Jiříkovice Velatice Tvarožná Pozořice Koválovice Velatice Přísnotice Mokrá

1200 5000 1200 8000 3000 5000 3000 8000 6200 3000 3000 3000 3000 2000 1200 5000 5000 1200 20000

1956 1960 1990 1973 1970 1992 1976 1993 1980 1961 1965 1989 1992 1989 1971 1987 1967 1990 1993 1992 1993 1982 1982 1980 1980 1975 1984 1992 1992 1991 1988 1985 1964 1992 1981 1975 1993 1984 1993 1993 1993 1993 1993 1993

1997

3000 1200 1200 3000 3000 3000 3000 1200 3000 1200 1200 1200 3000 1200 3000 5000 1200 1200 500 3000 1200 1200 1200 3000

1999

1996

1997

obec

výkon

Zbýšov 1200 Omice 1200 Rosice 1200 Zbýšov u Brna 3000 Blažovice 1200 Zakřany 1200 Vysoké Popovice 1200 Ořechov 3000 Troubsko 1200 Čebín 1200 Veverské Knínice 1200 Ivančice II 10000 Podolí 1200 Popůvky 1200 Dolní Kounice 3000 Opatovice 1200 Kobylnice 1200 Syrovice 2000 Nová Ves u Oslavan 2000 Malešovice 2000 Kuřim 5000 Ořechov 12000 Blučina Šlapanice 3000 Moravany 1400 Zbraslav 1200 Příbram 500 Prštice 2000 Modřice, IKEA 1200 Modřice, Olympia 2000 Březina 500 Vohančice 500 Medlov 500 Ostrovačice 1200 Mělčany 800 Deblín 1200 Kuřim 1200 Oslavany 2000 Oslavany 2000 Hradčany 1200 Modřice 8000 Rudka 1200 Litostrov 200 Braníškov 1200

uvedení

rekonstr.

1993 1996 1994 1993 1994 1994 1994 1995 1994 1995 1992 1995 1996 1996 1996 1996 1996 1996 1996 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1998 1998 1999 1999 1999 1998 1999 1963 1980 1972 1986 1980 1971 1986 1988

1997

62


Žatčany

obec

1200

1993

výkon

uvedení

10 2000 195 500 1200 1200 1200 3000 1200 1200 700 1200 1200 1200 1200 500

1980 1984 1985 1991 1980 1985 1981 1980 1990 1992 1994

Rebešovice Lomnice Ochoz u Tišnova Ponětovice Lelekovice Kuřim Rozdrojovice V.Bitýška Tišnov Tišnov Tišnov Tišnov Předklášteří Zastávka Zastávka Rosice

Neslovice

rekonstr.


obec Rosice Tetčice Modřice Hrušovany Židlochovice Šlapanice Šlapanice Šlapanice Sivice Pozořice Vin.Šumice Modřice Modřice Modřice Synalov Nosislav

1200

1986

výkon

uvedení

1200 1200 500 1200 1200 1200 1200 1200 1200 1200 1200 900 2000 450 500 1200

1982 1993

rekonstr.

265 155 m3 / hod


YTONG, a.s. TEPLO IVANČICE, s.r.o. OBNOVA - kotelna Kanice KULIČKOVÉ ŠROUBY KUŘIM, s.r.o. PREFA BRNO. a.s. SLÉVÁRNA KUŘIM, a.s. AGRIS, s.r.o. TriStanniferProjekt, a.s. PENAM, spol. s r.o. BRNĚNSKÉ PAPÍRNY, s.p. HARTMANN-RICO, a.s. Cezava, a.s. Blučina - středisko, suška obilí JULI Motorenwerk - závod

KOVO, výrobní družstvo KOVOLIT REMET - provoz TEPLO T, s.r.o. - Tišnov ČR Vězeňská služba - věznice Kuřim ŽILKA, spol. s r.o. Silnice Brno, spol. s.r.o. - obalovna Česká TONDACH Česká republika, s.r.o. BEFACOAL, s.r.o. Českomoravský vápno, s.r.o Žilka, spol. s r.o. Siemens Elektromotory - záv. na výr. elmotorů

63


6203 Brno - venkov Kategorie odběratele


obyvatelstvo

85 359 005 77 164 394 85 971 750


19 393 062 18 028 923 22 740 792 88 462 778 89 180 365 84 789 439


Okres Brno-venkov - spotřeba plynu

tis. m3/ rok

1999

120 000

2000

2001

80 000

40 000

0 obyvatelstvo

maloodběr

velkoodběr


Okres Brno-venkov - počet odběratelů

počet

1999

40 000

2000

2001

30 000

20 000

10 000

0 obyvatelstvo

maloodběr

velkoodběr


64


Trendy spotřeb v jednotlivých odběratelských kategoriích Brno venkov tis.m3/ rok 100 000 velkoodběr 80 000

obyvatelstvo

60 000

40 000 maloodběr 20 000

0 1999

2000

2001

období

65


3.2.2.5. Okres Břeclav – stav plynofikace a bilance spotřeby Plynofikace obcí v okrese Břeclav byla zahájena v roce 1958 plynofikací měst Břeclav, Hustopeče a obce Kurdějov. Největší nárůst počtu plynofikovaných obcí byl v průběhu 90 – tých let. K 31.12 2002 bylo z celkového počtu 69 obcí plynofikováno 64, což je téměř 93%. Přehled plynofikace obcí V tabulce je zpracován přehled plynofikovaných obcí včetně uvedení roku plynofikace. Obce (části obce), které nemají uveden rok plynofikace, nejsou dosud plynofikovány.

obec Bavory Boleradice Borkovany Bořetice Brod nad Dyjí Brumovice Břeclav Břeclav Břeclav Břeclav Březí Bulhary Cvrčovice Diváky Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Hlohovec Horní Bojanovice Horní Věstonice Hrušky Hustopeče Ivaň Jevišovka Kašnice Klentnice Klobouky u Brna Klobouky u Brna Kobylí Kostice Krumvíř Křepice Kurdějov

část obce Bavory Boleradice Borkovany Bořetice Brod nad Dyjí Brumovice Charvátská Nová Ves Ladná Poštorná Břeclav Březí Bulhary Cvrčovice Diváky Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Hlohovec Horní Bojanovice Horní Věstonice Hrušky Hustopeče Ivaň Jevišovka Kašnice Klentnice Bohumilice Klobouky u Brna Kobylí Kostice Krumvíř Křepice Kurdějov

rok plynof. 1992 1997 2001 1981 1958 1958 1958 1958 1997 1997 1998 1995 2000 1988 2000 1999 1987 1992 1994 1974 1958 1999 1975 1999 2000 1981 1991 1993 1980 1985 1958

Obec

část obce

rok plynof.

Lednice Lednice Mikulov Milovice Moravská Nová Ves Moravský Žižkov Morkůvky Němčičky Nikolčice Novosedly Nový Přerov Pasohlávky Pavlov Perná Podivín Pohořelice Pohořelice Pohořelice Lednice Lednice Mikulov Popice Pouzdřany Přibice Přítluky Přítluky Rakvice Sedlec Starovice Starovičky Strachotín Šakvice Šitbořice Tvrdonice

Lednice Nejdek Mikulov Milovice Moravská Nová Ves Moravský Žižkov Morkůvky Němčičky Nikolčice Novosedly Nový Přerov Pasohlávky Pavlov Perná Podivín Nová Ves Pohořelice Smolín Lednice Nejdek Mikulov Popice Pouzdřany Přibice Nové Mlýny Přítluky Rakvice Sedlec Starovice Starovičky Strachotín Šakvice Šitbořice Tvrdonice

1985 1985 1981 1998 1985 1986 1987 1976 1996 1996 1997 1994 1964 1984 1985 1985 1981 2002 1997 1997 1994 1978 1997 1984 1990 1996 1989 1986 1976

66


Lanžhot

Obec Uherčice Valtice Valtice Velké Bílovice Velké Hostěrádky Velké Němčice

Lanžhot

1977

část obce Uherčice Úvaly Valtice Velké Bílovice Velké Hostěrádky Velké Němčice

Týnec

rok plynof. 1994 1987 1967 2000 1976

Týnec

Obec Velké Pavlovice Vlasatice Vranovice Vrbice Zaječí

1992

část obce Velké Pavlovice Vlasatice Vranovice Vrbice Zaječí

rok plynof. 1970 2000 2000 1997 1998

Přehled VTL RS V tabulce je uveden přehled instalovaných VTL RS s jejich výkonem a rokem uvedení do provozu, případně rokem rekonstrukce. V okrese Břeclav je instalováno celkem 109 VTL RS s celkovým hodinovým výkonem 192 506 m3. obec Poštorná Lanžhot Lanžhot Hrušky Hrušky Nikolčice Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Dolní Bojanovice Dolní Bojanovice Dolní Bojanovice Velké Pavlovice Velké Pavlovice Velké Pavlovice Velké Bílovice Velké Bílovice Velké Bílovice Velké Bílovice Rakvice Tvrdonice Klobouky Klobouky Velké Nemčice Velké Nemčice Krumvíř Hustopeče Hustopeče Hustopeče

výkon

uvedení

6 000 3 000 1 200 1 000 1 200 500 5 000 5 000 1 200 1 200 1 200 3 000 1 200 1 200 3 000 1 200 1 200 3 000 1 200 1 000 1 200 5 000 3 000 3 000 1 200 1 200 1 200 1 200 3 000 3 000 1 200

1998 1989 1988 1983 1978 1976 1982 1981 1987 1981 1988 1988 1978 1986 1988 1979 1983 1981 1979 1982 1979 1987 1978 1973 1979 1988 1979 1978 1987 1981

rekonstr.

obec

výkon

Břeclav 1 200 Břeclav 500 Břeclav 1 200 Poštorná 1 200 Charvatská N. Ves 1 200 Hustopeče 1 200 Moravský Žižkov 1 200 Šitbořice 1 200 Šitbořice 1 200 Šitbořice 500 Lednice 3 000 Lednice 1 200 Lednice 1 200 Valtice 3 000 Valtice 1 200 Dolní Dunajovice 3 000 Dolní Dunajovice 1 200 Hlohovec 1 200 Hlohovec 500 Poštorná 1 200 Šakvice 1 200 Břeclav 5 000 Břeclav 10 000 Rakvice 1 200 Moravská Nová Ves 1 200 Moravská Nová Ves 500 Valtice 1 200 Starovičky 1 200 Kobylí 3 000 Klobouky 1 200 Lanžhot 1 200

uvedení

rekonstr.

1983 1986 1991 1995 1982 1998 1987 1989 1984 1989 1989 1985 1989 1987 1994 1988 1985 1987 1987 1986 1989 1989 1989 1981 1990 1990 1990 1990 1991 1991

67


obec Starovice Podivín Podivín Pohořelice Pohořelice Křepice Moravská Nová Ves Moravská Nová Ves Břeclav Břeclav Poštorná Poštorná Horní Věstonice Břeclav - Gumotex Diváky Ladná Hustopeče-Gemi Novosedly Strachotín Pohořelice Sedlec Šakvice Podivín Přibice

výkon 1 200 3 000 1 200 1 200 1 200 1 200 3 000 1 200 5 000 1 000 5 000 3 000 1 200 3 000 1 200 1 200 1 200 3 000 2 000 3 000 1 200 800 400 1 200

uvedení

rekonstr.

1985 1984 1996 1983 1984 1985 1985 1985 1993 1977 1994 1994 1994 1995 1996 1996 1996 1996 1997 1997 1997

obec Týnec Kurdějov Horní Bojanovice Boleradice Dolní Dunajovice Moravská Nová Ves Lanžhot Kostice Charvatská N. Ves Přítluky Uherčice Perná Vrbice Březí Bulhary Bořetice Pavlov Zaječí Drnohlec Valtice Dolní Věstonice Vlasatice Bohumilice

výkon 1 200 1 200 1 200 1 200 500 1 200 403 1 200 403 1 200 1 200 1 200 800 1 200 1 200 1 200 1 200 1 200 2 000 1 200 500 1 200 1 200

uvedení

rekonstr.

1992 1992 1993 1992 1992 1993 1992 1993 1993 1994 1994 1994 1997 1997 1997 1997 1997 1998 1999

1997


192 506 m3 / hod


ABB ALSTOM POWER Czech, s.r.o.- Mikulov FOSFA, a.s. GUMOTEX, a.s. OTIS, a.s. Hrušecká obalovna s.r.o. Mostárna Hustopeče, a.s. FRUTA Lednice, a.s. Fruta Podivín, a.s. Velkopavlovické drůbežářské závody, a.s. Keramika Krunvíř Moraviapress Obchodní sladovny

PENAM - provoz Břeclavská pekárna PKZ Keramika Poštorná SIGNUM Hustopeče Tibbet & Britten Transgas, a.s. Nemocnice Břeclav Jihomoravská plynárenská - předreg. stanice STAVIKA - kotelna Nemocnice Valtice Harpen, plynová kotelna Břeclav TEPLO Břeclav WIENERBERGER, a.s., závod Novosedly n/M

68


Spotřeba zemního plynu m3 / rok Posuzované období 1999 2000 2001 71 208 816 63 126 837 71 031 236 16 855 462 15 474 157 19 723 682 55 653 496 54 392 281 57 437 215

6204 - Břeclav Kategorie odběratele obyvatelstvo maloodběr velkoodběr


Okres Břeclav - spotřeba plynu

tis. m3/ rok

1999

80 000

2000

2001

60 000

40 000

20 000

0 obyvatelstvo

maloodběr

velkoodběr


Okres Břeclav - počet odběratelů počet

1999

40 000

2000

2001

30 000

20 000

10 000

0 obyvatelstvo

maloodběr

velkoodběr


69


Trendy spotřeb v jednotlivých odběratelských kategoriích Břeclav tis.m3/ rok 80 000 obyvatelstvo velkoodběr

60 000

40 000

maloodběr 20 000

0 1999

2000

2001

období

70


3.2.2.6. Okres Hodonín – stav plynofikace a bilance spotřeby Plynofikace obcí v okrese Hodonín byla zahájena v roce 1954 plynofikací města Hodonín. Největší nárůst počtu plynofikovaných obcí byl v průběhu 90 – tých let. K 31.12 2002 byly všechny obce okresu plynofikovány. V okrese Hodonín jako jediném okrese Jihomoravského kraje je plynofikováno 100% obcí. Přehled plynofikace obcí V tabulce je zpracován přehled plynofikovaných obcí včetně uvedení roku plynofikace. Obce (části obce), které nemají uveden rok plynofikace, nejsou dosud plynofikovány.

obec

část obce

rok plynof.

Archlebov Blatnice pod Svatým Antonínkem Blatnička Bukovany Bzenec Čejč Čejkovice Čeložnice Dambořice Dolní Bojanovice Domanín Dražůvky Dubňany Hodonín Hovorany Hroznová Lhota Hrubá Vrbka Hýsly Javorník Ježov Josefov Karlín Kelčany Kněždub Kostelec Kozojídky Kuželov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Labuty Lipov Louka Lovčice

Archlebov Blatnice pod Svatým Antonínkem Blatnička Bukovany Bzenec Čejč Čejkovice Čeložnice Dambořice Dolní Bojanovice Domanín Dražůvky Dubňany Hodonín Hovorany Hroznová Lhota Hrubá Vrbka Hýsly Javorník Ježov Josefov Karlín Kelčany Kněždub Kostelec Kozojídky Kuželov Bohuslavice Nětčice Boršov Kyjov Labuty Lipov Louka Lovčice

1993

Lužice

Lužice

1960

1988 1997 1995 1985 1986 1981 1996 1992 1984 1997 1996 1962 1954 1988 1994 1996 1994 1996 1994 1995 1994 1995 1995 1996 1994 1996 1959 1959 1959 1959 1995 1995 1995 1995

Malá Vrbka Mikulčice Mikulčice Milotice Moravany Moravský Písek Mutěnice Násedlovice Nechvalín Nenkovice Nová Lhota Nová Lhota Nový Poddvorov Ostrovánky Petrov Prušánky Radějov Ratíškovice Rohatec Skalka Skoronice Sobůlky Starý Poddvorov Stavěšice Strážnice Strážovice Sudoměřice Suchov Svatobořice-Mistřín Svatobořice-Mistřín Syrovín Šardice Tasov Těmice

Malá Vrbka Mikulčice Těšice Milotice Moravany Moravský Písek Mutěnice Násedlovice Nechvalín Nenkovice Nová Lhota Vápenky Nový Poddvorov Ostrovánky Petrov Prušánky Radějov Ratíškovice Rohatec Skalka Skoronice Sobůlky Starý Poddvorov Stavěšice Strážnice Strážovice Sudoměřice Suchov Mistřín Svatobořice Syrovín Šardice Tasov Těmice

1996 1984 1984 1993 1995 1997 1992 1999 1997 1996 2001

Obec

část obce

rok plynof.

1995 1996 1997 1982 1998 1979 1983 1988 1995 1997 1994 1996 1977 1997 1995 1998 1994 1994 1998 1987 1994 1997

71


Obec

část obce

rok plynof.

Terezín Tvarožná Lhota Uhřice Vacenovice Velká nad Veličkou Veselí nad Moravou Veselí nad Moravou Veselí nad Moravou Věteřov Vlkoš Vnorovy

Terezín Tvarožná Lhota Uhřice Vacenovice Velká nad Veličkou Milokošť Zarazice Veselí nad Moravou Věteřov Vlkoš Lidéřovice

1994 1995 1993 1992 1994 1963 1963 1963 1997 1995 1985

Obec Vnorovy Vracov Vřesovice Žádovice Žarošice Žarošice Žarošice Ždánice Želetice Žeravice Žeraviny

část obce Vnorovy Vracov Vřesovice Žádovice Silničná Zdravá Voda Žarošice Ždánice Želetice Žeravice Žeraviny

rok plynof. 1985 1989 1996 1994 1991 1991 1991 1987 1996 1999 1995

Přehled VTL RS V tabulce je uveden přehled instalovaných VTL RS s jejich výkonem a rokem uvedení do provozu, případně rokem rekonstrukce. V okrese Hodonín je instalováno celkem 130 VTL RS s celkovým hodinovým výkonem 214 506 m3. obec

výkon

Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín Rohatec - Kolonie Rohatec - Kolonie Rohatec Rohatec Rohatec Lužice Lužice-Mikulčice Strážnice Strážnice Strážnice Strážnice Strážnice Strážnice Strážnice Čejkovice Čejkovice Čejkovice

5 000 10 000 5 000 1 200 3 000 5 000 1 000 1 500 1 200 1 200 1 200 3 000 500 3 000 1 200 1 200 3 000 3 000 3 000 3 000 1 200 1 200 1 200 1 200 1 200 3 000 1 200 1 200

uvedení

1997

1996 1996 1998 1992 1996 1986 1982 1983 1983 1983 1987 1984 1977 1985 1980 1977 1983 1981 1988 1981 1983

rekonstr.

obec Veselí n. Moravou Veselí n. Moravou Veselí n. Moravou Veselí n. Moravou Veselí n. Moravou Veselí n. Moravou Veselí n. Moravou Ratiškovice Ratiškovice Ratiškovice Vnorovy Vnorovy Vnorovy Bzenec Bzenec Bzenec Bzenec Čejč Čejč Čejč Šardice Šardice Šardice Šardice Hovorany Skalka Ždánice Vracov

výkon 700 1 000 403 500 1 200 1 200 500 5 000 1 200 1 200 3 000 1 200 1 200 3 000 3 000 500 500 1 200 1 200 500 1 200 1 200 1 200 500 3 000 1 200 5 000 3 000

uvedení

rekonstr.

1977

1992 1989 1978 1983 1979 1986 1987 1987 1986 1985 1985 1984 1989 1984 1983 1987 1986 1996 1991 1988 1988 1988 1989

72


obec Čejkovice Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Prušánky Dubňany Dubňany Dubňany Dubňany Dubňany Dubňany Veselí nad Moravou Veselí nad Moravou Vacenovice Uhřice Vracov Zarazice Milotice Archlebov Veseli nad Moravou Terezín Hýsly Velká nad Veličkou Starý Poddvorov Svatobořice Mistřín Bohuslavice Kozojídky Karlín Ježov Louka Lovčice Tvarožná Lhota Kelčany Sudoměřice Vlkoš

výkon 1 200 2 000 3 000 1 200 1 000 1 200 3 000 3 000 2 000 1 000 1 200 1 200 1 200 300 3 000 1 200 1 200 1 200 1 200 2 000 1 200 1 200 1 200 1 200 1 200 1 200 3 000 1 200 2 000 1 200 1 200 3 000 1 200 1 200 500 1 200 2 000

uvedení

rekonstr.

1987 1980 1999 1979 1979 1997 1980 1982 1979 1997 1983 1983 1984 1997 1993 1992 1993 1993 1992 1993 1993 1993 1994 1994 1994 1994 1994 1994 1994 1994 1995 1995 1995 1995 1995


obec Mikulčice Blatnice Ždánice Čejč Veselí Veselí Vracov Žarošice Bzenec Bzenec Bzenec Kyjov Bzenec Dambořice Mutěnice Moravany Bukovany Josefov Kněždub Labuty Dražůvky Stavěšice-Nenkov. Ostrovánky Hrubá Vrbka-hlav. Vracov Kostelec Javorník Těmice-Domanín Stražovice Petrov Sobůlky Moravský Písek Blatnička Nenkovice Rohatec-Soboňky Násedlovice Kyjov Nemocnice

výkon 500 1 200 1 200 1 200 3 000 1 200 1 200 1 200 500 500 3 000 1 200 403 1 200 2 000 1 200 1 200 1 200 1 200 1 200 200 1 200 500 1 200 1 200 1 200 2 000 2 000 1 200 1 200 1 200 2 500 1 200 1 200 500 1 200 500

uvedení

rekonstr.

1990 1990 1990 1991 1991 1991 1991 1991 1991 1991 1991 1992 1992 1992 1987 1995 1995 1995 1995 1995 1995 1996 1996 1996 1996 1996 1996 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1998 1998

214 506 m3 / hod

Nejvýznamnější odběratelé zemního plynu UNIKOV, spol. s r.o. KM BETA, a.s. PIKA spol. s r.o. MORAVIA BENAX, s.r.o. PHILIP MORRIS ČR, a.s. - závod Hodonín Cihelna Hodonín, s.r.o. Alois Flachs - Hurdis VETROPACK MORAVIA GLASS, a.s. Kyjov

Šroubárna Kyjov, s.r.o. ČMO – České a Moravské obalovny, s.r.o. NESTLE, s.r.o. - závod Maryše Rohatec PHILIP MORRIS ČR, a.s. - závod Strážnice Kordárna, a.s. Železárny Veselí, a.s. NAREX Ždánice, s.r.o. Teplárna Kyjov, a.s.

73


6205 - Hodonín Kategorie odběratele obyvatelstvo maloodběr velkoodběr

Spotřeba zemního plynu m3 / rok Posuzované období 1999 2000 2001 96 622 321 82 849 556 93 026 603 18 942 485 17 033 975 22 081 649 115 755 357 142 125 384 139 604 082


Okres Hodonín - spotřeba plynu tis. m3/rok

1999

160 000

2000

2001

120 000

80 000

40 000

0 obyvatelstvo

maloodběr

velkoodběr


Okres Hodonín - počet odběratelů

počet 1999

60 000

2000

2001

40 000

20 000

0

obyvatelstvo

maloodběr

velkoodběr


74


Trendy spotřeb v jednotlivých odběratelských kategoriích Hodonín tis.m3/ rok 160 000 velkoodběr 140 000 120 000 obyvatelstvo

100 000 80 000 60 000 40 000

maloodběr 20 000 0 1999

2000

2001

období

75


3.2.2.6. Okres Vyškov – stav plynofikace a bilance spotřeby Plynofikace obcí v okrese Vyškov byla zahájena v roce 1904 plynofikací města Vyškov. Největší nárůst počtu plynofikovaných obcí byl v průběhu 90 – tých let. K 31.12 2002 bylo z celkového počtu 81 obcí plynofikováno 75, což je téměř 93%. Přehled plynofikace obcí V tabulce je zpracován přehled plynofikovaných obcí včetně uvedení roku plynofikace. Obce (části obce), které nemají uveden rok plynofikace, nejsou dosud plynofikovány.

obec

část obce

rok plynof.

Bohaté Málkovice Bohdalice-Pavlovice Bohdalice-Pavlovice Bohdalice-Pavlovice Bošovice Brankovice Březina Bučovice Bučovice Bučovice Bučovice Bučovice Dětkovice Dobročkovice Dražovice Drnovice Drysice Habrovany Heršpice Hlubočany Hlubočany Hodějice Holubice Hostěrádky-Rešov Hoštice-Heroltice Hoštice-Heroltice Hrušky Hvězdlice Hvězdlice Chvalkovice Ivanovice na Hané Ivanovice na Hané Ježkovice Kobeřice u Brna Kojátky

Bohaté Málkovice Bohdalice Manerov Pavlovice Bošovice Brankovice Březina Vícemilice Černčín Kloboučky Marefy Bučovice Dětkovice Dobročkovice Dražovice Drnovice Drysice Habrovany Heršpice Hlubočany Terešov Hodějice Holubice Hostěrádky-Rešov Heroltice Hoštice Hrušky Nové Hvězdlice Staré Hvězdlice Chvalkovice Chvalkovice n. Hané Ivanovice na Hané Ježkovice Kobeřice u Brna Kojátky

1995 1996 1997 1998 1997 1996 1994 1998 1995 1998 1991 1994 1995 1990 1995 1993 1996 1995 1996 1994 1996 1992 1992 1992 1992 1994 1994 1968 1968 1999 1997 1995

Obec

část obce

rok plynof.

Kojátky Komořany Kozlany Kožušice Krásensko Křenovice Křižanovice Křižanovice u Vyšk. Kučerov Letonice Lovčičky Luleč Lysovice Malínky Medlovice Milešovice Milonice Moravské Málkovice Mouchnice Mouřínov Němčany Nemochovice Nemojany Nemotice Nesovice Nesovice Nevojice Nížkovice Nové Sady Nové Sady Olšany Orlovice Otnice Podbřežice Podivice

Šardičky Komořany Kozlany Kožušice Krásensko Křenovice Křižanovice Křižanovice u Vyšk. Kučerov Letonice Lovčičky Luleč Lysovice Malínky Medlovice Milešovice Milonice Mor. Málkovice Mouchnice Mouřínov Němčany Nemochovice Nemojany Nemotice Letošov Nesovice Nevojice Nížkovice Březina Nové Sady Olšany Orlovice Otnice Podbřežice Podivice

1995 1995 1996 1993 1992 1996 1999 1995 1995 1997 1996 1996 1985 1997 1995 1994 1999 2000 1995 1995 1996 1998 1995 1995 1996 1996

1998 1994 1997 1995

76


Obec

část obce

rok plynof.

Podomí Prusy-Boškůvky Prusy-Boškůvky Pustiměř Pustiměř Račice-Pístovice Račice-Pístovice Radslavice Radslavice Rašovice Rostěnice-Zvonovice Rostěnice-Zvonovice Rousínov Rousínov Rousínov Rousínov Rousínov Rousínov Rousínov Ruprechtov Rybníček Slavkov u Brna Snovídky Studnice Studnice

Podomí Boškůvky Moravské Prusy Pustiměř Pustiměřské Prusy Pístovice Račice Radslavice Radslavičky Rašovice Rostěnice Zvonovice Čechyně Kroužek Rousínovec Slavíkovice Královopol. Vážany Vítovice Rousínov Ruprechtov Rybníček Slavkov u Brna Snovídky Odrůvky Studnice

1995 1996 1996 1991 1991 2000 2001 1998 1998 1997 1997 1997 1963 1963 1963 1963 1963 1963 1963 1997 1994 1985 1999 2000 2000

Obec

část obce

rok plynof.

Šaratice Švábenice Topolany Tučapy Uhřice Vážany Vážany nad Litavou Velešovice Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Zbýšov Zelená Hora

Šaratice Švábenice Topolany Tučapy Uhřice Vážany Vážany nad Litavou Velešovice Opatovice Lhota Pařezovice Rychtářov Nouzka Nosálovice Pazderna Dědice Hamiltony Zouvalka Brňany Křečkovice Vyškov-Město Vyškov-Předměstí Zbýšov Zelená Hora

1997 1983 1999 1996 1998 1996 1998 1992 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1999 1994

Přehled VTL RS V tabulce je uveden přehled instalovaných VTL RS s jejich výkonem (a rokem uvedení do provozu, případně rokem rekonstrukce). V okrese Vyškov je instalováno celkem 52 VTL RS s celkovým hodinovým výkonem 74 731 m3. obec Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Rousínov Rousínov Slavkov Slavkov Ivanovice Ivanovice Švábenice Medlovice

výkon 3 000 3 000 3 000 3 000 3 004 1 200 1 200 1 200 1 200 3 000 1 200 1 200 1 200 1 200

uvedení

rekonstr.

obec Milonice Letonice Bohaté Málkovice Kojátky Němčany Drysice Komořany Kučerov Bohdalice Boškůvky Královopolské Váž. Hostěrádky - Rešov Hodějice Heršpice

výkon

uvedení

rekonstr.

1203 1203 1200 200 800 200 3000 1200 1200 1200 500 1200 1200 2000

77


obec

výkon

Pustiměř Drnovice Bučovice Bučovice Nové Hvězdlice Hoštice - Heroltice Velešovice Křenovice Habrovany Chválkovice u Buč. Mor. Málkovice Holubice

uvedení

rekonstr.

1 200 3 000 1 202 1 203 1 200 1 203 1 203 1 200 1 203 1 203 1 201 1 200


obec Otnice Vyškov Vyškov Vyškov Rousínov Rousínov Slavkov Slavkov Medlovice Pustiměř Krásensko Podomí

výkon

uvedení

2000 2000 1200 1200 1200 1203 1200 1200 500 500 1200 1200

1985 1995

rekonstr.

74 731 m3 / hod


GANGA, v.o.s. Bučovice Bioveta, a.s. Opatherm, a.s. ROSTROJ, a.s. Rousínov ROSTEX Vyškov, s.r.o.

MAGNUM Parket, a.s. Nemocnice s poliklinikou ve Vyškově CHRIŠTOV, spol. s r.o. Vojenská ubytovací a stavební správa Městská údržba a služby Vyškov

78


Spotřeba zemního plynu

Počet odběratelů

6206 - Vyškov m3 / rok Posuzované období 1999 2000 2001 44 343 38 836 43 151 568 189 601 11 458 10 370 13 490 126 578 989 25 432 27 501 28 142 071 314 312

Kategorie odběratele obyvatelstvo maloodběr velkoodběr

Posuzované období 1999 2000 2001 23 865

25 023

24 938

1 374

1 424

1 572

134

155

145

Okres Vyškov - spotřeba plynu tis. m3/ rok 60 000

1999

2000

2001

40 000

20 000

0 obyvatelstvo

maloodběr

velkoodběr


Okres Vyškov - počet odběratelů

počet

1999

2000

2001

40 000

30 000

20 000

10 000

0 obyvatelstvo

maloodběr

velkoodběr


79


Trendy spotřeb v jednotlivých odběratelských kategoriích Vyškov tis.m3/ rok 50 000 obyvatelstvo 40 000 velkoodběr

30 000

20 000 maloodběr 10 000

0 1999

2000

2001

období

80


3.2.2.7. Okres Znojmo - stav plynofikace a bilance spotřeby Plynofikace obcí v okrese Znojmo byla zahájena v roce 1959 plynofikací města Znojmo. Největší nárůst počtu plynofikovaných obcí byl v průběhu 90 – tých let. K 31.12 2002 bylo z celkového počtu 148 obcí plynofikováno 126, což je více než 85%. V Jihomoravském kraji je v současnosti okres Znojmo procentuálně nejméně plynofikovaným okresem. Přehled plynofikace obcí V tabulce je zpracován přehled plynofikovaných obcí včetně uvedení roku plynofikace. Obce (části obce), které nemají uveden rok plynofikace, nejsou dosud plynofikovány. V obcích označených * provozuje distribuční síť Českomoravská plynárenská, a.s. obec Bantice Běhařovice Běhařovice Běhařovice Bezkov* Bítov Blanné Blížkovice Bohutice Bojanovice Borotice Boskovštejn Božice Branišovice Břežany Citonice Ctidružice Čejkovice Čermákovice Černín Damnice Dobelice Dobřínsko Dobšice Dolenice Dolní Dubňany Dyjákovice Dyjákovičky Dyje Džbánice Grešlové Mýto Havraníky Hevlín Hluboké Mašůvky Hnanice Hodonice

část obce Bantice Běhařovice Ratišovice Stupešice Bezkov Bítov Blanné Blížkovice Bohutice Bojanovice Borotice Boskovštejn Božice Branišovice Břežany Citonice Ctidružice Čejkovice Čermákovice Černín Damnice Dobelice Dobřínsko Dobšice Dolenice Dolní Dubňany Dyjákovice Dyjákovičky Dyje Džbánice Grešlové Mýto Havraníky Hevlín Hluboké Mašůvky Hnanice Hodonice

rok plynof. 1997 1999 1999 1999 2000 2001 1998 1996 1993 1997 1996 2000 1995 1995 1995 1992 1997 2000 1997 1996 2001 1976 1996 1997 1996 1994 1999 1996 1998 1995 1995 1999 1991

Obec

část obce

Horní Břečkov* Horní Břečkov* Horní Dubňany Horní Dunajovice Horní Dunajovice Horní Kounice Hostěradice Hostěradice Hostěradice Hostim Hrabětice Hrádek Hrušovany n. Jeviš. Chvalatice Chvalovice Chvalovice Jamolice Jaroslavice Jevišovice Jezeřany-Maršovice Jiřice u Miroslavi Jiřice u M.Budějovic Kadov Korolupy Kravsko Krhovice Křepice Křídlůvky Kubšice Kuchařovice Kyjovice Lančov Lechovice Lesná Lesonice Litobratřice

Čížov Horní Břečkov Horní Dubňany Domčice Horní Dunajovice Horní Kounice Hostěradice Chlupice Míšovice Hostim Hrabětice Hrádek Hrušovany n. Jeviš. Chvalatice Chvalovice Hatě Jamolice Jaroslavice Jevišovice Jezeřany-Maršovice Jiřice u Miroslavi Jiřice u M.Budějovic Kadov Korolupy Kravsko Krhovice Křepice Křídlůvky Kubšice Kuchařovice Kyjovice Lančov Lechovice Lesná Lesonice Litobratřice

rok plynof. 2000 2000

1998 2000 1993 1993 1993 1996 1996 1997 1997 2000 1995

1997 1997 1999 1996 2000 2001 1994 1997 1999 1997 1998 1998 1993 1976 1999 2001 1998

81


Obec

část obce

Loděnice Lubnice Lukov* Mackovice Makovice* Medlice Mikulovice Milíčovice* Miroslav Miroslav Miroslavské Knínice Morašice Moravský Krumlov Moravský Krumlov Moravský Krumlov Moravský Krumlov Našiměřice Němčičky N.Šaldorf-Sedlešov. N.Šaldorf-Sedlešov. Olbramkostel Olbramovice Oleksovice Onšov Oslnovice Pavlice Petrovice Plaveč Plenkovice Podhradí nad Dyjí Podmolí* Podmyče Práče Pravice Prokopov Prosiměřice Přeskače Rešice Rozkoš Rudlice Rybníky Skalice Slatina Slup Slup Stálky Starý Petřín Starý Petřín Starý Petřín Stošíkovice na Louce Strachotice Strachotice

Loděnice Lubnice Lukov Mackovice Mašovice Medlice Mikulovice Milíčovice Kašenec Miroslav Miroslavské Knínice Morašice Rakšice Rokytná Polánka Moravský Krumlov Našiměřice Němčičky Nový Šaldorf Sedlešovice Olbramkostel Olbramovice Oleksovice Onšov Oslnovice Pavlice Petrovice Plaveč Plenkovice Podhradí nad Dyjí Podmolí Podmyče Práče Pravice Prokopov Prosiměřice Přeskače Rešice Rozkoš Rudlice Rybníky Skalice Slatina Oleksovičky Slup Stálky Jazovice Nový Petřín Starý Petřín Stošíkovice na Louce Micmanice Strachotice

rok plynof. 1997 2000 1995 2000 2000 1990 2000 1990 1997 1998 2001 2000 1993 1996 1987 1989 1998 1992 2002 1999 1996 2001 1994 1994 2000 1976 1997 1999 1993 1999 2000 1996 2001 1998 1999 1998 1998

2001 1997 1997

Obec

část obce

Střelice Suchohrdly Suchohrdly u Miros. Šafov Šanov Šatov Štítary Šumice Šumná Tasovice Tavíkovice Tavíkovice Těšetice Trnové Pole Troskotovice Trstěnice Tulešice Tvořihráz Uherčice Uherčice Újezd Únanov Valtrovice Vedrovice Velký Karlov Vémyslice Vevčice Višňové Vítonice Vracovice* Vranov nad Dyjí Vranovská Ves Vratěnín Vrbovec Vrbovec Výrovice Vysočany Zálesí Zblovice Znojmo Znojmo Znojmo Znojmo Znojmo Znojmo Znojmo Znojmo Znojmo Želetice Žerotice Žerůtky

Střelice Suchohrdly Suchohrdly u Miros. Šafov Šanov Šatov Štítary Šumice Šumná Tasovice Dobronice Tavíkovice Těšetice Trnové Pole Troskotovice Trstěnice Tulešice Tvořihráz Uherčice Mešovice Újezd Únanov Valtrovice Vedrovice Velký Karlov Vémyslice Vevčice Višňové Vítonice Vracovice Vranov nad Dyjí Vranovská Ves Vratěnín Hnízdo Vrbovec Výrovice Vysočany Zálesí Zblovice Derflice Popice Kasárna Mramotice Načeratice Oblekovice Přímětice Znojmo Konice Želetice Žerotice Žerůtky

rok plynof. 1998 1995 2000 1996 1992 1999 1998 1999 1991 2001 1999 1998 1996 1995 1998 1996

1994 1997 1994 2001 1997 1997 1998 2000 2000 2000

1996 1997 2000 2001 1998 1996 1996 1981 1984 1959 1998 1998 1994 1996

82


Přehled VTL RS V tabulce je uveden přehled instalovaných VTL RS s jejich výkonem a rokem uvedení do provozu, případně rokem rekonstrukce. V okrese Znojmo je instalováno celkem 70 VTL RS s celkovým hodinovým výkonem 157 205 m3.

obec

výkon

uvedení

rekonstr.

Znojmo Znojmo Znojmo Znojmo Znojmo Znojmo Znojmo Dobšice Dobšice Práče Miroslav Hodonice Mikulovice Šatov Citonice Olbramovice Bohutice Mor.Krumlov Mor.Krumlov Prosiměřice Hostěradice Kyjovice Dyje Vedrovice Únanov Plaveč Kravsko Branišovice Hevlín Břežany Božice Mackovice Chvalovice Suchohrdly u Znojma Hrabětice

8000 10000 20000 16000 5000 1200 4000 6000 1200 1500 1200 3000 1200 1200 1200 1200 1200 5000 5000 1200 1200 1200 1200 1200 1200 1200 1200 500 2000 1200 3000 1200 2000 500 1200

1964 1961 1966 1981 1993 1982 1987 1958 1972 1976 1990 1991 1990 1992 1992 1992 1993 1993 1994 1993 1993 1993 1994 1994 1994 1994 1994 1995 1995 1995 1995 1995 1995 1995 1996

1997


1983 1999

1998

obec Blížkovice Žerůtky Jiřice Mramotice Rudlice Hostim Trnové pole Grešlovo mýto Jevišovice Černín Vevčice Višňové Hrušovany n/Jeviš. Dyjákovice Valtrovice Křídlůvky Jaroslavice Bantice Pravice Hrádek Ctidružice Strachotice Morašice - Skalice Trstěnice Havraníky Horní Dunajovice Olbramkostel Hrušovany n/Jeviš. Stupešice Přeskáče Běhařovice Štítary Medlice Suchohrdly u Mir. Vranovská Ves

výkon

uvedení

1200 800 3000 1200 400 505 200 800 2000 200 200 1600 5000 1200 500 500 1200 1200 500 800 1200 1500 1200 1200 1200 1200 1200 1200 500 1200 1200 5000 1200 500 400

1995 1996 1996 1996 1996 1996 1996 1996 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1998 1998 1998 1998 1998 1998 1999 1999 1999 1999 2000 2000 2000

rekonstr.

157 205 m3 / hod

83



HELUZ cihlářský průmysl, v.o.s. Saint – Gobain Verte, a.s. Zemědělské družstvo Hodonice Hutní montáže Ostrava, a.s. – divize 500 Vertex a.s. Litomyšl – závod 4 Keramické závody, a.s. Obalex Znojmo, a.s.

ZNOJMIA TRADE MARK, a.s. Hostan, s.r.o. Suncona, s.r.o. Znojmo Okresní nemocnice s poliklinikou Znojmo Znojemská tepelná společnost, s.r.o. Byterm Znojmo, s.r.o. Správa majetku města Moravského Krumlova

84



6207 - Znojmo Kategorie odběratele obyvatelstvo

47 182 345

42 039 134

46 180 974


11 716 938 63 085 401

10 476 785 65 078 835

12 648 670 66 954 614


Okres Znojmo - spotřeba plynu

tis. m3/ rok

1999

80 000

2000

2001

60 000

40 000

20 000

0 obyvatelstvo

maloodběr

velkoodběr


Okres Znojmo - počet odběratelů

počet

1999

40 000

2000

2001

30 000

20 000

10 000

0 obyvatelstvo

maloodběr

velkoodběr


85


Trendy spotřeb v jednotlivých odběratelských kategoriích Znojmo tis.m3/ rok 80 000 velkoodběr 60 000 obyvatelstvo 40 000

20 000

maloodběr

0 1999

2000

2001

období

86


3.2.2.9. Rekapitulace JmK – současný stav Přehled plynofikovaných obcí JmK - shrnutí Kod

Okres

6201 6203 6204 6205 6206 6207

Blansko Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

130 137 69 81 81 148

Počet plynofikovaných obcí k 31.12. 2002 123 128 64 81 75 126

CELKEM

646

597

Počet obcí

Mapa plynofikace území

87


Přehled VTL RS v JmK - shrnutí Počet VTL RS

Instalovaný výkon v VTL RS (m3/hod)


99 122 109 130 52 70

149 200 265 155 192 506 214 506 74 731 157 205

CELKEM

582

1 053 303

Kod

Okres

6201 6203 6204 6205 6206 6207

Přehled počtu odběratelů zemního plynu v JmK - shrnutí Počet odběratelů Kategor. odběratele 6201 - okres Blansko

obyvatelstvo maloodběr velkoodběr 6203 - okres Brno-venkov obyvatelstvo maloodběr velkoodběr 6204 - okres Břeclav obyvatelstvo maloodběr velkoodběr 6205 - okres Hodonín obyvatelstvo maloodběr velkoodběr 6206 - okres Vyškov obyvatelstvo maloodběr velkoodběr 6207 - okres Znojmo obyvatelstvo maloodběr velkoodběr Jihomoravský kraj obyvatelstvo maloodběr velkoodběr Celkem odběratelů v kraji mimo Brna města 6202 – okres Brno - město

obyvatelstvo maloodběr velkoodběr Celkem odběratelů v kraji včetně Brna města

1999 28 162 1 585 151 38 971 2 214 192 33 091 2 158 167 46 330 2 543 195 23 865 1 374 134 27 071 1 546 161 193 193 11 209 983 209 910 140 892 7 594 470 358 866

Posuzované období 2000 2001 29 361 29 616 1 682 1 894 177 155 41 766 41 134 2 342 2 652 224 202 34 935 34 858 2 283 2 565 192 172 47 881 47 112 2 655 2 966 213 186 25 023 24 938 1 424 1 572 155 145 28 664 28 984 1 656 1 898 178 169 203 292 201 964 11 784 13 225 1 117 1 019 220 811 221 218 145 541 7 651 502 374 505

141 555 8 835 473 372 081

88


Bilance spotřeby zemního plynu v JmK - shrnutí Spotřeba zemního plynu v m3 /rok Kategor. odběratele 1999


2001


obyvatelstvo maloodběr velkoodběr

49 491 359 13 013 317 56 932 173

43 135 949 12 045 380 62 919 686

46 129 848 14 845 952 60 991 161

6203 - okres Brno-venkov


85 359 005 19 393 062 88 462 778

77 164 394 18 028 923 89 180 365

85 971 750 22 740 792 84 789 439



71 208 816 16 855 462 55 653 496

63 126 837 15 474 157 54 392 281

71 031 236 19 723 682 57 437 215



96 622 321 18 942 485 115 755 357

82 849 556 17 033 975 142 125 384

93 026 603 22 081 649 139 604 082



44 343 568 11 458 126 25 432 314

38 836 189 10 370 578 27 501 312

43 151 601 13 490 989 28 142 071

6207 - okres Znojmo


47 182 345 11 716 938 63 085 401

42 039 134 10 476 785 65 078 835

46 180 974 12 648 670 66 954 614

celkem JmK

obyvatelstvo maloodběr velkoodběr Transgas, a.s.

389 059 623 89 824 199 373 821 660

342 852 299 81 754 996 405 779 489

382 513 765 104 176 771 405 069 492

74 433 831 965 342 154

51 989 881 923 769 601

44 577 335 973 519 663

130 098 460 116 941 436 46 655 958 42 820 964 398 971 216 336 097 683 1 541 067 788 1 419 629 684

125 383 228 57 557 888 338 227 739 1 494 688 518

Celková spotřeba kraje mimo Brna města

6202 – okres Brno - město


Celková spotřeba kraje včetně Brna města

89


3.2.2.10. Předpokládaný rozvoj systému Na základě analýzy současného stavu bylo konstatováno, že zemní plyn je zcela dominantním palivem a ve spotřebě paliv pokrývá cca 60 %. Lze očekávat, že dominantním zůstane i v časovém horizontu, který řeší zpracovávaná Územní energetická koncepce. Plynofikace dosud neplynofikovaných obcí Dle informací hlavního distributora zemního plynu v Jihomoravském kraji společnosti Jihomoravská plynárenská, a.s. bude i v dalších letech pokračovat plynofikace dosud neplynofikovaných obcí. Jedná se především o obce v okrese Znojmo, kde je nejnižší procento plynofikovaných obcí. Na plynofikaci obcí v níže uvedené tabulce již bylo vydáno územní rozhodnutí. Po provedení plánované plynofikace obcí bude v Jihomoravském kraji z celkového počtu 646 obcí plynofikováno 611 obcí, což je více než 94 %. Přehled obcí, ve kterých je plánovaná plynofikace Okres

Obec

6203 6207 6207 6207 6207 6207 6207 6207 6207 6207 6207 6207 6207 6207 6201

Bratčice Lubnice Korolupy Vysočany Oslnovice Uherčice Vratěnín Dolní Dubňany Horní Dubňany Dobřínsko Jamolice Tulešice Čermákovice Rešice Boskovice m.č. Hrádkov

Předpokládaný rok plynofikace 2004 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003

V ostatních dosud neplynofikovaných obcích Jihomoravská plynárenská, a.s. prozatím o plynofikaci nerozhodla, nebo o ní, zejména z důvodu neefektivnosti a nesplnění ekonomických požadavků, neuvažuje.

90


Přehled obcí, ve kterých není o plynofikaci zatím rozhodnuto Obec ( část obce )

Obec ( část obce )

Okres Blansko Boskovice - Bačov Boskovice - Hrádkov Boskovice - Vratíkov Kněžěves – Jobova Lhota Kněževes - Veselka Kuničky Kunštát – Hluboké u Kunštátu Kunštát - Touboř Letovice - Chlum Letovice - Jasinov Letovice - Kladoruby Letovice - Kochov Letovice - Klevetov Letovice - Lhota Letovice - Slatinka Letovice - Zboněk Letovice - Novičí Letovice - Kněževisko Letovice - Zábludov Lhota u Olešnice

Lomnice - Brusná Lomnice - Řepka Lomnice - Veselí Louka Makov Malá Roudka Malá Roudka – Skočova Lhota Rájec-Jestřebí - Holešín Rájec-Jestřebí - Karolín Strhaře Strhaře – Žleby Stvolová - Skřib Svitávka - Sasina Ústup Velké Opatovice - Bezděčí Velké Opatovice – Brťov u V. Opatovic Velké Opatovice – Korbelova Lhota Velké Opatovice - Svárov Velké Opatovice – Velká Roudka

Okres Brno - venkov Babice nad Svitavou Babice u Rosic Čučice Hlína Hostěnice – Lhotka Hvozdec Chudčice Malhostovice - Nuzířov Nelepeč - Žernůvka

Práce Přibyslavice - Radoškov Šlapanice - Bedřichovice Tišnov – Hajánky Tišnov – Hájek Tišnov – Jamné Tišnov – Pejškov Tišnov – Závist Zálesná Zhoř

Okres Břeclav Bavory Borkovany Ivaň Němčičky

Pasohlávky Pohořelice - Smolín Přítluky – Nové Mlýny Valtice - Úvaly

Okres Hodonín Nová Lhota - Vápenky Okres Vyškov Březina Dobročkovice Hlubočany - Terešov Kožušice Malínky

Nové Sady - Březina Nové Sady Podivice Vyškov - Pařezovice Vyškov - Zouvalka

91


Okres Znojmo Horní Dunajovice – Domčice Chvalovice - Hatě Lančov Miroslav - Kašanec Moravský Krumlov – Rakšice Našiměřice Podhradí nad Dyjí Podmyče Stálky Starý Petřín – Jazovice

Starý Petřín – Nový Petřín Starý Petřín Šafov Uherčice – Mešovice Újezd Velký Karlov Vrbovec - Hnízdo Znojmo - Derflice Znojmo - Načeratice

Rozvoj plynovodní distribuční sítě v již plynofikovaných obcích Další výstavbu plynovodní sítě řeší územní plány jednotlivých obcí. U rozvojových zón se uvažuje s jejich postupnou plynofikací napojením na stávající plynovody.

Rekonstrukce stávajících VTL RS Přehled plánovaných rekonstrukcí VTL RS Okres Blansko VTL RS Adamov – U kostela VTL RS Adamov - Neumannova

VTL RS Lysice - Brněnská VTL RS Lysice - náměstí

Okres Břeclav VTL RS Mikulov VTL RS Podivín

VTL RS Břeclav - OÚNZ VTL RS Břeclav - Gumotex

Okres Vyškov VTL RS Ivanovice

VTL RS Nové Hvězdice

Okres Znojmo VTL RS Lechovice

Podzemní zásobníky zemního plynu Výstavba a provozování podzemních zásobníků zemního plynu v Jihomoravském kraji je hlavní činností společnosti Moravské naftové doly, a.s. V dalších letech bude společnost v této činnosti dále pokračovat. V roce 2002 byly úspěšně provedeny závěrečné zkoušky zásobníku Uhřice. Podzemní zásobníky zemního plynu mají zásadní význam z hlediska spolehlivosti dodávek zemního plynu.

92


Bezpečnost, spolehlivost a kvalita dodávek zemního plynu Jihomoravská plynárenská, a.s. vždy kladla důraz na bezpečnost, spolehlivost a kvalitu dodávek zemního plynu a v temto trendu i nadále pokračuje. Jednou z nejdůležitějších priorit společnosti je udržet a dále zkvalitňovat provozní způsobilost celé plynovodní soustavy. Vzhledem k blížícímu se vstupu do Evropské unie a následně očekávanému nárůstu hospodářské aktivity v regionu se společnost snaží o maximální připravenost. Důkazem jsou například aktivityv pohraniční spolupráci – havarijní propojení VTL plynovodů mezi městy Hevlín a Laa an der Thaya nebo použití špičkových bezpečnostních technologií – protikorozní ochrana a sklolaminátové potrubí. V oblasti pasivní ochrany Jihomoravská plynárenská, a.s. přistoupila na budování a rekonstrukce plynovodů s tovární třívrstvou extrudovanou PE izolací. Kromě toho ve zvlášť exponovaných oblastech, kde není možno efektivně zajistit protikorozní ochranu ocelových plynovodů (místní sítě a vysokotlaké plynovody ve městech s vysokou hustotou inženýrských sítí) přechází JMP, a.s. na použití plynovodů z LPE ( do 0,4 MPa ) a ze sklolaminátu. Pro zajištění aktivní protikorozní ochrany plynovodů v městě Brně, kde je provozována tramvajová doprava (stejnosměrná trakce), JMP, a.s. mimo elektrických polarizovaných drenáží (EPD), kterých provozuje 89, vyvinula ve spolupráci s firmou Elgas, s.r.o. elektrickou zesílenou drenáž - elektrickou saturáž (ESA), kterou od září 2001 provozuje na dvou ověřovacích kusech ( 200 A a 400 A ) bez jediné poruchy a s plnou spokojeností. Mimo to v Brně provozuje JMP, a.s. jednu stanici katodické ochrany (SKAO). Na místních sítích (STL a NTL plynovodech) obcí a měst v rámci působnosti JMP, a.s. v oblastech bludných proudů od stejnosměrné železniční trakce jsou v provozu 4 kusy EPD, 2 kusy SKAO a 4 kusy galvanických anod (GA). Vysokotlaké plynovody jsou zcela chráněny převážně automaticky řízenými stanicemi katodické ochrany (SKAO), kterých je instalováno 204 kusy.

93


3.2.3. Systém zásobování území teplem 3.2.3.1. Analýza systému Pro potřeby analýzy byl proveden výběr obcí, který respektuje: • statut města • statut obce s rozšířenou působností • statut obce s pověřeným obecním úřadem • počet obyvatel Na základě těchto faktorů byly určeny obce, od kterých je třeba zajistit základní údaje o spotřebě energií, její struktuře, výhledu s ohledem na závazné části ÚPN, způsobu zajištění dodávek tepla do jednotlivých spotřebitelských segmentů. Byly zjišťovány následující údaje: • • • •

•

struktura bytového fondu na území obce dle vlastnických vztahů (obec, SBD, ostatní vlastníci) struktura bytového fondu na území obce dle způsobu zásobování teplem (CZT, blokové kotelny-BK, domovní kotelny-DK, individuální zásobování) domy – zateplené, s nástavbou, vestavbou u systému CZT, BK a DK zjistit – instalovaný výkon zdroje, druh paliva, roční spotřebu paliva, počet bytů napojených na jednotlivé zdroje, stav a stáří zdroje a rozvodů, typ rozvodů (dvoutrubka, čtyřtrubka) investiční záměry – nárůst bytů, navržené i stávající průmyslové zóny, občanská vybavenost

Výstupem analýza je určení podrobné struktury systému zásobování teplem v jednotlivých územních celcích NUTS 4. Dále zjištění podílu centrálních systému, blokových kotelen a domovních zdrojů na zásobování teplem jednotlivých odběratelských segmentů. Tyto jsou rozděleny zjednodušeně na: a) bytovou sféru b) nevýrobní objekty - občanská vybavenost, služby c) výrobní objekty - průmysl, doprava, zemědělství

94


3.2.3.2. Okres Blansko a) Bytová sféra Bytová sféra – bytové domy Zásobování teplem bytových domů v okrese Blansko je možno rozdělit na systémy – CZT, blokové kotelny, domovní kotelny a individuální vytápění. Následující tabulky podávají přehled o členění: bytového fondu z hlediska způsobu zásobování zdrojů tepla z hlediska palivové základny

Celkem bytů 13 356

počet bytů v bytových domech - způsob zásobování teplem CZT blokové kotelny domovní kotelny 1 333 4 833 1 947

individuální 5 243

zdroje tepla - palivová základna (ZP-zemní plyn, PP-pevná paliva) CZT počet zdrojů - ZP 1

počet napojených bytů 1 333

počet zdrojů - PP 0

počet napojených bytů 0

Blokové kotelny počet zdrojů - ZP 30




Domovní kotelny počet zdrojů - ZP 83




Z tabulek je patrné, že na systém CZT je napojeno celkem 1333 bytů, na blokové kotelny 4 833 bytů a na domovní kotelny 1947 bytů. Individuálně je vytápěno 5 243 bytových jednotek. Z hlediska palivové základny pouze dva zdroje tepla – blokové kotelny spalují hnědé uhlí, ostatní zdroje jsou plynové. Soustavy CZT V okrese Blansko je provozována pouze jedna soustava CZT, a to ve městě Adamov. Zdroj tepla soustavy CZT je umístěn v areálu firmy ADAST, a.s., která je v současnosti nejvýznamnějším výrobním závodem v Adamově. V závodě se nacházejí dva paralelní zdroje tepla K I a K II. Kotelna K I (tzv. Stará výtopna) je vybavena jedním parním kotlem TATRA spalujícím zemní plyn. Kotelna byla vybudována v roce 1963 a byla původně uhelná. Později došlo k rekonstrukci na kotelnu plynovou. Jmenovitý výkon kotle je 13 t /hod páry. Kotel je vybaven hořáky 2 x PHZ 560 o celkovém výkonu 13 MW. Účinnost kotle je cca 78 %. V kotelně je instalována parní turbína. Kotelna KII (tzv. Nová kotelna) byla vybudována v roce 1969 a původně vybavena jedním parním kotlem o výkonu 50 t/hod páry. V roce 1991 byla kotelna rozšířena o druhý kotel rovněž o výkonu 50 t/hod páry. Oba kotle jsou plynové a každý je osazen 4 hořáky VPH 9,3 – 2P s celkovým výkonem 37,2 MW. 95


Účinnost kotle z roku 1969 se pohybuje kolem 85 % a účinnost druhého kotle kolem 91 % při jmenovitých výkonech. Dle ÚEK města Adamova jsou kotle předimenzované a celoročně provozované v oblasti malých výkonů s nízkou účinností. V kotelně K1 je umístěna parní turbína s elektrickým výkonem 1,12 MWe. Vyrobená elektrická energie je dodávána do distribuční sítě JME, a.s. Roční dodávka do sítě v roce 2002 činila cca 6 000 MWh. Primárním médiem soustavy CZT je pára (0,3 MPa, 150 °C), která je rozvedena po městě parní soustavou vedenou částečně v kanálech a částečně nad terénem. Parní rozvody jsou vyvedeny do výměníkových stanic pára/teplá voda. Bytové domy na sídlištích „Ptačina“ a „Horka“ jsou na výměníkové stanice napojeny čtyřtrubními teplovodními rozvody, osmnáct objektů má vlastní parní výměníkové stanice. Jedná se vesměs o nebytové objekty. Pro zásobování teplem bytových objektů situovaných na zmíněných sídlištích je provozováno šest výměníkových stanic. Stáří rozvodů a výměníkových stanic je 27-32 let. V roce 1995 byla rekonstruována jedna výměníková stanice. Celkem je na soustavu CZT napojeno 1333 bytových jednotek, což je cca 75 % z celkového počtu bytů ve městě. Celkový prodej tepla ze soustavy je přibližně 76 500 GJ/rok, z toho více než 80% je v bytové sféře. Blokové kotelny V okrese Blansko je provozováno celkem 32 blokových kotelen, především ve městech Blansko a Boskovice. Menší počet blokových kotelen je provozován v městech – Letovice, Velké Opatovice, Kunštát a Jedovnice. Na některé blokové kotelny jsou napojeny i objekty občanské vybavenosti. Ve městě Blansku se v současnosti dokončuje rekonstrukce blokových kotelen a rozvodů tepla. V rámci rekonstrukce dochází ke slučování zdrojů tepla s cílem snížit provozní náklady. Rekonstruované zdroje tepla jsou dvoutrubkové, příprava TUV je řešena decentralizovaně. V jednotlivých odběrných místech jsou instalovány objektové předávací stanice. Ve městě Boskovice byly blokové kotelny rekonstruovány postupně od roku 1988 až do současnosti. Uhelné kotelny byly rekonstruovány na plynové. Nyní jsou všechny blokové zdroje již plynofikovány. Současně z rekonstrukcí zdrojů neproběhla až na výjimku rekonstrukce rozvodů tepla. Rozvody jsou původní z let 1968-1979 a jsou řešeny jako čtyřtrubkové. Domovní kotelny Domovní kotelny, jako zdroj tepla pro bytové domy, jsou provozovány ve městech a obcích – Blansko, Boskovice, Adamov, Kunštát, Letovice, Rájec – Jestřebí, Velké Opatovice, Skalice nad Svitavou, Svitávka, Sloup, Jedovnice, Kotrdovice, Ostrov u Macochy a Černovice. Všechny domovní zdroje tepla jsou plynové. Většina kotelen byla rekonstruována v 90– tých letech, stále jsou však provozovány i kotelny starší 25 let. V tabulce č. 1 – Zdroje tepla – byty je přehled zdrojů tepla pro bytovou sféru.

Bytová sféra - rodinné domy Rodinné domy jsou vytápěny individuálně, v současnosti převažují plynové zdroje.

96


b) Nevýrobní objekty – občanská vybavenost, služby V tabulce č. 2, Zdroje tepla - nevýrobní objekty jsou uvedeny zdroje tepla kategorie REZZO 1 a REZZO 2, druh paliva, instalovaný výkon, typ a rok výroby kotlů. Z analýzy území a přehledu zdrojů vyplývá, že většina objektů nevýrobní sféry má vybudovány samostatné zdroje, pouze několik objektů je připojeno na blokové kotelny, zásobující teplem bytové domy. Mezi největší zdroje dle instalovaného výkonu patří zdroje v objektech - nemocnice Blansko, Střední průmyslová škola Jedovnice a Základní škola Blansko v ulice Dvorska. Zdroje tepla v nevýrobních objektech jsou většinou plynové, pouze několik zdrojů spaluje dřevo, hnědé a černé uhlí, koks.

c) Výrobní objekty – průmysl, energetika, zemědělství Přehled zdrojů tepla kategorie REZZO 1 a REZZO 2 pro výrobní objekty je zpracován v tabulce č. 3, Zdroje tepla - výrobní objekty. Zdroje tepla, podobně jako u nevýrobních objektů, jsou řešeny samostatně pro jednotlivé objekty nebo areály. Žádný výrobní objekt není připojen na blokovou kotelnu sloužící pro vytápění bytových domů. Největší zdroje tepla podle instalovaného výkonu jsou v areálech - ADAST, a.s., TYLEX Letovice, ČKD Blansko a ADAST Blansko. Zdroj tepla v ADASTU, a.s. je současně zdrojem tepla pro soustavu CZT, která zásobuje teplem převážnou část bytové sféry v městě Adamov. Mezi zdroji tepla pro výrobní objekty převažují zdroje plynové, na rozdíl od objektů nevýrobních je podstatně vyšší zastoupení zdrojů na pevná paliva, kapalná paliva a dřevo.

97


3.2.3.3. Okres Brno-venkov a) Bytová sféra Bytová sféra – bytové domy Zásobování teplem bytových domů v okrese Brno - venkov je možno rozdělit na systémy – CZT, blokové kotelny, domovní kotelny a individuální vytápění. Následující tabulky podávají přehled o členění: bytového fondu z hlediska způsobu zásobování zdrojů tepla z hlediska palivové základny.

Celkem bytů 14 459







Blokové kotelny počet zdrojů - ZP 27




Domovní kotelny počet zdrojů - ZP 197




Z tabulek je patrné, že na dvě soustavy CZT je napojeno celkem 1 381 bytů, na blokové kotelny 3 612 bytů a na domovní kotelny 3 969 bytů. Individuálně je vytápěno 5 497 bytových jednotek. Z hlediska palivové základny pouze dva zdroje tepla – domovní kotelny spalují hnědé uhlí, ostatní zdroje jsou plynové. Soustavy CZT V okrese Brno - venkov jsou provozovány dvě soustavy CZT, jedna ve městě Oslavany a druhá ve městě Ivančice. Ivančice Zdrojem tepla pro soustavu CZT je plynová kotelna s jmenovitým výkonem 7 700 kW. Zdroj byl vybudován v roce 1997. V kotelně jsou instalovány i kogenerační jednotky. Roční dodávka tepla ze zdroje činí cca 76 000 GJ, dodávka do bytové sféry činí přibližně 88 %. Primárním mediem je teplá voda 105/70°C. Primární rozvody mají celkovou délku 10 km. Byly vybudovány v roce 1997, jsou z předizolovaného potrubí a v bezkanálovém uložení. Na soustavu CZT jsou napojeny bytové objekty (celkem 1091 bytových jednotek ) na Starém i Novém sídlišti, gymnázium a nemocnice s poliklinikou. Na Starém sídlišti jsou objekty napojeny z části přímo na primární rozvody a z části přes výměníkové stanice. 98


V přímo napojených objektech jsou instalovány domovní předávací stanice tlakově nezávislé. Sekundární rozvody z výměníkové stanice jsou čtyřtrubkové a byly vybudovány v roce 1990. objekty na Novém sídlišti jsou napojeny přes výměníkové stanice. V současnosti probíhá rekonstrukce sekundárních rozvodů tepla, její dokončení je plánováno v roce 2003. Oslavany Soustava CZT byla vybudována v roce 2002, jako náhrada stávajícího systému zásobování. V prostoru ZŠ byla vybudována nová plynová teplovodní kotelna s instalovaným výkonem 2500kW. Kotelna zásobuje bytové objekty na sídlišti V sadě, ZŠ a MŠ. Rozvody tepla jsou teplovodní 105/70°C. Jsou z předizolovaných trub uloženy do země bezkanálovou technologií. V jednotlivých napojených objektech jsou instalovány domovní předávací stanice s ekvitermní regulací teploty topné vody a decentralizovanou přípravou TUV. Na soustavu CZT je napojeno 290 bytových jednotek. Blokové kotelny V okrese Brno - venkov je provozováno celkem 27 blokových kotelen, především ve městech Tišnov a Kuřim. Menší počet blokových kotelen je provozován v městech – Rajhrad, Rosice, Ivančice a Veverská Bitýška. Všechny blokové zdroje tepla jsou plynové. Ve dvou blokových kotelnách provozovaných ve městě Tišnov jsou instalovány celkem tři kogenerační jednotky. Elektrický výkon každé jednotky je 140 kWel, tepelný výkon 240 kWtep. Vyrobená elektrická energie je dodávána do distribuční soustavy JME, a.s. Na některé blokové kotelny jsou napojeny i objekty občanské vybavenosti. Domovní kotelny Domovní kotelny, jako zdroj tepla pro bytové domy, jsou provozovány ve městech a obcích – Dolní Kounice, Ivančice, Kuřim, Modřice, Oslavany, Rajhrad, Rosice, Šlapanice, Tišnov, Zbýšov, Židlochovice, Želešice, Měnín, Nesvačilka, Sobotovice, Jiříkovice, Bílovice nad Svitavou, Bratčice, Rajhradice, Čebín, Veverská Bitýška, Mokrá-Horákov, Říčany, Zastávka, Střelice, Ostopovice a Nová Ves. V okrese Brno-venkov je ve srovnání s ostatními okresy Jihomoravského kraje ( mimo okres Brno-město ) nejvyšší počet provozovaných domovních kotelen i nejvyšší počet bytových jednotek z nich zásobovaných. Pouze dva domovní zdroje spalují pevná paliva - hnědé uhlí, ostatní zdroje jsou plynové. V tabulce č. 4 – Zdroje tepla – byty je přehled zdrojů tepla pro bytovou sféru.


99


b) Nevýrobní objekty – občanská vybavenost, služby V tabulce č. 5, Zdroje tepla - nevýrobní objekty jsou uvedeny zdroje tepla kategorie REZZO 1 a REZZO 2, druh paliva, instalovaný výkon, typ a rok výroby kotlů. Z analýzy území a přehledu zdrojů vyplývá, že většina objektů nevýrobní sféry má vybudovány samostatné zdroje, pouze několik objektů je připojeno na blokové kotelny, zásobující teplem bytové domy. Mezi největší zdroje dle instalovaného výkonu patří zdroje v objektech – BEFACOAL, Brněnské vodárny a kanalizace a Vězeňská služba – věznice Kuřim. Zdroje tepla v nevýrobních objektech jsou většinou plynové, pouze dva zdroje spalují koks.

c) Výrobní objekty – průmysl, energetika, zemědělství Přehled zdrojů tepla kategorie REZZO 1 a REZZO 2 pro výrobní objekty je zpracován v tabulce č. 6, Zdroje tepla - výrobní objekty. Zdroje tepla, podobně jako u nevýrobních objektů, jsou řešeny samostatně pro jednotlivé objekty nebo areály. Žádný výrobní objekt není připojen na blokovou kotelnu sloužící pro vytápění bytových domů. Největší zdroje tepla podle instalovaného výkonu jsou v areálech firem – Kuličkové šrouby Kuřim, Brněnské papírny v Předklášteří, HARTMANRICO a Agris. Mezi zdroji tepla pro výrobní objekty převažují zdroje plynové, na rozdíl od objektů nevýrobních je podstatně vyšší zastoupení zdrojů na pevná paliva, kapalná paliva a dřevo.

100


3.2.3.4. Okres Břeclav a) Bytová sféra Bytová sféra – bytové domy Zásobování teplem bytových domů v okrese Břeclav je možno rozdělit na systémy – CZT, blokové kotelny, domovní kotelny a individuální vytápění. Následující tabulky podávají přehled o členění: bytového fondu z hlediska způsobu zásobování zdrojů tepla z hlediska palivové základny

Celkem bytů 12 176







Blokové kotelny Počet zdrojů - ZP 12




Domovní kotelny Počet zdrojů - ZP 80




Z tabulek je patrné, že na systém CZT je napojeno celkem 1 304 bytů, na blokové kotelny 2 645 bytů a na domovní kotelny 2 567 bytů. Individuálně je vytápěno 5 660 bytových jednotek. Z hlediska palivové základny pouze jeden zdroje tepla – domovní kotelna spaluje hnědé uhlí, ostatní zdroje jsou plynové. Soustavy CZT V okrese Břeclav je provozována pouze jedna soustava CZT, a to ve městě Břeclav. Zdroj tepla soustavy CZT je umístěn v areálu bývalého cukrovaru. Zdroj byl rekonstruován v polovině 90 – tých let. Celkový instalovaný výkon ve zdroji je 27,5 MW; po stránce výkonové je zdroj značně předimenzován. Na soustavu jsou mimo objekty bytových domů napojeny i objekty občanské vybavenosti a jeden výrobní podnik. Rozvody tepla byly v letech 1999-2000 rekonstruovány. Stávající parní rozvody byly zrušeny a nahrazeny rozvody teplovodními. Rovněž byly zrušeny výměníkové stanice pára/teplá voda a sekundární rozvody tepla. V každém připojeném objektu je instalována objektová předávací stanice, příprava TUV je decentralizovaná. Parní rozvody zůstaly zachovány pouze ve vlastním areálu cukrovaru, kde je několik menších odběratelů tepla včetně deseti bytových jednotek a do areálu firmy Moraviapress.

101


Na soustavu je napojeno celkem 1304 bytových jednotek, z toho 1294 na teplovodní část soustavy a 10 na parovodní část, dvě ZŠ a dvě MŠ, několik prodejních objektů a výrobní firma Moraviapress. Celkový roční prodej tepla ze soustavy CZT je cca 66 000 GJ, z toho 83 % tvoří bytová sféra. V roce 2002 byla zrušena bloková kotelna provozovaná v blízkosti soustavy CZT a objekty z ní vytápěné byly přepojeny na soustavu. Ve zdroji tepla je instalována parní protitlaká turbína PCPL 400 a dvě kogenerační jednotky motor-generátor typ 260 CAT TA 70, resp. 260 CAT TA 32. Vyrobená elektrická energie je využívána ke krytí vlastní spotřeby, přebytky jsou prodávány do distribuční sítě. Blokové kotelny V okrese Břeclav je provozováno celkem 12 blokových kotelen, z toho 10 v městě Břeclavi a 2 v městě Hustopečích. V rámci Jihomoravského kraje je v okrese Břeclav provozován nejmenší počet blokových zdrojů tepla. Blokové kotelny ve městě Břeclavi byly budovány ( případně rekonstruovány ) v období let 1966–1994. Rozvody tepla, kde rekonstrukce doposud neproběhly, jsou z let 1966–1991. Řešeny jsou jako čtyřtrubkové, s centrální přípravou TUV. Na některé blokové kotelny jsou napojeny i objekty občanské vybavenosti. Všechny blokové zdroje jsou plynové. Domovní kotelny Domovní kotelny, jako zdroj tepla pro bytové domy, jsou provozovány ve městech a obcích – Břeclav, Hustopeče, Klobouky u Brna, Mikulov, Podivín, Pohořelice, Valtice, Velké Bílovice, Bulhary, Novosedly, Tvrdonice, Moravský Žižkov a Drnholec. Všechny domovní zdroje tepla s výjimkou jednoho zdroje na hnědé uhlí jsou plynové. V tabulce č. 7 – Zdroje tepla – byty je přehled zdrojů tepla pro bytovou sféru.


b) Nevýrobní objekty – občanská vybavenost, služby V tabulce č. 8, Zdroje tepla - nevýrobní objekty jsou uvedeny zdroje tepla kategorie REZZO 1 a REZZO 2, druh paliva, instalovaný výkon, typ a rok výroby kotlů. Z analýzy území a přehledu zdrojů vyplývá, že většina objektů nevýrobní sféry má vybudovány samostatné zdroje, pouze v městě Břeclav je několik objektů připojeno na blokové kotelny, zásobující teplem bytové domy. Mezi největší zdroje dle instalovaného výkonu patří zdroje v objektech - nemocnice Břeclav, nemocnice Valtice a Městská nemocnice Hustopeče. Zdroje tepla v nevýrobních objektech jsou většinou plynové, pouze několik zdrojů spaluje koks a kapalné palivo.

102


c) Výrobní objekty – průmysl, energetika, zemědělství Přehled zdrojů tepla kategorie REZZO 1 a REZZO 2 pro výrobní objekty je zpracován v tabulce č. 9, Zdroje tepla - výrobní objekty. Zdroje tepla, podobně jako u nevýrobních objektů, jsou řešeny samostatně pro jednotlivé objekty nebo areály. Pouze firma Moraviapress je napojena na soustavu CZT. Mimo uvedenou firmu žádný výrobní objekt není připojen na blokovou kotelnu sloužící pro vytápění bytových domů. Největší zdroje tepla podle instalovaného výkonu jsou v areálech firem - Gumotex, Mostárna Hustopeče, Fosfa, Avia strojírna a Fruta Lednice. Mezi zdroji tepla pro výrobní objekty převažují zdroje plynové, pouze několik zdrojů spaluje pevná paliva, kapalná paliva a dřevo.

103


3.2.3.5. Okres Hodonín a) Bytová sféra Bytová sféra – bytové domy Zásobování teplem bytových domů v okrese Hodonín je možno rozdělit na systémy – CZT, blokové kotelny, domovní kotelny a individuální vytápění. Následující tabulky podávají přehled o členění: bytového fondu z hlediska způsobu zásobování zdrojů tepla z hlediska palivové základny

Celkem bytů 17 911



zdroje tepla - palivová základna (ZP-zemní plyn, PP-pevná paliva) CZT Počet zdrojů - ZP 4












Z tabulek je patrné, že na systém CZT je napojeno celkem 8 844 bytů, na blokové kotelny 1 477 bytů a na domovní kotelny 1 689 bytů. Individuálně je vytápěno 5 901 bytových jednotek. Z hlediska palivové základny pouze jeden zdroje tepla – zdroj tepla soustavy CZT v Hodoníně spaluje lignit, ostatní zdroje jsou plynové.

Soustavy CZT V okrese Hodonín je provozováno celkem pět soustav CZT. Okres Hodonín je okresem s nejvyšším počtem provozovaných soustav CZT v Jihomoravském kraji. Soustavy jsou provozovány v následujících městech – Ždánice, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou, Kyjov a Hodonín. Hodonín Ze soustavy CZT v Hodoníně je vytápěno 5 920 bytových jednotek, objekty občanské vybavenosti a objekty výrobní. Zdrojem tepla pro soustavu je elektrárna Hodonín. Zdroj byl ve druhé polovině 90. – tých let zrekonstruován, byly zde instalovány dva fluidní kotle, spalující lignit z nedalekých Mikulčic. Instalovaný tepelný výkon ve zdroji je cca 250 MWtep,

104


instalovaný elektrický výkon je 105 MWel. Vyrobená elektrická energie je dodávána do lignitového dolu v Mikulčicích a do distribuční sítě JME, a.s. Primárním mediem je pára o parametrech 1,8MPa/270°C. Parametry primárního media byly zvoleny na základě požadavku významných průmyslových odběratelů tepla. Z EHO je vyvedena jedna horkovodní větev, které je určena pro zásobování teplem slovenského města Holič a čtyři větve parních rozvodů, které se dále větví. Horkovodem je odebíráno cca 30 MWt. Parní primární rozvody jsou rozvedeny do městských urbanistických obvodů. V parní síti je 51 odběrných míst, instalovaný výkon předávacích stanic parní sítě je 168,58 MWt. Na území města Hodonína je 15 předávacích stanic a 12 výměníkových stanic v objektech. Jejich stáří odpovídá období výstavby příslušného sídlištního útvaru. Mezi předávacími stanicemi a spotřebitelskými objekty jsou vybudovány ve většině čtyřtrubkové teplovodní rozvody. Stáří těchto rozvodů odpovídá budování příslušných sídlištních útvarů. Nejstarší sekundární rozvody dosahují stáří 40 let. V prosinci 2001 byla realizována náhrada 2 plynových kotelen předávací stanicí CZT o výkonu 5,77 MWt, která vytápí 659 bytových jednotek. Celkové roční dodávky tepla ze soustavy CZT - v páře 935 000 GJ ( dodávky do sféry bydlení činí cca 37 % ), v horké vodě 180 000 GJ, předpokládané souhrnné ztráty primárních rozvodů 125 000 GJ. Veselí nad Moravou Zdrojem tepla pro soustavu CZT je plynová výtopna Hutník s instalovaným výkonem 12 MW. Výtopna byla rekonstruována v 90 – tých letech, v roce 1998 byla instalována kogenerační jednotka CAT 1000 s elektrickým výkonem 1 MWe, vyrobená elektrická energie je dodávána do distribuční sítě JME, a.s. V roce 2002 činil roční prodej elektrické energie cca 2 500 MWh. Výtopna dodává teplo primárními rozvody do 4 předávacích stanic na sídlištích Hutník, Chaloupky a Kovářská. Primární rozvody horkovodní s teplotním spádem 130/70°C. Sekundární rozvody z předávacích stanic jsou řešeny jako čtyřtrubkové, příprava TUV je centrální. Primární rozvody byly vybudovány v roce 1964, sekundární rozvody byly rekonstruovány v letech 1995 – 2003 a jsou uloženy v teplovodních kanálech. Z předávacích stanic je zásobováno 1 555 bytů, areál firmy Vesbyt, s.r.o., supermarket Billa, základní a mateřská škola, Dům dětí a mládeže, středisko služeb. Celkový roční prodej tepla ze soustavy CZT činí cca 55 000 GJ, z toho bytová sféra tvoří 85%. Kyjov Zdrojem tepla pro soustavu CZT je teplárna Kyjov. Centrální zdroj byl vybudován v letech 1998 –99 a je situován v areálu výrobní firmy Vetropack Moravia Glass, a.s. Celkový tepelný výkon zdroje je cca 20 MW. V teplárně jsou instalovány dvě plynové spalovací turbíny typ TEMPEST s jednotkovým elektrickým výkonem 7,5 MWe. Spaliny z každé z plynových turbín jsou vedeny do spalinového kotle, kde je vyráběna pára pro parní kondenzační turbínu a ohřívána síťová voda. Elektrický výkon kondenzační turbíny je 8,2 MWe. Do parní turbíny je dodávána i pára ze spalinových kotlů umístěných za sklářskými vanami firmy Vetropack Moravia Glass, a.s. Vyrobená elektrická energie je z teplárny dodávána do distribuční sítě JME, a.s., v roce 2002 činila dodávka do sítě cca 48 500 MWh. Na zdroji tepla jsou dále instalovány dva ohříváky síťové vody, ve kterých je připravována teplá voda dodávaná do primárních rozvodů soustavy. Primární rozvody jsou řešeny jako teplovodní a byly vybudovány současně s výstavbou zdroje. Teplotní spád v primárních rozvodech tepla je v zimních měsících 100/75 °C, mimotopnou sezónu 70/50°C.

105


Ze soustavy CZT jsou zásobovány sídliště – U Vodojemu, Mezi Mlaty, Kollárova, Zahradní, Brandlova, Za Stadionem a bytové domy Lidická 530-533, Pod Kohoutkem 975977. Na sídlištích jsou vybudovány výměníkové stanice, na které jsou čtyřtrubkovými rozvody napojeny jednotlivé objekty. Stáří stanic je 4 roky a stáří sekundárních rozvodů je od 4 do 40 let. Bytové domy Lidická 530-533 a Pod Kohoutkem 975-977 mají vlastní výměníkové stanice. Celkem je ze soustavy CZT zásobováno 1033 bytových jednotek, objekty občanské vybavenosti a areál výrobní firmy Vetropack Moravia Glass, a.s. Ždánice Soustava CZT ve Ždánicích je z hlediska zásobovaných bytových jednotek nejmenší soustavou v okrese Hodonín. Na soustavu je napojeno 96 bytových jednotek. Zdrojem tepla pro soustavu je plynový zdroj v průmyslovém podniku Narex Ždánice, a.s. Rozvody tepla jsou řešeny jako teplovodní s teplotním spádem 110/90°C a byly vybudovány v roce 1988. Bytové jednotky se nacházejí v těsné blízkosti průmyslového podniku, délka rozvodů tepla je minimální. Roční spotřeba tepla bytových jednotek je cca 5 000 GJ. Spotřeba tepla v bytových jednotkách tvoří cca 1/3 z celkového množství tepla vyrobeného ve zdroji. Velká nad Veličkou Soustava CZT ve Velké nad Veličkou patří mezi menší soustavy z hlediska počtu zásobovaných bytových jednotek. Na soustavu je napojeno celkem 240 bytů a mateřská škola. Zdrojem tepla pro soustavu je zdroj v průmyslovém podniku Kordárna, a.s. Jedná se o plynový zdroj, s instalovaným výkonem 20 MW, stáří zdroje je 8 let. Rozvody tepla jsou řešeny jako teplovodní, jejich stáří je 20 let.

Blokové kotelny V okrese Hodonín je provozováno celkem 14 blokových kotelen, z toho 2 ve městě Bzenec, 5 ve městě Veselí nad Moravou, 2 v Kyjově a 5 v Hodoníně. Na některé blokové kotelny jsou napojeny i objekty občanské vybavenosti. Všechny blokové zdroje jsou plynové. Domovní kotelny Domovní kotelny, jako zdroj tepla pro bytové domy, jsou provozovány ve městech a obcích – Bzenec, Dubňany, Hodonín, Kyjov, Strážnice, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou, Vracov, Ždánice, Rohatec a Ratíškovice. Všechny domovní zdroje tepla jsou plynové. V tabulce č. 10 – Zdroje tepla – byty je přehled zdrojů tepla pro bytovou sféru.


106


b) Nevýrobní objekty – občanská vybavenost, služby V tabulce č. 11, Zdroje tepla - nevýrobní objekty jsou uvedeny zdroje tepla kategorie REZZO 1 a REZZO 2, druh paliva, instalovaný výkon, typ a rok výroby kotlů. Z analýzy území a přehledu zdrojů vyplývá, že většina objektů nevýrobní sféry má vybudovány samostatné zdroje, výjimkou jsou města Hodonín a Kyjov, kde je řada objektů připojena na soustavu CZT. Mezi největší zdroje dle instalovaného výkonu patří zdroje v objektech - nemocnice Hodonín, Okresní nemocnice Kyjov a ČSAD Hodonín. Zdroje tepla v nevýrobních objektech jsou většinou plynové, pouze několik zdrojů spaluje koks a dřevo.

c) Výrobní objekty – průmysl, energetika, zemědělství Přehled zdrojů tepla kategorie REZZO 1 a REZZO 2 pro výrobní objekty je zpracován v tabulce č. 12, Zdroje tepla - výrobní objekty. Zdroje tepla, podobně jako u nevýrobních objektů, jsou řešeny samostatně pro jednotlivé objekty nebo areály. Výjimkou jsou města Hodonín a Kyjov, kde je několik z hlediska odběrů tepla významných výrobních objektů připojeno na soustavu CZT. Žádný výrobní objekt není připojen na blokovou kotelnu sloužící pro vytápění bytových domů. Největší zdroje tepla podle instalovaného výkonu jsou v areálech firem - ČEZ – elektrárna Hodonín, Železárny Veselí, Šroubárny Kyjov a KM Beta. Mezi zdroji tepla pro výrobní objekty převažují zdroje plynové, několik zdrojů spaluje pevná paliva, kapalná paliva a dřevo.

107


3.2.3.6. Okres Vyškov a) Bytová sféra Bytová sféra – bytové domy Zásobování teplem bytových domů v okrese Vyškov je možno rozdělit na systémy – blokové kotelny, domovní kotelny a individuální vytápění. Následující tabulky podávají přehled o členění : bytového fondu z hlediska způsobu zásobování zdrojů tepla z hlediska palivové základny

Celkem bytů 9 243

počet bytů v bytových domech - způsob zásobování teplem CZT blokové kotelny domovní kotelny 0 4 224 1 620

Individuální 3 399



počet zdrojů – PP 0










Z tabulek je patrné, že na blokové kotelny 4 224 bytů a na domovní kotelny 1 620 bytů. Individuálně je vytápěno 3 399 bytových jednotek. Z hlediska palivové základny pouze 5 domovních zdrojů tepla spaluje pevná paliva, ostatní zdroje jsou plynové. Soustavy CZT V okrese Vyškov není provozována žádná soustava CZT. Blokové kotelny V okrese Vyškov je provozováno celkem 21 blokových kotelen, z toho 3 ve městě Bučovice, 2 ve městě Rousínov, 2 ve Slavkově u Brna a 14 ve Vyškově. V blokové kotelně Hraničky ve Vyškově jsou instalovány 3 kogenerační jednotky, jedna s elektrickým výkonem 22 kW a dvě s elektrickým výkonem 150 kW. Vyrobená elektrická energie z větších kogeneračních jednotek je prodávána do distribuční sítě JME, a.s., menší kogenerační jednotka je určena ke krytí vlastní spotřeby elektrické energie. V blokové kotelně Palánek je instalována kogenerační jednotka s elektrickým výkonem 22 kW. Vyrobená elektrická energie slouží pro vlastní spotřeby a přebytky jsou prodávány do distribuční sítě JME, a.s. 108


Na některé blokové kotelny je napojeno i několik objektů občanské vybavenosti. Všechny blokové zdroje jsou plynové. Domovní kotelny Domovní kotelny, jako zdroj tepla pro bytové domy, jsou provozovány ve městech a obcích – Bučovice, Ivanovice na Hané, Rousínov, Slavkov u Brna, Vyškov, Pustiměř a Drnovice. Pět domovních kotelen spaluje pevná paliva, ostatní jsou plynové. V tabulce č. 13 – Zdroje tepla – byty je přehled zdrojů tepla pro bytovou sféru.


b) Nevýrobní objekty – občanská vybavenost, služby V tabulce č. 14, Zdroje tepla - nevýrobní objekty jsou uvedeny zdroje tepla kategorie REZZO 1 a REZZO 2, druh paliva, instalovaný výkon, typ a rok výroby kotlů. Z analýzy území a přehledu zdrojů vyplývá, že většina objektů nevýrobní sféry má vybudovány samostatné zdroje, pouze několik objektů je napojeno na blokové kotelny, vytápějící bytové domy. Mezi největší zdroje dle instalovaného výkonu patří zdroje v objektech – Vojenská ubytovací a stavební správa, Chrištov – prádelny, čistírny a nemocnice s poliklinikou Vyškov. Zdroje tepla v nevýrobních objektech jsou většinou plynové, pouze několik zdrojů spaluje koks, hnědé uhlí, LTO a dřevo.

c) Výrobní objekty – průmysl, energetika, zemědělství Přehled zdrojů tepla kategorie REZZO 1 a REZZO 2 pro výrobní objekty je zpracován v tabulce č. 15, Zdroje tepla - výrobní objekty. Zdroje tepla, podobně jako u nevýrobních objektů, jsou řešeny samostatně pro jednotlivé objekty nebo areály. Žádný výrobní objekt není připojen na blokovou kotelnu sloužící pro vytápění bytových domů. Největší zdroje tepla podle instalovaného výkonu jsou v areálech firem - GANGA Bučovice, Tusculum Rousínov, Rostroj Rousínov a Opatherm Vyškov. Mezi zdroji tepla pro výrobní objekty převažují zdroje plynové, několik zdrojů spaluje pevná paliva, kapalná paliva a dřevo.

109


3.2.3.7. Okres Znojmo a) Bytová sféra Bytová sféra – bytové domy Zásobování teplem bytových domů v okrese Znojmo je možno rozdělit na systémy – blokové kotelny, domovní kotelny a individuální vytápění. Následující tabulky podávají přehled o členění: bytového fondu z hlediska způsobu zásobování zdrojů tepla z hlediska palivové základny

Celkem bytů 14 531

počet bytů v bytových domech - způsob zásobování teplem CZT blokové kotelny domovní kotelny 0 4 602 1 194














Z tabulek je patrné, že na blokové kotelny 4 602 bytů a na domovní kotelny 1 194 bytů. Individuálně je vytápěno 8 735 bytových jednotek. Z hlediska palivové základny pouze 5 domovních zdrojů tepla spaluje pevná paliva, ostatní zdroje jsou plynové. Soustavy CZT V okrese Znojmo není provozována žádná soustava CZT. Blokové kotelny V okrese Znojmo je provozováno celkem 29 blokových kotelen, z toho 27 ve městě Znojmo, 1 v Moravském Krumlově a 1 v Hrušovanech nad Jevišovkou. Na některé blokové kotelny jsou napojeny i objekty občanské vybavenosti. Všechny blokové zdroje jsou plynové. Znojmo Ve městě Znojmě je provozován vysoký počet blokových kotelen. Je to dáno tím, že ve městě není vybudována větší soustava CZT.

110


Z přehledu blokových kotelen je možno konstatovat, že pouze několik blokových kotelen bylo rekonstruováno v průběhu 90 – tých let. Stáří většiny kotelen je v rozmezí 20-30 let. Tomu odpovídá i jejich technický stav. Rozvody tepla z kotelen do jednotlivých odběrných míst jsou řešeny jako čtyřtrubkové. Jejich stáří odpovídá době výstavby příslušných kotelen. Domovní kotelny Domovní kotelny, jako zdroj tepla pro bytové domy, jsou provozovány ve městech – Miroslav, Moravský Krumlov, Vranov nad Dyjí a Znojmo. Z celkového počtu 48 provozovaných domovních kotelen 5 spaluje pevná paliva, ostatní jsou plynové. V tabulce č. 16 – Zdroje tepla – byty je přehled zdrojů tepla pro bytovou sféru. Bytová sféra - rodinné domy Rodinné domy jsou vytápěny individuálně, v současnosti převažují plynové zdroje. Výjimkou je obec Velký Karlov, ve které byl vybudován blokový zdroj tepla na spalování biomasy. Na tento zdroj je napojeno mimo obecní nebytové objekty i 64 rodinných domů.

b) Nevýrobní objekty – občanská vybavenost, služby V tabulce č. 17, Zdroje tepla - nevýrobní objekty jsou uvedeny zdroje tepla kategorie REZZO 1 a REZZO 2, druh paliva, instalovaný výkon, typ a rok výroby kotlů. Z analýzy území a přehledu zdrojů vyplývá, že většina objektů nevýrobní sféry má vybudovány samostatné zdroje, pouze ve městech s blokovými zdroji tepla pro bytovou sféru je několik objektů občanské vybavenosti na tyto zdroje připojeno. Mezi největší zdroje dle instalovaného výkonu patří zdroje v objektech - Okresní nemocnice s poliklinikou Znojmo, ONsP Znojmo a SOU stavební ve Znojmě. Zdroje tepla v nevýrobních objektech jsou většinou plynové, pouze několik zdrojů spaluje koks, hnědé uhlí a LTO.

c) Výrobní objekty – průmysl, energetika, zemědělství Přehled zdrojů tepla kategorie REZZO 1 a REZZO 2 pro výrobní objekty je zpracován v tabulce č. 18, Zdroje tepla - výrobní objekty. Zdroje tepla, podobně jako u nevýrobních objektů, jsou řešeny samostatně pro jednotlivé objekty nebo areály. Žádný výrobní objekt není připojen na blokovou kotelnu sloužící pro vytápění bytových domů. Největší zdroje tepla podle instalovaného výkonu jsou v areálech firem - Moravskoslezské cukrovary – cukrovar Hrušovany nad Jevišovkou, ZNOJMIA TRADE MARK a Keramické závody ve Znojmě. Mezi zdroji tepla pro výrobní objekty převažují zdroje plynové, ve srovnání s ostatními okresy je v okrese Znojmo vyšší zastoupení zdrojů tepla spalující pevná paliva, kapalná paliva a dřevo. V cukrovaru v Hrušovanech nad Jevišovkou jsou instalovány dvě parní turbíny s jednotkovým elektrickým výkonem 6 MWe. 111


3.2.3.8. Jihomoravský kraj - shrnutí a) Bytová sféra Členění bytového fondu z hlediska způsobu zásobování teplem

Jihomoravská kraj

počet bytů v bytových domech - způsob zásobování teplem celkem

CZT

blokové kotelny

domovní kotelny

individuální

počet RD - způsob zásobování teplem celkem

blokové kotelny

individuální

6201

Blansko

13 356

1 333

4 833

1 947

5 243

25 556

0

25 556

6203

Brno - venkov

14 459

1 381

3 612

3 969

5 497

41 712

0

41 712

6204

Břeclav

12 176

1 304

2 645

2 567

5 660

32 173

0

32 173

6205

Hodonín

17 911

8 844

1 477

1 689

5 901

37 984

0

37 984

6206

Vyškov

9 243

0

4 224

1 620

3 399

23 660

0

23 660

6207

Znojmo

14 531

0

4 602

1 194

8 735

27 839

64

27 775

celkem

81 676 12 862

21 393

12 986

34 435

188 924

64

188 860

Členění zdrojů tepla pro bytový fond z hlediska palivové základny CZT Počet zdrojů - ZP počet napojených bytů 8 6 942







Blokové kotelny Počet zdrojů - ZP počet napojených bytů 133 21 163 Domovní kotelny Počet zdrojů - ZP počet napojených bytů 599 12 858

Z výše uvedených tabulek vyplývá, že z celkového počtu 81 676 bytových jednotek je na soustavy CZT napojeno 12 862 bytových jednotek, na blokové kotelny 21 393 bytových jednotek a na domovní kotelny 12 986 bytových jednotek. Individuální vytápění je ve 34 435 bytových jednotkách. Soustavy CZT a blokové kotelny jsou provozovány především ve větších městech což vychází z vyšší soustředěnosti bytové výstavby. Největší soustava CZT je provozována v Hodoníně. Mimo objekty občanské vybavenosti a objekty výrobní zásobuje teplem celkem 5 920 bytů. Z hlediska palivové základny je možno konstatovat, že z celkového počtu 756 zdrojů tepla pro vytápění bytových domů je pouze 16 zdrojů spaluje jiné něž plynné palivo. Vyplývá to ze skutečnosti, že 94 % obcí Jihomoravského kraje je plošně plynofikováno. Největším zdrojem spalujícím pevné palivo je zdroj soustavy CZT v Hodoníně – elektrárna Hodonín.

112


Zásobování teplem bytové výstavby charakteru rodinných domů je řešeno individuálně, pouze v obci Velký Karlov je 64 rodinných domů napojeno na obecní blokový zdroj tepla. Převažujícím palivem v rodinných domech je zemní plyn, což je opět dáno vysokým pokrytím území plošnou plynofikací.

b) Nevýrobní a výrobní objekty Většina objektů nevýrobních i výrobních je zásobována teplem z vlastních zdrojů tepla. Pouze část objektů ve městech se soustavami CZT a blokovými kotelnami je na tyto systémy napojeno. U zdrojů tepla pro výrobní a nevýrobní objekty převažují zdroje plynové, na rozdíl od zdrojů tepla pro bytovou výstavbu je podstatně vyšší procento zastoupení zdrojů na pevná paliva, kapalná paliva a biomasu ( dřevo ).

113


3.2.3.9. Předpokládaný vývoj tepelného zásobování - koncepce Koncepce rozvoje zásobování teplem a návrhy opatření ke snížení tepelných ztrát ve zdrojích a rozvodech tepla vycházejí z analýzy současného stavu a ze zpracovaných ÚEK měst. V Jihomoravském kraji mají ÚEK zpracovány následující města – Hodonín, Vyškov, Blansko, Břeclav, Adamov, Tišnov, Ivančice, Boskovice a Oslavany. Některá další města mají zpracovány studie ( koncepce ) rozvoje tepleného hospodářství. Zpracované ÚEK a studie jsou zaměřeny především na oblast zásobování teplem bytové sféry. Na základě zpracované územní energetické koncepce je ve městě Adamov uvažováno se změnou koncepce zásobování teplem. V žádném jiném městě či obci není v současnosti připravována či navržena zásadní změna koncepce v zásobování teplem.

a) Bytová sféra Soustavy CZT Hodonín V ÚEK města Hodonína je deklarována preference soustavy CZT a není doporučena žádná koncepční změna v zásobování teplem. Soustava CZT má významný pozitivní dopad na imisní situaci ve městě. Bylo dokumentováno, že zdroj soustavy CZT – elektrárna Hodonín se na existujícím znečištění sídelního útvaru města podílí velmi nepatrně. Elektrárna Hodonín ovlivňuje imisní situaci až za hranicemi města Hodonína. Zdroj CZT byl rekonstruován v roce 1997 a po technické stránce se jedná o moderní zdroj. Z hlediska palivové základny je uvažováno se změnou dodavatele paliva, současné palivo - lignit z dolu v Mikulčicích má být nahrazen hnědým uhlím ze Severočeských dolů. Důvody změny dodavatele jsou ekonomické. Dále je uvažováno s částečnou náhradou lignitu ( případně hnědého uhlí ) odpadní biomasou v ročním objemu cca 60 000 – 80 000 tun. Z důvodu využití výkonové rezervy ve zdroji jsou navrženy objekty a lokality, kde by mohla být soustava CZT rozšířena. Některé objekty je možno připojit na stávající parní síť, pro některé lokality je výhodnější vybudovat nové horkovodní rozvody tepla. Primární parní síť je původní, z období výstavby a nebyla rekonstruována. Pára, jako primární médium, zůstala zachována z důvodu technologických odběrů. Navrženo je snížení parametrů páry v distribuční síti, protože stávající vysoké parametry vyžaduje už pouze jeden odběratel. Uvedený odběratel se nachází v blízkosti zdroje tepla a byla by pro něj vybudována samostatná přípojka s vysokými parametry páry. Snížení parametrů páry by přineslo snížení ztrát tepelné energie v rozvodech a umožnilo by využít rozdílů tlaků v současném a navrženém stavu k dodatečné výrobě elektrické energie v parní turbíně. Sekundární teplovodní čtyřtrubkové rozvody tepla jsou postupně rekonstruovány. Rekonstruované rozvody jsou řešeny jako dvoutrubkové, příprava TUV je decentralizovaná. V napojených objektech jsou instalovány objektové předávací stanice. Rekonstrukcí sekundárních rozvodů a decentralizací přípravy TUV dochází k dalšímu snížení ztrát tepelné energie v rozvodech tepla. Veselí nad Moravou Zdroj tepla pro soustavu byl rekonstruován, sekundární teplovodní rozvody jsou rovněž rekonstruovány. Sekundární rozvody i po rekonstrukci jsou řešeny jako čtyřtrubkové, příprava

114


TUV je centrální v předávacích stanicích. Čtyřtrubkový systém s centrální přípravou TUV zůstal zachován z důvodu potřeby akumulace tepla v zásobnících TUV při provozu kogenerační jednotky. V územním plánu města jsou navrženy další objekty vhodné pro připojení k soustavě CZT. Kyjov Ve druhé polovině 90 – tých let bylo rozhodnutu o zásadní změně koncepce zásobování teplem ve městě Kyjově. Systém zásobování z blokových kotelen byl zrušen a nahrazen soustavou CZT. Zdroj tepla, primární rozvody a výměníkové stanice tepla byly vybudovány v letech 1998 - 1999. Z původního systému zásobování teplem z blokových kotelen zůstaly zachovány pouze sekundární rozvody tepla. Sekundární rozvody jsou řešeny jako čtyřtrubkové a jejich stáří je až 40 let. V roce 2003 byly rekonstruovány rozvody na sídlišti Mezi Mlaty. Rekonstruované rozvody jsou řešeny jako dvoutrubka z předizolovaného potrubí, příprava TUV je decentralizovaná. Sekundární rozvody na ostatních sídlištích doporučujeme rekonstruovat stejným systémem jako na sídlišti Mezi Mlaty. Rekonstrukcí sekundárních rozvodů tepla na dvoutrubku a decentralizací přípravy TUV dojde ke snížení ztrát tepelné energie. V roce 2002 byly k soustavě připojeny další tři objekty, připojení dalších objektů se projednává. Ždánice a Velká nad Veličkou Ve Ždánicích a ve Velké nad Veličkou jsou provozovány menší soustavy CZT. U obou soustav jsou zdroje tepla umístěny v průmyslových podnicích a zásobované objekty se nachází v blízkosti těchto podniků, tudíž délky rozvodů jsou minimální. V nejbližších letech se nepředpokládá změna koncepce zásobování. Adamov Soustava CZT je po technické stránce dožitá. Zdroj tepla umístěný v areálu firmy Adast, a.s. již nevyhovuje současným potřebám a je provozován mimo jmenovité hodnoty. Pára, jako primární médium, byla volena technologickou potřebou firmy Adast, a.s. Žádný odběratel připojený na soustavu CZT nepožaduje technologickou páru. Stáří primárních parních rozvodů, výměníkových stanic pára/voda a sekundárních rozvodů tepla je 27 – 32 let a tomu odpovídá i jejich technický stav a tepelné ztráty. Významná je především ztrátovost primárního parního systému. Na základě zpracované Energetické koncepce města Adamova je záměrem města technicky dožitou soustavu CZT nerekonstruovat, ale změnit koncepci zásobování teplem. Soustavu CZT by nahradily dva blokové zdroje tepla, jeden na sídlišti „Ptačina“ a druhý na sídlišti „Horka“. V jednotlivých objektech na sídlištích by byly instalovány objektové předávací stanice. Rozvody tepla mezi objekty a blokovými zdroji budou řešeny dvoutrukovýni rozvody z předizolovaného potrubí v bezkanálovém uložení. Příprava TUV decentralizovaná. Parní rozvody budou zrušeny. Realizací nové koncepce zásobování teplem bude dosaženo významných energetických úspor při výrobě a distribuci tepla.

115


Břeclav V souladu s energetickou koncepcí města proběhla v letech 1999 – 2000 rekonstrukce parní soustavy CZT. Stávající parní rozvody byly zrušeny a nahrazeny rozvody teplovodními. Rovněž byly zrušeny výměníkové stanice pára/teplá voda a sekundární rozvody tepla. Objekty jsou napojeny přímo na primární síť. Rekonstrukcí parní soustavy, zrušením sekundárních rozvodů tepla a decentralizací přípravy TUV došlo k výrazným úsporám tepla. V blízkosti primárních rozvodů se nachází řada objektů vhodných k připojení na soustavu CZT. Ivančice Ve městě byla v roce 1997 vybudována nová soustava CZT, která částečně nahradila stávající soustavu napojenou na tepelný zdroj v Oslavanech. Nová soustava slouží od svého vybudování pro vytápění objektů bytové sféry a částečně i občanské vybavenosti. Na soustavu stávající zůstalo napojeno několik průmyslových podniků. Tyto podniky ukončily odběry tepla v roce 2002 a tím původní soustava zanikla. Zdrojem tepla pro soustavu CZT je kotelna o výkonu 7,7 MW postavená v roce 1997. Současně s novým zdrojem byla vybudována i nová primární síť, která je řešena jako teplovodní. Původní zůstaly pouze sekundární rozvody, které jsou postupně rekonstruovány z původních čtyřtrubek na dvoutrubku z předizolovaného potrubí, uložené bezkanálovou technologií. Rekonstrukce sekundárních rozvodů bude dokončena v roce 2003. Dokončením rekonstrukce sekundárních rozvodů jsou minimalizovány tepelné ztráty v soustavě CZT. V Energetickém generelu města Ivančice je doporučeno další rozšíření soustavy CZT, jak z hlediska ekonomického, tak ekologického. Oslavany Soustava CZT byla vybudována a uvedena do provozu v roce 2002. Nová soustava nahradila dožitou parní soustavu, která vykazovala vysoké tepelné ztráty jak v primární parní síti, tak v sekundární teplovodní síti. Vybudováním nové soustavy CZT bylo dosaženo výrazných energetických úspor. Vybudovaná soustava CZT vychází ze zpracované Energetické koncepce města Oslavany. Mimo výše uvedená města s fungujícími soustavami CZT se v žádném jiném městě neuvažuje s vybudováním nové soustavy CZT.

Blokové kotelny Blokové zdroje tepla byly v široké míře rekonstruovány v 90 – tých letech, jako důsledek změny palivové základny nebo v rámci plánovaných rekonstrukcí technicky dožitých zdrojů. Pouze v některých městech jsou ještě provozovány zdroje z 80 – tých let. U některých systémů blokových kotelen proběhla výměna technologie zdrojové části, ale rozvody tepla zůstaly původní. Technicky dožité systémy blokových kotelen je nutné postupně rekonstruovat. Na zdrojích tepla instalovat moderní technologie, rozvody řešit jako dvoutrubkové, přípravu TUV decentralizovaně.

116


Města s vyšším počtem provozovaných blokových kotelen: Vyškov Energetické koncepce města doporučuje zachování systému blokových kotelen pro zásobování teplem bytové sféry. Blokové kotelny jsou postupně rekonstruovány, v rámci rekonstrukcí v jednotlivých sídlištních útvarech jsou blokové kotelny slučovány. Slučováním kotelen jsou snižovány provozní náklady. Současně s rekonstrukcí zdrojů jsou rekonstruovány i rozvody tepla. Blansko V posledních třech letech probíhaly rekonstrukce blokových kotelen a rozvodů tepla dle schválené varianty Energetické koncepce města. V roce 2003 byly rekonstrukce dokončeny. Cílem rekonstrukcí byla obnova dožité technologie, snížení provozních nákladů a snížení ztrát tepelné energie. Břeclav Největší počet blokových kotelen je provozován na sídlišti v Charvátské Nové Vsi. Kotelny byly budovány postupně, souběžně s výstavbou sídliště. V současnosti kotelny dožívají a v nejbližších letech bude nutno přistoupit k postupné rekonstrukci zdrojů a rozvodů tepla. Zachování systému vytápění z blokových kotelen doporučila zpracovaná energetická koncepce. Boskovice Energetické koncepce města doporučuje zachování systému blokových kotelen pro zásobování teplem bytové sféry. Blokové kotelny byly zrekonstruovány, rozvody tepla zůstaly původní, rekonstruovány nebyly. V rámci snížení ztrát tepelné energie bude nutno přistoupit k jejich rekonstrukci. Znojmo Blokové kotelny a rozvody tepla jsou na hranici životnosti. Je nutné přistoupit k celkové rekonstrukci systému. Rekonstrukci řešit komplexně tak, aby bylo dosaženo snížení provozních nákladů a nízkých tepelných ztrát. Tišnov Zpracovaná energetické koncepce města doporučuje zachování systému blokových kotelen pro zásobování teplem bytové sféry. Blokové kotelny a rozvody jsou postupně rekonstruovány.

117


Domovní zdroje U domovních zdrojů je z hlediska stáří zdrojů situace o něco horší než u zdrojů CZT a blokových zdrojů. Je provozován vyšší počet domovních kotelen ze 70. a 80. let. U těchto zdrojů jsou prováděny pouze nutné opravy a údržba, tak aby zdroje byly provozuschopné. Uvedené zdroje jsou především ve městech, která byla plošně plynofikována v dřívějších letech. Pouze rekonstrukcí dožitých zdrojů může být dosaženo úspor primárních paliv a tím snížení produkovaných emisí.

b) Nevýrobní a výrobní objekty Pro zdroje tepla ve výrobních a nevýrobních objektech platí obdobné skutečnosti, jako pro zdroje tepla pro bytovou sféru. Po plošné plynofikaci ve druhé polovině 90-tých let docházelo k postupné rekonstrukci zdrojů tepla v důsledku změny palivové základny. Především u průmyslových areálů v 90-tých letech dochází k decentralizaci výroby tepla, jsou budovány nové samostatné zdroje pro jednotlivé objekty a průmyslové haly. V průmyslových zónách vznikají nové výrobní objekty „ na zelené louce“ s moderními zdroji tepla, splňující současné standardy. Mimo město Hodonín nejsou průmyslové objekty v širší míře napojeny na soustavy CZT a blokové zdroje tepla. Jak bylo uvedeno v analýze ÚEK většina objektů občanské vybavenosti a objektů výrobních má samostatné zdroje tepla. Tento trend lze očekávat i do budoucna.

118


3.3. DOPADY ENERGETIKY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 3.3.1. Produkce emisí v jednotlivých okresech (územních celcích NUTS 4) Na základě údajů z databáze REZZO 1 až 3 bylo zpracováno emisní zatížení z tepelných zdrojů v okresech Jihomoravského kraje ( mimo okres Brno –město ) v letech 1999 – 2001. U jednotlivých znečišťovatelů kategorie REZZO 1 a REZZO 2, pokud to bylo možné, byly odděleny emise z technologických procesů, které přímo nesouvisí se spalováním paliva. Další vyhodnocení pak tyto emise nezahrnuje. Celkové množství emisí základních škodlivin které produkují všechny zdroje znečištění (včetně technologických procesů) na posuzovaném území jsou uvedeny v závěru kapitoly. Zde je ze statistických údajů ČSU znázorněno postavení Jihomoravského kraje v oblasti znečištění ovzduší (v rámci celé České republiky).

Údaje REZZO 1 Zdroje zařazené v REZZO 1 jsou tabelárně zpracovány a zařazeny v přílohové části. U jednotlivých znečišťovatelů je uvedena adresa zdroje, instalovaný výkon, druh paliva a produkce škodlivin – tuhé emise, SO2, NOx, CO a CxHy. V následujících tabulkách je uvedena sumarizace emisí a počty znečišťovatelů v jednotlivých okresech.

Rok 1999 Okres

počet znečišťovatelů instalovaný výkon ( kW )

Blansko Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Celkem

25 28 35 42 19 25

265 695 260 046 248 371 550 812 173 655 317 568

174

1 816 147

škodliviny ( t/rok ) Tuhé

SO2

NOx

173,009 80,489 21,013 733,417 171,827 97,862

72,024 1185,108 497,041 539,41 76,273 75,077

38,518 837,507 89,226 226,623 49,143 4,533

6,776 10,852 6,043 118,199 11,219 5,997

245,027 1 277,617

2444,933

1 245,550

159,086

4,931 83,124 1,819 140,681 9,647 4,825

CO

CxHy

Rok 2000 Okres


počet znečišťovatelů instalovaný výkon

škodliviny ( t/rok )

( kW )

tuhé

SO2

NOx

CO

CxHy

25 31 36 53 20 29

223 527 293 731 365 330 605 590 208 650 398 342

5,470 82,161 2,970 47,272 10,449 8,757

115,024 72,682 21,126 676,584 147,289 121,383

44,184 890,442 354,570 430,383 70,862 148,013

45,033 953,621 71,352 138,651 47,332 34,173

7,536 26,925 5,877 109,999 12,108 5,887

194

2 095 170

157,079

1 154,088

1 938,454

1 290,162

168,332

119


Rok 2001 Okres

počet znečišťovatelů instalovaný výkon ( kW )


škodliviny ( t/rok ) tuhé

23 27 32 44 19 24

233 927 273 267 332 689 554 587 167 040 280 940

19,521 117,747 3,647 137,902 7,499 42,210

169

1 842 450

328,526

SO2

NOx

CO

127,430 135,128 105,254 22,520 1263,632 1029,904 8,732 313,503 92,954 941,983 764,855 348,215 118,506 101,527 54,680 153,709 284,092 323,631 1 372,880

2 862,737

1 954,638

CxHy

29,557 45,865 17,434 139,563 13,554 14,565 260,538

Podíl jednotlivých škodlivin produkovaných v r.2001 velkými zdroji

CO 28,8%

CxHy 3,8%

TL 4,8%

SO2 20,3%

NOx 42,2%

Údaje REZZO 2 Zdroje zařazené v REZZO 2 jsou tabelárně zpracovány a zařazeny v přílohové části. U jednotlivých znečišťovatelů je uvedena adresa zdroje, instalovaný výkon, druh paliva a produkce škodlivin – tuhé emise, SO2, NOx, CO a CxHy. V následujících tabulkách je uvedena sumarizace emisí a počty znečišťovatelů v jednotlivých okresech. Rok 1999 Okres




( kW )

tuhé

SO2

NOx

CO

CxHy

260 218 344 231 192 179

263 265 171 344 288 718 135 374 115 367

20,317 48,177 20,810 8,907 13,876 27,244

52,885 55,609 13,871 57,564 39,332 59,723

64,237 60,063 62,085 66,357 34,559 78,657

138,738 101,386 87,292 37,602 73,740 114,108

24,674 13,968 18,981 9,804 21,169 28,455

1 424

974 068

139,331

278,984

365,958

552,866

117,051

120


Rok 2000 Okres




( kW )

tuhé

SO2

NOx

CO

CxHy

250 187 314 238 187 155

251 936 149 066 245 786 234 093 198 901 137 809

17,817 27,387 17,026 13,721 10,994 29,705

57,675 34,650 28,305 84,266 37,400 49,027

58,935 51,099 54,137 64,316 29,328 60,296

106,482 55,053 122,055 53,681 75,918 102,161

29,632 13,407 33,583 13,649 18,240 44,551

1 331

1 217 591

116,650

291,323

318,111

515,350

153,062

( kW )

tuhé

SO2

NOx

CO

CxHy

261 189 308 256 172 186

251 640 151 932 255 144 233 373 164 191 149 771

18,001 24,825 20,160 9,459 9,500 20,995

49,444 24,999 11,643 84,245 28,634 51,032

59,676 45,885 56,469 76,512 31,328 47,535

111,534 25,294 97,784 60,079 61,590 94,597

30,252 8,919 26,292 16,612 11,115 26,627

1 372

1 206 051

102,940

249,997

317,405

450,878

119,817

Rok 2001 Okres




Podíl jednotlivých škodlivin produkovaných v r.2001 středními zdroji

CxHy 9,7%

TL 8,3% SO2 20,1%

CO 36,3%

NOx 25,6%

Údaje REZZO 3 Emise kategorie REZZO 3 zpracovává ČHMÚ pomocí modelového programu. Emise jsou zpracovány samostatně po obcích a zahrnují pouze oblast bydlení. Emise za rok 2001 jsou již vypočítány podle nové metodiky s využitím údajů ze SLDB 2001. Údaje REZZO 3 pro nebytovou sféru převážná většina oslovených obecních úřadů neeviduje. Následující tabulky proto sumarizují pouze oblast bydlení.

121


Rok 1999 Okres


tuhé

SO2

169,246 128,352 34,022 58,875 133,423 275,444

389,545 293,500 75,747 132,166 306,869 635,401

799,361

1 833,230

tuhé

SO2

škodliviny ( t/rok ) NOx

CO

CxHy

134,356 168,581 115,882 162,802 113,710 169,249

1076,105 824,208 227,140 388,469 849,285 1745,327

241,571 187,388 54,141 91,321 190,929 390,051

864,581

5 110,534

1 155,402

CO

CxHy

Rok 2000 Okres



154,590

304,523

128,407

900,448

202,718

102,821

200,573

165,470

609,198

139,978

Celkem

22,763

42,578

110,759

144,395

35,754

46,028

87,615

162,197

284,031

68,325

117,674

231,593

106,308

686,524

154,860

241,659

477,243

151,797

1401,314

313,749

685,536

1 344,125

824,939

4 025,910

915,384

tuhé

SO2


CO

CxHy

287,3 249,9 156,1 160,2 189,0 310,4

192,1 219,9 145,0 91,3 90,0 267,3

139,0 170,0 121,9 136,3 99,6 147,6

567,0 668,7 444,5 278,7 260,6 799,8

140,6 161,3 107,0 72,7 69,1 191,5

1 352,9

1 005,6

814,4

3 019,4

742,2

Rok 2001 Okres


Podíl jednotlivých škodlivin produkovaných v r.2001 malými zdroji

CxHy 11%

TL 19% SO2 14,5%

CO 43%

NOx 12%

122


3.3.2. Jihomoravský kraj – shrnutí Rok 2001

REZZO

bez Brna-města

včetně Brna-města

škodliviny [ t/rok ] tuhé

SO2

NOx

CO

CxHy

REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3

328,526 102,940 1 352,900

1 372,880 249,997 1 005,600

2862,737 317,405 814,400

1 954,638 450,878 3 019,400

260,538 119,817 742,200

celkem

1 784,366

2 628,877

3 994,542

5 424,916

1 122,555


436,765 109,850 1 392,800

1 763139 287,490 1 051,300

3 741,937 434,810 961,000

2 278,887 490,944 3 183,000

353,393 139,325 784,400

celkem

1 939,415

3 101,929

5 137,747

5 952,931

1 277,118

Z údajů z REZZO 1 a REZZO 2 je zřejmé, že většina tepelných zdrojů je plynových, což je výsledek vysokého pokrytí území Jihomoravského kraje plošnou plynofikací. Vysoká plynofikace tepelných zdrojů se příznivě odráží v množství produkovaných emisí. Z analýzy je dále patrno, že v celkovém množství emisí ( s výjimkou škodliviny NOx ) má nejvyšší podíl kategorie REZZO 3. Emise CO2 (stanovené výpočtem) Rok 2001

REZZO

CO2 [ t/rok]


2 452 641,814 468 543,768 895 186,593

Celkem za území Jihomoravského kraje včetně Brna-města

3 816 372,175

Z hlediska produkce emisí se řadí mezi největší znečišťovatele v Jihomoravském kraji (mimo Brno – město) následující zdroje tepla v objektech a areálech: Objekt – zdroj

okres

druh paliva

Minerva Boskovice Druhá slévárna Blansko Moravské šamotové a lupkové závody – Velké Opatovice Slévárna Kuřim Českomoravské vápno – Mokrá Českomoravský cement - Mokrá Transgas – Hrušky ČEZ – EHO ZPD Hodonín Vetropack Moravia Glass - Kyjov Teplárna Kyjov F. Šohaj – Strážnice areál Vysoké vojenské školy - Vyškov Tusculum Rousínov HELUZ – cihlářský průmysl Saint Gobain Vertex - Hodonice Moravskoslezské cukrovary – Hrušovany nad Jevišovkou

Blansko Blansko Blansko Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Břeclav Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín Vyškov Vyškov Znojmo Znojmo Znojmo

HUPR, ZP ZP, koks ZP ZP, koks ZP, TTO, JKP ZP,TTO,CU,JKP,JTP ZP lignit, LTO dřevo, TTO ZP ZP HUTR ZP, HUPR dřevo, HUPR ZP ZP TTO, koks 123


Porovnání produkce znečišťujících látek kategorie REZZO 1 a REZZO 1 – 3 v letech 1998 – 2000 zahrnuje emise jak tepelných zdrojů, tak i emise z technologických procesů za celý Jihomoravský kraj (včetně okresu Brno – město). Následná tabulka dává přehled o dlouhodobém vývoji měrných emisí vybraných škodlivin. Emise základních znečišťujících látek REZZO 1 v Jihomoravském kraji 1998 t / rok Tuhé látky 754,5 Oxid siřičitý SO2 2 184,6 Oxidy dusíku NOx 4 129,9 Oxid uhelnatý CO 2 521,2 Uhlovodíky CxHy 443,6 Zdroj: Statistická ročenka Jihomoravského kraje, ČSÚ 2002

1999 t / rok 476,1 1 903,5 4 417,6 2 328,6 387,5

2000 t / rok 528,8 1 558,6 3 261,1 2 113,7 933,7

Emise základních znečišťujících látek REZZO 1-3 v Jihomoravském kraji 1998 t / rok Tuhé látky 2 266,6 Oxid siřičitý SO2 4 681,1 Oxidy dusíku NOx 5 721,7 Oxid uhelnatý CO 9 220,4 Uhlovodíky CxHy 2 078,7 Zdroj: Statistická ročenka Jihomoravského kraje, ČSÚ 2002

1999 t / rok 1 849,1 4 195,1 6 000,8 8 514,7 1 871,9

2000 t / rok 1 553,6 3 344,5 4 742,6 7 070,0 2 205,5

Měrné emise REZZO 1-3 v t/rok.km2 - dlouhodobý vývoj produkce vybraných škodlivin v Jihomoravském kraji 1990 1995 1996 Oxid siřičitý SO2 10,0 3,8 1,9 Oxidy dusíku NOx 2,1 1,4 1,1 Oxid uhelnatý CO 6,9 4,2 3,4 Zdroj: Statistická ročenka Jihomoravského kraje, ČSÚ 2002

1997 2,3 1,1 3,1

1998 0,7 0,8 1,3

1999 0,6 0,9 1,2

2000 0,5 0,7 1,0

Vývoj měrných emisi vybraných škodlivin v Jihomoravském kraji t/rok . km2 12,0 SO2 10,0 8,0

CO

6,0 4,0 NOx 2,0 0,0 1990

1995

1996

1997

1998

1999

2000

124


Emise základních znečišťujících látek REZZO 1 - 3 podle okresů v roce 2000 Kraj, okresy

Emise tuhé t/rok 1 553,6 200,7 238,1 277,3 175,3 178,8 182,4 301,1

Jihomoravský kraj Blansko Brno – město Brno – venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

Oxid siřičitý ( SO 2 ) t/rok 3 344,5 465,0 347,2 328,2 82,4 1 003,0 417,0 701,7

Oxidy dusíku ( NOx) t/rok 4 742,6 316,2 936,2 1 084,3 582,8 1 066,2 211,5 545,5

Oxid uhelnatý ( CO ) t/rok 7 070,0 1 139,6 639,0 1 763,6 357,1 531,9 820,6 1 818,1

Uhlovodíky (CxHy ) t/rok 2 205,5 379,7 246,2 205,0 144,1 622,5 214,5 393,5

Zdroj: Statistická ročenka Jihomoravského kraje, ČSÚ 2002 Podíl jednotlivých okresů na celkové produkci emisí t/rok TL

SO2

NOx

CO

CxHy

ín

v š ko Vy

2 000 1 600 1 200 800 400 0 o kov ěs to nsk ven –m Bla – o o Brn Brn

v cla Bře

don Ho

jmo Zno

125


3.3.3. Pozice Jihomoravského kraje Porovnání produkce emisí základních znečišťujících látek v jednotlivých krajích České republiky ukazuje pozici Jihomoravského kraje v oblasti znečišťování ovzduší. Emise základních znečišťujících látek REZZO 1 v ČR podle krajů v roce 2000 ČR, kraj

Emise tuhé

Oxid siřičitý Oxidy dusíku ( SO 2 ) ( NOx) t/rok t/rok t/rok Česká republika 13 947,7 200 870,3 143 410,5 Hlavní město Praha 181,5 1 290,7 2 600,6 Středočeský 1 406,8 18 724,6 16 427,4 Jihočeský 456,0 6 820,1 3 281,6 Plzeňský 612,9 7 797,3 3 525,1 Karlovarský 794,4 19 524,8 8 134,1 Ústecký 2 697,8 84 400,0 61 051,1 Liberecký 355,9 3 540,7 1 850,7 Královéhradecký 559,6 5 224,8 1 823,1 Pardubický 931,2 14 533,6 12 878,8 Vysočiny 438,2 973,9 1 304,4 Jihomoravský 528,8 1 558,6 3 261,1 Olomoucký 317,2 5 291,7 2 772,3 Zlínský 218,3 6 326,8 3 265,5 Moravskoslezský 4 449,1 24 862,7 21 234,7 Zdroj: Statistická ročenka Jihomoravského kraje, ČSÚ 2002

Oxid uhelnatý ( CO ) t/rok 149 359,0 431,7 4 536,6 1 489,4 1 300,7 1 112,8 6 967,2 580,3 1 401,9 2 281,0 656,3 2 113,7 1 492,1 935,9 124 059,5

Uhlovodíky (CxHy ) t/rok 17 475,5 328,8 3 317,9 621,5 780,0 725,5 5 689,1 245,6 737,0 1 153,7 428,0 933,7 301,9 652,3 1 560,2

Emise základních znečišťujících látek REZZO 1-3 v ČR podle krajů v roce 2000 ČR, kraj

Emise tuhé

Oxid siřičitý Oxidy dusíku ( SO 2 ) ( NOx) t/rok t/rok T/rok Česká republika 48 384,0 257 244,0 162 329,2 Hlavní město Praha 1 423,7 2 916,4 4 019,5 Středočeský 6 861,6 28 068,9 18 931,5 Jihočeský 4 066,9 12 701,5 4 747,3 Plzeňský 4 092,7 12 155,7 5 190,4 Karlovarský 2 752,5 21 997,0 8 995,4 Ústecký 4 962,9 89 233,8 62 436,1 Liberecký 2 463,1 7 369,5 2 806,7 Královéhradecký 3 060,3 10 052,1 3 069,5 Pardubický 3 159,0 18 922,1 14 081,6 Vysočiny 2 822,0 5 283,5 2 522,0 Jihomoravský 1 553,6 3 344,5 4 742,6 Olomoucký 2 356,4 7 995,8 3 879,8 Zlínský 1 432,8 8 373,3 4 131,1 Moravskoslezský 7 376,5 28 829,8 22 775,6 Zdroj: Statistická ročenka Jihomoravského kraje, ČSÚ 2002

Oxid uhelnatý ( CO ) t/rok 319 258,6 6 897,6 30 686,7 17 926,6 18 084,2 10 863,8 19 274,3 10 368,7 14 365,4 14 114,2 12 414,2 7 070,0 10 851,9 7 354,7 138 986,2

Uhlovodíky (CxHy ) t/rok 58 764,4 3 186,9 9 376,1 4 465,9 4 750,6 2 961,2 8 584,2 2 517,0 3 844,8 3 854,7 3 185,3 2 205,5 2 542,5 2 241,1 5 048,7

126


Měrné emise ( t/ rok . km2 ) ČR, kraj

Emise tuhé

Oxid siřičitý Oxidy dusíku ( SO 2 ) ( NOx) t/rok .km2 t/rok .km2 t/rok .km2 Česká republika 0,6 3,3 2,1 Hlavní město Praha 2,9 5,9 8,1 Středočeský 0,6 2,5 1,7 Jihočeský 0,4 1,3 0,5 Plzeňský 0,5 1,6 0,7 Karlovarský 0,8 6,6 2,7 Ústecký 0,9 16,7 11,7 Liberecký 0,8 2,3 0,9 Královéhradecký 0,6 2,1 0,6 Pardubický 0,7 4,2 3,1 Vysočiny 0,4 0,8 0,4 Jihomoravský 0,2 0,5 0,7 Olomoucký 0,5 1,6 0,8 Zlínský 0,4 2,1 1,0 Moravskoslezský 1,3 5,2 4,1 Zdroj: Statistická ročenka Jihomoravského kraje, ČSÚ 2002

Oxid uhelnatý ( CO ) t/rok .km2 4,0 13,9 2,8 1,8 2,4 3,3 3,6 3,3 3,0 3,1 1,8 1,0 2,1 1,9 25,0

Uhlovodíky (CxHy ) t/rok .km2 0,7 6,4 0,9 0,4 0,6 0,9 1,6 0,8 0,8 0,9 0,5 0,3 0,5 0,6 0,9

127


3.3.4. Znečišťovatelé podléhající povinnosti integrovaného povolení Implementace požadavků směrnice EU č.96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) do českého právního řádu je provedena zákonem č.76/2002 Sb., schváleného Parlamentem ČR 5.2.2002, který nabyl platnosti 1.1.2003. V příloze zákona jsou specifikována všechna technická zařízení v jednotlivých kategoriích, která podléhají povinnosti integrovaného povolení. Cílem povolení je stanovit pro všechna vybraná zařízení jednotné podmínky pro jejich provoz a zajistit tak dodržování všech zákonných norem především v oblasti životního prostředí. V následující tabulce jsou uvedena zařízení podléhající povinnost integrovaného povolení, nacházející se na území Jihomoravského kraje. 6201 - Blansko Kategorie zařízení 1.1 2.4 2.6 3.3 3.5

4.2 e) 4.5 6.6 b)

ADAST, a.s. Druhá slévárna Blansko, a.s. ADAST a.s. SKLÁRNY MORAVIA, a.s. Moravské keramické závody a.s. P-D Refractories CZ a.s. Divize 02 Velké Opatovice P-D Refractories CZ a.s. Divize 01 Velké Opatovice Best - Bussiness, a.s. Synthon, s.r.o. Agropodnik, a.s. Závod 04 – Újezd u Černé Hory Agropodnik, a.s. Závod 01 – Šebetov Velkovýkrmna Jevišovka spol. s r.o. Chov prasat Jevišovka Celkem 12 zařízení

6202 - Brno venkov Kategorie zařízení 1.1 2.4 2.5 b) 3.1 3.5 5.1 5.3 5.4

6.1 a) 6.1 b) 6.5 6.6 a)

6.6 b)

Kuličkové šrouby Kuřim, a.s. Výroba tepla spalováním ZP SLÉVÁRNA KUŘIM, a.s. REMET, s.r.o. Modřice Českomoravské vápno s.r.o. Závod vápenka Mokrá Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost Mokrá TONDACH Česká republika s.r.o. Závod Šlapanice SATESO, s.r.o. skládka SATESO, s.r.o. skládka A.S.A. Žabčice, spol. s r.o. Skládka odpadů EKO – HUKR a.s. skládka SATESO, s.r.o. skládka Brněnské papírny s.p. Brněnské papírny s.p. AGRIS, spol. s r.o. asan. podnik Medlov AGRICOL s.r.o. drůbežárna Opatovice Incuba, a.s. Ing. Jiří Mach Moravany – odchov kuřic Moravskoslezské drůbežářské závody a.s. závod 02 Modřice XAVEROV, a.s. farma Židlochovice Agro MONET, a.s. ZEMOS, a.s. chov prasat – HS Nosislav Celkem 21 zařízení

128


6203 - Brno-město Kategorie zařízení 1.1

2.4

2.5 b) 3.3 4.1 a) 4.5 5.1 5.2 6.1 b)

ENERGZET, a.s. Teplárna Brno - Líšeň Královopolská strojírna Brno, a.s. Teplárny Brno, a.s. Provoz Špitálka Teplárny Brno, a.s. Provoz Brno-sever Teplárny Brno, a.s. Provoz Červený Mlýn Feramo Metallum international spol. s r.o. ROUČKA-SLÉVÁRNA, a.s. Slévárna Zetor, a.s. Slévárna šedé litiny REMET, s.r.o. tavírna AZ CRYSTAL, a.s. LINDE TECHNOPLYN, a.s. Výrobní centrum Brno PLIVA – Lachema, a.s. Zetor, a.s. deemulgační a neutralizační stanice SAKO Brno, a.s. Kappa Packaging Czech, s.r.o. Kappa Brno Celkem 15 zařízení

6204 - Břeclav Kategorie zařízení 1.1 2.3 c) 4.2 b) 4.2 d) 4.3 5.1 5.4

6.6 a)

Transgas, a.s. kompresní stanice Břeclav SIGNUM spol. s r.o. žárové zinkování Fosfa akciová společnost Fosfa akciová společnost Fosfa akciová společnost výrobna hydroponických roztoků HANTÁLY a.s. skládka MND SERVISNÍ, a.s. Dekontaminační středisko Ladná Fosfa akciová společnost skládka odpadů HANTÁLY a.s. skládka Město Klobouky u Brna skládka TKO Martinice STKO, spol. s r.o. Skládka TKO Drnholec Agroproduct spol. s r.o. Haly pro výzkum drůbeže Statek Pohořelice, s.r.o. Sušárna Pohořelice, s.r.o. farma Pohořelice Sušárna Pohořelice, s.r.o. farma Vranovce Sušárna Pohořelice, s.r.o. farma Moravská Nová Ves Vinofrukt, a.s. Vinofrukt, a.s - drůbežárna

Zemědělské družstvo Bořetice 6.6 b) 6.7

JAVE Velké Němčice a.s. VEJA spol. s r.o. Chov prasat na porážku GUMOTEX, a.s. Opryžovaný textil Celkem 21 zařízení

129


6205 - Hodonín Kategorie zařízení 1.1

2.3 c) 2.4 2.6 3.3 3.5 4.1 h) 5.4

6.6 a)

6.6 b) 6.6 c)

ČEZ, a.s. Elektrárna Hodonín EHO (1) ČEZ, a.s. Elektrárna Hodonín EHO (2) Teplárna Kyjov, a.s. Železárny Veselí, a.s. Žárová pozinkovna Železárny Veselí, a.s. zinkovna Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Šroubárna Ždánice, a.s. galvanovna Železárny Veselí, a.s. Mořící linka pozinkovny Vetropack Moravia GLASS, a.s. Cihelna Hodonín, s.r.o. Neochem Plus, s.r.o. EKOR, s.r.o. řízená skládka Těmice Město Strážnice skládka TKO Strážnice Obec Ratíškovice Řízená skládka TKO Ratíškovice Skládka Hraničky, spol. s r.o. Agrodružstvo Jevišovice Farma ŽV Hodonín - Pánov Agropodnik Hodonín, a.s. PROALIMEX, spol. s r.o. Výkrmna drůbeže Moravany PROALIMEX, spol. s r.o. Výkrmna drůbeže Moravany XAVEROV, a.s. farma Josefův Dvůr XAVEROV, a.s. farma Pánov XAVEROV, a.s. farma Mutěnice ZERA, a.s. Ratíškovice (staveb. povol. 11.6.1997) Agropodnik Hodonín, a.s. Ing. Vojtěch Marek Agropodnik Hodonín, a.s. Gigant Dubňany, s.r.o. Celkem 27 zařízení

6206 - Vyškov Kategorie zařízení 2.6 3.5 5.4 6.4 a) 6.6 a) 6.6 b)

CZ SVAZIKO Vyškov, s.r.o. ROSTEX VYŠKOV, s.r.o. Best - Business, a. s. RESPONO, a.s. - Kozlany Bajer a spol., spol.s.r.o. Bučovice XAVEROV, a.s. farma Kozlany II ZEV Šaratice, a.s. Výkrm kuřat na hluboké podestýlce Bajer a spol., spol. s r.o. - Nevojice

Celkem 8 zařízení

130


6207 - Znojmo Kategorie zařízení 1.1 3.3 3.5 5.4 6.2 6.6 a)

Moravskoslezské cukrovary, a.s. Transgas, a.s. kompresní stanice Hostim Saint-Gobain Vertex, a.s. závod 3 Hodonice u Znojma HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. A.S.A. ES Únanov, s.r.o. skládka Saint-Gobain Vertex, a.s. závod 4 Moravský Krumlov Agrodružstvo Jevišovice Slatina Agrodružstvo Jevišovice Střelice Agrodružstvo Jevišovice Hrádek Agrodružstvo Jevišovice Velký Karlov Agrodružstvo Jevišovice Rudlice

AGROPODNIK Znojmo, a.s. Oblekovice AGROPODNIK Znojmo, a.s. Sedlešovice AGROPODNIK Znojmo, a.s. Křepice DAN – MORAVIA AGRAR, a.s. výkrmna brojlerů ZD Mašovice Lukov

Zemědělské družstvo Petřín 6.6 b)

6.6 c) 6.7

AGRODRUŽSTVO BLÍŽKOVICE Výkrm prasat Agrodružstvo Jevišovice Bojanovice AGROPODNIK Znojmo, a.s. Jezeřany AGROPODNIK Znojmo, a.s. Ctidružice AGROPODNIK Znojmo, a.s. Lesná BIO-PRODUCT, a.s. Výkrm prasat Větrná GRANERO Vlasatice, s.r.o. MAVET, a.s. Jiřice u Miroslavi Radika, spol. s r.o. AGROPODNIK Znojmo, a.s. Strachotice BIO-PRODUCT, a.s. Chov prasnic Velký Karlov Obalex Znojmo a.s. Celkem 29 zařízení

Z následujícího přehledu je zřejmé, že zařízení kategorie 1.Energetika (v tabulce jsou zvýrazněny) představují v Jihomoravském kraji pouze zanedbatelnou část všech zařízení podléhajících integrovanému povolení.

131


3.4. DODRŽENÍ ZÁVAZNÉ ČÁSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU V průběhu zpracování ÚEK Jihomoravského kraje nebyl k dispozici zpracovaný Územní plán Jihomoravského kraje. Práce na Územním plánu JmK v současnosti probíhají, ale budou dokončeny až po odevzdání ÚEK. Pro zhodnocení, zda byla dodržena závazná část územního plánu dle nařízením vlády č. 195/2001 §2, odst. b, vycházel zpracovatel ÚEK z územních plánů velkých územních celků. Jedná se následující dokumenty: • • • •

Územní plán velkého územního celku – CHKO Moravský kras ( 1998 ) Územní plán velkého územního celku – HODONÍNSKO ( 1997 ) Územní plán velkého územního celku – Brněnská sídelní rozvojová aglomerace (1982) Územní plán velkého územního celku – Oblast Podyjí ( 1989 )

Výše uvedené dokumenty byly zpracovány v různých časových obdobích a tomu odpovídá i jejich struktura a výstupy. Návrhy řešení zásobování energiemi území Jihomoravského kraje v sobě zahrnují i závěry zpracovaných ÚEK měst a obcí.

3.4.1. Zhodnocení dle nařízením vlády č. 195/2001 §2, odst. b: a) plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby Územní plán velkého územního celku - Moravský kras Vymezení veřejně prospěšných staveb na úseku energetiky: • •

vedení 110 kV Blansko – Konice kabelové přeložky vedení 22 kV v prostoru Býčí skály a Josefova a vedení 22 kV v prostoru údolí Punkvy – Skalní mlýn

Územní plán velkého územního celku – Hodonínsko Návrh veřejně prospěšných staveb na úseku energetiky: • • • • • • •

smyčka 400 kV z vedení Sokolnice – Křižovany do rozvodny Rohatec – Roztrhánky rozvodna 400 kV Rohatec – Roztrhánky vedení 2 x 110 kV Veselí nad Moravou – Uherské Hradiště, Rohatec – Veselí nad Moravou, Rohatec – Břeclav vedení 2 x 110 kV Sokolnice – Hodonín vedení 2 x 110 kV Hodonín – Otrokovice vedení 110 kV Klobouky – Kyjov rekonstrukce EHO Hodonín na teplárnu včetně vyvolaných investic

132


Lze konstatovat, že vymezení ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby výše specifikované jsou dodrženy. Závěry Územní energetické koncepce Jihomoravského kraje tyto plochy respektují a nepožadují jejich změnu. Vymezení veřejně prospěšných staveb uvedených v tomto dokumentu nevylučuje možnost vymezit další veřejně prospěšné stavby v navazující podrobnější územně plánovací dokumentaci.

b) vývoj a členění obce Lze konstatovat, že Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje koresponduje a respektuje zpracovanou koncepci rozvoje Jihomoravského kraje, včetně možnosti začlenění jednotlivých závěrů do závazné dokumentace.

c) koncepce technického vybavení Lze konstatovat, že koncepce rozvoje v oblasti zásobování území plynem a elektrickou energií stanovená v ÚPN je v ÚEK dodržována a koresponduje s rozvojovými plány příslušných správců sítí. Jsou dodržována i stanovená ochranná pásma. ÚEK Jihomoravského kraje rovněž respektuje zpracované ÚEK měst a obcí a to jak v oblasti zásobování plynem, elektrickou energií, tak i v oblasti zásobování teplem. Pokud v budoucnu obce využijí svého práva pořídit územní energetickou koncepci pro svůj územní obvod nebo jeho část, měly by být závěry těchto koncepcí v souladu s ÚEK Jihomoravského kraje.

133

3. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ

Recommend Documents