Energie 21 6/2015
60 Kč/3 €
6 | 2015
OBNOVITELNÉ ZDROJE • EFEKTIVNÍ SPOTŘEBA • UDRŽITELNÝ ROZVOJ
Energie, klima, zemědělství a venkov Perspektiva plodin pro energetické využití Konstruktér větrného čerpadla získal Oskara Naše energetika potřebuje cíl a plán Motorové palivá na báze fritovacích olejov
Mobilní bioplynová stanice MOBIGAS
Výhody MOBIGAS
Jednoduchá a rychlá instalace Možnost rozšiřování o další fermentační kontejnery Možnost vykrýt sezonní výkyvy pronajmutím dalšího fermentačního kontejneru či jeho odpojení Možnost dalšího prodeje použité stanice Rychlejší účetní odepisování (vedeno jako stroj, ne stavba) Kvalitní zpracování Automobilový práškový lak firmy Pöttinger Importér do České republiky:
Agro Trnava s. r. o. Trnava 224 674 01 Třebíč
Tel.: +420 777 290 007 E-mail:
[email protected] www.agrotrnava.cz
EDITORIAL
O klimatu a dotacích
Odborný recenzovaný dvouměsíčník o obnovitelných zdrojích energie ROČNÍK – VIII Předplatné, distribuci a fakturaci pro ČR a SR zajišťuje: odbyt – předplatné modrá linka: 844 111 999 tel.: 277 001 600 e–mail:
[email protected] [email protected] http://www.profipress.cz zelená linka pro SR zdarma: 800 042 206 (bez předvolby) Sleva pro studenty 50 % Šéfredaktor: Ing. Jiří Trnavský tel.: 277 001 637 mobil: 724 813 504 e–mail:
[email protected] Stálý spolupracovník: Ing. Jaroslav Peterka, CSc. tel.: +420 485 353 192 Inzerce: Ing. Jan Kroupa Jana Masaryka 2559/56b 120 00 Praha 2 tel.: 277 001 636 mobil: 724 813 498 e–mail:
[email protected]
Vydání posledního letošního čísla časopisu Energie 21 se poněkud zkomplikovalo. První komplikací byl termín konání významné konference o klimatu v Paříži. Náš časopis sice vyjde až po jejím skončení, nicméně uzávěrka je mnohem dříve a průběh a výsledky konference tak můžeme zhodnotit až v příštím čísle. Přitom hrozba nevratného oteplení klimatu a hlavně důsledky, které by přineslo přírodě i lidem, je nanejvýš důležitým globálním tématem. Oteplení je pravděpodobně i jednou z příčin nebývalé migrace obyvatel z krizových oblastí světa například do Evropy. Státy se tedy v Paříži musí nějak dohodnout a platí to i o České republice. Ve svém stanovisku ke konferenci v Paříži se k tomu vyjádřily například nevládní organizace Klimatická koalice a Zelený kruh: Aby dohoda, jejíž přijetí se právem očekávalo, byla účinná, měla by obsahovat především závazek k takovému snížení emisí, které zajistí udržení nárůstu průměrné globální teploty pod hranicí dva stupně Celsia. Nevládní organizace požádaly českou delegaci na konferenci, aby se o přijetí účinné a závazné globální dohody zasadila. A současně ji požádaly, aby i v České republice zavedla takové politiky a taková opatření, jež budou v souladu s nutností celosvětově snížit emise skleníkových plynů z fosilních paliv do roku 2050 na nulu. Druhou komplikací pro hladkou uzávěrku časopisu bylo, že vedení Energetického regulačního úřadu neschválilo podobu nových tarifů v elektroenergetice na příští rok. Konečná podoba tarifů by se pak měla stanovit až po vyhodnocení veřejného konzultačního procesu v květnu 2016. Pokud by úřad rozhodnutí nezměnil, zůstala by většina výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů a tepláren v roce 2016 bez dotací. Celkem by to mohlo být až 42 miliard korun. Podle předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové bylo důvodem jejich rozhodnutí to, že zákony o veřejné podpoře ještě potřebují schválení u Evropské komise. To má ale jen zákon určující podporu pro obnovitelné zdroje z let 2013 až 2015. Zákon pro zdroje z let 2005 až 2012 takzvanou notifikaci i přes řadu let trvající jednání stále nemá a novela pro zdroje postavené od roku 2016 do Bruselu ještě ani nedoputovala. Vláda se prý nesnaží notifikaci získat a vedení úřadu na sebe v době policejního vyšetřování nechce brát zodpovědnost. Na tuto téměř senzační zprávu samozřejmě ihned reagovaly všechny profesní svazy, nevládní organizace a instituce, které mají co do činění s obnovitelnými zdroji. Podle společného prohlášení ekologických organizací a svazů provozovatelů výroben elektřiny z OZE ale notifikace českých ekologických elektráren v Bruselu neprobíhá a probíhat ani nebude. Vydání cenového rozhodnutí tak ani nevyžaduje garanci české vlády. Nicméně úřad si údajně ponechal zadní vrátka, a pokud mu vláda vyjde vstříc, je prý ochotný rozhodnutí změnit. A to právě byla ta komplikace. Žádné další rozhodnutí v době uzávěrky nepřišlo, takže riskuji, že píši o něčem, co je jen bouře ve sklenici vody. Nicméně přeji nám i obnovitelným zdrojům, aby to tak bylo. Hezké vánoční svátky a všechno nejlepší v příštím roce.
Redakční rada: Ing. Bronislav Bechník, Ph.D., Odborný portál TZB-info Ing. Jan Habart, Ph.D. CZ Biom – České sdružení pro biomasu Ing. Vlastimil Myslil, Geoterm CZ, s. r. o. Ing. Václav Sladký, CSc., Výzkumný ústav zemědělské techniky v Praze Ing. Vladimír Stupavský, Klastr Česká peleta Ing. Marek Světlík, Výzkumný ústav zemědělské techniky v Praze Mgr. Radovan Šejvl, Energetické konzultační a informační středisko Ing. Vladimír Vlk, Státní fond životního prostředí ČR Ing. Pavlína Voláková, Ph.D., Energetický regulační úřad Prof. Ing. Jana Zábranská, CSc., VŠCHT Praha Grafika: Tomáš Bronec Jazyková korektura: Věra Dvorská, Věra Melicharová, Hana Gruntorádová
Jiří Trnavský
www.energie21.cz Cena: 45 Kč/výtisk, 540 Kč/roční předplatné Objednávky předplatného na tel.: 844 111 999
www.komunalweb.cz Měsíčník o technice pro komunální služby Prostranství a komunikace Veřejná zeleň Nakládání s odpady Finance a legislativa Téma měsíce Aktuální dění v oboru
Tisk: H. R. G. spol. s r. o. Vydává: Profi Press s. r. o. Jana Masaryka 2559/56b 120 00 Praha 2 Vychází jednou za dva měsíce Cena jednotlivého výtisku 60 Kč/3 EUR Nevyžádané rukopisy se nevracejí. ISSN 1803 – 0394 MK ČR E 18090
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
Ta píše!
Adresa redakce: Jana Masaryka 2559/56b, 120 00 Praha 2 Tel.: 277 001 636, -635 E-mail: jan.kroupa@profipress.cz roman.palecek@profipress.cz
3
OBSAH
10
AKTUÁLNĚ Finále soutěže Komunální politik roku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Klíčové projekty energetické infrastruktury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Deset let na cestě k šetrné energetice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Podpora OZE na příští rok se zkomplikovala . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7 ENERGETIKA Naše energetika potřebuje cíl a plán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 České perspektivy využití větru a Slunce pro elektřinu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Encyklika papeže Františka – další hlas proti změně klimatu – 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 ROZHOVOR O energii, klimatu, zemědělství a venkovu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
14
BIOMASA Popel z biomasy – zdroj živin pro zemědělskou půdu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Perspektiva plodin pro energetické využití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Jak správně stavět palivové sklady pelet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 REPORTÁŽ Unikátní technologie vyrábí energii pro papírnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 BIOPLYN Zvýšení výroby elektřiny z kogenerační jednotky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 SLUNEČNÍ ENERGIE Elektrárny na střechách dostaly opět šanci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Fotovoltaická elektrárna na střeše domu – 6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
34
GEOTERMÁLNÍ ENERGIE Investice do tepelného čerpadla země-voda se vyplatí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 VĚTRNÁ ENERGIE Konstruktér větrného čerpadla získal ekologického Oskara . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 VODNÍ ENERGIE Energetické zdroje domu zahrnují i vodu z mraků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
40
ALTERNATIVNÍ ZDROJE Využití alternativních zdrojů v teplárenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Ekologickou strategii teplárny formují pelety. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Budoucnost patří efektivnímu využívání odpadů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 HOSPODAŘENÍ Adaptace na změnu klimatu: strategie i drobná opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 EKOMOBILITA Palivá na báze fritovacích olejov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 DISTRIBUCE Modely pro implementaci solárních soustav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 LEGISLATIVA Přímá kontrola provozu kotlů v domácnostech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50
50
TRH Elektřina a domácnosti: chování zákazníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Důležité jsou úspory energie v budovách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Výstava Infotherma 2016 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 Uhlí jako zdroj energie ustupuje ze scény . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Součástí veletrhu Techagro je Biomasa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 FÓRUM Splnila konference o klimatu očekávání? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Seznam článků v časopisu Energie 21/Alternativní energie 2015 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56
Na titulu: Venkov je významným zdrojem čisté energie
Foto archiv/Energie 21
Vydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů jednotlivých příspěvků a inzerci. Současně si vyhrazuje právo na drobné stylistické úpravy uveřejňovaných textů. © 2015 Profi Press s. r. o. Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem dalšího rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vlastníka autorských práv.
4
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
foto - zdroj: élenové ADMD
VELETRHY MODERNÍHO A ENERGETICKY ÚSPORNÉHO BYDLENÍ 4. - 7. 2. 2016
Výstavišt÷ Praha - Holešovice www.terinvest.com
generální mediální partneąi
11. MEZINÁRODNÍ VELETRH DĄEVöNÝCH STAVEB, KONSTRUKCÍ A MATERIÁLČ
11. VELETRH VYTÁPöNÍ, KRBČ, KAMEN A OBNOVITELNÝCH ENERGIÍ
hlavní mediální partner
VELETRH TERMOIZOLACÍ, ZATEPLOVÁNÍ, OPLÁŠTöNÍ A SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ NÁROèNOSTI BUDOV
AKTUÁLNĚ
Finále soutěže Komunální politik roku V hlavním sále sídla Senátu Parlamentu České republiky byly v půli listopadu za účasti ministrů a senátorů uděleny ceny vítězům prvního ročníku soutěže Komunální politik roku. Soutěž letos v květnu vyhlásily redakce časopisu Moderní obec a jeho vydavatel, společnost Profi Press s. r. o. Spolupořadateli soutěže byly Svaz měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR.
S
outěžilo se v osmi kategoriích: Sociální projekt roku, Děti a rodiče, Sport a veřejné zdraví, Kulturní, společenská a vzdělávací činnost, Odpadové hospodářství, Veřejná zeleň, Dopravní projekt roku a Ekologický projekt roku. Odborná hodnotitelská komise vybírala z téměř sedmi desítek zajímavých projektů z měst a obcí celé České republiky. Posuzovala smysl projektů a jejich využití, ale zejména společenský a ekonomický přínos městu či obci, případně celému regionu. Cenu za mimořádné projekty v jednotlivých kategoriích si odneslo osm starostek a starostů z celé České republiky. Z nejúspěšnějších projektů pak komise vybrala celkového vítěze – Komunálního politika roku 2015. Stal se jím Petr Halada, starosta obce Kamýk nad Vltavou na Pří-
bramsku s projektem WOSA – výchovou a vzděláváním k občanské společnosti. Vítězem v kategorii Ekologický projekt roku se stal starosta obce Mšena Martin Mach za projekt Snížení energetické náročnosti základní školy (ZŠ) Mšeno. Budova školy pochází z roku 1928. V roce 2004 byla provedena rekonstrukce fasády, s dílčím zateplením jednotlivých konstrukčních částí budovy, vybudování dešťové kanalizace a komplexní rekonstrukce kotelny, avšak bez významnějšího dopadu na spotřebu energie. „Bylo náročné zajistit snížení prostupu tepla obálkou budovy a přitom nesnížit architektonickou hodnotu objektu. Škola, jedna z dominant města, je v návrhu na zapsání do seznamu kulturních památek,“ uvedl Martin Mach. Opatření spočívala ve změně topného média a automatizaci provozu. Jako palivo
byla zvolena dřevní štěpka. „Štěpku si vyrábíme z větví z údržby městské zeleně a soukromých zahrad, případně z klestu z lesní těžby v městském lese. Větve sbíráme celoročně, v letních měsících štěpkujeme a palivo uskladníme. Parametry štěpky určily i podmínky pro výběr kotle – musí efektivně spalovat štěpku do vlhkosti až 50 % a velikosti až 10 cm,“ popsal projekt starosta. Kromě nižších emisí přineslo řešení obcí také o dvě třetiny nižší náklady na vytápění školy. Zároveň se vyřešil problém, co s odpadním dřevem. Ekonomika vytápění školy také již není závislá na aktuálních cenách komerčních dodavatelů paliv a stále se ji daří zlepšovat (v minulé topné sezoně vyráběli jeden GJ za 300 Kč). Vítězové si odnesli křišťálové srdce vyrobené skláři z Nového Boru, diplom a šek na 20 tisíc Kč, celkový vítěz pak k diplomu a křiš-
|Ceny za Ekologický projekt roku převzal starosta města Mšeno Ing. Martin Mach z rukou ministra životního prostředí Richarda Brabce a ředitele společnosti Ecobat Petra Kratochvíla (vpravo)
ťálovému srdci obdržel ještě šek na 50 tisíc Kč. „Vítězové jsou vlastně všichni,“ uvedla ve svém projevu ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, která nad soutěží převzala záštitu. Patronát nad soutěží převzal předseda Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR Miloš Vystrčil. Ave
Klíčové projekty energetické infrastruktury Evropská komise přijala seznam 195 klíčových projektů v oblasti energetické infrastruktury známých jako projekty společného zájmu, které pomohou splnit evropské cíle v oblasti energetiky a klimatu a budou tvořit základní stavební kameny evropské energetické unie.
P
rojekty, které jsou známy jako projekty společného zájmu (PSZ), umožní postupně vybudovat energetickou unii, protože v Evropě integrují trhy s energií a zvýší nabídku energetických zdrojů i přepravních tras. Projekty také přispějí k ukončení energetické izolace některých členských států a podpoří úroveň energie z obnovitelných zdrojů v sítích, čímž sníží emise uhlíku. Seznam projektů je výsledkem aktualizace prvního seznamu projektů společného zájmu, který byl přijat v říjnu 2013. Obsahuje 108 projektů v oblasti elektřiny, 77 projektů v oblasti zemního plynu,
6
sedm projektů v oblasti ropy a tři projekty v oblasti inteligentních sítí. Dobré rovnováhy mezi projekty v oblasti elektřiny a zemního plynu bylo dosaženo rovněž díky určení jasných prioritních projektů v rámci regionů. Na PSZ se vztahují zrychlené postupy pro povolování a lepší regulační podmínky a některým z nich může být poskytnuta finanční podpora z Nástroje pro propojení Evropy (CEF). V rámci Nástroje pro propojení Evropy na období 2014–2020 byl na transevropskou energetickou infrastrukturu vyčleněn rozpočet ve výši 5,35 miliardy eur, aby
mohly být projekty společného zájmu prováděny rychleji a byly atraktivnější pro investory. Arias Ca ete, člen Evropské komise odpovědný za opatření v oblasti klimatu a energetiky, uvedl: „Moderní a spolehlivá energetická infrastruktura má zásadní význam pro volné proudění energie po celé Evropě. Tyto projekty nám pomohou integrovat energetické trhy, zvýšit nabídku zdrojů energie a přepravních tras a zároveň přispějí k ukončení energetické izolace některých členských států. Zvýší také úroveň energie z obnovitelných zdrojů v sítích a sníží emise uhlíku. Transformace evropské
|Foto archiv/Energie 21 energetiky bude vyžadovat miliardové investice do strategické infrastruktury. Seznam projektů pomůže zajistit, aby naše prostředky byly skutečně využity k dosažení cíle poskytování čisté a dostupné energie evropským občanům.“ Red (Zdroj: Evropská komise)
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
AKTUÁLNĚ
Deset let na cestě k šetrné energetice Před deseti lety začal platit zákon č. 180/2005 Sb., který v Česku rozhýbal investice do obnovitelných zdrojů. Od začátku roku 2006 tak první pionýři v tomto oboru mohli získat podporu formou výkupních cen nebo zelených bonusů na projekty, které snižují naši závislost na fosilních zdrojích. Desáté výročí je příležitostí připomenout na konkrétních příkladech „dobré praxe“, jak využívání obnovitelných zdrojů pomohlo české energetice vstoupit do 21. století.
B
ěhem prosince 2015 vyhlásí Aliance pro energetickou soběstačnost a Česká fotovoltaická průmyslová asociace soutěž o nejlepší projekty obnovitelných zdrojů realizované v České republice mezi lety 2005 až 2015. Současně se zaměří také na zajímavé diplomové a disertační práce nebo progresivní start-up projekty v oboru šetrné energetiky. Soutěžní výzva bude rozdělená pro projekty, které byly realizovány v rodinných nebo obytných domech, v podnicích a veřejném sektoru. Konkrétně jde o tyto oblasti: Energeticky šetrná domácnost: využití obnovitelných zdrojů v rodinných nebo bytových domech.
Energeticky šetrný podnikatel/ /firma: využití obnovitelných zdrojů u živnostníků nebo malých firem. Energeticky šetrné město a obec: komunální projekty využívající obnovitelné zdroje. Dobrý nápad s šetrnou energií: ocenění pro diplomové nebo disertační práce zaměřené na využití obnovitelných zdrojů. Na prahu šetrného byznysu: ocenění pro start-up projekty (OZE a smart grids). Obnovitelné zdroje energie se v České republice stále ještě v rámci energetického mixu poměrně nesnadno prosazují. Cílem této iniciativy je proto ocenit a vyzdvihnout
zajímavé projekty, které mají hmatatelný přínos pro své uživatele a využívají inovativní řešení. Ocenění studenti pak mohou, v případě zájmu partnerských firem, získat prostor ke spolupráci na uplatnění jejich práce v praxi – oceněným start-up projektům nabídneme pomoc při prosazení u potenciálních investorů a pomoc při mediální prezentaci potenciálu jejich inovativních řešení. Kvalitu zaslaných projektů posoudí odborná porota složená ze zástupců asociací obnovitelných zdrojů, univerzit a výzkumných ústavů, konzultačních společností i energetických expertů z byznysu. Vyhlášení proběhne v březnu
|Foto artchiv/Energie 21 2016 na slavnostním galavečeru za účasti politických představitelů i osobností veřejného života. Výzva, podmínky a požadavky na zasílané projekty budou zveřejněny v průběhu prosince na stránkách www.alies.cz/inovativni-projekt. Časopis Energie 21 o tom přinese informaci na svých webových stránkách www.energie21.cz. Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost
Podpora OZE na příští rok se zkomplikovala Vedení Energetického regulačního úřadu (ERÚ) na svém zasedání 12. listopadu 2015 neschválilo podobu nových tarifů v elektroenergetice. Konečná podoba tarifů by se pak měla stanovit až po vyhodnocení veřejného konzultačního procesu v květnu 2016. Pokud by úřad rozhodnutí nezměnil, zůstala by většina výroben elektřiny z OZE a tepláren v roce 2016 bez dotací. Celkem by to mohlo být až 42 miliard korun.
P
odle předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové bylo důvodem rozhodnutí to, že zákony o veřejné podpoře ještě potřebují schválení u Evropské komise. To má ale jen zákon určující podporu pro obnovitelné zdroje z let 2013 až 2015. Vláda se prý nesnaží notifikaci získat a vedení úřadu na sebe v době policejního vyšetřování nechce brát zodpovědnost. Podle společného prohlášení ekologických organizací a svazů provozovatelů výroben elektřiny z OZE ze dne 25. listopadu ale notifikace českých ekologických elektráren v Bruselu neprobíhá a probíhat ani nebude. Vydání cenového rozhodnutí tak ani nevyžaduje garanci české vlády. Uvádí to analýza právní kanceláře Doucha Šikola advokáti, podle které se notifikace vůbec nevztahuje na
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
podporu, kterou zřídil starý zákon o podpoře obnovitelných zdrojů z roku 2005. Právě díky ní stát podporuje velkou většinu českých bioplynových stanic nebo větrných turbín, malých vodních elektráren či solárních panelů na střechách. Notifikaci totiž vyžaduje Lisabonská smlouva v článku 108. Klauzule se ale výslovně týká pouze nových podpůrných programů, ke kterým se členské státy rozhodly po roce 2011. Starší programy Evropská komise „průběžně zkoumá“ (článek 108, odst. 1). Členské státy unie však během takového případného přezkoumávání mohou v podpoře pokračovat. Skončit – samozřejmě nadobro – s ní musí pouze v případě, že by přezkoumání došlo k negativnímu výsledku a Komise program přikázala ukončit. Právě
|Foto archiv/Energie 21 takovým průběžným přezkoumáváním – nikoli notifikací – je procedura, která nyní u Evropské komise probíhá a jejíž výsledek se očekává příští rok na jaře. „Podpora obnovitelných zdrojů energie má relevantní právní rámec v evropských směrnicích a schválených pokynech pro členské státy. Právě na základě státních garancí investovali rodiny, podnikatelé a obce spolu s bankami stovky miliard do projektů
obnovitelných zdrojů,“ řekla k tomu Veronika Hamáčková z České fotovoltaické průmyslové asociace. „Notifikační řízení se podpory starších projektů vůbec netýká,“ řekl Jan Habart, předseda asociace CZ Biom. „Evropská pravidla s tím vůbec nepočítají. Pokud Energetický regulační úřad bude trvat na zbytečné a nesmyslné podmínce, hrozí krach více než čtyřem stovkám zemědělců.“ „V případě, že by ERÚ podporu pro šetrné zdroje energie opravdu nevypsalo, můžeme zapomenout na další rozvoj perspektivního oboru obnovitelné energetiky, ale je také ohrožena česká ekonomika,“ konstatuje Štěpán Chalupa z Komory OZE. Red
7
ENERGETIKA
Naše energetika potřebuje cíl a plán Vláda sice schválila novou Státní energetickou koncepci, ale podoba naší energetiky – a směru, který jí bude dávat stát – pořád zůstává mlhavá. S čím bychom tedy měli v příštích letech počítat a co bychom měli udělat? Odpověď má několik částí. V prvé řadě ale potřebujeme silné a srozumitelné rozhodnutí, oč chceme jako společnost – a oč bude náš stát – v energetice usilovat. A pak je třeba mít dobrý plán, jak rozhodnutí realizovat.
N
ová Státní energetická koncepce (SEK) má své tři cíle formulované tak vágně a bezobsažně, že to snad ani víc nešlo: bezpečnost, konkurenceschopnost a udržitelnost. Autorům z ministerstva průmyslu a obchodu bylo asi jasné, že tyto tři slogany prakticky nic neznamenají. Proto je SEK bude měřit konkrétními parametry – jenomže těch je dvacet pět. Státní politika bez jakéhokoli uchopitelného cíle není příliš šťastná. Neméně nešťastná je ale státní politika, která se chystá dosáhnout pětadvaceti různých věcí. Ministři by proto měli přijít s uchopitelným, konkrétním cílem, ke kterému budou naši energetiku propracovaně směrovat.
Import ropy a zemního plynu v roce 2014 českou ekonomiku stál 161 miliard korun. Fosilní paliva jsou těžkým břemenem, které tuzemské hospodářství musí táhnout za sebou. Firmy i domácnosti navíc vystavuje nepředvídatelným výkyvům na nestabilním globálním trhu se surovinami. S každou dovezenou tunou – nebo barelem či krychlovým metrem – paliv roste záporný sloupeček ve statistikách obchodní bilance. Přitom experti banky HBSC ve své studii Oil and Money z roku 2012 spočítali, že nejmenší manévrovací finanční prostor při výkyvech v cenách ropy mají země střední a východní Evropy. S ekonomickým šokem si proto poradí hůře než ostatní.
Náhrada fosilních paliv
Škodí i lidem a krajině
Přirozeným kandidátem na konkrétní cíl státní politiky v energetice je systematické snižování závislosti české ekonomiky na fosilních palivech. Stát by mohl – a měl – rozhodnout, že začne systematicky, promyšleně podporovat inovace, které nahradí naši spotřebu uhlí, ropy a zemního plynu. Fosilní paliva nyní dodávají tři čtvrtiny české spotřeby energie. Nesporně ještě desítky let budou hrát důležitou roli v našem hospodářství. Nicméně měli bychom se jich rok po roku, krok po kroku začít zbavovat. Je několik důvodů, proč by se to mělo stát leitmotivem naší energetické politiky.
Nicméně závislost na fosilních palivech je nezdravá nejen pro ekonomiku, ale především pro nás samotné a naši krajinu. Spalování uhlí při vytápění domů a ropy v automobilech je hlavní příčinou smogu v českých obcích a městech. Ale také kvůli exhalacím z českých uhelných elektráren každý rok předčasně umírá asi 1700 lidí. Obstarožní bloky se sice podařilo odsířit, takže už nehubí lesy v Krušných horách a jinde. Ale mikročástice prachu a oxidy dusíku nadále obtěžují populaci sousedních měst, městeček i vesnic. Postižení lidé trpí bronchitidami či astmatem, časté jsou rovněž infarkty.
8
Závislost na těžbě uhlí přitom poškozuje krajinu v Podkrušnohoří. Povrchovým dolům jsme tady od druhé světové války obětovali 300 čtverečních kilometrů země a desetitisíce lidí musely opustit své domovy. Ministři sice na podzim potvrdili ochranu zbývajících obcí před rozšiřováním těžby; nicméně také rozhodli, že Severočeské doly mohou ukrojit ještě část prozatím chráněné krajiny v sousedství velkodolu Bílina. A samozřejmě: spalování fosilních paliv je hlavní příčinou, proč Česko patří mezi evropské rekordmany v exhalacích skleníkových plynů. Na každého z nás připadá asi 11 tun oxidu uhličitého ročně. Pokud máme přijmout svůj díl odpovědnosti a společně s mezinárodním společenstvím pracovat na tom, abychom udrželi globální změny podnebí v únosném rozsahu, musíme exhalace důkladně snižovat. Bezkonkurenčně největší příčinou jsou právě uhelné elektrárny – a hlavním úkolem proto postupné nahrazování uhlí jinými, čistšími zdroji elektřiny. Česko není jediné, kdo před ním stojí. Ukončení provozu především starších kondenzačních uhelných elektráren se stalo středobodem energetické politiky v řadě zemí. V USA během posledních pěti let rozhodli o uzavření jedné uhelné elektrárny v průměru každých deset dnů. Důležitým motivem byl levný zemní plyn a klesající cena větrných technologií; nicméně podstatný příspěvek má také cílevědomá legislativa, jež míří na odstranění nejšpinavějších bloků.
|Závislost na fosilních palivech neprospívá ekonomice, lidem ani životnímu prostředí Foto archiv/Greenpeace
Právě pravidla, jež urychlí uzavírání uhelných elektráren, by nesporně měla být prvním klíčovým krokem. Konkrétních legislativních řešení může být vícero, nicméně stát by měl s některým z nich přijít. Poměrně rozumné úvahy, které se v tomto smyslu objevují ze strany MPO, by tak dostaly konkrétní obsah. Uhlí – včetně hnědého – bude ještě řadu let součástí české energetiky. Nemá však sebemenší smysl, abychom z něj vyráběli více, než je nezbytně nutné. Česko by se mělo inspirovat Velkou Británií, kde už v roce 2008 schválili rámcový zákon, který určuje tempo, jakým se země bude zbavovat závislosti na fosilních palivech. Naznačí tak směr i rozvrh reforem na několik desetiletí dopředu, zajistí stabilitu investičního prostředí a předvídatelné kroky státu. Sobotkova vláda podobný zákon vložila do svého programového prohlášení; teď jej ovšem musí také sestavit. Nestačí však zavírat fosilní zdroje; především
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
ENERGETIKA
potřebujeme otevřít cestu pro inovace, které je nahradí.
Efektivnější využití zdrojů Hlavní opatření, která pomohou snížit spotřebu fosilních paliv v české energetice, přitom musí vzniknout v úplně jiných odvětvích. Musíme totiž především nastartovat programy, jež pomohou, aby ekonomika vyráběla více – a zajišťovala lepší životní standard – s menší spotřebou energie. Státní energetická politika už léta opakuje, že efektivnější využívání energie musí být důležitou (nebo rovnou hlavní) prioritou. Léta se však soustřeďovala jen na tyto proklamace. Posléze se ale věci začaly dávat do pohybu – právě díky kreativním intervencím státu. Za zmínku stojí patrně tři. Především samozřejmě Zelená úsporám, respektive Nová zelená úsporám. Oba programy ukázaly, že stát, pokud použije konkrétní, účinná opatření, může dosáhnout podstatných výsledků. Jenom první kolo samotné pomohlo asi 150 tisícům domácností, které v některých případech podstatně snížily svoji závislost na fosilních palivech. Jedna dílčí domácnost nemá samozřejmě žádný podstatný vliv na energetickou bilanci země, ale pro ni samotnou může jít o rozdíl v řádu desítek procent. Pokud se ovšem nevyužité příležitosti sečtou dohromady, výsledky jsou enormní. Na budovy připadá skoro třetina české poptávky po energii. Pačesova komise, jež v roce 2008 z pověření politických stran a vlády propočítávala možnosti české energetiky, zjistila, že důkladné zateplení tuzemských budov by samo o sobě snížilo roční spotřebu energie přibližně o 144 petajoulů. Pro srovnání: ve sporu o prolomení limitů těžby a rozšiřování uhelného dolu ČSA na Mostecku jde o zásoby uhlí, ze kterých by šlo vyrábět zhruba 70 PJ tepla za rok. Nezávislá studie, kterou si nechala zpracovat organizace Hnutí
|Mikroenergetika s využitím obnovitelných zdrojů v některých zemích už pokrývá desítky procent výroby elektřiny Foto archiv/Energie 21
DUHA, uvádí, že kvůli špatnému zateplení budov platí domácnosti, obce a firmy za vytápění o 39 miliard korun ročně navíc. Kromě budov stojí za zmínku také nemalý pokrok ve dvou dalších odvětvích: automobilech a elektrospotřebičích. Spotřeba pohonných hmot osobních aut prodaných v České republice od roku 2008 klesá v průměru zhruba o 3 % ročně. Rapidně se snižuje také energetická náročnost elektrospotřebičů nebo svítidel. Ve všech případech klíčem byla účinná legislativa, která přiměla výrobce, aby na trh začali dodávat výrobky s nízkou spotřebou. Proto, pokud jde o energetickou efektivnost, nestačí identifikovat příležitosti a připravit technologie. Neméně důležité jsou státní intervence, které umožní, aby se dostaly do každodenního života domácností i ekonomiky. Právě sem by se měla soustředit pozornost ministerstev a zákonodárců. Často už víme, co chceme použít; teď ještě potřebujeme zajistit, abychom to použili v masovém měřítku.
Nová podoba energetiky Druhým pilířem energetické politiky samozřejmě musí být lepší využití obnovitelných zdrojů energie. Česko udělalo v posledních asi deseti až patnácti letech nezanedbatelné kroky dopředu. Ale řada studií již potvrdila, že nevyužité rezervy jsou ještě několikanásobně větší.
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
Několik poměrně smysluplných programů je pořád ještě v běhu nebo je stát chystá: provozní podpora pro výrobu tepla z biomasy, investiční granty pro bioplynové stanice využívající odpad z Programu rozvoje venkova a operačního programu Životní prostředí a zelený bonus pro teplo ze stejných projektů či příspěvky na využití solární energie v Zelené úsporám a další. Nicméně potřebujeme především novou legislativu, jež umožní stavět větrné elektrárny s účastí obcí a otevře cestu pro domácnosti a dalším zájemcům, kteří chtějí instalovat malé fotovoltaické elektrárny. Navíc pořád ještě platí – nebo se v některých případech dokonce chystají nová – pravidla, jež namísto pomoci spíše šikanují případné investory v mikroenergetice. Ale neméně důležité než konkrétní legislativa budou dva další trendy. Především, stát si musí uvědomit a naučit se, že elektroenergetika už nikdy nebude vypadat stejně jako v minulých desetiletích. Po více než půl století evropská i česká výroba elektřiny spočívala v poměrně malém počtu velkých zdrojů, jež patřily velkým elektrárenským společnostem a dodávaly energii milionům domácností a podniků. To se teď mění: mikroenergetika – ponejvíce, ale nejen obnovitelné zdroje – v některých zemích už pokrývá desítky procent výroby elektřiny. V Německu je to skoro třetina. Ovšem méně než jedna pětadvacetina z této třetiny patří tradičním energetickým firmám, jako
jsou RWE či E.ON. Přibývá obecních a faremních, družstevních nebo rodinných mikroelektráren. Proměňuje se tudíž nejen technologické složení zdrojů, ale rovněž ekonomická skladba trhu. Obnovitelné zdroje se přitom stávají konkurenceschopnými. Přestávají být sympatickým doplňkem a stávají se jedním ze strukturálních pilířů, jež určují podobu celého odvětví. Tohle je nová ekonomická realita, které se naše energetická politika musí přizpůsobit. Prozatím se to státu příliš nedařilo. Pokud to neudělá, bude to znamenat vážné kulhání za světem – Českou republiku budou míjet technologické trendy. Evropa totiž přestává být středobodem nové energetiky. Čína a Japonsko v roce 2013 postavily více solárních elektráren než celý zbytek světa dohromady. Žebříček v uvádění větrných elektráren do provozu vedou Čína, Indie a USA. A stejné tři vedou v pořadí zemí, které podle prestižní agentury Ernst & Young nejúčinněji podporují obnovitelné zdroje. Do první desítky se vešlo také Chile nebo Brazílie, ale pouze tři evropské státy. Pro Evropu i pro Českou republiku je to vážný problém. Máme silnou průmyslovou tradici, skvělé inženýry a výborné dělníky. Ale pokud se budeme tvářit, že nové trendy neexistují, o svůj náskok rychle přijdeme. První krok, který stát musí udělat, je ovšem stabilita. Hlavní problém zelených sektorů není slabá podpora, nýbrž neustále se měnící podmínky. Banky se začínají bát financování projektů v České republice, protože netuší, jestli se uprostřed realizace nepromění pravidla tak, že o své peníze přijdou. Privátní investoři se po zkušenostech s chováním státu děsí, co přijde příště. Pokud má mít nový průmysl v české ekonomice nějakou budoucnost, musí tato nestabilita a nepředvídatelnost rychle skončit. Vojtěch Kotecký, institut Glopolis
9
ENERGETIKA
České perspektivy využití větru a Slunce pro elektřinu Technologie a pozice výroben energie z obnovitelných zdrojů – zejména fotovoltaických a větrných elektráren – se během posledních deseti let globálně dramaticky proměnila: jsou výkonnější, výrazně levnější a energetici je již úspěšně ve velkém zapojují do sítí. Výroba elektřiny (i tepla) z obnovitelných zdrojů od začátku století roste i v České republice. Tempo růstu je ovšem mnohem pomalejší než v evropských a světových velmocích tohoto odvětví.
V
Portugalsku nebo ve Švédsku obnovitelné zdroje pokrývají více než polovinu produkce elektřiny a rychlý rozvoj zažívají i v Německu, Španělsku, Velké Británii a řadě dalších zemí. Plány některých vlád jsou přitom ještě daleko ambicióznější: do roku 2035 mají obnovitelné zdroje v Dánsku zajistit veškerou spotřebu elektřiny a tepla. Nejde přitom zdaleka jen o evropskou záležitost – v pořadí států s nejvyššími investicemi do obnovitelných zdrojů byly v loňském roce na prvních třech příčkách Čína, Spojené státy a Japonsko. Při tomto srovnání je pokrok v České republice velmi mírný.
Zatím jen asi desetina Podle dostupných statistik ministerstva průmyslu obnovitelné zdroje v roce 2013 pokrývaly 10,7 % výroby elektřiny a 9 % výroby tepla. Jejich podíl na konečné spotřebě energie, tedy ukazatel, podle kterého jsou sledovány závazky členských států dané evropskou směrnicí, je odhadován na 11,2 %. V roce 2005 hodnota stejného ukazatele činila 6,1 procenta – nárůst je tedy znatelný a pravděpodobnost dosažení závazku na úrovni 13 % v roce 2020 poměrně vysoká. Na druhou stranu je zřejmé, že mají-li obnovitelné zdroje významně přispět k náhradě fosilních paliv, tak se tempo jejich rozvoje musí zvýšit. Na výrobě české obnovitelné elektřiny se stále nejvyšší měrou podílejí vodní elektrárny (29 %),
10
kterým se v posledních letech již téměř vyrovnají bioplynové stanice (25 %). Významný je rovněž podíl fotovoltaických elektráren (22 %) a výroby elektřiny ve zdrojích spalujících pevnou biomasu (18 %). Naproti tomu větrné elektrárny pokrývají jen 5 % a ostatní zdroje jsou marginální. V případě obnovitelného tepla připadá dominantní podíl na spalování pevné biomasy (83 %) a bioplynu (6 %). Teplo okolního prostředí využívané díky tepelným čerpadlům pokrývá 6 %, zbytek připadá na biologicky rozložitelný odpad a ohřev vody pomocí solárních kolektorů. Hlavní rozdíl mezi vývojem v České republice a v zemích, které rozvoji obnovitelných zdrojů dávají vysokou prioritu, je pozorovatelný v sektorech větrných elektráren a fotovoltaických systémů. Zatímco celosvětově právě tyto technologie rostou nejrychleji, u nás již řadu měsíců stagnují. V roce 2015 nebyla v České republice postavena žádná větrná elektrárna a počet střech s fotovoltaikou se zvýšil jen nepatrně.
Nízké využití potenciálu Z pohledu využitelného přírodního potenciálu mají v České republice aktuálně největší rezervy větrné elektrárny. Komora obnovitelných zdrojů vydala letos na jaře dokument s názvem Analýza větrné energetiky v ČR, ve kterém aktuální potenciál větrných turbín detailně rozebírá. Výsledky byly podrobně konzultovány s Ústa-
|Využití potenciálu větrné energetiky v ČR je do značné míry podmíněno souhlasem veřejnosti – zamítnutí stavby je přitom často zdůvodněno údajným narušením krajinného rázu Foto archiv/Energie 21
vem fyziky atmosféry a základní zjištění určitě stojí za pozornost. Podle autorů je v České republice technicky proveditelná výstavba větrných elektráren o celkovém výkonu 5800 MW, což představuje přibližně dvacetinásobek současného stavu. Nadále se přitom počítá s vyloučením výstavby ve zvláště chráněných územích. K instalaci uvedeného výkonu by bylo třeba postavit 1933 větrných elektráren (většina aktuálních projektů již pracuje s turbínami o výkonu 3 MW). Větrné elektrárny o výkonu 5800 MW by při modelovém rozmístění v České republice dokázaly vyrobit 18 TWh elektřiny. To je na české poměry významné množství, loňská celková spotřeba elektřiny v ČR dosáhla 57 TWh. Díky vyspělým „větrným státům“ víme, že podobný podíl nepřináší automaticky výpadky v zásobování elektřinou. Dánové vyrobili v roce 2014 ve větrných elektrárnách množství elektřiny, které odpovídá 39 % spotře-
by země. Dánská síť má přitom z pohledu spolehlivosti dodávek koncovým uživatelům nejlepší výsledky z celé Evropy. Technická řešení, jak se vypořádat se závislostí výkonu větrných elektráren na přírodních podmínkách, jsou již v praxi vyzkoušena.
Hlavní příčiny stagnace Dnes je velmi obtížné odhadnout, kdy a do jaké míry bude potenciál větrných elektráren v České republice využit. Skutečnost, že se v současnosti nestavějí, má dvě zásadní příčiny. První z nich je absence podpůrného mechanismu – i v těch nejúspěšnějších evropských zemích se dosud větrné elektrárny rozvíjejí jen tehdy, mají-li přiznanou podporu formou minimálních výkupních cen nebo zelených bonusů. Jinak zatím nejsou schopny (podobně jako nové jaderné reaktory) konkurovat trvale dotovaným fosilním palivům. Vzhledem k poměrně nedávnému vyjmutí větrných elektráren z pod-
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
ENERGETIKA
porovaných zdrojů se může stát, že opětovné zavedení potřebné podpory se v blízké době nepodaří prosadit. Větrné elektrárny tak možná dosáhnou konkurenceschopnosti v důsledku dalšího poklesu své ceny a zefektivnění systému obchodování s emisními povolenkami, který zvýší náklady uhelných elektráren. Plnou konkurenceschopnost větrných elektráren stavěných na pevnině očekávají analytici Fraunhoferova institutu v Německu ještě do konce této dekády1. V České republice dosáhnou větrné elektrárny ekonomické konkurenceschopnosti později, ale v horizontu deseti let s ní lze počítat. Druhá překážka pro významný růst využití větrných elektráren je ovšem z dlouhodobého pohledu závažnější. Citovaná analýza potenciálu větrné energetiky naráží na stejný problém jako dřívější studie – naplnění potenciálu je podmíněno souhlasem veřejnosti s výstavbou turbín. V dokumentu se přímo uvádí, že využití potenciálu „předpokládá celkově vstřícný postoj k VTE a cílenou snahu o odstraňování bariér jejich výstavby podobně, jako se tomu děje v sousedním Německu“. Tento předpoklad není v současné době splněn. Ke zvýšení přijatelnosti větrných elektráren pro dotčenou veřejnost mohou v blízké budoucnosti přispět dva faktory. Lze předpokládat, že potenciál České republiky bude v dalších letech stále přitažlivější pro společnosti, které dnes stavějí pozemní větrné elektrárny v Německu. Tyto firmy by svůj
Náklady na výrobu elektřiny EUR/kWh
Zdroje pro výrobu elektřiny
Větrné elektrárny na moři
Malé střešní fotovoltaické elektrárny
Německý mix jaderných elektráren a zdrojů na fosilní paliva Fotovoltaické elektrárny různých typů a velikostí
Velkoplošné fotovoltaické elektrárny na zemi
Větrné elektrárny na souši
|Obnovitelné zdroje dosahují konkurenceschopnosti: Odhad výrobních nákladů pro různé zdroje elektřiny v Německu do roku 2030
příchod pravděpodobně spojily s rozsáhlou informační kampaní. Druhým faktorem, který může přispět ke vstřícnému postoji veřejnosti k větrným elektrárnám, je nabídka vlastnického podílu obyvatelům dotčených lokalit. Jde o jeden z principů, na kterých stavějí úspěšné země. V Německu patří dvě třetiny celkového instalovaného výkonu všech obnovitelných zdrojů, tedy z gigantických 73 GW, přímo jejich uživatelům – občanům, obcím, zemědělcům i podnikům. Vlastnictví elektráren ze strany obcí či družstev je běžné i v Dánsku, Velké Británii a dalších zemích. Belgické družstvo Ecopower, které má padesát tisíc členů
|Vývoj v oblasti fotovoltaiky bude záviset na zájmu malých a středních investorů – majitelů a provozovatelů budov Foto archiv/Energie 21
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
Zdroj: Fraunhofer ISE
a vlastní třináct velkých větrných elektráren, se díky nabídkám vlastnických podílů ve své praxi nesetkává s klasickým lokálním odporem. Naopak jej oslovují skupiny lidí se zájmem o výstavbu větrné elektrárny v blízkosti svého bydliště.
Fotovoltaická neznámá Fotovoltaické elektrárny jsou druhým celosvětově výrazně rostoucím odvětvím, které u nás aktuálně rovněž stagnuje. Přitom nejde jen o velkoplošné elektrárny, jejichž výstavba skončila společně se zrušením provozní podpory na konci roku 2010. Počet malých systémů montovaných na střechy budov byl v posledních letech rovněž zanedbatelný. Vývoj v oblasti fotovoltaiky bude záviset na zájmu malých a středních investorů – majitelů a provozovatelů budov. Ekonomických a administrativních faktorů, které budou jejich rozhodování ovlivňovat, je celá řada. Jedna významná překážka pro rozvoj střešní fotovoltaiky byla letos odstraněna, když novela energetického zákona umožnila provozovat mikrozdroje do 10 kW bez licence. Dosud ovšem není jasné, jak se změní praxe vyřizování žádostí o připojení fotovoltaických mikrozdrojů
k distribučním soustavám. Z pohledu ekonomické kalkulace je pro potenciální investory významnou neznámou avizovaná změna tarifní struktury, která může významně ovlivnit návratnost projektů. O budoucnosti střešní fotovoltaiky, tedy potenciálu stovek tisíc malých projektů, mnohé napovědí příští měsíce. Počet a zkušenosti zájemců o nově vypsanou dotaci z programu Nová zelená úsporám či o čerstvou nabídku divize ČEZ Fotovoltaika ukážou možnosti oživení sektoru. Další šanci pak může fotovoltaika dostat v případě pokračování trendu snižování ceny akumulátorových baterií. Rostoucí počet fotovoltaických systémů s možností akumulace změní přístup energetických společností k mikrovýrobcům. Ve chvíli, kdy by se cena elektřiny z ostrovních systémů za dobu jejich životnosti přiblížila cenám dodávek ze sítě, budou mít fotovoltaické mikrozdroje definitivně otevřenou cestu. Karel Polanecký, Hnutí DUHA Zdroj: Forecast of power generation cost in Germany up to 2030, http:// energytransition.de/2014/12/ infographs/
11
BIOMASA
Encyklika papeže Františka – další hlas proti změně klimatu – 2 V minulém čísle Energie 21 jsme uveřejnili první část výtahu z podstatných částí encykliky papeže Františka Laudato si’, v níž se obrací ke všem lidem na celém světě, aby přijali opatření na ochranu našeho „společného domova“ a řešili problémy související se změnou klimatu. V první části jsme se věnovali prvním třem kapitolám encykliky, ve druhé části popíšeme zbývající tři kapitoly. Celý text je veřejně přístupný na internetu.
P
apež František v encyklice vyzývá „k ochraně našeho společného domu“. Je si přitom vědom překážek, které jsou podrobně rozvedeny v šesti kapitolách. Encyklikou prostupuje přesvědčení, že všechno je ve světě vnitřně spojeno, že existuje spojitost mezi chudými a křehkostí planety, kritika důvěry v technologická řešení a kultury odpisu, výzvy k hledání nového životního stylu a nových koncepcí ekonomie a pokroku.
Stručné připomenutí … V minulém čísle jsme se věnovali obsahu prvních tří kapitol encykliky: V první kapitole (Co se děje v našem domě) papež uvádí, že změny lidstva a planety probíhají stále rychlejším tempem, které je již v rozporu s přirozenou pomalostí biologické evoluce. Ve společnosti klesá důvěra v pokrok a lidské schopnosti a roste vnímavost pro otázky životního prostředí. Je uveden přehled vědeckých poznatků s cílem „bolestně si uvědomit, odvážit se proměnit na osobní utrpení to, co se děje ve světě, a tak poznat, jak může přispět každý z nás“. Druhou kapitolu (Evangelium stvoření) papež věnuje problému, že „věda a náboženství poskytují odlišné pohledy na realitu a mohou spolu vést intenzivní a pro obě strany produktivní dialog“. Řešení současných ekologických problémů však musí respektovat důstojnost člověka, která je dána tím, že byl stvořen k obra-
12
zu Božímu. Ne však k nadvládě nad stvořením, ale aby je „střežil a obdělával“. Ve třetí kapitole (Lidský kořen ekologické krize) poukazuje na to, že technologie je výsledkem lidské kreativity a přinesla mnoho dobrého, zejména v medicíně, strojírenství a komunikacích. Představuje však moc, která se rozvíjí rychleji než schopnost člověka ji ovládat. Donedávna zasahoval člověk do přírody s cílem dosáhnout toho, co příroda sama nabízela. Dnes zatím ve světě převažuje zájem vydobýt maximum bez ohledu na realitu.
Kapitola čtvrtá: Integrální ekologie Tato kapitola navazuje na encykliku Caritas in veritate Benetikta XVI., opakovaně z ní cituje a rozvíjí její teze. Všechno spolu souvisí, například čas a prostor, nebo atomy a elementární částice, ale i fyzické, chemické a biologické složky planety, stejně jako příroda a společnost. „Velkou část svojí genetické informace sdílíme s různými živými bytostmi.“ Zlomkovité a izolované poznatky se proto mohou stát formou nevědomosti. „Neexistují dvě oddělené krize, tedy krize životního prostředí a sociální, nýbrž jedné a komplexní sociálně-environmentální krize.“ Řešení musí zahrnovat „eliminaci chudoby, obnovení důstojnosti vyloučených lidí a zároveň péči o přírodu“. Integrální ekologie proto zahrnuje vedle ochrany přírody i ekonomickou ekologii,
|Podle papeže Františka se řešení změny klimatu stává otázkou sociální spravedlnosti zejména v méně rozvinutých zemích Foto archiv/ISIFA
která do úvah zahrne i mimotržní aspekty, sociální ekologii jako starost o vyloučené, ale i péči o kulturní bohatství lidstva. Ztráta kterékoli, byť lokální kultury může být „závažnější než vymizení rostlinného či živočišného druhu“. Zřejmě nejdůležitější součástí je ekologie všedního života zaměřená na zlepšování kvality lidského života. K tomu však (možná překvapivě) přispěje spíše budování vztahů mezi lidmi a k okolí, ve kterém žijí, než pouhé vylepšování fasád domů. Lépe je podporovat veřejnou dopravu než zlepšovat podmínky pro dopravu individuální. Vedle toho není vhodné „smazat pohlavní různost, protože se s ní již nedovedeme konfrontovat“. „Lidská ekologie je neoddělitelná od pojmu obecného dobra,“ který všem lidem, včetně budoucích generací, umožňuje úplnější a snazší dosažení vlastní dokonalosti.“ V současnosti z toho vyplývá „výzva k solidaritě a rozhodnutí upřednostňovat chudé“.
„Životní prostředí … je půjčkou, kterou každá generace přijme a musí předat té následující.“ Mezigenerační solidarita však musí vycházet ze solidarity s chudými v současnosti.
Kapitola pátá: Některé linie směřování a jednání V mezinárodní politice musí dialog respektovat skutečnost, že jsme všichni provázáni. Návrhy mají vycházet z globální perspektivy, nikoli z partikulárních zájmů jednotlivých států. Fosilní zdroje musí být nahrazeny obnovitelnými a neznečišťujícími zdroji, ale hlavně je nutno zajistit přístup k pitné vodě všem lidem. Chybí však shoda na tom, kdo to má zaplatit. Ocenění zaslouží světové ekologické hnutí, které mimo jiné dosáhlo ochrany ozónové vrstvy. Pokroky v ochraně biodiverzity jsou však mnohem menší a v případě změny klimatu žalostné, převážně díky státům,
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
BIOMASA
které preferují své národní zájmy. Jde přitom o státy, které profitovaly z emisí skleníkových plynů, a proto mají větší odpovědnost za řešení problému, který způsobily (pozn.: sem je nutno počítat i Českou republiku). Tatáž logika brání vykořenění bídy. Potřebujeme respektovanou světovou politickou autoritu, která bude mít moc sankcionovat a jejímž cílem bude zajistit odzbrojení, dostatek jídla, mír, ochranu životního prostředí a regulaci migračních pohybů. Kromě jiného „potřebujeme režimy správy pro celou škálu takzvaných obecných globálních statků“. Vlády se vyhýbají opatřením, která by snížila jejich volební preference. Na lokální úrovni však existují kooperativy, které respektují zodpovědnost a například využívají obnovitelné zdroje, modifikují spotřebu nebo provozují diverzifikované zemědělství. „Lze toho dělat mnoho!“ Vyhodnocení vlivů na životní prostředí by mělo být od začátku součástí jakéhokoli projektu výroby, politiky, plánu či programu. Existuje-li riziko vážných a nevratných škod, měl by být projekt zastaven i v případě, že neexistuje nezvratný důkaz. „Tato zásada obezřetnosti umožňuje chránit ty nejslabší, kteří mají minimum možností se bránit a dobrat se nepopiratelných důkazů.“ V takových případech je naopak nutno nezvratně prokázat, že projekt žádné škody nezpůsobí. „Politika se nesmí podřizovat ekonomii, která se zas nemá podřizovat technokratickému diktátu a paradigmatu výkonnosti.“ Z tohoto pohledu bylo například chybou zachraňovat banky. Problémy životního prostředí nelze vyřešit růstem trhu, protože jde o obecný statek, jehož hodnota není v kalkulacích nákladů a zisku uvažována. „Zatímco jedni se snaží jenom o ekonomický užitek a druzí jsou posedlí pouze uchováním či růstem moci, nám zbývají války či dvojznačné dohody, ve kterých je ochrana životního pro-
středí a péče o chudé tím, oč se obě strany zajímají nejméně.“ Požadavek na zpomalení rytmu konzumu a produkce je často oponenty interpretován jako návrat na stromy, ve skutečnosti však „může vést k jinému způsobu pokroku a rozvoje“. Lze například rozvíjet kreativitu zaměřenou na opětovné využití, obnovu funkčnosti, recyklaci a energetickou efektivnost. Návrat zpět je však nutný – z dnešní nenasytnosti na rozumnou úroveň konzumu. „Proto nadešla chvíle přijmout v určitých částech světa určité zpomalení a chránit zdroje, aby se mohlo zdravě růst v jiných částech.“ V podstatě jde o redefinici pojmu pokrok. „Ekonomické a sociální náklady spojené s užíváním společných přírodních statků a břemena těchto nákladů by měli nést ti, kdo tyto statky zneužívají, a nikoli ostatní národy nebo budoucí generace.“ Empirické vědy nemohou plně vysvětlit život, natož jeho smysl. K tomu slouží filozofie a náboženství. Většina lidí jsou věřící, měli by však spolupracovat i mezi náboženstvími v ochraně přírody a chudých. Spolupracovat by měly rovněž jednotlivé vědní obory, protože specializace zastírá globální pohled.
Kapitola šestá: Ekologická výchova a spiritualita Je nutno hledat nový životní styl. Mimo jiné proto, že „posedlost konzumním životním stylem, zvláště pokud si jej mohou dovolit jen málokteří, může vyvolat jenom násilí a vzájemné ničení“. Pokud změněný životní styl ovlivní zisk podniků, budou motivovány vyrábět jinými způsoby. Nakupování má tedy i mravní rozměr. Změna je sice obtížná, ale je možná, pokud dokážeme překonat individualismus. Mnozí už pochopili, že hromadění předmětů nedokáže dát smysl životu a radost člověku. Environmentální výchova, která může probíhat v rodině, škole,
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
ale i při katechezi, se nyní zaměřuje na kritiku „mýtů“, jako je trh bez přívlastků nebo individualismus, občas se však „omezuje na poskytování informací a neumí dát uzrát návykům.“ „Aby se člověk, kterému ekonomické podmínky umožňují spotřebovat a utrácet více, raději více oblékl než zapnul topení, předpokládá, že si osvojil určité přesvědčení a cítění, které je příznivé k péči o životní prostředí.“ Stejně tak je možno snížit spotřebu plastů, papíru, ale i vody, používat veřejnou dopravu nebo alespoň sdílet automobil. Takové skutky zasévají dobro, které má tendenci se šířit. Je však nutno změnit model myšlení, jinak zvítězí konzumismus šířený médii a tržními mechanismy. Pro zafixování změn je nutno změnit celou komunitu. Někteří křesťané, jinak oddaní a věnující se modlitbě, si tropí posměšky ze starostí o životní prostředí. „Povolání střežit Boží dílo je však podstatná součást ctnostného života a nikoli něco volitelného, ani nějaký druhotný aspekt křesťanského života.“ Vzorem může být svatý František z Assisi. Může křesťan ubližovat ptákům, o nichž Kristus prohlásil, že „ani jediný z nich není u Boha zapomenut“? Střídmost sice v posledním století nebyla oceňována, pokud si ji však člověk zvolí svobodně a vědomě, je osvobozující. „Je možné potřebovat málo a žít hodně, ... nacházet uspokojení v bratrských setkáních, ve službě, v hudbě a umění, v kontaktu s přírodou, v modlitbě.“ „Péče o přírodu je součástí životního stylu, který zahrnuje schopnost žít spolu a společně.“ „Musíme znovu pocítit, že se vzájemně potřebujeme, že máme odpovědnost jedni za druhé i za svět, že stojí za to být dobří a poctiví.“ Zbytek kapitoly je zaměřen více na křesťany a zvláště katolíky. Uvádí inspirativní příklady z Bible a ze životopisů svatých. Ostatním může být tato pasáž méně srozumitelná.
|Papež František Foto archiv/ČT 24 Závěr Papež František ve svém úřadu často překvapuje. Ač jezuita, přijal po svém zvolení jméno svatého Františka z Assisi, který je zakladatelem jiného řádu a kromě dalšího je považován za patrona ekologů. V encyklice Laudato si’ opakovaně ukazuje, že nelze řešit jednotlivé problémy izolovaně, ale kromě ekologických otázek je nutno vzít v úvahu zejména otázky sociální a etické. Proto spojuje otázky ochrany Božího stvoření s dalšími palčivými otázkami lidstva, ale i s mezináboženským dialogem. Řešení problému změny klimatu se tak stává otázkou sociální spravedlnosti. Ekologie je neoddělitelná od péče o člověka a o společnost. Ochrana přírody pak není volnočasovou aktivitou, nýbrž povinností každého člověka. Podle papeže Františka musíme udělat víc pro ochranu našeho společného domova, například snížit naši spotřebu, omezit znečištění a skleníkové plyny, přejít na čisté obnovitelné zdroje energie. Všichni z nás musí přijmout svou roli v péči o svět, který obýváme. Pokud to neuděláme, budeme čelit vážným důsledkům, které uvedou náš ekosystém a lidský život v ohrožení, zejména v méně rozvinutých zemích. Papežovo poselství není určeno jen věřícím, jak je obvyklé, ale všem lidem na celém světě. Ing. Bronislav Bechník, Ph.D.
13
ROZHOVOR
O energii, klimatu, zemědělství a venkovu Součástí Národní výstavy hospodářských zvířat a zemědělské techniky, která se konala v červnu na brněnském výstavišti, byl i doprovodný odborný program Biomasa 2015. Program společně s moderátory tematických bloků připravil prof. Ing. Jan Mareček, DrSc., dr. h. c., z Mendelovy univerzity v Brně. Jedno téma se týkalo vztahu zemědělství a lokální energetiky a přírody.
V
tematickém bloku s názvem „Zemědělec jako producent potravin pro výživu člověka, transformátor lokální energetiky, ale zejména jako citlivá součást přírodních cyklů – šance pro zemědělce i společnost“ vystoupili také Ing. Josef Šrefl, CSc., (Agrointeg), RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc., (Český hydrometeorologický ústav a Mendelova univerzita v Brně) a prof. PhDr. Ing. Josef Šmajs, CSc., (Masarykova univerzita). Všem jsme k danému tématu položili několik otázek.
O probíhající změně klimatu již není pochyb. Stále se ale diskutuje o podílu člověka a vlivu kultury na tuto změnu. Jaký je váš názor? Rožnovský: Počasí, které vyjadřuje v krátkém časovém úseku (od minut až po měsíce) fyzikální stav atmosféry a zemského povrchu, vytvoří v dlouhodobém pohledu podnebí (období od roku více). Jeho charakteristiky jsou dány mnoha vlivy, jako je např. množství dopadajícího slunečního záření, geografické podmínky (zeměpisná poloha, vzdálenost od oceánů, reliéf apod.). Dále hraje roli cirkulace, tedy převažující proudění, a také aktivity člověka, k nimž patří nejen průmyslová činnost, ale také zemědělství. Podnebí závisí na mnoha přírodních podmínkách, a proto je na povrchu naší planety rozdílné. Hovořit zasvěceně o podnebí ČR může jen ten, kdo toto podnebí zná. Pokud ne, potom např. slyšíme, že u nás budeme pěstovat
14
banány, bude zde jako v Itálii, nebo naopak žádné změny našeho podnebí nejsou, jen si to klimatologové vymýšlejí, aby dostali peníze na své zájmové studie. Realita je méně barvitá. Díky poloze naší republiky máme podnebí velmi proměnlivé, takže dochází ke vpádům arktického vzduchu a musíme se vyrovnat se silnými mrazy (nejnižší naměřená teplota na našem území je –40,2 °C). Minimální teplota vzduchu v zimě kolem –20 °C je ale obvyklá. Máme však i výskyty vysokých teplot vzduchu, jak tomu bylo v tomto létě, ale i v září. Horký tropický vzduch způsobil, že denní maxima v létě nejen překročila 30 °C, ale v extrémech se blížila k 40 °C. Známé jsou výskyty bouřek, při nichž ničí úrodu krupobití, ale také záplavy. Jejich opak, tedy sucho je častější v posledních letech. Ovšem to, co dnes tak zdůrazňujeme, že probíhají změny klimatu, je vyjádření trendu jednotlivých
|Ing. Josef Šrefl, CSc., (Agrointeg)
|Počasí i podnebí je komplexním projevem stavu životního prostředí klimatických prvků, jako je teplota vzduchu, úhrn srážek, výskyt bouřek apod. Podle vědeckých studií je zvyšování teploty vzduchu prokazatelné i na našem území, naopak roční úhrny srážek na našem území se v průměru významně nemění, i když v jednotlivých letech jsou velmi odlišné. Změny jednotlivých klimatických prvků jsou převážně posuzovány samostatně, což je chyba. Počasí i podnebí je komplexním projevem prostředí. Hovoříme-li o vzestupu teplot vzduchu, měli bychom si také uvědomovat, že jde o zvýšení výparu včetně z rostlin, tedy evapotranspirace. Proto není jediným ukazatelem výskytu sucha jen deficit srážek, ale také kolik vody krajina vydá evapotranspirací. Vzhledem k tomu, že hospodaření na našich půdách vede ke snížení jejich retenční kapacity, je výskyt zemědělského či půdního sucha častější. Jistěže, počátkem je nedostatek srážek, ovšem projevy sucha jsou již ovlivněny další-
mi faktory. Uváděný přínos zvýšením teplot vzduchu je diskutabilní. Rychlost zvyšování teplot vzduchu včetně hodnot maxim nedává prostor pro adaptaci a vyvolává poškození porostů. Jsou prokazatelně dřívější nástupy jara, zimy jsou teplejší, ovšem přesto se v květnu objevují poklesy teploty vzduchu pod nulu, vyskytují se vegetační mrazy, které způsobují významné škody. Změny podnebí nejsou dány jen zvyšováním emisí skleníkových plynů, ale také rozšiřováním zastavěných ploch. Podnebí měst je typickým tepelným ostrovem. Ovšem při výskytu vysokých teplot je hlavně centrální část teplejší, tedy je zde častěji překračována maximální teplota vzduchu 30 °C, která je pro zdraví člověka škodlivá. Šmajs: Spálením přibližně poloviny zásob fosilních paliv jsme klima planety určitě ovlivnili. Do jaké míry, to nevím. Musíme však předpokládat, že tento vliv je určující. Za ostatní přirozené vlivy
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
ROZHOVOR
|Půda je jeden z našich nejvýznamnějších přírodních zdrojů totiž neneseme odpovědnost. Přitom nejde jen o oteplování. Jde o uvolnění skryté energie a její použití transformačním protipřírodním způsobem. Vedle globálního zvýšení teploty jde o zpustošení a zamoření biosféry včetně moří, o vyčerpání (rozptýlení) dalších nerostných látek, o zastavění úrodné půdy atp. Myslím si, že tuto vinu musíme přijmout, nemudrovat, ale připravit pozitivní obrat, aby další generace mohly na Zemi žít přibližně tak blahobytně, jako ta naše. Přírodě musíme včas ustoupit. Hrozí nám totiž velké problémy, a nakonec i vyhynutí z vlastní viny. Šrefl: Debata o velikosti podílu člověka na změně klimatu mně připadá dosti neobjektivní. Přírodní zákony, které se formovaly po stamiliony, ba miliardy let, člověk rozhodně nezmění. Jsme přirozenou součástí pozemského ekosystému a dlouho jsme měli jenom zanedbatelný vliv na jeho vývoj. Vše ovšem mění naše schopnost využívat fosilní zdroje energie v posledních zhruba třech stoletích. Teprve v tomto období se člověk stal významným činitelem ovlivňujícím změnu klimatu. Silný nárůst emisí, které vypouštíme do ovzduší, znečišťování naší planety odpady (mnohdy toxickými), narušování biodiverzity apod. jsou zcela evidentní a jsou dílem člověka. Jak dalece může člověk klima ovlivnit, je samozřejmě velká neznámá. Změnou své strategie by mohla kultura (civilizace) své škodlivé zásahy do biosféry alespoň omezit. Úroveň našeho technického poznání je dnes již schopna stanovit
poměrně objektivně diagnózu stávajícího stavu a na základě toho formulovat potřebná opatření. Proč to tak neděláme, je otázka spadající do jiné úvahy.
V živé přírodě probíhá koloběh látek a energie. Můžeme „bioenergii“ nějak efektivně zachycovat a využívat? Jakou úlohu v tom má zemědělská půda? Rožnovský: Domnívám se, že např. půda má nezastupitelné postavení nejen v oběhu látek. Její vlhkost sice ovlivňuje zásadně výnosy zemědělských plodin, ovšem její vlastnosti jsou rozhodující pro distribuci vody v krajině. Současné utužování, snižování obsahu humusu a poškozování erozí způsobuje pokles energetického potenciálu půd. Změny klimatu při současných zemědělských technologiích k tomuto poklesu významně přispívají. Šmajs: Vrátím se ještě k energii. Pokud bioenergií myslíte dopadající životodárnou energii slunečního záření, pak jsou zelené rostliny jednoznačně tím nejlepším způsobem, jak ji zachycovat a využívat. Veškerá další energie, např. z fosilních paliv, ustálenou rovnováhu živého a neživého prostředí na planetě Zemi narušuje, a dnes už dokonce rozvrací. Je to energie planetě ukradená, a také tak na ni působí. Přinesla nám krátkodobý blahobyt, ale našim potomkům slibuje problémy, války, starosti a bídu. Ubližuje však nejen nám lidem, ale ničí velkolepé dílo přirozené evoluce, vzácné živé systémy, které už nikdy znovu nevzniknou. O významu půdy si netroufám spekulovat. Tvrdím už dlouho, že její zbytečně zasta-
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
věnou část bychom měli přírodě vracet, zmenšovat města, uvolňovat úrodné nivy řek atp. Šrefl: Pro reprodukci života v nynější podobě jsou nejdůležitější čtyři cykly: oběh vody, uhlíku, dusíku a fosforu. Zjednodušeně řečeno, všechny cykly mají společný průběh – z neživé složky prostředí do organismu, z organismu do jiného organismu a nakonec zpět do neživé složky prostředí. Hydrologický cyklus je základem fungování všech biogeochemických cyklů. Příroda tyto cykly budovala po miliardy let, člověk do nich významněji zasahuje teprve zemědělstvím (asi osm tisíc let). To je z pohledu planety čas zcela bezvýznamný. Zdrojem pro veškerý život na naší planetě je fotosyntéza. Planetě trvalo miliony let, než se tento zázračný proces syntézy fotonů světla ze Slunce s atomy uhlíku, vodíku a kyslíku naučila provozovat. Fotosyntéza je vstupní bránou sluneční energie do biosféry. Tímto důmyslným procesem je v atmosféře vázáno 100 miliard tun uhlíku za rok, ale jeho hlavním produktem je 130 miliard tun cukrů ročně. Produkci kyslíku pro veškerý život na Zemi bereme jako samozřejmý bonus, za který nemáme v úmyslu nic platit. Slunce k tomuto procesu potřebuje pouze rostliny s chlorofylem. Z výsledku této produkce si člověk přivlastňuje již téměř polovinu, což je ve vztahu k jiným živým
|RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc., (Český hydrometeorologický ústav)
organismům jednoznačně nefér. Při spravedlivém dělení by na člověka mohly připadnout pouze jednotky procent. V našem technickém chápání je účinnost fotosyntézy vnímána jako nízká, na pevnině v průměru jen asi 0,3 %. Celkově spotřebuje fotosyntéza pouze asi 0,1 % příkonu záření ze Slunce, ale i tento relativně malý podíl znamená zhruba desetkrát větší množství energie, než jsou lidé schopni získat z fosilních paliv i všech ostatních zdrojů. Půda je jeden z našich nejvýznamnějších přírodních zdrojů. Lidé využívají především její produkční schopnost. Díky půdě mohla fotosyntéza, která doslova hýbe touto planetou, nabýt svého významu. Půda je dynamický živý systém, který se tvoří, vyvíjí a udržuje vlivem okolního prostředí. Jednotlivé složky půdy reagují navzájem, ale i s živými organismy, pro které je půda životním prostředím. Jako taková je i zdrojem dalšího, velmi pestrého života. Podmínkou je zejména dostatečná složka organické hmoty. Na 1 ha zdravé orné půdy je to asi pět tun živých organismů, které jsou schopny pro nás odvádět fantastickou práci. Bez nároků na mzdu, bez sociálního a zdravotního zabezpečení. My dnes ovšem vkládáme do půdy transformovanou fosilní energii – „doping“, kterým živé organismy zabíjíme.
Zemědělství v rozvinutých zemích produkuje potraviny, ale také energii, což může znamenat konkurenci. Jaká je tedy role moderního zemědělství? Přináší lidem na venkově nové příležitosti? Rožnovský: Oblast zemědělství nelze brát jako činnost s jedinou univerzální technologií, byť současné evropské a americké zemědělství je v tomto pohledu v podstatě unifikováno. Toto tzv. konvenční zemědělství zajišťuje pro své obyvatele nejen dostatek, ale i nadbytek potravin. Ovšem z hlediska životního prostředí je takovéto zemědělství příčinou jak významného snížení biodiverzity zemědělské krajiny, tak zvýšené
15
ROZHOVOR
degradace zemědělských půd apod. Z tohoto pohledu žádné významnější šance nedává. Potřebuje projít revitalizací, procesem přiblížení se k ekologickému zemědělství. Zatím je produkce ekologického zemědělství marginální, ale to není rozhodující. Má vysoký potenciál ne v produkci, ale v oblasti vzdělávací, kulturní, ochrany krajiny, zdraví člověka apod. Jeho rozvoj je šancí pro lidstvo, protože ho nemůžeme brát jako důležité jen pro Evropu. Šance tedy vidím v rozvoji ekologického zemědělství, protože jeho rozšiřování může napravit způsobené škody v zemědělské krajině, které se prohlubují. Šrefl: Historicky probíhalo osídlování naší planety zcela přirozeně. Člověk potřeboval zdroje vody a půdu, která po vhodném obdělávání produkovala potřebné potraviny. Působily samozřejmě i další faktory, zejména obchod, který umožnil výměnu potřebných produktů. Voda a půda však zůstávaly rozhodujícími faktory. Tak to probíhalo po tisíce let. Teprve schopnost využívání fosilní energie, kterou planeta akumulovala miliony let, tento přirozený koloběh narušila. Možná by tento moment nemusel být rušivý, pokud bychom byli ochotni platit naší planetě úměrnou cenu za dlouhodobě akumulovanou energii. To se ale nestalo, tuto energii jsme prakticky zkonfiskovali, čímž i její cena zůstala nízká. Ani v tržním prostředí, které je dnes stimulujícím hybatelem rozvoje společnosti, si příliš nepřipouštíme, že naše planeta je vlastně náš obchodní partner a pokud jí za její služby nebudeme platit reálnou cenu, nemůže tento nerovný vztah trvat dlouho. Pokud „moderní zemědělství“ zůstane v roli agrárního průmyslu, který zneužívá uměle nízké ceny energie dotované více či spíše méně sofistikovanými podporami založenými na nekorektním obchodním vztahu (příroda – člověk), bude takový model fungovat jenom krátkodobě. Šmajs: I když s duchem argumentace Ing. Šrefla souhlasím,
16
|Prof. PhDr. Ing. Josef Šmajs, CSc., (Masarykova univerzita)
troufám si pouze poznamenat, že placením za služby, které planeta kultuře poskytuje, bychom spotřebě, tj. faktickému ničení fosilních paliv a dalších tzv. neobnovitelných zdrojů, plně nezabránili. Patrně by se celý proces pouze zpomalil, mohlo by sice vzniknout velké finanční konto u pomyslné světové banky, ale struktury vytvořené dlouhou přirozenou evolucí, pokud je „spotřebujeme“, obnovit neumíme. A to lidé nevědí. Přirozené struktury musíme důsledně chránit. Takže finanční ocenění přírodních zdrojů by této ochraně mohlo pomoci. Ale ještě dodám, že fakticky nejde jen o to, že příroda je zásobárnou toho, s čím my lidé musíme dobře hospodařit. Příroda je aktivita, tvořivá subjektivita, která nás vytvořila a kterou proto nesmíme zničit. Jsme jejími dětmi a musíme svou matku Zemi uctívat, ochraňovat před poškozením naší zbrklou aktivitou. Záměrně to přeženu: Pro další generace potřebujeme uchovat planetu přibližně takovou, jako byla v době vzniku našeho biologického druhu. Domnívám se, že současné zemědělství zatím nové šance člověku nepřináší. Jen mizivé procento lidí skutečně hospodaří na půdě. Převažují velké zemědělské podniky s průmyslovými formami obdělávání půdy i sklizně. Chemickými postřiky plodin se zhoršuje kvalita potravin. Také chov zvířat
se vyznačuje snahou co nejvíce ušetřit lidskou práci. To má řadu příčin. Zmíním se jen o jediné. Poklesla úcta společnosti k Zemi, k živým systémům, k lidské práci. Zaměřením na konečnou osobní spotřebu se vytvořil předsudek: když zemědělství produkuje hlavně potraviny, tj. jeho produkty procházejí žaludkem, nekultivuje člověka. Jde ale o omyl, protože se tu operuje pouze spotřebou. Člověka však přímo nerozvíjí žádná spotřeba: ani ta, která prochází jeho žaludkem, ani ta, která prochází jeho hlavou. Trvalo přibližně dvě století, než jsme procitli z osvícenské iluze o kultivaci člověka tzv. rozvojovými potřebami. Myslím, že pádnou vzdělávací lekci o tom, co vlastně člověka rozvíjí, přinesla až nejvyšší úroveň rozvoje abiotické techniky, mikroelektronika, počítače, chytré mobilní telefony. Je dobře, že již existuje literatura, která ukazuje, že i sofistikovaná spotřební technika, kterou příliš často používají naše děti, je skrytě připravuje o rozum (M. Spitzer. Digitální demence). Dodám k tomu už jen to, že vysoká osobní spotřeba a sofistikované technické systémy, pokud je neprovází promyšlený celospolečenský systém vzdělávání, mají pro průměrnou populaci jen malý osobnostně kultivující význam: prokazatelně pustoší Zemi, ale z hlediska pozitivního vlivu na člověka se zpravidla míjejí účinkem. Provokativně řečeno, člověka nikdy nekultivoval pokrm, ale práce vedoucí k jeho získání a přípravě. A tento fakt platí i pro důmyslné technické prostředky, které si dnes bez odpovídající práce kupujeme a „konzumujeme“. Takže, člověka osobnostně nerozvíjí ani to, co prochází pouze žaludkem, ani to, co prochází pouze hlavou. Rozvíjí ho to, co prochází celým jeho tělem: namáhavá fyzická a intelektuální práce s tvůrčími prvky. Tedy živá práce zemědělská, řemeslná a do jisté míry i každá užitečná seberealizační práce ostatní. Rozvíjí ho společensky užitečná práce, která produkuje napětí, uvolnění, problémy, radost i funkční slast.
Práce je totiž náhradou kdysi obtížného způsobu získávání obživy našich předků, a patří proto k základním potřebám člověka. Je zřejmé, že reformované zemědělství spolu s péčí o krajinu a půdu by mohlo poskytnout smysluplnou práci značné části lidské populace. Také v tom vidím jeho perspektivu.
Se zemědělstvím a energií souvisí i celkový sociální a ekonomický rozvoj venkova. Jakým způsobem by se konkrétně náš venkov měl rozvíjet? Může být například energeticky nezávislý? Rožnovský: Život na venkově nese ve většinovém pohledu nižší komfort než ve městě. Ve městech je totiž větší nabídka pracovních příležitostí, kulturní vyžití apod. Celosvětový trend je odchod z venkova, protože tu jsou náročnější podmínky pro život. Pro zlepšení prostředí na Zemi je ale nezbytné zlepšení stavu krajiny, což platí i pro ČR. Proto je nutné podpořit nejen udržení, ale zlepšování života na našem venkově. Šrefl: Sociální a ekonomický rozvoj venkova je zcela zásadní. Zůstanu však pouze u problému jeho energetické nezávislosti. U nás asi moc příkladů energeticky soběstačných obcí nenajdeme, ale stačí se podívat například do sousedního Rakouska, kde takových příkladů najdeme celou řadu a je z nich zřejmé, že to jde. Venkov historicky vznikal jako energeticky zcela samostatná jednotka fungující s využíváním energie Slunce. Z pohledu člověka má Slunce nekonečné množství energie, se kterou zachází velice rozšafně. Třebaže na Zemi dopadá jenom nepatrný zlomek sluneční zářivosti (zlomek části oblohy, který pokrývá Země viděná od Slunce), přesto je to pro Zemi 180 000 terrawattů darované energie každou sekundu (celková spotřeba lidstva je 14 terrawattů, tedy 13 000krát méně, než mu poskytuje Slunce. Člověk však tento obrovský dar „pošetile odmítá“ a raději drancu-
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
ROZHOVOR
je zásoby energie, které Slunce ukládalo do akumulátoru Země po miliony let. Zelené rostliny a fytoplankton zachytí 90 terrawattů. Roční spotřeba ropy je asi 3,5 miliardy tun, uhlí přes 3 miliardy tun a téměř 2,5 bilionu m3 zemního plynu. Na vytvoření jednoho litru ropy bylo historicky potřeba asi 23 tun biomasy rostlin. Kdyby takovou technologii vymyslel člověk, vyšla by nepochybně cena ropy vysoká. Jinými slovy – asi bychom nehovořili o efektivní technologii. Raději jsme tuto technologii přijali jako dar od boha Slunce. Jedině díky tomuto „nekorektnímu“ přístupu jsme schopni udržovat nízké ceny ropy.
Prof. Šmajs ke Dni Země zveřejnil svůj filozofický koncept Ústavy země.1 Tento návrh se zabývá také predátorským duchovním paradigmatem kultury a potřebou prosadit duchovní paradigma biofilní. Je nynější predátorské paradigma udržitelné? Šmajs: Posláním návrhu Ústavy Země je lidem důrazně připomenout, že nesmíme ničit to, co nás vytvořilo a na čem existenčně závisíme. Ukázat právníkům, politikům i občanům, že planeta má vlastní práva nadřazená všem lidem a kulturám. Snad právě dnešní zemědělství, které bylo kdysi energeticky soběstačné, tj. nikdy nepotřebovalo fosilní paliva, je vhodnou ukázkou toho, že kořistnické paradigma je dlouhodobě neudržitelné. Ale nejen to. Tradiční zemědělství produkovalo nezávadné potraviny, reprodukovalo zdravou lidskou populaci a nevytvářelo iluzi, že člověka zdokonaluje, že ho kultivuje. Patrně ho však několik tisíc let průběžně kultivovalo. Jednalo se totiž o pracovní proces dostatečně transparentní, jemuž člověk vždy přiměřeně rozuměl. Člověka v jeho spolupráci s přírodou spolehlivě vedly živé přírodní procesy. Tento vysoce přirozeně automatizovaný a s člověkem biologicky sourodý proces nevyžadoval ani příliš specializované technologické dovednosti, ani člověka nenutil
|Náš venkov se vyvíjel jako energeticky samostatná jednotka s využitím lokálních obnovitelných zdrojů
k nepřirozenému a časově vypjatému způsobu práce. Když nynější predátorské paradigma neopustíme, také v zemědělství nás čekají jen problémy. Může být vysoká konkurenceschopnost zemědělských podniků jediným kritériem vyspělosti zemědělství? Lze neúměrně velká pole bez lidí a zvířat dlouhodobě nehnojit statkovým hnojem a potřebné živiny půdě dodávat jen rozmetáním hnojiv umělých? Jak dlouho lze ošetřovat obilí a další plodiny chemickými postřiky, když už je vědecky prokázána souvislost mezi některými závažnými poruchami zdraví u našich dětí (např. atopického ekzému, astmatu, autismu, mužské neplodnosti, předčasného dospívání dívek atp.) a přítomností nežádoucích chemických látek v potravinách? Uznáme-li, že člověka nemůže osobnostně kultivovat biotická ani abiotická spotřeba, ale jen užitečná seberealizační práce, jak obhájíme naše nynější představy o roli vědy a techniky v ekonomice, která v důsledku jejich aplikací živou lidskou práci stále méně potřebuje? Padne konečně iluze o nezbytnosti více a levněji vyrábět? Jak skončí lež o stále dokonalejším uspokojování rozvojových potřeb lidí, když žádné takové potřeby nebyly zjištěny? Princip konkurenceschopnosti podniků, založený na úsporách živé lidské práce, je na čase označit za úzce ziskový motiv podnikatelských subjektů,
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
který se s veřejným lidským zájmem rozchází. Věřím, že zemědělství, pokud překonáme nynější civilizační krizi, se stane alternativou neudržitelné abiotické civilizace. V biofilní kultuře by právě transformované zemědělství mohlo omezit dnešní nezaměstnanost, přilákat k půdě a krajině lidi s vřelým vztahem k živým systémům. Pro značnou část populace by mohlo být opět zdrojem lidské spokojenosti a štěstí. Šrefl: Já bych zde v rámci své stručné reakce ocitoval jen první odstavec textu z Důvodové zprávy ústavy: „Teprve ve 21. století vzniká možnost uzavřít etapu slepé protipřírodní kulturní expanze. Poprvé a patrně naposledy má lidstvo jako druh příležitost zastavit nevyhlášenou válku planetární kultury (civilizace) se Zemí. Uzrál totiž čas ukončit existenciální konflikt, který ohrožuje lidskou budoucnost a jejž nynější predátorsky orientovaná kultura nemůže vyhrát. Přijetí Ústavy Země je vynuceným krokem obratu kultury k Zemi, objektivní potřebou právně uznat a regulovat přiměřenost rozsahu i formy globální kultury přírodě. Je nezbytností doplnit soubor lidských práv a svobod o povinnost globální kultury nezničit přírodní bytí, spolupracovat se svým hostitelským systémem. Přijetí této ústavy je proto prvořadým veřejným zájmem lidstva v epoše jeho ekologicky ohrožené budoucnosti.“
Dodám k tomu již jen to, že člověk sice patří k biologicky nejslabším jedincům, ale tato „indispozice“ mu naopak pomohla do role nebezpečného predátora. Bude záležet jenom na něm, zda své predátorské vlastnosti bude na úrovni kultury schopen korigovat a pozitivně využít. Doufám, že koncept Ústavy Země budeme schopni přijmout, a to nejen k širší diskusi. Je to nepochybně šance, jak se vymanit ze spárů pekelných. Rožnovský: Obsah Ústavy má moji plnou podporu. Je nutné najít cestu, jak s jejím obsahem seznámit veřejnost. Vlivem médií jsou mnozí občané ovlivněni ve vnímání hodnot přírodního prostředí. Stále převažuje představa, že svými technickými prostředky můžeme neomezeně čerpat z přírodního prostředí, upozornění na limity toho čerpání jsou brány jako bezdůvodné omezování. Přestože na univerzitách jsou předměty ochrany přírodního prostředí, není tato výuka jako rozhodující. Zcela zcestná je propagovaná teorie, že vzniklý problém dokážeme vždy vyřešit. Je ve společnosti pocit, že ekonomika má přednost před ekologií. Postupy prevence se prosazují těžce a pomalu. Proto je nutné myšlenky Ústavy Země co nejvíce rozšířit do všech stupňů vzdělání. Šmajs: Smyslem filozofického konceptu Ústavy je však také otevřít diskusi, hledat spojence a cesty k překonání dnešní globálně neudržitelné formy spotřební technické civilizace. Kéž by i čtenáři časopisu Energie 21 přijali nabízené pojetí pozemské přírody jako ničím nepodmíněné tvořivé aktivity, jako jedinečné subjektivity, která by měla být chráněna svou vlastní Ústavou. Je čas, abychom měli dokument nadřazený všem nynějším antropocentrickým ústavám a zákonům, dokument, který by museli respektovat všichni mocní tohoto světa. Připravil Jiří Trnavský (Foto archiv/Energie 21) Zdroj: 1 www.ústavazeme.cz; www.earthconstitution.eu
17
BIOMASA
Popel z biomasy – významný zdroj živin pro zemědělskou půdu Biomasa jako obnovitelný zdroj energie je většinou spalována. Přitom vzniká popel, který je významným zdrojem živin pro rostliny. Jedním z logických využití popela z biomasy je tak jeho přímá aplikace na zemědělskou půdu. Složení, a tím i kvalita popela jako hnojiva se však liší v závislosti na vstupní surovině a technologii spalování.
Souhrn Příspěvek se zabývá vlastnostmi popelů ze spalování biomasy a možnostmi jejich využití v zemědělství s ohledem na platnou legislativu. Jedním z hlavních zdrojů obnovitelné energie je biomasa, která je ve většině případů spalována. Během procesu spalování vzniká popel a jeho složení se liší v závislosti na vstupní surovině a technologii spalování. Kontaminovaná biomasa nebo nevhodná technologie znamenají nižší produkci energie a horší kvalitu popela. Nalezení vhodného využití pro popel z biomasy by bylo přínosem pro provozovatele spaloven, neboť tyto materiály byly většinou v České republice skládkovány. Nová úprava zákona poskytla naštěstí v letošním roce možnost využití popelů na zemědělské půdě.
Úvod Biomasa patří mezi obnovitelné zdroje energie a její zastoupení v národních energetických strategiích narůstá z důvodu omezených zásob fosilních paliv. Nejdůležitějšími zdroji biomasy pro produkci energie jsou dřevo a dřevní odpad (64 %), biologicky rozložitelný komunální odpad (24 %), zemědělské plodiny a odpad z jejich zpracování (5 %), živočišné zbytky, gastroodpad, vodní rostliny, řasy a další. Většina (více než 97 %) světové energie z obnovitel-
ných zdrojů pochází ze spalování biomasy,1 přičemž na celém světě je ročně generováno přibližně 476 milionů tun popela ze spálené biomasy2, což je více než 60 % produkce popela ze spalování uhlí (780 milionů tun).3 Mezi nejpoužívanější spalovací technologie lze zařadit spalování na roštu, spalování ve fluidním loži a prachové spalování.4 V České republice převládá technologie spalování na roštu, nicméně Saidur et al.5 považují za nejvhodnější technologii pro spalování biomasy spalování ve fluidním loži, neboť se jedná o méně kvalitní a různorodá paliva s nižší výhřevností. Technické problémy související se spalováním biomasy jsou způsobeny většinou nízkou spalovací teplotou a vysokým zastoupením alkalických kovů (zejména draslíku) v biomase, které společně s chlorem, křemíkem a vápníkem způsobují aglomeraci a spékání popelů, zanášení kotle, erozi a také emise prachu a kovů.6 Množství popela v palivech z biomasy se průměrně pohybuje v rozmezí 1–6 %. Jedná se o anorganickou část paliva, která zůstane v kotli po spálení organické hmoty obsažené v biomase a obsahuje většinu minerálních látek původní biomasy.6 Dřevo obvykle obsahuje relativně nižší množství popela (0,3–1 %), zatímco výrazně vyšší hodnoty nalézáme v kůře (3–4 %), slámě (5 %) nebo trávách (7 %),7 a v rýžových
|Zimní aplikace popela z dřevní biomasy na travní porost Foto archiv/Ekover 8
slupkách dokonce až 40 %. Pro srovnání, množství popela v černém uhlí se pohybuje mezi 1013 %.9 V zařízeních na spalování biomasy můžeme obvykle rozlišit dva hlavní druhy popelů: roštový (v případě fluidního spalování ložový) a úletový. Chemické složení a množství popelů z biomasy se odvíjejí nejen od typu spalované biomasy, druhu rostliny nebo její části, růstových podmínek, stáří rostliny, ale částečně i od použitých hnojiv a pesticidů, doby a techniky sklizně, znečištění10, spalovacích podmínek, spalovací technologie, skladování aj.7,8 Zvýšená poptávka po energii z obnovitelných zdrojů znamená i větší množství produkovaných popelů po spálení biomasy a pro tyto materiály je nutné nalézt efektivní využití.8
Živiny v popelech z biomasy Podobně jako podíl popela, tak i obsahy jednotlivých prvků jsou
významně ovlivněny původem biomasy, druhem rostliny, popřípadě její částí. Dřevo a kůra jsou bohaté na vápník, kdežto popele ze slámy a obilovin obsahují vysoké množství draslíku.7 Mikroprvky jsou přítomny v menších a variabilních množstvích. Obsah dusíku je zanedbatelný, neboť ten uniká ve formě oxidů do atmosféry během spalovacího procesu,11 avšak v úletovém popelu velkých zařízení, která používají technologie katalytické redukce NOx, se mohou vyskytovat malá množství močoviny nebo amoniaku, které se do procesu přidávají jako redukční činidlo.12 Důsledkem vysokého obsahu oxidů vápníku především v roštovém popelu po spalování dřeva a kůry je vysoká hodnota pH, která vede k úvahám o využití tohoto materiálu k úpravě půdní reakce. Vápník (Ca), hořčík (Mg) a draslík (K) jsou obvykle ve formě uhličitanů, neboť během spalování biomasy při vysoké teplotě jsou organické sloučeniny mineralizovány a kationty
Tab. 1 – Průměrné celkové obsahy a mediány vybraných živin (%) u hodnoceného souboru popelů (22 vzorků roštového popela, 20 vzorků úletového popela, osm vzorků směsného popela)16 Popel
Surovina
P%
K%
Ca %
Mg %
Px–
P x~
Kx–
K x~
Ca x–
Ca x~
Mg x–
Mg x~
Roštový
dřevní štěpka
1,64
1,53
7,14
5,76
21,2
19,3
1,98
2,24
Úletový
dřevní štěpka
1,35
1,32
8,50
6,52
19,3
18,6
1,59
1,75
Směsný
sláma
1,79
1,71
25,8
25,7
10,4
10,3
1,62
1,55
x–– aritmetický průměr x~– medián
18
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
BIOMASA
Tab. 2 – Průměrné hodnoty a mediány pH v popelech ze spalování dřevní štěpky a slámy16
60
Popel
40
Surovina
pH x–
x~
Roštový
dřevní štěpka
12,16
12,27
Úletový
dřevní štěpka
12,12
12,37
Směsný
sláma
11,52
11,40
x–– aritmetický průměr x~– medián
20
0 K
Na
S
Mg
Ca
P
|Průměrný podíl rozpustných živin vyluhovaných vodou z popela z biomasy: buková štěpka; kukuřičné klasy; mořské řasy; švestkové pecky; rýžové slupky; proso; slunečnicová semena; ořechové skořápky (hmotnostní %)15
jsou přeměněny do formy oxidů, které jsou pomalu hydratovány a následně za atmosférických podmínek přeměněny do formy uhličitanů.13 Obsah ve vodě rozpustné frakce je u popelů z biomasy poměrně vysoký (viz graf) a může dosáhnout až 61 %, zatímco u popelů z uhlí je tato hodnota výrazně nižší (0,2 až 7,2 %).14 V popelech ze spalování dřevní štěpky byl v našich vzorcích (tab. 1) podle očekávání výrazně zastoupen vápník (okolo 20 %), neboť ve dřevní hmotě je vápník dlouhou dobu akumulován. Vyšší obsahy vápníku vedou také ke zvýšeným hodnotám pH v těchto popelech (tab. 2). Fosfor (P) i hořčík byly v popelech zastoupeny mezi 1–2 %, a ačkoli nejsou v popelech ze spalování biomasy zastoupeny tak výrazně jako vápník nebo draslík, jedná se o cenné živiny, kterých je v našich půdách nedostatek, a měli bychom maximalizovat jejich navracení do ekosystému. Vzhledem ke zjištěnému zastoupení živin v popelech je proto skládkování těchto materiálů jednoznačně v rozporu s myšlenkou trvale udržitelného rozvoje. Naše výsledky potvrdily, že popel ze spalování biomasy je silně zásaditý materiál, hodnoty pH v popelech ze spalování dřevní štěpky i slámy se pohybovaly průměrně okolo hodnoty pH 12, což potvrzují například i Mandre et al.7 ve svých výsledcích.
Rizika použití popelů Spolu s živinami potřebnými pro růst rostlin obsahuje popel i nežádoucí příměsi, zahrnující rizikové prvky,18 jejichž obsah je ale ve srovnání s jinými látkami používanými jako hnojivo (např. čistírenský kal) relativně nízký,19 podobně jako obsah živin závisí také na použité biomase.18 Obecně se nedoporučuje používat popel z odpadního nebo chemicky ošetřeného dřeva.20 Dle Liao et al.21 některé kovy při vysokých teplotách spalování těkají, a poté buď kondenzují, nebo jsou adsorbovány na povrchu menších částic ve spalinách po zchlazení. Aplikací popela mohou být sice některé rizikové prvky v půdě imobilizovány především díky zvýšení hodnoty pH13,19, ale riziko uvolnění těžkých kovů by nemělo být podceňováno, protože rozpustnost těžkých kovů se značně liší v závislosti na chemickém složení popela a je ovlivňována i specifickými polními podmínkami.22 Z našich výsledků je zřejmé (tab. 3), že obsah rizikových prvků je vyšší především v úletových po-
pelech ze spalování dřevní štěpky, kdy získané hodnoty převyšují povolené limity stanovené nově přijatou národní legislativou (tab. 5). Roštové popele normě vyhovují až na zvýšený obsah chromu (Cr), což si vysvětlujeme pravděpodobně spalováním kontaminované biomasy, neboť chrom se vyskytuje mimo jiné v ochranných prostředcích na dřevo, podobně jako arzen (As). Kadmium (Cd) i olovo (Pb) jsou během spalování biomasy vysoce těkavé15 a uvolňují se z paliva ve formě spalin. Při poklesu teploty mohou těkavé sloučeniny kondenzovat na částicích úletového popela nebo aerosolu a jsou následně zachycovány na filtrech. Úletový popel tedy obsahuje více kadmia a olova ve srovnání s popelem roštovým. Směsné popele ze spalování slámy jsou z hlediska obsahu rizikových prvků nejméně zatíženy, neboť zde nedochází k dlouhodobé akumulaci těchto prvků jako v případě dřeva. Cílem spalování je přeměna spalitelného materiálu v palivu (zejména uhlíkatých sloučenin) na energii, přičemž uniká oxid uhličitý. Ideálně by ve zbylém popelu neměl zůstat žádný organický uhlík. Neprobíhá-li však spalovací proces optimálně (např. při nedostatku kyslíku, nízké spalovací teplotě nebo krátké době zdržení paliva v kotli), zůstává v popelu nespálený organický podíl a dochází k tvorbě polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU).24 Fisher et al.25 uvádějí, že PAU vznikají sekundárními reakcemi, v jejichž důsledku dochází k aromatizaci uhlíkatých sloučenin v po-
pelu v pyrolýzní fázi nedokonalého spálení biomasy při teplotách nad 400 °C. V případě dřeva a slámy složení spalované směsi nemá zásadní vliv na vznik PAU, protože elementární složení biomasy je přibližně stejné. Hlavními typy PAU izolovanými po spálení dendromasy jsou naftalenové a fenanthrenové struktury, kondenzovanější homology s více než třemi cykly jsou zastoupeny minoritně. Deriváty naftalenu vznikají aromatizací fytosterolů a seskviterpenů, které se nacházejí ve vysokých koncentracích v jehličnanech. Fenanthren se objevuje po teplotní degradaci steroidů a diterpenoidů.26 Průměrné hodnoty PAU nalezené ve vzorcích popelů (tab. 4) jsou v porovnání s novými národními předpisy (tab. 5) zcela vyhovující. Množství PAU, jejich zastoupení a distribuce mezi úletovým a roštovým popelem ovlivňuje převážně typ kotle a podmínky spalování,27 z nichž jsou nejvýznamnějšími faktory teplota spalování, dostatek oxidačního média ve spalovacím zařízení, a také fyzikálně-chemické vlastnosti paliva.6 Lze tedy usuzovat, že spalování biomasy probíhá v České republice ve většině případů za dobrých podmínek.
Využití popelů v zemědělství Jedním z logických využití popela z biomasy je jeho přímá aplikace na půdu z důvodu vysokého obsahu živin, které by měly být navráceny zpět do půdy.8
Tab. 3 – Průměrné hodnoty a mediány rizikových prvků v popelech ze spalování dřevní štěpky a slámy (mg/kg)23 Popel
Surovina
Cd (mg/kg)
Pb (mg/kg)
As (mg/kg)
Cr (mg/kg)
Cd x–
Cd x~
Pb x–
Pb x~
As x–
As x~
Cr x–
Cr x~
0,66
0,43
33,6
21,1
18,1
18,4
104
86,8
Roštový
dřevní štěpka
Úletový
dřevní štěpka
9,26
6,77
80,3
34,6
25,5
21,3
65,7
60,0
Směsný
sláma
0,50
0,45
8,38
7,13
7,77
4,84
26,2
25,9
x–– aritmetický průměr x~– medián
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
19
BIOMASA
Tab. 4 – Průměrné hodnoty a mediány obsahu PAU (16 PAU) v popelech ze spalování biomasy (mg/kg) Popel
Σ16 PAU (mg/kg)
Surovina x–
x~
Roštový
dřevní štěpka
0,039
0,006
Úletový
dřevní štěpka
3,84
0,11
Směsný
sláma
0,17
0,12
x–– aritmetický průměr x~– medián
Tab. 5 – Limitní hodnoty rizikových prvků a látek v popelech ze samostatného spalování biomasy Limitní hodnota (mg/kg sušiny) Cd
Pb
Hg
As
Cr
PAU1)
5
50
0,5
20
50
20
1)
PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky – suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(b)-fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(ghi)perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu, indeno(1,2,3 cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu
Využití popela jako hnojiva se tedy nabízí, mimo jiné, z níže uvedených důvodů: 1. obsah živin (Ca, K, S, Mg, P, Na) a mikroživin (Mn, Zn, Fe, B, Cu, Mo a další) podporujících růst rostlin, 2. zásaditý charakter popela poskytuje podobný efekt jako při vápnění, 3. snižuje mobilitu a biologickou dostupnost rizikových prvků, 4. redukuje toxicitu hliníku, manganu a železa pro rostliny snížením výměnných obsahů jejich iontů v kyselých půdách, 5. zajišťuje biologickou aktivitu a podmínky pro některé mikroorganismy, 6. zlepšuje texturu, aeraci a vodní kapacitu půdy.2 Z výsledků našich nádobových experimentů s pšenicí jarní můžeme potvrdit, že po aplikaci popela ze spalování biomasy do půdy došlo v pokusných nádobách k nárůstu pH půdy a v testovaných rostlinách ke zvýšení obsahu živin a snížení přístupných obsahů rizikových prvků v půdě s přídavkem popelů.28
Přídavek do kompostů Bioodpad jako složka kompostu má obvykle nižší pH a na začátku dekompozičního procesu tak může narůstat počet mezofilních mikroorganismů – bakterií mléčného kvašení a kvasinek, což je pro efektivní biochemickou degradaci bioodpadu nežádoucí.29 Popel ze spalování dendromasy je tedy vhodný jako doplněk do kompostu díky jeho schopnosti upravit pH,
20
doplnit obsah živin a omezit zápach kompostu.
Legislativa Využití popelů ze spalování biomasy nemělo v naší legislativě oporu, ale díky nové vyhlášce č. 131/2014, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, je možné popele ze samostatného spalování biomasy využívat na zemědělské půdě, pokud nebudou překročeny limitní hodnoty rizikových prvků a látek (tab. 5). Maximální aplikační dávka popela ze samostatného spalování biomasy je stanovena na 2 t/ha za tři roky, přičemž v témže roce nesmí dojít k souběžnému použití popela a upravených kalů nebo sedimentů. Vybrané státy Evropy (např. Rakousko, Dánsko, Finsko, Švédsko) mají ve svých legislativách, vytvořených speciálně pro využití popela ze spalování biomasy jako hnojivého materiálu, kromě maximálních přípustných obsahů rizikových prvků zanesena některá další omezení, z nichž nejčastěji je určena maximální aplikační dávka popela (např. Rakousko 2 t/ha/rok, Dánsko 5 t/ha/5 let), minimální obsahy živin a jsou požadovány analýzy PAU, jestliže ztráta žíháním překročí hodnotu 5 %. Závěrem lze říci, že popel vznikající spálením biomasy je cenným materiálem s hnojivým potenciálem, který by při dodržení vhodné-
ho nastavení parametrů spalování a spalování čisté biomasy neměl představovat rizika pro půdu. Česká republika tedy následuje ostatní evropské státy a díky nové vyhlášce lze nyní aplikovat popel na zemědělskou půdu. Legislativní úprava je nastavena tak, aby bylo zabráněno vstupu případných rizikových látek do půdy. Na základě zkušeností z jiných zemí předpokládáme, že se u nás využívání popelů také osvědčí.
(Poděkování: Vypracováno v rámci řešení projektů NAZV QI102A207 a CIGA 20142027.) Ing. Pavla Ochecová, prof. Pavel Tlustoš, CSc., prof. Jiřina Száková, CSc., Ing. Zdeněk Košnář, Ing. Filip Mercl, Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin Literatura: 1 M.F. Demirbas, et al., Energ. Convers. Manage., 2009, 50 (7), pp. 1746-1760. 2 S.V. Vassilev, et al., Fuel, 2013, 105, pp. 40–76. 3 M. Izquierdo, X. Querol, X., Int. J. Coal Geol., 2012, 94, pp. 56-66. 4 F. Rosillo-Calle, et al., The biomass assessment handbook: Bioenergy for sustainable environment, Earthscan, Londýn 2006. 5. Saidur, et al., Renew. Sust. Energ. Rev., 2011, 15 (5), pp. 2262-2289. 6 A. A. Khan, et al., Fuel Process. Technol., 2009, 90 (1), pp. 21-50. 7 F. Biedermann, I. Obernberger, available on http://www. bios-bioenergy.at/uploads / media/Paper-BiedermannAshRelated-2005-10-11.pdf, 2005. 8 A. K. James, et al., Energies, 2012, 5 (10), pp. 3856-3873. 9 J. Kalembkiewicz, U. Chmielarz, Resour. Conserv. Recy., 2012, 69, pp. 109-121.
10 S. V. Vassilev, et al., Fuel, 2010, 89 (5), pp. 913-933. 11 T. Tulonen, et al., Eur. J. Forest Res., 2012, 131 (5), pp. 1529-1536. 12 W. Nimmo, et al., Fuel, 2004, 83 (9), pp. 1143-1150. 13 A. Demeyer, et al., Bioresource Technol., 2001, 77 (3), pp. 287-295. 14 S. V. Vassilev, C. Vassileva, Fuel, 2007, 86, pp. 1490-1512. 15 S. V. Vassilev, et al., Fuel, 2014, 117, pp. 152-183. 16 P. Ochecová, et al., Waste Forum, 2012, 4, pp. 204-209. 17 M. Mandre, et al., Forest Ecol. Manag., 2006, 223 (1-3), pp. 349-357. 18 B. B. Park, et al., Water Air Soil Poll., 2004, 159, pp. 209–224. 19 B. Omil, et al., Sci. Total Environ., 2007, 381 (1-3), pp. 157–168. 20 I. Obernberger, K. Supancic, Possibilities of ash utilisation from biomass combustion plants. Proceedings of the 17th European Biomass Conference and Exhibition, Hamburg, ETARenewable Energies (Ed.), Italy, 2009. 21 C. Liao, et al., Fuel Process. Technol., 2007, 88 (2), pp. 149–156. 22 A. Ferreiro, et al., Grass Forage Sci., 2011, 66 (3), pp. 337-350. 23 P. Ochecová, et al., Waste Forum, 2013, 2, pp. 67-75. 24 S. Sarenbo, Biomass Bioenerg., 2009, 33 (9), pp. 1212-1220. 25 T. Fisher, et al., J Anal. Appl. Pyrol., 2002, 62 (2), pp. 331-349. 26 F.J. Gonzalez-Vila, et al., Fresen. J. Anal. Chem., 1991, 339, pp. 750-753. 27 P. Straka, M. Havelcová, Acta Geodyn. Geomater., 2012, 9 (4), pp. 481-490. 28 P. Ochecová, et al., Agron. J., 2014, 106, pp. 995-1002. 29 J.M. Kurola, et al., Bioresource Technol., 2011, 102 (8), pp. 5214-5220. 30 Vyhláška č. 131/2014, Sbírka zákonů 56, 2014.
Recenzovaný článek. Odborný posudek je k dispozici v redakci.
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
BIOMASA
Plodiny pro energetické využití Pěstování rostlin na zemědělské půdě za účelem produkce biomasy k energetickému využití je známé už více než dvě desítky let. Uvádí se kolem jednoho sta druhů rostoucích po celém světě, které byly vytipovány jako potenciální zdroj energie. Z hlediska našeho zemědělství je však perspektiva jejich využití různá.
Přednost mají vytrvalé Jednoleté rostliny mají tu přednost, že jsou určeny pro rychlou produkci – jejich setí a sklizeň se provádí pomocí běžné zemědělské techniky. U většiny vytrvalých energetických plodin se prvním rokem musí vynaložit vyšší náklady při zakládání porostu, první sklizeň biomasy připadá v úvahu až druhým nebo třetím rokem. Po fázi rozrůstání však poskytnou vyšší a vyrovnanější výnosy i lepší energetickou efektivitu než rostliny jednoleté. Pěstování vytrvalých energetických plodin však přináší i mimoprodukční funkce, které vyplývají zejména z menší intenzity pěstebních postupů. Vytrvalé energetické plodiny, včetně rychlerostoucích dřevin (RRD), přispívají k ochraně půdy proti erozi, zvyšování retenční kapacity území, ochlazování krajiny nebo zvyšování biodiverzity zemědělské krajiny – především nahrazení monokultur na orné půdě.
určených k produkci biomasy pro přímé spalování. Současná výměra zemědělské půdy v ČR činí 3 542 715,16 ha a RRD jsou aktuálně vysázeny na výměře 2800 ha. Výsledky ekonomického hodnocení různých stanovišť RRD zřetelně ukazují výrazný vliv úrodnosti půdy, a tedy hektarových výnosů na minimální prodejní ceny. Dalším důležitým faktorem je možnost využití dotací formou přímých plateb SAPS. Minimální ceny dřevní štěpky se tak mohou pohybovat v rozpětí od 109,63 do 270,67 Kč/GJ v závislosti na hektarových výnosech a využití zemědělských dotací. Výdaje na založení plantáže (16 %) a sklizňové náklady (50 %) tvoří během její existence nejpodstatnější položky. Vliv nájemného nehraje velkou roli (4 % z celkových výdajů).
zifikace plodin, zachování výměry trvalých travních porostů a vyčlenění ploch v ekologickém zájmu. Základní pravidla greeningu vyplývají z nařízení (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky. Pokud má zemědělský podnik více než 15 ha orné půdy, pak od 1. ledna 2015 musí pro přiznání greeningové platby vyčlenit alespoň 5 % z její výměry jako tzv. plochy v ekologickém zájmu (ecological focus area – EFA). V roce 2015 bylo možno vyčlenit jako EFA tyto plochy: úhor využívaný v ekologickém zájmu, krajinné prvky v ekologickém zájmu, souvrať, plochy s rychlerostoucími dřevinami, zalesněné plochy, plochy s meziplodinami a plochy s plodinami, které vážou dusík.
V ekologickém zájmu
Připravuje se novela
V letošním roce byla v ČR uvedena do praxe reforma společné zemědělské politiky (SZP). Implementace evropské právní úpravy do vnitrostátních předpisů přinesla pro české zemědělce řadu novinek. Nedílnou součástí přímých plateb (SAPS) se stala platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (tzv. greening), kterou tvoří tři složky: diver-
První rok reformovaných přímých plateb přinesl určité poznatky, které souvisejí z příjmu a z administrace žádostí a z provedených kontrol. Z analýzy podaných žádostí pro letošní rok například vyplynulo (viz tabulka), že nejčastěji byly jako EFA navrhovány plodiny, které vážou dusík (asi 61 %) a meziplodiny (33 %), naopak nejméně často rychle ros-
rozloha (ha)
S
távající sortiment plodin v našem zemědělství doplňují plodiny pro energetické využití, což přispívá k rozšíření spektra rostlinné produkce. Z hlediska pěstebního cyklu jde o plodiny jednoleté (kukuřice, řepka olejka, tritikale aj.) nebo vytrvalé, což jsou energetické byliny (ozdobnice čínská, lesknice rákosovitá, šťovík OK 2 aj.) a rychlerostoucí dřeviny (zpravidla topoly a vrby). Ministerstvo zemědělství nyní vyhodnocuje jejich současné uplatnění a perspektivu do budoucna.
výměra (ha)
Pro přímé spalování V posledních letech začala v ČR dynamicky narůstat zejména pěstební plocha rychlerostoucích dřevin a ozdobnice (Miscanthus),
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
|Zvětšuje se plocha rychlerostoucích dřevin Foto archiv/Energie 21
toucí dřeviny (0,03 %) a zalesněné plochy (0,06 %). Na podkladě postupného vyhodnocování poznatků se připravuje novela nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, která má mj. za cíl upřesnit některé podmínky poskytování plateb za greening. Součástí tohoto nařízení vlády je i seznam stanovených druhů rychlerostoucích dřevin se stanovenými délkami obmýtí, což je v souladu s požadavkem evropského nařízení č. 1307/2014, čl. 4 odst. 1 písm. k), kdy druhy a jejich maximální cyklus sklizně mají stanovit členské státy (seznam je uveden v příloze č. 2 a č. 4 nařízení vlády). Další možností podpory cíleně pěstované biomasy je Program rozvoje venkova na období 2014– 2020. V rámci minulého období 2007–2013 bylo podpořeno 164 projektů bioplynových stanic, 55 projektů kotelen na biomasu a 125 projektů zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv (tzv. peletárny). Další informace jsou na webových stránkách ministerstva zemědělství www.eagri.cz.
rok
|Vývoj výměry RRD od roku 2004 do současnosti (současná výměra zemědělské půdy v ČR je asi 3 542 715 ha)
Zdroj: LPIS
Ing. Kateřina Skanderová, MZe ČR
21
BIOMASA
Jak správně stavět palivové sklady pelet Vytápění dřevními palivy v českých domácnostech, firmách i státní správě posiluje. Tento způsob topení šetří nejen životní prostředí, ale i finance uživatele. Navíc nemusí slevovat z navyklé pohody například u plynového kotel, kdy celý proces řídí termostat v obývacím pokoji. Pokud ale má vše fungovat skutečně automaticky, je důležité správně instalovat palivové sklady na pelety a správně o ně pečovat.
A
ktuálně vydaná příručka pro výstavbu skladů na pelety – peletových sil a skladování dřevních pelet, popisuje požadavky na ochranu kvality paliva, a tím zajišťuje bezpečné skladovací podmínky pelet pro obě zúčastněné strany – distributory i spotřebitele. Jsou zde zahrnuty jak technické požadavky na sklady s peletami, tak informace ohledně bezpečného a hospodárného provozu těchto skladů. Příručka nenahrazuje přesné technické pokyny pro používání podávacích zařízení ani pokyny výrobců peletových kotlů, ale má přednost před doporučeními distributorů pelet a projektantů. Při výstavbě a provozu peletového sila musí být každopádně používány výrobcem určené komponenty pro konkrétní peletové kotle, dodržovány předpisy závozu paliva a systémy skladování.
Profesionální instalace Profesionální instalace je základním stavebním kamenem úspěšného provozu peletových sil.
Dnes je běžné vybudovat sklady pro pelety ve stávajících místnostech nebo sklepech, často zbudovaných majitelem nemovitosti. Mezi výhody na zakázku stavěných a sériově vyráběných skladů patří např. dobré využití prostoru a snadný přístup k plnicím přírubám. Špatně navržené sklady, postavené svépomocí, způsobují značné problémy a rizika. Sériově vyráběné skladovací systémy nabízejí prověřené řešení zahrnující vhodné plnicí a odsávací potrubí, které zajistí, že je dodržována požadovaná kvalita a bezpečnost provozu. Z tohoto důvodu je doporučeno používat tyto skladovací systémy. I sklady postavené svépomocí musí být navrženy, dozorovány a vybaveny odborníky.
Kolik místa je třeba? Celosezónní sklady pelet pro spotřebitele (jmenovitý výkon kotle <70 kW) musí pojmout roční spotřebu pelet. Doporučovaná kapacita skladu se odvíjí od nároků budovy na vytápění. Nároky na vytápění
|Uspořádání a reálná kapacita skladu pelet Zdroj: Česká peleta
22
|Technologie dodávky cisternovými vozidly by neměla ohrozit kvalitu uskladnění pelet
mohou být spočítány odborníkem nebo stanoveny odhadem podle spotřeby paliva předchozího topného systému. Pokud je topný systém přebudován z olejového nebo uhelného na peletový, spotřeba pelet v kilogramech bude oproti spotřebě oleje v litrech dvojnásobná, resp. obdobná se spotřebou hnědého uhlí (původní ručně plněný hnědouhelný kotel). Hodnoty uvedené v tabulce jsou založeny na moderním olejovém topném systému s hodnotami podobnými modernímu peletovému systému. Pokud jsou vyměňovány starší ne-
|Doporučené uspořádání prvků ve skladech vlastní konstrukce
Zdroj: Česká peleta
Foto archiv/Biomac
efektivní olejové topné systémy, může být spotřeba pelet a doporučená kapacita skladu zredukována o 20 %. Reálná kapacita skladu je vždy menší než teoretický celkový objem místnosti. Kapacita se zmenšuje s dvojitou nebo šikmou podlahou. Pelety se nenaplní výš než nad spodní hranu plnících přírub. Při plánování skladů pro velký topný systém (jmenovitý výkon kotle >70 kW) musí být zváženy i jiné faktory. Kapacita skladu musí být dimenzována tak, aby pojala více než maximum kapacity největšího přepravního vozidla, které bude možné k dodávce použít. Jelikož je potřeba mít kapacitu skladu vetší, než je kapacita přepravního vozidla, mohou být úplné dodávky přijímány, aniž by musel být sklad pokaždé vyprázdněn. Přístup k silu bude určovat největší auto, které může pelety dodat. Doporučuje se spojit se s vybraným dodavatelem volně ložených pelet předtím, než je vybavení pro peletové silo objednáno a podle kapacity největšího vozi-
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
BIOMASA
jícími transportem pelet během plnění. Nemohou být použity stěny vyrobené z pórobetonu. Dále nemohou být instalována skleněná okna nebo velké plastové okenní tabule s výjimkou případů, kdy jsou přímo určeny k vyrovnávání tlaků. Všechny spoje vedoucí do zdiva, rohů a propustí ve stěnách musí být vzduchotěsné. Výstavba větších skladů musí být konzultována s odborníky z pozemního stavitelství a požární ochrany. Pro plynulost provozu a práce ve skladovacích místnostech s kapacitou nad 10 tun a výškou nad 2 m musí být konstrukce stěn provedena následovně: železobetonová stěna: tloušťka min. 10 cm, cihlová stěna: tloušťka min. 17,5 cm, zděná, omítnutá po obou stranách, zpevněné rohy a napojení na strop, dřevěná konstrukce: nosníky s hranou min. 12 cm, rozestupy max. 62 cm, pokryté z obou stran min. třívrstvými stavebníky deskami nebo vícevrstvou překližkou, pevně spojených se stropem, podlahou a zdmi. V závislosti na provedení konstrukce může být nezbytné použití ocelového kotvení. Sklady pelet musí být odvětrávány. Při kapacitě skladu do 40 t s potrubím vedeným vně budovy a kratším než 2 m poskytují dostatečnou ventilaci samotné přípojky a ventilační koncovky. Ve všech ostatních případech je zapotřebí instalovat samostatné ventilační potrubí.
|Doporučení pro instalaci plnicích přírub umístěných nad zemí i pod zemí Zdroj: Česká peleta
dla naprojektovat velikost skladu vč. příjezdu.
Požadavky na sklady Skladovací místnosti mají obvykle obdélníkový tvar. Obě přípojky (plnicí i odsávací) by měly být instalovány na kratší straně místnosti a k oběma přípojkám musí být zajištěn snadný přístup. Ve skladovacích místnostech by neměla být žádná elektrická zařízení ani rozvody vody a vzduchotechniky. Náraz foukaných pelet do stěn skladovací místnosti musí být tlumen ochrannými závěsy (rohožemi) proti rozbíjení pelet. Stropy a stěny by měly být konstruovány tak, aby nebyly pelety znečišťovány odpadajícím materiálem (např. omítkou). Všechny svislé plochy ve skladovací místnosti musí mít hladké povrchy, aby se zabránilo ulpívání prachu. Vodorovné plochy nejsou vhodné. Všechna potrubí i vodivé přípojky musí být uzemněny profesionálními elektrikáři. Podlahy, stěny a stropy musí unést statickou i dynamickou zátěž způsobenou pohybem pelet (objemová hmotnost 750 kg/m ) a změnami tlaku (plus 500 kg/m2 navíc k vlastní zátěži pelet) vznika-
Plnicí systém Volně ložené dřevní pelety mohou být dodávány cisternovými vozidly, jež foukají pelety do skladu. Je potřeba co nejvíce zkrátit transportní délku foukání, omezit změny směru (časté
Doporučená kapacita skladu pro peletové kotelny Nároky na topení v kWh/rok
5 000
10 000
20 000
625
1 250
2 500
6 250
Požadavky na pelety v kg/rok
1 250
2 500
5 000
12 500
Doporučená kapacita skladu v m3
2,5
5
10
25
Spotřeba oleje v l/rok
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
50 000
|Modely foukání pelet skrz různé ohyby potrubí Zdroj: Česká peleta
ohyby) a výškový rozdíl mezi vozidlem a skladem. To vše zvyšuje mechanické opotřebení pelet během foukání a zvyšuje podíl jemných částic. Plnicí hadice a instalované plnicí potrubí musí být co nejkratší (celková délka by neměla přesáhnout 30 m). Chytrý projekt plnicí trasy může pomoci vzdálenost zkrátit, a tím zajistit takové podmínky foukání, které neohrozí kvalitu pelet. Skladovací místnost potřebuje nejméně jednu plnicí přípojku pro příjem pelet a jedno odsávací potrubí. Jejich účel musí být jasně a viditelně uveden na potrubí a na uzávěrech. Přípojky musí být namontovány alespoň 15 cm pod stropem sila (měřeno od stropu po vrchní hranu plnicího potrubí). Potrubí musí být pevně ukotveno a zajištěno objímkami (maximálně po 50 cm). Obecně uznávaným standardem pro vnitřní průměr trubek je průměr 100 mm (s „hasičskými” koncovkami STORZ typu A). To platí jak pro plnicí, tak odsávací potrubí. Přípojky by měly být instalovány na dobře přístupném místě, hadice by měly po napojení pokračovat bez zbytečných ohybů přímo k cisterně. Spojky by měly být instalovány tak, aby se nemohly během plnění protáčet a kroutit. Plnicí systém by měl splňovat tyto podmínky: Všechny přípojky (plnicí i odsávací) by měly být STORZ typ A (nebo ve stejném provedení), veškeré potrubí průměr 100 mm. Potrubí musí být vyrobeno z kovu a odolné vůči tlaku nejméně jednoho baru.
Trubky musí mít hladký povrch, aby se zabránilo obrušování pelet. Nýtování ani šrouby nesmí zasahovat do trubek. Pokud jsou trubky svařované, je potřeba zkontrolovat hladké provedení spojů nebo jiná poškození na vnitřní straně potrubí a ve svarech. Hrany ocelových trubek po řezání musí být začištěny. Potrubí by mělo být co nejkratší. Je potřeba vyhnout se častým změnám směru. V případě ohybů by potrubí mělo mít průměr min. 200 mm. Plnicí potrubí by mělo mít u zakončení rovný díl v délce min. 30 až 50 cm, aby se zabránilo turbulencím v proudu foukaných pelet, které mohou vést k negativnímu rozptylu pelet po výstupu z koncovky. Plnicí systém musí být uzemněn kabelem průřezu 4 mm k zemnicímu bodu. Plnící i odsávací přípojky musí být jasně označeny a popsány. Je potřeba se vyhnout foukání pelet skrz sací potrubí, pokud k tomu není plnicí systém přizpůsoben. Pelety mohou odsávací potrubí zablokovat. Kolem přípojek musí být udržován min. 40cm volný pracovní prostor k bezpečnému napojení koncovek. Odsávací ventilátor potřebuje nedaleko přípojek elektrickou zásuvku (230 V, 16 A). Musí být přístupná pro řidiče cisternového vozidla. Přístup k přípojkám a jejich okolí musí být dostupný i v zimě, za sněhu a ledu. Po skončení plnění musí být přípojky uzavřeny ventilačními uzávěry, které mohou být uzamykatelné. Klíče musí být pro řidiče cisterny dostupné. Národní pokyny pro správné skladování pelet a výstavbu peletových skladů jsou k dispozici na www.ceska-peleta.cz v sekci Možnosti vytápění pod rubrikou Kotelny a sklady. Ing. Vladimír Stupavský, Klastr Česká peleta
23
R E P O R TÁ Ž
Unikátní technologie vyrábí energii pro papírnu V obci Kozomín nedaleko Prahy má sídlo ryze česká společnost BOR Biotechnology, a. s., se zajímavým výrobním programem. Zabývá se sběrem a zpracováním dřevního odpadu, ale současně podniká i v papírenství. Před časem se akcionáři společnosti rozhodli obě oblasti propojit. Vznikl projekt Energetické centrum Kozomín (ECK), ve kterém čistá energetika a papírenství jdou ruku v ruce.
P
apírna a bioelektrárna na biomasu mohou být docela dobře i samostatnými subjekty s vlastním životem. V Kozomíně ale spojení těchto odvětví získalo nový význam. Základní myšlenkou bylo využití dřevního odpadu na výrobu plynu, který bude energeticky využit v synergii s výrobou tzv. tissue papíru. „Mnohé, kteří do projektu postupně přicházeli, tato idea opravdu zaujala. V maximální míře jí pomáhali a někteří se pak stali akcionáři firmy,“ říká Přemysl Kotouček, předseda představenstva BOR Biotechnology.
Jak projekt postupně narůstal, začal mít podporu i ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu a dalších institucí. Majitelé se proto rozhodli najít opravdu strategického partnera. A našel se. Kapitál je ale ryze český a všichni akcionáři jsou z environmentálního prostředí. Líbilo se jim, že technologie má velmi nízké dopady na životní prostředí, nebo téměř žádné. „Jsme také velmi rádi, že i technologie, kterou tady máme, je ryze česká,“ chválil Přemysl Kotouček.
Domácí kapitál
BOR Biotechnology nenakládá pouze s odpadním dřevem. „Umíme těžit dřevo na stojato, poskytujeme služby svážení, drcení, uklízíme parky, takže nabízíme komplexní služby,“ upozorňuje předseda Kotouček. Důležitou částí projektu, kromě nakládání s dřevním odpadem, je ta energetická. „Před dvěma týdny jsme zkolaudovali bioelektrárnu, která má inovativní tech-
Začalo se stavět, a to doslova, na zelené louce. Na místě, kde jsou dnes haly energetického centra, totiž dříve stála hospodářská stavení pro živočišnou výrobu místního zemědělského družstva. Půda byla silně kontaminovaná a bylo nutné ji totálně sanovat. Zemina se zkrátka vytěžila a haly dnes stojí v jakémsi bazénu.
Unikátní technologie
|Energetické centrum v Kozomíně vyrostlo na zelené louce 24
nologii zplyňování,“ vysvětluje Přemysl Kotouček. Zplyňovací technologie nejsou nic nového. V Evropě je mnoho jednotek, které jsou postaveny na zplyňování. Kozomínská technologie má především unikátní a nenáročný způsob filtrace syntézního plynu. Tato myšlenka vznikla v ČR a začala ji realizovat firma Air Technic ve spojení s Akademií věd a VŠCHT Praha. „Protože tato technologie je inovativní, účastnili jsme se na jejím vývoji i my. Během výstavby doznala drobných úprav. Museli jsme brát v potaz i dopad na bezprostřední okolí. Elektrárna stojí hned vedle obytné části obce, takže jsme pod silným drobnohledem nejen místních, ale také úřadů. Výsledkem je fakt, že jsme ve všech aspektech úniků škodlivin pod limitem,“ říká Přemysl Kotouček.
Uzavřený okruh Kromě inovativnosti je technologie ve svém principu zajímavá i v tom, že tvoří uzavřený okruh.
Dřevní odpad se ohřeje na vysokou teplotu a jednoduchým způsobem je jímán plyn, který se ze dřeva uvolňuje. Jedná se o syntézní plyn, který nevzniká přímým hořením. Uvolňuje se rovněž dehet, jehož dlouhé řetězce se zahřátím rozbíjejí na vyšší teplotu. A právě v tomto bodě je kozomínská technologie jedinečná. Při výrobě syntézního plynu je totiž obecně největší problém právě filtrace. U odstraňování dehtu a jiných částic vzrůstají náklady extrémně ve fázi, kdy dochází k ochlazování plynu. Tato technologie si umí poradit s velkou částí dehtů už při samotné výrobě plynu. „Přetváříme dřevo na syntézní plyn, který je pak veden do kogeneračních jednotek, kde vyrábíme elektřinu. Při startupu byla výroba plynu uvedena zkušebně do mezních situací tak, aby se ukázala případná slabá místa. Při úniku plynu v mezních situacích, jsme reagovali tak, že jsme nutili dodavatele, aby šel více do hloubky a případné nedostatky odstranil,“ upozornil Přemysl Kotouček.
|Palivem pro biogenerátory je štěpka z odpadního dřeva WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
R E P O R TÁ Ž
|Bioelektrárna má unikátní způsob zplyňování
|Díky inovativní technologii dosáhli i na evropské peníze
Využití tepla V motorech kogeneračních jednotek, kde se energie syntézního plynu mění na elektrickou, vytváří spaliny, které se pak dále využívají. Lépe řečeno, využívá se jejich teplota k ohřevu vody a tvorbě páry. A v momentě, kdy jsou spaliny zchlazené na 100 stupňů Celsia, se využívají i na sušení dřeva na vstupu do reaktoru. Proces je tedy uzavřený. Při samotném zplyňování vzniká dehet a prachové částice. Plyn je během procesu v reaktoru zahříván na více než 1100 stupňů Celsia, což vede k odstranění toxických látek a narušení dlouhých řetězců dehtu. Mechanické prachové částice v plynu se následně odstraňují v mokré pračce. Lože, které po výrobě zůstane, putuje dál. Technologie je nastavena tak, že buď zbývá čistý popel, jenž je dále využíván například jako hnojivo, nebo při nižší účinnosti vzniká dřevěné uhlí, které se dál prodává, a odběratelé z něj vyrábí například brikety.
reaktory a u každého je kogenerační jednotka, která dodává do sítě elektrickou energii. Druhá část projektu – papírna – bude dokončena v nejbližší době. Ta počítá s pěti reaktory, pěti kogeneračními jednotkami, ale téměř žádnými dodávkami do sítě. Spíše naopak. Každá výrobní linka totiž bude mít spotřebu 700 kW. Prostými počty je tedy jasné, že když v současnosti vyrábí kozomínská elektrárna 2,1 MW ve třech kogeneračních jednotkách, v budoucnosti bude veškerá vyrobená elektrická i tepelná energie spotřebovávána při výrobě papíru. „Nejsme oddělení od distribuční sítě, takže nemůžeme říci, že jsme zelený ostrov,“ upozorňuje předseda předsta-
Finance a návratnost venstva a dodává: „Koncepčně se ale k zelenému ostrovu přirovnáváme, protože na vstupu máme dřevní palivo a na výstupu obchodovatelnou komoditu – papír. A co se takzvaně uvaří mezi tím, se zde i kompletně využije.“
Paliva bude dostatek BOR Biotechnology umí dobře nakládat a obchodovat s dřevním odpadem. O nedostatek paliva se tedy nemusí strachovat. Z okolí Prahy je zajištěna třetina dřevního odpadu. Firma má velký sklad v Letňanech, kde je 15 tis. metrů čtverečních plochy. Tam sváží největší smluvní partneři, jako je ASA, AVE, Marius Pedersen a jiní, vytříděný dřevní odpad.
Pro vlastní potřebu Projekt energetického centra je ale zatím hotov jen zčásti. V současné době je v provozu část energetická – funkční jsou tři
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
|V kogeneračních jednotkách se energie syntézního plynu mění na elektrickou
Společnost BOR biotechnology dnes „otočí“ ročně třikrát více paliva, než spotřebuje. Energie pro papírnu nicméně bude vyžadovat až 23 tis. tun paliva ročně. „Dnes si palivo zajišťujeme sami a ani v budoucnu to nechceme změnit. Působíme proto i na Slovensku a máme zkušenosti i s dovozem dřeva z Ukrajiny. Samozřejmě budeme ale využívat především odpadní dřevo z okolí Prahy,“ zdůrazňuje Přemysl Kotouček a dodává: „Otevřeli jsme i obory, jako je těžba dřeva na stojato, sklízíme těžební zbytky, pomáháme okolním obcím s náletovou dřevinou a pomáháme vyklízet parky, takže o nedostatek paliva pro výrobu plynu se opravdu nebojím.“
Protože je technologie energetického centra vysoce inovativní, dosáhli i na evropské peníze. „Dotace jsme čerpali z OPPI a i na druhou etapu počítáme s čerpáním veřejných evropských prostředků. Je to pomoc v podobě 20 % celkových investičních nákladů. Akcionáři by ale do projektu šli i bez dotací,“ říká Přemysl Kotouček. A jak je to s návratností projektu? „Návratnost investice do podobných čistě energetických projektů je v současnosti dlouhodobá, někdy až desítky let. To může racionální investory odradit. Proto jsme projekt od začátku postavili hlavně na výrobě papíru. Je to z hlediska ekonomiky mnohem rozumnější a návratnost investice se rapidně zkracuje,“ dodal Přemysl Kotouček. Z Kozomína jsme odjížděli s přesvědčením, že centrum je projektem zajímavý a také ekologicky šetrný. Zpracovává odpadní dřevo a výstupem je elektrická energie, potažmo papír. Pro obce v okolí to navíc znamená i více než sedmdesát nových pracovních míst. Pavel Mohrmann Foto autor a archiv autora
25
B I O P LY N
Zvýšení výroby elektřiny z kogenerační jednotky Po roce 2013, kdy se téměř zastavila podpora v oblasti obnovitelných zdrojů energie, se zastavil i rozvoj výstavby ORC systémů na bioplynových stanicích (BPS). Jejich smysluplnost se však s odstupem doby ukázala jako zřejmá. Jaký je princip těchto systémů a jaký je jejich přínos při využití tepla ke zvýšení výroby elektřiny z kogenerační jednotky bioplynové stanice?
Z
kratka ORC znamená Organický Rankinův Cyklus. Jde o podobný kondenzační cyklus, který probíhá v klasických parních turbínách elektráren, kde vodní pára roztáčí turbínu v generátoru a vyrábí se elektrická energie. Místo vodní páry se však zde jako provozní médium požívá organická látka. Důvodem je, že ORC zařízení pracuje s takovými teplotními spády a na takových teplotních úrovních, se kterými si parní cyklus již nedokáže poradit.
Princip zařízení ORC V zásadě existují dva základní typy těchto zařízení: Horkovodní ORC, které jako vstupní nosné energetické médium využívá horkou vodu, a spalinové ORC, které jako vstupní médium využívá přímo spaliny z motoru kogenerační jednotky. Jelikož oba tyto systémy využívají jako vstupy nízkopotenciální energetické zdroje, jejich účinnost není příliš vysoká. Parametr účinnosti je zde ale spíše podružný a informativní a záleží do znač-
|Princip činnosti horkovodního ORC
né míry na začlenění do energetické koncepce celé bioplynové stanice. – Horkovodní ORC Pro přeměnu tepelné energie na elektrickou využívá tzv. expandér, což je de facto kompresor. V tomto případě jde o dvojitý šroubový expandér. Princip systému je následující: 1. Horká voda vstupuje do výparníku a zahřívá provozní kapalinu ORC (olej) na bod varu a tím ji přeměňuje na páru. Vařící pára vytváří tlak. 2. Pára je tlačena skrz šroubový expandér a roztáčí elektrický generátor. 3. Pára je ochlazena zdrojem studené vody a v kondenzátoru kondenzuje zpět do kapalné formy. 4. Provozní médium se vrací zpět do výparníku a proces se opakuje Jako provozní médium je používán např. pentafluoropropan. Zdrojem tepla je většinou voda o parametrech již od 77 °C asi do 116 °C, čili parametry, které jsou
Zdroj: B:POWER
pro běžnou energetiku využitelné maximálně tak pro vytápění. Podle typu zapojení můžeme očekávat výstupní elektrický výkon v rozmezí od 10 do 110 kWel. Tak velké rozpětí je dáno především teplotou vstupní vody a jejím průtokem. Čím je větší průtok a vyšší teplota, tím výstupní výkon roste. Rozmezí hmotnostního průtoku horké vody vstupující do ORC je od 4 l/s až po 22 l/s. Celý systém je nízkootáčkový, tedy kolem 5000 otáček za minutu. Převod otáček na generátor pro potřebných 1500 otáček za minutu zajišťuje klasický řemenový převod. Generátor je asynchronní indukční s kotvou nakrátko. Odpadá zde řízení napětí a přifázování k síti. Zároveň však systém neumí provoz v ostrovním režimu. Pokud jde o účinnost přeměny tepla na elektrickou energii, pohybují se tyto systémy v rozpětí asi 8–12 %. Horkovodní ORC je přitom závislé na okolní teplotě. Důvod je jednoduchý. Vnitřní médium ORC systému je nutno ochladit na co nejnižší teplotu, jinými slovy, vy-
|Závislosti výroby elektrické energie na výstupní teplotě chladicí vody okruhu ORC
26
Zdroj: B:POWER
|Instalace spalinového ORC na bioplynové stanici Vintířov Foto archiv/B:POWER
tvořit co největší pracovní deltu tepla. To s sebou nese velké požadavky na vlastní chladicí okruh a jeho návrh. Pracovní teplota média vracejícího se zpět do ORC bývá okolo 20–25 °C. Je jasné, že v letních provozech, kdy je okolní teplota vyšší než oněch 25 °C, je třeba počítat s klesající účinností celého systému. Nicméně vhodným návrhem chladicího systému můžeme tuto závislost snížit na minimum. – Spalinové ORC Spalinové ORC využívá jako vstupního média přímo spaliny, v našem případě spaliny z kogenerační jednotky o teplotě od 350 °C. Spaliny ve výměníku (evaporátoru) ohřívají opět provozní médium ORC systému, např. toluen.
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
B I O P LY N
|Energetická bilance spalinového ORC Toluen se zahřeje na teplotu asi 330 °C a dochází k velké expanzi na lopatkách turbíny. Za turbínou je toluen přiváděn do vakua, kde se stabilizuje a poté přes již známý okruh kondenzace vracen zpět na začátek celého cyklu. Vlastní turbína je uložena na vertikálním hřídeli, na kterém je rovněž uložen i samotný generátor. Otáčky turbíny a generátoru jsou asi 25 000 ot/min. Díky pulzně šířkové modulaci (PWM) se následně generuje potřebných 50 Hz a 400 V. Ani tento systém neumožňuje chod v ostrovním režimu. Spaliny z ORC systému dále vystupují přes komín o teplotě asi 180 °C. To je také teplota, na kterou se dopočítává účinnost celého systému, jež je asi 18–20 %. Pokud jsme u horkovodního ORC mluvili o silné závislosti na venkovní teplotě, spalinové ORC je na tom o poznání lépe. Je to dáno samozřejmě jinou pracovní teplotou samotného média. Teplota chladicí vody z ORC (které slouží k chlazení toluenu) je 55 °C při dochlazení na 35 °C, tedy delta t = 20 °C. Parametr teploty vody 35 °C je natolik dobrý, že vliv okolní teploty na účinnost ORC je prakticky zanedbatelný. Dokonce lze s touto vlastností účelně pracovat a měnit pracovní bod chlazení podle aktuální potřeby výroby tepla a elektrické energie v BPS. Výstupní výkon spalinového ORC je dán průtokem a teplotou spalin a pohybuje se v rozmezí 60–160 kW elektrické energie.
Zdroj: B:POWER
s kogenerační jednotkou od 0,5 do 1 MW. Právě 1 MW elektrického výkonu kogenerační jednotky je zlom v jeho využitelnosti, kdy začíná být ekonomicky smysluplnější instalace spalinového ORC. Na horkovodní ORC můžeme nahlížet jako na velmi účinný chladič. ORC se připojí jako spotřebitel horké vody z kogenerační jednotky, tj. voda z chlazení kogenerační jednotky vstupuje do spalinového výměníku a odtud na vstup do ORC systému. Přes výměník ORC se poté ochlazená voda vrací zpět do okruhu motoru. Tento systém je v praxi poměrně často využíván, ale integrátoři přichází se stále inovativnějšími koncepcemi zapojení. Nejnovější je trend využít sekundární chladicí okruh motoru – tj. horkou vodu k předehřevu média na prvním stupni výměníku ORC a následně médium dohřát okruhem spalinového výměníku na druhém stupni výměníku ORC. Tím se výrazně zvyšuje účinnost celého systému. Jelikož se takové ORC zapojuje jako první a primární vstupní odběr tepla, je nutné
rovněž při samotném návrhu počítat s parametry výstupu ochlazené vody z ORC, tedy samotnou deltu rozdílu teplot. Tuto vodu totiž dále můžeme a potřebujeme využívat na ohřev fermentorů, případně – pokud máme energie dostatek – na vyhřívání objektů apod. Samotný chladicí okruh motoru pak bude sloužit pouze jako bezpečnostní chlazení v případě, kdy ORC nepracuje. Je jasné, že nejenže elektrickou energii vyrábíme, ale zároveň je třeba počítat do ekonomiky i úspory na chladicím zařízení motoru. Nesmíme zapomenout ani na vlastní spotřebu chlazení ORC systému. Nicméně – pokud je chlazení správně navrženo, je zde rozdíl stále velmi znatelný. V obecném případě je rozdíl spotřeby na chladiči motoru a chladiči ORC i 5 kW ve prospěch chlazení ORC systému. Výhodou horkovodního ORC je jeho poměrná jednoduchost. O to více je ale třeba nepodcenit přípravnou fázi projektu, jelikož každý stupeň teploty vody, každý lepší průtok vody na vstupu do ORC zásadně ovlivní výstupní elektrický výkon zařízení. Špatný návrh zapojení systému a jeho chlazení může znamenat v konečném důsledku zklamání z výsledného výkonu. – Spalinové ORC Toto zařízení má s horkovodním ORC, co do návrhu a koncepce,
Praktické využití v BPS –Horkovodní ORC Tento systém je vhodný spíše pro menší bioplynové stanice
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
společné jen to, že vyrábí elektrickou energii. Zde podobnost končí. Spalinové ORC se ke kogenerační jednotce připojí přímo na spaliny motoru. Je třeba dodržet protitlak spalin, s čímž si systém hravě poradí. Pro motor se totiž chová jako obyčejný spalinový výměník. Rozdíl je v tom, že v tomto výměníku koluje toluen. Pokud připojíme spalinové ORC na bioplynovou stanici, která disponuje motorem o výkonu 1 MWel, můžeme očekávat při dnešní technologii kolem 100 kWel výkonu z tohoto ORC. Při výkonu bioplynové stanice 2 MWel je výkon z ORC maximální, tedy 160 kWel. Parametry jsou to již opravdu velmi zajímavé. Zajímavá je i výstupní chladicí voda ze systému. Při maximálním vstupním výkonu do ORC, tedy 900 kWth spalin, dostaneme asi 700 kWth v teplé vodě o teplotě 55 °C. Tento parametr není náhodný. Již v samotném počátku návrhu se výrobce zaměřil na využití těchto systémů na bioplynových stanicích. Čili tuto teplou vodu lze s úspěchem použít pro vyhřívání fermentoru. Navíc v zimních měsících, kdy může být tato teplota nedostačující, lze variabilně měnit způsob provozování ORC systému tím, že si na řídicím panelu můžeme nastavit požadovanou teplotu na výstupu z chlazení ORC. Teplota této vody může být i 80 °C. Tento způsob provozu se nazývá Vario. Klasický sekundární chladicí okruh motoru, tedy horká voda zůstává nevyužita. Spalinové ORC ji nepotřebuje. Zde se investorovi otevírají možnosti tuto vodu využít pro další potřeby, jako jsou sušárny apod. V zimním měsíci lze samozřejmě využít i v kombinaci s provozem Vario horkou vodu na vytápění objektů. Spalinové ORC je v porovnání s horkovodním ORC samozřejmě systém složitější a propracovanější. Nicméně investor zde má mnohem širší pole jeho využití a prostředky, vložené do zpracování kvalitního návrhu instalace, se později určitě vyplatí.
|Příklad instalace horkovodního ORC na bioplynové stanici Foto archiv/B:POWER
Ing. Josef Géba, B:POWER, a. s.
27
SLUNEČNÍ
ENERGIE
Elektrárny na střechách dostaly opět šanci Zavedení podpory v programu Nová zelená úsporám i pro solární elektrárny na domech je klíčový impulz pro šetrnou energetiku. Stát podpoří místní výrobu šetrné energie ze Slunce a instalace fotovoltaických panelů přinesou nová pracovní místa v montážních firmách. Příležitost pro rozvoj solární energetiky dává také aktualizovaný Národní akční plán pro obnovitelné zdroje (NAP OZE). Výroba elektřiny na střechách domů tak dostala novou šanci. Nyní je třeba ji dobře využít.
V
ýhledové možnosti výroby elektřiny pomocí fotovoltaických modulů na střechách domů pak zmapovala nová studie, kterou pro Českou fotovoltaickou průmyslovou asociaci (CZEPHO) zpracovala konzultační společnost ENACO, s. r. o.
Otevřená solární příležitost Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s asociacemi obnovitelných zdrojů aktualizovalo Národní akční plán pro obnovitelné zdroje. Konkrétně pro solární energetiku znamená aktualizace možný nárůst až o 300 MW během následujících pěti let. V době vzniku tohoto článku jde stále o návrh. Pokud by zůstal objem zachovaný, může do roku 2020 přibýt každoročně 6–12 tisíc nových střešních solárních elektráren. „Po minulých dvou letech, kdy se počet nových instalací solárních elektráren dal vyčíslit v pouhých stovkách, přináší akční plán potřebné oživení progresivního oboru decentralizované ener-
getiky,“ vítá aktuální dění v solární energetice Veronika Hamáčková z České fotovoltaické průmyslové asociace. Vytvoření prostoru pro další růst fotovoltaických instalací se vhodně propojuje také se zavedením podpory v rámci Nové zelené úsporám. Investiční podpora může přinést šanci na vlastní výrobu elektřiny také domácnostem s nižšími nebo středními příjmy. Solární energetika by se tak opět mohla stát vhodným nástrojem pro úspory rodinných výdajů za energie. Pro využití otevřené podpory pro solární energetiku je však také klíčové finální provedení vyhlášek, kterými se budou takzvané mikrozdroje, kam spadají také malé solární elektrárny, řídit. Od roku 2016 sice ubude potřeba vyřizovat licenci, ale jiné administrativní bariéry bohužel nezmizely. Jde především o zrušení osvobození platby daně z elektřiny pro výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů. To sice pro samovýrobce nepředstavuje tak vysokou ekonomickou bariéru, ale jde spíše právě o administrativní překážku.
|Studie společnost ENACO navrhuje integraci podpory akumulace elektřiny a elektromobility
28
Foto archiv/Energie 21
|Perspektivně bude možné solární elektřinou pokrýt více než polovinu spotřeby našich domácností
Hrozí totiž, že příští rok budou muset i samovýrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů – typicky právě majitelé solárních elektráren na střechách domů – platit měsíčně malé částky, které je zatíží zbytečnou administrací a státu přinesou víc výdajů za platy úředníků, než kolik získá na výběru daně od samovýrobců.
Potenciál je obrovský Vedle kvalitního nastavení podpory pro nové instalace solárních elektráren na střechách domů nás může přivést k využití možností výroby elektřiny ze slunce dobrá kalkulace celkového potenciálu tohoto šetrného zdroje. Proto si CZEPHO nechala konzultační společností ENACO, s. r. o., zpracovat potenciál výroby elektřiny ze slunce na střechách rodinných domů a dalších budov. Studie, publikovaná letos na podzim, propočítala, že technický potenciál výroby elektřiny pomocí fotovoltaiky na střechách domů v ČR dosahuje až 7,4 TWh ročně (k roku 2045). Ročně by
Foto archiv/Wikipedia
tedy v následujících 30 letech mohlo přibývat asi až 236 MW instalovaného výkonu střešních fotovoltaických modulů. Solární elektřinou pak bude možné pokrýt více než polovinu spotřeby domácností. Potenciál je vypočítán s ohledem na celkovou plochu střech rodinných a bytových domů a ostatních budov (veřejný sektor, služby průmysl), omezených na střechy vhodné pro instalace solárních panelů. Do kalkulací nejsou zahrnuty průmyslově znečištěné plochy, brownfieldy nebo plochy nevyužívaných skládek. Pro tyto plochy se může otevírat prostor v rámci změny energetického zákona, po které nebude vyžadována autorizace pro zdroje pod 1 MW instalovaného výkonu. V rámci studie je však prioritně mapován potenciál na střechách domů. Srovnáním s optimalizovaným scénářem využitým v letos schválené aktualizované státní energetické koncepci se ukazuje, že ministerstvo průmyslu podceňuje výhledový potenciál solární elektřiny až o 1,6 TWh.
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
SLUNEČNÍ
Vhodný model podpory Řada respektovaných mezinárodních energetických organizací předpovídá dosažení plně konkurenceschopné výroby elektřiny ve fotovoltaických modulech za 10 až 15 let. Současná ekonomika solárních projektů však ukazuje, že požadované návratnosti kolem 15 let dnes dosahují fotovoltaické instalace o velmi malém výkonu (0,5–1 kW) na střechách až při využití vyrobené elektřiny ve vlastní spotřebě ve výši 90 až 100 %. Tento stav lze přičíst na vrub například velmi nízké ceně silové elektřiny (vyvolané mimo jiné boomem právě obnovitelných zdrojů). Výhledově pak může ekonomiku vlastní výroby elektřiny znevýhodnit připravované nové tarifní schéma, které sníží variabilní složku plateb za elektřinu závislou na spotřebě a zvýší fixní poplatky. Proto, abychom již dnes využili vhodným způsobem potenciál místní výroby šetrné energie ze Slunce, je třeba hledat vhodný nástroj podpory. Jako nejvhodnější nástroj se v českém prostředí ukazuje přímá investiční podpora. Studie ENACO vyhodnocuje kalkulaci pro typizovanou instalaci o výkonu 4,5 kW. Pro realizaci plného technického potenciálu střešních fotovoltaických elektráren by pak bylo nezbytné zavedení investičních dotací ve výši zhruba 33 tis. Kč/kWp (tedy asi 70 % investičních nákladů). Studie ENACO však doporučuje cílit podporu na menší systémy s optimalizovaným výkonem v rozmezí 2,5–3,5 kW. Výhodou je dosažení vyššího stupně využití solární elektřiny přímo v domě a zároveň snížení nutnosti počáteční investice a tedy velikosti dotace. Nutné je však podoktnout, že studie ENACO uvažuje primárně o výrobě a pokrývání spotřeby elektřiny v domě. Další vhodnou variantou podpory je investiční podpora instalací fotovoltaických elektráren v kombinaci s akumulací v bateriích.
|Srovnání přístupu ministerstva průmyslu k solární energetice během uplynulých pěti let: zatímco úplně první NAP OZE z července 2010 de facto zmrazil růst dalších solárních elektráren na čísle 1695 MW až do roku 2020, jeho aktualizace v srpnu 2012 přinesla šanci růstu v roce 2020 na 2118 MW. Nejvíce progresivním je pak letošní návrh (v době vzniku článku jde stále o návrh) na navýšení instalovaného výkonu fotovoltaických zdrojů na 2375 MW Zdroj: AliES
Pro realizaci plného technického potenciálu střešních solárních instalací s průměrným výkonem 4,5 kWp s využitím bateriových systémů by bylo podle studie ENACO nezbytné zavedení investičních dotací ve výši 55–60 tis. Kč/kWp. Výhodou systémů s akumulací jsou vyšší environmentální přínosy a větší efektivita využití vyrobené energie ve vlastní spotřebě odběrného místa.
Elektromobily a chytré sítě Zajímavou úvahu pak právě mix solární energetiky a baterií v budovách nabízí studie ENACO také směrem k očekávané proměně sítí vlivem postupně se rozvíjení elektromobilitě: „Vzhledem k tomu, že rozptýlené zdroje a akumulace energie v domácnostech i v podnikatelském a veřejném sektoru mohou být významným prvkem, podporujícím jak rozvoj elektromobility, tak i koncept chytrých sítí, doporučujeme užší integraci podpory akumulace elektřiny se systémy podpory elektromobility (dotace, speciální tarify pro domácnosti a podnikatele využívající elektromobily apod.) a chytrých sítí. V případě vhodně nastavených a vzá-
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
jemně integrovaných systémů podpory tak může dojít k rozvoji fotovoltaických systémů s akumulací nejen v domácnostech, ale i dalších sektorech (veřejný sektor, služby, malé a střední podniky apod.).“ Tato úvaha je plně v souladu se směrem diskuse, kterou v létě otevřela Evropská komise při představení návrhu budoucí proměny trhu s elektřinou i proměny role spotřebitelů energie. Spotřebitelé nově nemusí být pouhými odběrateli elektřiny, ale budou se moci stát jejími výrobci, a to nejen pro vlastní spotřebu. Realizace tohoto návrhu by měla zvýšit význam malých, decentralizovaných zdrojů, jako jsou například solární panely na střechách domů. Na vylepšení tohoto návrhu v rámci připomínkového procesu se také podílela Aliance pro energetickou soběstačnost ve spolupráci s CZEPHO. Evropský energetický trh by se měl proměnit na pružnější systém, který pomocí chytrých sítí umožní snadné zapojení solárních nebo větrných elektráren.
Přínosy šetrné energetiky Pokud se podaří znovu solární energetiku v Česku nastartovat
ENERGIE
minimálně na tempo navržené v aktualizaci Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje, bude to mít také pozitivní přínos pro stát nejen v podobě zvýšení produkce šetrné elektřiny, ale také z hlediska daňových a sociálních dopadů. Studie ENACO kalkuluje okamžité daňové přínosy pro stát v odhadované výši zhruba 500 milionů korun na vybraném DPH a 64 milionů korun na dani z příjmů právnických osob. Vedle toho by také mělo vzniknout 750–1000 pracovních míst. Sekundární benefity pro stát pak mají podobu příjmů z daně z příjmů fyzických osob a nevyplacených sociálních dávek či podpor v nezaměstnanosti. Spalování uhlí v uhelných elektrárnách vytváří ročně škody v podobě externích nákladů na zdraví a krajině ve výši více než 50 miliard korun. Solární panely na střechách domů jsou pak dostupným nástrojem, jenž může snižovat spotřebu elektřiny z uhlí pomocí Slunce přímo na domě nebo továrně. Celkový potenciál výroby elektřiny pomocí fotovoltaiky na střechách budov v ČR dosahuje až 7400 gigawatthodin ročně (k roku 2045). Takové množství odpovídá přibližně polovině roční výroby jaderné elektrárny Temelín nebo roční výrobě uhelné elektrárny Prunéřov II. Stále levnější fotovoltaické panely tak budou symbolem energetické revoluce v české energetice. Spolu s bateriemi pomohou snížit závislost na dodávkách elektřiny ze sítě a sníží tak naši závislost na spalování uhlí nebo importu zemního plynu z Ruska. Ovšem již zbývající období do roku 2020 ukáže, zda zůstane tento zajímavý potenciál stále levnějšího obnovitelného zdroje jen na papíře akčních plánů a studií, nebo se opravdu začne využívat na střechách českých domů. Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost
29
SLUNEČNÍ
ENERGIE
Fotovoltaická elektrárna na střeše domu – 6 V minulých číslech Energie 21 jsme popsali principy základních typů malých fotovoltaických elektráren (FVE) – mikrozdrojů s instalovaným výkonem do 10 kW v jedno- až třífázovém provedení. Prvním byl mikrozdroj FVE s využitím mikrostřídačů, následoval mikrozdroj s využitím výkonových optimizérů a nakonec mikrozdroj se zapojením FV modulů do sériových řad, tzv. stringů. V tomto čísle seriál o svépomocné stavbě FVE na střeše domu uzavřeme.
V
článku uvedeme technicko-ekonomické porovnání základních provedení mikrozdrojů, zejména na možnosti jejich montáže, na jejich vlastnosti, na vhodnost jejich použití a na rizika plynoucí při jejich instalaci a po instalaci. Dále doplníme některé novinky v připravované legislativě a ukážeme možnost využití přebytků elektřiny, tj. přetoků elektřiny do distribuční soustavy. V souladu s novelou energetického zákona6 počítáme pouze s mikrozdroji FVE o instalovaném výkonu výrobny elektřiny do 10 kW.
Nároky na vlastnosti FV panelů Provedení FV panelů U zapojení s mikrostřídači je volba FV panelů zcela libovolná. FV panely nemusí být stejného provedení (MONO, POLY, AMORPH), nemusí mít stejný výkon ani stejné elektrické parametry. U zapojení mikrozdrojů FVE s výkonovými optimizéry platí přibližně stejné požadavky, snad s výjimkou současného použití amorfních FV panelů (vyšší nároky na vstupní napětí optimizéa
ru). Největší nároky jsou kladeny na volbu FV panelů u jejich propojení do stringů. FV panely musí být stejného provedení a musí mít téměř shodné elektrické parametry (vybírají se při montáži podle tzv. FLASH TESTů daných výrobcem). Umístění FV panelů U zapojení mikrozdroje FVE s mikrostřídači umístění FV panelů nelimituje montáž. Každý FV panel může být umístěný individuálně, s odklonem od libovolné světové strany, s libovolným sklonem. Umístění FV panelu však ovlivňuje pouze celkový výnos mikrozdroje FVE jeho výnosem (sníženým od ideálního umístění). U zapojení s výkonovými optimizéry to platí obdobně. U zapojení se sériovým propojením FV panelů do stringů však striktně platí, že všechny FV panely musí mít stejný odklon i sklon. Jakákoliv odchylka od ideálního umístění dokonce u pouze jednoho FV panelu ve stringu způsobí změnu výnosu celého stringu! Zastínění FV panelů U zapojení mikrozdroje FVE s mikrostřídači limituje zastínění FV pane-
lu pouze výnos tohoto panelu, protože každý FV panel s mikrostřídačem pracuje samostatně. Obdobně platí i pro mikrozdroj FVE s výkonovými optimizéry, dochází zde opět ke snížení výnosu celého řetězce pouze poklesem zastíněného modulu. U zapojení se sériovým propojením FV panelů do stringů však striktně platí, že žádný FV panel nesmí být zastíněný, dokonce ani částečně! Jakákoliv zastínění i pouze u jednoho FV panelu ve stringu způsobí změnu výnosu celého stringu (dokonce až téměř na nulový výnos)! Bezpečnost osob U zapojení mikrozdroje FVE s mikrostřídači se na stejnosměrné straně u FV panelů a na vstupech mikrostřídačů vyskytuje pouze bezpečné stejnosměrné napětí asi 35–40 V. Při servisních pracích je možné FV panely rozpojovat a samostatně měřit. V tomto případě při odpojeném výstupu mikrostřídače vypínačem je tento mikrostřídač bez přítomnosti jak stejnosměrného napětí na vstupu, tak střídavého napětí na výstupu. Lze s ním pak bez nebezpečí manipulovat. U mikrostřídače FVE s vý-
b
konovými optimizéry se dokonce napětí celého řetězce při rozpojení i pouze jednoho výkonového optimizéru sníží na bezpečnou, téměř nulovou hodnotu výstupního napětí. U zapojení se sériovým propojením FV panelů do stringů však platí, že v celém stringu se vyskytuje vysoké stejnosměrné napětí, které může dosahovat hodnoty až 600–700 V. Toto napětí je při servisním zásahu životu nebezpečné. Nebezpečí při požáru Nejvýhodnější jsou z hlediska bezpečnosti hasičů mikrozdroje FVE s mikrostřídači a mikrozdroje FVE s výkonovými optimizéry. Hasební zásah je možný i pomocí vody. Nejhorší je situace v případě zapojení panelů do stringů. V takovém případě musí hasiči použít pěnové hasicí prostředky nebo platí nepsané pravidlo – nechat FVE zcela vyhořet bez hasebního zásahu.
Mikrozdroje a návratnost investice V tabulce jsou uvedeny přibližné odhady technicko-ekonomických ukazatelů mikrozdrojů FVE, které
c
|Třífázové zapojení mikrozdroje s mikrostřífači (a), s výkonovými optimizéry (b) a se stringy (C) 30
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
SLUNEČNÍ Porovnání technicko-ekonomických ukazatelů malých FVE (odhad autora) Typ a výkon mikrozdroje
Minimální (W)
Maximální (kW)
Počet fází (n)
Mikrostřídače
Odhad nákladů (Kč/W)
Odhad návratnosti investice do FVE 10 kW (roky)
250–300
3,5–10,0
1/2/3
40
8,5
Výkonové optimizéry
1000
3,5–10,0
1/2/3
30–35
8
Stringy
3500
10
3
30
6
Poznámka: - Odhady platí bez ceny projektu, výchozí revize, ceny montáže a dopravného. - Uvažovaná cena elektřiny 4 Kč/kWh. - Uvažovaná výroba FVE 1MWh/rok pro mikrozdroj FVE 1 kW. - Ceny bez DPH.
jsme v článcích popsali. Při odhadu byl využitý platný kurz Kč/euro ke dni vypracování článku a předpoklady uvedené v poznámce pod tabulkou. Vývoj cen komponentů mikrozdrojů FVE ukazuje, že v prvém i druhém typu mikrozdroje FVE se dá očekávat jejich snížení v závislosti na očekávaném růstu objemů výroby mikrostřídačů a výkonových optimizérů. Ve všech třech případech se příznivě na celkové ceně projevuje trvalý pokles ceny FV panelů.
Mikrozdroje a legislativa - Energetický zákon Podle Energetického zákona č. 458/2000 Sb., ve znění zákona č. 131/2015 Sb.6 platí pro mikrozdroj FVE: Mikrozdroj FVE se připojuje paralelně k distribuční soustavě na základě smlouvy s provozovatelem této soustavy při splnění stanovených připojovacích podmínek. Pro výrobnu elektřiny – mikrozdroj FVE – s instalovaným výkonem maximálně 10 kW pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je výrobna elektřiny propojena s distribuční soustavou, nemusí být vystavena licence. Je-li ve stejném odběrném místě připojena jiná výrobna, vyžaduje se pro mikrozdroj FVE licence. Výrobna může dodávat do distribuční soustavy přetoky elektřiny maximálně ve velikosti 5 kWh měsíčně, resp. 60 kWh ročně. Vyšší velikost přetoků elektřiny se budou posuzovat ve smyslu vyhlášky č. 82/2011 Sb.5 jako nepovolená dodávka elektřiny a bude sankcionována.
Z novely Energetického zákona6 vyplývá i nová daň z vyrobené elektřiny pro vlastní spotřebu. Plátce, který spotřebuje nezdaněnou elektřinu, vypočítá daň tak, že vynásobí množství vyrobené elektřiny v MWh sazbou 28,30 Kč/MWh. Toto opatření znamená zvýšenou byrokratickou zátěž. Přínos pro stát přitom bude zanedbatelný. Např. mikrozdroj FVE o instalovaném výkonu 10 kW bude odvádět daň asi 310 Kč ročně. - Nová zelená úsporám V programu Nová zelená úsporám4 (NZÚ) platí ve vztahu k FVE podmínky oblasti podpory typu C. Maximální výše dotace je dána fixní částkou 55, 70 a100 tisíc korun podle typu pořízeného nového zdroje/ /systému a podoblasti a celková výše podpory na jednu žádost je omezena max na. 50 % řádně doložených způsobilých výdajů. Způsobilým výdajem se rozumí výdaj bezprostředně související s přípravou a realizací podporovaného opatření. Rozhodné datum pro stanovení způsobilosti výdajů je maximálně 24 měsíců před datem evidence žádosti do informačního systému a zároveň ne dříve než 1. 1. 2014. Dotace na realizaci opatření z oblasti podpory C v rodinných domech v Moravskoslezském a Ústeckém kraji je zvýšena o 10 %. V podoblasti podpory C.3.4, C.3.5 a C.3.6 nesmí být instalovaný výkon fotovoltaického systému vyšší než 10 kW. Podpora na zpracování odborného posudku (Podoblast C.5) činí celkově nejvýše 5000 Kč, a to i v případech, kdy je žádáno na více opatření z oblasti C současně, maximálně však 15 % z alokované částky podpory v podoblasti C.1, C.2, C.3 nebo
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
C.4. Lze žádat pouze současně s podáním žádosti z podoblasti podpory C.1, C.2, C.3 nebo C.4. Na co si dát pozor: Rodinný dům, na který se žádá o podporu, musí splňovat definici rodinného domu podle kapitoly 11 Závazných pokynů, a to jak před realizací, tak i po celou dobu udržitelnosti (tzn. 10 let od vydání Registrace a rozhodnutí, resp. Registrace a stanovení výdajů). Při realizaci podporovaných opatření je žadatel povinen prokázat soulad technických vlastností použitých materiálů a výrobků s podmínkami programu, a to doložením dokumentů podle kapitoly 4 Závazných pokynů. V případě výběru výrobku ze Seznamu výrobků a technologií se splnění technických vlastností dokládat nemusí. Žadatel je povinen zajistit odborný technický dozor. Požadavky na odborný technický dozor uvádí kapitola 11 Závazných pokynů. Realizaci podporovaného opatření musí provést dodavatel s příslušnými oprávněními a odbornou způsobilostí pro provádění prací daného typu.
Opatření proti přetokům Přetok elektřiny z mikrozdroje do distribuční soustavy vyšší než 5 kWh měsíčně, resp. 60 kWh ročně, se bude posuzovat ve smyslu vyhlášky č. 82/2011 Sb.5 jako nepovolená dodávka elektřiny a bude sankcionován. Přetoku lze zabránit dvojím způsobem: vhodným dimenzováním výkonu mikrozdroje FVE. Na základě inventury elektrických spotřebičů potřebných v naší domácnosti nebo
|WATT ROUTER ECO se snímačem proudu
ENERGIE
kanceláři co do velikosti příkonů elektřiny, tak doby jejich činnosti, provedeme výpočet velikosti instalovaného výkonu mikrozdroje FVE. Tímto způsobem eliminujeme přetoky elektřiny do distribuční sítě. Případné velmi malé přetoky elektřiny budou tolerovány, přesměrováním přetoků vhodným inteligentním přepínačem do náhradních zátěží. Lze uvést nejznámější a nejpoužívanější zařízení WATT ROUTER.3 WATT ROUTER je programovatelný regulátor pro optimalizaci vlastní spotřeby pro objekty s instalovaným mikrozdrojem FVE. Proudový rozsah měření je pro jednofázové provedení 1 x 20 A.
| Střešní instalace jsou podpořeny také v rámci programu Nová zelené úsporám Foto JiT
Zařízení tohoto typu existuje několik variant a podle NZÚ použití kteréhokoliv umožní pravděpodobně získat v roce 2016 dotaci na stavbu FVE až 55 000 Kč. WATT ROUTER totiž dovolí provozovateli splnit podmínku využití 70 % přebytků pro krytí spotřeby v místě výroby. Návratnost investice (podle výkonu FVE a možností využití vyrobené energie) tak může být i pouhé čtyři měsíce. Další podrobnosti o funkci a schéma připojení přineseme v příštím čísle. Ing. Milan Tomeš, CSc., TETOM Literatura: 1 Fotovoltaická elektrárna na střeše domu 1–5, Energie 21, 1–5/2015 2 Energetický zdroj budoucnosti, který dává smysl, Energie 21, 3/2015 3 http://www.solarcontrols.cz/cz/ wattrouter.html 4 http://www.novazelenausporam.cz/ 5 Vyhláška č. 82/2011 Sb. 6 Energetický zákon č. 458/2000 Sb.
31
GEOTERMÁLNÍ
ENERGIE
Investice do tepelného čerpadla země-voda se vyplatí Jednání majitelů rodinných domů s prodejci na téma pořízení tepelného čerpadla země-voda mívají často velmi podobný průběh. Zpočátku převládají pozitivní argumenty o pohodlí a úsporách při provozu, ale nakonec jeden parametr zpravidla ohrozí vše, co bylo předtím přijato. A tím je cena pořízení čerpadla. Investice to skutečně není malá, ale je třeba se na ni podívat z dlouhodobého hlediska.
A
rgumenty pro rozhodnutí, zda investovat do tepelného čerpadla země-voda, je možno najít na příkladu konkrétní instalace v rodinném domě nedaleko Prahy. Otázka zní: Je pro majitele domu tato investice skutečně výhodná?
Výběr ze dvou variant Komfortní a moderně řešený rodinný dům byl postaven na pozemku o rozloze asi 1000 m2 v roce 2011. Obvodové zdivo domu je z 30 cm silných pálených tepelně-izolačních tvarovek Poro-
|Rodinný dům je postaven z tepelně-izolačních tvarovek Porotherm izolovaných polystyrenem, s obkladem z pohledových cihel
|Majitel zvolil pro vytápění tepelné čerpadlo země-voda. Zemní teplo se odebírá ze dvou vrtů hlubokých120 metrů, kompaktní nadzemní část technologie obsahuje zásobník teplé vody a záložní elektrokotel Foto archiv/Energie 21
32
therm, izolovaných 20 cm silnou vrstvou polystyrénu, na kterou ještě navazuje obklad z pohledových cihel. Elektrifikace domu je poměrně vysoká – je vybaven mnoha velkými elektrospotřebiči (myčka, pračka, sporák a trouba, sušička prádla) a samozřejmě řadou menších. Užitná plocha domu je 350 m2 a běžně jej v průběhu týdne obývá čtyřčlenná rodina, která se o víkendech rozrůstá nejméně o další dva členy. O investici do způsobu vytápění měl majitel domu (podle svých slov) celkem brzy jasno. Na začátku měl totiž od projektanta k dispozici dvě kalkulace nákladů. V jedné figuroval klasický kondenzační plynový kotel, ovšem s nutností vybudovat k domu přípojku plynu, druhou variantou bylo tepelné čerpadlo typu země-voda. Zvolil tepelné čerpadlo, a to konkrétně z nabídky společnosti Vaillant. „Bral jsem to jako investici do budoucnosti – chtěli jsme zkrátka co nejvíce ušetřit. Dříve
jsme bydleli v bytě o podlahové ploše 120 m2 a spotřeba plynu a elektřiny nás ročně stála skoro 60 tisíc korun. A to nepočítám nutné pravidelné revize," vysvětluje majitel domu hlavní důvod pořízení tepelného čerpadla i za cenu vysokých pořizovacích nákladů. A byla jeho očekávání splněna?
Parametry pro vytápění Kompaktní tepelná čerpadla země-voda Vaillant s označením geoTHERM VWS mají výkon 6, 8 a 10 kW a vestavěný nerezový zásobník teplé vody o objemu 175 l. Instalují se především tam, kde je místo pro oddělený zásobník. Na malé ploše je tak vyřešen ohřev otopné vody a zároveň zajištěna dodávka teplé vody pro domácnost. V domě je instalován typ Vaillant geoTHERM VWS 141, který odebírá teplo ze dvou poměrně hlubokých vrtů (120 metrů). Vrty bylo nutné provést do takové hloubky
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
GEOTERMÁLNÍ
ENERGIE
během víkendů, pak je tato částka velmi příznivá. V modelové situaci by totiž za vytápění plynovým kotlem při stejných podmínkách zaplatili asi 79 tisíc Kč. Jednoduchým propočtem je zřejmé, že díky levnému provozu se investice do tepelného čerpadla majitelům vrátí za necelých deset let. A to ještě není zohledněn předpokládaný vyšší růst ceny plynu vůči ceně elektřiny, takže návratnost bude pravděpodobně ještě rychlejší.
Instalace plní očekávání
|Provoz topné soustavy je komfortní, návratnost investice je dlouhodobě výhodná
Foto archiv/Vaillant
kvůli skladbě geologického podloží a samozřejmě kvůli získání dostatečného zemního tepla pro dosažení co největšího efektu. Získané zemní teplo se předává do vestavěného akumulačního zásobníku. V přízemí domu je podlahové vytápění, v horních patrech jsou klasické radiátory. Systém je úsporně nastaven tak, aby v topném okruhu byla teplota vody ohřátá maximálně na 45 °C. Obytné místnosti jsou vytápěny na teplotu maximálně 23 °C, technické místnosti jsou pouze temperovány. Firma Vaillant nabízí také verzi s plošným zemním kolektorem, ale ta v tomto případě nebyla možná vzhledem k nedostatečné velikosti pozemku. Zemní vrty jsou sice dražší, ale stabilnější a tepelně účinnější.
Dodejme, že instalovaný typ tepelného čerpadla pracuje s vysokým a stabilním topným faktorem (COP) 4,7. To znamená, že podíl elektrické energie potřebné na pohon čerpadla (tj. odebrané ze sítě) na vyrobené tepelné energii je pouze 25 procent. V tepelném čerpadle je navíc integrován záložní elektrokotel o výkonu 6 kW.
Cena pořízení tepelného čerpadla se dvěma hlubokými vrty byla necelých 500 tisíc Kč. Pro srovnání – cena kondenzačního kotle s přípojkou plynu, komínem a zásobníkem by sice byla „jen“ asi 170 tisíc Kč, ale připomeňme, že tepelné čerpadlo při-
náší do provozu domu jednu zásadní výhodu – nízký tarif na odběr elektřiny. To znamená, že náklady na provoz všech elektrických přístrojů jsou asi o 40 % nižší, než by byly bez instalace čerpadla. Při bohatém vybavení domu velkými i malými elektrospotřebiči je to opravdu významná úspora. V prvním roce po nastěhování (v prosinci 2011) zdivo domu ještě vysychalo, proto byla spotřeba tepla asi o 10 % vyšší než podle projektu. V následujícím roce se však ustálila. Z pečlivého sledování spotřeby elektřiny a z faktur dodavatele elektrické energie vyplynulo, že vytápění domu tepelným čerpadlem stojí ročně asi 44 tisíc korun. Když vezmeme v úvahu podlahovou plochu (350 m2), požadavky na teplo v jednotlivých místnostech a zvýšené nároky na provoz
Dotace při rekonstrukci
další technická opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti domu (tzv. mikro energetická opatření). Podmínkou je provedení alespoň jednoho takového malého opatření (pokud již nedošlo ke snížení energetické náročnosti domu v minulosti). Nejsou přitom nutné velké zásahy, stačí i zateplení střechy nebo výměna oken. Vhodnou náhradou starých kotlů jsou také tepelná čerpadla, která splňují stanovený topný faktor a další parametry. Distri-
butoři elektřiny navíc pro provoz tepelného čerpadla poskytují levnou sazbu elektřiny pro celý dům. V programu je tak nejvyšší dotace ve výši až 80 % způsobilých nákladů vyčleněna právě na výměnu kotle za tepelné čerpadlo (maximální výše způsobilých výdajů je 150 tisíc korun). V krajích se zhoršenou kvalitou ovzduší získají žadatelé navíc pět procent. Kotlíkové dotace je možné kombinovat s programem Nová zelená úsporám. Red
Rozhodují provozní náklady
Ministerstvo životního prostředí spustilo program Státního fondu životního prostředí, tzv. kotlíkové dotace. S jejich pomocí si majitelé rodinných domů mohou pořídit nové, ekologické zdroje vytápění se státní podporou. Kotlíkové dotace lze získat v případě, že rodinný dům je v současnosti vytápěn převážně kotlem na pevná paliva. Program prioritně zvýhodňuje obnovitelné a bezemisní zdroje a podporuje
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
S praktickým provozem tepelného čerpadla jsou majitelé domu zatím velmi spokojeni. „Za největší výhodu samozřejmě považuji nízké provozní náklady. Bydlení na energie jsou v tomto domě dokonce nižší, než jsme měli v bytě, i když byl mnohem menší,“ vysvětluje majitel a dodává: „Ale jsem spokojen také s uživatelským komfortem a snadným ovládáním, které tak trochu připomíná ovládání chytrého telefonu. Návratnost investice je podle mého názoru také příznivá, zejména když si uvědomíme provozní spolehlivost tohoto systému vytápění. Za téměř tři roky jsme totiž museli řešit jen menší problém se snížením tlaku v primárním okruhu, což bylo dodavatelem rychle odstraněno. Bylo nám sděleno, že tepelné čerpadlo je na provoz nenáročné zařízení, přesto jsme si nastavili preventivní prohlídky již po dvou letech. První prohlídka nás přišla na pouhých patnáct set korun.“ K tomu je třeba dodat, že firma Vaillant poskytuje na nejdůležitější součást systému – kompresor – záruku deset let. Životnost celého systému se pak odhaduje na 18 až 20 let. Hotové geotermální vrty však lze využít i pro další generace tepelných čerpadel. V úvodu položená otázka výhodnosti investice do tepelného čerpadla země-voda tedy může být zodpovězena kladně – a to nehovoříme o přínosu k ochraně klimatu před oteplením. Pavel Grozman (Zdroje: TZB-info a Vaillant)
33
VĚTRNÁ
ENERGIE
Konstruktér větrného čerpadla získal ekologického Oskara Vítězem v kategorii Kutil sedmého ročníku soutěže E.ON Energy Globe Award ČR 2015 se stal Pavol Floriš se zařízením větrného čerpadla vody. Pavol Floriš se snaží prosadit praktické a jednoduché využití větrné energie již mnoho let a svého času představil svoji vizi i v časopise Alternativní energie. Letos byla jeho práce po zásluze oceněna vítězstvím v prestižní mezinárodní soutěži.
V
čem spočívá princip větrného čerpadla Pavola Floriše? Aby větrné kolo s originálně tvarovanými lopatkami nemuselo nejprve vyrábět elektrický proud k pohonu elektrického vodního čerpadla ve studni, propojil Pavol Floriš hřídel od vrtule mechanicky přímo s čerpadlem. Myšlenka to sice není úplně nová, podobnou koncepci při čerpání vody používala v minulosti i moravská firma Antonín Kunz v Hranicích, ale kutil Floriš šel dál – pomocí větrné energie upravuje také kvalitu vody.
Činnost a technické údaje Vítr pohání vodní čerpadlo díky růžici speciálně tvarovaných lo-
patek, které se roztáčejí již od rychlosti větru 2 m/s, což je v podstatě vánek. Tím lze čerpat vodu ze zdrojů v oblastech, kde není elektrický proud, což oceňují hlavně zemědělci, kteří nemusí za dobytkem na pastvě dovážet vodu v cisternách. Spolu s pístovým válcem čerpadla, sacím košem a převodovým mechanismem je vše upevněno na kovovém stojanu trojnožky nad studní. Větrné kolo se automaticky natáčí proti větru. Čerpadlo se skládá z větrné růžice, pracovního válce pístového čerpadla VP-65, sacího koše Pirát 5/4" a převodového mechanismu. Čerpadlo je přenosné, rychle smontovatelné i demontovatelné a není na něj nutná žádost o stavební povolení. Výrobky mají konformitu CE podle evropských norem a evropských směrnic a získaly 2. místo v soutěži o Cenu Platformy 2009. Základní technické údaje: Při rychlosti větru 3 m/s má vodní čerpadlo 26 zdvihů za sekundu a čerpá objem 6,76 l vody za minutu (tj. 405 l/h a 9721 l/24 h).
Různé možnosti využití
|Realizace čerpadla v kulturní krajině
34
Zařízení slouží nejen k odčerpávání vody, ale může vodní zdroj čistit až do hloubky čerpání 50 m. Některé studny jsou otevřené a je v nich velké množství nečistot. Speciálně upravené čerpadlo dokáže tyto nečistoty rozdrtit a společně se znečistěnou vodou odčerpat. Následně se provede dezinfekce vrtu, čímž se odstraní naprostá většina bakterií a virů, které
|Pavol Floriš získal za větrné čerpadlo energetického Oskara
mohou způsobovat problémy zažívacího traktu či parazitické infekce. Po konečné instalaci větrného čerpadla se zhlaví studny utěsní, aby voda již nebyla z vnějšku znečišťována. Technologii lze stručně popsat takto: odstranění mechanických nečistot z vrtu a ze studny, dezinfekce vody, následné využití větrných nebo kombinovaných čerpadel Floriš, uzavření zhlaví vrtu nebo studny. Zařízení s větrným pohonem je bezúdržbové a bez dalších zdrojů energií. Existují i další aplikace: závlahové systémy, snížení hladiny podzemní vody, okysličování vody pro chov ryb apod.
Zapojení do sestavy K větrnému kolu není problém připojit generátor elektrického
proudu, fotovoltaický panel apod., autor má vše chráněno jako průmyslový vzor. Příklad takové sestavy: K větrnému kolu Floriš (16 lopatek) je připojen generátor s permanentními magnety 48 V/400 W/1600 ot/min a fotovoltaický panel 140 W 120 x 80 cm: Hodnoty dobíjecího výkonu generátoru: Rychlost větru (m/sec)
Otáčky vrtule (ot/min)
Dobíjecí výkon (W)
3
28
20
4
30
26
5
31
42
6
32
60
7
33
80
8
34
110
– Hodnoty dobíjecího výkonu FV panelu: Výkon (podle osvitu): 10–120 W (měřeno po usměrnění na třífázovém diodovém můstku DB 35/06 a regulaci na
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
VĚTRNÁ
|Realizace čerpadla v africké pustině regulátoru GM Electronic MPPT 30 A, olověná baterie 12 V, 100 Ah, nabitá asi z jedné třetiny) Doporučená kapacita baterie: 80–120 Ah Orientační roční výroba soustavy: generátor – 220 kWh, FV panel – 120 kWh Charakteristika výroby sestavy je plynulá, denně je k dispozici 0,5–1 kWh elektrické energie, což je např. spotřeba velké kombinované lednice nebo osvětlení rodinného domu úspornými žárovkami.
Instaluje doma i ve světě Pavol Floriš instaloval svá čerpadla nejen v České republice, ale
také v zahraničí a má již téměř dvacítku instalací mimo Evropu, především v rozvojových zemích, kde zajišťují pitnou vodu nebo čerpají vodu pro závlahu v zemědělských oblastech bez elektřiny. Zajímavá byla realizace tří větrných čerpadel v roce 2012 v Ghaně. Společnost KNIGHTS, a. s., ve spolupráci s dceřinou společností BIGA International Ltd., zde zahájila realizaci lokálního projektu rozvojové spolupráce s názvem Zajištění zdrojů vody a jejího čerpání ve vybraných neelektrifikovaných lokalitách – vesnicích a usedlostech pomocí vrtů (studní) osazených čerpadly poháněnými větrem. Tento pilotní projekt byl organizován Velvyslanectvím České republiky v Accře ve spolupráci s Ministry of Food
ENERGIE
|Detail připojení generátoru k větrnému kolu and Agriculture, Ghana – Agricultural Engineering Services Directorate a byl spolufinancován Ministerstvem zahraničních věcí ČR. V rámci projektu bylo zajištěno vyvrtání celkem tří vrtů v lokalitách Gomoa Buduatta, Loye (obojí Central region) a Keta (Volta region) a následně realizována dodávka tří větrných čerpadel Floriš, jejich instalace v jednotlivých místech a napojení čerpadel na rezervoáry o objemu 5000 litrů. Vznikly tak nové vodní zdroje, které zde zlepšují kvalitu života a rozvoj malého zemědělství. Součástí projektu bylo též zaškolení místních techniků pro údržbu, opravy a další instalace této unikátní české technologie. Taktéž je instalováno 15 kusů v Mongolsku. Posledním zařízením je zdroj pro napájení divokých koní v Milovicích u Lysé nad Labem, kde větrné čerpadlo funguje v kombinaci se dvěma nádržemi, z nichž každá pojme tisíc litrů vody, a připravuje se instalace nádrže o objemu sedm a půl tisíce litrů. Ta bude umístěna v nezámrzné hloubce, aby mohla sloužit k napájení divokých koní i během zimního období.
mezinárodní sítě Enterprise Europe Network má přístup k poptávkám v oboru podnikání jeho firmy, taktéž dostává příležitost oslovit nové zájemce o svou technologii na výstavách v tuzemsku i v zahraničí a především na základě letitých obchodních zkušeností pracovníků TC získává překladatelský a vystavovatelský servis včetně aktuálních doporučení pro jeho vstup na zahraniční trhy. V neposlední řadě je také informován o akcích na podporu malých a středních podniků a o aktuálních možnostech financování rozvoje firmy. A co bude dál? Pavol Floriš získal se svou technologií úpravy vody a větrnými čerpadly vlastní výroby možnost reprezentovat Českou republiku na světovém finále E.ON Energy Globe Award. Současně ale oznamuje, že vzhledem ke zvýšenému zájmu už nezvládá vyrábět a osazovat svá zařízení ani doma ani v zahraničí a hledá partnera, který by v jeho díle pokračoval. Jaroslav Peterka (Foto archiv/Pavel Floriš)
Technologická podpora
|Při každém závanu větru nad rychlost 2 m/s voda ze studny teče na povrch
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
Již více než deset let podporují úsilí Pavola Floriše v mezinárodní spolupráci i pracovníci Technologického centra AV ČR. V rámci
35
VODNÍ
ENERGIE
Energetické zdroje domu zahrnují i vodu z mraků V rubrice o vodní energii jsme se až dosud věnovali hlavně vodním elektrárnám. Vodu jako zdroj je však třeba posuzovat v širších souvislostech. Ukázalo se to letos v létě, když některé malé vodní elektrárny z důvodů nedostatku vody musely výrazně omezit provoz. Důležité je hospodaření s vodou, a to i v souvislosti s adaptací obcí a měst na globální oteplování. Jedním z prvků adaptace je využití srážkové vody v rodinném domě nebo víkendové chalupě. Koncept adaptace obytných staveb na změnu klimatu musí – spolu se snížením energetické náročnosti – obsahovat i systém efektivního využití vody z různých zdrojů, včetně vody dešťové.
navrhnout některý ze systémů nepřímé úspory vody. V případě renovací stávajících budov je často možná bez omezení pouze aplikace přímé úspory pitné vody. Instalaci systémů nepřímé úspory je nutné prověřit z pohledu napojení na stávající rozvody zdravotechniky (kanalizace, vodovod), prostorových nároků technologie a investičních nákladů. Zde je nutné individuálně posoudit aplikovatelnost těchto technologií a zvolit přiměřenou míru zásahu do budovy.
Snížit spotřebu vody Efektivní hospodaření s vodou vychází ze základních principů přímých úspor kombinovaných s úsporami nepřímými. Základem je snížení potřeby vody na nezbytnou úroveň např. instalací úsporných spotřebičů, koncových výtokových armatur či pouhou změnou chování uživatelů. Následně je možné uvažovat o využití retenčních či filtračních technologií nahrazujících bezúčelné využití pitné vody na procesy, kde je použitelná voda s nižší kvalitou. Rozvíjí se použití moderních suchých toalet, kde se minimalizuje spotřeba pitné nebo užitkové vody. Přitom existují základní dva typy úspor: Přímé úspory – snižují celkovou potřebu vody. Toho lze
Využít vodu z mraků
|Dešťová voda se využívá hlavně v zahradě, ale po úpravě i v domácnosti
dosáhnout vhodným použitím zařizovacích předmětů, závlahových systémů nebo doplňkovými zařízeními, příp. jednoduše a bez investic změnou uživatelských návyků. Nepřímé úspory – nesnižují celkovou potřebu vody, ale nahrazují část spotřeby pitné vody z vo-
|Mřížka a okapový sběrač s filtrem k zachycení hrubých nečistot 36
Zdroj: archiv/Juncus
dovodního řadu vodou z jiného zdroje. Tento zdroj může být např. studna, srážková nebo recyklovaná voda, případně i přímo upravená odpadní voda. U novostaveb lze bez významných omezení ovlivnit přímou úsporu pitné vody instalací úsporných spotřebičů a následně
Zdroj: archiv/Marley
Velký význam pro snížení spotřeby pitné vody je náhrada dešťovou vodou, a to hlavně pro užitkové účely. Veřejný systém by měl umožňovat dostatečnou retenci vody pro delší časové období bez srážek a na straně druhé pojmout i přívalový déšť. Důraz by měl být kladen na využití (nebo vsáknutí) vody v místě jejího dopadu s minimalizací nároků na odvod kanalizací. Dešťová voda by měla být využívána k zavlažování vnitrobloků, zahrad, zelených ploch a k postřikům zpevněných ploch v horkém počasí, případně (po úpravě) jako užitková voda v domech. Využití dešťové vody s případnou aplikací retenčních a filtračních systémů zvyšuje soběstačnost staveb a jejich dlouhodobou udržitelnost. V urbanizované krajině se sníží nároky na technickou infrastrukturu (vodovod, kanalizace), v budově však obvykle musí být zdvojeny rozvody vody.
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
VODNÍ
tina ji více znečišťuje. Hlavní prvky pro zachycení, uskladnění a úpravu dešťové vody: Okapové svody Důležitým prvkem zachycení dešťové vody je správně sestavený okap s lapačem nečistot před zaústění okapovým svodem. Voda již bez hrubých nečistot pak steče do okapové roury, na kterou je napojena vsuvka, jež odvede vodu do sběrné nádrže (sudu nebo jímky). Levnější vsuvky mají jen ručně ovládanou klapku, dražší systémy jsou zpravidla vybaveny ještě filtračním sběračem.
|Speciální sudy pro zavlažování zahrady vodou ze střechy Foto archiv/Gardena
Vodu z mraků mohou poměrně snadno využít i majitelé domů nebo víkendových chalup. Na střechu většího rodinného domu spadne v našich podmínkách ročně až 60 m2 dešťové vody. Jejím zachycením a využitím lze pokrýt významnou část spotřeby užitkové vody. Dešťová voda je vhodná zejména k zavlažování zahrady, ale při vhodném technickém řešení rozvodů i jako užitková v domácnosti.
Zachycení a uskladnění Většinu dešťových srážek dokáže zachytit střešní krytina a dobrý okapový systém. Pro kvalitu vody jsou nejlepší střechy s pálenými a betonovými taškami nebo plechové. Asfaltová a eternitová kry-
Zahradní sudy Dešťová voda se stále jímá hlavně do sudů – plechových, plastových či dřevěných. Je to způsob jednoduchý a levný, ale má několik nevýhod: Voda může přetéci a podmáčet stavbu, v teplém létě „zarůstá“ a před zimou je třeba ji vypustit. Proto sudy vždy stavíme na podstavec (nejlépe betonovou desku) a na straně odkloněné od domu instalujeme přepouštěcí klapku, aby přebytečná voda odtekla do kanalizace, vsakovací jámy či vsakovacího boxu. Otevřený sud chráníme před nečistotami a hmyzem (zejména komáry) nylonovou síťkou. Pro pohodlný odběr vody do konví je vhodné z boku vyvést kohoutek. U profesionálních výrobků jsou tyto požadavky vyřešeny již v konstrukci.
Jímky z betonu Profesionální monolitické betonové jímky o objemu zhruba 5 až 12 m3 svým vzhledem i funkcí připomínají septik. Dodavatel je dopraví na místo určení a jeřábem nainstaluje do stavební jámy. Dešťová voda se přivádí přes hrubý pískový filtr a čerpá z prohlubeně na dně jímky. Proti přeplnění jsou jímky chráněny přepadovým kanálem, odkalovací šachta i filtrační komora mají vlastní poklopy. Jímku je možno postavit i svépomocí z betonových skruží, podobně jako studnu. Skruže se osazují na betonovou desku na dně stavební jámy, ve které je prohlubeň pro sací koš čerpadla. U nádrže ze skruží o průměru 1500 mm počítáme na každý metr hloubky s kapacitou 1,8 m3 vody. Plastové nádrže Trendem pro uskladnění vody jsou nádrže o objemu 1–10 m3 z PVC, polyetylénu (PE) nebo polyesterového sklolaminátu (PESL). Jsou poměrně lehké, snadno se propojují plastovými trubkami a výrobci jim zaručují životnost nejméně 30 let. Nadzemní plastové nádrže se umisťují na podpěrnou konstrukci u svodu okapu. Voda se v nich dobře prohřeje, ale jen nebezpečí znečištění a před zimou musí být vyprázdněny. Podzemní nádrže se ukládají do jámy vyložené štěrkopískem tak, aby byly překryty nejméně 80 cm zemi-
ENERGIE
ny (nezámrzná hloubka). Nad zemí je pouze revizní šachta s poklopem. Voda v nich pak má celý rok prakticky stejnou teplotu. Sklepní nádrže se mohou celkem snadno různě propojovat. Výrobci k nim dodávají propojky, filtry, hladinoměry a podobně. Obvykle jsou paralelně propojeny i se zdrojem pitné vody. Úprava vody Dražší typy zásobníků slouží k zachycování dešťové vody i k jejímu čištění. Filtry se samočisticí funkcí jsou umístěné do svislého svodu z okapů a další jsou u nádrží. Asi za šest týdnů se v nádrži vytvoří tři vrstvy: spodní vrstva usazenin, široká vrstva užitkové vody a plovoucí vrstva. Stejně jako v biologické čistírně vody se zde vytvářejí aerobní bakterie, které vodu zbaví organických nečistot. Nejčistší voda je odčerpávána plovoucím odběrem asi 15 cm pod hladinou. Tyto nádrže se obvykle umisťují do země nebo do chladného sklepa. Pro středně velký rodinný dům nebo chalupu pro celoroční pobyt je třeba nádrž o objemu asi 4000 litrů.
Čerpání a rozvody Pro čerpání užitkové voda pro domácnost zpravidla slouží domovní vodárna: voda je čerpána do tlakové nádoby a pak (označeným rozvodem) rozvedena po stavení. Do sběrné nádrže je ale třeba zařadit jemný filtr s vyjímatelnou vložkou. U některých soustav je sběrná nádrž propojena se zdrojem pitné vody, takže během sucha ji lze doplnit. Vodu ze sudů a nádrží pro zavlažování zahrady čerpáme buď ručně (do konví), nebo sacími motorovými čerpadly. Zahradní čerpadla jsou umístěna na povrchu a sací hadici mají v nádrži. Ponorné čerpadlo se celé zavěsí na stěnu sudu nebo spustí do nádrže. K vývodu se připojí zavlažovací hadice pro ruční závlahu nebo potrubí automatického zavlažovacího systému.
|Sklepní nádrž pro samozásobení rodinného domu |Trendem jsou jímky na dešťovou vodu z odolných užitkovou vodou
Foto archiv/Schutz
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
plastů
Foto archiv/Marley
Radek Sýkora
37
A LT E R N AT I V N Í
ZDROJE
Využití alternativních zdrojů v teplárenství Na současný stav využití alternativních zdrojů energie v českém teplárenství, které zajišťuje tepelnou pohodu pro více než 1,6 milionu domácností a je tak nejrozšířenějším způsobem vytápění, lze nahlédnout ze dvou úhlů. Buď podle použitých technologií, jimiž se tepelná energie získává, rozvádí a využívá u konečných odběratelů, nebo podle druhu použitého paliva při jeho výrobě.
V
obou případech nastal v posledních desetiletích významný posun. U výroby, rozvodu i využití se snižuje ekologická zátěž a zvyšuje efektivita, bezpečnost a pohodlí při obsluze. U použitého paliva dochází k větší rozmanitosti palivového mixu a vyššímu využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie na úkor klasických fosilních paliv, mezi něž řadíme uhlí a zemní plyn, které však stále výrobě dodávkového tepla výrazně dominují.
Efektivnější je kogenerace Společensky stále nedoceněnou technologií je u nás kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET, resp. kogenerace), která výrazně zvyšuje účinnost využití primárního paliva oproti oddělené výrobě elektřiny v kondenzační elektrárně a tepla ve výtopně. Zatímco při výrobě elektřiny v kondenzační elektrárně je větší část energie paliva z fyzikální podstaty odvedena ve formě nízkopotenciálního tepla jako pára z chladicích věží do okolí, v případě kombinované výroby v teplárně je toto teplo recyklováno a dále využito v soustavách zásobování teplem pro vytápění budov a přípravu teplé vody nebo v technologických procesech průmyslových podniků. Laicky řečeno, ze tří vagónů uhlí v elektrárně přeměníme na energii – elektřinu – jen jeden vagón a dva se vypaří chladicí věží. V teplárně využijeme dva vagóny uhlí na společnou výrobu elektřiny a tepla a jen jeden padne na ztráty. Tím kogenerace ušetří až třetinu primárního
38
paliva a stejnou měrou se snižuje i ekologická zátěž při společné výrobě energie. Proto je tento nejefektivnější a nejekologičtější způsob výroby elektřiny a tepla v Evropské unii podporován. V České republice se v roce 2013 vyrobilo 177,6 PJ tepla (49,3 TWh), z toho bylo 135 PJ, tedy plných 76 % tepla vyrobeno v kogeneraci. Ze dvou třetin se na tom podílejí veřejné teplárny a z jedné třetiny závodní energetiky a elektrárny. Na druhou stranu byla také téměř šestina elektřiny vyrobena v kogeneraci. V obou případech jsou to velmi dobré výsledky, ale stále je zde ještě potenciál pro další zvýšení či rozšíření kombinované výroby elektřiny a tepla. Například recyklací pouhé jedné pětiny nízkopotenciálního tepla z kondenzační výroby elektřiny by bylo možné získat až 119 PJ užitečného tepla, což představuje více než polovinu jeho veškeré spotřeby v obytných budovách a terciárním sektoru České republiky. Výsledná úspora primárních energetických zdrojů by byla plně srovnatelná
s převedením všech budov u nás do nízkoenergetického standardu.
Výroba podle spotřeby Soustavy zásobování teplem nabízejí při kogeneraci nejen efektivnější využití primární energie paliv, ale i možnost výroby elektřiny v době, kdy je nejvíce potřeba. Diagram spotřeby elektřiny a tepla se zpravidla nekryje a uložení elektřiny do baterií je ještě stále ve fázi vývoje. U tepla se však můžeme na jeho zvýšenou spotřebu dopředu připravit. Akumulátorem tepla už je samotná tepelná síť po městě nebo tepelné napáječe. Například ten, který zásobuje teplem Prahu z Mělníka, Karlovy Vary ze Sokolovské uhelné nebo Bohumín a Orlovou z Elektrárny Dětmarovice. S rozvojem motorové kogenerace přichází i využití akumulátorů, tedy velkých nádrží, v nichž se ohřívá voda, u menších tepláren a blokových kotelen. Podobně efektivní je i přechod parovodů na horkovody. Náhrada modernějšími rozvody, v nichž místo páry přenáší teplo voda, přináší ci-
|České teplárenství je na další využití alternativních zdrojů připraveno
Foto archiv/ČEZ
telné snížení ztrát tepla. Výsledkem je dlouhodobé udržení ceny tepla na konkurenceschopné úrovni. Nové předizolované potrubí má životnost minimálně 30 let, při pravidelné údržbě dokonce až 50 let, a po jeho zprovoznění může výroba tepla klesnout o osminu. Stejnou měrou se sníží spotřeba paliva, a to se projeví i ve zlepšení kvality ovzduší. Ztráta tepla se sníží zhruba o dvě třetiny, průměrně o 6000 GJ/rok na kilometr trasy – přitom průměrná roční spotřeba jedné domácností je 25 GJ. Jen v posledních dvou letech bylo vyměněno téměř 40 kilometrů parovodů za více než jednu miliardu korun. Výhodou vody oproti páře, jako teplonosnému médiu, je také lepší udržování rovnováhy mezi výrobou a spotřebou tepla, která rovněž přispívá ke snižování ztrát.
Využití alternativních paliv Pokud budeme hodnotit využití alternativních zdrojů z hlediska paliva, i tady se má české teplárenství čím pochlubit. Od roku 2004 do roku 2013 se podíl nefosilních paliv zvýšil o plnou polovinu z 13,6 % na 20,4 procenta. Největší pokles zaznamenal podíl topných olejů ze 4,2 % na 0,4 %, největší nárůst je u biomasy z 3,6 % na 6,7 % a jiných plynů (odpadní plyny, plyny z průmyslových výrob a další) z 5,9 % na 9,5 %. Teplárenství má výhodu v možnostech zpracování takových zdrojů energie a paliv, které individuálně využít vůbec nelze, ať již z technických či ekonomických důvodů, nebo je jejich lokální využití velmi omezené. Nezanedbatelný potenciál do bu-
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
A LT E R N AT I V N Í
|Porovnání efektivity oddělené a kombinované výroby elektřiny a tepla
Zdroj: TS ČR
|Vývoj podílů různých druhů paliv při výrobě tepla (vnitřní kruh rok 2004, vnější kruh rok 2013)
doucna nabízí energetické využití již dále nevyužitelných odpadů pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Navíc jde o využití synergií, kdy se ve velkých aglomeracích nejen vytváří nejvíce odpadu, ale velká města disponují také soustavami, kterými lze teplo ze spalování odpadu efektivně zásobovat domácnosti i další odběratele. Denní produkce zbytkového odpadu průměrné domácnosti dokáže zajistit energii pro svícení a ohřev vody této domácnosti. A to i v případě, že budeme stejnými přeborníky ve třídění a dalším využití odpadů, jako jsou Vlámové se sto padesáti kilogramy zbytkového odpadu na osobu ročně … Vedle odpovědi na otázku „kam s odpadem“ řeší jeho energetické využití částečně také náhradu snižujících se zásob hnědého energetického uhlí. Současná zařízení pro energetické využití odpadu v Praze, Brně a Liberci jasně dokazují, jak efektivní a ekologické technologie energetické využití odpadů využívá. Například v Brně je hlavním a vlastně i jediným zdrojem tepla pro ohřev
vody v letních měsících v tepelné soustavě moravské metropole právě spalovna odpadu SAKO Brno.
Promarněné šance? V minulých letech jsme, bohužel, promarnili jednu z velkých možností dodávek tepla. Podle statistik České bioplynové asociace je u nás přes 500 bioplynových stanic (BPS). Jejich tepelný výkon se blíží hranici 400 MW a podle Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje z roku 2010 by v roce 2020 měly vyrábět 3000 GWh elektřiny a až 8 500 000 GJ disponibilního tepla pro dodávku. Plán výroby elektřiny jsme téměř splnili s pětiletým předstihem, ale na využití tepla se jaksi pozapomnělo. V aktuálním přehledu cen tepelné energie Energetického regulačního úřadu je pro letošní rok jen 74 bioplynových stanic s předpokládanou dodávkou pouhých 385 000 GJ tepla. Bioplynové stanice tak zásobují teplem jen asi 15 000 bytů. Část tepla je dodávána a spotřebována v rámci zeměděl-
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
ských areálů u bioplynových stanic. Odhadem se však v bioplynových stanicích bez dalšího využití ročně maří téměř 6 000 000 GJ tepla. Tedy roční průměrná spotřeba tepla pro 220 000 domácností s více než půlmilionem obyvatel. Pro dodávku tepelné energie z BPS do soustav zásobování teplem je zásadním faktorem dosažitelnost odběrného místa s dostatečným odběrem tepla a vhodným odběrovým diagramem. Ale ani vzdálenější odběr není neřešitelný problém, z řady bioplynových stanic jsou vedeny i několikakilometrové plynovody do nejbližších blokových kotelen, kde bioplyn kogenerační jednotky efektivně přemění na elektřinu a teplo. Soustavy zásobování teplem umožňují také využití tepla z hlubin Země. V září 2002 byla v pravobřežní části Děčína uvedena do provozu unikátní stavba teplárny využívající teplo podzemního rezervoáru geotermální vody. Většina termálních pramenů u nás má ale léčivé účinky, takže se využívají spíše v lázeňství. Využití geotermálního tepla nabízejí i projekty s metodou Hot-Dry-Rock – horká suchá skála. Několikakilometrovými vrty se vhání voda do podzemí, kde se ohřívá, a pak na povrchu vyrábí elektřinu a teplo. Po desetiletém úsilí má však první projekt tohoto druhu u nás v Litoměřicích za sebou zatím jen zkušební vrty a stále se hledá investor, který by zaplatil více než miliardu korun, aby se projekt dočkal skutečného spuštění provozu.
ZDROJE
ať již dále v technologických procesech, nebo k vytápění domácností. Stranou zájmu teplárenství nezůstávají ani další netradiční způsoby zajištění tepla. Například horninové zásobníky. Možnosti skladování tepla v podzemí v rámci čtyřletého projektu testuje na svém vědeckém polygonu Výzkumné energetické centrum Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO). V konečné fázi se počítá s kapacitou horninových zásobníků se zajištěním tepla pro lokality až s 1300 byty (3000 obyvatel). Několika stometrovými vrty se v létě ukládá nevyužité teplo například z motorové kogenerace, z klimatizace či chlazení nebo polí solárních kolektorů do země a v zimě se buď přímo ohřevem vody vtláčené do zahřátého podzemí, nebo pomocí tepelných čerpadel získává uložené teplo zpět pro vytápění a ohřev vody. V Dánsku využívají jako tepelný akumulátor obří vodní nádrže o objemu několika desítek tisíc metrů krychlových. Celé léto se nabíjí teplem ze solárních kolektorů, které se rozkládají na ploše velikosti několika fotbalových hřišť. V zimě pak teplo z nádrže vytápí přilehlé obce. Pro provoz tepelných čerpadel zajištuje elektřinu větrná elektrárna a jako další zdroj je do soustavy zapojen termoolejový kotel na spalování biomasy s ORC cyklem pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Zda se podobný projekt vyplatí realizovat i u nás, ukážou příští roky. Pokud trend tropického léta bude pokračovat i nadále, lze o vodních akumulátorech jako doplňkovém zdroji uvažovat i u nás.
Další možné zdroje Závěr V teplárenství máme i příklady, kdy se využívá odpadní teplo z technologických procesů. Například ze sklářských van v Kyjově, z hutních pecí ve Vratimově nebo z chemických výrob v Lovosicích. Rozmanitost použitých paliv dokládá i poměrně vysoký podíl jiných plynů, které se na celkové výrobě tepla podílejí téměř desetinou. Jde zejména o plyny z průmyslových výrob, které je potřeba neutralizovat, tedy spálit. A když už spálit, tak získanou tepelnou energii využít,
Možností využití alternativních zdrojů v našem teplárenství je celá řada. Některé jsou už běžné, jiné fungují v poloprovozních či výzkumných projektech. O jejich dalším rozšíření však rozhodují především politici svými „zásahy“ do ekonomických pravidel a nezřídka i přírodních zákonů. Pavel Kaufmann, Teplárenské sdružení ČR
39
A LT E R N AT I V N Í
ZDROJE
Ekologickou strategii teplárny formují pelety Zelená energie a obnovitelné zdroje – to jsou často zmiňovaná slovní spojení, která v posledních letech doprovází energetiku, a to po celém světě. Je přitom několik průkopníků, kteří trend ekologie uchopili už od samotného začátku. V České republice je jedním z nich společnost ŠKO-ENERGO v Mladé Boleslavi, která patří mezi naše nejmodernější a nejekologičtější teplárny. Poměr vyrobené energie z obnovitelných zdrojů v teplárně letos překročil padesát procent.
M
ěsto Mladá Boleslav je spjato s výrobou automobilů a Škoda Auto patří mezi největší a nejúspěšnější firmy v České republice. ŠKO-ENERGO je multiutilitní společnost, jejímž posláním je zejména komplexní zajištění energetických potřeb firmy Škoda Auto. Současně pečuje také o tepelnou pohodu řady obyvatel, podniků a institucí v Mladé Boleslavi. Dodávky energií pro Škodu Auto jsou zajištěny dlouhodobým smluvním vztahem a dosahují výše téměř 1,5 mld. Kč ročně a teplem ze ŠKO-ENERGO je zásobována i většina ze 45 tisíc obyvatel Mladé Boleslavi (asi 12 tisíc rodin). Zelená energie v teplárně pochází ze dvou zdrojů – vlastní, ze spalování agropelet, a dokupovaná, která pochází převážně z bioplynových stanic a solárních elektráren a pomáhá vyrovnávat výkyvy mezi odběrovými špičkami. Poměr vyrobené energie z bio-
masy dosáhl letos 51 procent, zbylých 49 % zdroje energie tvoří hnědé uhlí.
Mezinárodní projekt Výstavba teplárny byla vzorovým mezinárodním projektem, který měl zajistit snižování emisí skleníkových plynů v souladu s Kjótským protokolem s úsporou 5 000 000 tun CO2 za 20 let provozu teplárny. Společnost se nespokojila s úsporou emisí CO2 a přijala strategii jejich dalšího snižování spalováním biomasy ve formě peletek. Množství spalované biomasy se postupně navyšovalo až na 80 tisíc tun v roce 2015. Tím dochází ročně k úspoře 120 000 tun CO2 oproti obvyklé produkci spalování uhlí a plynu. V letošním roce slaví ŠKO-ENERGO 20 let od svého založení. Kromě dodávek energie, tepla nebo stlačeného vzduchu do největší české automobilky ŠKODA
|Teplárna ŠKO-ENERGO v Mladé Boleslavi vyrábí více než polovinu energie z obnovitelných zdrojů
|Pro snížení emisí se spolu s hnědým uhlím spalují agropelety z účelově pěstovaných rostlin
40
AUTO dnes zásobuje teplem v Mladé Boleslavi 12 tisíc domácností a na 200 firem. Je přitom prvním mezinárodním projektem v oblasti energetiky v České republice. Nová teplárna zahájila svůj provoz v roce 2000 a postupně byla uváděna do provozu i další nová zařízení a stavby jako čističky odpadních vod, čerpací stanice, kompresorová stanice, laguny na dočišťování vod a nové horkovody pro zásobování průmyslových podniků
v nově budovaných průmyslových zónách v okrajových částech Mladé Boleslavi. Už v roce 2000 dosáhlo ŠKO-ENERGO u většiny emisí úrovně, kterou budou muset energetické zdroje podle nařízení EU splňovat až od roku 2023.
Nižší emise plynů V roce 2005 zahájilo ŠKO-ENERGO spalování biomasy. Teplárna tak významně zlepšila ovzduší v regionu. Vlastní spalová-
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
A LT E R N AT I V N Í
|V roce 2013 byla linka na dopravu pelet do kotle upravena tak, aby umožnila spalovat i méně kvalitní hmotu – kapacita spalování biomasy se tak zdvojnásobila
ní biomasy v teplárně ŠKO-ENERGO nahradilo 1/3 spalovaného uhlí. Těmi hlavními motivy jsou snaha neustále snižovat emise skleníkových plynů, především
CO2, zaručit získávání surovin udržitelným způsobem a v neposlední řadě podpořit místní zemědělství a produkci energetické biomasy.
Snaha snížit objem emisí CO2 do ovzduší přitom není ve ŠKO-ENERGO nic nového. „Naše společnost snižuje emise CO2 neustále,“ uvedl Miroslav Žďánský, jednatel společnosti. „Biomasu využíváme už od roku 2005 a dosud byla velice efektivní. Roční úspora oproti obvyklé produkci energie by měla v letošním roce dosáhnout 120 000 tun CO2.“ Hlavními výrobními jednotkami teplárny jsou dva vysokovýkonné fluidní kotle K80 a K90 o parním výkonu 2 × 140 tun páry za hodinu a plynový parní kotel o výkonu 60 tun páry za hodinu. Pára je distribuována do dvou parních turbín firmy Siemens, kde výkon každé turbíny je v kondenzačním provozu 35 MGWel a 70 MGWtep. V roce 2013 byla linka na dopravu pelet do kotle upravena tak, aby umožnila spalovat i méně kvalitní biomasu. Kapacita spalování biomasy se tak zdvojnásobila.
Užitečné informace Od počátku existence firmy Laurin & Klement zde zajišťovaly energii tři parní stroje – největší o výkonu 650 koní poháněl mohutné dynamo, další o výkonu 300 koní poháněl transmise, třetí byl záložní – stroj o výkonu 120 koní. V roce pak 1919 byla
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
ZDROJE
vybudována nová elektrárna s kotelnou a 40metrovým komínem, tehdy o výkonu 100 koní a sloužící k výrobě třífázového střídavého proudu o napětí 500 wattů. V 70. letech 20. století byla postavena nová teplárna se třemi práškovými kotly na jemný uhelný prach, každý o výkonu 50 tun páry za hodinu. Teplárna měla dvě turbíny, každou o výkonu šest megawattů elektrické energie, což byla čtvrtina spotřeby závodu. Nejnovější teplárna ŠKO-ENERGO ročně dodá 600 000 MWh elektrické energie, což by pokrylo roční spotřebu 150 000 domácností, a 420 000 MWh tepla, to odpovídá spotřebě 40 tisíc domácností. Pro snížení emisí se spolu s hnědým uhlím spalují agropelety z účelově pěstovaných rostlin jako energie z obnovitelných zdrojů. Hmota se lisuje pod vysokým tlakem bez dalších přídavných směsí, pojiv nebo lepidel. Řadí se přitom do kategorie obnovitelných zdrojů energie šetrných k životnímu prostředí. Mohou mít výhřevnost až 18 MJ/kg a předčí tak i některé druhy uhlí. Agropelety ve ŠKO-ENERGO: Spotřeba: 80 000 t/rok (asi 3200 nákladních automobilů), velikost: Ø 8–12 mm, délka 20 až 30 mm, sypná hmotnost: 0,3 až 0,7 t/m3, granulometrie: 0 až 12 mm, výhřevnost: asi 15 MJ/ kg, popelnatost: Ar 6,7 %. Popílek ze spalování se aktuálně používá jako materiál na výstavbu sáňkovacího návrší nedaleko Bělé pod Bezdězem. 200metrový komín, dominanta ŠKO-ENERGO, byl postaven už v roce 1976. Výstup na něj trvá průměrně trénovanému člověku 45 minut. Chod celé teplárny je řízen z velína. K obsluze zařízení stačí šest kvalifikovaných operátorů na směně. Operátor přitom sleduje údaje na osmi velkoplošných obrazovkách o celkové úhlopříčce 4,3 metru. David Šikula, North Trappers, s. r. o.
41
A LT E R N AT I V N Í
ZDROJE
Budoucnost patří efektivnímu využívání odpadů Česká asociace odpadového hospodářství se v září podílela na zajímavém odborném semináři, organizovaném italským velvyslanectvím za účasti velvyslance Aldo Amati. Semináře se zúčastnili také zástupci českého i italského ministerstva životního prostředí a ministerstva pro místní rozvoj, Svazu měst a obcí ČR a dalších institucí. Důležitým tématem diskuse byly informace týkající se aktuálně připravovaného balíčku EU k oběhovému hospodářství.
Č
eská asociace odpadového hospodářství (ČAOH) na semináři o připravovaném evropském systému oběhového hospodářství prezentovala svůj pozitivní postoj k nové recyklační strategii. Ta si totiž dává za cíl nakládat s odpady jako se zdroji surovin pro další výrobu a využití.
Mírné zvýšení poplatků Na semináři bylo zmíněno, že v České republice již od roku 2009 každoročně klesá míra skládkování odpadů, a to v progresi asi o 16 % za pět let, navíc bez navýšení poplatků za skládkování. Pokud by se ale poplatky v ČR navyšovaly, byl zde uveden příklad z Polska (partnera v rámci Visegrádské čtyřky), jak ekonomický nástroj zafungoval již při poměrně mírném navýšení. Polsko zvedlo poplatky na hodnotu asi 700 korun u využitelných a neupravených odpadů. Odpady po úpravě s menší mírou využitelnosti
jsou pak zpoplatněny v míře asi 450 Kč a 200 Kč za tunu, podle reálných možností jejich využití. Toto zvýšení poplatků vedlo k rychlému odklonu odpadů ze skládek a jejich přemístění do zpracovatelských, třídicích a recyklačních kapacit. Na polském příkladu je patrné, že pro podporu systému oběhového hospodářství, třídění a recyklace stačí poplatky v podobné výši. Velmi pravděpodobně však tato výše nestačí na realizaci a provoz nových spaloven komunálních odpadů, jakožto nejnákladnější odpadové technologie. Ale ty již Evropská komise stejně v nové strategii nehodlá podporovat. V tomto směru, tedy v duchu nové evropské recyklační strategie, by se měl upravit i očekávaný nový český zákon o odpadech.
Třídění, zpracování, energie Zajímavá byla prezentace Giuseppe Mininniho, mezinárodně
|První fází využití odpadů je třídění a separace 42
Foto archiv/TS Lipník
|Zdroj: ČAOH uznávaného odborníka z italského ministerstva životního prostředí. Tématem byly výsledky a zkušenosti s italskou vyhláškou k palivům z odpadů. Tato vyhláška stanovuje kritéria – v souladu s evropskou odpadovou směrnicí a po schválení Evropskou komisí – za kterých lze odpady zpracovat do podoby paliva odpovídajícího evropské normě a využít je mimo odpadový režim. Samozřejmě při splnění všech evropských povinností týkajících se ochrany ovzduší, které vycházejí z limitů pro spalovny odpadů. Itálie postupně orientuje své odpadové hospodářství na co největší míru zpracování, včetně směsných komunálních odpadů. Itálie směruje odpad mimo jiné i do mnoha zařízení na třídění, kde je z něj vytříděno co nejvíce materiálově využitelných složek. Z vytříděné energeticky bohaté části se vyrobí palivo z odpadů, odpovídající evropské normě a palivo-
vé vyhlášce. Toto palivo je následně využíváno v cementárnách a dalších k tomu určených zdrojích (např. elektrárny), a to při plnění přísných limitů ochrany ovzduší. Italští odborníci rovněž zmínili, že po úpravě odpadů v moderních třídicích zařízeních, zůstává jen asi 15 % nevyužitelného zbytku, který putuje na zabezpečenou skládku. Itálie nastavuje svůj systém na zodpovědné plnění moderní evropské strategie oběhového hospodářství a chce plně dostát očekávaným vysokým recyklačním cílům, které např. pro komunální odpady mají dosahovat hodnoty 70 procent. Podobnou vyhlášku k palivům z odpadů nyní zpracovalo i Slovensko a Rakousko. České MŽP její zpracování rovněž opakovaně veřejně přislíbilo, a to již asi před rokem. Odborná veřejnost už MŽP na vyžádání poskytla veškeré podklady. Doufejme, že vydání vyhlášky v ČR bude v podobném čase
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
A LT E R N AT I V N Í
|Linka na výrobu tuhého alternativního paliva z odpadů Foto/město Trnava
jako u našich sousedů. Tak, aby se i touto cestou daly co nejdříve naplňovat myšlenky balíčku k oběhovému hospodářství, které ostatní státy začínají brát velmi vážně.
Příklady dobré praxe K postupnému naplňování nových evropských cílů obsažených v balíčku k oběhovému hospodářství přispívají svou aktivitou v recyklaci, úpravě a využití odpadů mnohé členské společnosti ČAOH. Například litvínovská společnost Celio svůj původní areál skládky
pro ostatní, nebezpečné a komunální odpady postupně přetvořila na komplex zahrnující jak logistický park, biodegradační plochu, průmyslovou kompostárnu, ale i provoz na zpracování pneumatik a technické pryže. Zároveň je zde centrum pro třídění a mechanickou úpravu odpadů a výrobu tuhého alternativního paliva z odpadů. Novou linku na výrobu alternativního paliva s kapacitou desítek tisíc tun ročně využívají na zpracování materiálů, které dříve končily na skládce, například odpady z automobilového průmyslu.
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
Na jaře tohoto roku společnost dále zřídila třídírnu separovaného odpadu, kde zbytky z třídicí linky využívá rovněž do alternativního paliva. Dalším krokem má být dotřiďování směsného komunálního odpadu a využití jeho podílů. Tato firemní strategie již nyní odpovídá nastavení systému na zodpovědné plnění moderní evropské strategie oběhového hospodářství a očekávané cíle. Podobné moderní třídicí linky má i řada dalších členů ČAOH, jako např. společnost OZO Ostrava, společnost ecorec Česko a další. Nové kapacity se plánují v mnoha regionech ČR.
Krajské odpadové plány To, jakým směrem se bude ubírat odpadové hospodářství v jednotlivých regionech ČR, ovlivní i aktuálně připravované plány odpadového hospodářství krajů (POH). Často dostáváme dotazy, které krajské plány vnímáme jako rozumně nastavené a které podle našeho názoru přine-
ZDROJE
sou spíše problémy. Myslím, že není nutné jmenovat konkrétní kraje, informace jsou dohledatelné. Osobně hodnotím jako rozumně a kvalitně zpracované ty krajské POH, které podporují širší spektrum technologií na využití odpadů, včetně směsného komunálního odpadu, jeho úpravy, třídění a recyklaci, a to vše v tržním a konkurenčním prostředí. Tyto kraje mohou v budoucnu kvalitně dostát svým povinnostem ve vztahu k plnění vysokých evropských recyklačních cílů. Takto zpracované krajské odpadové strategie jsou technologicky neutrální a mohou podpořit i vyšší zaměstnanost v regionech. Naopak kraje, které vsadily pouze na jednu „velkokapacitní“ kartu nebo jen na překládání a přepravu směsného odpadu do nadregionálního centrálního zařízení, mohou podle mého názoru v budoucnu řešit nemalý problém, a to jak finanční (dopad zejména na obce), tak věcný, týkající se plnění evropských cílů. Ing. Petr Havelka, Česká asociace odpadového hospodářství
43
HOSPODAŘENÍ
Adaptace na změnu klimatu: strategie i drobná opatření Letošní léto mnohde názorně ukázalo, kde mají naše současná sídla slabá místa a limity ve vztahu k negativním důsledkům změny klimatu. Je zřejmé, že dosavadní přístup k plánování a řízení měst vyžaduje nový pohled. Hlavní roli v adaptačních strategiích sehrají územní a urbanistické plánování ve spojení se strategickým plánem města a zapojením všech skupin obyvatel, podnikatelů a průmyslu. Tropické teploty nebyly jediným problémem, kterému byly letos města a obce vystaveny. V důsledku úbytku srážek se octlo mnoho sídel takříkajíc „na suchu“, v kritické situaci v zásobování vodou. Ke stávajícím, již očekávaným a řešeným důsledkům klimatické změny, kterými jsou bleskové povodně a záplavy, ledovky a námrazy, tak přibývají důsledky z opačného konce spektra živelních jevů. Co takové situace pro města a obce znamenají a jak se s nimi dokážou vyrovnat?
Jde o soubor opatření Pokud zůstaneme u problémů vyplývajících z dlouhotrvajícího období horka, pak je potřeba města adaptovat souborem vzájemně se doplňujících opatření, která omezí nezanedbatelná zdravotní rizika obyvatel a pomohou učinit města i v létě obyvatelná. Ke snížení efektu tepelných ostrovů měst a důsledků tropických období lze přispět především výsadbou vhodné vegetace a instalací vodních prvků. Ideálně by měla taková opatření přinést několik pozitivních přínosů najednou, už jen s ohledem na investiční a provozní náklady. Jde například o snížení teploty vzduchu, tak zároveň k jeho čištění. Pozitivním efektem vegetace je i stínění budov. Pro tento případ zažívá renesanci vertikální využití popínavých rostlin. Výhodou zelené fasády je snadná instalace i případné odstranění, a to především v lokalitách s nízkým potenciálem pro výsadbu stromové vegetace. Pokud jde o vodní prvky, nově by se měla města zaměřit na podpo-
44
ru realizace takových, které nemají pouze estetický význam, ale jsou i funkční v jiném ohledu. Smyslem nově budovaných zařízení by mělo být zpřístupnění vodního živlu a jeho přirozeného začlenění do městského prostředí.
Energetická soběstačnost Města dosud ve větší míře nemusela řešit problém s nedostatečnou nebo nejistou dodávkou energie, přesto je energetická soběstačnost v blízké budoucnosti jednou z priorit, na kterou se rozvoj sídelních celků zcela jistě zaměří. Půjde o celkové snížení potřeby energie spojené s důrazem na efektivní využívání obnovitelných zdrojů. Mezi účinná opatření k podpoře energetické soběstačnosti patří výstavba a renovace budov téměř s nulovou spotřebou energie (pro veřejnou správu tato povinnost nastává v některých případech již od 1. ledna 2016), instalace termosolárních systémů a fotovol-
taiky či zdrojů využívajících místní biomasu. Veřejné budovy se v tomto standardu navíc musejí podle zákona stavět již od příštího roku a současně mají i možnost získání dotace jak na novostavby, renovace stávajících budov, tak na využití obnovitelných zdrojů. Současně by však již bylo vhodné do konceptů nových domů a jejich renovací zakomponovat opatření na snížení spotřeby vody, využití dešťové, odpadní a „šedé“ vody.
Individuální přístup Každé město má rozdílná východiska a místní podmínky, a tak by prvním krokem k adaptační strategii měla být analýza hrozeb a rizik. Ta by měla mimo jiné stanovit, které lokality jsou nejvíce ohrožené, a zároveň, která skupina obyvatel nese největší míru rizika. Strategie vystavěná na tomto základě, s jasným plánem realizace adaptačních opatření by měla zabránit jejich vzájemnému narušování nebo snižování jejich účinnosti.
|Vodní plochy a zeleň v ulicích a vnitroblocích plní estetickou funkci a přispívají k regulaci teploty (Vídeň)
Foto archiv/Porsenna
Desatero pro adaptaci budov Často se setkáváme s názorem, že města nemohou příliš situaci v oblasti výstavby a energetické náročnosti na svém území ovlivnit. Pravda je, že to často vyžaduje úsilí nad rámec běžných agend. Můžeme si však ukázat, že adaptační opatření lze spojit s běžnými procesy a činnostmi. Následující desatero si neklade ambice úplného výčtu možných opatření či oblastí, ale může ukázat směr, a to například na vlastním majetku měst, která tím mohou ukázat cestu. Základní charakteristikou každého opatření by mělo být, že nepřispívá ke zvýšení emisí skleníkových plynů, resp. že je synergické nebo neutrální ve vztahu k opatřením mitigačním. Ověřit tuto skutečnost lze například analýzou životního cyklu daného opatření, výrobku apod. Tepelná ochrana Tepelná ochrana budov má význam nejen v topné sezóně, ale přispívá (při správném návrhu a provedení) k tepelné stabilitě budovy po celý rok. Nejde pouze o parametry tepelné izolace, ale také o navržení a provedení stavebních detailů. V kombinaci s dalšími prvky a úpravami budov se jedná o zásadní opatření pro snížení potřeby chlazení budov v letním období při zachování přiměřené tepelné pohody. Tepelná stabilita Zjednodušeně řečeno se jedná o splnění požadavku na nepřehřívání interiéru v letních měsících. K tomu nepřispívá pouze tepelná izolace, ale zásadním opatřením je
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
rasách budov vznikají celé zahrady, i užitkové. V principu by mělo platit, že střecha by měla nahradit zeleň, kterou dům místu odebral. Synergie s opatřeními pro nakládání s vodou je v tomto případě zřejmá. V případě, že není možné zajistit zavlažování zelených střech, je vhodnější osázet ji sukulenty.
|Energetický management budov zahrnuje široký rozsah činností a opatření
používání venkovních žaluzií – též s ohledem na obvykle velkou plochu zasklení v poměru k celé obálce budovy. K tepelné stabilitě přispívají žaluzie zásadním způsobem, při správném používání v létě pomohou snížit teplotu v interiéru o několik stupňů Celsia a i při nočním větrání celé budovy, nebo její části bude prostředí pro obyvatele příjemné. V topné sezóně mohou naopak (v noci) sloužit jako dodatečná zábrana pro úniky tepla. Vnitřní dispozice Zónování a vnitřní uspořádání může být významné i pro stávající budovy bez provedení zásadních stavebních úprav. Je možné upravovat režim v budově podle ročního období, či využívat její části. Důležité je například pokusit se zajistit příčné provětrávání budovy pro noční letní předchlazení. Správné větrání Zajištění větrání budov by mělo být přirozenou součástí jejich provozování. Význam větrání narůstá u novostaveb a budov renovovaných, zateplených s vyměněnými okny. Mechanické větrání sice částečně navýší spotřebu elektrické energie, ale toto navýšení by mělo být vždy vykompenzováno nejen splněním hygienických požadavků, ale také snížením spotřeby energie na vytápění. Souvisí to i s nárůstem koncentrace CO2 v atmosféře – z 340 ppm v 70. letech 20. století
Foto archiv/Energie 21
může již v dohledné době vzrůst na více než 500 ppm. Zajištěné větrání je aktuálně podmínkou získání dotace v ose 5 OPŽP. Energetický management Energetický management zahrnuje široký rozsah činností a opatření v závislosti na typu a velikosti budovy, nicméně ve vztahu k adaptaci na změnu klimatu lze jmenovat například: snížení spotřeby energie a zvýšení účinnosti. Čím účinněji a efektivněji jsou využívány spotřebiče, tím nižší je příspěvek k neřízeným vnitřním tepelným ziskům – vytápění, větrání, klimatizace, elektrické spotřebiče; řízení spotřeby – na základě aktuální potřeby tak, aby byla zajištěna pouze dodávka energie, kterou budova skutečně potřebuje; do této kategorie patří i regulace teploty striktně podle norem bez tolerování přetápění místností a přísná regulace klimatizace a chlazení budov; kontrola a řízení spotřeby vody, zvýšení využití dešťové a šedé vody přináší například vedlejší efekty ve snížení plateb za srážkové vody apod. Zeleň a vegetace Zeleň, která má zcela zásadní adaptační význam, nemusí být nutně jen zeleň veřejná, ale významu nabývá zeleň na budovách, horizontální i vertikální. Na střechách a te-
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
Vodní prvky Vodní prvky nabývají v urbanizovaném prostředí na významu. Slouží jednoduché termoregulaci prostředí a zejména v kombinaci s veřejnou zelení jsou schopné významně přispět k obyvatelnosti měst v letních měsících. Jakkoli jsou většinou vodní prvky umístěny vně budov, je jejich význam pro zvýšení tepelné pohody v okolí i uvnitř budov nezanedbatelný. Zásadním úkolem je zajistit pro vodní prvky zdroje vody, a tudíž je provázat s dalšími opatřeními pro zadržení vody na území města. Využití dešťové vody Bezvodé toalety, resp. využití šedé a dešťové vody pro splachování, využití dešťové vody pro zalévání, případně v samostatném okruhu jako užitkové vody. To je jen částečný výčet možností dostupných již v současnosti a zcela jistě se tato opatření stanou standardními při renovaci stávajících i výstavbě nových budov. V některých případech je možné využívat také teplo z odpadních vod. Pojem odpadní voda se nejspíše také stane minulostí. Výběr materiálů Jednotlivě může mít výběr a použití materiálů v různých podobách a typech investičních akcí pouze malý nebo lokální význam a dopad, ale v souhrnu za celé město se již může jednat o značný efekt. Jedná se o široký rozsah od materiálů a nátěrů střech, fasád, reflexní fólie na okna až po zasakovací zatravněnou dlažbu, protihlukové bariéry, stínicí prvky apod. Důležité je široké využití dřeva jako uhlíkově neutrálního obnovitelného zdroje. Obnovitelné zdroje Využití obnovitelných zdrojů není typickým adaptačním opatřením,
ale významně souvisí s příspěvkem k energetické soběstačnosti a kromě toho, že jejich využití bude zanedlouho standardní (povinnou) součástí všech novostaveb, přináší možnosti přispět i k adaptaci budov na změnu klimatu. Jedná se například o odstínění části budov slunečními kolektory nebo fotovoltaickými panely. Transparentní fotovoltaické panely mohou představovat i prvek pro architektonické pojetí budov. Nižší je i zranitelnost budovy např. při výpadku dodávky elektřiny. Tzv. energetické piloty v základech v létě pomáhají s chlazením budovy, v zimě uložené lze teplo využít pomocí tepelných čerpadel.
Možnosti financování Město či obec nemusí nutně využívat pouze dotační tituly určené veřejné správě – zejména OPŽP, IROP, Národní program MŽP apod., ale může účinně ovlivnit a pomoci čerpat cíleně dotace skupinám obyvatel na svém území. Občané mají k dispozici dlouhodobý program Nová zelená úsporám či kotlíkové dotace. V rámci dotačních titulů budou zcela jistě přibývat i cíleně adaptační tituly, aktuálně již jsou podporována opatření na zadržování vody v krajině, včetně například kořenových čistíren. Je pravděpodobné, že se postupně pozornost zaměří i na podporu drobnějších opatření na úrovni měst a budov.
Článek byl vytvořen v rámci projektu Adaptace sídel na změnu klimatu podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska (Finanční mechanismus EHP-Norsko). Realizaci projektu zajišťuje neformální sdružení nestátních neziskových organizací Civitas per Populi, o. p. s., (nositel projektu), Agentura Koniklec, Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. p. s., (TIMUR), Ekocentrum Koniklec, PORSENNA, o. p. s., a CzechGlobe – Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. Miroslav Šafařík, Michaela Dudáčková, PORSENNA, o. p. s.
45
E K O M O B I L I TA
Palivá na báze fritovacích olejov Použité fritovacie oleje (used frying oils – UFO) môžu byť východiskom viacerých typov palív pre dieselové motory. Obvyklým spôsobom pre výrobu palív je transformácia rastlinných olejov alebo živočíšnych tukov na metylestery (UFOME). V súčasnosti sa ale pozornosť venuje aj iným perspektívnym metodám.V článku je popísaný proces prípravy palív z fritovacích olejov hydrogenačnou deoxygenáciou (HDO).
V
súčasnosti cena ropy neustále rastie, v dôsledku čoho narastá tlak na vývoj a predaj ďalších foriem alternatívnych palív z biomasy.1,2 Zdrojom môže byť biomasa na báze triacylglycerolov (rastlinné oleje, živočíšne tuky, použitý fritovací olej, lipidy z mikrorias, atď.), škrobu, cukru alebo celulózy. Prírodné triacylglyceroly (TAG) pritom ostanú kľúčovým zdrojom na výrobu biopalív pre dieselové motory v horizonte minimálne päť až desať rokov.
Pozornosť aj iným spôsobom V spaľovacích motoroch sa dajú použiť rôzne druhy biopalív na báze TAG. Obvyklým spôsobom pre výrobu je transesterifikácia rastlinných olejov alebo živočíšnych tukov. Takto vyrobené biopalivo, označované obvykle ako FAME (metylestery vyšších mastných kyselín) alebo bionafta, je environmentálne atraktívne, avšak jeho výroba je málo efektívna a palivo nemá vo všetkých parametroch optimálne vlastnosti. V súčasnosti sa preto pozornosť venuje aj iným spôsobom, najme katalytickej hydrodeoxygenácii triacylglycerolov (HDO). Tento proces je v porovnaní s transesterifikáciou cenovo výhodnejší, kompatibilnejší s infraštruktúrou, existujúcimi motormi a palivovými štandardmi a flexibilnejší v druhu použitej suroviny.4 Týmto spracovaním vzniká hydrogenovaný rastlinný olej (HVO), ktorý je tvorený hlavne parafínmi.5,6 Knothe5 vo svojej štúdii porovnával vlastností FAME a HVO vo všeobecných aspektoch, akými sú výroba paliva a energetická rovnováha, vlastnosti paliva, účin-
46
ky na životné prostredie vrátane emisií výfukových plynov a druhotných produktov. Zistil, že FAME sa správajú podstatne lepšie v porovnaní s HVO pokiaľ ide o PM2.5 a emisie CO, kým HVO má výhody z hľadiska NOx a HC emisií.
Porovnanie technológií Hydrodeoxygenáciou triacylglycerolov vznikajú kvalitné palivá, ale jednou z nevýhod je vysoká spotreba drahého vodíka. V práci sme sa zamerali na porovnanie procesu HDO a katalytickým kra-
Predpokladala sa tiež príprava a odskúšanie účinnosti nových typov katalyzátorov, vhodných na upgrading opotrebovaných olejov. Dvojstupňová technológia – katalytické krakovanie s následným HDO stupňom – by mohla priniesť ekonomické výhody v nižšej spotrebe vodíka. Navyše hydrodeoxygenačná technológia spracovania UFO je zaujímavá v prípade vysoko poškodených materiálov UFO, kedy ich úprava pre transesterifikačný postup na UFOME prestáva byť účinná a ekonomicky únosná.
Suroviny Pri testoch sa použili dva druhy použitých fritovacích olejov, označené ako UFO 1 (rastlinný olej v zmesi so živočíšnym tukom) a UFO 2 (rastlinný olej). Niektoré ich parametre sú uvedené v tab. 1. Na porovnanie sa použil jedlý olej jednodruhový slnečnicový Venusz. Pri skúškach spoločného odsírenia plynového oleja a rastlinného oleja bol použitý neodsírený plynový olej z jednotky AVD 6 Slovnaft. UFO obsahovali vysoký podiel oligomérov, ktoré znižujú výťažky cielených produktov. Katalyzátory Bol použitý komerčný NiMo/ /katalyzátor v sulfidickej forme (ako porovnávací katalyzátor) a hydrokrakovací katalyzátor NiW/γ-Al2O3-zeolit (50 : 50). Katalyzátory sa používajů na odsírenie plynových olejov používaných na výrobu motorovej nafty s obsahom síry do 10 mg/kg. Sírenie prebiehalo priamo v reaktore v prúde vodíka pri tlaku 3 MPa použitím 5% roztoku dimetyldisulfidu v plynovom oleji.
|Katalytické krakovanie UFO umožňuje pripraviť uhľovodíkové palivá s obsahom alkánov, alkénov a aromátov. Výhodnejší je dvojstupňový proces, ktorý umožní pripraviť palivá bez obsahu kyslíka a nestabilných dvojitých väzieb Foto archiv/autori
kovaním s dvojstupňovým procesom krakovania. Pri testoch sa použili dva druhy vzoriek použitých fritovacích olejov (UFO). Cieľom prác bolo nájsť vhodné postupy ako aj najefektívnejší katalyzátor(y), s ktorými jednostupňovo, prípadne v postupnosti krokov by bolo možné získať z pôvodného použitého oleja frakcie uhľovodíkov využiteľné ako alternatívne biopalivá.
Experimentálna časť Skúšky krakovania a upgradingu použitých fritovacích olejov sa realizovali ako vsádkové pokusy v kovovom reaktore Parr Instruments model 4521 o objeme 1 l v prítomnosti katalyzátora bez tlaku a tiež pri zvýšenom tlaku, alebo vo vysokotlakovom prietokovom reaktore v prítomnosti vodíka a katalyzátora.
Analýzy Reakčný plyn sa odoberal do sklenených vzorkovníc a analyzoval plynovou chromatografiou podľa normy UOP 539-87 na prístroji GC 17 A od fy Shimadzu. Distribúcia podľa bodu varu (simulovaná destilácia) sa stanovila podľa ASTM D 2887 na prístroji Network GC Systém 6890N od firmy Agilent Technologies vybavenom autosamplerom, on-column injektorom a FID detektorom a separačnou kolónou: RMX1 15 m x 0,53 mm x 2,65 μm. V kvapalných produktoch sme hodnotili n-alkány pomocou ply-
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
E K O M O B I L I TA
Tab. 1 – Vybrané parametre testovaných UFO Parametr
UFO 1
UFO 2
Hustota (15 °C), kg/m3
924,8
932,2
Viskozita (40 °C), mm2/s
46,77
55,94
B. vzpl. ,°C
270
292
Popol, % hm.
0,048
0,007
CCT, % hm.
1,17
0,53
ČK, mg KOH/g
6,73
5,66
35 880
35 810
Výhrevnosť, kJ/kg Obsah oligomérov, % hm. Podiel C16 resp. C18 acylov
6,7
9,7
15,1; 79,4
6,9; 90
Tab. 2 – Výpočet emisií GHG z vybraných procesov a surovín Technológia
Redukcia GHG (%)
Zníženie energie vs referencia (%)
FAME z repky
38,2
51,7
FAME z UFO
74,6
70
HDO oleja z repky
45,9
61,7
HDO UFO
79,6
76,3
Bioplyn z odpadov
74,5
50,7
novochromatografickej ASTM D 5442.
metódy
Výsledky a diskusia Katalytické krakovanie UFO vo vsádzkovom reaktore Katalytické krakovanie UFO sa robilo v prítomnosti aktivovaného klinoptilolu a v dvoch kombináciách: za zvýšeného tlaku a teploty, alebo za zvýšenej teploty a v prúde dusíka bez tlaku. Z výsledkov testov je zrejmé, že zvýšený tlak nie je vhodný pre krakovanie UFO. V podmienkach testov vznikal významný podiel vyšších aromatických uhľovodíkov a významné množstvo koksu. V reakčnej zmesi boli ešte nezreagované mastné kyseliny, čo sa prejavovalo vysokým číslom kyslosti 60–120 mg KOH/g. Porovnávací pokus s čerstvým olejom preukázal negatívny vplyv oligomérov na výťažok produktov destilujúcich do 360 °C. Produkty boli nestabilné a postupne tmavli. V plynnom podieli okrem produktov dekarboxylácie a dekarbonylácie (CO2, CO) boli najmä olefíny (etylén propylén, izobutén) a alkán (metán, propán). Hydrodeoxygenácia UFO v prietokovom reaktore: Hydrogenačné krakovanie sa preverilo v prietokovom rúrkovom reaktore v oblasti teplôt 320–380 °C, tlaku 4 MPa, pri priestorovej rýchlosti 1/h a pri
rôznom pomere vodíka ku vstupujúcim acylglycerolom až do hodnoty 1000. Opotrebovaný olej UFO 2 bol zmiešaný s neodsíreným atmosférickým plynovým olejom (20 % obj. UFO 2). Hodnotenie udržateľnosti palív vyrobených z UFO: Hodnotenie zníženie GHG v celom životnom cykle sme preverili pomocou programu, ktorý je publikovaný v projekte BIOGRACE (www.biograce.net). Porovnanie sme urobili na porovnaní troch technológií a surovín z poľnohospodárskej výroby a z odpadov. Výsledky sú v tab. 2. Z výsledkov hodnotenia emisií GHG je zrejmé, že použitie UFO v procese HDO je efektívny proces pre rafinériu, aby splnila zníženie GHG nákladovo efektívnym spôsobom. Veľkou výhodou je to, že produkty sú plne kompatibilné s fosílnou motorovou naftou. Odpadajú tak viacnáklady spojené so zmenou logistiky a prípadné kvalitatívne problémy. Jediným problematickým parametrom je číslo kyslosti. Pri praktickom použití bude pravdepodobne potrebné uvažovať o viaclôžkovom reaktore a potrebe eliminovania alkalických kovov na Guard katalyzátore.
Komerčné technológie Komerčná technológia HVO používa katalyzátory CoMo a NiMo
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
v sulfidovanej forme na upravenom nosiči, ktorý je odolný voči reakčnej vode, ktorá v procese vzniká. Technológia HVO je investične nákladná. V súčasnosti sa komerčne ponúka proces NExBTL spoločnosti Neste Oil, proces UOP/Enichem Ecofinning™ společnosti Darling International Inc. a proces Axen Vegan společnosti Total. Najvýhodnejšie je umiestnenie prevádzky v mieste s možnosťou lodnej/riečnej dopravy surovín. Súčasne s dopytom po zelenej nafte sa rozvíja dopyt po leteckých palivách, ktoré sa dajú vyrábat rovnakým spôsobom. Výroba HVO palív je v objeme všetkých vyrábaných biopalív na svete na tretej pozícii. Najväčším výrobcom (technológia NExBTl) je fínska ropná spoločnosť Neste Oil (spolumajiteľom je fínsky štát, 50,1 % akcií). Na výrobu používa desať druhov surovín a z toho 60 % predstavujú odpadové a nepotravinárske suroviny (jatropa).
Záver Opotrebované fritovacie oleje sú relatívne dostupnou surovinou pre výrobu biozložiek. Ich cenová výhodnosť sa postupujúcim zvýšeným dopytom vytratila. Vzhľadom k tomu, že pri technologickom procese vyprážania dochádza k významným zmenám v zložení smerom k vzniku oligomérov a radu polárnych látok, priame použitie v procese transesterifikácie je spojené s problémami. Podľa čísla kyslosti sa používa kombinácia kyslo katalyzovanej esterifikácie a následnej transesterifikácie. Katalytické krakovanie UFO umožňuje pripraviť uhľovodíkové palivá s obsahom alkánov, alkénov a aromátov. Výhodnejší je dvojstupňový proces, ktorý umožní pripraviť palivá bez obsahu kyslíka a nestabilných dvojitých väzieb. Oproti procesu hydrogenačnej deoxygenácie dáva nižšie výťažky kvapalných produktov a technologický proces musí byť prevádzkovaný tak, aby bolo možné obnoviť
aktivitu katalyzátora. Výhodná je znížená spotreba vodíka a nižšie investičné náklady. Nevýhodou je značná tvorba koksu a produktov s vysokým bodom varu. Pri krakovaní vzniká vysoký podiel plynných uhľovodíkov a značný podiel benzínovej frakcie. Pri súčasnom prebytku benzínu na trhu to nie je výhodné. Zo skúmaných postupov je ekonomicky najvýhodnejší proces ko-procesingu, spracovania UFO v zmesi s plynovým olejom v procese katalytického odsírenia. Tento postup si tiež vyžaduje úpravy zariadenia a úpravu technológie, ale je najľahšie realizovateľný. V súčasnosti je výroba zelenej nafty procesmi HVO na treťom mieste vo výrobe biozložiek. Procesy umožňujú spracovať suroviny s vysokým číslom kyslosti a odpadové prúdy. Pripravuje sa vydelenie a výroba bio-LPG. Integrovaná premena surovín z odpadov na biozložky je investične aj environmentálne výhodnejšia v porovnaní so spracovaním biomasy účelovo vybudovanými technológiami. Produkty sú kompatibilné s fosílnymi palivami a nevyžadujú si žiadne dodatočné investičné náklady. Z hľadiska logistiky je výhodné, že suroviny potrebné na výrobu sú domáceho pôvodu, v krízových situáciách sú bezpečnejšie. Príprava surovín môže udržať zamestnanosť v regiónoch s vysokou nezamestnanosťou.
(Poďakovanie: Práca bola podporená Agentúrou pre podporu výskumu a vývoja na základe zmluvy APVV-0415-11 a Vedeckou grantovou agentúrou VEGA 1/0539/13.) J. Mikulec1, G. Polakovičová2, J. Cvengroš2, 1VÚRUP, a. s., Vlčie hrdlo, Bratislava, 2Fakulta chemickej a potravinárskej technológie, Slovenská technická univerzita, Bratislava
(Redakčně kráceno. Celý článek a seznam použité literatury je k dispozici v redakci.)
47
DISTRIBUCE
Modely pro implementaci solárních soustav v SCZT Článek prezentuje základní popisy vybraných obchodních modelů, které umožňují či podporují implementaci solárních tepelných soustav do systému centrálního zásobování teplem – SCZT (Solar District Heating – SDH).
P
říklady obchodních modelů vycházejí z konkrétních projektů realizovaných v Evropě.
Soustavy využívající net-metering (Švédsko) K realizaci tohoto modelu vedl zvýšený zájem vlastníků budov připojených na SCZT o solární tepelné soustavy. Po projednání s provozovatelem SCZT je solární soustava připojena na rozvody dálkového tepla tak, že umožňuje dodávku přebytků energie získaných solární soustavou do SCZT. Decentralizované solární soustavy jsou obvykle provozovány samo-
|Decentralizovaná solární soustava v Malmö (Švédsko) Foto archiv/autor
včetně prefabrikované předávací stanice, která byla vyvinuta speciálně pro aplikaci net-meteringu.
Technická účinnost kogeneračních systémů (Dánsko)
|Prefabrikovaná předávací stanice pro SDH (Švédsko) Zdroj: Jan-Olof Dalenbäck
statně, smluvní vztah se týká pouze oboustranných dodávek tepla. Dimenzování solárních soustav nevychází z potřeby tepla v budově, ale jsou navrhovány zejména na základě dostupného prostoru pro umístění solárních kolektorů a kapacity SCZT v místě. Součástí soustavy obvykle nebývá zásobník, jelikož jsou využívány akumulační kapacity SCZT. Rozvoj tohoto typu soustav byl zahájen v Malmö v roce 2001 na základě spolupráce městské společnosti (správa budov) a provozovatele SCZT (E.ON, dříve Sydkraft). Popsaný koncept byl následně replikován v celé řadě dalších případů
48
Model Technická účinnost kogeneračních systémů (TEAKS) byl vyvinut v roce 2008 pro SCZT v Braedstrupu konzultační společností Ramboll. Cílem projektu bylo zajištění optimální provozní účinností distribuční soustavy, všech zdrojů použitých v systému, ale i spotřebitelských zařízení každého individuálního zákazníka. Projekt byl podpořen dánskou asociací pro CZT. Jedním ze základních kamenů projektu byl výpočet úspor plynoucích ze snížení teploty vratného potrubí systému. Rozbor ukázal, že každý stupeň Celsia, o který se
sníží teplota zpátečky, přinese celkovou úsporu (výroba i distribuce) 0,55 eura/MWh (4,27 Kč/GJ). Pro danou soustavu CZT byly následně určeny základní parametry vratné otopné vody. Zákazník je pak motivován provozovatelem k dosažení co nejnižší teploty zpátečky (tabulka).
Implementace soustav do SCZT s KVET (Dánsko) Dánský model pro implementaci solárních soustav do SCZT se zdroji pro kogenerační výrobu elektřiny a tepla (KVET) se vyvíjel od roku 2004. Prvním krokem byla změna výkupních cen elektrické energie z kogeneračních zdrojů s výkonem vyšším než 5 MWe. Elektrická energie z těchto zdrojů mohla být obchodována na Nordic elektricity market. Jejich provoz v letním období nebyl
Motivace zákazníka k dosažení co nejnižší teploty zpátečky Průměrná roční teplota zpátečky Větší než 35 °C
Bonus/Malus k ceně tepla za každý °C 0,55 €/MWh
30 až 35 °C
0,00 €/MWh
Menší než 30 °C
–0,55 €/MWh
(ekonomicky) efektivní a výroba tepla v letních měsících byla realizována kotli na zemní plyn. Druhým krokem byl výpočet ekonomické proveditelnosti solární soustavy pro SCZT v Braedstrupu, která je jednou z nejefektivnějších v Dánsku. Z výstupů bylo patrné, že díky vysokému zdanění zemního plynu by realizace solární soustavy vedla nejen ke snížení emisí znečišťujících látek, ale i ke snížení produkční ceny tepla. Třetím krokem byla akceptace navrhovaného řešení dánskou vládou, která v roce 2005 potvrdila a umožnila realizaci solárních soustav v SCZT s KVET jako ekonomicky a ekologicky efektivní řešení. V důsledku rozhodnutí vlády byla podpořena výstavba dvou demonstračních projektů (Braedstrup, Strandby) s 8000 m2 solárních kolektorů, která byla následována řadou komerčních projektů bez investiční či provozní podpory.
Mikrosíť Stadtwerke Lehen (Rakousko) Toto řešení bylo implementováno v roce 2010 díky spolupráci společnosti Salzburg AG, Města Salzburg a tří společností poskytujících služby v oblasti bydlení. Celý projekt byl podpořen v rámci několika regionálních dotačních programů. Solární soustava (2000 m2 kolektorů) dodává teplo do nově vybudovaných obytných a komerčních objektů. Minimální roční solární podíl je 30 % z celkové potřeby tepla. Soustava je vybavena nárazníkovým vodním zásobníkem tepla o objemu 200 m3. Zbytek potřeby tepla je v přechodných obdobích pokryt dodávkami z tepelného čerpadla o výkonu 170 kW. Hlavním zdrojem tepla v zimním období je pak SCZT. Každé odběrné místo je vybaveno předá-
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
DISTRIBUCE
a vlastník má uzavřen smluvní vztah s provozovatelem SCZT. Solární soustava je umístěna v podstatě kdekoliv v blízkosti SCZT. Vlastník solární soustavy využívá SCZT jako „zásobník tepla“, které prodává majitelům budov.
|Schéma zdrojové základny Braedstrup Fjernvarme (Dánsko) Zdroj: Braedstrup Fjernvarme
vací stanicí pro přípravu teplé vody a vytápění, jejíž součástí je i měření spotřebovaného tepla. Teplo ze SCZT se platí standardně podle ceníku, zatímco solární teplo není účtováno. Jelikož byla investice do solární soustavy zahrnuta do kompletních investičních nákladů spojených s výstavbou komplexu, jsou náklady za solární teplo součástí nájmu.
Umístění na budovách podle zákona o OZE (Německo) Model umístění SDH na budovách byl navržen společností Stadtwerke Crailsheim, která je vlastněná městem Crailsheim, ale zatím nebyl implementován, neboť zbývá dořešit některé právní aspekty. Německý zákon o obnovitelné energii (EEWärmeG) určuje podíly OZE v dodávkách energie do nových budov. Stadtwerke Crailsheim provozuje největší solární soustavu dodávající teplo do SCZT v Německu. Splnění podmínek stanovených v EEWärmeG vyžaduje pro nové budovy a průmysl určitý podíl dodávek tepla na vytápění a přípravu TV ze solárních tepelných soustav. Stadtwerke Crailsheim navrhuje, že
by spotřebitelé připojení na SCZT splnění zákona dokladovali prostřednictvím certifikátů, které by alokovaly podíl solárního tepla z SCZT pro každou jednotlivou budovu. Navrhované řešení by umožnilo Stadtwerke prodávat více tepla a zprostilo by odběratele povinnosti investovat do solárních soustav.
Model výkupních cen pro solární teplo (Německo) Hlavním iniciátorem projektu je společnost E.ON Hanse Wärme, která provozuje SCZT ve východním Hamburgu. E.ON umožnila vlastníkům solárních soustav s plochou kolektorů větší než 100 m2 dodávat (ukládat) přebytečné teplo do SCZT. Množství tepla odpovídající dodávkám do SCZT v letním období jsou pak vlastnící solárních soustav oprávněni odebírat v zimním období za cenu 0,021 až 0,025 eura/ kWh (163 až 194 Kč/GJ). Reálně jsou možné dvě vlastnické varianty solárních soustav: Solární soustava je realizována na budově (většinou v rámci komplexní rekonstrukce)
|Vývoj decentralizace výroby elektrické energie v Dánsku v letech 1985 až 2009
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
Zdroj: Energi Styrelsen
S využitím solárních soustav v obci (Německo) První „bioenergetická vesnice“ byla založena v roce 2006, přičemž do současnosti byl níže popsaný model replikován více než 130krát. Principem je bilančně 100% zásobování elektrickou energií (v případě tepla alespoň 50%) z místních zdrojů. Iniciátorem projektů bývají obvykle občané obce, kteří vyvolají spolupráci samosprávy, firem a vlastníků budov. Nejčastější právní formou je pak obdoba společného vlastnictví nebo zaštiťující neziskové organizace. Cílem pak není maximalizace zisku, ale dlouhodobě příznivé ceny energie ze zdrojů využívajících OZE. Ačkoliv se jednotlivé systémy mohou značně lišit, je nejčastějším společným jmenovatelem soustava centralizovaného zásobování teplem, jejímž hlavním zdrojem je bioplynová stanice. Alternativou popsanému typu zařízení je pak SCZT s kotlem na dřevní štěpku doplněným o solární tepelnou soustavu. Takový systém v Německu byl realizován v Büsingenu. Pro dodávky elektrické energie jsou pak použity fotovoltaické nebo větrné elektrárny.
Družstevní vlastnictví v sektoru SCZT (Dánsko) Firmy vlastněné zákazníky mají v Dánsku dlouhou tradici, která se datuje až do poloviny 18. století. První družstevní společnosti vznikaly v zemědělské výrobě, ale postupem času se právní forma přizpůsobila fungování i v sektoru energetiky. V polovině 80. let 19. století byla s politickou podporou realizována transformace výroby elektrické energie z centrální
varianty s několika velkými zdroji na decentrální způsob zahrnující střední a malé soustavy (zdroje) SCZT. Většina těchto nových menších zdrojů byla vlastněna samotnými zákazníky v zásobované obci (městě, obvodu). Společnost vlastněná zákazníky nemá za cíl vytváření zisku, ale udržitelný provoz. Energetický regulační úřad připravil zákon týkající SCZT, který umožňuje prověřovat ceny tepla z pohledu opodstatněnosti uvedených nákladů. Případný zisk z jednoho roku je pak využíván v roce následujícím ke snížení ceny tepla. Všechny ceny tepla v Dánsku jsou podobně jako v ČR uvedeny na specializovaných internetových stránkách. Družstevní vlastnictví bylo jedním z faktorů, který umožnil masivní rozvoj v oblasti SDH. Výhoda společností vlastněných zákazníky spočívá v jiném přístupu k rozhodovacímu procesu v oblasti investic.
Investiční granty a úvěry (Slovinsko) Legislativní rámec tohoto opatření zabezpečuje nařízení o zajištění úspor energie konečných zákazníků. Povinnost dosažení úspor energie (1 % konečné roční dodávky) náleží dodavatelům elektrické energie, zemního plynu a tepla, kteří mají realizovat programy zaměřené na zvýšení energetické účinnosti a implementaci OZE. Nařízení bylo přijato slovinskou vládou v roce 2009 a je propojeno se systémem dotačních programů a investičních grantů a úvěrů, který byl spuštěn již v roce 2004 Slovinským veřejným fondem pro životní prostředí. Uvedený model je obdobou povinnosti stanovené v evropské směrnici o energetické účinnosti 2012/27/ EU, která ukládá zajištění 1,5% úspory energie prodané koncovým zákazníkům ročně.
(Článek vznikl v rámci projektu SDHplus - New Business Opportunities for Solar District Heating and Cooling, který je podpořen z programu Intelligent Energy Europe.) Ing. David Borovský
49
L E G I S L AT I VA
Přímá kontrola provozu kotlů v domácnostech Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje možnost přímé kontroly provozu spalovacích stacionárních zdrojů v domácnostech. Tento nástroj ochrany ovzduší byl dosud odmítán z důvodu ochrany nedotknutelnosti obydlí. Nicméně postupně převážila myšlenka, že v zájmu ochrany zdraví je třeba tuto kontrolu umožnit, ovšem pouze v krajních případech, kdy jsou předchozí snahy o nápravu neúspěšné.
D
ůvodová zpráva k návrhu zákona, kterým by se měl změnit zákon o ochraně ovzduší,1 uvádí cíle novely, dále předpokládané dopady, a také důvody rozšíření pravomocí při kontrole provozu stacionárních zdrojů znečištění ovzduší. Zmiňuje uvažované varianty zejména ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel. Neopomíjí ani otázky související s mezilidskými vztahy, zejména možnost zneužívání navrhovaných kontrol. Pozoruhodné je též srovnání s vybranými evropskými zeměmi, resp. s přístupem obyvatel k provozu kotlů v domácnostech.
Cíl novely V obecné části důvodové zprávy se uvádí, že jedním ze základních cílů přijetí novely zákona o ochraně ovzduší je zvýšit a zabezpečit ochranu ovzduší tak, aby nadále nebyla snižována kvalita ovzduší v důsledku působení emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší, a to posílením kontrolních pravomocí orgánů ochrany ovzduší za účelem efektivního vymáhání zákonem stanovených povinností a zlepšení procesních podmínek pro rozhodování orgánů ochrany ovzduší. Mezi nejzásadnější body patří přijetí úpravy umožňující přímou kontrolu provozu spalovacích stacionárních zdrojů v domácnostech za účelem ověření plnění povinností vyplývajících ze zákona o ochraně ovzduší a naplnění usnesení vlády České republiky č. 547 ze dne 24. 7. 2013.
50
Dopady změn zákona o ovzduší Mezi sociální dopady se řadí ochrana práva na zdraví a příznivé životní prostředí, zásah do nedotknutelnosti obydlí, ovlivnění socioekonomických motivací o způsobu vytápění, zvýšení povědomí obyvatel o vlivu na ovzduší, řešení lokálních konfliktů obyvatel, zvýšení kvality ovzduší a přínosy pro kvalitu lidského zdraví i informovanosti obyvatel. Životní prostředí by se mělo zlepšit, zejména by se mohlo snížit znečištění.
Přímá kontrola provozu kotlů Překračování imisních limitů vyhlášených za účelem ochrany veřejného zdraví osob je jedním z významných problémů kvality ovzduší v České republice, a ze značné části je to způsobeno emisemi z místních topenišť. Usnesením vlády České republiky č. 547
|Překračování imisních limitů v České republice je ze značné části způsobeno emisemi z místních topenišť
ze dne 24. 7. 2013 bylo ministru životního prostředí uloženo zevrubně analyzovat problematiku zkvalitňování ovzduší obcí, které je ovlivňováno spalováním nekvalitního paliva, a předložit vládě legislativní návrhy umožňující řešit danou problematiku. Z následně předložené analýzy vyplynulo, že negativní vlivy na lidské zdraví by mohly být zmírněny motivací obyvatel využívajících staré kotle k jejich obměně, a také k ukončení spalování nevhodných paliv či odpadu. Problémem je však
|Ke kontrolám by mělo docházet jen v ojedinělých případech po předchozím upozornění na porušování zákona a ohrožování kvality ovzduší a zdraví osob Foto archiv/Energie 21
Foto Radek Bachtík
praktická nemožnost prokázání toho, že jsou porušovány povinnosti stanovené zákonem o ochraně ovzduší. Zákon o ochraně ovzduší sice v ustanovení § 17 odst. 1 písm. e) stanoví provozovatelům stacionárních zdrojů povinnost umožnit osobám pověřeným ministerstvem, obecním úřadem obce s rozšířenou působností a pracovníkům České inspekce životního prostředí přístup ke stacionárnímu zdroji a jeho příslušenství, používaným palivům a surovinám a technologiím souvisejícím s provozem nebo zajištěním provozu stacionárního zdroje, avšak nikoli v rodinném domě, v bytě nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci, nejde-li o prostory užívané pro podnikatelskou činnost. Přitom se orgány ochrany ovzduší dlouhodobě zabývají stížnostmi a upozorněními na sousedy, kteří spalují nesprávným způsobem paliva, či dokonce spalují odpady, a tím negativně ovlivňují zdraví osob ve svém okolí. Sice lze postupovat podle ustanovení § 1013 občanského zákoníku a podat tzv. sousedskou – negatorní (zdržo-
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
L E G I S L AT I VA
vací) žalobu na ochranu proti imisím, avšak občanskoprávní soudní řízení bývá velmi zdlouhavé a jeho výsledek je nejistý. Ze srovnání zkušeností ostatních evropských států s problémem provozu kotlů v domácnostech vyplynulo, že spalovací zařízení jsou často pravidelně kontrolována, a přitom se využívají určené odborně způsobilé osoby, které mají přístup do domácnosti po předchozím ohlášení návštěvy, popř. může tento přístup přikázat soud. Pozornost si zaslouží zjištění, že v mnoha státech ke spalování nekvalitních paliv nebo odpadu, ani ke zneužívání kontrol k šikanování sousedů nedochází, protože by si to obyvatelé nedovolili.
Navržené podmínky Důvodová zpráva uvádí, že základním předpokladem pro provedení kontroly by měla být existence důvodného podezření pro opakované porušování povinností podle zákona o ochraně ovzduší. Pokud tedy orgán ochrany ovzduší dojde na základě obdržených dokumentů či poznatků z vlastní činnosti k tomu, že okolnosti nasvědčují porušování povinností stanovených zákonem, upozorní provozovatele, že provozem tohoto zdroje dochází k porušování povinností stanovených zákonem a současně jej vyzve k doložení dokladu o provedení kontroly technického stavu, kontroly spalinových cest atp., a současně zašle provozovateli příp. protokol z provedeného měření tmavosti kouře nebo jiného měření. Jde-li o opakované porušení zákonem daných povinností, může orgán ochrany ovzduší provést, za účasti odborně způsobilé osoby, kontrolu spalovacího zdroje, přičemž mj. ověří správnou instalaci stacionárního zdroje a připojení na spalinové cesty, provedou optickou kontrolu spalovacího zdroje (čistotu výměníkových ploch, technický stav vnějšího opláštění, pokud nebude zdroj v provozu tak také spalovací komory a zatápěcí klapky, vstupních a čistících otvorů, přívodních cest spalovacího vzduchu a paliva a odvodu odpadního plynu),
dále funkčnost regulačních prvků a způsob provozu zdroje. Také zkontroluje používané palivo (zda je používáno palivo určené výrobcem spalovacího zdroje), a v případě potřeby může odebrat vzorky popela a úsad ve spalinových cestách (spaluje-li se dřevo) a/nebo paliva k provedení následných analýz. O provedené kontrole sepíše protokol, proti kterému může kontrolovaná osoba podat námitky. Pokud se takto prokáže porušení povinností stanovených zákonem o ochraně ovzduší, uloží se sankce a nápravná opatření. Bude-li prokázáno spáchání přestupku, lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč; stejná výše pokuty může být uložena, odmítne-li provozovatel zdroj zpřístupnit. Zvláštní pravidla pro postup během kontroly nebudou stanovena, neboť postup řeší zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).
Uvažované alternativy, výhody a nevýhody Posuzované varianty řešení opakovaných stížností na provozování zdroje spalování v domácnostech jako např. poplatky či daně, odpočty a dotace se nejevily jako dostatečně účinné. Tzv. kotlíkové dotace by sice mohly být vhodné, avšak mají také svá omezení. Nevýhodou může být předpokládaný nárůst administrativních nákladů obcí s rozšířenou působností z důvodu nových kompetencí. Nicméně lze předpokládat, že k samotné fyzické kontrole docházet spíše nebude, protože již samotná možnost kontroly domácností bude dotčené domácnosti stimulovat k dodržování zákona. Odhaduje se, že jednotlivými obcemi s rozšířenou působností může být provedeno asi deset šetření ročně. Nezanedbatelným důsledkem však bude zvýšení povědomí obyvatel o vlastním podílu a vlivu na znečišťování ovzduší v obci. Též bude možné řešit místní spory mezi jednotlivými obyvateli a znečišťovateli. Výjimky z nedotknutelnosti obydlí musí být odůvodněny jiným zá-
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
jmem, resp. ochranou jiných práv a veřejných zájmů, např. ústavně zaručeným právem na ochranu zdraví a právem na příznivé životní prostředí. Nelze opomíjet ani článek 35 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí při výkonu svých práv ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. Určité obavy plynou ze zneužívání přímé kontroly domácností k řešení sousedských sporů, a proto je nezbytné, aby podezření na porušování povinností podle zákona o ochraně ovzduší bylo opakované a důvodné. Předpokládá se pozitivní vliv na motivaci k výměně spalovacích zařízení a paliv za environmentálně šetrnější varianty. Nezbytné je však doplňovat iniciativy např. na výměny nevyhovujících spalovacích zařízení zařízeními moderními a vysoce účinnými s minimálním množstvím emitovaných znečišťujících látek. Pak se může zlepšit kvalita ovzduší v obcích i zdraví obyvatel.
Nedotknutelnost obydlí Ke kontrolám by mělo docházet jen v ojedinělých případech, kdy lidé v okolí trpí nezodpovědným jednáním provozovatelů spalovacích zdrojů, a to dokonce i po předchozím upozornění na porušování zákonných povinností a ohrožování kvality ovzduší a zdraví osob. Převažujícím zájmem bylo proto zlepšení kvality života obyvatel a snížení jejich nemocnosti způsobené častým lokálním porušováním imisních limitů. Nelze opomíjet ani ochranu individuálních vlastnických práv a dalších práv zaručených Ústavou České republiky. Bude-li v podstatě zachováno právo na nedotknutelnost obydlí, jde o nejvhodnější variantu. Vstup do obydlí je umožněn i v dalších případech, kdy veřejný zájem převáží nad zájem na nedotknutelnosti obydlí. Z relevantních ustanovení lze uvést např. § 28 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších
předpisů, podle kterého je osoba, která provádí odnětí týraného zvířete, které má být vydáno obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, oprávněna vstupovat do všech prostor, kde je zvíře chováno, nevydá-li je jeho vlastník, kterému bylo oznámeno rozhodnutí o umístění zvířete do náhradní péče, v určené lhůtě správnímu orgánu; ustanovení § 3 odst. e) přitom připouští chov zvířat, které slouží člověku např. jako jeho společníci, v domácnosti. Další povinnost chovatelů umožnit mj. zaměstnancům obcí zařazených
|Kotel či kamna na biomasu může instalovat jen osoba s profesní kvalifikaci a zkouškou podle zákona č. 406/2000 Sb. Foto archiv/Česká peleta
v obecních úřadech obcí s rozšířenou působností ve stanovených případech přístup do prostor a míst, do objektů, v nichž jsou chována zvířata, stanoví § 25 tohoto zákona. Možnost kontroly domácností za účelem zlepšení kvality ovzduší v obcích a ochrany zdraví lidí je tedy oprávněná, a i když je značně omezena mnoha podmínkami, měla by působit především preventivně a motivačně. Předpokládaný termín nabytí účinnosti, uvedený v důvodové zprávě, je 1. 6. 2016. JUDr. Helena Doležalová, Ph.D. Zdroje: 1 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: https://apps.odok.cz/ kpl-detail?pid=KORN9XTAVD9B ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR.
51
TRH
Elektřina a domácnosti: chování zákazníků Podle údajů společnosti OTE (Operátor trhu s elektřinou), v současnosti působí na českém trhu 52 dodavatelů elektrické energie. Nejúspěšnější je společnost RWE Energie, ke které letos zatím přešlo 20 780 zákazníků. Naopak největší úbytek přípojných míst zaznamenal dodavatel Centropol Energy, od něhož odešlo 8332 klientů. Největší procentuální přírůstky pak zaznamenali malí dodavatelé.
S
tatistiky společnosti OTE, která na českém trhu mimo jiné zajišťuje krátkodobé obchody s energiemi a zveřejňuje údaje o energetickém trhu, ukazují, že zájem českých zákazníků o změnu dodavatele nepolevuje. Letos v říjnu změnilo dodavatele 19 259 zákazníků, což je téměř stejná hodnota jako loni. Z dodavatelů si co do počtu nově získaných zákazníků nejvíce polepšila společnost
|Foto archiv/Energie 21 RWE Energie, následovaná firmami Comfort Energy a ČEZ Prodej. Naopak nejvíce zákazníků odešlo od firem Centropol Energy, Bohemia Energy Entity a One Energy ČR.
„Čeští zákazníci začínají dávat přednost zavedeným dodavatelům s dobrou pověstí, kteří jim dokážou nabídnout nejen dobrou cenu, ale různé služby navíc. Tomu například odpovídá odchod zákazníků od společnosti Bohemia Energy Entity, které i přes nedávnou akvizici dodavatele Global Energy klienti ubývají,“ popisuje situaci na trhu s elektřinou Pavel Černoch, ze společnosti Tarifomat, která mimo jiné provozuje porovnávací a analytický portál CenyEnergie.cz. „Lidé také začínají dodavatele elektřiny opět častěji měnit. Ačkoli letos byl počet přechodů k jiným dodavatelům nižší než loni, v říjnu se tyto statistiky opět vyrovnaly loňským hodnotám,“ doplnil Černoch. Zatímco v absolutních přírůstcích zákazníků si vedly dobře hlavně zmíněné větší firmy, procentuálně si nejvíce polepšili malí dodavatelé. Nejlépe je na tom společnost MND, které se počet
Dodavatelé s největším absolutním přírůstkem klientů (porovnání hodnot za leden a říjen 2015) Dodavatel
Počet nových přípojných míst
RWE Energie, s. r. o.
20 780
COMFORT ENERGY s. r. o.
5 103
ČEZ Prodej, s. r. o.
4 184
eYello CZ, k. s.
3 268
Amper Market, a. s.
2 877
Zdroj: OTE
klientů více než zdvojnásobil – mezi lednem a říjnem tohoto roku zaznamenala 149% přírůstek nových klientů. Podobně jsou na tom dodavatelé ENVOX Energy a Stabil Energy s přírůstky 85 % a 82 %. Největší 10% úbytek zákazníků zaznamenala firma Oaza-energo, jedná se však o malého dodavatele s pouhými 255 klienty. Tradičně nejsilnějším měsícem, kdy čeští zákazníci dodavatele elektřiny nejvíce mění, je leden. Letos v lednu se rozhodlo přejít k jinému dodavateli 98 499 zákazníků. Celkem letos zatím změnilo dodavate-
le 237 103 klientů. Obecně je v letošním roce změn dodavatele méně než loni, statistiky za podzimní měsíce se ale těm loňským začínají podobat a v říjnu jsou již tato čísla s rokem 2014 plně srovnatelná. „V létě skutečně zákazníků ochotných změnit dodavatele ve srovnání s loňským rokem ubylo. Nyní je ale počet změn dodavatele s loňskem srovnatelný. Lze tedy říci, že lidé opět začínají výhodnější nabídky energetických tarifů vyhledávat,“ sdělil Pavel Černoch ze společnosti Tarifomat. Red (Zdroj: Tarifomat)
Důležité jsou úspory energie v budovách Evropská komise minulý měsíc představila zprávu o stavu energetické unie. Podle ní jsou energetické úspory v budovách důležité, zejména kvůli přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. V Česku je potřeba se zaměřit na zlepšení programů podpory a snížení závislosti na Rusku.
E
vropské komise Maroš Šefčovič minulý měsíc představil první zprávu o stavu energetické unie. Zpráva zmiňuje důležitost úspor energie v budovách. O úsporách mluví v souvislosti s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku. Podle Šefčoviče je důležité, aby byl trh předvídatelný. Na předvídatelnost podnikatelského prostředí by se podle ře-
52
ditele aliance Šance pro budovy měla zaměřit i Česká republika, zejména v oblasti operačních programů. „Náš trh potřebuje zejména dlouhodobou stabilitu a předvídatelnost prostředí. Ta tu bohužel příliš není. V současnosti podpora úspor energie běží nebo se plánuje minimálně v osmi celostátních programech řízených čtyřmi úřady. Tyto programy navíc často
mění podmínky, jsou vyhlašovány v nepředvídatelných výzvách nebo jsou administrativně složité,“ říká ředitel aliance Petr Holub. Šance pro budovy proto volá po zajištění dlouhodobých a stabilních programů, koordinovaných napříč ministerstvy. Energetická efektivita bývá často dávána také do souvislosti s energetickou bezpečností, což je jeden z hlavních cílů energetické unie. V případě Česka zpráva uvádí, že jsme téměř 100procentně závislí na dovozu plynu z Ruska. Šance pro budovy přitom již dříve spočítala, že Česká republika může do roku 2030 snížit spotřebu plynu dovezeného z Ruska o 1,8
miliardy m3, což je až 33 procent, pokud by využila potenciálu úspor energie v budovách. „Z hlediska energetické bezpečnosti je zřejmé, že Česko je díky úsporám energie v budovách schopno výrazně snížit svou závislost na nejistých dodavatelích plynu, zejména na Rusku. Měli bychom však naplno využít potenciál, který úspory skýtají,“ komentuje situaci Holub. „Bez koordinovaného úsilí všech resortů, které mají budovy na starosti, však mohou být tyto šance zmařeny, stejně jako řada investic kvůli složitosti operačních programů,“ dodává. Red (Zdroj: Šance pro budovy)
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
TRH
Infotherma 2016 – vše o vytápění, úsporách energií a využívání obnovitelných zdrojů Již po dvacáté třetí si vás jménem pořadatelů dovolujeme pozvat do Ostravy na další ročník mezinárodní výstavy Infotherma 2016. Výstava bude – jako tradičně – věnována vytápění, energetickým úsporám a smysluplnému využívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie.
V
ýstava proběhne ve dnech 18.–21. ledna 2016, denně od 9.00 do 18.00 hod., na ostravském výstavišti Černá louka. Nad jejím konáním převzalo záštitu Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství České republiky.
Co očekávají návštěvníci Jako každý rok se na výstavě setkají výrobní a montážní firmy, projektanti, architekti, zákazníci a další návštěvníci, zástupci specializovaných agentur a médií, zkrátka všichni zájemci o vytápění, úspory energií a smysluplné využívání obnovitelných i tzv. alternativních zdrojů energie. Očekávání návštěvníků mohou být různá, ale vycházíme-li z předcházejících výstav, budou na Infothermě 2016 opět hledat zejména novinky a kvalitní služby, stejně jako vize, kterým směrem by se měla ubírat tepelná pohoda v našich příbytcích. Většina návštěvníků přitom sice preferuje moderní vytápění ve zdravém životním prostředí, ale zajímají je i pořizovací a provozní náklady. Jsou ochotni
|Foto archiv/Agentura Inforpres slevit z komfortu obsluhy, ale na druhé straně chtějí mít jistotu, že si takové vytápění budou moci dovolit. V této skupině zřejmě budou například i tisíce občanů z různých regionů, kterým byly vybudovány plynové přípojky až k domům, ale cena plynu a plynových kotlů jim využívání tohoto média zatím neumožňuje …
Vystavovatelé reagují rychle Ke cti většiny vystavovatelů slouží jejich operativnost, s jakou dovedou reagovat, na často se měnící podmínky, priority a pobídky. Po zvýšení cen ušlechtilých paliv jejich vývojová a výrobní odvětví dokázala v krátkém čase nabídnout moderní otopné systémy i na tuhá pali-
|Foto archiv/Agentura Inforpres
va, využívání krbů k rozvodům na teplovzdušné a teplovodní vytápění a řadu dalších výrobků s přijatelnými investičními a provozními náklady. V loňském roce se setkala s velkým zájmem návštěvníků panelová prezentace na téma Kde na nás čeká energie o možnostech využívání geotermální energie, tepla z hořících hald, důlních vytěžených prostorů, jímání blesku a dalších netradičních zdrojů. V příštím ročníku se pořadatelé chtějí k některým tématům vrátit a přinést nové informace.
Tématem je akumulace energie
|Foto archiv/Agentura Inforpres 6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
Celosvětový problém je stále v možné akumulaci a skladování energie, například z obnovitelných zdrojů z doby, kdy je jí přebytek, na čas, kdy je jí nejvíce potřeba. V této souvislosti pořadatelé chtějí představit přečerpávající vodní elektrárnu z Dlouhých strání a v loňském roce realizovanou unikátní přečerpávající vodní
elektrárnu na vytěženém dole Jeremenko. Akumulaci tepla představují svým způsobem i kachlová kamna. Právě jim bude věnována rozsáhlá vstupní expozice.
Bohatý doprovodný program Má-li výstava splnit požadavky pro celou škálu odborné i laické veřejnosti, měla by být přehlídkou chtěného a reálného. Návštěvníci výstavy proto každoročně oceňují, že informace, se kterými na výstavu přicházejí, anebo je získávají v jednotlivých výstavních expozicích, si mohou konzultovat na odborném doprovodném programu s přednáškami, konferencemi a besedami v kongresovém centru, anebo ve vstupním pavilonu. Návštěvníci také již tradičně budou rozhodovat v anketním hlasování o technicky nejzajímavější exponáty Infothermy 2016. Další informace jsou na www.infotherma.cz. Red (Zdroj: Agentura Inforpres)
53
TRH
Uhlí jako zdroj energie ustupuje ze scény Těžba a spalování uhlí změnily během dvou století fungování světa i planetární klima a nyní ustupují ze scény. To je vedle mnoha dalších informací klíčovým sdělením nové reprezentativní publikace Atlas uhlí, která na padesáti stranách shrnuje historii i současnost kontroverzního paliva. Českou verzi publikace nedávno představila pražská kancelář nadace Heinrich-Böll-Stiftung, Hnutí DUHA a centrum Glopolis.
U
hlí zažehlo a neslo průmyslovou revoluci, ale současně způsobilo ekologický i sociální úpadek celých oblastí. Dnes se zásadním způsobem podílí na změně klimatu – globálně je odpovědné za 43 % emisí oxidu uhličitého a více než čtvrtinu všech emisí skleníkových plynů. Negativní dopady spalování uhlí na zdraví obyvatel vedly k poklesu jeho využívání v Evropě a Severní Americe, aktuálně pak přispěly k zastavení růstu spotřeby v Číně. Portugalsko, Skotsko nebo Nový Zéland v příštích měsících ukončí provoz svých posledních uhelných elektráren. Progresivní země světa proto uhlí jako zdroj energie opouštějí. Podle nových odhadů v prvních třech čtvrtletích roku 2015 poklesla celosvětová spotřeba uhlí meziročně o 2,3 až 4,6 procenta. Nová publikace popisuje zrod uhlí i uhelného průmyslu i škody, které napáchalo v průmyslových oblastech a také jeho vliv na změnu klimatu. Představuje ekonomic-
kou nerentabilitu i sociální aspekty uhelného průmyslu – ztrátu perspektiv v průmyslových zemích či porušování lidských práv v zemích rozvojových a zároveň růst „protiuhelného“ hnutí. Atlas také popisuje ekonomické modely – skryté dotace pro uhlí či obchod s emisními povolenkami, které podle autorů dodnes nepřinesly žádný pozitivní efekt. Závěr publikace patří perspektivním energetickým politikám. Publikace obsahuje i samostatnou kapitolu o uhlí v Podkrušnohoří, jejímž autorem je energetický expert Hnutí DUHA Karel Polanecký. Atlas uhlí nemůže vynechat ani Českou republiku, jejíž severozápadní část byla vážně postižena povrchovou těžbou hnědého uhlí. Sobotkova vláda byla po listopadu první, která prolomila letos v říjnu limity těžby uhlí a umožnila těžbu dalších desítek milionů tun na dole Bílina. Toto rozhodnutí před klimatickou konferencí v Paříži staví ČR do velmi negativního světla. Současně
|Foto archiv/Hnutí DUHA však vláda potvrdila limity těžby pod Horním Jiřetínem a komplexem Chemopetrolu, kde nadále zablokovala 750 milionů tun uhlí. Stefanie Grollová, vedoucí autorského týmu z Heinrich-Böll-Stiftung k tomu řekla: „Uhlí je bílým koněm proměny německé energetiky. V posledních deseti letech jsme svědky velkého rozvoje obnovitelných zdrojů, navzdory tomu má však uhlí stále 44 % v německém energetickém mixu – hnědé uhlí kolem 26 % a černé 18 procent. Z pohledu ekonomiky i energetické bezpečnosti uhlí nepotřebujeme. Německo si může dovolit Ener-
giewende bez fosilních paliv i jaderné energie – a pravděpodobně o to víc si ji mohou dovolit i jiné země.“ Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, řekl: „Jednou z nejviditelnějších změn v České republice za posledních třicet let je výrazné snížení počtu kouřících komínů za zimních dní – v případě lokálního vytápění se u nás uhlí stalo marginálním zdrojem. Naopak v elektrárenství a teplárenství si zachovalo významnou roli, se všemi negativními důsledky. Potřebujeme aktivní kroky, které tento nežádoucí stav změní, například urychlené schválení zákona o snižování závislosti na fosilních palivech, k němuž se vláda vláda zavázala v programovém prohlášení.“ Celá publikace je ke stažení na stránce: http://hnutiduha.cz/sites/ default/files/publikace/2015/11/ atlas_uhli.pdf. Red (Zdroj: Heinrich-BöllStiftung, Hnutí DUHA a Glopolis)
Větrný park s největším výkonem na světě Společnost Siemens postaví pro skotskou firmu Scottish Power Renewables v Severním moři větrný park s největším výkonem na světě. Projekt pod názvem East Anglia One bude čítat 102 větrných elektráren Siemens a po svém dokončení v roce 2020 bude mít celkový výkon 714 MW. To představuje roční dodávku energie pro půl milionu domácností.
D
o větrného parku East Anglia One, který vznikne 43 km od anglického pobřeží v Severním moři, instaluje Siemens úplně nový typ větrné elektrárny SWT-7,0-154. Ta je zajímavá nejen svým výkonem 7 MW, ale i rozměry. Lopatky jejího rotoru mají plochu 18 600 m2, což jsou přibližně tři fotbalová hřiště. Průměr rotoru je 154 metrů a jednotlivé listy spojuje náboj o průměru čtyři metry.
54
Díky mořskému větru by měla každá z elektráren vyprodukovat až 32 milionů kilowatt hodin „ze-
|Foto archiv/Siemens
lené“ elektřiny, což je množství dostatečné přibližně pro 7000 domácností. Výstavba parku East Anglia One začne v roce 2017, dokončen pak bude v roce 2020. Svou kapacitou převýší projekt East Anglia One dosud nejvýkonnější mořský větrný park London Array s výkonem 613 MW, na jehož výstavbě se Siemens rovněž podílel. Ten si ale se svými 175 větrnými elektrárnami i nadále
ponechá statut nejrozsáhlejšího mořského větrného parku. V České republice vybudovala firma Siemens větrný park Červený vrch na Olomoucku, který tvoří šest elektráren SWT-2,3-101 s celkovým výkonem 13,8 MW. Tyto elektrárny jsou vhodné pro nízkou až střední rychlost větru a jsou tedy ideální pro české podmínky. Red (Zdroj: Siemens)
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
Mezinárodní veletrh zemědělské techniky
T RMezinárodní H
veterinární veletrh
Nedílnou součástí veletrhu Techagro je Biomasa Všechny významné české výrobce zemědělské techniky, ale také distributory a zahraniční výrobce, je možné pravidelně nalézt na několika evropských veletrzích. Jedním z nich je Techagro v Brně, jehož 14. ročník se uskuteční 3. až 7. dubna 2016. Pravidelnou součástí veletrhu Techagro je i veletrh Biomasa.
B
rněnský veletrh Techagro se již definitivně řadí mezi evropskou špičku po bok veletrhů Sima v Paříži a Agritechnica v Hannoveru. „Minulého ročníku v roce 2014 se zúčastnilo 743 vystavovatelů ze 41 zemí, výstavní plocha měla 83 707 metrů čtverečních a veletrhem prošlo téměř 120 tisíc návštěvníků,” připomíná ředitel veletrhu Jan Kuběna ze společnosti Veletrhy Brno, a. s.
Nabídka zemědělské techniky Jako vždy bude hlavní náplní veletrhu nabídka zemědělské techniky. Významná část výstavní plochy přitom bude patřit vystavovatelům z České republiky. Kvalita českých zemědělských strojů a zařízení je trvale na vysoké úrovni. Důkazem je i vývoj zahraničního obchodu v posledních letech. Po krizových letech 2009 a 2010, kdy se vývoz oproti předchozímu období propadl asi o 30 %, došlo v roce 2011 k oživení a tento trend se udržel až do současnosti. Záběr výroby a vývozu zemědělských strojů je přitom v ČR opravdu široký. Mezi významné exportéry patří například FARMET z České Skalice na Náchodsku, BEDNAR FMT Praha, OPaLL Agri Dolní Životice a SMS CZ Rokycany, které vyrábějí stroje na zpracování půdy. Tato komodita (kultivátory, kompaktory, brány) je ostatně nejčastější exportní položkou. Svými postřikovači se prosazuje AGRIO MZS Křemže, ZDT Nové Veselí s úspěchem vy-
Mezinárodní lesnický a myslivecký veletrh
|Hlavní náplní veletrhu Techagro je nabídka zemědělské techniky váží přívěsy a návěsy a mohli bychom jmenovat další společnosti. K úspěšným artiklům českých firem patří také žací stroje, čelní nakladače, rozmetadla chlévské mrvy, celá škála malé zemědělské mechanizace včetně nářadí, úspěšná je produkce speciálnější techniky, jako jsou frézy na pařezy nebo rafinerií pro zpracování olejnatých semen. Na výrobu stájových technologií se specializují FARMTEC Jistebnice, BAUER TECHNICS Tábor a AGE České Meziříčí. Opomenout rozhodně nelze výrobu traktorů ZETOR TRACTORS. Rezervy samozřejmě existují, a to například v prodeji sklízecích mlátiček, který zatím nedosahuje úrovně před hospodářskou krizí. Letošní rok však vypadá velmi nadějně a na výstavě v Brně bude šance uzavřít další obchody s domácími i zahraničními zákazníky.
Součást energetického mixu Nedílnou součástí veletrhu Techagro je již tradičně veletrh Biomasa. Biomasa jako významný lokální obnovitelný zdroj energie se totiž stává stále důležitější
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
součástí energetického mixu zejména v rámci evropského trendu decentrální energetiky. Veletrh nabízí ucelený pohled na tento obor. Prezentuje technologie a jejich praktické uplatnění, informuje o nových trendech a legislativním rámci, předává zkušenosti předních odborníků a vytváří diskusní fórum pro další směry podnikání. Ve svém pojetí veletrh Biomasa zohledňuje využívání biomasy v souladu s koloběhem látek v přírodě – pokud chceme energii získávat, je nutné ji do celého procesu také dodávat. Tím se do cyklů biomasy dostává i péče o úrodnost půdy. Využívání biomasy je tak příležitostí jak pro šetrné získávání energie, tak pro cílenou péči o přírodu a venkov. Veletrh Biomasa prezentuje všechny možnosti využívání biomasy – z polí, luk, lesů i stájí, což pro zemědělce a lesníky představuje logickou nástavbu na jejich hlavní činnost a další pracovní příležitosti. Vhodně tak doplňuje tradiční zemědělské a lesnické výstavy Techagro a Silva Regina.
800 83 000 120 000
Veletrh obnovitelných zdrojů energie v zemědělství a lesnictví
m2
vystavovatelů výstavní plochy návštěvníků
3. – 7. 4. 2016 BRNO - VÝSTAVIŠTĚ
www.techagro.cz
Red (Zdroj: Veletrhy Brno, a. s.)
55
Seznam článků v časopisu Energie 21/Alternativní energie 2015 Rubrika a název článku
ní tické é
číslo/strana
Aktuálně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NKÚ hodnotí podporu zdrojů povrchně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/6 Nová zelená úsporám i majitelům bytových domů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/6 Úprava limitů neznamená okamžité rozšíření těžby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/7 Británie omezila plány na těžbu břidlicového plynu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/7 Rada stanovila směry Energetické unie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/6 Občané prteferují čisté a úsporné zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/6 Bezpečnost, udržitelnost a konkurenceschopnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/7 Novela energetického zákona je základ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/7 Diskuse o biopalivech musí být objektivní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/8 Paliva z bioodpadů mohou přinést pracovní místa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/8 Česká republika má energetickou koncepci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/6 O jaderných zdrojích je třeba debatovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/6 Novely dávají šanci i malým výrobcům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/7 Nová zelená úsporám 2015 s novinkami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/7 Podpora biopaliv má racionální důvody. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/8 Černobílý pohled k řešení nepřispívá. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/9 Elektromobily v šumavském národním parku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/6 Další příjem žádosti o dotace až na podzim . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/6 Rakousko nesouhlasi s podporou jádra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/7 „Plyn v dopravě“ měl v Paříži úspěch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/7 Musíme nastartovat čistou ekonomiku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/6 Spojené státy snižují produkci emisí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/6 Vítězem soutěže je vzdělávací centrum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/7 Šance pro Ostravu i Moravskoslezský kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/7 Finále soutěže Komunální politik roku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/6 Klíčové projekty energetické infrastruktury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/6 Deset let na cestě k šetrné energetice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/7 Podpora OZE na příští rok se zkomplikovala . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/7 Rozhovor Potenciál geotermie je prakticky nevyčerpatelný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/12 České teplárenství potřebuje pozitivní inspiraci a méně regulace . . . . . . . . . . . . 2/10 Solární pionýr, který se nevzdává . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/14 Elektřina a teplo z místních zdrojů biomasy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/14 Polní energetické plodiny je třeba ověřit v provozu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/20 O energii, klimatu, zemědělství a venkovu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/14 Reportáž Zájem byl o nízkoenergetické domy a techniku vytápění. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/38 Bioplnová stanice bude sloužit i lidem v obcích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/25 Energetický kruh v Hostětíně se uzavřel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/44 Ekonomická a ekologická příprava biomasy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/36 Teplo a elektrickou energii získávají z čističky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/26 Unikátní technologie vyrobí elektřinu pro papírnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/24 Energetika Jak přesvědčit místní občany o prospěšnosti projektů OZE – 1 . . . . . . . . . . . . . . 1/8 Evropské fondy zřejmě nezajistí udržitelný rozvoj regionů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/11 Jak přesvědčit občany o prospěšnosti projektů OZE – 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/12 Energeticky aktivní obálky budov budoucnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/10 Projekt využívání OZE ve veřejných budovách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/8 Encyklika papeže Františka – další hlas proti změně klimatu – 1 . . . . . . . . . . . . . . 5/8 Naše energetika potřebuje cíl a plán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/8 České perspektivy využití větru a Slunce pro elektřinu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/10 Encyklika papeže Františka – další hlas proti změně klimatu – 2 . . . . . . . . . . . . . 6/12 Biomasa Založení plantáže rychlerostoucího japonského topolu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/16 Globální trendy ve výrobě a spotřebě dřevních pelet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/14 Palivo z polí hoří efektivně a bez emisí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/16 Moderní kotle na biomasu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/18 Vliv vlhkosti na kvalitu uskladněné dřevní štěpky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/16 Lesnická tradice coby nová příležitost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/12 Efektivní spalování slámy a jiné rostlinné biomasy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/10 Revize kotlů se blíží. Je na čase si pořídit nový . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/12 Sklizeň a energetické využití japonského topolu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/14 Výroba tepla z biomasy ve Švédsku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/18
56
Rubrika a název článku
číslo/strana
Popel z biomasy – zdroj živin pro zemědělskou půdu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/18 Perspektiva plodin pro energetické využití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/21 Jak správně stavět palivové sklady pelet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/22 Bioplyn Bioplyn láká zajímavé investice a rozvíjí venkov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/20 Bioodpad patří také do bioplynové stanice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/20 Vliv aplikace digestátu na produkci kukuřice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/22 Ukrajina míří k soběstačnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/25 Stanici je třeba dobře pojistit, ale také ochránit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/26 Bioplynová branže v Německu se probírá ze šoku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/18 Biomatan se začíná prosazovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/22 Standardní technologie úpravy bioplynu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/23 Vývoj zařízení ORC s vyšší účinností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/16 Bioplynová laboratoř bioplynu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/18 Produkce bioplynu má vysoké nároky na logistiku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/22 Trendy v řízení provozu bioplynové stanice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/24 Zvýšení výroby elektřiny z kogenerační jednotky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/26 Sluneční energie Malá fotovoltická elektrárna na střeše domu – 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/22 Nová laboratoř po zkoušení solárních kolektorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/25 Ukončení světelné chudoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/25 Solární systém s dlouhodobou akumulací tepla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/30 Fotovoltaická elektrárna na střeše domu – 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/33 Energetický zdroj budoucnosti, který dává smysl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/24 Fotovoltaická elektrárna na střeše domu – 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/26 Střešní instalace může ztížit hašení požárů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/30 Hybridný kolektor – elektrina a teplo v jednom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/33 Zkušenosti z provozu termického solárního systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/34 Případová studie systému absorpčního solárního chlazení . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/20 Fotovoltaická elektrárna na střeše domu – 4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/23 Vyhrává ten, kdo uspoří litry paliva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/28 Fotovoltaická elektrárna na střeše domu – 5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/30 Solární stezka a silnice vyrábí čistou energii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/32 Výroba elektřiny na střechách dostala opět šanci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/25 Fotovoltaická elektrárna na střeše domu – 6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/30 Geotermální energie Větrání s rekuperací jako energetický koncept . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/36 Získávání teple s využitím zemního výměníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/36 Univerzální decentrální větrací jednotky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/39 Kombinácia kolektorov a tepelného čerpadla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/39 Využitie odpadného tepla v priemysle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/26 EcoCute – tepelná čerpadla pro přípravu teplé vody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/34 Investice do tepelného čerpadla země-voda se vyplatí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/32 Větrná energie Větrná energetika ve světě kráčí dál. A v České republice? . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/28 Malé větrné elektrárny by měly dostat větší šanci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/38 Větrná energetika v Dánsku je na vzestupu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/40 Rozvaděč pro konvertorové plošiny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/41 Větrné farmy modernější, větší a efektivnější . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/30 Byznys budoucnosti: recyklace větrných elektráren . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/36 Konstruktér větrného čerpadla získal ekologického Oskara . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/34 Vodní energie Zlepšení ekonomiky výstavby MVE na malých spádech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/30 Bezlopatková odvalovací turbína – vývoj a ekonomika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/40 Turbíny ve Štětí podporují charitu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/42 Elektrárny by neměly překážet přírodě ani lidem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/32 Energetické zdroje domu zahrnují i vodu z mraků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/36 Alternativní zdroje Alternativní technologie pro využití biomasy a odpadů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/32 Spalovací mikroturbíny – lepší než plynové motory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/33 Bezlopatková odvalovací turbína – vývoj a ekonomika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/40 Porovnání způsobů energetického využití odpadů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/34
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
Rubrika a název článku
číslo/strana
Využití alternativních zdrojů energie v teplárenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/38 Ekologickou strategii teplárny formují pelety. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/40 Budoucnost patří efektivnímu využívání odpadů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/42
Rubrika a název článku
číslo/strana
Podpora čisté energetiky v zemědělství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/50 Přímá kontrola provozu kotlů v domácnotech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/50
Hospodaření Energetický management ve městech se stává standardem . . . . . . . . . . . . . . . 1/40 Novinky ve štítkování spotřebičů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/43 Zahraničné skúsenosti z podpory financovania obnovy bytových domov . . . . . . 1/44 Certifikace prvního pasivního bytového domu v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/48 Energetické služby se zárukou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/50 Systémové zateplení domu kamennou vlnou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/38 Nízkoteplotní vytápění domu je hospodárné i ekologické . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/42 Co ovlivňuje tepelnou pohodu v obytných místnostech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/44 Adaptace na změnu klimatu: strategie i drobná opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/44
Trh Náš trh s biomasou prochází změnami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/50 CNG bude levnější než benzín nebo nafta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/50 Podlahový konvektor zvládne vytápění i chlazení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/52 Inteligentní sady iNELS pro chytrou domácnost. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/52 Výroba pohonných hmot z komunálních odpadů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/52 Teplárny více investují do čištění spalin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/52 Jarní průmyslové veletrhy zaujmou rozmanitostí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/53 Vyšší spolehlivost slunečních elektráren . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/54 Obnovitelné zdroje jako výhodná investice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/54 S výměnou žárovek lidé stále váhají. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/55 Nové kotlíkové dotace ještě letos . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/55 Do Brna za nejnovějšími poznatky o biomase . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/56 Česká firma dodá části přílivové elektrárny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/56 Veletrhy pod křídly ekologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/52 Vodní elektrárna v hlubinném dole. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/54 Roste zájem o pohon na zemní plyn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/54 Montáž pouze odborným dodavatelem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/55 V Evropě přibývají nabíjecí stanice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/56 Elektrobus s unikátním dobíjením . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/56 Tématem bylo snižování energetické náročnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/52 Elektrická motorka z plzeňské univerzity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/54 Kotlíkové dotace na tepelná čerpadla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/54 Horké dny solární panely nevyřadí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/56 Dopravníky i pro bioplynové stanice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/56 Elektřina a domácnosti: chování zákazníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/52 Důležité jsou úspory energie v budovách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/52 Výstava Infotherma 2016 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/53 Uhlí jako zdroj energie ustupuje ze scény . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/54 Větrný park s největším výkonem na světě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/54 Součástí veletrhu Techagro je Biomasa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/55
Legislativa Zpracování průkazů energetické náročnosti budov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/46 Novela zákona o podporovaných zdrojích může přinést negativní změny . . . . . . 1/48 Česká republika má nový plán odpadového hospodářství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/49 Obrana proti imisím z OZE. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/50 Velké podniky čeká energetický audit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/51 Sankce za neprovedení evropské směrnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/52 Podmínky pro nové „kotlíkové dotace“ z evropských fondů . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/48 Energetická koncepce a doprava. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/50 Podpora biopaliv v EU se mění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/51 Osvobození od daně u zdrojů energie z biomasy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/48
Fórum Toyota zkouší vodíkový autobus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/54 Australané chtějí konkurovat uhlí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/54 Legislativa na Slovensku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/54 Ladislav Michalička zemřel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/54 Veletrh úspor energií v rakouském Welsu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/58 Veletrh For Energo plný elektromobilů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/58 Vítězové v kategoriích jsou známi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/58 Horké léto a obnovitelné zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/58 Splnila Klimatická konference očekávání? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/58 Seznam článků v časopisu Energie 21/Alternativní energie ročníku 2015 . . . 6/56
Ekomobilita Naftu nahradila elektřina z akumulátoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/26 Národní akční plán čistá mobilita zahrnuje i CNG . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/46 Vodíkové technologie v dopravě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/46 Pribúdajú nové druhy paliv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/47 Elektromobilitu musíme začít brát vážně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/40 Bude LNG palivem budoucnosti? Patrně ano . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/42 Zemní plyn jede na zelenou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/44 Důvody k regulaci biopaliv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/45 Motorové palivo z vlastní bioplynové stanice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/46 Biobutanol – palivo druhé generace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/46 Palivá na báze použitých fritovacích olejov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/46 Distribuce Možnosti akumulace elektřiny z širšího pohledu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/36 Smart grids – nový pojem pro udržitelný rozvoj regionů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/44 Baterie s řídicím systémem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/48 Akumulace elektřiny a rozvoj udržitelné energetiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/38 Modely pro implementaci solárních tepelných soustav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/48
PF 2016
6/2015 WWW.ENERGIE21.CZ
57
FÓRUM
Splnila Klimatická konference očekávání? Dne 30. listopadu začala v Paříži 21. konference smluvních stran rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (tzv. Klimatická konference). Uzávěrka tohoto čísla Energie 21 proběhla ještě před ukončením konference 11. prosince, takže jsme nemohli komentovat její průběh ani výsledky. Nicméně hlavní cíl byl znám: Zastavení globálního oteplování. Změna klimatu by totiž přinesla i dramatickou změnu v osídlení planety.
Z
měna klimatu, jejíž důsledky zažíváme již nyní v podobě extrémního počasí, častých povodní i období sucha, ohrožuje i zemědělství a produkci potravin, a to především v tzv. rozvojových zemích Jihu. Může být také jednou z příčin „stěhování národů,“ které se již projevuje v růstu počtu uprchlíků do Evropy. A podle varování odborníků z různých oborů může být hůř …
Odborníci varují Například známý geolog a publicista Václav Cílek v rozhovoru pro deník Právo varoval, že současná imigrační krize, související také s klimatickými změnami, je teprve začátek. Podle Cílka začíná planeta Země vysychat, což vyplývá i z klimatických modelů. Voda ubývá například v podzemních zásobnících v povodí Gangy, Indu, v perském zásobníku, ale také v severoněmeckých a dalších. Na jedné straně je úbytek potravinových zdrojů – což je dáno suchem a nedostupností vody a erozí půdy – a do toho v daných regionech bouřlivě roste populace. Nigérie má dnes 180 milionů obyvatel, ale během dvaceti let má mít 360 milionů. „My uprchlíky někdy vnímáme jako válečné nebo politické, ale začíná to u zdrojů. Těch začíná být málo, vznikají distribuční mafie, ty se propojí s politickými stranami, vzniká politická krize… Množství lidí, kterých se týká sucho a kteří se mohou dát na cestu, je podle UNESCO miliarda. I když samozřejmě zdaleka ne všichni mohou přijít do Evropy,“ řekl v rozhovoru Václav Cílek. Že je současná migrační vlna zatím jen v začátcích, varoval v roz-
58
hovoru pro týdeník Der Spiegel i finančník, ředitel velké německé zajišťovny Munich Re, Nikolaus von Bomhard. „Příliv uprchlíků, se kterým se momentálně potýká Evropa, je teprve začátkem velké migrační vlny. Kvůli pokračujícím konfliktům ve světě a také změnám klimatu se v příštích letech vypraví na cestu miliony lidí,“ varoval. Vyjádřil obavu, že do budoucna se právě změny klimatu mohou stát pro lidi hlavním důvodem, aby opustili domov a začali hledat nový život jinde. „Extrémní počasí ohrožuje přirozené životní podmínky, sucho například v Africe způsobuje hladomor a vyvolává migrační vlny. Naopak hustě osídlené rovinaté přímořské země, jako je například Bangladéš, zase ohrožuje zvyšování hladiny moře," varoval Nikolaus von Bomhard. A jak známo, varování finančníků je třeba brát vážně …
Účinnost dohody Jednou z možných příčin migrace je zhoršení životních podmínek v krizových oblastech právě v důsledku změny klimatu. Ale jak se změně klimatu bránit, případně jak se jí přizpůsobit? K tomu se ve svém publikovaném stanovisku ke
Klimatické konferenci v Paříži vyjádřily například nevládní organizace Klimatická koalice a Zelený kruh. Aby dohoda, jejíž přijetí se na pařížské konferenci právem očekávalo, byla účinná, měla by, podle nich, obsahovat tato ujednání: Závazek k takovému snížení emisí, které zajistí udržení nárůstu průměrné globální teploty pod hranicí 2 °C, s ambiciózní vizí nepřekročit ani hranici 1,5 °C, či se alespoň v delším horizontu pod ni vrátit. Závazek, že právně závazné budou i navržené cíle jednotlivých států v podobě tzv. INDC, tj. plánů, kterými si státy samy určí, co budou proti klimatickým změnám dělat. Závazek ke snížení absolutní výše emisí pro všechny velké znečišťovatele, jež budou respektovat principy sdílené, ale rozdílné odpovědnosti. Krátkodobé cíle pro snižování emisí musí být v souladu s dlouhodobou nutností snížit veškeré emise na nulu a do poloviny století zastavit znečištění z fosilních paliv. S tím souvisí princip přezkumu závazků každých pět let tak, aby nastavené tempo snižování emisí respektovalo nejnovější vědecké poznatky.
|Emise musí být sníženy tak, aby průměrná globální teplota nepřesáhla dva stupně Celsia
Foto ČTK/AP (Martin Meissner)
Závazek snížení emisí pro klima extrémně nebezpečných fluorovaných uhlovodíků (HFC) na nulu. Odstranění dotací do průmyslu založeného na fosilních zdrojích energie a zastavení investic z veřejných peněz a z peněz určených pro rozvojovou spolupráci na projekty využívající fosilní paliva. Závazek ke zvýšenému tempu snižování spotřeby energie a budování kapacit obnovitelných zdrojů energie. Zastavení odlesňování, především deštných pralesů. Stanovení způsobu, jakým bude naplněn deklarovaný záměr přispívat rozvojovým zemím na snížení emisí a adaptace spojené s klimatickou změnou částkou 100 miliard dolarů ročně. Do jaké míry byla očekávání v Paříži skutečně naplněna, vyhodnotíme v příštím čísle našeho časopisu.
Požadavek na vládu Nevládní organizace požádaly českou delegaci na konferenci, aby se o přijetí účinné a závazné globální dohody o ochraně klimatu zasadila. Současně požádaly vládu, aby zavedla i v České republice takové politiky a taková opatření, jež budou v souladu s nutností celosvětově snížit emise skleníkových plynů z fosilních paliv do roku 2050 na nulu. Jde zejména o zachování územních limitů těžby hnědého uhlí a přijetí zákona, který stanoví tempo snižování závislosti na fosilních palivech. JiT (Zdroje: Klimatická koalice a Zelený kruh)
WWW.ENERGIE21.CZ
6/2015
Objednejte si předplatné a získejte slevu až 15 % Mod derní obec Elektronický
Moderní obec
číslo
newsletter vydává Profi Press s. r. o.
18
6RXWČå.RPXQi
OQtSROLWLNURNXMGHGR¿QiO
14. října 2015 â('(6È7 '9$ 7ROLN VH VH7 ãOR SĜLKOiãHN Y SUYQtP URþQtNX VRXWČåH R QHMOHSãt ětMQRYp t WČåH L REFKRGQt Y\GiQtRGERUH KR .RPXQiOQtKR SROLWLND QpKRPČVtþQtNX0RGHUQt Y]iFQêPL KRVW\ SĜiWHOH 0H]L NWHURX Y\KOiVLOD QHEXGRX FK\EČW UHGDNFHþDVRSLVX0RGHUQtR REHFE\VWHMLåPČOLPtW 10 DQLPLQLVWU\QČSURPtVWQtU \ ČS EHF VSROHþQČV Y\GDYDWHOVWYtP3UR¿ YHVYêFKVFKUiQNiFK R]YRM .DUOD âOHFKWRYiR QDG VRXWČåt SUHVV D MHMtPLå þLQDVWROHFKýDVRSLV SĜHY]DOD ]iãWLWX VSROXSRĜDGDWHOL W MVRX 602 ý5 SĜLQiãtĜDGX t 9\VWUþLO SĜHGVHGDVHQiWRU 0LORã 5 D 606 ý59iã ]DMtPDYêFK 9êERUX WČãtVWHMQČMDNRVNXWHþQRVW LQIRUPDFt0ĤåHWHVL ]iMHP QiV YHOPL U SUR ~]HPQt UR]YRM YHĜHMQRX VSUiYX VD]HQRYãHFKRVPVRXWČåQtFåHSOQRKRGQRWQČMHRE- D åLYRWQt SURVWĜHGt 6HQiWX M YHĜHMQRX Y\EUDW] SHVWUpQDEtGN\ S W N OpKRWêGQHQDSRVRX]HQtSĜL KNDWHJRULt2GPLQX- MHKRåSDWURQiWHPEXGRXYê 3DUODPHQWX ý5 SRG þOiQNĤNWHUpMVPHSUR VOHGN\VRXWČåHY\KOiWLWHOVNiNRPLVHNWHUiEXGH KOiãHNSUDFXMHKRGQR- ãHQ\þOHQRYp WRKRWRYêERUXDGDOãt YiVSĜLSUDYLOL= REVDKX VHQiWRĜLSRY WRPWRWêGQXY\EtUDW VODQFL L ]iVWXSFL GDOãtFK W\QHMOHSãtSURMHNW\Y þtVODY\EtUiPH PLQLVWHUVWHY VWHMQČ NDåGpNDWHJRULLDSDNMHGHQ VP\þFRYpWULR(16(0%/( YtWČ]Qê6ORåHQtNRPLVH]D MDNR ,16,(0( 9tPHXåQDSĜURYQČåWRåH QtPHMHSĜLSĜtOHåLWRVWLVODYQWtPWDMtPHDOH]YHĜHM H 6HVWDYRYDWNDSLWiORYêDEČåQ VOHGNĤVRXWČåH7RSUREČKQ RVWQtKRY\KOiãHQtYê-- Y\VRNp VHGP PHWUĤ GORXKp SyGLXPEXGHFP êUR]SRþHW D þW\ĜL PHWU\ ãLURNp WHG\ GRVWDWHþQČ REFHRGGČOHQČ"$QR YVtGOH6HQiWX3DUODPHQWXýHRG G YHONp DE\ QD KRGLQ -RODQD9ROGiQRYi W 5Y 3UD]H QČ PRGHUiWRUND 'REUêKRVSRGiĜVHSĜLGUåXMH =YHPHQDQČM PRKODSRVWXSQČ YãHFKQ\~þDVWQtN\VRXWČåH W ĜHþQtN\LYtWČ]HYãHFKRVPL ]YiW R¿FLiOQt IDNWĤ KRGQRWLWHOVNp DNĜLNORXQĤPQHSRGOpKi þOHQ\ D VDPR]ĜHMPČ NRPLVH þOHQ\ VRXWČåQtFKNDWHJRULt± UHGDNþQt \ VSROXSUDFRYQtN\ WDNp DEVROXWQtKR 0tW]GUDYpãNRON\QHQtXWRSLH VWiOp PXQiOQtKRSROLWLNDURNX UHGDNFH ]iVWXSFH UDG\ YtWČ]H WRWLå .RSDUWQHUĤ U VRX3RPĤåHPRGHUQtWHFKQRORJLH
H
Odborný časopis pro veřejnou správu
ŘÍJEN 2015 105 KČ / 4,80 EUR
polemika:
má být refe f rendum v obci platné i při minimální účasti?
Měsíčník vydavatelství
správa a rozvoj:
legislativa:
váž á ení nákladních vozů přispívá k lepšímu stavu a vozovek, ale má své limity t
ochrana osobnosti a trestný čin pomluvy v komunální politice
Profi Press s. r. o.
ModerniObec.cz
1D~]HPQtVWXG
UãHY
LHREFtMHSĜLSUDYHQRPLOLRQ
Časo opi p s př p in ináš ášíí insp pir irat ativ ivní ní zku kuše š no ost stii z z pr prax axe e ve veře řejn jné é sp prá rávy vy i náv ávod o y a ra rady k řeš ešen e í ko konk nkré rétn tníc ích h situaccí, jim si imž úz územ emníí sam amos ospr práv ávyy mu musí sí čel elitt. Vě Věnu nuje je se ek ekon o om omic ice, e poz ozna natk tkům ům z Evr vrop opsk ské é un unie ie, ma mana na-gementu u a dalšším í .
2WHYĜHQtDUHiOXVSROHþQRVWLý (9$ 9 . SRG9R 9 GiUHQVNRXYČåtSĜLOiNDORWLVtF HOLGt
5DGQLFtPVWHMQČMDNR¿UPiP
Ministerstvo t pro E\PČORMtW RVSRNRMHQpNOLHQW\ 005 Y\KODãXMHmístní rozvoj výzvu v IntegrovanMLå GHYiWRX 'HYČWPLOLDUGQDþLVWãtY]GXF GČML M a ém regioSURVLQFH9ê]YD KY REFtFK QiOQtP RSHUDþQtP -DNMHYãDNQHMOpSHY\XåtW" Ò]HPQt VWXGLH SSURJUDPX SDWĜt W SRG VSH,523 VQi]YHP FL¿FNê &RSRWĜHEXMH~ĜHGQtNUDGQLFH N FtO3RGSRUDSRĜ Ò]HPQtVWXGLH 3RGSRUD L]RYiQt i D XSODWĖRYiQt D 0RELOSRþtWDþD]QDORVWU\FKO MH ]DPČĜHQD QD i GRNXPHQ]SUDFRYiQ i t ~]HPQtFK WĤ ~]HPQtKR pKRþWHQt 0RGHUQt]SĤVREMDNLQIRUPRY UR]YRMH 005 YHĜHMQp WHFKQLFNp K VWXGLt EXGH YH GQHFK DWREþDQ\ LQIUD I VWUXNW RGČQtY REFLMHWX U WX U\YHĜHMQp GRSUDYQtLQIUDVWUX U\ N Yê]YČ Ò]HPQt D I VWXG NW LH D 7HFKQLFNpSDPiWN\NWHUpVWR WXU\ YHĜHMQ D WDNp H êFK SURVWUD N Yê]YČ 5HJXODþQt W DQVWWYt SOiQ\ QHERWDNpQDNRPSOH[QtĜHã ]DSR]RUQRVW9ČWUQpPOêQ\ RMt \ Y\KOiãHQpGQH G RUJDHQt NUDMLQ\ D Ò]HPQt 1HERMWHVHORNiOHNDQHE QL]RYDWVH W PLQiĜHSURåDGDWHOH DOL]RYDW QD FHOpPVWXGLH O]H UH%OLåãtLQIRUPDFHEXGRXXYHĜ XåPtĜtLGRUHJLRQiOQtFKWUDWt ,QYHVWLFH ~]HPt VSUiYQtKR V UR]ãtĜHQRXSĤVREQRVWt3ĜtMH REYRGX REFH HHM QČQ\ QD D ZHERYêFK 9iåHQtQiNODGQtGRSUDY\MH~ ZZZGRWDFH(8F],523 K VWWUiiQNiFK PFLSRGSRU\PRK býtt pouze REFHV þLQQRX RX UR]ãtĜHQRXSĤVREQRVWt \ PHWRGRXDOHPiVYpOLPLW\ 3URMHNW\MH N &HONRYi DORNDFHYê]Y\MHPLO. PRåQpNRQ]XOWRYDWWDNpV PLSUDFRYQtN\&HQWUDS %URZQ¿HOGY FHQWUXPČVWDO]H]PČQLW NRQWDNWQtPLO.þMH] þ a z toho UHSXEOLN\Y W URUHJLRQiOQtUR]YRM (YURSVNpKRIRQGXSURUHJLRQ N DYãDNQHSĜtOLãU\FKOH UR]YRM MHGQRWOLYêFKNUDMtFK.RQWDN R ýHVNp R äDGDWHOpPRKRXåiGRVWLRS iOQt RG G UXSRGiYDW SUDFRYQtN\ MVRXNGLVSR]LFLQDZHERYêFK W\ QDW\WR Ò]HPQtVDPRVSUiYDDMHMtP GR RGSRU VWUi EXGRXKRGQ W iQN DMHWHN SĜLþHPå åiGRVWL ZZZFUUF]FVFUUNRQWDNW\L X QDSĜtNODGXREFtY RFHQ\SUĤE RSLURS +DUPR iFK 0RUDYVNRVOH]VNX 5HDOL]DFHSURMHNWĤSDĤ ČåQČ SRGOHGDWDSĜHGORåHQt JUDPGDOãtFKSOi K iQRY U QR 'REURYROQpVYD]N\REFtPDMt W NPXVtEêWGRNRQþHQD MHN GLVSR]LFL QD DQêFKYê]HY,523QDURN ZHERYêFKVWUiQNiFK D QHMSR]- FH(8F]FV0LFURVLWHV,523 LVYp QHVSRUQpYêKRG\ ZZZGRWD'RNXPHQW\
ĤNRUXQ
91%
zákazníků je spokojeno se spoluprací s firmou VERA. Chcete být jedním z nich? www.vera.cz
Komplexní software
pro veřejnou
ano
72 % spíše ano 9 % spíše ne 0 % rozhodně
agentura PPM
FACTUM, člen
sdružení SIMAR,
Ročn Ro čníí př před edpl plat atné né – 12 vydání – 1 140 Kč
NEWSLETTER zdarma
,523VLFHQHQtSOQRKRGQRWQR 523DOHEXGHSURQiVYê]YR XQiKUDGRX X )UDQWLãNRY\/i]QČY\PiKDMt QiURN QDQiKUDGXãNRG\ 5HJXODFHKD]DUGX]DWtPEH] H]PČQ DSĜHVWRVWiOHMLQDN = MXGLNDWXUQtSUD[H 6SRUR U XORåHQtXUQ\QD KĜELWRYČ 3ĜtORKX9HĜHMQpRVYČWOHQt DĜDGXGDOãtFK]DMtPDYRVWt
správu
19 % rozhodně
JSTE SPOKOJEN/A SE SPOLUPRACÍ S FIRMOU VERA?
Průzkum provedla
7LäWčQRX0RGHUQtREHFVLP QDWQDKWWSSURÀSUHVVF] ĥæHWHREMHGSUHGSODWQH 0RGHUQtREHFMHLQDIDFHE t KWWSVZZZIDFHERRNFRP RRNX
ne
v srpnu 2015.
WWW.MODERNIOBEC.CZ
STRANA 1
Odpady odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí
PŘÍLOHA: ODPADY A OBCE Krajské plány odpadového hospodářství
ODPADY
Ekologická havarijní služba 2GSDGRYpKRVS Elektronický
newsletter vydává Profi Press s. r. o.
číslo
04
Měsíčn Měsí čník ík spe peci cial aliz izovvan anýý na kom ompl p et etní ní inf nfor orma mace ce o man a ag gem emen entu u odp dpad adů. ů. Při řiná náší ší inf nfor orma mace ce o no ových vý ch tre rend ndec ech, h zku kuše šeno nost stec ech, tec echn hnol olog ogiíiích ch a sys ysté t me mech ch nej ejen en v ČR, ale i v zah ahra rani ničí čí..
RGiĜVWYtMDNpMVRXQDãHQiURGQ
13. října 2015 ([LVWXMHQČFRWDNRYpKRMDN RþHVNpQiURGQt ]iMP\Y RGSDGRYpPKRVSRGiĜVWYt" GXV SRåDGDYN\RFKUDQ\SĜtURG\ V červencovém 3RNXGDQRNGRE\MHPČO čísle časopisu G L]iMP\RE\YDWHO³ 3RGOHJHQHUiOQtKR Odpady přinášíme: DSURSDJRYDW"6KRGQHPH GH¿QRYDW =E\ĖND .R]OD ĜHGLWHOHVSROHþQRVWL(.2.2 MDNpE\W\WR]iMP\PČO\E VHYĤEHFQDWRP E\ YãDN SURMHGQiYiQt 0 -DNVHY\XåtYDMtGDWD DOHJLVODWLY\ PČODSĜHGFKi]HWIRUPXODFHQ êW" QiYUKĤ (. 10/2015 ] ,QWHJURYDQpKRUHJLVWUX ]iMPX ýHVNp UHSXEOLN\ iURGQ G tKR X 9 UR]KRYRUX 2EHFQČVHGiĜtF QČNROLNS ]QHþLãWČQt" UX QDEt i LåHQiURGQt N ĜtNODGĤSURþE\WRE\ORXåLWH D GO KQHG G ]iMP\MVRXGDQpV D SHFL¿FNêPL þQp =PČQ\XQHEH]SHþSRGPtQN G D GDQpKR DPL 0ĥæHWHSURÿWHQiĝHXYpVWQ D QiURGD ± MHKR YHOLNRVWt QêFKRGSDGĤY NODGNGHE\VHQiPY\SODWL čMDNë Qi]RUQëSĝtGĤVOHGNX NêP SRVWDYHQtP JHRSROLFQRYHO\]iNRQD ODIRUPXODFHÿHVNëFK SĜtURGQtPL QiURGQtFK]iMPĥ" SRGPtQNDPL ~]HPt KLVWRULt 1DSĜtNODGSĜLY\ND]RYiQtUH 1RYiVORYHQVNi 7DNWR N SRMDWp QiURGQ i t ]iMP\ PLVHQDYUKXMHDE\ERGHPYF\NODFH(YURSVNiNRi SURWRQHMVRXYČFt OHJLVODWLYD H NWHURXQD- åHQiUHF\NODFHRGSDGX HNW N HUpPVHPČĜtGRVDVWDYXMt X SROLWLFL DOH G E\OVDPRWQê Y]QLNDMt ODFHYHIRUPXY 0ä3]YHĜHMQLOR GDWDRRGSDGHFK D SURFHVUHF\NMDNVLÄVD D X êURENX7RWRSUDYLGORE\PČ DP\RGVHE G H³ X ]DURN RWQ W êFKVXURYLQ'6 = KOHGLVND]DKUDQLþQtSROL- LXGUXK ORSODWLW WLN\ N R QLFK QDSVDOQDVYpPZHEXDQDO\W VNODGQRXW WRX ýHVNi UHSXEOLND G WUåQtKRGQ G REHMãHN Ä$þNROLYåiGQi LN3HWU5R ýDVRSLV2GSDG\Y\FKi]t12. W - D PDOi HNRQRPLND YãDN IXQJXMH MDNR RWHYĜHQi G YOiGDQiURGQt]iMP\QHXUþXMHPČODE\ EêWVFKRSQiMHUR]H]QDW RGNXG EXGH Yê]QDPQi ýDVRSLV2GSDG\QDMGHWHLQD 10. 2015 GUXKRWQê W þiVW -HMt ~ORKRXMHWHG\ DVORXåLWMLP ORYiQDY FKVXURYLQYåG\Y\YiåHQD ZHEX ZZZRGSDG\RQOLQHF] G VSUiYQČ]PDSRYDWHNRQRPLF DWHG\UHF\N]DKUDQLþt3ĜLM SROLWLFNRXNRQVWHODFL]KRG L HWtQiYUKX.RPL NR- PHQDORåHE\ýHVNRPXVHO U VHE\]QDQRWLWWRMDN RVWDWQtS W W VHFKRYDMt UDWLYQt URGDQRX]HPLYê]QDPQtKUi R]DM D LãĢRYDWDGPLQLVWNRQWURO W XGUXKRWQêFKVXURYLQ WRKR SĜLPČĜHQpSROLWLFNpNU þLDY\YRGLW] ]DKUDQLþtDåGRERGXNG\EX KRÁTKÉ ZPRÁVY SURGDQêFKGR N RN\³ 8YHGHQpQHSRFK\EQČSODWtL GRXY\XåLW\YHY X Y MLQêFKVW K GiĜVWYt]HMPpQDSRNXG]DPČ Y RGSDGRYpPK êUREČ P RVSR- ORJLFN\ iWHFKQHERWĜHEDQČN W Léto a suché N Y\SOêYiREURYVNêQiUĤVWGHYýtQČ= WRKR WLFNpNURN\ jezy N ³]DQDSĜtNODGÄI QtPHÄSĜLPČĜHQpSROLN WDGPLQLVWUDWLY\ %ČKHPOHWRãQtKRVXFKpKRO &HOê UR]KRYRU G IXQNþQtV\VWpPQDNOiGiQt W V RGSDGHPUHVSHNWLYHQDNOiG VH =E\ĖNHP .R]OHP pWDNRQWURORYDOD ýHVNi LQVSHNFH SĜHþtVW Y ĜtMQRYpP VL PĤåHWH iQtV RGSDG\Y åLYRWQtKR SURVWĜHGt þtVOH þDVRSLVX VRXOD- Y\FKi]t VSROHþQČ V YRGiN\ 2GSDG\ ý,ä3 \ NWHUê U GRGUåRYiQt ]ĤVWDWNRYêFK SUĤWRNĤ PLQLPiOQtFK PDOp YRGQt HOHNWUiUHQQD MH]HFK NGH IXQJXM I t URORYDQêFK HOHNWUiUHQ 09( =H NRQWPLQLPiOQt ]ĤVWDWNRYp MLFK QHGRGUåRYDOR 2ORPRXFNi UDGQLFH SUĤWRN\ 9 QHFKDOD QD GYRX YČWãLQČ SĜtSDGĤ PtVW YH PČVWČ GHVtWNiP QDSĜt QHE\O SĜL SURYR]X SĜHYiåQČ LQVWDORYDW D NODG3( W VSHFLiOQt NRQWHMQHU\ GUåHQPLQLPiOQt]ĤVWDWNRYê G 7ODKYtFKX]DYĜHQêFKNEHOt 09( GRRGNOiGiQtSRXåLWê U SUR NDQ\VWUHFK6EČUSRWU W SUĤWRNQHERE\OD U ] WČQDGDOãt]iYDåQiSRUXãHQt ]MLã FtFKQHER I LWRYDFtFK ROHMĤ FKURVWOLQQêFKROHMĤ±SRX IU Ĥ W DYLQiĜVNêFKROHMĤRGOHKþt]H åLWêFK W Ĥ D ]WXåH W QêFK MHGOêFK MPpQDPČVWVNpNDQDOL]DþQtV K YRGQtKR]iNRQD 9 PQRKD GtN\ WRPXQHPXVtRGQiãHWROHMH W NĤ /LGp WX SĜtSDGHFK E\OR tWLNW N HUiMHROHMLY\OLWê-DOH ]ĤVWDWNRYêFK U -GHRSODVWRYpQiGRE\ UĤ GRVEČUQêFKGYR- PLGR RGSDGĤ G YGRPiFQRVWHFKYêUD]QČ]DW SUĤWRNĤ ]SĤVREHQRSRGNURþHQt .G\ G åVHROHMGRVWDQHGRSRWUXE R REMHPXOLWU QêPL NOLPDWLFNêPL PLPRĜiGPDMt ]HOHQRX ČåRYiQD WUĤNWHUp X EDUYX D RUDQåRYp SRGPtQNDPL9 REGREt þHUYHQ WČQ\QDOLGQDWêFKVtGO OHWRãQtP YtNR %\O\ XPtV- QiQRV\QDNWHUpVHOHStGDOãtW t]WXKQHDY\WYiĜt YHQ Då VUS G VUSHQ U E\O\ ]D]QDPHQiQ\ LãWtFKYRNUDMRYêFKþiVWHFK =SUDFRYDQê SRWUDYLQiĜVNêQHþLVWRW\ PČĜtFtPLVWDQLFHPLý+0 L FHQWUX W PČVWD 3RXåLWp XSODWQČQt ÒSRGSUĤPČUQpSUĤROHM H QDFKi]t GDOãt WRN\Y QČNWHUêFK GRNRQWHMQHUĤXNOiGiQ\ URVWOLQQp ROHMH PXVt U SĜtSDGHFKE\OSUĤWRNQHPČ EêW 3RXåtYiN Y HQHUJHWLFH VWDYHEQLFWYt L YX]DYtUDWHOQêFKREDOHFK ĜLWHOQêW]YK\GURORJLFNpVX U Y\WiSČQtMDNRSĜtGDYHNGRP OHVQLFWYt SDOLYDQHERSURPD]iQtVWUR FKR 9 FL LQVSHNWRUĤP 9RGi RWRURYpKR SRPRKOL PRQLWRURYDW MĤ VWDYYRG\SURVWĜHGQLFWYtPZ Kolektivní systém HEXZZZVXFKHASEKOL L a.s. je spolupracuje
t]iMP\"
Opravy prodlouží životnost
odborný časopis
pro nakládání s odpady
cena 90 Kč / 4,20
€
a životní prostředí
TÉMA: PRŮMYSLOVÉ ODPADY
Národní zájmy v odpadovém hospodářství
Data za rok 2014
Integrovaný registr znečištění
Infringementová novela
Měsíčník vydavatelství
Profi Press s. r. o.,
odpady-online.cz
Ročn Ro čníí př p ed dpllat atné né – 12 vydání – 960 Kč
Studie energetického využití odpadů
92ORPRXFLVEtUDMtURVWOLQQêROH
M
NEWSLETTER zdarma
jedním z při zpracování í zadavatelů í elektroodpadu největších neníí ze strany práce pro se sedmi tzv. tzv. chráněných chráněnými dílnami osoby se změněnou pracovní dílen prováděna rozměrr tzv. chráněných a dává práci přibližně za tržní schopnostíí na dílen. Z přísp trhu odpadů í ěvků hrazených í cenu, ale je dotována ze 150 osobám ASEKOL a.s. v ČR. V současné stranyy výrobců se výrobci je ročně má zájem systematizovat - klientů kolektivníhozměněnou pracovníí scho době uvolňováno až pností. Služba 10 mil. CZK na způsob rozdělování recyklace k eří si uvědomují dotace chráněnýchsystému, kt dotací mezi chráněné í sociálníí a charitativní dílen, formou dílny a zvýšit hrazeníí vyšších í cen za zpracování. jeho efektivitu a transparentnost. Proto vyhlašuje opět:
Výběrové řízení pro tzv. chráněné na zpracování
Press s. r. o., odpady-online.cz
elektrozaříze dílny (organizace ní na rok 2016 s vytvořenými vymezenými pracovními místy) chráněnými
Výběrového řízení í se může zúčastnit zaměstnanců jakákoliv organizace na vymezených působící zájemci požádat chráněných pracovních í í na územíí Č u zadavatele. R, která splníí í místech. zadávací podmínky Veškeré podmínky Otevírání obálek a zaměstnává výběrového řízení a vyhodnocení alespoň 50 % jsou uvedeny a předsedou nabídek bude přepočteného v zadávací dokumentaci, výběrové komise prováděno za počtu právní asistence bude opět Václav , o kterou si a ve spolupráci Zájemci o účast mohou Krása. s nezávislými ve odborníky ze a požádat o zaslání výběrovém říz í ení se mohou sdružení asociací přihlásit do 31. zadávacíí dokumentace. zastupujících 10. 2015 včetně handicapované na emailové adrese vy
[email protected] cz
WWW.ODPADY-ONLINE.CZ
1
Komunální technika Časopi Časo piss za zamě měře řený ný na ve ešk šker erou ou tec echn hnik iku u pr pro o ko komu muná náln lníí sl služ užby by,, či čišt štěn ěníí a op opra ravy vy kom omun unik ikac ací,í, nak aklá ládáání s odp dpad ady, y, man anip ipu ulac acii s ma mate teri riál álem em,, če čemu mužž od odpo poví vída dajíjí i jed edno nottliv ivé é ru rubr brikky.
Ročn Ro čníí př před edpl plat atné né – 12 vydání – 720 Kč
Energie 21
60 Kč/3 €
OBNOVITELNÉ ZDROJE • EFEKTIVNÍ SPOTŘEBA • UDRŽITELNÝ ROZVOJ
Odborn Odbo rnýý dv dvou oumě měsí síčn čník ík při řiná náší ší teo eore reti tick cké é i i pr prak akti t ck cké é in info form rmac ace e o vý výro robě bě a efe fekt ktiv ivní ním m vy využ užit itíí en ener ergi gie e z ob z obno novi vite teln lnýc ých h a dr druh uhot otný ných ch zdr droj ojů. ů. Elektromobilitu musíme začít brát vážně Lesnická tradice coby nová příležitost Systém absorpčního solárního chlazení Motorové palivo z vlastní bioplynové stanice Zateplení domu kamennou vlnou Využitie odpadného tepla v priemysle
Roční předplatné – 6 vy ydání – 360 Kč
OBJEDNÁVKOVÝ KUPON Balíček ZÁKLAD – sleva 5 %* Objednávka 2–3 titulů – roční předplatné
Balíček PRAKTIK – sleva 10 %* Objednávka 4 titulů – roční předplatné
Balíček MAXI – sleva 15 %* 1 předplatné tří a více kusů jednoho titulu
*Např. Moderní obec + Komunální technika 1140 + 720 = 1860 – cena po slevě – 1767 Kč. Slevy platí pouze při objednání ročního předplatného.
Moderní obec – roční předplatné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1140 Kč . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . počet ks . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Odpady – roční předplatné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 960 Kč. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . počet ks . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Komunální technika – roční předplatné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 720 Kč. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . počet ks . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Energie 21 – roční předplatné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 360 Kč. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . počet ks . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Firma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jméno a příjmení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Adresa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ICO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DIČ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Telefon. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . E-mail . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+420 277 001 600, e-mail: odbyt@profipress.cz nebo na www.profipress.cz/predplatne Odbytové oddělení je připraveno vám zodpovědět případné dotazy: Profi Press s. r. o., Jana Masaryka 2559/56b, 120 00 Praha 2, modrá linka: 844 111 999, tel.: 277 001 600, 601, e-mail: odbyt@profipress.cz, www.profipress.cz