3. Charakteristika ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3.1 Zaměření školy V současné době žijeme ve společnosti plné rychlých změn. Lidé se musí orientovat ve všech oblastech života. Mění se jejich vztahy k přírodě, společnosti, k umění a kultuře, ale také vztah k sobě samým i k ostatním lidem. Aby byl člověk, žák, připraven na tyto požadavky 21. století, tak to je úkolem zejména rodiny a školy. Každá z těchto institucí má jiné poslání. Zatímco rodina musí děti vychovávat a jako budoucím občanům jim dát základy morálky, škola by měla vybavit každého žáka kompetencemi důležitými pro život. Kromě poskytování vědomostí a dovedností je v současné době, aby škola ve spolupráci s rodinou u žáků rozvíjela jejich schopnosti a upevňovala jejich postoje a napomáhala tím žákům lépe zvládat náročné úkoly. Proto chceme naše žáky připravit pro společnost komunikace a spolupráce, pro společnost citlivou k životnímu prostředí a pro společnost, která vytváří vhodné klima pro učení. Základem pro dosažení těchto cílů je vytvořit nejen dobré vztahy mezi lidmi, mezi lidmi a přírodou, ale i dobrý vztah sama k sobě. Společnost komunikace a spolupráce odbourává předsudky vůči kulturám jiných etnik a posiluje dobré vztahy mezi lidmi celého světa. Vedle verbální komunikace je téměř samozřejmostí komunikace po internetu. Právě tyto dvě oblasti jsou základem – další lidskou gramotností. Výuka cizích jazyků a informačních a komunikačních technologií je důležitou součástí našeho školního vzdělávacího programu. Poznáním jiných států EU a případnou spoluprací se školami z jiných států EU chceme, aby naši žáci získali sebevědomí, že jsou platnými členy lidské společnosti a že jsou stejně dobří jako jejich vrstevníci z jiných států. Základem pro takový typ společnosti je kromě jazykové a informační gramotnosti i týmová spolupráce. Proto vedeme naše žáky k vzájemné pomoci, k vzájemnému respektu a k odpovědnosti za svoji práci v týmu. Toto uplatňujeme při projektovém vyučování a dále tím, že jsme do ŠVP začlenili rozšířenou výuku tělesné výchovy v jedné třídě z ročníku. Společností citlivou k životnímu prostředí rozumíme vytváření vztahů mezi člověkem a přírodou a vztahů mezi samotnými lidmi. Zaměřením se na environmentální výchovu rozvíjíme u žáků takové postoje, které nebudou přírodu zneužívat, ale zároveň nebudou bránit přirozenému rozvoji lidstva. Společností učení rozumíme to, že se zaměříme na takové kompetence, které budou uplatnitelné v životě. Budujeme u žáků pozitivní vztah k učení a rozvíjíme jejich přirozenou zvídavost.

3. 2 Klíčové kompetence a výchovně vzdělávací strategie Prvořadým úkolem školního vzdělávacího programu je rozvíjet u žáků kompetence, které jsou nezbytné pro život v 21. století. Jedná se o souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého našeho žáka. Na úrovni základního vzdělávání jsou považovány za klíčové kompetence: kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální a personální, občanské a pracovní. Jednotlivé kompetence nemohou být rozvíjeny izolovaně, navzájem spolu souvisejí, prolínají se. Naším cílem je, aby žáci na konci základního vzdělávání je získali jako nepostradatelný základ potřebný pro celoživotní vzdělávání. Plnění tohoto cíle je rozpracováno ve výchovných a vzdělávacích strategiích jednotlivých předmětů (viz. učební osnovy). Další důležitou složkou vzdělávacího programu jsou výchovně vzdělávací strategie, které uplatňují pedagogičtí pracovníci v průběhu vzdělávání. Jedná se o soubor společně uplatňovaných a upřednostňovaných postupů, metod a forem práce, případně aktivit, příležitostí a pravidel, které pedagogičtí pracovníci školy používají ve výuce. Tyto strategie 1

jsou pak definovány na úrovni školy a z nich se pak odvíjejí strategie využívané při práci v jednotlivých předmětech. Strategie na úrovni školy jsou formulovány z pohledu „co dělá učitel při výuce“. Čili jaké postupy jsou ve škole voleny, abychom u žáků dosahovali odpovídajících obecných klíčových kompetencí. Strategie na úrovni předmětu jsou pak definovány podle daného předmětu a to buď z pohledu „co žák dělá“ nebo „co dělá učitel“. Domníváme se, že výchovně vzdělávací strategie již nejsou pouze záležitostí učitele, ale jsou záležitostí i žáka, který se tak aktivní formou sám spolupodílí na svém vzdělávání. Členění v textu je orientační a záleží na dohodě učitelů v rámci pedagogického sboru, ke které klíčové kompetenci konkrétní strategii využijí v rámci daných vzdělávacích oblastí. Nejprve definujeme obecné kompetence žáků a z nich pak vycházejí strategie, které by měly vést k jejich dosažení.

Obsah obecných kompetencí žáků, kterých by měli dosáhnout na konci základního vzdělávání:                

        

Kompetence k učení dokáže v textu najít hlavní myšlenku, čte s porozuměním, analyzuje čtený text vyhledá klíčové informace a vybere to podstatné definuje nebo vysvětlí používané pojmy aplikuje získané vědomostí na skutečnosti, které zná a využívá je k učení při učení využívá všech smyslů vysvětlí spolužákovi postup, jak se danému tématu naučil rozvíjí své logické myšlení stanoví si cíle učení, samostatně plánuje, jak zdokonalit své učení používá všechny dostupné pomůcky, které napomáhají v procesu učení učí se sám a na učení se soustředí popíše vlastní potíže při učení pracuje s jazykovými literárními prameny používá získané informace v běžném životě zdůvodní si naučené poznatky rozlišuje a používá vhodné odborné termíny, znaky a symboly v souvislostech používá analýzu a syntézu

Kompetence k řešení problémů rozpozná, případně vyhledá problém nebo nesrovnalosti analyzuje problém, a snaží se ho adekvátním způsobem vyřešit porovná problém s úkoly, s nimiž se již setkal vyhledá nové informace, které může použít při řešení problému navrhne řešení úkolu – aplikuje již známé postupy, vytvoří nové postupy řešení, pokusí se navrhnout několik variant řešení, vybere postup, který je nejefektivnější formuluje vlastní závěry a nabízí řešení dokáže zdůvodnit a obhájit navrhované řešení, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí analyzuje vlastní závěry – jejich reálnost, přínos, využitelnost, pravděpodobnost mylného závěru sleduje vlastní pokrok při řešení problémů

2

                

Kompetence komunikativní vyjadřuje a formuluje své myšlenky, názory, pocity a stanoviska naslouchá názorům druhých a vhodně na ně reaguje tlumočí získané poznatky přiměřenou formou orientuje se v běžných situacích a přizpůsobuje jim své chování komunikuje na odpovídající úrovni se svými spolužáky i s dospělými vyhodnotí různé typy textů a získané informace z různých zdrojů používá ke komunikaci, alespoň jeden cizí jazyk vhodným způsobem klade otázky v mluveném a písemném projevu se vyjadřuje logicky a výstižně

Kompetence sociální a personální spolupracuje se spolužáky, plní úkoly ve skupině, rozděluje práci a podílí se na hodnocení společné práce správně jedná v sociální interakci, vede rozhovor, řídí diskusi, diskutuje respektuje názory ostatních dokáže vhodně zdůvodnit svůj názor pracuje podle daných pravidel, oceňuje zkušenosti druhých lidí má pozitivní vztah k sobě a svému okolí, poskytuje pomoc ostatním v případě potřeby neváhá nabídnout pomoc odmítá projevy rasismu, xenofobie, nacionalismu a šikany včetně zneužívání sociálních sítí

Kompetence občanské

       

uplatňuje kladný vztah k životnímu prostředí a zdravému životnímu stylu respektuje a uznává společenské hodnoty, zásady, kulturní a historické tradice uvědoměle dodržuje pravidla společenského chování plní si své povinnosti a vhodně uplatňuje svá práva ve škole i mimo ni rozhoduje se odpovědně podle situace a poskytne pomoc podle svých možností zapojuje se do kulturních, společenských a sportovních aktivit odmítá útlak a násilí a je schopen se mu postavit na odpor vůči své osobě i vůči druhým orientuje se v regionu v oblasti společenské a přírodovědné



využívá teoretických poznatků při praktických činnostech, dokáže propojit své znalosti a zkušenosti z jednotlivých vzdělávacích oblastí na základě experimentů dokáže vyvodit důsledky a závěry dodržuje stanovená pravidla, důsledně plní své povinnosti a závazky dodržuje bezpečnost práce tak, aby neohrozil zdraví své, zdraví druhých ani životní prostředí udržuje pořádek na svém pracovním místě rozvrhne si práci, stanoví si cíl práce a zdárně práci dokončí dokáže výsledky své práce zhodnotit využívá získaných zkušeností při řešení dalších problémů a úkolů na základě dosažených výsledků dokáže zhodnotit své vlastní možnosti v dalším vzdělávání a profesním zaměření při práci je ohleduplný k životnímu prostředí

        

Kompetence pracovní

3

Výchovně vzdělávací strategie vedoucí k utváření klíčových kompetencí

                

            

Kompetence k učení Na praktických příkladech blízkých žákovi vysvětlujeme smysl a cíl učení a posilujeme pozitivní vztah k učení. Podporujeme samostatnost a tvořivost, rozvíjíme paměť. Seznamujeme žáky s vhodnými způsoby, metodami a strategiemi učení, učíme žáky samostatně si plánovat a organizovat vlastní učení. Podporujeme různé přijatelné způsoby dosažení cíle. Učíme žáky vyhodnocovat jejich činnosti. Individuálně přistupujeme k žákům s cílem maximalizovat jejich šanci prožít úspěch. Ve výuce se zaměřujeme na aktivní dovednosti, učivo používáme jako prostředek k jejich získání. Ve výuce rozlišujeme základní a nezbytné učivo a učivo rozšiřující. Učíme žáky vyhledávat, zpracovávat a používat potřebné informace z literatury nebo z internetu. Ve vyučovacích předmětech podporujeme používání výpočetní techniky k učení a vyučování. Umožňujeme žákovi pozorovat a experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry. Motivujeme žáky k učení – snažíme se cíleně vytvářet takové situace, v nichž má žák radost z učení. Při hodnocení používáme v převaze prvky pozitivní motivace. Vedeme žáky k sebekontrole, k vyhledávání vlastních chyb a jejich opravě. Učíme trpělivosti, povzbuzujeme a motivujeme žáky k učení. Zadáváme dětem zajímavé domácí úkoly a krátké projekty. Učíme žáky odborné termíny, znaky a symboly a vedeme je k tomu, aby je vhodným způsobem využívali.

Kompetence k řešení problémů Učíme žáky problémy řešit a své řešení obhajovat, vytváříme praktické problémové úlohy a situace. Na modelových příkladech ve svých předmětech učíme žáky algoritmu řešení problémů. Podporujeme různé přijatelné způsoby řešení problému. Využíváme netradiční způsoby řešení problémů (olympiády, Kalibro, matematický Klokan, Sudoku, apod.). Učíme žáky nebát se problémů a vedeme je k aktivitě je řešit. Podporujeme nejen samostatnost, tvořivost a logické myšlení u žáků, ale i týmovou spolupráci při řešení problémů. Podporujeme využívání moderní techniky při řešení problémů. V rámci svých předmětů učíme, jak některým problémům předcházet. Ve škole a při školních akcích sledujeme, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají. Vedeme žáky k tomu, aby uměli vyhledávat, třídit a vhodný způsobem využívat informace ze všech možných zdrojů. Učíme základům logického vyvozování přírodních zákonů a jejich aplikaci při řešení problému. Učíme žáky zaznamenávat postupy a výsledky řešení a vytvářet dokumentaci. Vyžadujeme vhodné odpovědi na položené otázky. 4

           

           

   

Kompetence komunikativní Zaměřujeme se na rozvíjení komunikačních dovedností žáků v mateřském jazyce, v cizím jazyce, v informačních a komunikačních technologiích a podporujeme a rozvíjíme čtenářskou gramotnost. Používáme a rozšiřujeme slovní zásobu cizího jazyka i v jiných předmětech než je výuka cizího jazyka. Při výuce uplatňujeme v některých předmětech metodu CLIL. Klademe důraz na kulturní úroveň komunikace. Podporujeme zdvořilé projevy chování žáků, zaměstnanců školy i rodičů a netolerujeme agresivitu, hrubost a vulgaritu. Ve vyučovacích předmětech podporujeme používání výpočetní techniky. Učíme žáky publikovat a prezentovat své názory a myšlenky. Podporujeme přátelskou komunikaci mezi žáky z různých tříd, ročníků a věkových kategorií. Připravujeme žáky na zvládnutí komunikace s jinými lidmi v obtížných situacích. Vyžadujeme dodržování pravidel stanovených ve školním řádu, v řádech odborných pracoven a na akcích mimo školu. Učíme žáky naslouchat druhým, asertivnímu chování a nonverbální komunikaci. Jdeme příkladem přístupem ke komunikaci s žáky, rodiči, zaměstnanci školy a širší veřejnosti. Podporujeme komunikaci s druhou základní školou na úrovni pedagogických sborů a žáků.

Kompetence sociální a personální Využíváme skupinovou výuku a vedeme žáky ke spolupráci. Učíme žáky pracovat v týmech, učíme je vnímat vzájemné odlišnosti jako podmínku efektivní spolupráce. Rozvíjíme schopnost žáků zastávat v týmu různé role. Učíme žáky kriticky hodnotit práci týmu, svoji práci v týmu i práci ostatních členů týmu. Podporujeme vzájemnou pomoc žáků, vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. Upevňujeme v žácích vědomí, že ve spolupráci lze lépe naplňovat osobní i společné cíle. Podporujeme integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do třídních kolektivů. Odmítáme a netolerujeme projevy rasismu, xenofobie a nacionalismu. Sledujeme sociální vztahy ve třídě, skupině. Učíme žáky k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky a mezi žáky a učiteli. Vedeme žáky k sebeúctě a k úctě k druhým lidem.

Kompetence občanské Netolerujeme sociálně patologické projevy v chování (distribuce a užívání návykových látek, šikana, kyberšikana, kriminalita apod.), projevy rasismu, xenofobie, nacionalismu, agresivní, hrubé, vulgární a nezdvořilé projevy v chování žáků, zaměstnanců školy i rodičů. Podporujeme kamarádské chování a neodmítnutí požadované pomoci. Dbáme na dodržování pravidel chování ve škole, stanovených ve vnitřních normách školy. Na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí. Podporujeme různé formální i neformální způsoby spolupráce s obcí, policií, hasiči a dalšími organizacemi a spolky v obci. 5

                    

V rámci svých předmětů a při mimoškolních akcích upevňujeme žádoucí pozitivní formy chování žáků. Využíváme pomoci a zkušeností odborníků – výchovných poradců, koordinátora environmentální výchovy, PPP, OSPOD, policie. Využíváme dostupných prostředků výchovných opatření s ohledem na jejich účinnost. Kázeňské přestupky řešíme individuálně, nežádoucí chování probíráme se žáky. Problémy řešíme věcně, rozumně, spravedlivě, vždy bez emocí a osobní zášti. V rámci svých předmětů a své působnosti seznamujeme žáky s vhodnými právními normami. Nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity (kulturní, sportovní, rekreační apod.). V hodnocení žáků převážně uplatňujeme prvky pozitivní motivace. Jdeme příkladem žákům při podání pomoci. Žáky vedeme k třídění odpadu, k zodpovědnému nakládání s odpady a k citlivosti vůči životnímu prostředí. Učíme žáky vnímat tradice, kulturní a historické dědictví nejen ČR a Evropy, ale hlavně regionu. Probíráme s žáky způsoby chování při mimořádných situacích.

Kompetence pracovní Kvalitně odvedenou práci vždy pochválíme a tím vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci. Při výuce vytváříme podnětné a tvořivé pracovní prostředí. Měníme pracovní podmínky, žáky vedeme k adaptaci na nové pracovní podmínky. Důsledně žáky vedeme k dodržování vymezených pravidel, ochraně jejich zdraví a zdraví ostatních, k plnění svých povinností a závazků. Různými formami (exkurze, filmy, besedy, projekty, spolupráce s úřadem práce, apod.) seznamujeme žáky s různými profesemi. Pomáháme žákům konkretizovat jejich představu o reálné podobě jejich budoucího povolání a o volbě vhodného dalšího studia. Cíleně motivujeme žáky k dosažení jimi vhodně zvoleného dalšího studia s perspektivou dalšího povolání. Vyučujeme žáky předmětu volba povolání. Učíme žáky ekonomického a hospodárnému chování s ohledem na životní prostředí. Vyžadujeme kvalitně odváděnou práci.

6

3.3 Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (OSV) Název tematického okruhu

1. stupeň 3. ročník

4. ročník

5. ročník

2. stupeň 7. ročník 8. ročník

1. ročník

2. ročník

6. ročník

9. ročník

Rozvoj schopností poznávání

Čj, Ma, Aj, ČaS, Pč, Hv

Čj, Ma, Aj, ČaS, Pč, Hv, Vv

Čj, Aj, ČaS,Pč, Hv, Vv, VDV, VTD

Čj, Ma, Aj, ČaS, Pč, Hv, Vv, VTD

Ma, Aj, ČaS, Inf, Pč, Hv, VKoA, VTD

Aj, Čj, F, D, Ov, Tv, Hv

Aj, F, LVK, Hv

Aj, Čj, Př, Hv

Aj, Čj, Hv

Sebepoznávání a sebepojetí

Aj, ČaS, Hv,Tv

Aj, ČaS, Hv, Tv

Aj, ČaS, Hv, Tv, VDV, VGy

Aj, ČaS, Hv, VKoA, VGy

Aj, ČaS, Hv, Vv, VKoA, VGy

Aj, VCsH, Hv

Aj, LVK, Hv

Aj, Čj, VKoA, Př, VoP, CvH, Hv, VNj

Čj, VKoA, Hv, VNj

Seberegulace a sebeorganizace

ČaS, Pč

ČaS, Pč

ČaS, Pč

ČaS, Pč

ČaS, Pč

Pč, Tv

Aj

Aj, VKoA

Aj, VNj

Psychohygiena

Ma, ČaS, Pč, Hv, Tv

Ma, ČaS, Pč, Tv

ČaS, Pč, Tv

ČaS, Pč

ČaS, Pč

Vv, Pč, VCsH, VDV

VDV

Př, VCsH

VSH

Kreativita

Pč, Hv, Vv

Čj, Ma, Pč, Hv, Vv

ČaS, Pč, Hv, Vv, VDV

Pč, Hv, Vv

ČaS, Inf, Pč, Hv, Vv

Čj, Vv, Pč, VCsH, VDV, Hv

Čj, VDV, Hv

Čj, VDU, VCsH, Hv

Čj, Hv

Osobnostní rozvoj

Sociální rozvoj Poznávání lidí

Aj, ČaS, Hv

Ma, ČaS, Hv

Aj, ČaS, Hv, VDV, VGo

Čj, Aj, ČaS, Hv, VKoA

Čj, Aj, ČaS, Hv, VKoA

Aj, D, Tv, Hv

Aj, Hv

Aj, VKoA,Hv, VNj

Aj,Hv

Mezilidské vztahy

Ma, ČaS, Hv, Tv

Čj, Ma, ČaS, Hv

ČaS, Hv, VDV, VTD, VGo

Čj, ČaS, Hv, VPA

Čj, ČaS, Pč, Hv, Tv, VPA

Čj, Z, Inf, Tv, VkZ,Hv

VRj, Z, D, DV,Hv, VNj

Aj, Čj,VRj, Př, Z, D, VoP, VPřS,Hv

Aj, Z, D,Hv

Komunikace

Čj, Aj, ČaS, Pč, Hv

Čj Aj, ČaS, Pč, Hv, Vv

Aj, ČaS, Pč, Hv, VPA, VDV, VTD, VGo

Aj, ČaS, Pč, Hv, VKoA

Čj, Aj, ČaS, Pč, Hv, VKoA

Čj, Z, Vv, Pč, Tv, Hv

Aj, Čj, Z, D, Tv, VSH,Hv, VDV

Aj, Čj, VKoA, Z, VoP, Tv, VPřS, Hv

Aj, VKoA, Čj, Z, VP,Hv

Kooperace a kompetice

Pč, Hv, Tv

Pč, Hv

Pč, Hv, VDV, VGo

Pč, Hv, VPA

ČaS, Pč, Hv, Tv, VPA

Hv

LVK, Hv

Hv

VSH, Hv

Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika

ČaS, Pč

Ma, ČaS, Pč

ČaS, Pč, Tv, VGy

ČaS, Pč

ČaS, Pč

Pč, VkZ, VFl

F, Z, D, Tv

VoP, VSH, Cykl.K

D, Tv

ČaS, VGo

ČaS

Inf

Z

Z, D, Tv, VNj, LVK

Čj, Př, Z, Tv, Cykl. K, VPřS

Čj, Z, Tv

7

Výchova demokratického občana (VDO) Název tematického okruhu

1. stupeň 1. ročník

2. ročník

3. ročník

2. stupeň 4. ročník

Občanská společnost a škola

Čj, ČaS

Občan, občanská společnost a stát

ČaS

Formy participace občanů v politickém životě

ČaS

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

ČaS

5. ročník

ČaS

6. ročník

7. ročník

Ov, Tv

D

D

D

8. ročník

VoP

9. ročník

Čj, D, VEg, VoP

D

ČaS

Čj, D

D, Tv

D

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VEGS) Název tematického okruhu Evropa a svět nás zajímají

Objevujeme Evropu a svět

Jsme Evropané

1. stupeň 1. ročník Hv

2. ročník

3. ročník

2. stupeň 4. ročník

5. ročník

6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

Aj, Z, D, Vv, Hv

Aj, Čj, VRj, Z, D, Hv, VNj

Čj, Aj,V KoA, Z, D, VDU, VPřS, Hv

Aj, VKoA, Čj, F, Z, D, Hv, VNj

Hv

Hv, VDV

ČaS, Hv

ČaS, VKoA, Hv

Hv

Ma, Aj, Hv

ČaS, Aj, Hv

ČaS, Aj, Hv

M, Z, D, Vv

M, Z, D, VNj

Čj, VRj, M, Z, VDU, , VNj

Aj, VKoA, Z, D, VoP

Aj, ČaS

ČaS

ČaS

Čj, Z, D, Ov, Vv

Čj, Z, F, D

Čj, M, Z, VDU, F, VNj

Čj, F, Z, D, VNj

8

Multikulturní výchova (MV) Název tematického okruhu

1. stupeň 1. ročník

2. ročník

3. ročník

2. stupeň 4. ročník

5. ročník

6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

Kulturní diference

Pč, Tv, Hv

ČaS, Hv, Pč

Pč, Hv, VDV

ČaS, Pč, Hv

ČaS, Hv

Aj, Čj, Z, D, Ov, Vv, Hv

Aj, Čj, Z, Hv

Čj, Z, D,VDU, PřS, Hv

Z, Hv

Lidské vztahy

Pč, Hv

ČaS,Hv, Pč, Vv

Čj, Pč, Hv, Vv, VDV

Čj, ČaS, Pč, Hv

Čj, AJ, ČaS, Hv

Čj, Aj, Z, D, Hv

Aj, Čj, Z, D, LVK, VDV, Hv

Čj, Př, Z, VPřS, Hv

Aj, Čj, Z, D, VoP, Hv

Etnický původ

Hv

ČaS, Hv

ČaS, Hv, VDV

Čj, ČaS, Hv

Čj, ČaS, Hv

Čj, Z, D, Ov, Vv, Hv

Z, D, Hv

Čj, Př, Z,VPřS, Hv

Čj, Z, D, Hv

Multikulturalita

Pč, Hv

Aj, ČaS, Pč, Hv

Čj, Aj, Pč, Hv, VDV

Aj, VKoA, Pč, Hv

Aj, ČaS, VKoA, Hv

Aj, Z, VDV, Hv

Aj, Z, VDV, Hv, VNj

Čj, Z, VDU, VPřS, Hv

Z, D, Hv, VNj

ČaS

ČaS

Princip sociálního smíru a solidarity

ČaS

D

Environmentální výchova (EV) Název tematického okruhu

1. stupeň 1. ročník

Ekosystémy Základní podmínky života

3. ročník

ČaS ČaS

Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí

2. ročník

ČaS

ČaS

ČaS ČaS, Pč, Vv, Hv

ČaS, Pč, Vv, Hv

ČaS, Pč, Vv, Hv, VPA, VTD, VDV

2. stupeň 4. ročník

5. ročník

6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

ČaS

ČaS

Čj, Př, Z, VPřS

VPř, Z

Ch, Z, VNj

Ch, Z, VPřS

ČaS

ČaS

Čj, Př, Z, D, VPřS

Př, Z, VPřS

Ch, Př, Z, VPřS

Ch, Př, Z, F, VPřS

ČaS

ČaS

Př, Z, F, Vv, VPřS

Př, Z, F, VPřS

Ch, Z, F, VPřS

Ch, Př, Z, F, VPřS

ČaS, Pč, Vv, Hv,VPA, VTD,

Ma, VKoA, ČaS, Pč, Vv, Hv, VPA, VTD, Tv

Čj, Z, D, Vv, Hv

Čj, Z, D, VPřS, Hv

Ch, Př, Z, VDU, VPřS, Hv

Ch, Př, Z, VVaP, Hv, VNj

9

Mediální výchova (MEDV) Název tematického okruhu

1. stupeň 1. ročník

2. ročník

3. ročník

2. stupeň 4. ročník

5. ročník

6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

Čj, Inf, Hv

Čj, Z, D, Tv, VDV

Z, VDV, VNj

Aj, Z, Ch, VoP, VMV, Hv, VNj

Z, D, VEg, Hv

ČJ, Hv

Z, Tv

Z

Z, VoP, MV, Hv, VPřS,

Z, F, VoP, Hv

Stavba mediálních sdělení.

Čj, Inf

Čj

Čj, VMV

Čj, Vv

Vnímání autora mediálních sdělení.

Inf

Čj

VMV, Hv

Hv

Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení.

Čj

Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality.

Fungování a vliv médií ve společnosti.

Hv

Z

Čj, Z

Z, VMV, VPřS, Hv, VNj

Aj, VKoA, Z, Vv, Hv

Tvorba mediálního sdělení.

Čj, ČaS

Čj, Tv

VNj

VMV, Hv

Vv, Hv

ČaS, Vv

Aj, Vv, VDV

Aj, VDV

VMV

D

Práce v realizačním týmu.

Vv

10

3.4 Poradenské služby a prevence sociálně patologických jevů Poradenství pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) Vyhledávání těchto žáků je prováděno na 1. stupni učiteli a v rámci spolupráce i PPP. Výchovné poradkyně a třídní učitelé poté doporučují vyšetření na specializovaném pracovišti a s jejich závěry a náměty jsou seznamováni, prostřednictvím třídních učitelů, ti vyučující, do jejichž předmětu se SVP promítá. Výchovné poradkyně vedou kartotéku žáků se SVP, sledují platnost jednotlivých vyšetření a informují rodiče o možnostech obnovit kontrolní vyšetření. Poskytují rodičům další informace z oboru výchovného poradenství, vedou příruční knihovničku s odbornou literaturou, pracují s rodiči v konzultačních hodinách. Dále spolupracují s třídními učiteli, kontrolují uplatňování vhodných postupů a metodicky vedou učitele. Péče o žáky se SVP je prováděna komplexně a včas jako prevence případných nežádoucích patologických jevů v chování. Rodiče jsou seznamováni při schůzkách s výchovnou poradkyní s obsahem a průběhem poradenských služeb. Kariérové poradenství – volba povolání (VoP) Žáci 9. ročníku stojí před rozhodnutím, zda se budou dále vzdělávat a v jakém oboru. Volba povolání, která jako samostatný předmět je zařazena do vzdělávacího programu od 2. pololetí v 8. ročníku je v 9. ročníku vyústěním přípravy během školní docházky. Je třeba dát žákům šanci, aby se naučili zvládat životní situace, aby poznali sami sebe a uměli se rozhodnout dle svých možností a s ohledem na své okolí. Předmět VoP rozšiřuje poznatky o světě práce, přibližuje žákům charakteristické znaky konkrétních povolání, existující pracovní příležitosti i reálné možnosti uplatnění absolventů na trhu práce. Je třeba, aby se žáci učili zvládat situace, které je čekají, až opustí školní lavice a seznámili se s úskalími různých životních situací a naučili se je řešit. Ve škole v rámci projektu jsme vybudovali informační a poradenské centrum, které bude sloužit žákům a jejich rodičům v lepší orientaci v nabídce maturitních a učebních oborů. Prevence sociálně-patologických jevů – metodik primární prevence Škola realizuje Minimální preventivní program. Jeho cílem je vytvořit ve škole pozitivní psychosociální klima, vychovávat žáky ke zdravému životnímu stylu, pozitivně formovat osobnost žáků se zaměřením na hodnotovou orientaci, komunikaci, sebepoznání, sebepojetí, sebeúctu, nekonfliktní řešení problémových situací a vzájemnou toleranci k odlišnostem. Program je rozpracován pro 1. i 2. stupeň ZŠ v rámci výuky jednotlivých předmětů. Škola preventivně působí na žáky v těchto oblastech: - zdravý životní styl (péče o zdraví, osobní hygiena, denní režim, pohybové aktivity, rozvoj osobnosti), - rodina a širší sociální prostředí (pravidla slušného chování, osobní bezpečí, dospívání), - sexuální výchova (vztahy vrstevníků, prevence, hygiena), - prevence zneužívání návykových látek (tabákové výrobky, alkohol, nácvik odmítání návykových látek, smysluplné trávení volného času), - prevence šikany (vytváření zdravého prostředí ve třídách, tolerance odlišností, pomoc při vytváření spolupracujícího třídního kolektivu, kyberšikana). Součástí Minimálního preventivního programu je poradenství pro žáky i rodiče, doplňování knihovny, videotéky, nástěnek, průběžná informovanost rodičů o preventivních 11

aktivitách školy, provádění dotazníkových šetření a jejich následné vyhodnocování s cílem zlepšit klima a vztahy ve třídních kolektivech. Škola je schopna provádět krizovou intervenční činnost a v případě potřeby zprostředkovat odbornou konzultaci a péči v odborných zařízeních. Nezbytnou součástí preventivních aktivit je spolupráce s rodiči, odbornými pracovišti, orgány veřejné správy a širokou veřejností. Pravidelným vyhodnocováním preventivních aktivit zjišťujeme jejich účinnost a dopad na vytváření zdravého kolektivu a jedince.

3.5 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a mimořádně nadaných U žáků se SVP, ale i u žáků mimořádně nadaných se uplatňují speciální metody a formy práce. Pedagogové jsou kompetentní k rozvíjení této práce. S učiteli spolupracují i asistenti pedagoga. Žáci jsou zařazeni do běžných tříd a řada z nich je vzdělávána podle individuálních vzdělávacích plánů.

-

Nabízíme a uplatňujeme tyto metody a formy práce: edukativně stimulační skupiny pro budoucí žáky prvních tříd – předškolní příprava vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně, jehož výsledkem se řídí učitelé při výchovně vzdělávací práci, individuální přístup a respektování pracovního tempa žáka, individuální vzdělávací program, jehož naplňování se děje v úzké spolupráci školy, rodiny a pedagogicko-psychologické poradny vhodná motivace učení, dyslektická poradna pro rodiče (jak pracovat s dítětem při domácí přípravě), podle potřeby zabezpečují výchovné poradkyně klasifikace – slovní hodnocení.

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami Nejčastěji je u žáků se SVP diagnostikována porucha dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie. Součástí těchto poruch bývá často nesoustředěnost a hyperaktivita. Dále mohou být diagnostikovány poruchy chování, které pak mají vliv na vzdělávání žáka. Při plánování a realizaci vzdělávacího procesu vycházíme z konkrétního zjištění a popisu speciálních vzdělávacích potřeb a možností žáků. Přestože lze nalézt v jednotlivých skupinách žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním společné charakteristiky vzdělávacích potřeb a stejný druh speciálně pedagogické podpory, máme na zřeteli fakt, že se žáci jako jednotlivci ve svých individuálních vzdělávacích potřebách a možnostech liší. Proto i výuka předmětů speciálně pedagogické péče probíhá v souladu s principy individualizace a diferenciace vzdělávání. V naší škole jsme schopni zajistit tyto podmínky pro žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním: - uplatňovat zdravotní hlediska a respektovat individualitu a potřeby žáka - umožnit využívat všech podpůrných opatření vyplývajících z vyhlášky 73/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a mimořádně nadaných - uplatňovat princip diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při organizaci činností, při stanovování obsahu, forem i metod výuky 12

-

-

zohlednit druh, stupeň a míru postižení nebo znevýhodnění při hodnocení výsledků vzdělávání spolupracovat s rodiči nebo zákonnými zástupci žáka, školskými poradenskými zařízeními a odbornými pracovníky školního poradenského pracoviště, v případě potřeby spolupracovat s odborníky z jiných resortů (zejména při tvorbě individuálních vzdělávacích plánů) spolupracovat s ostatními školami, které vzdělávají žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním umožnit využití vyšší časové dotace (ve všech ročnících) k posílení předmětů, které vzhledem k postižení žáků vyšší časovou dotaci vyžadují umožnit v případě potřeby, v souladu s právními předpisy, působení asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině

Podmínky vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním: - individuální nebo skupinová péče - přípravné třídy - odpovídající metody a formy práce - specifické učebnice a materiály - pravidelnou komunikaci a zpětnou vazbu - můžeme nabídnout spolupráci s psychologem, speciálním pedagogem – etopedem, sociálním pracovníkem, případně s dalšími odborníky V případě, že naše škola není schopna zajistit vhodné podmínky, dle přání rodičů žáka, nabízíme rodičům přestup do Základní školy Slavkov u Brna, Malinovského, která má speciální vzdělávací program pro tyto žáky. Péče o žáky mimořádně nadané Ukazatelé k identifikaci žáka: - bystrý, vnímavý - rychle se učí nové věci - bohatá slovní zásoba - aktivně se zapojuje do získávání nových vědomostí - výborná paměť - nápadité, originální řešení úkolů. Individuální rozvoj dítěte zajišťujeme: - individuálním zadáváním složitějších úkolů - diferencovanou prací ve vyučování - při práci ve skupině je těmto žákům přidělena odpovídající funkce - účastí se školních, okresních kol soutěží, olympiádách - nabídkou volitelných předmětů a zájmových útvarů podle zaměření žáka - možností využití žákovské knihovny a počítačových pracoven - podporou nadání a talentu žáků vytvářením vhodné vzdělávací nabídky

3.7 Zájmové vzdělávání školní družina Školní družina je zřízena podle zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a řídí se podle vyhlášky MŠMT č. 74/2005 Sb. o zájmovém vzdělávání. Vzdělávací program školní družiny je přílohou školního vzdělávacího programu. 13

školní klub Školní klub je zřízen podle zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a řídí se vyhláškou MŠMT č. 74/2005 Sb. o zájmovém vzdělávání. Je realizován prostřednictvím kroužků. Žáci si mohou podle svého zájmu vybrat z velké nabídky. Největší zájem je o jazykové kroužky, výtvarné a keramické, o florbal, o sportovní gymnastiku a cheerleading, o divadelní kroužek a kroužek country tanců. Zapojení žáků v mimoškolní činnosti doplňuje a dále rozvíjí osobnost žáka. Vzdělávací program školního klubu je přílohou školního vzdělávacího programu.

14