2
Ruční výroba keramiky
Proces ručního zhotovování keramiky lze shrnout do tří hlavních výrobních technik, které se používají od samých počátků práce s hlínou: modelování, vytáčení na hrnčířském kruhu a výroba z formy. Od těchto základních technik se odvozuje velké množství variací a konkrétních osobních postupů. Znát nejvhodnější metodu, kterou každá z technik vyžaduje, je otázkou dostatečné profesionální zkušenosti a závisí samozřejmě v neposlední řadě na množství kusů, které hodláme vyrobit. K tvorbě umělecké keramiky či zhotovení kusů komplikovanějšího tvaru volíme obvykle techniku ručního modelování. Máme-li však vyrobit například kávový servis nebo jiné nádobí, je zřejmé, že tentokrát budeme pracovat spíše s hrnčířským kruhem nebo zvolíme formy.
Techniky modelování Základních technik modelování v keramice není mnoho a téměř všichni profesionálové opakují stejné postupy; díky osobní zkušenosti a vlastnímu přístupu je však každý může podle libosti kombinovat a vytvářet tak velmi originální efekty. Na dalších stránkách této knihy se pokusíme vedle vysvětlení jednotlivých postupů nabídnout i některé dekorační nápady, o nichž jsme se zmínili v předchozí kapitole, a které ve spojení s určitými postupy mohou přinést vynikající výsledky.
Přehled modelovacích technik V průběhu staletí se vyvinulo několik technik, avšak základní principy se příliš nezměnily. Nejpoužívanější je modelování z hroudy měkké hlíny, z válečků, z plátu rovné vyválené hmoty, z forem a za pomoci kruhu. Tyto metody se mohou kombinovat, případně lze využít jiného postupu. Jako nejtěžší úkol se jeví zvolit pro svou práci patřičnou techniku. Nejznámější metoda, využitelná pro většinu keramických objektů, je zpracování za pomoci válečků. Touto nejstarší známou metodou modelování džbánů a nádob na uchovávání tekutin je možno vytvářet jakékoli jiné druhy nádob.
Figury zhotovené z vyválené žáruvzdorné hlíny a malované oxidy. Autorka Teresa Gironésová, série Figury
Metoda jemného hnětení se nejlépe hodí k modelování menších objektů, jako jsou hrnky či misky na kávu a čaj; jejich tvar je možná poněkud hrubý a nepravidelný, avšak takováto keramika nese nezaměnitelnou pečeť ruční práce. Je-li zapotřebí vyrobit v krátkém čase větší množství kusů, bude bezesporu nejvhodnější technikou vytáčení na hrn-
čířském kruhu; z vytočeného základu je však možno pokračovat jinou technikou. Výhodou tvaru, jehož základ byl vytočen na kruhu, je mohutnější objem a tloušťka. Několika málo zásahy můžeme pak snadno domodelovat velké plastiky a dosáhnout tak znamenitých uměleckých výsledků.
29
Miska z červené hlíny vytáčená na hrnčířském kruhu
Dekorativní váza modelovaná z válečků z barvené bělniny
Tyto amfory byly zhotoveny z hliněných válečků. Původně se používaly ke skladování tekutin (vody, vína či oleje); v současné době představují vítaný doplněk zahradní výzdoby.
T E C H N I K Y
M O D E L O V Á N Í
30 1
2
Modelování z hroudy Tato technika spočívá v modelování prsty z hroudy měkké hlíny. Je velmi užitečná při výrobě malých hliněných objektů a představuje vhodné cvičení pro začátečníky, protože je snadná a zábavná. Hlína musí být dokonale prohnětená a obsahovat dost vlhkosti, aby se dala modelovat. Při práci se pochopitelně neřídíme žádnými pravidly. Můžeme se pokusit o kulaté či trojhranné objekty, které na závěr opracujeme kusem dřeva, přidáme rukojeti, nožky, okraje nebo další doplňky... záleží jen na nás, zda provedení bude jednoduché nebo složitější.
1 Nejprve z hroudy vlhké hlíny vytvarujeme kouli velikosti malého poměranče.
3
2 V jedné ruce držíme hliněnou hroudu a udržujeme ji v bezpečné pozici, zatímco palcem druhé ruky důsledně vymačkáváme tvar směrem do středu. 4
5
3 Palcem a ukazovákem otáčíme dno nádobky a přitom vyvíjíme tlak na hlínu.
4 Stejným způsobem pokračujeme směrem k okrajům.
5 Je možné, že teplem rukou hlína poněkud vyschne a vytvoří se trhlinky. Abychom tomu zabránili, čas od času povrch misky uhladíme prstem navlhčeným vodou.
6 7
6 Když je miska hotová, několikrát ji otočíme, abychom vyrovnali stěny a uhladili dno, k němuž budeme modelovat podední. 8
7 Když miska zavadne do tvrdosti kůže, připojíme podední, avšak nejprve si křížky vyznačíme jeho umístění a navlhčíme je vodou.
8 Prsty přilepíme tenký váleček hlíny.
31 9
10
11
9 a 10 Dřívkem upravíme vnitřní okraj válečku a uhladíme jej prsty. 11 Hotovou misku před sušením uhladíme vlhkou houbičkou. 13
12
12 Tenkým nožem odkrojíme okraj. 13 Okraj přetřeme vlhkou houbičkou.
14
14 Chceme-li misku ozdobit vrypy nebo škrábáním, musíme to podniknout, než objekt definitivně zaschne. 15 16
15 Okraje mohou popraskat, jakmile nádobka začne vysychat. Proto ji na několik minut umístíme na vlhký hadřík dnem vzhůru, dokud nezíská zpět ztracenou vláhu.
16 Dokončená miska před vypálením.
T E C H N I K Y
M O D E L O V Á N Í
32
Modelování z válečků Modelování z válečků je jednou z nejstarších technik vůbec, neboť je doložena již kolem roku 6000 př. Kr. Abychom vystopovali její používání, rozšíření a vývoj v čase i z hlediska jednotlivých civilizací, stačí sledovat historii lidského druhu. Při řešení problémů a uspokojování svých potřeb člověk většinou kombinoval praktické tvary s uměleckými. Technika modelování předpokládá určitou přesnost pohybů, zručnost a čas. S její pomocí můžeme vytvářet tvary válcové, zaoblené – ať otevřené, či zavřené – a dokonce i objekty, kde jsou válečky viditelně umístěny na rovných plochách. Nejprve musíme zjistit, zda je hlína dostatečně plastická a vlhká, aby se vyrobené válečky nelepily k pracovní ploše nebo nepopraskaly. Nehotové části uchováváme až do skončení práce pod igelitovou fólií, aby nevysychaly. Sušení tohoto druhu keramiky, ať velkých či malých kusů, musí být pomalé, aby výsledný tvar byl pravidelný a homogenní.
5
1
Jak zhotovit válcový tvar Nejlépe se s modelováním válečků seznámíme, pokusíme-li se vyrobit nádobu válcového tvaru. Naučíme se tak nejen válečky dobře slepovat, ale i postupovat v určitém sledu, neboť cylindrické tvary se snadno opravují – stačí přiložit jakýkoli rovný nástroj, který jejich formu upraví.
2
1 Nejprve si připravíme hliněný plát – ať už z válečků či rozválením – a poznačíme si kruhový tvar tvořící základ nádobky, který hned vyřízneme. 2 Odstraníme ze základny přebytečnou hlínu.
3
4
6
3 Po obvodu základny vyznačíme křížkové zářezy. 4 Okraje navlhčíme, aby k nim první váleček lépe přilnul. 5 Hlínu oběma rukama prohněteme do podlouhlého tvaru.
6 Na rovné ploše lehkými pohyby vyválíme váleček. Netlačíme, abychom ho nezploštili.
33 7
7 Jestliže hlína při válení popraská, trochu ji navlhčíme nebo znovu prohněteme, aby zvlhla a opět získala homogenní konzistenci.
8
8 Váleček umístíme na zvlhčený okraj základny. Stiskneme prsty nejprve směrem dolů a pak vytáhneme nahoru.
10
9
9 Aby se válečky nedeformovaly, pomáháme si například dřevěnou špachtlí.
11
10 Jestliže okraje před nalepením následujícího válečku tvrdnou, rozrušíme je křížkovými vrypy a přetřeme tekutou hlínou (šlikrem). 11 Při vrstvení válečků jsou okraje často nepravidelné. Po každých 5–6 válečcích musíme okraj poněkud seříznout do roviny. Do něj pak znovu vyznačíme křížkové vrypy a přilepíme další váleček. Vnější stěny uhladíme.
12 Odpadávající hlínou můžeme případně vyplnit malé proláklinky. 12
13 Z válečků můžeme stavět různé tvary. Zvolíme-li si tvar cylindrický, dbáme, aby se jednotlivé válečky při vrstvení nepřekrývaly a zároveň stěny uhlazujeme rovnou hranou pracovního nástroje. 13
14 Nakonec okraje uhladíme vlhkou houbou a dáme sušit. 14
T E C H N I K Y
M O D E L O V Á N Í
34 1
Jak vytvořit oblé tvary Na rozdíl od válcového tvaru je postup při modelování oblých forem odlišný, ať už zvolíme nádobu otevřenou, uzavřenou či vypouklou. Její základ však zhotovíme stejným způsobem, který jsme popsali u tvaru cylindrického. Než začneme pracovat s hlínou, nakres-
2
líme si raději daný předmět na papír. Větší přesnost při práci nám určitě zajistí i maketa z tvrdého papíru či tenkého dřeva ve skutečné velikosti. V průběhu práce pak porovnáváme model se zhotovovaným předmětem a zjišťujeme, zda jsme se od daného tvaru příliš neodchýlili.
3
1 Abychom zvládli "buclatý" či otevřený tvar, musíme válečky spojovat směrem ven a dbát na to, aby nevystupovaly příliš; je-li tvar velmi otevřený, celou práci si budeme muset naplánovat na 2 až 3 etapy, aby se keramika nezhroutila. Je důležité dobře válečky slepovat z vnitřní strany, kde se nádoba otvírá nejvíce a vnější stěna je slabší. 2 V horní části předmětu nebo u nádob uzavřeného typu umísťujeme válečky směrem dovnitř, abychom dosáhli postupného zúžení hrdla. 3 U keramiky s uzavřeným hrdlem bychom měli válečky vrstvit z vnější strany, jelikož slepovat je správným způsobem z nitra nádoby je obtížné. Místo, kde se válečky dotýkají, musí být dobře spojené a uhlazené.
Při práci s válečky můžeme zapojit různé dekorativní prvky, jako např. zapracování válečků odlišných barev nebo zakončení hrdla nádoby hlínou jiné barvy. Na závěr uhladíme hrdlo oblým plíškem.
35 1
1 Objekt můžeme zhotovit jako jednobarevný nebo si pohrát s hlínou různých barev. V našem případě připojíme rovné hrdlo žluté barvy. Jakmile je nádoba zpola uzavřená, navlhčíme okraj tekutou hlínou a přilepíme první barevný váleček. 2 Umístění prvního žlutého válečku.
2
3 Podle známého postupu vrstvíme válečky na sebe; lepíme je z vnitřku nádoby a uhlazujeme dřevěnou špachtlí. 3
4
5
4 Můžeme použít úspornější způsob práce, kdy umístíme 3-4 válečky najednou, musíme se však ujistit, že je vršíme rovně. 5 Vzápětí válečky slepíme prsty nebo dřevěnou špachtlí.
6 Hotová nádoba před vypálením.
6
T E C H N I K Y
M O D E L O V Á N Í
36 1
2
Objekty s válečky viditelně umístěnými na rovné ploše Při výrobě těchto kusů použijeme sádrovou formu, na niž vyválíme hliněný plát barvy, která se nám nejvíce zamlouvá; ten pak podle potřeby seřízneme.
3
1 Do rohů umístíme váleček ve tvaru spirály. 2 Otvory vyplníme tekutou hlínou. 3 Prstem uhladíme, až je povrch úplně hladký.
5
4 Odřízneme přebytečné části. 5 Pohled zpředu na dokončený objekt. 4
