2D 1 2

BIDTHERAPEUTICS 1 /2D 1 2

: snizovàni nezàdoucich ùcinkù neustaie objevuji nove emergentni

3. Stale rozsifenèjsi podàvani kombi-

infekce a jejiz jìzné situované casti

novanych vakein, které umoznuji

jsou charakteristické znacnou chu-

v ràmei jednoho ockovàni preven-

dobou

tivni opatfeni vùci vice rozdfinym

Zestarnuti populace je spojeno

s nàrùstem prùmèrného véku dozi-

chorobam. 4. Priprava dvou novych konjugova-

ti, jehoz hodnota se zvysila z 35 let

nych vakcfn: proti meningokoku

v roce 1750 na 45 let v roce 1840,

typu C a proti pneumokoku (Pre-

dosàhla hodnoty 55 let v roce 1900,

venar 13 - proti 13 typùm pneu-

v roce ì 950 narostla na 65 let. V soucasné dobè se nadéje doziti pohy-

buje nad 80 lely. Pokud vezmeme

mokoka). 5. Uvedeni na trh vakein proti rotavi-

rùm a planym nestovìci'm.

v ùvahu prùmèrny nàrùst tohoto ukazatele o 2,5 roku kazdé desetileti,

Podivejme se nyni na rùzné vè-

mùzeme extrapolacf odhadnout, ze

kové skupiny ve vztahu ke zdravot-

za 60 let mùze dosahnoul hodno

nim potfebàm spojenym svakeinac-

ty 100 let. Vakcinace, které vymytily

ni praxi.

mnohé infekcni choroby, jez mély na svédomi miliony obèti, k tomuto vyvoji vyznamnou mérou prispivaji.

Novorozenci a male dèti. Jed-

nà se o nejvfce ockovanou vékovou

Vèdci sì kladou klicovou otàzku,

skupinu. V soucasné dobé se dopo-

zda vakcinace bude moci vyznamnè

rucuje oÈkovàni proti témto choro-

pfispét k uspokojovàni zdravotnich

bàm: zàskrt, tetanus, derny kasel, vi

potfeb obyvatel svèia 21. stoleti, je-

rus hepatitidy typu B, Haemophilus

jichz zivotni pffbèh rrvé vice nez 80

ìnfluenzae typu B, poliovirus, Strep-

i Antonello Arig

Vakcfny pfedstavuji jednu z nejdù-

let.Vestruklufe soucasné spolecnos-

tococcus

pediatr, Arrezzo, t

lezitèjsich revoluci v dèjinàch lidstva.

ci totiz nachàzime nizké procento

prfusnice a zardénky. Pokud je tak

Thè lnternational,._.

Spolecné se zlepsenim hygienickych

déti a mladistvych,

stanoveno,

a zdravotnich podminek prispély k lì-

to starsfch jedincù, coz je zcela jinà

proti meningokoku typu C, planym

kvidaci chorob, jez maji na svédomi

struktura, nez prò kterou byla vètsina

nestovicim, chfipkovym virùm a viru

miliony lidskych bytostf; nejjasnéjsim

vakcfn vyvinuta.

hepatitidy typu A.

of PRIVI, cestny profesor na Lékafské fakulté Univerzity

v Parme, Italie

pfikladem je poràzka nestovic, zàskrtu

rrVakdny pfedstavujl vedìe technologie étfténfvody nej-

a dètskéobrny. nacim projevuji, je do znacné miry

vefejného zdravf"

spojeny se sockilnim obsahem této

S.A.Piotkin.

primàmi prevence. Prvotnim cflem

nacni praxe dosàhlo. nàrodnich

Adolescenti. Program ockovàni

vakcinac-

meningokoku typu A, C, Y a W135.

nich kalendàfu mnoha stàty, pro-

Obsahuje také posilovaci vakeinaci

mulgovanych

votnickymi orgàny, aby se dospélo

konecny

ockovàni

mu papillomaviru a ockovàni proti

1. Zverejnènf

fadou

chorob,

se

zahrnuje ockovàni divek proti lidské-

vakcinace je ochrénit dite pred celou

infekcnich

pfipojuje

spalnicky,

Podivejme se nyni na pokroky,

jichz se v poslednich lelech vakci-

Zàjem, jenz pediatri vùci vakci-

dùlezitèjii movaci v oblasti

pfislusnymi

zdra-

a ambicióznéjsi cii vsak predstavuje

kjednotné vakcinacnipraxi v ràm-

snaha vymytit chorobu z cele popu-

ci téchto stàtù.

proti zàskrtu, tetanu, c'ernému kaSIi

a chfipkovym virùm. Dospélf

jedinci

Provàdi

se

lace, ci lépe, zlikvidovat etiologické

2, V pripadè dètské obrny prechod

agens ve vsech castech svèia. Jakmì-

od ockovéni zivou peroràlni vak-

virùm a posilovaci vakcfny proti te

le se toho podafi dosàhnout, bude

cmou (4 dàvky OPV) ke kombino-

tanu, pfipadné také proti zàskrtu,

moine ukoncit samotné ockovàni, jak

vanému ofkovàni 2 dàvky OPV a 2

cernému kasli, pneumokoku a me

tomu svého casu bylo s nestovicemi.

davky IPV (inaktivovanà injekcni

ningokoku.

V poslednfch 30 letech prosla

imunologie

vysoké procen

pneumoniae,

ockovàni proti novym chfipkovym

vakcina). Ocekavà se ùplny pre

diky modernim technologìfm praxe

chod - k némuz jiz doslo v Itàlii

vakcinace dùkladnou transformaci,

a dall'eri stàtech - ke

4 dàvkam

skupiny vyvoje novych vakein pred-

také v budoucnosti budou mocì vak

IPV. Tento prechod je ùzee spojen

stavuji starsi fide, na které se zpocàt-

cinace hràt dùlezilou ùlohu a pfispi-

s nizkym rizikem zavleceni divoké-

ku s vakeinami nijak nepomyslelo. Je

vat k naplnovani zdravotnich potfeb

ho polioviru a s existenci pfipadù

to skupina, jejichz zestàrly imunitni

spolecnosti, kterou je rnozno cha-

postvakcinacni paralytické polio-

System je cini snàze napadnutelnymi

rakterizova; jako stàrnouci, v nfz se

myelitidy.

infekcemi,vùci nimzbyli drive imunni.

Starsi osoby. Budouci cilovou

Vice informaci

BIDTHERAPEUTICS

Budouci vyzvu pfedstavuje program ockovani

h'dit prosperujici ekonomiky.~ Vakciny pfedsta-

zahrnujici caste posilovaci vakcinace zesilenymi

vuji nejefektivnejsi nàstroj prò rychlé potiràni

Technologie vyvoje vakcin. Prvni vakci

ny byly pfipraveny s vyuzitim mrtvych ci osla-

vakcinamisirnunologickymipfidavnymilàtkami

infekcnich onemocnèni v zemich s nizkymi pn-

benych rnikroorganismù, potè se pfeslo kvak-

stirnulujicimi zestàrly imunitni System - vzpo-

jmy, coz umoznuje ùcinny boj proti chudobé.

cinàm vyuzivajicim vice ci méne purifikované

mehme napf. na adjuvans olej-ve-vodè MF59

Pfikladem muze byt vakcinace proti meningo-

fasti patogennich cinitelù (subjednotkové ci

(Novartis), jenz se v rùznych evropskych zemich

koku séroskupìn C a A s mimofàdnymi vysledky,

split vakciny) ci detoxikované toxiny. Prave

uzivà jako prevence proti sezonnim chfipkàm.

nebot se podafilo eradikovat chorobu z ùzemi

tyto vakciny mély rozhodujici vliv ve vymyceni mnoha infekcnich chorob.

Vakciny prò kon-

Vakciny jsou dnes mno-

krétni skupiny. Cesto-

hem bezpecnéjsi di'ky mo-

vatelé kazdého vèku by

dernim

mèli byt ockovàni proti

rekombinantni

chorobam,

s

kokonjugace,

mohou

navstévova-

vyuzivàni novych adjuvantù.

nych zemich potkat. Ta-

V pfipadé adjuvantù se diky

v

nimiz se

technologiim

jako

DNA,

gly-

genomika

ci

kovych chorob existuje

nàrùstu informaci o castych

cela rada: cholera, ho

a vàznych nezédoucich ùcin-

recka dengue, entero-

cfoh upustilo od uzivànirtuti

toxigenni kmeny £ coli,

(Thiomersal), nadàle se uzi-

chfipka, virus hepatitidy

vaji soli hliniku. Prùmysl se

typu A a 8, japonskà en-

stale vice zaméfuje na emul-

cefalitida, malàrie, me-

ze na bàzi liposomù, jako je

ningokok

AS04

(séroskupiny

(GlaxoSmithKline),

ci

A, B,C,Y,WaX), paraty-

na adjuvanty sklàdajici se ze

fus, vzteklìna, shigelóza,

soli hliniku aToll-like recepto-

tyfus.zlutà horecka. klfs-

ru (TLR), uzivané ve vakcinè

t'ovà encefalitida. Nèkte-

proti papiilomaviru.

ré vakciny jsou jiz k dispozici, dalsi se nachàzeji

Soucasné s vyse uvede-

ve fàzi experimentàlni-

nymi

ho testovàni.

vakcinacni

fvrzenimi o praxe

ùcinnosti je

tfeba

zopakovat nékolik obecnych Emergentni

in-

poznatkù, jejichz dùìezitost

fekce. V poslednich 15

provéfil cas. Jednà se o:

letech se objevilo vice

•

nutnost

monitorovat

nei 30 novych ìnfekc-

infekcni choroby jako pod-

nich chorob, napf. AIDS,

statny prvek plànovàni bu-

SARS,

ptaci

chfipka,

a

praseci

doucich vakcinaci;

enteroviróza

•

zpùsobenà enterovirem 71

(EV.

71), patfi

nutnosl

urcit a popsat

nezàdouci vedlejsì ùcinky

ci

sem

skutecné

komplikace

rovnéz re-emergentni infekcni choroby jako

nékolika stàtù za o néco màio vice nez rok. Jisté

vakcinaci a bez ostychu seznàmit vsechny

cholera, antrax, horecka dengue, zàskrt, nàka-

mnozstvi vakci'n, které jsou jiz k dispozici v bo-

obyvatele s tim, ze ockovàni neni bez rizik,

za virem eboia, malàrie, tuberkulóza, menin-

hatych zemich, je zcela nezbytné v boji proti

bez moznych nezàdoucich ùcinkù, které

gokok X a mor.

chudobé; patfi mezi né vakciny proti hepatitidè

mohou byt nékdy velmi vazné.

typu A a B, chripce, meningokoku (séroskupiny Chudoba. Jnfekcni choroby jsou jednou

Posledni bod bych rad ponèkud rozvedl.

A, B, C, Y a W135), vzteklinè, rotaviru, vìru zluté

z hlavnich ph'cin chudoby". Studie publikova-

horecky. Proti vyvoji vakcin prò chudé zemé se

nà v casopise Science v roce 2008 odhaluje, ze

vsak stavi rùzné pfekàzky: na prvnim miste je to

v subsaharské Africe dochàzi k tomu, ze kdyz

neochota naSi spolecnosti vyvi'jet vakciny, jez

Nerovnovaha imunitniho

meningokokovà rneningitida postihne néjakou

jsou nezbytné prò chudé zemé, v téch boha-

systému smérem kTh2

rodinu, musi byt cely rodinny pfijem pò dobu

tych vsak nenachazeji na volném trhu uplatnè-

nékolika let pouzit na \éibu nemocného clena

ni. Kfomè toho, vakciny se vyvijeji prò rozvinuté

v dùsledku vakcinaci

rodiny - odtud se odvfji spirala potreb nevy-

zemé, nikoli prò lécebné potfebyzemisnizkym

Imunitni systérn sesta'và ze dvou odlis-

hnutelnè vyùstujici do chudoby. Bill Gates v ne-

pfijmem. K rozsifeni vakcin v chudych zemich

nych funkcnich mechanismùjezse nachàze-

dàvném projevu na pùdè Svètovézdravotnické

dochàzi obvykle 10-20 let pò uvedeni na trh

ji ve vzàjemné rovnovàze:Thl aTh2.Vyrazem

organizace prohlàsil: „... Zdravé osoby mohou

v rozvinutych zemich.

,,Thl" se oznacuje imunita zalozenà na fago-

Vice informaci k pfipravkum fyziologické regufacni mediciny na www.guna.cz

faina

cytech, pfedstavujici prirnàrni obra-

peraktivita Th2, zvyseni IgE a IgM).

nu proti houbàm, virùm a prvokùm,

(Rtut1 se ve vakci'nàch jiz prakticky

vyraz,,Th2"oznacuje humoràlnf inui-

vùbec nevyskytuje, ale obsahuji

tém snazi vyhnout, kdyz se dostane

nitu nezàvislou na fagocytech (IgE,

hlinik),

do kontaktu s viry: oikovànf vlastné

IgM,

IgG),

produkujici

Vakcinace v podstaté cini pfesné

to, cemu se cele tèlo a imunitni sys

specifické

2. Vakciny obsahuji tkàné a gene-

vpravi toxicky protein primo do krve,

protilàrky. Na pozadi kazdého imu-

ticky materiàl (DNA/RNA) z jinych

aniz by molilo dojit k aktivaci lokalnich

nologického problému se nachazi

zivocichù, které zeslabuji imunit

obrannych a fagocytarnich mecha

nerovnovàha

ni systém

prostfednictvim jeho

nismù, coi tomuto proteinu umoz-

a Th2. Imunitnf odpovéd na stejny

odmitavé reakce proti cizorodyrn

nuje volny a nicim neruseny pfistup

stimul mùze byt typu Thl neboTh2

buhkàm-

mezi

funkcemi Thl

v zàvislosti na stavu imunitniho systému ph'slusného jedince.

3. Vakciny

k nékterym velmicitlivyma vtétofàzi modi'ìkuji

pomér

inezi

pomocnymi T-lymfocyty a supre-

extrémnè zranitelnym cilùm (systém nervovy, endokrinni atd.).

Vakcinace posouvaji rovnovahu

sorovymi lymfocyty. Tento para-

Thl/Th2 ve prospéch Th2. Jedna

metr pr'edstavuje klicovy indikator

né oslabuji imunitni systém obec

funkcnosti imunitniho systému.

né, tudiz nespecifkkou imunitni

vakcina zeslabuje imunitnf odpovèd' zprostfedkovanou Thl

lymfo-

4. Vakciny

modifìkuji

metabolic-

Je dokàzàno. ze vakciny vyraz-

obranu organismu, jenz je nej

cyty o 50 %, dvé vakciny dokonce

kou

polymorfonuklearù

vice oslabeny zhruba 10-12 dni

o 70 %. Vakciny snizuji pocet bi'lych

(PMN) a snizuji jejich schopnost

pò vakcinaci pò variabilni obdo-

krvinek, schopnost fagocytózy po-

fagocytózy. PMN predstavuji prv-

bi pribliznè 1 az 6 mésicù Zdà se,

lymorfonuklearù, vitalitu lymfocytù

ni obrannou linii proti bakteriim

ze ockujicim lékafùm neni tento fakt

a segmentaci neutrofilù. Pii pfevaze

Th2 imunitni reakce by vakcinace

cinnost

a virùm.

pfilìs dobre znàm. Je rovnéz pravda,

5. Vakciny pfetézuji lymfaticky sys

ze vakcinace posiluji imunitni systém,

vedla k dalsi nerovnovàze smérem

tém velkymi proteìnovymi mole-

ovsem

k Th2 odpovèdi, coi by organismus

kulami, které prostupujì do krev-

mechanismy zamefené na chorobu,

predisponovalo k rozvoji astmatu,

niho fecisré, a nejsou proto ade-

vùci niz se ockuje (protoze zvysuje

ekzému, jarnich alergii ci potravi-

kvàtnfm

mnozstvi specifickych protiìàtek proti

nové intolerance (Dr. Phiiip F. Icao,

rràvicirni mechanismy.

zpùsobem

odbouràny

pfedevsim jeho

specifické

pouzitému alergenu). Nesmime ale

1997).

Vakcinace povzbuzuje a ,,zesiluje" humoralni imunitu o zeslabuje imunitu bunècnou.

Pokud

se

CITOMIX

tak

stane v dobè, kdy je diteti nèkolik mésicù a jeho bunècnà imunita se

teprve formuje, dojde k vyraznému oslabeni jeho pfirozenych obran-

nych

mechanismù a

nàrùstu na-

Kontrola

Kontrola zànétlivé

imunologickych

symptomatologie

mechanismù

Ananasso sativa

zànétu IL-^

chylnosti vùci infekcnim chorobàm obecné.

Mechanismy interakce

vakci'n s imunitm'm systémem Vakciny -

maji

(presnéji

Stimulace imunitniho systénm ■

vsechny

imunosupresivni

vakciny ùcinek

receno, potlacuji akiivitu

Aktivace imunitni odpovèdi IL-2 (stimulace imunokompetenti!fch bunék)

Thl bunék). Ovlivnujf imunitni sys-

CGSF (stimulace granulocytu)

tém prostrednictvim vice dulezitvch

IL-1 p (aktivace,,obranné" zanètlivé

mechanismù:

odpovèdi)

1. Vakciny obsahuji chemické lalky

Medulla ossis suis (stimulace centràlnich organò Imunitniho systému

IFN~YÌPfotivìrovàaktK'Ìia)

IL-6 (akiivace,,obranné" zéiiétiivé odpovèdi)

ré velini siine potlacuji imunitni

Vaccinium vitìs (antisepticky licinek)

funkce (Thl, snizeny pocet mak-

Ceritela asiatica (stimjlaceSRE)

rofàgù). Spolecné s niklem je rtut'

34

imunologie

Obr47ak I, Slozenf a «

Vasa lymphatìca suis (slimulùte

periferni'ch orgàmi imunitniho systému)

(formaldehyd) a toxické kovy, kte-

nejvice alergizujicim kovem (hy-

Stimulace

imunokompetentni'ch tkàni

ve prospéch produkce bily'di krvinek) Gianduia thymi suis (stimulace centràlnich orgénù imunitniho systému

ve prospéch produkceT-fyrnfocytuJ

pi.'pravku CfTOMtX,

Vice informaci na www.edukafarm.cz

BIDTHERAPEUTICS

zapominat, ze nespecifìcké obranné mecha-

meningitida, anafyiakticky sok atd.), aniz by

Vzhiedem k témto poznatkùm se domni-

nismy jsou MNOHEM dùlezttèjsi nez speci-

ale posleze trpèli dalsimi dlouhodobymi cho-

vàm, ze je velmi uzitecné snazit se pfipravit

fické, a pokud aplikujeme vsechny disponibil-

robami (tfebaze stres vyvolany vakcinou by

dite, jez ma byt ockovàno, prostfednictvim

nf vakciny, chrànime (snad) nase dèti proti asi

v tomto pripadé mohi pfedstavovat spoustéci

lécebnych prostredkù pùsobicich proti snfze-

deseti choroboplodnym zàrodkùm, avsak dru-

mechanismusdegenerativnich chorob, jako je

ni vykonosti imunitniho systému a usnadhuji-

hù patogennich a tudiz potenciàlné nebezpec-

diabetes ci roztrousenà skleróza). Osoby sjed-

cich vylucovàni toxickych làtek, katabolickych

nych mikroorganismù (bakterie a viry) jsou cele

produktù zànètlivych reakci a imunitnf odpo-

stovky.Vakcinace nàstedychràni proti malérnu

vèdi vylucovacfmi orgàny téla.

Radu

mnozstvi infekcnich cinitelù a zàroverì osla-

let se jiz

rutinné drzim

svého

buji nase nespecifìcké obranné mechanismy

terapeutického postupu, jehoz vysledky jsou

schopné brànit organismus proti libovolnému

mìmofàdnè povzbuzujici: nezàdoucf vedlejsf

palogenu.

ùcinky - i ty nepatrné - prakticky zmizely a ni-

Vzhiedem k.ùspéchu"' prvni rnasové vak-

kdyjsem se u svych pacientù uzivajicich tyto

cinace proti nestovicim a pokrokùm na poli

lécebné prostfedky v pozdèjsi dobé nesetkal

imunologie a biologie jsme se domnfvali, ze

s problémy souvisejicimi s vakcinaci.

podobnym zpùsobem porazime také ostami

Preventiva schémala vyuzivajici prostredky

infekcnf choroby tim, ze vezmeme pùdu pod

fyziologické regulacni medicinyjsou nàsledujici:

nohama jejich pùvodcùm, zabavfme jim te-

•

CITOMIX: 10 pelei v den vakcinace (ale-

spoh dvé hodiny pfedem), potè 2 pelety

rén, v nèmz se mohou rozmnozovat a rozvf-

jet:Tato ùvaha detonale piali, pokud bereme

denné pò nàsledujicich 7 dni.

v potaz pouze choroby, nikoli osoby, ci lépe,

• GUNA-LYMPHO:

10 kapek ràno a vecer

na lidské osoby se nezapominà, ale pouze

3 dny pfed vakcinaci a pò dobu nàsleduji

jako na potenciàlni pacienty.

cich 7 dni.

Velké mnozstvi ockovàni, kterà se kaz-

dy rok masivné provadéji, rovnéz modifikuje

CITOMIX ofedstavuje velmi zajìmavy léci-

samotné patogeny, které se zcela pfirozené

vy pfipravek, v némz zvlàstni spojeni rùznych

snazi na vakciny adaptovat a prezit (pfizpù-

typù cytokinù s zivodsnymi a rostlinnymi lé-

sobenim se) pùsobeni specifìckych proti làtek,

cìvymì làtkarnì v nizkych dàvkàch cini z této

jez organismus pod vlivem vakciny produkuje.

nou ze zbyvajicich trf krevnich skupin obvykle

Stale vice se setkàvame s odlisnymi prùbéhy

vykazujf velmi siine reakce zprostredkované

prostfedek

chorob, nez bylo drive obvyklé: existuje velmi

protilatkami (s imunokompetentnimi bunka-

systému. Velmi dùlezità je pfftomnost IL-6,

màio pffpadù bézného cerného kasle, narùstà

mi typu B), takze na ockovàni reaguji s vétsi

jenz aktivuje,,obrannou~ zànetlivou odpovéd',

pocet pfipadù kasle pertusoidniho charakteru,

,.snàsenlivo5ti"

ockovàni

IFN-y, ktery pùsobi synergicky s IL-2, stimuluje

jez mohou byt spojeny s dalsimi etiologickymi

a v kràtkém nàsledujicim obdobi, v delsim

zràni T-lymfocytù CD8+ a synergicky s CGSF

pficinamt, také vsak s modrfikovanou bakterii

casovém horizontu se vsak u nich projevuji

aktivuje makrofàgy. Pfipominàm také, ze CGSF

Bordeteìla pertussis, na klerou samozfejmé

neméné zàvazné choroby, jako je bronchia'lni

pùsobi stimulaci a diferenciacì progenitorù

nemaji protilàtky obsazené ve vakcfné zadny

astma, atopicky ekzém a jinà alergickà one-

granulocytu aje produkovàn makrofégy v od-

vliv. Néco podobného se déje s vakcinou proti

mocnèni, revmatoidni artritida atd.. zpùsobe-

povédi na bakteriàlni infekce.

spalnickàm, kterà zpùsobuje vznik atypickych

né nadmémou produkci proiilàtek v odezvé

GUNA-LYMPHO ma velmi efektivni de-

forem spalnicek.

na sok zapficinény urnèlou stimulaci imunit-

toxikacni ùcinek a umoznuje drenàz toxinu

nfho systému. Jako priklady reakci ve vztahu

tim, ze optimalizuje funkci lymfatického sys

bezprostfednè

pò

smési velmi ùcinny stimulacnf a regulacni nespecifìcké

slozky

imunitniho

Vztah mezi krevni skupinou

ke krevni skupiné lze uvést nàsledujici: skupina

tému, jenz je v tomto obdobi vzhiedem k vak-

areakcina vakci'ny

B vykazuje silnéjsi reakci neurotoxìckého typu.

cinacim zatizenéjsi nezjiné télnf systémy.

Z tono plyne vyssi riziko poskozeni nervové

Na zàvér musini zdùraznit, ze vakcinace

Studie provedené Dr. Heinrichem Kreme-

soustavy v pfipadé aplikace vakciny obsahu-

mély a mohou mit nepochybnou hodnotu také prò budouci generace, je vsak nezbytné

rem ukàzaly, ze v zàvislosti na krevni skupinè

jici neurotoxické làtky, jako je rtut' a dalsi adi-

a pfevaze urcitého typu ìmunokompetentnich

tiva. Skupina A ma citlivou gaslrointestinalni

nezapominat na s nimi spojené vedlejsi ne-

bunék (T-ci B-lymfocytù) dochàzi k rùznym re-

soustavu, takze je lepsi vynechat zivé vakciny

zàdouci ùcinky, analyzovat jejich patofyziolo-

akcim na virové infekce ci pùsobeni toxickych

(podévané peros).

gii a snazit se o prevenci jejich nezàdoucich

làtek na organismus.

Existuje tedy rozdil mezi ockovànim ditate

Lze pozorovat, ze osoby s krevni skupi

nàsledkù. Z toho dùvodu bych si velmi pràl,

s krevni skupinou 0 a ockovànim jiného s krev

aby mohla byt mnou navrzenà lécebnà pro

nou 0 obvykle vykazujf velmi siine imunitni

ni skupinou A. Vsechny déti jsou vsak oficiàlnè

cedura, vzhiedem kjejfm vysledkùm a neexis-

reakce

proto

ockovany ve stejnou dobu, stejnou vakcinou

lenci nezàdoucich ùcinkù, uzivàna v sirokém

v pfipadé vakcinace zivou virovou kulturou

ve stejné dàvce a zcela totoznym zpùsobem

méfitku.

(napf. vakcinou proti obrnè Sabin ci vakcinou

podàvàni. O rozdiiech mezi krevnimi skupi-

proti spalnickàm) je jejich reakce velmi divokà,

namì se ani nàznakem nehovofi, dokonce ani

nékdy se znacné vàznymi nàsledky (paralyza,

mezi odpùrci vakcinaci.

zprostredkované

T-bunkami,

syndromeii\ ktety se objsvì! pc dmhé dàvce hexwateninivakiny; opaaentkupeiujec'.tj?jibonafozerì!.

pfevzato ze Zdmvotntckych novin e. 18/2012

Vice informaci k pfipravkùm fyziologické regulacni mediciny na www.guna.cz